MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
PRACOVIŠTĚ PRO KANCELÁŘSKOU A ATELIÉROVOU PRÁCI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PŘÍLOHY – VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE A MODEL STOLU V MĚŘÍTKU 1:5
2008/2009
PAVEL ŠŤASTNÝ
-11
Prohlašuji, že jsem [druh kvalifikační práce] na téma: Kancelářské a ateliérové pracoviště zpracoval/a sám/sama a uvedl/a jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:........................................ podpis studenta
-22
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá teorií a návrhem pracoviště pro kancelářskou a ateliérovou činnost, které vychází z potřeb uživatele zaměřené na ergonomii, typologii, flexibilitu, mobilitu, individualitu, systematičnost, ekonomické náklady a také ne design. Cílem je navrhnout pracoviště pro mnohé použití (kanceláře, školy, ateliéry, domácí pracovny), s důrazem na ekologická měřítka budoucnosti s možností zařazení do sériové výroby. Hlavním aspektem je hledání souvislostí v pojmech hodnota, úspora, produkce, skromnost, krása. Metodika spočívá nad zamyšlením o inovativnosti a posunu této problematiky, kde bude schopné hodnotně využít realizovaný produkt. Záměrem návrhu je zaměřovat se na lidské tužby, reálné potřeby, využívání druhotných surovin a materiálů, na životnost produktu, funkční a estetické kvality. Součástí práce bude vypracován vlastní návrh a jeho technické specifikace, popřípadě možnosti variant použití.
Klíčová slova : kancelářské pracoviště, ateliér, vývoj prvotního návrhu, skica
-33
ABSTRACT This bachelor thesis deals with the theory and design of workstation for deskwork or studio activity that results from the user’s needs focused on ergonomics, typology, flexibility, mobility, individuality, orderliness, economic cost and last but not least the general design. The aim is to design a workstation for a wide range of usage from an office, school, studio to a home study. The emphasis is placed on the ecological measures of the future and possible fitting into batch production. The main aspect is to search for coherences and a kind of compromise in terminology as value, utility, price, savings, moderation and, of course, fineness. The methodology consists in taking a think about innovation and shifting the issue into the field where the realized product might be rewardingly used. The intension of the design is to focus on the human wishes, realistic needs, usage of secondary raw materials, product lifetime and aesthetic quality. A part of the thesis is to work up a personal project together with its technical specifications, if need be with various options of its practical usage.
Key words: office workstation, studio, first design development, sketch
-44
PODĚKOVÁNÍ: Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem, kteří mi v mé práci poradili, řekli svůj názor, ocenili mé nadšení k tomuto problému. Hlavně bych chtěl poděkovat mému vedoucímu práce Akad. Arch Františku Vránovi, za poskytnutí podkladů, konzultování, názory, pohledy a zkušenosti v oblasti navrhování.
-55
OBSAH Abstrakt Úvod…………………………………...………………………………………………..8 Cíl práce………………………………………………………………...………………9 I. ČÁST 1.0
Kancelářský nábytek a židle v průběh staletí…….………………………..11 1.1
Průzkum historie pracovních stolů…………………………………..13
II. ČÁST 2.0
Typologie a rozměry kancelářského pracoviště…………………………...19
3.0
Ergonomie A pracovní prostředí………………………...…………………..23
4.0
5.0
6.0
3.1
Úvod k ergonomii………………………………………..…………....23
3.2
Nejdůležitější kritéria pro hodnocení pracovního místa..………….25
3.3
Vysvětlení pojmu výkonová kapacita člověka……..………………26
3.4
Sociální klima na pracovišti………………………………………….26
3.5
Bezpečnost,ochrana zdraví………………………………………….27
3.6
Ergonomická židle…………………………………………………….28
3.7
Vývoj židle od Konstantina Grcice……………………..……………30
Normalizace, jak vytvořit kvalitní výrobek…..……………………………...31 4.1
Přehled technických norem v kancelářském prostředí……..……..31
4.2
NORMA ČSN ISO 6385:2004 (83 3510)…………………..……..31
Materiálová koncepce – jak používat materiály………………………...…33 5.1
Pojmy v aglomerovaných materiálech…………..…………………34
5.2
Překližované desky…………………………………………………...34
5.3
Voštinové desky ………………………………………………………34
5. 4
Dřevovláknité desky………………………………………………….34
Jak přistupovat k tvorbě nového výrobku………………………………...…35 6.1
Filosofie navrhování………………………………………………..…35
6.2
Filosofie a umění……………………………………………………...35
6.3
Filosofie designu………………………………………………………36
6.4
Vnímání designu………………………………………………………36
6.5
Kultura v designu……………………………………………………...37
6.7
Sdělování hodnot designem………………...……………………….38
-66
7.0
8.0
6.8
Výzkum v oblasti designu……………………………………………39
6.9
21. století a jeho procesy v tvorbě…………………………………..39
6.10
Odpovědnost za design……………………………………………40
6.11
Sociální funkce v designu…………..………………………………41
6.12
Návrhářské problémy………………………………………..……...45
6.13
Vývojové trendy……………………………………………………...46
6.14
Hodnocení jakosti nábytku z hlediska tvorby návrhu………..….47
6.15
Design osvětlení, architektura světla……………………………..48
6.16
Závěry a zásady k tomuto tématu v navrhování………………...49
6.17
Jak vidím budoucnost v designu……………………………………49
6.18
Filosofie interiérové tvorby………………………………………….50
6.19
Vztah mezi architekturou a designem……………………………..51
Celkový popis pracoviště obecně…………………...………………………52 7.1
Práce s počítačem……………………………………………..……..53
7.2
Pracovní stůl……………………………………………………………53
7.3
Nové možnosti a řešení……………………..……………………….54
7.4
Světlo a osvětlení pracoviště………………………………………...56
7.5
Barva v pracovním interiéru………………………………………….56
7.6
Pracovní židle………………………………………………………….57
Rešerše a inspirace pro navrhování ateliérového stolu………………….58 8.1 Pracovní stoly - jen dřevěné konstrukce……………………………...58 8.2
Stoly a pracoviště z kterých jsem se inspiroval……..……………..60
8.3
Novinky v designu…………………………………………………......64
8.4
Technické novinky v nábytku kanceláří…………………………….64
8.5
Digitalizace v nábytku………………………………………………...65
ČÁST III 9.0
10.0
Vlastní návrh…………………………………………………………………..66 9.1
Vizualizace návrhu kancelářského a ateliérového stolu…………67
9.2
Fotodokumentace modelu……………………………………………68
9.3
Popis navrhovaného stolu…………………………………..……….70
Závěr…………………………….…………………………………………….71 Summary…………………………………………..………………………….72
Seznam použité literatury a seznam obrázků……………………..………..…73,74 Přílohy – výkresová dokumentace a model stolu -77
ÚVOD Tato práce charakterizuje vývoj tvorby, jak by návrhář nového nábytkového výrobku měl začít uvažovat. Od jakých informací, poznatků, jak komunikovat a poznávat. Téma pracovního procesu v kanceláři a v ateliéru, je čím dál víc aktuálnější, právě proces tvorby a designu je prvotní činností ve vzniku nového výrobku. U pracovního stolu vznikají myšlenky, které se převádí na papír nebo do počítače. Účelem práce je zpracovat studii inspirací, poznatků, výzkumů, které nás obohatí a vytvoří nekonečné možnosti pro vlastní tvorbu. Postupy nových zjištění, nalézání tvarů a funkcí jsou součástí této práce. Od nápadu po detailní rozpracování a zamyšlení se nad hotovým návrhem. Zkoumání 3D prostoru pomocí modelu a nalézání dalších variant, to je významem pro orientaci v harmonii, poezii..je to jako báseň, když básník skládá souznění slov, aby spolu dávaly rým a pointa verše vzkvétala nad úžasem. Příklad z poezie: „Tráva bují, zelená se a žloutne zároveň, pavučiny ji spřádají, lesknou se, jako by byly utkány z čistého stříbra. Klenou se smrkové lesy, hustě, do nedozírna, černají se blíže oku, modrají se v dáli, koupají se v jasu záře slunečné, která je obetkává lehounkým, třepetným závojem. Tu odstíny jemné, sotva znatelné, tam příkré protivy třpytného světla a hlubokých stínů, jas a šero, den a noc, vše vedle sebe, vše v jedno splývá, zase se rozchází a opět se pojí “. ( Karel Klostermann – Skláři ) Práce se dělí do několika částí, první zaznamenává průlet historií stolů po současnost. Druhá část se zabývá teoretickou částí o ergonomii, rozměrech, navrhování a designu. A třetí část je věnována vlastnímu návrhu. Práce obsahuje také přílohy a to výkresovou dokumentaci a 3D model ateliérového stolu.
-88
CÍL PRÁCE Cílem je najít nové možnosti duševní práce v kanceláři, ateliéru, ve škole, v domácím prostředí. Najít efektivní řešení mezi velkým sortimentem dnešního trhu. Strukturovat se na propagaci prodeje výrobku a na jeho variabilní využití. Vytvoření různého kombinačního řešení pro různého zákazníka. Pracoviště by mělo plnit více srozumitelných funkcí , být alternativní, stýkat se s volností pohybu a možností orientace s možností volby v identifikaci s prostředím. Upřednostňování zásad – variabilita, flexibilita, personalizace nebo subjektivizace. Při navrhování se zaměřit na ekologii výrobku a použít materiály, které neškodí životnímu prostředí, budou mít dlouhou životnost a po jejich službě byly snadno zlikvidovány nebo recyklovatelné. Design zaměřovat na potřeby uživatele a jeho psychiku, na funkci, estetiku a symboličnost. Design je most mezi technologií a uměním, myšlenkou a jejím vyjádřením, mezi světy kultury a obchodu. Design má silnou schopnost sdělování hodnot. Dokáže formovat kulturu, přetvářet hodnoty zjednodušovat náš složitý svět a vytvářet budoucnost vůbec. Velmi důležité je zaměřovat se na uživatele a ukazovat společnosti jaký je design, aby ho dokázali pochopit a následně jej používat. Tvořit pro lidi znamená formovat lidi. Výrobek by měl upoutat na první pohled, měla by z něj vyzařovat krása, lehkost, smyslnost, jednoznačnost a individualita. Z různě účelových pracovišť jsem si vybral pracoviště pro více účelů a více možností změny, jak práce, tak z vizuálního pohledu. Budoucnost se bude podřizovat okolním stylům, trendům a podřizovat s jinými vlivy tj. architektury, módy, grafiky, životních způsobů, vnímání a působení produktů, protikladů a souznění, elegantnosti a formality, kde z formalit vyplyne užití pro více možností.
-11
V mé práci se nechci zabývat teoriemi, ale naladit formality jak se spojit s praxí a zkoumat východiska, kdy z praxe vznikají teorie. Vyvozováním těchto teorií budou zkušenosti z pohledu řemeslníka a designéra. Mojí teorií je, že design vzniknul z řemesla, z umění, z krásna a hodnot, což vždy mělo nepřeberné kořeny v ručním zpracování a vytvořením něčeho dokonalého, poctivého a uceleného s předáváním pocitů v relativně dlouhé době. Když jsou funkčnost a kvalita nadčasovými hodnotami, je neustále třeba je vylepšovat a vyvíjet. To platí dnes stejně, jako to platilo v roce 1942. Snaha dělat věci co nejlépe byla hnací silou společnosti po celé roky. ( Jarl Andersson, zakladatel společnosti Kinnarps ) Bohatství se ukrývá v hodnotách od dávných dob, jen současný svět nedokáže tyto hodnoty rozpoznávat.
-22
I. ČÁST 1.0
Kancelářský nábytek a židle v průběhu staletí
Kancelářský nábytek a židle sahají svou historií až do starověku, avšak teprve ve středověku přichází první rozvoj spolu s vybavováním tzv. dvorských kanceláří. Známé jsou zejména psací stoly a komody v pracovnách šlechtických sídel. Výrazný rozvoj výroby kancelářského nábytku a kancelářských židlí nastal až v období baroka. Opravdový rozvoj kancelářského nábytku nastal až v době vynálezu knihtisku a po té i psacího stroje, kdy bylo potřeba užívat nábytek jako nedílnou pomůcku při zpracování textu a tiskovin. Historie židlí a sedacího nábytku vůbec má svůj prapůvod v antice. V celé historii vývoje klasických židlí hrály důležitou roli dva výchozí tvary – řecká židle se šavlovitě prohnutými nohami a půlkulatým deskovým opěradlem a římská nůžková sesle, která později nejvíce ovlivnila renesanční nábytkářské umění. Materiál se různil podle funkce a účelu, ale stále nejpoužívanější a nejvíc ceněné bylo a je klasické dřevo.
Obr.1 a 2 První náznaky nábytku v jeskyních a nejstarších kamenných obydlích Ve středověku měly židle nejprve jednoduchou konstrukci a byly jen nepatrně zdobené. Převažovaly rámové konstrukce a ze zdobných motivů jen drobné rosety, plisé a arkády. V gotice se, spolu s rozvojem stolařství, úroveň výroby židlí pozvedla, ale stále byly ještě drahé a výjimečné. Rozvoj zaznamenaly v podstatě až v renesanci, zejména díky Italům. Jak se stěhovali po celé Evropě za prací, rozvíjeli svoje řemeslné umění ve výrobě nábytku. Charakteristické vzory vyřezávaných židlí zvaných sgabello a lavic s úložným prostorem cassapanka, nůžkovitých sesliček a křesel typu polotrůnu – da parata - kromě -33
řezbářských motivů zdobily i točené prvky a tehdy nová technika vykládaného dřeva - intarsie. Na konci 16. století začala velká kariéra čalouněného nábytku. O sto let později pak ztratila oblé formy, které nahradily kubistické tvary. 18. století vrátilo židli řezbářské umění a do polstrování židlí a lavic přidalo pružiny. Vynález připisovaný vídeňskému mistrovi Juniglovi se ve 30. letech rozšířil po celé Evropě i Severní Americe. Některé židle a křesílka měly velmi přesné určení – např. pro čtení, což prozrazoval pohyblivý pultík na odložení knihy. Pro astronomii, kdy přímo k židli byl připevněn dalekohled. Či kuřácká židle se zásobníkem na tabák a místem pro dýmku. Zajímavé bylo i sedátko pro “asistenty” karetních hráčů, na němž se sedělo obkročmo a paže se opíraly o širokou polstrovanou pohodlnou područku. Návrhy židlí nezřídka pocházely z ateliérů věhlasných umělců a architektů. K nejznámějším patřili tři designéři, jejichž rukopis najdeme na anglickém nábytku 18.století: Thomas Chippendale, George Hepplewhite a Thomas Sheraton. Na konci 19. a na počátku 20. století se navrhováním nábytku zabývali architekti, tíhnoucí spíše k jednoduchým interiérům. Jmenujme alespoň Michaela Thoneta, Charlese Rennieho Mackintoshe nebo le Corbusiera. Mimochodem výraz Thonetova židle se používá dodnes. Historie tvorby sedaček, sedadel, křesel a židlí nikdy neskončí. Podléhají módním vlnám, stejně jako funkčním změnám, potřebám uživatelů i vizím svých návrhářů. http://volneclanky.cz/kancelarsky-nabytek-a-zidle-v-prubehu-staleti/
-44
1.1
Průzkum historie pracovních stolů
Vývoj stolového nábytku, jako jednoho z nejstarších a nejzákladnějších typů zařizovacích předmětů v interiéru, můžeme sledovat už od nejstarších historicky dokumentovaných dob. Ve starém Egyptě to byly desky, či plochy, velmi nízké, určené výhradně na odkládání pokrmů a nápojů.
Obr.3 Psací stůl, alpské země - Gotika
Obr.5 Španělský stůl ze 17.stol. Renesance
Obr.4 Psací pult – Gotika
Obr.6 Aragonský stůl pozd. 16.stol. – Renesance
Obr.7 Podle návrhu Jeana Béraina – Ludvík XIV
Obr.8 Dámský psací stolek – Anglický nábytek
-55
Obr.9 Charles Cressenta – Baroko
Obr.10 J. H. Riesenerem – 1778 Ludvík XVI
Obr.11 Henry van de Vede – Secese
Obr.12 Vladislav HofmanKubismus
Obr.13 Josef Gočár – Český rondokubismus
Obr.14 Walter Gropius, 1925 Bauhaus
Obr.15 Josef Alberts 1923 – Bauhaus
Obr.16 André Lurcat (produkce fy Thonet) – Funkcionalismus
-66
Obr.17 Ladislav Žák – Funkcionalismus Obr.18Antonín Haythum Funkcionalismus
Obr.19 Pracovní a kreslicí stolek Jiří Štursa a Vlasta Štursová – 2. sv.válka
Obr.20 Frank Lloyd Wright, 1904 USA před 2. světovou válkou
Obr.21 Italský dvou deskový dubový psací stůl z pol. 50. let
Obr.22 Britský dvojitý architektův1935
Obr.23 Francouzský polokruhový psací stůl -20.stol
Obr.24 Francouzský polokruhový psací stůl –20.stol.
-77
Obr.25 Molino navrhl tento stůl pro kanceláře Societa Reale -1955
Obr.26 Thomas Chippendalem – z r.1765
Obr.27 Anglický mahagonový stolek pro architekty z doby Jiřího III – 1790
Obr.28Anglický mahagonový stolek pro umělce - 1790
Obr.29 Anglický mahagonový kreslící či architektův stolek z doby Jiřího III – 1790
Obr.30 Sklolaminátová židle k psacímu stolu od Jeana Lela - 1969
-88
¨ Obr.31 Italský design
Obr.32 Pracovní stůl, který navrhl Obr.33 Psací stůl pro firmu PEL 1933 Breuer navrhl pro Gropiovu pracovnu Design by Wells Coates (1925-1926) Otočná židle s kovovým rámem od firmy Standard-Mobel (1926)
Obr.34 UP závody – Psací stůl H-180
Obr.36 Stolek pro psací stroj pro fy Thonet - Marcel Breuer
Obr.35Jan Vaněk – funkcionalismus
Obr.37 Pracovní stůl - Bořek Šípek
-99
Obr. 38 Pracovní stůl Rollo – Hynek Maňák 1997
Obr.39 Bára Škorpilová
Obr.40 Konstantin Grčič – Prado/Desk/SCP LTD./1996
- 10 10
II. ČÁST 2.0
Typologie a rozměry kancelářského pracoviště
Obr.40 Rozměry v kombi kanceláři
Obr.42 Psací stůl a prostor pro židli
Obr.43 Nastavitelný kancelářský a rýsovací stůl
- 11 11
Obr. 44 Vertikální a horizontální zorné pole
Obr.45 Ergonomie 70.léta - dosažitelnosti - 12 12
Obr.46 Správné držení těla
Obr.47 Ergonomicky uspořádané pracoviště
Obr.48 Je třeba se přiblížit hodnotám v závorkách
Obr.49 Stolek pod počítač
Obr.50 Rozměry u pracovního stolu
- 13 13
Obr.51 Administrativní budova BMW – Karl Schwanzer
Půdorys pro jednotlivé kanceláře
Obr.52 Maximální dosažitelnosti
Obr.53 Osvětlení pracoviště
- 14 14
3.0
Ergonomie a pracovní prostředí
3.1
Úvod k ergonomii
Ergonomické hodnocení pracovního místa je takové uspořádání a vybavení pracovního místa, které přispívá k pocitu pracovního komfortu, k využití výkonnostní kapacity (schopností, znalostí a dovedností) zaměstnance a v rámci technických možností snižuje či omezuje zdravotně negativní působení technologických zařízení i škodlivých faktorů pracovního prostředí.
Obr.54 Rozměry lidského těla – Ergonomie 70.léta
Na vlastnosti a fungování lidského organismu při různých činnostech se zaměřují obory či nauky, užitá (statická a dynamická) antropometrie a biomechanika, fyziologie, psychologie, teorie komunikace, sociologie, hygiena a bezpečnost práce, pracovní lékařství ad. V historii uvedených oborů, jejichž předmětem je činnost člověka se poprvé snaha o jejich syntetizaci projevila v Německu v meziválečném období pod označením vědy o práci (Arbeitswissenschaften), jež stále přetrvává v označení některých institucí. Po druhé světové válce se však častěji jako integrujícího označení užívá pojmu ergonomie (ergonomics), a to zejména v Evropě, USA, Austrálii a též v ekonomicky vyspělých asijských zemích.
- 15 15
Pojem ergonomie byl uměle vytvořen a vznikl spojením dvou řeckých slov - ergon = práce a nomos = zákon, pravidlo. Hlavním důvodem k vytvoření umělého označení byla snaha o syntetizující přístup, zdůrazňující rovnocennou účast všech uvedených disciplín. Nicméně se vedle pojmu ergonomie užívá i několika synonymních termínů, např. human factors, biotechnology, human engineering apod. Mezinárodní ergonomická společnost (IEA) prezentuje definici ergonomie v následujícím znění: Ergonomie je vědecká disciplína založená na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému. Aplikací vhodných metod, teorií i dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost.
Základní oblasti ergonomie •
fyzická ergonomie
•
kognitivní (psychická) ergonomie
•
organizační ergonomie
Speciální oblasti ergonomie •
myoskeletální ergonomie (prevence onemocnění pohybového ústrojí)
•
participační (účastnická) ergonomie (umožňuje podíl pracovníků na tvorbě podmínek prostředí)
•
rehabilitační ergonomie (podmínky pro tělesně postižené a léčení poškození organismu)
Obecné normy pro ergonomii: •
ČSN ISO 29241 1-3 Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály
•
ČSN EN 292, 294, 547, 563, 574, 614, 811, 842, 894, 954, 981, 1050 Bezpečnost strojních zařízení
•
ČSN ISO 10551 Ergonomie tepelného prostředí
•
ČSN ISO 9886 Hodnocení tepelné zátěže podle fyziologických měření
•
ČSN ISO 28996 Ergonomie. Stanovení tepelné produkce organismu
•
ČSN ISO 6385 Ergonomické zásady pro navrhování pracovních systémů
- 16 16
•
ČSN ISO 10075 Ergonomické zásady ve vztahu k mentální pracovní zátěži
•
Hygienický předpis sv. 39/78. Sm. MZd. č. 46 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí
•
Hygienický předpis sv. 37/77. Sm. MZd. č. 42 o problematice hluku, vibrací a ultrazvuku
České instituce, které se zabývají ergonomií Výzkumný ústav bezpečnosti Práce Praha Státní zdravotní ústav Praha Institut informačního designu
3.2 Nejdůležitější kritéria pro hodnocení pracovního místa rozměry – minimální nezastavěná podlahová plocha, minimální světlá výška, minimální vzdušný prostor, přístupové a únikové cesty, výška pracovních a manipulačních rovin, oblasti dosahů horních i dolních končetin a jejich závislosti na základní pracovní poloze (vsedě, ve stoje, střídání obou poloh); pracovní poloha hlavní a vedlejší – zda odpovídá vykonávaným pohybům, rozměrům a hmotnosti předmětů při manipulaci s nimi, zda ovládací prvky jsou v dosahu, zda přímo sledovaná místa a umístění sdělovačů jsou dobře viditelné ze základní (hlavní) pracovní polohy a zda nedochází k fyziologicky nežádoucí pracovní poloze jako je např. nutnost trvalejšího předklonu a výponu trupu, jeho otáčení do stran o více než 60 ° apod.; pracovní pohyby – zda jsou střídavě aktivovány různé svalové skupiny a nedochází k jejich dlouhodobému a jednostrannému přetížení, zda dráhy pohybů odpovídají pohybovým stereotypům; fyzická namáhavost – zda manipulace s břemeny jako jsou obrobky, dílce, vyměnitelné součásti stroje apod. nepřekračují přípustné limity, tj. jejich hmotnost, frekvence zvedání a přenášení, přípustné dráhy a vzdálenosti. Zda je pracovní místo vybaveno mechanizačním zařízením pro přenášení těžkých břemen či je využíváno jiných technických prostředků. technická vybavenost a uspořádání – zda jsou k dispozici skříňky na nástroje a pomůcky, zda rozmístění technologických prostředků sestavy strojů a dalších
- 17 17
technických zařízení je přehledné, snadno přístupné i při vykonávání oprav, seřizování apod. Zda součástí pracovního místa je sedadlo a zda vyhovuje. riziko působení škodlivin – jak je zamezeno úniku škodlivin např. prachu, chemických látek do ovzduší, přenosu vibrací, záření a dalších faktorů negativně ovlivňujících zdraví.
3.3
Vysvětlení pojmu výkonová kapacita člověka
Výkonová kapacita člověka je determinována jeho biologickou vybaveností, tj. strukturou fyzických, psychofyziologických a sociálních funkcí. Synonymem výkonové kapacity je kapacita pracovní nebo též funkční. Fyzická kapacita je dána tělesnou konstitucí, která může být např. atletická, astenická, piknická, apod., rozměry a hybností částí těla. Poznatky o výkonové kapacitě člověka jsou podkladem pro tvorbu ergonomických parametrů pracovních systémů a mají tudíž limitující funkci určením hranic přípustnosti pracovní zátěže. Jsou to např. údaje o plošném a prostorovém vybavení pracovního místa a pracoviště, limity fyzické namáhavosti (přípustný energetický výdej), při různých úkonech a operacích, přípustné síly při používání ovládačů, limity hlučnosti s ohledem na slyšitelnost sluchových informací atd. Výkonová kapacita se začala snižovat tzv. „Syndromem nemocných budov“ – únik změna materiálu, přiblížení k přírodě
3.4
Sociální klima na pracovišti
Sociálním klimatem nebo též sociální “atmosférou” se označuje úroveň a kvalita interpersonálních vztahů v organizaci či na pracovišti s ohledem na chování členů skupiny, kteří mají určitý společný úkol, jehož splnění předpokládá jejich součinnost. Z vnějšího pohledu je dáno soustavou formálních (určených) postupů jednání, tj. provozními předpisy, postupy a pravidly a rozdělením funkcí (nadřízení, podřízení, jejich pravomoci a odpovědnost). Avšak také víceméně “nepsanými normami” postojů a chování, které kolektiv postupně přijal za své a jejich nedodržování či odmítání je pro kolektiv nežádoucí. Z hlediska interpersonálních vztahů, tj. způsobů komunikace, postojů, motivace, aspirace a dalších osobnostních rysů má dominující vliv na sociální pohodu či sociální neklid, napětí, “sociální či emoční inteligence” jednotlivců. Jí se rozumí mimo jiné schopnost racionálního zvládnutí vlastních emocí (strach, hněv, úzkost, agrese - 18 18
apod.), vnímavost k emočním projevům jiných osob, tzv. empatie, tj. schopnost vcítit se do jejich problémů a konečně “umění jednat s lidmi”, tzn. jak předcházet konfliktům, jaké způsoby komunikace a argumenty volit, jak lidem naslouchat atd. Kvalita sociálního klimatu má značný význam v bezpečnosti práce, např. v tom, jaký je postoj a vztah k dodržování příslušných předpisů pracovního kolektivu jako obecného postoje (např. jejich odmítání, podceňování apod.). Nežádoucí sociální atmosféru mohou vyvolávat též sociálně nepřizpůsobiví jedinci, např. agresivní osoby, lidé psychopatičtí, neurotici, ustrašení a nesamostatní, což v souvislosti se vznikem mimořádných událostí, průmyslových havárií, kdy je nutné jejich rychlé a racionální zvládnutí situace závislé na spolupráci všech členů může být příčinou selhání a nezvládnutí situace. Narušené sociální klima (i když to většinou členové kolektivu neradi přiznávají) se může projevit v celkové pracovní nespokojenosti, ve fluktuačních tendencích a případně ve výskytu zdravotních potíží, jako jsou psychosomatická onemocnění apod.
3.5 Bezpečnost, ochrana zdraví Jednou z podmínek přijetí ČR do Evropské unie je zavedení souboru legislativních opatření EU do naší soustavy zákonů, předpisů a norem. To se týká i oblasti, kterou lze souhrnně označit jako ochranu života a zdraví zaměstnanců. I když naše zákony, předpisy a technické normy týkající se bezpečnosti práce, hygieny práce a dalších oborů, které mají tento cíl, pokrývající vcelku dobře tuto problematiku, při bližším srovnání jsou určité rozdíly, které je nutno eliminovat a realizovat sjednocení cestou tzv. harmonizace. Legislativa EU má dva stupně: Směrnice Rady, které obsahují všeobecné zásady, např. týkající se práce se stroji, práce se zdraví škodlivými látkami, práce žen a mladistvých, pracovní doby atd. a na ně navazující normy EN, které připravují jednotlivé komise složené z odborníků členských zemí. Normy jsou na rozdíl od Směrnic konkrétní, s uvedením limitů, parametrů např. pro hluk, vibrace, osvětlení, rozměry a uspořádání pracovních míst, síly na ovládačích, požadavky na sdělovače atd. Jak pro Směrnice, tak pro navazující EN je typická snaha pokrýt příslušnou oblast sjednocením všech aspektů sledujících nejen vytvoření podmínek bezpečnosti práce, zamezení vzniku nepřiměřené pracovní zátěže, jak v důsledku skladby a obsahu pracovní činnosti, tak negativního působení fyzikálně-chemických, bio-
- 19 19
logických a dalších faktorů pracovního prostředí. Požadavek integrace soustavy poznatků oborů bezpečnosti práce, hygieny, fyziologie, psychologie práce, užité antropologie a dalších, k vytvoření optimálních pracovních podmínek a ke snížení rizika vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání či jiných negativních účinků na zdraví, je motivem vzniku mezioborové disciplíny ergonomie.
3.6
Ergonomická židle
Ergonomická židle Vám kromě základních funkcí - nastavení výšky sezení, úhlu a výšky opěradla musí nabídnout: - dostatečně široký a hluboký anatomicky tvarovaný sedák - permanentní podepření zad ve všech polohách s možností regulace opěráku - možnost nastavení hloubky sedáku
Ergonomické židle zajišťují dynamické sezení tj. snadnou změnu polohy trupu za stálé podpory zad. Ergonomické židle mají regulaci přítlaku zad dle Vaší váhy. U ergonomických židlí máte možnost nastavení hloubky sedáku dle Vaší výšky.Samozřejmě patří k ergonomickým židlím pohodlný anatomicky tvarovaný sedák a opěrák.Jedna z nesporných výhod které mají ergonomické židle je možnost použití gelů místo klasického čalounění. Pramen: http://www.ergonomicke-kancelare.cz
Obr.55 Jedna z ergonomických židlí od firmy Spinalis
- 20 20
Návrh kancelářské židle s různým polohováním : Cena za Ergonomii - Petr Hák Za promyšlené řešení běžné kancelářské stoličky, kterou lze jednoduchým zásahem změnit na klekačku nebo pult pro notebook pro stojícího pracovníka. Nábytek nejen že umožňuje ergonomicky optimální střídavý pracovní režim v kanceláři, který nenahradí sebedokonalejší konstrukce pro trvalé sezení, ale také šetří místo v interiéru, suroviny při výrobě a v důsledku i finanční náklady.
Obr.56 Cena za ergonomii – Petr Hák
Obr.58 Ergonomická židle Alberto Meda – kancelářská židle a její ergonomie
Obr.59
Obr.60
- 21 21
Kancelářská otočná židle nové generace, úspěšné spojení funkce a vzhledu Dnešní kancelářský svět stále více vyžaduje flexibilitu. Nové kancelářské technologie, jako jsou mobilní klávesnice a přenosné počítače, nabízí další možnost pro prostor – pro uvolněnou polohu při práci s velkým soustředěním mimo pracovní stůl. Díky své speciální struktuře židle podporuje uvolněnou práci – ať je to v pozici u stolu, nebo v pozici sklopeného křesla.
3.7
Vývoj židle od Konstantina Grcice
Obr.61 Myto/Cantylever chair/Plank/2008 - http://www.konstantin-grcic.com/
Obr.62 Vývoj židle
Obr.63 Postup vývoje židle
Obr.64 Crash test – pouštění sudu na židli z min. 3m
- 22 22
4.0
Normalizace
- jak vytvořit kvalitní výrobek
4.1 Přehled technických norem v kancelářském prostředí ČSN 91 0001 Dřevěný nábytek ČSN EN 527-1 (91 1105) Kancelářský nábytek – Pracovní stoly ČSN EN 527-2 (911105) Kancelářský nábytek - Pracovní stoly a desky - Část 2: Mechanické bezpečnostní požadavky ČSN EN 527-3 (911105) Kancelářský nábytek - Pracovní stoly a desky - Část 3: Metody zkoušení pro stanovení stability a mechanické pevnosti konstrukce ČSN EN 1335-1 (911101) Kancelářský nábytek - Kancelářské židle pracovní Část 1: Rozměry - Stanovení rozměrů ČSN EN 1335-2 (911101) Kancelářský nábytek - Kancelářské židle pracovní Část 2: Bezpečnostní požadavky ČSN EN 1335-3 (911101) Kancelářský nábytek - Kancelářské židle pracovní Část 3: Bezpečnostní zkušební metody ČSN EN 13761 (911110) Kancelářský nábytek - Židle pro návštěvy ČSN EN 14073-2 (911115) Kancelářský nábytek - Úložný nábytek - Část 2: Bezpečnostní požadavky ČSN EN 14073-3 (911115) Kancelářský nábytek - Úložný nábytek - Část 3: Metody zkoušení pro stanovení stability a pevnosti konstrukce ČSN EN 14074 (911116) Kancelářský nábytek - Stoly, pracovní desky a úložný nábytek - Metody zkoušení pro stanovení pevnosti a odolnosti pohyblivých částí
4.2
NORMA ČSN ISO 6385:2004 (83 3510)
Technické, ekonomické, organizační a lidské faktory ovlivňující pracovní prostředí a pohodu lidí v rámci pracovního systému. Při navrhování pracovního systému a ve světě praktických zkušeností je účelem využití ergonomických poznatků uspokojit lidské požadavky.
Tato mezinárodní norma poskytuje základní ergonomický rámec pro profesionální a ostatní lidi, kteří se zaobírají ergonomickými problémy, pracovními systémy a pracovními situacemi. Ustanovení teto mezinárodní normy platí i pro navrhovaní výrobků, např. spotřebních výrobků. - 23 23
V souladu s touto mezinárodní normou se při navrhovaní pracovních systémů bere do úvahy souhrn poznatků v oblasti ergonomie. Ergonomické hodnocení existujících, nebo nových pracovních systémů ukazující na potřebu věnovat pozornost úloze pracovníka v těchto systémech.
Systémový přístup v této mezinárodní normě dává spotřebitelovi návod na řešení existujících a nových situací.
Definice a usměrňující ergonomické principy specifikované v této mezinárodní normě
se
použijí
při
navrhování
optimálních
pracovních
podmínek,
s přihlédnutím na pohodu, bezpečnost a zdraví osob rozvíjení existujících a získávání
nových
kvalifikací,
přičemž
se
zohledňuje
technologická
a ekonomická efektivnost a produktivnost.
Všechny principy v této mezinárodní normě jsou zaměřené na navrhování pracovních systémů, je možné je aplikovat na kterékoliv oblasti lidské činnosti, např. při navrhování výrobků pro domácí a jiné činnosti v rámci volného času.
Všeobecné principy V návrhovém procesu se musí zohlednit hlavní interakce mezi jednou, nebo více osobami a prvky pracovního systému jako jsou úlohy, zařízení, pracovní prostor a pracovní prostředí. Tyto interakce vytvářejí požadavky na pracovníka a společně představují pracovní zatížení. Pracovní zatížení má následek v reakci pracovníka v závislosti od jeho individuálních charakteristik (např. velikost, věk, kapacita, schopnosti, kvalifikace, atd.), nazývanou pracovní námaha. Pracovní námaha zhoršuje (např. pracovní únava), nebo napomáhající účinky (např. nárůst zručnosti), což ovlivňují individuální charakteristiky pracovníka.
Ergonomie se musí používat jako prevence od začátku navrhování a ne na řešení problémů potom, když je návrh pracovního systému ukončený. Může se však úspěšně využít při přepracování návrhů existujících neuspokojivých pracovních systémů. - 24 24
5.0
Materiálová koncepce – jak používat materiály
V dnešní době máme velice velký výběr používaných materiálů. Nyní je akorát otázkou, jak materiály používat, jak je kombinovat, kam je použít, aby splnily veškerá kritéria, uspokojily funkce a zároveň emoce. Materiály je možné různě kombinovat, ale je důležité, aby si zachovaly své postavení a soulad – harmonii. Spekulace začíná na poli zažitých harmonií čistá příroda & uměle vytvořené materiály, jestli mohou být nějaké hranice v těchto kombinacích. Z filosofického pohledu mohou být hranice dány uměním, technologií nebo pocitovým vjemem.
Dřevo můžeme na základě jeho specifických vlastností považovat za psychotonikum, které kompenzuje stres a má duševně relaxační účinky. Dřevo je vedle přírodních textilií elementem uvolnění ve klimatu umělých stavebních hmot a má výrazné pozitivní emocionální efekt. Vztah veřejnosti vůči dřevu je velmi příznivý, avšak představy a znalosti o jeho výhodách a nevýhodách jsou nedostatečné (Kammerhoffer 1990) Přirozené vlastnosti dřeva jako lehkého, pevného, pružného materiálu s dobrými tepelněizolačními, dekoračními vlastnostmi, s jeho možností spojování a ohýbání umožňují jeho využití v stavebních konstrukcích, při výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovních potřeb, hraček, obalů jako i dalších výrobků pro všeobecné použití (Požgaj a kol. 1993).
Pod pojmem velkoplošné prvky a bloky konstrukce na bázi masivního dřeva rozumíme výrobky z elementů dřeva získaných dělením z výřezů menších průměrů a řeziva a jejich rekonstitucí na výrobky plošné nebo sruby, nosníky a bloky. Pod pojmem velkoplošné prvky a bloky konstrukce na bázi dřeva – aglomerované materiály rozumíme výrobky z dřevných nebo jiných lignocelulózových častíc, získaných degradací rostlinného materiálu a jejich rekonstitucí na plošné nebo tvarové výlisky lepením a lisováním nebo vytvrdnutím pojiva z minerálních materiálů cementů, sádry, magnézia a vody s příměsí dřevěných částic a přísad.
- 25 25
5.1
Pojmy v aglomerovaných materiálech
- lamelovaní, tj. skládání souboru na tloušťku při shodné orientaci vláken po délce elementů - překližovaní, tj. skládaní souboru na tloušťku při křížové orientaci vláken - spárování, tj. skládaní souboru na šířku při shodné orientaci vláken po délce elementů - kombinované skládání, tj. skládání souboru na tloušťku i šířku při shodné orientaci vláken po délce, - nastavování kratších masivních elementů na délku pro všechny typy skládaní souboru
5.2
Překližované desky
- překližky, biodesky, vrstvené lisované dřevo, voštinové desky - desky typu „Lignotrend“, s křížovou orientací řeziva s mezerami v středové vrstvě
5.3
Voštinové desky
skládají z obvodového rámu z jehličnatého řeziva oplášťovaného tenkou deskou na bázi dřeva (dřevovláknitá deska tvrdá, překližka ) a středové výplně (voštiny). a) voštinová deska se středovou výplní zhotovenou z pásků DVD b) deska se středovou výplní z papírové voštiny c) voštinová deska se středem z vlnité lepenky
5. 4
Dřevovláknité desky
MDF desky v nábytku používané, když se dále dílce dokončují pigmentovými povrchy, výhoda homogennost materiálu DVD tvrdé především v malých tloušťkách – použití jako oplášťování, záda nábytku
- 26 26
6.0
JAK PŘISTUPOVAT K TVORBĚ NOVÉHO VÝROBKU
6.1
Filosofie navrhování
Platónův koncept světa ideí odpovídá na otázku, co ve světě, v němž žijeme, ve světě, kde vše co známe, vzniklo a zanikne, kde je vše podřízeno změně, co trvá v tomto proměnlivém světě mnoha věcí beze změny a co tvoří, způsobuje jeho hodnotu, to, že svět není před námi rozprostřeným chaosem, pouhým skladištěm věcí.
6.2
Filosofie a umění
Ve filosofii se lze přít o poznatelnost a nepoznatelnost světa, o smysl a cíl vývoje, stejně lze v umění malovat abstraktní i figurální obrazy, lze tvořit roztětím plátna obrazu ( L. Fontana ). Ale ne přece každý, kdo rozetne plátno, vstupuje do živlu umění.
Filosofie i umění zpochybňují samy sebe a toto zpochybňování je podmínkou toho, jak jít dál. Filosofie, říká Marlean – Ponty, není obrazem předem dané pravdy, nýbrž je – podobně jako umění – realizací pravdy. (Literatura – Historie architektura umění – Oldřich Ševčík) Na začátku evropského údělu dosáhlo umění v Řecku nejvyšších výšin odkrývání, jaké bylo kdy umění poskytnuto. Umění umožnilo, aby se zaskvěla přítomnost bohů, umožnilo, aby se zaskvěl rozhovor mezi údělem bohů a lidí. Umění byla jediným rozmanitým odkrýváním. Byla zbožná, podřizovala se vládě pravdy a starala se o to, aby pravda zůstávala pravdou. Umění nepocházela z artistního. Umělecká díla nesloužila k estetickému požitku. Umění nebylo sektorem kulturního provozu. (Martin Heidegger)
- 27 27
Moje filosofie zní: Každý den je novým dnem. Nedělám si velké starosti s uměním nebo s životem. Myslím si, že válka a atomová bomba mě zneklidňují, to ano, ale člověk proti nim většinou nic nezmůže. Jsem neobyčejně pasivní. Beru věci tak, jak jsou. Pouze se dívám, pozoruji svět. (http://cs.wikiquote.org/wiki/Andy_Warhol)
6.3
Filosofie designu
Design v podstatě vznikal z řemeslných, architektonických a strojírenských dovedností. V průběhu druhé poloviny dvacátého století si pomalu začal utvářet vlastní identitu. Dnes už je neoddělitelný od společenských a kulturních vztahů v prostředí, které nás obklopuje. Tudíž zodpovědnost designéra je společenská, morální a ekologická.
6.4
Vnímání designu
Design se zprvu přizpůsoboval výrobku a jemu účelu. V Americe společnosti najímaly průmyslové designéry, aby se jim zvýšily zisky. Tímto design získal špatnou pověst odvětví, které slouží jen těm nejmocnějším. V průběhu posledních dvaceti let se ale vnímání mění. Sokrates a Platón tvrdili, že kdo chce dobrým být, musí umět dobro rozpoznat. Designéři se začínají na své budoucí dílo dívat v jiné perspektivě, jak bude působit výrobek na uživatele, na jejich kvalitu života, emoce a jaké následky bude mít jejich práce. Pokud si designér bude uvědomovat rozdíly mezi dobrým a špatným nejen ve smyslu formy a funkce, ale hlavně ve společenském, kulturním, ekologickém a obecně lidském kontextu, budou se nové výrobky lépe začleňovat do našich životů! S dalším vývojem designu se začaly sbližovat příbuzný obory. Okolo vývoje nového výrobku začíná být spoutáno čím dál více profesí, nových technologií a vývoj nedělá jeden designér, ale tým schopných vzdělaných lidí, nebo designéři vzájemně spolupracují s jinými odborníky. Dědictví řemesel, architektury a strojírenství se začíná spojovat se sociologií, psychologií a ekologií.
- 28 28
Design už necharakterizuje jen produkt, nýbrž i kontext – hodnoty, jaké vytváří a předává, jaké si klade cíle a morální zásady, které uvádí v realitu. Časté představy o práci designéra bývá práce spojená s vytvořením výsledného produktu. Stále častěji je jím ale metoda či způsob práce. Design začíná být chápán jako způsob řešení problémů, řízení procesů organizačních a politických, prozkoumávání společnosti a okolního světa – tímto se pro designéra stává pilířem jeho tvorby etika a filosofie.
6.5
Kultura v designu
Všechno, co v naší společnosti nepochází přímo z přírody, navrhl a vytvořil člověk. Kulturu pro tento účel můžeme definovat jako soubor hodnot, přesvědčení a postojů. Výrobek můžeme chápat jako soubor funkcí, ale také jako reprezentativnost, estetičnost a symbolika – tyto prvky mají silný kulturní význam. Právě tyto kulturní hodnoty mají schopnost vyvolat emoce, zákazník si utváří vztah k výrobku a jeho identitu značky. Toto může dodat výrobkům konkurenční výhodu a jejich úspěch Dnešní složitý, proměnlivý a uspěchaný svět, vede k tomu, že lidé mají sklony žít přítomností, užívat si, hrát a bavit se, vyhledávat extrémní prožitky a čerpat potěšení z estetických hodnot. Lidé potřebují uspokojovat své potřeby výrobky denní potřeby a tím dosahovat pozitivních pocitů. Design musí začít brát v úvahu kulturní kořeny a šířit je dál, protože právě to si zákazníci přejí. Zákazníci požadují od výrobku nejen funkci, ale i hodnoty. V designu by měli vznikat nadnárodní organizace zaměřené na výzkum, vývoj, inovace a zajišťovat také propagaci jejich práce – designu. Design jako obor trpí neznalostí zákazníka a celé společnosti a tím se pomalým způsobem vytvářejí hodnoty k designu jako takovému od výrobku k zákazníkovi.
- 29 29
6.7 Sdělování hodnot designem Jednadvacáté století se začíná odlišovat od století dvacátého především tím jak na nás působí okolní svět, způsob života, životní prostředí, běžné předměty. Ať se nám líbí nebo nikoli, je něčím nebo někým ovlivněný respektive jejím tvůrcem, může nám něco předat nebo také brát! Klasický moderní design je po celé Evropě rozšířenou inovací s globálními důsledky. Ty už jsou stěží výsledkem předchozích kulturních směrů, které Evropa poznala. Evropské kulturní hodnoty se vytvářejí nynějším slučováním v rámci Unie a design získává významnější postavení v průmyslové, obchodní, kulturní, ekologické i sociální sféře. Změna hodnotového žebříčku a uvažování směrem k ekologickým problémům recyklace, vícenásobného používání výrobků a snižování množství odpadu vyžaduje nejvyšší stupeň kreativity, inovativnosti a technologické vyspělosti. Design je dnes nástrojem, který na cestě za kvalitními hodnotami každodenního života, uspokojováním našich potřeb a touhy po svobodě neoddělitelně spojuje kulturní, komunikační, ekologické, ekonomické, estetické, praktické, informační, společenské i technologické aspekty. Flexibilní výroba spolu s inovacemi a díky designu kvalitními výrobky a službami dá obyvatelům celého světa možnost neomezené svobody. Designéři mají velkou zodpovědnost při formování kultury, přetváření hodnot, zjednodušování našeho složitého světa a vytváření budoucnosti vůbec.
Design výrobků hraje svoji úlohu v neverbální komunikaci stejně jako signály, symboly nebo gesta. Pokud chceme pochopit význam slov a čísel v matematice, vědě, literatuře a umění, musíme si uvědomit, že fungují jako symbolické metafory samy o sobě. S pomocí těchto symbolů navíc může jedinec definovat svoji identitu. Je tedy naprosto patřičné, že design výrobků svojí kvalitou a identitou upevňuje image. (Johan Valcke – Designtrend 24)
- 30 30
6.8
Výzkum v oblasti designu
Design je z hlediska výzkumu poměrně mladou disciplínou. Do dvacátého století byl považován za praktickou dovednost a užité umění. Design byl vždy úzce spjat s praktickým užitím a hmotným světem. Ale vznikají tu dva názory na design z pohledy vědy, kdy z teoretických zásad by se měla řídit praxe, kdy vědeckými metodami, logikou a postupy se zkoumá realita. A druhý pohled vychází ze školy umění a řemesel, chápe design stále jako užité umění závislé na osobním přístupu a experimentálním osvojování. Z těchto pohledů se nedá přesně určit, kam tuto disciplínu zařadit. Dalším přístupem, který zavedl Donald Shön, představuje design, jako praktickou disciplínu, kdy při budování teoretických a obecných poznatků vychází z praxe. S tímto postupem je nutné opustit všechny dosavadní postupy, kdy z teorie a logiky pokračuje praxe, které už dnešním potřebám složitého světa nevyhovují. A tím tento přístup dokáže nejlépe vysvětlit designérské uvažování a zároveň logicky obhájit. Firmy si, ale nemohou dovolit nejdříve vytvořit výrobek a pak jej teprve zkoumat, tak zkouší tento problém řešit zaráz – integrace teoretického uvažování s praxí.
6.9
21. století a jeho procesy v tvorbě
Všichni běžíme závod, který nikdy nemůžeme vyhrát. A vyhrát nemůžeme, protože závod nemá cíl..je to aréna, ve které se podmínky stále dynamicky proměňují. Můžeme se jen snažit dostat se před ostatní – zmocnit se iniciativy, přizpůsobit se změnám a nechat se inspirovat. Za organizacemi, které se do vedení dostanou, musejí stát velké síly. Ghyll Royd (1996) Designérství samo o sobě není předmět, nýbrž činnost a ta musí být založena na podpůrné látce a teorii, jinak se promění v řemeslo nebo praktickou výuku. Design už není na jednom místě ukotvená činnost, nýbrž každý designér soutěží na všech úrovních praktických a odborných dovedností. Designéři musejí být
- 31 31
flexibilní a schopní úspěšného zapojení do různých struktur, musejí být schopní týmové práce, být plní nápadů, kreativity, analitického a syntetického myšlení, vysokými standardy komunikačních dovedností, vytvářet si kolem sebe tvořivé prostředí, organizovaně pracovat s informacemi, chápat jejich souvislosti a pomocí nich dospívat k poznání. Specializace na jediný obor v designu je spíše nevýhodou, je lepší čerpat z více oborů a dávat si do souvislostí vývoj rozdílných oborů. Design potřebuje zástupce smělé a neústupné, kteří jsou osobně oddání snaze něco změnit a zamýšlí se nejen nad problémem, ale i nad sebou samým. Design je svojí podstatou spojen s hravostí, zkoumání nových možností, strukturuje naše chování a vizuálně-hmatatelné prostředí, ve kterém se pohybujeme.
6.10
Odpovědnost za design
V užším slova smyslu znamená slovo odpovědnost omezení a závazky, které mnohdy přicházejí zvenčí a jeví se tudíž jako břemeno. Odpovědnost ovšem tak znamená závazek vůči tomu, co člověk opravdu oceňuje vůči požadavkům, které si sán člověk definuje, a tudíž vůči tomu, co slouží jako zdroj hlubokého osobního uspokojení. Nejzřetelnější odpovědností designérů je odpovědnost vůči svým klientům. Tato odpovědnost však s sebou nese rovněž i odpovědnost vůči zákazníkům. V současné době jsou rostoucí očekávání odpovědnosti vůči společnosti – pokut jde o ekologii, kulturu, etiku a chování zákazníků. Nakonec si potřebujeme uvědomit nutnost být odpovědný vůči sám sobě, abychom byli schopni trvale udržovat kreativního ducha. Co se musí navrhovat odpovědně? Designéři zvláště odpovídají za výrobky, které navrhují. Pravá hodnota designu spočívá ve vytvoření takového výrobku, jaký by měl být, a to jak z hlediska funkčního, tak i tvarového. Dobrý design neznamená kompromis mezi tvarem a funkcí, ale měl by zajistit, jak efektivní fungování, tak i elegantní tvar. Řádné navrhování výrobků se však stěží obejde bez hlubokého pochopení uživatele. Kromě toho je tvar a funkce výrobku a také interakce mezivýrobkem a uživatelem nutně ohraničena technologií.
- 32 32
Řešení jsou založena na správném pochopení společenských systémů a kulturních tradic. Před několika lety se konala konference o designu v USA, kde se propagovala myšlenka, že novou úlohou designu je navrhování toho po čem lidé touží. Nová kniha o designu tvrdí, že dalším krokem na cestě pokroku je „navrhování pro fantazii“. Otázkou je, jestli je možné spojovat tyto dvě charakteristiky. Význačný designér George Nelson prohlásil: „ Účelem designu je obohacovat život, ne ho nahrazovat“. Designéři si musejí dávat pozor, aby nepropagovali způsob života s konzumem a bezduchostí a vyhýbali se plýtvání, sebestřednosti a exhibicionismu, které zvýrazňují rozdělení majetné a nemajetné.
6.11
Sociální funkce v designu
Při navrhování čehokoliv pro člověka a pro lidi musíme nejdříve důkladně prozkoumat jejich potřeby a nároky, analizovat chování spotřebitele, zpracovat výsledky pro design a nakonec všechny tyto informace do návrhu vtělit. Sociální funkce designu tedy zahrnuje dva vzájemně neodlučitelné aspekty – zaměření na člověka a účinek na člověka. Sociální zaměření designu je zároveň sociálním formováním lidí. Dnes už nestačí se lidí ptát, jak je možné uspokojit jejich potřeby a jak je možné lidi ovlivnit, nyní jde o to, jak se dozví o výrobku, jak s ním dokážou splynout až do jeho konečné fáze. Člověk se z psychologického hlediska zaměřuje na vnímání, a jakou má o výrobku představu. Vnímání může být různého charakteru selektivního tj: v nějakém nedostatku nevnímáme a stačí nám vyhraněná potřeba. Další vnímání je očekávané, co si představovali o výrobku, to dostali. Třetím vnímáním je orientace na osoby nebo skupiny co si o těch výrobcích myslí druzí. Z toho vyplývá, že se nakonec lidé rozhodují o výrobku podle představ nikoli podle skutečností.
Důležitým aspektem je jak produkt dokáže komunikovat např. s prostředí, jako objekt, jaké má detaily a funkce nebo jejich spojení. Při hodnocení a užívání má každá komunikace význam vztahu od něčeho k někomu.
- 33 33
Vztahy člověka a objektu zahrnují mezi komunikačními aspekty různé otázky Jak? Co? Pro koho? K čemu? Čím?
Ergonomické aspekty hrají v sociální funkci důležitou roly. Ergonomie vede k vyšší hospodárnosti a efektivnosti, zkoumá vzájemně nutné přizpůsobení člověka a práce se zřetelem na: ochranu zdraví – snížení a zamezení nemocí a chorob, odstranění zatížení a vytvoření příznivých podmínek sociální přiměřenost – zjišťování společenských forem a rozvíjení mezilidských vztahů technickoekonomickou racionálnost – zvýšení výkonnosti a hospodárné využívání lidské činnosti Působení vlivů jako síly především psychologické zahrnují vnímání, motivace, potřeby, postoje, struktury myšlení, přičemž vlastní základní hodnoty se během času přetvářejí. Skupinové vlivy jako sociologické síly ukazují, že sociální skupiny určují jednotlivci normy a hodnoty, podle nichž může orientovat své chování a tím zase spolupůsobit na chování druhých. Kulturní vlivy jsou přitom společenskou základnou, která spoluvytváří a přetváří struktury příznačné pro určitou skupinu. Podle podnětů a reakcí vyvolaných výrobky – nebo také podle očekávání či poznání spotřebitele – bude možno u něho čekat určité chování. Změna chování, přesněji změna pravděpodobnosti, kdy organismus bude na určitou situaci reagovat určitým chováním. Princip přetváření do procesu designu, ať už stabilizací způsobu chování, nebo změnou by se měl vědomě začlenit. Tato změna se dá nazývat jako učení, tedy každé komunikování, užívání pomocí nebo prostřednictvím objektů designu procesem učení.
Všichni lidé jsou spotřebitelé, když v procesu navrhování vedle technických a hospodářských aspektů bereme ohled na spotřebitele nebo jej stavíme do problému a po té ho musíme diferencovat a konkretizovat.
- 34 34
Co formuje chování a myšlení? Člověk žije ve stálém vypořádávání s historickými kategoriemi. Také ve společnosti, ke skupinám a k ostatním lidem si vytváří specifické relace, které ho svým způsobem formují, ale také kulturní kategorie, které působí na jeho potřeby. Další vliv má také hospodářská situace a geografické území, které se projevují v regionálních zvláštnostech, velikost obce, městském nebo venkovském způsobu bydlení má rovněž vliv, který nelze podceňovat. Z teorie stály doposud v popředí takové faktory jako věk, pohlaví, povolání, sociální vrstva, bydliště atd., pokud ale chceme zachytit sociální dimenze designu musíme se orientovat na sociální a osobní identitu, jeho způsob chování a myšlení a postoj k hodnotám. Neexistují základní potřeby, které by bylo možno výrobky přímo uspokojit. Pomocí výrobků nelze přímo uspokojit potřebu vážnosti nebo potřebu seberealizace – výrobky mohou této potřebě snad jen odpovídat, někdo se vůbec necítí uspokojen ve svých nárocích, jiní zase jen dočasně – i když jde o příslušníky téže cílové skupiny. Heterogenita společnosti a diferencovanost jednotlivých zájmů nám dokazují, že konkrétní a zevšeobecněné potřeby lze určitými výrobky uspokojovat čím dál méně. Naopak je jich užitečnost tím větší, kdy výrobky mohou přizpůsobit těmto subjektivním potřebám. Na člověka se už nedíváme v přímém vztahu subjektu a objektu, v bezprostřední souvislosti s prostředím.
Vliv na uživatele pro rozhodování bude mít zřejmě prostor svobodné volby, tedy volnost rozhodovat se pro alternativní možnosti jednání. V tom smyslu je, aby prostředí nebylo monofunkční (volba pro více možností, funkcí ), připouštělo alternativy chování ( něčím omezovat či vnucovat ), skýtalo volnost pohybu a možnosti orientace, nabízelo možnosti organizace, aby uživatelé mohli prostředí sami libovolně utvářet a reorganizovat podle měnících se nároků a potřeb. Z toho vychází zásady při navrhování: Variabilita – rozmanitost nabídky Flexibilita – trvalá schopnost přizpůsobit předmětové prostředí měnícím se nárokům a potřebám Personalizace nebo subjektivizace – prostor pro subjektivní zásahy do předmětového prostředí. - 35 35
Sociálně orientovaná tvorba výrobků musí tedy respektovat hodnoty, jako jsou představy o hodnotách a normách cílové skupiny, jaké má nároky a zájmy, jaké základní potřeby jsou pro ni důležité, jaké jsou prožitky ( vnímání, myšlenky, pocity ). Tyto hodnoty už nejsou pevně zakódovány, nýbrž se řídí rozdílnými zkušenostmi v rámci socializace. Tím můžeme tvrdit, že teoretické hodnoty jednání naproti tomu vyžadují praktický průzkum. Jedině zkoušením na modelech lze zjistit podmínky a výpovědi o chování pro rozhodování.
Sociální funkce designu lze považovat za proces uvědomování, senzibilizace, avšak každý design je orientován na člověka. Tato sociální funkce by měla být dále posílena a rozšířena o společenské vědy a sociální orientací pro design. Společenské vědy bývají často zneužívány nebo využitkovány, každý si hledá argumenty, úryvky vzpomínek, fragmentární zdůvodnění, aby své záměry a výsledky přibarvil trochou důstojnosti a leskem. Spojením se znaky v oblasti společenských věd mají výrobky pozbýt své obyčejnosti jako užitkové hodnoty. Tam, kde je nebo by měl být středem návrhářských úvah člověk, je integrace nutností. Konzultováním designu s vědními obory se na jejichž základech vytvářejí podklady a pomůcky, které můžeme označit, jako výzkum smíšených podkladů pro podporu činnosti při navrhování. Pomocí konzultace s ostatními obory můžeme dosáhnout při respektování myšlení a chování lidí lepších výsledků. Tam, kde má člověk k navrhovanému výrobku úzký a formující vztah, má být člověk ve středu návrhářského procesu. Návrháři a odborníci z oblasti společenských věd, by měli při své odborné činnosti prosazovat a realizovat sociálně orientovaný design, aby „myšlenka jako sněhová koule“ přivodila lavinu tohoto designu. (Pramen: Licht, 1981, 33, č.12)
- 36 36
6.12
Návrhářské problémy
Optimální sortiment a optimální životní prostředí Z návrhářského hlediska je konečným cílem zlepšování sortimentu vytvoření podmínek optimálního předmětového prostředí. Logika sortimentu se nenachází ve skladbě výrobku, nýbrž ve skladbě předmětového životního prostředí, jemuž tento sortiment slouží. Jinak řečeno, v návrhářských projektech nelze nahrazovat logiku reálných potřeb života vnější logikou souboru výrobků, které mají smysl např. na úrovni obchodního sortimentu, ale často jej už nemají v reálných podmínkách. Čím dál důležitější je nejen skladba vlastního sortimentu, ale souhrn nároků, které na sortiment klade současný život se svou složitou strukturou, která se přitom neustále zdokonaluje a mění. Proto je nutné hodnotit a brát na zřetel jak požadavky funkčních životních procesů, tak i na vliv různých aspektů kultury jako celku. Při vypracování návrhů sortimentů i prototypů výrobků je důležité určit skutečný přínos návrhářů k práci různých odborníků podílejících se na tvorbě výrobku. Zvlášť obtížné je vyčlenit čistě návrhářské problémy, kdy se může překrývat s různými oblastmi inženýrskotechnické tvůrčí práce. Do výrobků vstupují složité technická provedení, jejichž používání je předmětem obsluhy samotného člověka. Současný spotřebitel hodnotí spotřebitelský efekt techniky diferencovaněji vztah k pohodlí. Nejde už nejen o hodnocení základního užitného efektu, ale o vyšší hodnoty, co mu mohou přinést. Technicky dokonalejší výrobky zvyšující úroveň pohodlí, nesou s sebou na druhé straně i určité problémy související s narušováním ekologické a psychologické rovnováhy životního prostředí. To se může týkat hlučnosti, vibrací, škodlivé záření, elektromagnetické pole, změna iontové atmosféry, nebezpečí elektřiny atd. Příliv technických vymožeností vytváří určité problémy související s hladinou psychologického napětí člověka, co může vytvářet určitý neklid a příčiny stresu. Boj s tímto narušováním ekologické rovnováhy a zvyšováním psychologického napětí je při navrhování velice aktuální, protože skloubit tyto dva procesy v maximální prospěch je velice obtížné. Pokud dostaneme na úroveň jeden proces, upadá tím druhý. Takže se k problému musí přistupovat komplexně. Je
- 37 37
nutné brát větší zřetel na lidský faktor a na sociálně-kulturní a estetické faktory. V současné praxi bývají často tyto faktory opomíjeny. Technika vnesla řadu zásadně nových prvků nejen do racionálně fungujících procesů, ale i do umělecké podoby, kdy technické prvky tvoří určitý estetický prvek. Na druhé straně to vedlo, že se v této skupině vytvořily nové a současně trvanlivé tvarové a stylové stereotypy, což poněkud ztěžuje hledání nových uměleckých forem. Proto mnohé z nich brzo překonávají fázi prestižního a stávají se běžnými předměty. V tomto složitém systému požadavků a hodnocení se častěji spotřebitelé obracejí k návrháři. Vyžaduje to aktivnější rozpracování návrhářských problémů projektování a jejich zlepšování. Pramen: (Technická estetika, 1982, č.3)
6.13
Vývojové trendy
Existovala doba, že jistí tzv. králové módy určovali každých šest měsíc, co se bude v nové sezóně nosit. Předpisy ve věcech módy už dnes nikdo neuznává, ale i ten nejnezávislejší spotřebitel bude podléhat určitým časovým trendům, které se projevují v jeho okolí. Tyto trendy se musejí zjišťovat a včas objevit v odpovídající nabídce. Trendy jsou hospodářskou orientací zítřka a pozítří. Nedají se udělat, ale dají se zjistit a vizuálně předvést. Jde o objasnění vnějších a vnitřních vlivů na život a reakce, které vyvolávají a předem se správně rozpoznaly. Tak je pak možno nabídnout v pravý čas zboží odpovídající aktuálnímu trendu. Důležité je akceptovat nějakou věc a v nejlepším případě se s ní ztotožnit. V současné době je na postupu proces estetického obratu a zájem o umění a dějiny. Takový dlouhodobý trend, který se musí jasně rozlišovat od krátkodobých mód, vyžaduje velmi objektivní a široce založený přístup: „ Kdybychom nebyli objektivní, brzy bychom ztratili důvěru. Z toho, co se na trhu objeví, nesmíme nic potlačit.“ Především záleží na správném načasování, zdůrazňuje Alfred Abele a vysvětluje: „ Nesmíme trh přeběhnout - je právě tak špatné přejít příliš brzo, jako příliš pozdě. Kdo skočí do posledního vagónu jedoucího vlaku, jen investuje a už nemůže sklízet plody své námahy.“ „Měli bychom se zase ukáznit, zase
- 38 38
se věcmi vážně zabývat. Musíme se opět naučit vidět a slyšet a vžít se do situace druhého. A k tomu v našem postavení patří také snaha usnadnit partnerům práci.“ „Aby návrhář mohl pracovat opravdu optimálně a předávat zkušenosti, je pro něj důležité vidět, obsáhnout a zaznamenat celé spektrum života.“ Jde o to,aby návrháři se zapojovali do diskuze a navštěvovali umělecké podniky a hodnotné výstavy. Pramen: (Trend-Ermittlung am Beispiel Bayer,Heimtex, 34, 1981)
6.14
Hodnocení jakosti nábytku z hlediska tvorby návrhu
Zvýšení funkční užitné hodnoty - větší variabilitou a úroveň vnitřního vybavení - maximální mobilitou v zájmu možností obměn optického dojmu - snadnou udržovatelností a čistitelností všech materiálů
Optimální přizpůsobení daným prostorovým možnostem - různými rastrovými dimenzemi - rohovými řešeními - koncovými prvky ke stěnám a stropu
Velká variabilita v zájmu uspokojování individuálních přání spotřebitelů - volitelným přáním zákazníků o uspořádání a ukládání - konstruktivními řešeními umožňujícími individuálního uzpůsobení - nekomplikovaně přeměnit na jinou funkci nebo účel ( příklad: postel-skříň)
Komplexnost a celkový výtvarně hodnotný dojem - dobrým návrhem, příjemnou barvou, specifickým působením materiálu - dobrou možností obsluhy, pohodlím, bezpečností - čistým provedením - servisní službou
- 39 39
Pokud jde o již zmíněnou materiálovou a energetickou hospodárnost, věnuje se zvýšená pozornost optimálnímu využívání zdrojů surovin a materiálů, jednak snížení nákladů spojených se zmetky, dodatečnými úpravami a pracemi v záruce. Pramen: (Möbel und Wohnraum, 35,1981)
6.15
Design osvětlení, architektura světla
Význam denního a umělého osvětlení je jako nástroj psychologického vlivu na člověka. Světlo je jako prostředek k vyvolání určité nálady a pod pojmem světelná architektura můžeme rozumět utváření prostoru. Prostorovotvorná síla světla je rozhodujícím činitelem každé architektury na pozorovatele, světlo dokáže vnášet neopakovatelnou atmosféru a dokáže vytáhnout ten pravý výraz architektury. Pokud světlo dokáže vyvolat architektonické účinky, můžeme hovořit o světelné architektuře.¨ Umělé osvětlení je projektováno a budováno spolu s osvětlovacím systémem vyvinutým společně s ostatním celkem. Mělo by být pokračováním myšlenkových koncepcí. S umělým světlem může pracovat podobně, jako s denním, přičemž můžeme navíc využít ještě výsledků exaktního fyziologického a optického výzkumu a smyslové psychologie. Aby se mohlo dosáhnout kvalitních výsledků při osvětlování je nutné spolupráce mezi architektem, který má cit k vytvoření atmosféry a světelného technika, který zpracuje výpočty a intenzitu. Při této příležitost cituji Waltera Gropiuse : „ Jelikož zdar demokracie závisí na schopnosti spolupracovat, nelze dostatečně zdůraznit, že architekt, jehož hlavním profesionálním úkolem by měla být koordinace celé stavby, nutně musí vycházet z individuální iniciativy, nikoliv z autoritativní direktivy“. Technika osvětlení z dnešního pohledu má vysokou kvalitu, hospodárnost, životnost, různé druhy osvětlení, materiály, technologie, vyšší účinnost, regulace intenzity, jsou lepší normy, které formulují vysoké ergonomické, fyziologické požadavky a tvůrčí dovednosti. Světlo se chápe jako nedílná součást architektury, kdy systém umělého světla souvisí se systémem denního, nýbrž musíme usilovat o integraci požadované
- 40 40
atmosféry prostoru, tím se z pohledu designu vnese ucelenější pohled na architekturu. Takže do výpočtů a plánů umělého osvětlení musíme zahrnout i denní. Je to v zájmu začlenění živého dne a přírody do architektury. Tím se nabízí příležitost navázat na staré tradice architektury, které jasněji, jednoznačněji vyjadřovaly poměr mezi stavitelem a jeho projektem, jeho dílem. Pramen: (Malotki, H.T. von: Lichtarchitektur – Lichtdesign, Licht, 34, 1982)
6.16
Závěry a zásady k tomuto tématu v navrhování
Při navrhování musíme nejprve vnímat okolní svět uspokojovat potřeby a přání zákazníků, překonávat jejich očekávání, tzn. že je důležité lidem naslouchat, nezbytné myslet do předu a přizpůsobovat se změnám. Držet se náležitého stylu a úrovně kvality, přistupovat citlivě k celkovému vizuálnímu charakteru.
Inovativnost a radost z nového vzniku je tónem produkce, rozvoji kreativnosti a zanechávání vzrušení v paměti uživatele, překvapovat ba dokonce šokovat. Za návrhy a nové výrobky se naučit být zodpovědný brát ohled na společnost a životní prostředí. Využívat technologie a materiály, které jsou k přírodě šetrné, omezovat produkci odpadů a počínat si poctivě. Snažit se neplýtvat, šetřit čas i peníze.
Držet se jednoduchosti, srozumitelnosti a jednoty Snadné a logické postupy navozují pocit známého v novém kabátě, je to o předvídatelnosti a bezproblémového užívání. Intuitivnost a snadná údržba by měli být také v popředí. A v neposlední řadě se neobejdeme bez jednotného charakteru působivosti, návaznosti dekorativních prvků, barev, materiálů a podobně.
6.17
Jak vidím budoucnost v designu
Čím víc ať chceme nebo ne proniká do designu digitalizace. Při tvorbě budeme potřebovat čím dál méně věcí, ale budeme je potřebovat v pravou chvíli,
- 41 41
abychom zachytily naší myšlenku a neprodleně ji převedly do jiné formy, pro další
představu
v
3D.
Tím
bych
chtěl
říct,
že
budeme
navrhovat
myšlenkami,které jednoduše přeneseme do digitalizované podoby. Z toho vyplývá, že budeme pracovat, tam kde budeme inspirováni, motivováni, kde na nás bude působit něco příjemného, tam kde budeme chtít. Budeme pracovat s miniaturními kapesními počítači, které budeme moci v kterémkoliv okamžiku použít. Jinak navrhování, se bude řídit a motivovat od určujících stylů, což je například móda.
6.18 Filosofie interiérové tvorby Každá budova pomáhá vytvářet dva prostory vnitřní - vymezený architektonickým dílem a vnější – urbanistický prostor. Můžeme tak konstatovat, že interiérová tvorba je architektonická tvorba.
Interiérovou tvorbu považujeme za plnohodnotnou architektonicko-výtvarnou činnost s vlastními výrazovými prostředky a metodami, která syntetizuje podněty jiných uměleckých, vědných a technických projevů.
Interiér se, v jistým smyslu, nachází uprostřed – mezi architekturou a designem. Interiérový design ( architektura interiéru ) je architektonicko-designérská disciplína, zásadně realizovaná v hmotném a konkrétním stavebním prostředí, co dokazuje, že i interiérová tvorba je svou podstatou spojujícím článkem mezi „velkou“ architekturou a „malým“ designem. Jak má autor interiérového projektu ambice vytvořit kvalitní výsledný návrh, musí v sobě zákonitě citlivě a fundovaně skloubit dva přístupy – prostorověkoncepční a prvko-designérský.
- 42 42
6.19 Vztah mezi architekturou a designem Věci, kterými je člověk v denním životě obklopený, obsahují racionální, ale i emocionální prvky, charakteristické pro jeho vlastníka a jsou zároveň důležitými kategoriemi, ovlivňující tvorbu prostředí.
Designérský projev se dotýká všech aspektů životního prostředí. Základním cílem a posláním designu je soulad ve vztahu člověka a přírody, přičemž prostředky na dosáhnutí tohoto cíle je technika a technologie. Vzájemné působení architektury a designu chápe prostředí jako vnitřně podmíněný předmětově-prostorový celek, jako fenomén čistě fyzický a hmotný, ale nelze mluvit o izolaci těchto fenoménům. Architektura je ve spojení prakticky se všemi ostatními prvky environmentálního prostředí a k nejbližším partnerem architektury patří nepochybně právě design, popřípadě ostatní druhy umění. Struktura prostoru je často určovaná komplexem předmětů.
Obě oblasti interiér a design tvořivého působení navzájem výrazně komunikují, ovlivňují se a doplňují jedna druhou. Interiér se v jistém smysle nachází někde uprostřed mezi architekturou a designem – na půl cestě od architektury k designu a nebo naopak. Není možné jej od architektury oddělovat, zároveň však platí, že by dobře a plnohodnotně nefungoval bez návaznosti na design. Pramen: (Literatura – Kolektiv autorů Interiér – Technická universita v Bratislavě)
- 43 43
7.0
Celkový popis pracoviště obecně
Toto pracoviště se řadí do pracovního interiéru. Druh vykonávané práce má samozřejmě vliv na řešení interiéru. Charakter, velikost a tvar prostoru vyplývá ze základní architektonické koncepce objektu. Důležitý je i estetický vjem, určitý životní styl.
Kancelář – původně latinský název znamená úřadovnu, pracovnu. Tedy kancelář je nazýván pracovním prostředím a kancelářský nábytek je svým způsobem pracovním prostředkem. Tendence vývoje v oblasti kultury života a práce v kanceláři jsou determinovány změnami pracovních procesů, metod a způsobů organizace práce. Kancelář
přestává
být
statickým
pracovním
místem,
stoupá
potřeba
operativního přemístění kancelářské techniky, její vícenásobné využívání, či kvůli relativně častým změnám ve vnitřních strukturách firem, anebo přemísťování kancelářského zařízení. Světové trendy ve využívání jednotlivých pracovišť
směřují
k jejich
využití
více
pracovníky
v různém
čase.
V zájmu nejracionálnějšího zhodnocení užitkové plochy se upřednostňuje víceúčelové využívání pracovních prostor. Současné trendy v kancelářském nábytku – kancelářské vybavení je podmíněno prostorově-funkčním a technickým řešením. Kompaktní kancelářská pracoviště, které vznikly kombinováním různých stavebnicových prvků se stoly, kontejnery a dělícími stěnami, výsuvnými podnožemi. Podle způsobu využití plochy a podle formy práce v kanceláři známe např. buňkové se samostatnými pracovišti pro statickou organizaci práce. Jsou též skupinové kanceláře s větším počtem pracovních míst v jednom prostoru a kombinované formy smíšeného typu.
Úlohou odborníka při návrhu je prostor tvarovat účelně, funkčně a navíc, podpořit (někdy naopak potlačit) jeho přísně funkční výraz výtvarnými prostředky. Rozměry, tvar a forma vnitřního prostoru, jeho kompozice a členění, jsou určovány funkčními požadavky, ale i estetickými a konstrukčními možnosti.
- 44 44
Nábytek v kanceláři patří do souboru předmětů, které bezprostředně vytvářejí příznivé podmínky pro ulehčení některých jeho činností a pro zpříjemnění nejbližšího pracovního prostředí. Nábytek v kanceláři je vlastně výrobním prostředkem. Nábytek by měl být účelný co nejlépe vyhovující potřebám pro práci, konstrukčně a výrobně relativně jednoduchý, přiměřeně trvanlivý, tvarově ušlechtilý a dostupnými ekonomickými náklady.
7.1 Práce s počítačem Počítač je skvělým pomocníkem, ale jak se při jeho používání nebudeme řídit určitými ergonomickými pravidly, můžeme si zhoršit, či dokonce poškodit zdraví, záda, zrak. Nepřirozené a nebo nesprávné držení těla při práci s počítačem zapříčiňuje též snížení koncentrace a zvýšení únavy. Důsledkem je též nižší produktivita práce. Zdánlivě jednoduché a nekomplikované vztahy mezi prvky pracovního prostoru s počítačem mají však svoje zákonitosti. Pracovní stůl, židle, poloha a umístění počítače, osvětlení pracovní plochy by měly mít své optimální rozměry, sklony, vztahy a intenzitu, které jsou společně nazývány ergonomické zásady. Mezi tyto nejdůležitější ergonomické zásady patří umístění nejčastěji používaných pracovních prostředků ve středu zorného pole. Uživatel musí mít monitor a klávesnici počítače přímo před sebou s dostatečnou plochou pro práci s myší. Pokud je pracoviště vybavené další technikou, tiskárnou, scanerem apod., je nejvýhodnější rozmístění pracoviště do tvaru písmene L.
7.2 Pracovní stůl Pracovní stůl by měl mít nejmenší rozměry 80 x 80 cm, optimální rozměr je 80 x 120 až 150 cm. Výška stolu závisí od věku a výšky uživatele, pro umístění klávesnice je vhodné rozpětí výšky od 60 – 70 cm. Správná výška pracovní plochy by měla být asi 3 cm nad výškou lokte sedícího člověka. To umožňuje případné mírné naklonění nad stolem, při opření loktů o stolovou desku, které však pro práci s počítačem ergonomie nedoporučuje. Hlubší předklon víc jak 10° a nebo přibližně vysoká pracovní výška rychleji způsobuje únavu a bolesti zad. Nejvhodnější úprava okraje pracovní plochy stolu je zkosená tzv. ergo hrana, při
- 45 45
opření se o okraj pracovní plochy netlačí a neodpoutává pozornost při práci. Okraj pracovní plochy může být též i zaoblený. Důležitou
ergonomickou
zásadou
j
vzpřímené
držení
těla.
Jedna
z nejproblematičtějších částí lidského těla je oblast krční páteře, které častá nesprávná poloha způsobuje bolesti zad a hlavy. Správná poloha obrazovky monitoru má horizontální zrakovou rovinu v jedné linii s horní hranou obrazovky, tak může být krk přirozeně vzpřímený. Minimální vzdálenost obrazovky a očí je 50 cm. Vzpřímená poloha zad závisí od polohovatelné stoličky a polohy a tvaru klávesnice. Nejvhodnější je, pokud rameno s předloktím je při práci hnuté do pravého úhlu. Předloktí by mělo být ve vodorovné poloze. Tato poloha je nejefektivnější. Jiné sklony částí horních končetin nejsou správné. Je potřebné připomenout, že nejběžnější typ klávesnice je ergonomicky nevyhovující, poloha kláves v přímé linii nás nutí držet ruce v nepřirozené poloze. Ergonomicky vhodná je klávesnice ve tvaru vlnovky.
7.3 Nové možnosti a řešení Současný vývoj v designu kancelářského vybavení, pro racionální kancelářský nábytek, směřuje k individuálnímu, smyslovému až iracionálnímu – pocitovému chápání, obdobné jako při bytovém interiéru. Kultura administrativních pracovišť, spočívají na určité filozofii, zařízení vytvořené v kontextu se zodpovídajícím architektonickým řešením, atmosféra a stimulační efekt, dostávají přednost před schématickými koncepty, potlačujícími individuální potřeby a přání, či specifika jednotlivých pracovišť. Chápání jednotného vizuálního stylu – corporate identity, tvorba vlastního image v trojdimenzionálním rozměru, má za následek pozitivní obrat způsobu tvorby pracovního interiéru a uplatnění vizuálního stylu firmy
i
v jejich
vlastních
pracovních
prostorech.
Všeobecný
trend
k individualizaci v mnohých oblastech společenského života není jen průvodním znakem konce předcházejícího století, ale i projevem únavy z univerzálních řešení, nerespektujících individualitu jedince. Vzrůstá citlivost, vnímavost člověka vůči prostředí a předmětům, které ho obklopují. To se odráží v zájmu věci, produkty, které by popíraly funkčnosti a přitažlivém vzhledem měli i schopnost smyslové stimulace.
- 46 46
Moderní informačně – komunikační technologie vytváří kancelář současnosti skoro nezávislou od místa a času. V přeneseném významu, může být kancelář vždy všude tam, kde se právě nacházíme, kde se můžeme připojit na síť. Nové formy práce a pracovní procesy formují tzv. virtuální kancelář. Množství skutečné kancelářské práce nahrazují různé nové formy, jako jsou rozhovory, konference, semináře, workshopy. Tak se čas výkonu práce za pracovním stolem zkracuje od 70 % po 25% času práce. Při důsledném sledování vývoje kancelářského prostředí a s ním souvisejícím vývojem nábytkových elementů, hovoříme o nových pracovních formách a procesech. Postupně se prosazuje nové hierarchie ploch a nové organizační formy. Dispozice kancelářských prostor se stávají více otevřenější, s flexibilním půdorysem a novým zónováním. Narůstá množství komunikačních míst a ploch, které v rámci kancelářského prostoru vznikají. Čím víc pracujeme s novými počítačovými technologiemi, tím víc narůstá potřeba osobní komunikace (face to face). To vyplývá i na dispoziční řešení kanceláří. Současně vzniká celý řád nových prostorových typů, jako jsou např. coffice ( spojení kavárny s kanceláří ), desk sharing ( pohotovostní pracoviště využívané více pracovníky ) apod. Neznamená to však, že reálné místo kanceláře se ztrácí. Právě naopak stává se vstupní branou do virtuálního světa. Stává se důležitou domácí základnou pro externí spolupracovníky. Vznikají pracovní společenství, vytváří se pocit spolupatřičnosti, ale i emotivní vazby spolupracovníků společnosti a firmy. Další trendy ve vývoji pracovního prostředí Compact office – prezentuje nový kancelářský layout s významným vzestupem kooperativně využívaných kancelářských ploch. Je kombinací rozlišných forem kanceláří – buňkové, skupinové i velkoprostorové, přičemž umožňuje přizpůsobení se individuálním požadavkům. Základní pracoviště vytvořené lehkými, posuvnými stěnovými prvky, mobilními, nábytkovými elementy. Pracovní stůl se stává centrem prostoru. Je však doplněný soustavou dalších mobilních prvků – různých stolků, kontejnerů, odkládacích mobilních skříněk. Nábytek se dá jednoduše přemísťovat, výškově nastavovat, otáčet, sklápět, naklápět a vzájemně spojovat. Cílem je dosáhnout maximální flexibility a vysokého stupně variability. Transparentní členění prostoru pomocí zaskleněných příček, které rozdělují a spojují, přispívá ke komunikativnější práci a vytváří čitelnou, přehlednou a otevřenou dispozici. Je tak symbolem otevřenosti a kooperativnosti. - 47 47
7.4 Světlo a osvětlení pracoviště Světlo má v životě člověka významnou a obzvlášť při práci rozhodující úlohu. Má nejen osvětlit, ale i vytvářet mnohé obměny, které v člověku vyvolávají citovou odezvu a tím též působí na jeho výkonnost při práci. Osvětlení není jen záležitost čistě technická, ale i technologicko – výtvarná. Důležitý je i psychologický vliv světla a jeho působení na člověka a jeho pohodlí. Zkušenosti a fyziologické poznatky potvrzují, že vhodnou intenzitou a barvou světla se může náš organismus ovlivnit ergotropně ( stav pracovní ) a nebo hystotropně ( stav odpočinkový ). Denní osvětlení je dané už koncepcí objektu, kde se pracoviště nachází. Umělé osvětlení interiéru je složitý problém, protože osvětlení samo je prvkem dynamickým, tím zařízení interiéru má charakter v podstatě statický. Úloha, jakou sehrává umělé osvětlení při vytváření pracovního prostředí je dvojitá. Umožňuje, aby se prostředí uplatnilo funkčně i bez přirozeného světla, a též tvoří část celkového zrakového dojmu prostředí. Světlo je vlastně kompozicí bodů, čár a rovin.
7.5 Barva v pracovním interiéru Proporcionalitu, míru, tektoniku, kontrast, plošné a objemové členění vnitřního prostoru ovlivňuje i barva. Barevnost bývá daná přirozenou barvou hmot, prvků stavební konstrukce a vybavením. Je to barevnost primární, přírodní nebo přirozená, která je dána barvami použitých materiálů. Barevnost sekundární je dána barvou uměle upravených povrchů. Psychologické působení barev je vázaná i na stupeň její sytosti, který může toto působení měnit. Praxe v tvorbě vnitřního prostoru nás přesvědčí o pravidlech, která při barvě platí obzvlášť – „ méně je někdy více “. Správnou barevnou úpravou a správným osvětlením se dá dosáhnout zvýšení pracovní produktivity. Estetizace pracovního prostředí má velký podíl na formování vědomí člověka. Pracoviště, které splňuje přirozené požadavky a touhu po kráse, vlastní každému člověku, se stává pro něho přitažlivým, vyvolává kladné emoce a tak přímo napomáhá pracovnímu výkonu.
- 48 48
7.6 Pracovní židle Správná pracovní židle, s nastavitelnou výškou sedadla a se sklonem opěradla, je už dnes přímo nevyhnutelností. Výška sedadla od 42 – 54 cm, je závislá i od tělesné výšky uživatele. Sklon sedadla není vhodný dozadu pod sedadlo a nebo šikmo dopředu. Sklon zad a linie stehen je nejvhodnější 95°, p ři takovémto skloně se zatížením páteře přenáší na opěradlo a na sedadlo židle. V těchto polohách je nejpřirozenější krevní oběh. Při svislém nastavení opěradla židle všechno zatížení přenáší záda, což je unavující. Sedadlo židle musí být dostatečně široké, v přední části zaoblené. Nejlepší, ergonomicky optimální, pracovní židle, mají nastavitelnou polohu opěradla a možnost naklonění sedací plochy mírně dopředu, pro stálé držení zad ve svislé poloze.
- 49 49
8.0
Rešerše a inspirace pro navrhování ateliérového stolu
8.1 Pracovní stoly - jen dřevěné konstrukce Pracovní stůl Crescendo C2 německé firmy Stilvoll je víceúčelový funkčně flexibilní „rostoucí“ pracoviště. Stůl může sloužit v různých výškových polohách od nízkého dětského stolku po kancelářský stůl s výškovým rozpětím od 530 do 860 mm nebo jako vysoké pracoviště pro práci vstoje až do výšky 1280 mm. Je kompletně zhotoven z masivního dřeva, dokončen lněným olejem a včelím voskem. Je vhodný do školních či kancelářských interiérů s vyššími nároky na design nebo důraz na ekologičnost. Pracovní deska o celkové velikosti 1300 x 880 mm se skládá ze dvou podélných polovin, které jsou pomocí skrytých per na obou koncích uloženy ve vodících drážkách příčných vlysů, pevně spojených s podnoží. Díky tomuto posuvnému systému lze desku šířkově roztáhnout a rozevřením středové spáry zpřístupnit pod ní skrytý úložný prostor, určený pro psací potřeby a drobné kancelářské pomůcky. Součástí prostoru jsou i mobilní dřevěné boxy, které lze s uloženými předměty vyjmout a umístit na libovolné místo na ploše stolu. V jedné polovině je uprostřed umístěna výklopná psací plocha o rozměru 600 x 440 mm zapuštěná v desce s nastavením dvou šikmých pozic a maximálním úhlem sklonu 17°. Polohován í umožňuje jednoduchý patentový mechanismus označený jako SAFE-systém. Sesouvání předmětů položených na šikmé ploše brání dorazová lišta, zapuštěná v drážce, podél vnější hrany desky. Přesahuje 1 cm nad desku,ale je jí možné zasunout do roviny desky.
Obr. 65,66,67
- 50 50
Dalším stolem je pracovní stůl od společnosti Team 7 je demontovatelný stůl složený ze tří základních podsestav. Ze stolové desky spojené se zvedací částí podnože, tu představují dva svislé boční hranolky, začepované do vodorovných svlaků a vzájemně k sobě spojené podélným lubem prostřednictvím spojovacího kování. K lubu je na zadní straně připevněn podélný dřevěný L profil, který zde vytváří tunel pro kabely k počítači a další elektrospotřebičům. Stolová deska je nad tunelem osazena kovovými uzavíratelnými průchodkami. Další podsestavou tvoří dva samostatné boky podnože rámové konstrukce, skládající se ze dvou šikmých nohou spojených vzájemně horní a středovou vodorovnou příčkou. Mezi oběma příčkami je umístěn a připevněn svislý dutý hranol s průchozím otvorem hranatého průřezu, na který navazují otvory stejného průřezu, vydlabané v příčkách. Dutý hranol je složen ze dvou polovin vzájemně spojených šrouby. Uvnitř je ukryt dřevěný západkový mechanismus, který aretuje procházející hranolek v několika polohách odpovídajících výškovému rozpětí desky od 610 do 810 mm. Mechanismus je ovládán dvěma dřevěnými odpruženými tlačítky, vedenými na bočních stranách hranolu. V nastavené poloze lze podnož navíc zafixovat šroubem umístěným na zadní straně každého hranolu, a
tím
zabránit
dalšímu
nežádoucímu
0br.68,69,70,71
- 51 51
přestavování
výšky
desky.
8.2
Stoly a pracoviště z kterých jsem se inspiroval
Obr. 72, 73, 74 Celodřevěný stůl s naklápěcí deskou
Obr.75 Naklápěcí mechanismus (vzduchový píst) desky pracovního stolu Xpert umožňuje zvolit libovolný úhel a zároveň zaručuje bezpečné naklonění pracovní desky.
Obr.76 www.eco-furniture.com/ office-furniture.php
Obr.77 Ergo pracoviště
- 52 52
Obr.78 Ahrend 500 BENCH by L.V.Gool+ Shared workstation for open plan office
Obr.79 Pracoviště everywhere
0br.80,81 www.nuevalinea.es, desig- Abad
Obr.82 www.offecct.se
Obr.83 Pohodlně & pracovně Alaxtekno
Obr.85 Pracoviště – Vortex Pro
Obr.84 Vitra – office systém
- 53 53
Obr.86,87 Kancelářský nábytek Myotis.sk
Obr.88,89 Kancelářský nábytek Myotis.sk
Obr.90 Vedení kabelů – Alaxtecho
Obr.91 Odkládací systém - Alaxtecho
Obr. 92,93 Skladací nohy pracovního stolu - Alaxtecho
- 54 54
Obr.94,95 www.ropox.dk – stůl Vizion vhodný pro vozíčkáře
Obr. 96 Stůl Vizion
Obr.97 Pracovní stůl – IKEA (v desce otvor pro sklo ze spodu osvětlen)
Obr.98,99 MEPAC.CZ – pracovní stůl s otočným a naklápěcím systémem
Propojením těchto dvou funkcí může vzniknout jedna praktická. Průhledná deska a otočně sklopný mechanismus pracovního stolu, můžeme dát dohromady, kdy otočná deska bude průhledná a podsvícena. Při práci v ateliéru tuto funkci můžeme využívat při tvorbě návrhů z inspirace (podkladu), kde přicházíme (nacházíme) k novým tvarům, možnostem ve spojení různých linií. Tento prvek může přinést lepší orientaci v prostoru, lepší ergonomii při této práci. Pevným připevněním podkladu a skici můžeme si podklady otočit do jakékoli polohy.
- 55 55
8.3
Novinky v designu
Firma – Zaum - design v organických tvarech
Obr. 100-104 design by Zaum
8.4
Technické novinky v nábytku kanceláří
Elektrické, datové a multimediální připojení. Tento elegantní systém je určen především k elektrifikaci psacích stolů náročnějších uživatelů. Základním nosičem zásuvek a konektorů je hliníkový korpus. Kombinace se vyrábí dle individuálních požadavků uživatele. Počet a umístění zásuvek jak silových, tak i datových, jištění , přepěťová ochrana, Zásuvky konektory na multimédia apod.. Smart Table od Gorenje Novinka na výstavě v Observeur 08 v Paříži, Smart Table je však nejen excelentní designem, ale i svým technickým řešením vysouvací integrované lednice.Tento produkt je určen pro nejnáročnější zákazníky vyhledávající netradiční výrobky, které jsou inovativní, vyjimečné a prestižní. Smart Table se zvlášť hodí do prostor určených k obchodním jednáním, slavnostním příležitostem a do reprezentativních míst
Obr. 105, 106 Smart Table od Gorenje
- 56 56
8.5
Digitalizace v nábytku
Trend určuje kuchyňský nábytek, ten vyvíjí jako první z nábytkářského okruhu. Bude vstupovat integrace digitálních technologii a zabudováním obrazovek do ploch nábytku, kompaktnost a čistota.
Obr.107,108 Počítače integrované do ploch - kuchyně Gorenje Nový počítač od Microsoftu nahradí v domácnosti desku stolu
Obr.109,110 Dotykový počítač Microsoft Surface
Obr.113 LCD tablet Wacom PL-720 Pro kreslení rovnou do monitoru
Obr 111,112 – Skicování do LCD tabletu Pomocí softwaru sketchUp –nástroje svobodného skicování ve 3D
- 57 57
9.0
Vlastní návrh
Návrhem je pracoviště – stůl pro více účelné použití. Myšlenka nejprve vznikla z desky, která se bude posouvat po hranách nohou ve dvou rovinách a výškově posunovat viz obr.114 Z tohoto konceptu se vyvinul daleko jednodušší princip otočného hranolu a posuvného systému a to je výsledný návrh.
Obr.114 Skici prvotní myšlenky
Obr. 115 Postup vzniku konečného tvaru podnože
- 58 58
9.1
Vizualizace návrhu kancelářského a ateliérového stolu
Obr. 116-119 vizualizace návrhu
Obr. 120 Detail aretace
Obr. 121 Detail možnosti zapuštěných koleček
- 59 59
9.2
Fotodokumentace modelu
Obr.122-127 Fotky modelu - 60 60
Obr. 127- 129 Otočení podnoží – změna designu
Obr.130 Fotka modelu s nakloněnou pracovní deskou
- 61 61
9.3
Popis navrhovaného stolu
Stůl je navržen pro různorodou práci, pro flexibilní možnosti použití a využívání moderních technologií. Tvar je přizpůsoben stabilitě, dinamičnosti a designu. Stolová deska je naklápěcí na obě strany od 0°do 90° a v jakémkoliv úhlu je možná aretace pomocí bočního aretačního principu na mechanickém povolení
& utažení šroubení. Princip je jednoduchý a nenáročný. V naklopené poloze 90° je vhodné pro zrakově postižené. Dále je stolová deska posunovatelná pro snadné uzpůsobení uživatele. Deska se posouvá na kování a je možné ji vysunout až do polohy při práci ve stoje. Deska s kováním je připevněna na otočný prvek čtvercového průřezu, který je dutý a v něm je vedení pro kabely. V desce je zabudovaný LCD tablet, nebo LCD obrazovka. Použité materiály na desku mohou být různé dřevotřísková deska - laminovaná, např. Thermopal – různé barevnosti a lesk. Další materiály překližka, MDF, plast – probarvený akrylát. Voštinová deska – Eurolight (Egger). Materiály na nohy překližka. Povrchová úprava bude řešena pigmentovými vodouředitelnými nebo polyuretanovými laky. Závěrem bych chtěl dodat, že stůl je víceúčelový pro jednoduché a praktické používání v různém prostředí pro různé uživatele.
- 62 62
10.0
Závěr
Celý proces tvorby bych sjednotil do celků a postupů, které mají určitý sled, a podle nichž se můžeme dopracovat k cílům našich představ. Každý vznik nového musí mít určitý proces a fáze, stejně jako zrození nového života. Měli bychom začít čerpáním z historie, od osobností a poznáváním hodnot. Být schopni rozeznávat dobré a špatné, mít svůj názor stát si za ním, ale zároveň být pokorný k nadhodnotám. Cílem bylo shromáždit poznatky a informace o této problematice od historie až po nejnovější trendy. Z těchto poznatků si vytvořit hodnocení a to použít k vlastnímu návrhu společně s dalšími postupy pro vývoj a tvorbu. K procesu tvorby jsem přistupoval nejdříve z čistě funkčního hlediska, z jednoduchého konceptu vznikaly další myšlenky a úvahy, jak by mohl výsledný výrobek vypadat. Asi nejdůležitějším vnímavým procesem bylo vytvoření modelu, na kterém jsem mohl zhodnotit veškerá splňující kritéria, které jsem chtěl dosáhnout. Získáním 3D reality bylo důležité pro pochopení a cítění proporcí, které mohly být vypracovány k ještě lepší dokonalosti, čistotě a harmonii. V popředí bylo držet se jednoduchosti, funkčnosti, více účelnosti a designu. Dalším procesem by bylo vytvoření modelu 1:1, na kterém by se zkoumala a zkoušela další kritéria, jako je zatížení, pevnost, trvanlivost, atd. Konečným výsledkem je nové řešení pracoviště pro architekta, umělce nebo běžnou kancelářskou činnost s inovativními a výtvarně technickými prvky, pro praktické využití s uspokojujícím účinkem a předáním hodnot pro další generace.
- 63 63
Summary I would integrate the whole process into units and procedures which have certain sequence and by following them we can to complete the objectives of our ideas. Each creation of something new has to have a certain process and stages, as the birth of a new life has.We should begin by drawing on history, from personalities and by getting to know the values. We should be able to distinguish good and bad. We should have our own opinion and state for him, but still be humble to added values. The aim was to gather knowledge and information on this topic from history to the latest trends. Create a rating from this knowledge and use it for our own project, along with other procedures of the development and creation. At first I approached to the making process from the functional point of view, the simple concept of creating additional thoughts and considerations how the final product could look like. Probably the most susceptible process was the creation of the model on which I could meet the criteria to evaluate all that I wanted to achieve. 3D reality was important for the understanding and sense the proportions, which might be better to complete the perfection, purity and harmony. In the front was to keep the simplicity, functionality, multipurposeness and design. Another process would be to create a 1:1 model, which would be used for investigating and trying other criteria like loading, strength, durability, etc. The end result is a new solution of workplace for architect, artist or for ordinary office work with innovative, art and technical elements for practical use with satisfactory effect and transfer values for the next generation.
- 64 64
Seznam použité literatury Nábytkové umění – Stanislav Dlabal Encyklopedie NÁBYTEK – Václav Svojtka & Co
DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. NEUFERT, E. Navrhování staveb : Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80901486-6-2.
GILBERTOVÁ, S. -- MATOUŠEK, O. Ergonomie : optimalizace lidské činnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6.
BRUNECKÝ, P. -- ŠVANCARA, J. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: MZLU, 1995. 280 s. ISBN 80-7157-157-1.
KOLETIV AUTORŮ INTERIÉR – Slovenská technická universita v Bratislavě, Fakulta architektury, vydavatel TU ve Zvolenu 2004
Designtrend 22, 23, 24, 25
Web: http://www.czechdesign.cz/ http://www.volneclanky.cz http://cs.wikiquote.org http://www.ergonomicke-kancelare.cz
- 65 65
Seznam obrázků Obr. 1 a 2 - První náznaky nábytku v jeskyních a nejstarších kamenných obydlích Obr. 3 Psací stůl, alpské země - Gotika Obr. 4 Psací pult – Gotika Obr. 5 Španělský stůl ze 17.stol. Renesance Obr. 6 Aragonský stůl pozd. 16.stol. – Renesance Obr. 7 Podle návrhu Jeana Béraina – Ludvík XIV Obr. 8 Dámský psací stolek – Anglický nábytek Obr. 9 Charles Cressenta – Baroko Obr. 10 J. H. Riesenerem – 1778 Ludvík XVI Obr. 11 Henry van de Vede – Secese Obr. 12 Vladislav Hofman-Kubismus Obr. 13 Josef Gočár – Český rondokubismus Obr. 14 Walter Gropius, 1925 - Bauhaus Obr. 15 Josef Alberts 1923 – Bauhaus Obr. 16 André Lurcat (produkce fy Thonet) – Funkcionalismus) Obr. 17 Ladislav Žák – Funkcionalismus Obr. 18Antonín Haythum – Funkcionalismus Obr. 19 Pracovní a kreslicí stolek Jiří Štursa a Vlasta Štursová – 2. sv.válka Obr. 20 Frank Lloyd Wright, 1904 - USA před 2. světovou válkou Obr. 21 Italský dvou deskový dubový psací stůl z pol. 50. let Obr. 22 Britský dvojitý architektův1935 Obr. 23 Francouzský polokruhový psací stůl -20.stol Obr. 24 Francouzský polokruhový psací stůl –20.stol. Obr. 25 Molino navrhl tento stůl pro kanceláře Societa Reale -1955 Obr. 26 Thomas Chippendalem – z r.1765 Obr. 27 Anglický mahagonový stolek pro architekty z doby Jiřího III – 1790 Obr. 28 Anglický mahagonový stolek pro umělce – 1790 Obr. 29 Anglický mahagonový kreslící či architektův stolek z doby Jiřího III – 1790 Obr. 30 Sklolaminátová židle k psacímu stolu od Jeana Lela – 1969 Obr. 31 Italský design
- 66 66
Obr. 32 Pracovní stůl, který navrhl Breuer navrhl pro Gropiovu pracovnu (19251926) Otočná židle s kovovým rámem od firmy Standard-Mobel (1926) Obr. 33 Psací stůl pro firmu PEL 1933 Design by Wells Coates Obr. 34 UP závody – Psací stůl H-180 Obr. 35 Jan Vaňek – funkcionalismus Obr. 36 Stolek pro psací stroj pro fy Thonet - Marcel Breuer Obr. 37 Pracovní stůl - Bořek Šípek Obr. 38 Pracovní stůl Rollo – Hynek Maňák 1997 Obr. 39 Bára Škorpilová Obr. 40 Konstantin Grčič – Prado/Desk/SCP LTD./1996 Obr. 41 Rozměry v kombi kanceláři Obr. 42 Psací stůl a prostor pro židli Obr. 43 Nastavitelný kancelářský a rýsovací stůl Obr. 44 Vertikální a horizontální zorné pole Obr. 45 Ergonomie 70.léta – dosažitelnosti Obr. 46 Správné držení těla Obr. 47 Ergonomicky uspořádané pracoviště Obr. 48 Je třeba se přiblížit hodnotám v závorkách Obr. 49 Stolek pod počítač Obr. 50 Rozměry u pracovního stolu Obr. 51 Administrativní budova BMW – Karl Schwanzer, Půdorys pro jednotlivé kanceláře Obr. 52 Maximální dosažitelnosti Obr. 53 Osvětlení pracoviště Obr. 54 Rozměry lidského těla – Ergonomie 70.léta Obr. 55 Jedna z ergonomických židlí od firmy Spinalis Obr. 56 Cena za ergonomii – Petr Hák Obr. 59 a 60 Alberto Meda – kancelářská židle a její ergonomie Obr. 61 Myto/Cantylever chair/Plank/2008 Obr. 62 Vývoj židle Obr. 63 Postup vývoje židle Obr. 64 Crash test – pouštění sudu na židli z min. 3m Obr. 65,66,67 Pracovní stůl Crescendo C2 od Stilvoll Obr. 68,69,70,71 - Pracovní stůl od společnosti Team 7 - 67 67
Obr. 72, 73, 74 Celodřevěný stůl s naklápěcí deskou Obr. 75 Naklápěcí mechanismus (vzduchový píst) desky pracovního stolu Xpert Obr. 76 www.eco-furniture.com/office-furniture.php Obr. 77 Ergo pracoviště Obr. 78 Ahrend 500 BENCH Obr. 79 Pracoviště everywhere Obr. 80,81 www.nuevalinea.es, desig- Abad Obr. 82 www.offecct.se Obr. 83 Pohodlně & pracovně - Alaxtekno Obr. 84 Vitra – office systém Obr. 85 Pracoviště – Vortex Pro Obr. 86,87 Kancelářský nábytek Myotis.sk Obr. 88,89 Kancelářský nábytek Myotis.sk Obr. 90 Vedení kabelů – Alaxtecho Obr. 91 Odkládací systém – Alaxtecho Obr. 92,93 Skladací nohy pracovního stolu – Alaxtecho Obr. 94,95 www.ropox.dk – stůl vizion vhodný pro vozíčkáře Obr. 96 Stůl Vizion Obr. 97 Pracovní stůl – IKEA (v desce otvor pro sklo ze spodu osvětlen) Obr. 98,99 MEPAC.CZ – pracovní stůl s otočným a naklápěcím systémem Obr. 100-104 design by Zaum Obr. 105, 106 Smart Table od Gorenje Obr. 107,108 Počítače integrované do ploch - kuchyně Gorenje Obr. 109,110 Dotykový počítač Microsoft Surface Obr. 111,112 – Skicování do LCD tabletu Obr. 113 LCD tablet Wacom PL-720 Obr. 114 Skici prvotní myšlenky Obr. 115 Postup vzniku konečného tvaru podnože Obr. 116-119 vizualizace návrhu Obr. 120 Detail aretace Obr. 121 Detail možnosti zapuštěných koleček Obr. 122-127 fotky modelu Obr. 127- 129 Otočení podnoží – změna designu Obr. 130 Fotka modelu s nakloněnou pracovní deskou - 68 68