Finanční a měnové krize ve světové ekonomice

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Finanční a měnové krize ve světové ekonomice Martin Záklasník

DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK EKONOMICKÉHO KROUŽKU VÝZKUMNÉHO CENTRA PEF

BRNO, 25.4.2008

Obsah

Finanþní a mČnové krize ve svČtové ekonomice

Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita v BrnČ

Ing. Martin Záklasník, Ph.D.

1.

Druhy financních krizí

2.

Geneze financních krizí

3.

PĜíþiny krizí – obecný model

4.

Vybrané financní krize ve svetové ekonomice a jejich specifika

5.

Lessons learnt

6.

Budoucnost financních krizí ve svete

7.

Diskuse

Brno, 25.04. 2008

Strana 2

Cíl pĜednášky

Úvod Jsou menové krize passé?

Ohlédnutí za financními a menovými turbulencemi 90. let (loni 10 let od krizí v JV Asii, letos 10 let od ruské krize)

Odvození zevseobecnujícího modelu menových a financních krizí

Aplikovat obecný model na dnesní svetovou financní krizi

Odvození lessons learnt z menových a financních turbulencí posledních let

Vývoj kurzu thajského bahtu

„I don't see any reason for this crisis to develop further.“

52 182 %

44

Michael Camdessus

36

výkonný Ĝeditel MMF bĜezen 1997

28 20 I. þtvrt. 97 II. þtvrt. 97

III. þtvrt. 97

IV. þtvrt. I. þtvrt. 98 II. þtvrt. 97 98

Vývoj kurzu ruského rublu

Na základe zevseobecnujícího modelu provést vyhled do budoucna

25

364 %

„Devalvace rublu nebude!“

20

Boris Jelcin

15

ruský prezident 8. srpna 1998

10 5 VI. 98 VII. 98 VIII. 98 IX. 98

Strana 3

Strana 4

Úvod

Úvod Zrejme ne docela…

Mohou za všechno zlo a nestabilitu svČtoví spekulanti?

Mr. Soros is a moron!

Strana 5

Strana 6

I am not a moron!

X. 98 XI. 98 XII. 98

I. 99

1.

2.

Druhy financních krizí

Historie financních krizí Spekulativní metody

Menové krize

Náhlé a prudké oslabení kurzu respektive vynucená devalvace

Krize EMS (1992)

Ceská rep. (1997)

Teoreticky napr. i krize amer. dolaru (2007)

Bankovní krize

Dluhová krize

V dusledku poklesu bonity bank. aktiv ohrozeni solventnosti bank. sektoru

Ceská republika (1997 – 1999)

Savings- and Loan, USA (1995)

Predluzení a neschopnost splácet zahranicní dluhy (uroky z dluhu)

Krize na trzích aktiv

Turecká krize (2000)

Japonsko (1989)

Ruská krize (1998)

tzv. HIPC (Bolívie, Honduras, Mozambik, apod.)

USA – internetová bublina (2000)

Hypotécní krize, USA (2007)

Rozvoj deviz. trhu

Splasnutí spekulativních bublin na akciových, nemovitostních a jiných fin. trzích

Rozvoj fin. trhu

Sekuritizace

Vznik a rozvoj burz

Rozvoj centr. bankovnictví

Deregulace

Papírové peníze

Rozvoj technologií

Liberalizace kapitálu

Kovové standardy

Psychologická podstata fungování financních trhu

Systemická krize kombinace výse uvedených krizí v jednu; soucasné nastaní více krizí najednou

Mexiko (1995), JV Asie (1997), Rusko (1998), Brazílie (1999), Argentina (2001-2)

Strana 7

17. – 18. století

Dluhové krize

Krize fin.aktiv (akcie)

Státní bankroty (Spanelsko 16.stol., Rakousko 1623, 1811)

15. – 16. století

Burzovní krachy (tzv. South See Bubble)

Komoditní krize (tulipánová horecka)

Strana 8

3.


3.


3.1

Systémový pĜístup k financním krizím

3.2

Obecný model mČnových krizí

19. století

20. století

Bankovní krize

Dluhové, menové a systemické krize

Krachy bank v USA pred zalozením centrálních bank resp. stabilizacních fondu

Série financních krizí (EMS – Argentina)

Bubliny (Jap., internet hype, apod.)

Vysoká volatilita

Systémový pĜístup k problému MČnové krize vnČjší okolí VnČjší pĜíþiny

propustnost vnitĜní / fundamentální pĜíþiny

vnČjší pĜíþiny

(ekonomika) a její vnitĜní procesy (kauzality) propustnost

systémové pĜíþiny

Systémové pĜíþiny

Volná likvidita instititucionálních investorĤ

Liberalizace / deregulace investování

Technologie na fin. trzích

SmČnitelnost mČny a stupeĖ liberalizace kapitálu

Spekulaþní metody

Psychol. podstata obchodování na svČtových trzích

Souþasný devizový trh

Globalizace fin. trhu

Role / vliv MMF

VnitĜní pĜíþiny

Fundamentální nerovnováha

BČžný úþet

Finanþní úþet

Systém devizového kurzu

Zahraniþní dluh a dluhová služba

Domácí veĜejný dluh

Úrokový diferenciál

Riziko zemČ

Nesoulad hospodáĜských politik s pevným kurzem

Podcenení úverového rizika

Vznik bublin na trzích aktiv

vnČjší okolí

Strana 9

Strana 10

3.


3.

PĜíþiny krizí

3.3

Vnejsi priciny – psychlogie trhu

3.4

Vnitrní / fundamentální priciny

Dosavadní teoretická literatura o financních krizích trpí prílisnou snahou o kvantifikaci o podcenováním psychologických faktoru.

BČžný úþet

Subjektivní ocekávání

Sebenaplnující se ocekávání

Efekt stáda

TRH Zahr. dluh a dluhová služba

Trzní prestrelování

Strana 11

Morální hazard

Odmenování dealeru

Riziko zemČ

Stav a vývoj Vývoj reálného kurzu Vývoj penČžní zásoby RĤst HDP

Stav zahraniþního dluhu Vývoj zahraniþního dluhu ýasová struktura dluhu Dluhová služba k HDP

Strana 12

Platební schopnost = VniĜní pĜíþiny krize

Politická stabilita Riziko nesmČnitelnosti mČny Riziko transferu mČny Riziko krachu dlužníka

Finanþní úþet

Stav a vývoj (pĜíliv / odliv) Podíl PZI Úrokový diferenciál Vývoj devizových rezerv

3.

PĜíþiny krizí

4.

Vybrané financní krize a jejich specifika

3.5

Model prĤbČhu krizí

4.1

Systemické menové krize z let 1997 – 2002

Únik kapitálu a spekulace na oslabení mČny

Spekulace na oslabení mČny

Rozbuška / spouštČþ

Shodné znaky

Malajsie (1997)

Vypuknutí a šíĜení paniky

Intervence centrální banky na devizovém a penČžním trhu

Sterilizace úþinkĤ intervencí

Specifika

Únik kapitálu a spekulace na oslabení mČny Eventuální rozdČlení devizového trhu

Strana 13

Rusko (1998)

Pevný menový kurz

Pevný menový kurz

Úrokový diferenciál (malý – 2-3%)

Úrokový diferenciál (cca. 17%)

Systemická krize

Systemická krize

Vliv jiné krize – contangion (Thajsko)

Vliv jiných krizí – contangion (JV Asie)

Asistence MMF

Asistence MMF

Devizové intervence (cca. 8 mld. USD) a jejich sterilizace (az 130%)


Krize likvidity (nikoliv krize dluhová)

Bezny úcet PB v deficitu (ale ufinancovatelný, cca 4% HDP)

Krize dluhová – vnitrní verejný dluh (GKO) zacal být financován i zahranicním dluhem

Rozdelení devizového trhu na rezidenty a nerezidenty v prubehu krize (léto 1997)

Bezný úcet PB v prebytku (ale klesající saldo)

Velké zahranicní dluhy ruských bank (refinancování)

Úrokové intervence (refi sazba 150%)

Moratorium na splatky zahr. dluhu a vyporadaní forwardových kontraktu

Zadné úrokové intervence

Zavedení kapitálových kontrol (1998)

Pozastavení spolupráce s MMF

Strana 14

4.


4.


4.1

Systemické menové krize z let 1997 – 2002

4.2

Americká hypotecní krize [ I. ] Schéma sekuritizace a prenosu americké hypotecní krize

Shodné znaky

Argentina (2002)

Cash

Pevný menový kurz (currency board)

Úrokový diferenciál

Systemická krize

Vliv jiné krize (JV Asie, Rusko, Braz.)


Krize dluhová – obrovský vnitrní dluh v kombinaci s currency boardem vedly k rustu zahr. verejného dluhu – 97% verjeného dluhu zahr. dluh (cca. 180 mld. USD)

Dluzník (subprime) Aktiva (dum)

Banka

Hypot. úver

Special purpose vehicle (SPV) Hypot. úver (str. fin.)

Hypot. úver

Krátkodob. CP (ABS) Vlastní kap.

Specifika

Cash flow

Bezny úcet PB v deficitu (ale snizuje se)

Zadná asistence MMF

Default na vládní dluh a zdlouhavé vyjednávání s veriteli

Strana 15

Dluznici se zadluzuji za levné úrokové sazby V dusledku vseobecné eurofie ohledne rustu cen nemovitostí a fenoménu sekuritizace jsou úrokové sazby tlaceny na minimum Hypotéku si tak v ocích bank mohou dovolit i nemajetní nebo problematictí klienti

Banka vyvede skupiny úveru podle bonity (transe) do SPV Veskere cash flow z uveru je prevadeno SPV spolecnosti (splatky a jistina) Banka se tak zbaví úverového rizika a prevede ho na jiný subjekt SPV jsou off balance sheet instruments



4.2

Americká hypotecní krize [ II. ]

Americká hypotecní krize

Schéma sekuritizace a prenosu americké hypotecní krize Dluzník (subprime) Aktiva (dum)

Banka

Hypot. úver

V dusledku nárustu urokových sazeb Fedu dochází k pretízení rodinných rozpoctu prijemcu hypotek v subprime segmentu Dochází k exekuci, osobním bankrotum a odprodeji nemovistostí Padá cena nemovitostí a to zpusobuje problémy dalsim klientum

Strana 17

SPV spolecnost vyplatí bance trzní cenu hypot. úv. SPV spolecnost se refinancuje na penezním trhu pomocí krátkodobých CP (ABS) (splatnost napr. 6 mesícu) Vlastníci SPV (napr. banky) vlozí i vlastní kapitál (obecne velmi malý podíl na pasivech) – high leverage

Strana 16

4.

Hypot. úver

SPV mají problem s novou emisí krátkodobých CP Banky odepisují úverové ztráty své vlastní Banky odepisují úverové ztráty conduitu Vseobecná nejistota na trhu, kdo vlastne drzí riziko Banky si odmítají pujcovat (mezibank. trh) Intervence centr. bank

Výpadky u splátek hypotecních úveru v sektoru subprime a prime

Structured investment vehicle (SIV) Hypot. úver

Krátkodob. CP (ABS) Vlastní kap.

conduit Hypot. úver

Krátkodob. CP (ABS)

Zdroj: Global stability report. IMF, 2007 Strana 18




Americká hypotecní krize Pokles cen ABS

Výpadky u splátek hypotecních úveru v sektoru subprime

Zdroj: Global stability report. IMF, 2007

Zdroj: Global stability report. IMF, 2007

Strana 19

Strana 20

4.


4.3


5.

Lessons learnt Lessons learnt

Americká hypot. krize

VnČjší pĜíþiny

Nízké úrokové sazby

Volná likvidita instititucionálních investorĤ

Technologie na fin. trzích

Spekulaþní metody

Psychol. podstata obchodování na svČtových trzích (subjektivita, prestrelování, efekt stáda, apod.)

Nekteré lessons learnt se vztahují pouze na neopakovatelné podmínky 90. let 20. století (nejsou tedy pro dnesní dobu jiz relevantní); jiné jsou nadcasové

Za kazdou financni krizí stojí vzdy kombinace fundamentální nerovnováhy a enableru propuknutí krize (mezi enablery patri jak trendy okolního sveta, tak i míra jejich propustnosti do domácího prostredí)

Vznik krize a její sírení je psychologickou odpovedí na puvodní fundamentální nerovnováhu. Pro studium propuknutí a sirení krize je stezejní psychologie fungování trhu

Liberalizace / deregulace investování (vytvárení SPV spolecností)

Podcenení rizika tzv. subprime segmentu

Vysoce riskantní refinancní strategie

Financní krize jsou inherentní soucastí mezinárodního men. a fin. systému a vyplývají z psychologické podstaty jeho fungování

Názory na resení a lecbu menových a financních krizí se mení a podléhají móde jako oblecení

Liberální investicní regulace (napr. pravidla krytí hypoték, apod.)

Vypadky splatek uveru klinetu ze subprime segmentu

Na extremní situace (panika) je vhodné reagovat extremními nesystémovými opatreními (viz Malajsie, Argentina)

Kombinace pevného kurzu, autonomní men. politiky a volného pohybu kapitálu je nebezpecná

Asset backed securities (ABS)

Devizové intervence jsou v situaci vysoké paniky a jejich následného sterilizování naprosto neúcinné

SmČnitelnost mČny a stupeĖ liberalizace kapitálu

Ve svet. ekonomice chybí mechanizmus bankrotu státu (tzv. souvereign deafault)

Vzdy je treba dbát na transparentnost na trzích

Predvídat men. a financní krize lze velmi obtízne

Pouzivat kvantifikaci pri predikci menových krizí je nevhodnou metodou (mozné pouze expost)

Systémové pĜíþiny

VnitĜní pĜíþiny

Globalizace fin. trhu

Strana 21

6.

Strana 22

Výhled

6. Výhled Výhled

Svetová financni krize práve probíhá; latentní riziko fin. krize existuje vzdy

Konec dnesní svetové financní krize nelze predvídat

Mezinárodní financní architektura je nestabilní a skrývá radu nerovnováh, které odrázejí zmeny ve svetové ekonomice. Zde existuje podhoubí pro mozné financní krize. Jedná se napr. o následující problémy: -

Krize amerického dolaru

-

Vzestup tzv. státních fondu (souvereign funds)

-

Vzestup hedgových fondu

-

Vysoká míra vzájemné závislosti zemí

CR bezprostredne nehrozí riziko financni krize (udrzitelné ukazatele zahr. obchodu a dluhu, minimální podíl rizikových pujcek bank, apod.)

Spise nez ke krizi dojde v dusledku svetových financnich turbulencí k poklesu rustu HDP

Teoretické riziko menové krize v souvislosti s rezimem ERM II. (fixní parita)

Strana 23

Strana 24

Výhled

6.

Rozvinuté zeme

Rozvojové zeme / Emerging mkts.

Celkové riziko: malé a homogenní

Celkové riziko: strední a heterogenní

Faktory snizující riziko:

Faktory snizující riziko:

Finanþní liberalizace

Pevná uspoĜádání (hard peg)

RelativnČ uzavĜené zemČ

z

MČnová unie

z

SmČnitelnost podle þlánku VIII MMF

z

Konzistence cílu MP

z

Vysoké DR

z

Dolarizace

z

BČžné platby

z

Likvidní domácí dluhové a deviz. trhy

z

Prebytkové OB

z

Currency board

z

Kapitálové kontroly

z

Nízká závislost na ext. cizomen. financ.

z

z

Stabilní, kapitálove silné banky

Nelze automaticky pocitat s bail outem MMF

z

Snízení externího dluhu na HDP

z

Klesající závislost na exportu komodit

Faktory zvysující riziko: z z z

Carry trades

Globální nerovnováhy Úverová angazovanost bank RTE v rozv. svete

PĜechodné uspoĜádání

RelativnČ otevĜené zemČ

z

Pevný kurz (s / bez flukt. pásma)

z

SmČnitelnost nad rámec þlánku VIII MMF

z

Crawling peg

z

Investice, úvČry, státní dluhopisy, deriváty

z

Inflow versus outflow

VolnČ pohyblivý kurz (floating)

Nekonzistence cílu MP

z

Nelikvidní domácí dluhové trhy a závislost na externím financování

z

Contangio jiných krizí (mezi RZ, z RTE)

z

Rostoucí credit spready

z

Stále laxní regulace

z

Ani currency board neuchrání zemi pred krizí

Magický trojúhelník globální mČnové politiky Liberalizace kapitálu

Ohrozené zeme z

ing

z

t oa Fl

Faktory zvysující riziko:

Autonomní MP

Pevný kurz

Estonsko, Litva , Lot., Bulharsko,Rumunsko

Strana 25

6.

Kurzové režimy

bo ar d

Výhled

Cu rre nc y

6.

Kapitálové kontroly Strana 26

Výhled Aktuální stav

Back up materiál

Strana 27

Zdroj: Eichengreen, Razo: The evolution of exchange rate regimes

Back up Carry trades

Strana 29

Klesající spready

Strana 28

Back up

PĜíþiny krizí Popis spekulace Bilance spekulanta Depozitum / CP v USD ÚvČr v domácí mČnČ

KoupČ USD

Bilance spekulanta

Forwardový kontrakt v USD

Výpujcne depozitní spekulace

¨ ER

oblast zisku

Forwardový závazek v dom. menČ

Forwardová spekulace

zisk oblast ztráty IRD – IRZ

IRD – IRZ

fund. kurz

ztráta Strana 33

Strana 34

Vybrané financní krize a jejich specifik


Zacarovaný kruh devizové intervence a její sterilizace


ཡ

Global financial stability map (October 2007)

DR > MB resp. RB

ས

úbytek dev. rezerv, DR < MB resp. RB devalvace

ཤ

gordický uzel sterilizované intervence

intervence a opČtovná sterilizace

intervence CEB pokles likvidity rĤst úrok. sazeb

sterilizace intervencí vzrĤst likvidity umocnČní spekulace

ར

ལ

Kvuli riziku krachu bankovního sektoru (likvidní a pozdeji i solventní riziko) centrální banky sterilizují dopady devizových intervencí na obranu kurzu

V této situaci není zádný pevný kurz dostatecne pevný (ani currency board)

Zdroj: Global stability report. IMF, 2007 Strana 35

Strana 36

¨ ER

Finanční a měnové krize ve světové ekonomice

Recommend Documents