Bylanská kultura na území Prahy Výzkumy

Univerzita Karlova v Praze Fakulta filozofická Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou

Bylanská kultura na území Prahy Výzkumy 1987- 2004 Bakalářská

Praha 2007

práce

Vedocí práce: Doc. PhDr. V. Autor: Anna Prokopová

Salač,

CSc.

Poděkování

mé práce doc. V.

za nezištnou a Salačovi.

trpělivou

pomoc

patří

Za odborné konzultace a

v první

řadě

zapůjčení

vedoucímu

zpracovaného

materiálu děkuji Dr. D. Baštové a Mgr. M. Kostkovi.

Prohlašuji, že jsem

předloženou

veškerou použitou literaturu.

práci provedla

samostatně

a uvedla

OBSAH:

Úvod ........................................................................... 1 Historie bádání ............................................................... 2 Poloha sídlišť ................................................................. 7 Rozloha sídlišť ............................................................... 9 Typologie sídlištní keramiky .............................................. 1O Chronologie sídlištní keramiky ............................................ 13 Katalog lokalit (1987- 2004) .............................................. 16 Výzkumy v Praze 8- Ďáblicích ........................................... 22 Praha 8 - Ďáblice, ul. Kostelecká ............................................... 23 Praha 8 - Ďáblice, ul. Osinalická ................................................. 26 Praha 8- Ďáblice, ul. Šenovská .................................................. 29 Praha 8- Ďáblice, ul. Čenkovská ................................................ .32 Praha 8 - Ďáblice, ul. Myslivecká ................................................ 3 3 Praha 8- Ďáblice, ul. Brigádnická ................................................ 33

Praha 9- Kbely, ul. Toužimská ............................................. 34 Závěr ............................................................................

40

Seznam literatury ............................................................... 42 Volná příloha (kresebná dokumentace, mapa, plány) ..................... 45

Úvod

Cílem mé bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o charakteru a rozložení

sídlišť

bylanské kultury na území Prahy a vypracovat katalog lokalit

zkoumaných po roce 1987 (resp. 1986). Časově se jedná o úsek necelých dvaceti let, které uplynuly od vydání kandidátské práce M. Fridrichové pod názvem Bylanská kultura ve středních Čechách. Vývoj osídlení. Úvodní část práce se snaží stručně zmapovat současné poznatky o charakteru bylanského osídlení na území Prahy, V souvislosti s materiálovou bylanské

částí

včetně přehledu dějin

bádání.

práce bylo nutné nastínit chronologii

sídlištní keramiky, kterou na

základě

typologických skupin

vypracovala. Fridrichová.

Mým úkolem bylo

předložit

katalog

nově

prozkoumaných sídlištních

lokalit bylanské kultury na území Prahy a v souvislosti s tím zpracovat sídlištní nálezy z nových zapůjčil

Muzea hlavního

města

Prahy, které mi

laskavě

Mgr. M. Kostka.

Během přehodnotit

nálezy

výzkumů

zpracování bylo nutné

datování

pozdně

některých

přistoupit

ke kritice

nových lokalit. Tímto se katalog

halštatské, což umožnilo v některých

kontinuitu vývoje.

pramenů rozšířil

případech

a io

sledovat

Historie bádání Roku 1895 prozkoumal J. L. Píč pohřebiště v Tkalcích v Bylanech u Českého Brodu (Píč 1897). Nálezy hrobů přiřadil k nejmladšímu "pokolení skrčených koster" v Čechách.

V této

době

byla prozkoumána jen malá

část pohřebiště

(nanejvýš 112) a výzkum tak

neodhalil pohřby s vozy. Počtem milodarů i velikostí hrobové komory jsou zde nejbohatší hroby s koňskými postroji.

Počátky

bylanské kultury datoval

zánik spojil se "záplavou pokolení žárových 1.

hrobů"

Píč

po odchodu

k roku 400

Keltů,

př.n.l.

a její

tedy do 2. až 1. pol.

stol.př.n.l.

Píčovy závěry

vyvolaly

poměrně

ostrou reakci

představitelů

tzv. univerzitní školy

zastoupených K. Buchtelou a L. Niederlem. Název bylanská kultura použil poprvé K. Buchtela v recenzi na převážně

Píčův článek

o

pohřebišti

v Bylanech. Jejich výhrady se týkaly

otázek vzniku kultury, který považují za výsledek vlivu halštatského

působení

na

kulturu knovízskou a představující konec domácího vývoje. Bylanská kultura byla včleněna na východní okraj západohalštatského kulturního okruhu. Datují ji do rozmezí 2. stol. př. n. l. až 2. stol. n. l. Navzdory vzájemným osobním sporům s Píčem se tak shodují, že bylanská kultura byla

současná

s laténskými kostrovými hroby.

Bylanská kultura byla po dlouhou dobu známá jen z pohřebišť, sídlištní objekty byly v tu dobu datovány

převážně

jako knovízské. V pražské oblasti je také situace

komplikovaná tím, že zájem J.A. Jíry, de facto zakladatele pražského archeologického výzkumu směřoval k jiným obdobím pravěkého vývoje. Řada lokalit sice byla prozkoumána, blíže se jimi však již nikdo nezabýval a výzkumy tak

zůstaly

nezpracovány a

nepublikovány. Doba halštatská na území Prahy tak zůstala na okraji tehdejšího vědeckého zájmu badatelů. Z tohoto období sice máme představu o geografickém rozsahu halštatského osídlení, nicméně konkrétní lokalizace nalezišť je velmi složitá a podrobný výzkum takřka nemožný. Na problematiku nálezů z polykulturních lokalit té doby upozornila již M. Fridrichová (Fridrichová 1974), která jako charakteristický příklad uvedla oblast dejvickobubenečskou.

Odtud jsou uváděny nálezy např. z Julisky, dnešní Roosweltovy ulice, či

okolí nádraží

Bubeneč,

přikládá především připadaly

není je však možné revidovat, ani blíže lokalizovat. Za vinu to

již uváděnému nedostatku zájmu badatelů, jimž bylanské sídlištní nálezy

málo atraktivní. Podobná situace byla

pravděpodobně

i v Praze - Libni, Na

, Žertvách, či v Michli v okolí oblouku toku Botiče v bývalé Rennerově pískovně.

2

světové

Po 1.

válce dochází k opětovnému růstu stavební rozšířily

i nové archeologické výzkumy, které například či

o lokalitě Praha -

Bubeneč,

Především

s sebou

mj. i nálezový fond bylanské kultury. Platí to

kde Archeologický ústav provedl výzkum roku 1931,

o dalším významném nalezišti v Praze -

z pohřebišť.

činnosti přinášející

Střešovicích.

Jednalo se však

bohaté hroby stály v popředí zájmu

badatelů,

vesměs

o nálezy

zatímco prosté žárové

hroby a sídlištní nálezy byly opomíjeny, resp. se o jejich existenci takřka nevědělo. Ve 20. a 30. letech 20. století došlo k značnému rozmachu bádání týkajícího se doby halštatské. Termín pozdně bylanská kultura pro při

J. Bohm v roce 1925

časový

zpracování pražské lokality

pojem bylanská kultura je příliš obsáhlý a tudíž do

Albín Stocký se

poměrně nešťastně

výraznou hrubší keramikou doby nálezy se

podrobněji

Cítolibech a

Střešovice

určité

1, kdy došel k závěru, že

míry vágní a je nutné jej

méně

kam také datoval želenickou sponu. Hrobovými pohřebištích

odlišil nejmladší horizont, který datoval 500 - 400 pokračování

upřesnit.

pokoušel spojit bylanskou kulturu s

zabýval také J. Schránil (Schránil 1922). Na

Hoříně

interpretoval jej jako

římské,

horizont Ha D2-LTA poprvé použil

bylanských

hrobů

v Bylanech, př.

n. 1. a

pod vliven laténské kultury (Schránil

1928; Fridrichová 1987). J. Filip se ve svých úvahách o dlouhodobém

přežívání

(Filip 1956) odvolává mj. na nálezy z žárového hrobu Bubenči.

studiu

L. Hájek zde objevil kombinaci

nálezů

pro publikaci bylanských

č.

středolaténské

pohřebišť

bylanské kultury až do laténu

9 z rozsáhlého

pohřebiště

v Praze-

spony s halštatskou keramikou.

Při

na území Prahy však nebyla tato spona

v Národním muzeu nalezena. Popis v inventární knize NM sice souhlasí s vyobrazením v Hájkově publikaci (Hájek 1939), ale neodpovídá zcela "Halštatská kultura na pražském území částečně přizpůsobuje

v

čistou

pohřebiště

v inventární knize.

kulturu laténskou, jen se jí

a trvá dále jako projev domácího lidu vedle

Potvrzuje to nejlépe žárové přítomnost

nepřechází

přesně kresbě

nově příchozích Keltů.

v Bubenči." (Filip 1949).

Přesto

vzbuzovala

laténské spony v halštatské popelnici pochybnosti, které se dále prohlubovaly.

Vzhledem k tomu, že v sousedství

pohřebiště

hroby (Bureš 1987), není její interpretace tak jejím nálezu v urně, který se nakonec snad že spona spojené konstrukce do hrobu

byly v průběhu let prozkoumány i keltské jednoznačná.

podařilo

Na

překážku

vyvrátit a nyní

nepatří. Přesto

byl však údaj o

můžeme

s určitostí

názor o pozdním datování

říci,

převzali

i

další badatelé (B. Soudský, L. Horáková-Jansová, A. Rybová) a udržel se až do 60. let.

3

Od 50. let nastává další etapa ve vývoji poznání halštatského období. badatelů,

generace

mezi nimiž musí být vyzdvihnuta

Přichází

nová

především vědecká činnost

M.

Fridrichové, D. Kouteckého, M. Slabiny, E. Soudské a řady dalších. D. Koutecký mj. shromáždil nálezy ze středních a severozápadních Čech, a to jak hrobové, tak sídlištní (Fridrichová 1987). Tento soupis se pak stal základem práce o velkých hrobech bylanské kultury (Koutecký 1968), kde na dvě

základě

materiálu z pohřebišť

vytvořil

základní kombinační skupiny bylanských pohřbů. Sídlištní nálezy a především zdůrazňován

resp. byl

stupeň

Ha C však stále

sídlišť.

nedostatek

Jak

zůstávaly takřka

správně

připomenula

bez povšimnutí, M. Fridrichová

(Fridrichová 1987), tato situace se odrazila i v díle Pravěké dějiny Čech (Pleiner a kol. 1975), kdy

autoři uvádějí nedostatečné

Roku

proběhl

1953

archeologických

výzkumů,

časně

sídliště

laténského

poznání

sídlišť.

Hloubětíně

v Praze 9 -

který zde objevil

půdorys

především

Především

jejich

systematická

pozdně

halštatského až

na přelomu 60. a 70. let. Od 60. let dochází na

území Prahy k řadě záchranných archeologických sídlišť,

rozsáhlého

prvních plošných

(Soudský 1955).

Nálezový fond pak vzrostl

bylanských

jeden z

vnitřní

činnost

výzkumů,

které

přispěly

k poznání

struktury a vztahu k pozdně halštatskému osídlení.

M. Fridrichové umožnila

podstatně rozšířit

naše informace

o rozsahu bylanského osídlení Prahy a středních Čech.

Od roku 1966 probíhal v rámci výzkumu pražských slovanských výzkum na

předpokládaném

Praha 7 a 8). Bylo

zjištěno,

hradišti

Podhoří

hradišť zjišťovací

na severním okraji Prahy (rozhraní katastru

že se jedná o lokalitu s těžištěm osídlení v době halštatské.

Rozsáhlý záchranný výzkum, který zde probíhal od roku 1970 zjistil v severním a jižním sousedství lokality velkou kumulaci aglomerace. přibližně

Zvláště

důležitý

pravěkých nálezů

byl také objev

a nastínil tak možnost

pozdně

větší

halštatských sídlištních

sídelní objektů

200 m od Podhoří.

První výzkumné sezóny ( 1966, 1967) probíhaly pod vedením M. Slabiny, od roku 1968

převzala

výzkum M. Fridrichová. Výsledky výzkumných sezón 1968-1971

publikovala v práci Halštatská zařadila

sídliště

v pražském území (Fridrichová 1974), zbytek

do své kandidátské práce (Fridrichová 1987). Na materiálu z Podhoří definovala

základní morfologické skupiny bylanské sídlištní keramiky.

Hovoří

zde jak o nálezech

4

pozdně

vlastní bylanské kultury, tak o nálezech počátek

bylanských resp. halštatských, jejichž

datuje na konec horizontu Ha D 1.

Sídliště

bylo situováno na nevelké

čtyřúhelníkové ostrožně

na pravém

břehu

Vltavy

v nadmořské výšce 270 m, která je strategicky položena v oblouku vltavského údolí a umožňovala přehled

základě

do okolí až 3 km. Na

keramického materiálu zde M.

Fridrichová vyčlenila 3 základní sídelní horizonty datované do rozmezí Ha D 1 - LT A. Kromě

objektů

sídlištních

s předpokládaným

byly na severní i jižní

průběhem napříč

ostrožnou, datované do

lemována severní a jižní hrana ostrožny, v místech valů, zjištěný

Výzkum neprokázal existenci příkop.

Není tedy možné

sídliště, umístěné

označit Podhoří

přibližně

1 ha. U

opevnění pokračovalo

Během

některých

vně

nejsnadnějšího přístupu

hradiště,

-

i

uvnitř

funkce výrobní. Po zániku

míře.

podstatně rozšířil

Střešovic

ohrazení, které obklopovalo prostor o

katastr bylanských

sídlišť,

který se rozrostl

či

Dolních Chaber

(Slabina 1966), Prahy - Jinonic, pozdně

halštatské

sídliště

bylo potvrzeno v Praze-

(Fridrichová 1975).

V letech 1970 a 1973 zachytil výzkum Muzea hlavního M. Fridrichové v pravděpodobné,

stupně

byla zdvojená.

jedná se ,jen" o palisádou ohrazené

předpokládá

z nich se

(Fridrichová 1985). Další bylanské, resp.

objektů

HaD 2-3. Hradbou byla

žlab nedává možnost interpretovat jej jako

jako

osídlení v nezmenšené

60. a 70. let se

o nálezy z Prahy

Záběhlicích

stupňů

Hostivaři

že se jednalo o

dvě

Prahy pod vedením

následné fáze osídlení, pro což

v ploše i rozbor keramického materiálu. bylanské kultury.

města

sídlištní objekty bylanské kultury (Fridrichová 1981 ). Je

Důležité

je, že se

Obě

podařilo

byla odhadnuta na 2 ha. Ke stejnému výsledku

fáze bylo možné

hovoří rozmístění

zařadit

do mladšího

zachytit rozsah osídlené plochy, která

dospěla

M. Fridrichová i

při

zpracování

výzkumu v Praze - Kobylisích (Fridrichová 1988) datovaného do mladší fáze stupně

ohrazení

ve strategicky výhodné poloze se širokým rozhledem do vltavského údolí.

Jednotlivé objekty byly odkryty rozloze

straně zjištěny pozůstatky

středního

bylanské kultury. Stav výzkumu sídlišť bylanské kultury a vývoj osídlení ve středních Čechách,

především

Při

v pražské oblasti shrnula M. Fridrichová ve své kandidátské práci z roku 1987.

zpracování materiálu z druhé fáze výzkumu sídlištního komplexu Bohnice -

definovala

pětistupňovou

Podhoří

chronologii bylanské kultury, zahrnující období Ha C až LT A/B.

5

Zároveň se tak do určité míry uzavírá období velkoplošných odkryvů spojených s výstavbou

bytových sídlišť. Přibližně od 90. let 20. století se částečně mění charakter stavební činnosti a řada výzkumů je realizována na liniových stavbách inženýrských sítí (vodovody, kanalizace,

rozvody plynu) či při výstavbě a rekonstrukci vozovek. Tím je snížena možnost zachycení celého sídlištnído areálu, ba dokonce i jednotlivých objektů. Přesto se v posledních letech podstatně rozšířil nálezový fond bylanské kultury na území Prahy. Především v katastru

Ďáblic, Vinoře a Miškovic byly zachyceny pozůstatky sídlištních "aglomerací" s vývojem

od počátku doby halštatské až po její závěr. Také rozsáhlé sběry v povodí Mratínského a Vinařského potoka zde potvrdily halštatské osídlení (Kuna 1998). Nové bylanské sídlištní

nálezy známe také z Prahy- Kbel, Liboce či Lysolají.

6

,.

lil •

•

.~

,,

•••

I

•

~·

..

I •

...•

•

•

••• • •• • •• 1:1"

\

•• •

Jak již bylo uvedeno (kap. Historie bádání), bylanská kultura byla po dlouhou domu známa především

hrobovými nálezy, zatímco

katastr bylanských

sídlišť poměrně

sídliště zůstávala

přesto některé

bohatý,

vnitřního uspořádání sídlišť zůstávají nezodpovězeny.

že jen u zlomku lokalit se

podařilo

nerozpoznána.V

Do

současné době

je

otázky týkající se struktury a

značné

míry je to

způsobeno

takřka

zachytit celou osídlenou plochu a

žádné

tím,

sídliště

nebylo možné prozkoumat v úplnosti.

Poloha

sídlišť

Osady bylanské kultury se v blízkosti drobných vodních nepřekračovala

neolitu např.

osada v Libni

toků, přičemž

úlohu

říčky Botič

Záběhlicích,

Michli,

či

halštatské

pozdně

v Kobylisích byly také drobné sběry

prokázaly

rozkládaly na plošinách

poměrně

břehu

a Rokytka. V povodí

Hostivaři, či sídliště

přítoky

či

mírných svazích

jejich vzdálenost od zbroje vody zpravidla

250 m (Fridrichová 1987). Na pravém

nejdůležitější

v Praze -

většinou

patrně

Vltavy hrály

Botiče

v Petrovicích, na

se rozkládala

březích

již od sídliště

Rokytky ležela

v Hloubětíně, zdrojem vody pro osadu

Rokytky.

Především

nové výzkumy a povrchové

husté osídlení v povodí Mratínského a Vinořského potoka, odkud

pocházejí nálezy z Prahy- Ďáblic, Kbel, Čakovic a Vinoře. Z východních přítoků Vltavy je ještě

nutné zmínit Kunratický potok, který zásoboval vodou

sídliště

v Krči, dále Drahanský

nebo Čimický potok. Na levobřeží se osídlení kumuluje v povodí Šáreckého resp. Litovického potoka (např.

Dejvice, Lysolaje, Liboc atd.). Na

březích

přítoků (např.

Dalejského potoka a jeho

Prokopský potok) ležely osady v Řeporyjích, Jinonicích či Stodůlkách. Pro úplnost je nezbytné také zmínit již zaniklé nebo do kanalizace svedené toky jako Brusnice

či část

Motolského potoka aj. Výzkum zachytil

pozůstatky vodoteče

v Petrovicích

a nově patrně také v Ďáblicích (viz dále). Břehy

samotné Vltavy však

představuje určitou dělící čáru.

patrně

nebyly vhodné k osidlování, a

Existuje logický

předpoklad,

Vltavy bylo ve svých kontaktech orientováno spíše na východ,

řeka

tak spíše

že osídlení pravého především

břehu

do oblasti Polabí,

7

zatímco

levobřeží mělo

blíže k oblastem Kladenska, Berounska a

Mělnicka

(Praha

pravěká

2005).

Zhoršení klimatu, ke kterému došlo důsledky

negativní

patrně

již na konci doby bronzové,

i pro hustotu osídlení, které oproti mladší

(Bouzek 2002).0sady byly zakládány v nížinných polohách, plošinách v blízkosti vodních

zdrojů.

době

bronzové značně

většinou

umístění

prořídlo

na mírných svazích či

Jednalo se tedy o lokality oblíbené zpravidla již od

neolitu. Jižní orientace osídleného svahu (Praha- Hostivař, Dolní Chabry aj.) podmínkou, o

mělo

patrně

nebyla

osady tak spíše rozhodovaly místní podmínky (k severu jsou

obrácena např. sídliště Řeporyje - Závětina, Čakovice, Ďáblice či Vinoř). V

závěru

Podhoříponěkud

bylanské kultury

(stupeň

Bohnice, Bohnice- Zámka, aj.,

III)

začaly

zpočátku

být osidlovány i výšinné polohy, zatím

neopevněné.

Z tohoto

vymykají bylanské sídlištní nálezy na akropoli Závisti, které jsou

např.

členění

patrně

se

starší

(např. Čtverák 1999). pozdně

V

dvorce, které

pravděpodobně představovaly určitá

Bohnice - Nad Rozměry

halštatském období byly na území dnešní Prahy zakládány ohrazené

Podhořím,

kde výzkum prokázal

opevněný

svědčí

opevněného

pro

dřevěnou

datován i ohrazený areál v Praze část

byla na vnější

stupňů

Existence

HaD 2-3 (Fridrichová 1974, 1987), podobně je

Hloubětíně

straně

o lokalitu

přítomnost kamenů

hradbu z kůlů, val však doložen nebyl.

areálu byla datována do

Severní

např.

areál o rozloze cca 1 ha.

zachyceného žlabu (š. 125 cm, hl. 70 cm) s hrotitým dnem a

ve výplni

část.

místní centra. Jednalo se

(Soudský 1955), který se skládal ze dvou

obehnána palisádou ve

směru

západ- východ, a byla

po 64 m přerušena bránou, zhruba rovnoběžně probíhala o 38m jižněji palisáda vnitřní, s bránou.

Vnitřní

soustředěny části,

bránou se vcházelo z obytné

části

osady do

vnějšího

objekty výrobního charakteru. Stavby zde jsou rozmístěny

podle autora výzkumu

železářsko-kovolitecké

patrně

z důvodu

s nálezy strusky,

či

nebezpečí

opět

areálu, kde byly

řidčeji

než v obytné

požáru. Jsou zde doloženy objekty

tkalcovské dílny s množstvím hliněných přeslenů

a závaží. V průběhu Ha D2 byl zbudován dvorec také na Závisti.

8

Rozloha

sídlišť

Velikost osad staršího

stupně

bylanské kultury je zatím obtížné charakterizovat.

Při

výzkumu v Praze -Petrovicích byla prozkoumána osídlená plocha o rozloze 1,5 až 2 ha. Dosud

nejúplněji

patrně

stupně

bylanské kultury

bylo

zachyceno

(stupeň

sídliště

III). Zde se na ploše 2 ha

současně.

jej

prozkoumat 12

že celá plocha

objektů,

sídliště

byla

Tomu odporují i chronologické výsledky rozboru keramiky

(Fridrichová 1981 ). Byly zachyceny 2 fáze osídlení. přístupný, neboť

podařilo

pravděpodobné,

z toho 6 zahloubených chat. Není však využívána

v Praze- Hostivaři, datované do mladšího

zčásti

kryla

dočasná

Střed

lokality nebyl pro výzkum

deponie humusu. Za

předpokladu,

že se tu

nenacházel volný prostor, lze na základě hustoty objektů na odkryté ploše odhadnout, že zde patrně

stály další

současně

tři

chaty (Fridrichová 1987). Na ploše osady tak teoreticky mohlo stát

2 až 7 chat.

Postupem

času

se velikost

sídlišť patrně zvětšovala.

Bohnice se rozkládal na ploše cca 16 ha, (Fridrichová 1987). Plocha

sídliště

ha, ovšem existuje předpoklad, že

přičemž

Sídelní komplex

byly zachyceny 4 koncentrace

v Hloubětíně odkrytá B. Saudským

původní

Podhoří

rozloha byla ještě

větší

-

objektů

představovala

cca 2

(Soudský 1955).

9

Typologie bylanské sídlištní keramiky usnadnění

V zájmu

keramiku do skupin nálezů

z výzkumu

nálezů rozdělila

popisu

M. Fridrichová bylanskou sídlištní

označených čtyřmístným číselným sídliště

Podhoří

Praha -

čtrnáctá

základě

typy byly definovány na

zpracování první

části

(Fridrichová 1974), vypracovala základní

členění postupně upřesňovala.

typologii sídlištní keramiky, jejíž další základních tvarových skupin,

Při

kódem.

Výsledkem je 13

kategorie se nazývá "ostatní". Jednotlivé keramické

materiálu z pražských

nalezišť

a konfrontovány s nálezy

z celého území bylanské kultury.

1. Amforovité zásobnice- bezuché nádoby větších rozměrů (výška větší než 25 cm) s poměrně malým dnem a klenutou výdutí. Postupem vývoje se snižuje výška. Jedná se o obvyklou

součást

výbavy

hrobů.

01.01 amforovité zásobnice s nálevkovitým hrdlem. 01.02

amforovité zásobnice s kuželovitým hrdlem. 2. Zásobnice - nádoby velkých rozevřeným

hrncům,

hrdlem, pod ním

od nichž se liší

pravděpodobně

může

průměrem

rozměrů

ústí

(~

30 cm). Jedná se o

sídlištní typ, který

vejčitým tělem,

které má

výduť nejčastěji

Objevují se pouze v sídlištním materiálu, a to jen zřídkakdy.

Např.

Praha-

(Fridrichová 1981). 03.01 váza štíhlého tvaru. 03.02 váza baňatého tvaru.

4. Amfory -

tenkostěnné

fragmentárním materiálu se hrdlem, jedná se o častěji

výhradně

zatím nebyl nalezen v plném tvaru.

polovině.

Hostivař

někdy nálevkovitě

být i plastická páska. Celkové provedení se blíží

3. Vázy - nádoby s nízkým hrdlem a v horní

s nízkým kónickým,

obtížně

nepříliš častý

nádoby

(příbuzné

amforovitým zásobnicím), ve

odlišují od terin a lahví. 04.01 amfora s nálevkovitým

tvar. 04.02 amfora s kuželovitým hrdlem, vyskytuje se

než v předchozím případě. 5. Teriny - nádoby s nízkým kónickým hrdlem a

větších rozměrů, častá výčnělky.

bývá

hnědá či červenohnědá

05.02 terina malých

podhrdlí objevuje rytá výzdoba,

rozměrů, většinou někdy

barva,

baňatým tělem.

někdy

bývají

05.01 terina

opatřeny

s tuhovaným povrchem,

uchy

někdy

či

se na

dekor pásu svislých vlešťovaných linií.

6. Amforovité misky - nízké a široké nádoby s nízkým kónickým hrdlem. Konstrukčně

jsou blízké terinám. 06.01 amforovité misky s kónickým nebo

prohnutým hrdlem. 06.02 amforovité misky s kónickým,

často

mírně

žlábkovaným hrdlem.

10

7. Lahve - geneticky blízké amforám. Jedná se o nádoby s relativně vysokým sídlišť.

hrdlem. Objevují se obvykle v pozdních hrobech, ale známe je i ze

07.01 lahve

s kónickým hrdlem. 07.02 lahve s válcovitým hrdlem. 07.03 lahve s prohnutým hrdlem. výrazně vytvořeného

8. Mísy - nízké a široké nádoby bez přináší

v sídlištním i hrobovém materiálu přechody

velké množství variant, které

četnost

způsobují,

že

mezi jednotlivými podtypy jsou plynulé.

08.01 kónická miska,

někdy

s mírně klenutými

sídlištích, ale známe ji i z hrobové výbavy opatřena vlešťovanou esovitě

hrdla. Jejich

míře

vyskytuje v menší

(např. Praha-Bubeneč,

výzdobou. 08.02 mísa s

profilovaná mísa, výška

často

stěnami, častěji

dovnitř

stejná nebo i

než na sídlištích. 08.04

větší

se objevuje na může

hrob 7A), kde

být

zesíleným okrajem. 08.03 hlubší než

~ průměru

mělká esovitě

ústí, v hrobech se

profilovaná mísa,

často

s rozevřeným okrajem, vyskytuje se jak v sídlištní, tak ve funerální keramice. 08.05 mísa s rozevřenou horní

částí,

objevuje se

s oblým lomem a prohnutou horní např.

známe někdy

hlavně

částí,

v hrobech, na sídlištích je

objevuje se

hlavně

vzácnější.

08.06 mísa

v hrobech, v sídlištní keramice ji

z Prahy - Dolních Chaber (Fridrichová 1985). 08.07 mísa s ostrým lomem,

s výzdobou v

podobě kolků či

rýžek,

hlavně

v pozdních žárových hrobech, ale i na

sídlištích. 08.08 mísa se zataženým okrajem. 08.09 mísa s odsazeným

rozevřeným

okrajem,

tzv. braubašsská. 08.1 O mísa esovitého pro fil u. 9. stěnami.

Talíře

- ploché nádoby s rozevřenými až kónickými,

Okraj bývá

profilovanými

stěnami.

často přehnutý.

09.02

talíř

talíř

09.01

s prohnutými

s nálevkovitě

někdy slabě

prohnutými

rozevřenými nevýrazně

rozevřenými stěnami.

09.03 hluboký talíř.

10. Koflíky - tvary blízké mísám, v sídlištním materiálu je lze

přesvědčivě

odlišit

pouze tehdy, je-li zachováno ucho. Řada variant jako u mis. 10.01 kónické koflíky. 10.02 koflíky s

esovitě

převýšeným

vysokým hrdlem a rozevřeným

10.03 koflík s oblým lomem. 10.04 koflík s

páskovým uchem. 10.05 koflík s profilovanými

stěnami

okrajem. 10.06 koflík s baňatým tělem. 10.07 koflík s ostře lomenými

ll. Hrnce soudkovitým

tělem.

často. Společným

nečleněné

nebo jen

nevýrazně členěné

znakem

nádoby s vejčitým nebo

prvků,

této kategorie je hrubé provedení a

především

promačkávané

s mírně zataženým nebo

slabě

profilovaný hrnec. 11.03 hrnec s kónickým

tělem.

soudkovitý hrnec,

někdy

zástupců

11.05 hrnec s kalichovitě prohnutými

stěnami,

jedná se

a

stěnami.

Jedná se o charakteristický sídlištní tvar, v hrobech se objevují

plastických výzdobných

esovitě

stěnami.

profilovanými

pásky. 11.01

častá

méně

aplikace

vejčitý

nebo

profilovaným okrajem. 11.02

11.04 hrnec s plochým

méně

tělem.

obvyklý tvar. 11.06 hrnec

s vysokým válcovitým hrdlem.

ll

12. Situly -

nádoby napodobující tvar kovových situl, které známe např.

z východohalštatského kulturního okruhu. Vyskytují se především v hrobové výbavě. 13. Kotouče - hliněné kotouče s plochou spodní stranou, svrchní je mírně klenutá. Často se objevuje výzdoba v podobě vpichů, buď jednotlivých či v řadách. 13.01 kotouče

s jednoduchým zaobleným okrajem. 13.02 kotouče s okrajem vzhůru zahnutým. 14. Ostatní- patří sem málo časté tvary jako např. různá vykuřovadla, či nádoby na nožkách. M. Fridrichová předpokládala, že se tato kategorie postupem času dále upřesní (Fridrichová 1987).

~T---7

ITI ~~

ITI

~8D1 ~802~8.03

c=r-.0~807

(-~~

~

~-~Ó

/

/~'

'I

I

' 03 01

______

~60!.

C'~

-----06

'CL~c~ 'Cl2 \=2 ~-=t c~ cJ

/ , //03 02

o." a ..,

el,a,c~.,

C1CJU., ei,,

~/J;J.-

a707~703

r .. ··1 ,---------,

'

' ''

'' -

~·

1: Ci.

r7

'11 05

F~ \

,'

'", _ ___ / 11 OE.

----··?l\";

Základní morfologické skupiny bylanské sídlištní keramiky (dle Fridrichová 1981)

12

Chronologie bylanské sídlištní keramiky nálezů

Podrobnou chronologii sídlištních

bylanské kultury publikovala M.

Fridrichová ve své kandidátské práci z roku 1987. Jádrem práce je zpracování Podhoří,

sídlištního komplexu Bohnice-

na

němž

vypracovala

tři

nálezů

ze

horizonty, které navazují

na předchozí vývoj, zachycený na jiných lokalitách. Pro

usnadnění

popisu použila typologii sídlištní keramiky zahrnující vývoj od HC do

LT AlB 1. Obsahuje celkem 13 základních keramických třídění

kap. Typologie). Toto

se

částečně

typů,

které je možné dále

dělit

(viz

liší od morfologie bylanské keramiky vypracované

na základě hrobových nálezů (Koutecký 1966, Koutecký- Fridrichová 1980). Závěr

bylanské kultury kladla až do tzv. braubašského horizontu, v relativní přičemž hovoří

chronologii LT AlB 1,

02 - LT AlB 1). V

současné době

horizont Ha C - D 1, po

němž

o starším období (Ha C - D 1) a mladším období (Ha

bývá pojem bylanská kultura chápán spíše jako

následuje

pozdně

časový

halštatské období. Pro svou práci jsem stupně

zvolila užší pojetí pojmu bylanská kultura, zahrnující úsek Ha C- Dl, tedy

bylanská

I -III.

ABSOI.UTNI ClfRONOI.OGIE

R)'boVá REI.ATIVNI ClfRONOI.OGIE Soudský 1962

8001750-660 IK

ll Cl

------

-------·

660-620

--

620-5501530 --~----~-

.

-----

550/530-4801450

lllouh
ll Dl

-- -------

-------llloubětin

111>2 3

ll a. ll b

________ ___

llylanská ll llostivat 3, Kobylisy

~-

lllouh
Bylanská 111 Podhoti·Bohnice

llloubctin 2. -4. fáze

Bylanská IV Podhoti·Bohnice ll

------

"

460/450-390/380

~------

ukazuje

--

·-·-

ll c,lll

-- --

lllouh
~----

I

Závist

~

r--:--I. horizont

2. horizont

-· Bubentl!

3. horizont B)·lanskáV Podhoti-Bohnice 111 4. horizont

+-----

---

5. horizont

I.TNI.TBI

39013!<0

Při

lllouh
I.TA

---------- ---·-·

------

Pohldlllů

SttdO\'Kt

-------

Kobylisy

----- - --------

---

Moayková -Dnla -Rybová 1984

FrldrldltWá 1987

Bylanská I Dolní Chabry, Petrovice

-

--

ll C2-3

--~-

Sflllá«k 1972

práci s výrazně fragmentárním sídlištním materiálem se však do

oprávněnost

tzv. dlouhého trvání bylanské kultury až do

období. Pozdní doba halštatská bývá charakterizována jistými

pozdně

určité

míry

halštatského

společenskými změnami,

projevujícími se mimo jiné osidlováním výšinných poloh, zakládáním ohrazených sídelních jednotek (Praha -

Podhoří,

Praha -

Hloubětín) či

existencí

hradišť

(Praha -

Hostivař,

Praha

13

- Bohnice, Zámka atd.) a mocenských center (Závist, Minice u Kralup). V běžném keramickém

inventáři

se však

přechod

k pozdějšímu období projevuje pozvolna a

často

se

setkáváme s problémem odlišit jednotlivé horizonty.

Bylanská I Podle M. Fridrichové má úzký vztah k předchozí V keramickém

inventáři

závěrečné

fázi štítarské kultury.

se objevují amforovité zásobnice s nálevkovitým hrdlem (01.01),

amfory s nálevkovitým hrdlem (04.01), amfory s kónickým hrdlem (04.02), mísy s okrajem dovnitř

zesíleným (08.02), mísy s esovitě profilovanými

(09.01, 09.02), kónické a

esovitě

stěnami

profilované koflíky (10.01, 10.02) a

profilované hrnce. Výzdoba bývá obvykle rytá, na mísách tuhovaná a představují

talíře

(08.03, 08.04), vejčité

leštěná.

a

Tento

esovitě stupeň

např. nálezy ze sídliště v Praze 8 - Dolních Chabrech (Fridrichová 1985), 1

Prahy - Petrovic 2 , z větší části sem pravděpodobně patří i sídlištní nálezy ze sousedství pohřebiště v Praze 6 - Střešovicích 3 (Slabina 1966).

Bylanská II Kromě

stávajícího

inventáře

se objevují nové tvary: amforovité misky (06.01,

06.02), další variace mis (08.01, 08.05, 08.06) a

koflíků

(10.03, 10.04), také teriny (05.01,

05.02), vázy (03.01, 03.02) a zásobnice (02.00). z výzdobných malování. M. Fridrichová předpokládala, že

stupeň

II

měl

motivů

s největší

se

nově

objevuje

pravděpodobností

delší

trvání, což by umožnilo jej rozdělit na 2 části. Řadí sem např. sídliště v Praze 8 - Kobylisích (Fridrichová 1988), Praha -

Hostivař

(Fridrichová 1981) a další.

Bylanská III M. Fridrichová definovala

stupeň

III

na

základě

materiálu horizontu

Bohnice I. Jako charakteristický prvek vidí nástup lahvovitých talíře

(09.02, 09.03), i mísy, lehce

08.08),

relativně často

převládají

tvarů

(07.01).

Podhoří

-

Přetrvávají

kónické a s mírně zataženým okrajem (08.01,

se objevují amforovité zásobnice s kuželovitým hrdlem(01.02),

nevyskytují se amforovité misky.

1

Výzkum J. Fridrich 1966, M. Fridrichová 1970 Výzkum M. Fridrichová, nepubl., pouze Fridrichová 1987 3 Výzkum M. Slabina

2

14

Bylanská IV/Ha D2- 3 inventáře

Z keramického méně často,

vymizely

talíře,

také amforovité zásobnice se objevují

změkčuje. Přetrvává

jejich profilace se

výskyt terin (05.01), nyní však jemněji

profilovaných. Na výdutích terin a amforovitých zásobnic se objevují ploché svislé výčnělky.

Mezi mísami

výzdobou na vnitřní

straně

převládají

(08.08),

tvary se zataženým okrajem,

nově

malování a

horizontu

Podhoří

II,

vlešťovaná

patří

s vlešťovanou

se objevují podobně zdobené mísy s ostrým lomem

(08.07) a hrnce s vysoko položenou výdutí a kónickými přetrvává

často

stěnami

výzdoba, také rastrované pásy.

(11.05). Ve Stupeň

výzdobě

IV odpovídá

sem nálezy z Prahy - Michle (Fridrichová 1976), a

část nálezů

z Prahy- Hloubětína (Soudský 1955, Soudský- Rybová 1962).

Bylanská V Jasným ukazatelem je výskyt keramiky náplň

točené

na kruhu, který ovlivnil tvarovou

i keramickou hmotu, využívá se nadále tuha, objevuje se výrazná

je písčité

ostřivo

méně

slídy, hojné

i plavený materiál.

Z předchozího (07.03),

příměs

stupně

se udržují tvary

hrnců

s kónickými

stěnami

(11.05), láhve

misky s ostrým lomem (08.07), oblíbené jsou misky se zataženým okrajem

(08.08). Tyto tvary mohou být

obtáčeny. Nově

se objevují tzv. braubašské misky (08.09) a

esovité misky (08.1 0), dále misky se žlábkováním a odsazeným okrajem. Také plastické členění

nádob, žlábky

či

vodorovná žebra.

Patří

sem horizont Podhoří III.

15

Katalo2

sídlišť

bylanské kultury (výzkumy 1987-2004)

Praha 1- Hradčany KULT: pozdní d. halštatská. LOK: ul. Černínská. OKOL: přemístěná zemma, keramika- zlomky. AKCE: J. Frolík, P. Matouš (ARÚ Praha). LIT: BZO 2000, 175.

Praha 1- Malá Strana KULT: Ha D/L T A. LOK: Dražického

náměstí.

OKOL: vrstva; keramika- zlomky.

AKCE: Zavřel J. (PÚPP Praha). Při hloubení výtahové šachty na úroveň sklepa byly mj. vzorkována vrstva s keramikou datovanou do stupně Ha D/L T A. ULOŽ: PÚPP Praha. LIT: BZO 1993-5, 204.

Praha 1- Malá Strana KULT: d. halštatská. LOK: ul. Mostecká. OKOL:

přemístěná

zemina?, keramika -

zlomky. AKCE: J. Čiháková (PÚPP Praha). V roce 1999 v rámci výstavby kabelovou před bránou Karlova mostu bylo z podloží sondy vyzvednuto mj.

několik zlomků

keramiky

datovaných do doby halštatské. ULOŽ: PÚPP Praha. LIT: BZO 1999, 189, ARÚ Praha 2937/00.

Praha 2- Nové

Město

KULT: d. halštatská. LOK: ul. Na AKCE: D. Marešová (Archaia Praha).

Při

Rybníčku.

OKOL: vrstva; keramika - zlomky.

sondáži zde byly roku 1999 vyzvednuty zlomky

halštatské keramiky. LIT: BZO 1999, 228.

Praha 5 -

Hostivař

KULT: d. halštatská, bylanská. LOK: ul. Švehlova a Práčská. OKOL: sídliště; jámy, chaty. AKCE: P. zde probíhal od

Kováčik června

(Archaia, Praha). Z důvodu výstavby

Střediska

obchodu a služeb

roku 1999 do ledna 2000 plošný archeologický výzkum, který zde

zaznamenal osídlení doby bronzové, halštatské a raného středověku. LIT: ARÚ NZ 1398/00, Archaia NZ 237/99, ARÚ NZ 1528/01.

16

Praha 5 - Zbraslav náměstí.

KULT: Ha D2-3, LT A. LOK: Zbraslavské

OKOL:

sídliště;

zahloubené

chaty, jáma. AKCE: ÚAPPSČ Praha. V 1994 - 1995 proběhl záchranný archeologický výzkum, který mj. odhalil 8 zahloubených chat a jámu. ULOŽ: ARÚ Praha. LIT: BematChytráček

- Vávra 2001.

Praha 6- Bubeneč KULT: d. halštatská. LOK: ul. Ve Struhách. OKOL: sídlištní vrstva. AKCE: M. Kostka (MMP).

Při

byly zachyceny

pozůstatky původní úrovně

dokumentaci a vzorkování

řezů

ve výkopu pro kanalizaci v roce 1994

terénu. Výzkum zaznamenal 4 objekty, z nichž

jeden byl interpretován jako zahloubená chata bylanské kultury. Toto střepy

však nepotvrdilo, halštatské

pocházejí pouze ze

sběrů

původní

datování se

na ploše a z hromad. Za

zapůjčení materiálu děkuji M. Kostkovi. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1993-5, 185.

Praha 6 - Dejvice Paťankou,

KULT: pozdní d. halštatská. LOK: ul. Pod sladovny. OKOL:

sídliště;

(MMP). V roce 2004 byl původní

při

zahloubené chaty, jámy,

kůlové

zahrada bývalé Reiserovy

stavby. AKCE: M. Kostka

výzkumu plochy zahrady bývalé Reiserovy sladovny zachycen

terén, mj. se sídlištními objekty pozdní doby halštatské. Jednalo se

patrně

o 10

zahloubených chat, řadu jam a kůlových jamek. ULOŽ: MMP. LIT: nepubl., informace M. Kostky, Praha pravěká (2005).

Praha 6- Liboc KULT: d. halštatská. LOK: ul. Krajní, u Libockého rybníka. OKOL:

sídliště;

chaty,

kruhový objekt. AKCE: M. Bureš, J. Turek. Archeologický výzkum, který

proběhl

v roce

2004 v souvislosti s výstavbou bytového komplexu Nová Liboc, zachytil na ploše skoro 3 ha mj. 4 halštatské zahloubené chaty z různých fází osídlení. Dále byl prozkoumán kruhový objekt o

průměru

cca 4 m a hloubce 2 m. Ve

stěnách

se nacházely výklenky pro zásobnice.

LIT: nepubl., Praha pravěká (2005).

Praha 6 - Lysolaje KULT: bylanská. LOK: ul. Hluboká. OKOL: asi 500 m

východně

od bylanského

pohřebiště

sídliště.

V 2. pol. 80. let bylo v poloze

v Denkrově

pískovně

prozkoumáno také

sídliště bylanské kultury. ULOŽ: MMP. LIT: Fridrichová- Koutecký- Slabina 1997, 33.

17

Praha 6- Suchdol KULT: d. halštatská. LOK: poloha Výhledy,

jihozápadně

od obce. OKOL:

sídliště;

jáma. AKCE: M. Gajda (ARÚ Praha). V roce 1991 byla v dálkovém výkopu zachycena halštatská jáma. ULOŽ: ARÚ Praha. LIT: BZO 1990/2, 290 - 291.

Praha 7- Vinař jihozápadně

KULT: bylanská, pozdní d. halštatská. LOK: ul. Mladoboleslavská, křižovatky

se silnicí do Satalic. OKOL:

Kuna.V roce 1988 zachyceny

proběhla

pozůstatky

sídliště,

jáma. AKCE: M. Fridrichová (MMP), M.

dokumentace a vzorkování objektů

dvanácti sídlištních

od

řezů

ve výkopu pro plynovod a byly

z různých fází vývoje doby halštatské.

LIT: Havel- Kovářík 1989, 283, BZO 1990/92, 291. KULT: pozdní d. halštatská. LOK: OKOL:

sídliště

(výšinné); jáma. AKCE: V.

severozápadní Daněček.

část

tzv. Velkého

Roku 1993 byla

při

hradiště.

dokumentaci

výkopu pro stožár zachycena sídlištní jáma se zlomky pozdně halštatské keramiky. ULOŽ: ARÚ Praha. LIT: BZO 1993- 5, 250. KULT: d. halštatská. LOK:

Vinařské náměstí.

OKOL:

sídliště;

jámy. AKCE: J.

Turek, Ž. Brnič (ARÚ Praha). Při dokumentaci řezů ve výkopu pro kanalizaci byly zachyceny 2 sídlištní jámy. LIT: BZO 1993-5, 250, ARÚ Praha 5386/96. KULT: Ha Dl - D2, HaD/LT A. LOK: severozápadní Zemědělské

stroje

Vinař;

nad údolím proti poloze Velké

část

katastru za areálem

hradiště; Ctěnice

na pravém

břehu

Ctěnického potoka. OKOL: povrchové sběry; sídliště. AKCE: M. Kuna (ARÚ Praha). Roku

1987 a 1989

proběhly

povrchové

sběry

v rámci projektu

průzkumu

povodí

Vinařského

potoka, mj. byly získány také zlomky halštatské keramiky. ULOŽ: Muzeum v Brandýse n. Labem. LIT: M. Kuna 1998.

Praha 8- Dolní Chabry KULT: Ha D/ LT A. LOK: ul. Velemínská, Pod Václavem,

Dvořákova,

Libochovická. OKOL: vzorkování

sídliště;

řezů

jámy, chata.

AKCE: M. Kostka (MMP).

výkopu pro kanalizaci v roce 2000 a následné

Při

stavbě

dokumentaci a

rodinných

v letech 2003 a 2004 byly v prostoru ulic Velemínské, Pod Václavem, Libochovické zachyceny halštatské sídlištní objekty. jam do bylanské kultury se

při průzkumu

Původní

domů

Dvořákovy

a

datování zahloubené chaty a

materiálu nepotvrdilo. Jedná se o horizont Ha

18

03/LT A, z výplně

objektů

pocházely mj. zlomky braubašských misek a fragmenty nádob

točených na kruhu. ULOŽ: MMP. LIT: nepubl. (materiál a dokumentaci mi poskytl M.

Kostka), Praha pravěká (2005), 673. Praha 8 - Ďáblice KULT: bylanská. LOK: ul. Kostelecká. OKOL: M. Kostka (MMP).

Předstihový

sídliště;

jáma,

vodoteč

(?). AKCE:

výzkum v prosinci 1999 a lednu 2000 zde zachytil 9

zahloubených objektů, z toho jeden bylanský a patrně zaniklou vodoteč. KULT: bylanská, pozdní d. halštatská. LOK: ul. Cínovecká, Kostelecká. OKOL: sídliště,

zahloubené chaty, jámy,

mimoúrovňové křižovatky

zde

kůlové

proběhl

stavby. AKCE: M. Kostka (MMP).

Před

stavbou

v roce 2001 plošný archeologický výzkum, který

zaznamenal několik fází osídlení doby halštatské. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 2001, 190-191. KULT: bylanská, d. halštatská. LOK: ul. Šenovská. OKOL: sídliště; zahloubená chata, jámy, stavbě

příkop

(?);

sběr

z plochy. AKCE: Kostka M. (MMP). V roce 1994 byly

inženýrských sítí zachyceny na

řezech

při

výkopu 3 halštatské objekty, z nichž jeden byl

interpretován jako bylanská chata. V roce 2001 zde byly

při stavbě

domu

zničeny

3

zahloubené objekty, sběrem z hromad byly získány zlomky bylanské keramiky. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1993-5, 187; BZO 2001, 192. KULT: d. halštatská. LOK: ul. Čenkovská, Myslivecká, Brigádnická. OKOL: sídliště; řezy

jámy. AKCE: M. Kostka (MMP). V roce 1994 byly dokumentovány a vzorkovány

ve výkopech pro kanalizaci, které zaznamenaly

několik

zahloubených

objektů.

sídliště

(?);jáma. AKCE: M. Kostka

LIT:

BZO 1993-5, 187. KULT: bylanská. LOK: ul. Osinalická. OKOL: (MMP). V roce 2001 byl

při

opravách

chodníků

a vozovek

zčásti

prozkoumán zahloubený

objekt, interpretovaný jako jáma, ale 2 výrazné kumulace keramiky ukazují, že se mohlo jednat o hrob. ULOŽ: MMP. Osinalická. OKOL:

sídliště;

stavby. AKCE: M Kostka (MMP). V roce 2003

proběhl

KULT: bylanská, d. halštatská. LOK: ul. zahloubené chaty, jámy,

kůlové

plošný archeologický výzkum chaty,

řada

sídlištních jam a

před

Kučerové,

stavbou bytového domu,

pozůstatky

nadzemních

při

kterém byla odkryty 2

kůlových

staveb. LIT: nepubl. pouze

křížení

ul. Brigádnické a Kučerové.

informace a dokumentace M. Kostky. KULT: d. halštatská; pozdní d. halštatská. LOK:

OKOL: sídliště; zahloubené chaty, jámy, hliník. AKCE: M. Šmolíková, M. Kostka (MMP). V letech 1999 až 2002

při stavbě

rodinných

domů

a inženýrských sítí, který zachytil celkem

19

23 sídlištních

objektů

poskytujících však jen malé množství

nálezů. Původní

datace do

bylanské kultury se nepotvrdila. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1999, 157; BZO 2001, 191. KULT: d. halštatská. LOK: ul. U Parkánu, Na Terase, bývalá zahrada a

hřiště

školy.

OKOL: sídlištní vrstva. AKCE: M. Kostka (MMP). V roce 1996 zde byla zachycena mohutná sídlištní vrstva, která poskytla

značné

množství halštatského keramického

materiálu, zvířecích kostí, uhlíků a mazanice. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1996-97, 144. KULT: pozdní d. halštatská. LOK: ul.

Kučerové.

sídliště;

OKOL:

zahloubená chata,

jámy. AKCE: M. Kostka (MMP). V roce 1998 bylo v liniových výkopech pro kanalizaci dokumentováno 6 jam a chata. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1998, 150; BZO 2001, 192.

Praha 8- Libeň KULT: d. halštatská. LOK: mezi ul. Na Žertvách, Novákových, Zenklovou (býv. Rudé armády). OKOL: V průběhu ledna až Podmínky na činnost. Sběry

sídliště;

března

keramika, zlomky. AKCE: M. Fridrichová (MMP).

roku 1988 bylo sledováno

stavbě umožňovaly

se

soustřeďovaly

jen krátké

sběry

staveniště

stanice metra Palmovka .

v místech, kde neprobíhala stavební

na prostor hloubení budoucího vestibulu stanice. Byly

zachyceny kulturní vrstvy o síle až 1 m. Žádný sídlištní objekt se však rozlišit nepodařilo. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1990/2,274. Praha 9 - Čakovice KULT: d. halštatská. LOK: ul.

Bělomlýnská.

OKOL:

sídliště;

zahloubená chata.

AKCE: M Kuna (ARÚ Praha). Při sledování a dokumentaci výkopu pro vodovod KáranýPraha byla mj. zachycena i chata doby halštatské. LIT: BZO 1990/2, 260. KULT: pozdní d. halštatská, Ha O-LT A. LOK: prostor mezi železnicí, areálem TJ Čakovice a pravobřežním přítokem Mratínského potoka. OKOL: povrchové sběry. AKCE:

M. Kuna (ARÚ Praha). V dubnu 1989 byly při povrchových sběrech v rámci průzkumu povodí Mratínského a

Vinařského

potoka nalezeny zlomky

pozdně

halštatské keramiky,

ULOŽ: Muzeum v Brandýse n. Labem. LIT: Kuna 1998.

Praha 9 -Kbely KULT: bylanská. LOK: ul. Toužimská. OKOL:

sídliště;

chata, jámy. AKCE: M.

Kostka (MMP). viz dále. LIT: BZO 1998, 157.

20

Praha 9- Kyje KULT: d. halštatská. LOK: ul. Prelátská. OKOL: keramika - zlomky. AKCE: L. Krušinová (SÚPP Praha). Při dokumentaci výkopu revizní šachty v roce 1995 nalezla L. Krušinová zlomky halštatské keramiky. LIT: BZO 1996/1997, 156.

Praha 9 - Miškovice KULT: bylanská. LOK: ul. Polabská, jámy,

kůlové

západně

od obce. OKOL: zahloubené chaty,

stavba. AKCE: M. Ernée (Archaia Praha). Archeologický výzkum v okolí

ulice polabské probíhal v rozmezí let 1999 a 2000. V severovýchodní plochy byla prozkoumána

řada objektů

části

zkoumané

bylanské kultury. Jednalo se dohromady o 8

zahloubených chat, 15 jam, pec, 4 hliníky a

pozůstatky minimálně

3 nadzemních

kůlových

staveb náležející k dlouhým domům. ULOŽ: Archaia Praha. LIT: BZO 2000, 198, ARÚ Praha 1523/01, BZO 2001,211. KULT: bylanská. LOK: u Miškoveckého mlýna, sídliště,

jáma. AKCE: M. Kuna. Roku 1989

severozápadně

při výstavbě

od obce. OKOL:

vodovodu byla ve výkopu

zachycena jáma s keramikou z nejstarší fáze bylanské kultury. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1990/2, 282, ARÚ Praha 4458/91.

Praha 1O - Vršovice KULT: Ha D3/L T A. LOK: nároží ul. Petrohradské, Vršovické a druhotně přemístěná

Botiče.

OKOL:

zemina; keramika - zlomky. AKCE: V. Kašpar (Archaia) 2001.

ULOŽ: Archaia Praha. LIT: BZO 2001,229.

Praha 1O-

Křeslice

KULT: Ha D/L T A. LOK: poloha u Fantova mlýna, východně od ul. Štychovy. AKCE:

sídliště.

LIT: Praha pravěká (2005).

21

DOBA HALŠTATSKÁ (stav poznání od roku 1 987 do roku 2004)

o

5km

e •

bylanská sídli§tě, pobřebi§tě

e •

pozdně bal§tatská sídli§tě, pobřebiitě

e •

bal§tatská sídliltě, pobřebiltě

Při

mapování rozvoje

poznatků

o halštatském osídlení Prahy, je nezbytné zmínit také

východní oblast Prahy 8 - Ďáblic. Výzkumy Muzea hlavního města Prahy, podnícené v posledních letech rostoucí stavební aktivitou, prokázaly v těchto místech rozsáhlý sídlištní areál s kontinuálním vývojem od bylanské kultury do

pozdně

halštatského období (viz

obrazová příloha- mapa nových nálezů v Praze 8 - Ďáblicích).

Výzkumy zachytily

přibližně

prostor mezi ulicemi K lomu a K náměstí na jihu,

Šenovskou ulicí na západě a Kosteleckou na severu, na východě ji ohraničují pole kolem ulic Lobečské a Legionářů 4 • Lokalita leží na pravém v jeho

těsné

blízkosti. Existuje

břehu

předpoklad,

Výzkum v Kostelecké ulici (viz níže) se

napříč

Vltavy v povodí Mratínského potoka, nikoli však že okolí bylo zásobováno jiným zdrojem vody.

patrně

zachytil

pozůstatky

bývalé

vodoteče

táhnoucí

parcelou ppč. 256.

Na jihu sousedí s plochou známé Batistovy cihelny. Ta se nacházela na rohu dnešních ulic Ďáblické a Hořínecké, v místech pozdějšího podniku Prefa (ppč. 586- 587). Odtud pochází již od konce 19. století zachycena

řada hrobů,

řada

archeologických

nálezů. Při těžbě

mezi nimi i hroby bylanské a polykulturní

sídliště.

zde byla

Ve sbírkách K.

Axamita, E. Štorcha, F.C. Friedricha i J.A. Jíry jsou odtud doloženy bylanské nálezy. Na jihovýchodním okraji lokality byly zachyceny

poměrně

bohaté hroby bylanské kultury (viz

dále).

První archeologické výzkumy zde nutné

předpokládat,

proběhly

až ve 40. letech 20. století, a je tedy

že řada důležitých informací již nenávratně zmizela.

Na rohu ulic

Lobečské

a

Legionářů

prozkoumal

bylanské kultury, kterou M. Fridrichová zařadila do

stupně

J. Kabát 2 jámy s keramikou Ha C.

V povodí Mratínského potoka na polích v okolí ulice sběry

doloženo

pozdně

Lobečské

až Cínovecké je

halštatské osídlení (Kuna 1998).

V jihovýchodním sousedství lokality, v ulici K Letňanům odhalil archeologický výzkum Muzea hlavního města Prahy vedený M. Kostkou část pohřebiště bylanské kultury 5 . Jednalo se dohromady o tři kostrové hroby obsahující ostatky dětí V hrobech se nacházel

větší počet

keramických nádob,

bronzové náramky, nánožníky, železný 4

5

nůž či

dvě

či

velmi mladých jedinců.

keramická chrastítka, dále

udidlo. Bohatá výbava byla

původně

Z polí kolem ulic Lobečské a Legionářů je sběry také doloženo halštatské osídlení (Kuna 1998) BZO 2001, 191 (M. Kostka)

22

doplněna

také

vepřovým

pravděpodobné,

masem. Je také

Autor výzkumu se domnívá, že jde o

že hroby byly kryty mohylami.

pokračování pohřebiště

objeveného v okolí Batistovy

cihelny. Roku 2004 byl bylanské kultury. K

při stavbě

výbavě

rodinného domu v ulici K Lomu porušen kostrový hrob patřila

mrtvého

mj.

řada

bronzových

kroužků

či

toaletní

souprava (Praha pravěká 2005).

Praha 8 -Ďáblice, ul. Kostelecká V prosinci roku 1999 a v lednu roku 2000 provedli pracovníci Muzea hlavního Prahy pod vedením M. Kostky domu v Kostelecké ulici Naleziště

(ppč.

předstihový

archeologický výzkum

před

města

stavbou bytového

256 a 257 /2).

leží na velmi mírném svahu v

nadmořské

výšce 258 m,

nepříliš

daleko od

toku Mratínského potoka. Archeologický výzkum Muzea hlavního

města

Prahy prokázal bylanské a

pozdně

halštatské osídlení v prostoru mezi ulicemi Cínoveckou a Kosteleckou. Na celkové ploše o výměře přibližně 1,6

ha bylo zdokumentováno

kultury tak pozdně halštatského období

6

.

zjištěno

vodoteče

9

objektů

vedoucí

napříč

původní

ppč.

objektů

pravděpodobně

i

stáří

pozůstatky

bývalé

256 od jihozápadu k severovýchodu. Objekty byly

vybrány a dokumentovány, nalezený materiál datuje 7 z nich do 19. až 1-7), jeden je pravěkého

jak bylanské

horizont. Po jeho skrývce bylo na ploše

zahloubených do podloží a parcelou

fází sídlištních

Po odstranění až 2 m silných odpadních navážek

z 2. pol. 20. století byl odhalen zachovaný stavby

několik

poč.

20. století (obj.

(obj. 8) a jeden náleží do starší doby železné (obj. 9).

Objekt 8 Jednalo se o jámu oválného tvaru a nejasného 78 cm, zahloubení

činilo

2x

6

Delší osa

40 cm (viz plán). Výplní objektu byla

Objekt se objevil teprve po odebrání vodoteč.

účelu.

Z objektu pocházejí zlomky

černé

zvířecích

měřila

sytě černá

120 cm, kratší

prachová hlína.

mazlavé vrstvy interpretované jako bývalá kostí a 3 zlomky drtidel- lx spodní deska,

drtič.

BZO 200 I, dále informace a dokumentace poskytnutá M. Kostkou

23

Objekt 9 Jednalo se o jámu

nepravidelně činilo

SJ pak 254 cm, zahloubení východní

prudčeji,

přibližně uprostřed

okrouhlého tvaru. Osa VZ

se projevila okrová

hlinitopísčitá

zlomků

kosti, 7

z

výplně

světle

klesala

pozvolně,

kyprá hlína,

pecka, mazlavá a propálená,

při dně

se

žluté až okrové prachové hlíny.

objektu pocházelo celkem 149 zrnotěrka,

mazanice, brouskovina,

max. 278 cm, osa

tmavě černá

dno bylo mísovité. Výplní objektu byla

nálezů:

stěna

70 cm (viz plán). Západní

pak objevuje maximálně 1O cm silná vrstva

Popis

měřila

zlomků

zvířecí

keramiky,

2 zlomky drobných ulit.

Převažují

masivní fragmenty hrubší šedookrové keramiky pocházející z hrncovitých nádob, v menší míře

pak

leštěným

stejně

zbarvené,

příp.

tmavší zlomky jemné keramiky z misek a mis s oboustranně

povrchem.

V zájmu

usnadnění

popisu

do skupin (Fridrichová 1987),

nálezů

průměr

bylanské sídlištní keramiky

vnitřní

kódem.

Kromě

toho jsou průměr

povrch, okr.- okraj, b.- barva, d.o.

dna.

V keramickém v textu odpovídají

rozdělení

označených čtyřmístným číselným

užívány tyto zkratky: pv., pu.- vnější a okraje, d.d.

bylo využito

inventáři

číslům

jsou zastoupeny tyto charakteristické fragmenty

(čísla

na obr. 1, 2):

Jižní polovina objektu: 1-

větší

zl.

stěny

a okraje soudkovitého hrnce (ll. O1)

zdobeného plastickou páskou na podhrdlí, b. okrovošedá, d.o. 21 cm. 2- zl. okr. hnědošedá,

soudkovitého hrnce (11.01), b. hnědošedá, esovitě

d.o. 24 cm. 4- zl. okr. hrnce (11.01), b. okrová, d.o. 21 cm. 5- zl. okr.

profilované mísy (08.03), b.

kónické misky s mírně klenutými cm. 7- zl. dna mísy okrovošedá. 9- zl. hnědošedá.

či talíře

stěny

(08

či

šedočerná,

stěnami

pv. i pu.

(08.01), b.

09.01), pv. i pu.

hrnce zdobeného

leštěný,

tmavě

leštěný.

promačkávanou

(doplněno

ll- zl. okr. jemného

d.o. 20 cm. 6- zl. okr. leštěný,

šedá, pv. i pu.

d.o. 18

8- zl. dna jemnějšího hrnce, b.

plastickou páskou na podhrdlí, b.

špičatou,

esovitě

páskou, b.

sádrou), b. sv.

hnědošedá,

d.o. 24 cm, d.d.l0,6 cm, v. 13,5 cm.

profilovaného hrnce (11.02), na podhrdlí zdobený plastickou, v

šedohnědá,

povrch hlazený, pv. i pu. hlazený, d.o. 20 cm.

Severní polovina objektu: 12- zl. okr. soudkovitého hrnce (11.01), větší

výrazně

10- zl. teriny s krátkým hrdlem (05.01), na podhrdlí zdobena nevýraznou

plastickou páskou

profilu

d.o. 23 cm. 3- zl. okr. hrnce (11.01), b.

zl. okr.

esovitě

profilované mísy (08.03), b. trn. šedá, pv. i pu.

b.šedočerná.

leštěný.

soudkovitého hrnce (ll. O1), b. okrovošedá, d.o. 18 cm. 15- 3- zl. okr. profilované mísy (08.03), b. trn.

šedá, pv. i pu.

profilované mísy s rozevřeným okrajem (08.04), b. trn.

leštěný.

16- zl. okr.

hnědošedá,

13-

14- zl. okr.

mírně esovitě jemně esovitě

pv. i pu. hlazený, d.o. 21

24

cm. 17- pro fil masivní misky se zataženým okrajem (08.08), b. šedá, d.o. 18 cm. 18- zl. stěny

hrnce zdobeného

promačkávanou

plastickou páskou, b.

šedohnědá.

profilované mísy (08.03), b. okrová, d.o. 20 cm). 20- zl. okr. okrová, d.o. 19 cm. 21- zl. okr. mísy cm. 22- zl. okr.

patrně

či

teriny (08

05), b.

hnědá,

esovitě

profilované mísy, b.

pv. i pu.

leštěný,

d.o. 17

masivní kónické mísy (08.01), b. okrová, pv. i pu. hlazený. 23-

větších rozměrů, příp.

masivní zl. dna hrnce

či

esovitě

19- zl. okr.

zásobnice, b. okrová. 24- zl. okr. soudkovitého

hrnce (11.01), b. šedookrová, d.o. 21 cm. 25- zl. misky se zataženým okrajem (08.08), b. okrová. 26-masivní zl.

stěny

hrnce, výzdoba v podobě plastické pásky s vrypy, b. okrová. leštěný,

d.o. 17 cm, v. 7

cm. 28- zl. dna hrnce, b. okrová. 29- zl. páskového ucha pocházející

pravděpodobně

27- profil mísy se zataženým okrajem (08.08), b. trn. šedá, pv. i pu.

z koflíku (10), b. trn. šedá.

Rozbor nálezů Keramický profilovaných

hrnců,

promačkávanou

hrnce se

inventář

ve

je

výhradně

fragmentární,

čtyřech případech

převažují

hrubší zlomky

zdobených plastickou páskou na podhrdlí,

(obr.l:1,9) nebo s vrypy (obr. 2:26). Zajímavý je

špičatou

nevýrazně

větší

buď

baňatého

fragment

plastickou páskou na podhrdlí a hlazeným povrchem (obr. 2: ll), který

ukazuje na mladší datování souboru. Z mísovitých až kónickými

tvarů

stěnami

oboustranně leštěný.

jsou zastoupeny varianty s jemně

(08.01), v některých

V menší

míře

případech

esovitě

se objevují zlomky mis s

především

nevýrazně

zataženým okrajem

stěnami či mírně

ve stupni III bylanské kultury. V jednom

je zastoupen i masivní koflík, o jehož přítomnosti

jemnější,

klenutými, materiál bývá

(08.08). Zastoupeny jsou i hlubší tvary. Obliba mis s kónickými okrajem je jev projevující se

profilovanými (08.03)

svědčí

zataženým exempláři

nález páskového ucha.

Zastoupena je i hrubší terina s krátkým hrdlem zdobená nevýraznou páskou na podhrdlí (obr. 1:1 0). Teriny se objevují ve stupni II a jejich výskyt halštatského období. Varianty s krátkým hrdlem (05.01) jsou bylanské

kultuře, později

s masivnějšími zlomky

se hrdlo prodlužuje. V keramickém těl

přetrvává

častější

ve

inventáři

střední

zvířecích

pozdně

a mladší

se setkáváme také

zásobnic, které však nejsou chronologicky

Doprovodným nálezem byly zlomky

až do

příliš

citlivé.

kostí, u kterých však nebyl proveden

osteologických rozbor.

25

Zhodnocení Objekt 8 neposkytoval zařadit

pravěku.

do mladšího

dostatečný

datovací materiál a je možné jej pouze

Objekt 9 lze na

základě

rozboru keramického materiálu

datovat do mladší fáze bylanské kultury, kterému odpovídá např. horizont či

Bohnice I, vodoteče,

obecně

nálezy z Prahy - Kobylis. Mimo to výzkum

patrně

Podhoří

zachytil stopy bývalé

která mohla být vodním zdrojem pro celou lokalitu. Interpretaci však

ztěžuje

poloha objektu 8, který se nacházel statigraficky pod vrstvou údajné vodoteče.

Materiál je uložen v Muzeu hlavního

města

Prahy.

Praha 8- Ďáblice, ul. Osinalická Při

rekonstrukci vozovek a

chodníků

zaznamenal M. Kostka (Muzeum hlavního před čp.

ulice

města

Kučerové

v květnu roku 2002

Prahy) 2 objekty ve výkopu pro kabel

532/26. 1 zahloubený objekt byl prozkoumán na jihozápadním konci Osinalické

(ppč.

122811 ), u nároží s ulicí K náměstí.

Naleziště

ulicemi

v ulici

se rozkládá v intravilánu obce v nadmořské výšce 287 m. V prostoru mezi

Kučerové

a Osinalické bylo plošným výzkumem Muzea hlavního

města

Prahy

v roce 2003 odhaleno sídliště bylanské kultury 7 • Do doby halštatské bylo možné zařadit především

velké množství sloupových jam (více než 100), které však

půdorysy

nadzemních konstrukcí. Jasné byly

podlahovou výplně

byl

částí

a velká

zapuštěn

čtvercová

žárový

bronzové, halštatské i

pohřeb

pozdně

nádoba

půdorysy

trychtýřovitého

v keramické

nádobě.

halštatské. Také z ulice

netvořily

pravidelné

dvou chat se zahloubenou tvaru, v jejíž svrchní

vrstvě

V okolí je doloženo osídlení doby

Kučerové

pocházejí nálezy

pozdně

halštatské.

Objekt 1 Jednalo se o jámu nepravidelně oválného cm, dochovaná

šířka

půdorysu.

Délka osy VZ

činila

na řezu 280

v ose SJ byla 106 cm. Objekt se zahluboval 106 cm do jílovitého

podloží (viz plány).

7'

Informace M. Kostky

26

v hloubce cca 30 cm byly odhaleny 2 výrazné kumulace střepů, shluk 1 se nacházel cca 30 cm od východního konce objektu, shluk 2 ležel o l 00 cm západněji.

z výplně

objektu pochází dohromady 135 zlomků keramiky, drobné hrudky

mazanice a zvířecí kosti. Popis nálezů: v keramickém inventáři převažují zlomky hnědošedé a šedohnědé

keramiky pocházející z těl hrncovitých nádob, především soudkovitých a jemně esovitě profilovaných. Výrazně jsou zastoupeny větší fragmenty misek, které umožnily rekonstruovat celé tvary. Soubor obsahoval tyto charakteristické fragmenty (čísla v textu číslům

odpovídají

na obr. 3):

Vr. O - 20 cm: 5- 4 zl. mísy se zataženým okr. (08.08), b. šedohnědá, d.o. 20 cm. 68 zl. misky s kónickými stěnami (08.01), b. hnědošedá, d.o. 13,6 cm, d.d. 6,5 cm, v. 5 cm. Vr. 20- 40 cm, shluk 1: 10- masivní koflík s kónickými stěnami (10.01) a uchem kulatého

průřezu,

b. okrovošedá, d.o. ll ,5 cm, d.d. 4,6 cm, v. 5 cm.

Vr. 20-40 cm, shluk 2: 1- miska s krátkým esovitě profilovaným hrdlem a baňatým tělem, šedohnědá,

pv. hlazený, d.o. 8 cm, d.d. 4,5 cm, v. 6 cm. 2- 9 zl. mísy se zataženým

okrajem (08.08), b. sv,

hnědošedá,

zataženým okrajem (08.08) bez okraje, b. sv. (08.01), b.

hnědošedá,

větší

mísy se

13- miska s kónickými

stěnami

pv. i pu. hlazený, d.o. 20 cm. 12- 9 zl. šedohnědá.

d.o. 10 cm, d.d. 5 cm, v. 7 cm.

Vr. 20-80 cm: 3- zl. misky se zataženým okrajem (08.08), b. trn. šedá. 4- zl. misky se zataženým okrajem (08.08), pv. b. trn.

hnědošedá,

masivního soudkovitého hrnce zdobený

pravidelně promačkávanou

šedohnědá.

8- zl. koflíku s nevýrazně

(10.05), b. sv. či

šedohnědá,

koflíku (1 0.02), b. trn.

misky (08.0 I), b.

esovitě

pv. i pu.

jemně esovitě

leštěný,

stěny

páskou pod okrajem, b.

profilovaným okrajem a

pv. i pu. hlazený. 9- zl. hnědošedá,

pu. b. okrová, d.o. 16 cm. 7- zl.

baňatým tělem

profilované misky (08.03)

d.o. 13 cm. ll- zl. okr. kónické

šedohnědá.

Rozbor nálezů V keramickém hrnců

se jedná

doloženy

inventáři

převážně

esovitě

jsou

typově

o fragmenty

stěn,

zastoupeny

především

které nedovolují bližší

zlomky

hrnců

a mis. U

členění, bezpečně

jsou

profilované a soudkovité tvary, které procházejí všemi stupni bylanské

kultury. V keramickém souboru jsou v různých variantách hojně zastoupeny mísy a misky se zataženým okrajem, které máme doloženy

minimálně

v pěti

případech

(obr. 3: 2,3,4,5,12).

Kónicky profilované misky byly poměrně masivní, bez výraznější úpravy povrchu. Ve dvou

27

exemplářích

je v našem materiálu zastoupen koflík. Jedná se o

s kónickou (obr. 3: 10) a

nevýrazně

hlazeným povrchem. Jako koflík lze profilovaného okraje s oboustranně

poměrně

esovitou (obr. 3: 8) profilací patrně

leštěným

a mis s mírně zataženým okrajem je patrná

masivní nádoby

stěn

v kombinaci s esovitě

interpretovat i zlomek subtilního

povrchem (obr. 3: 9). Obliba kónických

především

tvarů

v mladší fázi bylanské kultury, mísy

s výrazně zataženým okrajem (obr. 3:2) jsou častější v pozdějších obdobích. Z výzdobných motivů se objevila pouze pravidelně stěně

promačkávaná

plastická páska na

soudkovitého hrnce (obr. 3: 7). Jako doprovodný materiál se

nejčastěji

vyskytovaly

zvířecí

kosti, u kterých však

nebyl proveden osteologický rozbor.

Zhodnocení obecně

Objekt byl

kumulace keramiky zde tomu i

skutečnost,

interpretován jako jáma nejasného

připouštějí

i možnost, že se

původně

účelu,

ovšem

dvě

výrazné

jednalo o hrob. Napovídá

že z výplně pocházejí celé nádoby. Výzkum sice nezachytil lidské

ostatky, západní polovina objektu však nebyla prozkoumána. Výskyt kónicky profilovaných mis v hrobech sice není příliš Na

základě

častý,

ovšem v menší

zařadit

odpovídá

např.

Hostivaři

(Fridrichová 1981 ).

do mladší fáze bylanské kultury

materiál z horizontu

Podhoří

- Bohnice I

Nálezy jsou uloženy v Muzeu hlavního

průběhu

se na pohřebištích vyskytují.

chronologie sídlištní keramiky podle M. Fridrichové (Fridrichová 1987),

lze materiál z objektu

V

míře

roku 1994

prováděli

města

či

(stupeň

mladší fáze

III), kterému

sídliště

v Praze -

Prahy

pracovníci Muzea hlavního

města

Prahy dohled

při

stavbě kanalizace v prostoru ulic Čenkovská, Brigádnická, Myslivecká a Šenovská v Praze

8- Ďáblicích. Výzkum zachytil několik sídlištních objektů doby halštatské. Naleziště

leží na mírném svahu v nadmořské výšce pohybující se mezi 280 a 287 m. Podloží

zde tvoří

žlutohnědý jíl.

28

Praha 8 -Ďáblice, ul. Šenovská V září roku 1994 provedl M. Kostka dokumentaci a vzorkování

objektů zjištěných

v

síti řezů při stavbě kanalizace v Šenovské ulici. Výzkum zachytil 4 sídlištní objekty. Jednalo se o chatu, 2 jámy a pravděpodobně hliník. Ve výkopu pro kanalizaci se zde roku 1967

podařilo

čtyři

jámy

kosti a

patrně

prozkoumat

náležející k mladohalštatskému sídlišti. Byla z nich získána keramika,

zvířecí

i brousek. Několik zlomků keramiky bylo datováno jako bylanských 8• Při stavbě domu v Šenovské ulici v létě roku 2001 byly na řezu výkopu pro základy

domu

zjištěny

2 zahloubené objekty, které však byly stavbou

zničeny před započetím

výzkumu. Vzorky keramického materiálu, které získali pracovníci muzea

sběrem

z hromad

byly datovány jako bylanské.

Objekt 1 Objekt byl zachycen po obou stranách výkopu pro kanalizaci. Jednalo se řezu

zahloubenou chatu, jejíž délka na činilo

cca 120 cm. Dno bylo

relativně

rovné, sklon

šedohnědá,

v západní

nacházela mocnější

žluto-černá

popelovitá vrstva.

nálezů:

V keramickém

příměsí ostřiva,

pocházející

objevují masivní fragmenty pocházejí ze (čísla

stěn

části

zlomky

patrně

těl

stěn přibližně

svislý (viz plán).

Výplň

s tenkou černou sazovitou vrstvou, pod níž se

z objektu pochází celkem 55

inventáři převažují

o

v orientaci VZ byla 684 cm, dochované zahloubení

objektu byla tmavě

Popis

patrně

zlomků

hnědošedé

keramiky, kosti a 8 ks mazanice.

až okrové režné keramiky s výraznou

z hrncovitých nádob, pouze v několika

zásobnic. 3 zlomky

tmavě

případech

se

šedé, jemnozrnné keramiky

stejné mísy. Keramický soubor obsahoval tyto charakteristické fragmenty

v textu odpovídají číslům na obr. 4): 1- zl. okr. soudkovitého hrnce s plastickou páskou na podhrdlí (11.01), b. okrová, pv.

hlazený, d.o. 19 cm. 2- zl. okr. hrnce, b. trn. hrnce, b. šedookrová. 4- 2- zl. okr. 5- zl. okr. masivní větších rozměrů,

pu.

8

leštěný.

esovitě

zdobený

patrně

hnědošedá,

d.o.l8 cm. 3- masivního zl. okr.

teriny (05.01), b. trn.

hnědošedá,

pu. i pv.

leštěný.

profilované mísy (08.03), b. okrová, d.o. 16 cm. 6- zl. dna mísy vlešťovanou

7- zl. dna mísy s

výzdobou na

vlešťovanou

vnitřní straně,

výzdobou na

b. trn.

vnitřní straně,

šedočerná,

pv. i

dno zdobeno širším

ARÚ čj. 532/85

29

pásem,

stěny

nádoby jako č. 6. 8- 2 zl. okr. na

šedočerná,

svislými liniemi, b. trn.

vnitřní straně vlešťovaná

šedá, pv. i pu.

leštěný,

esovitě

pv. i pu.

leštěný, patrně

profilované mísy s mírně

pochází ze stejné

rozevřeným

okrajem (08.04),

výzdoba v podobě pásu nepravidelných svislých linií, b. trn.

d.o. 19 cm. 9- zl.

stěny

vnitřní straně vlešťovaná

mísy, na

výzdoba

v podobě nepravidelného šrafování, b. trn. šedá, pv. i pu.

leštěný.

ll- zl.

stěny

mísy, na

vnitřní straně vlešťovaná

leštěný.

12- zl.

stěny

mísy, na

výzdoba, b.

šedočerná,

vnitřní straně vlešťovaná hvězdicovitá(?)

menšího hrnce, b. okrovošedá. 14- zl. v podobě širších plných

pásů

pv. i pu.

výzdoba, b. trn. šedá, pv. i pu.

stěny

mísy, na

leštěný.

13- zl. dna

vnitřní straně vlešťovaná

v kombinaci s jemnou šrafurou. 15- zl. okr.

výzdoba

nevýrazně

profilovaného soudkovitého hrnce s plastickou páskou na podhrdlí (11.01), b. trn. hnědošedá,

d.o. 20 cm.

Objekt 2 Objekt 2 je zachycen pouze na řezu. Jednalo se o jámu nepravidelného tvaru, možná hliník. Zahloubení do podloží žlutého jílu, patrně

činilo

přemístěného

Z objektu pocházejí

cca 90 cm.

Výplň

byla

hnědočerná

s plochami

světle

z podloží.

zvířecí

kosti a 3 zlomky keramiky, kterou lze pouze

rámcově

datovat do halštatského období. Objekt 3 Objekt 3 byl také zachycen pouze na

řezu.

Jednalo se jámu neznámého

vzorkování objektu pochází hrudka mazanice a 3 zlomky jemné pravděpodobně

černé leštěné

účelu.

Ze

keramiky

z mísovité nádoby.

Objekt 4 Objekt 4 byl zachycen po obou stranách výkopu pro kanalizaci. Jednalo se objekt hrotitého profilu, připomínající příkop s rovnoměrně klesajícími stěnami. Šířka horní hrany byla 154 cm, dochované zahloubení

činilo

94 cm.

Výplň

byla šedohnědá, ve spodní partii je

patrná plocha přemístěného podložního jílu. Z výplně objektu pochází 3 zlomky hrubší keramiky, které lze do

pravěku,

zlomek

černé leštěné

patrná nevýrazná jemná pv. i pu.

leštěný

keramiky a zlomek

vlešťovaná

stěny

obecně

mísy, na jejíž

datovat pouze

vnitřní straně

výzdoba kombinující šrafovaný pás a pás

je

kosočtverců,

(obr. 4:10).

30

Rozbor nálezů Většina

datovacího materiálu pochází z objektu 1 interpretovaného jako zahloubená inventáři převažují

chata. V keramickém

měkce

zásobnic, okraje jsou hrnců

s nepravidelně

většinou

hrubší fragmenty pocházející z těl

profilované. Ve dvou

promačkávanou

váže na hrubší keramiku,

exemplářích

hrnců

a

jsou zastoupeny zlomky

plastickou páskou na podhrdlí. Plastická výzdoba se

především

na hrncovité nádoby, což je jev procházející

celým trváním bylanské kultury. Zlomky mis z objektu 1 Jsou geometrická

vlešťovaná

výzdoba.

esovitě

Vesměs

případech

se objevuje

šlo o drobné fragmenty, které

neumožňují

v úplnosti rekonstruovat žádný z výzdobných různé

varianty

zlomky

tradičního hvězdicovitého

esovitě

profilované, v šesti

motivů,

jednalo se však

pravděpodobně

o

tvořily

2

motivu (obr. 4: 9, ll, 12, 14). Vyjímku

profilované mísy s vnitřní

nepravidelných svislých linií (obr.4: 8). Dekor

vlešťovanou

výzdobou v podobě pásu

vlešťovaných kosočtverců

(obr. 4: 10) je

zastoupen např. na materiálu ze sídliště v Praze - Hostivaři, či Tróji - Podhoří I. Řídké šrafování (obr.4: 9, 12) známe v podobě plných

pásů

např.

z Prahy - Kobylis (Fridrichová 1988). Výzdoba dna

vymezujících šrafovaná pole (obr. 4: 6, 7) je doložena

v materiálu z Dolních Chaber (Fridrichová 1985), v našem

případě

např.

však v jemnějším

provedení. Analogie nacházíme také v hrobové keramice.

Zhodnocení Zlomky

hrnců

s promačkávanou plastickou páskou neJsou chronologicky

citlivé, jelikož v různých variantách procházejí celou bylanskou kulturou. výzdoba na však

hovoří

vnitřní straně

příliš

Vlešťovaná

mis se objevuje už od počátků bylanské kultury, jemné provedení

pro mladší datování.

Méně

obvyklý je dekor v podobě pásu nepravidelných

svislých linií, který se zpravidla váže na

ostřeji

profilované tvary. Také nepravidelné

šrafování, klade objekt spíše do mladší fáze bylanské kultury (Fridrichová 1987). V relativní chronologii klademe datování objektu 1 na dostatečný

počátek stupně

datovací materiál a lze je rámcově

označit

HD. Objekty 2, 3 a 4 neposkytly

pouze jako halštatské.

31

Praha 8- Ďáblice, ul. Čenkovská V dubnu roku 1994 probíhala dokumentace a vzorkování

řezů výkopů

pro kanalizaci

v Čenkovské ulici (ppč. 761). Výzkum zde zachytil tři sídlištní objekty.

Objekt 1 Objekt, který se nacházel na rohu s ulicí

Ptáčnickou,

stranách výkopu pro kanalizaci. Dosahoval značných

se

rozměrů,

podařilo

zachytit po obou

délka na řezu činila 330 cm a

hloubka od povrchu vozovky dosahovala až 230 cm. Plán objektu však nebyl k dispozici. Z výplně objektu pochází celkem 36 keramických mísovitých nádob s černým

leštěným

fragmentů. Převažují

číslům

1- zl. okr.

(čísla

v textu

na obr. 5): nevýrazně

profilovaného soudkovitého hrnce (ll. O1), b. trn. šedá, d.o. 16

cm. 2- zl. okr. kónické misky s mírně klenutými d.o. 12 cm. 3- zl. dna masivního hrnce, b. misky (08.03), b.

stěn

povrchem, 8 zlomků masivní hrubé keramiky pochází

z těla zásobnice. Keramický soubor obsahoval tyto charakteristické fragmenty odpovídají

zlomky

černá,

pv. i pu.

leštěný,

stěnami

šedohnědá.

(08.01), b. šedá, pv. i pu.

4- zl. okr.

mírně esovitě

d.o. 18 cm. 5- zl. dna mísy, b.

lěštěný,

profilované

šedočerná,

pv. i pu.

leštěný.

Objekt 2 a 3 nebyly

kresebně

dokumentovány,

sběrem

z řezů se

podařilo

dohromady 4 keramické fragmenty. 3 zlomky hrubší keramiky lze pouze rámcově pravěku.

1 zlomek

leštěné

keramiky pocházející ze

stěny

získat

zařadit

do

mísy je možno datovat do doby

halštatské.

Zhodnocení Esovitě

profilované misky se objevují od

počátku

bylanské kultury a

dalších fází vývoje. Kónické misky se objevují ve stupni bylanská II,

přičemž

pokračují

do

jejich obliba

stoupá především ve stupni III (Fridrichová 1981, 1987). Nevýrazně profilované soudkovité hrnce nejsou chronologicky rámcově

příliš

do bylanské kultury, a to

významné. Nálezy z objektu 1 tak lze datovat pouze patrně

do její mladší fáze odpovídající horizontu Podhoří

I . Objekty 2 a 3 neposkytly dostatečný datovací materiál.

32

Praha 8- Ďáblice, ul. Myslivecká Při

sledování výkopu pro kanalizaci na podzim roku 1994 byl v nadmořské výšce

287 m zachycen 1 zahloubený objekt bez kresebné dokumentace. Při stěn pěti

vzorkování

řezu

zásobnic a v osmi

bylo získáno celkem 13 exemplářích

keramiky. ll

zlomků

či

pochází ze

hnědé

jsou zastoupeny hrnce. 2 zlomky

s leštěným povrchem pocházejí z hrdla teriny obecně

zlomků

keramiky

amforovité mísy. Objekt lze datovat jen

do doby halštatské.

Praha 8- Ďáblice, ul. Brigádnická a Kučerové křížení

V prostoru kolem

1999-2002 zachyceno celkem 23 sídlištních říjnu

Kučerové

ulic Brigádnické, objektů.

a jejich okolí bylo v letech

První fáze výzkumu

proběhla

v září a

roku 1999, druhá v letech 2000 až 2002. Naleziště

leží na mírném severním svahu v nadmořské výšce 286 m v povodí

Mratínského potoka. Při

dokumentaci a vzorkování

řezů

v základových pasech pro rodinné domky a ve

výkopech inženýrských sítí bylo M. Šmolíkovou a M. Kostkou (Muzeum hlavního města Prahy) zachyceno celkem ll zahloubených kůlovou jamku. Původní

Na pozdně

základě

objektů.

Jednalo se o

dvě

chaty,

devět

jam a

datování do bylanské kultury se nepotvrdilo.

rozboru keramického materiálu bylo možné

halštatského období

(stupeň

IV - pro informaci

zařadit většinu objektů přikládám

část

do

kresebné

dokumentace obr. 6 ).

Druhá fáze výzkumu probíhala s rekonstrukcí vozovky a Muzea hlavního objektů, objektů

města

chodníků

Prahy se

a s výstavbou podařilo

v letech 2000 - 2002 v souvislosti s

řadových

rodinných

domků. Pracovníkům

zachytit dalších 1O zahloubených sídlištních

z toho 3 byly interpretovány jako chaty a dále

několik kůlových

jamek. Z většiny

pochází jen velmi malé množství nálezů. Ze svrchní vrstvy severní

dolní

přestávkami

čelisti,

12 zl. žeber,

klíční

části

objektu 18 pocházely zlomky lidských kostí (2 zl.

kost, zl. lopatky a

část

kosti pažní), další pak pocházejí ze

33

začišťování řezu

(zl. lebky, žeber, kost loketní) a z okolí objektu

(patrně část

kosti pánevní a

lopatky). Podle nálezové situace se však nejednalo o hrob. Kosti pocházely ze zásypujámy

9 •

Nálezy jsou uloženy v Muzeu hlavního města Prahy

Praha 9- Kbely, ul. Toužimská V dubnu roku 1998 proběhl na ploše novostavby polyfunkčního a bytového domu v Praze 9 - Kbelích archeologický výzkum Muzea hl. města Prahy pod vedením M. Kostky 10 . Při ulici Toužimské a sousedním domě ppč. 848/1 (poblíž rohu s ulicí Bakovská) byly zjištěny sídlištní objekty bylanské kultury.

Lokalita se nachází v intravilánu obce, v nadmořské výšce cca 273 m. Podloží je zde tvořeno žlutou mladopleistocenní spraší. Několik desítek metrů jihovýchodně se rozkládá dnešní tok

Vinařského

potoka.

Naleziště leží v místech bývalé Nekvasilovy cihelny, která se rozkládala v prostoru

mezi ulicemi Semilskou, Toužimskou, Jilemnickou a Sovenickou, její osou byla přibližně dnešní ulice Bakovská. Zmínky o pravěkých nálezech z těchto míst se objevují v denících J.A. Jíry od roku 1898 a s přestávkami pokračují až do roku 1907. Známo je odtud bohaté štítarské a knovízské osídlení, stejně tak jako nálezy laténské a doby římké. E. Olmerová roku 1955 prozkoumala bylanskou jámu v Toužimské ulici před čp. 158/4. Severně od nedaleké ulice Mladoboleslavské před železničním přejezdem trati Vysočany - Neratovice byla při stavbě vojenských domů a vodovodů v 50. letech

prozkoumána plocha 1,5 ha. Výzkum vedený I. Pleinerovou zachytil několik desítek zahloubených objektů, mezi nimi i sídliště pozdního halštatu až časného laténu (Ha D-L T A) se zbytky půdorysů 19 chat a 26 sídlištních objektů. Autorka výzkumu předpokládá, že chat bylo původně 30 a plocha sídliště dosahovala 2 ha (Pleinerová 1964). 9

Za poskytnutí dokumentace děkuji M. Kostkovi BZO 1998, 157 (M. Kostka)

10

34

Z Hrušovické ulice proti ústí k ulici Sychrovského pochází nález hrobu datovaného do

závěru

doby halštatské Ha D3, který obsahoval spálené lidské kosti, keramickou nádobu

a železné kopí. Při

postupné skrývce zeminy byly při výzkumu zachyceny v západní části parcely 3

sídlištní objekty bylanské kultury. Jednalo se o 2 zahloubené chaty a jámu.

Objekt I Objekt se nacházel při cihlové zdi mezi parcelami ppč.l 00/12 a 848/1. Jednalo se o

polozemnici přibližně obdélníkového až lichoběžníkovitého půdorysu, přičemž bylo možno sledovat )en )e)í východní část. Délka východní (kratší) steny činila cca \90 cm, na řezu 226 cm, prozkoumaná délka osy VZ byla 180 cm, objekt

pokračoval

dále na západ (viz plán).

V severovýchodním rohu byla odkryta kumulace mazanice, o kteréM. Kostka předpokládá, že pochází z pícky.

Výplň

objektu

lehce probarvená žlutou spraší.

Popis

32

zlomků

souboru

nálezů:

Výplň

mazanice, polotovar

pocházející z

a

hlína, u dna

zlomků

keramiky,

zvířecí

kosti,

šídla a polotovar špachtle. V keramickém

velké fragmenty tmavší

černé, šedočerné

tmavě hnědá

byla odebírána po mechanicky po vrstvách.

kostěného

především střednězrnné,

objevují zlomky

ulehlá a drobivá

z výplně objektu pochází celkem 347

převažují středně

keramiky,

tvořila silně

těl

šedohnědé,

šedé a okrovošedé režné

hrncovitých nádob

tmavě šedohnědé jemnější leštěné

či

terin, dále se

keramiky z mis,

misek a terin i výrazně hrubozrnné režné střepy pocházející z velkých hrncovitých nádob a zásobnic. V zájmu usnadnění popisu nálezů, bylo využito rozdělení bylanské sídlištní keramiky do skupin (Fridrichová 1987), označených čtyřmístným číselným kódem. Kromě toho jsou užívány tyto zkratky: pv., pu.- vnější a vnitřní povrch, okr.- okraj, b.- barva. Soubor keramiky obsahoval tyto charakterické fragmenty (čísla v textu odpovídají číslům

na obr. 7-9):

Vr. O- 30 cm: 1 -zl. okr. esovitě profilovaného hrnce (11.02), pv. hrdlo hladké, tělo

hrubé, drsněné, b. sv. okrová, d.o. 21 cm. 2- zl. okr. soudkovitě profilovaného hrnce (11.02), b. hnědošedá. d.o. 18 cm. 3- zl. okr. soudkovitého hrnce (11-02), b. trn. šedohnědá, pv. i pu. hrubší, d.o. 29 cm. 4- zl. okr. jemně esovitě profilované mísy (08.03), b. hnědá, pv. i pu.

35

leštěný.

5- zl. okr.

mírně esovitě

leštěný.

6- zl. misky s dovnitř zesíleným okrajem (08.02), jemná,

d.o. 28 cm. 7- zl. okr.

esovitě

profilované misky (08.03), jemná, b. trn. šedá, pv. i pu.

profilované mísy, pv. i pu.

zdobeného

promačkávanou

hnědošedá.

9- 3 zl. okr. soudkovitého hrnce (11.01), b.

esovitě

plastickou páskou na podhrdlí, pv. šedohnědá,

profilované misky (08.06), b. trn. šedá, pv. i pu.

šedohnědá,

leštěný,

důlků.

(08.08), b.

stěny

jedná se o intruzi. 14- zl.

jedná se o inruzi. 15- zl. pásu

d.o. 28 cm. 13- zl.

stěny

pv. i pu.

stěny

8- zl.

leštěný,

pu.

hrnce (11.02)

tělo patrně zdrsnělé,

b.

pv.ipu. hrubý. 10- zl.okr.

d.o. 19 cm. ll- zl. misky se

profilované mísy (08.03), b.

hrnce, pv. zdobený

hřebenováním,

b.

hrnce, pv. zdobený špachtlováním, b. okrová,

soudkovitého hrnce, pv. výzdoba v podobě horizontálního šedohnědá,

16- zl. okr. hrnce, b.

černá,

stěny

leštěný, esovitě

zataženým okrajem (08.08), b. okrovošedá. 12- zl. okr. trn. šedá, pv. i pu.

leštěný.

šedočerná,

leštěný.

18-

d.o. 20 cm. 17- zl. misky se zataženým okr.

zl.okr.esovitě

profilovaného hrnce (11.02), zdobený

plastickou páskou na podhrdlí, pv. hrdlo hlazené. 19- zl. okr.

večitého

hrnce s válcovitým

hrdlem a přesekávaným okrajem, b. okrová, jedná se o intruzi. Z této vrstvy také pocházel polotovar kostěného šídla d. 92 mm, max. š. 17 mm (obr. 8) a polotovar kostěnného

předmětu, patrně

Vr. 30 - 50 cm: 20- 2 zl. okr. plastickou

promačkávanou

špachtle d. 1O1 mm, 20 mm (obr. 9). mírně esovitě

hnědošedá,

páskou, b.

profilované mísy (08.03), b. trn. šedá, pv. i pu.

profilovaného hrnce zdobeného esovitě

d.o. 23 cm. 21- zl. okr.

leštěný,

d.o. 26 cm. 22- zl. okr.

jemně

esovitě

profilovaného hrnce, pv. i pu. hrubší, d.o. 16 cm. 23- 2 zl. okraje keramického

kotouče

(13.00), b. okrová. 24- 2 zl.

mělkých

linií lemovaných pásy

profilované mísy (08.03), b. profilované mísy (08.06), b. profilované misky, b. trn. profilované misky, b. šedočerná, šedohnědá,

pv. i pu.

stěny

důlků,

hnědá,

šedočerná,

leštěný,

b.

černá,

pv. i pu.

šedohnědá,

šedohnědá,

mísy, výzdoba na

pv. i pu.

pv. i pu.

pv. i pu.

pv.ipu. leštěný.

leštěný,

leštěný,

leštěný.

vnitřní straně leštěný.

26- zl. okr.

výzdoba v

esovitě

d.o. cca 12 cm. 28- zl. okr.

esovitě

29- zl. okr.

šikmého pásu rytých linií, b.

d.o cca 10 cm. 32- zl. okr. mísy s klenutými profilovaného hrnce (11.02) d.o. 20 cm. 34- zl. okr.

či

esovitě

stěnami,

esovitě

profilované mísy, b.

či

zásobnice (02.00), b.

pv. i pu.

teriny (05.01), pv. pod okrajem profilované misky (08.04), b.

36- zl.

nálevkovitě rozevřeného

okraje, b.

hnědošedá,

stěnami

šedohnědá,

leštěný.

hnědá,

(10.01), na leštěný,

pv. i pu.

33- zl. okr.

černý nátěr,

cca 22 cm. 35- zl. menší misky se zataženým okrajem (08.08), b. sv. leštěný.

výrazně esovitě

d.o. 23 cm. 27- zl. okr.

d.o. 23 cm. 30- zl. okr. masivního hrnce

podobě

svazků esovitě

25- zl. okr.

pv. i pu. hrubší, d.o. 20 cm. 31- zl. okr. koflíku s kónickými

vnější straně

v podobě

b.

pv. i pu.

esovitě

hnědošedá,

leštěný,

šedohnědá,

d.o.

pv. i pu.

d.o. 20 cm. 37- zl. okr. hrnce,

36

b. šedohnědá, d.o. 23 cm. 38- zl. okr. esovitě profilované misky (08.03), b. trn. hnědošedá, pv. i pu. leštěný, d.o. cca 20 cm. 39- zl. menší teriny (05.02) či amforovité misky (06.01), na

vnější straně hrdla výzdoba v podobě svislých vlešt'ovaných linií, na výduti pás rytých šrafovaných trojúhelníků, p.v. a p.u. leštěný, d.o. 16 cm. Vr. 50- 70 cm: 40- 2 větší zl. teriny (05.01), b. šedá, pv. i pu. hlazený, d.o.16 cm. 41- zl. mísy s výrazně esovitě profilovaným okrajem (08.06), b. šedočerná, pv. i pu.leštěný, d.o. 21 cm. 42- zl. okr. esovitě profilované misky (08.03), b. trn. šedá, pv. i pu. leštěný. 43zl. okr. esovitě profilované mísy (08.03), b. trn. hnědošedá, pu. leštěný, d.o. 28 cm. 44- zl. okr. esovitě profilované misky (08.03), b. šedohnědá, pv. i pu. leštěný, d.o. 16 cm. 45- zl. okr. esovitě profilované misky, b. trn. šedá, pv. i pu. leštěný. 46- zl. okr. drobné misky či

jemně esovitě profilovaného koflíku (10.02), b. hnědošedá, pv. i pu. leštěný. 47- zl. okr. masivního hrnce (ll. O1), b. okrovošedá, d.o. 25 cm. 48- zl. okr. zásobnice (02.00), b.

šedohnědá, d.o. 29 cm. 49- zl. okr. esovitě profilované mísy (patrně větších rozměrů), b. hnědošedá, d.o. 22 cm. 50- zl. okr. teriny (05.01), b. šedočerná, pv. i. pu. leštěný, d.o. 18 cm. 52- zl. misky se zataženým okrajem (08.08), b. šedookrová, pv. i pu. leštěný. Vr. 70 - 90 cm: 51- zl. okr. jemně esovitě profilované misky (08.03), b. černá, pv. i pu. leštěný. 53- zl. misky se zataženým okraje (08.08), b. hnědošedá, d.o. 16 cm. 54- zl. okr.

esovitě profilované misky (08.03), b. šedočerná, d.o. 16 cm, pv. i pu. leštěný. 55- zl. okr. misky s kónickými, mírně klenutými stěnami (08.01), b. okrovošedá, d.o. 18 cm.

Kromě většího počtu beztvarých hrudek mazanice byly nalezeny i zlomky s vyhlazenou stranou o kterých autor výzkumu předpokládá, že pocházejí z plotny pícky

umístěné v severovýchodním rohu objektu 1, interpretovaného jako zahloubená chata.

Objekt 2 Objekt se též nacházel

při zdi mezi parcelami ppč. 100/12 a 848/1 severně od

objektu 1. Zaznamenán je pouze na řezu. Jednalo se o jámu, na profilu v ose SJ dlouhou 710 cm, maximální dosažené zahloubení činilo 80 cm, dno pokračovalo níže (viz plán). Popis nálezů: z výplně objektu pochází celkem 55 zlomků keramiky a zvířecí kosti.

Převažuje tmavě až světle šedý, či hnědošedý materiál středně až jemnozrnný, v menší míře

leštěný a dále se objevují zlomky šedookrové keramiky s hladkým povrchem. Mezi hlavní zastoupené tvary patří mísy či misky a hrnce. Soubor keramiky obsahoval tyto charakteristické fragmenty: 37

56- zl. okr. misky s kónickými, okr. hrnce, b.

hnědošedá.

mírně

klenutými

stěnami

58- zl. okr. hrncovité nádoby, b. sv.

okr. zásobnice (02.00), b. trn.

hnědošedá,

(08.01), d.o.16 cm. 57- zl.

hnědá,

d.o. 20 cm. 59- . 2- zl.

d.o. 28 cm.

Dochovalo se 1 celé dno hrncovité nádoby bez

stěn,

b. trn. šedá do

černa,

d.d. 12 cm

a další 3 zlomky den hrncovitých nádob.

Objekt 3 Objekt se nacházel

při

pravděpodobně

Toužimské. Jednalo se

přibližně

možné zjistit, dno bylo

dosahovala 150 cm (viz plán).

severně

parcelní zdi,

objektů

1 a 2, nejblíže k ulici

o polozemnici, její bližší tvar a

průběh

však nebylo

rovné, zahloubení cca 100 cm, v ose SJ délka na

Výplň

řezu

objektu byla černá hlinitá, pocházel z ní pouze jediný

fragment keramiky. Jednalo se o zlomek těla nádoby, b. určení

od

není možné, jisté je pouze pravěké

stáří.

šedohnědá,

Dále bylo objeveno

povrch leštěný. Kulturní kostěné

šídlo d. 83 mm,

max. š. cca ll mm.

Rozbor nálezů V keramickém charakteristický pro

inventáři

většinu

hrnců podrobnější členěný,

jsou

nejčastěji

bylanských

ve

zastoupeny zlomky

sídlišť.

většině případů

hrnců

a mis, což je jev

Fragmentárnost materiálu

se však jedná o

neumožňuje

jemně esovitě

u

profilované

(11.02) soudkovité (11.01) tvary, které se objevují od nejstarších fázích bylanské kultury 11 a vyskytují se pak profilované tvary

hojně

i v mladobylanském

hrnců,

v

inventáři. Obecně

několika případech

byly zdobeny

jsou zde zastoupeny málo promačkávanou

páskou na podhrdlí. Také zde platí, že plastická výzdoba se objevuje

vesměs

plastickou

na tzv. hrubší

keramice. Velmi bohatou a případů

tvarově

se jednalo o jemně

spojené s tmavě šedým

esovitě

variabilní skupinou keramiky byly mísy. Ve

většině

profilované tvary (08.03, 08.04). Tyto tvary bývají

či černým leštěným

povrchem. V menší

s dovnitř zesíleným okrajem (08.02), dále misky se

slabě

míře

často

se pak objevují mísy

zataženým okrajem (08.08), které

známe z průběhu celé bylanské kultury a kónické misky (08.01). Zajímavé jsou 2 zlomky

platí to např. pro materiál z výzkumu v Dolních Chabrech (J. Fridrich}, kterýM. Fridrichová použila pro definici první fáze bylanské kultury (bylanská I} 11

38

černé leštěné

mísy zdobené na

vnitřní straně

svazky

mělkých

linií lemovaných pásy

důlků,

která naznačuje štítarské vlivy. černých

Zajímavým nálezem byly zlomky dvou rozměrů.

terin drobných

Jedna z nich byla zdobena jemnou rytou výzdobou v podobě pásu šrafovaných

trojúhelníků,

hrdlo bylo lemováno pásem vlešťovaných svislých linií.

Zásobnice (02.00) se objevují

především

kultury. V objektu 1 a 2 se objevuje pouze pravděpodobně

inventáři střední

v

několik

masivních

a mladší fáze bylanské

zlomků těl

a

okrajů,

které

pocházejí ze zásobnic. inventáři

V keramickém (13.01), který bývá význam

leštěných

většinou

pravděpodobně

objektu 1 se také objevily 2 zlomky pečící

interpretován jako

podložka.

hliněného kotouče

Větší

chronologický

nemají, vyskytují se od štítarské kultury až do starolaténského

období. V několika

případech

se vyskytují i zlomky keramiky štítarské (obr. 3: 10, ll, 12;

obr. 4: 13, 14; obr. 5: 2) a fragment Nejčastějším

raně středověké

doprovodným nálezem byly

keramiky. zvířecí

kosti, u kterých však nebyl

proveden osteologický rozbor.

Zhodnocení Poloha

naleziště

odpovídá

umístění většiny pravěkých otevřených sídlišť.

že odhalené objekty souvisí s jámou bylanské kultury prozkoumanou v Toužimské ulici

při

Je možné,

E. Olmerovou

výzkumu v roce 1955. Rozlohu osídlené plochy však není možné

odhadnout, jisté však je, že objekt 1 pokračoval

směrem

na západ a objekt 2 byl zachycen

pouze na řezu. V keramickém materiálu z objektu 1 a 2 se, typické pro první fázi bylanské kultury, kdy se ve hrubé

hřebenování), zároveň

kromě

výzdobě

zde však nastupují tvary

zásobnice. Podle chronologie M. Fridrichové

můžeme

štítarské intruze, objevují prvky, projevují i vlivy štítarské

středního stupně,

(např.

jako jsou teriny

či

materiál z Toužimské ulice datovat

spíše na počátek horizontu bylanská II (Ha C). Objekt 3 neposkytoval široka do mladšího

dostatečný

datovací materiál a je možno jej datovat pouze ze

pravěku.

Nálezy jsou uloženy v Muzeu hl.m. Prahy.

39

Závěr

V posledních dvaceti letech, se

podstatně rozšířila

sídlišť

mapa halštatských

území Prahy. Rozsáhlé sídelní areály s kontinuálním vývojem do

pozdně

na

halštatského

období byly odkryty především v okrajových částech Prahy na katastru Ďáblic a Vinoře, nová bylanská

sídliště

známe také z Kbel, Liboce, Lysolaj a Miškovic,

nálezy pocházejí z Dolních Chaber, Dejvic

nalezišť

Katalog

starší doby železné. je

přibližně

pozdně

halštatské

Zbraslavi.

zkoumaných v letech 1987-2004 obsahuje 34 lokalit z průběhu celé

Poměr dokladů

staršího (HaC-HaD 1) a mladšího (HaD2-L TA) osídlení

vyrovnaný. ll lokalit bylo možné datovat do bylanské kultury, 12

halštatských

průběhu

či

pozdně

(včetně stupně

Ha D3/LT A), 10 lokalit bylo

rámcově

nalezišť

datováno do

doby halštatské.

Nepatrně

odlišná situace nastane,

zaměříme-li

se na nemovité doklady osídlení,

přičemž ojedinělé

nálezy a materiál z povrchových sběrů budeme brát pouze jako

zjištění.

případě

pozdně

je

V tomto

máme k dispozici pouze 25 lokalit, z nichž 10 je bylanských, 9

halštatských a 6 halštatských.

Nově

orientační

Poměr

zastoupení však zůstává přibližně stejný.

prozkoumané lokality odpovídají svým

umístěním

a orientací poloze

většiny

známých bylanských sídlišt'. Jedná se zpravidla o nížinné polohy 12 , rozkládající se většinou na mírných svazích v blízkosti vodních celého

pravěku,

zdrojů. Kromě toků,

které byly využívány v průběhu

je archeologickými výzkumy a povrchovými

sběry nově

doloženo

poměrně

bohaté osídlení v povodí Vinařského a Mratínského potoka Nejstarší fáze bylanské kultury se štítarskými vlivy je doložena v Praze Miškovicích v poloze u Miškovického mlýna. Toužimské ulice, kdy se již projevují prvky

Poněkud

stupně

mladší jsou nálezy z Prahy- Kbel,

II. Následují Miškovice, kde je doloženo

zatím osídlení pouze z průběhu stupňů HC-D 1, bylanské nálezy z Ďáblic a další. Stupeň III známe z Ďáblic - ul. Kostelecké či Osinalické. Pozdně halštatské osídlení bylo zachyceno v prostoru křížení ulic Brigádnické a Kučerové v Praze - Ďáblicích, v Dejvicích kolem ulice Pod

Paťankou

aj. Horizont HaD/LT A s výskytem braubašského zboží je doložen např. v

Dolních Chabrech. Jako pozůstatky výšinného osídlení lze patrně označit jen pozdně halštatské nálezy pocházející z tzv. Velkého hradiště ve Vinoři. 12

40

Díky výzkumům prováděným Muzeem hlavního města Prahy, jsem měla možnost seznámit se především s územím Praha - Kbely a Praha - Ďáblice, kde bylo prokázáno osídlení bylanské kultury kontinuálně pokračující do pozdně halštatského období. Na jihovýchodním okraji lokality byly zachyceny kostrové hroby bylanské kultury. Hrobové nálezy známe také z prostoru Batistovy cihelny, zkoumané na přelomu 19. a 20. století. Většina zpracovaných nálezů pochází z výzkumů liniových staveb inženýrských sítí,

což znemožnilo zachycení či odhad rozlohy osídlené plochy. Vzorkování řezů objekty také mnohdy neposkytlo dostatek materiálu vhodného k datování. Přesto zde řada menších výzkumů prokázala bylanské osídlení pokračující do pozdně halštatského období. Na

zpracování zatím ještě čekají nálezy z plošných odkryvů Muzea hlavního města Prahy, které proběhly v souvislosti se stavbou mimoúrovňové křižovatky v prostoru mezi ulicemi Cínoveckou a Kosteleckou, či z okolí ulice Osinalické.

41

Seznam použité literatury Bemat, J. -

Chytráček,

M. - Vávra, M. 2001:

Pravěké

osídlení soutoku Berounky s Vltavou

v Praze-Zbraslavi. AvSČ 7, 321-332. Bouzek J. 2002:

Přechod

od doby popelnicových polí do halštatu, od štítarského

stupně

knovízské kultury do kultury bylanské v Čechách a od kultury podolské a kultury horákovské na Moravě. In: Čech, P.-Smrž, Z. (eds.). Sborník Drahomíru Kouteckému. Most. 37-46. Bureš, M. 1987: Plochá kostrová pohřebiště doby laténské v Praze. Archaeologica Pragensia 8, 5-123. Bureš, M. 2004: zjišťovací a předstihový výzkum v Praze 6- Liboci, Kubrův statek, Šestákův statek, Zprávy ČAS, Supplément 56, 4-5. Čtverák, V. 1999: Osídlení okolí hradiště Závist od mohylové kultury střední doby bronzové po

časný latén. AVSČ, 101-112.

Dreslerová, D. 1995: A Late Hallstatt Settlement in Bohemia. Excavation at Jenštejn, 1984. Praha. Filip, J. 1949: Praha v

pravěku.

Filip, J. 1956: Keltové ve

Praha.

střední Evropě.

Praha.

Fridrichová, M. 1965a: Záchranný výzkum v Zahradním

Městě,

Pražský sborník historický 1O,

126. Fridrichová, M. 1969:

Závěrečná

Fridrichová, M. 1971:

Věteřovské

fáze štítarského a bylanské

stupně,

sídliště

Archeologické rozhledy 21,355-379.

v Praze-Zahradním Městě, Archeologické

rozhledy 23, 91-97. Fridrichová, M. 1974: Halštatská

sídliště

v pražském území. Acta Musei Pragensis 74. Praha.

Fridrichová, M. 1975: Praha 8-Dolní Chabry, Praha 9- Vysočany, Pražský sborník historický 9, 214-216. Fridrichová, M. 1976: Halštatské a laténské sídlištní nálezy z Prahy-Michle, Archeologické rozhledy 28, 145-156. Fridrichová, M. 1977: Praha 1O-Záběhlice, Pražský sborník historický 1O, 220-221. Fridrichová, M. 1980: J.A. Jíra (1868-1930), Archaeologica Pragensia1, 3-7.

42

Fridrichová, M. 1981:

Sídliště

bylanské kultury v

Praze-Hostivaři,

Archaeologica Pragensia 2,

117-170. Fridrichová, M. 1984: Železářská osada v Praze-Řeporyjích, Archaeologica Pragensia 5, 343353. Fridrichová, M. 1985: Bylanské nálezy z Dolních Chaber, Archaeologica Pragensia 6, 123-137. Fridrichová, M. 1986: Záchranný výzkum v Praze-Bohnicích.

Sídliště řivnáčské

a pozdně

halštatské, Archaeologica Pragensia 7, 71-134. Fridrichová, M. 1987: Bylanská kultura ve středních Čechách. Vývoj osídlení. Kandidátská práce (nepubl.). Fridrichová M. 1988: Bylanské

sídliště

v Praze 8-Bohnicích, Archaeologica Pragensia 9, 57-89.

Fridrichová, M.- Havel, J. 1986: Halštatská chata z Prahy-Lipenců, Archaeologica Pragensia 7, 135-141. Fridrichová, M.- Koutecký, D. 1981: Bylanská pohřebiště na území Prahy, Praehistorica 8, Varia Archaeologica 2, 143-147 Fridrichová, M.- Koutecký D.- Slabina M. 1996: Die Graber der Bylaner Kultur in Praha 1., Památky archeologické 87, 104-176. Fridrichová, M.- Koutecký, D.- Slabina M.1997: Die Graberfeld der Bylaner Kultur in Praha II., Památky archeologické 88, 5-64. Fridrichová, M.- Koutecký, D.- Slabina M. 1999: Die Graberfeld der Bylaner Kultur in Praha III., Památky archeologické 90,319-397. Gosden, Ch. 1984: Bohemian Iron Age Chronology and the Seriation ofRadovesice, Germania 62, 289-309. Hájek L. 1939: Hallstattsko-laténské žárové pohřebiště v

Praze-Bubenči,

Památky

archeologické 41, 86-89. Havel, J.

-Kovářík

J .1989:

Přehled výzkumů

archeologického

oddělení

MMP v roce 1988,

Archaeologica Pragensia 1O, 281-284. Chytráček,

M.- Bemat J. 2000:

Pozdně

halštatské a časně laténské

sídliště

v Praze Zbraslavi,

Památky archeologické 91,255-313. Kostka, M. 2002: Praha 8-Ďáblice- křižovatka (polykultumí lokalita), Zprávy ČAS, Supplément 49, 4. Kostka M. 2004: Praha- Ďáblice, sídliště a pohřebiště v Osinalické ul., Zprávy ČAS, Supplément 56, 20-21. Koutecký, D. 1968: Velké hroby, jejich konstrukce,

pohřební

ritus a sociální struktura

obyvatelstva bylanské kultury, Památky archeologické 59, 400-487.

43

Koutecký, D. 1988: Halštatské osídlení v severozápadních Čechách. Nálezy z doby bronzové, halštatské a starolaténské na Kadaňsku 1., II., Archeologické rozhledy 40, 49-96, 254-295. Koutecký, D. 1993: Oas Bylaner Graberfeld in Poláky, Kr. Chomutov, Teil II., Památky archeologické 84, 5-59. Koutecký, D. 2003: Bylany u Českého Brodu. Eponymní lokalita bylanské kultury. Fontes Archaeologici Pragenses, vol. 29. Praha. Koutecký, D.- Špaček J. 2004: Nové bylanské sídlištní nálezy ze středu města Čelákovic, AvSČ 8, 313-327.

Kuna, M. 1998: Povrchové

sběry

v povodí Vinořského a Mratínského potoka. Katalog nálezů

z let 1986-1990. In: BZO 1996-7. Praha. 291-338. Lutovský, M.- Smejtek, L. a kol. 2005: Praha pravěká. Praha. Motyková K.-Drda-Rybová A. 1984:

Opevnění pozdně

halštatského a časně laténského

hradiště

Závist; Památky archeologické 75, 331-444. Píč

J. L. 1898:

Pohřebiště

se

skrčenými

kostrami u Bylan. PA 17,381-399.

Pleiner, R. a kol. 1975: Pravěké dějiny Čech. Praha Pleinerová, I. 1964: Osada z mladší doby kamenné ve Kbelích u Prahy, ASM 1, 72-79. Rybová, A.- Soudský, B.1962: Libenice. Keltská svatyně v ve středních Čechách. Sklenář K.-Sklenářová Z.-Slabina M. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve

Slezsku. Praha. Slabina, M.: Bylanské

sídliště

ve

Střešovicích,

Pražský sborník historický, 161.

Soudská, E. 1966: Obydlí na pozdně halštatských sídlištích, Památky archeologické 57, 535595. Soudský, B. 1955: Halštatská průmyslová osada v

Praze-Hloubětíně,

Archeologické rozhledy 7,

180-187' 190-197. Šaldová, V. 1997: Sídliště bylanské kultury v Hradeníně, Archeologické rozhledy 49, 19-32. Turek, J.- Daněček, V.- Kostka M. 1998: Kamenný

stůl-

polykultumí pravěké

sídliště

v Praze- Vinoři, Archaeologica Pragensia 14, 17-31.

44

,

v

,

VOLNA PRILOHA

Kresebná dokumentace (obr. 1 - 9) Mapa výzkumů v Praze 8 - Ďáblicích ( 1994 - 2004) Plány

45

1

2

---------------~-

l

5

4

9 6

JO méfltko 1:2

Obr. l: objekt 9, Praha 8 - l">áblice, ul. Kostelecká

13

~16

fL. ~

ll

18

17

~

19

\\

22

___/ )/

21

23

20

(

\

28

27

Obr. 2: objekt 9, Praha 8 - Ďáblice, ul. Kostelecká

méfítlro 1:2

2

/I

\\

3

-I

~

6

/ ..

/)

\((

I '

'

8

\\' \

9

7

12

měřítko

Obr. 3: objekt I, Praha 8- Ďáblice, ul. Osinalická

/:2

f(

/),

3

o.

5

t.;' :/

15

méfítlro I: 2

Obr. 4 : objekt I, 4, Praha 8 - Ďáblice, ul. &:novská

fl

2

r

4

3

měřítko

Obr. 5: objekt I, Praha 8- Ďáblice, ul. Čenkovská

1:111

·~

..

--~I

-1

ID} 11

I

I

~ )l

4

3

5

~

)/ .

7

9~

I(

10

[:s~

12

)) 14

13

~ll ~" 20 19

Obr. 6: objekt I - 10, Praha 8 - Ďáblice, ul. Brigádnická

~

!(

měřítko

1:2

T 2

(l \

3

I

5

4

6

JO

ll 9

12

~;:;

ry-)l

~

16 15

,--~-----

((

f

17

/

I

/ 19 méřftko

Obr. 7: objekt I, Praha 9- Kbely, ul. Toužimská

1:2

Tl I

I

I

I

ff,,

-----~ I I

23

I I

I

29

n-"

\ 28

![:--

\\

31

-----

------}

n

r:-

rr

c=_] (

32

;r35 37 34

36

~-~---~

---1

38

I 1

I

~/1

I /

I

/lil!!\,

I I /ll

1

1, , , \ \

-~ 39

I ~---·'

Obr. 8: objekt l ' Praha 9- Kbely, ul. Toužimská

mlfítlro J:l

~---

42

43

40

46

!)

47

- I

~49

(r-~--

I

------

I

-----~

I

I

52

(\

I

I

((

l)

53

54

55

58

59 měřítko

Obr. 9: objekt I, 2, Praha 9 - Kbely, ul. Toužimská

1:2

/

•

•

--

'

-

• !

I

"'

l

o

I

~

~

~~Í ! ~; ,' c~.~

1

i,yv

o

',

Plán 1: výzkum v Praze 8 - Ďábliclch, ul. Kostelecká

n

~

" ~

(1/, ~/ \I

'\

I

_________

-

-------------~---·-·-·-·-·-·-·-·--I

---·- ---·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·

·-·-·-·-·-·-·

·~-----\

'

', ',

-·~·~-~~

........... "' '

- - - - - - - - -~- ---- - - rh \JEJ i

- ·- ·-· -· -·- ·-.-. -·-· -·-. -·-·- -.-.-. -·-.-. -·-. -· -·-. -·-.- ·- ·-·-·-.-. -· -·- -·-. -· -·- ·-.-. -·-·-·-·-·-·- ·-·-·-. -·

o

L __ -:

2

. -----~---~_L= __

3m

________ d;

měřÍiko

Plán 2: objekt 9, Praha 8 - Ďáblice, ul. Kostelecká

/:20

B / A

objekt 1

i

řez

Rl

Situační

p I'an objektu č . 1 v Osmalické . ulic·1. měřítko

1:100

- - 287/JO

-------.---

287/JO - - -

A

1/TitW.

1 - navi!ka

B @

- -- 286.50

286.50--

,- , "' ........

,"","' l,' l1

....................... ...

-----

----

\ \

\

''

''

,"",

'

.

'

/'

'

'

_, ) 286/)()----~--------------~~~~~~--------------------------------------------- 286/)()

~ Rl objektem č. l v Ooinalickt ulici.

mi!lltko 1,10

:Q

"3

~

o~

>

..;

~

f

f

,/ I

'

I I I

\

''

'

I I I

\

s,:;

t

280.0 0 - - -

- - - 280.00

vr. 1 - a.sbl~ Jtfrk

vr. 1 - asfalt,

Jt~rk

I

~ ------------------------ - --- - ---- -

--------------------- ------------------------------------- ----------------------------

------------------------------------------------------------------------------------ r-------'

-------------------------

I

I I I I I I I I I I I

I I I

2791XJ - - -

I

I I I

vr. 2 - plynovod + úsyp

vr. 2 - plynovod + úsyp

- - - 2791XJ

I

'

bedn6ú p. !ledivého?

---------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------------------------- -------------------vr. 3- unav! kdohn!do

černi

vr. 3 - unav! !edohntdo

vr. 5 - flutokdi - flutočenú popeloviti

278/X) - - -

vr. 6 - čeni sazovlti

černi

D - - - 2781XJ

vr. 8 - podlofl flutý jtt

vr. 8 - podlofl flutý jtt

vr. 8 - podlofl flutý jQ

Acz objekt= č. 1 v Senovskt ulici mtlftko 1•20

.

- - - 280.00

280.00---

vr. 1 • asfalt a Jtbk

vr. 2 - Jedobn&!t

- - - 279.00

279.00---

vr. 5 - podloži - flutý jl!

vr. 5 - podlofl - flutý jl!

!lez objektem č. 4 v Senovs~ ulici ml!ltko

t,zo

/

pťlvodnl \lroveň ten!nu ca

274 m.n .m.

vr. 1 - navtfka

vr. 2

vr. 3 - černi hllniti

, ,, ,,,

''

vr.4 ~

''

vr.4

vr. 5 - tma~ hn~ hJJniti s mazanici, drobivi, ale slinl ulehli

vr.7 (podlofl- okrovi spr.>J)

ltez objektem č. l v Toužlmskt ulici

'

západní

zeď

domu

2,26 m

·-·-·-·-·-·- -·-·- · -·-·-·-·-·- · - · -·-·-·-·-·~r · -·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-· Řez 1 - Objekt 1

f8s ,

Půdorys

objektu

č. l

v Tou!imskt ulici

/

póvodnlt!ro""ň ten!nu cca 27~ m.n.m.

cihlová

kamenný

zeď

zděný předzé

..{ad

vr.l vr.J

vr.2 ( podloži • okrovi spr>J)

- - - - - - - - - - - .. - ··- ··- -·-- .. - ·-··- ·-

l!ez objektem

č .2

v Touflmskt ulici

m.!!i'ltko 1:20

/

pllvodnl \lro""ll tcn!nu cca 27~ m.n.m.

cihlová

zeď

vr. 1

vr.2 (podlotl - okrovi spr:ll)

·-·-·-·-·-·-·- ·-·-·-·-·-·]·- ·-·-·-·-·-·-·-·- ·-·-·-·-·- -·-·-·-·-·-·-·-·-·objekt 3

Řez 3- Objekt 3

2m

s

~

a plldorys objektu

č.3

v Toužlmskt ulld