První rok s námi. Moderní průvodce rodičovstvím. První rok dítûte je obdobím velk ch zmûn

Moderní průvodce rodičovstvím

První rok s námi

První rok dítûte je obdobím velk˘ch zmûn Z období po narození je to právû první rok vûku, kdy dochází k nejrychlej‰ímu rÛstu i v˘voji. Dítû v prÛbûhu prvního roku ztrojnásobí svoji porodní hmotnost, délka vzroste o 50 %. Z novorozence, kter˘ se po narození pohybuje nekoordinovanû, vyroste osobnost, která se pohybuje z místa na místo lezením, ãasto i prvními krÛãky, a která objevuje svût a je schopná urãité komunikace s okolím, zvládá první slÛvka a hry. K tomu v‰emu potfiebuje nejen jídlo, obleãení a stfiechu nad hlavou, ale i rodinu, která mu poskytne péãi a lásku i dostatek podnûtÛ k harmonickému v˘voji. V prvním roce zaÏívají rodiãe radost i pocit ‰tûstí pfii sledování svého dítûte, ale je to pro nû i obrovská zodpovûdnost, setkávají se v této dobû se spoustou nov˘ch situací. Pfii jejich fie‰ení by Vám mûla pomoci i tato kníÏka, která zahrnuje období prvního roku dítûte. Jednotlivé kapitoly by mûly ukázat, s jak˘mi situacemi se mÛÏete v prvním roce setkat, co je tfieba fie‰it, mûly by zodpovûdût nejãastûj‰í dotazy, se kter˘mi se rodiãe obracejí na dûtského lékafie. Kromû kapitol o v˘Ïivû, péãi o dítû, rÛstu a v˘voji zde najdete i kapitolu o naléhav˘ch stavech, která by Vás mûla pfiipravit na rÛzné situace, které je tfieba okamÏitû fie‰it. V kapitole o v˘voji je uveden pfiehled toho, co dítû v urãitém vûku zhruba dokáÏe. I k této kapitole je tfieba pfiistupovat s nadhledem. KaÏdé dítû je jiné a vyvíjí se individuálnû. Musíme ho tak tedy i posuzovat. Nûkteré dítû dokáÏe nûco dfiíve, v jiné dovednosti mÛÏe b˘t naopak pozadu. Je tfieba posuzovat nejen jednu konkrétní dovednost, ale sledovat v‰echny oblasti i to, jak v˘voj postupuje. To nejlépe zhodnotí Vበdûtsk˘ lékafi, kter˘ bude sledovat dítû ve zdraví i v nemoci. Je dÛleÏité vybrat si takového dûtského lékafie, na kterého se budete s dÛvûrou obracet se v‰emi problémy, jeÏ se t˘kají Va‰eho dítûte. Informovaní rodiãe pfiedstavují pro dítû jistotu, Ïe mu vytvofií prostfiedí, které je pro jeho v˘voj nezbytné. Odmûnou za jejich lásku a péãi jim je potom spokojené dítû, které se rozvíjí po v‰ech stránkách.

1

Péãe o dûÈátko Blahopfiejeme ke ‰Èastnému návratu domÛ. âeká Vás krásné, ale nároãné období. Kojení, pfiebalování, koupání, hlídání, ale také mazlení, tulení, doteky hebkého miminka. âekají Vás také první vycházky s koãárkem a chlubení se pfiíbuzn˘m a znám˘m. Je to krásné, hezky si to uÏijte!

2

3

První dny po ‰estinedûlí Hodnû se toho zmûnilo. Je Vás víc, do Va‰í rodiny pfiibylo miminko. Tam, kde se jedná o první dítû, dochází k nejnápadnûj‰í zmûnû - v‰e se teì toãí kolem nûj, pfiizpÛsobuje se mu cel˘ reÏim dne. Hlavní ãinností novorozence je v prvních dnech hlavnû spánek a jídlo. KaÏdé dítû je jiné a frekvenci kojení si urãuje samo. Nûkteré pije osmkrát, jiné i dvacetkrát za den. Dal‰í ãinností, kterou bude Va‰e miminko vyÏadovat, je pfiebalování, které se také provádí podle potfieby. Kojené dítû by mûlo moãit alespoÀ 6-8x dennû (to je hrubá orientace o dostatku tekutin), poãet stoliãek se mÛÏe li‰it - nûkteré dítû má tfieba i 15 stoliãek za den. JestliÏe je stoliãka normální barvy (Ïlutá - barvy „míchan˘ch vajíãek“ aÏ nazelenalá), je bez pfiímûsi hlenu ãi krve a dítû prospívá, je v‰e v pofiádku. Na druhou stranu nûkteré miminko matefiské mléko dÛkladnû vyuÏije a mÛÏe b˘t bez stoliãky aÏ 5 dní. Jakmile je v‰ak dítû bez stoliãky i tfieba jen 2 dny, ale má vzedmuté bfií‰ko, je neklidné a zvrací, vyhledejte lékafie ihned. Dal‰í pravidelnou ãinností v reÏimu dne nového ãlena rodiny jsou vycházky. Pobyt venku je pro dítû velmi dÛleÏit˘, ale procházka prospívá také Vám a ostatním ãlenÛm rodiny. AÈ uÏ bude Va‰e miminko trávit ãas kdekoli, nezapomeÀte je po celou dobu peãlivû hlídat. Dítû do 1 roku vûku by ani nemûlo spát bez dozoru na bfií‰ku! Pokud nemáte k dispozici zahradu ani balkón, mÛÏe spát dûÈátko pfiimûfienû obleãené v post˘lce u otevfieného okna. Procházky a pobyt venku je tfieba pfiizpÛsobit poãasí a vûku dítûte. V zimû nezapomeÀte dítû dobfie obléknout a procházky prodluÏujte jen pomalu. V létû je zase tfieba dát pozor na pfiehfiátí miminka. Koupání dítûte zafiaìte na veãer, nejlépe vÏdy ve stejnou dobu, dítû se pfii nûm pfiíjemnû unaví a vût‰inou pak lépe spí. Koupání by nemûlo b˘t tûsnû po jídle, aby dítû neublinkávalo, ale ani tûsnû pfied jídlem, aby nebylo pfiíli‰ hladové a pfii koupání nespokojené. Po vykoupání dítû nakrmte a uloÏte ke spánku. Místnost na spaní by mûla b˘t vyvûtraná. Lépe udûláte, pokud vyvûtráte jednorázovû. Ideální teplota je mezi 18-21 stupni Celsia. Není vhodná pfietopená místnost ani such˘ vzduch. Zvlá‰tû v panelov˘ch domech je vhodné pro zvlhãení vzduchu pouÏít zvlhãovaãe ãi alespoÀ rozvûsit kolem post˘lky namoãené pleny. Nûkteré dûti usínají pfii tlumeném svûtle, jiné ve tmû. Urãitû je dobré, pokud má Va‰e miminko u post˘lky malou lampiãku, abyste je mohla kontrolovat. Lampiãka Vám usnadní i noãní kojení, nebudete muset rozsvûcet velké svûtlo, coÏ je daleko pfiíjemnûj‰í. Souãasnû je dobré mít u post˘lky v‰e potfiebné pro noãní pfiebalování (pleny, ubrousky na otfiení, atd.), abyste se nezdrÏovala zbyteãn˘m popocházením po bytû a po nakojení a pfiebalení mohla spokojenû pokraãovat ve spánku. V rodinû, kde je jiÏ jedno nebo více dûtí, bude nezbytné sladit péãi o sourozence rÛzného vûku. Nezapomínejte, Ïe pro star‰í dítû je pfiíchod malého sourozence velká zmûna. Najednou uÏ není tím, kdo je jedin˘ stfiedem pozornosti, rodiãe na nûj

4

nyní mají ménû ãasu, takÏe si mÛÏe pfiipadat odstrãen˘. Tomu nejlépe pfiedejdete, kdyÏ pfiipravíte dítû na pfiíchod sourozence je‰tû pfied porodem. Po pfiíchodu s novorozencem domÛ z porodnice star‰ímu dítûti vûnujte ãas i pozornost. Podle vûku a schopností dítû zapojujte do péãe o miminko. Vysvûtlete mu, Ïe on je ten star‰í, ‰ikovn˘, dÛleÏit˘ a potfiebn˘. Îe ho máte stejnû rádi jako miminko. Je velmi pravdûpodobné, Ïe první dny po pfiíchodu z porodnice budete unavená. Na celkové únavû se velkou mûrou podílí nedostatek spánku. Dûti se zpoãátku v noci ãasto budí na kojení - souvisí to s hormonem prolaktinem, hormonem zodpovûdn˘m za tvorbu mléka, tento hormon se snáze vyplavuje v noci, proto ãasté noãní pfiikládání vede k lep‰í tvorbû mléka. Maminky vût‰inou nejsou zvyklé pfies den odpoãívat, po nûkolika probdûl˘ch nocích jsou velmi unavené, coÏ se mÛÏe spoleãnû s hormonálními zmûnami, které probíhají v ‰estinedûlí, odrazit na jejich psychice. Mohou b˘t nervózní, jejich neklid se pfiená‰í na dítû, to zaãne hÛfie pít, coÏ zpûtnû stresuje matku. Vzniká zaãarovan˘ kruh, ze kterého je obtíÏné se dostat. Proto je pro Vás dÛleÏité hned od zaãátku nauãit se odpoãívat bûhem dne. Abyste byla fit, je ideální snaÏit se pfies den naspat, co se dá - nauãte se usnout vedle dítûte, tfieba jen na 20 minut. Je to velmi pfiíjemné a velmi Vám to pomÛÏe. V této dobû zapomeÀte na velk˘ úklid, odpoãinek je pro Vás a Va‰e dítû nyní dÛleÏitûj‰í neÏ byt „jako ze ‰katulky“. Abyste mohla co nejvíce odpoãívat, v‰e si dobfie zorganizujte a zapojte i ostatní ãleny rodiny. Role tatínka je také velmi dÛleÏitá. Îena se pfiipravuje na roli matky jiÏ v tûhotenství, porod a kojení její vztah k miminku je‰tû prohloubí. Otec v tak „tûsném“ kontaktu s dítûtem pfied porodem není, jeho vztah k nûmu se vytváfií postupnû. Hodnû otcÛ se dnes úãastní porodu a mohou si vzít své dítû do náruãe jiÏ v prvních minutách po narození. Po pfiíchodu maminky s dítûtem domÛ se vût‰ina tatínkÛ velmi rychle zapojí do péãe o nû. Koupe, pfiebaluje, chodí na procházky, nûktefií otcové dnes dokonce zÛstávají doma s dítûtem místo matky na rodiãovské dovolené. Kojení je jediná ãinnost, ve které je role matky nezastupitelná, otec jí v‰ak mÛÏe pomáhat ve v‰ech ostatních oblastech. Babiãky a dûdeãkové ãi ostatní pfiíbuzní také mohou první dny a t˘dny doma velmi usnadnit. Rozmyslete si, zda budete zvát velké náv‰tûvy. Ty nejsou zpoãátku moc vhodné a kojící matky z nich b˘vají spí‰e unaveny. Nejlep‰í pomocí od ostatních ãlenÛ rodiny je pohlídat ãi zabavit star‰í dítû, pfiípadnû nûco uvafiit. Pfiinést nákup nebo jít s koãárkem na procházku, abyste si mohla chvíli odpoãinout.

5

Co je tfieba zafiídit?

kojení upevÀuje vztah mezi matkou a dítûtem

Vyberte si dûtského lékafie

kojení sniÏuje v˘skyt nûkter˘ch druhÛ rakoviny u matky

Hned po pfiíchodu z porodnice domÛ jste se nahlásila s dítûtem k dûtskému lékafii. Vhodné je seznámit se s dûtsk˘m lékafiem je‰tû pfied porodem, v˘bûr záleÏí jen a jen na Vás. MÛÏete si svobodnû zvolit, kterého dûtského lékafie budete se sv˘m dítûtem nav‰tûvovat. Podle ãeho vybírat? Adresy lékafiÛ najdete v telefonním seznamu, také na vût‰inû novorozeneck˘ch oddûlení porodnic jsou maminkám k dispozici seznamy dûtsk˘ch lékafiÛ vãetnû adres a telefonních ãísel. Lékafie mÛÏete pfiedem nav‰tívit v jeho ordinaci, seznámit se s ním i dûtskou sestrou. MÛÏete se zeptat maminek v ãekárnû, jak jsou spokojené, mÛÏete si nechat poradit od znám˘ch s mal˘mi dûtmi. Pfii rozhodování je tfieba vzít v úvahu i vzdálenost ordinace a její dostupnost. Rodiãe by mûli „svému“ dûtskému lékafii dÛvûfiovat, seznámit ho s pfiípadn˘mi zdravotními problémy ostatních ãlenÛ rodiny a nebát se s ním cokoli prokonzultovat. Lékafi by mûl poznat také rodinné zázemí. I to pfiispívá k lep‰ímu poznání dítûte ve zdraví i nemoci. NezapomeÀte si poznamenat telefonní ãíslo na dûtského lékafie, zjistit si i telefon a adresu nejbliωí pohotovosti. Pokud bude Va‰e miminko vyÏadovat lékafiskou péãi, je dobré vûdût, kam se telefonicky obrátit nebo kam zajít ãi zajet v kteroukoliv denní i noãní dobu. Také je tfieba nahlásit dítû na zdravotní poji‰Èovnu, u které jste v den porodu registrována. Dítû musíte podle zákona nahlásit do 8 dnÛ po narození, vût‰inou je poÏadováno pfiedloÏení rodného listu dítûte. Ten dítûti vystaví matrika obecního úfiadu a za‰le Vám ho doporuãenû po‰tou domÛ. Zdravotní poji‰Èovna pak vydá Va‰emu miminku kartiãku poji‰tûnce, se kterou se budete prokazovat pfii náv‰tûvách lékafie ãi pohotovosti.

matefiské mléko je vÏdy pfiipraveno, má ideální teplotu, je levnûj‰í neÏ strava umûlá.

V˘Ïiva dûÈátka Kojení Kojení je nejvhodnûj‰í strava pro dítû, v˘luãnû kojeno by mûlo b˘t dítû do 6 mûsícÛ vûku, s pfiíkrmy aÏ do 2 let vûku. V˘hody kojení jsou podrobnû uvedeny v pfiedchozí knize, mÛÏeme si je v‰ak struãnû shrnout:

6

matefiské mléko je nejlep‰í prevencí alergií

Se základy kojení a správnou technikou byste se mûla seznámit jiÏ v porodnici, kde ji zacviãují lékafii i sestry dûtského i porodnického oddûlení, po pfiíchodu domÛ je Vám k dispozici dûtsk˘ lékafi a sestra ãi Ïenská sestra a gynekolog. NejdÛleÏitûj‰í pfii kojení je správná poloha. Nûkteré maminky kojí vleÏe (zpoãátku vût‰ina), nûkteré pfii kojení sedí, ideální je najít si takovou polohu, která bude nejlépe vyhovovat Vám i dítûti. DÛleÏitou zásadou je, Ïe prsa by nemûla jít za dítûtem, ale vÏdy dítû za prsem. Dítû by s Vámi mûlo b˘t v tûsném kontaktu – bfiicho na bfiicho, hlavu pfiímo proti prsu, aby ji nemuselo otáãet na stranu. Je-li dítû daleko od prsu nebo kdyÏ musí otáãet hlavu, ãasto pevnû sevfie dásnû a snaÏí se pfiitáhnout si bradavku a to vede k rozbolavûní bradavek aÏ k ragádám (prasklinkám). Pfii sání musí dítû ‰iroce otevfien˘mi ústy chytit nejen bradavku, ale i velkou ãást dvorce (tmavû zbarvená ãást kolem bradavky). Pfii kojení dítû stfiídá chvíle sání s chvilkami odpoãinku. Nejúãinnûj‰í sání b˘vá prvních 5-10 minut, nûkterá miminka v‰ak pijí mnohem déle. âasto se setkáváme s tím, Ïe dítû po vypití velkého mnoÏství mléka, odfiíhnutí a uloÏení do post˘lky po chvíli opût „hledá“, pfiípadnû i pláãe. âasto vyÏaduje „mouãníãek“ – po opûtovném pfiiloÏení dítû párkrát zatáhne, a pak je spokojené a vydrÏí spát i 3-4 hodiny. Frekvenci kojení si miminko urãuje samo, zpoãátku mÛÏe vyÏadovat kojení i po hodinû. NebraÀte se tomu, není tfieba se bát, Ïe by si dítû navyklo na ãasté pfiikládání. Nûkdy dítû pije jen z jednoho prsu (pfii pfií‰tím kojení je pfiiloÏte ke druhému), jindy pije postupnû z obou (pak pfii pfií‰tím kojení zaãnûte na té stranû, kde jste minule konãila). JestliÏe jsou i po nakojení prsa plná a tlaãí Vás, je dobré mléko odstfiíkat. Odstfiíkané mléko mÛÏeme sbírat do sterilní nádoby (kojenecké láhve, ale i napfi. do vyvafiené skleniãky od v˘Ïivy), mléko se mÛÏe uchovávat v lednici 24 hodin, v mrazáku dokonce i 3 mûsíce. Takto uchované mléko se dá vyuÏít v dobû nepfiítomnosti matky (napfi. kdyÏ musí jít k lékafii a dítû hlídá nûkdo jin˘). Mléko vyndáme z mrazáku s pfiedstihem a necháme ho roztát pfii pokojové teplotû, pak ho krátce pfiihfiejeme.

Jaké otázky se maminkám honí hlavou?

mléko má optimální sloÏení Ïivin vhodn˘ch pro dítû, sloÏení mléka se mûní s potfiebami dítûte

Co je dobré je‰tû vûdût o kojení?

protilátky obsaÏené v matefiském mléku chrání kojené dítû pfied infekãními chorobami

Pfiední ãást mléka neobsahuje tolik tuku jako zadní ãást. To znamená, „pfiední mléko“ je na ÏízeÀ, „zadní mléko“ na hlad. V letních mûsících pfii horku

7

vyÏaduje dítû opakované pfiikládání, vÏdy se napije jen trochu. Matka má pocit, Ïe má málo mléka, a snaÏí se dítû nûãím dokrmovat. To je chyba, plnû kojenému dítûti není tfieba nic dodávat, jen mu umoÏnit ãasté a opakované pfiiloÏení. âasto se maminky ptají, zda nemají podávat ãaj. Ten dítûti dodá jen vodu, zatímco dítû ztrácí v teplém poãasí i minerály, které mu dodá v optimálním sloÏení právû pfiední mléko. ·kytání se mÛÏe objevit u miminka po kojení, nûkdy také, pokud má del‰í dobu rozbalené pleny a nahé bfií‰ko. Dobré je zkusit znovu pfiiloÏit dítû k prsu, to nûkolikrát zatáhne, spolkne trochu mléka a nûkdy se podafií ‰kytání pfieru‰it. Jak poznáme, Ïe má dítû dostatek mléka? Pokud je po nakojení spokojené, má alespoÀ 6 mokr˘ch plen za den a pfiib˘vá na váze (v prvních t˘dnech 150–200 g t˘dnû).

Tato mléka jsou umûle zahu‰tûna, zvracení zmírÀují, b˘vají oznaãena A.R. V pfiípadech, kdy má dítû metabolickou poruchu (poruchu látkové pfiemûny), je tfieba volit speciální mléko s omezením nebo vylouãením nûkteré sloÏky, kterou dítû neumí zpracovávat. V nûkter˘ch z tûchto mlék je vyuÏita i sója. Rodiãe vegetariáni nûkdy chtûjí volit pro dítû sójové mléko jako poãáteãní mléko, to se v‰ak nedoporuãuje, protoÏe neb˘vá dostateãnû obohaceno o v‰echny potfiebné sloÏky. Ani jako prevence alergie se sójové mléko nedoporuãuje. Kozí mléko není pro v˘Ïivu novorozencÛ a kojencÛ vhodné. Sv˘m sloÏením se od matefiského mléka li‰í mnohem více neÏ mléko kravské a nezaruãuje správn˘ v˘voj dítûte. Nedoporuãuje se ani jako náhrada kravského mléka v pfiípadû alergie na kravské mléko, v tûchto pfiípadech se totiÏ snadno vyvine i alergie na bílkovinu kozího mléka. Neupravené kravské mléko lze podávat dítûti aÏ od 12. mûsíce, dfiívûj‰í podání je nevhodné (riziko rozvoje alergie, nebezpeãí infekce, aÏ moÏnost rozvratu vnitfiního prostfiedí).

Umûlá v˘Ïiva miminka Jsou pfiípady, kdy z nejrÛznûj‰ích pfiíãin není moÏné kojit ani krmit odstfiíkan˘m matefisk˘m mlékem. V tûchto pfiípadech dostává miminko umûlou stravu. Mléko pro novorozence a kojence se vyrábí prÛmyslovû, jako základ se pouÏívá kravské mléko. To se je‰tû dále upravuje, aby se jeho sloÏení pfiiblíÏilo matefiskému mléku. Mléka se rozdûlují podle vûku, pro kter˘ jsou urãena, na mléka poãáteãní a pokraãovací. Mléka poãáteãní jsou mléka, která jsou urãena pro dûti od narození do ãtvrtého aÏ ‰estého mûsíce, ale je moÏno je podávat i ve druhé polovinû prvního roku spolu s pfiíkrmy. Tato mléka jsou nûkdy oznaãována symbolem 1. Mléka pokraãovací (následná) jsou urãena pro kojence od 5. mûsíce aÏ do 3 let, nûkdy jsou oznaãována symbolem 2.

Pro ty nejzvûdavûj‰í maminky Speciální mléka Nûkterá poãáteãní mléka se je‰tû speciálnû upravují. Hypoalergenní mléka jsou mléka, kde je bílkovina kravského mléka roz‰tûpena na men‰í ãásti, coÏ v˘znamnû sniÏuje riziko vzniku alergie. Tato mléka se doporuãují v pfiípadû alergické zátûÏe v rodinû – jestliÏe se alergie vyskytuje u jednoho nebo obou rodiãÛ, u sourozence (napfi. v rodinû, kde oba rodiãe mají stejn˘ typ alergie, je riziko vzniku alergie pro dítû aÏ 70%). Tato mléka b˘vají rovnûÏ pouÏívána v pfiípadû, kdy je nutné na pfiechodnou dobu pfieru‰it kojení a nelze pouÏít odstfiíkané matefiské mléko. Nûkdy b˘vají tato mléka oznaãována symbolem H.A. Antirefluxová mléka jsou urãena pro dûti, které opakovanû zvracejí – mÛÏe se jednat o tzv. gastroezofageální reflux (návrat potravy ze Ïaludku do jícnu, projevuje se ãast˘m zvracením).

8

Pfiíprava umûlého mléka K pfiípravû umûlého mléka musíme pouÏít nezávadnou vodu, která je vhodná pro kojence. To vût‰inou voda z mûstského vodovodu ãi studny pro vysok˘ obsah dusiãnanÛ nesplÀuje – v pfiípadû nejasnosti si nechte provést rozbor vody. Dusiãnany (slouãeniny dusíku, do vody se dostávají napfiíklad umûl˘mi hnojivy) jsou pro novorozence a kojence nebezpeãné, protoÏe v ãerveném krevním barvivu blokují vazebné místo pro kyslík. Pfienos kyslíku je tak poru‰en a tkánû trpí jeho nedostatkem, coÏ mÛÏe vést aÏ ke kritickému stavu dítûte. Pro pfiípravu kojenecké stravy tedy pouÏíváme pouze vodu, kde hygienick˘ rozbor prokázal její vhodnost i pro kojence. Balené vody mají na obalu napsané sloÏení i to, zda jsou vhodné pro kojence. PouÏíváme vÏdy vodu bez bublinek. Vodu je nutno pfievafiit. V minulosti oblíbené minerální vody jsou pro vysok˘ obsah solí nevhodné. KaÏdé balení mléka je opatfieno návodem k pfiípravû a je k nûmu pfiiloÏena odmûrka pro dávkování. Mléko je tfieba pfiipravovat pfiesnû podle návodu. Nikdy nepfiidáváme víc prá‰ku, neÏ je uvedeno v návodu, dítû by tak dostalo více minerálÛ, neÏ dokáÏí jeho je‰tû nedozrálé ledviny vylouãit. Mléko nepfiislazujeme! V‰echno nádobí, které pfiijde do kontaktu s pfiipravovan˘m mlékem, je tfieba vyvafiit ve vodû nebo sterilizovat ve sterilizátoru (lahviãky, dudlíky, hrneãek, nálevku, lÏiãky nebo vidliãky na rozmíchání). Samozfiejmostí je um˘t si ruce pfied pfiípravou stravy. Uvádí se, Ïe mléko v lednici je moÏné uchovat aÏ 24 hodin, lépe je v‰ak pfiipravovat kaÏdou dávku zvlá‰È, krátce pfied pouÏitím. Pro cestování není vhodné pouÏití termosek pro transport teplého mléka, protoÏe v teple se rychle mnoÏí bakterie.

MnoÏství vypitého mléka Orientaãnû se dá fiíct, Ïe dûti pijí v prvních mûsících zhruba mnoÏství, které odpovídá jedné pûtinû aÏ ‰estinû jeho tûlesné hmotnosti (150-200 ml na kilogram hmot-

9

nosti a den). Ve druhém pÛlroce Ïivota klesá mnoÏství pfiijímané stravy na jednu osminu aÏ desetinu tûlesné hmotnosti (100-120 ml na kilogram hmotnosti a den). NezapomeÀte, Ïe mnoÏství vypitého mléka je individuální, nûkteré dûti mohou vypít mléka hodnû a pfiitom nepfiibírají tolik jako jiné dûti, které pijí ménû. Berme v úvahu hmotnostní pfiírÛstky dítûte a souãasnû to, jak je spokojené. Dítûti, které dobfie prospívá, není tfieba vnucovat dávky podle nûjakého vzorce. Dítû pak mÛÏe zaãít ublinkávat nebo mít problémy s bfií‰kem. Dûtsk˘ lékafi sleduje pfii pravideln˘ch preventivních prohlídkách hmotnost i stav v˘Ïivy dítûte a poradí Vám, pfiípadnû zodpoví Va‰e dotazy.

Na jaké potraviny si dát pozor?

Zavádûní pfiíkrmÛ V optimálním pfiípadû by mûlo b˘t miminko v˘luãnû kojeno (tedy bez podávání jakékoliv jiné potravy ãi tekutin) do 6 mûsícÛ vûku. Po této dobû je tfieba zaãít s pfiíkrmem, aby se pokryla rostoucí potfieba energie, vápníku, stopov˘ch prvkÛ a minerálÛ. Bez pfiíkrmu by dítû neprospívalo, bylo by bledé a náchylné k infekcím. U dítûte kojeného zavádíme tedy pfiíkrm od ukonãeného ‰estého mûsíce, u dítûte umûle Ïiveného od pátého mûsíce. V tabulce je uvedeno, kdy je moÏné s pfiíslu‰n˘m pfiíkrmem zaãít: kojené dítû po 6. mûsíci po 7. mûsíci po 8. mûsíci

maso-zeleninová dávka ovocno-mléãná ka‰e

dítû Ïivené umûle 5. mûsíc 6. mûsíc 7. mûsíc

Zaãínáme se zeleninovou dávkou – nejprve podávejte lÏiãkou vafienou mrkev s bramborem (pozor na mnoÏství dusiãnanÛ v mrkvi) ve formû pyré. Zaãnûte nûkolika lÏiãkami k obvyklé mléãné dávce, postupnû jednu dávku mléka zcela nahraìte. Zvládá-li Va‰e miminko dobfie zeleninu, zaãnûte pfiidávat dennû vafiené mleté maso (asi 20 g), které 2x t˘dnû nahraìte pÛlkou vafieného Ïloutku (Ïloutek je tfieba dostateãnû tepelnû upravit, aby se zabránilo moÏnému riziku vzniku salmonelové infekce). Maso volte svûtlé (drÛbeÏí, králiãí, telecí). Do smûsi pfiidejte 1 lÏiãku rostlinného oleje. Maso-zeleninovou smûs nepfiisolujte (do 1 roku vûku se sÛl dûtem nedává, ledviny stále je‰tû nejsou dozrálé)! Pro usnadnûní mÛÏete uvafiit vût‰í mnoÏství smûsi najednou a jednotlivé porce zvlá‰È zamrazit. Dal‰í mûsíc nahraìte jednu dávku mléka ovocno-mléãnou dávkou. Ovoce volte nedráÏdivé, zaãnûte nastrouhan˘m nebo rozmixovan˘m jablkem, které smícháte s neslazen˘m jogurtem. Dal‰í ovoce pfiidávejte postupnû, abyste vidûla pfiípadnou reakci dítûte. To platí obecnû o zavádûní nov˘ch potravin do jídelníãku dítûte, vÏdy dávejte jen jednu novou vûc, abyste snáze odhadla pravdûpodobnou pfiíãinu reakce.

10

Po nûkter˘ch potravinách se mÛÏe vyskytnou vyráÏka, prÛjem, nûkdy i celková alergická reakce s otoky a poruchami d˘chání. Následující mûsíc nahradí veãerní dávku mléka ka‰e. Pozor, obilninovou ka‰i nikdy nesmíte podat pfied ukonãen˘m ‰est˘m mûsícem, lepek obsaÏen˘ v obilí (je souãástí obiln˘ch zrn) by mohl vést k po‰kození stfievní sliznice a k rozvoji onemocnûní zvaného celiakie! Pozor, lepek je i v rohlíku, pi‰kotech - v˘robcích z mouky. Lepek není obsaÏen v r˘Ïi, proto je dobré zaãít ka‰í r˘Ïovou. V rodinû s alergickou zátûÏí pouÏijte k pfiípravû ka‰e hypoalergenní mléko.

Jak je uvedeno v˘‰e, po nûkter˘ch potravinách se mÛÏe vyskytnout u miminka alergická reakce. KoÏní vyráÏku mohou vyvolat jahody, citrusové plody, kiwi, rajãata. Pro riziko vzniku alergie nikdy nedávejte dítûti v 1. roce bílek, ofiechy, ãokoládu ani ryby, v rodinû s alergickou zátûÏí je lépe tyto potraviny odsunout aÏ k druhému roku vûku. Do jídelníãku dítûte v tomto vûku nepatfií uzeniny, tavené a plísÀové s˘ry, tuãné a tmavé maso, umûlé tuky, potraviny, které obsahují umûlá barviva a konzervaãní látky, limonády. Je tfieba omezit fiepn˘ cukr a do 1 roku vûku dítûte nesolit.

ZpÛsob podávání stravy Pfiíkrmy podávejte lÏiãkou, dítûti nekojenému pfiípadnû z láhve a na lÏiãku pfiecházejte postupnû. Konzistence pfiíkrmÛ je nejdfiíve ka‰ovitá (pyré), postupnû pfiecházíme na rozmaãkanou, v 9.-10. mûsíci jiÏ na jemnû krájenou. V 10.-12. mûsíci jiÏ dávejte dítûti malé kousky. Od 8.-9. mûsíce je dítû schopno dávat si jídlo samo rukou do úst. LÏiãkou dítû krmíme od zaãátku zavedení pfiíkrmÛ, samo zaãne zkou‰et jíst lÏiãkou mezi 9.-12. mûsícem, v té dobû mu pomáháme nabrat jídlo a lÏiãku mu pfiipravíme. Samo jí dítû lÏiãkou aÏ v jednom a pÛl roce, ale i v této dobû je‰tû jídlo ze lÏiãky rozlévá. Tekutiny (neslazené ovocné ãaje, ovocné ‰Èávy, kojeneckou vodu) mÛÏete podávat z láhve nebo z hrnku. Dítû by nikdy nemûlo mít láhev s pitím v ústech pfiíli‰ dlouho, mûla by slouÏit ne jako uti‰ující prostfiedek, ale v˘hradnû k pití. Z hrnku zkou‰íme dávat pít dítûti kolem 7. mûsíce. Nûkteré dûti jsou ‰ikovnûj‰í, nûkteré se uãí pozvolna. MÛÏeme vyuÏít hrneãky s víãkem s hubiãkou (pítka), dítû tekutinu nerozlévá. Od 9. mûsíce si dítû hrnek pfiidrÏuje, v této dobû jiÏ obvykle spolehlivû sedí a pití je proto jednodu‰‰í.

11

Va‰e strava v dobû kojení Zdravá strava, dostatek tekutin a dostateãn˘ odpoãinek jsou nezbytné pro úspû‰né kojení. Strava by mûla b˘t zdravá, pestrá, nedráÏdivá, nemûla by obsahovat nad˘mavé potraviny. Mûla by obsahovat dostatek vitaminÛ (ovoce, zelenina) i bílkovin a vápníku, jódu (alespoÀ 2x t˘dnû mofiské ryby, pfiípadnû jódové tablety), Ïeleza (tmavé maso) i dostatek energie – v této dobû rozhodnû není ãas na „drastické diety“. Dfiíve se doporuãovalo matkám zv˘‰it v dobû kojení pfiíjem kravského mléka. Bílkovina kravského mléka v‰ak pfiestupuje do mléka matefiského a mÛÏe vést i ke vzniku alergie u dítûte. Matka by mûla pít tedy tolik mléka, kolik byla zvyklá pfied tûhotenstvím. Dal‰í bílkoviny a vápník lze dodávat ve formû jogurtÛ, tvarohÛ a nízkotuãn˘ch s˘rÛ. V rodinû s v˘raznou alergickou zátûÏí by kojící matka mûla vylouãit ze stravy alergizují potraviny (kakao, ãokoládu, ofiechy, ryby, sóju, kravské mléko). DÛleÏit˘ je dostatek tekutin – mûla byste vypít alespoÀ 3 litry dennû (v horku i více). Nejlépe je stfiídat vodu, ovocné ‰Èávy, minerálku, ovocné ãaje. Kojící matka by nemûla pít alkohol, koufiit, brát drogy, léky jen nejnutnûj‰í a vÏdy aÏ po konzultaci s lékafiem. Ten Vám poradí lék, kter˘ bude kojenému dítûti ‰kodit co nejménû.

Jaké otázky se maminkám honí hlavou? Stolování Dítû by mûlo jíst pfiedev‰ím v klidném prostfiedí, snaÏte se je niãím nerozptylovat, ani hraãkami. V dobû, kdy dítû jiÏ samo sedí, je posaìte ke stolu do sedaãky. Sedaãek se vyrábí celá fiada, nûkteré se postaví na Ïidli nebo se pfiidûlají ke stolu, jiné jsou rozkládací a dají se postavit ke stolu nebo po rozloÏení pouÏít jako nízká Ïidliãka se stolkem. Sedaãka by nemûla b˘t vratká, dítû by se do ní mûlo dát bezpeãnû upevnit, aby nevypadlo. Mûla by b˘t omyvatelná. Krmení dítûte u stolu spoleãnû s „velk˘mi“ má spoustu v˘hod - dítû vidí pfiíklad v ostatních, rodina je pohromadû a komunikuje s dítûtem.

Koupání Koupání je souãástí péãe o dítû a jde pfii nûm nejen o jeho oãistu, ale i o kaÏdodenní rituál. Vût‰ina dûtí se koupe ráda, pobyt ve vodû zlep‰uje jejich krevní cirkulaci a pomáhá jejich neurologickému v˘voji. Pfii koupání se také upevÀuje vztah mezi dítûtem a rodiãem, kter˘ je koupe. Koupání dítûte na rozdíl od kojení mÛÏe provádût i otec. ¤ada tatínkÛ také povaÏuje koupání dítûte za svoji v˘sadu, kterou si nenechá

12

ujít. Existují dohady, zda je vhodné denní koupání hned u novorozence, kter˘ se „pfiece je‰tû moc neumaÏe“, a zda ãasté koupání ne‰kodí kÛÏi. Budete-li chtít koupání miminka nûkter˘ den vynechat, nesmíte zapomenout na dokonalou oãistu obliãeje, rukou a zadeãku, je-li dítû zpocené, pak i koÏních záhybÛ. Pfii kaÏdodenním koupání novorozence není tfieba kaÏd˘ den pouÏívat m˘dlo, není-li dítû moc ‰pinavé. KaÏdodenní veãerní koupel pfiispívá k pravidelnosti v denním reÏimu i k celkovému veãernímu zklidnûní dítûte pfied veãerním krmením a následn˘m spánkem. V místnosti, kde dítû koupete, by mûlo b˘t dostateãnû teplo (kolem 22 stupÀÛ Celsia). Ze zaãátku pouÏívejte ke koupání dítûte dûtskou vaniãku. Nûkdy od 3.-4. mûsíce mÛÏete koupat miminko i ve velké vanû. Samozfiejmostí je dÛkladné umytí vaniãky ãi vany pfied koupáním. Pfied zahájením koupání je tfieba, abyste si pfiipravila v‰e potfiebné (protoÏe od dítûte ve vaniãce ãi na pfiebalovacím pultu jiÏ nesmíte odbíhat). Pfiipravte si potfieby na koupání pfiedem (Ïínku, m˘dlo, osu‰ku ãi ruãník na otfiení dítûte, ale i obleãení a pleny na zabalení dítûte po vykoupání). Do vaniãky mÛÏete dát plátûné lehátko nebo protiskluznou podloÏku. Správnou teplotu vody (36 stupÀÛ Celsia) nejlépe zjistíte ponofiením Va‰eho pfiedloktí do vaniãky, mÛÏete pouÏít i teplomûr.

Pozor na opafiení dítûte! - lehátko ãi podloÏka mohou b˘t horké, nalijete-li na nû nejprve vafiící vodu, z tohoto dÛvodu do vaniãky naléváme nejdfiíve trochu studené vody - nikdy nedolévejte horkou vodu k dítûti - star‰í dûti jiÏ dosáhnou na kohoutek horké vody - mohou se o nûj spálit ãi na sebe horkou vodu pustit Na omytí obliãeje miminka pouÏívejte zvlá‰tní Ïínku, ze zaãátku se doporuãuje pouÏívat i pfievafienou vodu. Dítû mÛÏete dopfiedu namydlit m˘dlem na pfiebalovací plo‰e, pak pfienést do vaniãky. PouÏíváte-li m˘dlo do koupele, dejte dítû do vaniãky a om˘vejte je Ïínkou. NezapomeÀte fiádnû vym˘t koÏní záhyby miminka (krk, podpaÏdí, tfiísla, okolí genitálu), zvlá‰tû u baculatûj‰ích dûtí. Dítû drÏte ve vaniãce ve zv˘‰ené poloze, aby mûlo u‰i nad vodou. Jednu ruku dejte pod hlaviãku dítûte, druhou rukou je om˘vejte. Pfii mytí na dítû mluvte uklidÀujícím hlasem. Novorozence ponechte ve vodû krátce (3-5 minut), pobyt dítûte postupnû prodluÏujte s pfiib˘vajícím vûkem (i podle toho, jak je spokojené). Star‰í dítû má i lep‰í termoregulaci - lépe zvládne del‰í pobyt v chladnoucí vodû. S postupujícím v˘vojem se miminko nauãí cákat ve vodû, chytat proud vody. Star‰í dûti pfii koupání ve vanû sedí, hrají si s hraãkami (pfielévání vody z kelímkÛ, posílání lodiãek), uãí se ãistit si zoubky. Ve vanû necháváme pfii koupání sedût i dítû, které se jiÏ zaãíná stavût jako prevenci uklouznutí a pádu. Vlásky myjeme zpoãátku dennû, u star‰ích dûtí pak

13

asi 1x t˘dnû. PouÏívejte ‰ampón, kter˘ nedráÏdí oãi, pfiesto ale oãi dítûte chraÀte. Pfii vyndávání dítûte z vaniãky musíte dítû pevnû drÏet - mokré dítû by Vám mohlo snadno vyklouznout. Rychle je osu‰te a pfiendejte z mokré podloÏky. Su‰‰í místa na kÛÏi promaÏte olejem ãi krémem, na zadeãek a kolem genitálu mÛÏete preventivnû nanést trochu mastiãky. Dítûti dejte plenky a ãisté obleãení. Po celou dobu s dítûtem komunikujte. U‰i a nos není tfieba dennû ãistit – ‰tûtiãkou je vytírejte pouze v pfiípadû potfieby. Stejnû tak vykapávání oãí oãními kapkami provádûjte jen pfii sekreci z oãí. Na závûr dítûti uãe‰te vlásky mûkk˘m kartáãkem.

Péãe o kÛÏi miminka Novorozenecká a kojenecká kÛÏe je jemná a citlivá, musíme o ni dobfie peãovat. K pravidelné péãi o kÛÏi patfií koupání dítûte. U nûkter˘ch dûtí b˘vá kÛÏe zpoãátku su‰‰í, nejãastûji na hfibetech rukou a na nártech noÏek. Nûkdy v tûchto místech mohou vznikat i malé trhlinky (ragády), které se mohou stát vstupní branou infekce. Su‰‰í místa kÛÏe proto proma‰Èujte olejem nebo mastí nûkolikrát dennû, nejen po koupání. Dbejte na to, aby u dítûte nedo‰lo k opruzení - nejrizikovûj‰í místa jsou koÏní záhyby a pfiedev‰ím oblast zadeãku a okolí genitálu. Dítû peãlivû pfiebalujte, riziková místa udrÏujte v ãistotû, preventivnû v okolí genitálu naná‰ejte malé mnoÏství masti. Pudr se nedoporuãuje, hrudky mohou kÛÏi dráÏdit. Nûkdy se nevyhnete opruzení dítûte ani pfii peãlivém pfiebalování a koupání - mÛÏe se tak stát pfii velmi ãasté fiid‰í stoliãce. PostiÏené místo pak koupejte ãastûji, nechte na vzduchu, po dohodû s dûtsk˘m lékafiem popfiípadû o‰etfiujte obklady ãi potírejte 0,5% roztokem genciánové violeti. PodráÏdûní pokoÏky dítûte se mÛÏe projevovat zarudnutím ãi vyráÏkou. To mÛÏe b˘t zpÛsobeno nevhodnou kosmetikou (volíme kosmetiku urãenou pro novorozence ãi kojence, minimálnû parfémovanou, novû pouÏívan˘ pfiípravek naneseme dítûti nejprve na malou plochu). Dále mÛÏe b˘t kÛÏe podráÏdûna nevhodn˘m obleãením (volíme prádlo z pfiírodních materiálÛ) ãi pouÏit˘m pracím prostfiedkem. V tomto pfiípadû zkuste prací prostfiedek zmûnit. Pfii praní prádla, které se pfiímo dot˘ká kÛÏe dítûte, mÛÏete pfiidat navíc máchací program bez pouÏití aviváÏních prostfiedkÛ. Zarudnutí ãi vyráÏka kÛÏe mÛÏe b˘t zpÛsobena i stravou - u kojeného dítûte je tfieba zamyslet se nad stravou matky (nûkdy pozorujeme vyráÏku u kojeného dítûte, jehoÏ matka jedla jahody), u dítûte na umûlé stravû je tfieba zafiazovat vÏdy jednu novou sloÏku, aby bylo moÏno vysledovat souvislost se zmûnami na kÛÏi. Zarudnutí a rÛzné druhy vyráÏky se v‰ak vyskytují i u rÛzn˘ch infekãních onemocnûní, proto je tfieba nav‰tívit dûtského lékafie. Dále si na kÛÏi dítûte v‰ímejte „matefisk˘ch znamének“ - je jich více typÛ. Drobné jasnû ãervené skvrny na horních víãkách a nad kofienem nosu obyãejnû postupnû vymizí, pfiechodnû b˘vají je‰tû zdÛraznûny pfii pláãi. Podobné skvrny v zátylku oby-

14

ãejnû pfietrvávají do dospûlosti. Nûkterá znaménka jsou zbarvena dohnûda, jiná od ãervené pfies modrofialovou. Ta, která jsou tvofiena klubíãkem cévek, se mohou postupnû zvût‰ovat a vystupovat nad povrch v podobû maliny. KaÏdé zvût‰ování znaménka ãi zmûnu jeho barvy radûji konzultujte s dûtsk˘m lékafiem. Na hlaviãce dítûte se nûkdy mÛÏe vytvofiit ve vlasaté ãásti ‰upící se strup - seborea, loÏisko zkuste potfiít olejem a pozdûji vyãesat. Nûkdy je tfieba po dohodû s lékafiem pouÏít salicylov˘ olej.

Péãe o nehty Na stfiíhání nehtÛ dítûte si vyãleÀte zvlá‰tní nÛÏky. Nehty stfiíháme, kdyÏ je dítû v klidu - nejlépe najedené, nûkdy lze vyuÏít i dobu, kdy dítû spí ãi usíná. Vût‰í dítû si posaìte na klín. DÛleÏité je pevnû drÏet dan˘ prst ruky ãi nohy dítûte, aby pfii prudkém pohybu dítûte nemohlo dojít k poranûní. Nehet stfiíháme na prstech nohy vÏdy rovnû, na prstech ruky u novorozence také nejprve rovnû, u kojencÛ a batolat postupnû do oblouãku. V‰ímejte si zarudnutí v okolí nehtÛ - zádûra mÛÏe b˘t zvlá‰tû u novorozence vstupní branou infekce!

Pfiebalování dítûte Pravidelné pfiebalování dítûte je dÛleÏité pro prevenci opruzení. Dobré je pfiizpÛsobit pfiebalování potfiebám dítûte - pokud je dítû neklidné, plenky zkontrolujte, zohlednûte dobu spánku a jídla. Pfiebalení pfied jídlem je vhodné u dûtí, které mají problémy s ublinkáváním (manipulace s dítûtem po jídle by ublinkávání mohla vyvolat ãi zhor‰it). Pfiebalení pfied jídlem nûkdy pomÛÏe i k dokonalému probuzení dítûte, které je pak pfii jídle ãilej‰í. Pro pfiebalování dítûte aÏ po jídle zase mluví to, Ïe bûhem krmení dochází k pohybu celé trávicí trubice a mÛÏe odejít stoliãka, nûkdy musíme dítû pfiebalené pfied jídlem znovu pfiebalit i po jídle. Pfii pfiebalování vymûÀte miminku plenu a dÛkladnû oãistûte zadeãek a genitál od zbytkÛ stolice, nezapomeÀte fiádnû vyãistit v‰echny koÏní záhyby. K dokonalému oãi‰tûní jsou ideální ãisticí ubrousky. U dûvãátek otíráme genitál vÏdy zepfiedu dozadu, zpût se nevracíme - snaÏíme se tak pfiedejít zavleãení infekce do moãové trubice ãi pochvy. Stydké pysky není tfieba na ãi‰tûní v˘raznû rozevírat. Jejich tmav‰í zbarvení i hlenovit˘ v˘tok z pochvy je u novorozencÛ normální, jedná se o hormonální reakci zpÛsobenou matefisk˘mi hormony, které pfie‰ly pfies placentu do dítûte, s postupn˘m ub˘váním tûchto hormonÛ uvedené pfiíznaky vymizí. U chlapcÛ oãistíme dobfie okolí penisu i ‰ourku. âast˘m dotazem maminek je, kdy se má zaãít s pfietahováním pfiedkoÏky

15

u chlapcÛ - to se zaãíná ‰etrnû provádût aÏ po jednom roce vûku, nejlépe pfii koupání ve vanû. Dále si v‰ímáme u chlapcÛ umístûní varlátek, která v˘vojovû sestupují zhruba z úrovnû ledvin, u dono‰eného novorozence by jiÏ mûla b˘t sestouplá v ‰ourku. U obou pohlaví nezapomeneme oãistit cel˘ zadeãek - nûkdy zneãi‰tûní zasahuje vysoko na záda aÏ témûfi k lopatkám. V nûkter˘ch pfiípadech je lep‰í dítû rovnou vykoupat. Po oãi‰tûní je mÛÏeme nechat chvíli rozbalené - „vûtrat“. Pak okolí genitálu a zadeãek namaÏeme ochrann˘m krémem a miminko zabalíme. K balení dítûte mÛÏeme pouÏívat pleny látkové nebo plenkové kalhotky na jedno pouÏití. Dfiíve v˘hradnû pouÏívané látkové pleny je tfieba vyváfiet, prát, vû‰et, v prvních t˘dnech i Ïehlit, od uvádûné úspory oproti plenkov˘m kalhotkám je tfieba odeãíst v˘daje za vodu, elektfiinu, ale i uváÏit ãas stráven˘ jejich praním. Z tûchto dÛvodÛ dnes jednoznaãnû vítûzí jednorázové plenkové kalhotky. Jejich nespornou v˘hodou je jednoduchost a pohodlnost pfiebalení dítûte, suchá vrstva ve styku s pokoÏkou dítûte. Neocenitelné jsou jednorázové pleny pfii cestování ãi náv‰tûvû poradny. Pozor, ne v‰echny plenkové kalhotky jsou stejnû kvalitní, a proto byste mûla mezi jednotliv˘mi znaãkami peãlivû vybírat!

Oblékání V˘bûru obleãení pro novorozence a kojence je tfieba vûnovat zvlá‰tní péãi. Volíme obleãení z pfiírodních materiálÛ, které nedráÏdí jemnou dûtskou pokoÏku. Dále si v‰ímáme toho, zda je moÏno obleãení snadno udrÏovat, nejlépe prát v praãce. Kromû materiálu je dÛleÏit˘ i stfiih obleãení, mÛÏe nám totiÏ usnadnit péãi o dítû. Vybíráme takové obleãení, které lze snadno oblékat - má jednoduché zapínání, dostateãnû velk˘ otvor na provleãení hlaviãky – a které umoÏní pfiebalení dítûte, aniÏ by bylo nutno je celé vysvléknout. Nûkteré dûti nemají svlékání a oblékání pfiíli‰ rády, snaÏte se jim proto tuto pro nû neoblíbenou ãinnost urychlit a zpfiíjemnit – s dítûtem si pfii pfiebalování povídejte, mÛÏete mu zazpívat, postupnû mÛÏete spojovat oblékání i s hrou. NezapomeÀte, Ïe v‰echno obleãení (nové i jiÏ no‰ené) je tfieba nejprve vyprat. Pfii plánování mnoÏství jednotliv˘ch kusÛ obleãení bereme v úvahu roãní období i napfiíklad moÏnost vyuÏití su‰iãky na prádlo. Dítû bude potfiebovat bavlnûné ko‰ilky ãi triãka nebo body, dupaãky nebo kombinézy, svetfiíky, ponoÏky, látkové botiãky, ãepiãky, pfiípadnû ‰átek, v létû plátûn˘ klobouãek, v zimû teplou kombinézu nebo kalhoty a bundiãku, rukaviãky. Je tfieba, aby se dalo obleãení vrstvit – poãet vrstev volíme podle poãasí – pozor na pfiehfiátí dítûte! Dítûti, které se zaãíná stavût, dávejte mûkké, ale pfiitom pevné kotníkové botiãky. Velikost obleãení je udávána v ãíslech, která odpovídají délce dítûte v centimetrech. Je

16

v˘hodnûj‰í obstarat si obleãení o trochu vût‰í - z nejmen‰í velikosti dítû rychle vyroste. Náv‰tûvy ãasto pfiinesou nejmen‰í velikost obleãení (je nejroztomilej‰í), dítû potom ani v‰echno obleãení nevyuÏije. Vût‰í velikost je i pro dítû pohodlnûj‰í a neomezuje je v pohybu.

Vycházky Pobyt na ãerstvém vzduchu je potfiebn˘ pro dûti v‰ech vûkov˘ch kategorií. Vycházka má kromû pobytu na ãerstvém vzduchu plno dal‰ích v˘hod – denní svûtlo pfiispívá k odeznûní novorozenecké Ïloutenky, postupnû, jak dítû roste, je pro nû vycházka zdrojem nov˘ch podnûtÛ, poznává nové vûci, které mu maminka ãi tatínek ukazují a pojmenovávají. Pro rodiãe je procházka zdrojem pohybu i rodinnou akcí. Také pfii pobytu dítûte venku je tfieba dodrÏovat urãité zásady. Je tfieba brát v úvahu poãasí vzhledem k vûku dítûte. V jarních ãi letních mûsících, je-li teplota venku shodná s pokojovou teplotou, neplatí pro pobyt venku prakticky Ïádné omezení, i s ãerstv˘m novorozencem mÛÏete jít na procházku hned po propu‰tûní z porodnice. Pozor v‰ak pfii letních vy‰‰ích teplotách, mohlo by dojít k pfiehfiátí dítûte, pod boudiãkou v koãárku se vzduch pfiehfiívá, proto se s dítûtem pohybujte ve stínu, na procházku bûÏte dopoledne nebo pozdûji odpoledne, kdy uÏ není takové horko, nikdy ne pfies poledne. V chladnûj‰ích mûsících miminko po propu‰tûní z porodnice mÛÏete nejprve „zvykat“ obleãené jako na procházku u otevfieného okna, nebo zaãít s krátkou procházkou asi 10-20 minut, pfii tom dítûti pohmatem na tváfie ãi na nos kontrolujte teplotu, po návratu domÛ mÛÏete teplotu dítûte pfiemûfiit teplomûrem, tak se ji postupnû nauãíte odhadovat. S novorozencem radûji nechoìte ven pfii teplotû pod nulou, s kojencem pod minus 5 stupÀÛ Celsia. Pfii ‰patn˘ch rozptylov˘ch podmínkách, zejména jeli vyhlá‰ena smogová situace, na procházku nechoìte ani doma nevûtrejte. Dé‰È ani snûÏení dítûti nevadí. Teplotû venku je potfieba pfiizpÛsobit obleãení miminka, fiíká se, Ïe dítû by mûlo mít zhruba tolik vrstev obleãení jako matka – v létû mívají maminky sklon k oblékání ãepiãky i pfii horkém poãasí – je-li venku stejnû jako v místnosti, nepfiidáváme dítûti Ïádné dal‰í vrstvy obleãení jenom proto, Ïe „jdeme ven“. V chladn˘ch dnech dítûti naopak jednu vrstvu obleãení pfiidejte, dospûl˘ se totiÏ vedle koãárku pohybuje, zatímco dítû jen leÏí. V létû miminko pfiikr˘váme jen lehkou deãkou, v horku vÛbec. V chladn˘ch dnech pouÏívejte teplou deku, kterou vloÏte i pod dítû, v zimû pfiidejte nánoÏník (fusak). Kromû poãasí je tfieba zohlednit i zdravotní stav dítûte. Je-li nemocné a má teplotu, na procházky nechoìte. Zaãnûte s procházkami aÏ tehdy, kdyÏ se dítû uzdraví, nejlépe po dohodû s lékafiem.

17

Místo procházky mÛÏe dítû b˘t v koãárku na zahradû ãi na balkónû (vÏdy hlídané), nebo mÛÏe spát pfii otevfieném oknû. Nûkdy to je lep‰í varianta, neÏ jít s dítûtem na procházku podél frekventované ulice. Na procházku také nechoìte do nákupního centra, velké mnoÏství lidí i klimatizace mÛÏe b˘t pro dítû zdrojem infekce. Vût‰í nákup se snaÏte vyfie‰it za pomoci partnera – vystfiídáte se pfii hlídání dítûte a není-li to moÏné, omezte nákup s dítûtem na nezbytnû nutnou dobu.

poloha slouÏí jako prevence ublinkávání novorozencÛ i kojencÛ. Místnost, ve které je dûtská post˘lka, by mûla b˘t dobfie vûtratelná, pro kojení i péãi o dítû je lep‰í, kdyÏ je dûtská post˘lka v blízkosti postele maminky. Do jiné místnosti dávejte dítû spát radûji aÏ po 1. roce, nechte otevfiené dvefie, abyste dítû sly‰eli, pfiípadnû mÛÏete vyuÏít akustické zafiízení, které zprostfiedkovává zvuky z místnosti, kde dítû spí.

Spánek miminka

Co je dobré dále vûdût o spánku?

Spánek je pro novorozence a kojence velmi dÛleÏit˘, potfieba spánku se mÛÏe u stejnû star˘ch dûtí li‰it. Novorozenec obvykle prospí vût‰inu dne, mÛÏe spát i 20 hodin dennû, budí se pouze na jídlo. Mezi jednotliv˘mi obdobími spánku se doba bdûní prodluÏuje na 1,5 aÏ 2 hodiny, spánek trvá 2-4 hodiny, na ãerstvém vzduchu spí dítû déle. V prÛbûhu prvního roku vûku se doba spánku postupnû zkracuje, ve 3. mûsíci uÏ mÛÏe dítû probdít i 10 hodin. Dál se mûní i rozloÏení spánku bûhem dne a noci, s postupujícím vûkem se zkracuje délka spánku pfies den (roãní dítû spí ve dne jiÏ jen asi 2-3 hodiny) a prodluÏuje se spánek noãní. Novorozenec mÛÏe spát v post˘lce, v ta‰ce, v kolíbce ãi ko‰íku nebo venku v koãárku. Jak dítû roste, je pro nû pohodlnûj‰í spánek v post˘lce, kde má dostatek místa. Post˘lka by mûla splÀovat fiadu bezpeãnostních parametrÛ. Mûla by b˘t z ekologicky i zdravotnû nezávadného materiálu (pozor na nátûry star‰ích post˘lek), zavírání stahovacích postranic by mûlo b˘t opatfieno bezpeãnostním mechanismem, kter˘ nedovolí dítûti jeho otevfiení. Matrace v post˘lce by mûla b˘t umístûna dostateãnû nízko od okraje postranic, aby stavûjící se dítû nemohlo z post˘lky vypadnout. V nûkter˘ch post˘lkách lze nastavit matraci do 2 rÛzn˘ch v˘‰ek, k novorozenci se potom rodiãe nemusí sklánût tak hluboko. NezapomeÀte v‰ak pfiestavût matraci do niωí polohy je‰tû dfiíve, neÏ se dítû zaãne stavût! DÛleÏitá je i vzdálenost mezi svisl˘mi tyãkami v post˘lkách – ta by mûla b˘t men‰í neÏ 6 cm, aby dítû nemohlo provléknout hlavu. Jsou-li vzdálenosti mezi tyãkami pfiíli‰ malé, mÛÏe v mezerách zÛstat zaklínûna ruãka ãi noÏiãka dítûte. Matrace v post˘lce by nemûla b˘t pfiíli‰ mûkká, pol‰táfiek novorozenci ani kojenci nedáváme. Na matraci nedávejte igelit, vhodnûj‰í je speciální podloÏka proti promoãení. Deãka na pfiikrytí by mûla b˘t lehká, nejlépe z umûl˘ch vláken. NáplÀ z pefií by mohla pfiispût ke vzniku alergie, proto se jí radûji vyhnûte (zvlá‰tû v rodinách s alergickou zátûÏí). Prostûradlo a povlak na deãku z bavlny se dobfie udrÏuje, pod hlavu je‰tû mÛÏeme dát sloÏenou bavlnûnou plenu, kterou pfii pfiípadném ublinknutí vymûníme. Pro novorozence je dobré trochu zvednout matraci na stranû pod hlavou (mÛÏete ji podloÏit napfi. knihami, obleãením, dekou), tím nám vznikne „zv˘‰ená poloha“ - dítû pak nespí na vodorovné podloÏce, ale na ‰ikmé (asi 20 stupÀÛ – pfii vût‰ím sklonu se dítû posune ãi stoãí dolÛ). Tato zv˘‰ená

18

Dítû dáváme spát na jeden ãi druh˘ bok nebo na záda. Pozor, novorozenec a kojenec do 1 roku vûku by nemûl spát bez dozoru na bfií‰ku. Poloha na bfií‰ku totiÏ zvy‰uje riziko náhlého úmrtí novorozence a kojence. Na chvíli na bfií‰ko samozfiejmû novorozence ãi kojence poloÏit mÛÏete, napfiíklad kdyÏ stojíte u post˘lky a dítû sledujete, nebo pfii pfiebalování a pfied koupáním – dítû tak má moÏnost posilovat zádové a krãní svaly. Nûkteré dûti mají oblíbenûj‰í polohu na jedné stranû, snaÏte se je pokládat i na stranu druhou, abyste pfiede‰la predilekci – upfiednostÀování jedné strany. Jako prevence zde slouÏí nejen polohování dítûte, ale i stimulace z jeho „línûj‰í strany“ – z této strany na dítû mluvte, ukazujte mu hraãku, pfiicházejte k post˘lce, ale i post˘lku nastavte tak, aby z této strany ‰lo svûtlo. Ke spánku miminko ukládejte v pravidelnou dobu, snaÏte se dodrÏet denní reÏim, samozfiejmû ale pfiihlédnûte k potfiebám dítûte. Nûkdy mÛÏe b˘t dítû unavené a ospalé dfiíve neÏ jindy. Místnost, kde bude miminko spát, dobfie vyvûtrejte. Pfies den mÛÏe dítû spát venku – nejen pfii procházce, ale i na zahradû, na balkónû ãi u otevfieného okna – samozfiejmû podle poãasí pfiimûfienû obleãené, ani na zahradû ãi na balkónû nenecháváme dítû bez dozoru, dítû je tfieba pravidelnû kontrolovat. Dítû by mûlo usínat v klidném prostfiedí, samozfiejmû je tfieba, aby bylo pfiebalené a najedené. Zvlá‰tû pfii ukládání dítûte k noãnímu spánku se snaÏte ztlumit zvuky v domácnosti i svûtlo v místnosti, kde spí. Mluvte na nû tlumen˘m hlasem, poloÏte je do post˘lky a odejdûte do vedlej‰í místnosti, pootevfien˘mi dvefimi dítû hlídejte. Nûkdy miminko mÛÏe zaãít plakat, v tom pfiípadû k nûmu nechoìte ihned a nevyndávejte je z post˘lky – tím je spí‰ vyru‰íte a ono pak nemÛÏe usnout. Je tfieba si také uvûdomit, Ïe dítû usíná lépe ve známém prostfiedí, pfii zmûnû prostfiedí (napfi. pfii cestování) mÛÏe usínat hÛfie.

Pláã Novorozenec i kojenec obãas pláãe a rodiãe se samozfiejmû zajímají proã. DÛvodÛ mÛÏe b˘t celá fiada. Tímto zpÛsobem se dítû mÛÏe napfiíklad hlásit o jídlo. U kojen˘ch dûtí nûkdy vidíme, Ïe po nakrmení se po chvíli hlásí o tzv. „mouãník“ - po opû-

19

tovném pfiiloÏení k prsu se dítû párkrát napije, a pak je spokojené. Nûkteré dítû dává najevo nespokojenost s pln˘mi plenkami - v dobû plenkov˘ch kalhotek se jedná spí‰e o stolici, u látkov˘ch plen mÛÏe dítû plakat, kdyÏ jsou mokré. Nûkdy mÛÏe b˘t pfiíãinou pláãe i opruzení - dobré je miminko om˘t a nechat chvíli rozbalené.

Pláã z dÛvodu nad˘mání JestliÏe je dítû nakrmené i pfiebalené, b˘vá nejãastûj‰ím dÛvodem pláãe bolest bfií‰ka, ãást dûtí trpí bolestmi bfií‰ka zpÛsoben˘mi nad˘máním. Kojící maminka by si mûla dát pozor na svÛj jídelníãek a omezit ve své stravû potraviny, které mohou b˘t pfiíãinou nad˘mání (kvûták, lu‰tûniny, ãerstvé peãivo, perlivá voda, nûkdy hroznové víno, maminky si vût‰inou tyto potraviny samy vypozorují). Jako prevence nad˘mání u kojen˘ch dûtí se doporuãuje kojícím matkám pít fenyklov˘ ãaj (kojenému dítûti Ïádn˘ ãaj nedáváme). Dítûti na umûlé stravû mÛÏeme nabídnout trochu fenyklového ãaje (samozfiejmû neslazeného). Prevencí nad˘mání je i dobré odfiíhnutí po jídle. Nûkteré dûti pijí hltavû, napolykan˘ vzduch se potom pfiidává k plynu, kter˘ vzniká ve stfievû pÛsobením stfievních bakterií. Dále dítûti mÛÏete ulevit od nad˘mání masáÏí bfií‰ka ve smûru hodinov˘ch ruãiãek, mÛÏete zacviãit noÏkami - pokrãíte opakovanû kolínka na bfií‰ko (obdoba dfiepu u dospûl˘ch) nebo zkuste dítû pochovat v náruãí - opût s pokrãen˘mi kolínky nebo poloÏit si je bfií‰kem na hrudník. Krátce mÛÏete poloÏit dítû na bfií‰ko i do post˘lky - vÏdy je v‰ak hlídejte nezapomínejte, Ïe dítû by do 1 roku vûku nemûlo spát bez dozoru na bfií‰ku (v souvislosti se syndromem náhlého úmrtí - viz Úrazy). âím je dítû star‰í, tím více se pohybuje, problémy s nad˘máním tak mohou kolem 3. mûsíce zaãít ustupovat. Dal‰ím opatfiením pfii nad˘mání je zavedení rektální rourky do koneãníku, tím se usnadní odchod plynÛ, pfiípadnû i stolice. Rourku je moÏno koupit v lékárnû ãi ve zdravotnick˘ch potfiebách. Aby nedo‰lo k poranûní koneãníku, je tfieba rourku zavádût velmi opatrnû a pfied zavedením namazat její konec mastiãkou (stejnû jako teplomûr pfii mûfiení teploty v koneãníku). Není dobré rektální rourku pouÏívat ãasto, aby si na ni dítû nezvyklo a nemûlo potom problémy s vyprazdÀováním. Dále existují i léky proti nad˘mání, ty v‰ak ordinuje dûtsk˘ lékafi vÏdy aÏ po vyãerpání v˘‰e uveden˘ch moÏností. âast˘m dÛvodem k pláãi je i profiezávání zoubkÛ (viz kapitola V˘voj zubÛ).

dospûl˘m). Nûkdy mÛÏe b˘t pláã reakcí na nadmûrné teplo ãi chlad, silné svûtlo, na neznámé prostfiedí, zvuky, atd. Nûkteré dítû nemá rádo oblékání, jiné koupání - to v‰e nám mÛÏe sdûlovat pláãem. Pro dûti neoblíbené ãinnosti se snaÏíme vykonat rychle, následnû pak dítû vezmeme do náruãe a zklidníme je. Pravideln˘ denní reÏim a známé prostfiedí jsou nejlep‰í prevencí neklidu dítûte. Nezapomínejme také na to, Ïe nervozita maminky se mÛÏe pfiená‰et na dítû, to je pak neklidné a pláãe. Nikdy bychom v‰ak pláã nemûli podceÀovat slovy „v‰echny dûti musí obãas breãet“. Pláã nám totiÏ mÛÏe ohla‰ovat i nûjak˘ zdravotní problém. Trvá-li pláã déle neÏ jindy, je lépe zkontrolovat teplotu a kontaktovat lékafie - to vÏdy, kdyÏ se dítû chová jinak neÏ obvykle (hÛfie pije, nehlásí se o jídlo, objeví se zvracení, atd.). Pláã totiÏ mÛÏe signalizovat bolest bfií‰ka pfii uskfiinuté k˘le ãi zauzlení stfiev, poãínající virózu, zánût stfiedního ucha a dal‰í onemocnûní.

NezapomeÀ, maminko 1. koupání není jenom oãista tûla, ale i zábava 2. pfiipravte si na koupání v‰echno pfiedem 3. dítû nenechávejte nikdy ve vanû bez dozoru 4. v‰ímejte si nejen barvy a módnosti obleãení, ale pfiedev‰ím materiálu a stfiihu obleãení 5. obleãení vyperte, neÏ je dítûti poprvé obléknete 6. tûsné obleãení mÛÏe bránit dítûti v pfiirozeném pohybu 7. pozor na pfiehfiátí i podchlazení dítûte 8. pobyt na ãerstvém vzduchu je pro dítû dÛleÏit˘ 9. pozor na pfiehfiátí dítûte v létû 10. v zimû je tfieba dítû dobfie obléknout 11. pfii smogu nechoìte ven ani nevûtrejte 12. potfieba spánku se mÛÏe u stejnû star˘ch dûtí li‰it, klesá s vûkem

20

Jaké otázky se maminkám honí hlavou?

13. post˘lka musí splÀovat bezpeãnostní parametry

Pláã bez zjevné pfiíãiny

15. dítû by nemûlo spát bez dozoru na bfií‰ku

Nûkdy dítû pláãe bez zjevné pfiíãiny, je najedené, pfiebalené, stoliãku mûlo, zoubky je‰tû nejsou v dohledu. âasto dûti pláãí veãer pfied koupáním - mohou b˘t unavené, nûkdy nemohou usnout (coÏ mÛÏe b˘t zpÛsobeno i neustál˘m vyru‰ováním dítûte

16. dítû snadnûji usíná v pravidelnou dobu a ve známém prostfiedí

14. zv˘‰ená poloha brání ublinkávání

21

RÛst a v˘voj dítûte Jak Vám miminko roste? Pfiib˘vá na váze? Urãitû ano. Postupem ãasu zaãne b˘t Va‰e miminko aktivnûj‰í, bude zkoumat v‰echno kolem sebe, dostane se i do míst, kde byste to nikdy neãekala. Dopfiejte mu moÏnost poznávat svût a pfiitom nezapomeÀte, Ïe nad ním musíte neustále bdít. A uhlídat takovou hbitou je‰tûrku v dupaãkách není Ïádná legrace.

22

23

RÛst dítûte Tûlesná hmotnost Dono‰en˘ novorozenec váÏí pfii porodu 3000 aÏ 4000 gramÛ. První ãtyfii dny po porodu jeho hmotnost ub˘vá, úbytek ãiní asi 5–10 % celkové hmotnosti. Pak zaãne miminko pfiibírat. Nejintenzivnûj‰í hmotnostní pfiírÛstek je v prvních mûsících, pak se postupnû zpomaluje. V prvních tfiech mûsících tvofií hmotnostní pfiírÛstek asi 150–200 g za t˘den, coÏ v prÛmûru odpovídá asi 20 aÏ 30 gramÛm za den. Je tfieba zdÛraznit, Ïe uvádûné hmotnosti jsou prÛmûrné. Hmotnost mÛÏe kolísat kolem uvedené hodnoty, záleÏí i na tom, zda miminko váÏíme tûsnû po jídle nebo po stolici ãi moãení. Mûsíãní pfiírÛstek hmotnosti je asi 700–900 g. Pak se hmotnostní pfiírÛstek zpomaluje, takÏe ve druhém ãtvrtletí ãiní asi 500–600 g za mûsíc (150 g za t˘den, 20 g za den), ve tfietím ãtvrtletí to je asi 400–500 g mûsíãnû (za t˘den 100 g, za den 15 g), v posledním ãtvrtroce pfiibere dítû jiÏ jen 300–400 g za mûsíc. Kojenec zdvojnásobí porodní hmotnost zhruba ve 4. mûsíci, v jednom roce Ïivota má jiÏ trojnásobek porodní hmotnosti, takÏe váÏí kolem 10 kg.

Tûlesná délka (v˘‰ka) Oznaãení délka pouÏíváme pro mûfiení dítûte vleÏe, oznaãení v˘‰ka pro mûfiení ve stoje. Pfii narození mûfií novorozenec prÛmûrnû 50 centimetrÛ. V prvních tfiech mûsících ãiní délkov˘ pfiírÛstek 3–5 cm za mûsíc, pak se zpomaluje na 1 aÏ 2 cm za mûsíc. Kojenec tak vyroste v prvním roce Ïivota prÛmûrnû o 25 cm, takÏe v jednom roce mûfií 75 cm. Genetick˘ základ nám umoÏÀuje vypoãítat pfiibliÏnû oãekávanou koneãnou v˘‰ku dítûte: souãet v˘‰ky matky a otce vydûlíme dvûma, pro chlapce pfiiãteme 6 cm, pro dûvãata odeãteme 6 cm. Obvod hlaviãky se zvût‰uje postupnû, pfii porodu je asi 35 cm, v 6. mûsíci 43 cm, v 1. roce Ïivota jiÏ 47 cm. Souãasnû se sleduje i rozmûr velké fontanely (lupínku) na hlavû. Fontanela se uzavírá prÛmûrnû kolem 10.-14. mûsíce, ale mÛÏe se uzavfiít i dfiíve nebo pozdûji. Hmotnost mozku je pfii narození 375 g. Bûhem rÛstu se také mûní tûlesné proporce, napfiíklad pomûr hlavy k tûlu je u novorozence 1:4, zatímco u dospûlého 1:8. V jednom roce vûku dosahuje obvod hlavy dítûte 80 % obvodu hlavy dospûlého, v˘‰ka tvofií 40 % a hmotnost 15 % hodnot dospûlého. Tûlesnou hmotnost, délku i obvod hlavy a proporcionalitu rÛstu sleduje dûtsk˘ lékafi pfii pravideln˘ch preventivních prohlídkách. Zji‰tûné hodnoty porovnává s percentilov˘mi grafy, coÏ jsou grafy, které urãují jaké hodnoty má kolik procent populace.

24

Hmotnost i délka dítûte je dána jednak genetickou dispozicí (tûlesná konstituce zdûdûná po rodiãích), zároveÀ je v‰ak ovlivnûna v˘Ïivou i celkov˘m zdravotním stavem dítûte. JestliÏe dítû nepfiib˘vá a neroste, je tfieba pátrat po pfiíãinû. Neprospívání mÛÏe b˘t akutní (náhle vzniklé) nebo chronické (déle trvající, vleklé). Pfiíãinou neprospívání mÛÏe b˘t nedostateãné mnoÏství nebo chybné sloÏení potravy, poruchy pfiíjmu a vstfiebávání potravy, nesná‰enlivost nûkteré její sloÏky, opakované prÛjmy. Stav mÛÏe b˘t zpÛsoben také anémií (sníÏen˘m mnoÏstvím hemoglobinu - ãerveného krevního barviva), opakovanou ãi chronickou infekcí (napfiíklad moãov˘ch cest), dal‰í pfiíãinou mohou b˘t nûkteré vrozené vady (napfiíklad srdce, ledvin), nûkteré metabolické vady (poruchy látkové pfiemûny), endokrinologická onemocnûní (poruchy funkce Ïláz s vnitfiní sekrecí).

V˘voj zubÛ Dûtské zuby doãasné neboli mléãné se profiezávají individuálnû, zhruba mezi 6. aÏ 30. mûsícem vûku. Mléãn˘ch zubÛ je celkem 20. Nejprve se profiezávají dolní stfiední fiezáky (ãili jedniãky) - nûkdy nejprve jeden, jindy se mohou profiezat témûfi souãasnû oba dva, potom jedniãky horní. Zoubky dolního oblouku se vût‰inou profiezávají o nûco dfiíve neÏ zoubky horní. Následují dal‰í fiezáky (dvojky), pak první stoliãky (ãtyfiky), ‰piãáky (trojky) a nakonec dal‰í stoliãky (pûtky). Dobu a pofiadí profiezávání mléãn˘ch zubÛ ukazuje tabulka: vnitfiní fiezáky vnûj‰í fiezáky první stoliãky ‰piãáky druhé stoliãky

6.–12. mûsíc 9.–14. mûsíc 16.–20. mûsíc 17.–22. mûsíc 24.–30. mûsíc

Toto rozmezí je pouze orientaãní, u jednotliv˘ch dûtí mohou b˘t odchylky. V˘voj kontroluje pfii pravideln˘ch prohlídkách dûtsk˘ lékafi. Profiezávání zubÛ mÛÏe probíhat zcela bez problémÛ, první zoubek na sebe upozorní aÏ cinknutím o lÏiãku. âastûji se v‰ak vyskytují u dûtí rÛzné pfiíznaky od v˘razného slinûní, pfies mrzutou náladu, nespavost, pláã, nûkdy i zv˘‰enou teplotu aÏ horeãku a nechutenství. Nûkteré z tûchto pfiíznakÛ mohou v‰ak b˘t i pfiedzvûstí virózy ãi jiného onemocnûní, proto je lépe vãas vyhledat dûtského lékafie. V dobû profiezávání zubÛ mÛÏete pozorovat na dásni nejprve zdufiení, pak bûlav˘ hrbolek. V této dobû se dûti snaÏí dávat si rÛzné vûci do úst a jejich „kousáním“ si profiezávání zubÛ usnadnit. Nûkterá chrastítka ãi krouÏky je moÏné vychladit v chlad-

25

niãce, tím dítûti ulevíme od bolesti. MÛÏete také zkusit masáÏ dásní. Jakmile se objeví první zoubky, je tfieba je zaãít ãistit - zpoãátku se dá pouÏít navlhãen˘ kapesník na prstu nebo namoãená vatová tyãinka ãi mulov˘ smotek, brzy v‰ak pfiecházíme na ãi‰tûní zubním kartáãkem, zatím bez zubní pasty. Dítû mÛÏe trénovat ãi‰tûní zubÛ pfii koupání ve vanû, nejdfiíve kartáãek jen kou‰e a je na Vás, abyste fiádnû vyãistila v‰echny plo‰ky zubÛ. âi‰tûní zubÛ na stupínku u umyvadla, zavádûní malého mnoÏství zubní pasty a nácvik vyplachování úst zkou‰íme u dûtí aÏ kolem jednoho a pÛl roku. V této dobû je také vhodné nav‰tívit dûtského zubního lékafie. Co je‰tû mÛÏete dûlat pro zdravé a krásné zuby Va‰eho miminka? DÛleÏitá je zdravá strava (u kojen˘ch dûtí zdravá strava matky) s dostatkem vitaminÛ a minerálÛ (vitamin D, vápník, stopové prvky), znám je i v˘znam fluoridÛ pro zv˘‰ení odolnosti zubní skloviny (v tabletách, jako souãást zubních past ãi obkladÛ). Dále se snaÏte nedávat dítûti zbyteãnû dudlík a uÏ vÛbec ne jej namáãet do medu (coÏ se dfiíve ãasto dûlávalo), omezit sladkosti, po veãerním vyãi‰tûní zubÛ nedávejte dítûti uÏ nic jíst. âasto rodiãe zapomínají, Ïe za vznik zubního kazu mohou i bakterie, které se usidlují v dutinû ústní a které je moÏné pfienést na dítû. Proto pozor, neolizujte nikdy lÏiãku nebo dudlík, kter˘ dáváte dítûti do úst!

Smyslov˘ v˘voj

KoÏní citlivost a hmat Reakci na dotyk mÛÏeme pozorovat jiÏ u novorozence. Nejvût‰í citlivost mají rty, ústní sliznice, tváfie, dlanû a chodidla. Citlivost na bolest a zmûnu teploty se vyvíjí postupnû. Ve 3. mûsíci jedna ruãka objeví druhou, postupnû dítû tyto pohyby koordinuje zrakem, pozdûji si objeví i noÏky. Pfiedmûty prozkoumává i tím, Ïe si je dává do úst.

âich Novorozenec reaguje na urãité vÛnû nebo zápachy, pfiedev‰ím v‰ak na ãichové podnûty v souvislosti s jídlem.

Zrak

ChuÈ

Novorozenec vidí jiÏ od narození, ihned rozeznává svûtlo a tmu. Zpoãátku je dalekozrak˘, pfiedmûty je‰tû nefixuje. Novorozenec mÛÏe zpoãátku i obãas ‰ilhat, coÏ je dáno nezralou koordinací okohybn˘ch svalÛ. Objeví-li se v‰ak ‰ilhání náhle v pozdûj‰í dobû a je fixované, je tfieba vyhledat lékafie. Barva oãí je závislá na mnoÏství pigmentu (barviva) v duhovce, barvivo se zde ukládá postupnû bûhem prvního pÛlroku. Po narození mají tedy v‰ichni novorozenci modré oãi, s pfiib˘vajícím mnoÏstvím pigmentu se barva mûní, koneãnou barvu oãí získává dítû v 6 mûsících Ïivota. Koncem 1. mûsíce mÛÏe dítû krátce fixovat pfiedmût, kter˘ je v jeho zorném poli ve vzdálenosti asi 15 aÏ 25 cm. V této dobû také otáãí hlavu za svûtlem. Ve 3 mûsících dítû sleduje pfiedmûty, do sledování zapojuje i pohyby hlavou.

ChuÈ pro základní chuÈové vjemy je vyvinuta jiÏ od narození, sladkou chuÈ vnímají novorozenci jako pfiíjemnou, slanou, hofikou a kyselou jako nepfiíjemnou. Po ‰estém mûsíci mÛÏe dítû na základû chuÈov˘ch vlastností dávat pfiednost nûkter˘m jídlÛm, jiná mÛÏe naopak odmítat.

Sluch Miminko sly‰í od narození, v té dobû se ale je‰tû neotoãí za zdrojem zvuku. Na siln˘ zvukov˘ podnût reaguje novorozenec pohybem (úlekovou reakcí) nebo pláãem. Koncem prvního mûsíce se pfii zvukovém podnûtu spontánní hybnost dítûte zpomalí

26

nebo zastaví. Za zvukem se miminko otáãí aÏ od druhého nebo tfietího mûsíce vûku, v 6. mûsíci najde zdroj zvuku oãima. Ve tfietím mûsíci vydává dítû zvuky, které jsou je‰tû nediferencované, proto je v tomto vûku broukání dûtí na celém svûtû stejné. Rozdíly se objevují ve druhém pÛlroce, kdy miminko jiÏ vydávané zvuky diferencuje, pfiipodobÀuje je zvuku dospûl˘ch. Pfiípadné poruchy sluchu je potfieba vãas odhalit a léãit (napfiíklad sluchadly), aby nedo‰lo k opoÏdûní celkového v˘voje dítûte i v˘voje fieãi.

V˘voj fieãi Pro v˘voj fieãi je dÛleÏitá zvuková stimulace, na miminko je tfieba mluvit nebo mu zpívat jiÏ od novorozeneckého vûku – tedy uÏ v dobû, kdy na‰í fieãi je‰tû nerozumí. Na dítû mluvte pfii kaÏdé pfiíleÏitosti (napfi. pfii koupání, pfiebalování, atd.). Zásadnû ne‰i‰lejte! Zvukové podnûty by mûly b˘t pfiíjemné, pfiíli‰ hlasité zvuky dítû ru‰í a to pak mÛÏe b˘t neklidné.

27

Kdy miminka zaãínají mluvit? Následující pfiehled uvádí v˘voj fieãi pouze orientaãnû. V ‰esti t˘dnech se miminko uti‰í Va‰ím hlasem, v této dobû vydává slabé hrdelní zvuky (pfiipomínají ah, eh, uh). Ve tfiech mûsících se zaãíná otáãet za zvukem. JiÏ se smûje, v˘ská radostí, podvûdomû si brouká, zapadl˘ jazyk tvofií zvuky „gagaga“. Jazyk se postupnû dostává dopfiedu a kolem 6 mûsícÛ vznikají zvuky jako ma, ta, ba, pa, va. V této dobû se dítû otoãí za zvukem a najde jeho zdroj oãima. Reaguje na emocionálnû rozdíln˘ hlas maminky. V 8. mûsíci opakuje slabiky, v 9. mûsíci zdvojuje slabiky a napodobuje zvuky. V 10. mûsíci se pokou‰í fiíci ma-ma, ta-ta, poznává v˘znam tûchto slov. V 11. mûsíci fiíká jedno smysluplné slovo, v té dobû jiÏ rozumí v˘znamu jednoduch˘ch povelÛ jako dej, vstaÀ, otevfii, zavfii pusinku. Ve dvanácti mûsících vysloví jiÏ dvû slova s v˘znamem. V˘voj fieãi probíhá postupnû, mÛÏe b˘t opoÏdûn nebo poru‰en z rÛzn˘ch pfiíãin. Kromû chudé stimulace nedostateãn˘m mluvením na dítû to mÛÏe b˘t zpÛsobeno napfiíklad poruchou sluchu, poruchou ovládání mluvidel nebo poruchou intelektu. ¤eã se opoÏìuje také pfii poruchách zraku, protoÏe tehdy dostává dítû ménû podnûtÛ z okolí.

Psychomotorick˘ v˘voj dítûte Na psychomotorick˘ v˘voj dítûte má vliv nûkolik faktorÛ, vedle vrozené dispozice dané geneticky je ovlivnûn v˘chovou (rodinn˘m prostfiedím), ale i jeho zdravotním stavem. Uveden˘ pfiehled jednotliv˘ch dovedností je pouze orientaãní. Dovednosti sleduje a hodnotí dûtsk˘ lékafi pfii pravideln˘ch preventivních prohlídkách. V pfiípadû opoÏdûní nebo nerovnomûrného v˘voje doporuãí potfiebná opatfiení – napfiíklad rehabilitaci, neurologické ãi jiné vy‰etfiení.

Novorozenec (1.-28. den) V poloze na zádech otoãí hlavu ze strany na stranu, kope nohama, konãetiny drÏí pokrãené, ruce jsou sevfieny v pûst. V poloze na bfií‰ku se pokou‰í zvednout hlavu, pfietoãí ji na stranu. Zkou‰íte-li pfiitáhnout miminko do sedu, nepfiitahuje se, ani nezvedá hlavu. Projevují se ãetné novorozenecké reflexy, nûkteré z nich mizí kolem 3. mûsíce (napfiíklad pochodov˘ mechanismus, MoroÛv reflex), jiné pfietrvávají dále (sací, polykací, hledací). MoroÛv reflex znamená, Ïe podtrhneme-li plenu pod dítûtem, zareaguje nejprve rozhozením paÏí, a poté paÏe pfiekfiíÏí - objímací fáze. Pochodov˘ mechanismus se projevuje tak, Ïe pokud dítû drÏíme

28

vzpfiímené ve visu a dotkne se chodidly podloÏky, zaãne pochodovat. Novorozenec rozezná svûtlo a tmu, krátce fixuje svûtl˘ pfiedmût. Na silné zvukové podnûty reaguje úlekovou reakcí nebo pláãem. Vydává slabé zvuky.

První trimenon (1.-3. mûsíc) V prÛbûhu prvních tfií mûsícÛ vûku se spontánní a necílené hrubé pohyby postupnû mûní na koordinované. V poloze na zádech dítû postupnû objeví svoje ruce, sleduje jejich pohyb zrakem a dává si je do úst (souhra oko–ruka–ústa). Pfii posazování do sedu udrÏí hlavu pfii sklonu do 50-60 stupÀÛ. Na bfií‰ku „pase hfiíbátka“ – zvedá hlavu asi do 45 stupÀÛ, opírá se pfiitom pfiedloktím o podloÏku. Ve visu jiÏ mizí pochodov˘ mechanismus, váhu na dolních konãetinách dítû neudrÏí. V závûsu pod bfií‰kem drÏí miminko hlavu v rovinû tûla, konãetiny jsou pokrãeny a visí dolÛ. V této dobû dítû zaãíná sledovat hraãku, její pohyb sleduje i pohybem hlavy. Vûdomû se usmívá, na zvukové a zrakové podnûty reaguje Ïiv˘mi pohyby konãetin. Zaãíná se otáãet za zvukem. JiÏ se smûje, v˘ská radostí, podvûdomû si brouká, zapadl˘ jazyk tvofií zvuky „gagaga“.

Druh˘ trimenon (4.-6. mûsíc) Ke konci druhého ãtvrtletí prvního roku vûku si dítû zaãíná hrát s nohama, dává si palec u nohy do úst (souhra oko-ruka-noha-ústa). V poloze na zádech zvedá a pfiedklání hlavu, v poloze na bfií‰ku zvedá hlavu vysoko - do 90 stupÀÛ, souãasnû má zvednut˘ trup aÏ do bederní oblasti, pfiitom se opírá o paÏe nataÏené v lokti, dlaÀ na podloÏce je oproti pfiedchozí pûstiãce otevfiená. Ve stoji pfii drÏení v podpaÏí udrÏí hmotnost tûla, ve visu bfií‰kem dolÛ zvedá hlavu i noÏky nad úroveÀ trupu. Pfii rychlém pfiiblíÏení k podloÏce dítû reflexnû napne ruãky, aby zabránilo pádu na obliãej (takzvan˘ stfiemhlav˘ reflex). Zaãíná se pfievracet na bok, na bfií‰ko, z bfií‰ka na záda. V této dobû jiÏ dítû sleduje pohyb osob v místnosti, poznává maminku. Uãí se aktivnû uchopovat hraãku nad sebou. V 5. mûsíci po ní sahá je‰tû obûma rukama, v 6. mûsíci jiÏ jen bliωí rukou a zvládá si ji pfiendat z jedné ruky do druhé. V této dobû se otoãí za zvukem a najde jeho zdroj oãima. Reaguje na emocionálnû rozdíln˘ hlas matky, v˘ská, raduje se z pozornosti, odpovídá Ïvatláním (slabiky ma, ta, ba, pa, va).

Tfietí trimenon (7.-9. mûsíc) V této dobû jiÏ dítû na zádech nevydrÏí - v sedmém mûsíci sedí, mÛÏe-li se pfiidrÏet. V 8. mûsíci sedí nedrÏené miminko v pfiedklonu, opírá se pfiitom vpfiedu o ruce.

29

Samo se posadí, zaãíná lézt. Nûkteré dûti lezou po kolenou a dlaních, ãást dûtí se posunuje po zadeãku. DrÏíte-li dítû za obû ruce, stojí. Postupuje i v˘voj ruky, v 8. mûsíci dítû uchopí pfiedmût mezi palec a ukazovák, v této dobû sleduje i drobné pfiedmûty a sbírá je (drobek, korálek). Hraãkou tluãe do stolu, v 8. mûsíci udrÏí v kaÏdé ruce jednu hraãku, v devíti mûsících jimi tluãe o sebe. Hraãky zámûrnû hází na zem a sleduje, jak padají. Umí si drÏet rohlík a jíst ho. Komunikuje gesty i zvuky, opakuje a zdvojuje slabiky, napodobuje zvuky, jeho hlasov˘ projev se blíÏí zvukÛm matefi‰tiny. Nauãí se tleskat (dûlat paci-paci) a mávat (pápá), rádo se schovává za nábytek. V této dobû miminko rozpozná nové tváfie, mÛÏe na nû doãasnû reagovat úzkostí.

âtvrt˘ trimenon (10.-12. mûsíc) V této dobû se miminko pfiitahuje do stoje za pomoci pfiedmûtÛ (ohrádka, post˘lka, nábytek), samo se posadí z polohy na kolenou. Záda se v sedu vzpfiimují, jiÏ nejsou v˘raznû kulatá. Miminko leze obratnû po kolenou nebo se pohybuje „jako medvûd“ – po dlaních a chodidlech. Uvádí se, Ïe asi 15 % dûtí zaãne chodit bez pfiedchozího lezení. Obchází kolem nábytku - pohybuje se do stran nebo jde dopfiedu, pokud dítû drÏíme za ruce. V jedenácti mûsících vyleze na vyv˘‰enou plochu 20 cm (napfiíklad schod). Nûkteré dûti udûlají kolem jednoho roku vûku první samostatné krÛãky. V 15 mûsících zvládne samostatnou chÛzi bez opory jiÏ 90-95 % dûtí. První chÛze je nejistá, má ‰irokou základnu, dítû se kolébá, ruãky b˘vají zvednuty a roztaÏeny. V této dobû dítû vûnuje pozornost drobn˘m pfiedmûtÛm a prozkoumávání prostoru, strká prsty do oãí, klíãov˘ch dírek – pozor na elektrické zásuvky! Dá kostku do hrnku, minci do pokladniãky. Zkou‰í jíst lÏiãkou. Ve 12 mûsících vysloví jiÏ dvû slova s v˘znamem. Zlep‰uje se porozumûní fieãi, rozumí jednoduch˘m v˘zvám: ne, otevfii – zavfii, vstaÀ, kde je bába, táta. Dítû se rádo uãí rÛzné hfiíãky (bubu - kuk, jak jsi velk˘), napodobuje gesta, zvuky a v˘razy tváfie.

Plavání kojencÛ Plavání kojencÛ je poslední dobou velmi oblíbené a vyhledávané rodiãi. Má fiadu pozitivních vlivÛ na dítû, vede k rozvoji motoriky a pohybov˘ch dovedností, uãí dítû nebát se vody, vydechovat pod vodu a tím prohloubit d˘chání. Udává se, Ïe tyto dûti pak ménû ãasto trpí onemocnûními d˘chacích cest. Vliv na niωí nemocnost má i jejich otuÏování. I pro rodiãe je plavání kojencÛ nepochybnû pfiínosem – jedná se o zpestfiení programu, poznávají své dítû v nov˘ch situacích, tím se prohlubuje vztah mezi nimi. ZároveÀ tu mají maminka s tatínkem moÏnost setkat se s ostatními rodiãi

30

stejnû star˘ch dûtí a vzájemnû si vymûÀovat zku‰enosti s v˘chovou a péãí o nû. Dozvûdí se nûco o pohybovém v˘voji dûtí od zku‰en˘ch instruktorÛ ãi instruktorek, nauãí se nové hry. Urãitû nesmíte zapomenout ani na sebe. Také Vám pohyb a otuÏování velmi prospûje. Pfii plavání kojencÛ je potfieba dodrÏet nûkteré zásady – hlavní je hygiena. V˘cvik probíhá od 2-3 mûsícÛ ve vanách po jednom dítûti, pfied tímto vûkem lze „plavat“ s dítûtem doma ve vanû. Do speciálních bazénkÛ pfiecházejí dûti v mal˘ch skupinkách (5 dûtí a rodiãÛ) aÏ od 5-6 mûsícÛ. V˘cvik by mûl probíhat pod vedením zku‰eného instruktora, kter˘ zná i psychomotorick˘ v˘voj dítûte, umí dûti zaujmout hrou a pfiistupovat k nim individuálnû. KaÏdé dítû je jiné, nûkteré mÛÏe b˘t nûkdy nespokojené, je na rodiãích a instruktorovi, aby to rozumnû zvládli. Do bazénu nejdeme, kdyÏ je dítû nemocné – mÛÏe se zhor‰it zdravotní stav dítûte, ale mohou se nakazit i ostatní dûti. Má-li dítû ekzém, kter˘ se pobytem v bazénu zhor‰uje, je tfieba se poradit s dûtsk˘m lékafiem a pfiípadnû plavání ukonãit.

Noãník Kdy zaãít uãit dítû pouÏívat noãník je ãastá otázka. V dobû, kdy dítû je‰tû samo dobfie nesedí, nejsou jeho zádové svaly schopny udrÏet pátefi ve správné poloze. Kromû v˘voje zádov˘ch svalÛ je tfieba brát v úvahu v˘voj svûraãÛ moãového mûch˘fie a koneãníku, ale i psychick˘ v˘voj dítûte - to by mûlo pochopit, co se od nûj posazením na noãník chce. Jednoznaãná odpovûì, kdy zaãít trénovat pouÏívání noãníku, není. Vût‰inou se uvádí nejvhodnûj‰í doba kolem 1 roku aÏ 15 mûsícÛ vûku. Noãník by mûl mít správnou velikost, mûl by b˘t stabilní a nemûl by b˘t studen˘. Dítû by se s ním mûlo nejprve seznámit, vyzkou‰et si sezení na nûm. Vhodné je vysazování v klidu, nikdy ne „za trest“. Není dobré zahajovat uãení na noãník pfii mimofiádn˘ch situacích (napfi. kdyÏ je dítû nemocné, v neznámém prostfiedí na dovolené, atd.) Dobré je snaÏit se odhadnout dobu stolice ãi moãení, tak máte vût‰í ‰anci na úspûch. Dítû nechte sedût na noãníku asi 5 minut, pfii neúspûchu to zkou‰ejte asi po 1,5 hodinû znovu. Pfii úspûchu nezapomínejte dítû pochválit, pfii neúspûchu je nehubujte! Postupnû si zaãne samo fiíkat, zpoãátku nûkdy aÏ poté, co se poãÛralo. Snáze se dûti uãí na noãník v letním období, kdy mohou bûhat na zahradû bez plen. Na noc, odpolední spaní a del‰í cesty zpoãátku pleny je‰tû dávejte. Vynechte je aÏ tehdy, kdyÏ se dítû nepomoãí nûkolikrát po sobû bûhem odpoledního spánku, pak teprve zkou‰ejte nechat je bez plen i v noci.

31

Hraãky Hraãky hrají v Ïivotû dítûte dÛleÏitou úlohu. Obklopují je od nejranûj‰ího vûku a pomáhají v jeho psychomotorickém v˘voji. Hraãky je tfieba vybírat s rozvahou. Dívejte se nejen na to, jak jsou roztomilé ãi barevné, ale zda jsou také bezpeãné. Vzhledem k tomu, Ïe kojenci dávají v‰echno do úst, je dÛleÏité, aby byly hraãky vyrobeny z materiálÛ, které ne‰kodí zdraví (pozor na nûkteré plasty, nátûrové hmoty dfievûn˘ch hraãek). Nezávadnost pouÏit˘ch materiálÛ by mûla b˘t potvrzena schvalovací znaãkou na obalu hraãky. Z bezpeãnostního hlediska je také tfieba, aby hraãka neobsahovala malé ãásti, které by dítû mohlo vdechnout nebo spolknout. Dále si v‰ímejte toho, zda hraãka nemá ostré hrany ãi v˘bûÏky, kter˘mi by se dítû mohlo poranit. Z hygienického hlediska je dÛleÏitá moÏnost ãi‰tûní hraãek. Nûkteré jsou omyvatelné, z ply‰ov˘ch a textilních hraãek vybíráme ty, které je moÏno prát. Pfii v˘bûru hraãek pfiihlíÏíme také k vûku dítûte. Miminko sly‰í jiÏ od narození, proto jsou pro ty nejmen‰í urãena rÛzná chrastítka a hraãky, které vydávají rÛzné zvuky ãi hrají melodii. Zvuk by mûl b˘t pfiíjemn˘, nemusí b˘t moc hlasit˘. Hraãky umístûné v zorném poli ve vzdálenosti 15-25 cm vidí dítû koncem 1. mûsíce, proto hraãky umisÈujte do jeho blízkosti. MÛÏete je zavûsit nad dítû nebo vyuÏít rÛzné hrazdiãky a kolotoãe se zavû‰en˘mi hraãkami. Od 3. mûsíce dítû sleduje hraãky i otoãením hlavy, postupnû na nû zaãíná i sahat, kolem 6. mûsíce si je zaãíná pfiedávat z ruky do ruky. Vhodné jsou hraãky, které jsou lehké a dají se snadno uchopit. Mezi 4. a 6. mûsícem dítû zaãíná rozeznávat barvy (pojmenuje je aÏ ve 3-4 letech). Ve druhém pÛlroce jiÏ miminko prozkoumává okolí, v této dobû jsou vhodné hraãky, které rozvíjejí jeho dovednosti. Jsou to napfiíklad hraãky, které po stlaãení jednotliv˘ch ãástí vydávají rÛzné zvuky, dále kostky, míãe, autíãka, jednoduché stavebnice, hraãky, kde mÛÏe dítû vkládat rÛzné tvary do pfiíslu‰n˘ch otvorÛ. V této dobû si zaãínejte s miminkem prohlíÏet plastikové kníÏky ãi leporela urãená pro nejmen‰í. Pfii koupání vyuÏívejte plovoucí hraãky i rÛzné nádoby, kter˘mi dítû mÛÏe pfielévat vodu. Na spaní dávejte miminku do post˘lky oblíbenou ply‰ovou nebo textilní hraãku.

dobû pfiedstavuje ohrádka pro miminko bezpeãn˘ a ãist˘ prostor. Ohrádka by mûla b˘t ze zdravotnû nezávadného materiálu, omyvatelná, pevná, postranice by stejnû jako dûtská post˘lka nemûly mít otvory pfiíli‰ ‰iroké, aby jimi dítû nemohlo prostrãit hlaviãku. Do ohrádky dáme miminku hraãky, aby si mohlo hrát. V ohrádce by se mûlo cítit pfiíjemnû, nesmí tam b˘t dáváno „za trest“. Nûkteré dûti se zaãínají jiÏ v 9. mûsíci stavût a od 10. mûsíce úkroky obcházet ohrádku. To je velmi dÛleÏité pro nácvik chÛze, naopak rÛzná chodítka jsou pro dûti nevhodná. Rodiãe nûkdy dávají dûti do chodítka, aby nûkam nevlezly nebo nespadly. K úrazu v‰ak mÛÏe dojít, kdyÏ se s chodítkem dostane na okraj schodÛ. Dítû, které je‰tû samo nestojí, se v chodítku spí‰e odráÏí, mÛÏe se tak naru‰it pohybov˘ vzorec potfiebn˘ pro nácvik chÛze, z tohoto dÛvodu nelze chodítka doporuãit.

NezapomeÀ, maminko 1. chodit s dítûtem na preventivní prohlídky k dûtskému lékafii, ten sleduje rÛst i v˘voj dítûte 2. kaÏdé dítû je jiné, nûkteré umí dfiíve to, jiné nûco jiného 3. profiezávání zubÛ probíhá od 6. mûsíce, mÛÏe b˘t provázeno slinûním, pláãem, nechutenstvím, teplotou 4. zoubky je tfieba ãistit hned, jak se objeví 5. dudlík dítûti zbyteãnû nevnucujte, nikdy ho nenamáãejte do medu ani neolizujte 6. pro v˘voj dítûte je dÛleÏitá stimulace – mluvte na dítû, zpívejte mu, hrajte si s ním

Ohrádka Miminko nikdy nenechávejte bez dozoru na vyv˘‰eném místû, napfiíklad na pfiebalovacím pultû nebo na pohovce. JiÏ v novorozeneckém vûku by se totiÏ mohlo posunout a spadnout. Kolem 6. mûsíce vûku se dítû zaãíná pfietáãet z bfií‰ka na záda a naopak, je dobré rozloÏit na zem ãistou deku a poskytnout mu tak oproti post˘lce vût‰í prostor. V dobû, kdy se zaãíná pohybovat plazením nebo lezením, musíme sledovat, kam se pohybuje, protoÏe v okolí na nû mohou ãíhat rÛzná nebezpeãí. V této

32

33

Bezpeãn˘ domov KaÏdá maminka touÏí po tom, aby její miminko Ïilo ve zdravém a bezpeãném prostfiedí. V takovém, kde mÛÏe bez obav provádût své první v˘pravy za poznáním a které ochrání jeho zdraví. V následující kapitole Vás seznámíme s tím, jak miminku zajistit bezpeãn˘ domov, jak rozpoznat, Ïe je nemocné, a jak v takovém pfiípadû postupovat. VÏdyÈ zdraví dítûte je hodnota, kterou nelze vyãíslit.

34

35

Tam, kde je doma Domov je místo, kde dítû tráví spoustu ãasu. I zde na nû v‰ak mÛÏe ãekat spousta nebezpeãí. ¤ada dûtsk˘ch úrazÛ vzniká právû v domácím prostfiedí. Je na nás, dospûl˘ch, abychom dítû pfied v‰emi moÏn˘mi nástrahami vãas ochránili. Prevence je velmi dÛleÏitá, je tfieba poãítat i s tím, Ïe ãím je dítû star‰í a ‰ikovnûj‰í, tím snáze dokáÏe pfii prozkoumávání svého okolí nûkam vlézt, spadnout, nûco na sebe shodit, dát si do úst, atd. Nikdy si nesmíme fiíkat „tohle je‰tû nesvede, tam je‰tû nedosáhne“. V˘voj u dûtí pokraãuje velmi rychle, nûkdy ve skocích a to, co je‰tû vãera dítû nedokázalo, najednou umí. JiÏ u novorozence musíme poãítat s reflexy a nekoordinovan˘m pohybem. Nesmíme jej nechat ani na chvíli bez dozoru na vyv˘‰eném místû (na pohovce ãi na posteli bez postranic, na pfiebalovacím pultu), napfi. pfii pfiebalování, pfied koupáním. VÏdy stojíme u nûj. Otáãíme-li se pro nûco, je lépe dítû pfiidrÏet jednou rukou a musíme-li pro nûco dojít, dáme dítû radûji do dûtské post˘lky. Ani ve vaniãce a velké vanû nikdy nenecháváme novorozence a kojence bez dozoru. Pozor na opafieniny a popáleniny, vodu ve vanû je tfieba dobfie promíchat, zkontrolovat teplotu, dát pozor na kohoutek horké vody, protoÏe dítû jím v nestfieÏeném okamÏiku mÛÏe pootoãit. Opafiit se mÛÏe i vafiicí vodou, kávou, ãajem, polévkou, buì pfii nenadálém prudkém pohybu v blízkosti tûchto vûcí nebo napfi. zatáhnutím za cíp ubrusu ãi za ‰ÀÛru rychlovarné konvice. Kamna, radiátory a topná tûlesa je lépe opatfiit krytem, pfiípadnû nepou‰tût dítû do jejich blízkosti, stejnû jako do blízkosti Ïehliãky, kuchyÀského vafiiãe a trouby. S rozvojem jemné motoriky se dítûti zlep‰uje úchop. Je postupnû schopno vzít do ruky ãím dál men‰í pfiedmûty a samozfiejmû si je hned dává do pusy – pozor na ‰pendlíky, korálky, ofií‰ky ãi drobné kousky stavebnice spadlé na podlaze. Dítû také rádo prozkoumává zem v kvûtináãích, dává si do úst ãásti rostlin. Proto pozor na jedovaté rostliny, napfi. pokojová rostlina difenbachie mÛÏe zpÛsobit poleptání sliznic. Z dosahu dûtí je tfieba odstranit také ãisticí, mycí, prací a kosmetické prostfiedky, léky, alkohol, ostré a ‰piãaté pfiedmûty, plastové ta‰ky a igelitové sáãky. Nábytek v blízkosti dûtí by mûl mít zaoblené rohy, sklenûné v˘plnû by mûly b˘t vyrobeny ze speciálního tvrzeného skla. Dal‰í nebezpeãí pfiedstavují elektrické zásuvky, a proto je dobré opatfiit je krytem. V dne‰ní dobû je moÏné zakoupit spoustu dal‰ích uÏiteãn˘ch vûcí, které pfiispûjí k vût‰í bezpeãnosti Va‰eho domova, napfi. speciální zaráÏky, které nedovolí vût‰í otevfiení pootevfieného okna, otevfiení dvefií ãi zásuvek skfiíní. Schodi‰tû v rodinném domku je lépe opatfiit nízk˘mi dvífiky, která ochrání dûti pfied pády. Na zahradû pfiedstavují pro dítû nejvût‰í nebezpeãí nádoby s vodou (napfi. bazén, studna, sudy s de‰Èovou vodou), je potfieba je pfiikr˘t ãi ohradit. Urãitû se Vám vyplatí zamyslet se nad bezpeãím Va‰eho domova a vûnovat trochu ãasu a penûz prevenci dûtsk˘ch úrazÛ.

36

Preventivní prohlídky v 1. roce Ïivota dítûte Novorozenci a kojenci jsou v prÛbûhu prvního roku zváni na nûkolik preventivních prohlídek. Tyto prohlídky provádí praktick˘ lékafi pro dûti a dorost: • po návratu z porodnice • ve 14 dnech • v 6 t˘dnech • ve 3 mûsících • ve 4 a pÛl mûsících • v 6 mûsících • v 8 mûsících • v 10 mûsících • ve 12 mûsících (podle potfieby i ãastûji). Rodiãe jsou s dûtmi zváni do poradny písemnû pozvánkou, nebo si pfii náv‰tûvû lékafie pfiímo domluví termín pfií‰tí preventivní prohlídky. Dûtsk˘ lékafi má pro tyto prohlídky vyãlenûny zvlá‰tní hodiny – mimo ordinaãních hodin pro nemocné, aby nedocházelo k setkávání zdrav˘ch a nemocn˘ch dûtí v ãekárnû. Úãelem preventivních prohlídek je sledování správného rÛstu a v˘voje. Je-li dítû pravidelnû sledováno, mÛÏe se vãas odhalit pfiípadná odchylka, ale hlavnû je moÏné vãas zahájit potfiebná opatfiení – léãbu nebo rehabilitaci. Pfii prohlídce je tedy miminko zváÏeno a zmûfieno, kromû délky se pravidelnû mûfií i obvod hlaviãky (sleduje se také velikost lupínku neboli fontanely na hlavû). V˘sledné hodnoty jsou zakresleny do pfiíslu‰n˘ch grafÛ, ve kter˘ch mÛÏeme sledovat rÛst a také jej porovnat s hodnotami stejnû star˘ch dûtí, pfiípadnû urãit míru odchylky od normy. Tyto takzvané percentilové grafy jsou souãástí Zdravotního a oãkovacího prÛkazu dítûte. V rámci preventivní prohlídky je miminko peãlivû vy‰etfieno lékafiem, do celkového tûlesného vy‰etfiení patfií i sledování profiezávání a rÛstu zoubkÛ, orientaãní vy‰etfiení zraku, sluchová zkou‰ka, atd. Kromû tûlesného v˘voje se hodnotí i psychomotorick˘ v˘voj dítûte. Lékafi se ptá rodiãÛ na to, co jiÏ dítû umí, ale hlavnû sleduje jeho spontánní aktivitu, reakci na okolí, vy‰etfiuje reflexy a hodnotí dovednost dítûte v jednotliv˘ch polohách. Dále lékafi zji‰Èuje, jakou dostává miminko stravu (druh, mnoÏství, zpÛsob podávání) a radí mamince v dal‰ím postupu v otázkách v˘Ïivy. Pfiedepisuje dítûti vitamin D (prevence kfiivice), vitamin K (prevence krvácivé choroby novorozence), fluoridové tablety (prevence zubního kazu) a provádí oãkování. Praktick˘ lékafi pro dûti a dorost, kter˘ má miminko v péãi, také koordinuje pfiípadná dal‰í potfiebná vy‰etfiení, k nûmu se pak soustfieìují i zprávy z tûchto vy‰etfiení.

37

Preventivní prohlídky v‰ak slouÏí i ke zdravotní v˘chovû rodiãÛ i zodpovûzení jejich dotazÛ t˘kajících se péãe o dítû a jeho v˘chovy. V˘sledek preventivní prohlídky zapisuje dûtsk˘ lékafi do Zdravotního a oãkovacího prÛkazu.

Zdravotní a oãkovací prÛkaz dítûte a mladistvého ObdrÏí jej kaÏdé dítû jiÏ v porodnici pfii propu‰tûní domÛ. Zapí‰e se do nûj jméno a pfiíjmení dítûte, datum narození a rodné ãíslo, adresa, telefon a zdravotní poji‰Èovna. Na dal‰í stránce je místo pro doplnûní rodinné anamnézy – dûtsk˘ lékafi sem zapí‰e závaÏná onemocnûní, která se vyskytují v rodinû dítûte. Dal‰í ãást prÛkazu slouÏí pro záznamy proveden˘ch oãkování. Ve zdravotním prÛkazu je dále místo pro záznamy o pfiípadném podání krve a krevních derivátÛ, o proveden˘ch rentgenov˘ch vy‰etfieních ãi hospitalizaci dítûte. Nejvût‰í ãást prÛkazu slouÏí k záznamÛm v˘sledkÛ jednotliv˘ch preventivních prohlídek dítûte i mladistvého od pfievzetí do péãe z porodnice aÏ k v˘stupní prohlídce, která slouÏí jako pfiedávací prohlídka do péãe praktického lékafie pro dospûlé. V dal‰í ãásti prÛkazu jsou jiÏ v˘‰e zmiÀované percentilové grafy pro délku a v˘‰ku, hmotnostnû-v˘‰kov˘ pomûr (hmotnost vztaÏená k v˘‰ce), graf pro obvod hlavy a paÏe a grafy pro krevní tlak. Jako pfiíloha je do prÛkazu vloÏen se‰it se zdravotnick˘mi informacemi pro rodiãe. Pfii správnû vedeném zdravotním prÛkazu jsou zde uvedeny v‰echny dÛleÏité informace o zdravotním stavu dítûte – to ocení zejména lékafii, ktefií je nemají v trvalé péãi a o‰etfiují je v˘jimeãnû – pfii zástupu, na pohotovosti, je-li dítû mimo trvalé bydli‰tû (v dobû dovolen˘ch, pozdûji napfi. na ‰kole v pfiírodû). Noste proto Zdravotní a oãkovací prÛkaz na v‰echna oãkování i preventivní prohlídky, aby bylo moÏno pfiíslu‰né informace do prÛkazu zapsat. Berte jej s sebou i na pohotovost, na dovolenou apod., aby bylo moÏné zde zapsané informace vyuÏít.

Oãkování Novorozenec má pfii narození je‰tû nedozrál˘ systém obranyschopnosti proti infekcím. Imunitní systém postupnû dozrává, vlastní protilátky se teprve zaãínají tvofiit. V této dobû hrají dÛleÏitou roli matefiské protilátky - ãást jich pfiechází v prÛbûhu tûhotenství od matky do dítûte pfies placentu, po narození dítû dostává protilátky od matky kojením v mlezivu a matefiském mléce. Matefiské protilátky pfietrvávají i u dítûte ve vûku 6-12 mûsícÛ. Od narození si miminko zaãíná tvofiit vlastní protilátky také podle toho, s jak˘mi pÛvodci infekcí se setká. Oãkováním pomáháme miminku vytvofiit si protilátky proti rÛzn˘m závaÏn˘m one-

38

mocnûním. Tyto protilátky je pak chrání pfied nûkter˘mi druhy onemocnûní. Oãkování dûtí se provádí podle oãkovacího kalendáfie (nová úprava je platná od 1. 7. 2001) a je ze zákona povinné. Dítû, které pfiichází na oãkování, musí b˘t zdravé, bez teploty, nesmí b˘t v inkubaãní dobû (lékafii je tfieba nahlásit kontakt dítûte s infekãním onemocnûním). Oãkování provádí dûtsk˘ lékafi, kter˘ má dítû v péãi, po zváÏení aktuálního zdravotního stavu dítûte a po vylouãení situací, kdy by oãkování nebylo vhodné (stav pfii tûÏkém onemocnûní nebo po nûm, alergická rodinná zátûÏ, poruchy imunity, v˘raznûj‰í nedono‰enost). V nûkter˘ch pfiípadech je tfieba oãkování odloÏit nebo provést na specializovaném pracovi‰ti. Po oãkování se nûkdy mohou vyskytnout neÏádoucí pfiíznaky – napfiíklad zarudnutí aÏ mírné zatvrdnutí v místû vpichu, mírn˘ vzestup teploty, pfiípadnû lehk˘ prÛbûh daného onemocnûní. Dítûti podávejte dostatek tekutin, pfii vût‰ím vzestupu teploty lék proti teplotû, pfiípadnû kontaktujte lékafie.

Jednotlivé druhy oãkování V prvním roce vûku se dítû setkává s celou fiadou oãkování, první dostává jiÏ v porodnici, jedná se o oãkování proti tuberkulóze do levého ramínka. Po tomto oãkování b˘vá reakce aÏ po 4-6 t˘dnech – zarudnutí aÏ vfiídek v místû vpichu, pfiípadnû zvût‰ená mízní uzlinka v podpaÏní jamce. Následuje oãkování proti zá‰krtu, tetanu, dávivému ka‰li a novû souãasnû i proti Ïloutence (virové hepatitidû typu B) a proti onemocnûní zpÛsobenému hemofilem, kter˘ zpÛsobuje napfi. zánûty stfiedního ucha, mozkov˘ch blan ãi pfiíklopky hrtanové. Toto oãkování se dává do svalu, první dávka mezi 9.-12. t˘dnem (pfii zhojené reakci po oãkování proti tuberkulóze), druhá dávka následuje po ãtyfiech t˘dnech (mezi 13. a 16. t˘dnem). Tfietí dávka následuje za dal‰í 4 t˘dny (17.-20. t˘den), tentokrát bez Ïloutenky, ta se pfieoãkovává aÏ za 5 mûsícÛ po druhé dávce (33.-36. t˘den). Oãkování proti dûtské obrnû (poliomyelitidû) se provádí jako celostátní akce, vût‰inou v bfieznovém a kvûtnovém termínu. K oãkování pfiichází dûti narozené do konce pfiedchozího roku (18 t˘denní aÏ 16,5 mûsíãní), v pfií‰tím roce se toto oãkování opakuje. Oãkovací látka se podává lÏiãkou do úst (kromû lÏiãky je potfieba pfiinést si s sebou i tekutinu na zapití, není-li dítû kojeno). Dal‰í oãkování proti spalniãkám, pfiíu‰nicím a zardûnkám se provádí aÏ v 15. mûsíci vûku.

KdyÏ je dítû nemocné Pfiáním v‰ech rodiãÛ je mít zdravé a krásné miminko. Ale jiÏ v novorozeneckém a kojeneckém vûku se u nûj mÛÏe vyskytnout nûkteré z fiady onemoc-

39

nûní. Abychom vãas rozpoznali pfiíznaky choroby, je tfieba znát dobfie své dítû – pak si mÛÏete v‰imnout i drobn˘ch odchylek v jeho chování, které Vás mohou na poãínající onemocnûní upozornit. ZároveÀ je dobré znát alespoÀ nejãastûj‰í onemocnûní, která se u dûtí vyskytují, abyste vûdûla, ãeho si máte v‰ímat. Pfii nejistotû je lépe kontaktovat lékafie – lépe i tfieba zbyteãnû, neÏ nûco prome‰kat.

jsou to kfieãe pfii teplotû, pfii nich je tfieba volat lékafie a hlídat, aby se dítû pfii kfieãích neporanilo a nepfiestalo d˘chat. Jako prevenci febrilních kfieãí doporuãí lékafi v nûkter˘ch pfiípadech podat pfii vzestupu teploty preventivnû lék proti kfieãím.

Zmûna barvy kÛÏe

Jak se nemoci nejãastûji projevují? U nejmen‰ích dûtí mÛÏe onemocnûní zaãínat právû zmûnou chování. Dítû mÛÏe více spát nebo mÛÏe b˘t naopak neklidné, ãasto se objevují problémy s jídlem – dítû se o nû nehlásí, ‰patnû a málo pije. Vût‰í dítû vyÏaduje pfiítomnost blízké osoby, usíná mimo obvyklou dobu spánku, je mrzuté. Dal‰ím ãast˘m pfiíznakem je pláã – dítû tak mÛÏe vyjadfiovat nespokojenost nebo bolest, pláã mÛÏe znít jinak neÏ obvykle.

Teplota

VyráÏka

Teplota je znám˘m pfiíznakem onemocnûní, nûkdy v‰ak nemusí b˘t ani pfii poãínající infekci pfiítomna – zejména u novorozencÛ – u nich nás na onemocnûní spí‰e upozorní v˘‰e uvedené problémy s pitím a zmûny chování. Teplomûr patfií k základnímu vybavení domácnosti s mal˘m dítûtem. Teplotu mÛÏeme mûfiit na rÛzn˘ch místech.

Na kÛÏi se mÛÏe objevit i vyráÏka - mÛÏe se jednat nejen o podráÏdûní kÛÏe, ale i o onemocnûní provázené vyráÏkou (fiada dûtsk˘ch infekãních onemocnûní, napfi. zardûnky, spalniãky, plané ne‰tovice, spála a dal‰í, ale i zánût mozkov˘ch blan). DÛleÏit˘ je kromû charakteru vyráÏky i zpÛsob, odkud a kam se vyráÏka ‰ífií. I na to se Vás bude lékafi ptát.

ZpÛsob mûfiení teploty Mûfiení teploty v podpaÏní jamce, známé od dospûl˘ch, pouÏíváme spí‰e u batolat. U novorozencÛ a kojencÛ mûfiíme teplotu nejãastûji v koneãníku. Pfii tomto mûfiení je vÏdy nutné pevnû drÏet dolní konãetiny dítûte, teplomûr pro ‰etrnûj‰í zavedení do koneãníku potfieme pfied zavedením krémem. Dal‰í moÏností je mûfiení teploty v ústech – digitálním teplomûrem nebo teplomûrem ve tvaru dudlíku, sklenûnému teplomûru v ústech se radûji vyhneme. Teplota dítûte kolísá bûhem dne, mûla by b˘t v rozmezí 36-37 stupÀÛ, pfii mûfiení v koneãníku nebo v ústech je tfieba pfiiãíst 0,5 stupnû Celsia – jedná se o centrální teplotu, která je právû o pÛl stupnû vy‰‰í neÏ teplota na povrchu (mûfieno v podpaÏní jamce). V tomto pfiípadû se teplota dítûte má pohybovat od 36,5 do 37,5 stupnû Celsia. Zjistíme-li teplotu vy‰‰í, je‰tû se nemusí jednat o nemoc, ãasté je pfiehfiátí dítûte, které je pfiíli‰ obleãeno ãi pfiikryto. Zkusíme dítû odkr˘t, odebrat vrstvu obleãení a po chvíli je opût pfiemûfiíme.

Febrilní kfieãe Pfii vysoké teplotû se mohou u nûkter˘ch dûtí vyskytnou takzvané febrilní kfieãe –

40

Pfii pfiehfiátí ãi horeãce je kÛÏe v˘raznû ãervená, v chladu bled‰í aÏ namodralá. V˘razné promodrání dítûte je vÏdy dÛvodem k pfiivolání lékafie! – ten vÏdy zkontroluje volné d˘chací cesty, d˘chání i srdeãní akci dítûte. MÛÏe se jednat o promodrání po ublinknutí, mÛÏe ale jít o problémy s d˘cháním, takto se mÛÏe projevit i srdeãní vada. O dal‰ím postupu pak rozhodne lékafi na základû vy‰etfiení. Îloutenka se mÛÏe vyskytnout u dítûte v prvních dnech po porodu a postupnû odezní. Náhle vzniklé Ïluté zbarvení dítûte v pozdûj‰ím období je dÛvodem k náv‰tûvû lékafie (mÛÏe se jednat o projev poãínající infekce ãi jiného onemocnûní). Pfii nedostatku ãerven˘ch krvinek (anémii neboli chudokrevnosti) je dítû bled‰í, neprospívá, mÛÏe mít men‰í chuÈ k jídlu.

Zvracení a prÛjem K dal‰ím pfiíznakÛm onemocnûní patfií pfiíznaky t˘kající se trávicího traktu – zvracení ãi zmûny charakteru stolice. U zvracení je dÛleÏité odli‰it ublinknutí od v˘razného zvracení, pfii opakovaném zvracení obloukem je tfieba vyhledat ihned lékafie. U dítûte mÛÏe totiÏ pfii v˘razném zvracení rychle dojít k dehydrataci (odvodnûní) a zmûnám ve sloÏení minerálÛ. Pfii dehydrataci vidíte oschlé rty, sucho v ústech, dítû je unavené, mÛÏe b˘t patrná i vpadlá velká fontanela (lupínek) na hlavû, dítû pfiestává moãit. K dehydrataci mÛÏe dojít i pfii v˘razném prÛjmu – vyskytnou-li se najednou u dítûte velmi ãasté stolice, a zejména objeví-li se ve stolici pfiímûs krve ãi hlenu, kontaktujte lékafie. Vzorek stolice je tfieba vzít v plenû s sebou k lékafii.

R˘ma a ka‰el Pfiíznaky t˘kající se d˘chacího ústrojí jsou od r˘my pfies ka‰el (such˘, vlhk˘, ‰tûkav˘) aÏ po ztíÏené d˘chání. Pfii poruchách d˘chání je tfieba ihned volat lékafie. Dal‰ím pfiíznakem onemocnûní, kdy je tfieba hned volat lékafie, jsou kfieãe a poruchy vûdomí. Kromû kfieãí, které se vyskytují u vysoké teploty, existuje i fiada jin˘ch pfiíãin.

41

Nejãastûj‰í nemoci miminek Novorozenecká Ïloutenka Po porodu mÛÏe b˘t novorozenec zbarven Ïlutû v dÛsledku pfiítomnosti Ïlutého barviva – bilirubinu. Ten vzniká rozpadem ãerven˘ch krvinek (erytrocytÛ). Pfied narozením je dítû jako ve vysokohorském prostfiedí – má relativnû ménû kyslíku, kyslík se ze vzduchu musí dostat pfies matãiny plíce do její krve, a pak pfies placentu pfiestoupí do krve plodu. Aby se plodu dostalo vût‰í mnoÏství kyslíku, má zmnoÏen˘ poãet ãerven˘ch krvinek. Po narození je v okolí dítûte kyslíku relativnû více, pfiebyteãné ãervené krvinky se rozpadávají, pfii odbourávání ãerveného krevního barviva vzniká Ïluté barvivo (bilirubin), které se dále zpracovává v játrech. âást rozpustná ve vodû se vyluãuje moãí, nerozpustná jde pfies Ïluãník do stfieva a vyluãuje se stolicí. Îloutenku novorozence ovlivní jednak to, jak rychle se Ïluté barvivo tvofií, ale i to, jak rychle se odbourává. V˘raznûj‰í Ïloutenka mÛÏe b˘t v pfiípadû neshody v krevní skupinû matky a dítûte (matka s krevní skupinou O nebo Rh negativní). Îluté barvivo má i urãitou ochrannou funkci, ale jeho extrémnû vysoká hladina by mohla b˘t pro dítû nebezpeãná. Pfii vy‰‰ích hodnotách bilirubinu v krvi je tfieba provádût rÛzná opatfiení, nejãastûj‰ím je fototerapie – modré svûtlo urãité vlnové délky, které rozkládá Ïluté barvivo na bezbarvé a na rozpustné ve vodû. Novorozenecká Ïloutenka obvykle odezní v prÛbûhu 1-2 t˘dnÛ, nûkdy mÛÏe odeznívat i déle (napfi. u nedono‰en˘ch novorozencÛ). Denní svûtlo pomáhá ústupu Ïloutenky, proto je dobré mít doma post˘lku u okna. JestliÏe se doma Ïloutenka v˘raznû prohloubí nebo miminko po ãase najednou znovu zeÏloutne, je tfieba kontaktovat lékafie, Ïluté zbarvení by mohlo b˘t i projevem poãínající infekce nebo metabolické vady.

R˘ma Projevuje se vodnatou aÏ hlenohnisavou sekrecí z nosu, „ucpan˘m“ nosem. R˘ma mÛÏe b˘t jedin˘m projevem nebo spolu s dal‰ími pfiíznaky souãástí virového nebo bakteriálního onemocnûní. Jak mÛÏete pomoci? Odsáváním sekretu z nosu (ústní nebo balónkovou odsávaãkou hlenÛ), zaji‰tûním prÛchodnosti nosu pfiedev‰ím pfied pitím a na noc - pfiípadnû podáváním nosních kapek (urãí lékafi), vûtráním místnosti a zvlhãováním vzduchu (rozvû‰ením vlhk˘ch plen v okolí post˘lky nebo na radiátory ústfiedního topení, zvlhãovaãem vzduchu), podáváním dostateãného mnoÏství tekutin, pfiípadnû léãbou teploty.

Konjunktivitida (zánût spojivek) Zánût spojivek se projevuje sekrecí z oãí, které jsou pak slepené. Sekrece mÛÏe b˘t vodnatá aÏ hnisavá. Jaké jsou pfiíãiny? MÛÏe se jednat o podráÏdûní nebo infekci zpÛsobenou viry ãi bakteriemi. Léãba spoãívá v opakovaném ãi‰tûní oãí oãními kapkami s dezinfekãním úãinkem (Ophthalmo-septonex). Do oka nakapeme kapky a sterilním

42

ãtvereãkem vytfieme smûrem od zevního koutku k vnitfinímu. JestliÏe sekrece pfietrvává nebo se zmûní na hnisavou, kontaktujte lékafie. Nûkdy je tfieba nasadit antibiotika ve formû oãních kapek, v nûkter˘ch pfiípadech je tfieba podat antibiotika i celkovû. Nûkdy je pfiíãinou pfietrvávající sekrece u oãí slepení slzn˘ch kanálkÛ, pak se na oãním oddûlení provádí jejich prÛplach.

Soor (mouãnivka) Projeví se jako bûlavé povlaky v dutinû ústní - na jazyku, na vnitfiní stranû tváfií a rtu, pod jazykem. MÛÏe se vyskytnout u novorozencÛ, v pozdûj‰í dobû b˘vá pfiíãinou napfiíklad pfiedchozí léãba antibiotiky. Jedná se o plísÀové onemocnûní zpÛsobené kvasinkami (kandida). Oproti zbytkÛm mléka v ústech se nedá setfiít. Dûti mohou hÛfie pít. Dutinu ústní vytíráme 2x dennû 0,5% vodn˘m roztokem genciánové violeti (fialová tekutina – pozor, barví). Je-li dítû kojeno, je tfieba takto o‰etfiit i bradavky matky. V nûkter˘ch pfiípadech je nutná i celková léãba.

Anémie (sníÏené mnoÏství hemoglobinu = ãerveného krevního barviva) Dítû je bledé, neprospívá, mÛÏe b˘t unavené a líné pfii pití. Diagnózu potvrdí vy‰etfiení krevního obrazu. Pfiíãin je celá fiada. Mohou zpÛsobit poruchu tvorby ãerven˘ch krvinek nebo jejich zv˘‰ené odbourávání. Nejãastûj‰í pfiíãinou u kojencÛ je nedostatek Ïeleza nutného pro tvorbu hemoglobinu (ãerveného barviva). Z dÛvodu sníÏené zásoby Ïeleza mohou mít ãastûji anémii dûti nedono‰ené, dûti z víceãetn˘ch tûhotenství, dûti po probûhlém krvácení v období kolem porodu. Z dÛvodu zv˘‰eného rozpadu ãerven˘ch krvinek mohou mít anémii dûti s v˘raznou Ïloutenkou v novorozeneckém období. Pfiíãiny anémie po prodûlané infekci mohou b˘t smí‰ené. Léãba se provádí podle pfiíãiny: Ïelezo, vitaminy, úprava stravy (dÛleÏitost zavedení maso-zeleninové dávky), nûkdy je tfieba podávat lék na stimulaci tvorby ãerven˘ch krvinek, v tûÏk˘ch pfiípadech je nezbytná transfuze krve.

Gastroezofageální reflux Jde o poruchu trávicího traktu, kdy se potrava ze Ïaludku vrací do jícnu. Projevuje se ãast˘m a opakovan˘m zvracením. Riziko spoãívá v tom, Ïe by mohlo dojít i k vdechnutí mléka a následn˘m d˘chacím obtíÏím. Dítû ponecháme ve zv˘‰ené poloze – v post˘lce podloÏíme matraci, umístíme je do sedaãky, krmíme ãastûji a po men‰ích dávkách. Necháme dítû odfiíhnout i mezi jídlem, zahu‰Èujeme stravu, pro dûti na umûlé stravû pouÏíváme antirefluxní mléka oznaãená A.R., pfiípadnû léky na úpravu motility (hybnosti) trávicího traktu. PotíÏe vût‰inou odezní s vûkem v dÛsledku hust‰í stravy a vzpfiimování dítûte.

43

Plané ne‰tovice

Otitis media (zánût stfiedního ucha)

Jsou virového pÛvodu, vysoce nakaÏlivé, s typickou vyráÏkou, která svûdí. Nejprve je to vodou naplnûn˘ puch˘fiek, kter˘ roste, praská, zasychá. Existují rÛzná stádia: puch˘fiek mÛÏe b˘t jen jeden nebo jich mÛÏe b˘t na-opak velmi mnoho, mohou se objevit také ve vlasech ãi ústech. Pfii léãbû pouÏíváme tekut˘ pudr, je nezbytné zabránit tomu, aby se dítû ‰krábalo. Podáváme tekutiny, léãíme teplotu.

MÛÏe b˘t komplikací r˘my, ale mÛÏe se vyskytnout i samostatnû. MÛÏe b˘t jednostranná i oboustranná, pfiíãinou jsou viry ãi bakterie. Jaké jsou pfiíznaky? Neklid dítûte, bolest v okolí u‰ního boltce zesilující se pfii tlaku, pfiípadnû vysoká teplota, pfii spontánním prasknutí bubínku v˘tok z ucha a ústup bolesti. Na základû u‰ního vy‰etfiení rozhodne lékafi o pfiípadné paracentéze (propíchnutí bubínku – pfii jeho vyklenutí), v nûkter˘ch pfiípadech nasadí antibiotika.

Podávání lékÛ Podávání lékÛ u novorozencÛ a kojencÛ má své zvlá‰tnosti. KaÏd˘ lék mÛÏe mít vedlej‰í ãi neÏádoucí úãinky, proto je tfieba podávat léky jen v odÛvodnûn˘ch pfiípadech. O podávání lékÛ vÏdy rozhoduje dûtsk˘ lékafi a je nezbytné pfiesnû se fiídit jeho pokyny a dodrÏet jím pfiedepsané dávkování i zpÛsob podání léku. Napfiíklad antibiotika je dÛleÏité podávat pravidelnû v pfiedepsanou dobu, protoÏe pfii nepravidelném podávání dojde k poklesu hladiny léku v krvi a lék je neúãinn˘. Vyskytnou-li se pfii podávání léku nûjaké neÏádoucí úãinky (napfiíklad vyráÏka, zvracení, prÛjem), kontaktujte lékafie a ten rozhodne o dal‰ím postupu. MoÏné neÏádoucí úãinky konkrétního léku jsou vÏdy uvedeny v pfiíbalovém letáku. Forma podávan˘ch lékÛ se u novorozencÛ a kojencÛ li‰í od formy pro vût‰í dûti ãi dospûlé. Nikdy nepodáváme novorozenci, kojenci a dítûti do 3 let vûku léky v tabletách, protoÏe by je dítû mohlo vdechnout. Pro tuto vûkovou kategorii jsou vhodné léky v kapkách, sirupu ãi ve formû ãípkÛ. Je-li nutno podat lék v tabletû, tabletu rozdrtíme a smícháme s mal˘m mnoÏstvím tekutiny. Léky mÛÏeme podat dítûti do úst lÏiãkou nebo injekãní stfiíkaãkou (bez jehly), pfiípadnû jej dáme dítûti vypít v malém mnoÏství tekutiny – nikdy jej nedáváme do velkého mnoÏství tekutiny (napfiíklad do celé dávky mléka), nemocné dítû mÛÏe vypít ménû a nedostane tak celou dávku léku. âípky se zavádûjí po vyndání z obalu do koneãníku.

Ménû ãasté nemoci miminek Zánût dutiny ústní (aftózní stomatitida) Jedná se o virové onemocnûní dutiny ústní, obvykle provázené teplotou. Projevuje se v˘sevem puch˘fikÛ v ústech i na rtech a jejich okolí. Dítû sliní, odmítá potravu. DÛleÏité je podávat mu dostatek tekutin, jídlo v ka‰ovité konzistenci, nedráÏdivé (napfi. banán). Léãba je zamûfiena na pfiíznaky - pfii teplotû podávejte paracetamol, místnû genciánovou violeÈ, provádûjte zábaly, o pfiípadné celkové léãbû rozhodne lékafi.

44

Angína (zánût krãních mandlí) Angína má vût‰inou prudk˘ zaãátek, projevuje se zdufiením a zarudnutím krãních mandlí, nûkdy s povlaky. Mízní uzliny na krku b˘vají zdufielé, dítû má problémy s polykáním, odmítá stravu, má vysokou teplotu. Lékafi nasadí antibiotika. Je nezbytné podávat dítûti dostatek tekutin.

Laryngitida (zánût hrtanu) MÛÏe se projevovat jen jako chrapot, ale i jako ‰tûkav˘ such˘ drsn˘ ka‰el a stridor (kokrhav˘ nádech) a du‰nost, která mÛÏe mít aÏ dramatick˘ prÛbûh. Pfiíãinou je otok a zúÏení hrtanu. Zhor‰ení nastává obvykle v noci po pfiedchozí r˘mû a ka‰li, ale mÛÏe se objevit i bez pfiedchozích projevÛ. Pfiíãinou jsou viry, bakterie, zneãi‰tûné ovzdu‰í (pozor na koufiení!), mÛÏe jít o alergick˘ podklad. Má obvykle sezónní v˘skyt (na podzim, v zimû). Léãba probíhá tak, Ïe dítû zklidníme, pomÛÏe vlhk˘ studen˘ vzduch (dítû v dece vezmeme k otevfienému oknu), dáme mu napít, léãíme teplotu. Pfiivolan˘ lékafi nebo lékafi na pohotovosti podá podle stavu dítûte kortikoidy (mají úãinek proti zánûtu a otoku), inhalace, v tûÏk˘ch pfiípadech je nutné i podání kyslíku, nûkdy musí b˘t pouÏito i umûlé d˘chání.

Bronchitida (zánût prÛdu‰ek) Zánût a otok sliznice prÛdu‰ek, pÛvodcem jsou viry a bakterie. Pfiíznaky jsou ka‰el provázen˘ nûkdy zvracením, pískot a vrzot pfii v˘dechu, pfiípadnû teplota. Lékafi ordinuje kapky nebo sirup na ka‰el – poãáteãní such˘ ka‰el je moÏné tlumit, pfii poãínající sekreci jiÏ ne. Podáváme léky, které fiedí sekret a usnadÀují vyka‰lávání, nûkdy je nutné podávat léky na roz‰ífiení prÛdu‰ek, inhalace, v nûkter˘ch pfiípadech antibiotika. Bronchiolitida postihuje nejmen‰í prÛdu‰ky a prÛdu‰inky, je provázena velkou sekrecí, du‰ností, obtíÏn˘m ka‰lem, zhor‰ením celkového stavu, vût‰inou je nezbytná intenzivní péãe.

45

PrÛjmové onemocnûní Projevuje se opakovanou fiídkou stolicí – mÛÏe b˘t vodnatá, napûnûná, rÛzné barvy, s pfiímûsí hlenu, krve, páchnoucí. Pfiíãinou jsou viry, bakterie, plísnû, paraziti, dietní chyba (koncentrované nápoje, ovocné ‰Èávy), potravinové otravy, stfievní alergie, poruchy trávení a vstfiebávání jednotliv˘ch Ïivin, porucha stfievní flóry po léãbû antibiotiky. Dítû je neklidné, ‰patnû spí, pláãe, odmítá stravu, dochází aÏ k jeho dehydrataci (odvodnûní), k poru‰e vnitfiního prostfiedí. Je nutno zavolat lékafie a ten rozhodne o zpÛsobu doplnûní tekutin (ústy nebo infuzí), o následn˘ch dietních opatfieních, v nûkter˘ch pfiípadech nasadí antibiotika.

K˘la Pokud se stfievo nebo vnitfinosti dostávají do v˘chlipky pobfii‰nice, vzniká k˘la. Nejãastûj‰í je k˘la pupeãní a tfiíselná. Projevuje se vyklenutím „boulí“ v pfiíslu‰né oblasti (v blízkosti pupku, v tfiísle – nad stydkou kostí nebo v ‰ourku), zhor‰uje se pfii kfiiku. Po zklidnûní dítûte se uvolní staÏené bfii‰ní svaly a vyklenutí mÛÏe zmizet, pfii pfietrvávání je tfieba nav‰tívit lékafie, kter˘ mÛÏe k˘lu vrátit a zacviãit v tom i rodiãe. Je-li k˘la velká a opakovanû se vyklenuje, plánuje se operaãní fie‰ení. JestliÏe dojde k zatvrdnutí nebo barevn˘m zmûnám v oblasti k˘ly, je nutná akutní operace.

Hydrokéla (vodní k˘la) Je to tekutina v ‰ourku v okolí varlete, vût‰inou se spontánnû vstfiebá do 3 mûsícÛ vûku, nûkdy je nutná operace.

Infekce moãov˘ch cest Pfii infekci moãov˘ch cest novorozencÛ a kojencÛ jsou pfiíznaky neurãité. MÛÏe to b˘t jen nechutenství, neprospívání, nûkdy i teplota a zmûna celkového stavu. Bakterie se dostanou do moãov˘ch cest vzestupnû pfies moãovou trubici, pfiípadnû z krve. Je tfieba myslet na vrozené vady v˘vodn˘ch moãov˘ch cest. Na vy‰etfiení se odebírá stfiední proud moãi po dÛkladném oãi‰tûní genitálu. Léãba se provádí antibiotiky.

Dûtská infekãní onemocnûní První skupinou jsou zardûnky, spalniãky a pfiíu‰nice. Jsou pÛvodu virového a dûti jsou proti nim oãkovány v rámci oãkovacího kalendáfie. Projevují se zv˘‰enou teplotou, zmûnou celkového stavu, v pfiípadû zardûnek a spalniãek vyráÏkou, zdufiením podãelistní slinné Ïlázy u pfiíu‰nic. Mezi dûtská infekãní onemocnûní patfií také spála. Je pÛvodu bakteriálního (strepto-

46

kok), pfiíznaky jsou teplota, bolesti a zarudnutí v krku, malinov˘ jazyk, drobná ãervená vyráÏka vystupující nad kÛÏi. Zaãíná obvykle v podbfii‰ku a na vnitfiních stranách stehen. Oblast kolem úst b˘vá bledá, s odstupem nastává olupování kÛÏe (hlavnû na rukou a nohou), léãba probíhá pomocí antibiotik.

Pro ty nejzvûdavûj‰í maminky Nemoci miminek vyskytující se zfiídka Astma bronchiale (prÛdu‰kové astma) Chronické onemocnûní, které má vût‰inou alergick˘ podklad. Jde o zúÏení a edém prÛdu‰ek spolu se zv˘‰enou sekrecí, pfii záchvatu se objevuje du‰nost a pískot pfii v˘dechu. DÛleÏitá je prevence – zjistíme a odstraníme moÏné alergeny (cigaretov˘ koufi, prach, pefií, domácí zvífiata). Léãbu profylaktickou (pfiedcházející záchvatÛm) i pfii záchvatu fiídí lékafi.

Pneumonie (zánût plic) Projevuje se zhor‰ením celkového stavu, teplotou, ka‰lem, du‰ností, zrychlen˘m d˘cháním. PÛvodci onemocnûní jsou viry, bakterie, plísnû, paraziti. Léãba novorozencÛ a nejmen‰ích kojencÛ probíhá obvykle v nemocnici. Kromû podpÛrné léãby (tekutiny, klid, kapky na ka‰el, dechová rehabilitace) se aplikují antibiotika podle typu pÛvodce nemoci.

Epiglotitida (zánût pfiíklopky hrtanové) Jedná se o Ïivotu nebezpeãné onemocnûní, o nûmÏ je lépe zmínit se i zde, tfiebaÏe vût‰inou postihuje dûti star‰í tfií let. Jde o otok vstupu do hrtanu, kter˘ zpÛsobuje du‰nost aÏ du‰ení. Nemoc má rychl˘ prÛbûh. PÛvodcem je nejãastûji bakterie hemofilus (novû se proti této nemoci nyní dûti oãkují). Pfiíznakem je náhlé rychlé zhor‰ování celkového stavu s teplotou, bez ka‰le, zastfien˘ hlas („jako knedlík v krku“), chrãivé d˘chání z hromadûní slin v krku, pískot pfii nádechu, zhor‰ující se du‰nost aÏ selhání dechu. Ihned volejte záchrannou sluÏbu! Dítû nechte sedût v pfiedklonu (pfiíklopka hrtanová odklopena), poãkejte na transport do nemocnice v doprovodu lékafie, vût‰inou je nezbytná intubace (zavedení cévky do prÛdu‰nice a tím zprÛchodnûní d˘chacích cest), podávají se antibiotika.

Onemocnûní srdce a cév MÛÏe se projevit promodráním (nûkdy jen kolem úst) ãi poruchami prokrvení – ihned voláme lékafie.

Pylorostenóza Porucha vyprazdÀování Ïaludku, kdy pfiíãinou je zbytnûlá svalovina svûraãe v dolní ãásti

47

Ïaludku. Svalovina Ïaludku se snaÏí zv˘‰enou ãinností protlaãit potravu zúÏenou ãástí, pak se pohyb otoãí a dítû zvrací obloukem. Zvracení je nejprve pouze obãasné, potom po kaÏdém jídle. Pfii opakovaném úporném zvracení obloukem dochází rychle k dehydrataci (odvodnûní) a rozvratu solí a vnitfiního prostfiedí. V tomto pfiípadû je nutná infuzní léãba a operace.

jakmile dítû promodrá má problémy s d˘cháním (du‰nost, sípavé d˘chání, vdechnutí cizího tûlesa) pfii vysoké teplotû

Náhlá pfiíhoda bfii‰ní Skupina akutních onemocnûní, kdy z rÛzn˘ch dÛvodÛ mÛÏe dojít k omezení prÛchodnosti stfieva nebo zhor‰ení jeho prokrvení (napfiíklad uskfiinutá k˘la, volvulus = pfietoãení stfieva, nûkteré vrozené vady trávicího traktu, invaginace = zasunutí stfieva do vedlej‰í ãásti) Pfiíznaky jsou postupné nebo dojde k náhlému zhor‰ení stavu dítûte, zvracení, vzedmutí a bolesti bfií‰ka, objevuje se krev ve stolici. Kontrola lékafiem je nezbytná, v nûkter˘ch pfiípadech následuje operace.

objeví-li se u dítûte kfieãe v pfiípadû bezvûdomí (napfi. po pádu, úrazu) pfii fialov˘ch skvrnách na kÛÏi zpÛsoben˘ch krevními v˘rony v pfiípadû popálení, opafiení dítûte v pfiípadû tonutí pfii podezfiení na otravu (vypití ãi poÏití jedovaté látky).

Torze varlete Pfietoãení varlete vedoucí k uskfiinutí pfiívodn˘ch cév varlete, které se projevuje bolestí, otokem a fialov˘m zbarvením ‰ourku. K záchranû varlete je nutná rychlá operace.

Meningitida (zánût mozkov˘ch blan) PÛvodci jsou bakterie, viry, plísnû. Z pfiíznakÛ se mÛÏe objevit zhor‰ení celkového stavu - dítû „vypadá ‰patnû“, vzniká aÏ ‰okov˘ stav, dítû je citlivé na dotek, objevuje se ztuhlost ‰íje, vyklenutá a napnutá fontanela, teploty, bolesti hlavy, otoky, krvácivé projevy (krvácení do kÛÏe u meningokokové infekce). Pfii podezfiení okamÏitû volejte lékafie, nezbytná je hospitalizace, razantní antibiotická (respektive protiplísÀová) léãba a léãba dal‰ích komplikací.

Kfieãe Pfiíãiny b˘vají rÛzné – od vysoké teploty pfies infekce, poruchy vnitfiního prostfiedí, otravy, úrazy. Je nutné ihned volat lékafie a dítû hlídat, aby nedo‰lo k zástavû dechu ãi ke zranûní. Léãba probíhá podle zji‰tûné pfiíãiny.

Naléhavé stavy Mohou nastat situace, kdy je tfieba jednat rychle, abychom zachránili zdraví ãi Ïivot dítûte. KaÏd˘ si pfieje, aby se s takovou situací nesetkal, ale je tfieba b˘t na takovou moÏnost pfiipraven – vûdût, co dûlat, jak se chovat, co zafiídit, kam volat. Nejlépe hned po pfiíchodu s novorozencem domÛ si poznamenejte telefonní ãíslo na pohotovost a na dûtského lékafie. Dobré je zopakovat si nouzová ãísla:

záchranka 155

Kdy je tfieba okamÏitû volat lékafie:

policie 158

Kromû zavolání lékafie je také nezbytné poskytnout první pomoc. KaÏd˘ rodiã by mûl znát základy resuscitace dítûte i základy poskytování první pomoci. Doma by nemûla chybût lékárniãka alespoÀ se základním vybavením umoÏÀujícím napfi. zastavení krvácení.

Pro ty nejzvûdavûj‰í maminky První pomoc JestliÏe dítû ned˘chá, je tfieba zahájit resuscitaci. Nejprve uvolníme d˘chací cesty a zkontrolujeme, zda nemá nûco v ústech – ústní odsaváãkou odsajeme obsah pfii ublinknutí. Umûlé d˘chání provádíme z úst do úst i nosu dítûte (na‰e rty obemknou pusu i nos dítûte), u novorozence vdechujeme pouze obsah dutiny ústní (plíce mají v této dobû mal˘ obsah). Frekvence d˘chání je 30-40 vdechÛ za minutu (dvojnásobek dechové frekvence dospûl˘ch). Po vdechu oddálíme na‰e ústa, dítû spontánnû vydechne. Pohledem kontrolujeme, zda se zvedá hrudníãek dítûte. Pfied zahájením d˘chání musíme zkontrolovat polohu dítûte, hlava nesmí b˘t v pfiedklonu (aby nedo‰lo k uzavfiení d˘chacích cest) – musí b˘t v prodlouÏení tûla, u star‰ích dûtí v mírném záklonu. JestliÏe do‰lo i k srdeãní zástavû – není hmatn˘ puls na krãních tepnách, zahájíme zevní srdeãní masáÏ. Ta se u novorozencÛ provádí dvûma prsty na dolní ãásti hrudní kosti, kterou stlaãujeme u novorozence a kojence asi 1-2 cm smûrem k pátefii, frekvence asi 100-140 stlaãení za minutu (dvojnásobek srdeãní frekvence dospûl˘ch). Stfiídáme jeden vdech a pût masáÏních pohybÛ srdce. Pokraãujeme do obnovení akce srdeãní nebo do pfiíchodu lékafie.

hasiãi 150

Toxikologické informace (v pfiípadû otravy) získáte na telefonním ãísle 02/24919293.

48

49

SIDS (syndrom náhlého úmrtí) Jedná se o náhlé úmrtí dítûte, které bylo do té doby zdravé. Poãet se udává dvû z tisíce Ïivû narozen˘ch dûtí a postiÏeni b˘vají pfiedev‰ím kojenci mezi 2.-12. mûsícem. Pfiíãina není známa. Existují rÛzné teorie, zkoumá se vliv bakterií, virÛ, zejména infekce d˘chacích cest, poruchy srdeãního rytmu, zvracení s následn˘m vdechnutím obsahu, poruchy látkové pfiemûny i vnitfiního prostfiedí. Mezi rizikové faktory patfií v˘skyt SIDS u sourozence, nedono‰enost, rizikov˘ porod, ‰patné sociální pomûry, drogy a koufiení v rodinû. Do souvislosti je dávána i poloha na bfií‰ku – proto by dítû do 1 roku vûku nemûlo spát bez dozoru na bfii‰e.

Tonutí Pozor na bazény, vodní nádrÏe, sudy s vodou. Jakmile dûti zaãnou lézt a pozdûji chodit, v‰e prozkoumávají. Proto je nezbytné mít je neustále pod dohledem. Pokud se dítû zaãne topit, rychle je vytáhneme z vody a vyãistíme ústa. Pokusíme se odstranit vodu z d˘chacích cest, provedeme resuscitaci.

Úraz elektrick˘m proudem Nebezpeãí vzniká pfii vkládání kovov˘ch pfiedmûtÛ do zásuvek, dotknutí se ‰patnû izolované ‰ÀÛry elektrického spotfiebiãe. Kromû lokálních proudov˘ch známek mÛÏe dojít k zástavû dechu, kfieãím, bezvûdomí. Pfii úrazu elektrick˘m proudem nejdfiíve dfievûn˘m pfiedmûtem odstraníme zdroj proudu, poté provedeme resuscitaci.

Aspirace (vdechnutí cizího tûlesa) Od 3. mûsíce dávají dûti v‰e do úst – pozor na ofií‰ky, bonbony, kousky mrkve, korálky, malé kousky hraãek! Pfiíznaky jsou úporn˘ záchvatovit˘ ka‰el, poruchy d˘chání. Hrozí kolaps plíce za pfiekáÏkou. V takovém pfiípadû co nejrychleji odstraníme cizí tûleso. První pomoc provádíme podle stáfií dítûte – uchopíme dítû za nohy a zkusíme pfiedmût vyklepat nebo pfiehneme dítû pfies koleno a úderem mezi lopatky zesílíme v˘dech, pfii neúspûchu ihned odvezeme dítû k lékafii, kter˘ vyndá pfiedmût pod bronchoskopickou kontrolou (zavedení optiky do prÛdu‰ek).

Popálení, opafiení Pozor na horkou vodu, napfi. strÏení rychlovarné konvice, pfievrhnutí hrnkÛ ãi sklenic s tepl˘m nápojem. Nebezpeãná jsou také kamna a topná tûlesa. Léãba probíhá tak, Ïe odstraníme zdroj, chladíme postiÏené místo, sterilnû je zakryjeme, podáváme tekutiny. Dítû odvezeme ihned k lékafii.

Úrazy Pfiíãiny i charakter jsou nejrÛznûj‰í. Léãba probíhá podle charakteru postiÏení. NejdÛleÏitûj‰í zásadou pro poskytnutí první pomoci je vÏdy nejdfiíve obnovení základních Ïivotních funkcí,

50

pokud je to tfieba. Uvolníme d˘chací cesty, provedeme umûlé d˘chání a masáÏ srdce. Zastavíme velké krvácení (zvlá‰tû tepenné – krev z rány stfiíká a hrozí nebezpeãí rychlé ztráty krve – pfiiloÏíme tlakov˘ obvaz, stlaãíme tepny nad ránou, pfiípadnû je ucpeme pfiímo v ránû). Zlomeniny fixujeme, dlaha na zpevnûní musí pfiesahovat kloub nad i pod zlomeninou. Pozor, pfii podezfiení na zlomeninu pátefie hrozí pfii manipulaci nebezpeãí poranûní míchy!

Otravy Pozor na léky, prací a ãisticí prostfiedky, jedovaté rostliny nebo bobule, a alkohol! Pfiíznaky se projevují podle druhu jedovaté látky, nûkdy nastává aÏ bezvûdomí, kfieãe, selhání obûhu. OkamÏitû po zji‰tûní nebo podezfiení na otravu voláme lékafie, udrÏujeme základní Ïivotní funkce. Pokud není jasné, o co se jedná, zajistíme zbylou toxickou látku (léky, rostlinu, bobule) pro pfiípadn˘ rozbor.

Dovolená, cestování s dítûtem V dne‰ní dobû se cestuje pomûrnû ãasto. ¤ada rodin odjíÏdí na víkendy ãi na dovolenou mimo bydli‰tû, na chaty ãi chalupy, k pfiíbuzn˘m, do rÛzn˘ch rekreaãních zafiízení. Pfii cestování s dítûtem je tfieba myslet na fiadu vûcí. Jedeme-li do známého prostfiedí, víme, co mÛÏeme ãekat. Jedeme-li na neznámé místo, je tfieba telefonicky ãi písemnû zjistit podmínky pro pobyt kojence, nûkterá rekreaãní zafiízení stanovují i minimální vûk pro pobyt. Z hlediska hygieny myslíme na vhodnost místnosti pro pobyt dítûte, moÏnost jeho mytí, na pitnou vodu vhodnou pro kojence ãi moÏnost kupování balené vody. Dále na moÏnost nákupu surovin a pfiípravy stravy pro dítû podle vûku, na moÏnost praní prádla, nákupu plenkov˘ch kalhotek, atd. DÛleÏitá je dostupnost lékafiské péãe v okolí (pohotovost, lékárna). âím je dítû men‰í, pobyt v daném místû del‰í a vzdálenost od domova vût‰í, tím peãlivûji musíme uvedené vûci promyslet. Speciální pozornost je tfieba vûnovat pobytu v zahraniãí. Podle vûku dítûte je tfieba sbalit s sebou fiadu vûcí – dostatek obleãení, plenkové kalhotky, vûci na koupání (vaniãku, Ïínky, osu‰ky, m˘dlo, kartáãek na vlasy, olej, krém,…), vûci potfiebné ke spánku - post˘lku, deku a povleãení do post˘lky (men‰í dítû mÛÏe spát pfii krat‰ím pobytu v koãárku), oblíbené hraãky. Nûkdy si dítû v neznámém prostfiedí hÛfie zvyká. Potom mohou oblíbené hraãky a vlastní post˘lka zmírnit problémy s usínáním. Je-li dítû kojeno, je to pro cestování i pobyt mimo domov v˘hodnûj‰í, jinak je tfieba vzít s sebou v‰e potfiebné k pfiípravû a podávání stravy. NezapomeÀte ani na teplomûr a lék proti teplotû, pro letní pobyty pfiibalte i opalovací krém s vy‰‰ím ochrann˘m faktorem. Dítû ani po natfiení krémem s ochrann˘m faktorem nevystavujeme na prudké sluníãko, hlavnû pfies poledne je pfied sluncem dÛslednû chráníme.

51

Co s sebou na cesty Druh dopravy volíme podle vzdálenosti. Na cestu si opût bereme v‰e, co bychom mohli potfiebovat, radûji poãítáme s moÏn˘m zdrÏením na cestû i s nenadál˘mi situacemi (porucha auta, zdrÏení zpÛsobené sloÏitou dopravní situací). Bûhem cesty budeme potfiebovat plenkové kalhotky, ãisticí ubrousky, podloÏku na pfiebalení, látkovou plenu. Lépe je vzít s sebou i náhradní obleãení. Kojící matka by mûla mít s sebou jídlo a pití pro sebe, není-li dítû kojeno, vezmeme s sebou potraviny pro dítû podle vûku, radûji o jednu dávku více, nezapomeneme ani na dostatek tekutin. Pro dítû vezmeme i oblíbené hraãky nebo kníÏku na prohlíÏení, abychom je bûhem cesty mohli zabavit. Dnes jsou jiÏ velmi roz‰ífieny mobilní telefony, které oceníme právû pfii nenadál˘ch situacích na cestách.

Cestování autem Nejãastûji dítû cestuje autem. VÏdy je dáváme do autosedaãky, která odpovídá jeho vûku i hmotnosti (pro novorozence má i boãní opûrky hlavy). Dbáme na správné upevnûní sedaãky v autû i na zapnutí dítûte v sedaãce bezpeãnostními pásy. Na cestu je vhodné vydat se v dobû, kdy dítû obvykle spí, protoÏe pak cestu ãi její ãást mÛÏe strávit spánkem. Na fiidiãe jsou kladeny zv˘‰ené nároky, protoÏe musí b˘t pfiipraven na kfiik dítûte a na nezvyklé situace. Lep‰í je, zvlá‰tû pfii cestách na del‰í vzdálenosti, aby s dítûtem v autû jela kromû fiidiãe je‰tû dal‰í dospûlá osoba. Pro dálkové cesty nûktefií volí cestování pfies noc – dítû tak prospí vût‰inu cesty, neb˘vá takové horko, na druhou stranu jízda v noci je pro fiidiãe daleko namáhavûj‰í. V létû dáváme v autû pozor na pfiehfiátí dítûte, na cestu se radûji vydáme brzy ráno, dokud je je‰tû chladno, nebo naveãer.

Cestování letadlem Urãité zvlá‰tnosti s sebou nese cestování letadlem. Je v˘hodné zejména pfii cestách na velké vzdálenosti. Dítû mÛÏe takto cestovat prakticky od ‰esti t˘dnÛ. Pfii obstarávání letenek je dobré se informovat na podmínky a zvlá‰tnosti cestování kojence u konkrétní letecké spoleãnosti. Opût je tfieba vzít si s sebou do pfiíruãního zavazadla v‰e potfiebné pro pfiebalení dítûte, náhradní obleãení, hraãku. Jídlo je vût‰inou moÏno ohfiát pfiípadnû i pfiipravit v letadle. Pfii startu a pfiistávání je dobré dát dítûti pít, pfii polykání dochází k vyrovnávání tlaku ve stfiedou‰í, pfiedejde se tak bolesti ou‰ek a následnému pláãi.

(i nûkteré autosedaãky) ãi „klokanky“. Jejich v˘hodou je snaz‰í nastupování do dopravního prostfiedku neÏ nastupování s koãárkem, matka ãi otec má prázdné ruce, dítû je v kontaktu s dospûl˘m. V pfiírodû je oceníte v terénu nevhodném pro koãárek. Opût existují rÛzné typy nosítek pro jednotlivé vûkové skupiny dûtí, v prvních ‰esti mûsících je dÛleÏité podloÏení hlaviãky, kterou dítû je‰tû neumí udrÏet. V nosítkách pro star‰í dûti, které má dospûl˘ na zádech, má sice dítû lep‰í rozhled, ale zase na dítû nevidíme my. U nosítek si v‰ímáme i vyztuÏení pro záda a moÏnosti upevnûní dítûte, i v nosítkách s vyztuÏením opûrné ãásti se mÛÏe dítû zkroutit do stran. Na nezbytné pfiená‰ení dítûte (na nákup, do dopravního prostfiedku) jsou nosítka jistû v˘hodná, dítû by v nich v‰ak nemûlo trávit cel˘ den.

NezapomeÀ, maminko 1. preventivní prohlídky jsou dÛleÏité pro sledování rÛstu a v˘voje Va‰eho dítûte 2. pfiípadné dotazy je lépe napsat si pfiedem doma na papír 3. vezmûte s sebou k lékafii vÏdy Zdravotní a oãkovací prÛkaz 4. dítû musí b˘t v dobû oãkování zdravé 5. zjistûte a zapi‰te si telefon na dûtského lékafie i na pohotovost 6. teplomûr a základní lékárniãka by v domácnosti nemûly chybût 7. seznamte se se základy první pomoci 8. pfiíznaky onemocnûní dítûte jsou rÛzné 9. vytvofite pro dítû „bezpeãn˘ domov“ 10. pfii cestování s dítûtem myslete i na neãekané situace

Hromadná doprava Hromadná doprava – mûstská i mezimûstská s sebou nese vy‰‰í riziko nákazy infekcí, s velmi mal˘m dítûtem ãi v dobû zv˘‰eného v˘skytu virov˘ch onemocnûní se tomuto druhu dopravy snaÏíme vyhnout. Kromû koãárku mÛÏeme pro cestování s dítûtem autobusem ãi tramvají, ale i na krátké procházky v pfiírodû, pouÏít rÛzná nosítka

52

53

Doslov

Poznámky:

Milá maminko, právû jste doãetla poslední kapitolu tfietího dílu Moderní prÛvodce rodiãovstvím s názvem ·Èastná rodina. Vûfiíme, Ïe jste v nûm na‰la takové informace a rady, které Vám pomohly proÏít tûhotenství a poãátky matefiství v klidu a pohodû. Není to tak dávno, kdy jste se dovûdûla radostnou novinu, Ïe budete maminkou. Jistû ráda vzpomínáte na chvíle, kdy jste v sobû poprvé ucítila pohyby Va‰eho miminka, kdy jste je po narození poprvé sevfiela v náruãí, na první objetí od tatínka. Nebude to dlouho trvat a uvidíte první krÛãky a usly‰íte první slÛvka. Ve Va‰em Ïivotû nastalo mnoho zmûn, a jak Va‰e miminko poroste, budete spolu proÏívat je‰tû mnoho krásného. Bûhem uplynulé doby Vám pomáhalo mnoho Va‰ich blízk˘ch a my vûfiíme, Ïe Vám pomohl také Moderní prÛvodce rodiãovstvím. Ale nejvût‰í zásluhu na tom, Ïe máte krásné miminko a ‰Èastnou rodinu, máte Vy. Pfiejeme Vám, Va‰emu miminku a celé Va‰í rodinû mnoho ‰tûstí do dal‰ího Ïivota.

54

55

Slovo o autorovi

Chcete bydlet lépe?

Moderní prÛvodce rodiãovstvím III. První rok s námi MUDr. Veronika Krejãová

MUDr. Veronika Krejãová vystudovala Fakultu dûtského lékafiství Univerzity Karlovy v Praze, po jejímÏ absolvování v roce 1988 nastoupila na dûtské oddûlení nemocnice v Mûlníku. Od roku 1991 se vûnuje péãi o novorozence – nejprve na novorozeneckém oddûlení 1. porodnické kliniky v Praze U Apolináfie, od roku 1999 na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice v Praze – Motole. Kromû atestací z pediatrie a neonatologie absolvovala fiadu kurzÛ a stáÏí doma i v zahraniãí. (·v˘carsko, USA, Velká Británie, Rakousko). Z kurzÛ je to napfiíklad ultrazvuk CNS v dûtském vûku, kurz v˘vojové neurologie, kurz kojení pofiádan˘ UNICEF, naléhavé stavy v pediatrii. Je zapojena do vûdecko-v˘zkumné a publikaãní ãinnosti a do v˘uky medikÛ a sester, jako externí spolupracovník vedla do‰kolovací kurzy v rámci Institutu postgraduálního vzdûlávání ve zdravotnictví. Vûnuje se péãi o zdravé novorozence, ale i o nedono‰ené a tûÏce nemocné novorozence, ktefií vyÏadují intenzivní a resuscitaãní péãi.

Přijďte si vybrat nebo volejte Centrum nového domova 541 240 153 Chcete prodat dům, byt, pozemek? Volejte 541 240 154

on-line magazín www.nejlepsibydleni.cz