BIOLOGIE
Půda Každý ji zná, někdo aktivně využívá, někdo po ní jen chodí, ale všichni ji potřebujeme. Tato směs hornin, organizmů a organických zbytků je totiž jedním z hlavních „výrobních“ prostředků pro naše potraviny, „domovem“ pro rostliny a pro mnohé další organismy. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace autor: Mgr. Renáta Flecknová
BIOLOGIE
Obsah Obsah . . . 2 Úvod . . . 3 Cíle . . . 3 Teoretická příprava (teoretický úvod) . . . 4 Složení půdy . . . 4 Vlastnosti půdy . . . 4 Charakteristika některých půdních typů . . . 6 Půdotvorní činitelé . . . 6
Motivace studentů . . . 7 Doporučený postup řešení . . . 8 Materiály pro studenty . . . 8 Záznam dat . . . 8 Analýza dat . . . 8 Syntéza a závěr . . . 8 Hodnocení . . . 8 Internetové odkazy a další rozšiřující informační zdroje . . . 8
Pracovní návod . . . 10
Zadání úlohy . . . 10 Pomůcky . . . 10 Bezpečnost práce . . . 10 Teoretický úvod . . . 10 Příprava úlohy (praktická příprava) . . . 11 Postup práce . . . 11
Pracovní list (řešená učitelská varianta) . . . 12 Slovníček pojmů . . . 12 Teoretická příprava úlohy . . . 12 Vizualizace naměřených dat . . . 12 Vyhodnocení naměřených dat . . . 12 Závěr . . . 12
Pracovní list (žákovská varianta) . . . 13 Úkoly . . . 13 Pomůcky . . . 13 Chemikálie . . . 13 Princip . . . 13 Postup . . . 13 Vypracování . . . 14 Graf . . . 14 Závěr . . . 14
3
Tip Pro gymnázia lze zařadit do učiva kvinty a oktávy. Práci lze rozšířit i o další senzory, např. GPS (určení polohy odebrání vzorku), stanovení obsahu chloridových nebo dusičnanových iontů.
Časová náročnost Příprava laboratorní práce – příprava techniky (5 minut), instruktáž studentů (5 minut) Vlastní pozorování (50 minut) 2 vyučovací hodiny (2 x 45 minut) Čas včetně přípravy, úvodní diskuze a vyhodnocení výsledků skupin se závěrečnou diskuzí.
Typ experimentu: žákovský
Cíle Studenti: • připraví půdní výluh • určí pH • stanoví množství iontů (salinitu) • stanoví propustnost půdy Klíčové kompetence: • kompetence k řešení problémů – student uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice • kompetence k učení – student si své učení a pracovní činnost sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj
Materiály pro učitele
Průřezová témata: • Environmentální výchova – Problematika vztahů organismů a prostředí • Osobnostní a sociální výchova – Spolupráce a soutěž
Každý ji zná, někdo aktivně využívá, někdo po ní jen chodí, ale všichni ji potřebujeme. Tato směs hornin, organizmů a organických zbytků je totiž jedním z hlavních „výrobních“ prostředků pro naše potraviny, „domovem“ pro rostliny a pro mnohé další organismy. Jak vzniká? Co to je půdní profil? Které vlastnosti půd rozlišujeme?
Půda
Vyučovací předměty: biologie, environmentální výchova
Úvod
biologie
Zařazení do výuky Laboratorní cvičení je vhodné zařadit v rámci učiva o půdě, rozmanitosti přírody, potravních řetězcích, hierarchii (environmentální výchova).
4
Chemikálie: destilovaná voda, vzorky půdy
Složení půdy Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka (edafon). Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok. Plynná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší. Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie. Půdní profil je vertikální průřez půdou od povrchu až po nezvětralý horninový podklad. Zkoumání půdního profilu se provádí výkopem sondy. Z půdního profilu se dají vyčíst půdní horizonty, kategorie půdy a částečně i chemizmus půdy. Nachází se do 120-150 cm pod povrchem.
Obr. 1: Půdní profil (půdní horizont). Zdroj: http://mastermanapes.pbworks.com/w/page/34713629/Geology
Vlastnosti půdy Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd. 1. Fyzikální vlastnosti Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury)
Materiály pro učitele
• Xplorer GLX nebo DataStudio • senzor pH (PS-2102) • senzor konduktometr (PS-216A) • váhy • lžička • stojan • nálevka • filtrační papír • 4 kádinky • skleněná tyčinka • kapátka • skleněný válec • pracovní list
Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie. V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií.
Půda
Přehled pomůcek
Teoretická příprava (teoretický úvod)
biologie
Slovníček pojmů PŮDA PŮDNÍ PROFIL PŮDNÍ TYPY FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI PŮDY CHEMICKÉ VLASTNOSTI PŮDY BONITA PŮDY Viz pracovní list (učitel).
5
3. Bonita definovaný soubor charakteristik půdních (vyjádřených zařazením v klasifikačním systému), klimatických (tepelných, srážkových a vláhových) a reliéfových podmínek (nadmořská výška, reliéf širšího území, expozice), které určují vhodnost půdy jako stanoviště pro rostliny. U zemědělských půd se většinou využívá jejich schopnost poskytovat výnosy zemědělských plodin za srovnatelných nákladů a u lesních půd produkce dřevní biomasy. V ČR vychází bonitace půd z Komplexního průzkumu půd a jejím základem jsou tzv. bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), odpovídající stanovištím s přibližně stejnou hodnotou. Jejich geografické rozmístění je znázorněno v mapách 1 : 5 000. Bonita půdy slouží především ke stanovení její ceny při prodeji či jiných majetkových změnách a jako základ pro vyměření daně.
Obr. 2: Mapa cen zemědělské půdy v ČR (2011). Zdroj: http://img.ihned.cz/attachment.php/50/30105050/aiotuv4C7GHIJLM jbcegqyz01T29AVmn/110222_24ap.jpg
Materiály pro učitele
Stanovení rozpustných solí v půdě na základě elektrické vodivosti Měření elektrické vodivosti půdního výluhu je rychlá metoda, kterou je možné využít ke stanovení celkového obsahu rozpustných solí. Vlastní stanovení vychází z Ohmova zákona. Odpor kapalných vodičů je za stejných podmínek (především teploty) stálý. Převrácenou hodnotou elektrického odporu je elektrická vodivost. Jednotkou vodivosti je siemens. Zemina se vyluhuje destilovanou vodou a ve výluhu se stanoví množství solí proměřením vodivosti na vhodném přístroji. Propustnost hornin a půdy, schopnost (vlastnost) půdy a hornin propouštět kapaliny nebo plyny, podmíněná pórovitostí. Propustnost půdy umožňuje pohyb vody v půdě nasycené vodou, který přímo závisí na objemu pórů bez napětí; propustnost vzduchu klesá s hloubkou a se zvyšující se vlhkostí půdy. O možnosti pohybu vody a vzduchu v půdě a horninách rozhoduje vrstva s nejnižší propustností.
Půda
2. Chemické vlastnosti Základní chemické vlastnosti půdy jsou reakce půdního roztoku (pH, množství iontů). Salinita – je vyšší množství iontů v půdě. Může určovat míru zasolení půdy.
biologie
a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních typů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.
6
Půdotvorní činitelé 1. Matečná hornina – pro vlastnosti půdy je určující chemické složení, které v půdě vytvářejí přirozenou zásobu živin a ovlivňují také další její vlastnosti, např. barvu, zrnitost, schopnost zadržovat vodu a přijímat vzduch. 2. Podnebí – určujícími prvky jsou: a) teplota – v teplejším podnebí probíhají za vyšší teploty chemické reakce rychleji b) množství srážek – určuje zavodnění půdy, vlhkost a rozpouštění minerálních látek c) poměr srážek a výparů – při převaze vodních srážek nad výparem se rozpuštěné minerální látky vyplavují do spodních vrstev. Při převaze výparů nad srážkami se vzlínáním dostává kapilárami půdní roztok s obsahem rozpuštěných minerálních látek k povrchu. Povrchové vrstvy jsou obohacovány nerostnými látkami. Při nadměrném výparu mohou vznikat tzv. zasolené půdy.
Materiály pro učitele
Obr. 3: Zrnitost půdy (písčitá, hlinitá, jílovitá). Zdroj: http://www.keliwood.cz/aktuality/druhy-pudy-kyselost-pudy-humus cervenec-dil-prvni
Půda
• Černozem je půda s velkým obsahem humusu. Reakce půdního roztoku je neutrální nebo slabě zásaditá. Jsou velmi úrodné. • Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda. Vyskytují se v nadmořských výškách 400 až 1500 m. Humusový horizont je vylouhován vlivem častějších atmosférických srážek. Ve vyšších polohách jsou většinou zalesněny, v nižších polohách jsou vhodné pro pěstování plodin méně náročných na živiny (např. brambory). • Rendzina málo úrodná půda, výskyt na krasovém území, velký obsah vápenatých iontů. Má tenkou vrstvu humusu. (Při orbě dře vápencová drť o radlice pluhu. Polsky rendzin = skřípat.) • Hnědozem přihnojuje se, nejvíce rozšířená v ČR, výskyt v mírném pásu. Podobná černozemi, ale méně úrodná. • Nivní půdy vývojově mladé půdy, velmi úrodné, většinou naplavené řekami. Nejsou-li příliš zamokřené, mohou být velmi úrodné a vhodné pro pěstování zeleniny.
biologie
Charakteristika některých půdních typů
7
Zdroj: http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/zakladame-zahradu jak-sen-o-zelenem-raji-promenit-ve-skutecnost/
Doporučený postup řešení 1. Příprava půdního výluhu. 2. Stanovení pH a vodivosti půdního výluhu. 3. Stanovení propustnosti půdy.
Materiály pro učitele
Půda je dynamický, stále se vyvíjející živý systém. Přežití a prosperita všech suchozemských biologických společenstev, přirozených i umělých, závisí na tenké vrchní vrstvě Země. Půda je proto bezesporu nejcennější přírodní bohatství. Půda je nejsvrchnější vrstvou zemské kůry. Je prostoupená vodou, vzduchem a organismy. Vzniká velmi dlouho postupným rozkladem zbytků těl rostlin i živočichů, které se mísí s drobnými částečkami nerostů a hornin. Procesu vzniku půdy se říká pedogeneze. V naší republice bohužel volné nezastavěné půdy postupně ubývá a to zhruba o 2,5 procenta ročně.
Půda
Motivace studentů
biologie
3. Povaha terénu a) nadmořská výška má vliv na teplotu a na množství srážek. Ve vyšších polohách je teplota nižší a větší množství srážek. Probíhá tak intenzivnější fyzikální zvětrávání (působení sněhu a ledu) a vyplavování živin zvýšeným množstvím vody. Po svazích stéká voda mnohem rychleji a unáší jemné půdní částice. Vlivem kyselých dešťů může dojít také k vyplavování hlinitých kationtů z podloží. b) Orientace svahů ke světovým stranám ovlivňuje teplotu půdy a také výpar vody. Jižní svahy bývají teplejší a dochází na nich k větším výkyvům teploty ve dne a v noci. Následkem většího výparu vody jsou jižní svahy sušší a půdotvorný proces tam probíhá pomaleji. 4. Podzemní voda – při vysoké hladině voda vzlíná a půdy pak mohou být podmáčené. Budou obsahovat málo půdního vzduchu. 5. Čas – půdotvorní činitelé působí většinou pomalu. Jeden cm3 ornice se v našich zeměpisných šířkách vytvoří přibližně za 100 – 150 let. 6. Organismy – organismy rozkládají organickou hmotu v humus. Půda může vytvářet také životní prostředí. Edafon je souhrnný název pro organismy žijící v půdě. 7. Člověk – zasahuje orbou, hnojením, kácením stromů, osevními postupy, stavbou komunikací, vymezením biokoridorů, „solením“ silnic, únikem splašků atd.
8
Pracovní list – postup, vypracování. Porovnání s teorií. Vyslovení závěrů.
Hodnoty pH, vodivosti půdního roztoku. Graf: Stanovení rychlosti propustnosti půdy
Půdu zhodnoťte podle klíče: • pH je menší než 4,0 - jde o velmi kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. • pH je v rozmezí 4,1 až 4,5 - jde o silně kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. • pH je v rozmezí 4,6 až 5,2 - jde o kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. • pH je v rozmezí 5,3 až 6,4 - jde o slabě kyselou půdu a musí se vápnit jednou za několik let. • pH je v rozmezí 6,5 až 7,4 - jde o neutrální půdu a není třeba vápnit. • pH je v rozmezí 7,5 až 8,3 - jde o zásaditou půdu a není třeba vápnit. • pH je větší než 8,4 - jde o silně zásaditou půdu a vápnit se nemá. Hodnocení koncentrace solí v půdním roztoku podle vodivosti vodivost (mS.cm-1)
Půdy
do 0,70
nezasolené
0,71 - 1,20
středně zasolené
nad 1,20
zasolené
V systému pasco používáme senzor konduktivity 10x µS/cm! Propustnost půdy Zjištění množství vody, které prosákne za určitou dobu určitým množstvím půdního vzorku. Schopnost (vlastnost) půdy a hornin propouštět kapaliny nebo plyny je podmíněná pórovitostí.
Syntéza a závěr Studenti shrnou své poznatky o tom, co dělali a k jakým závěrům dospěli a své výsledky porovnají s teorií. Pokud by se výrazně lišili od teorie, pokusí se zdůvodnit, co by mohlo být příčinou.
Hodnocení Připravili studenti půdní výluh? Provedli stanovená měření? Zdůvodnili výsledky svých měření ve srovnání s teorií?
Internetové odkazy a další rozšiřující informační zdroje http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=491 http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_(pedologie) http://www.pasco.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=145 http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/zakladame-zahradujak-sen-o-zelenem-raji-promenit-ve-skutecnost/ http://leccos.com/index.php/clanky/bonita-pudy
Materiály pro učitele
Analýza dat
Půda
Záznam dat
biologie
Materiály pro studenty
9
Půda Materiály pro učitele
Tůma, J.: Laboratorní cvičení pro ZŠ (pedologie a Agrochemie) – laboratorní návody. Univerzita Hradec Králové, katedra biologie, 2008. Černík, V., Martinec, Z.: Přírodopis 4 Mineralogie a geologie se základy ekologie. SPN, Praha, 1998. ISBN 80-7235-044-7
biologie
kavr.agrobiologie.cz/cvicz/02-vr.doc http://www4.uwsp.edu/geo/faculty/lemke/geog101/lectures/12_soil_ formation.html http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/2557/laboratorni_cviceni_pro_zs_pdf_uhk.doc
BIOLOGIE
Půda Pracovní návod
Zadání úlohy 1. Vlastnosti půdního výluhu: a) určení pH b) obsah iontů pomocí konduktometru 2. Stanovení propustnosti půdy
Pomůcky • XPLORER GLX, senzor pH (PS-2102), senzor měření konduktivity (PS-216A), DataStudio • váhy, miska, lžička, stojan, nálevka, filtrační papír, 2 kádinky, skleněná tyčinka, kapátko, skleněný válec • destilovaná voda, vzorky půdy
Bezpečnost práce Dodržujte pracovní návod, laboratorní řád učebny biologie a pokyny vyučujícího.
Teoretický úvod Půdu zhodnoťte podle klíče: a. pH je menší než 4,0 - jde o velmi kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. b. pH je v rozmezí 4,1-4,5 - jde o silně kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. c. pH je v rozmezí 4,6-5,2 - jde o kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. d. pH je v rozmezí 5,3-6,4 - jde o slabě kyselou půdu a musí se vápnit jednou za několik let. e. pH je v rozmezí 6,5-7,4 - jde o neutrální půdu a není třeba vápnit. f. pH je v rozmezí 7,5-8,3 - jde o zásaditou půdu a není třeba vápnit. g. pH je větší než 8,4 - jde o silně zásaditou půdu a vápnit se nemá. Hodnocení koncentrace solí v půdním roztoku podle vodivosti vodivost (mS.cm-1)
Půdy
do 0,70
nezasolené
0,71 - 1,20
středně zasolené
nad 1,20
zasolené
V systému pasco používáme senzor konduktivity 10x µS/cm!
11 Propustnost půdy Zjištění množství vody, které prosákne za určitou dobu určitým množstvím půdního vzorku. Schopnost (vlastnost) půdy a hornin propouštět kapaliny nebo plyny je podmíněná pórovitostí.
biologie
Příprava úlohy (praktická příprava)
Půda
Postup práce Nastavení HW a SW měření jen s Xplorerem • Založte nový soubor, např. pH vzorku - Zapněte Xplorer a vyberte si položku Data Files - Zmáčkněte F4 (Files) a zvolte New Files - Zmáčkněte F4 (Files)a zvolte Save as… a pojmenujte soubor (v našem případě pH vzorku) - Zmáčkněte F2 Save a zmáčkněte „domeček“ • Připojte senzor pH nebo senzor konduktometr - Po připojení senzoru pH k Xploreru vyberte v hlavní nabídce položku Senzors. - V přehledu senzorů se Vám objeví pH (Visible), u ostatních zkontrolujte nefunkčnost (Not visible). Tento způsob umožní lepší přehlednost při měření. - Zmáčkněte „domeček“ Z hlavní nabídky Xploreru zmáčkněte Digits.
Příprava měření Připravte půdní výluh 1.Do kádinky navažte 10 g usušeného vzorku a přidejte k němu 30 ml destilované vody. 2.Směs míchejte skleněnou tyčinkou asi 10 min.. 3.Obsah kádinky přefiltrujte přes filtrační papír do kádinky.
Vlastní měření (záznam dat) I. Stanovení pH a vodivosti půdního výluhu a) Do kádinky vložte senzor na měření pH a spusťte přístroj. Zjistěte hodnotu pH. b) Měření proveďte celkem 3x a stanovte průměr. c) Totéž opakujte se senzorem vodivosti. II. Stanovení propustnosti půdy Zjišťujeme množství vody, které prosákne za určitou dobu určitým množstvím půdního vzorku. 1. Skleněný válec ovažte z jedné strany gázou. Upevněte jej ve stojanu, pod válec umístěte nálevku a odměrný váleček (nebo kádinku). 2. Do válce předem nasypte 100 g vzorku a přilijte 100 ml vody. 3. Jakmile voda začne prosakovat, doplňte ve válci vodu tak, aby byl vodní sloupec vysoký 10 cm. 4. Zjistěte, kolik vody prosákne za 5 – 30 min. a zapište do grafu.
Analýza naměřených dat Porovnání výsledků měření s teorií.
Pracovní návod
Před příchodem do laboratoře se seznamte s teorií a vyplňte teoretickou část pracovního listu.
BIOLOGIE
Půda Pracovní list (řešená učitelská varianta)
Slovníček pojmů PŮDA PŮDNÍ PROFIL PŮDNÍ TYPY FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI PŮDY CHEMICKÉ VLASTNOSTI PŮDY BONITA PŮDY
Teoretická příprava úlohy V rámci domácí přípravy na laboratorní práci z biologie vyhledejte na internetu pojmy (ze slovníčku pojmů).
Vizualizace naměřených dat Vzorek č. 1: půda pod frýdlantským zámkem u frekventované silnice Vzorek č. 2: půda na dvoře gymnázia Tabulka: Stanovení pH a vodivosti půdního výluhu pH 1. měření
2. měření
3. měření
vodivost (mS/cm) 4. měření
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
1. vzorek
4,9
5,2
5,1
5,06
1,5
1,4
1,6
1,5
2. vzorek
6,2
6,3
6,3
6,23
1,1
1,1
1,2
1,13
Vyhodnocení naměřených dat Vzorek č. 1 měl hodnotu pH 5,06, dle klíče jde o kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. Vodivost vzorku byla 1,5, což odpovídá zasolené půdě. Vzorek č. 2 měl hodnotu pH 6,23, jde o slabě kyselou půdu a musí se vápnit jednou za několik let. Vodivost vzorku byla 1,13, odpovídá slabě zasolené půdě.
Závěr Půda ve vzorku č. 1 byla odebrána pod zámkem ve Frýdlantu, který stojí na čedičové skále. Tato matečná hornina ovlivňuje typ půdy (půda kyselá). Vzorek byl odebrán vedle silnice, která bývá v zimě udržována pomocí „solení“, což odpovídá vyšší hodnotě iontů ve vzorku. Vzorek č. 2 byl z travnaté plochy na dvoře naší školy (půda slabě kyselá). Hodnoty pH půdy a vodivosti byly ovlivněny péčí školníka o trávník a menšímu solení dvora, kudy procházejí každý den studenti do šaten gymnázia.
BIOLOGIE
Půda Pracovní list (žákovská varianta)
Úkoly: 1. Vlastnosti půdního výluhu: a) určení pH b) obsah iontů pomocí konduktometru 2. Stanovení propustnosti půdy
Pomůcky: • XPLORER GL X, senzor pH (PS-2102), senzor konduktivity (PS-216A), DataStudio • váhy, miska, lžička, stojan, nálevka, filtrační papír, 2 kádinky, skleněná tyčinka, kapátko, skleněný válec
Chemikálie: destilovaná voda, vzorky půdy
Princip Půdu zhodnoťte podle klíče: • pH je menší než 4,0 - jde o velmi kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. • pH je v rozmezí 4,1-4,5 - jde o silně kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. • pH je v rozmezí 4,6-5,2 - jde o kyselou půdu a musí se vydatně vápnit. • pH je v rozmezí 5,3-6,4 - jde o slabě kyselou půdu a musí se vápnit jednou za několik let. • pH je v rozmezí 6,5-7,4 - jde o neutrální půdu a není třeba vápnit. • pH je v rozmezí 7,5-8,3 - jde o zásaditou půdu a není třeba vápnit. • pH je větší než 8,4 - jde o silně zásaditou půdu a vápnit se nemá.
Postup I. Příprava půdního výluhu 1. Do kádinky navažte 10g usušeného vzorku a přidejte k němu 30 ml destilované vody. 2. Směs míchejte skleněnou tyčinkou asi 10 min.. 3. Obsah kádinky přefiltrujte přes filtrační papír do kádinky. II. Stanovení pH a vodivosti půdního výluhu a) Do kádinky vložte senzor na měření pH a spusťte přístroj. Zjistěte hodnotu pH. b) Měření proveďte celkem 3x a stanovte průměr. c) Totéž opakujte se senzorem vodivosti.
14
Vzorek č.2:
Tabulka: Stanovení pH a vodivosti půdního výluhu pH 1. měření
2. měření
3. měření
1. vzorek 2. vzorek
Graf: Stanovení rychlosti propustnosti půdy
Závěr (Porovnejte teorii s výsledky měření.)
vodivost (mS/cm) 4. měření
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
Pracovní list (žákovská varianta)
Vzorek č.1:
Půda
Vypracování:
Fyzika
III. Stanovení propustnosti půdy Zjišťujeme množství vody, které prosákne za určitou dobu určitým množstvím půdního vzorku. 1. Skleněný válec ovažte z jedné strany gázou. Upevněte jej ve stojanu, pod válec umístěte nálevku a odměrný váleček (nebo kádinku). 2. Do válce předem nasypte 100 g vzorku a přilijte 100 ml vody. 3. Jakmile voda začne prosakovat, doplňte ve válci vodu tak, aby byl vodní sloupec vysoký 10 cm. 4. Zjistěte, kolik vody prosákne za 5-30 min. a zapište do grafu.