Analýza potenciálu cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji

Analýza potenciálu cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Ráda bych poděkovala své vedoucí práce paní Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, ochotu a čas, který mi věnovala během vypracovávání závěrečné práce. Mé poděkování patří také paní Markétě Hanušové z Agentury pro rozvoj Broumovska za její vyjádření k váhám vybraných ukazatelů. Rovněţ bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu nejen během zpracovávání této práce, ale v průběhu celého mého studia.

Analýza potenciálu cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji obor: cestovní ruch

Autor: Adéla Balková Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2016

COPYRIGHT © 2016 Adéla Balková

Abstrakt BALKOVÁ, Adéla: Analýza potenciálu cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji. Závěrečná práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. Cílem bakalářské práce bude zhodnotit potenciál vybraných obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v oblasti cestovního ruchu podle lokalizačních a realizačních předpokladů. V rámci analýzy porovnat postavení těchto obcí v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji v roce 2015. Závěrečná práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů souvisejících s cestovním ruchem, jako je potenciál cestovního ruchu, faktory ovlivňující cestovní ruch, sluţby v cestovním ruchu a další. Praktická část se zabývá analyzováním lokalizačních a realizačních předpokladů u vybraných obcí s rozšířenou působností a vyčíslením počtu výskytů vybraných ukazatelů. Tyto ukazatele slouţí v závěru práce pro zhodnocení potenciálu vybraných obcí s rozšířenou působností a jejich postavení v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji v roce 2015 pomocí bodové metody. Na závěr je zhodnoceno postavení těchto obcí s rozšířenou působností v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji v roce 2015 a jsou doporučeny oblasti, ve kterých by obce s rozšířenou působností mohly rozšířit svoji nabídku, aby se zlepšilo jejich postavení v cestovním ruchu a byly atraktivnější pro návštěvníky.

Klíčová slova Bodová metoda. Cestovní ruch. Královéhradecký kraj. Obec s rozšířenou působností. Potenciál cestovního ruchu.

7

Abstract BALKOVÁ, Adéla. Analysis of the Tourism Potential in the Hradec Kralové Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Libuše Měrtlová, Ph. D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2016. Aim of the final thesis is to evaluate the potential of selected municipalities with extended powers Hradec Králové Region in the tourism industry according to localization and realization assumptions. And within the analysis compare the position of these municipalities in tourism in Hradec Kralove region in 2015. Final theis is devided into two parts, the theoretical and practical part. The theoretical part focuses on the explanation of terms related to tourism, such as tourism potential, factors influencing tourism, services in tourism and others. The practical part is focused on analyzing the localization and realization assumptions for selected municipalities with extended powers and the quantification of selected indicators. These indicators are used in the conclusion of theis for appreciation of potential of selected municipalities with extended powers and their position in tourism in Hradec Kralove region in 2015 using the spot method. Finally, it assesses position of these municipalities in tourism in Hradec Kralove region in 2015 and there are recommended areas where the municipality with extended powers could expand their offerings in order to improve their position in tourism and to be more attractive for visitors.

Key words Hradec Králové region. Municipality with extended powers. Point method. Tourism. Tourism potential.

8

Předmluva Hlavním důvodem, proč jsem si vybrala toto téma závěrečné práce je skutečnost, ţe pocházím z Královéhradeckého kraje. Vţdy, kdyţ jsem během svého studia na vysoké škole přemýšlela nad tématem své závěrečné práce, věděla jsem, ţe se bude týkat místa mého bydliště. Na území kraje se nachází mnoho krásných a zajímavých míst, je tu krásná příroda a mnoţství památek. Narodilo se zde i několik známých českých spisovatelů a kaţdoročně se zde pořádají různé zajímavé akce. Kraj nabízí mnoho moţností jak pro letní, tak i zimní turistiku. Práce je určena institucím a organizacím, které se starají o rozvoj cestovního ruchu ve vybraných obcích s rozšířenou působností, a které její závěry mohou vyuţít při jeho dalším rozvoji. Ve své závěrečné práci jsem se rozhodla zabývat zhodnocením potenciálu vybraných obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v oblasti cestovního ruchu podle lokalizačních a realizačních předpokladů. K získávání potřebných

informací

jsem

pouţila

internetové

stránky

turistického

portálu

Královéhradeckého kraje a jednotlivých turistických oblastí, ve kterých se nacházejí vybrané obce s rozšířenou působností. Dále různé broţury a propagační materiály. Ze získaných informací jsem následně vybrala ukazatele, na základě kterých jsem pomocí bodové metody porovnala postavení těchto obcí v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji v roce 2015. Výstupem práce je nejen porovnání postavení těchto obcí v cestovním ruchu, ale také doporučení v jakých oblastech by mohly rozšířit svoji nabídku, aby přilákaly více návštěvníků na své území. Na závěr bych chtěla ještě jednou poděkovat vedoucí závěrečné práce paní Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D. za vedení práce, cenné rady a věnovaný čas. Mé poděkování patří také paní Markétě Hanušové z Agentury pro rozvoj Broumovska, o. s. za odborné vyjádření k vahám přidělených vybraným ukazatelům.

9

Obsah Úvod................................................................................................................................ 16 Teoretická část ................................................................................................................ 17 1

Cestovní ruch .......................................................................................................... 17 1.1

Vymezení pojmu cestovní ruch ........................................................................ 17

1.2

Historie a vývoj cestovního ruchu.................................................................... 18

1.3

Historie a vývoj cestovního ruchu u nás .......................................................... 19

1.4

Sluţby v cestovním ruchu ................................................................................ 21

2

Potenciál cestovního ruchu ..................................................................................... 24

3

Faktory ovlivňující cestovní ruch ........................................................................... 24 3.1

4

Lokalizační faktory .......................................................................................... 24

3.1.1

Přírodní podmínky .................................................................................... 24

3.1.2

Společenské atraktivity ............................................................................. 25

3.2

Realizační faktory ............................................................................................ 25

3.3

Selektivní faktory ............................................................................................. 26

Cílové místo cestovního ruchu - region, oblast a středisko cestovního ruchu ........ 27 4.1

Regionální rozvoj a cestovní ruch .................................................................... 28

5

Potenciál cestovního ruchu v České republice ....................................................... 32

6

Charakteristika Královéhradeckého kraje ............................................................... 34

Praktická část - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle jednotlivých obcí s rozšířenou působností ..................................................................................................... 36 7

ORP Broumov......................................................................................................... 36 7.1

Charakteristika ORP Broumov ........................................................................ 36

7.2

Lokalizační předpoklady ORP Broumov ......................................................... 36

7.2.1

Přírodní podmínky v ORP Broumov ........................................................ 36

7.2.2

Společenské podmínky v ORP Broumov ................................................. 38

7.3

Realizační faktory ORP Broumov ................................................................... 39

7.3.1

Dopravní infrastruktura v ORP Broumov ................................................. 39 10

8

7.3.2

Ubytovací zařízení v ORP Broumov ........................................................ 39

7.3.3

Stravovací zařízení v ORP Broumov ........................................................ 40

7.3.4

Sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka v ORP Broumov ........ 40

7.3.5

Kulturní zařízení v ORP Broumov ........................................................... 42

7.3.6

Turistická informační centra v ORP Broumov ......................................... 42

ORP Dvůr Králové nad Labem ............................................................................... 43 8.1

Charakteristika ORP Dvůr Králové nad Labem............................................... 43

8.2

Lokalizační faktory ORP Dvůr Králové nad Labem........................................ 43

8.2.1

Přírodní podmínky v ORP Dvůr Králové nad Labem .............................. 43

8.2.2

Společenské atraktivity v ORP Dvůr Králové nad Labem ....................... 44

8.3

Realizační faktory ORP Dvůr Králové nad Labem.......................................... 46

8.3.1

Dopravní infrastruktura v ORP Dvůr Králové nad Labem ....................... 46

8.3.2

Ubytovací zařízení v ORP Dvůr Králové nad Labem .............................. 46

8.3.3

Stravovací zařízení v ORP Dvůr Králové nad Labem .............................. 47

8.3.4

Sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka v ORP Dvůr Králové

nad Labem............................................................................................................... 47

9

8.3.5

Kulturní zařízení v ORP Dvůr Králové nad Labem ................................. 49

8.3.6

Turistická informační centra v ORP Dvůr Králové nad Labem ............... 50

ORP Náchod ........................................................................................................... 51 9.1

Charakteristika ORP Náchod ........................................................................... 51

9.2

Lokalizační faktory ORP Náchod .................................................................... 51

9.2.1

Přírodní podmínky v ORP Náchod ........................................................... 51

9.2.2

Společenské podmínky v ORP Náchod .................................................... 53

9.3

Realizační faktory ORP Náchod ...................................................................... 55

9.3.1

Dopravní infrastruktura v ORP Náchod ................................................... 55

9.3.2

Ubytovací zařízení v ORP Náchod ........................................................... 55

9.3.3

Stravovací zařízení v ORP Náchod .......................................................... 56

11

9.3.4

Sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka v ORP Náchod .......... 56

9.3.5

Kulturní zařízení ORP Náchod ................................................................. 58

9.4

Turistická informační centra v ORP Náchod ................................................... 59

10 ORP Trutnov ........................................................................................................... 60 10.1

Charakteristika ORP Trutnov ....................................................................... 60

10.2

Lokalizační faktory ORP Trutnov ................................................................ 60

10.2.1

Přírodní podmínky v ORP Trutnov .......................................................... 60

10.2.2

Společenské podmínky v ORP Trutnov.................................................... 62

10.3

Realizační faktory ORP Trutnov .................................................................. 64

10.3.1

Dopravní infrastruktura............................................................................. 64

10.3.2

Ubytovací zařízení v ORP Trutnov .......................................................... 64

10.3.3

Stravovací zařízení v ORP Trutnov .......................................................... 65

10.3.4

Sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka v ORP Trutnov .......... 66

10.3.5

Kulturní zařízení v ORP Trutnov.............................................................. 68

10.3.6

Turistická informační centra v ORP Trutnov ........................................... 68

11 ORP Vrchlabí .......................................................................................................... 70 11.1

Charakteristika ORP Vrchlabí ...................................................................... 70

11.2

Lokalizační faktory ORP Vrchlabí ............................................................... 70

11.2.1

Přírodní podmínky v ORP Vrchlabí ......................................................... 70

11.2.2

Společenské atraktivity v ORP Vrchlabí .................................................. 71

11.3

Realizační faktory ORP Vrchlabí ................................................................. 72

11.3.1

Dopravní infrastruktura v ORP Vrchlabí .................................................. 72

11.3.2

Ubytovací zařízení v ORP Vrchlabí ......................................................... 72

11.4

Stravovací zařízení v ORP Vrchlabí............................................................. 73

11.4.1

Sportovní zařízení v ORP Vrchlabí .......................................................... 74

11.4.2

Kulturní zařízení v ORP Vrchlabí ............................................................ 76

11.4.3

Turistická informační centra v ORP Vrchlabí .......................................... 76 12

12 Hodnocení potenciálu ve vybraných obcích s rozšířenou působností v Královéhradeckém kraji .................................................................................................. 78 12.1

Hodnocení lokalizačních a realizačních faktorů jednotlivých ORP v

Královéhradeckém kraji pomocí bodové metody ....................................................... 78 12.2

Porovnání

postavení

vybraných

obcí

s

rozšířenou

působností

v Královéhradeckém kraji z hlediska lokalizačních faktorů a realizačních faktorů pomocí bodové metody ............................................................................................... 78 Shrnutí ............................................................................................................................. 87 Závěr ............................................................................................................................... 88 Zdroje .............................................................................................................................. 90 Seznam příloh ............................................................................................................... 111 Přílohy A Obrázky ........................................................................................................ 112

13

Seznam tabulek Tabulka 1: ORP Broumov přírodní podmínky vybrané ukazatele ................................. 38 Tabulka 2 ORP Broumov společenské atraktivity vybrané ukazatele ............................ 39 Tabulka 3: ORP Broumov ubytovací zařízení vybrané ukazatele .................................. 40 Tabulka 4: ORP Broumov stravovací zařízení vybrané ukazatele ................................. 40 Tabulka 5: ORP Broumov sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka vybrané ukazatele ......................................................................................................................... 41 Tabulka 6: ORP Broumov kulturní zařízení vybrané ukazatele ..................................... 42 Tabulka 7: ORP Broumov turistická informační centra ................................................. 42 Tabulka 8: ORP Dvůr Králové nad Labem přírodní podmínky vybrané ukazatele ....... 44 Tabulka 9: ORP Dvůr Králové nad Labem společenské atraktivity vybrané ukazatele . 46 Tabulka 10: ORP Dvůr Králové nad Labem ubytovací zařízení vybrané ukazatele ...... 47 Tabulka 11: ORP Dvůr Králové nad Labem stravovací zařízení vybrané ukazatele ..... 47 Tabulka 12: ORP Dvůr Králové nad Labem sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka vybrané ukazatele .............................................................................................. 49 Tabulka 13: ORP Dvůr Králové nad Labem kulturní zařízení vybrané ukazatele ......... 49 Tabulka 14: ORP Dvůr Králové nad Labem turistická informační centra ..................... 50 Tabulka 15: ORP Náchod přírodní podmínky vybrané ukazatele .................................. 53 Tabulka 16: ORP Náchod společenské atraktivity vybrané ukazatele ........................... 55 Tabulka 17: ORP Náchod ubytovací zařízení vybrané ukazatele ................................... 56 Tabulka 18: ORP Náchod stravovací zařízen vybrané ukazatele ................................... 56 Tabulka 19: ORP Náchod sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka vybrané ukazatele ......................................................................................................................... 58 Tabulka 20: ORP Náchod kulturní zařízení vybrané ukazatele ...................................... 58 Tabulka 21: ORP Náchod turistická informační centra .................................................. 59 Tabulka 22: ORP Trutnov přírodní podmínky vybrané ukazatele ................................. 62 Tabulka 23: ORP Trutnov společenské atraktivity vybrané ukazatele ........................... 64 Tabulka 24: ORP Trutnov ubytovací zařízení vybrané ukazatele .................................. 65 Tabulka 25: ORP Trutnov stravovací zařízení vybrané ukazatele ................................. 65 Tabulka 26: ORP Trutnov sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka vybrané ukazatele ......................................................................................................................... 67 Tabulka 27: ORP Trutnov kulturní zařízení vybrané ukazatele ..................................... 68 Tabulka 28: ORP Trutnov turistická informační centra ................................................. 69 14

Tabulka 29: ORP Vrchlabí přírodní podmínky vybrané ukazatele ................................ 71 Tabulka 30: ORP Vrchlabí společenské atraktivity vybrané ukazatele .......................... 72 Tabulka 31: ORP Vrchlabí ubytovací zařízení vybrané ukazatele ................................. 73 Tabulka 32: ORP Vrchlabí stravovací zařízení vybrané ukazatele ................................ 73 Tabulka 33: ORP Vrchlabí sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka ............... 76 Tabulka 34: ORP Vrchlabí kulturní zařízení vybrané ukazatele .................................... 76 Tabulka 35: ORP Vrchlabí turistická informační centra ................................................ 77 Tabulka 36: Ukazatele lokalizačních faktorů ................................................................. 79 Tabulka 37: Ukazatele realizačních faktorů - ubytovací zařízení................................... 80 Tabulka 38: Ukazatele realizačních faktorů - stravovací zařízení .................................. 80 Tabulka 39: Ukazatele realizačních faktorů - kulturní zařízení ...................................... 81 Tabulka 40: Ukazatele realizačních faktorů - Sportovní zařízení a sportovně-rekreační nabídka ............................................................................................................................ 82 Tabulka 41: Bodová metoda - umístění a bodové pořadí ORP ...................................... 84

Seznam obrázků Obrázek 1: Obce s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje [127].................... 35

Seznam zkratek CR - cestovní ruch ha - hektar CHKO - Chráněná krajinná oblast ORP - obec s rozšířenou působností OSN - Organizace spojených národů TIC - turistické informační centrum UNESCO - Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu WTO - Světová organizace cestovního ruchu

15

Úvod Důvod proč jsem si vybrala téma závěrečné práce „Analýza potenciálu cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji“ je jednoduchý, v tomto kraji bydlím a tudíţ ho dobře znám, ale ráda bych se o něm dozvěděla ještě více informací při zpracovávání této práce. Po domluvě s vedoucí závěrečné práce jsme se rozhodly zhodnotit potenciál vybraných ORP v Královéhradeckém kraji v oblasti cestovního ruchu podle lokalizačních a realizačních předpokladů a následně pomocí bodové metody porovnat postavení těchto obcí v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji v roce 2015. V teoretické části práce jsou popsány některé pojmy, které souvisejí s cestovním ruchem a slouţí jako podklad pro praktickou část. Praktická část je jiţ zaměřena na analýzu lokalizačních a realizačních předpokladů vybraných ORP. Z ORP na území Královéhradeckého kraje jsme vybraly pro účely této práce Broumov, Dvůr Králové nad Labem, Náchod, Trutnov a Vrchlabí. Z analyzovaných lokalizačních a realizačních předpokladů jsme vybraly ukazatele, kterým jsme přiřadily váhy podle jejich významu v cestovním ruchu. Tyto váhy jsme ještě zkonzultovaly s odbornicí v cestovním ruchu paní Markétou Hanušovou z Agentury pro rozvoj Broumovska. Následně jsme tyto ukazatele prostřednictvím bodové metody vyuţily pro porovnání postavení vybraných ORP v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji v roce 2015. A na základě zjištěných poznatků jsme stanovily doporučení, v jakých oblastech by ORP mohly rozšířit svoji nabídku, aby přilákaly více návštěvníků na své území.

16

Teoretická část 1 Cestovní ruch 1.1 Vymezení pojmu cestovní ruch V současnosti je cestovní ruch velmi důleţitá součást světového hospodářství. Můţeme se setkat i s tvrzením, ţe se jedná o fenomén současnosti. V moderním světě je cestovní ruch nezastupitelnou součástí ţivota obyvatelstva a napomáhá k uspokojení jejich specifických potřeb, jako je potřeba odpočinku, zábavy a poznání. [Francová, 2003, str. 7] Zejména po druhé světové válce účast na cestovním ruchu výrazně vzrostla. Ve vyspělých zemích přestala být výsadou bohatších vrstev obyvatelstva, ale stala se běţnou součástí spotřeby všech. Cestovní ruch ovšem není pouze podstatnou součástí spotřeby obyvatelstva. V poslední době čím dál víc roste i jeho význam v oblasti ekonomiky a to nejen ekonomiky národní, ale i světové. Cestovní ruch pomáhá k rozvoji regionů a vytváří řadu příleţitostí pro podnikatele. Je to dáno tím, ţe účast na něm se odehrává mimo místo běţného pobytu, a proto je nezbytné zajistit ekonomické činnosti jako je přeprava, ubytování a stravování, jinak by její realizace vůbec nebyla moţná. Zde právě vzniká ona příleţitost pro podnikatele. Z toho je patrné, ţe se jedná o sloţitý sociálně ekonomický jev. [Indrová a kol., 2009, str. 7-8] V dnešní době je cestovní ruch předmětem zkoumání mnoha vědních disciplín. Patří mezi ně například sociologie, geografie, psychologie, ekonomika a další. Jedno mají tyto vědy společné. To je předmět, který zkoumají, tedy cestovní ruch. Kaţdá má k jeho zkoumání svůj vlastní přístup a metodiku. Například v případě psychologie cestovního ruchu se zkoumá psychika návštěvníků, jak jsou spokojeni s dovolenou, co je motivuje k účasti na cestovním ruchu atd. [Hesková a kol., 2006, str. 11] Z toho vyplývá, ţe neexistuje jedna definice cestovního ruchu, ale je jich velké mnoţství. Kaţdá z definic klade důraz na jiné stránky cestovního ruchu, coţ je ovlivněno vědní disciplínou, z jejíhoţ pohledu byla vytvořena. Jako jedna z nejvýznamnějších definic cestovního ruchu je povaţována definice vytvořená Světovou organizací cestovního ruchu WTO v roce 1991 na Mezinárodní konferenci 17

o statistice a cestovním ruchu, podle které je cestovní ruch „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena /mezinárodní cestovní ruch 1 rok, domácí cestovní ruch 6 měsíc/, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.” Tato definice slouţí i pro jeho statistické sledování. [Indrová a kol., 2009, str. 9-12] Jako cestovní ruch nejsou chápany cesty uskutečňované v místě běţného pobytu dále dlouhodobá migrace, stěhování za školou nebo prací nebo cestování osob, které pracují v příhraničních oblastech. [Indrová a kol., 2009, str. 13]

1.2 Historie a vývoj cestovního ruchu Historie cestování se datuje jiţ od období starověku. Jako první začali cestovat Asyřané, Sumerové, Peršané, Egypťané a Féničané. Tyto civilizace cestovaly zejména za obchodem. Významné pro cestovní ruch bylo také období starověkého Řecka, ze kterého pocházejí první cestovní popisy. Jejich autorem je řecký dějepisec Herodot. Ani období starověkého Říma nelze opomenout, v této době zase vznikaly první rekreační centra a střediska zábavy. [Francová, 2003, str. 9] Středověk je obdobím, ve kterém cestovali především bohatší vrstvy obyvatelstva jako například šlechta, kupci a bohatí měšťané. Renesance je úzce spojena s námořními objevy a v této době rovněţ lidé cestovali za vzděláním například na univerzity ve Francii a Itálii. Mezi významnými osobnostmi této doby lze zmínit mořeplavce Vasco de Gama, Kryštofa Kolumba anebo Marco Pola, který je i v současnosti povaţován za velmi významného autora cestopisů a map. V baroku stejně jako ve středověku cestovali spíše bohatší vrstvy obyvatelstva, jejich cílem bývaly zejména lázně. [Francová, 2003, str. 9] Největší rozvoj cestování nastal na přelomu 18. a 19. století. Příčinou byl prudký rozvoj průmyslu, ale také automobilové, ţelezniční, námořní a letecké dopravy, ke kterému v této době docházelo. Rozvoj dopravy následně podnítil budování ubytovacích zařízení, začaly se stavět první hotely například ve Francii, Anglii, Německu a Švýcarsku. [Francová, 2003, str. 9]

18

Velmi významný pro cestovní ruch byl rok 1841, ve kterém Angličan Thomas Cook uskutečnil první hromadný výlet vlakem mezi Leicestrem a Loughborough. Výlet byl zorganizovaný v souvislosti s otevřením ţelezniční trati z Derby do Rugby a zúčastnilo se ho 570 osob. Thomas Cook je povaţován za průkopníka organizovaného cestovního ruchu, zaloţil první cestovní kancelář, uspořádal první zahraniční zájezd na Světovou výstavu v Paříţi v roce 1855, zavedl pouţívání voucherů, rooming listů, zpracování popisů tras, časových harmonogramů, programů, sjednal jako první se ţelezničními společnostmi dohody týkající se prodeje výhodných jízdenek za smluvní ceny na některé tratě. Další významnou osobností cestovního ruchu z této doby je autor tištěných průvodců Karl Baedecker. [Hesková a kol., 2006, str. 41 - 42] Za počátek novodobého cestovního ruchu povaţujeme přelom 20. století. Jeho vznik, průběh a rozvoj můţeme rozdělit do tří etap. Za první etapu je pokládáno období do 1. světové války, které je spojeno se zvětšujícím se fondem volného času a moţností volného pohybu obyvatelstva v zemích západní Evropy. Zámoţnější obyvatelé cestovali na delší dobu do lázní a letovisek. Střední a niţší třídy obyvatel uskutečňovaly kratší pobyty v přírodě. V této době docházelo k prudkému rozvoji materiálně technické základny a vytvářely se nové profese v cestovním ruchu. Další etapou novodobého cestovního ruchu je období mezi světovými válkami. V této době začala řada zemí zavádět celní, pasová a vízová opatření, coţ výrazně omezilo moţnost obyvatel bezproblémově vycestovat do zahraničí. Další překáţku rozvoje nejen zahraničního, ale i domácího cestovního ruchu způsobila světová hospodářská krize ve 30. letech 20. století. V tomto období postupně docházelo k přesunu od letní sezóny k zimní. Poslední etapou novodobého cestovního ruchu je období po druhé světové válce. Rozvoj cestovního ruchu v této době ovlivnilo rozdělení světa na dvě části. Cestovní ruch se postupně stal běţnou součástí ţivota všech vrstev obyvatelstva. Rozvíjel se dlouhodobý i krátkodobý cestovní ruch. V této době začíná stát zasahovat do cestovního ruchu a angaţovat se v něm. Začínají se budovat komplexní střediska cestovního ruchu. Klade se větší důraz na vzdělávání odborných pracovníků v cestovním ruchu. [Hesková a kol., 2006, str. 44 - 47]

1.3 Historie a vývoj cestovního ruchu u nás Cestovní ruch u nás se vyvíjel aţ do 1. světové války obdobně jako v ostatních státech Evropy. Pro období mezi dvěma světovými válkami byl typický nerovnoměrný 19

rozvoj cestovního ruchu a jeho sezónní charakter Účast na cestovním ruchu se uskutečňovala především v letní sezóně. Obyvatelé Československa cestovali zejména do sousedních států. Nabídka ubytovacích zařízení výrazně přesahovala poptávku. Vznikalo velké mnoţství podniků cestovního ruchu, mimo jiné i naše první cestovní kancelář Čedok zaloţená v roce 1920. [Hesková a kol., 2006, str. 50 - 51] Období po druhé světové válce můţeme rozdělit na tři etapy rozvoje cestovního ruchu. První etapa se datuje do roku 1957. V této době začala být účast na organizovaném cestovním ruchu masová. Docházelo k rozvoji volného cestovního ruchu, který spočívá v úhradě veškerých nákladů na účast na cestovním ruchu z prostředků účastníka, ale i vázaného cestovního ruchu, při kterém si účastník hradí pouze část svých nákladů spojených s účastí na cestovním ruchu sám a zbytek za něj uhradí buď jeho zaměstnavatel nebo například pojišťovna. [Ryglová, 2007, str. 10] V této době byla znárodněna materiálně-technická základna cestovního ruchu a také cestovní kancelář Čedok. [Hesková a kol., 2006, str. 51 - 52] Druhá etapa probíhala mezi roky 1958 - 1989. V této době rostla ţivotní úroveň obyvatelstva, došlo ke zkrácení pracovního týdne, byly zavedeny volné soboty, rostl fond volného času, coţ umoţnilo další výraznější rozvoj cestovního ruchu. V zahraničním cestovním ruchu převaţovaly cesty do socialistických zemí. Ale dominantní postavení, vzhledem k tehdejším mezinárodním vztahům, měl domácí cestovní ruchu. Pro toto období je typický rozvoj tzv. chataření a chalupaření, tedy cestovní ruch obyvatelstva ve svých vlastních rekreačních objektech. [Hesková a kol., 2006, str. 52 - 53]. Tehdy působilo na území Československa pouze 9 cestovních kanceláří. Nejvýznamnější cestovní kanceláří tehdejšího Československa byl Čedok. Kromě Čedoku zde působilo ještě 8 specializovaných cestovních kanceláří, z nichţ kaţdá se orientovala na jinou oblast. Jednalo se o cestovní kanceláře Autoturist, která měla spolu s Čedokem celostátní československou působnost, Sport-turist, Balnea, Rekrea a Cestovní kancelář mládeţe coţ byly české cestovní kanceláře a slovenské cestovní kanceláře Slovakoturist, Tatratour a Slovakoterma. [Francová, 2003, str. 11] Třetí etapa začala po roce 1990. Díky otevření státních hranic došlo k výraznému rozvoji cestování. [Francová, 2003, str. 11] Nejdříve lidé cestovali převáţně samostatně, aniţ by vyuţili sluţeb cestovních kanceláří, docházelo k rozvoji

20

tzv. neorganizovaného cestovního ruchu. Turismus se stal nezbytnou součástí ţivota všech vrstev obyvatelstva. [Hesková a kol., 2006, str. 55].

1.4 Služby v cestovním ruchu Pro cestovní ruch je charakteristické, ţe sluţby představují hlavní sloţku jeho produktu. „Služby cestovního ruchu jsou heterogenním souborem užitečných efektů určených na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Mají průřezový charakter, tj. produkují je nejen podniky cestovního ruchu, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru.” [Hesková a kol., 2006, str. 99] Pro sluţby cestovního ruchu je typické, ţe nejsou spotřebovávány pouze turisty, ale také místními obyvateli. Kromě obecných znaků, kterými se sluţby odlišují od zboţí, mají ještě určité speciální znaky, které jsou specifické jenom pro ně. Celý proces poskytování sluţby se skládá ze tří částí, jimiţ jsou připravenost na poskytování sluţby, proces poskytování sluţby a výsledek poskytnutí sluţby. [Hesková a kol., 2006, str. 99- 100] Mezi obecné znaky sluţeb se řadí jejich nemateriální charakter. Sluţby totiţ nemůţeme na rozdíl od zboţí drţet v ruce nebo vidět nebo vnímat dalšími smysly. I kdyţ existují výjimky, některé sluţby lze totiţ materializovat např. záznam sluţby na mediální nosič jako je film, DVD, CD apod. S tímto znakem souvisí další znak sluţeb, kterým je vysoká spotřeba ţivé práce při jejich poskytování. To znamená, ţe procesu poskytnutí sluţby se musí účastnit její poskytovatel, jinak není moţné sluţbu poskytnout. Kromě poskytovatele se tohoto procesu musí účastnit i zákazník. Bez jeho účasti na procesu poskytování sluţby její poskytnutí rovněţ není moţné. Jedná se tedy o začlenění vnějšího faktoru do procesu poskytování sluţeb. Tento proces, soulad poskytování sluţeb s jejich spotřebou, bývá někdy nazýván také pojmem simultánnost. Dalším znakem sluţeb je jejich neskladovatelnost a nemoţnost výroby sluţeb do zásoby, tento znak je označován jako pomíjivost sluţeb. [Orieška, 2010, str. 9 - 10] Mezi speciální znaky sluţeb, které jsou charakteristické pouze pro sluţby cestovního ruchu, řadíme časovou a místní vázanost sluţby na primární nabídku. Sladit spotřebu s produkcí je totiţ nutné nejen z hlediska času, ale i prostoru. Je to dáno tím, ţe v případě cestovního ruchu je nabídka vázaná na určité místo, nelze ji přemisťovat. V případě, ţe se zákazník na toto místo nedostaví, je pro producenta nespotřebovaná 21

sluţba

ztracená.

Dalším

speciálním

znakem

sluţeb

cestovního

ruchu

je

jejich komplexnost a komplementarita. V cestovním ruchu totiţ nedochází k uspokojení pouze jednotlivých potřeb, ale uspokojení jedné potřeby vede k uspokojení jiných potřeb. Například, kdyţ chce zákazník uspokojit svoji potřebu cestování do cizí země, souvisí s tím i uspokojení potřeby ubytování, stravování, dopravy, sportovního vyţití a dalších. Nespotřebovává se tedy jen jednotlivá sluţba cestovního ruchu, ale jejich komplex. Dalším znakem sluţeb cestovního ruchu je jejich zastupitelnost. Tedy substituce jedné sluţby sluţbou jinou. V případě cestovního ruchu jsou více zastupitelné sluţby, které uspokojují sekundární potřeby neţ sluţby uspokojující potřeby primární. Je moţné například nahradit pobyt v hotelu v kategorii čtyři hvězdy pobytem v penzionu a podobně. Mimo to sluţby v cestovním ruchu jsou různé například informační, směnárenské, ubytovací, stravovací a další, mají mnohooborový charakter, coţ vyvolává nutnost je zákazníkovi zprostředkovat. V cestovním ruchu se jejich zprostředkováním zabývají především cestovní kanceláře a cestovní agentury. Cestovní kanceláře nakupují sluţby od jejich dodavatelů a vytvářejí z nich balíčky sluţeb zájezdy, které následně prodávají za souhrnnou cenu svým zákazníkům, jako svůj vlastní produkt. Mezi specifické znaky sluţeb v cestovním ruchu dále patří dynamika poptávky po sluţbách cestovního ruchu, sezónnost, nezbytnost informací o sluţbách cestovního ruchu a jejich kvalitě a neanonymita účastníka cestovního ruchu. [Orieška, 2010, str. 10- 12] Cestovní ruch po svých sluţbách vyţaduje určité nároky, které musí být dodrţovány. Patří mezi ně nutnost přizpůsobit jejich strukturu primární nabídce střediska cestovního ruchu. V případě nedodrţení této podmínky by nemohl být optimálně vyuţit jeho potenciál. Dále je nezbytné přizpůsobit kapacitu, strukturu a kvalitu sluţeb, aby odpovídaly nárokům jednotlivých druhů cestovního ruchu i cílových skupin. Také se musí zajistit, aby na sebe jednotlivé sluţby v určitém středisku cestovního ruchu navazovaly z hlediska kapacity. Poslední dva poţadavky, které jsou na sluţby kladeny, jsou nezbytnost zajištění pohotovosti a pruţnosti jejich nabídky v závislosti na dynamice a časovém rozloţení poptávky a musí být zajištěno, ţe sluţby jsou cenově dostupné s ohledem na jednotlivé formy a druhy cestovního ruchu a cílové skupiny. [Orieška, 2010, str. 12 - 13] Sluţby lze rozdělovat podle různých hledisek. Základní dělení sluţeb spočívá v jejich dělení na sluţby cestovního ruchu a sluţby ostatní. Za sluţby cestovního ruchu 22

povaţujeme takové sluţby, které jsou produkovány podniky cestovního ruchu a jsou určeny k uspokojení zejména potřeb účastníků cestovního ruchu. Patří mezi ně například sluţby ubytovacích zařízení, dopravní sluţby a také sluţby cestovních kanceláří a agentur a další. Ostatní sluţby uspokojují potřeby nejen účastníků cestovního ruchu, ale i místního obyvatelstva a jsou produkovány podniky s polyfunkčním charakterem. Sluţby cestovního ruchu dělíme ještě podle mnoha dalších různých hledisek. Podle druhu se člení na informační, dopravní, stravovací, ubytovací, sportovně-rekreační,

lázeňské,

kongresové,

kulturně-společenské,

průvodcovské,

asistenční, animátorské, organizátorské a zprostředkovatelské. Podle fází realizace cestovního ruchu je rozdělujeme na sluţby, které účastník cestovního ruchu vyuţívá v

místě

svého

běţného

pobytu,

tedy

informační

sluţby,

poradenské

a zprostředkovatelské, dále na sluţby, které účastník cestovního ruchu vyuţívá v průběhu cesty, to jsou například sluţby informační, dopravní, ubytovací a další a na sluţby, které účastník cestovního ruchu vyuţívá v místě, které je cílem jeho cesty, mezi něţ patří sluţby informační, ubytovací, stravovací, dopravní a animační. Z časového hlediska se sluţby cestovního ruchu rozdělují na sluţby poskytované v sezóně, tedy v letním nebo zimním období a mimo sezónu. Podle uspokojovaných potřeb se sluţby cestovního ruchu dělí na základní a doplňkové. Základní sluţby uspokojují potřeby jako je potřeba stravování, ubytování a dopravy tedy sekundární potřeby cestovního ruchu. Sekundární potřeby jsou například potřeby výţivy, přepravy nebo hygieny, tyto potřeby je nezbytné uspokojit jako první, aţ potom je moţné uspokojovat potřeby primární. Doplňkové sluţby slouţí k uspokojení primárních potřeb, tyto potřeby jsou důvodem účasti na cestovním ruchu například sport, dobrodruţství, zdraví apod., odvíjejí se od formy cestovního ruchu, můţe se jednat o sluţby sportovně-rekreační, kulturně-společenské sluţby a další. [Gúčík in Linderová, 2013, str. 47] Podle charakteru spotřeby rozdělujeme sluţby cestovního ruchu na osobní a věcné. A z ekonomického hlediska se sluţby rozdělují na placené a neplacené. [Hesková a kol., 2006, str. 104 - 106]

23

2 Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu (potenciál rozvoje cestovního ruchu) je definován jako „souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných na základě bodové škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje CR, zejména o špatný stav složek životního prostředí (kyselé deště, nízká kvalita vzduchu, znečištění moře, pláží, aj.) a konfliktní land-use daného území.” [Pásková, Zelenka, 2002, str. 221]

3 Faktory ovlivňující cestovní ruch Faktory ovlivňující cestovní ruch jsou definovány jako „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.” [Pásková, Zelenka, 2002, str. 231] Tyto faktory se člení na lokalizační, realizační a selektivní faktory. [Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 34]

3.1 Lokalizační faktory Mezi lokalizační faktory řadíme přírodní podmínky a společenské atraktivity. Jedná se o faktory, které jsou určeny danou oblastí a nedochází u nich téměř k ţádným změnám. Pomáhají nám určit druh cestovního ruchu, pro který má lokalita nejvhodnější podmínky. Například pokud se jedná o oblast hor, kde je v zimním období velké mnoţství sněhu, je tato oblast vhodná pro zimní sporty a vysokohorskou turistiku, naopak pokud je oblast rovinatá je vhodná pro cykloturistiku, v oblasti, kde se nachází velké mnoţství vodních ploch je vhodné rozvíjet vodní sporty, atd. Z toho vyplývá, ţe tyto faktory nám pomáhají odlišit oblast od její konkurence a také určit způsob, jakým se bude lokalita prezentovat. [Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 34 - 35]

3.1.1 Přírodní podmínky Mezi přírodní podmínky patří přírodní atraktivity, hydrologické poměry, klimatické podmínky, reliéf, fauna, flora a morfologické poměry. [Ryglová, 2007, str. 22] U přírodních podmínek platí, ţe čím jsou atraktivnější, tím je daná oblast přitaţlivější pro cestovatele. Z tohoto důvodů mají cestovatelé největší zájem o oblasti pobřeţní a horské, kde se nachází divoká horská příroda, krasové oblasti, čisté řeky, jezera, vodopády, gejzíry, prameny, vzácné druhy rostlin a ţivočichů. Nejvýznamnější 24

jsou poté takové oblasti nebo atraktivity, které jsou zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Kromě toho je také důleţité zejména pro cykloturistiku, pěší turistiku nebo běţky hodnocení oblastí z hlediska estetické dispozice krajiny, to znamená její krása na pohled. [Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 34]

3.1.2 Společenské atraktivity Do společenských atraktivit řadíme kulturně historické památky, kulturní zařízení a různé sportovní, kulturní a společenské akce. [Ryglová, 2007, str. 22] Stejně jako je tomu v případě přírodních podmínek i v případě společenských atraktivit jsou ty nejvýznamnější zařazovány na seznam světového dědictví UNESCO. Na území České republiky můţeme takovýchto památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO nalézt dvanáct. Mezi společenské atraktivity patří i různé události, slavnosti, zvyky a gastronomické akce, které se v posledních letech stávají velice populární. [Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 35] Dále se sem zařazují umělé atrakce jako například Disneyland a sportovní a zábavní akce jako jsou například Olympijské hry nebo karnevaly pořádané v Rio de Janeiru. [Ryglová, 2007, str. 22] Společenské atraktivity

jsou

závislé

na

mnoţství

obyvatel

ţijících

v

daném

místě,

čím více lidí v něm ţije, tím více společenských atraktivit je k dispozici. [Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 35]

3.2 Realizační faktory Mezi tyto faktory zařazujeme dopravu a materiálně technickou základnu cestovního ruchu. Do materiálně technické základny cestovního ruchu patří ubytovací zařízení, stravovací zařízení, účelová zařízení, cestovní kanceláře a sportovně rekreační zařízení. [Ryglová, 2007, str. 22] Slouţí tedy k samotné realizaci účasti na cestovním ruchu, pomocí nich se můţeme do cílového místa dostat vyuţitím dopravy a přechodně tam přebývat vyuţitím materiálně technické základny cestovního ruchu. V daném místě musí být odpovídající kapacita sluţeb, aby mohl být dostatečně technicky vyuţit jeho potenciál, dále zde musí být také odpovídající nabídka sluţeb a tyto sluţby by měly mít určitou kvalitu, jinak by nebylo vůbec moţné sestavit produkt cestovního ruchu a nabízet ho návštěvníkům na trhu a v neposlední řadě sluţby také musí mít určitou kvalitu, aby nadále přitahovaly zákazníky a tím se zajistil ekonomický přínos po dlouhou dobu, který by do budoucna mohl být navyšován. Existuje velké mnoţství 25

ukazatelů, které nám umoţňují hodnotit úroveň těchto faktorů. Patří mezi ně například počet a skladba návštěvníků v určitém prostoru, počet míst u stolu, počet lůţek, velikost přepravních kapacit a jejich kvalita, občanská vybavenost (směnárenské, obchodní a bankovní sluţby), stupeň modernizace a restrukturalizace ubytovacích a stravovacích zařízení a mnoho dalších. [Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 35].

3.3 Selektivní faktory Někdy se můţeme setkat s označením těchto faktorů faktory stimulačními, jelikoţ stimulují samotný vznik cestovního ruchu a jeho následný rozvoj. [Ryglová, 2007, str. 20] Určují, zda je moţné cestovní ruch v dané oblasti vůbec rozvíjet, jestli někdo tuto oblast navštíví, v případě ţe ano, o koho se bude jednat a kolik jich přijede. Rozlišujeme dvě skupiny faktorů a to objektivní a subjektivní. Do objektivních faktorů zařazujeme faktory politické, ekonomické, demografické a administrativní. Mezi politické faktory patří například mírové uspořádání světa, moţnost volného pohybu osob a kapitálu a vnitropolitická situace, tedy jaký je politický systém v dané zemi, jak často dochází ke střídání vlád. Do ekonomických faktorů se řadí výše reálné mzdy, výše nerealizované kupní síly obyvatelstva, směnitelnost měny, moţnost čerpání prostředků pro rozvoj CR a míra investic do prezentace destinace. Mezi demografické faktory se řadí například počet obyvatel v destinaci, mobilita, střední délka ţivota a jejich ekonomická situace, stejně jako i zvyšující se ţivotní úroveň potenciálních cestovatelů. Do administrativních faktorů patří různé zákony, vyhlášky, právní předpisy, potřeba očkování atd.. Do subjektivních faktorů se řadí psychologické vlivy, které působí na spotřebitele sluţeb cestovního ruchu a ovlivňují jejich rozhodování. Jedná se například o reklamu, módnost, zkušenosti, propagaci, atd. Kromě toho v těchto faktorech hrají roli i místní obyvatelé, jejich postoj k návštěvníkům a také talent uspokojit jejich potřeby. Dále mezi tyto faktory patří rovněţ oblast řízení a managementu destinace, obchodní praktiky a změny ţivotního stylu návštěvníků. [Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, str. 37 – 39].

26

4 Cílové místo cestovního ruchu - region, oblast a středisko cestovního ruchu Cílové místo cestovního ruchu můţe mít různou velikost, můţe se jednat o středisko cestovního ruchu, region cestovního ruchu nebo jím můţe být i stát. Je to cíl cesty návštěvníka, místo do kterého směřuje a kde bude přechodně pobývat. V tomto místě se kromě atraktivit cestovního ruchu musí nacházet také odpovídající materiálně-technická základna a klíčová je i jeho dopravní dostupnost. Přitom je nezbytné, aby místo vystupovalo a bylo nabízeno návštěvníkům jako celek na trhu cestovního ruchu. V současných podmínkách globálního trhu nelze nabízet pouze sluţby jednotlivých podnikatelů, ale musí být nabízeny celé soubory sluţeb tzv. balíky sluţeb, v nichţ jsou obsaţeny jednotlivé sluţby poskytované rozdílnými poskytovateli. Kaţdé cílové místo si rovněţ musí vybrat svůj cílový segment to znamená skupinu zákazníků, kteří mají určité společné charakteristiky, na který bude zaměřeno a jehoţ potřeby bude uspokojovat, protoţe stejně jako u výrobků, tak i v případě cílových míst cestovního ruchu platí, ţe nemůţe uspokojovat potřeby všech zákazníků. [Gúčík, 2010, str. 247] Existují dva druhy regionů. V prvním případě se jedná o region jako prostorově-ekonomickou jednotku, tedy o území, které vzniklo především za účelem tvorby a realizace regionální a strukturální politiky. Můţe se jednat například o kraje, regionální sdruţení obcí, mikroregiony nebo euroregiony. [Gúčík, 2010, str. 247] V druhém případě je za region povaţováno cílové místo cestovního ruchu. Toto místo disponuje vhodnými předpoklady pro rozvoj cestovního ruch a je přitaţlivé pro návštěvníky. Na jeho území se nacházejí přírodní a společenské atraktivity, odpovídající materiálně technická základna a svou činnost zde realizuje destinační management. Ten se mimo jiné také stará o nabízení produktů regionu a podporu jejich prodeje na trhu cestovního ruchu. Můţe se jednat o území různých velikostí od mikroregionů, které jsou tvořeny sdruţením několika obcí aţ po makroregiony, které jsou tvořeny celými kontinenty. [Gúčík, 2010, str. 248-249] Na území České republiky bylo v roce 2010 vymezeno 17 turistických regionů. Jedná se například o turistický region Východní Čechy, Šumava a Vysočina. [Kotíková, Schwartzhoffová, 2014, str. 17]

27

Za oblast cestovního ruchu se povaţuje „územní celek převážně stejných (homogenních) přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.” [Pásková, Zelenka, 2002, str. 198] Oblasti mohou být ještě dále rozčleněny na jednotlivé podoblasti cestovního ruchu, které tvoří územní celky s veškerými hlavními rysy stejnými, jako mají oblasti, ale s charakteristickými vlastnostmi, které je diferencují od ostatních částí oblasti. Na území České republiky bylo v roce 2010 vymezeno 40 turistických oblastí. Jedná se například o turistickou oblast Kladské Pomezí, Slovácko a Valašsko. [Kotíková, Schwartzhoffová, 2014, str. 16 - 17] Jako středisko cestovního ruchu povaţujeme místo s menší rozlohou, kde se nachází nezbytná infrastruktura. Můţe jím být například obec nebo sdruţení obcí. [Kotíková, Schwartzhoffová, 2014, str. 16]

4.1 Regionální rozvoj a cestovní ruch Cestovní ruch můţe mít pozitivní i negativní vliv na cílové místo. Za pozitivní vlivy se povaţuje především přispění cestovního ruchu k rozvoji daného místa. Cestovní ruch v místě vytváří nejen pracovní příleţitosti, ale také podnikatelské příleţitosti a pomáhá k získávání zahraničních investic a také zvyšuje ţivotní úroveň obyvatel cílového místa. Můţe také významně přispět k překonávání regionálních rozdílů. Dané místo však musí disponovat určitou úrovní sluţeb. Cestovní ruch vyţaduje odpovídající ubytovací a stravovací kapacity a další infrastrukturu, jako jsou například dopravní cesty. Negativní vlivy má cestovní ruch na ţivotní prostředí a na společnost. Tyto vlivy se mohou projevovat například vymíráním ohroţených druhů rostlin a ţivočichů, nadměrnou erozí způsobenou návštěvníky místa nebo také ve ztrátě kulturní identity obyvatelstva a aţ v nenávisti obyvatel místa k návštěvníkům. [Foret, Foretová, 2001, str. 10] Cestovní ruch je povaţován za hlavního podporovatele ekonomického rozvoje zejména na úrovni regionů. Je zdůrazňován jeho vliv na tvorbu pracovních příleţitostí nebo jinak řečeno je chápán jako nástroj řešení nezaměstnanosti zejména v problémových a periferních oblastech, mezi které patří například příhraniční oblasti. Vytváří pracovní příleţitosti zejména pro mladé lidi, pro obyvatele málo industrializovaných a rozvojových zemí. Zaměstnanostní multiplikátory cestovního 28

ruchu jsou v porovnání s ostatními hospodářskými odvětvími řazeny k nejvyšším. [Franke a kol., 2012, str. 12] Ve spoustě regionů představuje cestovního ruch jednoho z hlavních činitelů jejich ekonomického rozvoje. Na základě vlivu cestovního ruchu na strukturu jejich hospodářství rozdělujeme regiony na ty, ve kterých cestovní ruch představuje nejvýznamnější hospodářské odvětví, mezi tyto regiony jsou řazeny například regiony lázeňské a na ty, ve kterých je cestovní ruch pouze jedním z mnoha hospodářských odvětví. Do této skupiny můţeme zařadit většinu regionů v České republice. V regionech, kde cestovní ruch představuje jedno z převaţujících hospodářských odvětví, můţe dokonce dojít k potlačení jejich původních tradičních hospodářských odvětví, jako příklad lze uvést regiony horské. I v případě České republiky představuje cestovní ruch významné ekonomické odvětví, které se významně podílí nejen na rozvoji mnoha regionů, ale i celé ekonomiky našeho státu. [Franke a kol., 2012, str. 12] V mnoha regionech dochází v důsledku lidských aktivit k znečištění ţivotního prostředí a k vyčerpávání neobnovitelných zdrojů, zejména v důsledku ustavičně se navyšujícího objemu výroby. Z dlouhodobého hlediska je tento stav nepřijatelný, protoţe vede k situaci, při které můţe dojít k překročení únosné meze, coţ se můţe projevit vyčerpáním daného zdroje nebo nadměrným znečištěním ţivotního prostředí. Proto se neustále více objevují snahy usměrňovat ekonomický růst tak, aby uspokojování potřeb současné společnosti neomezovalo moţnosti budoucích generací a aby zůstaly zachovány přírodní zdroje. Tento rozvoj lidské společnosti je nazýván jako trvale udrţitelný rozvoj. Podle Světové komise OSN pro ţivotní prostředí a rozvoj „lze považovat rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích.” [129] Aby takového rozvoje mohlo být dosaţeno, je potřeba dbát na jeho tři hlavní rozměry a to na ekonomický, sociokulturní a ekologický rozměr. Snahou ekonomického rozměru je, aby při hospodářské aktivitě byly zachovány veškeré zdroje včetně přírodních. Cílem sociokulturního rozměru je dosáhnout sociální spravedlnosti, která spočívá v přispívání ke zvyšování vzdělanosti, zlepšení zdravotního stavu, ochraně lidských práv a také například omezování chudoby, rozvoji kultury, zvyků a tradic místních společenství. Ekologický rozměr se snaţí, aby současný rozvoj lidské společnosti vycházel z potřeby zachování přírodních zdrojů ve stejné kvalitě i pro další generace.[Franke a kol., 2012, str. 28-29] 29

Cestovní ruch můţe také přispívat k překonávání regionálních disparit. Podle Ministerstva pro místní rozvoj lze tyto disparity definovat jako neodůvodněné rozdíly mezi regiony v úrovni jejich ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje. Rozdíly, které je nezbytné řešit, jsou však pouze ty, které jsou vyvolané lidskou činností. [Kutscherauer a kol., 2010, str. 5] K překonání těchto disparit je nezbytné, aby byl cestovní ruch v daném regionu rozvíjen trvale udrţitelným způsobem. Takto pojatý rozvoj cestovního ruchu je přínosný nejen pro všechny aktéry cestovního ruchu, tj. pro místní obyvatele, podnikatelské subjekty, orgány ochrany přírody a krajiny, místní samosprávu, ale také pro přírodu a krajinu, hmotné i nehmotné dědictví. [Zelenka a kol., 2013, str. 62] Vţdy musí být zajištěno, aby přínosy cestovního ruchu byly znatelné v celém regionu. [Sharpley, Telfer, 2002, str. 113] Aby bylo dosaţeno trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu, je nezbytná v rámci regionu spolupráce, koordinace a existence destinačního managementu. Jehoţ úkolem je kromě jiného právě zajistit udrţitelnost cestovního ruchu v daném území. [Franke a kol., 2012, str. 98] Destinační management jsou aktivity a organizace, které zahrnují útvary a ministerstva cestovního ruchu, obchodní komory, hotelové asociace, organizace zabývající se ochranou ţivotního prostředí a mnoho dalších. [Kotler, Bowe, 2014, str. 535] Má na starosti řízení cestovního ruchu v daném území. [Franke a kol., 2012, str. 98] Pro cestovní ruch je velmi důleţité zachovat přírodní zdroje a ochraňovat ţivotní prostředí. Typické pro cestovní ruch totiţ je, ţe jeho aktivity jsou úzce vázány na místo, ve kterém vznikají, tedy na destinace nebo region. Příroda představuje významnou součást produktu cestovního ruchu. V některých případech je dokonce hlavním důvodem k navštívení daného místa, zejména pokud návštěvníci mají zájem například o koupání v moři nebo návštěvu parku. Pro cestovní ruch je také velice podstatné ochraňovat lokální ekosystémy, jejichţ změny mohou v místě způsobit změnu teploty, přísun sráţek, změnu vzhledu a jeho zdrojů, coţ můţe výrazně ovlivnit i aktivity cestovního ruchu v daném území. [Franke a kol., 2012, str. 30 - 31] Proto musí být v daných místech rozvoj cestovního ruchu kontrolován a případně dle potřeby regulován.[Sharpley, Telfer, 2002, str. 122] Neopomenutelnou součástí produktu cestovního ruchu je doprava, která velmi významným způsobem ovlivňuje ţivotní prostředí. V současnosti je velkým problémem v mnoha zemích sladit rozvoj dopravních systémů s přepravními poţadavky i technickým stavem infrastruktury. V důsledku redukování kapacity hromadné dopravy 30

dochází ke zvyšování podílu individuální automobilové dopravy, coţ vede v mnoha lokalitách k překročení ekologických limitů. [Franke a kol., 2012, str. 31] Pro dosaţení trvale udrţitelného cestovního ruchu je nezbytná spolupráce a koordinace veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Zároveň musí být zohledněn i respekt k místním obyvatelům a jejich tradicím. Cílem snahy o udrţitelný rozvoj cestovního ruchu by mělo být nejen dosaţení odpovídajícího zisku, ale také kvalitního ţivotní prostředí. [Franke a kol., 2012, str. 31 - 32] Jinak by mohlo dojít k takovému poškození ţivotního prostředí regionu, v jehoţ důsledku by došlo k poklesu návštěvnosti daného regionu, protoţe by přestal být pro návštěvníky přitaţlivým a zajímavým cílovým místem. [Kotler, Bowe, 2014, str. 535]

31

5 Potenciál cestovního ruchu v České republice Hodnocením potenciálu cestovního ruchu se zabývalo velké mnoţství autorů a existuje k němu hodně přístupů. Ve své práci bych zmínila problematiku hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Ústavu územního rozvoje v Brně. Poprvé ústav vypracoval územní vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu jiţ v roce 2001. Tato práce vyhodnotila potenciál pro všechny obce na území České republiky na základě výskytu nějaké z vybraných 24 potenciálních sloţek cestovního ruchu (a rekreace). Tyto sloţky byly bodově ohodnoceny, nejen podle jejich vyvinutosti, ale také podle jejich významu pro cestovní ruch. Práce byla zaktualizovaná v roce 2010 a liší se od původní práce z roku 2001 zejména tím, ţe pracuje s většími prostorovými jednotkami, tedy místo

s

obcemi

se

zde

pracuje

s

ORP.

Mimo

to

se

práce

zabývá

i faktory, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu a rekreaci v území. Bere v úvahu i dosaţitelnost území individuální i veřejnou dopravou. [3] Ústavu definuje potenciál cestovního ruchu jako „soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a vytváří složitý multidisciplinární systém. Do systému vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví i projevy aktuální lidské společnosti. Celkové postihnutí a kvantifikace tohoto systému jsou sotva možné, protože některé prvky působí nehmotně a neměřitelně (např. genius loci některých míst), u jiných prvků je jejich postižení a významová diferenciace velmi obtížnou záležitostí. Z tohoto důvodu je nezbytné potenciál cestovního ruchu zjednodušit a rozdělit na segmenty, které je moţné změřit. Celkový potenciál je pak vyjádřen jako souhrn těchto jednotlivých segmentů. Kaţdému z jednotlivých segmentů je v bodovém vyjádření přisuzován určitý počet bodů, které jsou následně sečteny a výsledek představuje konečný potenciál cestovního ruchu. Dílčí potenciály byly pro potřeby této práce vytvořeny dva a to potenciál atraktivit cestovního ruchu a potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch. [3] Hlavním cílem návštěvy regionu jsou atraktivity cestovního ruchu. Zařazujeme mezi ně například botanické zahrady, hrady, zámky, atd., z přírodních atraktivit například jeskyně, skalní města a další. [3] V případě, ţe je památka zařazena na seznamu světového dědictví UNESCO, dostane speciální body. Atraktivity jsou rozděleny do tří skupin A, B, C, podle toho jaký mají význam pro cestovní ruch. Další

32

odlišností této práce oproti předchozím je, ţe některé atraktivity nepovaţuje za součást potenciálu a proto je nehodnotí. [Kotíková, Schwartzhoffová, 2014, str. 32] Druhý dílčí potenciál představují plochy a linie. V tomto případě se vychází ze skutečnosti, ţe i plochy mohou mít pro cestovní ruch rozdílný význam. Jako příklad lze uvést krajinné typy. V případě cestovního ruchu zaměřeného na pobyt v přírodě a rekreaci jsou za nejvýznamnější povaţovány horské oblasti a za nejméně významné se povaţují níţinaté oblasti bez lesů. Za významné plochy pro rozvoj cestovního ruchu, se povaţují i oblasti nedaleko sjezdů z dálnic a rychlostních komunikací, jelikoţ jsou tato místa dobře dopravně dostupná. Na druhou stranu za plochy, které omezují rozvoj cestovního ruchu, jsou povaţovány velké průmyslové plochy a areály hnědouhelných dolů. I v tomto případě jsou některé plochy, které dostávají speciální body, jelikoţ mají pro cestovní ruch větší význam, v podmínkách České republiky mezi nimi lze uvést národní parky. [3] Linie zaznamenávají délku důleţitých ţeleznic, silnic, úseků řek vhodných ke splouvání a břehů vodních nádrţí vhodných ke koupání. Dávají informace o tom jaká je dopravní dostupnost území, o rekreačních aktivitách, pro které jsou vhodné břehy vodních ploch a toků. Vzhledem k tomu, ţe správní obvody ORP mají odlišnou velikost je nezbytné jejich délky koeficientově vztahovat k rozloze konkrétního ORP. [3]

33

6 Charakteristika Královéhradeckého kraje Královéhradecký kraj leţí v severovýchodní části České republiky. Sousedí s krajem Pardubickým, Libereckým, Středočeským a s Polskem. Území kraje má rozlohu 4759 km2, coţ představuje asi 6 % území České republiky. Kraj patří mezi méně lidnaté v rámci České republiky, průměrná hustota zalidnění zde činí 116 obyvatel na km2. [70] Královéhradecký kraj patří do regionu soudruţnosti NUTS II Severovýchod. Mimo něj se do tohoto regionu soudruţnosti dále řadí kraj Liberecký a Pardubický. [67] Na území kraje zasahuje Euroregion Glacensis. [70] Kraj se dále dělí na 5 okresů a to na okres Hradec Králové, Rychnov nad Kněţnou, Náchod, Jičín a Trutnov. ORP se na území kraje nachází 15, jedná se o Hradec Králové, Dobrušku, Kostelec nad Orlicí, Rychnov nad Kněţnou, Jaroměř, Hořice, Nový Bydţov, Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Náchod, Novou Paku, Vrchlabí, Trutnov, Broumov a Nové Město nad Metují a obcí s pověřeným úřadem se zde nalézá 35. [55] Dohromady zde je 448 obcí, 48 měst a 10 městysů. Největším a rovněţ krajským městem je Hradec Králové. [70] Na území kraje se nalézají turistické regiony Královéhradecko, Krkonoše a Podkrkonoší a zasahuje do něj turistický region Český ráj. Mezi turistické oblasti, které byly na území kraje vymezeny, řadíme Hradecko, Kladské Pomezí, Podkrkonoší, Krkonoše, Český ráj, Orlické hory a Podorlicko. [47] Jedná se o zemědělsko-průmyslový kraj. Je zde velmi rozvinutý cestovní ruch. [33] Následující údaje jsem převzala z webových stránek Českého statistického úřadu. Kraj má 551 172 obyvatel (1. aţ 3. čtvrtletí 2015). Nezaměstnanost v kraji dosahovala k 30. 9. 2015 17 852 lidí, coţ představuje nezaměstnanost 4, 73 %. Královéhradecký kraj je 5. v pořadí krajů z hlediska nezaměstnanosti, řadí se tedy mezi kraje s nejniţší nezaměstnaností. Průměrný počet zaměstnaných osob v kraji je 181,5 tis.. Míra zaměstnanosti v kraji je 58,2 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v kraji činila ve 3. čtvrtletí roku 2015 22 773 Kč. Z hlediska věkové struktury největší podíl obyvatel kraje představují muţi a ţeny mezi 35 - 39 lety, u muţů se jedná aţ o 24 tis. osob a u ţen o 22,5 tis. osob. Další velmi početnou skupinou v kraji jsou muţi a ţeny mezi 65 - 69 lety. U ţen se jedná aţ o 20 tis. osob a u muţů o 17 tis. Nejvíce obyvatel kraje ţije v Hradci Králové, za ním následuje město Trutnov a Náchod. Hrubý domácí produkt činí 186 846 mil. Kč. Na celkovém hrubém domácím produktu České republiky 34

se kraj podílí 4,6 %. Čistý disponibilní důchod domácností činí 104 967 mil. Kč. Počet mateřských škol v kraji činí 304, základních škol 265, středních škol 81, gymnázií 19, nástavbové studium 24 a VOŠ 11. Na území kraje se nacházejí dvě vysoké školy a to Univerzita Hradec Králové a Univerzita Karlova. Univerzita Karlova má v Hradci Králové Farmaceutickou fakultu a Lékařskou fakultu. Z hlediska sluţeb sociální péče tvoří 58,4 % počtu míst ve všech zařízeních domovy pro seniory, následují domovy pro osoby se zdravotním postiţením se 17,2 % a domovy se zvláštním učením s 10,3%. Nemocnicí se v kraji nachází 8 s celkovým počtem lůţek 3170. [11]

Obrázek 1: Obce s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje [127]

35

Praktická část - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle jednotlivých obcí s rozšířenou působností 7 ORP Broumov 7.1 Charakteristika ORP Broumov Území ORP Broumov se nachází na severovýchodě Královéhradeckého kraje. Má rozlohu 25 938 ha, coţ představuje 5,5 % rozlohy kraje. Z hlediska rozlohy se jedná o osmý největší správní obvod ORP na území kraje. V obvodu ORP se nachází 14 obcí a to Adršpach, Boţanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Šonov, Teplice nad Metují a Vernéřovice. Z toho se statutem města Broumov, Meziměstí a Teplice nad Metují. [57] Území ORP se nalézá v turistickém regionu Krkonoše a Podkrkonoší a v turistické oblasti Kladské Pomezí. [47]

7.2 Lokalizační předpoklady ORP Broumov 7.2.1 Přírodní podmínky v ORP Broumov Území ORP je součástí geologického celku vnitrosudetská pánev. Typickým rysem zdejší krajiny jsou skalní města. Podle geomorfologie spadá správní obvod ORP do Broumovské vrchoviny, která patří do Hercynského systému. Dále se území ORP řadí do Orlické podsoustavy Krknonošsko-jesenické subprovincie České vysočiny. Je zde velmi členitý reliéf tvořený pahorkatinami aţ hornatinami. Nejvyšší horou, která se nachází na území ORP je Ruprechtický špičák v Javořích horách a měří 800 m. n. m. Důsledkem značné členitosti území je podnebí v oblasti velmi rozdílné. Lokalita spadá do klimatické oblasti mírně teplé, kam se řadí Broumovské kotlina, aţ chladné v okolí Javořích hor, Broumovských stěn, Teplic nad Metují a Adršpachu. Průměrná roční teplota vzduchu zde v roce 2014 dosahovala 8 - 9 °C. [72] Roční sráţkový úhrn je 650- 1000 mm a z toho podíl zimních sráţek činí 250 - 400 mm. Územím ORP protéká řeka Stěnava, jejíţ koryto představuje rovněţ nejniţší bod oblasti a řeka Metuje. [128]

36

Zdejší krajina je typická zejména mnoţstvím hor, údolí, skal, roklí, lesů, luk, pastvin a polí. Mezi vzácné rostliny této oblasti patří lilie zlatohlavá a dále pak například mléčivec alpský. Rovněţ zde můţeme nalézt na loukách a v mokřadech vstavače. Mezi nejvzácnější zvířata, která je moţné v oblasti vidět, zařazujeme především ptactvo a to konkrétně výra velkého, čápa černého a krahujce obecného. [87] Převáţná část území ORP Broumov zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Území CHKO Broumovsko se rozkládá na celkové ploše 410 km2 a člení se na čtyři zóny ochrany přírody. Řadí se mezi chráněné krajinné oblasti vrchovinného typu. [23] Hlavním předmětem ochrany CHKO Broumovsko jsou především skalní města. [93] V rámci CHKO Broumovsko byly vyhlášeny dvě národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály byla vyhlášena v roce 1933. Skládá se ze dvou skalních měst Adršpašského a Teplického. Charakteristickým krajinným prvkem Adršpašského skalního

města

jsou

samostatné

skalní

útvary,

pilíře

a

izolované

věţe.

K nejvýznamnějším se řadí Starosta a Starostová, Homole cukru a mnohé další. Mimo to jsou zde dva vodopády Malý a Velký, Adršpašské jezírko a Pískovna. [1] Pro Teplické skalní město jsou typické skalní stěny, čímţ se odlišuje od Adršpašského. Mezi jeho nejznámější skalní útvary patří Krakonošovo párátko, Ţelva, Martinská stěna, Čertova stěna a mnohé další. Zajímavostí této oblasti je také bývalý skalní hrad Střmen. Terény skalního města jsou vhodné pro skalní lezení. [135] Broumovské stěny byly vyhlášeny národní přírodní rezervací v roce 1956. Jejich unikátem je přírodní útvar zvaný Slavěnské hřiby, které, jak vyplývá z názvu, jsou skalní útvary ve tvaru hřibů. [5] Přírodní rezervace se ve správním obvodu ORP Broumov nachází jedna, jedná se o Kříţový vrch, který je situován naproti Adršpašským skalám. Původně se nazýval Rozsochatec nebo se také můţeme setkat s lidovým názvem „Kříţák“. Na jeho vrcholu je umístěn ţelezný kříţ z roku 1857, k němuţ vede kříţová cesta. [37] Přírodní památky jsou na území ORP dvě a to přírodní památka Borek a Mořská transgrese. [128] Další přírodní pozoruhodností zdejší oblasti je Boţanovský Špičák, jedná se o nejvyšší bod Broumovských stěn, který měří 770 metrů. Nabízí nejen výjimečné výhledy do okolí, ale také zde můţete vidět skalní útvary připomínající zvířata například Ţelvu, Velblouda nebo Veverku. [4]

37

Tabulka 1: ORP Broumov přírodní podmínky vybrané ukazatele Název

Národní

Chráněná

Národní

Národní

Přírodní

Přírodní

ORP

park

krajinná

přírodní

přírodní

rezervace

památka

oblast

rezervace

památka

1

2

-

1

2

Broumov

-

Pramen: vlastní zpracování

7.2.2 Společenské podmínky v ORP Broumov Na území ORP Broumov je vyhlášena jedna městská památková zóna. Jedná se o historické centrum Broumova. Dominantou historického města jsou dvě náměstí s měšťanskými domy a s dvěma bránami a to Dolní a Horní bránou. Dalšími zajímavostmi města jsou Stará radnice a Mariánský sloup, jehoţ autorem je Jan Brokof. [62] Další atraktivitou lokality je obec Křinice, která byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Zejména kvůli ochraně zděných statků broumovského typu, které pocházejí z konce 18 st. a 1. pol. 19. st.. [35] Na území ORP Broumov se nachází mnoho významných sakrálních památek. Mezi nejvýznamnější patří komplex kláštera benediktinské opatství sv. Václava v Broumově. Klášter byl vyhlášen národní kulturní památkou v roce 1995. Další národní kulturní památka v Broumově se nachází na hřbitově. Byla vyhlášena v roce 2008 a jedná se o kostel Panny Marie, je to nejstarší dřevěný kostel na území Čech. Mimo to se zde nachází významné barokní kostely architektů Dientzenhoferových. [128] Za pozornost stojí rovněţ Kaple Hvězda, která se nalézá v Broumovských stěnách a je dílem K. I. Dientzenhofera. Název Hvězda nese kvůli svému půdorysu, který má tvar hvězdy. [28] Ze zámků a hradů na území ORP lze zmínit zámek Skály ze 16. stol., který je nyní

vyuţíván

jako

ubytovací

zařízení.

Dále

zámek

Adršpach,

Hrad

Skály - Bischofstein a zříceninu hradu Střmen. [98] [84] Mimo to se zde nalézá Geopark Vnitrosudetská pánev, kde je moţné spatřit ukázky horninového prostředí Broumovského výběţku. Geopark se nachází ve Viţňově u Meziměstí. [16]

38

Mezi technické památky na území ORP patří Umlaufův mlýn v Otovicích. Mlýn pochází z konce 18. století a byl postaven v pozdně barokním stylu. [147] Z rozhleden ve správním obvodu ORP Broumov lze zmínit například rozhlednu Čáp v Teplicích nad Metují a rozhlednu na Ruprechtickém Špičáku. [78] Ve správním obvodu ORP Broumov se pravidelně pořádá několik kulturních a společenských akcí. Patří mezi ně Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují, hudební festival Za poklady Broumovska, Malé letní divadlení v Broumově a Regionální zahrádkářská výstava v Teplicích nad Metují. Ze sportovních akcí pořádaných pravidelně na území ORP lze zmínit například Závody psích spřeţení v Janovičkách u Broumova, cyklistické závody MTB Pohár Broumovska, Sudety Tour Road v Teplicích nad Metují a turistický pochod Teplicko-adršpašská 33. [70] Tabulka 2 ORP Broumov společenské atraktivity vybrané ukazatele Název

Městská

Městská

Vesnická

Vesnická

Národní

ORP

památková

památková

památková

památková

kulturní

rezervace

zóna

rezervace

zóna

památka

-

1

1

-

2

Broumov

Pramen: vlastní zpracování

7.3 Realizační faktory ORP Broumov 7.3.1 Dopravní infrastruktura v ORP Broumov Správním obvodem ORP Broumov nevede silnice I. třídy. Nejvýznamnější silnicí je II/303, která vede mezi Broumovem a Náchodem. Území ORP nedisponuje ţádným přímým spojením s dálnicí ani rychlostní komunikací. Z hlediska ţelezniční dopravy je nejvýznamnější trať č. 026 vedoucí z Náchoda do Teplic nad Metují a přes Broumov aţ do Otovic a dále trať č. 047, která zajišťuje ţelezniční dopravu mezi Teplicemi nad Metují a Trutnovem. [57]

7.3.2 Ubytovací zařízení v ORP Broumov Jak je patrné z tabulky ve správním obvodu ORP Broumov se nachází 5 hotelů, 21 penzionů, 2 kempy, 3 turistické ubytovny, 1 chatová osada a 6 ubytovacích zařízení 39

spadající do kategorie ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Hotely nacházející se v Adršpachu a v Broumově spadají do kategorie *** a oba dva hotely nacházející se v Teplicích nad Metují mají **. [21] Tabulka 3: ORP Broumov ubytovací zařízení vybrané ukazatele Název

Hotel

Penzion

Kemp

ORP Broumov

5

21

2

Turistická

Chatová

ubytovna

osada

3

1

Ostatní

6

Pramen: vlastní zpracování

7.3.3 Stravovací zařízení v ORP Broumov Na území ORP se nachází 44 restaurací/pizzerií, 21 zařízení poskytujících rychlé občerstvení, 5 cukráren, 4 bistra, 10 pohostinství/motorestů/pivnic, 4 kavárny/čajovny a 11 barů/vináren. Nejvíce pohostinských zařízení je situováno v Broumově a Teplicích nad Metují a dále v Adršpachu zejména díky mnoţství turistů, kteří navštěvují zdejší Adršpašsko-teplické skály. [96]

Cukrárna

Bistro

Pohostinství/Motorest/

21

5

4

10

Bar/Vinárna

Rychlé občerstvení

44

Kavárna/čajovna

Restaurace/Pizzerie

Broumov

Pivnice

Název ORP

Tabulka 4: ORP Broumov stravovací zařízení vybrané ukazatele

4

11

Pramen: vlastní zpracování

7.3.4 Sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka v ORP Broumov Na území ORP se nachází mnoţství turistických a naučných stezek, zejména pak v okolí Adršpašsko-teplických skal. Z turistických stezek lze zmínit například Za pokladem Teplických skal nebo Benediktinský klášter v Broumově. Mezi naučné stezky na území ORP patří například Naučná stezka Teplické skály, Naučná stezka

40

Skály Bischofstein a Naučná stezka Proč chodit daleko? ... raději zůstaňte v Křinicích. Většina turistických stezek je vhodná i pro cyklisty. [70] [140] [8] [53] [7] [64] Lyţařské areály se nacházejí v Teplicích nad Metují a v Janovičkách u Broumova. V zimě zde jsou upravované běţecké trasy především v oblasti Javořích hor. [115] [70] Koupaliště jsou v obcích Broumov, Meziměstí, Heřmánkovicích a v Teplicích nad Metují. [70] [32] [113] Pro zájemce o horolezectví je zde několik moţností v přírodě. Jsou to Adršpašsko-teplické skály, Jiráskovy skály, Kříţový vrch a Broumovské stěny. Mimo to je zde ještě umělá horolezecká stěna v Broumově. [106] [97] Golfové hřiště je zde pouze jedno v Broumově. [18] Pro rybaření je vhodný tok řeky Stěnavy a tento tok je vhodný i pro vodáctví mezi Hynčicemi a Otovicemi. [153] [48] Ve správním obvodu ORP Broumov jsou dvě ekofarmy. Jedná se o Penzion u Suchánků v Meziměstí a Ekofarmu - Jakub Tůma v Teplicích nad Metují. Moţnost hipoturistiky je hned v několika obcích a to v Adršpachu na Farmě Tuček, ve Vernéřovicích na Farmě Turov, v Šonově, v Jízdárně v Hejtmánkovicích. [145] [108] [Královéhradecký kraj, 2011, 36 s.] A z hlediska adrenalinových sportů je moţné ve správním obvodu ORP vyuţít lanové centrum v Adršpachu a Centrum Walzel v Meziměstí, které nabízí mnoţství aktivit, mezi něţ patří například i laserová střelnice. [6]

Rybaření

-

Solná jeskyně

2

relaxace

a 1

Wellness

Adrenalinové

1

sporty

Vodáctví

6

Golf

Agroturistika/

5

Hipoturistika

Horolezectví

4

aquaparky

2

Koupaliště

Lyžařské

Broumov

areály

Název ORP

a

Tabulka 5: ORP Broumov sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka vybrané ukazatele

1

1

Pramen: vlastní zpracování

41

7.3.5 Kulturní zařízení v ORP Broumov Muzea se na území ORP nacházejí dvě a obě jsou v Broumově. Jedná se o Muzeum Broumovska a Pivovarské muzeum. [26] [41] [50] Divadlo je zde pouze jedno a to Městské divadlo Broumov a kino se nachází v Teplicích nad Metují. [38] Tabulka 6: ORP Broumov kulturní zařízení vybrané ukazatele Název

Muzeum

Galerie

Divadlo

Kino

ORP

Hvězdárna

Památník

a Planetárium

Broumov

2

-

1

1

-

-

Pramen: vlastní zpracování

7.3.6 Turistická informační centra v ORP Broumov Na území ORP Broumov je šest turistických informačních center. Nacházejí se v obcích Broumov (2 TIC), dále v Teplicích nad Metují (1 TIC), Adršpachu (2 TIC) a v Meziměstí (1 TIC). [70] Tabulka 7: ORP Broumov turistická informační centra Název ORP

Turistické informační centrum

Broumov

6

Pramen: vlastní zpracování

42

8 ORP Dvůr Králové nad Labem 8.1 Charakteristika ORP Dvůr Králové nad Labem Území ORP Dvůr Králové je situováno ve středu Královéhradeckého kraje. Má rozlohu 25 782 ha, coţ tvoří 5,4 % rozlohy kraje. Z hlediska rozlohy se jedná o devátý největší správní obvod ORP na území kraje. Obcí nacházejících se ve správním obvodu ORP je 28 a jsou to Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Dolní Brusnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Horní Brusnice, Hřibojedy, Choustníkovo Hradiště, Kocbeře, Kohoutov, Kuks, Lanţov, Libotov, Litíč, Mostek, Nemojov, Stanovice, Trotina, Třebihošť, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčkovice v Podkrkonoší, Zábřezí-Řečice a Zdobín. Se statutem města pouze Dvůr Králové nad Labem. [58] Správní obvod ORP se nachází v turistickém regionu Krkonoše a Podkrkonoší a ve stejnojmenné turistické oblasti. [47]

8.2 Lokalizační faktory ORP Dvůr Králové nad Labem 8.2.1 Přírodní podmínky v ORP Dvůr Králové nad Labem Správní obvod ORP Dvůr Králové nad Labem se nachází ve vrchovinách Krkonošského podhůří s mnoţstvím lesů. Aţ 34 % území zabírají lesy. Právě mnoţství lesů je charakteristickým

rysem

krajiny ORP

Dvůr Králové nad

Labem.

Nejvýznamnější řekou, která protéká správním obvodem ORP, je Labe. [58] Nejvyšší bod území je Zvičina, tato hora je rovněţ nejvyšším bodem turistické oblasti Podkrkonoší. [70] Průměrná teplota se na území ORP pohybovala v roce 2014 od 9 - 12 °C. [72] Průměrný úhrn sráţek se na území ORP pohyboval v roce 2014 od 400 - 500 mm. [146] Oblasti leţí v klimatické oblasti mírně teplé, mírně vlhké. [90] Na území ORP nezasahuje ţádné velkoplošné chráněné území. Z maloplošných chráněných území se zde nachází dvě přírodní památky. Jedná se o přírodní památku Čertovy hrady, která byla vyhlášena v roce 1949. Přírodní památka je tvořena skálami a kamennými moři. [10] Druhou přírodní památkou ve správním obvodu ORP je Kalské údolí. Tato přírodní památka je tvořena tokem potoka Bystřice. [27] Dále se zde nalézá přírodní rezervace Vřešťovská baţantnice, je tvořena starým lesem s mnoţstvím květin, prameništní slatinou, starý kanál potoka Trotiny a neregulovaným vodním tokem. 43

Přírodní rezervace byla stejně jako Čertovy hrady vyhlášena v roce 1949. Významné jsou zejména vzácné druhy flory a fauny, které se zde nacházejí, jako je dubohabřina, jasanová doubrava, prameništní jasenina a olšiny, slatina a vodní tok Trotina. [156] Významnou vodní plochou, která se nachází na území ORP je rybník Velký Vřešťov, kde je moţnost přírodního koupání a windsurfingu. [152] Velmi významnou atraktivitou ORP je Zoo Dvůr Králové nad Labem. Zoo disponuje velkým mnoţstvím pavilonů. Zajímavé jsou zejména tropické pavilony, především Ptačí a Vodní svět dále pavilony šelem, opic, hrochů a lvů. Zoo vyniká pavilonem, kde jsou chovány okapi, jedná se o jedinou Zoo ve střední Evropě, která tato vzácná zvířata chová. Můţete si zde také prohlídnout galerii obrazů pravěkých zvířat, jejichţ autorem je Zdeněk Burian a expozici dinosaurů. Mimo to můţete vyuţít projíţďku výletním vláčkem, který vás doveze k Safari. Zde můţete vidět volně ţijící zebry, pakoně a antilopy. [2] Tabulka 8: ORP Dvůr Králové nad Labem přírodní podmínky vybrané ukazatele Název ORP

Dvůr

Národní

Chráněná

Národní

Národní

Přírodní

Přírodní

park

krajinná

přírodní

přírodní

rezervace

památka

oblast

rezervace

památka

-

-

-

1

2

-

Králové nad Labem Pramen: vlastní zpracování

8.2.2 Společenské atraktivity v ORP Dvůr Králové nad Labem Ve správním obvodu ORP je vyhlášena jedna městská památková zóna a to v samotném městě Dvůr Králové nad Labem. Městská památková zóna zahrnuje náměstí T. G. Masaryka a okolní ulice. [69] Zajímavostí ve správním obvodu ORP je také vesnice Vilantice, jejíţ součástí je osada Chotěborky. Celá tato osada byla vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Mezi zdejší největší atraktivity patří rodný dům hudebního skladatele F. X. Duška, sloup sv. Jana Nepomuckého, celodřevěná gotická zvonice ze 16. století a barokní hřbitovní portál z dílny bří Pacáků. [54]

44

Jednou z nejvýznamnějších památek, která se nalézá na území správního obvodu, je Hospital Kuks. Původně slouţil jako klášter. Součástí kláštera je kostel Nejsvětější trojice, hrobka a špitál. [70] Hospital Kuks byl v roce 1995 vyhlášen národní kulturní památkou. [131] Kromě toho byla obec Kuks, ve které se hospital nachází spolu se sochami M. B. Brauna, zámeckou zahradou, vesnickými domy, inundačním mostem přes Labe, kašnou a sochou Salvátora, vyhlášena v roce 1971 památkovou rezervací. [70] Nedaleko Kuksu se nachází Braunův Betlém. Jedná se o soubor sochařských děl od M. B. Brauna nacházející se v Novém lese u Kuksu. Betlém byl v roce 2001 vyhlášen národní kulturní památkou. [134] Mezi technické památky ve správním obvodu ORP Dvůr Králové nad Labem patří vodní elektrárna na přehradě Les Království v Bílé Třemešné. V roce 2010 byla vyhlášena národní kulturní památkou. [131] Další technickou památkou ve správním obvodu ORP je inundační most se sochou Krista Salvátora na Kuksu. [82] Z hradů a zámků ve správním obvodu ORP Dvůr Králové nad Labem lze zmínit zříceninu hradu ze 14. století v Choustníkově Hradišti a zámek v Bílých Poličanech. [162] [85] Ze sakrálních památek se na území ORP nachází například Kříţová cesta 21. století ve Stanovicích se sochami od mnoha významných českých sochařů. Tato cesta je tvořena patnácti kamennými sochami. Dalšími zajímavými sakrálními památkami jsou kostel sv. Bartoloměje v Lanţově, kostel sv. Jana Nepomuckého na vrchu Zvičina a kostel sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. [75] [36] Z rozhleden na území správního obvodu ORP Dvůr Králové nad Labem lze zmínit například Raisovu chatu s rozhlednou v Třebihošti a jiţ zmíněnou vyhlídkovou věţ kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. [80] Mezi kulturní akce, které se pořádají na území ORP Dvůr Králové nad Labem patří hudební festival Dny R. A. Dvorského, Vánoční zoo, Velikonoce v zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Dále se zde rovněţ koná Theatrum Kuks, Vánoční trhy a Májové víno na Kuksu. Ze společenských akcí se zde konají Otevírání a zavírání turistické sezóny na Zvičině, Jarmark lidových řemesel ve Zdobíně, Lidová řemesla Kohoutov, Vinobraní na Kuksu, Filmový festival Dobromysl a Královédvorské hudební léto 45

ve Dvoře Králové nad Labem. Sportovní akce pořádané na území ORP jsou Běh Safari a Běh na Zvičinu. [70] Tabulka 9: ORP Dvůr Králové nad Labem společenské atraktivity vybrané ukazatele Název ORP

Dvůr

Městská

Městská

Vesnická

Vesnická

Národní

památková

památková

památková

památková

kulturní

rezervace

zóna

rezervace

zóna

památka

-

1

1

-

3

Králové nad Labem Pramen: vlastní zpracování

8.3 Realizační faktory ORP Dvůr Králové nad Labem 8.3.1 Dopravní infrastruktura v ORP Dvůr Králové nad Labem Z hlediska dopravní infrastruktury ve správním obvodu ORP Trutnov je významná silnice I. třídy I/37, která vede mezi městy Jaroměř a Trutnov. Správní obvod ORP nedisponuje přímým spojením s dálnicí ani rychlostní komunikaci. Nejdůleţitější ţelezniční trať, která prochází správním obvodem ORP, je trať č. 030, která spojuje města Jaroměř a Starou Paku. Tato trať vede aţ do Liberce. [58]

8.3.2 Ubytovací zařízení v ORP Dvůr Králové nad Labem Jak je patrné z tabulky na území ORP se nacházejí 4 hotely, 11 penzionů, 4 kempy, 2 turistické ubytovny, 2 chatové osady a 4 ubytovací zařízení zařazená do kategorie ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Pouze jeden z hotelů spadá do kategorie **** a nachází se ve Dvoře Králové, kde se nachází také jeden hotel kategorie ***. Další hotel spadající do kategorie *** je v Bílých Poličanech a poslední hotel, který je ve správním obvodu ORP spadá do kategorie ** a je v Dolních Brusnicích. [21]

46

Tabulka 10: ORP Dvůr Králové nad Labem ubytovací zařízení vybrané ukazatele Název ORP

Dvůr

Hotel

4

Penzion

Kemp

11

4

Turistická

Chatová

ubytovna

osada

2

2

Ostatní

4

Králové nad Labem Pramen: vlastní zpracování

8.3.3 Stravovací zařízení v ORP Dvůr Králové nad Labem Jak je moţné vidět z tabulky ve správním obvodu ORP se nachází 24 restaurací/pizzerií, 26 zařízení poskytujících rychlé občerstvení, 4 cukrárny, 6 bister, 21 pohostinství/motorestů/pivnic, 9 kaváren/čajoven a 6 barů/vináren. Většina stravovacích zařízení je situována především ve městě Dvůr Králové nad Labem. [96]

Cukrárna

Bistro

Pohostinství/Motorest/

26

4

6

21

Bar/vinárna

Rychlé občerstvení

24

Kavárna/Čajovna

Restaurace/Pizzerie

Dvůr

Pivnice

Název ORP

Tabulka 11: ORP Dvůr Králové nad Labem stravovací zařízení vybrané ukazatele

9

6

Králové nad Labem Pramen: vlastní zpracování

8.3.4 Sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka v ORP Dvůr Králové nad Labem Území správního obvodu ORP je protkáno především řadou naučných stezek. Patří mezi ně například Kříţová cesta na Kuksu, Naučná stezka Bitva u Dvora Králové nad Labem, Naučná stezka hraničních kamenů v obci Kocbeře, Naučná stezka Kuks-Betlém, Naučná stezka Lesem Království v Nemojově, Naučná stezka o třídění odpadu ve Dvoře Králové nad Labem a Okruh Zvičinské vyhlídky v Třebihošti. 47

Z pěších turistických stezek se zde nachází například stezka s názvem Zaměřeno na kříţovou cestu II. ve Dvoře Králové nad Labem. Pro cykloturistiku je na území ORP zajímavá například trasa z Kuksu přes Les Království aţ do Hostinného nebo trasa, která prochází územím ORP a vede ze Ţirce přes Velký Vřešťov a Hořice do Šárovcovy Lhoty. [70] [9] [141] Lyţařské areály jsou zde dva a to Lyţařský areál v Dolních Brusnicích a Sportovní areál Zvičina v Třebihošti. Ze zimních sportů je zde dále moţnost vyzkoušet si snowtubing v Borovnici a ve Dvoře Králové se nachází zimní stadion. [116] V letním období je moţné pro koupání vyuţít Tyršovo koupaliště ve Dvoře Králové nad Labem, koupaliště v obci Lanţov a koupaliště v Mostku. Kryté bazény jsou k dispozici v Městských lázních a v Relax Clubu ve Dvoře Králové nad Labem. [111] [30] Pro horolezectví lze vyuţít horolezeckou stěnu ve Dvoře Králové nad Labem. [107] Moţnost rybaření je na Vřešťovském rybníku ve Velkém Vřešťově, rybníku Dubina v Bílé Třemešné a na přehradě Les Království. [114] [95] Solná jeskyně je zde jedna ve Dvoře Králové nad Labem. [119] Z adrenalinových sportů je zde moţnost si vyzkoušet paraglanding na Zvičině v Třebihošti. [102] Moţnost hipoturistiky nabízí jezdecká stanice a ubytování Formanka ve Vítězné a jezdecký klub Mates v Lanţově. ORP dále prochází několik hipostezek a to Stezka Kladské pomezí a Trasa Český ráj - Podkrkonoší, které procházejí obcí Vítězná a Jeníkova hipostezka, která prochází Velkým Vřešťovem. [110] Wellness a relaxaci nabízí zařízení SportWorld ve Dvoře Králové nad Labem. Zde je moţné vyuţít solárium, cedrovou saunu, masáţe apod. [124]

48

Rybaření

2

Solná jeskyně

relaxace

1

a

-

Wellness

Adrenalinové

-

sporty

Vodáctví

2

Golf

1

Hipoturistika

Agroturistika/

5

Horolezectví

2

aquaparky

Lyžařský

Dvůr

areál Koupaliště

Název ORP

a

Tabulka 12: ORP Dvůr Králové nad Labem sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka vybrané ukazatele

1

3

Králové nad Labem Pramen: vlastní zpracování

8.3.5 Kulturní zařízení v ORP Dvůr Králové nad Labem Ve správním obvodu ORP Dvůr Králové nad Labem je pět muzeí. Patří mezi ně Historic car museum, Rentzovo muzeum barokního tisku a České farmaceutické muzeum na Kuksu, Městské museum ve Dvoře Králové a Muzeum betlémů v Třebihošti. Galerie jsou zde čtyři a to galerie Dolní Dehtov v Třebihošti, Galerie Kuks, Galerie českých vín na Kuksu a Galerie pravěk očima Zdeňka Buriana ve Dvoře Králové nad Labem. [51] [42] V případě kina a divadla disponuje ORP Dvůr Králové nad Labem v obou případech jedním zařízením. Obě zařízení jsou ve Dvoře Králové nad Labem a jedná se o kino Svět a divadlo Hankův dům. [40] Kromě toho jsou zde dva památníky. Památník J. A. Komenského v Bílé Třemešné a památník obětí, které zahynuly během pochodu z koncentračního tábora Gross-Rosen. Jen v blízkosti Choustníkova Hradiště bylo nalezeno 145 obětí. [43] [22] Tabulka 13: ORP Dvůr Králové nad Labem kulturní zařízení vybrané ukazatele Název

Muzeum

Galerie

Divadlo

Kino

Památník

planetárium

ORP Dvůr

Hvězdárna,

5

4

1

1

-

2

Králové nad Labem Pramen: vlastní zpracování

49

8.3.6 Turistická informační centra v ORP Dvůr Králové nad Labem Turistická informační centra se ve správním obvodu ORP nacházejí tři a to ve Dvoře Králové nad Labem, na Kuksu a v Dolních Brusnicích. [139] [25] Tabulka 14: ORP Dvůr Králové nad Labem turistická informační centra Název ORP

Turistická informační centra

Dvůr Králové nad Labem

3

Pramen: vlastní zpracování

50

9 ORP Náchod 9.1 Charakteristika ORP Náchod Území ORP Náchod je situováno na severovýchodě Královéhradeckého kraje. Má rozlohu 35 558 ha, coţ představuje 7,5 % rozlohy kraje. Z hlediska rozlohy se jedná o pátý největší správní obvod ORP v kraji. Do správního obvodu spadá 36 obcí a to Bezděkov nad Metují, Borová, Brzice, Bukovice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolní Radechová, Horní Radechová, Hořičky, Hronov, Kramolna, Lhota pod Hořičkami, Litoboř, Machov, Mezilečí, Náchod, Nový Hrádek, Police nad Metují, Říkov, Slatina nad Úpou, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Vestec, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Ţďár nad Metují, Ţďárky a Ţernov. Obce Náchod, Česká Skalice, Červený Kostelec, Hronov, Police nad Metují a Stárkov mají statut města. [59] Správní obvod ORP se nachází v turistickém regionu Královéhradecko a v turistické oblasti Kladské Pomezí. [47]

9.2 Lokalizační faktory ORP Náchod 9.2.1 Přírodní podmínky v ORP Náchod Území ORP Náchod se skládá z několika oblastí, jsou to Krkonošské podhůří, Broumovská vrchovina a Podorlická pahorkatina. Krkonošské podhůří je členitou vrchovinou. Nadmořská výška se zde pohybuje okolo 463 m. Nejvyšším bodem je Hejlov, který měří 835 m. Tato oblast se nachází v povodí řek Labe, Jizery a Úpy. Broumovská vrchovina je rovněţ jako Krkonošské podhůří členitou vrchovinou s nadmořskou výškou okolo 527 metrů a nejvyšším bodem Královeckým Špičákem, ten se však nachází na území ORP Trutnov. V oblasti Podorlické pahorkatiny je území tvořeno pahorkatinami s nadmořskou výškou okolo 300 - 600 m. Součástí území ORP je i Polická křídová pánev. Tato lokalita je významná zejména díky kvalitní pitné vodě. Mezi nejvýznamnější řeky ve správním obvodu ORP se řadí Úpa, Metuje a Labe. Z hlediska klimatologie je správní odvod ORP zařazován do klimatické oblasti mírně teplé. V oblasti Orlických hor, Jestřebích hor a Broumovských stěn je území zařazováno do klimatické oblasti chladné. Průměrný úhrn sráţek v zimním období se pohybuje 51

od 200 - 400 mm. V letním období se průměrný úhrn sráţek pohybuje okolo 350 - 600 mm. V červenci dosahují průměrné teploty 15 - 18 °C a v lednu - 4 a -2 °C. [59] [149] [151] Z velkoplošných chráněných území do správního obvodu ORP Náchod zasahuje CHKO Broumovsko. Maloplošných chráněných území je zde hned několik. Z národních přírodních rezervací se zde nalézá jedna a to Broumovské stěny, která se nachází nejen na území ORP Náchod, ale rovněţ na území ORP Broumov, stejně jako výše zmíněná CHKO Broumovsko. Z národních přírodních památek zde jsou dvě a to Babiččino údolí a Polické stěny. V Babiččině údolí se odehrával děj knihy Babička od Boţeny Němcové. Přírodní rezervace jsou ve správním obvodu ORP čtyři. Přírodní rezervace Ostaš, která je zajímavá zejména skalními městy a dalšími skalními útvary. Peklo je přírodní rezervace u Nového města nad Metují. Jedná se o údolí řeky Metuje a Olešenky s mnoţstvím lesů a skalních útvarů v okolí. Dalšími přírodními rezervacemi jsou Dubno a Farní Stráň. Mimo to správní obvod ORP Náchod disponuje pěti přírodními památkami. Jedná se o Kočičí skály, které představují mnoţství skalních útvarů. Dále Louky v České Čermné, které byly vyhlášeny z důvodu ochrany pozůstatku mokřadů. Přírodní památka Rašelina je pozůstatkem podhorské rašelinné louky a nachází se zde mnoţství vzácných druhů rostlin. Přírodní památka Pískovcové sloupky jsou zajímavé zejména tím, ţe mají tvar přesýpacích hodin. Kromě těchto zajímavých skalních útvarů se zde nachází rovněţ populace vzácné lilie zlatohlavé. Poslední přírodní památkou je Šafránova stráň, jak vyplývá z názvu v případě této přírodní památky, se jedná o ochranu šafránu bělokvětého. [149] Mezi další přírodní zajímavosti oblasti patří Kovářova rokle. Toto místo se nalézá v Broumovských stěnách. Pověst říká, ţe zde měl loupeţník v jedné z jeskyní kovárnu a z nástrojů, které ukradl sedlákům, zde vyráběl zbraně a další hospodářské nástroje. [158] Další zajímavostí oblasti jsou Laudonovy valy. Jedná se o pozůstatky valů, které postavili během války s Pruskem panduři generála Laudona. [159] Za pozornost také stojí stolová hora Turov, která je zmiňována v dílech Aloise Jiráska. Z hlediska fauny a flory se zde vyskytují obdobné rostliny a zvířata jako v případě ORP Broumov. [143]

52

Tabulka 15: ORP Náchod přírodní podmínky vybrané ukazatele Název ORP

Náchod

Národní

Chráněná

Národní

Národní

Přírodní

Přírodní

park

krajinná

přírodní

přírodní

rezervace

památka

oblast

rezervace

památka

1

1

2

4

5

-

Pramen: vlastní zpracování

9.2.2 Společenské podmínky v ORP Náchod Na území ORP Náchod jsou vyhlášeny tři městské památkové zóny. [132] Jedná se o městskou památkovou zónu v Náchodě, která je tvořena historickou částí města a zahrnuje starou barokní radnici, gotický kostel sv. Vavřince, sousoší Nejsvětější Trojice, budovu banky a poštovního úřadu, novou novorenesanční radnici a mnoţství měšťanských domů. Další městská památková zóna je vyhlášena v Polici nad Metují, kde je stejně jako v Náchodě tvořena historickou částí města. Nejvýznamnější památkou v historické části města je barokní radnice, jejímţ autorem je K. I. Dientzenhofer. [70] Poslední městská památková zóna ve správním obvodu ORP Náchod je vyhlášena ve Stárkově. V tomto případě do městská památkové zóny patří například kostel sv. Josefa Pěstouna, kříţová cesta, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Ukřiţovaných, zámek, fara, radnice a sloup se sochou P. Marie. Mimo to je na území ORP vyhlášena také vesnická památková zóna Skalka. [132] Významnou kulturní památkou této oblasti je Zámek Ratibořice s areálem Babiččina údolí, který byl v roce 1978 vyhlášen za národní kulturní památku. [132] Národní kulturní památka je tvořena zámkem, Viktorčiným splavem, mlýnem, Babiččiným údolím se Starým bělidlem a několika dalšími stavbami. Tato oblast je spojovaná zejména s dějem knihy Babička od spisovatelky Boţeny Němcové. [70] Další národní kulturní památkou ve správním obvodu ORP Náchod je pevnostní systém Dobrošov. Tvrz Dobrošov byla národní kulturní památkou vyhlášena v roce 1995. [132] Jedná se o součást československého opevnění, které bylo stavěno v období let 1936 - 1938. Opevnění mělo slouţit jako obrana proti nacistickému Německu. Další objekty československého opevnění je moţné vidět v Běloveském pevnostním skanzenu. Nachází se zde například pěchotní srub Březinka. [77]

53

K zajímavým technickým památkám na území ORP se řadí kovárna v Nízké Srbské a mandl, vodní mlýn a Viktorčin splav v Ratibořicích. [81] Z hradů a zámků je ve správním obvodu ORP nejvýznamnější Zámek Náchod. Zámek byl v roce 2001 vyhlášen za národní kulturní památku. [132] Původně se jednalo o hrad postavený ve 13. století. Nejvýznamnějším exponátem na zámku jsou vzácné sbírky vlámským gobelínů a obrazů. [160] Kromě zámku v Náchodě se zde nachází jiţ zmíněný Zámek Ratibořice, zřícenina hradu Frymburk, Vlčinec, a Červená Hora. [84] Mezi rozhledny ve správní obvodu ORP Náchod patří například rozhledna Jiráskova chata, rozhledna Ţernov a rozhledna Na Signálu v Horní Radechové. [78] Ze sakrálních památek ve správním obvodu ORP stojí za pozornost benediktinský klášter v Polici nad Metují. Klášter byl postaven ve 13. století a patří k němu klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a dřevěná kaple Panny Marie. [70] Dále lze zmínit například Kostel Navštívení Panny Marie v Boušíně a kříţovou cestu ve Stárkově. [74] Mezi kulturní akce pořádané ve správním obvodu ORP Náchod patří Mezinárodní folklórní festival v Červeném Kostelci, mezinárodní festival amatérského divadla Jiráskův Hronov a Orlicko-kladský varhanní festival, který probíhá mezi městy Trutnov, Náchod, Kłodzko, Dobruška, Rychnov nad Kněţnou a Králíky. Kromě toho se zde pořádá Divadelní festival v Červeném Kostelci, Celostátní festival studentské tvořivosti Náchodská prima sezóna v Náchodě a přehlídka amatérských filmů Vysokovský kohout ve Vysokově u Náchoda. Ze společenských akcí se zde pořádají například Kuronské slavnosti v Náchodě a Jiřinkové slavnosti v České Skalici. Ze sportovních akcí pořádaných ve správním obvodu ORP Náchod jsou zajímavé například Mezinárodní polický vandr, Pochod Babička, turistický pochod a cyklovýlet Poříčské toulky ve Velkém Poříčí a přehled plavidel s jejich posádkami Úpění v okolí Babiččina údolí. [70]

54

Tabulka 16: ORP Náchod společenské atraktivity vybrané ukazatele Název ORP

Náchod

Městská

Městská

Vesnická

Vesnická

Národní

památková

památková

památková

památková

kulturní

rezervace

zóna

rezervace

zóna

památka

-

3

-

1

3

Pramen: vlastní zpracování

9.3 Realizační faktory ORP Náchod 9.3.1 Dopravní infrastruktura v ORP Náchod Nejvýznamnějšími silnicemi, které prochází správním obvodem ORP Náchod, jsou silnice I. třídy I/33 a silnice I/14. Silnice I/33 zajišťuje propojení mezi městy Hradec Králové a Náchod a silnice I/14 propojuje Náchod s Červeným Kostelcem a Trutnovem. Přímo ve městě Náchod je významný hraniční přechod Náchod-BělovesKudowa Zdrój do Polska. Správní obvod ORP není přímo napojen na rychlostní komunikaci ani dálnici. Mezi městy Hradec Králové a Náchod je velmi komplikované ţelezniční spojení, je zde totiţ úvraťová spojka, která je mezi Starkočí a Václavicemi. Spojení mezi městy Náchod, Týništěm nad Orlicí a Opočnem zajišťuje trať č. 026. Tato trať dále vede do Hronova, Teplic nad Metují a Broumova. Propojení mezi Starkočí, Trutnovem a Jaroměří zajišťuje trať č. 032. [59]

9.3.2 Ubytovací zařízení v ORP Náchod Jak je patrné z tabulky ve správním obvodu ORP Náchod se nachází 14 hotelů, 22 penzionů, 5 kempů, 5 turistických ubytoven, 2 chatové osady a 7 ubytovacích zařízení, která jsou zařazena do kategorie ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Jsou zde tři hotely spadající do kategorie **** a všechny se nachází v Náchodě. Dále je zde osm hotelů v kategorii ***, z toho šest se jich nachází v Náchodě, jeden v Polici nad Metují a jeden v Hronově. Zbytek hotelů ve správním obvodu ORP je řazen do kategorie **, jeden se nachází v Červeném Kostelci a dva v Náchodě. [21]

55

Tabulka 17: ORP Náchod ubytovací zařízení vybrané ukazatele Název

Hotel

Penzion

Kemp

ORP Náchod

14

22

5

Turistická

Chatová

ubytovna

osada

5

2

Ostatní

7

Pramen: vlastní zpracování

9.3.3 Stravovací zařízení v ORP Náchod Ve správním odvodu ORP Náchod se nachází 96 restaurací/pizzerií, 76 stravovacích zařízení poskytujících rychlé občerstvení, 16 cukráren, 8 bister, 34 pohostinství/motorestů/pivnic, 17 kaváren/čajoven a 44 barů/vináren. Nejvíce stravovacích zařízení je situováno v Náchodě. [96]

Cukrárna

Bistro

Pohostinství/Motorest/

76

16

8

34

Bar/vinárna

Rychlé občerstvení

96

Kavárna/Čajovna

Restaurace/Pizzerie

Náchod

Pivnice

Název ORP

Tabulka 18: ORP Náchod stravovací zařízen vybrané ukazatele

17

44

Pramen: vlastní zpracování

9.3.4 Sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka v ORP Náchod Díky velkému mnoţství přírodních a kulturních atraktivit je celé území ORP Náchod protkáno mnoţstvím pěších značených stezek a naučných tras. Stejně je tomu i v případě cyklotras. Navíc zde v letních měsících jezdí v neděli a o svátcích dvě linky cyklobusů. [70] Lyţařské areály jsou ve správním obvodu ORP Náchod tři. Jedná se o Ski areál Běloves, Ski areál Machov a Ski areál Panská Stáň v Novém Hrádku. Mimo to zde v období od 28. 12. do 1. 3. jezdí kaţdou sobotu skibus mezi Náchodem a Odolovem a Náchodem a Karlówem. Zimní stadiony jsou ve městech Náchod a Hronov. [70] [115]

56

Ve správním obvodu ORP Náchod je moţnost letního koupání v Náchodě na Jiráskově koupališti, na koupališti v Polici nad Metují, v Červeném Kostelci na rybnících Brodský a Špinka, v Hronově na koupališti ve Velkém Dřevíči a v České Skalici na vodní nádrţi Rozkoš. V Náchodě se mimo letní koupaliště nachází rovněţ krytý plavecký bazén. [70] [32] [113] Horolezectví v přírodě je na území ORP moţné v okolí Broumovských stěn a na Ostaši. Dále se zde také nacházejí umělé horolezecké stěny v Polici nad Metují, Náchodě a Hronově. [106] [97] Pro rybaření zde jsou vhodné dvě oblasti a to řeka Metuje a potok Ţidovka. [49] Pro vodáctví je sjízdná řeka Metuje v úseku mezi Českou Metují a Kozinkem a potok Dřevíč mezi Stárkovem a Velkým Dřevíčem. [154] Adrenalinové sporty je moţné si vyzkoušet v Hronově ve Sportovně rekreačním a herním komplexu Adrenálium. Nachází se zde paintballová aréna, krytá čtyřpatrová motokárová dráha, vzduchová a luková střelnice a další atrakce. [125] Pro zájemce o hipoturistiku a agroturistiku je ve správním obvodu ORP Náchod hned několik moţností. V obci Litoboř je moţné vyuţít ubytování s moţností zapůjčení koně na vyjíţďky nebo výuky jízdy na koních ve zdejší jízdárně. Dále je moţnost zapůjčení koně na vyjíţďky v blízkosti Náchoda na Ranči Lipí. Další zařízení, která nabízejí moţnost ubytování a vyjíţděk na koni, jsou Penzion ve Srubu v Horní Radechové, Ranč Gallop v Ţernově, Penzion Kylarův statek v Náchodě, Penzion Gallop v Malém Poříčí, a Penzion Selský Dvůr v Polici nad Metují. Kromě toho je zde Ubytování U Obory, které se nachází v blízkosti obory, ve které jsou chováni daňci a kamerunské ovce, které je moţné krmit. Ve správním obvodu ORP Náchod vedou dvě značené hipostezky Stezka Kladského pomezí a Z Hradce Králové za babičkou. [70] [Královéhradecký kraj, 2011, 36 s.] [108] [145] Z hlediska wellness a relaxace je moţné ve správním obvodu ORP Náchod vyuţít sluţeb Shanti relaxačního centra v Dolní Radechové, saunu v České Skalici, Wellness center - Hotel Tommy a Hotel vyhlídka v Náchodě. V Náchodě se také nachází solná jeskyně. [91] [123]

57

Rybaření

4

Solná jeskyně

relaxece

1

a

2

Wellness

Adrenalinové

-

sporty

Vodáctví

8

Golf

5

Hipoturistika

Agroturistika/

7

Horolezectví

aquaparky

3

Koupaliště

Lyžařský

Náchod

areál

Název ORP

a

Tabulka 19: ORP Náchod sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka vybrané ukazatele

1

2

Pramen: vlastní zpracování

9.3.5 Kulturní zařízení ORP Náchod Muzeí se ve správním obvodu ORP nachází hned několik. Jedná se o Jiráskovo muzeum a Rodný domek Aloise Jiráska v Hronově, Muzeum Mlýn Dřevíček ve Stárkově, Muzeum Boţeny Němcové, Barunčina škola a UPM - Textilní muzeum v České Skalici, Muzeum stavebnice Merkur, Muzeum města Police nad Metují a Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují a v Náchodě se nachází Regionální muzeuma Muzeum Staroţitných kočárků, panenek a patentních listin. Galerie je zde jedna v Náchodě. [50] [41] Divadel je na území správního obvodu ORP Náchod pět a jsou to Divadlo Dr. Josefa Číţka a Loutková scéna Dětem pro radost v Náchodě, Divadlo J. K. Tyla v Červeném Kostelci, Jiráskovo divadlo a Čapkův sál v Hronově a Kolárovo divadlo v Polici nad Metují. Kin je zde také pět. Jedná se o Kino Vesmír v Náchodě, Kino Luník v Červeném Kostelci, Kino v Polici nad Metují, Kino Nový Hrádek a Kino Rozkoš-Letní v České Skalici. [39] Tabulka 20: ORP Náchod kulturní zařízení vybrané ukazatele Název

Muzeum

Galerie

Divadlo

Kino

planetárium

ORP Náchod

Hvězdárna a Památník

11

1

5

5

-

-

Pramen: vlastní zpracování

58

9.4 Turistická informační centra v ORP Náchod Turistických informačních center se ve správním odvodu ORP Náchod nachází pět. A to v Červeném Kostelci (1 TIC), Hronově (1 TIC), Polici nad Metují (1 TIC), Náchodě (1 TIC) a České Skalici (1 TIC). [24] [137] Tabulka 21: ORP Náchod turistická informační centra Název ORP

Turistická informační centra

Náchod

5

Pramen: vlastní zpracování

59

10 ORP Trutnov 10.1 Charakteristika ORP Trutnov Území ORP Trutnov je situováno na severu Královéhradeckého kraje. Má rozlohu 59 552 ha, coţ tvoří 12,5 % rozlohy kraje. Z hlediska rozlohy se jedná o třetí největší správní obvod ORP v kraji. Do správního obvodu ORP Trutnov spadá 31 obcí a to Batňovice, Bernartice, Dolní Olešnice, Hajnice, Havlovice, Horní Maršov, Horní Olešnice, Chotěvice, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Královec, Lampertice, Libňatov, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Pec pod Sněţkou, Pilníkov,

Radvanice,

Rtyně

v

Podkrkonoší,

Staré

Buky,

Suchovršice,

Svoboda nad Úpou, Trutnov, Úpice, Velké Svatoňovice, Vlčice, Zlatá Olešnice a Ţacléř. Z toho se statutem města Trutnov, Svoboda nad Úpou, Ţacléř, Janské Lázně, Pec pod Sněţkou, Pilníkov, Úpice a Rtyně v Podkrkonoší. [60] Území ORP se převáţně nachází v turistickém regionu Krkonoše a Podkrkonoší a ve stejnojmenné turistické oblasti, pouze jeho malá část zasahuje do turistického regionu Královéhradecko a turistické oblasti Kladské pomezí. [47]

10.2 Lokalizační faktory ORP Trutnov 10.2.1 Přírodní podmínky v ORP Trutnov Území správního obvodu ORP Trutnov se skládá ze dvou oblastí a to Krkonoš a Podkrkonoší. V oblasti Krkonoš převaţuje typický horský reliéf, který směrem na jih přechází do reliéfu pahorkatin v oblasti Podkrkonoší. Typickým rysem zdejší krajiny je zejména mnoţství lesů, které zabírají aţ polovinu území ORP. Zejména v oblasti Krkonoš jsou běţné nízké teploty a velké mnoţství sráţek. Na území ORP Trutnov pramení řeka Úpa. Jiţní část území ORP Trutnov, tedy oblast Podkrkonoší se řadí do klimatické oblasti mírně teplé, zatímco severní a střední část území tedy oblast Krkonoš se řadí do klimatické oblasti mírně chladné a chladné. Průměrný roční úhrn sráţek se na území ORP Trutnov pohybuje mezi 700 aţ 1500 mm. V oblasti Krkonoš jsou úhrny sráţek vyšší. Průměrné roční teploty se pohybují od 4 °C do 8 °C. V oblasti Krkonoš jsou teploty niţší. [60] [150]

60

Do správního obvodu ORP Trutnov zasahuje z velkoplošných chráněných území Národní park Krkonoše a CHKO Broumovsko. V Národním parku Krkonoše a na území ORP Trutnov se nachází nejvyšší hora v České republice Sněţka (1602 m. n. m.). Je to nejstarší Národní park na území České republiky. Vznikl v roce 1963 vládním nařízením 40/1663 Sb.. Poslání KRNAP dle nařízení vlády č. 165/1991 Sb., jímţ byl národní park znovuzřízen je „uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů“. [66] V současné době jsou národní parky jiţ vyhlašovány zákonem, jako tomu bylo v případě národního parku České Švýcarsko. Území národního parku se dělí do tří zón ochrany přírody. Kromě toho má také vyhlášené své ochranné pásmo, coţ je území, kde sice není tak přísná ochrana přírody jako v případě národního parku, ale zase zde platí přísnější podmínky neţ na území s obecnou ochranou přírody. [Pachrová, 2011, 116, 118] Typické pro Krkonoše je mnoţství lesů s řídkým lidským osídlením. Zařazují se mezi hercynská pohoří. Byly vyvrásněny jiţ před přibliţně 600 miliony lety v období prvohor. [150] Charakteristickým rysem Krkonoš jsou svahy s horskými lesy a loukami, ploché hřebeny hor s porostem borovice kleč, rašeliniště, alpinské trávníky, drsné klima, nízké teploty a mnoţství sráţek. [34] [150] Nalezneme zde také velké mnoţství endemitů zejména mezi rostlinami jako je například lomikámen sněţný a ostruţník morušku. [92] CHKO Broumovsko do správního obvodu ORP zasahuje v oblasti obcí Chvaleč, Jívka, Malé Svatoňovice, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší a Velké

Svatoňovice.

Z

Národních

přírodních

rezervací

sem

zasahují

Adršpašsko - teplické skály v okolí obce Jívka. Z kategorie přírodních památek se na území ORP nachází čtyři a jsou to Sklenářovické údolí, Slunečná stráň, Ţaltman a Luční potok v Podkrkonoší, který byl vyhlášen z důvodu ochrany raka kamenáče. [150] Dále je ve správním obvodu ORP Trutnov jeden přírodní park Hrádeček. Hlavním předmětem ochrany zde je členitý reliéf Mladobukovské vrchoviny s Vlčími skalami. Jsou zde přirozené bukové lesy s typickými rostlinami. Z oblasti fauny je zde moţné nalézt například zmiji obecnou, čolka horského a ještěrku ţivorodou. [150] 61

Další přírodní zajímavostí této oblasti je Úpský vodopád, který se člení na Horní a Dolní. Horní vodopád měří 120 metrů a je jedním z nejvyšších vodopádů v Krkonoších. Tyto vodopády se nacházejí nedaleko Obřího dolu. [148] Jedná se o údolí ledovcového původu mezi úpatím Sněţky a Pecí pod Sněţkou. Z přírodních zajímavostí této oblasti lze také ještě zmínit například Černohorské rašeliniště. [56] Tabulka 22: ORP Trutnov přírodní podmínky vybrané ukazatele Název ORP

Trutnov

Národní

Chráněná

Národní

Národní

Přírodní

park

krajinná

přírodní

přírodní

rezervace památka

oblast

rezervace

památka

1

1

-

1

-

Přírodní

4

Pramen: vlastní zpracování

10.2.2 Společenské podmínky v ORP Trutnov Ve správním obvodu ORP Trutnov jsou vyhlášeny tři městské památkové zóny. [133] Městská památková zóna byla vyhlášena ve městě Trutnov v roce 1990. Je tvořena vnitřním městem s náměstím. Součástí ochrany je stará radnice, Krakonošova kašna a měšťanské domy. Městská památková rezervace zahrnuje i hradby okolo vnitřního města. Další městská památková zóna je vyhlášena v Ţacléři od roku 2003. Městská památková zóna je tvořena historickou částí města tedy Rýchorským náměstím s barokním kostelem Nejsvětější Trojice, Mariánským sloupem od Františka Jiřího Pacáka, sochou sv. Floriána a sochou Krista. [70] Poslední městská památková zóna na území ORP Trutnov je vyhlášena ve městě Pilníkov od roku 2003. Je tvořena historickým centrem města a hlavním důvodem jejího vyhlášení byla záchrana chátrajícího kostela Nejsvětější trojice. Kromě kostela se v historickém centru města nachází mariánský sloup, kašna a domy s původní architekturou. [65] Mimo to jsou ve správním obvodu ORP Trutnov vyhlášeny čtyři vesnické památkové zóny. [133] Jedná se o vesnické památkové zóny Šímovy chalupy, Tippeltovy boudy a Modrý důl, které jsou ukázkou typických krkonošských roubených chalup. Další vesnická památková zóna je vyhlášena v Radvanicích z důvodu ochrany typické lidové architektury Krkonoš. [70] Na území ORP Trutnov je vyhlášena jedna národní kulturní památka ve městě Úpice. Jedná se o stavbu, která byla postavena z neotesaných klád a je známá 62

pod názvem Dřevěnka. První dochovaný záznam o této nejstarší budově v Úpici pochází z roku 1559. [14] Další zajímavou kulturní památkou je Poštovna Sněţka, která je umístěna na vrcholu naší nejvyšší hory. Současná budova pochází z roku 2007, protoţe původní stavba byla napadena dřevomorkou a z tohoto důvodu musela být rozebrána v roce 2004. [70] Kromě jiţ zmíněných sakrálních památek stojí za zmínku rovněţ klasicistní kostel Panny Marie, Janská kaple, Sousoší svrţení sv. Jana Nepomuckého a koncertní síň Bohuslava Martinů v budově evangelického kostela v Trutnově. [70] Dále Kaple sv. Vavřince na vrcholu Sněţky, renesanční kostel sv. Vojtěcha ve Vlčicích a nebo kaplička v Obřím dole. [75] [70] Z hradů a zámků se ve správním obvodu ORP Trutnov nalézá zřícenina hradu Břecštejn ve Vlčicích, hrádek Aichleburg v Horním Maršově, zámek Horní Maršov a renesanční zámek v Ţacléři. [86] Na území ORP je také několik památek vojenského opevnění. V oblasti Trutnova se nachází lehké opevnění, které bylo stavěné v letech 1936 - 1939 jako obrana proti nacistickému Německu. [46] U Trutnova se také nachází tvrz Stachelberg, která byla součástí tehdy stavěného vojenského opevnění. [144] Další vojenskou památkou je pěchotní srub Odolov v Malých Svatoňovicích. [77] Mimo to je zde mnoţství technických památek, většinou se jedná o pozůstatky důlní těţby v oblasti Krkonoš. Patří mezi ně Historický důl Kovárna v Obřím dole, Hornický skanzen v Ţacléři, kamenný most a areál bývalých zlatých dolů v Mladých Bukách a Měděný důl Bohumír v Jívce. Mezi technické památky ve správním obvodu ORP Trutnov dále patří Dixova brusírna dřeva v Horním Maršově, dřevěný silniční most v Havlovicích a ţelezniční most v Bernarticích. [83] [70] Z rozhleden se zde nachází například rozhledna Eliška v Trutnově, rozhledna na Hnědém vrchu u Pece pod Sněţkou, rozhledna na Markoušovickém hřebeni u Radvanic, rozhledna na Zlaté vyhlídce a rozhledna Panorama-Černá hora v Janských Lázních, rozhledna Šibeník v Trutnově a rozhledna Ţaltman v Úpici. [79] Mezi kulturní akce, které se pořádají ve správním obvodu ORP Trutnov patří Hudebně-divadelní festival Doteky v Horním Maršově, mezinárodní festival jazzové 63

hudby Jazzinec v Trutnově, mezinárodní festival komorní hudby Trutnovský podzim. Ze společenských akcí se zde pořádají Den lidových řemesel v Ţacléři, Krkonošské pivní slavnosti v Trutnově, Maloúpský jarmark v Malé Úpě a Vítanovského slavnosti v Mladých Bukách. Sportovní akce, které jsou na území ORP pořádány patří Krkonošský půlmaraton v Ţacléři, pochod Mladobucká 50, noční skialpinistický závod Noc tuleních pásů v Janských Lázních, výstup na Sněţku Pouť sv. Vavřince a Ţacléřská 70 MTB. [70] Tabulka 23: ORP Trutnov společenské atraktivity vybrané ukazatele Název ORP

Trutnov

Městská

Městská

Vesnická

Vesnická

Národní

památková

památková

památková

památková

kulturní

rezervace

zóna

rezervace

zóna

památka

-

3

-

4

1

Pramen: vlastní zpracování

10.3 Realizační faktory ORP Trutnov 10.3.1 Dopravní infrastruktura Správním obvodem ORP Trutnov vedou tři silnice I. třídy. Mezi městy Svoboda nad Úpou, Úpice a Náchod zajišťuje spojení silnice I/14. Silnice I/37 spojuje města Trutnov s Jaroměří a silnice I/16 zajišťuje propojení mezi Novou Pakou a Trutnovem a dále pokračuje aţ k hraničnímu přechodu Královec-Lubawka. Na území ORP je ještě jeden silniční hraniční přechod a to Pomezní boudy-Przelecz Okraj. Správní obvod ORP nedisponuje přímým napojením na rychlostní komunikaci ani dálnici. Z hlediska ţelezniční dopravy je nejdůleţitější tratí trať č. 032, která zajišťuje spojení mezi Trutnovem, Poříčím, Starkočí a Jaroměří, tato trať má regionální význam. Další tratě vedoucí ve správním obvodu ORP jsou pouze místního významu. [60]

10.3.2 Ubytovací zařízení v ORP Trutnov Ve správním obvodu ORP Trutnov je 45 hotelů, 173 penzionů, 6 kempů, 1 chatová oblast, 17 turistických ubytoven a 144 ubytovacích zařízení zařazená do kategorie ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Z hotelů se zde nachází šest hotelů spadajících do kategorie **** a to jeden v Janských Lázních, jeden v Mladých Bukách, 64

dva v Peci pod Sněţkou a dva v Trutnově. Do kategorie *** se řádí dvacet pět hotelů z

toho

v

sedm

Jánských

Lázních,

jeden

v

Mladých

Bukách,

dvanáct

v Peci pod Sněţkou, jeden ve Svobodě nad Úpou a čtyři v Trutnově. V kategorii ** je zde devět hotelů a to jeden v Horním Maršově, čtyři v Jánských Lázních, jeden v Malé Úpě, jeden v Mladých Bukách a dva v Peci pod Sněţkou. Hotely v kategorii * jsou zde dva a oba v Peci pod Sněţkou. Dále jsou zde dva hotely garni. [21] Tabulka 24: ORP Trutnov ubytovací zařízení vybrané ukazatele Název

Hotel

Penzion

Kemp

ORP Trutnov

45

173

6

Chatová

Turistická

oblast

ubytovna

1

17

Ostatní

144

Pramen: vlastní zpracování

10.3.3 Stravovací zařízení v ORP Trutnov Ve správním obvodu ORP Trutnov se nachází 197 restaurací/pizzerií, 90

zařízení

poskytující

rychlé

občerstvení,

19

cukráren,

16

bister,

56 pohostinství/motorestů/pivnic, 21 kaváren/čajoven a 83 barů/vináren. Nejvíce těchto zařízení je situováno v Peci pod Sněţkou. Velký počet restaurací/pizzerií je způsoben tím, ţe většina ubytovacích zařízení provozuje rovněţ restauraci, která je přístupná nejen jejich hostům, ale také veřejnosti. [96]

Cukrárna

Bistro

Pohostinství/Motorest/

90

19

16

56

Bar/vinárna

Rychlé občerstvení

197

Kavárna/Čajovna

Restaurace/Pizzerie

Trutnov

Pivnice

Název ORP

Tabulka 25: ORP Trutnov stravovací zařízení vybrané ukazatele

21

83

Pramen: vlastní zpracování

65

10.3.4 Sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka v ORP Trutnov Na celém území ORP Trutnov se nachází velké mnoţství značených turistických tras. Patří mezi ně například pěší stezka Obřím dolem z Pece pod Sněţkou do Špindlerova Mlýna, Pohádková stezka Malou Úpou, Pěší trasa z Horního Maršova k Černohorskému rašeliništi a do Velké Úpy a mnoho dalších. Naučných stezek je zde také velké mnoţství. Jedná se například o Krkonošskou naučnou stezku Dědictví doby ledové, Lázeňskou naučnou stezku a další. Jinak tomu není ani v případě cykloturistických tras, u nichţ ORP Trutnov rovněţ disponuje hustou sítí. Jako příklady lze uvést Černodolský sjezd, Dlouhý sjezd Pod Liškou a cyklotrasu Po stopách války roku 1866 na Trutnovsku. [70] [136] [142] ORP Trutnov má ideální podmínky pro zimní sporty. Nachází se zde dvanáct lyţařských areálů. Jedná se o Ski park Mladé Buky, Ski areál SkiMU v Malé Úpě, Ski areál Radvanice, Areál Mladé Buky, Family Ski Park Bret v Ţacléři, Lyţařský areál Pěnkavčí vrch v Peci pod Sněţkou, Ski areál Arrakis - Prkenný Důl v Ţacléři, Ski areál Petříkovice a Ski Resort Černá hora - Pec, který zahrnuje dohromady pět lyţařských areálů a z toho čtyři jsou na území správního obvodu ORP Trutnov. Je to Ski Resort Černá hora - Pec v Janských Lázních, Peci pod Sněţkou, Svobodě nad Úpou a ve Velké Úpě. Pro běţkaře je v zimních období na území ORP Trutnov k dispozici velké mnoţství běţeckých tras. Jsou to například Běţecký okruh okolo Pěnkavčího vrchu, Lysečinská běţecká trasa a Krkonošská magistrála. Mezi další zimní sporty, které zde lze provozovat patří jízda na sáňkách po Černohorské sáňkařské cestě, snowtubing v Ţacléři anebo bruslení na zimním stadionu v Trutnově. [70] [117] V letním období je moţné vyuţít ke koupání v ORP Trutnov přírodní koupaliště Dolce u Trutnova, Letní koupaliště a aquapark v Trutnově a Retropark Sejfy - lesní plovárnu v Mladých Bukách. Z krytých bazénů je zde k dispozici rehabilitační bazén s termální vodou v Janských Lázních a krytý bazén v Trutnově. [70] [112] Pro zájemce o horolezectví jsou v ORP Trutnov dvě moţnosti a to Lanový park Adventure centrum v Jánských Lázních a Lanové centrum Monkey Park v Peci pod Sněţkou. [101] Golf je moţné si zahrát v Mladých Bukách. [104] [17] Pro rybáře je zde k dispozici rybník u kempu Dolce u Trutnova. [94] 66

Solné jeskyně jsou zde čtyři. Jsou to solná inhalační jeskyně v Trutnově, solná jeskyně v Ţacléři, solná jeskyně Relax club v Trutnově a poslední solná jeskyně je v Jánských Lázních v Penzionu Martin. [100] [118] Z hlediska adrenalinových sportů je zde několik moţností, v Peci pod Sněţkou je zábavní park Relaxpark s bobovou dráhou a dalšími atrakcemi. Obdobné zařízení je i Funpark v Mladých Bukách, kde se rovněţ nachází bobová dráha, která je navíc nejdelší v celých Krkonoších. V rámci toho areálu je k dispozici i například Bike Park a mnoho dalších atrakcí. [101] Několik zařízení na území ORP Trutnov nabízí ubytování s moţností vyjíţděk na koních. Jedná se o Eliščin Dvůr v Hajnicích, Jezdeckou školu Pastviny Cipra v Pilníkově, Jezdecký oddíl TJ Krakonoš - Trutnov ve Svobodě nad Úpou a Ranč na Valech v Trutnově. Dále je zde nabídka pouze vyjíţděk na koních ať uţ jednorázových nebo opakovaných v Jezdeckém klubu Sabell v Trutnově a v Chovu koní Dvorka v Radvanicích. Prochází zde hipostezka, která vede z Horních Albřetic přes Horní Maršov. A rovněţ zde vede hipostezka s názvem Za horskými vyhlídkami. [70] [109] Moţnosti wellness a relaxace nabízí několik zařízení. V Peci pod Sněţkou jsou hned tři moţnosti a to v Bouda Máma Wellness Hotelu, Hotelu***Horizont a Chatě Orlík. Dále v Ţacléři nabízí wellness Sport a rekreační centrum Bret a v Mladých Bukách Grund Resort and Golf Ski. Ve správním obvodu ORP Trutnov se nacházejí také Státní léčebné lázně v Janských Lázních. [120] [157]

Solná jeskyně

Rybaření

6

relaxace

2

a

-

Wellness

Adrenalinové

1

sporty

Vodáctví

6

Golf

2

Hipoturistika

Agroturistika/

5

Horolezectví

12

aquaparky

Lyžařský

Trutnov

areál Koupaliště

Název ORP

a

Tabulka 26: ORP Trutnov sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka vybrané ukazatele

4

1

Pramen: vlastní zpracování

67

10.3.5 Kulturní zařízení v ORP Trutnov Ve správním obvodu ORP Trutnov se nachází velké mnoţství muzeí. Jsou jimi Dům Pod Jasanem v Trutnově, Hornický Skanzen v Ţacléři, Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové v Úpici, Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší, Městské muzeum v Ţacléři, Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích, Muzeum historické hasičské techniky ve Velkých Svatoňovicích, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Muzeum Vápenka v Horním Maršově, Muzeum vojenské historie regionu Jestřebí hory v Malých Svatoňovicích, Pohádkové Krkonoše ve Svobodě nad Úpou, Muzeum zemědělství a lidové kultury Radeč u Úpice a Tkalcovské muzeum v Trutnově. Galerie jsou zde tři, z toho dvě v Trutnově Galerie města Trutnova a Galerie Draka. Dále se jedna galerie nachází v Ţacléři, ale ta je součástí zdejšího muzea. [52] [44] Divadla jsou zde tři. Dvě jsou ve městě Trutnov, jedná se o Národní dům a UFFO - Společenské centrum Trutnov. Dále je zde Divadlo Aloise Jiráska v Úpici. Kina nacházející se na území správního obvodu ORP Trutnov jsou kino Mír v Úpici, kino Vesmír v Trutnově, kino Vlast v Janských Lázních, kino ve Rtyni v Podkrkonoší a mimo to je zde ještě letní kino PKS Bojiště v Trutnově. [39] Památník je zde jeden v Trutnově, jedná se o Památník generála Gablenze. Je to památník bitvy u Trutnova, ve které v roce 1866 porazili vojáci rakouské armády pruskou armádu. [63] Tabulka 27: ORP Trutnov kulturní zařízení vybrané ukazatele Název

Muzeum

Galerie

Divadlo

Kino

Hvězdárna a Památník planetárium

ORP Trutnov 12

2

2

5

1

1

Pramen: vlastní zpracování

10.3.6 Turistická informační centra v ORP Trutnov Turistických informačních center je ve správním obvodu ORP jedenáct. A to v Jánských Lázních (1 TIC), v Malé Úpě (1 TIC), v Malých Svatoňovicích (1 TIC), v Peci pod Sněţkou (2 TIC), v Horním Maršově (1 TIC), v Svobodě nad Úpou (2 TIC), v Úpici (1 TIC) a v Trutnově (1 TIC). [70] [138]

68

Tabulka 28: ORP Trutnov turistická informační centra Název ORP

Turistická informační centra

Trutnov

11

Pramen: vlastní zpracování

69

11 ORP Vrchlabí 11.1 Charakteristika ORP Vrchlabí ORP Vrchlabí se nachází na severu Královéhradeckého kraje. Má rozlohu 29 344 ha, coţ tvoří 6,2 % rozlohy kraje. Z hlediska rozlohy se jedná o šestý největší správní obvod ORP v kraji. Do správního obvodu ORP Vrchlabí spadá 16 obcí. Jsou to Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Horní Kalná, Hostinné, Klášterská Lhota, Kunčice nad Labem, Lánov, Prosečné, Rudník, Stráţně, Špindlerův Mlýn a Vrchlabí. Z toho se statutem města Vrchlabí, Hostinné a Špindlerův Mlýn. [61] Území ORP se řadí do turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší a do stejnojmenné turistické oblasti. [47]

11.2 Lokalizační faktory ORP Vrchlabí 11.2.1 Přírodní podmínky v ORP Vrchlabí Území ORP Vrchlabí má typický horský reliéf. Správní obvod se nachází v oblasti východních Krkonoš. Více jak polovinu území zabírají lesy. [61] Lokalita je typická niţšími teplotami a větším mnoţstvím sráţek. [130] V roce 2014 zde průměrný roční úhrn sráţek dosahoval 600 - 1000 mm. [146] Průměrná teplota zde v roce 2014 dosahovala od 8 °C do 9°C. [72] Nejvýznamnější řekou této oblasti je Labe, které na území ORP pramení. Pramen řeky Labe se nachází téměř na hranicích s Polskem na Labské louce v nadmořské výšce 1378 m. n. m. [12] Z velkoplošných chráněných území zasahuje do správního obvodu ORP Vrchlabí stejně jako v případě ORP Trutnov národní park Krkonoše. Z maloplošných chráněných území se zde nachází čtyři přírodní památky. Patří mezi ně přírodní památka Labská soutěska, coţ je koryto řeky. Další přírodní památkou jsou Herlíkovické štoly z období středověku, v nichţ ţijí netopýři. Poslední dvě přírodní památky na území ORP jsou Klínový potok a Lom Stráţné. [12] Přírodní atraktivitou oblasti je i hora Kotel. Tato hora je povaţována za jednu z nejhezčích v Krkonoších. [19] Dále se zde nacházejí tři vodopády a to Labský vodopád, Pudlavský vodopád a Pančavský vodopád. Mezi přírodní zajímavosti oblasti

70

patří také Labská soutěska. Významnou vodní plochou v ORP Vrchlabí je Labská přehrada u Špindlerova Mlýna. [68] Tabulka 29: ORP Vrchlabí přírodní podmínky vybrané ukazatele Název ORP

Vrchlabí

Národní

Chráněná

Národní

Národní

Přírodní

park

krajinná

přírodní

přírodní

rezervace památka

oblast

rezervace

památka

-

-

-

1

-

Přírodní

4

Pramen: vlastní zpracování

11.2.2 Společenské atraktivity v ORP Vrchlabí Ve správním obvodu ORP Vrchlabí jsou vyhlášeny dvě městské památkové zóny. Městská památková zóna byla vyhlášena ve Vrchlabí v roce 1990. Mezi největší zajímavosti města patří renesanční zámek se zámeckým parkem a novogotickou zámeckou

hrobkou.

Dalšími

velmi

významnými

atraktivitami

města

jsou

Augustiniánský klášter, kostelní věţ, barokní budova děkanství, novogotický chrám sv. Vavřince a mariánský morový sloup. Mimo to se ve městě nacházejí typické krkonošské vesnické roubené domy a měšťanské domy s podloubím. Druhá městská památková zóna byla vyhlášena v Hostinném rovněţ roku 1990. Největší atraktivitou města je barokní Františkánský klášter, jehoţ autorem je W. Dientzenhofer. Dále se zde nacházejí městské domy s podloubím, renesanční radnice se sochami obrů, mariánský sloup se sousoším, kostel Nejsvětější Trojice, socha sv. Jana Nepomuckého, společný hrob obětí fašismu, Olivetská kaple a vodní elektrárna Labský mlýn. [70] [133] Mimo jiţ zmíněných sakrálních památek se ve správním obvodu ORP Vrchlabí nachází rovněţ kostel sv. Jakuba v Dolním Lánově, kostel sv. Josefa v Dolním Dvoře, kostel sv. Václava v Rudníku a mnoho dalších. [75] Ze zámku se zde kromě zámku ve Vrchlabí nachází ještě jeden zámek v Rudníku. Jedná se o zámek Silbersteinů. Nyní však tento zámek slouţí jako hotel. [161] [70] Technických památek se ve správním obvodu ORP nachází několik. Patří mezi ně Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně, nákladní lanovka mezi Černým Dolem

71

a Kunčicemi nad Labem, Papírna - Praţský Labský Mlýn v Hostinném, Pivovar v Rudníku a Zvonkohra v obci Dolní Dvůr. [70] [82] Z rozhleden na území ORP lze zmínit například Šmídovu vyhlídku ve Špindlerově Mlýně. [80] Mezi společenské akce pořádané ve správním obvodu ORP Vrchlabí patří Cesta pohádkovým lesem v Dolní Kalné, český řemeslný trh pod obry v Hostinném, Farmářské slavnosti Máje v Klášterské Lhotě, Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí, Špindlerovská pouť ve Špindlerově Mlýně, Lidová slavnost Porciunkule v Hostinném a Týden lidových řemesel ve Vrchlabí. Ze sportovních akcí pořádaných ve správním obvodu ORP Vrchlabí lze zmínit skialpinistický závod Memoriál Jana Zapletala ve Špindlerově Mlýně. [70] Tabulka 30: ORP Vrchlabí společenské atraktivity vybrané ukazatele Název ORP

Vrchlabí

Městská

Městská

Vesnická

Vesnická

Národní

památková

památková

památková

památková

kulturní

rezervace

zóna

rezervace

zóna

památka

-

2

-

-

-

Pramen: vlastní zpracování

11.3 Realizační faktory ORP Vrchlabí 11.3.1 Dopravní infrastruktura v ORP Vrchlabí Správním obvodem ORP Vrchlabí procházejí dvě silnice I. třídy a to I/14 a I/16. Silnice I/14 zajišťuje spojení mezi Jilemnicí a Svobodou nad Úpou a I/16 spojuje města Nová Paka a Trutnov. ORP Vrchlabí nedisponuje přímým spojením s dálnicí ani rychlostní komunikací. Z hlediska ţelezniční dopravy je zde nejdůleţitější tratí trať č. 040 spojující města Trutnov, Hostinné a Starou Paku. Všechny ţelezniční tratě v ORP Vrchlabí mají pouze místní význam. [61]

11.3.2 Ubytovací zařízení v ORP Vrchlabí Ve správním obvodu ORP Vrchlabí je 80 hotelů, 128 penzionů, 5 kempů, 1 chatová oblast, 20 turistických ubytoven a 70 ubytovacích zařízeních spadajících 72

do kategorie ostatní zařízení. Pouze jeden hotel spadá do kategorie ***** a nachází se ve Špindlerově Mlýně. Dále je zde deset hotelů v kategorii ****, z toho jeden ve Stráţném a zbytek ve Špindlerově Mlýně. Padesát osm hotelů spadá do kategorie ***, z toho pět je jich v Černém Dole, jeden v Dolní Branné, dva v Dolním Dvoře, dva v Hostinném, jeden v Lánově, jeden v Rudníku, dva ve Stráţném, sedm ve Vrchlabí a třicet sedm ve Špindlerově Mlýně. Šest hotelů spadá do kategorie **, jeden je v Černém Dole, jeden ve Stráţném a čtyři ve Špindlerově Mlýně. V kategorii * jsou zde tři hotely, z toho dva ve Špindlerově Mlýně a jeden v Dolním Dvoře. Dále zde jsou ještě dva hotely garni, jeden ve Vrchlabí a jeden v Černém Dole. [21] Tabulka 31: ORP Vrchlabí ubytovací zařízení vybrané ukazatele Název

Hotel

Penzion

Kemp

ORP Vrchlabí

80

128

5

Chatová

Turistická

oblast

ubytovna

1

20

Ostatní

70

Pramen: vlastní zpracování

11.4 Stravovací zařízení v ORP Vrchlabí Ve správním obvodu ORP Vrchlabí se nachází 222 restaurací/pizzerií, 55 rychlých občerstvení, 10 cukráren, 13 bister, 35 pohostinství/motorestů/pivnic, 16 kaváren/čajoven a 41 barů/vináren. Velký počet restaurací a pizzerií je způsobený velkým počtem ubytovacích zařízení, která kromě ubytování mají k dispozici i restauraci a to nejen pro svoje hosty, ale i pro širokou veřejnost. [96]

Cukrárna

Bistro

Pohostinství/Motorest/

55

10

13

35

Bar/vinárna

Rychlé občerstvení

222

Kavárna/Čajovna

Restaurace/Pizzerie

Vrchlabí

Pivnice

Název ORP

Tabulka 32: ORP Vrchlabí stravovací zařízení vybrané ukazatele

16

41

Pramen: vlastní zpracování

73

11.4.1 Sportovní zařízení v ORP Vrchlabí Celé území ORP Vrchlabí je protkáno hustou sítí turistických značených stezek, naučných stezek a cyklostezek. Z pěších stezek se zde nachází například Bucharova cesta, Cesta k prameni Labe, Harrachova cesta nebo pěší trasa z Dolního Dvora Liščí cestou do Stráţného. Mezi naučné stezky ve správním obvodu ORP patří například Hornická stezka Berghaus, Mravenčí stezka nebo Medvědí stezka. Z cyklistických stezek na území ORP Vrchlabí lze zmínit například Borůvkovou cestu, Dlouhý sjezd k Malému Labi, Krakonošovu cestu Tady je Krakonošovo a Podkrkonošský okruh. [70] [9] [141] ORP Vrchlabí má ideální podmínky pro zimní sporty. Je zde k dispozici osm lyţařských areálů. Jsou to Ski areál Luisino údolí v Dolním Dvoře, Ski areál Stráţně ve Stráţném, Ski areál Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně, Ski areál Vrchlabí - Kněţický vrch ve Vrchlabí, Ski Family v Dolním Dvoře, Ski Resort Černá hora - Pec v Černém dole, Ski areál Herlíkovice a Bubákov ve Vrchlabí a poslední Ski areál Horní Mísečky - Medvědín ve Špindlerově Mlýně. Na území ORP je v zimním období k dispozici také mnoţství běţeckých tratí. Jedná se například o běţeckou trasu Buď fit, Přes Mramorový Lom, Svatý Petr - Krásná Pláň a mnoho dalších. Mezi další zimní sporty, které zde lze provozovat, patří jízda na sáňkách na sáňkařské dráze ve Špindlerově Mlýně, snowtubing ve Špindlerově Mlýně a dále je zde zimní stadion ve Vrchlabí. [116] V letním období jsou ve správním obvodu ORP k dispozici koupaliště, která jsou ve většině případů součástí autokempu. Přístup na ně však mají nejen hosté, ale také veřejnost. Jedná se o Autokemp Na Koupališti v Dolní Kalné, Euro-Air Camp v Lánově, Koupaliště a autocamp Slunečná v Černém Dole, Přírodní koupaliště Vejsplachy ve Vrchlabí a Camping Holiday Park Liščí Farma ve Vrchlabí. Mimo to se zde nachází rovněţ jeden aquapark a to Aquapark Špindl. [70] [111] [31] Pro horolezectví jsou ve správním obvodu ORP Vrchlabí moţnosti jak v přírodě, tak i ve speciálních zařízeních. V přírodě je moţné vyzkoušet si lezení pouze na místech k tomu určených. Těmito místy jsou Emin kámen v okolí Špindlerova Mlýna a Hnědé a Hranostají skály ve Stráţném. Mimo to je moţné vyuţít pro horolezectví lezecké stěny ve Skiareálu Špindlerův Mlýn a v Tyršově domě ve Vrchlabí. Dále je zde k dispozici lanový park Monkey park ve Špindlerově Mlýně. [107] [45] 74

Z hlediska golfu se na území ORP Vrchlabí nachází jedno golfové hřiště a to Golf and Country Club v Prosečné. Dále zde jsou tři golfové simulátory v Hotelu Harmony Club ve Špindlerově Mlýně, VZ Bedřichově ve Špindlorově Mlýně a ve Vrchabí. [17] [105] K rybaření je zde k dispozici Labská přehrada u Špindlerova Mlýna. [114] Pro zájemce o rafting je moţné vyuţít horní tok řeky Labe mezi přehradou Labská a Kukačka. [155] Solné jeskyně jsou zde dvě. Jedná se o solnou jeskyni Lilie ve Špindlerově Mlýně a solnou jeskyni ve Vrchlabí. [119] Ve správním obvodu ORP Vrchlabí je rovněţ několik moţností pro milovníky adrenalinových sportů. V Lánově je moţné navštívit Adventure park EFA, ve Špindlerově Mlýně Bobovou dráhu Happy World, v Dolní Klané Paraglading school, ve Vrchlabí leteckou školu nebo Tandem paraglading - Skol Max ve Špindlerově Mlýně. Dále si můţete vyzkoušet zorbing ve Vrchlabí anebo vyuţít sluţeb firmy Yellow Point, která nabízí jízdy na čtyřkolkách, terénních koloběţkách, sněţných skútrech, vypůjčení skákacích bot, tandem paraglading a paraglading. [102] Z hlediska agroturistika se zde nacházejí dvě agrofarmy. Jedná se o agorfarmu Bolkovský dvůr v Krkonoších v Rudníku a Smejkalovu boudu agroturistickou farmu ve Vrchlabí. Pro zájemce o hipoturistiku je zde několik zařízení nabízejících ubytování a vyjíţďky na koních. Jsou to Rodinná farma Teri v Horním Lánově, Ubytování Hofman v Rudníku, zde je i moţnost ustájení vlastního koně, Jezdecký klub Stráţné sedlo ve Stráţném a Kněţická chalupa ve Vrchlabí. Dále zde jsou zařízení nabízející vyjíţďky na koních Jízdárna Alba Glant v Lánově a No Limits, o. s. v Lánově. Správním obvodem ORP prochází hipostezka Vítěţná - Albeřice obcí Rudník. [110] Většina ubytovacích zařízení ve správním obvodu ORP Vrchlabí nabízí v rámci svých sluţeb wellness nebo jiný druh relaxace nejen pro své klienty, ale i pro širokou veřejnost. Nejvíce těchto zařízení se nachází ve Špindlerově Mlýně. Jsou to například Clarion Hotel Špindlerův Mlýn****, Hotel Olympie, Orea Resort Horal**** a mnoho dalších. [122] [157]

75

Rybaření

25

Solná jeskyně

relaxace

7

a

1

Wellness

Adrenalinové

4

sporty

Vodáctví

8

Golf

6

Hipoturistika

Agroturistika/

6

Horolezectví

8

aquaparky

Lyžařský

Vrchlabí

areál Koupaliště

Název ORP

a

Tabulka 33: ORP Vrchlabí sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka

2

1

Pramen: vlastní zpracování

11.4.2 Kulturní zařízení v ORP Vrchlabí Muzeí se ve správním obvodu ORP Vrchlabí nachází pět. Jsou to Krkonošské muzeum - Augustiniánský klášter ve Vrchlabí, Krkonošské muzeum - Čtyři historické domky ve Vrchlabí, Městské muzeum v Hostinném, Muzeum podzemí Krkonoš v Černém Dole a Františkánský klášter v Hostinném, kde se nacházejí sbírky Městského muzea. Galerie jsou zde tři a to Galerie antického umění v Hostinném, Galerie M a Galerie Morzin ve Vrchlabí. [41] [52] Divadla jsou na území ORP tři. Jedná se o Divadelní klub, Kulturní dům Střelnice a Vlastenecký divadelní spolek Vlastík. Kromě toho jsou zde dvě kina Letní kino Tripsi a Divadelní klub, který se kromě divadelních představení zabývá i provozem kina. Všechna tato zařízení se nacházejí ve Vrchlabí. [40] [13] Tabulka 34: ORP Vrchlabí kulturní zařízení vybrané ukazatele Název

Muzeum

Galerie

Divadlo

Kino

Hvězdárna a Památník planetárium

ORP Vrchlabí 5

3

3

2

-

-

Pramen: vlastní zpracování

11.4.3 Turistická informační centra v ORP Vrchlabí Ve správním obvodu ORP Vrchlabí je deset turistických informačních center. Z toho v Černém Dole (1 TIC), Hostinném (1 TIC), Vrchlabí (2 TIC), Lánově (1 TIC) a ve Špindlerově Mlýně (5 TIC). Dvě turistická informační centra ve Špindlerově Mlýně jsou pouze sezónní. [70] [139]

76

Tabulka 35: ORP Vrchlabí turistická informační centra Název ORP

Turistické informační centrum

Vrchlabí

10

Pramen: vlastní zpracování

77

12 Hodnocení potenciálu ve vybraných obcích s rozšířenou působností v Královéhradeckém kraji 12.1 Hodnocení lokalizačních a realizačních faktorů jednotlivých ORP v Královéhradeckém kraji pomocí bodové metody Cílem závěrečné práce bylo zhodnotit potenciál ve vybraných obcích s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v oblasti cestovního ruchu podle lokalizačních a realizačních předpokladů a v rámci analýzy porovnat postavení těchto obcí v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji v roce 2015. Z ORP v Královéhradeckém kraji jsem vybrala ORP Broumov, ORP Dvůr Králové nad Labem, ORP Náchod, ORP Trutnov a ORP Vrchlabí. Vypracovala jsem analýzu vybraných ukazatelů lokalizačních a realizačních faktorů u jednotlivých obcí s rozšířenou působností o mnoţství jejich výskytu. Nyní vyuţiji bodovou metodu pro porovnání postavení těchto obcí v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje a pro stanovení doporučení pro jednotlivé obce s rozšířenou působností, ve kterých oblastech by mohly rozšířit svoje nabídky.

12.2 Porovnání postavení vybraných obcí s rozšířenou působností v Královéhradeckém kraji z hlediska lokalizačních faktorů a realizačních faktorů pomocí bodové metody Postavení vybraných ORP v cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji budu porovnávat zvlášť z hlediska vybraných ukazatelů z lokalizačních faktorů a z vybraných ukazatelů z realizačních faktorů, které porovnávám ve čtyřech skupinách a to z hlediska ubytovacích zařízení, kulturních zařízení, k nimţ jsem přiřadila turistická informační centra, dále stravovacích zařízení a poslední skupinu tvoří sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka. Výsledky z jednotlivých kategorii následně sečtu za kaţdé ORP zvlášť a na základě výsledných hodnot stanovím postavení jednotlivých ORP v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje a doporučení pro zlepšení jejich nabídky v určitých oblastech. Vybraným ukazatelům jsem přidělila váhy s ohledem na jejich význam v cestovním ruchu a následně jsem vypočítala bodovou hodnotu mikroregionů ORP. Tyto váhy jsem ještě zaslala paní Markétě Hanušové z Agentury 78

pro rozvoj Broumovska, která mi k nim dala vyjádření. Agentura se zabývá pořádáním kulturních, vzdělávacích a společenských akcí a podporou cestovního ruchu na Broumovsku. Ta mi doporučila, abych změnila váhu u chráněné krajinné oblasti, aby měla větší váhu neţ národní přírodní rezervace, jelikoţ ta je jiţ součástí chráněné krajinné oblasti. Dále mi poradila zvýšit váhu u penzionů, jelikoţ v jejich regionu mají větší

význam

pro

cestovní

ruch

neţ

hotely.

A

doporučila

sníţit

váhu

u hvězdáren/planetárií a památníků. Na základě těchto doporučení, jsem své váhy upravila na následující. Tabulka 36: Ukazatele lokalizačních faktorů

Ukazatele lokalizačních faktorů

Váhy

Národní park

0,15

Chráněná krajinná oblast

0,15

Národní přírodní rezervace

0,05

Přírodní rezervace

0,05

Přírodní památka

0,05

Národní přírodní památka

0,05

Městská památková rezervace

0,15

Městská památková zóna

0,05

Vesnická památková rezervace

0,1

Vesnická památková zóna

0,05

Národní kulturní památka

0,15

Celkem

1

Pramen: vlastní zpracování

79

Tabulka 37: Ukazatele realizačních faktorů - ubytovací zařízení

Ukazatele realizačních faktorů - ubytovací zařízení

Váhy

Hotel

0,3

Penzion

0,3

Kemp

0,15

Turistická ubytovna

0,15

Chatová osada

0,05

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

0,05

Celkem

1

Pramen: vlastní zpracování Tabulka 38: Ukazatele realizačních faktorů - stravovací zařízení Ukazatele realizačních faktorů - stravovací zařízení

Váha

Restaurace/Pizzerie

0,20

Rychlá občerstvení

0,15

Cukrárna

0,15

Bistro

0,05

Pohostinství/Motorest/Pivnice

0,15

Kavárna/čajovna

0,15

Bar/Vinárna

0,15

Celkem

1

Pramen: vlastní zpracování

80

Tabulka 39: Ukazatele realizačních faktorů - kulturní zařízení

Ukazatele realizačních faktorů - kulturní zařízení

Váha

Muzeum

0,25

Galerie

0,25

Divadlo

0,05

Kino

0,05

Hvězdárna/planetárium

0,10

Památník

0,05

Turistické informační centrum

0,25

Celkem

1

Pramen: vlastní zpracování

81

Tabulka 40: Ukazatele realizačních faktorů - Sportovní zařízení a sportovně-rekreační nabídka Ukazatele realizačních faktorů - Sportovní zařízení a sportovně-rekreační Váha nabídka Lyţařský areál

0,15

Rybaření

0,05

Koupaliště a aquapark

0,15

Horolezectví

0,05

Agroturistika/Hipoturistika

0,1

Golf

0,1

Vodáctví

0,1

Adrenalinové sporty

0,1

Wellness a relaxace

0,15

Solná jeskyně

0,05

Celkem

1

Pramen: vlastní zpracování

Rozhodující pro stanovení jednotlivých vah tedy byl význam těchto ukazatelů v cestovním ruchu a jejich atraktivnost pro potenciální návštěvníky. Váhy byly stanoveny tak, aby jejich součet činil 1. Kdyby nebyly stanovené váhy u jednotlivých integrovaných ukazatelů, hodnocení by nevyjadřovalo skutečný podíl přínosu cestovního ruchu a výsledné hodnoty by byly nepřesné. Pro výpočet potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých ORP bylo nezbytné nejdříve stanovit kriteriální hodnotu. Kaţdé kriteriální hodnotě jsem přidělila 1000 bodů. Všechny ukazatele, které jsem zvolila, mají pozitivní působnost. Podle Kutscherauera (2010) se totiţ za pozitivní působnost povaţuje případ, kdy zvýšení hodnot daného ukazatele pokládáme za příznivé a negativní působnost je případ, kdy se zvýšení pokládá za nepříznivé.

82

Vzhledem k tomu, ţe všechny naše ukazatele mají pozitivní působnost byla pouţita jen následující rovnice: Bij = (Xij/Yit) * 1000 Kde: Bij - bodová hodnota i-tého ukazatele pro j-tý region Xij - hodnota i-tého ukazatele pro j-tý region Yit - kriteriální hodnota i-tého ukazatele Následně jsem za pouţití váţeného aritmetického průměru a stanovených vah výsledné bodové hodnoty jednotlivých ukazatelů ORP shrnula do jedné syntetické charakteristiky, která nám pomohla vyčíslit potenciál obcí v jednotlivých zkoumaných kategoriích. Postupy jsem do závěrečné práce nedávala z důvodu jejich velkého rozsahu. Podle vzorce: PCRB = ωij1 x Bij1 + ωij2 x Bij2 + ... + ωijn x Bijn Kde: PCRB - potenciál cestovního ruchu vypočítaný bodovou metodou ωij - váha i-tého indikátoru pro j-ty region Na základě těchto výsledků můţeme porovnat postavení jednotlivých ORP v cestovním ruchu. Jejich umístění a bodové pořadí můţeme vidět v následující tabulce.

83

Tabulka 41: Bodová metoda - umístění a bodové pořadí ORP Kategorie

ORP

ORP Dvůr ORP

ORP

ORP

Broumov

Králové

Náchod

Trutnov

Vrchlabí

nad Labem Přírodní a společenské

888

596

1178

1105

484

Ubytovací zařízení

408

365

737

1711

1779

Stravovací zařízení

362

427

1174

1780

1256

Sportovní zařízení a

593

442

937

939

1589

Kulturní zařízení

324

991

890

1286

1009

Celkem

2575

2821

4916

6821

6117

Pořadí ORP

5.

4.

3.

1.

2.

atraktivity

sportovně rekreační nabídka

Pramen: vlastní zpracování

Z vybraných ORP v Královéhradeckém kraji měla nejvýznamnější postavení v cestovním ruchu v roce 2015 ORP Trutnov, jelikoţ její výška indexního čísla dosahuje po sečtení nejvyšších hodnot, druhé nejvýznamnější postavení měla ORP Vrchlabí, poté se umístila ORP Náchod a předposlední místo obsadila ORP Dvůr Králové nad Labem. Nejhorší postavení v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015 měla ORP Broumov. Dále lze na základě vzdálenosti indexního čísla od námi zvolené optimální hodnoty 1000 bodů zvolit kategorie, ve kterých by ORP mohly rozšířit svoji nabídku. V případě ORP Trutnov dosahují výšky indexního čísla ve všech případech kromě jednoho, kterým je kategorie sportovních zařízení a sportovně rekreační nabídky, hodnot větších neţ je 1000 bodů. Avšak i v této kategorii se výška indexového čísla blíţí hodnotě 1000. Jediná kategorie, kde by bylo vhodné rozšířit nabídku, jsou tedy sportovní zařízení a sportovně rekreační nabídka. V případě zimních sportů a relaxace je na území této ORP nabídka dostatečná, ale mohlo by dojít k rozšíření nabídky sportovních aktivit jako je horolezectví, golf, rybaření, vodáctví a adrenalinové sporty. 84

Tímto by se území ORP mohlo stát přitaţlivější pro ještě větší skupinu návštěvníků, neţ je doposud. V případě ORP Vrchlabí nedosahuje indexní číslo výšky 1000 bodů pouze v případě přírodních podmínek a společenských atraktivit. V kategorii přírodních podmínek a společenských atraktivit, vzhledem k našim ukazatelům, nemůţe dojít k velmi výrazným změnám, jsou totiţ dány daným místem. Jedině by mohlo dojít k vyhlášení nějaké národní kulturní památky, městské památkové rezervace nebo například národní přírodní rezervace na jejím území. Také by však mohla na svém území vymezit více oblastí pro rybáře nebo pro vodáky. Výška indexového čísla ORP Náchod nedosahuje optimálních hodnot v kategorii ubytovacích zařízení, sportovních zařízení a sportovně rekreační nabídky a kulturních zařízení. V oblasti sportovního vyţití a relaxace by bylo moţné rozšířit nabídku v

oblasti

golfu,

vodáctví,

rybaření,

wellness

a

relaxace,

solných

jeskyní

a adrenalinových sportů. Zejména je vhodné zaměřit se na rozšíření nabídky v oblasti wellness a relaxace. Rozšíření nabídky v této oblasti by mohlo přilákat větší mnoţství návštěvníků přijíţdějících do správního obvodu ORP, coţ by mohlo podpořit rozšíření nabídky ubytovacích zařízení. I v oblasti kulturních zařízení by bylo moţné rozšířit nabídku, například zaloţením nějakého nového muzea se zajímavými expozicemi. Tyto expozice by mohly být zaměřené třeba na přiblíţení lidové kultury zdejší oblasti. ORP Dvůr Králové nad Labem nemá vhodné přírodní podmínky, nenachází se zde ţádné velkoplošné chráněné území. Ale mohla by více vyuţít ZOO nebo významné národní kulturní památky Kuksu na svém území k pořádání akcí, které by přilákaly více návštěvníků. Také by mohla rozšířit svoji nabídku v oblasti wellness a relaxace, která je v posledních letech velmi oblíbená a v oblasti golfu, vodáctví, rybaření, adrenalinových sportů a horolezectví. Přísun návštěvníků do oblasti po rozšíření nabídky v těchto oblastech by mohl mít za následek vzrůst počtu ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení. Její niţší indexová čísla však také vycházejí z menší rozlohy této ORP oproti prvním třem. ORP Broumov má poměrně dobré přírodní podmínky a mnoho zajímavých společenských atraktivit. Její niţší indexová čísla jsou rovněţ ovlivněna menší rozlohou, kterou tato ORP má oproti ostatním. Mohla by rozšířit svoji nabídku zejména v oblasti kulturního a sportovního vyţití a wellness a relaxace, která se v posledních 85

letech těší velké oblibě. Rozšíření nabídky v těchto oblastech by mohlo mít za následek zvětšení počtu návštěvníků v oblasti, coţ by mohlo vést k rozvoji nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení. Výsledky zjištěné v mé práci jsou v souladu se závěry Programu rozvoje cestovního ruchu pro Královéhradecký kraj pro období 2014 - 2020. Tento program konstatuje, ţe nejvíce turistů v rámci kraje směřuje do ORP Trutnov a Vrchlabí, tedy do oblasti Krkonoš. Toto potvrzuje mou prací zjištěné postavení ORP v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015. Dále je zde potvrzeno odborné vyjádření paní Markéty Hanušové z Agentury pro rozvoj Broumovska, která mě informovala o tom, ţe penziony mají v jejich regionu největší význam. Je zde totiţ konstatováno, ţe návštěvníci preferují ubytování v penzionech. Program rozvoje stanovuje strategické oblasti a strategické cíle. S mojí prací souvisí strategická oblast infrastruktura cestovního ruchu a strategický cíl Pestrá, kvalitní a konkurenceschopná infrastruktura cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji. Je zde uvedeno, ţe je nezbytné budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci, coţ potvrzuje závěry stanovené v mé práci. Jelikoţ jsem v práci zjistila, ţe ve většině ORP je nezbytné zlepšení nabídky právě v oblasti sportu a rekreace. Dosaţené výsledky mojí práce tedy potvrzují správnost závěrů kraje. [71]

86

Shrnutí Po analýze vybraných ukazatelů u jednotlivých ORP, které jsou shrnuté v poslední kapitole práce, jsem zjistila, ţe ORP Trutnov má dostatečnou nabídku ve všech zkoumaných kategoriích. Coţ potvrdila i bodová metoda, která tuto ORP vyhodnotila jako nejvýznamnější v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015. ORP Vrchlabí má také dostatečnou nabídku skoro ve všech kategoriích, kromě přírodních podmínek a společenských atraktivit a ideální nabídku v kategorii sportovních zařízení a sportovně rekreační nabídky. Špatné výsledky v kategorii přírodních podmínek a společenských atraktivit jsou dány tím, ţe na jejím území je vyhlášen pouze národní park, čtyři přírodní památky a dvě městské památkové zóny. Na základě bodové metody byla vyhodnocena jako druhá z vybraných obcí v rámci cestovního ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015. Kdyby došlo k vyhlášení dalších chráněných území a například národní kulturní památky, její pozice by se zlepšila i v této kategorii. ORP Náchod uţ dosahuje horších výsledků ve více kategoriích a to v ubytovacích zařízeních, sportovních zařízení a sportovně rekreační nabídky a kulturních zařízení. Na základě bodové metody byla vyhodnocena jako třetí v rámci cestovního ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015. ORP Dvůr Králové nad Labem dosahuje špatných výsledků ve většině kategorií. Nemá vhodné přírodní podmínky. Nacházejí se zde pouze některé významnější společenské atraktivity. V rámci bodové metody byla vyhodnocena jako předposlední z vybraných ORP v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015. Poslední místo obsadila ORP Broumov. Má sice celkem dobré přírodní podmínky a některé významné společenské atraktivity. V ostatních kategoriích však zaostává. Je ovšem nutné podotknou, ţe dvě ORP na posledních místech jsou, co se rozlohy týče, menší neţ první tři. Coţ má také vliv na rozsah jejich nabídky v jednotlivých kategoriích.

87

Závěr Cílem závěrečné práce bylo zhodnotit potenciál vybraných obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v oblasti cestovního ruchu podle lokalizačních a realizačních předpokladů. A v rámci analýzy porovnat postavení těchto obcí v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015. Teoretická část závěrečné práce se zaměřuje na vysvětlení některých souvislostí cestovního ruchu, které jsou podkladem pro její praktickou část. Praktická část je zaměřena na analýzu vybraných ukazatelů z lokalizačních a realizačních předpokladů ORP Broumov, Dvůr Králové nad Labem, Náchod, Trutnov a Vrchlabí. Jsou v ní popsány jejich lokalizační a realizační předpoklady a vyčíslen počet vybraných ukazatelů. Na základě bodové metody poté tyto ukazatele slouţí k vyhodnocení potenciálu jednotlivých obcí, porovnání jejich postavení v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015 a stanovení doporučení, ve kterých kategoriích by mohlo dojít k rozšíření nabídky. Po analyzování jednotlivých ukazatelů jsem přišla k závěru, ţe nejvýznamnější postavení v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015 z vybraných ORP měla ORP Trutnov, druhé místo obsadila ORP Vrchlabí, následovala ORP Náchod, poté byla ORP Dvůr Králové nad Labem a nejhorší postavení v cestovním ruchu Královéhradeckého kraje měla v roce 2015 ORP Broumov. Prvenství ORP Trutnov lze přisuzovat tomu, ţe se na jejím území nachází národní park Krkonoše, coţ významně zvyšuje její atraktivitu pro návštěvníky. Kterých na její území směřuje velké mnoţství a má to za následek dostatečně rozsáhlou nabídku pro relaxaci, sportovní a kulturní vyţití. Také je zde díky tomu dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit. Tato ORP by mohla rozšířit svoji nabídku v oblasti golfu, horolezectví, rybaření a vodáctví, aby se stala pro návštěvníky ještě více atraktivní. Podobně i ORP Vrchlabí, která má prakticky stejné podmínky jako ORP Trutnov. V jejím případě by mohlo dojít k zlepšení jejího postavení v cestovním ruchu vyhlášením nějakého chráněného území nebo například národní kulturní památky na jejím území. Tato obec má ideální nabídku pro sportovní vyţití aţ na nabídku pro vodáky a rybáře, kde by mohlo dojít k vymezení dalších oblastí pro tyto dvě skupiny. ORP Náchod se umístila na třetím místě v rámci cestovního ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015. Má sice rovněţ ideální přírodní podmínky a společenské atraktivity, ale za dvěma prvními obcemi trochu zaostává 88

v oblasti ubytovacích zařízení, relaxace, wellness, sportovního a kulturního vyţití. Zde by mohlo dojít k rozšíření nabídky zejména v oblasti sportu, wellness a relaxace, coţ by následně přilákalo návštěvníky do správního obvodu ORP a mohlo by to mít za následek i rozšíření nabídky ubytovacích zařízení. Předposlední místo v rámci cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji v roce 2015 zaujala ORP Dvůr Králové nad Labem. Tato obec bohuţel nemá velmi atraktivní přírodní podmínky, pouze několik zajímavostí v oblasti společenských atraktivit. Mohla by se zaměřit na rozšíření nabídky v oblasti wellness a relaxace, které se v posledních letech těší velké oblibě u návštěvníků. Ty by mohly na její území přilákat větší mnoţství návštěvníků, coţ by vedlo k rozvoji ubytovacích a stravovacích kapacit. Také by bylo dobré rozšířit nabídku pro vodáky, horolezce, rybáře a milovníky adrenalinových sportů. ORP Broumov se umístila na posledním místě v rámci cestovního ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2015. Má sice celkem dobré přírodní podmínky a společenské atraktivity, ale v ostatních oblastech zaostává. Mohlo by dojít k zlepšení nabídky v oblasti sportu, relaxace a kulturního vyţití, coţ by přilákáním dalších návštěvníků na její území mohlo vést k rozšíření nabídky stravovacích a ubytovacích zařízení. Avšak nelze opomenut, ţe vliv na menší rozsah nabídky v těchto oblastech má rovněţ menší rozloha této ORP oproti ORP Náchod, Trutnov a Vrchlabí. Kaţdá z ORP má oblasti, kde by mohla rozšířit svoji nabídku a tím zlepšit své postavení v cestovním ruchu a přilákat na své území větší mnoţství návštěvníků. Výsledky dosaţené v mé práci jsou v souladu se závěry Programu rozvoje cestovního ruchu pro Královéhradecký kraj pro období 2014 - 2020. V něm je uvedeno, ţe nejvíce návštěvníků směřuje do ORP Trutnov a ORP Vrchlabí, tudíţ mají nejvýznamnější postavení v cestovním ruchu. A je zde stanoven strategický síl Pestrá, kvalitní a konkurence schopná infrastruktura cestovního ruchu v

Královéhradeckém kraji.

V němţ je uvedeno, ţe je nezbytné budování a modernizace infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci. Coţ potvrzují i výsledky mé práce, ve které jsem zjistila, ţe kaţdá ORP by měla rozšířit svoji nabídku v oblasti sportu a relaxace. Dosaţené výsledky mojí práce tedy potvrzují správnost závěrů kraje.

89

Zdroje Tištěné zdroje FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 178 s. Manaţer. ISBN 80-247-0207-x. FRANCOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 119 s. ISBN 80-244-0719-1. FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN 978-80-7357-718-6. GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2010, 307 s. Kniţnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-80-89090-80-8. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 2., přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. KOTÍKOVÁ, Halina a Eva SCHWARTZHOFFOVÁ. Cestovní ruch a rekreace: organizace, řízení a marketing v destinaci. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, 190 stran. ISBN 978-80-244-4430-7. KOTLER, Philip, John T BOWEN a James C MAKENS. Marketing for hospitality and tourism. 6th ed. Harlow: Pearson Education, 2014, ii, 630 s. ISBN 978-1-29202-003-7. Královéhradecký kraj. Dovolená na venkově v Kladském pomezí. Hradec Králové: Královéhradecký kraj, 2011. 36 s. KUTSCHERAUER, Alois. Regionální disparity: disparity v regionálním rozvoji země, jejich pojetí, identifikace a hodnocení. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU, 2010, xiv, 250 s. ISBN 978-80-248-2335-5. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. ORIEŠKA, Ján. Sluţby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5. PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch: Studijní materiál. Jihlava, 2011. Skripta. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4. 90

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příleţitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: (soubor studijních materiálů). Vyd. 2., (1. v nakl. Key Publishing). Ostrava: Key Publishing, 2007, 81 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-87071-44-1. SHARPLEY, Richard a David J TELFER (eds.). Tourism and development: concepts and issues. Clevendon: Channel View Publications, 2002, viii, 397 s. Aspects of tourism, 5. ISBN 1-873150-35-0. ZELENKA, Josef. Udrţitelný cestovní ruch: management cestovního ruchu v chráněných územích. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013, 327 s. Recenzované monografie. ISBN 978-80-7435-244-7. Elektronické zdroje [1] Adršpašské skalní město. ADRŠPACH.CZ [online]. ©1999-2015 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.adrspach.cz/priroda/adrspasske-skalni-mesto.html [2] Afrika na vlastní oči. ZOO Dvůr Králové [online]. Dvůr Králové nad Labem: ZOO Dvůr Králové [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zoo-dvur-kralove.cz/ [3] Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje: INSTITUTE FOR SPATIAL DEVELOPMENT [online]. Brno: Ústav územního rozvoje,

2016

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCRtext.pdf [4] Boţanovský Špičák - Broumovské stěny. Adršpach: Adršpašsko - Teplické skály [online]. Hradec Králové: Region-tour.cz, ©Copyright2008-2015 [cit. 2016-0413]. Dostupné z: http://www.region-adrspach.cz/vyhlidky-rozhledy-kopce/bozanovskyspicak/ [5] Broumovské stěny v CHKO Broumovsko. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. Praha:

CzechTourism,

2015

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/broumovske-steny-v-chkobroumovsko.aspx

91

[6] Centrum Walzel: KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/103586-centrum-walzel.html [7] Cyklistika v Kladském pomezí. KLADSKÉ POMEZÍ: turistická oblast [online]. Náchod:

Branka,

2016

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://kladskepomezi.cz/aktivity/cyklistika [8]

Cykloturistika:

CYKLOVÝLETY,

CYKLOSTEZKY

/

KLADSKÉ

POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/kcykloturistika/#dr_view_style=full;skat=290,40;r=2581;page=1 [9]

Cykloturistika:

CYKLOVÝLETY,

CYKLOSTEZKY

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/kcykloturistika/#dr_view_style=full;skat=290,40;r=4;page=1 [10] Čertovy hrady: Krkonoše a Podkrkonoší. Královéhradecký kraj: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/101091-certovy-hrady.html [11] Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové. Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xh [12] Díl B - Poklady pro RURÚ - vyhodnocen a zjištění stavu a vývoje území. Vrchlabí: oficiální stránky města [online]. Vrchlabí: Městský úřad Vrchlabí [cit. 2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.muvrchlabi.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=18630&id_do kumenty=1691 [13]

DIVADLA. KRKONOŠE [online].

2009

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://krkonose.eu/cs/infrastruktura/divadla [14] Dřevěnka Úpice: KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/105086-drevenka-upice.html

92

[15] Dřevěnka. Úpice: oficiální web města [online]. Úpice: Městský úřad Úpice, [obrázek] [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.upice.cz/drevenka/g-1403/doplnit [16] Geopark Vnitrosudetská pánev - Viţňov u Meziměstí.BROUMOVSKO: TURISTICKÝ SERVER [online]. Broumov: Agentura pro rozvoj Broumovska, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.broumovsko.cz/cs/geopark-vnitrosudetska-panev [17]

GOLF. KRKONOŠE [online].

2009

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://krkonose.eu/cs/infrastruktura/golfovahriste [18] Golfová hřiště. KLADSKÉ POMEZÍ: turistická oblast [online]. Náchod: Branka, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://kladskepomezi.cz/aktivity/golfova-hriste [19] Hora Kotel: KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/568-hora-kotel.html [20] Hospital Kuks: KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [obrázek]

[cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/100459-

hospital-kuks.html [21] Hromadná ubytovací zařízení České republiky. Český statistický úřad [online]. Praha:

Český

statistický

úřad,

2016

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

https://vdb.czso.cz/huz/kraj.jsp?k=CZ052 [22] Choustníkovo Hradiště. ZA POMNÍČKY: projekt Památníku Terezín [online]. Památník Terezín, 2011 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://zapomnicky.pamatnikterezin.cz/index.php/hroby-kategorie-test/154-choustnikovo-hradiste [23] Chránění krajinná oblast Broumovsko. Kladské Pomezí: turistická oblast [online]. Náchod:

Branka,

2016

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://kladskepomezi.cz/priroda/chko-broumov [24]

Informační

oblast [online].

centra Náchod:

Kladského Branka,

pomezí. KLADSKÉ 2016

[cit.

POMEZÍ:

2016-04-15].

turistická

Dostupné

z:

http://kladskepomezi.cz/informacni-centra [25] INFORMAČNÍ CENTRA. PODKRKONOŠÍ [online]. Hořice: Podzvičinsko, ©2000-2016

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.podkrkonosi.eu/cs/podkrkonosi/informacnicentra.html#dr_view_style=full;skat=45 [26]

Integrovaná

strategie

rozvoje

území

MAS

Broumovsko+:

Plus

pro

Broumovsko. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR[online]. Praha: Ministerstvo pro místní 93

rozvoj

ČR,

2012

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/a1f75b44-227b-418b-ade9-5f88d0496df3/Strategie-naMMR-srpen-2014.pdf?ext=.pdf [27] Kalské údolí - přírodní památka - Borek. Východní Čechy[online]. ©2006-2016 [cit.

Dostupné

2016-04-13].

z:

http://www.vychodni-

cechy.info/borek2/13_8047_kalske-udoli-prirodni-pamatka/ [28] Kaple Hvězda. BROUMOVSKO: TURISTICKÝ SERVER[online]. Broumov: Agentura

pro

rozvoj

Broumovska,

2016

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://www.broumovsko.cz/cs/kaple-hvezda [29] Klášter Broumov. Otevřete 13. komnatu: odhalte tajemství českých hradů a zámků [online].

[obrázek]

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.otevrte13komnatu.cz/hrady-a-zamky/klaster-broumov.html [30] KOUPALIŠTĚ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ. PODKRKONOŠÍ[online]. Hořice: Podzvičinsko,

©2000-2016

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.podkrkonosi.eu/cs/turistika-a-sport/voda-a-sport/koupaliste-a-sportovnizarizeni.html [31] KOUPALIŠTĚ, BAZÉNY, AQUAPARKY. KRKONOŠE [online]. 2009 [cit. 201604-15]. Dostupné z: http://krkonose.eu/cs/infrastruktura/koupaliste [32] KOUPALIŠTĚ. KLADSKÉ POMEZÍ: turistická oblast [online]. Náchod: Branka, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://kladskepomezi.cz/aktivity/koupaliste-abazeny [33] Královéhradecký kraj. Královéhradecký kraj [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2008 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.krkralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje-108/ [34] Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Správa Krkonošského národního parku [online]. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2010 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/krnap-a-jeho-ochranne-pasmo/ [35] Křinice. MARTÍNKOVICE: OFICIÁLNÍ STRÁNKY OBCE[online]. Martínkovice: Obec

Martínkovice,

2016

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://www.martinkovice.cz/obec-7/okolni-obce/krinice/ [36]

Kříţová

cesta

21.

století,

Stanovice:

KRKONOŠE

A

PODRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/100596-krizova-cesta-21-stoleti-stanovice.html 94

[37] Kříţový vrch. Kladské pomezí: turistická oblast [online]. Náchod: Branka, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://kladskepomezi.cz/priroda/skalni-mesta/krizovyvrch [38] Kultura a zábava: DIVADLA, FILHARMONIE, KINA / KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-kultura-azabava/#dr_view_style=full;skat=36,35;r=2581;page=1 [39] Kultura a zábava: DIVADLA, FILHARMONIE, KINA / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-kultura-a-

zabava/#dr_view_style=full;skat=35,36;r=2581,4;page=1 [40] Kultura a zábava: DIVADLA, FILHARMONIE, KINA /KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-kultura-azabava/#dr_view_style=full;skat=36,35;r=4;page=1 [41]

Kultura

a

zábava:

MUZEA

A

GALERIE

/

KLADSKÉ

POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-kultura-azabava/#dr_view_style=full;skat=34;r=2581;page=1 [42]

Kultura

a

zábava:

MUZEA

A

GALERIE

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-kultura-azabava/#dr_view_style=full;skat=34;r=4;page=1 [43]

Kultura

a

zábava:

MUZEA

A

GALERIE

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-kultura-azabava/#dr_view_style=full;skat=34;r=4;page=3

95

[44] Kultura a zábava: MUZEA A GALERIE/ KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-kultura-azabava/#dr_view_style=full;skat=34;r=2581,4;page=1 [45] LANOVÁ CENTRA, CVIČNÉ STĚNY, SKALNÍ LEZENÍ.KRKONOŠE [online]. 2009 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://krkonose.eu/cs/infrastruktura/lanovacentra [46]

Lehké

opevnění

v

Krkonoších:

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=101869 [47] Mapa turistických regionů a oblastí, kontakty. CzechTourism: příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR [online]. Praha: CzechTourism, ©20052013 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-provas/spoluprace-s-regiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/ [48] MO Broumov: KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/103105-mo-broumov.html [49] MO Police nad Metují: KLADSKÉ POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/103107-mo-police-nadmetuji.html [50] MUZEA A GALERIE. KLADSKÉ POMEZÍ: turistická oblast[online]. Náchod: Branka, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://kladskepomezi.cz/kultura/muzea-agalerie [51] MUZEA A GALERIE. PODKRKONOŠÍ [online]. Hořice: Podzvičinsko, ©20002016

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.podkrkonosi.eu/cs/kulturni-

dedictvi/muzea-a-galerie.html#dr_view_style=full;skat=34;page=2 [52] MUZEA, GALERIE, VÝSTAVY. KRKONOŠE [online]. 2009 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.krkonose.eu/cs/infrastruktura/muzea [53]

Naučné

oblast [online].

stezky

v

Náchod:

Kladském Branka,

pomezí. KLADSKÉ 2016

[cit.

POMEZÍ:

2016-04-15].

turistická

Dostupné

z:

http://kladskepomezi.cz/aktivity/naucne-stezky

96

[54] O Obci. Aktuální investiční příležitosti v Královéhradeckém kraji [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.vilantice.cz/ [55] Obce s rozšířenou působností. RIS: Regionální Informační Servis [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, ©2012-2014 [cit. 2016-04-12]. Dostupné

z:

http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kralovehradecky-kraj/verejna-

sprava/spravni-cleneni/obce-s-rozsir-pusobnosti/ [56] Obří důl: KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.hkregion.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=101059 [57] ORP Broumov - Základní charakteristika území. Aktuální investiční příležitosti v Královéhradeckém kraji [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje,

2009

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://mapy.kr-

kralovehradecky.cz/prumzony/cz/BR-zakladni-charakteristika.htm [58] ORP Dvůr Králové nad Labem - Základní charakteristika území. Aktuální investiční příležitosti v Královéhradeckém kraji [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2009 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://mapy.krkralovehradecky.cz/prumzony/cz/DK-zakladni-charakteristika.htm [59] ORP Náchod - Základní charakteristika území. Aktuální investiční příležitosti v Královéhradeckém kraji [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje,

2009

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://mapy.kr-

kralovehradecky.cz/prumzony/cz/NA-zakladni-charakteristika.htm [60] ORP Trutnov - Základní charakteristika území. Aktuální investiční příležitosti v Královéhradeckém kraji [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje,

2009

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://mapy.kr-

kralovehradecky.cz/prumzony/cz/TU-zakladni-charakteristika.htm [61] ORP Vrchlabí - Základní charakteristika území. Aktuální investiční příležitosti v Královéhradeckém kraji [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje,

2009

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://mapy.kr-

kralovehradecky.cz/prumzony/cz/VR-zakladni-charakteristika.htm [62] Památky. Město Broumov [online]. Broumov: Město Broumov [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.broumov.net/pamatky/d-1145/p1=1169

97

[63] Památník generála Gablenze. TRUTNOV: oficiální stránky města [online]. Trutnov: Městský

úřad

Trutnov,

©2005-2010

[cit.

Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.trutnov.cz/turisticke-informace/pamatnik-generala-gablenze [64] Pěší turistika. KLADSKÉ POMEZÍ: turistická oblast [online]. Náchod: Branka, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://kladskepomezi.cz/aktivity/pesi-turistika [65] Pilníkov: KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit.

Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=103762 [66] Plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo: 2010 - 2020, přehled. Správa Krkonošského národního parku: člověk a příroda [online]. Vrchlabí: Správa

KRNAP,

2010

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.krnap.cz/data/File/letaky_brozury/planpeceweb.pdf [67] Portál územního plánování: Oficiální portál z oblasti územního plánování – portal.uur.cz. Portál územního plánování [online]. Brno: Ústav územního rozvoje, 2016 [cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://portal.uur.cz/spravni-usporadani-cr-organy-

uzemniho-planovani/nuts.asp [68] POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE: Regionální část.Ústav územního rozvoje: INSTITUTE FOR SPATIAL DEVELOPMENT[online]. Brno:

Ústav

územního

rozvoje,

2016

[cit.

2016-04-17].

Dostupné

z:

http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/08-potencialCRkralovehradecky.pdf [69] Povinnosti vlastníků objektů v městské památkové zóně.DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM [online]. Dvůr Králové nad Labem: Město Dvůr Králové nad Labem, ©20002016

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://www.mudk.cz/cs/radnice/zpravy-z-

odboru/skolstvi-kultura-a-socialni-veci/povinnosti-vlastniku-objektu-v-mestskepamatkove-zone.html [70] PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014-2020: Analytická část. Královéhradecký kraj [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2008 [cit. 2016-04-15]. Dostupné

z:

http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/cestovni-

ruch/dokumenty-koncepce/Program-rozvoje-cestovniho-ruchu-Analyticka-cast.pdf [71] Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020: Strategická část.Královéhradecký kraj [online]. Hradec Králové: Krajský úřad 98

Královéhradeckého kraje, 2008 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.krkralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/cestovni-ruch/dokumentykoncepce/Program_rozvoje_CR_KHK_2014-20_Strategicka-cast.pdf [72] Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2014. Český hydrometeorologický ústav [online]. Praha: Český hydrometeorologický ústav [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mapy-charakteristik-klimatu# [73] Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. Praha: CzechTourism, 2015 [obrázek]

[cit. 2016-04-16].

Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/prehrada-les-kralovstvina-labi-nad-dvorem-kralove.aspx [74]

Příroda

a

památky:

CÍRKEVNÍ

PAMÁTKY

/

KLADSKÉ

POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=22;r=2581;page=1 [75]

Příroda

a

památky:

CÍRKEVNÍ

PAMÁTKY

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=22;r=4;page=1 [76]

Příroda

a

památky:

PEVNOSTI

A

OPEVNĚNÍ

/

KLADSKÉ

POMEZÍ. Královéhradecký kraj: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad

Královéhradeckého

kraje,

2016

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=23;r=0;page=1 [77]

Příroda

a

památky:

PEVNOSTI

A

OPEVNĚNÍ

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-a-

pamatky/#dr_view_style=full;skat=23;r=4,2581;page=1 [78]

Příroda

a

památky:

ROZHLEDNY

A

VYHLÍDKY

/

KLADSKÉ

POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z:

99

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=31;r=2581;page=1 [79] Příroda a památky: ROZHLEDNY A VYHLÍDKY / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-a-

pamatky/#dr_view_style=full;skat=31;r=4,2581;page=1 [80] Příroda a památky: ROZHLEDNY A VYHLÍDKY / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=31;r=4;page=1 [81]

Příroda

a

památky:

TECHNICKÉ

PAMÁTKY

/

KLADSKÉ

POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=32;r=2581;page=1 [82]

Příroda

a

památky:

TECHNICKÉ

PAMÁTKY

/

KRKONOŠE

A

PODKRKNOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=32;r=4;page=1 [83]

Příroda

a

památky:

TECHNICKÉ

PAMÁTKY

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-a-

pamatky/#dr_view_style=full;skat=32;r=4,2581;page=1 [84]

Příroda

a

památky:

ZÁMKY,

HRADY

/

KLADSKÉ

POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=6,5;r=2581;page=1 [85]

Příroda

a

památky:

ZÁMKY,

HRADY

/

KRKONOŠE

A

PODKRKNOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec 100

Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=32,6,5;r=4;page=1 [86] Příroda a památky: ZÁMKY, HRADY / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-priroda-apamatky/#dr_view_style=full;skat=5,6;r=4,2581;page=1 [87] Příroda. Broumovsko: turistický server [online]. Broumov: Agentura pro rozvoj Broumovska, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.broumovsko.cz/priroda-1 [88] Přírodní památka Borek - Police nad Metují. Adršpach: Adršpašsko - Teplické skály [online]. Hradec Králové: Region-tour.cz, ©Copyright2008-2015 [cit. 2016-0413].

Dostupné

z:

http://www.region-adrspach.cz/turisticke-zajimavosti/zajimava-

mista/prirodni-pamatka-borek/ [89] Přírodní památka Mořská transgrese. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. Liberec - Staré Pavlovice: Redakce pro Jizerské hory [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=11537&Itemi d=37 [90] Přírodní podmínky, klima. DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM [online]. Dvůr Králové nad Labem: Město Dvůr Králové nad Labem, ©2000-2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.mudk.cz/cs/mesto/o-meste/zakladni-udaje/prirodni-podminky-klima.html [91] Relaxace. KLADSKÉ POMEZÍ: turistická oblast [online]. Náchod: Branka, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://kladskepomezi.cz/aktivity/relaxace [92] Rostlinstvo Krkonoš. Krkonoše: www.ceskehory.cz [online]. Server České hory, ©1999-2016

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://www.ceskehory.cz/krkonose/rostlinstvo.html [93] Rozbory Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky,

2016

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://broumovsko.ochranaprirody.cz/res/archive/144/018924.pdf?seek=1384521751htt p://www.adrspach.cz/priroda/adrspasske-skalni-mesto.html [94] RYBAŘENÍ. KRKONOŠE [online]. 2009 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://krkonose.eu/cs/infrastruktura/rybareni

101

[95] RYBAŘENÍ. PODKRKONOŠÍ [online]. Hořice: Podzvičinsko, ©2000-2016 [cit. 2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.podkrkonosi.eu/cs/turistika-a-sport/voda-a-

sport/rybareni.html [96] Seznam evidovaných provozoven společného stravování.Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky [cit. 201604-16]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/seznam-evidovanych-provozovenspolecneho-stravovani_10101_1206_5.html [97] Skalní lezení v Kladském pomezí. KLADSKÉ POMEZÍ: turistická oblast [online]. Náchod:

Branka,

2016

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://kladskepomezi.cz/aktivity/skalni-lezeni [98]

Skály:

Bischofstein. HRADY.CZ:

CESTUJTE

S

PŘEHLEDEM[online].

©Copyright1995-2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=1091 [99] Sněţka, Česká poštovna. Jetík: S Jetíkem po českých horách[online]. [obrázek] [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.jetik.info/misto/snezka/ [100] SOLNÉ JESKYNĚ. KRKONOŠE [online]. 2009 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://krkonose.eu/cs/infrastruktura/solnajeskyne [101]

Sport

a

relaxace:

ADRENALINOVÉ

SPORTY

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-a-

relaxace/#dr_view_style=full;skat=67;r=2581,4;page=1 [102]

Sport

a

relaxace:

ADRENALINOVÉ

SPORTY

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=67;r=4;page=3 [103]

Sport

a

relaxace:

ADRENALINOVÉ

SPORTY/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=67;r=4;page=1 [104] Sport a relaxace: GOLF / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: 102

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=58;r=2581,4;page=1 [105]

Sport

a

relaxace:

GOLF

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=58;r=4;page=1 [106]

Sport

a

relaxace:

HOROLEZECTVÍ

/

KLADSKÉ

POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=59;r=2581;page=1 [107]

Sport

a

relaxace:

HOROLEZECTVÍ

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=59;r=4;page=1 [108] Sport a relaxace: JEZDECTVÍ / KLADSKÉ POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=255;r=2581;page=1 [109] Sport a relaxace: JEZDECTVÍ / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=255;r=4,2581;page=1 [110]

Sport

a

relaxace:

JEZDECTVÍ

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=255;r=4;page=1 [111] Sport a relaxace: KRYTÉ BAZÉNY, LETNÍ KOUPÁNÍ / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: 103

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=287,288;r=4;page=1 [112] Sport a relaxace: KRYTÉ BAZÉNY, LETNÍ KOUPÁNÍ / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-a-

relaxace/#dr_view_style=full;skat=288,287;r=2581,4;page=1 [113] Sport a relaxace: KRYTÉ BAZÉNY, LETNÍ KOUPÁNÍ /KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=287,288;r=2581;page=1 [114]

Sport

a

relaxace:

RYBAŘENÍ

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=69;r=4;page=1 [115] Sport a relaxace: SJEZDOVÉ LYŢOVÁNÍ, BĚŢECKÉ LYŢOVÁNÍ, OSTATNÍ ZIMNÍ SPORTY. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=286,284,285;r=2581;page=1 [116] Sport a relaxace: SJEZDOVÉ LYŢOVÁNÍ, BĚŢECKÉ LYŢOVÁNÍ, OSTATNÍ ZIMNÍ SPORTY / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit.

Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-a-

relaxace/#dr_view_style=full;skat=284,286,285;r=4;page=1 [117] Sport a relaxace: SJEZDOVÉ LYŢOVÁNÍ, BĚŢECKÉ LYŢOVÁNÍ, OSTATNÍ ZIMNÍ

SPORTY

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ,

KLADSKÉ

POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=284,285,286;r=2581,4;page=1

104

[118] Sport a relaxace: SOLNÉ JESKYNĚ / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=257;r=4,2581;page=1 [119]

Sport

a

relaxace:

SOLNÉ

JESKYNĚ

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=257;r=4;page=1 [120]

Sport

a

relaxace:

WELLNESS

A

RELAXACE

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-a-

relaxace/#dr_view_style=full;skat=73;r=4,2581;page=1 [121]

Sport

a

relaxace:

WELLNESS

A

RELAXACE

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-a-

relaxace/#dr_view_style=full;skat=73;r=4,2581;page=1 [122]

Sport

a

relaxace:

WELLNESS

A

RELAXACE

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=73;r=4;page=1 [123] Sport a relaxace: WELLNESS A RELAXACE, SOLNÉ JESKYNĚ / KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-sport-arelaxace/#dr_view_style=full;skat=257,73;r=2581;page=1 [124]

Sport

World,

Dvůr

Králové

nad

Labem:

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/101012-sport-world-dvur-kralove-nad-labem.html 105

Sportovně

[125]

rekreační

a

herní

komplex

Adrenálium:

KLADSKÉ

POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/100363-sportovne-rekreacni-a-herni-komplexadrenalium.html [126] Správa Krkonošského národního parku. Správa Krkonošského národního parku [online]. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2010 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/ [127] Správní obvody. Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, [obrázek]

2016

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/xh/spravni_obvody [128] Strategický plán Leader 2008 - 2013: Plus pro naše Broumovsko. MAS BROUMOVSKO+: místní akční skupina pro realizaci programu LEADER na Broumovsku [online]. Broumov: MAS Broumovsko+ [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.mas.broumovsko.cz/program-leader/49-strategicky-plan-leader STRATEGICKÝ

[129]

RÁMEC

UDRŢITELNÉHO

ROZVOJE

ČESKÉ

REPUBLIKY. Ministerstvo životního prostředí [online]. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí,

2015

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KM -SRUR_CZ-20100602.pdf [130] Strategie územně správního obvodu ORP Vrchlabí v oblasti sociálních sluţeb léta 2015 - 2020. Vrchlabí: oficiální stránky města [online]. Vrchlabí: Městský úřad Vrchlabí

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.muvrchlabi.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=18630&id_do kumenty=1679 [131]

Světové

dědictví,

NKP,

chráněná

území. NÁRODNÍ

PAMÁTKOVÝ

ÚSTAV [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=Ok&Typy%5B%5D=NP&Nazev=& KodKr=52&KodOk=5205 [132]

Světové

dědictví,

NKP,

chráněná

území. NÁRODNÍ

PAMÁTKOVÝ

ÚSTAV [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=Ok&Typy%5B%5D=NP&Typy%5B %5D=RM&Typy%5B%5D=ZM&Typy%5B%5D=ZV&Nazev=&KodKr=52&KodOk= 5203 106

[133]

Světové

dědictví,

NKP,

chráněná

území. NÁRODNÍ

PAMÁTKOVÝ

ÚSTAV [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=Ok&Typy%5B%5D=NP&Typy%5B %5D=RM&Typy%5B%5D=RV&Typy%5B%5D=ZM&Typy%5B%5D=ZV&Nazev= &KodKr=52&KodOk=5205 [134] Světové dědictví, NKP, chráněné území. Národní památkový ústav [online]. Praha:

Národní

památkový

ústav,

2016

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C172&oKodOk=5205&oTypy %5B0%5D=NP&Limit=25 [135] Teplické skalní město. ADRŠPACH.CZ [online]. ©1999-2015 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.adrspach.cz/priroda/teplicke-skalni-mesto.html [136]

Turistika:

Cykloturistika. KRÁLOVÉHRADECKÝ

KRAJ:

turistický

portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-

cykloturistika/#dr_view_style=full;skat=40,290;r=2581,4;page=1 [137] Turistika: INFORMAČNÍ CENTRA / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ

POMEZÍ,

HRADECKO,

ORLICKÉ

HORY

A

PODORLICKO.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/kturistika/#dr_view_style=full;skat=45;r=2582,2581,4,2583;page=4 [138] Turistika: INFORMAČNÍ CENTRA / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-turistika/#dr_view_style=full;skat=45;r=4,2581;page=1 [139]

Turistika:

INFORMAČNÍ

CENTRA

/

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-turistika/#dr_view_style=full;skat=45;r=4;page=3 [140]

Turistika:

PĚŠÍ

TURISTIKA,

NAUČNÉ

STEZKY

/

KLADSKÉ

POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/kturistika/#dr_view_style=full;skat=41,226;r=2581;page=1 107

[141] Turistika: PĚŠÍ TURISTIKA, NAUČNÉ STEZKY / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-turistika/#dr_view_style=full;skat=41,226;r=4;page=1 [142] Turistika: PĚŠÍ TURISTIKA, NAUČNÉ STEZKY / KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ, KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. Dostupné

2016-04-15].

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/k-

turistika/#dr_view_style=full;skat=226,41;r=2581,4;page=1 [143] Turov: Nejvyšší vrch Radvanické vrchoviny, Broumovská vrchovina. Treking: vše o horách [online]. Ostrava: Redakce časopisu Treking [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.treking.cz/vrcholy/turov.htm [144] Tvrz Stachelberg: KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/100187-tvrzstachelberg.html [145]

Ubytování

a

stravování:

RANČE,

AGROTURISTIKA

/

KLADSKÉ

POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/s-ranceagroturistika/#dr_view_style=full;skat=13;r=2581;page=1 [146] Úhrn sráţek v roce 2014 (mm). Český hydrometeorologický ústav [online]. Praha: Český

hydrometeorologikcý

ústav

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mapy-charakteristik-klimatu# [147] Umlaufův mlýn, Otovice: KLADSKÉ POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/100649-umlaufuv-mlynotovice.html [148] Úpský vodopád: KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje,

2016

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.hkregion.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=101871 [149] Územně analytické podklady 10/2014 pro správní území ORP Náchod: Rozbor udrţitelného rozvoje. Náchod[online]. Náchod: Městský úřád Náchod, 2010 [cit. 2016108

04-16]. Dostupné z: https://www.mestonachod.cz/mestsky-urad/vystavba/uap/RURUORP-NACHOD-2014.pdf [150] Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Trutnov: 3. aktualizace 2014. Město Trutnov [online]. Trutnov: Městský úřad Trutnov, 2009 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://weby.trutnov.cz/uap/textRURU.pdf [151] Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Náchod: Poklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území. Náchod [online]. Náchod: Městský

úřád

Náchod,

2010

[cit.

2016-04-16].

z:

Dostupné

http://mestonachod.cz/mestskyurad/vystavba/uap/Podklady_rozboru_udrzitelneho_rozv_uzemi.pdf [152]

Velkovřešťovský

rybník

přírodní

-

koupání,

windsurfing

-

Velký

Vřešťov. VÝCHODNÍ ČECHY [online]. ©2006-2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/velky-vrestov/10_1498_velkovrestovsky-rybnik/ [153] Vodácký průvodce Kladským pomezím. KLADSKÉ POMEZÍ: turistická oblast [online].

Náchod:

Branka,

2016

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://kladskepomezi.cz/aktivity/vodacky-pruvodce [154] Vodáctví v Kladském pomezí: KLADSKÉ POMEZÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/100957vodactvi-v-kladskem-pomezi.html [155]

Vodáctví

v

Krkonoších

a

Podkrkonoší:

KRKONOŠE

A

PODKRKONOŠÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál[online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/100958-vodactvi-v-krkonosich-a-podkrkonosi.html [156] Vřešťovská baţantnice: Krkonoše a Podkrkonoší.Královéhradecký kraj: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-13].

Dostupné

z:

http://www.hkregion.cz/dr-cs/101092-vrestovska-

bazantnice.html [157] WELLNESS, SAUNA, MASÁŢE. KRKONOŠE [online]. 2009 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://krkonose.eu/cs/infrastruktura/masaze [158] Za loupeţníky do Broumovských stěn. Královéhradecký kraj: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/105197-za-loupezniky-dobroumovskych-sten.html 109

[159] Zajímavá místa Broumovských stěn. Adršpach: Adršpašsko - Teplické skály [online]. Hradec Králové: Region-tour.cz, 2015 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.region-adrspach.cz/turisticke-zajimavosti/zajimava-mista/broumovskesteny/ [160] Zámek Náchod: KLADSKÉ POMEZÍ. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/100461-zamek-nachod.html [161] Zámek Silbersteinů: KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ.KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: turistický portál [online]. Hradec Králové: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.hkregion.cz/dr-cs/101846zamek-silbersteinu.html [162] Zřícenina hradu Choustníkovo Hradiště. Atlas Česka[online]. ©2007-2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/kralovehradecky-kraj/zriceninahradu-choustnikovo-hradiste

110

Seznam příloh Příloha A. 1 Obrázek - Adršpašsko-Teplické skály - skalní útvar Starostová .............. 112 Příloha A. 2 Obrázek - Broumov - Klášter Broumov [29] ........................................... 113 Příloha A. 3 Obrázek - Bílá Třemešná - Přehrada Les Království [72] ........................ 113 Příloha A. 4 Obrázek - Kuks - Hospital Kuks [20] ....................................................... 114 Příloha A. 5 Obrázek - Babiččino údolí - sousoší Babička s vnoučaty ........................ 114 Příloha A. 6 Obrázek - Babiččino údolí - Staré bělidlo ................................................ 115 Příloha A. 7 Obrázek - Babiččino údolí - Zámek Ratibořice........................................ 115 Příloha A. 8 Obrázek - nejvyšší hora České republiky - Sněţka [98] .......................... 116 Příloha A. 9 Obrázek - Úpice - Dřevěnka [15] ............................................................. 116

Kde není uveden zdroj, jedná se o dílo autora.

111

Přílohy A Obrázky

Příloha A. 1 Obrázek - Adršpašsko-Teplické skály - skalní útvar Starostová

112

Příloha A. 2 Obrázek - Broumov - Klášter Broumov [29]

Příloha A. 3 Obrázek - Bílá Třemešná - Přehrada Les Království [72]

113

Příloha A. 4 Obrázek - Kuks - Hospital Kuks [20]

Příloha A. 5 Obrázek - Babiččino údolí - sousoší Babička s vnoučaty

114

Příloha A. 6 Obrázek - Babiččino údolí - Staré bělidlo

Příloha A. 7 Obrázek - Babiččino údolí - Zámek Ratibořice

115

Příloha A. 8 Obrázek - nejvyšší hora České republiky - Sněžka [98]

Příloha A. 9 Obrázek - Úpice - Dřevěnka [15]

116