Krize v Eurozóně a její dopady na cestovní ruch v Itálii

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Krize v Eurozóně a její dopady na cestovní ruch v Itálii Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. Ing. Lubor Lacina, PhD.

Eva Paličková

Brno 2013

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Doc. Ing. Luboru Lacinovi, PhD. za ochotu, cenné rady a připomínky, které mi při psaní této práce věnoval, a paní doc. Ing. Janě Turčínkové, PhD za ochotu, cenné rady a připomínky k dotazníkům práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 21. prosince 2012

__________________

Abstract Paličková, E. The crisis in Eurozone and its impacts on tourism in Italy. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2013. The main aim of this thesis determines what impacts the current eurozone crisis has on the Italian Tourism. The partial aim tries to evaluate changes in knowledge of the impact of the crisis on the Italian tourism. This evaluation was carried out among the Italian hoteliers and Czech travel agencies for the summer season 2012. Another part of my work formulates recommendations for Italian hoteliers and Czech travel agencies, which could mitigate the impacts of the crisis on their business. The hypothetical part outlines the main determinants of tourism and analyses growing trend of the Italian tourism. Therefore there is mentioned the case study of a similar crisis on tourism. Moreover, the thesis analyses Italian tourism using secondary data in the period before and throughout the crisis in the eurozone. The primary data were obtained by questionable research. Futhermore there was defined progress of crises among hoteliers and travel agencies. Finally, there were identified the main impacts of the crisis and recommended suggestions for Czech travel agencies and Italian hoteliers. Keywords Tourism, Italy, crisis in Eurozone, czech travel agencies, Italian hoteliers, Asian crisis, impact of crisis. Abstrakt Paličková, E. Krize v Eurozóně a její vliv na cestovní ruch v Itálii. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Hlavním cílem této bakalářské práce je určit, zda a jaké dopady má současná krize eurozóny na italský cestovní ruch. Dílčím cílem je vyhodnocení změny povědomí o vlivu krize na italský turismus. Toto vyhodnocení bylo provedeno mezi italskými hoteliéry a českými CK za letní sezónu 2012. Dalším dílčím cílem je formulace doporučení pro italské hoteliéry a české CK, které by mohli zmírnit dopady krize na jejich podnikání. V literární rešerši jsou nastíněny hlavní determinanty cestovního ruchu, poveden důkladný rozbor vývojového trendu italského turismu a dále je v práci uvedena případová studie dopadu obdobné krize na cestovní ruch. V práci byla provedena analýza italského cestovního ruchu pomocí sekundárních dat v období před krizí a během krize v eurozóně. Pomocí dotazníkového šetření byly získány primární data, na jejichž základě byl určen vývoj povědomí o dopadu krize mezi hoteliéry a CK. Na základě získaných informací byly určeny hlavní dopady krize a navrhnuty doporučení pro české cestovní kanceláře a italské hoteliéry. Klíčová slova Cestovní ruch, Itálie, krize v eurozóně, české cestovní kanceláře, italští hoteliéři, Asijská krize, dopady krize.

Úvod a cíl práce

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl a metodika ........................................................................................... 9

Literární rešerše

10

2.1

Cestovní ruch ...........................................................................................10

2.2

Významné determinanty cestovního ruchu ............................................ 11

2.3

Ekonomický význam cestovního ruchu ................................................... 13

2.3.1

Statistické hodnocení vlivu turismu ................................................ 13

2.3.2

Chování spotřebitele v turismu vzhledem k vývoji HDP................. 14

2.4

Cestovní ruch a EU .................................................................................. 15

2.4.1

Eurozóna a její krize......................................................................... 16

2.4.2

Příčiny krize ..................................................................................... 16

2.4.3 Případová studie ekonomické krize a jejího dopadu na cestovní ruch: Asijská krize .........................................................................................18 2.5

3

2.5.1

Ekonomický význam cestovního ruchu v Itálii .............................. 22

2.5.2

Základní informace o vývoji cestovního ruchu na území Itálie ..... 28

Analýza vývoje cestovního ruchu v Itálii 3.1

34

Statistické šetření .................................................................................... 34

3.1.1

Výsledky statistického šetření ........................................................ 35

3.1.2

Dílčí závěr statistického šetření ...................................................... 49

3.2

4

Cestovní ruch a Itálie ............................................................................... 21

Dotazníkové šetření ................................................................................. 51

3.2.1

Výsledky dotazníků ......................................................................... 52

3.2.2

Dílčí závěr dotazníků ....................................................................... 77

Diskuze a závěr

79

Literatura

83

Seznam příloh

87

6

Úvod a cíl práce

Seznam obrázků Obr. 1

Příjezdy turistů do Itálie a výdaje turistů (v mld. USD)

23

Obr. 2

Celkový příspěvek cestování a turismu do HDP Itálie

25

Obr. 3 Příjmy z cestovního ruchu v Itálii (procentní změny ve srovnání s předchozím rokem)

26

Obr. 4 Tržby z prodeje služeb a mezinárodního cestovního ruchu v Itálii 27 Obr. 5 Složení příjezdů turistů v Itálii do všech ubytovacích kapacit dle země původu za roky 2000 a 2011

30

Obr. 6 Složení příjezdů zahraničních turistů v procentuálním vyjádření dle země původu k celkové návštěvnosti Itálie za roky 2000, 2005 a 2009 31 Obr. 7 Průměrné denní výdaje domácích a zahraničních turistů v Itálii v běžných cenách. 32 Obr. 8 Výdaje zahraničních turistů dle ubytovací struktury v letech 2006 až 2011

32

Obr. 9 Průměrná délka pobytu dle ubytovacího zařízení-roky 2000-2010

91

Obr. 10 Průměrná délka pobytu v hotelových zařízeních dle trvalého pobytu klientů, roky 2000-2010

91

Obr. 11 Průměrná doba dobytu v doplňkových ubytovacích kapacitách dle trvalého pobytu klientů, rok 2000-2010

92

Úvod a cíl práce

7

Seznam tabulek Tab. 1

Průměrná tempa růstu HDP eurozóny (v %, stálé ceny)

17

Tab. 2

Srovnání temp růstu HDP

17

Tab. 3 Inflační diferenciály v zemích eurozóny (v procentních bodech)

18

Tab. 4 Procentní změna příjezdů turistů do destinací Východní Asie 19 Tab. 5 Hrubý domácí produkt z cestovního ruchu v prvních 10 zemích světa za rok 2011 a relativní vyjádření příspěvku turismu do tvorby HDP 24 Tab. 6

Top 5 světových destinací dle příjezdů turistů

28

Tab. 7 Platební bilance cestovního ruchu-Spotřeba V Itálii nerezidenti (SIN), zahraniční spotřeba rezidentů Itálie (ZSRI) a saldo (v mil eur) 88 Tab. 8

Disponibilní ubytovací kapacity podle kategorie ubytování88

Tab. 9 Příjezdy a doba pobytu v ubytovacích zařízeních dle typologie a kategorie ubytování za rok 2009

89

Tab. 10 Příjezdy a doby pobytu dle místa trvalého pobytu klientů a kategorie ubytování za rok 2009 90 Tab. 11 Příjezdy Italů a zahraničních turistů (ZT) dle měsíců- roky 2000-2005-2010* v procentuálním vyjádření 92 Tab. 12 Složení zahraničních turistů v Itálii dle jejich země původu za roky 2000-2005-2009 v procentním vyjádření 93 Tab. 13 Výdaje turistů, jednotkové výdaje a denní výdaje turistů za rok 2000-2010 93 Tab. 14

Výpočet důchodové elasticity poptávky po dovolené v Itálii94

Tab. 15 Příjezdy a doba pobytu italských a zahraničních turistů za roky 2002-2011 v meziročním procentuálním vyjádření 104

8

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Cestování je činností, jež provází lidstvo od jeho vzniku. Je spjato s naším vývojem a jeho význam se mění s našimi potřebami. Poslední století sebou přineslo jak technologický, tak hospodářský rozmach, jenž ovlivnil všechna odvětví včetně cestovního ruchu. Ten se stal dostupnějším pro většinu obyvatel ve vyspělých zemích, došlo k usnadnění překračování hranic a v neposlední řadě se cestování stalo volnočasovou aktivitou (21). Cestovní ruch se stal pro mnohé země jedním ze strategických sektorů, jenž naplňuje státní rozpočty a dává práci místním obyvatelům. Tak je tomu i v případě Itálie, kde turismus celkem přispívá 8,6% do celkové tvorby hrubého domácího produktu a tvoří 13,9% z celkového počtu pracovních míst v Itálii (7). Na vývoj cestovního ruchu působí mnoho faktorů, jako například faktory lokalizační, jež definují celkovou podobu atraktivit destinace. Dále faktory realizační, které jsou ovlivněny kvalitou a nabídkou infrastrukturních služeb. V neposlední řadě na turismus působí faktory stimulační, jenž jsou ovlivněny vývojem politické, ekonomické situace či administrativních podmínek daného státu (1). Všechny tyto faktory ovlivňují, zda je pro turisty daná destinace atraktivní či nikoliv. V případě, že země prochází politickými či ekonomickými nesnázemi, bude to mít nevyhnutelný dopad na vývoj cestovního ruchu v dané zemi. Jako příklad můžeme uvést Asijskou krizi, jež v krátkodobém hledisku ovlivnila vývoj cestovního ruchu, jak v Asijských zemích postižených krizí, tak v sousední Austrálii. Světová ekonomická krize se z USA přenesla do Evropy a dala podnět ke vzniku první závažné krize eurozóny. Prvním takto zasaženým státem bylo Řecko, to bylo následováno Irskem, Portugalskem, Španělskem a Itálií. Tyto země jsou taktéž přezdívány jako země ‚PIIGS‘1. Dluhová krize sebou přináší ekonomické, politické a sociální nejistoty jak pro obyvatelstvo zasažených zemí, tak i pro země, jež mají provázané ekonomiky s těmito státy. Proto krize v eurozóně může mít vliv na vývoj cestovního ruchu nejen pro země v eurozóně, ale i na celou Evropu. Podnětem pro tuto práci byla současná krize, která paralyzovala země zóny a má dopad i na celou Evropu. Autorka se rozhodla pro analyzování dopadu krize na cestovní ruch v jedné ze zemí PIIGS v Itálii. Hlavním důvodem této volby bylo působení Itálie v měnové unii od jejího počátku a důležitá role italského cestovního ruchu vzhledem k České republice. Itálie totiž tvoří významnou část našeho outcomingového2 cestovního ruchu. V předešlém roce do Itálie vyjelo 13% ze všech českých turistů, čím se pro nás Itálie stává druhou námi nejvíce Státy Eurozóny jako Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko tvoří skupinu finančně slabších států, které jsou ve finančním odvětví označovány touto zkratkou. (16) 2 Výjezdový cestovní ruch (1) 1

Úvod a cíl práce

9

navštěvovanou zemí ihned po Chorvatsku (15). Dopady krize na italský cestovní ruch by tedy mohly mít vliv i na český trh cestovního ruchu a může tedy pro české cestovní kanceláře skýtat možnost výhodnějších podmínek na italském trhu.

1.2 Cíl a metodika Hlavním cílem bakalářské práce je pomocí komparace a analýzy statistických údajů zhodnotit ekonomický dopad na cestovní ruch v Itálii v průběhu krize v eurozóně. Prvním dílčím cílem práce je vyhodnocení povědomí italských hoteliérů a českých cestovních kanceláří o vlivu krize na cestovní ruch v Itálii, a to pomocí analýzy dotazníků. Druhým dílčím cílem je formulace doporučení a opatření pro české a italské cestovní kanceláře na nadcházející turistické sezóny. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na část literární rešerše a na část praktickou. Úsek literární rešerše se věnuje samostudiu dostupné odborné literatury s cílem definovat základní determinanty cestovního ruchu a popsat charakteristické znaky italského turismu. Část literární rešerše je rozdělena na 3 menší oddíly. V první části autorka definuje primární poznatky o turismu, kterých bude využito v části o italském cestovním ruchu a v části praktické. V druhém oddílu autorka provedla rozbor příčin krize v eurozóně. V této části práce je zahrnuta asijská krize, která slouží jako příkladová studie pro argumentování dopadů krize na italský cestovní ruch. V poslední části literární rešerše se autorka pokusí o důkladný rozbor vývojových trendů italského cestovního ruchu. Praktická část práce je rozdělena na část statistickou a dotazníkovou. Statistická část je založena na komparativní metodě. Autorka určila dvě stejně dlouhá období: tříleté období před krizí v eurozóně a tříleté období během krize v eurozóně, jež bude mezi sebou porovnávat a zjistí tak, zda došlo ke změnám ve vývoji cestovního ruchu v Itálii během let krize v zóně. Dotazníková část má za cíl získat primární data a zjistit, jak se vyvíjí povědomí o vlivu krize na cestovní ruch mezi italskými hoteliéry a českými cestovními kancelářemi a to pomocí komparativní metody, kdy autorka porovná dva podobné dotazníky. Tyto dotazníky byly autorkou sestaveny, přeloženy do italského jazyka, a zaslány do vybraných regionů Itálie podle preferencí českých turistů. První dotazník byl rozeslán před zahájením letní sezóny 2012 a druhý po jejím ukončení. Na základě výsledků dotazníkového šetření autorka porovná, zda letní sezóna ovlivnila povědomí o vlivu krize na italský cestovní ruch.

10


2 Literární rešerše 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch patří mezi nejdůležitější odvětví každého státu a je taktéž nazýván odvětvím budoucnosti. Jeho příznačnou vlastností je, že dokáže generovat přidanou hodnotu bez předchozích počátečních investic. Přínosy se následně projeví v makroekonomických vztazích a v ekonomice jiných sektorů, které souvisejí s cestovním ruchem, jako je například doprava. Dále dokáže tvořit pracovní příležitosti v regionech, jež jsou postiženy vysokou nezaměstnaností. Turismus dovede ovlivňovat i jiné odvětví, které přímo nesouvisejí s cestovním ruchem. Tato odvětví pro cestovní ruch pracují zprostředkovaně, vytváří pro něj výrobky a služby, jež jsou k provozu turismu potřeba. Z tohoto důvodu jej smíme taktéž označovat jako tzv. Průřezové odvětví. Jeho multiplikační efekt pak způsobuje, že při jednom novém místě v cestním ruchu se otvírají další tři místa jiným profesím. Dle WTTC3 není přínos cestovního ruchu pouze ekonomický, ale má vliv na sociální rozvoj a je zdrojem sebepoznání a vzájemné tolerance. (1) Prvopočátky cestování nacházíme již v dobách starověkých civilizací. Protože neexistuje jednotný přístup k počátkům turismu, mnoho autorů se shodují na tom, že zrod novodobého cestovního ruchu byl v druhé polovině 19. století, tudíž během průmyslové revoluce. Do počáteční fáze cestovního ruchu řadíme budování železniční sítě a parní lodě, kdy motivem cest byla především rekreace. Jako rozvojovou fázi označujeme období vynalezení automobilů, autobusů a letadel. V tomto období byli účastníky cestovního ruchu především pracující s vyšší životní úrovní a cestovali za účelem komerčních cest a rekreací. Vrcholná fáze se datuje od roku 1945, kdy se postupně stávaly hlavními dopravními prostředky automobily a letadla. Cestování nabylo nového významu, a to k naplnění volno časových aktivit, rekreací či poznávání nových zemí a kultur. V této fázi se cestovní ruch stává dostupný pro všechny společenské vrstvy ve vyspělých státech. (2) Všechny odvětví sebou přináší jak negativa, tak i pozitiva a stejně je tomu i v případě turismu. Mezi pozitivní dopady patří nové pracovní příležitosti, finanční příjmy pro regiony a jeho obyvatele. Naopak masový a tvrdý turismus spolu přináší negativní dopady na přirozenou podobu krajiny a může mít fatální dopad na celou lokalitu. Proto by aktivity cestovního ruchu měly být realizovány tak, aby negativní dopady byly co nejmenší. (3) Tato úvodní slova o cestovním ruchu měla nastínit význam a potenciál turismu pro kteroukoliv zemi. A taktéž poukázat na to, že se jedná o relativně mladé odvětví s velkým potenciálem pro další růst. V následující částí práce se autorka bude zabývat důležitými pojmy cestovního ruchu, jež budou výchozí pro další kapitoly práce.

3

Světová rada cestovního ruchu (19)


11

2.2 Významné determinanty cestovního ruchu Tato podkapitola zdůrazňuje významné pojmy cestovního ruchu, které budou výchozí pro další kapitoly práce. Autorka se rozhodla pro definování několika pojmů i podle italského standardu z důvodu, že využívá italských statistických údajů, jež se mírně liší od českých norem. Nejprve se autorka zaměří na definici cestovního ruchu, která není vůbec jednoduchá, a proto se mnoho autorů v tomto směru rozchází. Z tohoto důvodu se autorka rozhodla citovat definici podle Světové organizace cestovního ruchu (WTTC): „Cestovní ruch jsou aktivity lidí cestujících na přechodnou dobu do míst mimo jejich obvyklé prostředí, nebo pobývající v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, obchodu nebo za jiným účelem (jiných než výdělečné činnosti“ (3). Obecně dělíme cestovní ruch na několik okruhů, ty pak bývají předmětem statistické analýzy. Prvním rozdělením je podle platební bilance. Tento typ rozdělení cestovního ruchu se vyznačuje tím, že turisty dělíme podle jejich místa trvalého pobytu a destinace. Domácí CR proto započítává pouze turisty trvale žijící na území daného státu, kteří nepřekračují hranice. Naopak je tomu u Zahraničního cestovního ruchu, kde osoby překračují hranice státu. Dále jej dělíme na další dva subsystémy. Na Aktivní CR neboli incoming, kde zahraniční turisté přijíždějí do destinace a dochází tedy k exportu služeb, a na Pasivní cestovní ruch tzv. outcoming, kde naopak tuzemci vyjíždějí do zahraničí a dochází k importu služeb. V případě, že turisté pouze projíždějí danou destinací, hovoříme o Tranzitním cestovním ruchu. Dalším okruhem rozdělení je podle místa pobytu. Vychází z předchozího dělení, kde Vnitřní CR zahrnuje pobyty obyvatel v tuzemsku a aktivní cestovní ruch, tedy příjezdy mezinárodních turistů. Národní CR obsahuje pasivní cestovní ruch, tedy outcoming a pobyty obyvatel v tuzemsku a veškeré překračování hranic sleduje mezinárodní CR. Dále rozdělujeme turisty podle způsobu financování. V případě, že si účastník zájezd hradí ze svých soukromých zdrojů, tak se jedná o formu Volného CR. Pokud je ale cesta financována ze společných fondů například od zaměstnavatele, tak hovoříme o tzv. vázaném cestovním ruchu. Následující rozdělení dělíme podle délky pobytu turistů v destinaci. Pokud je pobyt kratší než tři noclehy, tak se jedná o krátkodobý pobyt, při setrváním delším než tři noci se jedná o dlouhodobý pobyt. Další typ rozdělení cestovního ruchu je podle způsobu zabezpečení cesty. Označuje formu zajištění pobytu klientů, který může být pořádaný prostřednictvím cestovní kanceláře, jedná se o organizovaný pobyt, nebo si turista veškeré služby cestovního ruchu zprostředkuje sám, potom se jedná o pobyt neorganizovaný. Dále rozdělujeme cestovní ruch podle počtu účastníků. Tato forma dělí turisty na individuální cestu, pokud se turista se účastní zájezdu sám nebo s rodinou, kolektivní cestu, jestliže turisté cestují skupinově. Taktéž dělíme turismus podle ročního období. Charakterizuje dobu uskutečnění zájezdu. Sezónní cestu, lze označit jako cestu v době, kdy do konkrétní destinace cestuje vyšší koncentrace turistů. Mimosezónní cesta je naopak v době, kdy do destinace přijíždí nejnižší počet turistů. V neposlední řadě dělíme cestovní ruch podle vlivu

12


na životním a sociokulturním prostředí. Rozlišuje, jaké dopady má turismus v destinaci. Tvrdý turismus se značí tvrdými investicemi, masovou turistikou a jeho hlavním úkolem je generovat zisk, bez ohledu na jeho možné negativní dopady na životní prostředí. Naopak je tomu u měkkého cestovního ruchu. Ten je taktéž nazýván zeleným či šetrným cestovním ruchem a jeho zásadou jsou co nejmenší dopady na životní prostředí. (4) Turismus dále můžeme rozdělit dle jeho formy, tedy podle toho, jaký je motiv návštěvníků k uskutečnění jejich cesty. Italská centrála cestovního ruchu (ENIT) definuje motivy cesty účastníků cestovního ruchu odlišně od českého standardu, a proto se autorka rozhodla odcitovat rozdělení podle italské centrály cestovního ruchu. Jedním z nejčastějších motivů cest turistů do Itálie dle ENITU je Kulturní dovolená a města umění, Dovolená u moře, Dovolená u jezera, Dovolená na horách, Sportovní dovolená, Zelená dovolená a Dovolená za gastronomií (21). Abychom mohli hovořit turismu, je zapotřebí, aby byly splněny faktory lokalizační, realizační a selektivní, jež jsou důležité pro vznik cestovního ruchu na území jakéhokoliv státu. Lokalizační faktory určují podmínky pro cestovní ruch a jsou neměnné. Řadíme sem přírodní podmínky a společenské atraktivity. Realizační faktory představují infrastrukturu oblasti, materiálně technickou základnu, čili ubytovací kapacity, gastronomické možnosti a služby vůbec. Poslední selektivní neboli stimulační faktory působící na cestovní ruch ve všech úrovních a můžeme je rozdělit na faktory objektivní a subjektivní. Objektivní stimulační faktory dělíme dále na politické, ekonomické a demografické skutečnosti. Subjektivní stimulační faktory hrají roli především psychologickou a to tak, že ovlivňují rozhodování spotřebitelů služeb cestovního ruchu. (1) V následujícím textu bude autorka používat pojmu hotelové ubytovací kapacity a doplňkové ubytovací kapacity. Česká republika využívá Středoevropského rozdělení ubytovacích kapacit, jež se mírně liší od italského standardu. Italský systém rozdělení ubytovacích kapacit zavedl Italský statistický úřad ISTAT (dále pouze ISTAT), který pečlivě sleduje vývoj italského cestovního ruchu již od roku 1956 a každoročně vydává statistiky o pohybu turistů a kapacitách ubytovacích zařízení na území Itálie. ISTAT dělí hromadné ubytovací kapacity na Esercizi alberghieri (hotelové ubytovací kapacity) a na Esercizi complementari (Doplňkové ubytovací kapacity). Kategorie hotelových ubytovacích kapacit zahrnuje hotely s 1 až 5 hvězdičkami, village hotely, turistickohotelové rezidence, penziony, motely, historické rezidence, hotely meuble a garni, historické domy, wellness centra a všechny druhy ubytovaní, jež splňují podmínky hotelového ubytování. Do druhého typu rozdělení, do doplňkových ubytovacích, patří všechny ubytovací kapacity, které nesplňují požadavky hotelových ubytovacích kapacit. Patří sem kempy, villaggia, ubytování v pronájmu, agroturistika, domovy mládeže, horské chaty, chalupy, bed and breakfest a další. (26) V této podkapitole autorka nejdříve definovala pojem cestovní ruch, dále popsala jednotlivé rozdělení cestovního ruchu. Nejdůležitějšími pojmy pro tuto práci jsou definice rozdělení domácího a zahraničního cestovního ruchu. Dále autorka uvedla dělení turistiky podle motivu návštěvy turistů, tak jak je definuje


13

italská centrála cestovního ruchu. Autorka dále definovala lokalizační, realizační a selektivní faktory, jež jsou nezbytné pro vývoj cestovního ruchu daného státu. Jsou tedy faktory, které při jejich změně dokážou ovlivňovat chod cestovního ruchu. Jako poslední autorka definovala rozdělení ubytovacích kapacit podle italského statistického úřadu. Učinila tak, protože v části statistického šetření bude z tohoto rozdělení vycházet. V následující podkapitole se bude autorka zabývat cestovním ruchem v ekonomickém měřítku a definuje nejdůležitější ukazatele pro hodnocení významu cestovního ruchu.

2.3 Ekonomický význam cestovního ruchu Vývoj světové ekonomiky ovlivňuje i vývoj cestovního ruchu v mnoha směrech. Díky mezinárodním příjmům a příjezdům turistů působí na tempa růstu. Z druhé strany ovšem turismus má vliv na světovou ekonomiku a to v podobě ekonomických přínosů jako je hrubý domácí produkt, zaměstnanost, daňové přínosy apod. Poněvadž cestovní ruch patří mezi takzvaná průřezová odvětví, jež přesahuje do dalších ekonomických oborů, je velice složité jej sledovat a statisticky vyhodnocovat. V praxi se můžeme setkat se zjednodušením na sektory hotelů, stravovacích zařízení, cestovních kanceláří a leteckých společností, jež představují ohnisko cestovního ruchu, ale ne jeho celek. Proto efekty turismu můžeme rozdělit na přímé efekty, kde dochází k přímému kontaktu poskytovatele služeb a spotřebitele, a na nepřímé efekty, které jsou způsobené multiplikačním efektem, a na indukované efekty, jež v sobě ukrývají dodatečnou realizaci příjmů ze strany soukromého, veřejného sektoru a domácností (příkladem je zvýšení výdajů domácností, díky zvýšení příjmů z turismu v jejich destinaci). Vymezení průmyslu cestovního ruchu v sobě skrývá všechny přímá odvětví turismu, jako například ubytovací kapacity. Kdežto ekonomika turismu v sobě zahrnuje jak průmysl CR, tak i všechny nepřímá odvětví, kam patří dodavatelé přímého sektoru cestovního ruchu. (24) 2.3.1

Statistické hodnocení vlivu turismu

Pro pochopení významu cestovního ruchu je vhodné využít statistické hodnocení jeho vlivu. Sledujeme zde nabídku a poptávku po službách turismu, tedy trh cestovního ruchu. K primárnímu zhodnocení efektů mezinárodního cestovního ruchu využíváme následujících ukazatelů. Na hrubý domácí produkt jsou napojeny jak přímé, tak nepřímé odvětví cestovního ruchu. Pro hodnocení vlivu odvětví turismu je proto rozhodující jeho podíl na celkovém HDP a jeho vzájemný vztah přímých a nepřímých odvětví. Musíme tedy vycházet z relativního podílu turismu ve sledované ekonomice. Hodnocení jeho vlivu je propojeno i s hodnocením dalších ukazatelů, jako je například vztah turismu k dalším odvětvím, či fiskální efekty turismu plynoucí z rozvoje ekonomické aktivity. Druhým nejvýznamnějším ukazatelem vlivu turismu na ekonomice ihned po hrubém domácím produktu je zaměstnanost. Při vyhodnocování ji musíme rozlišit na zaměstnanost přímou, nepřímou a indukovanou. Turismus je charakte-

14


ristický svou náročností na pracovní sílu, a proto se stává jedním z nejdůležitějších motorů ekonomiky v regionech s vysokou nezaměstnaností. Sledování počtu zaměstnanců v cestovním ruchu komplikuje ovšem fakt, že některé zaměstnání jsou pouze sezónní, na částečný úvazek, či zasahují stejně tak jako HDP, do jiných nepřímých či indukovaných odvětví. Dalším ukazatelem je cenová stabilita. Poptávka po službách turismu je typická svou vysokou cenovou elasticitou. V domácím měřítku poptávku po službách cestovního ruchu určuje cenová úroveň destinace a její změna může být způsobena například změnou daňového zatížení. Pro aktivní a pasivní cestovní ruch je pak důležitým faktorem i devizový kurz, který zprostředkovaně ovlivňuje poptávku po destinaci. Podstatnou roli hraje taktéž rozdíl mezi kupní silou rezidentů a návštěvníky destinace, jelikož čím je rozdíl větší, tím udává prostor pro zvyšování cenové hladiny. Posledním statistickým ukazatelem vlivu cestovního ruchu je vnější ekonomická rovnováha. Ta je vyjádřena v platební bilanci národní ekonomiky a v devizovém kurzu národní měny, jež reflektují toky v platební bilanci. V platební bilanci nalezneme zapsány všechny čisté a hmotné platební toky, jako například i služby turismu. Podobu jednotlivých sald, jež ovlivňují faktor vnější ekonomické rovnováhy, jsou udávány příjmy a výdaji z cestovního ruchu. (2) O ekonomickém významu cestovního ruchu ve světovém měřítku se můžeme přesvědčit díky tomu, že v roce 2010 byl přímý vliv cestovního ruchu odhadnut na 3,2% světového HDP, pokud sečteme přímé a nepřímé vlivy tak se dostaneme na 9,2% světového HDP. Cestovní ruch tvoří dle neoficiálního satelitního účtu 82 mil. pracovních míst v přímém odvětví a v nepřímém 236 mil., což znamená, že podíl pracovních míst v průmyslu a ekonomika turismu tvoří 8,1% pracovních míst ve světové ekonomice (pro rok 2010). (2) Ve většině zemí patří toto odvětví mezi pět odvětví s největším podílem vývozu zboží a pro dvě pětiny zemí pak představuje největším zdrojem devizových příjmů. V Evropě mezi státy s největším podílem cestovního ruchu na HDP patří Rakousko, Švýcarsko a středomořské státy. (18) Tato podkapitola se věnovala ekonomickému zhodnocení významu cestovního ruchu ve světě a poukázala na významné ukazatele pro hodnocení vlivu cestovního ruchu. Důležitým poznatkem je, že cestovní ruch patří mezi takzvaná průřezová odvětví. Tedy vliv cestovního ruchu můžeme rozdělit na vliv přímý, nepřímý a indukovaný. Dále autorka definovala nejdůležitější ekonomické ukazatele, jež vypovídají o významu cestovního ruchu pro ekonomiky států. Mezi tyto ukazatele patří hrubý domácí produkt, zaměstnanost, cenová stabilita a vnější ekonomická rovnováha. Kapitola o italském cestovním ruchu bude vycházet z poznatků definovaných v této části práce. Následující podkapitola je věnována vlivu hrubého domácího produktu na chování turistů, tedy určení, jakým statkem je pro spotřebitele dovolená. 2.3.2

Chování spotřebitele v turismu vzhledem k vývoji HDP

Poptávku spotřebitelů v odvětví cestovního ruchu můžeme chápat jako ochotu turistů směnit peníze na statky cestovního ruchu. Formování poptávky turismu


15

ovlivňuje mnoho faktorů. Ty můžeme rozdělit na motiv potřeby dovolené a limitující faktory např. disponibilní důchod. (2) Dovolená je dle ekonomické teorie považovaná za luxusní statek, což znamená, že výdaje na tento statek rostou rychleji než důchod spotřebitele. Autorka se pokusila tuto teorii dokázat v závislosti počtu dovolených domácího obyvatelstva na vývoj HDP v Itálii pomocí důchodové elasticity poptávky: (6) ID=

.

Autorka provedla výpočet za období před 10 lety, před vznikem krize a za období krize v eurozóně. Důchodová elasticita poptávky po dovolené v Itálii za období 2001/2000 ID = -0,037 a za období 2007/2006 ID= -0,11 vykazují to, že dovolená je méněcenným statkem. Elasticita v době krize vyšla ID = 0,0067 a dovolenou tedy spotřebitelé považují za statek nezbytný. Z výše uvedeného tedy můžeme tvrdit, že dovolená pro italské obyvatelstvo nepředstavuje statek luxusní, ale nýbrž nezbytný a méněcenný. Výpočet viz příloha č. 9. Zjištění, že dovolená pro domácí turisty v Itálii představuje pouze statek nezbytný, je velice důležitým poznatkem, především pro část statistického šetření. Další kapitola je věnována významu cestovního ruchu pro Evropskou unii a hlavně vzniku krize v eurozóně. Autorka bude podrobněji zkoumat příčiny vzniku dluhové krize eurozóny a uvede příklad dopadu obdobné krize na vývoj cestovního ruchu.

2.4

Cestovní ruch a EU

Tato kapitola se zabývá Evropskou unií v kontextu cestovního ruchu, který přináší Evropské unii nemalé finanční částky v podobě HDP. I když byl cestovní ruch až do 80. let zcela v pravomoci členských států, nastal zlom v první polovině osmdesátých let. Během následujících let docházelo k rostoucímu významu cestovního ruchu v mezinárodním kontextu. Evropská unie proto začala usilovat o co nejužší spolupráci s členskými státy. První úřad pro koordinaci činností se nazývá Poradní výbor pro turismus TAC. Tento úřad byl založen v roce 1986 a má přímý či zprostředkovaný vliv na rozvoj turismu v EU. Dalším milníkem byl rok 1990, kdy Rada ministrů deklarovala tento rok jako Evropský rok pro turismus. Cílem bylo zahájení procesu tvorby nové politiky turismu. Přesto byl cestovní ruch zahrnut do legislativy Evropské unie až s podpisem Lisabonské smlouvy. Ta byla podepsaná 13. prosince 2007 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009. Cestovní ruch nabyl pro Evropskou unii na významu, protože je to jedním z nejrychleji se vyvíjejících se odvětví a jeho multiplikační efekt zmnohonásobuje přínosy. Pokud se podíváme na statistické údaje, tak zjistíme, že v přímém vlivu tvoří turismus 4% HDP EU, v nepřímém vlivu to je už 11% HDP společenství. Pracovní příležitosti vytvořené sektorem turismu dávají práci 12% obyvatelstva EU, což znamená kolem 24 miliónů pracovních míst. (5)

16


Tato část práce nastínila postupný rozvoj významu cestovního ruchu pro Evropskou unii a jeho začleňování do legislativy společenství v průběhu posledních let. Turismus generuje celkově kolem 11% HDP společenství. Můžeme tedy říci, že je významnou položkou pro naplňování rozpočtu unie a lze tedy očekávat i jeho větší začleňování do legislativy společenství. Následující podkapitola se bude zabývat vznikem krize v eurozóně a jejími příčinami. 2.4.1

Eurozóna a její krize

Pro lepší pochopení souvislostí vzniku krize se musíme podívat zpět do roku 2008, kdy zasáhla USA Světová finanční krize, která byla důsledkem krize na trhu s nemovitostmi. Pokles americké burzy a krach americké spořitelny Washington Mutual se rychle šířil i do Evropy. (12) Pro mnoho zemí sebou krize přinesla ekonomickou recesi, která se poté přesunula do dluhové krize vlád, které se snažily o oživení skomírajícího hospodářství. Pro Eurozónu se stala spouštěčem první krize po prvních 10 letech její existence. (10) V této době vyplynulo na povrch, že společenství není schopno se udržet. Řecko se dostalo do obrovských nesnází a nebylo schopno plnit své dluhy. Jelikož tato situace ohrožovala celou Eurozónu, byl Řecku v roce 2010 schválen záchranný balíček v podobě 110 miliard Eur. (13) O dva roky později se ukázalo, že balíček nebude stačit a tak země Eurozóny byly nuceny schválit druhý balíček pomoci ve výši 130 miliard Eur. (14) Budoucnost Eurozóny se tudíž určitě neobejde bez zásadních změn v pravidlech fungování zóny. Do výčtu chyb bezesporu patří opomenutí základních pravidel například, že každá země si za své dluhy ručí sama, Evropská centrální banka nenakupuje dluhopisy vlád členských zemí a nepomáhá dluhy těchto vlád financovat. Můžeme tedy říci, že prvních deset let existence Eurozóny zatím nepřineslo očekávanou prosperitu a rychlejší růst, ale spíše poznatky, že do budoucna bude potřeba provést mnoho institucionálních změn. Země budou muset posílat své rozpočty do Bruselu, zpřísní se sankce za překročení nadměrného deficitu, jednou z možností je i zavedení finanční sankce či vyloučení země z rozhodovacího procesu v EU. (10) Za spouštěče krize v eurozóně je označována finanční krize, jež propukla v USA v roce 2008. Ta přinesla do Evropy recesi. Tato první prověrka eurozóny odhalila mnohé chyby, jichž se členské státy dopustily. Přesné příčiny krize jsou rozvedeny v následující kapitole, kde autorka poukáže na vývoj jednotlivých ekonomických ukazatelů před vznikem eurozóny a během krize v eurozóně a zaměří se na chyby, jež vyústily v krizi. 2.4.2

Příčiny krize

Abychom nalezli důvod vzniku krize, musíme se podívat zpět do historie, přesněji na proces utváření měnové unie. Kritéria byla formována pro potřeby stávajících členů a nebrala v potaz země, které o vstup do eurozóny měly teprve usilovat a zavázaly se k tomuto kroku při podpisu vstupní smlouvy. Z toho vyplývá, že Maastrichtská kritéria nepočítala se specifickou situací zemí, jejichž ekonomika měla nižší úroveň a cenovou hladinu. Samotný vstup do eurozóny pro země


17

znamená to, že se vzdají vlastní měny, rezignují na vlastní měnovou politiku a ztratí kurzovou samostatnost, tedy projít si procesem reálné konvergence. (10) Kvůli problémům ve fiskální politice Německa a Francie došlo v roce 2003 k rozvolnění Paktu stability a růstu, na kterém si Německo velmi zakládalo. Tento krok měl být prvním výstražným signálem směrem k Eurozóně. Přirozeným důsledkem rozvolnění paktu bylo snížení disciplíny i u ostatních zemí. (10) Představa společné měny měla přivést očekávané skutečnosti v podobě úspor nákladů pro soukromý sektor či urychlení růstu na makroekonomické úrovni. Bohužel nic z výše zmíněného nenastalo. Tab. 1

Průměrná tempa růstu HDP eurozóny (v %, stálé ceny)

Eurozóna

19711980 3,2

19811990 2,4

19911998 2,3

19992004 1,9

20052008 2,05

20092012* -0,325

Zdroj: zpracováno autorkou podle dat Eurostatu, 2012* provizorní data (20)

Jak si můžeme z tabulky 1 povšimnout, tak tempo růstu HDP členů eurozóny před vznikem Hospodářské měnové unie dosahovalo 2,4%. Během prvních 5 let 3 etapy integrace Eura došlo ke snížení tempa růstu HDP na 1,9% a za období krize se tempo růstu HDP snížilo na -0,325%. Tab. 2

Srovnání temp růstu HDP

Země Eurozóna EU-25 Británie Itálie

20012006 1,6 1,9 2,5 1,2

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

2,9 3,2 3,6 1,7

0,4 0,3 -1,0 -1,2

-4,4 -4,3 -4,0 -5,5

2,0 2,1 1,8 1,8

1,4 1,5 0,9 0,4

-0,3 0,0 0,5 -1,4

Zdroj: zpracováno autorkou podle dat Eurostatu, 2012* provizorní data (20)

Z tabulky 2 je patrné, že po zavedení společné měny, rostla eurozóna o -0,3 % pomaleji než celá EU. Vůči tempu růstu HDP Velké Británie Eurozóna ztrácí dokonce -0,9 %. Za období krize, je na tom eurozóna vždy alespoň o -0,1 % hůře oproti celému společenství. V průběhu budování společné měny došlo k dalšímu fatálnímu selhání a to, že se přestalo přihlížet na liberalizaci trhů, sociální politiku či flexibilitu trhu práce. Výsledek vyústil na povrch v podobě free-rider problémů, které se vyznačují tím, že některé státy se nemusely jakkoliv starat o své problémy v oblastech jako je například udržitelnost soukromých a veřejných financí a nechaly se táhnout jinými zeměmi. Přestože členské státy při vstupu do Eurozóny dokázaly splnit Maastrichtská kritéria, brzy se ale od kritérií vzdálily a přestali je plnit. Jak se zanedlouho ukázalo, potíže s nadměrnými deficity měly Německo, Fran-

18


cie, Itálie, Portugalsko a Řecko. Bohužel problémy s deficity rozpočtu nejsou jediným nesplněným kritériem. V současné době bychom dokonce eurozónu rozdělit na dvě skupiny zemí a to: (10) Skupina zemí s inflací dlouhodobě nad průměrem eurozóny, Skupina zemí s inflací pod průměrem eurozóny. Tab. 3

Inflační diferenciály v zemích eurozóny (v procentních bodech)

Proti tempu růstu eurozóny 199920052009Země 2004 2008 2012 Itálie -0,35 -1,15 -0,85 Španělsko +1,867 +0,975 -1,025 Portugalsko +0,01 -0,9 -1,3 Řecko +2,23 +0,725 -4,625 Zdroj: zpracováno autorkou podle dat Eurostatu a ECB (25)

V tabulce č. 3 nalezneme inflační diferenciály zemí PIIGS za období 1999-2004 a období 2005 až 2008 a za období krize. Tato část práce shrnula chybné kroky unie při budování eurozóny. Jeden z hlavních problémů spočívá v rozvolnění paktu stability a tvorbě kritérií vyhovující stávajícím členům, ty nepočítaly se specifickou situací ostatních zemí, které by se mohly v budoucnu do eurozóny začlenit. Autorka taktéž poukázala na vývoj jednotlivých ekonomických ukazatelů za dobu působení eurozóny, kde je patrný snižující se růst HDP zóny (nebo záporný). Další podkapitola je věnována příkladu dopadu obdobné krizi na vývoj cestovního ruchu. 2.4.3

Případová studie ekonomické krize a jejího dopadu na cestovní ruch: Asijská krize

Vývoj světové ekonomiky byl již několikrát v minulosti zasažen dluhovými krizemi. Devadesátá léta 20. století, nazývaná taktéž jako „dekáda naděje“, se vyznačovala vysokou mírou nestability a prudkých zvratů konjukturálních situací. Druhá polovina 90. let byla zasažena řadou regionálních otřesů jako tzv. Mexická pesetová krize, Asijská krize, Ruská krize, Latinskoamerická krize. (29) Autorka se rozhodla uvést jako příklad Asijskou krizi, protože je jedinou krizí, která byla zkoumána i z pohledu dopadů na cestovní ruch. Asijskou krizi lze charakterizovat tím, že byla nečekaná, vedla k významnému zhoršení hospodářské situace v řadě zemí Východní Asie, a ačkoliv netrvala dlouho (od roku 1997 do poloviny 1999) je považována za velmi závažnou. Na vrcholu krize se její bezprostřední budoucnost zdála být bezútěšnou pro cestovní ruch, který zaznamenával v celém regionu klesající příjmy, a rovněž i pokles výjezdového cestovního ruchu. Nicméně nyní, s výhodou zpětného pohledu je zřejmé, že krize měla menší vliv na cestovní ruch, než bylo předpovídáno. Studie dokázaly, že krize měla ne-


19

gativní dopad na krátkodobou životaschopnost cestovního ruchu ve Východní Asii. Studie Prideaux a Kim (1999) a Prideaux (1998) dokazují, že negativní dopady krize postihly i Austrálii díky snížení počtu příjezdů Indonéských a korejských turistů. Naopak došlo k vzrůstu příjezdů Australanů do Indonésie díky poklesu hodnoty indonéské rupie. Bezprostřední dopad krize bylo zvýšení nákladů na zahraniční cesty pro obyvatele zemí trpící devalvací měny. (30) Tabulka 4 ukazuje strukturu příjezdového cestovního ruchu v asijských zemích v období 1996-1998: Tab. 4

Procentní změna příjezdů turistů do destinací Východní Asie

Země Austrálie Čína Čína, Hon Kong Indonésie Japonsko Jižní Korea Malajsie Nový Zéland Filipíny Singapur Thajsko

Procentní změna příjezdů 1996-1997 3,7 10,1 -11,1 2,9 9,9 6,1 -13,0 -2,1 8,4 -1,3 0,7

Procentní změna příjezdů 1997-1998 -3,7 4,3 -8,0 -11,2 -2,7 8,8 -10,6 -0,8 -3,3 -13,3 5,8 Zdroj: (30)

Analýza příjezdů z tabulky č. 4 poukazuje na to, že krize neovlivnila všechny země stejnou měrou. Cestovní ruch se v jednotlivých zemích značně lišil, což vypovídá o úspěšnosti jednotlivých strategií usilujících o snížení negativních dopadů. V roce 1997 a 1998 Korea vykompenzovala pokles příjezdů z jiných asijských zemí zvýšenými příjezdy z Japonska a Hongkongu. Naopak příjezdy v Hongkongu poklesly díky prudkému poklesu japonského trhu v kombinaci s poklesy příjezdů ostatních zemích zasažených krizí. Úroveň cenové hladiny může být významným faktorem. Například Hongkong nedevalvoval svoji měnu a efektivně zvyšoval cenu produktu cestovního ruchu a vytvořil výjezdový cestovní ruch levnější. Silná měna může tedy vzhledem ke konkurentům způsobit potíže pro sektor cestovního ruchu. Ačkoliv během krize poklesly příjezdy turistů, došlo ke zvýšení počtu strávených nocí o 1,5 %, a to v důsledku prodloužení pobytu turistů v zemi. (30) Další reakcí na krizi byly odezvy vlád na potřeby cestovního ruchu, vliv cílených propagačních kampaní a reakce soukromého sektoru. Národní cestovní organizace ve všech zemích utrpěly snížení zdrojů na propagaci zásluhou poklesu hodnot měn. Došlo k odnětí finančních zdrojů na propagaci cestovního ru-

20


chu, čímž se snížil počet příjezdů i daňových příjmů z cestovního ruchu. Většina národních turistických organizací odpověděla na krizi tím, že změnila strategii. Příkladem může být Thajsko, které reagovalo na ztrátu finančních zdrojů tak, že ho vyrovnalo prostřednictvím odpisu thajské měny Baht a dalšími prostředky ze soukromého sektoru. Tím se jim podařilo tento pokles odvrátit. Při porovnání dopadu krize na cestovní ruch je zřejmé, že řada strategií byla úspěšně využita a pomohla zemím bojovat s poklesem příjezdů turistů. Ovšem nemůžeme opomenout fakt, že úspěšnost závisí částečně na konkurenceschopnosti jednotlivých zemí vzhledem k ostatním zemím. Prvkem úspěšné kampaně pro zachování příjezdů do země, je rozvoj spolupráce mezi vládou a průmyslem cestovního ruchu, kdy se spolu zaměří na propagaci priorit a tvorbu nových produktů. Mezi negativní dopady Asijské krize se řadí snížení množství propagačních prostředků destinace, snížení letecké dopravy, zvýšení ceny hotelů k vyrovnání poklesu příjmů a uložení dodatečných daní. (30) Díky zkušenostem z Asijské krize, lze definovat způsoby zmírnění dopadu krize na cestovní ruch. Ty byly vytvořeny na základě porovnání reakcí na krizi ze strany soukromého a veřejného sektoru. Je patrné, že krátkodobé obavy měly větší význam než ty dlouhodobé. Reakce jednotlivých spotřebitelů jsou nejvíce patrné a mohou být měřeny pomocí útlumu činnosti cestovního ruchu jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Nejistota v podobě ztráty zaměstnání a obavy o schopnosti plnit budoucí finanční závazky mohou být primárním důsledkem snížení činnosti cestovního ruchu. Vlády často negativní dopad na cestovní ruch řeší tím, že sníží finanční prostředky a zvýší daně. Analýza krize ukázala, že některé strategie jsou základní pro udržení příjezdového cestovního ruchu. V prvé řadě je důležité ujistit turisty o politické stabilitě země. Druhým krokem je rychlé přehodnocení propagačních priorit pro oživení příjezdového cestovního ruchu a to se zacílením na země, které krizí nebyly postiženy. Tuto strategii úspěšně použila Austrálie, Korea a Thajsko. Země, jež čelí jakékoliv formě krize, která neovlivňuje bezpečí zahraničních turistů, potřebují, aby si udržely příznivý pohled zahraničí na úroveň bezpečí. Toho lze dosáhnout přes marketingové kanály a internet. Strategie pro země potýkající se s nepříznivým vývojem kurzu měny je složitější. Tyto státy by se měly vyrovnat s poklesem příjezdů a pokusit se vykompenzovat jejich nižší počet zvýšením výnosů (například prodloužením délky pobytu). To může zahrnovat tvorbu nových produktů cestovního ruchu apod. Dalším důležitým krokem je, aby vláda upustila od uložení výdajových škrtů a zvyšování daní, jenž následně zatíží cestovní ruch. Posledním způsobem, jak zmírnit dopady krize, je její samotné předpovídání. To lze činit prostřednictvím statistických údajů a analýz trendu příjezdového cestovního ruchu a změny HDP. (30) Shrneme-li výše uvedené poznatky, dospějeme k názoru, že Asijská krize, jež nečekaně zasáhla trh cestovního ruchu, měla spíše krátkodobý dopad. Ačkoliv na začátku se situace zdála být mnohem vážnější, kvůli velkým poklesům příjmů z cestovního ruchu a výjezdů turistů. Negativní dopad krize je spatřován v krátkodobé životaschopnosti cestovního ruchu ve východní Asii. Naopak pozitivní dopad měla krize na zvětšení příjezdů australských turistů do Indonésie,


21

díky výhodnému kurzu indonéské rupie. Devalvace měny může zapříčinit to, že se dovolená v dané zemi stane velmi výhodnou pro turisty ostatních zemí. Zvýšený zájem turistů o tuto zemi se ale nemusí projevit v příjezdech, ale například v prodloužení délky pobytu. Dále můžeme říci, že krize neovlivnila všechny země stejně, což bylo zapříčiněno různými zásahy do cestovního ruchu jednotlivými vládami. V neposlední řadě autorka zmínila kroky, jež by měly vlády uskutečnit k zmírněním dopadům krize. Země musí ujistit zahraniční klientelu o své stabilitě, musí přehodnotit propagaci a sledovat statistické ukazatele. Tyto poznatky budou následně využity v dílčím závěru statistického šetření. Nadcházející kapitola je věnována rozboru italského cestovního ruchu, a to především k nastínění jeho důležitosti pro italskou ekonomiku. Autorka se taktéž pokusí nastínit vývojový trend italského cestovního ruchu pomocí ekonomických ukazatelů.

2.5 Cestovní ruch a Itálie Tato kapitola je zaměřena na analyzování významu cestovního ruchu pro italskou ekonomiku a jejího vývojového trendu. V první části kapitoly se autorka zabývá zhodnocením stimulačních a realizačních faktorů v Itálii. V druhé části kapitoly autorka provádí zhodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v Itálii pomocí statistických ukazatelů. Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších sektorů v Itálii, hlavním motorem, který žene export italské ekonomiky. Významně se podílí na tvorbě pracovních míst a na dlouhodobém rozvoji. Nicméně posledních deset let nebylo pro italský cestovní ruch tak příznačných jako devadesátá léta. Ke klíčovým vlastnostem, jež charakterizují italský turismus posledních let, patří zvyšující se počet krátkodobých dovolených, rychlý rozvoj cestovního ruchu v městech umění a silný růst doplňkových ubytovacích zařízení, které nesplňují požadavky hotelů. Zatímco domácí cestovní ruch představuje hlavní podíl italského cestovního ruchu, italská ekonomika je značnou částí internacionalizovaná. Je tomu tak, protože příjezdový cestovní ruch během posledních 20 let začíná hrát významnější roli. Přes výše uvedené, aktivita v cestovním ruchu v Itálii má sestupnou tendenci. (23) Prostředí cestovního ruchu v Itálii prošlo během posledních dvou let značnými změnami. Tak jako většina zemí, tak i Itálie byla zasažena finanční a ekonomickou krizí. Mezinárodní cestovní ruch nebyl imunní vůči důsledkům krize a začal v druhé polovině roku 2008 a během roku 2009 klesat. V obecném měřítku byl nejvíce zasažen mezinárodní a korporátní cestovní ruch a hotely. Hlavní atrakcí Itálie jsou bezpochyby přímořská letoviska, která přitahují jak zahraniční, tak domácí turisty. V posledních letech, ovšem dochází k nárůstu návštěv za památkami měst, a to především domácími turisty. (23) Pokud bychom mohli zhodnotit italskou infrastrukturu, jež bývá jedním z hlavních faktorů při výběru destinace klienty, tak není až tak výborná jak u některých konkurenčních zemí. Nejčastějším problémem bývají neoznačené zastávky, nedostupnost jízdních řádů, či žádné spoje během polední siesty. Vývoj infrastruktury

22


v Itálii, především tedy dálnic, postupuje od severu k jihu. A to z důvodu, že téměř celý průmysl je koncentrován v Lombardii, Piemonte a Benátsku a většina lidí se mohla dopravovat do přímořských letovisek v okolí pomocí osobních automobilů. To platí i pro turisty z Německa a Rakouska. Ovšem jih Itálie byl mnohem hůře dostupný a navíc pro zahraniční turisty i neatraktivní vzhledem k vzdálenosti. V posledních letech došlo k vybudování dálnice „Al Sole“, která umožní rozšíření turistiky i na jih Itálie. (27) Všechny tyto výše uvedené faktory mohou nepříznivě ovlivňovat výběr klientů destinace, jež pojedou navštívit. (23) Rozvinutost realizačních faktorů a stabilita stimulačních faktorů se bezesporu projevují v ekonomickém přínosu, jenž dokáže turismus generovat. Pro přesnější představu o přínosu italského cestovního ruchu do ekonomiky Itálie, provedla autorka analýzu statistických ukazatelů, jež jsou podrobně popsány v nadcházející kapitole. 2.5.1

Ekonomický význam cestovního ruchu v Itálii

Ekonomika cestovního ruchu v Itálii tvoří důležitou část celkové domácí ekonomiky. Abychom lépe pochopili jeho význam, tak se autorka rozhodla využít statistických ukazatelů, jež definovala v literární rešerši ekonomiky cestovního ruchu. Tato podkapitola je tedy členěná na jednotlivé statistické ukazatele. Italský cestovní ruch podrobně sleduje domácí statistický úřad již od 50. let a díky tomu se můžeme na obr. 1 podívat na trend příjezdů a výdajů turistů v Itálii. Příjezdy jsou na obrázku zaznačeny zeleně a výdaje modře. Po podrobnějším prozkoumání obrázku č. 1 zjistíme, že od 50. do 80. let přijíždělo každoročně více turistů, a to bez jakéhokoliv poklesu vůči předešlému roku. Ovšem od 90. let do současnosti se celkový počet příjezdů téměř zdvojnásobil, přesto že během některých let (2004, 2008) došlo k propadu počtu příjezdů. Meziroční růst výdajů turistů během dovolené je 7,7% mezi roky 1980-2011. (8)


Obr. 1

23

Příjezdy turistů do Itálie a výdaje turistů (v mld. USD) Zdroj: (8)

Legenda: Arrivi (milioni di viaggiatori) Příjezdy (v miliónech turistů), Spesa (miliardi di USD) Crescita media annua, Výdaje v miliónech USD a průměrný meziroční růst. Turismus v Itálii přispěl 4,8% v řadě přímé do tvorby hrubého domácího produktu v roce 2007. Domácí cestovní ruch přispěl 7% do konečné spotřeby země podle statistik ISTAT. Nicméně turismus ovlivňuje i ostatní odvětví ekonomiky a tím pádem je její efekt na celkovou ekonomiku výrazně větší. Pokud budeme brát v úvahu export služeb, složení a důležitost cestování k italské ekonomice, tak zjistíme, že tvoří jeho jednu třetinu (k roku 2007 38.1%). Tento fakt udává to, že Itálie se drží nad průměrem EU27, jenž je 22.3% HDP. (23) Pro lepší představu o velikosti příspěvku italského cestovního ruchu ve světovém měřítku, zahrnula autorka Tabulku č. 5, zobrazující přímý příspěvek cestovního ruchu do HDP deseti států světa. Ty jsou seřazeny dle zemí s největším podílem turismu na jejich HDP. Itálie se nachází na osmém místě s 64,3 mld. USD HDP za rok 2011. Pokud se podíváme na příspěvek turismu do tvorby HDP v relativním vyjádření, zjistíme, že Itálie patří na 3. místo s 3,3% přímého příspěvku vzhledem k jejich celkovému HDP.(21)

24


Tab. 5 Hrubý domácí produkt z cestovního ruchu v prvních 10 zemích světa za rok 2011 a relativní vyjádření příspěvku turismu do tvorby HDP

Pořadí

Stát

Přímý příspěvek turismu do HDP (mld. USD)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

USA Čína Japonsko Francie Španělsko Brazílie Mexiko Itálie UK Německo

404,0 166,7 120,1 97,1 68,4 68,0 65,2 64,3 57,0 53,9

Podíl přímého příspěvku na HDP 2,9% 2,6% 2,1% 3,7% 5,4% 3,2% 5,6% 3,3% 2,3% 1,6%

Celkový příspěvek turismu do HDP (mld. USD) 1 349,6 565,6 376,6 227,9 191,7 187,3 175,7 170,5 162,3 145,7

Podíl celkového příspěvku turismu HDP 8,7% 9,2% 6,7% 9,3% 14,9% 8,6% 12,4% 8,6% 6,7% 4,6%

Zdroj: (7), (21), (32), (33), (34), (35), (36), (37), (38), (39), (40)

Obrázek č. 2 zobrazuje přímý, nepřímý a indukovaný příspěvek turismu do HDP Itálie za posledních 10 let. Z obrázku je patrné, že přímý příspěvek od roku 2009 značně klesl oproti době před krizí v eurozóně. (7)


Obr. 2

25

Celkový příspěvek cestování a turismu do HDP Itálie Zdroj: (7)

Legenda: Direct přímý, Indirect nepřímý, Induced indukovaný Turismus se samozřejmě podílí značnou měrou i na zaměstnanosti země. Dle statistik bylo v roce 2010 v přímém cestovním ruchu zaměstnáno 1,9 miliónu lidí. Z toho 47,8%, jenž přestavuje 930 000 zaměstnanců, pracovalo v hotelech a restauracích. Pokud začleníme i zaměstnání v nepřímém vlivu, tak v roce 2010 bylo díky cestovnímu ruchu zaměstnáno 3 336 000 lidí. Na celkové zaměstnanosti Itálie se tedy turismus podílel 13,9%. (21) Cenovou stabilitu posledních několika let můžeme charakterizovat následně, v roce 2010 spotřeba cestovního ruchu přinesla 52,076 miliónu eur. Vůči roku 2009 byl zaznamenán nárůst o 1,7% a vůči roku 2007 3%. Pokud výdaje rozdělíme, tak zahraniční turisté přinesli 15,967 miliónu eur, došlo tak k meziročnímu nárůstu o 1,3%. Domácí cestovní ruch přinesl 36,109 miliónu eur a došlo k nárůstu o 1,8%. Když připočítáme i efekty nepřímé a indukované, tak celková částka se vyšplhá na 100,353 miliónů eur, z čehož 30,5% tvoří mezinárodní cestovní ruch. (21) Vnější ekonomickou stabilitu za posledních 10 let znázorňuje tabulka v příloze č. 4. Rok 2004 představoval bod zvratu po tříletém období postupného propadu a zaznamenal nejlepší výsledek a to v podobě 12.289 milión eur. Následující období má sestupnou tendenci až do roku 2010, kdy se saldo ustálilo na 8.8 miliardách eur. Klíčovým aspektem výkyvů mezinárodní spotřeby a růst výdajů Italů v zahraničí díky příznivému vývoji kurzu, pouze v roce 2009 došlo k mírnému útlumu, potom co předchozí rok překonal hranici 20 miliard. Saldo v reálných cenách nevykazuje tak brilantní trend. S neustálými výkyvy od roku

26


2003 se saldo dostalo i pod 7 miliard eur, což představuje ztrátu v podobě 42% během pouhých 3 let. Tato tendence se potvrdila i v období 2009 a 2010. (21) Pro představu o příjmech z cestovního ruchu, zvolila autorka následující graf. Obrázek 3. představuje procentní změny příjmů z cestovního ruchu od roku 1971 až do roku 2011. Za posledních 15 let příjmy z cestovního ruchu vzrostly průměrně pouze o 1,2% za rok, z čehož můžeme usoudit, že dochází ke zpomalování ekonomiky turismu.

Obr. 3

Příjmy z cestovního ruchu v Itálii (procentní změny ve srovnání s předchozím rokem) Zdroj: (8)

Legenda: aprezzicorrenti, v běžných cenách, a prezziconcatenati, v stálých cenách. Jako důsledek z předchozího obrázku můžeme vyvodit to, že došlo ke snížení vlivu příjmů z turismu na HDP Itálie z 2,5% (v polovině 90. let) na 2%. U salda cest nastalo zhoršení, přestože zůstalo stále kladné. (8) Viz Obr. 4


Obr. 4

27

Tržby z prodeje služeb a mezinárodního cestovního ruchu v Itálii Zdroj: (8)

Legenda: saldo servizi (Escl.viaggi) - saldo služeb bez CR, Saldo viaggi - Saldo cest, Introitiviaggi - Tržby cest, Usciteviaggi -Výdaje cest Jinými slovy můžeme ekonomický význam cestovního ruchu v Itálii vyjádřit následovně. Přestože v Itálii již od 50. let převládá růstová tendence, k vzrůstu příjezdů až téměř o jednu polovinu došlo od devadesátých let po současnost. Turismus v Itálii tvořil v řadě přímé až 4,8% HDP (rok 2007) celkem po započítání i exportu služeb tvořil 38,1% HDP díky čemuž se Itálie dostává nad průměr evropské 27. Velikost celkového podílu přímého příspěvku cestovního ruchu Itálie do hrubého domácího produktu řadí Itálii na 3. místo ve světě. Významně se turismus podílí i na zaměstnanosti Itálie, kde tvoří až 13,9% z celkového počtu pracovních míst. Důležitým faktem italského cestovního ruchu je to, že domácí turisté přinesou to tohoto sektoru 36,109 mil. Eur. Tedy o polovinu více než zahraniční turisté. Tím pádem můžeme konstatovat, že tuzemští turisté tvoří nejvýznačnější část cestovního ruchu v Itálii. V této kapitole autorka nastínila význam turismu pro italskou ekonomiku. Přesto aby náhled do italského cestovního ruchu byl kompletní, autorka zahrnula do práce další informace, jež determinují italský cestovní ruch. V následující podkapitola se bude tady zabývat vývojem průměrné délky pobytu turistů v Itálii, disponibilitou ubytovacích kapacit a složením mezinárodních příjezdů.

28

2.5.2


Základní informace o vývoji cestovního ruchu na území Itálie

Itálie patří mezi jednu z nejnavštěvovanějších turistických destinací světa. Od 90. let si konstantně udržuje pátou pozici v příjezdech turistů a to hned po Francii, USA, Číně a Španělsku viz tabulka č. 6. (17) Tab. 6

Top 5 světových destinací dle příjezdů turistů

Mezinárodní příjezdy v milionech Stát Francie USA Čína Španělsko Itálie

2010

2011*

77,6 59,7 55,7 52,7 43,6

81,4 62,7 57,6 56,7 46,1

Procentní změna 4,8 4,9 3,4 7,6 5,7 Zdroj: (17)

Jedním z důležitých determinantů, ovlivňující rozvoj trhu cestovního ruchu, patří Disponibilita ubytovacích zařízení. Itálie mohla pro rok 2010 nabídnout turistům 150 315 ubytovacích zařízení, z čehož 33 999 ubytovacích kapacit spadá do kategorie hotelů. Nejčastěji pak nalezneme hotely tří hvězdičkové. Tyto všechny ubytovací kapacity nabízí turistům 4 698 852 lůžek. Hotelové ubytovací zařízení stále dominují jako ubytovací zařízení, kde přenocuje nejvíce turistů, tedy 66,5% z celkových příjezdů. Za rok 2009 do hotelů v Itálii přijelo 76 miliónů turistů, z čehož 43,6 miliónu představovali domácí turisté a 32,6 miliónu zahraniční turisté. Do doplňkových ubytovacích kapacit přijelo 19 miliónů turistů, z čehož 10 miliónů tvořili domácí turisté (viz příloha 3, 4). Nejdůležitějším determinantem vývoje cestovního ruchu je průměrná délka pobytu turistů. Pohyb klientů v italských ubytovacích kapacitách má v posledních 10 letech pozitivní tendenci, ale po dlouhé fázi růstu, jenž panovala až do roku 2007, ale v posledních letech došlo k mírnému, avšak trvalému poklesu návštěvnosti. V případě italských turistů došlo k silnému nárůstu z počátku desetiletí (sledované roky 2000-2010), během dalších tří let od roku 2005 docházelo pouze k mírnému nárůstu a v dalších letech, což znamená od roku 2008 k poklesu návštěvnosti. Jak si můžeme povšimnout z tabulky tak délka pobytu z roku 2010 překonala jen nepatrně rok 2004. Pokud se podíváme na průměrnou délku pobytu zahraničních turistů v tab. 15 v příloze 13 dojdeme k závěru, že i tuto skupinu doprovází obdobný trend vývoje příjezdů, avšak s tím rozdílem, že v roce 2010 dochází již k zvýšení příjezdu zahraničních turistů. Během sledovaného desetiletí došlo k silnému nárůstu příjezdů o + 17,9% během let 2000-2010 v případě italských turistů a pro zahraniční turisty došlo k nárůstu +22,5%. Současně došlo k navýšení délky pobytu o +16,4% u zahraničních turistů a o + 3,1% u italských turistů. V posledních deseti letech zaznamenal italský cestovní ruch pokles v průměrné délce pobytu turistů, a to především v doplňkových ubytova-


29

cích zařízeních. Z původních téměř 8 dní došlo k poklesu na 6,5 dne. U hotelových zařízení došlo k mírnému poklesu průměrné délky pobytu turistů a to z 3,5 dne na 3,2 dne (viz příloha č. 5). Pokud se podíváme podrobněji na vývoj průměrné délky pobytu v hotelových zařízeních tak zjistíme, že došlo k poklesu u domácích turistů a to z 3,59 dne na 3,18 dne. Tato tendence byla v průběhu celých deseti let kontinuální, a pouze mezi lety 2004 a 2005 nedošlo k poklesu. Vývoj délky pobytu u zahraničních turistů je doprovázen mírnými vzestupy a pády v prvních 5 letech sledovaného období a od roku 2006 až do roku 2009 docházelo k mírnému vzestupu průměrné délky pobytu. Celkově ale došlo k poklesu z 3,38 dne na 3,21 dne. Tendence poklesu průměrné doby pobytu se projevila i v doplňkových ubytovacích kapacitách. Nejvýrazněji ovšem u tuzemských turistů, kde délka pobytu klesla z 8,93 dne na 6,72 dne. Zahraniční turisté taktéž následují tuto tendenci, ovšem v mírnější podobě. Jejich průměrná délka pobytu v doplňkových ubytovacích kapacitách klesla z 6,83 dne na 6,12 dne za posledních 10 let (viz příloha č. 5). (21) Dalším důležitým ukazatelem je sezónnost destinace. Analýza sezónnosti v Itálii vykazuje očividnou koncentraci pobytu turistů v letních měsících, především během měsíce července a srpna. Tato koncentrace se zvýraznila za posledních 10 let, kde došlo nárůstu z 31% (za období v červenci a srpnu) z celkového počtu pobytu na 40% viz v příloze č. 6. (21) Incoming a domácí cestovní ruch Itálie představují další z nejdůležitějších determinantů cestovního ruchu. Domácí cestovní ruch v Itálii přestavuje polovinu celkového turismu, nicméně italská ekonomika je velmi internacionální. Tuto skutečnost znázorňuje graf č. 3, jež představuje složení klientely v ubytovacích zařízeních v Itálii. Jak si můžeme všimnout, tak 44% celkového cestovního ruchu tvořili zahraniční turisté v roce 2000 a 45% v roce 2010. Vývojový trend za poslední desetiletí poukazuje na snižování tuzemské dovolené o 1% a naopak zvýšení klientely v ubytovacích zařízeních ze zahraničí. Mezinárodní návštěvníci hrají větší roli na severu Itálie, než na jihu kde stráví 72% ze strávených nocí v Itálii. (23)

30


2000

Italové 56%

2010

Zahranič ní turisté 44%

Italové 55%

Zahranič ní turisté 45%

Obr. 5 Složení příjezdů turistů v Itálii do všech ubytovacích kapacit dle země původu za roky 2000 a 2011 Zdroj: (21)

Velmi důležitou informací je složení zemí původu turistů zahraničních turistů přijíždějících do destinace. Z hlediska původu klientely, italská složka zůstává tou převládající, i když došlo k jejich snížení z 58,6% (rok 2000) na 55,5% (rok 2010). Tudíž došlo k zvýšení významu zahraničních návštěvníků. Němečtí turisté tvoří nejvýznamnější část zahraniční klientely italského turismu. V roce 2009 tvořili téměř 30% z celkové skladby zahraničních příjezdů do Itálie. Německo je následováno Nizozemím, Velkou Británii, Francií a Spojenými státy, jejichž příjezdy do Itálie překračují 6% z celkového incomingu Itálie (viz příloha č. 7). Na obrázku č. 6 se můžeme podívat na složení příjezdů zahraničních turistů za roky 2000, 2005 a 2010. Příjezdy německých turistů mají sestupnou tendenci, kdežto nizozemských a španělských turistů naopak přibývá. (21)


31

40 35 30 25 20 15 10 5 0

2000 2005 2009 Obr. 6 Složení příjezdů zahraničních turistů v procentuálním vyjádření dle země původu k celkové návštěvnosti Itálie za roky 2000, 2005 a 2009 Zdroj: (21)

Vývoj Výdajů turistů v destinaci tvoří velmi důležitou součást statistických údajů zemí. Podle celkové výše výdajů se odvíjí podíl příspěvku cestovního ruchu do HDP apod. Celkové výdaje turistů v Itálii jsou stále založeny na průzkumu Italské banky. V příloze č. 8 nalezneme důkazy o tom, že výdaje turistů v roce 2010 jsou téměř totožné, jako výdaje z roku 2000. Posledních deset let můžeme charakterizovat vzestupy a poklesy výdajů turistů. (21) Obrázek č. 7 monitoruje vývoj průměrných denních výdajů zahraničních a domácích turistů. Rok 2009 zaznamenal pokles výdajů, u zahraničních klientů však následujícího roku došlo k oživení, u italských turistů tomu tak bylo až v roce 2011. (8)

32

Obr. 7


Průměrné denní výdaje domácích a zahraničních turistů v Itálii v běžných cenách. Zdroj: (8)

Legenda: Stranieri-zahraniční turisté, Italiani-italští turisté Za sledované období na obrázku 5 zjistíme, že od roku 2008 docházelo k postupnému snižování výdajů zahraničních turistů za doplňkové ubytovací kapacity, od roku 2010 dochází k pozvolnému růstu výdajů. U hotelových ubytovacích struktur došlo k výraznému poklesu mezi roky 2007 až 2009, v následujících letech došlo k masivnímu nárůstu výdajů zahraničních turistů za tento typ ubytování v Itálii. (8)

Obr. 8

Výdaje zahraničních turistů dle ubytovací struktury v letech 2006 až 2011 Zdroj: (8)

Legenda: Alberghi e villaggituristici hotely a turistické villaggiaStrutture extraalberghiere Doplňkové ubytovací kapacity, Totale dei pernottanti přenocování celkem


33

Z výše uvedených poznatků autorka zjistila, že Itálie jednou z nejnavštěvovanější destinací na světě. Domácí obyvatelstvo hraje důležitou roli pro italský cestovní ruch, a to z důvodu, že tvoří kolem 55% celkových příjezdů turistů do Itálie. To znamená, že pokud by na dovolenou přijelo pouze domácí obyvatelstvo, jak by se hoteliérům pokryly náklady. Tento argument, lze posílit výpočtem, že pro italské turisty je dovolená statek nezbytný. Další specifickou informací o italském turismu je to, že nejvíce návštěvníků se ubytovává v hotelech. Do doplňkových ubytovacích kapacit přijíždí více jak polovina tuzemského obyvatelstva. Dále můžeme říci, že druhým nejdůležitějším turistou ihned po Italech, je Německý turista. Přestože za posledních 10 let přijíždí do Itálie čím dál tím méně Němců, stále zaujímají vysoký podíl incomingového cestovního ruchu v Itálii. Autorka musí podotknout, že čeští turisté, přestože zaujímají značně menší podíl na italském trhu cestovního ruchu, tak za posledních 10 let se jejich počet příjezdů velmi zvětšuje a do Itálie vyjíždí 13% našich turistů. Autorka se domnívá, že měsíce nevyšší sezóny (červenec a srpen) jsou ovlivněny především domácími a německými turisty, jež v tomto období mají celopodnikové dovolené (Italové), či hlavní letní prázdniny (Němci). Přestože italští turisté tvoří značnou část příjezdů, zahraniční turisté konstantně utrácení průměrně o 10 euro na den více než domácí turisté (v běžných cenách). Proto by se hoteliéři neměli zaměřovat pouze na domácí turisty, ale i oslovovat zahraniční cestovní kanceláře. V nadcházející části práce se autorka bude zabývat analýzou empirických hodnot, jež bude porovnávat s trendem před krizí v eurozóně a během krize. Cílem je vyhodnocení, v jakém směru krize v eurozóně poznamenala vývoj cestovního ruchu v Itálii. Výsledky empirických hodnot porovná s výsledky z dotazníkového šetření mezi italskými hoteliéry a českými cestovními kancelářemi. Výsledky budou zahrnuty v závěru práce.

34

Analýza vývoje cestovního ruchu v Itálii

3 Analýza vývoje cestovního ruchu v Itálii V této části práce provede autorka analýzu vývoje cestovního ruchu pomoci statistických údajů a výsledků z dotazníkového šetření mezi italskými hoteliéry a českými cestovními kancelářemi. Statistické šetření je zaměřeno na šestileté období od roku 2006 do roku 2011, s cílem analyzovat trend vývoje italského turismu a popsat vliv krize eurozóny na cestovní ruch Itálie. Sledované období je rozděleno na dva úseky po třech letech, a to na úsek před vznikem krize v eurozóně a na úsek během krize v eurozóně. Autorka tak porovná vývojové trendy těchto úseků a vyhodnotí dopady na italský turismus. Dotazníkové šetření má za cíl určit, zda došlo ke změně povědomí mezi italskými hoteliéry a cestovními kancelářemi o vlivu krize v eurozóně na cestovní ruch Itálie za období letní sezóny roku 2012. Autorka oslovila respondenty prostřednictvím dotazníku před zahájením letní sezóny, kdy navázala s respondenty primární kontakt. Několik respondentů dotazník zaujal natolik, že zpětně kontaktovali autorku a napsali jí další přidané informace o současném vývoji turismu v Itálii. Tato komunikace byla následně podnětem pro přidání 2 nových otázek do dotazníku č. 2. Po ukončení letní sezóny 2012, autorka rozeslala opět stejnému vzorku respondentů i druhý dotazník. V analýze cestovního ruchu bude autorka nejprve hodnotit sekundární data získaná prostřednictvím italského statistického úřadu. Tuto část bude následovat příloha s vybranými grafy. Výsledky shrne v dílčí části statistického šetření. Poté bude následovat část dotazníková. Ta je rozdělena na 5 menších oddílu, jež vyhodnocují tematicky podobné otázky obou dotazníků. Po vyhodnocení tematických okruhu bude zahrnuta do práce část okomentovaných grafů, která bude následována opět dílčím vyhodnocením dotazníkové části. Syntéza primárních a sekundárních dat bude provedena v části diskuze a závěru práce.

3.1 Statistické šetření Tato podkapitola je věnována rozboru statistických údajů, jež zachycují vývoj italského cestovního ruchu od roku 2006 do roku 2011. Autorka rozdělila sledované období do tříletých úseků, aby mohla vypozorovat možné změny během krize v eurozóně a porovnat je s vývojem cestovního ruchu před krizí. Autorka zvolila jako předkrizové období roky 2006, 2007 a 2008. Jako krizové roky byly označeny roky 2009, 2010 a 2011. Bohužel během tvorby práce italský statistický úřad nevydal statická data pro rok 2011, a proto autorka musela krizové období zkrátit pouze na dva roky, tedy na rok 2009 a 2010. Autorka pracovala se statistickými údaji jednotlivých let, z nichž vytvořila vstupní data, která jsou rozdělena na předkrizové a krizové období. Ze vstupních dat vytvořila celkem 78 grafů, které se dělí například podle zahraničních a domácích turistů. Vzhledem


35

k vysokému počtu grafů, provedla autorka selekci těch nejzásadnějších grafů, jež jsou součásti práce. Zbylé grafy a vstupní data jsou obsahem přílohy na CD. Příloha č. 15 obsahuje jmenný seznam grafů, které jsou obsahem přílohy na CD. Autorka vstupní data omezila v několika částích. Autorka vyloučila z regionů Itálie tyto regiony: Val D’Aosta, Bazilikatu a Molize. Učinila tak z důvodu, že tyto regiony patří k méně navštěvovaným a jejich vyloučení nebude mít zásadní dopad na výsledek práce. Dále autorka omezila země, jejichž obyvatelé přijíždějí na dovolenou do Itálie. Autorka se zaměřila na země eurozóny, Českou republiku a Velkou Británii. Vyloučila Lucembursko kvůli velmi malému počtu příjezdů turistů, jenž se v celkovém měřítku pohybovalo kolem 0,5%, Skandinávské země a země Východní Evropy. Podklady pro vstupní data byly čerpány ze stránek italského statistického úřadu. Zdrojová data pro rok 2006 (41), rok 2007 (42), rok 2008 (43), rok 2009 (44), (45) a rok 2010 (45). 3.1.1

Výsledky statistického šetření

Tato podkapitola je rozdělena na 13 částí, jež analyzují vývoj cestovního ruchu v Itálii. Vyhodnocení jsou rozděleny podle tematického zaměření statistických údajů a zabývají se vývojem před krizí a během krize v eurozóně. Autorka v jednotlivých částech vyhodnocení dále srovnává chování domácích a zahraničních turistů a porovnává jejich vývoj příjezdů a doby pobytu v Itálii. Pro lepší orientaci mezi italskými regiony zahrnula autorka v příloze č. 1 mapu regionů Itálie. Po vyhodnocení všech tematických oddílů, následuje obrazová příloha v podobě 20 nejzásadnějších grafů, zbylé okomentované grafy (celkem 58) jsou součástí přílohy na CD. Výsledky statistického šetření jsou shrnuty v dílčím shrnutí a v závěru práce. Vývoj příjezdů a doby pobytu turistů do všech typů ubytování podle místa pobytu Předkrizové období se vyznačuje mírným růstem příjezdů italských turistů a sestupnou tendencí v průměrné době pobytu. Od roku 2009 došlo k většímu počtu příjezdů pouze v oblastech historického zájmu a ostatní oblasti zaznamenaly pokles. Průměrná doba pobytu poklesla ve všech oblastech. Zahraniční turisté přijížděli nejvíce do horských a přímořských oblastí, ale v roce 2009 došlo k silnému poklesu jejich příjezdů. Ovšem následující rok došlo k opětovnému růstu a to především v přímořských oblastech. Průměrná doba pobytu má sestupnou tendenci za posledních 5 let, respektive od roku 2006 došlo k poklesu z 5,43 dne na 5,37 dne. Největší pokles průměrné doby pobytu byl zaznamenán u domácích turistů a to z 5,61 na 5,46 dne v přímořských oblastech a z 2,7 na 2,56 dne v oblastech historického zájmu. Můžeme tedy tvrdit, že i přes mírný přírůstek příjezdů zaznamenal domácí cestovní ruch pokles v průměrné době pobytu (viz Graf: 1a, 1b, 2a, 2b, 3a, 3b, 4a, 4b). Vývoj příjezdů a doby pobytu turistů do všech typů ubytování podle doby pobytu

36


Pro tuzemské turisty, dle statistiky, je měsíc srpen, kdy nejvíce vyjíždí na dovolenou do Itálie. Od roku 2006 má tento měsíc růstovou tendenci, ovšem v roce 2010 došlo k poklesu příjezdů. Pro zahraniční turisty je červenec nejvíce oblíbeným měsícem pro dovolenou, to lze usoudit z celkového vývoje příjezdů. V předkrizovém období se zahraniční příjezdy vyznačují růstovou tendencí mimo sezónu. V roce 2010 došlo v měsíci srpnu k silnému nárůstu příjezdů zahraničních turistů a to z 5 milionů na 8 miliónů příjezdů. Lze tedy usuzovat, že to bylo zapříčiněno poklesem domácího cestovního ruchu v roce 2010. Průměrná doba pobytu italských turistů v měsíci srpnu poklesla z 6,83 na 6,25 dne, zatímco u zahraničních turistů narostla z 4,86 na 6,25 dne. Silný nárůst příjezdů zahraničních turistů je tedy doprovázen i růstem průměrné doby pobytu (viz Graf: 5a, 5b, 6a, 6b, 7a, 7b). Vývoj příjezdů a doby pobytu turistů do hotelových ubytovacích kapacit Podle statistik italští turisté jezdí nejraději do 3*hotelů. V tříletém období před krizí měly 4* hotely růstovou tendenci příjezdů domácích turistů, v období krize naopak došlo k poklesu příjezdů u 3, 2, 1* hotelů a 4*hotelů zůstávají v růstové fázi. Zahraniční turisté nejvíce jezdili během sledovaného období do 4* a 3* hotelů. Ty v období před krizí konstantní nebo sestupnou tendenci, ovšem rok 2010 s sebou přinesl nárůst příjezdů zahraniční klientely do 3* a 4* hotelů. Průměrná doba pobytu domácích turistů má za celé sledované období sestupnou tendenci. U zahraničních turistů došlo pouze k nepatrnému nárůstu v období před krizí, následující období má taktéž sestupnou tendenci (viz Graf: 8a, 8b, 9a, 9b, 10a, 10b, 11a, 11b). Vývoj příjezdů a doby pobytu turistů do doplňkových ubytovacích kapacit Italští turisté za sledované období přijížděli nejvíce do kempů, jež zaznamenávali mírný růst mezi roky před krizí. Od roku 2009 došlo k poklesu příjezdu domácích turistů do kempů. Průměrná doba pobytu měla od 2006 snižující tendenci, ovšem v krizi došlo k prohloubení poklesu. Rok 2008 přinesl mírný pokles příjezdů zahraničních turistů v jinak stabilním období. V období krize došlo k nárůstu incomingu do všech typů doplňkového ubytování, přesto však průměrná doba pobytu mírně poklesla (viz Graf: 12a, 12b, 13a, 13b, 14a, 14b, 15a, 15b). Vývoj příjezdů a doby pobytu turistů do 5* a 4* hotelů podle jejich země trvalého pobytu Domácí turisté tvoří největší podíl ze všech turistů, jež přijíždějí do nejluxusnějších hotelů v Itálii. Dlouhodobý trend vykazuje jejich růst příjezdů a to i v době krize. Ovšem v tomto období křivka neroste tak rychle jako v předchozím období. U ostatních zemí celkový počet příjezdů osciluje kolem téměř stejného počtu příjezdů. V době krize u těchto zemí došlo k mírnému zvýšení příjezdů, přesto naprostou výjimkou je Česká republika.


37

V roce 2006 přijelo do 5* a 4* hotelů v Itálii 43 941 turistů a v roce 2010 84 528 turistů. Došlo tedy k nárůstu téměř o 93% za posledních 5 let. Přesto počet českých turistů tvoří pouze 0,4% z celkové počtu příjezdů všech turistů do této kategorie ubytování a proto tento fakt může být v celkovém hledisku zanedbávající. Ovšem pro hoteliéry, jež spolupracují s českými cestovními kancelářemi, je tento trend velmi důležitým faktorem pro další sezóny. Přestože italští turisté více přijíždějí do 5* a 4* hotelů jejich doba pobytu klesá, k největšímu propadu došlo v době krize v roce 2010. Nejdéle se v této kategorii ubytování zdržovali němečtí turisté, přesto však v období krize jejich průměrná doba pobytu klesla na 4,04 dne. Dále z grafů můžeme vyvodit, že všechny země, jež jsou členy eurozóny, zaznamenaly pokles průměrné doby pobytu a téměř pro všechny tento pokles znamená nejnižší dobu pobytu za sledované období. Příkladem může být Belgie, u níž došlo k poklesu o -0,15 dne. Česká republika, jež není členem zóny, sice zaznamenala pokles, ale nikoliv tak radikální jako ostatní země (viz Graf: 16a, 16b, 17a, 17b). Vývoj příjezdů a doby pobytu turistů do 3* hotelů podle jejich země trvalého pobytu Všechny sledované země měly téměř konstantní příjezdy turistů. Některé dosáhly opravdu mírných vzrůstů či poklesů (většinou dosáhly maxima v roce 2007 a poté následovat pád). Příkladem tohoto vývoje je Itálie a Německo. Pokud se zaměříme v době krize na země eurozóny, tak zjistíme, že všechny zaznamenaly mírný až větší pokles příjezdů jejich turistů do Itálie. Chování zemí zóny ‚kopíruje‘ Velká Británie, jež může být zapříčiněno velkou provázaností ekonomiky s těmito zeměmi. Výjimkou ze zemí eurozóny je Rakousko, u něhož nedošlo k poklesu, přesto nárůst je velmi malý. Čeští turisté se zasloužili o růstový trend příjezdů do této kategorie hotelu. Meziroční nárůst je o 51% za období 2006-2010. Díky tomu můžeme tvrdit, že náš trend příjezdů je ten nejvíce dynamický. Průměrná délka pobytu zaznamenala během krize pokles na nejnižší hranici za sledované období u zemí eurozóny, a to konkrétně u Itálie, Belgie, Německa, Rakouska a taky u Velké Británie. Vývoj délky pobytu u českých turistů se liší od zemí zóny tím, že své nejnižší hranice dosáhla v roce 2008, rok poté svého maxima a v následujícím roce mírně poklesla (viz Graf: 18a, 18b, 19a, 19b). Vývoj příjezdů a doby pobytu turistů do 2* a 1* hotelů podle jejich země trvalého pobytu Trend příjezdů italských turistů do této kategorie ubytování za období před krizí v eurozóně měl sestupnou tendenci a za období krize došlo k prohloubení poklesu. Celkově tedy příjezdy domácího obyvatelstva poklesly o jednu pětinu. V době před krizí všechny ostatní země kromě České republiky vykazovaly sestupnou tendenci. V době krize došlo k prohloubení poklesu u všech zemí zóny (s výjimkou Španělska) a Velké Británie. Španělsko v roce 2010 zaznamenalo vzrůst oproti roku 2009, přesto tento rok ne-

38


patří mezi jeden s největším počtem příjezdů. Příjezdy českých turistů do 2* a 1* hotelů v Itálii poklesl v roce 2009, přesto rok poté přijelo nejvíce turistů za celé sledované období. Průměrná doba pobytu italských turistů měla sestupnou sklon již v období před krizí, období krize tento trend pokračuje. Rok 2010 oproti roku 2006 přinesl tedy pokles délky pobytu o -0,2 dne. Stejná tendence poklesu doby pobytu je patrná i u zemí eurozóny společně se Spojeným královstvím. Příkladem je pokles délky pobytu německých turistů v roce 2010, jež oproti roku 2008 strávili v Itálii o -0,13 dne méně. Čeští turisté strávili v Itálii delší pobyt v roce 2010 než v roce 2009, přesto průměrná délky pobytu oproti sledovanému období před krizí mírně poklesla (viz Graf: 20a, 20b, 21a, 21b). Vývoj hrubé a čisté míry využití hotelových ubytovacích kapacit domácími a zahraničními turisty v průběhu roku Hrubá míra využití hotelových ubytovacích kapacit domácími turisty se pohybuje mezi 45% a 10% (maximální a minimální výše). V období mimo sezónu (2006-2008) se hrubá míra pohybovala kolem 14% s mírným propadem v roce 2007. Hlavní sezóna pro italské turisty, podle míry využití ubytování, je od měsíce června do měsíce září. Za tyto měsíce hrubá míra využití hotelového ubytování mírně rostla. Během krize došlo k hlubšímu propadu míry využití a to především v sezóně. V červnu došlo k poklesu z 25,3% na 22,5% a měsíc srpen ztratil oproti předkrizovému období -1,4%. Zahraniční turisté tvoří maximálně 25% a minimálně 5% hrubé míry využití hotelového ubytování v Itálii. Nejsilnějším měsícem je pro zahraniční turisty měsíc červenec, kdy ceny ubytování nejsou ještě tak vysoké, jak je tomu v srpnu (srpen je měsícem celo továrních dovolených, tudíž vysokou sezónou). V období před krizí v eurozóně došlo k významnějšímu poklesu míry využití ubytování pouze v měsíci dubnu, červnu a říjnu roku 2008. U ostatních měsíců hrubá míra kolísá kolem stejné hranice s mírnými vzrůsty či poklesy. V době dluhové krize zóny došlo k poklesu hrubé míry využití ubytování zahraničními turisty, přesto v roce 2010 došlo již k mírnému oživení a to především v hlavní sezóně. Celková hrubá míra využití hotelových kapacit všemi turisty v roce 2006 byla 62,4% v roce 2010 60,4% tedy za pozorované období došlo k poklesu hrubé míry využití hotelových ubytovacích kapacit o -2%. Čistá míra využití hotelových ubytovacích kapacit italskými turisty dosahuje svých maximálních hodnot 45% a minimálních 13% využití. V době před krizí zóny čistá míra využití italskými turisty mírně sestupnou tendenci. V období krize došlo k prohloubení propadu. Nejvíce utrpěly měsíce mimo sezónu, příkladem je měsíc březen kdy došlo k snížení o -2,3% čisté míry využití. Srpen utrpěl ztrátu -2,5% oproti rokům před krizí. Čistá míra využití hotelových ubytovacích kapacit zahraničními turisty dosahuje v Itálii kolem 9% až 24%. Tříleté období před krizí v eurozóně má spíše růstový charakter. Pouze v měsíci dubnu, červnu a říjnu došlo v roce 2008 k prudšímu poklesu. V době krize došlo k poklesu čisté míry využití u všech


39

měsíců, přesto poté v roce 2010 byl zaznamenán mírný vzestup, ten ovšem ale nedostihl hodnoty v předkrizovém období. Celková čistá míry využití hotelových ubytovacích kapacit všemi turisty činila v roce 2006 63,8% a v roce 2010 pouze 62,0%. Za sledované období došlo tedy k poklesu o 1,8% (viz Graf: 22a, 22b, 23a, 23b, 24a, 24b, 25a, 25b). Vývoj hrubé a čisté míry využití hotelových ubytovacích kapacit domácími a zahraničními turisty v jednotlivých regionech Itálie Hrubá míra využití hotelového ubytování italského obyvatelstva v jednotlivých regionech Itálie se pohybuje mezi 25% (Ligurie) a 14% (Friuli Venezia). Tříleté období před dluhovou krizí v eurozóně, rozčleňuje regiony do 3 skupin. První skupinu charakterizuje propad v roce 2007 a v následném roce prudký růst. Do této skupiny patří region Piemonte, Ligurie a Marche. Druhá skupina regionu vykazuje sestupnou tendenci. Patří sem Lombardie, Benátsko, Umbrie, Lazio, Sicílie, Abruzzo a Kampánie. Poslední skupina, do níž patří Emilie Romagna, Puglie a Sardinie, má naopak vzestupnou tendenci. Roky krize přinesly prudký pokles hrubé míry využití hotelových kapacit především pro přímořské regiony. Nejvíce utrpěly ostrovy. Sicílie v roce 2010 ztratila oproti roku 2008 -2,2%, oproti roku 2006 dokonce o -4,7%. Hrubá míra využití hotelů italskými turisty poklesla na Sardinii z 21,9% (rok 2008) na 14,7% (rok 2010). Pokles činní tedy -7,1%. Z grafů, lze tedy vyvodit závěr, že regiony v průmyslových zónách (sever Itálie) nebyly více zasaženy krizí. Naopak regiony, jež jsou závislé na cestovním ruchu, zaznamenaly prudký pokles hrubé míry využití hotelových ubytování domácí klientelou. Hrubá míra využití hotelových ubytovacích kapacit zahraničními turisty se pohybuje mezi 3,5% (Abruzzo) a 35% (Lazio). V tříletém předkrizovém období hrubá míra využití měla růstovou tendenci v Trentu, Laziu a na Sardinii. Naopak sestupující tendence byla zaregistrována v regionu Piemonte, v Toskánsku, v Kampánii a na Sicílii. Zbytek regionů se pohyboval v tomto období kolem stejné hranice. Období krize s sebou přineslo pokles i u hrubé míry využití zahraničních turistů. Většina zasažených regionů jsou přímořské regiony. Příkladem je opět Sardinie, kde hrubá míra využití poklesla o 3,5% (roky 08/10). Čistá míra využití domácími turisty se na území Itálie pohybovala za sledované období v rozmezí 35% (Emilia Romagna) a 14% (Lazio). V předkrizovém období měly přímořské regiony severní a střední Itálie mírně sestupnou tendenci. Čistá míra využití mírně stoupala v regionu Pulie. U ostatních regionů se čistá míra využití pohybovala zhruba kolem stejné hodnoty. Poté co nastala krize, čistá míra využití poklesla ve všech regionech. Nejvíce avšak v Marche z 31,1 (2006) na 23,3 (2010) tedy o -7,8%. Toskánsko ztratilo v roce 2010 oproti roku 2006 -4,1%. Čistá míra využití ubytování zahraničními turisty se v Itálii pohybuje v rozmezí 35% (Lazio) a 4% (Abruzzo). V období před krizí byl zaznamenán vzestupný trend v Trentinu a Laziu. Zbytek regionů provázely menší poklesy či růsty hodnoty, ale ne nijak markantní. Krize přinesla mírný sestup hodnot téměř

40


u všech regionů, ale ne tak razantní jako u domácího obyvatelstva. Čistá míra využití na Sardinii naopak mírně roste (viz Graf: 26a, 26b, 27a, 27b, 28a, 28b, 29a, 29b). Vývoj hrubé a čisté míry využití hotelových ubytovacích kapacit domácími a zahraničními turisty podle kategorie hotelu Italští turisté za sledované období nejvíce využívali 3* hotely (hrubá míra využití 19%) a nejméně 1* hotely (hrubá míra 12%). V předkrizovém období vykazují všechny hotelové ubytovací kapacity sestupnou tendenci hrubé míry využití. Největší propad zaznamenaly 5* hotely v roce 2007. Krize s sebou přinesla propad hrubé míry využití především u hotelů nižší kategorie, tedy pro hotely 1*, 2* a 3*. Mírnější pokles zaregistrovaly luxusnější hotely. Pětihvězdičkové hotely dokonce zaznamenaly zvýšení v roce 2010 a předstihly dokonce rok 2008. Zahraniční turisté během pětiletého období nejvíce využívali 5*hotely (Hrubá míra využití 26%) a nejméně 1*hotely(hrubá míra využití 8%). Hotely nejvyšší kategorie zaznamenaly prudký pokles v roce 2008 a tento trend pokračoval i v roce 2009. Vzestup přišel až v krizovém období v roce 2010. Ostatní kategorie hotelového ubytování se v 3letém období před krizí se držely kolem stejné hodnoty. Krize nejvíce zasáhla 4* hotely, jejichž hrubá míra využití poklesla o 2%. Zbylé kategorie nebyly tak značně zasaženy. Čistá míra využití hotelových kapacit se u domácích turistů během sledovaného období pohybovala od 14% (5*hotely) do 26% (3*hotely). Všechny kategorie v prvním tříletém období se vyznačují mírnou sestupnou tendencí. Největší pokles o -2% byl zaznamenán u 5*hotelů a to z 15,9 (rok 2006) na 13,9 (rok 2008). Dvouleté období krize přineslo snížení čisté míry využití u 3*,2* a 1* hotelů průměrně kolem 2%. Hotely vyšší kategorie se udržely kolem stejné hodnoty před krizí v eurozóně. Čistá míra využití hotelových kapacit zahraničních turistů se pohybovala od 10% (1*hotely) do 28% (5*hotely). Předkrizovou dobu v eurozóně, lze z pohledu zahraničních turistů ohodnotit s mírně sestupnou tendencí u všech kategorií hotelů. Rok 2007 ovšem přinesl velký pokles pro 5*hotely a to konkrétně o -3,5%. Krize se podepsala na snížení čisté míry využití hotelů u všech kategorií (kromě 5*hotelů) o -2% (viz Graf: 30a, 30b, 31a, 31b, 32a, 32b, 33a, 33b). Vývoj příjezdů a doby pobytu italských turistů do 5* a 5*+ hotelů v jednotlivých regionech Itálie Nejvíce italských turistů přijíždí do 5*hotelů v regionu Lombardie, jenže je taktéž přezdívaný jako region průmyslu. Pomyslné druhé místo v počtu příjezdů obsadil region Lazio, v němž nalezneme hlavní město Řím. Lazio ovšem za Lombardií zaostává téměř o jednu polovinu. Od roku 2006 do roku 2008 mají všechny regiony s výjimkou Piemonte růstovou tendenci. Pokles Piemonte je ale zanedbatelný. Od roku 2009, kdy započala krize v eurozóně si všechny regiony, kromě Kampánie, udržují růstový charakter. Průměrná doba pobytu domácího obyvatelstva v 5*hotelech za období před


41

krizí téměř ve všech regionech osciluje kolem stejné hranice, s mírnými poklesy či vzrůsty. Příkladem může být Lombardie, jež měla v roce 2006 průměrnou dobu pobytu 2,43 dne, v roce 2007 stoupla doba pobytu na 2,46 dne a v roce 2008 opět poklesla na 2,44 dne. V období krize došlo v Lombardii k silnému poklesu. Průměrná doby pobytu poklesla v roce 2010 oproti roku 2008 o -0,11 dne. Ostatní regiony jako Umbrie, Abruzzo, Lazio a Kalábrie zaznamenaly v roce 2009 vzrůst délky pobytu klientů a rok po té mírný pokles (viz Graf: 34a, 34b, 35a, 35b). Vývoj příjezdů a doby pobytu italských turistů do 4* a 3* hotelů v jednotlivých regionech Itálie První sledované období je rozděluje regiony na 2 skupiny, jež si jsou velmi. Příkladem je například region Lombardie. V roce 2007 dojde k růstu příjezdů a rok po té k mírnému poklesu. Tento trend napodobuje region Ligúrie, Emilie Romagna, Toskánsko a Sardínie. U druhé skupiny došlo k opačnému scénáři a to, že v roce 2007 došlo k mírnému poklesu a další rok k růstu. Příkladem je region Lazio, který následuje Abruzzo, Kampánie, Puglie, Kalábrie a Sicílie. Autorka na základě průzkumu článků e-novin zjistila, že léto 2007 bylo postiženo rozsáhlými požáry ve střední a jižní Itálii. Tato situace, tedy ovlivnila vývoj sezóny a tedy i příjezdů v Itálii. (31) Během období krize v Lombardii došlo k největšímu poklesu příjezdů za celé sledované období. Tento scénář postihl téměř všechny přímořské regiony, nejvíce však regiony na jihu Itálie a ostrovy. V Umbrii a v Marche došlo k růstu příjezdů domácích turistů do 3* hotelů. Fakt, že tyto regiony nebyly ovlivněny krizí, lze vysvětlit díky tomu, že v posledních letech italští turisté navštěvují mnohem více města umění. Průměrná doba pobytu v letech 2006 až 2008 ve většině severních regionů měla sestupující tendenci, pouze jižní regiony vykazovaly mírnou růstovou tendenci. Zlom přišel v období krize. Průměrná doba pobytu italských turistů v Lombardii poklesla oproti roku 2006 z 4,12 dne na 3,96 dne v roce 2010. Téměř všechny regiony následují tento trend. I region Umbrie, jež sice oproti ostatním regionům zaznamenala více příjezdů do destinace, zaznamenala pokles délky pobytu, což je pro hoteliéry nejdůležitější. Nejvýraznější pokles Alpská region Piemonte, kde turisté v roce 2010 strávili oproti roku 2006 o -0,46 dne méně (viz Graf: 36a, 36b, 37a, 37b). Vývoj příjezdů a doby pobytu italských turistů do 2* a 1* hotelů v jednotlivých regionech Itálie Předkrizové roky jsou charakteristické sestupnou tendencí příjezdů italských turistů do 2* a 1* hotelů ve všech regionech Itálie. Tento trend pokračuje i v době krize eurozóny, přesto došlo k hlubšímu propadu příjezdů a to především v přímořských regionech. Příkladem je region Kampánie, kde v roce 2010 přijelo oproti roku 2008 o 146 000 turistů méně. Ostrov Sicílie utrpěl ještě více. V roce 2010 sem přijelo o 207 000 turistů méně, než v posledním roce před krizí v eurozóně. Zvláště pro ostrovy a regiony jižní

42


Itálie je tato situace velmi špatná, vzhledem jejich závislosti na turismu, který je jedním z hlavních příjmů těchto regionů. Hoteliéři v období před krizí zaznamenali pouze velmi malý pokles doby pobytu turistů, v některých regionech rok 2007 přinesl naopak mírný růst a následný pokles na téměř stejnou průměrnou dobu pobytu. Ve sledovaném období krize, zaznamenaly všechny regiony pokles dob setrvání turistů. Nejzásadnější pokles postihl opět ostrovy, nejvíce ostrov Sardinii, kde poklesla průměrná doba pobytu z 3,27 na 2,9 dne. Pro ostrovy je délka pobytu turistů životně důležitá, protože cestovní ruch tvoří značný podíl jejich ekonomiky regionu. Průmyslový region Lombardie taktéž zaznamenal velký pokles z 4,16 na 3,84 dne (viz Graf: 38a, 38b, 39a, 39b). Na následujících stranách práce je uvedeno 20 vybraných grafů, jež jsou pokladem výše uvedených závěrů.


43

Graf 7b: Průměrná doba pobytu italských a zahraničních turistů podle měsíců v roce za období 2009-2010 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 -

2009 ita 2009 zah

Prosinec

Listopad

Říjen

2010 ita Září

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

Červenec

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden

2010

2008 zah

Srpen

2009

2008 ita

Červenec

10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 -

2007 zah

Červen

Graf 5b: Příjezdy italských turistů do všech ubytovacích kapacit podle měsíců v roce za období 2009-2010

2007 ita

Květen

2008

2006 zah

Duben

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

2007

2006 ita

Březen

2006

8 7 6 5 4 3 2 1 0

Únor

9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

Graf 7a: Průměrná doba pobytu italských a zahraničních turistů podle měsíců v roce za období 2006-2008

Leden

Graf 5a: Příjezdy italských turistů do všech ubytovacích kapacit podle měsíců v roce za období 2006-2008

2010 zah

44


Graf 9a: Průměrná doba pobytu italských turistů v hotelových ubytovacích kapacitách za období 2006-2008 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2006 2007 2008

Graf 11a: Průměrná doba pobytu zahraničních turistů v hotelových ubytovacích kapacitách za období 2006-2008 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Hotely Hotely Hotely Hotely Hotely Hostely 5* a 5+ 4* 3* 2* 1*

2009 2010

Hotely Hotely 5* a 5*+ 4*

Hotely Hotely 2 Hotely Hostely 3* * 1*

2007 2008 Hotely 5* Hotely 4* Hotely 3* Hotely 2* Hotely 1* Hostely a 5*+

Graf 9b: Průměrná doba pobytu italských turistů v hotelových ubytovacích kapacitách za období 2009-2010 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2006

Graf 11b: Průměrná doba pobytu zahraničních turistů v hotelových ubytovacích kapacitách za období 2009-2010 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2009 2010

Hotely 5* Hotely 4* Hotely 3* Hotely 2 Hotely 1* Hostely a 5*+ *


45

Graf 16a: Příjezdy turistů do 5 a 4 * hotelů podle jejich trvalého místa pobytu za období 2006-2008 18 000 000 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

2006 2007

Graf 17a: Průměrná doba pobytu turistů v 5 a 4 * hotelech podle jejich trvalého místa pobytu za období 2006-2008 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

2008

Graf 16b: Příjezdy turistů do 5 a 4 * hotelů podle jejich trvalého místa pobytu za období 2009-2010 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 -

2009 2010

2006 2007 2008

Graf 17b: Průměrná doba pobytu turistů v 5 a 4 * hotelech podle jejich trvalého místa pobytu za období 2009-2010 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

2009 2010

46


Graf 22a: Hrubá míra využití hotelových ubytovacích kapacit italskými turisty za období 2006-2008

Graf 23a: Hrubá míra využití hotelových ubytovacích kapacit zahraničními turisty za období 2006-2008

50

25

40

20

30 20 10

15 2006 2007

0

10 5

2007

0 2008

Graf 22b: Hrubá míra využití hotelových ubytovacích kapacit italskými turisty za období 2009-2010 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2006

2008

Graf 23b: Hrubá míra využití hotelových ubytovacích kapacit zahraničními turisty za období 2009-2010 25 20 15

2009

10

2009

2010

5

2010

0


47

Graf 26a: Hrubá míra využití ubytovacích kapacit italskými turisty v jednotlivých regionech Itálie za období 20062008

Graf 26b: Hrubá míra využití ubytovacích kapacit italskými turisty v jednotlivých regionech Itálie za období 20092010

30

30,0

25

25,0

20

20,0

15

15,0 2009

2006 10

10,0

5

2007

5,0

2008

Piemonte Lombardie Trentino-Adige Benátsko Friuli Venezia Ligurie Emilie Romagna Toskánsko Umbrie Marche Lazio Abruzzo Kampánie Puglie Kalábrie Sicílie Sardínie

Sardínie

Sicílie

Puglie

Kalábrie

Kampánie

Abruzzo

Lazio

Marche

Umbrie

Toskánsko

Ligurie

Emilie Romagna

Friuli Venezia

Benátsko

Lombardie

Trentino-Adige

0,0 Piemonte

0

2010

48


Graf 27a: Hrubá míra využití ubytovacích kapacit zahraničními turisty v jednotlivých regionech Itálie za období 2006-2008

Graf 27b: Hrubá míra využití ubytovacích kapacit zahraničními turisty v jednotlivých regionech Itálie za období 2009-2010

40

35,0

35

30,0

30

25,0

25 20,0 20 15,0 15

2009

2006

2010

10,0

10

5,0

5

2007

2008

Piemonte Lombardie Trentino-Adige Benátsko Friuli Venezia Ligurie Emilie Romagna Toskánsko Umbrie Marche Lazio Abruzzo Kampánie Puglie Kalábrie Sicílie Sardínie

0,0 Piemonte Lombardie Trentino-Adige Benátsko Friuli Venezia Ligurie Emilie Romagna Toskánsko Umbrie Marche Lazio Abruzzo Kampánie Puglie Kalábrie Sicílie Sardínie

0


3.1.2

49

Dílčí závěr statistického šetření

Z analýzy statistických údajů dospěla autorka k následujícím poznatkům. Příjezdy italských turistů do různých oblastí Itálie (podle zájmové činnosti) měly před krizí v zóně růstový trend, přestože průměrná doba pobytu mírně sestupovala. Ovšem sledované období od počátku krize v eurozóně s sebou přineslo větší pokles v příjezdech ve všech zájmových oblastem kromě oblastí historického zájmu (ty zaznamenávají v posledních letech silný růstový trend). Největším zásahem je pokles průměrné délky pobytu domácího obyvatelstva z 5,61 ba 5,46 dne v přímořských oblastech. Zahraniční turisté taktéž zaznamenali pokles v příjezdech do jednotlivých oblastí zájmu za období krize, přesto rok 2010 zaznamenal již mírný vzrůst. Je tedy potřeba vyčkat na data pro rok 2011 zda dojde v potvrzení růstu zahraničních turistů. Pro domácí turisty je typické, že jezdí na dovolenou převážně v měsíci srpnu (tento trend byl potvrzen i podle statistik hrubé a čisté míry využití hotelových kapacit). Během toho měsíce mají i všichni hoteliéři nasazené nejvyšší ceny (například během srpna nejezdí na jih Itálie ani autobusy s českými turisty, kvůli vysokým cenám). Za sledované období krize došlo ovšem k silnému poklesu příjezdů Italů v tomto měsíci. Během těchto let byl zaznamenán silný nárůst příjezdů zahraničních turistů za měsíc srpen. Přesněji došlo o zvýšení příjezdů o 3 miliony zahraničních turistů, jejichž hlavním měsícem dovolené je měsíc červenec. Můžeme tedy usoudit, že z důvodu slabších příjezdů domácích turistů, byli hoteliéři nuceni snížit ceny ubytování, aby zahraniční turisté přijeli a vyrovnali ztrátu z italských turistů. Statistiky taky poukázaly na to, že zahraniční turisté v období krize se v měsíci srpnu zdrželi déle oproti předchozímu období. Konkrétně vzrostla průměrná délka pobytu z 4,86 na 6,25 dne. Hrubá míra využití ubytovacích kapacit, je jedním z dalších ukazatelů v cestovním ruchu, jenž poukazuje na vytíženost ubytovacích kapacit. Italští turisté využívali až 45% hrubé míry hotelových kapacit. Ovšem období krize přineslo pokles míry využití hotelů. Tento trend byla zaznamenána i u zahraničních turistů v roce 2009, přesto v roce 2010 došlo již k oživení. Pro potvrzení trendu je tedy třeba srovnání se statistikou vývoje v roce 2011. Při analýze autorka zjistila, že za sledované období, domácí turisté nejraději jezdili do 3*hotelů. Za období krize v eurozóně italští turisté jezdili mnohem méně do této kategorie hotelů. Tento pokles byl zaznamenán ve všech regionech Itálie a to i v průmyslovém regionu v Lombardii. Pokles příjezdů do 3*hotelů, byl doprovázen taktéž i poklesem průměrné délky pobytu. Zahraniční turisté naopak za sledované období jezdili nejvíce do 4* a 3* hotelů a tento trend setrval i ve sledovaném období od roku 2009. Do druhé kategorie ubytovacích kapacit, přesněji do doplňkových kapacit, jezdili nejvíce italští turisté do kempů. Během krize ale došlo k poklesu příjezdů. Zahraniční turisté i v krizi v eurozóně přijížděli více to této kategorie ubytování, ale jejich průměrná doba pobytu mírně klesla.

50


Přestože italští turisté jezdí nejvíce 3*hotelů, ve srovnání s příjezdy ostatních zahraničních turistů, jezdí i nejvíce do 5* a 4* hotelů. Za celé sledované období trend příjezdů Italů do nejluxusnějších hotelů v Itálii měl růstový charakter, a to i během krize (ale v této době došlo k utlumení růstu). Příjezdy ostatních pozorovaných zemí do této kategorie hotelového ubytování před krizí oscilovaly kolem stejné hodnoty a v době krize mírně rostly. Výjimkou za sledované období byli čeští turisté. Jejich příjezdy za sledované období vzrostly o 93%. Tohoto poznatku by mohly využít především české cestovní kanceláře a vyjednat si s italskými hoteliéry lepší smluvní podmínky. Dalším důvodem je i fakt, že turisté ze zemí eurozóny, jenž přijíždí do 5*hotelů v Itálii snižují jejich dobu pobytu. V době před krizí v eurozóně přijížděli všichni turisté do 3*hotelů bez větších výkyvů. V době krize, ale všichni turisté z eurozóny (kromě Rakušanů) přijeli mnohem méně. Trend příjezdů českých turistů za sledované období do 3*hotelů měl růstovou tendenci. Celkově byl zaznamenán růst o 51% vůči roku 2006. Můžeme tedy usoudit, že zájem o Itálii v posledních letech v České republice roste a naši turisti nejraději jezdí do luxusnějších hotelů. Hotely nejnižších kategorií (2* a 1*hotely) měli za sledované období podobný trend jak u domácích tak u zahraničních turistů. Již během tříletého období od roku 2006 byl zaznamenán pokles příjezdů turistů do této kategorie ubytování a tato tendence byla potvrzena i v době krize. Index hrubé míry využití potvrdil, že italští turisté jezdí nejvíce do 3*hotelů a tudíž je i nejvíce využívají. Index hrubé míry využití dále potvrdil sestupnou tendenci využití všech kategorií hotelů domácími turisty. V době krize došlo k prohloubení sestupné tendence, pouze u luxusnějších hotelů je propad menší. Index hrubé míry využití ubytovacích kapacit v období krize klesl dramaticky v přímořských regionech (pro domácí turisty). Nejvíce krize poznamenala ostrovy. Hrubá míra využití klesla na Sardinii o -7,1%. Průmyslové regiony nebyly tak zasaženy jako ostatní turistické oblasti. U zahraničních turistů se pokles hrubé míry v jednotlivých regionech neprojevil takovou ztrátou jako u domácích turistů. Z výše uvedeného můžeme tvrdit, že krize se projevila v jiné míře u domácích turistů a jinak u zahraničních turistů. Ve většině případů, za sledované období před krizí v eurozóně domácí turisté přijížděli buďto více a za období krize došlo ke snížení růstu a nebo až k poklesu a nebo v předkrizovém období jejich příjezdy klesaly, ale v době krize se jejich příjezdy mnohem více snížili. Z čehož můžeme tedy usoudit, že krize v eurozóně se projevila v poklesu příjezdů a doby pobytu domácích turistů v Itálii. Nutno podotknout, že italský cestovní je ruch je závislý na příjezdu domácích turistů, čímž se liší od východoasijských zemí, jež zažili obdobnou krizi. Východoasijský cestovní ruch je naopak závislý na příjezdech zahraničních turistů. Proto poklesy příjezdů domácího obyvatelstva jsou pro italský cestovní ruch zásadní. Zahraniční turisté, a to především turisté z eurozóny, měli obdobný trend vývoje příjezdů jako italští turisté, tedy sestupný. Přesto však propady v jejich příjezdech nebyly tak velké jako u domácích turistů. Pro italský cestovní ruch propady příjezdů domácího obyvatelstva jsou značným zásahem, vzhledem


51

k tomu, že tvoří 55% z celkového počtu turistů. Dalším poznatkem je, že zahraniční turisté v období krize přijíždí více a to především v měsíci srpnu, jenž býval typicky jen italským měsícem. Zahraniční turisté, tedy zaplňují ubytovací kapacity, jež si Italové nemohli již dovolit. V následující kapitole se autorka bude již věnovat vyhodnocení dotazníků.

3.2 Dotazníkové šetření Tato část práce je věnována výsledkům dotazníkového šetření, jež autorka provedla mezi italskými hoteliéry a český CK, které zprostředkovávají zájezdy do Itálie. Primárním cílem dotazníků bylo zjištění vývoje povědomí mezi hoteliéry a CK o vlivu krize na cestovní ruch v Itálii. Autorka vytvořila dva velmi podobné dotazníky, jejichž otázky se lišili pouze v rovině predikce a zhodnocení. Autorka oba dotazníky přeložila i do italského jazyka, aby vyšla vstříc italským respondentům. První dotazník byl přes emailové adresy rozeslán před začátkem letní sezóny. Dotazník číslo dvě po jejím ukončení. Autorka celkem oslovila 1500 italských hoteliérů a přibližně 70 českých cestovních kanceláří (autorka oslovila vždy stejné respondenty). Kontakty na italské hoteliéry získala převážně na stránkách jednotlivých destinačních agentur vybraných regionů Itálie. Z důvodu náročnosti autorka omezila okruh dotazovaných respondentů pouze na regiony, kam tradičně vyjíždí nejvíce českých turistů (zkušenost autorky z CK AZZURRO), a to na Benátsko, Fruli Venezia, Emiglia Romagna, Marche, Toskánsko a Abruzzo (viz příloha č. 1). Celkový počet respondentů ani u jednoho z dotazníků nepřesáhl 100 respondentů, proto autorka u jednotlivých výsledků uvádí absolutní hodnoty. Oba dotazníky a průvodní slova z oslovení respondentů jsou součástí přílohy č. 10, 11 a 12. Vyhodnocení dotazníkového setření je součástí přílohy na CD. Dotazník č. 1 měl za úkol navázat prvotní kontakt s respondenty a zjistit jejich vnímání vývoje jednotlivých sezón za uplynulých 10let. V případě, že doba působení daného subjektu byla nižší než 10 let, mohli se respondenti vyjádřit i k nižšímu časovému úseku. Další otázky se dotazovaly respondentů na očekávaný vývoj obratu a zisku pro nadcházející sezónu, predikci míry vlivu krize na sezónu, a zda byli respondenti nuceni zavést mimořádná opatření již před sezónou. Dotazník č. 2 byl navržen tak, aby otázky byly kladeny obdobně jako u prvního dotazníku, aby autorka mohla porovnat to co si hoteliéři a cestovní kanceláře mysleli před sezónou, s tím co skutečně nastalo. Většina otázek tedy měla zhodnotit nastalou skutečnost, jež respondenti měli před sezónou predikovat. Autorka se během komunikace s hoteliéry a CK setkala většinou s kladnými reakcemi a získala tak i doplňující informace ohledně vývoje italského cestovního ruchu. Autorka v příloze č. 14 připojila jako ukázku reakci od české CK Italia Travel, která se stala podnětem pro zařazení dvou nových otázek do dotazníku číslo 2 týkajících se snížení doby pobytu italských turistů.

52


3.2.1

Výsledky dotazníků

Tato část se již věnuje samotnému vyhodnocení dotazníků. Otázky jsou rozděleny na 5 tematický okruhů. Tedy na otázky, jež spolu logicky souvisejí. Autorka mezi sebou porovnává jednotlivé predikce českých CK a italských hoteliérů a posléze vyhodnocuje jejich reakce po uplynulé sezóně. Rozdělení respondentů podle místa působení má za cíl lépe vyhodnotit jejich postoje a povědomí o nastalých skutečnostech. Na první dotazník odpovědělo 16 českých a 54 italských respondentů. Na druhý dotazník 22 českých a 65 italských respondentů. Autorka využila ohodnocení, kde 1 značí nejlepší možné ohodnocení, 10 naopak nejhorší. Vyhodnocení úspěšnosti sezón za posledních 10 let podle italských hoteliérů a českých CK Celá tato část je věnována vyhodnocení první otázky dotazníku č. 1 a první otázky z dotazníku č. 2 (viz příloha č. 10 a č. 11). Autorka požádala respondenty, aby zhodnotili úspěšnost jednotlivých turistických sezón za posledních 10 let, tedy od roku 2002 do roku 2012. V případě, že podnik, v němž respondent pracuje, působí na trhu kratší dobu, mohli zaznačit roky za dobu podnikání. Autorka pro porovnání vnímání italských respondentů použila sekundárních dat z italského statistického úřadu (viz příloha č. 14). Tento postup nemohla autorka využít taktéž u českých respondentů, protože statistiky výjezdů domácích turistů do Itálie nebyly v době tvorby práce dostupné. Autorka nejdříve popíše výsledky vnímání úspěšnosti sezóny podle jednotlivých let a poté vše shrne v posledním odstavci. Sezóna 2002 je vnímána českými cestovními kancelářemi spíše jako úspěšná, stejně je tomu i tak u italských hoteliérů. Přesněji 30 italských respondentů ohodnotilo kladně tuto sezónu, přestože podle statistických údajů přijelo o -0,7% domácích turistů. Pro české CK, byla sezóna 2003 převážně úspěšnou sezónou. Taktéž je tomu i u italských hoteliérů. Ti v meziročním srovnání zaznamenali přírůstek domácích turistů v podobě 4,5%. Rok 2004 přinesl méně úspěšnou sezónu, jak podle českých CK, tak podle italských hoteliérů. Meziroční srovnání příjezdů a průměrné doby pobytu potvrzuje to, že došlo ke snížení doby pobytu italských turistů a to o -0,2%. Celkově došlo ke zpomalení tempa růstu příjezdů. Následující sezóna, tedy rok 2005, je posuzován podle českých CK a italských hoteliérů, jako docela úspěšná sezóna. Tento názor potvrzují i statistiky. Průměrná doba pobytu domácích turistů vzrostla o 1,1% a u zahraničních turistů dokonce o 5,2%. Lze tedy usoudit, že sezóna byla opravdu úspěšná. České cestovní kanceláře, vnímají sezónu 2006 jako docela úspěšnou. Zde dochází k rozporu mezi vnímáním italských hoteliérů, pro něž byla tato sezóna spíše neúspěšná, přestože statistik přijelo celkem o 5,3% více turistů a průměrná doba pobytu vzrostla o 3,2%. Rok 2007 přináší změnu vnímání úspěšnosti sezóny i u českých CK, pro něž je tato sezóna spíše neúspěšná. Italští hoteliéři označili tuto sezónu dokonce jako docela neúspěšnou, přestože podle statistik došlo pouze ke zpomalení přírůstku příjezdů a soby pobytu. Spíše


53

neúspěšnou sezónou byla podle českých CK a italských hoteliérů taktéž sezóna 2008. Tento rok přinesl pokles průměrné doby pobytu domácích turistů o -0,6% a u zahraničních turistů o -1%. Následující čtyřleté období (rok 2009-2012) je vnímáno jak z pohledu českých, tak italských hoteliérů jako docela neúspěšné období. Statistická data z roku 2009 a 2010 potvrzují tato tvrzení. Během těchto dvou let, italští hoteliéři zaznamenali jak snížení doby pobytu a příjezdů domácích, tak i zahraničních turistů. Konkrétně v roce 2010 došlo ke snížení příjezdu domácích turistů o -2,6% a průměrná doba pobytu klesla o -3,1%. Z pohledu českých cestovních kanceláří byly sezóny od roku 2002 do roku 2006 spíše úspěšné. Dvouleté období, tedy roky 2007 a 2008, byly vnímány jako spíše neúspěšné sezóny. Více negativně jsou ale vnímány následující roky, tedy sezóny od roku 2009, které jsou označeny jako docela neúspěšné turistické sezóny. Z pohledu italských hoteliérů se sezóny do roku 2005 vyvíjely spíše úspěšně. Od roku 2006 začínají italští hoteliéři pociťovat mírné zhoršení vývoje sezón, přestože statistické údaje neukazují nijak dramatické snížení příjezdů nebo dob pobytu. Od roku 2008 jsou sezóny vnímaní více negativně a jsou označovány jako docela neúspěšné, což potvrdily i statistiky. Z výše uvedeného můžeme vyvodit, že již před vznikem krize v eurozóně, došlo k mírnému zhoršení vývoje sezón, přesto v době krize se vnímání neúspěšnosti sezón prohloubilo (viz Graf 40a, 40b, 41a, 41b, 42a, 42b, 43a, 43b, 44a, 44b, 45a, 45b, 46a, 46b, 47a, 47b, 48a, 48b, 49a, 49b, 50a, 50b).

54


Graf 40a:Ohodnocení sezóny 2002 CZ Rok 2002

33%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

17% 17% 33%

Graf 41b:Ohodnocení sezóny 2003 IT Rok 2003 10%

5% 2% 3%

2% 19% 26%

31%

2%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 40b:Ohodnocení sezóny 2002 IT Rok 2002

2%

2% 5% 12%

14%

19% 9%

23% 12%

2%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


14% 43%

14% 14% 15%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


17% 17%

33%

33%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 42b:Ohodnocení sezóny 2004 IT Rok 2004 3% 7% 10% 13% 15% 37% 5% 10%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


55


17% 16% 17%

16%

17% 17%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 44b:Ohodnocení sezóny 2006 IT Rok 2006 2% 2% 12%

17% 15%

32%

10% 10%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 43b:Ohodnocení sezóny 2005 IT

Graf 44a:Ohodnocení sezóny 2006 CZ

Rok 2005 10% 5%

2%

2% 7%

5%

19% 10% 40%

Rok 2006 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 45a:Ohodnocení sezóny 2007 CZ Rok 2007 8%

8%

17%

17% 17%

25%

8%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

17% 16% 17%

17% 33%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 45b:Ohodnocení sezóny 2007 IT Rok 2007 2% 18%

2% 8%

8% 16%

22% 24%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

56


Graf 46a:Ohodnocení sezóny 2008 CZ Rok 2008 9% 9% 9% 9% 9% 55%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 47b:Ohodnocení sezóny 2009 IT Rok 2009 4% 4% 4%

28%

15% 11%

26% 8%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 46b:Ohodnocení sezóny 2008 IT Rok 2008 4%

6%

10%

14% 17% 33%

16%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf 48a:Ohodnocení sezóny 2010 CZ Rok 2010 8%

8%

17%

8% 8%

34%

17%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


22%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

11%

22%

45%

Graf 48b:Ohodnocení sezóny 2010 IT Rok 2010 2% 4%

7%

4%

4%

2% 53%

24%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


57



Rok 2011 8% 16% 15%

8% 15%

23% 15%

Rok 2011 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


2% 4%

4%

19% 13%

19% 32%


Rok 2012

5%

14% 14%

9% 10% 43%

5%

7%

Rok 2012 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2%

2%

16%

5%

3%

13% 9%

22% 14%

14%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

58


Vyhodnocení obratu a zisku podle italských hoteliérů a českých CK Tato část vyhodnocení dotazníků se tematicky zaměřuje na obrat a zisk respondentů. Cílem dotazů je odhalit, zda došlo ke snížení obratů a zisků a zjistit zda se respondenti domnívají, že by velikost jejich dosažených zisků byla ovlivněna krizí v eurozóně. Autorka se v dotazníku č. 1 ptala respondentů, zda došlo ke snížení obratu a zisku za rok 2010 a jakou měrou to bylo způsobeno krizí v eurozóně. Dále se ptala na jejich názor, zda sezóna 2012 přinese zvýšení obratu a zisku oproti roku 2011. V dotazníku č. 2 se autorka dotázala respondentů, zda došlo ke snížení obratu a zisku v sezóně 2012 a čím si myslí, že to bylo způsobeno. Podle 14 českých respondentů nedošlo ke snížení obratu a zisku v roce 2010. Stejného názoru bylo i 41 respondentů z Itálie. Přesto se 9 českých dotazovaných domnívá, že k poklesu by došlo spíše v závislosti na krizi v eurozóně. Italští hoteliéři si taktéž myslí, že pokles obratu a zisku by bylo nejspíše zapříčiněno krizí (40 respondentů, z nichž 11 tvrdí, že by to bylo zajisté vinou krize) viz Graf 51a, 51b, 52a, 52b, 53a, 53b. Před sezónou 2012 se 15 českých CK domnívalo, že jim tato sezóna nejspíše nepřinese zvýšení obratu a zisku. Třicet devět italských respondentů bylo téhož názoru. Přesto 11 italských hoteliérů se vyslovilo, že v roce 2012 určitě nedojde ke zvýšení obratu. Můžeme tedy říci, že ani české CK a italští hoteliéři nepočítali s příznivým vývojem nadcházející turistické sezóny (viz Graf 54a, 54b, 55a, 55b, 56a, 56b). Potvrzení výše uvedených predikcí poskytla data z druhého dotazníku. Po ukončení letní sezóny 2012 se vyslovilo 14 respondentů z české republiky, že došlo ke snížení obratu i zisku. Více než polovina dotázaných z Itálie zaznamenalo pokles obratu i zisku. České cestovní kanceláře, že domnívají, že pokles obratu a zisku byl zapříčiněno především poklesem příjmů domácností (6 respondentů), kvůli krizi v eurozóně (3 respondenti) a zájmem o země mimo eurozónu. Italští hoteliéři se v tomto názoru téměř shodují s českými CK. Domnívají se tedy, že pokles byl zapříčiněn především poklesem příjmů domácností (15 respondentů), kvůli krizi eurozóně (13 respondentů), poklesem délky pobytu domácích turistů a negativními zprávami o Itálii (5 respondentů). Celkově se 11 respondentů vyjádřilo, že v jejich podnicích nedošlo k poklesu obratu a zisku. Tito respondenti se domnívají, že to bylo zapříčiněno především výhodnou pozicí Itálie, díky krizi turisté volili jiné destinace, než Řecko (čeští respondenti). Italští hoteliéři se domnívají, že to bylo zapříčiněno především nízkou cenou během sezóny, pěkným počasím a výhodnou cenovou nabídkou (viz Graf 57a, 57b, 58a, 58b, 59a, 59b, 60a, 60b). Z výše uvedených výsledků dotazníků, lze tedy vyvodit, že italští hoteliéři a české cestovní kanceláře spíše očekávali pokles obratu a zisku. Což se po ukončení letní sezóny i potvrdilo. Respondenti se domnívali, že pokles byl spíše zapříčiněn krizí v eurozóně. Ti respondenti, jež zaznamenali, že v sezóně 2012 došlo k poklesu obratu a zisku, se domnívají, že to bylo zapří-


59

činěno především poklesem příjmů domácností, krizí v eurozóně a snížením příjezdů domácích turistů do Itálie. Ti, kdo nezaznamenali pokles zisků, se domnívají, že to bylo zapříčiněno díky výhodné pozici Itálie v Evropě a výhodnou cenovou nabídkou. Shrneme-li výše uvedené poznatky, dostaneme se závěru, že většina hoteliérů v Itálii si je vědoma poklesu příjmů domácností a poklesem domácího turismu a taktéž se domnívají, že příčinou poklesu jejich obratu a zisků je právě krize v eurozóně.

60


Graf 51a:Vyhodnocení obratu za rok 2010 CZ

Vyhodnocení poklesu obratu CZ

Graf 51b:Vyhodnocení obratu za rok 2010 IT

Vyhodnocení poklesu obratu IT

12%

No/Ne

76%

88%

Graf 52b:Vyhodnocení zisku za rok 2010 IT obrat a zisk IT

Vyhodnocení poklesu zisku IT

24%

Sí/Ano

No/Ne 76%

Vyhodnocení poklesu zisku CZ

12%

24%

Sí/Ano

Graf 52a:Vyhodnocení zisku za rok 2010 CZ

Sí/Ano

Sí/Ano

No/Ne

No/Ne 88%

Graf 53a:Zhodnocení působení krize na obrat a zisk CZ Graf 53b: Zhodnocení působení krize na

Míra poklesu obratu a zisku v roce 2010 v závistlosti na krizi CZ 7%

13% 13%

27%

33%

7%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Míra poklesu obratu a zisku v roce 2010 v závistlosti na krizi 1 4% 2% IT 4% 2 26%

15% 9%

10% 30%

3 4 5 6 7 8 9 10


61

Graf 54a:Predikce obratu a zisku 2012 CZ

Predikce zvýšení obratu vůči roku 2011 CZ 6%

12%

38% 19% 19% 6%

Graf 54b:Predikce obratu a zisku 2012 IT 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf55b:Predikce obratu pro rok 2012 IT

Očekávaný vývoj obratu vůči roku 2011 IT 5%

54%

Predikce zvýšení obratu vůči roku 2011 IT 6%

22% 15%

7% 19%

Costante/Ko nstatní Calo/Pokles

24%

Graf 56a: Predikce zisku pro rok 2012 CZ

Očekávaný vývoj zisku vůči roku 2011 CZ 6%

Aumento/Zv ýšení 41%

7%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

31% 63%

Graf 55a:Predikce obratu pro rok 2012 CZ

Očekávaný vývoj obratu vůči roku 2011 CZ

19% 62%

Calo/Pokles


Graf 56b: Predikce zisku pro rok 2012 IT

Očekávaný vývoj zisku vůči roku 2011 IT 6%

Aumento/Zv ýšení Costante/Ko nstatní

19%

Aumento/Zv ýšení

56%

Aumento/Zv ýšení 38%


62


Graf 57a:Zhodnocení obratu za rok 2012 CZ

Ohodnocení snížení obratu za rok 2012 CZ

35%

Sí / Ano 65%

No / Ne

Graf 58b:Zhodnocení zisku za rok 2012 IT

Ohodnocení snížení zisku za rok 2012 IT

20%

Sí / Ano

80%

No / Ne

Graf 57b:Zhodnocení obratu za rok 2012 IT

Ohodnocení snížení obratu za rok 2012 IT

27%

Sí / Ano 73%

No / Ne

Graf 57a:Zhodnocení zisku za rok 2012 CZ

Ohodnocení snížení zisku za rok 2012 CZ

32%

Sí / Ano 68%

No / Ne


63

Graf 59a:Vyhodnocení příčin poklesu obratu a zisku v roce 2012 CZ

Příčiny poklesu obratu a zisku z pohledu českých CK A causa della crisi nell’ EU/Díky krizi v eurozóně

Graf 59b:Vyhodnocení příčin poklesu obratu a zisku v roce 2012 IT

Příčiny poklesu obratu a zisku z pohledu italských A causa della crisi nell’ EU/Díky hoteliérů krizi v eurozóně

Sfiducia dei turisti/Nedůvěra turistů

3%

6%

6%

17%

Calo del reddito delle famiglie/Pokles příjmů domácností

6%

8%

6%

Sfiducia dei turisti/Nedůvěra turistů

8%

3% Interessamento degli stati extra-EU/Zájem o země mimo eurozónu

3% 5%

25%

11%

1%

Calo del reddito delle famiglie/Pokles příjmů domácností

10% 9%

Interessamento degli stati extra-EU/Zájem o země mimo eurozónu

1% 40%

Aumento del turismo passivo dei turisti stranieri/Nárůst pasivní dovolené zahraničních turistů Abbassamento della presenza in Italia dei turisti italiani/Pokles délky pobytu v tuzemsku italskými turisty

3% 29%

Aumento del turismo passivo dei turisti stranieri/Nárůst pasivní dovolené zahraničních turistů Abbassamento della presenza in Italia dei turisti italiani/Pokles délky pobytu v tuzemsku italskými turisty

64


Graf 60a: Vyhodnocení příčin vzrůstu obratu a zisku v roce 2012 C

Příčiny růstu obratu a zisku z pohledu českých CK A causa della crisi in Grecia i turisti sceglievano altre alternative/Díky krizi v Řecku turisté volili jiné alternativy

10%

15%

5% 5%

15% 25% 15%

Mancanza di desiderio dei turisti di partire per paesi di culture diverse ( ad esempio Nord Africa)/Neochotou lidí odjet do kulturně odlišných zemí (př. Severní afrika) A causa delle offerte migliori in Italia/Výhodnou cenovou nabídkou pobytu v Itálii Tempo buono/Pěkné počasí

10%

Graf 60b: Vyhodnocení příčin vzrůstu obratu a zisku v roce 2012 v IT

Příčiny růstu obratu a zisku z pohledu italských A causa della crisi in Grecia i hoteliérů

turisti sceglievano altre alternative/Díky krizi v Řecku turisté volili jiné alternativy

La posizione strategica dell’Italia in Europa/Výhodnou pozicí Itálie v Evropě

19%

25%

22%

12%

3%

Mancanza di desiderio dei turisti di partire per paesi di culture diverse ( ad esempio Nord Africa)/Neochotou lidí odjet do kulturně odlišných zemí (př. Severní afrika) A causa delle offerte migliori in Italia/Výhodnou cenovou nabídkou pobytu v Itálii

Tempo buono/Pěkné počasí 19%

La posizione strategica dell’Italia in Europa/ Výhodnou pozicí Itálie v Evropě


65

Vyhodnocení přijatých opatření a povědomí rizik ohrožujících sezónu 2012 Tato část se zabývá tematickým vyhodnocením otázek dotazníků, jež byly zaměřeny na provedená opatření před a během letní sezóny 2012, očekávaná rizika, jež by mohly ovlivnit vývoj sezóny a vyhodnocení konkurenčních zemí. Cílem této části je identifikování faktorů, jenž považovali české CK a italští hoteliéři jako rizika během sezóny. Dále vyhodnocení, zda je vývoj letní sezóny donutil zavést během sezóny další opatření a zda se během sezóny změnilo jejich vnímání konkurenčních zemí. Před zahájením sezóny 2012 se české cestovní kanceláře uchýlili většinou k opatření, že poskytovali slevy rodinám s dětmi (4 respondenti), zvýšili propagaci (3 respondenti), zlepšili kvalitu služeb a snížili cenu ubytování (snížili tedy své provize, 2 respondenti). Obdobně postupovali i italští hoteliéři, jež poskytli slevy rodinám s dětmi, účastnili se veletrhů cestovního ruchu a více tedy propagovali své ubytovací kapacity. Během sezóny se k mimořádným opatřením uchýlilo celkem 10 z českých respondentů. Ti snížili cenu ubytování. Horší situaci zřejmě zažili italští hoteliéři, kde celkem 60 z 65 respondentů bylo nuceno se během sezóny uchýlit k mimořádným opatřením. Nejčastěji snižovali cenu ubytování, poskytovali výhodnější nabídky pro delší pobyty, museli více propagovat své ubytování a snížit náklady na řízení podniku (viz Graf 61a, 61b, 64a, 64b). České cestovní kanceláře před sezónou 2012 označily jako nejvíce konkurenční země kam by mohli turisté vycestovat, Chorvatsko, Řecko a Španělsko. Tato předpověď se potvrdila i během sezóny. Přestože predikce konkurentů pro italské hoteliéry byla stejná jako u českých CK, sezóny ukázala, že více konkurenční zemí pro Itálii byla Francie, než Řecko (viz Graf 62a, 62b, 65a, 65b). Před sezónou spatřovaly české kanceláře jako nejrizikovější faktory pro nadcházející sezónu snižování výdajů na dovolenou (7 respondentů) a cenu benzínu (7 respondentů). Stejně tak to pociťovali i italští hoteliéři, z nichž 36 označilo snižující výdaje a 14 cenu benzínu. Stejné faktory označily české CK i po ukončení letní sezóny, italští hoteliéři dále označili i snížení doby pobytu (20 respondentů), negativní pohled na Itálii a zavedení daní (zřejmě díky dekretu ‚Salva Italia‘ viz Graf 63a, 63b, 75a, 75b). Výsledky této části lze shrnout následovně. Opatření zavedená před sezónou byla dostačující spíše v české republice. Téměř všichni z dotázaných respondentů v Itálii museli během sezóny provést mimořádná opatření většinou v podobě snížení ceny, zvýšení propagace a snížení nákladů. Konkurenční země predikovali respondenti téměř totožně s vývojem sezóny. Pouze pro Itálii byla větší konkurencí Francie, než Řecko (lze usoudit, že z důvodu blízkosti k Itálii). Rizikové faktory, jež respondenti označili před sezónou, se během sezóny pouze potvrdily, přibyl další faktor v podobě snížení doby pobytu a negativního pohledu na Itálii.

66


Graf 61a:Opatření provedená před sezónou 2012 CZ Graf 61b:Opatření provedená před sezónou 2012 Abbassamento del prezzo per il soggiorno/Snížení ceny ubytování

Druhy opatření provedených českými CK

Abbassamento del prezzo per il soggiorno/Snížení ceny ubytování

Druhy opatření provedených italskými Introduzione di tariffe hoteliéry

anche per una sola notte/Zavedení ceny na jednu noc Aumento delle tasse di soggiorno/Zvýšení taxy za pobyt

Introduzione di tariffe anche per una sola notte/Zavedení ceny na jednu noc

2% 4%

7%

Aumento delle tasse di soggiorno/Zvýšení taxy za pobyt

11% 7%

13%

16% 24%

3%

1% 3% 7% 8%

6%

9% 7%

3%

Miglioramento della qualità delle strutture/Zvýšení kvality ubytování Miglioramento della qualità dei servizi/Zlepšení kvality služeb Sconti per famiglie con bambini/Slevy pro rodiny s dětmi

9%

11%

10%

10% 10% 19%

Miglioramento della qualità delle strutture/Zvýšení kvality ubytování Miglioramento della qualità dei servizi/Zlepšení kvality služeb Sconti per famiglie con bambini/Slevy pro rodiny s dětmi Incrementi delle promozioni/Zvýšení propagace Partecipazione a Fiere/Účast na veletrzích


67

Graf 62a:Složení konkurenčních zemí před sezónou 2012 CZ Graf 62b:Složení konkurenčích zemí před sezónou 2012 IT Francia/Francie

3%

Konkurenční země z pohledu českých CK 3%

3%

13% 20%

3%

Spagna/Španělsko

Francia/Francie

Konkurenční země z pohledu italských hotiérů

Grecia/Řecko

4%

11%

3% 27%

Croazia/Chorvatsko 19% 39%

Spagna/Španělsko

8%

Nord Africa/Severní Afrika Portogallo/Portugalsko

Grecia/Řecko

Croazia/Chorvatsko 32% 12% Nord Africa/Severní Afrika

68


Graf63a: Složení rizik ohrožujících nadcházející sezónu 2012 CZ

Rizika z pohledu českých CK

l'aumento del prezzo della benzina/Zvýšení ceny benzínu

Graf63b: Složení rizik ohrožujících nadcházející sezónu 2012 IT

Rizika z pohledu italských hoteliérů 8%

14%

43%

43%

25%

la riduzione delle spese dei turisti per le ferie/Snížení výdajů turistů za dovolenou i tassi di cambio sfavorevoli CZK/EUR/Nepříznivý vývoj kurzu CZK/EUR

l'aumento del prezzo della benzina/Zvýšení ceny benzínu

67%

la riduzione delle spese dei turisti per le ferie/Snížení výdajů turistů za dovolenou i tassi di cambio sfavorevoli CZK/EUR/Nepříznivý vývoj kurzu CZK/EUR


69

Graf64a:Zhodnocení mimořádných opatření během sezóny 2012 CZ Graf64b:Zhodnocení mimořádných opatření během sezóny 2012 I

Příjetí mimořádných opatření během sezóny 2012 italskými hoteliéry

Přijetí mimořádných opatření během sezóny 2012 českými CK

14% 48% 52%

Sí / Ano

Sí / Ano

No / Ne

No / Ne 86%

70


Graf 65a:Složení konkurenčních zemí za sezónu 2012 CK

Konkurenční země z pohledu českých CK

Konkurenční země z pohledu italských hoteliérů

6%

Croazia / Chorvatsko 11% Grecia / Řecko

19% Nord Africa / Severní Afrika

1% 1% 1% 1%

7%

53%

Ostatní: Bulharsko

Spagna/Španělsko Croazia/Chorvatsko

16%

Grecia/Řecko 4% Nord Africa/Severní Afrika Portogallo/Portugalsko

7% 24%

Portogallo / Portugalsko Slovenia / Slovinsko

Francia/Francie

1% 1% 1% 1%

Spagna / Španělsko

3% 8%

Francia / Francie

Graf 65b:Složení konkurenčních zemí za sezónu 2012

Slovenia/Slovinsko far east

34%

INGHILTERRA montenegro


Graf 75a:Složení rizik za sezónu 2012 CZ

71

Graf 75b: Složení rizik za sezónu 2012 IT Rizika z pohledu italských hoteliérů

Rizika z pohledu českých CK Aumento del prezzo della benzina / Zvýšení ceny benzínu 17%

33%

6%

44%

Abbassamento della spesa x le vacanze / Snížení výdajů na dovolenou Il tasso di cambio sfavorevole / Nepříznivý vývoj kurzu měny Abbasamento della durata del soggiorno / Snížení doby pobytu

1%

Aumento del prezzo della benzina/Zvýšení ceny benzínu

1% 1%

1%

23% 31%

2%

40%

Abbassamento della spesa x le vacanze/Snížení výdajů na dovolenou Il tasso di cambio sfavorevole/Nepříznivý vývoj kurzu měny Abbasamento della durata del soggiorno/Snížení doby pobytu alcuni di coloro che prima sceglieva l'hotel 3 stelle adesso scelgono me.

72


Hodnocení povědomí dopadu krize na cestovní ruch v Itálii Tato část vyhodnocuje otázky dotazníků, jež se tematicky orientovaly na vnímání vlivu krize v eurozóně na cestovní ruch v Itálii. Zde jsou porovnávány otázky 6, 7, 8 a 9 z prvního dotazníku a otázky číslo 8, 9, 10 a 11 z druhého dotazníku. Cílem této části je tedy zodpovědět v jaké míře se změnilo vnímání vlivu krize na italský cestovní ruch před začátkem a po ukončení letní sezóny 2012. Před zahájením turistické sezóny se české CK domnívaly, že situace v Řecku a eurozóně bude mít docela nepříznivý vliv na nadcházející sezónu. Stejný názor vyjádřilo i 45 respondentů z Itálie. Srovnání výsledků po ukončení sezóny poukázalo na to, že české CK si nyní myslí, že situace v Řecku spíše neměla vliv na cestovní ruch v Itálii. K obdobnému názoru dospěli i italští hoteliéři, i když velmi těsně (viz Graf 66a, 66b, 67a, 67b). Na otázku, zda v Itálii klesne vlivem krize významně cestovní ruch, odpověděli české CK, že spíše ano. Italští hoteliéři se před sezónou domnívali, že je to docela pravděpodobné. Po ukončení sezóny se tyto predikce potvrdily. Jak italští hoteliéři, tak české CK zkonstatovali, že vlivem krize docela klesl cestovní ruch (viz Graf 68a, 68b, 69a, 69b). Na otázku, zda krize eurozóně ovlivní negativně atraktivitu Itálie pro zahraniční turisty, odpověděli české cestovní kanceláře, že spíše ne. Italští hoteliéři se naopak před začátkem sezóny obávali, že spíše ano. Po ukončení sezóny se všichni respondenti shodli, že krize spíše neměla negativní vliv na atraktivitu Itálie. Můžeme se tedy domnívat, že naopak v letošní sezóně mohli zahraniční turisté hrát významnější roli, vzhledem k poklesu příjezdů a především doby pobytu domácích turistů. Tuto domněnku by bylo vhodné ověřit přes sekundární data pro letošní rok (viz Graf 70a, 70b, 71a, 71b). Po sezóně, zhodnotily dotázané české cestovní kanceláře, že v Itálii docela pokles cestovní ruch vlivem krize. Italští hoteliéři zhodnotili, že docela až určitě ano klesl vlivem krize cestovní ruch (viz Graf 72a, 72b). Můžeme tedy říci, že italští hoteliéři a české CK, jsou si spíše vědomi přítomnosti krize a jejího vlivu na cestovní ruch v Itálii. Přestože se všechny jejich negativní predikce nevyplnili (negativní vliv krize na atraktivitu Itálie pro zahraniční turisty), potvrdili domněnku, že v letošní sezóně poklesu cestovní ruch v Itálii vlivem krize. Důležitým poznatkem pro italské hoteliéry je, že krize v eurozóně by neměla negativně ovlivnit atraktivitu Itálie pro zahraniční turisty. Protože je velice pravděpodobné, že zahraniční turisté budou jezdit do Itálie v době nejvyšší sezóny, místo domácích turistů.


73

Graf 66a:Predikce míry vlivu krize na budoucí sezónu 2012

Graf 66b:Predikce míry vlivu krize na budoucí sezónu 2012

Graf67a:Zhodnocení vlivu krize na sezó-

nu 2012

Predikce nepřívlivého vlivu krize z pohledu českých CK 6%

6% 19%

19% 6%

19% 25%

Graf67b:Zhodnocení vlivu krize na sezónu 2012

Zhodnocení nepříznivého vlivu krize z pohledu italských hoteliérů 8%

8% 10% 10% 5%

11% 6%

19% 23%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Predikce nepříznivého vlivu krize z 1 2 pohledu italských hoteliérů 2%2%2% 4% 7% 26%

11%

5%

28%

13%

Graf68a:Predikce poklesu CR v závislosti na krizi

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Predikce poklesu cestovního ruchu z pohledu českých CK 13%

6%

12%

12% 19%

19% 19%

3 4 5 6 7 8 9 10

Zhodnocení nepříznivého vlivu krize z pohledu českých CK 9%

5%

5%

9% 48%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf68b: Predikce poklesu CR v závislosti na krizi

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Predikce poklesu cestovního ruchu z pohledu italských hoteliérů 2% 4% 9% 2%

8% 4% 21%

24% 26%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

74


Graf69a:Zhodnocení poklesu CR pod vlivem krize

Zhodnocení poklesu cestovního ruchu z pohledu českých CK 11% 11%

21%

10%

16% 21% 10%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Graf69b:Zhodnocení poklesu CR pod vlivem krize

Zhodnocení poklesu cestovního 1 ruchu z pohledu italských 2 hoteliérů 3 6% 7% 3%

19%

5% 7%

7% 27%

16% 3%

Graf70b:Predikce negativního vlivu krize na atraktivitu IT

4 5 6 7 8 9 10

Graf70a:Predikce negativního vlivu krize na atraktivitu IT

Predikce negativního vlivu krize 1 z pohledu českých CK

2 3 4 5 6 7 8 9 10

13% 6% 6% 13% 25% 12%

19% 6%

Graf71a:Zhodnoceni negativního vlivu krize na atraktivitu IT

Graf71b:Zhodnocení negativního vlivu

krize na atraktivitu IT

Predikce negativního vlivu krize 1 z pohledu italských hoteliérů 2 13%

4% 9% 8%

9%

8%

6%

11%

2%

30%

3 4 5 6 7 8 9 10

Zhodnocení negativního vlivu krize z pohledu českých CK 5% 11%

5% 5%

32% 42%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Zhodnocení negativního vlivu krize z pohledu italských CK 5%

11% 6% 6% 3% 2%

16% 5%

23% 23%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


75

Graf 72a:Zhodnocení míry poklesu CR vlivem krize v roce 2012

Ohodnocení míry poklesu cestovního ruchu vlivem krize podle českých CK

Graf 72b: Zhodnocení míry poklesu CR vlivem krize v roce 2012

1

Ohodnocení míry poklesu cestovního ruchu vlivem krize podle italských hoteliérů

2 5% 4%

2 7%

3

43% 5%

5%

4

5%

5

6

5%

6

8 9%

28%

5

7

5%

3

13%

4

24%

1

9

6%

3% 10%

7 8

23%

9

76


Vyhodnocení pasivní turistiky za sezónu 2012 z pohledu italských hoteliérů Během rozesílání prvního dotazníku, se autorka setkala s řadou podobných reakcí na dotazník, a to jak se strany českých CK, tak italských hoteliérů. Respondenti většinou reagovali na vývoj situace cestovního ruchu v Itálii za posledních pár let. Jako příklad uvedla autorka e-mail od české cestovní kanceláře Italia Travel (příloha č. 14). V e-mailu paní inženýrka Kamila Riva popsala, že nově zavedený záchranný program „Salva Italia“, který byl zaveden v souvislosti v krizi v eurozóně, má vliv na poptávku cestovního ruchu domácích turistů. Italští turisté poptávají dovolenou maximálně jednotýdenní místo 2-3 týdnu jako byli zvyklí. Proto se hlavními tahouny během nejvyšší sezóny stávají turisté z ostatních zemí Evropy (tento trend ověřila autorka již v části statistického šetření). Na popud mnoha obdobným reakcím se autorka rozhodla zařadit do druhého dotazníku dvě nové otázky, a to zda italští hoteliéři zaznamenali pokles domácího cestovního ruchu, a dobu poklesu pobytu domácích turistů. Tyto otázky jsou vyhodnoceny pouze podle odpovědí italských hoteliérů. Celkem 46 italských hoteliérů zaznamenalo pokles příjezdů domácích turistů. Z toho 34 hoteliérů zaznamenalo pokles doby pobytu italských turistů o méně než jeden týden a 23 zaregistrovalo pokles o přesně jeden týden. Pokles doby pobytu vyšší než jeden týden zaznamenalo 11% respondentů. Z výše uvedených poznatků můžeme tedy potvrdit slova paní inženýrky Kamily Riva, že krize v eurozóně se podepsala především na snížení doby pobytu domácích turistů, jenž tvoří 55% všech turistů přijíždějících na dovolenou do Itálie (viz graf 73,74). Graf73:Zaznamenání poklesu příjezdů domácích turistů v roce 2012 Graf74:Snížení doby pobytu domácích turistů v Itálii v roce 2012

Pokles příjezdů domácích turistů v roce 2012 podle italských hoteliérů

Snížení doby pobytu z pohledu italských hoteliérů < 1 settimana 11% 2%

31% Sí / Ano No / Ne 69%

35%

52%

/ týden 1 settimana / týden 7<10 giorni / dny > 2 settimane / týdny


3.2.2

77

Dílčí závěr dotazníků

Z dotazníkového šetření dospěla autorka k následujícím poznatkům. České cestovní kanceláře považují sezóny do roku 2007 jako spíše úspěšné, další roky vnímají více negativně a největší zlom přišel v roce 2009 (tedy v době krize), od kdy považují následující sezóny jako za docela neúspěšné. Italští hoteliéři začali sezóny vnímat negativněji již v roce 2006, přestože v tomto roce byl přímý příspěvek turismu do tvorby HDP Itálie větší než předchozí 3 roky. K většímu poklesu přímého příspěvku cestovního ruchu do HDP Itálie došlo v roce 2008 a během krizových let viz obr. 2. Autorka se domnívá, že vnímání neúspěšnosti sezón hoteliéry mohlo být zapříčiněno i tím, že průměrné denní výdaje zahraničních a domácích turistů nerostly tak jako během předchozích let (viz obr. 7). Při porovnání úspěšnosti předkrizových let s krizovými je patrné, že od roku 2009 vnímají italští hoteliéři jako více neúspěšné. Dalším důležitým poznatkem je, že se italští hoteliéři shodli s českými CK, že v roce 2010 nezaznamenali pokles obratu a zisku. Autorka zjistila, že v roce 2010 vzrostl přímý příspěvek turismu do HDP Itálie a tedy výše uvedený výrok potvrdila (viz obr. 2). Před letní sezónou 2012 se hoteliéři domnívali, že obrat a zisk jim neporoste, což se jim i potvrdilo. Podle WTTC došlo ke snížení přímého příspěvku do HDP Itálie oproti roku 2011 (viz obr. 2). Dále hoteliéři uvedli, že pokles obratu a zisku byl zapříčiněn poklesem výdajů domácností na dovolenou a krizí v eurozóně. Před zahájením sezóny všichni respondenti využili různých opatření. Většinou se jednalo o nižší ceny pro rodiny s dětmi a zvýšenou propagaci. Přesto 92% italských respondentů (celkový počet 60 respondentů) muselo během sezóny přistoupit k mimořádným opatřením. Jednalo se zejména o snížení ceny ubytování a nákladů na řízení podniku. Zde by autorka chtěla podotknout, že by bylo vhodné zjistit, v jaké části sezóny se italští hoteliéři uchýlili k snížení cen ubytování. Pokud by se jednalo o měsíc srpen, je velmi pravděpodobné, že domácí turisté poptávali mnohem méně dovolenou v Itálii, a hoteliéři byli nuceni snížit cenu, aby ubytovací kapacity byly dostupnější pro zahraniční a domácí turisty. Italští hoteliéři dále uvedli, že délka pobytu domácích turistů poklesla v letošní sezóně o zhruba týden. Můžeme tedy konstatovat, že význam zahraničních turistů pro italský cestovní ruch roste. Posledním a zároveň nejdůležitějším poznatkem z dotazníkového šetření je, že italští hoteliéři a české CK se shodli, že v letošní letní sezóně klesne cestovní ruch v Itálii vlivem krize v eurozóně. Tato hypotéza se potvrdila i po ukončení sezóny, kdy ji hoteliéři i CK zpětně potvrdili. Velice důležitým poznatkem je i ten, že přestože se hoteliéři obávali, že by krize mohla negativně ovlivnit atraktivitu Itálie pro zahraniční turisty, tak se tento předpoklad po ukončení sezóny nepotvrdil. Z výše uvedených poznatků z dotazníků, lze se tedy říci, že italští hoteliéři a české CK jsou si spíše vědomi přítomnosti krize a jejího vlivu na cestovní ruch v Itálii. Bohužel během sezóny museli použít mimořádných opatření, aby zajistili naplnění ubytovacích kapacit. Domácí turisté, jež tvoří 55% cestovního ruchu v Itálii, snížili v letošní sezóně průměrnou dobu pobytu o 1 týden, což je velmi podstatný rozdíl. Italští hoteliéři se tedy musí více snažit, aby volné ubytovací

78


kapacity, jež nezaplní domácí turisté, obsadili turisté ze zahraničí. Poznatky, k nimž dospěla autorka ve statistické části práce a poznatky z dotazníkového šetření, budou pomocí syntézy uvedeny v závěru práce.

Diskuze a závěr

79

4 Diskuze a závěr Bakalářská práce pojednává o důležitosti italského cestovního ruchu pro italskou ekonomiku a snaží se identifikovat hlavní dopady krize v eurozóně na italský cestovní ruch. Přestože svět zažil v průběhu posledních desítek let několik ekonomických krizí jako například krizi Argentinskou, Mexickou a Asijskou, pouze jedna studie se zabývala dopady krize na cestovní ruch. Studii o Asijské krizi napsal profesor Bruce Prideaux působící na Univerzitě James Cook v Austrálii. Přestože krize v eurozóně ochromila Evropu již před 3 lety, a nyní působí na ekonomiky evropských států, téměř vůbec se nehovoří o možných dopadech krize na cestovní ruch zemí zóny. Autorka se tedy rozhodla identifikovat tyto ekonomické dopady na cestovní ruch Itálie, což je země, kde každoročně stráví svoji dovolenou kolem 13% českých turistů vyjíždějících na dovolenou do zahraničí (15). Autorka v úvodu literární rešerše popsala nejdůležitější determinanty pro vývoj cestovního ruchu. Mezi tyto faktory ovlivňující vývoj cestovního ruchu patří faktory lokalizační, realizační a stimulační (1). Na poslední uvedené faktory působí především změny v oblastech politické a ekonomické situace daného státu. Proto je tedy velmi pravděpodobné, že krize v eurozóně má vliv i na snížení kupní síly Itálie a působí tedy i na cestovní ruch. Během sledovaného období italská vláda vytvořila záchranný balíček s názvem Salva Italia, který má zavést daň na cestovní ruch. Autorka se v práci dále zaměřila na ekonomický význam cestovního ruchu a definovala hlavní statistické ukazatele pro cestovní ruch. Autorka se v literární rešerši pokusila definovat vliv změny HDP na poptávku dovolené. Za pomocí výpočtu dospěla ke zjištění, že pro italské turisty je dovolená pouze statkem méněcenným a nikoliv statkem luxusním, jak bývá často označováno v ekonomické literatuře. Dále se autorka pokusila nastínit vztah Evropské Unie k cestovnímu ruchu. Autorka dospěla k názoru, že v posledních letech cestovní ruch nabyl větší důležitosti pro EU a to především díky tomu, že přispívá 4% v řadě přímé do tvorby HDP unie a zaměstnává 12% obyvatel společenství (5). Velmi důležitou částí literární rešerše je případová studie dopadu obdobné krize na cestovní ruch, konkrétně na cestovní ruch Východní Asie, jež byla zasažena Asijskou krizí v letech 1997-1998 (30). Důležitým poznatkem je, že země zaznamenaly pokles výjezdů, ale i příjezdů z některých sousedních zemí. Malajsie, Indonésie a Singapur zaznamenaly v průměru pokles příjezdů o -11 % (30). Státy byly nuceny devalvovat své měny a staly se tak zajímavou destinací pro Australany, pro něž se dovolená v těchto destinacích stala cenově výhodnou. Podstatnou informací této studie jsou i doporučené postupy, jak by měly země bojovat s krizí, aby zmírnili její dopady na cestovní ruch. Klíčovou částí literární rešerše je část práce, jež je věnována rozboru italského turismu. Významným poznatkem je, že za posledních 30 let došlo až k zdvojnásobení příjezdů turistu do Itálie, a to z 300 na 900 miliónů příjezdů (viz obr. 1), dále že příspěvek turismu do tvorby HDP Itálie v relativním vyjádření vůči celkovému HDP Itálie je 3,3% a Itálie tak patří

80

Diskuze a závěr

mezi 5 zemí, jejichž cestovní ruch přispívá největší měrou do tvorby HDP. Velmi podstatnou skutečností je, že italští turisté tvoří až 55% veškeré turistky země, přesto však v Itálii nejvíce utrácejí zahraniční turisté. Útrata domácího obyvatelstva sice za posledních 15 let rostla a téměř se přiblížila k denním výdajům zahraničních turistů (kolem 95€), přesto během krize se výdaje Italů snížily (kolem 85€). Nejdůležitější částí této bakalářské práce je kapitola analýzy vývoje cestovního ruchu v Itálii. Analýza je rozdělena na dvě části. A to část statistického šetření a na část dotazníkového šetření. První část se pomocí sekundárních dat z italského statistického úřadu snažila určit změny ve vývojovém trendu italského turismu. Autorka sleduje šestileté období, jež rozdělila na dva stejně dlouhé úseky, a to na období před krizí v eurozóně (roky 2006, 2007 a 2008) a na období během krize v eurozóně (roky 2009, 2010 a 2011). Bohužel během tvorby práce nebyla dostupná data pro rok 2011 a autorka musela tedy období zkrátit pouze na dvouleté období. Autorka rozdělila sekundární data podle tematických celků a porovnávala vývojové trendy mezi italskými a zahraničními turisty za sledované období. Kvůli celkovému počtu 78 grafů, autorka začlenila do práce pouze 20 grafů, které jsou nejzásadnějších pro tuto práci. Ostatní grafy jsou součásti přílohy na CD. Z výsledku statistického šetření dospěla autorka k závěru, že se krize podepsala především na domácím turismu, který je pro italský cestovní ruch klíčový (neboť italští turisté tvoří 55% celkové turismu v Itálii). Během krize v eurozóně italští turisté snížili počet dovolených v přímořských oblastech a jejich délka pobytu taktéž prudce klesla. Tento trend autorka potvrdila i přes dotazníkové šetření. Italští hoteliéři zaznamenali pokles délky pobytu domácích turistů v průměru o jeden týden během letní sezóny v roce 2012. Dalším důležitým poznatkem je, že italští turisté, pro něž je typická dovolená v měsíci srpnu, omezili během krize v eurozóně dovolenou právě v tomto období. Naopak zahraniční turisté, pro něž byl typickým měsícem dovolené v Itálii měsíc červenec (za sledované šestileté období), v době krize se počet jejich příjezdů zvýšil z 5 na 8 miliónu (rok 2010). Zahraniční turisté si taktéž prodloužili svůj pobyt v měsíci srpnu o 1,34 dne. Z dotazníku vyplynulo, že se italští hoteliéři museli během sezóny uchýlit k mimořádným opatřením a snížit ceny ubytování, aby zvýšili míru využití svých ubytovacích kapacit. Lze tedy usoudit, že tak učinili, aby vykompenzovali nižší příjezdy italských turistů právě turisty ze zahraničí. Ze statistického hodnocení dále vyplynulo, že italští turisté jezdí nejčastěji do 3* hotelů. V době krize, zaznamenala tato kategorie hotelového ubytování pokles příjezdů italských turistů až o 1 milion. Krize zasáhla samozřejmě i příjezdy zahraničních turistů do hotelových ubytovacích kapacit, ale u nich byl pokles buď mírnější anebo v následujícím roce (tedy v roce 2010) vzrostl. Potvrzení úbytku turistů, a to především těch italských, poskytl index hrubé míry využití hotelových ubytovacích kapacit. Ten potvrdil dramatický pokles míry využití ubytování italskými turisty v přímořských oblastech a to především na ostrovech, které jsou na turistickém ruchu přímo závislé. Na ostrově Sardinie došlo k poklesu o až -7,1% u ostatních regionů došlo k poklesu v průměru o -3 %.

Diskuze a závěr

81

Druhá část analýzy se zabývala dotazníkovým šetřením. Autorka vytvořila dva velmi podobné dotazníky, jež se lišily pouze ve směru predikce a zhodnocení nastalé situace během letní sezóny. Aby vyšla vstříc italským respondentům, vytvořila dotazníky dvojjazyčné, tedy v italském a českém jazyce. Autorka oslovila celkem 1500 italských hoteliérů a kolem 70 českých cestovních kanceláří (více poboček). Během komunikace s respondenty se autorka setkala především s kladnými reakcemi, a také přídavnými informacemi o vývoji cestovního ruchu z pohledu hoteliérů a CK. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že od roku 2009 české CK začaly vnímat sezóny jako docela neúspěšné. Italští hoteliéři začali negativněji vnímat vývoj sezón již od roku 2006, přestože v tomto roce byl přímý příspěvek do tvorby HDP kolem 60 mld. €, tedy o něco vyšší než v roce 2005 (7). Od roku 2009 vnímali italští hoteliéři úspěšnost jednotlivých sezón mnohem více negativně. Hoteliéři a CK se domnívali, že letošní sezóna jim nepřinese růst obratu a zisku. Tento jejich odhad, následně po-tvrdili po ukončení sezóny. Pokles zisku potvrdilo 80 % Italských respondentů. WTTC předpokládá, že v roce 2012 celkový příspěvek italského turismu do tvorby HDP poklesne o -2,2 % oproti roku 2011 (7). Polovina respondentů se domnívá, že tento pokles byl zapříčiněn poklesem příjmů domácností a právě krizí v eurozóně. Před začátkem letošní sezóny učinila naprostá většina hoteliérů a českých CK mimořádná opatření. Ta spočívala především ve zvýhodněných cenách ubytování pro rodiny s dětmi. Ovšem pro 92% respondentů z Itálie (přesněji 60 hoteliérů) byla tato opatření nedostačující a během sezóny museli přistoupit k dalším opatřením. Hoteliéři tedy pocítili vliv krize a museli znovu zasáhnout. Ve většině případů se jednalo o snížení ceny ubytování a snížení nákladů na řízení podniku. Autorka se respondentů zeptala, zda se domnívají, že v sezóně 2012 klesne vlivem krize v eurozóně cestovní ruch v Itálii. Tuto hypotézu potvrdili italští hoteliéři a české CK, jak před začátkem, tak po ukončení sezóny. Velmi důležitou informací je, že hoteliéři potvrdili pokles příjezdů italských turistů a snížení jejich doby pobytu téměř o jeden týden. Jako hlavní dopady krize v eurozóně lze tedy označit snížení příjezdů a přede-vším doby pobytu a míry využití hotelových ubytovacích kapacit domácích turistů. Tento negativní dopad se následně projevil v sestupné tendenci celkového příspěvku turismu do tvorby HDP Itálie. Tento trend je predikován Světovou turistickou organizací i pro rok 2012. Hoteliéři a CK jsou si vědomi přítomnosti krize a jejího vlivu na italský turismus a i přes mimořádné opatření před sezónou byli hoteliéři nuceni přistoupit k dalším opatřením. To svědčí o tom, že se vliv krize projevil silněji, než očekávali. Zahraniční turisté se nyní mohou stát důležitějšími pro italský turismus, než tomu bylo doposud. Právě zahraničních turistů přijelo v měsíci srpnu o 3 miliony více v době krize. Tím by tedy mohli zvýšit míru využití ubytovacích kapacit v Itálii během nejdůležitějšího období sezóny. Dále by se Itálie měla poučit z příkladu Asijské krize. Přestože nemůže devalvovat svoji měnu, jak tomu tak učinila většina zemí Východní Asie, může se postarat o pozitivní a stabilní pohled na situaci v Itálii. Především pozitivní informace o stabilitě země je pro zahraniční turisty podstatná a ovlivňuje jejich rozhodnutí o navštívení dané destinace. Centrála cestovního ruchu v Itálii

82

Diskuze a závěr

by se měla více zaměřit na propagaci Itálii ve světě a přilákat zahraniční turisty, kteří by přijeli místo domácích turistů, jež si již nemohou dovolit tři týdenní dovolenou v měsíci srpnu, jak tomu bývalo zvykem. České cestovní kanceláře by nyní mohly využít vzniklé situace v Itálii. Díky po-klesu příjezdů domácích turistů by si mohly vyjednat lepší smluvní podmínky pro další sezóny nebo začít spolupracovat s italskými agenturami, které se v předchozích letech zaměřovaly výhradně na italské turisty. České CK by se mohly pokusit vyjednat si nižší netto ceny, které by jim umožnily lépe pracovat s koncovou cenou pro klienty. Cestovní kanceláře by si mohly dále vyjednat lepší podmínky pro alotmány4. Tato forma prodeje ubytování je nabízena pouze cestovním kancelářím, které se v průběhu let projeví jako velmi dobří prodejci ubytovacích kapacit (zkušenost z CK AZZURRO). Alotmány dávají možnost cestovním kancelářím pružněji reagovat na poptávku klientů a je pro cestovní kancelář velkou výhodou. Argumentem českých CK, aby získaly výhodnější podmínky, může být ten, který autorka zjistila při statistickém šetření. Za posledních 6 let došlo k navýšení příjezdů českých turistů do 4* hotelů v Itálii o 92 % a do 3*hotelů o 51 %. Naopak italští hoteliéři by měli vzít v potaz pokles příjezdů a délky pobytu italských turistů, a to především v měsíci srpnu. Italští hoteliéři a cestovní agentury by měli začít více spolupracovat se zahraničními cestovními kancelářemi a nezaměřovat se výhradně na domácí turisty. Dále by se měli více účastnit veletrhů cestovního ruchu, kde mohou propagovat své služby. Z této bakalářské práce lze tedy usoudit, že krize v eurozóně se negativně podepsala na vývoji cestovního ruchu v Itálii, a to zejména na domácí turistice. Další vývoj vlivu krize na cestovní ruch by bylo vhodné nadále sledovat a i v ostatních zemích eurozóny, aby země dokázaly pružněji odpovídat na vliv krize a svými kroky dokázaly zmírnit její dopady na turismus a tím potažmo na ekonomiku země.

Předem domluvené ubytovací kapacity mezi provozovatelem cestovní kanceláře a provozovatelem ubytovacích kapacit, s nimiž může cestovní kancelář libovolně disponovat. (28) 4

Literatura

83

Literatura (1) RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. (2) PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomikaturismu: Turismus České republiky. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3748-5. CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH [online]. 2003, 1. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/regiony/rozvoj/cestovni_ruch.pdf (3) RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch a Evropská unie: Soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozšířené. Ostrava: KEY Publishing s.r.o, 2011, 221 s. ISBN 978-807418-28-6. (4) TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3841-0. (5) KUBA, Z., UJEC, J. Mikroekonomie. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola podnikání, 2004, 94 s. ISBN 80-867-6406-0 (6) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 Italy [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/italy2012.pdf (7) ALIVERNINI, A., BREDA, E., IANNARIO, E. Quindici anni di turismo internazionale dell'Italia (1997-2011) [online]. Roma: Banca d'italia, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.bancaditalia.it/studiricerche/convegni/atti/22.6.12_turismo_inter nazionale/03_Quindicianniturismo_internazionale_Italia.pdf (8) ITÁLIE PRŮVODCE. Regiony Itálie [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.italie-pruvodce.cz/graphics/content/regiony.jpg (9) TOURISM NT: NORTHERN TERRITORY AUSTRALIA. Fact Sheet: Allotmens [online]. Australia, 2011 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.tourismnt.com.au/Portals/3/docs/industry/business/FS_allotmen ts.pdf (10) JANÁČKOVÁ, S. Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého světa. Praha: Cep, 2010. ISBN 978-80-86547-95-4. (11) WORLD BANK. GDP: growth (annual %) [online]. The World Bank Group, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG (12) SUTER, CH., HERKENRATH, M. World Society in the Global Economic Crisis. Belin: Lit Verlag, 2012. ISBN 978-3-643-80073-2. (13) VERHELST. The Reform of European Economic Governance: Towards a Sustainable Monetary Union? Belgium: Academia Press, 20. ISBN 978-90382-1802-1.

84

Literatura

(14) EUROZÓNA SPUSTÍ DRUHÝ ZÁCHRANNÝ BALÍK PRO ŘECKO [online]. 2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=736871 (15) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Domácí a výjezdový cestovní ruch: Rok 2011 [online]. Praha: ČSÚ, 2011 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/736296a2-fcc3-41b7-81b3-2fd3bea5ae00/DVCR-1-4-Q2011.xls (16) INVESTING ANSWERS: FINANCIAL DICTIONARY. PIIGS [online]. 2012 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.investinganswers.com/financialdictionary/world-markets/piigs-1880 (17) IL TURISMO NEL MONDO E IN ITALIA. IL TURISMO NEL MONDO E IN ITALIA [online]. 2012, 1. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.enit.it/it/studi-ricerche.html (18) GALVASOVÁ, I., BINEK, J., HOLEČEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., SZCZYRBA, Z. Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. ISBN 978-80-87147-06-1. (19) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. The Authority on World Travel & Tourism [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.wttc.org (20) EUROSTAT. Real GDP growth rate - volume: Percentage change on previous year [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&la nguage=en&pcode=tec00115. (21) BECHERI, E., MAGGIORE, G. Rapporto sul turismo italiano 2010-2011. Milano: Mercury, 2011. ISBN 978-88-568-4089-6. (22) CAPACITÀ DEGLI ESERCIZI RICETTIVI. Capacità degli esercizi ricettivi [online]. 2012, 1. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.istat.it/it/archivio/14517 (23) OECD STUDIES ON TOURISM. Italy: review of issues and policies. Paris: OECD, 2011, 150 p. ISBN 978-92-64-11424-1. (24) PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch: analýz apozice turismu ve světové ekonomice: význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích: evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. (25) EUROSTAT. HICP - INFLATION RATE: Annual average rate of change (%) [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode =tec00118&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1 (26) L'ITALIA IN 150 ANNI. 18.turismo. In: L'Italia in 150 anni [online]. 2011 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://www3.istat.it/dati/catalogo/20120118_00/cap_18.pdf

Literatura

85

(27) A CURA DI PAOLO COSTA, MARA MANENTE. Politica economica del turismo: lezioni, modelli di gestione e casi di studio italiani e stranieri. Milano: Touring club italiano, 2001. ISBN 88-365-2361-7. (28) TOURISM NT: NORTHERN TERRITORY AUSTRALIA. Fact Sheet: Allotmens [online]. Australia, 2011 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.tourismnt.com.au/Portals/3/docs/industry/business/FS_allotmen ts.pdf (29) FOLTÝN, J. Stav a tendence vývoje světové ekonomiky. Mezinárodní vztahy. 2001, vol. 36, no. 2, s. 50-68. Dostupný také z WWW: . ISSN 0323-1844. (30) PRIDEAUX, B. Tourism Perspectives of the Asian Financial Crisis: Lessons for the Future. Current Issues in Tourism. London: Routledge, 1999. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1080/13683509908667856 (31) INCENDI, NEL 2007 BRUCIATI OLTRE 200MILA ETTARI IN ITALIA. Il Sole 24 ORE [online]. 2008 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Italia/2008/07/incendirapporto-legambiente.shtml?uuid=a0485862-4dc1-11dd-a72837a811b9dd49&DocRulesView=Libero (32) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 United States [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-1217]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/united_states2012.pdf (33) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 China [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/china2012.pdf (34) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 Japan [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/japan2012.pdf (35) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. TRAVEL & TOURISM: Economic impact 2012 France [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/france2012.pdf (36) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 Spain [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/spain2012.pdf (37) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 Brazil [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/brazil2012.pdf (38) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 Mexico [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/mexico2012.pdf

86

Literatura

(39) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 United Kingdom [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 201212-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/united_kingdom2012.pd f (40) WORLD TRAVEL AND TOURISM COUNCIL. Travel & Tourism: Economic impact 2012 Germany [online]. United Kingdom: WTTC, 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/germany2012.pdf (41) ISTITUTO NAZIONALE DI STATISTICA. Capacità e movimento degli esercizi ricettivi: Anno di riferimento 2006 [online]. Roma: Istat, 2008 [cit. 2012-1218]. Dostupné z: http://www.istat.it/it/archivio/10263 (42) ISTITUTO NAZIONALE DI STATISTICA. Capacità e movimento degli esercizi ricettivi: Anno di riferimento 2007 [online]. Roma: Istat, 2009 [cit. 2012-1218]. Dostupné z: http://www.istat.it/it/archivio/10228 (43) ISTITUTO NAZIONALE DI STATISTICA. Capacità e movimento degli esercizi ricettivi: Anno di riferimento 2008 [online]. Roma: Istat, 2010 [cit. 2012-1218]. Dostupné z: http://www.istat.it/it/archivio/13620 (44) ISTITUTO NAZIONALE DI STATISTICA. Movimento degli esercizi ricettivi: Anno di riferimento 2009 [online]. Roma: Istat, 2011 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.istat.it/it/archivio/4014 (45) ISTITUTO NAZIONALE DI STATISTICA. Capacità degli esercizi ricettivi: Anno di riferimento 2009 [online]. Roma: Istat, 2010 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.istat.it/it/archivio/13549 (46) ISTITUTO NAZIONALE DI STATISTICA. Capacità degli esercizi ricettivi: Anno di riferimento 2010 [online]. Roma: Istat, 2011 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.istat.it/it/archivio/37399

Seznam příloh

87

Seznam příloh Příloha č. 1: Mapa italských regionů

Zdroj: (9)

Příloha č. 2: Platební bilance cestovního ruchu - Spotřeba V Itálii

88

Seznam příloh

Tab. 7 Platební bilance cestovního ruchu-Spotřeba V Itálii nerezidenti (SIN), zahraniční spotřeba rezidentů Itálie (ZSRI) a saldo (v mil eur)

ROK

SIN

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

30.007 29.081 28.459 27.854 28.804 28.603 30.368 31.121 31.090 28.856 29.257

ZSRI NI 2000=100 Hodnoty v běžných cenách 100 18.010 100 97 17.621 98 95 17.811 99 93 18.236 101 96 16.515 92 95 18.001 100 101 18.399 102 104 19.952 111 104 20.922 116 96 20.015 111 98 20.416 113

30.007 28.278 26.998 25.730 26.032 25.362 26.517 26.734 25.826 23.922 23.585

Hodnoty v reálných cenách 100 10.101 100 94 17.290 96 90 17.532 97 86 18.769 104 87 16.985 94 85 17.649 98 88 17.518 97 89 18.915 105 86 19.573 109 80 18.657 104 79 17.723 98

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

NI

SALDO

NI

11.997 11.460 10.648 9.618 12.289 10.602 11.969 11.169 10.169 8.841 8.841

100 96 89 80 102 88 100 93 85 74 74

11.997 10.988 9.466 6.961 9.047 7.713 8.999 7.819 6.253 5.265 5.862

100 92 79 58 75 64 75 65 52 44 49 Zdroj: (21)

Příloha č. 3: Přehled disponibilních ubytovacích kapacit Tab. 8

Disponibilní ubytovací kapacity podle kategorie ubytování

Kategorie a typ ubytování Hotely 5 * a 5*+ Hotely 4* Hotely 3* Hotely 2* Hotely 1* Turisticko-hotelové rezidence Hotelové ubytovací zařízení

Počet

Lůžka

Pokoje

Koupelny

362

61 484

28 679

29 584

5 083 15 217 6 764 3 837 2 736 33 999

706 383 971 273 220 001 89 287 204 914 2 253

336 937 485 105 115 866 48 116 80 629 1 095 332

342 018 492 529 115 350 41 078 71 712 1 092 271

Seznam příloh

89 342

Kempy a turistické villagia

2 610

1 353 729

-

-

Ubytování v pronájmu

71 130

560 368

-

-

Agroturistika

16 639

215 707

-

-

456

27 176

-

-

Chaty Horské chaty Ostatní ubytování Bed and breakfast Doplňkové ubytovací zařízení a Bed and breakfast

2 222 1 035 372 21 852 116 316

126 948 32 638 11 735 117 209 2 445 510

-

-

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ CELKEM

150 315

4 698 852

-

-

Domovy mládeže

Zdroj: vlastní zpracování, (22)

Příloha č. 4: Příjezdy a doby pobytu v ubytovacích zařízeních v Itálii Tab. 9 Příjezdy a doba pobytu v ubytovacích zařízeních dle typologie a kategorie ubytování za rok 2009

Kategorie ubytování 5* a 5+ 4* 3* 2* 1* Turistickohotelové rezidence Celkem Kempy Ubytování v pronájmu Agroturistika Ostatní Celkem Ubytování CELKEM

Absolutní hodnoty rok 2009 Procentní změna 09/08 Příjezdy Doba pobytu Příjezdy Doba pobytu Hotelové ubytovací kapacity 2401696 7186632 4,0 2,0 31020838 85752358 2,4 2,2 32619626 109338723 -4,0 -4,3 5907169 20557698 -4,8 -6,4 1953733 6837175 -6,0 -9,8 2427716

16945521

5,6

0,4

76330778 246618107 -1,1 Doplňkové ubytovací kapacity 9117439 67446998 5,6

-2,0

4623478

33092128

3,8

-1,0

1953778 3474328 19169023

8962403 14642741 124144270

4,0 1,7 4,3

2,0 0,6 1,8

95499801

370762377

0,0

-0,8

3,4

Zdroj: (21)

90 Tab. 10 2009

Seznam příloh Příjezdy a doby pobytu dle místa trvalého pobytu klientů a kategorie ubytování za rok

Kategorie ubytování 5* a 5+ 4* 3* 2* 1* Turistickohotelové rezidence Celkem Kempy Ubytování pronájmu Agroturistika Ostatní Celkem Ubytování CELKEM

Absolutní hodnoty příjezdů a délky pobytu 2009 Příjezdy Doba pobytu Zahraniční Zahraniční Italové Italové turisté turisté Hotelové ubytovací kapacity 935 877 1 465 819 2 606 374 4 580 258 16 329 224 14 691 614 42 374 808 43 377 550 20 191 403 12 428 223 67 436 696 41 902 027 3 605 175 2 301 994 12 584 997 7 972 701 1 143 536 810 197 4 105 334 2 731 841 1 492 867

934 849

10 681 319

6 264 202

43 698 082 32 632 696 129 789 528 Doplňkové ubytovací kapacity 4 922 604 4 194 835 38 680 566

106 828 579

2 300 905

2 322 573

17 791 466

15 300 662

1 212 829 2 240 659 10 676 977

740 949 1 233 669 8 492 026

4 432 528 10 574 423 71 478 983

4 529 875 4 068 318 52 665 287

54 375 079

41 124 722

211 268 511

159 493 866

28 766 432

Zdroj: (21)

Příloha č. 5: Průměrné délky pobytu turistů v Itálii

Seznam příloh

91

Ubytování v hotelech

7,93

2001

Obr. 9

7,77

3,52

3,5

2000

7,97

7,49

3,43

2002

7,31

3,4

2003

Doplňkové ubytování

7,12

3,33

3,31

2004

2005

6,97

6,76

6,64

6,48

6,45

3,27

3,26

3,26

3,23

3,2

2006

2007

2008

2009

2010

Průměrná délka pobytu dle ubytovacího zařízení-roky 2000-2010 Zdroj: (21)

Zahraniční turisté v hotelových zařízeních 3,59

Italští turisté v hotelových zařízeních

3,59 3,51 3,45

3,44 3,38 3,33

3,33

3,35

3,35 3,31

3,25

2000

2001

2002

2003

2004

2005

3,3 3,22

2006

3,26 3,25

2007

3,28 3,25

3,27 3,2

2008

2009

3,21 3,18

2010

Obr. 10 Průměrná délka pobytu v hotelových zařízeních dle trvalého pobytu klientů, roky 2000-2010 Zdroj: (21)

92

Seznam příloh

8,93

8,85

6,84

6,99

Zahraniční turisté 8,66 6,8

Italové v doplňových

8,12

7,97

7,68

6,69

6,47

6,43

7,45 6,38

7,19 6,22

6,9 6,31

6,69 6,2

6,72 6,12

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Obr. 11 Průměrná doba dobytu v doplňkových ubytovacích kapacitách dle trvalého pobytu klientů, rok 2000-2010 Zdroj: (21)

Příloha č. 6: Příjezdy Italů a zahraničních turistů podle měsíců v roce Tab. 11 Příjezdy Italů a zahraničních turistů (ZT) dle měsíců- roky 2000-2005-2010* v procentuálním vyjádření

2000 2005 2010* Italové ZT Italové ZT Italové ZT Leden 5,55% 4,06% 5,68% 4,38% 4,42% 3,25% Únor 5,21% 4,86% 5,04% 5,44% 4,14% 3,97% Březen 5,75% 6,16% 6,04% 7,62% 4,34% 4,99% Duben 6,36% 8,21% 5,76% 7,19% 5,13% 6,02% Květen 6,16% 9,82% 6,08% 10,93% 5,70% 9,62% Červen 10,64% 12,43% 11,73% 10,72% 11,20% 11,18% Červenec 15,39% 13,04% 15,68% 12,97% 19,03% 18,07% Srpen 20,51% 11,53% 20,19% 11,40% 25,18% 16,55% Září 9,94% 13,09% 9,35% 12,46% 8,73% 12,70% Říjen 5,25% 9,00% 5,46% 8,99% 4,45% 7,61% Listopad 3,96% 4,19% 3,98% 4,10% 3,30% 3,14% Prosinec 5,28% 3,60% 5,01% 3,78% 4,37% 2,91% ROK 100% 100% 100% 100% 100% 100% Měsíc

Zdroj: (21), 2010* provizorní data

Příloha č. 7: Složení zahraničních turistů v Itálii

Seznam příloh

93

Tab. 12 Složení zahraničních turistů v Itálii dle jejich země původu za roky 2000-2005-2009 v procentním vyjádření

Stát Německo Nizozemsko UK Francie USA Rakousko Švýcarsko Španělsko Belgie Polsko Rusko Dánsko ČR Japonsko CELKEM

2000 37,3% 4,7% 6,8% 6,5% 6,7% 5,9% 4,6% 2,2% 2,4% 1,8% 0,8% 1,6% 1,4% 2,4% 100%

2005 29,9% 5,6% 8,6% 6,3% 7,7% 5,1% 4,7% 2,8% 2,5% 1,5% 1,3% 1,9% 1,3% 2,2% 100%

2009 29,6% 6,8% 6,6% 6,6% 6,3% 5,1% 4,6% 3,0% 2,8% 2,1% 2,1% 2,0% 1,8% 1,6% 100% Zdroj: (21)

Příloha č. 8: Výdaje turistů, jednotkové výdaje a denní výdaje turistů za rok 2000-2010 Tab. 13

Výdaje turistů, jednotkové výdaje a denní výdaje turistů za rok 2000-2010

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Výdaje turistů celkem (miliónech eur) 29,920 28,977 28,207 27,622 28,665 28,453 30,368 31,121 31,090 28,856 29,257

Jednotkové výdaje v eurech 461 458 431 426 482 472 450 437 434 398 395

Denní výdaje v eurech 84 85 80 81 88 87 87 89 94 92 94 Zdroj: (21)

94

Seznam příloh

Příloha č. 9: Vstupní data pro výpočet důchodové elasticity poptávky po dovolené v Itálii v závislosti na HDP Tab. 14

Výpočet důchodové elasticity poptávky po dovolené v Itálii

Rok 2000 2001 2006 2007 2009 2010

Příjezdy turistů v mil. 44 924 46 005 51 851 53 277 54 375 52 952

HDP

ID

3,7 1,9 2,2 1,7 -5,5 1,8

-0,037 -0,108 0,0067 Zdroj: vlastní výpočty, (21),(11)

Příloha č. 10: Podoba elektronického dotazníku č. 1 Questionario sul turismo italiano I./ Dotazník o italském cestovním ruchu I. Vorrei chiederLe se gentilmente potrebbe compilare il seguente questionario, riguardante il turismo italiano, che inserirò nella mia tesi per l'università di Mendel a Brno. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku na téma italského cestovního ruchu, jenž bude sloužit pro tvorbu bakalářské práce na Mendelově univerzitě v Brně. ODESLAT significa inviare il questionario.

1. Attribuite un punteggio alle ultime 10 stagioni (o meno se l'attività è più recente)/Ohodnoťte na stupnici sezóny za posledních 10 let (či po dobu podnikání <10let)2002 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Punteggio più alto/ Výborná

Punteggio più basso/ Nejhorší

2003 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10


Punteggio più basso/ Nejhorší

2004 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Punteggio più alto/ Výborná 2005

Punteggio più basso/Nejhorší 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10


Punteggio più basso/Nejhorší

2006 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Seznam příloh

95

Punteggio più alto/ Výborná 2007


2

3

4

5

6

7

8

9

10



2008 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10



2009 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10



2010 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Punteggio più alto/ Výborná 2011 Punteggio più alto/ Výborná


2

3

4

5

6

7

8

9

10 Punteggio più basso/Nejhorší

2. Avete registrato un calo nel fatturato e nel margine per l'anno 2010?/Došlo k poklesu obratu a zisku za rok 2010?Rispondete con un si oppure no alla domanda/ Odpovězte ano, či ne na otázku Sí/AnoNo/Ne Volume/Obrat Profit/Zisk 3. In merito alla domanda n°2, ritenete che ciò sia imputabile alla crisi internazionale/Ohodnoťte na stupnici, jakou mírou, dle Vašeho názoru, to bylo způsobeno krizí v eurozóně 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Sicuramente/Určitě ano

Assolutamente no/Určitě ne

4. Credete che alla chiusura dell'anno 2012 il fatturato sarà aumentato rispetto alla stagione 2011? /Dojde v letošní sezóně ke zvýšení obratu vůči roku 2011? 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

96

Seznam příloh

Sicuramente/Určitě ano


5. Segnate le misure messe in atto per la stagione 2012/Vyberte opatření provedená pro sezónu 2012Si possono segnare liberamente più risposte/ Můžete vybrat více odpovědí JINÉ=risposta libera Abbassamento del prezzo per il soggiorno/Snížení ceny ubytování Introduzione di tariffe anche per una sola notte/Zavedení ceny na jednu noc Aumento delle tasse di soggiorno/Zvýšení taxy za pobyt Miglioramento della qualità delle strutture/Zvýšení kvality ubytování Miglioramento della qualità dei servizi/Zlepšení kvality služeb Sconti per famiglie con bambini/Slevy pro rodiny s dětmi Incrementi delle promozioni/Zvýšení propagace Partecipazione a Fiere/Účast na veletrzích Aumento del pagamento in loco/Zvýšení ceny plateb na místě Riduzione del’offerta/Snížení nabídky Riduzione del personale/Snížení ceny za osobu Promozioni del posto con aiuto statale oppure EU/Propagace místa s pomocí státu či EU Abbassamento del pagamaneto in loco/Snížení ceny plateb na místě Jiné:

6. Gli sviluppi della crisi in Grecia e nell'Eurozona avranno effetti negativi sulla stagione 2012?/Vývoj situace v Řecku a celé Eurozóně bude mít výrazně nepříznivý vliv na sezónu 2012? 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Sicuramente/Určitě ano


7. Ritenete che la crisi mondiale avrà ripercussioni sull'andamento della stagione 2012?/V sezóně 2012 klesne v Itálii vlivem krize významně cestovní ruch? 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Sicuramente/Určitě ano

Assolumente no/Určitě ne

8. L'attuale crisi influenzerà negativamente l'attrattività dell'Italia come destinazione per i turisti stranieri?/Současná krize negativně ovlivní atraktivitu Itálie jako destinaci pro zahraniční turisty? 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Seznam příloh

Sicuramente/Určitě ano

97


9. Pensate che i turisti preferiscano destinazioni al di fuori dell'Eurozona?/Domníváte se, že turisté dají přednost destinacím mimo Eurozónu? 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Sicuramente/Určitě ano


10. Con quali paesi vi vedete in competizione in questa stagione?/Ve kterých zemích spatřujete konkurenci konkurenci pro tuto sezónu?Si possono segnare liberamente più risposte/ Můžete vybrat více odpovědí JINÉ=risposta libera Francia/Francie Spagna/Španělsko Grecia/Řecko Croazia/Chorvatsko Nord Africa/Severní Afrika Portogallo/Portugalsko Slovenia/Slovinsko Aumento del turismo pasivo/Růst pasivního cestovního ruchu Jiné:

11. Qual à la maggiore minaccia per questa stagione?/V čem spatřujete rizika letošní sezóny?Si possono segnare liberamente più risposte/ Můžete vybrat více odpovědí JINÉ=risposta libera l'aumento del prezzo della benzina/Zvýšení ceny benzínu la riduzione delle spese dei turisti per le ferie/Snížení výdajů turistů za dovolenou i tassi di cambio sfavorevoli CZK/EUR/Nepříznivý vývoj kurzu CZK/EUR Jiné:

12. Che sviluppi vi aspettate per le vendite ed i profitti rispetto al 2011?/Jaký očekáváte vývoj obratu a zisku vůči roku 2011? Aumento/ZvýšeníCostante/Konstatní Calo/Pokles Volume/Obrat Profit/Zisk 13. Dove si trova la vostra azienda?/Kde má sídlo vaše společnost?Scelga una risposta sola/Vyberte pouze jednu odpověď

98

Seznam příloh

Veneto Fruli Venezia Emilia Romagna Marche Toscana Abruzzo Česká republika

14. Indicate che tipologia di azienda siete/Zaznačte formu podnikáníScelga una risposta sola/Vyberte pouze jednu odpověď JINÉ= risposta libera Società a Responsabilità Limitata (S.R.L.)/Společnost s ručením omezeným Società per Azioni (S.A.)/Akciová společnost Conduzione familiare/Imprenditoriale/Podnikatel Jiné:

15. Grandezza dell’azienda/Velikost Vaší společnosti Scelga una risposta sola/Vyberte pouze jednu odpověď Micro impresa <10 dipendenti/Mikropodnik <10 zaměstnanců Piccola impresa < 50 dipendenti/Malý podnik <50 zaměstanců Media impresa <250 dipendenti/Střední podnik <250 zaměstanců Grande impresa >250 dipendenti/Velký podnik >250 zaměstnanců

16. Durata d'azione nel mercato/Délka působení na trhuScelga una risposta sola/Vyberte pouze jednu odpověď <5 anni / let 5-10 anni / let >10 anni / let

17. Con quale nazionalità di turisti operate principalmente?/Na které cílové turisty se zaměřujete?Si possono segnare liberamente più risposte/ Můžete vybrat více odpovědí JINÉ=risposta libera Cechi / Česi Tedeschi / Němci Francesi / Francouzi Inglesi / Angličané Slovachi / Slováci

Seznam příloh

99

Austriachi / Rakušané Spagnoli / Španělé Jiné:

Příloha č. 11: Podoba elektronického dotazníku č. 2 Questionario sul turismo italiano II./ Dotazník o italském cestovním ruchu II. Vorrei chiederLe se gentilmente potrebbe compilare il seguente questionario, riguardante il turismo italiano, che inserirò nella mia tesi per l'università di Mendel a Brno. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku na téma italského cestovního ruchu, jenž bude sloužit pro tvorbu bakalářské práce na Mendelově univerzitě v Brně. ODESLAT significa inviare il questionario.

1. Attribuite un punteggio alla redditività della stagione 2012 / Ohodnoťte na stupnici úspěšnost sezóny 2012 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Punteggio più alto / Velmi úspěšná

Punteggio più basso / Neúspěšná

2. Avete registrato un calo nel fatturato e nel margine durante la stagione 2012? / Došlo ke snížení obratu a zisku za sezónu 2012? Sí / Ano No / Ne

Volume / Obrat Profit / Zisk

3. Nel caso in cui abbiate risposto SI in domanda n°2 / V případě výběru ANO v předchozí otázce: Secondo voi a cosa è dovuto questo calo? / Čím si myslíte, že to byl způsoben tento pokles?Nel caso della risposta SI salta gentilmente questa domanda / V případě odpovědi ANO na otázku č.2 prosím, přeskočte tuto otázku A causa della crisi nell’ EU / Díky krizi v eurozóně Sfiducia dei turisti / Nedůvěra turistů Calo del reddito delle famiglie / Pokles příjmů domácností Interessamento degli stati extra-EU / Zájem o země mimo eurozónu Aumento del turismo passivo dei turisti stranieri / Nárůst pasivní dovolené zahraničních turistů Abbassamento della presenza in Italia dei turisti italiani / Pokles délky pobytu v tuzemsku italskými turisty Prezzi troppo alti per l’alloggio / Vysoké ceny ubytování Brutto tempo durante la stagione / Špatné počasí během sezóny

100

Seznam příloh

L’eventuale impatto negativo delle riforme italiane in atto / Negativní zprávy o Itálii, díky probíhajícím reformám Il peggioramento del tasso di cambio / Negativní vývoj kurzu měny Le offerte migliori negli altri stati / Lepší nabídky dovolené v jiných státech Jiné:

4. nel caso in cui abbiate risposto NO in domanda n°2 / V případě výběru NE u otázky č.2: Cosa pensate abbia causato aumento del profito,volume / Čím si myslíte, že bylo způsobeno zvýšení obratu či ziskuNel caso della risposta SI salta gentilmente questa domanda / V případě odpovědi ANO na otázku č.2 prosím, přeskočte tuto otázku. A causa della crisi in Grecia i turisti sceglievano altre alternative / Díky krizi v Řecku turisté volili jiné alternativy Mancanza di desiderio dei turisti di partire per paesi di culture diverse ( ad esempio Nord Africa) / Neochotou lidí odjet do kulturně odlišných zemí (př. Severní afrika) A causa delle offerte migliori in Italia / Výhodnou cenovou nabídkou pobytu v Itálii Tempo buono / Pěkné počasí La posizione strategica dell’Italia in Europa/ Výhodnou pozicí Itálie v Evropě Servizi migliori per il soggiorno / Lepšími službami zájezdu Grazie ad aumento delle offerte / Zvýšenou propagací destinace Abbassamento dei prezzi durante la stagione / Snížením cen během sezóny Jiné:

5. Quantificate l’impatto della crisi in Grecia ed in EUzona sul turismo italiano durante la stagione 2012 / Ohodnoťte, jaký měla vliv situace v Řecku a eurozóně na průběh sezóny 2012? 1

2

3

4

Positivo / Pozitivní

5

6

7

8

9

10 Negativo / Negativní

6. Avete messo in atto qualche misura per fronteggiare l’andamento negativo durante la stagione 2012? / Došlo k mimořádným opatřením, kvůli nepříznivému vývoji sezóny 2012? Sí / Ano No / Ne

7. Se avete risposto SI nella domanda n°6 / Pokud jste odpověděli ANO na otázku č. 6: Quali misure avete attuato? / K jakým opatřením došlo?Nel caso della risposta NO salta gentilmente questa domanda / V případě odpovědi NE na otázku č.2 prosím, přeskočte tuto otázku.

Seznam příloh

101

8. Gli sviluppi della crisi in Grecia e nell'Eurozona hanno avuto effetti negativi sulla stagione 2012? / Domníváte se, že situace v Řecku a celé Eurozóně měla výrazně nepříznivý vliv na sezónu 2012? 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10


Negativo / Negativní

9. Ritenete che la crisi abbia avuto ripercussioni sull'andamento della stagione 2012? / Domníváte se, že v sezóně 2012 významně poklesl cestovní ruch v Itálii vlivem krize? 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10



10. L'attuale crisi ha influenzato negativamente l'attrattività dell'Italia come destinazione per i turisti stranieri? / Dle Vašeho názoru, ovlivnila negativně současná krize atraktivitu Itálie jako destinaci pro zahraniční turisty v sezóně 2012? 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10



11. Segnate se avete registrato un calo del turismo italiano a causa della crisi / Ohodnoťte, nakolik došlo v sezóně 2012 k poklesu cestovního ruchu pod vlivem krize. 1

2

3

4

5

6

7

8

Assolutamente sí / Určitě ano

9

10 Assolutamente no / Určitě ne

12. Con quali paesi vi siete visti in competizione in questa stagione? / Ve kterých zemích jste spatřili největší konkurenci pro letošní sezónu? Francia / Francie Spagna / Španělsko Croazia / Chorvatsko Grecia / Řecko Nord Africa / Severní Afrika Portogallo / Portugalsko Slovenia / Slovinsko Jiné:

13. Indicate i fattori negativi che secondo voi hanno avuto il maggior impatto sull’andamento della stagione / Označte nepříznivé faktory, které dle Vašeho názoru, měly největší dopad na vývoj sezóny. Aumento del prezzo della benzina / Zvýšení ceny benzínu

102

Seznam příloh

Abbassamento della spesa x le vacanze / Snížení výdajů na dovolenou Il tasso di cambio sfavorevole / Nepříznivý vývoj kurzu měny Abbasamento della durata del soggiorno / Snížení doby pobytu Jiné:

14. Avete registrato un calo del turismo passivo durante il 2012? / Zaznamenali jste pokles pasivního cestovního ruchu za sezónu 2012? Sí / Ano No / Ne

15. Indicate il calo del turismo passivo in base alla durata del soggiorno / Zaznačte snížení pasivního CR dle délky pobytuSe avete risposto si nella domanda precedente / Pokud uste odpověděli ano v předchozí otázce < 1 settimana / týden 1 settimana / týden 7<10 giorni / dny > 2 settimane / týdny

16. Dove si trova la Sua azienda? / Kde má sídlo Vaše společnost? Veneto Fruli Venezia Emilia Romagna Marche Toscana Abruzzo Česká republika

17. Indicate che tipologia di azienda siete / Zaznačte formu podnikání Società a Responsabilità Limitata (S.R.L.)/Společnost s ručením omezeným Società per Azioni (S.A.)/Akciová společnost Conduzione familiare/Imprenditoriale/Podnikatel

18. Grandezza dell’azienda/Velikost Vaší společnosti Micro impresa <10 dipendenti/Mikropodnik <10 zaměstnanců Piccola impresa < 50 dipendenti/Malý podnik <50 zaměstanců Media impresa <250 dipendenti/Střední podnik <250 zaměstanců Grande impresa >250 dipendenti/Velký podnik >250 zaměstnanců

Seznam příloh

103

19. Durata d'azione nel mercato/Délka působení na trhu <5 anni / let 5-10 anni / let >10 anni / let

20. Con quale nazionalità di turisti operate principalmente?/Na které cílové turisty se zaměřujete? Cechi / Česi Tedeschi / Němci Francesi / Francouzi Inglesi / Angličané Slovachi / Slováci Austriachi / Rakušané Spagnoli / Španělé

Příloha č. 12: Průvodní dopis oslovující české CK a italské hoteliéry česká verze: Dobrý den, jmenuji se Eva Paličková a jsem studentkou Mendelovy univerzity v Brně. Chtěla bych Vás poprosit, zda by jste v mém krátkém dotazníku mohli vyjádřit Váš názor na právě uplynulou turistickou sezónu. Tento dotazník navazuje na dotazníkové šetření před sezónou a Vaše odpovědi budou podkladem pro mou bakalářskou práci s názvem Krize v eurozóně a její dopady na cestovní ruch v Itálii. V případě Vašeho zájmu Vám ráda zašlu výsledky dotazníkového šetření. Děkuji Vám za Váš čas a přeji Vám hodně spokojených klientů! Eva Paličková Italská verze: Spettabile signora/signore Sono Eva Palickova, una studentessa ceca che si sta laureando in "Management per il turismo" presso la facoltà di "Ecomomia e Management" dell'Università Mendel di Brno in Rep.Ceca. Vi sarei estremamente grata se compilaste il questionario in allegato, il quale mi servirà per stendere la tesi dal titolo "La crisi nell'Eurozona e le sue conseguenze sul turismo italiano". Esso è molto breve, di rapida consultazione, ed una volta raccolte le vostre risposte potrò rimandarvi, a scopo informativo, tutti i risultati raccolti e da me elaborati. IL LINK del questionario: https://docs.google.com/spreadsheet/viewform?formkey=dERfalpnUEYtM 01hQk95Y0ZyRUNDdEE6MQ#gid=0

104

Seznam příloh

Ringraziandovi anticipatamente per la collaborazione, Vi porgo i più Distinti Saluti. Eva Palickova Příloha č. 13: Příjezdy a doba pobytu italských a zahraničních turistů za roky 2002-2011 Tab. 15 Příjezdy a doba pobytu italských a zahraničních turistů za roky 2002-2011 v meziročním procentuálním vyjádření

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Italští turisté Doba Příjezdy pobytu -0,7 -1,9 4,5 2,5 3,2 -0,2 2,0 1,1 3,3 1,5 2,8 1,6 0,9 -0,6 1,2 -0,3 -2,6 -3,1 n.a. n.a.

Zahraniční turisté Celkem Doba Doba Příjezdy Příjezdy pobytu pobytu 1,6 -0,8 -1,4 -1,4 -3,7 -4,1 -0,2 -0,2 4,9 1,1 0,3 0,3 3,8 5,2 2,8 2,8 8,0 5,6 5,3 3,2 4,1 4,2 3,3 2,7 -2,5 -1,0 -0,6 -0,8 -1,6 -1,4 0,0 -0,8 4,6 2,4 0,5 -0,7 n.a. n.a. n.a. n.a.

Zdroj: Rapporto sul turismo italiano 2010-2011,n.a.=data nebyla k dispozici

Příloha č. 14: Příklad komunikace s cestovními kancelářemi Dobrý den slečno Paličková, vyplnění dotazníku nebude z naší strany objektivní, neboť naše společnost je nová (je na trhu teprve 3. rok) a naše prodeje jsou prozatím v konstantním růstu, žádné konjukturální změny proto prozatím nepociťujeme. Můžu Vám k tomu napsat krátký komentář: Krize v eurozóně italský cestovní ruch zcela určitě negativně poznamenala, největší vliv má ale na cestovní ruch nízká domácí poptávka po zavedení nových daní v souvislosti s programem SALVA ITALIA, tedy recese v samotné Itálii. Italské domácnosti, tak nepoptávají 2-3 týdny dovolenou, jak byly zvyklí, ale max. týden, některé si pobyt v období FERRAGOSTO, kdy jsou nejdražší ceny, nemohou dovolit vůbec. Jediným tahounem italského cestovního ruchu, tedy v letošním roce, jsou turisté z ostatních zemí Evropy, mezi které patří i Česká republika. Přejeme Vám hodně studijních úspěchů. S pozdravem, Ing. Kamila Riva jednatelka společnosti

Seznam příloh

Italia Travel Příloha č. 15: Příloha na CD Obsahem CD jsou grafy 1a-39b

105

Krize v Eurozóně a její dopady na cestovní ruch v Itálii

Recommend Documents