Milan Vošta
Cestovní ruch v ekonomice EU se zaměřením na období hospodářské krize*
Abstrakt: Cestovní ruch propojuje aspekty, které jsou již po dlouhou dobu neodmyslitelně spjaté, tj. cestovní ruch a evropský region, resp. prostor Evropské unie. Existuje řada důvodů, proč si toto téma zaslouží pozornost. V první řadě je to fakt, že cestovní ruch je označován za fenomén světové ekonomiky. Přispívá k hospodářskému, společenskému a kulturnímu rozvoji oblastí, ve kterých se realizuje, stimuluje ekonomický růst a tvorbu pracovních míst a pro řadu zemí je klíčovým zdrojem příjmů. Toto odvětví v sobě navíc do budoucna skrývá značný rozvojový potenciál. Cestovní ruch je činností, která se v globálním i evropském průmětu úzce dotýká životů stovek milionů obyvatel. Cestovní ruch je spojen s poznáváním nových míst, lidí, kultur a zážitků. V tomto ohledu je EU ideálním místem pro rozvoj a realizaci cestovního ruchu, a to i vzhledem k existenci různorodých lokalizačních, realizačních a stimulačních předpokladů rozvoje a rozmístění. Cílem článku je zhodnotit význam cestovního ruchu v ekonomice Evropské unie a odpovědět na otázku, zda je význam odvětví v rámci EU tak velký, jak je mu přisuzováno. Základem výzkumu je analýza vybraných ukazatelů s důrazem na otázku příspěvku cestovního ruchu k HDP a zaměstnanosti se zaměřením na vývoj v posledním období ovlivněném hospodářskou krizí. Zároveň je vedle těchto dvou makroekonomických veličin věnována pozornost ukazatelům, které se týkají např. výdajů účastníků cestovního ruchu nebo kapitálových investic. Klíčová slova: Cestovní ruch, Evropská unie, ekonomika, hospodářská krize, HDP, zaměstnanost
C
estovní ruch je jedním z nejrozsáhlejších hospodářských odvětví na světě. Je velmi často označován jako odvětví, které má značný ekonomický význam a multiplikační efekt, neboť působí na vývoj dalších hospodářských odvětví. V Evropské unii představuje zásadní obor terciárního sektoru, na tvorbě HDP Evropské unie se podílí více než 7,8 procenty (přímý i nepřímý příspěvek cestovního ruchu na HDP) a zaměstnává zhruba 3,1 % pracovní síly (7 miliónů pracovních míst), při zohlednění navazujících odvětví je zaměstnanost v cestovním ruchu ještě větší (8,4 %) (WTTC, 2011b: 3).
Podíl terciárního sektoru na tvorbě HDP EU byl v roce 2010 73,2 % (CIA, 2010). Tato stať byla vypracována v rámci Výzkumného záměru Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze MSM6138439909 „Governance v kontextu globalizované ekonomiky a společnosti“.
*
Současná Evropa 01/2012
99
Milan Vošta
Pro účely předkládané analýzy byla použita statistická data poskytovaná Světovou radou cestování a cestovního ruchu (WTTC), která každoročně v uceleném souboru předkládá data o dopadu cestovního ruchu na ekonomiku EU 27 jako celek i na jednotlivé členské státy. WTTC byla založena v roce 1990 jako fórum pro globální podniky s vedoucí pozicí na trhu cestovního ruchu. Cílem WTTC je zvýšit povědomí o významu cestovního ruchu jako jednoho z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky, které má významný vliv na tvorbu světového HDP a pracovních míst. WTTC pracovala přes 20 let s výzkumným partnerem Oxford Economics na vývoji Výzkumu ekonomického dopadu cestovního ruchu. Na základě kombinace makroekonomického výzkumu, dat z národního účetnictví a ekonometrického modelování byl vyvinut komplexní a univerzální systém výzkumu vlivu cestovního ruchu na ekonomiku, který ke kvantifikaci ekonomického přínosu odvětví využívá rámce satelitních účtů cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že vytvoření úplného satelitního účtu cestovního ruchu je značně časově i zdrojově náročné, WTTC v rámci svého výzkumu vytváří „simulované“ satelitní účty cestovního ruchu jednotlivých zemí s cílem poskytnout spolehlivé a srovnatelné informace k hodnocení současného dopadu cestovního ruchu na ekonomiku, zároveň predikuje možné budoucí dopady. Informace vyplývající ze závěrů výzkumu jsou současně určeny pro soukromé i veřejné subjekty a mají za cíl pomáhat při rozhodování o dalším směru rozvoje odvětví, investování, plánování, propagaci apod. V roce 2011 byla metodologie výzkumu WTTC vylepšena tak, aby výsledky výzkumu byly konzistentní se satelitními účty cestovního ruchu jednotlivých zemí, a byly tak lépe použitelné pro srovnávání ekonomického významu cestovního ruchu mezi státy. Cestovní ruch ovlivňuje ekonomiky jednotlivých států nejen přímo, jeho vliv na HDP a zaměstnanost je rovněž nepřímý. Přímý vliv cestovního ruchu na dva výše uvedené základní makroekonomické indikátory odpovídá tomuto podílu na HDP a zaměstnanosti, který vytváří „průmysl cestovního ruchu“ a z hlediska výdajů, výdaji rezidentů na domácí cestovní ruch, na domácí obchodní ruch,
Oxford Economics buduje přes 30 let klientskou základnu, která zahrnuje přes 300 subjektů z celého světa (mezinárodní organizace, vlády, centrální banky a podniky).
Travel & Tourism Economic Impact Research.
Satelitní účet cestovního ruchu poskytuje informace a data o ekonomickém postavení odvětví cestovního ruchu v dané zemi. Kromě informace o podílu cestovního ruchu na HDP, obsahuje i řadu dalších podrobných informací, které dokumentují vazbu na další odvětví a v kontextu s daty za jednotlivé roky je tak možné sledovat, která odvětví se vyvíjejí dynamičtěji než ostatní.
„Průmysl cestovního ruchu“ je souhrn odvětví, která přímo zabezpečují služby pro účastníky cestovního ruchu a s návštěvníkem přicházejí přímo do styku (ubytovací a stravovací zařízení, dopravní podniky, cestovní kanceláře a cestovní agentury, kulturní a zábavní zařízení, památky, rekreační zařízení apod.)
100
Cestovní ruch v ekonomice EU se zaměřením na období hospodářské krize
vývozy návštěvníků a individuálními výdaji na cestovní ruch. Metodika WTTC však do výsledku zahrnuje i nepřímé a zprostředkované efekty. Nepřímý vliv cestovního ruchu na HDP a zaměstnanost je vytvářen nákupem domácího zboží a služeb prostřednictvím odvětví, která mají úzkou vazbu na cestovní ruch a jsou součástí „ekonomiky cestovního ruchu“, z hlediska výdajů jsou to kapitálové investiční výdaje a kolektivní vládní výdaje na cestovní ruch. Zprostředkovaný příspěvek k HDP a zaměstnanosti tvoří výdaje těch, kteří jsou přímo či nepřímo zaměstnáni v sektoru cestovního ruchu. 1. Vliv cestovního ruchu na HDP Pokud budeme hodnotit přímý příspěvek cestovního ruchu k HDP z pohledu absolutní velikosti, lze konstatovat, že v období 90. let 20. století zaznamenal příspěvek průmyslu cestovního ruchu k HDP výrazný růst. Naopak pro poslední desetiletí je charakteristická menší dynamika, v období 2001 až 2003 a 2007 až 2009 došlo dokonce k meziročním poklesům. Uvedené trendy ovlivnila řada různorodých faktorů. Pozitivní dynamika v 90. letech byla ovlivněna zejména politickými faktory a změnami režimů v zemích střední a východní Evropy. Společně s otevřením hranic byly zrušeny i další překážky rozvoje cestovního ruchu a tyto země začaly postupně vytvářet odvětví cestovního ruchu na tržních principech. Východoevropské země se staly nejen novými zdrojovými ale také příjmovými zeměmi. Uvedené skutečnosti přispěly k samotnému rozvoji cestovního ruchu ale také k rozvoji dalších odvětví s cestovním ruchem souvisejících a vytvářející průmysl cestovního ruchu, a to zejména zemích střední a východní Evropy. Období bezprostředně po změně politických režimů ve východní Evropě bylo charakterizováno velkými příspěvky cestovního ruchu k HDP v zemích EU 27. V roce 1990 dosáhl HDP vytvořený tradičními sektory cestovního ruchu hodnoty 337,63 mld. USD (ve stálých cenách roku 2011), v roce 1995 byla jeho hodnota ještě větší a dosáhla 387,55 mld. USD (14,8% nárůst ve srovnání s rokem 1990). Ještě větší nárůst lze sledovat v roce 2000, kdy se hodnota dostala až na hodnotu 533,18 mld. USD (ve srovnání s rokem 1995 se jednalo o 37,6% nárůst) (WTTC, 2011a). V období po roce 2000 jsou vykazovány horší výsledky. Jak již bylo uvedeno, lze hovořit o dvou okamžicích, ve kterých došlo k meziročnímu absolutnímu poklesu zkoumaného ukazatele. První obdobím kdy došlo k poklesu, bylo mezi lety 2001–2003. Zásadním faktorem poklesu byly teroristické útoky na USA
„Ekonomika cestovního ruchu“ zahrnuje „průmysl cestovního ruchu“ a podíl všech dalších navazujících odvětví, jejichž dodávky zboží a služeb zabezpečují chod „průmyslu cestovního ruchu“ (např. maloobchod, stavebnictví, výrobci a dodavatelé investičních zařízení, energií, pohonných hmot, surovin, vydavatelství, finanční služby, bezpečnostní služby apod.).
Současná Evropa 01/2012
101
Milan Vošta
11. září 2001. Důsledkem bylo výrazné a přechodné omezení cestování z důvodu strachu obyvatel a s tím spojený pokles objemu i výkonu zejména letecké dopravy, zároveň došlo k válečným akcím v Afghánistánu a Iráku, které vedly k růstu cen ropy a následnému zdražení i omezení cestovních aktivit. Zmíněné faktory ovlivnily i další indikátory cestovního ruchu ale také přispěly ke snížení dynamiky reálného HDP ve světě v daném období. Období, ve kterém byl zaznamenán ještě větší propad příspěvku průmyslu cestovního ruchu k HDP, bylo mezi roky 2007–2009. Hlavním faktorem tohoto poklesu však byla globální hospodářská krize, která citelně ovlivnila řadu odvětví a světovou ekonomiku včetně sektoru cestovního ruchu. Již rok 2007 zaznamenal mírný meziroční pokles zkoumaného ukazatele, výrazný pokles však nastal v letech 2008 a 2009. V roce 2008 byl zaznamenán meziroční pokles o 3,5 %, v roce 2009 dokonce o 5,9 % (jednalo se prakticky o největší propad za období posledních dvaceti let). Rok 2010 již přinesl oživení a nárůst o 1,0 procento (WTTC, 2011a). Kromě negativního dopadu na přímý příspěvek cestovního ruchu k HDP se ekonomická krize negativně projevila i v dalších sledovaných ukazatelích, např. v poklesu vývozu návštěvníků, snižování výdajů na domácí cestovní ruch, omezování rozpočtů firem na obchodní cesty. Právě krizový rok 2009 přinesl nejnižší hodnotu HDP vytvořenou průmyslem cestovního ruchu a to 449,58 mld. USD (WTTC, 2011b). V dalším roce 2010, který přinesl oživení, byla zaznamenána hodnota 453,58 mld. UDS, tento výsledek však nedosáhl hodnoty z roku 2000, jež oscilovala na 533,18 mld. USD (WTTC, 2011b).
Tab. č. 1: Přímý příspěvek cestovního ruchu k HDP v EU 27 (1995–2010) 1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
387,55
533,18
524,63
497,36
474,95
482,70
483,20
496,11
495,12
477,82
449,58
453,88
%růst2
14,83
37,64
-1,6
-5,2
-4,5
1,6
0,1
2,7
-0,2
-3,5
-5,9
1,0
% HDP EU
3,1
3,8
3,6
3,4
3,2
3,2
3,1
3,1
3,0
2,9
2,9
2,9
Mld. USD1
Pozn.: 1 Mld. USD ve stálých cenách roku 2011; 2 meziroční %změna (mld. USD ve stálých cenách roku 2011); 3 % změna oproti r. 1990; 4 % změna oproti roku 1995. Pramen: WTTC (2011a).
V případě sledování vývoje relativní velikosti zkoumaného ukazatele vzhledem k celkovému HDP EU 27 lze pozorovat pozitivní dynamiku opět zejména v 90. letech, kdy podíl HDP, který byl vytvořen průmyslem cestovního ruchu vzrostl ze 3 % v roce 1990 na 3,8 % v roce 2000 (WTTC, 2011a). Tento pozitivní vývoj ovlivnily výše uvedené skutečnosti v politické i ekonomické rovině po roce
102
Cestovní ruch v ekonomice EU se zaměřením na období hospodářské krize
1990. Pro období po roce 2000 je charakteristický pokles tohoto indikátoru až na hodnotu 2,9 % v roce 2010. Určitou stagnaci ovšem na nejnižších hodnotách v posledních dvaceti letech zaznamenal tento ukazatel v období 2008–2010. Kromě hospodářské krize je tento klesající trend ovlivněn rovněž restrukturalizací terciárního sektoru, který stále intenzivněji využívá informační technologie a moderní formy komunikace. Celkový příspěvek cestovního ruchu k HDP je komplexnějším ukazatelem, neboť zahrnuje přímé ale i nepřímé a zprostředkované dopady cestovního ruchu a souvisejících odvětví na HDP. Komparace dvou základních ukazatelů – přímého příspěvku k HDP a celkového příspěvku k HDP vykazuje určité společné i odlišné rysy. V období 90. let 20. století zaznamenal cestovní ruch v EU obrovskou dynamiku, a cestovní ruch tak výrazně ovlivnil i celkový HDP. Velikost příspěvku cestovního ruchu na HDP byla ovlivněna výrazně pozitivním vývojem průmyslu cestovního ruchu i ekonomiky cestovního ruchu. Celkový příspěvek cestovního ruchu k HDP dosáhl reálného růstu v roce 1995 skoro 16% úrovně oproti roku 1990 a v roce 2000 byl zaznamenán 33% nárůst ve srovnání s rokem 1995. Bezprostředně po roce 1990 lze dokonce hovořit o větší růstové dynamice ukazatele celkového příspěvku k HDP než u předchozího ukazatele. Ukazatel celkového příspěvku cestovního ruchu k HDP se vyvíjel po roce 2000 podobně jako přímý příspěvek cestovního ruchu k HDP. V letech 2001 až 2003 byl zaznamenáván meziroční absolutní pokles. Od roku 2004 do roku 2006 příspěvek ekonomiky cestovního ruchu k HDP opět meziročně rostl, nedosáhl však maximálních hodnot z 90. let. Další změna zkoumaného ukazatele nastala po roce 2007, kdy začal příspěvek ekonomiky cestovního ruchu k HDP opět klesat. Hlavní příčinou poklesu byly nesporně souvislosti doprovázející evropskou ekonomiku v období hospodářské krize. Dokonce ani rok 2010 nepřinesl očekávané oživení a dopady hospodářské krize se projevily v dalším meziročním poklesu o -1,6 % (WTTC, 2011a). Kromě uvedeného rozdílu mezi průmyslem a ekonomikou cestovního ruchu a jejich příspěvkem k HDP lze pozorovat ještě další zajímavou disparitu ve významu dvou zkoumaných ukazatelů. Zatímco u HDP, který vytvářel průmysl cestovního ruchu, byl zaznamenán největší propad v období finanční a ekonomické krize (největší v roce 2009 -5,9 % meziročně k roku 2008), na ekonomiku cestovního ruchu měl zřejmě největší vliv vývoj světové ekonomiky po teroristických útocích v roce 2001 a největší pokles byl zaznamenán v roce 2003 (-5 %), (WTTC, 2011a). Pokud hodnotíme relativní velikost celkového příspěvku cestovního ruchu k HDP vztahujícímu se k celkovému HDP, lze konstatovat obdobný vývoj jako u ukazatele průmyslu cestovního ruchu. Velká dynamika HDP vytvořeného ekonomikou cestovního ruchu v 90. letech byla vystřídána výrazným snížením dynamiky po roce 2000. Následující tabulka ukazuje vývoj celkového příspěvku Současná Evropa 01/2012
103
Milan Vošta
cestovního ruchu k HDP od roku 1990 (8 %), přes vrchol v roce 2000 (10 %) až do roku 2010 (7,8 %)
Tab. č. 2: Celkový příspěvek cestovního ruchu k HDP v EU 27 (1995–2010) 1995 Mld. USD1
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1049,37 1398,29 1393,97 1353,05 1285,75 1335,25 1335,23 1351,22 1341,26 1310,32 1247,06 1227,11
%růst2
15,93
33,34
-0,3
-2,9
-5,0
3,8
0
1,2
-0,7
-2,3
-4,8
-1,6
% HDP EU
8,6
10,0
9,7
9,4
8,8
9,0
8,8
8,6
8,3
8,1
8,1
7,8
Pozn.: 1 Mld. USD ve stálých cenách roku 2011; 2 meziroční %změna (mld. USD ve stálých cenách roku 2011); 3 % změna oproti r. 1990; 4 % změna oproti roku 1995. Pramen: WTTC (2011b).
Porovnáme-li význam přímého a nepřímého příspěvku cestovního ruchu k HDP, převažuje ve sledovaném období vždy vliv nepřímého a zprostředkovaného cestovního ruchu a dosahuje zhruba 60% podílu celkového příspěvku cestovního ruchu k HDP. Samotný cestovní ruch má tedy logicky menší ekonomický význam než odvětví, která na cestovní ruch navazují a jsou součástí ekonomiky cestovního ruchu. Závěrem analýzy dvou ukazatelů hodnotících příspěvek cestovního ruchu k HDP lze uvést státy Evropské unie, které ve zkoumaném období (2000–2010) zaznamenaly největší absolutní přímé i celkové příspěvky k HDP. Největší přímý příspěvek cestovního ruchu k HDP byl vytvořen ve Francii (průměr v letech 2000–2010 byl 102,58 mld. USD ve stálých cenách roku 2011), následující země v pořadí jsou Itálie, Španělsko, Velká Británie, Německo. Podíl přímého příspěvku cestovního ruchu k HDP byl v uvedeném období největší na Maltě (13,2 %), následovaly další země: Kypr (8,1 %), Řecko (5,8 %), Španělsko (5,6 %) a Bulharsko (5,6 %), (WTTC 2011a). Podobně i průměrný ukazatel celkového příspěvku k HDP byl ve sledovaném období největší ve Francii (249,47 mld. USD), následovaly státy: Španělsko, Itálie, Velká Británie a Německo. Největší podíl celkového přírůstku cestovního ruchu k HDP zaznamenala Malta s více než 25 %, následovaly: Kypr (24,7 %), Bulharsko (20,2 %), Řecko (16,5 %) a Španělsko (15,8 %) (WTTC, 2011a). 2. Vliv cestovního ruchu na zaměstnanost Ukazatel zachycující přímý vliv cestovního ruchu na zaměstnanost je vyjádřen celkovým počtem pracovních míst vytvořených v průmyslu cestovního ruchu. 104
Cestovní ruch v ekonomice EU se zaměřením na období hospodářské krize
Z analýzy přímého příspěvku cestovního ruchu a reálného růstu přímého přírůstku cestovního ruchu k zaměstnanosti EU vyplývá výrazná podobnost s výše analyzovanými ukazateli HDP. Dynamický rozvoj cestovního ruchu po roce 1990 způsobený především politickými změnami a příznivým ekonomickým vývojem v Evropě znamenal velký nárůst pracovních míst v tradičních oblastech cestovního ruchu. Průmysl cestovního ruchu tak vytvořil v roce 2000 celkem 8121 tis. míst, což bylo o 24,3 % více ve srovnání s rokem 1995. Po roce 2000 však došlo k poklesu růstové dynamiky a rovněž se snížil absolutní počet pracovních míst. Příčinami poklesu pracovních míst v období po roce 2000 byly zejména okolnosti spojené s teroristickými útoky na USA v roce 2001, všeobecné utlumení ekonomického růstu, konec dekády však byl pod vlivem celosvětové hospodářské krize. Největší meziroční propad tohoto ukazatele byl zaznamenán v roce 2002 (-5,6 %), celkový pokles během celé poslední dekády byl 14,3 %. Vliv hospodářské krize se projevil na tvorbě pracovních míst v průmyslu cestovního ruchu rovněž významně. Meziroční propady ukazatele nepoklesly na minimum z roku 2002, v posledních čtyřech letech ale lze sledovat úbytek pracovních míst. V roce 2010 byl zaznamenán nejnižší počet pracovních míst za posledních deset let (6 956 tis.). Velmi podobný průběh jako u indikátorů HDP měl i průběh vývoje podílu přímého příspěvku cestovního ruchu k zaměstnanosti na celkové zaměstnanosti EU. Dynamický růst podílu zaměstnanosti průmyslu cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v 90. letech byl vystřídán v prvním období poslední zkoumané dekády stagnací a později, opět důsledkem hospodářské krize, poklesl až na 3,1 % (rok 2010) (WTTC, 2011a).
Tab. č. 3: Přímý příspěvek cestovního ruchu k zaměstnanosti v EU 27 (1995–2010)
Tis. %růst1 %
4
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
6533,4
8120,9
7973,1
7529,3
7235,4
7257,5
7348,3
7494,4
7438,3
7234,2
7048,5
6956,0
10,32
24,33
-1,8
-5,6
-3,9
0,3
1,3
2,0
-0,7
-2,7
-2,6
-1,3
3,3
3,9
3,8
3,6
3,4
3,4
3,4
3,4
3,3
3,2
3,2
3,1
Pozn.: 1 %změna oproti předchozímu roku; 2 %změna oproti roku 1990; 3 % změna oproti roku 1995; 4 % celkové zaměstnanosti. Pramen: WTTC (2011a).
Celkový příspěvek cestovního ruchu k zaměstnanosti zahrnuje počet pracovních míst vytvořených v ekonomice cestovního ruchu. Jedná se tedy o přímý i nepřímý a zprostředkovaný dopad na zaměstnanost. Tento ukazatel zaznamenal v 90. letech obdobný vývoj jako ukazatel přímého příspěvku k zaměstnanosti. Současná Evropa 01/2012
105
Milan Vošta
Nejprve došlo vlivem ekonomických změn probíhajících v těchto letech k rapidnímu nárůstu počtu pracovních míst, mezi lety 1995 až 2000 se jednalo dokonce o 20% nárůst, ihned po roce 2000 došlo k výraznému, ale přechodnému zpomalení dynamiky. Nicméně v roce 2003 bylo dosaženo doposud největšího meziročního propadu (-4,4 %). Pro další období související s nástupem hospodářské krize je charakteristický postupně se prohlubující snižování dynamiky s doposud největším meziročním propadem v roce 2010 (-4,1 %) (WTTC, 2011a). V relativním vyjádření se celkový přírůstek cestovního ruchu k zaměstnanosti vztahuje k celkové zaměstnanosti a opět po dynamice v 90. letech zaznamenal zvolnění a meziroční poklesy po roce 2000. V posledních letech se na účinku tohoto indikátoru plně projevují důsledky hospodářské krize a v roce 2010 se přiblížil stavu z roku 1990 a poklesl na 8,4 % celkové zaměstnanosti.
Tab. č. 4: Celkový příspěvek cestovního ruchu k zaměstnanosti v EU 27 (1995–2010) 1995 Tis. %růst1 %
4
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
17454,7 21005,5 20869,5 20262,1 19365,2 19838,5 20081,3 20146,9 19746,1 19455,2 19076,3 18299,8 10,02
20,33
-0,6
-2,9
-4,4
2,4
1,2
0,3
-2,0
-1,5
-1,9
-4,1
8,9
10,2
10,0
9,7
9,2
9,4
9,4
9,2
8,9
8,7
8,7
8,4
Pozn.: 1 %změna oproti předchozímu roku; 2 %změna oproti roku 1990; 3 % změna oproti roku 1995; 4 % celkové zaměstnanosti. Pramen: WTTC (2011a).
Při analýze přímého a nepřímého a zprostředkovaného příspěvku cestovního ruchu k zaměstnanosti bylo zjištěno, že na celkovém příspěvku k cestovnímu ruchu k zaměstnanosti se obdobně jako u vlivu na HDP podílí ve sledovaném období podstatně více nepřímý a zprostředkovaný příspěvek. Ve všech sledovaných letech tento ukazatel přesahoval 60% podíl. V posledním období hospodářské krize lze potom sledovat určité snížení až k hranici 60 % a širší dopady krize zejména na ekonomiku cestovního ruchu, tedy obory pouze s cestovním ruchem související. Pokud bychom měli hodnotit jednotlivé členské státy EU 27 dle absolutního přímého i celkového příspěvku k zaměstnanosti, největší absolutní počet pracovních míst byl ve zkoumaném období vytvářen ve Francii. V relativním vyjádření přímého příspěvku cestovního ruchu k zaměstnanosti dominovaly středomořské státy Malta (14,1 %) a Kypr (9,2), zajímavostí je třetí pozice Dánska (8,4 %) a na pátém místě nacházející se Nizozemsko (6,2 %). V případě celkového příspěvku cestovního ruchu na zaměstnanosti opět dominuje skupina středomořských zemí: Kypr (26,5 %), Malta (25,8 %), Řecko (19,4 %) a Bulharsko (18,3 %), Portugalsko (16,1 %) (WTTC, 2011a). 106
Cestovní ruch v ekonomice EU se zaměřením na období hospodářské krize
3. Vliv cestovního ruchu na další vybrané ukazatele Z provedené analýzy vyplývá, že cestovní ruch má v Evropské unii zásadní ekonomický význam, a to jak z hlediska tvorby HDP, tak zaměstnanosti. Průmysl cestovního ruchu přispíval v posledních deseti letech k celkovému HDP EU 27 v průměru 3,2 % a podílel se 3,4 % na celkové zaměstnanosti. Příspěvek ekonomiky cestovního ruchu byl u obou makroekonomických veličin ještě vyšší – u HDP v průměru 8,8 % a u zaměstnanosti dokonce 9,3 %. Nezanedbatelný podíl na určených referenčních ukazatelích měl cestovní ruch ve sledovaných letech i u ostatních ukazatelů. Např. vývozy návštěvníků, které sledují výdaje mezinárodních turistů v rámci země na obchodní a rekreační cesty včetně výdajů na dopravu, se v posledním desetiletí podílely na celkových vývozech zboží a služeb v průměru 6,7 %. Nejhlubší meziroční pokles zaznamenal tento ukazatel v krizovém roce 2009 (-8,8 %). Výdaje na domácí cestovní ruch, které jsou vyčísleny výdaji rezidentů na obchodní a rekreační cesty v rámci jejich země, zaznamenaly ve srovnání s předchozími ukazateli odlišný vývoj. Po dynamickém růstu v 90. letech byl po roce 2000 zaznamenán výrazný pokles dynamiky. Příčinou těchto změn je přesun poptávky po cestovním ruchu v domácí zemi do zahraničí. Rok 2010 však opět přináší změnu v podobě meziročního růstu, který lze vysvětlit mj. i dopady krizového období na poptávku obyvatelstva, které se více zaměřilo na turistické aktivity v domácí zemi. Další ukazatel, kterým lze rovněž hodnotit ekonomický význam cestovního ruchu jsou kapitálové investice. Jedná se o kapitálové investiční výdaje realizované sektory přímo zapojenými do odvětví cestovního ruchu a také ostatními odvětvími, která vynakládají investice na specifická aktiva cestovního ruchu (např. nové ubytování pro návštěvníky, vybavení na přepravu pasažérů, restaurační a volnočasové vybavení ke specifickému použití v rámci cestovního ruchu apod.). Ukazatel kapitálových investic se vyvíjel poněkud odlišně od předchozích ukazatelů. Zdůvodnění specifického vývoje tohoto ukazatele by však zasloužilo podrobnější analýzu, která není předmětem zpracovaného textu. Analýza také prokázala, že cestovní ruch výrazně podléhá vnějším vlivům, mezi něž bezesporu patří např. změny politické situace, nepříznivý ekonomický vývoj, resp. zásadní vliv ekonomické krize, bezpečnostní hrozby, nárůst cen energií apod. Všechny tyto vnější okolnosti na cestovní ruch působí intenzivně, a to jak v pozitivním, tak negativním směru. Zároveň bylo zjištěno, že ve sledovaném období docházelo k poklesu podílu analyzovaných ukazatelů na určených referenčních ukazatelích. Jinými slovy, relativní význam cestovního ruchu např. vzhledem k celkovému HDP, celkové zaměstnanosti, celkovému vývozu zboží a služeb či celkové vnitřní spotřebě klesal.
Současná Evropa 01/2012
107
Milan Vošta
Závěr Předložený článek analyzuje odvětví cestovního ruchu z pohledu jeho významu v ekonomice Evropské unie. Cílem bylo analyzovat cestovní ruch dle vybraných ukazatelů a dokázat důležitost odvětví v hospodářství Evropské unie včetně vývoje v poslední dekádě se zaměřením na krizové období. Text představuje analýzu ekonomického významu cestovního ruchu, k jejímuž zpracování bylo použito ukazatelů, které hodnotí ekonomický dopad odvětví a využívá je Světová rada cestování a cestovního ruchu (WTTC). Analýza je zaměřena na indikátory kvantifikující příspěvek cestovního ruchu k HDP a k zaměstnanosti. Stručně je poskytnut pohled i na další vybrané ukazatele. Zpracovaná analýza prokázala, že cestovní ruch je právem považován za velmi významné a dynamické odvětví v ekonomice Evropské unie. Zásadní je jeho význam na HDP i celkové zaměstnanosti. Jak již bylo výše uvedeno, průmysl cestovního ruchu, vytvářel v posledních deseti letech v průměru 3,2 % celkového HDP EU 27 a podílel se 3,4 % na celkové zaměstnanosti. Celkový příspěvek tohoto odvětví byl u obou makroekonomických veličin ještě podstatně vyšší. Ekonomika cestovního ruchu, vytvářela v průměru 8,8 % HDP EU 27 a na celkové zaměstnanosti se podílela 9,3 %. Z uvedených hodnot vyplývá, že příspěvek cestovního ruchu k HDP i zaměstnanosti, zejména celkový, je velmi významný. Cestovní ruch má tak obrovský multiplikační efekt a zásadní ekonomický význam, zároveň se podílí na výdajích spotřebitelů, podniků i vlád. Kromě těchto zmíněných efektů přispívá rovněž k hospodářskému, společenskému a kulturnímu rozvoji územních celků a ke zvyšování kvality života účastníků cestovního ruchu. Analýza však také ukázala určitá negativa z hlediska vývoje příspěvku cestovního ruchu k HDP a zaměstnanosti. Lze konstatovat, že cestovní ruch výrazně podléhá vnějším vlivům, jako jsou např. změny politické situace, nepříznivý ekonomický vývoj, resp. finanční a ekonomická krize, bezpečnostní hrozby, nárůst cen energií apod. Všechny tyto okolnosti působí na cestovní ruch velmi intenzivně, ať už v pozitivním nebo negativním směru a odrážejí se na jeho příspěvku k HDP i zaměstnanosti. Závěrem lze konstatovat, že WTTC díky svému výzkumu ekonomického dopadu cestovního ruchu významně přispěla k tomu, že toto odvětví je čím dál tím více chápáno a uznáváno jako důležitý nástroj ekonomického růstu a rozvoje s významným potenciálem do budoucna.
108
Cestovní ruch v ekonomice EU se zaměřením na období hospodářské krize
Literatura: 1) 2)
3) 4) 5) 6)
7)
8)
9)
10) 11)
12) 13)
BUSINESSINFO (2011). Projekty v oblasti cestovního ruchu spolufinancované z EFRR byly účelné. Dostupné z
. CZECHTOURISM (2011). Mezinárodní cestovní ruch: první výsledky za rok 2010. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z . CIA (2010). World Fact Book. [cit. 2012-04-05]. Dostupné . WTTC (2011b). Economic Impact of Travel and Tourism. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z < http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/4pp_ document_for_WTM_RGB_1.pdf>. WTTC (2011c). Travel and Tourism Economic Impact 2011. http://wttc. org/site_media/uploads/downloads/european_union2.pdf. WTTC (2011d). Travel a and Tourism 2011. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z .
Současná Evropa 01/2012
109
Milan Vošta Summary: Tourism in the EU Economies Focused on the Period of Economic Crisis Tourism interconnects for a long time essentially related aspects, such as tourism and the region of Europe, i.e. the area of the European Union. This topic should get considerable attention for more reasons. Firstly, tourism is described as a phenomenon of the world economy. In areas influenced by tourism, it contributes to the economic, social and cultural development, encourages economic growth and jobs creation. It is also a crucial source of income for many countries. Secondly, the sector of tourism has a considerable development potential for the future. It closely concerns lives of tens of thousands of people in both global and European scope. Finally, tourism represents getting to know new places, people, cultures and getting new experience. In this regard, EU accounts for an ideal place for development and implementation of tourism, also considering the existence of diverse locating, implementing and stimulating preconditions for development and allocation. The objective of this paper is to evaluate the issue of tourism based on so far uncommon perspective and to give an answer to the question of importance of tourism in the EU. The core of the study is analysis of selected indicators, with emphasis on those relating to the contribution of tourism to GDP and employment, focusing on developments in the recent period affected by the economic crisis. Attention is also paid to the indicators illustrating expenses of tourists, government expenses or capital investments. Keywords: Tourism, The European Union, economy, economic crisis, GDP, employment
110
