Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0743
Název školy
Moravské gymnázium Brno, s.r.o.
Autor
Mgr. Martin Hnilo
Tematická oblast
Biologie 1 Nebuněční – viry.
Ročník
1.
Datum tvorby
10.10.2012
Anotace
Pracovní list pro žáky lze využít jako doprovodný materiál k prezentaci nebo k procvičení a opakování učiva. Pracovní list obsahuje různé typy úkolů k tématu viry, stavba virionu, virová infekce, virová onemocnění člověka, imunita.
Nebuněční – viry 1. Které obecné vlastnosti živých soustav mají i viry? Označte: růst
vývoj
rozmnožování
metabolismus
dráždivost
buněčná stavba
dědičnost
2. Přečtěte si následující text a označte v obrázku tučně vytištěné struktury. Jednotlivé virové částice, které mohou infikovat hostitelské buňky, se označují jako viriony. Virion se skládá pouze z nukleové kyseliny (DNA nebo RNA), která je uložená v obalu, tzv. kapsidu. Ten se skládá z látek bílkovinné povahy, jež jsou často uspořádány do pravidelné geometrické struktury. U složitějších virionů je celý kapsid uložený ve vnějším membránovém obalu tvořeném proteiny a fosfolipidy. Membránové proteiny umožňují virům vázat se na receptory hostitelské buňky.
3. Většina virů je schopná infikovat pouze konkrétní typ hostitelské buňky. Tuto vlastnost označujeme jako antigenita (specifita). Čím je dána?
4. A. Prohlédněte si obrázek a doplňte text:
Obrázek znázorňuje tzv. ___________________ cyklus. Virus nejdříve přilne k ________________ _______________ hostitelské buňky (1) a pak ________________________________ (2). Uvnitř buňky dojde k rozpadu ________________________. Virová nukleová kyselina se pak _________________________ (3). Nově vytvořené molekuly NK se obalí __________________ (tzv. zrání – maturace virionů) (4). V poslední fázi dojde k ____________________ hostitelské buňky a zralé viriony se uvolní do prostředí (5) a infikují další buňky. B. Označte jednotlivé fáze (1-5) v obrázku. C. Proč mohou některé viry způsobit rakovinnou transformaci buňky?
5. Rozdělte následující virová onemocnění podle způsobu přenosu. rýma (rinoviry) chřipka (influenza virus) klíšťová encefalitida spalničky Dengue žlutá zimnice rotavirová enteritida plané neštovice hepatitida B, C příušnice inf. mononukleóza (EBV) HIV opar (herpesviry) Typ přenosu
Onemocnění
kapénková infekce blízký kontakt (krev, sliny, kůže...) fekálně-orální přenos přenos vektorem (přenašečem) přenos pohl. stykem
6. Jaká obecná pravidla platí pro prevenci virových onemocnění?
hepatitida A vzteklina zarděnky HPV
7. Po prodělání virového onemocnění získáváme proti tomuto onemocnění imunitu – odolnost. Imunita může být časově omezená. Některá onemocnění vyvolávají imunitu celoživotní, jiná pouze krátkodobou. Uveďte příklady. dlouhodobá imunita:
krátkodobá imunita:
8. Přečtěte si následující text: Chřipka je nakažlivá nemoc způsobená RNA virem. Existují základní 3 typy chřipkových virů: A, B, C. Virus typu A způsobuje nejčastěji epidemie a pandemie. Tento virus je totiž velmi variabilní může výrazně měnit své antigenové struktury. Imunita vyvolaná předchozím onemocněním tak přestává být účinná. Viry typu B a C tak velkou schopnost mutací nemají. Vůči infekci těmito viry je proto populace odolnější. (Zdroj: Přispěvatelé Wikipedie, Citace [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2011, Datum poslední revize 24. 7. 2012 v 08:21 , [citováno 10.10. 2012] http://cs.wikipedia.org/wiki/Chřipka)
Na základě informací z textu se pokuste vysvětlit příčiny krátkodobé a dlouhodobé imunity.
Zdroje: Přispěvatelé Wikipedie, Citace [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize 24. 7. 2012 v 08:21 , [citováno 10.10. 2012] http://cs.wikipedia.org/wiki/Chřipka ROSYPAL S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. ISBN 80-7183-268-5. JELÍNEK, J. a ZICHÁČEK V.: Biologie pro gymnázia. 8. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006. ISBN 80-7182-217-5.
Zdroje obrázků: Emmanuel.boutet. Http://cs.wikipedia.org [online]. 27.05.2007, 07:58 [cit. 2012-10-10]. File: CMVschema .jpg. Dostupné z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CMVschema.jpg.
File Upload Bot (Magnus Manske) . Http://cs.wikipedia.org [online]. 14.09.2008, 14:08 [cit. 2012-10-10]. File: HepC replication.png. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:HepC_replication.png.
