Kvalita bydlení je velký trh

Podnikání a význam auditu

(str. 28-40)

O největší slévárně přesného lití pracující metodou vytavitelného modelu v České republice si přečtěte zajímavé informace na str. 3. V ČR je v současné době 11 sléváren přesného lití, jejichž roční obrat je okolo 55 mil. USD. Na tomto obratu se podílí KDYNIUM ze 45 %.

ročník 8 (4 / 2006) www.prosperita.info

www. premium.prosperita.info

Kvalita bydlení je velký trh L

produkt, kter˝ je pro klienta nejvhodnÏjöÌ. Aby toto vöe zvl·dli, nemohou to b˝t û·dnÌ laici a navÌc musÌ vstoupit Ëasem do pomÏrnÏ d˘vÏrnÈ komunikace s klientem, aby dok·zali rozklÌËovat jeho finanËnÌ situaci a nalÈzt spr·vnÈ ¯eöenÌ, coû je vÌce neû citliv· z·leûitost. A kdyû se nauËÌ porozumÏt klientovi, klient se bude vracet. Naöi obchodnÌ z·stupci jsou samoz¯ejmÏ vedeni nejen k prodeji stavebnÌho spo¯enÌ, ale i k tomu, aby nabÌzeli ˙vÏry ze stavebnÌho spo¯enÌ a cross-sellingovÈ produkty. St·vajÌ se z nich kvalifikovanÌ finanËnÌ poradci a aby obst·li, musÌ se uËit. Vedeme je tedy k tomu, aby si byli vÏdomi, ûe chtÏjÌ-li mÌt ˙spÏch, musÌ pilnÏ a systematicky pracovat, musÌ si zÌskat d˘vÏru a v·ûnost. O tom, ûe pr·vÏ toto naöi obchodnÌ z·stupci dok·ûÌ, svÏdËÌ p¯Ìklad z loÚska - v okamûiku, kdy zaËali nabÌzet podÌlovÈ Ëi penzijnÌ fondy, uspÏli u ¯ady nov˝ch klient˘, kte¯Ì u Liöky nemÏli ani stavebnÌ spo¯enÌ. O Ëem to tedy vypovÌd·? Zase cosi o naöÌ znaËce. Je tak siln·, ûe na sebe soust¯eÔuje pozornost ve spr·vn˝ch souvislostech.

iška. Co si kdo představí? Les? Pohádku? Šibala? Anebo stavební spořitelnu? Vsadila bych se, že řada lidí tu poslední variantu. Známost značky Liška je v České republice na špičce možného. Českomoravská stavební spořitelna Liška si podmanila povědomí o sobě samé úchvatným způsobem (značka Liška se významně prosadila například i v Číně) - má produkty, které lidem vycházejí vstříc, a ještě k tomu skvělý marketing. A nezůstává samozřejmě jen u základní nabídky. Inovuje a snaží se předbíhat dobu. Člena představenstva Manfreda Kollera jsem se tedy zeptala:

P¯ed p·r mÏsÌci jste prezentovali ˙ctyhodnÈ v˝sledky roku 2005 vaöÌ stavebnÌ spo¯itelny na ËeskÈm trhu. Jak˝ prvek tohoto ˙spÏchu byste r·d zmÌnil a komentoval podrobnÏji? MyslÌm, ûe m˘ûeme b˝t pyöni na n·ö nejvÏtöÌ ˙vÏrov˝ obchod vöech dob - 20,6 mld. KË. To byla Ë·stka, kterou prost¯ednictvÌm p¯eklenovacÌch ˙vÏr˘ a ˙vÏr˘ ze stavebnÌho spo¯enÌ investovali klienti do ¯eöenÌ sv˝ch bytov˝ch pot¯eb. Jin˝mi slovy - p¯edstihli jsme jeötÏ o 1,1 mld. KË rekord z roku 2004. Ke h¯ejivÈmu pocitu z ˙spÏchu jako takovÈho n·m jeötÏ dopomohl "prodej podÌlov˝ch a penzijnÌch fond˘". O tom jste uû v ProsperitÏ psali. Na z·kladÏ synergickÈho efektu p¯edpokl·d·me, ûe letos docÌlÌme na ËeskÈm trhu stavebnÌho spo¯enÌ jeötÏ v˝raznÏjöÌ pozice, jeötÏ vÌce se odliöÌme od konkurence v ¯adÏ ukazatel˘. VÏ¯Ìme, ûe dos·hneme nap¯. nejlepöÌho pomÏru mezi poskytnut˝mi ˙vÏry v pomÏru ke vklad˘m. HlavnÌ smÏr naöÌ pr·ce je tedy pokraËovat v ˙vÏrov˝ch obchodech. D·le bychom chtÏli vyuûÌt öance, kterou Ëesk˝ trh nabÌzÌ, a tou je pot¯eba zajiötÏnÌ lidÌ na st·¯Ì. ZmÌnÏnÈ tÈma je velmi d˘leûitÈ a bohatÏ diskutovanÈ, st·le se

hledajÌ novÈ cesty, jak uchopit skuteËnost, ûe lidstvo st·rne. TudÌû je nutnÈ, aby kaûd˝ z n·s jiû v produktivnÌm vÏku myslel na svÈ jistoty ve st·¯Ì. V NÏmecku se ¯Ìk·, ûe nejlepöÌ zajiötÏnÌ na st·¯Ì je d˘m v osobnÌm vlastnictvÌ. A kdyû si spoËÌt·te, ûe bude nar˘stat n·jemnÈ, vyjde v·m, ûe vlastnictvÌ domu bude mÌt st·le vÏtöÌ v˝znam. Ale zajiötÏnÈ st·¯Ì nenÌ jen o vlastnÌ st¯eöe nad hlavou, »MSS nabÌzÌ i dalöÌ produkty pro spokojenÈ st·¯Ì. V tom vidÌme n·ö potenci·l. Dob¯e - a Ëeho byste r·di dos·hli v letoönÌm roce? R·di bychom rostli "na vöech naöich pozicÌch". Za leden aû b¯ezen bÏûÌ naöe stavebnÌ spo¯enÌ velmi dob¯e, poËet uzav¯en˝ch smluv stoup·, a tak uû dnes lze tvrdit, ûe rok 2006 bude opÏt

● PVC ● PODLAHY ● DOPL“KY ● REALIZACE

Jak motivujete vaöe obchodnÌ z·stupce - finanËnÌ poradce, aby dok·zali oslovit vÏtöÌ mnoûstvÌ klient˘? NejvÏtöÌ motivacÌ pro externisty je, ûe mohou pracovat pro Liöku. Pro tuto stavebnÌ spo¯itelnu, pro tuto znaËku. Ta je na ËeskÈm trhu, jak jsem jiû v˝öe zmÌnil, znaËkou nejlepöÌ v oboru finanËnÌch sluûeb. SkuteËnost, ûe mohou obchodnÌ z·stupci naöi stavebnÌ spo¯itelnu reprezentovat a pracovat pro ni, jim d·v· spr·vnÈ obchodnÌ sebevÏdomÌ a to je velmi podstatnÈ. Odr·ûÌ se to v jejich vystupov·nÌ, jedn·nÌ s klienty. Samoz¯ejmÏ - vedeme je takÈ k tomu, aby se st·le uËili a dok·zali nabÌdnout takov˝

M·te siln˝ marketing. Na jak˝ch z·kladech stavÌ v roce 2006? A co bude öirokÈ ve¯ejnosti komunikovat? pokraËov·nÌ na stranÏ 41

Velkoobchodní a realizační centrum

Prodejní centrum

Na Sadech 246, 252 25 Zbuzany, Praha - z·pad Telefon: 257 960 784 257 960 785 257 960 786 Tel./Fax: 257 960 787 Mobil: 603 172 717 602 954 455 E-mail: [email protected]

V Oblouku 599, Pr˘honice, Praha - z·pad

Telefon: 267 751 059 Tel./Fax: 267 751 060 Mobil: 606 703 962

VÌce na stranÏ Ë. 42

● KOBERCE

rokem dobr˝m. P¯esto, ûe na ˙vÏrovÈm trhu p˘sobÌ silnÈ konkurence, nic nebr·nÌ tomu, abychom dok·zali b˝t st·le v˝znamnÏjöÌm hr·Ëem.

NenabÌzÌte dnes jiû jen stavebnÌ spo¯enÌ, ale dali jste se na cestu synergick˝ch efekt˘, kterÈ vznikajÌ z prodeje vÏjÌ¯e sluûeb a produkt˘. Budete v tom pokraËovat? UrËitÏ budeme spektrum moûnostÌ rozöi¯ovat, ale vûdy p˘jde o produkty, kterÈ se hodÌ k naöÌ z·kladnÌ nabÌdce. Ke stavebnÌmu spo¯enÌ a ˙vÏr˘m. Takûe jiû dnes mohu prozradit, ûe od 1. kvÏtna obohatÌme naöe portfolio o pojiötÏnÌ zbytkovÈho dluhu nesplacenÈho ˙vÏru. V NÏmecku takov˝ produkt existuje, zahrnuje jak f·zi spo¯enÌ, tak ˙vÏru. Produkt öit˝ na mÌru podle poûadavk˘ »eskomoravskÈ stavebnÌ spo¯itelny vyvinula velk· nÏmeck· pojiöùovna. PojiötÏnÌ je urËeno pro p¯Ìpad ˙mrtÌ dluûnÌka. P¯Ìklad: rodina si koupÌ z ˙vÏru ze stavebnÌho spo¯enÌ d˘m, manûel zahyne, p¯Ìjmy dom·cnosti se snÌûÌ, nenÌ z Ëeho spl·cet ˙vÏr. PojiötÏnÌ rodinu ochr·nÌ od nesn·zÌ, budou moci d·le v domÏ bydlet. Tyto p¯Ìpady bude ¯eöit zahraniËnÌ pojiöùovna, na Ëesk˝ trh vöak nebude vstupovat. To je p¯Ìklad produktu, kter˝ m· öanci se na pror˘stov˝ch trzÌch uplatnit.

E-mail: [email protected]

w w w . a v a n t i - k o b e r c e . c z

duben 2006

ZRCADLO

Z obsahu Str. 6 Český slad vyvezen i na Mauricius Str. 11 Manažerské informační systémy: řešení, jak ve správný okamžik najít ty pravé informace Str. 16,17,18 Už máme po daních? Jak se to vezme... Str. 20 Dva hotely, které jdou s duchem doby Str. 28 - 40 Příloha Podnikání a význam auditu Str. 44 Za příběhem 15 let je snaha po užitečnosti a také kousek srdce špičkových odborníků

Mediální partnerství v roce 2006 1. N·rodnÌ politika podpory jakosti 2. Akce »eskÈ manaûerskÈ asociace a ManaûerskÈho svazovÈho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ 4. VybranÈ konference a semin·¯e VzdÏl·vacÌ agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleËnosti Point Consulting 6. 1. mezin·rodnÌ konference Hled·nÌ novÈ Evropy 2006 7. Veletrh Pragooffice - veletrh kancel·¯skÈho n·bytku a vybavenÌ 8. VybranÈ semin·¯e CzechTrade 9. Znojemsk˝ hrozen 2006 10. SoutÏû Zlat· koruna 2006 11. Konference GenderovÈ aspekty spoleËenskÈ zodpovÏdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtÏli b˝t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku 2006 14. Mezin·rodnÌ konference Jakost 2006 15. roËnÌk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisÌciletÌ - 7. roËnÌk

Prosperita

je mÏsÌËnÌ periodikum o podnik·nÌ a vz·jemnÈ komunikaci mezi firmami a jejich velk˝mi skupinami, mezi profesnÌmi uskupenÌmi a navz·jem v prost¯edÌ ËeskÈho trhu. P¯ednostnÏ informuje svÈ Ëten·¯e o dÏnÌ v ËeskÈ ekonomice p¯edevöÌm oËima jednotliv˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ a svaz˘, asociacÌ, sdruûenÌ, uniÌ, komor a Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R. Velk˝ prostor je vÏnov·n prezentacÌm formou Ël·nk˘ a rozhovor˘ anebo klasickÈ reklamÏ, kter· je jedin˝m zdrojem financov·nÌ tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokÈ spektrum podnikatel˘ a manaûer˘ s tÌm, ûe p¯ednost majÌ informace o aktivnÌm postoji k podnik·nÌ a vytv·¯enÌ trval˝ch hodnot.

Najdete nás Doba je drav·, svÏt glob·lnÌ a informace znaËnÏ promÏnnÈ. »asopis p¯en·öÌme i na internet. K tomu n·m pom·hajÌ nÌûe uveden· mÌsta. MonitoringovÈ firmy ● Newton IT ● Anopress ● EkoInfo.cz V˝bÏr z partnersk˝ch webov˝ch str·nek ● Servery spoleËnosti iNET Solutions s.r.o. - www.inetprint.cz, www.itop.cz ● Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R - www.sps.cz ● Asociace mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a ûivnostnÌk˘ »R - www.amsp.cz ● RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R www.abcourt.cz ● N·rodnÌ politika podpory jakosti www.npj.cz KatalogovÈ a fulltextovÈ vyhled·vaËe

2

Dobrá rada nad zlato

Našimi stálými partnery jsou:

Po povodních pro firmy

N·leûitosti a postup p¯i vy¯izov·nÌ û·dosti o dotaci:

Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R vyhl·silo s ˙ËinnostÌ od 1. kvÏtna 2005 program REKONSTRUKCE, kter˝ je urËen na pomoc mal˝m a st¯ednÌm podnikatel˘m postiûen˝m povodnÏmi v roce 2006. RealizacÌ programu je povÏ¯ena »eskomoravsk· z·ruËnÌ a rozvojov· banka, a.s. Postiûen˝m podnikatel˘m je pomoc na obnovu jejich Ëinnosti nabÌzena formou: 1) zv˝hodnÏnÈ bankovnÌ z·ruky - poskytovanÈ aû do v˝öe 90 % jistiny ˙vÏru a nesplacen˝ch ˙rok˘ nep¯esahujÌcÌch 20 % z˘statku jistiny ˙vÏru. CenovÈ zv˝hodnÏnÌ z·ruky je stanoveno ve v˝öi 3 % p. a. 2) dotace - na Ë·steËnou n·hradu ökod aû do v˝öe 10 % uznateln˝ch n·klad˘ na obnovu podnikatelskÈ Ëinnosti, maxim·lnÏ vöak 1 mil. KË. Dotace je urËena pro drobnÈ podnikatele s mÈnÏ neû 10 zamÏstnanci. PodmÌnkou pro poskytnutÌ podpory je seps·nÌ Protokolu o ökod·ch zp˘soben˝ch povodnÌ s pojiöùovacÌm ˙stavem nebo potvrzenÌ p¯ÌsluönÈ povÏ¯enÈ obce. N·leûitosti a postup p¯i vy¯izov·nÌ û·dosti o zv˝hodnÏnou bankovnÌ z·ruku: ● Zpracovat projekt na obnovenÌ podnikatelsk˝ch ËinnostÌ. ● ZÌskat p¯edbÏûn˝ souhlas komerËnÌ banky s ˙vÏrov·nÌm projektu. ● VyplnÏnou û·dost o poskytnutÌ bankovnÌ z·ruky, vË. vyj·d¯enÌ ˙vÏrujÌcÌ banky, p¯edloûit osobnÏ na poboËce »eskomoravskÈ z·ruËnÌ a rozvojovÈ banky, a.s. ● Banka û·dost vyhodnotÌ podle podmÌnek programu a rozhodne o poskytnutÌ (zamÌtnutÌ) û·dosti o z·ruku. ● Pokud z·ruËnÌ banka rozhodne o û·dosti kladnÏ, vyzve podnikatele k podpisu smlouvy o bankovnÌ z·ruce.

Po uhrazenÌ n·klad˘ na obnovu podnik·nÌ p¯edloûit vyplnÏnou û·dost o dotaci na poboËce »eskomoravskÈ z·ruËnÌ a rozvojovÈ banky, a.s. Banka vyhodnotÌ û·dost podle podmÌnek programu a doporuËÌ (zamÌtne) poskytnutÌ dotace. Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R vyd· RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace. Dotace je vyplacena jednor·zovÏ zpÏtnÏ na ˙Ëet podnikatele. Tiskopisy û·dostÌ budou k dispozici od 20. 4. 2006 na internetovÈ adrese »eskomoravskÈ z·ruËnÌ (tz) a rozvojovÈ banky, a. s., - www.cmzrb.cz.

Eurotel Navigace - bezva pomocník v mobilu SpoleËnost Eurotel Praha, spol. s r.o., p¯iöla na trh se sluûbou Eurotel Navigace, kter· je jednoduch˝m a finanËnÏ nen·roËn˝m ¯eöenÌm navigace pro vöechny, kdo cestujÌ. Cestov·nÌ je tak dÌky mobilnÌm sluûb·m Eurotelu opÏt o nÏco snazöÌ. Se sluûbou Eurotel Navigace se mohou vöichni z·kaznÌci dostat pohodlnÏ a bezchybnÏ do cÌle sv˝ch cest. StaËÌ vlastnit mobilnÌ telefon a aktivovat si sluûbu Eurotel Navigace s kapesnÌm GPS modulem. PomocÌ mobilnÌho telefonu a kapesnÌho modulu mohou nynÌ z·kaznÌci cestovat bez nutnosti sledov·nÌ cesty v mapÏ, majÌ p¯itom p¯Ìstup k mnoha d˘leûit˝m doplÚkov˝m informacÌm. MobilnÌ telefon zÌsk·v· ˙daje o poloze z kapesnÌho GPS modulu pomocÌ bezdr·tovÈ technologie Bluetooth a na z·kladÏ tÈto informace dost·v· od navigaËnÌho serveru prost¯ednictvÌm GSM sÌtÏ navigaËnÌ informace. (tz)

Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenÌ jednoduchÈho i podvojnÈho ˙ËetnictvÌ zpracov·nÌ ˙ËetnictvÌ za cel˝ rok mzdy, DPH, daÚov· p¯izn·nÌ vöeho druhu a ¯adu dalöÌch sluûeb ekonomick˝ch a daÚov˝ch (podnikatelskÈ pl·ny, ˙vÏry, ekonomickÈ vedenÌ firem, krizovÈ ¯ÌzenÌ apod.)

Kontakt: Gorazdova 16, 120 00 Praha 2 tel.: 224 917 584, 224 922 420 fax: 224 918 293, e-mail: [email protected]

RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenÌ:

S

tužkou za uchem

Výstava lidí Ned·vno jsem navötÌvila v˝stavu koËek. Byla tu r˘zn· plemena, od öpiËat˝ch brad, velk˝ch uöÌ, mal˝ch vm·Ëknut˝ch Ëum·k˘, p¯edlouh˝ch tÏl, hodnÏ chlupat˝ch tÏl aû po bezsrstÈ koËky. Kaûd· koËiËka mÏla svoji klÌcku pÏknÏ Ëistou, s polöt·¯ky, hraËkami, jÌdlem i toaletou. Jejich majitelÈ je opeËov·vali a snaûili se jim ulehËit tu otravnou chvÌli, kdy kolem nich proch·zely davy lidÌ, podivnÏ öiölaly, sh˝baly se nad nimi a podez¯ele se pitvo¯ily. P¯edstavila jsem si, jak by to asi vypadalo, kdyby tu mÌsto koËiËÌ v˝stavy probÌhala v˝stava lidÌ a kdyby se koËky staly n·vötÏvnicemi. "PodÌvej, Mikeöi, tady ten sameËek, jak je kr·snÏ ûlut˝. A jak· m· ˙zk·, öikm· oËka," "No, j· ti nevÌm, Micko, ale ten se mi moc nelÌbÌ, i kdyû k˘ûi m· pÏknou, hladkou a lesklou, ale t·mhletem, ten Ëern˝, ten se mi lÌbÌ vÌc." "Ten m· na m˘j vkus moc rozpl·cnut˝ Ëum·k a velikou tlamu. Ne ne, nejhezËÌ je tahle bÌl· samiËka s modr˝ma oËima, podÌvej jak mile mrk·!" V m˝ch p¯edstav·ch byly klece rozestavÏnÈ po celÈm are·lu a ¯azeny podle plemen. élutÌ v jednÈ ¯adÏ, bÌlÌ v druhÈ ¯adÏ, ËernÌ zase v dalöÌm bloku, divocÌ v jinÈm k¯Ìdle, blonÔatÌ kousek d·l. Bylo se na co dÌvat. Klece lidÌ majitelÈ pÏknÏ upravili, mÏly ËistÈ kobereËky, poduöky, v nÏkter˝ch jsme dokonce mohli vidÏt i kapesnÌ poËÌtaËe nebo mobilnÌ telefony. To proto, aby lidiËky mÏli aspoÚ Ë·st svÈho soukromÌ u sebe a aby lÈpe p¯eËkali tuhle trapnou maökar·du. V p¯eds·lÌ, u st·nk˘ s mnoha druhy lidskÈho ûr·dla, se zlepöov·ky v pÈËi o lidskÈ jedince a s hraËkami, st·ly klece s bezdomovci. Nad nimi se tyËil zoufal˝ n·pis Hled·m domov. MajitelÈ ˙tulk˘ sice tyhle bezprizornÌ ËlovÌËky vymydlili a naËinËali, takûe vypadali celkem sluönÏ, ale n·vötÏvnÌci si jich p¯esto moc nevöÌmali. SmutnÈ. Ned·vno jsem navötÌvila v˝stavu koËek. Proch·zela jsem kolem klecÌ a sem tam jsem zachytila pohled nÏjakÈ koËiËky. Dost v˝mluvn˝ pohled. A tak jsem p¯em˝ölela, co by asi n·m, a hlavnÏ sv˝m majitel˘m, kte¯Ì sem p¯iöli soutÏûit o medaile, tihle mazlÌËci ¯ekli, kdyby jen mohli promluvit. MarkÈta BartÌkov·

Vítejte na www. Zase lepší design NenÌ to tak d·vno, co jsme mÏnili design naöÌ webovÈ str·nky www.prosperita.info. Ne nadarmo se ¯Ìk·, ûe ûivot je zmÏna. Proto jsme se rozhodli vzhled naöeho webu jeötÏ vylepöit. Mimo jinÈ proto, abychom odliöili t¯i samostatÈ divize, v nÏû se naöe Ëinnost rozdÏlila. TakÈ vöak z toho d˘vodu, ûe n·vötÏvnost webov˝ch str·nek roste a my bychom r·di vöem, kte¯Ì zde hledajÌ uûiteËnÈ informace, nabÌdli co nejvyööÌ komfort. DoporuËujeme n·ö web sledovat - grafika v·s bude jednoznaËnÏ navigovat. Nev·hejte a vyzkouöejte. Matin äimek, autor internetov˝ch projekt˘ 606 615 609, [email protected] Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s.

Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově

Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s.

Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s.

Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí

Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA

Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev

Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s.

Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o.

● Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ● Unie zaměstnavatelských svazů ČR ● Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR ● Družstevní Asociace ČR ● Zemědělský svaz ČR ● Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ● Sdružení podnikatelů ČR ● Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ● Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství ● Česká manažerská asociace ● Manažerský svazový fond ● Český svaz zaměstnavatelů v energetice ● Svaz českých a moravských výrobních družstev ● Svaz českých a moravských spotřebních družstev ● Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky ● Sdružení automobilového průmyslu ● Svaz dovozců automobilů ● Svaz průmyslu a dopravy ČR ● Unie podnikových právníků ČR ● Česká společnost pro jakost ● Sdružení pro cenu ČR za jakost – Czech Made ● Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska ● Asociace podnikatelek a manažerek ČR ● Asociace inovačního podnikání ČR ● Euro Info Centrum Praha ● Sdružení pro informační společnost ● Svaz zdravotních pojišťoven ČR ● Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ● Asociace českých pojišťovacích makléřů ● Svaz průmyslu papíru a celulózy ● Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade ● Česká leasingová a finanční asociace ● Hospodářská komora České republiky ● Český svaz pivovarů a sladoven ● Sdružení Korektní podnikání ● Komora auditorů ČR ● Sdružení CZECH TOP 100 ● Gender Studies ● Česká asociace pro soutěžní právo ● Agrární komora ČR

Nejhezčí pozvánka na tiskovku KOTEX párty jsme nestihli Pozv·nka nejen na tiskovku n·s zaujala, ale ûel, na samotnÈ odpolednÌ show jsme se nestihli p¯ijÌt podÌvat. A tak slog·nek Jsou vÏci mezi nebem a zemÌ, o kter˝ch vÌme jen my ûeny, mil˝ a lehce elegantnÌ, z˘stane ve sloûce ocenÏn˝ch pozv·nek, kterÈ si zaslouûÌ naöi redakËnÌ jedniËku, a takÈ v naöem srdci. Jsou drobnosti, kterÈ dok·ûÌ proz·¯it di·¯, kterÈ vÌce neû naladÌ. Tato pozv·nka svojÌ grafikou umocnila v˝stiûn˝ textÌk, kter˝ zval na 30. b¯ezna do restaurace HOT na V·clavskÈm n·mÏstÌ 45, absolutnÏ dokonale. Kotex p·rty s mÛdnÌ p¯ehlÌdkou byla jistÏ fajn, tÌm vÌce n·s mrzÌ, ûeÖ (rix)

Prosperita Vyd·v·: RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvÌ a redakce Ocel·¯sk· 2274/1, 190 00 Praha 9 I»: 25763164 DI»: CZ25763164 tel., fax: 266 312 413 tel.: 266 312 418, 266 312 420 e-mail: [email protected] [email protected] Datum tisku 14. 4. 2006 Datum distribuce: 18. 4. 2006 äÈfredaktorka PhDr. Eva Brixi-äimkov· mobil: 602 618 008 e-mail: [email protected] MarkÈta BartÌkov·, redaktorka, internetov· komunikace mobil:602 139 128 e-mail:[email protected] Martin äimek, konzultant IT, autor internetov˝ch projekt˘ www.prosperita.info mobil: 606 615 609 [email protected] Petra »ervenkov·, marketingov· komunikace mobil: 724 117 071 e-mail: [email protected] Miroslav Mikula, inzerce mobil: 724 501 791 e-mail: [email protected] Jarmila Nedvědová, inzerce, odborná komunikace mobil: 776 282 810 e-mail: [email protected] Jindřiška Hauptmanová, inzerce, obchodní manažerka tel.: 266 312 413 e-mail: [email protected] Ing. Marie Sk·lov·, odborn· komunikace tel., fax: 544 211369 Mobil: 608 130 101 e-mail: [email protected] InternetovÈ str·nky: www.prosperita.info www.premium.prosperita.info P¯Ìjem inzerce: Ocel·¯sk· 1, 190 00 Praha 9 PlacenÈ textovÈ materi·ly jsou na str·nk·ch Ëasopi. su oznaËenÈ grafick˝m symbolem Bez oznaËenÌ jsou publikov·ny materi·ly poskytnutÈ redakci d˘vÏryhodn˝mi zdroji. Materi·ly oznaËenÈ (tz) jsou p¯evzatÈ, p¯ÌpadnÏ redakËnÏ upravenÈ tiskovÈ zpr·vy. Scan, grafickÈ ˙pravy: Ëep, mobil: 737 724 133 e-mail: [email protected] Tisk a distribuce: Moravsk· typografie Heröpick· 6, 658 17 Brno (zak·zkov· kancel·¯ T: 532 163 300) Miloö Krm·öek, spolupracovnÌk redakce - ilustr·tor e-mail: [email protected] mobil: 723 613 330 »asopis je v roce 2006 rozöi¯ov·n dle vlastnÌho adres·¯e redakce. Registrace MK »R E 8255 Mezin·rodnÌ standardnÌ ËÌslo seriov˝ch publikacÌ ISSN 1213-6492

✑

www.prosperita.info

duben 2006

ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ

Život je permanentní změna, rozhodující je schopnost absorbce změny, charakterizoval svoji podnikatelskou vizi v rozhovoru pro náš časopis pan Josef Šustek, generální ředitel firmy KDYNIUM a. s. ze Kdyně 1) Vaöe spoleËnost je nejvÏtöÌ slÈv·rnou p¯esnÏ lit˝ch odlitk˘ v »eskÈ republice. Co v·m toto, sv˝m zp˘sobem v˝sadnÌ postavenÌ, p¯in·öÌ? Se sv˝m objemem 3.000 tun expedovan˝ch odlitk˘ za rok je v souËasnosti Kdynium nejvÏtöÌ slÈv·rnou p¯esnÈho litÌ pracujÌcÌ metodou vytavitelnÈho modelu v »eskÈ republice. Bez nads·zky je moûnÈ ji za¯adit takÈ mezi v˝znamnÈ evropskÈ v˝robce p¯esn˝ch odlitk˘. V »eskÈ republice je v souËasnÈ dobÏ 11 slÈv·ren p¯esnÈho litÌ, jejichû roËnÌ obrat je okolo USD 55 mil. Na tomto obratu se podÌlÌ Kdynium ze 45 %. V˝robnÌ program je rozdÏlen do Ëty¯ nosn˝ch pilÌ¯˘. StÏûejnÌm pilÌ¯em jsou supersÈrie - zejmÈna pro automobilov˝ pr˘mysl, do dalöÌ oblasti spadajÌ komerËnÌ odlitky z d˘razem na korozivzdornou a û·ropevnou ocel, t¯etÌm okruhem jsou pak odlitky od 1 g do 30 kg s limitovan˝mi parametry, jako je hmotnost, p¯esnost, materi·l, sloûitost aj., Ëtvrtou oblastÌ je speci·lnÌ v˝roba. Pr˘mÏrn· v·ha odlitku se pohybuje okolo 220 g. NaöÌm krÈdem je vyrobit jakÈkoli mnoûstvÌ odlitk˘ v poûadovanÈ kvalitÏ, termÌnu a konkurenceschopnÈ cenÏ. V celosvÏtovÈm mÏ¯Ìtku nenÌ mnoho firem, kterÈ mohou nabÌdnout z·kaznÌkovi tyto podmÌnky, zejmÈna pokud jde o slouËenÌ tÏchto aspekt˘. K tomuto cÌli byly a jsou smÏ¯ov·ny i investice a z·mÏry firmy pro budoucnost. SpoleËnosti rozöÌ¯Ì v˝robu v pr˘bÏhu roku 2007 v objemu o dalöÌch 1.000 t expedovan˝ch odlitk˘ za rok a souËasnÏ uplatnÏnÌ dalöÌch pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ, coû m· velk˝ vliv na pr·ci v regionu. P¯i vybudov·nÌ nov˝ch kapacit bude v Kdynium d˘slednÏ prosazov·no komplexnÌ posouzenÌ vlivu v˝roby na ûivotnÌ prost¯edÌ, nap¯. ve st·vajÌcÌch prostor·ch se p¯ech·zÌ z v˝roby sko¯epin na b·zi etylalkohol˘ na obaly na b·zi vody. NemÈnÏ zajÌmavou oblastÌ, kter· velmi ˙zce souvisÌ se vstupem do EU a dodrûov·nÌm ekologick˝ch z·sad, bude i v˝stavba infrastruktury, nap¯. vodovodnÌch ¯ad˘, rozvodn˝ch systÈm˘, plynofikacÌ a elektrifikacÌ nebo ËistÌren odpadnÌch vod a s tÌm vöÌm musÌ z·konitÏ stoupnout popt·vka po armatur·ch, kterÈ jsou schopny v tomto agresivnÌm prost¯edÌ vydrûet. Segment klasickÈho strojÌrenstvÌ dnes p¯edstavuje v˝robky nejen t˝kajÌcÌ se ekologie a potravin·¯stvÌ, ale takÈ se rozvÌjÌ chemick˝ pr˘mysl a petrochemie. Z toho z·konitÏ vypl˝v·, ûe kromÏ automobilovÈho pr˘myslu budou tyto segmenty sehr·vat d˘leûitou roli p¯i dod·vk·ch v˝robk˘ p¯esnÈho litÌ. NaplÚov·nÌ tÏchto cÌl˘ a strategiÌ umoûÚuje vyuûÌt novÈ p¯Ìleûitosti jak na tuzemskÈm, tak na evropskÈm trhu k zÌsk·v·nÌ nov˝ch zak·zek zejmÈna ve v˝öe uveden˝ch segmentech. 2) K v˝robnÌmu programu, kter˝ nabÌzÌte, se v·ûe slovÌËko kvalita jiû jako naprost· samoz¯ejmost. Jak v·m napom·hajÌ certifik·ty systÈm ¯ÌzenÌ kvality? KDYNIUM si uvÏdomuje nutnost realizovat a zdokonalovat systÈm ¯ÌzenÌ jakosti dle mezi-

www.premium.prosperita.info

n·rodnÌch norem za ˙Ëelem prevence odstraÚov·nÌ vad a nedostatk˘, coû m· v koneËnÈm d˘sledku vliv na ekonomickÈ ukazatele. MusÌ b˝t samoz¯ejmostÌ a prioritou p¯esnÈ splnÏnÌ poûadavk˘ s cÌlem nulovÈho v˝skytu vad u z·kaznÌk˘. Strukturovan˝m systÈmem ¯ÌzenÌ jakosti od obdrûenÌ objedn·vky aû po kompletnÌ splnÏnÌ objedn·vky v termÌnu, kvalitÏ, cenÏ dosahujeme spokojenosti vöech z·kaznÌk˘, kter· je mÏ¯Ìtkem naöÌ pr·ce. Chceme vyr·bÏt v˝robky, kterÈ vyhovujÌ pot¯eb·m a p¯·nÌm z·kaznÌka po dobu ûivotnosti v˝robku a p¯i cenÏ, kter· odpovÌd· hodnotÏ. SystÈm ¯ÌzenÌ kvality a certifik·ty spolu ˙zce souvisejÌ. UvÏdomujeme si, ûe û·dn· firma nenÌ za¯azena do seznamu eventu·lnÌch dodavatel˘, pokud se nestane kvalifikovan˝m dodavatelem. Ten musÌ splÚovat n·roËnÈ podmÌnky stanovenÈ jak v˝robcem, tak d˘leûit˝mi odbÏrateli. Kdynium a.s. je certifikov·no od roku 1994, v souËasnÈ dobÏ dle ISO 9001:2000 a ISO/TS 16949. Na tyto z·kladnÌ p¯edpoklady navazujÌ audity jednotliv˝ch z·kaznÌk˘. Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe systÈm ¯ÌzenÌ kvality vËetnÏ certifik·t˘ n·m hlavnÌ mÏrou napom·hajÌ a jsou hlavnÌm p¯edpokladem, jak p¯i dosahov·nÌ kvality naöich v˝robk˘, tak p¯i zachov·nÌ st·vajÌcÌch a zÌsk·v·nÌ nov˝ch zak·zek, udrûenÌm renomÈ a image firmy u stav·jÌcÌch z·kaznÌk˘ a oslovenÌ a zÌskanÌ nov˝ch. 3) Bez nich byste pravdÏpodobnÏ nedos·hli na takovÈ odbÏratele, jako je Volkswagen nebo äkoda Auto. »emu jste se nauËili ve spolupr·ci s takov˝mi glob·lnÌmi partnery? Ve spolupr·ci s glob·lnÌmi partnery se ËlovÏk nauËÌ a zÌsk· d˘leûitÈ zkuöenosti, kterÈ p¯ispÌvajÌ k celkovÈmu r˘stu firmy a vöech jejich zamÏstnanc˘. Jako bylo jiû zmÌnÏno, hlavnÌ p¯edpoklad a samoz¯ejmostÌ pro dod·vky je kromÏ pot¯ebnÈ kvality, mnoûstvÌ dod·vky Just in Time a konkurenceschopnÈ ceny takÈ komunikace, osobnÌ kontakty, flexibilita a p¯ipravenost na inovaci p¯i nov˝ch logistick˝ch konceptech (nap¯. konsignaËnÌ sklady). D˘leûit· je takÈ spolupr·ce naöich technik˘ a konstruktÈr˘ s techniky a konstruktÈry z·kaznÌka na jiû bÏûÌcÌch projektech, jakoû i na nov˝ch budoucÌch projektech, protoûe v˝voj nelze zastavit. Tyto aspekty a zkuöenosti se p¯en·öejÌ rovnÏû do ostatnÌch t¯Ì pilÌ¯˘. 4) Reference jsou pro kaûdÈho, kdo usiluje o zÌsk·nÌ i udrûenÌ dobrÈho jmÈna na trhu, v˝znamn˝m a cenÏn˝m pomocnÌkem. Co znamenajÌ pro v·s? Reference jsou pro n·s jednÌm z d˘leûit˝ch aspekt˘ pro udrûenÌ si dobrÈho jmÈna a image na trhu jak u st·vajÌcÌch z·kaznÌk˘, tak i p¯i zÌsk·v·nÌ nov˝ch z·kaznÌk˘. Toto z·leûÌ jen a jen na naöem umu a schopnostech a k tomu je smÏ¯ov·na cel· strategie firmy. 5) Jak· je vaöe marketingov· strategie na cestÏ za z·kaznÌky, ËÌm je oslovujete?

www.kdynium.cz Firma kromÏ dalöÌho vÏnuje velkou pozornost takÈ aktivnÌ obchodnÌ politice. Stanovili jsme si segmenty trhu a priority. A takÈ osobnÌ zodpovÏdnost z·stupc˘ firmy za jednotlivÈ z·kaznÌky, odpovÏdnost za ˙zemÌ v ËlenÏnÌ-»esk· republika a zhruba 1 500 km okolo. Vytvo¯ili jsme sÌù z·stupc˘ a p¯edstavitel˘ v jednotliv˝ch regionech p¯edevöÌm na b·zi proviznÌch smluv za v˝sledky. V souËasnÈ dobÏ se p¯ipravuje dalöÌ Strategick˝ podnikov˝ pl·n do roku 2010. Obrat v loÚskÈm roce Ëinil 554 milion˘ korun. Pokud jde o export, tento se postupnÏ zvyöovalaû na souËasn˝ch 80 %. Dod·vky smÏ¯ujÌ p¯edevöÌm do st·t˘ EvropskÈ unie. HlavnÌm trhem pro spoleËnost z˘st·vajÌ nÏmecky hovo¯ÌcÌ zemÏ, NÏmecko (90 %), äv˝carsko (1,5 %), Rakousko (1,5 %), a n·sledujÌ dalöÌ st·ty EvropskÈ unie. V poslednÌch dvou letech smÏ¯ujÌ takÈ dod·vky do Japonska (4 %), v z·jmu Kdynium je tuto spolupr·ci udrûet a d·le rozvÌjet. Co se t˝k· segment˘ trhu, nejvÏtöÌ podÌl m· a mÏla by mÌt v˝roba odlitk˘ pro automobilov˝ pr˘mysl. Naöi pracovnÌci v r·mci marketingu zÌsk·vajÌ informace o trhu, kde jsou naöe p¯Ìleûitosti, a n·slednÏ v r·mci akvizice navazujÌ kontakty se z·kaznÌky za ˙Ëelem p¯edstavenÌ firmy, zÌsk·nÌ popt·vky a p¯es nabÌdku, spolupr·ci na

v˝voji aû do zah·jenÌ sÈriov˝ch dod·vek a n·sledn· pÈËe o z·kaznÌka. D·le oslovujeme s tzv. "p¯idanou" hodnotou k naöÌm odlitk˘m, kter· spoËÌv· ve spolupr·ci mezi konstruktÈry a techniky obou firem, nabÌzenÌ vhodn˝ch ¯eöenÌ, simulaci p¯i optimalizov·nÌ odlitk˘ atd. V poslednÌch letech se snaûÌme takÈ o dod·vky odlitk˘ vËetnÏ opracov·nÌ, povrchov˝ch ˙prav apod. SnaûÌme se tak jmÈno firmy dost·vat do povÏdomÌ a souËasnÏ se i prezentovat v odborn˝ch Ëasopisech a publikacÌch. ⁄ËastnÌme se veletrh˘ tak, abychom se p¯ipomenuli v segmentu trhu, o kter˝ m·me z·jem. KaûdoroËnÏ vystavujeme v Hannoveru (Hannover Messe), v BrnÏ (MSV), ve äv˝carsku (Swisstech), ve Francii (Midest). Na z·kladÏ zÌskan˝ch informacÌ a smÏru trhu up¯esÚujeme a koordinujeme naöe dalöÌ aktivity. V letoönÌm roce chceme provÏ¯it naöe moûnosti ve skandin·vsk˝ch zemÌch. 6) Jste Ëlen skupiny Prosperita - jakÈ firmy do nÌ jeötÏ pat¯Ì a jakÈ synergickÈ efekty v·m ËlenstvÌ ve skupinÏ p¯in·öÌ? Vyj·d¯it v kr·tkosti charakteristiku holdingu Prosperita a.s. vzhledem k tomu, ûe ovl·d· vÌce neû 30 firem, nenÌ jednoduchÈ. SloûenÌ je

Skladba sortimentu podle obor˘ za rok 2005 zdravotnickÈ pot¯eby textilnÌ pr˘mysl 0,31% 0,49% zemÏdÏlsk· technika hudebnÌ n·stroje 0,59% 0,71% potravin·¯skÈ ta¯ÌzenÌ 0,71% stavebnÌ pr˘mysl 1,45%

stomatologickÈ materi·ly elektrotechnick˝ pr˘mysl 0,29% 0,20%

leteckÈ motory 0,17% sportovnÌ pot¯eby 0,09% ovl·dacÌ a mÏ¯ÌcÌ technika 0,09%

n·¯adÌ 1,84%

armatury 2,31% dopravnÌ a skladov· technika 2,56%

ostatnÌ 4,82%

automobilov˝ pr˘mysl 83,55% automobilov˝ pr˘mysl n·¯adÌ zemÏdÏlsk· technika elektrotechnick˝ pr˘mysl

ostatnÌ stavebnÌ pr˘mysl zdravotnickÈ pot¯eby leteckÈ motory

dopravnÌ a skladov· technika potravin·¯skÈ za¯ÌzenÌ textilnÌ pr˘mysl sportovnÌ pot¯eby

armatury hudebnÌ n·stroje stomatologickÈ materi·ly ovl·dacÌ a mÏ¯ÌcÌ technika

r˘znorodÈ, neboù obn·öÌ od vlastnÌ vysokÈ ökoly p¯es v˝robnÌ podniky aû po investiËnÌ spoleËnosti. ManaûerskÈ vedenÌ je zajiöùov·no vlastnÌky a systÈm je maxim·lnÏ zjednoduöov·n ve prospÏch pravomocÌ a odpovÏdnosti u jednotliv˝ch firem. Z glob·lnÌho pohledu je vyuûÌv·na sÌla koncernu ve styku s bankovnictvÌm, sektorem pojiöùovacÌm, kumulacÌ n·kupu materi·lu, kontrolnÌ a po¯adatelskÈ Ëinnosti a v neposlednÌ ¯adÏ i moûnosti firemnÌch investic ve stejnojmennÈm fondu s velmi dobr˝m zhodnocenÌm. ✑

3

duben 2006

NOVINKY HÝBOU SVĚTEM

Máme ambice zaplnit na trhu mezeru ve výrobě "složitých" karet, řekl v rozhovoru pro náš časopis obchodní ředitel Státní tiskárny cenin Ing. Petr Mikš

Z

dá se vám, že se život člověka příliš rychle mění? Asi na tom něco bude. Na jedné straně se stává složitějším, na druhé straně si ho snažíme zase zjednodušit. Například významné informace svěřujeme nejrozmanitějším plastovým kartám. Je potřeba předložit hlídce dopravní policie na silnici řidičský průkaz? Tady je karta! Nemáte u sebe větší hotovost peněz? Nevadí, platební karta vás zachrání! Sedíte v čekárně před ordinací lékaře? Dovnitř smíte jen po předložení karty vaší zdravotní pojišťovny. Rozhodli jste se nakoupit v Makru? Vstoupit se dá jen po předložení zákaznické karty. A tak bychom mohli pokračovat. Kde všude se s plastovými kartičkami setkáte, o tom by se dalo již dlouze vyprávět. Ne každý však tuší, kdo je například vyrábí. Věřte, že také Státní tiskárna cenin. Slovo má obchodní ředitel Ing. Petr Mikš: SlovÌËko karta nab˝v· v poslednÌ dobÏ na v˝znamu. LidÈ znajÌ pojmy jako platebnÌ karty, vÏrnostnÌ karty, ËipovÈ karty, kreditnÌ karty, embosovanÈ karty, personalisovanÈ karty - mnoho r˘znorod˝ch termÌn˘, kterÈ si odbornÌk umÌ "rozt¯Ìdit" do spr·vn˝ch ökatulek. ST¡TNÕ TISK¡RNA CENIN, st·tnÌ podnik (d·le jen "STC") se koncem roku 2005 stala v˝robcem plastov˝ch karet, kterÈ slouûÌ jako z·klad, nosiË vöech tÏch v˝öe vyjmenovan˝ch a ¯ady dalöÌch. Je to tak? CelÈ je to trochu sloûitÏjöÌ. Karty m˘ûeme dÏlit podle r˘zn˝ch kritÈriÌ. NejËastÏjöÌm je typ materi·lu (plastu), ze kterÈho je karta vyrobena. Nej-

hojnÏjöÌ, ale nejmÈnÏ öetrnÈ k ûivotnÌmu prost¯edÌ jsou PVC karty, d·le pak se vyuûÌv· pro v˝robu karet polykarbon·t (PC), polyester (PET) a jeho r˘znÈ mutace (nap¯. PET-G). OkrajovÏ se vyuûÌvajÌ i jinÈ materi·ly. DalöÌ moûnÈ dÏlenÌ je podle toho, zda karta obsahuje nÏjak˝ nosiË informacÌ. Tady hovo¯Ìme o obyËejn˝ch kart·ch bez nosiËe, o kart·ch s magnetick˝m prouûkem nebo o kart·ch Ëipov˝ch. Ty pak d·le dÏlÌme na kontaktnÌ, bezkontaktnÌ, hybridnÌ a du·lnÌ. KontaktnÌ pak na pamÏùovÈ a mikroprocesorovÈ. Vöechny ËipovÈ karty se pak d·le mohou liöit r˘znou kapacitou pamÏti. JednÌm z mnoha hledisek pro dÏlenÌ karet je i jiû zmiÚovanÈ vyuûitÌ karet, kde m˘ûeme hovo¯it nap¯Ìklad o kart·ch bankovnÌch - kreditnÌch a debetnÌch, vÏrnostnÌch, identifikaËnÌch apod. DalöÌm z moûn˝ch hledisek pro dÏlenÌ karet je pak nap¯Ìklad technologie v˝roby a potisku plastov˝ch karet a aplikace celÈ ¯ady ochrann˝ch prvk˘. STC zah·jila v z·vÏru loÚskÈho roku v˝robu plastov˝ch karet v novÏ vybudovanÈm provozu. Kdyû ¯Ìk·m "v˝robu", myslÌm tÌm skuteËnÏ cel˝ proces v˝roby karet. Od potisku plastov˝ch arch˘ p¯es bodov·nÌ, laminaci a v˝sek karet. To je hlavnÌ rozdÌl oproti mnoha firm·m, kterÈ prezentujÌ, ûe se zab˝vajÌ v˝robou plastov˝ch karet a p¯itom pouze potiskujÌ jiû vyrobenÈ bÌlÈ karty. ProË jste rozöÌ¯ili nabÌdku sv˝ch produkt˘ pr·vÏ tÌmto smÏrem? Jak ukazuje v˝voj poslednÌch let, zÌsk·v· plastov· karta st·le vÌce na v˝znamu, a to hlavnÏ v oblasti nejr˘znÏjöÌch doklad˘ a pr˘kaz˘. Jiû dnes se m˘ûeme u n·s setkat s ¯idiËsk˝m pr˘kazem na plastovÈ kartÏ (ve st·vajÌcÌ podobÏ bez Ëipu, ale informace z poslednÌch dn˘ ¯Ìk·, ûe se Evropsk· unie rozhodla doplnit tento pr˘kaz o Ëip) nebo s plastovou kartou pojiötÏnc˘ zdravotnÌch pojiöùoven. Ve v˝hledu je jiû p¯echod dalöÌch doklad˘ na plastovou kartu. Plast, i kdyû ne ve form·tu karty ID1, se objevÌ rovnÏû v novÏ p¯ipravovan˝ch cestovnÌch pasech. DalöÌ oblastÌ, kter· zaznamenala rychl˝ n·stup plastov˝ch karet, je doprava. Vöichni jistÏ zn·me r˘znÈ typy dopravnÌch karet, kterÈ slouûÌ jako pr˘kazky, p¯edplacenÈ jÌzdenky a nevÌm co jeötÏ. Na z·kladÏ v˝öe uveden˝ch skuteËnostÌ je logickÈ, ûe ST¡TNÕ TISK¡RNA CENIN, st·tnÌ podnik, jakoûto v˝robce doklad˘, musÌ drûet krok s tÌmto v˝vojem, a proto jsme se rozhodli rozöÌ¯it n·ö p¯edmÏt podnik·nÌ pr·vÏ do tÈto oblasti. Kdo se, teoreticky vzato, m˘ûe st·t v tomto oboru vaöÌm z·kaznÌkem? UrËitÏ to mohou b˝t banky, st·tnÌ instituce, provozovatelÈ bezpeËnostnÌch systÈm˘Ö Teoreticky se naöÌm z·kaznÌkem m˘ûe st·t kaûd˝. Od drobn˝ch obchod˘ p¯es obchodnÌ ¯etÏzce, reklamnÌ agentury, v˝robce r˘zn˝ch systÈm˘ na b·zi plastov˝ch karet, banky aû po st·tnÌ spr·vu. Jednoduöe ¯eËeno, jsme schopni vyr·bÏt vöechny karty, se kter˝mi se dnes m˘ûete na trhu setkat. Vöechno z·leûÌ pouze na dohodÏ. NicmÈnÏ, sami se profilujeme spÌöe do pozice v˝robc˘ karet s urËitou p¯idanou hodnotou. To znamen· karet, obsahujÌcÌch Ëip, karet

Ford používá certifikovaný Dealer Držitelé karet HVB Bank mohou Management System LCS Noris soutěžit o hodnotné ceny DMS LCS Noris ˙spÏönÏ ukonËil f·ze implementace a pilotnÌho provozu u prvnÌho z·kaznÌka z ¯ad dealer˘ Ford Motor Company - spoleËnosti AUTO IN, s.r.o. Certifikovan˝ systÈm je zde od ledna 2006 v rutinnÌm provozu a jeho funkËnost byla potvrzena vytvo¯enÌm eBM reportu s vÌce neû tisÌcovkou ukazatel˘. ➡

4

DrûitelÈ platebnÌch karet vydan˝ch HVB Bank Czech Republic mohou v pr˘bÏhu letoönÌho jara soutÏûit o hodnotnÈ ceny. SoutÏûe jsou p¯ipraveny pro drûitele karet asociacÌ VISA i MasterCard. DrûitelÈ platebnÌch karet MasterCard by mÏli up¯ednostÚovat platby kartou p¯ed platbou v hotovosti zejmÈna do 30. dubna tohoto roku. ➡

s ochrann˝mi prvky Ëi karet se speci·lnÏ p¯ipraven˝m ceninov˝m designem. M·me ambice zaplnit na trhu mezeru ve v˝robÏ "sloûit˝ch" karet. Ta sloûitost spoËÌv· mimo jinÈ takÈ v tom, ûe se jedn·, v mnoha p¯Ìpadech, o karty polykarbon·tovÈ, do kter˝ch jsou ˙daje o jejich drûitelÌch vypalov·ny laserov˝m paprskem. TÌm se zvyöuje bezpeËnost tÏchto karet a sniûuje se riziko padÏl·nÌ takto vyroben˝ch doklad˘. STC nikdy nebude komplexnÌm dodavatelem systÈm˘ (nap¯. doch·zkov˝ch, stravovacÌch, bezpeËnostnÌch apod.). Chceme ale spolupracovat s firmami, kterÈ tyto systÈmy vyvÌjejÌ, prod·vajÌ Ëi provozujÌ, na dod·vk·ch karet pro tyto systÈmy. A co nap¯Ìklad oblast bankovnictvÌ? Chyst· se St·tnÌ tisk·rna cenin vstoupit rovnÏû na trh s bankovnÌmi kartami? BankovnÌ platebnÌ karty jsou velmi speci·lnÌ kategoriÌ karet, jejichû v˝roba se ¯ÌdÌ striktnÌmi pravidly mezin·rodnÌch kartov˝ch asociacÌ. Vzhledem k velikosti, st·vajÌcÌmu rozdÏlenÌ a saturaci ËeskÈho trhu v oblasti dod·vek karet pro bankovnÌ sektor jsme se rozhodli v tÈto f·zi nerealizovat v˝robu bankovnÌch platebnÌch karet. Proto se s naöimi kartami v tÈto oblasti dnes setkat nem˘ûete. Ale v budoucnu... Kdo vÌ? V tuto chvÌli jsme schopni nabÌdnout bank·m v˝robu karet pro r˘znÈ doplÚkovÈ programy. PustÌte se takÈ do spolupr·ce s nÏkter˝mi subjekty-klienty, pokud jde o n·vrh designu karet? Mohlo by jÌt o zajÌmavou p¯idanou hodnotu vaöich sluûebÖ Samoz¯ejmÏ, p¯edpokladem dobrÈho v˝sledku p¯i v˝robÏ jakÈhokoliv tiötÏnÈho materi·lu je spolupr·ce se z·kaznÌkem jiû ve f·zi p¯Ìpravy designu. U plastov˝ch karet to platÌ dvojn·sob. A pokud se jedn· o karty, kterÈ majÌ slouûit jako zabezpeËenÈ pr˘kazy Ëi doklady, tam je aktivnÌ ˙Ëast naöeho grafickÈho studia nevyhnuteln·. Naöi grafici majÌ mnohaletÈ praktickÈ zkuöenosti s aplikacÌ rozliËn˝ch ochrann˝ch prvk˘. NavÌc nÏkterÈ pouûÌvanÈ technologie, aù uû tiskovÈ Ëi technologie dalöÌho zpracov·nÌ karet majÌ jist· omezenÌ, kter· je pot¯eba br·t v ˙vahu jiû p¯i p¯ÌpravÏ grafickÈho n·vrhu karty. Proto se se sv˝mi z·kaznÌky podÌlÌme na jeho tvorbÏ, abychom byli schopni garantovat 100% kvalitu v˝slednÈho produktu. Z vlastnÌ zkuöenosti vÌm, ûe mnoho z·kaznÌk˘, zejmÈna tÏch, kte¯Ì s kartami teprve zaËÌnajÌ, m· jen mlhavou p¯edstavu o tom, jakÈ informace je pot¯eba dodat v procesu p¯Ìpravy v˝roby karet. A zde je pr·vÏ prostor pro STC, aby tÏmto z·kaznÌk˘m poradila a pomohla jim vy¯eöit vöe k jejich maxim·lnÌ spokojenosti. Pokud vÌm, chyst·te se na v˝robu polotovar˘ pro ¯adu karet-st·tnÌch doklad˘, jako jsou pasy, obËanskÈ pr˘kazy apod. To budou tzv. zak·zky pro st·tnÌ sfÈru. Co budete moci nabÌdnout firm·m? Jak˝ zde odhadujete prostor pro "seberealizaci" St·tnÌ tisk·rny cenin? Tato ot·zka jiû byla Ë·steËnÏ zodpovÏzena v p¯edchozÌch odstavcÌch. Jak jsem jiû uvedl, karty, kterÈ n·s p¯edevöÌm zajÌmajÌ, jsou karty

s p¯idanou hodnotou. Dnes jiû druh˝m rokem vyr·bÌme ¯idiËskÈ pr˘kazy, v procesu p¯Ìpravy je vyd·v·nÌ biometrick˝ch pas˘ s polykarbon·tovou str·nkou s Ëipem, p¯ipravujeme se na ËipovÈ zdravotnÌ karty pojiötÏnc˘ zdravotnÌch pojiöùoven, obËanskÈ pr˘kazy a dalöÌ doklady, jejichû vzhled bude v r·mci EvropskÈ unie sjednocen do podoby plastovÈ karty. Nejedn· se ovöem pouze o karty, jak vy ¯Ìk·te, pro st·tnÌ sfÈru. Jedn· se, jak jiû bylo ¯eËeno, o celou ¯adu dalöÌch karet. Pro jednu nejmenovanou spoleËnost z oblasti hromadnÈ p¯epravy osob realizujeme velkÈ mnoûstvÌ vysoce sofistikovan˝ch karet s velmi öirok˝m vyuûitÌm v sÌti tÈto spoleËnosti - takûe karty dopravnÌ, karty pro studenty r˘zn˝ch stupÚ˘ ökol, pr˘kazy vyd·vanÈ soukrom˝mi spoleËnostmi, ale nevyh˝b·me se ani bÏûn˝m typ˘m karet. ProstÏ se snaûÌme vyhovÏt kaûdÈmu z·kaznÌkovi, kter˝ n·s svoji popt·vkou oslovÌ, a nabÌdnout mu to nejlepöÌ moûnÈ ¯eöenÌ. MyslÌm si, ûe v tÈto oblasti m·me skuteËnÏ co nabÌdnout. A naöi hlavnÌ devizou je kvalita a systÈm zabezpeËenÌ a ochrany v˝roby. STC je drûitelem certifik·t˘ ISO 9001:2000, ISO 14001:2004, OHSAS 18001:1999. V souËasnÈ dobÏ podnik zav·dÌ systÈm ¯ÌzenÌ bezpeËnosti informacÌ dle poûadavk˘ normy BS ISO/IEC 17799:2005 s cÌlem dosaûenÌ certifikace podle standardu BS ISO/IEC 27001:2005. Vedle toho je ST¡TNÕ TISK¡RNA CENIN, st·tnÌ podnik, certifikov·na N·rodnÌm bezpeËnostnÌm ˙¯adem na stupeÚ "TAJN…". Ot·zka z jinÈho soudku - pom˝ölÌte v tomto smÏru i na export? Jak jiû bylo ¯eËeno, moûnosti ËeskÈho trhu v tÈto oblasti jsou omezenÈ. Na druhou stranu, investice do novÏ budovanÈho provozu na v˝robu karet jsou vysokÈ. Nejen z tohoto d˘vodu chceme nabÌdnout naöe v˝robky za hranice »eskÈ republiky. VÌme, ûe co se t˝k· pr·vÏ t¯eba v˝roby polykarbon·tov˝ch karet, je v tÈto oblasti konkurence v tuto chvÌli velmi omezen·. A pr·vÏ tÌmto smÏrem bychom chtÏli zamÏ¯it svÈ aktivity do zahraniËÌ. dÏkuji za obsaûnÈ informace Eva Brixi

Co můžeme dát Evropě

4.

Ještě se můžete přihlásit!

Zah·jenÌ konference R˘ûena Pet¯Ìkov·, ¯editelka Domu techniky Ostrava a profesorka VäB-TU Ostrava ⁄vodnÌ vystoupenÌ Ji¯Ì Paroubek, p¯edseda vl·dy »R Milan Urban, ministr pr˘myslu a obchodu »R Tom·ö J. Baùa, Bata Shoe Organisation, Toronto Hled·nÌ novÈ Evropy: Od politickÈho k podnikatelsko-vzdÏl·vacÌmu modelu Milan Zelen˝, prof. Univerzity Tom·öe Bati ve ZlÌnÏ a Fordham University New York pokraËov·nÌ na stranÏ 23

Konference s unik·tnÌm tÈmatem a osobnostnÌm obsazenÌm, o kterÈ jsme v·s na tÈto str·nce v ProsperitÏ nÏkolikr·t informovali, se rychle blÌûÌ. TermÌn kon·nÌ je 4. a 5. kvÏtna 2006. Jmenuje se Hled·nÌ novÈ Evropy a odehraje se v Praze. ÿadu dalöÌch informacÌ o nÌ najdete na www.neweurope.cz. M·te-li z·jem se konference z˙Ëastnit, je moûnÈ se jeötÏ p¯ihl·sit. Na tomto mÌstÏ tentokr·t zve¯ejÚujeme p¯ehled vybran˝ch osobnostÌ a tÈmat, s nimiû vystoupÌ. Pakliûe v·s zaujmou, nenÌ pozdÏ se na konferenci jeötÏ p¯ihl·sit.

Stanovisko k modifikované verzi Dovolená na TRAVELO.cz aneb návrhu směrnice o službách na cesty s KASA.cz Dne 4. dubna 2006 Evropsk· komise p¯edstavila modifikovanou verzi n·vrhu smÏrnice o sluûb·ch. Tato verze je d˘leûit˝m krokem smÏrem k p¯ijetÌ smÏrnice o sluûb·ch, a to po dvou a p˘l letech projedn·v·nÌ a kontroverznÌch debat. Modifikovan· verze zohledÚuje ve svÈm znÏnÌ jak v˝sledky prvnÌho ËtenÌ v EvropskÈm parlamentu ze dne 16. ˙nora 2006, tak pozmÏÚovacÌ n·vrhy Ëlensk˝ch st·t˘ uplatnÏnÈ bÏhem projedn·v·nÌ smÏrnice na ˙rovni Rady EU. ➡

KASA.cz, jeden z p¯ednÌch internetov˝ch obchod˘ v »eskÈ republice, provozovan˝ spoleËnostÌ EUROCOMM Group s.r.o., p¯ich·zÌ s dalöÌ novinkou pro svÈ z·kaznÌky - prodejem z·jezd˘ nejen do zahraniËÌ. Na serveru www.travelo.cz si tak m˘ûete napl·novat svoji dovolenou z pohodlÌ domova. SpoleËnost provozujÌcÌ ˙spÏön˝ obchod KASA.cz p¯ipravila z·kaznÌk˘m p¯ed lÈtem p¯ÌjemnÈ p¯ekvapenÌ v podobÏ spuötÏnÌ serveru TRAVELO.cz. ➡

www.prosperita.info

duben 2006

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

Bez prosperujících firem nemůžeme počítat s vysokými tempy hospodářského růstu Rozhovor s Milanem Urbanem, ministrem průmyslu a obchodu Podnikání náleží k významným aktivitám člověka. Ani česká ekonomika se bez zdatných podnikatelů a výkonných firem neobejde. Vede se řada odborných i méně odborných diskusí nad tím, co v této zemi rozvoji podnikatelského úsilí brání, co svazuje ruce i těm nejmenším živnostníkům. Střední a drobní si stěžují na rozbujelou byrokracii, zaměstnanci zase poukazují na to, že je až příliš nechutných kauz, které se týkají hospodaření i morálky podnikatelů, jež nesvědčí dobrému jménu naší země. Zástupci Co podle v·s st·le chybÌ podnikatelskÈmu prost¯edÌ u n·s? Podle Ëast˝ch v˝rok˘ nÏkter˝ch p¯edstavitel˘ ODS by se mohlo naöÌ ve¯ejnosti zd·t, ûe ËeötÌ podnikatelÈ majÌ u n·s ty nejhoröÌ podmÌnky pro podnik·nÌ na svÏtÏ. DovolÌm si tvrdit, ûe realita je jin·. Statistiky v poslednÌch letech ukazujÌ, ûe ËeskÈ hospod·¯stvÌ zdravÏ roste. A nejde jen o ËÌsla HDP, kterÈ roste jednÌm z nejrychlejöÌch temp v celÈ EU. äest let po sobÏ roste pr˘myslov· produkce i stavebnictvÌ. Uû sedm let se takÈ stabilnÏ zvyöujÌ trûby maloobchodnÌk˘m. Ne¯Ìk·m, ûe nenÌ co zlepöovat, to by ode mne nebylo korektnÌ. RozhodnÏ ale nelze ¯Ìct, ûe naöe podnikatelskÈ prost¯edÌ je ˙plnÏ öpatnÈ. MusÌme se soust¯edit na trvalÈ a systematickÈ odstraÚov·nÌ administrativnÌ z·tÏûe, kter· firmy v jejich podnik·nÌ hodnÏ omezuje. V tomto smÏru jsme jiû takÈ zah·jili ¯adu podstatn˝ch krok˘. Od roku 2004 p¯i Ministerstvu pr˘myslu a obchodu funguje Rada pro rozvoj podnikatelskÈho prost¯edÌ, kde spoleËnÏ se z·stupci podnikatel˘ pracujeme pr·vÏ na odstraÚov·nÌ p¯ek·ûek, kterÈ rozvoji podnik·nÌ br·nÌ.

státu přicházejí tu a tam s nápady, jimž se říká, že jsou nelogické, naopak vlastníci firem mívají občas požadavky, které se zatím nedají splnit. Život je zkrátka černobílý. Určitě je mnoho věcí, které by se daly zlepšit, ať již ve vztahu stát a firmy nebo naopak firmy a stát. Jak s tím souvisí politika a argumentace politiků? Tentokrát na naše otázky odpovídá ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v roli reprezentanta ČSSD:

nepoctiv˝ch je urËitÏ o mnoho mÈnÏ. MyslÌm si, ûe by k lepöÌmu vnÌm·nÌ podnikatel˘ ze strany ve¯ejnosti mohla pomoci takÈ mÈdia. Moûn· by novin·¯i nemÏli ps·t jen o tÏch, co dÏlajÌ podvody, ale takÈ o tom, kolik vedle nich je tÏch, co svoji pr·ci berou v·ûnÏ. A mezi tÏmi jsou jak velkÈ, tak malÈ a st¯ednÌ firmy. Kdy jste se setkal s podnikatelskou reprezentacÌ naposledy a co bylo na programu jedn·nÌ?

MÏly by vÌce podnikat ûeny? MyslÌm si, ûe ûeny se jiû delöÌ dobu ˙spÏönÏ prosazujÌ v oblastech, kterÈ byly jeötÏ doned·vna pouze domÈnou muû˘. Podnik·nÌ urËitÏ m˘ûe b˝t pro vÏtöinu ûen v˝znamnou souË·stÌ jejich seberealizace. Statistiky ¯ÌkajÌ, ûe ûeny-podnikatelky takÈ p¯edstavujÌ v naöÌ spoleËnosti znaËnou ekonomickou sÌlu. MajÌ sv· sdruûenÌ a asociace, realizujÌ v˝znamnÈ projekty a zapojujÌ se i do mezin·rodnÌch projekt˘ na podporu podnik·nÌ ûen. Ministerstvo pr˘myslu a obchodu se oblasti rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ ûen a muû˘ ve spoleËnosti dlouhodobÏ vÏnuje. V tÈto souvislosti mohu nap¯Ìklad uvÈst, ûe v r·mci naöich program˘ na podporu podnik·nÌ bylo vloni podpo¯eno 545 projekt˘ podnikatelek v celkovÈ v˝öi 187 milion˘ korun. MyslÌm si, ûe dneönÌ modernÌ ûeny vÏtöinou chtÏjÌ uplatÚovat svÈ vzdÏl·nÌ a sv˘j pracovnÌ potenci·l. Je ale na celÈ spoleËnosti, abychom jim k tomu trvale vytv·¯eli p¯ÌznivÈ spoleËenskÈ podmÌnky.

Co hodl·te pro rozvoj podnik·nÌ v »R udÏlat nejd¯Ìve? P¯ednÏ chceme dokonËit n·ö projekt Centr·lnÌch registraËnÌch mÌst pro podnikatele, na kterÈm spoleËnÏ se z·stupci podnikatelskÈ ve¯ejnosti tÈmÏ¯ dva roky pracujeme. V podstatÏ se jedn· o vytvo¯enÌ kontaktnÌch mÌst pro podnikatele p¯i vöech ûivnostensk˝ch ˙¯adech, na kter˝ch bude moci podnikatel vy¯Ìdit se st·tnÌmi ˙¯ady vöechny svÈ z·leûitosti. Nebude tedy muset obÌhat s doklady kaûd˝ ˙¯ad zvl·öù, ale vöe pot¯ebnÈ vy¯ÌdÌ z jednoho mÌsta. NavÌc st·tnÌ ˙¯ady nebudou vyûadovat p¯edkl·d·nÌ doklad˘, kterÈ jiû jednou od podnikatel˘ zÌskaly. Vöe bude fungovat elektronicky na z·kladÏ sdÌlenÌ ˙daj˘ z jednotliv˝ch informaËnÌch systÈm˘. P¯ipravÌme takÈ nov˝ z·kon o dani z p¯Ìjm˘, protoûe ten souËasn˝ proöel za poslednÌch nÏkolik let ¯adou novelizacÌ a je pro vöechny znaËnÏ nep¯ehledn˝.

Aù je to jakkoli, i kdyby se podnikatelsk˝ stav snaûil dÏlat z·zraky, ubliûujÌ mu nepÏknÈ kauzy tÏch majitel˘ firem, kte¯Ì se skuteËnÏ pohybujÌ na hranÏ z·kona a podv·dÏjÌ ve velkÈm. TÏch je vöak ve srovn·nÌ s tÏmi poctiv˝mi daleko mÈnÏÖCo s tÌm? Mezi pracovit˝mi se vûdy najde nÏkdo, kdo pracovat nechce. StejnÏ tak i mezi vÏtöinou poctiv˝ch se najde i nÏjak˝ ten nepoctivec. Tomu se ned· zabr·nit. Ale tÏch


Zn·te nÏkterÈ z obor˘, kterÈ nejsou jeötÏ podnikatelsky zcela obsazeny? Rezervy jsou pro podnikatele pr·vÏ v rozvoji sluûeb. Podnik·nÌ se bude d·le novÏ rozöi¯ovat i do oblasti progresivnÌch technologiÌ, jako jsou nanotechnologie, bioinformatika, kosmonautika a dalöÌ novÈ obory. V poslednÌ dobÏ se projevuje takÈ nedostatek nÏkter˝ch ¯emesln˝ch ûivnostÌ. MyslÌm si, ûe perspektivnÌch obor˘ je pro naöe podnikatele cel· ¯ada. Bude p¯ib˝vat p¯ÌleûitostÌ pro drobnÈ ûivnostnÌky? DrobnÌ podnikatelÈ budou nach·zet trvale uplatnÏnÌ jako fin·lnÌ dodavatelÈ öirokÈho sortimentu v˝robk˘ a sluûeb. TakÈ st·le vÌce budou fungovat jako subdodavatelÈ pro vÏtöÌ podniky u n·s i v zahraniËÌ. Pr·vÏ malÌ a st¯ednÌ podnikatelÈ jsou tÌm pevn˝m z·kladem pro rozvoj celÈ ekonomiky. Chceme jim co nejvÌce ulehËit vstup do podnik·nÌ a omezit v maxim·lnÌ moûnÈ mÌ¯e administrativnÌ p¯ek·ûky s jejich podnik·nÌm spojenÈ.

Jak to m˘ûe ovlivnit vaöe strana? V programu soci·lnÌ demokracie pat¯Ì oblast podpory podnik·nÌ a kultivace podnikatelskÈho prost¯edÌ mezi priority. Jsme si vÏdomi, ûe bez prosperujÌcÌch firem nem˘ûeme poËÌtat s vysok˝mi tempy hospod·¯skÈho r˘stu. Jin˝mi slovy, pokud se nebude da¯it naöim firm·m, nebude se da¯it hospod·¯stvÌ jako celku a st·t si pak nebude moci dovolit udrûet a rozöi¯ovat ûivotnÌ jistoty obËan˘. Proto pokud budeme mÌt po volb·ch p¯Ìleûitost podÌlet se znovu na vl·dnÌ odpovÏdnosti, budeme chtÌt pokraËovat v tom, co jsme v uplynulÈm obdobÌ zapoËali. Tedy v trvalÈm ˙silÌ vl·dy o rozvoj podnikatelskÈho a investiËnÌho prost¯edÌ v »eskÈ republice.

PodnikatelÈ majÌ st·le pocit, ûe jejich posl·nÌ a p˘sobenÌ v ekonomice a celkovÈm ûivotÏ zemÏ je nedocenÏnÈ a ûe se na nÏ hledÌ st·le jen jako na nÏkoho, komu jde jen o vlastnÌ penÌze, luxusnÌ bydlenÌ, drahÈ autoÖ Jak to vnÌm·te vy? Neb˝t mal˝ch a st¯ednÌch podnikatel˘, vraceli bychom se o 16 let zpÏt, kdy jsme tÈmÏ¯ vöichni byli jen zamÏstnanci. Spousta menöÌch podnikatel˘ se st·v· subdodavateli vÏtöÌch podnik˘ nebo na trhu uspÏjÌ p¯Ìmo se sv˝mi fin·lnÌmi v˝robky. MajÌ takÈ moûnost uplatnit svÈ origin·lnÌ n·pady a vlohy pro obchod. MyslÌm tÌm opravdu uûiteËnÈ n·pady - ne schopnost nÏkter˝ch jedinc˘ jinÈ oklamat. Ti akor·t tak kazÌ tÏm sluön˝m povÏst. J· si odvahy postavit se na vlastnÌ nohy a vzÌt na sebe odpovÏdnost i za svÈ zamÏstnance hluboce v·ûÌm. Bez nich se naöe ekonomika prostÏ neobejde.

EkonomickÈ Ëinnosti nelze rozdÏlovat na perspektivnÌ a neperspektivnÌ. Pro spoleËnost je pot¯ebnÈ jejich öirokÈ spektrum. Vysokou konkurenËnÌ schopnost lze dos·hnout v kaûdÈ ekonomickÈ Ëinnosti. Kdyû bych mÏl nÏkterÈ z nich jmenovat, tak pro zkvalitnÏnÌ a rozöÌ¯enÌ infrastruktury pro podnik·nÌ jsou d˘leûitÈ zejmÈna rozvoj sluûeb, oblast v˝zkumu, v˝voje a inovacÌ, rozvoj v˝poËetnÌ techniky a oblast vzdÏl·v·nÌ.

Jako ministr pr˘myslu a obchodu se s podnikateli sch·zÌm pomÏrnÏ Ëasto a pravidelnÏ. Aù jiû na jedn·nÌch v r·mci Rady pro rozvoj podnikatelskÈho prost¯edÌ nebo t¯eba p¯i r˘zn˝ch semin·¯Ìch a konferencÌch. TakÈ r·d, kdyû mi to Ëas dovolÌ, navötÏvuji firmy samotnÈ, abych mÏl p¯Ìmo od podnikatel˘ zpÏtnou vazbu k opat¯enÌm, kterÈ ze strany vl·dy nebo parlamentu ve vztahu k podnikatel˘m realizujeme. Naposledy jsem se z˙Ëastnil semin·¯e pro podnikatele tento t˝den v plzeÚskÈm kraji, kde jsme spoleËnÏ s premiÈrem Paroubkem a ministrem pro mÌstnÌ rozvoj MartÌnkem diskutovali s podnikateli ot·zky Ëerp·nÌ struktur·lnÌch fond˘ na rozvoj podnik·nÌ a nÏkterÈ problÈmy naöeho podnikatelskÈho prost¯edÌ. DomnÌv·te se, ûe i polickÈ strany by mÏly zn·t podmÌnky k podnik·nÌ d˘kladnÏji? UrËitÏ. Je to naprosto nezbytnÈ. Kdyû strany prost¯ednictvÌm sv˝ch poslanc˘ Ëi sen·tor˘ v Parlamentu prosazujÌ z·kony, mÏly by mÌt vûdy na z¯eteli, jakÈ to bude mÌt dopady na podnik·nÌ. JakÈ smÏry podnik·nÌ v naöÌ zemi jsou podle vaöeho n·zoru nejvÌce perspektivnÌ?

V jak˝ch souvislostech vidÌ vaöe strana zlepöujÌcÌ se v˝sledky exportu naöich firem? P¯ednÏ ËeskÈ firmy vyr·bÏjÌ to, co si û·d· nejen Ëesk˝, ale p¯edevöÌm svÏtov˝ trh. Jin˝mi slovy ¯eËeno, pokraËuje restrukturalizace a modernizace ËeskÈ ekonomiky, zvyöuje se v˝roba v novÏ otev¯en˝ch provozech a doch·zÌ k ˙tlumu nÏkter˝ch klasick˝ch v˝rob, kterÈ uû nemajÌ dostateËn˝ odbyt. Sv˘j podÌl na tom majÌ i Ëasto kritizovanÈ investiËnÌ pobÌdky, kterÈ k n·m p¯il·kaly ¯adu v˝znamn˝ch zahraniËnÌch firem. Ty s sebou p¯inesly nejen know-how, modernÌ technologie a systÈmy ¯ÌzenÌ, ale i moûnost exportovat na jimi obsazenÈ svÏtovÈ trhy. ZlepöujÌ se i sluûby, kterÈ hlavnÏ menöÌm firm·m zprost¯edkov·v· st·t pomocÌ sv˝ch agentur, jako je nap¯Ìklad CzechTrade. NaöÌm cÌlem je kl·st d˘raz pr·vÏ na vysoce profesion·lnÌ sluûby poskytovanÈ Ëesk˝m firm·m ze strany st·tnÌch institucÌ urËen˝ch na podporu exportu. Aù jiû jde o CzechTrade, »eskou exportnÌ banku, EGAP nebo obchodnÌ rady na naöich zastupitelsk˝ch ˙¯adech v zahraniËÌ. Kdybyste se rozhodl s·m vstoupit do byznysu - co by v·s l·kalo? PodÌvejte, j· jsem po vysokÈ ökole zaËÌnal jako technik v kutnohorskÈm »KD. Prost¯edÌ ve v˝robnÌm z·vodÏ mi p¯irostlo k srdci, a proto kdybych se mÏl dnes rozhodovat, kde bych chtÏl po politickÈm ûivotÏ p˘sobit, urËitÏ bych hledal cesty, jak se do nÏkterÈho ËeskÈho hutnÌho podniku vr·tit. (red) ✑

5

duben 2006

ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN

Český slad vyvezen i na Mauricius Č

eské pivovary vyprodukovaly v dosavadní historii samostatné České republiky rekordní výstav piva 19 069 451 hl, což je o 1,7 % více než v roce předchozím. Nejvýrazněji se na překonání rekordní 19-milionové hranice podílel export českého piva, který poprvé překonal úroveň 3 milionů hl, přesně činil 3 099 399 hl s meziročním nárůstem o 17,5 %. Na celkovém výstavu se podílí již více než 16 %. Ačkoliv se silná trojka mezi českými pivovarskými skupinami ve srovnání s předchozími léty nezměnila a tvoří ji stále Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovary Staropramen, a. s. a Budějovický Budvar, n. p., jejich odstup od ostatních významných pivovarských skupin, kam patří podle objemu výstavu DRINKS UNION, a. s., PMS Přerov, Královský pivovar Krušovice, a. s. a Starobrno, a. s., se snižuje spolu s tím, jak roste podíl středních a především malých pivovarů na celkovém výstavu piva v České republice. Pokračoval také nárůst produkce českých pivovarských a obchodních sladoven. Jejich celková produkce dosáhla výše 515 682 t, což je o 4 649 t více než v loňském rekordním roce. Vyvezlo se 214 675 t, což je necelých 42 % celkové výroby sladu.

Vývoj produkce českého pivovarnictví v porovnání s počtem činných pivovarů 25 000

179 19 198

20 000 129

16 276

15 000

17 475

79

9245

nologiÌ a umÏnÌ naöich odbornÌk˘ d·na takÈ jakostÌ ËeskÈho chmele i ËeskÈho sladovnickÈho jeËmene, bez kterÈho si öpiËkovÈ ËeskÈ pivo nelze p¯edstavit," doplnil Ing. Frantiöek Krakeö. »eskÈ pivo je exportov·no p¯edevöÌm do tradiËnÌch destinacÌ, jako je SRN, kam smÏ¯uje p¯es 38 % exportu piva. Na dalöÌch mÌstech je Slovensko a Anglie. Trvale zrychlujÌcÌ se tempo exportu zaznamen·v·me do USA, ävÈdska,

Podíl jednotlivých pivovarských subjektů na celkovém výstavu 44,2% 45,0%

PlzeÚsk˝ Prazdroj 15,6% 15,7%

Pivovary Staropramen

5000

60 40

0

20 0 1950

1960

1970

1980

PMS P¯erov Kruöovice Starobrno

2005 2004

2000

2005

PoËet Ëinn˝ch pivovar˘

Ruska a ¯ady dalöÌch zemÌ. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ v˝vozce pat¯Ì jiû tradiËnÏ PlzeÚsk˝ Prazdroj, a. s., Pivovary Staropramen, a. s., a BudÏjovick˝ Budvar, n.p. P¯ibyli vöak novÌ v˝vozci, p¯edevöÌm z ¯ad menöÌch nebo mal˝ch pivovar˘. Nap¯. Lobkovick˝ pivovar vyvezl p¯es 80 % svÈ produkce, pivovar Jihlava p¯es 68 % a z velk˝ch si svÈ postavenÌ udrûuje i BudÏjovick˝ Budvar, n. p., kter˝ vyvezl p¯es 47 % svÈ produkce. NejvÏtöÌ objem produkce sladu zaznamenaly Sladovny Soufflet »R, a to v objemu 310 863 t se sv˝mi sladovnami v Nymburce, KromÏ¯Ìûi,

HodonicÌch, ProstÏjovÏ a Litovli. DalöÌmi nejv˝znamnÏjöÌmi sladovnami jsou sladovny PlzeÚskÈho Prazdroje, a. s., v Plzni a NoöovicÌch - celkem 112 453 t a »eskomoravskÈ sladovny Z·b¯eh (20 875 t). NejvÏtöÌmi zahraniËnÌmi odbÏrateli ËeskÈho sladu jsou Polsko, Rusko, SRN, Kuba a Rumunsko. PoprvÈ byl Ëesk˝ slad vyvezen i na vzd·lenÈ trhy, jako nap¯. do Alb·nie, na Mauritius, d·le do Etiopie a Peru. DalöÌ informace naleznete na internetov˝ch str·nk·ch »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven www.cspas.cz. (tz csps)

Průměrný výstav jednoho pivovaru v tisících hektolitrů za rok 397 358

160 140

270 221

120 100

157

80 16% 15,1%

OstatnÌ

0%

1990

180

4,8% 5,0% 4,8% 5,1% 4,6% 3,7% 4,3% 4,4%

DRINKS UNION

80 48

450

5,7% 5,9%

BudÏjovick˝ Budvar

71 57

V˝stav piva tis. hl "»eskÈ pivo jiû nenÌ jen n·rodnÌm n·pojem, ale je st·le ˙spÏönÏjöÌm exportnÌm artiklem, coû umoûÚuje mnoha, p¯edevöÌm mal˝m, pivovar˘m Ëelit poklesu dom·cÌ spot¯eby," uvedl Ing. Frantiöek Krakeö, p¯edseda »SPS. "Pivovary dÌky rostoucÌ produkci nejen pozitivnÏ ovlivÚujÌ ¯adu navazujÌcÌch dom·cÌch odvÏtvÌ: cestovnÌ ruch, dopravu a dalöÌ, ale v˝raznÏ pom·hajÌ i ËeskÈmu zemÏdÏlstvÌ, protoûe kvalita piva je kromÏ tech-

19 069

104 11 418

10 000

17 924

200 180 160 140 120 100

10%

20%

60 30%

40%

50%

89 53

40 20 1950

1960

1970

1980

1990

2000

2005

Sedm největších vývozců piva Vývoz piva v tisících hektolitrů OstatnÌ 12%

Lobkowiczsk˝ 3%

PlzeÚsk˝ Prazdroj 23% 450

Jihlava 5%

3 099

180 160 140 120

DRINKS UNION 7%

1 589

1 601 1 071 950

100 425 Kruöovice 12%

BudÏjovick˝ Budvar 17%

Pivovary Staropramen 21%

Začíná MasterCard Firemní banka roku 2006

GE Money otevřela v Ostravě centrum zákaznických služeb

O drûiteli ocenÏnÌ MasterCard FiremnÌ banka roku 2006 rozhodnou hlasy finanËnÌch ¯editel˘ nejv˝znamnÏjöÌch firem v »eskÈ republice. SpoleËnost MasterCard Europe je jiû druh˝m rokem partnerem prestiûnÌho sdruûenÌ CZECH TOP 100. SdruûenÌ CZECH TOP 100 pravidelnÏ po¯·d· ûeb¯ÌËek nej˙spÏönÏjöÌch firem »R. ➡

GE Money 4. dubna 2006 slavnostnÏ otev¯ela v OstravÏ - HrabovÈ centrum z·kaznick˝ch sluûeb. V centru bÏhem t¯Ì let vznikne 500 nov˝ch pracovnÌch mÌst, p¯iËemû jiû koncem letoönÌho roku zde bude pracovat 250 zamÏstnanc˘. GE Money se tak stane v˝znamn˝m zamÏstnavatelem v MoravskoslezskÈm regionu. ➡

6

80

36

60 1950

1960

1970

1980

1990

2000

2005

GTS Novera získala certifikaci systému řízení bezpečnosti informací

PBS vdechla strojírenské výrobě v Moravském Krumlově nový život

SpoleËnost GTS Novera v b¯eznu 2006 zÌskala jako v˘bec prvnÌ oper·tor pevn˝ch telekomunikaËnÌch sÌtÌ v »eskÈ republice certifikaci systÈmu ¯ÌzenÌ bezpeËnosti informacÌ podle normy ISO/IEC 27001:2005. ZÌskan˝ certifik·t dokl·d·, ûe spoleËnost p¯i svÈ Ëinnosti uplatÚuje dokumentovanÈ postupy v ¯ÌzenÌ telekomunikaËnÌ bezpeËnosti, jak jsou definov·ny p¯Ìsn˝mi normami EU. ➡

Tov·rna, kter· dod·vala ocelovÈ konstrukce budov i ob·lky reaktor˘ pro ËeskÈ i slovenskÈ jadernÈ elektr·rny, se vracÌ na v˝slunÌ. Po roce se ukazuje jako zda¯il· akvizice moravskokrumlovskÈho z·vodu do struktury PBS T¯ebÌË. Velk· Ë·st p˘vodnÌch pracovnÌch mÌst z˘stala zachov·na, spoleËnost nabÌr· novÈ zamÏstnance, obrat z·vodu se meziroËnÏ zv˝öil o 30 %. ➡

www.prosperita.info

duben 2006

EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR

Počet exekucí meziročně narostl o 74 % V roce 2005 bylo nově nařízeno 270 480 soudních exekucí oproti 155 156 exekucím nařízeným v roce 2004. Meziroční nárůst tak představuje 74 %, což je nejvíce od roku 2003. Tehdy počet exekucí meziročně narostl o 128 %. Rekordním však i nadále zůstává rok 2002, kdy počet exekucí narostl o 1 247 %.

"RekordnÌ n·r˘sty v letech 2001 - 2003 lze p¯iËÌtat novosti institutu soudnÌch exekucÌ, na kter˝ si tehdy vÏ¯itelÈ teprve zvykali. P¯ÌËinu loÚskÈho vysokÈho n·r˘stu spat¯ujeme p¯edevöÌm v n·r˘stu exekucÌ menöÌch pohled·vek. Typick˝mi z·kaznÌky soudnÌch exekutor˘ se staly mÏstskÈ policie, zdravotnÌ pojiöùovny, dopravnÌ podniky, distributo¯i energiÌ, vod·renstvÌ, telekomunikaËnÌ oper·to¯i a dalöÌ," ¯ekl na ned·vnÈ tiskovÈ konferenci v Praze JUDr. Juraj Podkonick˝, Ph.D., prezident ExekutorskÈ komory »eskÈ republiky. PoËet skonËen˝ch exekucÌ narostl v loÚskÈm roce o cca 10 000 na celkem 66 170 a tento r˘st je v poslednÌch letech stabilizovan˝. "DalöÌmu n·r˘stu poËtu skonËen˝ch exekucÌ br·nÌ p¯edevöÌm komplikujÌcÌ se legislativnÌ situace, kter· sniûuje vymahatelnost pr·va v »eskÈ republice," sdÏlil d·le J. Podkonick˝. Mezi akty komplikujÌcÌ vymahatelnost pr·va uvedl zejmÈna: ● Protipr·vnÌ v˝kladovÈ stanovisko NejvyööÌho soudu, kterÈ v˝raznÏ komplikuje zejmÈna draûby nemovitostÌ a dalöÌ exekuËnÌ postupy, ● oddalov·nÌ novelizace ß89 exekuËnÌho ¯·du, kter˝ komplikuje soudnÌ exekuce v p¯ÌpadÏ nemajetnosti dluûnÌka. ZrychlenÌ a zefektivnÏnÌ soudnÌch exekucÌ by naopak mÏla napomoci Centr·lnÌ elektronick· evidence soudnÌch exekucÌ, kterou chce komora spustit na podzim tohoto roku. "⁄daje z centr·lnÌ evidence budou za nÌzk˝ poplatek dostupnÈ kaûdÈmu, kdo o nÏ bude mÌt z·jem," prohl·sil prezident ExekutorskÈ komory »R J. Podkonick˝. Velmi p¯Ìzniv˝ v˝voj nastal podle exekutorskÈ komory naopak v poËtu stÌûnostÌ a podnÏt˘, kter˝mi si ˙ËastnÌci ¯ÌzenÌ stÏûujÌ na postup soudnÌho exekutora. Za cel˝ rok 2005 bylo proti postupu soudnÌho exekutora pod·no pouze 658 stÌûnostÌ nebo podnÏt˘ (v roce 2004 to bylo 480). V pomÏru k poËtu na¯Ìzen˝ch exekucÌ to p¯ed-


stavuje meziroËnÌ pokles o 21 %, tj. poËet exekucÌ napaden˝ch stÏûovateli v roce 2005 p¯edstavuje pouze 0,24 % z poËtu na¯Ìzen˝ch soudnÌch exekucÌ (v roce 2004 to bylo 0,31 %*). V˝raznÏ vöak stoupl poËet k·rn˝ch ûalob podan˝ch na exekutory. V roce 2005 bylo pod·no celkem 28 k·rn˝ch ûalob oproti 13 v roce 2004, coû p¯edstavuje n·r˘st o 115 %. "D˘vodem tohoto zd·nlivÏ negativnÌho v˝voje je tzv. prekluze. Komora zaËala k·rnÈ ûaloby preventivnÏ pod·vat i tam, kde k·rn· komise nestihla v termÌnu projednat stÌûnost a hrozilo by uplynutÌ lh˘ty, ve kterÈ lze ûalobu podat. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ to proto neznamen·, ûe ve vöech tÏchto ûalob·ch bylo shled·no pochybenÌ exekutora," uzav¯el Juraj Podkonick˝. V letoönÌm roce takÈ komora p¯ijala Etick˝ kodex soudnÌho exekutora. Tento stavovsk˝ p¯edpis upravuje chov·nÌ soudnÌho exekutora nad r·mec z·kona a v budoucnu by mÏl p¯ispÏt k dalöÌmu snÌûenÌ poËtu stÏûovatel˘. * pokles by mohl b˝t jeötÏ v˝raznÏjöÌ, agenda podnÏt˘ se vöak vede aû od srpna 2004

O ExekutorskÈ komo¯e »eskÈ republiky a soudnÌch exekutorech EK »R m· sÌdlo v BrnÏ. JejÌmi Ëleny jsou ze z·kona vöichni soudnÌ exekuto¯i, kte¯Ì jsou vybÌr·ni na z·kladÏ v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ po¯·danÈho komorou a jmenov·ni do funkce ministrem spravedlnosti. Exekuto¯i se p¯i v˝konu svÈ Ëinnosti ¯ÌdÌ exekuËnÌm ¯·dem (z·kon Ë.120/2001 Sb. o soudnÌch exekutorech a exekuËnÌ Ëinnosti) a jsou povinni na svÈ n·klady z¯Ìdit v p¯idÏlenÈm okrese exekutorsk˝ ˙¯ad. V˝konem exekuce povÏ¯uje exekutora p¯Ìsluön˝ soud. Exekutor je ze z·kona nez·visl˝ na opr·vnÏnÈm (tj. vÏ¯iteli) i povinnÈm (tj. dluûnÌkovi). Od roku 2002 je komora Ëlenem UIHJ (Mezin·rodnÌ unie soudnÌch exekutor˘) se sÌdlem v Pa¯Ìûi. OdmÏnu exe-

Vývoj počtu nově nařízených soudních exekucí

300 000

270 480

250 000 200 000 132 469

150 000

155 156

100 000 50 000

57 954 4 302

0 2001

2002

2003

2004

2005

Rok

kutora hradÌ vûdy povinn˝ a ËinÌ 15 % z vym·hanÈ Ë·stky do 3 milion˘ KË (minim·lnÏ vöak 3 000 KË), resp. 10 % p¯i v˝öi nad 3 do 40 mili-

on˘ KË, resp. 5 % nad 40 do 50 milion˘ KË, nad 50 milion˘ KË n·leûÌ exekutorovi odmÏna ve v˝öi 1 %.

Vývoj počtu skončených soudních exekucí 70 000 60 000 50 000 40 30 20 10

000 000 000 000

45 234

942

66 170 56 686

18 566

0 2001

2002

2003

2004

2005

Rok

7

duben 2006

ČESMAD, SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

Vysvědčení Martina Bursíka: od dopravců za populismus 1* Otevřený dopis Sdružení ČESMAD BOHEMIA předsedovi Strany zelených Martinovi Bursíkovi V·ûen˝ pane p¯edsedo, s nar˘stajÌcÌm ˙divem sleduji vaöe vystoupenÌ z poslednÌ doby na tÈma n·kladnÌ silniËnÌ dopravy, kterÈ ch·pu j· i vÏtöina dopravc˘ a ¯idiË˘ kamion˘ jako tradiËnÌ kolorit Ëesk˝ch p¯edvolebnÌch kampanÌ. Jiû vaöe vyj·d¯enÌ v rozhovoru pro MF Dnes, ûe v·s osobnÏ do Parlamentu dovezou kamiony, na mÈ tv·¯i vyvolalo ˙smÏv. MarnÏ p¯em˝ölÌm, kterou Ë·st kamionu jste mÏl na mysli, protoûe vzhledem k vaöim vyj·d¯enÌm v·s pravdÏpodobnÏ do kabiny û·dn˝ ¯idiË nepozve. NicmÈnÏ d˘vodem mÈho otev¯enÈho dopisu je vaöe vystoupenÌ v p¯edvolebnÌ debatÏ v Ot·zk·ch V·clava Moravce ze dne 9. b¯ezna 2006, kde jste zmÌnil, ûe jednÌm z hlavnÌch volebnÌch tÈmat Zelen˝ch je z·kaz kamionovÈ dopravy od p·tku 15.00 hod. do nedÏle 24.00 hod. a ûe ûeleznice m· 50 % voln˝ch kapacit. Na toto vyj·d¯enÌ reaguji otev¯en˝m dopisem ne proto, ûe bych mÏl strach z prosazenÌ vaöeho z·mÏru, ale r·d bych zachoval tento typick˝ p¯Ìpad p¯edvolebnÌho populismu pro p¯ÌötÌ generace; a navÌc v silniËnÌ dopravÏ jsme lÈta zvyklÌ si vöe ¯Ìkat na rovinu. Proto v·s zdvo¯i-

le û·d·m o ve¯ejnou odpovÏÔ na n·sledujÌcÌ jednoduchÈ ot·zky. ● Dle studie prezentovanÈ na konferenci v EvropskÈm parlamentu k DopravnÌ politice EU v Ëervenci loÚskÈho roku by znamenalo 50% (hypotetickÈ) zv˝öenÌ kapacity ûelezniËnÌ dopravy ˙bytek v n·kladnÌ silniËnÌ dopravÏ o pouh· 3 %. Co vy na to? SkuteËnÏ trv·te na tom, ûe v·ö n·vrh vy¯eöÌ souËasnou situaci, kter· je spÌöe zp˘sobena m·lo kapacitnÌ infrastrukturou v »eskÈ republice? ● P¯ed p¯ibliûnÏ t¯emi t˝dny komisa¯ EU pro dopravu Barrot ve¯ejnÏ p¯iznal, ûe DopravnÌ politika EU je nefunkËnÌ a je Ëas na jejÌ zmÏnu. Ide·ly o n·silnÈm p¯evodu zboûÌ ze silnice na ûeleznici se v nÌ objevujÌ nÏkolik desÌtek let. A v˝sledek? V r·mci EU vozÌ zboûÌ v 90 % silniËnÌ dopravci. Napadlo v·s nÏkdy, ûe kamion nejezdÌ pro potÏöenÌ svÈho majitele, ale veze zboûÌ pro vaöe voliËe? Zeptal jste se nÏkdy v˝robc˘, proË d·vajÌ p¯ednost silniËnÌ dopravÏ? ● V silniËnÌ dopravÏ pracuje vÌce neû 400 000 ¯idiË˘, kterÈ vaöÌm n·vrhem p¯ipravÌte

o Ë·st pracovnÌ doby, tÌm p·dem i v˝dÏlku a mnohÈ rovnou i o zamÏstn·nÌ. Co jim mohu za v·s vzk·zat? Pro p¯ipomenutÌ - jsou to tÈû voliËi. ● Z·kaz jÌzd v takovÈmto rozsahu by byl v EvropÏ unik·tnÌm opat¯enÌm. Z toho jasnÏ plyne znev˝hodnÏnÌ Ëesk˝ch dopravc˘ proti zahraniËnÌ konkurenci. »eötÌ dopravci se tak stanou v EvropÏ jedin˝mi podnikateli, kte¯Ì budou moci pracovat pouze Ëty¯i a p˘l dne v t˝dnu. Vzhledem k tomu, ûe jejich v˝robnÌm prost¯edkem je velice drah· modernÌ dopravnÌ technika (pr˘mÏrnÈ st·¯Ì Ëesk˝ch tahaË˘ je o öest let niûöÌ neû osobnÌch automobil˘), je pravdÏpodobnÈ, ûe p¯i tomto omezenÌ nebudou schopni ji spl·cet. Po jejich likvidaci se doprava nep¯esune na ûeleznici, ale p¯evezmou ji zahraniËnÌ autodopravci s levnÏjöÌm zastaral˝m vozov˝m parkem, coû m˘ûe znamenat v˝raznÏ vyööÌ ekologickou z·tÏû. NemyslÌte, ûe vaöe opat¯enÌ bude z tohoto pohledu spÌöe kontraproduktivnÌ? ● Nebylo by sluönÈ vöem st·vajÌcÌm i budoucÌm investor˘m poctivÏ sdÏlit, ûe budou

Kampaň proti kamionové dopravě může mít negativní dopady Otevřený dopis Sdružení automobilového průmyslu předsedovi Strany zelených Martinovi Bursíkovi

Průměrný věk osobních automobilů (kat. M1) 14,15

14,29

13,72

13,51

13,61

13,72

13,49

13,53

13,82

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

15

14,18

20

1996

rok˘

10 5 0

Podíly vozidel s benzinovým motorem na celkovém proběhu km

40 000

podÌlet na celkovÈm roËnÌm probÏhu km zhruba 15 %, ale na celkov˝ch emisÌch st·le vÌce neû 70 %. V p¯ÌpadÏ nastartov·nÌ rychlejöÌ obmÏny vozovÈho parku (na minim·lnÌ evropskou ˙roveÚ, to je 8 % z celkovÈho poËtu registracÌ) by se podÌl star˝ch vozidel na celkovÈm roËnÌm probÏhu km v roce 2010 snÌûil na zhruba 5 % a celkovÈ emise vlivem provozu osobnÌch by se oproti roku 2004 snÌûily o 56 % (ze 46 575 tun v roce 2004 na 20 547 tun v roce 2010). Z·vÏrem si v·s dovolujeme poû·dat, v·ûen˝ pane p¯edsedo, o ve¯ejnou odpovÏÔ alespoÚ na n·sledujÌcÌ dvÏ ot·zky: 1. Hodl· Strana zelen˝ch p¯ispÏt nÏjak˝m zp˘-

14,10

znamenali jsme v uplynul˝ch letech z tÈto sfÈry û·dnÈ reakce. Je faktem, ûe naznaËenÈ okruhy nejsou zrovna medi·lnÏ p˘sobivÈ a p¯Ìpadn· prezentace n·zor˘ na jejich ¯eöenÌ by z¯ejmÏ nebyla tak popul·rnÌ, jako kritika n·r˘stu silniËnÌ dopravy Ëi dovoz˘ odpad˘ z NÏmecka. K tomu jen poznamen·v·m, ûe i dovoz ojet˝ch automobil˘ je v ¯adÏ p¯Ìpad˘ moûno povaûovat za dovoz odpadu, kter˝ obsahuje ¯adu nebezpeËn˝ch l·tek. K v˝öe uvedenÈmu pro informaci uv·dÌm, ûe osobnÌ automobily s benzinov˝m motorem bez katalyz·toru (vozy staröÌ 15 let) tvo¯Ì st·le vÌce neû 35 % (cca 1 200 000 ks) vozovÈho parku vozidel registrovan˝ch v tÈto kategorii. Tato vozidla se na celkovÈm roËnÌm probÏhu km podÌlejÌ necel˝mi 30 %, ale na celkov˝ch emisÌch (HC + NOx) z provozu osobnÌch automobil˘ tÈmÏ¯ 80 %. Nejedn· se p¯itom jen o starÈ ökodovky, jak b˝v· Ëasto uv·dÏno, ale znaËn˝ podÌl tÏchto vozidel tvo¯Ì jiû zahraniËnÌ vozidla (dovezen· jako ojet· po roce 1990). Pokud bude zachovan˝ st·vajÌcÌ trend obmÏny vozovÈho parku nov˝mi vozidly (roËnÏ necel· 4 % z celkovÈho poËtu registrovan˝ch voz˘), tak v roce 2010 se budou osobnÌ automobily bez katalyz·toru

sobem k rychlejöÌ obnovÏ vozovÈho parku motorov˝ch vozidel v »eskÈ republice a jak˝m (nap¯. program obnovy vozovÈho parku, ekologick· daÚ na motorov· vozidla, d˘sledn· kontrola v˝konu stanic mÏ¯enÌ emisÌ Ëi jinak)? 2. ProË se Strana zelen˝ch (resp. ekologickÈ iniciativy) dosud û·dn˝m zp˘sobem neangaûovala ve vÏci dovozu ojet˝ch vozidel (= budoucÌ ekologick· z·tÏû) a s tÌm spojenÈ problematice p¯Ìrodu hyzdÌcÌch a Ëasto i ekologicky nezabezpeËen˝ch autovrakoviöù? DomnÌv·me se, v·ûen˝ pane p¯edsedo, ûe by ve¯ejnost mÏla jiû nynÌ zn·t n·zory Strany zelen˝ch na p¯edmÏtnou problematiku. S pozdravem Ing. AntonÌn äÌpek ¯editel sekretari·tu

1995

V·ûen˝ pane p¯edsedo, v n·vaznosti na otev¯en˝ dopis gener·lnÌho tajemnÌka SdruûenÌ »ESMAD BOHEMIA pana Ing. Martina äpryÚara musÌme v souladu s nÌm konstatovat, ûe kampaÚ proti kamionovÈ dopravÏ a v·mi naznaËenÈ z·mÏry v tÈto oblasti mohou mÌt negativnÌ dopady na pr˘myslovou produkci, a tÌm i celkovou ekonomickou situaci »eskÈ republiky. To konstatovalo 12. ledna 2006 i p¯edstavenstvo naöeho sdruûenÌ s tÌm, ûe pro automobilovou v˝robu je kamionov· doprava v souËasnÈ dobÏ nezastupiteln· a je moûno podporovat pouze takov· opat¯enÌ, kter· nebudou mÌt dopad na plynulost automobilovÈ v˝roby. DomnÌv·me se, ûe Strana zelen˝ch by se mÏla vÏnovat skuteËnÈ ekologickÈ problematice, neboù existuje cel· ¯ada oblastÌ, kterÈ by mÏly b˝t domÈnou tÈto strany. Jedn· se nap¯Ìklad o problematiku vysokÈho pr˘mÏrnÈho st·¯Ì vozovÈho parku osobnÌch automobil˘ Ëi autobus˘, povrchnÌ fungov·nÌ ¯ady stanic mÏ¯enÌ emisÌ Ëi o oblast dovozu ojet˝ch automobil˘ a jejich n·slednÈ ekologickÈ likvidace. P¯estoûe se z pohledu ovlivÚov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ jedn· o v˝znamnÈ aspekty, kde s pomocÌ Strany zelen˝ch a ekologick˝ch iniciativ obecnÏ mohlo b˝t dosaûeno v˝znamn˝ch efekt˘, neza-

muset radik·lnÏ zmÏnit v˝robnÌ rytmus, neboù jejich podniky budou z·sobov·ny pouze Ëty¯i a p˘l dne? OËek·v·te, ûe za tÏchto podmÌnek zachovajÌ »eskÈ republice svou dosavadnÌ p¯ÌzeÚ? ● Dle nez·visl˝ch pr˘zkum˘ vyuûÌv· vÏtöina populace k n·kup˘m velk˝ch n·kupnÌch st¯edisek. Pokud se nem˝lÌm, tak k vÏtöinÏ z nich koleje nevedou, ani nemajÌ p¯Ìliö velkÈ skladovacÌ prostory. Na kterÈ n·draûÌ byste mi doporuËil, abych si s rodinou o vÌkendu dojel na n·kup? V·ûen˝ pane p¯edsedo, moûn· jsem se neubr·nil troöe nads·zky, ale vaöe n·vrhy tÈû nep˘sobÌ seriÛznÌm dojmem a rozhodnÏ nezohledÚujÌ ekonomickou realitu dneönÌ Evropy. Byl bych jen r·d, abyste citlivÈ tÈma silniËnÌ dopravy jen nezneuûÌval k p¯edvolebnÌmu boji, ale tÈû seriÛznÏ nastÌnil obËan˘m dopady vaöich, naötÏstÌ nere·ln˝ch, opat¯enÌ. S uctiv˝m pozdravem Ing. Martin äpryÚar, v.r. gener·lnÌ tajemnÌk SdruûenÌ »ESMAD BOHEMIA

35 000 29 005,8

30 000 25 000 20 000

16 489,3

18 491,2

24 490,9

22 489,2

20 490,9

26 489,3

Registrace nových a ojetých osobních automobilů v ČR a průměrný věk vozového parku Od poË·tku roku 1993 do konce roku 2005 bylo na ˙zemÌ »eskÈ republiky poprvÈ uvedeno do provozu celkem 3 071 515 ks osobnÌch automobil˘

15 000 10 000 5 000

7575,7

7073,8

6574,1

6075,8

5574,1

5075,7

4659,2

2007

2008

2009

2010

0 2004

2005

2006

bez katalyz·toru (roËnÌ probÏh 5 000 km)

42,5%

30,8% prodeje tuzemsk˝ch v˝robc˘ = 945 915 ks

s katalyz·torem (roËnÌ probÏh 10 000 km) nov· z dovozu celkem = 818 863 ks

v roce

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

bez katalyz·toru

31,5%

27,7%

24,3%

21,3%

18,5%

16,1%

13,8%

s katalyz·torem

68,5%

72,3%

75,7%

78,7%

81,5%

83,9%

86,7%

26,7% ojet· z dovozu celkem = 1 306 737 ks

Zv˝öenÌ celk. probÏhu (rok 2010/rok 2004) o 40 %

Inekon Group postaví v Tadžikistánu cementárnu

Česká republika učinila další krok v rozvoji znalostní ekonomiky

Inekon Group postavÌ do dvou let v äart˙zu novou cement·rnu. Kontrakt v hodnotÏ vÌce neû 2,3 miliardy korun (100 milion˘ USD) uzav¯eli z·stupci spoleËnosti s koncernem Izmoili Somonij. O v˝znamu zak·zky svÏdËÌ, ûe Ëeskou delegaci p¯ijal v hlavnÌm mÏstÏ Tadûikist·nu Duöanbe i prezident E. ä. Rachmonov. ➡

V Praze bylo dne 30. b¯ezna 2006 slavnostnÏ zakonËeno p·tÈ FÛrum o znalostnÌ ekonomice, kterÈ po¯·dala SvÏtov· banka a Ministerstvo financÌ »R ve spolupr·ci s mÌstop¯edsedou vl·dy pro ekonomiku »eskÈ republiky Ji¯Ìm Havlem. V pr˘bÏhu fÛra byla vÏnov·na pozornost takÈ situaci rozvoje znalostnÌ ekonomiky v »R. ➡

8

Vetropack Moravia Glass dosáhl Vltava.cz dominuje v roce 2005 výborných výsledků u internetových zákazníků SpoleËnost Vetropack Moravia Glass, p¯ednÌ dom·cÌ v˝robce obalovÈho skla, zaznamenala v roce 2005 rekordnÌ ekonomickÈ v˝sledky. Trûby p¯ekroËily dvoumiliardovou hranici, kdyû vzrostly o 11 % a dos·hly 2,1 miliardy korun. JeötÏ vÏtöÌ skok si na svÈ konto p¯ipsal prodej sklenÏn˝ch obal˘, kter˝ se zvedl o vÌce neû 17 % ze 750 milion˘ kus˘ v roce 2004 na 880 milion˘ kus˘ v roce 2005. ObdobnÏ ˙spÏön· byla v roce 2005 i cel· mezin·rodnÌ skupina Vetropack. ➡

Internetov˝ obchod Vltava.cz (www.vltava.cz) dominoval v odpovÏdÌch z·kaznÌk˘ na ot·zku, se kter˝m obchodem majÌ nejlepöÌ zkuöenosti. Pr˘zkum prov·dÏla nez·visl· agentura Gfk Praha, s.r.o. v r·mci rozs·hlÈ studie Online Shopping 2005. Internetov˝ obchod Vltava.cz podle v˝sledk˘ studie Online Shopping agentury Gfk dominoval jiû pot¯etÌ za sebou, kdyû stejnÈho v˝sledku dos·hl v letech 2004 a 2003. ➡

www.prosperita.info

duben 2006


O firmě, v jejímž čele stojí Podnikatel roku Moravskoslezského kraje P aní před nádražím v Bohumíně mi na otázku, jak se dostanu do Lidické ulice, neodpověděla. Ptal jsem se totiž hloupě. Kdybych řekl, že pátrám po Bochemii, dozajista by mne poslala lávkou přes koleje a já bych byl na místě. Ani s první vrátnou jsem štěstí neměl. "Za ředitelem vás tudy pustit nemohu, musíte zpátky a kousek vpravo po silnici k Paneláku," řekla. To velké P u paneláku sedí. Na návštěvním lístku to tak stálo a dveře k Ing. Ladislavu Krausovi, generálnímu řediteli společnosti Bochemie s.r.o., který za loňský rok obdržel ocenění Podnikatel roku Moravskoslezského kraje, mi ten kousek papíru otevřel.

V·ö podnik, Bochemie, spoleËnost s ruËenÌm omezen˝m, je od roku 1994 soukromou firmou. Co n·m povÌte o jejÌ historii? Historie spoleËnosti je uû hodnÏ star·. P¯edloni jsme slavili sto let. Vznikla tedy za Rakouska-Uherska. V tÈ dobÏ firma neprodukovala to, co dod·v· na trh dnes, ale p¯esto nÏkterÈ tehdejöÌ produkty vyr·bÌme i v souËasnosti. Je to konkrÈtnÏ chlorid zineËnat˝, dnes sice vyr·bÏn˝ pouze okrajovÏ, p¯esto naöÌ firmou nabÌzen˝ a trhem û·dan˝. Jste p¯ednÌmi Ëesk˝mi v˝robci dezinfekËnÌch a ËistÌcÌch prost¯edk˘. D· se alespoÚ trochu vymezit segment trhu, na kterÈm se vaöe produkty prosazujÌ? P¯edevöÌm je nutnÈ ¯Ìct, ûe jsme mal˝ chemick˝ podnik zamÏ¯en˝ na v˝robu chemick˝ch specialit. Moûn· podle poËtu zamÏstnanc˘ by nÏkdo ¯ekl, ûe jsme st¯ednÌ podnik, ale typick· velikost chemickÈho podniku, kter˝ p˘sobÌ celosvÏtovÏ, je nÏkde ˙plnÏ jinde, a tak jsme tedy podnik mal˝. Dod·v·m vöak, ûe podle parametr˘ EvropskÈ unie nabÌzejÌcÌ granty jsme uû podnikem velk˝m, tedy bez n·roku na granty. M·me nap¯Ìklad velice ˙zk˝ segment, kter˝m je odokujov·nÌ uölechtil˝ch ocelÌ. Z nich se zamÏ¯ujeme zejmÈna na nerezovÈ dr·ty, coû uû je samo o sobÏ celosvÏtovÏ znaËn· specializace. TÌm jsme v tomto ohledu ve svÏtÏ ËÌslo jedna a m˘ûeme tak smÏle ¯Ìkat, ûe naöe linky m·me postaveny od Spojen˝ch st·t˘ p¯es celou Evropu aû po JiûnÌ Koreu. Obdobnou pozicÌ se m˘ûeme pochlubit p¯i v˝robÏ materi·l˘ pro alkalickÈ akumul·tory. V oblasti ËistÌcÌch a dezinfekËnÌch prost¯edk˘ pro dom·cnost se zamÏ¯ujeme zejmÈna na n·ö dom·cÌ trh a takÈ na trh sousednÌho Slovenska. Podnik·me rovnÏû v dezinfekËnÌch prost¯edcÌch pro zdravot-


nictvÌ a dalöÌ obory. V oblasti fungicidnÌch p¯Ìpravk˘ bych se r·d zmÌnil o naöem prost¯edku Bochemit. Pro jeho v˝bornÈ ˙Ëinky proti plÌsnÌm a d¯evokazn˝m houb·m se öiroce pouûÌv· ve stavebnictvÌ nejen u n·s a na Slovensku, ale dÌky naöÌ aktivnÌ obchodnÌ politice takÈ v PobaltÌ. Odtud se chceme dostat na rusk˝ trh a pak na trhy tÏch zemÌ, kde se stavÌ hodnÏ ze d¯eva. Devaten·ct˝m rokem dÏl·te ¯editele Bochemie s.r.o. M˘ûe v·s v tÈ funkci jeötÏ nÏco tÏöit? LÌbÌ se mi, kdyû vidÌm, ûe lidi bavÌ dÏlat to, co sami navrhli a p¯ipravili, na Ëem jsme se dohodli, a kdyû to vede ˙spÏönÏ k cÌli. TÏöÌ mÏ, ûe to tady funguje. Nebylo to tak vûdycky a ani moje funkce nebyla po¯·d p¯Ìjemn·. NejtÏûöÌ to bylo na poË·tku, kdyû jsme se osamostatnili. Aù jsem si to chtÏl nebo nechtÏl p¯ipouötÏt, v tÈ dobÏ toho hodnÏ z·viselo p¯Ìmo na mnÏ. Skupinka lidÌ, na kter˝ch tu vöechno viselo, byla v prvnÌch letech straölivÏ uzouËk·. NynÌ je uû mnohokr·t öiröÌ a to povaûuji za velik˝ ˙spÏch. Pr·vÏ ono vtaûenÌ lidÌ, co d¯Ìve byli jen takovÌ pasivnÌ vykonavatelÈ. NynÌ zamÏstn·v·te 420 pracovnÌk˘. Je tÏûkÈ koordinovat takov˝ t˝m? NenÌ v˘bec d˘leûitÈ, jak˝ poËet zamÏstnanc˘ ¯ÌdÌte. To, co je v naöÌ firmÏ nejd˘leûitÏjöÌ, je u¯Ìdit vÏtöÌ poËet podnikatelsk˝ch aktivit, kterÈ se jedna od druhÈ liöÌ. NedÏl·me jeden homogennÌ byznys. A to je na ¯ÌzenÌ to nejtÏûöÌ. V naöÌ mate¯skÈ firmÏ m·me pÏt z·kladnÌch aktivit. DezinfekËnÌ a ËistÌcÌ program pro zdravotnictvÌ, instituce a zemÏdÏlstvÌ, n·sleduje ochrana d¯eva a stavebnÌch materi·l˘, d·le pak ËistÌcÌ a dezinfekËnÌ program pro dom·cnost. Tou Ëtvrtou aktivitou je oblast povrchovÈ ˙pravy kov˘ a koneËnÏ

p·tou v˝roba materi·l˘ pro elektrochemickÈ zdroje proudu. Moûn· to laik na prvnÌ pohled nevidÌ, ale jsou to produkty, kterÈ se od sebe straölivÏ liöÌ nejen v tom, jak se vyr·bÌ a z Ëeho se dÏlajÌ, ale takÈ t¯eba tÌm, komu se prod·vajÌ a jak se ten prodej podporuje. Tak t¯eba naöe produkty pro dom·cnost dod·vanÈ pod znaËkou SAVO. Pr·vÏ pro nÏ m·me typick˝ klasick˝ marketing s medi·lnÌ podporou, nÏkolikastupÚovou distribuci a tak d·l, jak je tomu bÏûnÈ u spot¯ebnÌho zboûÌ. ⁄plnÏ jinak jsou realizov·ny naöe dod·vky chemik·liÌ pro povrchovÈ ˙pravy v ocel·¯stvÌ pod n·zvem Feropur. Tady p¯es naöi dce¯inou spoleËnost dod·v·me nejd¯Ìve mo¯ÌcÌ linku, kter· slouûÌ k odkujov·nÌ ocelÌ, a my n·slednÏ dod·v·me Feropur, kter˝ je stÏûejnÌm prvkem v procesu mo¯enÌ. To je nÏco ˙plnÏ jinÈho neû v p¯ÌpadÏ znaËky SAVO. Nemohu se ubr·nit ot·zce, o kterÈ urËitÏ tuöÌte, ûe ji poloûÌm: v˝öe zmÌnÏn· znaËka SAVO. Jak to s nÌ vlastnÏ bylo? Se SAVEM jsme jedniËkou na trhu, i kdyû jen na ËeskÈm a na slovenskÈm. Produkt a znaËka existuje uû od sedmdes·t˝ch let. V r·mci objektivity je t¯eba dodat, ûe na z·padnÌch trzÌch byl takov˝ p¯Ìpravek jiû d¯Ìve zn·m˝, ale spÌöe jako bÏlidlo. Tento rozpor v ch·p·nÌ a pouûitÌ mimochodem trv· dodnes. Ve Spojen˝ch st·tech je obdobn˝ p¯Ìpravek bran˝ jako prost¯edek na pranÌ bÌlÈho pr·dla, u n·s ho do praËky lije m·lokdo. M· se za to, ûe jde jednoznaËnÏ a v˝luËnÏ o ËiötÏnÌ a dezinfekci. TakÈ n·zory na to, jak vznikla obchodnÌ znaËka SAVO, jsou minim·lnÏ dva. PrvnÌ vych·zÌ z toho, ûe jde o poË·teËnÌ pÌsmena pojmu sanace vody, druh· verze tvrdÌ, ûe jde o francouzskÈ slovo pro ËistÌcÌ m˝dlo - savon. Jak to ale bylo doopravdy, se dnes uû jen stÏûÌ vystopuje. ZajÌm· mÏ v·ö n·zor na roli propagace, reklamy. D· se v˘bec v podmÌnk·ch malÈho chemickÈho podniku realizovat? Reklama hraje dozajista obrovskou roli, i kdyû dÌky zn·mosti znaËky nemusÌ b˝t investice do nÌ aû tak obrovskÈ. A pokud se to t˝k· naöÌ produktovÈ ¯ady, kter· je na nÌ do jistÈ mÌry z·visl·, a jestliûe se jedn· o naöe dom·cÌ podmÌnky, tak to jeötÏ jde. PodÌv·me-li se ale na vÏc z mezin·rodnÌ-

ho hlediska, konkrÈtnÏ, ûe bychom chtÏli se SAVem vstoupit na velkÈ z·padnÌ trhy, kde tu znaËku nikdo nezn·, pak jsou naöe moûnosti velice omezenÈ. TakÈ na tom je vidÏt, co si m˘ûe dovolit mal˝ chemick˝ podnik a co si m˘ûe i v reklamÏ dovolit jeho obrovit˝ nadn·rodnÌ konkurent. Existuje cosi, ËÌm v·m ˙¯ady Ëi legislativa h·zÌ tak¯ÌkajÌc klacky pod nohy? Je toho straönÏ moc. Nejen naöe legislativa, ale i legislativa EvropskÈ unie vöe ËinÌ daleko sloûitÏjöÌm, neû by bylo milÈ. Kolem n·s je st·le vÌce a vÌce p¯edpis˘, na¯ÌzenÌ, smÏrnic a ozn·menÌ a to vöechno dusÌ podnikatelskou svobodu. Ne¯Ìk·m, ûe nÏjak· regulace nebo pravidla b˝t nemajÌ, ale uû je toho p¯Ìliö. TÏch zmÏn a na¯ÌzenÌ, t˝kajÌcÌch se z hlediska EU pr·vÏ chemickÈho pr˘myslu, je tolik, ûe jen je usledovat stojÌ mimo¯·dnÈ ˙silÌ. Ale to by nebylo snad to nejhoröÌ. äpatnÈ je, ûe nikdo nevÌ, jak· vyhl·öka nebo na¯ÌzenÌ bude platit zÌtra Ëi za pÏt let. A to n·m nesmÌrnÏ komplikuje ûivot. My nakupujeme celou ¯adu chemik·liÌ, ty n·slednÏ smÌch·me a tak vznik· n·ö produkt. Jak m·me pl·novat rozvoj, kdyû nevÌme, co z toho bude, nebo nebude v blÌzkÈ budoucnosti k dispozici? Co byste si ve vaöÌ pr·ci p¯·l do budoucnosti? Snad aby mÏ to tu po¯·d tÏöilo a aby naöe firma ölapala dob¯e i v dobÏ, kdy mÏ bude pot¯ebovat uû jen obËas. z rozhovoru Petra Sedl·Ëka zpracovala redakce Ëasopisu Prosperita

9

duben 2006

PROFESNÍ USKUPENÍ

Vstříc podnikatelům a exportu D

ne 21. března 2006 byla v press-foyer MZV slavnostně podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR.

Tato dohoda je smluvnÌm vyj·d¯enÌm jiû existujÌcÌ ˙spÏönÈ spolupr·ce mezi resortem zahraniËÌ a podnikatelskou sfÈrou. Vymezuje prostor pro jejÌ dalöÌ rozvoj zejmÈna v oblasti podpory exportu a prosazov·nÌ ekonomickÈ diplomacie. V praxi to znamen· spolupr·ci p¯i tvorbÏ koncepcÌ a opat¯enÌ, zlepöov·nÌ spolupr·ce zastupitelsk˝ch ˙¯ad˘ s podnikateli, p¯i organizaci podnikatelsk˝ch misÌ doprov·zejÌcÌch ˙stavnÌ Ëinitele, p¯i p¯ÌpravÏ stanovisek pro jedn·nÌ v mezin·rodnÌch organizacÌch atd. D·le v oblasti zahraniËnÌ rozvojovÈ spolupr·ce jako n·stroje nep¯ÌmÈ podpory exportu a takÈ p¯i podpo¯e ˙Ëasti Ëesk˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ v projektech zamÏ¯en˝ch na rekonstrukci a stabilizaci nÏkter˝ch region˘.

V tÈto souvislosti bude, jako prvnÌ konkrÈtnÌ krok k naplÚov·nÌ dohody, p¯ed·n ministru zahraniËnÌch vÏcÌ n·vrh dvou projekt˘ na ökolenÌ ir·ck˝ch specialist˘ z autonomnÌho ir·ckÈho regionu Kurdist·n v r·mci programu TransformaËnÌ pomoci »eskÈ republiky Ir·ku. CÌlem tohoto projektu je zv˝öenÌ ˙rovnÏ odborn˝ch znalostÌ z·stupc˘ mÌstnÌ administrativy a podnikatelsk˝ch organizacÌ, p¯ed·nÌ zkuöenostÌ z obdobÌ transformace ËeskÈ ekonomiky apod. Nav·z·nÌm osobnÌch kontakt˘ budou vytvo¯eny dalöÌ p¯edpoklady pro ˙spÏönÈ p˘sobenÌ Ëesk˝ch obchodnÌch a pr˘myslov˝ch subjekt˘ p¯i p¯ÌpravÏ a realizaci projekt˘ obnovy a modernizace ir·ckÈho hospod·¯stvÌ a spoleËnosti. (tz spdËr)

Podnikatelské mise organizované Svazem průmyslu a dopravy ČR - 13 let služeb pro podnikatele, export a stát Svaz pr˘myslu a dopravy se jiû vÌce neû 13 let vÏnuje, jako jednÈ z mnoha sv˝ch aktivit, organizaci podnikatelsk˝ch misÌ, vÏtöinou doprov·zejÌcÌch naöe ˙stavnÌ Ëinitele. P¯es rozpaËitÈ zaË·tky jak na stranÏ organiz·tor˘, tak i na stranÏ ˙ËastnÌk˘, se podnikatelskÈ mise staly efektivnÌm n·strojem prosazov·nÌ z·jm˘ Ëesk˝ch firem v zahraniËÌ, propagace »eskÈ republiky, Ëesk˝ch v˝robk˘ a technologiÌ.

Statisticky: ● Celkov· ˙Ëast: 1 588 firem (de facto se "vyst¯Ìdali" vöichni ËlenovÈÖ) ● NejvÏtöÌ ˙Ëast podnikatel˘: mise do Jugosl·vie 2001 s ministrem GrÈgrem - 86 firem ● Na nejvyööÌ ˙rovni: s prezidentem V·clavem Klausem ● NejËastÏji doprov·zen˝ politik: Miloö Zeman (18 cest)

● NejdelöÌ cesta: Latinsk· Amerika 2005 s ministrem Milanem Urbanem - 13 dn˘ ● NejkratöÌ cesta: MaÔarsko 2003 s p¯edsedou vl·dy VladimÌrem äpidlou - 1 den ● Nejvzd·lenÏjöÌ teritorium: Austr·lie ● NejËastÏji navötÌvenÈ teritorium: Jihov˝chodnÌ Asie (7x) a »Ìna (6x) ● Nej˙spÏönÏjöÌ mise 2005: Ukrajina s prezidentem V·clavem Klausem (60 firem) Nelze opomenout takÈ "incomingovÈ" mise, v r·mci kter˝ch jsme za uplynul˝ch 13 let zorganizovali tÈmÏ¯ t¯i stovky semin·¯˘ a konferencÌ pro delegace zahraniËnÌch podnikatel˘ doprov·zejÌch nap¯. p¯edsedy vl·d RuskÈ federace, Slovinska, Vietnamu, Rumunska, ale takÈ prezidenty (Mongolsko, FilipÌny) a kr·le (Juan Carlos a norsk˝ kr·l Harald). Ing. Dagmar Kuchtov·, ¯editelka sekce vnÏjöÌ vztahy SP »R

Profesionální hodnocení pojišťoven Asociace Ëesk˝ch pojiöùovacÌch maklÈ¯˘ vyhlaöuje 6. roËnÌk ankety Pojiöùovna roku - za rok 2005 Letos jiû poöestÈ p¯istupujÌ pojiöùovacÌ maklÈ¯i k profesion·lnÌmu hodnocenÌ pojiöùoven, kterÈ v roce 2005 p˘sobily a mÏly sÌdlo v »eskÈ republice. VyhodnocenÌ ankety pod· maxim·lnÏ objektivnÌ obraz, protoûe jedinÏ pojiöùovacÌ maklÈ¯i mohou zn·t produkty, ˙roveÚ sluûeb, p¯Ìstup ke klient˘m a p¯Ìstup k likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ ze strany tak öirokÈho spektra pojistitel˘, s nimiû jsou v ˙zkÈm a trvalÈm profesion·lnÌm kontaktu. AnketnÌ lÌstky s bodovacÌm systÈmem jsou p¯itom p¯edloûeny vöem pojiöùovacÌm maklÈ¯˘m, kte¯Ì jsou uvedeni v z·konem z¯ÌzenÈm registru. V tomto roce je tam zaps·no p¯es 490 subjekt˘. SlavnostnÌ vyhl·öenÌ v˝sledk˘ se bude konat 13. 6. 2006 a vöichni hlasujÌcÌ maklÈ¯i obdrûÌ pozv·nku na tuto v˝znamnou spoleËenskou

ud·lost, kde budou mÌt p¯Ìleûitost se setkat s p¯ednÌmi z·stupci pojiöùoven. V letoönÌm roËnÌku je vyhl·öeno 7 oborov˝ch kategoriÌ hodnocenÌ a jedna hlavnÌ kategorie: A) éivotnÌ a ˙razovÈ pojiötÏnÌ B) PojiötÏnÌ obËan˘ (majetkovÈ) C) PojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel D) PojiötÏnÌ pr˘myslu a podnikatel˘ E) Spolupr·ce s maklÈ¯i F) Specializovan˝ pojistitel G) Likvidace ökod

Pojiöùovna roku - hlavnÌ kategorie O publicitu ankety Pojiöùovna roku 2004 se budou starat hlavnÌ medi·lnÌ partner, kter˝m je ekonomick˝ t˝denÌk PROFIT, a internetov˝ partner, kter˝m je server Finance.cz. Pr˘bÏûnÈ informace budou k dispozici na serveru www.acpm.cz vËetnÏ profil˘ pojiöùoven za¯azen˝ch na anketnÌ lÌstek. (tz aËpm)

Jsou připraveny řešit povodňové škody ÿadu region˘ »eskÈ republiky postihly povodnÏ vyvolanÈ t·nÌm snÏhu a deötÏm. KlimatickÈ vlivy jsou st·le vÌce p¯ÌËinou zejmÈna ökod na majetku. »esk· republika pat¯Ì k tÏm zemÌm, v nichû je bÏûnou souË·stÌ vÏtöiny pojistn˝ch smluv obyvatel pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad povodnÏ. To nenÌ v EvropÏ bÏûn· praxe. V nÏkter˝ch zemÌch je pojistnÈ plnÏnÌ nap¯Ìklad znaËnÏ limitov·no hodnotovÏ nebo teritori·lnÏ. TuzemskÈ pojiöùovny dost·ly sv˝m z·vazk˘m v˘Ëi klient˘m i po rozs·hl˝ch povodnÌch v devades·t˝ch letech i v roce 2002, kdy vyplatily na pojistn˝ch plnÏnÌch obËan˘m a podnik˘m zhruba 33 mld. KË k 30.6.2004. N·sledky st·vajÌcÌch povodnÌ nedos·hnou podle aktu·lnÌch p¯edpoklad˘ takovÈho rozsahu, proto pojiöùovny oËek·vajÌ, ûe je zlikvidujÌ bez vÏtöÌch problÈm˘. Pojiöùovny jsou p¯ipraveny dost·t sv˝m z·vazk˘m a zabezpeËit kvalitnÏ a pruûnÏ likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ.

10

Klient˘m pojiöùoven, kte¯Ì utrpÏli povodÚovÈ ökody, lze doporuËit, aby: ● ozn·mili neprodlenÏ ökodnou ud·lost svÈ pojiöùovnÏ, ● prostudovali pojistnou smlouvu a pojistnÈ podmÌnky, ● provedli soupis poökozenÈho majetku a pokud je to moûnÈ, tak si zajistili fotodokumentaci Ëi znaleck˝ posudek, ● provedli takov· opat¯enÌ, aby se ökoda nezvÏtöovala, ● postupovali podle pokyn˘ pojiöùovny. Pojiöùovny majÌ z¯Ìzeny informaËnÌ telefonnÌ linky, na nichû lze zÌskat informace a rady, jak postupovat v p¯ÌpadÏ individu·lnÌ ökody zp˘sobenÈ povodnÌ, a v terÈnu jsou jiû nasazeny stovky jejich likvid·tor˘ i dalöÌch pracovnÌk˘. »esk· asociace pojiöùoven

Aktéry byli ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl

1 2

rok 1993 1993

3 4 5

1993 1994 1994

6 7 8

1995 1995 1996

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

1996 1996 1996 1996 1996 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1998

21 22 23

1998 1999 1999

24 25 26 27

1999 1999 1999 1999

28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57

1999 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2002 2002 2002 2002 2002 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2004 2004 2004 2004 2004

58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69

2004 2004 2004 2004 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005

70

2006

zemÏ Velk· Brit·nie Mexiko, Venezuela Kolumbie JV Asie Tchaj-wan Austr·lie, Vietnam, Malajsie Ukrajina Jugosl·vie Tunis BÏlorusko MaÔarsko BrazÌlie Japonsko, Malajsie, Singapur Ukrajina S˝rie, Jord·nsko Austr·lie Rumunsko Vietnam, FilipÌny Indie »Ìna, Mongolsko Uzbekist·n, Kyrgyzst·n, Kazachst·n S˝rie It·lie Kazachst·n, Uzbekist·n, Kyrgyzst·n Libanon Vietnam, »Ìna Egypt Japonsko, JiûnÌ Korea, »Ìna, Mongolsko Litva, Lotyösko Litva Estonsko Portugalsko Norsko, Finsko Francie ÿecko Slovinsko Jugosl·vie Estonsko, ävÈdsko äpanÏlsko Belgie, Lucembursko Chorvatsko Indie, JiûnÌ Korea Jugosl·vie Rusk· federace USA, Mexiko Kanada Francie MaÔarsko USA Bulharsko Chile, Peru Indie Rusk· federace SRN Rumunsko, Makedonie »Ìna T·dûikist·n Kazachst·n, Kyrgyzst·n, Uzbekist·n Bulharsko Finsko Tchaj-wan Izrael, Palestina »Ìna Mexiko, Chile, Argentina Ukrajina Chorvatsko Izrael Indie Jord·nsko Kolumbie, Guatemala, Dominik.republika, Paraguay Angola, Namibie, Tanz·nie, NigÈrie

vl·dnÌ Ëinitel ne ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Zieleniec

poËet ˙ËastnÌk˘ 20 20

ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Zieleniec ne ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Zieleniec

14 12 30

ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Zieleniec ne n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu

50 17 13

ne ne ne p¯edseda vl·dy Klaus ne ne ne ne n·mÏstek ministra MPO ne ne ministr pr˘myslu a obchodu K¸hnl

16 10 35 30 12 20 15 22 14 28 12 36

ne ne p¯edseda vl·dy Zeman

10 12 70

ne p¯edseda vl·dy Zeman ministr pr˘myslu a obchodu GrÈgr ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Kavan

10 12 10 24

p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman ministr pr˘myslu a obchodu GrÈgr p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman p¯edseda vl·dy Zeman ministr pr˘myslu a obchodu Rusnok p¯edseda vl·dy äpidla p¯edseda vl·dy äpidla p¯edseda vl·dy äpidla p¯edseda vl·dy äpidla p¯edseda vl·dy äpidla ministr pr˘myslu a obchodu Rusnok ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Cyril Svoboda p¯edseda vl·dy äpidla p¯edseda vl·dy äpidla prezident republiky V·clav Klaus ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Cyril Svoboda prezident republiky V·clav Klaus

40 30 17 10 10 20 25 16 80 12 12 20 18 25 70 52 18 25 8 20 13 30 15 18 11 20 42 20 16 25

prezident republiky V·clav Klaus p¯edseda vl·dy äpidla ne ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Cyril Svoboda ministr pr˘myslu a obchodu Milan Urban ministr pr˘myslu a obchoduMilan Urban prezident republiky V·clav Klaus prezident republiky V·clav Klaus prezident republiky V·clav Klaus prezident republiky V·clav Klaus ne ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Cyril Svoboda

36 15 12 9 17 12 60 14 35 23 10 10

ministr zahraniËnÌch vÏcÌ Cyril Svoboda

21

www.prosperita.info

duben 2006

KOMUNIKACE A INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

Manažerské informační systémy: řešení, jak ve správný okamžik najít ty pravé informace

A

quasoft spol. s.r.o. patří mezi přední dodavatele informačních systémů v České republice. Osobitým přístupem odborníků a smyslem pro individualitu klienta oslovuje firmy z veřejné i komerční sféry. Informační systémy vyvinuté Aquasoftem denně využívá přes sedm tisíc pět set uživatelů ve více než devíti stech lokalitách. Generální ředitel Petr Franc mimo jiné prozradil, jak řešit zásadní problém. Dnešní manažery, podle jeho slov, netrápí nedostatek informací, ale jejich nadbytek. Těžko pak mohou identifikovat ty správné informace včas a hledání důležitých údajů je stojí zbytečně mnoho času.

Dod·v·te specifickÈ informaËnÌ systÈmy. Co si pod tÌm m·me p¯edstavit? Tyto informaËnÌ systÈmy jsou speci·lnÌ softwarovÈ aplikace p¯izp˘sobenÈ individu·lnÌm poûadavk˘m klienta. ÿeknÏme t¯eba, ûe se urËit· firma rozhodne nakoupit aplikaci, kter· by usnadÚovala pr·ci obchodnÌk˘m. M˘ûe koupit standardnÌ aplikaci pro ¯ÌzenÌ vztah˘ se z·kaznÌky (CRM). TakovÈ ¯eöenÌ je relativnÏ levnÈ, na druhou stranu ale bylo vyrobeno podle standardnÌho st¯ihu. To znamen·, ûe se mu obchodnÌci p¯i svÈ pr·ci budou muset do jistÈ mÌry p¯izp˘sobit. Produkt urËitÈ velikosti a urËitÈho st¯ihu povaûujeme za konfekci, kterou nevyr·bÌme. Pokud firma vyûaduje systÈm uöit˝ na mÌru, obr·tÌ se na n·s. Uk·ûu v·m to na p¯Ìkladu kniûnÌho vydavatelstvÌ: pokud pro vydavatelstvÌ vyvineme speci·lnÌ systÈm, nauËÌme ho, aby evidoval vöechny publikace. Ale takÈ aby - t¯eba v p¯ÌpadÏ, ûe je ve skladÏ nedostatek konkrÈtnÌho titulu - zajistil dotisk knihy v urËitÈm poËtu a v termÌnu a knihy aby pak dodal do p¯Ìsluön˝ch knihkupectvÌ. P¯ich·zejÌ za v·mi p¯edstavitelÈ firem uû s ucelen˝mi p¯edstavami, jak˝ informaËnÌ systÈm by od v·s chtÏli vyrobit? Z·kaznÌk nemusÌ vûdy p¯esnÏ vÏdÏt, co chce, dokonce ani nemusÌ nÏco aktu·lnÏ chtÌt, protoûe od toho je tu obchodnÌk. UmÏnÌ obchodnÌka tkvÌ k tom, ûe dok·ûe nabÌdnout vizi, kter· z·kaznÌka zaujme, kter· je rozpracovateln· a realizovateln· a kter· klientovi p¯inese skuteËn˝ benefit. My neËek·me na p¯esn· zad·nÌ, sami p¯ich·zÌme ke klient˘m s n·pady, jak informaËnÌ technologie p¯esnÏ nastavit a vyuûÌt. Vöe zaËÌn· vytipov·nÌm klienta, konzultacÌ o podpo¯e jeho podnik·nÌ, kde identifikujeme oblasti pro vyuûitÌ specifickÈho informaËnÌho systÈmu. V˝sledek se tvo¯Ì dlouho, s klientem vûdy hled·me ten nejefektivnÏjöÌ zp˘sob, jak vymyslet ide·lnÌ ¯eöenÌ.Teprve pak z·kaznÌkovi p¯ipravÌme nabÌdku p¯esnÏ na mÌru.

Specializujete se na urËit· odvÏtvÌ, t¯eba bankovnictvÌ, telekomunikace nebo spolupracujete s firmami bez ohledu na obor podnik·nÌ? UrËit· specializace je p¯i v˝voji informaËnÌch systÈm˘ do jistÈ mÌry nezbytn·. Pokud m·me navrhnout informaËnÌ systÈm pro firmu nebo ˙¯ad, nestaËÌ rozumÏt pouze technologii samotnÈ. SouËasnÏ musÌme dob¯e proniknout do oblasti, ve kterÈ organizace podnik· a plnÏ pochopit vöechny jejÌ internÌ procesy. Zvolil bych jednoduchÈ p¯irovn·nÌ: jsme jakousi priv·tnÌ odbornou klinikou, kter· svÈho klienta dokonale zn·, rozumÌ mu a je schopna zajistit odpovÌdajÌcÌ lÈËenÌ. V tom se liöÌ od praktickÈho lÈka¯e, kter˝ dok·ûe p¯edepsat jen z·kladnÌ lÈËbu, ale v p¯ÌpadÏ specifick˝ch problÈm˘ pacienta vûdy nasmÏruje k odbornÌkovi. Ve vaöÌ nabÌdce figuruje i tzv. Manaûersk˝ informaËnÌ systÈm (MIS). P¯iblÌûÌte n·m jej? Manaûersk˝ informaËnÌ systÈm umoûÚuje p¯edevöÌm jedno: rychle zÌsk·vat ˙daje z nep¯ebernÈho mnoûstvÌ informacÌ, kterÈ jsou obsaûeny v jednotliv˝ch provoznÌch informaËnÌch systÈmech. Dnes se manaûe¯i nepot˝kajÌ s nedostatkem informacÌ, Ëasto je tr·pÌ to, ûe neidentifikujÌ ty spr·vnÈ informace vËas. MIS je v podstatÏ takov· virtu·lnÌ asistentka, kter· na vyû·d·nÌ sestavÌ p¯ehledy o vöech poûadovan˝ch datech. Na rozdÌl od asistentky z masa a kostÌ je vûdy k dispozici, funguje na nÏkolik kliknutÌ, nikdy se nesplete a nikdy ji nebolÌ hlava. A na to, ûe jde o softwarovou aplikaci, je i docela sexy.

maËnÌ systÈm vyvol· data a na vaöÌ obrazovce z nich vytvo¯Ì p¯ehledn˝ graf. V grafu v·s zaujme nezvykle nÌzk· hodnota prvnÌho sloupce. Kliknete tedy na sloupec a aplikace v·m zobrazÌ hodnoty, ze kter˝ch je sloupec sloûen˝. TÌmto zp˘sobem m˘ûete proch·zet aû do nejdetailnÏjöÌch ˙rovnÌ a zjistit nap¯Ìklad, ûe za poklesem nÏËeho stojÌ t¯eba nedostateËn˝ objem, a to v urËitÈm t˝dnu, v urËitÈm regionu, a ûe za nÏj zodpovÌd· urËit˝ prodejce. K podobnÈmu v˝sledku byste se mohla dostat pomocÌ excelovsk˝ch tabulek. Jenûe by v·m to trvalo mnohem dÈle a bylo by t¯eba nahlÌûet do nÏkolika dalöÌch mÌst. Manaûersk˝ informaËnÌ systÈm je velice pohodln˝ a dokonale usnadÚuje pr·ci. Uvedl bych to opÏt na p¯Ìkladu: velkoobchod s limon·dami pouûÌv· specifick˝ informaËnÌ systÈm od Aquasoftu. Pokud manaûer kontroluje odbyt za poslednÌ mÏsÌc, zobrazÌ se mu graf s hodnotami prodej˘ v jednotliv˝ch krajÌch. V regionu st¯ednÌch »ech p¯itom zaznamen· nezvykle nÌzkou hodnotu. Manaûer jednÌm klikem na tuto ËÌselnou hodnotu zjistÌ, ûe v˝razn˝ pokles zp˘sobil nulov˝ odbÏr konkrÈtnÌho supermarketu v ButovicÌch. MusÌ mÌt uûivatel speci·lnÌ hardwarovÈ a softwarovÈ vybavenÌ, aby mohl MIS bez problÈm˘ vyuûÌvat? MIS ûije nad ostatnÌmi informaËnÌmi systÈmy v podniku, ze kterÈho zÌsk·v· veökerÈ informace. Ty analyzuje a t¯ÌdÌ. Nutnou podmÌnkou je tedy existence produkËnÌch systÈm˘, jako je ˙ËetnictvÌ, obchodnÌ datab·ze nebo skladovÈ systÈmy, do kter˝ch jsou vkl·d·na data. Samotn˝ interface, tedy to, co vidÌ manaûer na obrazovce, nenÌ z hlediska hardwaru nikterak n·roËn˝. Zvl·dne to pr˘mÏrn· pracovnÌ stanice. Ot·zkou spÌö je, jak sloûitÈ "prodr·tov·nÌ" bude t¯eba s ohledem na sloûitost a objemy dat nutnÈ pro to, aby se data z produkËnÌch systÈm˘ na obrazovku dostala. A to je individu·lnÌ podle pot¯eb klienta. BuÔ je to relativnÏ jednoduchÈ a hotovÈ za nÏkolik dn˘, nebo m˘ûe jÌt o n·roËn˝ projekt s vyuûitÌm tzv. datovÈho skladu. V takovÈm p¯ÌpadÏ vyûaduje ¯eöenÌ pot¯ebnou infrastrukturu a implementace m˘ûe trvat i nÏkolik mÏsÌc˘.

Je Manaûersk˝ informaËnÌ systÈm jednoduch˝ na ovl·d·nÌ? Tento n·stroj pro manaûery je do znaËnÈ mÌry intuitivnÌ. Hned na zaË·tku je p¯esnÏ podle poûadavk˘ manaûera nakonfigurov·n specialistou. Uûivatel si pak d·le tvo¯Ì svÈ vlastnÌ sestavy podle aktu·lnÌch pot¯eb, aniû by musel mÌt asistenci odbornÌka. S·m systÈm vyuûÌv·m dennÏ a m˘ûu ze svÈ praxe pr˘mÏrnÏ zdatnÈho uûivatele ¯Ìci, ûe je to hraËka. A fakt, ûe m·m kdykoli k dispozici aktu·lnÌ p¯ehled o firmÏ v tabulk·ch a grafech, mi p¯in·öÌ uspokojenÌ. ProË v·s l·k· pr·vÏ oblast informaËnÌch technologiÌ? Je to velmi dynamick˝ obor, neust·le poskytuje nÏco novÈho. A protoûe je v nÏm velik· konkurence, bez ust·nÌ nutÌ k p¯em˝ölenÌ, jak vÏci dÏlat lÈpe. TakÈ d·v· moûnost potk·vat se se spoustou zajÌmav˝ch lidÌ a mluvit o jejich podnik·nÌ. za rozhovor podÏkovala MarkÈta BartÌkov·

M˘ûete uvÈst nÏjak˝ p¯Ìklad Ëinnosti ManaûerskÈho informaËnÌho systÈmu? P¯edstavte si, ûe urËit· firma pot¯ebuje u konkrÈtnÌho produktu zÌskat informace o v˝voji prodeje za poslednÌ ËtvrtletÌ. Informace jsou obsaûeny v tzv. CRM aplikaci a d·l ve finanËnÌm systÈmu. Z tÏchto aplikacÌ si Manaûersk˝ infor-

Radiokomunikace spojily televizním telemostem Nymburk s Čínou Rekord ve vzd·lenosti, na jakou byl kdy v »eskÈ republice uskuteËnÏn telemost, p¯ekonala v b¯eznu 2006 spoleËnost Radiokomunikace, a.s. oboustrann˝m televiznÌm spojenÌm mezi Nymburkem a mÏstem Mianyang v ËÌnskÈ provincii SeËuan. Stalo se tak p¯i p¯Ìleûitosti poloûenÌ z·kladnÌho kamene tov·rny na v˝robu televizor˘ s plazmov˝mi a LCD obrazovkami spoleËnosti Changhong ve st¯edoËeskÈm Nymburce. "»Ìnsk· strana poûadovala po »Ra kromÏ dokonalÈ p¯Ìpravy technologie i dva testy po patn·cti minut·ch a pak ,ostr˝¥ hodinov˝ p¯enos. Vöe jsme zvl·dli zcela bez problÈm˘ a ke spokojenosti vöech zainteresovan˝ch stran," uvedl Ing. JaromÌr Charv·t, ¯editel ˙seku telekomunikaËnÌch sluûeb »Ra. Dodal, ûe p¯enos probÏhl ve form·tu MPEG2 p¯es satelity Intelsat 64 a China Star 87.5 E. (tz)

TDP-Ontrack nabízí pomoc při záchraně "zaplavených" dat SpoleËnost TDP-Ontrack, kter· je Ëeskou a slovenskou poboËkou vedoucÌ svÏtovÈ firmy v oblasti z·chrany dat - Kroll Ontrack, zav·dÌ okamûitou expresnÌ pomoc vöem uûivatel˘m poËÌtaËov˝ch systÈm˘, kterÈ se v souvislosti s hrozÌcÌmi z·plavami dostanou do problÈm˘. V p¯ÌpadÏ zatopenÌ elektroniky poËÌtaËe - zejmÈna pevnÈho disku - vodou je vzhledem k jejÌ chemickÈ agresivitÏ nutnÈ jednat velice rychle, v ¯·du hodin, maxim·lnÏ jednoho dne. "Mezi uûivateli poËÌtaË˘, bohuûel, st·le p¯etrv·v· p¯esvÏdËenÌ, ûe disk je hermeticky uzav¯en," ¯ekl Ing. V·clav äamöa, ¯editel spoleËnosti TDPOntrack. "Opak je vöak pravdou a jiû jen vlhkost m˘ûe disk i data na nÏm uloûen· nen·vratnÏ zniËit. Zasaûen˝ disk by se v û·dnÈm p¯ÌpadÏ nemÏl spouötÏt, a to ani na jinÈm poËÌtaËi, a uûivatel by mÏl ve vlastnÌm z·jmu co nejrychleji vyhledat odbornou pomoc. K dispozici je zpravidla jen jeden pokus." SpoleËnost TDP-Ontrack zav·dÌ s okamûitou platnostÌ a s trv·nÌm aû do konce dubna jako pomoc pro z·kaznÌky postiûenÈ touto ûivelnÌ pohromou expresnÌ sluûbu posouzenÌ a p¯edevöÌm expresnÌ z·chrany dat za cenu bÏûn˝ch zak·zek. T˝k· se to vöech nosiË˘ dat zasaûen˝ch vodou. Pr·vÏ expresnÌ provedenÌ podstatnÏ zvyöuje öance na obnovu dat a pracovnÌci


laborato¯e TDP-Ontrack jsou p¯ipraveni vyuûÌt i vöech zkuöenostÌ, kterÈ zÌskali p¯i napravov·nÌ n·sledk˘ povodnÌ v letech 1997 a 2002. DalöÌ informace lze zÌskat na http://www.tdp-ontrack.cz/

O spoleËnosti TDP-ONTRACK TDP-ONTRACK zah·jila aktivity na ËeskÈm a slovenskÈm trhu v z·¯Ì 2004. J·drem firmy se stala p˘vodnÌ divize z·chrany dat spoleËnosti TDP, kter· p˘sobÌ od roku 1994 a zÌskala pr·vnÌ subjektivitu. ⁄zk· spolupr·ce mezi spoleËnostmi TDP a Kroll Ontrack probÌh· na z·kladÏ licenËnÌ smlouvy a detailnÌ smlouvy o spolupr·ci. ModernÏ vybaven· praûsk· laborato¯, kter· je souË·stÌ celosvÏtovÈ sÌtÏ laborato¯Ì Ontrack, je vybavena devÌti poloautomatick˝mi pracoviöti pro z·chranu dat a vyuûÌv· öpiËkov· hardwarov· za¯ÌzenÌ a unik·tnÌ softwarovÈ utility vyvinutÈ na z·kladÏ vÌce neû desetilet˝ch zkuöenostÌ. V souËasnÈ dobÏ zde probÌh· p¯ibliûnÏ deset ˙spÏön˝ch z·chran dennÏ a poËet p¯ijat˝ch zak·zek neust·le roste. Kontakty: Ing. V·clav äamöa, TDP-Ontrack, Na Slupi 2a, 128 00 Praha 2 tel.: 224 999 777, fax: 224 999 779 e-mail: [email protected] (tz)

11

duben 2006

EXPORT

Exportní veletrh 2006 a 32 ředitelů zahraničních kanceláří E xportní klub při CzechTrade připravil pro exportéry jedinečnou příležitost setkat se a individuálně konzultovat své obchodní plány v rámci Exportního veletrhu, který proběhl 28. až 30. března v hotelu Pyramida na pražském Dlabačově. "Zúčastnilo se ho všech 32 ředitelů zahraničních kanceláří CzechTrade, o které se ve svěřený čas "popralo" více jak 200 tuzemských firem zajímajících se o export. Naši zahraniční konzultanti ani neměli čas dopít svoji kávu, zájem ze strany firem byl obrovský, oproti loňsku šlo o 20% nárůst. Program Exportního veletrhu na letošní rok zohledňoval Exportní strategii, kterou přijala vláda koncem loňského roku. Prostor tedy byl věnován i outsourcingu, aliancím nebo možnostem kofinancování projektů z prostředků fondů EU v nadcházejícím programovém období," uvedl Marek Pšeničný, PR manažer CzechTrade. Na loÚskÈm setk·nÌ pod k¯Ìdly ExportnÌho veletrhu se firmy na p¯ÌtomnÈ vedoucÌ zahraniËnÌch kancel·¯Ì CzechTrade obracely p¯edevöÌm s pot¯ebou vyhled·nÌ kredibilnÌho a dlouhodobÈho obchodnÌho partnera. I to je jednÌm z d˘vod˘, proË v souËasnÈ dobÏ ËinÌ zahraniËnÌ obchod se zemÏmi rozöÌ¯enÈ unie vÌce neû 87 % celkovÈho exportu. I v r·mci letoönÌho roËnÌku ExportnÌho

veletrhu z·stupci zahraniËnÌch kancel·¯Ì CzechTrade jednali p¯ev·ûnÏ s firmami st¯ednÌho form·tu (kolem 250 zamÏstnanc˘), kterÈ projevily o sluûby CzechTrade nejvÏtöÌ z·jem a kterÈ nejvyööÌ podÌl exportu generujÌ v r·mci vnit¯nÌho trhu EU. Z·jem roste o novÈ ËlenskÈ st·ty EU, v˝jimku tvo¯Ì enormnÌ z·jem o Indii a »Ìnu. I letos v portfoliu konzultacÌ p¯evaûovaly strojÌ-

Špičkové české módní návrhářky zakládají Alianci Nov˝ projekt vyuûije marketingovÈ podpory CzechTrade na zahraniËnÌch trzÌch Od b¯ezna roku 2006 zaËal ofici·lnÏ fungovat v atraktivnÌm prost¯edÌ ËeskÈho odÏvnÌho pr˘myslu nov˝ subjekt Aliance FASHION POINT. Inici·tory jsou CzechTrade, vl·dnÌ »esk· agentura na podporu obchodu a spoleËnost FASHION POINT Praha spol. s. r. o., organiz·tor mÛdnÌho festivalu PRAGUE FASHION WEEK. Aliance FASHION POINT vznikla jako sdruûenÌ Ëesk˝ch n·vrh·¯˘, fyzick˝ch i pr·vnick˝ch osob, kterÈ podnikajÌ v oblasti individu·lnÌ i malosÈriovÈ odÏvnÌ a doplÚkovÈ v˝roby. PodmÌnkou ËlenstvÌ je vysok· kreativnÌ ˙roveÚ. Zakl·dajÌcÌmi Ëleny jsou Michaela Bakotov·, Monika Dr·palov·, Helena Fejkov·, Iöka Fiö·rkov·, Ivana Follo-

v·, Hana Havelkov·, Taù·na Kov·¯Ìkov·, Radka Kubkov·, Martina Neva¯ilov·, Jaroslava Proch·zkov·, znaËka E.daniely a spoleËnost FASHION POINT Praha s. r. o., kter· je ofici·lnÌm p¯edstavitelem a leaderem tohoto sdruûenÌ. V˘dËÌ osobnostÌ sdruûenÌ je ¯editelka PRAGUE FASHION WEEK a propag·torka ËeskÈho mÛdnÌho n·vrh·¯stvÌ Eva Valov·. PrvnÌm spoleËn˝m vystoupenÌm na zahraniËnÌ p˘dÏ je v pl·nu prezentace z˙ËastnÏn˝ch n·vrh·¯ek v Holandsku poË·tkem Ëervna tohoto roku: obchodnÏ i spoleËensky zamÏ¯en· akce se odehraje v rezidenci ËeskÈho velvyslanectvÌ v Haagu a doprovodÌ ji reprezentativnÌ katalog.

renskÈ firmy (cca 20 %), ale novÏ i IT a telekomunikace. Zastoupeny byly i ostatnÌ segmenty, pestrou mozaiku pak doplÚovali v˝robci mikroskop˘, bylinn˝ch Ëaj˘ Ëi krmiva pro psy. V Holandsku uspÏla na zaË·tku roku uniËovsk· firma UNEX, jejÌû v˝robky pat¯Ì ve skupinÏ tÏûkÈho strojÌrenstvÌ ke öpiËce. FirmÏ se poda¯ilo uzav¯Ìt kontrakt na t¯i je¯·by v hodnotÏ bezm·la 42 mil. korun. U zrodu tohoto kontraktu byla kancel·¯ CzechTrade v Rotterdamu, kter· provÏ¯ovala pro UNEX z·jem u potenci·lnÌch holandsk˝ch partner˘ a byla ˙spÏön·. P¯edmÏtem jedn·nÌ z·stupkynÏ holandskÈ kancel·¯e CzechTrade v Praze v r·mci ExportnÌho veletrhu s firmou UNEX byla dalöÌ r˝sujÌcÌ se dod·vka na nÏkolik je¯·b˘ pro stejnÈho partnera. "P¯ekvapila mÏ rychl· reakce holandskÈ strany, kontrakt byl podeps·n bÏhem dvou mÏsÌc˘. Je vidÏt, ûe v mezin·rodnÌ konkurenci se ËeskÈ firmy st·vajÌ zajÌmav˝m partnerem a zahraniËnÌ partne¯i k nim majÌ d˘vÏru," sdÏlila Hanka van der Mark z rotterdamskÈ kancel·¯e CzechTrade. ZatÌmco v roce 2004 se exportÈ¯i na Export"CÌlem Aliance je vytv·¯et podmÌnky p¯edevöÌm pro prosazenÌ Ëesk˝ch n·vrh·¯sk˝ch firem v mezin·rodnÌm, zejmÈna evropskÈm prost¯edÌ," sdÏlil Jan Chudoba, ¯editel FASHION POINT Praha. "I k tomu nejmenöÌmu ˙spÏchu na tomto poli vede cesta ve sjednocenÈm a koordinovanÈm postupu skupiny n·vrh·¯˘. I proto se hodl· tato skupina prezentovat skupinovÏ, pod hlaviËkou Aliance", dodal Jan Chudoba. "VÏ¯Ìme, ûe »esk· republika m· potenci·l, aby se vedle tradiËnÌch pr˘myslov˝ch komodit v zahraniËÌ honosila i öpiËkovou kreativnÌ mÛdou," doplnil Marek Houda z vl·dnÌ agentury CzechTrade. Agentura hraje roli koordin·tora projektu a bude se podÌlet na spoleËnÈ prezentaci v˝öe zmÌnÏn˝ch subjekt˘ v zahraniËÌ. Vedle mnoha dalöÌch odvÏtvÌ tak agentura CzechTrade novÏ vstupuje v oblasti podpory exportu i do tohoto n·roËnÈho, ale atraktivnÌho segmentu odÏvnÌch sluûeb. "Podpora pro-

Rižská premiéra trolejbusu Škoda 24 Tr Irisbus Nov˝ typ nÌzkopodlaûnÌho trolejbusu oznaËenÈho äkoda 24 Tr Irisbus p¯edstavily v LotyöskÈm hlavnÌm mÏstÏ Rize v p¯edveËer MistrovstvÌ svÏta v lednÌm hokeji (16. 3.) plzeÚsk· äkoda Holding a Karosa VysokÈ M˝to, Ëlen nadn·rodnÌ skupiny Irisbus. Lotyösk˝ z·stupce spoleËnosti äkoda byl vyhled·n a doporuËen kancel·¯Ì CzechTrade Riga p¯i ¯ÌjnovÈ ˙spÏönÈ podnikatelskÈ misi, kter· se konala v Rize v roce 2003 pod z·ötitou premiÈr˘ »eskÈ a LotyöskÈ republiky, na kterÈ kromÏ aktivit pro plzeÚskou äkodovku byl zah·jen v JelgavÏ spoleËn˝ projekt n·kladnÌho automobilu ZIL & Ferrus 4362 "BiËok". Jedn· se o kooperaci zemÌ na ose Praha-Riga-Moskva, do kterÈho se poda¯ilo agentu¯e CzechTrade ˙spÏönÏ zapojit Ëeskou spoleËnost GALAXIT. Ta bude spoleËnÏ s lotyöskou spoleËnostÌ Ferrus a rusk˝m Zilem montovat exportnÌ verzi tohoto n·kladnÌho vozidla. "P¯i obtÌûnÈm vyhled·v·nÌ obchodnÌho partnera Ëesk˝ch firem v zahraniËÌ hrajÌ zahraniËnÌ kancel·¯e CzechTrade nezastupitelnou roli. »asto je to bÏh na dlouhou traù a firm·m se tyto akti-

vity prodraûujÌ, tady p¯esnÏ vöak umÌ CzechTrade pomoci. Naöe cÌlen· asistence vedla i k ˙spÏchu novÈho ökodov·ckÈho trolejbusu v Lotyösku," ¯ekl vedoucÌ zahraniËnÌ kancel·¯e v Rize Ladislav KubizÚ·k, kter˝ byl u zrodu novÈho kontraktu. Cena vozidla, kterÈ bude dod·v·no s trakËnÌ v˝zbrojÌ, dieselov˝m motorem a akumul·torovou bateriÌ na kratöÌ dojezd, bude na ˙rovni souËasn˝ch ökodov·ck˝ch trolejbus˘. Jde o plnÏ konkurenceschopn˝ Ëesk˝ v˝robek, kter˝ se uplatnÌ i v soutÏûi s ostatnÌmi v˝robci, kte¯Ì majÌ z·lusk na lotyösk˝ trh. V˝hodou p¯edstavenÈho trolejbusu s karosÈriÌ Karosa City Bus a kompletnÌ elektrickou v˝zbrojÌ ze äkody Electric je, ûe provozovatelÈ budou mÌt jeden sklad mechanick˝ch dÌl˘ pro autobusy i trolejbusy. DalöÌm kladem je velmi kvalitnÌ karosÈrie z vysokom˝tskÈho podniku s povrchovou ˙pravou kataforÈzou, jejÌû ûivotnost je oproti souËasn˝m trolejbus˘m dvojn·sobn·. T¯etÌ v˝hodou je stavebnicov˝ systÈm vozidla. V Rize jezdÌ 200 trolejbus˘ äkoda staröÌho pokolenÌ.

Co je nového na portálu BusinessInfo.cz V ˙noru dos·hl port·l rekordnÌ n·vötÏvnosti, a to vÌce neû 166 tisÌc n·vötÏv. Na takto pÏknÈm v˝sledku mÏla sv˘j podÌl zejmÈna daÚov· p¯Ìloha, kter· se v˝hradnÏ vÏnovala danÌm z p¯Ìjm˘ za rok 2005. PodnikatelÈ ocenili komplexnost p¯Ìlohy a hlavnÏ interaktivnÌ formul·¯ pro pod·nÌ p¯izn·nÌ k dani z p¯Ìjm˘. Pro podnikatele zab˝vajÌcÌ se zahraniËnÌm obchodem redakce intenzivnÏ doplÚovala teritori·lnÌ informace. Na port·lu jsou nynÌ k dispozici souhrnnÈ teritori·lnÌ informace k desÌtk·m zemÌ, ale hlavnÏ ke kaûdÈ zemi aktu·lnÌ zahraniËnÌ popt·vky, projekty, tendry, aktuali-

ty z teritoria a dalöÌ uûiteËnÈ informace. UûivatelÈ port·lu tyto informace naleznou na port·lu v rubrice ZahraniËnÌ obchod. V souËasnÈ dobÏ spolupracuje port·l BusinessInfo.cz s Ministerstvem pr˘myslu a obchodu »R na speci·lnÌ p¯Ìloze vÏnovanÈ povodnÌm. P¯Ìloha je zamÏ¯ena zejmÈna na pomoc podnikatel˘m a z·roveÚ bude p¯in·öet informace o moûnostech podÌlenÌ se na obnovÏ postiûen˝ch oblastÌ. Rubrika p¯in·öÌ d˘leûitÈ dokumenty, programy podpory, odkazy a aktu·lnÌ informace urËenÈ p¯edevöÌm (ale nejen) pro podnikatele. Jsou

zde podrobnÈ informace k programu Rekonstrukce 2006 Ëi informace o moûnostech finanËnÌ podpory pro obce a mÏsta. P¯Ìloha je pr˘bÏûnÏ aktualizov·na. D˘leûitÈ odkazy: Teritori·lnÌ informace: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/teritorialni-informace-zeme/1000540/ P¯Ìloha PovodnÏ 2006 http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/povo dne-2006/1001565/

nÌm veletrhu zajÌmali zejmÈna o moûnosti prodeje sv˝ch v˝robk˘ na zahraniËnÌch trzÌch a o rizika spojen· se vstupem na tyto trhy, loni se expertnÌ konzultace vÌce orientovaly na moûnosti v˝robnÌch kooperacÌ a technologickÈ dod·vky. ExportÈ¯i se i letos podstatnÏji zajÌmali o skandin·vskÈ zemÏ, Rusko a rostoucÌ z·jem firem byl vidÏt takÈ u vzd·len˝ch trh˘ USA, BrazÌlie Ëi Egypta a Indie. ProfesnÌ, partnersk· iniciativa p¯i CzechTrade ExportnÌ klub - i pro letoönÌ rok p¯ichystala spoleËenskÈ a odbornÈ akce se zamÏ¯enÌm na tÈma exportu - konference, pracovnÌ setk·nÌ i spoleËensk· a neform·lnÌ setk·nÌ. V tÈto chvÌli se kromÏ ExportnÌho veletrhu poËÌt· se Ëty¯mi konferencemi, ale i golfov˝m turnajem nebo galaveËerem u p¯Ìleûitosti vyhl·öenÌ v˝sledk˘ ExportnÌ ceny DHL - kde jsou sledov·na i jin· kritÈria neû pouh˝ objem exportu, takûe majÌ moûnost vyhr·t i malÈ ËeskÈ firmy s velk˝m exportnÌm potenci·lem, kterÈ se, pokud jde o objem v˝vozu, nemohou rovnat s mezin·rodnÌmi giganty.

jektu Aliance FASHION POINT ze strany CzechTrade je zcela v souladu s novou proexportnÌ strategiÌ st·tu Ministerstva pr˘myslu a obchodu »R, kter· klade d˘raz na podporu v˝vozu sluûeb a komodit s vysokou p¯idanou hodnotou," sdÏlil d·le Marek Houda z CzechTrade. "Subjekty sdruûenÈ v alianci jsou ûiv˝m d˘kazem toho, ûe »esk· republika m· dobrÈ know how i v ˙zce profilovÈ oblasti öpiËkovÈho odÏvnÌho n·vrh·¯stvÌ. Agentura CzechTrade iniciovala vznik aliance a nad·le jej hodl· marketingovÏ podporovat na zahraniËnÌch trzÌch." Jak d·le upozornil Jan Chudoba, cesta na zahraniËnÌ trhy nenÌ moûn· bez ˙spÏchu na trhu dom·cÌm: "Je proto logickÈ, ûe mnoho aktivit bude Aliance vyvÌjet i v tuzemsku. P˘jde zejmÈna o pravidelnÈ prezentace Ëlen˘ na festivalu mÛdy Prague Fashion Week, z nichû nejbliûöÌ probÏhl na p¯elomu b¯ezna a dubna." Jan Chudoba d·le uvedl: "Evropsk˝ odÏvnÌ pr˘mysl ËelÌ v souËasnÈ dobÏ nÏkolika skuteËnostem. Jednak jsou to silnÈ globalizaËnÌ tendence, kterÈ zp˘sobujÌ v˝raznou koncentraci v˝roby i obchodu. DalöÌ okolnostÌ je expanze levnÈho zboûÌ z v˝chodnÌ Asie. SpoleËn˝mi rysy p¯evaûujÌcÌ nabÌdky je kromÏ nÌzk˝ch produkËnÌch n·klad˘ tendence k velkosÈriovosti. P¯es snahu tÏchto subjekt˘ po rychlÈ reakci na mÛdnÌ trendy a originalitu doch·zÌ v mÛdÏ k nadn·rodnÌ schematiËnosti a öablonovitosti. P¯irozenou reakcÌ na tento v˝voj je vznik a rozvoj mal˝ch, velmi kreativnÌch a trûnÏ p¯izp˘sobiv˝ch firem." Jejich v˘dËÌ osobnostÌ je vesmÏs n·vrh·¯ a jejich produkce je malosÈriov·. KlÌËovou p¯idanou hodnotou je p¯edevöÌm vysok· designersk· invence. P¯estoûe tv˘rËÌ zdroje hledajÌ Ëasto ve svÈ n·rodnÌ identitÏ, jejich produkce je mezin·rodnÏ sdÏln· a akceptovateln·. Z·kaznÌky jsou vöichni ti, kte¯Ì v z·plavÏ glob·lnÌ produkce hledajÌ jako alternativu vÏci origin·lnÌ, vyjad¯ujÌcÌ osobnÌ svÈbytnost a individualitu. K jejich rozvoji p¯ispÌvajÌ Ëasto vl·dnÌ i nevl·dnÌ instituce, soukromÌ reklamnÌ partne¯i a sponzo¯i. I v »eskÈ republice se postupnÏ tento segment etabluje. PodmÌnky pro rozvoj jsou extrÈmnÏ sloûitÈ, nicmÈnÏ vznik· skupina subjekt˘, kter· se v duchu v˝öe uvedenÈho trendu postupnÏ prosazuje. V kontextu problÈmovÈ situace tradiËnÌho ËeskÈho odÏvnÌho pr˘myslu tak vznikajÌ za podpory agentury CzechTrade z·rodky novÈ generace mal˝ch firem. (tz)

Kontakt: CzechTrade »esk· agentura na podporu obchodu Dittrichova 21 128 01 Praha 28 T: 224 907 500, F: 224 907 503 E-mail: [email protected] www.czechtrade.cz www.euroservis.cz

DalöÌ popt·vky na www.premium.prosperita.info

servis CzechTrade

ID

N·zev

ZemÏ urËenÌ

ZahraniËnÌ podnikatelsk˝ subjekt

Popis popt·vky

45729

Komponenty z kauËuku a termoplast˘

Francie (France)

HUTCHINSON FIT Profiles

Francouzsk· firma Hutchinson Fit Profiles, souË·st skupiny Total, jednÈ z pÏti hlavnÌch z petrochemickÈ oblasti, m· z·jem o rychlÈ a efektivnÌ dod·vky komponent˘/tÏsnÌcÌch profil˘ z kauËuku a termoplast˘ (TPE), urËen˝ch p¯ev·ûnÏ pro stavebnictvÌ (okna, dve¯e apod).

45912

SklenÏnÈ cihly

BrazÌlie (Brasil)

Hamilton Junior

Brazilsk· firma hled· v˝robce sklenÏn˝ch cihel.

45913

Antibakteri·lnÌ p¯Ìpravky

SpojenÈ st·ty americkÈ

Ecolab

Firma popt·v· antibakteri·lnÌ p¯Ìpravky pro desinfekci rukou.

45915

TyËov· ocel

Kolumbie (Colombia)

FB Forjas BolÌvar

Firma, kter· se zab˝v· v˝robou öroub˘, ¯etÏz˘, atd., hled· dodavatele tyËovÈ oceli.

12

www.prosperita.info

duben 2006


Ceny za nejlepší podnikatelské projekty roku 2005 rozdány V pražském Kongresovém centru byly koncem letošního března slavnostně předány ceny nejlepším českým podnikatelským projektům loňského roku. První ročník udílení ocenění "Podnikatelský projekt roku 2005" se konal pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, organizátorem byla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice - AFI.

OcenÏnÌ Podnikatelsk˝ projekt roku je urËeno pro kvalitnÌ projekty Ëesk˝ch podnik˘ ze zpracovatelskÈho pr˘myslu a s nÌm souvisejÌcÌch sluûeb, kterÈ byly z·roveÚ podpo¯eny ze Struktur·lnÌch fond˘ EvropskÈ unie. "ée se ekonomice mimo¯·dnÏ da¯Ì, na tom majÌ nejvÏtöÌ z·sluhu samoz¯ejmÏ naöi podnikatelÈ. Schopnost konkurovat nejen v EvropÏ, ale dnes uû i glob·lnÌ ekonomice, vyûaduje mimo¯·dnou invenci, houûevnatost a odvahu. Dokl·d· to ¯ada projekt˘ mimo¯·dnÈ ˙rovnÏ, kterÈ zatÌm nebyly nikdy ve¯ejnÏ ocenÏnÈ. To chceme napravit," vysvÏtlil filozofii vzniku novÈho ocenÏnÌ ministr pr˘myslu a obchodu

Milan Urban a dodal: "Jsem velmi r·d, ûe jsem nad tÌmto ocenÏnÌm mohl p¯evzÌt z·ötitu, protoûe pr·vÏ rozvoj dom·cÌch podnikatel˘ je z·rukou trvalÈho hospod·¯skÈho r˘stu." O vÌtÏzÌch v celkem Ëty¯ech kategoriÌch Klastr roku, Projekt s nejvÏtöÌm inovaËnÌm potenci·lem, Technologick˝ rozvoj roku a Podnikatelsk˝ inkub·tor roku, rozhodovaly komise sloûenÈ z nez·visl˝ch odbornÌk˘, z·stupc˘ Ministerstva pr˘myslu a obchodu »R a agentury CzechInvest. Ti letos vybÌrali mezi projekty, jimû byla p¯izn·na dotace ze Struktur·lnÌch fond˘ v r·mci OperaËnÌho programu Pr˘mysl a podnik·nÌ (OPPP)

Globální vývoj podnikových aplikací ERP

Aktu·lnÌ v˝voj podnikov˝ch aplikacÌ ERP se zamÏ¯uje na omezov·nÌ zbyteËn˝ch n·klad˘, r˘st firmy, zv˝öenÌ zisku a ˙spÏch na trzÌch s vysokou konkurencÌ. Koncepce jednotliv˝ch produkt˘ jsou zamÏ¯eny na z·kaznÌka s cÌlem v co nejkratöÌm Ëase zabezpeËit p¯Ìnos a konkurenceschopnost firmy a n·vratnost investic. DalöÌm v˝znamn˝m trendem poslednÌch let je vytv·¯enÌ strategick˝ch aliancÌ. MnozÌ odbornÌci hovo¯Ì o tom, ûe je to v tomto oboru naprosto p¯irozen˝ v˝voj, kter˝ vyËistÌ trh a pom˘ûe z·kaznÌkovi orientovat se v nabÌdce a dodavatel˘m dlouhodob˝ uûitek.

PosÌlit svoji konkurenceschopnost a zvyöovat p¯idanou hodnotu pro uûivatele - to bylo cÌlem strategickÈ konsolidace, kterou v loÚskÈm roce ohl·sila spoleËnost Intentia spolu s americkou firmou Lawson Software. Nov· spoleËnost se bude zamÏ¯ovat na poskytov·nÌ produkt˘ a sluûeb st¯ednÏ velk˝m podnik˘m. Intentia m· svÈ aplikace v odÏvnÌm pr˘myslu, potravin·¯stvÌ, velkoobchodÏ a oborech zaloûen˝ch na v˝robÏ a zpracov·nÌ, zatÌmco Lawson m· silnou pozici v oblasti zdravotnictvÌ, maloobchodu, st·tnÌ spr·vy a samospr·vy, vzdÏl·v·nÌ a finanËnÌch sluûeb. Znamen· to, ûe portfolia obou spoleËnostÌ se jen velmi m·lo p¯ekr˝vajÌ, stejnÏ tak jako jejich geografickÈ p˘sobenÌ, portfolia klient˘ i oborovÈ zamÏ¯enÌ. To by mÏlo v˝znamnÏ zjednoduöit integraci obou spoleËnostÌ a minimalizovat jejÌ dopad na z·kaznÌky. K datu ukonËenÌ transakce se stane Bernard Sciard, prezident a gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti Intentia, ¯editelem pro provoz novÈ spoleËnosti. "DomnÌv·me se, ûe vöeobecnÈ ERP systÈmy jsou jiû minulostÌ. FunkËnost uzp˘soben· specifickÈmu odvÏtvÌ je jednou z oblastÌ, kterÈ mohou p¯inÈst firm·m konkurenËnÌ v˝hody. Vöude, kam dohlÈdnete, vidÌte st·le dynamiËtÏjöÌ prost¯edÌ glob·lnÌho podnik·nÌ. V nÏm budou prosperovat pouze firmy, kterÈ dok·ûÌ zavÈst zmÏny a jejich pomocÌ zÌskajÌ p¯evahu nad konkurencÌ, Intentia m· jedineËnÈ ¯eöenÌ," ¯ekl B. Sciard. (r)

První česká biotechnologická ročenka JihomoravskÈ inovaËnÌ centrum v tÏchto dnech vydalo biotechnologickou roËenku »eskÈ republiky - Czech Biotech Report. Zcela unik·tnÌ publikace je prvnÌ svÈho druhu v novodobÈ historii zemÏ. P¯in·öÌ detailnÌ p¯ehled o odvÏtvÌ biotechnologiÌ v »eskÈ republice s d˘razem na pr˘mysl a v˝zkum. Partnerem tohoto projektu, stejnÏ jako v p¯ÌpadÏ ËeskÈho biotechnologickÈho port·lu www.gate2biotech.com, je agentura CzechInvest. HlavnÌm cÌlem roËenky je zmapovat a p¯ehledn˝m zp˘sobem popsat Ëesk˝ biotechnologick˝ sektor a napomoci tak propojenÌ firem a v˝zkumn˝ch organizacÌ na celost·tnÌ i mezin·rodnÌ ˙rovni.


"RoËenka obsahuje kompletnÌ datab·zi vöech pracoviöù p˘sobÌcÌch v biotechnologickÈm sektoru v »eskÈ republice. Je urËena dom·cÌm i zahraniËnÌm subjekt˘m, kter˝m m· usnadnit navazov·nÌ kontakt˘ s dalöÌmi odbornÌky, institucemi a firmami zab˝vajÌcÌmi se biotechnologiemi. Doposud se totiû obËas st·valo, ûe o sobÏ nevÏdÏla ani nÏkter· pracoviötÏ v r·mci »eskÈ republiky a ani povÏdomÌ o tom, ËÌm se ËeskÈ subjekty konkrÈtnÏ zab˝vajÌ nebylo uspokojivÈ," uvedl Michal Kostka, manaûer pro sektor biotechnologiÌ JihomoravskÈho inovaËnÌho centra. pokraËov·nÌ na stranÏ 27

v obdobÌ od 1.1.2005 - 31.12.2005, a rozhodli takto: ● V kategorii Klastr roku ocenÏnÌ pat¯Ì praûskÈ spoleËnosti PolyPlasty s.r.o., a to za projekt Vyhled·nÌ spoleËnostÌ pro klastr OMNIPACK. ● V kategorii Projekt s nejvÏtöÌm inovaËnÌm potenci·lem porota p¯i¯adila nejvyööÌ ohodnocenÌ V˝zkumnÈmu ˙stavu textilnÌch stroj˘ Liberec, a.s. za projekt ZavedenÌ v˝roby pneumatick˝ch tkacÌch stroj˘ CAMEL. ● V kategorii Technologick˝ rozvoj roku zvÌtÏzila spoleËnost Durabo z »el·kovic, a to dÌky projektu ZavedenÌ öpiËkovÈ polygrafickÈ technologie. ● V kategorii Podnikatelsk˝ inkub·tor roku se vÌtÏzem stala spoleËnost BIC Ostrava s.r.o. Porotu nejvÌce zaujal jejÌ projekt RozöÌ¯enÌ sluûeb podnikatel˘m. "Bylo nesmÌrnÏ obtÌûnÈ zvolit mezi vöemi hodnocen˝mi projekty jen jeden v kaûdÈ z kategoriÌ, protoûe vöechny nominovanÈ byly kva-

litnÌ a nÏËÌm unik·tnÌ. Naöe uzn·nÌ proto pat¯Ì nejen vÌtÏz˘m, ale skuteËnÏ vöem z˙ËastnÏn˝m," komentoval nelehkou ˙lohu Ëlen˘ hodnotÌcÌ komise Tom·ö Hruda, gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu, a dodal: "VÏ¯Ìme, ûe vznik novÈho ocenÏnÌ p¯ispÏje k r˘stu motivace dalöÌch podnikatel˘ k tomu, aby o podporu z evropsk˝ch fond˘ zaû·dali. V p¯ÌötÌch letech mohou st·t na piedestalu PodnikatelskÈho projektu roku t¯eba pr·vÏ oni." Celkem komise v kaûdÈ kategorii zhodnotily 15 aû 20 projekt˘. Ty byly vybr·ny na z·kladÏ bodovÈho hodnocenÌ jiû zÌskanÈho v pr˘bÏhu jejich posuzov·nÌ pro zÌsk·nÌ dotace. Komise projekty hodnotily podle p¯edem stanoven˝ch kritÈriÌ, kter· kladla d˘raz p¯edevöÌm na kvalitu a potenci·l projektu a jeho p¯Ìnos pro danou oblast. V kaûdÈ z kategoriÌ byly potÈ nominov·ny 3 nejlepöÌ projekty, z nichû n·slednÏ vzeöel i absolutnÌ vÌtÏz kategorie. "DneönÌ ocenÏnÌ p¯Ìmo potvrzujÌ trend, kter˝ v souËasnÈ dobÏ v »eskÈ republice sledujeme. SÌla a ˙spÏch jiû velmi viditelnÏ vych·zejÌ ze sektoru mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘. AFI sdruûuje celou ¯adu spoleËnostÌ, kterÈ konzultujÌ, radÌ a odbornÏ p˘sobÌ v mnoha oblastech podnik·nÌ, ve kter˝ch pr·vÏ malÈ a st¯ednÌ firmy p¯edstavujÌ do budoucna obrovsk˝ potenci·l," uvedl Martin Slab˝, p¯edseda SdruûenÌ pro zahraniËnÌ investice AFI - kterÈ je partnerem tohoto projektu. TÈmÏ¯ 4,2 miliardy korun bylo v loÚskÈm roce rozdÏleno mal˝m a st¯ednÌm podnikatel˘m (MSP) a dalöÌm ûadatel˘m o penÌze z program˘ na podporu zpracovatelskÈho pr˘myslu a s nÌm souvisejÌcÌch sluûeb. Nej˙spÏönÏjöÌ byl OperaËnÌ program Pr˘mysl a podnik·nÌ (OPPP), kter˝ je hlavnÌm n·strojem podpory zpracovatelskÈho pr˘myslu ze Struktur·lnÌch fond˘ EvropskÈ unie. K podnikatel˘m z nÏj smÏ¯ovalo v roce 2005 vÌce neû 3,6 miliardy korun. MnoûstvÌ podan˝ch projekt˘ m· neust·le stoupajÌcÌ tendenci, ke konci prvnÌho ËtvrtletÌ roku 2006 jiû bylo rozdÏleno tÈmÏ¯ pÏt a p˘l miliardy korun a hodnocenÌ û·dostÌ d·l pokraËuje. Celkem jich naöi malÌ a st¯ednÌ podnikatelÈ do tohoto programu podali p¯es t¯i a p˘l tisÌce. (tzci)

Factoring zvyšuje konkurenceschopnost St·le vÌce û·dan˝m n·strojem financov·nÌ se stal v »eskÈ republice vedle klasickÈho bankovnÌho ˙vÏru factoring. PodnikatelskÈ subjekty vyuûÌvajÌ tuto formu financov·nÌ pohled·vek takÈ dÌky dalöÌm sluûb·m, kterÈ factoringovÈ spoleËnosti poskytujÌ, mezi tyto sluûby pat¯Ì spr·va a inkaso pohled·vek nebo pojiötÏnÌ, resp. zajiötÏnÌ pohled·vek proti platebnÌ neschopnosti dluûnÌk˘. SpoleËnost dodavatele, kter· factoring vyuûÌv·, tak m· vöe pod jednou st¯echou, faktor se jÌ star· o pohled·vky, sleduje jejich splatnosti, a pokud pohled·vky nejsou vËas uhrazeny, upomÌn· dluûnÌky. Faktor takÈ okamûitÏ poskytuje aû 90 % hodnoty postoupenÈ pohled·vky dodavateli, kter˝ m˘ûe s tÏmito prost¯edky okamûitÏ naloûit dle sv˝ch pot¯eb. V neposlednÌ ¯adÏ mohou b˝t pohled·vky pojiötÏny, o pojiötÏnÌ se rovnÏû postar· faktor, kter˝ vËas informuje pojiöùovnu a postupuje dle podmÌnek pojistnÈ smlouvy. Dodavatel, kter˝ ¯·dnÏ dodal, tak m· jistotu, ûe buÔ pohled·vka bude uhrazena odbÏratelem, nebo zÌsk· pojistnÈ plnÏnÌ od pojiöùovny. PodnikatelskÈ spoleËnosti si st·le vÌce uvÏdomujÌ skuteËnost, ûe dÌky factoringu mohou poskytovat sv˝m odbÏratel˘m delöÌ odloûenou splatnost, a tÌm zv˝öit svou konkurenceschopnost. JinÌ up¯ednostÚujÌ jistotu, a pokud nemohou obchodovat se zahraniËnÌm odbÏratelem na z·kladÏ dokument·rnÌho akreditivu, snaûÌ se zajistit se proti riziku nezaplacenÌ prost¯ednictvÌm factoringu. N·klady spojenÈ s factoringem hradÌ dodavatel. OdbÏratel, kromÏ toho, ûe platbu posÌl· faktorovi, ani netuöÌ, ûe si jej dodavatel nechal pojistit. DÌky rostoucÌmu z·jmu o factoring rostl i objem odkoupen˝ch pohled·vek factoringov˝mi spoleËnostmi v »R v roce 2005 oproti roku p¯edeölÈmu. Tento objem Ëinil tÈmÏ¯ 84 000 mil. korun. Nejrychleji rostoucÌ factoringovou spoleËnostÌ byla v roce 2005 dce¯in· spoleËnost KomerËnÌ banky, Factoring KB, kter· dos·hla objemu 13,737 mil. korun, a zÌskala tak 16,4 % factoringovÈho trhu. Factoring KB je p¯ipraven poskytovat kvalitnÌ sluûby rostoucÌmu poËtu klient˘ i v roce 2006, a to zejmÈna dÌky instalaci p¯edevöÌm novÈho elektronickÈho komunikaËnÌho systÈmu a takÈ dÌky zavedenÌ novÈho produktu, kter˝ umoûnÌ financov·nÌ i v p¯ÌpadÏ n·kupu surovin a materi·lu, kterÈ naöi klienti pot¯ebujÌ pro svou v˝robu a obchod. VÌce o Factoring KB najdete na www.factoringkb.cz ✑

13

duben 2006

SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB

Máme rádi jistotu Č

Vnímání úvěru je závislé na věku a pohlaví

eši jsou národem, který se vážně obává neschopnosti splácet řádně své úvěry. Největší starosti obyvatelům České republiky dělá hrozba ztráty zaměstnání, dále úmrtí, invalidity nebo rozvodu. I přes velké obavy jsou Češi pozitivně nakloněni k využívání úvěrových produktů nabízených bankami, splátkovými nebo leasingovými společnostmi. Stejně tak se postupně lidé v České republice učí využívat pojištění schopnosti splácet. Vyplývá to z průzkumu největšího poskytovatele pojištění schopnosti splácet v České republice POJIŠŤOVNY CARDIF PRO VITA, a.s. Studie se zabývá přístupem spotřebitelů k čerpání úvěru a k pojištění schopnosti splácet své závazky v 16 zemích světa včetně České republiky. V každé zemi odpovídalo na detailní otázky přibližně tisíc spotřebitelů.

V podstatÏ si lidÈ myslÌ, ûe je pohodlnÈ okamûitÏ uspokojovat svÈ pot¯eby n·kupem na ˙vÏr a tento postupnÏ spl·cet (Vzorek: n=1 000 dot·zan˝ch)

% SpÌöe souhlasÌ

% SpÌöe souhlasÌ 18-24

72

25-34

82

35-49

pouze 16 % obyvatel »R situaci, kdy mÏli problÈmy s ˙hradou mÏsÌËnÌch spl·tek ˙vÏru. Pr˘mÏr ve vöech sledovan˝ch zemÌch p¯itom ËinÌ 22 %," uvedl ZdenÏk Jaroö. NejvÌce osob Ëelilo podobnÈ situaci ve äpanÏlsku (31 %) a v NÏmecku (30 %), naopak nejmÈnÏ v It·lii (10 %), v Portugalsku a Belgii (shodnÏ 10 %). Zhruba 73 % »ech˘ m· pozitivnÌ vztah k moûnosti Ëerpat ˙vÏr (oproti pr˘mÏru vöech zemÌ na ˙rovni 62 % dot·zan˝ch). To ovöem neznamen·, ûe jsou »eöi ovlivnÏni pouze v˝hodami ˙vÏr˘. Vztah »ech˘ k ˙vÏr˘m je podle v˝sledk˘ pr˘zkumu pragmatick˝ a moûnost vyuûÌt ˙vÏr zvaûujÌ obyvatelÈ »R podle toho, co m· b˝t ˙vÏrem financov·no. NejvÌce legitimnÌ p¯ipad· dot·zan˝m v »eskÈ republice vyuûitÌ ˙vÏru k financov·nÌ bydlenÌ a bytov˝ch pot¯eb (68 % v »R oproti 40 % pr˘mÏru v ostatnÌch zemÌch) a k financov·nÌ vybavenÌ dom·cnosti (50 % vs. 37 %). NejmÈnÏ vhodnÈ naopak p¯ijde financov·nÌ ˙vÏrem »ech˘m v p¯ÌpadÏ n·kupu dovolenÈ (pouze 8 % dot·zan˝ch). ObecnÏ nejvÌce jsou otev¯eni Ëerp·nÌ ˙vÏru mladÌ ve vÏku 25 aû 34 let, kte¯Ì preferujÌ okamûitÈ po¯ÌzenÌ vÏci p¯ed nutnostÌ spo¯it na n·kup. O moûnosti pojistit se pro p¯Ìpad neschopnosti spl·cet ˙vÏr vÌ v »eskÈ republice 49 % dot·zan˝ch (oproti pr˘mÏru 45 % v ostatnÌch zemÌch). "TÈto moûnosti fakticky vyuûÌv· p¯ibliûnÏ 19 % obyvatel »eskÈ republiky. To je o 6 procentnÌch bod˘ mÈnÏ, neû ËinÌ pr˘mÏr v ostatnÌch sledovan˝ch zemÌch," uvedl ZdenÏk Jaroö. "Lze proto oËek·vat, ûe z·jem o tento druh pojiötÏnÌ i nad·le v »eskÈ republice poroste." (tz)

65 a vÌce

Jarní nabídka Fabia

ûena

71

70 54

35 50 a vÌce

74

78

50-64 »eöi majÌ obecnÏ vyööÌ obavy z nep¯edvÌdan˝ch ûivotnÌch v˝daj˘, neû ËinÌ pr˘mÏr ostatnÌch sledovan˝ch zemÌch. "StejnÏ jako obyvatelÈ ostatnÌch zemÌ majÌ »eöi nejvÏtöÌ obavy z tzv. fyzick˝ch rizik, jako je nemoc, ˙mrtÌ Ëi automobilov· nehoda. V˝raznÏ vyööÌ obavy projevili »eöi v oblasti rizik, kter· se t˝kajÌ stability dom·cnosti - nap¯Ìklad ze ztr·ty zamÏstn·nÌ nebo z rozvodu. NejvÏtöÌ obavy v tÈto oblasti p¯itom majÌ osoby staröÌ 50 let, ËastÏji ûeny neû muûi," popsal z·kladnÌ v˝stupy z pr˘zkumu obchodnÌ ¯editel a mÌstop¯edseda p¯edstavenstva POJIäçOVNY CARDIF PRO VITA, a.s. ZdenÏk Jaroö. »esk· republika pat¯Ì mezi zemÏ, kde majÌ obyvatelÈ vysokÈ obavy z finanËnÌch problÈm˘. V p¯ÌpadÏ neschopnosti vykon·vat svÈ zamÏstn·nÌ (aù jiû v d˘sledku ˙razu, invalidity apod.) by si udrûelo svou ûivotnÌ ˙roveÚ 46 % obyvatel mÈnÏ neû 3 mÏsÌce. Na 31 % »ech˘ je p¯esvÏdËeno, ûe by si st·vajÌcÌ ûivotnÌ ˙roveÚ udrûeli jeden rok nebo dÈle. V d˘sledku obav o finanËnÌ stabilitu sledujÌ obyvatelÈ »eskÈ republiky svÈ v˝daje v˝raznÏ vÌce neû obyvatelÈ nÏkter˝ch jin˝ch sledovan˝ch zemÌ. ZatÌmco v »eskÈ republice sleduje bedlivÏ vöechny svÈ mÏsÌËnÌ finanËnÌ v˝daje 80 % dot·zan˝ch, nap¯Ìklad v NizozemÌ je to pouze 58 % dot·zan˝ch, v It·lii a v Japonsku 68 % dot·zan˝ch. VÌce neû »eöi sledujÌ svÈ mÏsÌËnÌ v˝daje nap¯Ìklad Francouzi (83 % dot·zan˝ch), äv˝ca¯i (86 %) nebo NÏmci (96 %). "ObyvatelÈ »eskÈ republiky bedlivÏ sledujÌ a pl·nujÌ svÈ finanËnÌ v˝daje. RovnÏû dÌky tomu zaûilo

muû

78 65

Příklad leasingové kalkulace: Speci·lnÌ model äkoda Fabia 1,2/40 kW (Fabia Easy + posilovaË ¯ÌzenÌ) Cena vozu

LeasingovÈ spoleËnosti myslely letos na jaro s vÏtöÌm p¯edstihem neû sama p¯Ìroda. P¯ipravily se d˘kladnÏ a zodpovÏdnÏ. Nap¯Ìklad äkoFIN p¯iöel spoleËnÏ se äkoda Auto a »eskou pojiöùovnou s atraktivnÌm produktem JarnÌ nabÌdka Fabia. Novin·¯˘m ho p¯edstavili na tiskovÈ konferenci v Praze jednatel äkoFINu Joern Kurzrock, vedoucÌ obchodnÌho oddÏlenÌ a produktovÈho marketingu »eskÈ pojiöùovny Roman VavroÚ a vedoucÌ prodeje »R äkoda Auto, Ing. Petr Lehk˝. JarnÌ obdobÌ je tradiËnÏ spojeno s akËnÌmi nabÌdkami ke koupi nov˝ch automobil˘. äkoda Auto, äkoFIN a »esk· pojiöùovna letos p¯iöly s novu akcÌ nazvanou JarnÌ nabÌdka Fabia. Ta umoûÚuje klient˘m po¯Ìdit si nov˝ automobil Fabia nebo Fabia Sedan a zÌskat zdarma nap¯Ìklad systÈmy ABS+MSR+Dual Rate, airbagy, klimatizaci Climatic a dalöÌ v˝bavu vozu v celkovÈ hodnotÏ aû 45 500 KË. Pokud se klient navÌc rozhodne pro leasing od äkoFINu a pojiötÏnÌ u »eskÈ pojiöùovny, bude v˝hoda jeötÏ vÏtöÌ, a to ve formÏ p¯ÌspÏvku na bezpeËnost provozu ve v˝öi 13 000 KË. SpojenÌm slev paket˘, leasingu a pojiötÏnÌ tak lze dos·hnout velmi

229 900 KË

Spl·tka p¯edem

80 465 KË

MÏsÌËnÌ spl·tka leasingu PojiötÏnÌ (HAV + POV)

2 168 KË 756 KË

MÏsÌËnÌ spl·tka celkem

2 924 KË

Z˘statkov· hodnota

41 650 KË

DÈlka financov·nÌ

72 mÏsÌc˘

RPSN 8,56 % ke dni 13.3.2006 zajÌmav˝ch cen. Akce platÌ pro soukromÈ osoby, ûivnostnÌky a firmy. ⁄vodnÌ spl·tka se m˘ûe pohybovat od 0 % aû po 70 % z ceny vozu, dÈlka financov·nÌ je 36 aû 84 mÏsÌc˘. Z˘statkov· hodnota je od 119 KË do 30 % z ceny vozu. Poplatek za uzav¯enÌ smlouvy je u äkoFINu nulov˝. SouË·stÌ akËnÌ nabÌdky je havarijnÌ pojiötÏnÌ a povinnÈ ruËenÌ za zvl·ötnÌ sazby »eskÈ pojiöùovny a samoz¯ejmÏ v garantovanÈ v˝öi po celou dobu platnosti smlouvy. K tÈto nabÌdce lze takÈ individu·lnÏ p¯ikoupit i ostatnÌ druhy pojiötÏnÌ (ËelnÌho skla, p¯epravovan˝ch osob apod.). AkËnÌ nabÌdka platÌ od 13. b¯ezna 2006. (tz) ✑

ČSOB pomáhá originalitě Jan Rychta¯Ìk zaloûil v roce 2000 reklamnÌ agenturu origin·lnÌ s. r. o., kde p˘sobÌ jako v˝konn˝ ¯editel. P¯i rychlosti, s jakou pot¯ebuje vy¯izovat svÈ zak·zky, a vzhledem k platebnÌ situaci obchodnÌch partner˘ se neobejde bez pomoci »SOB v podobÏ povolenÈho p¯eËerp·nÌ ˙Ëtu. Na co se specializuje vaöe firma? ZamÏ¯uje se na dovoz a personalizaci 3D reklamnÌch p¯edmÏt˘. SnaûÌme se vyjÌt vst¯Ìc z·kaznÌk˘m, jejichû poûadavky konkurence nedok·zala uspokojit. Jste origin·lnÌ, i co se t˝Ëe vyuûitÌ bankovnÌch sluûeb? Ned· se ¯Ìci, ûe bychom bankovnÌ sluûby vyuûÌvali nÏjak˝m origin·lnÌm zp˘sobem, ale jsme spokojeni s individu·lnÌ pÈËÌ a p¯Ìstupem svÈ banky. Co se v·m nejvÌce lÌbÌ? OceÚuji rychlost, bezpeËnost a spolehlivost elektronickÈho bankovnictvÌ. Ve svÈm oboru pot¯ebujeme mÌt penÌze neust·le k dispozici, t¯eba kv˘li n·kupu zboûÌ. V tom je mi elektronickÈ bankovnictvÌ velk˝m pomocnÌkem. Jak ¯eöÌte situaci ohlednÏ pozdnÌch plateb odbÏratel˘? VyuûÌv·me povolenÈ p¯eËerp·nÌ ˙Ëtu. Pom·h· n·m zachovat norm·lnÌ fungov·nÌ firmy pr·vÏ v takov˝chto p¯Ìpadech. M˘ûeme tak realizovat vÌce zak·zek, neû by n·m dovolily vlastnÌ prost¯edky. Bez kr·tkodobÈho ˙vÏrovÈho financov·nÌ se v tvrdÈ konkurenci prostÏ neobejdeme. ProË jste se rozhodli zrovna pro tento zp˘sob? PovolenÈ p¯eËerp·nÌ ˙Ëtu je nejmÈnÏ zavazujÌcÌ forma p˘jËky. PenÌze Ëerp·me, jen kdyû pot¯ebujeme. NavÌc bance nemusÌme pokaûdÈ vysvÏtlovat, na co dalöÌ prost¯edky vyuûijeme. Sluûba je rychl· a administrativnÏ nen·roËn·. Firmy by se nemÏly b·t podobnÈ typy produkt˘ vyuûÌvat, pro n·s jsou opravdovou pomocÌ. Kdy v·m »SOB pomohla takov˝mto zp˘sobem naposledy? P¯ed V·nocemi jsme dÌky tomu mohli realizovat nejen vysok˝ objem objedn·vek, ale takÈ jednu velkou a pro naöi spoleËnost prestiûnÌ zak·zku. Bez rychlÈho p¯Ìsunu penÏz prost¯ednictvÌm povolenÈho p¯eËerp·nÌ ˙Ëtu si nedovedu p¯edstavit, jak bychom tuto situaci zvl·dli. ProË vyuûÌt »SOB PovolenÈ p¯eËerp·nÌ ˙Ëtu pro podnikatele ● ⁄rok zaplatÌte pouze z ËerpanÈ Ë·stky a jen za dny Ëerp·nÌ, ● poplatek za sluûbu platÌte jen tehdy, pokud ji vyuûÌv·te, ● hotovost zÌsk·te p¯i prvnÌ n·vötÏvÏ poboËky do 30 minut, ● minim·lnÌ limit p¯eËerp·nÌ zÌsk·te bez ohledu na finanËnÌ v˝kazy, ● nÌzk· administrativnÌ n·roËnost, ● snadn· dostupnost bez ohledu na velikost vaöÌ firmy, ● vyuûitÌ jako finanËnÌ rezervy nebo na pokrytÌ p¯echodnÈho nedostatku finanËnÌch prost¯edk˘, ● zajiötÏnÌ plateb pouze blankosmÏnkou.

14

www.prosperita.info

duben 2006

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Kooperativa loni dosáhla rekordních výsledků K

Rozdělení předepsaného pojistného pojistného Kooperativy 2005 cestovnÌ pojiötÏnÌ a lÈËebnÈ v˝lohy 0,9%

standardnÌ pojiötÏnÌ podnikatel˘ 5,9%

5 000 000

20 490 822 6 036 730

18 705 877 5 461 60

10 000 000

4 505 777

13 313 217

20 000 000

15 000 000

15 518 072

25 000 000

0 2001

pojiötÏnÌ osob - neûivotnÌ 0,9%

Kooperativa, pojiöùovna, a. s., je druhou nejvÏtöÌ pojiöùovnou v »R. V souËasnÈ dobÏ m· vÌce neû 300 obchodnÌch mÌst a produkty Kooperativy lze sjednat i v poboËk·ch »eskÈ spo¯itelny. Klient˘m je k dispozici d·le nÏkolik tisÌc externÌch spolupracovnÌk˘, nonstop zelen· linka 800 105 105 a internetovÈ str·nky www.koop.cz. Firma m· z·kladnÌ kapit·l 2,8 miliardy KË. HlavnÌm akcion·¯em Kooperativy je Wiener St‰dtische Allgemeine Versicherung AG, kter· loni zÌskala od prestiûnÌ agentury Standard & Poor¥s rating A+ se stabilnÌm v˝hledem. Koncern zaujÌm· v souËasnosti prvnÌ Ëi druhou pozici na trzÌch v Rakousku, v »eskÈ republice, na Slovensku a v Rumunsku. K dalöÌm klÌËov˝m trh˘m n·leûÌ Polsko, MaÔarsko, Chorvatsko, Srbsko a »ern· Hora a Bulharsko. D·le je skupina zastoupena v BÏlorusku a na UkrajinÏ, v NÏmecku, v Lichtenötejnsku, v It·lii a ve Slovinsku. é·dn˝ jin˝ pojiöùovacÌ koncern do takovÈ mÌry prostor zemÌ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy nepokr˝v·. ✑

Předepsané pojistné Kooperativy (v tis. Kč)

3 055 817

Nejv˝znamnÏjöÌ ud·lostÌ loÚskÈho roku bylo dokonËenÌ rozs·hlÈ restrukturalizace firmy. Vyk·zanÈ finanËnÌ v˝sledky svÏdËÌ o tom, ûe zmÏny probÏhly ˙spÏönÏ a poda¯ilo se naplnit hlavnÌ cÌle: ● Zrychlit sluûby a vyuûÌt modernÌ komunikaËnÌ cesty p¯i co nejmenöÌm administrativnÌm zatÌûenÌ klient˘, ● centralizovat pojistnÏ-technickÈ Ëinnosti (taxace, spr·va smluv, back-office), ● centralizovat likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ do t¯Ì center, ● vytvo¯it spoleËnost Global Expert - technickÈ prohlÌdky pojistn˝ch ud·lostÌ, ● orientovat Ëinnosti agentur plnÏ na obchodnÌ Ëinnost a jejÌ podporu, ● zavÈst novÈ IT systÈmy, digitalizovat a vybudovat modernÌ systÈm obÏhu dokument˘, ● snÌûit poËet agentur na devÏt a optimalizovat sÌù obchodnÌch zastoupenÌ. Glob·lnÏ pojat· restrukturalizace Kooperativy realizaËnÏ znamenala, ûe 24 organizaËnÌch sloûek bylo z¯Ìzeno Ëi z·sadnÏ reorganizov·no, bylo jmenov·no 12 nov˝ch ¯editel˘ a p¯ibliûnÏ tisÌc pracovnÌch mÌst bylo p¯estÏhov·no (mnoho zamÏstnanc˘ muselo b˝t rekvalifikov·no). V letoönÌm roce proces pokraËuje detailnÌm dopracov·v·nÌm ˙prav a zmÏn.

11 483 738

P¯edpis v neûivotnÌm pojiötÏnÌ KooperativÏ vzrostl meziroËnÏ o 9,5 procenta a poprvÈ p¯es·hl hranici 20 miliard korun. JeötÏ lÈpe si firma vedla v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ - dynamika r˘stu p¯ekroËila deset procent a p¯edepsanÈ pojistnÈ dos·hlo objemu vÌce neû öest miliard korun. V tomto segmentu se KooperativÏ da¯ilo zejmÈna Ëelit celkovÈmu propadu na trhu v oblasti jednor·zovÏ placenÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ ˙spÏön˝m produktem RENTA Profit. DÌky nov˝m produkt˘m a zejmÈna nabÌdce ûivelnÌho pojiötÏnÌ zdarma ke kaûdÈ individu·lnÌ smlouvÏ povinnÈho ruËenÌ se poda¯ilo v roce 2005 stabilizovat tento kmen na ˙rovni p¯ibliûnÏ 1 380 tisÌc pojiötÏn˝ch vozidel. Kooperativa tak udrûela svÈ postavenÌ druhÈ nejsilnÏjöÌ pojiöùovny v tÈto klÌËovÈ oblasti se Ëtvrtinov˝m podÌlem trhu. TradiËnÏ v˝razn˝ r˘st z·jmu obËanskÈ i podnikatelskÈ ve¯ejnosti o produkty Kooperativy se odrazil i v postavenÌ firmy na trhu - na kompozitnÌm pojistnÈm trhu v »R v roce 2005 Ëinil podÌl Kooperativy 22,9 procenta (meziroËnÏ o 1,2 procentnÌho bodu vÌce), z toho na trhu ûivotnÌho pojiötÏnÌ 13,5 procenta a 28,9 procenta na trhu neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Vzrostl takÈ celkov˝ poËet pojistn˝ch smluv na 3,54 milionu kus˘.

V loÚskÈm roce Kooperativa ˙spÏönÏ pokraËovala v prohlubov·nÌ strategickÈ spolupr·ce s FinanËnÌ skupinou »S. Byla zavedena cel· ¯ada spoleËn˝ch nov˝ch sluûeb pro klienty, kterÈ mÏly hlavnÌ cÌl - maxim·lnÏ zjednoduöit a urychlit veökerÈ n·leûitosti spojenÈ s uzavÌr·nÌm pojistn˝ch smluv a s platebnÌm stykem. Klienti majÌ z·roveÚ moûnost vyuûÌt nabÌdku vybran˝ch finanËnÌch produkt˘ »S p¯Ìmo na p¯ep·ûk·ch Kooperativy a pojistnÈ mohou platit prost¯ednictvÌm vöech bankomat˘ »eskÈ spo¯itelny. Z·kaznÌci, kte¯Ì chtÏjÌ vyuûÌt hypoteËnÌ ˙vÏry »eskÈ spo¯itelny, mohou svÈ nemovitosti pojistit za zv˝hodnÏn˝ch podmÌnek. »esk· spo¯itelna je takÈ v˝znamn˝m zprost¯edkovatelem cestovnÌho pojiötÏnÌ. Kooperativa se na druhÈ stranÏ stala nejv˝znamnÏjöÌm distribuËnÌm kan·lem pro PenzijnÌ fond »eskÈ spo¯itelny a uzav¯ela t¯icet tisÌc smluv na penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ. DalöÌmi ˙spÏön˝mi produkty v sÌti Kooperativy je zejmÈna stavebnÌ spo¯enÌ a kreditnÌ karty.

2 085 863

ooperativa, druhá největší pojišťovna českého trhu, zvýšila v loňském roce předepsané pojistné o 9,8 procenta na 26,5 miliardy Kč, což je s výrazným náskokem největší přírůstek pojistného na českém trhu. Rekordního výsledku dosáhla Kooperativa rovněž v oblasti zisku, jehož výše před zdaněním činila za loňský rok 1 304 milionů korun - v meziročním srovnání o 70 procent více. "Předepsané pojistné Kooperativy rostlo opět výrazně rychleji než pojistný trh jako celek. Navíc firma vykázala díky úspěšně realizované restrukturalizaci spojené s úsporou nákladů rekordní hospodářský výsledek ve své, letos již 15leté historii," uvedl předseda představenstva a generální ředitel firmy Vladimír Mráz.

2002 2003 éivotnÌ pojiötÏnÌ

2004 NeûivotnÌ pojiötÏnÌ

2005

produkty ûivotnÌho pojiötÏnÌ 22,8%

pojiötÏnÌ majetku obËan˘ 6,1%

z·konnÈ pojiötÏnÌ 13,9%

povinnÈ ruËenÌ 15,1%

pojiötÏnÌ hav·rie 14,0% pojiötÏnÌ hospod·¯sk˝ch rizik 15,1%

Vienna Insurance Group překročila loni hranici pěti miliard eur předepsaného pojistného V roce 2005 zv˝öila Vienna Insurance Group (VIG), do nÌû pat¯Ì rovnÏû Kooperativa, podle p¯edbÏûn˝ch ˙daj˘ nekonsolidovanÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ o 20,7 procenta na 5,34 miliardy eur. SkupinÏ rovnÏû v˝raznÏ vzrostl zisk p¯ed zdanÏnÌm - ze 156 milion˘ eur v roce 2004 na 230 milion˘ eur v roce 2005. VedenÌ spoleËnosti oËek·v·, ûe za rok 2005 navrhne zv˝öenÌ v˝platy dividend o cca 30 procent. Gener·lnÌ ¯editel koncernu G¸nter Geyer rovnÏû p¯edstavil novÈ logo a n·zev skupiny. Vienna Insurance Group se stala novou "zast¯eöujÌcÌ" znaËkou koncernu Wiener St‰dtische, jeû bude (vedle decentralizovan˝ch a nez·visl˝ch n·zv˘ spoleËnostÌ skupiny na jednotliv˝ch trzÌch) slouûit jako spoleËn· znaËka, pod kterou se budou prezentovat pojiöùovny st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. PomocÌ tÈto tzv. zast¯eöujÌcÌ znaËky chce WS zd˘raznit svou finanËnÌ sÌlu jako velk· st¯edoevropsk· pojiöùovacÌ skupina s ˙st¯edÌm ve VÌdni.

V˝voj v roce 2005 ● Vienna Insurance Group (vËetnÏ ostatnÌch podÌl˘ v pojiöùovn·ch) p¯ekroËila hodnotu pÏt miliard eur nekonsolidovanÈho p¯edepsanÈho pojistnÈho, coû v porovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm roku 2004 p¯edstavuje n·r˘st pojistnÈho o 20,7 procenta. ● P¯Ìjem pojistnÈho spoleËnostÌ mimo dom·cÌ trh v Rakousku Ëinil 1,91 miliardy eur.


● MimorakouskÈ spoleËnosti dÌky neust·lÈmu a rychlÈmu r˘stu p¯ispÏly k hospod·¯sk˝m v˝sledk˘m koncernu nav˝öenÌm pojistnÈho o 37,3 procenta. ● RakouskÈ spoleËnosti skupiny nav˝öily pojistnÈ o 13,1 procenta. ● Celkov· v˝öe p¯edepsanÈho pojistnÈho v Rakousku Ëinila 3,43 miliardy eur. ● CelkovÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ z ûivotnÌho pojiötÏnÌ vzrostlo o 26,9 procenta na 2,38 miliardy eur. ● Za rok 2005 zv˝öily akcie koncernu svoji hodnotu o sto procent. ● Koncem roku 2005 skupina ˙spÏönÏ nav˝öila z·kladnÌ jmÏnÌ - zÌskan˝ch 910 milion˘ eur bude vyuûito zejmÈna k financov·nÌ dalöÌch akvizic ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. Vienna Insurance Group je vedoucÌ rakousk˝ pojiöùovacÌ koncern ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ, kde m· vÌce neû 15 milion˘ z·kaznÌk˘. KromÏ kmenovÈho trhu v Rakousku p˘sobÌ skupina v Bulharsku, NÏmecku, Chorvatsku, Lichtenötejnsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku a »ernÈ Ho¯e, »eskÈ republice, MaÔarsku, BÏlorusku, na Slovensku a na UkrajinÏ. V It·lii a ve Slovinsku mimo to existujÌ fili·lky. Ke koncernu v Rakousku pat¯Ì vedle Wiener St‰dtische AG spoleËnost Donau Versicherung, banka Austria Creditanstalt Versicherung a pojiöùovna Union, podÌl m· d·le v pojiöùovnÏ W¸stenrot a v pojiöùovnÏ Sparkasse. (tz)

15

duben 2006

ETIKA PODNIKÁNÍ

Už máme po daních? Jak se to vezme... V polovině března se v Praze uskutečnila tisková konference sdružení Korektní podnikání s bohatou účastí odborníků na slovo vzatých: ● prezident sdružení Korektní podnikání a předseda Svazu českých

● Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků

a moravských výrobních družstev Jan Wiesner výkonný ředitel sdružení Korektní podnikání Ing. Vladimír Straka reprezentant členské firmy sdružení Korektní podnikání Ing. Miroslav Červenka, jednatel a generální ředitel společnosti Neckermann, s.r.o., Česká republika Prezident Komory daňových poradců ČR Ing. Jiří Nekovář Za prezidenta Komory auditorů ČR doc. Ing. Vladimíra Králíčka, CSc. vystoupila Ing. Eva Rokosová, MBA, ředitelka Úřadu Komory auditorů ČR Prezident Svazu účetních Ing. Lubomír Harna Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Zdeněk Liška Tajemnice rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR JUDr. Marie Moravcová

ČR JUDr. Věroslav Sobotka Beseda otevřela téma, jež právě v tomto měsíci, v souvislosti s daňovými přiznáními, víří hladiny všech vod, které s sebou nesou nové či staronové pohledny na tuto problematiku. Nejeden podnikatel či živnostník si také klade otázku: mám daňové přiznání správně vyřešené? Optimalizuji a jsem zároveň poctivý? Dát "do daní" ještě to či ono, projde to? Platit více či méně? Být stoprocentně etický nebo sem tam do nákladů "šoupnout" i nějaký ten doklad, který tam nemá co pohledávat? Dobrý účetní i nesmiřitelný auditor či rozvážný daňový poradce to stejně nakonec vyřeší "po svém". Jsou to odborníci, jejichž úkolem je vést vaši firmu či firmičku poctivou cestou, ale neodvádět státu to, co mu už prostě nepatří. Nerozhazovat, ani nešidit. Dbát o vaše klidné spaní. V následujících příspěvcích se můžete dozvědět více:

● ●

● ●

● ● ●

Dobrovolnou autoregulací zvýšit kulturu podnikání v České republice Etika podnik·nÌ je obor, kter˝ nab˝v· celosvÏtovÏ na v˝znamu. TakÈ v »eskÈ republice si celospoleËensk· popt·vka i v˝voj podnikatelkÈho prost¯edÌ vyû·daly doslova rozvÌ¯it diskusi nad tÌmto pojmem. JednÌm z posl˘ dobr˝ch zpr·v je sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ. Nem· za sebou letitou historii, existuje p¯es rok. D· se ¯Ìci, ûe je sv˝mi aktivitami na zaË·tku dlouhÈ a nekoneËnÈ cesty. CÌle m· vysokÈ - b˝t platn˝m subjektem prost¯ednictvÌm sv˝ch Ëlen˘, jimiû je nejedno v˝znamnÈ profesnÌ uskupenÌ u n·s i jednotlivÈ firmy, nejen p¯i formulaci z·kladnÌch princip˘ etiky podnik·nÌ. D˘kazem strategie sdruûenÌ je rovnÏû ˙zk· spolupr·ce nap¯. s Hospod·¯skou komorou »R a Svazem pr˘myslu a dopravy »R. Podnik·nÌ v »eskÈ republice st·le jeötÏ proch·zÌ znaËn˝mi zmÏnami. Tu k lepöÌmu, tu k horöÌmu. »asto se podnikatelÈ nestaËÌ divit, co si na nÏ zase "st·tnÌ ˙¯ednÌk" vymyslel, jindy kroutÌ p¯edstavitelÈ ministerstev hlavou nad tÌm, ûe "do toho" podnikatelÈ chtÏjÌ mluvit. éivot nenÌ Ëern˝ ani bÌl˝ a je Ëi mÏl by b˝t vûdy o rozumn˝ch kompromisech, jin˝mi slovy o tom, domluvit se na ¯eöenÌ, kter· jsou pro ûivot uûiteËn·. Oboustrann· vst¯Ìcnost, jak st·tu, tak podnikatelskÈ sfÈry, by se moûn· i vÌce odrazila v samotnÈ etice podnik·nÌ. K tomuto pojmu lze za¯adit dnes jiû mnoho zformulovan˝ch myölenek. ÿada z nich zaznÏla takÈ

na 4. konferenci Etika podnik·nÌ (Praha) loni v z·vÏru roku, jejÌmû partnerem bylo sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ. Toto reprezentativnÌ setk·nÌ podnikatel˘, z·stupc˘ podnikatelskÈ reprezentace, p¯ednÌch manaûer˘ firem i st·tnÌ spr·vy, ökol Ëi nejr˘znÏjöÌch institucÌ zhodnotilo v˝voj a souËasn˝ stav podnikatelskÈ etiky u n·s i v˝sledky za uplynul˝ch nÏkolik let. Na po¯adu byly takÈ tyto teze: ● Etika v podnikatelskÈ praxi, jejÌ kritÈria a problÈmy v souËasnÈm procesu utv·¯enÌ podnikatelskÈho prost¯edÌ, ● souvislosti podnikatelskÈ etiky v podmÌnk·ch ekonomickÈho r˘stu, jejÌ realita v kaûdodennÌm hospod·¯skÈm ûivotÏ firem, ● mÌra uplatÚov·nÌ a vlivu samoregulaËnÌch prvk˘ na prost¯edÌ. Zab˝vali jsme se rovnÏû ot·zkami, jako jsou NovÈ dom·cÌ a mezin·rodnÌ impulsy k prosazov·nÌ podnikatelskÈ etiky v kontextu se vstupem na jednotn˝ evropsk˝ trh, "etick· pozice" »R v evropsk˝ch podnikatelsk˝ch pomÏrech a struktur·ch. Shodli jsme se na tom, ûe se pokusÌme dobrovolnou autoregulacÌ zv˝öit kulturu podnik·nÌ v »eskÈ republice. Rozhodli jsme se zab˝vat z·leûitostmi, jako jsou nap¯. specifickÈ okruhy ˙silÌ o etickÈ, samoregulaËnÌ a korektnÌ jedn·nÌ v podnikatelskÈ oblasti v tuzemsk˝ch a mezin·rodnÌch podmÌnk·ch, zejmÈna SpoleËensk· odpovÏdnost orga-

nizacÌ - Corporate Social Responsibility a jejÌ z·kladnÌ pilÌ¯e, HodnocenÌ dopadu regulace Regulatory Impact Assesment - obecnÏ a v oblasti samoregulace, implementace SmÏrnice EP a Rady o nekal˝ch obchodnÌch praktik·ch v˘Ëi spot¯ebitel˘m na vnit¯nÌm trhu, etickÈ kodexy Ëesk˝ch podnikatelsk˝ch asociacÌ. Jan Wiesner

prezident sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ KorektnÌ podnik·nÌ V·clavskÈ n·mÏstÌ 21 113 60 Praha 1 telefon: 224 109 312 mobilnÌ telefon: 602 301 650 e-mail: [email protected], [email protected],

Etika podnikání a daňové povinnosti z pohledu Neckermann s.r.o.

Jak se postavit k placení daní z hlediska etiky? Etika podnik·nÌ a placenÌ danÌ, co je korektnÌ a co ne, jak uvaûuje podnikatel a ûivnostnÌk, zda je mor·lnÌ optimalizace Ëi nenÌÖ To jsou vöechno ot·zky, kterÈ n·s Ëasto a zejmÈna vûdy na zaË·tku roku napadajÌ. Jak se postavit k placenÌ danÌ z hlediska etiky. To je jistÏ tÈma k ˙vaze. Co m· a co m˘ûe dÏlat obËan, podnikatel, firma? Z hlediska fungov·nÌ st·tu je v˝bÏr danÌ nezbytnostÌ, ze kterÈ se platÌ nutnÈ v˝daje st·tu. Ale nenÌ tÏch nutn˝ch v˝daj˘ p¯Ìliö? A co s tÌm m· pl·tce dÏlat? Vezmeme-li stanovy sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ, doËteme se, ûe: "»lenovÈ SdruûenÌ si kladou za cÌl b˝t vzorem a garantem korektnÌho chov·nÌ v podnik·nÌ. PlnÏnÌ poûadavk˘ vypl˝vajÌcÌch z p¯Ìsluön˝ch z·kon˘ povaûujÌ ËlenovÈ SdruûenÌ za v˝chodisko, kterÈ chtÏjÌ vysoce p¯ekraËovat." PlatÌ to i v p¯ÌpadÏ placenÌ danÌ? Z¯ejmÏ by ËlenovÈ sdruûenÌ nebyli br·ni za norm·lnÌ, kdyby platili vÌce, neû musÌ. Povinnosti platit danÏ se urËitÏ nevyhneme (jedinÏ, ûe by se v »eskÈ republice naöel zdroj ropy nebo plynu a mohli bychom se chovat jako v Emir·tech). Takûe zb˝v· plnit poûadavky z·ko-

16

n˘ a platit. ProblÈm je v tom, ûe mnoho obligatornÌch z·vazk˘ st·tu je sice neoddiskutovateln˝ch, mnohÈ by se vöak jistÏ daly racionalizovat a z toho by vyplynulo snÌûenÌ daÚovÈ z·tÏûe. Tady je z¯ejm· cesta k tomu, ûe je moûnÈ optimalizovat danÏ tak, aby zatÏûovaly mÈnÏ pl·tce, aby den daÚovÈ svobody nebyl zaË·tkem Ëervence, ale t¯eba v dubnu. To je ovöem z·leûitost, kterou nevy¯eöÌ podnikatelÈ. To je ˙loha politik˘, kte¯Ì musÌ nastavit pravidla pro rozumnÈ nakl·d·nÌ s p¯Ìjmy st·tu bez nesmyslnÈho rozhazov·nÌ a lepenÌ dÏr ve st·tnÌm rozpoËtu. Vr·tÌme-li se tedy k zaË·tku: Jak˝ je tedy etick˝ p¯Ìstup k placenÌ danÌ? Platit danÏ musÌme. ée je budeme platit s radostÌ, k tomu nedojde. Nezb˝v·, neû plnit z·konnÈ povinnosti a doufat, ûe v budoucnu budeme platit jen na to, co je pro fungov·nÌ st·tu nezbytnÈ. Ing.VladimÌr Straka v˝konn˝ ¯editel sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ mobilnÌ telefon: 724 007 409 e-mail: [email protected], [email protected] www.korektnipodnikani.cz

Naöe spoleËnost ctÌ etiku v podnik·nÌ, jednÌm z d˘kaz˘ je nap¯Ìklad i ËlenstvÌ ve sdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ, d·le ve Svazu obchodu a cestovnÌho ruchu »R a ADMAZ. Vöechna tato profesnÌ uskupenÌ se etikou podnik·nÌ soustavnÏ zab˝vajÌ. Etika podnik·nÌ zahrnuje vÌce aspekt˘ - korektnÌ vztahy se z·kaznÌky, korektnÌ vztahy se zamÏstnanci, korektnÌ vztahy s dodavateli, korektnÌ vztahy se st·tnÌmi institucemi. Kaûd˝ podnikatel se setk·v· s riziky, s nimiû se musÌ vyrovn·vat. DaÚovÈ z·kony vöak ne vöechna rizika respektujÌ. N·ö pohled lze velmi zjednoduöit a ¯Ìci, ûe platÌme danÏ z p¯idanÈ hodnoty, danÏ spot¯ebnÌ, a to kaûd˝ mÏsÌc, a dÏlÌme se tak se st·tem o naöi marûi. Pokud n·m odbÏratel vËas nezaplatÌ, z˘st·v· DPH ve st·tnÌ pokladnÏ a my se v r·mci z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘ pokouöÌme alespoÚ o to, abychom jeötÏ tento obchodnÌ p¯Ìpad nezdanili danÌ z p¯Ìjm˘, protoûe je nebo m˘ûe b˝t ztr·tov˝. Z hlediska cashflow skonËÌ takto na 16 % z naöich trûeb ve st·tnÌ pokladnÏ a my m·me pohled·vku, nikoli hotovÈ penÌze. Jsou vöak i jin· rizika, nap¯. n·mi realizovan˝ projekt skonËil ztr·tou - je zde sice v˝hoda, ûe m˘ûeme ztr·tu zapoËÌtat oproti zisk˘m, ale tomu tak vûdy b˝t nemusÌ a n·m chybÌ opÏt hotovÈ penÌze. Kdyû p¯ekon·me vöechny obtÌûe a na konci ˙ËetnÌho obdobÌ vöe seËteme a zjistÌme, ûe m·me daÚov˝ z·klad (to nemusÌ znamenat nutnÏ zisk), vypoËteme si sami daÚ a tu zaplatÌme. OpÏt se rozdÏlÌme se st·tnÌ pokladnou. Naöe zodpovÏdnost ËÌt· samoz¯ejmÏ i kompletnÌ povinnosti ohlednÏ zamÏstnanc˘, vËetnÏ jejich v˝plat a odvodu soci·lnÌho a zdravotnÌho pojiötÏnÌ, jakoû i danÏ ze z·vislÈ Ëinnosti. DaÚovÈ ot·zky jsou jistÏ velmi v˝znamnÈ u menöÌch firem, jejichû zisky (Ëi marûe) nedosahujÌ v˝znamnÏjöÌ v˝öe a kaûd· koruna pro dalöÌ rozvoj je v˝znamn·. ExistujÌ takÈ obory podnik·nÌ, kde se situace rok od roku mÏnÌ. Ve svÈ praxi jsem narazil takÈ na situaci, kdy n·ö daÚov˝ z·kon nep¯ihlÌûÌ zcela k pestrosti obchodu v r·mci EvropskÈ unie a jedno slovo v z·konÏ m˘ûe znamenat zcela jin˝ postup pro dva subjekty podnikajÌcÌ jinak ve stejn˝ch podmÌnk·ch. Vytv·¯Ìme zisk zejmÈna proto, abychom mohli investovat do dalöÌho rozvoje naöich firem, pop¯ÌpadÏ tvo¯it rezervy v obdobÌ nep¯ÌznivÈho v˝voje. JednÌm z naöich ˙kol˘ je daÚov· optimalizace, resp. neplatit vÌce, neû musÌme. Je t¯eba podotknout, ûe naöÌ prioritou ËÌslo jedna je jednat v souladu se z·kony. Z·vÏrem chci konstatovat, ûe je t¯eba ˙zkÈ souËinnosti mezi praxÌ, tj. n·mi podnikateli, a st·tnÌmi org·ny, a ûe je t¯eba podnikatelskÈ prost¯edÌ nejen podporovat, ale i nad·le vytv·¯et a udrûovat. Ing. Miroslav »ervenka jednatel a gener·lnÌ ¯editel Neckermann, s.r.o., »esk· republika Neckermann, s.r.o. Zenklova 28 180 19 Praha 8 telefon: 281 010 116 e-mail: [email protected] www.neckermann.cz pokraËov·nÌ na stranÏ 17

www.prosperita.info

duben 2006

ETIKA PODNIKÁNÍ

pokraËov·nÌ ze strany 16

Aby se při svém podnikání nedostávali do rozporu s právními předpisy »asto se setk·v·m s dotazem, zda je daÚovÈ zatÌûenÌ v »eskÈ republice ne˙mÏrnÏ vysokÈ a zda jsou danÏ hrobem podnik·nÌ. Abychom mohli na takovou ot·zku odpovÏdÏt, musÌme se podÌvat do ostatnÌch st·t˘ EvropskÈ unie a provÈst srovn·nÌ daÚovÈho zatÌûenÌ. P¯i takovÈm srovn·nÌ zjistÌme, ûe danÏ z p¯Ìjm˘ fyzick˝ch osob jsou u n·s spÌöe na niûöÌ ˙rovni a rovnÏû tak sazby danÏ z p¯Ìjm˘ pr·vnick˝ch osob pat¯Ì k tÏm niûöÌm. Co vöak je zcela jistÏ problÈmem, je cena pracovnÌ sÌly pro zamÏstnavatele, tj. vysokÈ odvody soci·lnÌho a zdravotnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ spolu s danÌ z p¯Ìjm˘ fyzickÈ osoby pak ËinÌ tuto cenu pr·ce v˝raznÏ vyööÌ, neû je v okolnÌch st·tech EU a neû by odpovÌdalo produktivitÏ pr·ce naöÌ ekonomiky. DanÏ jsou norm·lnÌm n·kladem p¯i dosahov·nÌ zisku z podnik·nÌ a je zcela p¯irozenÈ, ûe podnikatelÈ hledajÌ vöechny leg·lnÌ cesty, jak tento n·klad snÌûit. DaÚovÌ poradci jsou pak ti, kdo pom·hajÌ podnikatel˘m orientovat se v dûungli daÚov˝ch a souvisejÌcÌch p¯edpis˘ tak, aby se p¯i svÈm podnik·nÌ nedost·vali do rozporu s pr·vnÌmi p¯edpisy. Co je vöak v »R v˝raznÏ rizikovÈ v daÚovÈ oblasti, jsou nejednoznaËnÈ daÚovÈ z·kony a jejich v˝klady. V poslednÌ dobÏ se sice zkvalitnila pr·ce spr·vnÌch soud˘ a jejich rozhodnutÌ p¯ispÌvajÌ k urËitÈ pr·vnÌ jistotÏ p¯i aplikaci daÚovÈho pr·va, ale je to spojeno opÏt s problÈmem.

Tato rozhodnutÌ p¯ich·zejÌ se znaËn˝m Ëasov˝m zpoûdÏnÌm a daÚovÈ subjekty spolu se sv˝mi daÚov˝mi poradci se musejÌ rozhodovat v dobÏ, kdy jeötÏ nenÌ û·dn· judikatura ke sporn˝m ustanovenÌm zn·ma. NÏkte¯Ì podnikatelÈ ocenÌ pomoc daÚovÈho poradce Ëasto aû po n·vötÏvÏ a kontrole ze strany finanËnÌho ˙¯adu, kdy teprve daÚov˝ domÏrek a p¯ÌsluöenstvÌ danÏ z nÏj vypl˝vajÌcÌ uk·ûe nezbytnost vyuûÌv·nÌ sluûeb daÚovÈho poradce. DaÚov˝ poradce Ëasto volbou vhodnÈho ¯eöenÌ, zcela v souladu se z·konem, dok·ûe podnikateli uöet¯it znaËnÈ finanËnÌ prost¯edky a p¯edevöÌm jej vyvÈst z rizik vypl˝vajÌcÌch z poruöenÌ pr·vnÌch p¯edpis˘. Komora daÚov˝ch poradc˘ db· na to, aby daÚovÌ poradci byli öpiËkovÌ odbornÌci na vysokÈ etickÈ ˙rovni, kte¯Ì majÌ p¯Ìstup k nejnovÏjöÌ judikatu¯e a k aktu·lnÌm n·zor˘m daÚovÈ spr·vy i odbornÈ ve¯ejnosti. Ing. Ji¯Ì Nekov·¯ prezident Komory daÚov˝ch poradc˘ »R sÌdlo KDP »R: KozÌ ulice 4 602 00 Brno-mÏsto poötovnÌ adresa: P.O. Box 121 657 21 Brno 2 e-mail: [email protected], [email protected] telefon: 224 235 545, 542 422 311 www.kdpcr.cz

Okolnosti, které správnost výběru daní zásadním způsobem ovlivňují Svaz pr˘myslu a dopravy »R povaûuje v˝bÏr danÌ ve spr·vnÈ v˝öi za jednu ze z·kladnÌch povinnostÌ daÚovÈho poplatnÌka, za jeden z rozhodujÌcÌch atribut˘ etiky podnik·nÌ a charakteristiku, kter· urËuje rovn· pravidla hospod·¯skÈ soutÏûe. DaÚovÈ ˙niky, kterÈ majÌ charakter ˙myslnÈho neplnÏnÌ povinnosti vypl˝vajÌcÌch ze z·kona, musÌ b˝t velmi tvrdÏ postihov·ny. DaÚovÈ ˙niky znamenajÌ neopr·vnÏnÈ Ëerp·nÌ v˝hod na ˙kor tÏch daÚov˝ch poplatnÌk˘, kte¯Ì svÈ povinnosti ¯·dnÏ plnÌ. Jde v podstatÏ o zÌsk·v·nÌ neopr·vnÏnÈ v˝hody na trhu. Korektnost ve v˝bÏru danÌ je i zjevn˝m Ëinitelem ovlivÚujÌcÌm povÏst hospod·¯stvÌ a m˘ûe mÌt sv˘j vliv i p¯i rozhodov·nÌ zahraniËnÌch investor˘, kte¯Ì zvaûujÌ sv˘j vstup do ËeskÈho hospod·¯stvÌ.

MluvÌme-li o korektnosti a etice p¯i v˝bÏru danÌ, je t¯eba mÌt na mysli jeötÏ dalöÌ aspekt, kter˝ p¯Ìmo nesouvisÌ pouze s povinnostmi daÚovÈho poplatnÌka. Je t¯eba se zamyslet i nad povinnostmi spr·vce danÏ tak, aby vztah mezi spr·vcem a daÚov˝m poplatnÌkem nebyl jednostrann˝. Jednostrannost vztahu, kter˝ ukl·d· pouze povinnosti daÚovÈmu poplatnÌkovi, otvÌr· moûnosti postup˘m, kterÈ mohou mÌt ve svÈm d˘sledku aû öikanÛznÌ charakter. Jestliûe spr·vce danÏ m˘ûe uplatnit v˘Ëi daÚovÈmu poplatnÌkovi sankce p¯i neplnÏnÌ jeho povinnostÌ, musÌ b˝t takÈ schopen poskytnout z·vaznÈ vyj·d¯enÌ, a to jak a v jakÈ v˝öi m· daÚov˝ poplatnÌk svÈ povinnosti plnit. Jde o tzv. editaËnÌ povinnost, kter· by zakotvovala pr·vo daÚovÈho poplatnÌka

V tÈto souvislosti je vöak t¯eba upozornit na nÏkterÈ okolnosti, kterÈ spr·vnost v˝bÏru danÌ z·sadnÌm zp˘sobem ovlivÚujÌ. PrvnÌm z nich je jednoznaËnost a srozumitelnost z·kona. OtevÌr·nÌ prostoru pro vÌce moûnostÌ jeho v˝kladu vytv·¯Ì podmÌnky pro jeho obch·zenÌ. SouËasn· ˙roveÚ daÚovÈ legislativy je takov·, ûe tyto normy jsou p¯Ìliö sloûitÈ, nep¯ehlednÈ a do znaËnÈ mÌry tedy umoûÚujÌ manÈvr r˘znÈho v˝kladu, moûn˝ch chyb, a to ˙mysln˝ch i ne˙mysln˝ch. Sloûitost z·kona m· nestejn˝ v˝znam pro velkÈ firmy, kterÈ disponujÌ dostateËnou kapacitou daÚov˝ch specialist˘ a jsou finanËnÏ dostateËnÏ silnÈ k tomu, aby si mohly zaplatit velmi kvalifikovanÈ a n·kladnÈ poradenskÈ sluûby v daÚovÈ oblasti. Problematick· situace nast·v· zejmÈna u mal˝ch firem, kde celou hospod·¯skou administrativu, vËetnÏ daÚovÈ, vykon·v· pracovnÌk, kter˝ nenÌ a ani nem˘ûe b˝t v daÚovÈ oblasti dostateËnÏ kvalifikovan˝. Fakticky tak doch·zÌ k prohloubenÌ nerovnÈho postavenÌ mezi jednotliv˝mi podnikatelsk˝mi subjekty. V tÈto souvislosti je nutno se zmÌnit o tzv. daÚovÈ optimalizaci, tedy vyuûitÌ vöech z·konn˝ch moûnostÌ ke snÌûenÌ daÚovÈ povinnosti. Optimalizace danÌ, kter· neporuöuje z·kon, je zcela p¯irozenou z·leûitostÌ a souË·stÌ ekonomickÈho uvaûov·nÌ podnikatel˘. Ta, kter· je vöak mimo z·kon, musÌ b˝t tvrdÏ postihov·na.

zÌskat z·vazn˝ v˝klad o tom, jakÈ jeho hospod·¯skÈ Ëinnosti a aktivity budou mÌt d˘sledky na jeho daÚovÈ povinnosti. ProblÈm "etiky danÌ" m· vöak i dalöÌ, nemÈnÏ z·vaûnou - interaktivnÌ - dimenzi. Jde o racion·lnÌ a koncepËnÌ uûitÌ p¯ijat˝ch danÌ. Kdyû alespoÚ z vÏtöÌ Ë·sti daÚ nebude "bernÏ", ale platba daÚovÈho poplatnÌka za prokazatelnou a pot¯ebnou sluûbu st·tu. Pokud bude vybranÈ Ë·stce odpovÌdat protiplnÏnÌ, lze oËek·vat i jeho vst¯ÌcnÏjöÌ p¯Ìstup k dani a etickÈ chov·nÌ. DaÚov˝ poplatnÌk s radostÌ odv·dÏjÌcÌ st·tu danÏ snad neexistuje, a pokud ano, jde o p¯Ìpad pro psychiatra. P¯esto jsme p¯esvÏdËeni, ûe ztotoûnÌ-li se vÏtöina daÚov˝ch poplatnÌk˘ s uûitÌm danÌ, bude i v jejich placenÌ vl·dnout etika, samoz¯ejmÏ s v˝jimkou tÈ Ë·sti daÚov˝ch subjekt˘, jejichû podnik·nÌ je nastaveno tak, ûe chtÏjÌ mÌt prospÏch ze vöeho a na ˙kor vöech. Na ty nep˘sobÌ ani z·kon, natoû etika. Ing. ZdenÏk Liöka gener·lnÌ ¯editel Svazu pr˘myslu a dopravy »R Svaz pr˘myslu a dopravy »R Mikulandsk· 135/7 113 61 Praha 1 tel.: 224 934 088, 224 934 036, 224 934 747 e-mail: [email protected], [email protected] www.spcr.cz


Etika podnikání a daně Byl jsem poû·d·n o malÈ zamyölenÌ nad uveden˝m problÈmem v titulku, o vyj·d¯enÌ n·zoru na to, zda a do jakÈ mÌry je etika podnik·nÌ, navÌc s d˘razem na povinnost platit danÏ, imanentnÌ i uvaûov·nÌ auditor˘. Je t¯eba hned ˙vodem konstatovat, ûe audito¯i jsou ve velmi schizofrennÌm postavenÌ. Na jednÈ stranÏ svojÌ ËinnostÌ p¯ispÌvajÌ k tomu, aby byly dodrûov·ny obecnÏ z·vaznÈ pr·vnÌ p¯edpisy (a v nich je obsaûena v˘le spoleËnosti regulovat svoji prvotnÏ zcela neuspo¯·danou strukturu chov·nÌ), na druhÈ stranÏ jsou takÈ podnikateli, dosahujÌcÌmi zisk˘ a plnÌcÌmi povinnosti p¯i platbÏ p¯Ìm˝ch i nep¯Ìm˝ch danÌ. Pro ˙Ëely tohoto zamyölenÌ se pokusÌm akcentovat p¯edevöÌm prvnÏ uveden˝ vztah, tedy vztah auditora k ˙ËetnÌ jednotce, jejÌû ˙ËetnÌ z·vÏrku a v˝roËnÌ zpr·vu ovÏ¯uje. Je nepochybnÈ, ûe jiû p¯Ìtomnost auditora v procesu zobrazenÌ podnikatelsk˝ch aktivit ˙ËetnictvÌm p¯ispÌv· k tomu, aby ˙ËetnÌ jednotky (pl·tci danÏ) dodrûovaly veökerÈ pr·vnÌ p¯edpisy, kterÈ jejich Ëinnost regulujÌ, tedy i p¯edpisy daÚovÈ. Je ale dodrûov·nÌ p¯edpis˘ totoûnÈ s ch·p·nÌm etiky jakoûto spoleËenskÈ normy ospravedlÚujÌcÌ chov·nÌ jednotlivce v r·mci spoleËnosti? Je moûnÈ se odch˝lit od formalizovan˝ch imperativ˘ chov·nÌ upraven˝ch z·konem nap¯Ìklad jen proto, ûe mi (jako jednotlivci) Ëi n·m (jako skupinÏ) p¯ipad· pr·vnÌ ˙prava "nemor·lnÌ" (p¯Ìklad - obrovskÈ Ë·stky placenÈ v podobÏ silniËnÌ danÏ autodopravci versus katastrof·lnÌ stav veökerÈ silniËnÌ sÌtÏ v »R)? Nebo m·m naopak v situaci, kdy z·kon umoûÚuje dvojÌ ¯eöenÌ, zaujmout k sobÏ p¯ÌsnÏjöÌ p¯Ìstup (p¯Ìklad - p¯edmÏty souvisejÌcÌ s plnÏnÌm podnikatelsk˝ch aktivit, nap¯Ìklad öanony v ˙ËetnÌ firmÏ Ëi kuf¯Ìk

s n·¯adÌm ve firmÏ oprav·renskÈ, je moûnÈ p¯ev·ûet jak osobnÌm automobilem, tak i automobilem uûitkov˝m, tedy s moûnostÌ odpoËtu DPH)? M·m pr·vo bez dalöÌho p¯em˝ölenÌ o tom, co je a co nenÌ mor·lnÌ vyuûÌvat veöker˝ch "dÏr" Ëi nep¯esnostÌ v daÚov˝ch z·konech? OdpovÏÔ na poloûenÈ (ale i souvisejÌcÌ a vzhledem k rozsahu p¯ÌspÏvku nepoloûenÈ) ot·zky nenÌ v˘bec snadn·, a proto nelze od auditor˘ oËek·vat jednoznaËn·, ËernobÌl· ¯eöenÌ. Zde je snad moûnÈ ocitovat filosofy, kte¯Ì uv·dÏjÌ, ûe "pr·vnÌ normy p˘sobÌ soci·lnÏ mimo jinÈ tÌm, ûe jejich plnÏnÌ lze vynutit, kdeûto mravnÌ normy ûijÌ tÌm, ûe jsou p¯ev·ûnÏ p¯ijÌm·ny v soci·lnÌch ˙tvarech. PlatÌ, pokud jsou öiroce uzn·v·ny jakoûto odraz individu·lnÌho svÏdomÌ lidÌ". »asto je kladena i ot·zka, do jakÈ mÌry by dobro mÏlo b˝t kon·no nejen z povinnosti, ale z·roveÚ s radostÌ. A jsme u dalöÌho problÈmu, v souËasnÈ dobÏ velmi aktu·lnÌho a z·roveÚ bolestnÈho. Jak jsou vybranÈ danÏ uûÌv·ny? Je skuteËnÏ nezbytnÈ p¯erozdÏlovat prost¯edky zÌskanÈ podnikatelskou ËinnostÌ p¯es ËistÏ politickÈ struktury? NenÌ moûnÈ do daÚovÈho systÈmu zabudovat ve vÏtöÌ mÌ¯e svobodu financov·nÌ spoleËensky prospÏön˝ch aktivit p¯Ìmo ze zdroj˘ podnikatel˘? NenÌ snad vhodnÈ, po mnoha letech diskusÌ, opravdu racion·lnÏ vybudovat systÈm daÚov˝ch asignacÌ? Snad jen p¯i splnÏnÌ v˝öe naznaËen˝ch podmÌnek se m˘ûe st·t plnÏnÌ daÚov˝ch povinnostÌ z·roveÚ i radostÌ. doc.Ing.VladimÌr Kr·lÌËek, CSc. prezident Komory auditor˘ »R Komora auditor˘ »R Opletalova 55 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected], [email protected] telefon: 224 212 670 www.kacr.cz

Jaké jsou daně a k čemu svádějí Nejd¯Ìve k problematice danÌ - politicky zd˘razÚovan˝m aspektem je postupnÈ snÌûenÌ sazby danÏ z p¯Ìjmu aû na 24 % v roce 2006. Tato daÚov· sazba byla z·stupci ministerstva financÌ srovn·v·na s daÚovou sazbou jednotnÈ danÏ na Slovensku ve v˝öi 19 % s tÌm, ûe nenÌ d˘leûit· jen sazba danÏ, ale i jinÈ okolnosti majÌcÌ vliv na daÚov˝ z·klad - konkrÈtnÏ na Slovensku pr˝ je tvrdöÌ p¯Ìstup ke stanovenÌ tohoto z·kladu, kter˝ se d· odhadnout nejmÈnÏ na dva procentnÌ body, takûe vlastnÏ v˝slednÈ daÚovÈ zatÌûenÌ je velmi obdobnÈ. Jenomûe nenÌ v˘bec br·no v ˙vahu, ûe p¯edevöÌm v prost¯edÌ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ je d˘leûitÈ daÚovÈ zatÌûenÌ vlastnÌk˘ p¯i fin·lnÌm rozdÏlenÌ zisku. Ten je u pr·vnickÈ osoby zdanÏn 24 %, ale p¯i v˝platÏ zb˝vajÌcÌch 76 % formou dividend koneËn˝m vlastnÌk˘m - fyzick˝m osob·m je na rozdÌl nap¯Ìklad od zmÌnÏnÈho Slovenska uskuteËnÏno dalöÌ druhÈ zdanÏnÌ ve v˝öi 15 % sr·ûkovÈ danÏ, tj. dalöÌch 11,4 % z p˘vodnÌho z·kladu. Tedy nikoliv 24 %, ale 35,4 % je daÚovÈ zatÌûenÌ zisku dosaûenÈho v podniku - pr·vnickÈ osobÏ z hlediska vlastnÌka, kter˝m je v koneËnÈ f·zi vûdy fyzick· osoba. Toto vysokÈ zdanÏnÌ pak logicky vede k ˙vah·m, jak se mu vyhnout. ZatÌmco na Slovensku se plnÏ potvrzuje teorie, ûe daÚovÈ zatÌûenÌ pod 20 % znamen· v˝raznÈ omezenÌ snah danÏ obch·zet (v˝bÏr danÌ z p¯Ìjmu po reformÏ mÏl na Slovensku neoËek·van˝ pozitivnÌ trend), v »eskÈ republice se potvrzuje takÈ, jenûe naopak. V r·mci Komory certifikovan˝ch ˙ËetnÌch, organizaËnÌ sloûce Svazu ˙ËetnÌch, jsme uskuteËnili anonymnÌ anketu, jejÌmû v˝sledkem bylo zjiötÏnÌ, ûe vÌce neû polovina respondent˘ se setkala s n·tlakem klient˘ Ëi zamÏstnavatel˘ na zkreslenÌ ˙ËetnictvÌ p¯edevöÌm z daÚov˝ch d˘vod˘. Zastupuji zde Svaz ˙ËetnÌch, jehoû hlavnÌm cÌlem nenÌ daÚov·, ale ˙ËetnÌ problematika. Bohuûel, zmÌnÏnÈ daÚovÈ aspekty vedou Ëasto

k tlaku na ˙ËetnictvÌ jak v prost¯edÌ uûivatel˘, tak regul·tora, tedy ministerstva financÌ, kdy doch·zÌ i k ovlivÚov·nÌ v˝voje metodiky ˙ËetnictvÌ z fisk·lnÌch d˘vod˘. P¯itom ˙ËetnictvÌ by mÏlo na rozdÌl od danÌ b˝t naprosto apolitickÈ a maxim·lnÏ objektivnÌ v z·jmu spr·vn˝ch a nezkreslen˝ch informacÌ poskytovan˝ch p¯Ìsluön˝m subjekt˘m aù na mikroekonomickÈ Ëi makroekonomickÈ ˙rovni. Svaz ˙ËetnÌch vznikl jiû v roce 1969, jeho Ëinnost vöak byla v normalizaci pozastavena a rozvinula se plnÏ aû v roce 1990. HlavnÌm smÏrem jeho Ëinnosti je certifikace ˙ËetnÌch op¯en· o celosvÏtovÈ trendy a poûadavky, tato certifikace jiû dnes naplÚuje poûadavky nov˝ch Mezin·rodnÌch vzdÏl·vacÌch standard˘ vydan˝ch Mezin·rodnÌ federacÌ ˙ËetnÌch IFAC. ZatÌmco tato skuteËnost znamen· v˝znamnou pozici v mezin·rodnÌm mÏ¯Ìtku a je takto v zahraniËÌ oceÚov·na, v r·mci dom·cÌho prost¯edÌ nar·ûÌ st·le na nez·jem a nepochopenÌ role ˙ËetnictvÌ a pot¯eb kvalifikovan˝ch ˙ËetnÌch v d˘sledku dlouholetÈ devastace v minulÈm reûimu. Z·kladnÌm cÌlem Svazu ˙ËetnÌch je prosazenÌ takov˝ch kvalifikaËnÌch poûadavk˘ na ˙ËetnÌ, jakÈ jsou obdobnÈ ve vyspÏl˝ch zemÌch s cÌlem naplÚov·nÌ nezastupitelnÈ informaËnÌ role ˙ËetnictvÌ v rozvoji kaûdÈho podnikatele i celkovÈ ekonomiky. Vy¯eöenÌ zmÌnÏn˝ch daÚov˝ch aspekt˘ a v˝raznÏjöÌ oddÏlenÌ ˙ËetnictvÌ a danÌ by tomuto cÌli velmi prospÏlo. Ing.LubomÌr Harna prezident Svazu ˙ËetnÌch, p¯edseda Komory certifikovan˝ch ˙cetnÌch ätÏp·nslk· 28 110 00 Praha 1 telefon: 224 041 015 mobilnÌ telefon: 603 223 802 e-mail: [email protected] www.svaz-ucetnich.cz www.komora-ucetnich.cz

Rozhodčí soud se snaží pomáhat podnikatelům RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R je jednou z m·la institucÌ, kter· se snaûÌ pom·hat podnikatel˘m s jejich problÈmy. O posl·nÌ RozhodËÌho soudu p¯i HK »R a AK »R, pokud ho zatÌm nezn·te, se dozvÌte nap¯. na webov˝ch str·nk·ch. ZjednoduöenÏ ¯eËeno jde o alternativu ke st·tnÌmu soudu, kter·, na rozdÌl od nÏj, m· ¯adu p¯ednostÌ. ⁄kolem RozhodËÌho soudu je nejen vzniklÈ problÈmy kvalitnÏ ¯eöit, ale takÈ problÈm˘m p¯edch·zet. RozhodËÌ doloûka v jakÈkoliv obchodnÌ Ëi obËanskopr·vnÌ smlouvÏ by mÏla b˝t tÌm prvnÌm "lakmusov˝m papÌrkem", kter˝ provÏ¯Ì solidnost partnera v chystanÈm kontraktu. Pokud se smluvnÌ partner podpisu smlouvy obsahujÌcÌ

rozhodËÌ doloûku ve prospÏch naöeho RozhodËÌho soudu br·nÌ, je to v˝straûnÈ znamenÌ, kterÈ dan˝ podnikatelsk˝ subjekt nav·dÌ k okamûitÈ ot·zce: proË? PodnikatelÈ st·le jeötÏ nevÏdÌ, ûe rozhodËÌ ¯ÌzenÌ jako alternativa k ¯ÌzenÌ p¯ed st·tnÌm soudem je ekonomicky pro obÏ strany v˝hodnÈ, je rychlÈ a je neve¯ejnÈ. JednoznaËnost dnes nenÌ tÌm odrazujÌcÌm prvkem, v rozhodËÌ doloûce lze sjednat i druhou instanci - tzv. p¯ezkum rozhodËÌho n·lezu. ée by to nakonec byla rychlost, kter· by jednÈ stranÏ (a to tÈ smluvnÌ stranÏ, kter· dop¯edu kalkuluje s nekorektnÌm p¯Ìstupem) vadila? Nask˝t· se tudÌû ot·zka dalöÌ: pokraËov·nÌ na stranÏ 18

17

duben 2006

ETIKA PODNIKÁNÍ

Projekt spotřebitelského auditu S

družení obrany spotřebitelů ČR reflektuje na poptávku ze strany podnikatelské veřejnosti a vytváří projekt spotřebitelského auditu obchodních podmínek podnikatelů. SOS zároveň reaguje na často se vyskytující nepravdivá a zavádějící tvrzení některých podnikatelských subjektů, kteří vydávají své obchodní podmínky za schválené či konzultované naším sdružením.

SOS se zaËalo v r·mci projektu NROS financovanÈho Evropskou komisÌ v pr˘bÏhu roku 2006 obracet na podnikatelskou ve¯ejnost kromÏ dosavadnÌch nabÌdek odborn˝ch semin·¯˘ i s nabÌdkou moûnosti komplexnÌ konzultace

obchodnÌch podmÌnek. CÌlem je upozornit na nejËastÏjöÌ nedostatky z pohledu garance pr·v spot¯ebitel˘ - program nese n·zev "SOS - Spot¯ebitelsk˝ audit obchodnÌch podmÌnek". SOS - Spot¯ebitelsk˝ audit obchodnÌch pod-

Sdružení automobilového průmyslu zvolilo své představitele na další dva roky SdruûenÌ automobilovÈho pr˘myslu (SdruûenÌ AP) je jednÌm z nejsilnÏjöÌch profesnÌch uskupenÌ v »eskÈ republice. V souËasnÈ dobÏ sdruûuje 149 firem vyr·bÏjÌcÌch silniËnÌ vozidla, jejich dÌly a p¯ÌsluöenstvÌ, v˝zkumnÈ instituce a vysokÈ technickÈ ökoly. »lenskÈ firmy SdruûenÌ AP se p¯ibliûnÏ 20 % podÌlejÌ na pr˘myslovÈ v˝robÏ i na exportu »eskÈ republiky. Dne 23. b¯ezna 2006 zasedala Rada ¯editel˘ SdruûenÌ AP (Valn· hromada). Na po¯adu jedn·nÌ byly mimo jinÈ volby nejvyööÌch p¯edstavitel˘ SdruûenÌ AP. Tyto volby se konajÌ pravidelnÏ kaûdÈ dva roky. Pro p¯ÌötÌ dvouletÈ obdobÌ, tj. duben 2006 aû duben 2008, zvolila Rada ¯editel˘ tyto p¯edstavitele: Za prezidenta SdruûenÌ AP Dr.h.c. Ing. Vratislava Kulh·nka, p¯edsedu dozorËÌ rady äKODA AUTO a.s., Mlad· Boleslav

Za viceprezidenty SdruûenÌ AP Ing. Rudolfa »ernÈho, gener·lnÌho ¯editele KAROSA a.s., VysokÈ M˝to Ing. Ladislava Glogara, p¯edsedu rady jednatel˘ VISTEON - AUTOPAL, s.r.o., Nov˝ JiËÌn Ing. Pavla Ju¯ÌËka, Ph.D., gener·lnÌho ¯editele BRANO GROUP a.s., Hradec nad MoravicÌ D·le byla zvolena ReviznÌ skupina (dozorËÌ rada) SdruûenÌ AP ve sloûenÌ: Ing. Tom·ö HrdliËka, jednatel T‹V UVMV s.r.o. Praha Ing. Ji¯Ì Gerle, gener·lnÌ ¯editel JIHOSTROJ a.s., VeleöÌn Ing. Old¯ich Svoboda, gener·lnÌ ¯editel HELLA Autotechnik, s.r.o., Mohelnice Vöichni jmenovanÌ p¯edstavitelÈ SdruûenÌ AP zast·vali uvedenÈ funkce jiû v p¯edchozÌm volebnÌm obdobÌ. Ing. AntonÌn äÌpek ¯editel

Etika podnikání a daně Nelze pochybovat o tom, ûe budou i nad·le existovat ve¯ejnÈ v˝daje a tudÌû ani daÚov· povinnost na jejich pokrytÌ nem˘ûe zaniknout. Snahou daÚov˝ch poplatnÌk˘ vöak bude celkovou daÚovou povinnost snÌûit (viz takÈ programy nÏkter˝ch politick˝ch stran), coû je ovöem moûnÈ pouze tehdy, pokud se snÌûÌ celkovÈ ve¯ejnÈ v˝daje. Za ¯eöenÌ nelze povaûovat sniûov·nÌ nÏkter˝ch danÌ kompenzovanÈ zvyöov·nÌm jin˝ch danÌ. Velk˝m problÈmem naöeho podnikatelskÈho prost¯edÌ, kterÈ br·nÌ celkovÈmu sniûov·nÌ ve¯ejn˝ch v˝daj˘, je fenomÈn znaËnÏ neetick˝, zvan˝ korupce. Za nÏkolik poslednÌch let se mÌra korupce v »eskÈ republice podle indexu mezin·rodnÌ organizace Transparency International zv˝öila a v celkovÈm po¯adÌ se naöe republika posunula o nÏkolik mÌst zpÏt. Z toho jistÏ nem˘ûeme mÌt radost, zvl·ötÏ kdyû Transparency International ve sv˝ch publikacÌch tvrdÌ, ûe korupce zvyöuje objem ve¯ejn˝ch v˝daj˘ aû o cca 30 % (v ekonomik·ch podobnÈ vyspÏlosti jako je naöe). Jsem p¯esvÏdËena o tom, ûe lepöÌ vyuûitÌ 30 % ve¯ejn˝ch v˝daj˘, i p¯i zachov·nÌ souËasn˝ch daÚov˝ch sazeb, stojÌ za n·mahu.

Kde hledat ¯eöenÌ ? Cesty ke sniûov·nÌ korupce byly jiû mnohokr·t na r˘zn˝ch platform·ch zmiÚov·ny, nicmÈnÏ uvedu nejd˘leûitÏjöÌ z nich: ● SnÌûenÌ poËtu vÏcÌ, kterÈ financuje st·t nebo obec z ve¯ejn˝ch prost¯edk˘, ● tam, kde role st·tu (obce) p¯i financov·nÌ z ve¯ej-

Hlavním cílem daňové politiky musí být maximalizace ekonomického růstu, nikoliv maximalizace daňových příjmů státu DaÚov· politika musÌ vÈst k: ● AdministrativnÌmu zjednoduöenÌ, ● zpr˘hlednÏnÌ daÚovÈho systÈmu, ● odbour·nÌ v˝jimek, ● stanovenÌ z·kladnÌ, jednotnÈ a rovnÈ danÏ. Odhad dopadu navrhovan˝ch zmÏn musÌ b˝t dynamick˝, nikoliv statick˝. Statick˝ odhad se "dÌv·" jen na vliv zmÏn daÚov˝ch sazeb na p¯Ìjmy st·tu p¯i danÈm chov·nÌ pl·tc˘ danÌ, a proto je zav·dÏjÌcÌ. Dynamick˝ odhad zahrnuje i to, co z povahy vÏci nelze p¯esnÏ spoËÌtat, co je vöak realitÏ mnohem blÌûe, totiû fakt, ûe nÌzkÈ danÏ zvyöujÌ podnÏty k pr·ci, k podnik·nÌ, k ˙spor·m a k investov·nÌ. NiûöÌ danÏ zvyöujÌ ekonomick˝ r˘st, vedou k vyööÌmu poËtu pracovnÌch mÌst a k vyööÌm mzd·m a zisk˘m - tento kladn˝ efekt vöak nebude mÌt pouze margin·lnÌ, "opatrnÈ" snÌûenÌ danÌ, n˝brû jen snÌûenÌ podstatnÈ, kterÈ p¯imÏje pl·tce danÌ ke zmÏnÏ chov·nÌ. V˝sledky dynamickÈho odhadu dopadu navrho-

18

van˝ch zmÏn b˝vajÌ vystaveny nebezpeËÌ, ûe totiû to dobrÈ b˝v· zavrûeno proto, ûe nenÌ dokonalÈ, tj. exaktnÏ spoËitatelnÈ, zatÌmco statick˝ odhad takovouto "dokonalost" umoûÚuje. Mezi d˘leûitÈ faktory, kterÈ statick˝ odhad nenÌ sto zahrnout, pat¯Ì i v˝raznÏ niûöÌ n·klady na vybÌr·nÌ danÌ, kterÈ jsou p¯Ìm˝m d˘sledkem zavedenÌ jednoduchÈ, jednotnÈ danÏ z p¯Ìjm˘ fyzick˝ch a pr·vnick˝ch osob. Z tohoto d˘vodu je nutnÈ snÌûit daÚ z p¯Ìjm˘ pr·vnick˝ch a fyzick˝ch osob rychle a jednor·zovÏ. JUDr. VÏroslav Sobotka Ëlen p¯edstavenstva Asociace mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a ûivnostnÌk˘ »R Asociace mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a ûivnostnÌk˘ »R Anglick· 1, 120 00 Praha 2 e-mail: [email protected], [email protected] telefon: 296 208 220-7 mobilnÌ telefon: 603 214 671 www.amsp.cz

mÌnek (SAOP) vznikl za ˙Ëelem zv˝öenÌ obecnÈho povÏdomÌ o spot¯ebitelsk˝ch pr·vech mezi podnikateli a rovnÏû öiröÌ spot¯ebitelskÈ ve¯ejnosti. Mgr. Martin Reisinger, pr·vnÌk SOS, k tomu uvedl: "Pr·vÏ proto, ûe podnikatelÈ jsou tÏmi, kte¯Ì spot¯ebitelsk· pr·va uv·dÏjÌ v ûivot prost¯ednictvÌm sv˝ch obchodnÌch podmÌnek, je nutnÈ, aby tyto obchodnÌ podmÌnky byly v souladu s p¯Ìsluön˝mi pr·vnÌmi p¯edpisy." SAOP reaguje p¯edevöÌm na obecnou praxi provozovatel˘ internetov˝ch obchod˘, kte¯Ì Ëasto navz·jem kopÌrujÌ obchodnÌ podmÌnky bez p¯ihlÈdnutÌ k jejich obsahu a p¯edmÏtu svÈ vlastnÌ podnikatelskÈ Ëinnosti a dÌky tomu doch·zÌ k lavinovÈmu efektu öÌ¯enÌ neleg·lnÌch ustanovenÌ tÏchto obchodnÌch podmÌnek. V d˘sledku toho vznikajÌ urËitÈ zvyklosti, kterÈ se dostanou do povÏdomÌ ve¯ejnosti, aËkoli nemajÌ oporu v pr·vnÌch p¯edpisech. »astÈ problÈmy p¯i rekla-

maci zboûÌ - jako nap¯. poûadavek vr·cenÌ zboûÌ v origin·lnÌm obalu, poplatky za tzv. neopr·vnÏnÈ reklamace Ëi jinÈ protipr·vnÌ podmÌnky by s p¯ispÏnÌm programu SAOP mohly b˝t postupnÏ odstraÚov·ny. "S·zÌme i na pozitivnÌ p¯Ìstup podnikatel˘, kte¯Ì budou v souvislosti se zv˝öenou pozornostÌ vÏnovanou obchodnÌm podmÌnk·m sami p¯istupovat k ˙prav·m sv˝ch obchodnÌch podmÌnek, a p˘jdou tak ostatnÌm obchodnÌk˘m p¯Ìkladem v p¯Ìstupu k z·kaznÌk˘m," sdÏlila Mgr. Kl·ra P¯ikrylov· z SOS. Z·jemci o SAOP se mohou obr·tit na nÌûe uveden˝ kontakt nebo navötÌvit: www.spotrebitele.info/audit. Program SAOP je v r·mci projektu PosÌlenÌ ochrany pr·v spot¯ebitel˘ vytvo¯enÌm pr·vnÌch kapacit spot¯ebitelsk˝ch organizacÌ spolufinancov·n z programu EvropskÈ unie Transition Facility spravovanÈm NadacÌ rozvoje obËanskÈ spoleËnosti. (tz)

Neckermann, Quelle a ADMAZ ke zneužití svých jmen podvodníky V poslednÌch nÏkolika t˝dnech navötÏvujÌ z·kaznÌky z·silkov˝ch spoleËnostÌ podvodnÌci, kte¯Ì se vyd·vajÌ za doruËovatele zboûÌ - kur˝ry. InkasujÌ dobÌrku a zanechajÌ balÌk pln˝ reklamnÌch tiskovin. SpoleËnosti Neckermann a Quelle majÌ svÈ balÌky ochr·nÏnÈ origin·lnÌmi identifikaËnÌmi znaky, jsou vûdy p¯elepeny lepicÌ p·skou s ofici·lnÌm logem, d·le vybaveny fakturou s logem uveden˝ch spoleËnostÌ a jejich doruËovatelem je z·sadnÏ »esk· poöta. Takto oklaman˝m z·kaznÌk˘m doporuËuje spoleËnost Neckermann, aby se neprodlenÏ obr·tili na Policii »R s pod·nÌm trestnÌho ozn·menÌ. Jak sdÏlil Ing. Miroslav »ervenka, ¯editel a jednatel spoleËnosti Neckermann s.r.o., jsou spoleËnosti p¯ipraveny v celÈ z·leûitosti plnÏ spolupracovat na vyöet¯ov·nÌ s org·ny Ëinn˝mi v trestnÌm ¯ÌzenÌ a poskytnout veökerÈ informace, kterÈ majÌ, vËetnÏ fotodokumentace zÌskanÈ od podveden˝ch z·kaznÌk˘. SpoleËnost Neckermann nem· finanËnÌ ani jinou

moûnost oslovit ploönÏ vöechny svÈ z·kaznÌky. Jiû po prvnÌch informacÌch o tÏchto p¯Ìpadech, kterÈ se v tisku objevily 13.2., bylo okamûitÏ na webovÈ str·nky spoleËnosti Neckermann umÌstÏno upozornÏnÌ s n·vodem, jak odliöit origin·lnÌ balÌk od faleönÈho a doporuËenÌ dalöÌho postupu. Podle v˝konnÈho ¯editele Asociace direct marketingu a z·silkovÈho obchodu (ADMAZ) Tom·öe H·jka poökozujÌ tyto p¯Ìpady nejen oklamanÈ spot¯ebitele a firmy, jejichû jmÈno podvodnÌci pouûÌvajÌ, ale takÈ jmÈno z·silkovÈho obchodu jako celku. Neckermann Romana H·jkov·, tel. 281 010 160, 731 156 637, [email protected] Quelle Gabriela Fabi·nov·, tel. 495 858 298, 602 129 703, [email protected] ADMAZ RNDr. Tom·ö H·jek, tel. 222 241 386, 603 836 675, [email protected]

n˝ch prost¯edk˘ z˘stane zachov·na, je nutno nastavit pravidla s cÌlem vyhledat za nejniûöÌ cenu sluûbu/dod·vku poûadovanÈ kvality a v poûadovanÈm termÌnu (z·kon o zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek sice upravuje podmÌnky pro soutÏûÌcÌ subjekty, nicmÈnÏ jakoby zapomnÏl na sv˘j hlavnÌ ˙Ëel - co nejniûöÌ ve¯ejnÈ n·klady/v˝daje vËetnÏ faktoru Ëasu), ● d˘slednÏ dodrûovat transparentnost rozhodovacÌch proces˘ s cÌlem vylouËit st¯et z·jm˘ osob, kterÈ rozhodujÌ o zak·zk·ch, tj. nastavit pravidla tak, aby se jejich poruöenÌ nevyplatilo (nebylo bez sankcÌ), ● p˘sobit na obËany v tom smÏru, aby si ökodlivost korupce uvÏdomovali a aby nebyli neteËnÌ ke zjiötÏn˝m st¯et˘m z·jm˘ tÏch, kte¯Ì rozhodujÌ o ve¯ejn˝ch prost¯edcÌch. ÿada z n·s bezpochyby cÌtÌ, ûe ¯eöenÌ nespoËÌv· na jednom resortu, na jednÈ tÈ Ëi onÈ profesnÌ komo¯e nebo asociaci, ale ûe bude pot¯eba spojit sv· ˙silÌ a vytvo¯it mnohdy i spoleËnÈ projekty. Komora auditor˘ »R jiû mnoho let ökolÌ nejen uchazeËe o sloûenÌ auditorskÈ zkouöky, ale i svÈ auditory ve vöech oblastech, ve kter˝ch jim z·kon svÏ¯uje ovÏ¯ov·nÌ prezentovan˝ch informacÌ (˙ËetnÌ z·vÏrka, v˝roËnÌ zpr·va, zpr·va o propojen˝ch osob·ch atp.). P¯ijala mezin·rodnÌ auditorskÈ standardy a etick˝ kodex jako z·vaznÈ p¯edpisy, v nejbliûöÌ budoucnosti se p¯ipravuje ve spolupr·ci s Ministerstvem financÌ »R na transponov·nÌ novÈ smÏrnice EvropskÈ unie o statut·rnÌm auditu (zp¯ÌsÚuje pravidla pro auditory a zav·dÌ tzv. ve¯ejn˝ dohled) do ËeskÈ legislativy. Ing. Eva Rokosov·, MBA ⁄¯ad Komory auditor˘ »R e-mail: [email protected] nebo [email protected] tel. 224212670, 603491274, www.kacr.cz

Rozhodčí soud se snaží pomáhat podnikatelům pokraËov·nÌ ze strany 17 A je tedy pro mÏ smluvnÌ partner d˘vÏryhodn˝ a korektnÌ, kdyû odmÌt· p¯Ìstup obvykl˝ ve vöech ekonomicky vyspÏl˝ch komunit·ch? Jak· je v˘bec platebnÌ mor·lka v naöÌ spoleËnosti? Je spÌöe povaûov·no za v˝jimku, kdyû platÌm ve sjednan˝ch lh˘t·ch? P¯Ìpadn˝ spor, pokud k nÏmu v˘bec dojde, budou v tom p¯ÌpadÏ, ûe je ve smlouvÏ rozhodËÌ doloûka, rozhodovat odbornÌci, buÔ ti, kterÈ si kaûd· strana ustanovÌ, nebo ti, kterÈ jmenuje p¯edseda RozhodËÌho soudu. Na naöÌ ListinÏ jich nenÌ m·lo, a to ze vöech oblastÌ pr·va, finanËnictvÌ i ekonomie - teoretici i praktici. RozhodËÌ ¯ÌzenÌ m˘ûe probÌhat tam, kde si to strany dohodnou. Nebo chce-li firma öet¯it Ëas, m˘ûe se rozhodovat jen na z·kladÏ pÌsemn˝ch podklad˘. Jsme instituce, kter· sv˝m jmÈnem ruËÌ za korektnÌ p¯Ìstup ke vöem klient˘m bez rozdÌlu. TvrdÌme tedy: PodnikatelÈ, musÌte-li uû se soudit, p¯ijÔte se soudit k n·m. Dbejte na formulaci smluv, kterÈ uzavÌr·te. Implementujte do nich rozhodËÌ rozhodËÌ doloûku ve prospÏch RozhodËÌho soudu p¯i HK »R a AK »R. A jak souvisÌ pr·ce RozhodËÌho soudu p¯i HK »R

a AK »R s etikou podnik·nÌ, potaûmo s diskusÌ nad placenÌm danÌ? AËkoli se to na prvnÌ pohled nezd·, tak do znaËnÈ mÌry. Chr·nit etiku podnik·nÌ ve vöech smÏrech je jednÌm z v˝znamn˝ch atribut˘ pr·ce RozhodËÌho soudu. Ten, kdo nedb· sv˝ch povinnostÌ, se vystavuje postihu. Kdo podnik· nepoctivÏ, öidÌ z·kaznÌky, nejedn· sluönÏ se sv˝mi obchodnÌmi partnery, neplatÌ danÏ, m˘ûe b˝t postaven p¯ed soud, jehoû povinnostÌ je uv·dÏt vÏci na pravou mÌru. TÌm RozhodËÌ soud napom·h· vytv·¯et zdravÈ podnikatelskÈ prost¯edÌ u n·s. A ËÌm bude toto prost¯edÌ sÌlit, tÌm otev¯enÏjöÌ bude pravdÏpodobnÏ i diskuse nad daÚov˝mi z·kony, nad tÌm, jak v˝öe danÌ brzdÌ Ëi motivuje podnikatele a ûivnostnÌky v rozvoji jejich pr·ce. JUDr. Marie Moravcov· tajemnice RozhodËÌho soudu p¯i HK »R a AK »R RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R Dlouh· 13 110 00 Praha 1 telefon: 222 333 340 e-mail: [email protected] www.soud.cz

www.prosperita.info

duben 2006

CESTOVNÍ RUCH

Zástupci amerických cestovních kanceláří přijeli obdivovat Česko V

e dnech 21. až 26. března zamířilo do Prahy přes tisíc odborníků na cestovní ruch. Konalo se tu totiž historicky první setkání členů Asociace cestovních kanceláří ASTA, tzv. International Destination Expo (IDE). V odborných kruzích je tato akce nazývána Olympiádou cestovního ruchu. Jedním z cílů setkání bylo ukázat zahraničním cestovním kancelářím

International Destination Expo ASTA zasedalo v Praze SlavnostnÌm zased·nÌm vöech ˙ËastnÌk˘ bylo dne 21. b¯ezna 2006 v Praze zah·jeno prvnÌ International Destination Expo, kterÈ po¯·dala americk· asociace cestovnÌch agentur ASTA. ⁄Ëastnilo se ho p¯es 1 100 odbornÌk˘ na cestovnÌ ruch a p¯edstavitel˘ nejv˝znamnÏjöÌch cestovnÌch kancel·¯Ì z USA, jeû organizujÌ z·jezdy do st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. Zased·nÌ doprov·zela v˝stava, kde v KongresovÈm centru nabÌzelo svÈ sluûby 147 vystavovatel˘ na ploöe 1 500 m2. "CestovnÌ ruch je postaven na osobnÌ zkuöenosti. V dobÏ internetu a mobilnÌch telefon˘ nenÌ problÈm zÌskat informaci. Aby ameriËtÌ turistÈ mohli objevovat evropskÈ bohatstvÌ, musÌ jejich cestovnÌ kancel·¯ poznat destinaci, sezn·mit se lidmi v nÌ a ujistit se o kvalitÏ jejich sluûeb," ¯ekla Kathryn Sudeikis, prezidentka ASTA. "NeumÌm si p¯edstavit lepöÌ mÌsto v EvropÏ, kde by mÏli zaËÌt neû Prahu," dodala. "CÌlem International Destination Expo v Praze bylo p¯edstavit zahraniËnÌm cestovnÌm kancel·¯Ìm naöe moûnosti p¯ijmout n·roËnÈ turisty a nabÌdnout jim atraktivnÌ program. P¯Ìpravn˝m pracÌm praûskÈho setk·nÌ vÏnoval CzechTourism a Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj »R znaËnÈ ˙silÌ uû od roku 2002," sdÏlil Radko MartÌnek, ministr pro mÌstnÌ rozvoj »R. "Jsem pevnÏ p¯esvÏdËen, ûe tato akce mÏla ˙spÏch a ûe

v »eskÈ republice p¯ivÌt·me ¯adu americk˝ch turist˘. Vl·da »eskÈ republiky intenzivnÏ podporuje rozvoj cestovnÌho ruchu a kaûdoroËnÏ do nÏj investuje. Naöe koncepce p¯edpokl·d·, ûe do cestovnÌho ruchu budeme letos investovat 250 mil. korun. Chceme, aby tato investice v p¯ÌötÌch letech d·le rostla," ujistil ministr MartÌnek. "International Destination Expo pro n·s bylo p¯ÌleûitostÌ. Vûdyù americkÈ cestovnÌ kancel·¯e oslovily 76 Ëesk˝ch vystavovatel˘ p¯Ìmo v kongresovÈm centru, uspo¯·dali jsme zde pro ˙ËastnÌky Ëty¯i semin·¯e o turistice v »R, nabÌdli jsme jim dvacet dva exkurzÌ nejen po Praze, ale i po dalöÌch mÌstech republiky. P¯ihl·silo se na nÏ 1 235 deleg·t˘ IDE," uvedl Rostislav Vondruöka, ¯editel agentury CzechTourism. "⁄ËastnÌci navötÌvili PlzeÚ, »eskÈ BudÏjovice, »esk˝ Krumlov, T¯eboÚ, Brno, Olomouc a Kutnou Horu, ale takÈ Bratislavu, VysokÈ Tatry, Banskou Bystrici, VÌdeÚ Ëi Budapeöù," dodal. V r·mci doprovodnÈho programu se deleg·ti IDE sezn·mili i s Ëeskou region·lnÌ gastronomiÌ. Dvacet sedm elitnÌch stylov˝ch praûsk˝ch restauracÌ pro nÏ p¯ipravilo nabÌdku svÈ kombinace kucha¯skÈho umÏnÌ a jedineËnÈ atmosfÈry. P¯ÌötÌ zased·nÌ International Destination Expo ASTA se uskuteËnÌ v roce 2007 v provincii Jeju v KorejskÈ republice. (tz)

nejen Prahu s jejími krásami, ale i ostatní města, připravit atraktivní program s možností proniknout do české kultury a částečně i do naturelu místních obyvatel. Pro Českou republiku to byla výzva dokázat, že je připravena přijmout i ty nejnáročnější turisty, že se o ně umí postarat a má jim co nabídnout.

Z USA do ČR míří přes 350 000 turistů ročně TuristÈ z USA p¯edstavujÌ Ëtvrtou nejvÏtöÌ skupinu n·vötÏvnÌk˘ »R. Vloni se jich v naöich hotelÌch ubytovalo vÌc neû HolanÔan˘, Rus˘ Ëi Pol·k˘. PoËet obËan˘ USA, kte¯Ì p¯ijeli jako turistÈ, se vloni zv˝öil o 4,8 %. V pr˘mÏru se v »eskÈ republice zdrûeli Ëty¯i dny. Zased·nÌ ASTA v Praze, kterÈ probÌhalo v praûskÈm KongresovÈm centru s cÌlem poznat »eskou republiku jako destinaci s mimo¯·dnou nabÌdkou a bylo spojeno s 22 exkurzemi po atraktivnÌch mÌstech »R, potvrdilo, ûe »esk· republika se st·v· st·le vyhled·vanÏjöÌm cÌlem cest americk˝ch turist˘. USA jsou v oblasti cestovnÌho ruchu d˘leûit˝m zdrojov˝m trhem pro vÏtöinu evropsk˝ch zemÌ. VÈvodÌ celÈ ¯adÏ ofici·lnÌch statistik v Ëele s nejvyööÌmi p¯Ìjmy z turistiky Ëi v˝daji na cestovnÌ ruch. AËkoliv pouze 5 % cest americk˝ch turist˘ mÌ¯Ì do zahraniËÌ, tvo¯Ì n·roËnou a podnikatelsky zajÌmavou klientelu. Vrcholn˝m obdobÌm pro p¯Ìjezdovou turistiku do Evropy byl rok 2000. PotÈ, zejmÈna v souvislosti s obavami z teroristick˝ch ˙tok˘, n·sledovalo obdobÌ ˙tlumu. V souËasnÈ dobÏ vöak vÏtöina evropsk˝ch zemÌ zaznamen·v· znaËn˝ n·r˘st z·jmu americk˝ch turist˘ a cestovnÌch kancel·¯Ì. Hybnou silou rozvoje

Základní informace o ASTA - American Society of Travel Agents ASTA, American Society of Travel Agents, pat¯Ì k nejvÏtöÌm profesnÌm sdruûenÌm v oblasti cestovnÌho ruchu na svÏtÏ. M· vÌce neû 20 000 Ëlen˘ ze 140 zemÌ. Sdruûuje cestovnÌ kancel·¯e a spoleËnosti nabÌzejÌcÌ turistickÈ sluûby, nap¯. prodejce z·jezd˘, z·bavnÌch plaveb, ubytov·nÌ nebo pron·jmy automobil˘. Pat¯Ì mezi nejv˝znamnÏjöÌ mluvËÌ a reprezentanty oboru a trhu cestovnÌch sluûeb. ASTA usiluje o zvyöov·nÌ profesionality a ziskovosti Ëlensk˝ch agentur. Zastupuje je v odborn˝ch z·leûitostech, v jed-

n·nÌ s org·ny st·tnÌ spr·vy Ëi ökolenÌ a vzdÏl·v·nÌ. Pom·h· takÈ Ëlen˘m lÈpe identifikovat a uspokojovat pot¯eby cestujÌcÌ ve¯ejnosti. ASTA byla zaloûena v roce 1931 jako Americk· asociace lodnÌch a cestovnÌch agentur (American Steamboat and Tourist Agents). V tÈ dobÏ sdruûila asi 60 cestovnÌch kancel·¯Ì s cÌlem chr·nit a propagovat jejich spoleËnÈ z·jmy, prosazovat d˘stojnÈ profesnÌ etickÈ standardy, bojovat s nekalou konkurencÌ, stimulovat popt·vku po sluûb·ch cestovnÌch kancel·¯Ì

a propagovat sluûby sv˝ch Ëlen˘. Od poË·tku ˙ËinnÏ h·jila z·jmy Ëlensk˝ch agentur a bojovala za odstranÏnÌ p¯ek·ûek br·nÌcÌch v rozvoji odvÏtvÌ. Prosadila se p¯i jedn·nÌch s lodnÌmi, ûelezniËnÌmi a leteck˝mi dopravci o zavedenÌ a o v˝öi provizÌ pro cestovnÌ kancel·¯e. V 50. letech minulÈho stoletÌ vytvo¯ila prvnÌ profesnÌ ökolÌcÌ program na b·zi dom·cÌho studia. VzdÏl·v·nÌ sv˝ch Ëlen˘ povaûuje st·le za jednu z klÌËov˝ch priorit. »leny ASTA jsou dob¯e zavedenÈ spoleËnosti.

zahraniËnÌho cestovnÌho ruchu v USA je na rozdÌl od jin˝ch zemÌ tzv. Generace X, to je AmeriËanÈ narozenÌ v letech 1965 aû 1980. Tato skupina z·kaznÌk˘ nenÌ omezov·na p¯Ìliön˝mi obavami z cest do zahraniËÌ a znalost moûnostÌ internetu jÌ dovoluje snadnÈ pl·nov·nÌ a zajiötÏnÌ cesty. Sluûeb hromadn˝ch ubytovacÌch za¯ÌzenÌ vyuûÌv· 82 % AmeriËan˘. S pr˘mÏrn˝mi v˝daji 103 USD na osobu a den se takÈ ¯adÌ na p¯ednÌ mÌsta a o tÈmÏ¯ 20 % p¯edstihujÌ Italy (86 USD) Ëi o 35 % nejpoËetnÏjöÌ NÏmce (76 USD). Jak ameriËtÌ, tak kanadötÌ turistÈ st·le vÌce up¯ednostÚujÌ individu·lnÌ turistiku na ˙kor skupinovÈ. Ot·zka bezpeËnosti a jistoty je pro nÏ d˘leûit˝m tÈmatem, avöak v mnoha p¯Ìpadech ji zastiÚuje snaha zÌskat co nejlepöÌ kvalitu za vynaloûenÈ prost¯edky. Podle statistik je nejoblÌbenÏjöÌ ËinnostÌ AmeriËan˘ nakupov·nÌ a n·vötÏvy restauracÌ. »asto se jim vÏnujÌ vÌce neû n·vötÏv·m pam·tek. Nejû·danÏjöÌmi produkty mezi tÏmito skupinami turist˘ jsou zejmÈna pobyty v Praze spojenÈ s v˝lety do atraktivnÌch lokalit v okolÌ, kr·tkodobÈ v˝lety do »eskÈho Krumlova, Karlov˝ch Var˘ a na dalöÌ slavn· mÌsta »eskÈ republiky. (tz) VÌce neû 34 % z nich zah·jilo Ëinnost v osmdes·t˝ch letech, kter· byla obdobÌm nejvÏtöÌho rozkvÏtu turistickÈho pr˘myslu v USA. Jsou to jak v˝znamnÈ svÏtovÈ cestovnÌ kancel·¯e, tak i nez·vislÌ zprost¯edkovatelÈ. Pr˘mÏrn· dÈlka ËlenstvÌ v ASTA ËinÌ 23 let. ASTA neust·le vytv·¯Ì pro svÈ Ëleny p¯Ìleûitosti pro vzdÏl·v·nÌ, v˝mÏnu informacÌ, tvorbu a sdÌlenÌ kontakt˘. Pro tento ˙Ëel organizuje ¯adu konferencÌ a kongres˘ - od speci·lnÌch akcÌ typu ASTA & NACTA Cruisfest nebo In-Country Study Tour aû po vrcholnÈ ud·losti, jak˝mi jsou World Travel Congress a novÏ International Destination Expo. (tz)

Pátý přírůstek TOP HOTELU Praha TOP HOTEL Praha oslavil na konci b¯ezna otev¯enÌ novÈ restaurace, kter· nese jmÈno Pivovarsk·. Po kr·tkÈm pr˘vodnÌm proslovu gener·lnÌ ¯editelky TOP HOTELU Praha a ALBION HOTELU Marty änoblovÈ pop¯·la mnoho ötÏstÌ jiû p·tÈ restauraci v tomto hotelu starostka mÏstskÈ Ë·sti Prahy 11 Marta äorfov·. Projevila radost z toho, ûe bude stejnÏ jako vöechny ostatnÌ sluûby hotelu nabÌzet skvÏlou p¯Ìleûitost k p¯ÌjemnÈmu odpoËinku öirokÈ ve¯ejnosti. Kapacita restaurace je 400 mÌst a vznikla v n·vaznosti na otev¯enÌ jednÈ z nejvÏtöÌch kongresov˝ch hal v »eskÈ republice, kterou se m˘ûe jiû p¯es rok TOP HOTEL Praha po pr·vu pyönit. PoËet kongresov˝ch mÌst tak nav˝öil na neuvÏ¯iteln˝ch 5 000. TOP Congress hall m· za sebou prvnÌ ˙spÏön˝ rok, ve kterÈm zaûila nÏkolik p¯Ìm˝ch p¯enos˘, naposledy »eskÈ Miss a T˝T˝ a navÌc ji provÏ¯ilo mnoho konferencÌ. Z d˘vodu zv˝öenÈho poËtu n·vötÏvnÌk˘ hotelu vzrostla popt·vka i po dalöÌ moûnosti stravov·nÌ a vedenÌ hotelu na ni reagovalo v˝stavbou tÈto PivovarskÈ restaurace.

Vûdy je co pochv·lit »Ìm si TOP HOTEL Praha dok·ûe zÌskat srdce host˘? Nejen b·jeËn˝m servisem, ale mimo jinÈ i vynikajÌcÌ kuchynÌ. VöeobecnÏ se ¯Ìk·: Tam se dob¯e jÌ. MyslÌm, ûe je to vÏta, kter· nepot¯ebuje dalöÌho vysvÏtlov·nÌ. P¯ÌjemnÈ kulin·¯skÈ z·ûitky jsou pro dom·cÌho n·vötÏvnÌka v˝znamn˝m hlediskem p¯i jeho rozhodov·nÌ, kde str·vit pÏknÈ odpoledne Ëi veËer. Je to motivace, na niû s·zÌ i t˝m TOP HOTELU Praha. OstatnÏ jeho gastronomickÈ umÏnÌ harmonickÈ chuti a pastvy pro oËi je proslulÈ uû i za hranicemi naöÌ vlasti (o tom Prosperita pr˘bÏûnÏ informuje). Dozajista k tomu p¯ispÏla takÈ ned·vn· show na mezin·rodnÌ ˙rovni, nazvan· Gastronomick· proch·zka.

Gastronomick· proch·zka Pr·vÏ do TOP HOTELU Praha zavÌtalo v b¯eznu


na tisÌc ˙ËastnÌk˘ ASTA (American Society of Travel Agents), coû je nejvÏtöÌ profesnÌ sdruûenÌ v oblasti cestovnÌho ruchu na svÏtÏ, jeû hostila Praha u p¯Ìleûitosti v˝znamnÈho setk·nÌ specialist˘ v oboru (viz informace v˝öe). HlavnÌm programem byla jiû zmÌnÏn· "gastronomick· proch·zka", coû byl raut, kter˝ zajiöùovali ti nejlepöÌ z nejlepöÌch kucha¯˘ a cukr·¯˘ v republice. K vidÏnÌ a ochutn·v·nÌ bylo 7 sekcÌ, z nichû kaûd· zastupovala jeden region a tedy i mÌstnÌ krajovÈ speciality. Ve foyer TOP Congress Hall se prezentovaly jednotlivÈ kraje podobnÏ jako na veletrzÌch. Gastronomick· proch·zka mÏla kromÏ reprezentace »eskÈ republiky pros¯ednictvÌm dobrÈho jÌdla a pitÌ sestavenÈho v p¯itaûlivÈ kreace naladit z·stupce cestovnÌho ruchu o z·jem o Ëeskou kuchyni i naöe dom·cÌ speciality. Jejich pomocÌ pak vzbudit z·jem takÈ o jednotlivÈ regiony, jejich pamÏtihodnosti, kulturu, p¯ÌrodnÌ kr·sy i z·bavu a relaxaci.

P·r ot·zek a odpovÏdÌ KaûdÈho, kdo navötÌvÌ TOP HOTEL Praha, d¯Ìve nebo pozdÏji napadne, ûe je to vlastnÏ takovÈ "mÏsto ve mÏstÏ". DennÏ se tu pohybuje pr˘mÏrnÏ 5 tisÌc osob, k dispozici je 11 gastronomick˝ch za¯ÌzenÌ a rozloha hotelu je 90 tisÌc m2. No ¯eknÏte sami, zn·te nÏjak˝ dalöÌ hotel, kter˝ m˘ûe toto nabÌdnout? Slovo m· Marta änoblov·, gener·lnÌ ¯editelka: Pr·vÏ otev¯en· Pivovarsk· restaurace je dalöÌm p¯Ìr˘stkem moûnostÌ, kde u v·s pÏknÏ posedÏt. Pro koho je vlastnÏ takto zamÏ¯en· restaurace urËen·? PravdÏpodobnÏ nejen pro hotelovÈ hosty... Pivovarsk· restaurace je naöÌm p·t˝m gastronomick˝m za¯ÌzenÌm a je urËena nejen pro hotelovÈ hosty, ale i pro nejöiröÌ ve¯ejnost. Uv·dÏn· kapacita 400 mÌst to jiû p¯edurËuje. SouË·stÌ restaurace je i venkovnÌ terasa, kde se d· za hezkÈho poËasÌ relaxovat nebo posedÏt u grilu s p¯·teli.

JakÈ speciality na jÌdelnÌËku nabÌdne? Budou to pouze Ëesk· jÌdla? Jsou to p¯ev·ûnÏ Ëesk· jÌdla, ke kter˝m nabÌzÌme öirok˝ v˝bÏr Ëesk˝ch piv. Specialitou tÈto restaurace je uzen˝ jazyk s okurkovo-smetanovou om·Ëkou a karlovarsk˝m knedlÌkem. Kdyby si chtÏla tyto prostory pronajmout nap¯. firma k uspo¯·d·nÌ slavnostnÌho obÏda pro svÈ hosty a zamÏstnance - je to moûnÈ? Samoz¯ejmÏ ta moûnost tady je a velice ji vÌt·me. Restaurace nabÌzÌ vysok˝ komfort sluûeb ve velmi p¯ÌjemnÈm a klidnÈm prost¯edÌ a pokud nÏkdo projevÌ z·jem o rezervaci celÈho prostoru nebo i nap¯. jednoho stolu, m˘ûe n·s kontaktovat na [email protected]. Jedna ot·zka pro Ing. VladimÌra Dohnala, majitele: Pivovarsk· restaurace zaËala slouûit - splnil se

dalöÌ dÌl vaöeho snu o rozöi¯ov·nÌ hotelovÈho komplexu a ucelenÈ nabÌdce sluûeb jak host˘m, tak p¯Ìznivc˘m TOP HOTELu, gurm·n˘m, milovnÌk˘m dobrÈho piva. Vy s·m vöak pivo p¯Ìliö nepijete, v¯el˝ vztah m·te spÌöe k vÌnu. Nepl·nujete tedy jeötÏ z¯Ìdit nÏjakou malou, hodnÏ specializovanou vinotÈku a vin·rniËku se sortimentem vÌce mÈnÏ vskutku pro znalce a vybranÈ jaz˝Ëky? Pivo nepiji v˘bec. To, co nabÌzÌm naöim klient˘m, vöak samoz¯ejmÏ nesouvisÌ s mojÌ osobou. (Up¯ÌmnÏ ¯eËeno, jako architekt bych nÏkterÈ interiÈry ¯eöil pro sebe jinak, ale vöe pod¯izuji p¯·nÌm naöich klient˘). TotÈû je i o vÌnÏ. KoupÌ novÈho hotelu se rozöÌ¯ily moûnosti pro dalöÌ zajÌmavÈ investice a pokud zjistÌm, ûe by o podobnÈ odbytovÈ st¯edisko byl z·jem, umÌm jej z¯Ìdit i zajÌmavÏ z·sobit. Dokonce m·m i p¯edstavu, jak by takov· ˙tuln· vin·rniËka mÏla vypadat a kde. (rix) ✑

19

duben 2006

CESTOVNÍ RUCH

Význam malých a středních hotelů, především vyšších kategorií a úrovně, v cestovním ruchu neustále roste

V

ýznam malých a středních hotelů, především vyšších kategorií a úrovně, v cestovním ruchu neustále roste. Tato obliba vychází z požadavků nejrůznorodější klientely, která pro svoje služební či soukromé účely doslova vyhledávává kapacitně menší zařízení s vyšším standardem. Jaká je tato klientela, jakou má charakteristiku, co vyhledává a co očekává od ubytovacích zařízení? To jsou otázky, které stojí před investory, provozovateli a zaměstnanci těchto zařízení. "Klientela vyuûÌvajÌcÌ mal˝ch a st¯ednÌch za¯ÌzenÌ oËek·v· p¯Ìjemnou harmonizujÌcÌ rodinnou pohodu pro svÈ p¯ev·ûnÏ dlouhodobÏjöÌ pobyty. Dalo by se ¯Ìci, ûe tato klientela je st¯ednÌho a seniorskÈho vÏku, kter· vyuûÌv· p¯i sv˝ch pobytech po pracovnÌm nasazenÌ odpoËinek a relaxaci, pozn·v·nÌ okolÌ a dobrou gastronomii. P¯Ìjemn˝m a oblÌben˝m doplÚkem jsou navazujÌcÌ sluûby, aù uû poskytovanÈ p¯Ìmo v hotelÌch nebo v jejich blÌzkÈm okolÌ," tak charakterizoval ˙lohu menöÌch hotel˘, hot˝lk˘, penzion˘ a podobn˝ch ubytovacÌch kapacit Miloslav Pecho, ¯editel projektu HOTEL GUIDE, Ëlen HO.RE.KA »R SdruûenÌ podnikatel˘ v pohostinstvÌ a cestovnÌm ruchu na ned·vnÈ tiskovÈ konferenci v Praze uspo¯·danÈ k otev¯enÌ dalöÌho hotelu v naöÌ metropoli - Hotelu ARAMIS. V˝znam a oblÌbenost menöÌch za¯ÌzenÌ je i ve skuteËnosti, ûe jsou schopna velmi pruûnÏ reagovat na klientovy poûadavky a nÏkdy i rozmary. V˝hodou je, ûe uveden· klientela se Ëasto vracÌ, zamÏstnanci a person·l hotel˘ majÌ moûnost se s hosty blÌûe sezn·mit a lÈpe vyjÌt vst¯Ìc jejich poûadavk˘m, coû je nÏco jinÈho ve srovn·nÌ s velk˝mi hotelov˝mi komplexy, kterÈ jsou vyuûÌv·ny charakterovÏ odliönou klientelou. V poslednÌ dobÏ je nez¯Ìdka v poskytov·nÌ sluûeb hotel˘ vnÌm·na novÏ specifick· klientela

z ¯ad podnikatel˘, senior˘ a ûen. Tato klientela zcela z·mÏrnÏ vyhled·v· malÈ a st¯ednÌ hotelovÈ objekty, kterÈ jsou rychle adaptabilnÌ nov˝m pot¯eb·m. Jde nap¯Ìklad o prostornÈ postele, velk· a öirok· zrcadla, dostateËnÏ silnÈ osvÏtlenÌ v celÈm prostoru, klidnÈ prost¯edÌ kr·tk˝ch uzav¯en˝ch chodeb apod. Jiû dnes je jasnÈ, ûe se v budoucnu nÏkterÈ hotely budou p¯Ìmo orientovat a specializovat pr·vÏ tÌmto smÏrem a obracet k tÈto klientele. P¯i pohledu na mal· a st¯ednÌ hotelov· za¯ÌzenÌ je vidÏt p¯Ìjemn˝ pokrok i v oblasti kulturnÌho dÏdictvÌ. NÏkterÈ budovy p¯estavÏnÈ na hotely se st·vajÌ doslova odkazem historick˝ch kulturnÌch styl˘. Je to d·no tÌm, ûe historickÈ stavby nalÈzajÌ postupem Ëasu svÈ uplatnÏnÌ pr·vÏ v oblasti hotelov˝ch provoz˘. MnohÈ z·meËky, b˝valÈ usedlosti, vily nebo ËinûovnÌ domy jsou n·kladnÏ rekonstruov·ny se zachov·nÌm p˘vodnÌch obvodov˝ch stÏn, fas·d schodiöù, balkon˘ apod. Mnohdy je vidÏt i p˘vodnÌ historickÈ vnit¯nÌ vybavenÌ n·bytkem, osvÏtlenÌm, malbou a stropy, ale i upravenÈ nejbliûöÌ okolÌ p¯edzahr·dek Ëi parkov˝ch ˙prav. P¯i dostateËnÏ citliv˝ch ˙prav·ch jsou tato za¯ÌzenÌ vyhled·v·na tou nejn·roËnÏjöÌ klientelou jednak z prestiûnÌch, tak i relaxaËnÌch a odpoËinkov˝ch d˘vod˘. St¯ednÌ hotelov· za¯ÌzenÌ vyööÌ kategorie

Na snímku (zleva) Miloslav Pecho, ředitel projektu HOTEL GUIDE, člen HO.RE.KA ČR Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu a Ing. Luboš Knytl, šéfarchitekt rekonstrukce Hotelu ARAMIS v mÏstsk˝ch z·stavb·ch, tedy i v Praze, jsou v souËasnÈ dobÏ budov·na p¯ev·ûnÏ rekonstrukcemi b˝val˝ch ËinûovnÌch Ëi administrativnÌch budov. V˝hodnÈ klidnÈ lokality s dobrou dostupnostÌ a p¯ÌvÏtiv˝m okolÌm se st·vajÌ vyhled·van˝mi mÌsty nejen pro ubytov·nÌ p¯i pracovnÌch cest·ch, ale i pro n·vötÏvy a pozn·nÌ mÏst a okolÌ. Moûnosti klidnÈho sezn·menÌ na recepci nebo v hotelovÈ hale s nabÌdkou sluûeb jsou cÌlenÈ a osobnÌ prost¯ednictvÌm pracovnÌk˘ na recepci nebo dalöÌho person·lu. KvalitnÌ informace, individu·lnÌ p¯Ìstup a ochota jsou atributy oblÌbenosti tÏchto za¯ÌzenÌ oproti velk˝m komplex˘m, kde mnohdy nenÌ Ëas k popovÌd·nÌ z d˘vodu velkÈ frekvence a ruchu. Naopak v mal˝ch hotelÌch se vûdy najde chvÌle na mnoh· doporuËenÌ, sestavenÌ itiner·¯˘,

poskytnutÌ prezentaËnÌch materi·l˘ a asistence v nabÌdce i pro p¯ÌötÌ opakovanÈ n·vötÏvy. "Lze konstatovat, ûe mal· a st¯ednÌ za¯ÌzenÌ, aù uû v mÏstsk˝ch aglomeracÌch nebo mimo nÏ sehr·vajÌ v cestovnÌm ruchu naöÌ zemÏ jiû velmi d˘leûitou roli z mnoha pohled˘, kterÈ jsem v˝öe uvedl. M·m za to, ûe tato za¯ÌzenÌ majÌ do budoucna otev¯enou cestu svÈ prosperitÏ v n·roËnÈm pracovnÌm procesu sluûeb cestovnÌho ruchu. Jsem r·d, ûe za¯ÌzenÌ jako pr·vÏ otevÌran˝ Ëty¯hvÏzdiËkov˝ hotel Aramis v Praze m· p¯ed sebou jasnou cestu v kvalitnÌm uspokojov·nÌ pot¯eb sv˝ch klient˘. Jeho citliv· rekonstrukce, modernÌ prvky architektury a techniky se skloubily v p¯Ìjemn˝ z·ûitek pro p¯enocov·nÌ vöech, kte¯Ì sem zavÌtajÌ," sdÏlil.

Dva hotely, které jdou s duchem doby SpoleËnost IC HOTELS a.s. vznikla 1. ledna 2003. Od 1. Ëervence 2003 zaËala provozovat t¯ÌhvÏzdiËkov˝ hotel pojmenovan˝ Hotel STEP (podle stavebnÌ spoleËnosti, kter· jej vlastnÌ). Hotel STEP se do dneönÌho dne dostal na velmi vysokou ˙roveÚ poskytovan˝ch sluûeb v kategorii t¯ÌhvÏzdiËkov˝ch hotel˘, coû vyjad¯uje takÈ spokojenost naöich klient˘ a trval· obsazenost tohoto objektu. SvojÌ kapacitou 160 pokoj˘, restauracÌ, lobby barem s letnÌ terasou, nov˝m kongresov˝m z·zemÌm aû pro 520 osob, fitness centrem, bowlingem a sportovnÌ halou pro squash, tenis a badminton se za¯adil mezi oblÌbenÈ hotely ve st¯ednÌ t¯ÌdÏ. V˝znamnÈ jsou zmÌnÏnÈ kongresovÈ prostory, kterÈ poskytujÌ dostateËnÈ z·zemÌ k tomu, aby se zde konaly nejr˘znÏjöÌ konference, semin·¯e, manaûerskÈ akce, podnikov· ökolenÌ, firemnÌ veËÌrky, spoleËenskÈ akce, jako jsou nap¯. mÛdnÌ p¯ehlÌdky, setk·nÌ s v˝znamn˝mi osobnostmi, jako byl nap¯. pan Tom·ö Baùa apod. SpoleËnost IC HOTELS st·le investuje do rozöÌ¯enÌ a zkvalitnÏnÌ sluûeb, a proto pl·nuje v˝stavbu novÈ vstupnÌ haly a rozöÌ¯enÌ sportovnÌho a relaxaËnÌho z·zemÌ Hotelu STEP o venkovnÌ tenisovÈ kurty s p¯etlakovou nafukovacÌ halou pro zimnÌ obdobÌ, golfovÈ odpaliötÏ a takÈ kryt˝ bazÈn. Jiû na minulÈ tiskovÈ konferenci, kter· se konala jeötÏ v hotelu STEP v kvÏtnu 2005, jsme slibovali otev¯enÌ novÈho hotelu. Jsem r·da, ûe v·m ho nynÌ m˘ûeme spoleËnÏ s jeho ¯editelem Ing. Petrem Ingalou p¯edstavit. Je to Hotel ARAMIS. Na podzim loÚskÈho roku zaËaly pr·ce na rekonstrukci tÈto secesnÌ budovy, kter· pat¯Ì spoleË-

nosti STEP, a nynÌ jsme tady, abychom se mohli pochlubit v˝sledkem. Bude na hostech, jak naöe ˙silÌ posoudÌ, ale takÈ bude hodnÏ z·leûet na naöem marketingu, jehoû prost¯ednictvÌm hotel klient˘m budeme nabÌzet. Hotel ARAMIS je dalöÌ provoznÌ jednotkou spoleËnosti IC HOTELS. Jak jste si jistÏ vöimli, uû je plnÏ v provozu; od poloviny b¯ezna je rovnÏû obsazen hosty, coû n·m, jak jinak, udÏlalo velkou radost. Hotel se nach·zÌ v klidnÈ Ëasti Prahy 3 nedaleko centra. Ulice éerotÌnova nenÌ tak nezn·m·, PraûanÈ ji dok·ûÌ spolehlivÏ najÌt, ale ani ten, kdo se ve spleti ulic a ËtvrtÌ hlavnÌho mÏsta nevyzn·, nem· potÌûe ji lehce vyhledat. Dobr· poloha tak¯ka ve st¯edu mÏsta je jednÌm z p¯edpoklad˘ k tomu, aby si sem hostÈ, obraznÏ i neobraznÏ ¯eËeno, dob¯e naöli cestu. Ubytov·nÌ odpovÌd· vöem standard˘m: Klient˘m je k dispozici 44 pokoj˘ r˘zn˝ch velikostÌ, z toho jsou 3 junior suites a 4 "rodinnÈ pokoje", kterÈ jsou vz·jemnÏ propojeny. Vöechny pokoje majÌ vlastnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ, fÈn, TV-LCD, SAT, telefon s p¯Ìmou provolbou, r·dio, p¯ipojenÌ na internet, sejf a minibar. Hotel nem˘ûe b˝t bez restaurace. Ta, kter· reprezentuje ARAMIS, je p¯ÌjemnÏ ladÏn· restaurace v rustik·lnÌm stylu. Pojme 52 osob a nabÌzÌ jak Ëeskou, tak i mezin·rodnÌ kuchyni. V˝znamnou vizitkou kaûdÈho hotelu je pÈËe o snÌdani host˘. Naöe pojetÌ se p¯iklonilo k formÏ anglickÈ snÌdanÏ pod·vanÈ formou bufetu. Samoz¯ejmostÌ je lobby bar, kter˝ m· 25 mÌst, jde tedy o ryze komornÌ, ˙tulnÈ prost¯edÌ. Zaujmout bychom chtÏli naöe hosty nejen p¯Ìjemnou a peËlivou obsluhou, ale takÈ öirokou nabÌdkou

Ing. Ludmila Koutská, generální ředitelka společnosti IC HOTELS a ředitelka Hotelu STEP a Ing. Petr Ingala, ředitel Hotelu ARAMIS nealkoholick˝ch i alkoholick˝ch n·poj˘ a Ëasem i naöimi specialitami. Pamatovali jsme samoz¯ejmÏ na sluûby, jako je prodej drobn˝ch upomÌnkov˝ch p¯edmÏt˘, internetovÈ, telefonnÌ a faxovÈ spojenÌ, smÏn·rna, zprost¯edkov·nÌ kulturnÌch akcÌ a veökerÈ transfery po »eskÈ republice, ˙schovna cenn˝ch p¯edmÏt˘, pranÌ, ûehlenÌ a room servis. Parkov·nÌ je moûnÈ v tÏsnÈ blÌzkosti hotelu. Jako zajÌmavost lze uvÈst moûnost vyuûÌvat nabÌdky sportovnÌch a relaxaËnÌch sluûeb Hotelu STEP hosty Hotelu ARAMIS. K p¯emÌstÏnÌ mohou z·jemci vyuûÌt jak naöÌ hotelovÈ dopravnÌ kapacity, tak nap¯. praûskou MHD, nap¯. autobus Ë. 136, kter˝ obÏ mÌsta vzd·len· jen nÏkolik stanic spojuje (stanice »ernÌnova poblÌû Hotelu ARAMIS a stanice SklonÏn· poblÌû Hotelu STEP). O image Hotelu ARAMIS budeme pr˘bÏûnÏ peËovat r˘zn˝mi cestami. TÌm, ûe jde opravdu o mal˝ hotel, m˘ûeme reagovat skuteËnÏ velmi opera-

Nový člen řetězce OREA HOTELS v Třeboni a nejen to V malebnÈm jihoËeskÈm mÏstÏ, kterÈ je z·roveÚ jednÌm z nejv˝znamnÏjöÌch l·zeÚsk˝ch mÌst v »eskÈ republice, vznikne v pr˘bÏhu n·sledujÌcÌch dvou aû t¯Ì let rozs·hl˝ hotelov˝ komplex. PrvnÌm projektem jsou OREA Apartm·ny Nov˝ SvÏt, kter˝ byl slavnostnÏ dokonËen za ˙Ëasti hejtmana JihoËeskÈho kraje RNDr. Jana ZahradnÌka a kterÈ od 1.3.2006 provozuje nejvÏtöÌ Ëesk˝ hotelov˝ ¯etÏzec OREA HOTELS. Uveden˝ projekt p¯inesl 39 luxusnÌch apartm·nov˝ch bytov˝ch jednotek; OREA je provozuje jako servisovanÈ apartm·ny, protoûe identifikovala z·jem o tento druh ubytov·nÌ, kter˝ poskytuje vÏtöÌ soukromÌ a samostatnÏjöÌ zp˘sob bydlenÌ. KomfortnÌ apartm·ny jsou öpiËkovÏ opat¯eny TV, trezorem, kuchynÌ s vybavenÌm, spor·kem, chladniËkou, myËkou n·dobÌ a jsou za¯azeny do

20

kategorie OREA HOTELS CLASSIC. Z·kladem celÈho projektu budou dva objekty - t¯Ì a Ëty¯hvÏzdiËkovÈ hotelovÈ provozy s kapacitou sto dvacet a sto t¯icet pokoj˘. SouË·stÌ komplexu mimo jinÈ bude takÈ wellness centrum s ¯adou navazujÌcÌch relaxaËnÌch aktivit. Realiz·torem projektu je zkuöen˝ developer, spoleËnost IndesInvest, kter˝ se po realizaci celÈ ¯ady projekt˘ obËanskÈ a komun·lnÌ infrastruktury Ëi supermarket˘ v ¯adÏ region˘ »R zamÏ¯uje v poslednÌch letech zejmÈna na vÏtöÌ investiËnÌ akce p¯edevöÌm v JihoËeskÈm regionu. Z·jem o projekt Nov˝ SvÏt inicioval rozöÌ¯enÌ ubytovacÌch kapacit tohoto typu, a tak v bezprost¯ednÌ blÌzkosti p˘vodnÌho projektu nynÌ vznik· devÏt dalöÌch luxusnÏ pojat˝ch jednotek v r·mci v˝stavby apartm·novÈho domu AlûbÏta.

OREA HOTELS bude rovnÏû provozovatelem obou p¯ipravovan˝ch hotelov˝ch provoz˘, jejichû dokonËenÌ je pl·nov·no na prvnÌ ËtvrtletÌ roku 2008 a 2009. V˝stavba obou hotel˘ zaËne koncem letoönÌho roku. O p¯ipravenosti, kvalitÏ a atraktivitÏ uveden˝ch projekt˘ vypovÌd· mimo jinÈ skuteËnost, ûe se na jejich realizaci podÌlejÌ spoleËnosti jako »esk· spo¯itelna, PPF Banka, Skanska, Jones Lang LaSalle, Simply, Raiffeisenbank a ¯ada dalöÌch. V souvislosti s trendem wellness pobyt˘ a st·le vÏtöÌm z·jmem o rekondiËnÌ a relaxaËnÌ pobyty jak na zahraniËnÌm, tak dom·cÌm trhu, p¯ipravila OREA HOTELS pro letoönÌ rok nÏkolik novinek; n·kladem 40 mil. KË vzniklo na äumavÏ (äpiË·k) novÈ wellness centrum v OREA WELLNESS HOTELU HORIZONT, kterÈ je jiû

tivnÏ a p¯izp˘sobit se rozmanit˝m p¯·nÌm n·vötÏvnÌk˘. Do budoucna uvaûujeme o p¯ÌpravÏ urËit˝ch komornÌch akcÌ, kterÈ budou vych·zet z naöich prostorov˝ch moûnostÌ a konzultacÌ s naöimi hosty. Teprve potÈ, co d˘kladnÏji rozpozn·me jejich pot¯eby, p¯izp˘sobÌme naöe ˙vahy konkrÈtnÌm krok˘m p¯i zviditelÚov·nÌ a vytv·¯enÌ jmÈna novÈho hotelu na mapÏ ËeskÈho cestovnÌho ruchu. Ing. Ludmila Koutsk·, gener·lnÌ ¯editelka spoleËnosti IC HOTELS a ¯editelka Hotelu STEP a Ing. Petr Ingala, ¯editel Hotelu ARAMIS Hotel ARAMIS éerotÌnova 1220/31 130 00 Praha 3 tel.: 296 523 523 e-mail:[email protected] [email protected] www.hotelaramis.cz www.orea.cz call centrum: 800 120 012 v provozu. V souËasnÈ dobÏ probÌh· v Mari·nsk˝ch L·znÌch rekonstrukce OREA HOTELU ZVON a propojenÌ s OREA HOTELEM PALACE n·kladem 85 mil. KË vznikne hotelov˝ komplex s nov˝m balneologick˝m centrem, lobby a Ë·steËnÏ modernizovan˝mi pokoji. V lÈtÏ pak bude zah·jena rekonstrukce OREA HOTELU SKL¡ÿ, kdy se n·kladem 170 mil. KË provede kompletnÌ rekonstrukce hotelu, a vznikne tak prvnÌ Ëty¯hvÏzdiËkov˝ hotel v HarrachovÏ. (tz)

www.prosperita.info

duben 2006


SILVACO vítězí na českém lesnickém trhu N ení jednoduché obstát na trhu, který se na první pohled zdá být příliš malý a úzce zaměřený. Akciová společnost SILVACO ale přesvědčivě dokazuje, že to možné je. Není divu, firemnímu úspěchu je tu podřízeno doslova vše, včetně detailů, které obchodní partneři a hosté firmy postřehnou možná pouze podvědomě. SILVACO, a.s., nejznámější obchodní společnost na českém lesnickém trhu, vychovává loajální zaměstnance, trvale přitahuje věrné klienty, spolehlivě odráží ataky mezinárodní konkurence. Ve všech ohledech si vede jako dobrý obchodník s duší pravého správce. Na otázky nejen o firemní kultuře vřele odpověděl ředitel společnosti Ing. František Macek.

Jste nejvÏtöÌmi dodavateli MyslÌte, ûe o prvenstvÌ spot¯ebnÌho materi·lu pro mezi obchodnÌmi spoleËZní to jako superlativy, ale jsou to lesnÌ hospod·¯stvÌ. Jak˝mi nostmi ËeskÈho lesnickÈpředevším fakta. konkrÈtnÌmi produkty se ho trhu jste se zaslouûili m˘ûete pochlubit a kdo pr·vÏ proto, ûe nabÌzÌte jsou p¯ev·ûnÏ vaöi odbÏratelÈ? opravdu öirokou ök·lu produkt˘? Chcete-li b˝t jedniËkou na trhu v takovÈm ZnÌ to tak jednoduöe, ûe? Dovolte ale up¯esnÏodvÏtvÌ, jako je lesnÌ hospod·¯stvÌ, a chcete-li nÌ. äirok· ök·la produkt˘ je v˝chozÌm momentuto pozici uh·jit dlouhodobÏ, musÌte umÏt tem, kter˝ funguje teprve v kombinaci s dalöÌpokr˝t popt·vku velmi rozmanit˝ch cÌlov˝ch mi obchodnÌmi a marketingov˝mi instrumenty. skupin - poËÌnaje obry, objemy jejichû v˝kon˘ Pr·vÏ v tÏchto oblastech jsme velmi dynamiËsplÚujÌ kritÈria pr˘myslu, aû po drobnÈ majitetÌ a kreativnÌ. A takÈ systematiËtÌ. Uvedu le les˘, soukromÈ zemÏdÏlce a dokonce k tomu nam·tkou nÏkolik p¯Ìklad˘ inovacÌ i zahr·dk·¯e a chalup·¯e. Tomu pak musÌ z poslednÌ doby: v roce 2004 jsme dokonËili odpovÌdat sortiment naöich produkt˘. Pokud certifikaËnÌ proces ISO 9001:2000, tÏsnÏ smÌme z tohoto vyd·nÌ Prosperity udÏlat tlusp¯edtÌm jsme optimalizovali sÌù naöich prodejtou knihu, zaËnu jmenovat... Ale v·ûnÏ, polonÌch mÌst. V lednu letoönÌho roku jsme zproûek v naöÌ nabÌdce produkt˘ a n·hradnÌch dÌl˘ voznili pro naöe z·kaznÌky call-centrum. ZboûÌ je na 110 000. dod·v·me do 24 hodin, p¯ipravujeme nejmodernÏjöÌ verzi internetovÈho obchodu. PermaNa sklonku loÚskÈho roku jsme byli vyhl·öeni nentnÌ inovace jsou nezbytnou podmÌnkou nejlepöÌm prodejcem znaËky Husqvarna za ˙spÏchu. Za v˘bec nejpodstatnÏjöÌ povaûuji poslednÌch 10 let. PodobnÏ v˝znamnÏ se ale jinou vÏc. VeökerÈ zboûÌ, kterÈ prod·v·me, podÌlÌme na prodeji produkt˘ Fiskars, tÏch p¯ed za¯azenÌm do katalogu peËlivÏ testujeme. znaËek je ale mnohem vÌce. My ovöem priVÌce a d˘kladnÏji neû kdokoliv jin˝. To vÏdÌ m·rnÏ prezentujeme komplexnost naöÌ nabÌdnaöi dodavatelÈ i naöi odbÏratelÈ a na b·zi ky, v tom jsme na ËeskÈm trhu v˝luËnÌ. NezatÈto kvality se n·m poda¯ilo zformovat osu pomeÚte na z·zemÌ skupiny CE WOOD, jejÌû d˘vÏry na celÈ trase pohybu zboûÌ od v˝robce jsme souË·stÌ, co v oblasti lesnÌho hospod·¯ke spot¯ebiteli. stvÌ nepokr˝v·me my, pokr˝vajÌ naöe sesterskÈ Ač obchodníci, nejsme krátkodobí spoleËnosti. Pr·vÏ tato Letos v b¯eznu jste ofici·lspekulanti, ale trpěliví správci. komplexnost vytv·¯Ì nÏ otev¯eli nov˝ modernÌ obchodnÌ komfort a p¯iv·sklad na jiûnÌm okraji Vel"Pomáháme lesům růst" je ostatně dÌ k n·m p¯ev·ûnÈ mnoûkÈho Mezi¯ÌËÌ. Do jeho mottem společnosti SILVACO. stvÌ z·kaznÌk˘. administrativnÌ Ë·sti se


p¯esunulo vedenÌ spoleËnosti, kterÈ p¯edtÌm sÌdlilo v Praze. Co v·m ta zmÏna p¯inesla? Investice do modernÌho skladu ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, mimochodem ve v˝öi tÈmÏ¯ 30 mil. KË, a p¯esun celÈho vedenÌ spoleËnosti z Prahy sem je dalöÌm z peËlivÏ pl·novan˝ch optimalizaËnÌch krok˘, naöÌ nejaktu·lnÏjöÌ inovacÌ. RozhodnutÌ o zmÏnÏ padlo v ¯Ìjnu 2001. Sklad v Praze jiû legislativnÏ neodpovÌdal nÏkter˝m komodit·m (nap¯. pesticid˘ nebo ho¯lavin). Nov˝ sklad ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ nynÌ splÚuje vöe, co pot¯ebujeme - odpovÌd· plochou, technologiemi, normami i efektivnostÌ provozu. Naöe expanze ale pokraËuje. M·me jiû dalöÌ rozvojovÈ pl·ny. Jsem r·d, ûe dnes m·m v˘bec prvnÌ p¯Ìleûitost vyj·d¯it, jak jsme ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ spokojeni. MÏsto je velmi dob¯e p¯ipraveno na rozvoj ekonomick˝ch aktivit a pat¯Ì za to uzn·nÌ vöem jeho p¯Ìsluön˝m org·n˘m. M·te svou firemnÌ filozofii? Ani by to bez nÌ neölo. Vöe pod¯izujeme firemnÌmu ˙spÏchu, doslova vöe, i to, co obchodnÌ partne¯i a hostÈ firmy post¯ehnou pouze podvÏdomÏ. Aniû byste to tuöila, i vy jste jejÌ fragmenty vst¯ebala. Chytnu v·s za slovo - podÌvejte, kolik se jich objevilo hned ve vaöich ot·zk·ch: "nejvÏtöÌ dodavatel spot¯ebnÌho materi·lu pro lesnÌ hospod·¯stvÌ", "öirok· ök·la produkt˘", "prvenstvÌ mezi spoleËnostmi ËeskÈho lesnickÈho trhu". ZnÌ to jako superlativy, ale jsou to p¯edevöÌm fakta. Pokud m·m zakonËit n·ö rozhovor opravdu filozoficky, pak takto: Neû vyroste strom, trv· to desÌtky let. My uvaûujeme stejnÏ. AË obchodnÌci, nejsme kr·tkodobÌ spekulanti, ale trpÏlivÌ spr·vci. "Pom·h·me les˘m r˘st" je ostatnÏ mottem spoleËnosti SILVACO. za p¯ÌjemnÈ povÌd·nÌ podÏkovala MarkÈta BartÌkov·

21

duben 2006

TRH INFORMACÍ

4.

Komunikace ve vašich barvách

Canon se stal číslem 1 na českém trhu S polečnost Canon dosáhla v České republice a na Slovensku v roce 2005 rekordního obratu ve výši 2,210 miliardy Kč, což představuje nárůst o 6 % oproti předchozímu roku. V segmentu foto/video produktů se s obratem 790,4 milionu Kč zároveň poprvé stal číslem 1 v České republice. Konsolidovaný obrat Canonu v České republice a na Slovensku vzrostl v loňském roce o 125 milionů korun na 2,210 miliardy korun. Nejvýznamnějším úspěchem je obsazení první pozice v segmentu foto-video s tržním podílem 19,7 %. A to byl také důvod, proč jsem položila několik otázek Ladislavu Palečkovi, Managing Directoru Canon ČR a SR a obchodnímu řediteli CCI 4CE:

m˝ölet dalöÌ moûnosti, jak b˝t ˙spÏön˝mi i do budoucna. DominantnÌ postavenÌ si Canon udrûuje p¯edevöÌm v oblasti fotografick˝ch zrcadlovek. Tak to skuteËnÏ je. Jejich trûnÌ podÌl v »eskÈ republice p¯ekraËuje 55 %. ZajÌmavÈ je postavenÌ znaËky v oblasti inkoustov˝ch fax˘ s 66 % trûnÌho podÌlu. AË jsou faxy v mnohÈm jiû p¯ekonanÈ p¯Ìstroje, kupujÌ je zejmÈna menöÌ firmy a ûivnostnÌci st·le. SilnÈ pozici se tÏöÌ rovnÏû inkoustovÈ tisk·rny s podÌlem 44 % a laserovÈ faxy s podÌlem 40 %. Pokud vÌm, snaûÌte se p¯·telsky komunikovat takÈ s velk˝mi firmami. Jak jste ˙spÏönÌ na tomto poli? Divize Canon Business Solutions rostla meziroËnÏ o 6 %. V nejdominantnÏjöÌm segmentu ËernobÌl˝ch za¯ÌzenÌ je s podÌlem 23 %, v tÏsnÈm z·vÏsu, ËÌslem dvÏ na trhu.

To je dost silnÈ povzbuzenÌ, kterÈ jistÏ vyprovokuje aktivity smÏ¯ujÌcÌ k dalöÌmu vÌtÏzstvÌ vaöÌ znaËky... NaöÌm dlouhodob˝m cÌlem je st·t se jedniËkou na trhu ve vöech hlavnÌch produktov˝ch skupin·ch, ve kter˝ch jsme zastoupeni. O tom, ûe se n·m to v »eskÈ republice - a nejen tady postupnÏ da¯Ì, svÏdËÌ pr·vÏ ËÌsla za rok 2005. R·d bych jeötÏ p¯ipomenul, i kdyû jste v ProsperitÏ jiû tuto informaci publikovali, ûe dlouhodobÏ rostoucÌ kupnÌ sÌla a obchodnÌ ˙spÏchy v zemÌch st¯ednÌ Evropy vedly k implementaci novÈ vnit¯nÌ struktury Canon ve st¯ednÌ EvropÏ. Tato region·lnÌ struktura, pojmenovan· CCI 4CE podle toho ûe ¯ÌdÌ aktivity Canonu na ˙zemÌ 4 st¯edoevropsk˝ch st·t˘ (4 Central Europa »esk· republika, Slovensko, Polsko a MaÔarsko), lÈpe odpovÌd· pot¯eb·m a podmÌnk·m trhu v uveden˝ch st·tech a dÌky tomu napom˘ûe dalöÌmu zkvalitnÏnÌ naöich sluûeb z·kaznÌk˘m. Z toho je vidÏt, ûe se snaûÌme krok po kroku rozvÌjet to, Ëeho jiû bylo dosaûeno, a pro-

Co si pod tÌmto tvrzenÌm m˘ûeme vöechno p¯edstavit? Divize kancel·¯skÈ techniky firmy Canon m· dlouhodobÏ v˝znamnÈ postavenÌ na trhu. PrvnÌ dvÏ znaËky tvo¯Ì bezm·la polovinu celÈho ËeskÈho trhu . NemÈnÏ d˘leûit· je pro n·s skuteËnost, ûe dosahujeme v˝raznÈho r˘stu i v segmentu barevn˝ch kancel·¯sk˝ch stroj˘, kde jsme dos·hli 68% r˘stu. DalöÌ siln· str·nka Canonu je jeho öirok˝ produktov˝ z·bÏr. Zde bych chtÏl zd˘raznit p¯edevöÌm velkoform·tov˝ tisk a dokumentovÈ skenery. V obou segmentech se prosazujeme velmi silnÏ, naöÌm cÌlem je dosaûenÌ v˝znamnÈho podÌlu na trhu. Jakou p¯idanou hodnotu nabÌzÌte firemnÌm z·kaznÌk˘m, kte¯Ì se navÌc stali vaöimi vÏrn˝mi? Canon m· ve svÈ nabÌdce nejöiröÌ portfolio produkt˘. TÌm jsme schopni nabÌdnout jakÈkoli ucelenÈ ¯eöenÌ pro naöe z·kaznÌky, a to jak pro oblast kancel·¯skÈho pouûitÌ, tak i v oblasti profesion·lnÌho pouûitÌ. NaöÌ silnou str·nkou je dobr· znalost z·kaznickÈho prost¯edÌ a standardnÌch i mÈnÏ obvykl˝ch pracovnÌch proces˘,

kterÈ jsou v praxi uûÌv·ny. TÌm jsme schopni nabÌdnout nejlepöÌ podmÌnky a p¯idanou hodnotu v oblasti v˝stupu nebo spr·vy dokument˘, kterÈ z·kaznÌkovi nejlÈpe vyhovujÌ. LidovÏ ¯eËeno - foù·ky a videokamery, to je sortiment, na kter˝ nejvÌce s·zÌte. V Ëem jsou, hodnoceno vaöima oËima, pro öirokou ve¯ejnost zajÌmavÏjöÌ neû konkurenËnÌ p¯Ìstroje? Nejprve si dovolÌm znovu p¯ipomenout, ûe Canon celosvÏtovÏ p¯edstavuje technologickou öpiËku ve svÈm oboru. Jiû bezm·la 70 let vyvÌjÌ a vyr·bÌ profesion·lnÌ foto-video techniku a zkuöenosti a technologie vyuûÌvanÈ v tÈto nejvyööÌ t¯ÌdÏ implementuje i u poloprofesion·lnÌch Ëi bÏûn˝ch amatÈrsk˝ch fotoapar·t˘. P¯Ìkladem mohou b˝t speci·lnÏ vyvinutÈ procesory pro zpracov·nÌ digit·lnÌho obrazu - DIGIC, p˘vodnÏ pouûÌvanÈ v digit·lnÌch zrcadlovk·ch. Jsou v˝znamn˝m faktorem garantujÌcÌm vynikajÌcÌ obrazov˝ v˝sledek. Dnes jsou jiû integrov·ny i v naöich kompaktnÌch modelech urËen˝ch pro amatÈrskou fotografii, existuje takÈ speci·lnÌ verze DIGIC DV urËen· pro videokamery. Z·kaznÌci takÈ ocenili, ûe Canon jako prvnÌ na ËeskÈm trhu zavedl ve sv˝ch fotoapar·tech pouûÌv·nÌ ËeskÈho menu. V˝znamn˝ argument m˘ûe pro potenci·lnÌho z·kaznÌka p¯estavovat i skuteËnost, ûe p¯i v˝znamn˝ch mezin·rodnÌch sportovnÌch ud·lostech a tiskov˝ch konferencÌch vidÌ fotoreportÈry, kte¯Ì celosvÏtovÏ v drtivÈ vÏtöinÏ pracujÌ pr·vÏ s fototechnikou Canon. Zvykli jste si na prodej p¯es internet? Internetov˝ prodej zanamen·v· ve vöech vyspÏl˝ch zemÌ znaËn˝ rozmach a z pohledu spot¯ebitele je digit·lnÌ foto-video technika tÈmÏ¯ vzorov˝m produktem, kter˝ je moûnÈ tÌmto zp˘sobem snadno zakoupit. Odhaduje se, ûe zhruba kaûd˝ p·t˝ fotoapar·t v »eskÈ republice je pro-

d·n pr·vÏ p¯es internet. To napovÌd·, ûe je to uû velmi v˝znamn˝ prodejnÌ kan·l. Z·kaznÌk se tÌm samoz¯ejmÏ p¯ipravuje o cennou konzultaci s kvalifikovan˝m prodavaËem, kter· je ve specializovan˝ch obchodech bÏûn·. Takov˝mto z·kaznÌk˘m nabÌzÌ Canon CZ sluûby naöeho oddÏlenÌ telefonickÈ podpory, kde mu pr·vÏ takovÌ odbornÌci poradÌ p¯i v˝bÏru jeötÏ p¯ed realizacÌ n·kupu, aù jiû zmÌnÏnou telefonickou formou, p¯ÌpadnÏ e-mailem. M·te siln˝ marketing. Nevyplatilo by se cÌlit takÈ na ûeny-matky s mal˝mi dÏtmi? Ty majÌ k fotografiÌm sv˝ch potomk˘ v¯el˝ vztahÖ Jako byste n·m Ëetla myölenky, ano, chyst·me se pr·vÏ na to. éena-matka je skuteËnÏ v˝znamn˝m hr·Ëem na spot¯ebitelskÈm trhu, kter˝ dok·ûe podnÌtit pat¯iËnou rodinnou investici. Pot¯eba po¯izovat snÌmky Ëi video, ukazovat je a ukl·dat na pozdÏji je zaloûena do znaËnÈ mÌry na emocÌch, a jak zn·mo, ûena a emoce, to je dostateËnÏ silnÈ poutoÖ Na jakÈ novinky se m˘ûeme tÏöit v nejbliûöÌ dobÏ? V 1. polovinÏ roku 2006 uv·dÌme na trh ¯adu novinek, kterÈ zahrnujÌ novÈ digit·lnÌ fotoapar·ty ¯ady IXUS, PowerShot, objektivy a zrcadlovku EOS 30 D. Inovov·na byla ¯ada videokamer, vËetnÏ DVD kamer. DoplnÏna byla ˙spÏön· ¯ada tisk·ren PIXMA o novÈ p¯Ìstroje pro profesion·ly a multifunkËnÌ za¯ÌzenÌ. Canon takÈ p¯edstavuje dalöÌ ËernobÌlÈ a barevnÈ laserovÈ tisk·rny ¯ady Laser Base a Laser Shot, novÈ laserovÈ faxy s ID oddÏlenÌm. äpiËkovÈ projektory XEED se rozrostly o 3 novÈ typy. Divize CBS nabÌzÌ nov· multifunkËnÌ za¯ÌzenÌ pro kontrolovateln˝ a ˙sporn˝ barevn˝ tisk a novou generaci ËernobÌl˝ch produkËnÌch tisk·ren Ëi barevn˝ skener dokument˘. za rozhovor podÏkovala Eva Brixi

Podíl Canonu na trhu dle vybraných segmentů za rok 2005 Segment

Pozice na trhu

PodÌl na trhu

N·r˘st

Digit·lnÌ zrcadlovky

1

55,4 %

+ 4,1 %

Digit·lnÌ kompaktnÌ fotoapar·ty

2

17,6 %

+ 1,6 %

Video MiniDV

4

14 %

+ 1,0 %

InkoustovÈ faxy

1

66,3 %

+ 21,8 %

InkoustovÈ tisk·rny

1

44 %

+ 14 %

InkoustovÈ multifunkce

2

11,3 %

+ 4,3 %

Scannery

2

24,5 %

- 1,5 %

LaserovÈ faxy

1

40 %

+ 14,0 %

LaserovÈ multifunkce

2

25,4 %

+ 13,9 %

LaserovÈ tisk·rny

6

2,4 %

+ 1,6 %

Velk· kancel·¯sk· technika (CBS)

2

23 %

+ 6,0 %

Marketér roku 2005

Soutěž Marketér roku 2005 - podtrženo, sečteno - zbývá vyhodnotit nejlepšího

ËestnÈ p¯edsednictvo (abecednÏ organizace) p¯edseda »MS PhDr. Jitka Vysekalov·, Ph.D., p¯edsedkynÏ ËlenovÈ A»RA mgr. Pavel Brabec, prezident BIZ ing. Roman SmÏl˝, öÈfredaktor »MA ing. RadomÌr Mervart, Ëlen v˝boru, Marketing Manager Damovo ∆R Event&Prom. mgr. Kate¯ina Havelkov·, öÈfredaktorka GRADA ing. Kate¯ina Drongov·, öÈfredaktorka red. Ekonomie a podnik·nÌ M.I.P. Group Monika Hrubalov·, obchodnÌ ¯editelka Prosperita PhDr. Eva Brixi-äimkov·, öÈfredaktorka RK OV PhDr. CecÌlie Klevarov·, CSc., ¯editelka spol. Bercil, p¯edsedkynÏ RK SIMAR JUDr. ing. Stanislav ZahradnÌËek, v˝konn˝ ¯editel VäE prof. ing. Dana Zadraûilov·, CSc., dÏkanka katedry mez. vztah˘

»esk· marketingov· spoleËnost (»MS) uzav¯ela dne 10. dubna 2006 p¯ijÌm·nÌ p¯ihl·öek do prestiûnÌ soutÏûe MarketÈr roku 2005, nad kterou p¯evzal z·ötitu p¯edseda vl·dy Ing. Ji¯Ì Paroubek. SoutÏû o nejkvalitnÏjöÌ marketingovou osobnost ofici·lnÏ vyhl·sil koncem b¯ezna na veletrhu Reklama, Polygraf 2006 p¯edseda hodnotitelskÈ komise prof. Ing. Gustav Tomek, DrSc. NynÌ majÌ posuzovatelÈ nelehk˝ ˙kol. Vybrat toho nejlepöÌho. Jak bude v˝bÏr probÌhat? Kaûd˝ Ëlen komise vypracuje vlastnÌ zhodnocenÌ a podle definovan˝ch kritÈriÌ udÏlÌ body. U navrhovan˝ch kandid·t˘ budou posuzov·ny p¯edevöÌm jejich p¯Ìnosy

z hlediska odbornÈho p˘sobenÌ ve firmÏ. Nap¯Ìklad podÌl nominovan˝ch osobnostÌ na zv˝öenÌ konkurenËnÌ schopnosti firmy, jejich metody a techniky pr·ce, inovace produkt˘ a v neposlednÌ ¯adÏ aktivita p¯i v˝voji zn·mosti znaËky. Ale komise bude hodnotit takÈ charakterovÈ vlastnosti budoucÌho marketÈra roku, schopnost motivovat svÈ spolupracovnÌky a v˘bec celkovÈ osobnÌ p¯edpoklady pro ¯ÌzenÌ lidÌ. RovnÏû ocenÌ mimopracovnÌ aktivitu nominovan˝ch, p¯edn·ökovou a publikaËnÌ Ëinnost. SlavnostnÌ vyhl·öenÌ spolu s p¯ed·nÌm cen probÏhne 11. kvÏtna v DivadelnÌm s·le Klubu L·vka na Praze 1. (bar)

lingovÈ tÈma - ¯ÌzenÌ n·klad˘ - se dÌky nov˝m metod·m m˘ûe soust¯edit i na u¯ÌzenÌ n·klad˘ proces˘. Kladli jste si nÏkdy ot·zky typu: Kolik mÏ stojÌ sestavenÌ nabÌdky, objedn·vka materi·lu, vy¯ÌzenÌ zak·zky, vyskladnÏnÌ zboûÌ, obslouûenÌ urËitÈho z·kaznÌka v pr·ci reûijnÌch ˙tvar˘, jako je n·kup, logistika, finanËnÌ ˙ËetnictvÌ Ëi ˙tvar prodeje a marketingu? RozkrytÌ tÈto Ëasto ËernÈ sk¯ÌÚky naz˝vanÈ rozpoËty p¯in·öÌ zcela novÈ pohledy na skuteËnou ziskovost produkt˘, divizÌ Ëi z·kaznÌk˘. CitlivÈ tÈma, uû proto, ûe hovo¯Ìme o lidsk˝ch zdrojÌch, kterÈ vöak p¯i d˘slednÈm uchopenÌ p¯in·öÌ dlouhodobÈ ˙spory nejen na stranÏ vyööÌ efektivity podniku, ale i v ulehËenÌ pr·ce zamÏstnanc˘m. Target Costing / TC - a jsme opÏt u n·klad˘. JakÈ jsou n·klady celÈho ûivotnÌho cyklu produktu - od v˝zkumu a v˝voje p¯es uvedenÌ na trh aû po jeho st·hnutÌ z prodeje? VelkÈ koncerny jako Siemens Ëi äkoda Auto o tÏchto n·kladech uvaûujÌ jeötÏ p¯ed startem v˝voje. SpolupracÌ

˙tvar˘ marketingu, prodeje, v˝roby, n·kupu, logistiky a controllingu zjiöùujÌ, jakÈ jsou poûadavky z·kaznÌk˘, jak je splnit s co nejniûöÌmi n·klady na v˝robu, proces dod·nÌ a propagaci. NetradiËnÌ tzv. zpÏtn· kalkulace zaËÌn· ot·zkou: Kolik m˘ûe produkt na trhu st·t? PostupnÏ se pak p¯es p¯ÌmÈ n·klady dost·v· aû k reûijnÌm n·klad˘m úpoleËnosti. VËasnÈ rozkrytÌ skuteËnÈ ziskovosti produkt˘ pak umoûÚuje efektivnÏjöÌ ¯ÌzenÌ n·klad˘ produkt˘ nap¯ÌË celou spoleËnostÌ. VÌce o pokroËil˝ch n·strojÌch controllingu: BSC, VBM, ABC Ëi TC a dalöÌch naleznete na www.point-consulting.cz - nejrozs·hlejöÌ Ëesk˝ informaËnÌ zdroj pro podnikovÈ ¯ÌzenÌ a controlling v·m p¯in·öÌ podrobnosti k moûnÈ podpo¯e p¯i implementaci v˝öe uveden˝ch n·stroj˘, v˝mÏnÏ zkuöenostÌ s lidmi z praxe Ëi moûnost objedn·nÌ odbornÈ literatury. P¯ÌötÏ: ZavedenÌ ˙ËinnÈho systÈmu controllingu Ing. Petra Tritov·

Controlling a řízení podniku v praxi Pokročilé nástroje controllingu V prvnÌch t¯ech Ë·stech naöeho seri·lu jsme v·m p¯edstavili controlling, jeho z·kladnÌ n·stroje a kaûdodennÌ praxi. V dneönÌm dÌle naleznete struËn˝ popis inovativnÏjöÌch n·stroj˘ controllingu. UvedenÈ postupy lze vyuûÌt v podniku jakÈkoli velikosti a v kaûdÈm oboru. Value Based Management / VBM - st·le vÌce firem zjiöùuje, ûe zamÏ¯enÌ pouze na ziskovost (kter· je zjiöùov·na z finanËnÌho ˙ËetnictvÌ) jako na ukazatel ˙spÏchu nenÌ v dneönÌm glob·lnÌm svÏtÏ dostaËujÌcÌ. Do pop¯edÌ se dost·vajÌ pojmy jako hodnota, n·klady vlastnÌho a cizÌho kapit·lu, manaûerskÈ v˝sledky. ÿÌzenÌ hodnoty podniku umoûÚuje nejen pohled na dlouhodob˝ ekonomick˝ ˙spÏch, kdy podnik sv˝mi v˝sledky pokr˝v· i oËek·van˝ v˝nos akcion·¯˘/majitel˘, ale p¯in·öÌ takÈ zajÌmavÈ ukazatele, kterÈ lze rozloûit aû na jednotlivÈ ˙tvary. Jeden z nejoblÌ-

22

4.

benÏjöÌch - Economic Value Added - umoûÚuje ¯Ìdit v˝konnost a pr˘bÏûnÏ hodnotit oblast obchodu, v˝roby, ale i pracovnÌ kapit·l firmy jako celek. Balanced Scorecard / BSC - strategie podnik˘ b˝v· neurËit˝m vyj·d¯enÌm toho, kam smÏ¯ujeme, Ëeho chceme dos·hnout, a bohuûel, Ëasto z˘st·v· jen v hlav·ch managementu. Metodika Balanced Scorecard podporuje diskuzi o strategii nap¯ÌË celou spoleËnostÌ: od top managementu aû po jednotlivÈ ˙tvary. JasnÏ stanovenÈ a schv·lenÈ strategickÈ cÌle, projekty, kterÈ zajiöùujÌ jejich skuteËnou realizaci a mÏ¯itelnÈ ukazatele s pl·nov˝mi cÌlov˝mi hodnotami, kterÈ ukazujÌ plnÏnÌ stanoven˝ch cÌl˘, konkretizujÌ podnikovou strategii, komunikujÌ ji dovnit¯ spoleËnosti, a uv·dÏjÌ tak v ûivot dlouhodobÈ strategickÈ z·mÏry. Synergie m˘ûeme pak nalÈzt i ve vyööÌ motivaci pracovnÌk˘, kte¯Ì vÏdÌ, kam jejich podnik skuteËnÏ dlouhodobÏ mÌ¯Ì. Activity Based Costing / ABC - vÏËnÈ control-

www.prosperita.info

SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV, TRH INFORMACÍ

duben 2006

Pozastavení státní podpory oprav panelových domů přináší milionové ztráty N edokončená notifikace státních programů podpory oprav panelových domů má vážné ekonomické následky. Pozastaveny nebo dokonce úplně odloženy jsou desítky rekonstrukčních projektů za stovky milionů korun po celé republice. To znamená nejen pokračující chátrání desítek bytových domů, ale i dopady na zaměstnanost a výdajovou stránku státního rozpočtu.

Bytov· druûstva sdruûen· ve Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev (S»MBD) investujÌ kaûd˝ rok do ˙drûby, modernizacÌ a rekonstrukcÌ bytov˝ch dom˘ p¯ibliûnÏ 3,5 mld. KË. P¯ev·ûn· Ë·st tÈto sumy smÏ¯uje do panelov˝ch dom˘. "PoËÌnaje rokem 2001, kdy veölo v platnost Na¯ÌzenÌ vl·dy 299/2001 Sb., to byla pr·vÏ bytov· druûstva, kter· postupnÏ nastartovala pomÏrnÏ ˙spÏön˝ proces regenerace panelov˝ch dom˘ s vyuûitÌm dotace programu PANEL. V r·mci tohoto programu prostavÏla od roku 2002 bytov· druûstva vÌce neû 2,3 mld. KË, coû p¯edstavuje modernizaci vÌce jak 13 500 byto-

v˝ch jednotek," ¯ekl p¯edseda S»MBD VÌt VanÌËek. Pro rok 2005 mÏla druûstva p¯ipraven˝ch asi 120 akcÌ zhruba za 700 milion˘ korun, kterÈ poËÌtaly s pomocÌ programu PANEL. "Podle m˝ch informacÌ je ale realizace cca 100 z tÏchto akcÌ s ohledem na omezenÌ limitem de minimis pozastavena. P¯evedeno na finance to znamen· odloûenÌ stavebnÌch pracÌ ¯·dovÏ v rozsahu p˘l miliardy korun. A kdyû k tomu p¯ipoËÌt·m ta druûstva, kter· chtÏla se sv˝mi projekty zaËÌt, ale po zah·jenÌ notifikace od toho ustoupila, dostaneme se urËitÏ p¯es

Ë·stku jednÈ miliardy za stavebnÌ pr·ce," dodal VÌt VanÌËek. TrpkÈ zkuöenosti bytov˝ch druûstev potvrzuje takÈ statistika »eskomoravskÈ z·ruËnÌ a rozvojovÈ banky. Podle jejÌch ˙daj˘ dosahuje meziroËnÌ snÌûenÌ objemu poskytnut˝ch dotacÌ z 394 mil. KË v roce 2004 Ë·stky 221 mil. KË v roce 2005. To je pokles o 46 %. KromÏ p¯Ìm˝ch dopad˘ na bytov· druûstva a obyvatele byt˘ v panelov˝ch domech m· pozastavenÌ nebo odsunutÌ regenerace bytov˝ch dom˘ i dalöÌ v·ûnÈ d˘sledky. "Naöe zkuöenosti ukazujÌ, ûe v regionech p¯ich·zÌ nÏkolik desÌtek stavebnÌch firem o zak·zky ve v˝öi zhruba jednÈ miliardy, p¯ibliûnÏ 500 aû 600 jejich pracovnÌk˘ tak nem· pr·ci. Bytov· druûstva jsou totiû Ëasto v˝znamn˝m nebo dokonce jedin˝m odbÏratelem pracÌ stavebnÌch firem. Mnoha dodavatel˘m stavebnÌch materi·l˘ v˝raznÏ poklesne odbyt, coû opÏt povede ke sniûov·nÌ stavu pracovnÌch sil," komentoval VÌt VanÌËek nep¯ÌmÈ dopady vleklÈ notifikace. Pro st·tnÌ rozpoËet to znamen· nejen pokles odvo-

d˘ danÌ ze zisku firem a DPH z cen stavebnÌho materi·lu, ale i p¯Ìm˝ n·r˘st st·tnÌ podpory v nezamÏstnanosti. "Snadno se dopoËÌt·me, ûe v p¯ÌpadÏ 600 nezamÏstnan˝ch a 8 000 korun mÏsÌËnÌ podpory m˘ûe jÌt o desÌtky milion˘ za rok. A to mluvÌm pouze o jednom kalend·¯nÌm roku. NavÌc nejsilnÏjöÌ dopady pocÌtÌ hospod·¯sky nejvÌce postiûenÈ regiony ⁄steckÈho, LibereckÈho, MoravskoslezskÈho a JihomoravskÈho kraje, ve kter˝ch je mnoûstvÌ panelov˝ch dom˘ nejvÏtöÌ," doplnil VÌt VanÌËek. »esk· vl·da se ovÏ¯enÌm sluËitelnosti st·tnÌch podpor s pr·vem EvropskÈ unie (notifikacÌ) zaËala zab˝vat aû poË·tkem roku 2005, aËkoliv mÏly b˝t ve skuteËnosti vy¯eöeny do 1. kvÏtna 2004, tedy do vstupu »R do EvropskÈ unie. V˝sledek je st·le v nedohlednu. NavÌc rozhodnutÌm vl·dy z 22. ˙nora se do ˙¯ednickÈho notifikaËnÌho koleËka dostal i tzv. havarijnÌ program, tedy st·tnÌ dotace ke krytÌ Ë·sti n·klad˘ vad panelovÈ technologie. "Bytov· druûstva proto nabÌzejÌ z·stupc˘m naöeho st·tu pomoc p¯i jedn·nÌ v EvropskÈ komisi - jak poskytnutÌm podklad˘, tak i p¯Ìpadnou ˙ËastÌ naöich z·stupc˘ p¯i jedn·nÌch," zd˘raznil z·vÏrem VÌt VanÌËek, kter˝ se se stejnou nabÌdkou obr·til v prvnÌ polovinÏ b¯ezna osobnÌm dopisem na p¯edsedu vl·dy. Frantiöek Tlap·k manaûer vnit¯nÌ a vnÏjöÌ komunikace S»MBD

100 obdivovaných firem ČR za rok 2006

Ještě se můžete přihlásit! pokraËov·nÌ ze strany 4 Manaûersk· teorie a praxe Frantiöek Lambert, programov˝ a finanËnÌ ¯editel »eskÈ televize, Praha, Pavel Hanuö, manaûer programu Digitalizace, »esk· televize, Praha »esk· vysokoökolsk· vÏda v mezin·rodnÌ soutÏûi Frantiöek Turnovec, profesor Fakulty soci·lnÌch vÏd Univerzity Karlovy Moûnosti vyuûitÌ klastr˘ pro rozvoj pr˘myslu Edvard Leeder, profesor Z·padoËeskÈ univerzity v Plzni Co s Evropou? Krize "starÈ" Evropy a hled·nÌ inspirace pro "novou" Evropu

Co nemusíte dělat, svěřte jinému

Wadim Strielkowski, National University of Ireland, Galway a IES FSV UK v Praze SvÏtov·, evropsk· a podnikatelsk· soci·lnÌ odpovÏdnost Petr Chv·tal, gener·lnÌ ¯editel TNT Express Worldwide s.r.o., Praha Programy na podporu malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ realizovanÈ »MZRB Ladislav Macka, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva »eskomoravskÈ z·ruËnÌ a rozvojovÈ banky, a.s., Praha Podnik jako ûiv˝ organismus Olga Girstlov·, gener·lnÌ ¯editelka GiTy a.s., Brno Jednoduch˝ systÈm ¯ÌzenÌ s tahem na v˝konnost VladimÌr Volko, Alan V·penÌËek, Romana VÌtkov·, R˘ûena Pet¯Ìkov·, D˘m techniky Ostrava, spol. s r.o.

7. díl

TNT Express obdržela jako jediná společnost v České republice bezpečnostní certifikát TAPA TNT Express »esk· republika jako jedin· spoleËnost na trhu obdrûela certifikaci TAPA (Technology Asset Protection Association). Certifikaci, vyd·vanou asociacÌ bezpeËnostnÌch profesion·l˘, zÌsk· pouze ta spoleËnost, jejÌû standardy bezpeËnosti jsou na nejvyööÌ svÏtovÈ ˙rovni. "Certifikace TAPA jasnÏ specifikuje, ûe v oblasti bezpeËnostnÌ p¯epravy z·silek, prevenci kriminality, bezpeËnosti n·kladnÌ dopravy a v oblasti bezpeËnosti t¯ÌdÏnÌ z·silek na letiöti jsme nejlepöÌ v »eskÈ republice. é·dn· jin· spoleËnost, zab˝vajÌcÌ se expresnÌ p¯epravou z·silek, zatÌm certifikaci TAPA neobdrûe-


Podstata a p¯Ìklady ˙spÏönÈho podnik·nÌ Frantiöek Trnka, profesor Univerzity Tom·öe Bati ve ZlÌnÏ Akademie produktivity a inovacÌ (API): Inovace ve vzdÏl·v·nÌ ZbynÏk FrolÌk, ¯editel a jednatel Linet spol. r.o., Slan˝ Lisabonsk· strategie a principy baùovskÈho ¯ÌzenÌ Alena Gajd˘ökov·, sen·torka Parlamentu »R HarmonizovanÈ schÈma v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ EOQ pro manaûery QMS a EMS - hodnota pro novou Evropu Jan Hn·tek, viceprezident EOQ, mÌstop¯edseda »SJ, Praha Management - souË·st duchovnÌ kultury Max Fischel, Ëlen EtickÈho fÛra »R a Ëlen EvropskÈho kulturnÌho klubu, Praha (rix)

Osm˝ roËnÌk ûeb¯ÌËku 100 obdivovan˝ch firem »eskÈ republiky CZECH TOP 100 byl slavnostnÏ vyhl·öen 6. dubna 2006 v Praze. T¯i vÌtÏznÈ spoleËnosti obh·jily svÈ pozice dosaûenÈ v loÚskÈm roËnÌku: JednoznaËn˝m vÌtÏzem - Obdivovanou firmou »R 2006 ËÌslo jedna se stala mladoboleslavsk· äKODA AUTO a.s., druhou nejvÌce obdivovanou elektr·rensk· spoleËnost »EZ, a. s., a t¯etÌ Zentiva a.s. K p¯ekvapenÌm letoönÌho roËnÌku pat¯Ì, ûe mezi desÌtku ALL STARS pronikla STUDENT AGENCY, s.r.o., kter· zaujala kr·snou p·tou pozici. "K novink·m letoönÌho roËnÌku pat¯Ì nov· krev - dvacÌtka firem, kter· novÏ pronikla mezi prvnÌ stovku obdivovan˝ch, coû svÏdËÌ nejen o dynamice v˝voje ËeskÈ ekonomiky, o jejich ˙spÏönÈ marketingovÈ komunikaci, kter· utv·¯Ì jejich image, ale i o jejich zdravÈm j·dru - o inovaËnÌch schopnostech, finanËnÌ stabilitÏ, vztahu k lidsk˝m zdroj˘m i spoleËenskÈ odpovÏdnosti," uvedl k letoönÌm v˝sledk˘m ûeb¯ÌËku p¯edseda SdruûenÌ CZECH TOP 100 Jan Struû a dodal: "NenÌ n·hodou, ûe se mezi prvnÌ desÌtku probojovala spoleËnost STUDENT AGENCY, s.r.o., kter· se profilovala v ˙spÏönÈho provozovatele tÈmÏ¯ dvou desÌtek vnitrost·tnÌch a mezin·rodnÌch linek a nejvÏtöÌho tuzemskÈho prodejce letenek. Pr·vem zÌskala prvenstvÌ v odvÏtvovÈm ûeb¯ÌËku, kde nechala za sebou spoleËnosti tak silnÈho zvuku jako »eskÈ aerolinie, »edok i DHL Express, ale i prvenstvÌ v JihomoravskÈm kraji." »tvrtou p¯ÌËku ûeb¯ÌËku uh·jil PlzeÚsk˝ Prazdroj, a.s., p·tou zaujala jiû zmÌnÏn· STUDENT AGENCY, s.r.o. Na öestÈ p¯ÌËce stanula Skanska CZ a.s., na sedmÈ BudÏjovick˝ Budvar, n·rodnÌ podnik. Na osmou p¯ÌËku vystoupl mobilnÌ oper·tor Eurotel Praha, spol. s r.o. Dev·tou zaujÌm· podnik TÿINECK… éELEZ¡RNY, a.s., a des·tou zÌskala PPF a.s. éeb¯ÌËek je tvo¯en na z·kladÏ hlasov·nÌ manaûer˘ v˝znamn˝ch spoleËnostÌ, ekonomick˝ch a finanËnÌch analytik˘, z·stupc˘ oborov˝ch sdruûenÌ, svaz˘ a profesnÌch asociacÌ, osloven˝ch SdruûenÌm CZECH TOP 100. Podrobnosti uv·dÌ V˝sledkov· listina 100 obdivovan˝ch firem »eskÈ republiky 2006. (tz)

la," sdÏlil na ned·vnÈ tiskovÈ konferenci v Praze Ing. Petr Chv·tal, gener·lnÌ ¯editel TNT Express v »eskÈ republice. Certifikaci TAPA zÌskala obÏ depa TNT Express v »eskÈ republice v Praze i v BrnÏ potÈ, co proöla p¯Ìsn˝m bezpeËnostnÌm auditem. BezpeËnost z·silek je posuzov·na podle ˙rovnÏ p¯epravy vysoce modernÌch a öpiËkov˝ch z·silek. OcenÏnÌ zÌsk· ta spoleËnost, kter· dodrûuje vysokÈ bezpeËnostnÌ standardy p¯i p¯evzetÌ, transportu a doruËenÌ z·silky po celÈm svÏtÏ. TNT Express tak m˘ûe sv˝m klient˘m zaruËit, ûe jejich z·silky budou nejen dopraveny za p¯Ìsn˝ch bezpeËnostnÌch pravidel, a z·roveÚ takÈ nebude

jejich obsah poökozen nebo jinak znehodnocen ostatnÌmi z·silkami. TNT je souËasnÏ Ëlenem asociace TAPA. Mezi dalöÌ Ëleny pat¯Ì firmy jako Apple, Ericsson, Fujitsu, Motorola, Nokia, Philips, IBM, Intel, Compaq. Zopakujme informaci, kter· se v urËitÈ modifikaci v ProsperitÏ jiû objevila - TNT Express je svÏtovou jedniËkou v doruËov·nÌ B2B (business to business) z·silek. TNT Express v »eskÈ republice je souË·stÌ glob·lnÌ sÌtÏ sest·vajÌcÌ z tÈmÏ¯ 900 dep a p¯ekladiöù, odkud p¯epravÌ t˝dnÏ do vÌce neû 200 zemÌ svÏta okolo 3,5 milion˘ balÌËk˘, dokument˘ a tÏûk˝ch z·silek. CelosvÏtovÏ operuje s vÌce neû 19 000 vozidly a 43 n·kladnÌmi letadly a m· nejvÏtöÌ leteckou a silniËnÌ infrastrukturu pro door-to-door p¯epravu expresnÌch z·silek v EvropÏ. TNT Express zamÏstn·v·

celosvÏtovÏ okolo 48 000 pracovnÌk˘ a je prvnÌ spoleËnostÌ na svÏtÏ, kter· zÌskala certifik·t Investor in People s glob·lnÌ p˘sobnostÌ. V roce 2005 vyk·zala spoleËnost TNT Express p¯Ìjmy v hodnotÏ 5,3 miliard Euro. Zisk 474 milion˘ Euro vydÏlan˝ch za rok 2005 je o 25,1 % vyööÌ neûli v roce 2004 (375 milion˘ Euro). SpoleËnost TNT Express v »eskÈ republice provozuje svÈ internetovÈ str·nky na adrese: www.tnt.cz. (rix)

23

duben 2006

MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

Problém je ve schopnosti klientů umět si vybrat a zvolit ten správný produkt O soutěži Zlatá koruna pro náš časopis Dr. Pavel Doležal

F

inanční produkty začaly bojovat o tituly nejlepších finančních produktů Zlatá koruna 2006 ve 14 kategoriích a současně začalo hlasování veřejnosti o "Nejoblíbenější finanční produkt roku 2006", o němž budou napříč všemi kategoriemi rozhodovat sami klienti. Svůj hlas vybranému produktu mohou dát na finančním portálu www.zlatakoruna.info. Ve veřejné soutěži mohou hlasující získat zajímavé ceny od partnerů projektu, jakými určitě jsou například víkend na motocyklech Harley Davidson a Buell, návštěva výrobního závodu Ferrari, golfové vybavení značky Callaway, oblečení z kolekce Puma Ferrari a další zajímavé ceny. Soutěž se vyhlašuje již čtvrtým rokem a my jsme se ředitele této soutěže Dr. Pavla Doležala zeptali Co novÈho letoönÌ roËnÌk nabÌzÌ, ËÌm se posouv· v˝ö v porovn·nÌ s tÏmi minul˝mi? Letos je tÏch novinek skuteËnÏ hodnÏ, takûe jen to nejd˘leûitÏjöÌ. Po t¯i roËnÌky p¯in·öely v˝sledky ZlatÈ koruny finanËnÌm spoleËnostem efektivnÌ marketingov˝ n·stroj pro vnÏjöÌ komunikaci smÏrem ke klient˘m. P¯em˝öleli jsme o tom, jak· dalöÌ p¯idan· hodnota ZlatÈ koruny by jeötÏ mohla p¯ispÏt i jako n·stroj vnit¯nÌ komunikace pro soutÏûÌcÌ spoleËnosti. Za kaûd˝m finanËnÌm produktem jsou trochu nepr·vem v pozadÌ lidÈ - jednotlivÌ manaûe¯i produkt˘, specialistÈ na marketing, t˝m kter˝ p¯ivedl tento produkt k ûivotu. Letos bychom chtÏli ocenit i je. Proto p¯ich·zÌme s "motivaËnÌm" programem ZlatÈ koruny. Oslovili jsme spoleËnosti, kterÈ reprezentujÌ svÏtovÏ proslulÈ znaËky, kterÈ ve svÈm oboru p¯edstavujÌ pomysln˝ Olymp. Letos tedy k prestiûnÌmu ocenÏnÌ vÌtÏznÈ finanËnÌ produkty obdrûÌ i atraktivnÌ vÏcnÈ ceny se

znaËkami Ferrari, Maserati, Harley Davidson, Buell, Puma, Callaway a dalöÌ. VÏ¯Ìme, ûe to podpo¯Ì i zdravou rivalitu, a tÌm i novÈ kvalitnÏjöÌ produkty na finanËnÌm trhu. P¯inese letoönÌ roËnÌk takÈ nÏjakÈ z·sadnÌ organizaËnÌ zmÏny? Z·sadnÌ zmÏny ne, ale urËitÏ jsme r·di, ûe se n·m poda¯ilo ke spolupr·ci p¯izvat renomovanÈ spoleËnosti B.I.G. Prague a B.I.G. PR. Slibujeme si od tÈto spolupr·ce pr·vÏ dokonalÈ z·zemÌ a perfektnÌ organizaËnÌ zvl·dnutÌ celÈho projektu ZlatÈ koruny. Kolik je jiû p¯ihl·öeno produkt˘ a z kterÈ oblasti finanËnÌch produkt˘ a sluûeb je nejvÏtöÌ z·jem o soutÏû? Do letoönÌ soutÏûe o nejlepöÌ finanËnÌ produkty Zlat· koruna 2006 p¯ihl·silo tÈmÏ¯ 50 spoleËnostÌ celkem 142 produkt˘. NejvÏtöÌ z·jem byl v kategoriÌch éivotnÌ a kapit·lovÈ pojiötÏnÌ, HypotÈky a ⁄vÏry. D· se usoudit, v jakÈm segmentu nabÌdky je nejvÏtöÌ konkurence na ËeskÈm trhu? Zlat· koruna chce pom·hat vytv·¯et konkurenËnÌ prost¯edÌ a uËit klienty lÈpe se orientovat ve sloûitÈm svÏtÏ financÌ. Z p¯ihl·öen˝ch produkt˘ se d· vyËÌst, ûe nejvÏtöÌ konkurence je bezesporu pr·vÏ v nejsilnÏji obsazen˝ch segmentech éivotnÌ a kapit·lovÈ pojiötÏnÌ, HypotÈky a ⁄vÏry. Jsou to p¯esnÏ ty bankovnÌ produkty, kterÈ ve¯ejnost, ale i podnikatelÈ nejvÌce vyuûÌvajÌ. Z kolika Ëlen˘ sest·v· letoönÌ odborn· porota?

Na hodnocenÌ se podÌlÌ vÌce neû stoËlenn· FinanËnÌ akademie sloûen· z finanËnÌch odbornÌk˘ a z·stupc˘ odborn˝ch ekonomick˝ch mÈdiÌ. Rozmanitost FinanËnÌ akademie zaruËuje pestr˝ pohled na vöechny p¯ihl·öenÈ finanËnÌ produkty a maximalizuje objektivitu hodnocenÌ. Na kolika webov˝ch str·nk·ch se lze o soutÏûi dozvÏdÏt? Spolupracujeme prakticky se vöemi v˝znamn˝mi finanËnÌmi servery, takûe odkazy na soutÏû Zlat· koruna 2006 najdete str·nk·ch: ● Aktu·lnÏ.cz ● »eskÈNoviny.cz ● FinanËnÌNoviny.cz ● FinExpert.cz ● Finance.cz ● PenÌze.cz ● Kurzy.cz ● OsobnÌ finance.cz ● Prosperita.info ● a dalöÌch Podle zkuöenostÌ z diskuse nad roËnÌky minul˝mi - jak˝ produkt chybÌ zejmÈna podnikatelskÈ klientele? NemyslÌm si, ûe by vyslovenÏ nÏjak˝ produkt na naöem trhu chybÏl. NabÌdka finanËnÌch produkt˘ je dnes uû urËitÏ srovnateln· s vyspÏl˝mi zemÏmi. Trh i konkurence finanËnÌch produkt˘ zaËala b˝t u n·s natolik pruûn·, ûe pokud nÏco chybÌ, velmi rychle se takov· mezera zaplÚuje. ProblÈm je spÌöe na druhÈ stranÏ - ve schopnosti klient˘ umÏt si vybrat a zvolit ten spr·vn˝ produkt. SvÏt financÌ - zd· se mi p¯Ìliö v·ûn˝ a upjat˝. MyslÌm, ûe by snesl trochu nads·zky aû humornÈho pojetÌ. Jak˝ je v·ö n·zor? UrËitÏ. Tento obor byl a je tradiËnÏ vnÌm·n jako velmi konzervativnÌ, stroh˝ a v·ûn˝, alespoÚ pro naprostou vÏtöinu lidÌ. VÏ¯Ìm, ûe uû p¯ÌötÌ rok p¯ijdeme i s humornÏjöÌm pohledem, ale to se net˝k· soutÏûe Zlat· koruna. Bude to na stejnÈ tÈma, ale zcela jin· opera. UrËitÏ jiû uvaûujete o roËnÌku p¯ÌötÌm - budete kl·nÌ finanËnÌch institucÌ spojovat t¯eba s nÏjakou celebritou? A nejenom s jednou, ale to se pr·vÏ t˝k· jen tÈ "opery". Nebo naopak - vyplatilo by se soutÏû ozvl·ötnit zcela neËekan˝m zp˘sobem, aniû by se z nÌ stala nepat¯iËn· show? To je prima ot·zka. Pro letoönÌ rok jsme se rozhodli pojmout slavnostnÌ vyhl·öenÌ soutÏûe Zlat· koruna trochu jin˝m zp˘sobem neû doposud. A prozradÌte n·m nÏco? To by potom nebylo p¯ekvapenÌ. VÏ¯Ìme, ûe se n·m to povede a vöichni hostÈ slavnostnÌho vyhl·öenÌ si uûijÌ p¯Ìjemn˝ a zajÌmav˝ veËer. dÏkuji za rozhovor Eva Brixi

24

www.prosperita.info

duben 2006

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN

Tři čtvrtiny úvěrů na bydlení poskytly v ČR stavební spořitelny A ČSS představila svůj pohled na obchodní výsledky sektoru za rok 2005. Na celkovém počtu úvěrů na bydlení se stavební spoření podílelo více než třemi čtvrtinami. V uplynulém roce poskytly stavební spořitelny 160 tisíc nových úvěrů v celkovém objemu 43 mld. Kč a svou nabídkou pokryly nejširší spektrum investic od několika tisíc korun až po miliony.

StavebnÌ spo¯itelny poskytly i v roce 2005 ˙vÏry v rekordnÌm objemu. PostupnÏ takÈ doch·zÌ k vyrovn·v·nÌ v poËtu novÏ uzavÌran˝ch smluv po zmÏnÏ z·kona o stavebnÌm spo¯enÌ (novela 1. 1. 2004). V roce 2003 statisÌce obyvatel »R uspÌöily svÈ rozhodnutÌ uzav¯Ìt smlouvu v souvislosti se zmÏnou z·kona a tÌm i v˝öe st·tnÌ podpory. Doölo tak k enormnÌmu n·r˘stu v poËtu uzav¯en˝ch smluv. Tento v˝kyv se vyrovn· aû v pr˘bÏhu let. V roce 2005, kter˝ potvrzuje tento trend, uzav¯ely stavebnÌ spo¯itelny celkem 792 tis. smluv (vËetnÏ smluv o nav˝öenÌ) o celkovÈ cÌlovÈ Ë·stce 165 mld KË.

Dostupnost ˙vÏr˘ zvyöuje jejich oblibu u klient˘ V roce 2005 poskytly stavebnÌ spo¯itelny 160 tis. nov˝ch ˙vÏr˘ v celkovÈm objemu 43 mld KË. S rostoucÌm z·jmem o financov·nÌ stoup· i pr˘mÏrn· v˝öe poskytovan˝ch ˙vÏr˘. StavebnÌ spo¯itelny vöak jasnÏ vnÌmajÌ svou pozici na trhu jako instituci, kter· dok·ûe poskytnout ˙vÏry vhodnÈ pro nejöiröÌ spektrum bytov˝ch pot¯eb. Spr·vnost tÏchto ˙vah takÈ dokl·dajÌ ˙daje za loÚsk˝ rok. Ze vöech klient˘, kte¯Ì v loÚskÈm roce vyuûili ˙vÏr na bydlenÌ, zvolily nÏkterou ze stavebnÌch spo¯itelen vÌce neû t¯i Ëtvrtiny. Pr˘mÏrn· v˝öe ˙vÏru ze stavebnÌho

spo¯enÌ 271 tis. KË ukazuje, ûe domÈnou stavebnÌch spo¯itelen z˘st·vajÌ spÌöe rekonstrukce, modernizace a po¯izov·nÌ levnÏjöÌch, staröÌch byt˘. Samoz¯ejmostÌ jsou vöak i nÏkolikamilionovÈ ˙vÏry slouûÌcÌ k po¯ÌzenÌ nov˝ch rodinn˝ch dom˘ nebo byt˘.

PevnÈ ˙rokovÈ sazby pat¯Ì mezi nejd˘leûitÏjöÌ v˝hody stavebnÌho spo¯enÌ ⁄vÏry stavebnÌch spo¯itelen majÌ dlouhodobÏ pevnÈ ˙rokovÈ sazby, kterÈ jsou vlastnostÌ produktu a nenÌ jich dosahov·no na ˙kor nadmÏrnÈho zvyöov·nÌ ceny (sazby). V˝öe sazby je sjedn·na jiû v okamûiku uzav¯enÌ smlouvy o stavebnÌm spo¯enÌ. NÌzkÈ a z·roveÚ pevnÈ ˙roËenÌ vych·zÌ ze systÈmu stavebnÌho spo¯enÌ. StavebnÌ spo¯itelny nemusejÌ zÌsk·vat penÌze na ˙vÏry na trhu, ale zdrojem pro nÏ jsou vklady spo¯ÌcÌch p¯·telsk˝ch klient˘. SouËasn· atraktivita do jistÈ mÌry konkurenËnÌch hypotÈk je v nÏkter˝ch p¯Ìpadech d·na skuteËnostÌ, ûe jejich ˙rokov· sazba je klientovi fixov·na na v˝znamnÏ kratöÌ dobu.

CÌlov· Ë·stka PoËet

500

2,5

400

2,0

300

1,5

200

1,0

100

0,5

0

0 2003

2004

PoËet nov˝ch smluv vËetnÏ zv˝öenÌ (miliony klient˘)

Objem nov˝ch smluv vËetnÏ zv˝öenÌ (mil. KË)

3,0

70 60 50 40 30 20

Doch·zÌ postupnÏ k normalizaci stavu po zmÏnÏ st·tnÌ podpory. V roce 2005 uzav¯ely stavebnÌ spo¯itelny celkem 792 tis.*) smluv o celkovÈ cÌlovÈ Ë·stce 165 mld. KË

10 0

43

StavebnÌ spo¯enÌ

HypotÈky

50 000

Objem ˙vÏr˘ PoËet

0

0 2003

2004

StavebnÌ spo¯enÌ

HypotÈky

dos·hl 75 %

350 V roce 2005 poskytly stavebnÌ spo¯itelny 160 tisÌc nov˝ch ˙vÏr˘ v celkovÈm objemu 43 mld. KË. Objem nov˝ch ˙vÏr˘ roste dÌky stoupajÌcÌ pr˘mÏrnÈ v˝öi jednoho ˙vÏru.

Objem vklad˘ a ˙vÏr˘ (mld. KË)

10,0

51 026

Vývoj vkladů a úvěrů

PoËet nov˝ch ˙vÏr˘

Objem nov˝ch ˙vÏr˘ (mld. KË)

20,0

158 735

velmi diferencovan˝m rozsahem v˝öe ˙vÏru.

200 000

100 000

000 000 000 000 000 000 000 000 000 0

● PodÌl stavebnÌch spo¯itelen na celkovÈm poËtu ˙vÏr˘ na bydlenÌ

Nové úvěry

150 000

180 160 140 120 100 80 60 40 20

● StavebnÌ spo¯itelny poskytujÌ velkÈ mnoûstvÌ ˙vÏr˘ na bydlenÌ s

*) vËetnÏ zv˝öenÌ

30,0

PoËet nov˝ch ˙vÏr˘ na bydlenÌ

Objem nov˝ch ˙vÏr˘ na bydlenÌ (mld. KË) 80 72

2005

40,0

Velmi nÌzk· mÌra rizikovosti ˙vÏr˘ ze stavebnÌho spo¯enÌ je d·na p¯edevöÌm pevn˝mi ˙rokov˝mi sazbami (nemÏnÌ se mÏsÌËnÌ zatÌûenÌ klienta v pr˘bÏhu spl·cenÌ) a tÌm, ûe poskytnutÌ ˙vÏru zpravidla p¯edch·zÌ f·ze spo¯enÌ. StavebnÌ spo¯itelna m· jiû p¯ed poskytnutÌm ˙vÏru ¯adu informacÌ o platebnÌ schopnosti budoucÌho dluûnÌka; a klient si ovÏ¯il svÈ finanËnÌ moûnosti. K nÌzkÈ mÌ¯e rizikov˝ch ˙vÏr˘ takÈ p¯ispÌv· obez¯etn· obchodnÌ politika a nÏkdy aû p¯Ìliö striktnÌ z·konnÈ podmÌnky poskytov·nÌ ˙vÏr˘. V·ûen˝ podÌl klasifikovan˝ch pohled·vek ËinÌ u stavebnÌch spo¯itelen 1,28 %, coû je podstatnÏ mÈnÏ neû u jin˝ch typ˘ ˙vÏr˘. Ministerstvo financÌ uv·dÌ, ûe problÈmy se spl·cenÌm p˘jËek od bank m· zhruba 8 % Ëesk˝ch dom·cnostÌ. StavebnÌ spo¯enÌ tak umoûÚuje nabÌdnout stabilnÌ podmÌnky, kterÈ jsou v˝hodnÈ a rovnov·ûnÈ pro klienty i stavebnÌ spo¯itelny.

Nové úvěry na bydlení v roce 2005

Nové smlouvy o stavebním spoření

600

⁄vÏry ze stavebnÌho spo¯enÌ jsou bezpeËnÈ

PrognÛza byla zpracov·na v polovinÏ roku 2004. S tÈmÏ¯ dvoulet˝m odstupem je moûno konstatovat, ûe v˝voj odpovÌd· oËek·v·nÌ.

Mezi˙vÏry ⁄vÏry Vklady

300 250

prognÛza

200 BÏhem nÏkolika let dojde k vyrovn·nÌ vklad˘ a ˙vÏr˘

150 100 50

2005 0 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012

Poskytování předsmluvních informací o úvěrech na bydlení V roce 2001 byla pod z·ötitou EvropskÈ komise sjedn·na "⁄mluva o dobrovolnÈm kodexu o poskytov·nÌ p¯edsmluvnÌch informacÌ souvisejÌcÌch s ˙vÏry na bydlenÌ" (d·le jen "⁄mluva"), a to mezi z·stupci evropsk˝ch sdruûenÌ ˙vÏrov˝ch institucÌ a z·stupci evropsk˝ch spot¯ebitelsk˝ch sdruûenÌ. Evropsk· komise z·roveÚ vydala "DoporuËenÌ k pod·v·nÌ informacÌ p¯ed

poskytnutÌm ˙vÏru na bydlenÌ" (d·le jen "doporuËenÌ EvropskÈ komise"). CÌlem uveden˝ch dokument˘ je nastavit urËit˝ standard poskytov·nÌ informacÌ klient˘m jeötÏ p¯ed uzav¯enÌm smlouvy o ˙vÏru na bydlenÌ pro banky a dalöÌ ˙vÏrovÈ instituce tak, aby informace byly dostateËnÏ transparentnÌ a navz·jem porovnatelnÈ. P¯edpokl·d· se, ûe k v˝öe uvede-

Organizační změny ve fungování AČSS A»SS je pr·vnickou osobou s formou z·jmovÈho sdruûenÌ pr·vnick˝ch osob, jehoû ˙Ëelem je vytv·¯et p¯ÌznivÈ podmÌnky pro financov·nÌ bytov˝ch pot¯eb ˙ËastnÌk˘ stavebnÌho spo¯enÌ. Po opuötÏnÌ rotaËnÌho principu p¯edsednictvÌ a jeho nahrazenÌ na dva roky volen˝mi org·ny A»SS sÌdlÌ na st·lÈ adrese totoûnÈ s »eskou bankovnÌ asociacÌ. NovÈ stabilnÌ sÌdlo je mimo jinÈ vyj·d¯enÌm rostoucÌ samostatnosti asociace oproti d¯ÌvÏjöÌmu stÏhov·nÌ podle sÌdla p¯edsedajÌcÌ stavebnÌ spo¯itelny. Prezidium v souËasnosti pracuje v n·sledujÌcÌm sloûenÌ: VojtÏch Luk·ö (p¯edseda), Petr Kielar (1. mÌstop¯edseda), Kurt Matouschek (mÌstop¯edseda), Ji¯Ì äperl, Hans-J¸rgen Wohlrabe a Tobias Heller. Ve¯ejnosti je k dispozici internetov· str·nka www.acss.cz. KromÏ tradiËnÌch informacÌ, aktualit a v˝roËnÌch zpr·v, se na tomto mÌstÏ m˘ûe kaûd˝ sezn·mit se slovnÌËkem v˝raz˘ z oblasti stavebnÌho spo¯enÌ. Tento jiû nÏkolik let fungujÌcÌ n·stroj p¯id·v· dalöÌ moûnost, jak zÌsk·vat odpovÏdi na ot·zky souvisejÌcÌ se stavebnÌm spo¯enÌm. (tz cass)


nÈ ⁄mluvÏ budou p¯istupovat jak jednotlivÈ banky a finanËnÌ instituce, kterÈ ˙vÏry na bydlenÌ poskytujÌ, tak p¯edevöÌm celÈ n·rodnÌ bankovnÌ asociace Ëi jin· obdobn· sdruûenÌ. StavebnÌ spo¯itelny sdruûenÈ v Asociaci Ëesk˝ch stavebnÌch spo¯itelen (A»SS) byly v dubnu 2005 p¯ijaty za ¯·dnÈ Ëleny EvropskÈho sdruûenÌ stavebnÌch spo¯itelen. Plnopr·vn˝mi Ëleny se staly v dobÏ, kdy tato mezin·rodnÌ instituce ⁄mluvu na z·kladÏ p¯edchozÌho rozhodnutÌ sv˝ch Ëlen˘ akceptovala. A»SS proto uvÌtala i iniciativu »eskÈ bankovnÌ asociace k respektov·nÌ tÈto ⁄mluvy. Na z·kladÏ rozhodnutÌ Ëlensk˝ch stavebnÌch spo¯itelen z ˙nora 2006 vyhl·sila A»SS p¯ipravenost stavebnÌch spo¯itelen ⁄mluvu plnÏ akceptovat.

Kodex a jeho Ë·sti Ofici·lnÌm potvrzenÌm tohoto rozhodnutÌ je registrace u p¯Ìsluön˝ch evropsk˝ch org·n˘, se kterou je spojena povinnost do jednoho roku od data registrace implementovat obsah ⁄mluvy v praxi, a to formou p¯ijetÌ tzv. "Kodexu". Kodex se dÏlÌ na dvÏ z·kladnÌ Ë·sti. PrvnÌ obsahuje obecnÈ z·kladnÌ informace o pro-

duktu, kterÈ umoûÚujÌ klientovi jasnou orientaci v problematice produktu, v naöem p¯ÌpadÏ ve stavebnÌm spo¯enÌ. Tato Ë·st je zpravidla vyd·na jako spoleËn˝ materi·l zainteresovan˝ch bankovnÌch institucÌ. A pr·vÏ tuto Ë·st si v·m dovolujeme p¯edstavit. Druhou Ë·stÌ jsou informace souvisejÌcÌ s konkrÈtnÌm ˙vÏrov˝m poûadavkem klienta, vypracovanÈ podle doporuËenÌ zakotvenÈho v evropskÈ ⁄mluvÏ formou tzv. EvropskÈho standardizovanÈho formul·¯e. Tuto Ë·st budou stavebnÌ spo¯itelny nabÌzet klient˘m pozdÏji (do jednoho roku po registraci), neboù zmÏny, kterÈ je nutno provÈst, si vyû·dajÌ n·roËnÈ softwarovÈ ˙pravy. HlavnÌm posl·nÌm formul·¯e je zv˝öit informovanost klient˘. StavebnÌ spo¯itelny jeho prost¯ednictvÌm upozorÚujÌ na ˙skalÌ, kter· jsou se zÌsk·nÌm ˙vÏru spojena, a na oblasti, kter˝m je t¯eba vÏnovat p¯ed uzav¯enÌm smlouvy pozornost. S maxim·lnÌ moûnou p¯esnostÌ je klient informov·n o n·kladech, kterÈ bude muset v souvislosti s ˙vÏrem vynaloûit. M˘ûeme ¯Ìci, ûe spolu s opat¯enÌmi, kter· byla p¯ijata po novele z·kona o stavebnÌm spo¯enÌ (1. 10. 2005), se jedn· o vysokou transparentnost podmÌnek. Klient navÌc zÌsk·v· moûnost porovn·nÌ srovnateln˝ch podmÌnek jednotliv˝ch bankovnÌch institucÌ.

25

duben 2006

SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB

Pojištění pohledávek vyvažuje obchodní a finanční řízení firmy O bchodní pohledávky mohou tvořit až 40 procent celkových aktiv společnosti. Přesto je to často nejméně pochopená, nevyužívaná a podhodnocená sféra podnikání. Průzkum, který provedla mezi britskými firmami pojišťovna Atradius, jedna z největších světových pojišťoven pohledávek, ukázal, že pouze 42 % podniků zaměstnává někoho, kdo by "honil" jejich faktury. Podnikové účetní využívá 9 % podniků a zbylých 49 % to nechává například na pomocné účetní, sekretářce a dalších zaměstnancích, kteří pro tak důležitou činnost nemají často dostatek času ani zkušeností.

Prodej se bez pohled·vek neobejde Podnikatel, kterÈmu vznikajÌ nezajiötÏnÈ pohled·vky z obchodnÌho styku, musÌ uvaûovat o jejich zabezpeËenÌ. Na druhou stranu musÌ mÌt na vÏdomÌ i to, ûe smyslem podnik·nÌ je obchodovat a ûe bez rizika vzniku nedobytn˝ch pohled·vek nelze v souËasnÈ dobÏ obchod dob¯e rozvÌjet. Riziko neuhrazenÌ pohled·vky se ¯adÌ k v˝znamn˝m faktor˘m, kterÈ mohou ohrozit cash-flow firmy. Dodavatel by mÏl vËas rozpoznat, jak v˝znamnÏ m˘ûe neuhrazenÌ pohled·vky ovlivnit chod jeho firmy, v opaËnÈm p¯ÌpadÏ m˘ûe dojÌt aû k druhotnÈ platebnÌ neschopnosti. RozhodnutÌ o uzav¯enÌ pojiötÏnÌ z·visÌ na vÌce faktorech. P¯edch·zet by mÏla vûdy anal˝za moûn˝ch rizik spojen˝ch s pohled·vkami. St·le mÈnÏ odbÏratel˘ akceptuje obchodnÌ podmÌnku platby v hotovosti, coû riziko nezaplacenÌ minimalizuje, ale v nÏkter˝ch oborech se jedn· o standard. SÌdlÌ-li odbÏratel v zemi, kde je nutno zajiöùovat pohled·vky nap¯Ìklad dokument·rnÌm akreditivem, pak hraje pojiötÏnÌ jen druhotnou roli.

PojiötÏnÌ ˙vÏr˘ je i pro st¯ednÌ a malÈ podniky Studie EvropskÈ Komise IMCC ve svÈ zpr·vÏ k trûnÌm trend˘m definuje malÈ a st¯ednÌ podniky jako podniky s obratem pod 2 mil. EUR, u exportnÌch firem pod 5 mil. EUR. Nap¯Ìklad v portfoliu pojiöùovny Atradius m· tento segment - tedy podniky s obratem do 150 mil. korun - p¯ibliûnÏ 15% zastoupenÌ. PodÌl tÏchto podnik˘ ale st·le nar˘st·, protoûe si zaËÌnajÌ uvÏdomovat d˘leûitost a efektivnost pojiötÏnÌ pohled·vek. NejmenöÌ pojistiteln˝ obrat u pojiöùovny Atradius je 50 mil. korun, ale u nov˝ch

26

a zaËÌnajÌcÌch spoleËnostÌ nenÌ v˝öe pojiötÏnÈho obratu podmÌnkou. Z pohledu pojiöùoven vÏtöÌ mnoûstvÌ SME p¯edstavuje stabilnÏjöÌ portfolio a lÈpe rozloûenÈ riziko. Jednou z moûn˝ch cest pro vÏtöÌ rozöÌ¯enÌ pojiötÏnÌ pohled·vek v tomto segmentu je snÌûenÌ administrativy, nap¯Ìklad cestou vyuûitÌ internetu.

Co se vlastnÏ pojiöùuje Pojiöùovny rozliöujÌ mezi tzv. komerËnÌmi a politick˝mi riziky. ObÏ rizika mohou vy˙stit v platebnÌ neschopnost Ëi platebnÌ nev˘li. Politick· rizika, kter˝mi je nap¯. znemoûnÏnÌ transferu penÏz nebo zruöenÌ v˝voznÌ licence, je d˘leûitÈ zahrnout do pojistnÈ ochrany pro odbÏratele nap¯Ìklad v »ÌnÏ, Rusku, Kazachst·nu Ëi UkrajinÏ. Aby pojiötÏnÌ mÏlo skuteËnÏ smysl a dodavateli p¯ineslo poûadovan˝ efekt, nem· smysl do pojiötÏnÌ vybÌrat jen nÏkolik rizikovÏjöÌch odbÏratel˘, ale implementovat pojiötÏnÌ do strategickÈho ¯ÌzenÌ pohled·vek. Pojiöùovna jako neutr·lnÌ partner Ëasto pom˘ûe vy¯eöit vz·jemnÈ spory mezi obchodnÌm a finanËnÌm ¯ÌzenÌm firmy tak, aby firma d·l mohla obchodovat s vÏdomÌm, ûe vöechny jejÌ pohled·vky jsou v p¯ÌpadÏ neuhrazenÌ pojiötÏny. Mezi klasickÈ v˝luky pojiötÏnÌ pat¯Ì moûnost pojistit ve¯ejnopr·vnÌ subjekt se sÌdlem v »R (nap¯Ìklad nemocnice nebo municipality) nebo odbÏratele, kte¯Ì majÌ velmi öpatnou platebnÌ mor·lku.

Desetiny procenta zachr·nÌ obrat S pojiöùovnou uzavÌr· dodavatel roËnÌ r·mcovou pojistnou smlouvu, ve kterÈ je stanovena

cena, spolu˙Ëast, ˙zemnÌ krytÌ a dalöÌ speci·lnÌ ujedn·nÌ. PojistnÈ se odvÌjÌ od obratu, kter˝ m· b˝t pojiötÏn, d˘leûitou roli hraje takÈ historie nedobytn˝ch pohled·vek, stav a rizikovost oboru a odbÏratel˘. Zpravidla se cena pohybuje v desetin·ch procenta mezi 0,2 - 0,5 % a hradÌ se dle uskuteËnÏnÈho obratu. Spolu˙Ëast ËinÌ 10 - 15 % u komerËnÌch rizik, u politick˝ch 0 - 10 %. Smlouva takÈ definuje, jakÈ odbÏratele pojiöùovna pojiöùuje pauö·lnÏ bez provÏ¯ov·nÌ a pro kterÈ je stanovena hornÌ hranice pojiötÏnÈho

limitu. OdbÏratele nad touto hranicÌ pojiöùovna jmenovitÏ provÏ¯uje, stanovuje pro nÏ na z·kladÏ n·vrhu dodavatele pojiötÏn˝ limit a monitoruje jejich finanËnÌ sÌlu a p¯edevöÌm platebnÌ problÈmy po celou dobu platnosti pojiötÏnÌ.

Inkaso pohled·vek je v rukou pojiöùovny V p¯ÌpadÏ zhoröenÌ finanËnÌ situace odbÏratele pojiöùovna spolu s dodavatelem ËinÌ kroky vedoucÌ k inkasu celÈ Ë·stky.

K pojištění Generali technická pomoc při poruše vozidla Novinkou v oblasti asistenËnÌ sluûby k pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel u pojiöùovny Generali je Program technickÈ pomoci. ZatÌmco standardnÌ pojiötÏnÌ ¯eöÌ p¯Ìpady v souvislosti s hav·riÌ vozidla, Program technickÈ pomoci se vztahuje k pomoci na cest·ch v p¯Ìpadech, kdy vozidlo nenÌ schopno nap¯. dalöÌ jÌzdy. Sluûbu ocenÌ p¯edevöÌm majitelÈ ojet˝ch vozidel. Je moûnÈ si ji ke standardnÌmu pojiötÏnÌ dokoupit za symbolickou cenu 300 KË roËnÏ. Kdo vöak bude mÌt pojiötÏnÌ vozidla u Generali ve variantÏ Komplet, zÌsk· sluûbu zcela zdarma. "VÏ¯Ìme, ûe motoristi tuto moûnost uvÌtajÌ, protoûe ne vöechny p¯Ìpady nepojÌzdnosti vozidla jsou zp˘sobeny hav·riemi. NynÌ se uû nikdo nemusÌ b·t vycestovat do zahraniËÌ jen proto, ûe m· obavy, jak by ¯eöil p¯Ìpadn˝ problÈm s vozem. Pom˘ûeme mu my," vysvÏtlil Ivan StaroviË, vedoucÌ odboru pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. Program technickÈ pomoci se vztahuje na osobnÌ a uûitkov· vozidla do 3,5 t a maxim·lnÏ s devÌti sedadly vË. mÌsta ¯idiËe. Tuto pomoc mohou klienti vyuûÌt nejen p¯i jÌzd·ch po »eskÈ republice, ale i v zahraniËÌ. Servis pokr˝v· oblast Evropy (s v˝jimkou Islandu, GrÛnska, äpicberk˘, Kan·rsk˝ch ostrov˘, Madeiry, Kypru, Azorsk˝ch ostrov˘; Alb·nie a st·t˘ b˝valÈho SSSR s ohledem na mÌstnÌ podmÌnky), a to v n·sledujÌcÌm rozsahu:

»esk· republika: ● P¯Ìjezd asistenËnÌho vozidla a pomoc asistenËnÌ sluûby na pozemnÌch komunikacÌch, ● odtah nepojÌzdnÈho vozidla, zajiötÏnÌ a uschov·nÌ vozidla. ZahraniËÌ (standard - sluûby v zahraniËÌ se poskytujÌ aû do v˝öe 100 Euro): ● P¯Ìjezd asistenËnÌho vozidla a pomoc asistenËnÌ sluûby na pozemnÌch komunikacÌch do 45 minut, ● odtah nepojÌzdnÈho vozidla, zajiötÏnÌ a uschov·nÌ vozidla, ● zajiötÏnÌ n·hradnÌ p¯epravy pro pos·dku havarovanÈho vozidla z mÌsta pojistnÈ ud·losti po dohodÏ s pos·dkou vozidla buÔ do cÌle cesty Ëi do mÌsta bydliötÏ, ● zajiötÏnÌ odtahu havarovanÈho vozidla do »R. Program technickÈ pomoci zabezpeËuje asistenËnÌ sluûba Generali Assistance. BezplatnÏ je tato sluûba zahrnuta v pojiötÏnÌ Komplet, dokoupit si ji za symbolickou cenu 300 KË m˘ûe kaûd˝, kdo m· pro svÈ motorovÈ vozidlo sjedn·no u Generali povinnÈ ruËenÌ nebo jak˝koliv druh pojiötÏnÌ kasko (allrisk, minikasko, havarijnÌ pojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad odcizenÌ). DalöÌ informace jsou k dispozici na internetovÈ adrese www.generali.cz, s ot·zkami se lze obr·tit takÈ na infolinku 800 150 155. (tz)

www.prosperita.info

duben 2006

TRH INFORMACÍ

Allianz uvádí na trh nový typ povinného ručení P ojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s volitelnou spoluúčastí, tak zní celý název revolučního povinného ručení, které na český trh přináší Allianz pojišťovna. Řidiči v České republice tak dostávají další možnost, jak si snížit náklady na "povinné" pojištění vozidel. Nové povinné ručení si zájemci budou moci sjednat na všech obchodních místech Allianz, v pobočkách Komerční banky a také na www.allianz.cz.

"P¯ipravili jsme ˙plnÏ nov˝ produkt povinnÈho ruËenÌ, kter˝ je urËen˝ zejmÈna pro motoristy, kte¯Ì jezdÌ bez nehod. KromÏ bonusu za bezeökodnÌ pr˘bÏh pojiötÏnÌ mohou zÌskat dalöÌ slevu za sjedn·nÌ povinnÈho ruËenÌ se spolu˙ËastÌ. Sleva m˘ûe dos·hnout aû 11 %, coû nenÌ zanedbateln· Ë·stka. Podobn˝ produkt se osvÏdËil i na zahraniËnÌch trzÌch, velmi dobrÈ zkuöenosti s nÌm majÌ naöi kolegovÈ na Slovensku, ale takÈ nap¯Ìklad v It·lii", p¯edstavil nov˝ produkt v nabÌdce Ji¯Ì Charypar, mÌstop¯edseda p¯edstavenstva Allianz pojiöùovny. OstatnÌ parametry povinnÈho ruËenÌ se spolu˙ËastÌ z˘st·vajÌ na standardnÌ ˙rovni, toto pojiötÏnÌ ve spojenÌ se zelenou kartou platÌ po celÈ EvropÏ. ZmÏny se pochopitelnÏ nedotknou osob, kter˝m byla ökoda zp˘sobena. Allianz poökozenÈmu vyplatÌ celÈ pojistnÈ plnÏnÌ a klient, kter˝ si pojiötÏnÌ se spolu˙ËastÌ sjednal, uhradÌ spolu˙Ëast Allianz pojiöùovnÏ.

PovinnÈ ruËenÌ se spolu˙ËastÌ je p¯ipraveno pro osobnÌ i n·kladnÌ vozidla do hmotnosti 3,5 tuny. V˝öi spolu˙Ëasti si klient m˘ûe zvolit ve dvou variant·ch, 5 000,- KË, kdy zÌsk· slevu 6 % z pojistnÈho, a 10 000,- KË, kdy zÌsk· slevu 11 % z pojistnÈho. Pro flotilovÈ pojiötÏnÌ se slevy stanovujÌ individu·lnÏ. Limity pojistnÈho plnÏnÌ si mohou ¯idiËi vybrat od 18/35, p¯es 50/50, po 100/100 milion˘ KË, v cenÏ pojiötÏnÌ jsou zahrnuty i z·kladnÌ asistenËnÌ sluûby, kterÈ Allianz poskytuje v nejen p¯ÌpadÏ nehody, ale i poruchy vozidla. Allianz pojiöùovna v nabÌdce samoz¯ejmÏ ponech·v· i st·vajÌcÌ produkty povinnÈho ruËenÌ bez spolu˙Ëasti. PovinnÈ ruËenÌ se spolu˙ËastÌ je souË·stÌ novÈho balÌËku pojiötÏnÌ vozidel Allianz pojiöùovny, kter˝ novÏ nese n·zev "AUTOPOJIäTÃNÕ". "V˝raznÏ jsme obmÏnili takÈ havarijnÌ pojiötÏnÌ a rozsah asistenËnÌch sluûeb. ZejmÈna pro staröÌ vozy bude havarijnÌ pojiötÏnÌ cenovÏ

v˝hodnÏjöÌ, k tomu jsme u z·kladnÌch asistenËnÌch sluûeb v˝raznÏ zv˝öili limity plnÏnÌ. NavÌc jsme pod n·zvem "PojiötÏnÌ asistence PLUS" p¯ipravili ˙plnou novinku v podobÏ nadstandardnÌch asistenËnÌch sluûeb poskytovan˝ch za p¯Ìplatek", up¯esnil rozsah zmÏn Ji¯Ì Charypar. Allianz pojiöùovna pat¯Ì ke spoleËnostem, kterÈ na Ëesk˝ trh p¯in·öejÌ novÈ, progresivnÌ myölenky. Byla jednou z prvnÌch pojiöùoven, kterÈ zavedly podrobnÏjöÌ segmentaci povinnÈho ruËenÌ. Segmentace sazeb vych·zÌ ze statistik, kterÈ dokazujÌ, ûe rizikovost klienta z·visÌ na

mnoha parametrech, nap¯Ìklad na bydliöti, vÏku ¯idiËe, poËtu najet˝ch kilometr˘, zkuöenostech (dÈlce ¯idiËskÈ praxe), poËtu ¯idiË˘, kte¯Ì s vozem jezdÌ, pohlavÌ, ale dokonce i barvÏ vozu. »lenÏnÌ klient˘ podle r˘zn˝ch faktor˘ p¯i pojiötÏnÌ vozidel je bÏûnÏ vyuûÌvan· cesta ve vyspÏl˝ch zemÌch, jako je Velk· Brit·nie, NÏmecko Ëi It·lie a novÏ nap¯Ìklad i na Slovensku, kde Allianz - Slovensk· poisùovna uplatÚuje aû 15 r˘zn˝ch parametr˘. (tz)

První česká biotechnologická ročenka pokraËov·nÌ ze strany 13 KromÏ p¯ehlednÈ datab·ze rozËlenÏnÈ podle nÏkolika kritÈriÌ roËenka obsahuje takÈ profily firem a v˝zkumn˝ch pracoviöù, rozhovory s p¯ednÌmi Ëesk˝mi specialisty z oboru a odbornÈ Ël·nky. D·le p¯edstavuje spoleËnosti, kterÈ nabÌzejÌ souvisejÌcÌ sluûby v oblasti financov·nÌ Ëi poradenstvÌ. "Podporou vzniku Czech Biotech Reportu usilujeme o zviditelnÏnÌ ËeskÈho biotechnologickÈho sektoru a pevnÏ vÏ¯Ìme, ûe se to odrazÌ jak na dom·cÌ p˘dÏ, tak na p¯Ìlivu investic tohoto typu do »eskÈ republiky ze zahraniËÌ," vysvÏtlil gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu Tom·ö Hruda,

a doplnil: "Stejn˝ cÌl sledujeme i prezentacÌ ËeskÈho potenci·lu na nejvÏtöÌ oborovÈ konferenci - BIO 2006, kter· se uskuteËnÌ letos v dubnu v Chicagu nebo partnerstvÌm a spolupracÌ na spuötÏnÌ unik·tnÌho sektorovÈho port·lu www.gate2biotech.com." DalöÌ informace o roËence vËetnÏ moûnosti jejÌho objedn·nÌ najdete na www.gate2biotech.com. JihomoravskÈ inovaËnÌ centrum MVDr. Michal Kostka Biotech sector manager telefon:+420 541 143 017 e-mail: [email protected] (tz)

Je nám třicet a míříme do dálek k˝m zv·ûenÌm a doplnÏnÌm tzv. smÏrov·nÌ - internÌho kÛdu, kter˝ urËuje depo a ¯idiËe, kter˝ bude balÌk doruËovat. Pak balÌk putuje sÌtÌ DPD, tzn. nejËastÏji je spolu s dalöÌmi balÌky naloûen do velkÈho kontejneru, kter˝m je veËer p¯evezen do centr·lnÌho p¯ekladiötÏ, bÏhem noci na p¯ekladiöti rozt¯ÌdÏn a naloûen do obdobnÈho kontejneru, kter˝ balÌk doveze do depa zajiöùujÌcÌho doruËenÌ. Druh˝ den r·no jin˝ ¯idiË balÌk naloûÌ a bÏhem dne doruËÌ. BÏhem celÈ p¯epravy balÌk proch·zÌ nÏkolika kontrolnÌmi body, kde je ËÌslo balÌku zad·v·no do IT systÈmu. ÿada z·znam˘ o pr˘chodu kontrolnÌmi body tvo¯Ì tzv. historii balÌku, kter· je po zad·nÌ ËÌsla balÌku k dispozici z·kaznÌkovi nap¯. na internetu. Asi dvÏ t¯etiny lidÌ z tÈmÏ¯ 400 zamÏstnanc˘ a spolupracovnÌk˘ DPD v »eskÈ republice fyzicky zajiöùujÌ v˝öe popsan˝ cyklus ¯ÌdÌ auta, p¯ekl·dajÌ balÌky, zad·vajÌ informace o nich do IT systÈmu. Zbytek lidÌ se star· o Ëinnosti, kterÈ samotnÈ p¯epravÏ p¯edch·zejÌ nebo ji n·sledujÌ - z·kaznick˝ servis, marketing, tj. tvorba produkt˘ a jejich cen, prodej, pÈËe o z·kaznÌky, fakturace, ˙ËetnictvÌ apod.

Narozeninov· data firem b˝vajÌ d˘leûit·. Vedou zpravidla k hodnocenÌ, ohlÈdnutÌ, pouËenÌ a vyvol·vajÌ mnoho ot·zek: co d·l, jak lÈpe, co jeötÏÖ TÏûko je najednou vyjmenovat. Jsou spoleËnosti, kterÈ rostou rozv·ûnÏ, ale jistÏ, jinÈ se pyönÌ raketov˝m startem. Jsou podniky, kterÈ si zakl·dajÌ na image, ale i ty, kterÈ s·zejÌ jen a jen na vynikajÌcÌ v˝robek nebo naopak kvalitu "posilujÌ" spÌöe marketingem. Jak· je ta, jejÌû n·zev zn·te v sestavÏ t¯Ì pÌsmen DPD? O tom jiû gener·lnÌ ¯editel a jednatel Ing. Daniel Mareö: SpoleËnost DPD existuje jiû od roku 1976 a dnes pat¯Ì mezi p¯ednÌ poskytovatele z·silkov˝ch sluûeb v EvropÏ. »Ìm jste pro z·kaznÌky tolik atraktivnÌ, proË by si mÏli vybrat pr·vÏ vaöe sluûby? ChtÏl bych se v prvnÌ ¯adÏ zastavit u data vzniku DPD: je to p·r dn˘, kdy jsme oslavili 30 let od naöeho zaloûenÌ. A k tomu je nutnÈ doplnit, ûe p¯ed tÏmi t¯iceti lety byla DPD prvnÌ spoleËnostÌ, kter· p¯iöla na trh se sluûbami pozemnÌ distribuce kusov˝ch z·silek. Na DPD "narozeninovÈ" oslavÏ jsem mÏl moûnost se setkat s p˘vodnÌmi zakladateli DPD, dnes v·ûen˝mi, vÌce neû öedes·tilet˝mi p·ny, kte¯Ì p¯ipomnÏli hodnoty, na kter˝ch DPD vybudovali: systÈm pro pozemnÌ p¯epravu balÌkov˝ch z·silek mezi firmami, inovativnÌ, na z·kaznÌka orientovan˝ p¯Ìstup, maxim·lnÌ spolehlivost a bezpeËnost p¯epravy, a to vöe i dÌky tehdy p¯evratnÈmu pouûitÌ technologie Ë·rov˝ch kÛd˘, co nejvÌce efektivnÌ a tedy cenovÏ p¯ÌstupnÈ. Od tÈ doby DPD systÈm ¯ada dalöÌch spoleËnostÌ vÌce Ëi mÈnÏ ˙spÏönÏ kopÌrovala. Co je vöak jedineËnÈ, jsou lidÈ tvo¯ÌcÌ tento systÈm. NavÌc bÏhem tÏch 30 let se DPD poda¯ilo se stejn˝mi atributy rozöÌ¯it do celÈ Evropy a znaËky DPD se nynÌ objevujÌ uû i v prvnÌch neevropsk˝ch zemÌch - Tunisko, Mexiko, »Ìna. VÏ¯Ìme, ûe tak snad atraktivnost DPD pro z·kaznÌky d·le rozvÌjÌme. M˘ûete n·m popsat, jak vypad· cesta konkrÈtnÌho balÌËku od v˝chozÌho mÌsta k cÌli a hlavnÏ, co vöechno musÌte udÏlat vy, aby z·silka dorazila vËas a v po¯·dku? Velmi zjednoduöenÏ: odesÌlatel zavol· na naöi linku z·kaznickÈho servisu a domluvÌ si Ëas a mÌsto vyzvednutÌ balÌËku. ÿidiË DPD v domluven˝ Ëas p¯ijede a nejpozdÏji v tento moment musÌ b˝t balÌk vybaven p¯epravnÌm ötÌtkem obsahujÌcÌm zejmÈna adresu p¯Ìjemce a odesÌlatele a hlavnÏ jedineËnÈ ËÌslo balÌku, kter˝ ho jednoznaËnÏ identifikuje. ÿidiË balÌk naloûÌ a odveze do nejbliûöÌho st¯ediska DPD, tzv. depa. Tam dojde k prvnÌmu zad·nÌ dat o balÌku do IT systÈmu DPD spolu s p¯esn˝m automatic-


Disponujete jednou z nejvÏtöÌch mezin·rodnÌch dopravnÌch sÌtÌ. Pl·nujete ji rozöi¯ovat d·l a jak takovÈ rozöi¯ov·nÌ vlastnÏ vypad·, co to obn·öÌ? KlÌËovou oblastÌ rozvoje pro majitele DPD spoleËnost Geopost, kter· je 100% dce¯innou firmou francouzskÈ poöty La Poste, je Evropa, Ëemuû odpovÌdajÌ i ned·vno ozn·menÈ akvizice ve Francii a ÿecku. V r·mci Evropy je centrem z·jmu urËitÏ i tzv. v˝chodnÌ Evropa. Vyj·d¯enÌm tohoto z·jmu je nap¯. i investice do stavby novÈho centr·lnÌho p¯ekladiötÏ pro »eskou republiku a praûskÈho depa, kterÈ v souËasnÈ dobÏ budujeme na jihov˝chodnÌm okraji Prahy. Geopost vöak jiû bÏhem minulÈho roku ozn·mil sv˘j z·mÏr expandovat d·le do celÈho svÏta a nenÌ tedy pochyb, ûe expanze bude pokraËovat. V tÈto souvislosti je velkou v˝hodou DPD i jejÌch potenci·lnÌch partner˘, ûe vzhledem ke svÈ historii m· zaûit˝ systÈm, tzv. franöÌz a rozöi¯ov·nÌ tedy nemusÌ nutnÏ znamenat jen akvizice, jak to m˘ûeme sledovat u jin˝ch spoleËnostÌ na trhu, ale poskytuje ¯adu alternativnÌch p¯Ìstup˘ vûdy ku spokojenosti p¯edevöÌm z·kaznÌka. Mezi vaöe klienty, kter˝ch je vÌce neû dvÏ stÏ tisÌc, pat¯Ì velkÈ, zn·mÈ firmy, ¯eknÏme öpiËky. Ale p¯ece jen, nebojÌte se konkurence, jak proti nÌ bojujete? Jen s mÌrnou d·vkou nads·zky tvrdÌm, ûe DPD konkurenci nem·. Na trhu se pohybuje ¯ada firem nabÌzejÌcÌch vÌce Ëi mÈnÏ zda¯ilÈ kopie DPD, ale origin·l je jen jeden. CtÌme naöe z·kaznÌky, hodnoty, kv˘li kter˝m si n·s vybrali, zamÏstnance a spolupracovnÌky, kte¯Ì tyto hodnoty ztÏlesÚujÌ a d·le rozvÌjejÌ. SnaûÌme se uplatÚovat novÈ myölenky, naslouchat pot¯eb·m z·kaznÌk˘ a p¯ispÌvat k jejich ˙spÏch˘m. Kolik z·silek dennÏ odeölete a co dÏl·te pro to, aby jich bylo jeötÏ vÌce? V celÈm evropskÈm systÈmu DPD se dennÏ pohybuje p¯es 1,5 milionu balÌk˘. V »eskÈ republice jsme loni p¯epravili o tÈmÏ¯ 25 % vÌce balÌk˘ neû rok p¯ed tÌm. VÏ¯Ìme, ûe pÈËe, kterou vÏnujeme z·kaznÌk˘m a jejich balÌk˘m, profesion·lnÌ p¯Ìstup naöich zamÏstnanc˘ a spolupracovnÌk˘ spolu s efektivnÌm cenovÏ dostupn˝m "produktem" jsou z·kladem naöeho dneönÌho ˙spÏchu, a pokud tyto z·klady budeme d·le rozvÌjet, r˘st poËtu p¯epravovan˝ch balÌk˘ jistÏ bude d·le pokraËovat. ProzradÌte n·m, ËÌm motivujete svÈ zamÏstnance? Jsme pomÏrnÏ mlad˝, velmi otev¯en˝ a p¯·telsk˝, ale takÈ v˝konn˝ t˝m lidÌ. éijeme a pracujeme ve velmi zajÌmavÈm a rychle se rozvÌjejÌcÌm oboru, kde za sebou hned vidÌme dob¯e odvedenou pr·ci, tedy spokojenÈho z·kaznÌka a prosperujÌcÌ firmu. J· i moji kolegovÈ si dob¯e uvÏdomujeme, ûe je to unik·tnÌ situace, kter· se n·m v ûivotÏ nemusÌ opakovat, a tak myslÌm, s motivacÌ nem·me potÌû. (r)

27

duben 2006, roËnÌk 8


Co přinesl uplynulý rok auditorské profesi proto, ûe v nÏkolika bodech d·v· Ëlensk˝m st·t˘m pr·vo volby z vÌce variant. Zde se otevÌr· prostor pro diskusi a individu·lnÌ ¯eöenÌ. Role KA»R p¯i tvorbÏ z·kona bude v˝raznÏ aktivnÏjöÌ neû p¯i tvorbÏ evropskÈ smÏrnice a vÏ¯Ìme, ûe se poda¯Ì vytvo¯it kvalitnÌ normu, vyhovujÌcÌ jak auditor˘m, tak i podnikatelskÈmu prost¯edÌ.

Nations, zamÏ¯en· na malÈ a st¯ednÌ podniky v tzv. rozvÌjejÌcÌch se zemÌch, organizovan· IFAC (International Federation of Accountants) s podporou Komory auditor˘ »R, Svazu ˙ËetnÌch (obÏ organizace jsou Ëlensk˝mi organizacemi IFAC) a Asociace certifikovan˝ch ˙ËetnÌch (ACCA). Konference se z˙Ëastnilo vÌce neû 100 ˙ËastnÌk˘ z celÈho svÏta a p¯inesla dalöÌ posun v nazÌr·nÌ na malÈ a st¯ednÌ podniky, jejich roli v dneönÌ ekonomice a jejich symbiÛzu s ˙ËetnÌmi a auditorsk˝mi firmami. Jen pro zajÌmavost, je logickÈ, ûe rozhodujÌcÌ vÏtöina ˙ËetnÌch a auditorsk˝ch firem rovnÏû pat¯Ì do kategorie mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ (small and medium enterprises - SME), ale s ohledem na specifika profese se ËastÏji uûÌv· zkratky SMP (small and medium practitioners).

Zruöeny p˘vodnÌ auditorskÈ smÏrnice

Co n·s Ëek· a co najdete na www.kacr.cz

AuditorskÈ postupy jsou jiû desÌtky let regulov·ny tzv. profesnÌmi standardy, tedy pravidly, jak m· b˝t audit vykon·n. Jen pro lepöÌ p¯edstavu - jedn· se o takov· pravidla, kter· nap¯Ìklad upravujÌ postupy p¯i vyhodnocov·nÌ rizik, pl·nov·nÌ auditu, prov·dÏnÌ jednotliv˝ch test˘ spolehlivosti vnit¯nÌch kontrol i test˘ souladu n·zoru auditora a z˘statku na ˙Ëtech (tzv. testy vÏcnÈ spr·vnosti), komunikaci auditora s ˙ËetnÌ jednotkou, d·le jde o postupy souvisejÌcÌ s rizikem podvodu, pravidla pro ukonËenÌ auditu a vyd·nÌ auditorskÈ zpr·vy atp. P¯estoûe z·kladnÌ r·mec je v z·sadÏ st·le stejn˝, v jednotlivostech a mnohdy i v dÌlËÌm p¯Ìstupu (nap¯Ìklad v souËasnÈ dobÏ zv˝öen· orientace na anal˝zu veöker˝ch rizik souvisejÌcÌch s podnik·nÌm) se i auditorskÈ standardy vyvÌjejÌ a harmonizujÌ. V tÈto souvislosti jsme p¯istoupili k tomu, ûe byly zruöeny p˘vodnÌ auditorskÈ smÏrnice Komory auditor˘ »eskÈ republiky a byly nahrazeny Mezin·rodnÌmi auditorsk˝mi standardy. Je to dalöÌ krok k tomu, aby Ëesk˝m auditor˘m, a tedy i podnikatel˘m, vÏ¯il i zahraniËnÌ investor.

Je zn·mo, ûe Ëas je veliËinou spojitou, nikoli diskrÈtnÌ. Hovo¯it proto o roce 2005 bez alespoÚ letmÈho zmÌnÏnÌ roku dalöÌho mi p¯ipad· nemoûnÈ. VÌce se Ëten·¯ dozvÌ na jinÈm mÌstÏ tÈto p¯Ìlohy, ale p¯ece jen alespoÚ dvÏ zmÌnky o tom, co n·s Ëek· a co se m˘ûe t˝kat SME. V blÌzkÈ dobÏ bude na webov˝ch str·nk·ch komory umÌstÏn p¯eklad studie FEE s n·zvem "Jak mohou malÈ a st¯ednÌ podniky snÌûit riziko podvodu". Studie uv·dÌ z·kladnÌ p¯Ìstupy detekce podvod˘ a jin˝ch protiz·konn˝ch aktivit, kterÈ mohou postihnout malÈ a st¯ednÌ podnik·nÌ. Pokud bude text tÈto studie pro v·s, v·ûenÈ Ëten·¯e Ëasopisu Prosperita, inspirativnÌ, budu velmi potÏöen. StejnÏ tak budu potÏöen, pokud si najdete Ëas na konferenci o problematice ˙ËetnictvÌ a auditu, kterou Komora auditor˘ po¯·d· ve dnech 16. 17. ¯Ìjna v hotelu Dorint Novotel v Praze. Jak studii FEE, tak informace o konferenci m˘ûete v dohlednÈ dobÏ nalÈzt na www.kacr.cz. Na tÈto adrese je i seznam auditor˘ a auditorsk˝ch spoleËnostÌ, s nimiû lze nav·zat kontakt nejen pro pot¯eby povinnÈho auditu, ale i pro ¯adu ovÏ¯ovacÌch i poradensk˝ch sluûeb, kterÈ profesnÏ zdatnÌ audito¯i poskytujÌ. Doc. Ing. VladimÌr Kr·lÌËek, CSc. prezident Komory auditor˘ »eskÈ republiky

aneb co můžeme nabídnout pro zvýšení podnikatelských úspěchů

S

trochou nadsázky lze úvodem připomenout, že rok 2005 byl prvním rokem vzájemné spolupráce mezi Komorou auditorů České republiky a časopisem Prosperita. Byl tedy rokem námluv, vzájemného oťukávání a poznávání. Domlouvali jsme vzájemné postupy a pravidla s cílem dosáhnout kýženého efektu, tedy informovat malé a střední podniky o tom, kdo jsou auditoři, komu slouží, co mohou nabídnout pro zvýšení podnikatelských úspěchů těch, kteří se v mnohdy nelehkých podmínkách rozhodli podnikat. Výsledkem námluv je mimo jiné i tato příloha, která komplexním způsobem dává nahlédnout do problematiky auditu (rozhovor s vicepresidentem KAČR ing. Jiřím Vrbou či přehledná tabulka o povinném auditu zpracovaná Ing. Evou Fišerovou, erudovanou pracovnicí metodického úseku KAČR), oblasti daní a účetnictví (článek Ing. Ivany Pilařové, členky Rady KAČR) či na malé a střední podniky ve speciálně zaměřených článcích prof. Libuše Müllerové a Ing. Jarmily Novotné. Věřím, že si každý z čtenářů najde to, co jej vzhledem k jeho postavení a zaměření zaujme a obohatí.

Rok 2005 byl pochopitelnÏ pro naöi profesi v˝znamn˝ i z mnoha dalöÌch hledisek, souvisejÌcÌch s postupn˝m zaËleÚov·nÌm ËeskÈ ekonomiky, a to vËetnÏ sektoru mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ do evropskÈ, resp. svÏtovÈ ekonomiky. Na tento proces reaguje i auditorsk· profese, kter· je navÌc pod st·l˝m tlakem regul·tor˘

28

kapit·lov˝ch trh˘, ale i ostatnÌch uûivatel˘ ˙ËetnÌch informacÌ, p¯edevöÌm potenci·lnÌch investor˘. Ve Spojen˝ch st·tech jiû od roku 2002 existuje velmi siln· regulace auditorskÈ profese jakoûto reakce na podnikovÈ skand·ly (tzv. Sarbanes - Oxley Act). V EvropÏ jdeme naötÏstÌ umÌrnÏnÏjöÌ, byù velmi d˘slednou cestou spoËÌvajÌcÌ ve vyv·ûenosti povinnostÌ auditora a jeho pr·v. Na ˙rovni EU byla schv·lena tzv. smÏrnice o statut·rnÌm auditu, kter· bude ve vöech jazycÌch unie publikov·na v ⁄¯ednÌm vÏstnÌku (Official Journal) patrnÏ v kvÏtnu letoönÌho roku. Na jejÌ tvorbÏ jsme se zprost¯edkovanÏ podÌleli jakoûto ËlenovÈ FEE (FÈdÈration des Experts Comptables EuropÈens), profesnÌ organizace evropsk˝ch auditor˘. P¯ipomÌnkovali jsme i Ëeskou verzi smÏrnice, byù spravedlivÏ musÌm konstatovat, ûe ˙roveÚ p¯ekladu byla nap¯Ìklad ve srovn·nÌ s p¯eklady IFRS (Mezin·rodnÌch standard˘ ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ) na vysokÈ ˙rovni. V r·mci spolupr·ce s Ministerstvem financÌ »eskÈ republiky si jiû vytv·¯Ìme relativnÏ konkrÈtnÌ p¯edstavu, jak by mohla vypadat implementace tÈto smÏrnice do pr·vnÌch norem »eskÈ republiky, tedy do novÈho z·kona o auditorech. SmÏrnici nelze jednoduöe p¯evzÌt, zejmÈna ne

Posun v nazÌr·nÌ na malÈ a st¯ednÌ podniky Rok 2005 byl jiû 17. rokem existence auditorskÈ profese v »eskÈ republice. Jiû patrnÏ nelze hovo¯it o profesi mladÈ a zaËÌnajÌcÌ (byù ve srovn·nÌ s profesÌ nap¯Ìklad na britsk˝ch ostrovech jsme sotva v kategorii "mladöÌch û·k˘"), ale o profesi, kter· se snaûÌ minim·lnÏ udrûet krok s dÏnÌm ve svÏtÏ. To, ûe jsme si jiû vydobyli i urËit˝ respekt v mezin·rodnÌm prost¯edÌ, se projevilo mimo jinÈ i tÌm, ûe se v b¯eznu 2005 konala v Praze mezin·rodnÌ konzultativnÌ konference s n·zvem SMP/SME and Developing

Komora auditor˘ »eskÈ republiky Opletalova 55 110 00 Praha 1 tel.: 420 224 212 670 fax: 420 224 211 905 e-mail: [email protected] www.kacr.cz

www.prosperita.info/prilohy


Novinky v zákoně o daních z příjmů od 1. 1. 2006 pro právnické osoby P očátkem roku 2006 většina právnických osob především dokončuje práce na účetní závěrce uplynulého roku 2005, případně spolupracuje s auditorem na ověření účetní závěrky roku 2005. Čas ale běží dál, reálně je rok 2006 a v daňové legislativě dochází - jako každoročně - ke změnám právě na počátku roku 2006. I v této vypjaté době je nutné "držet krok" a přestože rok 2006, co se týče daní, teprve začíná, je nutné se soustředit na změny, které daňová legislativa přinesla.

ZnaËnÈ zmÏny probÏhly na dani z p¯Ìjm˘, a to z·konem Ë. 545/2005 Sb., kter˝ byl vyhl·öen ve SbÌrce z·kon˘ dne 30. 12. 2005. Novela z·kona je ˙Ëinn· od 1. 1. 2006, nÏkterÈ zmÏny vöak platÌ jiû pro zdaÚovacÌ obdobÌ poËÌnajÌcÌ 1. 1. 2005 a pozdÏji. NÏkterÈ zmÏny, a to jeötÏ pro rok 2005, p¯inesla retroaktivnÌ novela z·kona Ë. 56/2006 Sb. V n·sledujÌcÌch ¯·dcÌch se soust¯edÌme p¯edevöÌm na zmÏny platnÈ pro pr·vnickÈ osoby. PostupnÏ bude pojedn·no o zmÏn·ch: ● Platn˝ch jiû pro zdaÚovacÌ obdobÌ roku 2005, ● v oblasti osvobozenÌ dividend a podÌl˘ na zisku, ● ve spoleËn˝ch ustanovenÌch z·kona, ● v odpisov·nÌ dlouhodobÈho majetku, ● v odËitateln˝ch poloûk·ch od z·kladu danÏ, ● v editaËnÌ povinnosti spr·vce danÏ, ● v z·konÏ o rezerv·ch.

1. ZmÏny platnÈ jiû pro zdaÚovacÌ obdobÌ poËÌnajÌcÌ dnem 1. 1. 2005 a pozdÏji

Autor: Miloš Krmášek

OsvobozujÌ se p¯Ìjmy menöinov˝ch akcion·¯˘ (fyzick˝ch osob) p¯i uplatnÏnÌ pr·va hlavnÌho akcion·¯e na v˝kup ˙Ëastnick˝ch cenn˝ch papÌr˘ podle ß 183i obchodnÌho z·konÌku (ObZ). V p¯ÌpadÏ p¯Ìjm˘ vytÏsnÏnÈho menöinovÈho akcion·¯e se bude postupovat jako u p¯Ìjm˘ z prodeje cenn˝ch papÌr˘. (ß 4 odst. 1 pÌsm. w). Pokud p¯Ìjem nenÌ od danÏ osvobozen˝, pak se zdaÚuje jako ostatnÌ p¯Ìjem podle ß 10 odst. 1 pÌsm. b). U pr·vnick˝ch osob se jedn· o zdanitelnÈ p¯Ìjmy.

Slevy na dani na registraËnÌ pokladny PoplatnÌk˘m (povinn˝m osob·m podle z·kona o registraËnÌch pokladn·ch), kte¯Ì do 30. Ëervna 2006 uvedli do stavu zp˘sobilÈho uûÌv·nÌ registraËnÌ pokladnu podle z·kona o registraËnÌch pokladn·ch, daÚ za zdaÚovacÌ obdobÌ, ve kterÈm tato skuteËnost nastala, se sniûuje o polovinu po¯izovacÌ ceny registraËnÌ pokladny, maxim·lnÏ vöak o 8 000 KË na jednu pokladnu. PoplatnÌk˘m, kte¯Ì do 31. prosince 2006 provedli technickÈ zhodnocenÌ dosud uûÌvanÈ


pokladny tak, aby splÚovala podmÌnky stanovenÈ z·konem o registraËnÌch pokladn·ch, daÚ za zdaÚovacÌ obdobÌ, ve kterÈm tato skuteËnost nastala, se sniûuje o 30 % hodnoty technickÈho zhodnocenÌ ceny registraËnÌ pokladny, maxim·lnÏ vöak o 4 000 KË na jednu pokladnu. Pro rok 2005 pravdÏpodobnÏ staËÌ pokladnu nakoupit, uvedena do uûÌv·nÌ m˘ûe b˝t podle p¯esnÈ dikce z·kona aû do 30. 6. 2006. Pokud nenÌ moûnÈ slevy z titulu registraËnÌ pokladny uplatnit v roce, kdy n·rok na slevy vznikl, z d˘vodu, ûe poplatnÌk byl v daÚovÈ ztr·tÏ nebo v nÌzkÈm z·kladu danÏ, je moûnÈ slevy uplatnit v nejbliûöÌm zdaÚovacÌm obdobÌ, ve kterÈm poplatnÌk vyk·ûe daÚ, nejv˝öe vöak ve t¯ech zdaÚovacÌch obdobÌch n·sledujÌcÌch po vzniku n·roku.

2. ZmÏny v podmÌnk·ch pro osvobozenÌ dividend a podÌl˘ na zisku Novelou doch·zÌ ke zmÏnÏ definice mate¯sk˝ch a dce¯in˝ch spoleËnostÌ, a to takto (ß 19 odst. 3 a 4): ● Mate¯sk· spoleËnost musÌ vlastnit na dce¯inÈ spoleËnosti podÌl na z·kladnÌm kapit·lu alespoÚ ve v˝öi 10 % a ● to po dobu nep¯etrûitÏ alespoÚ 12 mÏsÌc˘. Toto ustanovenÌ platÌ pro valnÈ hromady konanÈ poËÌnaje 1. 1. 2006. OsvobozenÌ podÌl˘ na zisku a dividend je moûnÈ za stejn˝ch podmÌnek jako s Ëlensk˝mi st·ty EU uplatnit takÈ pro spoleËnost, kter· je daÚov˝m rezidentem äv˝carskÈ konfederace nebo mate¯skou spoleËnostÌ äv˝carskÈ konfederace. P¯i vyuûitÌ tohoto osvobozenÌ se takÈ pouûije ustanovenÌ ß 25 odst. 1 pÌsm. zk) o n·kladech spojen˝ch s drûbou podÌlu na dce¯in˝ch spoleËnostech. Novelou z·kona tedy doölo na jednÈ stranÏ ke zmÏkËenÌ podmÌnek pro osvobozenÌ dividend a podÌl˘ na zisku, na kterÈ nynÌ dos·hne vÌce spoleËnostÌ. Na druhÈ stranÏ to vöak pro mate¯skÈ spoleËnosti znamen·, ûe se zv˝öÌ poËet jejich dce¯in˝ch spoleËnostÌ a tÌm i v˝öe daÚovÏ ne˙Ëinn˝ch n·klad˘ spojen˝ch s drûbou podÌlu na dce¯in˝ch spoleËnostech.

3. SpoleËn· ustanovenÌ z·kona - novÈ daÚovÏ ˙ËinnÈ n·klady P¯ÌspÏvek na stravov·nÌ a) v z·vislosti na dÈlce pracovnÌ smÏny DaÚovÏ uznateln˝ p¯ÌspÏvek zamÏstnavatele na stravov·nÌ zamÏstnanc˘ nenÌ niËÌm nov˝m. Z·kladnÌ podmÌnky daÚovÏ uznatelnosti tohoto p¯ÌspÏvku se nemÏnÌ. NovÏ vöak lze uplatnit daÚovÏ ˙Ëinn˝ p¯ÌspÏvek na dalöÌ (druhÈ) jÌdlo zamÏstnance, pokud dÈlka jeho smÏny v ˙hrnu s povinnou p¯est·vkou v pr·ci bude delöÌ neû 11 hodin. b) v kombinaci s pracovnÌ cestou Pokud zamÏstnanci vznik· n·rok na dietu na pracovnÌ cestÏ a pracovnÌ cesta je kon·na v pr˘bÏhu smÏny, nevznik· zamÏstnavateli

n·rok na daÚovÏ ˙Ëinn˝ p¯ÌspÏvek na stravov·nÌ. Pokud je vöak odpracov·na cel· pracovnÌ smÏna a pracovnÌ cesta s n·rokem na dietu je kon·na aû po odpracov·nÌ pracovnÌ smÏny, nast·v· soubÏh daÚovÏ ˙ËinnÈho p¯ÌspÏvku a diety podle z·kona o cestovnÌch n·hrad·ch.

P¯ÌspÏvky za ËlenstvÌ DaÚovÏ uznatelnÈ jsou od roku 2006 p¯ÌspÏvky Hospod·¯skÈ komo¯e »eskÈ republiky a Agr·rnÌ komo¯e »eskÈ republiky, a to bez nutnosti dokazovat vztah k p¯edmÏtu Ëinnosti. Pozor na prodej pozemku nabytÈho vkladem Ëi p¯emÏnou spoleËnostÌ V souladu s ß 24 odst. 1 pÌsm. t) se pro daÚovÈ ˙Ëely upravuje vstupnÌ cena pozemku a majetku, z nÏhoû ztr·ta je daÚovÏ neuznateln· (nap¯. umÏleck· dÌla), pokud byl tento majetek Ëi pozemek nabyt vkladem nebo p¯emÏnou spoleËnosti nebo n·sledn˝m vkladem Ëi p¯emÏnou. VstupnÌ cena pozemku a uvedenÈho majetku, kter· bude uplatÚov·na jako v˝daj p¯i prodeji tohoto majetku, se rovn· cenÏ, kter· byla evidovan· p¯ed jeho prvnÌm vloûenÌm nebo prvnÌ p¯emÏnou bez vlivu ocenÏnÌ re·lnou hodnotou, a to jen do v˝öe p¯Ìjm˘ z prodeje jednotlivÈho majetku. V˝daje na dopravu zamÏstnanc˘ DaÚovÏ ˙Ëinn˝m n·kladem se st·vajÌ v˝daje na dopravu zamÏstnanc˘ do a ze zamÏstn·nÌ zajiöùovanou zamÏstnavatelem vlastnÌm nebo jÌm pronajat˝m dopravnÌm prost¯edkem nebo dopravnÌmi prost¯edky smluvnÌho dopravce. Za dopravnÌ prost¯edky se vöak povaûujÌ motorov· vozidla pro p¯epravu deseti a vÌce osob. Pro zamÏstnance nenÌ tento nepenÏûnÌ p¯Ìjem od danÏ osvobozen a zvyöuje z·klad danÏ ze z·vislÈ Ëinnosti. P¯echodnÈ ubytov·nÌ zamÏstnanc˘ DaÚovÏ ˙Ëinn˝m n·kladem jsou v˝daje na p¯echodnÈ ubytov·nÌ zamÏstnance s v˝jimkou p¯echodnÈho ubytov·nÌ v rodinnÈm domÏ nebo bytÏ, a to maxim·lnÏ do v˝öe 3 500 KË mÏsÌËnÏ. Toto p¯echodnÈ ubytov·nÌ nesmÌ b˝t na pracovnÌ cestÏ a je poskytov·no zamÏstnavatelem zamÏstnanci jako nepenÏûnÌ plnÏnÌ, pokud obec p¯echodnÈho ubytov·nÌ nenÌ shodn· s obcÌ, kde m· zamÏstnanec bydliötÏ. Tento p¯Ìjem je pro zamÏstnance od danÏ osvobozen˝. Test nÌzkÈ kapitalizace na zjiötÏnÌ daÚovÈ uznatelnosti ˙rok˘ z ˙vÏr˘ a p˘jËek Test nÌzkÈ kapitalizace se pouûije i na ˙roky z p˘jËek a na ˙roky z ˙vÏr˘ hrazenÈ na z·kladÏ dodatk˘, kter˝mi se mÏnÌ v˝öe poskytovanÈ p˘jËky nebo ˙vÏru, sjednan˝ch po 1. 1. 2004 ke smlouv·m uzav¯en˝m p¯ed tÌmto datem. Test nÌzkÈ kapitalizace na ˙roky z tÏchto dodatk˘ ke smlouv·m uzav¯en˝m do konce roku 2003 se poËÌnaje 1. 1. 2006 uplatnÌ i v˘Ëi sestersk˝m spoleËnostem. Jinak tomu bude u ˙rok˘ z p˘jËek a ˙roky z ˙vÏr˘ ze smluv se sestersk˝mi spoleËnostmi, kterÈ byly uzav¯eny do konce roku 2003, kde se test nÌzkÈ kapitalizace neuplatnÌ, a to ani v roce 2005 ani v roce 2006. ⁄ËelovÈ vklady podniku S cÌlem zabr·nit ˙Ëelov˝m vklad˘m podniku se do z·kona doplÚuje ustanovenÌ ß 23d odst. 3. Pokud dojde k prodeji majetkovÈ ˙Ëasti, kter· byla nabyta vkladem podniku, a to do t¯Ì let po vkladu podniku, neexistujÌ ekonomickÈ d˘vody takovÈho vkladu a nemÏla by se uplatnit nab˝vacÌ cena stanoven· v ß 23a odst. 3. V souladu s p¯echodn˝mi

ustanovenÌmi se toto ustanovenÌ pouûije na prodej podÌlu uskuteËnÏn˝ po 1. 1. 2006, pokud byl zÌsk·n na z·kladÏ vkladu podniku p¯ed 1. 1. 2006.

4. Odpisov·nÌ majetku DaÚovÏ se neodpisuje povolenka na emise sklenÌkov˝ch plyn˘ a preferenËnÌ limit. Z v˝öe uvedenÈho vypl˝v·, ûe ˙ËetnÌ zachycenÌ povolenek a preferenËnÌch limit˘ je akceptov·no i p¯i sestavenÌ z·kladu danÏ z p¯Ìjm˘, a to bez jak˝chkoliv ˙prav. Toto ustanovenÌ je dÌky z·konu 56/2006 Sb. retroaktivnÌ pro rok 2005. Hmotn˝m majetkem se st·vajÌ vÏci uvedenÈ do stavu zp˘sobilÈho obvyklÈmu uûÌv·nÌ, kter˝m se rozumÌ dokonËenÌ vÏci a splnÏnÌ technick˝ch funkcÌ a povinnostÌ stanoven˝ch zvl·ötnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy pro uûÌv·nÌ (ß 26 odst. 10). P˘vodnÌ znÏnÌ z·kona stanovilo, ûe je moûnÈ uplatnit odpisy majetku, kter˝ je evidov·n, a majetku poplatnÌka (znÏnÌ do konce roku 2003), p¯ÌpadnÏ evidov·n u poplatnÌka (znÏnÌ od roku 2004). ProblÈmem je, ûe pojem "evidov·n u poplatnÌka" nenÌ nikde definov·n. SouËasnÈ znÏnÌ z·kona je z¯ejmÏ bez diskusÌ (a bez vazby na ˙ËetnictvÌ). Odpisov·nÌ nehmotnÈho majetku a jeho technickÈho zhodnocenÌ Nehmotn˝ majetek se odpisuje s p¯esnostÌ na celÈ mÏsÌce poËÌnaje mÏsÌcem n·sledujÌcÌm po dni, v nÏmû byly plnÏny podmÌnky pro odpisov·nÌ. Pokud je sjedn·no pr·vo uûÌv·nÌ NM na dobu urËitou, m· poplatnÌk moûnost uplatnit odpisy s p¯esnostÌ na dny. Novinkou je metodika odpisov·nÌ technickÈho zhodnocenÌ nehmotnÈho majetku nabytÈho na dobu neurËitou. PoplatnÌk od mÏsÌce n·sledujÌcÌho po dokonËenÌ technickÈho zhodnocenÌ pokraËuje v odpisov·nÌ nehmotnÈho majetku ze: ● Zv˝öenÈ vstupnÌ ceny snÌûenÈ o jiû uplatnÏnÈ odpisy, ● rovnomÏrnÏ bez p¯eruöenÌ po zb˝vajÌcÌ dobu odpisov·nÌ, nejmÈnÏ vöak: ● u audiovizu·lnÌho dÌla po dobu 9 mÏsÌc˘, ● u software a nehmotn˝ch v˝sledk˘ v˝zkumu a v˝voje po dobu 18 mÏsÌc˘, ● u ostatnÌho nehmotnÈho majetku po dobu 36 mÏsÌc˘. pokraËov·nÌ na stranÏ 40

29


K povinnosti auditu ze zákona a k případným dalším službám auditora podle zvláštních zákonů

V

obecném povědomí veřejnosti je role auditorů vnímána spíše ve vztahu k obchodním společnostem a především ke kapitálovému trhu. V poslední době se však již publikují i informace o působnosti auditorů u dalších subjektů, u kterých je činnost auditora, jako nezávislé a kvalifikované osoby, významná. V našem právním řádu je tato skutečnost reflektována v celé řadě zákonů, v nichž se vyžaduje i u nepodnikatelských subjektů ověření účetní závěrky a mnohdy i výroční zprávy auditorem. Z·kladnÌm p¯edpisem, jeû stanovÌ konkrÈtnÌm subjekt˘m povinnost auditu, je z·kon o ˙ËetnictvÌ, a sice v ß 20, kter˝ se v konkrÈtnÌm v˝Ëtu orientuje na podnikatelskÈ subjekty. Povinnost auditu neplatÌ pro subjekty v pr˘bÏhu konkurzu, a to po dobu nep¯etrûitÏ po sobÏ jdoucÌch 36 mÏsÌc˘, a d·le pro mimo¯·dnou ˙ËetnÌ z·vÏrku v p¯ÌpadÏ vyrovn·nÌ. Nad r·mec z·kona o ˙ËetnictvÌ stanovÌ povinnost auditu podnikatelsk˝m i nepodnikatelsk˝m subjekt˘m zvl·ötnÌ z·kony.

Povinnosti auditora stanovÌ z·kon o auditorech Na z·kon o ˙ËetnictvÌ navazuje v p¯Ìsluön˝ch ustanovenÌch o sbÌrce listin v obchodnÌm rejst¯Ìku obchodnÌ z·konÌk z hlediska zve¯ejÚov·nÌ vymezen˝ch informacÌ z ˙ËetnÌ z·vÏrky a v˝roËnÌ zpr·vy. SouËasnÏ obchodnÌ z·konÌk stanovÌ, ûe v urËen˝ch p¯Ìpadech se zve¯ejÚuje i zpr·va auditora o auditu. Vedle povinnostÌ podle z·kona o ˙ËetnictvÌ a z·kona o auditorech obchodnÌ

z·konÌk stanovÌ auditorskÈ ovÏ¯enÌ zpr·vy o vztazÌch mezi propojen˝mi osobami spadajÌcÌmi do podnikatelskÈho seskupenÌ a povinnost auditu ve vybran˝ch p¯Ìpadech p¯i p¯emÏn·ch spoleËnostÌ. Zve¯ejÚov·nÌ obdobn˝ch informacÌ nepodnikatelsk˝mi subjekty ¯eöÌ zvl·ötnÌ z·kony. V p¯ipojenÈ tabulce je p¯ehled subjekt˘, kterÈ podlÈhajÌ povinnosti auditu a odvol·vek na z·kony, kterÈ povinnost auditu stanovÌ, jakoû i promÌtnutÌ povinnosti zve¯ejÚov·nÌ informacÌ, o nichû je zmÌnka v˝öe. V tabulce je uveden i p¯ehled o sluûb·ch auditora v ostatnÌch p¯Ìpadech, kdy to vyûaduje Ëi umoûÚuje z·kon. Z tabulky vypl˝v·, ûe jde o p¯ehled skuteËnostÌ prokazatelnÏ ve ve¯ejnÈm z·jmu, kter˝ je v konkrÈtnÌch p¯Ìpadech obecn˝, jako nap¯. u zdravotnÌch pojiöùoven, penzijnÌch fond˘ apod. Z hlediska ve¯ejnÈho z·jmu jsou v˝znamnÈ informace o p¯ezkumu hospoda¯enÌ mÏst, obcÌ a dobrovoln˝ch svazk˘ obcÌ, pro kter˝ lze podle zvl·ötnÌho

z·kona vyuûÌt sluûeb auditora. RovnÏû v p¯Ìpadech dalöÌch subjekt˘, kterÈ vyuûÌvajÌ sluûeb auditor˘, jde o podporu jejich d˘vÏryhodnosti, nap¯Ìklad u nadacÌ a nadaËnÌch fond˘ ve vztahu k zakladatel˘m a potenci·lnÌm d·rc˘m, u politick˝ch stran ve vztahu k jejich Ëlen˘m a ve¯ejnosti. NaplnÏnÌ ˙Ëelu Ëinnosti auditora nutno vnÌmat v öiröÌch souvislostech s mÏnÌcÌm se pr·vnÌm prost¯edÌm, kterÈ klade nemalÈ n·roky na jeho znalosti. Z·kladnÌ r·mec pro nez·visl˝ v˝kon auditu je d·n p¯edevöÌm z·konem o auditorech a vnit¯nÌmi p¯edpisy Komory auditor˘ »R, jeû jsou v souladu i s mezin·rodnÌmi profesnÌmi p¯edpisy. V nejbliûöÌch letech lze oËek·vat dalöÌ zmÏny v Ëesk˝ch p¯edpisech, kterÈ se bezprost¯ednÏ dot˝kajÌ auditor˘, a to i v n·vaznosti na novou 8. smÏrnici EU o auditu. Ing. Eva Fiöerov· autorka je metodiËkou ⁄¯adu Komory auditor˘ »R

POVINNOST AUDITU ZE ZÁKONA ⁄ËetnÌ jednotky

Povinnost auditu

Odkaz *)

1. AkciovÈ spoleËnosti /obecnÏ/

Pokud ke konci rozvahovÈho dne ˙ËetnÌho obdobÌ, za nÏjû se ˙ËetnÌ z·vÏrka (ß18 odst.3) ovÏ¯uje, a ˙ËetnÌho obdobÌ bezprost¯ednÏ p¯edch·zejÌcÌho, p¯ekroËily nebo jiû dos·hly alespoÚ jedno z tÏchto t¯Ì kritÈriÌ: a) aktiva celkem vÌce neû 40.000.000 KË, aktivy celkem se rozumÌ ˙hrn zjiötÏn˝ z rozvahy v ocenÏnÌ neupravenÈm o poloûky podle ß 26 odst.3, b) roËnÌ ˙hrn ËistÈho obratu vÌce neû 80.000.000 KË; roËnÌm ˙hrnem ËistÈho obratu se rozumÌ v˝öe v˝nos˘ snÌûen· o prodejnÌ slevy a dÏlen· poËtem zapoËat˝ch mÏsÌc˘, po kterÈ trvalo ˙ËetnÌ obdobÌ, a vyn·soben· dvan·cti; c) pr˘mÏrn˝ p¯epoËten˝ stav zamÏstnanc˘ v pr˘bÏhu ˙ËetnÌho obdobÌ vÌce neû 50, zjiötÏn˝ zp˘sobem stanoven˝m na z·kladÏ zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu.

ß 20 odst. 1a ˙ËetnÌ z·vÏrka vûdy; v p¯ÌpadÏ povinnosti auditu z·k. 563/1991 Sb. se zve¯ejÚuje i v˝roËnÌ zpr·va a zpr·va auditora - vöe ve sbÌrce listin obchodnÌho rejst¯Ìku

ß 38i z·k. 513/1991 Sb.

vûdy

ß 118 odst. 2-4 ObchodnÌ rejst¯Ìk. V˝roËnÌ zpr·va (konsolidovan· v˝roËnÌ z·k. 256/2004 Sb. zpr·va) musÌ obsahovat ˙ËetnÌ z·vÏrku (konsolidovanou ˙ËetnÌ z·vÏrku) ovÏ¯enou auditorem a musÌ b˝t uve¯ejnÏna zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup a zasl·na Komisi v elektronickÈ a pÌsemnÈ podobÏ. PololetnÌ zpr·va emitenta musÌ obsahovat zpr·vu o auditu, pokud ˙daje podle odstavce 2 pÌsm. a) ovÏ¯uje auditor (pololetnÌ zpr·va je odesl·na Komisi v elektronickÈ podobÏ a uve¯ejnÏna zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup).

ß 38i z·k. 513/1991 Sb. ß 118 odst. 1,2 z·k. 256/2004 Sb.

b) obchodnÌk s CP vûdy

ß 16 odst. 1 ObchodnÌ rejst¯Ìk. V˝roËnÌ zpr·va (konsolidovan· v˝roËnÌ z·k. 256/2004 Sb. zpr·va) musÌ obsahovat ˙ËetnÌ z·vÏrku (konsolidovanou ˙ËetnÌ z·vÏrku) ovÏ¯enou auditorem a musÌ b˝t uve¯ejnÏna zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup a p¯ed·na Komisi.

ß 38i z·k. 513/1991 Sb. ß 16 odst. 1 z·k. 256/2004 Sb.

c) banky

vûdy

ß 22,23 z·k .21/1992 Sb.

ß 38i z·k. 513/1991 Sb. ß 23 z·k. 21/1992 Sb.

d) investiËnÌ spoleËnosti, podÌlovÈ fondy, investiËnÌ fondy

vûdy

z·k. 189/2004 Sb. ObchodnÌ rejst¯Ìk + St¯edisko CP, KCP

ß 38i z·k. 513/1991 Sb. z·k. 189/2004 Sb.

ß 24 ObchodnÌ rejst¯Ìk + MF z·k. 363/1999 Sb.

ß 38i z·k. 513/1991 Sb. ß 24 z·k. 363/1999 Sb.

vûdy

z·k. 87/1995 Sb.

ß 38i z·k. 513/1991 Sb. z·k. 87/1995 Sb.

Pokud ke konci rozvahovÈho dne ˙ËetnÌho obdobÌ, za nÏjû se ˙ËetnÌ z·vÏrka ovÏ¯uje, a ˙ËetnÌho obdobÌ bezprost¯ednÏ p¯edch·zejÌcÌho, p¯ekroËily nebo jiû dos·hly alespoÚ dvou ze t¯Ì kritÈriÌ uveden˝ch v bodÏ 1 tohoto p¯ehledu.

ß 20 odst. 1b-1d ˙ËetnÌ z·vÏrka; v p¯ÌpadÏ povinnosti auditu se zve¯ejÚuje z·k. 563/1991 Sb. i v˝roËnÌ zpr·va a zpr·va auditora - vöe ve sbÌrce listin obchodnÌho rejst¯Ìku

1a. VybranÈ typy akciov˝ch spoleËnostÌ

a) emitent kÛtovanÈho CP

e) pojiöùovny vûdy (kromÏ pojiöùoven uveden˝ch v bodÏ 6)

2. Spo¯itelnÌ a ˙vÏrov· druûstva

POVINNOST ZVEÿEJNÃNÕ, resp. informaËnÌ povinnost ve vztahu k regul·torovi

Odkaz *)

ObchodnÌ rejst¯Ìk + p¯ed·nÌ »NB

ObchodnÌ rejst¯Ìk + ⁄¯ad pro dohled nad druûstevnÌmi z·loûnami

3. OstatnÌ obchodnÌ ˙vÏrov· druûstva 4. ZahraniËnÌ osoby, kterÈ v »R podnikajÌ nebo provozujÌ jinou Ëinnost 5. FyzickÈ osoby-podnikatelÈ, kte¯Ì vedou ˙ËetnictvÌ (a jsou zaps·ny v obchodnÌm rejst¯Ìku, v z·vislosti na dosaûenÈm obratu, na z·kladÏ svÈho rozhodnutÌ, ˙ËastnÌci sdruûenÌ bez pr·vnÌ subjektivity, ostatnÌ fyzickÈ osoby podle zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘) 6. OstatnÌ subjekty, kter˝m tuto povinnost stanovÌ zvl·ötnÌ pr·vnÌ p¯edpis

ß 3;38i z·k. 513/1991 Sb.

ß 20 odst. 1. v souladu s ustanovenÌm zvl·ötnÌch p¯edpis˘ z·k. 563/1991 Sb.

a) VZP

vûdy

ß 6 odst. 2 v˝roËnÌ zpr·va - vhodn˝m zp˘sobem z·k. 551/1991 Sb.

b) zamÏstnaneckÈ pojiöùovny

vûdy

ß 15 odst. 1 v˝roËnÌ zpr·va - vhodn˝m zp˘sobem z·k. 280/1992 Sb.

ß 6 odst. 4 z·k. 551/1991 Sb. ß 15 odst. 3 z·k. 280/1992 Sb. pokraËov·nÌ na stranÏ 31


30


Role auditora v daňové oblasti aneb - je třeba věnovat při auditu pozornost také daním?

A

uditor se věnuje účetnictví a auditu účetní závěrky, daňový poradce zase jen daním svého klienta a účetnictví si nevšímá. Je to správně? Jistě, že ne. Auditor nemusí být daňovým poradcem a naopak, přesto však obě oblasti spolu velice úzce souvisí.

novenÌ p¯evodnÌch cen mezi spojen˝mi osobami (nikoliv jejich konkrÈtnÌ v˝öi) ¯eöit s pomocÌ pod·nÌ û·dosti o z·vaznÈ posouzenÌ v souladu s ß 38nc) z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘.

DaÚovÏ ne˙ËinnÈ n·klady Jen nam·tkou nÏkolik p¯Ìklad˘: ● Z·klad danÏ z p¯Ìjm˘ vych·zÌ z ˙ËetnÌho v˝sledku hospoda¯enÌ, ● daÚ z p¯Ìjm˘ je ˙ËetnÌm a Ëasto nikoliv zanedbateln˝m n·kladem, ● vznik ¯ady n·klad˘ a zp˘sob jejich za˙Ëtov·nÌ p¯Ìmo ovlivÚuje z·klad danÏ, ● v˝poËet odloûenÈ danÏ do znaËnÈ mÌry souvisÌ pr·vÏ s daÚov˝mi n·klady a odËitateln˝mi poloûkami n·sledujÌcÌch zdaÚovacÌch obdobÌ, ● povinnost ovÏ¯enÌ auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky souvisÌ s termÌnem pro pod·nÌ daÚovÈho p¯izn·nÌ atd. Ponechme nynÌ stranou nutnost znalosti ˙ËetnictvÌ pro daÚovÈ poradce a vÏnujme se vztahu auditor˘ k danÌm. Vyjdeme-li ze z·kladnÌ skuteËnosti, ûe daÚ z p¯Ìjm˘ je ˙ËetnÌm n·kladem, kter˝ obvykle z·sadnÏ p¯ekraËuje hranici v˝znamnosti, je jistÈ, ûe by auditor mÏl vÏnovat sv˘j Ëas takÈ danÌm. RozhodnÏ nebude suplovat roli daÚovÈho poradce a ¯eöit veökerÈ daÚovÈ peripetie na dani z p¯Ìjmu a dani z p¯idanÈ hodnoty. Auditor se musÌ vÏnovat z·kladnÌm daÚov˝m pravidl˘m, jejichû nedodrûenÌ by mÏlo za n·sledek z·sadnÌ zmÏnu v˝öe daÚovÈ povinnosti, coû by zp˘sobilo z·sadnÌ zmÏnu v˝sledku hospoda¯enÌ, nehledÏ na dopady ve formÏ sankcÌ od spr·vce danÏ. Auditor by se mÏl vÏnovat zejmÈna dani z p¯Ìjm˘, a to, podle mÈho n·zoru, postupnÏ tÏmto oblastem: a) spr·vnosti vazby ˙ËetnictvÌ na z·klad danÏ; b) v˝nos˘m, kterÈ nejsou z r˘zn˝ch d˘vod˘ zdaÚov·ny, p¯ÌpadnÏ naopak v˝nos˘m, kterÈ jsou zdanitelnÈ a nemajÌ p¯Ìmou vazbu na ˙ËetnictvÌ; c) n·klad˘m, kterÈ jsou daÚovÏ ne˙ËinnÈ a jejichû v˝öe je pravdÏpodobnÏ vysok·; d) odËitateln˝m poloûk·m od z·kladu danÏ, jejichû opomenutÌ je nenapravitelnou chybou a jejichû uplatnÏnÌ z·sadnÏ ovlivÚuje v˝öi daÚovÈ povinnosti;

Spr·vnost vazby ˙ËetnictvÌ na z·klad danÏ Z·klad danÏ vych·zÌ z ˙ËetnÌho v˝sledku hos-

poda¯enÌ p¯ed zdanÏnÌm. ⁄ËetnÌ v˝sledek hospoda¯enÌ vych·zejÌcÌ z ˙ËetnictvÌ je vöak v˝sledkem hospoda¯enÌ po zdanÏnÌ. RozdÌlem obou veliËin jsou obraty na ˙ËtovÈ skupinÏ 59. Spr·vn˝ v˝sledek je moûnÈ zkontrolovat, a to shodou ¯·dku 10 daÚovÈho p¯izn·nÌ k dani z p¯Ìjm˘ pr·vnick˝ch osob na ˙daj ⁄ËetnÌ v˝sledek hospoda¯enÌ p¯ed zdanÏnÌm ve v˝kazu zisku a ztr·ty. ⁄ËetnÌ jednotky, kterÈ jsou povinny p¯i vedenÌ ˙ËetnictvÌ a sestavenÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky postupovat podle Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘, vych·zejÌ z ˙ËetnÌho v˝sledku hospoda¯enÌ podle Ëesk˝ch ˙ËetnÌch p¯edpis˘, a to bez vlivu Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘. Pro rok 2006 byl na toto tÈma vyd·n Pokyn MF - D 295, kter˝ by mÏl tuto vazbu zajistit.

ProblÈmovÈ oblasti v˝nos˘ V danÌch je velmi citlivÏ vnÌm·no, pokud se nÏjak˝ v˝nos na z·kladÏ chyby do z·kladu danÏ nedostane a n·sleduje domÏrek spr·vce danÏ. JeötÏ citlivÏjöÌ je vöak situace, kdy omylem dojde ke zdanÏnÌ v˝nos˘, kterÈ v souladu se z·konem zdanÏny b˝t nemÏly. Jedn· se p¯edevöÌm o: ● OsvobozenÈ v˝nosy z dividend a podÌl˘ na zisku ze strany dce¯inÈ i mate¯skÈ spoleËnosti, ● v˝nosy z prodeje automobilu s limitovanou vstupnÌ cenou, ● v˝nosy zdanÏnÈ zvl·ötnÌ sazbou danÏ, ● zahraniËnÌ kapit·lovÈ v˝nosy, kterÈ mÏly b˝t zdanÏny v samostatnÈm z·kladu danÏ sazbou danÏ 15 % (nikoliv sazbou danÏ 26 % Ëi 24 %). Obr·cen˝m p¯Ìpadem je situace, kdy v˝nos je v ˙ËetnictvÌ zachycen ve spr·vnÈ v˝öi, do z·kladu danÏ vöak m· b˝t zahrnut v jinÈ, zpravidla vyööÌ, hodnotÏ. Jedn· se zejmÈna o tyto situace: ● Nerespektov·nÌ pravidla obvykl˝ch cen sjednan˝ch mezi spojen˝mi osobami, kterÈ jsou definov·ny v ß 23 odst. 7 z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘, ● chybnÈ urËenÌ v˝öe obvyklÈ ceny, ● podcenÏnÌ vzniku nepenÏûnÌch p¯Ìjm˘. S ˙ËinnostÌ od 1. 1. 2006 je moûnÈ zp˘sob sta-

Tato oblast je nesmÌrnÏ rozs·hl· a nenÌ moûnÈ po auditorovi poûadovat provÏ¯ov·nÌ vöech p¯Ìpad˘. VÏtöina daÚovÏ ne˙Ëinn˝ch n·klad˘ se opakuje a nenÌ pochyb o tom, ûe i sami klienti nejsou v tÈto oblasti nov·Ëky a majÌ v tÈto oblasti rozs·hlÈ znalosti a nastalÈ problÈmy ¯eöÌ v momentÏ, kdy nastaly, nikoliv aû na konci zdaÚovacÌho obdobÌ. Proto je t¯eba se soust¯edit na neuznatelnÈ n·klady velkÈho rozsahu, kterÈ by p¯ivodily velkÈ daÚovÈ problÈmy, d·le pak na nov· ustanovenÌ z·kona, kter· dosud nejsou p¯Ìliö zaûit·. Jedn· se nap¯Ìklad o: ● Testov·nÌ ˙rok˘ z ˙vÏr˘ a p˘jËek na daÚovou uznatelnost, ● p¯ÌmÈ i nep¯ÌmÈ n·klady mate¯skÈ spoleËnosti spojenÈ s drûbou podÌlu na dce¯inÈ spoleËnosti, ● n·klady spojenÈ s v˝nosy, kterÈ nejsou zahrnov·ny do z·kladu danÏ, ● n·klady z titulu sankcÌ apod. Naopak existujÌ a jsou öiroce vyuûÌv·ny daÚovÏ ˙ËinnÈ n·klady, jejichû vznik je v·z·n na ¯adu podmÌnek (nap¯Ìklad v z·konÏ o rezerv·ch). PodmÌnky b˝vajÌ sloûitÈ a vz·jemnÏ se prolÌnajÌcÌ a je t¯eba ovÏ¯it, zda jsou opravdu splnÏny. Jedn· se zejmÈna o: ● Tvorbu z·konn˝ch opravn˝ch poloûek k pohled·vk·m, ● tvorbu z·konn˝ch rezerv (nap¯Ìklad na opravu hmotnÈho majetku Ëi rezervy podle zvl·ötnÌch z·kon˘), ● daÚovÏ ˙Ëinn˝ odpis pohled·vek, ● v˝poËet a uplatnÏnÌ daÚov˝ch odpis˘ hmotnÈho a nehmotnÈho majetku, moûnosti jejich zv˝öenÌ Ëi naopak p¯eruöenÌ.

OdËitatelnÈ poloûky od z·kladu danÏ a slevy na dani NÏkterÈ odËitatelnÈ poloûky od z·kladu danÏ jsou nep¯evoditelnÈ do n·sledujÌcÌch let (nap¯. dary), p¯ÌpadnÏ neuplatnitelnÈ v dodateËnÈm daÚovÈm p¯izn·nÌ bez souËasnÈho zv˝öenÌ z·kladu danÏ (daÚov· ztr·ta, odpoËet na v˝zkum a v˝voj). Auditor m· tedy dostatek d˘vod˘ k obav·m, ûe nÏkter· odËitateln· poloûka nebude vËas a v plnÈ v˝öi uplatnÏna a jejÌ n·slednÈ uplatnÏnÌ bude ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ nemoûnÈ. DanÏ zaplacenÈ navÌc dÌky neuplatnÏ-

Autor: Miloš Krmášek nÈ odËitatelnÈ poloûce jsou n·slednÏ nevratnÈ. Samostatnou, pro rok 2005 novou kapitolou, je odpoËet n·klad˘ na v˝zkum a v˝voj. Z·kon o danÌch z p¯Ìjm˘ na toto tÈma poskytuje jen velmi m·lo informacÌ, vÌce se lze dozvÏdÏt v Pokynu D 288. V tÈto oblasti chybÌ historie a zkuöenosti z daÚov˝ch kontrol, p¯esto vöak je nutnÈ tuto oblast u klient˘ nezanedbat. DalöÌ problematickou, avöak nesmÌrnÏ d˘leûitou oblastÌ je odpoËet daÚovÈ ztr·ty z minul˝ch let. Celkem snadno zvl·dneme podmÌnku ËasovÈ uplatnitelnosti d¯Ìve vymÏ¯enÈ daÚovÈ ztr·ty. PodstatnÏ sloûitÏjöÌ je posouzenÌ zmÏny vlastnickÈ struktury spoleËnÌk˘ a n·slednÏ posouzenÌ zmÏny struktury v˝nos˘ podle jednotliv˝ch ËinnostÌ (ß 38na z·kona o danÌch z p¯Ìjm˘). Ztr·ta jako odËitateln· poloûka od z·kladu danÏ budoucÌch let souvisÌ s v˝poËtem odloûenÈ daÚovÈ pohled·vky, pokud uplatnÏna b˝t nem˘ûe, odloûen· daÚov· pohled·vka nevznik·. Slevy na dani jsou nejefektivnÏjöÌ formou snÌûenÌ daÚovÈ povinnosti - jedn· se o p¯ÌmÈ snÌûenÌ danÏ, nikoliv jen jejÌho z·kladu. PodmÌnky pro uplatnÏnÌ slevy na dani jsou v·z·ny na zamÏstn·v·nÌ osob se zdravotnÌm postiûenÌm a d·le novÏ pro povinnÈ subjekty na zakoupenÌ registraËnÌ pokladny s fisk·lnÌ pamÏtÌ. Slevy na dani jsou nep¯evoditelnÈ do dalöÌch let, pokud tedy splnÌme podmÌnky pro jejich uplatnÏnÌ, je nutnÈ vytvo¯it alespoÚ takov˝ z·klad danÏ a n·slednÏ i dostateËnÏ vysokou daÚovou povinnost, aby byly slevy efektivnÏ vyuûity. Z·vÏrem mi nezb˝v·, neû konstatovat, ûe problematika danÌ je pro auditora stejnÏ d˘leûit· jako posouzenÌ jakÈkoliv v˝znamnÈ n·kladovÈ poloûky, potaûmo jakÈhokoliv v˝znamnÈho z·vazku. NavÌc se vöak jedn· o problematiku sloûitou a ve vztahu ke klient˘m velmi citlivou, proto se nevypl·cÌ jejÌ podcenÏnÌ. Ing. Ivana Pila¯ov· Ëlenka Rady KA»R

c) nadace

vûdy

ß 24 odst. 2

d) nadaËnÌ fondy

˙hrn celkov˝ch n·klad˘ nebo v˝nos˘ je vyööÌ neû 3.000.000 KË nebo pokud majetek nadaËnÌho fondu je vyööÌ neû 3.000.000 KË v roce, za kter˝ je ˙ËetnÌ z·vÏrka sestavov·na

z·k. 227/1997 Sb. povinnosti auditu i v˝rok auditora - vöe uloûeno u rejst¯ÌkovÈho soudu

ß 25 odst.2 a 3 z·k. 227/1997 Sb.

e) politickÈ strany a politick· hnutÌ

vûdy

ß 18 odst. 1 v˝roËnÌ finanËnÌ zpr·va, jejÌû souË·stÌ je i ˙ËetnÌ z·vÏrka z·k. 424/1991 Sb. - ve¯ejnÏ p¯ÌstupnÈ informace, lze nahlÈdnout a po¯izovat v˝pis nebo opis Ëi kopii v Kancel·¯i PoslaneckÈ snÏmovny

ß 18 odst. 4 z·k. 424/1991 Sb.

f) obecnÏ prospÏönÈ v n·sledujÌcÌch p¯Ìpadech: a) o.p.s je p¯Ìjemcem dotacÌ ze spoleËnosti (o.p.s.) st·tnÌho rozpoËtu, z rozpoËtu obce, p¯ÌpadnÏ z jinÈho ˙zemnÌho org·nu nebo od st·tnÌho fondu, jejichû celkov˝ objem v roce, za nÏjû je ˙ËetnÌ z·vÏrka sestavov·na, p¯es·hne 1.000.000 KË, b) o.p.s. nez¯ÌdÌ dozorËÌ radu, c) v˝öe ËistÈho obratu o.p.s. p¯ekroËila 10.000.000 KË.

ß 19 odst. 2 v˝roËnÌ zpr·va, jejÌû souË·stÌ je i ˙ËetnÌ z·vÏrka a v p¯ÌpadÏ z·k. 248/1995 Sb. povinnosti auditu i v˝rok auditora - v˝roËnÌ zpr·va musÌ b˝t ve¯ejnÏ p¯Ìstupn·

ß 20-21 z·k. 248/1995 Sb.

g) ûadatel-pr·vnick· osoba - investiËnÌ pobÌdky

ß 3 odst. 3 z·k. 72/2000 Sb.

h) »esk· vûdy konsolidaËnÌ agent.

ß 16 odst. 2 v˝roËnÌ zpr·va, ve kterÈ agentura uv·dÌ ˙daje z ˙ËetnÌ z·k. 239/2001 Sb. z·vÏrky ovÏ¯enÈ auditorem

ß 16 odst.3 z·k. 239/2001 Sb.

i) st·tnÌ podnik

ß 18 odst.1 z·k. 77/1997 Sb.

ObchodnÌ rejst¯Ìk

ß 38i z·k. 513/1991 Sb.

Sluûby auditora v ostatnÌch p¯Ìpadech, kdy to umoûÚuje nebo stanovÌ zvl·ötnÌ z·kon

Odkaz *)

Povinnost vytvo¯it obËan˘m PÿÕSTUP K INFORMACÕM

Odkaz *)

HlavnÌ mÏsto Praha a mÏstskÈ Ë·sti

ß 38 odst.1 umoûnit obËan˘m nahlÌûet do rozpoËtu a z·vÏreËnÈho ˙Ëetu z·k. 131/2000 Sb. a po¯izovat si z nich v˝pisy

ß7 z·k. 131/200 Sb

ß 42 odst. umoûnit obËan˘m nahlÌûet do rozpoËtu a z·vÏreËnÈho ˙Ëetu z·k. 128/2000 Sb. a po¯izovat si z nich v˝pisy

ß 16 odst.2 z·k. 128/2000Sb.

ß 53 odst. 1 umoûnit obËan˘m vyjad¯ovat se k n·vrhu rozpoËtu svazku z·k. 128/2000 Sb. obcÌ a k z·vÏreËnÈmu ˙Ëtu svazku obcÌ ß 26 odst. 1 z·k. 131/2000 Sb.

ß 52 z·k. 128/2000 Sb.

pokraËov·nÌ ze strany 30

Obce DobrovolnÈ svazky obcÌ

podrobnosti stanovÌ z·kon Ë. 420/2004 Sb., o p¯ezkoum·v·nÌ hospoda¯enÌ ˙zemnÌch samospr·vn˝ch celk˘ a dobrovoln˝ch svazk˘ obcÌ

OvÏ¯enÌ splnÏnÌ podmÌnek pro poskytnutÌ podrobnosti stanovÌ metodick˝ pokyn MäMT dotace soukrom˝m ökol·m, p¯edökolnÌm za¯ÌzenÌm a ökolsk˝m za¯ÌzenÌm

v˝roËnÌ zpr·va, jejÌû souË·stÌ je i ˙ËetnÌ z·vÏrka a v p¯ÌpadÏ

ß 5 odst.1 a

ß 6 ost.5 z·k. 306/1999 Sb.

*) na z·kon v platnÈm znÏnÌ


31


Postřehy ze života malé auditorské firmy V ýkonem auditorské profese se zabývám téměř patnáct let. Za tu dobu jsem získala mnoho neocenitelných zkušeností a vyzkoušela několik forem spolupráce. Před vstupem do této profese jsem byla školiteli utvrzována v přesvědčení, že auditorská profese je úžasná, jedinečná a veřejnosti více než prospěšná, neboť je jakýmsi strážcem nad věrným zobrazením majetku a závazků i finančního zdraví podniků, potažmo účetní jednotky. Dnes jsem přesvědčena o tom, že majitelé firem auditora nikde rádi nevidí, protože říkají: Vy se máte, jste ze zákona", a vůbec nezáleží na velikosti objednatele a "zhotovitele. Uživatelé účetních závěrek ze strany drobných vlastníků (akcionářů) systematicky vymizeli nebo závěrům auditora vůbec nerozumí (jde zejména o zastupitelstva obcí), a tudíž nejsou schopni přijmout adekvátní rozhodnutí. Byla jsem svědkem toho, jak místní zastupitelstvo schválilo bez řečí účetní závěrku, v níž krajský úřad coby dozorující orgán našel celou řadu pochybení a nesprávností.

Formy spolupr·ce Od roku 1992 do roku 1995 jsem vykon·vala auditorskou profesi jako OSV» ve sdruûenÌ fyzick˝ch osob s manûelem auditorem. Protoûe jsem st·le vÌce nab˝vala dojmu, ûe n·s tato Ëinnost neuûivÌ, hledala jsem vhodnou spolupr·ci v r·mci nÏjakÈ vÏtöÌ auditorskÈ firmy. Tu jsem naöla ke konci roku 1995 a spoleËnÏ jsme zaloûili spoleËnost s ruËenÌm omezen˝m. Naöe podnikatelskÈ aktivity se dob¯e rozvÌjely. ZaËali jsme spolupracovat na zak·zk·ch, ke kter˝m bychom se jinak tÏûko dostali, a to p¯in·öelo p¯Ìstup do zajÌmav˝ch v˝rob a sluûeb, s v˝born˝m finanËnÌm ohodnocenÌm, a i kdyû bych naöe postavenÌ charakterizovala jako sluûbu sluûbÏ byli jsme vysÌl·ni tam, kde matka" nebyla " vlastnÌmi praschopna pokr˝t smluvnÌ z·vazky covnÌky. Vlivem organizaËnÌch öum˘" jsme se dost·vali do velmi stresov˝ch" situacÌ, kterÈ naruöovaly pr·ce na vlastnÌch zak·zk·ch. P¯es uvedenÈ problÈmy bylo zajÌmavÈ ve spolupr·ci pokraËovat, neboù v˝kon profese byl usmÏrÚov·n metodicky z jednoho centra. Za urËit˝ch okolnostÌ bylo v˝hodnÈ pat¯it pod k¯Ìdla zn·mÈ auditorskÈ spoleËnosti. V·ûnou trhlinu ve spolupr·ci s mate¯skou firmou p¯inesl audit ˙ËetnÌ z·vÏrky jistÈ p¯ÌspÏvkovÈ

organizace (d·le jen PO), kter˝ mÏl poskytnout takovÈ v˝sledky, aby jejÌ ¯editelku bylo moûno nechat trestnÏ stÌhat. Vzhledem k tomu, ûe jsme neshledali û·dn· jejÌ pochybenÌ, ale naopak byly zjiötÏny nespr·vnosti ze strany z¯izovatele PO, p¯ipravovali jsme v tomto smÏru v˝rok. Naöe nez·vislÈ postavenÌ v tÈto zak·zce bylo v·ûnÏ naruöeno tlakem ze strany z¯izovatele PO i mate¯skÈ spoleËnosti. Odstoupili jsme od zak·zky, vr·tili z·lohu na auditorskÈ sluûby v plnÈ v˝öi, o dalöÌch dohr·ch se nebudu zmiÚovat. Po tÈto kauze byla spolupr·ce s mate¯skou spoleËnostÌ ve vöÌ poËestnosti ukonËena odkupem jejÌho obchodnÌho podÌlu. Auditorskou a poradenskou Ëinnost vykon·v·me nad·le v r·mci spoleËnosti s ruËenÌm omezen˝m, neboù zamÏstnaneck˝ pomÏr je z hlediska pracovnÌch poûitk˘ a danÌ bezpochyby v˝hodnÏjöÌ neû Ëinnost OSV». Naöe finance neust·le doplÚujeme p¯Ìjmy ze znaleckÈ Ëinnosti.

Zlat· Èra mal˝ch auditorsk˝ch firem Podle mÈho soudu byla zlat· Èra mal˝ch auditorsk˝ch firem nastartov·na z·konem Ë. 563/1991 Sb., o ˙ËetnictvÌ, v nÏmû byly nastaveny podmÌnky tak, aby v sÌti auditu" uvÌzla velk· Ë·st " obchodnÌch spoleËnostÌ a druûstev. PrvnÌ ˙bytek

Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR pro vaše řešení SmluvnÌ vztahy jsou oöemetnÈ. Ne vûdy se dodrûujÌ smlouvy tak, jak by mÏly. Aù ne˙myslnÏ Ëi z·mÏrnÏ. VznikajÌ spory a ty je nutnÈ ¯eöit. Kdyû nelze jinak neû soudnÌ cestou, pak v·m doporuËujeme vyuûÌvat moûnostÌ, kterÈ nabÌzÌ RozhodËÌ soud p¯i Hospod·¯skÈ komo¯e »R a Agr·rnÌ komo¯e »R. M˘ûe v·m ˙ËinnÏ pomoci, a to rychleji a levnÏji neû st·tnÌ soud. U RozhodËÌho soudu lze ¯eöit veökerÈ spory majetkovÈ povahy, tedy spory ze smluv uzav¯en˝ch podle obhodnÌho a obËanskÈho z·konÌku, a takÈ majetkovÈ n·roky z pracovnÏpr·vnÌch vztah˘ a rovnÏû manûelsk˝ch smluv. Chcete-li tedy p¯ÌpadnÈ spory ¯eöit prost¯ednictvÌm RozhodËÌho soudu, pak opat¯ete smlouvy majetkovÈ povahy, kterÈ uzavÌr·te, rozhodËÌ doloûkou nap¯. v tomto zmÏnÌ:

"Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu."

naöich z·kaznÌk˘ nastal s ˙ËinnostÌ novely z·kona o ˙ËetnictvÌ Ë. 353/2001 Sb., v nÌû byly zmÏnÏny podmÌnky povinnÈho ovÏ¯ov·nÌ1) tak, ûe jsme ztratili 30 % klient˘. DalöÌ r·na p¯iöla po Ë. 437/2003 Sb., o ˙ËetnictvÌ, kdy vypadly" " z povinnÈho auditu malÈ akciovÈ spoleËnosti. N·sledujÌcÌ ˙bytky klientely jsme p¯ipisovali v˝mÏn·m ve vedenÌ spoleËnostÌ, kter· si s sebou p¯ivedla svÈho auditora. UrËitÏ se najdou Ëten·¯i, kte¯Ì mi budou oponovat: Nejsou podnikatelskÈ subjekty? Hledej " neziskovky a v komun·lnÌ sfÈ¯e." Ano, majÌ pravdu, ale zejmÈna po zkuöenostech s mÌstnÌ samospr·vou jsem nabyla dojmu, ûe auditor sedÌ mezi dvÏma ml˝nsk˝mi kameny ovlivÚov·nÌ. Aù napÌöe jak˝koli v˝rok, vûdy se najde d˘vod ke stÌûnostem. NÏkdy se mi zd·, ûe p¯es auditora se va¯Ì politick· polÌvËiËka komun·lnÌch politik˘. Kdo, co a za jak˝ch okolnostÌ si p¯ivlastnit m˘ûe, co si p¯ivlastnil, kdo a komu se chce pomstÌt.

Pot¯eba ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌch z·vÏrek P¯edtÌm neû byl ze z·kona ukonËen audit mal˝ch spoleËnostÌ", jsme se dennÏ p¯esvÏd" Ëovali o tom, ûe ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌch z·vÏrek by bylo v tÏchto ˙ËetnÌch jednotk·ch vÌce neû û·doucÌ, neboù nÏkte¯Ì majitelÈ a jednatelÈ nabyli dojmu, ûe spoleËnosti jsou jejich a mohou si dÏlat, co chtÏjÌ. Vûdyù cel˝ z·klad" nÌ kapit·l jsem sloûil s·m, nem·m û·dnÈho spoleËnÌka ani druhÈho akcion·¯e," sl˝ch·v·me Ëasto. ée majÌ v˝znamnÈ vÏ¯itele v penÏûnÌch domech, kterÈ jim poskytly ˙vÏry, nebo z ¯ad dodavatel˘ z titulu prodlouûenÈ lh˘ty splatnosti, jde jaksi mimo nÏ. Nebo jin˝ p¯Ìklad. M·me zkuöenosti s ˙ËetnÌ jednotkou, kter· nespad· do povinnÈho ovÏ¯ov·nÌ, ale takov˝ Augi·ö˘v " chlÈv" v majetku a z·vazcÌch jsme dlouho nevidÏli. Firma v lukrativnÌm oboru podnik·nÌ, s obratem 150 milion˘ KË za rok, pÏti pracovnÌky a tÈmÏ¯ û·dn˝m majetkem. Spr·vci danÏ to nevadÌ, neboù jeho st¯edobodem je hospod·¯sk˝ v˝sledek a placenÌ danÌ. Ty jsou placeny pozdÏ, protoûe podle jednatele nem· ˙ËetnÌ jednotka volnÈ penÌze, ale na pokladnÏ je vykazov·n z˘statek 9 milion˘ korun! Tam, kde byl prov·dÏn audit ˙ËetnÌch z·vÏrek, byly v menöÌ mÌ¯e zaznamen·ny kaskadÈrskÈ kousky a ekvilibristika v ˙ËetnictvÌ. äkoda, ûe jsme proti novel·m z·kona o ˙ËetnictvÌ neprotestovali stejnÏ jako zdravotnÌci proti vyhl·ök·m ministra Ratha, neboù st·t by urËitÏ ökodn˝ nebyl. SpÌöe naopak. V poslednÌ dobÏ jsem byla jmenov·na jako znalec k vypracov·nÌ znaleckÈho posudku v oblasti ˙ËetnictvÌ. V kauze jde o kr·cenÌ p¯Ìjm˘ a danÌ v ¯·dech milion˘ korun. Na m˘j dotaz, jak na to" " p¯iöli, jsem dostala lakonickou odpovÏÔ: Z odpo" slechu!" Nechù si kaûd˝ Ëten·¯ udÏl· z·vÏr s·m.

kter˝ mu za mal˝ penÌz ˙ËetnÌ z·vÏrku jeden, moûn· dva roky ovÏ¯Ì. Aû nov˝ auditor pozn·, co je ˙ËetnÌ jednotka zaË a bude poûadovat vyööÌ honor·¯, bude opÏt nahrazen jin˝m. Loni mÏ velice pobavila e-mailov· popt·vka po auditorsk˝ch sluûb·ch rodinnÈ spoleËnosti s ruËenÌm omezen˝m. Z poskytnut˝ch informacÌ se na prvnÌ pohled se zd·lo, ûe jde o norm·lnÌ" " obchodnÌ organizaci se sÌdlem v »R a maxim·lnÏ s jednÌm skladem. Po zÌsk·nÌ informacÌ z internetu jsem se nestaËila divit, co jsem se z poskytnutÈ p¯Ìlohy ˙ËetnÌ z·vÏrky nedozvÏdÏla - dvacet sklad˘ po celÈ »eskÈ republice, Ëty¯i poboËky v zahraniËÌ, organizaËnÌ sloûka, zahraniËnÌ dce¯in· spoleËnost. P¯esto jsem do v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ navrhla cenu do 300 tisÌc KË. Byla jsem odmÌtnuta s tÌm, ûe navrhovan· cena je vyööÌ neû cena nabÌzen· jin˝mi spoleËnostmi! Jak jsem zjistila, ona nejmenovan· firma oslovila vÌce auditor˘ a auditorsk˝ch firem.

Skryt· z·vislost auditora Moje zkuöenost je takov·, ûe nikdo nechce diskutovat o skrytÈ z·vislosti auditora na ˙ËetnÌ jednotce. VÏ¯Ìm tomu, ûe audito¯i a auditorskÈ firmy, pokud dodrûujÌ etick˝ kodex, jsou na ovÏ¯ovan˝ch ˙ËetnÌch jednotk·ch nez·vislÌ. Jejich z·vislost se vöak projevuje skrytÏ, a to formou p¯Ìjm˘ a v˝nos˘ z poskytovan˝ch sluûeb. VelkÈ auditorskÈ firmy si nemohou dovolit ztratit klienta vzhledem k zisku, kter˝ musÌ sv˝m majitel˘m p¯inÈst, a malÌ audito¯i jsou zase existenËnÏ z·vislÌ! Kdyby uvedenÈ pravidlo neplatilo, nemohly by b˝t zaznamen·ny potÌûe" velk˝ch " nadn·rodnÌch spoleËnostÌ a jejich auditor˘. Strach ze ztr·ty p¯Ìjm˘ m· kaûd˝, mal˝ nebo velk˝. O to jeötÏ vÌce mÏ zaujaly n·zory koleg˘ z tzv. velkÈ Ëty¯ky, jak obejÌt pl·novanou povinnou rotaci auditora v ˙ËetnÌch jednotk·ch.

Cena za audit

Z·vÏr

Sjedn·nÌ ceny za auditorskÈ sluûby je kapitola sama pro sebe. Pod heslem Vy jste ze z·kona, " my v·s nepot¯ebujeme" je odmÏna tlaËena st·le nÌû a nÌû. Minul˝ rok jsme tanËili cenov˝ " valËÌk" vÌce neû p˘l roku s jednÌm naöÌm, nynÌ uû b˝val˝m, klientem. Majitel, statut·rnÌ org·n a ¯editel v jednÈ osobÏ, ûongloval a st·le hledal nÏjakÈ nesmyslnÈ argumenty tak dlouho, aû n·s nakonec odvolal a sjednal si jinÈho auditora,

Pokud si ËlovÏk srovn· ûivotnÌ hodnoty a najde si jinÈ pracovnÌ aktivity, nap¯Ìklad vedenÌ ˙ËetnictvÌ a znaleckou Ëinnost Ëi umÏleckou Ëinnost a jinÈ radosti ze ûivota, m˘ûe i v malÈ auditorskÈ firmÏ p¯eûÌt, protoûe ûivot je kr·tk˝ a rub·ö nem· û·dnÈ kapsy. Ing. Jarmila Novotn· auditorka, Ë. osv. 993 1) viz ß 20 zmÌnÏnÈho z·kona

AlternativnÏ je moûno zapracovat toto ustanovenÌ:

"Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel třemi rozhodci." RozhodËÌ soud je nynÌ jeötÏ prestiûnÌm mÌstem neû v minulosti - stal se jedin˝m sudiötÏm pro zemÏ EvropskÈ unie, kterÈ bude rozhodovat spory o domÈnov· jmÈna .eu. SdruûenÌ EURid (jehoû je CZ.NIC p¯idruûen˝m Ëlenem) totiû dne 12.4.2005 povÏ¯ilo Ëesk˝ RozhodËÌ soud p¯i Hospod·¯skÈ a Agr·rnÌ komo¯e se sÌdlem v Praze (d·le jen RozhodËÌ soud) vypracov·nÌm ADR (alternativnÌKontakt: ho ¯eöenÌ spor˘) pro spory o uveden· RS p¯i HK »R a AK »R, Dlouh· 13, domÈnov· jmÈna .eu. RozhodËÌ soud za 110 00 Praha 1 asistence p¯ÌpravnÈho t˝mu IP a IT tel.: 222 333 340, 222 333 345 specialist˘ z celÈ Evropy navrhnul prafax: 222 333 341 vidla a postupy pro .eu ADR v souladu e-mail: [email protected] s pravidly ve¯ejnÈ politiky (Public Poliwww. soud.cz cy Rules, d·le jen PPR) EvropskÈ komise pro .eu (smÏrnice EvropskÈ komise Informace v jazyce ËeskÈm, ruskÈm, - EC Regulation 7874/2004) a s dopoanglickÈm, nÏmeckÈm a francouzruËenÌmi WIPO. PrvnÌ spory se pr·vÏ skÈm. zaËÌnajÌ ¯eöit. Autor: Miloš Krmášek


32


Podnikatel velmi ocení, může-li se v rámci krátké přestávky v jednání telefonicky spojit s poradcem…

J

ak vidí podnikání svých klientů i podnikání své vlastní Ing. Miroslav Bednář? Jednatel poradenské společnosti Bednář Consulting, s.r.o., kterou najdete v Hradci Králové a jejíž služby využívají nejen Východočeši, ale i Pražané a zákazníci z celé České republiky? Mnohé z toho naznačil v odpovědích pro náš list. Je však daleko více příběhů, které ztvárnily profil firmy Bednář Consulting. Je to dozajista mozaika výsledků, úspěchů, chyb i chybiček, osudů lidí od vlastníků firem přes management až po účetní. Je to zkušenost, která se dá jen těžko něčím jiným nahradit. Naučil se rozumět svým klientům, chápat jejich potřeby. A přesto být nesmlouvavý. Jinak by neobstál. Před klienty, před kolegy, před sebou samým.

Firma, kterou vedete, poskytuje audit a poradenstvÌ ¯adÏ subjekt˘, m· svÈ jmÈno, svÈ reference. Vzpomenete si na zaË·tky vaöeho podnik·nÌ? Co bylo impulsem? Do revoluce jsem pracoval jako program·tor a zab˝val se zav·dÏnÌm ˙ËetnÌch systÈm˘. V nov˝ch pomÏrech byla pro mne oblast ˙ËetnictvÌ a danÌ novou v˝zvou.


B˝t auditorem znamen· b˝t st·le v centru dÏnÌ musÌte sledovat ¯adu z·kon˘, novel, vyhl·öek, p¯edpis˘ atd. Ve svÈ pr·ci se nesmÌte splÈst. Avöak pr·vÏ daÚov·, ˙ËetnÌ a p¯Ìbuzn· legislativa je Ëasto hodnocena odbornÌky jako dûungle, s nÌû si uû nevÏdÌ rady ani jejÌ tv˘rci". Co v·m " zejmÈna znesnadÚuje pr·ci? Pr·vÏ to, co jste v ot·zce zmÌnila. Z·kony upravujÌcÌ oblast podnik·nÌ jsou nep¯ehlednÈ, plnÈ v˝jimek a p¯echodn˝ch ustanovenÌ. ÿada ustanovenÌ je formulov·na nejasnÏ, lze je vykl·dat r˘zn˝mi zp˘soby. Neda¯Ì se sjednotit ani stanoviska spr·vc˘ danÏ a jasno do toho nevn·öejÌ ani soudy, kterÈ vyd·vajÌ Ëasto i zcela protich˘dnÈ rozsudky ve stejnÈ vÏci. Mnoho jsme si slibovali od vzniku nejvyööÌho spr·vnÌho soudu, ale kdyû rozhodne v konkrÈtnÌ vÏci ve prospÏch podnikatele, dozvÌte se, ûe to nemusÌ nic znamenat, protoûe jin˝ sen·t stejnÈho soudu m˘ûe v tÈto vÏci rozhodnout jinak. Potom snad dojde k tomu, ûe se sejdou vöechny sen·ty NejvyööÌho soudu a moûn· se koneËnÏ dozvÌme sjednocujÌcÌ n·zor. Kolik podnikatel˘ se vöak muselo rozhodnout d·vno p¯ed tÌm! Z·kony jsou navÌc, a bez jakÈkoli jasnÈ strategie, neust·le novelizov·ny podle toho, zda vl·dnoucÌ politick· garnitura chce po volb·ch zv˝öit p¯Ìjem st·tu nebo se naopak p¯ed volbami tv·¯Ì, ûe sniûuje danÏ. »asto jsou takÈ doplÚov·na nepromyölen· ustanovenÌ, kter· si odporujÌ buÔ vz·jemnÏ, nebo s d¯ÌvÏjöÌmi ustano-

venÌmi a novely je pak Ëasto nutnÈ napravovat dalöÌmi novelami. V˝sledkem je nejistota, stres a pokraËujÌcÌ ˙bytek podnikatel˘. Po jak˝ch sluûb·ch ve vaöem oboru je nejvÏtöÌ popt·vka? Zcela jistÏ po poradensk˝ch sluûb·ch. Dostatek informacÌ je pro spr·vn· podnikatelsk· rozhodnutÌ tÌm nejd˘leûitÏjöÌm p¯edpokladem. Ve vaöÌ nabÌdce je velmi sympatickÈ poradenstvÌ p¯es mobil". BÏhem jedn·nÌ m˘ûe klient zavolat " a up¯esnit si, jak tu a onu konkrÈtnÌ situaci ¯eöit bez dlouh˝ch pr˘tah˘, pÌsemn˝ch formulacÌ apod. VyuûÌvajÌ to vaöi klienti Ëasto? Tento zp˘sob komunikace je mezi st·l˝mi klienty velmi oblÌben. V pr˘bÏhu obchodnÌch jedn·nÌ je obvykle t¯eba bezprost¯ednÏ reagovat na n·vrhy protistrany a bez dostatku kvalitnÌch informacÌ to lze jen velmi obtÌûnÏ. V takov˝ch situacÌch podnikatel velmi ocenÌ, m˘ûe-li se v r·mci kr·tkÈ p¯est·vky v jedn·nÌ telefonicky spojit s poradcem, kter˝ mu je schopen se znalostÌ vÏci okamûitÏ poradit. Detaily je pak moûnÈ doladit p¯i osobnÌm jedn·nÌ. TakÈ je moûnÈ pokl·dat dotazy elektronicky. Jak si odborn· ve¯ejnost zvykla na tento zp˘sob komunikace? Jak˝m zp˘sobem z·kaznÌci platÌ? TakÈ elektronicky? Tento zp˘sob st·lÌ klienti tolik nevyuûÌvajÌ. Telefonick˝ rozhovor je pro nÏ samoz¯ejmÏ p¯ijatelnÏjöÌ pr·vÏ pro svoji operativnost. Zpravidla p¯i takovÈm zp˘sobu komunikace takÈ nedoch·zÌ k moûn˝m nedorozumÏnÌm a v neposlednÌ ¯adÏ je t¯eba zmÌnit, ûe se jedn· i o zp˘sob bezpeËnÏjöÌ z hlediska ˙niku informacÌ. Elektronick· forma je urËena spÌöe pro jednor·zovÈ dotazy firem, se kter˝mi nespolupracujeme trvale Ëi pro prvnÌ kontakt. Platit elektronicky nelze. M·te urËitÏ ¯adu zkuöenostÌ s ˙ËetnÌm"chov·" nÌm firem. V Ëem se st·le nejvÌce chybuje?

To souvisÌ s druhou ot·zkou. ⁄ËetnÌ pracovnÌci st¯ednÌch a mal˝ch firem, i kdyû se vÏtöinou snaûÌ, nejsou pro velkÈ zanepr·zdnÏnÌ schopni zachytit veökerÈ zmÏny v legislativÏ a jejÌch v˝kladech. Jednak jsou zatÏûov·ni neuvÏ¯itelnou byrokraciÌ ze strany st·tnÌ spr·vy a takÈ z d˘vodu nedostatku finanËnÌch prost¯edk˘ a vysokÈ ceny pr·ce, musÌ stihnout jeötÏ ¯adu dalöÌch ˙kol˘, kterÈ by za norm·lnÌch okolnostÌ do n·plnÏ pr·ce ˙ËetnÌch nepat¯ily. Z toho pak plynou nejvÏtöÌ chyby v ˙ËetnictvÌ i domÏrky danÌ. D· se jiû vysledovat z·jem drobnÏjöÌch firem o audit? Bohuûel, ned·. Tzv. nepovinn˝ audit je i 17 let po revoluci bÌlou vr·nou. Audit ˙ËetnÌ z·vÏrky je mezi menöÌmi podnikateli povaûov·n st·le za zbyteËn˝ luxus" a p¯ÌËin je hned nÏkolik. Za " b˝valÈho reûimu bylo ˙ËetnictvÌ spÌöe n·strojem k dosaûenÌ û·dan˝ch hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘ neû prost¯edkem k vyk·z·nÌ vÏrnÈho obrazu", " a v mnoha lidech st·le jeötÏ toto vÏdomÌ p¯eûÌv·. P¯estoûe je vöeobecnÏ zn·mo, ûe ˙ËetnÌ " vÏdomÌ" ve firm·ch nenÌ na takovÈ ˙rovni, na jakÈ by mÏlo b˝t, z·konod·rci zv˝öili kritÈria pro povinn˝ audit. PodÌv·me-li se na to jeötÏ z finanËnÌho hlediska, podÌlÌ se na tom i p¯Ìliö vysok· cena pr·ce, povinnÈ odvody a st·le trvajÌcÌ nÌzk· ˙roveÚ vymahatelnosti pr·va, kdy je podnikatel nucen omezovat n·klady, kde se d·, aby byl jeötÏ schopen obst·t v konkurenËnÌm boji. MajitelÈ firem v tÈto situaci financujÌ jen to, co musÌ, a ne vûdy si dostateËnÏ uvÏdomujÌ nezastupitelnost a v˝znam ˙ËetnÌ evidence pro efektivnost jejich rozhodov·nÌ. Mnohdy tak vynakl·dajÌ zbyteËnÈ ˙silÌ na zÌsk·v·nÌ tÏch informacÌ z jin˝ch zdroj˘, kterÈ mohou zÌskat bez n·mahy z ˙ËetnictvÌ, pokud je vedeno spr·vnÏ, a lze se tudÌû na nÏ spolehnout. Bude to jeötÏ bÏh na dlouhou traù, neû si vöichni uvÏdomÌ, jak˝ prospÏch jim m˘ûe spolupr·ce s auditorem p¯inÈst. pokraËov·nÌ na stranÏ 35

33


Znalost prostředí a podmínek podnikání klienta vytváří přirozený vztah důvěry k auditorovi Na otázky časopisu Prosperita odpověděl viceprezident Komory auditorů ČR Ing. Jiří Vrba

M

yslíte si, že auditorům je někdy těžké porozumět? Kdysi jsem byla stejného názoru. Odborné termíny, které se prolínají jakýmkoli jejich vystoupením, mne děsily a zbavovaly soudného uvažování. Snad jsem se dokonce záměrně bránila jim naslouchat, neboť se mi zdálo, že jde o ztracený čas. Před lety mi jistý šéfredaktor, který mne měl ve svém týmu, položil otázku: vidělas někdy účetní závěrku nějaké firmy? Víš vůbec, co to je? Hrdě jsem se zastyděla a zahrála divadélko. Jasně, že jsem nic takového tehdy neznala, psávala jsem o lidech, osobnostech, nových výrobcích a radosti ze života té které firmy a firmičky a spoléhala se na to, že mi jejich šéfové servírují pravdu. Bylo to jednodušší. Od chvíle, kdy jsem se sama dostala do role šéfredaktorky a kdy Prosperita začala spolupracovat s Komorou auditorů České republiky, jsem se začervenala ještě vícekrát, neboť jsem zjistila, kolik je potřeba se toho dodatečně naučit. Ale protože času v životě lidském je málo, s rozpaky nad občasnou nevědomostí jsem skoncovala. Zvítězilo přesvědčení, že specializace je nutná a že jedinec nemůže vědět všechno. A tak to podstatné, co vám, vážení čtenáři, potřebuje Prosperita sdělit v souvislosti s činností auditorů, ponechávám skutečně na Komoře auditorů ČR. Je to, myslím, užitečné i korektní po všech stránkách. Slovo má Ing. Jiří Vrba, viceprezident Komory auditorů České republiky: Rok 2006 m· za sebou jedno ËtvrtletÌ. Co novÈho auditor˘m p¯ineslo? V dobÏ tohoto rozhovoru jeötÏ ËtvrtletÌ neuplynulo, p¯esto p¯in·öÌ auditor˘m - jako vûdy v tomto obdobÌ - plno pr·ce. Jiû tradiËnÏ vrcholÌ poslednÌ ˙kony na ˙ËetnÌch z·vÏrk·ch a koncepty v˝roËnÌch zpr·v dost·vajÌ definitivnÌ podobu. Tyto dokumenty vyûadujÌ povinnÈ ovÏ¯enÌ ze z·kona p¯ed jejich zve¯ejnÏnÌm a dÌky st·le vyööÌ kvalitÏ jejich p¯Ìprav doch·zÌ kaûdoroËnÏ ke zkracov·nÌ termÌn˘ pro p¯edloûenÌ zpr·v auditora o v˝sledku ovÏ¯enÌ tÏchto dokument˘. Vyrovn·nÌ se s tÏmito n·roËn˝mi termÌny p¯in·öÌ mnoho problÈm˘ a naplÚuje auditorskÈ kapacity na samou hranici ˙nosnosti.

A naopak - je nadÏje na urËitÈ zjednoduöenÌ nÏkter˝ch operacÌ?


Jsou nÏkterÈ postupy pr·ce auditor˘ nebo vztah auditor-firma sloûitÏjöÌ neû v minulÈm roce? I zde doch·zÌ k vyööÌm n·rok˘m na auditorskou profesi. S platnostÌ od 1.1.2006 vstupujÌ v platnost Mezin·rodnÌ auditorskÈ standardy v plnÈm znÏnÌ, tak jak byly v minulÈm roce p¯eloûeny Komorou auditor˘ »eskÈ republiky prost¯ednictvÌm speci·lnÌho redakËnÌho t˝mu, kter˝ byl k tÈto tÈmatice sestaven. Tyto mezin·rodnÌ auditorskÈ standardy v ËeskÈm p¯edkladu jsou plnÏ kompatibilnÌ s vydan˝mi standardy IFAC jde o Mezin·rodnÌ federaci ˙ËetnÌch se sÌdlem v New Yorku, jÌû je Komora ¯adu let Ëlenem. Pr·vÏ ËlenstvÌ v tomto org·nu zavazuje auditorskou profesi na celÈm svÏtÏ dodrûovat tyto standardy. TÌmto zp˘sobem je zajiötÏna jednotn· odborn· ˙roveÚ auditorsk˝ch postup˘ - z hlediska n·rok˘ na dokumentov·nÌ p¯edmÏtu ˙ËetnictvÌ, posuzov·nÌ vhodnosti zvolen˝ch ˙ËetnÌch metod a rozhodnutÌ vedenÌ ˙ËetnÌ jednotky, kter· majÌ z·sadnÌ vliv na hospod·¯sk˝ v˝sledek, vËetnÏ n·rok˘ na prezentaci ˙ËetnÌ z·vÏrky. NedÌlnou souË·stÌ jsou doporuËenÈ formulace v˝rok˘ auditora k ˙ËetnÌ z·vÏrce v celÈm spektru moûn˝ch modifikacÌ. Samostatnou kapitolou je vymezenÌ vedenÌ spisu auditora, jehoû obsah lze struËnÏ shrnout na povinnost vÏcnÏ a ËasovÏ dokumentovat pr˘bÏh ovÏ¯ov·nÌ p¯ÌsluönÈ ˙ËetnÌ z·vÏrky. IntenzivnÌ p¯ÌpravÏ na toto zp¯ÌsnÏnÌ auditorsk˝ch postup˘ byla vÏnov·na ze strany komory v roce 2005 zv˝öen·

pozornost. ProbÏhly ËetnÈ odbornÈ semin·¯e za ˙Ëelem proökolenÌ auditor˘ s tÏmito nov˝mi postupy - z·jem ze strany auditor˘ byl znaËn˝. V uvedenÈm trendu se bude pokraËovat i v tomto roce, pro rok 2006 byly mezin·rodnÌ auditorskÈ standardy vyhl·öeny jako tzv. prio" ritnÌ tÈma" pro vzdÏl·v·nÌ auditor˘. VzdÏl·v·nÌ je povinnÈ v r·mci tzv. programu Kontinu·lnÌho " profesnÌho vzdÏl·v·nÌ" a kaûd˝ auditor musÌ roËnÏ prokazovat, zda absolvoval minim·lnÌ rozsah odborn˝ch p¯edn·öek Ëi jin˝ch forem uzn·van˝ch za tento typ vzdÏl·v·nÌ - novÏ p¯ibylo i absolvov·nÌ tohoto povinnÈho prioritnÌho tÈmatu. K rozöÌ¯enÌ zmÌnÏnÈ povinnosti doölo schv·lenÌm rozöÌ¯enÈho vnit¯nÌho p¯edpisu Kontinu·lnÌho profesnÌho vzdÏl·v·nÌ na snÏmu Komory v listopadu minulÈho roku. Zp¯ÌsnÏnÌ tÏchto z·sad rovnÏû vych·zÌ z mezin·rodnÌch vzdÏl·vacÌch standard˘ IFAC - konkrÈtnÏ jde o standard IES 07 (struËnÏ v p¯ekladu m˘ûe znÌt takto: Kontinu·lnÌ profesnÌ rozvoj: Program celoûivotnÌho uËenÌ a kontinu·lnÌ rozvoj profesnÌ zp˘sobilosti). Vzhledem k tomu, ûe tyto vzorovÈ mezin·rodnÌ auditorskÈ standardy nerespektujÌ urËit· n·rodnÌ legislativnÌ specifika - jejich aplikace m˘ûe odporovat p¯ijatÈ legislativÏ v oblasti auditu jednotliv˝ch zemÌ - p¯ijala Komora formu tzv. apli" kaËnÌch doloûek", kterÈ budou upravovat plnÈ znÏnÌ tÏchto standard˘ s p¯ihlÈdnutÌm na legislativu v »R. ZatÌm byly vyd·ny 3 tyto aplikaËnÌ doloûky a audito¯i jsou povinni v textu zpr·v o v˝sledku ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌch z·vÏrek tyto zmÌnit, resp. up¯esnit, ûe audit byl proveden v souladu s mezin·rodnÌmi auditorsk˝mi standardy a aplikaËnÌmi doloûkami. Abychom p¯iblÌûili Ëten·¯˘m moûnou formulaci textu, tak by mohla vypadat nap¯. takto: Audit jsme provedli v souladu se z·konem " o auditorech a Mezin·rodnÌmi auditorsk˝mi standardy a souvisejÌcÌmi aplikaËnÌmi doloûkami Komory auditor˘ »eskÈ republiky. Tyto standardy vyûadujÌ, aby auditor napl·noval a provedl audit tak, aby zÌskal p¯imÏ¯enou jistotu, ûe ˙ËetnÌ z·vÏrka neobsahuje v˝znamnÈ nespr·vnosti."

Ani zde neËekajÌ naöi profesi û·dnÈ p¯ÌjemnÈ zpr·vy. Ned·vnÈ ˙ËetnÌ skand·ly nÏkter˝ch v˝znamn˝ch spoleËnostÌ ve svÏtÏ pouk·zaly na ¯adu mezer v aplikaci ˙ËetnÌch metod a auditorsk˝ch postup˘ (nap¯. V USA spoleËnost Enron, v EvropÏ spoleËnost Parmalat) a v tÈto souvislosti se objevila ot·zka p¯Ìstupu k tÏmto aplikacÌm z hlediska statut·rnÌho auditora. V tomto smÏru byl v USA p¯ijat nov˝ z·kon, kter˝ zav·dÌ ¯adu nov˝ch povinnostÌ - jak pro p¯ÌsluönÈ spoleËnosti, tak i pro auditory. JednÌm z nich je nap¯. stanovenÌ povinnÈho kontrolnÌho systÈmu kaûdÈ spoleËnosti, kter˝ m· za ˙Ëel p¯edch·zet neû·doucÌm postup˘m. Tento systÈm n·slednÏ ovÏ¯ujÌ audito¯i z hlediska jeho funkËnosti a zdali skuteËnÏ splÚuje poûadovanÈ cÌle v praxi. Vzhledem ke kr·tkÈmu ËasovÈmu obdobÌ nenÌ k dispozici p¯Ìliö mnoho informacÌ o tom, zda je to skuteËnÏ ta nejspr·vnÏjöÌ cesta. NÏkterÈ sign·ly jiû ale nasvÏdËujÌ tomu, ûe tento nov˝ prvek ne˙mÏrnÏ ËasovÏ a finanËnÏ zvyöuje n·roky na ovÏ¯ov·nÌ postup˘, aniû by byl hmatateln˝ konkrÈtnÌ v˝sledek. To jen na okraj k popisu situace, jak· byla reakce v USA. V EvropÏ jsme öli jinou cestou - v souËasnÈ dobÏ je jiû schv·lena nov· smÏrnice Evropsk˝m parlamentem s n·zvem: SmÏrnice " o povinnÈm auditu roËnÌch a konsolidovan˝ch z·vÏrek". Po jejÌm zve¯ejnÏnÌ nast·v· obdobÌ 24 mÏsÌc˘, do kdy jsou ËlenskÈ st·ty povinny tuto zapracovat do svÈ n·rodnÌ legislativy. N·roËnost auditorsk˝ch technik - jak jiû bylo rozvedeno v p¯edch·zejÌcÌ odpovÏdi - bude stoupat, a to s ohledem na st·le sloûitÏjöÌ situace vyskytujÌcÌ se v trûnÌch podmÌnk·ch svÏtovÈho hospod·¯stvÌ. Zde hraje v˝znamnou ˙lohu celkov· globalizace ekonomiky, konkrÈtnÌ p¯Ìklady jiû m˘ûeme sledovat i v r·mci EvropskÈ unie, kde jiû existujÌ a budou se rozöi¯ovat nadn·rodnÌ korporace. Tyto jsou p¯Ìm˝m d˘sledkem trûnÌho chov·nÌ vlastnÌk˘ tÏchto obchodnÌch spoleËnostÌ - touhou po vyööÌm zisku a za cenu mnohdy drastick˝ch opat¯enÌ ve sniûov·nÌ n·klad˘, jejichû d˘sledkem m˘ûe b˝t nap¯. vznik f˙zÌ nebo naopak z·nik urËit˝ch spoleËnostÌ. Vzhledem k pot¯ebÏ ovÏ¯enÌ spr·vnosti tÏchto n·roËn˝ch transakcÌ vznikajÌ novÈ poûadavky na auditorskÈ sluûby. Auditor zde p¯edstavuje nez·visl˝ objektivnÌ org·n, kter˝ p¯edkl·d· akcion·¯˘m stanovisko k ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky (˙ËetnÌch z·vÏrek), ve kter˝ch se promÌtly tyto operace. D· se odhadnout, zda zaËal nastupovat trend pot¯eby auditu pro ty firmy, kterÈ jiû dorostly svÈ velikosti"? Jin˝mi slovy - p¯ib˝v· tÏch sub" jekt˘, pro kterÈ audit nebyl nutn˝ a nynÌ jiû pocÌtily pot¯ebu svÈ v˝sledky auditovat? OdpovÏÔ na tuto ot·zku je ponÏkud sloûitÏjöÌ. Na jednÈ stranÏ existujÌ spoleËnosti, kterÈ nedosahujÌ povinn˝ch parametr˘ pro audit a p¯esto jiû lÈta vyuûÌvajÌ auditorsk˝ch sluûeb a velmi dob¯e vÏdÌ, co jim audit p¯in·öÌ. Na druhÈ stranÏ stojÌ ¯ada spoleËnostÌ, kterÈ povaûujÌ audit za formalitu a zbyteËnÏ vynaloûenÈ n·klady. Pokud dojde k naplnÏnÌ povinnosti auditu u tohoto typu spoleËnosti, s tÏmito se setk·vajÌ audito¯i vcelku neradi. D˘vodem kontaktu auditora je mnohdy skuteËnost, ûe je p¯Ìsluön· spoleËnost upozornÏna spr·vcem danÏ na tuto povinnost, pop¯. si nechajÌ vysvÏtlit novou kolonku v daÚovÈm p¯izn·nÌ: zda podlÈhajÌ " povinnÈmu auditu Ëi nikoliv", pop¯. si audit ˙ËetnÌ z·vÏrky vyû·d· ˙vÏrujÌcÌ penÏûnÌ ˙stav, rejst¯Ìkov˝ soud p¯i navyöov·nÌ z·kladnÌho kapit·lu apod. Je tak¯ka pravidlem, ûe zde se setk· auditor ve vedenÌ takovÈ spoleËnosti - pop¯. p¯Ìmo s vlastnÌky - s podceÚov·nÌm ˙ËetnÌ profese, nedodrûov·nÌm z·konn˝ch p¯edpis˘, nek·zni v daÚov˝ch z·leûitostech a mnohdy i chaoticky ¯Ìzen˝m postup˘m v celÈ spoleËnosti. Je na zv·ûenÌ auditora, jak se k tÈto z·leûitosti postavÌ. Z¯ejmÈ vöak je, ûe bude trvat nÏkolik let, neû bude takov· spoleËnost schopna poskytovat odpovÌdajÌcÌ v˝stupy, aby se mohl auditor spolehnout na zavedenÈ vnit¯nÌ kontrolnÌ systÈmy, kterÈ zjednoduöujÌ celÈ auditorskÈ postupy a sniûujÌ riziko, ûe m˘ûe dojÌt k neodhalenÌ z·vaûnÈ chyby, pop¯. z·mÏrnÈho zkreslenÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky. VysvÏtlit tyto postupy vËetnÏ uzav¯enÌ smlouvy o auditu - event. dalöÌch sluûb·ch - b˝v· mnohdy nadlidsk˝m ˙silÌm, d˘vodem b˝v· pr·vÏ naprost· absence pr·vnÌho vÏdomÌ u statut·rnÌch org·n˘ takov˝ch spoleËnostÌ. Zv·ûenÌ vöech naznaËen˝ch rizik a p¯ÌpadnÈ p¯ijetÌ takovÈ zak·zky je vöak jiû na konkrÈtnÌm rozhodnutÌ kaûdÈho auditora.

Abychom se vr·tili k podstatÏ ot·zky, nelze ¯Ìci, ûe by subjekt˘ vyûadujÌcÌch auditorskÈ sluûby v tÈto oblasti p¯ib˝valo. SpÌöe lze hovo¯it o opaku. Legislativa - mnohdy prov·zen· urËit˝m ˙myslem - v ¯adÏ p¯Ìpad˘ povinn˝ audit ruöÌ. Takov˝m poslednÌm p¯Ìkladem nap¯. m˘ûe b˝t zruöenÌ auditu u spoleËnostÌ, kterÈ jsou v konkurzu, a to po dobu 36 mÏsÌc˘. P¯estoûe Komora proti tÈto poslaneckÈ iniciativÏ" protestova" la aû u prezidenta republiky p¯ed podpisem tÈto novely, p¯esto vstoupila v platnost. Ve sv˝ch n·mitk·ch jsme uv·dÏli naopak pr·vÏ z hledisek ve¯ejnÈho z·jmu nutnost tohoto ovÏ¯enÌ, neboù v ¯adÏ p¯Ìpad˘ pr·vÏ audito¯i poukazovali na hrubÈ z·vady ve vedenÌ ˙ËetnictvÌ v pr˘bÏhu konkurzu a odhalovali ¯adu dalöÌch pochybenÌ, coû m˘ûe mÌt za n·sledek i snÌûenÌ celkovÈho v˝tÏûku z prodeje konkurznÌ podstaty, a tÌm i niûöÌ uspokojenÌ konkurznÌch vÏ¯itel˘. Ani nynÌ projedn·van· novela z·kona o konkurzu a vyrovn·nÌ v poslaneckÈ snÏmovnÏ - opakovanÏ odkl·d·na s postupn˝m p¯edloûenÌm ¯ady variant s touto eventualitou nepoËÌt·. DalöÌm p¯Ìkladem m˘ûe b˝t zruöenÌ povinnosti auditu u ˙zemnÏ spr·vnÌch celk˘ (kraj˘), kde toto bylo nahrazeno ovÏ¯enÌm st·tnÌch org·n˘. ⁄dajn˝m d˘vodem pro tuto zmÏnu byla sporn· nez·vislost auditora ve vztahu k ovÏ¯ovanÈ ˙ËetnÌ jednotce z d˘vodu jeho odmÏny. I ˙zemnÌ spr·vnÌ celky proti zavedenÌ tÈto zmÏny protestovaly, neboù hospoda¯Ì ve v˝znamnÈm rozsahu se sv˝mi prost¯edky a kontrolu ze strany st·tu povaûovaly za nemÌstnÈ zasahov·nÌ do jejich samospr·vy danÈ z·konem. TakÈ auditorskÈ spoleËnosti pot¯ebujÌ, aby jim p¯ib˝vali klienti. Jak je hledajÌ? Jsou nejd˘leûitÏjöÌ osobnÌ reference, mohou nap¯Ìklad za tÌmto ˙Ëelem inzerovat? Anebo existujÌ v tomto p¯ÌpadÏ omezenÏjöÌ pravidla hry? Dle mÈho n·zoru nejvÏtöÌ v˝znam majÌ osobnÌ reference. St·vajÌcÌ klient rozöi¯uje svoje aktivity, zÌsk·v· podÌly v dalöÌch spoleËnostech a m· z·jem, aby jejich v˝sledky ovÏ¯oval auditor, se kter˝m udrûuje jiû delöÌ spolupr·ci a o jehoû kvalit·ch se osobnÏ p¯esvÏdËil. I auditor p¯ijÌm· r·d takovÈ novÈ zak·zky, neboù svÈho klienta zn· a nemusÌ zÌsk·vat sloûitÈ informace za ˙Ëelem zv·ûenÌ moûn˝ch rizik jako u jinÈ novÈ zak·zky. Situace, kdy klient inzeruje pot¯ebu auditorsk˝ch sluûeb, pop¯. vypisuje v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ, jsou druh˝m zdrojem, jak zÌskat novou zak·zku. Zde vöak panujÌ urËitÈ - mnohdy nestandardnÌ postupy, kterÈ vypl˝vajÌ jednak z neznalosti a v˝znamu auditu u zadavatele - viz zmÌnka jiû v p¯edch·zejÌcÌ odpovÏdi - a d·le snahy ze strany klienta zÌskat auditora za co nejniûöÌ cenu. I zde panuje volnost volby auditora a z vlastnÌ praxe mohu potvrdit, ûe konkrÈtnÌ popt·vka po auditorsk˝ch sluûb·ch neobsahuje Ëasto ani nejz·kladnÏjöÌ informace, aby si osloven˝ auditor mohl udÏlat alespoÚ p¯ibliûnou p¯edstavu o n·roËnosti p¯edpokl·danÈho auditu, rozsahu moûn˝ch rizik a zpracovat nabÌdku orientaËnÌ ceny. Popt·vajÌcÌ spoleËnost vöak nenÌ mnohdy ochotna svoje informace rozöÌ¯it a zajÌm· se jen o cenu auditu. Na poslednÌ Ë·st ot·zky nutno odpovÏdÏt z·pornÏ. Auditor nesmÌ svoje sluûby nabÌzet a inzerovat, a to jak ve¯ejnÏ, tak adresnÏ, tj. u konkrÈtnÌch spoleËnostÌ. Tato skuteËnost vych·zÌ z etickÈho kodexu, kter˝m je v·z·na auditorsk· profese. Jedinou v˝jimkou m˘ûe b˝t inzerce poskytovan˝ch sluûeb v souvislosti s p¯estÏhov·nÌm sÌdla auditora, pop¯. umÌstÏnÌ jeho loga" " a uvedenÌ p¯edmÏtu Ëinnosti v monotematick˝ch publikacÌch urËen˝ch pro öiröÌ informovanost odbornÈ ve¯ejnosti o v˝znamu auditorskÈ profese (nap¯. speci·lnÌ p¯Ìlohy v tisku vÏnovanÈ tÈto tÈmatice). pokraËov·nÌ na stranÏ 35


34


Znalost prostředí a podmínek podnikání klienta

k˝ch osob, kde neovÏ¯uje jejich ˙ËetnÌ z·vÏrky. TÏmito doplÚkov˝mi sluûbami vykr˝vajÌ event. nedostatek v popt·vce po auditorsk˝ch sluûb·ch v p¯ÌsluönÈm regionu. Proto jsem p¯esvÏdËen, ûe pro aktivnÌ auditory pr·ce na trhu v »R je a v budoucnu i bude.

vytváří přirozený vztah důvěry k auditorovi

A jakou mohou nabÌdnout vaöi ËlenovÈ sv˝m z·kaznÌk˘m dalöÌ a dalöÌ p¯idanou hodnotu? Pokud Ëten·¯i sledujÌ pravidelnou mÏsÌËnÌ rubriku Komory auditor˘ »R v tomto Ëasopise, jistÏ si jiû p¯eËetli ¯adu moûn˝ch doprovodn˝ch sluûeb, kterÈ m˘ûe auditor z hlediska svÈ odbornosti nabÌdnout. AuditorskÈ spoleËnosti podle velikosti disponujÌ znaËn˝m poËtem dalöÌch odbornÌk˘, kte¯Ì jsou jejich zamÏstnanci nebo s tÏmito trvale spolupracujÌ. Jde zejmÈna o sluûby ˙ËetnÌ, daÚovÈ, pr·vnÌ, znaleckÈ, ale i dalöÌ. TÏmito doplÚkov˝mi sluûbami mohou b˝t nap¯. p¯Ìprava a realizace p¯emÏn spoleËnostÌ v celÈm komplexu ¯eöenÌ, d·le organizaËnÌ, ekonomickÈ a person·lnÌ poradenstvÌ ve vöech moûn˝ch oblastech. NejËastÏjöÌm p¯Ìpadem v praxi je pr˘bÏûnÈ poskytov·nÌ poradenstvÌ v oblasti d˘leûit˝ch rozhodnutÌ klienta, posuzov·nÌ v˝znamn˝ch smluv z hledisek ˙ËetnÌch a daÚov˝ch. Tento p¯Ìstup m˘ûe v ¯adÏ p¯Ìpad˘ eliminovat budoucÌ problÈmy s aplikacÌ tÏchto smluv. Znalost prost¯edÌ a podmÌnek podnik·nÌ klienta vytv·¯Ì p¯irozen˝ vztah d˘vÏry k auditorovi a v˝sledky takovÈho dlouhodobÈho vztahu oceÚuje ¯ada spoleËnostÌ. Mohou nap¯. spoluvlastnÌci menöÌ auditorskÈ firmy zaloûit spolu jeötÏ jinou firmu z ˙plnÏ odliönÈho oboru a vypracov·vat na klÌË nap¯. v˝roËnÌ zpr·vy nebo vyr·bÏt pohlednice a propagaËnÌ p¯edmÏty? Na tuto ot·zku nutno odpovÏdÏt z·pornÏ. Jiû samotn˝ z·kon o auditorech ukl·d·, aby se audi-


tor vÏnoval zcela svÈ profesi, auditorskÈ sluûby musÌ poskytovat buÔ sv˝m jmÈnem, nebo auditora, u nÏhoû je v pracovnÌm pomÏru. Z tohoto v˝Ëtu vypl˝v·, ûe auditor nem˘ûe b˝t v jinÈm pracovnÌm pomÏru neû opÏt u auditora, jedinou v˝jimku tvo¯Ì pracovnÌ pomÏr vysokoökolskÈho uËitele. RovnÏû z tÏchto d˘vod˘ je vylouËeno, aby se auditor ˙Ëastnil aktivnÏ podnik·nÌ v odliönÈm oboru, jak naznaËuje poloûen· ot·zka. Z tohoto titulu je z¯ejm· i odpovÏÔ na druhou Ë·st ot·zky, aktivnÌ p˘sobenÌ auditora v jinÈ spoleËnosti, jejÌmû p¯edmÏtem Ëinnosti nenÌ audit, je ze z·kona zak·z·no. Jak˝ bude letoönÌ rok pro auditory obecnÏ? ÿekla bych, ûe po celosvÏtov˝ch kauz·ch, kterÈ auditor˘m zasadily citelnou r·nu, autorita a krÈdo oboru opÏt roste. Jak vidÌte situaci u n·s? O ˙ËetnÌch skand·lech jiû byla ¯eË, necÌtÌm se natolik kvalifikov·n, abych hodnotil, jak˝m dÌlem se na tÏchto podÌlely auditorskÈ firmy ve svÏtÏ. Toto hodnocenÌ ponech·m na v˝sledcÌch soudnÌch ¯ÌzenÌ, kterÈ v souËasnÈ dobÏ dosud probÌhajÌ. OpÏt pozorn˝ Ëten·¯ tohoto Ëasopisu si jistÏ vzpomene, ûe jsme i tÈto z·leûitosti vÏnovali n·ö p¯ÌspÏvek s rozborem situace, kde jsme hodnotili odpovÏdnost spoleËnostÌ - resp. jejich statu-

firem? Je v˘bec n·ö trh jeötÏ schopen dalöÌ firmy uûivit? Podle poslednÌch ˙daj˘ ke konci roku 2005 je zaps·no v evidenci Komory auditor˘ »eskÈ republiky celkem 334 auditorsk˝ch spoleËnostÌ, z toho 8 p¯ibylo v roce 2005. Tento n·r˘st svÏdËÌ o okolnosti, ûe nov˝ch spoleËnostÌ st·le p¯ib˝v·. Podstatnou vÏcÌ vöak je poËet auditor˘ celkem, kte¯Ì p˘sobÌ jednak v auditorsk˝ch spoleËnostech jako zamÏstnanci/spoleËnÌci a d·le kte¯Ì pracujÌ samostatnÏ jako fyzickÈ osoby buÔ s dalöÌmi auditory v pracovnÌm pomÏru, nebo jen s asistenty. I zde doch·zÌ k n·r˘stu poËtu - jen v roce 2005 bylo zaps·no (po sloûenÌ p¯ÌsluönÈ zkouöky) celkem 24 nov˝ch auditor˘. Vzhledem k tomu, ûe doch·zÌ kaûdoroËnÏ i k ˙bytku v ¯ad·ch auditor˘ p¯irozen˝m procesem, nelze hovo¯it o absolutnÌm n·r˘stu. Dle ˙daj˘ komory poskytuje v souËasnÈ dobÏ aktivnÏ auditorskÈ sluûby celkem cca 1 250 osob, tento poËet neust·le kolÌs· (pozastaven· Ëinnost na z·kladÏ û·dosti auditora atd.). JednoznaËnÏ pozitivnÌm prvkem je v˝znamn˝ n·r˘st zapsan˝ch asistent˘ auditora, kde v souËasnÈ dobÏ dos·hl jejich poËet cca 950 osob. Pokud jde o trh v »R a celkovÈ moûnosti uplatnÏnÌ takovÈho poËtu auditorsk˝ch firem a samostatn˝ch auditor˘ p˘sobÌcÌch jako fyzickÈ osoby,


pokraËov·nÌ ze strany 34 D· se takÈ charakterizovat, ËÌm se jednotlivÈ auditorskÈ spoleËnosti etablovanÈ na ËeskÈm trhu liöÌ? »Ìm si mohou vlastnÏ konkurovat? Z·kladnÌm rozliöovacÌm znakem m˘ûe b˝t nap¯. odbornost. Je z¯ejmÈ, ûe charakter ¯ady ˙ËetnÌch jednotek tzv. ve¯ejnÈho z·jmu", jako jsou " banky, pojiöùovny a dalöÌ, kterÈ ovlivÚujÌ v˝znamn˝m zp˘sobem ekonomiku, m· zcela specifickÈ n·roky na odbornost auditora, jeho moûnÈ kapacity a dalöÌ event. poskytovanÈ sluûby. V˝öe uvedenÈ spoleËnosti jsou proto auditov·ny velk˝mi auditorsk˝mi spoleËnostmi, kterÈ jsou vybaveny prost¯ednictvÌm sv˝ch zamÏstnanc˘ touto odbornostÌ a pot¯ebnou kapacitou. N·sledujÌ st¯ednÌ a malÈ auditorskÈ spoleËnosti jako pr·vnickÈ osoby a z·vÏrem audito¯i, kte¯Ì pracujÌ jako fyzickÈ osoby buÔ zcela sami, nebo s nÏkolika zamÏstnanci - auditory, pop¯. asistenty. I u tÏchto existuje vcelku logick· specializace - vzhledem k n·roËnosti p¯ÌsluönÈ legislativy a jejÌm neust·l˝m zmÏn·m. Tito se zamÏ¯ujÌ jednotlivÏ na podnikatelskÈ subjekty, neziskovÈ organizace vöeho druhu, ˙zemnÌ samospr·vnÈ celky - obce a jimi z¯izovanÈ p¯ÌspÏvkovÈ organizace. Lze ¯Ìci, ûe pr·vÏ neziskov˝ sektor nab˝v· v poslednÌch letech na v˝znamu a z hlediska odbornÈho zamÏ¯enÌ je to velmi sloûit· auditorsk· oblast. Konkurence je problematick· v kaûdÈ nez·vislÈ profesi a nejinak je tomu i v r·mci Komory auditor˘ »eskÈ republiky. Nebylo by proto serioznÌ tvrdit, ûe se zde nevyskytujÌ û·dnÈ problÈmy. ObËas musÌ p¯ÌsluönÈ org·ny Komory ¯eöit stÌûnosti uvnit¯ profese na neetickÈ chov·nÌ v oblasti zÌsk·v·nÌ zak·zek, p¯ÌpadnÏ se o nich vÌ, ale neexistuje û·dn˝ viditeln˝ podnÏt k zah·jenÌ takovÈho ¯ÌzenÌ. Nejde vöak o û·dnou masovou z·leûitost. Z hlediska z·sad platn˝ch pro auditorskou profesi platÌ absolutnÌ rovnost v rozsahu poskytovan˝ch sluûeb. Za pomÏrnÏ novou a diskutabilnÌ oblast lze oznaËit existenci tzv. hostujÌcÌho auditora", jeû vloûila " do z·kona poslednÌ novela z·kona o auditorech se zd˘vodnÏnÌm nutnosti respektovat volnÈ poskytov·nÌ sluûeb auditora, kter˝ m· p¯Ìsluönou kvalifikaci v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ EU. AËkoliv jsme zpoË·tku nevÏnovali tomuto problÈmu vÏtöÌ pozornost, objevilo se v kr·tkÈm Ëase nÏkolik û·dostÌ o toto hostov·nÌ" z ¯ad auditor˘ Ëlensk˝ch st·t˘ " EU. ProblÈmem nenÌ vlastnÌ statut hostujÌcÌho auditora, ale neexistence povinnosti p¯ezkouöenÌ v oblasti pr·vnÌch p¯edpis˘ platn˝ch v »R, tÏûko p¯ekonatelnou bariÈrou m˘ûe b˝t i jazykov· vybavenost takovÈho ûadatele. AËkoliv jsme p·trali v okolnÌch zemÌch po srovnatelnÈm p¯Ìstupu, nenalezli jsme obdobu tohoto ¯eöenÌ. Jiû dnes je z¯ejmÈ, ûe v˝öe citovan· nov· smÏrnice ES o statut·rnÌm auditu takovÈ p¯Ìstupy nep¯ipouötÌ, nicmÈnÏ jak se s tÌmto problÈmem vypo¯·dat do platnosti tÈto novÈ pr·vnÌ ˙pravy, z˘st·v· na souËasnÈ Komo¯e auditor˘ »R. Na v·mi nevy¯Ëenou podot·zku odpovÌd·m: Ne, rozhodnÏ nebudeme postupovat formou " st·vky auditor˘ nebo protestnÌm shrom·ûdÏnÌm p¯ed ⁄¯adem vl·dy."

t·rnÌch org·n˘ za ˙ËetnictvÌ a samostatnÏ odpovÏdnost auditora. ObjektivnÏ uvaûujÌcÌ Ëten·¯ si jistÏ uËinil vlastnÌ obr·zek, ûe nelze p¯ebÌrat bez vlastnÌho ˙sudku palcovÈ titulky v mÈdiÌch, kterÈ sledujÌ prvo¯adÏ Ëtivost p¯ÌsluönÈho periodika", " kde velmi snadno unik· vlastnÌ odborn· podstata problÈmu. V tÈto souvislosti mne napad· z d¯ÌvÏjöka konkrÈtnÌ p¯Ìklad z prost¯edÌ »R. P¯ed lety se org·ny ËinnÈ v trestnÌm ¯ÌzenÌ zab˝valy nedostatky v pr˘kaznosti ˙ËetnictvÌ jednÈ nejmenovanÈ politickÈ strany. Palcov˝ titulek v dennÌm tisku znÏl: Jako prvnÌ svÏdek byl p¯ed" vol·n auditor"Ö MyslÌm, ûe nenÌ t¯eba komentovat tento p¯Ìklad. K obsahu nenÌ t¯eba mÌt n·mitek - vöechny politickÈ strany majÌ povinn˝ audit ze z·kona, takûe v˝slech auditora v p¯ÌsluönÈ vÏci je zcela jistÏ na mÌstÏ. RovnÏû tak vyznÏl i obsah p¯edmÏtnÈho Ël·nku. DomnÌv·m se ale, ûe uveden˝ titulek m˘ûe u mÈnÏ odbornÏ znalÈho Ëten·¯e vyvolat nutn˝ pocit, zda nem˘ûe b˝t tÌm pachatelem pr·vÏ auditor? A o tom ta novin·¯sk· etika mnohdy je. Ano, autorita a krÈdo auditorskÈ profese skuteËnÏ roste, a to i bez vlivu tÏchto medi·lnÌch senzacÌ. Ty naötÏstÌ nemajÌ dlouhÈho trv·nÌ (v kr·tkÈ dobÏ je p¯edloûena Ëten·¯i dalöÌ nov· senzace) a pokud se poda¯Ì dos·hnout n·pravy, tj. event. opravy textu p˘vodnÌho Ël·nku nebo jeho n·zvu, je tak uËinÏno s velk˝m Ëasov˝m zpoûdÏnÌm a zpravidla na zadnÌch stran·ch p¯ÌsluönÈho periodika, kam bÏûn˝ Ëten·¯ vÏtöinou jiû nedohlÈdne. NenÌ cÌlem tohoto rozhovoru stÏûovat si na novin·¯e, naöe profese jde st·le dop¯edu a je z¯ejmÈ, ûe st·le sÌlÌcÌ ekonomika se bez auditora neobejde. SnaûÌme se pro zv˝öenÌ kvality v˝konu auditorskÈ profese udÏlat v r·mci Komory auditor˘ »R vöe, co je v naöich sil·ch. K obsahu tÈto pr·ce se jeötÏ jistÏ dostaneme ve vaöich dalöÌch ot·zk·ch, pop¯. si Ëten·¯i udÏlajÌ obr·zek po p¯eËtenÌ celÈ tÈto p¯Ìlohy vÏnovanÈ auditorskÈ profesi. P¯ib˝v· v »eskÈ republice nov˝ch auditorsk˝ch

domnÌv·m se, ûe prostor tady je. V˝jimeËnou situaci tvo¯Ì Praha a jejÌ okolÌ, kde je soust¯edÏna v˝znamn· Ë·st klientely v »R a souËasnÏ i v˝znamn· Ë·st z·stupc˘ auditorskÈ profese. OstatnÌ regiony »ech, Moravy a Slezska jiû majÌ sv· specifika, ale i zde existujÌ p¯Ìpady, kdy audito¯i z »ech jezdÌ na Moravu, moravötÌ zase do »ech apod. Je to d·no voln˝m trhem tÏchto sluûeb a mnohdy i pravidlem, ûe klient si p¯eje vyuûÌvat sluûeb auditora, kter˝ je z jinÈho regionu, pop¯. se s nÌm dohodl na lepöÌch finanËnÌch podmÌnk·ch apod. V˝znamnou roli v moûnostech uplatnÏnÌ je i odbornost a nabÌzenÌ dalöÌch sluûeb. ÿada auditor˘ rovnÏû zajiöùuje vedenÌ ˙ËetnictvÌ, zpracov·nÌ daÚov˝ch p¯izn·nÌ a dalöÌ sluûby - pochopitelnÏ u tÏch pr·vnick˝ch, pop¯. fyzic-

S jakou vizÌ pro rok 2006 vyöla Komora auditor˘ »R? PoslednÌ snÏm komory, kter˝ se konal v listopadu loÚskÈho roku v BrnÏ, stanovil z·kladnÌ priority, kterÈ vych·zejÌ z aktu·lnÌch problÈm˘ profese a oËek·van˝ch zmÏn v nejbliûöÌch letech. Uloûil konkrÈtnÌ ˙koly RadÏ, dozorËÌ i k·rnÈ komisi. Z ˙kol˘ uloûen˝ch RadÏ moûno komentovat dalöÌ rozöi¯ov·nÌ zapojenÌ se do Ëinnosti mezin·rodnÌch institucÌ, jichû je Komora Ëlenem (IFAC,FEE), d·le n·rodnÌch institucÌ (N·rodnÌ ˙ËetnÌ rada) a spolupr·ce s ostatnÌmi profesnÌmi komorami v »R. Je jiû zaveden˝m pravidlem, ûe se statut·rnÌ z·stupci vöech profesnÌch komor vznikl˝ch ze z·kona sch·zejÌ 1x - 2x roËnÏ s v˝mÏnou vz·jemn˝ch poznatk˘ a formulacÌ spoleËn˝ch stanovisek k aktu·lnÌm problÈm˘m jednotliv˝ch nez·visl˝ch profesÌ. Zcela jednoznaËnÏ vöak vÈvodÌ priorit·m Komory na rok 2006 p¯Ìprava na implementaci novÈ smÏrnice ES, kter· upravuje podmÌnky statut·rnÌho auditu p¯i ovÏ¯ov·nÌ roËnÌch a konsolidovan˝ch ˙ËetnÌch z·vÏrek. Je jednoznaËnÈ, ûe zapracov·nÌ nov˝ch pravidel tÈto smÏrnice si vyû·d· novelu souËasnÈho z·kona o auditorech. V tomto smÏru jiû Ministerstvo financÌ »R z¯Ìdilo v souladu s p¯ipravovan˝m AkËnÌm pl·nem" nÏkolik pracovnÌch " skupin, kde m· Komora svoje z·stupce (tento schv·len˝ dokument Vl·dou »R jiû v roce 2004 ¯eöÌ ot·zku regulace pravidel a dalöÌho rozvoje ˙ËetnictvÌ, pr·va a auditu v »R). Jiû bylo v˝öe uvedeno, implementace novÈ smÏrnice ES o statut·rnÌm auditu bude jednoznaËnou prioritou, proto Ëten·¯˘m nabÌdnu alespoÚ struËn˝ pohled na obsah tÈto zcela novÈ smÏrnice. Je bezprost¯ednÌ reakcÌ na jiû zmÌnÏnÈ skand·ly ve svÏtÏ a zp¯Ìsnila z·sady na v˝kon, kvalifikaci, kvalitu a z·sady statut·rnÌho auditu pro auditory v r·mci EU. Je to pomÏrnÏ rozs·hl˝ materi·l, kter˝ obsahuje celkem 12 samostatn˝ch kapitol, v p¯ekladu jde o 77 stran bÏûnÈho textu. Z v˝znamn˝ch Ë·stÌ m˘ûeme jmenovat nap¯. schvalov·nÌ, pr˘bÏûnÈ vzdÏl·v·nÌ a vz·jemnÈ uzn·v·nÌ kvalifikace auditora vËetnÏ z·sad jeho registrace. D·le n·sleduje profesnÌ etika, nez·vislost, auditorskÈ standardy. Zcela novou oblastÌ je zajiötÏnÌ kvality, kter· klade novÈ poûadavky nejen na vnit¯nÌ pravidla kontroly kvality jednotliv˝ch auditor˘, ale i uvnit¯ profesnÌch komor a d·le zav·dÌ zcela nov˝ org·n, kter˝ bude povÏ¯en tzv. ve¯ejn˝m dohledem", " kter˝ povinnÏ ustavÌ kaûd˝ Ëlensk˝ st·t nez·visle na profesnÌch komor·ch. D·le jiû pokraËuji v dalöÌch nastaven˝ch priorit·ch ve vztahu k dozorËÌ a k·rnÈ komisi. DozorËÌ a k·rnÈ komisi ukl·d· snÏm trvale sledovat a vyhodnocovat v˝sledky kontrol z dohledu auditorsk˝ch spoleËnostÌ a auditor˘, vËetnÏ prezentace zjiöùovan˝ch nedostatk˘ p¯i tÏchto kontrol·ch, posuzov·nÌ nedostatk˘ p¯i nedodrûov·nÌ povinnÈho vzdÏl·v·nÌ atd. Tyto d˘slednÏ postihovat a ukl·dat p¯ÌsluönÈ postihy v souladu se z·konem. Jak vidÌte, je toho skuteËnÏ mnoho, co by mÏla Komora auditor˘ »R v letoönÌm roce vykonat. Jsem p¯esvÏdËen - a zde jiû nehovo¯Ìm jen za sebe - ûe v˝sledkem kolektivnÌ pr·ce vöech Ëlen˘ naöÌ profese bude poskytov·nÌ skuteËnÏ kvalitnÌch sluûeb, ËÌmû splnÌme oËek·v·nÌ odbornÈ ve¯ejnosti ve zv˝öenÌ d˘vÏryhodnosti ˙ËetnÌch v˝kaz˘ prost¯ednictvÌm auditu. dÏkuji za vyËerp·vajÌcÌ informace Eva Brixi

Podnikatel velmi ocení, může-li se v rámci krátké přestávky v jednání telefonicky spojit s poradcem… pokraËov·nÌ ze strany 33 MnozÌ podnikatelÈ pr·vÏ podali daÚovÈ p¯izn·nÌ. MnozÌ tzv. optimalizovali. Mohl byste uvÈst nÏjak˝ mÈnÏ obvykl˝ modelov˝ p¯Ìklad, jak m˘ûe nap¯. drobnÏjöÌ s.r.o. na danÌch trochu uöet¯it, optimalizovat a nemuset se b·t, ûe je to protiz·konnÈ? Jak˝ prvek se k optimalizacÌm p¯Ìliö nevyuûÌv·, ale mohl by? NeËekejte ode mne û·dn˝ z·zraËn˝ n·vod. Nic takovÈho neexistuje. DaÚov· optimalizace souvisÌ vûdy bezprost¯ednÏ s konkrÈtnÌmi podmÌnkami v danÈ firmÏ. D˘leûitÈ je pohlÌûet na kaûdou investici, kaûdÈ opat¯enÌ Ëi transakci v neposlednÌ ¯adÏ i z hlediska ˙ËetnictvÌ a danÌ, ale takÈ cash-flow. Pr·vÏ z toho d˘vodu povaûuji za nejd˘leûitÏjöÌ poskytov·nÌ tzv. HOT LINE na mobilnÌm telefonu. P¯ijde-li totiû podnikatel aû po tÈ, co uËinil p¯ÌsluönÈ rozhodnutÌ, Ëasto jiû nenÌ p¯ÌpadnÈ negativnÌ d˘sledky moûnÈ odstranit. M·-li pot¯ebnÈ informace vËas, je vÏtöinou moûnÈ takov˝m d˘sledk˘m p¯edejÌt

a naopak tyto informace vyuûÌt ve prospÏch podnikatele. Chyst·te se rozöÌ¯it vaöe sluûby? Jak? Nic z·sadnÌho v nejbliûöÌ dobÏ nep¯ipravujeme. V souËasnÈ dobÏ se spÌöe zamÏ¯ujeme na dalöÌ zlepöov·nÌ toho, co funguje. S·m takÈ podnik·te. Co je na tom pro v·s osobnÏ nejsloûitÏjöÌ? NejvÏtöÌm problÈmem je bezesporu st·tnÌ byrokracie, na kterou podnikatel nar·ûÌ na kaûdÈm kroku, a vöe, co s nÌ souvisÌ. O politiky deklarovanÈ podpo¯e malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ se n·m m˘ûe jenom zd·t a od v poslednÌ dobÏ schvalovan˝ch z·konn˝ch norem, poËÌnaje novelou z·konÌku pr·ce a konËe placenÌm nemocenskÈho zamÏstnavatelem, lze dokonce oËek·vat p¯Ìmo opaËn˝ efekt. www.bednarconsulting.com za odpovÏdi z praxe podÏkovala Eva Brixi

35


Informační povinnost účetních jednotek O bchodní společnosti, respektive účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku přímo nebo prostřednictvím Komise pro cenné papíry. Účetní závěrka přitom může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu či předáním Komisi pro cenné papíry.

SbÌrka listin obsahuje v˝roËnÌ zpr·vy, ¯·dnÈ, mimo¯·dnÈ a konsolidovanÈ ˙ËetnÌ z·vÏrky, pokud nejsou souË·stÌ v˝roËnÌ zpr·vy, vyûadujeli jejich vyhotovenÌ ObchodnÌ z·konÌk nebo zvl·ötnÌ pr·vnÌ p¯edpis, zpr·vu auditora o ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky a zpr·vu o vztazÌch mezi propojen˝mi osobami podle ß 66a odst. 9. (ß 38i odst. 1 pÌsm. c)

InformaËnÌ povinnost je ˙ËetnÌm jednotk·m uloûena ¯adou pr·vnÌch p¯edpis˘ Z·kladnÌm a obecn˝m p¯edpisem je z·kon Ë. 563/1991 Sb., o ˙ËetnictvÌ. ⁄ËetnÌ jednotky uvedenÈ v ß 20 zve¯ejÚujÌ ˙ËetnÌ z·vÏrku i v˝roËnÌ zpr·vu po jejich ovÏ¯enÌ auditorem a po schv·lenÌ k tomu p¯Ìsluön˝m org·nem podle zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, a to ve lh˘tÏ do 30 dn˘ od splnÏnÌ obou uveden˝ch podmÌnek, pokud zvl·ötnÌ pr·vnÌ p¯edpis nestanovÌ lh˘tu jinou, nejpozdÏji do konce bezprost¯ednÏ n·sledujÌcÌho ˙ËetnÌho obdobÌ po obdobÌ, za kterÈ je ˙ËetnÌ z·vÏrka sestavena bez ohledu na to, zda byly tyto ˙ËetnÌ z·znamy uveden˝m zp˘sobem schv·leny (tj. za rok 2005 do 31.12.2006) (ß 21a odst. 1 a 2) Novela z·kona o ˙ËetnictvÌ, kter· nabyla ˙Ëinnosti dne 15. b¯ezna 2006, stanovÌ ˙ËetnÌm jednotk·m povinnost zve¯ejÚovat ˙ËetnÌ z·vÏrku rovnÏû v ObchodnÌm vÏstnÌku. ZmÏnu z·kona o ˙ËetnictvÌ obsahuje z·kon Ë. 81/2006 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 365/2000 Sb., o informaËnÌch systÈmech ve¯ejnÈ spr·vy a o zmÏnÏ nÏkter˝ch dalöÌch z·kon˘ ve znÏnÌ

pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a dalöÌ souvisejÌcÌ z·kony. Ten doplÚuje z·kon o ˙ËetnictvÌ Ë. 563/1991 Sb. v ß 21a odst. 4 na konci o vÏtu: ⁄ËetnÌ jed" notky uvedenÈ v ß 20 zve¯ejÚujÌ ˙ËetnÌ z·vÏrku rovnÏû v ObchodnÌm vÏstnÌku." DalöÌm p¯edpisem je z·kon Ë. 513/1991 Sb., ObchodnÌ z·konÌk. ObchodnÌ spoleËnosti a druûstva, kterÈ musÌ mÌt ˙ËetnÌ z·vÏrku i v˝roËnÌ zpr·vu ovÏ¯enu auditorem podle ß 20 z·kona o ˙ËetnictvÌ ji zve¯ejÚujÌ zp˘sobem podle z·kona 513/1991 Sb. a dle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu. s.r.o.: NestanovÌ-li z·kon, spoleËensk· smlouva, pop¯ÌpadÏ stanovy kratöÌ lh˘tu, svol·vajÌ valnou hromadu jednatelÈ nejmÈnÏ jednou za rok. Valn· hromada, kter· schvaluje ˙ËetnÌ z·vÏrku,

zve¯ejnit do 4 mÏsÌc˘ od konce ˙ËetnÌho obdobÌ. V tÈto lh˘tÏ rovnÏû p¯edloûÌ v˝roËnÌ zpr·vu / konsolidovanou v˝roËnÌ zpr·vu »eskÈ n·rodnÌ bance. (ß 23 odst. 1)

InvestiËnÌ spoleËnost a fond kolektivnÌho investov·nÌ (z·kon Ë. 189/2004 Sb., o kolektivnÌm investov·nÌ) InvestiËnÌ spoleËnost a investiËnÌ fond jsou povinny zaslat v˝roËnÌ zpr·vu / konsolidovanou v˝roËnÌ zpr·vu Komisi pro cennÈ papÌry nejpozdÏji do 4 mÏsÌc˘ po skonËenÌ ˙ËetnÌho obdobÌ. Pokud valn· hromada neschv·lÌ v uvedenÈ lh˘tÏ ˙ËetnÌ z·vÏrku / konsolidovanou ˙ËetnÌ z·vÏrku Ëi soud rozhodne o neplatnosti valnÈ hromady, musÌ spoleËnost / fond o tÈto skuteËnosti informovat Komisi a uve¯ejnit ji zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup. (ß 85 odst. 1 a 2) Fond kolektivnÌho investov·nÌ a investiËnÌ spoleËnost jsou povinny do 2 mÏsÌc˘ po uplynutÌ prvnÌch 6 mÏsÌc˘ ˙ËetnÌho obdobÌ zaslat Komisi v elektronickÈ podobÏ svou pololetnÌ zpr·vu a uve¯ejnit ji zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup. (ß 86 odst. 1)

Uložení ÚZ a zveřejňování údajů Dokumenty

TermÌn pro zve¯ejnÏnÌ ve sbÌrce listin obchodnÌho rejst¯Ìku

⁄ËetnÌ z·vÏrka ve zjednoduöenÈm rozsahu

bez zbyteËnÈho odkladu

Zpr·va o vztazÌch mezi propojen˝mi osobami

sestavenÌ do 3 mÏsÌc˘ od skonËenÌ ˙ËetnÌho obdobÌ, zve¯ejnÏnÌ bez zbyteËnÈho odkladu

b) ⁄ËetnÌ jednotky s povinn˝m auditem Dokumenty

TermÌn pro zve¯ejnÏnÌ ve sbÌrce listin obchodnÌho rejst¯Ìku

⁄ËetnÌ z·vÏrka v plnÈm rozsahu Zpr·va o auditu (p¯ÌpadnÏ informace, ûe ˙daje nebyly schv·leny)

do 30 dn˘ po ovÏ¯enÌ ⁄Z auditorem a schv·lenÌ valnou hromadou

V˝roËnÌ zpr·va

do 30 dn˘ po ovÏ¯enÌ auditorem a schv·lenÌ valnou hromadou

Zpr·va o vztazÌch mezi propojen˝mi osobami

sestavenÌ do 3 mÏsÌc˘ od skonËenÌ ˙ËetnÌho obdobÌ, zve¯ejnÏnÌ bez zbyteËnÈho odkladu

se musÌ konat nejpozdÏji do öesti mÏsÌc˘ od poslednÌho dne ˙ËetnÌho obdobÌ. (ß 128 odst. 1) a.s.: Valn· hromada, kter· schvaluje ˙ËetnÌ z·vÏrku a je svol·na p¯edstavenstvem, se kon· nejmÈnÏ jednou za rok ve lh˘tÏ urËenÈ stanovami, nejpozdÏji vöak do öesti mÏsÌc˘ od poslednÌho dne ˙ËetnÌho obdobÌ. (ß 184 odst. 3) druûstvo: »lensk· sch˘ze, kter· schvaluje ¯·dnou ˙ËetnÌ z·vÏrku, se sch·zÌ ve lh˘t·ch urËen˝ch stanovami, nejmÈnÏ vöak jednou za rok (ß 239 odst. 4 pÌsm. c). UrËujÌ-li to stanovy nebo z·kon o ˙ËetnictvÌ, zabezpeËÌ p¯edstavenstvo vypracov·nÌ v˝roËnÌ zpr·vy o hospoda¯enÌ druûstva. V˝roËnÌ zpr·vu p¯edkl·d· p¯edstavenstvo spolu s ¯·dnou ˙ËetnÌ z·vÏrkou k projedn·nÌ ËlenskÈ sch˘zi. (ßß 252, 253) komanditnÌ spoleËnost, ve¯ejn· obchodnÌ spoleËnost: z·kon nem· zvl·ötnÌ ustanovenÌ vztahujÌcÌ se k v˝roËnÌ zpr·vÏ tÏchto spoleËnostÌ, proto je zde d˘leûitÈ ustanovenÌ ß 21 z·kona o ˙ËetnictvÌ. NenÌ-li uzav¯ena ovl·dacÌ smlouva, je statut·rnÌ org·n ovl·danÈ osoby povinen zpracovat pÌsemnou zpr·vu o vztazÌch mezi propojen˝mi osobami ve lh˘tÏ 3 mÏsÌc˘ od skonËenÌ ˙ËetnÌho obdobÌ. Jestliûe ovl·dan· osoba zpracov·v· v˝roËnÌ zpr·vu podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu, musÌ b˝t zpr·va o vztazÌch p¯ipojena k v˝roËnÌ zpr·vÏ. SpoleËnÌci nebo ËlenovÈ ovl·danÈ osoby musÌ mÌt moûnost sezn·mit se se zpr·vou o vztazÌch ve stejnÈ lh˘tÏ a za stejn˝ch podmÌnek jako s ˙ËetnÌ z·vÏrkou. Pokud podlÈh· ˙ËetnÌ z·vÏrka ovl·danÈ osoby ovÏ¯enÌ auditorem, je auditor povinen ovÏ¯it i spr·vnost ˙daj˘ uveden˝ch ve zpr·vÏ o vztazÌch mezi propojen˝mi osobami. (ß 66a odst. 9, 10 a 11)

ObchodnÌk s cenn˝mi papÌry

PodÌvejme se d·le na nÏkterÈ vybranÈ typy ˙ËetnÌch jednotek, kterÈ jsou upraveny zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisem:

(z·kon Ë. 280/1992 Sb., o resortnÌch, oborov˝ch, podnikov˝ch a dalöÌch zdravotnÌch pojiöùovn·ch - d·le jen zamÏstnaneck· pojiöùovna") " ZamÏstnaneck· pojiöùovna je povinna zajistit prost¯ednictvÌm auditora ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky a v˝roËnÌ zpr·vy zamÏstnaneckÈ pojiöùovny za p¯Ìsluön˝ rok. V n·vaznosti na termÌny stanovenÈ Ministerstvem financÌ »R p¯edloûit tomuto ministerstvu prost¯ednictvÌm Ministerstva zdravotnictvÌ »R ˙ËetnÌ z·vÏrku, v˝roËnÌ zpr·vu

(z·kon Ë. 21/1992 Sb., o bank·ch) Banka, m·-li povinnost ji vyhotovovat, je povinna v˝roËnÌ zpr·vu / konsolidovanou v˝roËnÌ zpr·vu, jejÌû souË·stÌ je ˙ËetnÌ z·vÏrka ovÏ¯en· auditorem,

Pojiöùovny (z·kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ) ⁄ËetnÌ z·vÏrku pojiöùovny a zajiöùovny ovÏ¯uje auditor podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu a p¯edkl·d· o nÌ pÌsemnou zpr·vu Ministerstvu financÌ »R, a to do 30 dn˘ ode dne vypracov·nÌ auditorskÈ zpr·vy. Pojiöùovna a zajiöùovna je povinna umoûnit kaûdÈmu nahlÈdnout do ˙ËetnÌ z·vÏrky a v˝roËnÌ zpr·vy. (ß 24 odst. 2 a 3)

ObËanskÈ sdruûenÌ (z·kon Ë. 83/1990 Sb., o sdruûov·nÌ obËan˘) Z·kon Ë. 83/1990 Sb. nem· zvl·ötnÌ ustanovenÌ vztahujÌcÌ se k v˝roËnÌ zpr·vÏ. Z·leûÌ tedy na tom, jak znÌ stanovy obËanskÈho sdruûenÌ, kterÈ musÌ obsahovat z·sady hospoda¯enÌ (ß 6 odst. 2 pÌsm. f) a kterÈ pod·v· p¯Ìpravn˝ v˝bor sdruûenÌ Ministerstvu vnitra »R jako p¯Ìlohu n·vrhu k registraci. Pokud je ve stanov·ch, v Ë·sti vÏnovanÈ z·sad·m hospoda¯enÌ, vyznaËena povinnost sestavit a zve¯ejnit v˝roËnÌ zpr·vu, p¯ÌpadnÏ pokud si ministerstvo vyû·d· zpracov·v·nÌ v˝roËnÌ zpr·vy, je obËanskÈ sdruûenÌ povinno ¯Ìdit se tÌm, co je v z·sad·ch hospoda¯enÌ ve stanov·ch uvedeno.

Nadace a nadaËnÌ fondy

a) ⁄ËetnÌ jednotky bez povinnosti auditu

Banka

a zpr·vu auditora. Tyto dokumenty schvaluje po vyj·d¯enÌ vl·dy Poslaneck· snÏmovna Parlamentu. Schv·lenou v˝roËnÌ zpr·vu zamÏstnaneck· pojiöùovna vhodn˝m zp˘sobem zve¯ejnÌ. (ß 15 odst. 1, 2 a 3)

Emitent kÛtovanÈho cennÈho papÌru (z·kon Ë. 256/2004 Sb., o podnik·nÌ na kapit·lovÈm trhu) ObchodnÌk s CP p¯edkl·d· Komisi pro cennÈ papÌry a zve¯ejÚuje zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup svou v˝roËnÌ zpr·vu / konsolidovanou v˝roËnÌ zpr·vu nejpozdÏji do 4 mÏsÌc˘ po skonËenÌ ˙ËetnÌho obdobÌ, a to vËetnÏ ˙ËetnÌ z·vÏrky ovÏ¯enÈ auditorem. (ß 16 odst. 1) Emitent kÛtovanÈho CP je povinen uve¯ejnit v˝roËnÌ zpr·vu / konsolidovanou v˝roËnÌ zpr·vu, kter· obsahuje ˙ËetnÌ z·vÏrku ovÏ¯enou auditorem, zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup nejpozdÏji do 4 mÏsÌc˘ po skonËenÌ ˙ËetnÌho obdobÌ nebo ve lh˘tÏ, kterou stanovÌ pr·vnÌ ¯·d st·tu, ve kterÈm m· emitent sÌdlo, a zaslat je Komisi pro cennÈ papÌry v jednom vyhotovenÌ v pÌsemnÈ a v elektronickÈ podobÏ. (ß 118 odst. 1)

VZP (z·kon Ë. 551/1991 Sb., o VöeobecnÈ zdravotnÌ pojiöùovnÏ »R) VZP je povinna zajistit prost¯ednictvÌm auditora ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky a v˝roËnÌ zpr·vy Pojiöùovny za p¯Ìsluön˝ rok. V n·vaznosti na termÌny stanovenÈ Ministerstvem financÌ »R p¯edloûit tomuto ministerstvu prost¯ednictvÌm Ministerstva zdravotnictvÌ »R ˙ËetnÌ z·vÏrku, v˝roËnÌ zpr·vu a zpr·vu auditora. Tyto dokumenty schvaluje po vyj·d¯enÌ vl·dy Poslaneck· snÏmovna Parlamentu, schv·lenou v˝roËnÌ zpr·vu Pojiöùovna vhodn˝m zp˘sobem zve¯ejÚuje. (ß 6 odst. 2, 3 a 4)

ZamÏstnaneckÈ pojiöùovny

(z·kon Ë. 227/1997 Sb., o nadacÌch a nadaËnÌch fondech) Tyto organizace majÌ povinnost vypracovat v˝roËnÌ zpr·vu ve lh˘tÏ, kterou stanovÌ spr·vnÌ rada, pop¯ÌpadÏ statut nadace nebo nadaËnÌho fondu, nejpozdÏji vöak do 6 mÏsÌc˘ po skonËenÌ hodnocenÈho obdobÌ, kter˝m je uplynul˝ kalend·¯nÌ rok; p¯ÌpadnÏ od doby svÈho vzniku do konce kalend·¯nÌho roku, ve kterÈm vznikly, jde-li o prvnÌ v˝roËnÌ zpr·vu. (ß 25 odst. 1). Do 30 dn˘ po schv·lenÌ spr·vnÌ radou uloûÌ nadace nebo nadaËnÌ fond v˝roËnÌ zpr·vu, pop¯ÌpadÏ jejÌ opravu, u rejst¯ÌkovÈho soudu. V nadaËnÌ listinÏ nadace nebo nadaËnÌho fondu m˘ûe b˝t stanoven dalöÌ zp˘sob zve¯ejÚov·nÌ v˝roËnÌ zpr·vy. (ß 26 odst.1 a 3).

ObecnÏ prospÏön· spoleËnost (z·kon Ë. 248/1995 Sb., o obecnÏ prospÏön˝ch spoleËnostech) Tato spoleËnost vypracov·v· a zve¯ejÚuje v˝roËnÌ zpr·vu o Ëinnosti a hospoda¯enÌ v termÌnu, kter˝ stanovÌ spr·vnÌ rada, nejpozdÏji vöak do 6 mÏsÌc˘ po skonËenÌ hodnocenÈho obdobÌ, kter˝m je kalend·¯nÌ rok. U o.p.s., jejÌû obecnÏ prospÏönou ËinnostÌ je Ëinnost v oblasti v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ, je moûnÈ ve statutu upravit hodnocenÈ obdobÌ na ökolnÌ rok. V˝roËnÌ zpr·vy musÌ b˝t ve¯ejnÏ p¯ÌstupnÈ. O.p.s. je povinna zve¯ejnit svou prvnÌ v˝roËnÌ zpr·vu o Ëinnosti a hospoda¯enÌ nejpozdÏji do 18 mÏsÌc˘ od svÈho vzniku. (ß 20 odst. 1 aû 3)

PolitickÈ strany a hnutÌ (z·kon Ë. 424/1991 Sb., o sdruûov·nÌ v politick˝ch stran·ch a hnutÌch) Politick· strana a hnutÌ jsou povinny p¯edloûit kaûdoroËnÏ do 1. dubna PoslaneckÈ snÏmovnÏ k informaci v˝roËnÌ finanËnÌ zpr·vu, kter· zahrnuje mimo jinÈ i zpr·vu auditora o ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky s v˝rokem bez v˝hrad. V˝roËnÌ finanËnÌ zpr·va politickÈ strany a hnutÌ je ve¯ejn· a lze do nÌ nahlÈdnout a po¯izovat si z nÌ v˝pis nebo jejÌ opis/ kopii v Kancel·¯i PoslaneckÈ snÏmovny. (ß 18 odst. 1 a 6)

D˘sledky neplnÏnÌ informaËnÌ povinnosti ⁄ËetnÌ jednotka, pokud neuloûÌ ˙ËetnÌ z·vÏrku a v˝roËnÌ zpr·vu do SbÌrky listin obchodnÌho rejst¯Ìku, m˘ûe b˝t postiûena n·sledujÌcÌmi sankcemi: a) podle ustanovenÌ ß 37 odst. 1 pÌsm. f) z·kona o ˙ËetnictvÌ se za nezve¯ejnÏnÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky nebo v˝roËnÌ zpr·vy zp˘sobem stanoven˝m tÌmto z·konem, ukl·d· pokuta do v˝öe 3 % hodnoty aktiv celkem; b) podle ustanovenÌ ß 119 odst. 1 pÌsm. q) a ß 120 odst. 1 pÌsm. c) z·kona Ë. 189/2004 Sb., o kolektivnÌm investov·nÌ, se za spr·vnÌ delikt, kter˝m je poruöenÌ informaËnÌ povinnosti, uloûÌ investiËnÌ spoleËnosti / investiËnÌmu fondu pokuta aû do v˝öe KË 10 000 000 korun. Metodick˝ ˙sek KA»R


36


Malé a střední podniky z pohledu auditora O dbor podpory malého a středního podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR publikoval v lednu 2006 zprávu o vývoji a podpoře malého a středního podnikání v České republice. V úvodu této zprávy se uvádí: Malé a střední podniky jsou významnou součástí ekono" miky České republiky. Podněcují konkurenční dynamiku ekonomiky a přímo či nepřímo působí na velké podniky, zejména v oblasti zvyšování efektivnosti a inovací. Evropská unie považuje tento sektor za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace." Udělat přesnou hranici mezi jednotlivými typy podniků, případně najít kritéria pro tuto hranici, je poměrně obtížné, ne-li přímo nemožné, byť se o to řada regulátorů z různých oblastí, včetně statistiky snaží.

VymezenÌ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ MalÈ a st¯ednÌ podniky jsou vymezeny v z·konÏ Ë. 47/2002 Sb., o podpo¯e malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Novela tohoto z·kona, kter· byla publikov·na ve SbÌrce z·kon˘ Ë. 690/2004, sjednotila definici mal˝ch a st¯ednÌch podnikatel˘ s definicÌ EvropskÈ unie pro tento sektor z hlediska jejich podpory od 1. 1. 2005 takto (V naöich podmÌnk·ch - zejmÈna vzhledem ke kursu koruny k euru - je toto ËlenÏnÌ diskutabilnÌ): 1) Za st¯ednÌho podnikatele se povaûuje podnikatel, pokud a) zamÏstn·v· mÈnÏ neû 250 zamÏstnanc˘; b) jeho aktiva/majetek nep¯esahujÌ korunov˝ ekvivalent Ë·stky 43 mil. EUR nebo m· obrat/p¯Ìjmy nep¯esahujÌcÌ korunov˝ ekvivalent 50 mil. EUR; 2) Za malÈho podnikatele se povaûuje podnikatel, pokud a) zamÏstn·v· mÈnÏ neû 50 zamÏstnanc˘; b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/p¯Ìjmy nep¯esahujÌ korunov˝ ekvivalent 10 mil. EUR; 3) Za drobnÈho podnikatele se povaûuje podnikatel, pokud a) zamÏstn·v· mÈnÏ neû 10 zamÏstnanc˘; b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/p¯Ìjmy nep¯esahujÌ korunov˝ ekvivalent 2 mil. EUR; ⁄daje o poËtu zamÏstnanc˘ a o hodnotÏ aktiv (majetku), resp. o v˝öi obratu (p¯Ìjm˘) zjiöùujÌ ● PodnikatelÈ vedoucÌ ˙ËetnictvÌ z ˙daj˘ uveden˝ch v ˙ËetnÌ z·vÏrce sestavenÈ za poslednÌ uzav¯enÈ ˙ËetnÌ obdobÌ, ● podnikatelÈ vedoucÌ daÚovou evidenci z ˙daj˘ uveden˝ch v p¯izn·nÌ k dani z p¯Ìjm˘ za poslednÌ uzav¯enÈ zdaÚovacÌ obdobÌ. JinÈ hledisko t¯ÌdÏnÌ podnik˘ m· ˙ËetnictvÌ. Z jeho pohledu se rozliöujÌ podniky, kterÈ jsou emitentem cenn˝ch papÌr˘ registrovan˝ch na regulovanÈm trhu cenn˝ch papÌr˘ v Ëlensk˝ch st·tech EvropskÈ unie. TÏm z·kon o ˙ËetnictvÌ ukl·d· ˙Ëtovat a sestavovat ˙ËetnÌ z·vÏrky podle mezin·rodnÌch standard˘ ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ. O tÈto skupinÏ podnik˘ lze ¯Ìci, ûe se jedn· zpravidla o velkÈ podniky, i kdyû ani to nemusÌ b˝t - ve vztahu k v˝öe uveden˝m parametr˘m - pravidlem. OstatnÌ podniky majÌ povinnost ˙Ëtovat a sestavovat ˙ËetnÌ z·vÏrky podle Ëesk˝ch ˙ËetnÌch p¯edpis˘, i kdyû u mnoh˝ch z nich poûadujÌ zahraniËnÌ vlastnÌci rovnÏû ˙ËetnÌ z·vÏrky podle mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch norem, coû pro nÏ p¯edstavuje pr·ci navÌc. Jin˝m pohledem je rozdÏlenÌ podnik˘ na ty, kterÈ ze z·kona podlÈhajÌ auditu, a na ty ostatnÌ. Mnoûina tÏchto podnik˘ je velmi rozmanit·, od velk˝ch v˝öe uveden˝ch akciov˝ch spoleËnostÌ



obchodujÌcÌch na finanËnÌch trzÌch aû po menöÌ obchodnÌ spoleËnosti r˘zn˝ch pr·vnÌch forem. Povinnost auditu upravuje z·kon Ë. 563/1991 Sb., o ˙ËetnictvÌ ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ v ß 20 tak, ûe stanovÌ 3 limity: ● Aktiva celkem vÌce neû 40 000 000 KË, p¯itom se rozumÌ ˙hrn aktiv brutto (tj. neupraven˝ o opr·vky a opravnÈ poloûky), ● roËnÌ ˙hrn ËistÈho obratu vÌce neû 80 000 KË, p¯itom se obratem rozumÌ v˝nosy snÌûenÈ o prodejnÌ slevy, ● pr˘mÏrn˝ p¯epoËetn˝ stav zamÏstnanc˘ v pr˘bÏhu ˙ËetnÌho obdobÌ vÌce neû 50. AkciovÈ spoleËnosti majÌ povinnost auditu v p¯ÌpadÏ, ûe ke konci rozvahovÈho dne ˙ËetnÌho obdobÌ, na nÏjû se ˙ËetnÌ z·vÏrka ovÏ¯uje, a obdobÌ bezprost¯ednÏ p¯edch·zejÌcÌho p¯ekroËily nebo jiû dos·hly alespoÚ jednoho ze t¯Ì uveden˝ch kritÈriÌ. OstatnÌ obchodnÌ spoleËnosti a druûstva majÌ povinnost auditu, pokud ke konci rozvahovÈho dne ˙ËetnÌho obdobÌ, za nÏjû se ˙ËetnÌ z·vÏrka ovÏ¯uje, a obdobÌ bezprost¯ednÏ p¯edch·zejÌcÌho, p¯ekroËily nebo jiû dos·hly alespoÚ dvou ze t¯Ì uveden˝ch kritÈriÌ. Z hlediska kritÈriÌ stanoven˝ch z·konem o podpo¯e malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ lze - s urËit˝m zjednoduöenÌm - ¯Ìci, ûe kromÏ velk˝ch podnik˘ majÌ ze z·kona povinnosti auditu i podniky st¯ednÌ.

V˝znam auditu ˙ËetnÌch z·vÏrek pro malÈ a st¯ednÌ podniky

zvyöuje pravdÏpodobnost, ûe bude û·dat dobrovoln˝ audit. Podniky si tak zajiöùujÌ kontinuitu pro p¯Ìpad, ûe se stanou povinnÏ auditovan˝mi. Charakter podniku je dalöÌm faktorem, kter˝ ovlivÚuje vztah mezi n·klady a p¯Ìnosem auditu. Je prok·z·no, ûe informaËnÌ asymetrie se zvyöuje u spoleËnostÌ, kde je oddÏlenÈ vlastnictvÌ a kontrola, coû zvyöuje popt·vku po auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky. Ve velk˝ch podnicÌch s externÌmi vlastnÌky hraje audit v˝znamnou roli ve vztazÌch mezi vlastnÌky a vedenÌm. V mal˝ch podnicÌch je vöak situace jin·, obvykle nenÌ oddÏleno vlastnictvÌ od vedenÌ. V˝zkum vöak uk·zal, ûe audit ˙ËetnÌ z·vÏrky mal˝ch podnik˘ je d˘leûit˝ ve vztahu k bank·m, jejichû ˙vÏry jsou hlavnÌm zdrojem financov·nÌ tÏchto podnik˘. InformaËnÌ asymetrie m˘ûe vöak vzniknout i mezi vlastnÌky, kte¯Ì nemajÌ pot¯ebnÈ znalosti k interpretaci ˙ËetnÌch informacÌ. Management podniku je t¯etÌm faktorem rozhodujÌcÌm pro popt·vku po auditu. VedenÌ podniku m˘ûe chtÌt nez·vislou kontrolu, kter· by zamezila v˝znamn˝m chyb·m. V mal˝ch podnicÌch m˘ûe b˝t vysokÈ riziko chybovosti zpravidla z d˘vodu podceÚov·nÌ vnit¯nÌho kontrolnÌho systÈmu. ÿeditelÈ, kte¯Ì poûadujÌ dobrovoln˝ audit, oËek·vajÌ zv˝öenÌ kvality ˙ËetnÌch informacÌ a jejich d˘vÏryhodnosti nejen ve vztahu k bank·m, ale i daÚov˝m ˙¯ad˘m a dalöÌm ofici·lnÌm autorit·m st·tnÌ spr·vy. Od dobrovolnÈho auditu tedy oËek·vajÌ: ● ZajiötÏnÌ kontroly ˙ËetnÌch z·znam˘ a ˙ËetnÌho systÈmu, ● zv˝öenÌ kvality ˙ËetnÌch informacÌ, ● zv˝öenÌ d˘vÏryhodnosti ˙ËetnÌch informacÌ ze strany jejich externÌch uûivatel˘, ● pozitivnÌ dopad na povÏst podniku.

Z·vÏr CÌle a funkce auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky je t¯eba ch·pat v kontextu öiröÌch souvislostÌ. Na Ëinnost auditor˘ m· vliv nejen konkrÈtnÌ ekonomickÈ prost¯edÌ, ve kterÈm poskytujÌ auditorskÈ sluûby, ale i urËit· historick· a kulturnÌ tradice, kter· ovlivnila i ˙ËetnÌ systÈmy a na nÏ navazu-

jÌcÌ ˙ËetnÌ v˝kaznictvÌ. RozdÌly mezi anglosask˝m a kontinent·lnÌm p¯Ìstupem k ˙ËetnictvÌ a ˙ËetnÌ z·vÏrce vedou takÈ k rozdÌlnÈmu p¯Ìstupu auditora p¯i ovÏ¯ov·nÌ ˙ËetnÌch z·vÏrek. ZatÌmco v anglosaskÈ oblasti ovÏ¯uje auditor, zda byla ˙ËetnÌ z·vÏrka sestaven· na z·kladÏ ˙ËetnictvÌ, v nÏmû jsou dodrûeny obecnÏ uzn·vanÈ ˙ËetnÌ z·sady, auditor v oblasti kontinent·lnÌ dosud posuzoval, zda bylo postupov·no v souladu s platnou n·rodnÌ legislativou. S postupujÌcÌm v˝vojem je vöak z¯ejmÈ, ûe vlivem globalizaËnÌch tendencÌ, harmonizacÌ pr·vnÌch, ˙ËetnÌch i daÚov˝ch systÈm˘, se rozdÌly mezi obÏma krajnÌmi p¯Ìstupy zaËÌnajÌ stÌrat. Jak bylo zmÌnÏno v˝öe, Velk· Brit·nie je kolÈbkou auditu s vÌce neû stoletou tradicÌ. Je proto pochopitelnÈ, ûe audit ˙ËetnÌch z·vÏrek, a to nejen povinn˝, ale i dobrovoln˝, si tam vydobyl svoji pozici. Lze jen doufat, ûe i v »eskÈ republice budeme sledovat podobn˝ trend. prof. Ing. Libuöe M¸llerov·, CSc. autorka je Ëlenkou Rady KA»R 1) Dr. Jill Collise (Kingston Business School) p¯ednesen˝ na mezin·rodnÌm kongresu EvropskÈ ˙ËetnÌ asociace v roce 2004 v Praze na tÈma Faktory, kterÈ ovlivÚujÌ rozhodnutÌ mal˝ch podnik˘ ve" VelkÈ Brit·nii mÌt dobrovoln˝ audit"

Vznik auditorskÈ profese zp˘sobil hospod·¯sk˝ a technick˝ rozvoj v polovinÏ devaten·ctÈho stoletÌ, jehoû d˘sledkem byla vyööÌ investiËnÌ n·roËnost vyvol·vajÌcÌ pot¯ebu koncentrace kapit·lu. V novÈ pr·vnÌ formÏ podnik·nÌ - akciovÈ spoleËnosti - doölo k odtrûenÌ investor˘ od managementu, coû vyvolalo pot¯ebu ochrany vloûenÈho kapit·lu vlastnÌk˘. KolÈbkou auditu byla tedy z·konitÏ Velk· Brit·nie v obdobÌ pr˘myslovÈ revoluce v druhÈ polovinÏ devaten·ctÈho stoletÌ. V »eskÈ republice se auditorsk· profese objevuje aû na konci p¯edposlednÌ dek·dy 20. stoletÌ v souvislosti s p¯echodem naöeho hospod·¯stvÌ na trûnÌ ekonomiku. Vzhledem k relativnÏ mladÈ profesi a takÈ k nechuti (resp. historickÈmu nezvyku) podnik˘ dÏlat nÏco, co neukl·d· z·kon, nebylo mnoho podnik˘, kterÈ by si nechaly ovÏ¯it ˙ËetnÌ z·vÏrku dobrovolnÏ. Tato situace se vöak - s postupem Ëasu a s rozvojem trûnÌ ekonomiky zaËÌn· mÏnit. V˝znam auditu pro hodnovÏrnost ˙ËetnÌch informacÌ nenÌ t¯eba zd˘razÚovat. OvÏ¯en· ˙ËetnÌ z·vÏrka by mÏla b˝t spolehliv˝m zdrojem informacÌ pro rozhodov·nÌ vöech uûivatel˘ ˙ËetnÌch informacÌ, aù uû se jedn· o potenci·lnÌ investory, banky, obchodnÌ partnery apod. Proto i menöÌ podniky, kterÈ nemajÌ ze z·kona povinnost auditu, se pr·vÏ z uveden˝ch d˘vod˘ rozhodnou pro dobrovoln˝ audit. Z tohoto pohledu je zajÌmav· studie britsk˝ch ekonom˘1), kte¯Ì dotaznÌkov˝m zp˘sobem zkoumali d˘vody, proË si menöÌ podniky ve VelkÈ Brit·nii nech·vajÌ dobrovolnÏ auditovat ˙ËetnÌ z·vÏrky. RozhodujÌcÌ se uk·zaly n·sledujÌcÌ faktory: Velikost podniku je prvnÌm faktorem, kter˝ rozhoduje o tom, zda si podnik nech· auditovat ˙ËetnÌ z·vÏrku. »Ìm vÌce se podnik p¯ibliûuje stanoven˝m limit˘m pro povinn˝ audit, ËÌm vÏtöÌ je poËet a rozsah podnikov˝ch transakcÌ, tÌm se

37


Každý, kdo začne podnikat, může dosáhnout úspěchu Společnost Ernst & Young provedla v rámci projektu Podnikatel roku průzkum s cílem zjistit názory českých podnikatelů na české podnikatelské prostředí

V

ětšina podnikatelů se shodla na tom, že podnikání a inovace jsou klíčovými faktory stimulujícími rozvoj české ekonomiky," komentoval výsledky průzkumu Dirk Kroonen, vedoucí partner Ernst & Young v České republice. Na druhé straně dotázaní podnikatelé řadí mezi hlavní překážky podnikání v České republice složitý daňový systém, sociální a politické prostředí a podmínky pro zaměstnávání pracovníků.

"

Dostupnost lidsk˝ch zdroj˘ - VÌce neû polovina dotazovan˝ch podnikatel˘ se shodla na tom, ûe ËeskÈ vzdÏl·vacÌ programy nejsou schopnÈ splÚovat poûadavky zamÏstnavatel˘ na novÈ zamÏstnance. Respondenti se d·le shodli (79 %), ûe formality t˝kajÌcÌ se zamÏstn·v·nÌ a udrûenÌ zamÏstnanc˘ v podniku p¯edstavujÌ pro ËeskÈ podnikatele zdaleka nejvÏtöÌ z·tÏû.

DotaznÌk pr˘zkumu podnikatelskÈho prost¯edÌ pokr˝val osm r˘zn˝ch oblastÌ. DaÚov˝ systÈm - ⁄ËastnÌci pr˘zkumu se domnÌvajÌ, ûe daÚov˝ systÈm v »eskÈ republice dostateËnÏ nestimuluje k rozvoji podnik·nÌ. DvÏ nejvÏtöÌ nev˝hody ËeskÈho daÚovÈho systÈmu jsou podle podnikatel˘ jeho nedostateËn· transparentnost a ËastÈ zmÏny. PodnikatelÈ jsou ti, co hodnoty sv˝mi n·pa" dy, pÌlÌ, organizaËnÌmi schopnostmi a podstupov·nÌm rizik aktivnÏ vytv·¯Ì. A st·t znaËnou Ë·st z tÏchto hodnot rozdÏluje. NÌzk· mÌra zdanÏnÌ a jednoduchost daÚovÈho systÈmu p¯irozen˝m zp˘sobem podpo¯Ì v˝konnost podnikatelsk˝ch subjekt˘ a snÌûÌ, v souËasnosti p¯Ìliö velkou, administrativnÌ n·roËnost podnikatelskÈ Ëinnosti," dodal Podnikatel roku 2003 ZbynÏk FrolÌk, ¯editel spoleËnosti Linet.

St·tnÌ spr·va - VÏtöina dot·zan˝ch podnikatel˘ se shoduje na tom, ûe pomoc ze strany st·tnÌch institucÌ nenÌ dostateËn·. Za tÈto situace je pozitivnÌ, ûe vÏtöina Ëesk˝ch podnikatel˘ (77 %) je schopna podnikat i bez podpory st·tnÌ spr·vy. Image podnikatele - TÈmÏ¯ vöichni (82 %) respondenti jsou toho n·zoru, ûe ËeötÌ podnikatelÈ jsou cÌlevÏdomÌ a tvrdÏ pracujÌ. VÏtöina z nich rovnÏû sdÌlÌ n·zor, ûe kaûd˝, kdo zaËne podnikat, m˘ûe dos·hnout ˙spÏchu. VÏtöina respondent˘ si d·le myslÌ, ûe ËeskÈ sdÏlovacÌ prost¯edky se snaûÌ zÌskat informace o nekal˝ch praktik·ch, skand·lech a ˙platk·¯stvÌ mezi podnikateli. To mimo jinÈ negativnÏ ovlivÚuje pohled ve¯ejnosti na ËeskÈ podnikatele. Obraz podnikatel˘ nenÌ ani zdaleka takov˝, " jak˝ bychom si p¯·li. Bohuûel, se i dnes setk·-

Soci·lnÌ a politickÈ prost¯edÌ - VÏtöina ˙ËastnÌk˘ soutÏûe Podnikatel roku sdÌlÌ vöeobecnÏ rozöÌ¯en˝ n·zor, ûe z·sahy st·tu do ekonomiky jsou p¯Ìliö velkÈ. Pouh˝ch 6 % dot·zan˝ch vÏ¯Ì, ûe politici majÌ p¯i rozhodov·nÌ o ekonomick˝ch ot·zk·ch na mysli p¯edevöÌm dobro a prosperitu podnikatel˘.

v·me u ve¯ejnosti s tÌm, ûe podnik·nÌ je br·no jako nepoctiv· Ëinnost, kter· vede k rychlÈmu a snadnÈmu bohatstvÌ, p¯iËemû nijak nep¯ispÌv· k rozvoji spoleËnosti. Jsem vöak optimistou a vÏ¯Ìm, ûe se to i dÌky soutÏûi Podnikatel roku brzy zmÏnÌ," dodal Podnikatel roku 2004 Miroslav ÿih·k, ¯editel spoleËnosti Anect. Zdroje a zp˘soby financov·nÌ podnikatelskÈ Ëinnosti - Prakticky vöichni oslovenÌ podnikatelÈ (97,9 %) pouûÌvajÌ vlastnÌ finanËnÌ zdroje. ÿada z nich vyuûÌv· takÈ bankovnÌ ˙vÏry. P¯Ìstup ke zdroj˘m financov·nÌ hodnotÌ dot·zanÌ podnikatelÈ vÏtöinou kriticky. Konkurenceschopnost Ëesk˝ch podnik˘ - ⁄ËastnÌci pr˘zkumu se shodujÌ na tom, ûe konkurenceschopnost Ëesk˝ch podnik˘ je d˘leûit˝m p¯edpokladem hospod·¯skÈho rozvoje. AlarmujÌcÌ je, ûe pouze nÏkolik dot·zan˝ch podnikatel˘ (13 %) si myslÌ, ûe ËeskÈ podniky jsou na konkurenci se zahraniËnÌmi spoleËnostmi dob¯e p¯ipraveny.

I kdyû je transparentnost daÚovÈho systÈmu vnÌm·na jako d˘leûit· podmÌnka ovlivÚujÌcÌ rozvoj podnik·nÌ, vÏtöina respondent˘ se domnÌv·, ûe v »eskÈ republice nenÌ naplnÏna. S tvrzenÌm, ûe Ëesk˝ daÚov˝ systÈm je transparentnÌ, nesouhlasÌ celkem 72 % respondent˘.

0%

10%

10

24

20%

30%

32

Neust·lÈ inovace a takÈ konkurenËnÌ boj jsou " velice zdravou souË·stÌ kaûdÈho podnik·nÌ. NenÌ tÏûkÈ vymyslet nov˝ produkt a zrealizovat ho. Ale je umÏnÌ udrûet ho na trhu i v silnÈ konkurenci. V mÈm p¯ÌpadÏ je konkurence hnacÌm motorem. KonkurenËnÌ boj mÏ ûivÌ a vym˝ölenÌ

40%

7-zcela nesouhlasÌm

6

50% 5

4

38 0%

10%

60% 3

2

70%

30%

7-tento aspekt je velmi d˘leûit˝

40% 6

50% 5

4

16 60%

3

2

90%

36 0%

100%

10%

70%

8 80%

20%

12 30%


1-z·sadnÏ nesouhlasÌm

28

20%

80%

60 % dotazovan˝ch podnikatel˘ se domnÌv·, ûe mzdovÈ n·klady jsou v »eskÈ republice vysokÈ a tato skuteËnost negativnÏ ovlivÚuje ekonomiku zemÏ i rozvoj podnik·nÌ. V˝znamn· Ë·st si p¯itom myslÌ, ûe tento faktor m· pro rozvoj ekonomiky velk˝ v˝znam. Za d˘leûitou povaûuje v˝öi mzdov˝ch n·klad˘ 70 % respondent˘.

st¯ednÌ hodnota 2,86

16

6 2 2 90%

Ernst & Young se ¯adÌ k p¯ednÌm svÏtov˝m spoleËnostem poskytujÌcÌm poradenskÈ sluûby. KromÏ jinÈho si za sv˘j cÌl vytkla obnovit d˘vÏru v tyto spoleËnosti a v kvalitu finanËnÌho v˝kaznictvÌ. ZamÏstn·v· 107 tis. lidÌ ve vÌce neû 140 st·tech, kte¯Ì sv˝m klient˘m poskytujÌ integrovanÈ, vysoce kvalitnÌ a specializovanÈ poradenskÈ sluûby v oblasti finanËnÌ, transakËnÌ a ¯ÌzenÌ rizik. NabÌzen· ¯eöenÌ jsou zaloûena na znalostech a zkuöenostech, kterÈ m· spoleËnost Ernst & Young s problematikou auditu, danÌ a transakËnÌho poradenstvÌ. DalöÌ informace o spoleËnosti Ernst & Young a jejÌm p¯Ìstupu k r˘zn˝m podnikatelsk˝m z·leûitostem jsou uvedeny na internetovÈ str·nce www.ey.com/perspectives. SpoleËnost Ernst & Young zde zahrnuje vöechny Ëleny glob·lnÌ organizace Ernst & Young. (tz)

Mzdové náklady mají negativní dopad na vývoj podnikání v České republice

PodnikatelÈ jsou p¯esvÏdËeni, ûe daÚov˝ systÈm kaûdÈho st·tu je d˘leûit˝m faktorem ovlivÚujÌcÌ rozvoj podnik·nÌ (82 %).

14

O Ernst & Young

Rozvoj a inovace Ëesk˝ch podnik˘ - Podnik·nÌ a inovace jsou povaûov·ny za jedny z nejv˝znamnÏjöÌch faktor˘ stimulujÌcÌch rozvoj ËeskÈ ekonomiky (90 %). Respondenti z·roveÚ vysoce oceÚujÌ ˙roveÚ podnikatelsk˝ch aktivit a inovacÌ mezi Ëesk˝mi podnikateli.

Daňový systém v České republice je transparentní

4

nov˝ch sluûeb a produkt˘ mÏ bavÌ. VÏ¯Ìm, ûe stejnÈ je to i u m˝ch koleg˘ - podnikatel˘," dod·v· Podnikatel roku 2005 Radim JanËura, majitel Student Agency. Hodnota podnikatelskÈho indexu stanoven· pro podnikatele v »eskÈ republice za rok 2005 ËinÌ 44 bod˘ ze 100 moûn˝ch. Tato hodnota nep¯edstavuje p¯Ìliö uspokojivÈ v˝sledky a odr·ûÌ se v nÌ nespokojenost Ëesk˝ch podnikatel˘ s dom·cÌm podnikatelsk˝m prost¯edÌm. Prost¯ednictvÌm indexu bylo takÈ porovn·no podnikatelskÈ prost¯edÌ v »eskÈ republice a v Polsku. Podnikatelsk˝ index v Polsku ËinÌ 41 bod˘. Ze z·vÏr˘ vypl˝v·, ûe podnikatelskÈ prost¯edÌ v obou zemÌch je velmi podobnÈ a podnikatelsk˝ rozvoj omezujÌ stejnÈ bariÈry.


40%

50%

6

4

5

34 0%

100%

10%

14 60%

3

2

20%

30%

40% 6

70%

16 50%

5

12

4

10

80%


4

90%

100%


20


1-tento aspekt jnenÌ v˘bec d˘leûit˝

12

18

60% 3 2

70%

8

80%


4

90%

100%

1-tento aspekt jnenÌ v˘bec d˘leûit˝ % odpovÏdÌ chybÏjÌcÌ hodnoty vylouËeny, N=50

% odpovÏdÌ chybÏjÌcÌ hodnoty vylouËeny, N=50

Časté změny v daňových pravidlech a jejich nejasný výklad ke zpomalení vývoje podnikání v České republice

Legislativní a administrativní opatření jsou pro rozvoj podnikání v České republice příznivá

S tÌm, ûe nejasn· daÚov· pravidla a jejich ËastÈ zmÏny br·nÌ rychlejöÌmu rozvoji podnik·nÌ v »eskÈ republice, zcela souhlasÌ cca polovina dotazovan˝ch podnikatel˘ (46 %). TÈme¯ stejn˝ poËet (44 %) povaûuje tento aspekt za velmi d˘leûit˝, za d˘leûit˝ jen povaûuje celkem 90 % z nich.

StejnÏ kriticky jako soci·lnÌ a politickÈ prost¯edÌ hodnotÌ dot·zanÌ podnikatelÈ rovnÏû legislativu a st·tnÌ spr·vu. 77 % z nich se domnÌv·, ûe opat¯enÌ v tÈto oblasti majÌ pozitivnÌ vliv na rozvoj podnik·nÌ v »eskÈ republice. SouËasnÏ povaûuje 92 % respondent˘ legislativnÌ a administrativnÌ opat¯enÌ za velice d˘leûit˝ faktor ovlivÚujÌcÌ rozvoj ËeskÈ ekonomiky i podnik·nÌ.

46 0%

10%

20%

20 30%


40% 6

50% 5

4

60%

3

2

44 0%

10%

20%

30%


8 70%

6

50% 5

4

60% 3

80%

8 90%

2

2,1 2,1 4,2 0%

100%

14,6

10%

2

18 70%

80%

20%

14,6 30%



28 40%

16


6 90%

4


100%


40% 6

50% 5

4

60% 3

2

70%

10%

20%

30%


29,2 40% 6

50% 5

4

60% 3 2

80%

90%

100%


54,2 0%


29,2

33,3

70%

6,3 6,3 4,2 80%

90%


100%



38


Můj svět je trochu oficiálně bláznivý H ned po revoluci založila poradenskou a auditorskou společnost VOX Consult s.r.o. Dnes je majitelkou vzdělávací společnosti 1. VOX a.s., přednáší na Vysoké škole ekonomické, a je držitelkou prestižní ceny LADY PRO. Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Žena, která ohromuje svou otevřeností, temperamentem, citlivostí a nezlomnou vírou v lidi. Žena, která ví, jaké to je, stát na úplném začátku bez peněz a bez zkušeností. Zato s obrovským odhodláním, s velikou vnitřní silou. Osobnost, která ví, jaké to je, bojovat za své plány, vize a nevzdávat se.

Jste zakladatelka a majitelka vzdÏl·vacÌ spoleËnosti 1. VOX a.s. S jak˝mi nejsvÌzelnÏjöÌmi p¯ek·ûkami jste se p¯i zakl·d·nÌ firmy setkala? Pominu-li problÈmy typickÈ pro tuto etapu, pak to byly pracovnÌ n·vyky Ëi spÌöe nen·vyky lidÌ, jejich st·le tlach·nÌ, pomlouv·nÌ a kritizov·nÌ. Brzy jsem takÈ zjistila, ûe mnozÌ zamÏstnanci nechtÏjÌ b˝t odmÏÚov·ni za mÏ¯itelnÈ v˝sledky svÈ pr·ce, ale spÌöe jak˝msi mechanick˝m, ¯eknÏme, benevolentnÌm zp˘sobem. V dobÏ rozjezdu firmy jsem nemÏla û·dnÈ v˝znamnÈ finanËnÌ prost¯edky, spÌöe velkÈ existenËnÌ potÌûe. Vûdyù do sv˝ch Ëty¯iceti let jsme s manûelem nebydleli ani ve vlastnÌm bytÏ. NemÏla jsem û·dnÈ zkuöenosti s podnik·nÌm. Byla jsem d˘vÏ¯iv·, naivnÌ. V dobÏ, kdy se trh teprve uËil jakûtakû fungovat, jsem dÌky tomu proûÌvala d¯Ìve netuöen· dobrodruûstvÌ. V oblasti firemnÌch kurz˘ na mÌru (hlavnÏ soft skills) firmy operujÌcÌ na ËeskÈm trhu daleko vÌce vÏ¯ili zahraniËnÌm vzdÏl·vacÌm spoleËnostem neû tÏm Ëesk˝m. TÏûko se mi tedy zÌsk·valy zak·zky. TÌm vÌce jsem musela prokazovat kvalitu a flexibilitu vlastnÌho podniku. Nevyhnula se n·m ¯ada zmÏn v person·lnÌm obsazenÌ. Mnohokr·t se mi p¯ihodilo, ûe ti schopnÏjöÌ se u n·s nÏco p¯iuËili a odeöli. Ty mÈnÏ schopnÈ jsem, bohuûel, neumÏla vËas propustit. Bylo mi jich lÌto. Za dobu vÌce neû patn·cti let, kdy VOX p˘sobÌ na ËeskÈm vzdÏl·vacÌm trhu, vznikly takto z VOX dokonce dvÏ konkurenËnÌ firmy a t¯i zamÏstnanci odeöli k p¯ÌmÈ konkurenci s mojÌ datab·zÌ (klienti, lekto¯i, procesy). To, ûe p¯esto st·le vÏ¯Ìm lidem, je moûn· moje osobnÌ vÏc, ale nedok·ûi si p¯edstavit sv˘j soukrom˝ i profesnÌ ûivot bez urËit˝ch mor·lnÌch a etick˝ch hodnot. Kdyby za v·mi p¯iöla kamar·dka, ûe se chyst· zaloûit vlastnÌ firmu, kterÈ rady byste jÌ dala? Tady je kdejak· rada drah· a vlastnÏ nezasvÏ-

cen·, neboù kaûd˝ skuteËn˝ podnikatelsk˝ n·pad je origin·lnÌ a ojedinÏl˝. Ale urËitÏ bych s nÌ probrala vöechny determinanty, kterÈ by mohly ovlivnit jejÌ ˙spÏch Ëi ne˙spÏch. M·m takovou zkuöenost, ûe pokud se nejedn· o mne, jsem vÏcnÏjöÌ a racion·lnÏjöÌ. VyuûÌv·m tÈto schopnosti p¯i anal˝ze vzdÏl·vacÌch pot¯eb u sv˝ch klient˘ a v pr·ci s lektorsk˝mi t˝my, kterÈ realizujÌ vÏtöÌ firemnÌ zak·zky. Jsem ekonom, umÌm dob¯e poËÌtat, v patn·ctiletÈ podnikatelskÈ praxi jsem se leccos nauËila. Pokud jsem tedy kdy radila sv˝m kamar·dk·m i kamar·d˘m, tak vûdy na z·kladÏ tvrdÈ reality, nikoliv na z·kladÏ vÌce Ëi mÈnÏ kaöÌrovan˝ch dojm˘. Je ovöem dobrÈ vÏdÏt, ûe i kdyû vöechna ËÌsla ukazujÌ na minim·lnÌ riziko ne˙spÏchu, musÌ b˝t podloûena dlouhodobou tvrdou pracÌ a nep¯edstÌran˝m entusiasmem. Jinak se ˙spÏch buÔto v˘bec nedostavÌ, nebo v dÈlce svÈho ûivota konkuruje jepici. Vedete poËetn˝ t˝m lidÌ. Jak· jste öÈfov·? Sama se vidÌm jako liber·lnÌ, n·roËn·, p¯·telsk·, invenËnÌ. Dob¯e zvl·d·m stresy, m·m silnou v˘li, ale takÈ sklony k d˘vÏ¯ivosti. Zvl·ötÏ k mlad˝m a drav˝m. To mÏ pozdÏji samoz¯ejmÏ mrzÌ. JedinÈ, co mne dok·ûe vyvÈzt z rovnov·hy, je neprofesionalita ve vztahu k m˝m klient˘m pramenÌcÌ p¯edevöÌm z lenosti, nezodpovÏdnosti a nekolegiality. Na kter· ökolenÌ se vlastnÏ specializuje 1. VOX a.s. a kter· dÏl·te konkrÈtnÏ vy? VOX zajiöùuje sluûby v oblasti vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch. KromÏ otev¯en˝ch kurz˘, kterÈ jsou spÌöe zamÏ¯eny na aktu·lnÌ ot·zky v oblasti ˙ËetnictvÌ, danÌ, financov·nÌ, realizuje firemnÌ vzdÏl·vacÌ programy vËetnÏ HR poradenstvÌ. V r·mci zak·zkov˝ch vzdÏl·vacÌch akcÌ je moje role zejmÈna

konzultaËnÌ. Za hlavnÌ specializaci povaûuji v souËasnÈm obdobÌ vyuûitÌ mÈho dlouholetÈho know-how. Jde o operativnÌ uplatnÏnÌ schopnostÌ Ëi orientace v oblasti v˝bÏru vhodnÈ tÈmatiky pro tu kterou vzdÏl·vacÌ akci a k nÌ p¯Ìsluön˝ch kvalitnÌch lektorsk˝ch kapacit. VzdÏl·vanÌ v podobÏ ökolenÌ osobnÏ absolvuji vÏtöinou jen v˝jimeËnÏ, nÏkdy na z·kladÏ hospitacÌ, pro ovÏ¯enÌ vlastnÌch doporuËenÌ pro lektory. Moje aktivita je tedy spÌöe zamÏ¯ena na sledov·nÌ kvality, systematickÈ supervize realizace a na st·lÈ doplÚov·nÌ novinek. Na zajiötÏnÌ pestrosti semin·¯˘ a celÈ nabÌdky VOX. VidÌte budoucnost ve vzdÏl·v·nÌ po internetu, v tzv. e-lerningu? M·te takovÈ kurzy? E-learning pokl·d·m za jednu ze souË·stÌ standardnÌho vzdÏl·v·nÌ v budoucnosti, nikoliv ale za dominantnÌ faktor. "VzdÏl·v·nÌ se" po internetu nenÌ vûdy a za kaûd˝ch okolnostÌ nej˙ËelnÏjöÌ, tÌm mÈnÏ samospasitelnÈ. Jeho aplikace by mÏla mÌt konkrÈtnÌ situaËnÌ kontext. OsobnÏ jsem p¯esvÏdËena, ûe role ûivÈho p¯enosu znalostÌ, tj. pedagoga jako ˙st¯ednÌho Ëinitele vzdÏl·vacÌho procesu, je nenahraditeln·. Vûdyù nap¯Ìklad ani ten nejdokonalejöÌ rozhlasov˝ p¯enos nenahradÌ p¯Ìm˝ z·ûitek z koncertnÌ sÌnÏ. NicmÈnÏ VOX je jednou z prvnÌch vzdÏl·vacÌch spoleËnostÌ, kter· e-learningovÈ vzdÏl·v·nÌ za¯adila do svÈ produktovÈ nabÌdky. P¯edn·öÌte takÈ na VysokÈ ökole ekonomickÈ, na Kated¯e hospod·¯skÈ politiky. Zbude v·m v˘bec Ëas na konÌËky? Dlouh· lÈta vnÌm·m a ¯eöÌm konsenzus mezi ökolou a soukromou firmou. Pr·ce m·m na obou stran·ch hodnÏ, ale nedok·ûu se ani jednÈ z tÏchto aktivit vzd·t. Komunikovat se sv˝mi studenty je pro mne nejvÏtöÌm konÌËkem. Na VOXu mÏ bavÌ vöe, co p¯in·öÌ nÏco novÈho, inovativnÌho, kde se mohu p¯esvÏdËit, ûe to, co dÏl·m, pom·h· m˝m klient˘m. Pokud m·m dobrou zpÏtnou vazbu ze svÈ pr·ce, nabÌjÌ mne to energiÌ a uû zase vym˝ölÌm, jak co zlepöit, zdokonalit. A jestliûe si opravdu pot¯ebujete odpoËinout? ÿÌk· se, ûe kdyû ËlovÏk pracuje, m· pracovat, kdyû odpoËÌv·, m· odpoËÌvat. J· tuto ostrou hranici necÌtÌm. OdpoËÌv·m, kdyû si t¯eba se sv˝mi dÏvËaty (zamÏstnanci, m·me jich 60 %) zajdu na

kafÌËko. Kdyû u klient˘ pustÌme uzdu n·pad˘m a vym˝ölÌme vzdÏl·vacÌ pl·ny do budoucna, kdyû doma va¯Ìm (r·da va¯Ìm), kdyû si vyjedu na lyûe a popÌjÌm sva¯·k. Kdyû nÏkdy mohu zalenoöit v posteli a nÏco hezkÈho si p¯eËÌst. OdpoËÌv·m, kdyû jsem u sv˝ch rodiË˘ a probÌr·me, jakÈ to bylo t¯eba p¯ed osmdes·ti lety. OdpoËÌv·m, kdyû pleji skalku a p¯itom nad·v·m, jak je zane¯·dÏn·Ö. NeodpoËÌv·m a neraduji se, kdyû mÏ popadnou pochyby. Kdyû nedok·ûi rozeznat pravdu od nepravdy, kdyû prohr·v·m ne svou vinou. Kdyû nejsem ideovÏ krok nap¯ed. Co bl·znivÈho jste ve svÈm ûivotÏ udÏlala nebo co byste chtÏla udÏlat? Co je to bl·znivÈho? NÏco, co se vymyk· pr˘mÏru, konvencÌm, zvyklostem? To asi dÏl·m od svÈho narozenÌ. St·le. »·st okolÌ to p¯ijÌm· negativnÏ, Ë·st naopak pozitivnÏ - douf·m, ûe je to vÏtöÌ Ë·st. M·m hodnÏ sn˘ a p¯·nÌ. Jsou to spÌöe vize neû nÏjakÈ konkrÈtnÌ pl·ny. NaplnÏnÌ pl·n˘ je uû d¯ina. Raduji se proto z toho, kdyû se mi z vizÌ (i tÏch bl·zniv˝ch) nÏco splnÌ. Vöe m·m ale spojeno s lidmi a p¯Ìrodou. Takûe, nenÌ to hezkÈ, ûe i m˘j svÏt je tak trochu ofici·lnÏ bl·zniv˝? za up¯Ìmn˝ rozhovor podÏkovala MarkÈta BartÌkov·

Znáte IGAF WORLDWIDE? IGAF Worldwide je jednou z nejstaröÌch, nejvÏtöÌch a nejrespektovanÏjöÌch asociacÌ ˙ËetnÌch firem na svÏtÏ. Tato sÌù byla zaloûena za ˙Ëelem zajistit Ëlensk˝m firm·m n·stroje a prost¯edky, kterÈ pot¯ebujÌ k poskytov·nÌ öirokÈho spektra efektivnÌch a cenovÏ p¯Ìstupn˝ch ˙ËetnÌch sluûeb, auditorsk˝ch sluûeb a manaûersk˝ch sluûeb klient˘m po celÈm svÏtÏ. Typick˝mi Ëleny IGAF Worldwide jsou region·lnÌ firmy poskytujÌcÌ vöestrannÈ ˙ËetnÌ sluûby ve¯ejnosti a firmy zamÏ¯enÈ na konsultaËnÌ sluûby pro management. Tyto vysoce ˙spÏönÈ nez·vislÈ firmy s Ëetn˝mi kancel·¯emi v hlavnÌch metropolitnÌch oblastech poskytujÌ odbornÈ asistence v tradiËnÌm ˙ËetnictvÌ, auditech, daÚovÈ sluûby a specializovanÈ sluûby jako nap¯Ìklad podporu v privatizaci, pomoc v r·mci fisk·lnÌho managementu, usmÏrÚujÌcÌ ˙ËetnÌ systÈmy (streamlining), ¯eöenÌ spor˘, strategickÈ pl·nov·nÌ, obchodnÌ oceÚov·nÌ, konsultace t˝kajÌcÌ se informaËnÌch technologiÌ, systÈmovÈ pl·nov·nÌ a sluûby pr·vnÌch kancel·¯Ì. Jelikoû IGAF Worldwide je jednou z nejrozs·hlejöÌch asociacÌ svÈho druhu na svÏtÏ, zajiöùuje dÌky tomu sv˝m Ëlen˘m stabilitu a schopnosti velkÈ, celosvÏtovÈ organizace a takovÈ rozmanitÈ odbornÈ znalosti a zemÏpisnÈ zastoupenÌ, kterÈ nem˘ûe nabÌdnout û·dn· osamocen· lok·lnÌ firma. »lenovÈ si navz·jem vymÏÚujÌ odbornÈ rady a asistence v r·mci kaûdÈ sluûby poskytovanÈ danou profesÌ. »lenovÈ IGAF Worldwide jsou vybÌr·ni na z·kladÏ p¯esn˝ch poûadavk˘ t˝kajÌcÌch se velikosti, reputace, kvality sluûeb, öÌ¯e odbornÈ kvalifikace a geografickÈho umÌstÏnÌ. Tyto poûadavky musÌ b˝t splnÏny nejen pro ˙Ëely p¯ijetÌ, ale jsou podmÌnkou i pro dalöÌ trv·nÌ ËlenstvÌ. PeriodickÈ inspekce zajiöùujÌ, ûe ËlenovÈ dbajÌ na dodrûov·nÌ v˝öe uveden˝ch podmÌnek. IGAF Worldwide bylo zaloûeno v roce 1977 deseti firmami ve Spojen˝ch St·tech Americk˝ch a v KanadÏ. Od tÈ doby se sÌù rozrostla na vÌce neû 140 firem s vÌce neû 250 kancel·¯emi v 61 zemÌch po celÈm svÏtÏ. V roce 2005 mÏly ËlenskÈ firmy p¯es 945 partner˘ a vÌce neû 8 500 zamÏstnanc˘ vytv·¯ejÌcÌch roËnÌ p¯Ìjem ve v˝öi p¯ibliûnÏ 788 801 452 USD. Ve dnech 31.3. a 1.4.2006 se uskuteËnila v Praze


v hotelu Palace slavnostnÌ veËe¯e a kongresovÈ zased·nÌ z·stupc˘ IGAF. Po¯·dajÌcÌm partnerem tohoto zased·nÌ byla advok·tnÌ kancel·¯ GRUBNER & PARTNERS, zastoupen· JUDr. Martinem Grubnerem. Pro pr·vnÌ z·leûitosti a zastupov·nÌ ve vÏcech pr·vnÌch bylo pro jednotlivÈ kancel·¯e spoleËnosti IGAF zaloûeno sdruûenÌ Lawyers Cooperation. JUDr. Martin Grubner je zakl·dajÌcÌm Ëlenem tÈto organizace, kter· byla vznikla p¯ed 4 lety v Bruselu. Lawyers Cooperation je sdruûenÌ nez·visl˝ch advok·t˘ p˘sobÌcÌch p¯i IGAF Worldwide a je zaregistrov·no u ObchodnÌho soudu v Amsterodamu. JUDr. Martina Grubnera jsem se poslÈze zeptala: 1. NaznaËil jste, ûe se na p¯elomu b¯ezna a dubna v Praze uskuteËnilo setk·nÌ mezin·rodnÌ skupiny pr·vnÌk˘ z nez·visl˝ch advok·tnÌch firem tvo¯ÌcÌch sdruûenÌ pojmenovanÈ Lawyers Cooperation. O Ëem se vedla jedn·nÌ p¯edevöÌm? Na konferenci Lawyers Cooperation, kterÈ se ˙Ëastnilo vÌce neû 60 deleg·t˘ z celÈ Evropy, se jednalo p¯edevöÌm o hlavnÌm bodu tÈto konference, tedy o moûnostech investov·nÌ ve st¯ednÌ EvropÏ se zamÏ¯enÌm na MaÔarsko, Polsko a »eskou republiku. V tÈto souvislosti se jednotlivÌ deleg·ti sezn·mili pomÏrnÏ podrobnÏ nejen s daÚovou, ale i celkovou pr·vnÌ problematikou p¯i moûnostech investic smÏ¯ujÌcÌch do centr·lnÌ Evropy. Diskutov·ny byly p¯edevöÌm ot·zky souvisejÌcÌ s moûnostÌ investic do nemovitostÌ a s tÌm souvisejÌcÌch daÚov˝ch problÈm˘, moûnosti nab˝v·nÌ st·tnÌho obËanstvÌ »eskÈ republiky a moûnosti pobytu cizinc˘ na naöem ˙zemÌ a d·le nejd˘leûitÏjöÌ aspekty pracovnÌho pr·va a zamÏstnaneck˝ch vztah˘. P¯edn·öejÌcÌmi na toto tÈma byli profesor doktor Arnold Weissman, ze spoleËnosti Weissman & Cie, Harry Lauter, »BR Audit Union, s.r.o. a JUDr. Martin Grubner, advok·tnÌ kancel·¯ GRUBNER & PARTNERS. 2. SpoleËnost GRUBNER & PARTNERS pat¯Ì k zakl·dajÌcÌm Ëlen˘m sdruûenÌ Lawyers Cooperation a takÈ p˘sobÌ od roku 1995 p¯i sdruûenÌ auditor˘ a daÚov˝ch poradc˘ IGAF Worldwide. Co v·m toto z·zemÌ d·v·, ËÌm je prospÏönÈ pro vaöe klienty? TÌm, ûe je spoleËnost Lawyers Cooperation mezin·rodnÌm sdruûenÌm nez·visl˝ch pr·vnick˝ch

firem, vyuûÌv· nejen naöe advok·tnÌ kancel·¯, ale kter˝koliv Ëlen tohoto sdruûenÌ glob·lnÌ znalosti a zkuöenosti vöech Ëlen˘, kte¯Ì se tohoto sdruûenÌ ˙ËastnÌ. To d·v· ohromnou v˝hodu jednotliv˝ch advok·t˘m, daÚov˝m poradc˘m Ëi auditor˘m v p¯ÌpadÏ pot¯eby poû·dat kterÈhokoliv jinÈho Ëlena Ëi partnerskou kancel·¯ o radu, pot¯ebnÈ materi·ly Ëi pr·vnÌ p¯edpisy. NejvÏtöÌ v˝hodou sdruûenÌ Lawyers Cooperation je skuteËnost, ûe je souË·stÌ mezin·rodnÌho sdruûenÌ ˙ËetnÌch firem (International Group of Accounting Firms - IGAF Worldwide). IGAF Worldwide byl zaloûen v roce 1977 deseti auditorsk˝mi firmami v USA a v KanadÏ. Zopakuji: od tÈto doby se IGAF Worldwide rozrostl na poËet p¯esahujÌcÌ 140 firem ve vÌce neû 250 kancel·¯Ìch v 61 zemÌch celÈho svÏta. V roce 2005 mÏly ËlenskÈ firmy vÌce neû 945 hlavnÌch partner˘ a p¯es 8.500 zamÏstnanc˘ a tyto firmy generovaly pr˘mÏrnÏ p¯es 788 milion˘ dolar˘ roËnÌho obratu. Z toho je vÌce neû patrnÈ, ûe se jedn· o mimo¯·dnÏ silnÈ z·zemÌ nadn·rodnÌ spoleËnosti, kter· nejen sv˝m partner˘m, ale zejmÈna klient˘m, aù jiû klient˘m pr·vnick˝ch kancel·¯Ì Ëi auditorsk˝ch, poskytuje vysoce profesion·lnÌ sluûby na mezin·rodnÌm standartu. 3. PodnikatelskÈ prost¯edÌ v »eskÈ republice se vyvÌjÌ, tedy mÏnÌ. Sv˝m zp˘sobem vöak pomalu a firm·m to dost vadÌ, p¯ek·ûÌ. V Ëem vidÌ firmy obecnÏ nejvÌce problÈm˘? Pokud mohu na tuto ot·zku odpovÏdÏt struËnÏ, firmy obecnÏ nejvÌce problÈm˘ zcela urËitÏ vidÌ ve velmi pomalÈ justici. Od chvÌle, kdy klient pod· ûalobu, do doby, neû je v˘bec na¯Ìzeno prvnÌ soudnÌ jedn·nÌ, Ëasto uplynou ne pouze mÏsÌce, ale i roky. Tato skuteËnost vadÌ nejen Ëesk˝m podnikatel˘m, ale zejmÈna i zahraniËnÌm. Tyto skuteËnosti se potÈ odr·ûejÌ i na chuti a celkovÈm p¯Ìstupu zahraniËnÌch investor˘ p¯i zvaûov·nÌ, zda svÈ projekty a investice nenasmÏ¯ujÌ radÏji do jin˝ch zemÌ st¯ednÌ Evropy. Zd·rn˝m p¯Ìkladem toho, jak se vypo¯·dat nap¯Ìklad s velmi nepopul·rnÌ daÚovou ot·zkou, je sousednÌ Slovensko, kde se dÌky velmi v˝hodn˝m daÚov˝m podmÌnk·m zcela urËitÏ zv˝öil p¯Ìliv zahraniËnÌch investor˘.

DalöÌm problÈmem, kter˝ podnikatel˘m velmi v˝raznÏ svazuje ruce, jsou samoz¯ejmÏ nepr˘hlednÈ daÚovÈ p¯edpisy, kdy jednotlivÈ finanËnÌ ˙¯ady vykl·dajÌ r˘zn· na¯ÌzenÌ a p¯edpisy Ministerstva financÌ »R ostatnÌch daÚov˝ch z·kon˘, ne snad p¯Ìmo s jejich rozporem, ale zcela urËitÏ v jin˝ch relacÌch. O tom ale snad nÏkdy podrobnÏji. 4. PodÌlÌte se na nÏkter˝ch sluûb·ch pro vaöe klienty p¯Ìmo s auditory? Co se t˝Ëe naöÌ spolupr·ce p¯Ìmo s auditorsk˝mi kancel·¯emi, mohu zmÌnit partnerskou auditorskou kancel·¯ »BR Audit Union, s.r.o., se kterou spolupracuje naöe kancel·¯ jiû vÌce neû 10 let. p¯ipravila Eva Brixi

JUDr. Martin Grubner, advok·t Pod Kaötany 183/3 CZ 160 00 Praha 6 tel.: +420 224 313 793 fax: +420 233 322 309 e-mail: [email protected] www.grubner-partner.cz

39


Fúze a akvizice ve střední a východní Evropě 2005 - závratně aktivní rok O dhadovaná hodnota trhu fúzí a akvizic ve střední a východní Evropě dosáhla v roce 2005 nepředstavitelných 91,2 miliardy USD, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2004. Společnými rysy trhů všech sledovaných zemí byly vloni nárůst počtu transakcí, růst hodnoty privatizací a podobný vývoj v nejaktivnějších průmyslových odvětvích.

SpoleËnost PricewaterhouseCoopers analyzuje f˙ze a akvizice ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ jiû od roku 1997 a od roku 2003 takÈ privatizace. V roce 2005 do anal˝zy zahrnula 1 848 ozn·men˝ch transakcÌ v deseti zemÌch: Bulharsko, Chorvatsko, »esko, MaÔarsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko a novÏ Ukrajina. Pr˘mÏrn· hodnota transakcÌ, jejichû cena byla zve¯ejnÏna, se zv˝öila z 52 milion˘ USD v roce 2004 na 71 milion˘ v roce 2005. Pr˘mÏrn· hodnota transakcÌ nad 100 milion˘ USD byla loni 473 milion˘ USD. "Hodnota pÏti nejvÏtöÌch loÚsk˝ch transakcÌ byla vyööÌ neû hodnota druhÈ nejvÏtöÌ transakce roku 2004. Mimo¯·dnÏ velkÈ transakce jsou nad·le v˝znamn˝m rysem trhu f˙zÌ a akvizic ve sledovan˝ch zemÌch - loni tvo¯ily 15 % trhu, zatÌmco o rok d¯Ìve jen 11 %," uvedla Margaret

Dezse, partnerka v oddÏlenÌ FinanËnÌho a kapit·lovÈho poradenstvÌ v maÔarskÈ kancel·¯i PricewaterhouseCoopers.

NejaktivnÏjöÌm odvÏtvÌm je nad·le zpracovatelsk˝ pr˘mysl PodÌl jednotliv˝ch pr˘myslov˝ch odvÏtvÌ na celkovÈm poËtu transakcÌ z˘st·v· v poslednÌch letech stabilnÌ. NejaktivnÏjöÌm odvÏtvÌm byl v roce 2005 opÏt zpracovatelsk˝ pr˘mysl s 384 transakcemi (21 % trhu f˙zÌ a akvizic), n·sledov·no finanËnÌmi sluûbami (13 %), ve¯ejn˝mi sluûbami (10 %) a v˝robou potravin a n·poj˘ (9 %).

Roste poËet transakcÌ do a ze zahraniËÌ V loÚskÈm roce se oproti roku 2004 ztrojn·sobila zahraniËnÌ aktivita sledovan˝ch zemÌ, a to

HlavnÌ rysy jednotliv˝ch zemÌ Trh f˙zÌ a akvizic ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ jako celek zaznamenal r˘st, ale v˝voj v jednotliv˝ch zemÌch vykazoval specifickÈ rysy: Bulharsko

- nejdynamiËtÏjöÌ n·r˘st poËtu transakcÌ - o 254 %

Chorvatsko

- jeden z nejmenöÌch trh˘ v oblasti, ale s nejvyööÌm r˘stem odhadovanÈ hodnoty trhu

»esko

- druh˝ nejvÏtöÌ trh f˙zÌ a akvizic v oblasti (po Rusku); v poslednÌch t¯ech letech stabilnÏ roste

MaÔarsko

- obrovsk˝ r˘st poËtu transakcÌ souvisejÌcÌ s v˝vojem na trhu menöÌch a st¯ednÏ velk˝ch dom·cÌch transakcÌ

Polsko

- jeden z nejvÏtöÌch trh˘, zaznamenal ale jen mÌrn˝ r˘st

Rumunsko

- druh˝ nejvÏtöÌ r˘st poËtu i hodnoty transakcÌ

Rusko

- z hlediska hodnoty p¯edstavuje polovinu celkovÈho trhu f˙zÌ a akvizic; p¯evaûujÌ dom·cÌ transakce

Slovensko

- pokles poËtu transakcÌ, ale r˘st hodnoty trhu

Slovinsko

- stabilnÌ poËet transakcÌ, ale st·le se zvyöujÌcÌ hodnota trhu

Ukrajina

- poprvÈ zahrnuta do studie, p¯imÏ¯en· hodnota trhu

v obou smÏrech - do i ze zahraniËÌ. Cel˝ch 56 % transakcÌ mÏlo sice vnitrost·tnÌ charakter, to je ale d˘sledek velkÈho ruskÈho trhu, kter˝ zaznamenal dokonce 72 % dom·cÌch transakcÌ. Naopak rumunsk˝ a slovensk˝ trh byl jednoznaËnÏ ve znamenÌ transakcÌ ze zahraniËÌ - v Rumunsku tvo¯ily 72 % trhu a na Slovensku 63 %. Pr˘mÏrn˝ podÌl zahraniËnÌch transakcÌ vöech sledovan˝ch zemÌ byl loni 40 %.

Privatizace pokraËujÌ AËkoli poËet privatizacÌ ve sledovan˝ch zemÌch poklesl o 19 %, celkov· hodnota tÏchto transakcÌ v˝raznÏ vzrostla. Odhadovan· hodnota vöech privatizacÌ byla v roce 2005 22,8 miliardy USD, coû oproti roku 2004 p¯edstavuje 84% r˘st (vylouËÌme-li privatizace na UkrajinÏ, byl n·r˘st 44%). Privatizace p¯edstavujÌ 25 % vöech transakcÌ v oblasti. NejvyööÌ hodnotu mÏly privatizace na UkrajinÏ, v Rumunsku, »esku a MaÔarsku.

ZahraniËnÌ aktivity Ëesk˝ch spoleËnostÌ se ztrojn·sobily PoËet soukrom˝ch transakcÌ, jejichû cena byla zve¯ejnÏna, se loni v »esku zv˝öil o 31 % na 242. Vzrostla i jejich celkov· cena, a to z 3,4 miliardy USD na 5,9 miliardy USD. MÌra zve¯ejnÏnÌ ceny transakcÌ z˘stala na ˙rovni p¯edchozÌch let, tedy ve v˝öi 30 %. Pr˘mÏrn· hodnota soukrom˝ch zve¯ejnÏn˝ch transakcÌ v loÚskÈm roce vzrostla na 96 milion˘ USD (ze 62 milion˘ USD v roce 2004). NejvÏtöÌ soukromou transakci uskuteËnila öpanÏlsk· TelefÛnica, kter· koupila 18% podÌl v »eskÈm Telecomu za 1,077 miliardy USD. V odvÏtvÌ telekomunikacÌ byly uskuteËnÏny i dalöÌ nejobjemnÏjöÌ transakce loÚskÈho roku privatizace »eskÈho Telecomu (takÈ TelefÛnica), prodej podÌlu ve spoleËnosti Oskar Mobil spoleËnosti TIW a n·sledn· akvizice TIW Vodafonem. DalöÌm odvÏtvÌm, kterÈ zaznamenalo zv˝öenou aktivitu, byl farmaceutick˝ a chemick˝ pr˘mysl - poËet transakcÌ v tomto sektoru se v roce 2005 zv˝öil na 20, coû je tÈmÏ¯ trojn·sobek oproti roku 2004. NejvÌce f˙zÌ a akvizic loni opÏt zaznamenal zpracovatelsk˝ pr˘mysl. "»esk· republika je i nad·le pro investory atraktivnÌ zemÌ. Aktivita v oblasti f˙zÌ a akvizic z˘st·v· na vysokÈ ˙rovni, nejen s ohledem ke vstupu do EU, ale takÈ dÌky rostoucÌ aktivitÏ zejmÈna

finanËnÌch investor˘. ZlepöujÌcÌ se kondice Ëesk˝ch firem rovnÏû p¯ispÌv· k rostoucÌmu poËtu akvizic v zahraniËnÌ z jejich strany," uvedl Karel Kol·¯, senior manaûer v oddÏlenÌ PoradenstvÌ p¯i transakcÌch ËeskÈ kancel·¯e PricewaterhouseCoopers. TakÈ aktivity Ëesk˝ch spoleËnostÌ v zahraniËÌ se loni ztrojn·sobily - ËeskÈ spoleËnosti uskuteËnily v jin˝ch zemÌch 25 transakcÌ (v roce 2004 to bylo pouze 8). NejaktivnÏjöÌ byly na Slovensku (12). Pokud jde o transakce zahraniËnÌch spoleËnostÌ v »esku, byla situace podobn· roku 2004 - tvo¯ily nÏco p¯es polovinu (127) vöech f˙zÌ a akvizic na ËeskÈm trhu. Vzrostla vöak celkov· hodnota tÏchto transakcÌ, a to ze 2,543 miliardy USD v roce 2004 na 4,096 miliardy USD v roce 2005. »esko bylo t¯etÌ nejoblÌbenÏjöÌ cÌlovou zemÌ zahraniËnÌch investor˘ a nejËastÏji zde p˘sobily nÏmeckÈ spoleËnosti. Oproti roku 2004 takÈ v˝raznÏ vzrostl podÌl finanËnÌch investor˘ na pades·ti nejvÏtöÌch transakcÌch se zve¯ejnÏnou hodnotou - konkrÈtnÏ ze 30 na 42 %. PodrobnÈ v˝sledky studie za rok 2005 pro »eskou republiku jsou k dispozici na www.pwc. com/mandace.

Pozn·mky: 1. Studie F˙ze a akvizice vych·zÌ z ¯ady ve¯ejnÏ dostupn˝ch informaËnÌch zdroj˘. OvÏ¯ov·nÌ spolehlivosti tÏchto zdroj˘ a zÌskan˝ch informacÌ nenÌ souË·stÌ studie, a PricewaterhouseCoopers proto neposkytuje jakÈkoli z·ruky ohlednÏ p¯esnosti Ëi ˙plnosti uveden˝ch ˙daj˘. 2. Celou studii si m˘ûete st·hnout na adrese www.pwc.com/mandace. 3. SpoleËnost PricewaterhouseCoopers (www. pwc.com) poskytuje auditorskÈ, daÚovÈ a poradenskÈ sluûby ve¯ejn˝m i soukrom˝m organizacÌm v r˘zn˝ch pr˘myslov˝ch odvÏtvÌch. Koncept Connected Thinking, zaloûen˝ na spojenÌ znalostÌ, zkuöenostÌ a n·pad˘ vÌce neû 130 000 pracovnÌk˘ ve 148 zemÌch n·m umoûÚuje zÌsk·vat d˘vÏru ve¯ejnosti a zvyöovat hodnotu podnik·nÌ pro naöe klienty a jejich vlastnÌky. N·zev "PricewaterhouseCoopers" oznaËuje vöechny spoleËnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichû kaûd· je samostatn˝m a nez·visl˝m pr·vnÌm subjek-

Novinky v zákoně o daních z příjmů od 1. 1. 2006 pro právnické osoby pokraËov·nÌ ze strany 29

5. OdËitatelnÈ poloûky od z·kladu danÏ OdËitateln· poloûka na vÏdu a v˝zkum OdËitateln· poloûka na vÏdu a v˝zkum byla vÌce specifikov·na co se t˝Ëe dokladov·nÌ tohoto n·roku. Novinkou v z·konÏ je pÌsemn˝ dokument, ve kterÈm poplatnÌk p¯ed zah·jenÌm ¯eöenÌ projektu vymezÌ svou Ëinnost a dalöÌ p¯edepsanÈ n·leûitosti. Podobn˝ text byl v roce 2005 souË·stÌ Pokynu D 288. Moûnost uplatnÏnÌ tÈto odËitatelnÈ poloûky se vztahuje i na spoleËnÌka v.o.s., na komplement·¯e k.s., a to zpÏtnÏ jiû pro rok 2005 (novela z·kona Ë. 56/2006 Sb.) OdpoËet daÚovÈ ztr·ty Zcela z·sadnÌ zmÏna nastala p¯i uplatÚov·nÌ ztr·ty u p¯emÏn spoleËnostÌ a p¯i p¯evodu podniku. V tÏchto p¯Ìpadech neplatÌ obecn· ustanovenÌ o uplatnÏnÌ ztr·t uvedenÈ v ß 38na odst. 4 - 6. V p¯ÌpadÏ p¯emÏn spoleËnostÌ: ● Pr·vnÌ n·stupce uplatnÌ daÚovou ztr·tu zaniklÈ spoleËnosti na z·kladÏ pomÏru v˝nos˘ p¯ipadajÌcÌch na stejnÈ Ëinnosti vykon·vanÈ zanikl˝m poplatnÌkem v obdobÌ, za kterÈ byla daÚov· ztr·ta vymÏ¯ena, k celkov˝m v˝nos˘m, ● pr·vnÌ n·stupce uplatnÌ svou vlastnÌ daÚovou ztr·tu na z·kladÏ pomÏru v˝nos˘ p¯ipadajÌcÌch na stejnÈ Ëinnosti vykon·vanÈ nezanikl˝m poplatnÌkem v obdobÌ, za kterÈ byla daÚov· ztr·ta vymÏ¯ena, k celkov˝m v˝nos˘m. V p¯ÌpadÏ p¯evodu podniku si p¯ijÌmajÌcÌ spoleËnost uplatnÌ ztr·tu p¯ev·dÏjÌcÌ spoleËnosti do v˝öe z·kladu danÏ stanovenÈho u p¯ijÌmajÌcÌ spoleËnosti z Ëinnosti vykon·vanÈ prost¯ednictvÌm p¯evedenÈho podniku, kter· byla vykon·v·na v obdobÌ, za kterÈ byla uplatÚovan· daÚov· ztr·ta vymÏ¯ena. Tato v˝öe z·kladu danÏ se u p¯ijÌmajÌcÌ spoleËnosti stanovÌ na z·kladÏ pomÏru v˝nos˘ p¯ipadajÌcÌch na stejnÈ Ëinnosti vykon·vanÈ p¯ev·dÏjÌcÌ spoleËnostÌ v obdobÌ, za kterÈ byla daÚov· ztr·ta vymÏ¯ena, k celkov˝m v˝nos˘m.

6. Z·vaznÈ posouzenÌ Pokud poplatnÌk sjedn·v· cenu v obchodnÌm vztahu s osobou, kter· je v˘Ëi nÏmu povaûov·na za spojenou osobu, m˘ûe poû·dat spr·vce danÏ o vyd·nÌ z·vaznÈho posouzenÌ, zda zp˘sob, jak˝m byla cena vytvo¯ena, odpovÌd· zp˘sobu, kter˝m by byla vytvo¯ena cena mezi nez·visl˝mi osobami v bÏûn˝ch obchodnÌch vztazÌch za obdobn˝ch podmÌnek. V z·konÏ jsou stanoveny n·leûitosti pod·vanÈ û·dosti (jednou z nich je n·vrh v˝roku rozhodnutÌ o z·vaznÈm posouzenÌ ceny). é·dost je moûnÈ podat i za dosud nevzniklou spoleËnost. K tÈto problematice jsou vyd·ny dva Pokyny MF: ● D 292 - SdÏlenÌ MF k Z·vaznÈmu posouzenÌ zp˘sobu, jak˝m byla vytvo¯ena cena sjedn·van· mezi spojen˝mi osobami. V tomto Pokynu jsou p¯ebÌr·ny principy p¯edbÏûn˝ch cenov˝ch dohod ve smyslu SmÏrnice OECD o p¯evodnÌch cen·ch pro nadn·rodnÌ podniky a daÚovÈ spr·vy (SmÏrnice OECD). Dokument d·le up¯esÚuje postup p¯i vyd·v·nÌ z·vaznÈho posouzenÌ a upravuje n·leûitosti û·dosti podanÈ poplatnÌkem. Spr·vce danÏ nenÌ z·konem v·z·n vydat rozhodnutÌ v urËitÈ lh˘tÏ, ale je uvedeno, ûe by rozhodnutÌ mÏlo b˝t vyd·no bez zbyteËn˝ch odklad˘. ● D 293 - SdÏlenÌ MF k rozsahu dokumentace zp˘sobu tvorby p¯evodnÌch cen mezi p¯idruûen˝mi podniky. Dokument komentuje rozsah a povahu dokumentace k p¯evodnÌm cen·m tak, aby bylo dosaûeno souladu s Konceptem evropskÈ dokumentace k p¯evodnÌm cen·m vytvo¯enÈmu EU JOINT TRANSFER PRICING FORUM.

7. ZmÏna z·kona o rezerv·ch Z·sadnÌ zmÏnu pocÌtÌ poplatnÌci, kte¯Ì jako n·jemci tvo¯ili rezervu na opravu hmotnÈho majetku. Podle novÈho znÏnÌ z·kona rezervu na opravu hmotnÈho majetku tvo¯Ì vlastnÌci majetku, d·le pak poplatnÌci, kte¯Ì jsou n·jemci hmot-

nÈho majetku na z·kladÏ smlouvy o n·jmu podniku, p¯iËemû k oprav·m tohoto majetku jsou smluvnÏ pÌsemnÏ zav·z·ni. Pokud poplatnÌk uzav¯el nejpozdÏji do 31. 12. 2005 smlouvu o n·jmu podniku a souË·stÌ podniku bude i majetek uûÌvan˝ na z·kladÏ n·jemnÌ smlouvy, pak: ● Pokud tvo¯il rezervu na opravu, m˘ûe v nÌ d·le pokraËovat, ● pokud smlouvu o n·jmu podniku neuzav¯el, pak v tvorbÏ rezervy pokraËovat nem˘ûe a rezervy tvo¯enÈ do data ˙Ëinnosti z·kona na najat˝ majetek musÌ b˝t rozpuötÏny nejpozdÏji ve zdaÚovacÌm obdobÌ, v nÏmû poplatnÌk p¯edpokl·dal termÌn zah·jenÌ opravy. Velmi diskutovanou novinkou je i moûnost tvorby opravn˝ch poloûek k nepromlËen˝m pohled·vk·m aû do v˝öe 100 %, pokud se jedn· o nepromlËenou pohled·vku, jejÌû hodnota v okamûiku jejÌho vzniku nep¯es·hne 30 000 KË, a to za n·sledujÌcÌch podmÌnek: ● Nejedn· se o pohled·vku vzniklou v˘Ëi spojen˝m osob·m, ● od konce sjednanÈ lh˘ty splatnosti uplynulo nejmÈnÏ 12 mÏsÌc˘, ● ke dni tvorby opravn˝ch poloûek nep¯esahuje u poplatnÌka celkov· hodnota pohled·vek bez p¯ÌsluöenstvÌ vznikl˝ch v˘Ëi tÈmuû dluûnÌkovi Ë·stku 30 000 KË, ● poplatnÌk netvo¯Ì k tÈto pohled·vce opravnÈ poloûky podle ß 8 a 8a z·kona o rezerv·ch, p¯ÌpadnÏ pokud byly tyto opravnÈ poloûky tvo¯eny, musÌ b˝t rozpuötÏny. Ing. Ivana Pila¯ov· autorka je Ëlenkou Rady KA»R



40

duben 2006

TRH INFORMACÍ

McDonald´s ČR v roce 2005: nárůst počtu zákazníků a rekordní tržby R ekordní tržby ve výši 2,232 mld. Kč vykázala za rok 2005 společnost McDonald´s ČR. V meziročním srovnání to znamená nárůst o 10,5 %. Největší podíl na zvýšených tržbách je možné připsat zejména rostoucímu zájmu zákazníků, jejichž počet se oproti roku 2004 zvýšil o téměř 1 milion a přesáhl hranici 37 milionů (za rok). Společnost otevřela 2 nové restaurace a nyní v 72 provozovnách zaměstnává 3 700 pracovníků. Také objem investic vzrostl ze 60,5 mil. na více než 145 mil. Kč.

"Ukazuje se, ûe na ËeskÈm trhu st·le existuje potenci·l pro dalöÌ r˘st," komentoval hospod·¯skÈ v˝sledky Arnaud Burlin, gener·lnÌ ¯editel McDonald¥s »R/SR. "I p¯es neust·le rostoucÌ konkurenci si z·kaznÌci ve zv˝-

Kvalita bydlení je velký trh

pokraËov·nÌ ze strany 1 D·v·me p¯edevöÌm na vÏdomÌ, ûe jsme skuteËnou jedniËkou na ËeskÈm trhu ve stavebnÌm spo¯enÌ, a v tom budeme pokraËovat. Je to sice kr·tk· odpovÏÔ, ale vÌce nynÌ neprozradÌm. N·ö marketing je skuteËnÏ siln˝. Kdyû bychom jeho ˙lohu podcenili, velice by se to vymstilo. Proto si vytv·¯Ìme takovÈ z·zemÌ, aby se dok·zal p¯izp˘sobit v˝hledovÏ i operativnÏ jakÈmukoli poûadavku. VÏtöina odbornÌk˘ tvrdÌ, ûe p¯ich·zet s nov˝mi produkty ve stavebnÌm spo¯enÌ je dost obtÌûnÈ. M·te t˝û n·zor? UrËitÏ to nenÌ jednoduchÈ. NabÌdnout nÏco novÈho vyûaduje zkuöenosti a p¯Ìsun velkÈho mnoûstvÌ informacÌ. Od b¯ezna m·me nov˝ produkt, nov˝ tarif s nejniûöÌm ˙roËenÌm 3,7 % p.a. Abychom nov˝ produkt dok·zali p¯ipravit, musÌme to vûdy nejprve zhodnotit v porovn·nÌ s ostatnÌmi bankovnÌmi produkty - co lze nabÌdnout, aby klient usoudil, ûe je to pro nÏj v˝hodnÏjöÌ, zajÌmavÏjöÌ neû jinde. To je nÏkdy skuteËnÏ umÏnÌ. A pak - kdyû m·te dobr˝ produkt, musÌte jeötÏ o nÏj vzbudit z·jem. A to uû je zase ˙loha marketingu. A jeötÏ jedna vÏc je podstatn·: musÌ platit to, co slÌbÌte. A abyste mohla dodrûet slovo, k tomu musÌte mÌt dobrÈ ¯ÌdÌcÌ systÈmy. Kdyû slÌbÌm, ûe d·m nÏkomu ˙vÏr na 3,7 % a garantuji mu 20 let beze zmÏn, musÌm mÌt spoËÌtanÈ, ûe na to i ten 20. rok budu mÌt. VÌte, kdyû jsem zaËal pracovat u Liöky v »eskÈ republice, ¯Ìkali mi kolegovÈ, ûe trhu staËÌ jeden tarif. VÏdÏl jsem, ûe se m˝lÌ. Doba uk·zala, ûe tarify se musÌ p¯izp˘sobovat v˝voji ekonomiky, ˙rokov˝m sazb·m na kapit·lovÈm trhu. Nap¯. v NÏmecku se stavebnÌ spo¯enÌ prod·v·, aby si klienti zajistili v˝hodn˝ ˙rok. M· to logiku. V »R to zatÌm nenÌ tak v˝raznÈ, »eöi znajÌ ˙rokov˝ v˝voj jen z jednÈ strany. ⁄roky jen klesaly. P¯ed 10 lety byly vysokÈ, dnes jsou na hranici minima. Ale jedno je jasnÈ - zase p˘jdou nahoru. Za p·r let budou »eöi o stavebnÌm spo¯enÌ p¯em˝ölet jinak. V tom je dosti siln· budoucnost stavebnÌho spo¯enÌ.

öenÈ mÌ¯e nach·zejÌ cestu do naöich restauracÌ. Jsem p¯esvÏdËen, ûe vysok˝ z·jem z·kaznÌk˘ je pozitivnÌm odrazem naöÌ snahy poskytovat velmi kvalitnÌ sluûby a naslouchat jejich p¯·nÌm a pot¯eb·m." McDo-

nald¥s si klade za cÌl b˝t nejen ˙spÏönou, ale i zodpovÏdnou a angaûovanou firmou. Je zakladatelem ve¯ejnÏ prospÏönÈ spoleËnosti Ronald McDonald Charity, kter· financuje ubytovacÌ kapacity pro dlouhodobÏ nemocnÈ pacienty kliniky dÏtskÈ onkologie a hematologie v Motole a pro jejich rodiËe. Firma je takÈ partnerem nejvÏtöÌho evropskÈho turnaje v kopanÈ ökolnÌch druûstev, McDonald¥s Cupu. Jeho osmÈho roËnÌku se loni z˙Ëastnilo 82 % vöech z·kladnÌch ökol v »eskÈ republice, p¯iËemû kopanou aktivnÏ hr·lo p¯es 81 000 dÏtÌ. V roce 2006 chce McDo-nald¥s »R v souladu s glob·lnÌ strategiÌ firmy pokraËovat ve zlepöo-

v·nÌ prost¯edÌ existujÌcÌch restauracÌ a zamÏ¯it se na dalöÌ obohacenÌ jÌdelnÌËku, a to jak v öÌ¯i z·kladnÌ nabÌdky, tak i v pestrosti sezÛnnÌch produkt˘. Tak jak se mÏnÌ zvyklosti obyvatel, chce b˝t firma vöude tam, kde se pohybujÌ jejÌ z·kaznÌci. To v souËasnÈ dobÏ znamen· zejmÈna ve velk˝ch n·kupnÌch a z·bavnÌch centrech. (tz)

m·me pom·hat öirok˝m vrstv·m obyvatelstva. To je posl·nÌ. Proto takÈ st·t vypl·cÌ podporu.

aû t¯ikr·t za sebou stavebnÌ spo¯enÌ u vaöÌ stavebnÌ spo¯itelny? V takovÈm p¯ÌpadÏ uû jde p¯ece jen o velk˝ vztah zakotven˝ na d˘vÏ¯e a spokojenostiÖ V pr˘bÏhu vztahu s klientem s nÌm marketingovÏ komunikujeme, p¯ipravujeme pro nÏj ¯adu v˝hod, soutÏûÌ, odmÏn apod. MyslÌm, ûe to je cesta, kter· m· vÏtöÌ smysl a je takÈ pr˘hlednÏjöÌ, ËistÏjöÌ a pro vöechny strany jednoduööÌ. VÏrnosti si samoz¯ejmÏ velice v·ûÌme a p¯i jakÈkoli vhodnÈ p¯Ìleûitosti ji dok·ûeme ocenit.

A co ûeny? UzavÌrajÌ smlouvy o stavebnÌm spo¯enÌ ËastÏji neû muûi? PoËet smluv kopÌruje trh a pomÏr ûen a muû˘ v celkovÈm poËtu obyvatel v »R. Muû˘ je 47 %, ûeny majÌ p¯evahu - je jich 53 %. Kdyû tedy poËet muû˘ a ûen naprosto p¯esnÏ odpovÌd· rozdÏlenÌ populace, to znamen·, ûe smluv s Liökou uzavÌr· nepatrnÏ vÌce ûen. JakÈ procento vaöich klient˘ zakl·d· stavebnÌ spo¯enÌ sv˝m dÏtem nebo vnuËk·m a vnuk˘m? Dalo by se ¯Ìci, ûe pÏtinÏ naöich klient˘ zaloûili spo¯enÌ rodiËe (smlouvu m˘ûe pro nesvÈpr·vnÈ dÌtÏ uzav¯Ìt jenom jeho z·konn˝ z·stupce, tj. zpravidla jeden z rodiË˘, nenÌ-li z·konn˝m z·stupcem jmenov·n nÏkdo jin˝). V NÏmecku sjedn·vajÌ rodiËe sv˝m potomk˘m celkem hojnÏ stavebnÌ spo¯enÌ. DÌtÏ si pak vezme ˙vÏr ze stavebnÌho spo¯enÌ, zaËne spl·cetÖ a kdyû jsou dÏti t¯icetiletÈ, majÌ n·rok na druh˝ ˙vÏr. To celkem dob¯e funguje. D· se oËek·vat, ûe by mohla mÌt urËitÈ v˝hody nap¯Ìklad pÏtiËlenn· rodina, kter· si zaloûÌ t¯eba dvakr·t

MyslÌte si, ûe vztah »ech˘ k pÏknÈmu a modernÌmu bydlenÌ roste? Jak· je dnes chuù investovat finanËnÌ prost¯edky do bydlenÌ v porovn·nÌ s touhou cestovat, dob¯e se oblÈkat, vÌce se vzdÏl·vat? UrËitÏ vztah k dobrÈmu bydlenÌ v »R roste. A bude to ËÌm d·l z¯etelnÏjöÌ. Kvalita bydlenÌ bude hr·t ËÌm d·l vÏtöÌ roli. Zcela nepochybnÏ nap¯Ìklad v tÈ pragmatiËtÏjöÌ Ë·sti vztahu ËlovÏk a d˘m Ëi byt - vezmÏte si t¯eba spot¯ebu elekt¯iny, plynu, zvyöov·nÌ jejich cen, letoönÌ zimuÖ Rozproudily se znovu diskuse o ˙loze zateplenÌ staveb, o kvalitnÏjöÌm vyt·pÏnÌ, izolaci oken. Jin˝mi slovy - kvalita bydlenÌ je velk˝ trh, a to v celÈm svÏtÏ. Kvalita bydlenÌ je silnÈ pouto, prvek, kter˝ bude zajÌmat jak odbornÌky na financov·nÌ Ëi investory, tak odbornÌky na v˝robu materi·l˘, architekty a koneckonc˘ i dodavatele nejr˘znÏjöÌch sluûeb. A samoz¯ejmÏ - majitele dom˘ a byt˘. Podle toho, co jste ¯Ìkal, bude tedy i maskot liöka, tolik oblÌben˝ a vöude vÌtan˝, hr·t st·le vÏtöÌ prim - ale pr˝ se m· promÏnit, projÌt inovacÌ ËasuÖ NaË se m˘ûeme tÏöit? Historie liöky je zajÌmav·, a jak jsme jiû ned·vno naznaËili, je v »eskÈ republice daleko popul·rnÏjöÌ neû t¯eba v NÏmecku. Ale to neznamen·, ûe by mÏla b˝t st·le stejn·. Ano, n·ö maskot musÌ jÌt s dobou. Jak bude vypadat, p¯edstavÌme ve¯ejnosti zaË·tkem kvÏtna. dÏkuji za p¯Ìjemn˝ rozhovor Eva Brixi

Vyplatilo by se cÌlit urËit˝ produkt jen na movitÏjöÌ vrstvu obyvatel, nap¯Ìklad zkonstruovat urËit˝ druh nabÌdky jen pro ûivnostnÌky a vlastnÌky firem? A nebo to nap¯Ìklad podle pravidel "hry" o stavebnÌm spo¯enÌ ani nejde? Jsem velice konzervativnÌ a drûÌm se vymezenÈho r·mce: stavebnÌ spo¯enÌ znamen·, ûe

Pojištění pohledávek vyvažuje obchodní a finanční řízení firmy pokraËov·nÌ ze strany 26 Vym·h·nÌ probÌh· od okamûiku, kdy se pojiöùovna o problÈmech dozvÌ nebo kdy sama zruöÌ pojiötÏnÌ pro z·vaûnÈ problÈmy odbÏratele. V p¯ÌpadÏ, ûe odbÏratel nezaplatÌ pohled·vku do öesti mÏsÌc˘ po p˘vodnÌ sjednanÈ splatnosti pohled·vky nebo na majetek odbÏratele je prohl·öen konkurz, pojiöùovna likviduje pojistnou ud·lost a vypl·cÌ pojistnÈ plnÏnÌ. "⁄vÏrovÈ pojiöùovny hradÌ n·klady mimosoudnÌho inkasa, doporuËujeme vöak si vûdy ovÏ¯it, jak˝m systÈmem inkaso funguje a do jakÈ v˝öe je inkaso hrazeno," ¯Ìk· MarkÈta StrûÌnkov·, ¯editelka Atradius v »R. (r)


41

duben 2006

STRÁNKA PRO ŽENY

Kdo je ve výhodě? Ženy nebo muži? O rganizace Gender Studies o.p.s. - informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti zřídila bezplatnou telefonickou právní poradnu Půl na půl. Poradna funguje každé úterý od 9 do 11 hod. a každý pátek od 16:30 do 18:30 hod. na čísle 224 913 350 nebo na 774 913 350. Slouží všem, kteří na svém pracovišti pociťují znevýhodnění kvůli své genderové roli. Právní poradna pomáhá řešit konkrétní problémy, například platovou disharmonii, náraz na "skleněný strop", sexuální obtěžování na pracovišti.

Ana Kr·lÌkov· LuûaiË z advok·tnÌ kancel·¯e Sophos podotkla, ûe se u bÏûn˝ch obËan˘ st·le setk·v· s neznalostÌ pr·va. A pokud z·kony lidÈ znajÌ, domnÌvajÌ se, ûe kdyû zaËnou sv˘j problÈm ¯eöit, stejnÏ niËeho nedos·hnou. Organizace Gender Studies o.p.s. d·v· nadÏji, ûe sv˝ch pr·v se lze domoci. Ale uvedla takÈ, ûe nejprve up¯ednostÚuje dohodu mezi zamÏstnancem a zamÏstnavatelem. Ot·zky k pr·vnickÈ konzultaci lze zasÌlat takÈ na e-mailovou adresu: [email protected] nebo je moûnÈ vyuûÌt online pr·vnÌ poradnu na webov˝ch str·nk·ch www.rovneprilezitosti.cz. Na poradnu navazujÌ informaËnÌ centra v Praze, BrnÏ, Liberci a TrutnovÏ. Jsou urËena zejmÈna ûen·m - matk·m, ûen·m nad 50 let a muû˘m otc˘m. Tedy skupin·m, kterÈ majÌ na souËasnÈm trhu pr·ce nejhoröÌ pozici.

InformaËnÌ centra InformaËnÌ centra poskytujÌ kompletnÌ dostupnÈ informace k problematice nerovnosti na trhu pr·ce. P¯edajÌ pot¯ebnÈ materi·ly - od z·kladnÌ literatury p¯es aktu·lnÌ anal˝zy a v˝zkumy - t˝kajÌcÌ se specificky ËeskÈ situace na trhu pr·ce, po let·ky a broûury nabÌzejÌcÌ konkrÈtnÌ pomoc. InformaËnÌ centra v renomovan˝ch institucÌch, jako jsou krajskÈ knihovny, ukazujÌ, ûe diskriminace na z·kladÏ pohlavÌ nenÌ jen chimÈra a ûe je t¯eba o nÌ otev¯enÏ mluvit, informovat se, srovn·vat, hledat v˝chodiska. Existence informaËnÌch center je zaË·tkem odbour·v·nÌ p¯edsudk˘ v˘Ëi rodov˝m rolÌm ûen a muû˘ nejen na trhu pr·ce, ale i v rodinÏ a v r·mci pÈËe o dÏti. Pr·vnÌ poradna a informaËnÌ centra jsou sou-

Koberce v ohrožení! Proč bojovat o jejich záchranu? BÏhem poslednÌch patn·cti let se tradiËnÌ podlahovÈ krytinÏ Ëesk˝ch dom·cnostÌ - koberc˘m zrodila a n·slednÏ neohroûenÏ postavila statn· konkurence. PlovoucÌ podlahy, dlaûba a korkovÈ podlahy vzaly ËeskÈ interiÈry ˙tokem a v˝sledkem je odsun koberc˘ z mÌst, na kter˝ch si spokojenÏ leûely dlouh· desetiletÌ. P¯esto V·m spoleËnost AVANTI nabÌzÌ minim·lnÏ Ëty¯i p·dnÈ d˘vody, proË si pr·vÏ koberce vybrat...

1) Jsou kr·snÈ a elegantnÌ Nic naplat, t¯ebaûe kvalitnÌ d¯evÏn· plovoucÌ podlaha vypad· v˝bornÏ, na kr·su koberc˘ je kr·tk·. Vûdyù na rozdÌl od nÌ koberce vûdy neslouûily jen jako podlahov· krytina, ale takÈ jako silnÏ zdobn˝ prvek interiÈru. To dokl·d· i fakt, ûe p˘vodnÏ se v EvropÏ koberce pouûÌvaly p¯edevöÌm ke krytÌ stÏn. Na starÈm kontinentu se zaËaly objevovat uû od ranÈho st¯edovÏku a p˘vodnÏ je zdobily zejmÈna krajinnÈ, rostlinnÈ nebo figur·lnÌ motivy. I dnes jsou koberce v centru z·jmu svÏtov˝ch designÈr˘ a kaûdoroËnÏ se na trhu objevÌ desÌtky tÈmÏ¯ umÏleck˝ch dÏl. Bohatost motiv˘ a tvar˘ je silnou zbranÌ koberc˘, kter˝m tak ostatnÌ krytiny mohou stÏûÌ konkurovat.

2) MajÌ dlouhou tradici Koberci se uû ve druhÈm tisÌciletÌ p¯ed naöÌm letopoËtem chlubili EgypùanÈ. Mezi nejstaröÌ typ koberc˘ pat¯Ì perskÈ, ruËnÏ v·zanÈ koberce nebo tibetskÈ tyg¯Ì koberce s buddhistickou tÈmatikou. Silnou tradici ruËnÌho v·z·nÌ majÌ koberce takÈ v ¯adÏ isl·msk˝ch zemÌ. Koberce z Õr·nu, Afgh·nist·nu nebo P·kist·nu jsou celo-

svÏtovÏ povaûov·ny doslova za klenoty a mnohÈ z nich skuteËnÏ nikdy neskonËÌ na podlaze, ale zÌsk·vajÌ Ëestn· mÌsta v kolekcÌch sbÏratel˘.

3) HodÌ se tÈmÏ¯ vöude a dok·ûÌ z˙tulnit interiÈr VyuûitÌ koberc˘ v interiÈru nem· omezenÌ, samoz¯ejmÏ kromÏ prostor typu koupelny nebo okolÌ bazÈnu. P¯esto je nutnÈ si uvÏdomit, ûe kaûd˝ koberec m· cÌlenou vhodnost pro danÈ prostory. Na exponovan· mÌsta, kter˝mi je nap¯Ìklad p¯edsÌÚ, je vhodnÈ pouûÌt z·tÏûovÈ koberce, kterÈ se snadnÏji udrûujÌ a dok·ûÌ odolat ËastÈmu seölapov·nÌ i zvenËÌ don·öen˝m neËistot·m. Do loûnice, kde se p¯ece jen pohybujeme omezenÏ, m˘ûeme zase v klidu pouûÌt po¯·dnÈho "huÚ·Ëe", tedy koberec s dlouh˝m a hust˝m vlasem. Aby koberec do vybranÈho interiÈru opravdu sednul, nesmÌ p¯ed n·vötÏvou prodejny chybÏt spr·vnÈ zamÏ¯enÌ prostoru. Vûdy je p¯itom dobrÈ k namÏ¯en˝m ˙daj˘m pro jistotu p¯ihodit nÏkolik centimetr˘, p¯edevöÌm kv˘li moûn˝m nerovnostem zdÌ a mÌstnostÌ. A pokud si v˝poËty v˘bec nejste jistÌ - obraùte se na prodejce, kter˝ by v·m mÏl b˝t schopn˝ spoËÌtat, kolik krytiny budete pot¯ebovat. Pokl·d·nÌ koberc˘ je pak kapitolou samo o sobÏ. U celoploön˝ch koberc˘ platÌ, ûe je vhodnÈ celoploönÈ lepenÌ a bez pomoci odbornÌk˘ se nevypl·cÌ do pokl·d·nÌ pouötÏt. To pokl·d·nÌ kusov˝ch koberc˘ je samoz¯ejmÏ jednoduööÌ. Pokud m·te p¯esto obavy, ûe by koberec mohl podlahu zmÏnit na klouzaËku, je moûnÈ zejmÈna pod menöÌ koberce - pouûÌt speci·lnÌ m¯Ìûku na b·zi gumy. DÌky tÈ se koberec ani nehne.

Enzymy vás příjemně překvapí VÌte, ûe z·nÏty pohlavnÌch org·n˘ a moËov˝ch cest jsou spolu se z·nÏty d˝chacÌch cest nejËastÏjöÌmi z·nÏtliv˝mi onemocnÏnÌmi? M·te vy sama problÈm se st·le se vracejÌcÌm gynekologick˝m z·nÏtem? BojÌte se zkaûenÈ dovolenÈ, nebo dokonce neplodnosti? Dodejte tÏlu chybÏjÌcÌ enzymy a budete mile p¯ekvapena.

Od kaûdodennÌch problÈm˘ po riziko neplodnosti Z·nÏty dÏlohy, vajeËnÌk˘ a vejcovod˘ ohroûujÌ p¯edevöÌm ûeny ve vÏku od 20 do 35 let. Mohou vzniknout nap¯. v d˘sledku prochlazenÌ. Jestliûe z·nÏt nenÌ zcela dolÈËen, Ëasto se vracÌ a m˘ûe p¯ejÌt do chronickÈho stavu. S kaûd˝m dalöÌm z·nÏtem se p¯itom zvyöuje hrozba neplodnosti. P¯ÌËinou gynekologick˝ch z·nÏt˘ jsou nejËastÏji bakterie, st·le vÌce to jsou bakterie typu chlamydiÌ. TakovÈ onemocnÏnÌ je mimo¯·dnÏ ˙pornÈ a Ëasto se opakuje nebo p¯etrv·v· jako chronick˝ z·nÏt, kter˝ se m˘ûe st·t rovnÏû p¯ÌËinou neplodnosti.

42

Z·nÏty moËov˝ch cest ProchlazenÌ nebo n·kaza mohou vyvolat takÈ z·nÏty moËovÈho mÏch˝¯e a moËovÈ trubice. I zde jsou nejËastÏjöÌ p¯ÌËinou bakterie, mnohdy rovnÏû chlamydie. Lze tedy konstatovat, ûe z·nÏty pohlavnÌch org·n˘ a z·nÏty moËov˝ch cest majÌ navz·jem leccos spoleËnÈho.

Ë·stÌ projektu EU EQUAL P˘l na p˘l, kter˝ koordinuje praûskÈ Gender Studies, o.p.s. Projekt je spolufinancov·n Evropsk˝m soci·lnÌm fondem EU a st·tnÌm rozpoËtem »eskÈ republiky.

Co je diskriminace? Na z·kladÏ z·konÌku pr·ce se za diskriminaci povaûuje jedn·nÌ nebo opomenutÌ, kdy je se zamÏstnankynÌ nebo zamÏstnancem zach·zeno nev˝hodnÏji Ëi v˝hodnÏji neû s ostatnÌmi, a sice nap¯. z d˘vodu pohlavÌ, manûelskÈho nebo rodinnÈho stavu nebo povinnostÌ k rodinÏ, event. vÏku. Za diskriminaci se povaûuje i jedn·nÌ, kterÈ zahrnuje podnÏcov·nÌ, nav·dÏnÌ nebo vyvol·nÌ n·tlaku smÏ¯ujÌcÌho k diskriminaci. Diskriminace z d˘vodu tÏhotenstvÌ nebo mate¯stvÌ se povaûuje za diskriminaci z d˘vodu pohlavÌ.

O projektu P˘l na p˘l V letech 2005 - 2008 je Gender Studies, o. p. s. koordinujÌcÌ organizacÌ dvou spoleËn˝ch projekt˘ P˘l na p˘l v r·mci programu EU EQUAL, kter˝ch se ˙ËastnÌ v˝znamnÈ vzdÏl·vacÌ a v˝zkumnÈ instituce a neziskovÈ organizace. Jeden z projekt˘ se zamÏ¯uje na oblast Prahy a druh˝ na Kr·lovÈhradeck˝, Libereck˝ a Jihomoravsk˝ kraj. V r·mci projektu probÌhajÌ informaËnÌ, medi·lnÌ, vzdÏl·vacÌ, v˝zkumnÈ, poradenskÈ a lobbyingovÈ aktivity. KonkrÈtnÌ v˝stupy projekt˘ ● Pr·vnÌ poradna pro osoby znev˝hodnÏnÈ na trhu pr·ce,

4) MajÌ dlouhou ûivotnost éivotnost koberce urËuje nÏkolik faktor˘. Pat¯Ì mezi nÏ nam·h·nÌ koberce, Ëetnost i kvalita ˙drûby a samoz¯ejmÏ materi·l, ze kterÈho je koberec vyroben˝. Z pohledu odolnosti se nejlÈpe osvÏdËujÌ vl·kna z polyamidu a polypropylenu. A ˙drûba? KromÏ oblig·tnÌho vys·v·nÌ m·me t¯i moûnosti, jak koberce hloubkovÏ vyËistit. PrvnÌ je ËiötÏnÌ suchou cestou, p¯i kterÈ se pouûÌv· pr·öek s v˝raznou absorpËnÌ schopnostÌ. Pr·öek na sebe v·ûe prach a neËistoty, vöe se pak jednoduöe vyluxuje. Tento typ ËiötÏnÌ nicmÈnÏ nenÌ p¯Ìliö vhodn˝ pro vlnÏnÈ koberce. Druhou variantou je ËiötÏnÌ mokrou cestou. Dom·cÌ kutilovÈ si v takovÈm p¯ÌpadÏ namÌcha-

P¯i lÈËbÏ nejlÈpe antibiotika s enzymy HlavnÌm lÈkem v boji proti bakteriÌm jsou antibiotika. Ne vûdy je vöak lÈËba antibiotiky, zejmÈna u chlamydiov˝ch infekcÌ, dostateËnÏ ˙Ëinn·. V takovÈm p¯ÌpadÏ se z·nÏty opakujÌ a st·vajÌ se chronick˝mi. P¯i zvl·d·nÌ z·nÏt˘ majÌ v naöem tÏle zvl·ötnÌ v˝znam takzvanÈ proteolytickÈ enzymy. Jestliûe m·me oslabenou imunitu nebo n·s suûuje siln˝ z·nÏt, je û·doucÌ podpo¯it n·ö obrann˝ systÈm pod·v·nÌm takov˝ch enzym˘ zvenËÌ. Zab˝v· se tÌm speci·lnÌ oblast medicÌny - systÈmov· enzymoterapie. Nejzn·mÏjöÌm a nejpouûÌvanÏjöÌm lÈkem je zde Wobenzym. Bylo prok·z·no, ûe pod·v·nÌ Wobenzymu spolu s antibiotiky umoûÚuje lepöÌ pr˘nik antibiotik do z·nÏtem zasaûen˝ch tk·nÌ, a tÌm zvyöuje jejich ˙Ëinnost. Wobenzym tak v˝raznÏ sniûuje riziko opakov·nÌ z·nÏt˘ nebo jejich p¯echodu do chronickÈho stavu.

P¯Ìklad z praxe Skupina ûen s gynekologick˝mi z·nÏty i muû˘ se z·nÏty moËov˝ch cest vyvolan˝mi chlamydiemi byla lÈËena antibiotiky, druh· skupina se stejn˝m onemocnÏnÌm dost·vala k antibiotik˘m navÌc Wobenzym. Ve skupinÏ pacient˘ lÈËenÈ pouze antibiotiky bylo vylÈËeno 61,4 % osob, zatÌmco ve skupinÏ, kter· dost·vala navÌc Wobenzym, se

● informaËnÌ centra v regionech, ● manu·l pro pr·vnÌky a pr·vniËky zach·zejÌcÌ s pr·vnÌm pojetÌm diskriminace, ● manu·l pro personalisty, ● v˝zkum pro zamÏstnavatele o v˝hodnosti a efektivitÏ zamÏstn·v·nÌ ûen, ● v˝zkumy a studie o postavenÌ diskriminovan˝ch skupin, o chov·nÌ personalist˘ apod., ● medi·lnÌ kampaÚ, ● internetov· str·nka shrnujÌcÌ vöechny informace.

CÌl projektu P˘l na p˘l CÌlem projektu P˘l na p˘l je sniûov·nÌ nerovnostÌ mezi muûi a ûenami na trhu pr·ce v »R. Ale takÈ rozvoj inovativnÌch ¯eöenÌ tÈto problematiky v region·lnÌch i mezin·rodnÌch souvislostech. DalöÌm cÌlem je konkrÈtnÌmi projekty oslovit zamÏstnavatele, HR management - personalisty, pr·vnÌky, z·konod·rce, ˙¯ady pr·ce i öirokou ve¯ejnost tak, aby se situace ohroûen˝ch skupin zmÏnila k lepöÌmu. A aby se do povÏdomÌ celÈ spoleËnosti dostala idea rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ bez ohledu na rodovÈ role. CÌlovÈ skupiny projektu Skupiny nejvÌce ohroûenÈ diskriminacÌ na trhu pr·ce: ● ûeny 24 - 35 let (matky a potenci·lnÌ matky) ● ûeny nad 50 let ● muûi na rodiËovskÈ dovolenÈ VÌce informacÌ zÌsk·te na www.rovneprilezitosti.cz nebo na www.genderstudies.cz. (tz, bar)

jÌ m˝dlovou vodu, ostatnÌ mohou s·hnout po speci·lnÌch p¯ÌpravcÌch. Tak nebo tak se dan˝ p¯Ìpravek nanese na koberec a vlhk˝m hadrem se neËistoty odstranÌ. PoslednÌ variantou je strojovÈ ËistÏnÌ, kterÈ spoËÌv· ve st¯ÌknutÌ a n·slednÈm ods·nÌ horkÈ vody a sapon·tu z koberce. NeËistoty se bÏhem tohoto procesu v·ûÌ na vodu, se kterou jsou pak ods·ny. Je nutnÈ zmÌnit, ûe ne kaûd˝ zp˘sob ËiötÏnÌ je univerz·lnÏ pouûiteln˝ pro vöechny druhy koberc˘. P¯i n·kupu koberce by mÏl b˝t kupujÌcÌ vûdy pouËen, co si ke koberci m˘ûe dovolit. U ruËnÏ v·zan˝ch koberc˘ je nicmÈnÏ vûdy vhodnÈ ËiötÏnÌ p¯enechat odbornÌk˘m spoleËnosti AVANTI, to platÌ samoz¯ejmÏ i pro odbornou konzultaci. (Viz inzerce na titulnÌ stranÏ.). (r)

podÌl vylÈËen˝ch zv˝öil na 92,3 %. A co bylo zvl·öù v˝znamnÈ: dÌky posÌlenÌ imunitnÌho systÈmu u û·dnÈho z pacient˘ tÈto skupiny nedoölo v pr˘bÏhu t¯Ì mÏsÌc˘ k opakov·nÌ z·nÏt˘. Fibrocystick· mastopatie - problÈm mnoha ûen. Fibrocystick· mastopatie vznik· zpravidla vlivem hormon·lnÌ nerovnov·hy. VylouËeny vöak nejsou ani jinÈ p¯ÌËiny. Projevuje se tvorbou zdu¯enin a zatvrdlin v prsu, jejichû bolestivost je obvykle nejintenzivnÏjöÌ v obdobÌ p¯ed menstruacÌ. Tuto diagnÛzu musÌ vylouËit jinÈ z·vaûnÏjöÌ p¯ÌËiny v˝öe popsan˝ch obtÌûÌ. I p¯i tomto onemocnÏnÌ mohou lÈky systÈmovÈ enzymoterapie pomoci a v˝raznÏ zmÌrnit obtÌûe (mimo jinÈ otoky, pocit tlaku, bolestivost apod.).

⁄Ëinnost potvrzen· Ëasem Wobenzym letos slavÌ Ëty¯ic·tÈ v˝roËÌ. Za tu dobu pomohl milion˘m pacient˘ v r˘zn˝ch zemÌch svÏta a kaûd˝m dnem pom·h· dalöÌm. Je volnÏ prodejn˝m lÈkem, kter˝ si ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ musÌme v lÈk·rn·ch koupit sami bez ˙hrady ze zdravotnÌho pojistÏnÌ - to, ûe ho ˙spÏönÏ pouûÌv· uû t¯etÌ generace z·kaznÌk˘, je v˝znamn˝m svÏdectvÌm jeho ˙Ëinnosti. Zeptejte se tedy svÈho lÈka¯e na enzymoterapii a vyzkouöejte Wobenzym i vy. P¯ejeme v·m pevnÈ zdravÌ! VÌce na www.wobenzym.cz. (tz)

www.prosperita.info

duben 2006

MEZI VÁMI A NÁMI

Knížka před spaním Direct Marketing Edward Nash

OsobnÌ a rodinnÈ finance - kam s penÏzi Miloö Filip

Publikace je urËena pro marketingovÈ pracovnÌky, kte¯Ì s direct marketingem zaËÌnajÌ a stojÌ p¯ed ˙kolem vymyslet, napl·novat a realizovat ve firmÏ direct marketingov˝ program. Ale i pro ty zkuöenÏjöÌ, jimû kniha poskytne ¯adu tip˘, rad a zamyölenÌ, kter˝mi smÏry se tento dynamick˝ trûnÌ obor vyvÌjÌ, kam nasmÏrovat pozornost a budoucÌ ˙silÌ. V podrobnÈm pr˘vodci se dozvÌte: ● Jak vytvo¯it marketingov˝ pl·n tak, aby pamatoval na vöechny n·leûitosti p¯ipravovan˝ch kampanÌ, ● jak koncipovat pr˘zkum, aù uû se t˝k· trûnÌho potenci·lu, atraktivity v˝robku, reklamnÌho poselstvÌ nebo kreativnÌho ztv·rnÏnÌ vhodnosti komunikaËnÌho kan·lu, ● jak pr˘zkum realizovat a vyhodnotit, jak se pouËit z jeho z·vÏr˘, ● jak si p¯ipravovanou kampaÚ otestovat, a tak se vyhnout nep¯Ìjemn˝m p¯ekvapenÌm, ● na co vöechno pamatovat p¯i tvorbÏ cen, ● jak m· vypadat ekonomick˝ pl·n "mailov˝ch" akcÌ, jak˝m zp˘sobem spoËÌtat, zda jste byli Ëi nebyli ˙spÏönÌ, ● jakou zvolit kreativnÌ taktiku v p¯ÌpadÏ r˘zn˝ch v˝robk˘ a z·kaznÌk˘, ● jakÈ form·ty poötovnÌch z·silek existujÌ a kdy je kter˝ vhodn˝, ● jak m· vypadat produkËnÌ pl·n a jak jej vyhodnocovat i aktualizovat, ● ûe srdcem direct marketingu je z·kaznick· datab·ze a jak seznam pro obsÌlku vytvo¯it.

Publikace obsahuje cennÈ, Ëasem prozkouöenÈ rady a doporuËenÌ a takÈ pomÏrnÏ novÈ finanËnÌ koncepty, kterÈ pomohou budovat rodinn˝ a osobnÌ majetek, a to na solidnÌch a dlouhodob˝ch z·kladech. »ten·¯ zde nalezne odpovÏÔ na ¯adu znepokojujÌcÌch ot·zek, nap¯Ìklad: ProË jsou bohatÌ nejen naöi zahraniËnÌ sousedÈ, ale proË je bohatöÌ t¯eba takÈ n·ö vlastnÌ soused? Jak a v jakÈ v˝öi bychom si mÏli vytvo¯it finanËnÌ rezervu na nep¯edvÌdanÈ ud·losti (ökody na majetku, nemoc v rodinÏ, v˝padky stabilnÌch p¯Ìjm˘ apod.) a jak jim m˘ûeme aktivnÏ p¯edch·zet v oblasti osobnÌch financÌ? Jak se finanËnÏ zajistit pro pohodln˝ ûivot i ve staröÌm vÏku? Jak si sestavit investiËnÌ pl·n?

»esko-anglick˝, anglicko-Ëesk˝ slovnÌk managementu MojmÌr VavreËka, V·clav Lednick˝ SlovnÌk je urËen vöem, kte¯Ì se pohybujÌ v oblasti managementu, odbornÌk˘m i student˘m, ale i öirokÈ ve¯ejnosti. Obsahuje 1 303 pojm˘ managementu doplnÏn˝ch odborn˝m koment·¯em. Kniha vych·zÌ spoleËnÏ s nÏmeckou a ruskou verzÌ tohoto slovnÌku. Jednotliv· slovnÌkov· hesla jsou oËÌslov·na a se¯azena podle v˝chozÌ ËeskÈ varianty, za jednotliv˝mi hesly n·sleduje p¯eklad v p¯ÌsluönÈm cizÌm jazyce. Vyhled·v·nÌ cizojazyËn˝ch ekvivalent˘ umoûÚujÌ jejich indexy - abecednÌ seznamy se¯azenÈ podle abecedy danÈho cizÌho jazyka a opat¯enÈ ËÌslem hesla v ËeskÈ verzi. PomocÌ index˘ lze porovn·vat nejen ËeskÈ a cizojazyËnÈ texty, ale i cizojazyËnÈ mezi sebou. ZaloûenÌ a ¯ÌzenÌ spoleËnosti spol. s r.o., komanditnÌ spoleËnost, ve¯ejn· obch. spol. VojtÏch Kor·b, Marek Mihalisko Publikace i CD-ROM jsou urËeny zejmÈna jedinc˘m (nebo skupin·m), kte¯Ì se rozhodujÌ Ëi rozhodli zaloûit firmu - pr·vnickou osobu podle obchodnÌho z·konÌku. V tÈto publikaci z·jemci zÌskajÌ praktickou kucha¯ku obecn˝ch a legislativnÌch krok˘ a postup˘ p¯i zakl·d·nÌ spoleËnosti. CÌlem publikace je provÈst podnikatele cel˝m podnikatelsk˝m procesem aû po rozjezd firmy v poË·tcÌch podnik·nÌ. Projde tedy f·zemi rozhodov·nÌ, zda se st·t podnikatelem, p¯Ìpravou podnikatelskÈho pl·nu, vlastnÌm procesem zakl·d·nÌ spoleËnosti, hled·nÌm zdroj˘ financov·nÌ a ¯ÌzenÌm ˙vodnÌch f·zÌ ûivota podniku. Jedn· se o velice hutnou knihu, kter· d·v· Ëten·¯i moûnost vybrat si, co pot¯ebuje pro svÈ pot¯eby. ProgramovacÌ jazyk C Brian W. Kernighan, Dennis M. Ritchie P¯estoûe svÏtovÏ proslul· kniha o programovacÌm jazyku C od jeho zakladatel˘ vych·zÌ v ËeötinÏ teprve v roce 2006, pro mnohÈ program·tory, kte¯Ì ve svÈm oboru nÏco dok·zali, je jiû lÈta vyhl·öen˝m pojmem, stejnÏ jako jmÈna autor˘ Briana W. Kernighana a Dennise M. Ritchieho. I kdyû souËasnÈ anglickÈ vyd·nÌ poch·zÌ z roku 1988 (prvnÌ bylo naps·no v roce 1978), z˘st·v· i v dobÏ p¯ekladu do Ëeötiny p¯ednÌm celosvÏtov˝m bestsellerem, z nÏhoû ËerpajÌ z·klady i detaily jazyka C zaË·teËnÌci a studenti, ovÏ¯enÈ informace auto¯i jin˝ch publikacÌ a odpovÏdi na svÈ n·hlÈ ot·zky program·to¯i, pro nÏû je programov·nÌ v C nebo C++ dennÌm chlebÌËkem. Protoûe v roce 1999 byla p¯ijata nov· verze standardu ANSI C, nechal navÌc Ëesk˝ vydavatel text peËlivÏ aktualizovat o p¯ÌsluönÈ zmÏny a novinky. Computer Press, a.s. [email protected] 800 555 513 http://knihy.cpress.cz


NakladatelstvÌ C. H. Beck, ÿeznick· 17 110 00 Praha 1 tel.: 225 993 911-3 fax: 225 993 920 e-mail: [email protected] http://www.beck.cz

Lego naší legislativy Povánoční výprodeje už nejsou takovým strašákem jako před rokem Od poslednÌch prosincov˝ch dn˘ minulÈho roku probÌhaly kontroly pov·noËnÌch v˝prodej˘ ve vöech krajÌch. Inspekto¯i »eskÈ obchodnÌ inspekce zjiöùovali, zda nedoch·zÌ ke klam·nÌ spot¯ebitele, zda byly opravdu poskytnuty nabÌzenÈ slevy. Mimo sÌù obchodnÌch ¯etÏzc˘ »OI kontrolovala rovnÏû dalöÌ prodejny, v nichû byly v˝prodeje postupnÏ zahajov·ny. "Inspekce zjistila ¯adu nedostatk˘, ale û·dn˝ z nich nebyl kritickÈ povahy. ReklamnÌ podp·sovky, stejnÏ jako om˝v·nÌ proöl˝ch potravin, jsou podle v˝sledk˘ kontrol minulostÌ. ProblÈm˘ vöak z˘st·v· cel· ¯ada. NenÌ d˘vod, aby kontroly »eskÈ obchodnÌ inspekce polevily," sdÏlil Milan Urban, ministr pr˘myslu a obchodu. Od 29. prosince 2005 do 24. ˙nora 2006 vËetnÏ bylo provedeno 891 kontrol a poruöenÌ jednoho nebo vÌce ustanovenÌ platn˝ch p¯edpis˘ bylo zjiötÏno ve 339 provozovn·ch, tzn. v 38,05 % kontrolovan˝ch. Z·kaz prodeje do doby zjedn·nÌ n·pravy byl vyd·n na zboûÌ v celkovÈ hodnotÏ 452 313 KË. Bylo uloûeno 120 blokov˝ch pokut v celkovÈ v˝öi 109 000 KË a zjiötÏnÌ ve 215 p¯Ìpadech jsou podkladem pro zah·jenÌ spr·vnÌho ¯ÌzenÌ. NejËastÏjöÌm zjiötÏnÌm bylo poruöenÌ z·kona o ochranÏ spot¯ebitele. ZboûÌ bylo prod·v·no za ceny vyööÌ, neû jakÈ byly uvedeny u zboûÌ, chybÏl ˙daj o cenÏ zboûÌ v KË po jeho slevÏ, deklarovan· slevy v procentech byla z·kaznÌkovi odeËtena aû u pokladny. Ve srovn·nÌ s kontrolami proveden˝mi po dobu v˝prodej˘ v roce 2005 byly zjiötÏny tÈmÏ¯ shodnÈ nejËastÏjöÌ nedostatky, avöak celkovÏ doölo k poklesu zjiötÏnÌ. S ohledem na rozdÌl v poËtu kontrol nelze ˙daje p¯esnÏ porovnat, v letoönÌm roce byla kontrolnÌ akce intenzivnÏjöÌ. Oproti minul˝m kontrol·m se nap¯Ìklad v˝znamnÏ snÌûil poËet zboûÌ, kterÈ nesplÚovalo zvl·ötnÌ p¯edpisy a poûadovanou mÌru informacÌ pro spot¯ebitele a nebyl zaznamen·n û·dn˝ v˝skyt nebezpeËn˝ch v˝robk˘. I v letoönÌm roce se vöak projevily nÏkterÈ z·vaûnÏjöÌ nedostatky, jako nap¯Ìklad nespr·vnÈ ˙Ëtov·nÌ aû o 327 KË v neprospÏch spot¯ebitele, prodej zboûÌ bez informacÌ o zp˘sobu pouûitÌ a ˙drûby v ËeskÈm jazyce (nap¯. el. vrtaËka, vysokotlak· myËka apod.), chybÏjÌcÌ informace o v˝znamu pouûit˝ch symbol˘, nep¯edvedenÌ v˝robku na vyû·d·nÌ. D·le vyd·nÌ dokladu o zakoupenÌ, kter˝ neobsahoval p¯edepsanÈ n·leûitosti, pouûitÌ ˙¯ednÏ neovÏ¯en˝ch mÏ¯idel, pod·v·nÌ nespr·vn˝ch informacÌ o dÈlce z·ruËnÌ doby. U sedmi prod·vajÌcÌch byla zjiötÏna nabÌdka padÏlk˘ obuvi znaËky PUMA. V r·mci kontroly bylo opakovanÏ zjiötÏno, ûe nÏkterÈ v˝robky uvedenÈ v nabÌdkov˝ch let·cÌch nebyly do provozovny v˘bec dod·ny. V˝skyt klamav˝ch informacÌ se vöak nevyskytoval v takovÈ mÌ¯e jako v p¯edch·zejÌcÌm obdobÌ. ⁄daje zjiötÏnÈ p¯i kontrol·ch byly postoupeny p¯Ìsluön˝m ûivnostensk˝m ˙¯ad˘m. NovÏ od ledna tohoto roku kontroluje »OI takÈ dodrûov·nÌ z·kazu prodeje alkoholu osob·m mladöÌm 18 let v obchodnÌ sÌti v souladu se z·konem o ochranÏ p¯ed ökodami zp˘soben˝mi tab·kem, alkoholem a jin˝mi n·vykov˝mi l·tkami (z·k. Ë. 379/2005 Sb.). PoruöenÌ tohoto z·kona bylo zjiötÏno v sedmi p¯Ìpadech - na mÌstÏ prodeje alkoholick˝ch n·poj˘ nebyl umÌstÏn pro kupujÌcÌch zjevnÏ viditeln˝ text z·kazu prodeje alkoholu osob·m mladöÌm 18 let. Anebo tam byl, ale napsan˝ bÌl˝mi pÌsmeny na barevnÈm podkladÏ, nikoliv Ëern˝mi pÌsmeny na bÌlÈm podkladÏ, jak stanovÌ pr·vnÌ p¯edpis. (tz)

Typologie organizace VyuûitÌ osobnostnÌch typ˘ v procesu rozvoje organizace William Bridges Kniha americkÈho odbornÌka rozvÌjÌ origin·lnÌ typologii organizacÌ, kdyû vych·zÌ ze systÈmu klasifikace osobnostnÌch typ˘ MBTI. Ukazuje, ûe organizace (ale i jejich Ë·sti nebo jednotlivÈ t˝my) majÌ identifikovateln˝ charakter, kter˝ urËuje, jak se v jednotliv˝ch f·zÌch svÈho ûivotnÌho cyklu organizace rozhoduje, jakÈ zmÏny p¯ijÌm· Ëi odmÌt· - co ovlivÚuje jejÌ v˝kon, r˘st a rozvoj. Autor z·roveÚ vysvÏtluje moûnosti uplatnÏnÌ svÈ metody v procesu vytv·¯enÌ t˝m˘, rozvoje v˘dËÌch dovednostÌ a ¯ÌzenÌ zmÏn. P¯Ìloha knihy p¯in·öÌ test pro urËenÌ charakteru organizace Ëi t˝mu. Nitern˝ leadership Leadership from Within Peter Urs Bender Dotisk 1. vyd·nÌ ⁄spÏön˝ kanadsk˝ autor vych·zÌ z p¯esvÏdËenÌ, ûe direktivnÌ vedenÌ symbolizovanÈ vojensk˝m stylem se postupnÏ p¯eûÌv· ve prospÏch vedenÌ zaloûenÈho na motivov·nÌ a delegov·nÌ a ûe spr·vn˝ manaûer (v˘dce) musÌ umÏt p¯edevöÌm vÈst s·m sebe; vedenÌ druh˝ch je pak p¯irozenou z·leûitostÌ. D˘raz klade p¯edevöÌm na vnit¯nÌ, emocion·lnÌ str·nku vz·jemnÈ spolupr·ce, pomocÌ nÌû manaûer dosahuje pozitivnÌch v˝sledk˘ pro sebe, svÈ pod¯ÌzenÈ i firmu. Vyölo s podporou spoleËnosti »eskomoravsk˝ cement, a. s. Management Press n·m. W. Churchilla 2 130 00 Praha 3 tel.: 234 462 232 fax: 234 462 242 e-mail: [email protected] http://www.mgmtpress.cz

Naše kavárna Microsoft posiluje svůj tým ÿeditelem pro vl·dnÌ vztahy spoleËnosti Microsoft »esko a Slovensko se stal Stanislav Svoboda. P¯ed p¯Ìchodem do spoleËnosti Microsoft »esko a Slovensko pracoval ve spoleËnosti Procter & Gamble jako manaûer pro externÌ vztahy v Praze a v Bruselu a jako manaûer pro vnÏjöÌ vztahy ve spoleËnosti Merck Sharp & Dohme v Praze. Stanislav Svoboda vystudoval obor biotechnologie zahradnick˝ch plodin na VysokÈ ökole zemÏdÏlskÈ v BrnÏ. Doktorsk˝ titul zÌskal za vÏdeckou pr·ci v oblasti genetickÈho inûen˝rstvÌ rostlin na ⁄stavu molekul·rnÌ biologie rostlin Akademie vÏd »eskÈ republiky v »esk˝ch BudÏjovicÌch. Z·kladnÌmu v˝zkumu se d·le vÏnoval na universit·ch v Leicesteru v Anglii a v Cuernavace v Mexiku. (tz)

Sponzoring, charita, partnerství, pomoc Česká spořitelna pokračuje ve spolupráci s festivalem Pražské jaro »esk· spo¯itelna, a.s. se stala gener·lnÌm partnerem 61. roËnÌku Mezin·rodnÌho hudebnÌho festivalu PraûskÈ jaro. Banka podporuje festival touto formou jiû poöestÈ v ¯adÏ. 61. roËnÌk festivalu PraûskÈ jaro probÏhne od 11. kvÏtna do 3. Ëervna 2006. "Jsme r·di, ûe m˘ûeme podporovat nejv˝znamnÏjöÌ dom·cÌ hudebnÌ festival, kter˝ v sobÏ spojuje tradici a modernÌ p¯Ìstupy a p¯in·öÌ posluchaËskÈ obci ta nejlepöÌ dÌla klasiky i nejv˝raznÏjöÌ poËiny soudob˝ch autor˘. Toto ˙silÌ je n·m, jako tradiËnÌ bance, kter· vöak z·roveÚ urËuje trendy v˝voje bankovnictvÌ v »eskÈ republice, velmi blÌzkÈ. Z¯ejmÏ takÈ proto naöe spolupr·ce s Praûsk˝m jarem v˝bornÏ funguje jiû öest˝m rokem," ¯ekl V·clav Kubata, ¯editel marketingu »eskÈ spo¯itelny. (tz)

SpoleËensk· konverzace v angliËtinÏ Small Talk English Helga Kansy Jak suverÈnnÏ anglicky konverzovat na typick· spoleËensk· tÈmata? JakÈ v˝razy a vÏty zvolit p¯i rozhovorech s kolegy na pracoviöti a se z·kaznÌky? Jak zajÌmavÏ konverzovat v divadle, na koncertÏ nebo na v˝stavÏ, v restauraci, p¯i nakupov·nÌ nebo cestov·nÌ? Jak p˘sobivÏ hovo¯it o sv˝ch z·jmech, rodinÏ, dovolenÈ, sportu nebo automobilech? Spousta vzorov˝ch fr·zÌ, p¯Ìklad˘. SlovnÌËek nejd˘leûitÏjöÌch v˝raz˘ a tipy, jak se vyjad¯ovat p¯irozenÏ a p¯itom zdvo¯ile, v·m pomohou zap˘sobit a st·t se oblÌben˝m spoleËnÌkem v anglicky mluvÌcÌ spoleËnosti. Kniha je urËena p¯edevöÌm manaûer˘m, obchodnÌk˘m, asistentk·m a student˘m. 100 zlat˝ch pravidel ˙spÏönÈho manaûera Richard Templar Chcete pat¯it mezi ty manaûery, kte¯Ì hladce a bez n·mahy postupujÌ dop¯edu a budujÌ ˙spÏönÏ a rychle svou kariÈru bez ohledu na zaveden˝ systÈm, mezilidskÈ problÈmy, nedosaûitelnÈ cÌle a pracovnÌ p¯etÌûenÌ? ChtÏli byste vûdy ¯Ìkat ta spr·vn· slova, dÏlat spr·vnÈ vÏci a vÏdÏt, jak si poradit s kaûdou situacÌ? A r·di byste byli takto ˙spÏönÌ, aniû byste se nad¯eli a museli vynaloûit p¯Ìliö ˙silÌ? Pak pot¯ebujete Zlat· pravidla pro vedenÌ a ¯ÌzenÌ lidÌ a sebe samÈho. DozvÌte se, co ¯Ìkat, jak se chovat a co dÏlat, abyste dos·hli ˙spÏchu, nauËÌte se, jak vÈst a inspirovat sv˘j t˝m a sebe samÈho. V·ö ûivot se stane snazöÌm a vaöe ˙spÏchy vÏtöÌmi. A aû dostanete nabÌdku na mnohem lepöÌ pracovnÌ mÌsto nebo budete pov˝öeni, nikoho to nep¯ekvapÌ. Minim·lnÏ ne v·s. OstatnÌ mohou b˝t dob¯Ì. Vy budete lepöÌ! Nenechte sebou manipulovat! Jak rozpoznat manipulaci a prosadit svou v˘li Andreas Edm˚ller, Thomas Wilhelm ProË Ëasto akceptujeme argumenty a stanoviska druhÈho, aËkoliv jasnÏ cÌtÌme, ûe tak ËinÌme proti svÈ v˘li? Jak se chyt¯e br·nit technik·m manipulace, argumentaËnÌm trik˘m a zd·nliv˝m argument˘m? Jak odhalit, ûe s n·mi chce nÏkdo manipulovat? OdbornÌci v oblasti mezilidskÈ komunikace seznamujÌ Ëten·¯e s typick˝mi strategiemi manipulace a radÌ, jak nad nimi zvÌtÏzit. Kniha je pln· praktick˝ch rad, postup˘ a p¯Ìklad˘, jak se nenechat zmanipulovat k jedn·nÌ proti svÈ v˘li a jak naopak ˙ËinnÏ dos·hnout svÈho. Grada Publishing a. s. U Pr˘honu 22, 170 00 Praha 7, tel.: 220 386 401 fax: 220 386 400 www.grada.cz

Kancelář v kanceláři »ESK› TELECOM zaËal nabÌzet sluûbu KompletnÌ kancel·¯, kter· firemnÌm z·kaznÌk˘m p¯in·öÌ zefektivnÏnÌ provozu a spr·vy jejich IT infrastruktury a z·roveÚ ˙sporu Ëasu jejich IT specialist˘. KompletnÌ kancel·¯ od »ESK…HO TELECOMU nabÌzÌ pron·jem sÌùovÈ infrastruktury (vËetnÏ telefonnÌ ˙st¯edny a IP telefon˘) za pevnÈ mÏsÌËnÌ pauö·lnÌ poplatky. KompletnÌ kancel·¯ d·le umoûÚuje vyuûÌt öirokÈ portfolio souvisejÌcÌch sluûeb jako spr·va LAN, spr·va IP telefonie, zabezpeËen˝ vzd·len˝ p¯Ìstup do LAN, ochranu sÌtÏ pomocÌ firewallu, bezdr·tov˝ p¯Ìstup a dalöÌ. "»ESK› TELECOM je jednou z prvnÌch spoleËnostÌ, kter· p¯ich·zÌ na trh s obdobnou sluûbou. Z·kaznÌk se nemusÌ starat o sloûitosti IT infrastruktury, ale m˘ûe se plnÏ soust¯edit na svoje podnik·nÌ. KompletnÌ kancel·¯ v·m bude vytvo¯ena p¯esnÏ podle vaöich pot¯eb a z·roveÚ v·m snÌûÌ vaöe finanËnÌ v˝daje", uvedl Michal éilka, v˝konn˝ ¯editel pro sluûby obsahu a business developmentu »ESK…HO TELECOMU. Z·kaznÌk neinvestuje û·dnÈ prost¯edky na po¯ÌzenÌ technickÈho vybavenÌ - hardwaru, ale platÌ pouze mÏsÌËnÌ poplatky za sluûby, kterÈ skuteËnÏ vyuûÌv·. V˝raznÏ tak sniûuje riziko chybn˝ch investic do öpatnÏ dimenzovanÈ infrastruktury a zÌsk·v· ˙sporu finanËnÌch prost¯edk˘ vynakl·dan˝ch za vnitrofiremnÌ hlasovou komunikaci. V˝hodou sluûby KompletnÌ kancel·¯ je poskytov·nÌ vöech ¯eöenÌ v r·mci jednÈ komplexnÌ nabÌdky se zajiötÏnÌm okamûitÈ servisnÌ podpory. Vöechna za¯ÌzenÌ a sÌùovÈ prvky jsou od jednoho dodavatele, ËÌmû je zajiötÏna maxim·lnÌ kompatibilita a funkËnost celÈho firemnÌho systÈmu. ZodpovÏdnost za spr·vu je na stranÏ poskytovatele a zahrnuje pravidelnou obmÏnu (tz) veöker˝ch za¯ÌzenÌ po 3 letech.

43

duben 2006


Za příběhem 15 let je snaha po užitečnosti a také kousek srdce špičkových odborníků Obchodní výsledky společnosti CAC LEASING za rok 2005 potvrdily oživení českého leasingového trhu ● CAC LEASING mÏl ke konci roku 2005 ve svÈm majetku leasovanÈ vÏci v celkovÈ hodnotÏ 31,9 mld. KË. ● V roce 2005 uzav¯el CAC LEASING se sv˝mi klienty 24 749 leasingov˝ch smluv v objemu 14,06 mld. KË. ● Zisk dle IFRS v roce 2005 dos·hl objemu p¯ed zdanÏnÌm 387,3 mil. KË. ● BÏhem 15 let uzav¯ela spoleËnost CAC LEASING se sv˝mi klienty 256 803 smluv v celkovÈ po¯izovacÌ hodnotÏ vÌce neû 143 miliard KË.

O

bchodní výsledky společnosti CAC LEASING za rok 2005 potvrzují, že leasingové financování si stále drží významnou pozici při financování nákupů firem i soukromých osob. Nově uzavřené leasingové obchody celé skupiny CAC LEASING v pořizovacích cenách dosáhly k 31. prosinci 2005 objemu více než 13,33 mld. Kč (23 589 smluv). Na oblibě však získávají i ostatní formy financování, které má CAC LEASING ve své nabídce. Se svými klienty uzavřel dalších 1 160 smluv v objemu 728 mil. Kč na spotřebitelský úvěr a splátkový prodej pro spotřebitele i podnikatele. "ObchodnÌ v˝sledky spoleËnosti CAC LEASING potvrzujÌ jejÌ stabilnÌ postavenÌ na ËeskÈm leasingovÈm trhu. OpÏt jsme prok·zali, ûe pat¯Ìme ke öpiËce ve svÈm oboru. A to nejen sv˝mi obchodnÌmi v˝sledky, ale rovnÏû modernÌmi formami financov·nÌ, kterÈ nabÌzÌme klient˘m," ¯ekl k v˝sledk˘m Christoph Greussing, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva CAC LEASING 7. dubna na tiskovÈ konferenci v Praze. "CAC LEASING eviduje ve svÈm majetku leasovanÈ vÏci v celkovÈ hodnotÏ 31,9 mld. KË, coû je nejvÌce ze vöech leasingov˝ch

spoleËnostÌ," dodal k pozici CAC LEASING na ËeskÈm trhu Christoph Greussing. Ke konci roku 2005 spravoval CAC LEASING ve svÈm portfoliu celkem 77 140 aktivnÌch smluv. NejvyööÌ mÏrou se na celkovÈm objemu obchod˘ podÌlÌ leasing osobnÌch, uûitkov˝ch a n·kladnÌch automobil˘ a stroj˘ a za¯ÌzenÌ. Klienti CAC LEASING nakoupili v loÚskÈm roce osobnÌ automobily za vÌce neû 5,5 mld. KË (13 517 leasingov˝ch smluv). Tento tÈmÏ¯ 20 procentnÌ meziroËnÌ n·r˘st potvrzuje opÏtovnÈ nastartov·nÌ prodeje nov˝ch voz˘. CAC LEASING tak dos·hl

trûnÌho podÌlu na celkovÈm prodeji osobnÌch automobil˘ v loÚskÈm roce ve v˝öi zhruba 12 %. V segmentu uûitkov˝ch a n·kladnÌch automobil˘ uzav¯el CAC LEASING za loÚsk˝ rok celkem 6 000 smluv v objemu 4,14 mld. KË. CAC Insurance broker v˝znamn˝m zp˘sobem p¯ispÏla v roce 2005 k dosaûenÌ velmi dobr˝ch hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘ skupiny. SpoleËnost zaznamenala nejen dynamick˝ n·r˘st zisku, ale v˝raznÏ se zv˝öil i poËet novÏ uzav¯en˝ch smluv. SpoleËnost v uplynulÈm roce uzav¯ela pojiötÏnÌ k 40 964 leasingov˝m smlouv·m, a podstatnÏ tak rozöÌ¯ila kvalitu a komfort sluûeb, kterÈ CAC LEASING nabÌzÌ sv˝m klient˘m. Srovn·me-li provoznÌ a finanËnÌ leasing, finanËnÌ m· st·le nejd˘leûitÏjöÌ roli. Kolem 95 % leasingu movitostÌ p¯edstavuje finanËnÌ leasing. Ale 972 smluv na provoznÌ leasing v celkovÈ hodnotÏ 627 mil. KË ukazuje na rostoucÌ trend tohoto typu podnik·nÌ. CAC LEASING nabÌzÌ provoznÌ leasing ve spojenÌ se spr·vou vozovÈho parku p¯es svoji dce¯inou spoleËnost CAC Full Service Leasing. Rok 2005 byl takÈ rokem rozöi¯ov·nÌ strategick˝ch aliancÌ. KromÏ ˙zkÈho partnerstvÌ s Renault Group byla spoleËnost CAC LEASING vybr·na jako strategick˝ partner spoleËnosti BMW a Honda. KromÏ toho CAC LEASING poskytuje sluûby v oblasti leasingu firm·m Kawasaki a Tatra. V roce 2005 CAC LEASING dos·hl, podle IFRS, zisk p¯ed zdanÏnÌm ve v˝öi 387,3 mil. KË, coû

vede k n·vratnosti /ROE/ ve v˝öi 22,5 %. Ke konci roku skupina CAC LEASING Group zamÏstn·vala 324 lidÌ na centr·le v Praze a v 9 poboËk·ch a 8 kancel·¯Ìch v celÈ »eskÈ republice. V roce 2006 CAC LEASING slavÌ svÈ 15. v˝roËÌ; spoleËnost byla zaloûena v ˙noru 1991 a od tÈ doby uzav¯ela vÌce neû 256 tisÌc smluv, coû p¯edstavuje celkovou po¯izovacÌ hodnotu 143 miliard KË. DÌky tomu v˝znamnÏ p¯ispÏla k r˘stu ËeskÈho hospod·¯stvÌ a pomohla mnoha desÌtk·m tisÌc soukrom˝ch i firemnÌch z·kaznÌk˘ splnit si svÈ investiËnÌ cÌle. CAC LEASING se rozvinula jakoûto ˙spÏön· spoleËnost a aktivnÏ se ˙Ëastnila budov·nÌ ËeskÈho leasingovÈho trhu. V minul˝ch 15 letech se rovnÏû ˙Ëastnila ¯ady sponzorsk˝ch akcÌ s cÌlem podporovat kulturu, sport a takÈ ty, kte¯Ì to pot¯ebujÌ. V porovn·nÌ jednotliv˝ch typ˘ leasingu vyuûÌvajÌ klienti CAC LEASING nejËastÏji finanËnÌ leasing, kter˝ tvo¯Ì 95 % vöech leasing˘ movit˝ch vÏcÌ. NicmÈnÏ 972 smluv o operativnÌm leasingu v objemu 627 mil. KË hovo¯Ì o vzr˘stajÌcÌm podÌlu tohoto typu leasingu. OperativnÌ leasing poskytuje CAC LEASING prost¯ednictvÌm svÈ dce¯inÈ firmy CAC Full Service Leasing. NejvÌce obchod˘ uzav¯eli v roce 2005 klienti ze segmentu sluûeb v soukromÈm sektoru (54 %), d·le z oblasti pr˘myslu a stavebnictvÌ (27 %); 13 % smluv z celkovÈho objemu uzav¯ely u CAC LEASING soukromÈ osoby. CAC LEASING realizoval k 31. 12. 2005 bilanËnÌ zisk po zdanÏnÌ ve v˝öi 189 661 tis. KË. Ke konci roku tvo¯ilo stabilnÌ zamÏstnaneck˝ kmen celkem 299 pracovnÌk˘, kte¯Ì majÌ sv· pracoviötÏ v praûskÈ centr·le a v devÌti poboËk·ch a osmi kancel·¯Ìch po celÈ »eskÈ republice. O vysokÈ produktivitÏ pr·ce ve spoleËnosti svÏdËÌ v˝öe trûeb na jednoho zamÏstnance, kter· v roce 2005 dos·hla hodnoty 40,4 mil. KË. (tz) ✑

Objemové hospodářské ukazatele CAC LEASING Group v roce 2005: ObjemovÈ ukazatele

2005

NovÈ obchody v po¯izovacÌ cenÏ (v mil. KË)

14 061

PoËet novÏ uzav¯en˝ch smluv (ks)

24 749

PoËet aktivnÌch smluv (ks)

77 140

PoËet zamÏstnanc˘

324

Mgr. Christoph Greussing, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel (vpravo): »esk˝ leasingov˝ trh pat¯Ì k nejrozvinutÏjöÌm v EvropÏ, a to jak celkov˝m objemem p¯edmÏt˘ financovan˝ch leasingem, tak i nabÌdkou leasingov˝ch produkt˘. Vysoce konkurenËnÌ prost¯edÌ nejen v r·mci leasingov˝ch spoleËnostÌ, ale obecnÏ na trhu finanËnÌch produkt˘, n·s nutÌ neust·le inovovat nabÌdku produkt˘ a rozöi¯ovat ji nap¯Ìklad o neleasingovÈ financov·nÌ. N·ö dlouhodob˝ ekonomick˝ ˙spÏch zakl·d·me p¯edevöÌm na poskytov·nÌ komplexnÌ nabÌdky finanËnÌch produkt˘, pojiötÏnÌ a dalöÌch doprovodn˝ch sluûeb. Pro malÈ a st¯ednÌ podniky i velkÈ korporace a samoz¯ejmÏ i pro soukromÈ osoby poskytujeme finanËnÌ leasing, zpÏtn˝ leasing, operativnÌ leasing, spl·tkov˝ prodej, spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr. Ing. Milan Gerûa, mÌstop¯edseda p¯edstavenstva a v˝konn˝ ¯editel (vlevo): Historicky prvnÌm klientem CAC LEASING byla plzeÚsk· äkoda. Avöak prvnÌ smlouva byla uzav¯ena v Ëervnu 1991 s »esk˝mi drahami, a to na po¯ÌzenÌ dod·vky vagÛn˘ ve financovanÈ hodnotÏ 800 mil. KË. Byla to smlouva, jejÌû hodnotu jsme dosud nep¯ekonali. PodÌl na tomto ˙spÏchu vöak nemÏlo jen n·s nÏkolik zakl·dajÌcÌch pracovnÌk˘, ale i zahraniËnÌ know-how finanËnÌch specialist˘, byla to jiû tehdy t˝mov· a nesmÌrnÏ zodpovÏdn· pr·ce, kterou jsme dÏlali s nadöenÌm, ale i pat¯iËnou odpovÏdnostÌ za hodnoty, s nimiû jsme nakl·dali.

Leasing nemovitostí se i přes legislativní bariéry začíná v ČR slibně rozvíjet. V CAC LEASING začal tvořit významný podíl aktivit. O úspěchu i na tomto poli svědčí loňské ocenění v soutěži Zlatá koruna udělená právě v kategorii Leasing nemovitostí. Na snímku objekt patřící do portfolia budov financovaných zmíněným způsobem.

44

www.prosperita.info

Kvalita bydlení je velký trh

Recommend Documents