Autor Organizace Název textu Blok Datum Poznámka
Ing. Vladimír Neužil, CSc. KONEKO Marketing spol. s r.o. Komentář ke kategorizaci zdrojů podle směrnic EU na území hl. města Prahy BK2 - Emise-stacionární zdroje Říjen 2001 Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou
Komentář ke kategorizaci zdrojů na území hl. města Prahy podle směrnic EU Na území hl. města Prahy se nalézá řada zdrojů, které budou spadat pod režim směrnic EU se vztahem k ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a to jak z kategorie REZZO 1, tak i z kategorie REZZO 2. Všechny uvedené zdroje, které bylo možno podle posledních dostupných údajů zařadit pod jednotlivé směrnice jsou uvedeny v tabulkové části tohoto textu (kategorizaceEU.xls). Vysvětlivky k jednotlivým sloupcům tabulky a kódování kategorizací jsou uvedeny v následujícím přehledu. sloupec CKU_ICZ_R Z_NAZEV Z_OBEC IPPC 88/609 1999/13 89/429/EEC 2000/76/EC 84/360/EEC
vysvětlivky identifikační číslo zdroje REZZO 1 a 2 název zdroje městská část, ve které je zdroj umístěn působnost směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a integrovaném řízení znečištění působnost směrnice 88/609/EC o omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích závodů působnost směrnice 99/13/EC o omezování emisí VOC při používání organických rozpouštědel působnost směrnice 89/429/EEC o snižování znečištění ovzduší z existujících spaloven komunálního odpadu působnost směrnice 2000/76/EC o spalování odpadu působnost směrnice 84/360/EEC o boji proti znečištění ovzduší z průmyslových závodů
Kategorizace směrnice 96/61/EC - IPCC kód ve sloupci vysvětlivky 1. Průmysl energetiky - 1.1 Spalovací zařízení o jmenovitém příkonu větším než 50 MW 1.1 3. Průmysl zpracování nerostů - 3.1 Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích 3.1 o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně. 5. Odpadové hospodářství – 5. 1 Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování nebezpečných odpadů - podle definice na seznamu uvedeném v článku 1 (4) směrnice 91/689/EEC, a podle definic v Přílohách II A a II B (pracovní postupy R1, R5, R6, R8 a 5.1 R9) ke směrnici 75/442/EEC a ve směrnici Rady 75/439/EEC z 16. července 1975 o nakládání s odpadními oleji - o kapacitě větší než 10 t denně 5. Odpadové hospodářství – 5. Zařízení na spalování komunálního odpadu - podle definice ve směrnici Rady 89/369/EEC z 8. června 1989 o prevenci znečišťování ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu ( ) a ve směrnici Rady 89/429/EEC z 21. června 5.2 1989 o omezování znečištění ovzduší z existujících spaloven komunálního odpadu - o kapacitě nad 3t/h
2
Kategorizace směrnice 84/360/EEC – o boji proti znečištění ovzduší z průmyslových závodů 1.4 3.1 5.1 5.2
1. Průmysl produkce energie – 1.4 Termální elektrárny (s výjimkou nukleárních elektráren) a další spalovací závody s jmenovitým výstupním tepelným výkonem nad 50 MW 3. Průmyslová výroba nekovových minerálních výrobků - 3.1 Závody na výrobu cementu a rotační pece na výrobu vápna 5. Likvidace odpadů - 5.1 Závody a likvidaci toxických nebo nebezpečných odpadů spalováním 5. Likvidace odpadů - 5.2 Závody na likvidaci ostatních tuhých a kapalných odpadů spalováním
Kategorizace směrnice 99/13/EC o omezování emisí VOC vznikajících při užívání organických rozpouštědel č. specifikace kategorie 1 Tepelný ofset 2 Publikační hlubotisk Jiné hlubotisky, gumotisk, rotační válcový sítotisk, laminovací či lakovací jednotky a dále 3 rovněž rotační sítotisk na textil a lepenku (>30) 4 Čištění povrchů 5 Jiné čištění povrchů 6 Nátěry vozidel a jejich přestříkávání 7 Navalování cívek 8 Jiné nátěry včetně kovů, plastů, textilu, tkanin, filmu a papíru 9 Nátěry navíjených drátů (Navalování) 10 Nátěry dřevěných povrchů 11 Chemické čištění 12 Impregnace dřeva 13 Nátěry kůže (>10) 14 Výroba obuvi 15 Laminování dřeva a plastů 16 Adhezivní nátěry 17 Výroba nátěrových přípravků, laků, tiskařských barev a adhesiv 18 Konverze pryže 19 Extrakce rostlinných a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů 20 Výroba farmaceutických produktů (>50) Nátěry nových automobilů; nátěry nových kabin nákladních automobilů; nátěry nových lak. aut užitkových vozidel a nákladních automobilů (> 15) Poznámka: úplná tabulka kategorizace dle směrnice 99/13/EC včetně prahových hodnot, emisních limitů a dalších podmínek provozu zdrojů znečišťování ovzduší emisemi VOC je uvedena v samostatném listu v souboru kategorizaceEU.xls.
3
Směrnice 94/63/EC o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím Jak vyplývá z názvu směrnice a z definic uvedených ve směrnici je směrnice určena pro regulaci provozu a emisí VOC především na velkých skladovacích zařízeních – terminálech a při distribuci benzinu do čerpacích stanic. Vlastní plnění do skladovacích zařízení čerpacích stanic upravuje článek 6 směrnice, kde se uvádí, že plnicí a skladovací vybavení musí být konstruováno a provozováno ve shodě s technickými ustanoveními uvedenými v příloze III. Příloha III obsahuje „Požadavky na plnící a skladovací zařízení v čerpacích stanicích a terminálech, kde se provádí meziskladování par“: Páry stáčeným benzinem vytlačované z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Operace plnění nesmí být započata, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce. Tyto požadavky se vztahují na čerpací stanice, které odpovídají podmínkám v čl. 6. V současné době se jedná o všechny nové a velké čerpací stanice, neboť směrným datem této směrnice je 31. prosince 1995 (čl. 10). Směrnice platí dále pro všechny čerpací stanice umístěné v husté zástavbě: Pro existující čerpací stanice (které byly v provozu před 31. 12. 95) vstoupila v platnost: po třech letech od data uvedeného v článku 10 (tedy 31. 12. 1998): -
pro existující čerpací stanice s prosazením větším než 1 000 m3/rok;
-
pro existující čerpací stanice, které jsou umístěny v oblastech s trvale obydlenými byty nebo v pracovních oblastech bez ohledu na jejich prosazení;
po šesti letech od data uvedeného v článku 10 (tedy 31. 12. 2001) pro existující čerpací stanice s prosazením větším než 500 m3/rok; po devíti letech od data uvedeného v článku 10 (tedy 31. 12. 2004) pro všechny ostatní existující čerpací stanice s prosazením větším než 100 m3/rok (na menší čerpací stanice se směrnice nevztahuje). Cílem regulačních opatření v této směrnici je omezit emise (ztráty) benzinu na čerpacích stanicích pod 0,01 %hm. z ročního prosazení. Z uvedeného textu vyplývá, že směrnice se může vztahovat na většinu čerpacích stanic na území hl. města Prahy. Protože jsou však dle naší současné legislativy kategorizovány jako střední zdroje, jsou informace o jejich skladovacích kapacitách a ročním prosazení zatím nedostupné. 4
Návrh na kategorizaci dalších technologických zdrojů dle směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a integrovaném řízení znečištění – IPPC Byl proveden návrh na kategorizaci dalších zdrojů, které by mohly spadat pod uvedenou směrnici. Tento návrh vychází z dostupných informací obsažených převážně v databázi REZZO. Je zpracován jako dodatek k již k výše provedené kategorizaci vybraných zdrojů, u kterých bylo možno se opřít o jejich kapacitní a další údaje. Vzhledem k tomu, že u zde zpracované skupiny zdrojů nebylo možno získat kapacitní údaje z dostupných informačních zdrojů, je jejich návrh kategorizace zatížen poměrně vyšší nejistotou než u první skupiny zdrojů. Z toho důvodu je na tento návrh nutno pohlížet jako na námět pro další šetření. Se změnou legislativy a obsahu formulářů pro sběr dat provozní evidence velkých zdrojů znečišťování nastane povinnost jejich provozovatelů vyznačit svou kategorizaci. První informace však bude obsahovat již provozní evidence za rok 2000 (v době zpracování tohoto textu se již dokončuje na ČHMÚ její vyhodnocení) a z toho důvodu nepovažujeme za racionální provádět šetření přímo na zdrojích. Výsledky kategorizace obsažené v následujícím přehledu je tedy nutno považovat za námět k prověření úplnosti vyplněných formulářů provozní evidence, které může ukázat určité rozdíly v náhledu provozovatelů zdrojů a zpracovatelů tohoto materiálu a vymezit tak počet zdrojů, kde bude šetření vhodné provést:
5
Návrh na kategorizaci dalších technologických zdrojů dle směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a integrovaném řízení znečištění – IPPC CKU 72861 73128 72861 72861 72873 73123 73143 73156 73205 73211 79173 72775 72861 73128 73205 73254 72927 72807 73128 72702 72707 72807 72822 72970 73143 73205 73225 73245 73245 73245 73245 73862 74613 79326
ICZ 12 55 14 16 2 56 10 8 42 5 11 82 72 47 76 13 34 20 32 20 12 65 10 25 11 24 40 35 37 44 46 59 43 49
IPPC1 IPPC2 NAZEV (3.1) CUKRSPOL A.S. 2.5(b) AGMA AS SLEVARNA BAREVNYCH KOVU 2.6 6.7 CHIRANA PRAHA A.S. 2.6 ELEKTROPRISTROJ S.R.O. 2.6 WALTER, A.S. 2.6 6.7 TESLA A.S. 2.6 6.7 DAEWOO AVIA A.S. 2.6 VELTECH VYROBA A S 2.6 TESLA KARLIN, A.S. 4.1 MITAS A.S. 4.2 SKODA-UJP,PRAHA A.S. 4.5 PRO MED CS - PRAHA 2 4.5 INTERPHARMA PRAHA A.S. 4.5 SPOFA A.S. 4.5 FERRING LECIVA A.S. 4.5 LECIVA A.S. 5.3 PVK A.S., UCOV PRAHA 6.4(a) MASOSPOL A.S. 6.4(b) ODKOLEK A.S. 6.7 CESKA TYPOGRAFIE A.S. 6.7 POLYGRAFIA A.S. 6.7 VODNI STAVBY A.S.-STAVEBNI DIVIZE 03 6.7 DP HLM PRAHY A.S. OZ AUTOBUSY 6.7 DP HLM PRAHY A.S. 6.7 LETOV A.S. 6.7 BARVY A LAKY PRAHA S.R.O. 6.7 POLYCHEM S.R.O. 6.7 LOM PRAHA S.P. 6.7 DP HLM PRAHY A.S. ELEKTRICKE DRAHY O.Z 6.7 DP HLM PRAHY-D02 HOSTIVAR 6.7 SVOBODA, GRAFICKE ZAVODY,A.S. 6.7 JANKA RADOTIN A.S. 6.7 CESKY PLYN K.S. 6.7 CKD DOPRAVNI SYSTEMY A.S.
V následující tabulce je uveden přehled kategorií dle směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a integrovaném řízení znečištění – IPPC relevantní k návrhu na kategorizaci zdrojů na území hl. města Prahy. 2. Výroba a zpracování kovů 2.5. Zařízení (b) na tavení. - včetně slévání slitin - neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů, (rafinace, slévání a odlévání atd.) o kapacitě větší než 4t denně olova a kadmia, nebo 20 t denně všech ostatních kovů 2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů elektrochemickými či chemickými technologiemi, u kterých objem van přesahuje 30 m3
6
3. Průmysl zpracování nerostů 3.1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně. 4. Chemický průmysl *) 4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou např.: (a) jednoduché uhlovodíky (lineární, cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické) (b) uhlovodíky obsahující kyslík, jako např. alkoholy, aldehydy, ketony, karbonové kyseliny, estery, étery, peroxidy, epoxidové pryskyřice (c) uhlovodíky obsahující síru (d) uhlovodíky obsahující dusík, jako např. aminy, amidy, nitrily, kyanatany, isokyanatany, nitrosloučeniny či nitroso-sloučeniny, dusičnany, dusitany či dusnany (e) uhlovodíky obsahující fosfor (f) uhlovodíky obsahující halogeny (g) uhlovodíky obsahující kovy (organokovové sloučeniny) (h) základní plastické hmoty (polymerní syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy) (i) syntetické kaučuky (j) barviva a pigmenty (k) povrchově aktivní činidla a surfaktanty 4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemikálií, jako jsou např.: (a) plyny jako např. čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid (b) kyseliny jako např. kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina dusičná, kyselina solná, kyselina sírová, kyselina siřičitá, oleum (c) zásady jako je např. hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydroxid amonný (d) soli jako je např. chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritany, dusičnan stříbrný (e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny jako např. karbid vápníku, křemík, karbid křemíku Chemická zařízení na výrobu základních farmaceutických výrobků chemickými či biologickými 4.5. procesy 6. Ostatní činnosti 6.4. (a) Jatka jejichž kapacita přesahuje 50 t těl zvířat denně (b) Úprava a zpracování materiálů za účelem výroby potravinářských výrobků ze: - syrových rostlinných surovin o výrobní kapacitě nad 300 t denně (průměrná hodnota za čtvrtletí) 6.7. Zařízení na povrchovou úpravu látek, předmětů či výrobků, používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potisk, pokovení, odmaštění, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o kapacitě zpracování větší než 150 kg /h nebo větší než 200 t/rok
7
