Ornitologický průzkum na území PR Skučák OBSAH. Zhotovitel: Mgr. Martin Mandák. Autor: Mgr. Martin Mandák

1.22.4. Ornitologický průzkum na území PR Skučák

Zhotovitel: Mgr. Martin Mandák Autor: Mgr. Martin Mandák

OBSAH Obsah .............................................................................................................................................................1 Metodika a materiál .......................................................................................................................................2 Výsledky a diskuse ........................................................................................................................................3 Seznam zjištěných taxonů.....................................................................................................................3 Komentář k ochranářsky významným druhům.....................................................................................4 Vliv hydrologické situace na ochranářsky významné druhy ..............................................................13 Komentář k běžným druhům ..............................................................................................................13 Komentář k nezjištěným ochranářsky významným druhům...............................................................14 Vliv revitalizace rybníka v roce 2005 na ochranářsky významné druhy............................................15 Souhrn poznatků ..........................................................................................................................................16 Literatura......................................................................................................................................................18 Příloha..........................................................................................................................................................19

Doporučená citace díla: MANDÁK, M. 2010. Ornitologický průzkum na území PR Skučák. Ostrava: 2010. 20 s. a V s. přílohy. Depon. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. Nepubl.

1

METODIKA A MATERIÁL Za účelem poznání druhové diverzity ptáků (Aves) PR a jejího ochranného pásma bylo v období leden–říjen 2010 uskutečněno celkem 13 kontrol (z toho 2 kontroly v květnu a červnu zasahovaly do nočních hodin): 21. 1. (13.35–15.10), 18. 2. (14.10–15.55), 18. 3. (15.30–17.20; rybník s max. vodním stavem začal rozmrzat), 18. 4. (odpoledne; neúplná kontrola), 13. 5. (17.35–22.20), 25. 5. (odpoledne; neúplná kontrola), 11. 6. (18.45–22.20), 22. 6. (18.05–20.25), 25. 6. (odpoledne; neúplná kontrola), 2. 8. (18.05–20.15; naposledy max. vodní stav), 26. 8. (16.50–19.00; nižší vodní stav), 23. 9. (16.15–18.20; nižší vodní stav) a 17. 10. (13.45–14.20 a 15.15–15.35 hod.; neúplná kontrola; nízký vodní stav). Neúplné kontroly, při nichž nebyl sledován litorál ve východní části PR (viz níže), byly prováděny v rámci jiných akcí: v dubnu a říjnu při Mezinárodním sčítání vodních ptáků a v květnu a červnu při dlouhodobém sledování hnízdních populací vodních ptáků na Rychvaldských a Orlovských rybnících. Trasa kontrol vedla vždy okolo vodní plochy rybníka, a nebyly tak sledovány terestrické biotopy okolo východní hranice PR. Hlavní důraz byl kladen na skupinu vodních ptáků (srovnej MUSIL 2000), a proto byla na trase rozmístěna 4 sčítací stanoviště (stejná jako při předchozích inventarizacích), z nichž bylo možno sčítat vodní (zejména tzv. hladinové) ptáky prakticky na celé ploše rybníka. Při úplných kontrolách byl navíc sledován litorál ve východní části PR, a to procházením po hrázi oddělující rybník od rozsáhlé rákosiny a mokřadní louky, příp. také okolo vybudovaných tůní. Při nočních kontrolách byla ve východní části PR aplikována reprodukce hlasů z CD přehrávače těchto druhů vodních ptáků: bukač velký, bukáček malý, všechny 4 druhy vodních chřástalů a slavík modráček. Na celé trase byl zapisován výskyt všech druhů ptáků a zaznamenávány i případné hnízdní projevy (např. hnízdní výskyt ve vhodném prostředí, zpěv, varování, nález nevzletných mláďat apod.). Charakter výskytu a hnízdní projevy byly po ukončení průzkumu sumarizovány a každému druhu byl přidělen kód výskytu. U ochranářsky významných druhů ptáků byla navíc sledována i početnost; jejich hnízdiště byla zaznačena do map a byla pořízena jejich fotodokumentace. Za hnízdící je v této práci považován druh s výskytem v hnízdní kategorii B1–D16 (podle ŠŤASTNÉHO et al. 2006); za hnízdní období je bráno období (duben) květen – začátek srpna, za tahová období březen (–duben) a konec srpna – říjen a za zimní období leden–únor. Zjištěné taxony ptáků jsou seřazeny podle HUDCE et al. (1995). Hvězdičkou u českých názvů je označena skupina vodních ptáků. Pod označením Racek sp. / Larus sp. je uveden výskyt racka ze skupiny tzv. velkých racků (Larus argentatus s. l.), jejichž determinace je v terénu komplikovaná. U každého druhu je uvedena zaznamenaná kategorie výskytu: Z … zimní výskyt, T … tahový výskyt, H (A0–D16) … hnízdní výskyt v kategorii hnízdění předpokládaného–prokázaného, (P) … přelet (druh bez užší vazby na území) v zimní, tahové nebo hnízdní době. V komentáři k jednotlivým druhům (zvláště chráněným a uvedených v červeném seznamu) jsou zmíněny následující informace: a) velikost populace (doplněná o údaje P. Kohuta; hnízdní výskyt regionálně nebo celorepublikově vzácnějších druhů na lokalitě je zmíněn v souvislosti se situací v Moravskoslezském kraji či ČR), b) biotop, c) ohrožující faktory, d) návrh managementu a e) změny oproti minulosti. Pro srovnání zjištěných aktuálních skutečností (zvláště počtu hnízdících párů) u ochranářsky významných druhů s minulostí byly na základě provedené rešerše údajů o avifauně PR použity publikované faunistické údaje z let 2001, 2002, 2004–2006, nepublikované záznamy z roku 2002, průzkum provedený v letech 2007–2008 (všechny tyto záznamy jsou zpracovány v práci MANDÁKA 2008) a ve výše uvedených zdrojích neobsažené údaje nashromážděné v rámci jiného projektu (MANDÁK 2010), jež jsou citovány jako „PORTÁL“ nebo odkazem na původní zdroj.

2

VÝSLEDKY A DISKUSE SEZNAM ZJIŠTĚNÝCH TAXONŮ V roce 2010 byl na území PR Skučák a jejího ochranného pásma zjištěn výskyt 80 taxonů ptáků, z toho 44 jich patřilo do skupiny vodních ptáků. Celkem 52 druhů bylo zařazeno mezi hnízdící, z toho 30 druhů patří mezi vodní ptáky; 39 druhů náleží mezi ochranářsky významné druhy, z toho 37 druhů je uvedeno v aktuálním červeném seznamu (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003) a 31 druhů patří mezi zvláště chráněné. Přehled všech druhů je uveden v tab. 1. Tab. 1: Přehled zjištěných taxonů s kategoriemi výskytu a ohrožení Český název

Latinský název

Potápka malá * Potápka roháč * Potápka černokrká * Kormorán velký * Bukač velký * Bukáček malý * Volavka bílá * Volavka popelavá * Labuť velká * Husa velká * Hvízdák eurasijský * Kopřivka obecná * Čírka obecná * Kachna divoká * Čírka modrá * Polák velký * Polák malý * Polák chocholačka * Moták pochop * Jestřáb lesní Krahujec obecný Káně lesní Bažant obecný Chřástal vodní * Chřástal kropenatý * Slípka zelenonohá * Lyska černá * Vodouš kropenatý * Pisík obecný * Racek černohlavý * Racek malý * Racek chechtavý * Racek sp. * Rybák obecný * Rybák bahenní * Rybák černý * Holub domácí Holub hřivnáč Hrdlička zahradní Kukačka obecná Rorýs obecný

Tachybaptus ruficollis Podiceps cristatus Podiceps nigricollis Phalacrocorax carbo Botaurus stellaris Ixobrychus minutus Egretta alba Ardea cinerea Cygnus olor Anser anser Anas penelope Anas strepera Anas crecca Anas platyrhynchos Anas querquedula Aythya ferina Aythya nyroca Aythya fuligula Circus aeruginosus Accipiter gentilis Accipiter nisus Buteo buteo Phasianus colchicus Rallus aquaticus Porzana porzana Gallinula chloropus Fulica atra Tringa ochropus Actitis hypoleucos Larus melanocephalus Larus minutus Larus ridibundus Larus sp. Sterna hirundo Chlidonias hybrida Chlidonias niger Columba livia f. domestica Columba palumbus Streptopelia decaocto Cuculus canorus Apus apus

3

Kategorie výskytu

Aktuální kategorie ohrožení červený seznam / vyhláška

H (D14) T, H (D12) H (D12) T (P) H (C4) H (B2) T (P) Z (P), T, H (A0) T, H (D12) T (P), H (D12) T T, H (D12) T T, H (D12) T T, H (D12) H (C3) H (C3) H (C9) Z, T (P) T (P) Z, T Z, T, H (B1) H (B2) H (B2) T, H (C4) T, H (D16) H (A0) H (A0) H (B1) H (A0) T, H (D16) T, H (P) T, H (D14) H (A0) H (A0) H (P) T, H (B1) T H (C4) H (A0)

VU/O VU/O EN/O VU/O CR/KO CR/KO ––/SO NT/–– VU/–– EN/– VU/–– VU/O CR/O ––/–– CR/SO ––/–– RE/KO ––/–– VU/O VU/O VU/SO ––/–– ––/–– VU/SO CR/KO NT/–– ––/–– EN/SO EN/SO EN/SO ––/–– VU/–– ––/–– EN/SO VU/–– CR/KO ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/O

Ledňáček říční * Alcedo atthis Žluna zelená Picus viridis Strakapoud velký Dendrocopos major Skřivan polní Alauda arvensis Břehule říční * Riparia riparia Vlaštovka obecná Hirundo rustica Konipas bílý * Motacilla alba Střízlík obecný Troglodytes troglodytes Slavík obecný Luscinia megarhynchos Slavík modráček * Luscinia svecica Rehek domácí Phoenicurus ochruros Kos černý Turdus merula Drozd kvíčala Turdus pilaris Cvrčilka zelená * Locustella naevia Cvrčilka říční * Locustella fluviatilis Cvrčilka slavíková * Locustella luscinioides Rákosník proužkovaný * Acrocephalus schoenobaenus Rákosník zpěvný * Acrocephalus palustris Rákosník obecný * Acrocephalus scirpaceus Rákosník velký * Acrocephalus arundinaceus Pěnice černohlavá Sylvia atricapilla Budníček menší Phylloscopus collybita Budníček větší Phylloscopus trochilus Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus Sýkora modřinka Cyanistes caeruleus Sýkora koňadra Parus major Brhlík lesní Sitta europaea Žluva hajní Oriolus oriolus Sojka obecná Garrulus glandarius Straka obecná Pica pica Krkavec velký Corvus corax Špaček obecný Sturnus vulgaris Vrabec sp. Passer sp. Pěnkava obecná Fringilla coelebs Zvonohlík zahradní Serinus serinus Zvonek zelený Carduelis chloris Stehlík obecný Carduelis carduelis Čížek lesní Carduelis spinus Strnad rákosní * Emberiza schoeniclus Celkem 80 druhů (z toho 44 druhů vodních ptáků)

T, H (A0) T Z, T, H (B1) T H (A0) T, H (A0) T, H (B1) Z, T H (B2) H (B2) H (B2) T, H (C4) T H (C4) H (B2) H (C4) H (C4) H (C4) H (C4) H (C4) T, H (C4) T, H (C4) H (C4) T, H (D12) Z, T, H (D14) Z, T, H (C4) Z, T H (C4) Z, T, H (B1) Z, T, H (B1) Z T, H (D16) T, H (B1) H (C4) H (B2) Z, T, H (B2) T, H (B2) Z T, H (C4) 52 H (B1–D16)

VU/SO LC/–– ––/–– ––/–– NT/O LC/O ––/–– ––/–– LC/O EN/SO ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– EN/O ––/–– ––/–– ––/–– VU/SO ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– LC/SO ––/–– ––/–– VU/O ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– ––/–– 37/31

KOMENTÁŘ K OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÝM DRUHŮM Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) Velikost populace. Pozorována od dubna do začátku srpna v počtu 1–6 ex. Tokající jedinci byli zaznamenáváni od dubna do července celkem na 5 místech rybníka (na některých z nich opakovaně) (mapa 1, foto 4), přičemž nejvíce tokajících párů (3) bylo zjištěno během první květnové kontroly. Při druhé červnové kontrole byl mj. pozorován 1 ex. s 2 pull. a během třetí červnové kontroly 1 ex. s potravou (D14). V PR hnízdilo 5 párů. Stav biotopu. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází na celé ploše litorálních porostů rybníka a k lovu potravy na celé ploše rybníka. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Neredukovat plochu litorálních porostů na rybníku, neupouštět od extenzivního rybářského obhospodařování. Změny oproti minulosti. D. Kondělka zaznamenal 22. 8. 1962 1 ex. (HUDEC et al. 1966). V letech 2002–2004 a 2008 hnízdění zjištěno nebylo, v roce 2005 hnízdily 2 páry, v roce 2006 min. 1 pár a v roce 2007 opět 2 páry (MANDÁK 2008). V roce 2010 došlo tedy k nápadnému zvýšení počtu hnízdících párů. 4

Potápka roháč (Podiceps cristatus) Velikost populace. Od dubna do září pozorována v počtu 4–9 ex., v říjnu jen 1 ex. Mláďata byla zjišťována již od konce května (1 pár s 2 pull.; D12); nejvyšší počet mláďat (6) byl zaregistrován při první červnové kontrole (1 pár s 2 většími pull., 1 pár s 3 menšími pull. a 1 ex. s 1 větším pull.) a na začátku srpna (1 ex. s 1 pull., 1 ex. s 1 pull. a 4 pull. bez rodičů). V PR hnízdily 4 páry. Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází na celé ploše litorálních porostů rybníka a k lovu potravy na celé ploše rybníka. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Neredukovat plochu litorálních porostů na rybníku, neupouštět od jeho extenzivního rybářského obhospodařování. Změny oproti minulosti. Nekonkrétní informaci o hnízdění přinášejí již HUDEC et al. (1966), kteří také uvádějí konkrétní záznam ze 17. 6. 1963, kdy D. Kondělka pozoroval 2 ex. V roce 2002 se v období hnízdění vyskytoval 1 pár, v letech 2003–2005 nebylo hnízdění vůbec zaregistrováno, v roce 2006 hnízdily 2 páry, v roce 2007 ze 3 párů 2 vyvedly juv. ex. a konečně v roce 2008 z 8 ad. ex. vyvedly juv. ex. 3 páry (MANDÁK 2008). Také u tohoto druhu byla tedy zaznamenána doposud největší hnízdní populace. Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) Velikost populace. V hnízdním období byla zjišťována od dubna do června v počtu 3–11 ex. (max. 25. 5.); na začátku srpna byly pozorovány už jen 2 juv. ex. Rodinky byly zjištěny na konci června (22. 6. 10 ad. ex., z toho 3 páry s min. 1, min. 1 a 2 pull. a 25. 6. 2 páry s min. 1 a 3 pull.; D12). V PR hnízdily min. 3 páry. Rybník hostí jednu z nejvýznamnějších hnízdních populací druhu v Moravskoslezském kraji. Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází na celé ploše litorálních porostů rybníka a k lovu potravy na celé ploše rybníka. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Neredukovat plochu litorálních porostů na rybníku, neupouštět od extenzivního rybářského obhospodařování lokality. Změny oproti minulosti. D. Kondělka pozoroval 6. 5. 1963 48 ex. (HUDEC et al. 1966). V letech 2002–2005 druh nebyl zaznamenán vůbec a v letech 2006–2008 byly v hnízdním období pozorovány jen 1–2 ex. (MANDÁK 2008). Rok 2010 byl tedy prvním rokem v tomto miléniu s prokázaným hnízděním. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Velikost populace. Zjištěn pouze při poslední kontrole, kdy vysoko kroužil a posléze odletěl min. 1 ex. V PR druh nehnízdil. Biotop. Zájmové území nepředstavovalo v roce 2010 biotop druhu. Ohrožující faktory. Nebyly zaznamenány. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. V letech 2005, 2006 a 2008 byl 1x zjištěn 1 ex. na podzimním průtahu (s výjimkou roku 2005, kdy bylo pozorováno 8 ex.) a v roce 2008 také 2x 1 ad. ex. v období hnízdění (25. 6. a 9. 7.) (MANDÁK 2008, PORTÁL). Rybník s extenzivním rybářským obhospodařováním je druhem navštěvován sporadicky ve velmi nízkých počtech. Bukač velký (Botaurus stellaris) Velikost populace. Akusticky zjištěn při dubnové a druhé květnové kontrole, a to hlas 1 ex. (C4) v jižní části PR (mapa 1, foto 4). Hlas 1 ex. byl zaznamenán také 28. 5. (P. Kohut in ANONYMUS 2010a). V PR pravděpodobně hnízdil 1 pár. Biotop. Litorál na celém území PR představuje vhodný hnízdní a potravní biotop druhu. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Neredukovat plochu litorálních porostů na rybníku, neupouštět od extenzivního rybářského obhospodařování lokality.

5

Změny oproti minulosti. D. Kondělka slyšel hlas 1 ex. 26. 5. 1977 (KONDĚLKA 1978), 20. a 22. 4. 1978 (KONDĚLKA 1979) a 1 ex. zjistil také 21. 5. 1979 (KONDĚLKA 1980). T. Kunčický zaznamenal hlasovou aktivitu 1 ex. v letech 1981 (28. 4. spolu s D. Kondělkou; ANONYMUS 1982), 1982 (1. 4.–20. 6.), 1983 (30. 3.–30. 5.) a 1984 (16. a 25. 4.) (PORTÁL). V letech 2002–2006 nebyl zjištěn, v roce 2007 byli zaznamenáni 3 ozývající se ♂ a o rok později nevýrazný hlas 2 ex. (MANDÁK 2008). Pravděpodobné hnízdění se podařilo zjistit i v roce 2010, a lze proto konstatovat, že lokalita je již (opět) pravidelným hnízdištěm druhu (otázkou zůstává počet skutečně hnízdících párů). Bukáček malý (Ixobrychus minutus) Velikost populace. Akusticky zaregistrován při první květnové kontrole, a to hlas 1 ♂ (B2) u „kanálu“ v severní části PR (mapa 1, foto 2). V PR možná hnízdil 1 pár. Biotop. Hnízdní i potravní biotop druhu představují litorální rákosiny na celém území PR. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Neredukovat rozsah litorálních rákosin na území PR, neupouštět od extenzivního rybářského obhospodařování lokality. Změny oproti minulosti. V období 2002–2008 byl zaznamenán pouze v letech 2002 (1. 6. hlas 1 ♂) a 2007 (2 ♂) (MANDÁK 2008). Druh na lokalitě pravděpodobně hnízdí každoročně ve velmi malé populaci. Volavka bílá (Egretta alba) Velikost populace. Pozorována pouze na přeletu (3 ex.) při říjnové kontrole. V PR druh nehnízdil. Biotop. Území PR představuje pro druh potenciálně vhodný potravní biotop. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. V letech 2002–2004 nebyla pozorována vůbec, v letech 2005–2008 celkem 8x v počtu 1–2 ex. a 1x v počtu 8 ex. (16. 10. 2006) v období podzimního průtahu (MANDÁK 2008). V posledních letech se na podzim objevuje pravidelně většinou v nízkých počtech. Volavka popelavá (Ardea cinerea) Velikost populace. Na přeletu pozorována v lednu a pravidelně od dubna do července v počtu 1–2 ex.; v této době byla pouze 2x viděna přímo na lokalitě (v březnu 6 ex. a dubnu 2 ex.). Od srpna do září se na lokalitě vyskytovaly 1–2 ex. a v říjnu 12 ex. V PR druh nehnízdil. Biotop. Území PR je pro druh vhodnou potravní základnou. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Neupouštět od extenzivního rybářského obhospodařování lokality. Změny oproti minulosti. K dispozici jsou údaje z let 2002, 2005 a 2006–2008, z nichž je zřejmý obdobný charakter výskytu, který trvá od jarního po podzimní průtah, kdy dochází na lokalitě k největším seskupením. Maxima v jednotlivých letech činila postupně 6, 36, 42, 18 a 65 ex. (MANDÁK 2008). V roce 2010 bylo zaznamenáno nejnižší maximum v posledních letech, což mohlo být způsobeno tím, že rybník nebyl ve sledovaném období ještě úplně vypuštěn. Labuť velká (Cygnus olor) Velikost populace. Od března do května pozorován 1 ad. ex. (místní kroužkovaný ♂), od června až do září 1 pár s 5 šedými pull. (D12) a v říjnu jen 1 ad. ex. V PR hnízdil 1 pár. Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází na celé ploše litorálních porostů a ke sběru potravy na celé ploše rybníka. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Neredukovat plochu litorálních porostů na rybníku, neupouštět od extenzivního rybářského obhospodařování. Změny oproti minulosti. V letech 2002, 2005–2007 se v hnízdním období zdržoval 1 nehnízdící pár (v roce 2007 2 páry). Hnízdění bylo zjištěno až v roce 2008, kdy úspěšně vyhnízdil 1 ze 2 párů (MANDÁK 2008). Situace se nezměnila ani v roce 2010, a lokalita se tak zřejmě stala pravidelným hnízdištěm druhu.

6

Husa velká (Anser anser) Velikost populace. Na přeletu zjištěny v březnu 2 ex., na konci května byl pozorován 1 pár a 13 ex., na začátku června 5 ex. a naposledy viděna při 3. červnové kontrole, kdy byl prokázán 1 pár s 3 velkými pull. nebo juv. ex. (D12) a 6 ex. V PR hnízdil min. 1 pár. Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází na celé ploše litorálních porostů a ke sběru potravy zejména na travnatých plochách (např. na hrázi mezi rybníkem a rákosinou). Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Neredukovat plochu litorálních porostů na rybníku, zachovat travnatá místa ke sběru potravy (zvlášť důležitá stanoviště pro mláďata). Změny oproti minulosti. Druh zjišťován v hnízdní době min. od roku 2001: v roce 2001 1 pár (24. 3.), v roce 2002 1 pár s 5 pull. a max. 9 ex., v období 2004–2006 max. 3 ex. (od jarního po podzimní průtah) s výjimkou 10 ex. 17. 9. 2006, v roce 2007 min. 1 pár, který vyvedl 2 juv. ex., a max. 10 ex. a v roce 2008 3 páry, jež vyvedly 2, 4 a 6 juv. ex., a max. 6 ex. (MANDÁK 2008). Populace je na lokalitě pravděpodobně stabilní (záleží spíše na úspěšnosti hnízdění). Hvízdák eurasijský (Anas penelope) Velikost populace. Pozorován v počtu 2 ♂ pouze při říjnové kontrole. V PR druh nehnízdí. Biotop. Plocha rybníka představuje vhodný příležitostný biotop v období migrace. Ohrožující faktory. Nejsou. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. D. Kondělka pozoroval 23. 10. 1976 3 ex. (KONDĚLKA 1977). Kopřivka obecná (Anas strepera) Velikost populace. Od dubna do začátku června se vyskytovala ve vzrůstajícím počtu od 5 do 22 ex., poté se početnost až do začátku srpna pohybovala v rozmezí 5–10 ex. Nejvíce jedinců bylo zjištěno na konci srpna (70) a v září (42). Mláďata byla pozorována v červnu a na začátku srpna: postupně při těchto kontrolách 1 ♀ s 4 pull., 2 ♀ s 2 malými a 3 většími pull., 1 ♀ s 3 pull. a 1 ♀ s 5 pull. (D12). V PR hnízdily min. 3 páry. Biotop. Vhodný biotop ke hnízdění se nachází na celé ploše litorálních porostů rybníka a ke sběru potravy na celé ploše rybníka. Ohrožující faktory. Nebyly zaznamenány. Návrh managementu. Neredukovat plochu litorálních porostů na rybníku, neupouštět od extenzivního rybářského obhospodařování území. Změny oproti minulosti. V letech 2002–2007 nebylo zjištěno prokázané hnízdění, maxima na průtahu činila v jednotlivých letech 50, 0 (2003–2004), 10, 26 a 17 ex. Až v roce 2008 byly zjištěny min. 3 ♀ s pull. (max. v tomto roce bylo 25 ex.). Hnízdní populace v posledních letech je pravděpodobně stabilní, pouze počet protahujících ptáků v roce 2010 byl zatím nejvyšší, což nepochybně souviselo s bohatou potravní nabídkou (submerzní vegetace). Čírka obecná (Anas crecca) Velikost populace. Zjištěn pouze 1 ♂ při dubnové kontrole. V PR druh nehnízdil. Biotop. Potenciálně vhodný biotop ke hnízdění se nachází na řadě stanovišť na rozhraní litorálních a terestrických biotopů, ke sběru potravy pak v mělčích partiích rybníka. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Zachovat pestrou škálu mokřadních mikrostanovišť na přechodu litorálního a terestrického pásma jako potenciálně vhodného hnízdiště a trvat na extenzivním způsobu obhospodařování rybníka. V období sezení na snůškách (duben–červen) udržovat max. možný stav vodní hladiny (největší rozsah mírně zatopených partií rybníka). Změny oproti minulosti. Do roku 2006 jsou k dispozici jen dva údaje, a to z 18. 4. 2004 (1 pár) a 27. 6. 2006 (1 ♂). V roce 2007 byla zjištěna 1x v období hnízdění (26. 6. 1 pár) a 2x na podzimním průtahu (max. 3 ex.) a o rok později jen 1x v hnízdní době (6. 6. 1 ♂) (MANDÁK 2008). Je zajímavé, že druh nebyl v roce 2010 v hnízdní době vůbec zjištěn, přitom podmínky k hnízdění byly nejlepší. 7

Čírka modrá (Anas querquedula) Velikost populace. Pozorováni jen 3 ♂ při dubnové kontrole. V PR druh nehnízdil. Biotop. Potenciálně vhodný biotop ke hnízdění se nachází na řadě stanovišť na rozhraní litorálních a terestrických biotopů, ke sběru potravy pak v mělčích partiích rybníka. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Zachovat pestrou škálu mokřadních mikrostanovišť na přechodu litorálního a terestrického pásma jako potenciálně vhodného hnízdiště a pokračovat v extenzivním způsobu obhospodařování rybníka. V období sezení na snůškách (duben–červen) udržovat max. možný stav vodní hladiny (největší rozsah mírně zatopených partií rybníka). Změny oproti minulosti. Záznamy pocházejí až z roku 2007, kdy byla pozorována v období jarního tahu (15. 4. 1 pár), 2x v hnízdním období (16. 5. a 7. 6. 1 ♂) a 1x během podzimního tahu (14. 8. 1 ex.). V roce 2008 byla zjištěna v hnízdním období v max. počtu 4 ex. (MANDÁK 2008). Také u tohoto druhu je zajímavé, že v roce 2010 nebyl v hnízdní době vůbec zjištěn, přitom ale podmínky ke hnízdění byly nejlepší. Polák malý (Aythya nyroca) Velikost populace. Zaznamenán pouze při první květnové kontrole v počtu 1 páru (C3). Na základě tohoto záznamu by na území PR možná hnízdil 1 pár, byť je hnízdění navzdory realitně pozdní době zjištění málo pravděpodobné. Lokalita byla zřejmě jediným z pravděpodobných hnízdišť na území Moravskoslezského kraje. Biotop. Biotopové nároky druhu jsou podobné jako u obou druhů čírek. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Platí to samé jako u obou druhů čírek. Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. Celkově se jedná o velmi vzácně vyskytující se druh nejen na průtahu, ale především v období hnízdění. Moták pochop (Circus aeruginosus) Velikost populace. Zjišťován od dubna do druhé červnové kontroly v počtu 1–2 ex., přičemž při poslední kontrole byla pozorována 1 ♀ s hnízdním materiálem (C9). V PR pravděpodobně hnízdil 1 pár. Biotop. Optimální hnízdní biotop se nachází v rákosinách na celé ploše PR. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Nezmenšovat plochu rákosin v PR. Změny oproti minulosti. D. Kondělka zjistil 1 ♂ 1. 6. a 1 ♀ 6. 5. 1958 a 1 ♀ 1. 6. 1976. O rok později pozoroval R. Petro 1 ex. 11. a 17. 4. a v roce 1979 viděl J. Hudeček 1 ♀ 9. 6. (PORTÁL). V letech 2002, 2004–2006 hnízdil druh zřejmě v 1 páru, o rok později ve 2 párech a v roce 2008 opět v 1 páru. Stejná situace panovala i v roce 2010, a hnízdní populaci lze proto hodnotit jako stabilní. Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Velikost populace. Ve vztahu k lokalitě byl pozorován pouze při únorové kontrole, a to 1 ex. při lovu strak, poté až v září na přeletu (rovněž 1 ex.). V PR druh nehnízdil. Biotop. Území PR představuje část potravního biotopu druhu. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. Krahujec obecný (Accipiter nisus) Velikost populace. Zjištěn pouze v březnu na přeletu (1 ex.). V PR druh nehnízdil. Biotop. Území PR může představovat část potravního biotopu druhu. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Žádný.

8

Změny oproti minulosti. Jediný záznam pochází z 29. 6. 1987, kdy Z. Polášek pozoroval 1 ex. (ANONYMUS 1988). Chřástal vodní (Rallus aquaticus) Velikost populace. Akusticky zaznamenán (většinou jako odezva na nahrávku) při první květnové a první červnové kontrole (B2), a to celkem z 3 míst v okolí tůně a poměrně překvapivě i 2 míst na ostřicové louce – celkem tedy z 5 míst (mapa 1, foto 3 a 5). Vzhledem k celkové rozloze litorálu a relativně nízkému počtu vábících stanovišť lze hnízdní populaci na území PR odhadnout na cca 7 párů (možné hnízdění). Biotop. Vhodný hnízdní biotop se nachází na rybníku (kde ale zjištěn nebyl) a v litorálu východně od něj (zejména okolo tůně). Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Neredukovat litorální porosty v PR. Změny oproti minulosti. Hlas 1 ex. slyšel D. Kondělka 7. 5. 1963 (HUDEC et al. 1966). Z pozdější doby jsou k dispozici údaje z roku 2002, kdy byl pomocí vábení zjištěn hlas 6 ex., a z let 2007–2008: 11, resp. 8 hnízdících párů (MANDÁK 2008). Údaj z roku 2010 (pouze 5 zjištěných míst hlasového projevu a odhad 7 párů) je tedy nejnižší za poslední 4 roky. Chřástal kropenatý (Porzana porzana) Velikost populace. Zaregistrován pouze v rámci druhé červnové kontroly, kdy k vábícímu stanovišti u ostřicové louky (mapa 1, foto 3) přišel 1 ex. (reakce na nahrávku) (B1). Na základě tohoto zjištění se lze domnívat, že na území PR možná hnízdil 1 pár. V rámci Moravskoslezského kraje jde o velice vzácně zjištěný hnízdící druh. Biotop. Vhodný hnízdní biotop představovaly podmáčené ostřicové porosty ve východní části PR. Ohrožující faktory. V roce 2010 nebyly zjištěny (v minulých letech nedostatek vody v biotopu). Návrh managementu. V období hnízdění (duben–červenec) udržovat max. možný stav vodní hladiny na rybníku, aby byly ostřicové porosty trvale podmáčené. Kosení podmáčených luk neprovádět před poslední srpnovou dekádou. Změny oproti minulosti. K dispozici byl jediný záznam z 14. 8. 2007 o nálezu 1 mrtvého ex. (MANDÁK 2008). Hnízdní výskyt v roce 2010 nepochybně souvisel s konečně optimálním stavem zavodnění ostřicové louky. Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) Velikost populace. Zaznamenávána převážně akusticky od května do září (maxima na konci srpna a září: 10, resp. 4 ex.). Maxima ozývajících se jedinců během hnízdního období činila při jedné kontrole pouze 1–2 ex. Na základě těchto zjištění lze na území PR předpokládat hnízdění max. 5 párů. Biotop. Vhodné hnízdní prostředí se nachází v rákosinách a dalších litorálních porostech na celém území PR (foto 2). Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Neredukovat litorální porosty v PR. Změny oproti minulosti. Tři záznamy do roku 2006 se týkaly zjištění 1–3 ex. a o početnosti mnoho nevypovídají. V letech 2007–2008 byla odhadnuta velikost hnízdní populace na 10 párů (MANDÁK 2008). Ačkoliv v roce 2010 nebyl výskyt mapován, byl nápadný pokles hnízdní hustoty (na polovinu předchozího odhadu). Vodouš kropenatý (Tringa ochropus) Velikost populace. Zaznamenán pouze při první srpnové kontrole v počtu 2 ex. V PR jde o nehnízdící druh. Biotop. V PR se pro druh nachází vhodný potravní biotop zejména na bahnitých místech. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. Zaznamenány 4 ex. 27. 12. (T. Kunčický) a 26. 12. 1983 (R. Petro) (ANONYMUS 1984). Další záznamy pocházejí až z roku 2008, kdy byl druh 2x registrován na konci 9

hnízdního a v tahovém období (30. 7. 2 ex. a 22. 8. hlas 1 ex.). Druh se na lokalitě pravděpodobně vyskytuje na průtahu každoročně, ale jen ve velmi nízkých počtech (rybník je v období migrace napuštěný). Pisík obecný (Actitis hypoleucos) Velikost populace. Zaznamenán rovněž jen při první srpnové kontrole, a to v počtu 3 ex. V PR jde o nehnízdící druh. Biotop. V PR se pro druh nachází vhodný potravní biotop zejména na bahnitých místech. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. Zjištěn jen v roce 2006 (23. 7. 1 ex.). Platí zřejmě to samé jako u předchozího druhu. Racek černohlavý (Larus melanocephalus) Velikost populace. Celkem zjištěn 3x. V dubnu byl pozorován 1 ad. ex. nejprve poletující, pak plující na hladině, odkud se později ozýval (B1). Při první květnové kontrole se 1 ad. ex. (patrně kroužkovaný na obou nohách) ozýval z štěrkového ostrova (foto 1). Poslední záznam pochází z druhé červnové kontroly, kdy se na tomtéž ostrově vyskytovaly 3 ad. ex. (dvojice a jeden; min. 1 ex. byl kroužkovaný). V PR možná hnízdil 1 pár. Území PR je jedním ze dvou pravidelných hnízdišť druhu v Moravskoslezském kraji a jedním z mála na území ČR. Biotop. V PR se pro druh nacházejí ideální hnízdní možnosti na dvou ostrovech bez vegetace. Ohrožující faktory. Zarůstání jednoho z ostrovů. Návrh managementu. V pravidelných cyklech redukovat vegetaci ostrova, aby nedošlo k poklesu hnízdní populace racka chechtavého, na jehož kolonii je druh závislý. Změny oproti minulosti. Záznamy pocházejí až od roku 2006, kdy na rybníku hnízdilo 12 párů (tehdy 4. největší hnízdní populace v jednom roce na území ČR). V roce 2007 hnízdily 3 páry (nalezena 3 hnízda s vejci), zatímco v roce 2008 (13. 4.) byly pozorovány jen 2 ex. V posledních 3 letech tedy došlo ke snížení početnosti hnízdní populace a pravděpodobně se zde již zdržují jen nehnízdící jedinci, byť podle hnízdních kritérií se stále jedná o nižší kategorie hnízdění. Racek chechtavý (Larus ridibundus) Velikost populace. Na přeletu pozorován již v březnu, přímo na lokalitě ve větším množství od dubna (2 290 ex.) až do konce června (1 410 ex.); hnízdění probíhalo na dvou ostrovech bez vegetace (foto 1) a okrajově i po obvodu ostatních ostrovů. Naposledy byl pozorován na začátku srpna (3 ex.), poté jen v září na přeletu. V PR hnízdilo max. 1 500 párů. Jedná se o jednu ze tří největších kolonií na území Moravskoslezského kraje. Biotop. V PR se pro druh nacházejí ideální hnízdní možnosti na dvou ostrovech bez vegetace. Ohrožující faktory. Zarůstání jednoho z ostrovů. Návrh managementu. V pravidelných cyklech redukovat vegetaci ostrova. Změny oproti minulosti. V letech 2002–2004 nepřekročila početnost 100 ex. K výraznému zvyšování stavů došlo o rok později (vznik ostrovů), kdy bylo sečteno max. 600 ex. (23. 6.). Prudký nárůst pokračoval ještě ve dvou následujících letech: v roce 2006 bylo zjištěno max. 2 940 ex. (19. 4.) a v roce 2007 dokonce 4 500 ex. (15. 4.) a odhadnut počet párů na min. 2 000. V následujícím roce bylo sečteno 2 103 hnízd (MANDÁK 2008). V roce 2010 byl zjištěn značný pokles početnosti, který mohl mít souvislost se vznikem kolonie na nedaleké lokalitě v Bohumíně. Rybák obecný (Sterna hirundo) Velikost populace. Zjištěn při obou květnových kontrolách v počtu 2 ex. a při druhé červnové kontrole, kdy byl zaznamenán 1 letící ad. ex. s potravou v zobáku (D14), který poté přistál na odvrácenou stranu štěrkového ostrova (mapa 1, foto 1). V srpnu bylo pozorováno 6, resp. 3 ad. ex. V PR hnízdil 1 pár. Biotop. Jeden z ostrovů představuje pro druh ideální hnízdní prostředí a celý rybník také vhodnou potravní základnu. 10

Ohrožující faktory. Zarůstání jednoho z ostrovů. Návrh managementu. V pravidelných cyklech redukovat vegetaci ostrova. Změny oproti minulosti. Druh zde hnízdil v letech 2005 (2 páry) a 2006 (zřejmě ještě 1 pár na zarůstající štěrkové enklávě ostrova). V letech 2007–2008 byl pozorován v počtu až 5 ex.; hnízdění na ostrovech již zjištěno nebylo (nové hnízdiště vzniklo na nedalekých Podkostelních rybnících) (MANDÁK 2008). V roce 2010 došlo tedy k znovuzaložení hnízdní populace (hnízdní podmínky jsou ideální). Rybák bahenní (Chlidonias hybrida) Velikost populace. Tento druh byl pozorován jen 14. 5., kdy byly zaznamenány 4 lovící ex. (P. Kohut in ANONYMUS 2010b). V PR druh nehnízdil. Biotop. Rybniční plocha představuje vhodný potravní biotop na migrační trase a potenciálně vhodný hnízdní biotop (při bohatém zastoupení emerzních rostlin). Ohrožující faktory. Nejsou. Návrh managementu. Zachovat extenzivní rybniční hospodaření, které je předpokladem dostatečné koncentrace hmyzu jako hlavní potravy druhu a výskytu vodních makrofyt. Změny oproti minulosti. V roce 2006 výjimečně hnízdily 2 páry (MANDÁK 2008). Na území ČR se jednalo o mimořádně vzácnou událost. Rybák černý (Chlidonias niger) Velikost populace. Tento druh byl pozorován jen při druhé květnové kontrole, kdy bylo zaznamenáno 17 lovících ex. V PR druh nehnízdil. Biotop. Rybniční plocha představuje vhodný potravní biotop na migrační trase a stejně jako u předchozího druhu potenciálně vhodný hnízdní biotop. Ohrožující faktory. Nejsou. Návrh managementu. Zachovat extenzivní rybniční hospodaření, které je předpokladem dostatečné koncentrace hmyzu jako hlavní potravy druhu a výskytu vodních makrofyt. Změny oproti minulosti. V letech 2002, 2006 a 2007 zaznamenán vždy 1x (postupně 1. 6., 16. 8. a 25. 5.) v počtu 1–2 ex. (MANDÁK 2008). V kontextu s těmito údaji je počet zjištěných jedinců v roce 2010 neobvyklý. Rorýs obecný (Apus apus) Velikost populace. Zaznamenáván od května do června v počtu až několika desítek lovících jedinců. V PR druh nehnízdí. Biotop. Vzdušný prostor nad rybniční plochou představuje část potravní základny z nedalekých hnízdišť. Ohrožující faktory. Nejsou. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. V období 2007–2008 byl zaznamenáván v hnízdním období (MANDÁK 2008). Charakter výskytu se nezměnil. Ledňáček říční (Alcedo atthis) Velikost populace. V počtu 1–2 ex. byl pravidelně pozorován od května až do října. V PR druh nehnízdil. Biotop. Plocha rybníka představuje ideální potravní základnu druhu z hnízdišť na Vrbické Stružce. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Zachovat extenzivní rybnikářské obhospodařování, které je předpokladem dostatečné nabídky drobných ryb. Změny oproti minulosti. Z let 2002, 2005–2008 jsou k dispozici údaje o 1–2 ex. v období jarního až podzimního průtahu (MANDÁK 2008, PORTÁL). Charakter výskytu ani početnost se nijak nezměnila. Žluna zelená (Picus viridis) Velikost populace. Hlas 1 ex. byl zjištěn jen v říjnu. V PR druh zřejmě nehnízdil. Biotop. Potenciálně vhodným hnízdním biotopem druhu jsou zde především hráze se starými stromy. 11

Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Minimalizovat kácení starých stromů na území PR. Změny oproti minulosti. Z let 2004 a 2007–2008 jsou k dispozici údaje o 1 ex. z podzimního tahu (včetně srpna), na základě nichž zřejmě v letech 2007–2008 hnízdil 1 pár (MANDÁK 2008). Pravděpodobně ke změnám v početnosti v posledních letech nedochází. Břehule říční (Riparia riparia) Velikost populace. Zjištěna jen při první květnové kontrole v počtu min. 10 ex. v hejnu vlaštovek. V PR se jedná o nehnízdící druh. Biotop. Rybniční plocha představuje pouze trofický biotop druhu. Ohrožující faktory. Nejsou. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. Z dřívějších let zjištěna jen v roce 2008, a to 22. 8. min. 5 ex. (MANDÁK 2008). Pravděpodobně se na lokalitě nebude vyskytovat ve významnějších počtech (nocoviště zatím zjištěno nebylo). Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Velikost populace. Zjišťována od května do srpna v počtu až několika desítek lovících ex. V PR druh nehnízdí. Biotop. Platí to samé jako u předchozího druhu. Ohrožující faktory. Nejsou. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. T. Kunčický zaznamenal 29. 9. a 3. 10. 1984 200 ex. (PORTÁL). Záznamy z let 2002–2006 o početnějším výskytu absentují. V roce 2007 bylo maximum zjištěno 17. 7. (150 ex.) a o rok později 22. 8. (cca 1 000 ex.) (MANDÁK 2008). Existence nocoviště v roce 2010 potvrzena nebyla. Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Velikost populace. Během květnových kontrol registrován zpěv 1 ♂ (B2) v jižní části PR, a to nejprve u domů, pak u žel. trati v ochranném pásmu (mapa 1), kde byl na konci června zaslechnut i hlas 1 ex. V ochranném pásmu PR možná hnízdily 2 páry. Biotop. Dřevinná vegetace s bohatým keřovým patrem. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Neodstraňovat keřové patro lesních porostů. Změny oproti minulosti. Záznamy z hnízdní doby jsou k dispozici od roku 2002, kdy byl zaznamenán zpěv 3 ♂; v letech 2003, 2005 a 2006 byl zjištěn vždy zpěv jen 1 ♂ (MANDÁK 2008). Je zajímavé, že v letech 2007–2008 slyšen vůbec nebyl. Slavík modráček (Luscinia svecica) Velikost populace. Akusticky zaznamenán zpěv 2 ♂ (B2) okolo tůně (mapa 1, foto 5) jen při první květnové kontrole. V PR možná hnízdily 2 páry. Biotop. Převážně terestrické rákosiny ve východní části PR. Ohrožující faktory. Kosení rákosiny okolo okraje tůně v hnízdním období. Návrh managementu. Neredukovat stávající rozsah rákosin na území PR, nekosit rákosinu okolo tůně v hnízdním období (min. do konce června). Změny oproti minulosti. V letech 2007–2008 (údaje z předchozích let nejsou) bylo zaznamenáno hnízdění 2 párů (MANDÁK 2008) a nejinak tomu bylo i v roce 2010. Lokalitu tedy obývá stabilní populace. Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) Velikost populace. Akusticky zjišťován zpěv 1 ♂ od dubnové do druhé červnové kontroly, a to na celkem 3 místech v rákosině východně od rybníka (na jednom z nich opakovaně; C4). V PR pravděpodobně hnízdily 3 páry. Biotop. Terestrické rákosiny ve východní části PR. 12

Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Neredukovat stávající plochu rákosin v PR. Změny oproti minulosti. D. Kondělka zaznamenal 1 ♂ 29. 5. 1963 a zpěv 1 ex. 5. 6. 1964 (HUDEC et al. 1966). Další záznamy k tomuto druhu jsou k dispozici až z posledních dvou let: v roce 2007 bylo zjištěno hnízdění 3 párů a o rok později 2 párů (MANDÁK 2008). Populaci lze proto hodnotit jako stabilní. Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) Velikost populace. Zpěv samců byl zjišťován akusticky od května do června, a to celkem na 5 místech (na některých z nich opakovaně; C4) (mapa 1, foto 2 a 4). V PR pravděpodobně hnízdilo 5 párů. Biotop. Litorální rákosiny zejména na rybníku. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Neredukovat plochu litorálních rákosin v PR. Změny oproti minulosti. Z let 2002 a 2006 jsou údaje pouze z krajních let (po 2 párech). V letech 2007–2008 hnízdily 4, resp. 5 párů (MANDÁK 2008). Z těchto dat je zřejmé, že v posledních letech došlo k nárůstu hnízdní populace, která se jeví jako stabilní. Žluva hajní (Oriolus oriolus) Velikost populace. Zpěv 2, resp. 1 ♂ (C4) zaznamenán při první květnové a první červnové kontrole na severní hrázi (mapa 1). V PR pravděpodobně hnízdily 2 páry. Biotop. Hráze se vzrostlými dřevinami. Ohrožující faktory. Nebyly zjištěny. Návrh managementu. Minimalizovat případné kácení vzrostlých stromů na hrázích. Změny oproti minulosti. Na základě dostupných údajů z let 2006–2008 hnízdil na lokalitě vždy 1 pár (MANDÁK 2008). Pravděpodobně druh hnízdí na lokalitě v posledních letech ve stabilní populaci (část vhodných biotopů není do sledování zahrnuta). Krkavec velký (Corvus corax) Velikost populace. Byly zaznamenány jen 2 ozývající se ex. při únorové kontrole. V PR jde o nehnízdící druh. Stav biotopu. Území PR může potenciálně představovat část potravního biotopu druhu. Ohrožující faktory. Nezjištěny. Návrh managementu. Žádný. Změny oproti minulosti. Nejsou k dispozici žádné údaje. VLIV HYDROLOGICKÉ SITUACE NA OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÉ DRUHY Poprvé v období podrobnějšího monitoringu lokality (2007, 2008 a 2010) byla úroveň hladiny po celé hnízdní období udržována na maximální výši, díky čemuž došlo k podmáčení až zaplavení rozsáhlejší plochy litorálu nejen na samotném rybníku, ale i na ostřicové louce, kde byl místy až 50cm vodní sloupec (v letech 2007 a 2008 byla tato část PR suchá). Pravděpodobně díky tomuto opatření byly zaznamenány doposud nejvyšší počty hnízdících párů všech tří druhů potápek (potápka černokrká hnízdila v tomto století dokonce poprvé), zjištěn výskyt páru poláka malého v polovině května a na ostřicové louce byl zaznamenán chřástal kropenatý. Na druhé straně je nápadný pokles počtu ozývajících se jedinců chřástala vodního a slípky zelenonohé (min. chřástal nebyl na samotném rybníku vůbec zjištěn). Otázkou zůstává, zda byl tento pokles způsoben zvýšením hladiny, či z jiného neznámého důvodu. U jiných druhů nápadná změna hnízdní početnosti v souvislosti s hydrologickou situací odhalena nebyla. KOMENTÁŘ K BĚŽNÝM DRUHŮM Kromě výše uvedených vzácnějších druhů se na území PR vyskytuje ve významnějších počtech i několik dosud běžnějších druhů.

13

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) Na začátku srpna a v říjnu byla zjištěna větší pohnízdní koncentrace tohoto druhu: min. 100 a 114 ex. Lyska černá (Fulica atra) V září bylo sečteno 160 ex. Vyšší tahová početnost obou těchto druhů vodních ptáků je nepochybně odrazem velice bohaté potravní nabídky (submerzní vegetace). Straka obecná (Pica pica) V únoru a březnu bylo na nocovišti (vrbovém ostrově) pozorováno min. 35 a 34 ex. Podobná maxima byla zjištěna i v letech 2007 a 2008: 29 ex. 2. 10. 2007 a min. 40 ex. 27. 9. 2008. Nejvíce jedinců bylo zjištěno v roce 2005, kdy bylo 22. 9. sečteno 55 ex. (MANDÁK 2008). Špaček obecný (Sturnus vulgaris) Při druhé červnové kontrole bylo napočítáno cca 500 ex. Max. stovek ex. bylo zaznamenáno také v letech 2007–2008 (MANDÁK 2008). KOMENTÁŘ K NEZJIŠTĚNÝM OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÝM DRUHŮM Některé ochranářsky významné druhy v minulosti na zájmovém území hnízdící (5 druhů) nebo se alespoň vyskytující (14 druhů) nebyly v roce 2010 zaznamenány. V minulosti zaznamenané hnízdící druhy (B–D) Kulík říční (Charadrius dubius). Zjištěn na jarním i podzimním průtahu a v období hnízdění – 30. 4. 2002 1 ex., 18. 4. 2004 4 ex. a 25. 5. 2005 2 ex. (MANDÁK 2008). Potenciálně vhodný hnízdní biotop pro druh se nachází na štěrkovém ostrově. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus). V roce 2005 zde zřejmě i hnízdila (25. 5. a 23. 6. 2 ex.); v roce 2006 již na lokalitě jen jako nehnízdící (5. 4. 1 ex.) a o rok později pouze na průtahu (15. 4. 1 ex.) (MANDÁK 2008). Druh na lokalitě nachází potenciálně vhodný hnízdní biotop na ostrovech. Vodouš rudonohý (Tringa totanus). D. Kondělka zjistil 1 ex. 10. 5. 1959 (HUDEC et al. 1966). Poté byl zaznamenán až v letech 2004–2006 v období jarního tahu i hnízdění: 18. 4. 2004 4 ex., 22. 5. 2005 min. 1 hnízdící pár, 16. a 19. 4. 2006 1, resp. 2 ex. (MANDÁK 2008). Potenciálně vhodný biotop se nachází např. na otevřených místech na ostřicové louce. Tento druh ovšem vymizel z většiny hnízdišť na území Moravskoslezského kraje a ČR zároveň. Lejsek šedý (Muscicapa striata). Zjištěn v hnízdním období 2003, a to 15. 6. 1 ex. (MANDÁK 2008). Tento poměrně obtížně zjistitelný druh mohl v roce 2010 uniknout pozornosti. Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca). R. Petro zaznamenal 25. 4. 1976 2 ♂ (KONDĚLKA 1977). V minulosti zaznamenané nehnízdící druhy Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax). Pozorován až v letech 2007, kdy byl zjištěn 2x v období hnízdění (16. 5. 1 adultní ex. a 31. 7. 2 nízko letící a ozývající se ex.), a 2008, kdy byl taktéž registrován 2x v hnízdním a tahovém období (30. 7. 1 juv. ex. a 22. 8. hlas 2 létajících ex.) (MANDÁK 2008). Tento druh na území Moravskoslezského kraje (zřejmě) nehnízdí, nicméně na lokalitě má velmi vhodný hnízdní biotop (vrbové ostrovy). Volavka červená (Ardea purpurea). Jediný záznam pochází z 16. 5. 2007, kdy se na lokalitě vyskytl 1 ad. ex. (MANDÁK 2008). Hnízdění tohoto druhu se doposud na území Moravskoslezského kraje prokázat nepodařilo. Ostralka štíhlá (Anas acuta). K dispozici je jediný záznam od T. Kunčického ze 7. 11. 1984, který se týká pozorování 1 ♂ (ANONYMUS 1985). Lžičák pestrý (Anas clypeata). Dva záznamy pocházejí z průtahu v letech 2005–2006 (16. 10. 2005 1 ♀ a 19. 4. 2006 1 ♂) (MANDÁK 2008). Na lokalitě se nachází potenciálně vhodný hnízdní biotop (viz čírky). Včelojed lesní (Pernis apivorus). Z. Polášek zaznamenal 1 ex. 29. 6. 1987 (ANONYMUS 1988). 14

Ostříž lesní (Falco subbuteo). Taktéž je k dispozici jediný záznam, a to ze 7. 5. 2008, kdy byl spatřen 1 ex. (MANDÁK 2008). Hnízdiště druhu v okrese Karviná mi nejsou známa. Bekasina otavní (Gallinago gallinago). V roce 1985 byla zjištěna P. Simandlem 1. 10. (2 ex.) a 4. 10. (4 ex.) (ANONYMUS 1985). V roce 2007 byla zjištěna jen 1x na podzimním tahu (2. 10. 4 ex.) a o rok později 2x v hnízdní době (max. 8 ex. na ostřicové louce 23. 7.). Vhodný hnízdní i migrační biotop se nachází na ostřicové louce. Tento kdysi hojný druh ovšem vymizel z většiny hnízdišť na území Moravskoslezského kraje. Koliha velká (Numenius arquata). Z. Polášek pozoroval 3 ex. 19. 5. 1980 (ANONYMUS 1981). Jiřička obecná (Delichon urbicum). Záznamy jsou k dispozici jen z let 2007–2008, kdy byla zjišťována v hnízdním období a během podzimním tahu (MANDÁK 2008). Tento druh se na lokalitě bude vyskytovat zejména na průtazích v hejnech vlaštovek. Konipas luční (Motacilla flava). K dispozici je jediný záznam z podzimního tahu v roce 2008 – 22. 8. 6 ex. (MANDÁK 2008). Druh zde nachází potenciálně optimální hnízdní biotop např. na ostřicové louce. Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Jediný záznam pochází z 18. 4. 2004 a týká se 1 ♀ (MANDÁK 2008). Lokalita představuje migrační zastávku. Bramborníček černohlavý (Saxicola torquatus). Také je k dispozici pouze jediný záznam z jarního tahu 2004, kdy byl 18. 4. byl pozorován 1 ♂ (MANDÁK 2008). Stejně jako pro předchozí druh představuje lokalita migrační zastávku. Ťuhýk obecný (Lanius collurio). Zaregistrován pouze 1x na podzimním tahu v roce 2008, a to 22. 8. 1 ex. Lokalita představuje pro druh vhodný migrační biotop. Moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Hlas 1 ex. slyšel D. Kondělka 30. 5. 1963 (HUDEC et al. 1966). V letech 2007 a 2008 byl pozorován jen 1x na podzimním tahu (18. 9. 2007 5 ex. a 27. 9. 2008 3 ex.). Potenciálně vhodný hnízdní biotop představují dřeviny po obvodu PR. VLIV REVITALIZACE RYBNÍKA V ROCE 2005 NA OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÉ DRUHY Na základě komparace údajů týkajících se hnízdění ochranářsky významných druhů před revitalizací rybníka v roce 2005 a po ní není zřejmé, že by tento radikální zásah do biotopu některé ochranářsky významné druhy ovlivnil negativně (především pak jejich početnost). Revitalizace měla tedy na některé ochranářsky významné druhy zjevně pozitivní dopad, přičemž hnízdění některých z nich ovlivnila dočasně, jiných dlouhodoběji. Po revitalizaci rybníka dočasně zahnízdily 3 druhy: kulík říční, čejka chocholatá a vodouš rudonohý. Všichni tito bahňáci využili k zahnízdění raně sukcesních podmínek panujících na jednom z ostrovů, a to především v roce 2005. V období 2007–2008 však byly podmínky na ostrově pro tyto druhy již nevyhovující. Ty se sice opět zlepšily v roce 2009 po celkové rekonstrukci ostrova (podzim 2008), která spočívala v umístění geotextilie a jejím překrytí vrstvou štěrku o mocnosti až 10 cm (KNEBLOVÁ et CZERNIK 2007), k opětovnému zahnízdění těchto druhů ale (prozatím) nedošlo. Revitalizace rybníka vedla k dlouhodobější zvýšení hnízdní početnosti 9 druhů: potápka malá, potápka roháč, potápka černokrká, bukač velký, kopřivka obecná, chřástal kropenatý, racek černohlavý, racek chechtavý a rybák obecný (vývoj populace jednotlivých druhů viz výše). K ochranářsky nejvýznamnějším patří kromě hnízdění zvláště chráněné potápky černokrké, bukače velkého, chřástala kropenatého a racka černohlavého (min. tento druh před revitalizací nehnízdil vůbec) také velmi početně hnízdící racek chechtavý – v současnosti druh s markantním poklesem celostátní hnízdní populace. Za výjimečnou událost lze považovat také hnízdění rybáka bahenního, u něhož lze alespoň občasná zahnízdění očekávat i v budoucnu.

15

SOUHRN POZNATKŮ Zjištěné druhy. V roce 2010 bylo na území PR Skučák a jejího ochranného pásma (dále jen PR) zjištěno 80 taxonů ptáků (Aves), z nichž 44 patřilo do skupiny vodních ptáků. Z celkového druhového spektra bylo 52 druhů zařazeno mezi hnízdící (v kategoriích B–D), z toho 30 druhů patří mezi vodní ptáky; 39 druhů náleží mezi ochranářsky významné druhy (37 figurujících v aktuálním červeném seznamu a 31 zvláště chráněných). Ve významnějších počtech byly zjištěny min. 4 běžné druhy. Některé ochranářsky významné druhy v minulosti na území PR hnízdící (5 druhů) nebo se alespoň vyskytující (14 druhů) nebyly v roce 2010 zaznamenány. Velikost populací. Ze 38 ochranářsky významných druhů (možná až prokazatelně) hnízdilo v roce 2010 21 druhů, a to 5 párů potápky malé (Tachybaptus ruficollis), 4 páry potápky roháče (Podiceps cristatus), min. 3 páry potápky černokrké (Podiceps nigricollis), 1 pár bukače velkého (Botaurus stellaris), 1 pár bukáčka malého (Ixobrychus minutus), 1 pár labutě velké (Cygnus olor), min. 1 pár husy velké (Anser anser), min. 3 páry kopřivky obecné (Anas strepera), 1 pár poláka malého (Aythya nyroca), 1 pár motáka pochopa (Circus aeruginosus), cca 7 párů chřástala vodního (Rallus aquaticus), 1 pár chřástala kropenatého (Porzana porzana), max. 5 párů slípky zelenonohé (Gallinula chloropus), 1 pár racka černohlavého (Larus melanocephalus), max. 1 500 párů racka chechtavého (Larus ridibundus), 1 pár rybáka obecného (Sterna hirundo), 2 páry slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), 2 páry slavíka modráčka (Luscinia svecica), 3 páry cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides), 5 párů rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a 2 páry žluvy hajní (Oriolus oriolus). Zbývajících 17 ochranářsky významných druhů v PR nehnízdilo, příp. jejich hnízdění zjištěno nebylo. Biotopy. Celé území PR je potenciálně vhodným biotopem pro některý ze 38 zjištěných ochranářsky významných druhů, přičemž nejcennější část PR představuje biotop rákosiny s různými mokřadními stanovišti včetně ostřicové louky (hnízdiště 15–16 ochranářsky významných druhů) a ostrovy bez vegetace (hnízdiště 3–4 ochranářsky významných druhů). Ohrožující faktory. Kromě tradiční hrozby nevhodného rybářského hospodaření (vysazování nepovolených druhů ryb, napouštění rybníka v době vypouštění Statkových rybníků aj.) patří k hlavním potenciálně ohrožujícím faktorům zarůstání jednoho ze dvou ostrovů bez vegetace, nízký vodní stav na rybníku a ostřicové louce v době hnízdění a kosení rákosiny okolo okraje tůně v hnízdní době. Návrh managementu. Důsledně dodržovat schválené zásady extenzivního způsobu hospodaření rybníka (viz KNEBLOVÁ et CZERNIK 2007), v pravidelných cyklech zbavovat jeden z ostrovů vegetace (nejlépe na podzim) a v období hnízdění vodních ptáků (duben–červenec) udržovat stálou hladinu na co možná nejvyšší úrovni (jako v roce 2010), a docílit tak značného rozsahu mírně zatopených partií rybníka (potenciální hnízdiště čírek či poláka malého) a podmáčení ostřicové louky (hnízdiště chřástala kropenatého i chřástala vodního); při podmáčeném stavu ostřicové louky neprovádět její kosení před poslední srpnovou dekádou). Omezit kosení rákosiny okolo okraje tůně v hnízdní době (min. do konce června), pokud existuje jiné uspokojivé řešení – jedná se totiž o součást hnízdního teritoria slavíka modráčka, u něhož vyhledávání hnízd před posečením porostu (KNEBLOVÁ et CZERNIK 2007) nemusí být vzhledem k velmi obtížnému nalezení úspěšné. Změny oproti minulosti. Vzhledem k nedostatku kvalitních srovnávacích údajů před rokem 2007 je nutno níže uvedené trendy hnízdní početnosti aktuálně se vyskytujících ochranářsky významných druhů brát v některých případech (min. u druhů s ?) spíše jako orientační. K ubývajícím patří 4 druhy: chřástal vodní (?), slípka zelenonohá (?), racek černohlavý a racek chechtavý; další 2 druhy (čejka chocholatá a vodouš rudonohý) již nehnízdí delší dobu. Stabilní populace má 10 druhů: bukač velký, bukáček malý, labuť velká, husa velká, moták pochop, slavík obecný, slavík modráček, cvrčilka slavíková, rákosník velký a žluva hajní. K přibývajícím je možno přiřadit 7 druhů: potápka malá, potápka roháč, potápka černokrká, kopřivka obecná, polák malý (?), chřástal kropenatý (?) a rybák obecný. Revitalizace rybníka v roce 2005, která radikálně zasáhla do biotopů PR, představovala pozitivní změnu pro 12 ochranářsky významných druhů, a to pro 3 druhy, které zahnízdily dočasně (kulík říční, 16

čejka chocholatá a vodouš rudonohý), a pro 9 druhů, u nichž došlo k dlouhodobější zvýšení hnízdní početnosti (potápka malá, potápka roháč, potápka černokrká, bukač velký, kopřivka obecná, chřástal kropenatý, racek černohlavý, racek chechtavý a rybák obecný).

17

LITERATURA ANONYMUS (ed.) 1981. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1980. Acrocephalus, 1981, roč. 2, s. 7–26. ANONYMUS. (ed.) 1982. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1981. Acrocephalus, 1982, roč. 3, s. 1–18. ANONYMUS. (ed.) 1985. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1984. Acrocephalus, 1985, roč. 6, č. 7, s. 3–20. ANONYMUS. (ed.) 1988. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1987. Acrocephalus, 1988, roč. 9, č. 10, s. 3–23. NONYMUS A . (ed.) 2010a. Birds.cz: pozorování ptáků: bukač velký – Botaurus stellaris [on-line]. © ČSO 2010, [cit. 2010-01-08]. Dostupné z: . ANONYMUS. (ed.) 2010b. Birds.cz: pozorování ptáků: rybák bahenní – Chlidonias hybrida [on-line]. © ČSO 2010, [cit. 2010-01-08]. Dostupné z: . HUDEC, K., CHYTIL, J., ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V. 1995. Ptáci České republiky. Sylvia, 1995, roč. 31, č. 2, s. 97–149. ISSN 0231-7796. HUDEC, K., KONDĚLKA, D., NOVOTNÝ, I. 1966. Ptactvo Slezska. 1. vyd. Opava: Slezské muzeum, 1966. KNEBLOVÁ, I., CZERNIK, A. 2007. Plán péče o přírodní rezervaci Skučák na období 2008–2017. Ostrava: 2008. 31 s. a přílohy. Depon. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. Nepubl. KONDĚLKA, D. (ed.) 1977. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1976. Ostrava: Ornitologická sekce Přírodovědecké společnosti a Pobočka ČOS při Ostravském muzeu, 1977. 16 s. Nepubl. KONDĚLKA, D. (ed.) 1978. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1977. Ostrava: Ornitologická sekce Přírodovědecké společnosti a Pobočka ČOS při Ostravském muzeu, 1978. 26 s. Nepubl. KONDĚLKA, D. (ed.) 1979. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1978. Ostrava: Ornitologická sekce Přírodovědecké společnosti a Pobočka ČOS při Ostravském muzeu, 1979. 19 s. Nepubl. KONDĚLKA, D. (ed.) 1980. Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1979. Acrocephalus, 1980, roč. 1, s. 13–35. MANDÁK, M. 2008. Ornitologický průzkum. In Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce 2008. Ostrava: 2008. Ed. M. Mandák. Ostrava: 2008. s. 30–38. Depon. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. Nepubl. MANDÁK, M. 2010. Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje. Ostrava: 2010. 10 s. Depon. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. Nepubl. MUSIL, P. 2000. Monitoring hnízdních populací vodních ptáků. Sylvia, 2000, roč. 36, č. 1, s. 6–11. ISSN 0231-7796. ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V. 2003. Červený seznam ptáků České republiky. In Příroda. Sborník prací z ochrany přírody: 22: Červený seznam ohrožených druhů České republiky: obratlovci. Eds. J. Plesník, V. Hanzal a L. Brejšková. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Správa ochrany přírody ČR, 2003. s. 95–129. ISBN 80-86064-33-6. ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K. 2006. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

18

Příloha

19

SEZNAM MAPOVÉ A FOTOGRAFICKÉ PŘÍLOHY Mapa 1: Nálezy ochranářsky významných druhů Všechny fotografie byly pořízeny autorem dne 23. 9. 2010. Foto 1: Hnízdní biotop racka černohlavého (Larus melanocephalus), racka chechtavého (Larus ridibundus) a rybáka obecného (Sterna hirundo) Foto 2: Hnízdní biotop bukáčka malého (Ixobrychus minutus), slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) a rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) východně od stavidla mezi rybníkem a rákosinou Foto 3: Hnízdní biotop chřástala vodního (Rallus aquaticus) a chřástala kropenatého (Porzana porzana) na ostřicové louce Foto 4: Hnízdní biotop potápky malé (Tachybaptus ruficollis), bukače velkého (Botaurus stellaris) a rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) v litorální rákosině v J části rybníka Foto 5: Hnízdní biotop chřástala vodního (Rallus aquaticus) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) u SV okraje tůně

I

Mapa 1: Nálezy ochranářsky významných druhů

II

Foto 1: Hnízdní biotop racka černohlavého (Larus melanocephalus), racka chechtavého (Larus ridibundus) a rybáka obecného (Sterna hirundo)

Foto 2: Hnízdní biotop bukáčka malého (Ixobrychus minutus), slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) a rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) východně od stavidla mezi rybníkem a rákosinou

III

Foto 3: Hnízdní biotop chřástala vodního (Rallus aquaticus) a chřástala kropenatého (Porzana porzana) na ostřicové louce

Foto 4: Hnízdní biotop potápky malé (Tachybaptus ruficollis), bukače velkého (Botaurus stellaris) a rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) v litorální rákosině v J části rybníka

IV

Foto 5: Hnízdní biotop chřástala vodního (Rallus aquaticus) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) u SV okraje tůně

V