Univerzita Karlova v Praze Fakulta filozofická Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou
Bylanská kultura na území Prahy Výzkumy 1987- 2004 Bakalářská
Praha 2007
práce
Vedocí práce: Doc. PhDr. V. Autor: Anna Prokopová
Salač,
CSc.
Poděkování
mé práce doc. V.
za nezištnou a Salačovi.
trpělivou
pomoc
patří
Za odborné konzultace a
v první
řadě
zapůjčení
vedoucímu
zpracovaného
materiálu děkuji Dr. D. Baštové a Mgr. M. Kostkovi.
Prohlašuji, že jsem
předloženou
veškerou použitou literaturu.
práci provedla
samostatně
a uvedla
OBSAH:
Úvod ........................................................................... 1 Historie bádání ............................................................... 2 Poloha sídlišť ................................................................. 7 Rozloha sídlišť ............................................................... 9 Typologie sídlištní keramiky .............................................. 1O Chronologie sídlištní keramiky ............................................ 13 Katalog lokalit (1987- 2004) .............................................. 16 Výzkumy v Praze 8- Ďáblicích ........................................... 22 Praha 8 - Ďáblice, ul. Kostelecká ............................................... 23 Praha 8 - Ďáblice, ul. Osinalická ................................................. 26 Praha 8- Ďáblice, ul. Šenovská .................................................. 29 Praha 8- Ďáblice, ul. Čenkovská ................................................ .32 Praha 8 - Ďáblice, ul. Myslivecká ................................................ 3 3 Praha 8- Ďáblice, ul. Brigádnická ................................................ 33
Praha 9- Kbely, ul. Toužimská ............................................. 34 Závěr ............................................................................
40
Seznam literatury ............................................................... 42 Volná příloha (kresebná dokumentace, mapa, plány) ..................... 45
Úvod
Cílem mé bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o charakteru a rozložení
sídlišť
bylanské kultury na území Prahy a vypracovat katalog lokalit
zkoumaných po roce 1987 (resp. 1986). Časově se jedná o úsek necelých dvaceti let, které uplynuly od vydání kandidátské práce M. Fridrichové pod názvem Bylanská kultura ve středních Čechách. Vývoj osídlení. Úvodní část práce se snaží stručně zmapovat současné poznatky o charakteru bylanského osídlení na území Prahy, V souvislosti s materiálovou bylanské
částí
včetně přehledu dějin
bádání.
práce bylo nutné nastínit chronologii
sídlištní keramiky, kterou na
základě
typologických skupin
vypracovala. Fridrichová.
Mým úkolem bylo
předložit
katalog
nově
prozkoumaných sídlištních
lokalit bylanské kultury na území Prahy a v souvislosti s tím zpracovat sídlištní nálezy z nových zapůjčil
Muzea hlavního
města
Prahy, které mi
laskavě
Mgr. M. Kostka.
Během přehodnotit
nálezy
výzkumů
zpracování bylo nutné
datování
pozdně
některých
přistoupit
ke kritice
nových lokalit. Tímto se katalog
halštatské, což umožnilo v některých
kontinuitu vývoje.
pramenů rozšířil
případech
a io
sledovat
Historie bádání Roku 1895 prozkoumal J. L. Píč pohřebiště v Tkalcích v Bylanech u Českého Brodu (Píč 1897). Nálezy hrobů přiřadil k nejmladšímu "pokolení skrčených koster" v Čechách.
V této
době
byla prozkoumána jen malá
část pohřebiště
(nanejvýš 112) a výzkum tak
neodhalil pohřby s vozy. Počtem milodarů i velikostí hrobové komory jsou zde nejbohatší hroby s koňskými postroji.
Počátky
bylanské kultury datoval
zánik spojil se "záplavou pokolení žárových 1.
hrobů"
Píč
po odchodu
k roku 400
Keltů,
př.n.l.
a její
tedy do 2. až 1. pol.
stol.př.n.l.
Píčovy závěry
vyvolaly
poměrně
ostrou reakci
představitelů
tzv. univerzitní školy
zastoupených K. Buchtelou a L. Niederlem. Název bylanská kultura použil poprvé K. Buchtela v recenzi na převážně
Píčův článek
o
pohřebišti
v Bylanech. Jejich výhrady se týkaly
otázek vzniku kultury, který považují za výsledek vlivu halštatského
působení
na
kulturu knovízskou a představující konec domácího vývoje. Bylanská kultura byla včleněna na východní okraj západohalštatského kulturního okruhu. Datují ji do rozmezí 2. stol. př. n. l. až 2. stol. n. l. Navzdory vzájemným osobním sporům s Píčem se tak shodují, že bylanská kultura byla
současná
s laténskými kostrovými hroby.
Bylanská kultura byla po dlouhou dobu známá jen z pohřebišť, sídlištní objekty byly v tu dobu datovány
převážně
jako knovízské. V pražské oblasti je také situace
komplikovaná tím, že zájem J.A. Jíry, de facto zakladatele pražského archeologického výzkumu směřoval k jiným obdobím pravěkého vývoje. Řada lokalit sice byla prozkoumána, blíže se jimi však již nikdo nezabýval a výzkumy tak
zůstaly
nezpracovány a
nepublikovány. Doba halštatská na území Prahy tak zůstala na okraji tehdejšího vědeckého zájmu badatelů. Z tohoto období sice máme představu o geografickém rozsahu halštatského osídlení, nicméně konkrétní lokalizace nalezišť je velmi složitá a podrobný výzkum takřka nemožný. Na problematiku nálezů z polykulturních lokalit té doby upozornila již M. Fridrichová (Fridrichová 1974), která jako charakteristický příklad uvedla oblast dejvickobubenečskou.
Odtud jsou uváděny nálezy např. z Julisky, dnešní Roosweltovy ulice, či
okolí nádraží
Bubeneč,
přikládá především připadaly
není je však možné revidovat, ani blíže lokalizovat. Za vinu to
již uváděnému nedostatku zájmu badatelů, jimž bylanské sídlištní nálezy
málo atraktivní. Podobná situace byla
pravděpodobně
i v Praze - Libni, Na
, Žertvách, či v Michli v okolí oblouku toku Botiče v bývalé Rennerově pískovně.
2
světové
Po 1.
válce dochází k opětovnému růstu stavební rozšířily
i nové archeologické výzkumy, které například či
o lokalitě Praha -
Bubeneč,
Především
s sebou
mj. i nálezový fond bylanské kultury. Platí to
kde Archeologický ústav provedl výzkum roku 1931,
o dalším významném nalezišti v Praze -
z pohřebišť.
činnosti přinášející
Střešovicích.
Jednalo se však
bohaté hroby stály v popředí zájmu
badatelů,
vesměs
o nálezy
zatímco prosté žárové
hroby a sídlištní nálezy byly opomíjeny, resp. se o jejich existenci takřka nevědělo. Ve 20. a 30. letech 20. století došlo k značnému rozmachu bádání týkajícího se doby halštatské. Termín pozdně bylanská kultura pro při
J. Bohm v roce 1925
časový
zpracování pražské lokality
pojem bylanská kultura je příliš obsáhlý a tudíž do
Albín Stocký se
poměrně nešťastně
výraznou hrubší keramikou doby nálezy se
podrobněji
Cítolibech a
Střešovice
určité
1, kdy došel k závěru, že
míry vágní a je nutné jej
méně
kam také datoval želenickou sponu. Hrobovými pohřebištích
odlišil nejmladší horizont, který datoval 500 - 400 pokračování
upřesnit.
pokoušel spojit bylanskou kulturu s
zabýval také J. Schránil (Schránil 1922). Na
Hoříně
interpretoval jej jako
římské,
horizont Ha D2-LTA poprvé použil
bylanských
hrobů
v Bylanech, př.
n. 1. a
pod vliven laténské kultury (Schránil
1928; Fridrichová 1987). J. Filip se ve svých úvahách o dlouhodobém
přežívání
(Filip 1956) odvolává mj. na nálezy z žárového hrobu Bubenči.
studiu
L. Hájek zde objevil kombinaci
nálezů
pro publikaci bylanských
č.
středolaténské
pohřebišť
bylanské kultury až do laténu
9 z rozsáhlého
pohřebiště
v Praze-
spony s halštatskou keramikou.
Při
na území Prahy však nebyla tato spona
v Národním muzeu nalezena. Popis v inventární knize NM sice souhlasí s vyobrazením v Hájkově publikaci (Hájek 1939), ale neodpovídá zcela "Halštatská kultura na pražském území částečně přizpůsobuje
v
čistou
pohřebiště
v inventární knize.
kulturu laténskou, jen se jí
a trvá dále jako projev domácího lidu vedle
Potvrzuje to nejlépe žárové přítomnost
nepřechází
přesně kresbě
nově příchozích Keltů.
v Bubenči." (Filip 1949).
Přesto
vzbuzovala
laténské spony v halštatské popelnici pochybnosti, které se dále prohlubovaly.
Vzhledem k tomu, že v sousedství
pohřebiště
hroby (Bureš 1987), není její interpretace tak jejím nálezu v urně, který se nakonec snad že spona spojené konstrukce do hrobu
byly v průběhu let prozkoumány i keltské jednoznačná.
podařilo
Na
překážku
vyvrátit a nyní
nepatří. Přesto
byl však údaj o
můžeme
s určitostí
názor o pozdním datování
říci,
převzali
i
další badatelé (B. Soudský, L. Horáková-Jansová, A. Rybová) a udržel se až do 60. let.
3
Od 50. let nastává další etapa ve vývoji poznání halštatského období. badatelů,
generace
mezi nimiž musí být vyzdvihnuta
Přichází
nová
především vědecká činnost
M.
Fridrichové, D. Kouteckého, M. Slabiny, E. Soudské a řady dalších. D. Koutecký mj. shromáždil nálezy ze středních a severozápadních Čech, a to jak hrobové, tak sídlištní (Fridrichová 1987). Tento soupis se pak stal základem práce o velkých hrobech bylanské kultury (Koutecký 1968), kde na dvě
základě
materiálu z pohřebišť
vytvořil
základní kombinační skupiny bylanských pohřbů. Sídlištní nálezy a především zdůrazňován
resp. byl
stupeň
Ha C však stále
sídlišť.
nedostatek
Jak
zůstávaly takřka
správně
připomenula
bez povšimnutí, M. Fridrichová
(Fridrichová 1987), tato situace se odrazila i v díle Pravěké dějiny Čech (Pleiner a kol. 1975), kdy
autoři uvádějí nedostatečné
Roku
proběhl
1953
archeologických
výzkumů,
časně
sídliště
laténského
poznání
sídlišť.
Hloubětíně
v Praze 9 -
který zde objevil
půdorys
především
Především
jejich
systematická
pozdně
halštatského až
na přelomu 60. a 70. let. Od 60. let dochází na
území Prahy k řadě záchranných archeologických sídlišť,
rozsáhlého
prvních plošných
(Soudský 1955).
Nálezový fond pak vzrostl
bylanských
jeden z
vnitřní
činnost
výzkumů,
které
přispěly
k poznání
struktury a vztahu k pozdně halštatskému osídlení.
M. Fridrichové umožnila
podstatně rozšířit
naše informace
o rozsahu bylanského osídlení Prahy a středních Čech.
Od roku 1966 probíhal v rámci výzkumu pražských slovanských výzkum na
předpokládaném
Praha 7 a 8). Bylo
zjištěno,
hradišti
Podhoří
hradišť zjišťovací
na severním okraji Prahy (rozhraní katastru
že se jedná o lokalitu s těžištěm osídlení v době halštatské.
Rozsáhlý záchranný výzkum, který zde probíhal od roku 1970 zjistil v severním a jižním sousedství lokality velkou kumulaci aglomerace. přibližně
Zvláště
důležitý
pravěkých nálezů
byl také objev
a nastínil tak možnost
pozdně
větší
halštatských sídlištních
sídelní objektů
200 m od Podhoří.
První výzkumné sezóny ( 1966, 1967) probíhaly pod vedením M. Slabiny, od roku 1968
převzala
výzkum M. Fridrichová. Výsledky výzkumných sezón 1968-1971
publikovala v práci Halštatská zařadila
sídliště
v pražském území (Fridrichová 1974), zbytek
do své kandidátské práce (Fridrichová 1987). Na materiálu z Podhoří definovala
základní morfologické skupiny bylanské sídlištní keramiky.
Hovoří
zde jak o nálezech
4
pozdně
vlastní bylanské kultury, tak o nálezech počátek
bylanských resp. halštatských, jejichž
datuje na konec horizontu Ha D 1.
Sídliště
bylo situováno na nevelké
čtyřúhelníkové ostrožně
na pravém
břehu
Vltavy
v nadmořské výšce 270 m, která je strategicky položena v oblouku vltavského údolí a umožňovala přehled
základě
do okolí až 3 km. Na
keramického materiálu zde M.
Fridrichová vyčlenila 3 základní sídelní horizonty datované do rozmezí Ha D 1 - LT A. Kromě
objektů
sídlištních
s předpokládaným
byly na severní i jižní
průběhem napříč
ostrožnou, datované do
lemována severní a jižní hrana ostrožny, v místech valů, zjištěný
Výzkum neprokázal existenci příkop.
Není tedy možné
sídliště, umístěné
označit Podhoří
přibližně
1 ha. U
opevnění pokračovalo
Během
některých
vně
nejsnadnějšího přístupu
hradiště,
-
i
uvnitř
funkce výrobní. Po zániku
míře.
podstatně rozšířil
Střešovic
ohrazení, které obklopovalo prostor o
katastr bylanských
sídlišť,
který se rozrostl
či
Dolních Chaber
(Slabina 1966), Prahy - Jinonic, pozdně
halštatské
sídliště
bylo potvrzeno v Praze-
(Fridrichová 1975).
V letech 1970 a 1973 zachytil výzkum Muzea hlavního M. Fridrichové v pravděpodobné,
stupně
byla zdvojená.
jedná se ,jen" o palisádou ohrazené
předpokládá
z nich se
(Fridrichová 1985). Další bylanské, resp.
objektů
HaD 2-3. Hradbou byla
žlab nedává možnost interpretovat jej jako
jako
osídlení v nezmenšené
60. a 70. let se
o nálezy z Prahy
Záběhlicích
stupňů
Hostivaři
že se jednalo o
dvě
Prahy pod vedením
následné fáze osídlení, pro což
v ploše i rozbor keramického materiálu. bylanské kultury.
města
sídlištní objekty bylanské kultury (Fridrichová 1981 ). Je
Důležité
je, že se
Obě
podařilo
byla odhadnuta na 2 ha. Ke stejnému výsledku
fáze bylo možné
hovoří rozmístění
zařadit
do mladšího
zachytit rozsah osídlené plochy, která
dospěla
M. Fridrichová i
při
zpracování
výzkumu v Praze - Kobylisích (Fridrichová 1988) datovaného do mladší fáze stupně
ohrazení
ve strategicky výhodné poloze se širokým rozhledem do vltavského údolí.
Jednotlivé objekty byly odkryty rozloze
straně zjištěny pozůstatky
středního
bylanské kultury. Stav výzkumu sídlišť bylanské kultury a vývoj osídlení ve středních Čechách,
především
Při
v pražské oblasti shrnula M. Fridrichová ve své kandidátské práci z roku 1987.
zpracování materiálu z druhé fáze výzkumu sídlištního komplexu Bohnice -
definovala
pětistupňovou
Podhoří
chronologii bylanské kultury, zahrnující období Ha C až LT A/B.
5
Zároveň se tak do určité míry uzavírá období velkoplošných odkryvů spojených s výstavbou
bytových sídlišť. Přibližně od 90. let 20. století se částečně mění charakter stavební činnosti a řada výzkumů je realizována na liniových stavbách inženýrských sítí (vodovody, kanalizace,
rozvody plynu) či při výstavbě a rekonstrukci vozovek. Tím je snížena možnost zachycení celého sídlištnído areálu, ba dokonce i jednotlivých objektů. Přesto se v posledních letech podstatně rozšířil nálezový fond bylanské kultury na území Prahy. Především v katastru
Ďáblic, Vinoře a Miškovic byly zachyceny pozůstatky sídlištních "aglomerací" s vývojem
od počátku doby halštatské až po její závěr. Také rozsáhlé sběry v povodí Mratínského a Vinařského potoka zde potvrdily halštatské osídlení (Kuna 1998). Nové bylanské sídlištní
nálezy známe také z Prahy- Kbel, Liboce či Lysolají.
6
,.
lil •
•
.~
,,
•••
I
•
~·
..
I •
...•
•
•
••• • •• • •• 1:1"
\
•• •
Jak již bylo uvedeno (kap. Historie bádání), bylanská kultura byla po dlouhou domu známa především
hrobovými nálezy, zatímco
katastr bylanských
sídlišť poměrně
sídliště zůstávala
přesto některé
bohatý,
vnitřního uspořádání sídlišť zůstávají nezodpovězeny.
že jen u zlomku lokalit se
podařilo
nerozpoznána.V
Do
současné době
je
otázky týkající se struktury a
značné
míry je to
způsobeno
takřka
zachytit celou osídlenou plochu a
žádné
tím,
sídliště
nebylo možné prozkoumat v úplnosti.
Poloha
sídlišť
Osady bylanské kultury se v blízkosti drobných vodních nepřekračovala
neolitu např.
osada v Libni
toků, přičemž
úlohu
říčky Botič
Záběhlicích,
Michli,
či
halštatské
pozdně
v Kobylisích byly také drobné sběry
prokázaly
rozkládaly na plošinách
poměrně
břehu
a Rokytka. V povodí
Hostivaři, či sídliště
přítoky
či
mírných svazích
jejich vzdálenost od zbroje vody zpravidla
250 m (Fridrichová 1987). Na pravém
nejdůležitější
v Praze -
většinou
patrně
Vltavy hrály
Botiče
v Petrovicích, na
se rozkládala
březích
již od sídliště
Rokytky ležela
v Hloubětíně, zdrojem vody pro osadu
Rokytky.
Především
nové výzkumy a povrchové
husté osídlení v povodí Mratínského a Vinořského potoka, odkud
pocházejí nálezy z Prahy- Ďáblic, Kbel, Čakovic a Vinoře. Z východních přítoků Vltavy je ještě
nutné zmínit Kunratický potok, který zásoboval vodou
sídliště
v Krči, dále Drahanský
nebo Čimický potok. Na levobřeží se osídlení kumuluje v povodí Šáreckého resp. Litovického potoka (např.
Dejvice, Lysolaje, Liboc atd.). Na
březích
přítoků (např.
Dalejského potoka a jeho
Prokopský potok) ležely osady v Řeporyjích, Jinonicích či Stodůlkách. Pro úplnost je nezbytné také zmínit již zaniklé nebo do kanalizace svedené toky jako Brusnice
či část
Motolského potoka aj. Výzkum zachytil
pozůstatky vodoteče
v Petrovicích
a nově patrně také v Ďáblicích (viz dále). Břehy
samotné Vltavy však
představuje určitou dělící čáru.
patrně
nebyly vhodné k osidlování, a
Existuje logický
předpoklad,
Vltavy bylo ve svých kontaktech orientováno spíše na východ,
řeka
tak spíše
že osídlení pravého především
břehu
do oblasti Polabí,
7
zatímco
levobřeží mělo
blíže k oblastem Kladenska, Berounska a
Mělnicka
(Praha
pravěká
2005).
Zhoršení klimatu, ke kterému došlo důsledky
negativní
patrně
již na konci doby bronzové,
i pro hustotu osídlení, které oproti mladší
(Bouzek 2002).0sady byly zakládány v nížinných polohách, plošinách v blízkosti vodních
zdrojů.
době
bronzové značně
většinou
umístění
prořídlo
na mírných svazích či
Jednalo se tedy o lokality oblíbené zpravidla již od
neolitu. Jižní orientace osídleného svahu (Praha- Hostivař, Dolní Chabry aj.) podmínkou, o
mělo
patrně
nebyla
osady tak spíše rozhodovaly místní podmínky (k severu jsou
obrácena např. sídliště Řeporyje - Závětina, Čakovice, Ďáblice či Vinoř). V
závěru
Podhoříponěkud
bylanské kultury
(stupeň
Bohnice, Bohnice- Zámka, aj.,
III)
začaly
zpočátku
být osidlovány i výšinné polohy, zatím
neopevněné.
Z tohoto
vymykají bylanské sídlištní nálezy na akropoli Závisti, které jsou
např.
členění
patrně
se
starší
(např. Čtverák 1999). pozdně
V
dvorce, které
pravděpodobně představovaly určitá
Bohnice - Nad Rozměry
halštatském období byly na území dnešní Prahy zakládány ohrazené
Podhořím,
kde výzkum prokázal
opevněný
svědčí
opevněného
pro
dřevěnou
datován i ohrazený areál v Praze část
byla na vnější
stupňů
Existence
HaD 2-3 (Fridrichová 1974, 1987), podobně je
Hloubětíně
straně
o lokalitu
přítomnost kamenů
hradbu z kůlů, val však doložen nebyl.
areálu byla datována do
Severní
např.
areál o rozloze cca 1 ha.
zachyceného žlabu (š. 125 cm, hl. 70 cm) s hrotitým dnem a
ve výplni
část.
místní centra. Jednalo se
(Soudský 1955), který se skládal ze dvou
obehnána palisádou ve
směru
západ- východ, a byla
po 64 m přerušena bránou, zhruba rovnoběžně probíhala o 38m jižněji palisáda vnitřní, s bránou.
Vnitřní
soustředěny části,
bránou se vcházelo z obytné
části
osady do
vnějšího
objekty výrobního charakteru. Stavby zde jsou rozmístěny
podle autora výzkumu
železářsko-kovolitecké
patrně
z důvodu
s nálezy strusky,
či
nebezpečí
opět
areálu, kde byly
řidčeji
než v obytné
požáru. Jsou zde doloženy objekty
tkalcovské dílny s množstvím hliněných přeslenů
a závaží. V průběhu Ha D2 byl zbudován dvorec také na Závisti.
8
Rozloha
sídlišť
Velikost osad staršího
stupně
bylanské kultury je zatím obtížné charakterizovat.
Při
výzkumu v Praze -Petrovicích byla prozkoumána osídlená plocha o rozloze 1,5 až 2 ha. Dosud
nejúplněji
patrně
stupně
bylanské kultury
bylo
zachyceno
(stupeň
sídliště
III). Zde se na ploše 2 ha
současně.
jej
prozkoumat 12
že celá plocha
objektů,
sídliště
byla
Tomu odporují i chronologické výsledky rozboru keramiky
(Fridrichová 1981 ). Byly zachyceny 2 fáze osídlení. přístupný, neboť
podařilo
pravděpodobné,
z toho 6 zahloubených chat. Není však využívána
v Praze- Hostivaři, datované do mladšího
zčásti
kryla
dočasná
Střed
lokality nebyl pro výzkum
deponie humusu. Za
předpokladu,
že se tu
nenacházel volný prostor, lze na základě hustoty objektů na odkryté ploše odhadnout, že zde patrně
stály další
současně
tři
chaty (Fridrichová 1987). Na ploše osady tak teoreticky mohlo stát
2 až 7 chat.
Postupem
času
se velikost
sídlišť patrně zvětšovala.
Bohnice se rozkládal na ploše cca 16 ha, (Fridrichová 1987). Plocha
sídliště
ha, ovšem existuje předpoklad, že
přičemž
Sídelní komplex
byly zachyceny 4 koncentrace
v Hloubětíně odkrytá B. Saudským
původní
Podhoří
rozloha byla ještě
větší
-
objektů
představovala
cca 2
(Soudský 1955).
9
Typologie bylanské sídlištní keramiky usnadnění
V zájmu
keramiku do skupin nálezů
z výzkumu
nálezů rozdělila
popisu
M. Fridrichová bylanskou sídlištní
označených čtyřmístným číselným sídliště
Podhoří
Praha -
čtrnáctá
základě
typy byly definovány na
zpracování první
části
(Fridrichová 1974), vypracovala základní
členění postupně upřesňovala.
typologii sídlištní keramiky, jejíž další základních tvarových skupin,
Při
kódem.
Výsledkem je 13
kategorie se nazývá "ostatní". Jednotlivé keramické
materiálu z pražských
nalezišť
a konfrontovány s nálezy
z celého území bylanské kultury.
1. Amforovité zásobnice- bezuché nádoby větších rozměrů (výška větší než 25 cm) s poměrně malým dnem a klenutou výdutí. Postupem vývoje se snižuje výška. Jedná se o obvyklou
součást
výbavy
hrobů.
01.01 amforovité zásobnice s nálevkovitým hrdlem. 01.02
amforovité zásobnice s kuželovitým hrdlem. 2. Zásobnice - nádoby velkých rozevřeným
hrncům,
hrdlem, pod ním
od nichž se liší
pravděpodobně
může
průměrem
rozměrů
ústí
(~
30 cm). Jedná se o
sídlištní typ, který
vejčitým tělem,
které má
výduť nejčastěji
Objevují se pouze v sídlištním materiálu, a to jen zřídkakdy.
Např.
Praha-
(Fridrichová 1981). 03.01 váza štíhlého tvaru. 03.02 váza baňatého tvaru.
4. Amfory -
tenkostěnné
fragmentárním materiálu se hrdlem, jedná se o častěji
výhradně
zatím nebyl nalezen v plném tvaru.
polovině.
Hostivař
někdy nálevkovitě
být i plastická páska. Celkové provedení se blíží
3. Vázy - nádoby s nízkým hrdlem a v horní
s nízkým kónickým,
obtížně
nepříliš častý
nádoby
(příbuzné
amforovitým zásobnicím), ve
odlišují od terin a lahví. 04.01 amfora s nálevkovitým
tvar. 04.02 amfora s kuželovitým hrdlem, vyskytuje se
než v předchozím případě. 5. Teriny - nádoby s nízkým kónickým hrdlem a
větších rozměrů, častá výčnělky.
bývá
hnědá či červenohnědá
05.02 terina malých
podhrdlí objevuje rytá výzdoba,
rozměrů, většinou někdy
barva,
baňatým tělem.
někdy
bývají
05.01 terina
opatřeny
s tuhovaným povrchem,
uchy
někdy
či
se na
dekor pásu svislých vlešťovaných linií.
6. Amforovité misky - nízké a široké nádoby s nízkým kónickým hrdlem. Konstrukčně
jsou blízké terinám. 06.01 amforovité misky s kónickým nebo
prohnutým hrdlem. 06.02 amforovité misky s kónickým,
často
mírně
žlábkovaným hrdlem.
10
7. Lahve - geneticky blízké amforám. Jedná se o nádoby s relativně vysokým sídlišť.
hrdlem. Objevují se obvykle v pozdních hrobech, ale známe je i ze
07.01 lahve
s kónickým hrdlem. 07.02 lahve s válcovitým hrdlem. 07.03 lahve s prohnutým hrdlem. výrazně vytvořeného
8. Mísy - nízké a široké nádoby bez přináší
v sídlištním i hrobovém materiálu přechody
velké množství variant, které
četnost
způsobují,
že
mezi jednotlivými podtypy jsou plynulé.
08.01 kónická miska,
někdy
s mírně klenutými
sídlištích, ale známe ji i z hrobové výbavy opatřena vlešťovanou esovitě
hrdla. Jejich
míře
vyskytuje v menší
(např. Praha-Bubeneč,
výzdobou. 08.02 mísa s
profilovaná mísa, výška
často
stěnami, častěji
dovnitř
stejná nebo i
než na sídlištích. 08.04
větší
se objevuje na může
hrob 7A), kde
být
zesíleným okrajem. 08.03 hlubší než
~ průměru
mělká esovitě
ústí, v hrobech se
profilovaná mísa,
často
s rozevřeným okrajem, vyskytuje se jak v sídlištní, tak ve funerální keramice. 08.05 mísa s rozevřenou horní
částí,
objevuje se
s oblým lomem a prohnutou horní např.
známe někdy
hlavně
částí,
v hrobech, na sídlištích je
objevuje se
hlavně
vzácnější.
08.06 mísa
v hrobech, v sídlištní keramice ji
z Prahy - Dolních Chaber (Fridrichová 1985). 08.07 mísa s ostrým lomem,
s výzdobou v
podobě kolků či
rýžek,
hlavně
v pozdních žárových hrobech, ale i na
sídlištích. 08.08 mísa se zataženým okrajem. 08.09 mísa s odsazeným
rozevřeným
okrajem,
tzv. braubašsská. 08.1 O mísa esovitého pro fil u. 9. stěnami.
Talíře
- ploché nádoby s rozevřenými až kónickými,
Okraj bývá
profilovanými
stěnami.
často přehnutý.
09.02
talíř
talíř
09.01
s prohnutými
s nálevkovitě
někdy slabě
prohnutými
rozevřenými nevýrazně
rozevřenými stěnami.
09.03 hluboký talíř.
10. Koflíky - tvary blízké mísám, v sídlištním materiálu je lze
přesvědčivě
odlišit
pouze tehdy, je-li zachováno ucho. Řada variant jako u mis. 10.01 kónické koflíky. 10.02 koflíky s
esovitě
převýšeným
vysokým hrdlem a rozevřeným
10.03 koflík s oblým lomem. 10.04 koflík s
páskovým uchem. 10.05 koflík s profilovanými
stěnami
okrajem. 10.06 koflík s baňatým tělem. 10.07 koflík s ostře lomenými
ll. Hrnce soudkovitým
tělem.
často. Společným
nečleněné
nebo jen
nevýrazně členěné
znakem
nádoby s vejčitým nebo
prvků,
této kategorie je hrubé provedení a
především
promačkávané
s mírně zataženým nebo
slabě
profilovaný hrnec. 11.03 hrnec s kónickým
tělem.
soudkovitý hrnec,
někdy
zástupců
11.05 hrnec s kalichovitě prohnutými
stěnami,
jedná se
a
stěnami.
Jedná se o charakteristický sídlištní tvar, v hrobech se objevují
plastických výzdobných
esovitě
stěnami.
profilovanými
pásky. 11.01
častá
méně
aplikace
vejčitý
nebo
profilovaným okrajem. 11.02
11.04 hrnec s plochým
méně
tělem.
obvyklý tvar. 11.06 hrnec
s vysokým válcovitým hrdlem.
ll
12. Situly -
nádoby napodobující tvar kovových situl, které známe např.
z východohalštatského kulturního okruhu. Vyskytují se především v hrobové výbavě. 13. Kotouče - hliněné kotouče s plochou spodní stranou, svrchní je mírně klenutá. Často se objevuje výzdoba v podobě vpichů, buď jednotlivých či v řadách. 13.01 kotouče
s jednoduchým zaobleným okrajem. 13.02 kotouče s okrajem vzhůru zahnutým. 14. Ostatní- patří sem málo časté tvary jako např. různá vykuřovadla, či nádoby na nožkách. M. Fridrichová předpokládala, že se tato kategorie postupem času dále upřesní (Fridrichová 1987).
~T---7
ITI ~~
ITI
~8D1 ~802~8.03
c=r-.0~807
(-~~
~
~-~Ó
/
/~'
'I
I
' 03 01
______
~60!.
C'~
-----06
'CL~c~ 'Cl2 \=2 ~-=t c~ cJ
/ , //03 02
o." a ..,
el,a,c~.,
C1CJU., ei,,
~/J;J.-
a707~703
r .. ··1 ,---------,
'
' ''
'' -
~·
1: Ci.
r7
'11 05
F~ \
,'
'", _ ___ / 11 OE.
----··?l\";
Základní morfologické skupiny bylanské sídlištní keramiky (dle Fridrichová 1981)
12
Chronologie bylanské sídlištní keramiky nálezů
Podrobnou chronologii sídlištních
bylanské kultury publikovala M.
Fridrichová ve své kandidátské práci z roku 1987. Jádrem práce je zpracování Podhoří,
sídlištního komplexu Bohnice-
na
němž
vypracovala
tři
nálezů
ze
horizonty, které navazují
na předchozí vývoj, zachycený na jiných lokalitách. Pro
usnadnění
popisu použila typologii sídlištní keramiky zahrnující vývoj od HC do
LT AlB 1. Obsahuje celkem 13 základních keramických třídění
kap. Typologie). Toto
se
částečně
typů,
které je možné dále
dělit
(viz
liší od morfologie bylanské keramiky vypracované
na základě hrobových nálezů (Koutecký 1966, Koutecký- Fridrichová 1980). Závěr
bylanské kultury kladla až do tzv. braubašského horizontu, v relativní přičemž hovoří
chronologii LT AlB 1,
02 - LT AlB 1). V
současné době
horizont Ha C - D 1, po
němž
o starším období (Ha C - D 1) a mladším období (Ha
bývá pojem bylanská kultura chápán spíše jako
následuje
pozdně
časový
halštatské období. Pro svou práci jsem stupně
zvolila užší pojetí pojmu bylanská kultura, zahrnující úsek Ha C- Dl, tedy
bylanská
I -III.
ABSOI.UTNI ClfRONOI.OGIE
R)'boVá REI.ATIVNI ClfRONOI.OGIE Soudský 1962
8001750-660 IK
ll Cl
------
-------·
660-620
--
620-5501530 --~----~-
.
-----
550/530-4801450
lllouh
ll Dl
-- -------
-------llloubětin
111>2 3
ll a. ll b
________ ___
llylanská ll llostivat 3, Kobylisy
~-
lllouh
Bylanská 111 Podhoti·Bohnice
llloubctin 2. -4. fáze
Bylanská IV Podhoti·Bohnice ll
------
"
460/450-390/380
~------
ukazuje
--
·-·-
ll c,lll
-- --
lllouh
~----
I
Závist
~
r--:--I. horizont
2. horizont
-· Bubentl!
3. horizont B)·lanskáV Podhoti-Bohnice 111 4. horizont
+-----
---
5. horizont
I.TNI.TBI
39013!<0
Při
lllouh
I.TA
---------- ---·-·
------
Pohldlllů
SttdO\'Kt
-------
Kobylisy
----- - --------
---
Moayková -Dnla -Rybová 1984
FrldrldltWá 1987
Bylanská I Dolní Chabry, Petrovice
-
--
ll C2-3
--~-
Sflllá«k 1972
práci s výrazně fragmentárním sídlištním materiálem se však do
oprávněnost
tzv. dlouhého trvání bylanské kultury až do
období. Pozdní doba halštatská bývá charakterizována jistými
pozdně
určité
míry
halštatského
společenskými změnami,
projevujícími se mimo jiné osidlováním výšinných poloh, zakládáním ohrazených sídelních jednotek (Praha -
Podhoří,
Praha -
Hloubětín) či
existencí
hradišť
(Praha -
Hostivař,
Praha
13
- Bohnice, Zámka atd.) a mocenských center (Závist, Minice u Kralup). V běžném keramickém
inventáři
se však
přechod
k pozdějšímu období projevuje pozvolna a
často
se
setkáváme s problémem odlišit jednotlivé horizonty.
Bylanská I Podle M. Fridrichové má úzký vztah k předchozí V keramickém
inventáři
závěrečné
fázi štítarské kultury.
se objevují amforovité zásobnice s nálevkovitým hrdlem (01.01),
amfory s nálevkovitým hrdlem (04.01), amfory s kónickým hrdlem (04.02), mísy s okrajem dovnitř
zesíleným (08.02), mísy s esovitě profilovanými
(09.01, 09.02), kónické a
esovitě
stěnami
profilované koflíky (10.01, 10.02) a
profilované hrnce. Výzdoba bývá obvykle rytá, na mísách tuhovaná a představují
talíře
(08.03, 08.04), vejčité
leštěná.
a
Tento
esovitě stupeň
např. nálezy ze sídliště v Praze 8 - Dolních Chabrech (Fridrichová 1985), 1
Prahy - Petrovic 2 , z větší části sem pravděpodobně patří i sídlištní nálezy ze sousedství pohřebiště v Praze 6 - Střešovicích 3 (Slabina 1966).
Bylanská II Kromě
stávajícího
inventáře
se objevují nové tvary: amforovité misky (06.01,
06.02), další variace mis (08.01, 08.05, 08.06) a
koflíků
(10.03, 10.04), také teriny (05.01,
05.02), vázy (03.01, 03.02) a zásobnice (02.00). z výzdobných malování. M. Fridrichová předpokládala, že
stupeň
II
měl
motivů
s největší
se
nově
objevuje
pravděpodobností
delší
trvání, což by umožnilo jej rozdělit na 2 části. Řadí sem např. sídliště v Praze 8 - Kobylisích (Fridrichová 1988), Praha -
Hostivař
(Fridrichová 1981) a další.
Bylanská III M. Fridrichová definovala
stupeň
III
na
základě
materiálu horizontu
Bohnice I. Jako charakteristický prvek vidí nástup lahvovitých talíře
(09.02, 09.03), i mísy, lehce
08.08),
relativně často
převládají
tvarů
(07.01).
Podhoří
-
Přetrvávají
kónické a s mírně zataženým okrajem (08.01,
se objevují amforovité zásobnice s kuželovitým hrdlem(01.02),
nevyskytují se amforovité misky.
1
Výzkum J. Fridrich 1966, M. Fridrichová 1970 Výzkum M. Fridrichová, nepubl., pouze Fridrichová 1987 3 Výzkum M. Slabina
2
14
Bylanská IV/Ha D2- 3 inventáře
Z keramického méně často,
vymizely
talíře,
také amforovité zásobnice se objevují
změkčuje. Přetrvává
jejich profilace se
výskyt terin (05.01), nyní však jemněji
profilovaných. Na výdutích terin a amforovitých zásobnic se objevují ploché svislé výčnělky.
Mezi mísami
výzdobou na vnitřní
straně
převládají
(08.08),
tvary se zataženým okrajem,
nově
malování a
horizontu
Podhoří
II,
vlešťovaná
patří
s vlešťovanou
se objevují podobně zdobené mísy s ostrým lomem
(08.07) a hrnce s vysoko položenou výdutí a kónickými přetrvává
často
stěnami
výzdoba, také rastrované pásy.
(11.05). Ve Stupeň
výzdobě
IV odpovídá
sem nálezy z Prahy - Michle (Fridrichová 1976), a
část nálezů
z Prahy- Hloubětína (Soudský 1955, Soudský- Rybová 1962).
Bylanská V Jasným ukazatelem je výskyt keramiky náplň
točené
na kruhu, který ovlivnil tvarovou
i keramickou hmotu, využívá se nadále tuha, objevuje se výrazná
je písčité
ostřivo
méně
slídy, hojné
i plavený materiál.
Z předchozího (07.03),
příměs
stupně
se udržují tvary
hrnců
s kónickými
stěnami
(11.05), láhve
misky s ostrým lomem (08.07), oblíbené jsou misky se zataženým okrajem
(08.08). Tyto tvary mohou být
obtáčeny. Nově
se objevují tzv. braubašské misky (08.09) a
esovité misky (08.1 0), dále misky se žlábkováním a odsazeným okrajem. Také plastické členění
nádob, žlábky
či
vodorovná žebra.
Patří
sem horizont Podhoří III.
15
Katalo2
sídlišť
bylanské kultury (výzkumy 1987-2004)
Praha 1- Hradčany KULT: pozdní d. halštatská. LOK: ul. Černínská. OKOL: přemístěná zemma, keramika- zlomky. AKCE: J. Frolík, P. Matouš (ARÚ Praha). LIT: BZO 2000, 175.
Praha 1- Malá Strana KULT: Ha D/L T A. LOK: Dražického
náměstí.
OKOL: vrstva; keramika- zlomky.
AKCE: Zavřel J. (PÚPP Praha). Při hloubení výtahové šachty na úroveň sklepa byly mj. vzorkována vrstva s keramikou datovanou do stupně Ha D/L T A. ULOŽ: PÚPP Praha. LIT: BZO 1993-5, 204.
Praha 1- Malá Strana KULT: d. halštatská. LOK: ul. Mostecká. OKOL:
přemístěná
zemina?, keramika -
zlomky. AKCE: J. Čiháková (PÚPP Praha). V roce 1999 v rámci výstavby kabelovou před bránou Karlova mostu bylo z podloží sondy vyzvednuto mj.
několik zlomků
keramiky
datovaných do doby halštatské. ULOŽ: PÚPP Praha. LIT: BZO 1999, 189, ARÚ Praha 2937/00.
Praha 2- Nové
Město
KULT: d. halštatská. LOK: ul. Na AKCE: D. Marešová (Archaia Praha).
Při
Rybníčku.
OKOL: vrstva; keramika - zlomky.
sondáži zde byly roku 1999 vyzvednuty zlomky
halštatské keramiky. LIT: BZO 1999, 228.
Praha 5 -
Hostivař
KULT: d. halštatská, bylanská. LOK: ul. Švehlova a Práčská. OKOL: sídliště; jámy, chaty. AKCE: P. zde probíhal od
Kováčik června
(Archaia, Praha). Z důvodu výstavby
Střediska
obchodu a služeb
roku 1999 do ledna 2000 plošný archeologický výzkum, který zde
zaznamenal osídlení doby bronzové, halštatské a raného středověku. LIT: ARÚ NZ 1398/00, Archaia NZ 237/99, ARÚ NZ 1528/01.
16
Praha 5 - Zbraslav náměstí.
KULT: Ha D2-3, LT A. LOK: Zbraslavské
OKOL:
sídliště;
zahloubené
chaty, jáma. AKCE: ÚAPPSČ Praha. V 1994 - 1995 proběhl záchranný archeologický výzkum, který mj. odhalil 8 zahloubených chat a jámu. ULOŽ: ARÚ Praha. LIT: BematChytráček
- Vávra 2001.
Praha 6- Bubeneč KULT: d. halštatská. LOK: ul. Ve Struhách. OKOL: sídlištní vrstva. AKCE: M. Kostka (MMP).
Při
byly zachyceny
pozůstatky původní úrovně
dokumentaci a vzorkování
řezů
ve výkopu pro kanalizaci v roce 1994
terénu. Výzkum zaznamenal 4 objekty, z nichž
jeden byl interpretován jako zahloubená chata bylanské kultury. Toto střepy
však nepotvrdilo, halštatské
pocházejí pouze ze
sběrů
původní
datování se
na ploše a z hromad. Za
zapůjčení materiálu děkuji M. Kostkovi. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1993-5, 185.
Praha 6 - Dejvice Paťankou,
KULT: pozdní d. halštatská. LOK: ul. Pod sladovny. OKOL:
sídliště;
(MMP). V roce 2004 byl původní
při
zahloubené chaty, jámy,
kůlové
zahrada bývalé Reiserovy
stavby. AKCE: M. Kostka
výzkumu plochy zahrady bývalé Reiserovy sladovny zachycen
terén, mj. se sídlištními objekty pozdní doby halštatské. Jednalo se
patrně
o 10
zahloubených chat, řadu jam a kůlových jamek. ULOŽ: MMP. LIT: nepubl., informace M. Kostky, Praha pravěká (2005).
Praha 6- Liboc KULT: d. halštatská. LOK: ul. Krajní, u Libockého rybníka. OKOL:
sídliště;
chaty,
kruhový objekt. AKCE: M. Bureš, J. Turek. Archeologický výzkum, který
proběhl
v roce
2004 v souvislosti s výstavbou bytového komplexu Nová Liboc, zachytil na ploše skoro 3 ha mj. 4 halštatské zahloubené chaty z různých fází osídlení. Dále byl prozkoumán kruhový objekt o
průměru
cca 4 m a hloubce 2 m. Ve
stěnách
se nacházely výklenky pro zásobnice.
LIT: nepubl., Praha pravěká (2005).
Praha 6 - Lysolaje KULT: bylanská. LOK: ul. Hluboká. OKOL: asi 500 m
východně
od bylanského
pohřebiště
sídliště.
V 2. pol. 80. let bylo v poloze
v Denkrově
pískovně
prozkoumáno také
sídliště bylanské kultury. ULOŽ: MMP. LIT: Fridrichová- Koutecký- Slabina 1997, 33.
17
Praha 6- Suchdol KULT: d. halštatská. LOK: poloha Výhledy,
jihozápadně
od obce. OKOL:
sídliště;
jáma. AKCE: M. Gajda (ARÚ Praha). V roce 1991 byla v dálkovém výkopu zachycena halštatská jáma. ULOŽ: ARÚ Praha. LIT: BZO 1990/2, 290 - 291.
Praha 7- Vinař jihozápadně
KULT: bylanská, pozdní d. halštatská. LOK: ul. Mladoboleslavská, křižovatky
se silnicí do Satalic. OKOL:
Kuna.V roce 1988 zachyceny
proběhla
pozůstatky
sídliště,
jáma. AKCE: M. Fridrichová (MMP), M.
dokumentace a vzorkování objektů
dvanácti sídlištních
od
řezů
ve výkopu pro plynovod a byly
z různých fází vývoje doby halštatské.
LIT: Havel- Kovářík 1989, 283, BZO 1990/92, 291. KULT: pozdní d. halštatská. LOK: OKOL:
sídliště
(výšinné); jáma. AKCE: V.
severozápadní Daněček.
část
tzv. Velkého
Roku 1993 byla
při
hradiště.
dokumentaci
výkopu pro stožár zachycena sídlištní jáma se zlomky pozdně halštatské keramiky. ULOŽ: ARÚ Praha. LIT: BZO 1993- 5, 250. KULT: d. halštatská. LOK:
Vinařské náměstí.
OKOL:
sídliště;
jámy. AKCE: J.
Turek, Ž. Brnič (ARÚ Praha). Při dokumentaci řezů ve výkopu pro kanalizaci byly zachyceny 2 sídlištní jámy. LIT: BZO 1993-5, 250, ARÚ Praha 5386/96. KULT: Ha Dl - D2, HaD/LT A. LOK: severozápadní Zemědělské
stroje
Vinař;
nad údolím proti poloze Velké
část
katastru za areálem
hradiště; Ctěnice
na pravém
břehu
Ctěnického potoka. OKOL: povrchové sběry; sídliště. AKCE: M. Kuna (ARÚ Praha). Roku
1987 a 1989
proběhly
povrchové
sběry
v rámci projektu
průzkumu
povodí
Vinařského
potoka, mj. byly získány také zlomky halštatské keramiky. ULOŽ: Muzeum v Brandýse n. Labem. LIT: M. Kuna 1998.
Praha 8- Dolní Chabry KULT: Ha D/ LT A. LOK: ul. Velemínská, Pod Václavem,
Dvořákova,
Libochovická. OKOL: vzorkování
sídliště;
řezů
jámy, chata.
AKCE: M. Kostka (MMP).
výkopu pro kanalizaci v roce 2000 a následné
Při
stavbě
dokumentaci a
rodinných
v letech 2003 a 2004 byly v prostoru ulic Velemínské, Pod Václavem, Libochovické zachyceny halštatské sídlištní objekty. jam do bylanské kultury se
při průzkumu
Původní
domů
Dvořákovy
a
datování zahloubené chaty a
materiálu nepotvrdilo. Jedná se o horizont Ha
18
03/LT A, z výplně
objektů
pocházely mj. zlomky braubašských misek a fragmenty nádob
točených na kruhu. ULOŽ: MMP. LIT: nepubl. (materiál a dokumentaci mi poskytl M.
Kostka), Praha pravěká (2005), 673. Praha 8 - Ďáblice KULT: bylanská. LOK: ul. Kostelecká. OKOL: M. Kostka (MMP).
Předstihový
sídliště;
jáma,
vodoteč
(?). AKCE:
výzkum v prosinci 1999 a lednu 2000 zde zachytil 9
zahloubených objektů, z toho jeden bylanský a patrně zaniklou vodoteč. KULT: bylanská, pozdní d. halštatská. LOK: ul. Cínovecká, Kostelecká. OKOL: sídliště,
zahloubené chaty, jámy,
mimoúrovňové křižovatky
zde
kůlové
proběhl
stavby. AKCE: M. Kostka (MMP).
Před
stavbou
v roce 2001 plošný archeologický výzkum, který
zaznamenal několik fází osídlení doby halštatské. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 2001, 190-191. KULT: bylanská, d. halštatská. LOK: ul. Šenovská. OKOL: sídliště; zahloubená chata, jámy, stavbě
příkop
(?);
sběr
z plochy. AKCE: Kostka M. (MMP). V roce 1994 byly
inženýrských sítí zachyceny na
řezech
při
výkopu 3 halštatské objekty, z nichž jeden byl
interpretován jako bylanská chata. V roce 2001 zde byly
při stavbě
domu
zničeny
3
zahloubené objekty, sběrem z hromad byly získány zlomky bylanské keramiky. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1993-5, 187; BZO 2001, 192. KULT: d. halštatská. LOK: ul. Čenkovská, Myslivecká, Brigádnická. OKOL: sídliště; řezy
jámy. AKCE: M. Kostka (MMP). V roce 1994 byly dokumentovány a vzorkovány
ve výkopech pro kanalizaci, které zaznamenaly
několik
zahloubených
objektů.
sídliště
(?);jáma. AKCE: M. Kostka
LIT:
BZO 1993-5, 187. KULT: bylanská. LOK: ul. Osinalická. OKOL: (MMP). V roce 2001 byl
při
opravách
chodníků
a vozovek
zčásti
prozkoumán zahloubený
objekt, interpretovaný jako jáma, ale 2 výrazné kumulace keramiky ukazují, že se mohlo jednat o hrob. ULOŽ: MMP. Osinalická. OKOL:
sídliště;
stavby. AKCE: M Kostka (MMP). V roce 2003
proběhl
KULT: bylanská, d. halštatská. LOK: ul. zahloubené chaty, jámy,
kůlové
plošný archeologický výzkum chaty,
řada
sídlištních jam a
před
Kučerové,
stavbou bytového domu,
pozůstatky
nadzemních
při
kterém byla odkryty 2
kůlových
staveb. LIT: nepubl. pouze
křížení
ul. Brigádnické a Kučerové.
informace a dokumentace M. Kostky. KULT: d. halštatská; pozdní d. halštatská. LOK:
OKOL: sídliště; zahloubené chaty, jámy, hliník. AKCE: M. Šmolíková, M. Kostka (MMP). V letech 1999 až 2002
při stavbě
rodinných
domů
a inženýrských sítí, který zachytil celkem
19
23 sídlištních
objektů
poskytujících však jen malé množství
nálezů. Původní
datace do
bylanské kultury se nepotvrdila. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1999, 157; BZO 2001, 191. KULT: d. halštatská. LOK: ul. U Parkánu, Na Terase, bývalá zahrada a
hřiště
školy.
OKOL: sídlištní vrstva. AKCE: M. Kostka (MMP). V roce 1996 zde byla zachycena mohutná sídlištní vrstva, která poskytla
značné
množství halštatského keramického
materiálu, zvířecích kostí, uhlíků a mazanice. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1996-97, 144. KULT: pozdní d. halštatská. LOK: ul.
Kučerové.
sídliště;
OKOL:
zahloubená chata,
jámy. AKCE: M. Kostka (MMP). V roce 1998 bylo v liniových výkopech pro kanalizaci dokumentováno 6 jam a chata. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1998, 150; BZO 2001, 192.
Praha 8- Libeň KULT: d. halštatská. LOK: mezi ul. Na Žertvách, Novákových, Zenklovou (býv. Rudé armády). OKOL: V průběhu ledna až Podmínky na činnost. Sběry
sídliště;
března
keramika, zlomky. AKCE: M. Fridrichová (MMP).
roku 1988 bylo sledováno
stavbě umožňovaly
se
soustřeďovaly
jen krátké
sběry
staveniště
stanice metra Palmovka .
v místech, kde neprobíhala stavební
na prostor hloubení budoucího vestibulu stanice. Byly
zachyceny kulturní vrstvy o síle až 1 m. Žádný sídlištní objekt se však rozlišit nepodařilo. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1990/2,274. Praha 9 - Čakovice KULT: d. halštatská. LOK: ul.
Bělomlýnská.
OKOL:
sídliště;
zahloubená chata.
AKCE: M Kuna (ARÚ Praha). Při sledování a dokumentaci výkopu pro vodovod KáranýPraha byla mj. zachycena i chata doby halštatské. LIT: BZO 1990/2, 260. KULT: pozdní d. halštatská, Ha O-LT A. LOK: prostor mezi železnicí, areálem TJ Čakovice a pravobřežním přítokem Mratínského potoka. OKOL: povrchové sběry. AKCE:
M. Kuna (ARÚ Praha). V dubnu 1989 byly při povrchových sběrech v rámci průzkumu povodí Mratínského a
Vinařského
potoka nalezeny zlomky
pozdně
halštatské keramiky,
ULOŽ: Muzeum v Brandýse n. Labem. LIT: Kuna 1998.
Praha 9 -Kbely KULT: bylanská. LOK: ul. Toužimská. OKOL:
sídliště;
chata, jámy. AKCE: M.
Kostka (MMP). viz dále. LIT: BZO 1998, 157.
20
Praha 9- Kyje KULT: d. halštatská. LOK: ul. Prelátská. OKOL: keramika - zlomky. AKCE: L. Krušinová (SÚPP Praha). Při dokumentaci výkopu revizní šachty v roce 1995 nalezla L. Krušinová zlomky halštatské keramiky. LIT: BZO 1996/1997, 156.
Praha 9 - Miškovice KULT: bylanská. LOK: ul. Polabská, jámy,
kůlové
západně
od obce. OKOL: zahloubené chaty,
stavba. AKCE: M. Ernée (Archaia Praha). Archeologický výzkum v okolí
ulice polabské probíhal v rozmezí let 1999 a 2000. V severovýchodní plochy byla prozkoumána
řada objektů
části
zkoumané
bylanské kultury. Jednalo se dohromady o 8
zahloubených chat, 15 jam, pec, 4 hliníky a
pozůstatky minimálně
3 nadzemních
kůlových
staveb náležející k dlouhým domům. ULOŽ: Archaia Praha. LIT: BZO 2000, 198, ARÚ Praha 1523/01, BZO 2001,211. KULT: bylanská. LOK: u Miškoveckého mlýna, sídliště,
jáma. AKCE: M. Kuna. Roku 1989
severozápadně
při výstavbě
od obce. OKOL:
vodovodu byla ve výkopu
zachycena jáma s keramikou z nejstarší fáze bylanské kultury. ULOŽ: MMP. LIT: BZO 1990/2, 282, ARÚ Praha 4458/91.
Praha 1O - Vršovice KULT: Ha D3/L T A. LOK: nároží ul. Petrohradské, Vršovické a druhotně přemístěná
Botiče.
OKOL:
zemina; keramika - zlomky. AKCE: V. Kašpar (Archaia) 2001.
ULOŽ: Archaia Praha. LIT: BZO 2001,229.
Praha 1O-
Křeslice
KULT: Ha D/L T A. LOK: poloha u Fantova mlýna, východně od ul. Štychovy. AKCE:
sídliště.
LIT: Praha pravěká (2005).
21
DOBA HALŠTATSKÁ (stav poznání od roku 1 987 do roku 2004)
o
5km
e •
bylanská sídli§tě, pobřebi§tě
e •
pozdně bal§tatská sídli§tě, pobřebiitě
e •
bal§tatská sídliltě, pobřebiltě
Při
mapování rozvoje
poznatků
o halštatském osídlení Prahy, je nezbytné zmínit také
východní oblast Prahy 8 - Ďáblic. Výzkumy Muzea hlavního města Prahy, podnícené v posledních letech rostoucí stavební aktivitou, prokázaly v těchto místech rozsáhlý sídlištní areál s kontinuálním vývojem od bylanské kultury do
pozdně
halštatského období (viz
obrazová příloha- mapa nových nálezů v Praze 8 - Ďáblicích).
Výzkumy zachytily
přibližně
prostor mezi ulicemi K lomu a K náměstí na jihu,
Šenovskou ulicí na západě a Kosteleckou na severu, na východě ji ohraničují pole kolem ulic Lobečské a Legionářů 4 • Lokalita leží na pravém v jeho
těsné
blízkosti. Existuje
břehu
předpoklad,
Výzkum v Kostelecké ulici (viz níže) se
napříč
Vltavy v povodí Mratínského potoka, nikoli však že okolí bylo zásobováno jiným zdrojem vody.
patrně
zachytil
pozůstatky
bývalé
vodoteče
táhnoucí
parcelou ppč. 256.
Na jihu sousedí s plochou známé Batistovy cihelny. Ta se nacházela na rohu dnešních ulic Ďáblické a Hořínecké, v místech pozdějšího podniku Prefa (ppč. 586- 587). Odtud pochází již od konce 19. století zachycena
řada hrobů,
řada
archeologických
nálezů. Při těžbě
mezi nimi i hroby bylanské a polykulturní
sídliště.
zde byla
Ve sbírkách K.
Axamita, E. Štorcha, F.C. Friedricha i J.A. Jíry jsou odtud doloženy bylanské nálezy. Na jihovýchodním okraji lokality byly zachyceny
poměrně
bohaté hroby bylanské kultury (viz
dále).
První archeologické výzkumy zde nutné
předpokládat,
proběhly
až ve 40. letech 20. století, a je tedy
že řada důležitých informací již nenávratně zmizela.
Na rohu ulic
Lobečské
a
Legionářů
prozkoumal
bylanské kultury, kterou M. Fridrichová zařadila do
stupně
J. Kabát 2 jámy s keramikou Ha C.
V povodí Mratínského potoka na polích v okolí ulice sběry
doloženo
pozdně
Lobečské
až Cínovecké je
halštatské osídlení (Kuna 1998).
V jihovýchodním sousedství lokality, v ulici K Letňanům odhalil archeologický výzkum Muzea hlavního města Prahy vedený M. Kostkou část pohřebiště bylanské kultury 5 . Jednalo se dohromady o tři kostrové hroby obsahující ostatky dětí V hrobech se nacházel
větší počet
keramických nádob,
bronzové náramky, nánožníky, železný 4
5
nůž či
dvě
či
velmi mladých jedinců.
keramická chrastítka, dále
udidlo. Bohatá výbava byla
původně
Z polí kolem ulic Lobečské a Legionářů je sběry také doloženo halštatské osídlení (Kuna 1998) BZO 2001, 191 (M. Kostka)
22
doplněna
také
vepřovým
pravděpodobné,
masem. Je také
Autor výzkumu se domnívá, že jde o
že hroby byly kryty mohylami.
pokračování pohřebiště
objeveného v okolí Batistovy
cihelny. Roku 2004 byl bylanské kultury. K
při stavbě
výbavě
rodinného domu v ulici K Lomu porušen kostrový hrob patřila
mrtvého
mj.
řada
bronzových
kroužků
či
toaletní
souprava (Praha pravěká 2005).
Praha 8 -Ďáblice, ul. Kostelecká V prosinci roku 1999 a v lednu roku 2000 provedli pracovníci Muzea hlavního Prahy pod vedením M. Kostky domu v Kostelecké ulici Naleziště
(ppč.
předstihový
archeologický výzkum
před
města
stavbou bytového
256 a 257 /2).
leží na velmi mírném svahu v
nadmořské
výšce 258 m,
nepříliš
daleko od
toku Mratínského potoka. Archeologický výzkum Muzea hlavního
města
Prahy prokázal bylanské a
pozdně
halštatské osídlení v prostoru mezi ulicemi Cínoveckou a Kosteleckou. Na celkové ploše o výměře přibližně 1,6
ha bylo zdokumentováno
kultury tak pozdně halštatského období
6
.
zjištěno
vodoteče
9
objektů
vedoucí
napříč
původní
ppč.
objektů
pravděpodobně
i
stáří
pozůstatky
bývalé
256 od jihozápadu k severovýchodu. Objekty byly
vybrány a dokumentovány, nalezený materiál datuje 7 z nich do 19. až 1-7), jeden je pravěkého
jak bylanské
horizont. Po jeho skrývce bylo na ploše
zahloubených do podloží a parcelou
fází sídlištních
Po odstranění až 2 m silných odpadních navážek
z 2. pol. 20. století byl odhalen zachovaný stavby
několik
poč.
20. století (obj.
(obj. 8) a jeden náleží do starší doby železné (obj. 9).
Objekt 8 Jednalo se o jámu oválného tvaru a nejasného 78 cm, zahloubení
činilo
2x
6
Delší osa
40 cm (viz plán). Výplní objektu byla
Objekt se objevil teprve po odebrání vodoteč.
účelu.
Z objektu pocházejí zlomky
černé
zvířecích
měřila
sytě černá
120 cm, kratší
prachová hlína.
mazlavé vrstvy interpretované jako bývalá kostí a 3 zlomky drtidel- lx spodní deska,
drtič.
BZO 200 I, dále informace a dokumentace poskytnutá M. Kostkou
23
Objekt 9 Jednalo se o jámu
nepravidelně činilo
SJ pak 254 cm, zahloubení východní
prudčeji,
přibližně uprostřed
okrouhlého tvaru. Osa VZ
se projevila okrová
hlinitopísčitá
zlomků
kosti, 7
z
výplně
světle
klesala
pozvolně,
kyprá hlína,
pecka, mazlavá a propálená,
při dně
se
žluté až okrové prachové hlíny.
objektu pocházelo celkem 149 zrnotěrka,
mazanice, brouskovina,
max. 278 cm, osa
tmavě černá
dno bylo mísovité. Výplní objektu byla
nálezů:
stěna
70 cm (viz plán). Západní
pak objevuje maximálně 1O cm silná vrstva
Popis
měřila
zlomků
zvířecí
keramiky,
2 zlomky drobných ulit.
Převažují
masivní fragmenty hrubší šedookrové keramiky pocházející z hrncovitých nádob, v menší míře
pak
leštěným
stejně
zbarvené,
příp.
tmavší zlomky jemné keramiky z misek a mis s oboustranně
povrchem.
V zájmu
usnadnění
popisu
do skupin (Fridrichová 1987),
nálezů
průměr
bylanské sídlištní keramiky
vnitřní
kódem.
Kromě
toho jsou průměr
povrch, okr.- okraj, b.- barva, d.o.
dna.
V keramickém v textu odpovídají
rozdělení
označených čtyřmístným číselným
užívány tyto zkratky: pv., pu.- vnější a okraje, d.d.
bylo využito
inventáři
číslům
jsou zastoupeny tyto charakteristické fragmenty
(čísla
na obr. 1, 2):
Jižní polovina objektu: 1-
větší
zl.
stěny
a okraje soudkovitého hrnce (ll. O1)
zdobeného plastickou páskou na podhrdlí, b. okrovošedá, d.o. 21 cm. 2- zl. okr. hnědošedá,
soudkovitého hrnce (11.01), b. hnědošedá, esovitě
d.o. 24 cm. 4- zl. okr. hrnce (11.01), b. okrová, d.o. 21 cm. 5- zl. okr.
profilované mísy (08.03), b.
kónické misky s mírně klenutými cm. 7- zl. dna mísy okrovošedá. 9- zl. hnědošedá.
či talíře
stěny
(08
či
šedočerná,
stěnami
pv. i pu.
(08.01), b.
09.01), pv. i pu.
hrnce zdobeného
leštěný,
tmavě
leštěný.
promačkávanou
(doplněno
ll- zl. okr. jemného
d.o. 20 cm. 6- zl. okr. leštěný,
šedá, pv. i pu.
d.o. 18
8- zl. dna jemnějšího hrnce, b.
plastickou páskou na podhrdlí, b.
špičatou,
esovitě
páskou, b.
sádrou), b. sv.
hnědošedá,
d.o. 24 cm, d.d.l0,6 cm, v. 13,5 cm.
profilovaného hrnce (11.02), na podhrdlí zdobený plastickou, v
šedohnědá,
povrch hlazený, pv. i pu. hlazený, d.o. 20 cm.
Severní polovina objektu: 12- zl. okr. soudkovitého hrnce (11.01), větší
výrazně
10- zl. teriny s krátkým hrdlem (05.01), na podhrdlí zdobena nevýraznou
plastickou páskou
profilu
d.o. 23 cm. 3- zl. okr. hrnce (11.01), b.
zl. okr.
esovitě
profilované mísy (08.03), b. trn. šedá, pv. i pu.
b.šedočerná.
leštěný.
soudkovitého hrnce (ll. O1), b. okrovošedá, d.o. 18 cm. 15- 3- zl. okr. profilované mísy (08.03), b. trn.
šedá, pv. i pu.
profilované mísy s rozevřeným okrajem (08.04), b. trn.
leštěný.
16- zl. okr.
hnědošedá,
13-
14- zl. okr.
mírně esovitě jemně esovitě
pv. i pu. hlazený, d.o. 21
24
cm. 17- pro fil masivní misky se zataženým okrajem (08.08), b. šedá, d.o. 18 cm. 18- zl. stěny
hrnce zdobeného
promačkávanou
plastickou páskou, b.
šedohnědá.
profilované mísy (08.03), b. okrová, d.o. 20 cm). 20- zl. okr. okrová, d.o. 19 cm. 21- zl. okr. mísy cm. 22- zl. okr.
patrně
či
teriny (08
05), b.
hnědá,
esovitě
profilované mísy, b.
pv. i pu.
leštěný,
d.o. 17
masivní kónické mísy (08.01), b. okrová, pv. i pu. hlazený. 23-
větších rozměrů, příp.
masivní zl. dna hrnce
či
esovitě
19- zl. okr.
zásobnice, b. okrová. 24- zl. okr. soudkovitého
hrnce (11.01), b. šedookrová, d.o. 21 cm. 25- zl. misky se zataženým okrajem (08.08), b. okrová. 26-masivní zl.
stěny
hrnce, výzdoba v podobě plastické pásky s vrypy, b. okrová. leštěný,
d.o. 17 cm, v. 7
cm. 28- zl. dna hrnce, b. okrová. 29- zl. páskového ucha pocházející
pravděpodobně
27- profil mísy se zataženým okrajem (08.08), b. trn. šedá, pv. i pu.
z koflíku (10), b. trn. šedá.
Rozbor nálezů Keramický profilovaných
hrnců,
promačkávanou
hrnce se
inventář
ve
je
výhradně
fragmentární,
čtyřech případech
převažují
hrubší zlomky
zdobených plastickou páskou na podhrdlí,
(obr.l:1,9) nebo s vrypy (obr. 2:26). Zajímavý je
špičatou
nevýrazně
větší
buď
baňatého
fragment
plastickou páskou na podhrdlí a hlazeným povrchem (obr. 2: ll), který
ukazuje na mladší datování souboru. Z mísovitých až kónickými
tvarů
stěnami
oboustranně leštěný.
jsou zastoupeny varianty s jemně
(08.01), v některých
V menší
míře
případech
esovitě
se objevují zlomky mis s
především
nevýrazně
zataženým okrajem
stěnami či mírně
ve stupni III bylanské kultury. V jednom
je zastoupen i masivní koflík, o jehož přítomnosti
jemnější,
klenutými, materiál bývá
(08.08). Zastoupeny jsou i hlubší tvary. Obliba mis s kónickými okrajem je jev projevující se
profilovanými (08.03)
svědčí
zataženým exempláři
nález páskového ucha.
Zastoupena je i hrubší terina s krátkým hrdlem zdobená nevýraznou páskou na podhrdlí (obr. 1:1 0). Teriny se objevují ve stupni II a jejich výskyt halštatského období. Varianty s krátkým hrdlem (05.01) jsou bylanské
kultuře, později
s masivnějšími zlomky
se hrdlo prodlužuje. V keramickém těl
přetrvává
častější
ve
inventáři
střední
zvířecích
pozdně
a mladší
se setkáváme také
zásobnic, které však nejsou chronologicky
Doprovodným nálezem byly zlomky
až do
příliš
citlivé.
kostí, u kterých však nebyl proveden
osteologických rozbor.
25
Zhodnocení Objekt 8 neposkytoval zařadit
pravěku.
do mladšího
dostatečný
datovací materiál a je možné jej pouze
Objekt 9 lze na
základě
rozboru keramického materiálu
datovat do mladší fáze bylanské kultury, kterému odpovídá např. horizont či
Bohnice I, vodoteče,
obecně
nálezy z Prahy - Kobylis. Mimo to výzkum
patrně
Podhoří
zachytil stopy bývalé
která mohla být vodním zdrojem pro celou lokalitu. Interpretaci však
ztěžuje
poloha objektu 8, který se nacházel statigraficky pod vrstvou údajné vodoteče.
Materiál je uložen v Muzeu hlavního
města
Prahy.
Praha 8- Ďáblice, ul. Osinalická Při
rekonstrukci vozovek a
chodníků
zaznamenal M. Kostka (Muzeum hlavního před čp.
ulice
města
Kučerové
v květnu roku 2002
Prahy) 2 objekty ve výkopu pro kabel
532/26. 1 zahloubený objekt byl prozkoumán na jihozápadním konci Osinalické
(ppč.
122811 ), u nároží s ulicí K náměstí.
Naleziště
ulicemi
v ulici
se rozkládá v intravilánu obce v nadmořské výšce 287 m. V prostoru mezi
Kučerové
a Osinalické bylo plošným výzkumem Muzea hlavního
města
Prahy
v roce 2003 odhaleno sídliště bylanské kultury 7 • Do doby halštatské bylo možné zařadit především
velké množství sloupových jam (více než 100), které však
půdorysy
nadzemních konstrukcí. Jasné byly
podlahovou výplně
byl
částí
a velká
zapuštěn
čtvercová
žárový
bronzové, halštatské i
pohřeb
pozdně
nádoba
půdorysy
trychtýřovitého
v keramické
nádobě.
halštatské. Také z ulice
netvořily
pravidelné
dvou chat se zahloubenou tvaru, v jejíž svrchní
vrstvě
V okolí je doloženo osídlení doby
Kučerové
pocházejí nálezy
pozdně
halštatské.
Objekt 1 Jednalo se o jámu nepravidelně oválného cm, dochovaná
šířka
půdorysu.
Délka osy VZ
činila
na řezu 280
v ose SJ byla 106 cm. Objekt se zahluboval 106 cm do jílovitého
podloží (viz plány).
7'
Informace M. Kostky
26
v hloubce cca 30 cm byly odhaleny 2 výrazné kumulace střepů, shluk 1 se nacházel cca 30 cm od východního konce objektu, shluk 2 ležel o l 00 cm západněji.
z výplně
objektu pochází dohromady 135 zlomků keramiky, drobné hrudky
mazanice a zvířecí kosti. Popis nálezů: v keramickém inventáři převažují zlomky hnědošedé a šedohnědé
keramiky pocházející z těl hrncovitých nádob, především soudkovitých a jemně esovitě profilovaných. Výrazně jsou zastoupeny větší fragmenty misek, které umožnily rekonstruovat celé tvary. Soubor obsahoval tyto charakteristické fragmenty (čísla v textu číslům
odpovídají
na obr. 3):
Vr. O - 20 cm: 5- 4 zl. mísy se zataženým okr. (08.08), b. šedohnědá, d.o. 20 cm. 68 zl. misky s kónickými stěnami (08.01), b. hnědošedá, d.o. 13,6 cm, d.d. 6,5 cm, v. 5 cm. Vr. 20- 40 cm, shluk 1: 10- masivní koflík s kónickými stěnami (10.01) a uchem kulatého
průřezu,
b. okrovošedá, d.o. ll ,5 cm, d.d. 4,6 cm, v. 5 cm.
Vr. 20-40 cm, shluk 2: 1- miska s krátkým esovitě profilovaným hrdlem a baňatým tělem, šedohnědá,
pv. hlazený, d.o. 8 cm, d.d. 4,5 cm, v. 6 cm. 2- 9 zl. mísy se zataženým
okrajem (08.08), b. sv,
hnědošedá,
zataženým okrajem (08.08) bez okraje, b. sv. (08.01), b.
hnědošedá,
větší
mísy se
13- miska s kónickými
stěnami
pv. i pu. hlazený, d.o. 20 cm. 12- 9 zl. šedohnědá.
d.o. 10 cm, d.d. 5 cm, v. 7 cm.
Vr. 20-80 cm: 3- zl. misky se zataženým okrajem (08.08), b. trn. šedá. 4- zl. misky se zataženým okrajem (08.08), pv. b. trn.
hnědošedá,
masivního soudkovitého hrnce zdobený
pravidelně promačkávanou
šedohnědá.
8- zl. koflíku s nevýrazně
(10.05), b. sv. či
šedohnědá,
koflíku (1 0.02), b. trn.
misky (08.0 I), b.
esovitě
pv. i pu.
jemně esovitě
leštěný,
stěny
páskou pod okrajem, b.
profilovaným okrajem a
pv. i pu. hlazený. 9- zl. hnědošedá,
pu. b. okrová, d.o. 16 cm. 7- zl.
baňatým tělem
profilované misky (08.03)
d.o. 13 cm. ll- zl. okr. kónické
šedohnědá.
Rozbor nálezů V keramickém hrnců
se jedná
doloženy
inventáři
převážně
esovitě
jsou
typově
o fragmenty
stěn,
zastoupeny
především
které nedovolují bližší
zlomky
hrnců
a mis. U
členění, bezpečně
jsou
profilované a soudkovité tvary, které procházejí všemi stupni bylanské
kultury. V keramickém souboru jsou v různých variantách hojně zastoupeny mísy a misky se zataženým okrajem, které máme doloženy
minimálně
v pěti
případech
(obr. 3: 2,3,4,5,12).
Kónicky profilované misky byly poměrně masivní, bez výraznější úpravy povrchu. Ve dvou
27
exemplářích
je v našem materiálu zastoupen koflík. Jedná se o
s kónickou (obr. 3: 10) a
nevýrazně
hlazeným povrchem. Jako koflík lze profilovaného okraje s oboustranně
poměrně
esovitou (obr. 3: 8) profilací patrně
leštěným
a mis s mírně zataženým okrajem je patrná
masivní nádoby
stěn
v kombinaci s esovitě
interpretovat i zlomek subtilního
povrchem (obr. 3: 9). Obliba kónických
především
tvarů
v mladší fázi bylanské kultury, mísy
s výrazně zataženým okrajem (obr. 3:2) jsou častější v pozdějších obdobích. Z výzdobných motivů se objevila pouze pravidelně stěně
promačkávaná
plastická páska na
soudkovitého hrnce (obr. 3: 7). Jako doprovodný materiál se
nejčastěji
vyskytovaly
zvířecí
kosti, u kterých však
nebyl proveden osteologický rozbor.
Zhodnocení obecně
Objekt byl
kumulace keramiky zde tomu i
skutečnost,
interpretován jako jáma nejasného
připouštějí
i možnost, že se
původně
účelu,
ovšem
dvě
výrazné
jednalo o hrob. Napovídá
že z výplně pocházejí celé nádoby. Výzkum sice nezachytil lidské
ostatky, západní polovina objektu však nebyla prozkoumána. Výskyt kónicky profilovaných mis v hrobech sice není příliš Na
základě
častý,
ovšem v menší
zařadit
odpovídá
např.
Hostivaři
(Fridrichová 1981 ).
do mladší fáze bylanské kultury
materiál z horizontu
Podhoří
- Bohnice I
Nálezy jsou uloženy v Muzeu hlavního
průběhu
se na pohřebištích vyskytují.
chronologie sídlištní keramiky podle M. Fridrichové (Fridrichová 1987),
lze materiál z objektu
V
míře
roku 1994
prováděli
města
či
(stupeň
mladší fáze
III), kterému
sídliště
v Praze -
Prahy
pracovníci Muzea hlavního
města
Prahy dohled
při
stavbě kanalizace v prostoru ulic Čenkovská, Brigádnická, Myslivecká a Šenovská v Praze
8- Ďáblicích. Výzkum zachytil několik sídlištních objektů doby halštatské. Naleziště
leží na mírném svahu v nadmořské výšce pohybující se mezi 280 a 287 m. Podloží
zde tvoří
žlutohnědý jíl.
28
Praha 8 -Ďáblice, ul. Šenovská V září roku 1994 provedl M. Kostka dokumentaci a vzorkování
objektů zjištěných
v
síti řezů při stavbě kanalizace v Šenovské ulici. Výzkum zachytil 4 sídlištní objekty. Jednalo se o chatu, 2 jámy a pravděpodobně hliník. Ve výkopu pro kanalizaci se zde roku 1967
podařilo
čtyři
jámy
kosti a
patrně
prozkoumat
náležející k mladohalštatskému sídlišti. Byla z nich získána keramika,
zvířecí
i brousek. Několik zlomků keramiky bylo datováno jako bylanských 8• Při stavbě domu v Šenovské ulici v létě roku 2001 byly na řezu výkopu pro základy
domu
zjištěny
2 zahloubené objekty, které však byly stavbou
zničeny před započetím
výzkumu. Vzorky keramického materiálu, které získali pracovníci muzea
sběrem
z hromad
byly datovány jako bylanské.
Objekt 1 Objekt byl zachycen po obou stranách výkopu pro kanalizaci. Jednalo se řezu
zahloubenou chatu, jejíž délka na činilo
cca 120 cm. Dno bylo
relativně
rovné, sklon
šedohnědá,
v západní
nacházela mocnější
žluto-černá
popelovitá vrstva.
nálezů:
V keramickém
příměsí ostřiva,
pocházející
objevují masivní fragmenty pocházejí ze (čísla
stěn
části
zlomky
patrně
těl
stěn přibližně
svislý (viz plán).
Výplň
s tenkou černou sazovitou vrstvou, pod níž se
z objektu pochází celkem 55
inventáři převažují
o
v orientaci VZ byla 684 cm, dochované zahloubení
objektu byla tmavě
Popis
patrně
zlomků
hnědošedé
keramiky, kosti a 8 ks mazanice.
až okrové režné keramiky s výraznou
z hrncovitých nádob, pouze v několika
zásobnic. 3 zlomky
tmavě
případech
se
šedé, jemnozrnné keramiky
stejné mísy. Keramický soubor obsahoval tyto charakteristické fragmenty
v textu odpovídají číslům na obr. 4): 1- zl. okr. soudkovitého hrnce s plastickou páskou na podhrdlí (11.01), b. okrová, pv.
hlazený, d.o. 19 cm. 2- zl. okr. hrnce, b. trn. hrnce, b. šedookrová. 4- 2- zl. okr. 5- zl. okr. masivní větších rozměrů,
pu.
8
leštěný.
esovitě
zdobený
patrně
hnědošedá,
d.o.l8 cm. 3- masivního zl. okr.
teriny (05.01), b. trn.
hnědošedá,
pu. i pv.
leštěný.
profilované mísy (08.03), b. okrová, d.o. 16 cm. 6- zl. dna mísy vlešťovanou
7- zl. dna mísy s
výzdobou na
vlešťovanou
vnitřní straně,
výzdobou na
b. trn.
vnitřní straně,
šedočerná,
pv. i
dno zdobeno širším
ARÚ čj. 532/85
29
pásem,
stěny
nádoby jako č. 6. 8- 2 zl. okr. na
šedočerná,
svislými liniemi, b. trn.
vnitřní straně vlešťovaná
šedá, pv. i pu.
leštěný,
esovitě
pv. i pu.
leštěný, patrně
profilované mísy s mírně
pochází ze stejné
rozevřeným
okrajem (08.04),
výzdoba v podobě pásu nepravidelných svislých linií, b. trn.
d.o. 19 cm. 9- zl.
stěny
vnitřní straně vlešťovaná
mísy, na
výzdoba
v podobě nepravidelného šrafování, b. trn. šedá, pv. i pu.
leštěný.
ll- zl.
stěny
mísy, na
vnitřní straně vlešťovaná
leštěný.
12- zl.
stěny
mísy, na
výzdoba, b.
šedočerná,
vnitřní straně vlešťovaná hvězdicovitá(?)
menšího hrnce, b. okrovošedá. 14- zl. v podobě širších plných
pásů
pv. i pu.
výzdoba, b. trn. šedá, pv. i pu.
stěny
mísy, na
leštěný.
13- zl. dna
vnitřní straně vlešťovaná
v kombinaci s jemnou šrafurou. 15- zl. okr.
výzdoba
nevýrazně
profilovaného soudkovitého hrnce s plastickou páskou na podhrdlí (11.01), b. trn. hnědošedá,
d.o. 20 cm.
Objekt 2 Objekt 2 je zachycen pouze na řezu. Jednalo se o jámu nepravidelného tvaru, možná hliník. Zahloubení do podloží žlutého jílu, patrně
činilo
přemístěného
Z objektu pocházejí
cca 90 cm.
Výplň
byla
hnědočerná
s plochami
světle
z podloží.
zvířecí
kosti a 3 zlomky keramiky, kterou lze pouze
rámcově
datovat do halštatského období. Objekt 3 Objekt 3 byl také zachycen pouze na
řezu.
Jednalo se jámu neznámého
vzorkování objektu pochází hrudka mazanice a 3 zlomky jemné pravděpodobně
černé leštěné
účelu.
Ze
keramiky
z mísovité nádoby.
Objekt 4 Objekt 4 byl zachycen po obou stranách výkopu pro kanalizaci. Jednalo se objekt hrotitého profilu, připomínající příkop s rovnoměrně klesajícími stěnami. Šířka horní hrany byla 154 cm, dochované zahloubení
činilo
94 cm.
Výplň
byla šedohnědá, ve spodní partii je
patrná plocha přemístěného podložního jílu. Z výplně objektu pochází 3 zlomky hrubší keramiky, které lze do
pravěku,
zlomek
černé leštěné
patrná nevýrazná jemná pv. i pu.
leštěný
keramiky a zlomek
vlešťovaná
stěny
obecně
mísy, na jejíž
datovat pouze
vnitřní straně
výzdoba kombinující šrafovaný pás a pás
je
kosočtverců,
(obr. 4:10).
30
Rozbor nálezů Většina
datovacího materiálu pochází z objektu 1 interpretovaného jako zahloubená inventáři převažují
chata. V keramickém
měkce
zásobnic, okraje jsou hrnců
s nepravidelně
většinou
hrubší fragmenty pocházející z těl
profilované. Ve dvou
promačkávanou
váže na hrubší keramiku,
exemplářích
hrnců
a
jsou zastoupeny zlomky
plastickou páskou na podhrdlí. Plastická výzdoba se
především
na hrncovité nádoby, což je jev procházející
celým trváním bylanské kultury. Zlomky mis z objektu 1 Jsou geometrická
vlešťovaná
výzdoba.
esovitě
Vesměs
případech
se objevuje
šlo o drobné fragmenty, které
neumožňují
v úplnosti rekonstruovat žádný z výzdobných různé
varianty
zlomky
tradičního hvězdicovitého
esovitě
profilované, v šesti
motivů,
jednalo se však
pravděpodobně
o
tvořily
2
motivu (obr. 4: 9, ll, 12, 14). Vyjímku
profilované mísy s vnitřní
nepravidelných svislých linií (obr.4: 8). Dekor
vlešťovanou
výzdobou v podobě pásu
vlešťovaných kosočtverců
(obr. 4: 10) je
zastoupen např. na materiálu ze sídliště v Praze - Hostivaři, či Tróji - Podhoří I. Řídké šrafování (obr.4: 9, 12) známe v podobě plných
pásů
např.
z Prahy - Kobylis (Fridrichová 1988). Výzdoba dna
vymezujících šrafovaná pole (obr. 4: 6, 7) je doložena
v materiálu z Dolních Chaber (Fridrichová 1985), v našem
případě
např.
však v jemnějším
provedení. Analogie nacházíme také v hrobové keramice.
Zhodnocení Zlomky
hrnců
s promačkávanou plastickou páskou neJsou chronologicky
citlivé, jelikož v různých variantách procházejí celou bylanskou kulturou. výzdoba na však
hovoří
vnitřní straně
příliš
Vlešťovaná
mis se objevuje už od počátků bylanské kultury, jemné provedení
pro mladší datování.
Méně
obvyklý je dekor v podobě pásu nepravidelných
svislých linií, který se zpravidla váže na
ostřeji
profilované tvary. Také nepravidelné
šrafování, klade objekt spíše do mladší fáze bylanské kultury (Fridrichová 1987). V relativní chronologii klademe datování objektu 1 na dostatečný
počátek stupně
datovací materiál a lze je rámcově
označit
HD. Objekty 2, 3 a 4 neposkytly
pouze jako halštatské.
31
Praha 8- Ďáblice, ul. Čenkovská V dubnu roku 1994 probíhala dokumentace a vzorkování
řezů výkopů
pro kanalizaci
v Čenkovské ulici (ppč. 761). Výzkum zde zachytil tři sídlištní objekty.
Objekt 1 Objekt, který se nacházel na rohu s ulicí
Ptáčnickou,
stranách výkopu pro kanalizaci. Dosahoval značných
se
rozměrů,
podařilo
zachytit po obou
délka na řezu činila 330 cm a
hloubka od povrchu vozovky dosahovala až 230 cm. Plán objektu však nebyl k dispozici. Z výplně objektu pochází celkem 36 keramických mísovitých nádob s černým
leštěným
fragmentů. Převažují
číslům
1- zl. okr.
(čísla
v textu
na obr. 5): nevýrazně
profilovaného soudkovitého hrnce (ll. O1), b. trn. šedá, d.o. 16
cm. 2- zl. okr. kónické misky s mírně klenutými d.o. 12 cm. 3- zl. dna masivního hrnce, b. misky (08.03), b.
stěn
povrchem, 8 zlomků masivní hrubé keramiky pochází
z těla zásobnice. Keramický soubor obsahoval tyto charakteristické fragmenty odpovídají
zlomky
černá,
pv. i pu.
leštěný,
stěnami
šedohnědá.
(08.01), b. šedá, pv. i pu.
4- zl. okr.
mírně esovitě
d.o. 18 cm. 5- zl. dna mísy, b.
lěštěný,
profilované
šedočerná,
pv. i pu.
leštěný.
Objekt 2 a 3 nebyly
kresebně
dokumentovány,
sběrem
z řezů se
podařilo
dohromady 4 keramické fragmenty. 3 zlomky hrubší keramiky lze pouze rámcově pravěku.
1 zlomek
leštěné
keramiky pocházející ze
stěny
získat
zařadit
do
mísy je možno datovat do doby
halštatské.
Zhodnocení Esovitě
profilované misky se objevují od
počátku
bylanské kultury a
dalších fází vývoje. Kónické misky se objevují ve stupni bylanská II,
přičemž
pokračují
do
jejich obliba
stoupá především ve stupni III (Fridrichová 1981, 1987). Nevýrazně profilované soudkovité hrnce nejsou chronologicky rámcově
příliš
do bylanské kultury, a to
významné. Nálezy z objektu 1 tak lze datovat pouze patrně
do její mladší fáze odpovídající horizontu Podhoří
I . Objekty 2 a 3 neposkytly dostatečný datovací materiál.
32
Praha 8- Ďáblice, ul. Myslivecká Při
sledování výkopu pro kanalizaci na podzim roku 1994 byl v nadmořské výšce
287 m zachycen 1 zahloubený objekt bez kresebné dokumentace. Při stěn pěti
vzorkování
řezu
zásobnic a v osmi
bylo získáno celkem 13 exemplářích
keramiky. ll
zlomků
či
pochází ze
hnědé
jsou zastoupeny hrnce. 2 zlomky
s leštěným povrchem pocházejí z hrdla teriny obecně
zlomků
keramiky
amforovité mísy. Objekt lze datovat jen
do doby halštatské.
Praha 8- Ďáblice, ul. Brigádnická a Kučerové křížení
V prostoru kolem
1999-2002 zachyceno celkem 23 sídlištních říjnu
Kučerové
ulic Brigádnické, objektů.
a jejich okolí bylo v letech
První fáze výzkumu
proběhla
v září a
roku 1999, druhá v letech 2000 až 2002. Naleziště
leží na mírném severním svahu v nadmořské výšce 286 m v povodí
Mratínského potoka. Při
dokumentaci a vzorkování
řezů
v základových pasech pro rodinné domky a ve
výkopech inženýrských sítí bylo M. Šmolíkovou a M. Kostkou (Muzeum hlavního města Prahy) zachyceno celkem ll zahloubených kůlovou jamku. Původní
Na pozdně
základě
objektů.
Jednalo se o
dvě
chaty,
devět
jam a
datování do bylanské kultury se nepotvrdilo.
rozboru keramického materiálu bylo možné
halštatského období
(stupeň
IV - pro informaci
zařadit většinu objektů přikládám
část
do
kresebné
dokumentace obr. 6 ).
Druhá fáze výzkumu probíhala s rekonstrukcí vozovky a Muzea hlavního objektů, objektů
města
chodníků
Prahy se
a s výstavbou podařilo
v letech 2000 - 2002 v souvislosti s
řadových
rodinných
domků. Pracovníkům
zachytit dalších 1O zahloubených sídlištních
z toho 3 byly interpretovány jako chaty a dále
několik kůlových
jamek. Z většiny
pochází jen velmi malé množství nálezů. Ze svrchní vrstvy severní
dolní
přestávkami
čelisti,
12 zl. žeber,
klíční
části
objektu 18 pocházely zlomky lidských kostí (2 zl.
kost, zl. lopatky a
část
kosti pažní), další pak pocházejí ze
33
začišťování řezu
(zl. lebky, žeber, kost loketní) a z okolí objektu
(patrně část
kosti pánevní a
lopatky). Podle nálezové situace se však nejednalo o hrob. Kosti pocházely ze zásypujámy
9 •
Nálezy jsou uloženy v Muzeu hlavního města Prahy
Praha 9- Kbely, ul. Toužimská V dubnu roku 1998 proběhl na ploše novostavby polyfunkčního a bytového domu v Praze 9 - Kbelích archeologický výzkum Muzea hl. města Prahy pod vedením M. Kostky 10 . Při ulici Toužimské a sousedním domě ppč. 848/1 (poblíž rohu s ulicí Bakovská) byly zjištěny sídlištní objekty bylanské kultury.
Lokalita se nachází v intravilánu obce, v nadmořské výšce cca 273 m. Podloží je zde tvořeno žlutou mladopleistocenní spraší. Několik desítek metrů jihovýchodně se rozkládá dnešní tok
Vinařského
potoka.
Naleziště leží v místech bývalé Nekvasilovy cihelny, která se rozkládala v prostoru
mezi ulicemi Semilskou, Toužimskou, Jilemnickou a Sovenickou, její osou byla přibližně dnešní ulice Bakovská. Zmínky o pravěkých nálezech z těchto míst se objevují v denících J.A. Jíry od roku 1898 a s přestávkami pokračují až do roku 1907. Známo je odtud bohaté štítarské a knovízské osídlení, stejně tak jako nálezy laténské a doby římké. E. Olmerová roku 1955 prozkoumala bylanskou jámu v Toužimské ulici před čp. 158/4. Severně od nedaleké ulice Mladoboleslavské před železničním přejezdem trati Vysočany - Neratovice byla při stavbě vojenských domů a vodovodů v 50. letech
prozkoumána plocha 1,5 ha. Výzkum vedený I. Pleinerovou zachytil několik desítek zahloubených objektů, mezi nimi i sídliště pozdního halštatu až časného laténu (Ha D-L T A) se zbytky půdorysů 19 chat a 26 sídlištních objektů. Autorka výzkumu předpokládá, že chat bylo původně 30 a plocha sídliště dosahovala 2 ha (Pleinerová 1964). 9
Za poskytnutí dokumentace děkuji M. Kostkovi BZO 1998, 157 (M. Kostka)
10
34
Z Hrušovické ulice proti ústí k ulici Sychrovského pochází nález hrobu datovaného do
závěru
doby halštatské Ha D3, který obsahoval spálené lidské kosti, keramickou nádobu
a železné kopí. Při
postupné skrývce zeminy byly při výzkumu zachyceny v západní části parcely 3
sídlištní objekty bylanské kultury. Jednalo se o 2 zahloubené chaty a jámu.
Objekt I Objekt se nacházel při cihlové zdi mezi parcelami ppč.l 00/12 a 848/1. Jednalo se o
polozemnici přibližně obdélníkového až lichoběžníkovitého půdorysu, přičemž bylo možno sledovat )en )e)í východní část. Délka východní (kratší) steny činila cca \90 cm, na řezu 226 cm, prozkoumaná délka osy VZ byla 180 cm, objekt
pokračoval
dále na západ (viz plán).
V severovýchodním rohu byla odkryta kumulace mazanice, o kteréM. Kostka předpokládá, že pochází z pícky.
Výplň
objektu
lehce probarvená žlutou spraší.
Popis
32
zlomků
souboru
nálezů:
Výplň
mazanice, polotovar
pocházející z
a
hlína, u dna
zlomků
keramiky,
zvířecí
kosti,
šídla a polotovar špachtle. V keramickém
velké fragmenty tmavší
černé, šedočerné
tmavě hnědá
byla odebírána po mechanicky po vrstvách.
kostěného
především střednězrnné,
objevují zlomky
ulehlá a drobivá
z výplně objektu pochází celkem 347
převažují středně
keramiky,
tvořila silně
těl
šedohnědé,
šedé a okrovošedé režné
hrncovitých nádob
tmavě šedohnědé jemnější leštěné
či
terin, dále se
keramiky z mis,
misek a terin i výrazně hrubozrnné režné střepy pocházející z velkých hrncovitých nádob a zásobnic. V zájmu usnadnění popisu nálezů, bylo využito rozdělení bylanské sídlištní keramiky do skupin (Fridrichová 1987), označených čtyřmístným číselným kódem. Kromě toho jsou užívány tyto zkratky: pv., pu.- vnější a vnitřní povrch, okr.- okraj, b.- barva. Soubor keramiky obsahoval tyto charakterické fragmenty (čísla v textu odpovídají číslům
na obr. 7-9):
Vr. O- 30 cm: 1 -zl. okr. esovitě profilovaného hrnce (11.02), pv. hrdlo hladké, tělo
hrubé, drsněné, b. sv. okrová, d.o. 21 cm. 2- zl. okr. soudkovitě profilovaného hrnce (11.02), b. hnědošedá. d.o. 18 cm. 3- zl. okr. soudkovitého hrnce (11-02), b. trn. šedohnědá, pv. i pu. hrubší, d.o. 29 cm. 4- zl. okr. jemně esovitě profilované mísy (08.03), b. hnědá, pv. i pu.
35
leštěný.
5- zl. okr.
mírně esovitě
leštěný.
6- zl. misky s dovnitř zesíleným okrajem (08.02), jemná,
d.o. 28 cm. 7- zl. okr.
esovitě
profilované misky (08.03), jemná, b. trn. šedá, pv. i pu.
profilované mísy, pv. i pu.
zdobeného
promačkávanou
hnědošedá.
9- 3 zl. okr. soudkovitého hrnce (11.01), b.
esovitě
plastickou páskou na podhrdlí, pv. šedohnědá,
profilované misky (08.06), b. trn. šedá, pv. i pu.
šedohnědá,
leštěný,
důlků.
(08.08), b.
stěny
jedná se o intruzi. 14- zl.
jedná se o inruzi. 15- zl. pásu
d.o. 28 cm. 13- zl.
stěny
pv. i pu.
stěny
8- zl.
leštěný,
pu.
hrnce (11.02)
tělo patrně zdrsnělé,
b.
pv.ipu. hrubý. 10- zl.okr.
d.o. 19 cm. ll- zl. misky se
profilované mísy (08.03), b.
hrnce, pv. zdobený
hřebenováním,
b.
hrnce, pv. zdobený špachtlováním, b. okrová,
soudkovitého hrnce, pv. výzdoba v podobě horizontálního šedohnědá,
16- zl. okr. hrnce, b.
černá,
stěny
leštěný, esovitě
zataženým okrajem (08.08), b. okrovošedá. 12- zl. okr. trn. šedá, pv. i pu.
leštěný.
šedočerná,
leštěný.
18-
d.o. 20 cm. 17- zl. misky se zataženým okr.
zl.okr.esovitě
profilovaného hrnce (11.02), zdobený
plastickou páskou na podhrdlí, pv. hrdlo hlazené. 19- zl. okr.
večitého
hrnce s válcovitým
hrdlem a přesekávaným okrajem, b. okrová, jedná se o intruzi. Z této vrstvy také pocházel polotovar kostěného šídla d. 92 mm, max. š. 17 mm (obr. 8) a polotovar kostěnného
předmětu, patrně
Vr. 30 - 50 cm: 20- 2 zl. okr. plastickou
promačkávanou
špachtle d. 1O1 mm, 20 mm (obr. 9). mírně esovitě
hnědošedá,
páskou, b.
profilované mísy (08.03), b. trn. šedá, pv. i pu.
profilovaného hrnce zdobeného esovitě
d.o. 23 cm. 21- zl. okr.
leštěný,
d.o. 26 cm. 22- zl. okr.
jemně
esovitě
profilovaného hrnce, pv. i pu. hrubší, d.o. 16 cm. 23- 2 zl. okraje keramického
kotouče
(13.00), b. okrová. 24- 2 zl.
mělkých
linií lemovaných pásy
profilované mísy (08.03), b. profilované mísy (08.06), b. profilované misky, b. trn. profilované misky, b. šedočerná, šedohnědá,
pv. i pu.
stěny
důlků,
hnědá,
šedočerná,
leštěný,
b.
černá,
pv. i pu.
šedohnědá,
šedohnědá,
mísy, výzdoba na
pv. i pu.
pv. i pu.
pv. i pu.
pv.ipu. leštěný.
leštěný,
leštěný,
leštěný.
vnitřní straně leštěný.
26- zl. okr.
výzdoba v
esovitě
d.o. cca 12 cm. 28- zl. okr.
esovitě
29- zl. okr.
šikmého pásu rytých linií, b.
d.o cca 10 cm. 32- zl. okr. mísy s klenutými profilovaného hrnce (11.02) d.o. 20 cm. 34- zl. okr.
či
esovitě
stěnami,
esovitě
profilované mísy, b.
či
zásobnice (02.00), b.
pv. i pu.
teriny (05.01), pv. pod okrajem profilované misky (08.04), b.
36- zl.
nálevkovitě rozevřeného
okraje, b.
hnědošedá,
stěnami
šedohnědá,
leštěný.
hnědá,
(10.01), na leštěný,
pv. i pu.
33- zl. okr.
černý nátěr,
cca 22 cm. 35- zl. menší misky se zataženým okrajem (08.08), b. sv. leštěný.
výrazně esovitě
d.o. 23 cm. 27- zl. okr.
d.o. 23 cm. 30- zl. okr. masivního hrnce
podobě
svazků esovitě
25- zl. okr.
pv. i pu. hrubší, d.o. 20 cm. 31- zl. okr. koflíku s kónickými
vnější straně
v podobě
b.
pv. i pu.
esovitě
hnědošedá,
leštěný,
šedohnědá,
d.o.
pv. i pu.
d.o. 20 cm. 37- zl. okr. hrnce,
36
b. šedohnědá, d.o. 23 cm. 38- zl. okr. esovitě profilované misky (08.03), b. trn. hnědošedá, pv. i pu. leštěný, d.o. cca 20 cm. 39- zl. menší teriny (05.02) či amforovité misky (06.01), na
vnější straně hrdla výzdoba v podobě svislých vlešt'ovaných linií, na výduti pás rytých šrafovaných trojúhelníků, p.v. a p.u. leštěný, d.o. 16 cm. Vr. 50- 70 cm: 40- 2 větší zl. teriny (05.01), b. šedá, pv. i pu. hlazený, d.o.16 cm. 41- zl. mísy s výrazně esovitě profilovaným okrajem (08.06), b. šedočerná, pv. i pu.leštěný, d.o. 21 cm. 42- zl. okr. esovitě profilované misky (08.03), b. trn. šedá, pv. i pu. leštěný. 43zl. okr. esovitě profilované mísy (08.03), b. trn. hnědošedá, pu. leštěný, d.o. 28 cm. 44- zl. okr. esovitě profilované misky (08.03), b. šedohnědá, pv. i pu. leštěný, d.o. 16 cm. 45- zl. okr. esovitě profilované misky, b. trn. šedá, pv. i pu. leštěný. 46- zl. okr. drobné misky či
jemně esovitě profilovaného koflíku (10.02), b. hnědošedá, pv. i pu. leštěný. 47- zl. okr. masivního hrnce (ll. O1), b. okrovošedá, d.o. 25 cm. 48- zl. okr. zásobnice (02.00), b.
šedohnědá, d.o. 29 cm. 49- zl. okr. esovitě profilované mísy (patrně větších rozměrů), b. hnědošedá, d.o. 22 cm. 50- zl. okr. teriny (05.01), b. šedočerná, pv. i. pu. leštěný, d.o. 18 cm. 52- zl. misky se zataženým okrajem (08.08), b. šedookrová, pv. i pu. leštěný. Vr. 70 - 90 cm: 51- zl. okr. jemně esovitě profilované misky (08.03), b. černá, pv. i pu. leštěný. 53- zl. misky se zataženým okraje (08.08), b. hnědošedá, d.o. 16 cm. 54- zl. okr.
esovitě profilované misky (08.03), b. šedočerná, d.o. 16 cm, pv. i pu. leštěný. 55- zl. okr. misky s kónickými, mírně klenutými stěnami (08.01), b. okrovošedá, d.o. 18 cm.
Kromě většího počtu beztvarých hrudek mazanice byly nalezeny i zlomky s vyhlazenou stranou o kterých autor výzkumu předpokládá, že pocházejí z plotny pícky
umístěné v severovýchodním rohu objektu 1, interpretovaného jako zahloubená chata.
Objekt 2 Objekt se též nacházel
při zdi mezi parcelami ppč. 100/12 a 848/1 severně od
objektu 1. Zaznamenán je pouze na řezu. Jednalo se o jámu, na profilu v ose SJ dlouhou 710 cm, maximální dosažené zahloubení činilo 80 cm, dno pokračovalo níže (viz plán). Popis nálezů: z výplně objektu pochází celkem 55 zlomků keramiky a zvířecí kosti.
Převažuje tmavě až světle šedý, či hnědošedý materiál středně až jemnozrnný, v menší míře
leštěný a dále se objevují zlomky šedookrové keramiky s hladkým povrchem. Mezi hlavní zastoupené tvary patří mísy či misky a hrnce. Soubor keramiky obsahoval tyto charakteristické fragmenty: 37
56- zl. okr. misky s kónickými, okr. hrnce, b.
hnědošedá.
mírně
klenutými
stěnami
58- zl. okr. hrncovité nádoby, b. sv.
okr. zásobnice (02.00), b. trn.
hnědošedá,
(08.01), d.o.16 cm. 57- zl.
hnědá,
d.o. 20 cm. 59- . 2- zl.
d.o. 28 cm.
Dochovalo se 1 celé dno hrncovité nádoby bez
stěn,
b. trn. šedá do
černa,
d.d. 12 cm
a další 3 zlomky den hrncovitých nádob.
Objekt 3 Objekt se nacházel
při
pravděpodobně
Toužimské. Jednalo se
přibližně
možné zjistit, dno bylo
dosahovala 150 cm (viz plán).
severně
parcelní zdi,
objektů
1 a 2, nejblíže k ulici
o polozemnici, její bližší tvar a
průběh
však nebylo
rovné, zahloubení cca 100 cm, v ose SJ délka na
Výplň
řezu
objektu byla černá hlinitá, pocházel z ní pouze jediný
fragment keramiky. Jednalo se o zlomek těla nádoby, b. určení
od
není možné, jisté je pouze pravěké
stáří.
šedohnědá,
Dále bylo objeveno
povrch leštěný. Kulturní kostěné
šídlo d. 83 mm,
max. š. cca ll mm.
Rozbor nálezů V keramickém charakteristický pro
inventáři
většinu
hrnců podrobnější členěný,
jsou
nejčastěji
bylanských
ve
zastoupeny zlomky
sídlišť.
většině případů
hrnců
a mis, což je jev
Fragmentárnost materiálu
se však jedná o
neumožňuje
jemně esovitě
u
profilované
(11.02) soudkovité (11.01) tvary, které se objevují od nejstarších fázích bylanské kultury 11 a vyskytují se pak profilované tvary
hojně
i v mladobylanském
hrnců,
v
inventáři. Obecně
několika případech
byly zdobeny
jsou zde zastoupeny málo promačkávanou
páskou na podhrdlí. Také zde platí, že plastická výzdoba se objevuje
vesměs
plastickou
na tzv. hrubší
keramice. Velmi bohatou a případů
tvarově
se jednalo o jemně
spojené s tmavě šedým
esovitě
variabilní skupinou keramiky byly mísy. Ve
většině
profilované tvary (08.03, 08.04). Tyto tvary bývají
či černým leštěným
povrchem. V menší
s dovnitř zesíleným okrajem (08.02), dále misky se
slabě
míře
často
se pak objevují mísy
zataženým okrajem (08.08), které
známe z průběhu celé bylanské kultury a kónické misky (08.01). Zajímavé jsou 2 zlomky
platí to např. pro materiál z výzkumu v Dolních Chabrech (J. Fridrich}, kterýM. Fridrichová použila pro definici první fáze bylanské kultury (bylanská I} 11
38
černé leštěné
mísy zdobené na
vnitřní straně
svazky
mělkých
linií lemovaných pásy
důlků,
která naznačuje štítarské vlivy. černých
Zajímavým nálezem byly zlomky dvou rozměrů.
terin drobných
Jedna z nich byla zdobena jemnou rytou výzdobou v podobě pásu šrafovaných
trojúhelníků,
hrdlo bylo lemováno pásem vlešťovaných svislých linií.
Zásobnice (02.00) se objevují
především
kultury. V objektu 1 a 2 se objevuje pouze pravděpodobně
inventáři střední
v
několik
masivních
a mladší fáze bylanské
zlomků těl
a
okrajů,
které
pocházejí ze zásobnic. inventáři
V keramickém (13.01), který bývá význam
leštěných
většinou
pravděpodobně
objektu 1 se také objevily 2 zlomky pečící
interpretován jako
podložka.
hliněného kotouče
Větší
chronologický
nemají, vyskytují se od štítarské kultury až do starolaténského
období. V několika
případech
se vyskytují i zlomky keramiky štítarské (obr. 3: 10, ll, 12;
obr. 4: 13, 14; obr. 5: 2) a fragment Nejčastějším
raně středověké
doprovodným nálezem byly
keramiky. zvířecí
kosti, u kterých však nebyl
proveden osteologický rozbor.
Zhodnocení Poloha
naleziště
odpovídá
umístění většiny pravěkých otevřených sídlišť.
že odhalené objekty souvisí s jámou bylanské kultury prozkoumanou v Toužimské ulici
při
Je možné,
E. Olmerovou
výzkumu v roce 1955. Rozlohu osídlené plochy však není možné
odhadnout, jisté však je, že objekt 1 pokračoval
směrem
na západ a objekt 2 byl zachycen
pouze na řezu. V keramickém materiálu z objektu 1 a 2 se, typické pro první fázi bylanské kultury, kdy se ve hrubé
hřebenování), zároveň
kromě
výzdobě
zde však nastupují tvary
zásobnice. Podle chronologie M. Fridrichové
můžeme
štítarské intruze, objevují prvky, projevují i vlivy štítarské
středního stupně,
(např.
jako jsou teriny
či
materiál z Toužimské ulice datovat
spíše na počátek horizontu bylanská II (Ha C). Objekt 3 neposkytoval široka do mladšího
dostatečný
datovací materiál a je možno jej datovat pouze ze
pravěku.
Nálezy jsou uloženy v Muzeu hl.m. Prahy.
39
Závěr
V posledních dvaceti letech, se
podstatně rozšířila
sídlišť
mapa halštatských
území Prahy. Rozsáhlé sídelní areály s kontinuálním vývojem do
pozdně
na
halštatského
období byly odkryty především v okrajových částech Prahy na katastru Ďáblic a Vinoře, nová bylanská
sídliště
známe také z Kbel, Liboce, Lysolaj a Miškovic,
nálezy pocházejí z Dolních Chaber, Dejvic
nalezišť
Katalog
starší doby železné. je
přibližně
pozdně
halštatské
Zbraslavi.
zkoumaných v letech 1987-2004 obsahuje 34 lokalit z průběhu celé
Poměr dokladů
staršího (HaC-HaD 1) a mladšího (HaD2-L TA) osídlení
vyrovnaný. ll lokalit bylo možné datovat do bylanské kultury, 12
halštatských
průběhu
či
pozdně
(včetně stupně
Ha D3/LT A), 10 lokalit bylo
rámcově
nalezišť
datováno do
doby halštatské.
Nepatrně
odlišná situace nastane,
zaměříme-li
se na nemovité doklady osídlení,
přičemž ojedinělé
nálezy a materiál z povrchových sběrů budeme brát pouze jako
zjištění.
případě
pozdně
je
V tomto
máme k dispozici pouze 25 lokalit, z nichž 10 je bylanských, 9
halštatských a 6 halštatských.
Nově
orientační
Poměr
zastoupení však zůstává přibližně stejný.
prozkoumané lokality odpovídají svým
umístěním
a orientací poloze
většiny
známých bylanských sídlišt'. Jedná se zpravidla o nížinné polohy 12 , rozkládající se většinou na mírných svazích v blízkosti vodních celého
pravěku,
zdrojů. Kromě toků,
které byly využívány v průběhu
je archeologickými výzkumy a povrchovými
sběry nově
doloženo
poměrně
bohaté osídlení v povodí Vinařského a Mratínského potoka Nejstarší fáze bylanské kultury se štítarskými vlivy je doložena v Praze Miškovicích v poloze u Miškovického mlýna. Toužimské ulice, kdy se již projevují prvky
Poněkud
stupně
mladší jsou nálezy z Prahy- Kbel,
II. Následují Miškovice, kde je doloženo
zatím osídlení pouze z průběhu stupňů HC-D 1, bylanské nálezy z Ďáblic a další. Stupeň III známe z Ďáblic - ul. Kostelecké či Osinalické. Pozdně halštatské osídlení bylo zachyceno v prostoru křížení ulic Brigádnické a Kučerové v Praze - Ďáblicích, v Dejvicích kolem ulice Pod
Paťankou
aj. Horizont HaD/LT A s výskytem braubašského zboží je doložen např. v
Dolních Chabrech. Jako pozůstatky výšinného osídlení lze patrně označit jen pozdně halštatské nálezy pocházející z tzv. Velkého hradiště ve Vinoři. 12
40
Díky výzkumům prováděným Muzeem hlavního města Prahy, jsem měla možnost seznámit se především s územím Praha - Kbely a Praha - Ďáblice, kde bylo prokázáno osídlení bylanské kultury kontinuálně pokračující do pozdně halštatského období. Na jihovýchodním okraji lokality byly zachyceny kostrové hroby bylanské kultury. Hrobové nálezy známe také z prostoru Batistovy cihelny, zkoumané na přelomu 19. a 20. století. Většina zpracovaných nálezů pochází z výzkumů liniových staveb inženýrských sítí,
což znemožnilo zachycení či odhad rozlohy osídlené plochy. Vzorkování řezů objekty také mnohdy neposkytlo dostatek materiálu vhodného k datování. Přesto zde řada menších výzkumů prokázala bylanské osídlení pokračující do pozdně halštatského období. Na
zpracování zatím ještě čekají nálezy z plošných odkryvů Muzea hlavního města Prahy, které proběhly v souvislosti se stavbou mimoúrovňové křižovatky v prostoru mezi ulicemi Cínoveckou a Kosteleckou, či z okolí ulice Osinalické.
41
Seznam použité literatury Bemat, J. -
Chytráček,
M. - Vávra, M. 2001:
Pravěké
osídlení soutoku Berounky s Vltavou
v Praze-Zbraslavi. AvSČ 7, 321-332. Bouzek J. 2002:
Přechod
od doby popelnicových polí do halštatu, od štítarského
stupně
knovízské kultury do kultury bylanské v Čechách a od kultury podolské a kultury horákovské na Moravě. In: Čech, P.-Smrž, Z. (eds.). Sborník Drahomíru Kouteckému. Most. 37-46. Bureš, M. 1987: Plochá kostrová pohřebiště doby laténské v Praze. Archaeologica Pragensia 8, 5-123. Bureš, M. 2004: zjišťovací a předstihový výzkum v Praze 6- Liboci, Kubrův statek, Šestákův statek, Zprávy ČAS, Supplément 56, 4-5. Čtverák, V. 1999: Osídlení okolí hradiště Závist od mohylové kultury střední doby bronzové po
časný latén. AVSČ, 101-112.
Dreslerová, D. 1995: A Late Hallstatt Settlement in Bohemia. Excavation at Jenštejn, 1984. Praha. Filip, J. 1949: Praha v
pravěku.
Filip, J. 1956: Keltové ve
Praha.
střední Evropě.
Praha.
Fridrichová, M. 1965a: Záchranný výzkum v Zahradním
Městě,
Pražský sborník historický 1O,
126. Fridrichová, M. 1969:
Závěrečná
Fridrichová, M. 1971:
Věteřovské
fáze štítarského a bylanské
stupně,
sídliště
Archeologické rozhledy 21,355-379.
v Praze-Zahradním Městě, Archeologické
rozhledy 23, 91-97. Fridrichová, M. 1974: Halštatská
sídliště
v pražském území. Acta Musei Pragensis 74. Praha.
Fridrichová, M. 1975: Praha 8-Dolní Chabry, Praha 9- Vysočany, Pražský sborník historický 9, 214-216. Fridrichová, M. 1976: Halštatské a laténské sídlištní nálezy z Prahy-Michle, Archeologické rozhledy 28, 145-156. Fridrichová, M. 1977: Praha 1O-Záběhlice, Pražský sborník historický 1O, 220-221. Fridrichová, M. 1980: J.A. Jíra (1868-1930), Archaeologica Pragensia1, 3-7.
42
Fridrichová, M. 1981:
Sídliště
bylanské kultury v
Praze-Hostivaři,
Archaeologica Pragensia 2,
117-170. Fridrichová, M. 1984: Železářská osada v Praze-Řeporyjích, Archaeologica Pragensia 5, 343353. Fridrichová, M. 1985: Bylanské nálezy z Dolních Chaber, Archaeologica Pragensia 6, 123-137. Fridrichová, M. 1986: Záchranný výzkum v Praze-Bohnicích.
Sídliště řivnáčské
a pozdně
halštatské, Archaeologica Pragensia 7, 71-134. Fridrichová, M. 1987: Bylanská kultura ve středních Čechách. Vývoj osídlení. Kandidátská práce (nepubl.). Fridrichová M. 1988: Bylanské
sídliště
v Praze 8-Bohnicích, Archaeologica Pragensia 9, 57-89.
Fridrichová, M.- Havel, J. 1986: Halštatská chata z Prahy-Lipenců, Archaeologica Pragensia 7, 135-141. Fridrichová, M.- Koutecký, D. 1981: Bylanská pohřebiště na území Prahy, Praehistorica 8, Varia Archaeologica 2, 143-147 Fridrichová, M.- Koutecký D.- Slabina M. 1996: Die Graber der Bylaner Kultur in Praha 1., Památky archeologické 87, 104-176. Fridrichová, M.- Koutecký, D.- Slabina M.1997: Die Graberfeld der Bylaner Kultur in Praha II., Památky archeologické 88, 5-64. Fridrichová, M.- Koutecký, D.- Slabina M. 1999: Die Graberfeld der Bylaner Kultur in Praha III., Památky archeologické 90,319-397. Gosden, Ch. 1984: Bohemian Iron Age Chronology and the Seriation ofRadovesice, Germania 62, 289-309. Hájek L. 1939: Hallstattsko-laténské žárové pohřebiště v
Praze-Bubenči,
Památky
archeologické 41, 86-89. Havel, J.
-Kovářík
J .1989:
Přehled výzkumů
archeologického
oddělení
MMP v roce 1988,
Archaeologica Pragensia 1O, 281-284. Chytráček,
M.- Bemat J. 2000:
Pozdně
halštatské a časně laténské
sídliště
v Praze Zbraslavi,
Památky archeologické 91,255-313. Kostka, M. 2002: Praha 8-Ďáblice- křižovatka (polykultumí lokalita), Zprávy ČAS, Supplément 49, 4. Kostka M. 2004: Praha- Ďáblice, sídliště a pohřebiště v Osinalické ul., Zprávy ČAS, Supplément 56, 20-21. Koutecký, D. 1968: Velké hroby, jejich konstrukce,
pohřební
ritus a sociální struktura
obyvatelstva bylanské kultury, Památky archeologické 59, 400-487.
43
Koutecký, D. 1988: Halštatské osídlení v severozápadních Čechách. Nálezy z doby bronzové, halštatské a starolaténské na Kadaňsku 1., II., Archeologické rozhledy 40, 49-96, 254-295. Koutecký, D. 1993: Oas Bylaner Graberfeld in Poláky, Kr. Chomutov, Teil II., Památky archeologické 84, 5-59. Koutecký, D. 2003: Bylany u Českého Brodu. Eponymní lokalita bylanské kultury. Fontes Archaeologici Pragenses, vol. 29. Praha. Koutecký, D.- Špaček J. 2004: Nové bylanské sídlištní nálezy ze středu města Čelákovic, AvSČ 8, 313-327.
Kuna, M. 1998: Povrchové
sběry
v povodí Vinořského a Mratínského potoka. Katalog nálezů
z let 1986-1990. In: BZO 1996-7. Praha. 291-338. Lutovský, M.- Smejtek, L. a kol. 2005: Praha pravěká. Praha. Motyková K.-Drda-Rybová A. 1984:
Opevnění pozdně
halštatského a časně laténského
hradiště
Závist; Památky archeologické 75, 331-444. Píč
J. L. 1898:
Pohřebiště
se
skrčenými
kostrami u Bylan. PA 17,381-399.
Pleiner, R. a kol. 1975: Pravěké dějiny Čech. Praha Pleinerová, I. 1964: Osada z mladší doby kamenné ve Kbelích u Prahy, ASM 1, 72-79. Rybová, A.- Soudský, B.1962: Libenice. Keltská svatyně v ve středních Čechách. Sklenář K.-Sklenářová Z.-Slabina M. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku. Praha. Slabina, M.: Bylanské
sídliště
ve
Střešovicích,
Pražský sborník historický, 161.
Soudská, E. 1966: Obydlí na pozdně halštatských sídlištích, Památky archeologické 57, 535595. Soudský, B. 1955: Halštatská průmyslová osada v
Praze-Hloubětíně,
Archeologické rozhledy 7,
180-187' 190-197. Šaldová, V. 1997: Sídliště bylanské kultury v Hradeníně, Archeologické rozhledy 49, 19-32. Turek, J.- Daněček, V.- Kostka M. 1998: Kamenný
stůl-
polykultumí pravěké
sídliště
v Praze- Vinoři, Archaeologica Pragensia 14, 17-31.
44
,
v
,
VOLNA PRILOHA
Kresebná dokumentace (obr. 1 - 9) Mapa výzkumů v Praze 8 - Ďáblicích ( 1994 - 2004) Plány
45
1
2
---------------~-
l
5
4
9 6
JO méfltko 1:2
Obr. l: objekt 9, Praha 8 - l">áblice, ul. Kostelecká
13
~16
fL. ~
ll
18
17
~
19
\\
22
___/ )/
21
23
20
(
\
28
27
Obr. 2: objekt 9, Praha 8 - Ďáblice, ul. Kostelecká
méfítlro 1:2
2
/I
\\
3
-I
~
6
/ ..
/)
\((
I '
'
8
\\' \
9
7
12
měřítko
Obr. 3: objekt I, Praha 8- Ďáblice, ul. Osinalická
/:2
f(
/),
3
o.
5
t.;' :/
15
méfítlro I: 2
Obr. 4 : objekt I, 4, Praha 8 - Ďáblice, ul. &:novská
fl
2
r
4
3
měřítko
Obr. 5: objekt I, Praha 8- Ďáblice, ul. Čenkovská
1:111
·~
..
--~I
-1
ID} 11
I
I
~ )l
4
3
5
~
)/ .
7
9~
I(
10
[:s~
12
)) 14
13
~ll ~" 20 19
Obr. 6: objekt I - 10, Praha 8 - Ďáblice, ul. Brigádnická
~
!(
měřítko
1:2
T 2
(l \
3
I
5
4
6
JO
ll 9
12
~;:;
ry-)l
~
16 15
,--~-----
((
f
17
/
I
/ 19 méřftko
Obr. 7: objekt I, Praha 9- Kbely, ul. Toužimská
1:2
Tl I
I
I
I
ff,,
-----~ I I
23
I I
I
29
n-"
\ 28
![:--
\\
31
-----
------}
n
r:-
rr
c=_] (
32
;r35 37 34
36
~-~---~
---1
38
I 1
I
~/1
I /
I
/lil!!\,
I I /ll
1
1, , , \ \
-~ 39
I ~---·'
Obr. 8: objekt l ' Praha 9- Kbely, ul. Toužimská
mlfítlro J:l
~---
42
43
40
46
!)
47
- I
~49
(r-~--
I
------
I
-----~
I
I
52
(\
I
I
((
l)
53
54
55
58
59 měřítko
Obr. 9: objekt I, 2, Praha 9 - Kbely, ul. Toužimská
1:2
/
•
•
--
'
-
• !
I
"'
l
o
I
~
~
~~Í ! ~; ,' c~.~
1
i,yv
o
',
Plán 1: výzkum v Praze 8 - Ďábliclch, ul. Kostelecká
n
~
" ~
(1/, ~/ \I
'\
I
_________
-
-------------~---·-·-·-·-·-·-·-·--I
---·- ---·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·
·-·-·-·-·-·-·
·~-----\
'
', ',
-·~·~-~~
........... "' '
- - - - - - - - -~- ---- - - rh \JEJ i
- ·- ·-· -· -·- ·-.-. -·-· -·-. -·-·- -.-.-. -·-.-. -·-. -· -·-. -·-.- ·- ·-·-·-.-. -· -·- -·-. -· -·- ·-.-. -·-·-·-·-·-·- ·-·-·-. -·
o
L __ -:
2
. -----~---~_L= __
3m
________ d;
měřÍiko
Plán 2: objekt 9, Praha 8 - Ďáblice, ul. Kostelecká
/:20
B / A
objekt 1
i
řez
Rl
Situační
p I'an objektu č . 1 v Osmalické . ulic·1. měřítko
1:100
- - 287/JO
-------.---
287/JO - - -
A
1/TitW.
1 - navi!ka
B @
- -- 286.50
286.50--
,- , "' ........
,"","' l,' l1
....................... ...
-----
----
\ \
\
''
''
,"",
'
.
'
/'
'
'
_, ) 286/)()----~--------------~~~~~~--------------------------------------------- 286/)()
~ Rl objektem č. l v Ooinalickt ulici.
mi!lltko 1,10
:Q
"3
~
o~
>
..;
~
f
f
,/ I
'
I I I
\
''
'
I I I
\
s,:;
t
280.0 0 - - -
- - - 280.00
vr. 1 - a.sbl~ Jtfrk
vr. 1 - asfalt,
Jt~rk
I
~ ------------------------ - --- - ---- -
--------------------- ------------------------------------- ----------------------------
------------------------------------------------------------------------------------ r-------'
-------------------------
I
I I I I I I I I I I I
I I I
2791XJ - - -
I
I I I
vr. 2 - plynovod + úsyp
vr. 2 - plynovod + úsyp
- - - 2791XJ
I
'
bedn6ú p. !ledivého?
---------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------------------------- -------------------vr. 3- unav! kdohn!do
černi
vr. 3 - unav! !edohntdo
vr. 5 - flutokdi - flutočenú popeloviti
278/X) - - -
vr. 6 - čeni sazovlti
černi
D - - - 2781XJ
vr. 8 - podlofl flutý jtt
vr. 8 - podlofl flutý jtt
vr. 8 - podlofl flutý jQ
Acz objekt= č. 1 v Senovskt ulici mtlftko 1•20
.
- - - 280.00
280.00---
vr. 1 • asfalt a Jtbk
vr. 2 - Jedobn&!t
- - - 279.00
279.00---
vr. 5 - podloži - flutý jl!
vr. 5 - podlofl - flutý jl!
!lez objektem č. 4 v Senovs~ ulici ml!ltko
t,zo
/
pťlvodnl \lroveň ten!nu ca
274 m.n .m.
vr. 1 - navtfka
vr. 2
vr. 3 - černi hllniti
, ,, ,,,
''
vr.4 ~
''
vr.4
vr. 5 - tma~ hn~ hJJniti s mazanici, drobivi, ale slinl ulehli
vr.7 (podlofl- okrovi spr.>J)
ltez objektem č. l v Toužlmskt ulici
'
západní
zeď
domu
2,26 m
·-·-·-·-·-·- -·-·- · -·-·-·-·-·- · - · -·-·-·-·-·~r · -·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-· Řez 1 - Objekt 1
f8s ,
Půdorys
objektu
č. l
v Tou!imskt ulici
/
póvodnlt!ro""ň ten!nu cca 27~ m.n.m.
cihlová
kamenný
zeď
zděný předzé
..{ad
vr.l vr.J
vr.2 ( podloži • okrovi spr>J)
- - - - - - - - - - - .. - ··- ··- -·-- .. - ·-··- ·-
l!ez objektem
č .2
v Touflmskt ulici
m.!!i'ltko 1:20
/
pllvodnl \lro""ll tcn!nu cca 27~ m.n.m.
cihlová
zeď
vr. 1
vr.2 (podlotl - okrovi spr:ll)
·-·-·-·-·-·-·- ·-·-·-·-·-·]·- ·-·-·-·-·-·-·-·- ·-·-·-·-·- -·-·-·-·-·-·-·-·-·objekt 3
Řez 3- Objekt 3
2m
s
~
a plldorys objektu
č.3
v Toužlmskt ulld