MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie
Didaktické využití parku A. Sikory v Českém Těšíně Diplomová práce
Brno 2015
Vedoucí práce: Mgr. Iva Frýzová
Autor práce: Kateřina Kalužová
Bibliografický záznam KALUŽOVÁ, Kateřina. Didaktické využití parku A. Sikory v Českém Těšíně: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra biologie, 2015. 110 s., 29 s. příl. Vedoucí diplomové práce Mgr. Iva Frýzová.
Anotace V teoretické části své diplomové práce „Didaktické využití parku A. Sikory v Českém Těšíně“ se věnuji obecně pojmu městský park, následně se zaměřuji konkrétně na park A. Sikory v Českém Těšíně a jeho geografické údaje, historii, revitalizaci, údržbu, využití a popis živých organismů, které se zde vyskytují. Důležitou součástí práce je kapitola věnující se výuce v terénu, na níž je postavená celá praktická část diplomové práce. Zabývám se zde formami a metodami výuky a možnými způsoby hodnocení – pozornost věnuji i využití pracovního listu a fenologického principu nejen při výuce v terénu na 1. stupni základní školy. V praktické části diplomové práce jsou čtyři návrhy příprav pro výuku v terénu – konkrétně v parku A. Sikory. Každý z nich je realizovatelný v jednom z ročních období a z praktického hlediska jsou návrhy řazeny tak, jak je lze použít během školního roku – podzim, zima, jaro, léto. Součástí práce je i má krátké reflexe u všech návrhů příprav, které byly odzkoušeny v praxi.
Annotation In the theoretical part of my thesis called „Educational use of the A. Sikora park in Český Těšín” I focus on the concept of town park in general then I concentrate on the A. Sikora park in Český Těšín and its geographical characteristics, history, revitalization, maintenance, use and description of living organisms in the park. An important part of my thesis is the chapter concerned with learning in terrain, which is the basis of the whole practical part. I deal with the forms and methods of learning and the possible ways of evaluation – I focus on the use of worksheet and phenological principle not only in the learning in
terrain during the first grade of primary school. In the practical part of the thesis there are four proposals of teaching prepares for learning in terrain – more precisely the A. Sikora park. Each of the proposals can be realised in one of the seasons and they are organized from a practical point of view according to the ways they can be used during the school year – autumn, winter, spring, summer. My thesis also includes my short reflections on all four proposals of teaching, all of which were put into practice.
Klíčová slova Český Těšín, městský park, městský park A. Sikory, rámcový vzdělávací program, terénní výuka, pracovní list, příprava na vyučovací hodinu, hodnocení, fenologický princip
Keywords Český Těšín, town park, A. Sikora town park, Framework educational program, learning in terrain, worksheet, preparing for a lesson, evaluation, phenological principle
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 28.11.2015
Kateřina Kalužová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ivě Frýzové za odborné vedení, cenné rady, ochotu a čas, které mi věnovala během vypracování diplomové práce. Díky patří také Mgr. Lence Syrové za pomoc s realizací praktické části mé diplomové práce.
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 8 I.
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................. 10
1
Městský park ................................................................................................ 10 1.1
Vymezení pojmu .................................................................................... 10
1.2
Městský park A.Sikory v Českém Těšíně .............................................. 11
1.2.1
Geografické údaje Českého Těšína a parku A. Sikory ................... 11
1.2.2
Historie Českého Těšína ................................................................. 14
1.2.3
Historie parku .................................................................................. 17
1.2.4
Revitalizace parku ........................................................................... 18
1.2.5
Údržba parku ................................................................................... 20
1.2.6
Nynější využití parku ...................................................................... 22
1.3
2
Živé organismy městského parku ........................................................... 23
1.3.1
Dřeviny............................................................................................ 23
1.3.2
Byliny .............................................................................................. 29
1.3.3
Bezobratlí ........................................................................................ 36
1.3.4
Obratlovci ........................................................................................ 38
Výuka v terénu ............................................................................................. 44 2.1
Formy výuky .......................................................................................... 46
2.2
Vyučovací metody v přírodovědných předmětech ................................. 47
2.3
Hodnocení žáků v přírodovědných předmětech ..................................... 51
3
Fenologický princip ..................................................................................... 52
4
Učivo a vzdělávací cíle související s výukou v parku ................................ 55 4.1
Vymezení dle RVP ZV ........................................................................... 55
4.2
Pojmy a dovednosti ................................................................................ 57
4.2.1
Definice vybraných pojmů .............................................................. 58
II. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................... 61 5
6
Terénní výuka v parku A. Sikory ............................................................... 61 5.1
Terénní výuka – podzim ......................................................................... 63
5.2
Terénní výuka – zima ............................................................................. 70
5.3
Terénní výuka – jaro............................................................................... 77
5.4
Terénní výuka – léto ............................................................................... 84
Diskuse .......................................................................................................... 92
ZÁVĚR ................................................................................................................. 97 RESUMÉ.............................................................................................................. 98 SUMMARY ......................................................................................................... 98 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 99 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................... 102 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................... 109 PŘÍLOHY .......................................................................................................... 111
ÚVOD Nedílnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je výuka o přírodě a o ní se nejlépe učí v přírodě. Je zřejmé, že těžiště učiva o přírodě spočívá ve výuce ve třídě, ovšem jako doplňující formu výuky je vhodné zařazení terénní výuky jako specifické organizační formy. Terénní výuka, nejčastěji definována jako výuka mimo školu, spadá do současného kurikula. Tato forma výuky není rozhodně nová a v podmínkách českého i zahraničního školství je jeho nedílnou součástí. Na prvním stupni bývala
tradičně
označována
jako
vycházka
–
v případě
jedno
až
několikahodinového pobytu mimo školu. Vícedenní pobyty pak bývají označovány jako škola v přírodě. Školy, které se nachází v krajině obhospodařované či obdělávané, mají nespornou výhodu v přístupu k jednotlivým typům přírodních biotopů, ovšem ani školy nacházející se v krajině městské či příměstské nemusí být v tomto smyslu o nic ochuzeny. Součástí intravilánu měst jsou městské parky a další městská zeleň, které poskytují dostatek příležitostí pro kontakt s přírodou a pozorování jejich proměn a zákonitostí. Tato práce je tedy případovou studií, která se snaží dokázat, že lze připravit smysluplnou terénní výuku v konkrétním městském parku pro žáky 1. stupně základní školy a také ji s nimi realizovat.
Pro svou diplomovou práci jsem si stanovila tyto cíle: o
Provést orientační inventarizace rostlin a živočichů žijících v cílové oblasti – parku A. Sikory v Českém Těšíně.
o Sestavit čtyři návrhy výukových bloků založených na terénní výuce v městském parku (konkrétně v parku A. Sikory v Českém Těšíně) tak, aby každý z návrhů byl realizovatelný v jiném ročním období a využíval přirozených proměn parku v průběhu roku.
8
o V praxi vyzkoušet většinu učebních úloh z navrhovaných výukových bloků se žáky IV. či V. ročníku některé ze základních škol v Českém Těšíně. o V diskusi pak porovnat výhody a nevýhody realizované terénní výuky oproti klasické výuce ve třídě.
9
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1 Městský park 1.1 Vymezení pojmu Stejně jako u jiných pojmů, i u tohoto jsou definice od různých autorů více či méně odlišné. Níže proto nabízím několik pohledů na pojem městský park: o „Park je ekosystém uměle vytvořený člověkem. Je to zelená plocha ve městech, která slouží k rekreaci lidí. Parky také zkrášlují životní prostředí a vytvářejí dobré podmínky pro růst rostlin a život různých živočichů. Snižují hlučnost městského prostředí, zachycují prach, zvlhčují ovzduší.“1 o „Park, jako ucelený útvar zeleně, je nedílnou součástí urbánní struktury sídla nebo jeho části. Je zpravidla veřejně přístupný a není rozhodující jeho plošný rozsah. Důležitý je jeho obsah a funkce.“2 o „Městský park můžeme definovat jako okrasný, rekreační pozemek se zelení. Je to nejtypičtější plocha zeleně ve městě, tento prostor má převážně rekreační funkci. Jeho hlavní charakteristikou je kompozice zeleně. Městské parky jsou charakterizovány volnou výsadbou a střídáním otevřených trávníkových ploch, stromových solitér a kompaktnějších výsadeb dřevin. Zeleň je doplněná o vodní prvky, mobiliář a zařízení pro rekreaci.“3
1
ŠTIKOVÁ, Věra. Člověk a jeho svět: přírodověda pro 4. ročník. 3. vyd. Brno: Nová škola, 2013. Duhová řada. ISBN 9788072894468. s. 50-52 2
OTRUBA, Ivar. Zahradní architektura : tvorba zahrad a parků. 1. vyd. Brno: Era, 2002. 355 s. ISBN 80-86517-13-6. 3
ŠILHÁNOVÁ, Vladimíra. Veřejné prostory v územně plánovacím procesu. Vyd. 1. Brno: VUT, 2003, 144 s. ISBN 80-214-2505-9.
10
o „Větší pozemek osázený okrasnými dřevinami určený k procházkám nebo odpočinku.“4 o „Záměrně navrhované celky veřejné zeleně. Využívá se pro rekreaci, herní či sportovní aktivity, dále pak místo k setkání, odpočinku, navazování kontaktů, atd. Plocha se v ČR většinou pohybuje do 10ha, ve větších městech EU, USA aj. může být rozloha i v řádech km².“5
1.2 Městský park A.Sikory v Českém Těšíně 1.2.1 Geografické údaje Českého Těšína a parku A. Sikory Park A. Sikory se nachází na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji – okres Karviná,
město
Český
Těšín.6
Město
leží
v pahorkatině, u samé hranice s Polskem.7 Je to jeden z hlavních
a
nejfrekventovanějších
hraničních
přechodů mezi Českou republikou a Polskem. Kdysi
Obrázek 1: Poloha Českého Těšína v rámci ČR
se Těšín rozkládal na území obou států a pomyslnou hranici znázorňovala pouze řeka Olše (přítok Odry), po první světové válce se však město rozdělilo a řeka Olše se stala oficiální hranicí. Na polské straně zůstal název stejný (v polském jazyce) – Cieszyn a ke jménu Těšín se na naší straně přidal přívlastek Český.8
4
Vyznamslova.com [online]. 2015 [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://www.vyznamslova.com/park 5
PAPÁČEK, Aleš. Městský park: pracovní list pro výuku zahradní architektury [online]. Litomyšl, 2012, 3 s. [cit. 2015-09-27]. 6
Zdroj obrázku: Město Český Těšín. ©1998-2013. Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. Český Těšín [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: http://www.tesin.cz/en/mesto-cesky-tesin/o-meste/ 7
Česká republika: sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006, 32 s. ISBN 978-80-7011-870-2. 8
Město Český Těšín - informace, tipy na výlet [online]. 2011 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.mestotesin.cz/
11
Dostupnost města je velmi dobrá – leží na hlavním železničním tahu bývalé Košicko-bohumínské dráhy, stejně tak autobusová doprava je výborná. Ke kdysi spojenému městu také neodmyslitelně patří jeho někdejší pýcha – tramvajová doprava, která byla v provozu 10 let (1911 – 1921). Město Český Těšín dokonce v minulosti vzneslo pár návrhů na oživení tramvajové dopravy, k uskutečnění plánů ale nikdy nedošlo.9 Český Těšín se rozkládá na téměř 34 km2 a k 1. 1. 2015 zde žilo 24 907 obyvatel, poměr mužů a žen je téměř vyrovnaný a průměrný věk je 41 let.10 Nejpočetnější je zde polská národnostní menšina – k 26. 3. 2011 žilo v Moravskoslezském kraji 2,3 % Poláků, nejvíce v okresech Bruntál, FrýdekMístek a Karviná (v těchto okresech čísla dosahovala kolem 6 %). Tento jev je dán jednak historií Těšínska (Poláci zde žili už od 13. století) a jednak možností pracovního uplatnění v oblasti průmyslu, který má zde zásadní postavení. Neméně početná je také národnostní menšina Slováků (2,2 % v celém Moravskoslezském kraji).11 I díky polské národnostní menšině a především díky rozmanité historii tohoto místa je na Těšínsku velmi rozšířené česko-polské („gorolské“) nářečí, které je tvořeno směsicí českého jazyka, polštiny a je v něm i znatelný vliv němčiny. Nářečí je hojně rozšířeno především v české části Těšínska, jeho vliv na polské straně je už dnes menší. Stejně jako kdysi, tak i dnes, obyvatelé Těšínska říkají, že mluví po našimu (po naszymu).12 Co se týče základního vzdělávání, tak se na území Českého Těšína nachází šest základních škol – z toho jedna je církevní, ostatní jsou státní. Na jedné z 9
DEMBINIOK, Maciej. Těšínské tramvaje 1911 - 1921 [online]. (C)2003-2015 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://tramwaje.muzeumcieszyn.pl/index.php?l=cz&a=startcz 10
Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015. In: Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20556287/1300721503.pdf 11
Národnostní struktura obyvatel. In: Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf/d0d27736-ef154f4f-bf26-e7cb3770e187?version=1.0 12
Těšínská historie. Česká televize [online]. 1996 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1109391367-tesinsko-divne-stoleti/403235100211002/453tesinska-historie/
12
těchto státních škol je pak hlavním vyučovacím jazykem polský jazyk. Většina základních škol má u sebe přidruženou alespoň jednu školu mateřskou, v některých případech je pak součástí i střední vzdělávání.13 Samotný park A. Sikory se v rámci města nachází na jeho východě, v bezprostřední blízkosti řeky Olše a státních hranic s Polskem.14 Hlavní vstup do parku je na zeměpisných souřadnicích 49.7379467N, 18.6268822E.15
Obrázek 2: Poloha parku A. Sikory v rámci Českého Těšína
13
Rejstřík škol a školských zařízení. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2013 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz/ 14
Český Těšín. 2009. Mapy.cz [online]. [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: http://mapy.cz/zakladni?x=18.5786352&y=49.7347044&z=13&source=muni&id=4602&q=park% 20A.%20Sikory 15
Mapy.cz [online]. 2009 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://mapy.cz/zakladni?x=18.6268822&y=49.7377456&z=17&source=coor&id=18.6268822%2C 49.7379467
13
1.2.2 Historie Českého Těšína Až do období po 1. světové válce hovoříme o jednom sjednoceném městu Těšín, jenž se rozkládalo na obou březích řeky Olše na území dnešních dvou států – České republiky a Polska. Jako takové, je město Těšín jedno z nejstarších měst ve Slezsku. Založeno bylo zřejmě kolem roku 810 třemi bratry – Bolkem, Leškem a Těškem – syny knížete Leška. Samotným jádrem města bylo kdysi hradiště na Zámeckém vrchu nacházející se dnes těsně za hranicemi s Polskem, v Cieszyně. Zde byla na počátku 11. století postavena románská rotunda, která patří mezi významné památky Polska a je dokonce na jedné z jeho bankovek. K dalšímu významnému centru v té době náležícího k výše zmiňovanému hradišti bylo taktéž slovanské hradiště nacházející se na území dnešní obce Chotěbuz. Tomuto hradišti se říkalo Starý Těšín, bohužel však později zaniklo. Kolem roku 990 bylo celé Těšínsko přiřazeno k Polsku.16 První písemná zmínka o městě je z doby až o skoro 160 let později a to z roku 1155 na listině od papeže Hadriána IV. Zmiňuje se v ní o hradu Těšín a o městě, jež vzniklo v jeho podhradí. V té době to už bylo sídelní město těšínského knížete Měška I. Piastovce. Tento rod pak Těšínsku vládl až do roku 1653, přestože se roku 1339 jeho obyvatelé přidali k zemím Koruny České (tento název byl sice oficiálně stanoven až roku 1348, ale užívá se již od roku 1322) a tím pádem po roce 1653 obyvatelé Těšínska spadali pod mocenský vliv RakouskaUherska, stejně jako zbytek zemí Českého království. Bylo zde postaveno muzeum, kam pak roku 1805 na chvíli převezli celý císařský dvůr – nyní to je Muzeum Śląska Cieszyńskiego. „Město, které se rychle rozvíjelo, obdrželo od svých knížat řadu výsad a privilegií. Knížata zde razila své vlastní mince, rozvíjela se řemesla. Město také na krátkou dobu proslavil po celé Evropě tzv. Těšínský mír, který zde byl podepsán 13. května 1779, v den narozenin Marie Terezie, za přítomnosti delegátů sedmi zúčastněných zemí - Rakouska, Pruska, Saska, Bavorska, Francie, Ruska a vévodství Zweibrűcken. Těšínský mír ukončil válku o bavorské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem. O několik let později (v roce 1789) bylo téměř celé město i se zámkem zničeno 16
Město Český Těšín - informace, tipy na výlet [online]. 2011 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.mestotesin.cz/
14
požárem. Pronikavý rozvoj města nastává po roce 1870, kdy byl zahájen provoz na košicko-bohumínské dráze. Od této doby až do první světové války byly budovány zejména městské čtvrti, které dnes tvoří Český Těšín.“17 Na obrázku níže vidíme panorama Těšína z přelomu 17. a 18. století. Některé významné budovy jsou zde očíslovány: 1 – zámek, 2 – kostel se špitálem, 3 – kostel s farou, 4 – kostel – německá církev, 5 – radnice, 6 – horní brána, 7 – dlouhý most (vedoucí přes řeku Olši). Obrázek převzat z internetových stránek commons.wikimedia.org.18
Obrázek 3: Panorama Těšína 17./18. století
Když se po 1. světové válce jednalo o určení hranic Československého státu, vzniklo mezi českým a polským obyvatelstvem velké napětí a probíhaly vzájemné boje o získání co největšího území v projednávané oblasti.
19
Mluví se o
hraničním sporu, který roku 1919 dokonce vyústil až v tzv. sedmidenní válku. Spor byl vyřešen až roku 1920, kdy bylo Těšínsko i samotné město rozděleno na dvě části. Historické jádro Těšína připadlo Polsku a zbytek města, ležící na levém 17
Český Těšín - historie obce. Místopisný průvodce po České republice [online]. ©2009 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/historie_cesky-tesin_6644.html 18
Zdroj obrázku: Das Fürstenthum Teschen panorama. 2015. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Joh_David_Schleuen,_Das_F%C3%BCrstenthum_Tesc hen_panorama.jpg 19
Těšínská historie. Česká televize [online]. 1996 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1109391367-tesinsko-divne-stoleti/403235100211002/453tesinska-historie/
15
břehu Olše, zůstal Československu. Stejně tak ČSR připadla i většina průmyslové oblasti. Mezi lety 1938 a 1945 se obě rozdělené části znovu spojily – nejprve proto, aby byla oblast připojena k Polsku, a následně k Německé říši. Po osvobození města v květnu 1945 Sovětskou armádou opět ve sporné oblasti probíhaly nepokoje, ale nakonec se hranice ustálily tak, jak byly stanoveny v roce 1920. Teprve až roku 1958 se Polsko vzdalo nároků na českou část Těšína.20 Po roce 1945 se jak na straně české, tak na straně polské hodně stavělo – obě města se rozšiřovala, což zahrnovalo i stavbu sídlišť na okrajích měst. V roce 1961 byl postaven kulturní dům s knihovnou, hvězdárnou a divadlem, kde působí česká i polská scéna. Město je známé také díky papírenskému a polygrafickému průmyslu, který se zde rozvíjel hlavně v 80. letech 20. století.21 Přestože historická část bývalého Těšína zůstala Polsku, tak i v dnešním Českém Těšíně můžeme nalézt pár zajímavých architektonických kousků. Patří k nim například radnice z roku 1928, která je v novorenesančním stylu a jejíž obloučkový štít s hodinami předloha K dalším
posloužil pro
městské
jako logo.
Obrázek 4: Budova radnice - rok 2012
vyzdvihovaným
budovám patří např. budova České pošty a nádraží – obojí ve funkcionalistickém stylu, za zmínku pak stojí i budova Gymnázia. Odkaz na židovské obyvatelstvo, které tady také žilo, pak představuje bývalá ortodoxní synagoga. „Společný vstup České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru v r. 2007 umožnil zrušení hraničních přechodů. V rámci evropských projektů nyní vznikají ojedinělé areály a objekty naplňující myšlenku soužití obou národů.“22
20
Město Český Těšín - informace, tipy na výlet [online]. 2011 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.mestotesin.cz/ 21
Český Těšín - historie obce. Místopisný průvodce po České republice [online]. ©2009 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/historie_cesky-tesin_6644.html 22
Český Těšín - o městě. Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. ©1998-2013 [cit. 2015-0926]. Dostupné z: http://www.tesin.cz/mesto-cesky-tesin/o-meste/o-meste/
16
1.2.3 Historie parku Park byl pojmenován podle svého zakladatele – Adama Sikory (1846 – 1910) – účetního spořitelní společnosti Towarzystwa Oszczędności i Zaliczek v Těšíně. Své životní úspory použil pro koupi zarostlého pozemku na levém břehu řeky Olše, aby zde mohl vzniknout odpovídající prostor pro volnočasové aktivity polských (především mládežnických) organizací. Už v roce 1909 začaly velmi rychle postupovat terénní úpravy díky každodenní práci a dobrovolné pomoci nejen polské školní mládeže, ale i širší veřejnosti, z nichž někteří na další úpravy parku přispěli finančním obnosem. Roku 1912 tak bylo již vše hotovo a park už mohl plnit svou funkci – „cvičila zde polská školní mládež, probíhaly zahradní slavnosti škol, dobrovolných hasičů, své akce zde pořádaly všechny polské organizace působící na Těšínsku.“23 V roce 1913 do parku přibyla ještě replika nedaleké Piastovské věže, jejíž originál byl součástí opevnění na Zámeckém vrchu. V období 1. světové války se areál parku stal místem, kde cvičil batalion Polských legionů. Vždy, když se nasbíral nějaký finanční obnos, tak se pokračovalo v úpravách a zvelebování parku – např. roku 1928 se postavila nová vstupní brána a bylo vyměněno elektrické osvětlení. Taneční a hudební pavilon přišel na řadu roku 1933. O dva roky později k parku přibyla další plocha zahrad a jeden obytný dům, z něhož se stala restaurace. Adamu Sikorovi v tomtéž roce občané postavili pomník, který bohužel hned na počátku 2. světové války zničili Němci a park přejmenovali na Freiheitspark. Ne tak dávno – roku 1998 – byla odhalena pamětní deska na restauraci v parku, kde můžeme vidět portrét Adama Sikory.24
23
MĚSTSKÝ ÚŘAD ČESKÝ TĚŠÍN. Informační cedule - vstup u parku A. Sikory: Park byl dostavěn v roce 1912 díky obětavosti občanů. Český Těšín, 2012 [cit. 2015-09-27]. 24
Park Adama Sikory. Cyklotrasy [online]. 2004 [cit. http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=111901
17
2015-09-27].
Dostupné
z:
1.2.4 Revitalizace parku Mezi lety 2010 – 2012 probíhala revitalizace parku A. Sikory, která byla součástí mnohem většího projektu, jehož vedoucím partnerem bylo město Cieszyn a partnerem projektu bylo město Český Těšín. Projekt nesl název SportPark – Sportovní sady a spadal do širší strategie obou měst známé jako Zahrada dvou břehů. Díky projektu mohl vzniknout přeshraniční turisticko-rekreační areál na březích hraniční řeky Olše. Hlavním cílem bylo rozšíření dvou parků: Adama Sikory v Českém Těšíně a Pod Wałką v Cieszyně. „Je to místo setkávání občanů – Čechů a Poláků – a to přispívá k prohlubování česko-polských mezilidských kontaktů a také k odstraňování negativních sociálních a ekonomických následků způsobených dlouhodobou izolací obou společností.“25 Na české straně nešlo v projektu SportPark pouze o revitalizaci parku A. Sikory, ale také o propojení sportovní části města s oddechovou částí, kterou představuje právě park. Sportovní část se táhne kolem břehu řeky Olše od Mostu Svobody až k parku a její součástí jsou např. tenisové kurty, fotbalový stadion či cyklostezka dlouhá přes 800 metrů, která se napojuje na cyklostezku na polské straně. Co se týče revitalizace samotného parku, tak se projekt zaměřil na několik prvků, které jej charakterizují a u kterých šlo o jejich zachování, úpravu či nahrazení replikami. V některých případech byly i přidány úplně nové prvky. Níže uvádím stručný seznam toho, co se v parku změnilo: o Dřevěný altán – jeho stav byl již naprosto nevyhovující – altán byl velmi zchátralý, proto se přistoupilo k jeho demolici a byl nahrazen replikou. Altán vždy sloužil k menším kulturním a společenským akcím. o Oplocení – jeho stav byl již také nevyhovující, takže vše bylo opraveno včetně vstupní brány do parku. Oplocení je důležitým prvkem při pořádání kulturních akcí, kdy je potřeba areál např. kvůli vstupnému uzavřít a povolit vstup jen ve vyhrazených prostorech. o Veřejné osvětlení – bylo uskutečněno nejen osvětlení vnitřních a bezprostředních vnějších prostor parku, ale také nedaleké parkovací plochy,
25
00685 SportPark – Sportovní sady. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007 – 2013 [online]. ©2015 [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://old.czpl.eu/sportpark-sportovni-sady.html
18
dokonce bylo vyřešeno nasvětlení ploch, na kterých jsou atrakce (altán, skluzavky a houpačky pro děti, …). Úprava osvětlení samozřejmě proběhla v celé upravované oblasti. o Sportovní hřiště – částečně nově vytvořená zatravněná plocha určená pro aktivity fotbalového charakteru (minifotbal, házená, atd.). Rozloha hřiště je 18 x 9 metrů. o Dětské hřiště – dalším novým prvkem je hřiště o velikosti 290 m2. Obsahuje různé dětské atrakce typu průlezek a je hojně využíváno rodinami s dětmi – výhodou je možnost posezení v těsné blízkosti atrakcí, odkud mohou rodiče své děti hlídat. o Komunikace – cyklotrasy a chodníky – cyklostezka je nově vedena až k parku, cyklisté jezdí na kolech po vyznačených cestách i v něm. Všude byly vytvořeny nové chodníky a cestičky pro pěší. o Replika Piastovské věže – jelikož i model Piastovské věže z roku 1913 již byl značně poškozen, byla provedena její renovace. (Obrázek před renovací repliky pochází z informační tabule umístěné v zadní části parku A. Sikory.)
Obrázek 5: Replika Piastovské věže před renovací
Obrázek 6: Replika Piastovské věže po renovaci
o Terénní a sadové úpravy – bylo vykáceno přes padesát kusů nevyhovujících stromů a místo nich se zasadilo přes dvacet stromů nových. Současně s tím se obnovily travní plochy a luční porosty a vysadila se spousta nových keřů. o Mobiliář – Kromě opravy starých laviček se jich do parku přidalo i pár nových, také se přidaly odpadkové koše, stojan na kola a několik 19
informačních tabulí, na kterých se lidé mohou dočíst zajímavosti z historie parku a jeho revitalizace. o Vodní plocha – kdysi byla postavena jako požární nádrž, v rámci projektu byla přestavěna na okrasnou plochu – malý rybníček, přes který vede několik malých lávek.26 (Obrázek před úpravou vodní plochy pochází z informační tabule umístěné v zadní části parku A. Sikory.)
Obrázek 7: Vodní plocha před úpravou
Obrázek 8: Vodní plocha po úpravě
1.2.5 Údržba parku Pravidelnou údržbu parku A. Sikory, ale i další veřejné zeleně v Českém Těšíně, provádí jedna zahradnická forma z nedalekého města Třinec a to od 1. 8. 2012 – smlouva byla mezi firmou a městem uzavřena na 5 let. Údržba městské zeleně v Českém Těšíně se provádí v tomto rozsahu: o „Péče o trávníkové plochy vč. likvidace biologicky rozložitelného odpadu ᵒ
Kosení trávy (ve třech intenzivních třídách údržby)
ᵒ
Jarní vyhrabání trávníků a podzimní sběr listí
ᵒ
Ošetření travnatých ploch včetně terénních úprav
ᵒ
Založení trávníkových ploch
o Arboristické
ošetření
keřových
výsadeb
vč.
likvidace
biologicky
rozložitelného odpadu ᵒ
Péče o solitérní keře, skupiny keřů, zapojené keřové výsadby a živé ploty
26
Teschinensis info: Sportmost a SportPark. Euroregion Těšínské Slezsko [online]. 2011, (2) [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.euregio-teschinensis.eu/wpcontent/uploads/2012/03/BULLETIN-2.pdf
20
o Péče o výsadby a jejich údržba vč. likvidace biologicky rozložitelného odpadu ᵒ
Komplexní údržba veškerých výsadeb
ᵒ
Údržba mobilní zeleně (závěsné nádoby)
o Kácení stromů vč. likvidace větví o Čistění vodních ploch (jezírek) v parcích vč. likvidace odpadu o Odstranění pařezů vč. likvidace dřevní hmoty o Arboristické ošetření stromů vč. likvidace větví ᵒ
Odborné provedení řezů zakládacích a udržovacích
o Ostatní práce při údržbě zeleně (odstranění náletů, ruderálních porostů, černých skládek…)“27 Paní Lada Večeřová, referentka městské zeleně z odboru místního hospodářství města Český Těšín, mi sdělila, že plochy veřejné zeleně ve městě jsou rozděleny do tří tříd údržby, přičemž každá z tříd představuje jinou intenzitu údržby dané plochy. Samotný park A. Sikory patří do I. intenzivní třídy údržby, což zahrnuje i kosení travnatých ploch tak, aby průměrná výška nepřesáhla v žádném ročním období výšku 12 – 15 cm. Tato údržba travnatých ploch se provádí mechanizačními prostředky včetně ručního dosečení.28 Třídy údržby: o „I. Intenzivní třída údržby ᵒ
Sadovnicky upravené veřejné plochy s převažující okrasnou funkcí – parky, náměstí a veřejné prostranství v centru města. Plochy velmi náročné na údržbu.
o II. Intenzivní třída údržby ᵒ
Sadovnicky upravené veřejně přístupné plochy, nacházející se mezi soustředěnou zástavbou ve starých a nových obytných souborech určené k užívání obyvatelům, především sídlišť.
o III. Intenzivní třída údržby
27
SVOBODNÉ ZAHRADY KLUS, S.R.O. A MĚSTO ČESKÝ TĚŠÍN. Smlouva o dílo č. 5/2012/MH [online]. Český Těšín, Třinec, 2012, 24 s. [cit. 2015-10-14]. 28
VEČEŘOVÁ, Lada. Ústní sdělení. Městský úřad Český Těšín, náměstí ČSA 1/1, Český Těšín. [cit. 2014-08-04].
21
ᵒ
Sadovnicky neupravené veřejně přístupné plochy. Jedná se především o plochy v okrajových částech města (orné půdy, porosty kolem pěších stezek, mezi garážemi, břehy Těšínské přehrady, bývalá skládka, mezi zahrádkami…).“29
1.2.6 Nynější využití parku Prostory parku mohou využít všichni lidé, kteří hledají odpočinek – ať už na lavičce nebo při krátké procházce – či sportovní vyžití. Vzhledem k několika hřištím přímo v areálu parku či jeho bezprostředním okolí a k cyklostezce může být park využit k různým druhům sportů, ale i her. Můžeme zde tudíž vidět cyklisty, běžce, skupiny dětí, které sem přišly se svou třídou či školní družinou, ale i starší občany hledající stín a možnost načerpat energii z krásné přírody, kterou můžeme překvapivě najít kousek od centra města Český Těšín. Jelikož je areál parku dostatečně velký, mohou se zde konat i různé jarmarky či koncerty.30 Například v půli srpna 2015 v parku proběhly hned dvě větší akce. První z nich byl hudební festival Rockování nad Olzou, kde se představily více či méně známé tváře české rockové a punkové scény.31 Druhou akcí byl závod nemotorových alegorických vozítek nazvaný Šlapej, nebo zemři, na kterou si závodníci vozítka sami vyráběli – pak byla zkoušena jejich zručnost a kvalita odvedené práce.32
29
SVOBODNÉ ZAHRADY KLUS, S.R.O. A MĚSTO ČESKÝ TĚŠÍN. Smlouva o dílo č. 5/2012/MH [online]. Český Těšín, Třinec, 2012, 24 s. [cit. 2015-10-14]. 30
VEČEŘOVÁ, Lada. Ústní sdělení. Městský úřad Český Těšín, náměstí ČSA 1/1, Český Těšín. [cit. 2014-08-04]. 31
Český Těšín: Hudební festival se vrací do parku Adama Sikory. 2015. Parlamentní listy.cz [online]. [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obcevolicum/Cesky-Tesin-Hudebni-festival-se-vraci-do-parku-Adama-Sikory-377715 32
Šlapej, nebo zemři [online]. http://slapejnebozemri.cz/informace
©2010-2015.
22
[cit.
2015-10-22].
Dostupné
z:
1.3 Živé organismy městského parku Jak již bylo výše zmíněno, městský park je biotopem umělým. Velká část rostlin zde byla záměrně vysazena, přičemž výběr jednotlivých vysazených druhů je převážně podřízen funkci estetické. Přesto touto cílenou výsadbou vzniká prostředí, které následně osídlují další organismy, které zde nachází vhodné životní podmínky. V následujících podkapitolách jsou uvedeny druhy, které byly vysledovány v parku A. Sikory v Českém Těšíně. Jedná se o takové druhy organismů, které můžeme považovat za typické pro tento typ biotopu a svým způsobem modelové.
1.3.1 Dřeviny „Pravé dřeviny jsou víceleté rostliny, jejíž nadzemní části druhotně hrubnou a dřevnatí. Větší část dřevin, zejména v našem klimatickém pásmu vzhledem ke střídání ročních období, přirůstá periodicky, což znamená, že vytvoří každou sezónu nový přírůst, přičemž vznikají charakteristické letokruhy.“33 Dřeviny můžeme dále dělit na stromy a keře: „Keř nemá kmen. Má pouze větve. Ty se větví přímo u země nebo těsně nad zemí. Strom má kmen a větve, které tvoří korunu.“34 Stromy dále rozdělujeme na listnaté a jehličnaté. Listnaté stromy mají listí na větvích od jara do podzimu, kdy pak listí začne žloutnout a poté opadá, tudíž jsou stromy přes zimu holé. Naproti tomu stromy jehličnaté mají na větvích jehličí, které na zimu neopadává (kromě modřínu) – stromy jsou po celý rok zelené. Jejich plody jsou šišky.35 Díky přístupu do systému na webové stránce www.stromypodkontrolou.cz již nebylo třeba určovat dřeviny podle určovacích klíčů, ale stačilo se už jen
33
Dendrologie - nauka o dřevinách. Příroda.cz: příroda, ekologie, život.. [online]. ©2004-2015 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=536 34
FRÝŽELKOVÁ, Alice. VY_32_INOVACE_02-01_Rostliny a keře v lese a u lesa [online]. 2014 [cit. 2015-10-15]. 35
HYKLOVÁ, Jana. VY_12_Prvouka_02_Jehličnaté a listnaté stromy [online]. 2013 [cit. 201510-15].
23
podívat do zpřístupněných map. Níže uvádím výčet dřevin, které se vyskytují v parku A. Sikory v Českém Těšíně, spolu se základními informacemi o každé z dřevin. V praktické části diplomové práce většinou pracuji s těmi druhy, které se v parku vyskytují nejhojněji. Většina stromů v parku dorůstá nejvýše dvou třetin uvedené maximální výšky u každého z druhu stromu. Všechny informace uvedené v kapitole níže jsem čerpala z již výše zmíněných internetových stránek a ze dvou knižních publikací: Stromy a keře (Helga Hofmann)36 a Stromy (Allen J. Coombes)37. Obrázky u břízy, jírovce, vrby a pěnišníku jsou mé autorské, obrázky cypřišku a jedlovce byly čerpány z internetových stránek Abeceda zahrady a bydlení38, ostatní jsou z internetové stránky Botanická fotogalerie.39
Bříza bělokorá (betula pendula) o Čeleď: břízovité o Listnatý strom až 20 m vysoký o Výskyt: meze a remízky, bažiny a rumiště, okraj lesů, vřesoviště o Využití: výroba dýh, kosmetické přípravky (balzámy na vlasy a šampony), čaje Obrázek 9: Bříza bělokorá
36
HOFMANN, Helga. Stromy a keře. První české vydání. Praha: Svojtka, 2015, 256 stran. Průvodce přírodou (Svojtka. ISBN 978-80-256-1584-3. 37
COOMBES, Allen J. Stromy. Vyd. 1. Martin: Osveta, 1996, 320 s. Pouhým okem. ISBN 80888-2416-8. 38
Abeceda zahrady a bydlení [online]. Praha: Mladá Fronta, a.s., 2015, 5.11.2015 [cit. 2015-1105]. Dostupné z: http://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin 39
Botanická fotogalerie: nejen pro odborníky [online]. Brno: Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, 2015, 23.10.2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.botanickafotogalerie.cz/index.php?lng=cz
24
Cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) o Čeleď: cypřišovité o Jehličnatý strom vysoký až 50 m (v parku zatím max. 8 m) o Výskyt: břehy horských potoků, parky o Využití: výroba nábytku, stavba
Obrázek 10: Cypřišek hrachonosný
člunů
Dub letní (quercus robur) o Čeleď: bukovité o Listnatý strom až 35 m vysoký o Výskyt: listnaté a smíšené lesy, parky o Využití: stavební materiál (lodě, mola, mosty), výroba nábytku Obrázek 11: Dub letní
Habr obecný (carpinus betelus) o Čeleď: břízovité o Listnatý strom až 30 m vysoký o Výskyt: živé ploty, listnaté a smíšené lesy o Využití: výroba parket, násad k nářadí a kladívek do klavírů
Obrázek 12: Habr obecný
25
Hloh obecný (Crataegus laevigata) o Čeleď: růžovité o Listnatý strom či keř až 10 m vysoký (v parku vyskytující se většinou ve formě stromu v rozpětí 4 – 10 m) o Výskyt: živé ploty, meze a remízky, lesy,
Obrázek 13: Hloh obecný
parky, zahrady o Využití: květy i plody se využívají v lékařství – výroba léčiv, čajů
Jasan ztepilý (fraxinus excelsior) o Čeleď: olivovité o Listnatý strom až 40 m vysoký o Výskyt: vlhké lužní i horské lesy, břehy řek, parky o Využití:
výroba
nábytku,
násad
dílenských
nástrojů a sportovního nářadí
Obrázek 14: Jasan ztepilý
Javor mléčný (acer platanoides) o Čeleď: javorovité o Listnatý strom až 25 m vysoký o Výskyt: smíšené a lužní lesy – od nízkých poloh až do 1100 m. n. m., parky o Využití: výroba nábytku a dýh
Obrázek 15: Javor mléčný
26
Jedlovec kanadský (tsuga canadensis) o Čeleď: borovicovité o Jehličnatý strom vysoký až 30 m (v parku zatím max. 2 m) o Výskyt: kopcovité nebo skalnaté lesy, vlhká a stinná místa, parky Obrázek 16: Jedlovec kanadský
o Využití: stavba saun
Jírovec maďal (Aesculum hippocastanum) o Čeleď: jírovcovité o Listnatý strom až 30 m vysoký o Výskyt: horské lesy, parky, aleje o Využití: výroba léčiv, přikrmování zvěře plody jírovce Obrázek 17: Jírovec maďal
Lípa – v parku tři druhy: malolistá, velkolistá a obecná (tilia – cordata, platyphyllos, vulgaris) o Čeleď: lípovité o Listnatý strom až 30 m vysoký o Výskyt: parky, ulice, lesy a rokliny – zvláště vyšší polohy o Využití:
stavební
materiál,
výroba
hudebních nástrojů, čaje
Obrázek 18: Lípa malolistá
27
Smrk pichlavý (picea pungens) o Čeleď: borovicovité o Jehličnatý strom až 35 m vysoký o Výskyt: vysoké hory (najdeme už ale i v nižších polohách), suché svahy, břehy potoků o Využití: stavební materiál, výroba nábytku a papíru, palivo Obrázek 19: Smrk pichlavý
Vrba bílá – v parku je ještě malá vrba náhrobní (salix alba; salix sepulcralis) o Čeleď: vrbovité o Listnatý strom až 25 m vysoký (v parku zatím max. 2 m) o Výskyt: lužní lesy, břehy řek a potoků, na pravidelně zaplavovaných místech o Využití: košíkářství
Obrázek 20: Vrba bílá
Pěnišník – neboli azalka (rhododendron) – rod rostlin zahrnující přes 800 druhů o Čeleď: vřesovcovité o Vzhled: stálezelené, poloopadavé či opadavé keře a stromy, krásné květy odlišných velikostí ve všech barvách kromě čistě modré, listy tmavozelené, převážně krátce řapíkaté a celokrajné, pětičetné nálevkovitou,
květy
s plochou,
zvonkovitou
nebo
trubkovitou korunou s 5 – 6 – 10 cípy o Výskyt: zahrady, skalkové zahrady, lesy, parky 28
Obrázek 21: Pěnišník
1.3.2 Byliny „Rostliny, u kterých stonek nedřevnatí, se nazývají byliny. Bylinný stonek může být rozmanitě uspořádán. Stonek, na kterém vyrůstají listy, se nazývá lodyha. Jsou-li listy v přízemní růžici a stonek nese pouze květy, nazýváme ho stvol. Stonku, který je většinou dutý a vyztužený kolénky, říkáme stéblo.“40 Informace uvedené níže byly čerpány z knižní publikace Botanika (Geoffrey Burnie).41 Obrázky u pryskyřníku, česneku a leknínu jsou mé autorské, zbývající byly čerpány z internetové stránky Botanická fotogalerie.42
Jetel plazivý (trifolium repens) o Čeleď: bobovité o Vzhled: poléhavé lodyhy, trojčetné listy s bělavou
skvrnkou,
kvete
kulovitými
hlávkami bílých až bělavě zelených květů o Výskyt: louky, pastviny, zahrady (zde někdy nevítaný), trávníky
Obrázek 22: Jetel plazivý
40
ČERNÍK, Vladimír a Zdeněk MARTINEC. 1996. Přírodopis 1: [učebnice] pro žáky základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 110 s. ISBN 80-859-3706-9. 41
BURNIE, Geoffrey. Botanika: ilustrovaný abecední atlas 10 000 zahradních rostlin s návodem, jak je pěstovat. 1. vyd. Praha: Slovart, 2007, 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8. 42
Botanická fotogalerie: nejen pro odborníky [online]. Brno: Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, 2015, 23.10.2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.botanickafotogalerie.cz/index.php?lng=cz
29
Mochna husí (potentilla anserina) o Čeleď: růžovité o Vzhled: poléhavé či plazivé lodyhy až 20 cm
vysoké,
hluboce
zubaté
lístky,
pětičetné zlatožluté květy o Výskyt:
slunná
stanoviště
a
vlhká
stanoviště – břehy rybníků a řek, podél Obrázek 23: Mochna husí
cest, v močálech, trávníky
Pryskyřník plazivý (ranunculus repens) o Čeleď: pryskyřníkovité o Vzhled: poléhavé lodyhy, lesklé žluté květy, maximální výška 30 cm o Výskyt: vlhká stanoviště – louky, lužní lesy, pole, břehy potoků či řek, zahrady Obrázek 24: Pryskyřník plazivý
Rozrazil rezekvítek (veronica chamaedrys) o Čeleď: jitrocelovité o Vzhled: výška 10 – 50 cm, chlupaté vystoupavé lodyhy, listy kopinaté až vejčité a pilovité až zubaté, kvete vstřícnými hrozny většinou modré barvy o Výskyt: nejčastěji louky či volnější slunná až polostinná stanoviště – trávníky, zahrady, meze, listnaté lesy
30
Obrázek 25: Rozrazil rezekvítek
Sedmikráska chudobka (obecná), (bellis perennis) o Čeleď: hvězdnicovité o Vzhled: žluté květy terče, bílá a na spodní straně lehce fialové květy jazyka, tvoří koberce nahloučených růžic listů o Výskyt: na spoustě míst – zahrady, louky, kolem cest, trávníky… Obrázek 26: Sedmikráska obecná
Česnek obrovský o Čeleď: amarylkovité o Vzhled: jeden z největších druhů česneku – výška až 1,8 m, stvoly zakončené hustými kulovitými okolíky o průměru až 15 cm, květy jsou fialové až sytě purpurové o Výskyt: slunné volné plochy – záměrná výsadba pro okrasu v zahradách, parcích Obrázek 27: Česnek obrovský
Kosatec žlutý (iris pseudacorus) o Čeleď: kosatcovité o Vzhled: svítivě žluté květy na lodyhách vysokých až 1 m, okvětní lístky často hnědě či tmavěji žlutě žilkované, vnější lístky mají tmavší žlutou skvrnku, středně zelené listy o Výskyt: v mělké vodě – u jezírek, rybníků Obrázek 28: Kosatec žlutý
31
Leknín bílý (nymphaea alba) o Čeleď: leknínovité o Vzhled: tmavě zelené nepřezimující listy, vonné poloplné bílé květy se žlutým středem široké až 20 cm, Obrázek 29: Leknín bílý
maximální šířka – 3 m o Výskyt: na hladině stojatých vod, např. jezírka
Okřehek menší (lemna minor) o Čeleď: árónovité o Vzhled: často tvoří velké kolonie, drobné velmi
tenké
zelené
lístky
někdy
až
červenavého zbarvení o Výskyt: na hladině stojatých vod Obrázek 30: Okřehek menší
Pampeliška
(smetanka)
lékařská
(taraxacum
officinale) o Čeleď: hvězdnicovité o Vzhled: listy v přízemní růžici, obvejčitě kopinaté, 30 cm vysoké květní stvoly zakončeny jasně žlutým úborem širokým až 35 mm, po naříznutí vytéká bílý latex o Výskyt: slunná místa – louky, trávníky, zahrady – zde brán jako plevel o Z květů se připravují sirupy, víno, dokonce i pivo.
32
Obrázek 31: Pampeliška lékařská
Řád lipnicotvaré – čeleď lipnicovité (neboli trávy) Trávy jsou většinou vytrvalé, někdy však jednoleté byliny, které v případě, že druhotně dřevnatí, mohou dorůst do mohutných rozměrů. Typ stonku je stéblo – obvykle je dutý, má kolénka a je jednoduchý – v květenství se může větvit. Listy jsou úzké, čárkovité a je na nich souběžná žilnatina. Květy jsou většinou oboupohlavné a plodem bývá obilka – může to ale být i bobule, peckovice či nažka.43 V parku A. Sikory roste mnoho různých trav, pro výuku bylo zvoleno pět zástupců – rody bojínek, kostřava, lipnice, ovsík a srha. Ve výčtu níže všechny zástupce uvádím i s druhovým jménem – s tím, které je nejznámější, nejrozšířenější a v učebnicích přírodovědy či přírodopisu pro základní školu nejužívanější. Ve výčtu je zahrnut rákos a v závěru i orobinec, který sice nepatří do čeledi lipnicovité, ale do řádu lipnicotvaré spadá. Zdrojem níže uvedených informací jsou dvě knižní publikace: Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin44 a Vegetace České republiky: 3. Vodní a mokřadní vegetace (Milan Chytrý)45. Použité obrázky jsou z těchto zdrojů: internetová stránka Naučná stezka: povodím Botiče46 a knižní publikace Kapesní atlas trav umístěná na internetové stránce www. agrostis.cz47. Větší barevné obrázky vizte v příslušných pracovních listech v přílohách diplomové práce.
43
Poaceae / lipnicovité. Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Hradec Králové: Farmakobotanická zahrada [online]. 2011 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://fab.zshk.cz/vyuka/poaceae.aspx 44
Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin :. 3. vyd. Bratislava: Príroda, 2004, 384 s. ISBN 80-070-1189-7. 45
CHYTRÝ, Milan. Vegetace České republiky: 3. Vodní a mokřadní vegetace. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 827 s. ISBN 97880200229984. 46
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ EVANS. Naučná stezka: povodím Botiče [online]. 2008 [cit. 201504-10]. Dostupné z: http://www.prazskestezky.cz/botic/b06.html 47
Kapesní atlas trav. STRAKOVÁ, Marie, Josef STRAKA, Ludmila MICHALÍKOVÁ a Karla PLEVOVÁ. Agrostis Trávníky, s.r.o.: příroda, ekologie, život.. [online]. Vyd. 1. Rousínov, 2007 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.agrostis.cz/kapesni-atlas-trav
33
Bojínek luční (phleum pratense) o Vzhled: jednoduché květenství – klas – po celé délce stejně široký, bojínek roste v trsech, může dorůst až do výšky 1 m o Výskyt: louky Obrázek 32: Bojínek luční
Kostřava luční (festuca pratensis) o Vzhled: tmavozelená barva, stéblo nese 2 – 3 listy, úzké a dlouhé květenství – až 20 cm, maximální výška je 120 cm o Výskyt: louky – od nížin až do horského stupně Obrázek 33: Kostřava luční
Lipnice luční (poa pratensis) o Vzhled: šedozelená až nažloutlá barva, květenství tvarem připomíná až 20 cm dlouhý jehlan, v horní polovině stébla nejsou listy, maximální výška je 120 cm o Výskyt: louky, meze, světlejší lesy
Obrázek 34: Lipnice luční
Ovsík vyvýšený (arrhenatherum elatius) o Vzhled: hladká a lesklá stébla, bohaté květenství rostoucí do všech stran, výška až 180 cm o Výskyt: louky, meze, okraje cest o Je dobrým ukazatelem vyššího obsahu dusičnanů v půdě
34
Obrázek 35: Ovsík vyvýšený
Srha říznačka (dactylis glomerata) o Vzhled: žlutozelená či živě zelená barva, listové pochvy hnědé až červenohnědé, roste v trsech, květenství u vrcholu úzké a směrem dolů se rozšiřuje, může dorůst až do výšky 150 cm o Výskyt: louky, lesy Obrázek 36: Srha říznačka
Rákos obecný (phragmites australis) o Vzhled: květenství tvoří 3 – 7květé klásky až bělavé barvy, maximální výška je 4 m o Výskyt: rybníky, říční náplavy, zaplavené těžební jámy, vlhké louky – ve vodě v hloubce 10 – 50 cm Obrázek 37: Rákos obecný
Orobinec širokolistý (typha latifolia) o Vzhled: spodní polovina palice – silné červenohnědé samičí květenství,
hned
nad
ním
samčí
v podobě
drobných
ochmýřených nažek, maximální výška je 2,5 m o Výskyt: slunná či mírně zastíněné stanoviště – mělké mokřady, rybníky, okraje pramenišť a rašelinišť – ve vodě v hloubce 10 – 60 cm Obrázek 38: Orobinec širokolistý
35
1.3.3 Bezobratlí Bezobratlí živočichové jsou takoví, kteří na rozdíl od savců, ryb, plazů a ptáků nemají páteř. Pod pojem bezobratlí spadá spousta živočichů patřících do různých kategorií v biologické taxonomii.48 V této podkapitole se blíže zmiňuji pouze o těch konkrétních druzích, se kterými se pak pracuje v praktické části diplomové práce nebo o těch, které se nám se žáky podařilo odchytit do sítěk na hmyz. Zde většinou mluvím o celé živočišné třídě, případně o řádu, protože v podmínkách výuky na 1. stupni základní školy většinou není přesné určení možné. Všichni tito živočichové spadají do kmene členovci (živočichové s tvrdou vnější kostrou, článkovaným tělem a končetinami). Všechny informace uvedené níže byly čerpány v publikaci Hmyz – pavoukovci a jiní suchozemští členovci (George C. McGavin).49 o Hmyz (insecta) – třída bezobratlých, která má šest nohou a většinou i křídla. Tělo dělíme na hlavu, hruď a zadeček. Na hlavě je ústní ústrojí, tykadla a oči a hruď je ze tří částí, z nichž vyrůstají nohy a někdy i křídla. Na konci zadečku mohou být i přívěsky. ᵒ
Motýli (lepidoptera) – řád živočichů mající na křídlech drobné šupinky a dále mnohočlánková tykadla. Vývoj motýla probíhá pomocí proměny dokonalé – po několika stadiích růstu a vývinu se housenka zakuklí a z kokonu po nějaké době vyletí motýl. Můrovití (noctuidae) – čeleď motýlů aktivních v noci. Mají nenápadné krycí zbarvení (většinou hnědavé a šedavé barvy), u některých druhů ale mohou být zadní křídla vzorovaná a jasněji zbarvená.
ᵒ
Ploštice (heteroptera) – řád živočichů s proměnou nedokonalou. Většina ploštic má bodavé ústní ústrojí, kterým buď sají rostlinné šťávy anebo krev
48
MOUND, Laurence. 1993. Hmyz. První vydání. Překlad Michael Košťál. Praha: Fortuna Print, 63 s. 49
MCGAVIN, George. 2005. Hmyz: pavoukovci a jiní suchozemští členovci. 1. vyd. Překlad Helena Kholová. V Praze: Knižní klub, 255 s. Příroda v kostce. ISBN 80-242-1340-0.
36
(dravé ploštice). Některé druhy rodí již vyvinutá mláďata. Zdroj obou obrázků – internetová stránka Atlas zvířat. 50 Bruslařka obecná (gerris lacustris) – příbuzná vodoměrky žijící na povrchu vody – v tom jí pomáhají dlouhé nohy, které rozloží hmotnost bruslařky na velkou plochu hladiny. Je velmi hbitá, na těle má nesmáčivé sametové
chloupky,
barva
je
tmavohnědá až černá. Loví hmyz spadlý do vody a můžeme ji najít na
Obrázek 39: Bruslařka obecná
malých rybnících a tůních, ale i na řekách a jezerech (většinou na stojatých vodách).
Ruměnice
pospolná
(bezkřídlá;
pyrrhocoris apterus) – rozpoznatelná díky jasně červenému či oranžovému zbarvení, které prokládají černé kresby. Oproti například kněžici má protáhlé tělo. Žije hlavně na slézovitých rostlinách, ale také na dřevinách.
Obrázek 40: Ruměnice pospolná
o Pavoukovci (arachnida) – třída bezobratlých s tělem dělícím se na hlavohruď a zadeček. Mají čtyři páry kráčivých nohou, které vyrůstají z hlavohrudi, navíc odtud vyrůstají i chelicery (klepítka) k získávání potravy a ještě jeden pár končetin (makadla) sloužící při lovu kořisti či oplodňování samičky. ᵒ
Pavouci (araneae) – řád živočichů, do něhož spadají pavouci různých velikostí – od miniaturních velkých jen 2 mm až po velké, kteří mají přes 10 cm. Mají schopnost spřádat hedvábná vlákna, protože na zadečku mají
50
Bezobratlí. AtlasZvířat.cz [online]. AtlasZvirat.cz, 2011 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.atlaszvirat.cz/bezobratli
37
snovací bradavky, z vytvořených vláken pak vznikají sítě – pavučiny. Téměř všechny druhy pavouků mají jedové žlázy.
o Stonožky (chilopoda) – třída dravých bezobratlých, která loví hlavně v noci. Kořist zabíjejí jedovatým kousnutím. Stonožky mají dlouhé a zploštělé tělo – trup má nejméně 16 článků a z každého vyrůstá jeden pár nožek.
1.3.4 Obratlovci „Obratlovci jsou vývojově nejvyšší a nejpočetnější strunatci, aktivně se pohybují, mají pevnou vnitřní kostru (nejprve chrupavčitou, v dospělosti kostěnou). Osou kostry je páteř složená z obratlů. Tělo se skládá z hlavové, trupové a ocasní části. Mají dobře vyvinutou nervovou soustavu skládající se z centrálního nervstva, míchy a obvodového nervstva. Na řízení organismu se podílí rovněž žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy). Podobně jsou dobře vyvinuty i smysly.“51 Ptáci Velmi početnou skupinou obratlovců vyskytující se v parcích jsou ptáci – právě této skupině se pak také více věnuji v praktické části diplomové práce. Třída ptáci (Aves) je teplokrevná vývojová větev plazů podtřídy Archosauria. Intenzita metabolismu ptáků je ze všech obratlovců nejvyšší – stejně tak pohybová aktivita. Jsou rozšíření na spoustě míst – s výjimkou vodních hlubin. Kůže bývá pokryta peřím, od ostatních tříd se liší také párem křídel. Podle migrality rozlišujeme tři druhy ptáků: o Stálí – po celý rok se vyskytují v okolí hnízda o Přelétaví – mimo dobu hnízdění se vyskytují 100 – 500 km od svého hnízda a jejich přelety nejsou nijak směrovány
51
PODROUŽEK, Ladislav. 2003. Didaktika prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 156 s. ISBN 80-864-7337-6.
38
o Stěhovaví (tažní) – dvakrát ročně u nich probíhají přesné směrované přelety52 V následující kapitole vycházím z toho, jaké ptáky jsem sama v parku či jeho bezprostředním okolí zahlédla (případně slyšela) a také z pracovního listu, s nímž se pracuje v praktické části – terénní výuka zima – a který předpokládá v 2. období vzdělávání na 1. stupni základní školy znalost určitých druhů ptáků. Všechny informace uvedené v kapitole níže vychází z těchto dvou knižních zdrojů: Atlas ptáků České a Slovenské republiky (Jan Dungel, Karel Hudec)53 a Atlas ptáků (Katrin a Frank Heckerovi)54. Téměř všechny obrázky v kapitole jsou z internetového zdroje – projekt Atlas rostlin a živočichů55. Obrázek holuba domácího je ze stránek Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze56.
Holub hřivnáč (columba palumbus) o Tažný pták o Vzhled: 39 – 43 cm; šedé tělo, krk – zelená a bílá skvrna, bílé skvrny na křídlech, narůžovělé nad bříškem, mohutný lesní holub o Výskyt: lesy, zahrady, parky Obrázek 41: Holub hřivnáč
o Často se mísí s holubem domácím
52
Ptáci (Aves). BIOMACH, výpisky z biologie [online]. 2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/ptaci-aves-1 53
DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001, 249 s. Atlas (Academia). ISBN 978-80-200-1989-9. 54
HECKER, Katrin a Frank HECKER. Atlas ptáků: 230 evropských druhů. První vydání. Praha: Grada, 2015, 189 stran. Průvodce do kapsy (Grada). ISBN 978-80-247-5512-0. 55
HORČIČKO, Petr a Ivo LYSONĚK. Atlas rostlin a živočichů [online]. 2004 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/index.html 56
Holub domácí. Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze [online]. Praha: Magistrát hlavního města Prahy, 2006 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://www.wmap.cz/opk/ptaci/ptak/ptak30.htm
39
Holub domácí (columba livia f. domestica) o Stálý pták o Vzhled: 29 – 35 cm; tělo většinou v různých odstínech šedé, může být ale zbarvené i do hněda, bíle či černě, krk – lehce zelené či růžové skvrny o Výskyt: městská sídliště či parky a vesnice, zřídka i pole a hnízdění ve skalách
Obrázek 42: Holub domácí
o Potomek holuba skalního
Jiřička obecná (delichon urbicum) o Tažný pták o Vzhled: 12 – 13 cm; ocas krátká vidlice, bílé břicho a kořen ocasu, záda černá o Výskyt:
vesnice
i
město,
často
v blízkosti vody o Hnízdo zvenčí na stavbě (jiřičky v Alpách
Obrázek 43: Jiřička obecná
a Středomoří hnízdí ve skalních stěnách – hnízdo na stěně budovy je náhrada za skálu)
Kos černý (turdus merula) o Stálý pták o Vzhled: 24 – 27 cm; žlutý zobák, samec černý se žlutým kroužkem kolem oka, samice hnědá s hnědavým zobákem o Výskyt: především lesy a okolí lidských
Obrázek 44: Kos černý
sídel (ale nyní je už snad v každém biotopu) o Často navštěvuje krmítka, nabízené krmení však špatně tráví 40
Rehek domácí (phoenicurus ochruros) o Tažný pták o Vzhled: 14 – 15 cm; červenooranžový ocas, samci černí (někteří šedé břicho), samičky hnědé o Výskyt: slunné skalnaté oblasti – jako náhražku skal využívá i město o Neustále kmitá ocasem a často podřepává
Obrázek 45: Rehek domácí
Stehlík obecný (carduelis carduelis) o Převážně stálý pták o Vzhled: 11,5 – 12,5 cm; sameček velmi barevný (červená kolem zobáku, žlutá na křídlech, zbytek černá a hnědá), samička spíše do hněda o Výskyt:
louky,
otevřená
krajina
s roztroušenými stromy – i okolí lidských sídel o Velmi společenský, hnízdí ve volných koloniích
Obrázek 46: Stehlík obecný
Strakapoud velký (dendrocopos major) o Stálý pták o Vzhled: 22 – 24 cm; bílé břicho, červená čepička a kořen ocasu, zbytek bíločerný o Výskyt: lesy, parky, zahrady o „Bubnuje“ na větve; někdy krade vajíčka a mláďata z cizích hnízd Obrázek 47: Strakapoud velký
41
Sýkora koňadra (parus major) o Stálý pták o Vzhled: 13,5 – 14,5 cm; žluté bříško, černá hlavička, zbytek černobílý + modrá (ocas) a zelená (záda) o Výskyt: lesy, sady, parky, zahrady o Hnízdo tradičně v dutinách stromů, může
Obrázek 48: Sýkora koňadra
se ale usídlit i v ptačích budkách, úzkých puklinách ve zdi či poštovních schránkách
Sýkora modřinka (parus caeruleus) o Stálý pták o Vzhled: 11 – 12 cm; žluté bříško, modrá hlavička, zbytek černobílý + modrá (křídla a ocas) a zelená (záda), černý proužek přes oko o Výskyt: lesy, parky, zahrady, hnízdo v
Obrázek 49: Sýkora modřinka
dutině stromů o Usídlí se i v ptačí budce, otvor ale nesmí být větší než 27 mm, aby tam nevnikla silnější sýkora koňadra
Vlaštovka obecná (hirundo rustica) o Tažný pták o Vzhled: 16 – 22 cm; tělo štíhlé, ocas dlouhá vidlice; červené zbarvení pod zobákem, bílé břicho, zbytek černý o Výskyt: vesnice, hnízdo uvnitř staveb
Obrázek 50: Vlaštovka obecná
o Často si jí pletou s jiřičkou obecnou – oproti ní si ale hnízdo většinou lepí uvnitř různých budov, jako jsou stáje, stodoly či průjezdy 42
Vrabec domácí (passer domesticus) o Stálý pták o Vzhled: 14 – 15,5 cm; bílošedé břicho, křídla a ocas žíhané hnědočerné, samec šedá hlavička o Výskyt: lidská sídla, okolí polí o Někdy si dopřává prachové koupele v malých jamkách s pískem
Obrázek 51: Vrabec domácí
43
2 Výuka v terénu „Terénní výuka je komplexní výukovou formou, která v sobě zahrnuje různé výukové metody (pokus, laboratorní činnosti, pozorování, projektová metoda, kooperativní metody, metody zážitkové pedagogiky...) a různé organizační formy výuky (vycházka, terénní cvičení, exkurze, tematické školní výlety – expedice...), přičemž těžiště spočívá v práci v terénu – především mimo školu.“57 Pro praktickou výuku přírodovědy můžeme najít i další označení, která ji vystihují – např. badatelské učení, výzkumné učení nebo vědecké prozkoumávání. Zkušenosti, které žáci při této formě výuky získají, jsou nedocenitelné – bezprostředním pozorováním přírody si mohou vytvářet vlastní hypotézy a ty ověřovat. Pozorováním různých jevů se učí mezi nimi hledat podobnosti či rozdíly, tím pádem se učí popisovat, třídit a upravovat. „Důležité je, aby učitel ve výuce přírodovědných předmětů probudil u dětí zájem a lásku k přírodě a umožnil jim ji poznat všemi smysly. Jedině tak lze pochopit její pravou povahu a užít si přitom i jejích krás. Kontakt s přírodou a prožité zkušenosti s ní jsou pro dítě nejlepším učitelem. Čím více se děti učí o přírodě a poznávají ji, tím více se jim bude líbit, budou jí rozumět a umět ji chránit – získají k ní patřičný vztah.“58 Kromě pozorování různých jevů je nesmírně důležitá také manipulace s předměty – je jedním ze základních článků v myšlenkové činnosti žáka – je to jedna z významných forem, jak se může spoustu věcí naučit, protože zde zapojí více smyslů. Při manipulaci musí žák své pohyby dobře promýšlet, všechny musí vést co nejrychleji a nejobratněji k cíli. „Školní manipulace s předměty je zacházení s věcmi, které má svůj záměr, smysl a plán. Musí vést žáky k tomu, aby se pozastavovali nad svojí činností, reprodukovali a rekonstruovali jednotlivé kroky ve svých představách a snažili se opakovat celý proces znova. Manipulace se tak stává zdrojem konkrétních a později abstraktních myšlenkových operací.“ Při všech již zmíněných činnostech je třeba také objasňovat některé pojmy, to 57
HOFMANN, Eduard. Integrované terénní vyučování. 1. vyd. Brno: Paido, 2003, 1 sv. (různé stránkování). ISBN 80-7315-054-9. s. 6 58
MATYÁŠEK, Patrik (ed.). Metodická publikace. 1. vyd. Brno: Nová škola, s.r.o., 2014, 96 s. ISBN 978-80-7289-652-3.
44
může probíhat různými způsoby: definováním, dělením pojmů, tříděním pojmů (klasifikace), předvedením (názorná ukázka), popisem, charakterizováním, přirovnáním a rozlišováním.59 Výuku v terénu uplatňujeme hlavně při výuce přírodovědných předmětů, kdy většinou jde o propojení několika pohledů na stejnou lokalitu – biologický, geografický, fyzikální, chemický, případně výtvarný či jiný. Přítomnost žáků přímo v terénu, učení či zdokonalování jejich praktických dovedností a rozvoj těchto různých pohledů na konkrétní místo jsou důležité pro splnění výchovněvzdělávacích cílů, na něž se zaměřujeme v přírodovědných předmětech. Přestože je tato forma výuky velmi důležitá, tak na základních školách není moc využívána – hlavně kvůli její většinou velké náročnosti na čas, ale také i kvůli tomu, že učitelé mnohdy nejsou dostatečně připraveni pro její realizaci. Toto mohou změnit pouze sami učitelé v případě, že začnou k výuce těchto předmětů aktivněji přistupovat – dále se vzdělávat, čerpat inspiraci z rozmanitých zdrojů a více se věnovat přípravě na výuku. Zapojit se mohou i ředitelé škol, když umožní postavení školních a mimoškolních zařízení, ve kterých lze tuto prakticky zaměřenou výuku provádět, případně když budou podporovat učitele k výuce na vhodných místech v terénu nejen v bezprostředním okolí adresy školy. Délka výuky se může různit – může jít o běžnou délku vyučovací hodiny (či více vyučovacích hodin), ale také může trvat i několik dní (např. pobyt na terénním pracovišti). Tento druh výuky se může objevit i v rámci cílených školních výletů, ukázkovým příkladem výuky v terénu jsou pak pořádané školy v přírodě.60 Obecné výchovně-vzdělávací cíle terénní výuky ve většině bodů korespondují s cíli základního vzdělávání v podobě, v jaké jsou uvedeny v rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání: o „umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení
59
PODROUŽEK, Ladislav. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 247 s. ISBN 80-864-7345-7. 60
HOFMANN, Eduard. Integrované terénní vyučování. 1. vyd. Brno: Paido, 2003, 1 sv. (různé stránkování). ISBN 80-7315-054-9. s. 6
45
o podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů o vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci o rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých o připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti o vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě o učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný o vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi o pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci“61
2.1 Formy výuky Jak již bylo zmíněno výše, výuka v terénu se klasifikuje jako jedna z forem výuky. Obecně můžeme formy výuky rozdělit do několika kategorií - v tomto případě z hlediska organizace vyučovací jednotky či jednotek, role učitele ve výuce a pozice žáka. Výuka v terénu v tomto rozdělení spadá hlavně pod čtvrtý bod (samozřejmě může být kombinována i s jinou formou výuky – např. frontální či skupinová): o Frontální výuka – forma poměrně vhodná a zcela běžná pro školní třídu, učitel působí přímo na žáky a někdy může k žákům při jejich vhodném počtu ve
61
Upravený RVPZV se zapracovanými změnami_290313. NÚV - Národní ústav pro vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/318/ . s. 9-10
46
třídě přistupovat i individuálně. V této formě se doporučuje postupovat podle jednotlivých fází výuky: motivace, expozice, fixace, diagnóza, aplikace. o Skupinová a kooperativní výuka – při skupinové výuce pracují většinou 3 – 5členná družstva na společném problému. Tato forma výuky podporuje odpovědnost, ochotu ke spolupráci, toleranci atd. Kooperativní forma může probíhat ve skupinách, ale není to soutěžení, ve kterém by byli vítězové či poražení. Jde o vzájemnou pomoc a toleranci, třeba i mezi skupinami. o Individualizovaná a diferenciovaná výuka – úkol je přizpůsoben žákovi s ohledem na jeho možnosti. Jde o nalezení optimálního způsobu pro vlastní učení a vzdělávání. Diferenciace znamená rozdělení větší nesourodé skupiny žáků tak, aby nikdo nebyl diskriminován. o Systém různých organizačních forem při realizaci projektů a integrovaných učebních celků – patří sem nejen práce na projektech a integrovaná tematická výuka, ale třeba i výuka v dílnách, na školních pozemcích nebo exkurze v mimoškolním prostředí. V této formě výuky je nejdůležitější podpora názornosti vyučování a prohloubení praktických poznatků. o Domácí učební práce žáků – zadání musí být promyšlené, aby žák mohl úkoly sám splnit ve volném čase.62
2.2 Vyučovací metody v přírodovědných předmětech I u tohoto pojmu se různí autoři v definici vyučovacích metod více či méně rozcházejí, proto se Podroužek (2003) pokusil o souhrnnou, zkrácenou a zjednodušenou charakteristiku: „Vyučovací metoda je způsob – cesta – postup, jak dosáhnout vytčených výchovných a vzdělávacích cílů ve vyučování a současně podněcovat učení žáků a celkový rozvoj jejich osobnosti.“ Činitelé, kteří přispívají k tomu, jakou vyučovací metodu zvolíme, jsou ve výčtu níže: o „cíle, obsah a pojetí učiva, o formální a materiální cíle vyučování v určité etapě výuky, 62
SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. Vyd. 1. Praha: ISV, 1999, 292 s. Pedagogika (ISV). ISBN 80-858-6633-1.
47
o didaktické principy, zásady a pravidla, o individuální a věkové zvláštnosti žáků, o osobnost vyučujícího, o vyučovací formy, o vyučovací prostředky.“63 Různých klasifikací vyučovacích metod také existuje několik, v českém prostředí se ale nejvíce ujalo rozdělení podle J. Maňáka z roku 1990, kde metody dělí podle didaktického aspektu (z hlediska pramene poznání a typu poznatků): o „metody slovní ᵒ
monologické metody (popis, vysvětlování, vyprávění, přednáška)
ᵒ
dialogické metody (rozhovor, diskuse, dramatizace)
ᵒ
metody práce s učebnicí, knihou
o metody názorně-demonstrační ᵒ
pozorování předmětů a jevů
ᵒ
předvádění (předmětů, modelů, pokusů, činností)
ᵒ
demonstrace obrazů statických
ᵒ
projekce statická a dynamická
o metody praktické ᵒ
nácvik pohybových a pracovních dovedností
ᵒ
žákovské laborování
ᵒ
pracovní činnosti (v dílnách, na pozemku)
ᵒ
grafické a výtvarné činnosti“ Vzhledem k měnícím se trendům ve vzdělávání a k narůstající potřebě
inovace výuky Maňák v roce 2003 svou klasifikaci výukových metod trochu upravil a rozšířil a zaměřil se na stupňující se složitosti edukačních vazeb. Metody tak nově rozdělil na klasické, aktivizující a komplexní. I přestože existuje toto nové rozdělení, mnozí stále dávají přednost rozdělení staršímu. I já jsem v popisu návrhů na výuku v terénu dala přednost staršímu rozdělení – protože v novém jsou ve výukových komplexních metodách zahrnuty i frontální, skupinová a individuální výuka, které spíše považuji za výukové formy (takto jsou i uvedeny 63
PODROUŽEK, Ladislav. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 247 s. ISBN 80-864-7345-7.
48
v rozdělení výukových forem v předchozí podkapitole). Níže je tedy pro srovnání uvedena novější Maňákova klasifikace z roku 2003: o „Klasické výukové metody ᵒ
Metody slovní (vyprávění, vysvětlování, přednáška, práce s textem rozhovor)
ᵒ
Metody názorně-demonstrační (předvádění a pozorování, práce s obrazem, instruktáž)
ᵒ
Metody dovednostně-praktické (napodobování, manipulování, laborování a experimentování, vytváření dovedností, produkční metody)
o Aktivizující metody ᵒ
Metody diskusní
ᵒ
Metody heuristické, řešení problémů
ᵒ
Metody situační
ᵒ
Metody inscenační
ᵒ
Didaktické hry
o Komplexní výukové metody ᵒ
Frontální výuka
ᵒ
Skupinová výuka
ᵒ
Partnerská výuka
ᵒ
Individuální a individualizovaná výuka, samostatná práce žáků
ᵒ
Kritické myšlení
ᵒ
Brainstorming
ᵒ
Projektová výuka
ᵒ
Učení dramatem
ᵒ
Otevřené učení
ᵒ
Učení v životních situacích
ᵒ
Televizní výuka
ᵒ
Výuka podporovaná počítačem
ᵒ
Sugestopedie a superlearning
ᵒ
Hypnopedie“ Jednou z velmi využívaných metod v návrzích výuky v terénu v praktické
části diplomové práce je rozhovor. Ten představuje slovní komunikaci mezi 49
dvěma či více osobami, kdy jedna z osob klade otázky a další na ně odpovídají – nutno podotknout, že celý rozhovor má jasný cíl. Často slouží k motivaci žáků, ale také díky němu může učitel získat informace o stavu vědomostí jeho žáků (jedna z možností zjišťování žákovských znalostí) a tato metoda mu dává okamžitou zpětnou vazbu. 64 K metodám slovním bychom také alespoň částečně mohli zařadit práci s pracovním listem. Je to ale především textová pomůcka, která patří mezi doplňující materiální didaktické prostředky. Výhodou vlastnoručně vytvořeného pracovního listu je to, že může reagovat na aktuální potřeby žáků ve třídě, někdy i konkrétních jednotlivců se specifickými potřebami. Při jeho tvorbě se musíme pořádně zamyslet nad tím, jaké vzdělávací cíle vyučovací hodiny zvolíme a v jaké fázi hodiny list použijeme. Důležité také je rozvrhnout si úlohy pracovního listu na zvolený formát papíru tak, abychom v průběhu jeho tvorby již nemuseli nic upravovat, krátit, vypouštět atd. S tím souvisí i volba velikosti písma celého textu, která by měla být adekvátní věku žáků, a písmo by mělo být bezpatkové. Obecně platí, že čím mladší žáci, tím větší písmo – např. ve druhém ročníku můžeme použít písmo 16, od 2. stupně základní školy již postačí písmo 12. Žáci také musí být schopni rozeznat zadání úloh od dalšího textu, tyto části by tedy měly být zvýrazněny. Zadání musí být srozumitelné a jednoznačné, jednotlivé úlohy v listu mohou být různého typu – např.: o Úlohy s tvořenou odpovědí (tvorba celé odpovědi, doplňování nedokončených vět, doplňování informací do tabulek či grafů, zakreslování, křížovky, …) o Úlohy s volenou odpovědí (kroužkování správné odpovědi, doplňování textu výběrem z nabídky, označení platnosti tvrzení – ANO – NE, …) ᵒ
Úlohy přiřazovací
ᵒ
Úlohy roztřiďovací65
64
MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, 219 s. ISBN 80-7315039-5. 65
FRÝZOVÁ, Iva. Pracovní list nejen v přírodovědném vzdělávání. Komenský: odborný časopis pro učitele základní školy. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2014, 139(01): 48 52. ISSN 0323-0449.
50
2.3 Hodnocení žáků v přírodovědných předmětech „Hodnocení (evaluace) žáků v prvouce a přírodovědě se zaměřuje na oblast znalostní, faktickou složku (vědět), dále na procesuální složku (vědět, jak dělat) a hodnotovou složku (vědět, jak být). Hodnocení žáka bývá často chápáno jako forma určitého tlaku (v pozitivním i negativním smyslu) na žáka, s cílem přinutit (motivovat) jej osvojit si příslušné vědomosti, dovednosti a návyky… Při hodnocení v prvouce a přírodovědě se zaměřujeme na měření kvality (hloubky) a kvantity (šířky) vědomostí.“ Rozlišujeme několik typů hodnocení – v některých školách (a hlavně na prvním stupni základní školy) se učitelé snaží žáky hodnotit především slovně, čímž se přibližují formativnímu hodnocení, které se jeví jako objektivnější. Níže uvádím výčet typů hodnocení: o Formativní hodnocení – poskytuje zpětnou vazbu učiteli i žákům a zaměřuje se na podporu učení a odhalování nedostatků žáka a jeho poučení v této věci o Normativní hodnocení – především srovnání výkonu žáků mezi sebou, přestože výkony žáků z různých tříd mohou být podobné, hodnocení může být odlišné – záleží to na učiteli, celkový výkon se řídí výkony nejlepších žáků o Diagnostické hodnocení – odhalování obtíží v učení o Kriteriální (absolutní) hodnocení – přesné měření výkonů žáků – např. testy (předem stanovený limit – kritéria, která je třeba splnit) o Finální (sumativní) hodnocení – zkoumá úroveň znalostí za určitý časový úsek (čtvrtletí, pololetí…) o Individualizované hodnocení – srovnání žákova minulého výkonu s nynějším (zda došlo ke zlepšení či zhoršení) Cílem hodnocení by vždy mělo být poskytnutí zpětné vazby nejen žákům o jejich vlastním učení, ale i samotnému učiteli o jeho způsobu vyučování. Dalšími cíli jsou pak motivace žáků k další práci, poskytnutí informací o momentálním učebním výkonu a posouzení připravenosti na další učení (úroveň zvládnutí konkrétní problematiky a možnost dalšího rozvoje).66
66
PODROUŽEK, Ladislav. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 247 s. ISBN 80-864-7345-7.
51
3 Fenologický princip Už Jan Amos Komenský kdysi ve svém díle rozpracoval několik didaktických zásad, ze kterých vycházíme dodnes. Za tradiční zásady, které by neměly chybět při výuce nejen přírodovědných předmětů, považujeme tyto: o „Zásada uvědomělosti a aktivity o Zásada názornosti o Zásada soustavnosti o Zásada přiměřenosti o Zásada trvalosti o Zásada výchovnosti vyučování o Zásada vědeckosti o Zásada spojení teorie s praxí“67 Při výuce v terénu se klade největší důraz na uplatnění zásad názornosti a spojení teorie s praxí. Neméně důležité jsou pak zásady uvědomělosti a aktivity a vědeckosti. Při vyučování v přírodě se pak uplatňují další principy, které s výše uvedenými zásadami souvisí. Jsou to např. regionální princip či fenologický princip – poslední zmiňovaný je nejdůležitější. Abychom však pochopili přesný význam tohoto principu, je důležité pochopit, čím se zabývá samotná fenologie: „Fenologie (z řec. phaenologie) je odvětvím bioklimatologie, tj. nauky o vztazích organického života k podnebí. Je to vědní obor, který sleduje vliv počasí a podnebí na rostliny, živočichy i člověka tak, že zaznamenává postup a průběh životních projevů (fází) a změn zdravých živých organismů, tedy rostlin (fytocenologie) a živočichů (zoocenologie) během roku. Nejstarší mnohaletá fenologická pozorování jsou uložena v archivu japonského císařského dvora – jsou to údaje o počátku kvetení třešní od roku 705 n. l… Pravidelná fenologická pozorování v Čechách zavedla jako první Společnost vlastenecko-hospodářská,
67
OBST, O. Didaktika sekundárního vzdělávání. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1360-4.
52
založená z nařízení císařovny Marie Terezie roku 1769 v Praze k povznesení zemědělství.“68 Fenologický rok se trochu liší od klasického kalendářního roku – jednotlivá fenologická období se určují podle nástupu různých fenologických fází – tzv. fenofází – např. u různých druhů rostlin můžeme sledovat tyto fáze: rašení, plné olistění, počátek a konec kvetení, zralost plodů, datum sklizně, žloutnutí a opad listů atd.69 Existují tzv. determinační rostliny, podle nichž s jistotou poznáme nástup jednotlivých fenofází – celý rok tedy můžeme rozdělit takto (determinační rostliny jsou vždy uvedené v závorce – zdrojem těchto informací je internetová stránka www.fenolka.cz70): o Předjaří (sněženka podsněžník, líska obecná – u obou začátek kvetení) o Časné jaro (vrba jíva – začátek kvetení) o Plné jaro (jabloň domácí, šeřík obecný – u obou začátek kvetení) o Časné léto (bez černý – začátek kvetení) o Plné léto (lípa srdčitá – začátek kvetení) o Pozdní (babí) léto (vřes obecný – začátek kvetení) o Časný podzim (bez černý, ocún jesenní – u obou první zralé plody) o Plný podzim (jírovec maďal – první zralé plody) o Pozdní podzim (buk lesní – zabarvující se listy) o Zima (všechny rostliny, kromě mrazuvzdorných – např. jmelí bílé, mají vegetační klid)
68
Hájková, Lenka a Aslog Dahl. Atlas fenologických poměrů Česka: Atlas of the phenological conditions in Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2012, 311 s. ISBN 97880-86690-98-8. 69
O fenologii. 2012. Fenologické http://www.fenofaze.cz/cz/o-fenologii/.
Fáze [online].
70
[cit.
2015-10-24].
Dostupné
z:
ROHÁČKOVÁ, Šárka. Fenolka.cz: FENOLOGICKO-METEOROLOGICKÝ KALENDÁŘ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY [online]. Nové Město na Moravě, 2015, 25.5.2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://fenolka.cz/
53
Přihlížení k těmto změnám přírody v průběhu roku a jejich využívání ve výuce (nejlépe právě při výuce v terénu) pak říkáme fenologický princip.71
Proměny parku A. Sikory v průběhu roku:
Obrázek 52: Park A. Sikory - podzim
Obrázek 53: Park A. Sikory - zima
Obrázek 54: Park A. Sikory - jaro
Obrázek 55: Park A. Sikory – léto
71
HÁJKOVÁ, Lenka a Aslog DAHL. Atlas fenologických poměrů Česka: Atlas of the phenological conditions in Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2012, 311 s. ISBN 978-80-86690-98-8.
54
4 Učivo a vzdělávací cíle související s výukou v parku 4.1 Vymezení dle RVP ZV Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) je v České republice obecně platný dokument stanovující jednotlivé výstupy a učivo, jež musí žák zvládnout do konce 5. ročníku (1. stupeň základní školy) a do konce 9. ročníku (2. stupeň základní školy) a je schválen ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Období 1. stupně ZŠ je pak dále rozděleno na dvě období (1. – 3. ročník a 4. – 5. ročník). Od 1. 9. 2005 začal platit RVP ZV s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. V průběhu roku 2007 byl RVP ZV dvakrát pozměněn, další změny proběhly v letech 2010 a 2012. Aktuální verze je účinná a závazná od 1. 9. 2013. Podle RVP ZV se pak na základních školách tvoří jednotlivé školní vzdělávací programy (ŠVP).72 Učivo prvouky a přírodovědy na 1. stupni základní školy a konkrétně i učivo k tématu městský park spadá pod vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Tato vzdělávací oblast se dále rozděluje do pěti tematických celků: o Místo, kde žijeme o Lidé kolem nás o Lidé a čas o Rozmanitost přírody o Člověk a jeho zdraví Učivo o městském parku se vztahuje především k tematickému celku Rozmanitost přírody a týkají se jej hlavně tyto výstupy: o 1. období ᵒ
„Žák
pozoruje,
popíše
a
porovná
viditelné
proměny
v přírodě
v jednotlivých ročních obdobích. ᵒ
Žák roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě.
o 2. období 72
RVP ZV. Metodický portál RVP [online]. http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-zv
55
2015
[cit.
2015-09-27].
Dostupné
z:
ᵒ
Žák objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka.
ᵒ
Žák vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období.
ᵒ
Žák zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí.
ᵒ
Žák porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy.
ᵒ
Žák zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat. Učivo o městském parku lze ovšem úplně, či alespoň částečně ztotožnit i
s některými výstupy z tematického celku Místo, kde žijeme: o 1. období ᵒ
Žák vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí.
ᵒ
Žák rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost.
o 2. období ᵒ
Žák určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu.
ᵒ
Žák určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě.
ᵒ
Žák rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulích.
56
ᵒ
Žák vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického.“73
4.2 Pojmy a dovednosti Výuka v parku může být podřízena různým vzdělávacím cílům. Lze ji využít jako komplexní seznámení se s daným biotopem jako modelem určitého společenstva – v tomto případě společenstva parku. Je tudíž podstatné, aby žáci dovedli charakterizovat biotop v daných 5 bodech (ústně dle Mgr. Frýzové): o Funkce společenstva o Rostliny společenstva o Živočichové společenstva o Vzájemné vztahy organismů ve společenstvu o Zásahy člověka do společenstva Výuka v parku však nemusí být nutně zaměřena na komplexní znalosti o společenstvu, ale může sledovat dílčí cíle, jako např.: o Poznávání dřevin, nácvik dovednosti práce s určovacím klíčem, práce s plánem parku o Odlov a poznávání bezobratlých živočichů, nácvik odlovných metod pomocí smýkací síťky a síťky na motýly o Pozorování chování a potravních preferencí ptáků v zimním období, práce s dalekohledem, práce s atlasem ptáků apod.
Městský pak (jako výukové prostředí) je možno využívat opakovaně a vždy s jinými vzdělávacími cíli. Tyto opakované návštěvy zefektivňují výuku, neboť
73
Upravený RVPZV se zapracovanými změnami_290313. NÚV - Národní ústav pro vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/318/ . s. 9-10
57
žákům je výukové prostředí blízké, cítí se v něm bezpečně, snáze se v prostředí orientují a díky tomu lépe a efektivněji plní zadané učební úlohy.74
4.2.1 Definice vybraných pojmů V praktické části diplomové práce uvádím u každého z návrhů na výuku v terénu položku teoretická příprava učitele. Ty z pojmů, které dosud nebyly definovány nikde v textu výše, nyní uvádím zde. Práce se tak pro učitele, který z ní bude čerpat, stává komplexnější a již nebude muset žádné (či téměř žádné) z pojmů hledat v jiných zdrojích. Složky přírody: o Neživá příroda – neživé přírodniny sice mohou někdy měnit svůj tvar, ale nejsou živé – nerostou – patří sem: sluneční světlo a teplo, voda, vzduch, horniny a minerály, půda o Živá příroda – živé přírodniny nazýváme organismy – jejich tělo tvoří orgány. Pro organismy je typické vykonávání různých životních procesů (dýchání, růst, pohyb, příjem potravy, rozmnožování…). Do této skupiny patří bakterie, houby, rostliny a živočichové.75 Ekosystém – základní funkční jednotka přírody. Představuje spojení živé a neživé přírody a jejich rovnováhu. V úplném ekosystému probíhá neustálý koloběh hmoty a tok energie mezi čtyřmi složkami: stanovištěm (zahrnuje všechny abiotické faktory), producenty (autotrofní organismy), konzumenty (vícečlánkový potravní řetězec) a dekompozitory (rozkladači). Ekosystémy dělíme na suchozemské, sladkovodní a mořské. Do většiny ekosystémů člověk více či méně zasahuje, ty, které sám vytvořil či do nich velmi výrazně zasahuje, označujeme jako umělé – jsou to např. městský park či pole (monokultura pěstované plodiny). Tento pojem se většinou používá až od 2. stupně základních škol. 74
FRÝZOVÁ, Iva. Ústní sdělení. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Poříčí 7, Brno. [cit. 2015-11-10]. 75
Neživá príroda. KRISTÍNOVÁ. O škole [online]. ©2008-2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.oskole.sk/?id_cat=15&clanok=9868
58
Společenstvo – neboli biocenóza „je souborem populací různých druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů obývajících určitý jednotný úsek životního prostoru, označovaného jako biotop. Společenstvo je souhrnem druhů (populací) a jejich vzájemných interakcí.“ Tento pojem se využívá i na 1. stupni základních škol. o Populace – soubor jedinců stejného druhu (zahrnující všechna jejich vývojová stadia), který se vyskytuje v určitém čase a v určitém prostoru. Populace jsou základem různých společenstev. o Biotop – stanoviště organismu, na kterém žije.76
Dělení listů stromů – list dělíme na řapík a čepel o List jednoduchý – z jednoho řapíku roste pouze jedna čepel, která může mít různé tvary (např. vrba, dub, lípa…) o List složený – z jednoho řapíku vyrůstá více než jedna čepel (např. jírovec, jasan…)77
Obrázek 56: Dělení listů (Klíč k určování stromů) 76
PODROUŽEK, Ladislav a Jan JŮZA. 2004. Přírodověda s didaktikou pro primární školu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 118 s. ISBN 80-864-7372-4. 77
DOBRYLOVSKÁ, Dominika. Klíč k určování stromů: 123 nejběžnějších stromů v ČR. 1. vyd. Praha: Kupka, 2012, 34 s. ISBN 978-80-87412-16-9.
59
Rybník – „Základní definice říká, že rybník je uměle vybudovaná vypustitelná vodní nádrž sloužící k chovu ryb. Kromě rybochovné funkce však s sebou existence
rybníka
přináší
i
řadu
dalších
neméně
důležitých
funkcí
vodohospodářských, ekologických, klimatických či krajinných.“ Je to vodní biotop, kde kromě ryb žije ještě spousta jiných živočichů – jak na vodní hladině, ve vodním sloupci či na samotném dně rybníka. Rostliny vyskytující se u rybníka pak můžeme podle umístění rozdělit na rostliny rostoucí na suchém břehu, bahnitém břehu či přímo ve vodě.78 V různých dokumentech je vodní plocha
v parku
A.
Sikory
nazývána různě – někdy je to rybníček,
jindy
jezírko.
Vzhledem ke slovnímu spojení
Obrázek 57: Rybníček v parku A. Sikory
„uměle vybudovaná“ v definici rybníka se přikláním k této možnosti označení.
78
Význam a funkce rybníků. Rybářství Litomyšl s.r.o. [online]. ©2010-2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.rybarstvi-litomysl.cz/vyznam-a-funkce-rybniku/
60
II. PRAKTICKÁ ČÁST 5 Terénní výuka v parku A. Sikory Cílem práce je komplexní využití městského parku A. Sikory k didaktickým činnostem, při kterých mohou žáci prvního stupně (především čtvrtého a pátého ročníku) sledovat a využívat jeho specifických proměn v jednotlivých ročních obdobích. Přestože jsou přípravy na výuku a činnosti v nich navrženy primárně pro 2. období 1. stupně základní školy, mnohé z nich je možno uzpůsobit tak, aby si je mohli vyzkoušet i žáci třetího, případně druhého ročníku.
Charakteristika experimentální skupiny Většina činností navržená v přípravách byla odzkoušena v praxi právě v parku A. Sikory v Českém Těšíně, konkrétně s žáky IV. C z Masarykovy základní školy a mateřské školy v Českém Těšíně (Komenského 607, Český Těšín, 737 01). Návrhy byly odzkoušeny během školního roku 2014/2015. Jednotlivé bloky terénní výuky jsem realizovala jako součást své pedagogické praxe, sama, případně s pomocí třídní učitelky IV. C, Mgr. Lenky Syrové. Ve třídě IV. C bylo ve školním roce 2014/2015 15 žáků, z toho 5 chlapců a 10 dívek. Třída je daltonská, výuka čtení a psaní probíhala genetickou metodou, dokonce ve výuce matematiky se vydali čím dál populárnější alternativní metodou prof. Hejného. Celkově jsou tito žáci velmi zvídaví, rádi se učí nové věci a dokážou se nadchnout snad pro každou hru nebo činnost. Právě přírodověda patří k jejich oblíbeným školním předmětům, nadšeně provádí různé pokusy, mají rádi názorné ukázky, kdy si vše mohou vyzkoušet a nejraději sami činí objevy, čímž se věci naučí mnohem lépe, než kdyby si jen přečetli pár pouček z učebnice. Tvořit pro ně pracovní listy, učební úlohy a pracovat s nimi byla pro mne velká radost. Jejich zápal a nadšení i mne pohání dál a vnáší optimismus a nové nápady i do mé další praxe.
61
Obrázek 58: Třída IV. C z Českého Těšína, školní rok 2014/2015
Obrázek 59: Výuka v parku
62
5.1 Terénní výuka – podzim I.
Návrh terénní výuky a příprava učitele
Název
Městský park na podzim
Autor
Kateřina Kalužová
Místo a datum realizace Čas realizace Časová dotace
Masarykova základní škola a mateřská škola Český Těšín, Komenského 607, Český Těšín, 737 01 24. 9. 2014 Ideální je výuku realizovat v září či v říjnu. 3 vyučovací hodiny (2 vyučovací hodiny výuky + 1 vyučovací hodina na cestu tam a zpět) Kognitivní rovina: o Žák definuje dané pojmy z probíraného tématu (zapamatování): městský park, funkce městského parku, jednoduchý list a složený list. o Žák použije právě získané informace k určení druhu stromu podle tvaru čepele listu (aplikace). o Žák zkontroluje své výsledky při průběžné i závěrečné hromadné kontrole (pochopení). o Žák je schopen podpořit názor jiného žáka nebo mu
Výchovněvzdělávací cíle
oponovat (hodnocení). Psychomotorická rovina: o Žák je schopen správně pracovat s jednoduchým určovacím klíčem a s plánem městského parku. Afektivní rovina: o Žák
parku
přisoudí
určitou
objektivní
(ideálně
i subjektivní) hodnotu (dokáže vnímat jeho význam a ocenit jej). o Žák dává při výuce pozor, reaguje na konkrétní podněty a otázky. Sociální rovina: o Žák spolupracuje ve skupině 3 a více žáků.
63
o určování stromů podle určovacích klíčů Předpokládané činnosti
o práce s jednoduchým plánem parku – orientace v parku, popis objektů o hodnocení a sebehodnocení Metody slovní o
monologické (výklad, popis, vysvětlování, instruktáž)
o
dialogické (diskuse, rozhovor – hromadný, skupinový, sokratovská metoda)
Předpokládané výukové metody
o
práce s učebnicí
Metody názorně demonstrační o
demonstrace statických obrazů
o
předvádění předmětů a činností
Metody praktické o
nácvik konkrétních dovedností (práce s plánem, s určovacím klíčem)
Mezipředmětové vztahy
Ve výuce byly využity prvky z vlastivědy (zeměpisné části), kdy žáci pracovali s jednoduchým plánem parku – předpokládá se znalost světových stran. učebnice (nakladatelství Nová škola, učebnice přírodovědy pro 4. ročník ZŠ), kniha Klíč k určování stromů (nakladatelství
Pomůcky
kupka), jednoduchý určovací klíč, plán parku, listy stromů zatavené ve foliích nebo čerstvě nasbírané listy případně obrázky listů stromů, psací potřeby, píšťalka, deka Je potřebná znalost těchto pojmů: o městský park o příroda živá a příroda neživá o dřeviny – strom a keř
Teoretická příprava učitele
o strom listnatý (především javor, lípa, jírovec, jasan, vrba, dub) o strom jehličnatý (smrk, jedle, borovice, modřín) o listy jednoduché (čárkovitý, srdčitý, zpeřeně dělený, dlanitě dělený) o listy složené (zpeřené, dlanitě složené)
64
II.
Realizace terénní výuky
1. vyučovací hodina Na začátku poučení o bezpečnosti a hned poté cesta do parku A. Sikory. Roztáhnutí deky, posazení žáků i učitele, nachystání všech pomůcek k výuce. V této části výuky jde především o probrání nového učiva týkajícího se městského parku, ale i o zopakování učiva s tím souvisejícího, jako obecný úvod k městskému parku – např. příroda živá a neživá, stromy listnaté a jehličnaté, příklady jehličnanů… Vyvození pojmu park a funkce parku – pomocí otázek učitele a odpovědí žáků (zjišťování znalostí) společně sestavíme definici parku. Otázky: Co je to park? Jakou přírodu kolem sebe vidíte? Co z živé přírody vidíte? Co z neživé přírody je kolem nás? Jaké lidské výrobky tady jsou? Následují další otázky k vyvození funkcí parku: Co všechno můžeme v parku dělat? K čemu nám park slouží? 2. vyučovací hodina Živá příroda v parku – vyjmenování několika zástupců živočichů, kteří mohou žít v parku (můžeme se opřít například o učebnici, pokud v ní toto učivo je) – veverka, ježek, kos, holub a spousta bezobratlých živočichů. Dále pokračujeme zopakováním rostlin – jejich dělením na byliny a dřeviny, které se dále dělí na keře a stromy. Z bylin jsou v učebnici zmíněny okrasné záhony růží (v parku A. Sikory se však nevyskytují); zástupcem keřů je šeřík. Následně si zopakujeme rozdělení stromů na listnaté a jehličnaté a vyjmenujeme čtyři naše základní jehličnany (smrk, jedle, modřín, borovice). Určování listnatých stromů podle čepele listu – podle čeho určujeme listnaté stromy? Jak poznáme, co to je za strom? Vysvětlíme si rozdíl mezi listem jednoduchým a složeným, dále učitel zmíní a ukáže některé tvary čepele listu – po celou dobu se pracuje s tabulkami v Klíči k určování stromů a s jednoduchým určovacím klíčem, který jsem vytvořila pro práci v parku A. Sikory. Zároveň žáci pracují s listy stromů zatavenými ve fóliích případně s obrázky listů. Důležité je, aby si každý z žáků sám zkusil podle jednoduchého klíče určit alespoň dva listy.
65
Rozdělení do skupin, rozdání plánků – 15 dětí se rozdělí do 5 skupin po třech – v každé skupině je 1 chlapec a 2 děvčata. Kluci jsou určení jako kapitáni týmů, každý si má vybrat jedno děvče z týmu jako zapisovatelku. Každé družstvo dostane plán parku, kde jsou barevně zaznačeny (7 barev) různé druhy stromů podle toho, kde v parku rostou. Dále je v plánku 6 číslic, které představují nějaké důležité objekty v parku. Úkolem družstev je v časovém limitu 20 minut napsat k číslům správné objekty a ke každé ze sedmi barev přiřadit správný rodový název stromu. Zároveň každý dostane samostatný úkol, kdy má na druhou stranu určovacího klíče nakreslit strom a popsat jeho části (koruna, kmen, kořeny). Jako konec časového limitu je domluvený hvizd píšťalky. Odstartování „hry“.
3. vyučovací hodina Skupinový úkol – pokračování úkolu s plánem parku. Je důležité mít žáky stále na dohled, mít přehled o tom, jak která skupina spolupracuje a kde se zrovna nachází. Po 20 minutách ukončení skupinového úkolu, pomocí píšťalky svolání všech žáků zpět. Kontrola plánů – po shromáždění všech žáků následuje společná kontrola zadaných úkolů. Nakonec žáci provedou sebehodnocení vztahující se k jejich spolupráci se skupinou, k tomu potom provede hodnocení i učitel. Po sbalení všech pomůcek a deky se se třídou vydáme zpět do školy.
III.
Zhodnocení průběhu terénní výuky a sebereflexe
Příprava terénní výuky v parku byla hodně náročná, jak časově, tak na vymyšlení činností, které budeme dělat. Myslím, že jsem vše hezky nachystala a za výrobu materiálů k výuce se musím pochválit, mám z nich radost. Co se týče samotné výuky, tak jsem si vždy chtěla vyzkoušet děti učit v přírodě – přímo v místě, o kterém se učíme. Je mnohem lepší, když děti sedí přímo v parku a vše, o čem se učíme, vidí okolo sebe. Stačilo tedy pár správně položených otázek a děti samy jmenovaly spoustu věcí z živé i neživé přírody, které vidí kolem. Nejvíce se těšily na plnění úkolů, kdy se budou moci proběhnout po parku. Snažila jsem se o co 66
největší názornost, doufám tedy, že si učivo děti takto lépe zapamatují. Děti hodinu na konci hodnotily a většině se líbila, stejně tak i svou spolupráci s ostatními hodnotily kladně. Jediné, co až tak úplně nevyšlo, byl čas u plnění úkolů. Děti měly na vypracování všeho 20 minut, ale ne úplně vše stihly. Ideální by tedy byla asi půlhodina čistého času.
Obrázek 60: Skupinová práce s plánem 1
Obrázek 61: Skupinová práce s plánem 2
Tato terénní výuka rozvíjela především kompetence sociální a personální (účinná spolupráce ve skupinách, vzájemná podpora a pomoc), kompetence k učení (viz na začátku stanovené výchovně-vzdělávací cíle z roviny kognitivní, které byly naplněny) a částečně i kompetence pracovní (dodržování dohodnutých zásad bezpečnosti při pohybu v parku a práci s pomůckami). Plnění stanovených cílů výuky bylo průběžně kontrolováno zjišťovacími otázkami zaměřenými na právě probrané učivo či dalšími doplňujícími otázkami náhodně vybraných žáků. Naplnění dalších cílů pak bylo zjištěno prostřednictvím kontroly pracovních listů (plánů parku) a pomocí mého vizuálního dohledu v průběhu skupinové práce (kontrola úrovně spolupráce ve skupině).
67
IV.
Náměty pro další činnosti
Frotáž kůry stromů a listů o Časová dotace: max. 15 minut o Pomůcky: bílý papír formátu A4, voskové pastely (případně pastelky) o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák vnímá a porovnává stromy (jejich kůru a listy) nejen vizuálně, ale i hapticky. o Průběh činnosti: Nejprve si jen rukou zkusím přejet po kůře stromů a snažíme se skrze dotyk vnímat její strukturu. Poté vezmeme papír, přiložíme ho na kmen stromu, jednou rukou ho pevně přidržujeme a druhou ho vybarvujeme voskovým pastelem. Tím se na papír přenese struktura kůry stromu, kterou můžeme zkoumat a porovnávat se strukturou kůry jiných stromů. Obdobně pracujeme i při frotáži listů – zde si ale stačí list položit na zem a vybarvovat papír ve vodorovné poloze. Tyto výtvory potom mohou dále posloužit například pro výzdobu třídy či pro vytvoření třídního atlasu stromů.
Obrázek 62: Frotáž kůry stromu - javor
Obrázek 63: Frotáž listu - javor
Hloh obecný – informační doplňovací text o Časová dotace: max. 15 minut o Pomůcky: naučný text o hlohu obecném, psací potřeby o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák podle popisu v textu správně určí, který strom je hloh obecný.
68
o Průběh činnosti: Protože hloh obecný je dalším z poměrně hojně zastoupených druhů stromů v parku A. Sikory, ale nezahrnula jsem jej do základního výčtu (např. u vyplňování plánu parku), tak by nebylo od věci, aby se i o něm žáci něco dozvěděli. A to prostřednictvím poučného textu k doplňování – nahoře nad textem je výčet slov a úkolem je každé z nich dosadit na správné místo v textu. Dolů do rámečku si potom načrtnou, jak vypadá větvička hlohu. Vizte příloha č. 4.
Stromy ukryté ve větách o Časová dotace: max. 8 minut o Pomůcky: psací potřeby, natištěné věty s ukrytými názvy stromů o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák analyzuje složení slov ve větě a zkusí v ní najít schované názvy stromů. o Průběh činnosti: Každý dostane papír s natištěným větami. V každé větě se ukrývá název některého ze stromů. Žáci mají za úkol je všechny najít a zakroužkovat nebo vypsat vedle. o Věty: o Všechno, co zde vidíte, je dle schválených předpisů. (JEDLE) o Jana dnes mrkala tak moc proto, že jí něco spadlo do oka. (SMRK) o Tyto věci uložíme buď do sudu béžového, nebo žlutého. (DUB) o Čí jsou ti krásní malí papíroví draci? (LÍPA) o Tuto velkolepou hudbu komponoval náš skladatel Antonín Dvořák. (BUK) o Koukejte! Ivo, Pája a Kája vorvaně z moře vytáhli! (JAVOR)
69
5.2 Terénní výuka – zima I.
Návrh terénní výuky a příprava učitele
Název
Městský park v zimě
Autor
Kateřina Kalužová
Místo a datum realizace Čas realizace Časová dotace
Masarykova základní škola a mateřská škola Český Těšín, Komenského 607, Český Těšín, 737 01 18. 2. 2015 Ideální je výuku realizovat v prosinci, lednu či únoru. 4 vyučovací hodiny (3 vyučovací hodiny výuky + 1 vyučovací hodina na cestu tam a zpět) Kognitivní rovina: o Žák stručně popíše vzhled vybraného druhu ptáka (zapamatování) – nejprve podle obrázku, na konci výuky i bez něj. o Žák použije právě získané informace (vzhled a vydávaný zvuk) k určení druhu ptáka (aplikace). o Žák zkontroluje své výsledky při průběžné i závěrečné hromadné kontrole (pochopení) – záznam do tabulky a vyhodnocení štafetové hry.
Výchovněvzdělávací cíle
o Žák je schopen podpořit názor jiného žáka nebo mu oponovat (hodnocení) – především u vytváření dvojic v pexesu a u vyhodnocení štafetové hry. Psychomotorická rovina: o Žák vysvětlí princip štafetových her a tyto znalosti ve hře účinně aplikuje. Afektivní rovina: o Žák respektuje klid v parku (právě především v zimním období) a chová se tiše. o Žák dává při výuce pozor, reaguje na konkrétní podněty a otázky.
70
Sociální rovina: o
Žák spolupracuje ve skupině 3 a více žáků (či ve dvojici).
o zjišťování žákovských znalostí (diagnostická metoda) Předpokládané činnosti
o zaznamenání viděných či slyšených ptáků do tabulky procvičování zraku, sluchu a postřehu o hodnocení a sebehodnocení Metody slovní
Předpokládané výukové metody
o
monologické (výklad, popis, vysvětlování)
o
dialogické (vyjasňování, diskuse)
o
práce s pracovními listy
Metody názorně demonstrační o
projekce statická
o
předvádění předmětů a činností
Metody praktické o
nácvik konkrétních dovedností (přiřazení obrázku ke jménu – pexeso, záznam do tabulky, štafetové hry)
Mezipředmětové Ve výuce byly využity prvky z tělesné výchovy, kdy si žáci vztahy
některé ze znalostí procvičovali prostřednictvím štafetové hry. pracovní sešit (nakladatelství Fraus, přírodověda pro 5. ročník ZŠ – případně jen nakopírovaná strana 14), prezentace o
Pomůcky
vybraných druzích ptáků, pexeso s obrázky ptáků, tabulka pro záznam viděných či slyšených ptáků, kartičky s obrázky věcí, které ptáci jí i s těmi, které nejí, psací potřeby Je potřebná znalost těchto pojmů: o třída ptáci (konkrétní zástupci: vlaštovka obecná, jiřička
Teoretická
obecná, rehek domácí, sýkora koňadra, sýkora modřinka,
příprava učitele
stehlík obecný, vrabec domácí, kos černý, holub divoký (hřivnáč), strakapoud velký) o tažný pták a stálý pták
71
II.
Realizace terénní výuky
1. vyučovací hodina Zjišťování žákovských znalostí – první vyučovací hodina zimní části terénní výuky se netradičně uskuteční o jeden den či maximálně o týden dříve než zbývající část výuky. Cílem je zjištění žákovských znalostí v oblasti poznávání některých, převážně dosti známých, druhů našich ptáků a jejich rozlišení na druhy tažné a stálé. K tomu poslouží doplňovací list z pracovního sešitu přírodovědy pro 5. ročník (strana 14) od nakladatelství Fraus. Vyplnění listu bude zadáno jako samostatná práce. Úkolem je pojmenovat ptáky na obrázku, kteří žijí v blízkosti lidských sídel a vybarvit je podle skutečnosti. Dále mají přeškrtnout ty druhy ptáků, kteří na zimu odlétají. Dole na stránce se pak má napsat, co všechno můžeme ptákům v zimě dávat do krmítek. Nejtěžším úkolem bude podle mého názoru vybarvení ptáků správnými barvami. Počítám také s možností, že někteří žáci se nemuseli setkat s názvy, jako jsou rehek domácí či stehlík obecný. Často se také stává, že si žáci pletou vlaštovku s jiřičkou a neznají rozdíl mezi sýkorou koňadrou a sýkorou modřinkou. S tímto vším je třeba počítat a dopředu se na to připravit. V případě nějakých ne zcela zřejmých věcí ve vyplnění pracovního listu je dobré si to s konkrétním žákem pomocí dialogu vyjasnit.
2. vyučovací hodina Prezentace o ptácích s obrázky – se žáky si projdeme prezentaci, ve které jsou všechny druhy ptáků z pracovního listu, který vyplňovali. U každého z ptáků je obrázek a pár základních informací včetně toho, zda je pták tažný či stálý. Je důležité stavět na tom, co jsme se dozvěděli z vyhodnocení pracovních listů a nejvíce se zaměřit na ptáky, kteří žákům dělali největší potíže. Procvičení pomocí pexesa – jelikož by již žáci měli mít ohledně ptáků, kteří se objevili v prezentaci, jasno, tak si vše (ideálně ve dvojicích) procvičí prostřednictvím pexesa – zde pár tvoří vždy jméno ptáka a jeho obrázek.
72
Zvuky ptáků a tabulka pro zaznamenávání ptáků – součástí předešlé prezentace jsou u stálých ptáků i odkazy na web, kde si můžeme přehrát zvuky konkrétních ptáků. Toho využijeme i pro další aktivitu. Každý z žáků dostane tabulku, do které si může udělat čárku pokaždé, když uslyší či uvidí některého z šesti stálých ptáků z prezentace. Než se vydáme na cestu, tak si vysvětlíme práci s tabulkou – žáci použijí pro záznam dvě barvy – jednu, když budou zaznamenávat už po cestě do parku a druhou, když už budeme v samotném parku. Dole na papíru je ještě prostor pro případné další poznámky. Následuje sbalení všech potřebných pomůcek, poučení o bezpečnosti a cesta do parku.
3. vyučovací hodina Cesta do parku na badatelskou výpravu – po příchodu do parku budou mít žáci zhruba 10 minut na to, aby si ve dvojicích park v tichosti prošli a zkusili se zaposlouchat do zvuků, které slyší kolem sebe. Potom se všichni sejdou a dalších 10 minut ještě budeme park obcházet společně. Vyučující tak může žáky upozornit v momentě, kdy sám něco uvidí či uslyší. Následuje porovnání jednotlivých tabulek a krátká diskuse.
4. vyučovací hodina Co můžeme dát ptákům do krmítka? – žáky rozdělíme do menších družstev – po čtyřech nebo maximálně pěti žácích, protože následuje štafetová hra s běháním. Kartičky, na kterých jsou vyfoceny či nakresleny různé věci – ať už vhodné jídlo pro ptáky či nikoliv, rozmístíme do vytyčeného prostoru. Na znamení vybíhá vždy první z družstva, utíká ke kartičkám, jednu vezme a běží s ní zpět. Předá štafetu dalšímu v řadě a nyní vybíhá on. Mezitím se první žák musí samostatně rozhodnout, zda věc na kartičce ptáci mohou nebo nemohou jíst, podle toho kartičku položí na jednu ze dvou hromádek, které má každé z družstev. Po vysbírání všech kartiček následuje vyhodnocení a rozdání bodů. V případě velkého nadšení se hra může ještě jednou celá zopakovat. Pokud by v parku byl sníh, tak je možné také zkusit ze sněhu vymodelovat ptáky – sněhuláky. Na konec
73
výuky proběhne krátké sebehodnocení a zároveň hodnocení. Poté se uklidí všechny pomůcky a vracíme se zpět do školy.
III.
Zhodnocení průběhu terénní výuky a sebereflexe
U zjišťování žákovských znalostí jsem objevila spoustu zajímavých miskonceptů, drtivá většina chyb a potíží, které jsem očekávala, se vážně objevily. K mému potěšení naprostá většina žáků správně označila vlaštovku obecnou, kosa černého, holuba divokého a strakapouda velkého. Sýkory také všichni poznali, jen už pak mezi sebou nedokázali rozeznat, která z nich je koňadra a která modřinka. Vrabec obecný byl dokonce v pěti případech z patnácti označen jako jiřička obecná, stehlík obecný či rehek domácí. Tito poslední tři zmiňovaní ptáci způsobovali všem největší problémy. Co se týče vybarvování ptáků, tak většina byla vybarvená úplně špatně – až na pár případů, kdy si například u názvu sýkora modřinka žáci odvodili, že mají na některé její části použít modrou pastelku. Někteří z žáků také tušili, že vrabec je hnědý a že vlaštovka a strakapoud mají někde na sobě i červenou barvu. Přestože jsem si myslela, že celá vyučovací hodina je dostatek času na vyplnění pracovního listu a následnou případnou diskusi ve dvojicích, tak to nestačilo. Více než polovina žáků už ani nestihla jakkoliv vyznačit, který z uvedených ptáků podle nich na zimu odlétá pryč. Tato zjištění byla pak velmi důležitá, protože jsem věděla, že se máme zaměřit na to, jak každý z ptáků vypadá, především pak na rehka domácího, stehlíka obecného a jiřičku obecnou. Zbytek výuky už probíhal bez problémů, sníh bohužel většinu zimy nebyl, ani v den výuky, takže modelování ptáků ze sněhu se nekonalo. Ptákem, který byl viděn a slyšen nejvíce a nejčastěji, byl kos černý. Tato terénní výuka rozvíjela částečně kompetence k řešení problémů (při vyplňování úvodního pracovního listu si spousta žáků poradila, a přestože některé ptáky neznali, tak na to šli tzv. vylučovací metodou), kompetence k učení (viz na začátku stanovené výchovně-vzdělávací cíle z roviny kognitivní, které byly naplněny – především úprava či odstranění svých některých úvodních miskonceptů) a kompetence sociální a personální (účinná spolupráce ve skupinách či jen ve dvojicích). Plnění stanovených cílů výuky bylo průběžně kontrolováno 74
zjišťovacími otázkami zaměřenými na právě probrané učivo či dalšími doplňujícími otázkami náhodně vybraných žáků. Naplnění dalších cílů pak bylo zjištěno pomocí mého vizuálního dohledu v průběhu hraní pexesa, zápisu do tabulek a štafetové hry (kontrola úrovně spolupráce).
IV.
Náměty pro další činnosti
Výroba přírodních krmítek o Časová dotace: max. 12 minut na jedno krmítko o Pomůcky na krmítko č. 1: kůra z poloviny grepu (vcelku), režný provázek, nůžky, různé druhy zrní o Pomůcky na krmítko č. 2: šiška z borovice, režný provázek, nůžky, různé druhy zrní, neslané arašídové máslo o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák procvičí a zdokonalí jemnou motoriku prostřednictvím stříhání a vázání uzlů. o Průběh činnosti – krmítko č. 1: Do vydlabané kůry z poloviny grepu uděláme těsně pod okrajem čtyři malé dírky od sebe zhruba stejně vzdálené. Jimi provlékneme přiměřeně dlouhé provázky a zavážeme tak, aby krmítko šlo pověsit na větev. Poté do vzniklé „závěsné mističky“ nasypeme různé druhy semen. Tip: je lepší, když je mistička z více jak poloviny grepu – tak se totiž pak směrem nahoru lehce zužuje a je menší riziko, že zrní kvůli větru vypadne ven. o Průběh činnosti – krmítko č. 2: Do volných prostor uvnitř šišky vetřeme dostatečné množství neslaného arašídového másla a do něj potom vtlačíme různé druhy semen. Nahoru pak přivážeme dostatečně dlouhý provázek a krmítko umístíme na větev. o Návod na výrobu výše uvedených krmítek a inspiraci pro výrobu dalších můžete najít zde: http://happyhooligans.ca/32-homemade-bird-feeders/79 tyto internetové stránky byly i zdrojem obrázků umístěných níže.
79
32 Homemade Bird Feeders To Make With Kids This Winter. Happy Hooligans [online]. 2015 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://happyhooligans.ca/32-homemade-bird-feeders/
75
Obrázek 65: Krmítko z grepu
Obrázek 64: Krmítko ze šišky
Matematické příklady s tematikou ptáků o Časová dotace: na jeden příklad max. 5 minut o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák vypočítá zadanou slovní úlohu a správnost výsledku ověří zkouškou. o Úloha č. 1: Na drátech sedělo 10 vlaštovek. Po chvíli přilétlo a přisedlo 15 jiřiček a 2krát více vlaštovek než kolik jich tam původně sedělo. Po výstřelu z pušky se ptáci vylekali a dvě třetiny všech vlaštovek a jedna třetina všech jiřiček odletěly. Kolik vlaštovek a kolik jiřiček zůstalo sedět na drátech? (Řešení: Na drátech zůstalo sedět 10 vlaštovek a 10 jiřiček.) o Úloha č. 2: V krmítku již zbývalo posledních 54 semen. Přiletěli dva kosi, kteří se o zrní začali prát a celou polovinu semen z něj vysypali na zem. Znenadání přiletěl třetí kos, který ze semen spadlých na zem sezobal celou jednu třetinu a honem odletěl pryč. Kolik semen celkem zůstalo našim dvěma práčům (v krmítku i na zemi dohromady)? (Řešení: Kosům zůstalo celkem 45 semen.)
76
5.3 Terénní výuka – jaro I.
Návrh terénní výuky a příprava učitele
Název
Městský park na jaře
Autor
Kateřina Kalužová
Místo a datum realizace Čas realizace Časová dotace
Masarykova základní škola a mateřská škola Český Těšín, Komenského 607, Český Těšín, 737 01 13. 5. 2015 Ideální je výuku realizovat na konci dubna, v květnu či na samém začátku června. 3 vyučovací hodiny (2 vyučovací hodiny výuky + 1 vyučovací hodina na cestu tam a zpět) Kognitivní rovina: o Žák definuje dané pojmy z probíraného tématu (zapamatování): rybník, orobinec a rákos, bruslařka, Piastovská věž. o Žák
analyzuje
poskytnuté
texty,
vybere
z nich
podstatné informace a vyvodí závěry (analýza a syntéza) o Žák zkontroluje své výsledky při průběžné i závěrečné Výchovněvzdělávací cíle
hromadné kontrole (pochopení). o Žák je schopen podpořit názor jiného žáka nebo mu oponovat (hodnocení). Psychomotorická rovina: o Žák nakreslí a popíše části těla bruslařky obecné. Afektivní rovina: o Žák dává při výuce pozor, reaguje na konkrétní podněty a otázky. Sociální rovina: o
Žák účinně spolupracuje ve dvojici.
Předpokládané
o zjišťování žákovských znalostí (diagnostická metoda)
činnosti
o hledání společných a rozdílných znaků u dvou předmětů
77
(orobinec a rákos) o pozorování předmětů a jevů (bruslařky) – jejich výtvarné znázornění a popis o hodnocení a sebehodnocení Metody slovní
Předpokládané výukové metody
o
monologické (popis, výklad)
o
dialogické (vyjasňování, diskuse)
o
práce s pracovními listy
Metody názorně demonstrační o
pozorování předmětů a jevů
o
demonstrace obrazů statických
Metody praktické o
Mezipředmětové vztahy
grafické a výtvarné činnosti
Ve výuce byly využity prvky z vlastivědy (dějepisné části) – povídání o Piastovské věži – a z výtvarné výchovy – kresba bruslařky. obrázek rybníka k doplňování, pracovní list o rákosu a orobinci
Pomůcky
s metodou pětilístku na konci, pracovní list s bruslařkou, pracovní list – Piastovská věž, tenký bílý papír A4, tvrdý bílý papír A4, psací potřeby Je potřebná znalost těchto pojmů: o rybník o konkrétní rostliny: orobinec širokolistý, rákos obecný,
Teoretická
kosatec žlutý, leknín bílý, okřehek menší, bříza bělokorá,
příprava učitele
vrba bílá o suchý břeh a bahnitý břeh o bruslařka obecná o Piastovská věž
78
II.
Realizace terénní výuky
1. vyučovací hodina Cesta do parku a zjišťování žákovských znalostí – po příchodu do parku jako první zamíříme k malému rybníčku. Pomocí různých otázek zjišťujeme, co všechno žáci k tématu rybník ví – např. Co to je rybník? Jaké jsou jeho funkce – k čemu nám slouží, jak ho využíváme? Jaké rostliny a zvířata můžeme vidět v blízkosti rybníka? Společně si dáme dohromady definici toho, co to rybník je a jaké jsou jeho funkce. Rákos versus orobinec - žákům ukážeme obrázek orobince a zeptáme se, jak se jmenuje tato rostlina. Předpokládám, že alespoň některý z žáků si bude myslet, že je to rákos. Proto navazuje aktivita, kdy se žáci rozdělí do dvojic a jeden z dvojice dostane kartičku s obrázkem a stručnými informacemi o rákosu a druhý kartičku s orobincem. Jejich úkolem je si obrázek pořádně prohlédnout, přečíst text a pak si své rostliny navzájem ve dvojici představit. Úkolem je pak najít společné a také rozdílné znaky orobince a rákosu. Ty mohou žáci zaznačit na kousek papíru do tzv. Vennových diagramů (dvě kružnice částečně se překrývající – jedna kružnice představuje rákos a druhá orobinec – do jejich průniku zapíšeme společné znaky, na okraje kružnic pak rozdílné znaky). Následuje hromadná diskuse a kontrola.
2. vyučovací hodina Obrázek rybníka – každý z žáků dostane obrázek rybníka, který je nakreslen podle rybníčku v parku A. Sikory. Nad obrázkem je výčet sedmi rostlin, které se mohou vyskytnout u rybníka. Žáci je mají do obrázku správně popsat (v obrázku je navíc kosatec žlutý a rákos obecný, které se konkrétně u našeho rybníčku nevyskytují, ale žáci by je měli znát) a následně si určíme, která z rostlin roste přímo ve vodě, která na bahnitém břehu a která na suchém břehu. Bruslařka obecná – zajímavým zástupcem hmyzu je bruslařka obecná, notoricky známý druh ploštice, která je ale často nesprávně označována jako vodoměrka. Nejdříve ji pozorujeme na hladině rybníčku – její vzhled a způsob pohybu. V pracovním listu se pak žáci o ní dočtou pár zajímavých informací. V průběhu 79
čtení sem tam narazí na výběr ze tří slov, kdy mají vybrat jedno, které se logicky hodí do textu a zakroužkovat ho. Po společné kontrole si pak do rámečku v dolní části stránky zkusí bruslařku nakreslit a popsat její části (názvy pro jednotlivé části se dozví v textu). Metoda pětilístek – abychom učivo o rybníku nějak zakončili, tak si vyzkoušíme metodu tzv. pětilístku. Prázdné linky pro jeho vyplnění najdeme na druhé straně pracovního listu o rákosu a orobinci. Nahoře je nadpis „rybník“, pod něj mají žáci napsat dvě přídavná jména – jaký rybník je, na další řádek napíší tři funkce rybníku a na poslední linku potom napíší krátkou větu o čtyřech slovech vystihující jejich vztah k rybníku (jak na ně působí). Společně si pak projdeme, co všechno se v pětilístcích objevilo. Vyplněné pětilístky také mohou sloužit pouze pro naši reflexi.
3. vyučovací hodina Piastovská věž – v parku se vyskytuje replika gotické Piastovské věže, jejíž originál se nachází na polském břehu řeky Olše. Vysvětlení toho, proč tady věž je a jak a kdy vznikla, mají žáci v pracovním listě. Krátký text si společně přečteme a vysvětlíme případné nejasnosti. Poté žáci zkusí vyluštit křížovku – zde musí pracovat s textem, protože všechny odpovědi na otázky v křížovce naleznou právě v něm. Tajenkou je jméno prvního knížete z rodové linie těšínských Piastovců. Sebehodnocení a cesta do školy – Po vyhodnocení křížovky děti krátce zhodnotí výuku a hlavně také zkusí provést sebehodnocení – zaměří se na to, jak jim šla práce s textem, jaká byla jejich spolupráce s kamarádem ve dvojici a jakou taktiku zvolili při přiřazování popisků na obrázku rybníka. Následuje sbalení všech pomůcek a cesta zpět do školy.
80
III.
Zhodnocení terénní
průběhu výuky
a
sebereflexe Myslím, že zjišťování znalostí žáků k tématu je pro učitele velmi důležitá a užitečná věc, proto by měla mít místo v každé vyučovací hodině. Proto jsem ji zařadila i tady a opět – dle očekávání – si někteří žáci mylně mysleli, že orobinci se říká rákos. Milým překvapením ale bylo, že o trochu více než polovina dětí věděla, že ploštice „bruslící“ po hladině rybníčka je
Obrázek 66: Vyplněné pracovní listy - rybník
bruslařka. Obecně pozorování bruslařek se všem velmi líbilo, dokonce jim to, jak bruslí po hladině připadalo legrační. Práce ve dvojicích (orobinec versus rákos) nikomu nedělala potíže, všichni velmi snaživě spolupracovali a většině žáků se podařilo najít všechny společné i rozdílné znaky uvedené v textu (či vyčtené z obrázku).
Vyplnění
obrázku
rybníka pak také nebyl žádný problém
–
myslela
jsem
si
původně, že jim bude činit potíže určit okřehek, ale zjistila jsem, že už dříve se o něm ve škole paní učitelka zmiňovala. Příjemným zpestřením
byl
pro
všechny
historicky laděný pracovní list o Piastovské věži. Jakmile žáci uviděli, že tam je i křížovka, tak se
Obrázek 67: Rybník - pětilístek
s nadšením pustili.
81
do
jejího
řešení
hned
Tato terénní výuka rozvíjela především kompetence komunikativní (práce a diskuse ve dvojici, následně hromadná diskuse) a kompetence k učení (viz na začátku stanovené výchovně-vzdělávací cíle z roviny kognitivní, které byly naplněny – zaměření bylo na práci s textem – pochopení informací, jejich výběr, propojení, systematizace a stanovení závěru). Důraz byl samozřejmě kladen i na účinnou spolupráci ve dvojicích. Plnění stanovených cílů výuky bylo průběžně kontrolováno zjišťovacími otázkami zaměřenými na právě probrané učivo. Naplnění dalších cílů pak bylo zjištěno pomocí mého vizuálního dohledu v průběhu spolupráce ve dvojicích (kontrola úrovně spolupráce) a pomocí hromadných kontrol po vyplnění některého z pracovních listů.
IV.
Náměty pro další činnosti
Město – pole – les – zahrada – řeka - rybník o Časová dotace: cca 8 minut o Pomůcky: psací potřeby a pastelky, barevně vytisknutý pracovní list o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák odvodí z různých nápověd, v jakém prostředí byly pořízeny jednotlivé fotografie. o Průběh činnosti: Žák dostane pracovní list, následuje krátká diskuse ve skupinách (ideálně 4 žáci ve skupině) o tom, na jakých místech byly pořízeny jednotlivé fotografie. Svou teorii si ověří tím, že obtáhnou čáru vedoucí k obrázku města a jeho okolí uprostřed strany. Každý si potom už sám obrázek vybarví. Vizte příloha č. 14.
Nevítaní návštěvníci o Časová dotace: max. 10 minut o Pomůcky: pastelky, vytisknuté pracovní listy o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák diskutuje o tom, co je na druhém obrázku jinak a obecně o tom, jaké chování je správné a jaké je naopak v přírodě nežádoucí.
82
o Průběh činnosti: Žák dostane pracovní list a celá třída diskutuje o tom, jaké rozdíly jsou mezi oběma obrázky a jak bychom se měli nejenom v okolí rybníka, ale celkově v přírodě chovat. Diskuse je řízena a usměrňována učitelem. Poté si žáci mohou obrázky vybarvit. Vizte příloha č. 15.
83
5.4 Terénní výuka – léto I.
Návrh terénní výuky a příprava učitele
Název
Městský park v létě
Autor
Kateřina Kalužová
Místo a datum realizace Čas realizace Časová dotace
Masarykova základní škola a mateřská škola Český Těšín, Komenského 607, Český Těšín, 737 01 18. 6. 2015 Ideální je výuku realizovat v červnu. 3 vyučovací hodiny (2 vyučovací hodiny výuky + 1 vyučovací hodina na cestu tam a zpět) Kognitivní rovina: o Žák definuje dané pojmy z probíraného tématu (zapamatování): trávy, stéblo. o Žák
analyzuje
poskytnuté
texty,
vybere
z nich
podstatné informace a vyvodí závěry (analýza a syntéza) o Žák zkontroluje své výsledky při průběžné i závěrečné Výchovněvzdělávací cíle
hromadné kontrole (pochopení). o Žák je schopen podpořit názor jiného žáka nebo mu oponovat (hodnocení). Psychomotorická rovina: o Žák nakreslí obrázek pomocí přírodnin. Afektivní rovina: o Žák dává při výuce pozor, reaguje na konkrétní podněty a otázky. Sociální rovina: o Žák účinně spolupracuje ve dvojici či ve skupině. o zjišťování žákovských znalostí (diagnostická metoda)
Předpokládané
o rozlišování jednotlivých částí trav
činnosti
o hledání společných a rozdílných znaků vybraných druhů trav – prezentace ve skupinách
84
o pozorování určených znaků rostlin a jejich popis či náčrt a následné vzájemné porovnání o hodnocení a sebehodnocení Metody slovní o
monologické (popis, vysvětlování)
o
dialogické (vyjasňování, diskuse – dvojice, skupina i celá třída)
Předpokládané
o
práce s pracovními listy, s atlasem rostlin
výukové metody Metody názorně demonstrační o
pozorování předmětů a jevů
o
předvádění předmětů
Metody praktické
o grafické a výtvarné činnosti Mezipředmětové Ve výuce byly využity prvky z výtvarné výchovy – malování vztahy
přírodninami. Tyto pracovní listy: trávy (lepicí arch), porovnávací tabulka
Pomůcky
vybraných druhů rostlin, traviny – skládankové učení, závěrečný pracovní list; tvrdé bílé papíry A5 a tvrdý bílý papír A3, psací potřeby, oboustranná lepicí páska, nůžky Je potřebná znalost těchto pojmů: o trávy (lipnicovité) o konkrétní rostliny: lipnice luční, srha říznačka, bojínek
Teoretická
luční, kostřava luční, ovsík vyvýšený, pryskyřník plazivý,
příprava učitele
mochna husí, rozrazil rezekvítek, sedmikráska chudobka, jetel plazivý o typy dužnatých stonků rostlin – hlavně stéblo o nejznámější květenství trav – lata, hrozen, klas (lichoklas)
85
II.
Realizace terénní výuky
1. vyučovací hodina Cesta do parku a zjišťování žákovských znalostí – po příchodu do parku se žáci rozdělí do dvojic (případně kdo chce, může jít sám) a za úkol dostanou natrhat pár kousků toho, co si myslí, že jsou trávy. Dostanou na to maximálně 10 minut, pak se všichni sejdeme a různé dvojice mezi sebou porovnají, co natrhaly. Poté si všichni oddělíme od sebe to, co trávy nejsou a to, co jsou. Podle toho, co žákům v rukou zůstalo, si vytvoříme popis a jednoduchou definici toho, co to jsou trávy. Trávy – lepicí arch – nyní, když už všichni žáci traviny poznají, dostanou malý pracovní list nazvaný „Trávy“, kde si do jednotlivých políček nalepí oboustrannou lepicí pásku a na ni budou lepit části trav, které se po nich žádají (stonek, list a květenství, kořen sami nakreslí). Pokud někdo již pozná některou z trav, může její název zapsat na volné řádky, pokud ne, některé názvy se dozví v následující aktivitě. Kdo chce, tak opět může hotový lepicí arch porovnat se spolužáky a následně je můžeme třeba ve třídě umístit na nástěnku.
2. vyučovací hodina Trávy – skládankové učení – na předchozí aktivitu navazuje i tato, kdy si každý žák vylosuje kartičku s jednou z pěti velmi často se u nás vyskytujících se trav. Následně se utvoří skupinky, kde každý bude mít stejnou kartičku. Každý si ji přečte a následně si vzájemně ve skupině řeknou, o čem se dozvěděli – jak se tento druh trávy jmenuje, jak vypadá atd. Dalším úkolem je vytvořit skupinky nové – v každé bude 5 žáků s různými kartičkami. V takto utvořených skupinách si vzájemně každou z trav představí a mezi sebou porovnají – jaké jsou rozdíly a jaké znaky jsou společné? Následně mohou některé z názvů trav dopsat do lepicího archu z předchozí aktivity, pokud je v parku našli. Porovnávací tabulka vybraných druhů rostlin v parku a vytvoření společné paletky těchto rostlin – každý z žáků (případně dvojice) dostane pracovní list „Porovnávací tabulka vybraných druhů rostlin v parku A. Sikory v Českém Těšíně“, kde mají 5 rostlin a o každé z nich mají doplnit různé informace (to 86
zahrnuje různé aktivity jako kreslení, odhad výšky, pozorování či práci s atlasem rostlin). Po vyplnění následuje hromadná kontrola listu nejlépe ve skupinách (např. v těch, které vznikly v předešlé aktivitě). A protože teď už o těchto pěti rostlinách víme spoustu věcí, tak si společně jako třída vytvoříme na větší papír (třeba A3) takovou paletku z uvedených pěti rostlin. Děti budou v pěti skupinkách a každá z nich má za úkol najít a přinést jednu z rostlin. Následně je opět na papír připevníme pomocí oboustranné lepicí pásky (jako v jedné z úvodních aktivit) a výtvor můžeme vyvěsit ve třídě, ať ho žáci mají stále na očích. Můžeme lepit buď jenom květy či květenství, ale lepší je utrhnout celou rostlinu (bez či s kořeny – záleží na domluvě). Malování přírodninami – každý žák dostane tvrdý papír formátu A5 a aby viděl, že přírodniny můžeme používat i jako barvy v oblasti výtvarnictví, tak dostane za úkol přírodninami, které jsou kolem něj (včetně těch z předešlé aktivity) namalovat nějaký obrázek (co, to už je na něm). Důležité je ovšem dbát na to, aby žáci rostlin netrhali víc, aby si vzali jen to, co nezbytně potřebují k vytvoření obrázku. I tyto výtvory můžeme použít k vyzdobení třídy.
3. vyučovací hodina Závěrečná shrnující aktivita zahrnující i krátké sebehodnocení a hodnocení – abychom celoroční výpravy do parku a učivo o něm nějak uzavřeli, tak jsem vytvořila krátký závěrečný pracovní list, který obsahuje to, co se naučili ve všech čtyřech blocích terénní výuky. Součástí listu je i stručné hodnocení a zároveň žákovo sebehodnocení – zde se ptám nejen na získané vědomosti a dovednosti, ale i na žákovo chování a úroveň spolupráce – jak ve dvojicích, tak skupinách. Cesta zpět do školy – Hromadná kontrola závěrečného pracovního listu a diskuse o tom, jak se žákům líbila terénní výuka v jednotlivých ročních obdobích, které aktivity konkrétně, zda by chtěli park či jiná místa mimo školu navštěvovat častěji a co jim tyto výpravy do parku daly a jak se v parku cítí – tímto probereme i některé z oblastí obsažené v hodnocení a sebehodnocení na konci pracovního listu. Následuje sbalení všech pomůcek a cesta zpět do školy.
87
III.
Zhodnocení průběhu terénní výuky a sebereflexe
Hned na úvod, když žáci dostali za úkol přinést to, co si myslí, že jsou trávy, tak spousta jich v ruce měla i
nějaké
kvetoucí
rostliny či
zkrátka náhodně utrhli nějaký trs zelených rostlin ze země, který zrovna měli poblíž. Někteří jako trávy souhrnně označovali skoro
Obrázek 69: Části trav
vše, co roste ze země a může se objevit na trávníku, a většinou to je zelené. Našlo se však pár jedinců, kteří měli v hrsti opravdu trávy. Když jsme vše vytřídili podle kritérií, jak trávy vypadají a co je charakterizuje, tak spousta žáků zažila tzv. aha-efekt. Vyplnění lepicího archu po tomto zjištění už pak nečinila většině žáků žádné potíže. Přesto jeden či dva žáci pak do kolonky, kde měli nalepit list trávy, nalepili list nějaké jiné rostliny – po kontrole archů si to však uvědomili. Skládankové učení zaměřující se na trávy nikomu problém nedělalo,
Obrázek 68: Skládankové učení – práce ve skupinách
protože tahle třída je už na tuto metodu velmi dobře zvyklá, ba dokonce je baví. Po této aktivitě některé děti poznaly, že v parku jsme viděli např. lipnici nebo kostřavu. Porovnávací tabulku pro vybrané druhy rostlin nakonec žáci vyplňovali ve dvojicích či trojicích, protože je spolupráce bavila. Na vyplnění si dali záležet, takže jsme už nestihli vytvořit společnou paletku rostlin do třídy. U malování přírodninami (které stihli jen někteří) si žáci volili většinou přírodní témata – louka, park, zvířata; případně jen tak zkoušeli, jaké barvy mohou vytvořit různými druhy přírodnin. Co se týče prokázání nabytých znalostí v posledním pracovním listu, tak to dopadlo ve většině případů velmi dobře. Bohužel jsme již nestihli vyplnit druhou stranu listu – reflexi a sebereflexi – tu jsme provedli alespoň ústní formou. 88
Většina žáků celkově výuku v parku hodnotila kladně a shodli se všichni na tom, že by rádi chodili ven, mimo školu, častěji. Aktivity se jim většinou líbily, ale klidně by v parku strávili delší dobu – a tím pádem by zřejmě bylo vhodné zapojit i více pohybových a zábavnějších aktivit, které by prostřídaly ty naučné či zábavně-naučné. S sebou jsme do parku vzali i kelímkové lupy – žákům se do nich párkrát povedlo chytit několik bezobratlých živočichů – na obrázku vedle máme chycený exemplář z čeledi můrovitých. Zpestřením konce výuky pak byly i smýkací síťky a síťky na motýly, které jsme s sebou taky
Obrázek 70: Práce s kelímkovou lupou
vzali. Tato terénní výuka rozvíjela především kompetence k učení (úprava miskonceptů ohledně trav, učení pozorováním a prací s atlasem rostlin u vyplňování porovnávací tabulky) a kompetence sociální a personální (skládankové učení – spolupráce v různorodých skupinách a další aktivity, kdy většinou pracovali ve dvojicích). Důraz byl samozřejmě kladen i na komunikaci ve skupinách či ve dvojicích. Plnění stanovených cílů výuky bylo průběžně kontrolováno zjišťovacími otázkami zaměřenými na právě probrané učivo a hromadnými nebo skupinovými kontrolami pracovních listů. Naplnění dalších cílů pak bylo zjištěno pomocí mého vizuálního dohledu v průběhu spolupráce ve dvojicích a skupinách (kontrola úrovně spolupráce).
Komentář třídní učitelky IV.C, Mgr. Lenky Syrové, k terénní výuce v parku A. Sikory „Během pedagogické praxe se studentce 5. ročníku Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně podařilo zakomponovat regionální prvky do výuky předmětů vlastivědy a přírodovědy (Člověk a jeho svět) s důrazem na věkové zvláštnosti dětí na 1. stupni základní školy. Kateřina Kalužová vycházela z pečlivě shromážděných teoretických podkladů tj. studium historie vzniku parku Adama Sikory, poznatky z informačních tabulí, ale 89
také navštívila odbor životního prostředí na Městském úřadě v Českém Těšíně. Všechny získané poznatky dokázala velmi citlivě zapracovat do podoby různorodých pracovních listů pro žáky, ale také zakreslila jednoduché schéma parku právě na základě nabytých aktuálních informací. Během terénní výuky v parku dokázala v úvodní části motivovat žáky, dále vedla s nimi řízený rozhovor s cílem zopakovat jevy, na které se žáci během výuky zaměří (např. rozdělení dřevin, ekosystém park, ekosystém rybník). Po celou dobu terénní výuky se žáky samostatně pracovala, tj. vysvětlila žákům veškeré činnosti, rozdělila děti do pracovních skupin, motivovala je a povzbuzovala, v závěru vyhodnotila práci dětí. Škoda jen, že čas vyměřený na tyto aktivity byl relativně krátký. Studentka měla připraveny aktivity takřka na celý den. Část pracovních listů tedy děti vypracovávaly i ve škole. Na základě analýzy prací dětí studentka vyhotovila další didaktický materiál (pexeso k určování ptáků). Celkově hodnotím práci studentky velmi kladně, včetně jejího pozitivního přístupu k dětem.“80
IV.
Náměty pro další činnosti
Přesmyčky o Časová dotace: cca 10 minut o Pomůcky: psací potřeby, natištěné přesmyčky o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák pomocí metody pokus-omyl přehazuje písmenka, dokud nedostane slovo. o Průběh činnosti: Žák má nachystané psací potřeby, dostane papír s natištěnými přesmyčkami a má určitý čas na to, aby je vyřešil. o Sada přesmyček č. 1 o AOKTŘASV o KSOVÍ 80
SYROVÁ, Lenka. Ústní sdělení. Masarykova základní škola a mateřská škola Český Těšín, Komenského 607, Český Těšín. [cit. 2015-11-21].
90
o ICNLEPI o HERS o ÍBENOKJ o Sada přesmyček č. 2 o ZARLIZOR o NAMOCH o KRYSPÍNKŘY o ETLEJ o AKSÁRIMDESK o Řešení sady č. 1: kostřava, ovsík, lipnice, srha, bojínek o Řešení sady č. 2: rozrazil, mochna, pryskyřník, jetel, sedmikráska
Motýlí omalovánka o Časová dotace: max. 12 minut o Pomůcky: psací potřeby a pastelky, barevně vytištěná omalovánka o Výchovně-vzdělávací cíle: Žák vybarví polovinu motýla podle natištěné předlohy tak, aby obě poloviny byly, co se týče barevnosti, osově souměrné. o Průběh činnosti: Žák dostane natištěnou omalovánku – jedna polovina motýla je vždy vybarvená, druhá je černobílá. Úkolem žáka je vybarvit druhou polovinu tak, aby byla stejná jako předloha. Vizte příloha č. 19.
91
6 Diskuse Cílem diplomové práce bylo provést orientační inventarizace rostlin a živočichů žijících v cílové oblasti – parku A. Sikory v Českém Těšíně a na základě tohoto zjištění zpracovat čtyři návrhy terénní výuky (každý na jiné roční období) pro žáky především 4. – 5. ročníku základní školy a ty vyzkoušet v praxi. Většina dnešních žáků a učitelů na městských základních školách sice často nemá přístup k jednotlivým typům přírodních biotopů, ale přestože je městský park biotop umělý, může do velké míry tyto přírodní biotopy zastoupit. Impulsem pro výběr tohoto tématu diplomové práce byly stále menší praktické zkušenosti žáků s reálnými přírodninami v terénu. Toto jsem měla možnost pozorovat na různých školách jak v Brně, tak i v Českém Těšíně při mých pedagogických praxích. Spousta učitelů se sice snaží přinést „kousek přírody“ s sebou do výuky – např. listy stromů, ukázky konkrétních bylin…, ale nic se nevyrovná tomu, když žáci v terénu sami učiní objevy – sami konkrétní přírodniny naleznou, pozorují, popíší či zařadí do správných kategorií. A právě tyto (ale i další) činnosti jsou součástí očekávaných výstupů v RVP ZV – vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, tematický celek Rozmanitost přírody: o „Žák pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích. o Žák roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě. o Žák objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka. o Žák zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí.
92
o Žák porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy.“81 Nemusíme mít tudíž se žáky přístup k přírodním biotopům – i s umělým biotopem městský park lze očekávané výstupy z RVP ZV naplnit. Tématu městský park se také některé učebnice ani učitelé nevěnují jako celku. Já v něm však spatřuji velký potenciál, kdy se několik rozličných kapitol výuky přírodovědy spojí do jedné velké a všechny malé kousky se propojí a dokonale do sebe zapadnou a žáci hned pochopí vzájemné vazby mezi těmito menšími tématy. Myslím, že téma městského parku a jeho výuky v terénu, by měly být zařazeny do školního vzdělávacího programu na všech městských základních školách. Došla jsem k závěru, že výuka v terénu je sice náročnější pro učitele (teoretická příprava, čas a organizace), ale pro žáky je ve spoustě věcí mnohem lepší než výuka ve třídě. Stanovila jsem si několik kritérií a následně jsem jejich prostřednictvím porovnávala výuku ve třídě s výukou v terénu. Své myšlenky a názory jsem zanesla do přehledné tabulky níže (pole, které u daného kritéria skýtá více výhod buď pro žáky, nebo učitele, jsem zvýraznila šedou barvou). Mé závěry potvrzuje také Hofmann, který uvádí, že přestože je forma výuky v terénu velmi důležitá, tak na základních školách není moc využívána – hlavně kvůli její velké náročnosti na čas (vyučovací hodina/y až dny), ale také i kvůli tomu, že učitelé mnohdy nejsou dostatečně připraveni pro její realizaci. Toto mohou změnit, jen když začnou k výuce aktivněji přistupovat – dále se vzdělávat, čerpat inspiraci z rozmanitých zdrojů a více se věnovat přípravě na výuku.82
81
Upravený RVPZV se zapracovanými změnami_290313. NÚV - Národní ústav pro vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2015-07-08]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/318/ . s. 9-10 82
HOFMANN, Eduard. Integrované terénní vyučování. 1. vyd. Brno: Paido, 2003, 1 sv. (různé stránkování). ISBN 80-7315-054-9. s. 6
93
Kritéria
Výuka ve třídě
Výuka v terénu
Teoretická
O trochu jednodušší než u výuky Pro
příprava učitele
v terénu – učitel se většinou náročnější,
učitele
je
příprava
neboť
musí
připravuje jen na 1 vyučovací obsáhnout více znalostí – výuka hodinu a zabývá se jen jedním v terénu většinou trvá alespoň 2 méně
obsáhlým
Znalostně
by
tématem. vyučovací hodiny, a přestože i v
sice
měl
být terénu se může učitel zabývat jen
připraven i na témata příbuzná jedním vybraným tématem, žáky k probíranému, ale prakticky je může zaujmout i něco jiného a stejně
většinou
v hodině byla by škoda jejich zájmu
nepoužije.
nevyužít
–
proto
musí
být
připraven opravdu na spoustu různých scénářů průběhu výuky. Příprava
Pokud učitel se žáky jen nečte Ve většině případů již není třeba
pomůcek
z učebnice, ale chce jim výuku nic chystat – spoustu přírodnin udělat zajímavější, tak je to máme takřka na dosah, přímo podle mne na přípravu pomůcek v terénu, stačí to jen využít. náročnější
než
přímá
výuka Někdy je třeba navíc nachystat
v terénu. Učitel tvoří pracovní nějaké pracovní listy, mapy či listy a nachystá určovací klíče, s sebou vzít určovací klíče. ale navíc musí třeba najít či vytvořit
obrázky
probíraných
přírodnin nebo je sám jít ven nasbírat. Organizace
Poměrně
hodin/y
nacvičená – máme omezený čas, omezený čas (ale v porovnání výrazně
jednoduchá omezený
a
prostor
již Náročnější
–
máme
sice
a s výukou ve třídě ho většinou
stanovenou
jednu
menší máme více), ale o mnoho větší
konkrétní
část
učiva. prostor, kde se vyskytuje větší
Nevyskytují se zde žádná větší riziko úrazu – je tak nezbytné rizika úrazu.
školení o bezpečnosti. Protože je prostor větší, je obtížné žáky po nějaké činnosti opět svolat na jedno místo – já použila píšťalku (pokud nebyla výuka zaměřena na pozorování ptáků).
94
Využití pohybu Velmi omezené – v prostoru Velká ve výuce
spousta
možností
–
třídy mezi lavicemi je možný jen mapování parku ve skupinách – omezený pohyb, některé činnosti pohyb po celé ploše, učební jsou naprosto neproveditelné.
úlohy spojené s běháním, míčové či další hry…
Časová
Většinou jen jedna vyučovací Většinou
náročnost
hodina (někdy si učitelé spojí vyučovací hodiny, může ale trvat
výuky
výuky a vytvoří blok většinou o i celý jeden vyučovací den, či se délce 2 vyučovací hodiny).
trvá
minimálně
2
může jednat o týden ve škole v přírodě – tzn. je téměř vždy časově náročnější.
Provázanost
Většinou ne moc velká – často Poměrně velká – na jednom
přírodovědných
jen menší omezené celky učiva.
témat
místě mají žáci vedle sebe vždy několik různých složek z přírody živé i neživé – tzn. několik menších oblastí přírodovědného učiva spojených do jednoho velkého celku.
Názornost
Záleží
na
přípravě
každopádně nemůže
nikdy
celkově
učitele, Maximální. názornost dosáhnout
takové úrovně, jako u výuky v terénu. Zapojení
Primárně zrak a sluch (ale Zrak, sluch a hmat, někdy i čich
různých smyslů
většinou
jen
poslech,
diskuse),
výklad,
čtení, či chuť. Zrakové i sluchové
v případě vnímání je ale intenzivnější a
živých ukázek přírodnin lze žáci vnímají i věci nevědomě a zapojit i hmat příp. chuť (ovoce, takové, které by ve třídě vnímat zelenina…).
nemohli – např. zvuky a pohyby různých zvířat, křupání větviček pod nohama, hemžení mravenců v trávě…
95
Se žáky IV. C z Masarykovy základní a mateřské školy z Českého Těšína, kteří byli mým výzkumným vzorkem, byla vyzkoušena většina navržených aktivit ze všech čtyř příprav na výuku v terénu. Na závěr všech bloků výuky proběhlo krátké celkové zhodnocení výuky v terénu – většina žáků uvedla, že vycházky do terénu je bavily a že by do přírody rádi chodili častěji. Velmi by také uvítali i trochu více jen zábavných aktivit než těch jen vzdělávacích či zábavněvzdělávacích. Na nic takového už bohužel ve vymezeném čase, který nám byl dán, nezbyl prostor. Než jsem návrhy příprav na výuku v terénu vytvořila a se žáky je vyzkoušela, tak jsem provedla potřebné inventarizace žijících organismů v parku – v některých případech to bylo jednodušší, protože jsem se k těmto informacím dostala díky Městskému úřadu v Českém Těšíně, jindy jsem musela pracovat s určovacími klíči. V diskusi výše také porovnávám výuku v terénu s klasickou výukou ve třídě, čímž jsem naplnila všechny cíle diplomové práce, které jsem si v úvodu stanovila.
96
ZÁVĚR Přestože je z diskuse výše patrné, že terénní výuka je ve spoustě ohledů náročnější pro učitele, tak rozhodně všem doporučuji ji se svými žáky vyzkoušet. Nejen, že žáci budou svému učiteli vděční za to, že nemusí sedět ve školních lavicích a jsou na čerstvém vzduchu, ale také se jim všechny získané poznatky mnohem lépe propojí a snadněji si je zapamatují. Tato výuka také zajišťuje více pohybu v průběhu výuky a jejím prostřednictvím spolehlivě splníte rovnou několik očekávaných výstupů z RVP ZV. Pro žáky je také nesmírně důležité činit vlastní objevy a nabyté vědomosti si vyzkoušet v praxi, protože takto vidí, že opravdu věci, které se v přírodovědě naučili, našly své uplatnění ve světě venku, mimo třídu. To ve většině z nich pak dále podporuje zvídavost a další zájem o předmět. I když jsem těmto přípravám věnovala spoustu svého času, tak se to opravdu vyplatilo – po celou dobu žáci s radostí pracovali, byli zvědaví, jaká aktivita bude následovat a spoustě z nich se z parku ani nechtělo vracet zpět do školy. To pak učitele naplní optimismem, že úsilí, které do práce vložil, se mu skutečně vyplatilo. Mně osobně ještě dalo psaní této práce navíc to, že jsem ve svém městě objevila nádherný kus přírody, o kterém jsem do té doby ani nevěděla. Taktéž jsem toho zjistila spoustu o historii nejen parku A. Sikory, ale i celého Těšínska. V příloze diplomové práce jsou především pracovní listy, které jsem přímo k výuce sama vytvořila, případně je převzala z některých pracovních sešitů. Tuto diplomovou práci mohou využít hlavně učitelé 1. stupně základních škol v Českém Těšíně – především pak učitelé čtvrtých a pátých ročníků. Z praktické části získají přímo konkrétní návrh výuky v parku, teoretickou část pak využijí pro svou vlastní přípravu na hodinu a nemusí již nic hledat v dalších zdrojích (definice, možnosti hodnocení atd.). Většinu navržených činností lze však upravit (zjednodušit) tak, aby si je mohli vyzkoušet i mladší žáci. Některé z aktivit by se pak po patřičné úpravě daly využít i pro výuku v jakémkoliv jiném městském parku. V práci najdeme také činnosti, které se mohou uplatnit i při klasické výuce ve třídě. K diplomové práci je přiloženo CD, na němž je prezentace k zimní části výuky v terénu a pracovní listy v originálním nezmenšeném formátu. 97
RESUMÉ Diplomová práce „Didaktické využití parku A. Sikory v Českém Těšíně“ nejprve nabízí několik různých pohledů na pojem městský park, dále se zaměřuje na charakteristiku parku A. Sikory v Českém Těšíně. Práce se také zabývá významem výuky v terénu na 1. stupni základní školy. V kapitole Výuka v terénu jsou popsány nejen možné formy a metody výuky, ale i způsoby hodnocení v přírodovědných předmětech. Práce se také zaměřuje na sestavení a využití pracovního listu ve výuce. Doplněním teoretické části diplomové práce je kapitola definující vybrané pojmy z oblasti učiva o městském parku a jeho vymezení v rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání. Praktická část zahrnuje čtyři návrhy příprav na výuku v terénu, které využívají fenologický princip – každý z návrhů je sestaven pro jiné roční období.
SUMMARY My thesis called „Educational use of the A. Sikora park in Český Těšín” shows several different views on the concept of town park in general then it concentrates on the characteristics of the A. Sikora park in Český Těšín. It also deals with the importance of learning in terrain during the first grade of primary school. In the chapter Learning in terrain we can find not only the description of the possible forms and methods of learning but also ways of evaluation in the science courses. The thesis focuses on the creation and the use of worksheet in teaching. The chapter which completes the theoretical part defines the selected terms of subject area of town park and its limitation in the Framework educational program. The practical part includes four proposals of teaching prepares for learning in terrain, which are based on the phenological principle. Each proposal is drawn up for different seasons.
98
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Poloha Českého Těšína v rámci ČR ................................................... 11 Obrázek 2: Poloha parku A. Sikory v rámci Českého Těšína ............................... 13 Obrázek 3: Panorama Těšína 17./18. století.......................................................... 15 Obrázek 4: Budova radnice - rok 2012 ................................................................. 16 Obrázek 5: Replika Piastovské věže před renovací .............................................. 19 Obrázek 6: Replika Piastovské věže po renovaci ................................................. 19 Obrázek 7: Vodní plocha před úpravou ................................................................ 20 Obrázek 8: Vodní plocha po úpravě...................................................................... 20 Obrázek 9: Bříza bělokorá .................................................................................... 24 Obrázek 10: Cypřišek hrachonosný ...................................................................... 25 Obrázek 11: Dub letní ........................................................................................... 25 Obrázek 12: Habr obecný...................................................................................... 25 Obrázek 13: Hloh obecný...................................................................................... 26 Obrázek 14: Jasan ztepilý...................................................................................... 26 Obrázek 15: Javor mléčný ..................................................................................... 26 Obrázek 16: Jedlovec kanadský ............................................................................ 27 Obrázek 17: Jírovec maďal ................................................................................... 27 Obrázek 18: Lípa malolistá ................................................................................... 27 Obrázek 19: Smrk pichlavý................................................................................... 28 Obrázek 20: Vrba bílá ........................................................................................... 28 Obrázek 21: Pěnišník ............................................................................................ 28 Obrázek 22: Jetel plazivý ...................................................................................... 29 Obrázek 23: Mochna husí ..................................................................................... 30 Obrázek 24: Pryskyřník plazivý ............................................................................ 30 Obrázek 25: Rozrazil rezekvítek ........................................................................... 30 Obrázek 26: Sedmikráska obecná ......................................................................... 31 Obrázek 27: Česnek obrovský .............................................................................. 31 Obrázek 28: Kosatec žlutý .................................................................................... 31 Obrázek 29: Leknín bílý........................................................................................ 32 Obrázek 30: Okřehek menší .................................................................................. 32 Obrázek 31: Pampeliška lékařská ......................................................................... 32 99
Obrázek 32: Bojínek luční .................................................................................... 34 Obrázek 33: Kostřava luční ................................................................................... 34 Obrázek 34: Lipnice luční ..................................................................................... 34 Obrázek 35: Ovsík vyvýšený ................................................................................ 34 Obrázek 36: Srha říznačka .................................................................................... 35 Obrázek 37: Rákos obecný.................................................................................... 35 Obrázek 38: Orobinec širokolistý ......................................................................... 35 Obrázek 39: Bruslařka obecná .............................................................................. 37 Obrázek 40: Ruměnice pospolná .......................................................................... 37 Obrázek 41: Holub hřivnáč ................................................................................... 39 Obrázek 42: Holub domácí ................................................................................... 40 Obrázek 43: Jiřička obecná ................................................................................... 40 Obrázek 44: Kos černý .......................................................................................... 40 Obrázek 45: Rehek domácí ................................................................................... 41 Obrázek 46: Stehlík obecný .................................................................................. 41 Obrázek 47: Strakapoud velký .............................................................................. 41 Obrázek 48: Sýkora koňadra ................................................................................. 42 Obrázek 49: Sýkora modřinka .............................................................................. 42 Obrázek 50: Vlaštovka obecná.............................................................................. 42 Obrázek 51: Vrabec domácí .................................................................................. 43 Obrázek 52: Park A. Sikory - podzim ... .................................................................... 54 Obrázek 53: Park A. Sikory – zima…………… .................................................. 54 Obrázek 54: Park A. Sikory - jaro ......................................................................... 54 Obrázek 55: Park A. Sikory – léto ........................................................................ 54 Obrázek 56: Dělení listů (Klíč k určování stromů) ............................................... 59 Obrázek 57: Rybníček v parku A. Sikory ............................................................. 60 Obrázek 58: Třída IV. C z Českého Těšína, školní rok 2014/2015 ...................... 62 Obrázek 59: Výuka v parku .................................................................................. 62 Obrázek 60: Skupinová práce s plánem 1 ............................................................. 67 Obrázek 61: Skupinová práce s plánem 2 ............................................................. 67 Obrázek 62: Frotáž kůry stromu - javor ................................................................ 68 Obrázek 63: Frotáž listu - javor ............................................................................ 68 Obrázek 64: Krmítko ze šišky ............................................................................... 76 100
Obrázek 65: Krmítko z grepu ................................................................................ 76 Obrázek 66: Vyplněné pracovní listy - rybník ...................................................... 81 Obrázek 67: Rybník - pětilístek ............................................................................ 81 Obrázek 68: Části trav ........................................................................................... 88 Obrázek 69: Skládankové učení – práce ve skupinách ......................................... 88 Obrázek 70: Práce s kelímkovou lupou ................................................................ 89
101
POUŽITÁ LITERATURA Tištěné zdroje a ústní sdělení 1. BURNIE, Geoffrey. Botanika: ilustrovaný abecední atlas 10 000 zahradních rostlin s návodem, jak je pěstovat. 1. vyd. Praha: Slovart, 2007, 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8. 2. COOMBES, Allen J. Stromy. Vyd. 1. Martin: Osveta, 1996, 320 s. Pouhým okem. ISBN 80-888-2416-8. 3. ČERNÍK, Vladimír a Zdeněk MARTINEC. Přírodopis 1: pro žáky základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1996, 110 s. ISBN 80-859-3706-9. 4. Česká republika: sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006, 32 s. ISBN 978-80-7011-870-2. 5. DOBRYLOVSKÁ, Dominika. Klíč k určování stromů: 123 nejběžnějších stromů v ČR. 1. vyd. Praha: Kupka, 2012, 34 s. ISBN 978-80-87412-16-9. 6. DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001, 249 s. Atlas (Academia). ISBN 978-80-2001989-9. 7. FRÝZOVÁ, Iva, Ladislav DVOŘÁK a Petra JŮZLOVÁ. Příroda: člověk a jeho svět: pro 5. ročník základní školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2011. ISBN 97880-7238-970-4. 8. FRÝZOVÁ, Iva. Pracovní list nejen v přírodovědném vzdělávání. Komenský: odborný časopis pro učitele základní školy. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2014, 139(01): 48 - 52. ISSN 0323-0449. 9. FRÝZOVÁ, Iva. Ústní sdělení. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Poříčí 7, Brno. [cit. 2015-11-10]. 10. HÁJKOVÁ, Lenka a Aslog DAHL. Atlas fenologických poměrů Česka: Atlas of the phenological conditions in Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2012, 311 s. ISBN 978-80-86690-98-8. 11. HECKER, Katrin a Frank HECKER. Atlas ptáků: 230 evropských druhů. První vydání. Praha: Grada, 2015, 189 stran. Průvodce do kapsy (Grada). ISBN 978-80-247-5512-0.
102
12. HOFMANN, Eduard. Integrované terénní vyučování. 1. vyd. Brno: Paido, 2003, 1 sv. (různé stránkování). ISBN 80-7315-054-9. s. 6 13. HOFMANN, Helga. Stromy a keře. První české vydání. Praha: Svojtka, 2015, 256 stran. Průvodce přírodou (Svojtka. ISBN 978-80-256-1584-3. 14. CHYTRÝ, Milan. Vegetace České republiky: 3. Vodní a mokřadní vegetace. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 827 s. ISBN 97880200229984. 15. MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, 219 s. ISBN 80-731-5039-5. 16. MATYÁŠEK, Patrik (ed.). Metodická publikace. 1. vyd. Brno: Nová škola, s.r.o., 2014, 96 s. ISBN 978-80-7289-652-3. 17. MCGAVIN, George. 2005. Hmyz: pavoukovci a jiní suchozemští členovci. 1. vyd. Překlad Helena Kholová. V Praze: Knižní klub, 255 s. Příroda v kostce. ISBN 80-242-1340-0. 18. MĚSTSKÝ ÚŘAD ČESKÝ TĚŠÍN. Informační cedule - vstup u parku A. Sikory: Park byl dostavěn v roce 1912 díky obětavosti občanů. Český Těšín, 2012 [cit. 2015-09-27]. 19. MĚSTSKÝ ÚŘAD ČESKÝ TĚŠÍN. Informační cedule č. 28 v parku A. Sikory. Český Těšín, 2012 [cit. 2015-03-27]. 20. MOUND, Laurence. 1993. Hmyz. První vydání. Překlad Michael Košťál. Praha: Fortuna Print, 63 s. 21. OBST, O. Didaktika sekundárního vzdělávání. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1360-4. 22. OTRUBA, Ivar. Zahradní architektura : tvorba zahrad a parků. 1. vyd. Brno: Era, 2002. 355 s. ISBN 80-86517-13-6. 23. PODROUŽEK, Ladislav a Jan JŮZA. 2004. Přírodověda s didaktikou pro primární školu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 118 s. ISBN 80-864-7372-4. 24. PODROUŽEK, Ladislav. 2003. Didaktika prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 156 s. ISBN 80-864-7337-6. 25. PODROUŽEK, Ladislav. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 247 s. ISBN 80-8647345-7.
103
26. PONÍŽILOVÁ, Blanka. Filipka pro nejmenší 1: přírodovědné hříčky a úkoly. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012, 24 s. ISBN 978-80-87604-35-9. 27. SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. Vyd. 1. Praha: ISV, 1999, 292 s. Pedagogika (ISV). ISBN 80-858-6633-1. 28. SYROVÁ, Lenka. Ústní sdělení. Masarykova základní škola a mateřská škola Český Těšín, Komenského 607, Český Těšín. [cit. 2015-11-21]. 29. ŠILHÁNOVÁ, Vladimíra. Veřejné prostory v územně plánovacím procesu. Vyd. 1. Brno: VUT, 2003, 144 s. ISBN 80-214-2505-9. 30. ŠTIKOVÁ, Věra. Člověk a jeho svět: přírodověda pro 4. ročník. 3. vyd. Brno: Nová škola, 2013. Duhová řada. ISBN 9788072894468. s. 50-52 31. VEČEŘOVÁ, Lada. Ústní sdělení. Městský úřad Český Těšín, náměstí ČSA 1/1, Český Těšín. [cit. 2014-08-04]. 32. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin: 3. vyd. Bratislava: Príroda, 2004, 384 s. ISBN 80-070-1189-7.
Elektronické zdroje 1. 00685 SportPark – Sportovní sady. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007 – 2013 [online]. ©2015 [cit.
2015-09-27].
Dostupné
z:
http://old.cz-pl.eu/sportpark-sportovni-
sady.html 2. 32 Homemade Bird Feeders To Make With Kids This Winter. Happy Hooligans
[online].
2015
[cit.
2015-02-06].
Dostupné
z:
http://happyhooligans.ca/32-homemade-bird-feeders/ 3. Abeceda zahrady a bydlení [online]. Praha: Mladá Fronta, a.s., 2015, 5.11.2015
[cit.
2015-11-05].
Dostupné
z:
http://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin 4. ADAMČÍK, Richard. Bruslařka obecná (odborný popis zvířete). Českýjazyk.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.ceskyjazyk.cz/slohovky/popisy/bruslarka-obecna-odborny-popis-zvirete.html 104
5. Akční ceny - nezařazené zboží - akce na Potraviny a nápoje. Najdi slevu.cz [online]. Plzeň, ©2006-2015, 2015 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://akce.najdislevu.cz/vse/potraviny-a-napoje/?ostatni 6. Bezobratlí. AtlasZvířat.cz [online]. AtlasZvirat.cz, 2011 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.atlaszvirat.cz/bezobratli 7. Botanická fotogalerie: nejen pro odborníky [online]. Brno: Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, 2015, 23. 10. 2015 [cit.
Dostupné
2015-11-05].
z:
http://www.botanickafotogalerie.cz/index.php?lng=cz 8. Český Těšín - historie obce. Místopisný průvodce po České republice [online]. ©2009
[cit.
2015-09-26].
Dostupné
z:
http://www.mistopisy.cz/historie_cesky-tesin_6644.html 9. Český Těšín - o městě. Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. ©19982013 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.tesin.cz/mesto-cesky-tesin/omeste/o-meste/ 10. Český Těšín. 2009. Mapy.cz [online]. [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: http://mapy.cz/zakladni?x=18.5786352&y=49.7347044&z=13&source=muni &id=4602&q=park%20A.%20Sikory 11. Český Těšín: Hudební festival se vrací do parku Adama Sikory. 2015. Parlamentní
listy.cz [online].
[cit.
2015-10-22].
Dostupné
z:
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/Cesky-Tesin-Hudebnifestival-se-vraci-do-parku-Adama-Sikory-377715 12. Das
Fürstenthum
Teschen
panorama.
2015. Wikipedia:
the
free
encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2015Dostupné
10-22].
z:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Joh_David_Schleuen,_Das_F%C3 %BCrstenthum_Teschen_panorama.jpg 13. DEMBINIOK, Maciej. Těšínské tramvaje 1911 - 1921 [online]. (C)2003-2015 [cit.
Dostupné
2015-09-26].
z:
http://tramwaje.muzeumcieszyn.pl/index.php?l=cz&a=startcz 14. Dendrologie život.. [online].
-
nauka
o
©2004-2015
dřevinách. Příroda.cz: [cit.
2015-10-13].
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=536 105
příroda,
ekologie,
Dostupné
z:
15. FRÝŽELKOVÁ, Alice. VY_32_INOVACE_02-01_Rostliny a keře v lese a u lesa [online]. 2014 [cit. 2015-10-15]. 16. Holub domácí. Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze [online]. Praha: Magistrát hlavního města Prahy, 2006 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://www.wmap.cz/opk/ptaci/ptak/ptak30.htm 17. HORČIČKO, Petr a Ivo LYSONĚK. Atlas rostlin a živočichů [online]. 2004 [cit.
Dostupné
2015-02-06].
z:
http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/index.html 18. HYKLOVÁ, Jana. VY_12_Prvouka_02_Jehličnaté a listnaté stromy [online]. 2013 [cit. 2015-10-15]. 19. Kapesní atlas trav. STRAKOVÁ, Marie, Josef STRAKA, Ludmila MICHALÍKOVÁ a Karla PLEVOVÁ. Agrostis Trávníky, s.r.o.: příroda, ekologie, život.. [online]. Vyd. 1. Rousínov, 2007 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.agrostis.cz/kapesni-atlas-trav 20. Labužník.cz [online]. Praha: MAFRA, a.s, ©2015 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.labuznik.cz/ 21. Mapy.cz [online].
2009
[cit.
2015-09-26].
Dostupné
z:
http://mapy.cz/zakladni?x=18.6268822&y=49.7377456&z=17&source=coor& id=18.6268822%2C49.7379467 22. Město Český Těšín - informace, tipy na výlet [online]. 2011 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.mestotesin.cz/ 23. Město
Český
Těšín [online].
Těšín. Český
©1998-2013. Oficiální Těšín
[cit.
stránky
2015-10-22].
Města
Český
Dostupné
z:
http://www.tesin.cz/en/mesto-cesky-tesin/o-meste/ 24. Národnostní struktura obyvatel. In: Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. Dostupné
2015-09-26].
z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf/d0d27736ef15-4f4f-bf26-e7cb3770e187?version=1.0 25. Neživá príroda. KRISTÍNOVÁ. O škole [online]. ©2008-2015 [cit. 2015-1015]. Dostupné z: http://www.oskole.sk/?id_cat=15&clanok=9868 26. O fenologii. 2012. Fenologické Fáze [online]. [cit. 2015-10-24]. Dostupné z: http://www.fenofaze.cz/cz/o-fenologii/.
106
27. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ EVANS. Naučná stezka: povodím Botiče [online]. 2008
[cit.
Dostupné
2015-04-10].
z:
http://www.prazskestezky.cz/botic/b06.html 28. PAPÁČEK, Aleš. Městský park: pracovní
list
pro
výuku zahradní
architektury [online]. Litomyšl, 2012, 3 s. [cit. 2015-09-27]. 29. Park Adama Sikory. Cyklotrasy [online]. 2004 [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=111901 30. Poaceae
/
lipnicovité. Vyšší
odborná
škola
zdravotnická
a
Střední
zdravotnická škola Hradec Králové: Farmakobotanická zahrada [online]. 2011 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://fab.zshk.cz/vyuka/poaceae.aspx 31. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015. In: Český statistický úřad [online].
2015
[cit.
2015-09-26].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20556287/1300721503.pdf 32. Potraviny na váhu / Oříšky, semínka, aj. Majco Bio [online]. 2012 [cit. 201502-06].
Dostupné
z:
http://www.majco.cz/www-majco-cz/eshop/10-1-
Potraviny-na-vahu/37-2-Orisky-seminka-aj 33. Ptáci (Aves). BIOMACH, výpisky z biologie [online]. 2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/ptaci-aves-1 34. Rejstřík škol a školských zařízení. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online].
2013
[cit.
2015-09-26].
Dostupné
z:
http://rejskol.msmt.cz/ 35. ROHÁČKOVÁ, Šárka. Fenolka.cz: FENOLOGICKO-METEOROLOGICKÝ KALENDÁŘ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY [online]. Nové Město na Moravě, 2015, 25.5.2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://fenolka.cz/ 36. RVP ZV. Metodický portál RVP [online]. 2015 [cit. 2015-09-27]. Dostupné z: http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-zv 37. SVOBODNÉ
ZAHRADY
KLUS,
S.R.O.
A
MĚSTO
ČESKÝ
TĚŠÍN. Smlouva o dílo č. 5/2012/MH [online]. Český Těšín, Třinec, 2012, 24 s. [cit. 2015-10-14]. 38. Šlapej, nebo zemři [online]. ©2010-2015. [cit. 2015-10-22]. Dostupné z: http://slapejnebozemri.cz/informace
107
39. Teschinensis
info:
Sportmost
SportPark. Euroregion
a
Těšínské
Slezsko [online]. 2011, (2) [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.euregioteschinensis.eu/wp-content/uploads/2012/03/BULLETIN-2.pdf 40. Těšínská historie. Česká televize [online]. 1996 [cit. 2015-09-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1109391367-tesinsko-divnestoleti/403235100211002/453-tesinska-historie/ 41. Upravený RVPZV se zapracovanými změnami_290313. NÚV - Národní ústav pro
vzdělávání
[online].
2013
[cit.
2015-07-08].
Dostupné
z:
http://www.nuv.cz/file/318/ . s. 9-10 42. VORLOVÁ, Michaela. Hloh obecný léčí srdeční potíže a vysoký krevní tlak. Bylinky.eu [online].
2005
[cit.
2015-08-27].
Dostupné
z:
http://www.bylinky.eu/hloh-obecny-leci-srdecni-potize-a-vysoky-krevnitlak.html 43. Význam a funkce rybníků. Rybářství Litomyšl s.r.o. [online]. ©2010-2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.rybarstvi-litomysl.cz/vyznam-a-funkcerybniku/ 44. Vyznamslova.com [online].
2015
http://www.vyznam-slova.com/park
108
[cit.
2015-09-27].
Dostupné
z:
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: FORMULÁŘ – ŽÁDOST RODIČŮM O SOUHLAS SE ZVEŘEJNĚNÍM FOTOGRAFIÍ ŽÁKŮ A JEJICH PRACÍ Příloha č. 2: JEDNODUCHÝ PLÁN PARKU A. SIKORY (PODZIM) Příloha č. 3: JEDNODUCHÝ URČOVACÍ KLÍČ DŘEVIN V PARKU A. SIKORY (PODZIM) Příloha č. 4: HLOH OBECNÝ – PRACOVNÍ LIST (PODZIM) Příloha č. 5: PRACOVNÍ LIST FRAUS – ZJIŠŤOVÁNÍ ŽÁKOVSKÝCH ZNALOSTÍ (ZIMA) Příloha č. 6: PTÁCI – PEXESO (ZIMA) Příloha č. 7: PTÁCI – TABULKA PRO ZÁZNAM (ZIMA) Příloha č. 8: CO MŮŽEME DÁT PTÁKŮM DO KRMÍTKA? (ZIMA) Příloha č. 9: RYBNÍK – DOPLŇOVACÍ OBRÁZEK (JARO) Příloha č. 10: RÁKOS VERSUS OROBINEC Příloha č. 11: RYBNÍK – METODA PĚTILÍSTEK Příloha č. 12: PRACOVNÍ LIST – BRUSLAŘKA OBECNÁ (JARO) Příloha č. 13: PRACOVNÍ LIST – PIASTOVSKÁ VĚŽ Příloha č. 14: PRACOVNÍ LIST REZEKVÍTEK – MĚSTO – POLE – LES – ZAHRADA – ŘEKA – RYBNÍK (JARO) Příloha č. 15: PRACOVNÍ LIST REZEKVÍTEK – NEVÍTANÍ NÁVŠTĚVNÍCI (JARO) Příloha č. 16: TRÁVY – LEPICÍ ARCH (LÉTO) Příloha č. 17: TRÁVY – SKLÁDANKOVÉ UČENÍ (LÉTO)
109
Příloha č. 18: POROVNÁVACÍ TABULKA VYBRANÝCH DRUHŮ ROSTLIN V PARKU A. SIKORY V ČESKÉM TĚŠÍNĚ (LÉTO) Příloha č. 19: PRACOVNÍ LIST REZEKVÍTEK – MOTÝLÍ OMALOVÁNKA (LÉTO) Příloha č. 20: ZÁVĚREČNÝ PRACOVNÍ LIST – ZNALOSTI + HODNOCENÍ + SEBEHODNOCENÍ
110
PŘÍLOHY Příloha č. 1: FORMULÁŘ – ŽÁDOST RODIČŮM O SOUHLAS SE ZVEŘEJNĚNÍM FOTOGRAFIÍ ŽÁKŮ A JEJICH PRACÍ v Českém Těšíně, dne 22.9.2014 Dobrý den, jmenuji se Kateřina Kalužová a studuji na PdF MU v Brně obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Jsem v pátém ročníku a v rámci mé diplomové práce se zabývám ekosystémem městský park, konkrétně se zaměřuji na park A. Sikory v Českém Těšíně. Souvislou praxi jsem absolvovala na škole: Masarykova základní škola a mateřská škola, Český Těšín, ve dnech 8. 9. 2014 až 26. 9. 2014. V rámci výuky jsme s žáky také strávili 3 vyučovací hodiny ve výše zmiňovaném parku, kde děti plnily různé úkoly, zároveň bylo během výuky třídní učitelkou pořízeno několik fotografií. Tímto se na Vás obracím s žádostí o souhlas s použitím těchto materiálů v rámci mé diplomové práce (předpokládaný termín obhajoby – únor 2016). Výtvory žáka se myslí např. vyplněné pracovní listy, výkresy, výrobky, ... Pořízené fotografie žáka zachycují během činností v rámci vyučování. a) Nesouhlasím s použitím výtvorů žáka ani jeho fotografií. b) Souhlasím pouze s použitím výtvorů žáka, zároveň nesouhlasím s použitím fotografií. c) Souhlasím jak s použitím výtvorů žáka, tak s použitím fotografií. __________________________________________________________________ jméno dítěte, třída __________________________________________________________________ podpis rodiče, datum Děkuji za Vaši spolupráci. S pozdravem, Kateřina Kalužová
Příloha č. 2: JEDNODUCHÝ PLÁN PARKU A. SIKORY (PODZIM)
Řešení: 1 – vstup do parku, 2 – toalety, 3 – altán, 4 – dětské hřiště, 5 – rybníček, 6 – tenisové hřiště modrá – lípa, zelená – jasan, oranžová – jírovec, fialová – javor, červená – dub, žlutá – vrba, šedá - smrk
Příloha č. 3: JEDNODUCHÝ URČOVACÍ KLÍČ DŘEVIN V PARKU A. SIKORY (PODZIM)
Příloha č. 4: HLOH OBECNÝ – PRACOVNÍ LIST (PODZIM)83 84
Na vynechaná místa doplň správné slovo z nabídky: léčbu – parcích – doporučují – keř – květenství
Nejen při okrajích lesů, ale i na mezích či v _____________________ a zahradách najdeme hloh obecný. Někdy má tvar stromu, jindy je to rozvětvený _________ s ostrými trny. Na podzim má červené plody – malvice. V době květu (především v květnu) se sbírají jednotlivé květy nebo celá _____________________________ jako surovina k výrobě léčiv. Plody se také sbírají na léčivé čaje. Na keřích přetrvávají dlouho do zimy a jsou potravou semenožravých ptáků (drozdi, kosi…). Hloh je známým přírodním prostředkem na _______________ srdečních potíží a na snižování krevního tlaku. Funguje
i
jako
prevence
a
léčba
angíny.
Mnozí
lékaři
jej
____________________________ jako doplněk léčby.
Řešení: slova doplníme v tomto pořadí: parcích, keř, květenství, léčbu, doporučují
83
Zdroj textu a obrázku: ČERNÍK, Vladimír a Zdeněk MARTINEC. Přírodopis 1: pro žáky základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1996, 110 s. ISBN 80-859-3706-9. 84
Zdroj textu: VORLOVÁ, Michaela. Hloh obecný léčí srdeční potíže a vysoký krevní tlak. Bylinky.eu [online]. 2005 [cit. 2015-08-27]. Dostupné z: http://www.bylinky.eu/hloh-obecnyleci-srdecni-potize-a-vysoky-krevni-tlak.html
Příloha č. 5: PRACOVNÍ LIST FRAUS – ZJIŠŤOVÁNÍ ŽÁKOVSKÝCH ZNALOSTÍ (ZIMA)85
85
FRÝZOVÁ, Iva, Ladislav DVOŘÁK a Petra JŮZLOVÁ. Příroda: člověk a jeho svět: pro 5. ročník základní školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2011. ISBN 978-80-7238-970-4.
Příloha č. 6: PTÁCI – PEXESO (ZIMA)86 PEXESO – PTÁCI Zdroj všech obrázků: HORČIČKO, Petr a Ivo LYSONĚK. Atlas rostlin a živočichů [online]. 2004 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_ obratlovci/index.html
HOLUB HŘIVNÁČ JIŘIČKA OBECNÁ
86
KOS ČERNÝ
REHEK DOMÁCÍ
STEHLÍK
STRAKAPOUD
SÝKORA
OBECNÝ
VELKÝ
KOŇADRA
SÝKORA
VLAŠTOVKA
VRABEC
MODŘINKA
OBECNÁ
DOMÁCÍ
Zdroj obrázků: HORČIČKO, Petr a Ivo LYSONĚK. Atlas rostlin a živočichů [online]. 2004 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/index.html
Příloha č. 7: PTÁCI – TABULKA PRO ZÁZNAM (ZIMA)
Tabulka pro záznam viděných či slyšených vybraných ptáků v parku A. Sikory v Českém Těšíně Název ptáka Kos černý Stehlík obecný Strakapoud velký Sýkora koňadra Sýkora modřinka Vrabec domácí Poznámky:
Viděl(a) jsem
Slyšel(a) jsem
Příloha č. 8: CO MŮŽEME DÁT PTÁKŮM DO KRMÍTKA? (ZIMA) Vyber správné obrázky87 88 89 slunečnicová semínka
čerstvé pečivo
ovesné vločky
máslo
lískové ořechy (drcené)
dochucovací omáčka – např. Worcestr
87
Zdroj obrázků – slunečnicová semínka, dýňová semínka, len hnědý: Potraviny na váhu / Oříšky, semínka, aj. Majco Bio [online]. 2012 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.majco.cz/wwwmajco-cz/eshop/10-1-Potraviny-na-vahu/37-2-Orisky-seminka-aj 88
Zdroj obrázků – lískové ořechy, uzené maso, kysané zelí, vlašské ořechy, hermelín, niva, rozinky: Akční ceny - nezařazené zboží - akce na Potraviny a nápoje. Najdi slevu.cz [online]. Plzeň, ©2006-2015, 2015 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://akce.najdislevu.cz/vse/potraviny-anapoje/?ostatni 89
Zdroj obrázků – mák, jeřabiny: Labužník.cz [online]. Praha: MAFRA, a.s, ©2015 [cit. 2015-0206]. Dostupné z: http://www.labuznik.cz/
mák
uzené maso
dýňová semínka
kysané zelí
vlašské ořechy
hermelín
jablko
niva
jeřabiny
tavený sýr
rozinky
čokoláda
len hnědý
koření
ŘEŠENÍ: Co můžeme dát do krmítka: všechny věci z prvního sloupce. Co nesmíme dát do krmítka: všechny věci z druhého sloupce.
Příloha č. 9: RYBNÍK – DOPLŇOVACÍ OBRÁZEK (JARO)
Příloha č. 10: RÁKOS VERSUS OROBINEC90 91
Rákos obecný versus orobinec širokolistý Mnoho žáků základních škol (ale i dospělých) dnes mylně zaměňuje orobinec za rákos. Abychom si v tom udělali jasno, níže si přečteme pár informací o každé z těchto rostlin. Úkol: Hledej, které věci mají obě rostliny společné a které naopak rozdílné, diskutuj o tom.
Rákos obecný Rákos je vytrvalá rostlina vysoká až 4 m. Vyskytuje se na různých zaplavovaných stanovištích – např. rybníky, říční náplavy, zaplavené těžební jámy i vlhké louky (kde může být zaplavení jen minimální). Většinou je ve vodě o hloubce 10 – 50 cm, potřebuje velké množství živin. Květenství tvoří 3 – 7květé klásky až bělavé barvy a období květu je od června do září. Kdysi se stébla rákosu užívala ve stavebnictví jako střešní krytina (to pokračuje stále v severozápadní Evropě) nebo sloužila jako palivo. Mnoho rákosu v rybníku je nepříznivé pro chov ryb – často se odstraňuje i pomocí těžké techniky.
90
Zdroj textu: CHYTRÝ, Milan. Vegetace České republiky: 3. Vodní a mokřadní vegetace. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 827 s. ISBN 97880200229984. 91
Zdroj obrázků: OBČANSKÉ SDRUŽENÍ EVANS. Naučná stezka: povodím Botiče [online]. 2008 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.prazskestezky.cz/botic/b06.html
Orobinec širokolistý Je to vytrvalá bylina vysoká až 2,5 m. Na spodní polovině palice je silné červenohnědé samičí květenství, hned nad ním samčí v podobě drobných ochmýřených nažek (druh rostlinného semene). Najdeme jej v mělkých mokřadech, u rybníků či na okrajích pramenišť a rašelinišť. Většinou je do vody ponořen 10 – 60 cm, má rád slunná nebo mírně zastíněná stanoviště. Kvete od konce června do srpna. Kdysi se ze stonků orobince, které jsou pevné a pružné, vyráběly střešní krytiny, z listů se pletly košíky či obuv a chmýřím ze zralých palic se vycpávaly polštáře. Dnes už se takto nevyužívá a někdy se musí z rybníků odstraňovat, aby se moc nerozrůstal, nezpůsoboval zvýšené zabahnění a nezastínil jiné, cennější, rostliny.
Příloha č. 11: RYBNÍK – METODA PĚTILÍSTEK Již jsme si pověděli něco o rybníku, naučili jsme se poznávat některé z rostlin vyskytujících se v jeho okolí a nyní již zcela bezpečně od sebe rozeznáme rákos a orobinec. Nyní si vše shrneme pomocí metody, které se říká pětilístek. Instrukce pro vyplnění: Je to samostatná práce. Na druhý řádek (pod slovo rybník) napíšeme dvě vlastnosti, jaký rybník podle nás je (na každou z linek jedno přídavné jméno). Na třetí řádek pak na každou z linek napíšeme jednu funkci, kterou rybník má – proč je důležitý (dohromady tedy tři funkce). Na poslední řádek pak napíšeme krátkou větu obsahující čtyři slova, která bude vyjadřovat náš osobní vztah k rybníku (jak konkrétně na nás působí).
RYBNÍK
________________
________________
________________
________________
________________
________________________________________________________
Příloha č. 12: PRACOVNÍ LIST – BRUSLAŘKA OBECNÁ (JARO)92 93 Pozorně si bruslařku prohlédněte – jak vypadá, jakým způsobem se pohybuje. Níže se o ní v krátkém článku dozvíte pár zajímavostí. o V článku zakroužkujte vždy správnou možnost tak, aby tvrzení ve větě souhlasilo se skutečností. o Do rámečku si bruslařku zkuste nakreslit a popsat její části.
Bruslařka obecná (Gerris lacustris) je vodní hmyz/pavoukovec/korýš řadící se mezi ploštice. Někdy se jí nesprávně říká vodoměrka. Je neodmyslitelně spojená s vodním prostředím, protože se zde rozmnožuje
a
loví
drobnější
hmyz
(bodavě sacím ústrojím vysaje krev a oběť postupně slábne). Najdeme ji tak v blízkosti jezer, rybníků, ale třeba i na pouštích/kalužích/Slunci. Setkáváme se s ní od března do října. Je cca 200/20/2 cm velká, má štíhlé a protáhlé tělo, které je stejně jako 3/2/4 páry dlouhých nohou pokryté chloupky. Tělo se dělí na hlavu, hruď a zadeček. Z hlavy rostou dvě tykadla, nápadná jsou rovněž i kusadla. Tento druh se pohybuje (zásluhou brv na povrchu nožních článků) trhavými a velmi rychlými veslovitými pohyby po vodní hladině. Na hladině vody se udrží zásluhou povrchového napětí/proudu/odporu. Vyvíjí se bez stadia kukly.
92
ADAMČÍK, Richard. Bruslařka obecná (odborný popis zvířete). Český-jazyk.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/popisy/bruslarka-obecnaodborny-popis-zvirete.html 93
Bruslařka obecná. AtlasZvířat.cz [online]. http://www.atlaszvirat.cz/bruslarka-obecna-471
2011
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
z:
ŘEŠENÍ – výběr odpovědi v textu: hmyz/pavoukovec/korýš pouštích/kalužích/Slunci 200/20/2 3/2/4 napětí/proudu/odporu
Příloha č. 13: PRACOVNÍ LIST – PIASTOVSKÁ VĚŽ94 V parku Adama Sikory v Českém Těšíně se nachází replika Piastovské věže. Je vyrobena z valounů z blízkého řečiště řeky Olše. Replika je zhruba 2,5 m vysoká a byla postavena roku 1913 polskou školní mládeží podle návrhu architekta Wiktora Holczaka z Doubravy. Tato miniatura se téměř po sto letech rozpadala, a proto byla při revitalizaci parku zcela obnovena. Předlohou stavby byla Piastovská věž stojící na hradním vrchu za řekou Olší – na polské straně. Věž je pozůstatkem gotického hradu těšínských knížat a pochází ze 14. století. Originální věž je vysoká 29 m a jde z ní vidět na celý Těšín a jeho nejbližší okolí. Otázky: 1. Doplň: Replika byla postavena roku 1913 polskou školní ....... 2. Název města, v němž se nyní nacházíme je Český ..... 3. Název řeky protékající mezi Českým a Polským Těšínem. 4. Při jaké události byla obnovena replika Piastovské věže? Při ............ 5. Jaké historické období bylo ve 14. století, když byl postaven hrad na hradním vrchu?
Tajenka: ____________________ je první kníže z rodové linie Piastovců. Za jeho života se Těšín stal hlavním městem Těšínsko-osvětimského knížectví. 94
MĚSTSKÝ ÚŘAD ČESKÝ TĚŠÍN. Informační cedule č. 28 v parku A. Sikory. Český Těšín, 2012 [cit. 2015-03-27].
Příloha č. 14: PRACOVNÍ LIST REZEKVÍTEK – MĚSTO – POLE – LES – ZAHRADA – ŘEKA – RYBNÍK (JARO)95
95
PONÍŽILOVÁ, Blanka. Filipka pro nejmenší 1: přírodovědné hříčky a úkoly. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012, 24 s. ISBN 978-80-87604-35-9.
Příloha
č.
15:
PRACOVNÍ
NÁVŠTĚVNÍCI (JARO)
96
LIST
REZEKVÍTEK
–
NEVÍTANÍ
96
PONÍŽILOVÁ, Blanka. Filipka pro nejmenší 1: přírodovědné hříčky a úkoly. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012, 24 s. ISBN 978-80-87604-35-9.
Příloha č. 16: TRÁVY – LEPICÍ ARCH (LÉTO)
STONEK (stéblo)
RŮZNÉ DRUHY KVĚTENSTVÍ
LIST
KOŘEN – nakreslit
V parku A. Sikory jsou např. tyto trávy: _____________________________ _____________________________ _____________________________ _____________________________ _____________________________
130
Příloha č. 17: TRÁVY – SKLÁDANKOVÉ UČENÍ (LÉTO)
Lipnice luční Latinsky: Poa pratensis. V horní polovině stébla nejsou listy, barva rostliny je šedozelená až nažloutlá. Lipnice je rostlina vytrvalá, kvete od května do července a najdeme ji na loukách, mezích a ve světlejších lesích. Květenství tvarem připomíná jehlan a může být až 20 cm dlouhé. Listy rostoucí těsně nad zemí jsou zkroucené. Může dorůst do výšky až 120 cm.
Srha říznačka Latinsky: Dactylis glomerata. Je to žlutozelená nebo živě zelená vytrvalá tráva, která roste v trsech. Tzv. listové pochvy (místa, kde list je stále pevně ovinutý kolem stonku) jsou smáčklé a jejich barva je hnědá až červenohnědá. Květenství je u vrcholu úzké a husté a směrem dolů se rozšiřuje. Srha kvete od dubna do srpna a můžeme ji najít jak na loukách, tak v lesích. Může dorůst do výšky až 150 cm.
131
Bojínek luční Latinsky: Phleum pratense. Bojínek je vytrvalá tráva, která roste v trsech. Tvoří jednoduché květenství – tzv. klas (takový druh květenství je např. i u jitrocele, žita či ječmene). U bojínku je klas po celé délce zhruba stejně široký, u vrcholu se nezužuje (oproti jiným druhům trav). Kvete od května do srpna a můžeme ho najít převážně na loukách. Může dorůst do výšky až 1 metr.
Kostřava luční Latinsky: Festuca pratensis. Je to vytrvalá tráva tmavozelené barvy. Každé stéblo nese
2 – 3 listy.
Kostřava kvete od června do července a její květenství je úzké a dlouhé až 20 cm. Nejvyšší kolénko stébla je asi v polovině celé rostliny. Můžeme ji najít převážně na loukách od nížin až do horského stupně. Může dorůst do výšky maximálně 120 cm.
Ovsík vyvýšený Latinsky: Arrhenatherum elatius. Je to vytrvalá tráva s hladkými a lesklými stébly. Ovsík kvete od června do srpna a jeho květenství je bohaté, rostoucí do všech stran. Je velmi rozšířený na loukách, ale můžeme ho najít i na mezích a na okrajích cest; někdy se i záměrně vysévá. Je dobrým ukazatelem vyššího obsahu dusičnanů v půdě (soli bohaté na dusík – z většiny se vyrábí hnojiva). Může dorůst do výšky až 180 cm. Zdroje obrázků: o
o
o
o
o
Lipnice luční. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-09]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipnice_lu%C4%8Dn%C3%AD Srha laločnatá. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Srha_lalo%C4%8Dnat%C3%A1 Bojínek luční. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Boj%C3%ADnek_lu%C4%8Dn%C3%AD Ovsík. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ovs%C3%ADk Kostřava. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kost%C5%99ava
Zdroj textu: o
Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin: 3. vyd. Bratislava: Príroda, 2004, 384 s. ISBN 80-070-1189-7.
Příloha č. 18: POROVNÁVACÍ TABULKA VYBRANÝCH DRUHŮ ROSTLIN V PARKU A. SIKORY V ČESKÉM TĚŠÍNĚ (LÉTO) Pryskyřník
Mochna
Rozrazil
Sedmi-
Jetel
plazivý
husí
rezekvítek
kráska
plazivý
chudobka Je to vytrvalá bylina? ANO – NE Poraď se s atlasem rostlin. Jaká je barva květu či květenství? Nakresli tvar květu či květenství.
Jaký je tvar listu? Nakresli. Je jednoduchý nebo složený?
Jaká je výška rostliny v cm (cca)?
Příloha
č.
19:
PRACOVNÍ
OMALOVÁNKA (LÉTO)
97
LIST
REZEKVÍTEK
–
MOTÝLÍ
97
PONÍŽILOVÁ, Blanka. Filipka pro nejmenší 1: přírodovědné hříčky a úkoly. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012, 24 s. ISBN 978-80-87604-35-9.
Příloha č. 20: ZÁVĚREČNÝ PRACOVNÍ LIST – ZNALOSTI + HODNOCENÍ + SEBEHODNOCENÍ
TEST ZNALOSTÍ 1. Co je to park? ___________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
2. Napiš alespoň 3 funkce parku: ______________________________________ __________________________________________________________________
3. Napiš názvy 4 druhů listnatých stromů s listy jednoduchými: _____________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
4. Kteří z těchto ptáků u nás na zimu zůstávají? Zakroužkuj jejich názvy. sýkora modřinka – vlaštovka obecná – vrabec domácí – kos černý – jiřička obecná
5. Napiš alespoň 3 funkce rybníku: ____________________________________ __________________________________________________________________
6. Do rámečku načrtni rybník a do něj zaznač tyto rostliny: rákos, orobinec, leknín, kosatec
7. Jaký druh stonku mají trávy? Zakroužkuj správnou odpověď. Lodyha – stéblo – stvol
8. Napiš názvy alespoň 3 druhů bylin, se kterými se můžeme setkat v parku A. Sikory: ________________________________________________________ _________________________________________________________________
Hodnocení jednotlivých bloků terénní výuky v parku A. Sikory 1. Jak se ti líbily aktivity v jednotlivých blocích? Vybarvi příslušného smajlíka. Můžeš z vypsaných aktivit v závorce vybrat jednu, která se ti nejvíce líbila. 1.1. Podzim (co to je městský park a jeho funkce, listy stromů a určovací klíče, plánek parku a zaznačování objektů a stromů)
1.2. Zima (prezentace s obrázky, stálí a stěhovaví ptáci – pracovní list, ptačí pexeso, výprava za zvuky ptáků do parku)
1.3. Jaro (co to je rybník a jeho funkce, doplňovací obrázek rybníka s jeho rostlinami, bruslařka obecná, orobinec versus rákos, Piastovská věž)
1.4. Léto (co to jsou trávy a jak je poznáme, lepicí arch – trávy, porovnávací tabulka vybraných druhů rostlin, malování přírodninami)
2. Jak často bys chtěl/a chodit ven, mimo školu (do přírody)? Zakroužkuj. Vůbec – 1x za pololetí – 1x za 3 měsíce – 1x za měsíc – 1x za 2 týdny – Častěji
3. Zde je prostor pro tvé rady, připomínky, nápady či pochvalu týkající se výuky: __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
Sebehodnocení žáka – v průběhu terénní výuky v parku A. Sikory
1. Jak ti šla práce s jednoduchým určovacím klíčem? 2. Jak jsi zvládal/a práci s jednoduchým plánem parku? 3. Jak dobře sis zapamatoval/a, kteří ptáci na zimu odlétají? 4. Poznal/a jsi podle zvuku některého z ptáků? 5. Dokážeš popsat rozdíl mezi orobincem a rákosem? 6. Jak ti šla práce s textem (článek o bruslařce či Piastovské věži)? 7. Dokážeš rozeznat trávy od jiných rostlin? 8. Jak ti šla spolupráce ve dvojici? 9. Jak ti šla spolupráce ve skupině (3 a více dětí celkem)? 10. Jaké bylo tvé chování k ostatním žákům ve skupině? 11. Co nového ses naučil/a? Vypiš na řádky: __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
12. Bylo lepší se všechno učit v parku anebo by ses to radši učil/a ve škole? Zakroužkuj a svou odpověď na řádky dole zdůvodni. 12.1.
Bylo to lepší v parku.
12.2.
Bylo by to lepší ve škole.
__________________________________________________________________ __________________________________________________________________