Bankovní institut vysoká škola Praha Podnikání a oceňování
Liberalizace trhu s plynem a trh se skladovací kapacitou v EU Bakalářská práce
Eva Makovcová
Autor:
Ekonomika a management malého a středního podnikání Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zbyněk Dubský
Duben 2012
Poděkování: Děkuji Ing. Zbyňku Dubskému za odborné vedení této bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala svým kolegům jmenovitě Ing. Zbyňku Pokornému, Bc. Martině Kadlecové a Mgr. Čestmíru Kosinovy za trefné připomínky a dále všem svým přátelům, kteří mě upřímně podporovali.
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval/a samostatně a v seznamu uvedl/a veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne
Eva Makovcová
Anotace S energií, která je pro dnešní civilizaci nepostradatelnou, roste význam energetické politiky Evropské Unie. Zemní plyn hraje v energetickém mixu nemalou úlohu a napříč plynárenským sektorem jsou jiţ po více neţ desetiletém úsilí patrné změny, pro které byla hybnou silou liberalizace. Struktura trhu je rozdělena do několika oblastí, které jsou na sobě závislé, ale přesto musí fungovat odděleně. Do jedné z těchto oblastí patří trh se skladovací kapacitou, který se mohl rozvinout aţ po zavedení posledních legislativních kroků EU. S přístupem třetích stran a vytvořením nediskriminačního prostředí na trhu se skladovací kapacitou, se otevřely nové otázky, jak budou sluţby provozovatelů skladovacích zařízení koncipovány a nabízeny.
Annotation With the energy, that is an indispensable necessity of our civilization, is growing importance of energy policy of the European Union. Natural gas plays a considerable role in the energy mix. After more than ten years efforts are already apparent changes across the natural gas sector, for which was the driving force the liberalization. The market structure is divided into several areas, which are dependent on each other, but must operate separately. In to one of these areas includes the market with the storage capacity, which could be developed after the implementation of the last legislative action of the EU. With the third part access and non-discriminatory environment were opened new issues how to design and provide services of the storage system operators.
Obsah Seznam použitých zkratek ........................................................................................................................ 1 Úvod ........................................................................................................................................................ 2 1.
2.
3.
Liberalizace trhu s plynem v EU ........................................................................................................ 5 1.1.
Energetická politika Evropské unie .................................................................................................. 5
1.2.
Legislativa spojená s liberalizací trhu s plynem................................................................................ 8
1.3.
Třetí liberalizační balíček................................................................................................................ 11
1.4.
Unbundling ..................................................................................................................................... 13
Nediskriminační tržní prostředí ...................................................................................................... 15 2.1.
Přirozený monopol ......................................................................................................................... 15
2.2.
Hospodářská soutěž ....................................................................................................................... 16
2.3.
Přístup třetích stran ....................................................................................................................... 18
Trh se skladovací kapacitou v EU .................................................................................................... 22 3.1.
Co ovlivňuje poptávku po skladovací kapacitě? ............................................................................. 22
3.2. Principy prodeje skladovacích kapacit ........................................................................................... 25 3.2.1. Možnosti provozovatelů PZP ................................................................................................. 25 3.2.2. Požadavky zákazníků ............................................................................................................. 28 3.3. 4.
Struktura trhu v EU ........................................................................................................................ 29
Struktura a analýza trhu ve vybraných zemích ............................................................................... 34 4.1.
Německý trh se skladovací kapacitou ............................................................................................ 34
4.2.
Trh se skladovací kapacitou v ČR ................................................................................................... 36
Závěr ..................................................................................................................................................... 39 Seznam použité literatury ...................................................................................................................... 42 Seznam grafů a tabulek .......................................................................................................................... 46 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 46
Seznam použitých zkratek ACER – Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. EK – Evropská komise EP – Evropský parlament ER – Evropská rada ERGEG – sdruţení evropských regulátorů pro elektřinu a plyn EU – Evropská unie GGPSSO – Guidelines for Good Practice for Gas Storage System Operators. Soubor pravidel pro přístup třetích stran k PZP. GIE – Gas Infrastructure Euorpe – sdruţení zastupující plynárenské odvětví v rámci infrastruktury GSE - Gas Storage Europe – evropské sdruţení provozovatelů PZP PZP – podzemní zásobník plynu TPAn – Third Party Access negotiated – přístup třetích stran sjednaný TPAr – Third Party Access regulated – přístup třetích stran regulovaný VB – Velká Británie ZP – zemní plyn
1
Úvod Význam zemního plynu (dále jen ZP) v energetickém mixu EU stoupá a do budoucna bude tento zdroj energie hrát důleţitou roli. Podle statistiky British Petroleum v současné době podíl ZP na spotřebě energie v EU činí 26% (ropa 38%, uhlí 16%, nukleární energie 12%, ostatní 9%)1. Podle všech předpokladů a posledních událostí bude jeho podíl i nadále růst.2 V roce 2004 vešel v platnost Kjótský protokol, ve kterém se nejen EU, ale i dalších 132 zemí, zavazuje bojovat proti změně klimatu. Jedním ze způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout, je sníţit emise ze skleníkových plynů. EU se zavázala sníţit emise do roku 2020 aţ o 20%. Ačkoli ZP patří mezi fosilní paliva, k ţivotnímu prostředí je jednoznačně ze všech fosilních paliv nejšetrnější. Z různých studií vyplývá, ţe spalováním ZP vzniká o 25-30% méně CO2 neţ u ropy a v porovnání s uhlím je to dokonce méně o 40-50%. Světové zásoby ZP jsou navíc prokázány minimálně na dalších 70 let.3 Proto je jeho pouţití z dlouhodobého hlediska perspektivní. Ve spojení s celkovým sniţováním energetické spotřeby a pouţitím kvalitních technologií, které napomohou k účinnějšímu vyuţití energie vzniklé spalováním ZP, jak pro výrobu tepla tak i elektrické energie, je ZP jedním z prostředků k dosaţení cílů stanovených v Kjótském protokolu. Řada legislativních kroků pozvolna mění strukturu plynárenského trhu nejen v samotných členských státech, ale i v rámci celé EU. Různorodost a nevyváţenost tohoto sektoru se dá povaţovat za velkou slabinu, proto snaha EU vede k vytvoření integrovaného trhu s energiemi, který bude schopný pruţně, ale především spolehlivě reagovat na potřeby spotřebitelského trhu sedmadvacítky jako celku. Homogenní, správně vyváţený a spolehlivý energetický trh bude velké aktivum evropské ekonomiky a konkurenční výhodou v globálním ekonomickém prostředí. Nemalou úlohu v celém plynárenském systému hrají podzemní zásobníky plynu (dále jen PZP) především z pohledu spolehlivosti a plynulosti dodávek konečným spotřebitelům. Jejích skutečný význam byl výrazně zviditelněn v době „Plynárenské krize“ v lednu 2009, shodou okolností za předsednictví České republiky, kdy bylo několik členských států
1
BP Statistical Review of World Energy June 2011. [online]. ©BP p.l.c. 2011 [cit. 2011-1-15]. Dostupné z: www.bp.com/statisticalreview 2 Na základě událostí v Japonsku na jaře roku 2011 Německo zavřelo jiţ řadu jaderných elektráren. Alternativní zdroje zatím nejsou na takové úrovni, aby ZP mohly účinně konkurovat 3 Česká plynárenská unie. Zemní plyn/Ţivotní prostředí [online]. ©2004-2011 [cit. 2011-1-15]. Dostupné z: www.cpu.cz/zemni-plyn
2
odříznuto od dodávek ZP na 14 dní, díky sporům mezi Ukrajinou a Ruskem za neuhrazené dodávky. V době před liberalizací trh se skladovací kapacitou v podstatě neexistoval, neboť skladování ZP bylo součástí plynárenských soustav, které zajišťovaly celý proces jako jednu sluţbu (nákup, doprava, skladování a distribuce). Cílem této bakalářské práce je analyzovat trh se skladovací kapacitou na základě implementace jednotlivých legislativních kroků vycházejících z harmonizace právního rámce EU v této oblasti. Dalším cílem je objasnit význam skladování ZP, dostupnost skladovacích kapacit v EU a poptávku po skladovací kapacitě. Úkolem je analyzovat trţní prostředí v rámci otevřenosti, transparentnosti a hospodářské soutěţe v tomto segmentu. Situace trhu bude konfrontována na českém a německém trhu čímţ se vytvoří další východisko pro konkurenci trhu. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř základních bloků, z čehoţ první z nich je věnován vývoji a současnému stavu energetické politiky EU. Vymezení strategických cílů energetické politiky, je důleţitým vodítkem pro následnou tvorbu konkrétních legislativních řešení, které budou rovněţ popsány vzhledem k jejich změnám v čase, se zaměřením na zákonodárství spojené s plynárenstvím a skladováním ZP. Ústředním tématem je třetí liberalizační balíček a unbandling, kde jsou zdůrazněny podstatné body s dopadem na provozovatele skladovacích soustav v EU. Protoţe pro plynárenské odvětví jsou charakteristické aspekty spojené s monopolem a nedokonalým konkurenčním prostředím, je i tomuto tématu vyčleněn prostor z pohledu klasické ekonomické literatury. Druhá kapitola nám tak dává lepší představu, z jakých příčin je důleţité vytvořit prostor pro přístup třetích stran k plynárenským soustavám potaţmo k PZP a zabezpečit nediskriminační prostředí pro všechny účastníky plynárenského trhu, přičemţ podstata tkví v legislativním způsobu řešení tohoto významného kritéria. V třetí kapitole budou vymezena specifika skladování plynu, jakým způsobem je skladovací kapacita nabízena, co ovlivňuje poptávku po skladovací kapacitě, cenu a dostupnost na trhu. Trh se skladovací kapacitou v EU bude analyzován se zaměřením na současný stav vůči přijaté legislativě, především pak vůči tzv. pokynu GGPSSO a jeho dodatku vypracované sdruţením evropských regulátorů pro elektřinu a plyn, které se staly doplňkem existující legislativy a konkrétním způsobem upravují přístup třetích stran k PZP. V poslední kapitole budou analyzovány dva konkrétní trhy a to český a německý trh.
3
Práce se opírá o čtyři základní publikace. První z nich je kniha o Evropské integraci4, která prezentuje integrační proces z vývojového hlediska a představuje působnost EU a jejich jednotlivých institucí. Další publikací je Ekonomie evropské integrace5, která zastává východisko ekonomických zákonitostí stojících za evropskou integrací. Národní šampióni a hospodářská soutěţ6, jako třetí stěţejní dílo, podává problematiku spojenou s vytvářením dominantních společností na základě státní moci a rozebírá tuto tématiku z několika úhlů pohledu. Poslední je studie o skladování zemního plynu7, která komplexně uvádí problematiku tohoto plynárenského segmentu.
4
Baldwin, Richard; Wyplosz, Charles. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. ISBN 978802-4718-071 5 Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. Evropská unie. 2. dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. ISBN 978-80-7325-223-6 6 Ondrejová, Dana. Národní šampioni a hospodářská soutěţ. Praha : Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-678-5 7 Ramboll Oil & Gas. Study on natural gas storage in the EU, Draft final repoert. 2008. Ref. 853102/1024001.
4
Liberalizace trhu s plynem v EU
1. Liberalizace trhu s plynem v EU 1.1. Energetická politika Evropské unie Evropská integrace je zaloţena na politickém a ekonomickém základě. Ovlivňuje velikost firem, počet firem na trhu, ceny, objemy prodeje a další ekonomické aspekty. Firmy mají moţnost působit i na jiném trhu, neţ je jejich domácí bez toho, aby byly vystaveny diskriminačnímu chování sousedních trhů. Jsou ale také vystaveny větší konkurenci neţ v případě uzavřené ekonomiky, coţ má pozitivní vliv na jejich zvýšenou snahu fungovat maximálně efektivně. Liberalizace trhu se ZP v EU vychází ze základních principů evropské integrace, které jsou v primární podobě definovány v Lisabonské a Maastrichtské smlouvě. Lisabonská smlouva je pak jedním z prvních dokumentů, který nám dává výchozí představu, na jakých základech by měl integrovaný trh s energiemi v EU fungovat. Lisabonská smlouva8 vymezuje elementární cíle v energetice takto: „V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat ţivotní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl: zajistit fungování trhu s energií; zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakoţ i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a podporovat propojení energetických sítí.“ Nutno dodat ţe, cíle byly začleněny do Lisabonské smlouvy (původně Římské smlouvy) v konečném znění aţ v roce 2007 s tím, ţe k ratifikaci došlo v roce 2009. Na výše uvedených bodech se zakládá Energetická politika EU. Evropská komise9 (dále jen EK) má významný vliv na vývoj energetické politiky v EU, avšak rozvoj energetiky je i nadále v kompetenci členských států a to na základě tzv. zásady subsidiarity. Například skladba energetických zdrojů v jednotlivých státech EU je od začátku v kompetenci vládních politik. EK bude svou pravomoc vykonávat jen v tom případě, ţe členské státy nebudou schopny uspokojivým způsobem, dosáhnout stanovených energetických cílů.
8
Evropská unie. Konsolidované znění smlouvy o Evropské unii a smlouvy o fungování Evropské unie. Úřední věstní Evropské Unie (C83), 2010. ISSN 1725-5163. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/ 9 EK je výkonným orgánem EU. Navrhuje právní předpisy, dohlíţí na jejich dodrţování a hájí zájmy Unie jako celku. Zdroj: Baldwin, Richard., Wyplosz, Charles. Ekonomie evropské integrace, 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 478 s. ISBN 97-8802-4718-071
5
Liberalizace trhu s plynem v EU Jedním z prvních počinů v rámci energetické politiky byla smlouva o ESUO10. Jejím hlavním cílem bylo mít pod kontrolou produkci strategických surovin a tím zabránit moţným válečným konfliktům. Vznikl společný přeshraniční trh s uhlím a ocelí, na kterém probíhal obchod mezi členskými státy11 bez cel a dopravních tarifů. Tato smlouva rovněţ obsahovala ustanovení pro zajištění modernizace výroby, zlepšení kvality surovin a pracovních podmínek a také dodávaní za stejných podmínek do všech členských států. Aby bylo zajištěno plnění podmínek smlouvy, vznikl společný nadřízený (a zároveň kontrolní) orgán, kterému členské státy podléhaly. Protoţe se výše zmíněný přístup pozitivně ujal, začalo ES obdobně uvaţovat i o dalších odvětvích, kde by bylo ekonomicky výhodné vytvořit společný prostor pro obchod. Na tomto základě vznikla další smlouva tzv. Smlouva o Euratomu, která se tentokrát zaměřila na nukleární energetiku a je v platnosti od roku 1957. Situace na počátku sedmdesátých let, kdy se dovoz ropy do Evropy sníţil aţ o 50% a ceny ropy stouply v důsledku arabsko-izraelského konfliktu, donutila ES přemýšlet o dalších krocích v oblasti energetiky. Jiţ v té době byla Evropa z 80% závislá na dovozu ropy.12 Posléze padlo jedno z prvních rozhodnutí začlenit energetiku do vznikajícího integrovaného trhu. Přesto trvalo dalších dvacet let, neţ vešly v platnost první legislativní ustanovení a to Směrnice o elektřině a Směrnice o zemním plynu v roce 1998. Evropské státy měly za úkol tato dvě legislativní ustanovení začlenit do svých právních předpisů. Na základě přezkumů13 trhů o průběhu integrace a plnění výše uvedených směrnic14 v letech 2000 aţ 2005, došla EK k závěru, ţe integrační proces trhů s energiemi vázne. Proto EK vypracovala nový dokument, který měl posunout Energetickou politiku Evropské Unie, a tím byla Zelená kniha, která byla v konečném znění publikována na jaře roku 2006 pod názvem Strategie pro udrţitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energetiku. Nutno podotknout, ţe nebyla první v řadě. Jiţ v roce 1995 byla vydána Bílá kniha o energetické politice EU, kde se komise zabývala komplexním pohledem na dlouhodobé energetické cíle EU (konkrétně konkurenceschopné prostředí, bezpečnost výroby a ochrana ţivotního prostředí), které se však převáţně týkaly elektrické energie. Následovala Zelená kniha o evropské strategii pro zabezpečení dodávek energií v roce 2000 a za zmínku stojí i 10
Evropské společenství uhlí a oceli (v platnosti od roku 1952 aţ do 2002). V té době sem patřilo Německo a Francie a přidruţil se i Benelux a Itálie. 12 Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. Evropská unie. 2. dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. ISBN 978-80-7325-223-6 13 Komise evropských společenství. Sdělení komise radě a evropskému parlamentu. Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou. Brusel, 2005. [SEC(2005) 1448]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ 14 a jejich pozdějších novelizací v roce 2003 11
6
Liberalizace trhu s plynem v EU kniha o energetické účinnosti z roku 2005. EK chtěla dát nový impuls pro pokračování v liberalizaci trhu, který v té době stagnoval. V Zelené knize15 EK identifikovala šest základních oblastí pro evropskou energetickou strategii, které je třeba řešit z dlouhodobého hlediska: 1. Konkurenceschopnost a vnitřní trh s energiemi; 2. Diverzifikace skladby zdrojů energie; 3. Solidarita; 4. Udrţitelný rozvoj; 5. Inovace a technologie; 6. Vnější politika Dá se říct, ţe poslední Zelená kniha shrnuje všechny předchozí knihy o energetice a přináší ucelenější pohled s návrhy konkrétních řešení, cílů a termínů. Za podstatné je povaţováno vylepšit zabezpečení dodávek energie tím, ţe bude vytvořen společný přístup vůči vnějším politikám členských států a jejich partnerům. Otevření vnitřního trhu s energiemi pro všechny spotřebitele musí být dokončeno v roce 2007, aby byla zajištěna konkurenceschopnost a dostupnost dodávek. Pro dosaţení tohoto cíle je nutné, aby členské státy důsledně implementovaly legislativu EU. Udržitelnost pak tkví v diverzifikaci energetických zdrojů a v inovacích technologií. Evropská rada16 (dále jen ER) vyjádřila svůj souhlas k uvedeným cílům a vyţádala si od EK vypracování konkrétního Akčního plánu17. Akční plán je zaloţen na pěti základních bodech: infrastrukturní potřeby a diverzifikace dodávek energie Cílem je vytvořit takovou plynárenskou infrastrukturu, která bude zabezpečovat dovoz od různých producentů. vnější energetické vztahy Většina producentských zemí patří mezi země s nestabilním politickým a ekonomickým prostředím. Je kladen důraz na politický dialog. zásoby ropy a zemního plynu a mechanismy krizové reakce EK usiluje o minimalizaci energetických (plynových) krizí, proto od roku 2009 existuje mechanismus včasného varování mezi Evropou a Ruskem. EK zároveň vyvíjí úsilí na vytvoření propojené unijní sítě pro zajištění solidarity mezi členskými zeměmi v případě krize. energetická účinnost 15
Komise evropských společenství. Zelená kniha, Evropská strategie pro udrţitelnou, konkurence schopnou a bezpečnou energii. Brusel, 2006. {SEC (2006) 317}. Dostupné z: http://europa.eu/documentation/officialdocs/green-papers/index_cs.htm 16 Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států, dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. 17 Komise evropských společenství. Sdělení komise radě a evropskému parlamentu. Energetická politika pro Evropu. Brusel, 2007. {SEK(2007) 12}. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ
7
Liberalizace trhu s plynem v EU co nejlepší vyuţití domácích/lokálních energetických zdrojů EU Energetická politika je proces nikoli stav a EK pravidelnými přezkumy zjišťuje, na kolik byly vytyčené cíle splněny a podle toho vyvíjí tlak na oblasti, které je potřeba ještě zlepšit. Proto nikoho nepřekvapí, ţe v roce 2010 EK představila nový Akční plán s názvem Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011-202018 a následujícího roku přišla na svět i nová energetická strategie.19 Hlavními prioritami zůstává zvyšování energetické účinnosti a tím docílení sníţení energetické spotřeby. EK v nové strategii výrazně apeluje na všechna trţní i státní odvětví, aby všemi dostupnými prostředky projevila snahu o úsporu energií. Podstatnou úlohu má v následujícím období hrát rozvoj transevropských sítí20, aby se diverzifikoval dovoz ZP a sníţila se závislost na dovozech z Ruska. EK rovněţ chce napomoci efektivnímu investování do rozvoje vnitřní plynárenské infrastruktury (přepravní sítě a PZP), která bude zabezpečovat dostatek kapacity pro všechny zúčastněné strany a případnou solidaritu mezi členskými státy. Pro pozitivní vývoj celé strategie je nutné, aby členské zemně důsledně implementovaly stávající legislativní rámec.
1.2. Legislativa spojená s liberalizací trhu s plynem Liberalizace trhu v plynárenském odvětví probíhá kontinuálně jiţ několik let. Počátky můţeme zaznamenat v roce 1998, kdy Evropský Parlament21 (dále jen EP) společně s ER přijaly první Směrnici (98/30/ES) o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem s jednomyslným souhlasem 15 členských států. Základní cíle tohoto prvního kroku k liberalizaci evropského trhu byly zavedení a podpora hospodářské soutěţe na trhu se ZP a podpora rozvoje mezistátního trhu se ZP.22
18
Evropská komise. Návrh zprávy směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020. (2010/2108(INI)). Dostupné z: http://www.euroskop.cz/13/17733/clanek/energie-v-rijnu-2010/ 19 Evropská komise. Energie 2020 Strategie pro konkurenceschopnou, udrţitelnou a bezpečnou energii. Brusel, 2011. SEK(2010) 1346. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ 20 Nordstream, který je jiţ v provozu od začátku tohoto roku, ovšem ZP je dopravován z Ruska a pouze sniţuje riziko výpadků dodávky (Ukrajina 2009) a dále jiţ podepsaný projekt Soutstrem a Nabucco, o kterém se stále jedná. 21 Evropský parlament je kontrolní orgán EK, podílí se na rozpočtovém řízení a účastní se legislativního procesu. Zdroj: Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. Evropská unie. 2. dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. ISBN 978-80-7325-223-6 22 Ve stejné době, kdy byla přijata výše uvedená směrnice, má Velká Británie plně deregulovaný trh taktéţ Amerika. Oproti EU mají obě země výhodu, ţe jsou minimálně závislé na dovozech ZP, neboť mají relativně dostatek vlastní produkce. Aktivum spočívá v tom, ţe na takovém trhu není velkou nutností uzavírat dlouhodobé kontrakty, a bezpečnost dodávek je zajištěna bez větších obav z případných výpadků.
8
Liberalizace trhu s plynem v EU V relativně krátkém období pak dochází k další specifikaci fungování tohoto trhu a to na prvním Madridském fóru v roce 199923, které posunulo jednání na mezinárodní úroveň z odborného pohledu a konstruktivně napomohlo k implementaci konkrétních opatření, která vycházela ze strategických cílů, směrnic a nařízení EU. Další významnou událostí je o rok později summit v Lisabonu, kde si EU stanovuje ambiciózní cíle stát se jednou z nejkonkurenceschopnějších ekonomik na světě. EK nezůstává pozadu a přichází s cílem do roku 2004 dokončit proces liberalizace a integrace trhů se ZP na základě novely směrnice 98/30/ES o liberalizaci plynárenství v EU. Díky různorodosti podmínek v plynárenském odvětví a politickým postojům24 v jednotlivých členských zemích, není proces liberalizace tak rychlý. Členské země, které jsou producenty plynu, mohu mít odlišné zájmy neţ země, které plyn musí nakupovat pro vlastní spotřebu. Vyvstává zde obava, ţe zavádění hospodářské soutěţe můţe mít neblahý vliv na spolehlivost dodávek ZP. Je tu také konflikt mezi rozvojem hospodářské soutěţe a dlouhodobými kontrakty, bez kterých se plynárenství do této doby neobešlo. K dosaţení konkurenčního prostředí nepřispívají ani monopolní giganti s velkou vyjednávací mocí (často zároveň státní podniky). Stále přetrvává představa, ţe Evropa potřebuje velké hráče, aby mohla čelit velkým zahraničním producentům, kteří dodávají ZP na evropský trh. Těţkopádnost implementace první směrnice pak potvrdily srovnávací zprávy EK z let 2001, 2003 a 200425. V druhé zprávě26 se EK zmiňuje o určitém pokroku, ale týká se jen některých členských států. Nejlépe je na tom Velká Británie (dále jen VB), která má nejen 100 % otevřený trh, ale také vlastnicky oddělenou přepravu, distribuci a skladování plynu, flexibilní prodej kapacit jak v přepravním systému, tak i v PZP. První aukce skladovacích kapacit proběhla ve VB jiţ v roce 1999. Odběratelé si vybírají svobodně mezi dodavateli a na trhu je minimální koncentrace. 23
Evropské plynárenské fórum: účastníci fóra jsou národní regulační orgány, vlády členských států, Evropská komise, provozovatelé přenosových soustav, dodavatelé plynu, obchodníci, spotřebitelé, uţivatelé sítě a burzy s plynem. Od roku 1999 se fórum schází jednou nebo dvakrát ročně v Madridu a řeší především otázky fungování vnitřního trhu s plynem, přeshraniční obchod, oblasti stanovování tarifů a dostupnost a propojení kapacit v EU. 24 Např.: Francie odkládá částečnou privatizaci státního podniku Gas De Franc aţ na rok 2002 z politických důvodů a zároveň tvrdí, ţe by otevírání trhů nemělo narušit poskytování základních veřejných sluţeb. Německo se přidává k postojům Francie. Zdroj: Mejstřík, Michal. Privatizace, regulace a deregulace utilit v EU a ČR: očekávání a fakta [online]. 2004, no. 57. Dostupné z: http://ies.fsv.cuni.cz/sci/publication/show/id/1831/lang/cs 25 Evropská komise. Výroční zpráva o zavádění vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou {SEC(2004) 1720}. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52004DC0863:CS:HTML 26 Europien Commision. Second benchmarking report on the implementation of the internal electricity and gas market. Brussels, 2003. SEC(2003) 448. Dostupné z: http://ec.europa.eu/.../gas_electricity/.../benchmarking_reports/2002_report_bencmarking.pdf
9
Liberalizace trhu s plynem v EU S obdobnými charakteristikami trhu se pak můţeme setkat uţ jen v Rakousku, Dánsku, Itálii a Španělsku. Německo má sice 100 % otevřený trh, ale ve všech ostatních oblastech je pozadu. Nejpalčivějšími problémy jsou vysoká koncentrace trhu, různé tarifní struktury a málo vyvinutý přeshraniční obchod (způsobeno především různorodostí technologických a právních norem). Bylo sice dosaţeno určitého rozvoje v rezervaci kapacit a v přístupu třetích stran k přepravním systémům, trhy je ale nutné harmonizovat. Třetí zpráva uţ jen shrnuje, co bylo řečeno v první a druhé. To vedlo k přezkumu směrnic a jejich následné novelizaci. Druhá směrnice (2003/55/ES), která nahradila směrnici z roku 1998, změnila postoj k tempu liberalizace a vytvoření jednotného Evropského trhu se ZP. Hlavním cílem směrnice bylo
poskytnout
plynulost
toků
ZP
a
zvýšení
bezpečnosti
zásobování
a
konkurenceschopnost průmyslu v Evropě. Podíváme-li se na to z dlouhodobého hlediska, zvýšení hospodářské soutěţe umoţňuje objevit skutečnou trţní cenu plynu prostřednictvím interakce nabídky a poptávky. To předpokládá rozvoj tzv. plynárenských obchodních center, na nichţ budou obchodovány odpovídající objemy ZP transparentním a plynulým způsobem, umoţní různým subjektům koupit plyn na základě porovnání cen. Za příklad můţeme uvést obchodní centrum27 Henry Hub ve Spojených státech nebo NBP ve Velké Británii, tato dvě centra nebo jinak také burzy určují cenu ZP na daném trhu.28 Kromě výše uvedeného cíle měla směrnice také za cíle29: Zavést jednotný trh se zemním plynem v Evropě, který je integrovaný, konkurenceschopný a regulovaný na úrovni EU. Za účelem vytvoření vnitřního trhu s plynem musí být vnitrostátní trhy harmonizované. Musí být přijata i nová pravidla, tak aby toto odvětví mohlo fungovat na mezinárodní úrovni. Zvýšení konkurenceschopnosti evropských energetických podniků vůči mezinárodní konkurenci tak, ţe se nechá trh volně působit. Zlepšit celkovou strukturální účinnost evropského trhu se ZP a zajistit, aby domácnosti a průmysloví uţivatelé si mohli zvolit sami svého dodavatele. Konkurenční tlak musí být takový, ţe provozovatelé jsou nuceni si uvědomit produktivitu zisku nebo sníţit své marţe, např. prostřednictvím úspor.
27
Jinak také spotový trh. Podrobněji v příloze č. 2. 29 Směrnice evropského parlamentu a rady 2003/55/ES. O společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES. ze dne 26. 6. 2003 [cit. 2011-2-3].Dostupné z: http://www.mojeenergie.cz/cz/energeticka-legislativa-eu 28
10
Liberalizace trhu s plynem v EU Jedním z nejdůleţitějších ustanovení této směrnice bylo konečné stanovení zákonných lhůt pro úplné otevření národních trhů s plynem do 1. července 2004 pro všechny průmyslové uţivatele a do 1. července 2007 pro domácnosti. Druhá Směrnice měla rovněţ snahu řešit oddělení produkce plynu od přepravních sítí, ale nedostatečné vymezení způsobu rozdělení a malé pravomoci národních regulačních úřadů nevedlo členské státy k účinnému provádění tohoto poţadavku. Od roku 2004 pak EK kaţdoročně zveřejňuje výroční zprávy, kde zkoumá, nakolik členské státy plní závazky dané touto směrnicí a dalšími nařízeními. Od roku 2005 rovněţ vychází zpráva o politice hospodářské soutěţe v EU, která se zabývá rovněţ energetikou: „ V plynárenství se šetření zaměřuje na dlouhodobé smlouvy o dovozu, swapové dohody30 a překáţky přeshraničních toků plynu. Budou také pečlivě prošetřeny poţadavky na vyrovnanost pro uţivatele plynových sítí a skladování plynu i navazující dlouhodobé smlouvy, které mohou mít vliv na náklady spojené se změnou dodavatele a vstup na trh.“.31 Implementace druhé směrnice rozhodujícím způsobem podpořila rozvoj otevřeného trhu se ZP především z pohledu průmyslových odběratelů a malých odběratelů tedy domácností, které mají moţnost svobodně volit svého dodavatele. Přesto EK a ER konstatovaly, ţe stále existují bariéry, které brání v prodeji ZP a přístupu k plynárenským sítím za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. Rovněţ ve většině členských zemí chybí účinná úroveň regulačního přístupu.32
1.3. Třetí liberalizační balíček Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh se ZP tzv. třetí liberalizační balíček byl schválen v červnu 2009 a skládá se z výše uvedené směrnice a dvou nařízení33. Členské 30
Swapy jsou smluvním uspořádáním mezi dvěma stranami, které souhlasí s tím, ţe se za určitou dobu uskuteční směna toků plateb, které představují stejné částky zadluţení. např.: Devizové swapy (včetně všech forwardových smluv) jsou transakce v cizích měnách s předem stanoveným směnným kursem. Měnové swapy se týkají směny určitého mnoţství dvou rozdílných měn k pozdějšímu vrácení, které zahrnuje jak toky úroků, tak splátek, za určitou dobu podle předem stanovených pravidel.; Zdroj: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2558/2001 ze dne 3. prosince 2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2223/96, pokud jde o novou klasifikaci vyrovnávacích plateb v rámci swapových dohod a dohod o budoucích úrokových sazbách (forward rate agreements). Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32001R2558:CS:HTML 31 Evropská komise. Zpráva o politice hospodářské soutěţe 2005. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. ISBN 92-79-01736-5. Dostupné z: ec.europa.eu/competition/publications/ annual_report/2005/cs.pdf. Hospodářské soutěţi je věnována samostatná podkapitola 2.2. 32 European Commission. 2009-2010 Report on progress in creating the internal gas and electricity market. Brusel, June 2011. [cit. 2011-8-30]. Dostupné z: http://www.ec.europa.eu/.../gas_electricity/.../20100609_internal_market_report_2009_2010.pdf 33 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
11
Liberalizace trhu s plynem v EU státy měly 18. měsíční lhůtu na jeho implementaci do národní legislativy, která vypršela na jaře roku 2011. Iniciátorem této novelizace byla proměna strategie pro energetiku definovaná v Zelené knize z roku 2006. Záměrem třetího liberalizačního balíčku je i nadále zabezpečit spolehlivost dodávek, transparentnost trhu, rovný přístup na energetický trh a právo zákazníků vybrat si svého dodavatele energie. Nově se klade větší důraz na investice do plynárenských sítí v rámci jejich propojenosti. EK si uvědomuje, ţe zvyšováním spotřeby hrozí nedostatek kapacitních moţností a mohlo by dojít k ohroţení plynulosti dodávek ZP. Plynárenský trh jako takový nedává vţdy správné impulsy pro investice a proto je nutné je účelně koordinovat34. Investice v plynárenském odvětví jsou navíc vskutku vysoké, a soukromý sektor není vţdy schopný je zajistit. Přesto EP počítá s tím, ţe většina investičních pobídek bude financována soukromým sektorem, pouze ve výjimečných situacích připouští i pouţití veřejných prostředků. Dále směrnice podporuje regionální spolupráci a solidaritu35, které ukládají členským státům povinnost zajistit, aby provozovatelé přepravních soustav vlastnili jeden či více integrovaných systémů na regionální úrovni, které budou pokrývat několik členských států, pokud jde o přidělování kapacit a kontrolu bezpečnosti sítí. S tím úzce souvisí posílení a harmonizace kompetencí národních regulátorů36 a zajištění přísnějších pravidel pro účastníky trhu v případě neplnění vymezených pravidel. Aby byla zajištěna lepší kooperace národních regulátorů, byla zřízena nová agentura ACER37 se sídlem ve Slovinsku. Agentura má především řešit problémy související s přeshraničním obchodem, který zaručuje lepší hospodářskou soutěţ a konkurenční prostředí. Důleţitým cílem agentury je vytváření a slaďování předpisů a norem souvisejících s přeshraničním obchodem. Agentura bude úzce spolupracovat s regulačními orgány jednotlivých států a měla by řešit i případné konflikty a nesoulad mezi nimi. Sama ovšem ţádnou regulatorní pravomoc nemá je pouze poradním orgánem38.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES. Dostupné z: www.eru.cz/user_data/files/...EU/smernice/smernice2009_ES_73.pdf 34 EK vyţaduje od členských států desetileté investiční plány na rozvoj plynárenských sítí. 35 Směrnice 2009/73/ES.kapitola III, čl. 7 podpora regionální spolupráce, čl. 6 regionální solidarita. Dostupné z: www.eru.cz/user_data/files/...EU/smernice/smernice2009_ES_73.pdf 36 Směrnice 2009/73/ES; kapitola VIII čl. 41 povinnosti a pravomoci regulačních orgánů 37 The Agency for the Cooperation of Energy Regulators. Dostupné z: http://www.acer.europa.eu/portal/page/portal/ACER_HOME 38 Názory na její pravomoci se liší, ovšem EK zvaţuje posílení jejích pravomocí.
12
Liberalizace trhu s plynem v EU V rámci unbandlingu vyvstala obava, ţe by některý z plynárenských koncernů zvolil nebo byl příslušnými úřady své země nucen k odprodeji například plynárenské sítě a novým vlastníkem by se mohla stát některá společnost ze třetích zemí. Proto nakonec EK začlenila do Směrnice ustanovení o certifikaci třetích zemí39. Tyto společnosti podléhají kontrole regulačního orgánu daného státu a EK. Aby jim byla certifikace udělena, musí především splňovat stejné podmínky unbandlingu jako členské země a dále vstupem na unijní trh nesmí být ohroţeny dodávky ZP do EU.
1.4. Unbundling Unbandling je jedním z nástrojů, jak dosáhnout plnohodnotného a dobře fungujícího přístupu třetích stran ke sluţbám původně provozovaným jedním podnikem. Původní představa EK počítala výhradně s tzv. úplným vlastnickým unbundlingem. Ţádný plynárenský podnik působící v EU by dle úplného vlastnického unbundlingu současně nesměl vlastnit přepravní soustavu, distribuční soustavu, skladovací soustavu a zároveň zajišťovat nákup plynu od producentů, a to nejen v rámci státu, v němţ obchoduje, ale ani v ţádném jiném členském státu. Tomuto přístupu se některé členské státy silně bránily. Poukazovaly především na to, ţe o koupi strategických přepravních, skladovacích či distribučních sítí mohou projevit zájem společnosti jako je Gasprom, coţ můţe být z bezpečnostních důvodů pro Evropu značně neţádoucí. „Především pak Německo a Francie, se vţdy stavěly proti rozdělení jejich „energetických šampiónů“, tedy proti oddělení výroby a distribuce energií (tzv. „vlastnický unbundling“). Podle oficiálních prohlášení se tyto dva státy obávaly ohroţení energetické bezpečnosti a následného růstu cen energií“40. Proto tyto dvě země ve spolupráci s dalšími šesti státy41 přišly s třetí variantou ITO. Směrnice tedey nakonec upravuje tři základní obecná řešení pro účinný Unbandling. Přičemţ oddělené účetnictví prodeje, přepravy, distribuce a skladování ZP musí plynárenské podniky splňovat vţdy bez ohledu na to, jakým způsobem je řešeno vlastnictví (tedy rozdělení integrovaného podniku).
39
Směrnice 2009/73/ES; kapitola VIII; čl. 11 certifikace ve vztahu k třetím zemím EuroActiv. Třetí liberalizační balíček v energetice. 2009-21-7 [online] © 2004-2012 [cit. 2011-6-15]. ISSN 1803-2486. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/link-dossier/liberalizace-unijni-energetiky-000055 41 Rakouskem, Bulharskem, Řeckem, Lucemburskem, Lotyšskem a Slovenskem 40
13
Liberalizace trhu s plynem v EU Vlastnické oddělení – vybízí velké energetické společnosti k prodeji plynárenských soustav tak, aby přeprava, skladování a distribuce ZP probíhala nezávisle na výrobě energií a je povaţována z hlediska otevřenosti trhu a hospodářské soutěţe za nejúčinnější. Zřízení nezávislého operátora (ISO)42 – spočívá v tom, ţe si výrobní/dodavatelský podnik ponechá aktiva v přepravní soustavě, za její řízení by však zodpovídal nezávislý operátor, který bude přijímat veškerá obchodní a investiční rozhodnutí a řídit přístup třetích osob k přepravní soustavě. Zřízení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (ITO)43 – připouští, aby si velké energetické společnosti ponechaly svá aktiva v přepravních soustavách, pakliţe bude zřízen nezávislý provozovatel přepravní soustavy, který bude dostatečným způsobem zajišťovat nezávislost na výrobních (dodavatelských) aktivitách společností. V případě, ţe energetické společnosti nezvolí variantu vlastnického oddělení, ale jednu z dalších dvou variant, je nutné, aby provozovatelé PZP a přepravních soustav splňovali podmínky, které určují, jakým způsobem bude odděleno skladovací zařízení od přepravní soustavy. Ve většině členských zemí je provozovatel PZP součástí vertikálně integrovaného podniku coţ znamená, ţe patří do plynárenského podniku, který je oprávněn přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu a plyn vyrábí nebo dodává. Směrnice prezentuje tyto podmínky následovně44: Provozovatel PZP musí mít dostatečná práva k tomu, aby mohl rozhodovat jako nezávislý subjekt především v rámci potřebných aktiv pro provoz, rozvoj a údrţbu PZP. Mateřské společnosti však zůstává právo dohlíţet na hospodaření dceřiné společnosti. V ţádném případě však touto společností nemůţe být podnik vlastnící přepravní soustavu a musí být zajištěny takové podmínky (know-how a odbornost), aby oba provozovatelé (PZP a přeprava) mohly jednat a fungovat nezávisle. Rovněţ je neţádoucí, aby se provozovatel přepravní soustavy přímo podílel na denním provozu skladovací soustavy, oba provozy musejí navzájem spolupracovat tak, aby ani na jedné straně nedocházelo k diskriminačnímu chování. Proto je nutné, aby mezi sebou měli dohodu o způsobu spolupráce, která je přijatelná pro obě strany a zároveň splňuje právní a regulační poţadavky.
42
independent system operator independent transmission operator 44 Směrnice 2009/73/ES. kapitola III Přeprava, skladování a LNG. čl. 14 Nezávislí provozovatelé soustav a čl. 15 Oddělení vlastníka přepravní soustavy a provozovatele skladovacího zařízení 43
14
Nediskriminační trţní prostředí
2. Nediskriminační tržní prostředí 2.1. Přirozený monopol Plynárenské podniky patří mezi typické přirozené monopoly. Všechny negativní aspekty charakteristické pro monopol vedly EK k tzv. Unbandlingu a přístupu třetích stran, coţ by mělo napomoci k restrukturalizaci celého plynárenského trhu tak, aby tyto společnosti čelily většímu tlaku konkurenčního prostředí. Struktura plynárenského trhu se vyznačuje nízkým počtem hráčů na trhu. Firmy prodávají statek, který se označuje jako nezastupitelný přírodní zdroj bez hodnotných substitutů. Vstup do odvětví je investičně velmi nákladný a nadto je omezen licenčními podmínkami. Z výše uvedeného popisu je patrné, ţe je to trh, vyznačující se nedokonalým konkurenčním prostředím. Monopol pak představuje nejvyšší formu nedokonalé konkurence. N.G. Mankiw tvrdí, ţe existují tří příčiny vzniku monopolu: „Jediná firma vlastní klíčový zdroj nebo jediná firma dostane právo na výrobu určitého statku na základě vládního rozhodnutí (tzv. administrativní monopol). Třetí příčinou pro vznik přirozeného monopolu je, ţe díky výrobním nákladům (případně fixním nákladům) je jediná firma efektivnější neţ velký počet menších firem.“45 Plynárenské podniky, které ve velké většině vznikly v druhé polovině 19. století, byly přírodními nebo administrativními monopoly, které vyuţívaly výhody úspor z rozsahu. Neblahou charakteristikou monopolního podniku je, ţe můţe zcela ovlivňovat cenu statku, který nabízí. Typické chování takového podniku pak je, ţe hledá určitý objem nabídky a cenu, při nichţ by dosáhl maximálního zisku. Cena stanovená monopolem je vţdy vyšší neţ náklady příleţitosti a monopolní strategie je vyrábět méně za vyšší cenu, to však vede ke ztrátě přebytku spotřebitele46. Proto je cena statku či sluţby vţdy regulovaná. Monopolní podnik nemá prakticky ţádnou konkurenci, coţ můţe sniţovat motivaci pro inovaci a zkvalitňování sluţeb či technologických zařízení. Přirozený monopol se na plynárenském trhu vyskytuje (i v době před liberalizací) ve větší míře jen na regionální úrovni. Příkladem můţe být německý trh, kde v jeho různých regionech obchodovaly různé firmy a nikoliv jen jedna společnost. Po prvních vlnách liberalizace se tento fakt ještě více zviditelnil a vývoj nasvědčuje tomu, ţe i do budoucna bude mít plynárenský trh spíše oligopolní charakter.
45
Mankiw, N. Gregory, Základy Ekonomie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-891-1 Sojka, Milan; Konečný, Bronislav. Malá Encyklopedie moderní ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-7277-032-2 46
15
Nediskriminační trţní prostředí R. Baldwin ve své knize tvrdí ţe: “Evropská integrace propojuje evropské trhy v tom smyslu, ţe národní firmy zabavuje privilegované pozice na jejich národních trzích. Všechny firmy tak na svých domácích trzích čelí většímu konkurenčnímu tlaku, ale zároveň mají snazší přístup na ostatní trhy EU. Účinnější konkurence vytváří tlaky na sníţení cenové přiráţky, cen a zisků. Pokles zisků se projeví v restrukturalizaci odvětví, tj. v procesu, který vede k poklesu celkového počtu firem v EU. Niţší cena a menší počet firem se odrazí v nárůstu průměrné velikosti firem, coţ jim umoţní realizovat úspory z rozsahu. Výsledný nárůst produktivity potom firmám umoţní pokrýt fixní náklady, i přes to, ţe za své výrobky nemohou poţadovat tak vysoké ceny jako před zahájením liberalizace.“47 V rámci této myšleny, není zcela nepravděpodobné, ţe vznikne například jeden přepravce pro celou Evropu. Uţ nyní mají firmy provozující tranzitní sítě nebo PZP tendence se sdruţovat, aby mohly lépe čelit podmínkám na unijním trhu.
2.2. Hospodářská soutěţ V dnešním globalizovaném světě s trhy, které se neustále dynamicky mění a vyvíjejí, získává pojem konkurence a hospodářská soutěţ na významu. Konkurence jako taková uţ neprobíhá v rámci regionu či jednotlivého státu, ale v rámci celého světa. Můţeme na ni nahlíţet jako na trţní proces, v němţ se prosazují ty nejlepší společnosti. Dana Odrejová ve své knize mimo jiné říká: „Konkurence nezávisí na momentálním počtu společností na trhu, ale na otevřenosti trhu. Je-li trh otevřený pro vstup nových společností, je to trh konkurenční, i kdyby na něm momentálně byla třeba jen jediná společnost.“48 EU si plně uvědomuje význam volné hospodářské soutěţe, proto jsou obecná pravidla pro hospodářskou soutěţ zakotvena v Lisabonské smlouvě v první kapitole49. Zdravá hospodářská soutěţ je nezbytností pro otevřený a plně konkurenční trh. Slouţí především pro ochranu spotřebitele a dalších účastníku trhu před vysokými cenami a nekvalitními sluţbami, které mohou být způsobeny tím, ţe podnik eventuálně podniky získají dominantní50 postavení na určitém trhu, ať uţ z jakýchkoliv příčin. V případě, ţe některé
47
Baldwin, Richard; Wiplosz, Charles. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1 48 Ondrejová, Dana. Národní šampioni a hospodářská soutěţ. Praha : Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-678-5 49 Evropská unie. Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie. Úřední věstník (C83), 2010. ISSN 1725-5163. Hlava VII Společná pravidla pro hospodářskou soutěţ, daně a sbliţování právních předpisů, kapitola 1 Pravidla Hospodářské soutěţe. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/ 50 Rozumí se takové postavení na trhu, které podniku umoţňuje rozhodovat se do značné míry nezávisle na zákaznících, konkurenci nebo odběratelích. Zdroj: Čekal, Daniel; Chmelík, Jakub. Antitrust – Jak snadné je
16
Nediskriminační trţní prostředí podnikatelské subjekty porušují základní ustanovení této smlouvy, má EU právo zasáhnout a takové podniky sankcionovat51. Zejména pak nesmí dojít k tomu, aby podnikatelské subjekty: přímo nebo nepřímo určovaly nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky omezovaly nebo kontrolovaly výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice rozdělovaly trhy nebo zdroje zásobování uplatňovaly vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímţ jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěţi podmiňovaly uzavření smluv tím, ţe druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí. Jan Urban ve své knize tvrdí, ţe: „Ekonomická soutěţ není zápasem, v němţ jedni vítězí na úkor druhé strany, ale „hrou“ z níţ mají z dlouhodobého hlediska prospěch všichni zúčastnění. Soutěţ motivuje všechny zúčastněné k tomu, aby se zaměřili na činnost, kterou jsou schopni zvládnout nejlépe, a aby tuto činnost vykonávali co nejefektivněji. Ekonomická soutěţ tak vede ku prospěchu všech: nutí výrobce fungovat co nejefektivněji, produkovat zboţí a sluţby, které spotřebitelé chtějí, zacházet co nejúčinněji se vzácnými zdroji a vede tak k růstu výroby i ţivotní úrovně. V jejím důsledku přeţívají jen ty společnosti, které jsou schopné vyrábět za nejniţší cenu.“52 V Energetickém odvětví stále přetrvává vysoká míra koncentrace charakteristická pro období před liberalizací, coţ nepřispívá ke sníţení cenové hladiny za energie. V mnoha členských státech je rozdělení přirozených monopolních společností stále v procesu, který by měl být plně ukončen nejpozději do roku 2014, ovšem jen v tom případě, ţe členské státy budou schopny plně implementovat veškerá legislativní opatření EK (především pak třetí liberalizační balíček). Prostředí s vysokou mírou koncentrace a monopolní strukturou se negativně odráţí na moţnostech vstupu na trh, ale i v oblasti investiční a v oblasti bezpečnosti dodávek. Podle slov Roberta Nerudy, místopředsedy ÚHOS: „Velcí dodavatelé setrvávají na svých tradičních územích a nemají zájem vstupovat na trh v jiných státech, přeshraniční prodej je nedostatečný, a to téţ z důvodu nedostatečné propojovací kapacity. Tvorba cen je i nadále zneuţít dominantní postavení na trhu!. 2005-3-6 [online]. © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo. [cit. 2011-6-6]. Dostupný z: www.epravo.cz 51 Zajišťují úřady pro hospodářskou soutěţ v jednotlivých členských státech52 Urban, Jan. Základy teorie národního hospodářství. 1. vyd. Praha : ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-8639572-3
17
Nediskriminační trţní prostředí příliš sloţitá a na trhu neexistují spolehlivé a včasné informace, podle nichţ by se mohli zákazníci orientovat. Účinnější soutěţi na maloobchodní úrovni brání dlouhodobé smlouvy, které jsou překáţkou vstupu nových dodavatelů na trh. Při nákupu podpůrných sluţeb jsou často preferováni zavedení dodavatelé.“53 Změnit chování monopolního podniku je sloţitá úloha, především proto, ţe mu chybí vlastní motivace.
2.3. Přístup třetích stran Máli být liberalizace evropského plynárenského odvětví efektivní, musí nabízet všem subjektům, ať jiţ zavedeným nebo novým účastníkům, stejné podmínky pro přístup k síti prostřednictvím nestranného, nediskriminačního a transparentního řízení. Klíčem k vytvoření podmínek hospodářské soutěţe je zajistit přístup třetích stran, ke krému se provozovatelé sítí zaváţí pod dohledem odpovědného orgánu, který zároveň stanoví tarify za poskytnuté sluţby54. Za tímto účelem bylo rozhodnuto „rozbít“ monopolní podniky poskytující do té doby přepravu a skladování plynu jako jednu sluţbu. Provozování těchto sluţeb odděleně, má slouţit k zprůhlednění provozovaných sluţeb a k zajištění nediskriminačního přístupu potencionálních zájemců o skladování. Z pohledu provozovatelů PZP měl zásadní význam pokyn GGPSSO55 (dále jen „pokyn“) vydaný ERGEG56 23. 3. 2005, který předkládá provozovatelům PZP, soubor pravidel pro přístup třetích stran k PZP (ve volném překladu pod názvem pokyny pro správné postupování provozovatelů PZP). ERGEG tím reagoval na poţadavek druhé směrnice57. Na základě monitoringů, který ERGEG provedl ve spolupráci s Provozovateli PZP mezi lety 2008 aţ 2010, představil v letošním roce konečnou verzi dodatku, který doplňuje stávající pravidla „pokynu“ v rámci mechanismu přidělování kapacit a postupu řízení při přetíţení a zároveň reflektuje třetí liberalizační balíček.
Směrnice nabízí dva
různé způsoby pro přístup třetích stran. Jedním z nich je „sjednaný přístup (nTPA)“, který je zaloţen na smluvním vztahu mezi přímým provozovatelem PZP a oprávněným zákazníkem. Provozovatel PZP má povinnost obchodní podmínky pro přístup ke svým 53
Rafaj, Petr; Neruda, Robert; Polach, Tomáš. Energetika. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, 2009, Informační list č. 5. [cit. 2011-6-7]. Dostupné z: http://www.compet.cz/informacni-centrum/informacnilisty/2009/ 54 V tomto případě jsou to národní regulační orgány a tarify určují jen v případě, ţe provozovatel PZP funguje na „regulovaném přístupu“ 55 Guidelines for Good Practice for Gas Storage System Operators 56 The European Regulators’ Group for Electricity and Gas – sdruţení nezávislých regulačních orgánů EU 57 2003/55/EC článek 2(9) a článek 19 - Přístup ke skladování. Nutno podotknout, ţe před rokem 2007 většina PZP v Unii byla součástí podniků, které provozovaly i přepravu. K účinnému vyčleňování samostatných provozovatelů PZP došlo, aţ v době, kdy byl představen třetí liberalizační balíček s přesněji stanovenými pravidly pro Unbandling.
18
Nediskriminační trţní prostředí PZP zveřejnit58. Tyto obchodní podmínky jsou pod kontrolou regulačních orgánů, které mají povinnost sledovat, zda jsou splněny podmínky nediskriminačního přístupu pro všechny zákazníky. Smluvní podmínky zároveň musí být v souladu s podmínkami provozovatele přepravní soustavy. Druhý přístup je „přístup regulovaný (rTPA)“, který uplatňuje podmínky přístupu pomocí zveřejnění sazeb a podmínek, za jakých je skladovací kapacita v integrovaném plynárenském podniku nabízena. Regulovaný přístup umoţňuje oprávněným zákazníkům uzavřít smlouvu o přístupu ke skladování s konkurenčním plynárenským podnikem nebo podnikem ve skupině, který není přímým provozovatel nebo vlastníkem PZP. Z monitorovací zprávy59 GSE60 z roku 2008 vyplynulo, ţe 70% provozovatelů PZP pouţívá sjednaný přístup a 30% přístup regulovaný61. Výchozí „pokyn“ ERGEGu konkretizuje přístup třetích stran, kterým se provozovatelé PZP mohou řídit, nejedná se o nařízení, jsou to pouze doporučení bez normativního charakteru, avšak schválené na Madridském fóru členskými zeměmi. V případě, ţe implementace pokynu bude úspěšná na celém unijním trhu, bude zařazen mezi nařízení EU. Role a zodpovědnost provozovatelů PZP (Roles and responsibilities of Storage System Operators). Provozovatel PZP má povinnost provozovat a udrţovat za hospodářsky přijatelných podmínek bezpečné a spolehlivé skladování plynu. Musí nabízet své sluţby zákazníkům za podmínek, které splňují nediskriminační a transparentní přístup. Provozovatel PZP stanovuje pravidla pro vyuţití kapacit v PZP tak, aby odpovídala pravidlům hospodářské soutěţe. Nezbytností také je, aby zákazník měl dostatek informací, jak o podmínkách provozu, tak o aktuální volné skladovací kapacitě, cenách a tarifech. Podle stanovených pravidel rovněţ spolupracuje s provozovatelem přepravní soustavy tak, aby byla zajištěna bezpečnost a efektivnost celého systému. Nezbytnost služeb pro přístup třetích stran (Necssary TPA services). Nabízené sluţby by měly reflektovat poptávku na trhu (účinný dialog se zákazníkem). PZP mají být vyuţity ekonomicky co nejefektivnějším způsobem ovšem s přihlédnutím na jejich
58
Tato povinnost platí jiţ od roku 2005 GSE. Position Paper on Capacity Allocation Mechanisms and Congestion Management Procedures. September 2008. Ref:08GSE209. Dostupné z: http://www.gie.eu.com/index.php/publications/cat_view/4gse-publications 60 GSE-Gas Storage Europe - zastupuje provozovatele PZP z celé Evropy a je sloţený z 33 členských firem z 18 zemí. 61 V tomto průzkumu je zahrnuto 24 firem, které představují 80% skladovací kapacity v Unii. 59
19
Nediskriminační trţní prostředí technická omezení. Produkty Provozovatele PZP by měly být v souladu s produkty přepravce tak, aby bylo zajištěné jejich neproblematické poskytování na obou stranách. Na primárním trhu musí Provozovatelé PZP nabízet minimálně: Standardní balík sluţeb, který obsahuje těţební a vtláčecí kapacitu a velikost smluvené kapacity v PZP; Minimálně jednou ročně nabízet volnou skladovací kapacitu; Dlouhodobé smlouvy s dobou platnosti delší neţ jeden rok a krátkodobé smlouvy s dobou platností méně neţ jeden rok (můţe se jednat i o jednodenní smlouvy); Nabídka by měla být zaměřena jak na pevné skladovací kapacity, tak i na kapacity s přerušitelným výkonem. Přidělování skladovací kapacity a řízení přetížení (Storage capacity allocation and congestion management). Mechanismus přidělování kapacity má usnadnit rozvoj hospodářské soutěţe a likviditu obchodu se skladovací kapacitou. Musí být slučitelný s trţními mechanismy včetně spotových trhů a obchodních míst a zároveň pruţný a schopný se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu; Musí brát v úvahu celistvost a údrţbu skladovacího systému, jakoţ i bezpečnost dodávek; Neměl by vytvářet zbytečné překáţky pro vstup na trh a nebránit účastníkům trhu, včetně nových subjektů vstoupit na trh. Měl by zajišťovat společnostem s malým podílem na trhu účinně konkurovat; Měl by zajistit maximální dostupnost a účinné vyuţívání technických skladovacích kapacit v rámci hospodářských a nediskriminačních podmínek.; Měl by být předmětem konzultací s aktivními zákazníky; V případě přetíţení kapacit je nutné, aby byla zajištěna nediskriminační řešení s trţní orientací, které Provozovatelé PZP uplatní. Mohou vyuţít například mechanismu prorata62, pokud zajišťují dostatečnou rovnocennost mezi účastníky a nenarušují hospodářskou soutěţ. Zároveň Provozovatelé PZP musí zajistit, aby nedocházelo k hromadění nevyuţité kapacity a existovala rovnováha mezi krátkodobými a dlouhodobými smlouvami. Požadavky na průhlednost (Transparency requirements) vymezují pravidla pro zveřejňování informací, které slouţí k celkové transparentnosti systému, a tím je zajištěna maximální informovanost všech zúčastěných stran. To je podstatné pro zkvalitnění hospodářské soutěţe a vytvoření zdravého konkurenčního prostředí. Provozovatel PZP má
62
Přidělení skladovací kapacity v poměru k poţadavku.
20
Nediskriminační trţní prostředí povinnost, mimo zveřejňování obchodních podmínek, i povinnost zveřejňování aktuálních technických data týkajících se PZP (maximální výkony, kapacity, omezení atd.). Požadavky na zachování důvěrnosti (Confidentiality requirements) mají především chránit účastníky trhu, aby nedošlo k poškození z hlediska jejich obchodní činnosti či konkurenceschopnosti. Tarifní struktura (Tariff structure and derivation) existuje ve dvojí podobě, podle typu přístupu třetích stran63. Tarify regulované zabraňují především kříţovým dotacím a jsou pravidelně přezkoumávány. Smluvní přístup musí být především nediskriminační. Oba způsoby pak musí být dostatečně transparentní a poskytovat vhodné pobídky pro investice do PZP. Sekundární trh (Secondary market) jsou v podstatě další sluţby64, které SSO nabízí svým zákazníkům, jako je například přenos nebo převod sjednané kapacity či plynu. Pokyn ukládá povinnost provozovatelům PZP, aby takové sluţby svým zákazníkům poskytli.
63
rTPA nebo nTPA vysvětleno v předchozí kapitole.
21
Trh se skladovací kapacitou v EU
3. Trh se skladovací kapacitou v EU 3.1. Co ovlivňuje poptávku po skladovací kapacitě? Trh se skladovací kapacitou v EU zaznamenává výrazný rozvoj zejména v posledních pěti letech a je zapříčiněn především nezanedbatelným pokrokem v zavádění legislativních předpisů, jako je Unbundling a přístup třetích stran k plynárenským soustavám. Čímţ se navyšuje počet hráčů na tomto trhu. Uţivatelem skladovací kapacity uţ nemusí být nutně jen mateřská společnost, ve které je provozovatel PZP obvykle integrován.65 Co tedy ovlivňuje poptávku po skladovací kapacitě? V prvé řadě je to počasí a jeho proměnlivost a zároveň ztíţená předpověditelnost na dlouhé období. Z toho vyplývají finanční rizika při rezervaci kapacit v PZP. Pro lepší pochopení uvedu příklad, který zaznamenal Ben Farrington, energetický konzultant ve společnosti ILEX Energy. Ve své zprávě uvádí, ţe: „v roce 1999 proběhla ve Velké Británii jedna z prvních aukcí skladovacích kapacit, kterou zajistila společnost Rough Storage (vlastník ¾ skladovacích kapacit ve VB). Smlouvy byly uzavřeny na pětileté období. V zimním období (leden, únor) v letech 2000 aţ 2003 došlo k propadu cen plynu na spotových trzích způsobených tím, ţe zimy byly extrémně teplé a spotřeba se tak výrazně sníţila, ţe obchodníci mohli ZP nakupovat na spotových trzích za velmi nízké ceny. Ceny plynu se nezvedly aţ do konce zimního období a plyn uskladněný v PZP se stal pro trh přebytkem.“66 Náklady na uskladnění pro uţivatele PZP se v takových případech stávají zátěţí, neboť rozdíl mezi letní a zimní cenou byl velmi malý. Poslední výraznější pád cen ZP, který ovlivnil celý unijní trh, se stal v roce 2009 a 2010 v důsledku globální finanční krize, která způsobila celkový pokles výroby v průmyslovém odvětví a tím se sníţila i poptávka po ZP. To mělo za následek sníţenou poptávku po skladovací kapacitě, neboť na burzách bylo obchodováno s velkým mnoţstvím relativně levného plynu. Opět uvedu příklad tentokrát z ČR, kdy RWE Gas Storage nabídla volnou skladovací kapacitu v aukci 21. září 2010, avšak nenašlo se dost zájemců. Niţší poptávka po skladovací kapacitě souvisela se situací na trhu v Evropě, kdy rozdíly mezi letní a zimní cenou plynu byly velmi malé, a cena na spotových trzích pro obchodníky výhodná. Lubor Veleba, jednatel společnosti RWE Gas Stroage, tuto situaci komentoval takto: „ Někteří dodavatelé koncových zákazníků se tedy hodlají obejít bez 65
Legislativa zatím poţaduje pouze funkční oddělení, osvětleno v kapitole 1.4. Ben Farrington. Tha values of gas storige in the UK. 12. 3. 2004-3.12 [online]. © 2011 Pöyry UK [cit. 2011-6-15]. Dostupné z: http://www.poyry.co.uk/News_items 66
22
Trh se skladovací kapacitou v EU plynu uloţeného v podzemních zásobnících, coţ můţe být známkou určitého rizika na úkor zajištění bezpečnosti dodávek i za mimořádných okolností, jako je například extrémně studená zima,“ řekl, a dodal: „ Jsme přesvědčeni, ţe se jedná pouze o krátkodobý stav na trhu se zemním plynem, a počítáme s nárůstem poptávky.“67. RWE Gas Storage následně zareagovala sníţením vyvolávací aukční ceny z více neţ 1kč/m3 na 0,5kč/m3 a v prvním kvartálu 2011 prodala veškerou volnu skladovací kapacitu s dosaţenou aukční cenou 0,58kč/m3. Malá poptávka a sníţení cen skladovací kapacity byla v tomto období zaznamenána v celé EU. Cenu ZP ovlivňuje i rozvoj LNG terminálů, kterým je přikládán velký význam především po tzv. plynové krizi na začátku roku 2009. LNG terminály představují určitou alternativní cestu v dopravě ZP. K přepravě LNG se pouţívá stejně jako u ropy lodní doprava a je obchodován především na spotových trzích. Josef Kastl a Oldřich Petrţela, generální sekretář a senior manaţer České plynárenské unie, napsali ve svém článku, ţe: „převaha nabídky zemního plynu a zejména LNG nad poptávkou, se na světových trzích stále zvyšuje a vede k dalšímu sniţování cen (ceny LNG na spotových trzích jsou v současné době na úrovni cca 50 % cen potrubního plynu). Z hlediska odběratelů se však jedná o pozitivní trend, kromě toho právě v období krize nízké ceny plynu zvyšují konkurenceschopnost plynu na energetickém trhu. Můţe to tedy být právě LNG, jehoţ dodatečné dodávky na trh udrţí cenu plynu dlouhodobě na niţší úrovni.“68 Pro provozovatele PZP ovšem nízké ceny ZP a jeho přebytky na trhu, znamenají sníţení poptávky po skladovací kapacitě. Na druhou stranu z tohoto trendu profitují potencionální
uţivatelé
skladování,
neboť
ceny
za
uskladnění
se
s
velkou
pravděpodobností sníţí. V níţe uvedeném grafu můţeme vidět vývoj ceny ZP na základě dlouhodobých smluvních vztahů, které pouţívají cenové formule69 (Border Contract Tracker). V porovnání s cenami ZP na evropských spotových burzách (TTF, NBP, Zeeburgge) a americké burze (Henry Hub). V zimních měsících mezi lety 2005 a 2006, je
67
Zdroj: intranet RWE Petrţela, Oldřich;. Kastl, Josef. Jaký vliv bude mít „plynová krize“ a ekonomická recese na budoucnost dodávek zemního plynu pro Českou republiku?. Pro-enrgy magazín. 2009, roč. 3, č. 3, s. 26-30. ISSN 18024599. Dostupné z: http://www.pro-energy.cz/index.php?action=vydana_cisla.html 69 Cena je odvozena od průměrných cen konkurenčních komodit, jako je lehký a těţký topný olej a uhlí za několik předcházející měsíců. Ve vzorci je rovněţ zakomponován vývoj dané měny vůči dolaru. V posledních letech některé země zahrnují do cenového vzorce i cenu ZP na spotových trzích. Podrobněji viz. Energy Charter. Putting a Price on Energy: International Pricing Mechanisms for Oil and Gas. Belgium : Energy Charter Secretariat, 2007. ISBN: 978-90-5948-047-6. Dostupné z: http://www.encharter.org/index .php 68
23
Trh se skladovací kapacitou v EU nepřehlédnutelný nárůst spotových cen. Kromě faktu, ţe zima v tomto období byla shledána jako jedna z nejstudenějších a nejdelších za posledních několik let, zároveň došlo k první Rusko-ukrajinské krizi a přerušení dodávek ZP. V prvním kvartálu roku 2009 se dá pozorovat krátkodobý ostřejší nárůst evropských spotových cen, coţ se dá povaţovat za reakci trhu na druhou Rusko-ukrajinskou krizi v podobě 14 denního přerušení dodávek. V následujícím období, obecně definovaném jako ekonomická krize, dochází k výraznému propadu poptávky po ZP a následně i cen jak na burzách, tak z pohledu cen ZP na základě dlouhodobých smluv. Na americkém trhu se ceny ZP v posledních letech drţí výrazně níţ neţ na evropském trhu. Na tomto trendu můţe mít podíl rozvoj těţby tzv. břidlicového plynu, který dnes na americkém trhu reprezentuje jednu čtvrtinu70 celkové domácí produkce, a výrazně přispívá k nezávislosti na dovozech.
Graf 1 Vývoj ceny zemního plynu. Zdroj: IHS CERA, Platts and Spectron Historical data [nominal euro cents per kWh
V souhrnu ovlivňuje poptávku po skladovacích kapacitách: Mnoţství ZP na trhu a jeho dostupnost Cena ZP na spotových trzích Cena skladovací kapacity (tedy náklady na uskladnění ZP) Pro plynárenský sektor jsou charakteristické bilaterální dlouhodobé smlouvy71. Hlavní výhodou těchto smluv je, ţe podmínky jsou vyjednané hned na začátku spolupráce a společnosti se tak vyhnou dodatečným nákladům v rámci nového vyjednávání. Dále je také
70
E15.Vstup USA na světový trh plynu můţe znamenat převrat. 2012-6-5 [online]. [cit. 2012-6-15]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vstup-usa-na-svetovy-trh-plynu-muze-znamenat-prevrat764756 71 Přičemţ v době před liberalizací vertikálně integrované podniky, které zajišťovaly celý proces dodávky aţ ke spotřebiteli, měly výhradní právo pro uzavírání těchto kontraktů posvěcené vládou.
24
Trh se skladovací kapacitou v EU zajištěn prostor pro kupujícího adaptovat72 se na měnící se podmínky na trhu, aniţ by vystavil prodejce mnoţství rizik, neboť většina kontraktů obsahuje klauzuli ber-nebozaplať.73 Tento tradiční model zabezpečuje stabilitu v odvětví z dlouhodobého hlediska a přispívá tak k větší důvěře v návratnost investic a to jak prodávajícímu tak i kupujícímu. Ovšem uţ není v souladu s hospodářskou soutěţí a rozvojem konkurence. EK se přiklání k anglosaskému nebo americkému modelu, kde většina obchodů s plynem probíhá na spotových trzích. Po zavedení příslušné legislativy a rozdělení jednotlivých aktivit monopolních společností začaly vznikat i spotové trhy74, pro které jsou charakteristické krátkodobé smluvní vztahy. Ovšem dlouhodobé kontrakty pro nákup, přepravu a skladování ZP napříč plynárenskými společnostmi i nadále přetrvávají. Pro provozovatele PZP jsou dlouhodobé smlouvy, sjednané na základě dohody mezi nimi a zákazníky, nedílnou součástí75. Tyto smlouvy se týkají především primární nabídky sluţeb a jsou rovněţ uzavírány na bázi bernebo-zaplať. Provozovatelé PZP se tak chrání proti výkyvům na trhu se ZP a zdůrazňují, ţe investiční náklady na rozvoj PZP jsou dlouhodobého charakteru, a není moţné je financovat na základě krátkodobých smluvních vztahů. Klauzule ber-nebo-zaplať, však můţe negativně ovlivňovat hromadění nevyuţitých kapacit, coţ bylo předmětem vyjednávání v posledních dvou letech mezi ERGEGem a provozovateli PZP. Tento problém je nyní řešen v rámci sekundárního trhu76, který nabízí určité alternativy zákazníkům.
3.2. Principy prodeje skladovacích kapacit 3.2.1. Moţnosti provozovatelů PZP Pokyn GGPSSO a jeho dodatek, které byly popsány jiţ dříve, mají snahu nabídku sluţeb unifikovat v rámci evropského trhu. Sjednocení způsobu a pravidel prodeje skladovacích 72
Sergeje Anatoljeviče Jemeljanova, náměstek generálního ředitele Gazprom exportu, řekl: „Gazprom nabídl evropským partnerům flexibilní řešení, které zajistí přizpůsobení kontraktů situaci na evropském trhu v období 2009 – 2010. Dlouhodobé smlouvy nemají pevně fixované schéma, ale jsou nástrojem, předpokládajícím vzájemnou moţnost adaptace na nové podmínky. Zařazení spotového „komponentu“, který byl vytvořen pro určité procento objemu v rámci zvýšení pruţnosti smlouvy – to je nástroj, který můţe fungovat oběma směry.“ Zdroj: Pro-energy magazín. Smlouvy o dodávkách zemního plynu: Polsko-rusko-ukrajinské vztahy se v posledních dnech října 2010 opět mírně zauzlily. Důvodem byly ceny plynu. Praha. 2010. r. 4, č. 4, s. 20-23 [cit.: 2012-1-15]. ISSN 1802-4599 73 Tzv. Take or pay contract znamená, ţe kupující platí za sluţbu, aniţ by ji plně vyuţil. 74 Podrobněji v příloze č. 2 75 Dlouhodobé smlouvy na uskladnění v trvání 10 a více let se týkají především mateřských společností, v kterých je provozovatel PZP integrován, a jsou dědictvím minulosti. V posledních dvou letech jsou trendem smlouvy s maximální délkou trvaní pět let. 76 Podrobněji v následující kapitole.
25
Trh se skladovací kapacitou v EU kapacit je účinným nástrojem jak podpořit přeshraniční prodej a skutečně trh integrovat. Nabídka sluţeb vychází vţdy ze skladby PZP dané společnosti a jejich technických moţností. Primární trh Provozovatel PZP nabízí primární sluţbu, coţ je tzv.: bundle, tedy balík skládající se ze tří na sobě vzájemně závislých77 sluţeb: Provozní kapacita – tedy objem kapacity k uskladnění ZP; Vtláčecí kapacita – coţ je maximální denní mnoţství, které můţe zákazník v daný plynárenský den uskladnit; Těţební kapacita – maximální denní mnoţství, které můţe zákazník v daný plynárenský den vyskladnit. Bundlem je zajištěn tzv. pevný výkon skladovacích kapacit, coţ představuje jistotu pro jejich vyuţití bez přerušení. K jejich omezení můţe dojít pouze v případě technologických omezení na PZP s tím, ţe zákazník musí být v dostatečném předstihu o výši a délce omezení informován. Těţební a vtláčecí kapacity jsou nabízeny podle reálných technických moţností PZP. Pokud má provozovatel PZP více zásobníků, můţe je nabízet jednotlivě nebo v rámci virtuálního PZP, coţ ve zjednodušené formě představuje součet všech těţebních/vtláčecích kapacit a provozního objemu. To můţe dát provozovateli určitou flexibilitu v nabídce, neboť některá technická omezení jednotlivých PZP se v rámci virtuálního PZP můţou eliminovat. Na druhé straně je kaţdý PZP jiný a spojení několika různých těţebních a vtláčecích křivek, s ohledem na skutečný průběh vtláčecí či těţební sezóny, můţe být značně nepřesné. Do primárních sluţeb rovněţ patří tzv.: unbundle, tedy oddělená nabídka těţebních a vtláčecích kapacit, ať uţ na bázi pevného nebo přerušitelného výkonu. Kapacity s přerušitelným výkonem jsou v podstatě nevyuţité pevné kapacity stávajících zákazníků v rámci daného plynárenského dne. Zjednodušeně řečeno, jsou to celkové nominace78 pevného výkonu na daný plynárenský den mínus celková prodaná kapacita, to se rovná nabízená přerušitelná kapacita. K přerušení pak dojde v případě, ţe zákazníci změní 77
Závislost je dána tím, jak v PZP klesá nebo stoupá objem uskladněného plynu, mění se jeho maximální dostupný vtláčecí či těţební výkon. Bandl musí tento princip respektovat, aby provozovatel PZP mohl dostát svým závazkům vůči zákazníku. 78 Nominace je mnoţství plynu, který zákazník chce v daný plynárenský den dodat nebo odebrat do/z PZP. Zdroj: Řád provozovatele podzemních zásobníků plynu. Dostupný z: http://www.rwe-gasstorage.cz/cs/radprovozovatele-pzp/
26
Trh se skladovací kapacitou v EU nominace s pevným výkonem na daný plynárenský den a budou vyuţívat svých maxim. Smlouvy pro bandl i unbandl sluţby mohou být uzavírány i na jeden den, popřípadě jsou to smlouvy měsíční, nejobvyklejší jsou smlouvy na jeden rok a více let. Pokud zákazník chce vyuţít oddělených sluţeb, musí mít vţdy uzavřenou alespoň jednu smlouvu s balíčkem sluţeb s pevným výkonem. Přičemţ tyto smlouvy jsou uzavírány s klauzulí „pay in any case. Existuje několik způsobů prodeje sluţeb provozovatelů PZP a v legislativě EU není určen jeden konkrétní způsob, který by měl být vyuţit. Pokud jednotný způsob prodeje není zakotven ani v zákonech jednotlivých států EU, provozovatelé PZP mají moţnost zvolit způsob prodeje podle podmínek na trhu či preferencí zákazníků. Z průzkumu GSE z roku 2010 vyplynulo, ţe pro stávající kapacitu je preferován způsob na základě klientského portfolia (FCCP-Following the clients' customers' portfolio) tedy forma dvoustranné dohody. Pro prodej budoucí dostupné kapacity výrazně dominuje akční způsob prodeje.79
Graf 2 Typy prodeje existující a plánované kapacity. Zdroj: GSE Key Messages from 2010 CAM-CMP Survey
Sekundární trh Na tento trh patří nabídka sluţeb jako např.: převedení práv a povinností vyplývající ze smlouvy na třetí osobu nebo přenechání uţívání kapacity. Standardně je moţné převádět ZP mezi uţivateli PZP na základě jejich smluvního ujednání. Určitou novinkou na základě dodatku pokynu GGPSSO80 je vytvoření standardizovaného sekundárního trhu. Provozovatelé mají povinnost vytvořit internetový portál nebo elektronickou nástěnku na 79
GSE’s 2010 Survey on Capacity Allocation Mechanisms and Congestion Management Procedures: Main findings and conclusions. 2010. Ref: 10GSE072. Dostupné z: http://www.gie.eu.com/index.php/component/search/?searchword=GSE%202010%20Survey%20on&orderin g=newest&searchphrase=all&Itemid=239 80 ERGEG. Amendment of the Guidelines of Good Practice for Third Party Access for Storage System Operators, Guidelines for CAM and CMP. Bruxelles, 2011. Ref: C11-GST-15-03. Dostupné z: http://www.rwe-gasstorage.cz/cs/zakony-a-regulace/
27
Trh se skladovací kapacitou v EU svých webových stránkách a umoţnit zákazníkům obchodovat se svými kapacitami formou aktuálních nabídek a poptávek. Je to jedna z moţností jak zabezpečit, aby nedocházelo k hromadění nevyuţité kapacity, a prostorem pro zákazníky minimalizovat finanční ztráty z nevyuţité kapacity. Jako příklad z praxe je moţno uvést webový portál Store-x (Storage capacity exchange), který slouţí pro prodej skladovacích kapacit a integruje převáţně německý a český trh. Je zde zaregistrováno 15 firem a téměř 1000 uţivatelů. Uţivatelé skladovacích sluţeb na tomto portále mají moţnost nabídnout k prodeji nevyuţitou skladovací kapacitu formou aukce. Nabídky vţdy obsahují vyvolávací cenu, podmínky, místo a délku uţívání volné skladovací kapacity. Bohuţel neexistují, ţádné statistiky o výsledcích aukcí a likviditě prodeje. Portál pouze uvádí mnoţství nabízené provozní kapacity za jednotlivé měsíce a kumulativní nárůst, který se v roce 2010 pohyboval okolo 5 mil. m381.
3.2.2. Poţadavky zákazníků Existují dva typy zákazníků (uţivatelů) PZP. V prvé řadě to jsou distribuční společnosti dodávající plyn konečným zákazníkům, ať uţ domácnostem nebo průmyslovým podnikům. Dalšími uţivateli jsou společnosti obchodující s plynem jako komoditou. Distribuční společnosti budou preferovat spíše dlouhodobé smlouvy s vyšším objem v PZP, který jim zajistí spolehlivost dodávek pro zákazníky. „Čistí obchodníci“ jsou zaměřeni spíše na menší objem pro uskladnění s větší flexibilitou pro těţbu a vtláčení, orientují se na spekulace s cenou. Na reálném trhu se ale můţe vyskytovat i kombinace těchto dvou typů uţivatelů. Po unbundlingu se za uţivatele PZP dá povaţovat i provozovatel přepravní soustavy, který potřebuje mít přístup k PZP v rámci balancování přepravní sítě82, coţ nemusí být nutně zprostředkováno pouze přes provozovatele PZP, neboť přepravce můţe mít uzavřenou smluvní dohodu i s jedním z uţivatelů PZP. Základní poţadavky uţivatelů PZP: Flexibilita – uţivatelé vyţadují flexibilitu především ve vtláčecích a těţebních kapacitách. To spočívá v rychlosti, s jakou můţe zákazník svůj smluvní objem v PZP naplnit nebo vyprázdnit. Jinak řečeno, čím vyšší těţební/vtláčecí kapacity (nezávisle na smluveném objemu), tím kratší dobu potřebuje. Zákazníci (především „čistí obchodníci“) 81
Store-x.Statistics. Cpacities inserted. [online] © 2012 store-x Storage Capacity Exchange GmbH. Dostupné z: http://www.store-x.net 82 Balancování přepravní sítě se nemusí vţdy slučovat s potřebami zákazníku či provozovatelů PZP.
28
Trh se skladovací kapacitou v EU také poţadují moţnost otočení reţimu vtláčení či těţby nezávisle na právě probíhající sezóně. V tomto případě je velkou výhodou, kdyţ má provozovatel PZP ve vlastnictví špičkový zásobník. Transparentnost – vyţaduje zákazník především při stanovování ceny a nabídce sluţeb. Snadný přístup k informacím a jejich dostatečná vypovídací schopnost o aktuálních nabídkách sluţeb a rovné podmínky pro všechny, hrají pro zákazníka podstatnou roli. Easy to use - proces prodeje a následně uţívání sluţeb poskytovaných provozovatelem PZP by měl být jednoduchý a uţivatelsky příjemný. Zákazník by neměl být vystaven zbytečným překáţkám a provozovatel PZP by měl pouţívat takové komunikační prostředky (informační technologii), které jsou pro zákazníka snadno dostupné. Low price – cena za sluţby bude hrát vţdy nejdůleţitější roli 24/7 – sluţby spojené přímo se skladováním jsou nabízeny s 24 hodinovým servisem. Zákazník má moţnost kdykoliv měnit poţadavky na uskladnění či odebrání ZP do nebo z PZP. Short contract duration – pro zákazníky je rovněţ podstatné, aby provozovatel PZP nabízel standardně i sluţby s krátkodobým smluvním vztahem.
3.3. Struktura trhu v EU Jedním z poţadavků platné legislativy je povinnost zveřejňovat provozní informace jednotlivých PZP. Všichni provozovatelé PZP zveřejňují tyto informace na svých webových stránkách v dvojjazyčné formě a zároveň existuje sdruţení Gas Storage Europe s 33 členy, které od roku 2007 zveřejňuje na svých webových stránkách aktuální technické a provozní informace z 18 členských zemí83. Dostatečné kapacity evropských PZP úzce souvisí s bezpečností a plynulostí dodávek pro evropské spotřebitele. Předpoklad většího podílu ZP v energetickém mixu84 a růst závislosti na dovozech85 je dalším důvodem pro rozvíjení a investice v této oblasti. Plyn uskladněný v PZP zaručuje dodavateli plynu uspokojit zvýšenou poptávku v zimních měsíc. Z technických důvodů86 tato flexibilita vysokotlakým přepravním sítím chybí. Hlavní funkcí PZP je zajištění vtláčení ZP v případě, kdy je dodávka vyšší než poptávka a těžby ZP v situaci, kdy je dodávka nižší než poptávka na trhu. 83
Firmy provozující PZP. Alternativní palivo v dopravě, výroba elektrické energie v paroplynových elektrárnách. 85 Kaţdoroční pokles vlastní produkce ZP v členských zemích. 86 Existující potrubí má určitý průměr s maximálním denním objemem pro přepravu, který nelze měnit. Rovněţ producentské země mají určité denní limity na těţebních polích, které nemohou být překročeny. 84
29
Trh se skladovací kapacitou v EU Charakteristickým rysem trhu jsou tedy sezónní cykly v letním a zimním období. Na trh se skladovací kapacitou je nutné nahlíţet jak z bezpečnostního hlediska87, tak i z ekonomického88. Sezónní charakter poptávky významně ovlivňuje cenu ZP. Obecně platí, ţe zvýšením poptávky po ZP se zvyšuje i jeho cena a naopak. Obchodníci tak vyuţívají skladování ZP jako vhodný mechanismus pro vyrovnání cenové volatility. Další nedílnou úlohou PZP je zajištění plynulosti toku ZP v přepravní soustavě denním balancováním89, které je ovlivněno aktuální dodávkou ZP. Existuje několik druhů PZP a kaţdý z nich má svá specifika90, která značně ovlivňují tzv. výkon PZP, který se skládá z vtláčecí a těţební kapacity a provozního objemu PZP. Zde pak můţe docházet ke střetům zájmů, neboť obchodníci mohou mít takové poţadavky, které jsou neslučitelné se zájmy či moţnostmi provozovatelů PZP na daném trhu či zemi. Nabídka sluţeb té které firmy provozující PZP bude vţdy ovlivněna geologickými vlastnostmi a technologickými moţnostmi vlastněných PZP. Jak vyplývá z níţe uvedeného grafu, největší zastoupení na unijním trhu mají vytěţená ropná/plynová loţiska, které tvoří 45%, aquiferových typů je 17% a solných kaveren je 27%. LNG terminálů je 9%91. Kamenné kaverny zaujímají v EU pouhé 2%, přičemţ jedna se nachází na území ČR.
Graf 3 Druhy PZP v EU. Zdroj: GSE data za rok 2010
V roce 2010 celková dosaţená spotřeba ZP v EU byla 492,5 mld. m3 a import činil 421,7 mld. m3. Rozdíl, který vznikl ve výši 70,8 mld. m3, byl pokryt z vlastní produkce EU, která se v témţe roce pohybovala na 174,9 mld. m3.92 Podle posledních aktuálních dat
87
Extrémně chladné počasí nebo neočekávaný výpadek dodávek v horším případě obojí. Představuje moţnost pro dodavatelské firmy vyrovnávání svého finančního portfolia v rámci rozdílných cen v letním a zimním období. 89 Jedná se o vyrovnávání tlaků v přepravní soustavě tak, aby byl zabezpečen plynulý tok bez výkyvů či přerušení a nadbytečných nákladů, které souvisí s provozem kompresních stanic. 90 Podrobněji v příloze č. 1 91 Patří sem i LNG, jedná se o zkapalněný ZP a slouţí především tam, kde není dodávku moţné zajistit potrubní sítí. 92 BP Statistical Review of World Energy June 2011. [online]. ©BP p.l.c. 2011 [cit. 2011-1-15]. Dostupné z: www.bp.com/statisticalreview 88
30
Trh se skladovací kapacitou v EU GSE je celková provozní kapacita 83,060 mld. m3,93 kterou představuje 18 z 27 členských zemí. Tato výše provozní kapacity můţe pokrýt evropskou spotřebu z 17% a při maximální těţbě vydrţí objem uskladněného plynu přibliţně 30 dní. Z níţe uvedeného grafu vyplývá, ţe největší podíl na evropské skladovací kapacitě mají Německo, Francie a Itálie. Česká republika zaujímá devátou pozici.
Graf 4 Dostupné skladovací kapacity v EU [mil. m3]. Zdroj: GSE data 2010
Od roku 2010 je evidováno 109 nových projektů na nové skladovací kapacity případně rozšíření stávajících kapacit. Pokud budou všechny projekty realizovány, navýší se celková dostupná kapacita v EU o 77%. Nejevíc by měla narůst skladovací kapacita VB, kde je rozpracováno 23 projektů a jedná se o 21 105 mld. m3. Další je Itálie s 19 projekty a navýšením o 12 262 mld. m3.94 Nutno podotknout, ţe budování a rozvoj skladovacích kapacit je značně ovlivněn geologickými charakteristikami daného státu. Ne všechny země disponují vhodnými podmínkami a můţou tak být pro potencionální investory nezajímavé. Dalším aspektem můţe být i geografická poloha země a vnitřní plynárenská infrastruktura a její propojenost s dalšími státy. Ve více neţ 10 členských zemích jsou na trhu pouze jedna nebo dvě firmy provozující PZP v dalších šesti zemích se počet provozovatelů PZP pohybuje mezi třemi a šesti firmami95. Největší počet provozovatelů najdeme na trhu v Německu, kde existuje 23 firem.
93
Coţ představuje 85% technické kapacity EU, zbylých 15% je kapacita určená k jiným neţ komerčním účelům. Zdroj: GSE gas map dataset in excel-format. 2011. Dostupné z: http://www.gie.eu.com/index.php/maps-data/gse-storage-map 94 Stejný výše uvedený zdroj 95 Přehledná tabulka v příloze č. 3
31
Trh se skladovací kapacitou v EU Počet firem a jejich trţní podíl můţe být jedním z indikátorů pro kvantifikaci koncentrace trhu. Jedním z ukazatelů koncentrace je Herfindahl-Hirschmanův index96. Je definován jako součet čtverců trţních podílů všech firem v rámci daného odvětví.
– je čtverec trţního podílu i-té firmy. Trţní podíl je měřen jako celková skladovací kapacita dané firmy dělená součtem všech skladovacích kapacit firem na daném trhu, n – udává počet firem na daném trhu HHI se pohybuje od 0 do 1, přičemţ čím více se hodnota indexu blíţí k nule, tím je míra koncentrace na trhu niţší.
Graf 5 Koncentrace trhu dle HHI. Zdroj: GSE data 2011
Výše uvedený graf vypovídá o koncentraci na trhu se skladovací kapacitou za rok 2011. V zemích, kde je pouze jeden provozovatel PZP (např.: Polsko, Belgie, Švédsko a Irsko), je HHI index roven jedné a jedná se čistě o monopolní prostředí, proto nejsou do grafu zahrnuty. Nejniţší koncentrace je na německém trhu. V zemích, kde je trţní podíl jedné z firem vyšší neţ 70%, se HHI index pohybuje nad hodnotou 0,6. Vývoj koncentrace trhů je významně ovlivněn investičními projekty, které na trhu zaštiťují konkurenční firmy, a proto se dá do budoucna přepokládat sníţení v Itálii, Velké Británii a také Španělsku. Dominantní italské firmě Stogit se vstupem čtyř nových investorů na trh sníţí trţní podíl na 63%. Ve Španělsku se dá očekávat obdobná situace u trţního podílu firmy Entgas. Ve Spojeném Království vstupuje na trh s investičními plány 96
Zemplinerová, A. Trţní koncentrace ve zpracovatelském průmyslu [Market Concentration in the Manufacturing and Anti-monopoly Policy],” Politická ekonomie: Praha : Národohospodářský ústav Akademie věd ČR, 1999. 19 s. [cit. 2012-2-3]. Dostupné z: http://home.cergeei.cz/zemplinerova/E_publications.html
32
Trh se skladovací kapacitou v EU do skladovacích kapacit 10 nových firem a koncentrace trhu by se měla dostat na stejnou úroveň jako v Německu.97 Z průzkumu GSE98 vyplynulo, ţe z 24 provozovatelů PZP (coţ představuje 70% z celkového počtu provozovatelů PZP v EU) má přes 10 uţivatelů skladování 42% provozovatelů PZP, coţ představuje 68% z celkové provozní kapacity v EU. Více neţ 38% provozovatelů PZP má pak počet v rozmezí 4 aţ 9 uţivatelů skladování. Za poslední dva roky přibylo v průměru 6 uţivatelů skladování na kaţdého provozovatele PZP. Mnoţství provozovatelů PZP, kteří mají méně, neţ 3 uţivatele skladování se výrazně sniţuje a provozní kapacita PZP v EU je rozloţena mezi vícero vzájemně si konkurujících dodavatelských společností.
97
Tento předpoklad je podmíněn tím, ţe všechny projekty budou uskutečněni a ţádna z firem neopustí trh nebo nedojde k fúzím. Zdroj dat: GSE gas map dataset in excel-format. 2011. Dostupné z: http://www.gie.eu.com/index.php/maps-data/gse-storage-map 98 GSE’s 2010 Survey on Capacity Allocation Mechanisms and Congestion Management Procedures: Main findings and conclusions. 2010. Ref: 10GSE072. Dostupné z: http://www.gie.eu.com/index.php/component/search/?searchword=GSE%202010%20Survey%20on&orderin g=newest&searchphrase=all&Itemid=239
33
Struktura a analýza trhu ve vybraných zemích
4. Struktura a analýza trhu ve vybraných zemích 4.1.
Německý trh se skladovací kapacitou
Níţe uvedená tabulka představuje podíl jednotlivých druhů energií na celkové spotřebě v Německu za rok 2010. Ropa 36%
Zemní plyn 23%
Uhlí 24%
Jádro 10%
Vodní elektrárny 6%
Obnovitelné energie 1%
Tabulka 6 Podíl energií na spotřebě v Německu. Zdroj: BP Statistik 2010
V roce 2010 bylo do Německa importováno 92,8 mld. m3, (ruského plynu bylo dopraveno 37%, norského 33% a holandského 26%99). Ve stejném roce byla celková spotřeba ZP na úrovní 81,3 mld. m3, přičemţ Německo má rovněţ vlastní zásoby ZP, z kterých bylo vytěţeno 10,6 mld. m3. Specifikum německého trhu se ZP je rozdělení v důsledku dvou různých kvalitativně odlišných plynů tzv. L-Gas a H-Gas, které musí být distribuovány a skladovány odděleně.100 Z tohoto důvodu je plynárenský trh přirozeně rozdělen do dvou jakostních oblastí. Ovšem pro dodavatele a obchodníky, kterých je na německém trhu přes 500, je to irelevantní, neboť od roku 2011 existuje jeden bilanční bod. To znamená, ţe obchodníci a dodavatelé mohou nakupovat plyn bez ohledu na jeho kvalitu, coţ dříve nebylo moţné101. Německo s 20 mld. m3 provozního objemu skladovací kapacity, která vystačí při maximální těţbě přibliţně na 40 dní, se řadí na čtvrtou pozici na světě. Kromě tohoto faktu je navíc v plánu v rámci investic více neţ 50% nárůst stávající provozní kapacity. Tento trend je vcelku pochopitelný, neboť Německo je strategickým102 tranzitérem ZP a navíc disponuje vhodnými geografickými a geologickými podmínkami. Celkový počet PZP je 48103 a jsou provozovány 23 provozovateli. Německý trh se skladovací kapacitou je specifický v tom, ţe 48% z celkové dostupné skladovací kapacity tvoří solné kaverny. To dává trhu vysokou míry flexibility, neboť tyto typy zásobníků mají 99
Zbylá 4% byla dovezena z Dánska a Velké Británie. Vyšší mnoţství dováţí uţ jen Spojené státy. Zdroj: BP Statistical Review of World Energy June 2011 100 Je to dáno kvalitou plynu: L-Gas, je plyn s nízkým spalným teplem a jeho výhřevnost je menší. Jedná se o ZP, který je buď z vlastních zásob Německa, nebo je importován z Holandska, s kterým je německý trh propojený. Naopak H-Gas s vyšším spalným teplem má i vyšší výhřevnost a je dováţen převáţně z Ruska a Norska. Z 90% je na německém trhu zastoupen H-Gas a zbytek tvoří L-Gas, který distribuován především v západní části Německa. 101 Ještě v roce 2009 byl trh rozdělen do 6 obchodních regionů od roku 2011 se počet regionů sníţil na tři pojmenovaná obchodní místa, viz. Příloha č. 4. 102 Význam se ještě zvýšil vybudování tranzitního potrubí Nord-stream. 103 40 PZP slouţí pro skladování H-Gas a 6 PZP pro sladování L-Gas.
34
Struktura a analýza trhu ve vybraných zemích velmi stabilní výkony bez ohledu na zaplněnost, a jsou pouţívány k vykrývání špiček v poptávce. Na rozdíl od Itálie a Francie, kde jsou spíše typická vytěţená ropná/plynová loţiska nebo aquifery. Třemi největšími provozovateli PZP jsou E. ON Gas Storage, BEB a Wingas vlastnící jednotlivě více neţ 20% skladovací kapacity na německém trhu, 17 provozovatelů PZP pak vlastní provozní kapacity menší neţ 10%. Vysoký počet různých firem provozujících PZP řadí německý trh na první místo s nejniţší trţní koncentrací v EU.
Graf 7 Podíl jednotlivých společností na skladovací kapacitě. Zdroj: GSE data 2010
Poslední monitorovací zpráva104 ERGEGu uvedla, ţe zhruba polovina provozovatelů PZP měla v roce 2008 pouze jednoho uţivatele skladovací kapacity a jen dva provozovatelé měli více neţ 10 uţivatelů. U podniků s jedním uţivatelem se pak ve většině případů jednalo o mateřské společnosti. Dále tato zpráva uvádí, ţe němečtí provozovatelé PZP nabízejí celou škálu produktů podle pokynu GGPSSO, tedy bundel i unbundel sluţby s tím, ţe přístup třetích stran je zajištěn smluvně (TPAn). Paradoxně zpráva také uvádí, ţe problémem na tomto trhu je nedostatek volné skladovací kapacity a v roce 2007 nebilo vyhověno 57 firmám, které o sladovací kapacitu zaţádaly. Dle monitorovací zprávy105 Bundesnetzagentur106 od roku 2008 narostl počet uţivatelů skladování ze 76 na 97 v roce 2010. Z 23 provozovatelů PZP má v roce 2010 8 z nich jednoho uţivatele a 3 provozovatelé více neţ 15 uţivatelů skladování. Průměrný počet na německém trhu je 4,6 uţivatelů skladování na jednoho provozovatele PZP. Rovněţ došlo v roce 2010 k výraznému navýšení nabídky volné skladovací kapacity, coţ podle 104
ERGEG. Status review 2009 on Capacity Allocation Management and Congestion Management procedures for storages. Bruxelles, 2010. Ref.: E10-GST-09-03. Dostupné z: http://www.energy-regulators.eu/.../E10-GST-09-03_CAM-CMPforStorage-SR_clean.pdf 105 Bundesnetzagentur. Monitoringbericht. Bonn, 2011. Dostupné z: http://www.bundesnetzagentur.de/DE/Presse/Berichte/berichte_node.html 106 Federální agentura pro sítě - jejím úkolem je zajistit liberalizační a deregulační proces pro trh s elektřinou, plynem, telekomunikačními, poštovními a ţelezničními sluţbami.
35
Struktura a analýza trhu ve vybraných zemích Bundesnetzagentur bylo zapříčiněno především tím, ţe dominantní dodavatelské společnosti uvolnily část svých provozních kapacit, které byly obchodovány především na sekundárním trhu se skladovací kapacitou.
Graf 8 Nabídka volné skladovací kapacity na německém trhu [mil. m3]. Zdroj: Monitoringbericht 2011
Na rozdíl od českého trhu nemá německý trh v zákonech o energetice zakotven způsob prodeje skladovacích kapacit a mnoho provozovatelů PZP vyuţívá k prodeji dvoustranné dohody na bázi „first come first served“, přičemţ tento způsob není zcela průhledný v rámci ceny a podmínek dohody.
4.2. Trh se skladovací kapacitou v ČR Z primárních energetických zdrojů v ČR se ZP na spotřebě v roce 2010 podílel z 20% (uhlí 39%, ropa 22%, jádro 15%, ostatní 3%).107 Spotřeba ZP se v posledních letech ustálila mezi 8 a 9 mld. m3. Vlastní produkce plynu tvoří pouze 1,5 %, a proto je ČR zcela závislá na dovozech. ČR disponuje významnou tranzitní a vnitrostátní sítí, která zabezpečuje dodávky ZP především z Ruska (64%), Norska (12%) a z ostatních států Unie (24%). V roce 2010 bylo přepraveno celkem 11,5 mld. m3. 108 Celková skladovací kapacita je 2,701 mld. m3, coţ pokrývá 30% z celkové spotřeby, a tato zásoba ZP při maximální těţbě vystačí přibliţně na 35 dní. Zpráva o elektroenergetice109 uvádí, ţe podíl RWE Transgs, a.s. na trhu se ZP výrazně klesl, v roce 2008 činil 72% a v roce 2010 uţ to bylo pouhých 62%. V tom samém roce se na trhu pohybovalo jiţ 20 konkurenčních firem (Např. Praţská plynárenská, a. s. - 12,5 %, E. ON Energie, a. s. - 4,8 %, VEMEX - 4,6% atd.). Na území České republiky se nachází 8 PZP a jsou provozovány třemi společnostmi. RWE Gas Storage, s.r.o. s 93% celkové skladovací kapacity v ČR má dominantní 107
BP Statistical Review of World Energy June 2011 stejný výše uvedený zdroj 109 Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2010. 108
36
Struktura a analýza trhu ve vybraných zemích postavení na trhu. Další dvě společnosti jsou MND Gas Storgae, a.s. a SPP Bohemia, a.s., které mají ve vlastnictví kaţdá jeden PZP. PZP Dolní Bojanovice, který provozuje slovenská firma SPP Bohemia, je určen pouze pro potřeby slovenského trhu, a není v níţe uvedeném přehledu záměrně zahrnut. RWE Gas Storage i MND Gas Storage jsou vertikálně integrované společnosti a mají oddělené účetnictví, majoritním vlastníkem zůstávají jejich mateřské společnosti.
Společnost
RWE Gas Storage
MND Gas Storage Celkem
PZP Háje Třanovice Štramberk Tvrdonice Dolni Dunajovice Lobodice Uhřice 7
Provozní kapacita
Maximální Maximální těţební vtláčecí kapacita kapacita
2 521
40,5
29,6
180 2 701
6 46,5
2,9 32,5
Tabulka 9 Přehled PZP v ČR [mil. m3]. Zdroj: GSE data 2010
Z konkurenčního hlediska je trh se skladovací kapacitou v ČR vysoce koncentrovaný, přesto není regulovaný. V národní zprávě ČR o elektroenergetice a plynárenství za rok 2008 je uvedeno, ţe: „Jako jeden z nejčastějších důvodů, proč noví obchodníci s plynem obtíţně pronikají na český trh, byla omezená dostupnost českých podzemních zásobníků plynu potřebných pro strukturaci dodávek v průběhu roku. Skladovací kapacita je totiţ dlouhodobě pokryta smlouvami společnosti RWE Transgas, a. s. Tato skutečnost se proto stala předmětem šetření jednak Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) a rovněţ ERÚ, který s účinností od 1. října 2008 změnil postupy pro rezervaci skladovacích kapacit v ČR prostřednictvím novely vyhlášky o pravidlech trhu s plynem.“ 110 Novelizace výrazně přispěla k zavedení přístupu třetích stran dle dohody (TPAn). Skladovací kapacita je od roku 2009 nabízena formou více kolových elektronických aukcí111. RWE GS uskutečnila jiţ více neţ 11 aukcí a aktuálně vyuţívá skladovacích sluţeb 16 zákazníků, přičemţ část 110
Vyhláška před novelizací obsahovala pravidla pro rezervaci skladovací kapacity v případě jejího nedostatku v souladu s principem pro-rata (rezervace skladovací kapacity poměrně podle velikosti jednotlivých poţadavků), který ne zcela odpovídá principům sjednaného, tedy trţního, přístupu ke skladovací kapacitě. Tento systém byl nahrazen více kolovou aukcí. Zdroj: Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2008. Dostupné z: www.energyregulators.eu/portal/page/.../E09_NR_CzechRep-LL.pdf 111 Obchodníci s plynem, kteří tvoří s provozovatelem podzemních zásobníků koncern a kteří mají u tohoto provozovatele rezervovánu skladovací kapacitu ve výši alespoň 80% kapacity jím provozovaného virtuálního zásobníku, se mohou aukce na skladovací kapacitu zúčastnit pouze v případě, ţe cena za jednotku skladovací kapacity je niţší nebo rovna aktuální trţní ceně za skladovací kapacitu. Zdroj: Vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 442/2011 Sb.
37
Struktura a analýza trhu ve vybraných zemích z nich jsou obchodníci operující mimo český trh. Ve 4Q roku 2010 proběhly dvě neúspěšné aukce a kapacita byla nabídnuta následujícího roku za niţší vyvolávací cenu.
Graf 10 Aukce RWE Gas Storage. Zdroj: RWE Gas Storage data
MND Gas Storage započala s prodejem skladovacích kapacit formou aukcí v roce 2011 a od té doby vyhlásila 5 aukcí, vyvolávací cena se pohybovala v rozmezí 0,5 aţ 1,5 kč/1m3. Výsledné ceny prodaných skladovacích kapacit společnost nezveřejnila.
Graf 11 Aukce MND Gas Storage. Zdroj:MND Gas Storage data
V rámci investic do PZP byl v letošním roce úspěšně dokončen projekt na rozšíření skladovací kapacity PZP Třanovice a jho provozní zásoba se po třech letech výstavby zvýšila o 50%. V plánu jsou ještě dva investiční projekty, Jeden z nich je na rozšíření PZP Uhřice a druhý na výstavbu nového PZP Dambořice, oba projekty jsou pod záštitou společnosti MND. V případě, ţe budou realizovány, současná provozní kapacity ČR se navýší o dalších 20%.
38
Závěr Základem pro celý integrační proces trhu s energiemi obecně, je koncepce energetické politiky EU a její vývoj se dá povaţovat za kontinuální proces. Za mezník můţeme označit Zelenou knihu z roku 2006, jejím hlavním cílem je konkurenceschopnost a vnitřní trh s energiemi. Nástrojem pro vytvoření konkurenčního prostředí je rozvoj vnitřní infrastruktury plynárenských sítí, aby mohly dodavatelské firmy vybírat svého provozovatele PZP na základě ceny a podmínek, nikoliv na základě regionálních omezení. Naplněním tohoto cíle se zároveň zvýší schopnost solidarity mezi zeměmi EU. Německo i Česko, jako významné tranzitní země s výhodnou geografickou polohou, jsou vzájemně propojeny, přičemţ Česká republika je napojena na další dva státy a Německo má přeshraniční síť propojenou s dalšími devíti sousedy. V Německu navíc došlo v roce 2011 k výraznému sníţení počtu samostatně operujících regionů, které byly překáţkou v rozvoji vnitřního trhu. Liberalizační proces trhu se ZP probíhá v intenzivnější podobě jiţ 13 let. V tomto období došlo k několika zásadním zvratům, které měly vliv na současný stav. V prvních čtyřech letech veškeré pokusy o integraci trhu nedosahovaly uspokojivých výsledků. Hlavním problémem byly dominantní společnosti a malá míra průhlednosti jejich obchodních aktivit. Za překáţku se rovněţ povaţovala různorodost tarifů, technologických a právních norem bránící přeshraničním obchodům. Následná novelizace první Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh se ZP měla podpořit harmonizaci trhu v rámci celé EU. Zároveň byl stanoven ambiciózní cíl otevřít vnitřní trh s energiemi pro všechny spotřebitele do roku 2007. Ovšem výraznou komplikací pro nové tedy konkurenční dodavatele, mezi kterými by mohli spotřebitelé vybírat, byl nedostatečný přístup k plynárenským sítím. EK viděla řešení v účinném oddělení jednotlivých činností a tedy zprůhlednění přístupu a vymezení sluţeb, které mají poskytovat. Nástrojem tohoto řešení se stal Třetí liberalizační balíček s tzv. unbandling, který v konečné fázi vyústil ve tři základní moţnosti, z nichţ nejvyšší formou je majetkové oddělení přepravních sítí od producentských a dodavatelských firem. Pro provozovatele PZP unbndling neměl tak radikální dopad a legislativa je vůči nim relativně liberální. Většina zůstává vertikálně integrovanými společnostmi, které musí být odděleny účetně. Mateřské společnosti se nesmějí podílet na obchodních aktivitách a denním provozu PZP.
39
Obchod se skladovací kapacitou nemusí být nutně regulovaný tak, jak je tomu u přepravního systému, a přístup třetích stran je v EU řešen z 70% na bázi TPAn. Významným mezníkem pro rozvoj trhu se skladovací kapacitou, bylo vymezení konkrétních sluţeb, které mají provozovatelé PZP nabízet. O to se zasadil ERGEG, který vytvořil tzv. pokyn GGPSSO udávající směr obecných pravidel pro prodej skladovacích kapacit v EU a stanovil, které informace musí být zveřejňovány. Běţně je moţné najít přesné provozní informace o skladovacích kapacitách na webových stránkách jednotlivých společností a k celkové informovanosti výrazně přispívá i sdruţení podzemích zásobníků plynu (GSE), na jejichţ webovém portále jsou denně aktualizované technické a provozní informace 143 PZP z 18 členských zemí. Standardní sluţby PZP jsou v základní podobě nabízeny jako balíček skládající se ze tří atributů vtláčecí a těţební kapacity a provozního objemu. Ačkoli doba trvání nově uzavíraných smluvních vztahu se výrazně zkrátila112, přetrvávají dlouhodobé smlouvy, které byly typické pro předliberalizační období. Z těchto důvodů můţe docházet k hromadění nevyuţité kapacity. Proto byl vytvořen sekundární trh, na kterém mají uţivatelé skladování moţnost nadbytek svých kapacit nabídnout k prodeji. Tento trend je moţné pozorovat na německém trhu, kde v roce 2010 došlo k výraznému navýšení nabízené skladovací kapacity právě dominantními uţivateli skladování. Vysoká míra koncentrace jednotlivých trhů, kdy ve více neţ 10 zemích EU je na trhu jeden dominantní provozovatel PZP, je stavem, který se ani do budoucna nebude výrazně měnit. Aukční systém prodeje skladovací kapacity je vhodným mechanizmem pro zvýšení hospodářské soutěţe a určení trţní ceny kapacit. Ačkoliv v současnosti stále přetrvává systém dvoustranných dohod, do budoucna se ukazuje, ţe aukční prodej bude převládat. Na sekundárním trhu je tento způsob jiţ standardní záleţitostí. ČR, s 93% podílem jedné firmy na trhu se skladovací kapacitou, je dobrým příkladem. Způsob prodeje kapacit, vícekolovým aukčním systémem, byl zakotven v české legislativě a trh se tím od roku 2009 velmi zprůhlednil. Sluţby PZP jsou nenahraditelným nástrojem pro dodavatele, kteří musí zabezpečit dostatek ZP svým zákazníků v zimním období a zároveň vyuţívají niţších cen ZP v letních měsících. To je tradiční model plynárenského trhu. Ovšem po roce 2009 se ceny ZP na krátkodobých trzích, drţí relativně nízko v průběhu celého roku, nejen díky právě probíhající ekonomické krizi, velkou roli hraje rozvoj LNG terminálů, které dodávají s větší flexibilitou dostatek ZP na evropský trh. Pro menší dodavatele je to aktuálně
112
Obvykle jsou jednoroční aţ pětileté smlouvy
40
konkurenční výhoda, protoţe nejsou vázáni dlouhodobými kontrakty s klauzulí „take or pay“ jako velké dominantní firmy, a mohou tak více nakupovat na krátkodobých trzích. Ve výsledku tato situace výrazně přispívá k restrukturalizaci trhu se skladovací kapacitou a oslabuje pozice dominantních dodavatelů vázaných dlouhodobými dodávkami ruského plynu. Důsledky ekonomické krize se výrazně odráţejí v nedůvěře k investicím a taktéţ rychlé změny v legislativě, nejsou pro plynárenský sektor známkou stabilního prostředí. I za těchto podmínek se významně investuje do rozšíření skladovací kapacity v EU, V případě, ţe budou všechny investiční projekty uskutečněny, skladovací kapacita se zvýší aţ o 77%. Z tohoto trendu se dá usuzovat, ţe PZP hrají a budou hrát podstatnou úlohu pro plynárenské odvětví.
41
Seznam použité literatury Kniţní zdroje: Baldwin, Richard; Wyplosz, Charles. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. ISBN 97-8802-4718-071 Fiala, Petr; Pitrová, Markéta. Evropská unie. 2. dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. ISBN 978-80-7325-223-6 Holman, Robert. Makroekonomie: Středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-764-2 Mankiw, N. Gregory. Zásady ekonomie, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-71698911 Jepma, J. Catrinus (ed.). Gas Market trading. Energy. Delta Institute, 2009. ISBN: 978-90-8143871-1 Ondrejová, Dana. Národní šampioni a hospodářská soutěţ. Praha : Linde, 2007. ISBN 978-807201-678-5 Sojka, Milan; Konečný, Bronislav. Malá Encyklopedie moderní ekonomie. aktualiz. vyd. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-7277-032-2 Urban, Jan. Základy teorie národního hospodářství. 1. vyd. Praha : ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-86395-72-3
Odborné články a studie: Ben Farrington. Tha values of gas storige in the UK. 2004-3-12. [online], © 2011 Pöyry UK. [cit. 2011-6-15]. Dostupné z: http://www.poyry.co.uk/News_items BP Statistical Review of World www.bp.com/statisticalreview
Energy
June
2011.[cit.
2011-1-15].
Dostupné
z:
Energy Charter. Putting a Price on Energy: International Pricing Mechanisms for Oil and Gas (2007). Belgium : Energy Charter Secretariat, 2007. ISBN: 978-90-5948-047-6. Dostupné z: http://www.encharter.org/index .php Geussová, Milena. Spotové ceny nebudou navţdy: Rozhovor s Martinem Herrmannem, předsedou představenstva RWE Transgas. Pro-energy magazín, roč. 4, č. 3. 2010, s. 52-53. ISSN 1802-4599. Dostupné z: http://www.pro-energy.cz/index.php?action=uvod.html Petrţela, Ondřej; Kastl, Josef. Jaký vliv bude mít„plynová krize“a ekonomická recese na budoucnost dodávek zemního plynu pro Českou republiku?. Pro-enrgy magazín. roč. 3, č. 3. 2009, s. 26-30. ISSN 1802-4599. Dostupné z: http://www.pro-energy.cz/index.php?action=vydana_cisla.html
42
Pro-energy magazín. Smlouvy o dodávkách zemního plynu: Polsko-rusko-ukrajinské vztahy se v posledních dnech října 2010 opět mírně zauzlily. Důvodem byly ceny plynu. roč. 4, č. 4. 2010, , s. 20-23. [cit.: 2012-1-15]. ISSN 1802-4599. Dostupné z: http://www.proenergy.cz/index.php?action=vydana_cisla.html Rafaj, Petr; Neruda, Robert; Polach, Tomáš. Energetika, Informační list č. 5. 2009. [online] © 2006–2012 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. [cit. 2011-6-7]. Dostupné z:http://www.compet.cz/informacni-centrum/informacni-listy/2009/ Ramboll Oil & Gas. Study on natural gas storage in the EU, Draft final repoert. 2008. Ref. 853102/1024001. Dostupný z: http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/studies/gas_en.htm Škrdlová, Silva; Kalčíková, Jana. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA). 2008. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/legislativa/...CR/.../RIA%20aukce%20final.pdf Štěpán, Vladimír. Ceny energetických komodit – současnost a očekávaný vývoj. Pro-energy magazín. roč. 3, č. 1. 2009, s. 74-76 ISSN 1802-4599 Zemplinerová, Alena. Trţní koncentrace ve zpracovatelském průmyslu [Market Concentration in the Manufacturing and Anti-monopoly Policy],” Politická ekonomie: Praha : Národohospodářský ústav Akademie věd ČR, 1999. 19 s. [cit. 2012-2-3]. Dostupné z: http://home.cergeei.cz/zemplinerova/E_publications.html
Právní předpisy a dokumenty EU a dalších institucí: Bundesnetzagentur. Monitoringbericht. Bonn, 2011. Dostupné z: http://www.bundesnetzagentur.de/DE/Presse/Berichte/berichte_node.html CEER. Amendment of the Guidelines of Good Practice for Third Party Access for Storage System Operators, Guidelines for CAM and CMP. Bruxelles, 2011. Ref: C11-GST-15-03. Dostupné z: http://www.rwe-gasstorage.cz/cs/zakony-a-regulace/ ERGEG. Guidelines for Good TPA Practice for Storage System Operators. 2005. Dostupné z: http://www.rwe-gasstorage.cz/cs/zakony-a-regulace/ ERGEG. Status review 2009 on Capacity Allocation Management and Congestion Management procedures for storages. Bruxelles, 2010. Ref.: E10-GST-09-03. Dostupné z: http://www.energyregulators.eu/.../E10-GST-09-03_CAM-CMPforStorage-SR_clean.pdf Europien Commision. Second benchmarking report on the implementation of the internal electricity and gas market. Brussels, 2003. SEC(2003) 448. Dostupné z: http:// ec.europa.eu/.../benchmarking_reports European Commision. 2009-2010 Report on progress in creating the internal gas and electricity market. Brusel, June 2011. [2011-8-30]. Dostupné z:http://www.ec.europa.eu/.../gas_electricity/.../20100609_internal_market_report_2009_2010.pdf Evropská komise. Návrh zprávy: Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020. (2010/2108(INI)). Dostupné z: http://www.euroskop.cz/13/17733/clanek/energie-v-rijnu-2010/
43
Evropská komise. Energie 2020 Strategie pro konkurenceschopnou, udrţitelnou a bezpečnou energii. Brusel, 2011. SEK(2010) 1346.Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ Evropská komise. Výroční zpráva o zavádění vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou {SEC(2004) 1720}. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52004DC0863 Evropská komise. Zpráva o politice hospodářské soutěţe 2005. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. ISBN 92-79-01736-5. Dostupné z: http://www. ec.europa.eu/competition/publications/annual_report/2005/cs.pdf GSE Position Paper on Capacity Allocation Mechanisms and Congestion Management Procedures, 2008. Ref:08GSE209. Dostupné z: http://www.gie.eu.com/index.php/publications/cat_view/4-gsepublications GSE’s 2010 Survey on Capacity Allocation Mechanisms and Congestion Management Procedures: Main findings and conclusions. 2010. Ref: 10GSE072. Dostupné z: http://www.gie.eu.com/index.php/component/search/?searchword=GSE%202010%20Survey%20o n&ordering=newest&searchphrase=all&Itemid=239 Komise evropských společenství. Sdělení komise radě a evropskému parlamentu. Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou. Brusel,2005. [SEC(2005) 1448]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ Komise evropských společenství. Zelená kniha Evropská strategie pro udrţitelnou, konkurence schopnou a bezpečnou energii. Brusel, 2006 {SEC (2006) 317}. Dostupné z: http://europa.eu/documentation/index_cs.htm Komise evropských společenství. Sdělení komise radě a evropskému parlamentu. Energetická politika pro Evropu. Brusel, 2007. s. 5. {SEK(2007) 12}. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ Evropská unie. Konsolidované znění smlouvy o Evropské unii a smlouvy o fungování Evropské unie. Úřední věstní Evropské Unie (C83), 2010. ISSN 1725-5163. Dostupný z: http://www.consilium.europa.eu/ Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2008. Dostupné z: www.energy-regulators.eu/portal/page/.../E09_NR_CzechRep-LL.pdf Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2010. Dostupné z: www.eru.cz/user_data/files/narodni%20zpravy/NZ2010_FINAL.pdf Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Dostupné z: http://www.mojeenergie.cz/cz/energeticka-legislativa-eu Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES. [cit. 2011-3-4]. Dostupné z: http://www.mojeenergie.cz/cz/energeticka-legislativa-eu
44
Směrnice evropského parlamentu a rady 2003/55/ES ze dne 26. 6. 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES. [cit. 2011-2-3]. Dostupné z: http://www.mojeenergie.cz/cz/energeticka-legislativa-eu
Další zdroje: Čekal, Daniel; Chmelík, Jakub, Antitrust – Jak snadné je zneuţít dominantní postavení na trhu!. 6. 3. 2005 [online]. © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo. [cit. 2011-6-6]. Dostupný z: www.epravo.cz Česká plynárenská unie, Zemní plyn/Ţivotní prostředí [online]. ©2004-2011 [cit. 2011-1-15]. Dostupné z: www.cpu.cz/zemni-plyn E15.Vstup USA na světový trh plynu můţe znamenat převrat. 2012-6-5 [online]. [cit. 2012-6-15]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vstup-usa-na-svetovy-trh-plynumuze-znamenat-prevrat-764756 EuroActiv. Třetí liberalizační balíček v energetice. 2009-7-21 [online] © 2004-2012. [cit. 2011-615]. ISSN 1803-2486. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/link-dossier/liberalizaceunijni-energetiky-000055 Gas Infrastructure Europe. GSE Storage Map. http://www.gie.eu.com/index.php/maps-data/gse-storage-map
2011.
Dostupné
z:
Mejstřík, Michal. Privatizace, regulace a deregulace utilit v EU a ČR: očekávání a fakta [online]. 2004, no. 57. Dostupné z:http://ies.fsv.cuni.cz/sci/publication/show/id/1831/lang/cs Store-x.Statistics. Cpacities inserted. [online] © 2012 store-x Storage Capacity Exchange GmbH. Dostupné z: http://www.store-x.net The Agency for the Cooperation of Energy http://www.acer.europa.eu/portal/page/portal/ACER_HOME
Regulators.
Dostupné
z:
45
Seznam grafů a tabulek Graf 1 Vývoj ceny zemního plynu. ..................................................................................... 24 Graf 10 Aukce RWE Gas Storage. ...................................................................................... 38 Graf 11 Aukce MND Gas Storage....................................................................................... 38 Graf 2 Typy prodeje existující a plánované kapacity. ......................................................... 27 Graf 3 Druhy PZP v EU. ..................................................................................................... 30 Graf 4 Dostupné skladovací kapacity v EU [mil. m3]. ....................................................... 31 Graf 5 Koncentrace trhu dle HHI ........................................................................................ 32 Graf 7 Podíl jednotlivých společností na skladovací kapacitě. ........................................... 35 Graf 8 Nabídka volné skladovací kapacity na německém trhu [mil. m3]. ........................... 36 Tabulka 6 Podíl energií na spotřebě v Německu. ................................................................ 34 Tabulka 9 Přehled PZP v ČR [mil. m3]. .............................................................................. 37
Seznam příloh Příloha č. 1. Druhy podzemních zásobníků plynu a jejich specifika Příloha č. 2. Obchodní místa se ZP / Gas Hubs Příloha č. 3. Celkový přehled PZP v zemích EU Příloha č. 4 Tři německé obchodní regiony Příloha č. 4. Mapa střední Evropy s plynárenskou infrastrukturou a PZP
46
Příloha č. 1
Druhy podzemních zásobníků plynu a jejich specifika PZP jsou velmi specifickou oblastí v plynárenském odvětví, a protoţe neexistuje pouze jeden typ PZP, povaţuji za nutné objasnit jejich charakteristiky, neboť je úzce spjata s moţnostmi nabízených sluţeb provozovatelů PZP. Přírodní geologické PZP ZP se skladuje v drobných pórech a trhlinách v pevných, ale porézních a propustných horninách. Místo v loţisku, které se uvolnilo vytěţením ropy nebo ZP je tak moţné opět vyuţít pro skladování plynu. Obdobné je to u aquiferů s tím rozdílem, ţe se jedná o horniny, které plní roli přirozených vodních rezervoárů vhodných pro uskladňování ZP. Umělým odtlačením vody do niţších úrovní vodonosné vrstvy vznikne prostor pro uskladňování. Oba tyto typy PZP jsou charakteristické vysokými kapacitními moţnostmi především pak vytěţená ropná/plynová loţiska a potřebou pomalejšího vtláčení z důvodů vyrovnávání tlaků v loţisku. Protoţe se jedná o přírodní geologickou strukturu, je nutné k těmto PZP přistupovat s určitou citlivostí. Není úplně ideální například měnit ze dne na den těţbu na vtláčení a naopak, neboť by mohlo dojít k poškození loţiska a znehodnocení celého PZP nebo jeho části. Jejich flexibilita je v tomto smyslu tedy sníţena, a proto jim je více přisuzována role sezónních zásobníků. Naplnění takového PZP trvá přibliţně 3 aţ 6 měsíců, coţ ovlivňuje i výkonnost nadzemní technologie jako jsou např. kompresory. Uměle vybudované PZP Kavernové zásobníky jsou dutiny, které byly uměle vytvořeny. Můţe se jednat o solné kaverny nebo o opuštěné uhelné či jiné doly, případně o prostory vytvořené přímo pro uskladňování plynu. Výhodou těchto zásobníků je především snadné řízení toku plynu a jejich vysoký vtláčecí a těţební výkon. Oproti přírodním PZP mají niţší provozní kapacitu, ovšem jejich naplnění trvá podstatně kratší dobu, protoţe se jedná o prostor nikoli porézní horninu, je tedy snazší vyrovnávat tlaky a jejich těţební a vtláčecí výkony jsou mnohem stabilnější bez ohledu na zaplnění. Výhoda pak spočívá v tom, ţe je moţné měnit těţbu a vtláčení ve velmi krátkých intervalech v kterékoli sezóně. Těmto PZP se rovněţ říká špičkové zásobníky, neboť jsou účelově vyuţívány na pokrytí denních spotřebních špiček. Jejich výstavba je investičně nákladnější, ale následný provoz a údrţba je méně finančně nákladná neţ u přírodních PZP. Pro provozovatele PZP je vţdy výhodnější mít oba tyto typy PZP ve svém portfoliu. Přírodní PZP zajišťují dostatečný provozní objem a kaverny přispívají k větší flexibilitě provozu. Zákazníci mohou profitovat z kvalitnější nabídky sluţeb. Příloha č. 2
Obchodní místa se ZP / Gas Hubs 47
Burzy s plynem, nebo jinak také - obchodní místa (či body) se ZP, jsou typické pro otevřené dobře fungující trhy s energiemi podporující konkurenční prostředí na trhu. V USA a Velké Británii má tento typ obchodu se ZP jiţ delší tradici. Ve střední Evropě se burzy s plynem rozvíjely postupně díky pokračující liberalizaci trhů a jejich význam začal růst po roce 2006. Na středoevropském trhu převaţují dlouhodobé kontrakty, které jsou svázané s plynovým vzorcem zaloţeným na cenách topných olejů, a proto objemy ZP obchodované ve střední Evropě zatím nedosahují takové výše jako na anglickém či americkém trhu. Obchodování probíhá na fyzických bodech (či místech) a virtuálních bodech (ty se rozvinuly později). Fyzické body jsou úzce spojeny s plynárenskou sítí a jedná se o konkrétní místa, kde je plyn fyziky dodáván a odebírán. Virtuální body jsou určeny pro „čistý obchod“. Obchodník nemusí mít licenci pro přepravu ZP, přičemţ obchodovaný plyn se můţe nacházet kdekoli v evropské plynárenské soustavě. NBP Velká Británie Nejvyspělejším obchodním místem je NBP. Na tomto TTF Holandsko obchodním místě probíhá „čistý trading“, který není taţený fyzickou spotřebou, neboť obchodované objemy NCG + GasPool Německo výrazně převyšují fyzickou spotřebu. NBP je Zeeburgge Belgie povaţováno zajedeno z nelikvidnější113 obchodních PEG Francie míst. Dalším dobře fungujícím obchodním místem je CDG Španělsko CAGH VOB
Rakousko Česká republika
TTF.
Příloha č. 3
Celkový přehled PZP v zemích EU Počet Stát firem na trhu Rakousko 2 Belgie 1 Bulharsko 1 Česká Republika 2 Dánsko 2 Francie 3 Německo 21 Maďarsko 2 Irsko 1 Itálie 2 Holandsko 4 Polsko 1
Počet PZP 8 1 1 7 2 15 48 5 1 10 5 8
Celková provozní kapacita 7 176 675 450 2 701 1 020 12 700 20 301 6 130 218 10 601 5 258 627
Maximální těţební kapacita 85,4 14,4 3,3 46,5 17,8 274,0 436,8 79,0 2,5 274,8 215,4 26,0
Maximální vtláčecí kapacita 67,3 7,8 3,0 32,5 8,4 150,1 226,0 44,7 0,0 133,3 59,1 11,0
113
Likvidita znamená, ţe účastník trhu je schopen koupit/prodat určité mnoţství daného aktiva s minimálními transakčními náklady a s minimálním vlivem na cenu.
48
Portugalsko Rumunsko Slovensko Švédsko Španělsko Velká Británie suma
2 3 3 1 5 6 62
2 8 3 1 9 9 143
181 2 694 3 416 10 4 531 4 371 83 060
0,0 -46,4 0,6 179,2 85,4 1 787
0,0 -36,9 0,5 9,3 24,0 814
Zdroj: GSE data za rok 2011 [mil. m3]
Příloha č. 4
Tři německé obchodní regiony
Zdroj: Bundesnetzagentur. Monitoring benchmark report 2011
Příloha č. 5
Mapa střední Evropy s plynárenskou infrastrukturou a PZP
49
Zdroj: GSE Storage map
50
