Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Katedra ekonomiky
Bakalářská práce
Mikroekonomické dopady mezinárodního terorismu
Vypracoval: Daniela Kitnerová Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. České Budějovice 2015
Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s §47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to - v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných ekonomickou fakultou - elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Protivíně dne 8. dubna 2015
……………………………….. Daniela Kitnerová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Jaroslavovi Šetkovi, Ph.D. za jeho odborné vedení, trpělivý přístup a cenné rady, kterých jsem využila při zpracování
této
bakalářské
práce.
Obsah 1. ÚVOD .......................................................................................................................... 3 2. TERORISMUS A JEHO VYMEZENÍ ...................................................................... 5 3. POJIŠŤOVNY........................................................................................................... 10 3.1 LLOYD´S ............................................................................................................................. 12 3.2 MÜNCHENER RÜCK ........................................................................................................... 13 3.3 SWISS RE............................................................................................................................ 14 3.4 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 14
4. DOPRAVA ................................................................................................................ 16 5. LETECKÉ SPOLEČNOSTI .................................................................................... 17 5.1 BRITISH AIRWAYS .............................................................................................................. 17 5.1.1 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 19 5.2 UNITED AIRLINES ............................................................................................................... 20 5.3 DELTA AIRLINES ................................................................................................................. 22 5.4 NORTHWEST AIRLINES ...................................................................................................... 24 5.5 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 26
6. ZBROJNÍ PRŮMYSL .............................................................................................. 27 6.1 LOCKHEED MARTIN ........................................................................................................... 28 6.1.1 HOSPODAŘENÍ............................................................................................................ 29 6.2 BOEING .............................................................................................................................. 30 6.3 RAYTHEON......................................................................................................................... 34 6.3.1 HOSPODAŘENÍ............................................................................................................ 35 6.4 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 37
7. CESTOVNÍ RUCH ................................................................................................... 39 7.1 MANDALAY RESORT GROUP ............................................................................................. 40 7.2 HILTON HOTELS CORPORATION ........................................................................................ 42
8. MÉDIA ....................................................................................................................... 46 8.1 CNN ................................................................................................................................... 47 8.2 AOL – TIME WARNER ........................................................................................................ 48 8.3 WASHINGTON POST COMPANY ........................................................................................ 49 8.4 REKLAMA ........................................................................................................................... 50 8.5 FILM ................................................................................................................................... 51
1
8.6 HUDBA............................................................................................................................... 51 8.7 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 52
9. ZÁVĚR....................................................................................................................... 53 10. SUMMARY ............................................................................................................. 55 11. CITOVANÁ LITERATURA ................................................................................... 57
2
1. ÚVOD Problematika terorismu a jeho dopady na obyvatelstvo, ale i ekonomiku jsou vážným problémem současnosti, který si zasluhuje věnovat pozornost, neboť terorismus se stává v 21. století stále rozšířenějším jevem. Terorismus každým rokem způsobí na celém světě množství škod, ať již v podobě ztrát na lidských životech, zničeného majetku, ale také v podobě mnoha nepřímých dopadů na ekonomiku. Ty se projevují po delší době po teroristickém útoku a dosahují zpravidla větších částek. Velký teroristický útok jako 11. září 2001 potom ovlivní ekonomiky na celém světě. Proto jsem si také zvolila pro svou bakalářskou práci téma „Mikroekonomické dopady mezinárodního terorismu“. Teroristický útok z 11. září 2001 je spojován s teroristickou organizací AlKáida, při kterém devatenáct mužů uneslo čtyři letadla společnosti American Airlines a United Airlines. Dvě z nich narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Třetí letadlo narazilo do Pentagonu v hlavním městě Spojených států amerických, čtvrté letadlo se zřítilo v oblasti Pensylvánie. Při útocích zemřelo cca tři tisíce osob včetně únosců a teroristický útok měl řadu dopadů, jak politických, ekonomických, bezpečnostních atd. Ve své bakalářské práci se budu věnovat mikroekonomickým dopadům teroristického útoku na jednotlivé společnosti, a jak se teroristický útok promítl do jejich hospodaření, ať již v kladném směru, či v záporném směru. Nejprve se krátce zmíním obecně o terorismu jako problému dnešní doby, vymezení pojmu terorismus a dále se již budu věnovat jednotlivým odvětvím ekonomiky, jichž se teroristický útok dotknul a podrobněji pak společnostem, které budou představovat zástupce, reprezentující dané odvětví ekonomiky, ve kterém se projevily dopady teroristického útoku. Podrobněji analyzuji hospodaření pojišťoven (pojišťovny Lloyd´s a zajišťovny Swiss Re), leteckých společností (letecké společnosti British Airways, United Airlines, Delta Airlines, Northwest Airlines), zbrojního průmyslu (zbrojní společnosti Lockheed Martin, Boeing, Raytheon), cestovního ruchu (společnosti Mandalay Resort Group, Hilton Hotels Corporation) a také médií (společnosti CNN, AOL – Time Warner, Washington Post Company). Materiály pro svou práci čerpám především z výročních zpráv jednotlivých společností za sledované roky po teroristickém útoku, neboť pouze minimum materiálů lze
3
čerpat z literatury, minimum knih obsahuje konkrétní fakta o dopadu na konkrétní společnosti ať již v českém či anglickém jazyce.
4
2. TERORISMUS A JEHO VYMEZENÍ Zájem o výzkum terorismu se začal poprvé výrazněji projevovat v sedmdesátých letech dvacátého století, což souviselo se skutečnou expanzí tohoto jevu. Výrazným impulsem se pak stal teroristický útok z 11. září 2001. Výzkum terorismu je v současnosti chápán jako výzkum multidisciplinární. Zabývají se jím různé společenské vědy, např. politologie, historie, sociologie, psychologie, ekonomie, atd., různá areálová studia či vojenská, strategická a bezpečnostní studia. Terorismus se vyskytuje také v řadě různých forem, proto je velmi problematické ho podrobněji definovat. Pojem terorismus se poprvé objevil v období Velké francouzské revoluce mezi lety 1793-1794 a označoval systém k prosazení pořádku po předchozích letech nepokojů a povstání.
1
V průběhu staletí několikrát pozměnil svůj
obsah. Terorismus se vyskytuje také v řadě různých forem, proto je velmi problematické ho podrobněji definovat. Jistou pomocí nám může být etymologický výklad slova. Latinské substantivum „terror“ znamená strach, hrůza, zděšení, bázeň; verbum „terreo“ znamená třást se, strašit, nahánět strach. Základní vlastností terorismu je tedy šíření strachu.2 Existuje mnoho definicí terorismu, tento pojem však nelze zatím univerzálně a nezpochybnitelně popsat.3 Pro naše potřeby budeme užívat tuto definici: „terorismus je použití agresivního a excesivního násilí (anebo hrozba použitím takového násilí), které je naplánováno s dominantním účelem vyslat vážné zastrašující poselství zřetelně většímu počtu lidí (cílovému publiku) než pouze těm, kteří jsou primárními násilnými akty nebo hrozbami bezprostředně poškozeni.“ 4 Terorismus bývá často řazen do oblasti kriminality, nejčastěji do oblasti násilné kriminality.5 Pojmem kriminalita zde myslíme: „souhrn zločinů, resp. provinění se proti (trestně)právním normám. Tyto normy stanovuje společnost ve formě státu (v našem právním prostoru ve formě zákonů).“6 Terorismus bývá také spojován s organizovaným zločinem či organizovanou kriminalitou, někdy bývá dokonce považován za její sou1 2 3 4 5 6
Hoffman, B. (2006). Inside terrorism. New York: Columbia University Press Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Čejka, M. (2007). Encyklopedie blízkovýchodního terorismu. Brno: Barrister & Principal Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Novotný, O., Zapletal J. (2008). Kriminologie. Praha 3: Wolters Kluwer Novotný, O., Zapletal J. (2008). Kriminologie. Praha 3: Wolters Kluwer.
5
část, což nemusí být vždy pravdivé. Zcela jistě však dochází k propojení terorismu s organizovaným zločinem. K interakci pak dochází v následujících oblastech: 1) Teroristé mohou pomáhat skupinám organizovaného zločinu, a naopak skupiny organizovaného zločinu mohou pomáhat teroristům. 2) Teroristé mohou být zákazníky skupin organizovaného zločinu a skupiny organizovaného zločinu mohou být zákazníky teroristů.7 Ovšem jakýkoli výzkum tohoto propojení je velice složitý, což souvisí především s nemožností získat seriózní informace. Poslední dobou se vzhledem k mnoha probíhajícím válečným konfliktům stírá rozdíl mezi terorismem, guerillou a válkou v tradičním pojetí. K narušení této hranice přispívá činnost nejrůznějších masmédií. Nahlédneme-li do Slovníku spisovné češtiny (SSČ), zjistíme, že definuje slovo válka jako: „ 1. stav nepřátelství projevující se organizovaným, ozbrojeným bojem mezi dvěma nebo více státy, národy, popř. (i uvnitř státu) mezi společenskými třídami, skupinami ap.; 2. takový boj vedený nevojenskými prostředky; 3. svár, rozepře, boj“8 Terorismus jako: „způsob vlády vymáhající terorem poslušnost; hrůzovláda, krutovláda, despotismus“9 Guerilla: „1. drobná lidová válka, vedená malými oddíly, zvl. partyzánskými, zprav. v obsazeném území; 2. malý vojenský oddíl partyzánský“10 Nastínili jsme si tedy rozdíly mezi jednotlivými pojmy, které bývají často zaměňovány či směšovány. Co mají společného? Jak fungují? 1. „Teror jako neoddělitelná součást ozbrojeného konfliktu. Jakýkoliv ozbrojený konflikt v sobě obsahuje určité formy terorizace (zastrašování) obyvatel i protivníka, což je obecně spojeno s užitím zbraní a může to být i zamýšlenou
7 Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. 8 Slovník spisovného jazyka českého (2011). Heslo: válka [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:
. 9 Slovník spisovného jazyka českého (2011). Heslo: terorismus [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:. 10 Slovník spisovného jazyka českého (2011). Heslo: guerilla [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:.
6
součástí strategie (...).“11 2. „Terorismus jako doplňující prvek strategie či taktiky ve válkách i v dalších ozbrojených konfliktech.“12 Problémem podobného charakteru je směšování a překrývání pojmů terorismus a islamismus. Terorismem bývá často mylně označován pouze islamismus a jeho spojenci. Problematický je tak i koncept „války proti terorismu“, protože se nebojuje vůči terorismu (tak jak jsme jej definovali výše), ale spíše proti islamistickému hnutí. 13 Vymezení typologie terorismu, která by byla co nejsmysluplnější a zaváděla nějaká obecně platná pravidla, přináší podobné obtíže jako definování samotného pojmu terorismus. Typologií terorismu bylo vypracováno velké množství podle různých kritérií - „ideová motivace, způsob či místo provedení aktu, geografická oblast působení, apod.“14 Podle širší ideové motivace rozlišujeme: 1. ultralevicový terorismus, 2. ultrapravicový terorismus, 3. etnický a teritoriální terorismus, 4. náboženský terorismus, 5. ekologický, 6. kriminální, 7. psychopatologický, 8. “single-issue” 9. další varianty terorismu 15 Terorismus můžeme dále rozdělit: 1. subverzivní terorismus (tj. terorismus zdola, proti držitelům moci) 2. represivní terorismus (tj. terorismus shora, od držitelů moci)16 Další typologie zabývající se rozčleněním terorismu je podle charakteru aktéra: 1. státní terorismus 2. nestátní terorismus17
Přičemž musíme mít na mysli, že tyto jednotlivé typologie se mohou různými způsoby prolínat. Další poměrně častou typologií vztahující se k území státu je rozdělení terorismu: 11 12 13 14 15 16 17
Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií.
7
1. domácí terorismus – má vazby k teritoriu určitého státu 2.
mezinárodní terorismus
Toto tradiční pojetí vymezuje dále tři dimenze mezinárodního terorismu: 1. nadnárodní spolupráce národních teroristických skupin 2. útoky subverzivních teroristů vůči státu v cizině 3. státní podpora a financování subverzivních teroristů působících proti jiným zemím 18
Užití této typologie je velice časté, zejména v bezpečnostně-politických dokumentech řady států19 a mezinárodních organizací. Terorismus lze dále rozdělit například podle rozsahu teroristických aktivit na 1. mikroterorismus, 2. mezoterorismus, 3. makroterorismus. Podle počtu teroristů se užívá dělení na skupinový a individuální terorismus. Podle geografické oblasti působení lze vymezit např. latinskoamerický terorismus, blízkovýchodní či kavkazský apod. Podle působení terorismu v oborech lidské činnosti je možné jej dále dělit: dopravní terorismus, ekoterorismus či energoterorismus atd. Poměrně časté, avšak nepřesné je dělení terorismu: tradiční a nový.20 Terorismus nejen, že svým šířením strachu výrazně pozměňuje subjektivní vnímání bezpečnosti, ale je chápán jako objektivní bezpečnostní hrozba. Bývá řazen mezi tzv. nové bezpečnostní hrozby. Terorismus má širokou škálu důsledků. Zmíníme zde pro názornost důsledky teroristického útoku zbraněmi hromadného ničení podle Petera Chalka: 1) kontaminace a kolaps důležité infrastruktury 2) panika 3) ekonomické škody 18 Waldmann, P. (2005). Terrorismus Provokation der Macht. Hamburg: Murmann 19 Trestní zákoník ČR, § 311, Teroristický útok: (1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla, a) provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví, b) zmocní se rukojmí nebo provede únos, 20 Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií.
8
4) ztráta strategické pozice 5) sociálně psychologické škody a ztráta základní demokratické identity 21 Dalším důsledkem terorismu může být tlak veřejnosti na efektivní protiteroristickou politiku.
21 Chalk, P. (2000). Non-Military Security and Global Order: The Impact of Extremism, Violence and Chaos on National and International Security. New York: St. Martin's Press
9
3. POJIŠŤOVNY Pojišťovna je finanční instituce, která pojišťuje, tj. na základě smlouvy o pojištění (pojistné smlouvy) s pojišťujícím subjektem (pojistníkem) a placení pojistného finančně kryje pojištěná rizika pojištěného subjektu (pojištěnce), tj. proplácí v případě škodní události (pojistné události) pojištěnému subjektu (pojištěnci) náhradu škody nebo její určenou část.22 Zajišťovna je právnická osoba, která přebírá na základě smlouvy jistou část rizik pojištění pojišťoven a zajišťoven. Tento typ pojištění sjednávají pojišťovny pro určitá pojištění nebo pro celé portfolio pojištění, většinou formou podílové spoluúčasti na pojistném i škodách. 23 Jde tedy o jakési pojišťovny pojišťoven. Samozřejmě, že jedna pojišťovna nevyužívá služeb jen jedné zajišťovny. Pojišťovny se nechávají zajišťovat u více institucí. Rozkládají tím riziko toho, že by některá ze zajišťoven přestala plnit.24 Právě světové pojišťovny a zajišťovny musely uhradit škody na majetku, životní pojistky, náhrady z přerušení provozů společností. „Celosvětově jsou nejvýrazněji postiženy pojišťovny a jejich zajistitelé, kteří stojí tváří v tvář pravděpodobně nejvyšším ztrátám v historii“ říká David Marek, analytik společnosti Patria Finance. Ihned po teroristickém útoku v září 2001 odhadovali analytici náklady na tuto pojistnou událost až k 20 miliardám dolarů a očekávali, že se tak stane teroristický útok ze září 2001 nejdražší pojistnou událostí na světě. Odhadované ztráty, jak je uvedla agentura Reuters, byly pro největší světovou pojišťovnu Lloyd´s dle analytiků kolem 439 milionů dolarů, odhadované náklady pro největší světovou zajišťovací skupinu Swiss Re asi 720 milionů dolarů a pro německou Munich Re přibližně 906 milionů dolarů. Očekávalo se, že společnosti mají dostatečné
22 Pojišťovny (2015). Pojišťovna [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 23 Nejedlý, M. (2001). World Trade Center – pohroma pro pojišťovny [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: 24 Investia.cz (2011). Jak fungují zajišťovny? [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:
10
rezervy pro tyto ztráty a neměly by zkrachovat, ale že se teroristický útok projeví v jejich hospodářských výsledcích. Několik měsíců po teroristickém útoku na Spojené státy se očekávalo, že se pojišťovny a zajišťovny vrátí do běžného chodu. Byly uhrazeny škody, které se odhadovaly až na 60 miliard dolarů, ale došlo také k značnému růstu pojistných sazeb. Růst se týkal nejen pojišťovacích cen na trhu ve Spojených státech, ale prostoupil i trhy na celém světě. Rostly sazby majetkového i životního pojištění. „ Za takové situace není vyloučeno, že se pojišťovny pokusí vylepšit si své hospodaření alespoň dočasným zvýšením sazeb pojistného. Této situaci nahrává také obecné vnímání vyššího rizika podobných událostí“ říká David Marek, analytik společnosti Patria Finance. Z tohoto důvodu pojišťovnám a zajišťovacím společnostem přibyly výnosy. Rostla také poptávka po životním pojištění, takže i životní pojišťovny např. Metlife a Providental Financie měly dobré vyhlídky vrátit se v nejbližším období k ziskům. Očekávalo se, že jakmile pojišťovnictví přejde do růstové fáze, začnou přicházet i noví investoři s novým kapitálem. V nejhorší situaci však byly malé pojišťovny a zajišťovny, které se specializovaly na letecký průmysl a na pojištění katastrof. Po roce od teroristického útoku 2001 oznámili ekonomové, že škody způsobené teroristickým útokem by mohly být dlouhodobě vyšší, než se ihned po útoku očekávalo. Všechny tyto okolnosti se samozřejmě odrazily i v obchodu s akciemi. Pojišťovny a zajišťovací společnosti také kromě škod, které musely uhradit, prodělaly další miliardy kvůli propadu cen akcií. „Například právě akcie, jež držela pojišťovna Allianz, ztratily v kritických dnech na své hodnotě více než 4 miliardy dolarů.“ řekla Rita Lanschová v Düsseldorfu v roce 2002. Pojišťovny se snažily vyrovnat ztrátu, která jim vznikla, a proto ceny některých produktů u pojišťoven stouply po roce 2001 ve skutečnosti až o 200 % a některé rizikové aktivity nechtěly pojišťovny vůbec pojistit. Celkové ztráty pojišťoven po 11. září 2001 byly jeden a půl krát větší než při největší katastrofě (hurikán Andrew). Ztráty:
- přerušení provozu – 11 miliard dolarů - majetek – 9,6 miliard dolarů 11
- odpovědnost – 7,5 miliardy dolarů - náhrada pracovníků – 1,8 miliardy dolarů - ostatní – 2,5 miliardy dolarů
Pojišťovny s největšími ztrátami byly Berkshire Hathaway, Lloyd´s, Swiss Re a Munich Re. 25
Podrobněji se zaměřím, jak se teroristický útok 11. září 2001 promítl do hospodaření pojišťovny Lloyd´s a zajišťovny Swiss Re a jaký dopad měl na jejich hospodaření a zda teroristický útok byl pro obě společnosti ztrátou či ziskem. 3.1 LLOYD´S Pojišťovna Lloyd´s z Londýna poskytuje odborné pojišťovací služby podnikům ve více než 120 zemích světa. Je druhou největší světovou komerční pojišťovnou a šestým největším zajistitelem. Hrála důležitou úlohu po teroristickém útoku z 11. září 2001 a zaplatila celkově více než 3 miliardy dolarů na pojistném plnění v této nejnákladnější umělé katastrofě v historii. Podíl Lloyd´s na zaplacení celkové ztráty za odvětví pojišťovnictví, která činila 32,5 miliard dolarů byl větší než jakýkoliv podíl zaplacený domácí americkou pojišťovnou. 26 Rok 2001 skončil ve společnosti Lloyd´s ztrátou 3 110 milionů liber, teroristický útok silně ovlivnil její hospodaření. V roce 2001 byla založena Chairman´s Strategy Group jako reakce na teroristický útok, měla nalézt způsoby, jak přeměnit Lloyd´s v moderní, dynamickou společnost, která by přilákala nový kapitál a nové pojistníky. Byl vytvořen realistický scénář katastrofy či teroristického útoku, kde jsou modelovány očekávané ztráty v případě katastrofy či teroristického útoku. Rok 2002 byl pro Lloyd´s velmi důležitý. Významné ztráty na pojišťovacím trhu a nepříznivý vývoj rezerv znehodnotil v roce 2002 celé pojišťovnictví. Právě v této sou25 Makinen, G. (2002). The Economic Effects of 9/11: A Retrospective Assessment [online]. [cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: . 26 Lloyd´s (2010). The last ten years have been among the most momentous in Lloyd's history [online]. [2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
12
vislosti Lloyd´s byla ochotná riskovat a posílila svou přítomnost na mnoha trzích. Podařilo se jí získat sílu v době, kdy ostatní pojišťovací instituce odhalily své slabiny na pojišťovacím trhu a díky tomu dokázala přilákat významný kapitál. Silný nárůst pojistného v roce 2002 a 2003 způsobil, že Lloyd´s dosáhla rekordní úrovně 134 000 000 00 liber hrubého (890 000 000 00 liber čistého) příjmu pojistného ve Spojených státech amerických a přispívala 40 % z celkového příjmu pojistného ve Spojených státech amerických. Stala se jedním z nejrychleji rostoucích zajistitelů v letech 2001 a 2002. Gross zajištění předepsaného pojistného vzrostl o 21 % na 6,9 miliard v roce 2002 a tvořil 45 % z celkového pojistného (42 % v roce 2001). Odhadované hrubé ztráty Lloyd´s , vyplývající z terorismu ve Spojených státech amerických, byly 875 000 0000 dolarů k 31. prosinci 2002 a čistý centrální majetek vzrostl k 31. prosinci 2002 o 55 % na 563 000 000 liber. V důsledku teroristických útoků v USA Lloyd´s těží z mnohem lepších podmínek na trhu a využívá vyšších sazeb pojistného. 27 3.2 MÜNCHENER RÜCK Teroristický útok ze září 2001 se odrazil také v hospodaření největších světových zajišťoven. Největší světová zajišťovna Münchener Rück a druhá největší světová zajišťovna Swiss Re doplatily kromě obrovských náhrad pojistných škod, které způsobil teroristický útok na Spojené státy americké, také na klesající ceny akcií na burzách. V důsledku těchto faktorů se jejich hospodářské výsledky v roce 2002 prudce zhoršily. Například Münchener Rück vykázal za II. čtvrtletí roku 2002 ztrátu ve výši 378 milionů dolarů. Důvodem bylo, že musel odepsat jednu a půl miliardy dolarů z hodnoty držených akcií. 28
27 Lloyd´s (2010). The last ten years have been among the most momentous in Lloyd's history [online]. [2015-03-30]. Dostupné z WWW: 28 INSURANCE JOURNAL (2002). Sept. 11 Revisited: The Future of the Industry [online]. [cit. 201503-30]. Dostupné z WWW:
13
3.3 SWISS RE V roce 2000 SWISS RE vykázal silný nárůst zisku (o 21 % oproti roku 1999) a to ve výši 2966 milionu CHF. Tento výborný výsledek byl způsoben zlepšením podnikání v oblasti neživotního pojištění a v důsledku rekordních investic – 9,1 bilionu CHF. Zisk na akcii vzrostl o 22 % na 208 CHF na akcii a ředitel navrhnul dividendu ve výši 50 CHF na akcii a splacení kapitálu 8 CHF na akcii. Swiss Re v roce 2001 vykázal čistou ztrátu ve výši 165 milionů CHF oproti čistému zisku 2966 milionu CHF v roce 2000 a očekával, že se v roce 2002 navrátí k velkým ziskům. Uvedl, že výsledek byl negativně ovlivněn právě teroristickým útokem z 11. září 2001 a ztráta zahrnovala škodu z 11. 9. 2001 ve výši 2951 milionu CHF. I přes tuto zprávu posílil svoje bezkonkurenční postavení na trhu a byl přesvědčen v roce 2002 o návratu k vysokým ziskům prostřednictvím oživení trhu. V důsledku toho navrhlo představenstvo Swiss Re na výroční valné hromadě dividendy beze změny – 2,50 CHF na akcii. Čisté přijaté pojistné vzrostlo v roce 2001 o 14 % na 25,2 bilionu CHF a návratnost investic překročila plánovanou hranici 7 % i navzdory složitému období na kapitálových trzích. V roce 2002 Swiss Re vykázal ztrátu ve výši 91 milionů CHF v důsledku poklesu cen akcií na světových akciových trzích. Např. zisk v I. čtvrtletí roku 2002 byl pouze 118 milionu CHF oproti I. čtvrtletí roku 2001, kdy byl zisk 1,3 miliardy CHF. Pojistné vzrostlo o 15 % na 29,1 bilionu CHF a růst vznikl na základě přírůstku zákazníků od Lincoln Re a pozitivních podmínek pro podnikání zajišťovacích společností. S ohledem na ztrátu v roce 2002 představenstvo snížilo dividendy na 1,- CHF na akcii.29 3.4 ZÁVĚR Terorismus zůstává i nadále vážnou hrozbou. Pro pojišťovny znamenalo 11. září 2001 největší ztrátu v historii amerického pojišťovnictví, kterou překonaly pouze škody způsobené hurikánem Katrina v roce 2005.
29Swiss Re (2002). Results From Swiss Re's Economic Risk Survey [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
14
Pojišťovny zaplatily celkem za škody způsobené následkem teroristického útoku z 11. září 2001 částku 39,4 miliardy dolarů. 30 Právě teroristické útoky upozornily svět na to, jak je celé pojišťovnictví i světová ekonomika propojené. Vzhledem k tomu, že se pojišťovny pojišťují mezi sebou navzájem, tím je celý systém propojený, představují události jako je teroristický útok problém. 31 Jingler Schinzler Münchener Rück řekl: „Je vidět, jak jediná obrovská katastrofa může postihnout celý zabezpečovací systém. I pro pojišťovny tak existují hranice!“32
30 OPOJIŠTĚNI.CZ (2010).11. září 2001 přišlo pojišťovny na téměř 40 mld. Dolarů [online]. [cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: . 31 INSURANCE JOURNAL (2002). Sept. 11 Revisited: The Future of the Industry [online]. [cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: 32 Lanschová, R. (2002). Pojišťovny narazily na hranice svých možností online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
15
4. DOPRAVA Dopravní prostředky se velmi často stávají prostředkem nebo i cílem teroristického útoku, protože tak lze zasáhnout největší počet občanů. Dopravní prostředky jsou snadno přístupné a velké dopravní společnosti mohou být občas považovány za národní symbol.33 Teroristické útoky z 11. září velmi výrazně poškodily letecké společnosti nejen v krátkodobé perspektivě. Snížená poptávka po letech komerčních leteckých společností měla za následek nárůst v podobě soukromých a charterových letů souběžně s nárůstem cestujících ve vlakové a autobusové dopravě.34 Na celém světě poklesla poptávka po využívání letecké dopravy. Vláda USA poskytla 5 miliard dolarů na pokrytí ztrát leteckých společností způsobených teroristickým útokem a také odškodnila dopravce za zvýšení nákladů na pojištění, které vzrostlo po 11. září 2001. 35
33 Palac-McMiken, E. (2004). Economic Costs and Benefits of Combating Terrorism in the Transport Sector. 34 Alexander D. C., Yonah A. (2002). Terrorism and business: the impact of September 11, 2001. Ardsley, NY: Transnational Publishers. 35 Frey B., Luechinger S., Stutzer A. (2004). Calculatin Tragedy: Assesing the costs of terrorism. Zurich: University of Zurich.
16
5. LETECKÉ SPOLEČNOSTI Účinky na odvětví jako celek i na jednotlivé letecké společnosti byly katastrofální. Mezikontinentální dopravci byli postiženi nejvíce, následky pro ně byly zničující. Mezinárodní Air Transport Asociation potvrdila kolektivní ztrátu 12 miliard dolarů za rok 2001. Studie uvádí, že příjmy z pasažérské míle, tedy násobek vzdálenosti a plateb všech cestujících v letadle, spadly o třetinu oproti roku 2000. Stejně tak objem letecké nákladní dopravy klesl o pětinu. Pokles poptávky po domácích leteckých službách byl nejvýznamnější na krátkých vzdálenostech (méně než 500 mil), kdy z důvodu větší bezpečnosti lidé volili alternativní dopravní prostředky, stále používanější byla jízda autem, nebo jízda vlakem. 36
5.1 BRITISH AIRWAYS Rok 2001 byl nejhorší v historii British Airways. Výsledek skončil ztrátou ve výši 200 milionů liber oproti zisku 150 milionů liber v předchozím roce, ztráta činila13,2 libry na akcii. Finanční výsledek nebyl žádným velkým zklamáním, naopak aktuální deficit byl nižší než mnozí očekávali. Jednalo se o první rok se ztrátou před zdaněním od roku 1982. Výsledek ovlivnily zejména globální dopady po událostech 11. září 2001. Ztráta byla způsobena i několikadenním uzavřením vzdušného prostoru USA po teroristickém útoku. V měsících po měsíci září poklesla obchodní přeprava, zejména přes Severní Atlantik a intenzivnější hospodářská soutěž v Evropě ovlivnila finanční výkonnost, ale British Airways se rychle přizpůsobila měnícím se okolnostem. Došlo k revizi ve struktuře nákladů, včetně mezd, síťového provozu a obchodní strategie. Jako urgentní reakci na krizi po 11. září udělali řadu speciálních nabídek a pobídek na oživení trhu. Dle statistik byly úspěšné, ale výnosy z nich v porovnání se ztrátami po 11. září byly malé. Celkové příjmy za rok 2001 ve výši 8,3 miliardy liber poklesly o 10 %. 40 milionů cestujících v roce 2001 znamenalo také ztrátu o více než 10 % v předchozím roce. Příjmy z osobní přepravy klesly o 10 % na 7 036 milionů liber. Příjmy z nákladní přepravy
36 Tyler, A. (2011). The Impact of September11 2001 on Aviation [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
17
klesly o 15 % na 483 milionů liber oproti předchozímu roku. I přes částku 22 milionů liber od vlády v rámci Evropského U´Nion´s programu mimořádné podpory pro letecké společnosti, byl teroristický útok pro British Airways ohromným zásahem do hospodaření. Společnosti British Airways bylo nabídnuto vytvořit partnerskou spolupráci s American Airlines. Ale pro obě společnosti byla cena za spolupráci příliš vysoká, a British Airways nabídku odmítla. Aby společnost byla konkurenceschopná nízkorozpočtovým dopravcům, snížili počet zaměstnanců o 7 200 a zavázali se ještě snížit 5 800 pracovních míst a také snížit dlouhodobé náklady. Zavedli nižší tarify pro obchodní cestující a turisty, větší flexibilitu a větší výběr poskytovaných služeb.37 V roce 2002 již došlo u British Airways ke zlepšení situace, avšak teroristický útok se i nadále projevoval v horších ekonomických výsledcích. Zisk společnosti před zdaněním za období 10-12 2002 byl 25 milionů liber ve srovnání se ztrátou 160 milionů liber v období 10-12 2001. Provozní zisk ve výši 53 milionů liber byl o 240 milionů liber lepší než v loňském roce (10-12 2001 – provozní zisk – ztráta 187 mil. liber). Zlepšení provozního zisku odráží významné snížení nákladů, zvýšení poplatků nákladní dopravy. Provozní příjmy se rovněž zlepšily (1857 mil. liber) oproti předchozímu roku, kdy byly velmi špatné z důvodu teroristického útoku z 11. září 2001. Zisk na akcii činil 1,2 libry za období 10-12 2002 oproti ztrátě 13,4 libry na akcii za období 10-12 2001. Zvýšil se i počet přepravených cestujících a objem nákladní dopravy. Počet cestujících se zvýšil z 8 574 000 osob v 10-12 2001 na 9 200 000 v 10-12 2002, tedy o 7,3 %. Nákladní přeprava stoupla o 10,4% z 183 000 tun za období 10-12 2001 na 202 000 tun za období 10-12 2002. Za období 4-12 2002 byl zisk před zdaněním 335 milionů liber tj. o 450 milionů lepší oproti předchozímu roku za stejné období (4-12 2001 – ztráta 115 milionů liber). Provozní zisk ve výši 459 milionů liber za 4-12 2002 byl lepší o 524 milionů liber oproti minulému roku za stejné období (4-12 2001 – ztráta 65 milionů liber). Počet přepravených osob za 4-12 2002 klesl o 5,5 % z 31 173 000 osob (4-12 2001) na 29 472 000
37 British Airways (2002). 2001/2002 Annual Report & Accounts [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
18
osob. Nákladní přeprava vzrostla o 2,3 % z 570 000 tun za 10-12 2001 na 583 000 tun za 10-12 2002. 38 Zisk společnosti za období 2003 byl před zdaněním 230 milionů liber oproti 135 milionům liber v předchozím roce a představuje tak zvýšení o 70,4 %. Zvýšil se také provozní zisk na 405 milionů liber, což představovalo zlepšení o 110 milionů liber oproti předchozímu roku. Zlepšení provozního zisku odráželo pokračující snižování nákladů, úsporu pracovních sil, prodej aktiv, zadávání veřejných zakázek. Obrat se snížil v období 2003 o 1,7 % na 7 560 milionů liber ze 7 688 milionů liber v předchozím roce. Odrážel, mimo hrozby teroristických útoků, především dopad války v Iráku, a epidemii těžkého akutního respiračního syndromu (SARS). Příjmy z provozu osobní a nákladní přepravy tak představovaly přibližně 92 % provozních výnosů společnosti. Příjmy z osobní přepravy se zvýšily o 3 %, zatímco příjmy z nákladní dopravy vzrostly o 6 %. Počet cestujících klesl o 0,5 % z 38 019 v roce 2002 na 36 103 v roce 2003. Mírně se zlepšila poptávka, zejména pro mezikontinentální cestování, ale hlavní příčina úspěchu pochází z úspor nákladů a také proto, že společnost dosáhla svého cíle – snížit pracovní síly na 13 000 osob, a tím snížila mzdové náklady.39 5.1.1 ZÁVĚR Hospodaření společnosti British Airways ovlivnily teroristické útoky z 11. 9. 2001 a způsobily jí velkou ztrátu, ale v následujících letech se situace mírně zlepšovala. Vzhledem k okolnostem, se nedá přesně vyčíslit, jak velká ztráta po 11. 9. 2001 byla, a jak dlouho trvaly dopady teroristického útoku, protože výsledky hospodaření byly ovlivněny také válkou v Iráku a epidemií SARS.
38 British Airways (2003). Third Quarter Results 2002 – 2003 (unaudited) [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 39 British Airways (2004). 2003/2004 Annual Report & Accounts [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://media.corporateir.net/media_files/irol/24/240949/AnnualBA/Report_and_Accounts_2003-2004.pdf>.
19
5.2 UNITED AIRLINES United Airlines je druhá největší letecká společnost v Americe. Letecká společnost měla ekonomické problémy již před útoky, trpěla nejvyššími mzdovými a provozními náklady v tomto odvětví. Ekonomické problémy způsobil také pokles počtu pracovních cest, na kterém byla závislá. Ve III. čtvrtletí roku 2001 – tedy bezprostředně po teroristickém útoku z 11. září 2001, United Airlines zažila nejhorší ztrátu ve své 75leté historii. Ztráta činila 1 160 milionů dolarů. Ztráta zahrnovala 865 milionů dolarů zvláštních poplatků a částku 391 milionů dolarů, kterou společnost dostala od federální vlády po teroristickém útoku. Právě letadla United Airlines byla zneužita k teroristickému útoku a způsobila prudký propad v letecké dopravě. Příjmy za III. čtvrtletí klesly o 16 % na 4,1 miliardy dolaru z 4,9 miliardy dolaru v roce 2000. Čistá ztráta činila 21,43 dolarů na akcii. Společnost očekávala ve IV. čtvrtletí roku 2001 ještě podstatně větší provozní ztrátu.40 IV. čtvrtletí roku 2001 ukázalo náznaky, že se letecká doprava pomalu začíná vzpamatovávat, ale United Airlines vykázala za IV. čtvrtletí roku 2001 čistou ztrátu ve výši 308 milionů dolarů, lze porovnat dopad teroristického útoku – čistá ztráta za 1 – 9 /2001 – byla ve výši 71 milionů dolarů. Bez zvláštních příspěvků – například 261 milionů dolarů od vlády, společnost ztratila ve IV. čtvrtletí roku 2001 640 milionů dolarů. Tržby propadly o 40 %. Například za říjen byly příjmy z osobní přepravy o 30 % nižší, než v říjnu předchozího roku a ztráta byla asi 15 milionů dolarů v hotovosti za den. United Airlines se rozhodla propustit zhruba 20 000 zaměstnanců, snížit o 30 % letový plán. United Airlines oznámila rekordní čistou ztrátu za rok 2001 ve výši 2,1 miliardy dolarů, nejhorší v letecké historii.
40 BBC NEWS (2002). United posts record airline industry loss [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
20
Ve II. čtvrtletí roku 2002 činila ztráta společnosti United Airlines 392 milionů dolarů, to znamená 6,99 dolaru na akcii. Osobní přeprava v tomto čtvrtletí klesla o 15 % a příjmy se snížily o 20 %. Společnost United Airlines v červnu roku 2002 požádala o provozní úvěr ve výši 1,8 miliardy dolarů s garancí vlády, ale úvěr nebyl vládním úřadem pro stabilizaci letecké dopravy schválen. Vláda žádost zamítla s prohlášením, že je třeba požádat o ochranu podle zákona, a že neposkytne federální záruky za úvěry. Společnost se rozhodla výrazně změnit svůj obchodní plán, vybudovat silnější, cenově konkurenceschopné aerolinie. Vedení společnosti předložilo návrh masivních škrtů nákladů představující úsporu 9 miliard dolarů v průběhu šestiletého období, ale pro pilotní unii byl tento návrh totálně nepřijatelný. Proto se vedení United Airlines ihned rozhodlo vybírat alespoň poplatky za příliš velké zavazadla. Za III. čtvrtletí roku 2002 United Airlines vykázala ztrátu 889 milionů dolarů nebo15,57 dolaru na akcii. Společnost oznámila, že je na pokraji bankrotu a restrukturalizovala obchodní plán ke stabilizaci letecké dopravy. Ve IV. čtvrtletí roku 2002 společnost oznámila, že na pokraji bankrotu stály i některé z jejich dceřiných společností. United Airlines vyhlásila v prosinci bankrot a požádala o soudní ochranu před věřiteli a sama si zajistila půjčku 800 milionů dolarů v rámci záchranného financování, které mělo celkem činit 1,5 miliardy dolaru: Poskytly jí ho čtyři finanční ústavy. Cena akcií United Airlines prudce padala. Společnost ukončila rok 2002 s rekordní ztrátou ve výši 3,2 miliardy dolaru. Ohlášené výsledky převýšily i pesimistické odhady odborníků i samotné společnosti. United Airlines se staly největší leteckou firmou postiženou bankrotem. Čekal je boj o přežití v zeštíhlené podobě.41 V I. čtvrtletí roku 2003 United Airlines utrpěla další velkou ztrátu ve výši 1,3 miliardy dolaru. Provozní ztráta dosáhla výše 958 milionů dolarů. Zavinil ji propad zájmu o leteckou dopravu kvůli válce v Iráku a epidemii SARS a také růst nákladů pohonných hmot. Tržby společnosti klesly o 3 % na 3,18 miliardy dolaru.
41 Feeney, S. (2002). The Effects of September 11, 2001 on Air Travel and Tourism. Menomonie: University of Wisconsin-Stout Menomonie.
21
Firma oznámila, že musí udělat hlubší redukci, než se původně plánovalo a na další období rozhodla o snížení přepravních kapacit, snížení mzdových výdajů a nákladů na pracovní sílu o 400 až 500 milionů dolarů. 42 V dalším období se podařilo United Airlines snížit čisté ztráty a také provozní výsledky aerolinií se meziročně zlepšily. Například za III. čtvrtletí roku 2003 společnosti vykázala čistou ztrátu 367 milionů dolarů proti ztrátě 889 milionů dolarů za stejné období minulého roku. Provozní zisk ve III. čtvrtletí roku 2003 byl 19 milionů dolarů a zlepšil se o 665 milionů dolarů. Společnost drasticky snížila své náklady, propustila desítky tisíc dělníků, zrušila několik existujících i plánovaných tras a také snížila svoji flotilu z 557 letadel (před teroristickým útokem 11. září 2001) na 460 letadel.43 5.3 DELTA AIRLINES Delta Airlines je třetí největší americká letecká společnost. Vzhledem k tomu, že společnost Delta Airlines prodělala v polovině roku 1990 restrukturalizaci, byla schopna pokračovat na kapitálových trzích v mnohem větší míře než ostatní velké letecké společnosti po 11. září 2001, přesto i ji čekaly v roce 2001 a 2002 velké ztráty. Ihned po útoku provozovala společnost pouze čtvrtinu svých linek. Ve IV. čtvrtletí roku 2001 uvedla společnost Delta Airlines ztrátu 1 miliardy dolarů s výjimkou speciálních položek nebo 8,46 dolaru na akcii. Tržby klesly o 28 % na 2,9 miliardy dolarů, a to ze 4 miliard dolarů, protože klesly nalétané míle od platících cestujících o 18 %, průměrná částka zaplacená cestujícími na míli letu klesla o 14 %. Za celý rok 2001 vykázala Delta Airlines více než 1 miliardu ztráty, protože ztráta ve IV. čtvrtletí roku 2001 byla nad veškerá očekávání. Přesto vedení společnosti sdělilo, že společnost má dost sil rychle reagovat na jakoukoli změnu obratu poptávky. Očekávalo se, že společnost v I. čtvrtletí roku 2002 bude mít lepší výsledky než ve IV. čtvrtletí roku 2001 a že v druhé polovině roku 2002 bude opět zisková. Delta Airlines vykázala čistou ztrátu za II. čtvrtletí roku 2002 ve výši 162 milionů dolarů a ztráta činila 1,34 dolaru na akcii. I když výsledky v II. čtvrtletí byly pod42 Novinky.cz (2003). Ztráta United Airlines se prohlubuje [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 43 Pololáník, R. (2003). Bankrotující United Airlines výrazně snížily čtvrtletní ztrátu [online]. [cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: .
22
statně lepší než v I. čtvrtletí roku 2002 a byly v souladu s očekáváním, jasně ukázaly, že společnost Delta čekaly ještě těžké chvíle. Následně letecká společnost informovala, že letecká doprava za měsíc červenec byla nižší o 6,6 % než v předchozím roce. Mnozí analytici a investoři měli podezření, že alespoň někteří z hlavních leteckých dopravců budou nuceni vyhlásit bankrot v klesající ekonomice a že se bankrot bude týkat také společnosti Delta Airlines. Za III. čtvrtletí roku 2002 vykázala Delta Airlines čtvrtletní ztrátu 326 milionů dolarů a prohlásila, že v dohlednu nevidí žádné zlepšení a oznámila snížení pracovních míst o dalších 7 až 8 tisíc. Ztrátu způsobily vyšší sazby pojistného leteckých společností, zvýšené bezpečností požadavky státních orgánů po 11. září 2001 a i snížení příjmů z osobní přepravy o 2,5 miliardy dolarů, protože se lidé stále báli létat. Ve IV. čtvrtletí roku 2002 ztráta letecké společnosti byla 363 milionů dolarů nebo 2,98 dolaru na kmenovou akcii. Za celý rok 2002 měla společnost Delta Airlines čistou ztrátu 1,3 miliardy dolaru nebo 10,44 dolaru na akcii.44 V I. čtvrtletí roku 2003 Delta Airlines vykázala čistou ztrátu 466 milionů dolarů, to představovalo 3,81 dolaru na akcii. Finanční problémy společnosti Delta Airlines pokračovaly i nadále celý rok 2003. Zatímco některé americké letecké společnosti hlásily v roce 2003 alespoň nějaké zlepšení, přesto byly výsledky u Delta Airlines ještě horší. Za rok 2003 vykázala čistou ztrátu 1 miliardy dolarů. Delta Airlines zaznamenávala průběžně i nadále velké finanční ztráty z různých důvodů, například z prudkého nárůstu cen pojistného, z nárůstu cen pohonných hmot, mnoho linek zasáhl také hurikán. I když před teroristickým útokem z 11. září 2001 byla finanční situace společnosti oproti konkurenčním společnostem lepší, vyhlásila v roce 2005 letecká společnost Delta Airlines bankrot a požádala o soudní ochranu před věřiteli, tzn. podle regulí Spo-
44 Feeney, S. (2002). The Effects of September 11, 2001 on Air Travel and Tourism. Menomonie: University of Wisconsin-Stout.
23
jených států amerických, nemusela ukončit svoji činnost, ale mohla v ní pokračovat pod dohledem soudu. 45 5.4 NORTHWEST AIRLINES Northwest Airlines je čtvrtá největší letecká společnost se zaměřením na Detroit, Minneapolis, Tokio, Amsterdam s cca 1500 odlety denně do téměř 120 zemí na šesti kontinentech. Ve IV. čtvrtletí roku 2001 činila čistá ztráta 216 milionů dolarů nebo 2,55 dolaru na kmenovou akcii. Pro srovnání, ve IV. čtvrtletí roku 2000 společnost vykázala čistou ztrátu ve výši 69 milionů dolarů, nebo 84 centů na kmenovou akcii. Výsledky ve IV. čtvrtletí roku 2001 zahrnují i kompenzace od vlády v rámci „Stabilizačního zákona“. Vedení společnosti prohlásilo, že IV. čtvrtletí roku 2001 je velkým zklamáním, ale vzhledem k teroristickému útoku z 11. září 2001 a také v důsledku zpomalení hospodářského růstu ve Spojených státech, se špatné výsledky daly očekávat. Společnost vykázala provozní ztrátu 441 milionů dolarů oproti ztrátě 34 milionů dolarů za téže období roku 2000. Příjmy z přepravených cestujících klesly na 1 635 milionu dolarů oproti 2 269 milionu dolarů ve IV. čtvrtletí roku 2000, tedy o 27,9 %. Příjmy z nákladní dopravy klesly na 176 milionů dolarů oproti 250 milionům dolarů ve stejném období minulého roku, tedy o 29,6 %. Za celý rok 2001 činila ztráta letecké společnosti Northwest Airlines 423 milionů dolarů, tedy ztráta 5,03 dolaru na kmenovou akcii, oproti zisku 256 milionů dolarů v roce 2000, tedy zisku 3,09 dolaru na kmenovou akcii. Příjmy z osobní přepravy klesly o 12,8 % v roce 2001 na 8 417 milionů dolarů z 9 653 milionů dolarů v roce 2000. Příjmy z nákladní dopravy klesly o 16 % na 720 milionů dolarů v roce 2001 z 857 milionů dolarů v roce 2000. Společnost uvedla, že rok 2001 byl mimořádně náročný a obtížný, ale že Northwest Airlines je ve vynikající pozici, i přestože je obtížné předvídat s jistotou, kdy se poptávka po leteckém cestování vrátí k běžné poptávce a společnost se vrátí k zisku. V I. čtvrtletí roku 2002 letecká společnost nadále čelila špatným ekonomickým podmínkám po 11. září 2001. I. čtvrtletí roku 2002 skončilo čistou ztrátou ve výši 171 45 BBC CZECH (2005). V USA vyhlásily bankrot dvě velké letecké společnosti [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z WWW: .
24
milionů dolarů nebo 2,01 dolaru na kmenovou akcii. Společnost uvedla, že bude i nadále kontrolovat náklady a zvýší kapacitu provozu pouze tehdy, pokud to bude ekonomicky odůvodněné. Například provozní výnosy v I. čtvrtletí 2002 činily 2,2 miliardy dolaru a ukazovaly významné zlepšení ve vztahu k IV. čtvrtletí roku 2001. Letecké společnosti Northwest Airlines se ve II. čtvrtletí roku 2002 dařilo lépe než jejím velkým konkurentům, ztrácela 93 milionů dolarů nebo 1,08 dolaru na kmenovou akcii. Ztráta byla způsobená především vyřazením 10 letadel z provozu z důvodu stáří a odložením dodávky 6 nových letadel až na rok 2003. Aby mohla společnost Nortwest Airlines lépe soupeřit s ostatními leteckými společnostmi o podíl z příjmů obchodních cest, který se ve Spojených státech zmenšil od září 2001, snížila obchodní tarify až o 20%. Ve III. čtvrtletí roku 2002 byla ekonomická situace společnosti Northwest Airlines lepší než u jejích konkurentů, ztrácela 46 milionů dolarů, ale stále nebyla schopna předpovědět, kdy se vrátí do zisku. Zároveň oznámila, že ji čekají velké výdaje na údržbu letadel a zařízení v Atlantě, Georgii, ale i rekonstrukce rezervačního centra. Ve IV. čtvrtletí roku 2002 společnost uvedla ztrátu 488 milionů dolarů nebo 5,68 dolaru na kmenovou akcii. Špatná ekonomická situace měla vliv na hospodaření Northwest Airlines i v roce 2003. Například ve IV. čtvrtletí roku 2003 zveřejnila ve svých výsledcích čistý zisk ve výši 363 milionů dolarů nebo 4,18 dolaru na kmenovou akcii – lze porovnat s I. čtvrtletím roku 2001, tedy ještě před teroristickým útokem z 11. září 2001, kdy čistá ztráta byla 171 milionů dolarů nebo 2,01dolaru na kmenovou akcii a lze porovnat i se IV. čtvrtletí roku 2002, kdy vykázala čistou ztrátu 488 mil. dolarů neboli 5,68 dolaru na kmenovou akcii. Příčinou vykázání zisku byly právě mimořádné zisky, vyplývající z mimořádných událostí jako např. dokončení veřejné zakázky (IPO), prodej podílu Nortwest v Hotwire, částečný prodej svých akcií podniků v Orbitu. Za celý rok 2003 Northwest Airlines vykázala čistý zisk ve výši 236 milionů dolarů neboli 2,74 dolaru na kmenovou akcii, ve srovnání s rokem 2002, kdy čistá ztráta činila 798 milionů dolarů neboli 9,32 dolaru na kmenovou akcii. Výsledek hospodaření roku 2003 ovlivnily zejména mimořádné zisky ze IV. čtvrtletí roku 2003. Příjmy z osobní přepravy poklesly v roce 2003 o 1,1 % na 7 936 milionů dolarů oproti roku
25
2002, kdy byly 8 025 milionů dolarů. Příjmy z nákladní dopravy se zvýšily o 2,3% z 735 milionů dolarů v roce 2002 na 752 milionů dolarů v roce 2003. I když od roku 2001 Northwest Airlines snížila náklady, což vedlo k úspoře 1,6 miliardy dolarů za tři roky, stejně jako ostatní letecké společnosti Northwest Airlines hlásila již tři roky masivní provozní ztráty, v celkové výši 2,2 miliardy dolarů za tři roky. Rozhodla se tedy v dalším období nadále snižovat své náklady, protože ztráty nelze trvale řešit pouze prodejem aktiv.46 Ani v dalších letech se společnosti Northwest Airlines nedařilo dosáhnout lepších ekonomických výsledků a v roce 2005 byla nucena vyhlásit bankrot a požádat o soudní ochranu před věřiteli.47 5.5 ZÁVĚR Teroristické útoky měly dramatický dopad na letecký průmysl, panika a strach z létání ihned po 11. září 2001 změnily poptávku v letecké dopravě ve Spojených státech. Následky teroristického útoku se projevily nejen bezprostředně po útoku, ale měly dlouhodobý dopad na letecké společnosti. Bylo jasné, že po události, jako bylo 11. září 2001, bude potřeba delší doba na zlepšení ekonomických výsledků leteckých společností. Po konkrétním rozboru hospodaření jednotlivých amerických leteckých společností nelze přesně vyčíslit, jaké ztráty byly způsobeny teroristickým útokem z 11. září 2001 a které jinými faktory. Ve Spojených státech byl totiž již znatelný úbytek cestujících v průběhu celého roku 2001, tedy již před 11. zářím 2001 jako důsledek počínající recese ve Spojených státech, která tak zkresluje ekonomické dopady 11. září 2001, protože negativní efekty v americké ekonomice byly již přítomny dříve, například HDP zaznamenal 0,5 % pokles již ve III. čtvrtletí roku 2000, stejně tak i v I. čtvrtletí roku 2001 a nezaměstnanost činila v prosinci roku 2000 3,9 %, kdežto v srpnu 2001 již 4,9 %. V dalších letech pak ovlivňovaly ekonomické výsledky leteckých společností kromě poptávky po leteckém cestování, zvýšené náklady na bezpečnost, náklady a dostupnost leteckého pojištění, strach z teroristických útoků, cena paliv, také válka v Iráku a epidemie SARS, ale i přírodní katastrofy jako hurikán.
46 Northwest Airlines (2003). Financial/Traffic Release [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 47 BBC CZECH (2005). V USA vyhlásily bankrot dvě velké letecké společnosti [online]. [cit. 2015-0330].Dostupné z WWW:.
26
6. ZBROJNÍ PRŮMYSL Zbrojní průmysl je odvětvím ekonomiky, které produkuje zisk. Politický a ekonomický vývoj po celém světě významně ovlivňuje trh obrany a zbrojní průmysl. A právě 11. září se stalo okamžikem, který velmi významně ovlivnil zbrojní průmysl. 11. září 2001 ukázalo zranitelnost v oblasti bezpečnosti a také nutnost transformace na politiku rozvoje zvláštních možností pro celkovou národní obranu oproti politice zaměřené na poražení konkrétního nepřítele. Jménem prezidenta G. Bushe vyhlásily Spojené státy ihned po útoku válku terorismu. Spojené státy uvedly (Human Right Watch), že ze snahy vojenských politik, které zahrnují prodej zbraní nebo poskytování pomoci dalším zemím, vznikají minimálně obavy z možných vedlejších účinků. To znamená, že nárůst militarismu sám riskuje jednak omezení práv národů a upevňování moci těch, kteří porušují lidská práva. I když Spojené státy americké mají oficiálně jedny z nejpřísnějších zákonů pro obchod se zbraněmi, téměř polovina vyvážených zbraní končí v zemích zmítaných nekončícími konflikty a ovládanými režimy, které nedodržují lidská práva. Zisky zbrojních firem často znamenají utrpení pro země, kam dodávky směřují.48 Zbrojní průmysl byl jedním z mála odvětví, u kterého se ihned po útoku předpokládalo, že na celé situaci nejvíc vydělá. Americká vláda v souvislosti s teroristickým útokem a bojem proti terorismu byla nucena zvýšit výdaje na zbrojení. Jednalo se o nejvýraznější zvýšení výdajů na zbrojení od dob prezidenta Ronalda Regana. Největší zisky se očekávaly u výrobců vojenských letadel. Nárůst zisků očekávaly i menší zbrojní firmy, protože spousta Američanů se rozhodla pořídit si zbraň na sebeobranu.49
48 Shah, A. (2013). The Arms Trade is Big Business [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 49 Hospodářské noviny (2002). Zbrojní firmy v USA těží z boje proti terorismu [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z WWW: .
27
6.1 LOCKHEED MARTIN Firma Lockheed Martin je celosvětově největším výrobcem zbraní a významným hráčem v oblasti jaderných zbraní a protiraketové obrany, například v roce 2000 získala přes 15 miliard dolarů ze smluv uzavřených s Pentagonem a další 2 miliardy získala na vývoj jaderných zbraní. Společnost Lockheed Martin je životně závislá na vládních zakázkách, které u ní představují 70 % tržeb. Ostatní tržby tvoří zakázky jiných amerických federálních agentur a armád cizích států. Největší divize firmy Lockheed Martin se věnuje výrobě raketových střel a jejím hlavním konkurentem je firma Raytheon. Druhým největším programem je pro Lockheed Martin kosmonautika a vesmírný program, a to například vývoj satelitů a raket, určených na vynášení satelitů do vesmíru. Lockheed Martin má také telekomunikační divizi, jejíž podíl na tržbách tvoří ale pouze 3 %. Je hlavním dodavatelem balistických raket Trident II a hlavic raket dlouhého doletu, které jsou vyráběny pro nasazení na ponorku Trident. Lockheed Martin má zisky také z práce na vývoji další generace jaderných zbraní, hodně investuje také do protiraketové obrany. Jeho celosvětová přítomnost pramení z jeho role největší zbrojní výrobní společnosti. Nejvíce lukrativním exportem firmy Lockheed Martin byly bojové letouny F-16 Hercules, zahraničním zákazníkům se jich prodalo od roku 1970 více než 3 tisíce kusů a zákazníky byly například Izrael, Turecko, Pákistán, Indonésie, Jižní Korea, Thajsko, Egypt atd. Mezi důležité produkty patří i rakety Titan a také Space Shuttle External Tank a především F-22 Raptor, který byl jedním z nejvyspělejších a nejmodernějších sériově vyráběných stíhaček na světě. V roce 2001 společnost uzavřela největší zakázku v oblasti obrany v historii – smlouvu na vývoj zbraní ve výši 19 miliard dolarů a ve výši 200 miliard dolarů pro program JSF. Program Joint Strike Fighter (neboli společný útočný stíhač) byl vyhlášený ministerstvem obrany USA za účelem vytvoření jednotné víceúčelové stíhačky, která by byla zařazena do výzbroje USAF, USN, USMC a spojenců NATO. Plány vyžadovaly výrobu různých variant z JSF – pro americké letectvo, námořnictvo, jakož i pro letectvo a námořnictvo Spojeného království. Ostatní země jako například Německo, Turecko, Izrael byly projednáni jako potencionální zákazníci tohoto „světa letadel“. Výsledkem byl bojový letoun F-35 Lightning II (společný útočný stíhač), který byl zařazen do výzbroje USAF, USN, USMC a spojenců NATO. Jelikož měly různé verze F-35 nahradit tak různorodé stroje, jako F-16 u USAF, F/A-18C u 28
USMC a US Navy a Harriery u USMC a Royal Navy, vznikly tři hlavní verze tohoto letounu.50 6.1.1 HOSPODAŘENÍ V roce 2001 činily tržby ve společnosti Lockheed Martin 24 miliard dolarů oproti roku 2000, kdy tržby dosáhly výše 24,5 miliardy dolarů, poklesly tedy oproti roku 2000 o 500 milionů dolarů. Provozní zisk v roce 2001 vykázala společnost Lockheed Martin ve výši 0,83 miliardy dolarů oproti 1,1 miliardy dolarů v roce 2000. Rok 2001 skončil pro společnost Lockheed Martin ztrátou 1 miliardy dolarů, tedy 2,42 dolaru na akcii oproti roku 2000, kdy ztráta činila pouze 0,5 miliardy dolarů čili 1,29 dolaru na akcii. Ztráta ukazuje především účinky jednorázových a neobvyklých položek na kombinované bázi, které snížily zisk z pokračujících činností o 918 milionů dolarů před zdaněním (615 milionů dolarů po zdanění), tedy 1,42 dolaru na akcii. Zahrnuje také jednorázový a neopakovatelný zisk z prodeje podniku a poplatky společnosti vyplývající z globálních telekomunikačních služeb, které jsou vykázány jako ukončované činnosti, a které na kombinované bázi zvýšily čistou ztrátu na 1 miliardu dolarů tedy 2,42 dolaru na akcii. Vzhledem k poklesu tržeb společnost Lockheed Martin snížila v roce 2001 o 5 tisíc počet zaměstnanců, takže na konci roku 2001 společnost zaměstnávala 125 tisíc zaměstnanců. V roce 2001 uzavřel Lockheed Martin smlouvu na dodávku celkem 62 nových letounů (52 pro Izrael a 10 pro Řecko).51 V roce 2002 se společnost Lockheed Martin zaměřila na pokračování tvarování portfolia, na prodej globálních telekomunikačních aktiv. Ke konci roku 2002 uzavřela společnost smlouvu na tři převody transakcí a měla připravenou smlouvu i na čtvrtý převod. V roce 2002 tak společnost vytvořila silný cash flow a od roku 2000 společnost splatila 4 miliardy dluhu a snížila svoji čistou zadluženost z 64 % na 45 %. V roce 2002 příjmy společnosti Lockheed Martin činily 26,6 miliardy dolarů oproti roku 2001, kdy byly příjmy 24 miliard dolarů. Vzrostly tedy o 2,6 miliardy dolarů za rok 2002. Provozní zisk se zvýšil v roce 2002 o 325 milionů dolarů a jeho výše byla 1,16 miliardy dolarů oproti 0,83 miliardy dolarů v roce 2001. Čistý zisk činil v roce 2002 500 milionů dolarů čili 1,11 dolaru na akcii oproti ztrátě 1 miliardy dolarů z roku 2001 čili ztrátě 2,42 dola-
50 Rosario-Malonzo, J. (2002). US Military-Industrial Complex: Profiting from War [online].[cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: . 51 Lockheed Martin (2002). Annual report 2001 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
29
ru na akcii. V roce 2002 společnost Lockheed Martin dokončila dodávku nových letounů pro Egypt a získala nového zákazníka, Chille.52 V roce 2003 vzrostly tržby společnosti Lockheed Martin o 5,26 miliardy dolarů na 31,82 miliardy dolarů oproti roku 2002, kdy tržby činily 26,56 miliardy dolarů. Provozní zisk také vzrostl z 1,16 miliardy dolarů v roce 2002 na 2 miliardy dolarů v roce 2003. Čistý zisk v roce 2003 byl ve výši 1,05 miliardy dolarů, tedy 2,34 dolaru na akcii. Byl o 500 milionů dolarů vyšší než v roce 2002. Počet zaměstnanců se zvýšil v roce 2003 o 5 tisíc a vrátil se znovu na hodnotu z roku 2000.53 V roce 2004 zaznamenala společnost Lockheed Martin rekordní růst tržeb ve výši 35,52 miliardy dolarů oproti 31,82 miliardám dolarů v roce 2003, meziroční nárůst činil téměř 12 %. Provozní zisk vzrostl o 70 milionů dolarů proti roku 2003 na výši 2,09 miliardy dolarů. Provozní marže zaznamenala již čtvrtý rok po sobě zlepšení. Společnost snížila také od roku 2000 dluh z 12 miliard dolarů na 5 miliard dolarů. Čistý zisk zaznamenal také v roce 2004 růst a činil 1,27 miliardy dolarů nebo 2,83 dolaru na akcii. Z výsledků hospodaření je jasně vidět velký nárůst tržeb a zisků zbrojního průmyslu po teroristickém útoku z 11. září 2001 a také po začátku války v Iráku.54 6.2 BOEING Boeing je světově největší komerční výrobce tryskových letadel, největší dodavatel pro NASA, jeden z hlavních dodavatelů pro Pentagon (je na druhém místě za firmou Lockheed Martin) a největší americký vývozce. Boeing a jeho dceřiné společnosti zaměstnávají téměř 200 tisíc lidí v 60 zemích, se zákazníky ve 145 zemích a výrobními provozy v USA, Kanadě a Austrálii. Hlavní výrobní závody jsou v Seattlu, Washingtonu, Jižní Kalifornii, Kansasu, St. Louis, Missouri. Prodej komerčních letadel představuje v současnosti asi 50 % obchodu společnosti Boeing a 50 % obchodu tvoří zbrojní průmysl. V roce 2001 prodej komerčních letadel představoval asi 60 % obchodu, a zbývajících 40 % obchodu právě tvořil zbrojní průmysl. Firma Boeing se podílí na vývoji jaderných zbraní, Boeing hraje hlavní roli 52 Lockheed Martin (2003). Annual report 2002 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 53 Lockheed Martin (2004). Annual report 2003 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 54 Lockheed Martin (2005). Annual report 2004 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
30
v Národní protijaderné obraně a bude mít vliv na budoucí úlohu jaderných zbraní ve Spojených státech a ve světě. Společně s vrtulníkem Textron Boeing vyvíjel letadlo V-22 Osprey pro námořnictvo, spolu s firmou Sikorsky se spojily, aby postavily pro armádu bojový vrtulník RAH-66. Boeing měl také úlohu ve vývoji v každé ze tří generací stíhacích letadel. Boeing rovněž soutěžil s firmou Lockheed Martin o smlouvu na JSF program, ale Pentagon nakonec smlouvu přidělil firmě Lockheed Martin, nicméně se diskutovalo o sdílení některých prací s Boeingem. Boeing také vyvíjí raketoplány, staví, testuje a udržuje nejdůležitější pohony rakety.55 6.2.1 HOSPODAŘENÍ Ekonomické výsledky jsou porovnány vždy za celou společnost, ale jelikož firma Boeing se zabývá i obchodováním s civilními letadly, byly by výsledky nepřesné, protože dopady 11. září 2001 se týkají nejen zisku zbrojního průmyslu, ale i ztráty v leteckém odvětví, proto ještě po rozboru hospodaření celé společnosti podrobněji rozeberu hospodaření jednotlivé sekce - zbrojní průmysl firmy Boeing. Společnost Boeing vykázala v roce 2001 zisk ve výši 3 miliardy dolarů s výjimkou jednorázových položek a příjmy ve výši 58,2 miliardy dolarů – ve srovnání s rokem 2000, kdy byl zisk 2,51 miliardy dolarů a příjmy ve výši 51,3 miliardy dolarů. Zisk na akcii s výjimkou jednorázových položek se zvýšil o 26 % z 2,88 dolaru na akcii v roce 2000 na 3,63 dolaru na akcii v roce 2001. Provozní marže se zvýšila na 8,4 % v roce 2001 ze 7,4 % v roce 2000. Se zahrnutím jednorázových položek ve výši 181 milionů dolarů nebo 0,22 dolaru na akcii jako výsledek vykázala společnost Boeing čistý zisk ve výši 2,82 miliardy dolarů nebo 3,41 dolaru na akcii. Jednorázová položka odrážela poplatky za III. a IV. čtvrtletí roku 2001 související s teroristickým útokem z 11. září 2001, částečně byly náklady po teroristickém útoku kompenzovány zisky z I. pololetí roku 2001, které souvisely s dokončením F-15E programu. Společnost i přes teroristický útok z 11. září 2001 prodala 527 komerčních letadel, dalšího pokroku bylo dosaženo na vývoji produktů včetně SONI CRUISER a 777300ER. Boeing obdržel kongresové povolení k jednání na pronájem 100 USAF tankerů 55 Rosario-Malonzo, J. (2002). US Military-Industrial Complex: Profiting from War [online].[cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: .
31
a vyhrál „C-130 Avionics „ modernizační program s potencionální hodnotou 4 miliardy dolarů. Po roce 2001 klesly objednávky na výrobu komerčních letadel o více než tisíc kusů, a proto společnost na konci roku musela propustit 30 tisíc zaměstnanců. Sekce Vojenská letadla a raketové systémy opět v roce 2001 vydělala dvoucifernou marži díky vynikajícímu výkonu a očekávala i nadále stabilní mírný růst tržeb, především z růstu výroby v klíčových programech. Sekce Vojenská letadla a raketové systémy vykázala v roce 2001 provozní zisk s výjimkou jednorázových položek ve výši 1,38 miliardy dolarů, příjmy byly v roce 2001 12,5 miliardy dolarů. Srovnatelný provozní zisk byl v roce 2000 1,24 miliardy dolarů a příjmy ve výši 11,9 miliardy dolarů. Provozní marže se zvýšila na 11,1 % v roce 2001 v porovnání s rokem 2000, kdy byla 10,4 %, růst odrážel pokračující velkou provozní výkonnost sekce. Mezi jednorázové položky v roce 2001 patřilo 57 milionů dolarů související s F-15E programem, částka 94 milionů dolarů spojená s náklady na JSF program. Sekce hlásila čistý zisk za rok 2001 ve výši 1,35 miliardy dolarů. Pro porovnání dopadu teroristického útoku z 11. září 2001 na Boeing, lze ještě srovnat hospodaření v sekci vojenská letadla a raketové systémy ve IV. čtvrtletí roku 2001 se IV. čtvrtletím roku 2000. Ve IV. čtvrtletí roku 2001 byl provozní zisk s výjimkou jednorázových položek celkem 372 milionů dolarů a příjmy činily 3,4 miliardy dolarů. Ve IV. čtvrtletí roku 2000 byl srovnatelný provozní zisk 338 milionů dolarů a příjmy ve výši 3,2 miliardy dolarů. Je zde vidět pouze menší rozdíl provozního zisku ve výši 34 milionů dolarů a příjmů ve výši 200 milionů dolarů. Provozní marže s výjimkou jednorázových položek byla ve IV. čtvrtletí roku 2001 10,8 % oproti 10,7 % v IV. čtvrtletí roku 2000. IV. čtvrtletí zahrnovalo ještě poplatky spojené s JSF programem ve výši 94 milionů dolarů a proto hlásila sekce čistý zisk ve IV. čtvrtletí 278 milionů.56 V roce 2002 se společnost Boeing potýkala s mírnými problémy. Několik podniků úspěšně čelilo závažnému poklesu osobní letecké dopravy, ale integrovaný obranný systém společnosti hrál vedoucí úlohu na trhu v oblasti letecké obrany a vnitřní bez56 The Boeing Company (2002). Annual report 2001 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
32
pečnosti. Boeing tak byl vyváženým portfoliem podniků produkujících slušnou hotovost a ziskovost. V roce 2002 společnost Boeing dosáhla i slušných provozních výsledků z prodeje civilních letadel. Sekce vojenské letectvo a raketové systémy se transformovala do integrovaného obranného systému. Ukázala se jako vedoucí partner v americké proměně vnitřní bezpečnosti. Společnost vyhrála klíčové programy na výrobu bojových systémů jako JOINT TACTICAL RADIO SYSTÉM, FAB-T a také smlouvu na výbušný detekční systém. Společnost získala také klíčovou smlouvu na dodání 100 737 civilních letadel pro Ryainair, 60 kusů C-17 transportérů pro americké vojenské letectví a 40 kusů F-15 K letadel pro republiku Korea. Za rok 2002 vykázala společnosti Boeing příjmy ve výši 54,1 miliardy dolarů. Provozní zisk byl nižší v důsledku poklesu dodávek civilních letounů, zvýšených poplatků za zákazníky, vyšší náklady na výrobu satelitů. Zisk z provozní činnosti byl 3,4 miliardy dolarů v roce 2002. Zisk pro rok 2002 s výjimkou neobvyklých položek a změn v účetnictví byl celkem 2,3 miliardy dolarů nebo 2,84 dolaru na akcii. Dopad všech jednorázových položek v roce 2002 byl příznivý a činil 0,03 dolaru na akcii (zahrnuje například získané poplatky spojené s teroristickým útokem z 11. září 2001, investiční ztráty, dispozice aktiv). Čistý zisk společnosti za rok 2002 činil 492 milionů dolarů nebo 0,61 dolaru na akcii, neboť zahrnoval i částku ve výši 1,8 miliardy dolarů neboli 2,26 dolaru na akcii vykázanou jako kumulativní efekt účetních změn (poplatky uznané v I. čtvrtletí 2002 jako poplatky v účetnictví pro goodwill). Provozní marže v roce 2002 s výjimkou neobvyklých položek byla 7,2 % a vykazovala dobrou provozní výkonnost, zaměřenou na vývoj a investice do dlouhodobého růstu. Sekce vojenské letectvo a raketové systémy v roce 2002 opět vykázaly výborné finanční výsledky. Za celý rok 2002 vzrostly příjmy na téměř 14 miliard oproti roku 2001, kdy činily příjmy 12,45 miliardy dolarů. Výsledky byly podpořeny růstem objemu dodávek C-17, F-15, F/A-18 a JDM. Provozní marže s výjimkou neobvyklých položek dosáhla 11,2 % pro rok 2002 oproti 11,1 % v roce 2001. Provozní zisk s výjimkou neobvyklých položek činil 1,56 miliardy dolarů oproti 1,38 miliardy dolarů v roce 2001.57
57 The Boeing Company (2003). Annual report 2002 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
33
V roce 2003 společnost Boeing vykázala velmi dobrý výkon, zejména ve většině svého širokého portfolia obranných podniků a získala objednávky za více než 50 miliard dolarů mimo objednávek za 14,8 miliardy dolarů pro americký COMBAT SYSTÉM, 8,6 miliardy dolarů pro F/A-18 a rovněž získala klíčové objednávky protiraketové obrany EA-18 GROWLER, APACH bojový vrtulník a výrobu bomb malého průměru. Některé Boeing podniky vykázaly také vyšší výdělky a zaměřily svou strategii na budování pevných smluv např. o zřízení servisu na 119 letounů u Lufhanse, SAS, Japan Airlines. V roce 2003 vykázala společnost Boeing příjmy ve výši 50,5 miliardy dolaru oproti 54,1 miliardy dolaru v roce 2002. Zisk z provozní činnosti byl ve výši 0,4 miliardy dolaru v roce 2003 oproti 3,4 miliardy dolaru v roce 2002. Odrážel nižší dodávky civilních letadel, poplatky za obchodní prostory, přecenění komerčního financování. Tyto faktory byly částečně kompenzovány pokračujícím růstem a silnou provozní výkonností v podnicích společnosti zabývajícími se obrannými systémy a trvalým zlepšením provozní efektivity civilních letounů. Nepočítaje ztráty ze znehodnocení hlášené na začátku roku 2003, poté by byl zisk z provozní činnosti 1,3 miliardy dolarů. Čistý zisk za rok 2003 byl 698 milionů dolarů oproti 492 milionům dolarů v roce 2002. Činil tak 0,86 dolaru na akcii v roce 2003 oproti 0,61 dolaru na akcii v roce 2002. Integrovaný obranný systém (přetransformovaná dřívější sekce vojenské letectvo a raketové systémy) vykázal v roce 2003 výborný růst tržeb a provozní ziskovost svých obranných podniků a nadále hrál důležitou roli ve společnosti Boeing. Příjmy za rok 2003 byly ve výši 14,9 miliardy dolaru oproti 14 miliardám dolarů v roce 2002. Provozní zisk v roce 2003 stoupl na 1,89 miliardy dolaru oproti 1,56 miliardy dolaru v roce 2002. Integrovaný obranný systém tak vykázal další rok vynikající ziskovost, díky vyšším objemům JDAM a F/A-22 a díky investici do „737 tanker“ programu. Také významně zvýšil výrobu náhradních dílů pro taktické letouny, a pro údržbu a úpravy dopravních letounů.58 6.3 RAYTHEON Raytheon je přední nadnárodní korporace a jeden z největších dodavatelů zbraní a vojenské techniky na světě. Vyvíjí obranné systémy, vyrábí elektroniku, do roku 2007
58 The Boeing Company (2004). Annual report 2003 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
34
vyráběl speciální leteckou techniku. Je to největší výrobce řízených střel na světě. V současnosti zde pracuje okolo 73 tisíc zaměstnanců a roční obrat kolem 20 miliard dolarů z něj činí pátého největšího vojenského dodavatele na světě, více než 90 % uzavřených smluv je na poskytování vojenské obranné techniky. V současnosti se zabývají i nekonvenčními neusmrcujícími zbraněmi a zbraněmi s řízenou energií. Kromě Spojených států má Rayethon pobočky po celém světě, například v Austrálii, Brazílii, Kanadě, Německu, Spojených arabských emirátech a Španělsku.59 6.3.1 HOSPODAŘENÍ V roce 2001 společnost Raytheon vykázala čisté tržby ve výši 16,9 miliardy dolaru, tržby tak zůstaly na stejné výši jako v roce 2000. Podíl tržeb pro americké ministerstvo obrany činil 61 % z tržeb v roce 2001, oproti 57 % z tržeb v roce 2000. Podíl celkových tržeb americké vládě včetně vojenských prodejů byl 71 % z tržeb v roce 2001, oproti 66 % v roce 2000. Mezinárodní prodej včetně vojenských prodejů tvořil 21 % z tržeb v roce 2001 a zůstal na stejné výši jako v roce 2000. Hrubá marže byla 2,5 miliardy dolaru v roce 2001, oproti 3,4 miliardy dolaru v roce 2000 – nebo 14,6 % z tržeb v roce 2001, oproti 19,9 % v roce 2000. V roce 2001 vykázala společnost poplatek ve výši 745 milionů dolarů na divizi letadla Raytheon. Tento poplatek ovlivnil hrubou marži. Bez tohoto mimořádného poplatku byla hrubá marže v roce 2001 na výši 3,2 miliardy dolarů, oproti 3,4 miliardám dolarů v roce 2000 nebo 19 % z tržeb v roce 2001, oproti 19,9 % z tržeb v roce 2000. Snížení marže z prodeje o procento v roce 2001 bylo způsobeno především nižšími maržemi v divizi letadel Raytheon. Společnost Raytheon vykázala ve svých ekonomických výsledcích v roce 2001 administrativní a ostatní náklady ve výši 1,23 miliardy dolaru nebo 7,3 % z tržeb a náklady na výzkum a vývoj ve výši 475 milionů dolarů nebo 2,8 % z tržeb. Provozní zisk v roce 2001 činil 759 milionů dolarů oproti 1,62 miliardy dolaru v roce 2000. Zaznamenal tedy meziroční rozdíl 866 milionů dolarů. Společnost Raytheon ještě vykázala nákladové úroky ve výši 660 milionů dolarů a neprovozní náklady ve výši 642 milionů dolarů a také ztrátu ve výši 1,14 miliardy dolarů z ukončených činností. Rok 2001 tak ve společnosti Raytheon skončil čistou ztrátou ve výši 763 milionů
59 Rosario-Malonzo, J. (2002). US Military-Industrial Complex: Profiting from War [online].[cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: .
35
dolarů oproti 141 milionům dolarů zisku v roce 2000. Ztráta v roce 2001 činila 2,14 dolaru na akcii, oproti zisku 0,42 dolaru na akcii v roce 2000.60 V roce 2002 společnost Rayethon vykázala čisté tržby ve výši 16,8 miliardy dolarů. Tržby pro americké ministerstvo obrany tvořily 42 % z tržeb v roce 2002 a celkové tržby pro americkou vládu včetně vojenského prodeje tvořily 73 % z tržeb v roce 2002. Mezinárodní prodej včetně vojenských prodejů byl 21 % z tržeb v roce 2002. Hrubá marže (čisté tržby snížené o náklady na prodej) byla v roce 2002 3,4 miliardy dolarů. Provozní zisk za rok 2002 byl ve výši 1,75 miliardy dolarů oproti 759 milionům dolarů v roce 2001. Společnost Rayethon vykázala administrativní a ostatní náklady ve výši 1,19 miliardy dolarů nebo 7,2 % z tržeb téhož roku. Náklady na výzkum a vývoj vykázala ve výši 576 milionů dolarů. I když tržby z prodeje zůstávaly na stejné úrovni jako v roce 2001 a mírně vzrostly oproti roku 2000, přesto byl rok 2002 u společnosti Raytheon ukončen čistou ztrátou ve výši 640 milionů dolarů oproti ztrátě 763 milionů dolarů v roce 2001 nebo ztrátou 1,57 dolaru na akcii v roce 2002 oproti 2,14 dolaru na akcii v roce 2001. Výsledek hospodaření skončil ztrátou, protože je zde zahrnuta ztráta z ukončených činností 1,01 miliardy dolarů před zdaněním a kumulativní efekt změny v principu účetnictví ve výši 545 milionů dolarů před zdaněním. Kombinace těchto dvou položek dohromady tvořila částku 1,39 miliardy dolarů po zdanění nebo 3,42 dolaru na akcii.61 V roce 2003 zaznamenala společnost Rayetheon nárůst tržeb. Čisté tržby byly v roce 2003 ve výši 18,1 miliardy dolarů a vzrostly o 1,3 miliardy dolarů oproti roku 2002. Nárůst tržeb souvisel zejména s vyššími výdaji amerického ministerstva obrany na obranu a bezpečnost Spojených států po teroristickém útoku z roku 2001. Tržby pro americké ministerstvo obrany tvořily 65 % z tržeb a celkové tržby pro americkou vládu včetně vojenských prodejů tvořily 74 % v roce 2003. Mezinárodní prodej včetně vojenských prodejů dosáhl výše 3,5 miliardy dolarů nebo 19 % z tržeb v roce 2003. Hrubá marže v roce 2003 byla 3,1 miliardy dolaru nebo 17,2 % z tržeb v roce 2003. Administrativní a ostatní náklady byly zaznamenány ve výši 1,3 miliardy dolaru a náklady na výzkum a vývoj ve výši 487 milionů dolarů. I přes růst tržeb byl provozní zisk v roce 60 Raytheon (2002). Annual report 2001 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://library.corporate-ir.net/library/84/841/84193/items/154647/2001ar.pdf >. 61 Raytheon (2003). Annual report 2002 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://library.corporate-ir.net/library/84/841/84193/items/149410/2002%20AR.pdf>.
36
2003 o 440 milionů dolarů nižší oproti roku 2002 a činil 1,31 miliardy dolarů. Pokles o 1,7 miliardy dolaru byl způsoben většími prodejními náklady. Čistý zisk v roce 2003 vykázala společnost Raytheon 365 milionů dolarů nebo 0,88 dolaru na akcii oproti ztrátě 640 milionů dolarů nebo 1,57 dolaru na akcii v roce 2002. Rok 2004 byl pro společnost Raytheon také ve znamení růstu tržeb. V roce 2004 společnost Raytheon vykázala čisté tržby ve výši 20,2 miliardy dolaru, nárůst oproti roku 2003 byl 2,1 miliardy dolaru. Zvýšení tržeb bylo způsobeno především vyššími výdaji amerického ministerstva obrany související s obranou proti terorismu a rovněž s válkou v Iráku. Tržby pro americké ministerstvo obrany byly vykázány ve výši 67 % a vzrostly oproti roku 2003 o 2 %. Celkové tržby pro americkou vládu včetně vojenského prodeje zaznamenaly hodnotu 3,7 miliardy dolaru nebo 18 % z tržeb v roce 2004. Hrubá marže v roce 2004 činila 3,3 miliardy dolaru nebo 16,4 % z tržeb v roce 2004. Administrativní a ostatní náklady činily 1,4 miliardy dolaru a náklady na výzkum a vývoj 491 milionů dolarů. Provozní zisk v roce 2004 zůstal přibližně stejný jako v roce 2003 a to ve výši 1,38 miliardy dolaru. Odrážel zvýšené prodejní náklady o 1,9 miliardy dolaru oproti minulému roku, a proto provozní zisk i přes zvýšené tržby zůstal na stejné hodnotě. Rok 2004 skončil pro společnosti Raytheon čistým ziskem 417 milionů dolarů nebo 0,94 dolaru na akcii s rozdílem 52 milionů dolarů proti minulému roku, kdy byl čistý zisk 365 milionů dolarů.62 6.4 ZÁVĚR Po podrobném rozboru hospodaření jednotlivých zbrojních firem, je zcela jasné, že zbrojní průmysl byl odvětví, které po teroristickém útoku z 11. září 2001 zaznamenalo asi největší nárůst tržeb a nárůst zisků. Z rozborů hospodaření jednotlivých společností zbrojního průmyslu je vidět růst tržeb nejčastěji v souvislosti s americkými vládními výdaji na bezpečnost a obranu Spojených států. Nejvíce začaly zbrojní firmy vydělávat až v roce 2003, přibližně dva roky po teroristickém útoku. Tržby výrobců zbraní se každým rokem neustále zvyšovaly například v roce 2005 (4 roky od teroristického útoku z 11. 9. 2001) se celosvětově za zbrojení a armády utratil rekordní bilión dolarů. Otázkou je, že přesný růst zisků zbrojního průmyslu po teroristickém útoku z 11. 9. 2001 nelze vyčíslit, neboť na růstu tržeb a zisku se podílelo i zahájení války v Iráku v březnu roku 2003 a samozřejmě tím se zvýšily také i tržby a zisky zbrojních firem. 62 Raytheon (2005). Annual report 2004 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://library.corporate-ir.net/library/84/841/84193/items/155916/2004ar.pdf>.
37
V dalších letech nárůst výdajů na obranu již nebyl tak vysoký, jako ihned po 11. září 2001, ale již šlo o růst pouze několika procent ročně. Došlo také k posunu ve zbrojení. Zisky hlásily nejenom firmy, které vyráběly tradiční zbraně jako například bojové letouny, ale i firmy, které zajišťovaly bezpečnostní počítačové systémy. Obrana proti terorismu se stala pro zbrojní firmy doslova zlatým dolem. Například společnost Lockheed Martin v roce 2012 svoje závazky téměř zdvojnásobila oproti úrovni před 11. 9. 2001 a i cena akcií činila 10. září 2001 38,32 dolaru zatímco v roce 2012 dosáhla již hodnoty 70 dolarů. Zbrojní průmysl již v současnosti není jen o výrobě zbraní, ale spíše o hledání způsobu, jak zabránit teroru. Vzhledem k neustále hrozbě terorismu a díky tomu i rostoucím výdajům na armády, očekávají zbrojaři zisky i v následujících letech.
38
7. CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).63 Je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby či další služby. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. Je to však odvětví, jež velmi citlivě reaguje na podněty z vnitřního i vnějšího prostředí. Dopady na cestovní ruch se projevují snížením počtu turistů, souvisejícím poklesem příjmů z cestovního ruchu a následným snižováním počtu pracovních míst v odvětví. Následně dochází k odlivu investic v dané oblasti. Právě politická a ekonomická stabilita regionu je pro většinu turistů při výběru destinace jedním ze základních kritérií. I krátkodobé narušení stability regionu může mít dlouhodobé následky, a to jak ztrátu důvěry u turistů, tak i ztrátu důvěry u investorů. Terorismus má tak pro cestovní ruch obrovské důsledky, neboť vede ke spoustě ekonomických problémů.64 Po teroristickém útoku z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických, ale i v západní Evropě panoval výrazný nezájem o cestování. Například v New Yorku byly zrušeny tisíce hotelových rezervací, průměrná obsazenost hotelů týden po útoku byla 20 % oproti 80 %, na kterých se držela do 11. září 2001. Bylo propuštěno několik tisíc zaměstnanců a cestovní ruch, který v roce 2000 vydělal městu New York 25 miliard dolarů, čekal obrovský propad. Majitelé některých hotelů žádali po americké vládě finanční pomoc, stejnou, jaká byla poskytnuta leteckým společnostem. Označili situaci po teroristickém útoku jako nejvážnější krizi v dějinách světového cestovního ruchu.65
63 Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu) 64 Fialová, D. (2012). Rizikové faktory pro cestovní ruch. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 65 ČTK (2001). Turistiku čekají zřejmě zlé časy [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
39
7.1 MANDALAY RESORT GROUP Mandalay Resort Group je provozovatel hotelů a kasin se sídlem v Nevadě. Je to jeden z největších provozovatelů kasin na světě. Hlavním zdrojem příjmů jsou kasina, hotely, restaurace a jiné zábavní atrakce. Společnost provozovala 16 nemovitostí s více než 27 tisíci pokoji a více než jeden milion metrů čtverečních kasin. V roce 2005 se spojila s konkurentem MGM Mirage, který ji odkoupil za 7,9 miliardy dolarů.66 Ve III. čtvrtletí roku 2001 společnost Mandalay Resort Group vykázala tržby ve výši 609 milionů dolarů oproti 630 milionům dolarů ve III. čtvrtletí roku 2000. Pokles tržeb o 21 milionů dolarů byl způsoben právě teroristickým útokem z 11. září 2001 a z toho vyplývajícím výrazným úbytkem návštěvníků. Provozní zisk za III. čtvrtletí roku 2001 byl ve výši 100 milionů dolarů oproti 114 milionům dolarů ve III. čtvrtletí roku 2000. Čistý zisk ve III. čtvrtletí roku 2001 vykázala společnost Mandalay Resort Group v hodnotě 23 milionů dolarů nebo 0,33 dolaru na akcii oproti 29 milionům dolarů nebo 0,39 dolaru na akcii ve III. čtvrtletí roku 2000. Provozní cash flow společnosti byl ve III. čtvrtletí roku 2001 ve výši 152,6 milionů dolaru oproti 171,1 milionu dolaru za stejné období loňského roku.67
Ve IV. čtvrtletí roku 2001 společnost Mandalay Resort Group zaznamenala tržby ve výši 539 milionů dolarů oproti 591 milionům dolarů za téže období loňského roku. Zde je právě vidět pokles tržeb o 52 milionů dolarů za IV. čtvrtletí roku 2001 v důsledku propadu cestovního ruchu po 11. září 2001. Provozní zisk byl ve IV. čtvrtletí roku 2001 ve výši 1 milionu dolarů oproti 66 milionům dolarů ve IV. čtvrtletí roku 2000. Ve IV. čtvrtletí roku 2001 společnost Mandalay Resort Group odepsala účetní hodnotu svých dvou kasin ve výši 52 milionů dolarů, a proto byl provozní zisk pouze zmíněný 1 milion dolarů. IV. čtvrtletí roku 2001 ve společnosti Mandalay Resort Group skončilo ztrátou 48 milionů dolarů nebo 0,68 dolaru na akcii.68
66 Hilton Hotels & Resorts (2015).Take me to the Hillton. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www3.hilton.com/en/about/index.html>. 67 Mandalay Resort Group (2001). Mandalay Resort Group Reports Third Quarter [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 68 Mandalay Resort Group (2002). Mandalay Resort Group Announces Fourth Quarter and Year End Results [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-announces-fourth-quarter-and-yearend-results-76217312.html>.
40
V I. čtvrtletí roku 2002 společnost Mandalay Resort Group dosáhla tržeb 610 milionů dolarů. Mandalay Resort Group dále uvedla, že se již zvýšil objem návštěvníků, tržby za disponibilní pokoj a společnost očekávala do budoucna růstový trend. Provozní zisk v I. čtvrtletí roku 2002 byl ve výši 146 milionů dolarů a čistý zisk dosáhl hodnoty 48 milionů dolarů nebo 0,71 dolaru na akcii.69 Ve II. čtvrtletí roku 2002 společnost vykázala tržby ve výši 625 milionů dolarů, oproti stejnému období minulého roku poklesly o 19 milionů dolarů. Provozní zisk za II. čtvrtletí roku 2002 byl ve výši 108 milionů dolarů, tedy o 3 miliony dolarů nižší než za stejné období minulého roku, protože byly vykázány v účetnictví ztráty z nehmotného majetku ve výši 13 milionů dolarů. Čistý zisk společnosti Mandalay Resort Group byl ve II. čtvrtletí roku 2002 ve výši 29 milionů dolarů nebo 0,43 na akcii a byl přibližně stejný jako ve II. čtvrtletí roku 2001. Ve II. čtvrtletí roku 2002 poklesl cash flow společnosti přibližně o 2 % oproti loňskému výsledku a činil 165 milionu dolarů. Společnost úspěšně prováděla zpětný odkup svých akcií a byla rozhodnuta ve svém záměru pokračovat, neboť byla přesvědčena, že současná cena akcií společnosti neodrážela spravedlivě budoucí příjmy a volné cash flow společnosti.70 Ve III. čtvrtletí roku 2002 došlo již ke slabému oživení cestovního ruchu. Společnost Mandalay Resort Group dosáhla velmi výborného výsledku. Tržby za III. čtvrtletí roku 2002 byly ve výši 614 milionů dolaru, provozní zisk za toto čtvrtletí činil 116 milionů dolarů. Čistý zisk vykázala společnost ve výši 33 milionů dolaru nebo 0,49 dolaru na akcii. Volný cash flow byl za toto období ve výši 152 milionů dolarů, stejně jako ve III. čtvrtletí minulého roku.71
69 Mandalay Resort Group (2002). Mandalay Resort Group Reports First Quarter Results [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-reports-first-quarter-results77597702.html>. 70 Mandalay Resort Group (2002). Mandalay Resort Group Reports Second Quarter Results and Affirms Share Buyback Policy [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-reports-second-quarter-results-andaffirms-share-buyback-policy-76860642.html>. 71 Mandalay Resort Group (2002). Mandalay Resort Group Reports Third Quarter Results [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-reports-third-quarter-results77057037.html>.
41
Ve IV. čtvrtletí roku 2002 společnost Mandalay Resort Group zaznamenala tržby ve výši 544 milionů dolarů a provozní zisk za toto období činil 80 milionů dolarů. Čistý zisk za IV. čtvrtletí roku 2002 vykázala společnost ve výši 4 miliony dolarů nebo 0,06 dolaru na akcii oproti ztrátě ve IV. čtvrtletí roku 2001 ve výši 48 milionů dolaru nebo 0,68 dolaru na akcii. V roce 2003 se situace v cestovním ruchu již zlepšovala, pro ilustraci uvedu ještě u společnosti Mandalay Resort Group výsledky za IV. čtvrtletí roku 2003. Ve IV. čtvrtletí roku 2003 u společnosti Mandalay Resort Group byly tržby ve výši 604 milionů dolarů, je zde vidět zvýšení o 60 milionů dolarů oproti roku 2002 a o 65 milionů dolarů oproti roku 2001. Provozní zisk ve IV. čtvrtletí roku 2003 byl ve výši 93 milionů dolarů a vykázaný čistý zisk byl ve výši 22 milionů dolarů nebo 0,35 dolaru na akcii.72 Na výsledcích hospodaření společnosti Mandalay Resort Group je jasně vidět pokles tržeb cestovního ruchu a zábavy ihned po 11. září 2001, který trval do konce roku 2001 a částečně i celý rok 2002 a část roku 2003. Je zde také patrné zvýšení tržeb a oživení cestovního ruchu i zábavy ke konci roku 2003 a odeznívání dopadů 11. září 2001 na cestovní ruch. 7.2 HILTON HOTELS CORPORATION Hilton Hotels Corporation (nyní Hilton Worldwide) je americká společnost poskytující kompletní servis v oblasti hotelnictví. Společnost založil v roce 1919 Conrad Hilton v Cisco v Texasu. Společnost v současnosti spravuje přes 4 tisíce hotelů značky Hilton s více než 680 tisíci pokoji v 91 zemích světa. Společnost vlastní hotely ve velkých městských centrech, v blízkosti letišť, kongresových center, ale i v oblíbených prázdninových destinacích po celém světě. Spolupracuje s řadou leteckých společností a autopůjčoven. V roce 2001 bylo hospodaření společnosti Hilton Hotels Corporation ovlivněno nejen počínající ekonomickou recesí, ale i teroristickým útokem na Ameriku. Došlo k uzavírce letišť, snížením letových plánů, stornu obchodních i turistických cest a také
72 Mandalay Resort Group (2004). Mandalay Resort Group Reports Fourth Quarter and Year-End Results [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-reports-fourth-quarter-and-yearend-results-58832092.html>.
42
k dopadu na psychologii lidí. Všechny tyto faktory způsobily významné poklesy v obsazenosti pokojů a nepříznivě ovlivnily hospodaření celé společnosti. Nejvážněji byly ovlivněny hotely v hlavních metropolitních oblastech závislých na letecké dopravě. Hotely v menších městech byly ovlivněny v mnohem menší míře. Příjmy v roce 2001 poklesly o 12 % na výši 3 050 milionů dolarů z 3 451 milionů dolarů oproti roku 2000. EBITDA (zisk před odečtením úroků, daní, odpisů, amortizace) poklesla v roce 2001 o 16 % na výši 1 072 milionů dolarů z 1 271 milionů dolarů oproti roku 2000. Provozní zisk v roce 2001 činil 632 milionů dolarů oproti 830 milionům dolarů v roce 2000. Čistý zisk v roce 2001 zaznamenal pokles o 39 %. Výše čistého zisku v roce 2001 byla 166 milionů dolarů nebo 0,45 dolaru na akcii oproti 272 milionům dolarů v roce 2000 nebo 0,73 dolaru na akcii. Na konci roku 2001 měla společnost Hilton Hotels Corporation celkový dluh ve výši 4,7 miliardy dolarů. V průběhu roku společnost úspěšně absolvovala prodej řady aktiv, peněžní výnos z nich byl použit na snížení dluhu. Dopad teroristického úroku lze ještě podrobněji znázornit porovnáním II., III., IV. čtvrtletí roku 2001. Příjmy v II. čtvrtletí roku 2001 (před 11. 9. 2001) byly ve výši 1 094 milionů dolarů, ve III. čtvrtletí roku 2001 (v průběhu čtvrtletí byl teroristický útok) byly příjmy ve výši 942 milionů dolarů a ve IV. čtvrtletí roku 2001 (již po teroristickém útoku) poklesly příjmy na výši 887 milionů dolarů. Stejná situace se objevila i u čistého zisku – ve II. čtvrtletí roku 2001 byl ve výši 86 milionů dolarů, ve III. čtvrtletí roku 2001 činil 21 milionů dolarů a ve IV. čtvrtletí roku 2001 byl již pouze 4 miliony dolarů.73 V roce 2002 stále panovaly nepříznivé podmínky pro cestovní ruch. Ve světě vládla nejistota v důsledku politické situace po teroristickém útoku a lidé stále cestovali méně než před 11. zářím 2001. Cestovní ruch se nadále pomalu rozvíjel, a i přes efektivní snižování nákladů a silný příjem poplatků z nových smluv na hotely franšízy, výsledky hospodaření byly neuspokojivé. To se nepříznivě odrazilo na finančních výsledcích firmy Hilton Hotels Corporation. Příjmy za rok 2002 klesly o 4 % na hodnotu 3 847 milionů dolarů, EBITDA se snížila o 8 % na 990 milionů dolarů. Celkový provozní zisk společnosti ve výši 603
73 Hilton Hotels Corporation (2002). Annual report 2001 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
43
milionů dolarů v roce 2002 byl o 29 milionů dolarů menší než v roce 2001 (v roce 2001 činil 632 milionů dolarů). Čistý zisk byl však vyšší, zaznamenal hodnotu 198 milionů dolarů nebo 0,53 dolaru na akcii oproti 166 milionům dolarů nebo 0,45 dolaru na akcii v roce 2001.74 V roce 2003 měla společnost Hilton Hotels Corporation navzdory těžkému roku několik významných úspěchů. V průběhu roku snížila společnost dlouhodobý dluh, měla velmi příznivé podmínky pro přístup na kapitálové trhy a dokončila některé transakce majetku na atraktivní ceny. Finanční výsledky společnosti Hilton Hotels Corporation byly v roce 2003 ovlivněny nejen teroristickým útokem z 11. září 2001, ale především stagnující ekonomikou Spojených států a válkou v Iráku. Ke zlepšení v oblasti cestování došlo až v průběhu IV. čtvrtletí roku 2003. Příjmy za rok 2003 byly ve výši 3 819 milionů dolarů, tedy přibližně na stejné úrovni jako v roce 2002 (3 816 milionů dolarů v roce 2002). Provozní zisk za rok 2003 byl ve výši 515 milionů dolarů, poklesl o 15 %. Čistý zisk za rok 2003 vykázala společnost ve výši 164 milionů dolarů nebo 0,43 dolaru na akcii, oproti roku 2002 poklesl o 17 % (čistý zisk v roce 2002 činil 198 milionů dolarů nebo 0,53 dolaru na akcii).75 Na hospodaření společnosti Hilton Hotels Corporation v roce 2004 a v roce 2005 je zřetelně vidět, že nepříznivé účinky dopadu teroristického útoku z 11.září 2001 na cestovní ruch odezněly a situace se v tomto odvětví zlepšila. V roce 2004 společnost vykázala příjmy ve výši 4 146 milionů dolaru a v roce 2005 dokonce příjmy ve výši 4 437 milionů dolaru. Provozní zisk v roce 2004 činil 658 milionů dolarů a v roce 2005 již 805 milionů dolarů. Čistý zisk v roce 2004 společnost zaznamenala ve výši 238 milionů dolaru nebo 0,62 dolaru na akcii a v roce 2005 byl čistý zisk 460 milionů dolaru nebo 1,20 dolaru na akcii.76 Cestovní ruch byl jedním z odvětví, na kterém se dopady teroristického útoku projevily jasně a zřetelně. Pro velké společnosti v oblasti cestovního ruchu znamenal
74 Hilton Hotels Corporation (2003). Annual report 2002 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://media.corporate-ir.net/media_files/irol/88/88577/reports/ar2002.pdf>. 75 Hilton Hotels Corporation (2004). Annual report 2003 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://media.corporate-ir.net/media_files/irol/88/88577/reports/2003_ar.pdf>. 76 Hilton Hotels Corporation (2006). Annual report pursuant to section 13 OR 15(d) of the securities exchange ACT OF 1934 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://media.corporate-ir.net/media_files/irol/88/88577/reports/2003_ar.pdf>.
44
teroristický útok zhoršení ekonomických výsledků za rok 2001 až přibližně do konce roku 2003. Pro malé společnosti znamenal teroristický útok z 11. září likvidaci či několikaletý boj o přežití. Situace byla samozřejmě ovlivněna nejen teroristickým útokem z 11. září 2001, ale také kombinací dalších nepříznivých faktorů jako byla recese ve Spojených státech amerických a samozřejmě také válka v Iráku či epidemie SARS, které také významně ovlivnily cestovní ruch.
45
8. MÉDIA Média hrají v životě člověka stále významnější roli, ať již jde o televizi, denní tisk, časopisy či internet. Masová média umožnila sledování útoku z 11. září 2001 i dění po něm v přímém přenosu. Po útoku na Světové obchodní centrum se ukázal blízký vztah terorismu a médií jako jeho nástroje. Masová média zajistila co největší účinnost teroristického útoku, a to zprostředkováváním přímého přenosu. Tím se zvýšil během krátké doby psychologický účinek útoku. Teroristický útok totiž ztrácí smysl, pokud by o něm nebyla informována veřejnost. Jeho cílem nejsou materiální škody a ztráty na lidských životech, ale vyvolání strachu, obav a chaosu. I způsob útoku na Světové obchodní centrum ukazuje, jak důležitá byla pro teroristy mediální strategie a jak dokáží s médii účinně pracovat. Na konci září 2001 samotný Usáma bin Ládin v rozhovoru pro pákistánský deník Ummat řekl: „Západní média jsou schopna vnést strach a bezmocnost do psychiky lidí v Evropě a ve Spojených státech. To znamená, že to, co nejsou schopni udělat nepřátelé USA, mohou dokázat jejich média.“ I v současné době při každoročním výročí teroristického útoku z 11. září 2001 média znovu stále připomínají základní informace, ale i různé konspirační teorie a tím vlastně dál slouží i terorismu.77 Média hrála důležitou roli i při utváření názoru veřejného mínění a byla ovlivňována ze dvou stran. Na jedné straně informacemi, které dostávala například od vlády nebo vyšetřovací komise a na druhé straně byla média ovlivňována sledovaností, tzn. snahou ukázat věci, které chtěla většina diváků vidět. Informace, jež poskytují by měly být objektivní, ale vždy je každý zpravodaj jako každý jiný člověk ovlivněn svým názorem, pocitem a vnímáním skutečnosti.78 Média ve Spojených státech i jinde ve světě hlásila události po 11. září 2001 nezávisle na sobě a zaplavila své diváky vysoce emotivními obrazy, prohlášeními politiků, popisováním událostí. Hrála důležitou roli při zesilování politické polarizace, která se silněji projevila v období po 11. září. Brzy po zářijových událostech bylo třeba promítat své poselství do zahraničí, zejména do arabského a islámského světa. Televizní sítě byly oficiálně žádány, aby nevysílaly ve svých zpravodajstvích Usáma bin Ládina, neboť
77 Kruml, M. (2011). Usámova past: 11. září udělalo z médií spojence teroru [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z WWW:. 78 Strom, K. (2005). Kdo ovládá Ameriku (2) [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:.
46
experti odhalily z jeho projevu a pohybů v jeho první nahrávce poselství pro teroristy z Al-Káidy. Nutné je zmínit, že pomoc terorismu poskytoval a poskytuje i v současnosti internet, je zde například výcvikový manuál Al-Káidy i návod jak se stát členem teroristické organizace. 79 8.1 CNN CNN je globální společnost, její zaměstnanci a kanceláře jsou po celém světě. V roce 2001 měla společnost 43 kanceláří po celém světě a 300 novinářů mimo území Spojených států amerických. CNN měla vzhledem k svému postavení, na rozdíl od jiných mediálních organizací, obrovskou zodpovědnost za oznámení události z 11. září 2001 vyváženým a nepropagandistickým způsobem. Na rozdíl od mnoha společností, které vysílaly a psaly o 11. září 2001, CNN nebyla přímo ovlivněna událostmi z 11. září – např. nebylo nutné přemístit zaměstnance, ale přesto také posílila bezpečnostní postupy ve svém sídle i v kancelářích po celém světě. 11. září 2001 znamenalo v hospodaření CNN jasný dopad na zvýšení nákladů, náklady CNN se zvýšily desetinásobně. Rozpočet CNN byl cca 700 milionů dolarů ročně oproti například NBC, která měla rozpočet pouze 400 milionů dolarů ročně. Tento rozpočet se po 11. září 2001 musel zvýšit o cca 30 % z důvodu vytvoření nových kanceláří v zahraničí. AOL Time Warner, mateřská společnost CNN, se zavázala, že CNN bude mít neomezené finanční prostředky na krytí nákladů ve válce proti terorismu. V konečném hospodářském výsledku znamenaly zvýšené náklady problém, protože příjmy z reklamy byly slabé již před útokem a po nich ještě dále klesaly. I když se bezprostředně po útoku zvýšila sledovanost desetinásobně nad normální úroveň (v průměru 3,4 milionu diváků denně), CNN nemohla vydělávat, protože až do 17. září 2001 odmítla spouštět reklamy, poté se snažila CNN přesvědčit inzerenty platit vyšší poplatky, protože působila svým vysíláním na širší okruh diváků. Společnost CNN skončila na konci roku ve ztrátě, ztráta souvisela s recesí ve Spojených státech a s celkově špat-
79 International Council on human rights (2007). Corruption and Human Rights: Making the Connection [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:< http://www.ichrp.org/files/reports/40/131_web.pdf>.
47
nými ekonomickými podmínkami (nižší příjmy z reklamy - nejdůležitější příjem CNN) než v souvislosti s 11. zářím 2001.80 8.2 AOL – TIME WARNER Tato společnost je v současnosti největší mediální konglomerát. V roce 2001 byla nazývána AOL – Time Warner, dnes se zkratka AOL přestala v názvu objevovat poté, co byla divize AOL vyšetřována vládními úředníky z nečistých účetních praktik. Time Warner se zabývá kromě produkce pro kabelovou televizi a hudby také filmovou tvorbou (např.Warner Brother Studio), ovládá 50 magazínů (např. Time Life, People) a vlastní knižní nakladatelství (např.Time-Life Books). AOL divize je největším poskytovatelem internetových služeb na světě.81 Příjmy ve III. čtvrtletí roku 2001 (ve čtvrtletí, kdy byl teroristický útok) se zvýšily na 9 056 milionů dolarů oproti II. čtvrtletí (před teroristickým útokem), kdy příjmy byly ve výši 8 943 milionů dolarů, tedy o 113 milionů dolarů. Ve IV. čtvrtletí je opět vidět nárůst příjmů, příjmy činily 10 349 milionů dolarů, oproti III. čtvrtletí narostly i díky vlivu teroristického útoku o 1 293 milionů dolarů. Pokud porovnáme příjmy za IV. čtvrtletí roku 2001 a IV. čtvrtletí roku 2002, zjistíme, že příjmy stoupaly nadále i v roce 2002. Ve IV. čtvrtletí roku 2002 byly příjmy společnosti AOL – Time Warner ve výši 11 388 milionů dolarů, oproti IV. čtvrtletí roku 2001 vzrostly o 1 039 milionů dolarů. Celkové příjmy za rok 2001 byly ve výši 37, 2 miliardy dolarů a v roce 2002 vzrostly na 41 miliard dolarů. Zde je jasně vidět dopad teroristického útoku na mediální společnost v podobě nárůstu jejích příjmů. Noviny jsou po televizním zpravodajství považovány za nejvlivnější informační médium. Každý den se jich ve Spojených státech prodá cca 58 milionů výtisků různých publikací. Většina amerických novin je vlastněna spíše menším počtem velkých společností, tzv. novinových řetězců. Z celkového počtu jich má pouze cca stovka náklad větší než 100 tisíc, takže jen malá menšina společností si může dovolit nezávislé reportéry v zahraničí. Noviny ve většině případů nežijí z předplatného svých čtenářů, ale z peněz
th
80 Lewites, N. (2002). CNN and September 11 , 2001: Management in a Crisis [online]. [cit. 2015-0330] Dostupné z WWW: .
48
inzerentů. Inzerce je hlavním příjmem, ze kterého se platí mzdy zaměstnanců a provize vlastníkovi.82 8.3 WASHINGTON POST COMPANY Tato společnost díky svým kontaktům ve vládních agenturách sleduje vnitřní dění ve Washingtonu a federální vládě. Vlastní řadu médií: noviny (např. Gazette Newspapers), televize (např. WDIV v Detroitu), časopisy – druhý nejčtenější národní týdeník Newsweek.83 Ihned po teroristickém útoku vyslal Washington Post novináře a fotografy do Afghánistánu, aby mohl poskytovat objektivnější zpravodajství. Během šesti týdnů po teroristickém útoku bylo publikováno na 32 milionů kusů časopisu Newsweek, včetně dvou speciálních čísel, kterých se prodalo mnohokrát více než normálního týdenního čísla. Příjmy divize noviny se v roce 2001 snížily o 8 % na 842 milionů dolarů z 918 milionů dolarů za rok 2000. Provozní zisk se v roce 2001 snížil o 26 % na 84,7 milionů dolarů oproti 114,4 milionům dolarů v roce 2000. Pokles příjmů v roce 2001 byl následkem výrazného poklesu tiskové reklamy (v důsledku recese ve Spojených státech), částečně byl kompenzován vyššími příjmy z prodeje novin po 11. září 2001, vyššími příjmy z reklamy online, nižší spotřebou novinového papíru, ale přesto bylo hospodaření firmy Washington Post v roce 2001 ekonomicky slabé. Příjmy z reklamy klesly v roce 2001 o 14 % na 547 milionů dolarů z 664 milionů dolarů v roce 2000. Společnost byla nucena snížit počet zaměstnanců o 200. Byla přijata opatření ke snížení nákladů, zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení novin. V roce 2002 divize noviny vykázala příjmy ve výši 842 milionů dolaru, zůstaly na stejné výši jako v roce 2001. Provozní zisk byl v roce 2002 ve výši 109 milionů dolaru, vzrostl z 84,7 milionů dolarů v roce 2001. Ovlivnilo ho snížení nákladů na výrobu novinového papíru o 22 % a příjmy z reklamy, které vzrostly na 555 milionů dolarů z 547 milionů dolarů v roce 2001. Příjmy divize magazíny činily 380 milionů dolarů v roce 2001, což představovalo pokles o 9 % z 416 milionů dolarů v roce 2000. Pokles příjmu je výsledkem 24 % poklesu příjmů z reklamy na domácí i zahraniční edice Newsweek. Až 11. září 2001 82 AOL TIME WARNER (2003). Quarterly financial information[online]. [cit. 2015-03-30] Dostupné z WWW: . 83 Strom, K. (2005). Kdo ovládá Ameriku (2) [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:.
49
zvýšilo poptávku po zpravodajském časopisu Newsweek, speciální čísla se setkala s mimořádnou odezvou od čtenářů. Newsweek vytiskl celkem 32 milionů kusů časopisu v šesti týdnech po 11. září 2001, cena druhého speciálu zahrnovala i částku 1 dolar, který byl určen jako dar na charitu. Rok 2001 skončil pro divizi magazíny zklamáním, slabé příjmy z reklamy zrcadlily celkové zpomalení hospodářského růstu ve Spojených státech, a po 11. září příjmy z reklamy ještě dále poklesly, divizi magazíny nepomohl ani desetinásobný prodej magazínu po teroristickém útoku oproti normálnímu týdennímu prodeji. Z dlouhodobého hlediska zvýšený zájem čtenářů produkoval vyšší zisky z nových a obnovených předplatných magazínů. Příjmy v roce 2002 činily 349,1 milionů dolarů, poklesly o 30,9 milionů dolaru z 380 milionů dolaru za rok 2001. Pokles odrážel významný nárůst prodeje magazínu po 11. září 2001 a z tohoto důvodu byly vyšší příjmy v roce 2001. Celkové příjmy společnosti Washington Post byly v roce 2001 ve výši 2 416 milionů dolarů a byly přibližně ve stejné výši jako v roce 2000, kdy činily 2 412 milionů dolarů. Čistý zisk celé společnosti vzrostl ze 136 milionů dolarů za rok 2000 na 229 milionů dolarů za rok 2001, nárůst činil 68 %, ale nárůst se týkal především ostatních příjmů mediální společnosti než zisků z divize novin a magazínů. Celkové příjmy společnosti byly v roce 2002 ve výši 2 584 milionů dolarů, oproti roku 2001 vzrostly o 168 milionů dolarů. Čistý zisk za rok 2002 byl 204,3 milionů dolaru ve srovnání s čistým ziskem 229 milionů dolarů v roce 2001.84 8.4 REKLAMA Téma 1. září 2001 se objevilo i v reklamě, některé společnosti překročily však únosnou mez vkusu a taktu. Takové reklamy byly označeny za kontroverzní, neboť se firmy rozhodly zviditelnit využitím tragédie 11. září 2001. Nejnovějším příkladem nevkusné reklamy byla reklama „Tumbledown Trails Golf Course“ nabízející slevu na golfovém hřišti k dvanáctému výročí útoku na WTC. Inzerát se snažil propojit datum 11. září slovní hříčkou s devíti jamkami za 9,11 dolaru. Dalším příkladem může být reklama americké telekomunikační společnosti AT§T, která propagovala svůj telefon 84 The Washington Post Company (2003). Annual report Pursuant to section 13 OR 15(d) of the securities exchange act of 1934 . [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
50
BlackBerry Z10 na Twitteru, kde se objevil obrázek nového typu telefonu, který měl na displeji snímek světelné pocty zářijové tragédie. Společnost reklamu vzápětí smazala a veřejně se omluvila.85 8.5 FILM Teroristický útok z 11. září 2001 se odrazil i ve filmovém odvětví. Některé natáčené filmy byly dodatečně nebo v průběhu natáčení pozměněny, zrušeny nebo byly posunuty jejich premiéry. Týkalo se to zejména akčních filmů a filmů s teroristickou tématikou. Jednalo se například o film „Nosebleed“, který nebyl nikdy natočen, mluvilo se v něm o plánu teroristů na zničení Světového obchodního centra. Dalším filmem jsou „Muži v černém II“, jehož děj se měl odehrávat ve Světovém obchodním centru a jehož scénář musel být kompletně přepsán. Na náměty teroristického útoku také vzniklo mnoho dokumentů plných konspiračních teorií, filmů, které oslavují padlé hrdiny nebo akčních filmů. Filmem, který měl premiéru rok po událostech v roce 2001, byl „11´9´´01„. Vytvořilo ho jedenáct různých režisérů z celého světa a každý vyprávěl svůj příběh. Tento film byl považován za jeden z nejlepších filmů po zářijovém atentátu. Naproti tomu film „Let 93“ zobrazoval události z pohledu cestujících na palubě jednoho z letadel, které bylo použito při teroristickém útoku. Další z filmů „11. září“ byl filmem, který se snažil zrekonstruovat události z 11. září 2001, byl prokládaný výpověďmi účastníků tragédie i pohledem samotných teroristů. 86 Filmy a televizní pořady o 11. září 2001 však američtí diváci příliš nevyhledávali, dali přednost jiných únikovým filmům a „reality show“. 87 8.6 HUDBA Teroristický útok se odrazil i ve světě hudby. Vznikla spousta skladeb jako reakce na 11. září 2001. Ihned po teroristickém útoku přestaly některé americké stanice hrát hudbu. Clar Channel, největší americká společnost, která vlastní stovky rozhlasových
85 MEDIA GURU (2013). Tragédie 11. září se do reklamy nehodí [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 86 Kadlecová, V. (2014). 8 filmů o událostech 11. září. Které z nich se taky zapíšou do historie?. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . 87 ČTK (2011). .Jak se změnily filmy po 11. září? Ubylo muslimských padouchů. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
51
stanic, vydala seznam písniček, které se po útoku neměly vysílat například „Ironic“ od Alaniss Morissette, „The End“ od The Dors nebo „Beánie And the Jets“ od Eltona Johna. Naopak vznikla řada skladeb, pro které se stalo 11. září 2001 inspirací, například „An open Letter to NYC“ od Bestie Boys, „We Are All Made Of Stars“ od Moby nebo „I Can´t See New York“ od Tori Amos.88 8.7 ZÁVĚR Teroristický útok z 11. září 2001 samozřejmě silně ovlivnil média. Zvýšila se jejich sledovanost, prodej denního tisku a magazínů, i sledování internetu. Zvýšily se příjmy mediálních společností, ale ve srovnání se ztrátami, které způsobila probíhající recese ve Spojených státech, měly menší význam pro ekonomické výsledky mediálních společností. Naopak média hrála důležitou roli, bez které by nebyl terorismus schopen dosáhnout stanovených cílů, například Margaret Thatcherová označila média jako „kyslík terorismu“. Masová média jsou v současnosti pomocným bodem terorismu, slouží jako jeho prostředek pro násobení psychologických účinků útoků.
88 Slívová, H. (2011). Hudba po neštěstí: Jaké skladby reagovaly na útoky z 11. září 2001? [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
52
9. ZÁVĚR Dopad teroristického útoku se projevil téměř ve všech odvětvích hospodářství nejen ve Spojených státech, ale měl vliv na ekonomiky zemí celého světa. Všechny oblasti hospodářství se potýkaly s dopady teroristického útoku, ať již v pozitivním smyslu či v negativním smyslu. Nejvíce postiženy útokem byly letecké společnosti a cestovní ruch. Pro velké společnosti v oblasti cestovního ruchu dopady útoku znamenaly zhoršení ekonomických výsledků za rok 2001 až přibližně do konce roku 2003. Pro malé společnosti znamenal teroristický útok z 11. září likvidaci či několikaletý boj o přežití. Situace byla samozřejmě ovlivněna nejen teroristickým útokem z 11. září 2001, ale také kombinací dalších nepříznivých faktorů jako byla recese ve Spojených státech a samozřejmě také válka v Iráku a epidemie SARS, které také významně ovlivnily cestovní ruch. Cestovní ruch se však vzpamatoval z následků teroristického útoku podstatně dříve než letecké společnosti, protože lidé využívali jiné formy dopravy nebo volili jiný typ destinací, a proto oživení cestovního ruchu nastalo dříve než u leteckých společností. U leteckých společností nelze přesně vyčíslit, jaké ztráty byly způsobeny teroristickým útokem z 11. září 2001 a které jinými faktory. Ve Spojených státech byl totiž již znatelný úbytek cestujících v průběhu celého roku 2001, tedy již před 11. zářím 2001 jako důsledek faktu, že Spojené státy stály na pokraji recese, která tak zkresluje ekonomické dopady 11. září 2001, neboť negativní jevy v americké ekonomice byly již přítomny dříve, například HDP zaznamenal 0,5 % pokles již ve III. čtvrtletí roku 2000, stejně tak i v I. čtvrtletí roku 2001 a nezaměstnanost činila v prosinci roku 2000 3,9 %, kdežto v srpnu 2001 již 4,9 %. V dalších letech pak ovlivňovaly ekonomické výsledky leteckých společností kromě poptávky po leteckém cestování, zvýšených nákladů na bezpečnost, náklady a dostupnost leteckého pojištění, strachu z teroristických útoků, cen paliv také znatelně válka v Iráku a epidemie SARS, ale i přírodní katastrofy jako hurikán. Odvětvím, které i přes počáteční velké ztráty na teroristickém útoku vydělalo, byly pojišťovny, a to díky zvýšeným sazbám pojištění a skutečnosti některé rizikové aktivity nepojišťovat. Přes počáteční ekonomické ztráty tak nakonec pojišťovny zvýšili svoje příjmy a v konečném důsledku pro ně teroristický útok znamenal nárůst zisků. Největší zisky však podle očekávání měl z teroristického útoku zbrojní průmysl, neboť americká vláda zvýšila výdaje na zbrojení. Nejvíce zbrojní firmy začaly vydělávat až v roce 2003, přibližně dva roky po teroristickém útoku. Tržby výrobců zbraní se každým rokem i v dalších letech neustále zvyšovaly, avšak nárůst již nebyl tak velký jako v roce 2003. Na růstu tržeb a zisku se však podílelo i zahájení války v Iráku v březnu roku 2003. Zisky hlásily nejenom firmy, které vyráběly tradiční zbraně jako například bojové letouny, ale i firmy, které zajišťovaly bezpečnostní počítačové systémy. Jistý dopad měl teroristický útok také na média, na jedné straně ovlivnil jejich hospodářské výsledky, na druhé straně právě média utvářela veřejné mínění. Zvýšila se 53
jejich sledovanost, prodej denního tisku a magazínů, i sledování internetu. Zvýšily se příjmy mediálních společností, ale v porovnání se ztrátami, které způsobila ekonomická situace ve Spojených státech v roce 2001, kdy začalo zpomalení hospodářského růstu díky recesi v technologickém sektoru, která se dále projevila i v dalších odvětvích ekonomiky, měl nárůst příjmů po teroristickém útoku menší význam pro ekonomické výsledky mediálních společností. Existuje ještě řada odvětví a množství společností, kterých se teroristický útok dotknul, ale vzhledem k rozsáhlosti tématu teroristického útoku z 11. září 2001 a jeho mikroekonomického dopadu a omezenému množství stránek bakalářské práce, zde vidím možnost podrobnější analýzy v případné diplomové práci. V současnosti je svět více globalizovaný a propojený, to sebou přináší také řadu úskalí. Přes neustále se rozvíjející ekonomiku, dopravu, informatiku, vznik nových technologických procesů a jiné, je tento dnešní moderní svět také více napadnutelný. Právě v 21. století se odehrály největší teroristické útoky, ať již šlo o 11. září 2001 v New Yorku, tak i útok v březnu 2004 v Madridu, útok v červenci 2005 v Londýně, v březnu 2010 v Moskvě, v červenci 2011 v Oslu či v lednu 2015 v Paříži (zdroj ČTK). Hlavním problémem je, že dnešní teroristé jsou nepředvídatelní a neidentifikovatelní, proto jsou také téměř neporazitelní. Proto je třeba chápat terorismus jako globální problém, kde nezáleží na národnosti ani politické ideologii. Základním předpokladem úspěchu boje proti terorismu je mezinárodní spolupráce co nejvíce států světa v boji proti terorismu jako například monitorování pohybu zbraní, omezení nelegálních prodejů zbraní, dohled nad jadernými zbraněmi, ukončení financování terorismu a využívání právních nástrojů v boji proti terorismu.
54
10. SUMMARY The impact of the terrorist attack was reflected in almost all sectors of the economy not only in the United States, but the terrorist attack also affected economies in countries around the world. All areas of the economy have been struggled with the effects of a terrorist attack, whether in a positive or in a negative sense. The terrorist attack affected especially airlines and tourism. For large companies it was worsening financial results for 2001 until the end of 2003 in the field of tourism. The terrorist attack of 11 September meant for small companies liquidation or several years struggle for survival. The situation was not only affected by the terrorist attacks of 11 September 2001, but it was also a combination of other adverse factors such as the recession in the United States and of course the war in Iraq and the SARS epidemic, which also significantly affected tourism. Tourism recovered from the consequences of a terrorist attack much earlier than the airlines, because people used other forms of transport or chose a different type of destination, and that´s why tourism recovered earlier than the airlines. For the airlines can not be quantified exactly which losses were caused by the terrorist attacks of 11 September 2001 and which by other factors. In The United States there was a noticeable decline in passengers during the year 2001, that is before 11 September 2001 as a consequence of the fact that the United States stood on the brink of recession, that means that the negative effects on the US economy were already present before the attack of terrorism, for example, GDP recorded a 0.5% decline already in III. quarter of 2000, as well as in the first quarter of 2001 and an unemployment in December 2000 of 3.9%, but in August 2001 it was 4.9%. In following years the economic results were influenced by demand for air travel, increased security costs, the cost and availability of aviation insurance, fear of terrorist attacks, fuel prices also noticeably war in Iraq and the SARS epidemic, but also natural disasters like Hurricane. Despite the initial large losses to the terrorist attacks instance companies earned lots of money thanks to increased rates of insurance and the fact that insurance companies didn´t insure some risk activities. Despite initial economic looses, the terrorist attack represented for insurance companies an increase profits. The biggest profits had arms industry, because the US government raised military spending. Most arms firms began to earn up in 2003, some other companies earned two years after the terrorist attack. Sales revenue of weapons manufacturers increased constantly each year in the following years, but the increase was not as great as in 2003.
55
To the growth in sales and profits contributed also the war in Iraq in March 2003. Gains were reported only by companies that made traditional weapons such as fighter aircraft, as well as companies that provided security of computer systems. The terrorist attack had an impact on the media as well, on the one hand, due to their economic performance, on the other hand, just the media shape public opinion. The income of media companies increased, but in comparison to looses, which allegedly caused by the economic situation in the United States in 2001, when it began economic slowdown due to the recession in the technology sector, which is also reflected in other sectors of the economy, the rise in income after the terrorist attack was not so important for the economic results of media companies. There are still a number of industries and a number of companies, which were affected by a terrorist attack, but given the magnitude of the topic of a terrorist attack of 11 September 2001 and its microeconomic impal. There are a limited number of pages of the bachelor thesis and I see the possibility of a more detailed analysis in a diploma thesis. At present, the world is more globalized and interconnected, it also brings with it many pitfalls. Despite the constantly evolving economy, transportation, information technology, the emergence of new technological processes and others, this modern world is also more vulnerable. Now in the 21st century there occurred the largest terrorist attacks, whether it was on 11 September 2001 in New York, as well as the attack in March 2004 in Madrid, an attack in July 2005 in London, in March 2010 in Moscow, in July 2011 in Oslo and in January 2015 in Paris. The main problem is that today's terrorists are unpredictable and unidentifiable, so they are almost invincible. Therefore, it is necessary to understand terrorism as a global problem, where there are not important nationality or political ideology. The success of the fight against terrorism is an international cooperation of most countries in the world such as monitoring the movement of weapons, restrictions on illegal arms sales, overseeing nuclear weapons, completion of the financing of terrorism and the use of legal instruments in the fight against terrorism.
56
11. CITOVANÁ LITERATURA Elektronické zdroje: AOL TIME WARNER (2003). Quarterly financial information[online]. [cit. 2015-0330] Dostupné z WWW: . BBC CZECH (2005). V USA vyhlásily bankrot dvě velké letecké společnosti [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . BBC NEWS (2002). United posts record airline industry loss [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z WWW: . British Airways (2002). 2001/2002 Annual Report & Accounts [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z WWW: . British Airways (2003). Third Quarter Results 2002 – 2003 (unaudited) [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . British Airways (2004). 2003/2004 Annual Report & Accounts [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z WWW: < http://media.corporateir.net/media_files/irol/24/240949/AnnualBA/Report_and_Accounts_2003-2004.pdf>. ČTK (2001). Turistiku čekají zřejmě zlé časy [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Fialová, D. (2012). Rizikové faktory pro cestovní ruch. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Hilton Hotels & Resorts (2015).Take me to the Hillton. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www3.hilton.com/en/about/index.html>. Hilton Hotels Corporation (2002). Annual report 2001 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Hilton Hotels Corporation (2003). Annual report 2002 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://media.corporateir.net/media_files/irol/88/88577/reports/ar2002.pdf>. Hilton Hotels Corporation (2004). Annual report 2003 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://media.corporateir.net/media_files/irol/88/88577/reports/2003_ar.pdf>. Hilton Hotels Corporation (2006). Annual report pursuant to section 13 OR 15(d) of the securities exchange ACT OF 1934 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://media.corporate-ir.net/media_files/irol/88/88577/reports/2003_ar.pdf>. INSURANCE JOURNAL (2002). Sept. 11 Revisited: The Future of the Industry [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: International Council on human rights (2007). Corruption and Human Rights: Making the Connection [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:< http://www.ichrp.org/files/reports/40/131_web.pdf>. 57
Investia.cz (2011). Jak fungují zajišťovny? [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: Kadlecová, V. (2014). 8 filmů o událostech 11. září. Které z nich se taky zapíšou do historie?. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Kruml, M. (2011). Usámova past: 11. září udělalo z médií spojence teroru [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:. Lanschová, R. (2002). Pojišťovny narazily na hranice svých možností online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . th
Lewites, N. (2002). CNN and September 11 , 2001: Management in a Crisis [online]. [cit. 2015-03-30] Dostupné z WWW: . Lloyd´s (2010). The last ten years have been among the most momentous in Lloyd's history [online]. [2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Lloyd´s (2010). The last ten years have been among the most momentous in Lloyd's history [online]. [2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Lockheed Martin (2002). Annual report 2001 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Lockheed Martin (2003). Annual report 2002 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Lockheed Martin (2004). Annual report 2003 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Lockheed Martin (2005). Annual report 2004 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Makinen, G. (2002). The Economic Effects of 9/11: A Retrospective Assessment [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Mandalay Resort Group (2001). Mandalay Resort Group Reports Third Quarter [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Mandalay Resort Group (2002). Mandalay Resort Group Announces Fourth Quarter and Year End Results [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-announces-fourthquarter-and-year-end-results-76217312.html>. Mandalay Resort Group (2002). Mandalay Resort Group Reports First Quarter Results [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: 58
< http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-reports-firstquarter-results-77597702.html>. Mandalay Resort Group (2002). Mandalay Resort Group Reports Second Quarter Results and Affirms Share Buyback Policy [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-reports-secondquarter-results-and-affirms-share-buyback-policy-76860642.html>. Mandalay Resort Group (2002). Mandalay Resort Group Reports Third Quarter Results [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-reports-thirdquarter-results-77057037.html>. Mandalay Resort Group (2004). Mandalay Resort Group Reports Fourth Quarter and Year-End Results[online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prnewswire.com/news-releases/mandalay-resort-group-reports-fourthquarter-and-year-end-results-58832092.html>.MEDIA GURU (2013). Tragédie 11. září se do reklamy nehodí [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Nejedlý, M. (2001). World Trade Center – pohroma pro pojišťovny [online]. [cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: . Northwest Airlines (2003). Financial/Traffic Release [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:. Novinky.cz (2003). Ztráta United Airlines se prohlubuje [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . OPOJIŠTĚNI.CZ (2010).11. září 2001 přišlo pojišťovny na téměř 40 mld. Dolarů [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Pojišťovny (2015). Pojišťovna [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Pololáník, R. (2003). Bankrotující United Airlines výrazně snížily čtvrtletní ztrátu [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Raytheon (2002). Annual report 2001 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://library.corporate-ir.net/library/84/841/84193/items/154647/2001ar.pdf>. Raytheon (2003). Annual report 2002 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://library.corporate-ir.net/library/84/841/84193/items/149410/2002%20AR.pdf>. Raytheon (2005). Annual report 2004 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: < http://library.corporate-ir.net/library/84/841/84193/items/155916/2004ar.pdf>. Rosario-Malonzo, J. (2002). US Military-Industrial Complex: Profiting from War [online].[cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Shah, A. (2013). The Arms Trade is Big Business [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Slívová, H. (2011). Hudba po neštěstí: Jaké skladby reagovaly na útoky z 11. září 2001? [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: .
59
Slovník spisovného jazyka českého (2011). Heslo: válka [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Slovník spisovného jazyka českého (2011). Heslo: terorismus [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z WWW: . Slovník spisovného jazyka českého (2011). Heslo: guerilla [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Strom, K. (2005). Kdo ovládá Ameriku (2) [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW:. Swiss Re (2002). Results From Swiss Re's Economic Risk Survey [online]. [cit. 201503-30]. Dostupné z WWW: . The Boeing Company (2002). Annual report 2001 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . The Boeing Company (2003). Annual report 2002 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . The Boeing Company (2004). Annual report 2003 [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . The Washington Post Company (2003). Annual report Pursuant to section 13 OR 15(d) of the securities exchange act of 1934 . [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z WWW: . Literatura: Alexander D. C., Yonah A. (2002). Terrorism and business: the impact of September 11, 2001. Ardsley, NY: Transnational Publishers. Čejka, M. (2007). Encyklopedie blízkovýchodního terorismu. Brno: Barrister & Principal. Frey B., Luechinger S., Stutzer A. (2004). Calculatin Tragedy: Assesing the costs of terrorism. Zurich: University of Zurich. Mareš, M. (2005). Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. Novotný, O., Zapletal J. (2008). Kriminologie. Praha 3: Wolters Kluwer. Pikna, B. (2006). Mezinárodní terorismus a bezpečnost Evropské unie. Praha: Linde Waldmann, P. (2005). Terrorismus Provokation der Macht. Hamburg: Murmann. 60
