SOCIOEKONOMICKÉ DOPADY

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta H l a v n í s p e c i a l i z a c e : R e g i o n á l ní s t u d i a

S OCIOEKONOMICKÉ

DOPADY

STRATEGICKÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZÓN NA RO ZVOJ REGIONU Diplomová práce

Autor: Bc. Veronika Horáčková Vedoucí práce: Ing. Milan Damborský, Ph.D. Rok: 2013

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci s názvem "Socioekonomické dopady strategických průmyslových zón na rozvoj regionu" vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Veronika Horáčková V Praze, dne 29. 12. 2013

Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Milanu Damborskému, Ph.D. za podnětné rady a trpělivý přístup při vzniku předkládané diplomové práce.

Abstrakt Cílem diplomové práce je určit socioekonomické dopady strategických průmyslových zón na rozvoj regionu. Cíl byl zvolen s ohledem na tvrzení uváděné v literatuře, že průmyslové zóny stimulují ekonomickou aktivitu prostřednictvím vytváření nových pracovních míst. V první části práce jsou pojednána teoretická východiska skrze vybrané domácí i zahraniční autory zabývající se problematikou průmyslových zón, charakteristika průmyslových zón v rámci ČR a lokalizace. Ve druhé části jsou pak formou případových studií zpracovány strategické průmyslové zóny Most-Joseph a Ostrava-Mošnov. Součástí případových studií je analýza statistických dat za období 2000 - 2012, jejímž výstupem je na základě pozorování příčinných vztahů mezi vývojem zón a jejich spádových regionů identifikace ekonomických a sociálních dopadů strategických průmyslových zón na rozvoj regionu.

Klíčová slova Průmyslová zóna, regionální ekonomika, společenské dopady, lokalizace

Abstract The aim of this thesis is to define socio-economic impacts of the strategic industrial zones on the development of the region. The aim of the thesis was chosen with respect to the statement from literature, that industrial zones stimulate economic activity through making new jobs. In the first part of work are described teoretical fundamentals present by Czech and also foreign authors, who are focused on industrial zones problematics, characteristics of industrial zones in the Czech Republic and localization. In the second part are two case studies of strategic industrial zones Most-Joseph and Ostrava-Mošnov. The component of case studies is analysis of statistics for the period from 2000 to 2012, which results from observation of casual relations between development of zones and their surrounding areas lead to identification of economic and social impacts of strategic industrial zone on the development of the region.

Keywords Industrial zone, regional economy, social impacts, localization

JEL klasifikace/JEL Classification R11, L52, I31

Obsah ÚVOD

1

1.

5

TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZÓN

1.2

SOCIOEKONOMICKÉ DOPADY ZÓN

3.

4.

6 7

1.2.1

Podnikatelské zóny nástrojem k překonávání ekonomických bariér

7

1.2.2

Podnikatelské zóny jako zdroj zaměstnanosti

9

1.2.3

Parametry lokalizace zón a ekonomická aktivita

12

1.2.4

Vliv pobídkových programů

15

1.2.5

Zóny v kontextu suburbanizace

18

1.3 2.

A METODOLOGICKÉ PROBLÉMY SPOJENÉ S JEJICH STUDIEM

SHRNUTÍ POZNATKŮ

CHARAKTERISTIKA PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ČR

20 22

2.1

POJEM PRŮMYSLOVÁ ZÓNA

22

2.2

INDUSTRIÁLNÍ DISTRIKTY

23

2.2.1

Marshallovské industriální distrikty

24

2.2.2

Italská varianta

24

2.2.3

Hub-and-spoke district

25

2.2.4

Satellite industrial platforms

26

2.3

BROWNFIELD VS. GREENFIELD

27

2.4

ALTERNATIVY VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN

28

2.5

SYSTÉM PODPORY

29

2.6

SHRNUTÍ POZNATKŮ

31

LOKALIZACE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN

33

3.1

LOKALIZAČNÍ TEORIE

33

3.2

LOKALIZAČNÍ FAKTORY

37

3.3

SHRNUTÍ POZNATKŮ

42

STRATEGICKÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA MOST-JOSEPH

43

4.1

VYMEZENÍ SPÁDOVÉHO REGIONU

43

4.2

SOCIOEKONOMICKÉ PODMÍNKY VE SPÁDOVÉM REGIONU

44

4.2.1

Ústecký kraj

44

4.2.2

Spádový region

46

4.3

CHARAKTERISTIKA STRATEGICKÉ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY MOST-JOSEPH

49

4.4

LOKALIZAČNÍ FAKTORY ZÓNY

52

4.4.1

Dopravní dostupnost a technická infrastruktura

53

4.4.2

Vzdálenost od sídel

53

4.4.3

Cena pozemků

54

4.4.4

Pracovní síla

54

4.4.5

Pobídky pro investory

56

4.4.6

Konkurence

56

4.4.7

Tradice a image regionu

57

4.5

58

4.5.1

Zaměstnanost

59

4.5.2

Ekonomické subjekty

61

4.5.3

Investiční aktivita

62

4.5.4

Blahobyt

64

4.5.5

Rozpočet obce Havraň

65

4.6

SOCIÁLNÍ DOPADY

66

4.6.1

Obyvatelstvo

67

4.6.2

Kriminalita

72

4.6.3

Životní prostředí

73

SHRNUTÍ POZNATKŮ

76

4.7 5.

EKONOMICKÉ DOPADY

STRATEGICKÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA OSTRAVA-MOŠNOV

79

5.1

VYMEZENÍ SPÁDOVÉHO REGIONU

79

5.2

SOCIOEKONOMICKÉ PODMÍNKY VE SPÁDOVÉM REGIONU

80

5.2.1

Moravskoslezský kraj

80

5.2.2

Spádový region

83

5.3

CHARAKTERISTIKA STRATEGICKÉ PZ OSTRAVA-MOŠNOV

87

5.4

LOKALIZAČNÍ FAKTORY ZÓNY

92

5.4.1

Dopravní dostupnost a technická infrastruktura

92

5.4.2

Vzdálenost od sídel

93

5.4.3

Pracovní síla

93

5.4.4

Pobídky pro investory

94

5.4.5

Konkurence

95

5.4.6

Tradice a image regionu

95

5.5

EKONOMICKÉ DOPADY

96

5.5.1

Zaměstnanost

97

5.5.2

Ekonomické subjekty

98

5.5.3

Investiční aktivita

100

5.5.4

Blahobyt

101

5.5.5

Rozpočet obce Mošnov

102

5.6

SOCIÁLNÍ DOPADY

103

5.6.1

Obyvatelstvo

104

5.6.2

Kriminalita

110

5.6.3

Životní prostředí

111

SHRNUTÍ POZNATKŮ

113

5.7

ZÁVĚR

116

SEZNAM ZDROJŮ

122

SEZNAM GRAFŮ

131

SEZNAM TABULEK

132

SEZNAM OBRÁZKŮ

133

PŘÍLOHY

134

Úvod Cílem diplomové práce je určit socioekonomické dopady strategických průmyslových zón na rozvoj regionu. Za účelem dosažení stanoveného cíle jsou formou případové studie zkoumány dvě strategické průmyslové zóny Most-Joseph a Ostrava-Mošnov. Cíl práce byl zvolen tak, aby byla prozkoumána tvrzení uváděná v literatuře jako např., že účelem podpory průmyslových zón je ve většině případů stimulace ekonomické aktivity a to v zanedbaných městských i venkovských oblastech pronásledovaných ekonomickým poklesem.

Ekonomická

aktivita

má

být

skrze

průmyslové

zóny

stimulována

prostřednictvím vytváření nových pracovních míst a nalákáním nových investorů. Někteří autoři ovšem tvrdí, že zóny nedokážou zvrátit ekonomický pokles v oblasti a požadované výsledky přinášejí jen v lokalitách již ekonomicky prosperujících. Na průmyslové zóny je nahlíženo jako na nástroj k usměrnění urbánního rozpínání či ke znovuoživení urbanizovaného prostoru, prvek narušující krajinu a životní prostředí nebo instrument k překonávání ekonomických bariér a následně sociálně negativních jevů. Průmyslové zóny ale samozřejmě nejsou řešením pro všechny sociální a ekonomické problémy v regionu, nehledě na heterogenitu průmyslových zón a oblastí, v nichž jsou lokalizovány. Jaké jsou sociální a ekonomické dopady strategických průmyslových zón na rozvoj regionu v ČR se snaží objasnit tato diplomová práce. Co se týče metod využitých v práci, tak v první, druhé a třetí kapitole převažuje metoda popisu s důrazem na systematizaci uváděných poznatků, kdy jsou skrze tuto metodu v první kapitole shromážděny a systematizovány výsledky ze zahraničních i domácích studií týkající se charakteristik průmyslových zón, metodologických problémů s jejich zkoumáním a socioekonomických dopadů. Druhá kapitola se prostřednictvím deskripce orientuje na základní pojmy spojené s průmyslovými zónami především v ČR a na jejich následnou systematizaci. Ve třetí kapitole jsou popsány vybrané lokalizační teorie a lokalizační faktory průmyslových zón, které jsou posléze též systematizovány. Ve čtvrté a páté kapitole jsou analyzována statistická data za vymezený spádový region dané strategické průmyslové zóny získaná většinou od Českého statistického úřadu za období 2000 - 2012, výsledky jsou porovnány s vývojem samotných zón a následně jsou metodou indukce prostřednictvím získaných empirických poznatků vyvozeny závěry. Pro vymezení spádového regionu je také využíváno map (vč. dálkového průzkumu země) jako 1

kartografického nástroje. Zjištění z každé kapitoly jsou na jejím konci shrnuty. V závěru je využita metoda abstrakce, kdy jsou výstupy předešlé analýzy za obě zóny zobecněny a je provedena syntéza dopadů strategické průmyslové zóny pro přilehlý region. Diplomová práce je tedy rozdělena do pěti kapitol. Úvodní kapitola je věnována teoretickým východiskům k problematice průmyslových zón. Konkrétně jsou na základě použitých

zahraničních

i

domácích

studií

představeny

vybrané

charakteristiky

průmyslových zón a metodologické problémy s jejich analýzou. Dále jsou v kapitole identifikovány některé socioekonomické dopady průmyslových zón. Za prvé, zda jsou průmyslové zóny instrumentem k překonávání ekonomických překážek, za druhé, vliv zón na zaměstnanost, za třetí, kritéria pro umístění zóny a její působení na ekonomickou aktivitu v okolí, za čtvrté, citlivost zón na nabízené pobídky a důsledky poskytnutých pobídek pro ekonomiku a závěrem sociální a ekonomické následky průmyslových zón jako produktu suburbanizace. Druhá kapitola je zaměřena na charakteristiku průmyslových zón v tuzemsku. V rámci charakteristiky je definována průmyslová zóna a strategická průmyslová zóna. Pro bližší klasifikaci zón je využito konceptu industriálních distriktů. Dále jsou nastíněny klady a zápory realizace průmyslových zón formou na zelené louce a brownfieldu. V krátkosti jsou též představeny některé možnosti využití a systém podpory průmyslových zón v ČR (vč. seznámení s investičními pobídkami a agenturou CzechInvest). Ve třetí kapitole je stručně představen vývoj lokalizačních teorií od 19. stol., kdy vznikla von Thünenova teorie až po současné behaviorální přístupy (např. Smithova teorie ziskových rozpětí) a výzkum územní koncentrace výrobních podniků Markusenové. Ve druhé části kapitoly jsou pak popsány konkrétní činitelé ovlivňující lokalizaci. Čtvrtá kapitola je případovou studií strategické průmyslové zóny Most-Joseph, jejímž cílem je identifikovat sociální a ekonomické dopady zóny. Proto je v kapitole na základě doby dojížďky od zóny nejprve vymezen spádový region, jehož ekonomické a sociální charakteristiky jako míra nezaměstnanosti, kvalita a kvantita pracovní síly, hospodářská struktura, složení ekonomických subjektů, stav životního prostředí a kriminality, povaha osídlení a obyvatelstva, dopravní infrastruktura apod. jsou následně představeny. Dále je prezentována strategická průmyslová zóna Most-Joseph. Okolnosti jejího vzniku a obsazenost, vlastnické vztahy uvnitř zóny, firmy lokalizované v zóně, pracovní místa a průměrné hrubé měsíční mzdy v zóně. Následuje část věnující se lokalizačním faktorům

2

zóny dopravní dostupnosti, technické infrastruktuře, ceně pozemků, vzdálenosti od sídel, vzdělání, schopnostem a množství pracovní síly, mzdám, pobídkám pro investory, konkurenci, tradici a image regionu. Závěrem kapitoly jsou s využitím dat zejména Českého statistického úřadu na základě sledování vybraných ukazatelů za období 2000 - 2012 ve spádovém regionu a vývoje zóny odhadnuty ekonomické a sociální dopady strategické průmyslové zóny Most-Joseph na region. V rámci ekonomických dopadů jsou zkoumány zaměstnanost, složení ekonomických subjektů dle velikosti, investiční aktivita prostřednictvím vydaných stavebních povolení, blahobyt skrze počet osobních automobilů a domů v soukromém vlastnictví a vliv zóny na rozpočet obce Havraň. Z hlediska sociálních dopadů se kapitola zaměřuje na vývoj velikosti populace, věkovou strukturu skrze index stáří, naději dožití, dojížďku do zaměstnání, vzdělanost obyvatelstva, kriminalitu a životní prostředí prostřednictvím změn v měrných emisích látek znečišťujících ovzduší, koeficientu ekologické stability obce Havraň a podmínek rušivosti zóny. Pátá kapitola je stejně jako předchozí zpracována formou případové studie zaměřené na strategickou průmyslovou zónu Ostrava-Mošnov. Vzhledem k cíli diplomové práce je i tato kapitola věnována identifikaci ekonomických a sociálních dopadů zóny pro region. Aby byla identifikace dopadů možná je v úvodní části kapitoly vymezen spádový region, a to opět dle doby dojížďky do průmyslové zóny. Následně je provedeno obeznámení s ekonomickými a sociálními podmínkami ve vymezeném regionu týkající se především hospodářské struktury, zaměstnanosti, kvality a množství pracovní síly, životního prostředí, osídlení, obyvatelstva a dopravní infrastruktury. Kapitola pokračuje prezentací samotné strategické průmyslové zóny Ostrava-Mošnov: zdrojů financování, stručného načrtnutí jejího vývoje, vlastnických vztahů, společností umístěných v zóně, zaměstnanosti v zóně a průměrných hrubých měsíčních mezd. Dále navazuje určení lokalizačních faktorů zóny z hlediska dopravní dostupnosti a technické infrastruktury, vzdálenosti od sídel, pracovní síly v dosahu zóny, pobídek pro investory, konkurence, tradice a image regionu. V neposlední řadě jsou odhadnuty pomocí dat Českého statistického úřadu mezi lety 2000 - 2012 za spádový region ekonomické a sociální dopady strategické průmyslové zóny na region. Z hlediska ekonomických dopadů jsou studovány zaměstnanost, složení ekonomických subjektů dle velikosti, investiční aktivita prostřednictvím vydaných stavebních povolení, blahobyt skrze počet osobních automobilů a domů v soukromém vlastnictví a vliv zóny přímo na rozpočet obce Mošnov. V rámci sociálních dopadů 3

se kapitola soustředí na vývoj velikosti populace, věkovou strukturu prostřednictvím indexu stáří, naději dožití, dojížďku do zaměstnání, vzdělanost obyvatelstva, kriminalitu a životní prostředí skrze změny v měrných emisí látek znečišťujících ovzduší a koeficient ekologické stability obce Mošnov.

4

1. Teoretická východiska

Cílem diplomové práce je určit socioekonomické dopady strategických průmyslových zón na rozvoj regionu, proto jsou v následující kapitole představeny práce věnující se z různých úhlů pohledu této problematice. Konkrétně jsou prezentovány základní rysy průmyslových zón a metodologické problémy související s jejich zkoumáním. Poté jsou vymezeny vybrané socioekonomické dopady průmyslových zón jako nástroje pro překonávání ekonomických překážek, dále jejich působení na zaměstnanost a ekonomickou aktivitu v okolí, co ovlivňuje umístění zóny, zda jsou při lokalizaci pro investory důležité pobídky a jejich účinek na ekonomiku a v neposlední řadě socioekonomické dopady průmyslových zón jako součásti suburbanizačního procesu. Většina zde prezentovaných prací je zaměřena na podnikatelské zóny v USA. Podnikatelské zóny jsou zde obecně vymezovány jako převážně ekonomicky znevýhodněné, zanedbané oblasti, kterým jsou za účelem podpory zaměstnanosti a ekonomického růstu poskytovány různé úlevy (např. daňové). Z tohoto vyplývá, že v ČR jsou průmyslové zóny pojímány poněkud jiným způsobem, sice se jedná také o zvýhodněná území, kterým jsou v mnoha případech též poskytovány úlevy, ale rozdíl je v tom, že jde o souvislou plochu o rozloze minimálně 5 - 10 ha (podle toho zda se vyskytují v zastavěném nebo nezastavěném území) vymezenou územním plánem zejména pro výkon průmyslové výroby, obchodu nebo služeb čili na rozdíl od podnikatelských zón nezahrnují obytné a jiné části (přesná definice průmyslové zóny v rámci ČR je uvedena ve 2. kapitole).

5

1.1

Základní charakteristika zón a metodologické problémy spojené s jejich studiem

Autoři Bondoniová a Engberg (1999), Hirasuna a Michael (2005), Rubin a Wilderová (1996)1 se shodují, že podnikatelské zóny jsou nejčastěji zřizovány za účelem stimulace ekonomické aktivity a to v městských i venkovských oblastech. Ve většině případů je dle Peterse a Fishera (2002) pro podnikatelské zóny charakteristické zaměření na výrobu. Kromě stimulace nové ekonomické aktivity je samozřejmě také snahou omezit odchody podniků z ekonomicky upadajících oblastí (Bondoniová, Engberg; 1999) a ekonomický rozvoj je doprovázen i rozvojem sociálním (Hebert et al.; 2001). Hirasuna a Michael (2005) pak dále rozvíjí, že se jedná o oblasti, které jsou oproti jiným charakterizovány vyšší mírou nezaměstnanosti, nižšími příjmy, menší nabídkou práce (nebo menší nabídkou dobře placené práce), větší plochou nevyužívané půdy či větším množstvím nevyužívaných nemovitostí. Jde o specifické lokality, často ekonomicky zanedbané urbanizované oblasti (Neumark, Kolko; 2010). Proto Rubin a Wilderová (1996) uvádí, že primárními cíli podnikatelských zón v těchto oblastech s ekonomickým poklesem je tvorba pracovních míst (jež často slouží jako měřítko úspěchu zón) a přilákání soukromých investorů, jejichž požadovaným výsledkem je na území podnikatelských zón vytvořit komparativní výhodu, která umožní negativní ekonomický vývoj zvrátit. Peters a Fisher (2002) v této souvislosti podnikatelské zóny označují dokonce za na místě založené investiční strategie, které jsou od 90. let hlavní formou urbánní politiky v USA. Proti nahlížení na podnikatelské zóny jako na nástroj ekonomického oživení v zanedbaných oblastech ale stojí zjištění Hirasuny a Michaela (2005), že podnikatelské zóny jsou pravděpodobněji úspěšnější v již ekonomicky prosperujících oblastech než ve stagnujících nebo upadajících ekonomikách, svou roli mimo to hrají i kritéria pro získávání benefitů (např. zdlouhavé vyřizování žádostí) v rámci podnikatelské zóny, čím víc jsou komplikovaná, tím spíše nepovedou k růstu ekonomické aktivity. Ve spojitosti s uvedeným faktem Hebert et al. (2001) upozorňují, že je-li oblast transformována v podnikatelskou zónu, měly by být reflektovány nejen ekonomické příležitosti ale i udržitelný rozvoj a strategická vize.

1

Podobně uvádějí také Neumark a Kolko (2010), Bostic a Prohofsky (2006), Greenbaum a Engberg (2004), Greenbaum a Bondoniová (2004), Kogel-Smuckerová (2008), Turner a Cassell (2007), Peters a Fisher (2002), Hebert et al. (2001), Moore (2001, 2003) a Bondoniová (2000).

6

V rámci členění lze na zóny pohlížet jako na industriální distrikty, které Markusenová (1996) na základě lokálních vazeb, úspor z rozsahu, flexibility pracovního trhu a dalších charakteristik rozděluje na Marshallovský industriální distrikt, Italskou variantu rozšiřující Marshallovský industriální distrikt, paprskovitý distrikt (Hub-and-Spoke district) a satelitní industriální platformy (Satellite industrial platforms). Konkrétně jsou rysy jednotlivých forem industriálních distriktů rozvedeny ve 2. kapitole. Z

metodologického

hlediska

se

studium

podnikatelských

zón

může

potýkat

např. s následujícími problémy. Za prvé, je naráženo na nedostatek spolehlivých kvantitativních dat a na složitost oddělení efektů způsobených vymezením podnikatelské zóny od ostatních ekonomicky rozvojových faktorů a iniciativ (Rubin, Wilderová; 1996). Za druhé, Bondoniová a Engberg (1999) stejně jako Greenbaum a Engberg (2004) upozorňují vyjma nedostatku dat na obtížnost generalizace výsledků výzkumu kvůli heterogenitě podnikatelských zón a na zkreslení informací získaných při rozhovorech s úředníky, podnikateli a obyvateli zainteresovanými v podnikatelské zóně. Za třetí, Busso a Kline (2008) postrádají zaměření na detail následkem užívání agregovaných dat. Za čtvrté, Greenbaum a Engberg (2004) ve své studii tvrdí, že k měření vlivu pobídek zóny na investiční rozhodování je užitečné zkoumat hrubé toky, jak podniky vznikají, zanikají, expandují a jak tyto kontrakce přispívají k čisté změně. Za páté, dle Moora (2003) výzkum trpí nedostatkem aktuálních dat a tím, že podnikatelské zóny nekopírují žádnou oblast (např. dle ZIP kódů, obdoba českého PSČ v USA), pro kterou jsou poskytována data.

1.2 Následuje

Socioekonomické dopady zón výčet

socioekonomických

dopadů

(převážně)

podnikatelských

zón

identifikovaných ve zde prezentovaných studiích. 1.2.1

Podnikatelské zóny nástrojem k překonávání ekonomických bariér

S problematikou průmyslových zón úzce souvisí v poslední době čím dál častěji zdůrazňovaná nutnost restrukturalizace starých průmyslových regionů prostřednictvím inovací (resp. inovačně orientovaného plánování) označovaných za významný faktor posilování regionální konkurenceschopnosti. V případě starých průmyslových regionů jsou sem zahrnovány především podpora diverzifikace ekonomické struktury, podpora vzniku nových podnikatelských subjektů, lákání zahraničních investorů s vysokou 7

přidanou hodnotou, budování infrastruktury pro vznik a transfer inovací do praxe (vědeckotechnické parky, centra pro transfer technologií, podnikatelské inkubátory), platformy pro spolupráci výzkumné a podnikatelské sféry (póly excelence), stimulace regionálního

networkingu

nebo

podpora

měkkých

lokalizačních

faktorů.

(Koutský, Slach; 2007) Hirasuna a Michael (2005) označují podnikatelské zóny za nástroj sloužící k překonávání ekonomických bariér v podobě nákladů na najímání práce a kapitálu, které jsou příliš vysoké, aby byly vzhledem k možné ceně prodávaného zboží nebo služby návratné. Dále dle autorů k potlačovaným ekonomickým bariérám patří nevyhovující dopravní infrastruktura, nedostupnost kapitálu (v případě neochoty bankovního sektoru poskytovat úvěry), nedostatek pracovní síly kvalifikované požadovaným způsobem, vysoká kriminalita, environmentální problémy apod.. (Hirasuna, Michael; 2005) Co se týče zvyšující se kriminality v opouštěných industriálních a/nebo obytných oblastech, které pak zůstávají v úpadku místo toho, aby byly rehabilitovány, Bondoniová (2000) potvrzuje, že tato dle ní negativní externalita se objevuje, pokud je ekonomický rozvoj ponechán jen na trhu bez využití podnikatelských zón. Že celkový přínos průmyslových zón převyšuje negativní dopady, které jsou navíc hodnoceny jako minimální, konstatuje v publikaci Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj i Wokoun et al. (2010). Autoři prostřednictvím devíti případových studií identifikují socioekonomické a environmentální dopady průmyslových zón v ČR. Řadí sem především změny v zaměstnanosti, HDP, mzdách, rozpočtech obcí, na jejichž katastrálním území se daná průmyslová zóna nachází, konkurenceschopnosti regionu, fluktuaci pracovní síly, dojížďkovou vzdálenost zaměstnanců, narušení životního prostředí (kvality vzduchu, vody, hluk), vliv na kriminalitu, bytové kapacity, narušení krajinného rázu, zátěž pro okolní infrastrukturu, vliv na image přilehlého města (resp. obce) a budování PR v regionu. Ve výsledku autoři hodnotí působení průmyslových zón jako v souhrnu pozitivní se zásadním kladným účinkem na zaměstnanost. (Wokoun et al.; 2010) Rubin a Wilderová (1996) proti výše uvedenému argumentují, že na podnikatelské zóny není možné spoléhat jako na nástroj napravující beze zbytku problémy na daném urbanizovaném území související s infrastrukturou, kriminalitou, školstvím apod.. Aby program alespoň částečně pomáhal je třeba dbát na pečlivé nastavení parametrů vzhledem k individuálním potřebám každé jednotlivé oblasti. (Rubin, Wilderová; 1996)

8

Z hlediska blahobytu jednotlivců zaměstnaných na základě programu podpory podnikatelských zón je zajímavý výstup výzkumu Bostice a Prohofského (2006), že na participaci v zóně více benefitují ti, kteří byli před vstupem do programu relativně chudší, nadto obecně byly příjmové a mzdové benefity pozorovány jen v krátkém období. 1.2.2

Podnikatelské zóny jako zdroj zaměstnanosti

Je-li pozornost

zaměřena

na působení podnikatelských zón

na zaměstnanost,

pak Bondoniová a Engberg (1999) prokázali, že vybrané programy podpory podnikatelských zón v USA nemají zřejmý dopad na růst zaměstnanosti v bezprostředním okolí zón. Bondoniová a Engberg (1999) dále přicházejí s tvrzením, že vlivem vzniku podnikatelských zón jsou sice vytvářena nová pracovní místa na jejich vymezeném území, ale zároveň je vyvoláván zánik pracovních míst mimo zónu, což ve výsledku znamená minimální změny v celkové zaměstnanosti. Toto tvrzení zastávají i Greenbaum a Engberg (2004), kteří se vyjadřují, že ačkoliv pobídky v podnikatelských zónách pozitivně ovlivňují tvorbu pracovních míst, tak také urychlují zánik pracovních příležitostí, což vede v průměru k

zanedbatelnému

nebo

negativnímu dopadu.

Celkový dopad zón

na zaměstnanost a podnikatelské výstupy označuje za zanedbatelný i Bondoniová (2000). Navíc dle Zamrazilové (2007) neprobíhá tvorba pracovních míst prostřednictvím průmyslových zón jen přímo skrze investice do greenfields, ale také nepřímo. Nepřímý efekt

je

závislý

na kooperačních

vazbách

investora

s

domácími

dodavateli

(resp. poskytovateli různých služeb). V případě jejich funkčnosti dochází k tvorbě dalších pracovních míst i mimo průmyslové zóny. (Zamrazilová; 2007) V r. 2002 Bondoniová dále uvádí, že ani pobídkový program podpory v oblastech EU postižených poklesem průmyslové výroby se zhoršujícími se socioekonomickými podmínkami významně nemodifikoval chování firem ve sféře investic ani najímaní práce. Cíloví podnikatelé by dělali ta samá rozhodnutí i bez programových intervencí. (Bondoniová; 2002) Naopak dopady zaznamenané Hebertem et al. (2001) při hodnocení vybraných podnikatelských zón a komunit lze shrnout takto: ve sledovaném období 1995 - 2000 rostlo množství podniků vlastněných rezidenty, rovněž rostlo množství rezidentů zaměstnaných v zóně a zlepšovalo se podnikatelské klima v zónách, ale nelze opomenout, že během studovaného období byla obecná ekonomická konjunktura napříč státy a speciálně ve velkých městech. Dále Hebert et al. (2001) potvrzují, co zjistila Bondoniová (2002) 9

a sice, že více než polovina podniků nahlásila nedůležitost úlev pro jejich rozhodování o najímání pracovníků a investicích. Neumark a Kolko (2010) se rovněž zaměřují na zkoumání vlivu podnikatelských zón v Kalifornii na zaměstnanost a i oni se shodují, že podnikatelské zóny nepřinášejí cíleným oblastem významné benefity. Podnikatelské zóny dle nich redukují množství zařízení a podporují tendence ke zvětšování firem uvnitř zóny. Rubin a Wilderová (1996) ve své studii ale dominanci velkých podniků a dislokaci firem následkem podnikatelských zón vyvracejí. Přemisťování firem obecně hraje při tvorbě pracovních míst a investic jen malou roli. Nejvíce nových pracovních míst a investic je tvořeno novými firmami a expanzí firem již existujících. (Rubin, Wilderová; 1996) Koncept podnikatelských zón jako nástroje pro ekonomický rozvoj ve spojení s menšinovým vlastnictvím je pojednán ve studii Gloverové (1993). Výsledky studie naznačují, že podnikatelské zóny přispěly k rozvoji podniků a tvorbě různých pracovních míst. Avšak firmy v minoritním vlastnictví nebyly shledány jako významní účastníci programu. Navíc studie přichází s obecným závěrem, že pobídky nutně nemění ekonomické chování, pokud jde o lokalizaci, revitalizaci a tvorbu pracovních míst v podnikatelské zóně. (Gloverová; 1993) Co se týče vztahu pobídek v zónách a lokální zaměstnanosti Bondoniová a Engberg (1999) mezi nimi neprokázali žádnou přímou úměrnost. Neumark a Kolko (2010) zdůvodňují nevýznamnost efektu pobídek na najímání práce v podnikatelských zónách pro celkovou zaměstnanost tím, že jsou poskytovány na znevýhodněné pracovníky, což vede pouze k substituci

více

kvalifikovaných

méně

kvalifikovanými.

Případně

je

možné,

že je následkem výhodnějších pobídek substituována práce kapitálem. Navíc by dle autorů byla

zaměstnanost

v

podnikatelských

zónách

tvořena

i

bez

pobídek.

(Neumark, Kolko; 2010) Některé studie sice potvrzují příčinný vztah mezi zřízením programu na podporu podnikatelských zón a růstem ekonomické aktivity (vč. zaměstnanosti), ale přesto Rubin a Wilderová (1996) prokazují, že se celkový ekonomický růst podařilo vygenerovat jen v určitých urbanizovaných oblastech. Přímý vztah mezi rozvojovými pobídkami a růstem investic a zaměstnanosti v oblasti nebyl potvrzen. Některé firmy působící v zónách vytvářely novou nebo rozšiřovaly starou aktivitu i bez pobídek, protože tradiční lokalizační faktory jako blízkost trhu a dopravní dostupnost jsou obecně považovány za důležitější než 10

rozvojové pobídky. Mezi výsledky případových studií je patrná variabilita napříč jednotlivými programy i státy. (Rubin, Wilderová; 1996) Moore ve své eseji z r. 2001 přichází se zjištěními týkajícími se nákladové efektivnosti podnikatelských zón jako nástroje pro zlepšování lokálního pracovního trhu. Za prvé, je třeba při navrhování pobídek podnikatelských zón uvažovat i o mobilitě pracovní síly, tedy dopravě pro pracovníky (zejména pro ty znevýhodněné). Za druhé, je prokázáno, že

podnikatelské

zóny

mají

větší

šanci

zlepšovat

lokální

pracovní

trh,

pokud jsou odvětvově cílovány. Za třetí, pro růst zaměstnanosti a mezd je mnohem efektivnější subvencování práce než kapitálové a produkční subvence. Za čtvrté, by bylo vhodné stanovit časový limit pro čerpání subvencí tak, aby výnosy z růstu pracovních příležitostí požívali zejména místní rezidenti místo migrantů přicházejících z oblastí mimo region. Za páté, protože čím více je oblastí vymezených jako zóna, tím nižší je míra růstu zaměstnanosti, mohlo by se osvědčit limitování rozměru a/nebo množství podnikatelských zón. (Moore; 2001) V r. 2003 ještě Moore uvádí, že migrace může vést k čistým ziskům, pokud ti, kteří získali práci v zóně jsou lépe ohodnoceni než ti, kteří mimo zónu práci ztratili. K množství zón se vyjadřuje i Bondoniová (2000) dle níž, pokud je zón příliš mnoho, pak se snižuje jejich schopnost lákat podniky a více kvalifikovanou práci s vyššími výdělky. Baštová a Dokoupil (2010) věnující se problematice negativních dopadů podpory industriální zóny Borská pole v Plzni na místní trh práce odvodili tři základní negativní dopady podpory průmyslové zóny na trh práce v Plzni týkající se lokální kvality pracovní síly, národnostní struktury a výše hrubé reálné měsíční mzdy. Z hlediska lokální kvality pracovní síly byl pozorován tlak na její degradaci. Průmyslové podniky (zejména ty pod správou zahraničních investorů) vyžadují spíše než vzdělání manuální zručnost s postačujícím základním vzděláním nebo vyučením. Dopad na hrubé reálné měsíční mzdy autoři hodnotí jako minimální, což označují za následek faktu, že nízké mzdy jsou hlavním lákadlem pro investory, proto je nepravděpodobné, že by docházelo ke zvyšování platů a tím zvyšování produkčních nákladů. Naopak investoři často snižují mzdy, protože chtějí redukovat náklady výroby, tím spíše pokud je v regionu velká konkurence v nabídce pracovních sil (vysoká nezaměstnanost). Český občan pak nechce práci vykonávat a dochází k paradoxní situaci, že české investiční pobídky pomáhají řešit nezaměstnanost sousedním zemím Polsku a Slovensku (dále jsou najímáni i Ukrajinci, Mongolci, Moldavci a Vietnamci). Na základě uvedených negativních faktorů působících na trh práce autoři 11

dochází k závěru, že původní cíl vytvořit nová pracovní místa pro pracovníky uvolněné v souvislosti s restrukturalizací průmyslu ve městě industriální park neplní. (Baštová, Dokoupil; 2010) Avšak dle Rubina a Wilderové (1996) je třeba mít na paměti, že schopnost tvorby nových pracovních míst se liší zónu od zóny. Také Greenbaum a Engberg (2004) separovanou analýzou hrubých změn zaměstnanosti v nových, zaniklých či expandujících výrobních zařízeních, ukazují, že podnikatelské zóny mají různé efekty na různé typy zařízení. 1.2.3

Parametry lokalizace zón a ekonomická aktivita

Hirasuna a Michael (2005) jako faktory lokalizace podniku v zóně identifikují např. vzdálenost nejen od zákazníků ale i od dodavatelů, náklady spojené s hledáním a školením zaměstnanců a s životním prostředím (např. ve smyslu likvidace ekologických škod nebo přizpůsobení se danému prostředí, které vyžaduje určité speciální podmínky), intenzitu dopravy v okolí (zácpy apod.), možnosti rekreace či kulturního vyžití v blízkosti zóny, v neposlední řadě může být motivací k lokalizaci v zóně zaujetí pro danou lokalitu jako takovou či altruistické důvody. (Hirasuna, Michael; 2005) Bondoniová a Engberg (1999) přicházejí s tvrzením, že podnikatelské zóny obecně lákají nové podniky, které ovšem likvidují firmy již v zónách delší dobu zasídlené. Bondoniová (2000) dále uvádí, že pro stimulaci stávajících podniků v podnikatelské zóně se ukázalo pozitivním, pokud je vypracován strategický podnikatelský plán. Vlivem plánu jsou místní zdroje využívány produktivnějším způsobem vedoucím k růstu produkce a kapitálových výdajů. Autorka své zjištění posléze ještě rozvíjí, že zóny typu industriálních parků v oblastech stižených ekonomickou a sociální tísní lákají zejména nová zařízení, naopak zóny zahrnující vnitroměstské industriální nebo podnikatelské distrikty jsou místo toho zacíleny

hlavně

na

pomoc

existujícím

podnikům

v

růstu

a/nebo

přežití.

(Bondoniová; 2000) Nové podniky pak mohou být dle Greenbauma a Engberga (2004) jen přemístěnými existujícími podniky. Firmy jsou k tomuto jednání motivovány skrze subvence zón, které bývají často vázány na najímání nových pracovních sil nebo nové investice, nová zařízení poté obdrží mnohem větší celkovou subvenci než existující zařízení. Pokud nové zařízení soupeří se starým v lokálním produktu nebo na trhu výrobních faktorů, nové zařízení s nižšími náklady má konkurenční výhodu, a tak nabízí novým zákazníkům nebo vstupům více než stávající zařízení. (Greenbaum, Engberg; 2004) 12

Dle Moora (2003) se zase firmy v některých případech přesouvají jen z oblastí vně zóny dovnitř kvůli získání fiskálních benefitů. Potom by se jednalo o hru s nulovým součtem, jak zmiňují Rubin a Wilderová (1996) a sice proto, že pokud zóny úspěšně přitahují nové investice, podnikatelskou aktivitu a dochází k tvorbě pracovních míst, pak se takový růst objeví na úkor poklesu v ostatních oblastech. Greenbaum a Engberg (2004) ve své studii hru s nulovým součtem naopak nepozorují. Prokázali, že vznik zón vedl k nové podnikatelské aktivitě. Po vymezení zóny vzhledem k množství nových podniků rostla významně zaměstnanost, mzdy a odbyt, ale v případě zachovávání stávající podnikatelské aktivity se zóny ukázaly neúspěšné, u souhrnné ekonomické aktivity se pak hra s nulovým součtem neprokázala. (Greenbaum, Engberg; 2004) Po hře s nulovým součtem je dalším problémem spojeným s podnikatelskými zónami cílování ekonomických aktivit alokovaných do podnikatelských zón, při němž se projevuje efekt odlišnosti ekonomických aktivit od srovnatelných suboblastí a okolních metropolitních oblastí (Rubin, Wilderová; 1996). Na druhou stranu Greenbaum a Bondoniová (2004) zdůrazňují potřebu zohledňovat, že programy, které se pokouší o redistribuci ekonomických aktivit do specifických oblastí, umožňující růst množství oblastí konkurujících si ve stejných aktivitách, jsou pravděpodobně kontraproduktivní. Vrátíme-li se k účinkům podnikatelských zón na celkový ekonomický růst, pak Rubin a Wilderová (1996) hodnotí podnikatelské zóny jako nejefektivnější v případě, kdy zahrnují oblasti udržující stabilní ekonomickou základnu a jsou řízeny autonomně. Východiskem pro zlepšení očekávané funkce podnikatelských zón může dle Hirasuny a Michaela (2005) být pravidelné hodnocení jejich výkonnosti, udělování pobídek na základě požadovaných cílů a omezování množství zón. Dle Turnera a Cassella (2007) státy pravděpodobněji adoptují program podpory podnikatelských

zón,

jestliže

mají

větší

zastoupení

urbanizované

populace

nebo pokud sousedí se státy, které už program aplikovaly. Dále bylo Turnerem a Cassellem v r. 2007 zjištěno, že ačkoliv adopce podnikatelských zón signalizovala státní vazbu na zlepšování podmínek v nejvíce zanedbaných oblastech států, tato vazba postupně slábla kvůli interní politické poptávce (v důsledku zdůraznění důležitosti politického a byrokratického aparátu) a externí konkurenci v investicích a pracovních místech. Z prostorově cíleného programu zaměřeného na pomoc chudým oblastem se stal celostátní pobídkový program zaměřený na posilování konkurenceschopnosti státu (jako prevence

13

před odlivem podnikatelů do jiných států) a došlo k významnému navýšení počtu zón. (Turner, Cassell; 2007) Také autoři Greenbaum a Bondoniová (2004) ve své empirické studii nachází důkaz o rozporu s ekonomicky racionálním cílením programů jen na zaostávající oblasti, kdy obecným trendem je v čase rozšiřovat geografické pokrytí. Nejvíce ekonomicky ohrožená místa byla často cílována nejdříve a následně byly programy rozšiřovány do průměrně zanedbaných oblastí, což vedlo k autory identifikovaným pastem: rozmělňování objemu pomoci a rostoucím rozpočtům. (Greenbaum, Bondoniová; 2004) Rubin a Wilderová (1996) uvedené potvrzují když tvrdí, že státní programy podpory podnikatelských zón dosahují nejlepších výsledků, je-li množství zón omezováno (pro zachování komparativních výhod), vymezování podnikatelských zón je konkurenčním procesem a je nabízeno širší spektrum pobídek (např. konkrétnější cílování v oblasti zaměstnanosti). Hlaváček (2002) zaměřující se na Chomutovsko, kde je zvyšující se nezaměstnanost od poloviny 90. let minulého století, za příčiny nezaměstnanosti označuje útlum tradičního průmyslu a těžby v oblasti a orientaci zejména na sektor služeb (včetně cestovního ruchu), který ale nedokáže všechnu uvolněnou pracovní sílu pojmout. Východisko z vysoké míry nezaměstnanosti vidí mimo jiné v podpoře průmyslových zón v regionu a restrukturalizaci a

diverzifikaci

lokálního

hospodářství směrem ke

zpracovatelskému

průmyslu

a strategickým službám. Působení průmyslových zón na zaměstnanost hodnotí kladně, ale do perspektivy varuje, že rostoucí počet průmyslových zón pravděpodobně vlivem vzájemné konkurence dospěje k bodu, kdy nebude možné pro všechny zajistit investory. Na druhou stranu dle autora průmyslové zóny nejsou schopny pojmout veškerou uvolněnou pracovní sílu, jelikož tato se uvolňuje rychleji než vznikají nová pracovní místa. (Hlaváček; 2002) Na formát podnikatelských zón v USA navazují tzv. posilující zóny (empowerment zones), které se zaměřují na zchudlé urbanizované oblasti. Reprezentují spojení mezi politikou sociální péče a úsilím o ekonomický rozvoj, přičemž proti chudobě bojují subvencováním poptávky po zboží a službách lokálních firem a skrze daňové úlevy a dotace podporují zaměstnanost jejích rezidentů a zlepšování lokální infrastruktury. Autoři Busso a Kline (2008) zjistili, že oblasti, v nichž byla vymezena posilující zóna, zaznamenaly podstatný nárůst na pracovním trhu a mírný nárůst hodnot nemovitostí a nájmů oproti ekvivalentním

14

oblastem, přičemž transformace byla provázena malými demografickými změnami (ale studie dokazuje, že zlepšení na lokálním trhu práce není důsledkem pouhé demografické změny). Dále přicházejí autoři se zjištěním, že na participaci na trhu práce pozitivně působí blízkost pracovního místa, protože tak jsou redukovány náklady na zjišťování volných pracovních míst a na dojíždění, ale životní standard obyvatel se nezvyšuje, protože se zvyšují i lokální životní náklady. A nelze opomenout, že po skončení programu na podporu zón mohou všechny podniky v zóně zavřít a pozitivní efekty tak mohou zmizet. (Busso, Kline; 2008) 1.2.4

Vliv pobídkových programů

Je-li pozornost zaměřena na pobídky, pak ze studie prováděné Moorem (2003) v Kalifornii v oblastech vymezených jako podnikatelské zóny je patrná možnost firem zvolit si mezi pobídkami: redukce povolených poplatků, urychlení povolení a procesu plánování, podnikatelské workshopy a školení, expertní asistence, zlepšování infrastruktury, pomoc při výběru lokality, podnikatelský inkubátor, pracovní školení a marketingová asistence. Přičemž Hirasuna a Michael (2005) upozorňují při tvorbě pobídkových programů na respektování specifik jednotlivých zón a radí vyvarovat se jednotné plošné aplikaci na celém území státu. Podnikatelské zóny jako nástroj celkového ekonomického růstu by měly lokalizovaným firmám zajišťovat dlouhodobou ziskovost čili by nemělo být pravidlem, že firmy pouze využijí krátkodobých pobídek, po jejichž vyčerpání ukončí svou činnost (zkrachují nebo se přesunou jinam). (Hirasuna, Michael; 2005) Peters a Fisher (2002) ve své publikaci shrnují, že pokud chtějí podniky získat pobídky musí se lokalizovat na požadovaném místě nebo přizpůsobit kvalitativně či kvantitativně najímanou práci. Je důležité vycházet z předpokladu firem maximalizujících zisk, z čehož se odvíjí i jejich následná lokalizace. Mezi pobídky podnikatelských zón jsou v USA nejčastěji řazeny úlevy na daních z příjmů právnických osob a na daních z nemovitostí. Zatímco se v průměru státy v USA pokouší o udělení podstatné konkurenční výhody podnikatelským zónám skrze štědřejší pobídky jsou zde dva protichůdné trendy 1) některé státy spustily nové programy podnikatelských zón nebo zvýšily konkurenční výhody existujících zón nebo jiných cílovaných oblastí; 2) jiné státy oslabily výhody geograficky cílovaných oblastí redukováním cílovaných pobídek nebo obecněji rozšiřováním necílovaných pobídek. Trend ve státech USA, kde byl program

15

podnikatelských zón už nějakou dobu zaveden byl navyšovat

množství zón

až na maximum, čímž docházelo k oslabování jejich efektu. (Peters, Fisher; 2002) Autoři dále dospěli k závěru, že konkurují-li si státy a lokality v nabízených pobídkách, dochází k jejich navyšování, čímž jsou snižovány daně a tím je zatěžován veřejný rozpočet nižšími příjmy a vyššími výdaji. Od r. 1998 se dokonce objevují negativní daňové míry na nové investice, kdy v mnoha případech úlevy nové výrobny převyšovaly její daně. Předpokladem u podnikatelských zón bývá, že je preferována tvorba pracovních míst před kapitálovými investicemi. Možné efekty pobídek pro firemní výběr technologií a pro relativní užití práce a kapitálu ve výrobním procesu nezávisí na finančním objemu pobídek, ale na změnách v cenách kapitálu a práce. Pokud pobídky snižují více cenu kapitálu než práce, výše uvedené by mohlo vzhledem k substituovatelnosti práce kapitálem způsobit zavádění kapitálově intenzivnějších výrob. Je-li tento substituční efekt dostatečně silný, může čistý efekt pobídek podnikatelských zón snížit zaměstnanost spíše než, aby jí zvýšil. (Peters, Fisher; 2002) Prezentovaným cílem podnikatelských zón je podporovat dosahování fiskálního přebytku, který pak může být využit např. na zkvalitňování infrastruktury vzdělávacího systému nebo na školení (rekvalifikace) zaměstnanců. Pokud se ale objevují fiskální ztráty, oslabuje schopnost lokálních a státních vlád zajišťovat veřejné služby. Výzkum autorů prokazuje, že vlády mohou přicházet o více příjmů, čím více budou nabízet pobídek. Trvalé snížení daní z nových investic nebo pracovních míst pravděpodobněji produkuje pozitivní příjmy než jejich dočasné krácení, a to se stejnou silou pro vytváření pracovních míst, protože zabraňuje přesunu firem za novými pobídkami. (Peters, Fisher; 2002) Uvedené částečně potvrzují Hirasuna a Michael (2005) tvrzením, že firmy mohou být do zón lákány skrze pobídky, které ovšem musí být nastaveny tak, aby vzhledem k investičním a lokalizačním nákladům čistý zisk (za předpokladu, že firmy jsou zisk maximalizující) z nich byl roven nebo vyšší než z konkurenčních investic. Nevýhodou tohoto přístupu se ale může stát růst veřejných výdajů (Hirasuna, Michael; 2005). Peters a Fisher (2002) dále dokazují, že podnikatelské zóny mají malý nebo žádný dopad na růst zařízení, tudíž mají malý nebo žádný dopad i na zaměstnanost. Pobídky v podnikatelských zónách nemají velký vliv na lokalizační rozhodování firem, protože většina zón se nachází v zanedbaných oblastech, která trpí množstvím odstrašujících lokalizačních faktorů jako vysoká míra kriminality, špatná infrastruktura, málo

16

kvalifikovaní pracovníci atd. a tyto faktory při rozhodování převáží nad pobídkami. Jinými slovy, na místech, kde je patrný růst, mohou podnikatelské zóny posilovat růstový trend, ale v zanedbaných oblastech jsou pobídky málokdy dost velké, aby dopomohly k výraznějším změnám. Vyšší pobídky zase znamenají vysoké náklady, které mohou vést k fiskálním ztrátám lokality. Dále se nejeví jako úspěšné vázání podnikatelských pobídek na požadavek najímání určitých pracovníků. Firmy se pobídkám silně vázaným na určité podmínky vyhýbají. Navíc podnikatelské zóny mohou tímto způsobem lákat pracovníky mimo okolní oblast, tedy pak pobídky nesplňují cíl zvyšovat lokální zaměstnanost tak, aby byly minimalizovány náklady spojené s dojížďkou a hledáním práce. Toto potvrzuje i výzkum autorů, kdy většina pracovních míst v zahrnutých podnikatelských zónách byla obsazena zaměstnanci mimo vymezenou podnikatelskou zónu. Ve spojení s posilováním lokální zaměstnanosti autoři také zmiňují, co bylo obdobně uvedeno již výše, že je důležité bránit se rychlému množení zón, zejména v oblastech, kde nejsou reálné ekonomické problémy, protože to oslabuje relativní komparativní výhodu svěřenou zónám. (Peters, Fisher; 2002) Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR mezi hlavní cíle investičních pobídek řadí motivace zahraničních a domácích investorů k investicím ve zpracovatelském průmyslu (především do technologií). Kladný vliv pobídek pak dokládá na výsledku platební bilance ČR, kdy saldo běžného účtu firem, jež obdržely pobídky, bylo pozitivní a to tak, že dokázalo z velké části financovat deficit běžného účtu ČR. Firmy, jimž byly poskytnuty pobídky, se rovněž podstatně podílely na hrubém domácím produktu (cca 3 %, na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu se podílely 15 %). Co se týče nezaměstnanosti, pak je možno konstatovat, že "pobídnuté" firmy ji potenciálně snižovaly (přímo i nepřímo vytvořenými pracovními místy). (MPO ČR; 2004) V opozici vůči pozitivnímu hodnocení působení pobídek v ČR jsou Schwarz et al. (2007) dle nichž se investiční pobídky, které jsou dnes v ČR napojeny též na průmyslové zóny, v poslední době staly rozšířeným hospodářsko-politickým nástrojem, jehož užití je zdůvodňováno ekonomickým růstem, poklesem nezaměstnanosti, ozdravením veřejných financí vlivem zvýšení plateb sociálního a důchodového pojištění a poklesu objemu vyplacených podpor v nezaměstnanosti. Vláda investiční pobídky prosazuje jako selektivní podporu určitých podniků, zvyšování konkurenceschopnosti na vybraném území a zlepšování podmínek pro podnikání. Autoři ale účinky investičních pobídek značně zpochybňují. Za prvé, tvrzení, že investiční pobídky jsou nástrojem pro odstraňování 17

regionálních disparit, které výzkum autorů vyvrací a naopak přichází s objevem, že je prohlubují. Za druhé, je investičním pobídkám přisuzována schopnost měnit strukturu zaměstnanosti, což je negováno na základě faktu, že nová pracovní místa jsou obsazována domácími zaměstnanci ve smyslu pouhé změny pracovního místa a nikoliv ze stavu nezaměstnaný do stavu zaměstnaný, takže dochází jen k přesunu pracovníků mezi firmami nebo odvětvími bez snížení nezaměstnanosti. Obecně co se týče míry nezaměstnanosti, pak bylo pozorováno, že investiční pobídky neměly významný vliv na její změnu, jelikož mířily do regionů, kde byla míra nezaměstnanosti nižší. Nehledě na to, že náklady na vytvoření pracovního místa s využitím investičních pobídek jsou výrazně vyšší než bez nich. Za třetí, je dle autorů přeceňován efekt přelévání (tzv. spillover effect), jelikož nebývají brány v úvahu kromě výnosů také náklady, bez kterých by nebylo možné investiční pobídky uskutečnit. Za čtvrté, investiční pobídky prostřednictvím selektivních daňových úlev tvoří dojem, že pomáhají snižování daňové zátěže v ekonomice. Autoři ale tvrdí, že naopak zvyšují úroveň rozpočtových výdajů (tedy i výši zdanění). Navíc započteme-li do fiskálních nákladů spojených s investičními pobídkami všechny daňové výnosy (i neuskutečněné) obětované ve prospěch pobídek, zjistíme, že fiskální výnosy nejsou vyšší než fiskální náklady. Za páté, jsou označovány za tržně konformní nástroj hospodářské politiky. Ve skutečnosti ale trh spíše deformují, což se projevuje podporou velkých, zejména zahraničních firem, kterým jsou poskytovány výhody na úkor malých a středních firem. Velké firmy se tak stávají tzv. příliš velkými pro krach a tak si zajišťují podporu státu i do budoucna. Stavebními kameny konkurenceschopnosti země ovlivňujícími rozhodování investorů by místo investičních pobídek měly být politická stabilita, vynutitelnost práva, nízké daně, fungující infrastruktura a kvalitní pracovní síla. (Schwarz et al.; 2007) K výše uvedenému je třeba mít na paměti, že pobídky v rámci podnikatelských zón se mohou objemově a typově lišit stejně, jako se liší kritéria pro jejich získávání. (Bondoniová, Engberg; 1999) 1.2.5

Zóny v kontextu suburbanizace

K samotné problematice socioekonomických dopadů průmyslových zón na region je třeba též zmínit, že s budováním průmyslových zón úzce souvisí proces suburbanizace, který je v současnosti jevem často se vyskytujícím v postkomunistických zemích. Od počátku nového tisíciletí začíná probíhat suburbanizace týkající se bydlení, obchodu, skladování, výroby i dalších aktivit. Skladba osídlení je poměrně setrvačná a výsledky

18

suburbanizace mají ve většině případů nevratný dopad na krajinný ráz a rozmístění lidí a jejich aktivit v krajině (v případě průmyslových zón výstavba a využívání nových objektů a infrastruktury). K dopadům suburbanizace se řadí zvětšující se dojížďková vzdálenost za prací nesoucí sebou např. vyšší zátěž dopravní infrastruktury a zároveň znečišťování vzduchu. Stavební rozvoj v příměstských oblastech je charakterizován nízkou hustotou zástavby a vysokou prostorovou segregací a přitom místní koncentrací jednotlivých lidských aktivit (bydlení, zaměstnání, nákupy apod.), čímž rostou náklady na výstavbu a provoz technické infrastruktury a občanské vybavenosti. (Sýkora; 2003) Bondoniová (2000) o nadměrném růstu urbánního rozpínání za předpokladu, že se ekonomický rozvoj neobjevuje jednotně a je využíváno stále více půdních zdrojů, prohlašuje, že způsobuje zvyšující se znečištění a dopravní zatížení. Autorka jej označuje za jednu z negativních externalit, která by se objevila, pokud by determinace geografické lokalizace nové nebo expandující firmy byla ponechána trhu a které je možno zabránit podporou podnikatelských zón jako nástroje geograficky ekonomického rozvoje v zanedbaných lokalitách. (Bondoniová; 2000) V souvislosti s rozpínáním zón do prostoru Barclay a Donald (1982) představují ve své práci koncept podnikatelských zón založený na restriktivní prostorové distribuci ekonomických aktivit a bytových kapacit jejich pracovních sil. Ale v současnosti empirické důkazy svědčí spíše o disperzi ekonomických aktivit, přičemž ta je neudržitelná. Co se týče podniky najímané pracovní síly, mělo by se dle autorů přistoupit k získávání pracovníků z více prostorově koncentrovaných populací spíše než ze stále více rozptýlených. Pracovníci by se měli poohlížet po pracovních místech v blízkosti domovů a vybírat bydliště tak, aby místo výkonu práce bylo v docházkové vzdálenosti. (Barclay, Donald; 1982) Rubin a Wilderová (1996) k tomuto uvádí, že z pohledu revitalizace urbanizovaného prostoru je nejefektivnějším řešením zahrnout podnikatelské zóny jako jeden z aspektů rozvojové strategie do procesu strategického plánování. Otázkou zůstává, zda jsou podnikatelské zóny vhodnější než alternativní iniciativy pro revitalizaci komunit. (Rubin, Wilderová; 1996) Dále nelze u rozšiřování podnikatelských zón do prostoru opomíjet jejich působení na životní prostředí prostřednictvím destrukce přírodních oblastí a znečišťování vody a vzduchu. Proto environmentalisté tvrdí, že by se mělo maximálně využívat

19

již existujících kapacit. Tento postoj může být interpretován jako volba mezi zaměstnaností a kvalitou životního prostředí. (Kogel-Smuckerová; 2008) Je-li zaostřeno na ekonomickou suburbanizaci, tak ta se týká stěhování např. maloobchodu kvůli zákazníkům, ale také kvůli ceně a velikosti pozemků. Výroba a skladování zase potřebují větší plochy a dobrou dopravní dostupnost. Ve vnitřních městech pak zůstávají nevyužité pozemky se starými, rozpadajícími se budovami a v případě oblastí opuštěných průmyslovou výrobou i se závažnými ekologickými zátěžemi (tzv. „brownfields“), zatímco v příměstské oblasti probíhá stavební rozvoj na zelené louce (tzv „greenfields“). (Sýkora; 2003) S ekonomickou suburbanizací také bezpochyby souvisí otázka, kdy se bude průmysl přemisťovat ze staré nákladnější lokality do nové s nižšími náklady. Překážkou k přemístění mohou být utopené náklady firmy. Tato inercie může být developery industriálních parků překonána skrze diskriminační oceňování půdy v čase. (Rauch; 1993)

1.3

Shrnutí poznatků

Za předpokladu, že uvedené poznatky aplikujeme na průmyslové zóny, pak je lze shrnout následovně. Průmyslové zóny jsou nejčastěji zřizovány za účelem stimulace ekonomické aktivity a to v městských i venkovských oblastech stižených ekonomickým poklesem. Ve většině případů se průmyslové zóny zabývají výrobou. Primárními cíli průmyslových zón je tvorba pracovních míst a přilákání soukromých investorů, čehož má být dosaženo prostřednictvím vytvoření komparativní výhody. Někteří autoři ovšem tvrdí, že zóny jsou úspěšné pouze v prosperujících lokalitách a pro oblasti v ekonomickém úpadku velký přínos nemají. Při vymezování průmyslové zóny by navíc měly být brány na zřetel kromě ekonomických příležitostí i udržitelný rozvoj a strategická vize. Průmyslové zóny mohou být vnímány jako: nástroj regulující nadměrné urbánní rozpínání, jedna z alternativ revitalizace urbanizovaného prostoru, prvek v krajině ohrožující životní prostředí či nástroj sloužící k překonávání ekonomických bariér (typu náklady na najímání práce a kapitálu, nevyhovující dopravní infrastruktura, nedostupnost kapitálu, nedostatek pracovní síly kvalifikované požadovaným způsobem, vysoká kriminalita, environmentální problémy apod.).

20

Na druhou stranu nemůže být na zóny nahlíženo jako na instrument řešící veškeré problémy regionu. S tím souvisí, že přímý pozitivní vliv podnikatelských zón na zaměstnanost se, jsou-li shrnuty výše uvedené studie, nepotvrdil. Dále nebylo prokázáno, že by průmyslové zóny vedly k dominanci velkých podniků ani k dislokaci firem. Obecně průmyslové zóny (zejména mimo vnitřní město) lákají spíše nové podniky. U cílování ekonomických aktivit alokovaných do průmyslových zón by měla být omezována jejich homogenita, která by mohla vyvolávat vzájemnou konkurenci, což by bylo kontraproduktivní. V rámci zachování konkurenčních výhod by mělo být redukováno množství zón a udržován původní cíl jejich zavádění pouze do zanedbaných oblastí. Obecně se průmyslové zóny pravděpodobněji vyskytují ve státech, které sousedí se státy, kde jsou již průmyslové zóny zavedeny, a které mají větší zastoupení urbanizované populace. Co se týče pobídek, tak ve většině případů na rozhodování o najímání práce, investicích a lokalizaci v určitém místě nemají pro podnikatele velký vliv. Při aplikaci pobídek je nutné vyvarovat se plošnému užití na celé území státu a nastavit je tak, aby po jejich skončení nedocházelo k likvidaci nebo odstěhování firem. Také je důležité pobídky vyměřit způsobem, který neúměrně nezatěžuje rozpočet nebo nevede k fiskálním ztrátám. V neposlední řadě je třeba upozornit, že u působení zón na zaměstnanost, ekonomický růst a další indikátory, stejně jako u vztahu průmyslových zón a různých druhů pobídek musí být zohledňována heterogenita samotných zón i oblastí, ve kterých se nachází. Výsledky se mohou lišit zónu od zóny, nehledě na zkreslení způsobená užitou metodologií a dostupností dat.

21

2. Charakteristika průmyslových zón v ČR

Ve 2. kapitole jsou ve stručnosti objasněny vybrané aspekty existence průmyslových zón (dále jen "PZ") v České republice. Jedná se o základní definice vymezování PZ a strategických PZ, konkretizaci definice PZ prostřednictvím znaků jednotlivých typů industriálních distriktů, formy realizace (výhody a nevýhody greenfields a brownfields), vysvětlení některých pojmů úzce souvisejících s využíváním PZ (centrum pro transfer technologií, podnikatelský inkubátor, technologický park, póly excelence a strategické služby) a nástin systému podpory PZ.

2.1

Pojem průmyslová zóna

Vzhledem k poměrně širokému spektru funkcí, které mohou PZ plnit a vlastností, jenž mohou mít a různým způsobům, jimiž lze PZ vymezovat, následuje výčet několika základních charakteristik PZ. PZ je dle Pravidel Programu na podporu rozvoje průmyslových zón na území ČR definována jako: " ... ucelené souvislé území přibližně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převážně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod, služby nebo jako zastavitelné území vhodné převážně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu, služeb. Nejedná-li se o průmyslovou zónu připravovanou pro vážného nebo významného investora, musí její výměra činit alespoň 10 ha, jedná-li se o projekt realizovaný v nezastavěném území, nebo alespoň 5 ha, jedná-li se o projekt realizovaný v zastavěném, ale nevyužívaném území. Za průmyslovou zónu se v tomto Programu považuje též území, na kterém lze umisťovat objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a služby na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby. Průmyslovou zónou se rozumí též území určené pro vědeckotechnický park." Zde je jasně vidět rozdíl ve vymezování PZ v ČR oproti zahraničním definicím uvedeným v předchozí kapitole, kdy české pojetí je o poznání užší a konkrétnější. (MPO; 2005a, str. 3) Zvláštní podskupinu PZ tvoří strategické PZ, jimž je věnována tato diplomová práce, agenturou CzechInvest definované jako strategické projekty v oblasti průmyslových 22

nemovitostí. Jedná se o zóny s rozlohou minimálně 200 ha (nebo 100 ha v případě, že je realizována na zastavěném, v dané době nevyužívaném, území tzv. brownfield). Dále může být strategickou PZ nazýván prostor připravovaný pro významného investora, který se zaváže k realizaci podstatné výše investice a z toho vyplývajícího určitého počtu pracovních míst. Příprava strategických zón je uskutečňována ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu,

agentury CzechInvest

a krajské a

místní samosprávy.

(CzechInvest; 2013a) Obrázek 1: Strategické průmyslové zóny v ČR

Zdroj: CzechInvest

CzechInvest (2013a) vymezuje v ČR celkem sedm strategických PZ: Kolín–Ovčáry (1), Ostrava–Mošnov (2), Most-Joseph (3), Žatec–Triangle (4) a Holešov (5). Šestou a sedmou strategickou PZ, které nejsou na mapě znázorněny, jsou Nošovice a Škoda Plzeň. (CzechInvest; 2013a)

2.2

Industriální distrikty

Na PZ může být nahlíženo i jako na industriální distrikty, pak jsou na základě charakteristických rysů dle Markusenové (1996) rozdělovány na Marshallovské, Italskou variantu

rozvíjející

Marshallovské

industriální

distrikty,

Hub-and-spoke

district

(paprskovitý distrikt) a Satellite industrial platforms (distrikty ve formě industriálních satelitních platforem), které jsou představeny dále.

23

2.2.1

Marshallovské industriální distrikty

Tento typ industriálního distriktu je charakteristický převahou malých firem s lokálními vlastníky v podnikatelské struktuře, úspory z rozsahu jsou zde tím pádem relativně nízké. Obchody mezi odběrateli a dodavateli uvnitř distriktu mají zásadní význam. Vztahy místních spotřebitelů a dodavatelů jsou založené na dlouhodobých kontraktech a závazcích, spolupráce s firmami mimo distrikt je naopak slabá. Investiční rozhodnutí jsou prováděna na lokální úrovni s lokálními dopady. Interní pracovní trh v distriktu je vysoce flexibilní, pracovníci se zavazují spíše distriktu než firmám. Pravděpodobně vlivem většinového zastoupení malých firem s lokálními vlastníky, silných vazeb mezi spotřebiteli a dodavateli a investic s lokálními dopady se v místě vyvíjí unikátní kulturní identita. V distriktu

jsou

dostupné

specializované

zdroje

financí,

technické

odbornosti

a podnikatelských služeb. Z hlediska zaměstnanosti a ekonomického růstu autorka tento typ industriálního distriktu hodnotí jako perspektivní. (Markusenová; 1996) Obrázek 2: Marshallovský industriální distrikt

Pozn.: malé kruhy představují malé, lokální firmy Zdroj: Markusenová (1996)

2.2.2

Italská varianta

V rámci Italské varianty rozvíjející Marshallovský industriální distrikt Markusenová (1996) ještě dodává následující. V rámci této formy distriktu navíc oproti předchozímu existuje vysoká míra spolupráce mezi konkurenčními firmami při sdílení rizik, inovací a stabilizaci trhu. Dále upozorňuje na neúměrné podíly pracovníků zaměstnaných v designu a inovacích. Uvnitř distriktu je poskytována sdílená infrastruktura v podobě managementu, proškolování, marketingu, technické nebo finanční pomoci a mechanismy pro sdílení rizika a stabilizaci. V neposlední řadě je zde patrná silná role lokální vlády při regulaci a podpoře jádrových odvětví. (Markusenová; 1996) 24

2.2.3

Hub-and-spoke district

Markusenová (1996) uvádí, že v podnikatelské struktuře u tohoto paprskovitého distriktu dominuje jeden nebo několik velkých, vertikálně integrovaných firem obklopených dodavateli. Jádrové firmy nejsou lokálně zakotveny a jsou významně napojeny na konkurenci a dodavatele mimo distrikt. Úspory z rozsahu jsou tedy poměrně vysoké. Obrat pochází zejména z prodeje mimo lokální trh, ale zároveň je důležitý obchod založený na dlouhodobých kontraktech mezi dominantními firmami a dodavateli uvnitř distriktu. Klíčové investiční rozhodování je prováděno lokálně, ale na rozdíl od Marshallovského typu s globálním dopadem. Distrikt je relativně silně navázán na podniky mimo něj. Při sdílení rizika a inovací a stabilizaci trhu velké konkurenční firmy uvnitř

distriktu

téměř

nespolupracují.

Vnitřní

trh

práce

je

méně

flexibilní

než u Marshallovské varianty, jelikož pracovníci se na prvním místě zavazují velkým firmám (následuje distrikt a malé firmy). I přes většinové zastoupení velkých firem a slabé vazby na místní komunitu spotřebitelů dochází v paprskovitém distriktu k evoluci unikátní lokální kulturní identity. Zdroje financí, technické odbornosti a obchodních služeb si na rozdíl od Marshallovského distriktu velké firmy zajišťují převážně samy a není sdílena ani infrastruktura (management, školení, marketing, technická nebo finanční pomoc, mechanismy pro sdílení rizika a stabilizaci). Vláda má silnou roli při regulaci a podpoře jádrových odvětví na lokální, regionální i národní úrovni. Dlouhodobý růst pak dle autorky závisí na daném odvětví a strategiích dominantních firem. (Markusenová; 1996) Obrázek 3: Hub-and-spoke district (paprskovitý distrikt)

Pozn.: malé kruhy označují malé, lokální firmy, velkými kruhy jsou určeny velké firmy Zdroj: Markusenová (1996)

25

2.2.4

Satellite industrial platforms

V distriktech ve formě satelitních industriálních platforem dle Markusenové (1996) podnikové struktuře dominují velké firmy s vlastníky a ředitelstvím mimo distrikt. Z toho plyne, že i klíčová investiční rozhodnutí jsou činěna externě. Úspory z rozsahu jsou vyšší než u Marshallovského typu, ale mohou být nižší nebo maximálně stejně vysoké jako u distriktů Hub-and-spoke. Dlouhodobé dohody s lokálními dodavateli se zde nevyskytují, naopak je pozorován vysoký stupeň kooperace a napojení na externí firmy (především na mateřskou společnost). Při sdílení rizika a inovací a stabilizaci trhu spolu konkurenční podniky téměř nekooperují. Pracovní trh je z hlediska distriktu externí a interní v rámci vertikálně integrovaných firem, pracovníci se tedy zavazují spíše firmám než distriktu. Výše popsaným je dáno, že satelitní platformy mají malý vliv na lokální kulturní identitu. Hlavní zdroje finančních, technických a podnikových služeb jsou zajišťovány externě skrze firmu nebo mimo firmu najatou silou. Sdílení infrastruktury (management, technická nebo finanční pomoc, marketing, školení a mechanismus pro sdílení rizik a stabilizaci) u tohoto typu distriktu nefunguje. Lokální vláda má silnou roli v zajišťování infrastruktury, nastavování daňových úlev a dalších pobídek. Ekonomický růst a zaměstnanost jsou v dlouhodobé perspektivě ohroženi možností přemístit výrobní pobočku do jiné podobně konstruované platformy. (Markusenová; 1996) Obrázek 4: Satellite industrial platforms (satelitní industriální platformy)

Pozn.: velké kruhy představují velké firmy se sídlem v místě, čtverce jsou pobočky, dceřiné společnosti Zdroj: Markusenová (1996) Výsledek studie

je

možné sumarizovat

takto:

lokální

vazby

jsou nejsilnější

u Marshallovského typu, úspory z rozsahu jsou u něj naopak vlivem roztříštěné podnikatelské struktury nejnižší, flexibilita pracovního trhu je u této varianty nejvyšší kvůli upřednostňování vazby pracovníků na distrikt místo na v něm zasídlené firmy, 26

celkově jsou tyto distrikty hodnoceny jako perspektivní. Pravým opakem jsou pak satelitní platformy.

2.3

Brownfield vs. greenfield

Ve výše popsaných definicích dochází k rozlišování minimální výměry PZ dle toho, zda se jedná o greenfield (realizace v nezastavěném území) nebo o brownfield (realizace v zastavěném území). Jaké jsou tedy znaky, výhody a nevýhody obou forem provedení PZ? Greenfield je nejčastěji označován za ekologicky čistou lokalitu bez předchozí zástavby neboli se jedná o výstavbu na zelené louce. (uvádí např. Kunc, Tonev a Klapka; 2008) Brownfield je naopak charakterizován jako nemovitost v současnosti dostatečně efektivně nevyužívaná, která je zanedbaná, představuje zátěž pro životní prostředí a kterou lze účelně využít pouze za podmínky její regenerace (MPO, 2005b). Dle Rydvalové a Žižky (2006) jsou brownfields starými a nevyužívanými oblastmi nebo objekty lokalizovanými v urbanizovaném území i ve volné krajině, charakteristické pro ně je, že v minulosti už byly využívány k ekonomické činnosti. Agentura CzechInvest (2013b) uvádí, že nemovitosti typu brownfield jsou často pozůstatkem průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné činnosti. Greenfields Rydvalová a Žižka (2006) popisují jako záměr, který je územně plánovací dokumentací teprve předurčen ke komerčním nebo rezidenčním účelům. Brownfield může být podle autorů rovněž označován pojmem deprimující zóna. Za hlavní příčinu vzniku brownfields autoři označují restrukturalizaci ekonomiky spojenou s poklesem podílu primárního a sekundárního sektoru na hrubém domácím produktu a zaměstnanosti. (Rydvalová, Žižka; 2006) Autoři Kunc, Tonev a Klapka (2008) si kladou otázku, zda je výhodnější prosazovat PZ ve formě greenfields nebo brownfields. Dospívají k závěru, že v ČR je zatím běžnější spíše výstavba na zelené louce než znovuoživení již stojících, starších nemovitostí. (Kunc, Tonev, Klapka; 2008) Záporem brownfields je dle Kunce a Toneva (2008) zejména nedůvěra investorů k jejich možnostem ve srovnání s volnými stavebními plochami greenfields. Vlivem nerovných tržních podmínek investory odrazují hlavně náklady na revitalizaci či asanaci brownfields spojené s potřebou nápravy ekologických škod a likvidací nevyhovujících staveb. (Kunc, Tonev; 2008) Za pozitiva brownfields Kunc, Tonev a Klapka (2008) označují lokalizaci polohy v blízkosti center měst (případně 27

alespoň ve vnitřním městě) a s tím spojené logistiky, kanceláří, pracovišť výzkumu a vývoje a bytových kapacit, ale i dochování samotného industriálního objektu. V podpoře revitalizace brownfields uvnitř městských struktur vidí jednu z priorit městských institucí, protože tím je udržena kompaktnost historické zástavby, obslužných, dopravních, výrobních, ale i rezidenčních vazeb obyvatel na město samotné, které se tak stává znovu celistvým

živým

organismem.

Naopak

výstavba

výrobně-logistických

areálů

v příměstských zónách bez obslužného a rezidenčního zázemí dle autorů posiluje proces suburbanizace a s ním spojené změny v časoprostorovém chování obyvatel města, dochází k oslabení pozice města v rámci denních urbánních struktur a přináší sebou i další negativa spojená s dojížďkou, následným zatěžováním dopravní infrastruktury, životního prostředí a jiná popsaná v 1. kapitole. (Kunc, Tonev, Klapka; 2008) Je patrné, že výstavba na zelené louce mimo město i obnova tzv. deprimujících zón ve vnitřních městech mají své klady a zápory, přičemž záleží i na předpokladech a potřebách jednotlivých lokalit, nelze tedy jednoznačně určit, která z možností je z ekonomického a zároveň i sociálního hlediska vhodnější.

2.4

Alternativy využití průmyslových zón

Dalšími pojmy vyžadujícími v rámci PZ v ČR vysvětlení jsou v 1. kapitole Koutským a Slachem (2007) uvedené v rámci inovačně orientovaného plánování označeného autory za instrument sloužící k restrukturalizaci starých průmyslových regionů. Inovačně orientované plánování dle autorů zahrnuje podporu center pro transfer technologií, která jsou agenturou CzechInvest (2013b) definována jako: "centrum napomáhající přenosu nových a dosud nevyužitých technologií do firem." Dále sem patří podnikatelský inkubátor, který slouží k usnadnění startu začínajícím firmám a technologický park, kde jsou poskytovány prostory a služby už určitou dobu existujícím inovativním firmám. Území určené pro technologický park může být zároveň průmyslovou zónou (jak bylo uvedeno na začátku této kapitoly). A v neposlední řadě tzv. póly excelence neboli seskupení založená na spolupráci výzkumných, podnikatelských a dalších subjektů zaměřených na high-tech obory zpracovatelského průmyslu a průřezová odvětví (nanotechnologie, biotechnologie aj.), které mají potenciál nalákat kvalitní pracovníky a investory. (CzechInvest; 2013b)

28

Hlaváček (2010) zase vidí východisko z vysoké míry nezaměstnanosti v podpoře PZ v regionu

a

restrukturalizaci

a

diverzifikaci

lokálního

hospodářství

směrem

ke zpracovatelskému průmyslu a strategickým službám neboli pomocným aktivitám vykonávaným mezinárodně na principu outsourcingu, které jsou propojeny s informačními a komunikačními technologiemi. Strategické služby jsou konkrétně představovány centry sdílených služeb2 a high-tech opravárenskými centry. (CzechInvest; 2013b) Všechny z vysvětlovaných pojmů - centrum pro transfer technologií, podnikatelský inkubátor, technologický park, póly excelence a strategické služby - mohou být vzhledem k náplni identifikovány úplně nebo alespoň částečně jako formy využití PZ. Samozřejmě se jedná jen o několik z mnoha způsobů užití PZ.

2.5

Systém podpory

V oblasti podpory PZ je nutné seznámit se s motivy jejího zavedení, jejím průběhem v minulých letech a představit pojmy investiční pobídka a přímá zahraniční investice. Stát začal podporovat PZ ze státního rozpočtu v 90. letech, a to nejen výstavbu nových PZ (tzv.

greenfields)

ale

i

regeneraci

již

stojících

podnikatelských

nemovitostí

(tzv. brownfields). Mezi důvody patřila nutnost restrukturalizace průmyslu, zvýšení konkurenceschopnosti ČR

na trhu přímých zahraničních

investic a snižování

nezaměstnanosti. V rámci podpory podnikání nejen zahraničních ale i českých investorů se kromě přímých investičních pobídek začalo s tvorbou průmyslových ploch. Od r. 1998 byly poskytovány dotace ze Systému podpory rozvoje průmyslových zón na rozvoj PZ a regeneraci území a objektů pro využití v oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center. V období 2000 - 2006 následoval Program rozvoje průmyslových zón. (Pochtiolová; 2010) R. 2001 byl program rozšířen podprogramy Regenerace průmyslových zón, Výstavba a regenerace nájemních objektů a Akreditace průmyslových zón. (CzechInvest; 2013d) Na Program rozvoje průmyslových zón plynule navázal Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury fungující do r. 2013. V letech 2004 - 2006 byly poskytovány dotační prostředky i ze strukturálních fondů EU (zejm. z Evropského fondu pro regionální rozvoj), a to skrze

2

CSS se zaměřují na řízení, provoz a administraci vnitropodnikových činností mateřské společnosti, dceřiných společností nebo externích klientů (formou outsourcingu). Jedná se především o účetnictví, finance, lidské zdroje, správu informačních systémů, projektování apod.. (CzechInvest; 2013b)

29

Operační program průmysl a podnikání a v letech 2007 - 2013 potom z Operačního programu podnikání a inovace. (Pochtiolová; 2010) Jedním z nástrojů podpory investování v PZ jsou investiční pobídky, které se v ČR objevily v r. 1998 na základě vládního usnesení. Zákonem byly upraveny od r. 2000. (CzechInvest;

2013d)

Prostřednictvím

novely

zákona

č.

72/2000

Sb.

ze dne 24. února 2000, o investičních pobídkách a o změně některých zákonů účinné od 12. července 2012 se uplatňují kromě investičních pobídek do zavádění a rozšiřování výroby ve zpracovatelském průmyslu i investiční pobídky v oblasti technologických center a center strategických služeb. Mezi investiční pobídky konkrétně patří (pro začínající i zavedené producenty) sleva na dani z příjmů prodloužená z 5 na 10 let, hmotná podpora na vytváření pracovních míst, školení a rekvalifikaci a převod pozemků vč. infrastruktury za zvýhodněnou cenu. Nově se objevuje institut strategické investiční akce 3 neboli možnost zpracovatelských podniků a technologických center vyjma uvedených investičních pobídek získat ještě hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. (CzechInvest; 2013c) Investiční

pobídky

samozřejmě

neslouží

jen

ke

stimulaci

domácích

investic,

ale i k nalákání přímých zahraničních investic, jejichž základní definice dle OECD (2008) zní, že se jedná o investice, které odráží trvalý zájem rezidenta z jedné země neboli přímého investora o podnik v jiné zemi, kam přímo investuje. Přímá zahraniční investice se projevuje dlouhodobým vztahem mezi investorem a podnikem, kam bylo investováno, a významným podílem vlivu na řízení společnosti v podobě 10 % a více hlasovacích práv investora v zainvestované společnosti. (OECD; 2008) Nejvýznamnější státní institucí zabývající se mimo jiné i rozšiřováním a zaplňováním PZ je CzechInvest - Agentura pro podporu podnikání a investic neboli státní příspěvková organizace založená r. 1992 v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Od r. 2004 je součástí agentury i 13 krajských poboček, které v rámci podpory podnikatelského prostředí v regionu spolupracují s místní správou a samosprávou, školami a dalšími institucemi. Její činnost je orientována na podporu konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací, získávání

zahraničních

investic

z

oblasti

a technologických center a propagace ČR

3

výroby, v

zahraničí.

strategických

Finanční prostředky

Náklady činí 200 - 500 mil. Kč a předpokládá se vytvoření min. 120 - 500 pracovních míst.

30

služeb

jsou poskytovány jak ze státního rozpočtu, tak z evropských strukturálních fondů. CzechInvest dále poskytuje informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele, pomáhá při překonávání administrativních a technických překážek, realizuje dotační programy financované EU a státem a pomáhá při uskutečňování investičních projektů, nabízí poradenské služby, spravuje databáze podnikatelských nemovitostí a dodavatelských firem, zprostředkovává státní investiční podporu a v neposlední řadě zajišťuje tzv. AfterCare neboli následné služby v rámci podpory realizovaného projektu pro domácí i zahraniční již umístěné investory působící v ČR, přičemž snahou CzechInvestu je asistovat u projektů od začátku až do konce tak, aby investoři byli motivováni nejen do zón vstoupit ale i v nich setrvat a rozvíjet svou činnost. (CzechInvest; 2013d) K r. 2013 se CzechInvest podílel na zhruba 1 300 investičních projektech v hodnotě 658 mld. Kč, čímž dal vzniknout přibližně 200 tis. pracovních míst (viz. příloha č. 12: Mapa PZ podpořených agenturou CzechInvest od roku 1998 (stav k roku 2009)). (CzechInvest; 2013d) Z hlediska systému podpory PZ v ČR je v rámci popsaného také třeba zmínit současný trend snahy formou různých pobídek nasměrovat PZ k rozvoji high-tech průmyslu a inovacím.

2.6

Shrnutí poznatků

Závěrem kapitoly pár shrnujících poznatků. PZ včetně strategických PZ mají definicí stanovenu minimální výměru, která se odvíjí od toho, zda se jedná o greenfield nebo o brownfield. Což vede k otázce, která z možností je všestranně výhodnější. Srovnáním pozitiv a negativ ovšem nelze striktně zobecnit, která z variant je ekonomicky, environmentálně a zároveň sociálně nejvýhodnější.. Vše záleží na výchozích podmínkách lišících se lokalitu od lokality. Chceme-li konkretizovat definici PZ a podle jejich specifik je dále kategorizovat, pak je možné na PZ nahlížet jako na industriální distrikty a členit je na Marshallovský industriální distrikt, Italskou variantu rozšiřující Marshallovský industriální distrikt, paprskovitý distrikt (Hub-and-Spoke district) a satelitní industriální platformy (Satellite industrial platforms), přičemž u Marshallovského typu jsou nejsilnější lokální vazby, vlivem

roztříštěné

podnikatelské

struktury 31

nejnižší

úspory

z

rozsahu,

kvůli upřednostňování vazby pracovníků na distrikt místo na v něm zasídlené firmy nejvyšší flexibilita pracovního trhu a souhrnně jsou tyto distrikty hodnoceny jako perspektivní. Pravým opakem jsou pak satelitní industriální platformy. Dále bylo v kapitole v rámci potřeby restrukturalizace starých průmyslových regionů navržené některými autory prezentovanými v 1. kapitole navázáno vysvětlením pojmů centrum pro transfer technologií, podnikatelský inkubátor, technologický park, póly excelence a strategické služby. Kdy na základě obeznámení s těmito pojmy bylo dosaženo závěru, že lze o těchto alternativách uvažovat jako o způsobech využití PZ. Na závěr bylo ve stručnosti v rámci systému podpory PZ v ČR představeno spektrum programů podpory PZ vč. poskytovaných investičních pobídek a role agentury CzechInvest.

32

3. Lokalizace průmyslových zón

Tato kapitola je prostřednictvím stručného popisu lokalizačních teorií a zprostředkováním potenciálních lokalizačních faktorů a podnětů k lokalizaci zaměřena na poskytnutí teoretického rámce problematiky lokalizace PZ. V 1. kapitole bylo uvedeno, že v případě podnikatelských (resp. průmyslových) zón mezi zásadní lokalizační faktory patří blízkost trhu a dopravní dostupnost, naopak různé pobídkové programy nemusí mít nutně vliv na ekonomické chování firem při rozhodování o lokalizaci. Neúspěšnost pobídkových programů je často spojena s lokalizací zón v zanedbaných oblastech, které se vyznačují negativně působícími lokalizačními faktory typu vysoká míra kriminality, špatná infrastruktura, málo kvalifikovaní pracovníci atd.. K lokalizačním faktorům kromě blízkosti trhu a dopravní dostupnosti jsou dále zahrnuty vzdálenost nejen od zákazníků ale i od dodavatelů, náklady spojené s hledáním a školením zaměstnanců a se životním prostředím (např. ve smyslu likvidace ekologických škod nebo přizpůsobení se danému prostředí, které vyžaduje určité speciální podmínky), intenzita dopravy v okolí (zácpy apod.), cena a velikost požadovaného pozemku, odpovídající kvalita a kvantita lidských zdrojů, možnosti rekreace či kulturního vyžití v blízkosti zóny, v neposlední řadě může být motivující i zaujetí pro danou lokalitu jako takovou či altruistické důvody. Dále bylo zmíněno, že PZ obecně lákají nové podniky. Za nejsilnější motiv lokalizace je za předpokladu firmy maximalizující zisk považováno, že daná lokalita je pro firmu nejvýhodnější z konkurenčních investic a zajistí firmě určitou komparativní výhodu.

3.1

Lokalizační teorie

Pro zorientování se v lokalizačních teoriích, jak se pohled na lokalizaci vyvíjel od 19. stol. do současnosti, je v následující části nabídnut náhled relevantních poznatků. Lokalizační teorie s cílem vytvořit obecný normativní model optimálního umístění jedné nebo více firem v prostoru se objevují na konci 19. stol.. První celistvou prací je von Thünenova lokalizační teorie publikovaná v r. 1826, která se zaměřuje na vztah zemědělsky využívané plochy a její vzdálenosti od trhu. (Toušek et al.; 2008) 33

Pro lokalizaci průmyslového podniku použil von Thünenovy poznatky v r. 1882 Launhardt ve svém abstraktním modelu lokalizačního trojúhelníku. Launhardt při lokalizaci podniku porovnával pouze dopravní náklady, což vedlo k závěru, že optimální umístění podniku je v těžišti trojúhelníku, přičemž jeho vrcholy jsou tvořeny ve dvou případech z míst těžby surovin a ve třetím případě ze spotřeby. (Toušek et al.; 2008) Mezi autory, kteří významně přispěli k rozvoji lokalizačních teorií a jejichž teorie se stala východiskem pro mnoho dalších autorů, patří Weber, jenž dále rozvíjel Launhardtův lokalizační trojúhelník. Jeho užitím se pokoušel objasnit lokalizační rozhodnutí jednotlivých firem. Podnik se dle něj lokalizuje v místě, kde jsou minimalizovány dopravní náklady. Kromě přepravních nákladů zohledňuje na rozdíl od Launhardta ještě náklady na pracovní sílu. Mezi faktory ovlivňující lokalizaci zahrnuje i aglomerační úspory, které posilují koncentraci podniků v místě. (Toušek et al.; 2008) Aglomeračních úspor4 je dle Webera (jak uvádějí Blažek a Uhlíř 2002) dosahováno s přítomností dalších firem v okolí. Mohou mít formu společného pracovního trhu, rozšiřování technologií z okolních firem nebo kolektivního užívání infrastruktury a dodavatelských sítí. Aglomerační úspory se mohou dále dělit ještě na lokalizační a urbanizační úspory.5 Weber definoval též deaglomerační faktory, které naopak způsobují rozptýlení výroby. (Blažek, Uhlíř; 2002) Z hlediska minimalizace dopravních nákladů přichází Weber s rozdělením používaných materiálů na tzv. ubikvitní (v území relativně rovnoměrně rozmístěné ve srovnatelné kvalitě a bez výrazných cenových rozdílů) a lokalizované (vyskytují se jen někde, proto se jejich přeprava znatelně projevuje v nákladech) a zároveň počítá i se změnou objemu a váhy materiálů při výrobě. Weber zavádí pojem lokalizačních faktorů, které dělí na všeobecně působící v každém průmyslovém odvětví a speciální objevující se jen u určitých typů průmyslu. Všeobecné ještě rozděluje na regionální, jejichž efekty vyplývají ze vztahu ekonomického subjektu ke geografickému prostředí, a aglomerační, které vznikají působením ekonomických subjektů na sebe navzájem. Dle předmětu

4

Aglomerační úspory jsou zvláštním případem vnějších úspor. Vnější úspory vznikají vlivem existence jiných subjektů nebo veřejnou dostupností určitých zdrojů. Vnější úspory mohou být např. ve formě veřejného vzdělávacího systému, který připravuje pracovníky pro soukromé podniky. 5

Urbanizačních úspor je dosahováno už jen přítomností firem v okolí bez ohledu na jejich specializaci. Úspory vznikají na základě společného využívání institucí a veřejných zdrojů typu infrastruktury a trhu práce. Lokalizační úspory naopak souvisí s blízkostí firem se stejnou sektorovou příslušností a mají formu nižších transakčních nákladů.

34

pak identifikuje lokalizační faktory přírodně-technické a společensko-kulturní povahy. (Toušek et al.; 2008) Autorem, kterého nelze opomenout, je Hotelling, jenž přišel s tržním prostorem rozděleným na základě strategie konkurence firem, tedy zkoumal jak na sebe oboustranně působí firmy při lokalizačním rozhodování. (Toušek et al.; 2008) Hotelling částečně opustil idealistický předpoklad dokonalé konkurence předchozích teorií a tvrdil, že firma (bez ohledu na velikost) se vždy snaží o dosažení monopolu. Podnikatel maximalizuje svůj tržní prostor tím, že se přibližuje ke konkurentovi až spolu konkurenti sousedí. Hotelling předpokládal, že cena je tvořena výrobními a dopravními náklady s tím, že dopravní náklady hradí zákazníci, takže jejich poptávka klesá s rostoucí vzdáleností. (Blažek, Uhlíř; 2002) Koncept substituce mezi výrobními faktory (dopravou, náklady na pracovní sílu atd.) zavedl do lokalizační teorie Predöhl. Firma dle něj dosáhne optimální polohy, pokud na základě substituce sníží náklady. (Toušek et al.; 2008) Palander potom uvedené shrnuje, že firma se lokalizuje vzhledem k trhu tak, aby minimalizovala náklady a maximalizovala zisk. (Toušek et al.; 2008) Na von Thünena a Webera navázal Christaller se svou lokalizační teorií centrálních míst zaměřenou na maloobchodní funkci měst. Christaller vycházel z předpokladů racionálního chování spotřebitelů i firem, dále si stanovil parametry, a to maximální vzdálenost, ze které je zákazník ochoten za zbožím nebo službou dojet, a minimální velikost trhu, jenž umožní vznik prodejního místa. Základním motivem, jímž se při lokalizaci obchody řídí, je dle něj blízkost k zákazníkům a z ní pro ně vyplývající minimalizace cestovních nákladů, což Christallera vedlo k tomu, že obchod se lokalizuje v centru spádového regionu. Za podmínek dokonalé konkurence a rovnoměrného rozložení obyvatelstva prostorová organizace odpovídá pravidelným nepřekrývajícím se šestiúhelníkům. Vzniká hierarchie centrálních míst se spádovou oblastí ve tvaru šestiúhelníku. (Blažek, Uhlíř; 2002) Christallerovu teorii rozvíjel Lösch, který kromě maloobchodu uvažoval ve své teorii i průmysl a opustil Christallerovu podmínku, že střediska vyššího řádu plní všechny funkce středisek nižšího řádu. Na základě předpokladu, že cílem firem je maximalizace zisku přinesl koncept vzájemného působení firmy a okolního prostředí (vč. okolních firem), čímž

35

dochází ke vzniku tzv. ekonomické krajiny neboli prostorovému uspořádání ekonomických činností. (Toušek et al.; 2008) Z teorií Webera a Lösche vycházel Isard také používající lokalizační trojúhleník, který modifikoval způsobem, že firma se lokalizuje do jednoho z vrcholů a definoval tzv. dopravní vstup neboli pohyb jednotky hmotnosti na jednotku vzdálenosti. (Toušek et al.; 2008) Weberovu teorii z hlediska dopravních nákladů rozpracoval Hoover, který dělí náklady na náklady terminálu vyplývající ze skladování a manipulace v dopravních terminálech, které jsou bez ohledu na délku cesty konstantní, a tranzitní náklady, které se se vzdáleností přepravy mění. (Toušek et al.; 2008) V 50. letech 20. stol. ve Francii se objevuje škola prostorových ekonomů, kterou zastupuje Perroux s teorií pólů růstu (resp. teorií polarizovaného rozvoje). Teorie vychází jednak z předpokladu vzájemné provázanosti jednotlivých průmyslových odvětví a přirozeného vývoje hlavních odvětví průmyslu, jednak ze Schumpeterovy teorie rozvoje závisejícího na inovačních procesech, kdy inovace narušují tržní rovnováhu, aby ji pak zase mohly ve vyšší kvalitě obnovit. Inovace zvyšují produktivitu, čímž vzniká ekonomický zisk, který po vyčerpání inovačního rozvoje mizí a ekonomika se dostává do deprese. Perroux odlišoval hnací a hnaná odvětví a definoval tzv. póly rozvoje, což jsou jednotky, které rozsahem produkce převyšují ostatní firmy v okolí, na své okolí vyvíjí tlak a zaujímají vedoucí roli v ekonomice regionu. Z Perrouxových poznatků ve své teorii růstových center a růstových os vychází Boudeville. (Toušek et al.; 2008) V r. 1981 v rámci behaviorálního přístupu přichází se svou teorií ziskových rozpětí Smith. Teorie je založena na tvrzení, že hlavními lokalizačními faktory jsou zisk firmy a dopravní a výrobní náklady. Firma dosahuje zisku v území uvnitř hranic rentability, tedy neexistuje jen jeden optimální bod pro lokalizaci, kde firma dosahuje maximálního zisku a minimálních nákladů, ale pro firmu je výhodné umístit se kdekoliv mezi okraji rentability. (Toušek et al.; 2008) Na přelomu 19. a 20. stol. Marshall zjistil, že pro průmyslovou výrobu je charakteristická setrvačnost v lokalitě vyplývající z dlouhodobosti vybírání příhodného umístění podniku, čím je lokalizace delším procesem, tím je pravděpodobnější, že podnik v místě zůstane déle. Dále vypozoroval koncentrační tendenci, což znamená posun od jednotlivé firmy k místním systémům výroby. V oblasti koncentrace výrobních podniků se pohybuje 36

se svou teorií i Markusenová (1996), jejíž poznatky byly zmíněny ve 2. kapitole. (Toušek et al.; 2008)

3.2

Lokalizační faktory

Na základě představených lokalizačních teorií a empirických poznatků jednotliví autoři pohlížejí na proces lokalizace a lokalizační faktory způsoby prezentovanými v následující podkapitole. Wokounem a Damborským (2010) je lokalizace definována jako proces výběru místa pro vybranou aktivitu. Každá lokace má dle nich k dispozici určité zdroje, jejichž kombinace by měla být optimální pro umísťovanou hospodářskou aktivitu. (Wokoun, Damborský; 2010) Macháček, Toth a Wokoun (2011) pak označují lokalizaci za mnohorozměrný ekonomický problém, který se netýká jen subjektů zajímajících se o vstup do území, ale i subjektů v území již působících. Co se týče prostorové organizace produkce tak ta odráží vztah mezi poptávkou, nabídkou a cenou závisející na vlivu vzdálenosti na náklady, potenciálním odbytu, vztazích konkurenčních subjektů a jejich hierarchii, konurbačních pásmech a dopravních koridorech, stupni rozptýlení obyvatelstva a jejího vlivu na utváření tržních zón, mobilitě spotřebitelů, polohové rentě atd.. Přičemž předmětem lokalizace nejsou jen komparativní výhody či ekonomické efekty, důležité jsou rovněž účinky lokalizace pro území, způsoby rozdělování omezených zdrojů a dostupných kapacit nebo prostorové rozložení hospodářských a institucionálních systémů. Podle záměru autoři rozlišují lokalizaci za a) firemní, při níž rozhodují zejména ekonomické

efekty

vyplývající

z

vybraného

území

pro

lokalizovanou

firmu,

za b) regionální, kdy je hodnoceno umístění činností a objektů dle potřeb a zájmů území, za c) zdrojovou, která závisí na využití disponibilních zdrojů v daném území a za d) systémovou lokalizaci (s vertikální nebo horizontální strukturou), která představuje hledání vhodného umístění pro prvky či struktury systému, přičemž kombinuje firemní a regionální princip. (Macháček, Toth, Wokoun; 2011) Přejdeme-li k lokalizačním faktorům, tak obecně se předpokládá, že poloha lokalizačního faktoru představuje úspory nákladů a vhodné lokalizační podmínky, tedy přítomnost lokalizačních faktorů v požadované kvalitě a kvantitě. Lokalizační faktory nejsou zpravidla selektivní ale spíše se vzájemně podmiňují nebo vylučují. Jejich význam se v čase mění, takže není možné o nich při lokalizaci uvažovat staticky. (Toušek et al.; 2008)

37

Lokalizační faktory mohou na výběr určitého umístění podniku účinkovat přímo nebo nepřímo. Na základě tohoto Dziembowska-Kowalska a Funck (2000) rozdělují lokalizační faktory na měkké a tvrdé. Autoři přicházejí s tvrzením, že měkké faktory působí na lokalizaci nepřímo, jsou těžko měřitelné a hodnotitelné. Naopak tvrdé faktory působí přímo. Mezi měkké lokalizační faktory může patřit atmosféra ve společnosti, image obce (regionu), tradice, historie, vazby podniků a obyvatel k místu apod.. Mezi tvrdé lokalizační faktory mohou být dle autorů řazeny ceny vstupů a služeb v místě, úroveň mezd, výše nájmů, ceny půdy, exportní subvence a další faktory snižující náklady a zvyšující zisk v lokalitě. (Dziembowska-Kowalska, Funck; 2000) Za hlavní lokalizační faktory firem na nadnárodní úrovni Blažek a Uhlíř (2002) označují makroekonomickou a politickou stabilitu, úroveň cenové hladiny a tržní potenciál. Wokoun et al. (2010) shledávají, že pro velké až nadnárodní podniky jsou velmi atraktivní středně velká města v blízkosti významných růstových center. Jedním z hlavních důvodů, proč se do určitého regionu lokalizovat bývá minimalizace nákladů prostřednictvím výhodné ceny pozemku, následně energií, pojištění, ceny lidských zdrojů apod.. (Wokoun et al.; 2010) Přesuneme-li se na regionální úroveň pak jsou to kvantitativně a kvalitativně odpovídající pracovní síly, parametry a cena dostupných pozemků, infrastruktura, vědecko-výzkumná základna, životní prostředí, dopravní napojení, průmyslová tradice apod.. Jako základní impulsy k lokalizaci jsou identifikovány snaha o minimalizaci nákladů a vstup na nový trh. (Blažek, Uhlíř; 2002) Jsou-li lokalizační faktory blíže specifikovány se zřetelem k prostorovému rozsahu, pak je možné je dělit na makrolokalizační s větším prostorovým rozsahem, kam jsou řazeny klimatické podmínky, sídelní struktura a další, a mikrolokalizační, jenž jsou úzce napojené na konkrétní lokalitu, což jsou např. suroviny a infrastruktura. (Toušek et al., 2008) Podle věcného charakteru Toušek et al. (2008) rozdělují lokalizační faktory za a) na přírodní (klima, voda, reliéf, suroviny ad.), za b) socioekonomické (ceny, poptávka, výrobní náklady, infrastruktura, doprava apod.) a za c) ostatní (životní prostředí, politické zájmy atd.). Přičemž význam přírodních faktorů klimatu (s rozvojem klimatizačních a chladících systémů) a surovin (kdy s rozšiřováním a zlevňováním

38

dopravy podle odhadů dnes činí dopravní náklady jen 5 % z celkových výrobních nákladů) klesá. (Toušek et al.; 2008) V oblasti socioekonomických lokalizačních faktorů se zvyšuje význam energie, protože ačkoliv se snižuje energetická náročnost výroby, spotřeba neklesá. Navíc zásoby a spotřeba nejsou rovnoměrně rozmístěny, takže je zde silná závislost na dovozu. (Toušek et al.; 2008) U socioekonomického faktoru dopravy se lokalizace odvíjí od nákladů, které se mění vzhledem ke vzdálenosti, druhu dopravy a množství a druhu transportovaného materiálu. Producent se bude lokalizovat v blízkosti trhu (v místě odbytu), jestliže jeho finální produkt při výrobě nabývá velké hmotnosti nebo objemu či rychle podléhá zkáze. V místě výskytu surovin (resp. vstupů do produkce) se rozhodne umístit, pokud se jedná o surovinově (objemově) náročnou výrobu. Případně bývá častá lokalizace u dopravních uzlů. (Toušek et al.; 2008) Geografická blízkost odbytového trhu pro malé a střední podnikatele dle Wokouna a Damborského (2010) klesá na významu z důvodu posilování globalizace ekonomiky, ale na druhou stranu se zvětšováním firmy roste význam vzdálenosti od dodavatelů, jelikož roste potřeba využívat subdodavatele. Zaměříme-li se na vliv konkurence na lokalizaci, pak Wokoun a Damborský (2010) tvrdí, že s růstem velikosti firmy klesá důležitost vzdálenosti od konkurence, protože tím jak podnik sílí, už se nemusí slabší konkurence tolik obávat. Dále bylo autory pozorováno, že v kategorii malých a středních podniků je lokalizace podmíněna možností získat exkluzivní postavení na daném trhu neboli snahou o vybudování lokálního či regionálního monopolu a možností spolupráce s konkurencí a získáváním informací od konkurence. Navíc případné kopírování konkurence může být využíváno ke snižování míry rizika v oblasti poptávkových a nákladových funkcí v regionu. (Wokoun, Damborský; 2010) Mezi další socioekonomické lokalizační faktory Toušek et al. (2008) zahrnují pracovní sílu (stupeň důležitosti závisí na požadované kvalitě a kvantitě). Dle Wokouna et. al (2010) u lidských zdrojů jako lokalizačního faktoru hraje roli požadovaná cena práce, kvalita, struktura, případně rozhoduje i jazyková vybavenost. V případě PZ je dle autorů třeba podotknout, že lokalizace v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti nemusí mít požadovaný efekt snížení nezaměstnanosti, jelikož vysoké hodnoty míry nezaměstnanosti investory

spíše

odrazují.

Když

je

nezaměstnanost

už

příliš

vysoká

zvyšuje

se pravděpodobnost, že část nezaměstnaných je nerekvalifikovatelná a nezaměstnatelná.

39

(Wokoun et al.; 2010) Dvořáček et al. (2006) označují lidské zdroje za mikroekonomický lokalizační faktor s podstatným dopadem na konkurenceschopnost. Dále autoři poznamenávají, že v rámci lidských zdrojů jsou zásadním faktorem mzdové náklady (hodinové mzdy) ovlivňující konečnou cenu výrobku nebo služby. Pro zájemce o lokalizaci není rozhodující jen současná mzda ale i její předpokládaný vývoj. Na začátku transformace bývalých centrálně plánovaných ekonomik byla levná pracovní síla silnou motivací pro přímé zahraniční investice a pro Českou republiku znamenala mezi ostatními transformujícími se ekonomikami značnou komparativní výhodu. Svou roli hraje samozřejmě i kvalita lidských zdrojů odvíjející se od vzdělání, a to zejména, pokud má zájem o lokalizaci společnost, jejíž výroba je technologicky náročná. Zároveň musí být výhodný poměr kvalifikace a ceny práce. Neméně podstatná je také produktivita práce, jíž ovlivňují např. pracovní postupy, vybavenost práce kapitálem, kvalita strojů, hodnocení a odměňování práce. Vyšší produktivita znamená, jak uvádí Dvořáček et al. (2006) skrze redukci nákladů nižší cenu výrobků a služeb pro spotřebitele, vyšší mzdy pro pracovníky a tím zvyšování životní úrovně. Pokud je produktivita práce v regionu nízká, pro investora to znamená potřebu většího množství pracovní síly a vyšší náklady, což nejsou faktory motivující k lokalizaci. (Dvořáček et al.; 2006) Dále Toušek et al. (2008) mezi socioekonomické lokalizační faktory zahrnují technickou (dopravní, energetická, informační síť) a sociální (školy, zdravotnická, kulturní a sportovní zařízení pro pracovníky) infrastrukturu. U dopravní infrastruktury je dle Wokouna et al. (2010) podstatná zejména hustota dopravní sítě, její stav, výše poplatků za užívání a napojení na mezinárodní trasy. V neposlední řadě jsou Touškem et al. (2008) za socioekonomický lokalizační faktor označeny informace o trhu, chování spotřebitelů a konkurenci, reklama, image firmy a inovace. Inovace jsou ve smyslu zapojení nových znalostí do ekonomické aktivity dle Dvořáčka et al. (2006) zahrnuty mezi mikroekonomické faktory ovlivňující lokalizaci. Inovace mohou být cílenými výsledky výzkumné aktivity, vyskytnout se náhodně nebo mít původ mimo podnik. Pro lokalizaci nadnárodních společností je podstatné, že v ČR úroveň výzkumu

v

oboru

dopravních

prostředků (čímž

zvyšuje

i

úroveň

výzkumu

zpracovatelského průmyslu) mnohonásobně převyšuje technologickou úroveň high-tech výroby elektrických a optických přístrojů (spotřební elektronika, počítače, telekomunikační technika), což se vymyká trendu ve většině vyspělých zemí. (Dvořáček et al.; 2006)

40

Rostoucí vliv na lokalizaci podniku má dle Touška et al. (2008) EIA neboli šetření a komplexní vyhodnocování očekávaných vlivů plánovaných záměrů na životní prostředí a následné návrhy na omezení negativních vlivů. Dalšími důvody, které mohou přimět investory (zejména velké a nadnárodní) k lokalizaci Wokoun et al. (2010) shledávají: kvalitní institucionální prostředí (legislativa, nekorupční prostředí, efektivní byrokracie, finanční systém a neomezený zahraniční obchod), blízkost domoviny (resp. mateřské společnosti) a stabilní politické prostředí (mimo jiné i členství ČR v mezinárodních organizacích a uskupeních). (Wokoun et al.; 2010) Kvalitním legislativním prostředím se dle Dvořáčka et al. (2006) myslí podmínky pro podnikání (vymezení postavení podnikatelů, vynutitelnost vlastnických práv), ochrana investic (záruky pro volný převod plateb a proti znárodnění), specifické normy a zákony upravující např. životní prostředí, pohyb zboží a služeb. Tyto normy však, pokud jsou nedokonalé, mohou naopak lákat určitý typ investorů, kteří si tak chtějí snížit své náklady. Dále sem dle autorů patří vysoká úroveň činnosti soudů, transparentnost trhu, právní a justiční transparentnost, nízká míra korupce a politická stabilita. (Dvořáček et al.; 2006) Investor dále zvažuje ekonomickou stabilitu lokality, která se odvíjí od inflace, míry nezaměstnanosti (viz. výše), daňových podmínek (sazba daně, základ daně, daňové úlevy pro investory) a HDP. Výše a vývoj HDP je pro investora důležitým ukazatelem z důvodu, že v regionech, kde jsou tyto indikátory vyšší se předpokládá větší odbyt pro výrobky a služby. (Wokoun et al.; 2010) Kdy výše a vývoj HDP jsou dle Wokouna a Damborského (2010) klíčové především pro sektor služeb a mikrofirmy, které se orientují na lokální a regionální trh. Inflace, která je indikátorem růstu cenové hladiny sledovaným prostřednictvím indexu spotřebitelských cen (koše reprezentativních výrobků a služeb), pak dle Dvořáčka et al. (2006) slouží např. při sestavování nájemních smluv. Vysoká míra inflace nebo její časté výkyvy signalizují nestabilitu ekonomiky a komplikují investorům odhad budoucí reálné hodnoty peněžních toků, což je bezpochyby demotivuje se v regionu lokalizovat. (Dvořáček et al.; 2006) Mezi lokalizační faktory je v současnosti třeba zahrnout i investiční pobídky, ať už přímou finanční podporu nebo nepřímou formou úlev státu vůči investorovi a v některých případech může být pro investora motivující i podobnost kultury. (Wokoun et al.; 2010)

41

3.3

Shrnutí poznatků

Pokusíme-li se tuto kapitolu nějakým způsobem sumarizovat, pak výsledkem je, že lokalizace je procesem výběru místa pro vybranou aktivitu nabízející optimální kombinaci zdrojů minimalizující náklady (předpokládáme-li, že firmy maximalizují zisk). Jedná se o mnohorozměrný ekonomický problém, což znamená, že se netýká jen subjektů vstupujících do území, ale i subjektů v území již existujících. Přičemž předmětem lokalizace nejsou jen komparativní výhody či ekonomické efekty, důležité jsou rovněž účinky lokalizace pro území, způsoby rozdělování omezených zdrojů a dostupných kapacit nebo prostorové rozložení. Dále nesmí být na lokalizační faktory nahlíženo staticky, jelikož se jejich význam v čase mění. Obecně lze říci, že klíčovými lokalizačními faktory jsou za prvé, doprava, kdy producent se bude lokalizovat v blízkosti trhu (v místě odbytu), jestliže jeho finální produkt při výrobě nabývá velké hmotnosti nebo objemu či rychle podléhá zkáze a v místě výskytu surovin (resp. vstupů do produkce) se rozhodne lokalizovat, pokud se jedná o surovinově (objemově) náročnou výrobu. Za druhé, vzdálenost od konkurence, která je podstatná zejména pro malé a střední podniky. Za třetí, lidské zdroje, především jejich cena, kvalita, struktura a produktivita, případně hraje roli i míra nezaměstnanosti, pokud je příliš vysoká, tak investory odrazuje (pracovní síla je vnímána jako nezaměstnatelná). Za čtvrté, kvalita, hustota a cena technické a sociální infrastruktury. Za páté, EIA neboli šetření a komplexní vyhodnocování očekávaných vlivů plánovaných záměrů na životní prostředí, která má v posledních letech rostoucí vliv na lokalizaci podniku. Za sedmé, přírodní podmínky, které jsou ale naopak s rozvojem technologií a zlevňováním dopravy lokalizačním faktorem s klesajícím významem. Dalšími důvody, které mohou přimět investory (zejména velké a nadnárodní) k lokalizaci mohou být kvalitní legislativní rámec, nekorupční prostředí, efektivní byrokracie, finanční systém a neomezený zahraniční obchod, blízkost domoviny (resp. mateřské společnosti), tržní potenciál a stabilní politické a ekonomické prostředí.

42

4. Strategická průmyslová zóna Most-Joseph

Následující kapitola je zpracována jako případová studie zaměřená na strategickou průmyslovou zónu Most-Joseph s cílem určit sociální a ekonomické dopady zóny na její spádový region. V úvodní části kapitoly je tedy vymezen spádový region, na tuto část navazuje přehled stávajících socioekonomických podmínek v regionu, kde je zóna umístěna, dále je provedena charakteristika zóny Most-Joseph, na níž navazuje identifikace lokalizačních faktorů zóny a kapitolu uzavírá odhad ekonomických a sociálních dopadů zóny Joseph pro spádový region.

4.1

Vymezení spádového regionu

Strategická PZ Most-Joseph je lokalizována v Ústeckém kraji 8 km jižně od statutárního města Most. Zóna se nachází v katastrálním území obce Havraň spadající do správního obvodu obce s rozšířenou působností Most a okresu Most (jako územní statistické jednotky). Pro účely práce, která si klade za cíl určit socioekonomické dopady strategických PZ na rozvoj regionu, byl vymezen spádový region strategické PZ Most-Joseph. Spádový region byl určen na základě doby dojížďky do strategické PZ. K odhadu doby dojížďky byla využita aplikace plánování a měření trasy na webové stránce www.mapy.cz. Kritéria pro vymezení spádového regionu byla nastavena takto: doba dojížďky z hraničního sídla do strategické PZ Most-Joseph do 45 minut osobním automobilem, přičemž aby bylo sídlo zahrnuto musí mít minimálně 2 000 obyvatel v produktivním věku (tedy ve věku 15 - 64 let, údaje o věku čerpány z ČSÚ k 31. 12. 2012). V závislosti na provedeném vymezení spádového regionu na základě dojížďky a dostupnosti delších časových řad statistických údajů používaných v dalších částech práce pro identifikaci ekonomických a sociálních dopadů strategické PZ na region byl jako základní statistická jednotka pro regionální analýzu stanoven okres resp. LAU I. Spádový region je tedy tvořen okresy Chomutov, Most, Teplice a Louny. Hraničními body spádového regionu jsou: na západě obec Vejprty v okresu Chomutov, severovýchodním směrem obec Krupka v okresu Teplice a na jihu obec Podbořany v okresu Louny. 43

Obrázek 5: Administrativní členění Ústeckého kraje

Zdroj: ČSÚ Pozn.: červeným bodem v okrese Most je vyznačena přibližná poloha strategické PZ Most-Joseph

4.2

Socioekonomické podmínky ve spádovém regionu

4.2.1

Ústecký kraj

V rámci socioekonomického rozvoje Wokoun (In: Kadeřábková, Mates, Wokoun et al.; 2008) v typologii regionů řadí Ústecký kraj mezi upadající regiony vykazující zásadní problémy v socioekonomickém rozvoji spojené s útlumem dříve dominantních odvětví a projevující se vysokou mírou nezaměstnanosti, existencí sociálně patologických jevů, odchodem mladé a kvalifikované pracovní síly atd.. Český statistický úřad co do hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí označuje Ústecký kraj za poměrně rozmanitý. Dále uvádí, že historie kraje z hlediska hospodářství byla formována nerostným bohatstvím, především hnědouhelnými ložisky, která jsou rozložena pod Krušnými horami - od Ústí nad Labem až po Kadaň (mimo to jsou v kraji významná ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene). Mezi nejvýznamnějšími zaměstnavateli Ústeckého kraje jsou ještě stále průmyslové podniky, a to Mostecká uhelná společnost, Severočeské doly a Chemopetrol. (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012a) Toušek (2006) Ústecký

44

kraj popisuje jako jeden z nejprůmyslovějších regionů nejen v ČR ale i v rámci Evropy. Po 200 letech industrializace (koncetrace především těžké chemie a těžby uhlí) se kraj neobešel bez následků pro krajinu a životní prostředí, ale zátěže jsou postupně odstraňovány. Následkem poklesu těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlumu výrob i zemědělství kraj patří ke strukturálně postiženým regionům s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností. Přesto je zde oproti jiným krajům stále v hospodářství nadprůměrné zastoupení těžby a zpracování nerostných surovin a energetického průmyslu s nízkým podílem zemědělství. (Toušek, 2006) V oblasti životního prostředí je široce rozšířenou informací, že průmyslová činnost včetně povrchové těžby má dosud negativní následky na kvalitu životního prostředí spojené i s vysokými hodnotami emisí škodlivých látech do ovzduší, měrné emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku zde dosahují nejvyšších hodnot v republice. V posledních letech sice dochází ke snižování množství emisí, i přesto je kraj stále vnímán jako oblast s nejpoškozenějším životním prostředím (viz. příloha č. 11: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví). (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012a) Z hlediska osídlení je pro kraj typické, že 46 obcí se statutem města pojímá zhruba 80 % populace kraje, kdy sídelní struktuře dominují poměrně velká města, z nichž 5 má nad 50 tis. obyvatel. Tento jev se vyskytuje dále už jen v Moravskoslezském kraji. V malých obcích do 500 obyvatel žije jen okolo 6 % obyvatel. (viz. příloha č. 3: Obyvatelstvo v obcích s 2 000 a více obyvateli k 31. 12. 2011) Koncentrování obyvatelstva do měst s následkem vylidňování malých vesnic je výsledkem rozvoje průmyslu ve 20. stol. (především těžby uhlí). (Toušek, 2006) Přičemž je pro kraj charakteristické mladé obyvatelstvo. Průměrný věk se zde v r. 2011 pohyboval okolo 40 let. (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012a) Podle Výběrového šetření pracovních sil je v kraji zaměstnáno přibližně 366,6 tisíc osob (k r. 2011), z nichž nejvíce je pracujících ve zpracovatelském průmyslu (cca 98,8 tisíc osob dle klasifikace NACE). Na hrubém domácím produktu ČR se kraj v roce 2011 podílel 6,3 %, což po přepočtení na jednoho obyvatele znamená 80 % průměru ČR (v absolutní hodnotě v r. 2011 je HDP na obyvatele v kraji rovno 292 658 Kč a v ČR 365 822 Kč) a řadí jej tak na desátou pozici mezi kraji (viz. příloha č. 7: Hrubý domácí produkt a struktura hrubé přidané hodnoty v roce 2011). Průměrná hrubá měsíční mzda v kraji v roce 2011 dosáhla 23 816 Kč (v ČR v r. 2011 - 24 455 Kč). Medián hrubých měsíčních 45

mezd se v Ústeckém kraji v podnikatelské (mzdové) sféře pohyboval na 19 980 Kč (hodnota za ČR byla 21 224 Kč) a v nepodnikatelské (platové) sféře na 22 648 Kč (hodnota za ČR byla 23 838 Kč). (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012a) Pro dopravní polohu kraje je významná mezinárodní silniční trasa E 55 přecházející u Lovosic v dálnici D8, která krajem prochází a spojuje sever a jih Evropy. Dálnice D8 však není k r. 2013 stále dokončena v úseku Bílinka - Řehlovice před Ústím nad Labem a zprovoznění je naplánováno na r. 2015. Dalším významným silničním tahem je propojení Karlovarského kraje přes Krušné hory se severní částí Libereckého kraje. Dále se zde vyskytuje spojnice mezi SRN přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať ze SRN přes Ústí nad Labem do Prahy. Zároveň Ústeckým krajem protéká nejvýznamnější vodní cesta řeka Labe, která umožňuje lodní přepravu do Hamburku v Severním moři. Na území kraje se nalézá 13 silničních, 3 železniční a 1 říční celní přechod. (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012a) Ke shrnutí uvedeného lze využít výsledků Damborského et al. (2013), kteří ve své studii socioekonomického vývoje krajů na základě 15 indikátorů6 vyhodnocují změny v ekonomickém,

sociálním

a environmentálním rozvoji

jednotlivých krajů

ČR

v roce 2011/2012 oproti r. 2001 a zároveň porovnávají jejich výsledky navzájem. Ústecký kraj se v celkovém hodnocení umístil na poslední - 14. příčce, tedy s nejhorším výsledkem ze všech krajů, a to se zlepšením pouze o 0,37 procentního bodu v r. 2011/2012 oproti r. 2001. Kraj byl identifikován jako socioekonomicky zaostávající. Dále studie poukazuje na fakt, že na rozvoj kraje má zásadní vliv inercie v podobě špatné pověsti regionu se zničeným životním prostředím spojovaného s povrchovou těžbou uhlí, sociálními problémy a

vysokou nezaměstnaností,

což

má

negativní

následky

pro ekonomický i sociální rozvoj kraje. (Damborský et al., 2013) 4.2.2

Spádový region

Zaměříme-li se na spádový region složený z okresů Chomutov, Most, Louny a Teplice s celkovou rozlohou 2 989 km2, který představuje 56 % rozlohy Ústeckého kraje,

6

Mezi indikátory jsou zařazeny: regionální HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, průměrná hrubá měsíční mzda, počet vydaných stavebních povolení na 1 tis. obyvatel, čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele, naděje na dožití mužů a žen, podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, medián hrubých mezd, podíl osob s VŠ vzděláním v poměru k věkové kategorii 20+, trestné činy na 1 tis. obyvatel, emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého.

46

tak 3 z okresů (Chomutov, Most a Teplice) se nachází na hranici se SRN. (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012b) V r. 2011 s počtem obyvatel 455 799 (pojímá přibližně 55 % obyvatel kraje) ve spádovém regionu dosáhla hustota zalidnění hodnoty 152,49 obyvatel na km2 (což je méně než průměr v Ústeckém kraji - 155 obyvatel/km2 a naopak více než průměr ČR - 133 obyvatel/km2). (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012b) V podkrušnohorské hnědouhelné pánvi přetrvává vysoká hustota zalidění z minulosti, kdy zde byla vysoká zaměstnanost. V okrese Louny je hustota zalidnění naopak nízká a převažují zde menší venkovská sídla. (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012a) Saldo migrace (viz. příloha č. 1: Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel stěhováním podle obcí Ústeckého kraje (průměr let 2007 - 2011) a příloha č. 10: Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel stěhováním podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (průměr let 2007 - 2011)) bylo v r. 2011 kladné a rovnalo se 507 (v Ústeckém kraji bylo naopak záporné: -226). Co se týče poměru osob v předproduktivním věku (0-14 let) a v poproduktivním věku (65 a více let), pak index stáří mužů a žen dohromady byl v r. 2011 roven 94,17 v regionu tedy bylo 94,17 osob ve věku 65 a více na 100 osob ve věku 0-14, což je méně než obecně v Ústeckém kraji, kde dosahuje hodnoty 95,98 a než celorepublikově, kde je index stáří 110,39. Jako ukazatel sociální úrovně spádového regionu odrážející jednak kvalitu zdravotní péče v regionu, jednak kvalitu pracovních míst lze použít naději dožití, která měla v oblasti u mužů v letech 2008 - 2012 dle dat ČSÚ průměrnou hodnotu 72 let (v Ústeckém kraji 72,76; v ČR 74,7) a u žen 78,3 let (za Ústecký kraj 78,70 a ČR 80,7). Vzdělanost obyvatelstva se dle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (tedy údaje k r. 2010) ve spádovém regionu vyznačuje v porovnání k celorepublikovým hodnotám vyšším zastoupením obyvatel bez vzdělání (spádový region 0,84 %, ČR 0,47 %), se základním vzděláním vč. neukončeného (spádový region 22,7 %, ČR 17,56 %) a s vyučením nebo středním odborným vzděláním bez maturity (spádový region 35,14 %, ČR 33 %). Naopak úplné střední s maturitou a vyšší odborné (spádový region 27,21 %, ČR 31,18 %) a vysokoškolské (spádový region 7,1 %, ČR 12,46 %, viz. příloha č. 9: Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním podle sčítání lidu, domů a bytů k 26. 3. 2011) je oproti vzdělanostní struktuře v ČR jako celku podprůměrné. Z hlediska osídlení jsou výjimečné zejména okres Most, který je okresem s nejvyšším podílem obyvatel žijících ve městech (89 %) v Ústeckém kraji, a okres Louny vyznačující

47

se zase velmi nízkou hustotou zalidnění (v r. 2011 78 obyvatel na km2). (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012b) K hlavním dopravním tahům ve spádovém regionu patří železniční propoje Ústí nad Labem – Chomutov – Cheb, Chomutov – Praha a silniční tahy I. třídy ve směru Chomutov – Praha – hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána a z Chomutova do Karlových Varů či opačným směrem do Děčína a mezinárodní silniční trasa E55 přecházející v nedokončenou dálnici D8. (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012b) Díky nerostnému bohatství jsou Chomutovsko, Mostecko a Teplicko tradičně vnímány zejména jako okresy těžkého průmyslu, energetiky, hutnictví a těžby hnědého uhlí. Vlivem transformačního procesu po r. 1991 však došlo s útlumem těžby a průmyslové výroby v těchto okresech k razantním změnám ve struktuře hospodářství, což má přetrvávající negativní vliv na míru nezaměstnanosti v místě, nehledě na zátěž pro životní prostředí, kterou se v oblasti daří likvidovat jen pomalu. Pro hospodářství okresu Louny je naopak zásadní zemědělství (specializované na pěstování řepky, hořčice, slunečnice a chmele a produkci masa a vajec) a v průmyslu jsou obyvatelé nejvíce zaměstnaní v oblastech potravinářství, strojírenství, energetiky a stavebnictví. Životní prostředí v okresu Louny je ovlivňováno nejen sousedstvím s okresy, kde se těží uhlí, ale i elektrárnou Počerady, která je na hranicích okresu. Elektrárna však byla odsířena, takže v posledních letech došlo k částečnému zlepšení ovzduší. (Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem, 2012b) K r. 2011 bylo ve vymezeném regionu dle dat ČSÚ 202 994 ekonomicky aktivních obyvatel (44,5 % z celkového počtu obyvatel) a z toho 15,8 % dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Přičemž do zaměstnání, jak uvedlo při Sčítání lidu, domů a bytů 2011, vyjíždí 74 854 obyvatel spádového regionu, z nichž v rámci obce 37,5 %, v rámci okresu 38,7 %, v rámci kraje 12,8 % a do jiného kraje vyjíždí 9,4 %. Co se týče nezaměstnanosti (dle dat ČSÚ) ve spádovém regionu v r. 2011 zde dosáhla míra registrované nezaměstnanosti úrovně 15,79 % (v Ústeckém kraji byla v témže roce rovna 14,02 % a celorepublikově 8,62 %, viz. příloha č. 2: Míra nezaměstnanosti podle obcí v Ústeckém kraji k 31. 12. 2011, příloha č. 5: Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011), počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 32,79 (v Ústeckém kraji 29,43, za ČR 14,21, viz. příloha č. 6: Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo k 31. 12. 2011) a míra dlouhodobé nezaměstnanosti se pohybovala na 7 % (v Ústeckém kraji byla 6,12 % a v ČR 3,5 %).

48

Dle ČSÚ bylo k r. 2011 ve spádových okresech 35 960 ekonomických subjektů z toho tvořily 74 % firmy bez zaměstnanců, 20,4 % mikrofirmy (s 1-9 zaměstnanci), 4 % malé firmy (s 10 - 49 zaměstnanci), 1,09 % střední firmy (s 50 - 249 zaměstnanci) a 0,2 % velké firmy (s 250 a více zaměstnanci). Z odvětvové klasifikace ekonomických činností prezentované Krajskou správou ČSÚ v Ústí nad Labem (2012a) vyplývá, že se nejvíce subjektů zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží. Kriminalita se dle dat ČSÚ ve spádovém regionu s 37 zjištěnými trestnými činy na 1 tis. obyvatel v r. 2011 blížila krajskému průměru 36,6 zjištěných trestných činů na 1 tis. obyvatel, ale celorepublikový průměr byl znatelně nižší a to 30 zjištěných trestných činů na 1 tis. obyvatel. (viz. příloha č. 8: Zjištěné trestné činy v roce 2011) Zrekapitulujeme-li dosud popsaná zjištění, tak spádový region strategické PZ skládající se z

okresů

Chomutov,

Most,

Teplice

a

Louny

je

součástí Ústeckého

kraje,

který je označován za strukturálně postižený a upadající. Jedná se o region i dnes zaměřený především na průmyslovou výrobu a těžbu, jejichž útlum v minulých letech vyvolává hospodářské problémy i v současnosti. Region se vyznačuje vysokou mírou nezaměstnanosti, ekologickými zátěžemi zhoršujícími kvalitu životního prostředí, koncentrací obyvatelstva do měst, hustotou zalidnění přesahující republikový průměr, mladým obyvatelstvem, nižší nadějí dožití než v ČR jako celku, nižší vzdělaností, vyšší kriminalitou a dominancí živnostníků mezi ekonomickými subjekty.

4.3

Charakteristika strategické průmyslové zóny Most-Joseph

Most - Joseph je strategickou PZ vytvořenou pro významného investora na nezastavěném území, jedná se tedy o greenfield. Zóna byla vybudována statutárním městem Most s finanční podporou z fondů Evropské unie a ze státního rozpočtu České republiky. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) Dle agentury CzechInvest (2011) byla zóna vytvořena na míru pro mexického investora Nemak Czech Republic, s. r. o., v roce 2002. V roce 2004 byla PZ udělena akreditace agenturou CzechInvest a Ministerstvem průmyslu a obchodu, která investorům garantuje splnění

standardů

technické

připravenosti

(CzechInvest; 2011)

49

stanovených

agenturou

CzechInvest.

Celková rozloha průmyslové zóny je 196 ha z toho je 130 ha ploch volných a k dispozici dalším investorům. V nabídce jsou pozemky od velikosti 2,5 ha, přičemž na webových stránkách zóny je uváděno, že pro celé území je schválen územní plán, podle kterého je PZ vymezena bez ohledu na rušivost pro průmyslovou výrobu a služby. Pro část zóny je navrhováno využití jako fotovoltaická elektrárna. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) Dle aplikace nahlížení do katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního dostupné z http://nahlizenidokn.cuzk.cz patří mezi současné vlastníky obsazených ploch ALEVEN MOST, a.s., Nemak Czech Republic s.r.o. a AFSI Europe s.r.o.. Neobsazené pozemky vlastní statutární město Most. AFSI Europe, s.r.o. (dceřiná společnost Advanced Filtration Systems Inc. se sídlem v USA) produkuje olejové a palivové filtry pro stavební stroje. Nemak Czech Republic, s.r.o. (dceřiná společnost mexické Tenedora Nemak S. A. de C. V.) vyrábí hliníkové komponenty a odlitky pro automobily, v objektu působí i jeho dceřiná společnost STARCAM s.r.o. (konkrétně dceřiná společnost Nemak Europe GmbH a DaimlerChrysler AG, obě se sídlem v SRN) se stejným zaměřením výroby. ALEVEN MOST, a.s. je developerských projektem zabývajícím se pronájmem nemovitostí a poskytováním základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, který budovu a pozemek pronajímá společnosti RAI MOST, s.r.o.. Společnost RAI MOST, s.r.o. (dceřiná společnost belgické firmy RECTICEL) je výrobcem povrchů palubních desek a dveřních panelů osobních automobilů. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) Nemak Czech Republic, s.r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku v r. 2000 a dle informací na webových stránkách společnosti výroba započala v r. 2003 (Nemak Czech republic; 2008). Provoz STARCAM s.r.o. - v obchodním rejstříku od r. 2006 - byl dle účetní závěrky zahájen v r. 2006 (STARCAM, s.r.o.; 2006). ALEVEN MOST, a.s. je zapsána v obchodním rejstříku od r. 2007 (ALEVEN MOST, a.s.; 2012). Firma RAI MOST, s.r.o. - v obchodním rejstříku od r. 2007 - dle webových stránek datuje začátek zkušebního provozu od r. 2009 a sériovou výrobu od r. 2010 (RECTICEL INTERIORS CZ S.R.O.; 2013). Dle webových stránek firmy AFSI Europe s.r.o. byla produkce zahájena v r. 2009 (AFSI, Advanced Filtration System Inc.; 2010) a zápis do obchodního rejstříku proběhl v r. 2007. Následující tabulka přináší přehled počtu a složení zaměstnanců a jejich průměrných hrubých měsíčních mezd v r. 2012 za jednotlivé společnosti lokalizované v zóně.

50

Tabulka 1: Počet pracovních míst a průměrné hrubé měsíční mzdy v PZ Most-Joseph v r. 2012 7

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ve výročních zprávách v tabulce zahrnutých společností

Celkem zóna v r. 2012 zaměstnávala v ročním průměru 798 lidí (z toho 25 na vedoucích pozicích)8. Průměrná hrubá měsíční mzda v zóně jako celku se v r. 2012 u vedoucích pracovníků rovnala 117 821 Kč a u ostatních 32 954 Kč. Graf 1: Meziroční změny ve výši pracovní síly v zóně Most-Joseph v letech 2003 - 2012 9

900

40%

38,00%

800 32,58%

700

30%

600

25,00%

500

20%

400

12,70%

10%

300 4,70% 200 -1,80%

100

0%

Meziroční změny velikosti pracovní síly

50% 46,43%

45,80%

Počet zaměstnanců v PZ celkem Meziroční změny v počtu zaměstnanců

-5,60% -10% 2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0

2012

Počet zaměstnanců v zóně celkem (v os.)

1000

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat získaných ve výročních zprávách společností Nemak Czech Republic s.r.o., STARCAM s.r.o., AFSI Europe s.r.o. a RAI Most s.r.o.

7

Kategorie "ostatní" zahrnuje zaměstnance na dělnických, administrativních a technických pracovních pozicích. 8 ALEVEN MOST, a.s. počty zaměstnanců neuvádí. 9 Ve výpočtu změn není zohledňováno, zda zaměstnanci odešli na vlastní žádost z důvodu nespokojenosti, nemoci nebo odchodu do důchodu či byli propuštěni danou firmou z důvodu nadbytečnosti.

51

Z grafu lze vysledovat, že v období 2003 - 2010 docházelo každým rokem k navyšování počtu pracovních míst. Od roku 2011 se tento trend obrátil a dochází naopak k jejich redukci. V počátcích sledovaného období lze výrazné změny přisuzovat navyšování pracovní síly s růstem objemu produkce firmy Nemak Czech Republic s.r.o., změny v mezidobích 2006/2007 a 2008/2009, pak příchodu a začátku produkce nových společností v zóně - STARCAM s.r.o., AFSI Europe, s.r.o. a RAI Most, s.r.o.. Shrneme-li

doposud

uvedené

charakteristiky

strategické

PZ

Most-Joseph,

pak dle Markusenové (1996), jejíž poznatky týkající se industriálních distriktů byly nastíněny ve 2. kapitole, Most-Joseph nejvíce odpovídá typu distriktu satelitní industriální platforma, jelikož se zde vyskytují jen velké firmy s vlastníky mimo distrikt. O kooperaci při sdílení rizika a inovací a stabilizaci trhu mezi společnostmi v zóně se také ani jedna ze společností či město Most nezmiňují. Pracovníci se zavazují firmám nikoliv zóně. Zdroje finančních, technických a podnikových služeb jsou zajišťovány firmou nebo mimo firmu najatou silou. Sdílení infrastruktury např. ve formě managementu, technické nebo finanční pomoci, marketingu a školení u tohoto typu distriktu nefunguje, čemuž Most-Joseph také odpovídá. Lokální vláda zde má silnou roli v zajišťování infrastruktury, nastavování daňových úlev a dalších pobídek. Ekonomický růst a zaměstnanost jsou v dlouhodobé perspektivě ohroženi možností přemístit výrobní pobočku do jiné podobně konstruované platformy. Ze

zjištění

výše

vyplývá,

že

strategická

PZ

Most-Joseph

je

greenfieldem

a dle Markusenové je možné ji identifikovat jako satelitní industriální platformu. V současnosti z celkové výměry 196 ha nabízí 130 ha volných ploch. Obsazené plochy jsou v soukromém vlastnictví a zbytek vlastní statutární město Most. Výrobní společnosti lokalizované v zóně jsou všechny zaměřeny na produkci pro automobilový průmysl. První výroba v zóně započala v r. 2003, následovalo rozšiřování v r. 2006 a poslední v r. 2009. PZ zaměstnává 798 lidí, kterým nabízí vzhledem ke krajské úrovni nadprůměrné platy. Do r. 2010 docházelo pravidelně každý rok ke zvětšování zaměstnanosti v zóně, od r. 2011 počet pracovních míst mírně klesá.

4.4

Lokalizační faktory zóny

Obecně o umístění strategické PZ Most-Joseph platí, že dle typů lokalizace uvedených ve 3. kapitole může být v jejím případě identifikována lokalizace regionální vycházející 52

z potřeb a zájmů území, což je ve strukturálně postiženém spádovém regionu, kde se PZ nachází, jednoznačně snaha o snížení nezaměstnanosti. Na ni pak navazuje lokalizace firemní, kdy je předpokladem, že firmy jsou zisk maximalizující a tudíž pro ně bylo umístění

právě

v

zóně

Most-Joseph

ekonomicky

nejvýhodnější

alternativou.

Také se potvrzuje uvedené ve 3. kapitole a sice, že zóny lákají především nové podniky, jelikož všechny společnosti v zóně vznikly (dle zapsání do obchodního rejstříku) až před lokalizací v ní a nepřesouvaly se z jiné lokality. Konkrétní faktory lokalizace strategické PZ Most-Joseph jsou uvedeny v této podkapitole. Mezi faktory, které působí na umístění podniků do PZ Most-Joseph patří dopravní dostupnost, technická infrastruktura, vzdálenost od sídel, cena pozemků, kvalita a kvantita pracovní síly v dosahu zóny, pobídky pro investory, vliv konkurence, tradice a image regionu. 4.4.1

Dopravní dostupnost a technická infrastruktura

Co se týče dopravní dostupnosti, tak je zóna lokalizována v bezprostřední blízkosti silnice I. třídy propojující Most, Žatec a Plzeň, 4 km od komunikace vedoucí z Prahy přes Chomutov k hraničnímu přechodu do SRN Hoře sv. Šebestiána (od zóny k hraničnímu přechodu je uváděna vzdálenost 30 km), od mezinárodní silnice E 442 spojující Karlovy Vary, Most a Ústí nad Labem je vzdálena 8 km a od dálnice D8 z Prahy na Drážďany se nachází 35 km (dálnice D8 není před Ústím nad Labem dokončena v úseku Bílinka - Řehlovice, zprovoznění je naplánováno na r. 2015). Dále jsou 10 km od zóny železniční stanice a veřejné vnitrostátní letiště Most, mezinárodní letiště Praha se nachází ve vzdálenosti 73 km (Praha je 86 km od zóny) a mezinárodní letiště Karlovy Vary je vzdáleno 9 km. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) Wokoun et al. (2010) tento stav hodnotí vzhledem k napojení na Teplice, Chomutov i na Prahu jako nevýhodný. Z hlediska technické infrastruktury je v zóně k dispozici elektrická energie, plyn, voda, kanalizace i optická telekomunikační přípojka. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) CzechInvest (2011) technickou infrastrukturu PZ hodnotí jako připravenou i na velkého investora náročnějšího na rozlohu a kapacitu inženýrských sítí. 4.4.2

Vzdálenost od sídel

Ve 3. kapitole bylo uvedeno, že pro velké až nadnárodní podniky jsou velmi atraktivní středně velká města v blízkosti významných růstových center. Ve vymezeném spádovém 53

regionu zóny Most-Joseph se nachází 11 měst nad 10 000 obyvatel: Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Jirkov, Žatec, Louny, Most, Litvínov, Krupka, Teplice a Bílina. Mimo spádový region se pak ve vzdálenosti 53 km od zóny nalézá Ústí nad Labem, které Wokoun (In: Kadeřábková, Mates, Wokoun et al.; 2008) v hierarchii center označuje za mezoregionální centrum II. řádu (rozvojové centrum severních Čech) a 86 km od zóny je vzdáleno Hl. město Praha, dle Wokouna (In: Kadeřábková, Mates, Wokoun et al.; 2008) metropole mezinárodního významu a hlavní rozvojové centrum v Čechách i v ČR. 4.4.3

Cena pozemků

Cena 370 Kč/ m2 je s ohledem na technickou vybavenost zóny označována za nízkou. Město také poskytuje slevu až 100 % na nájemném za pozemky, které investor platí před uzavřením kupní smlouvy (do doby kolaudace stavby), pokud splní stanovené podmínky. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) S cenou souvisí i náklady v oblasti životního prostředí, které nejsou se zónou ve významné míře spojeny, protože se jedná o stavbu na zelené louce, tudíž nebylo třeba likvidovat žádné ekologické zátěže z minulosti. 4.4.4

Pracovní síla

Do 45 minut dojížďky osobním autem (dle aplikace plánování a měření trasy na webové stránce www.mapy.cz) od zóny se nachází 20 obcí s více než 2 tis. obyvateli v produktivním věku (15 - 64 let): v okrese Louny obce Podbořany, Žatec, Postoloprty a Louny, v okrese Chomutov obce Vejprty, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov a Jirkov, v okrese Most obce Most, Lom, Litvínov a Meziboří a v okrese Teplice obce Dubí, Krupka, Košťany, Teplice, Osek, Duchcov a Bílina. Míra registrované nezaměstnanosti byla dle statistik ČSÚ ve spádovém regionu v r. 2011 15,79 %, tedy výrazně výšší než průměr v ČR 8,62 %. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl v témže roce 32,79 a v regionu žilo 202 994 ekonomicky aktivních obyvatel (z toho 32 049 dosažitelných uchazečů o zaměstnání). Pro společnost zvažující lokalizaci v zóně pak může být podstatný fakt, že na webových stránkách strategické PZ Most-Joseph je uvedena jako výhoda zóny lokalizace v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti a se soustředěnou podporou státu, protože tak lze získat nejvyšší investiční pobídky z celé ČR a nejvyšší možnou podporu ze strukturálních fondů EU. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) 54

K tomu CzechInvest (2011) dodává, že, ať už investoři zavádějí novou výrobu nebo stávající výrobu rozšiřují, v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou, v případě splnění daných podmínek, získat investiční pobídky ve formě hmotné podpory nově vytvořených pracovních míst ve výši 50 tis. Kč a hmotnou podporu na školení a rekvalifikaci ve výši 25 % nákladů. (CzechInvest; 2011) Dále se na webu zóny Most-Joseph objevuje tvrzení, že v dosahu je početná kvalifikovaná pracovní síla, která je z důvodu vysoké nezaměstnanosti levná a loajální. Fluktuace pracovní síly se v místě pohybuje kolem 2 %. Zaměstnavatel tak může ušetřit nejen na mzdových nákladech ale i na nákladech na zaškolování často se měnícího personálu. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) V r. 2011 průměrná hrubá měsíční mzda (dle ČSÚ) dosáhla v Ústeckém kraji výše 21 327 Kč (oproti tomu v ČR 23 634 Kč). Medián hrubé měsíční mzdy byl v r. 2011 v Ústeckém kraji v podnikatelské sféře 19 980 Kč (za ČR 21 224 Kč) a v nepodnikatelské sféře 22 648 Kč (za ČR 23 838 Kč), z čehož vyplývá, že mzdy v kraji jsou skutečně nižší než je celorepublikový průměr, navíc je pracovní síla pravděpodobně levnější než v jiných zemích EU. Ve 3. kapitole je tvrzení na webu PZ Joseph o výhodnosti lokalizace zóny v regionu s vysokou mírou nezaměstnaností oponováno, že v případě PZ nemusí mít lokalizace v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti požadovaný efekt snížení nezaměstnanosti, jelikož

vysoké

hodnoty

míry

nezaměstnanosti

investory

spíše

odrazují.

Když je nezaměstnanost už příliš vysoká zvyšuje se pravděpodobnost, že část nezaměstnaných je nerekvalifikovatelná a nezaměstnatelná. Dle Wokoun et al. (2010) firmy v zóně Joseph vyžadují zaměstnance s nižší kvalifikací - vyučené nebo i jen se základním vzděláním. Vzdělanost ve spádovém regionu dle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (tedy údaje k r. 2010) vykazovala nadprůměrné (oproti ČR jako celku) zastoupení obyvatel se základním vzděláním a s vyučením a naopak byl spádový region vůči výsledkům celé ČR podprůměrný co do počtu obyvatel se středním vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním (viz. výše socioekonomické podmínky ve spádovém regionu). Spádový region tedy splňuje kvalifikační požadavky zóny na pracovní sílu.

55

4.4.5

Pobídky pro investory

Investorům je v zóně poskytována podpora od vedení města a manažerů průmyslové zóny, dále je nabízena podpora při získávání investičních pobídek, dotací a grantů, při jednání s úřady a institucemi ohledně realizace projektu a AfterCare, kdy jsou neustále sledovány požadavky investorů i po umístění v zóně s následným maximálním úsilím jejich realizace. Navíc je minimalizována administrativní zátěž investorů. AfterCare ve strategické PZ Most-Joseph zahrnuje podporu ve sférách lidských zdrojů, komunikace s úřady práce, při čerpání finančních prostředků vč. investičních pobídek a příspěvků ze strukturálních fondů EU, spolupráci se vzdělávacími institucemi (např. s Krajským vzdělávacím střediskem strojírenství pro CNC technologie), dále pak údržbu zóny (čištění komunikací, odklízení sněhu, odvoz veřejného odpadu, údržbu zeleně apod.). V případě zpracovatelského průmyslu či centra strategických služeb může investor získat hmotnou podporu na vytvoření nových pracovních míst nebo na školení či rekvalifikaci, přičemž Mostecko je zahrnuto mezi regiony s nejvyšší podporou. (Divišová, Fiala, Tomanová; 2012) Ale jak bylo uvedeno ve 3. kapitole pobídky nejsou ve většině případů schopny překonat v hodně zanedbaných oblastech bariéry typu vysoká míra kriminality, špatná infrastruktura či kvalifikace pracovní síly neodpovídající požadavkům investora. 4.4.6

Konkurence

Ve 3. kapitole bylo dále uvedeno, že s růstem velikosti firmy klesá důležitost vzdálenosti od konkurence, protože tím jak podnik sílí, už se nemusí konkurence tolik obávat. Za

největšího

konkurenta

strategické

PZ

Most-Joseph

lze

identifikovat

strategickou PZ Žatec Triangle vzdálenou od Most-Joseph 7,6 km. Obě zóny jsou v současnosti obsazeny výrobními podniky zaměřenými především na produkci pro automobilový průmysl. Investory v obou zónách lze označit vzhledem k počtu zaměstnanců převážně za střední podniky (s 50 - 249 zaměstnanci). Co se týče technické infrastruktury je možné obě zóny považovat za srovnatelné. Ohledně dopravní dostupnosti má PZ Triangle výhodu v tom, že je lokalizována přímo na komunikaci propojující Prahu přes Chomutov k hraničnímu přechodu do SRN Hoře sv. Šebestiána, od které je PZ Joseph vzdálena 4 km. Cena pozemků je ovšem v PZ Triangle vyšší a to 400 Kč za m2 (v PZ Joseph je požadováno 370 Kč/m2). Stejně jako Joseph i Triangle nabízí spektrum různých investičních pobídek. V Most-Joseph se první produkce rozjela již v roce 2003 zatímco v PZ Triangle až v roce 2011. V PZ Joseph je z celkové rozlohy 196 ha v nabídce 56

130 ha volných ploch, v PZ Triangle je ze 364 ha celkové plochy volných a připravených pro investory zhruba 180 ha. Vezmeme-li v úvahu, že u podniků lokalizovaných v zóně se jedná převážně o zahraniční společnosti střední velikosti s větším počtem zaměstnanců (v průměru okolo 200), které mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty a nedodávají pro lokální trh, můžeme předpokládat, že si nekonkurují. Ovšem strategické PZ jako plochy k investování lze hodnotit dle výše popsaného jako relativně konkurenční, což potvrzuje obsazenost PZ Triangle, která je mnohem větší a za kratší dobu než u PZ Joseph. (SPZ TRIANGLE, příspěvková organizace; 2013) Dále jsou v blízkosti Most-Joseph PZ: Otvice ve vzdálenosti 16 km, Most - Pod Lajsníkem 13 km a Teplice 36 km. (Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2011; CzechInvest; 2013a a Wokoun et al.; 2010) 4.4.7

Tradice a image regionu

Mezi další lokalizační faktory PZ Most-Joseph, které kladně ovlivňují umístění v zóně, můžeme dle agentury CzechInvest (2013a) zařadit dlouholetou průmyslovou tradici v kraji. Záporně naopak působí špatná image regionu se zničeným životním prostředím spojovaného se sociálními problémy. (Damborský et al.; 2013) Mezi zásadní lokalizační faktory zóny lze řadit dobrou (nikoliv výbornou) dopravní dostupnost zajištěnou zejména po silnici (10 km od zóny je také železnice a mezinárodní i vnitrostátní letiště), technickou infrastrukturu připravenou i pro investora náročnějšího na kapacitu inženýrských sítí a na rozlohu, blízkost 11 měst nad 10 tis. obyvatel a nižší cenu pozemků (ve srovnání se 7,6 km vzdálenou strategickou zónou Triangle). Z hlediska pracovní síly je na jedné straně tvrzení, že je pro lokalizaci výhodná vysoká míra nezaměstnanosti, protože tak je možné více vytěžit z investičních pobídek, na druhé straně je konstatováno, že vysoká míra nezaměstnanosti (zejména dlouhodobě nezaměstnaní) signalizuje pro firmu se zájmem o lokalizaci nezaměstnatelnost části pracovní síly, čímž se zmenšuje rozsah dostupné pracovní síly. K pracovní síle je možno v rámci lokalizace dále uvést, že ve spádovém regionu je nízká zaměstnanost a zároveň také nižší medián hrubých měsíčních mezd než je tomu v ČR jako celku. Co se týče pobídek pro investory,

nejsou jim nabízeny jen finanční prostředky a minimalizována

administrativní zátěž, ale mohou také využít služby AfterCare. Rizikovým lokalizačním prvkem je konkurence strategické PZ Žatec Triangle, která je zatím v obsazování svých ploch úspěšnější než zóna Most-Joseph. Posledními významnými lokalizačními 57

faktory zóny byly identifikovány pozitivně působící dlouholetá průmyslová tradice v kraji a negativně působící image regionu se zničeným životním prostředím spojovaného se sociálními problémy.

4.5

Ekonomické dopady

V této podkapitole jsou identifikovány ekonomické dopady strategické PZ Most-Joseph. S cílem zjistit, zda mezi vývojem spádového regionu popsaným vybranými ekonomickými ukazateli a vývojem zóny existuje příčinný vztah neboli jaké má zóna ekonomické dopady na spádový region, je analyzován ekonomický vývoj spádového regionu před vymezením zóny a v průběhu jejího fungování, tedy v časovém období 2000 - 2012. Pro analýzu byly vybrány v rámci zaměstnanosti míra registrované nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, dále je prostřednictvím změn ve složení a počtu ekonomických subjektů zkoumán vliv na ekonomickou činnost v okolí zóny, pro průzkum investiční aktivity je zvolena časová řada vydaných stavebních povolení, změny blahobytu obyvatelstva jsou odhadovány skrze vývoj počtu osobních automobilů na 1 tis. obyvatel a počet trvale obydlených domů (rodinných i bytových) ve vlastnictví soukromé osoby, též přepočtené na 1 tis. obyvatel, v neposlední řadě je prostudován vliv na rozpočet obce Havraň, v jejímž je PZ katastrálním území.

58

4.5.1

Zaměstnanost Graf 2: Vývoj zaměstnanosti,

900

30%

800 25% 700 600

20%

500 15% 400 300

10%

200 5% 100

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Počet zaměstnanců v zóně Míra registrované nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

0% 2001

0

Míry nezaměstnanosti

Počet uchazečů a zaměstnanců (v os.)

spádový region PZ Joseph, 2001 - 2011

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Graf zobrazuje, jak se v letech 2001 - 2011 vyvíjely ve spádovém regionu ukazatele zaměstnanosti počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, míra registrované nezaměstnanosti a míra dlouhodobé nezaměstnanosti, hodnoty jsou pak porovnány s vývojem počtu pracovních míst v zóně. Přičemž výroba v zóně započala v roce 2003 (firmou Nemak Czech Republic, s. r. o.), dále se pak rozšiřovala v letech 2006 a 2009. Z grafu je patrné, že míra registrované nezaměstnanosti ve spádovém regionu skutečně od r. 2003 až do r. 2008, kdy se začaly projevovat následky finanční krize, klesala. Jednalo se o pokles z míry registrované nezaměstnanosti 23,86 % v r. 2003 na 13,42 % v roce 2008. Mezi lety 2008 - 2009 se míra registrované nezaměstnanosti opět zvýšila, a to znatelně o 3,5 procentního bodu, ale posléze začala navzdory trvající krizi opět mírně klesat až na 15,79 % v r. 2011. V r. 2006 začala s výrobou v zóně společnost STARCAM, s.r.o., která má ze všech společností lokalizovaných v PZ nejméně zaměstnanců, tedy její význam pro zaměstnanost je nižší než u podniků AFSI Europe, s.r.o. a RAI MOST s.r.o., které zahájily produkci v zóně v r. 2009 a navýšily zaměstnanost v zóně mezi lety 2008 - 2009 o 303 pracovních míst a do r. 2010 navýšily počet pracovních míst o dalších 198. V r. 2010 bylo v zóně zaměstnáno zatím nejvíce pracovních sil, celkem 858. K r. 2011 byl stav faktoru práce snížen na 843 a v trendu bylo pokračováno 59

i v r. 2012, kdy zaměstnanost v zóně klesla až na 798. V období 2010 - 2011 sice klesala míra registrované nezaměstnanosti, přestože se snižovala zaměstnanost v zóně, tedy v tomto období není patrná souvztažnost, přesto souhrnně lze říči, že vytvořením (k r. 2012) 798 pracovních míst byla zmírněna tendence ke zvyšování nezaměstnanosti, což lze pozorovat i vzhledem k finanční krizi, kdy se v letech 2008 - 2009 míra nezaměstnanosti sice prudce zvýšila, ale pak opět začala klesat. U míry dlouhodobé nezaměstnanosti nelze pozorovat korelaci se zaměstnaností v zóně. Mezi sledovanými lety 2001 - 2004 docházelo k její fluktuaci kolem 10 %. Míra nejvíce klesala od r. 2005 do r. 2008 z 11,7 % na 5,4 %. Od r. 2009 dochází opět k jejímu zvyšování a v r. 2011 byla rovna 7 %. Dlouhodobou nezaměstnanost lze označit za důsledek strukturálně narušeného regionu, jejíž zmírňování souvisí s transformací regionu, která je dlouhodobým a náročným procesem, ke kterému v pozitivním smyslu může přispívat i strategická PZ Most-Joseph. Počet uchazečů na 1 pracovní místo jasně odráží, kdy do zóny přistoupil nový investor a

začal

nabízet

pracovní

místa.

K

prvnímu

výraznějšímu

poklesu

došlo

mezi lety 2003 - 2004 z 38 na 30, kdy v zóně startovala první výroba. Další výrazný pokles byl v letech 2005 - 2007 z 33 na 7 uchazečů na 1 pracovní místo. Opětovný velký nárůst uchazečů naopak nastal v mezidobí 2008 - 2009 z 10 na 42, což lze přisuzovat vypuknutí hospodářské krize v r. 2008. V r. 2009 se v zóně objevili dva noví výrobci, kteří začali poptávat pracovní sílu, a do r. 2011 počet uchazečů opět klesl až na 33. U počtu uchazečů na 1 pracovní místo a změn zaměstnanosti v zóně lze tedy dle uvedeného pozorovat určitý příčinný vztah. Pozorované lze shrnout, že příčinné vztahy strategické PZ Most-Joseph a zaměstnanosti sice není možné skrze uvedenou analýzu jednoznačně potvrdit, ale pravděpodobně přispěla k relativní stabilizaci pracovního trhu ve spádovém regionu. Míra registrované i dlouhodobé nezaměstnanosti se po r. 2003 začaly snižovat a i přes občasné pozdější tendence k růstu se ustálily na úrovni o několik procentních bodů nižší než před r. 2003.

60

4.5.2

Ekonomické subjekty Graf 3: Vývoj počtu ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců, spádový region PZ Joseph, 2001-201110 1,6%

Podíl firem bez zaměstnanců, mikro a malých na ES

90%

1,4%

80% 1,2% 70% 1,0%

60% 50%

0,8%

40%

0,6%

30% 0,4% 20% 0,2%

10%

Bez zaměstnanců Mikrofirmy Malé firmy Střední firmy Velké firmy

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,0% 2001

0%

Podíl středních a velkých firem na ES

100%

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Na grafu je znázorněn vývoj podílů jednotlivých kategorií ekonomických subjektů na jejich celkovém počtu v letech 2001 - 2011 s cílem analyzovat, jak strategická PZ Most-Joseph působí na ekonomickou aktivitu ve spádovém regionu. Rozdělení firem na mikro, malé, střední a velké dle počtu zaměstnanců je převzato z Wokoun, Damborský (2010). Mikrofirmy jsou tvořeny 1-9 zaměstnanci, malé firmy 10-49, střední firmy 50-249 a velké firmy 250 a více. Mezi lety 2001 - 2011 došlo k poklesu počtu ekonomických subjektů z 65 114 v r. 2001 na 35 960 v r. 2011. Největší pokles nastal mezi roky 2004 a 2005, kdy se počet subjektů snížil o 55,9 % z 57 897 na 32 336. Minima 30 146 ekonomických subjektů za sledované období dosáhl v r. 2007, pak se začal opět zvyšovat až na výše uvedenou hodnotu v r. 2011. U firem bez zaměstnanců od r. 2001 do r. 2007 pozorujeme pokles podílu na celkovém počtu ekonomických subjektů z 84,22 % na 67 %. V letech 2008 - 2011 dochází naopak k růstu, do r. 2011 podíl vzrostl na 74,32 %. U mikrofirem je, co se týče podílu na počtu ekonomických

10

subjektů,

trend

vůči

firmám

Za r. 2002 nebyla dostupná data.

61

bez

zaměstnanců

právě

opačný.

V letech 2001 - 2007 docházelo k růstu podílu z 12,29 % na 25,76 %. Od r. 2008 začal podíl mikrofirem klesat a v r. 2011 skončil na 20,4 %. U malých firem se podíl vyvíjel podobně jako u mikrofirem v letech 2001 - 2007 zaznamenáváme růst ze 2,76 % na 5,68 %, od r. 2008 začíná docházet podobně jako u mikrofirem k poklesu až na 4 % v r. 2011. U středních firem je možno popsaný trend pozorovat také. Od r. 2001 do r. 2007 se jejich podíl na celkovém počtu ekonomických subjektů zvýšil z 0,62 % na 1,4 %. V letech 2008 - 2011 pak klesl na 1,09 %. U velkých firem docházelo k růstu podílu v letech 2001 - 2008 z 0,11 % na 0,22 %. Do r. 2011 nedocházelo ve vývoji k výraznějším změnám a podíl se pohyboval kolem 0,20 % ze všech ekonomických subjektů ve spádovém regionu. U mikro, malých a středních firem pozorujeme růst do r. 2007. S hospodářskou krizí v r. 2008 potom jejich podíl na ekonomických subjektech upadá a naopak se zvyšuje podíl firem bez zaměstnanců. U velkých firem docházelo k permanentnímu relativně stabilnímu růstu během celého období. Změny v počtu a složení ekonomických subjektů lze vzhledem k časovému rozložení přisuzovat spíše ekonomické krizi než strategické PZ Most-Joseph. 4.5.3

Investiční aktivita Graf 4: Počet vydaných stavebních povolení, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2011 5 000

Počet stavebních povolení

4 500 4 000 3 500

Počet povolení celkem

3 000

Povolení ke stavbě bytových budov Povolení ke stavbě nebytových budov Ostatní povolení ke stavbě

2 500 2 000 1 500 1 000 500 2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

0

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Ohledně vydaných stavebních povolení k výstavbě bytových budov se dá z grafu usuzovat, že k růstu žádostí o povolení dala ve spádovém regionu podnět PZ Joseph, jelikož byla 62

vytvořena v r. 2002 a meziroční nárůst povolení 2002/2003 byl poměrně výrazný z 1 303 na 1 564 a pozvolně se zvyšoval až k maximu 1 673 v r. 2007. Kdy v r. 2006 přišel do zóny další investor a s ním očekávání tvorby nových pracovních míst vyvolávající motivaci k výstavbě, což mohlo v mezidobí 2006/2007 přivodit výraznější zvýšení počtu povolení pro bytové budovy z 1 614 na 1 673. Zřejmě v souvislosti s krizí byl v r. 2008 růstový trend narušen, ale v r. 2009 byl vystřídán opětovným mírným zvýšením (z 1 530 v r. 2008 na 1 559 v r. 2009), jenž mohlo být z části zapříčiněno i vstupem dalších dvou investorů do zóny v letech 2008/2009. V oblasti povolení ke stavbě nebytových budov je z grafu patrné, že výraznější nárůst nastal mezi lety 2001/2002 (meziroční nárůst 6,7 %), 2003/2004 (zvýšení o 14,7 %) a 2006/2007 (navýšení o 35,1 %) čili v letech, kdy byla zóna vymezena, započala v ní výroba a kdy se výroba rozšířila. Po příchodu dalších investorů do zóny v r. 2009 však počet povolení ke stavbě nebytových budov už jen klesal a v r. 2011 skončil na čísle 747 stavebních povolení pro nebytové budovy, což je zároveň minimum za sledované období (maximum z r. 2004 bylo 1 263). Je-li investiční aktivita odhadována prostřednictvím vydaných stavebních povolení, pak je u povolení ke stavbě bytových i nebytových budov pozorována v letech 2002 - 2009 částečná korelace s rozvojem ekonomické činnosti v zóně.

63

4.5.4

Blahobyt Graf 5: Počet evidovaných osobních automobilů na 1 tis. obyvatel, spádový region PZ Joseph, 2001 - 2011

Počet os. autom obilů na 1 tis. obyv.

450,00

400,00

350,00

300,00

250,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ K odhadu vývoje blahobytu obyvatel ve spádovém regionu byl vybrán počet evidovaných osobních automobilů na 1 tis. obyvatel a počet trvale obydlených domů (rodinných i bytových) ve vlastnictví soukromé osoby, též přepočtené na 1 tis. obyvatel. Z grafu je jasné, že celé období 2001 - 2011 se počet osobních aut zvyšoval, vyjma r. 2009, kdy došlo oproti r. 2008 k mírnému snížení. R. 2001 bylo ve spádovém regionu evidováno 317 osobních aut na 1 tis. obyvatel a v r. 2011 už 421. Druhým ukazatelem blahobytu byl zvolen počet trvale obydlených domů (rodinných i bytových) ve vlastnictví soukromé osoby přepočtené na 1 tis. obyvatel. Data byla získána ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a 2011. Vlastním výpočtem z dat ČSÚ bylo zjištěno, že oproti r. 2000 se v r. 2010 počet domů v soukromém vlastnictví zvýšil z 329 na 371, což znamená vzrůst o 12,8 %. Z obou ukazatelů vyplývá, že blahobyt ve spádovém regionu v období rostl. Korelaci nelze potvrdit, ani vyvrátit, ale je pravděpodobné, že vzhledem k počtu nových pracovních míst a nadprůměrným platům v zóně strategická PZ Most-Joseph přispěla k růstu životní úrovně v regionu, nehledě na podporu zaměstnanosti vytvořené nepřímo.

64

4.5.5

Rozpočet obce Havraň Graf 6: Vývoj daně z nemovitosti v obci Havraň, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2012 35% 30% 2 000 000 25% 1 500 000

20% 15%

1 000 000

10% 500 000 5%

Daň z nemovitosti

Podíl daně z nem. na celkových příjmech rozpočtu

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

0% 2000

0

Podíl daně z nem. na celkových příjmech rozpočtu

Absolutní hodnota vybraných daní z nemovitosti

2 500 000

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat dostupných na webu www.rozpocetobce.cz Dle rozpočtového určení daní je daň z nemovitosti daní svěřenou, což znamená, že celý její výnos je prokazatelným příjmem rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území se nemovitost (stavba či pozemek) nachází. Přičemž úleva na dani z nemovitosti není součástí investičních pobídek (ty se vztahují pouze k daním z příjmů), tudíž se jí investor nemůže vyhnout. Přesto je z grafu patrné, že vybrané daně z nemovitosti i jejich podíl na příjmech obce během období 2000 - 2012 poměrně fluktuovaly, takže není možné identifikovat, zda k jejich změnám přispěla rozšiřující se výstavba v zóně, avšak příspěvek do rozpočtu obce je dle výše uvedeného jistý, což může potvrzovat i fakt, že obec Havraň za dané období

hospodaří s

přebytkem 1 060 920

Kč

(dle webu www.rozpocetobce.cz). S cílem analýzy ekonomických dopadů strategické PZ Most-Joseph na spádový region byl zkoumán vliv zóny na zaměstnanost, ekonomickou činnost, investiční aktivitu, blahobyt a rozpočet obce Havraň. Výsledky analýzy lze shrnout následujícím způsobem. Za prvé byla

prostřednictvím

míry

registrované

nezaměstnanosti,

míry

dlouhodobé

nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo zjištěna určitá časová shoda mezi zlepšováním situace na trhu práce a rozšiřováním produkce a s tím související tvorbou nových pracovních míst

v zóně. Za druhé u ekonomické činnosti 65

bylo prostřednictvím změn ve složení a počtu ekonomických subjektů pozorováno, že ekonomická aktivita ve spádovém regionu se vyvíjela bez prokazatelného vlivu PZ Joseph. Za třetí, investiční aktivita zkoumaná skrze vydaná stavební povolení pro bytové a nebytové budovy může být v letech 2002 - 2009 zhodnocena jako korelující se změnami v PZ Most-Joseph. Za čtvrté bylo studováno působení PZ Most-Joseph na blahobyt a k tomuto účelu bylo zvoleno sledování počtu evidovaných osobních automobilů na 1 tis. obyvatel a počet trvale obydlených domů (rodinných i bytových) ve vlastnictví soukromé osoby na 1 tis. obyvatel za dané časové období. Výsledkem studia působení PZ na blahobyt je, že se za časové období zvyšoval, ale nelze přímo dokázat, zda zásluhou PZ, je však možné předpokládat kladné působení zóny na životní úroveň v regionu, jelikož díky ní došlo k přímému i nepřímému vytvoření několika stovek pracovních míst. Jako poslední byl zkoumán účinek zóny na rozpočet obce Havraň, na jejímž je zóna katastrálním území čili je příjemcem daně z nemovitosti ze staveb a pozemků v zóně. Závěrem je, že účinek na rozpočet obce nelze přesně definovat, ale s velkou pravděpodobností má zóna na rozpočet obce kladný vliv.

4.6

Sociální dopady

V následující podkapitole je proveden odhad sociálních dopadů pro region způsobených strategickou PZ Most-Joseph, k němuž bylo využito analýzy stavu spádového regionu před vytvořením zóny a po něm. Analýza je prováděna v časové řadě 2000 - 2012 a týká se obyvatelstva v regionu zkoumaného skrze změny v jeho počtu (za spádový region i obec Havraň), saldo migrace, index stáří, dojížďku do zaměstnání, vzdělanost a naději dožití. Dále je hledán vztah mezi existencí PZ Joseph a kriminalitou. V neposlední řadě je studována příčinnost mezi stavem životního prostředí a existencí zóny.

66

4.6.1

Obyvatelstvo

Počet obyvatel a saldo migrace Graf 7: Změny ve stavu obyvatelstva a saldu migrace, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2012 500 000

2 100 1 800

400 000

1 200

300 000

900 200 000

600

Saldo migrace

Počet obyvatel

1 500

Počet obyvatel Saldo migrace

300 100 000 0

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

-300 2000

0

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Stav obyvatelstva znázorněný na grafu v daném období ve spádovém regionu dosáhl svého minima 453 800 obyvatel v r. 2001 a maxima 461 167 obyvatel v r. 2010. K největšímu zvratu došlo mezi lety 2000 a 2001, kdy počet obyvatel klesl ze 460 613 na 453 800. Od r. 2001 však docházelo k opětovnému pozvolnému růstu počtu obyvatel. Větší růst nastal v mezidobí 2003 - 2004, kdy začala výroba v PZ Joseph, a to o 787 obyvatel. Další skokový růst byl v letech 2006 - 2008 o 4 928 obyvatel, tedy v době, kdy začala v zóně další výroba. Období 2009 - 2010 (do zóny přibyli 2 investoři) přineslo ještě nárůst o zhruba 200 obyvatel a mezi lety 2010 - 2011 nastal znatelný pokles o 5 368 obyvatel a v r. 2012 se počet obyvatel rovnal 455 190. Ze zjištění výše plyne, že by určitý vztah mezi stavem obyvatelstva a zintezivňováním využití strategické PZ Most-Joseph mohl existovat. Saldo migrace, jak je patrné z grafu, se nevyvíjelo příliš rovnoměrně. Nejvíce vystěhovalí převyšovali přistěhovalé se saldem -261 v r. 2009. V r. 2007 naopak množství přistěhovalých nejvíce překonalo množství vystěhovalých s kladným saldem 2 033.

67

Vysoké kladné saldo migrace bylo rovněž v letech 2003, 2004 a 2008, kde by mohla být souvislost se zájmem o pracovní místa v zóně. Graf 8: Vývoj počtu obyvatel v obci Havraň (2000 - 2012) 700

Počet obyvatel

600 500 400 300 200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Ze stavu obyvatelstva, jak je za období 2000 - 2012 zaneseno do grafu, je jasné, že vlivem blízkosti zóny k žádným zásadním výkyvům v obci Havraň v oblasti imigrace do obce ani v oblasti emigrace z obce nedošlo. Co se týče počtu obyvatel ve spádovém okresu byla pozorována určitá příčinnost mezi obsazováním zóny a stavem obyvatelstva a migrací. Přímo v obci Havraň k žádným zásadním změnám v počtu obyvatel nedošlo. Index stáří Index stáří je poměrem počtu 65letých a starších ku stu 0-14letých obyvatel neboli poměr předproduktivního a poproduktivního obyvatelstva. Jeho hodnoty odráží kvalitu zdravotnictví v oblasti, úmrtnost, porodnost i intenzitu emigrace mladých lidí. Je to ukazatel stárnutí populace.

68

Graf 9: Index stáří, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2012 2012

98,77

2011

94,17

2010

89,45

2009

88,02

2008

85,57

Rok

2007

83,14

2006

80,82

2005

78,24

2004

75,19

2003

73,20

2002

71,93 70,71

2001 2000

68,93

0,00

20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

120,00

Hodnota indexu stáří

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Index v grafu ukazuje, že populace v období 2000 - 2012 ve spádovém regionu zestárla. V r. 2000 bylo v regionu 68,93 starších 65 let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let, v r. 2012 je obyvatel v poproduktivním věku na 100 obyvatel v předproduktivním věku už 98,77. PZ Joseph tedy nepomohla tento proces zastavit, ale je možné, že s rostoucí poptávkou po práci se podařilo omezit odliv lidí v produktivním věku a tím i jejich potomků v předproduktivním věku, a tak se podařilo stárnutí populace zpomalit. Dojížďka do zaměstnání Tabulka 2: Obyvatelstvo dle cíle dojížďky do zaměstnání, srovnání let 2000/2010, spádový region PZ Joseph

Zdroj: vlastní konstrukce z dat Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 Z tabulky vyplývá, že dle Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (bráno jako údaje za r. 2000) a 2011 (chápáno jako údaje za r. 2010) podíly jednotlivých kategorií na celkové dojížďce do zaměstnání vypadají následovně: v r. 2000 ze 177 457 dojíždějících jezdilo za prací v rámci obce 50 %, v rámci okresu 31,71 %, v rámci kraje 7 % a mimo kraj 5,6 % 69

(zbytek dojížďku při sčítání neuvedl). V r. 2010 dojíždělo za prací v rámci obce 37,5 %, v rámci okresu 38,7 %, v rámci kraje 12,8 % a mimo kraj 9,4 % (zbytek dotazovaných při sčítání nic neuvedl). Srovnáme-li dojížďku uvedenou v obou sčítáních, tak zjistíme, že se absolutní počet dojíždějících ve spádovém regionu snížil a dojížďka se prodloužila. V současnosti (dle sčítání 2011) obyvatelé dojíždějí do zaměstnání nejčastěji v rámci obce nebo okresu, což se oproti r. 2000 nezměnilo. V r. 2010 oproti r. 2000 došlo k poklesu podílu dojíždějících v rámci obce a u ostatních kategorií naopak podíly narostly. Tento výsledek lze přičítat mimo jiné faktorům vysoké nezaměstnanosti a zlepšování dostupnosti práce ve větší vzdálenosti díky zvyšování počtu osobních aut v oblasti. Ke změně dojížďky mohla přispět i strategická PZ Most-Joseph jako produkt ekonomické suburbanizace, který se nachází mimo obce s vyšším počtem obyvatel v produktivním věku, kteří pak z města dojíždějí do zóny za prací. Vzdělanost Tabulka 3: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání ve srovnání let 2000 a 2010, spádový region PZ Joseph

Zdroj: vlastní konstrukce z dat Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 V počtu obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání ve srovnání výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (údaje vztahovány k r. 2000) a z roku 2011 (údaje vztahovány k r. 2010) došlo, jak ukazuje tabulka, mezi roky 2000 a 2010 ke zvýšení počtu osob se středoškolským vzděláním s maturitou a s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Podrobně složení obyvatelstva ve věku 15 a více let podle nejvyššího dosaženého vzdělání ve spádovém regionu v r. 2000 (dle Sčítání 2001) vypadalo takto: 0,80 % osob bylo bez vzdělání, 28,5 % se základním vzděláním vč. neukončeného, 39,4 % s vyučením a středním odborným vzděláním bez maturity, 21,39 % s úplným středním vzděláním

70

s maturitou, 2,8 % s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním a 5 % s vysokoškolským vzděláním. Vzdělanost obyvatelstva se dle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (tedy údaje k r. 2010) ve spádovém regionu vyznačuje zastoupením 0,84 % obyvatel bez vzdělání, 22,7 % se základním vzděláním vč. neukončeného, 35,14 % s vyučením nebo středním odborným vzděláním bez maturity, 23,9 % s úplným středním s maturitou, 3,27 % s vyšším odborným a nástavbovým a 7,1 % s vysokoškolským vzděláním. Lze tedy shrnout, že vzdělanost se ve spádovém regionu zvýšila, přestože v zóně jsou požadováni především pracovníci se základním vzděláním či vyučením, proto je vliv zóny na nejvyšší dosahované vzdělání obyvatel v regionu označen za nepatrný. Naděje dožití Naděje dožití byla zvolena k odhadu sociálních dopadů strategické PZ Joseph z důvodu, že odráží nejen kvalitu zdravotní péče ve spádovém regionu ale i kvalitu pracovních míst. Ukazatel vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že se nezmění úroveň a struktura úmrtnosti, která byla v roce výpočtu dožití. Graf 10: Naděje dožití mužů a žen, spádový region PZ Joseph, 1996 - 2012 80,0

76,6

76,1 Odhadovaný věk dožití

78,3

78,0

78,0 76,0 74,0

70,0

72,0

71,4

72,0

Muži Ženy

69,9 69,1

68,0 66,0 64,0 1996-2000

2001-2005

2006-2010

2011-2012

Období

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Na grafu je možné pozorovat, že v letech 1996 - 2012 se ve spádovém regionu zvyšovala naděje dožití u žen i mužů, a to nejvíce mezi obdobími 2001 - 2005 a 2006 - 2010, 71

z čehož lze usuzovat na zkvalitňování pracovních podmínek, jak už bylo zmíněno výše, na kterém se pravděpodobně podílely i podniky zastoupené v zóně Joseph, což potvrzuje minimálně fakt, že zóna nabízí pro region nadprůměrné platy. 4.6.2

Kriminalita Graf 11: Zjištěné trestné činy na 1 tis. obyvatel, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2011 2011 2010 2009 2008

Rok

2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

35,00

40,00

45,00

50,00

TČ na tis. obyv.

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Dle údajů na grafu lze usuzovat na souvislost mezi rozvojem výroby a vznikem nových pracovních míst v zóně, kladného salda migrace a růstem kriminality. Počet zjištěných trestných činů na 1 tis. obyvatel byl v období 2000 - 2011 maximální v r. 2007 s hodnotou 44,7 a minimální 35,91 v r. 2010. K největšímu nárůstu došlo v letech 2003 - 2007 z 37,73 na 44,7 zjištěných trestných činů na 1 tis. obyvatel, kdy, jak bylo zmíněno výše, v tomto období bylo vzhledem k vybranému časovému rozpětí i vysoké kladné saldo migrace, které mohlo být následkem rozvoje produkce v zóně a nabírání nové pracovní síly (v r. 2003 začal s produkcí Nemak Czech Republic s.r.o. a v r. 2006 STARCAM s.r.o.). Po r. 2007 se trestná činnost začala zase snižovat až na 37 trestných činů na 1 tis. obyvatel v r. 2011. Pokles trestné činnosti po r. 2007 mohl být spojen s krizí způsobenou migrací z regionu či posílením bezpečnostních složek v rámci prevence proti zvýšení trestné činnosti nebo naopak jejím oslabením s následkem menšího počtu zjištěných trestných činů.

72

4.6.3

Životní prostředí

Měrné emise vybraných látek znečišťujících ovzduší Graf 12: Měrné emise za REZZO 1-311, spádový region PZ Joseph, 1999 - 2011 30,00

Měrné emise (v t/km2)

25,00

20,00 Tuhé emise Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý

15,00

10,00

5,00

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

0,00

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Jedním ze zásadních problémů ve spádovém regionu je zničené životní prostředí. Protože kvalita prostředí pro každodenní život má podstatný dosah na spokojenost společnosti, bylo pro odhad sociálních dopadů využito i mezičasové srovnání měrných emisí za zdroje znečišťování REZZO 1-3. První sledovanou znečišťující látkou jsou tuhé látky, což je v podstatě prach vznikající při spalování tuhých paliv a při technologických procesech. Mezi lety 1999 až 2011 hodnoty měrných emisí tohoto typu znečištění klesly z 1,28 t/km2

na 0,75 t/km2,

přičemž pod 1 t/km2 se znečištění dostalo až v roce 2005. Největším znečišťovatelem ovzduší v oblasti je ale oxid siřičitý, jeho měrné emise se však také postupně snižují, v r. 2011 se rovnaly 18,52 t/km2, což je oproti r. 1999 s hodnotou 23,50 a r. 2000 s hodnotou 25,76 výrazný pokles. Významněji začaly měrné emise oxidu siřičitého klesat r. 2008. Podobný byl od r. 2008 i vývoj měrných emisí oxidů dusíku. Ve srovnání let 1999

11

REZZO znamená Registr Emisí a Zdrojů Znečišťování Ovzduší neboli je to zkratka pro stacionární zdroje znečišťování ovzduší. REZZO 1 je označení pro velké zdroje, REZZO 2 pro střední zdroje a REZZO 3 pro malé zdroje.

73

a 2011 se pak měrné emise snížily ze 16,85 na 14,21, kdy v období 2000 - 2007 se pohybovaly okolo 19 t/km2. Poslední pozorovanou znečišťující látkou je oxid uhelnatý s měrnými emisemi od r. 1999 do r. 2001 pohybujícími se okolo 4 t/km2, od r. 2002 pak dochází k pozvolnému poklesu až k minimu 2,3 t/km2 v r. 2008. K r. 2011 byly měrné emise oxidu uhelnatého na úrovni 2,63 t/km2. Situace v oblasti znečištění ovzduší ve spádovém regionu se zlepšuje, i když v posledních letech už ne příliš výrazně. Pokles znečištění může být přičítán útlumu těžebního a hutnického průmyslu a příklonu ke zpracovatelskému, který zastupuje též strategická PZ Most-Joseph zaměřující se na výrobu pro automobilový průmysl. Koeficient ekologické stability Graf 13: Změny hodnot koeficientu ekologické stability obce Havraň v letech 2001 - 2011 12 2011 2007

Rok

2006 2005 2004 2003 2002 2001 0

0,01

0,02

0,03

0,04

0,05

0,06

Hodnota koeficientu

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Pro zhodnocení vlivu strategické PZ na životní prostředí přímo obce Havraň byl zvolen koeficient ekologické stability, který je podílem ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. Na začátek je třeba uvést, že čím vyšší je koeficient ekologické stability, o to více v místě převažují ekologicky příznivé plochy (chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé

12

Koeficient za roky 2008 - 2010 chybí, protože se nepodařilo nalézt data o velikosti trvalých travních porostů obce Havraň, takže koeficient nemohl být vypočítán.

74

travní porosty, lesní půda a vodní plochy) nad plochami zatěžujícími životní prostředí (orná půda, zastavěné plochy apod.) a tím je životní prostředí příznivější. Po r. 2003, kdy byla dokončena stavba prvního výrobního komplexu a započata výroba, se koeficient znatelně snížil z 0,048 na 0,037. Do r. 2011 ale nastalo opět jeho zvýšení na 0,04, původní úrovně z r. 2003 však nebylo dosaženo. Je zde tedy patrný vliv zvyšování zastavěnosti území působením rozšiřování strategické PZ Most-Joseph, přičemž v r. 2011 je koeficient o 92 % nižší než u ORP Most, kde byl roven 0,22. Rušivost zóny K životnímu prostředí v bezprostřední blízkosti je také třeba uvést podmínky rušivosti výrob v zóně. Strategická PZ se nachází (dle www.mapy.cz) v bezprostřední blízkosti obce Moravěves, cca 2 km (přímo nikoliv po silnici) od prvního domu na hranici obce Velemyšleves a cca 1,8 km (opět přímo ne po silnici) je od hranice strategické PZ k prvnímu domu na hranici obce Havraň. Přesto je pro území schválen územní plán, podle kterého je možné provozovat v zóně průmyslovou výrobu a služby bez ohledu na rušivost. Tento problém by mohlo zmírnit odclonění zóny Joseph 50 m širokým pásem ochranné zeleně podél severní a západní hranice průmyslové zóny. Zároveň má být ozeleněna i vnitřní zóna, a to zejména podél hlavní komunikace v zóně. (CzechInvest; 2011) Závěr k sociálním dopadům strategické PZ Most-Joseph je následující. U obyvatelstva ve spádovém regionu byla pozorována určitá příčinnost mezi obsazováním zóny a stavem obyvatelstva a jeho migrací. Konkrétně v obci Havraň žádné zásadní změny v počtu obyvatel shledány nebyly. Prostřednictvím indexu stárnutí bylo zjištěno, že populace ve spádovém regionu ve sledovaném období zestárla. Strategické PZ Joseph se nepodařilo tomu zabránit, ale je možné, že bez zóny by byl proces rychlejší a obyvatelé ve věku 65+ by více převyšovali obyvatele ve věku 0-14. V oblasti dojížďky do zaměstnání došlo v r. 2010 oproti r. 2000 k poklesu podílu dojíždějících v rámci obce, zatímco dojížďka v rámci okresu, kraje a mimo kraj se zvýšila. Ke změně dojížďky mohla přispět i strategická PZ Most-Joseph jako produkt ekonomické suburbanizace, který se nachází mimo obce s vyšším počtem obyvatel v produktivním věku, kteří pak z města dojíždějí do zóny za prací. Působení zóny na vzdělanost bylo kvůli srovnání let 2000 a 2010, kdy se zvýšil počet obyvatel s maturitou a vysokoškolským vzděláním, přičemž v zóně jsou poptáváni zejména pracovníci vyučení či jen se základním vzděláním, označeno za minimální až žádné. Posledním ukazatelem zvoleným ke sledování změn v charakteru

75

obyvatelstva je naděje dožití. Jelikož se naděje dožití v daném období zvyšovala u mužů i žen,

je možné usuzovat

na zkvalitňování pracovních podmínek v regionu,

na nichž má podíl i PZ Joseph. Pro hledání kauzality mezi kriminalitou a rozvojem PZ byl zvolen počet zjištěných trestných činů na 1 tis. obyvatel, jehož hodnoty potvrdily souvislost mezi rozvojem výroby a vznikem nových pracovních míst v zóně a růstem kriminality. Do analýzy PZ z hlediska sociálních dopadů bylo zahrnuto i životní prostředí. Pro vyhodnocení změn v životním prostředí v návaznosti na zónu Joseph byl zvolen vývoj hodnot měrných emisí za látky znečišťující ovzduší - tuhé látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Z výsledků analýzy plyne, že znečištění ovzduší ve spádovém regionu je zmírňováno, což může být přičítáno útlumu těžebního a hutnického průmyslu a příklonu ke zpracovatelskému, který zastupuje též strategická PZ Most-Joseph zaměřující se na výrobu pro automobilový průmysl. Pro zhodnocení vlivu strategické PZ na životní prostředí obce Havraň byl zvolen koeficient ekologické stability, který je podílem ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. Čím je koeficient nižší, tím poukazuje na horší životní prostředí. Následkem zvyšování zastavěnosti v zóně koeficient od r. 2003 klesal a nyní je o 92 % nižší než hodnota za ORP Most. V neposlední řadě by mohlo mít z hlediska životního prostředí sociální dopad na obce přilehlé k PZ Joseph, že dle územního plánu je možné v zóně provozovat produkci a služby bez ohledu na rušivost.

4.7

Shrnutí poznatků

Cílem kapitoly zpracované jako případová studie strategické PZ Most-Joseph bylo určit sociální a ekonomické dopady této PZ. Za tímto účelem byl definován její spádový region, představeny jeho atributy, popsány parametry samotné zóny a její lokalizační faktory a v neposlední řadě byly na základě analýzy vývoje zóny a spádového regionu odhadnuty ekonomické a sociální dopady PZ na region. Spádový region byl vymezen na základě doby dojížďky do zóny jako soubor okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny. Mezi jeho nejvýraznější znaky byly zařazeny, že je označován za strukturálně postižený a upadající s převládající průmyslovou výrobou a těžbou v hospodářské struktuře, jejichž útlum v minulých letech vyvolává dodnes problémy spojené s vysokou mírou nezaměstnanosti a ekologickými zátěžemi zhoršujícími kvalitu životního prostředí. Dále se spádový region vyznačuje koncentrací obyvatelstva 76

do měst, hustotou zalidnění přesahující republikový průměr, mladým obyvatelstvem, nižší nadějí

dožití,

nižší

vzdělaností,

vyšší

kriminalitou

a

dominancí

živnostníků

mezi ekonomickými subjekty. Co se týče strategické PZ Most-Joseph byla postavena na zelené louce a dle Markusenové ji můžeme zařadit mezi satelitní industriální platformy. Z celkové výměry 196 ha je k r. 2013 130 ha volných. Obsazené plochy jsou v soukromém vlastnictví a zbytek vlastní statutární město Most. Výroba v zóně je orientována na automobilový průmysl. První výroba v zóně začala r. 2003, rozšířena byla v letech 2006 a 2009. V současnosti má zóna 798 zaměstnanců s nadprůměrnými platy (vzhledem ke krajské úrovni). Do r. 2010 docházelo pravidelně každý rok ke zvyšování zaměstnanosti v zóně, od r. 2011 počet pracovních míst mírně klesá. Mezi lokalizační faktory zóny patří dobrá dopravní dostupnost (zejména po silnici), technická infrastruktura připravená i pro náročnějšího investora, blízkost 11 měst nad 10 tis. obyvatel a nízká cena pozemků. Na pracovní sílu v regionu může být nahlíženo ze dvou úhlů. Za prvé, že je výhodná vysoká nezaměstnanost v regionu, která zajišťuje levné, loajální zaměstnance, na které navíc může investor získat vysoké finanční prostředky. Za druhé jako na nezaměstnatelné (zejména pokud je vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti). Dalším lokalizačním faktorem mohou být pobídky pro investory ve formě finančních prostředků, minimalizované administrativní zátěže či služby AfterCare. Negativním lokalizačním prvkem je konkurence strategické PZ Žatec Triangle. Posledními významnými lokalizačními faktory zóny byly identifikovány pozitivně působící dlouholetá průmyslová tradice v kraji a negativně působící image regionu se zničeným životním prostředím spojovaného se sociálními problémy. Závěrem kapitoly byly analyzovány ekonomické a sociální dopady strategické PZ Most-Joseph pro výše definovaný spádový region v období 2000 - 2012. Jako ekonomické dopady byly identifikovány za prvé, časová shoda mezi zlepšováním situace na trhu práce a rozšiřováním produkce v zóně a s tím související tvorbou nových pracovních míst. Za druhé, složení a počet ekonomických subjektů byl shledán zónou neovlivněný. Za třetí, investiční aktivita byla zhodnocena jako částečně korelující se změnami v PZ Most-Joseph. Za čtvrté, blahobyt se dle průzkumu zvyšoval, i když bez přímého působení zóny, tak je pravděpodobné, že s jejím přispěním. Jako poslední byl zkoumán účinek zóny na rozpočet obce Havraň se zaměřením na příjmy rozpočtu skrze

77

obci svěřenou daň z nemovitosti. Účinek sice nebyl prokázán, ale opět je pravděpodobné, že PZ měla ve sledovaném období na rozpočet obce kladný vliv. Mezi sociální dopady byly zařazeny příčinnost mezi obsazováním zóny a stavem obyvatelstva a jeho migrací v rámci spádového regionu, ovšem přímo v obci Havraň žádné zásadní změny v počtu obyvatel shledány nebyly. Prostřednictvím indexu stárnutí bylo zjištěno, že populace ve spádovém regionu ve sledovaném období zestárla. Strategické PZ Joseph se nepodařilo tomu zabránit, ale bez zóny by poproduktivní obyvatelstvo mohlo předproduktivní převyšovat ještě více. Zvýšila se dojížďka do zaměstnání mimo obec, k čemuž mohla jako výsledek ekonomické suburbanizace přispět i strategická PZ Most-Joseph. Co se týče vzdělanosti, tak v regionu došlo k jejímu zvýšení, zatímco v zóně je převážně požadováno vzdělání nižší, takže vliv zóny nebyl prokázán. Naděje dožití jako ukazatel kvality zdravotní péče a pracovního prostředí se zvyšovala u mužů i žen, což může být i následkem PZ Joseph. Dále byla zjištěna kauzalita mezi kriminalitou a rozvojem PZ resp. tvorbou nových pracovních míst. U působení PZ na životní prostředí bylo dosaženo závěru, že se s útlumem těžebního a hutnického průmyslu a rozšiřováním průmyslu zpracovatelského, kam patří i strategická PZ Most-Joseph, snižuje znečištění ovzduší ve spádovém regionu. U obce Havraň byl ke zhodnocení působení PZ na životní prostředí obce použit koeficient ekologické stability, jehož pozorování v čase vedlo ke zjištění, že tím jak se zvyšovala zastavěnost katastrálního území obce, snižoval se podíl ekologicky příznivých ploch, což mělo neblahý vliv na životní prostředí obce stejně jako fakt, že dle územního plánu je možné v zóně provozovat produkci a služby bez ohledu na rušivost.

78

5. Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov

Kapitola s názvem "Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov" je vypracována formou případové studie jmenované zóny, jejímž cílem je identifikovat ekonomické a sociální dopady PZ na spádový region. Nejdříve je v kapitole vymezen spádový region, na což navazuje představení základních socioekonomických charakteristik vymezeného regionu. Dále jsou uvedeny parametry zóny Ostrava-Mošnov a její lokalizační faktory a v závěrečné části je provedena analýza příčinných vztahů mezi zónou a spádovým regionem za účelem odhadu ekonomických a sociálních dopadů PZ pro region.

5.1

Vymezení spádového regionu

Strategická PZ Ostrava-Mošnov se nachází v Moravskoslezském kraji 25 km jižně od centra Ostravy. PZ je lokalizována v katastrálním území obce Mošnov ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice a okresu Nový Jičín. Spádový region byl stejně jako v předchozí kapitole vymezen podle doby dojížďky do strategické PZ. Doba dojížďky byla odhadnuta pomocí aplikace plánování a měření trasy na webu www.mapy.cz. Kritéria pro vymezení spádového regionu byla nastavena následovně: doba dojížďky z daného sídla do strategické PZ Ostrava-Mošnov do 45 minut osobním automobilem, přičemž aby bylo sídlo zahrnuto musí mít minimálně 2 000 obyvatel v produktivním věku (tedy ve věku 15 - 64 let, údaje o věku čerpány z ČSÚ k 31. 12. 2012). Na základě kritérií a z důvodu dostupnosti delších časových řad statistických dat, které budou v rámci regionální analýzy v této kapitole využity, byly jako spádový region zvoleny okresy resp. LAU I Ostrava-město a Nový Jičín.

79

Obrázek 6: Administrativní členění Moravskoslezského kraje

Zdroj: ČSÚ Pozn.: červeným bodem v okrese Nový Jičín je vyznačena přibližná poloha strategické PZ Ostrava-Mošnov

5.2

Socioekonomické podmínky ve spádovém regionu

5.2.1

Moravskoslezský kraj

Wokoun (In: Kadeřábková, Mates, Wokoun et al.; 2008) v typologii regionů dle socioekonomického rozvoje označuje Moravskoslezský kraj za upadající region se zásadními socioekonomickými problémy spojenými s útlumem dříve dominantních odvětví s následky v podobě vysoké míry nezaměstnanosti, sociálně patologických jevů, odchodem mladé a kvalifikované pracovní síly atd.. Moravskoslezský kraj se vyznačuje dlouhou průmyslovou tradicí sahající až do 19. stol. postavenou na výskytu černého uhlí, ložiscích zemního plynu, vápence, žuly, mramoru, břidlice, sádrovce, štěrkopísků, písků a cihlářských jílů. V posledních desetiletích je průmyslová výroba v kraji v útlumu a z tohoto důvodu se kraj potýká se sociálními i ekonomickými problémy spojenými mimo jiné s vysokou nezaměstnaností (problémem je zejména vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti). Přesto v r. 2011 dle Výběrového šetření pracovních sil stále více než třetina z 546,2 tis. zaměstnaných pracovala v průmyslu. Kromě nezaměstnanosti je krajským problémem i narušení všech složek životního prostředí následkem dřívějších výrob a těžby. Kvůli jmenovaným důvodům se v kraji objevuje nutnost restrukturalizace hospodářství. Vedle tradiční těžby a hutnictví 80

se v současnosti v hospodářské struktuře kraje prosazuje také výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a chemický a farmaceutický průmysl. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012a) Dle Touška (2006) se v r. 2004 z 31 % podílel na tvorbě

hrubé

přidané

hodnoty

v

kraji

zpracovatelský

průmysl.

Na

webu

Moravskoslezského kraje se uvádí, že k r. 2008 byly největšími zaměstnavateli v kraji podniky ve zpracovatelském průmyslu, které zaměstnávaly kolem 29 % osob (cca 166 tisíc osob), ArcelorMittal, Vítkovice, OKD, Hyundai Automotive, Třinecké železárny a další (Krajský úřad Moravskoslezského kraje; 2013). I přes rozšířenost průmyslu a těžby v kraji je více než polovina území tvořena zemědělskou půdou a z 35 % lesními pozemky. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012a) Průměrná hrubá měsíční mzda dle ČSÚ v Moravskoslezském kraji činila v r. 2011 22 111 Kč (za ČR pak 24 455 Kč). Přesnější hodnotou je ovšem medián hrubých měsíčních mezd, který se v Moravskoslezském kraji v r. 2011 v podnikatelské (mzdové) sféře pohyboval na 20 901 Kč (hodnota za ČR byla 21 224 Kč) a v nepodnikatelské (platové) sféře na 23 342 Kč (hodnota za ČR byla 23 838 Kč). Nejvyšší mzdy byly zaznamenány v odvětvích výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžby a dobývání, informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví, naopak nejnižší mzdy byly v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (Krajská správa ČSÚ v Ostravě, 2012a). HDP na obyvatele v r. 2011 se rovnalo 318 155 Kč (oproti průměru ČR v témže roce 365 822 Kč). Na národním HDP se kraj podílel v r. 2011 10,2 %. (viz. příloha č. 7: Hrubý domácí produkt a struktura hrubé přidané hodnoty v roce 2011) Co se týče polohy Moravskoslezského kraje přímo hraničícího s Polskem a Slovenskem, tak je regionem nejvíce vzdáleným od metropole ČR Prahy a jak uvádí ČSÚ i od hospodářských podnětů z vyspělých zemí EU, lze jej tedy označit vůči hlavnímu městu za periferní (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012a). Přestože je kraj třetím nejlidnatějším, tak zároveň patří k regionům s nejmenším počtem sídel (jen 300) a s druhou největší průměrnou rozlohou katastru obce. Hustota zalidnění je zde při rozloze 5 427 km2 227 obyvatel na km2 (oproti ČR obecně, kde je 133 obyvatel na km2). 60 % populace je zasídleno ve městech nad 20 tisíc obyvatel a v obcích do 500 obyvatel žijí jen 2 % populace (viz. příloha č. 3: Obyvatelstvo v obcích s 2 000 a více obyvateli k 31. 12. 2011). Ostravu pak obývá kolem 300 tis. lidí, kteří tvoří přibližně čtvrtinu obyvatel kraje. Od r. 1993 je kraj stižen snižováním stavu populace, a to nejen přirozeným 81

úbytkem ale i převahou emigrace nad imigrací. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012a) Dříve se Moravskoslezský kraj vyznačoval převahou populace do 15 let a mladých obyvatel v produktivním věku. Po r. 2000 se ale věková struktura obyvatel začíná s průměrným věkem 39 let přibližovat celorepublikovému průměru. Obyvatelstvo je v kraji rozmístěno nerovnoměrně. Horské oblasti mají nízkou hustotu zalidnění, naproti tomu Ostravská pánev je zalidněna nadprůměrně. (Toušek; 2006) Z hlediska dopravní dostupnosti krajem prochází dálnice D1, která ovšem v r. 2013 stále není na Přerovsku dokončena, ale v budoucnosti by měla zajistit plynulé spojení mezi Ostravou, Brnem a Prahou. K hlavním mezinárodním silnicím v kraji patří silnice I. třídy propojující Opavu – Ostravu – Český Těšín – Mosty u Jablunkova a dále pokračující směrem na severovýchod do Polska a na východ na Slovensko a silnice I. třídy ve směru Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín navazující na E75 v Polsku. Co se týče železnice, tak je Moravskoslezský kraj napojen skrze Ostravu na Polsko i Slovensko, stejně jako na vnitrostátní tratě a nově probíhá výstavba železničního koridoru z Rakouska přes Ostravu do Polska. Nejvýznamnějším vodním tokem v kraji je Odra, která na území Ostravy přijímá největší přítoky. Odra je potenciální vodní cestou vedoucí skrze Polsko do Baltského moře. Kraj je dosažitelný i letecky prostřednictvím druhého největšího letiště v ČR, mezinárodního letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově s parametry umožňujícími přistání jakéhokoliv typu letadla. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012a) Damborský et al. (2013) současnou situaci v Moravskoslezském kraji shrnují tak, že je vnímán jako tradičně průmyslový, což je spojováno se špatnou kvalitou životního prostředí. Nízká naděje dožití žen i mužů na krajské úrovni odráží vysoký podíl zaměstnání s negativním vlivem na zdraví. Mezi silné stránky kraje řadí kvalitní projekty na podporu průmyslových zón, existenci velkých průmyslových podniků v regionu a rozvoj automobilového průmyslu. Slabou stránkou je naopak špatná situace na trhu práce. Dle výsledků jejich studie socioekonomického vývoje krajů, v níž bylo k hodnocení využito 15 indikátorů13 k pozorování změn v ekonomickém, sociálním a environmentálním

13

Mezi indikátory jsou zařazeny: regionální HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, průměrná hrubá měsíční mzda, počet vydaných stavebních povolení na 1 tis. obyvatel, čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele, naděje na dožití mužů a žen, podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, medián hrubých mezd, podíl osob s VŠ vzděláním v poměru k věkové kategorii 20+, trestné činy na 1 tis. obyvatel, emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého.

82

rozvoji jednotlivých krajů ČR v roce 2011/2012 oproti r. 2001 a následném porovnání výsledků mezi kraji, Moravskoslezský kraj v celkovém hodnocení skončil na 13. místě, takže byl zařazen mezi kraje socioekonomicky zaostávající. Navíc mezi lety 2011/2012 a 2001 došlo jen k nepatrnému zlepšení celkového hodnocení kraje (o 0,48 procentního bodu). (Damborský et al.; 2013) 5.2.2

Spádový region

Spádový region složený z okresů Nový Jičín a Ostrava-město se k r. 2011 rozkládal na 1 214 km2 (Ostrava-město - 332 km2, Nový Jičín - 882 km2), což představuje 22,7 % rozlohy Moravskoslezského kraje, s počtem obyvatel 482 183 a hustotou zalidnění 397 obyvatel na km2, což je více než průměr za celý kraj s 227 obyvateli na km2 a zároveň i průměr za ČR, kde byla hustota zalidnění v r. 2011 133 obyvatel/km2. Saldo migrace bylo v r. 2011 záporné s výsledkem, kdy počet vystěhovalých o 1 460 převyšoval počet přistěhovalých (stejný trend úbytku obyvatel byl i v kraji obecně, kde saldo nabylo hodnoty -2 515). (viz. příloha č. 10: Přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (průměr let 2007 - 2011) a příloha č. 13: Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel stěhováním podle obcí Moravskoslezského kraje (průměr

let

2007-2011))

Dle

indexu

stáří

porovnávajícího

obyvatelstvo

v předproduktivním a poproduktivním věku bylo v r. 2011 110,24 osob ve věkové kategorii 65+ na 100 osob ve věku 0-14. Index tedy ukazuje na stárnutí populace v regionu. Hodnota se blíží celorepublikové hodnotě indexu (v r. 2011 = 100,39) a je vyšší než hodnota celokrajská, která je rovna 108,6. Naděje dožití jako ukazatel kvality zdravotní péče a pracovních míst ve spádovém regionu v období 2008 - 2012 dosáhla u mužů průměrné hodnoty 72,95 (za kraj 72,71; v ČR 74,7) a u žen 79,75 (za kraj 79,86, v ČR 80,7) čili se jedná o průměrné hodnoty na krajské úrovni a o podprůměrné hodnoty na republikové úrovni. Vzdělanost obyvatelstva dle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (tedy údaje k r. 2010) ve spádovém regionu lze posuzovat jako relativně odpovídající celorepublikové míře vzdělání (část obyvatel ale vzdělání při sčítání neuvedla): osoby bez vzdělání se na celkovém počtu obyvatel ve věku 15+ podílely 0,49 % (ČR 0,47 %), se základním vzděláním vč. neukončeného 18,7 % (ČR 17,56 %), s vyučením nebo středním odborným vzděláním bez maturity 33,5 % (ČR 33 %), s úplným středním s maturitou a vyšším odborným 29,8 % (ČR 31,18 %) a s vysokoškolským 13 %

83

(ČR 12,46 %, viz. příloha č. 9: Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním podle sčítání lidu, domů a bytů k 26. 3. 2011). Ve spádovém regionu zahrnutá Ostrava se nachází v blízkosti polských a slovenských hranic, od Hl. m. Prahy je vzdálena 360 km a od Brna 180 km. Rozlohou i počtem obyvatel je největším městem v Moravskoslezském kraji a třetím největším městem v ČR. ČSÚ uvádí, že od dynamiky rozvoje Ostravy se odvíjí dynamika rozvoje celého regionu. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě, 2012b) Wokoun (In: Kadeřábková, Mates, Wokoun et al.; 2008) Ostravu označuje v rámci hierarchie center v ČR za regionální metropoli II. řádu, tedy rozvojové centrum severní Moravy. Damborský et al. (2013) uvedené potvrzují, když Ostravu jmenují přirozeným správním, ekonomickým, kulturním a vzdělávacím centrem regionu, jehož význam sahá až za hranice Moravskoslezského kraje. Rozlohou je Ostrava nejmenším okresem v kraji, ale počtem obyvatel přes 330 tis. je druhým nejlidnatějším okresem v ČR (hustota zalidnění v r. 2011 zde byla zhruba 995 obyvatel na km2). Na jižní část ostravské průmyslové aglomerace navazuje okres Nový Jičín, druhá část vymezeného spádového regionu. V r. 2011 zde byla hustota zalidnění se 172,6 obyvateli na km2 podstatně nižší než na Ostravsku. Největšími městy v okresu co do počtu obyvatel jsou Nový Jičín a Kopřivnice (kolem 25 tis. obyvatel). Počtem obyvatel kolem 150 tis. je Nový Jičín 2. nejmenším okresem v kraji. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012b) Ostravsko-karvinská

pánev

je

průmyslovým

jádrem

Moravskoslezského

kraje,

jejíž industrializace byla spojena s výskytem kvalitního koksovatelného černého uhlí, které předurčilo rozvoj těžkého průmyslu a hutnictví v regionu a ovlivnilo jeho hospodářskou strukturu (vč. struktury pracovních míst). (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012a) V poválečném období byla urychlena industrializace, která vedla k tomu, že hornictví, metalurgie a strojírenství se podílely na průmyslu více než jednou třetinou. Ostravsko bylo v minulosti oblastí, v níž byl dlouhodobě z politických důvodů upřednostňován těžký průmysl, což zapříčinilo vznik deformované a jednostranně zaměřené ekonomické základny a závislost zaměstnanosti na několika velkých podnicích. Tento stav částečně přetrvává dodnes, kdy v průmyslu převládá hutnictví železa, chemický průmysl, těžké strojírenství, výroba elektrické energie a stavebnictví, které negativně působí na životní prostředí. Zpracovatelský a spotřební průmysl, služby a zemědělská výroba stále v hospodářské struktuře plní převážně doplňkovou funkci. Od r. 1994 je těžba na území města Ostravy v útlumu. Původní hospodářská struktura prochází transformací 84

spojenou s úbytkem pracovních míst, který vyvolává potřebu restrukturalizace. Kromě deformace ekonomiky v celé aglomeraci se projevuje deformace společnosti a osídlení. Mezi následky jsou uváděny snížení výroby, produktivity práce i investiční aktivity. I když se uvolněná pracovní síla částečně přelila do drobného podnikání - služeb, obchodu a řemesel a na podporu zaměstnanosti jsou poskytovány státní dotace na rekvalifikaci, tak je míra registrované nezaměstnanosti stále vysoká. Nový Jičín lze proti tomu charakterizovat jako okres průmyslově zemědělský, přičemž průmysl je soustředěn do měst, 51 % rozlohy okresu je tvořeno zemědělskou půdou, z níž je zhruba 74 % půda orná. Co se týče nerostného bohatství ve spádovém regionu, tak v okrese Nový Jičín se vyskytují zásoby pro výrobu stavebních hmot, navíc byla geologickým průzkumem u Frenštátu pod Radhoštěm a Příboru objevena dvě důlní pole pro rozvoj těžby černého uhlí, s těžbou se ale zatím nepočítá. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012b) K r. 2011 bylo dle ČSÚ ve spádovém regionu 250 383 ekonomicky aktivních obyvatel, což je 52 % podíl na celkovém počtu obyvatel. Z ekonomicky aktivních bylo 10,62 % dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Do zaměstnání v r. 2010 (dle Sčítání lidu, domů a bytů 2011) vyjíždělo celkem 91 165 osob: z toho v rámci obce 61,4 %, v rámci okresu 20,3 %, v rámci kraje 12,4 % a do jiného kraje 4,2 %. Míra registrované nezaměstnanosti se ve vymezeném regionu v r. 2011 rovnala 10,62 %, přičemž v kraji byla v témže roce 11,18 % a republikově se jednalo o 8,62 % (viz. příloha č. 5: Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 a příloha č. 14: Míra nezaměstnanosti podle obcí v Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2011). Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl v r. 2011 12,52 (za Moravskoslezský kraj 18, za ČR 14,21; viz příloha č. 6: Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo k 31. 12. 2011) a míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve spádovém regionu se rovnala 4,75 % (za kraj 5,3 % a v ČR 3,5 %). Co se týče počtu ekonomických subjektů ve spádovém regionu, tak dle ČSÚ jich v r. 2011 bylo 44 912 z toho: 72,8 % firmy bez zaměstnanců, 21,5 % mikrofirmy (s 1-9 zaměstnanci), 4,4 % malé firmy (s 10-49 zaměstnanci), 1,07 % střední firmy (s 50-249 zaměstnanci) a 0,28 % velké firmy (s 250 a více zaměstnanci). Ostravsko patří mezi oblasti s nejvíce z minulosti poškozeným životním prostředím. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012a). S útlumem těžkého průmyslu a těžby a využíváním šetrnějších technologií se pozvolna vyrovnává se starými ekologickými zátěžemi, i tak stále patří k oblastem nejzamořenějším rakovinotvorným benzopyrenem a vysokým výskytem prachových částic v ovzduší (viz. příloha č. 4: Měrné emise tuhých 85

látek v roce 2010 a příloha č. 11: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví). (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012b) Na druhou stranu jsou ve spádovém regionu i lokality s cennými přírodními zvláštnostmi jako např. chráněná krajinná oblast Poodří, v jejíž blízkosti je lokalizována strategická PZ Ostrava-Mošnov. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012a) Vyjma horšího stavu životního prostředí patří k negativům regionu i kriminalita, kdy dle ČSÚ v r. 2011 bylo zjištěno 45,51 trestných činů na 1 tis. obyvatel, na krajské úrovni bylo zjištěno 34,5 trestných činů na 1 tis. obyvatel, což je výsledek znatelně nižší, stejně jako na úrovni ČR, kde byla zjištěná trestná činnost na 1 tis. obyvatel prezentována hodnotou 30. (viz. příloha č. 8: Zjištěné trestné činy v roce 2011) Oba okresy se v posledních letech vyznačují rozvojem kulturního zázemí a snahou o zachování historických památek a jejich prosazováním v cestovním ruchu. (Krajská správa ČSÚ v Ostravě; 2012b) Souhrnně může být vybraný spádový region charakterizován jako dříve ekonomicky prosperující region s dlouhou průmyslovou a hornickou tradicí předurčenou výskytem přírodního bohatství v oblasti. Průmysl a těžba jsou však od 90. let v útlumu a hospodářsky jednostranně

zaměřený

region

dnes

označovaný

za

strukturálně

upadající

či socioekonomicky zaostávající se tak potýká s problémy vysoké nezaměstnanosti (zejména je zdůrazňován problém dlouhodobé nezaměstnanosti) a v návaznosti na ní se sociálními problémy jako je vysoká kriminalita. Navíc dřívější intenzivní průmyslová činnost poměrně výrazně narušila životní prostředí. Restrukturalizace ekonomiky probíhá zatím skrze podporu průmyslových zón a rozvoj automobilového a dalších odvětví průmyslu. Pracovní místa jsou v rámci kraje v současnosti jako v minulosti z podstatné části zajištěna ve velkých podnicích. Mezi ekonomickými subjekty z hlediska počtu zaměstnanců převládají živnostníci. V kraji jsou relativně vysoké průměrné hrubé měsíční mzdy a mediány hrubých měsíčních mezd, obojí se příliš neliší od celorepublikových hodnot. Z hlediska polohy ku hlavnímu městu má Moravskoslezský kraj periferní pozici. Kraj se vyznačuje vysokou hustotou zalidnění, koncentrací obyvatel do měst a dlouhodobě záporným saldem migrace, s kterým souvisí vlivem odlivu mladé populace stárnutí obyvatelstva s nižší nadějí dožití způsobenou špatnou kvalitou životního prostředí a převahy zdravotně náročných pracovních míst v regionu. Vzdělanost ve spádovém regionu se přibližuje celorepublikové úrovni. Co se týče dopravní dostupnosti má region velký potenciál zejména prostřednictvím řeky Odry jako vodní cesty do Baltského moře, 86

dokončení dálnice D1 a rozvíjení letového provozu na mezinárodním letišti v Mošnově. Ostrava je identifikována jako přirozené správní, ekonomické, kulturní a vzdělávací centrum regionu, jehož význam sahá i mimo Moravskoslezský kraj, tedy rozvojové centrum severní Moravy.

5.3

Charakteristika strategické PZ Ostrava-Mošnov

Strategická PZ Ostrava-Mošnov vznikla dle agentury CzechInvest (2011) z části na území bývalého letiště a z části na zelené louce, z tohoto důvodu dle definic uvedených ve 2. kapitole nelze jednoznačně určit, zda se jedná o greenfield či brownfield. Část zóny vytvořenou na zelené louce je možné označit za greenfield a část na území bývalého letiště za brownfield. Magistrát města Ostravy (2013) uvádí, že na vytvoření strategické PZ Ostrava-Mošnov a jejím dalším rozvoji se podíleli a nadále podílejí stát skrze agenturu CzechInvest a Ministerstvo průmyslu a obchodu, statutární město Ostrava, Moravskoslezský kraj, distribuční společnosti, investoři, Evropská unie, Státní fond dopravní infrastruktury, Správa železniční a dopravní cesty a další. Příprava zóny začala v r. 2000, kdy se jednalo jen o plochu 30 ha. R. 2004 byla rozšířena na 130 ha a v r. 2005 se zvětšila ještě o 70 ha až na současných 200 ha. Poslední rozšíření bylo iniciováno zejména zájmem automobilky Hyundai. V r. 2005 pak na základě usnesení vlády zóna získala statut strategické PZ. Příprava území a výstavba inženýrských sítí (vč. komunikací) začala r. 2007, nejintenzivnější byla výstavba v r. 2009 a r. 2010 došlo k dokončení všech klíčových staveb infrastruktury. Dnes je ihned možné se napojit na kanalizaci (vč. čističky odpadních vod), plynovody, vodovody, vnitřní komunikace, telekomunikace a elektřinu. (CzechInvest; 2011) Zóna je také akreditována agenturou CzechInvest, což investorům zaručuje splnění standardů technické připravenosti stanovených CzechInvestem, a je podporována státem. (Magistrát města Ostravy; 2013) Z nynější rozlohy 200 ha je 85 ha volných, z čehož je 45 ha nabízeno jako celek pro většího investora. (CzechInvest; 2013a) Z hlediska potenciálních investorů CzechInvest (2011) uvádí, že zóna je orientována na investory ve zpracovatelském průmyslu s minimálním dopadem investice na životní prostředí.

87

Zóna je obklopena Mezinárodním letištěm Leoše Janáčka Ostrava, Administrativním a obchodním centrem Leoše Janáčka Mošnov (20 ha), leteckým cargem (I. etapa projektu multimodálního logistického centra o rozloze 30 ha), malou rozvojovou zónou (32 ha) a SMEs (10ha). Malá rozvojová zóna byla připravena z důvodu velkého zájmu malých investorů o umístění v zóně, který převyšoval možnosti strategické PZ. Plocha tzv. SMEs je připravena pro menší investory neboli malé a střední podnikatele, kteří nesplňují kritéria pro umístění ve strategické zóně a jejichž činnost může být ukončena s rozšiřováním letiště. Administrativní a obchodní centrum Leoše Janáčka Mošnov představuje obchodně-podnikatelský areál, v němž je v současnosti umístěno 40 firem se zhruba 300 zaměstnanci, do budoucna se na této ploše počítá v rámci rozvoje letiště s výstavbou administrativního a obchodního centra zahrnující kolejové napojení letiště, dále se stavbou hotelu, retailu, administrativních a kancelářských prostor atd.. (Magistrát města Ostravy; 2013) Mezi investory v zóně patří německá firma MAHLE Behr Ostrava, s.r.o. zabývající se výrobou klimatizací a chladičů, jihokorejská společnost PLAKOR CZECH s.r.o. produkující plastové díly, italský podnik CROMODORA WHEELS, s.r.o. vyrábějící litá kola, česká společnost Free Zone Ostrava, a.s. nabízející služby svobodného celního pásma a Železniční Cargo MOŠNOV s.r.o. připravující železniční část projektu multimodálního logistického carga. Investoři se kromě Free Zone Ostrava, a.s. a Železničního Carga MOŠNOV s.r.o. zabývají produkcí pro automobilový průmysl. (Magistrát města Ostravy; 2013) Co se týče vlastnictví jednotlivých ploch v zóně, tak dle aplikace nahlížení do katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního dostupné z http://nahlizenidokn.cuzk.cz patří mezi současné vlastníky jednotlivých částí zóny PLAKOR CZECH s.r.o., MAHLE Behr Ostrava s.r.o., CROMODORA WHEELS s.r.o., statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj. Základní prvky v profilu zmíněných společností jsou následující. MAHLE Behr Ostrava s.r.o. je dceřinou společností MAHLE GmbH se sídlem ve SRN (MAHLE GmbH; 2013). Do obchodního rejstříku byla zapsána r. 2006 a od r. 2007 byla zahájena sériová výroba. (Behr Ostrava s.r.o.; 2007) PLAKOR CZECH s.r.o. zapsaný do obchodního rejstříku r. 2006, je dceřinou společností PLAKOR CO., LTD se sídlem v Jižní Korei (dle webových stránek https://or.justice.cz).

88

Sériová produkce v PZ Mošnov dle webových stránek společnosti začala r. 2007 (PLAKOR CZECH s.r.o.; 2013). CROMODORA WHEELS s.r.o. je v obchodním rejstříku od r. 2006, její mateřskou společností je CROMODORA WHEELS S.pA se sídlem v Itálii (CROMODORA WHEELS s.r.o.; 2012). Zkušební provoz v zóně byl odstartován v r. 2009 (CROMODORA WHEELS s.r.o.; 2009). Železniční Cargo MOŠNOV s.r.o. bylo do obchodního rejstříku zapsáno v r. 2009. Mateřskou společností je dle obchodního rejstříku HB Reavis B.V. se sídlem v Nizozemí. (Železniční Cargo MOŠNOV s.r.o.; 2012) Česká nevýrobní společnost FREE ZONE OSTRAVA, a.s. je v obchodním rejstříku již od r. 1991. Odhad průměrných hrubých měsíčních mezd a průměrný roční počet zaměstnanců společností, za něž byla dostupná data, je uveden v tabulce níže. Tabulka 4: Počet pracovních míst a průměrné hrubé měsíční mzdy v PZ Ostrava-Mošnov v r. 201114

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ve výročních zprávách v tabulce zahrnutých společností

14

Kategorie "ostatní" zahrnuje zaměstnance na dělnických, administrativních a technických pracovních pozicích. Železniční Cargo MOŠNOV s.r.o. k r. 2011 nemělo žádné zaměstnance, tudíž ani žádné osobní náklady, z nichž by bylo možno odhadnout průměrnou hrubou měsíční mzdu ve společnosti. * PLAKOR CZECH s.r.o. zveřejnil poslední údaje o zaměstnanosti a nákladech na pracovní sílu v r. 2008, proto není v tabulce uvedeno rozdělení na vedoucí a ostatní pracovníky stejně jako průměrné hrubé měsíční mzdy za obě kategorie.

89

Dle tabulky měla zóna v r. 2011 1 237 zaměstnanců z toho 57 ve vedení společností

15

a průměrná hrubá měsíční mzda v zóně jako celku se v r. 2011 u vedoucích pracovníků rovnala 72 185 Kč a u ostatních zaměstnanců byla rovna 26 995 Kč. 16 Dále je na grafu znázorněno, jak se vyvíjel počet pracovních míst v zóně v letech 2007, 2008 a 2011. Graf 14: Počet zaměstnanců v zóně Mošnov v letech 2007, 2008 a 2011 17

Počet zaměstnanců v zóně celkem (v os.)

1400 1237 1200 1000 800 600

535

400 203 200 0 2007

2008

2011

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat získaných ve výročních zprávách společností MAHLE Behr Ostrava s.r.o., PLAKOR CZECH s.r.o., CROMODORA WHEELS s.r.o., FREE ZONE OSTRAVA, a.s. Z grafu je patrný růst nabídky pracovních příležitostí v zóně. Mezi lety 2007 a 2008 došlo k růstu o 67 %. V r. 2011 pak bylo oproti r. 2008 v zóně vytvořeno o dalších 57 % více pracovních míst. Přitom dle primátora města Ostravy Petra Kajnara (In: CzechInvest; 2011) nedochází vlivem zóny k tvorbě jen přímé zaměstnanosti ale i zaměstnanosti nepřímé, a to zvýšením využívání služeb v regionu, čímž dochází k podpoře menších firem mimo zónu. Přičemž při plné obsazenosti zóny je očekáváno vytvoření 3 000 až 5 000 pracovních míst, takže PZ Mošnov má v oblasti zaměstnanosti ještě podstatně

15

PLAKOR CZECH s.r.o. rozdělení zaměstnanců neuvádí, takže počet pracovníků ve vedení společností je uveden bez tohoto podniku. 16 PLAKOR CZECH s.r.o. není do výpočtu zahrnut, protože poslední zveřejněná výroční zpráva společnosti je z r. 2008. Ale v r. 2008 byla průměrná hrubá měsíční mzda ve společnosti pro pracovníky ve vedení rovna 42 359 Kč a pro ostatní zaměstnance 21 408 Kč. 17 Roky 2009 a 2010 nejsou uvedeny z důvodu nedostupnosti výročních zpráv společnosti PLAKOR CZECH s.r.o. pro toto období.

90

větší potenciál než ukazuje nyní. Kdy se předpokládá, že rozvoj strategické PZ povede ke zlepšování image regionu jako místa pro nejnáročnější investice. (CzechInvest; 2011) Dle klasifikace industriálních distriktů Markusenové uvedené v 1. kapitole výše popsané znaky strategické PZ Ostrava-Mošnov naplňují převážně kritéria satelitní industriální platformy (podobně jako strategická PZ Most-Joseph). V zóně jsou umístěny co do počtu zaměstnanců střední až velké firmy, které jsou vyjma FREE ZONE OSTRAVA, a.s. dceřinými společnostmi zahraničních firem. Společnosti se spíše než na lokální trh orientují na dodavatele i odběratele mimo region. Investoři v zóně nesdílejí rizika ani inovace. Zaměstnanci jsou zavázáni jednotlivým společnostem nikoliv zóně. PZ pravděpodobně nemá vliv na lokální kulturní identitu. Finanční, technické a podnikové služby jsou zajišťovány přímo firmou nebo externí najatou silou. Sdílení infrastruktury v podobě

managementu, technické

nebo

finanční

pomoci,

marketingu,

školení

a mechanismu pro sdílení rizik a stabilizaci v zóně nefunguje. Vláda má roli zejména při zabezpečování infrastruktury, nastavování daňových úlev a dalších pobídek. V neposlední řadě v dlouhém období existuje reálné riziko narušení ekonomického růstu a zaměstnanosti související s možností přemístit výrobní pobočku do jiné podobně konstruované platformy. Závěrem podkapitoly krátké shrnutí. Strategická PZ Ostrava-Mošnov nemůže být jednoznačně identifikována jako greenfield ani brownfield. Rozvoj zóny je financován multizdrojově. Příprava zóny začala v r. 2000 (v r. 2005 proběhlo jedno z rozšíření kvůli zájmu o lokalizaci automobilky Huyndai). Dnes je zóna plně infrastrukturně vybavena a z 200 ha je v nabídce 85 ha. Současná výroba (zahraničních investorů) v PZ je většinově zaměřena na komponenty pro automobilový průmysl. Ohledně dopravní dostupnosti je nespornou výhodou bezprostřední sousedství PZ Mošnov s mezinárodním letištěm Leoše Janáčka. Pozemky v zóně jsou jak ve vlastnictví soukromých investorů, tak některé plochy patří městu Ostrava či Moravskoslezskému kraji. K r. 2011 bylo v zóně vytvořeno 1 237 pracovních míst s nadprůměrným mzdovým ohodnocením vzhledem ke krajské úrovni. Dle klasifikace Markusenové může být zóna zařazena mezi satelitní industriální platformy.

91

5.4

Lokalizační faktory zóny

U strategické PZ Ostrava-Mošnov může být z hlediska druhů lokalizace uvedených ve 3. kapitole identifikována lokalizace regionální a firemní. Regionální je postavena na potřebách a zájmech území, což je v socioekonomicky zaostávajícím spádovém regionu, kde se PZ nachází, nutnost zvyšování zaměstnanosti. Firemní lokalizace, při níž je vycházeno z předpokladu podniků v zóně maximalizujících zisk signalizuje, že při umístění v PZ Mošnov investoři shledali podmínky optimálními k dosažení tohoto cíle. Opět (jako u strategické PZ Most-Joseph) se také potvrzuje teze ze 3. kapitoly a sice, že do PZ vstupují zejména nové podniky, protože 4 z 5 podniků nyní lokalizovaných v PZ Mošnov byly zapsány do obchodního rejstříku až před lokalizací v zóně čili se nepřemisťovaly z jiné oblasti. K pravděpodobným lokalizačním faktorům PZ Ostrava-Mošnov byly zařazeny dopravní dostupnost, technická infrastruktura, vzdálenost od sídel, kvalita a kvantita pracovní síly v dosahu zóny, pobídky pro investory, síla konkurence, tradice a image regionu. 5.4.1

Dopravní dostupnost a technická infrastruktura

CzechInvest (2011) označuje dopravní napojení zóny v rámci ČR i střední Evropy za výjimečně kvalitní, jelikož se zónou sousedí mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava s přistávací a vzletovou dráhou s velmi dobrými parametry. Z hlediska silničního napojení je zóna umístěna přímo na silnici I. třídy, kolem obce Mošnov je plánován obchvat, který by ještě zlepšil dostupnost zóny, od rychlostní silnice R48 je zóna vzdálena zhruba 8,5 km a od dálnice D1 cca 9,5 km. Od železnice je 1,5 km, přičemž je plánováno napojení zóny na železnici. (CzechInvest; 2011) Tím by dle Magistrátu města Ostravy (2013) mělo dojít k přesunu materiálu a zboží ze silnice na železnici, čímž by se ulehčilo silniční dopravě v okolí. V neposlední řadě je v zóně dostupná i veřejná regionální doprava. (CzechInvest; 2011) Investor HB Reavis Group připravuje v zóně multimodální logistické cargo, veřejné logistické centrum, první projekt tohoto druhu v ČR, který je rozdělen do 3. etap. Zatím je hotová I. etapa - letecké cargo (na 30 ha), v přípravě jsou II. etapa - železniční cargo (na 50 ha) a III. etapa - multimodální cargo (celková rozloha 80 ha = I. + II. etapa). Projekt by měl být dokončen v letech 2015/2016. (CzechInvest; 2011) Potenciál má pro zónu i říční doprava, jelikož od řeky Odry je přímo vzdálena jen necelé 3 km. 92

Co se týče polohy vzhledem k hranicím tak od hraničního přechodu do Polska v Českém Těšíně je zóna vzdálena po silnici 41 (dle www.mapy.cz) a od hranic se Slovenskem (resp. od hraničního přechodu Mosty u Jablunkova) je PZ po silnici vzdálena 71 km (dle www.mapy.cz). Technická infrastruktura je v zóně dokončena a je ihned možné se napojit na kanalizaci (vč. čističky odpadních vod), plynovody, vodovody, vnitřní komunikace, telekomunikace a elektřinu (CzechInvest; 2011). Splnění standardů technické připravenosti zaručuje investorům akreditace agenturou CzechInvest (Magistrát města Ostravy; 2013). K infrastruktuře je možné zařadit i celní služby a free zone, které jsou k dispozici přímo v zóně. (Magistrát města Ostravy; 2013) 5.4.2

Vzdálenost od sídel

Vzhledem k tvrzení použitému ve 3. kapitole, že pro velké až nadnárodní podniky jsou velmi atraktivní středně velká města v blízkosti významných růstových center bylo ve spádovém regionu strategické PZ Ostrava-Mošnov napočítáno dle dat ČSÚ k r. 2012 7 měst s počtem obyvatel v rozmezí 5 - 10 tis.: Příbor, Odry, Fulnek, Studénka, Bílovec, Šenov a Vratimov, 2 města s počtem obyvatel nad 20 tis.: Nový Jičín, Kopřivnice a Ostrava (s necelými 300 tis. obyvateli). Přičemž Ostrava je, jak bylo zmíněno výše, dle Wokouna (In: Kadeřábková, Mates, Wokoun et al.; 2008) rozvojovým centrem severní Moravy. 5.4.3

Pracovní síla

Dle primátora města Ostravy Petra Kajnara (In: CzechInvest; 2011) má zóna strategickou polohu v centru více než milionové aglomerace. Ve spádovém regionu tvořeném okresy Ostrava-město a Nový Jičín bylo dle ČSÚ v r. 2012 9 obcí s 2 - 10 tis. obyvateli v produktivním věku (15-64 let): Štramberk, Příbor, Odry, Fulnek, Studénka, Bílovec, Klimkovice, Šenov a Vratimov, 2 obce s 10 - 20 tis. obyvateli v produktivním věku: Nový Jičín a Kopřivnice a s necelými 205 tis. obyvateli v produktivním věku Ostrava. Míra registrované nezaměstnanosti byla v r. 2011 ve spádovém regionu s 10,62 % vyšší než průměr za ČR, kde v témže roce vykazovala hodnotu 8,62 %, přičemž dlouhodobá nezaměstnanost se rovnala 4,75 % (za ČR 3,5 %). Při tomto stavu nezaměstnanosti bylo v regionu 12,52 uchazečů na 1 volné pracovní místo,

93

kdy na vymezený region připadalo 250 383 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž bylo 26 596 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. K míře nezaměstnanosti je ještě třeba doplnit, co bylo již uvedeno v kapitole 3, že vysoká míra nezaměstnanosti investory od lokalizace může odradit, jelikož (zejména, pokud je vysoká i míra dlouhodobé nezaměstnanosti) signalizuje, že nezaměstnaní v regionu jsou nerekvalifikovatelní a nezaměstnatelní. Co se týče nákladů na pracovní sílu, tak medián hrubé měsíční mzdy byl v r. 2011 v Moravskoslezském kraji ve mzdové sféře 20 901 Kč (za ČR 21 224 Kč) a v platové sféře 23 342 Kč (za ČR 23 838 Kč), z čehož vyplývá, že náklady na zaměstnance v kraji mohou být nižší než v celorepublikovém průměru, ale rozdíl není nijak výrazný. Přesto je zde pracovní síla pravděpodobně levnější než v jiných zemích EU. Průměrné hrubé měsíční mzdy byly dle ČSÚ v r. 2011 v kraji rovny 22 111 Kč, což bylo méně než celorepublikově, kde dosahovaly 24 455 Kč. Magistrát města Ostravy (2013) uvádí, že v blízkosti zóny je dostatek kvalifikované pracovní síly. Vzdělanost ve spádovém regionu lze ohodnotit jako odpovídající průměru ČR (viz. socioekonomické podmínky ve spádovém regionu výše). 5.4.4

Pobídky pro investory

Pobídky pro lokalizaci do zóny CzechInvest (2011) prezentuje tak, že zóna je podporována státem, který prostřednictvím agentury CzechInvest investorům nabízí dotace, daňové úlevy na dani z příjmů, finanční příspěvky na tvorbu nových pracovních míst, dále na školení a rekvalifikace zaměstnanců, což potvrzují i informace uvedené ve výročních zprávách v zóně lokalizovaných společností. Konkrétně investoři začínající i zavedení, tuzemští i zahraniční mohou standardně získat, jak je uvedeno v zákoně č. 72/2000 Sb. ze dne 24. února 2000, o investičních pobídkách a o změně některých zákonů účinném od 12. července 2012, slevu na dani z příjmů až na 10 let, hmotnou podporu na vytváření pracovních míst, školení a rekvalifikaci a převod pozemků vč. infrastruktury za zvýhodněnou cenu. Ve 2. kapitole pak bylo ještě uvedeno, že jsou investorům poskytovány informace a poradenství, pomoc při překonávání administrativních a technických překážek a při získávání státní investiční podpory a dotací z evropských strukturálních fondů. Navíc CzechInvest nabízí asistenci v podobě tzv. AfterCare, což jsou služby v rámci již uskutečněných projektů investorů 94

lokalizovaných v ČR. Jedná se např. o komunikaci s úřady práce, čerpání finančních prostředků, údržbu zóny atd.. 5.4.5

Konkurence

Za největšího konkurenta strategické PZ Ostrava-Mošnov je možno označit strategickou PZ Nošovice, která je vzdálena 30 km. V současnosti jsou v PZ investoři Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Logistics Park Nošovice a.s., Mobis Automotive Czech, HYSCO CZECH, s.r.o., Hyundai Dymos Czech, s.r.o. a Glovis Czech Republic s.r.o.. (CzechInvest; 2013a) Rozloha zóny činí 200 ha a zóna je plně obsazena automobilkou Hyundai, pro kterou byla PZ také připravena. Automobilka má dle svých webových stránek 3 500 zaměstnanců. Výroba probíhá od r. 2008. (Hyundai; 2013) Jak uvádějí Wokoun et al. (2010) pro práci v zóně není ve většině případů vyžadována vysoká kvalifikace, takže je práce určena v podstatě každému, a průměrná mzda v zóně se v r. 2009 pohybovala mezi 20 000 - 21 000 Kč. Přestože jsou obě zóny zaměřeny především na výrobu pro automobilový průmysl mohou si vzhledem k velikosti (dle počtu zaměstnanců) a tomu, že mají pravděpodobně uzavřeny dlouhodobé smlouvy a dodávají mimo lokální trh, konkurovat nejspíše jen při získávání pracovní síly, kdy odhadovaná průměrná hrubá měsíční mzda na dělnických, administrativních a technických pracovních pozicích v PZ Mošnov je 26 995 Kč, což je nad průměrem i mediánem kraje a průměrná mzda v Nošovicích je označována za podprůměrnou, tento fakt by se dal posuzovat jako pro zónu Mošnov zvýhodňující. Dalšími konkurenčními PZ (dle dat Regionálního informačního servisu, CzechInvestu a publikace Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj) v blízkosti (vzdálenosti převzaty z www.mapy.cz) PZ Mošnov jsou: Ostrava - Hrabová 16 km od PZ Mošnov, Paskov vzdálený 16 km a Kopřivnice ve vzdálenosti 14 km. 5.4.6

Tradice a image regionu

Z pohledu investorů na image regionu dle Petra Kajnara, primátora města Ostravy (In: CzechInvest; 2011) působí kladně kvalitní kulturní, volnočasové, školské zázemí zahrnující tři univerzity i mezinárodní školu s výukou v anglickém jazyce, vzdělanost obyvatelstva a dlouhá tradice průmyslu ve spádovém regionu. Mezi faktory 95

pravděpodobně záporně působící na image regionu můžeme zařadit inercii ve formě znehodnoceného životního prostředí v regionu, sociálně patologické jevy spojované s vysokou nezaměstnaností, vysokou kriminalitu či dlouhodobě záporné saldo migrace. Shrneme-li uvedené, tak co do dopravní dostupnosti má strategická PZ Ostrava-Mošnov v silničním a leteckém napojení velmi vysokou úroveň, která se může do budoucna ještě zvyšovat rozšiřováním na využití železniční a lodní dopravy. Zóna má výhodnou polohu vzhledem k hranicím s Polskem a Slovenskem. Technická infrastruktura je ihned připravena k použití a akreditována agenturou CzechInvest, zároveň jsou v PZ k dispozici i celní služby. Ve spádovém regionu se nachází k r. 2012 9 středně velkých měst a statutární město Ostrava, které je označováno za rozvojové centrum severní Moravy. V r. 2011 byla ve spádovém regionu relativně vysoká dlouhodobá nezaměstnanost 4,75 % (zatímco průměr za ČR byl 3,5 %) a poměrně nízký počet uchazečů o 1 pracovní místo 12,52, což by mohlo ukazovat na dobrovolnou nezaměstnanost v regionu, která demotivuje investory ke vstupu do lokality. Náklady na pracovní sílu by ve srovnání krajského a celorepublikového mediánu a průměru hrubých měsíčních mezd měly být ve spádovém regionu nižší, přitom je úroveň vzdělanosti obyvatelstva na úrovni průměru v ČR. Mezi pobídky doposud využité investory v zóně patří sleva na daních z příjmů, finanční prostředky od státu i EU, hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst, školení a rekvalifikace zaměstnanců. Největším potenciálním konkurentem zejména v získávání pracovní síly v okolí PZ Mošnov je strategická PZ Nošovice. Při lokalizaci může hrát roli i image regionu, která je v případě PZ Mošnov tvořená pozitivními prvky (rozvíjející se školství, kultura, průmyslová tradice apod.) i negativními prvky (špatné životní prostředí, situace ve společnosti, vysoká kriminalita a emigrace).

5.5

Ekonomické dopady

Následující podkapitola je zaměřena na odhad ekonomických dopadů strategické PZ Ostrava-Mošnov na spádový region sestávající z okresů Nový Jičín a Ostrava-město. Odhad dopadů je proveden na základě analýzy vývoje dále uvedených ukazatelů ve spádovém regionu před začátkem a v průběhu fungování zóny tedy od r. 2000 do r. 2012. Sledování změn ve spádovém regionu pak slouží k identifikaci příčinnosti vztahu mezi PZ a ekonomickým vývojem spádového regionu. Pro analýzu ekonomických dopadů na spádový region byly v rámci zaměstnanosti vybrány míra registrované 96

nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, pro analýzu účinků zóny na ekonomickou aktivitu ve spádovém regionu byly zvoleny změny ve složení a počtu ekonomických subjektů, investiční aktivita v okolí zóny je zkoumána skrze počet vydaných stavebních povolení, blahobyt je hodnocen prostřednictvím počtu evidovaných osobních automobilů a počtu trvale obydlených domů ve vlastnictví soukromé osoby a na závěr je z hlediska ekonomických dopadů pro region studován rozpočet obce Mošnov, na jejímž katastrálním území je PZ lokalizována. 5.5.1

Zaměstnanost Graf 15: Vývoj zaměstnanosti,

1300

20%

1200 1100 1000

15%

900 800 700

Míry nezaměstnanosti

Počet uchazečů a zaměstnanců (v os.)

spádový region PZ Mošnov, 2001 - 2011

10%

600

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Počet zaměstnanců v zóně

500 400 5%

300 200

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

0

2001

100

Míra registrované nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

0%

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Graf znázorňuje změny v zaměstnanosti ve spádové oblasti PZ Mošnov za období 2001 - 2011. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla svého maxima v r. 2003 s hodnotou 17,06 %. Od r. 2003 byl nastartován pokles, který skončil v r. 2008, kdy míra registrované nezaměstnanosti byla za sledované období na minimu 7,79 %. Přičemž výroba v zóně se začala rozbíhat v r. 2007 (MAHLE Behr Ostrava s.r.o. a PLAKOR CZECH s.r.o.). Meziroční růst registrované nezaměstnanosti 2008/2009 pak byl poměrně výrazný o 4 procentní body na 11,82 %, což lze přičítat začátku hospodářské krize. Od r. 2009 se rozšířila výroba v zóně o produkci CROMODORA

97

WHEELS s.r.o., čemuž je možno přisuzovat opětovné snižování nezaměstnanosti od r. 2010 až na 10,62 % v r. 2011. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti měla podobný trend. K maximu 8,48 % míra dlouhodobé nezaměstnanosti dospěla v r. 2003, k minimu 3,12 % v r. 2008. V mezidobí 2008/2009 pravděpodobně vlivem finanční krize jako míra registrované nezaměstnanosti i míra dlouhodobé nezaměstnanosti začala opět růst až na 4,75 % v r. 2011. Co se týče počtu uchazečů o 1 pracovní místo, tak maximum 42,32 bylo ve spádovém regionu dosaženo též v r. 2003, po kterém nastal pokles až k minimu 3,9 v r. 2007. V období krize mezi r. 2008/2009 došlo k velmi výraznému vzrůstu ze 4,16 na 26,56, pak počet uchazečů začal zase klesat až na 12,52 v r. 2011. Od r. 2003 do r. 2006 nezaměstnanost klesala i bez významné tvorby pracovních míst v zóně, proto hlavní přínos zóny Mošnov pro zaměstnanost pozorujeme až po r. 2008, kdy i přes krizi je nezaměstnanost tlačena dolů a držena na relativně stabilní úrovni nižší než před r. 2005, kdy byla PZ Mošnov rozšířena na stávající plochu 200 ha. Ekonomické subjekty Graf 16: Složení ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců, spádový region PZ Mošnov, 2001 - 2011 1,6%

90%

1,4%

80% 1,2% 70% 1,0%

60% 50%

0,8%

40%

0,6%

30% 0,4% 20% 0,2%

10%

Bez zaměstnanců Mikrofirmy Malé firmy Střední firmy Velké firmy

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

0,0% 2001

0%

P o d íl střed n íc h a ve lkýc h fire m n a ES

100%

Po d íl firem b e z zam ěs tn a n ců , m ikro a m alý ch n a E S

5.5.2

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ

98

Na grafu je vyobrazeno jak se ve sledovaném období 2001 - 2011 měnil podíl jednotlivých kategorií ekonomických subjektů18 na jejich celkovém počtu a prostřednictvím sledování těchto změn je zjištováno, zda existuje příčinný vztah mezi ekonomickou aktivitou ve spádovém regionu a rozvojem PZ Mošnov. Ve srovnání let 2001 a 2011 se počet ekonomických subjektů v regionu snížil ze 71 413 na 44 912, přičemž maxima bylo dosaženo v r. 2002 a to 75 126 a minima 36 737 v r. 2007. Nejzásadnější změna nastala v mezidobí 2004/2005, kdy došlo k poklesu o cca 40 % ze 64 039 ekonomických subjektů na 38 372. U ekonomických subjektů lze z hlediska složení na grafu pozorovat zejména, že podíl subjektů bez zaměstnanců ze svého maxima 84,15 % v r. 2002 začal klesat až do minima 66,33 % v r. 2007, přičemž nejvýznamnější pokles nastal v letech 2004/2005 z 81,31 na 71,16 tedy o zhruba 10 procentních bodů. Od r. 2008 ovšem podíl živnostníků znovu postupně narůstal až na hodnotu 72,83 % v r. 2011. U mikrofirem byl vývoj právě opačný. Podíl mikrofirem na všech ekonomických subjektech ve spádovém regionu byl v minimu 12,71 % v r. 2002, v maximu 26,51 % byl r. 2007. Od r. 2007 podíl postupně klesal až na 21,45 % v r. 2011. K nejpodstatnější změně došlo mezi lety 2004 a 2005, kdy se objevil nárůst o téměř 7 procentních bodů (z 15,61 % na 22,52 %). U malých firem se vývoj oproti mikrofirmám liší jen v tom, že minimálního podílu 2,27 % dosáhly v r. 2004, do r. 2005 pak došlo nejvýznamnějšímu růstu za sledované období na 5,06 %. Na maximum 5,66 % se malé firmy dostaly v r. 2007 a po něm podíl klesal až na 4,37 % v r. 2011. Podíl středních firem rostl relativně vyrovnaně od r. 2002 do r. 2007 z 0,5 % na 1,38 %, kdy začal klesat k 1,07 % v r. 2011. Trend se tedy vyvíjel podobně jako v případě mikrofirem. Podíl velkých firem ve sledovaném období dosáhl svého minima 0,11 % v letech 2005 a 2006, pak začal růst s velkým skokem mezi lety 2007 a 2008 z 0,12 % na 0,30 % a v letech 2009 - 2011 se ustálil na 0,28 %. Ve srovnání let 2001 a 2011 došlo k nárůstu z 0,16 % o přibližně 43 %. Negativní vliv hospodářské krize zaznamenán nebyl.

18

Pro připomenutí uvedeného v předchozí kapitole: rozdělení firem na mikro, malé, střední a velké dle počtu zaměstnanců je převzato z Wokoun, Damborský (2010). Mikrofirmy jsou tvořeny 1-9 zaměstnanci, malé firmy 10-49 zaměstnanci, střední firmy 50-249 zaměstnanci a velké firmy 250 a více.

99

Z uvedeného je patrné, že na vývoj složení ekonomických subjektů měla vliv zejména hospodářská krize, kdy po r. 2007 začal po předchozím poklesu opět růst podíl živnostníků, zatímco mikrofirmy, malé firmy a střední firmy se podílely čím dál méně. Vývoj velkých firem lze po celé období hodnotit jako poměrně vyrovnaný až na skokový nárůst mezi lety 2007/2008. Skokový meziroční nárůst velkých firem koreluje s počátkem výroby v zóně Mošnov, na druhou stranu ve stejném období rostl i počet živnostníků, takže změny ve struktuře ekonomických subjektů lze vzhledem k jejich charakteru přičítat spíše hospodářské krizi než příchodu investorů do zóny. 5.5.3

Investiční aktivita Graf 17: Vydaná stavební povolení, spádový region PZ Mošnov, 2000 - 2011 5 000

Počet stavebních povolení

4 500 4 000 3 500

Počet povolení celkem

3 000

Povolení ke stavbě bytových budov Povolení ke stavbě nebytových budov Ostatní povolení ke stavbě

2 500 2 000 1 500 1 000 500 2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

0

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Na grafu lze pozorovat, že počet vydaných stavebních povolení pro bytové budovy ve sledovaném období fluktuoval. Maxima 1 856 dosáhl v r. 2006, kdy mezi roky 2005 a 2006 zároveň nastal největší nárůst (z 1 680 na 1 856). Výrazný nárůst v r. 2006 je možno přisuzovat počátkům výstavby výrobních areálů v zóně a předpokládanému vzniku nových pracovních míst od r. 2007, který vyvolal i vyšší saldo migrace a s ním vyšší poptávku po bydlení. V letech 2008/2009 byl zaznamenán významný pokles povolení z 1 619 na 1 433 spojený pravděpodobně s nástupem hospodářské krize, kdy se počet povolení držel v rozmezí 1 400 - 1 450 až do r. 2011.

100

Povolení k nebytovým budovám se v letech 2000 - 2002 pohybovala kolem 950 za rok. Mezi roky 2002 a 2003 nastal významný pokles z 935 na 788 a od r. 2005, kdy byla vymezena PZ Mošnov, je patrný trend postupného snižování z 853 až na 564 v r. 2011. Z popsaných zjištění lze vyvodit, že vymezení zóny a počátek výroby v ní byly určitým podnětem pro změnu investiční aktivity odhadovanou skrze vydaná stavební povolení ve spádovém regionu. 5.5.4

Blahobyt

Pro studium vztahu blahobytu ve vymezeném regionu a rozvoje zóny Mošnov byl zvolen vývoj počtu evidovaných osobních automobilů na 1 tis. obyvatel a počtu trvale obydlených domů

(rodinných

i

bytových)

ve

vlastnictví

soukromé

osoby

přepočtených

na 1 tis. obyvatel. Graf 18: Evidované osobní automobily na 1 tis. obyvatel, spádový region PZ Mošnov, 2001 - 2011

Počet os. automobilů na 1 tis. obyv.

400,00

350,00

300,00

250,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Počet osobních automobilů se v zahrnutém období každý rok pravidelně, bez výkyvů zvyšoval. V r. 2000 bylo v regionu evidováno 267 osobních automobilů na 1 tis. obyvatel a v r. 2011 to už bylo 379. Nelze tedy předpokládat žádnou korelaci mezi počtem osobních vozidel a rozšiřováním zóny (a s ní produkce a počtu pracovních míst).

101

Co se týče srovnání změn počtu trvale obydlených domů (rodinných i bytových) ve vlastnictví soukromé osoby přepočtených na 1 tis. obyvatel (data byla získána ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a 2011) vlastním výpočtem z dat bylo zjištěno, že oproti r. 2000 se v r. 2010 počet domů v soukromém vlastnictví zvýšil z 91 na 94 na 1 tis. obyvatel, což znamená vzrůst o 3,3 %. Jasný vliv zóny zde potvrdit nelze, ale není možné ho ani vyvrátit. Za oba vybrané ukazatele blahobytu není možné stanovit, zda růst jejich hodnot v rámci spádového regionu byl zapříčiněn rozvojem využití zóny, ale působení zóny na blahobyt v regionu nelze ani popřít. Vzhledem k nabídce nezanedbatelného počtu pracovních míst s většinou v rámci regionu nadprůměrnými platy je předpokladem, že zóna k růstu blahobytu ve spádovém regionu pozitivně přispívá. 5.5.5

Rozpočet obce Mošnov

Graf 19: Vývoj daní z nemovitosti získaných obcí Mošnov v letech 2000 - 2012 25%

3 500 000 20% 3 000 000 2 500 000

15%

2 000 000 10%

1 500 000 1 000 000

5%

Podíl daně z nem. na celkových příjmech rozpočtu

Absolutní hodnota vybraných daní z nemovitosti

4 000 000

Daň z nemovitosti

Podíl daně z nem. na celkových příjmech rozpočtu

500 000

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

0% 2000

0

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat dostupných na webu www.rozpocetobce.cz Graf znázorňuje působení zóny na rozpočet obce Mošnov, na jejímž je PZ katastrálním území, skrze příjmy z daní z nemovitosti19. Pozitivní vliv je z grafu evidentní. Od mezidobí 2007/2008 (nárůst z 836 930 Kč na 1 021 430 Kč) byl nastartován každoroční růst

19

Pro připomenutí z předchozí kapitoly: dle rozpočtového určení daní je daň z nemovitosti daní svěřenou, což znamená, že celý její výnos je prokazatelným příjmem rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území se nachází nemovitost (stavba či pozemek). Přičemž úleva na dani z nemovitosti není součástí investičních pobídek (ty se vztahují pouze k daním z příjmů), tudíž se jí investor nemůže vyhnout.

102

absolutní hodnoty vybrané daně z nemovitosti až do r. 2012, kdy dosáhla hodnoty 3 717 420 Kč. Stejně tak rostl i její podíl na celkových příjmech obce. Přičemž po r. 2005 se v zóně rozběhla výstavba dvou výrobních budov společností MAHLE Behr Ostrava s.r.o. a PLAKOR CZECH s.r.o. a po r. 2007 se ještě přidala výrobní hala CROMODORA WHEELS s.r.o.. Kladné působení zóny na rozpočet obce potvrzuje i fakt, že obec Mošnov za období 2000 - 2012 hospodaří s přebytkem 27 318 020 Kč (dle webu www.rozpocetobce.cz). Ekonomické dopady strategické PZ na spádový region lze shrnout následujícím způsobem. Za prvé, z vývoje měr registrované a dlouhodobé nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo bylo vypozorováno, že zóna měla na zaměstnanost ve spádovém regionu pozitivní vliv zejména po začátku hospodářské krize, kdy pravděpodobně utlumila a stabilizovala nárůst nezaměstnanosti. Za druhé, zásadní změny ve složení ekonomických subjektů kolem r. 2007 byly přičteny spíše ekonomické krizi než působení zóny. Za třetí, co se týče investiční aktivity, tak se ukázalo, že na povolení ke stavbě bytových domů mohl mít kladný vliv začátek produkce v zóně a na stavební povolení pro nebytové domy naopak vymezení zóny působilo negativně. Za čtvrté, vliv zóny Mošnov na blahobyt ve spádovém regionu sice nebylo možné jednoznačně potvrdit, ale je pravděpodobné, že na něj zóna měla ve sledovaném období pozitivní dopad. Za páté byl potvrzen kladný vliv PZ na rozpočet obce Mošnov díky zvyšujícím se částkám vybraným na daních z nemovitosti, které navyšují příjmy rozpočtu obce.

5.6

Sociální dopady

Podkapitola s názvem "Sociální dopady" se opět zaměřuje na odhad vlivu strategické PZ Mošnov na spádový region, ale tentokrát na působení zóny ze sociálního hlediska. Znovu je k odhadu využito srovnání stavu před vznikem zóny a během její existence a jsou analyzována data za období 2000 - 2012. Analýza sestává ze zkoumání vývoje počtu obyvatelstva, salda migrace, indexu stáří, dojížďky do zaměstnání, vzdělanosti populace v regionu, naděje dožití, trestné činnosti, měrných emisí látek znečišťujících ovzduší a koeficientu ekologické stability.

103

5.6.1

Obyvatelstvo

Počet obyvatel a saldo migrace Graf 20: Změny ve stavu obyvatel a saldu migrace, spádový region PZ Mošnov, 2000 - 2012 500 000

-200 -400

450 000

400 000

-800 -1 000

350 000 -1 200 300 000

-1 400

Saldo migrace

Počet obyvatel

-600

Počet obyvatel Saldo migrace

-1 600 250 000 -1 800 2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

-2 000 2000

200 000

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Co se týče stavu obyvatel je na grafu pozorovatelné, že od r. 2000 počet obyvatel ve spádovém regionu pozvolna klesá bez výraznějších skoků. V r. 2000 bylo v regionu 497 465 obyvatel a k r. 2012 se populace snížila na 480 283. Saldo migrace je po celé sledované období záporné, což koresponduje s klesajícím počtem obyvatel v oblasti. Nejvíce počet vystěhovalých převyšoval (o 1 961 osob) počet přistěhovalých v r. 2010, nejméně (o 241 osob) naopak v r. 2008, kdy saldo migrace k této hodnotě rostlo již od r. 2004, což by mohlo být dáváno do souvislosti s počátkem výroby v zóně a vznikem nových nabídek práce v regionu, růst ale narušil počátek hospodářské krize v r. 2008 a od r. 2009 začalo saldo migrace opět klesat k nejnižší hodnotě v r. 2010 a k r. 2012 vystěhovalí převyšovali přistěhovalé o 1 436 osob.

104

Graf 21: Počet obyvatel v obci Mošnov v letech 2000 - 2012 730 720 710

Počet obyvatel

700 690 680 670 660 650 640 630 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Minima 666 obyvatel v obci Mošnov bylo dosaženo v r. 2002 a maxima 719 obyvatel v r. 2012. Nepodstatné změny v početním stavu obyvatelstva přímo v obci Mošnov neukazují na příčinný vztah se zintenzivňováním využití zóny. Snižování stavu obyvatelstva dle zjištěného PZ Mošnov zastavit nedokázala. Pokles počtu obyvatel ve spádovém regionu pokračoval bez zjevného zapůsobení zóny. Saldo migrace zůstalo po celé sledované období záporné, přesto byl v letech 2004 - 2008 odliv obyvatel zmírněn, což je možné připisovat kladnému působení zóny, ale přímo v obci Mošnov významný

dopad pozorován

nebyl.

Lze

předpokládat,

že

bez

její

a bez pracovních míst v ní vytvořených by odliv obyvatelstva byl ještě výraznější.

105

existence

Index stáří Graf 22: Index stáří, spádový region PZ Mošnov, 2000 - 2012 2012

114,22

2011

110,24

2010

107,15

2009

105,35

2008

102,09

Rok

2007

98,08

2006

94,63

2005

89,67

2004

84,85

2003

81,68

2002

78,56

2001

76,03

2000 0,00

74,11 20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

120,00

Hodnota indexu stáří

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Index stáří20 zprostředkovává ve spádovém regionu strategické PZ Mošnov informaci o stárnutí populace, kdy v r. 2000 bylo v regionu 74,11 obyvatel ve věku 65 a více na 100 obyvatel 0-14letých a v r. 2012 to bylo už 114,22 osob ve věku 65+ na 100 osob 0-14letých. Z grafu je patrné, že k růstu hodnoty indexu docházelo postupně a bez skoků. Proti stárnutí populace tedy PZ Mošnov nezapůsobila, ale je možné se domnívat, co už bylo napsáno výše, že bez zóny by byl větší odliv populace zejména v produktivním věku a s tím by se snížil počet i osob v předproduktivním věku a index stáří by tak dospěl k ještě vyšším hodnotám.

20

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole: index stáří je poměrem počtu 65letých a starších ku stu 0-14letých obyvatel neboli poměr předproduktivního a poproduktivního obyvatelstva. Jeho hodnoty odráží kvalitu zdravotnictví v oblasti, úmrtnost, porodnost i intenzitu emigrace mladých lidí. Je to ukazatel stárnutí populace.

106

Dojížďka do zaměstnání Tabulka 5: Změny cíle dojížďky obyvatel do zaměstnání, spádový region PZ Mošnov, srovnání let 2000 a 2010

Zdroj: vlastní konstrukce z dat Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011

Dle dat získaných ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 se jednotlivé kategorie k r. 2000 podílely na celkové dojížďce do zaměstnání (185 332 dojíždějících) následujícím způsobem: 72,5 % obyvatel dojíždělo v rámci obce, 11,7 % v rámci okresu, 8,4 % v rámci kraje a 4,4 % do jiného kraje. V r. 2010 se na celkové dojížďce (91 165 dojíždějících) podílela ze 61,4 % dojížďka v rámci obce, z 20,3 % v rámci okresu, z 12,4 % v rámci kraje a 4,2 % tvořila dojížďka do jiného kraje. Shrneme-li údaje o dojížďce z obou sčítání, tak můžeme sledovat, že v r. 2010 se oproti r. 2000 snížila dojížďka v rámci obce a mimo kraj a naopak se zvýšila dojížďka v rámci okresu. Zvyšování dojížďky v rámci okresu a kraje je možné považovat za následek vysoké nezaměstnanosti a zlepšování dostupnosti práce ve větší vzdálenosti díky zvyšování počtu osobních aut v oblasti. Dojížďku v rámci okresu a kraje navíc může podporovat i strategická PZ Ostrava-Mošnov jako výsledek ekonomické suburbanizace, který se nachází mimo obce s vyšším počtem obyvatel v produktivním věku (v tomto spádovém regionu se jedná především o Ostravu), kteří pak z města dojíždějí do zóny za prací.

107

Vzdělanost Tabulka 6: Počet obyvatel dle nejvyššího ukončeného vzdělání, spádový region PZ Mošnov, srovnání let 2000 a 2010

Zdroj: vlastní konstrukce z dat Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 Z tabulky je zřejmé, že v r. 2010 se oproti r. 2000 ve spádovém regionu zvýšila vzdělanost. Podrobně se vzdělanost obyvatelstva změnila takto: v r. 2000 se na celkovém počtu osob ve věku 15 a více (396 163 os.) podílely osoby bez vzdělání 0,46 %, se základním vzděláním vč. neukončeného 24,05 %, s vyučením nebo středním odborným vzděláním bez maturity 37,5 %, s úplným středním s maturitou 23,83 %, s vyšším odborným a nástavbovým 3,3 % a s vysokoškolským 9,3 %. V r. 2010 se osoby bez vzdělání na celkovém počtu obyvatel ve věku 15+ (406 521 os.) podílely 0,49 %, se základním vzděláním vč. neukončeného 18,7 %, s vyučením nebo středním odborným vzděláním bez maturity 33,5 %, s úplným středním s maturitou 26,04 %, s vyšším odborným a nástavbovým 3,7 % a s vysokoškolským 13 %. Za předpokladu, že jsou v zóně nabízeny především dělnické pozice s požadovaným nižším vzděláním, však nelze růst vzdělanosti ve spádovém regionu hodnotit jako výsledek působení PZ Mošnov.

108

Naděje dožití Graf 23: Naděje dožití mužů a žen, spádový region PZ Mošnov, 1996 - 2012 82,00 79,75

79,67

80,00 Odhadovaný věk dožití

78,26 78,00

77,01

76,00 74,00 72,00 70,00

72,62

72,95

2006-2010

2011-2012

70,94

Muži Ženy

69,71

68,00 66,00 64,00 1996-2000

2001-2005 Období

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Naděje dožití21 je ukazatelem kvality zdravotní péče a pracovních míst, proto byla zařazena v rámci odhadu sociálních dopadů strategické PZ Mošnov na spádový region. Protože z grafu je jasné, že se naděje dožití u mužů i žen ve sledovaném období 1996 - 2012 zvyšovala, je možné vyvodit závěr, že docházelo ke zkvalitňování zdravotní péče a také především pracovních podmínek. Největší nárůst u mužů i žen lze pozorovat mezi obdobími 2001 - 2005 a 2006 - 2010, takže je pravděpodobné, že se na zvýšení kvality pracovních míst podílela i PZ Mošnov.

21

Ukazatel naděje dožití vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že se nezmění úroveň a struktura úmrtnosti, která byla v roce výpočtu dožití.

109

5.6.2

Kriminalita Graf 24: Zjištěné trestné činy na 1 tis. obyvatel, spádový region PZ Mošnov, 2000 - 2011 2011 2010 2009 2008

Rok

2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

35,00

40,00

45,00

50,00

TČ na tis. obyv.

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Na grafu lze pozorovat jak se zvyšoval od r. 2005 do r. 2009 počet zjištěných trestných činů na 1 tis. obyvatel. V r. 2009 dosáhl svého maxima 46,95 za sledované období. V r. 2005 byl naopak na minimu 34,60. Vzhledem k období růstu počtu trestných činů je možné hledat zde souvislost s rozvojem výroby v zóně Mošnov, který byl nejsilnější v r. 2007 a s ním byla spojena i tvorba většího množství pracovních míst a zvyšující se saldo migrace, jež mohlo vyvolat růst kriminality ve spádovém regionu. Pokles od r. 2010 pak mohl být spojen s opětovným odlivem obyvatelstva z regionu vlivem krize či s reakcí regionu na zhoršenou situaci prostřednictvím posílení bezpečnostních složek v oblasti prevence před trestnou činností nebo naopak oslabení s následkem menšího počtu zjištěných trestných činů.

110

5.6.3

Životní prostředí

Měrné emise vybraných látek znečišťujících ovzduší Graf 25: Měrné emise za REZZO 1-322, spádový region PZ Mošnov, 1999 - 2010 90,00 80,00

Měrné emise (v t/km2)

70,00 60,00 Tuhé emise Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý

50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

0,00

Rok

Zdroj: vlastní konstrukce z dat ČSÚ Protože jedním z hlavních problémů spádového regionu je i znečištěné ovzduší, jehož stav má nezanedbatelný vliv na kvalitu života v regionu, bylo mezi sociální dopady PZ Mošnov zařazeno i sledování úrovně měrných emisí ovzduší znečišťujících látek za zdroje REZZO 1-3 v období 1999 - 2010. Emise tuhých látek představující především prach vytvářený spalováním tuhých paliv a při technologických procesech dosáhly nejvyšší hodnoty 4,02 t/km2 za pozorované období v r. 2003 a od r. 2004 byl nastartován relativní pokles emisí až na nejnižší hodnotu v období 1,6 t/km2 naměřenou v r. 2009, v témže roce také znečištění kleslo pod 2 t/km2. U měrných emisí oxidu siřičitého byl vývoj podobný jako u tuhých látek, maxima 16,32 t/km2 dosáhly v r. 2003, od r. 2004 hodnoty emisí klesaly (nejvýrazněji v mezidobí 2007/2008 z 13,46 na 10,45) až k minimu 9,05 t/km2 v r. 2010. Pod 9 t/km2 se dostaly v r. 2009. Měrné emise oxidů dusíku v období 1999 až 2004 fluktuovaly mezi hodnotami

22

REZZO znamená Registr Emisí a Zdrojů Znečišťování Ovzduší neboli je to zkratka pro stacionární zdroje znečišťování ovzduší. REZZO 1 je označení pro velké zdroje, REZZO 2 pro střední zdroje a REZZO 3 pro malé zdroje.

111

10,5 - 12,5 t/km2 a v r. 2005 dospěly k nejvyšší hodnotě za období 13,03 t/km2. V letech 2006 - 2009 začaly klesat až k minimu 8,41 t/km2, v r. 2010 však došlo opět k nárůstu na 9,06 t/km2. Látkou z hlediska měrných emisí nejvíce znečišťující ovzduší ve spádovém regionu je oxid uhelnatý, u kterého je také nejvýraznější pokles ve srovnání let 1999 a 2010 z 81,19 t/km2 (zároveň maximální hodnota za období) na 43,09 t/km2. V letech 2000 - 2007 se měrné emise pohybovaly mezi 60 a 70 t/km2 a v r. 2008 poprvé klesly pod 60 t/km2 a pod touto hranicí se držely i v r. 2010. U měrných emisí všech sledovaných látek znečišťujících ovzduší byl zaznamenán výraznější pokles po r. 2007, kdy začaly být využívány k výrobě plochy zóny Mošnov. Výrobny pravděpodobně využívají moderní k životnímu prostředí šetrné technologie, proto je možné usuzovat na určitý příčinný vztah mezi snižováním znečištění ovzduší a rozšiřováním výroby v zóně. Koeficient ekologické stability Vliv strategické PZ na životní prostředí přímo obce Mošnov byl zkoumán skrze koeficient ekologické stability23. Ve sledovaném období 1999 - 2011 došlo na území obce Mošnov dle dat ČSÚ pouze k nepatrné změně koeficientu a to mezi roky 2003 a 2004, kdy se snížil z 0,34 na 0,33, a na této úrovni zůstal až do r. 2011. Protože PZ Mošnov je na katastrálním území obce Mošnov a přesto se výstavba relativně rozsáhlých výrobních hal na koeficientu neprojevila, ačkoliv je do něj zahrnuta, vede toto zjištění k závěru, že kromě ploch zatěžujících životní prostředí (výrobní plochy v zóně) byly záměrně navyšovány i ekologicky příznivé plochy např. trvalé travní porosty nahradily ornou půdu. V r. 2011 byl koeficient o 36,5 % nižší než u ORP Kopřivnice, kde byl roven 0,52. Sociální dopady zóny Mošnov lze sumarizovat takto: za prvé, co se týče stavu populace, tak trend odlivu obyvatelstva zůstal zachován i po vytvoření PZ, i když v době vzniku zóny byl ve spádovém regionu zmírněn (přímo v Mošnově změny působením zóny pozorovány nebyly), takže určitou příčinnost identifikovat lze. Za druhé, vytvoření zóny sice nezastavilo stárnutí populace ve spádovém regionu, ale je pravděpodobné, že jej zpomalilo. Za třetí, jak vyplynulo ze srovnání Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 dojížďka

23

Dle předchozí kapitoly: koeficient ekologické stability je podílem ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí, přičemž platí, že čím má koeficient vyšší hodnotu, tím více v místě převažují ekologicky příznivé plochy (chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půda a vodní plochy) nad plochami zatěžujícími životní prostředí (orná půda, zastavěné plochy apod.) a tím je životní prostředí příznivější.

112

do zaměstnání se prodloužila z obce na okres a kraj, což může být následkem i vzniku zóny, která je lokalizována mimo obce s větším počtem obyvatel, a tak se stává předmětem dojížďky do zaměstnání. Za čtvrté, vzdělanost obyvatel ve spádovém regionu byla vyhodnocena jako rostoucí, v zóně je ovšem potřeba spíše vzdělanost nižší, takže příčinnost mezi vzdělaností a rozvojem PZ prokázána nebyla. Za páté, ohledně naděje dožití bylo zjištěno, že PZ Mošnov díky nabídce práce v kvalitních podmínkách pravděpodobně kladně zapůsobila na růst naděje dožití ve spádovém regionu. Za šesté byl s počátkem výroby v zóně pozorován dočasný růst kriminality. Za sedmé se ukázal vliv zóny na životní prostředí jako spíše pozitivní, protože je pravděpodobné, že rozvoj výrob založených na moderních technologiích ve strategické PZ Mošnov přispěl ke snižování znečištění ovzduší ve vymezeném regionu a zároveň byl s výstavbou v zóně jen nepatrně snížen koeficient ekologické stability obce Mošnov.

5.7

Shrnutí poznatků

Cílem kapitoly formou případové studie strategické PZ Ostrava-Mošnov bylo identifikovat ekonomické a sociální dopady uvedené PZ. K dosažení daného cíle bylo nejprve nutné vymezit spádový region zóny, popsat podmínky v tomto regionu, uvést parametry a lokalizační faktory PZ Mošnov a nakonec analyzovat vývoj spádového regionu zóny v souvislosti s vývojem PZ. Spádový region zóny skládající se z okresů Nový Jičín a Ostrava-město byl vymezen na základě doby dojížďky s přihlédnutím k dostupnosti dat v požadované delší časové řadě. Podmínky v regionu lze popsat tak, že se jedná o dříve ekonomicky prosperující lokalitu s dlouhou průmyslovou a hornickou tradicí, s jejímž útlumem se stal strukturálně upadajícím a socioekonomicky zaostávajícím regionem, postiženým narušeným životním prostředím a vysokou nezaměstnaností spojenou se sociálně patologickými jevy (např. vysokou kriminalitou). Avšak i přes vysokou nezaměstnanost v regionu dodnes přetrvávají vzhledem k republikové úrovni poměrně vysoké průměrné hrubé měsíční mzdy i mediány průměrných hrubých měsíčních mezd. Restrukturalizace hospodářství zde zatím probíhá skrze podporu průmyslových zón a transformaci průmyslu na automobilový a další odvětví. Zaměstnanost v regionu je stále závislá zejména na velkých podnicích, ve struktuře ekonomických subjektů však převládají živnostníci. Co se týče obyvatelstva, tak je pro region typická vysoká hustota zalidnění, koncentrace obyvatel do měst, 113

dlouhodobě záporné saldo migrace, stárnutí obyvatelstva s nízkou nadějí dožití a vysoká úroveň vzdělanosti populace. Region má periferní polohu vzhledem ku hlavnímu městu, ale dobrou dopravní infrastrukturu zahrnující mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Mošnově a potenciální napojení na Baltské moře prostřednictvím řeky Odry. Strategickou PZ Mošnov nelze dle vzniku zařadit mezi greenfields ani brownfields. Podle Markusenové je možné ji identifikovat jako satelitní industriální platformu. Rozvoj zóny je financován multizdrojově. Část ploch je ve vlastnictví soukromých investorů a část ve vlastnictví statutárního města Ostrava a Moravskoslezského kraje. Zóna byla chystána už od r. 2000, na dnešní rozlohu 200 ha byla rozšířena v r. 2005. V současnosti je stále k dispozici 85 ha volných ploch. Produkce v zóně je většinově zaměřena na automobilový průmysl. K r. 2011 bylo v zóně zaměstnáno 1 237 osob s nadprůměrným platovým ohodnocením. Mezi lokalizační faktory strategické PZ Mošnov patří dopravní dostupnost na vysoké úrovni (bezprostřední blízkost mezinárodního letiště, vynikající silniční napojení a zároveň příznivá poloha pro potenciální napojení na železnici či řeku Odru), blízkost hranic s Polskem a Slovenskem, připravená technická infrastruktura, celní služby v místě, v dosahu 9 středně velkých měst a Ostrava, dostupná kvalifikovaná pracovní síla s relativně nižšími náklady než v jiných zemích EU, pobídky poskytované státem (úleva na dani z příjmů, finanční prostředky na tvorbu nových pracovních míst, na rekvalifikace a školení) vč. AfterCare nebo image regionu jako např. působící pozitivně průmyslová tradice či negativně špatné životní prostředí, vysoká kriminalita, emigrace apod.. Ohledně dostupné pracovní síly může být pro investory odrazující vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Z hlediska ekonomických dopadů bylo na základě analýzy vývoje spádové regionu a rozvoje PZ Mošnov dosaženo závěrů, že zóna pozitivně ovlivnila zaměstnanost ve spádovém regionu, a to zejména po začátku ekonomické krize r. 2008, korelace s vývojem ekonomické aktivity prokázána nebyla, ohledně investiční aktivity zkoumané prostřednictvím vydaných stavebních povolení bylo zjištěno, že na povolení ke stavbě bytových budov zapůsobila zóna kladně a na povolení ke stavbě nebytových budov naopak záporně, souvislost růstu blahobytu v regionu se zintenzivňováním využití zóny potvrzena sice nebyla, avšak určitá vazba byla shledána pravděpodobnou a v neposlední řadě byl identifikován pozitivní dopad na rozpočet obce Mošnov.

114

Sociální dopady byly prostřednictvím analýzy odhadnuty následovně: trend odlivu obyvatelstva z regionu se skrze zónu nepodařilo zvrátit, ale byl alespoň zmírněn, stárnutí populace nebylo sice prokazatelně zastaveno avšak je pravděpodobné, že došlo k jeho zpomalení, dojížďka do zaměstnání se prodloužila na okres a kraj, což lze přisuzovat zóně, která je lokalizována mimo větší města, tudíž je třeba do ní za prací dojíždět z větších vzdáleností, vzdělanost obyvatel v regionu se za sledované období zvýšila, ale za výsledek působení zóny to považovat nelze, jelikož v zóně je požadováno spíše nižší vzdělání, dále byla pozorována příčinnost mezi zvyšováním naděje na dožití a zkvalitňováním pracovních podmínek vytvářením nových pracovních míst v PZ, také bylo zjištěno, že s počátkem produkce v zóně koreloval růst kriminality ve spádovém regionu a nakonec bylo posuzováno působení na životní prostředí, kdy bylo dosaženo závěru, že PZ Mošnov pravděpodobně přispěla ke zlepšování životního prostředí ve spádovém regionu, jelikož s vymezením zóny klesaly měrné emise látek znečišťujících ovzduší a rovněž koeficient ekologické stability obce Mošnov byl s výstavbou v zóně snížen jen nepatrně.

115

Závěr Cílem diplomové práce bylo určit socioekonomické dopady strategických průmyslových zón na rozvoj regionu. K naplnění tohoto cíle byly vybrány dvě strategické PZ Most-Joseph a Ostrava-Mošnov, které byly zkoumány formou případové studie. Pro splnění cíle bylo nejdříve nutno představit vybraná teoretická východiska týkající se charakteristik PZ, pojmů s nimi souvisejících, jejich působení na hospodářství a společnost, způsobů podpory a využití a lokalizace. V rámci samotné případové studie pak byl nejprve vymezen spádový region, který byl u obou zkoumaných strategických PZ určen stejným způsobem a to skrze dobu dojížďky do 45 min. od zóny. Základní statistickou jednotkou byl z hlediska dostupnosti statistických dat v delších časových řadách zvolen okres. Spádový region strategické PZ Most-Joseph byl stanoven jako okresy Most, Teplice, Louny a Chomutov a spádový region strategické PZ Ostrava-Mošnov byl určen jako okresy Ostrava-město a Nový Jičín. Statistická data byla čerpána především od

Českého

statistického

úřadu.

Metodou

zvolenou

k

identifikaci

sociálních

a ekonomických dopadů obou strategických PZ na rozvoj regionu byla zvolena analýza vývoje vymezených spádových regionů v období 2000 - 2012 a jejich srovnání s rozvojem vybraných strategických zón. Posléze bylo vzhledem k pozorované příčinnosti vztahů mezi regionem a zónou usuzováno na existenci dopadu zóny na region v ekonomické či sociální oblasti. Samotné analýze vývoje spádových regionů a strategických zón s cílem určení ekonomických a sociálních dopadů strategických PZ na region předcházela prezentace některých faktů důležitých pro komplexnost analýzy týkajících se socioekonomických podmínek v regionu a charakteristik a lokalizačních faktorů uvedených strategických zón. Bylo pozorováno, že obě zóny se vyskytují v regionech, které jsou označovány za upadající se zásadními problémy v socioekonomickém rozvoji neboli socioekonomicky zaostávající. Oba regiony se vyznačují průmyslovou a hornickou tradicí založenou na přírodním bohatství v oblasti, která se ovšem od 90. let nachází ve fázi útlumu, což vyvolává v dříve jednostranně zaměřených oblastech řadu ekonomických a následně sociálních problémů, k nimž patří vysoká míra registrované a dlouhodobé nezaměstnanosti, vysoká kriminalita a nižší naděje dožití vyvolaná špatnou kvalitou pracovních míst. Přesto zde z minulosti přetrvávají vzhledem k hodnotám ČR poměrně vysoké průměry a mediány 116

hrubých měsíčních mezd. Dále mají oba spádové regiony společné následkem dřívější intenzivní průmyslové a hornické činnosti poškozené životní prostředí, koncentraci obyvatelstva do měst a vysokou hustotu zalidnění. V současnosti se také obě oblasti potýkají s odlivem obyvatelstva (zejména mladého, perspektivního), který je silnější ve spádovém regionu PZ Mošnov, a s následným stárnutím populace, což je jev vyskytující se na celorepublikové úrovni, avšak v uvedených spádových regionech je tím nápadnější, že dříve se jednalo o regiony s výrazně mladším obyvatelstvem než v ostatních oblastech ČR. Navíc oba regiony z ekonomického i sociálního hlediska trpí inercií v podobě špatné pověsti regionu se zničeným životním prostředím spojovaného s těžbou uhlí a sociálními problémy. Spádový region PZ Joseph je dále charakteristický nižší vzdělaností než je tomu u spádového regionu PZ Mošnov, v němž je vzdělanost vzhledem k republikovému trendu na vysoké úrovni. Region kolem PZ Mošnov je také co se týče polohy znevýhodněn velkou vzdáleností od Hlavního města Prahy jako metropole ČR a hlavního zdroje hospodářských podnětů, na rozdíl od spádového regionu PZ Joseph. Oba spádové regiony jsou v blízkosti hranic se sousedními státy s dobrým (nikoliv vynikajícím) dopravním napojením do zahraničí i v rámci ČR. PZ Mošnov lze však hodnotit jako lépe dopravně dostupnou, protože vyjma silnic se v její bezprostřední blízkosti nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka, železnice a řeka Odra, která má potenciál stát se vodní cestou do Baltského moře. Navíc spádový region PZ Mošnov zahrnuje město Ostrava, jenž je označováno za rozvojové centrum severní Moravy. Z hlediska struktury ekonomických subjektů u obou regionů převládají živnostníci. Z výše uvedených důvodů je v současnosti snaha obě oblasti restrukturalizovat a to např. i pomocí PZ. Vybrané strategické PZ lze popsat takto: strategická PZ Joseph je vystavena na zelené louce. Zóna o výměře 196 ha, která je obsazena přibližně z 34 %, byla vytvořena v r. 2002. Investoři v PZ jsou převážně dcerami zahraničních společností. Obsazené plochy jsou v soukromém vlastnictví a neobsazené pak ve vlastnictví statutárního města Most. Produkce v zóně začala s r. 2003 a dále se rozšiřovala v letech 2006 a 2009. K r. 2012 je v zóně 798 pracovních příležitostí. Zóna Mošnov je z části greenfieldem a z části brownfieldem. Do dnešní rozlohy 200 ha, z níž je zhruba 58 % obsazeno a to především zahraničními investory, se začala rozvíjet od r. 2000. Plochy v zóně jsou jednak v soukromém vlastnictví jejich uživatelů, jednak v případě neobsazených ploch ve vlastnictví statutárního města Ostrava a Moravskoslezského kraje. Výroba v zóně byla zahájena v r. 2007 a další investor začal s produkcí v r. 2009. Ve strategické 117

PZ Ostrava-Mošnov bylo k r. 2011 vytvořeno 1 237 pracovních míst. Rozvoj obou zón je financován multizdrojově. Obě zóny nabízejí pro region nadprůměrnou měsíční hrubou mzdu a jejich výroba je zaměřena především na automobilový průmysl. Pozitivními lokalizačními faktory strategických PZ pozorovanými u PZ Joseph i PZ Mošnov, byly shledány 1) kompletně připravená technická infrastruktura (u PZ Mošnov je infrastruktura rozšířena ještě o celní služby přímo v zóně), 2) několik středně

velkých

měst

s

významným

růstovým

centrem

v

dosahu,

kterým

byly identifikovány pro PZ Joseph Praha a pro PZ Mošnov Ostrava, 3) se obě zóny vyznačují v souvislosti s pracovní silou vysokou nezaměstnaností ve spádovém regionu, který může pro investory znamenat podle úhlu pohledu buď výhodu, protože dosáhnou na vyšší investiční pobídky nebo je může naopak od umístění odrazovat, jelikož mohou tuto pracovní sílu vnímat jako nezaměstnatelnou a dokonce i nerekvalifikovatelnou a 4) jsou z hlediska pracovní síly dalším lokalizačním faktorem v porovnání s jinými zeměmi EU i nižší náklady na práci. 5) Jelikož je v zónách nabízena práce, pro kterou je vyžadováno zejména nižší vzdělání, splňují oba spádové regiony i tuto lokalizační podmínku, nehledě na fakt, že vzhledem k zastoupení pracovní síly ve všech vzdělanostních kategoriích by byl případně uspokojen i investor s vyššími nároky na kvalifikaci. 6) Jsou investoři motivováni nabídkou řady investičních pobídek financovaných státem nebo EU např. ve formě příspěvků na nová pracovní místa, na rekvalifikace a školení pracovní síly či úlevy na daních z příjmů, investoři mohou také využít služeb AfterCare a dalších výhod. 7) Jak bylo potvrzeno prostřednictvím případové studie strategické PZ Most-Joseph lokalizaci rovněž ovlivňuje cena pozemků v zóně. 8) Na lokalizaci v regionu kladně působí průmyslová tradice a dopravní dostupnost, která je na vysoké úrovni zejména v zóně Mošnov (velmi dobré spojení pro dopravu silniční, leteckou a plánované připojení k železnici s potenciálem využití řeky Odry), jež je také podstatně obsazenější než PZ Joseph, a poloha obou zón v blízkosti hranic s napojením do zahraničí. 9) Negativně může lokalizaci ovlivňovat konkurence, kdy pro PZ Joseph je silným konkurentem PZ Triangle, která je doposud v obsazování svých ploch investory mnohem úspěšnější, pro PZ Mošnov je to zejména z hlediska trhu práce strategická PZ Nošovice. 10) Dále záporně, jak bylo pozorováno v obou případových studiích, působí špatná image oblastí se zničeným životním prostředím a sociálními problémy spojenými s vysokou kriminalitou, odlivem mladé kvalifikované pracovní síly apod.. 118

V obou případových studiích bylo zkoumání ekonomických dopadů strategických PZ Most-Joseph a Ostrava-Mošnov zacíleno na oblasti zaměstnanost, ekonomickou činnost, investiční aktivitu, blahobyt a rozpočet obce, na jejímž je daná PZ katastrálním území. Vývoj zaměstnanosti byl studován skrze míry registrované a dlouhodobé nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo a bylo zjištěno, že vliv strategických PZ na spádový region nelze sice s jistotou potvrdit, nýbrž je pravděpodobné, že zejména po začátku hospodářské krize v r. 2008 zóny přispěly ke stabilizaci trhu práce, jelikož nezaměstnanost se po předchozím poklesu, který nastal několik let před krizí, již nevrátila na vysokou úroveň kolem r. 2003. U ekonomické činnosti, jejíž vztah k zóně byl hodnocen prostřednictvím složení ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců, bylo na základě výsledků za PZ Joseph a PZ Mošnov dospěno k závěru, že na vývoj ekonomických subjektů v okolí strategické PZ vliv nemají, jelikož zvrat v jejich složení v obou případech nastal v r. 2007, což bylo pravděpodobněji působením počínající hospodářské krize než strategických PZ. V obou případech došlo ke zmenšení podílu mikro, malých a středních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů a nárůstu podílu firem bez zaměstnanců. Velké firmy se vyvíjely v obou spádových regionech relativně stabilně a to ve formě růstu. V případě investiční aktivity sledované prostřednictvím vydaných stavebních povolení pro bytové i nebytové budovy se objevila částečná korelace se strategickými zónami s tím, že s rozšiřováním využití zóny stavební povolení k bytovým budovám spíše rostly a stavební povolení k nebytovým budovám spíše klesaly. Dále byl zkoumán vliv strategické PZ na blahobyt, a to zda má strategická PZ vliv na počet evidovaných osobních automobilů a počet trvale obydlených domů (rodinných i bytových) ve vlastnictví soukromé osoby. Protože se oba ukazatele ve sledovaném období v určených spádových regionech zvyšovaly, pak, i když toto tvrzení nelze přímo dokázat, lze říči, že je pravděpodobný pozitivní vliv strategických PZ na blahobyt v regionu, kdy toto zjištění podporuje i fakt, že v zóně jsou vytvářeny přímo i nepřímo nové pracovní příležitosti a nadprůměrné mzdy. Poslední v oblasti průzkumu, zda mají strategické PZ ekonomický dopad na region, byla zkoumána korelace rozvoje zóny se změnami v rozpočtu obcí, na jejichž jsou katastrálním území. Pozornost byla zaměřena na příjmy rozpočtu, a to konkrétně na příjmy z daní z nemovitosti, kdy dopad souhrnně za obě zóny nelze přesně určit, protože i když u obce Mošnov se po započetí výroby v zóně až do r. 2012 příjmy z daně z nemovitosti zvyšovaly, tak u PZ Joseph celé sledované období příjmy z daně z nemovitosti kolísaly, proto nelze shrnout, zda strategické PZ mají vliv na rozpočet obcí, ale obecně je pravděpodobné, že na ně mají kladný vliv, 119

což potvrzuje i fakt, že obě vybrané obce za sledované období 2000 - 2012 hospodařily s přebytkem. Mezi

sociálními

dopady

strategických

PZ

na

region

byl

studován

stav

obyvatelstva - změny v počtu osob, stáří populace, dojížďka do zaměstnání, vzdělanost a naděje dožití, dále byl sledován vývoj kriminality a životního prostředí. U stavu obyvatelstva ve spádových regionech PZ Most-Joseph a PZ Ostrava-Mošnov nelze obecně říci jaký na něj mají strategické zóny dopad, jelikož v obou spádových regionech byl pozorován v daném období jiný trend, zatímco u PZ Joseph se zdá, že existuje určitá příčinnost mezi obsazováním zóny a střídavým znatelným poklesem a růstem obyvatelstva, u PZ Mošnov je po celé období zachován jednoznačný pokles. Ten samý trend se projevuje u obou regionů i u salda migrace. V regionu obklopujícím PZ Joseph saldo migrace po celé období fluktuovalo mezi kladným a záporným, zatímco v okolí PZ Mošnov bylo saldo migrace po celé období záporné. Významné změny v počtu obyvatel nenastaly ani v obcích Havraň a Mošnov. Ale je důvod se domnívat, že v případě neexistence zón by byl odliv obyvatelstva posílen. Ohledně obyvatelstva bylo dále pozorováno skrze index stáří, že i přes existenci zón došlo k zestárnutí populace, což je celorepublikově rozšířený jev, který se strategickým PZ nepodařilo zastavit, přesto je možné předpokládat, že jej zóny skrze nabídku nových pracovních míst v regionu podporující setrvání nebo příliv obyvatel v produktivním věku a s nimi i obyvatele v předproduktivním věku, alespoň zpomalily. Z hlediska dojížďky bylo u obou spádových regionů strategických zón sledováno, že v r. 2010 oproti r. 2000 došlo k růstu podílu dojížďky v rámci okresu a kraje na úkor podílu dojížďky v rámci obce, kdy tato změna může být přičítána mimo jiné (např. zvyšování počtu osobních automobilů usnadňující dojížďku do zaměstnání či vysoká míra nezaměstnanosti) i strategickým PZ, které se jako výsledek ekonomické suburbanizace vyskytují mimo obce s větším počtem obyvatel v produktivním věku, což vede k nutnosti za prací dojíždět. Vzdělanost v obou zónám přilehlých oblastech byla v meziročním srovnání r. 2010 s r. 2000 sice rostoucí, v obou strategických PZ je však požadována vzdělanost na nižší úrovni, proto dopad zón na vzdělanost shledán nebyl. Dále byla v oblasti obyvatelstva hodnocena naděje dožití, která se zvyšovala po celé vymezené období v obou spádových regionech, což může mimo zkvalitňování zdravotní péče v regionu ukazovat

i na zkvalitňování pracovního prostředí,

na čemž se pravděpodobně podílí i obě strategické PZ. Co se týče kriminality, tak u obou spádových regionů byl pozorován růst zjištěných trestných činů při rozšiřování výroby 120

v zóně, což vede k závěru, že je zde určitá příčinnost mezi růstem kriminality a vznikem nových pracovních míst v zóně, navíc ještě provázeného růstem salda migrace. K sociálním dopadům strategické PZ byl zahrnut i její vliv na životní prostředí, jelikož jeho kvalita bezesporu působí na kvalitu života společnosti. V rámci hodnocení působení PZ na životní prostředí byly zvoleny měrné emise za základní látky znečišťující ovzduší (tuhé látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý) a koeficient ekologické stability. V obou regionech docházelo v daném období ke snižování měrných emisí, což může být přičítáno útlumu těžkého průmyslu a hornictví v oblasti a snaze o přechod převážně na průmysl zpracovatelský, k němuž se zatím výrobou řadí i obě studované strategické PZ. Koeficient ekologické stability byl vypočítán speciálně pro obce Havraň a Mošnov. U obou obcí došlo jen k nepatrným změnám, takže se lze domnívat, že rozšiřování výstavby v zónách nemělo na koeficient zásadní vliv. Z výsledků pozorování provedených v diplomové práci vyplývá, že cíl určit socioekonomické dopady strategických PZ na rozvoj regionu byl splněn, kdy bylo zjištěno, že strategická zóna má dopad na sociální i ekonomickou oblast spádového regionu a dá se předpokládat, vzhledem k obsazenosti zón, která zatím není v obou případech úplná, že strategické PZ mají z hlediska dopadů potenciál ještě větší. Dle průzkumu vybraných oblastí bylo odhadnuto, na které socioekonomické sféry zóna dopady nemá a které ovlivňuje kladně či záporně. Kladně působí na socioekonomický rozvoj regionu v oblastech: a) zaměstnanosti skrze přispění ke stabilizaci trhu práce, b) investiční aktivity z hlediska růstu povolení ke stavbě bytových budov, c) zvyšování blahobytu, d) růstu příjmů rozpočtu obcí, na jejichž je strategická PZ území, e) prodlužování naděje dožití a f) zkvalitňování životního prostředí. Záporem je: a) pokles investiční aktivity z hlediska povolení ke stavbě u nebytových budov, b) prodloužení dojížďky do zaměstnání a c) růst kriminality. Socioekonomický rozvoj spádového regionu strategická PZ neovlivňuje co se týče: a) složení ekonomických subjektů, b) stárnutí populace a c) vzdělanosti. Dle výsledků diplomové práce nelze určit souvislost mezi rozvojem vybraných strategických zón a přilehlého regionu u stavu obyvatelstva.

121

Seznam zdrojů

AFSI EUROPE S.R.O. Zpráva auditora a účetní závěrka. 2010, 21 s. AFSI EUROPE S.R.O. Zpráva auditora a účetní závěrka. 2012, 15 s. AFSI, Advanced Filtration System Inc. AFSI slavnostně zahájí výrobu v novém závodu: Tisková zpráva. AFSI, Advanced Filtration System Inc. [online]. 2010 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.afsifilters.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id =46&Itemid=84&lang=cs ALEVEN MOST, a.s. Výroční zpráva. 2012, 22 s. BARCLAY, Gibbs Jones - DONALD, M. Manson. The Geography of Enterprise Zones: A Critical Analysis. Economic Geography, 1982, Vol. 58, No. 4, s. 329-342. BAŠTOVÁ, Magdalena - DOKOUPIL, Jaroslav. Negativní dopady přímých zahraničních investic na trh práce města Plzně. Geografie. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2010, roč. 115, č. 2, s. 188-206. BEHR OSTRAVA S.R.O. Výroční zpráva. 2007, 24 s. BEHR OSTRAVA S.R.O. Výroční zpráva. 2009, 24 s. BEHR OSTRAVA S.R.O. Výroční zpráva. 2011, 31 s. BEHR OSTRAVA S.R.O. Zpráva auditora a účetní závěrka. 2012, 24 s. BLAŽEK, Jiří - UHLÍŘ, David. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, 2002. 211 s. ISBN 80-246-0384-5. BLOMSTRÖM, M. - KOKKO, A. Regional integration and foreign direct investment. Stockholm: Stockholm School of Economics, 1997. BONDONIOVÁ, Daniele - ENGBERG, John. Enterprise zones and local employment: evidence from the states’ programs. Pittsburgh: Carnegie Mellon University, 1999, 35 s.. BONDONIOVÁ, Daniele. Evaluating the employment impact of business incentive programs in EU disadvantaged areas. A case from Northern Italy. In: Atti della XXIII Conferenza Italiana di Scienze regionali, Napoli. 2002, 28 s.. 122

BONDONIOVÁ, Daniele. Do Geographically-Targeted Development Incentives Revitalize Communities? Evidence from the State Enterprise Zone Programs. Pittsburgh, 2000. 110 s. Dizertační práce. Heinz School of Public Policy and Management, Carnegie Mellon University. BOSTIC, Raphael W. - PROHOFSKY, Allen C.. Enterprise zones and individual welfare: a case study of California. Journal of regional science, 2006, Vol. 46, No. 2, s. 175–203. BUSSO, M. - KLINE, P. Do Local Economic Development Programs Work? Evidence from the Federal Empowerment Zone Program. New Haven: Department of Economics Yale University, 2008, 59 s.. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Průmyslové zóny České republiky. Regionální Informační Servis [online]. 2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/prumyslove-zony?nazev= CROMODORA WHEELS S.PA. CROMODORA WHEELS [online]. 2013 [cit. 2013-1116]. Dostupné z: http://www.cromodorawheels.it/ CROMODORA WHEELS S.R.O. Výroční zpráva. 2009, 34 s. CROMODORA WHEELS S.R.O. Výroční zpráva. 2011, 31 s. CROMODORA WHEELS S.R.O. Zpráva auditora a účetní závěrka. 2012, 24 s. CZECHINVEST. Investiční pobídky. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2013c [cit. 2013-07-01]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/investicni-pobidky-nove CZECHINVEST. O CzechInvestu. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2013d [cit. 2013-06-18]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu CZECHINVEST. Slovníček pojmů. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2013b [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/slovnicek-pojmu CZECHINVEST. Strategické průmyslové zóny v České republice. První. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, 2011, 64 s. ISBN 978-80-86284-86-6. CZECHINVEST. Strategické průmyslové zóny. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2013a [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/strategicke-prumyslove-zony DAMBORSKÝ, Milan et al.. MasterCard česká centra rozvoje 2013 - Socioekonomický vývoj krajů, veřejné finance a místní poplatky. Praha: MasterCard Worldwide, 2013. 105 s. 123

DIVIŠOVÁ, Marie - FIALA, Tomáš - TOMANOVÁ, Jitka. Strategic industrial zone JOSEPH [online]. Most: Odbor rozvoje a dotací – oddělení územního plánu a rozvoje, 2012 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.pz-joseph.eu DVOŘÁČEK, Jiří et al. Společné a nadnárodní podniky. Praha: Oeconomica, 2006. 200 s. ISBN 80-245-1029-4. DZIEMBOWSKA-KOWALSKA, Jolanta - FUNCK, Rolf H.. Cultural activities as a location factor in European competition between regions: Concepts and some evidence. The Annals of Regional Science, 2000, Vol. 34, No. 1, s. 1-12. FREE ZONE OSTRAVA, a.s. FREE ZONE OSTRAVA [online]. 2012 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.freezone.cz/cs/ FREE ZONE OSTRAVA, A.S. Účetní závěrka, 2006, 12 s. FREE ZONE OSTRAVA, A.S. Účetní závěrka, 2007, 10 s. FREE ZONE OSTRAVA, A.S. Účetní závěrka, 2008, 13 s. FREE ZONE OSTRAVA, A.S. Výroční zpráva, 2009, 18 s. FREE ZONE OSTRAVA, A.S. Výroční zpráva, 2010, 17 s. FREE ZONE OSTRAVA, A.S. Výroční zpráva, 2011, 17 s. FREE ZONE OSTRAVA, A.S. Výroční zpráva, 2012, 17 s. GLOVEROVÁ, Glenda. Enterprise zones: Incentives are not attracting minority firms. The Review of Black Political Economy, 1993, Vol. 22, No.1, s.73-99. GREENBAUM, Robert T. - BONDONIOVÁ, Daniele. Losing Focus: A Comparative Evaluation Of Spatially Targeted Economic Revitalization Programmes in the US and the EU. Regional Studies, 2004, Vol. 38, No. 3, s. 319 - 334. GREENBAUM, Robert T. - ENGBERG, John B.. The Impact of State Enterprise Zones on Urban Manufacturing Establishments. Journal of Policy Analysis and Management, 2004, Vol. 23, No. 2, s. 315-339. HB REAVIS GROUP CZ, S.R.O. Účetní závěrka, 2007, 12 s. HB REAVIS GROUP CZ, S.R.O. Účetní závěrka, 2008, 21 s. HB REAVIS GROUP CZ, S.R.O. Účetní závěrka, 2009, 21 s.

124

HB REAVIS GROUP CZ, S.R.O. Účetní závěrka, 2011, 17 s. HB REAVIS HOLDING S.Á.R.L. HB REAVIS: REAL ESTATE [online]. 2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: http://www.hbreavis.com/sk HEBERT Scott et al.. Interim Assessment of theEmpowerment Zones and Enterprise Communities(EZ/EC) Program: A Progress Report. US Department of Housing and Urban Development, Office of Policy Development and Research, 2001, 219 s.. HIRASUNA, Don - MICHAEL, Joel. Enterprise Zones: A Review of the Economic Theory and Empirical Evidence. Minnesota: Research Department, Minnesota House of Representatives, 2005, 19 s.. HLAVÁČEK, Petr. Průmyslové zóny a nezaměstnanost. In: V. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách: „Faktory efektivnosti rozvoje regionů ČR“. Brno: Masarykova univerzita, 2002, s. 19-24. ISBN 80-210-3008-9. HYUNDAI. HYUNDAI: Motor Manufacturing Czech [online]. 2013 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: www.hyundai-motor.cz KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava - MATES, Pavel - WOKOUN, René et al.. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Páté. Plzeň: Aleš Čeněk s. r. o., 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4. KOGEL-SMUCKEROVÁ, Sarah. Zoning Out: State Enterprise Zones' Impact on Sprawl, Job Creation, and Environment. Boston College Environmental Affairs Law Review, 2008, Vol. 35, No. 1, s. 111 - 140. KOUTSKÝ, Jaroslav - SLACH, Ondřej. Vybrané teoretické aspekty restrukturalizace starých průmyslových regionů (s důrazem na stimulaci inovačního potenciálu). In: X. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 27 - 36. ISBN 978-80-210-4325-1. KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V OSTRAVĚ. Okresy. In: Český statistický úřad. [online]. 2012b [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/okresy KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V OSTRAVĚ. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2012. Ostrava: Český statistický úřad, 2012a, 232 s. ISBN 978-80-250-2269-6. KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V ÚSTÍ NAD LABEM. Okresy. In: Český statistický úřad [online]. 2012b [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/okresy KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V ÚSTÍ NAD LABEM. Statistická ročenka Ústeckého kraje 2012. Ústí nad Labem: Český statistický úřad, 2012a, 240 s. ISBN 978-80-250-2261-0.

125

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Odvětvový profil kraje. In: Moravskoslezský kraj [online]. 2013 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html KUNC, Josef - TONEV, Petr - KLAPKA, Pavel. Nová průmyslová zóna v Brně brownfields nebo greenfields?. In: XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 278-286. ISBN 978-80-210-4625-2. KUNC, Josef - TONEV, Petr. Funkční a prostorová diferenciace brownfields – příklad města Brna. Regionální studia, 2008, č. 1, s. 30 - 37. MAGISTRÁT MĚSTA OSTRAVY. Průmyslové zóny. Ostrava!!! Statutární město Ostrava: oficiální portál města [online]. 2013 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/prumyslovezony/prumyslove-zony MAHLE GmbH. MAHLE [online]. 2013 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.mahle.com/MAHLE/en/Home_EN MACHÁČEK, Jaroslav - TOTH, Petr - WOKOUN, René. Regionální a municipální ekonomie. Praha: Oeconomica, 2011. 200 s. ISBN 978-80-245-1836-7. MARKUSENOVÁ, Ann. Sticky Places in Slippery Space: A Typology of Industrial Districts. Economic Geography, 1996, Vol. 72, No. 3, s. 293-313. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Pravidla Programu na podporu rozvoje průmyslových zón [online]. 2005a, 47 s. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument862.html MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury: Pravidla programu. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2005b, 32 s. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Analýzy vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky. Praha, 2004, 20 s. MOORE, William S.. Enterprise zones, firm attraction and retention: A study of the California enterprise zone program. Public Finance and Management, 2003, Vol. 3, No. 3, s. 376-392. MOORE, William S.. Essay 1: Economic Theory and Enterprise Zones. The economic effects of enterprise zone programs on local labor markets: Two essays. Syracuse, 2001. s.1 - 79. Dizertační práce. Maxwell school of Citizenship and Public Affairs of Syracuse University. NEMAK CZECH REPUBLIC S. R. O. NEMAK CZECH REPUBLIC [online]. 2008 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.nemak.com/czech_rep_cz.html 126

NEMAK CZECH REPUBLIC, S.R.O. Výroční zpráva. 2004, 25 s. NEMAK CZECH REPUBLIC, S.R.O. Výroční zpráva. 2006, 10 s. NEMAK CZECH REPUBLIC, S.R.O. Výroční zpráva. 2007, 30 s. NEMAK CZECH REPUBLIC, S.R.O. Výroční zpráva. 2012, 21 s. NEMAK CZECH REPUBLIC, S.R.O. Zpráva nezávislého auditora a účetní závěrka. 2008, 23 s. NEMAK CZECH REPUBLIC, S.R.O. Zpráva nezávislého auditora a účetní závěrka. 2010, 25 s. NEUMARK, D. - KOLKO, J.. Do enterprise zones create jobs? Evidence from California’s enterprise zone program. Journal of Urban Economics, 2010, 19 s.. OECD. Foreign Direct Investment Glossary. In: OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment. Fourth. OECD Publishing, 2008, s. 227-243. ISBN 978-92-64-04573-6 PETERS, Allan - FISHER, Peter. State Enterprise Zone Programs: Have They Worked?. Kalamazoo, MI, USA: W. E. Upjohn Institute for Employment Research, 2002, 359 s. ISBN 9781417524433. PLAKOR CZECH S.R.O. PLAKOR CZECH [online]. 2013 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.plakor.cz/historie.html PLAKOR CZECH S.R.O. Účetní závěrka. 2008, 13 s. PLAKOR CZECH S.R.O. Zpráva auditora a účetní závěrka. 2007, 15 s. POCHTIOLOVÁ, Sylvie. Vliv státu na rozvoj průmyslových zón. In: Ústav územního rozvoje. Město, region a velké průmyslové zóny: Sborník ze semináře AUÚP. První. Brno: Ústav územního rozvoje, 2010, s. 21-23. ISBN 978-80-87318-08-9. RAI MOST S.R.O. Výroční zpráva. 2010, 44 s. RAI MOST S.R.O. Výroční zpráva. 2012, 44 s. RAUCH, James E.. Does History Matter Only When It Matters Little? The Case of CityIndustry Location. The Quarterly Journal of Economics, 1993, Vol. 108, No. 3, s. 843-867. RECTICEL INTERIORS CZ S.R.O. RECTICEL Automotive: RAI MOST s.r.o. [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.recticel.cz/Most

127

ROMANELLI, Elaine a Olga M. KHESSINA. Regional Industrial Identity: Cluster Configurations and Economic Development. Organization Science, Vol. 16, No. 4, Frontiers of Organization Science, Part 1 of 2, 2005, s. 344 -358. RUBIN, Barry M. - WILDEROVÁ, Margaret G.. Rhetoric versus reality: A review of studies on state enterprise zone programs. Journal of the American Planning Association, 1996, Vol. 62. No. 4, s. 473-491. RYDVALOVÁ, Petra - ŽIŽKA, Miroslav. Ekonomické souvislosti revitalizace brownfields. Politická ekonomie, 2006, č. 5., s. 632 - 645. SCHWARZ, Jiří et al.. Analýza investičních pobídek v České republice. Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, 2007, 81 s.. SPĚVÁČEK, Vojtěch et al. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: LINDE nakladatelství s. r. o., 2002, 525 s. ISBN 80-86131-32-7. SPZ TRIANGLE, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE. Triangle: Průmyslová zóna [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.industrialzonetriangle.com/cs STARCAM, S.R.O. Výroční zpráva. 2010, 42 s. STARCAM, S.R.O. Výroční zpráva. 2012, 39 s. STARCAM, S.R.O. Zpráva auditora a účetní závěrka. 2006, 22 s. STARCAM, S.R.O. Zpráva auditora a účetní závěrka. 2008, 22 s. SVOBODOVÁ, Hana - HOFMANN, Eduard - VĚŽNÍK, Antonín. Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky. První. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 163 s. ISBN 978-80-210-6229-0. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/skripta/SE_geografie_CR.pdf SÝKORA, Luděk. Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis. 2003, Vol. 39, No. 2, s. 55 - 71. TOUŠEK, Václav et al. Česká republika: Portréty krajů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 136 s. ISBN 80-239-6305-8. TOUŠEK, Václav et al. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. TURNER, Robert C. - CASSELL, Mark K.. When Do States Pursue Targeted Economic Development Policies? The Adoption and Expansion of State Enterprise Zone Programs. Social Science Quarterly, 2007, Vol. 88, No. 1, s. 86 - 103.

128

WOKOUN, René - DAMBORSKÝ, Milan. Lokalizační faktory malého a středního podnikání v podmínkách ekonomiky ČR. In: E+ M Ekonomie a management. 2010, č. 2, s. 32-43. WOKOUN, René et al. Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj. První. Praha: Oeconomica, 2010, 203 s. ISBN 978-80-245-1736-0. WOKOUN, René et al. Regionální rozvoj a jeho management v České republice. První. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007, 244 s. ISBN 978-80-245-1301-0. WOKOUN, René et al. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 474 s. ISBN 978-80-7380-304-9. Zákon č. 72/2000 Sb. ze dne 24. února 2000, o investičních pobídkách a o změně některých zákonů ZAMRAZILOVÁ, Eva. Přímé zahraniční investice v české ekonomice: rizika duality a role trhu práce. Politická ekonomie. 2007, č. 5, s. 579-602. ŽELEZNIČNÍ CARGO MOŠNOV S.R.O. Účetní závěrka, 2012, 20 s.

129

Další zdroje: http://www.afsifilters.cz/ www.czechinvest.org/ www.czso.cz www.epusa.cz www.ISPV.cz www.kr-moravskoslezsky.cz www.kr-ustecky.cz www.mapy.cz www.mpo.cz www.mpsv.cz http://nahlizenidokn.cuzk.cz https://or.justice.cz http://www.ouhavran.cz www.rozpocetobce.cz http://www.starcam.cz/cz/

130

Seznam grafů Graf 1: Meziroční změny ve výši pracovní síly v zóně Most-Joseph v letech 2003 - 2012

51

Graf 2: Vývoj zaměstnanosti, spádový region PZ Joseph, 2001 - 2011

59

Graf 3: Vývoj počtu ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců, spádový region PZ Joseph, 2001 - 2011 Graf 4: Počet vydaných stavebních povolení, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2011

61 62

Graf 5: Počet evidovaných osobních automobilů na 1 tis. obyvatel, spádový region PZ Joseph, 2001 - 2011

64

Graf 6: Vývoj daně z nemovitosti v obci Havraň, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2012

65

Graf 7: Změny ve stavu obyvatelstva a saldu migrace, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2012

67

Graf 8: Vývoj počtu obyvatel v obci Havraň (2000 - 2012)

68

Graf 9: Index stáří, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2012

69

Graf 10: Naděje dožití mužů a žen, spádový region PZ Joseph, 1996 - 2012

71

Graf 11: Zjištěné trestné činy na 1 tis. obyvatel, spádový region PZ Joseph, 2000 - 2011 Graf 12: Měrné emise za REZZO 1-3, spádový region PZ Joseph, 1999 - 2011

72 73

Graf 13: Změny hodnot koeficientu ekologické stability obce Havraň v letech 2001 - 2011

74

Graf 14: Počet zaměstnanců v zóně Mošnov v letech 2007, 2008 a 2011

90

Graf 15: Vývoj zaměstnanosti, spádový region PZ Mošnov, 2001 - 2011

97

Graf 16: Složení ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců, spádový region PZ Mošnov, 2001 - 2011 Graf 17: Vydaná stavební povolení, spádový region PZ Mošnov, 2000 - 2011

131

98 100

Graf 18: Evidované osobní automobily na 1 tis. obyvatel, spádový region PZ Mošnov, 2001 - 2011 Graf 19: Vývoj daní z nemovitosti získaných obcí Mošnov v letech 2000 - 2012

101 102

Graf 20: Změny ve stavu obyvatel a saldu migrace, spádový region PZ Mošnov, 2000 - 2012

104

Graf 21: Počet obyvatel v obci Mošnov v letech 2000 - 2012

105

Graf 22: Index stáří, spádový region PZ Mošnov, 2000 - 2012

106

Graf 23: Naděje dožití mužů a žen, spádový region PZ Mošnov, 1996-2012

109

Graf 24: Zjištěné trestné činy na 1 tis. obyvatel, spádový region PZ Mošnov, 2000 - 2011 Graf 25: Měrné emise za REZZO 1-3, spádový region PZ Mošnov, 1999 - 2010

110 111

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet pracovních míst a průměrné hrubé měsíční mzdy v PZ Most-Joseph v r. 2012

51

Tabulka 2: Obyvatelstvo dle cíle dojížďky do zaměstnání, srovnání let 2000/2010, spádový region PZ Joseph

69

Tabulka 3: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání ve srovnání let 2000 a 2010, spádový region PZ Joseph

70

Tabulka 4: Počet pracovních míst a průměrné hrubé měsíční mzdy v PZ Ostrava-Mošnov v r. 2011

89

Tabulka 5: Změny cíle dojížďky obyvatel do zaměstnání, spádový region PZ Mošnov, srovnání let 2000 a 2010

107

Tabulka 6: Počet obyvatel dle nejvyššího ukončeného vzdělání, spádový region PZ Mošnov, srovnání let 2000 a 2010

132

108

Seznam obrázků Obrázek 1: Strategické průmyslové zóny v ČR

23

Obrázek 2: Marshallovský industriální distrikt

24

Obrázek 3: Hub-and-spoke district (paprskovitý distrikt)

25

Obrázek 4: Satellite industrial platforms (satelitní industriální platformy)

26

Obrázek 5: Administrativní členění Ústeckého kraje

44

Obrázek 6: Administrativní členění Moravskoslezského kraje

80

133

Přílohy

Příloha 1: Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel stěhováním podle obcí Ústeckého kraje (průměr let 2007-2011)

Zdroj: ČSÚ

Příloha 2: Míra nezaměstnanosti podle obcí v Ústeckém kraji k 31. 12. 2011

Zdroj: ČSÚ

134

Příloha 3: Obyvatelstvo v obcích s 2 000 a více obyvateli k 31. 12. 2011

Zdroj: ČSÚ

Příloha 4: Měrné emise tuhých látek v roce 2010

Zdroj: ČSÚ

135

Příloha 5: Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011

Zdroj: ČSÚ

Příloha 6: Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo k 31. 12. 2011

Zdroj: ČSÚ

136

Příloha 7: Hrubý domácí produkt a struktura hrubé přidané hodnoty v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

Příloha 8: Zjištěné trestné činy v roce 2011

Zdroj: ČSÚ

137

Příloha 9: Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním podle sčítání lidu, domů a bytů k 26. 3. 2011

Zdroj: ČSÚ

Příloha 10: Přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (průměr let 2007 - 2011)

Zdroj: ČSÚ

138

Příloha 11: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

Zdroj: ČHMÚ Příloha 12: Mapa PZ podpořených agenturou CzechInvest od roku 1998 (stav k roku 2009) 24

Zdroj: CzechInvest

24

1 Klášterec nad Ohří 2 Žatec (2) 3 Podbořany (2) 4 Kadaň 5 Chomutov (2) 6 Most 7 Bílina 8 Teplice 9 Přestanov 10 Rumburk 11 Liberec 12 Ústí nad Labem 13 Lovosice (2) 14 Slaný 15 Louny 16 Kladno 17 Unhošť 18 Tuchlovice 19 Zdice 20 Žebrák 21 Plzeň (2) 22 Úherce 23 Stod 24 Blatná 25 Písek 26 Prachatice 27 Kamenice nad Lipou 28 Jihlava 29 Pelhřimov 30 Havlíčkův Brod 31 Zruč nad Sázavou 32 Velim 33 Kolín 34 Kutná Hora 35 Chrudim 36 Pardubice 37 Hradec Králové 38 Jičín (2) 39 Vrchlabí 40 Kvasiny 41 Svitavy 42 Ždírec nad Doubravou (2) 43 Žďár nad S. 44 Velké Meziříčí 45 Třebíč 46 Znojmo 47 Mikulov 48 Brno (2) 49 Kuřim 50 Bystřice nad Pernštejnem 51 Moravská Třebová 52 Blansko 53 Vyškov (2) 54 Hodonín 55 Staré Město 56 Brankovice 57 Prostějov 58 Litovel 59 Uničov 60 Šumperk 61 Krnov 62 Olomouc (3) 63 Hranice 64 Valašské Meziříčí 65 Zlín 66 Vsetín 67 Kopřivnice 68 Třinec 69 Frýdek-Místek (2) 70 Třanovice 71 Paskov 72 Český Těšín 73 Karviná 74 Ostrava (3) 75 Mošnov 76 Hrádek nad Nisou 77 Domažlice 78 Český Krumlov 79 Nošovice 80 Pohořelice 81 Velká Bystřice 82 Holešov 83 Mladá Boleslav 84 Nymburk 85 Zlatníky 86 Trutnov 87 Velká Bíteš

139

Příloha 13: Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel stěhováním podle obcí Moravskoslezského kraje (průměr let 2007-2011)

Zdroj: ČSÚ

Příloha 14: Míra nezaměstnanosti podle obcí v Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2011

Zdroj: ČSÚ

140