Presík Ve stínu terorismu

listopad 2015

Presík

Ve stínu terorismu

Tragická událost v Paříži a její vliv na naše životy (Strany 27 až 32) Další témata: Výročí 17. listopadu – co zaznělo na besedách naší školy Studenti píší noviny na téma Můj kraj, moje město Rozhovor čísla – v čem je jedinečná druhá nejstarší průmyslovka v Praze

MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRUMYSLOVÉ ŠKOLY

Obsah Dobrý den v adventním čase! ........................................................................................................................... 3

BESEDY K 17. LISTOPADU ............................................................................................................ 4 13. LISTOPAD- DVĚ HODINY DEMOKRACIE ....................................................................................................... 9 Workshopy k 17. listopadu ............................................................................................................................. 10 Vnitřní a zahraniční politika EU ...................................................................................................................... 11

AKCE A PŘEDNÁŠKY ................................................................................................................... 12 !SECURITY Fest! .............................................................................................................................................. 12 LinuxDays 2015 .............................................................................................................................................. 13 Science Camp, Bulharsko, Sofie, říjen 2015 .................................................................................................... 14 Science camp v Bulharsku .............................................................................................................................. 15 Evropská konference EMINENT 2015 - STEM IN EDUCATION AND LIFE........................................................... 16 S matematikou a fyzikou v Temešváru ........................................................................................................... 17 Nejen za tokamakem do Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd .................................................................... 18 SECURITY Fest ................................................................................................................................................ 21 KONFERENCE OPENALT .................................................................................................................................. 21 eJustice .......................................................................................................................................................... 22 KONFERENCE O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI NA UNICORN UNIVERSE ......................................................... 23 Přednáška s besedou na téma „Kriminalita mládeže“ (Josef Klíma) ............................................................... 24

STUDENTI PÍŠÍ NOVINY .............................................................................................................. 25 Můj kraj, moje město: budu tady žít? ............................................................................................................. 25 Bezpečí doma, na ulici i na síti ........................................................................................................................ 25 Můj kraj, moje město: Budu tady žít .............................................................................................................. 26 Můj kraj, moje město: budu tady žít? ............................................................................................................. 26

TERORISMUS A UPRCHLICKÁ KRIZE ........................................................................................... 27 ŽIVOT VE STÍNU TERORISMU .......................................................................................................................... 27 Můj názor na aktuální dění v Sýrii a uprchlíky ................................................................................................ 28

1

Útok na ruské letadlo Airbus A321 a na Paříž ................................................................................................. 29 Terorismus ..................................................................................................................................................... 30 Terorismus ..................................................................................................................................................... 30 Uprchlická krize .............................................................................................................................................. 31 Jsou lidé přicházející do Evropy hrozbou? ...................................................................................................... 32 BUDE TŘETÍ SVĚTOVÁ VÁLKA? ....................................................................................................................... 32

SPORT........................................................................................................................................ 33 Štěstí přeje (ne)připraveným aneb napravení loňského neúspěchu? ............................................................. 33 E-sport ........................................................................................................................................................... 35

OSTATNÍ ČLÁNKY ....................................................................................................................... 36 Soutěž Junioři v IT .......................................................................................................................................... 36 Škola .............................................................................................................................................................. 36 Na prvních pěti místech se umístili žáci .......................................................................................................... 36 Drogy ............................................................................................................................................................. 37 Protidrogová přednáška ................................................................................................................................. 37 Protidrogová přednáška ................................................................................................................................. 37 Internet of Everything - šest kol soutěže právě na startu! .............................................................................. 38 Pravda a její následky ..................................................................................................................................... 39 Dennis Ritchie a jeho (bohužel) upozaděné výročí ......................................................................................... 40 FYZIKA V KRIMINALISTICE .............................................................................................................................. 42 Předání certifikátů CISCO Akademie............................................................................................................... 43 Francouzská vlajka na Facebooku ................................................................................................................... 43 Proč lidé páchají sebevraždy? Proč to dělají? ................................................................................................. 44 Jak vycházet s trenérem? ............................................................................................................................... 45 Přijímací proces na vysoké školy v zahraničí ................................................................................................... 46 VÁNOČNÍ PROJEV ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO 1952 ....................................................................................... 47 Druhá nejstarší průmyslovka v Praze.............................................................................................................. 48 FORMULE 1 v naší škole ................................................................................................................................. 50 CITÁTY – LISTOPAD 2015 ................................................................................................................................ 51

2

Mgr. Zbyšek Nechanický zástupce ředitele

Dobrý den v adventním čase! Je tady prosinec, adventní čas a konec prvního pololetí je nadosah. Naše škola se prezentovala na výstavě středních škol Schola Pragensis v Kongresovém centru. Byl to již 20. ročník. 2. prosince nás čeká první termín DOD. Věřím, že se dostaví hodně uchazečů a že je prostředí naší školy a prezentace jednotlivých předmětů zaujme. Další termín DOD je pondělí 14. 12. Naplánováno je divadelní představení pro vybrané třídy, projektový den pro žáky devátých tříd základních škol a ještě další akce. Blíží se vánoční prázdniny. Věřím, že to bude čas oddechu, klidu a pohody. Nezapomeňte také dohonit, co jste zameškali! Po vánočních prázdninách již „pojedeme z kopce“, od pondělí 4. ledna 2016 nás čeká závěr prvního pololetí, další termíny dnů otevřených dveří, první ročník pojede lyžovat,vysvědčení, ples, pololetní prázdniny, prázdniny jarní ... Přeji krásný a úspěšný prosinec 2015 a stejný nebo ještě lepší rok 2016.

Program na prosinec 2015, leden a únor 2016:

PROSINEC 2015 2. 12. (středa) 14. 12. (pondělí) 22. 12. (úterý) 23. 12. – 3. 1. 2016

1. den otevřených dveří 2. den otevřených dveří SSPŠ ukončení výuky v roce 2015 vánoční prázdniny

LEDEN 2016 4. 1. 3. 1. – 8. 1. 14. 1. 21. 1. 25. 1. 28. 1. 29. 1.

(pondělí) (čtvrtek) (čtvrtek) (pondělí) (čtvrtek) (pátek)

zahájení výuky v roce 2016 lyžařský výcvikový kurz (chata Lesana, Špindlerův Mlýn) 3. den otevřených dveří SSPŠ uzavření klasifikace za 1. pololetí pedagogická porada – hodnocení 1. pololetí ukončení 1. pololetí pololetní prázdniny

ÚNOR 2016 3. 2. (středa) 10. 2. (středa) 14. 2. – 19. 2. 29. 2. – 6. 3.

maturitní ples v Lucerně 4. den otevřených dveří lyžařský výcvikový kurz v Rakousku jarní prázdniny

3

BESEDY K 17. LISTOPADU V pátek 13. listopadu 2015 se uskutečnily od 10.00 do 11.40 hodin besedy se studenty nebo mezi studenty. Studenti se mohli napsat na některou z nabídnutých besed, pokud tak neučinili, zůstali se svým třídním učitelem a proběhly besedy ve zbytku třídy. Dvě nabízené besedy byly zrušeny na základě malého zájmu studentů, jedna odpadla díky onemocnění moderátorů z řad studentů. Ředitel hovořil po skončení besed s některými z moderátorů a zaznamenal u nich dobrý pocit z jejich besedy. Ti mu také sdělili, že studenti byli na besedách aktivní, až je jejich přístup příjemně překvapil. Přehled všech uskutečněných diskusních skupin a skutečný počet diskutujících je uveden v příloze níže. Ředitel velmi děkuje všem, kteří vykonávali roli moderátorů a velice si jejich aktivity váží. Podobná akce se uskuteční před letními prázdninami v měsíci červnu 2016. Naopak na přání studentů se před vánočními prázdninami uskuteční setkání ve třídách, bude tedy záležet na studentech daných tříd a jejich třídních profesorech, jak zajímavý program si připraví. Přehled moderátorů a jimi nabídnutých témat:

p. Sáblík, ředitel školy Téma: Nechci být ovcí, kterou někdo ovládá, nechci být někým, kdo přejímá vše, co slyší, a jen papouškuje názory jiných Učebna: Studentský klub Počet diskutujících: 25 Anotace tématu – podtémata: 1). Má smysl se angažovat ve věcech veřejných? 2). Jsme schopni si v záplavě informací vytvořit vlastní názor? 3). Umíme vlastní názor formulovat a nebojíme se ho veřejně sdělit? 4). Kde leží hranice mezi zdravým sebevědomím a arogancí? 5). Jak vysoké cíle má smysl si dávat a jak pracovat na jejich dosažení?

p. Nechanický, zástupce ředitele Téma: Nová generace v nové demokratické společnosti Učebna: 201 Počet diskutujících: 30 Anotace tématu – podtémata: 1). ČSSR – totalitní systém rádoby zajišťující všem všechno nebo jen někomu téměř vše 2). Sametová revoluce 1989 – mechanismus reformy politického systému v ČSSR 3). 1993 – obnovení samostatné ČR 4). Zastupitelská demokracie, samospráva, angažovanost a odpovědnost občanů, politické strany, volby

4

p. Havelová, vyučující anglického jazyka Téma: A 21st Century Skills – how to succeed in career and life? Učebna: 308 Počet diskutujících: 12 Anotace tématu – podtémata: o Critical thinkers? • Problem solvers? • Good communicators? • Good collaborators? o Information and technology literate? • Financially literate? o Flexible and adaptable? • Innovative and creative? • Globally competent? Poznámka: Diskuse proběhne v anglickém jazyce!!!

p. Hejhal, asistent ředitele, vyučující sítí, manažer projektů, absolvent školy Téma: Zahraniční spolupráce, je to vůbec k něčemu? Učebna: 309 Počet diskutujících: 26 Anotace tématu - podtémata: Na naší škole se v posledních letech zrealizovalo poměrně hodně projektů, ve kterých mohli studenti odcestovat do jiných zemí. Zahraniční stáž či výměnný pobyt je určitě skvělá příležitost, jak poznat jinou kulturu, zdokonalit si své dorozumívací schopnosti, či jen poznat nové přátele. Zájem o tyto projekty však není bohužel tak velký, jak by si dle mého názoru zasloužil. 1). Proč se těchto projektů někteří studenti nechtějí zúčastnit? 2). Jazyková bariéra aneb bojím se, že se nedomluvím? 3). K čemu mi to vůbec bude? 4). A zase ty finance - nemám na to prostředky? 5). Nevím, že škola něco takového dělá. Kde najdu aktuální informace?

p. Flachs, asistent ředitele, člen IT oddělení, absolvent školy, student FEL ČVUT Téma: Cloudové služby Učebna: 206 Počet diskutujících: 25 Anotace tématu - podtémata: Přednáška (cca 15. minut): 1) Jak to bude s licencemi pro studenty na SSPŠ 2) Co vše Microsoftí cloud nabízí? 3) Jak synchronizovat osobní zařízení 4) Porovnání s ostatními cloudovými službami Diskuze (cca 85 minut): 1). Jaká jsou nejlepší cloudová úložiště a jak je využívat. 2). Různorodost cloudových služeb 3). Zkušenosti a doporučení 4). Získání bezplatné licence 5). Problémy se synchronizací 6). Bezpečnost přihlášení 7). Spojení cloudu s internetem věcí

5

p. Nehasil (předseda Studentské rady), p. Šesták, studenti třídy 3.D Téma: E-sport – je opravdu sportem a jaká je jeho budoucnost? Učebna: 211 Počet diskutujících: 49 Anotace tématu - podtémata: 1). Co je to e-Sport 2). Je e-Sport vážně sport nebo ne? 3) Výhody a nevýhody 4). Budoucnost tohoto odvětví sportu

p. Kalista, student třídy 4.L Téma: Terorismus – zvrácený fenomén doby Učebna: 208 Počet diskutujících: 33 Anotace tématu - podtémata: 1). Za posledních 30 let neuběhl takřka jediný rok bez většího teroristického útoku. Primárním cílem teroristických útoků je vyvolání strachu. 2). Jak napomáhá strach k vaší manipulaci? 3). Kdo všechno ze strachu těží?

p. Sůva, student třídy 3.B, vedoucí zpravodajství SSPS TV Téma: Videa na internetu, jak můžeme hodnotit jejich zpracování, jejich obsah a jakým směrem se bude ubírat jejich vývoj? Učebna: 108 Počet diskutujících: 31 Anotace tématu - podtémata: 1). Je možné, že videa, filmy či klipy nahradí televizní program? 2). Jaký je váš názor na způsob točení filmů, videí v poslední době? 3). Myslíte si, že je zapotřebí drahá technika k natočení dobrého videa či filmu? 4). Nebo by stačil kvalitní software na editování videa?

p. Smužanica, student třídy 3.L Téma: Novodobé otroctví – proč je ve 21. století ve světě více zotročených lidí než kdykoli předtím? Učebna: 307 Počet diskutujících: 18 Anotace tématu - podtémata: 1). Problém dnešního otroctví 2). Debata ohledně příčin otroctví 3). Jak by se otroctví dalo řešit 4). Dopady otroctví na společnost

6

p. Novák, p. Štorek, studenti třídy 4.D Téma: Bude Čína světovou velmocí číslo jedna? Učebna: 110 Počet diskutujících: 27 Anotace tématu - podtémata: 1). Vývoj Číny za posledních třicet let 2). Vliv na Čínu ze světa 3). Život v Číně 4). Vliv Číny na světovou ekonomiku Poznámka: Moderátor Novák pobýval celý říjen 2015 v Číně jako člen delegace českých podnikatelů. Poznámka: Oba moderátoři strávili po skončení druhého ročníku rok na studiu v USA.

p. Klouček, p. Fladung, studenti třídy 3.L Téma: Vesmírné cestování – realita nebo fikce? Učebna: 318 Počet diskutujících: 33 Anotace tématu - podtémata: 1). Obecné informace o vesmíru. 2). Teorie o cestování vesmírem. 3). Kam už se lidé ve vesmíru dostali a co dokázali?

p. Škrabal, p. Jeník (předseda Školské rady), studenti třídy 3.L Téma: Vnitřní a zahraniční politika EU Učebna: 107 Počet diskutujících: 6 Anotace tématu - podtémata: 1). Je vhodný model federální Evropy? 2). Jak řešit uprchlickou krizi – společně nebo každý stát zvlášť? 3). O čem všem má rozhodovat EU? O názvu marmelády?

p. Růžička (správce Studentského klubu), p. Zahrádka, studenti třídy 3.D Téma: Bezpečnost a ochrana osobních dat na internetu a na sociálních sítích Učebna: 322 Počet diskutujících: 22 Anotace tématu - podtémata: 1). Co jsou to osobní údaje? a). Co si na internetu chránit? b). Co útočníci vyhledávají? 2). Jak si zajistit bezpečí na internetu? a). Nastavení silného hesla. b). Co o sobě sdílet na internetu a co už ne ? 3). Zneužití osobních údajů. a). stalking (špehování po internetu) b). únos 4). Volná diskuze

7

p. Sýkora, p. Němec, studenti třídy 4.C Téma: Digitální stopa, kterou zanecháváme Učebna: 301 Počet diskutujících: 9 Anotace tématu - podtémata: 1). Jakou digitální stopu zanecháváte na internetu? 2). Jak regulovat stopy, které zanecháváme? 3). Je sledování uživatelů etické? 4). Proč se tomu bránit? Poznámka: Oba moderátoři již několik let podnikají v oblasti IT. Poznámka: Oba moderátoři spolupracují se školou na projektu Kybernetická bezpečnost, zúčastní se různých konferencí či jednání s partnery z firem či vysokých škol, spolupracujících s naší školou.

p. Stříbrný, třída 3.D Téma: Novodobé městské dopravní prostředky Učebna: 111 Počet diskutujících: 21 Anotace tématu - podtémata: 1). Jaké městské dopravní prostředky jsou dnes k sehnání? 2). Pomáhá to opravdu dopravě nebo ne? 3). Klady a zápory? 4). Má tento způsob dopravy budoucnost?

p. Chochlovský,třída 2.C Téma: Svoboda jedněch na úkor druhých Učebna: Počet diskutujících: 30 Anotace tématu – podtémata: 1). Omezování svobod kuřáků a nekuřáků 2). Konzumace alkoholu v závislosti na věku 3). Dostupnost legálních drog

Besedy ve třídách s třídními učiteli (asi půjde jen o některé třídy): Téma: Proč má smysl si připomínat 17. listopad 1939 a 1989? Učebna: bude řešeno aktuálně dle počtu studentů nepřihlášených k diskusním skupinám Počet diskutujících: kdo ve třídě zbude Anotace tématu - podtémata: 1). Jaký význam měla smrt studentských vůdců v roce 1939 a zavlečení do koncentračních táborů mnoha dalších studentů? 2). Dokážeme být hrdi na občany svého národa, kteří obětovali svou svobodu a někteří i svůj život pro naši svobodu a demokracii?

8

3). Jsou dostatečně ve školách i ve společnosti vyzdvihováni tito hrdinové? Pokud ne, tak co udělat, aby se situace zlepšila? 4). Česká republika má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, patří k zemím s nejvyšší životní úrovní, daří se ekonomice, netrápí nás tajfuny, tornáda, zemětřesení ani zatím teroristé. Tak proč je v národě tolik negativismu? Zbytek třídy 1.A – třídní p. Nesvadbová, Učebna: 306, Počet diskutujících: 10 Zbytek třídy 1.C – třídní p. Kafka, Učebna: 314, Počet diskutujících: 23 Zbytek třídy 2.A – třídní p. Cimlerová, Učebna: 312, Počet diskutujících: 13 Zbytek třídy 2.B – třídní p. Řejhová, Učebna: 113, Počet diskutujících: 26 Zbytek třídy 2.C – třídní p. Lojdová, Učebna: 210, Počet diskutujících: 27 Zbytek třídy 3.A – třídní p. Rybáková, Učebna: 213, Počet diskutujících: 18 Zbytek třídy 4.A – třídní p. Krajčová, Učebna: 8, Počet diskutujících: 14 Zbytek třídy 4.B – třídní p. Kotek, Učebna: 216, Počet diskutujících: 13 Zbytek třídy 4.C – třídní p. Lochman , Učebna: 7, Počet diskutujících: 15

Michael Kalista 4.L

13. LISTOPAD- DVĚ HODINY DEMOKRACIE Ke konci října byla svolána schůze předsedů jednotlivých tříd, prostřednictvím které jsme byli seznámeni s programem výuky na listopad. V tomto měsíci nás totiž čekala jedna významná událost, 17.listopad - mezinárodní den studenstva, svátek studentů. Jak je již na SSPŠ tradicí, byla k této příležitosti, v pátek 13. listopadu, vytvořena diskuzní akce „den demokracie“, mezi studenty přezdívaná „den D“. Studenti, kteří měli zájem o aktivní účast na pořádání tohoto diskuzního klání, si předem určili témata, na jaká se svými kolegy budou diskutovat. Když jsem poprvé nahlédl do seznamu témat, nebyl jsem překvapen, že mnoho studentů, kteří hodlají diskuze vést, se rozhodlo pro témata přímo se týkající stavu dnešní společnosti a krizím, které ve světě propukají. K mé diskuzi. Měl jsem tu možnost si svůj „řečnický jazyk“ vypilovat již minulý rok, kdy jsem několikrát vedl diskuzi v rámci své třídy, na zahraniční stáži v Bulharsku a na konci roku také ve škole na dni demokracie, přesto, anebo možná právě proto* to bylo letos poprvé,co jsem necítil žádnou trému, a mohl jsem se tedy plně soustředit na diskuzi samotnou. Diskutovali jsme o terorismu. Byl to pátek, kdy jsme si se studenty procházeli různé teroristické činy historie a snažili se přijít na jejich příčiny a důsledky. V současné době uprchlické krize jsem čekal, že vzorek společnosti, 36 účastníků diskuze, bude naladěno tak jak se to na nás ze

9

všech mediálních stran hrne. Terorismus se spojuje především s islámem a s uprchlíky. Brzy jsem zjistil, že když jsem očekával tvrdou diskuzi né-li hádku o to, jak to tedy vlastně s tím terorismem je jednoznačné, mýlil jsem se. V místnosti, která z pro mě nevysvětlitelného důvodu povstala, když jsem přišel do místnosti a kde jediný kdo narušoval diskuzi a podrýval mou „autoritu“ byly dveře, se nacházelo 36 přemýšlejících studentů. Dobře, někteří možná spali. Ale my ostatní jsme se shodli na tom, že každá mince má dvě de facto tři a více stran a že pro boj s terorismem se zanedbává jedna velmi důležitá myšlenka: „Hledáme-li viníka, ptejme se, kdo z terorismu vlastně má profit?“. Diskutovali jsme v pátek, vzpomínáte co se stalo v pátek třináctého v noci? Nejsem dostatečně zdatný ve formulaci svých myšlenek na papír, abych napsal, co přesně si myslím. Přijďte si o tom se mnou promluvit, povím Vám to. Nicméně, chci říct především následující. Z teoristických atentátů v Paříži neviňme nikoho kromě viníka – radikální islamisty. Radikální islamisté svými útoky chtějí šířit strach a nenávist, chtějí rozštěpit západní společnost. Pokud se jim povede radikalizovat západní společnost, dostanou to, co chtějí, svůj džihád. Násilím teroristické organizace porazit můžeme, ale jen dočasně, nikdy to nebude finální výhra. Porazit ideu, to dokáže jen jiná idea. Já a mnoho mých přátel především z řad studentů věří, že evropské morální hodnoty a hodnoty člověka jako jedinečné svobodně myslící bytosti, jsou tou nejsilnější ideou, kterou lidstvo dnes má. Evropa se musí bránit především tak, že nebude za žádnou cenu ustupovat od demokratických zásad. Lidé, kteří opouštějí svou vlast a imigrují k nám, mají v drtivé většině takovou „Paříž“ téměř každý den doma. Co je podle mě největší zbraní proti DAESH? Solidarita, empatie a demokratické principy. Až ty nenávistné zrůdy uvidí, jak se západní svět nenechá zlomit a i přes teror, kterým mu hrozí, bude dál nastavovat lidskou tvář a pomůže každému, kdo o pomoc požádá a pomoc si zaslouží, pak jim teprve dojde, že tuhle válkou nemůžou vyhrát, ne ve 21. století svobody a tolerance.

Tomáš Nehasil 3.D

Workshopy k 17. listopadu V pátek 13. listopadu se na naší škole uskutečnily diskuze k 17. Listopadu. Díky benevolenci pana ředitele jsme nemuseli diskutovat pouze o demokratických záležitostech, ale naše témata se mohla týkat jakékoliv společenské problematiky, o které se studenti zajímají. Naše beseda se týkala problematiky ohledně eSportu, s návštěvníky naší přednášky jsme řešili, zdali je eSport vážně sport a jaká je jeho budoucnost. Celá beseda probíhala v zasedací místnosti č. 211 a kapacita naší přednášky byla kvůli enormnímu zájmu zvýšena z 30 na 60 míst. I tak se naše přednáška vedla v příjemném a přátelském prostředí, každý mohl říci svůj názor a nebyl za něj nijak odsuzován. Na závěr bychom chtěli poděkovat všem za účast a panu řediteli za možnost zorganizovat tyto diskuze.

10

Jeník Michal 3.L

Vnitřní a zahraniční politika EU Dne 13. 11. 2015 se konal na naší škole workshop na téma „Politika EU“. Workshop pořádal Michal Jeník a Josef Škrabal. Debata se skládala z hlavních témat -je vhodný federativní model Evropské unie, jednotná armáda EU, rozšiřování EU a rozprava o všech krizích, které v dnešní době Evropskou unii trýzní- řecká krize, uprchlická krize atd. Na celou akci přišel poměrně malý počet účastníků, ale i přesto se rozvinula bohatá a pestrá rozprava. Docela mne nakonec mrzí, že dnešní mladí se o téma, které se jich tak dotýká, neprojevují větší zájem.

11

Akce a Přednášky Bc. Martin Beránek vyučující výpočetní techniky

!SECURITY Fest! Dne 21.10.2015 proběhla akce společnosti CESNET nazvaná !SECURITY Fest!. Nejprve pár slov právě k CESNETu. Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, jakým způsobem funguje otevřený internet mezi univerzitami v České republice, věřte, že funguje převážně právě kvůli CESNETu. Dnešní výzkum se bez vytváření a sdílení dat neobejde. Ta jsou potom nutná někam uložit, případně přenést. K tomu slouží právě CESNET. My ale dorazili jen na konferenci, kterou CESNET pořádal. Byla připravena právě pro studenty středních škol. Studenti měli možnost dozvědět se o tom, jaká bezpečnostní rizika potkávají naše zařízení každý den. Ať to byl odposlech GSM nebo zabezpečení drobných počítačů v IoT. Konference trvala zhruba tři hodiny. Osobně jsem byl rád, že jsem měl možnost studenty zavést do takového prostředí. Chodit na konference je totiž v IT dokonalá příležitost se něco dozvědět a objevit to, co byste normálně negooglili. Budeme se těšit na příští ročník, který bude zase v měsíci kybernetické bezpečnosti, říjnu roku 2016. Přikládám ilustrativní kresbu k tématu od Petera Steinera:

12

Bc. Martin Beránek vyučující výpočetní techniky

LinuxDays 2015 Dne 10. a 11. října se konala dnes již tradiční konference LinuxDays. My jsme samozřejmě dorazili také. Mimochodem, za posledních 5 let jsme nechyběli ani na jedné konferenci InstallFest a už tři roky chodíme i na LinuxDays. Tento rok jste mohli na konferenci potkat Lukáše Kotka, Martina Beránka, ale, k našemu potěšení, také pár našich studentů a bývalých zaměstnanců.

Jedním z bodů programu byla třeba i možnost certifikace LPI. Jeden z našich studentů, Martin Slanina, se tak pokusil o zvládnutí zkoušky Linux Essentials. Lukáš Kotek se také snažil doplnit svou, dosud skrovnou, sbírku certifikátů a podstoupil stejnou zkoušku. A nakonec zmiňme ještě Martina Beránka, který se pokusil zvládnout dvě zkoušky (101, 102) pro získání certifikace LPIC 1. Vzhledem k tomu, že výsledky budou do tří týdnů, čekejte, že se dozvíte více v dalším čísle Presíku. Součástí programu bylo veliké spektrum přednášek. I začátečníci si mohli přijít na své díky označení úrovně složitosti probíraného tématu u každé jednotlivé přednášky. Je dobré zmínit třeba přednášku o Turris Omnia, který je jedním z mála opravdu českých routerů. A dodejme k tomu, že pokud vše půjde dobře, můžete se s ním na SSPŠ setkat už příští rok. V jednom z přednáškových sálů permanentně probíhal FIT Track, který měl za cíl seznámit studenty prvního ročníku fakulty s tématy výuky na FIT ČVUT. Dále jste pak mohli přijít na přednášky o IoE/IoT a zjistit, jaká je pro vás vhodná alternativa z nepřeberných existujících Arduino zařízení. Většinu z témat – a těch bylo doopravdy hodně – jste si mohli vyzkoušet na workshopech. Ty se pořádaly v učebnách FIT ČVUT. Za zmínku rozhodně stojí například workshop na téma „Jak si složit 3D tiskárnu“. Workshopů bylo doopravdy hodně a jejich kvalita vysoká.

13

Mgr. Věra Krajčová vyučující fyziky

Science Camp, Bulharsko, Sofie, říjen 2015 Jsou akce, které pokládám za jednoduše výborné. Do této kategorie patří Sciece camp, který organizuje bulharská vzdělávací agentura, jejíž vlastníkem je můj Scientix kolega Alexandr Angelov. Naše škola je jediná v ČR, která na tuto akci dostává pozvání. Líbí se mi její pojetí. Camp je zaměřen na vzdělávání formou workshopů a především na komunikaci a spolupráci. Témata jsou lákavá nanotechnologie, chemie, aerodynamika... Mám pocit, že samotní studenti ani sami netušili, kdy se učili, kdy šlo jen o hru či "jen o takovém povídání". Na setkání se sešlo 15 studentů a studentek ze tří zemí - Bulharsko, Turecko a ČR. Má funkce byla v podstatě jen přihlížet a případně pomoci s organizací. Bylo opravdu krásné pět dní pozorovat studenty, kteří s nadšením tvoří, baví se mezi sebou bez ohledu na národnost a naprosto nenuceně se vzdělávají. Ve fyzice, technice, angličtině, komunikaci, diskuzi, empatii, svobodném projevu názoru, ve vlastním rozhodování... v kompletním rozvoji celé své osobnosti. Pevně věřím, že se i díky grantu hl. m. Prahy, dostane na Science camp více našich studentů. Třeba přesně za rok.

14

Tomáš Formánek 2.D

Science camp v Bulharsku Letos v říjnu proběhl Science camp v Bulharsku. Zúčastnili jsme se čtyři studenti z 2.D společně s paní učitelkou Věrou Krajčovou. Vše začalo na letišti Václava Havla, kde jsme se sešli v pátek 23.10. v sedm ráno a vydali se letecky do Sofie s přestupem ve Varšavě. Tam jsme měli na přestup pouze 30 minut, ale stihli jsme let bez problémů. Oba lety proběhly příjemně a na letišti na nás již čekali pořadatelé. Dozvěděli jsme se, že účastníků bude pouze 15, a to včetně nás. Program začal v sobotu ráno a to teambuildingem. Základem bylo se mezi sebou poznat a správně se naučit jména ostatních. Většina programu totiž probíhala jako workshop a základem bylo s ostatními spolupracovat. Veškerý rozhovor se odehrával v angličtině, takže jsme neměli problém se domluvit. Program se většinou odehrával v místě ubytování, kde jsme udělali i několik pokusů. Jeden z nich byl i let rakety, ale jen na bázi vody a stlačeného vzduchu. Přesto ale byla raketa schopna letět až 20 metrů, přičemž její sestrojení trvalo ani ne 30 minut. Dále nám předvedli možnosti využití nanotechnologie, například materiál, který nelze namočit či ošetření materiálu proti zamlžení. To se může hodit u brýlí nebo skel automobilů. Kromě toho nás ale zavedli i do centra města a ukázali nám důležité památky a kulturní místa. Navštívili jsme archeologické muzeum, katedrálu svatého Alexandra Něvského a několik dalších míst. Část dne jsme strávili i v nákupním centru a na lezeckých stěnách Walltopia. Kemp jsme opouštěli ve středu dopoledne a letěli zpět. Opět s přestupem ve Varšavě, ale tentokrát jsme čekali přes dvě hodiny a do Prahy se dostali až po osmé místního času. Na akci se nám moc líbilo. Poznali jsme plno nových lidí, naučili a dozvěděli jsme se něco nového. Zároveň jsme objevili nový kousek světa. Bylo pěkné to zažít a určitě bychom si to rádi někdy zopakovali. Tomu vděčíme i paní učitelce Krajčové, která nám tuto šanci dala a my ji plně využili.

15

Mgr. Věra Krajčová vyučující fyziky

Evropská konference EMINENT 2015 - STEM IN EDUCATION AND LIFE Jsou pozvání, která se neodmítají. Když jsem se dozvěděla, že jsem byla vybrána jako zástupce STEM učitelů z ČR na konferenci EMINENT 2015 do Barcelony, byla jsem nadšená. Tato každoroční konference je zajímavá tím, že se zde setkávají vyslanci ministerstev školství, vzdělávacích agentur, zástupci průmyslu a učitelé. Účast je jen na pozvání. V letošním roce, přesněji 19. - 20. 11. 2015, se ji zúčastnilo 257 osob z 37 zemí světa. Program konference byl pro mě nestandardní, z velké části tvořený z ministerských příspěvků různých států. Inovace z nich vyplývající měly z velké části hodně společného. Měla jsem pocit, že se vymýšlí stále dokola to, co už vymyšleno bylo a že o kvalitním vzdělávacím procesu zde mluví teoretici a statistici se svými barevnými koláči, kteří o skutečných potřebách učitelů a studentů vědí jen velmi málo a často ani nechtějí nic vědět. Skutečná výuka jim narušuje jejich teoretické vize. Zajímavý byl workshop, kde jsme byli všichni záměrně promícháni. Skupinky po 4, každý s jiným pohledem na vzdělání. Učitel, ministerský úředník, zástupce firmy a zástupce vzdělávací agentury. Jak různé pohledy! Praxe, teorie, finance a vize. Měli jsme diskutovat problémy a přání ze svého pohledu a HLAVNĚ vnímat, co si přejí ostatní. Dozvěděla jsem se spoustu informací o tom, jak co by učitelé měli, ale vnímal také někdo pohled učitele? Je velký rozdíl mezi poslouchat a naslouchat... Ale abych nekončila článek negativně... Konference byla skvělá. Jiná, ale velmi poučná v pochopení názorů lidí mimo učitelkou profesi. Navíc Barcelona bylo město, které jsem si přála vidět už od doby, kdy jsem ve Španělsku studovala. Bohužel tenkrát na ni nedošlo. Město, kde se snoubí gotické centrum s mořským pobřežím plným jachet, skleněné moderní stavby s Gaudího originalitou. Dva pozdní večery volné tak akorát k velmi rychlému projetí centra nedaly vyniknout barevnosti města, ale černobílý obrázek vytvořen byl. Jak jistě víte, večer a v noci reagují v oku na světlo jen tyčinky, čípky při slabém osvětlení "odpočívají". Ale to už jsme v biologii, potažmo ve fyzice. A tu najdete všude :-)

16

Michael Kalista 4.L

S matematikou a fyzikou v Temešváru Na začátku listopadu (2.listopadu - 6.listopadu) jsme se byli opět podívat v Temešváru, nikoliv v Rumunsku, ale v učebním centru FEL ČVUT v jižních Čechách. A jelikož jsme kluci chytří, tedy chtěli bychom být, jeli jsme se tam vzdělávat. Byl to týden oficiálně nazvaný „S matematikou a fyzikou v Temešváru“ a tak jsme počítali s tím, že budeme počítat. A počítali jsme, jak o závod. Každý den nás špičky akademické společnosti v ČR naplňovaly novými znalostmi. Vyčerpávající matematické přednášky střídaly ty zábavnější, přednášky z fyziky a experimentální bloky. Každý večer pak bylo připraveno pozorování noční oblohy, které sice několikrát narušila mlha, ale i tak jsme měli možnost spatřit objekty hlubokého vesmíru (deep-sky objects) za poutavého komentáře opravdových odborníků, přes fyziku a astronomii pana profesora Petra Kulhánka, přes pozorování samotné pana doktora Vítězslava Kříhu. Fotky a další informace můžete najít na webu www.aldebaran.cz/actions/2015_mft. Osazenstvo soustředění jsme jako studenti Preslovky tvořili přibližně z 50%. Je tedy otázkou zda jako fakultní škola máme jistou protekci nebo je paní učitelka Renata Zýková nadmíru schopná vyjednavačka. Ať tak či tak, jsem jako student čtvrtého ročníku této školy velice spokojen, že jsem se v průběhu let mohl účastnit několika podobných vzdělávacích kurzů, které mi snad pomůžou v dalším studiu.

17

Lukáš Kotek Učitel odborných předmětů

Nejen za tokamakem do Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd Na začátku listopadu (konkrétně šestého) studenti a kantoři naší školy pod vedením Mgr. Věry Krajčové navštívili Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, který se nachází v těsné blízkosti stanice metra Ládví. Návštěva měla dva klíčové body: (1) prohlídku budovy s tokamakem Compass a (2) seznámení se s prostory, ve kterých sídlí ve střední Evropě unikátní laser PALS. Oběma těmto událostem předcházela obsáhlá úvodní přednáška z valné části zaměřená obecně na problematiku jaderné fúze, což je záležitost, které se oba dva prve zmíněné projekty dotýkají.

Obrázek 1: Před Ústavem jaderné fyziky a plazmatu AVČR Jaderná fúze Jaderná fúze jakožto potenciální zdroj energie budoucnosti je záležitostí, která z pohledu vědy čerpá značnou pozornost. Bohužel už o něco menší pozornost čerpá, co se týká dostupných financí získávaných ze strany vlád do dané oblasti investujících. To bylo (bohužel smutně nepřekvapivé) nejvýraznější sdělení úvodní přednášky v ústavu. Odráží se to na charakteru projektu ITER, který, ač je, co do svých (až megalomanských) parametrů, jedním z největších světových vědeckých projektů vůbec, úrovní financování ho přesto zastíní mnohá jiná angažmá soukromých firem.

18

Co tedy ve stručnosti ITER je? Jedná se o celosvětově financovaný na jihu Francie budovaný tokamak, který bude první svého druhu už z hlediska neomezené možné doby provozu (soudobé tokamaky dokážou být v provozu bez rizika poškození nejvýše desítky sekund), na jehož základu lze odladit a dále zkoumat možnosti budování dalších principu jaderné fúze využívajících už komerčních elektráren. O jaký základní princip se jedná? Při vysokých teplotách (tzn. desítky či stovky milionů Kelvinů) lze docílit slučování atomů tritia. Při tomto procesu dochází k uvolnění většího množství energie, než jaká je prve vložená. Zdá se to triviální? Vskutku není. Tokamak Compass Český (tedy zcela přesně řečeno původem britský) tokamak Compass je vědeckým zařízením, které dosahuje krátkodobého energetického odběru až 40 MW (je důležité podotknout, že nikoliv ze sítě, ale prostřednictvím setrvačníků, schopných tento výkon dodat po dobu až 2 sekund, což odpovídá délce jednoho prováděného experimentu). A co je vlastně tokamak? Stručně řečeno zařízení, v rámci kterého je izolace pomocí (ať již jakéhokoliv) materiálu nahrazena extrémně silným magnetickým polem. V rámci tohoto pole je pak možné izolovat plazma sice o extrémně nízké hustotě, ale zároveň také plazma, se kterým lze dosáhnout teploty (u Compassu) až 20 000 000 Kelvina. Impozantní.

Obrázek 2: Tokamak Compass v celé kráse Laser PALS Realizovat funkční tokamak je extrémně náročnou záležitostí. Vyjma extrémních teplot a namáhání materiálu dochází i k uvolňování rentgenového záření, což z tokamaku nečiní úplně nejpřívětivější zařízení do nepohody. Jiným přístupem, jak docílit jaderné fúze, je použití laseru o velmi silném výkonu a jeho zacílení do úzkého prostoru. Laser PALS (Asterix), který je v Ústavu fyziky Akademie věd přítomen, sice není cílen na tento druh pokusů, ale experimenty

19

na něm prováděné nejsou o nic méně zajímavé a významné. Fascinující je už samotný prostor, v němž je laser umístěn a jeho důraz na naprostou čistotu. Tento prostor je vyplněný mimo sad zesilovačů i pokročilou optikou. Výkon? Energie impulsu (trvajícího velmi krátký okamžik) má až 10 kJ. Opět impozantní hodnota.

Obrázek 3: Laser PALS s veškerou instalací Závěr V průběhu celé návštěvy se nám dostalo profesionálního výkladu ze strany pracovníků ústavu. Výkladu ze zápalem a nadšením pro věc. Věřím, že tento rozměr se přenesl i na naše studenty. Na mě tedy určitě, byť si nejsem jist, zda (či nakolik) jsem jako laik schopen ocenit vědeckou krásu zde prováděných experimentů. Samozřejmě, už jen prve zmíněná čísla ohromí (pro porovnání – výkon jednoho bloku JE Temelín je 1 GW, krátkodobý výkon tokamaku je pak 40 MW). Co ale mohu pochopit a ocenit jistě, je výjimečnost zdejší činnosti v evropském měřítku. Takovéto projekty se opravdu běžně nedělají všude, v každé zemi, naopak. Lze tak jen doufat, že v rámci popularizace vědy byli naši studenti kladně poznamenáni. Stejně tak nelze pracovníkům ústavu upřít jednak přání obligátního zdaru v dalším působení, ale i jistotu a perspektivu do budoucna, která, jak vyplynulo ze vzájemné konverzace, nemusí být bohužel samozřejmá.

20

Jan Šefčík 4.L.

SECURITY Fest Dne 21. října ve středu jsme se místo hodin VOP zúčastnili souboru přednášek s názvem SECURITY Fest na Masarykově koleji. Akce byla pořádaná organizacemi CESNET a CZ.NIC. Přednášky na téma „Nástrahy v prostředí internetu“ byly pořádány ve čtyřech půlhodinových částech. Časový harmonogram přednášek byl naplánován od dvou do pěti hodin. První přednáška byla zaměřena na téma „Já, anonym?“, kde jsme byli poučeni o tom, jak lze vysledovat náš pohyb po internetu a kdo tyto data využívá. Ve druhé přednášce jsme se dozvěděli bližší informace o mobilních sítích. Přednáška nesla název „Mobilní zranitelnost“ s podtéma rizika spojená s používáním aplikací pro chytré telefony. Jako další následovala přednáška „Bezpečnost webových aplikací“, ve které jsme se dozvěděli o rozdílech v zabezpečení webů a rizikách u používání těchto slabě zabezpečených webů. Poslední přednáška měla název IoT neboli „Internet of Things“. Protože se začíná v dnešní době rozmáhat tento trend chytrých zařízení, jako jsou například chytré ledničky, mikrovlnky, tak jsme si pověděli něco o problémech spojených s možným odposloucháváním nebo přímo ovládáním těchto zařízení nějakou třetí osobou, což by mohlo mít v jistých případech i fatální následky. Na závěr celého semináře byla naplánovaná diskuze k probraným tématům nebo síťařské problematice. Celá akce proběhla v dobré atmosféře a za sebe musím říci, že se mi velice líbila a myslím, že jsem se dozvěděl spoustu zajímavých poznatků k této rozsáhlé tématice.

Bc. Martin Beránek vyučující výpočetní techniky

KONFERENCE OPENALT Dne 7.10 a 8.10 proběhla tradiční konference OpenAlt. Já jsem se konference účastnil jako proctor LPI. Jedinou velkou chybou bylo to, že se celá konference pořádala v Brně, proto jsem se spíš profesně účastnil jen neděle. Na konferenci bylo možné potkat spoustu známých tváří. Příkladem bych uvedl členy 3D labu z FIT ČVUT. Miro Hrončok dokonce vystoupil na ČT1 v živém vysílání na téma 3D tisk. Nechybělo bezpočet workshopů, jako bylo třeba pečení chleba. Na OpenAlt je také open kino, kde se celý den promítaly otevřené filmy. Účastníci mohli zajít i na blok o otevřeném vzdělávání. Celkově byla konference vedena v otevřeném duchu a rozhodně nelituju té dlouhé cesty.

21

Bc. Martin Beránek vyučující výpočetní techniky

eJustice Dne 23.11 se v rámci Informatických večerů na FIT ČVUT pořádala přednáška na téma eJustice. Přednášku vedl JUDr. Robert Pelikán Ph.D (současný ministr spravedlnosti) a Ing. Jan Ladin. Osobně jsem se na přednášku vydal s tím, že mi kvůli ní zbude daleko méně času na to, abych se mohl učit. Na druhou stranu, kdy potkáte ministra a dozvíte se něco o ICT v rámci ministerstva. Pan ministr uvedl problematiku ICT na ministerstvu v několika příkladech. Mluvil o tom, jak těžké je získat data z množství informačních systémů (dále jen IS), které ministerstvo provozuje. Nejenom, že jsou systémy staré, ale i těžko měnitelné. Jeden triviální dotaz, který by průměrnému znalci SQL zabral maximálně 10 práce, může znamenat výdaj až 15000 pro ministerstvo. Naprosto chybí možnost propojení systémů, takže většinu přenosu dat mezi systémy řeší speciální zaměstnanci. V horších případech takové úkoly řeší zaměstnanci, kteří mají spoustu vlastní práce. Používané IS jsou dokonce tak staré, že jejich nákupní cena byla ještě v markách. Problém je, že se firmám nevyplatí vyvíjet nové systémy, protože údržba starých je velice nákladná a to se dá naúčtovat ministerstvu. Dostáváme se k fenoménu, který je znám jako Vendor Lock-in. eJustice 2020 je tedy ucelený metodický postup, jak se z takové situace dostat (doufejme). Cílem by měla být nezávislost na dodavatelích software, vytvoření samostatného silného ICT oddělení na ministerstvu, lepší propojení a další vlastnosti. Posluchači přednášky měli možnost se ptát, proto hned padla otázka, zdali se program udrží i po nových volbách. Odpovědí jim je služební zákon. Ten by mohl zaručit, že úředníci budou moci práci dokončit. Z celé přednášky jsem měl smíšené pocity. Bylo to poprvé, kdy jsem slyšel právníka kompetentně mluvit o problémech IT, což je velice milé překvapení. Z minulých zkušeností (v rámci konference LawFIT) jsem takový pocit neměl. Většinu přednášky však vedl Ing. Ladin, který je za program eJustice zodpovědný. Pokud tedy bude mít program možnost se prosadit a dokončit, osobně bych očekával zrychlení justice v ČR.

22

Filip Řežábek asistent ředitele, člen IT oddělení

KONFERENCE O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI NA UNICORN UNIVERSE Úvodem prezentace nás provázel pan Bartl, který je šéf bezpečnosti ve firmě Unicorn Systems. Cílem konference bylo rozšíření obzorů v oblasti kybernetické bezpečnosti, seznámení se zákonem o Kybernetické bezpečnosti, který přišel v platnost 1. 1. 2015, seznámení s pojmy jako je klíčová infrastruktura, cena dat s čímž jde ruku v ruce kyberkriminalita. Zároveň jsme byli upozorněni na základní nebezpečí cloudových řešení. Důležité je také změnit mentalitu, co se týče pohledu na ICT bezpečnost. Díky tomu je i nutné neustále aktualizace v oblasti legislativy, neboť ICT se vyvíjí rychle. Následovala přednáška o Security of Things, neboť aktuálním tématem je Internet of Things a málokdo vidí druhou stranu mince spojenou s jejich zabezpečením a propojením s infrastrukturou. Důležité pojmy – Integrity, Confidentiality, Authentication, Availability. Ve zkratce se dá říct, že je důležité zajistit celistvost toku informací, jejich dostupnost, musí být ověřeny a tím pádem i důvěryhodné co se týče jejich významu. Nesmí chybět zmínka o motivaci, proč se zabývat touto problematikou. Tou je především propojení ICT s klíčovou infrastrukturou a tím pádem škodu, kterou může útok napáchat. Díky IoT přecházíme z ICT světa, jakou jsou servery, disková pole na non-ICT zařízení, které jsou většinou připojeny bezdrátově. Bavíme se o domácích spotřebičích, CAD jednotky v automobilech a mnoho dalšího. Z toho vyplývá, že problém bezpečnosti je komplexním a všudypřítomným. Je důležité i aktualizovat legislativní prostředky a odpovědět na základní otázku, kdo nese zodpovědnost v případě útoku například na automobil. Zároveň se diskutovalo o otázce budoucího vývoje. S nárůstem výpočetního výkonu se začíná řešit i možnosti šifrování a vývoje. Důležitá je taky možnost standardizace. V odpolední části se diskutovalo o vývoji v oblasti návrhu softwarových řešení. Je to především díky vzniku 3. platformy, které spojuje Social+Mobile+Big Data+Cloud. Příkladem je například aplikace Uber, které nahrazuje standartní Taxi služby. Následovala zmínka o Wi-Fi od společnosti Aruba, kterou bychom rádi používali i u nás na škole.

23

Pavel Šmerda 1.C

Přednáška s besedou na téma „Kriminalita mládeže“ (Josef Klíma) Dne 26.11 jsme se třídou vyrazili na zajímavý výlet, mělo se jednat o přednášku na téma kriminalita mládeže, sešli jsme se na zastávce Strašnická, jako obvykle pár studentů přišlo pozdě, ale asi o dvě tři minuty, a tak jsme vyrazili. Když jsme dorazili k budově, kde se to mělo konat, všichni jsme na danou budovu koukali a říkali si, jestli je to opravdu ona, byla to stará začmoudlá budova, která nám připomínala budovy z minulosti, a také že to byla budova z minulosti, na budově byla pamětní deska, na které stálo, že tato budova byla vystavěna roku 1941-1946 studenty z vysokých škol. A tak jsme šli dovnitř, některé třídy už tam byly a čekaly, až přijdou všichni. Když už přišli všichni, tak to začalo a na podium se objevila mně známá tvář pana Josefa Klímy z televize. A začal nám vyprávět o případech, které řešil a natáčel a kde figurovala hlavně činnost mladých lidí, bylo toho opravdu hodně a ve většině figurovala náhoda nebo jenom blbost lidí. Ale bylo to vcelku zajímavé, ale i zastrašující, když jsme slyšeli, jak někteří aktéři skončili, a nebyly to konce, které bych zrovna chtěl zažít, ale někteří samozřejmě skončili dobře, jak to někdy bývá, ale tato přednáška pro mě osobně byla velmi naučná a pochopil jsem, že ne všechno je takové, jak to zezačátku vypadá. A to byl konec přednášky a vraceli jsme se do školy, cesta zpět byla nepříjemná, byla zima a v tramvaji se tlačily tři třídy, takže se na mě permanentně někdo lepil, což nebylo zrovna dvakrát příjemné, zvláště pokud to je můj smradlavý spolužák, ale ihned, jak se uvolnilo místo, tak jsem si sednul a dál už probíhala cesta v pořádku, aspoň pro mě a vystoupili jsme na Smíchově před budovou Městské knihovny, tam nás na požádání rodičů jeden spolužák opustil a my jsme to brali jako zradu, ale co jsme mohli dělat, a šli jsme do školy a to byl konec naší dobrodružné výpravy.

24

STUDENTI PÍŠÍ NOVINY Jako každý rok, i letos se naši studenti přihlásili k projektu deníku MF Dnes „Studenti píší noviny“. Níže jsou uvedené některé příspěvky, které byly do novin zaslány.

Lukáš Jordán 4.D

Můj kraj, moje město: budu tady žít? Nad touto otázkou přemýšlím už několik let a stále nejsem schopen získat správnou odpověď. K odpovědi na otázku se mohu přiblížit podle toho, kam mně život po střední škole zavede. V dnešní době se však setkávám především s lidmi, kteří dojíždějí i několik desítek kilometrů denně do Prahy za prací. Důvodů k tomu může být hned několik. Spousta lidí z venkova si neumí představit život v městě, neboť od dětství vyrůstají a žijí mimo "betonovou džungli." Dalším důvodem může být i především cena bydlení v Praze, která každoročně strmě stoupá, a tak lidé raději obětují pár hodin svého života cestováním do zaměstnání a zpět. Já bych rád zůstal v Praze hned z několika důvodů. Přemýšlel jsem ale i nad možností vycestovat do zahraničí. Ze zkušeností přátel jsem slyšel pouze kladné hodnocení, ale má ti i svá "ale." Především strach z neznáma a nedokonalá znalost jazyka, ačkoliv by se měla postupem času v cizině zlepšovat. Především si však neumím představit život bez své rodiny a bez přátel. Dá se sice říci, že si najdete nové přátele, ale nebude to jednoduché nemyslet na ty staré. Proto jsem se do budoucna rozhodl, že bych po střední škole chtěl vystudovat také vysokou školu v Praze a nadále tu žít i pracovat.

Jakub Kučera 4.D

Bezpečí doma, na ulici i na síti Můj názor je takový, že velikému množství každodenních krádeží, loupeží a zpronevěr by se dalo předcházet zvýšením společenského povědomí o již předcházejících trestných činech. Především trestných činech v oblasti internetu a jemu podobných médií; což já osobně vnímám jako největší nebezpečí naší doby. Ve svém okolí jsem se doposud nesetkal s žádným případem okradení ve fyzické podobě, ale naopak se poměrně často doslýchám o případech internetových podvodů. Nejčastěji jsou to případy týkající se internetových nákupů, které se často zvrhnou tak, že zboží po zaslání předem uvedené částky nepřijde, čímž je klient okraden o zaslanou částku. Myslím si, že kdyby si lidé více ověřovali stránky a jejich recenze od předcházejících klientů, tento problém by se zredukoval na minimum. To je případ prvních několika lidí, kteří by svými recenzemi mohli pomoci mnoha lidem předejít podobné finanční ztrátě. Mezi další časté poblémy na internetu patří nedostatečné zabezpečení osobních informací, na základě kterých se například někdo může vloupat do našeho bytu z důvodu našeho oznámení na sociálních sítích a následného sdílení milionů fotek přímo z dovolené. Tomuto by se dalo předejít lepším zabezpečením svých internetových profilů a větší opatrností s nakládáním informací, které se rozhodneme sdílet. Další, teď už naštěstí ne tak častý případ, jsou podomní

25

prodeje a opravy, kdy se pachatel vkrade do obydlí (většinou postarší osoby) a tam jí následně okrade o peníze a různé cennosti. Tomuto problému by se dalo podle mého názoru předcházet větší opatrností před vpuštěním kohokoliv neznámého do svého obydlí.

Tomáš Polák 4.D

Můj kraj, moje město: Budu tady žít Často se zamýšlím nad tím, co bude, až dostuduji. Najdu si dobře placenou práci, která mě bude bavit a kde bych nemusel každý den od rána do večera otročit? Zůstanu stále v Česku nebo odjedu někam do ciziny? Vždycky jsem uvažoval, že bych odjel do Německa, Švýcarska nebo USA s vidinou získání velkého platu. Kdyby toto nevyšlo, tak minimálně pro rozšíření mých obzorů. Zkušenost by to byla určitě dobrá i zajímavá, bohužel bych tím ztratil kontakt se všemi svými přáteli a rodinou. Samozřejmě existují různé sociální sítě, ale to není ono. Není to ten reálný kontakt a ten by mi určitě chyběl. Na druhou stranu žít pořád v Česku? To je otázka za sto bludištáků. Je tu rozhodně výhoda domácího prostředí, které už velice dobře znám. Plus jazyk, který již od dětství piluji o sto šest, a to by byla asi další velká překážka v přestěhování do ciziny (učení se nového jazyka), ale ne zase ne tak velká. Ale celý život zase prožít jenom tady? To mi zrovna nepřipadá jako nejlepší vyhlídka.

Jan Šrám 4.D

Můj kraj, moje město: budu tady žít? Už několikrát jsem nad tímto tématem přemýšlel a nikdy jsem nedošel k jasnému závěru. Oboje možnosti totiž připadají v úvahu. Od svého narození žiju v Praze, tudíž je to samozřejmě město mého srdce a nyní si nedokážu představit, že bych se odstěhoval od svých rodičů a nechal zde všechny kamarády a všechno nechal za sebou. Ale v budoucnu nic nevylučuji. Obě možnosti mají svoje výhody, například když se přestěhujete do ciziny, tak se asi nebudete stěhovat někam, kam by se to nevyplatilo, myslím po ekonomické stránce. Ovšem zůstat zde anebo se přestěhovat do jiné části České republiky, by zase mělo tu výhodu, že budete mít svoji rodinu a přátele na dosah a nebudete si muset zvykat na nové prostředí a jazyk. Asi jako každého v mém věku, i mne láká odcestovat a zkusit “jiný život”. S tím je ale spojena otázka zvládnutí cizího jazyka. Není to nějak velká překážka, ovšem ne každý je nadaný na jazyky a dělá mu problém si cizí jazyk osvojit. V budoucnu si dokážu představit, že bych se odstěhoval z Prahy, ale spíše bych se chtěl stěhovat někam do zahraničí. V úvahu připadá nějaká anglický mluvící země, jako jsou USA, Velká Británie anebo Austrálie, ale nevím, jestli bych zvládl odloučení od rodiny a od všech známých. V jedné věci jsem si ale jistý, že ať zůstanu tady, nebo se přestěhuji, tak to bude správné rozhodnutí.

26

Terorismus a uprchlická krize Ing. Radko Sáblík ředitel školy

ŽIVOT VE STÍNU TERORISMU Terorismus se stává nechtěným fenoménem současnosti. V listopadu, v pátek s pověstným datem třináctého, řádila soldateska vrahů a náboženských fanatiků v Paříži. Tato událost, i díky mimořádnému zájmu médií, jistě neunikla nikomu. Následně začal hon na teroristy, kteří nezemřeli při této vražedné misi. Oni a jejich přívrženci či spolupachatelé byli pronásledováni po celém světě, především pak ve Francii a Belgii, přičemž se odehrálo mnoho dalších dramatických výjevů. V částečném stínu těchto pařížských událostí zůstaly v různých koutech světa spáchané další teroristické útoky, jejichž jmenovatelem je náboženský fanatismus tak zvaných islámských radikálů. Ti řádí především od střední Afriky, přes blízký východ až po Evropu. Tyto extrémně nebezpečné, fanatické a vraždící skupiny jsou různě propojené, možná i spolu na dálku soutěží, kdo spáchá větší masakr, možná sledují mnohdy i své osobní cíle. Spojuje je však ortodoxní výklad Koránu, kterému se říká radikální islám. Což ale není úplně přesné a naopak značně zavádějící, neboť podobné principy výkladu islámu, jako zastává tak zvaný Islámský stát, praktikují i mnohé světem uznávané arabské státy na čele se Saudskou Arábií. Ta ovšem své částečně středověké zákony uplatňuje jen na svém teritoriu, se západní civilizací spolupracuje a nevyváží za pomoci terorismu své pojetí práva, z našeho pohledu barbarské. Zásadní problém pro Evropu, a západní civilizaci celkově, je život ve stínu terorismu. Jak se s řáděním fanatiků vyrovnat, když mu stoprocentně nikdy zabránit nelze. Mohou ho páchat jak osamělé osoby, tak izolované skupiny šílenců, ale i perfektně a vojensky organizované týmy. Mnoha útokům se podaří díky tajným službám zabránit, vždy se ale najde skulina. Proto není otázkou, zda přijdou další útoky, ale kdy se to stane, kde se to stane, a jakými prostředky teroristé zaútočí. Pokud bychom se oprostili od lidskosti a odmysleli si osobní tragédie postižených a jejich rodin, tyto vražedné útoky nemohou ohrozit Evropu s půl miliardou obyvatel. Pokud přijmeme tezi, že jsme ve válce, pak ztráty způsobené nepřítelem na lidských životech při těchto útocích jsou marginální. I kdyby ale v dalších atacích šlo o tisíce obětí, stále to nijak významně neohrožuje početní stav populace. Naprosto k jiným závěrům ale dojdeme, když se na tyto útoky podíváme pohledem jejich působení na společnost. Vnášejí do ní strach, přinášejí body extrémistům a populistům, sílí volání po vládě silné ruky a radikálních řešeních. Znepříjemňují prožitky ze sportovních klání, z koncertů, z posezení s přáteli v restauraci, neboť v povědomí lidí zůstává obava, zda se nenacházejí v nesprávnou dobu na nesprávném místě a nestanou se terčem vražedného útoku. Samostatnou kapitolou je pak posilování pravomoci policie a tajných služeb a dobrovolného omezování vlastních svobod na úkor vyšší bezpečnosti. Bezpečností rámy, kamery, odposlouchávání, monitorování pohybu osob, zjišťování totožnosti, to vše se stává nedílnou součástí našeho života. Dá se tedy žít normální život ve stínu terorismu? Nebo už nikdy nebude tak bezstarostný, jak ho zažívala Evropa a západní civilizace obecně v posledních dekádách? Nejspíš bude do jisté míry poznamenán, ale možná si lidé tak říkajíc zvyknou. Jako si zvykli lidé v Izraeli, kde s hrozbou vražedných atentátníků žijí už velmi dlouhou dobu. Přijmou ho jako fakt.

27

Od počátku lidstva nás ohrožují různá nebezpečenství, která se dají shrnout do jediného konstatování. Někdo má štěstí a za celý život ho žádné z nich nepotká, jiný má smůlu a některému podlehne. Přičemž se to může brát jako vyšší moc, osud, je jedno, jak to nazveme. Terorismus se tak může stát stejným ohrožením života, jako kdysi bylo sežrání dravou šelmou, jako jsou v současnosti přírodní katastrofy, nehody, náhodná přepadení. Lidé neustále umírají během zemětřesení, záplav, tornád, ale také při dopravních nehodách, stávají se obětí klasických násilných činů, nejen zločinů za účelem obohacení pachatele, ale také sériových vražd, většinou sexuálně motivovaných. Všichni víme, že nebezpečí můžeme možná částečně snížit, například větší pozorností v dopravě, vyhýbání se problematickým místům, ale nikdy ho nemůžeme zcela odvrátit. Můžete být skvělým řidičem a naprosto ukázněným řidičem, přesto vás smete a usmrtí jiný, co se buď choval jako šílenec, anebo prostě jen nebyl dostatečně pozorný. Taková nebezpečí přijímáme, počítáme s nimi, a můžeme jen doufat, že se my ani naši blízcí nestaneme jejich obětí. Možná přichází doba, kdy k těmto „klasikám“ přidáme i terorismus. Naučíme se žít s tím, že čas od času nás ti šílenci mohou zasáhnout a jen osud či náhoda rozhodne, zda se o takovém ataku dozvíme ze zpráv, anebo se staneme přímým účastníkem. Pak rozhodne další dávka štěstí či neštěstí, zda vyvázneme jen s traumatizujícím zážitkem, nebo se zapíšeme na listinu obětí.

Daniel Brož 2.D

Můj názor na aktuální dění v Sýrii a uprchlíky Před měsícem do bojů s IS vstoupilo i Rusko, ale nezdá se, že by nálety ruských stíhaček nějak víc urychlily poražení IS, navíc Ruské útoky nejsou zaměřeny nejenom na pozice IS, ale také jsou zaměřeny proti umírněné syrské opozici. Pokud vím, tak Sýrii má pozemní vojsko pouze armády Sýrie, IS a žoldácké organizace společně s místními milicemi. NATO, USA ani Rusko nemá v Sýrii velké pozemní armády, provádějí tam pouze nálety na vojenské cíle IS. Kdyby jedna z těchto velmocí zaútočila na IS rozlehlým pozemním útokem, vedlo by to k rychlejšímu rozpadu Islámského státu. Samozřejmě by tato operace byla velice nákladná a navíc by velká většina vojáku do této války nechtěla kvůli brutalitě IS a také je Sýrie vzdálená od rodných zemí. Zmínil jsem se tady o žoldáckých organizacích a milicích. Tyto vojenské útvary jsou dobrovolné a přidávají se k nim často vysloužilí vojáci různých zemí. Četl jsem vyprávění amerického žoldáka, který se přidal k jedné z milicí bojující proti IS, ve kterém popisoval způsob boje jak IS tak i milice. Popisoval, jak velení milice ve které byl, je marxistické a způsob boje je minimálně zastaralý. Já opovrhuji IS a nemám žádný respekt k těmto milicím, protože zvěrstva, která obě strany konají, jsou pomalu neuvěřitelná. Popravy IS jsou brutální, ale tak i syrských vojáků, kteří tyto popravy IS oplácí pomalu stejným způsobem. Vůbec se nedivím, že odtamtud utíká tolik lidí. Denně do Evropy utíká nespočet migrantů, kteří před těmito věcmi chtějí utéct a zaráží mě, proč utíkají tak daleko do Evropy, když můžou utéct například do poměrně blízkého Egypta. Osobně nemám problém s migranty, kteří se do Evropy dostanou legální cestou, spíše mi vadí ti, co se sem dostanou nelegálně. Dost se mi nelíbí myšlenka, že by se do Evropy spolu s ostatními migranty dostali členové IS a stalo se něco jako teroristický útok na francouzský týdeník Charlie Hebdo. Také

28

reakce muslimských dětí na tento útok mě opravdu dost zaskočily, když muslimští studenti ospravedlňovali tento útok a podporovali útočníky. Někteří lidé říkali o uprchlické krizi, že se jedná o invazi do Evropy. Myšlenka invaze IS do Evropy je nemožná za stavu, ve které teď IS je. Jedná se o necelistvý stát, který se s obtížemi udržuje. Většina migrantů jde do Evropy, protože si myslí, že tady dostanou bydlení a práci, i když to se asi dost mýlí. Když Maďarsko začalo stavět plot proti migrantům, přišlo mi to jako nejvíce logický krok, co by země v tu chvíli mohla udělat, takhle je alespoň počet migrantů nějak regulován. Policie od 10. srpna zavedla hraniční kontroly kvůli uprchlické krizi na hranicích Rakouska, což vedlo už k několika zatčením nejen na hranicích, ale došlo i k zatčení jednoho uprchlíka na Václavském náměstí.

Gleb Matveev 2.L

Útok na ruské letadlo Airbus A321 a na Paříž V sobotu 31. 10. 2015 spadlo ruské letadlo uprostřed Sinajského poloostrova. Ruská strana tvrdila, že letadlo se rozlomilo už ve vzduchu bez jakýchkoliv na to příčin. Není to poprvé, co Rusové tvrdí, že se letadlo rozbilo samo od sebe. Je to pravda nebo tak chtějí odpoutat pozornost lidi od jiných věci? Za ty dva roky, co Rusko válčí s Ukrajinou, o zemi, na kterou nemá žádná práva, můžeme jim věřit po tolika letech zabíjení lidi, kdy navíc zůstávají bez jakéhokoliv trestu? Podle toho, co bylo řečeno ve zprávách, se letadlo rozpadlo ve vzduchu po výbuchu bomby. Bylo ale také řečeno, že letadlo letělo přes Sinaj, a přitom bylo předem všem oznámeno, že přelet přes tuto část je zakázaný. Evropské linky o tom byly informovány také. Bohužel nikdo z těch 224 lidi, co byli na palubě, pád nepřežil. Smutné je, že nevinni lidé musí umírat jen proto, aby vláda mohla nadále pracovat a vydělávat si dál na smrti a zůstávat beztrestná. Po týdnu pátrání Rusko zavolalo na pomoc FBI, Francie očividně nechtěla jim s tím pomáhat. Podle posledních informací bylo toto letadlo zničené Islámskými teroristy, jak uvádí například CNN a nyní i ruští vyšetřovatelé. Po určité době se zapomenulo na letadlo, na bombu, i na lidi, co byli zabití při spadu letadla. Všichni doufali, že podobné tragédie už skončily. Bohužel po třinácti dnech od pádu letadla, byl proveden další útok, ale tentokrát na srdce Francii, na Paříž. Celý svět hásle soucítil s francouzským národem. Bylo zavražděno dalších 129 nevinných lidi, co nemohli v tu chvíli vůbec tušit, jaká tragédii dopadne na jich hlavy. Teď je logické se zeptat, jsou-li to jen teroristé nebo jsou někým nebo taky něčím řízení. Já osobně nechci to nijak moc rozebírat, protože uvažuji o tom, že největším teroristou v našem životě stále je a bude i nadále vláda, kterou tak pečlivě každý čtyři roky volíme my sami.

29

Matouš Hyk 1.D

Terorismus Obecně je terorismus definován jako: „Souhrn metod hrubého zastrašování politických odpůrců hrozbou síly a užití různých forem násilí. Může se jednat o skupinu lidí, kteří se snaží násilím dosáhnout určité věci, která je pro ně tak zásadní, že jsou v extrému schopni pro tuto věc obětovat i vlastní život.“ Podle mého názoru se jedná nejčastěji o obhajování nějakého názoru nebo náboženského přesvědčení. V současnosti se potýká celá Evropa s teroristickými útoky. Já jsem se nikdy s ničím, tak nebezpečným nesetkal. Nyní si uvědomuji, že se nejedná jen o „zprávy z televizních novin“, ale skutečnost, která se dotýká mojí osoby a všech blízkých. Nemohu zcela pochopit, proč někdo dokáže v podstatě zneužít pomoci, kterou jim Evropa dává. Myslím si, že zdrojem problémů s terorismem jsou právě lidé, kteří přišli mezi uprchlíky. Co bude dál? Lidé v Evropě se začnou bát pomáhat druhým, kteří hledají mír a azyl. Co když nám právě chtějí ten náš mír sebrat? Stále nemohu uvěřit, že jsem účastníkem něčeho nebezpečného, hrozivého, tedy terorismu. Já bych za sebe s tím hned něco udělal, než čekal, až začne skutečná válka.

Martin Pražák 1.D

Terorismus Co to je terorismus? Terorismus je využití násilí k dosažení nějakého cíle. Tento cíl může být například politický. Největší váhu mají teroristické útoky, které se zaměří na určitou věc, která je sledována médii, jako byl například teroristický útok na Bostonský maraton. V lidech po celém světě takovéto věci vyvolají strach. Ale proč v nich vyvolá strach událost, která se stane ve vzdálené zemi nebo dokonce za oceánem? Myslím si, že je tomu tak proto, že v dnešní době je velice jednoduché komunikovat a každý člověk, kterého neznáte, může být ve spojení s někým, kdo usiluje o atentát nebo o podobné věci. Myslím si, že teroristé mohou být také ovládáni vládou určitých zemí, které chtějí něčeho dosáhnout, ale jejich postavení jim brání takovéto věci udělat. Přijde mi zvláštní, že došlo k teroristickému útoku v době, kdy do Evropy proudí uprchlíci. Možná jde pouze o shodu náhod. Mohla by za útokem v Paříži stát vláda nějaké země? Můj názor je, že teroristé využívají náboženství a urážení náboženských postav jako důvod ke svému jednání, ve skutečnosti jim však na těchto věcech tolik nezáleží. Myslím si to proto, že nevidím náboženství jako extrémně vysokou autoritu. Nevidím terorismus jako pozitivní věc, stejně tak ale nevidím jako pozitivní věc to, když lidé říkají, že se Evropa nemá přizpůsobit, ale naopak. Nemyslím si, že je správné přemýšlet o tomto problému způsobem, že máme pravdu jen proto, že nepoužíváme nemorální metody k přenesení naší myšlenky. Přijde mi, že národy, ze kterých teroristické útoky přicházejí, tak jednají proto, že jsou zvyklí na to, že teroristické útoky mají velký efekt a vlády všech zemí na světě se o ně zajímají. Kdyby se snažili komunikovat normální cestou, nejspíše by byli automaticky bráni jako hrozba. Pravděpodobně to souvisí s tím, že tyto státy nemají nejlépe fungující vládu.

30

Pavel Špecht 4.B

Uprchlická krize Není den, kdy přední česká média informují občany o akcích uprchlíků na Balkánském poloostrově, v Maďarsku nebo již více na západ ve Francii. Chápu, že lidé utíkají před zlem války z dané oblasti do bezpečí, ale proč směřují přes velkou část Evropy až do Německa, Francie a Velké Británie?! Neměli se vybudovat uprchlické tábory v první bezpečné zemi, tzn. v Turecku? Evropská unie i vlády jednotlivých států by jistě poskytly finanční i materiální pomoc, aby zde lidé v nouzi přečkali do doby, než se dění v jejich domovině uklidní. Mezi uprchlíky se infiltrovali i skupiny lidí, které neutíkají kvůli válce, ale kvůli lepším sociálním podmínkám, než mají ve své zemi. Takové bych vůbec nevpouštěl na území Evropy. Jedná se o nelegální vstup, a pokud si dotyční přejí žít v Evropě, ať si podají žádost k imigračnímu úřadu, splní všechny podmínky a poté nevidím jediný problém. Žádná chytrá hlava se v našem státě neztratí a bude užitečnou. Většina těch, co přicházejí, ale neumí ani slovo minimálně anglicky, natož třeba německy nebo francouzsky. K čemu nám takoví noví obyvatelé jsou?! Při nejlepším si otevřou stánek s kebabem, při nejhorším budou vyživováni státem, který se přeci o ně postarat musí. Jazyk a kulturu dané země se přeci učit také nemusí a vybudují si uzavřenou komunitu, která bude terorizovat ostatní. "Korunu" všemu nasadila německá vláda, když rozhlásila, že jsou zde všichni uprchlíci vítáni, s vidinou levné pracovní síly. Není se čemu divit, když se pak polovina Blízkého východu a severní Afriky rozhodla vydat za lepším životem, místo aby se snažili zlepšit hospodářskou situaci vlastní země. Ekonomičtí uprchlíci, jsou sice pijavice, ale pořád nejsou takovou hrozbou, jako fundamentalističtí islámští teroristé, kteří se jako "spící" vojáci infiltrují do centra Evropy a pomocí teroru, který jsme již zažili v Paříži, budou omezovat a ohrožovat naše životy. Zařídit si syrský pas ovšem není nic těžkého, jak nám dokázal jeden z novinářů. Můžeme začít s obavami zůstávat zavření ve sklepě a bát se o vlastní bezpečí. Jakékoliv veřejné akce, kde se soustředí velké množství lidí, je doporučeno nenavštěvovat z obav kvůli dalším možným teroristickým útokům. Vzdáme se svých tradic?! Necháme se utlačovat ve vlastní zemi?! Ať se ti, kteří na to nemají právo, vrátí zpět na svou hromadu písku a zlepší ji, aby byla obyvatelná!

31

Martin Rajchl 4. D

Jsou lidé přicházející do Evropy hrozbou? V dnešní době, ve které jsme obklopeni medii a informacemi, by bylo téměř nemožné, nevšimnout si problémů, do kterých se Evropa pomalu ale jistě dostává. Ale dostává se k nám vše tak, tak jak je to ve skutečnosti? Jsou ti, kteří se dostávají do Evropy zrovna ti, co to nejvíc potřebují? Rozhodně musím souhlasit, že lidé, kteří utkají před válkou, naší pomoc potřebují. Ale na druhou stranu jsou tu lidé, kteří přebíhají do Evropy pouze přilepšit své ekonomické situaci. Ale musíme se zamyslet nad tím, že lidé, kteří se nechají převést do Evropy za nemalý finanční obnos, nemusí být zrovna ti, kteří to potřebují nejvíce. Kde tedy berou peníze na cestu, když jsou na tom tak špatně? Tím nechci říct, že s nimi nesoucítím, nebo mi je jejich situace lhostejná, ale v neustálém přívalu lidí je těžké odhalit lidi, kteří naši pomoc potřebují a lidi, kteří mají v Evropě jiné úmysly. Ti, kteří pomoc potřebují nejvíce, se většinou do Evropy vůbec nedostanou, jelikož nemají ani dostatečné finanční možnosti na cestu. Můj osobní názor je, že každý stát Evropy má právo se sám rozhodnout, nebo nechat občany odhlasovat, zda přijme imigranty. Jak byste se rozhodli vy, kdyby rozhodnout o našem státu bylo pouze na vás? Já bych hranice před uprchlíky nezavíral, ale vpouštěl bych je sem po identifikaci a jistém zaznamenání jejich pobytu, aby se předešlo incidentům, jaké se nedávno odehrály ve Francii. Tomáš Polák 4.D

BUDE TŘETÍ SVĚTOVÁ VÁLKA? Jak blízko jsme k 3. světové válce? Jak blízko je tato na spadnutí a spoustu lidí si to přitom vůbec neuvědomuje? Situace je už dost ostrá. Atentát v Paříži. Pokus o atentát v Německu. To byl jenom začátek a já doufám, že na tohle zbytek světa začne nějak reagovat a začne to řešit. Docela mě zaskočilo, když jsem viděl naší vlajku na seznamu ISIS. Dále uprchlíci. Spoustu lidí si myslí, že utíkají před válkou a to je možná i pravda a pár takových jedinců se určitě i najde, ale mezi uprchlíky je spoustu mladých mužů a přijde mi to spíš jako invaze. Ale to jsem trochu odbočil a je to pouze můj názor. Podle mě by se tenhle problém měl vyřešit jednou provždy a to ne moc humanistickou metodou. Prostě shodit na ně bomby a srovnat je se zemí. Zemře spoustu nevinných, ale ušetří se další krveprolití. Ale to je ovšem jenom moje mladická představivost, která není skutečná, a kterou si myslím, že by se to vyřešilo. Takové řešení je samozřejmě nesmysl.

32

Sport Tomáš Bobok 2.L

Štěstí přeje (ne)připraveným aneb napravení loňského neúspěchu? Letos, stejně jako minulý rok, se výběr těch nejlepších florbalistů z naší školy vydal hájit její čest ve florbalovém klání. Ale ne jen tak v ledajaké středoškolské lize, nýbrž v Poháru českého florbalu středních škol. Zní to honosně že? Nicméně v tomto poháru už jsme se jednou (za mého působení na této škole) účastnili a nedopadlo to tehdy moc dobře, jelikož jsme se dále než do prvního kola nedostali. Oproti tomu celkové třetí místo ve středoškolské lize je docela kontrastní výsledek a každému dojde, že jsme měli na víc. Všichni hráči to věděli, a proto jsme se těšili na novou výzvu, která měla přijít právě letos. A myslím, že podle toho, co budete číst dále, budete velmi mile překvapeni a v konečném důsledku snad i hrdí. Tak tedy už nebudu zdržovat a jdu k věci. Nedali jsme jim šanci! Nemluvím o jednom, ale hned o čtyřech zápasech. Musím to ovšem rozvinout, a to z důvodů, že bych skončil velice brzy, a hlavně ti, kdo čekají na podrobnější analýzu, by se nedočkali. Největší problém byl v tom, že jsme se ani nemohli sejít. Beze srandy jsem si myslel, že je zbytečné jít hrát, jelikož jsme tam byli dva gólmani, ale hráčů jsme měli tak na jednu pětku. Do prvního poločasu prvního zápasu jsem nenastoupil já, nýbrž oný druhý brankář, jehož jméno si nejsem schopen zapamatovat a pokud to čte, moc se omlouvám. Ale odbíhám od tématu… Zase. Po uplynutí dvou minut, kdy jsme se spíše plácali na vlastní polovině a občas přešli do výpadu před branku soupeře, se najednou zjevil mrak našich hráčů v civilním oblečení. Běžel jsem k nim a rychle osvětlil situaci s tím, ať se převlíknou hned teď (před zraky dalších dvou týmů a pořadatelů) z důvodu nedostatku času a hlavně jsem je všechny seřval. Kromě Šantrůčka, který byl dopředu omluven. Po tomto rychlém procesu už jsme měli dvě pětky a po vstřelení dvou branek jsme uvažovali o vítězství. Po prvním poločase jsem střídal a vedli jsme na sto procent. Už nevím kolik přesně, omlouvám se za to, ale vím, že to bylo o několik branek a žádný stres jsem necítil. I přes obdrženou branku, která byla podle mě velmi náhodn, jsme si odnesli první vítězství a podle stavu toho týmu jsme soudili, že to nebude špatné a pokukovali jsme po dalším soupeři. S prvním zápasem jsem ale ještě zapomněl na jednu věc. A ro na dvojité štěstí, když soupeř trefil tyčku v rychlém sledu za sebou a já opravdu nebyl v záviděníhodné pozici. Jsem si jist, že by to tam padlo, ale k dobrému gólmanovi se kloní štěstěna. Jeden zápas volno a pak zase do akce. Před druhým zápasem jsem se rozchytával a moc se necítil na nějaký brilantní výkon. Ovšem ten jsem ani nepotřeboval. Nastoupili jsme proti Německé škole v Praze, která nebyla ani z daleka naším soupeřem. Šancí jsme měli mnoho, a kdybychom jich proměnili alespoň polovinu, vedli bychom 16:0. Konečný stav byl však „jen“ 3:0, což ovšem neznamená, že jsme zápasu nedominovali. Dva zápasy pauza. Klábosení se známými z jiných týmů, svačina a další aktivity nám krátily čas během čekání. Další zápasy se odehrávaly už jen ve dvou různých scénářích, které vám nyní popíšu. První byl jasné kontrolování zápasu od začátku až do konce s jasným vedením. Ten druhý byl hektičtější a to vedení, ztráta vedení, prohrávání, dorovnání a konečné vítězství. Poslední jmenovaný ve zkratce popisuje naše poslední utkání, které vám blíže představím nyní.

33

V úvodu jsme se dostali do vedení a to díky brance Tommyho Kýhose. Bohužel po nešťastné situaci, kdy náš brankář ztratil během zákroku botu a z následného blázince padl gól, to bylo 1:1. A dopravka pokračovala vstřelením poněkud pohlednější, ale z mého pohledu lacinější branky. Po konzultaci s panem profesorem a samotným brankářem jsem se postavil do branky já s tím, že chceme postoupit na 100% a chceme zvítězit. Po několika úspěšných zákrocích a nabuzení týmu jsme se konečně zase dostali ke střelám a během chvíle jsme srovnali na 2:2. V tomto zápase se prosadil už jen Honza Běloch, nebo již zmíněný Tommy. Nakonec jsme si odvezli výhru 5:2 a jasně postoupili po samých vítězstvích. Závěrem bych se chtěl zmínit o pokřiku, který vymyslel Honza Běloch a naprosto definuje naší školu a velkou část jejích žáků… Zněl: „RAZ, DVA, TŘI, NERDI!“. To myslím vystihuje i náladu po zápase a při focení. Tam pro změnu pronesl: „ Řekněte procesor“. Takže tak vypadal vítězný turnaj Smíchovské střední průmyslové školy. Děkuji všem, co tam byly za výkony i podporu

34

Tomáš Vondráček 1.D

E-sport Co to je vlastně e-sport a čím přispívá společnosti? Dalo by se říct, že esport je hraní počítačových her, které podle mě rozvíjí myšlení jednotlivce i práci ve skupině. V této době je to velmi rozšířený koníček mnoha lidí, zejména teenagerů. V současnosti se tento druh sportu rozšířil natolik, že je možné se jím živit. Ale proč se této zábavě říká sport, když není vlastně ani moc namáhavá? Mě třeba namáhavá přijde, aby si takový profesionální hráč, jak ho nazýváme, udržel formu a místo v týmu, musí neustále trénovat. Většina hráčů se musí zlepšovat a to tím, že hrajou i přes dvanáct hodin denně. Poslední dobou se ve světě pro-gamingu rozmáhá úmrtnost hráčů, či jejich manažerů na nedostatek spánku, psychické vyčerpání nebo zástavu srdce. Ale na druhou stranu si zase myslím, že když jste opravdu talentovaný a dostanete šanci hrát, tak o tom moc nepřemýšlíte, prostě si jdete splnit sen. Někteří kvůli tomu nedostudovali střední školu. Kariéra profesionálního hráče končí okolo pětadvaceti let, kdy se člověku zpomalují reflexi. Ti skvělí hráči si vydělají opravdu hodně peněz. Většina peněz tvoří výhry z turnajů nebo z platu, ale třeba i z propagování nějakého výrobku, prodeje předmětů, prostě z všeho, na co si vzpomeneme. Nejbohatší hráči jsou opravdu milionáři. V Číně jsou tito hráči považováni za celebrity, dokonce větší, než třeba fotbalisté a jiní sportovci. Podpora turnajů je vidět hlavně na šampionátu ve hře DotA 2, kde se vybralo přes 70 milionů dolarů. Nakonec se soutěžilo celkem asi jen o 30 milionů, ale i to je obrovská částka. DotA 2 je hra, kde proti sobě hrají dva týmy po pěti hráčích a snaží se dobývat soupeřovu pevnost. Tohoto turnaje se účastnilo 16 týmů a ten nejlepší si odnesl 10 milionů dolarů. Někteří si vydělají miliony a jiní ne, ale co potom, až vaše kariéra skončí?

35

Ostatní články Mgr. Ivona Spurná

Soutěž Junioři v IT 20. listopadu 2015 se uskutečnil 2. ročník této soutěže. Soutěž je určena pro žáky 9. třídy, případně žáky odpovídajícího ročníku víceletých gymnázií. Za školu mohou být nominováni až 3 žáci, kteří soutěží jako jednotlivci a mohou získat hodnotné ceny. Tématem soutěže byla algoritmizace. Žáci dostali několik úloh, které formou slovního řešení či grafického znázornění řešili. Ve srovnání s loňským rokem jsme zaznamenali významný posun v úrovni žáků. Těší nás to, atmosféra byla výborná. Děkujeme učitelům základních škol za přípravu žáků a následnou účast. Žáci nemuseli znát žádný konkrétní programovací jazyk, stačilo, aby byli schopni analyticky a logicky myslet. I když třeba v žádném programovacím jazyce zatím neměli zkušenosti, projevilo se, zda jsou schopni algoritmicky přemýšlet a zvolený algoritmus znázornit. Vyhodnocení a vyhlášení výsledků proběhlo v odpoledních hodinách. Soutěže se zúčastnilo 43 žáků z následujících škol:

Škola               

ZŠ T. G. Masaryka, Milovice Gymnázium, Vlašim, Tylova 271 Masarykova základní škola Zruč - Senec ZŠ Špitálská, Praha 9 2. základní škola a mateřská škola, Beroun, Preislerova 1335 Základní škola Šumperk, Vrchlického 22 Základní škola Kolín IV., Prokopa Velikého 633 ZŠ a MŠ Petřiny-jih ZŠ s RVMPP, Buzulucká 392, Teplice Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína, Hradec Králové Základní škola Říčany, Bezručova 94, okres Praha-východ ZŠ T. Stolzové Kostelec nad Labem FZŠ a MŠ Barrandov II Základní škola, Praha 9 - Černý Most Otevřená základní škola, Květnového vítězství 1554, Praha 4 – Jižní město

Na prvních pěti místech se umístili žáci 1. 2. 3. 4. 5.

Michal Vojáček (2. základní škola a mateřská škola, Beroun, Preislerova 1335) Jakub Kostka (ZŠ T. Stolzové Kostelec nad Labem) David Bartoš (Otevřená základní škola, Květnového vítězství 1554, Praha 4 – Jižní město) Dominik Novák (ZŠ T. Stolzové Kostelec nad Labem) Milan Mach (Gymnázium, Vlašim, Tylova 271) Matěj Nejedlý (ZŠ Špitálská, Praha 9)

Žáci si odnesli pěkné ceny a bodové odpočty pro přijímací řízení na Smíchovskou střední průmyslovou školu.

36

Michal Švagr 2.B

Drogy Na přednášce o drogách jsme se dozvěděli o tom, že drogy nás mohou zabít přímo (předávkování) nebo nepřímo (zhorší se nám např. odhad rychlosti v autě, odhad vzdálenosti nebo rovnováha což může vést k bouračce v automobilu nebo vypadnutí z okna). Většina z nás si to asi neuvědomuje, ale alkohol je taky droga a to dokonce nejrozšířenější. Ženy většinou snesou méně alkoholu než muži a to až o půlku. Dále jsem byli poučeni o tom, že když už, tak alespoň tak, abychom se nenakazili. Nejčastěji se dá nakazit virem HIV nebo žloutenkou, předejít tomu lze užíváním vlastní injekční stříkačky (jehly). Byli jsme také seznámeni se zákony, co se týče drog. Nakonec jsme dostali příklad toho, proč nepřevážet drogy, příklad byl uveden na mladíkovi, který převezl drogy na jiný kontinent, tam na něj přišli a dostal 30 let. Osm let si doseděl v exotické zemi, poté ho vydali do Čech, kde si měl odsedět zbytek trestu, ale byl předčasně propuštěn kvůli zdravotnímu stavu který se mu zhoršil v původním vězení. Asi o půl roku poté zemřel.

Ondřej Šebesta 2.A

Protidrogová přednáška Přednáška mi přišla zcela zbytečná, nudná a nijak poučná, spíše naopak. Nejvíce bylo vtipné, že přednášku vedl psycholog, jehož místem zaměstnání je odborná léčebna, který se nám přiznal k tomu, že ve svém živote vyzkoušel pár lehkých drog. Úsměvný mi přišel dodatek: ,,Užití bylo pod dohledem." Dále mi přijde, jako by starší část publika nabádal k tomu, aby kouřili marihuanu. Stále nám vtloukal do hlavy, jak je alkohol špatná a nepředvídatelná droga, která je metlou lidstva atd. Na celé přednášce se mi líbilo jen vypravování o dvou klucích z thajského vězení, kteří si chtěli přivydělat převozem drog do jiné země. Myslím, že publikum si odneslo pouze radost z absence výuky prvních tří hodin. Hodnotím přednášku jako celkově nezáživnou a zbytečnou.

Olexandra Koshyba 2.L

Protidrogová přednáška Většina lidí jakési povědomí o drogách má, zná jejich názvy, vzhled a přibližně i to, co mohou se člověkem udělat. Málokdo ale ví o všech jejich nástrahách a důsledcích. A na toto téma byla zaměřena přednáška, kam se 02. 11. vydali studenti 2. ročníků. Vzhledem k publiku byla přednáška pojata místy lehce komicky a pan přednášející rozhodně dokázal upoutat naši pozornost. Všichni jsme myslím ocenili, že nám nebyly jen suše podány odborné informace spolu s výstrahou, jak nebezpečné drogy jsou. Přednášející volně připojil i pár historek, osobních zkušeností a poukázal například i na souvislost legálních drog, jako je alkohol a cigarety, s ekonomikou.

37

Pověděl nám o drogách legálních i nelegálních, měkkých i tvrdých a o drogách stimulačních, tlumivých i halucinogenních. Upozornil nás také na vztah drog se zákony, který se může v každé zemi lehce lišit. Cílem přednášky bylo nás spíše informovat, než vyděsit tím, jak špatně můžeme dopadnout, ať už zdravotně či jinak. Dozajista každý si z toho odnese své a snad k dobrému upotřebí. Možná dříve, možná později, jak říkal sám pan přednášející, až se budeme strachovat o své děti, jestli v něčem takovém snad “nejedou“.

Mgr. Lukáš Kotek vyučující výpočetní techniky

Internet of Everything - šest kol soutěže právě na startu! Set obsahující Raspberry Pi a mnoho dalších „vychytávek“Dne 22. října se ve společnosti Cisco konal úvodní seminář zejména pro učitele středních skol za účelem

nadcházející soutěže zaměřené na tzv. „Internet of Everything“, ale i s tím související problematiku Linuxu, který bude pro řešení mnoha zadání potřebný. Ostatně, i úvodní seminář se nesl do značné míry v tomto duchu, protože jedním z nástrojů (a technických libůstek), který bude moci být používán k řešení úloh, je počítač Raspberry Pi B+, který je ze své podstaty linuxovou záležitostí. A proč zrovna Raspberry Pi? Každý z účastníků dostal jako „studijní materiál“ jeden set, který právě i Raspberry zahrnuje. Pojďme ale hezky pěkně krok za krokem. Soutěžit spolu budou (vzhledem k datu, kdy si patrně tento článek čtete, možná již soutěží) v šesti kolech týmy středních a vysokých skol. Jakkoliv by se mohlo zdát, že studenti vysokých skol zde budou mít výraznou výhodu,

38

zkušenost z minulých ročníků, kdy všechny vítězné týmy byly právě středoškolské, napovídá opak. Ostatně je vhodné dodat, že většina týmů se rekrutuje právě ze středních skol. Přesný rozstřel jednotlivých témat je dosud neznámý, nebo spíše jen „lehce“ naznačený. Platí pouze, že do složení každého tříčlenného týmu byl doporučen student zaměřením na elektroniku, programování (Pythonu), sítě a zmíněný operační systém Linux. Jako závdavek dobré, že..? Zatímco úvodní hodiny semináře byly zaměřeny na podmínky soutěže, nezbytně nutnou byrokracii a vůbec věci v podobném duchu, dále to bylo zajímavější. Každý z účastníků workshopu (a že účast nebyla malá, jednalo se o vskutku symbolických 42 zástupců skol) začal zkoumat zmíněný set obsahující krom Raspberry Pi i krokový motor, sadu diod, Wi-Fi modul a mnoho dalších zajímavých prvků, jak ostatně můžete vidět na přiloženém snímku. Na pořadu dne bylo seznámení se se způsobem konfigurace Raspberry a prací s ním vzdáleně přes ssh. Nakonec se do stavu úspěšného přihlášení dostal každý a bylo možné pokračovat. Neb Raspberry Pi používám již třetím rokem, tímto začalo být celé setkání zajímavější. Jak tedy donutit Raspberry Pi použít GPIO piny (určené pro libovolný vstup a výstup)? Postup spočívá v napsání programu např. v Pythonu o zhruba stejné složitosti, na které se pohybuje jednočipový modul Arduino. (A popravdě řečeno, který by pro daný účel – tzn. rozblikání diod, ovládání primitivních zařízení na bázi PWM signálu, práce se sériovou linkou – byl mnohem vhodnější než zmíněná „Malina“, jejíž výhody se projeví až v perspektivě komplexnějšího nasazení.) Opět platí, že do stavu „úspěšného“ blikání se nakonec dostal každý účastník. Shrnu-li výstupy zmíněného workshopu, budu veskrze pozitivní. Soutěže daného typu považuji za velmi podstatné a hlavně pokrývající důležitý segment v IT, jemuž lze (původně jsem chtěl říci do budoucna, ale pravda je, že již nyní) přičítat značnou důležitost. Je jen a jen dobře, že je na straně soukromého sektoru rozumná snaha tuto oblast popularizovat a podporovat, zvlášť při zachování technologické neutrality (navzdory dříve řečenému, včetně věcem okolo Raspberry Pi, žádná konkrétní technologie nebude pro žádný z úkolů podmínkou, jako spíše variantou, jež může být brána jako vzorová). Nezbývá tedy než držet palce iniciativám, jako je tato, a samozřejmě našim studentům, pro které soutěž začíná svým prvním kolem už tento listopad.

Jan Ševic 1.D

Pravda a její následky S pravdou se pojí problém její těžké dokazatelnosti. Pouze pravdivý důkaz je schopný podporovat pravdu, ale lež může podporovat jakýkoliv důkaz, jak pravdivý, tak lživý. Vzhledem k těžké dokazatelnosti pravdy, jsou často potrestání nevinní. A ještě častěji vinní uniknou spravedlnosti. A sehnat pravdivý důkaz na podporu pravdy, není vždy jednoduché, protože když člověk nedělá nic špatného, tak si zároveň neshání alibi, ale když člověk dělá něco špatného, tak si jako první vždy shání alibi. Dopad toho lze vidět zejména v místech, kde trest není nic příšerného, protože vyšetřující se neobtěžuju si shánět materiál ani čas na řešení případu a radši rovnou potrestá všechny.

39

Mgr. Lukáš Kotek vyučující výpočetní techniky

Dennis Ritchie a jeho (bohužel) upozaděné výročí Předně: Je to smutné výročí. 12. října 2011 zemřela jedna z nejvýznamnějších osobností v oblasti informačních technologií, Dennis Ritchie, mj. matematik, vývojář, profesor na MIT. Bohužel se tak událo ve stínu smrti jiného člověka, který by (paradoxně) pravděpodobně bez Ritchieho práce byl dnes patrně marginální postavou. Proč zmíněné superlativy? Pojďme na to krok za krokem.

Spolutvůrci Unixu Ken Thompson a Dennis Ritchie (vpravo) Programovací jazyk C Ritchie je autorem programovacího jazyka C. Neznamená to, že by v dané době již neexistovaly jiné programovací jazyky, naopak, byla jich plejáda (namátkou Basic, Fortran, ...). C však bylo postaveno na do značné míry unikátní myšlence. Jeden zdrojový kód mělo být možné zkompilovat na více platformách, samotný jazyk neměl být závislý na konkrétní hardwarové platformě. Zní to naoko triviálně a samozřejmě, ale opravdu není. Na přelomu 60. a 70. let tedy jistě ne. Tato vlastnost umožnila sdílet programátorům podstatné části kódu mezi různými platformami, aniž by je bylo nutné znovu přepisovat. Jazyk C se v průběhu let samozřejmě vyvíjel, nicméně i dnes se jedná o jeden z nejpoužívanějších jazyků. Stačí letmo nahlédnout například na Tiobe index, který, ač není dokonalý, pro představu stačí. Většina operačních systémů je napsána v C, stejně jako základních systémových utilit a kompilátorů či virtuálních strojů jiných jazyků. C je ale výjimečný mnożstvím dalších programovacích jazyků, které ho buď přímo dále rozvíjely (C++, Objective C), čerpaly z jeho nadčasové syntaxe (Java, PHP, Javascript) nebo třeba jen

40

sémantiky (Python). Bez těchto jmen (a jedná se jen o stručný výčet z obrovské celkové množiny) by IT vypadalo jinak a (za mě) zároveň také podstatně hůře. Operační systém Unix Další velká kapitola Ritchieho života se úzce váže k předchozí. Ritchie byl zásadním členem týmu, který v Bellových laboratořích firmy AT&T navrhl a posléze se věnoval vývoji operačního systému Unix (patrně nepřekvapí, že ten je z podstatné části napsán právě v C). Dnes se sice přímo s Unixem setkáme spíše zřídka (název se používá jako ochranná známka), ale z jím stanovené koncepce a zdrojových kódů vychází mnoho operačních systémů (různé varianty BSD, Solaris, HP UIX, Mac OS X), některé pak přebírají pouze koncepci jako GNU/Linux. (Lze-li vůbec říkat pouze, protože koncepce je zde onou revoluční složkou.) Ať ale význam samotného Unixu nezanikne. Stejně jako u C, tak i u Unixu lze říci, že to byl jeden z prvních operačních systémů, který mohl být jen s malými změnami zkompilován a provozován na více zcela různých počítačích. I CP/M nasazovaný od počátku 70. let na mnoha počítačích byl vázán na mikroprocesor Intel 8080. A když už zmiňuji CP/M, nelze vynechat, že i ten z filosofie Unixu čerpal vybrané prvky. Soudobou nejvýznamnější reinkarnací Unixu je však bezesporu GNU/Linux. Servery, routery, mobilní telefony až po, řekněme, auta a pračky na něm běžně běží :-) Linus Torvalds by měl těžko na čem stavět, kdyby nebylo Andrewa Tanenbauma a jeho MINIXu, který opět čerpal z Unixu. Co se skrývá za K&R 1978? Tahle část je mírně osobnější, kniha Programovací jazyk C z roku 1978 od autorů Kernighana a (právě) Ritchieho je první knihou, kterou jsem kdy o programování četl. Pamatuji si strohé ASCII a prostý TXT soubor, v jakéžto formě se ke mně v českém překladu na 3,5" disketě dostala. (Bavíme se cca o roku 2005.) Jednalo se o původní vydání (lze-li něco takového o TXT souboru říci), takže některé věci přelámat do podoby zkousnutelné pro tehdy aktuální kompilátory byla legrace. Ale co je hlavní: byla čtivá, stručná (lehce přes 200 stran), srozumitelná i vtipná. Dost možná je jedním z důvodů, proč se programování věnuji i dnes. Zmíněná kniha se stala zároveň i první jednotící de facto normou, které se programátoři v C mohli držet. Často se proto (jak kniha, tak norma) označuje jako K&R 1978. Nechci se mýlit, ale původ slavného programátorského „Ahoj světe“, bych osobně hledal právě zde. I na tom lze demonstrovat, jak široký zásah kniha měla a jaké množství programátorů ovlivnila. O kvalitě knihy svědčí i stále nová a nová vydání knihy v průběhu posledních více než třiceti let. Soukromě na závěr přidám názor, že k popularizaci programování přispěla jako málokterá publikace a nejenom tak. Závěrem Osobnosti, se kterými se poměřujeme, ke kterým cítíme respekt, které jsou nám předhazovány médii, nebo ty, ke kterým prostě z nějakého důvodu vzhlížíme, se často rekrutují z oblasti podnikání, marketingu, mezi manažery velkých firem, lidé skloňují i jména některých známých ekonomů. Vlastně nic proti tomu, jistě si to mnozí opravdu zaslouží. Ale když se podíváme na extrémní případ naznačený v úvodu, nemůže být člověku jinak než líto, že lidé s enormními zásluhami jako Dennis Ritchie zůstávají širkou veřejností (tedy mimo veřejnosti odborné) takřka opomenuti. Snaha alespoň v omezené míře tento stav změnit byla mojí motivací tento článek napsat. Bylo by možné vypočíst řadu dalších jmen hodných připomenutí (osobností Ady Lovelace počínaje), ale pro dnešek zůstaňme u Dennise Ritchieho, laureáta Turingovy ceny (aka Nobelovy za informatiku), ale hlavně člověka, díky němuž současný svět informačních a komunikačních technologií získal svou tvář.

41

Mgr. Věra Krajčová vyučující fyziky a matematiky

FYZIKA V KRIMINALISTICE Fyzika v kriminalistice - zajímavý název přednášky, od které člověk hodně očekává a ještě více získá. Kdo nepřišel, neslyšel a neviděl, o hodně přišel. Středa 21. 10. byla zvláštní shodou okolností dnem velkých přesunů fyzikářů napříč republikou. Pražští a brněnští jeli do Českých Budějovic, budějovičtí do Brna a brněnští, nymburští i pardubičtí do Prahy. Ve všech těchto městech se konaly zajímavé přednášky. Co se dělo v Brně, netuším. Díky "malosti" České republiky jsem stihla "jen" dvě přednášky. Tedy stihla se

zpožděním. Do Českých Budějovic měl cestu Zdeněk Bochníček z Masarykovy univerzity v Brně. Tento velmi energický člověk a zapálený fyzik vždy přijde s novými a neobvyklými experimenty. Mám pocit, že dokáže vymyslet relativně jednoduchý experiment úplně na všechno a se vším, co se mu dostane do ruky. Tentokrát bylo jeho téma ucho a oko. Krásně propojil anatomii s fyzikou a vysvětloval funkce obou těchto "zařízení". Proč zrovna slyšíme na konkrétních vlnových délkách mechanického vlnění a ne na jiných? A proč zrovna vidíme dané vlnové délky elektromagnetického vlnění a ne třeba v IR nebo UV spektru? Odpovědi se ode mě dozvědí studenti ve 3. ročníku (akustika) a ve 4. ročníku (optika). Těším se na další přednášku pana Bochníčka o fyzikálních principech v souvislosti s člověkem, tentokrát ale u nás ve škole. Pan profesor Jiří Straus to neměl k nám daleko, vyučuje na soukromé pražské vysoké škole. Nicméně to není jeho jediná činnost. Je to opravdu praktik a známý specialista, který je zván k zajímavým i zapeklitým detektivním případům po celé České republice. Už jen jeho rychlý nástin fyzikálních principů, které musí kriminalisté zohledňovat při řešení případů, by nikoho nenechal na pochybách, že fyzika je opravdu všude okolo nás i v nás. Studium vlivu přetížení na člověka, doba latence (zpoždění reakce) člověka, ale třeba i psa, zkoumání pádů chtěných či vynucených, to vše je pole pro velmi zajímavé vyšetřování kriminalisty specialisty, který se zabývá biomechanikou. Nadšení posluchačů po 3 hodinách plných fyzikálních aplikací v kriminalistické praxi bylo skoro hmatatelné. V nejbližší době se můžeme těšit na neméně zajímavé přednášky o exoplanetách od pana Jana Veselého a kvantové fyzice a obecné teorii relativity od pana profesora Petra Kulhánka. Více informací ráda předám :-)

42

Bc. Martin Beránek lektor Cisco Academy

Předání certifikátů CISCO Akademie Dne 25. září 2015 obdrželi studenti Jakub Hovorka, Jakub Prchal, Jakub Pečenka a Filip Nezbeda certifikáty CISCO CCNA R&S: Scaling Networks. To je předposlední semestr z kurzů CCNA, které Vám na Smíchovské střední průmyslové škole můžeme nabídnout. Studenti už také pracují na posledním semestru CCNA a snad je budeme moci certifikovat koncem pololetí. Přejeme jim mnoho dalších úspěšně ukončených certifikací.

Viktor ŠULÁK 1.L

Francouzská vlajka na Facebooku Jako reakci na teroristické ůtoky v Paříži vydal Facebook, jak jste si jistě všimli, filtr Francouzské trikolóry na profilový obrázek na vyjádření podpory a soucitu. Podobné filtry vydal Facebook již dříve, ale tento jako první sklidil úspěch. Mě by zajímalo, kolik lidí si to tam dalo, protože má opravdu soucit, a kolik jenom, protože si to tam dali ostatní. Já jsem si ji nedal protože mi přijde, že to je jen formální podpora, která ničemu nepomůže a navíc pochybuji, že Francouzi by si dávali českou vlajku, kdyby se něco takového stalo v Česku. Zaujalo mě, jak to překrývá jiné události ve světě. Jenom na okraj jsem zjistil, že proběhl jiný teroristický útok v Libanonu (40 obětí) nebo že bylo sestřeleno ruské letadlo (přes 200 osob). Pátral jsem hlouběji a zjistil jsem, že na populárních webech jsou všichni politicky korektní a orientováni na západ a na nezávislých webech zase vymýšlejí teorie a souvislosti přitažené za vlasy. No jo média už dávno ztratila objektivitu, bohužel...

43

Jan Šárek 1.D

Proč lidé páchají sebevraždy? Proč to dělají? Neexistuje přeci nějaké lepší řešení? Jaké jsou asi nejčastější příčiny sebevraždy? Nejčastější příčiny sebevražd jsou buď psychické problémy, nebo problémy s okolím člověka. Záleží také na tom, jak moc je psychicky narušený. Když má člověk nějakou psychickou poruchu, tak často přemýšlí jinak než ostatní lidé. Připadají mu, třeba některé věci šílené a děsivé, které naopak zdravého člověka vůbec netrápí a neděsí. Okolí může být pro takto postiženého jedince velmi děsivé. Tmavé ulice, nepříznivé počasí a tma. To všechno jsou věci, které můžou psychicky narušeného člověka vyděsit. A ztrápený člověk, na kterého se za celou tu dobu nabalilo spousta šílených emocí a pocitů, může spáchat sebevraždu, protože to už nemůže dále unést. Třeba nechápu řeči patnáctiletých holek, které říkají, že svět nemá smysl, že se zabijou, když se s nimi rozejde jejich kluk. Když se s nimi rozejde doopravdy jejich kluk, tak se např.: začnou podřezávat, vyhrožovat, že se zabijí atd. Kdo už v patnácti letech uvažuje o sebevraždě, je vážně divný a není dostatečně vyspělý. Žádný rozchod v patnácti letech nemůže být tak strašný, aby se kvůli tomu musel někdo zabít. Na jednu stranu nevím, jak se například mají zachovat, když jim lékař ohlásí vážnou nemoc nebo když jim umře dítě. Chápu lidi, kteří přijdou o všechno, že začnou uvažovat o sebevraždě. Nedokážu si představit, že bych byl v jejich kůži, ale i tak si myslím, že sebevražda je až to poslední řešení. Ale i tak si myslím, že člověk nemusí vůbec spáchat sebevraždu, protože vždy jdou problémy řešit, ale nesmí se člověk vzdát. Na druhou stanu ale existují i jiná řešení. Může například požádat o pomoc psychologa nebo se může svěřit rodině. Sebevrazi jsou také velmi sobečtí. Nemyslí na své okolí a na následky, které může způsobit tím, že se zabije. Nepřemýšlí nad tím, jak psychicky zrání svoji rodinu, na které by jeho sebevražda nechala stopu. Myslím si, že sebevrazi jsou zbabělci kvůli tomu, že sice se zbaví svého problému, ale jeho blízké nechá za sebou. Jak se musí například cítit matka dcery, která spáchá sebevraždu. Musí být na tom psychicky hrozně špatně a poznamená jí to do konce života Jako na závěr bych chtěl říct, že podle mě je sebevražda špatné řešení, i když je na tom člověk hrozně špatně. A stejně vždy existuje řešení, jak se z toho dostat, a když neexistuje, tak se člověk prostě musí se svým osudem smířit. Ale jak říká jeden citát: "Život je boj, tak běž a bojuj!" A já bych nám všem přál, abychom z každého boje vyšli vždy jako vítězové.

44

František Ezr 1.D

Jak vycházet s trenérem? Vztah trenéra s jeho žákem je velice specifický, ostatně jako všechny ostatní vztahy, kde svoji roli hraje nějaká forma žáka a učitele. Ze strany trenéra je velice obtížné najít rovnováhu mezi tím, jak je přísný na své učně a také jak přátelsky se k nim chová. Tato rovnováha je velice důležitá, jelikož když je trenér příliš přísný, tak většinou to vede k tomu, že jeho žáci ho nebudou mít rádi nebo že z něho budou mít dokonce strach a ztratí u nich svůj velice cenný respekt. Naproti tomu, když je trenér moc přátelský, tak ho žáci nebudou brát vážně a to opět vede ke ztrátě drahocenného respektu. A to mne vede k žákovi, z jehož strany je velice důležité, aby trenéra, co nejvíce respektoval a dbal na jeho rady a poučky, ale existují bohužel případy, kdy není možné trenéra respektovat, ať už je to proto, že vám jeho rady nepřijdou nijak užitečné, nebo z důvodu jeho předpojatosti k vaší osobě. Toto mě vrací k trenérovi, který musí za všech okolností udržet minimální rozdíl mezi tím, jak se k jednotlivým žákům chová, aby se žáci netrpěli pocitem méněcennosti nebo dokonce nadřazenosti. A tak se dostávám k původní otázce „Jak vycházet s trenérem?“ Samozřejmě jako na všechny otázky je i na tuto těžká odpověď. Podle mého úsudku, pokud si vás trenér neváží a nechová k vám určitou míru respektu, tak byste se měli snažit mu dokázat, že jste lepší, než v jeho očích vypadáte, a že toho zvládnete mnohem více, než si on sám myslí. Naproti tomu, jestli o vás má mnohem lepší mínění a dává vám přednost před ostatními, kteří dosahují výkonnostně a mentálně vaší úrovně, tak byste se měli snažit pomoci těm, jež jsou v jeho mysli pod vámi a dostat je u něho na vaší úroveň a neprohlubovat vaši nadřazenost. Neméně důležité je snažit se celkově vycházet s trenérem dobře, ať už se jedná o to, jak posloucháte jeho rady, nebo jestli chodíte na tréninky včas a takové běžné malichernosti, které mohu výsledně vést k lepšímu vztahu s vaším mentorem. Avšak souhlasím s tím, že někdy s trenérem prostě nelze vycházet, protože osobně sám trénuji stolní tenis a momentálně mám se svým trenérem mnohé sociální problémy, které pocházejí, jak z jeho, tak z mé strany a nevypadá to, že by se v blízké době měly vyřešit. To je asi tak vše, co bych mohl k tomuto tématu dodat a doufám, že vy budete se svým trenérem vždy vycházet dobře a kdyby náhodou to tak nebylo, tak že se aspoň rozejdete v dobrém.

45

Pavel Jahoda 4. C

Přijímací proces na vysoké školy v zahraničí Pro studenty čtvrtého ročníku začíná období, kdy kromě maturity přemýšlí i o tom, jestli si budou podávat přihlášky na vysokou školu. Osobně jsem se spíše rozhodoval, kam se přihlásím, než jestli se přihlásím. Po důkladném rozhodování jsem se rozhodl hlásit se na vysoké školy do zahraničí (Británie), stejně tak jako můj spolužák Blahoslav Rataj (Švédsko). A proto, se vám tu pokusím přiblížit přijímací proces na zahraniční i tuzemské vysoké školy. Pokud se plánujete hlásit do Anglie, USA, Nizozemska nebo nějaké skandinávské země, budou po vás požadovat určitou úroveň anglické jazyka, kterou doložíte patřičným certifikátem. Kromě USA (kde po vás mohou chtít TOEFL), po vás budou většinou požadovat IELTS s celkovým bodovým ohodnocením 6.5 z 9, což je o dost náročnější než získat jedničku z maturitní zkoušky z anglického jazyka. Jen pro srovnání, bývalý student naší školy Tomáš Jančárek, který strávil rok v USA, získal 7 bodů. Na většině vysokých škol v zahraničí po vás budou požadovat doporučení od vašeho učitele, ředitele nebo zaměstnavatele. Pokud získáte doporučení od člověka, který vás zná a dokáže vyzdvihnout vaše přednosti v anglickém jazyce, posouváte se o krok blíže k vašemu cíli. Pokud se nyní ptáte, jestli jsou známky důležité, ptáte se správně. V Anglii se u zahraničních studentů hledí na známky z maturity a předpokládané známky, které nejpravděpodobněji z maturity dostanete. Předpokládané známky zapisuje osoba, která vám napsala doporučení. V USA se hledí na průměr známek z každého ročníku střední školy a ve Švédsku se hledí jak na známky za čtyři roky na střední škole, tak na maturitní vysvědčení. Celkově v zahraničí platí, že známky mají o něco větší hodnotu, než tady u nás v České Republice. Dále po vás budou požadovat napsání eseje. V Anglii budete psát de facto motivační dopis a životopis v jednom. V oné eseji se snažíte ukázat váš zájem o obor a ukázat proč by měli vzít právě vás. Můžete tam zmínit vaše ocenění, zajímavé projekty, certifikace, pracovní zkušenosti z daného oboru nebo jakékoliv zkušenosti z vašeho oboru. Ovšem musí to stát za zmínění, pokud se budete hlásit na dobrou školu na obor softwarové inženýrství a budete vyzdvihovat vaši schopnost psát html stránky, moc nabídek nedostanete. Pokud se hlásíte do USA, téma vaší eseje bude zadáno univerzitou, na kterou se hlásíte. V USA po vás navíc budou chtít mimoškolní aktivity a skóre z SAT testů, které otestují vaší angličtinu, schopnost vyvozovat z textu, matematiku a popřípadě další dobrovolné předměty. V Anglii se na vysoké školy přihlašujete přes ucas.com, přes který se můžete přihlásit až na 5 anglických škol naráz. Přihlášku je nutné odeslat do 15. ledna, výjimkou je Cambridge a Oxford, které chtějí přihlášky o 3 měsíce dříve (15. října). Pokud zrovna nedostanete pozvánku na pohovor, čekáte na nabídku. Univerzity pak vybraným kandidátům posílají nabídky (např. pokud dostanete 1,1,1,2,2 z maturity, budete přijat). Důležité je vzít v potaz finanční stránku věci. Univerzity ve Skotsku, Česku a ve skandinávských zemích jsou zadarmo, ale životní náklady jsou rozdílné. Univerzity v Nizozemsku a Německu jsou poměrně levné okolo 30 až 60 tisíc za rok. V Anglii se ceny univerzit pohybují okolo 300 tisíc za rok a v USA se pro cizince můžou ceny vyšplhat až k milionu za rok. Určitě nedoporučuji hlásit se na průměrnou nebo podprůměrnou vysokou školu do zahraničí, jelikož si myslím, že to za ty peníze nestojí.

46

Ve srovnání s přijímacím procesem na zahraniční školy pak vypadá ten tuzemský stroze a jednoduše. Abyste se dostali na ČVUT, postačí Vám pouze získat percentil 65 z národní srovnávací zkoušky z matematiky pořádanou společností Scio, kterou navíc můžete několikrát opakovat. Tento jednoduchý příjímací proces je způsoben tím, že vysoké školy v ČR získávají peníze úměrně s počtem studentů, tudíž je v jejich zájmu přijmout co největší množství studentů a vyhazovat je až v průběhu studií. Motivací je pro mě bývalý student naší školy Tomáš Jančárek, který dokázal, že je možné dostat se z naší školy na prestižní zahraniční školu (University of Surrey).

VÁNOČNÍ PROJEV ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO 1952 Chtěl bych dnes ve svém předvánočním projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem vánočního stromku – k našim dětem a mládeži. Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků, jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru zapíchat jen do mechu za okny. Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Proto také v době kapitalistického panství , kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti. Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězda, nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátky radostné oslavy splnění úkolu celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen. Do Vánoc splníme závazky Stalinovi. Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli, slibme našemu prezidentu, soudruhu Gottwaldovi, všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytýčené pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny. Aby nad všemi , šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánů.

47

Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku, aby mohli znovu zotročit naše národy a vykořisťovat lidskou práci. Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé Zemi pokoj a klid všem lidem dobré vůle.

ROZHOVOR S ŘEDITELEM SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY ING. RADKO SÁBLÍKEM

Druhá nejstarší průmyslovka v Praze Pokud víme, vaše škola již vzdělává mladé lidi více než sto let. Ano, to je pravda. Naše škola je druhou nejstarší průmyslovou školou v Praze. Byla založena v roce 1901 a od té doby jí prošly tisíce a tisíce studentů. Měnilo se zaměření školy během její dlouhé historie? Jistě, ke změně došlo několikrát. Po druhé světové válce se z ní oddělila elektrotechnická sekce a vznikla samostatná elektrotechnická průmyslovka, naše škola se pak na dlouhá léta profilovala jako strojní. Další zlom nastal krátce po roce 1989, kdy se začala naše škola intenzivně zabývat výpočetní technikou, respektive informačními technologiemi. Co jste změnil vy, po svém nástupu do funkce v roce 2002? Za využití grantů z Evropské unie jsme již dvakrát modernizovali obor Informační technologie. Pro ten naše škola pomáhala vytvářet Rámcový vzdělávací program, což beru jako velké ocenění naší školy. Stejně tak jako v současnosti, kdy jsme v rámci vzniklé sektorové dohody byli osloveni, abychom se spolupodíleli na vytvoření nového oboru Kybernetická bezpečnost a vybudování pilotního centra pro vzdělávání pracovníků ve školství v této problematice. Pokud víme, zavedl jste i obor Technické lyceum. Ano, ten považuji za velmi kvalitní a pro studenty přínosný. Dalo by se říci, že představuje něco jako bývalo za první republiky reálné gymnázium. Studenti jsou zde připravováni na studium na vysokých školách a díky zaměření naší školy nepřijdou zkrátka ani v oblasti informačních technologií. Technické lyceum je dle mého jedna z mála věcí, které se povedla v rámci veletočů při různých reformách často se střídajících ministrů školství.

Projektová výuka Vaši studenti zpracovávají ve čtvrtém ročníku celoroční práci. Můžete nám k tomu říci něco více? Nejen ve čtvrtém ročníku, ale i v ročníku třetím. V tom ji nazýváme studentský projekt a ve čtvrtém maturitní projekt, který pak obhajují u maturity. Témata těchto celoročních prací si studenti mohou zvolit z nabídky zaměstnanců, anebo přijít s tématem vlastním, a pokud je vhodné svým obsahem a rozsahem, tak jim ho schválím. Většinou studenti pracují ve vícečetných skupinách, čímž se zdokonalují v mnoha dalších dovednostech, nejen těch odborných. Témata mohou být ze všech oblastí vzdělávání, jak ryze technická, tak i humanitní. Můžete zmíněná témata projektů přiblížit na příkladech? Opravdu jsou velmi rozmanitá. Například stavba robotů, kvadraktoptéry, 3D tiskárny, leteckého trenažéru, počítačů, nebo i programování her, vytváření programů pro různé spolupracující organizace. Rovněž tak tvorba učebních dokumentů, tvorba videí, včetně různě

48

profilovaných video pořadů pro internetové zpravodajství školy SSPS TV. Mnohé projekty vznikají i v těsné spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Již druhým rokem běží velký projekt z oblasti modelování, ve spolupráci s muzeem v Osvětimi modelujeme tento koncentrační tábor. V letošním školním roce na něm pracuje dvacet studentů čtvrtého ročníku a dvacet studentů třetího ročníku. Jde tedy opravdu o obrovský projekt, který se tím hodně blíží reálné praxi.

Spolupráce se zahraničím Důležitý je také pro studenty kontakt s kolegy v zahraničí. Máte naprostou pravdu. Snažíme se umožnit studentům co nejvíc kontaktů se zahraničím. Jak různými stážemi v rámci získaných grantů, tak výměnnými pobyty nebo i poznávacími zájezdy. V loňském školním roce na některou z takových cest vyjelo 281 studentů. To je opravdu vysoké číslo, když si vezmeme, že ve 20 třídách studuje 624 studentů. Další desítky zahraničních hostů pak pobývaly u nás ve škole.

Mnoho nabízených aktivit pro studenty Co považujete pro studenty za klíčové? Za klíčový považuji fakt, že si mohou studenti sami rozhodnout, zda chtějí „jen“ maturitní vysvědčení, anebo si chtějí odnést i některé z mnoha nabízených mezinárodně uznávaných certifikátů, či zda se chtějí zapojit do projektů školy, být aktivními a zdokonalovat se i nad rámec běžné výuky. Těch nabídek je opravdu velmi mnoho, včetně spolupráce s renomovanými firmami i vysokými školami, za což nás velmi chválila i Česká školní inspekce. Ta uvedla ve své zprávě, že jsme v tomto příkladem dobré praxe. Toto studentům významně pomáhá při studiu na renomovaných vysokých školách, někdy i v zahraničí. Na vysoké školy nastupuje před devadesát procent našich studentů. Co považujete za klíčové pro vás? Pro sebe za klíčové považuji, že se mi podařil vytvořit tým velmi aktivních zaměstnanců, složený jak z pedagogů, tak z absolventů naší školy, kteří studují na vysokých školách. Těch se školou spolupracuje rovných patnáct a díky tomuto týmu naše škola nabízí studentům nesčetně aktivit, projektů, odborných akademií, mezinárodních akcí. Tito vysoce aktivní a pozitivní lidé jsou zároveň příkladem pro studenty, a já věřím, že se do tohoto týmu zapojí i další současní studenti naší školy a ve spolupráci budou pokračovat i po jejím absolvování. Můžete se pochlubit úspěchy studentů? Ano, a není jich za poslední roky málo. Naše týmy studentů slaví úspěchy v kolektivních odborných soutěžích, náš student se stal mistrem světa na MOS World Championship, další skončil ve světové konkurenci desátý, jiný student vyhrál Elektrotechnickou olympiádu, další byl zvolen Studentem roku v České republice, jeho kolega pak byl druhý.

49

Jan Štika 4.L

FORMULE 1 v naší škole Zdravím vás zase po měsíci a rád bych vás zde informoval o aktuálním vývoji v projektu Formule 1 ve školách, se kterým jsem vás seznámil v předešlém čísle našeho Presíku. Dnes bych vám představil dalšího člena týmu. Je Jím Adam Bališ, který si pro mě připravil své odpovědi. Jakou pozici zastáváš v týmu? „ Jsem zástupce manažera týmu. Na této pozici jsem úspěšně už druhým rokem. Tento rok usilujeme o lepším umístění a celkově o zdatnější připravenosti celého týmu na soutěž. “ Na čem momentálně pracuješ? „ V této chvíli se snažím s manažerem týmu, s Karlem Winterem zajistit finance a podporu pro náš tým od firem, které nás sponzorovaly minulý rok. Poté se budeme snažit navrhnout soutěžní box na prezentaci našeho týmu na hlavní závod. “ 3)Jaký je tvůj názor na soutěž? „ Formule 1 ve školách je jedinečná, celosvětově vzdělávací soutěž, určena pro týmy studentů středních škol ve věku od 15 – 19 let. Naučíme se tu používat CAD software, pomocí kterého tvoříme design modelu, virtuální větrný tunel, který je určen pro analýzu chování modelu za jízdy. Součástí soutěže je i příprava ústní prezentace realizované práce, doplněná o prezentaci konstrukční dokumentace, která dokumentuje kompletní návrh, konstrukci a výrobu závodního modelu. Naší povinností je zajistit si finanční příjem od sponzorů a hospodařit s ním. Vypracovat rozpočet a účelně financovat cestování a ubytování (týká se dopravy, případně ubytování, spojeného s návštěvou jednotlivých kol soutěže). “ Náš projekt se nyní nachází v této fázi, obdrželi jsme nová platná pravidla pro rok 2015/2016. Po nastudování této verze jsme zjistili, že nedošlo k žádným zásadním změnám v oblasti konstrukce. Mohli jsme se tudíž rovnou zaměřit na design, testování a postupné zdokonalování Formule. Naši manažeři intenzivně vyhledávají sponzory za účelem vyzískání dotací. Oslovují členy, kteří se účastnili loňského projektu, snaží se vyhledávat i v řadách svých přátel.

50

CITÁTY – LISTOPAD 2015 Jan Ženatý, psycholog, odborník na vztahy v pracovních týmech, vybráno z rozhovoru z MF Dnes 26. října 2015: „Firmy se snaží nalézt ty, kteří v sobě mají transformační potenciál a chtějí něco dokázat. Například Google nenabírá lidi kvůli schopnostem. Nikoho tam nezajímá, co umíte, jakou máte s budoucí prací zkušenosti – není to důležité, to se naučíte. Co všechny zajímá, je vaše osobnost, kultura, přístup k lidem a k životu a talent. Ptají se vás, co jste dokázali a je jedno, jestli jste vylezli na Mount Everest, úžasně hrajete na tahací harmoniku nebo se potápíte. Hledají vášeň a touhu člověka dělat věci, které leží za horizontem všednosti. Když ho zaměstnají, vědí, že půjde za horizont všednosti i v tom, co mu dají za úkol. To je algoritmus, po kterém jdou, říkají tomu „googliness“. To, na čem záleží, je postoj a osobnost, vůbec ne schopnosti, znalosti, škola, titul.“ Karel Steigerwald, publicista: „Češi rádi fantazírují a kladou si nedostupné cíle. Ty vzývají, ale neusilují o ně. Z toho pak přichází pocit nespokojenosti i zoufalství. Proto je český blahobyt plný vzteku a nepřátelství. Až se objeví na obzoru nějaké nové neštěstí, Češi zkolabují a vzdají to. Už teď nejsou schopni zvládnout imigrační islámskou krizi, dokonce ani v situaci, kdy u nás ještě není. Islám nyní nenávidí, ale kdyby to tady zabral, první se k němu přihlásí a pohrnou se do mešit, jako se hrnuli do KSČ.“

Zajímavost LEGÁLNÍ VĚK PRÁVNÍ ZPŮSOBILOSTI K POHLAVNÍMU STYKU (některé vybrané země – čerpáno časopis 21. století) 12 let - Angola 13 let - Španělsko, Argentina, Niger, Japonsko 14 let - Maďarsko, Německo, Rakousko, Itálie 15 let - Česká republika, Slovensko, Polsko, Francie, Švédsko 16 let - Kanada, Rusko, Velká Británie, Norsko, Nizozemsko, Indie 17 let - Irsko 18 let - Turecko, Egypt, Peru, Nikaragua 19 let - Indonésie 20 let - Tunisko Až po svatbě – Saúdská Arábie, Irán, Afghánistán, Pákistán

51