Financování terorismu. Zpráva Výzkumné služby Kongresu. Jakub Klíma

Financování terorismu

Zpráva Výzkumné služby Kongresu Jakub Klíma

1. Úvod Terorismus je nepřetržitá hrozba, se kterou se dá bojovat jen obtížně. Sledování teroristických organizací, předvídání jejich kroků a prevence proti teroristickým činům se postupem času stala jednou z hlavních priorit bezpečnosti států. Jedním z nezbytných předpokladů, které udržují terorismus na živu, je jeho financování. Způsoby financování terorismu mají mnoho podob a je velmi těžké s nimi bojovat. Po teroristických útocích 11. září 2001 rozšířila americká vláda své již stávající závazky v boji proti terorismu. Prezident Bush vyhlásil terorismu finanční válku s cílem zbavit teroristy finančních zdrojů. Vydal příkaz, který nařizoval blokovat aktiva speciálně určených teroristů. Bushova administrativa také navýšila zdroje stávajícím i nově vzniklým vládním entitám bojujícím proti terorismu. To poskytlo americké vládě mnoho prostředků, kterými může usilovat o ekonomické i trestní sankce pro teroristy, jejich sponzory atd. Boj proti financování terorismu má však i spoustu stinných stránek a kontroverzí. Přílišné pravomoci vládních organizací zapříčiňují bouřlivé debaty o ústavnosti či protiústavnosti takových opatření a o tom, do jaké míry je možné narušovat soukromí a osobní svobodu občanů ve jménu boje proti terorismu. Některé nástroje boje proti financování terorismu mohou negativně ovlivnit i činnost organizací věnujícím se naopak dobročinnosti a charitě. Podle některých studií právě boj proti financování terorismu omezuje finanční prostředky i mnoha dobročinným organizacím, zvláště pak těm muslimským, vykonávajícím filantropické aktivity a charitativní činnost, jelikož za ně se často teroristé rádi skrývají.

1

2. Financování terorismu Financování terorismu je činnost, při které jsou finanční prostředky poskytovány skupinám označeným za teroristické. Rozumí se tím shromažďování nebo poskytnutí finančních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť jen zčásti, použit ke spáchání teroristického činu.

2

Financování terorismu je úzce spjato s termínem „praní špinavých peněz“ (tzv. money laundering). Jsou to de facto obrácené strany téže mince. Money laundering se obecně zabývá legalizací výnosů z trestné činnosti, ovšem sama podstata financování terorismu vychází z trestné činnosti, to znamená, že v tomto kontextu rozumíme pojmem money laundering to, odkud se nelegální peníze vzaly, a

1

High Alert: The Government's War on the Financing of Terrorism and its Implications for Donors, Domestic Charitable Organizations, and Global Philanthropy [online] 2 Financování terorismu [online] Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Jakub Klíma. © CSDP 2016 – www.americkykongres.cz – [email protected]

financování terorismu tím, kam tyto peníze tečou. V poslední době se proto kroky proti financování terorismu soustředí převážně na nástroje znemožňující právě praní špinavých peněz.

3

Finanční zdroje získávají teroristé různými způsoby: z nelegální činnosti, jako výkupné za únosy, prodejem lidí apod. Je velmi důležité zmínit, že významnou část příjmů teroristických skupin také tvoří peněžní prostředky od jiných států či státem nastrčených společností, většinou tajně. V podstatě jsou to však vždy stejné způsoby, jako u jiných organizovaných zločineckých skupin. To platí i pro dnes nejvýznamnější teroristickou skupinu – Islámský stát. Jeho největší příjmy jsou, kromě pašování a nelegálního obchodu s ropou, kterou získává z ovládaných teritorií v Sýrii a Iráku, daně a poplatky, které uvaluje na obyvatele území, které ovládá.

4

Teroristé také často využívají mezinárodní obchod k zakrytí nelegálních finančních transakcí. Propojenost dnešních ekonomik znamená omezené nástroje na jeho regulaci, což dává teroristickým skupinám velké možnosti. Mezinárodní obchod je velmi zranitelný a i přes dodržování jakýchkoliv norem kontrolujících tuto oblast a snažících se zamezit nelegálním finančním transakcím, bude zde stále prostor k ukrytí obrovských finančních prostředků, aniž by byly odhaleny a potrestány.

3. Nástroje v boji proti financování terorismu 3.1 Patriot Act Patriot Act je zkratka plného názvu zákona (Uniting and Strengthening America by Providing Appropriate Tools Required to Intercept and Obstruct Terrorism Act of 2001), který vyšel v platnost 26. října 2001. Zákon prošel Kongresem extrémně rychle a podepsán byl tehdejším americkým prezidentem Georgem W. Bushem. Je to jeden z nejvýznamnějších počinů americké legislativy v boji proti terorismu a vznikl jako odpověď na teroristické útoky z 11. září 2001.

5

Některé části tohoto zákona měly platnost na dobu určitou a některé na dobu neurčitou. To zapříčinilo to, že některá ustanovení musela být v průběhu času prodlužována a znovuobnovována. V průběhu let se tedy zákon dočkal několika rozšíření a prodloužení (například v roce 2005 a 2011). Kvůli nedostatečné vůli Kongresu některé části Patriot Act vypršely v červnu 2015. Proto byl ještě ve stejném měsíci schválen USA Freedom Act, který většinu neplatných částí znovuzavedl, a to do roku 2019. Nicméně sekce 215 zákona byla v reakci na skandály s americkými odposlechy

3

Trading with the Enemy: Trade-Based Money Laundering is the Growth Industry in Terror Finance [online] 4 Financing of the Terrorist Organisation Islamic State in Iraq and the Levant (ISIL) [online] 5 USA PATRIOT Act [online] Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Jakub Klíma. © CSDP 2016 – www.americkykongres.cz – [email protected]

změněna a nařídila NSA přestat s masivním shromažďováním telefonních dat – tato aktivita je nadále možná pouze s povolením federálních soudů.

6 7

Z hlediska financování terorismu a praní špinavých peněz je pro nás klíčová Hlava III Patriot Act, která se oficiálně nazývá „Redukce mezinárodního „praní špinavých peněz“ a výnos proti financování terorismu z roku 2001“. Činnost v této oblasti je rozdělena na tři hlavní části. První část se snaží zpřísnit pravidla v bankovním sektoru a věnuje se sledování pohybu podezřelých peněz, převážně v mezinárodních transakcích. Druhá část se snaží vylepšit komunikaci mezi organizacemi vynucující dodržování práva a finančními institucemi. Třetí část bojuje s pašováním a paděláním peněz. Zahrnuje například přísnější tresty apod.

8

3.2 Kontroverze ohledně Patriot Act Kontroverzí kolem Patriot Act je spousta. Odpůrci v prvé řadě zmiňují fakt, že byl zákon přijat ve spěchu a právě v návaznosti na útoky z 11. září, čímž bylo zneužito napjaté situace. Je také pojmenován a prezentován jako vlastenecký zákon, čímž vytváří nátlak na odpůrce, které de facto nepřímo označuje jako nepřátele vlasti a vlastizrádce, což jsou v USA velice významné pojmy. Podle odpůrců tím tvůrci zneužili situace k tomu, aby zákon prošel rychle a bez zbytečných prostojů. Výsledkem bylo, že návrh zákona nebyl podroben jakékoliv rozsáhlejší debatě (což by u zákonů takového rozsahu bylo naprosto standartní) a pozměněn byl naprosto minimálně. Dokonce se objevily zprávy, že jej většina senátorů ani nečetla. Dá se tedy předpokládat, že za normálních okolností by norma takového rozsahu a kontroverze tak jednoduchou cestu Kongresem určitě neměla. Hlavní debata se však vede ohledně ústavnosti či protiústavnosti opatření, která umožňují sledování soukromých komunikací, odposlechů apod. Většina z těchto ustanovení podle některých organizací jasně porušují čtvrtý dodatek americké Ústavy. Jsou mezi nimi i tradiční ochránci americké ústavy, jako Electronic Frontiers Foundation (EFF), The Electronic Privacy Information Center (EPIC) či American Civil Liberties Union (ACLU). Tyto organizace jsou jedny z nejhlasitějších, nicméně odpůrců podobných ustanovení je celá řada. Jeden z nejvýznamnějších soudních sporů v rámci Patriot Act byl ohledně ustanovení, které FBI umožňovalo využívat organizaci zvanou National Security Letters, což je organizace vytvořena federální vládou, která shromažďuje informace pro účely národní bezpečnosti. FBI tak mohla stopovat telefonní, e-mailová i finanční data bez povolení soudu. Tento případ skončil až u Nejvyššího soudu (spor ACLU vs. DoJ), který potvrdil protiústavnost tohoto opatření.

6

Parts Of Patriot Act Expire, Even As Senate Moves On Bill Limiting Surveillance [online] Senate approves USA Freedom Act [online] 8 USA PATRIOT Act [online] 9 USA PATRIOT Act Analysis [online] 7

Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Jakub Klíma. © CSDP 2016 – www.americkykongres.cz – [email protected]

9

3.3 Terrorist Finance Tracking Program TFTP je vládní program USA zaměřující se na sledování SWIFT

10

databáze, který se skrze přístup

k finančním transakcím snaží odhalovat a stopovat finanční transakce teroristických buněk. Tento program vznikl jako součást protiteroristických opatření Bushovy administrativy a zpočátku byl tajný, než o něm v roce 2006 vyšla série článků v několika předních amerických novinách. Jelikož má SWIFT sídlo v Belgii a výrazně se týká i Evropské unie, musela americká vláda začít vyjednávat s EU o další spolupráci a její zapojení do programu. EU s USA již poměrně dlouho spolupracují v rámci tohoto programu, nicméně stále se vedou debaty a jednání o podobě výsledné mezinárodní smlouvy, která zajistí efektivnější spolupráci a ochranu dat před zneužitím. TFTP stojí na hraně kontroverze zasahování do soukromí, nicméně podle amerického ministerstva financí tento program výrazně posiluje bezpečnost amerických občanů a pomohl dopadnout několik významných teroristů. Americká vláda jej dokonce bere jako jeden z hlavních nástrojů, kterými vystopovala mnoho teroristických sítí, a jako jeden z důvodů, proč jsou občané Spojených států a jejich spojenci ve větším bezpečí, než kdyby tento program neexistoval.

11

3.4 Financial Action Task Force on Money Laundering FATF je mezivládní organizace založená roku 1989 na podnět zemí G7 k rozvoji politik bojujících s praním špinavých peněz. Po roce 2001 se oblast zájmu rozšířila o financování terorismu. FATF se zaměřuje na doporučení, která obsahují nástroje a postupy v boji s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Tato doporučení stanovují mezinárodní standardy a principy pro opatření proti praní špinavých peněz a boji proti financování terorismu. Jednotlivé státy pak mají možnost tato doporučení implementovat podle svých potřeb.

12

FATF je poměrně aktivní skupinou, v rámci níž se analyzují činnosti teroristických organizací, například právě formy financování teroristických skupin. V únoru 2015 vydala docela obsáhlou studii o financování Islámského státu. V ní se zabývá nejen jednotlivými formami financování IS, ale i jeho vývojem, okolnostmi a možnostmi boje proti těmto formám financování.

13

Prostřednictvím takových

studií pak jednotlivé státy koordinují své strategie a postupy v boji proti teroristům.

10

Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication (SWIFT) je nezávislá společnost provozující počítačově řízený systém pro dálkový přenos dat mezi bankami a dalšími finančními i nefinančními institucemi sloužící zejména k mezinárodnímu platebnímu styku 11 Terrorist Finance Tracking Program [online] 12 http://www.fatf-gafi.org/about/ 13 Financing of the terrorist organisation Islamic State in Iraq and the Levant (ISIL) [online] Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Jakub Klíma. © CSDP 2016 – www.americkykongres.cz – [email protected]

3.5 United Nations Counter-Terrorism Implementation Task Force CTITF (Counter-Terrorism Implementation Task Force) je orgán

14

vytvořený OSN v roce 2005 pro

koordinaci boje proti terorismu. CTITF tvoří momentálně 38 různých entit, zahrnující většinou mezinárodní organizace či podobné struktury a orgány (od Interpolu přes orgány OSN až po Mezinárodní měnový fond). CTITF se zaměřuje samozřejmě i na boj proti financování terorismu, ovšem hlavními nástroji jsou poskytování prostoru k debatám a usnesením se na různých doporučeních apod. Již ze samotné podstaty podobných organizací je patrné, že žádných významnějších činů dosáhnout nemůže.

15

4. Islámský stát Aktuálně nejvýznamnější teroristickou hrozbu pro USA představuje Islámský stát (IS), a i proto se mu v americké bezpečnostní politice věnuje spousta prostoru. Je také považovaný za nejlépe dotovanou teroristickou organizaci. Islámský stát získává své finanční zdroje převážně díky ovládaným územím v Iráku a Sýrii. Nejvýznamnější příjmy IS dlouhou dobu pocházely z prodeje ropy vytěžené na ovládaném území, postupem času se jimi však stává parazitování na obyvatelstvu žijícím na ovládaném území, a to skrze daně apod. Příjmy z prodeje ropy postupně klesají, a to díky významné vojenské aktivitě Spojených států a jejich koaličních partnerů – díky bombardování ropných a plynových polí na území ovládaném IS. Tohle je jasný argument zastánců vojenských zásahů USA 16

na Blízkém východě a určitě je to i jedna z cest, jak efektivně bojovat proti financování terorismu.

Poplatky a daně uvalené IS na obyvatele ovládaného území jsou patrně nejvýznamnějším problémem současného financování. Kromě toho, že touto technikou získává IS obrovské množství finančních prostředků, jsou zde ještě dva důležité aspekty. Prvním je, že na tyto praktiky doplácí nejvíce místní obyvatelé, kteří jsou už tak většinou extrémně chudí. Navíc je díky tomuto jakákoliv humanitární operace na podporu válkou zubožených a chudých obyvatel náročná a může se míjet účinkem. Druhým aspektem je fakt, že této formě financování se prakticky nedá zabránit jinak, než přímým bojem a dobytím teroristy ovládaného území, což je však jádrem celé problematiky. Poplatky IS uvaluje např. na obchod – převážně pak na hranicích ovládaného území, kde musí obchodníci platit, aby mohli své zboží přepravit do nebo ze země. Zdaněni jsou pak mj. jednotlivé podniky třeba procenty ze zisku či různými paušálními daněmi (například paušální daní sloužící jako poplatek za elektřinu, vodu a bezpečnost). Významným zdrojem je také tzv. bank looting, kdy teroristé drancují či daní bankovní instituce v Sýrii a Iráku a peníze jejich zákazníků. Smutným specifikem je 14

Task Force je de facto skupina lidí vypořádávající se s nějakým konkrétním problémem, CTITF je tedy jakási entita (či orgán) v rámci vnitřních struktur OSN soustředící se na boj proti terorismu. 15 https://www.un.org/counterterrorism/ctitf/ 16 Islamic State Financing and U.S. Policy Approaches [online] Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Jakub Klíma. © CSDP 2016 – www.americkykongres.cz – [email protected]

také náboženská daň, tzv. jizyah, kterou IS uvaluje převážně na křesťanskou část obyvatelstva. Touto daní platí křesťané za „bezpečnost“, což de facto pouze znamená, že nebudou popraveni.

17

Další finanční zdroje IS pochází převážně z drancování, vydírání a prodeje ukradených věcí. Mnoho teroristických skupin také získává část příjmů z obchodu s lidmi. Většina těchto aktivit se však potírá velice špatně, zvláště pak když se dějí na územích teroristů, tedy převážně na Blízkém východě či v Africe. Těžba surovin z vnitřních zdrojů a činnost na územích bez fungující vlády jsou základní důvody toho, proč je IS tak dobře financován. Spojené státy se proto s ostatními spojenci snaží zabránit teroristickým skupinám v přístupu na mezinárodní finanční trh apod. Bez přístupu na světové trhy by Islámský stát brzy ztratil významnou část svých příjmů, avšak toho se zatím USA ani zdaleka nepodařilo docílit. Je tedy prioritou, aby se více zaměřily na tuto oblast, snažily se nadále a intenzivněji bránit IS přístupu na světové trhy a bojovaly se subjekty, které s IS obchodují – to znamená na tyto subjekty uvalit například významné, nejen ekonomické sankce. Dokud totiž bude mít IS dostatek svých odběratelů, bude téměř nemožné přerušit proud jejich finančních zdrojů. Důležitým aspektem je spolupráce se státy sousedícími s územím ovládaným IS. Prodej ropy je pro IS náročným procesem a to převážně i díky činnosti USA a jejich spojenců. Díky sankcím a vojenským akcím má IS pouze několik nástrojů, jak prodávat ropu. Na rozdíl od zemního plynu mohou teroristé v případě potřeby převážet ropu v nákladních vozidlech, tudíž je pro ně mnohem cennější než zemní plyn. Surovou ropu v nákladních vozidlech vozí na hranice (nejčastěji s Tureckem), kde ji skrze černý trh prodávají pašerákům za hotovost. Díky sankcím na ropu vytěženou na území IS se teroristům daří prodávat pouze omezené množství ropy, navíc výrazně pod cenou, nicméně i tak by bylo třeba tyto aktivity omezit ještě více. Intenzivnější spolupráce s Tureckem a dalšími státy by mohla tento typ financování potlačit. Prodej historických (antických) památek a archeologických nálezů je podle některých analytiků druhým (či třetím) největším příjmem IS.

18

Teroristé tyto artefakty zabavují a kradou na území, které

ovládají, a dále je prodávají na černém trhu – a to buď do sousedních států, nebo je vozí přímo do Evropy. Zaměření se na černý trh s památkami a sledování finančních transakcí s ním spojených je tedy také jedna z možností, jak zasáhnout finanční zdroje Islámského státu. Obecná strategie Spojených států v boji s IS je poměrně jasná. Stojí na několika bodech, z nichž můžeme zmínit například přímé vojenské akce a podpora Iráckých a Syrských spřátelených sil za účelem snížení velikosti území, které IS ovládá. Tento krok by měl být prioritou i v boji proti financování IS jako takovému, jelikož IS je na velikosti ovládaného území závislý. Čím menší území ovládá, tím nižší finanční zdroje z něj těží.

17 18

Islamic State Financing and U.S. Policy Approaches [online] Islamic State Financing and U.S. Policy Approaches [online] Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Jakub Klíma. © CSDP 2016 – www.americkykongres.cz – [email protected]

5. Závěr Financování terorismu je jedním z pilířů boje proti terorismu jako celku. Bez finančních zdrojů nemohou teroristické organizace financovat své aktivity. Financování hraje navíc o to důležitější roli u velkých a rozsáhlých organizací, jako je Islámský stát. Ten je momentálně pro USA a jeho koaliční partnery největší hrozbou, proto je nutné příslušná opatření v boji proti financování terorismu směřovat nejen obecně, ale je třeba je cílit i konkrétně proti aktivitám financujících přímo IS. Boj proti financování terorismu a praní špinavých peněz je velice náročný a musí být opravdu rozsáhlý, aby byl efektivní. Americká vláda má mnoho nástrojů, kterými proti této formě kriminality bojuje, nicméně teroristé neustále zlepšují své postupy k zakrývání nelegálních transakcí. Kongres proto musí být aktivnější a měl by se snažit hledat nové způsoby, jak zamezit financování teroristických skupin. Je to totiž jedna z mála opravdu účinných zbraní v boji proti terorismu jako takovému. Jedním ze způsobů, jak tento boj zefektivnit, by mohla být užší spolupráce v rámci mezinárodních entit, jelikož stopování finančních transakcí a nelegálních peněz naráží na poměrně významné překážky způsobené nedostatečnou spoluprací na mezinárodním poli. Americké protiteroristické zákony stojí však někdy na hraně přijatelnosti. Pro část společnosti jsou tato opatření nezbytná pro zvýšení bezpečnosti Spojených států, a opodstatňují tudíž zasahování vládních a bezpečnostních institucí do soukromí obyvatel. Pro část společnosti jsou pravomoci některých organizací již za hranou přijatelnosti, a hrozí proto nepřiměřené zasahování do soukromí a zneužití takto nabytých dat. Jisté však je, že se teroristům stále významně daří financovat své aktivity a bez dalších opatření nemohou být poraženi. Je tedy na samotných kongresmanech, jak se k této situaci postaví a jak daleko jsou ochotni zajít v boji proti financování terorismu a ochraně své vlasti.

Doporučené odkazy www.fbi.gov The Federal Bureau of Investigation www.dhs.gov The Department of Homeland Security www.treasury.gov U.S. Department of the Treasury http://fas.org/ Federation of American Scientists https://www.un.org/counterterrorism/ctitf/ United Nations Counter-Terrorism Implementation Task Force http://www.fatf-gafi.org/ Financial Action Task Force on Money Laundering


Zdroje Crimm, Nina J., High Alert: The Government's War on the Financing of Terrorism and its Implications for Donors, Domestic Charitable Organizations, and Global Philanthropy. William and Mary Law Review, Vol. 45, p. 134, 2004. Available at SSRN: http://ssrn.com/abstract=1103239 FATF (2015), Financing of the terrorist organisation Islamic State in Iraq and the Levant (ISIL), FATF, www.fatf-gafi.org/topics/methodsandtrends/documents/financing-of-terrorist-organisation-isil.html Financování terorismu. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/financovani-terorismu.aspx H.R.3162 - Uniting and Strengthening America by Providing Appropriate Tools Required to Intercept and Obstruct Terrorism (USA PATRIOT ACT) Act of 2001. Dostupné z: https://www.congress.gov/bill/107th-congress/house-bill/3162 HUMUD, Carla E. a Christopher M. BLANCHARD. The Islamic State and U.S. Policy. In: Congressional Research Service [online]. 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://fas.org/sgp/crs/mideast/R43612.pdf HUMUD, Carla E., Robert PIROG a Liana ROSEN. Islamic State Financing and U.S. Policy Approaches. In:Congressional Research Service [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://digital.library.unt.edu/ark:/67531/metadc505417/m1/1/high_res_d/R43980_2015Apr10.pdf JACKSON, James K. The Financial Action Task Force: An Overview. In: Congressional Research Service[online]. 2012 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://www.fas.org/sgp/crs/terror/RS21904.pdf PASSAS, Nikos. Trading with the Enemy: Trade-Based Money Laundering is the Growth Industry in Terror Finance. In: House Financial Services Committee [online]. 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://docs.house.gov/meetings/BA/BA00/20160203/104421/HHRG-114-BA00-Wstate-PassasN20160203.pdf Tackling the Financing of Terrorism. In: COUNTER -TERRORISM IMPLEMENTATION TASK FORCE [online]. 2009 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.un.org/en/terrorism/ctitf/pdfs/ctitf_financing_eng_final.pdf Terrorist Finance Tracking Program (TFTP). In: U.S. Department of the Treasury [online]. 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://www.treasury.gov/resource-center/terrorist-illicit-finance/TerroristFinance-Tracking/Pages/tftp.aspx


Terrorist Finance Tracking Program Fact Sheet. In: U.S. Department of the Treasury [online]. 2010 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://www.treasury.gov/resource-center/terrorist-illicit-finance/TerroristFinance-Tracking/Documents/TFTP%20Fact%20Sheet%20revised%20-%20(8-8-11).pdf USA Patriot Act Analysis. Epic [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://epic.org/privacy/terrorism/usapatriot/#Analysis USA PATRIOT Act. In: FinCEN [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://www.fincen.gov/statutes_regs/patriot/


Financování terorismu. Zpráva Výzkumné služby Kongresu. Jakub Klíma

Recommend Documents