ANALÝZA POJISTNÝCH NEBEZPEČÍ V POJIŠTĚNÍ MAJETKU

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

ANALÝZA POJISTNÝCH NEBEZPEČÍ V POJIŠTĚNÍ MAJETKU The insurance dangers analysis in property insurance Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. et Ing. Martin CUPAL, Ph.D.

Pavel LIDMILA

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

LIDMILA Pavel

Obor:

Finanční podnikání

Název tématu:

ANALÝZA POJISTNÝCH NEBEZPEČÍ V POJIŠTĚNÍ MAJETKU The insurance dangers analysis for property valuation

Zásady pro vypracování: Cíl práce: Cílem této diplomové práce bude analýza pojistných a pojistitelných nebezpečí v rámci pojištění majetku, jak pro osobní majetek, tak i firemní. Jednotlivé druhy nebezpečí budou analyzovány jak kvalitativně, tak i kvantitativně s pomocí statistických šetření. V neposlední řadě bude hodnocen vliv nedávných živelných událostí v ČR na pojištění majetku. Následně bude v diplomové práci objasněn vliv jednotlivých pojistných nebezpečí na pojištění majetku. Postup práce a použité metody: 1. Studium knižních i elektronických pramenů. 2. Popsání současného stavu jak z obecného hlediska, tak s využitím aktuálních a konkrétních poznatků (např. odborné časopisy, sborníky konferencí apod.) 3. Podrobná charakteristika jednotlivých pojistných nebezpečí. 4. Práce s daty pojišťoven, ČAP, všeobecné pojistné podmínky apod. 5. Vyhodnocení rozborů pro jednotlivá pojistná nebezpečí a interpretace získaných poznatků. Použité metody: deskripce, analýza, syntéza.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK - ŘEZÁČ, FRANTIŠEK. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 66 s. ISBN 80-210-3557-9. JANATA, JIŘÍ. Pojištění a management majetkových podnikatelských rizik. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004. 87 s. ISBN 80-86419-64-9. ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 129 s. ISBN 80-210-3990-6. MAJTÁNOVÁ, ANNA. Pojišťovnictví: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1. DUCHÁČKOVÁ, EVA. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Edited by Vladislav Páleník. Praha: Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-644.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. et Ing. Martin Cupal

Datum zadání diplomové práce:

4. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 4. 3. 2011

………………………………………… děkan

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Pavel Lidmila

Náz ev d i p l o m o v é p ráce:

Analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku

Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:

The insurance dangers analysis in property insurance

Kat ed ra:

financí

Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:

Ing. et Ing. Martin Cupal, Ph.D.

R o k o b h aj o b y:

2012

Anotace Předmětem diplomové práce „Analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku“ je analyzovat pojistná nebezpečí v pojištění majetku. První kapitola se zabývá rozdílem mezi pojistným nebezpečím a pojistným rizikem. Druhá kapitola obsahuje různé klasifikace pojištění. Ve třetí kapitole jsou představeny hlavní produkty pojištění majetku. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na jednotlivá pojistná nebezpečí. Poslední kapitola je věnována škodám způsobeným tíhou sněhu, povodněmi, vichřicemi a krupobitím v posledních letech.

Annotation Object of diploma thesis „The insurance dangers analysis for property valuation“ is to analyse the insurance dangers in property insurance. The first chapter deals with the difference between insurance danger and insurance risk. The second chapter contains different classifications of insurance. The main products of property insurance are presented in the third chapter. The fourth chapter is focused on individual insurance dangers. The final chapter is devoted to damages cuased by heaviness of snow, floods, windstorms and hails in recent years.

Klíčová slova Pojištění majetku, pojistná nebezpečí, živelní škody

Keywords Property insurance, insurance dangers, natural damages

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku vypracoval samostatně pod vedením Ing. et Ing. Martina Cupala, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. et Ing. Martinu Cupalovi, Ph.D. za poskytnuté připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Justině Vodičkové za provedení korektury textu.

OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................................10 1

POJISTNÉ NEBEZPEČÍ A POJISTNÉ RIZIKO........................................................12

2

KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ .........................................................................................14 2.1 PODLE FORMY VZNIKU POJIŠTĚNÍ .................................................................................14 2.2 PODLE POJISTNÝCH ODVĚTVÍ ........................................................................................15 2.3 FORMY POJIŠTĚNÍ ........................................................................................................16 2.3.1 Pojištění obnosová................................................................................................16 2.3.2 Škodová pojištění ..................................................................................................16 2.3.3 Doplňkové formy pojištění....................................................................................17

3

POJIŠTĚNÍ MAJETKU..................................................................................................19 3.1 POJIŠTĚNÍ MAJETKU OBČANŮ........................................................................................21 3.1.1 Pojištění budov a staveb .......................................................................................23 3.1.2 Pojištění domácnosti.............................................................................................25 3.1.3 Havarijní pojištění motorových vozidel................................................................32 3.2 POJIŠTĚNÍ MAJETKU PODNIKATELŮ...............................................................................37 3.2.1 Základní pojištění majetku....................................................................................38 3.2.2 Pojištění strojů, pojištění elektroniky ...................................................................39 3.2.3 Pojištění živelního přerušení provozu ..................................................................40 3.2.4 Stavebně montážní pojištění .................................................................................41 3.2.5 Dopravní pojištění ................................................................................................41 3.3 ZEMĚDĚLSKÁ POJIŠTĚNÍ ...............................................................................................43

4

POJISTNÁ NEBEZPEČÍ................................................................................................46 4.1 ŽIVELNÍ NEBEZPEČÍ ......................................................................................................48 4.1.1 FLEXA ..................................................................................................................49 4.1.2 Povodeň a záplava ................................................................................................52 4.1.3 Lavina, sesuv půdy, zřícení skal ...........................................................................55 4.1.4 Vichřice a krupobití ..............................................................................................56 4.1.5 Tíha sněhu a námrazy...........................................................................................58 4.1.6 Zemětřesení...........................................................................................................58 4.1.7 Voda vytékající z vodovodního zařízení................................................................59 4.2 ODCIZENÍ A VANDALISMUS...........................................................................................61

5

ŠKODY ZPŮSOBENÉ ŽIVLY.......................................................................................65 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

ROK 2007 .....................................................................................................................65 ROK 2008 .....................................................................................................................66 ROK 2009 .....................................................................................................................67 ROK 2010 .....................................................................................................................70 SOUHRNNÉ ŠKODY ZA ROKY 2007, 2009 AŽ 2011.........................................................72

ZÁVĚR ....................................................................................................................................75 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.......................................................................................77 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................83 SEZNAM TABULEK.............................................................................................................83 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................83 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................84

ÚVOD Pojištění nemovitostí má u nás velmi dlouhou tradici. První pojišťovny byly na našem území zakládány v 19. století a nabízely pojištění pro případ požáru. Postupně se začala připojovat i další pojistná nebezpečí, která bylo možné pojistit. Z počátku mezi ně patřila především živelní nebezpečí. V průběhu času se začaly objevovat další nové pojistné produkty a v dnešní době existuje již velmi široké portfolio rozličných pojištění majetku, která lze uzavřít. V posledních letech jsou velmi často zmiňovány klimatické změny, které mají významný vliv na naše podnebí. Nejenže se zvyšuje průměrná teplota, ale rovněž nastávají extrémnější výkyvy teplot se značnými dopady především v zimních obdobích. Tyto faktory podporují vznik pojistných událostí vyvolaných přírodními živly, které jsou svým objemem škod v pojištění majetku velmi závažné. Vzhledem k hospodářské krizi, zpomalení ekonomiky a ekonomickým problémům občanů a podnikatelů narůstá počet pojistných podvodů, které jsou realizovány napříč širokým portfoliem pojištění. Potvrzují to slova, která uvedl počátkem roku 2012 vrchní ředitel úseku vnitřních věcí České pojišťovny Ludvík Bohdan. „Historie ukázala, že vždy, když se zhoršuje finanční situace, jsou lidé více náchylní k podvodné činnosti. Co jsme ale viděli loni, předčilo naše nejhorší očekávání. I jinak bezúhonní lidé se často snížili k trestné činnosti a pokusili se nějakým způsobem podvést pojišťovnu.“ Kromě toho také zmínil, jak se mění počet podvodných případů jednotlivých pojištění. „Upozornil na to, že s časem se rozložení podvodů napříč jednotlivými druhy pojištění mění. Zatímco ještě před několika lety tvořily podvody z autopojištění zhruba 70 procent ze všech odhalených podvodů a životní a úrazové pojištění necelých pět procent, nyní je tomu jinak. Stále se sice většina podvodů týká pojištění motorových vozidel, intenzivně ale roste objem odhalených podvodů v pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, dodal.“1 Klimatické změny a nárůst podvodného jednání jsou trendem posledních let a výrazně ovlivňují pojištění majetku. Tato práce se zaměřuje na problematiku živelních nebezpečí v souvislosti s tímto pojištěním. Cílem diplomové práce je analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku. Proto text obsahuje kvalitativní i kvantitativní analýzu pojistných nebezpečí vycházející z aktuálních statistik. V neposlední řadě je zde hodnocen vliv nedávných živelných událostí v ČR na uvedenou problematiku. V první kapitole je nejprve vysvětlen rozdíl mezi pojistným nebezpečím a pojistným rizikem. Druhá kapitola se zabývá dělením pojištění dle několika hledisek. Pomocí těchto klasifikací je zařazeno a charakterizováno pojištění majetku. 1

Pojišťovny odhalily rekordní počet pojistných podvodů [online]. [cit. 2012-01-27]. Dostupný z www: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/160650-pojistovny-odhalily-rekordni-pocet-pojistnych-podvodu/.

10

Ve třetí kapitole jsou představeny hlavní produkty pojištění majetku. Nejprve jsou přiblížena základní majetková pojištění občanů, následují podnikatelská pojištění a nakonec zemědělská pojištění. Kromě charakteristiky se jednotlivé části snaží nastínit vývoj jednotlivých pojištění v posledních letech. Čtvrtá kapitola se již plně zaměřuje na pojistná nebezpečí v pojištění majetku. Uvádí definice jednotlivých nebezpečí a snaží se o jejich kvalitativní charakteristiku, která je v některých případech doplněna i kvantitativně. Závěrečná část diplomové práce zkoumá škody způsobené tíhou sněhu, povodněmi, vichřicí a krupobitím v České republice a podává jejich srovnání za jednotlivé roky. Na závěr je provedena komparace zmíněných nebezpečí souhrnně za roky 2007 a 2009 až 2011.

11

1 POJISTNÉ NEBEZPEČÍ A POJISTNÉ RIZIKO V této kapitole je vhodné vysvětlit, proč se práce zabývá pojistnými nebezpečími a ne riziky. Mezi laickou veřejností je pojem pojistné nebezpečí relativně neznámý a málo používaný. Mnohem častěji se používá termín pojistné riziko nebo jen riziko. Nejedná se o překvapivý jev, protože oba pojmy jsou si navzájem blízké. Riziko lze obecně definovat jako nebezpečí (nejistotu), že nastane situace, která se bude lišit od očekávání. Také jeden z možných překladů cizího slova riziko může být nebezpečí. Proto dochází často k zaměnění těchto slov a vzájemnému nerozlišování. Z pohledu právní úpravy pojistné smlouvy v Občanském zákoníku, která platila do konce roku 2004, nebyly do té doby oba pojmy nijak vymezeny. Teprve vznikem zákona o pojistné smlouvě se některé pojmy definičně zavedly. Mezi ně patří i pojistné nebezpečí a pojistné riziko. Konkrétní vymezení zní takto: Pojistné nebezpečí – možná příčina vzniku pojistné události.2 Pojistné riziko – míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.3 Pojistné nebezpečí tedy znamená nějaký důvod, stav či děj, na základě kterého může nastat pojistná událost. Blíže se jednotlivými nebezpečími v pojištění majetku zabývá čtvrtá kapitola. Pojistné riziko pracuje s pravděpodobností a je důležité pro pojišťovnu, aby správně ohodnotila jednotlivá nebezpečí hrozící u daného zájmu, který má být pojištěn. Pokud bude riziko pro pojišťovnu příliš vysoké, může se stát, že pojišťovna započítá do pojistného vyšší rizikovou přirážku, nebo i odmítne uzavřít pojistnou smlouvu. To se běžně stává například v pojištění majetku pro nebezpečí povodně u domů, které se nacházejí v zóně 4 (blíže k této problematice v pododdíle čtvrté kapitoly o pojistném nebezpečí povodně). Rozdíl mezi pojistným nebezpečím a pojistným rizikem lze demonstrovat na příkladu dvou domů. Jeden stojí v údolí poblíž řeky a druhý dále od řeky na mírném kopci. Pojistné nebezpečí povodeň může ohrozit oba domy, ale pojistné riziko (míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události) bude jednoznačně větší pro dům poblíž řeky, než pro dům dále od řeky a navíc na kopci. Problém zaměňování dvou výše zmíněných pojmů v souvislosti s obsahem zákona o pojistné smlouvě potvrzuje i kolektiv autorů v knize Pojišťovací právo: „Zákon o pojistném smlouvě zavedl definici dvou pojmů, dříve používaných spíše v pojistné praxi, a to pojistné nebezpečí a pojistné riziko. Tím sice došlo k ustálení jejich výkladu pro praxi, nicméně ani zákon

2 3

Zákon č. 37/2004 Sb., o poj. smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž.

12

o pojistné smlouvě těchto pojmů následně nevyužívá důsledně a v některých případech je zaměňuje.“4 Definování této dvojice blízkých pojmů je specifikem českého pojistného práva. Většinou se v zákonech jednotlivých států tato problematika vymezuje jednodušeji, jediným pojmem. I nám nejbližší slovenský právní řád definuje pouze pojistné riziko, a to následovně: „Poistné riziko je nebezpečenstvo, ktoré môže viesť k vzniku poistnej udalosti.“5 Současně je vhodné zmínit, že v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku dochází k navrácení právní úpravy pojistné smlouvy do Občanského zákoníku. I přes tuto změnu lze najít definice pojistného nebezpečí v zákonné úpravě. Na rozdíl od Zákona o pojistné smlouvě, kde byla definice uvedena ve vymezených pojmech, v Občanském zákoníku je již pouze součástí textu zákona v § 2767 Pojištění cizího pojistného nebezpečí, odst. 1: „Uzavřeli pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby, může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta, vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal.“

4

KARFÍKOVÁ, Marie; PŘIKRYL, Vladimír. Pojišťovací právo. 1. vyd. Praha : Leges, 2010. s. 219. ISBN 978-80-87212-45-5. 5 Zákon č. 8/2008 Z. z. o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

13

2 KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ Kromě charakteristiky pojmů pojistné nebezpečí a pojistné riziko je vhodné přiblížit také pojištění majetku jako druh pojištění. Nejvhodnějším způsobem, jak jej objasnit, je využít klasifikaci pojištění a ukázat si, kam patří a co je pro něj typické. Pojištění lze dělit dle různých hledisek. Tato kapitola je zpracována na základě publikace Pojišťovnictví.6 V. Čejková a S. Nečas zmiňují klasifikaci podle formy pojištění, pojistných odvětví a na základě délky jeho trvání. Délka trvání není příliš důležitá pro začlenění pojištění majetku, proto nebude zvlášť zmíněna.

2.1 Podle formy vzniku pojištění Podle formy vzniku může existovat pojištění: • zákonné, • smluvní – povinné, – dobrovolné. Zákonné pojištění je vynuceno určitým právním předpisem. Pojistník, kterého se pojištění týká, musí platit pojistné ze zákona, aniž by docházelo k uzavření pojistné smlouvy. V daném právním předpise je stanoveno, která pojišťovna vybírá pojistné. V případě neplacení pojistného nezaniká pojištění, ale dochází k porušení zákona. U nás existuje aktuálně jediné zákonné pojištění, a to Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. U České pojišťovny (dále i ČP) jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří si sjednali pojištění do konce roku 1992. Od počátku roku 1993 jsou zaměstnavatelé pojištěni u Kooperativy. Smluvní povinné pojištění je také stanoveno konkrétním právním předpisem určující činnosti, které musejí být pojištěny smlouvou. Na rozdíl od zákonného si ale pojistník může vybrat pojistitele, u kterého bude pojištěn. Tento typ pojištění se využívá u pojištění odpovědnosti za škodu z důvodu možnosti vzniku velké škody třetí osobě. Patří sem např. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (známé jako povinné ručení)7 a mnoho pojištění profesní odpovědnosti, týká se například profesí jako jsou lékaři, auditoři, daňoví poradci a další. Posledním, nejrozšířenějším typem je smluvní dobrovolné pojištění. Dobrovolnost znamená, že se jak pojistník, tak pojistitel mohou dobrovolně rozhodnout, zda uzavřou pojistný vztah. Běžně se pojistný vztah mezi oběma stranami uzavírá pojistnou smlouvou, která mívá písemnou formu. V případě krátkodobých pojištění (méně než 1 rok) ale není písemná forma 6

Kromě forem pojištění zpracováno na ČEJKOVÁ,V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Brno : MU Brno, 2006. 129 s. ISBN 80-210-3990-6. 7 Dříve existovalo povinné ručení jako zákonné pojištění, ale na základě zákona č.168/1999 bylo s platností k 1.1.2000 transformováno na smluvní povinné.

14

nutná. Veškeré produkty pojištění majetku v rámci tohoto dělení patří do smluvních dobrovolných pojištění.

2.2 Podle pojistných odvětví Dále klasifikujeme pojištění podle pojistných odvětví. Ta vytváří samostatné skupiny pojištění podle několika hledisek. Jedná se především o dělení: 1) podle způsobu tvorby technických rezerv, • riziková (či neživotní), • rezervotvorná (či životní), 2) podle předmětu pojištění, • pojištění majetku, • pojištění odpovědnosti za škodu, • pojištění osob. Z hlediska způsobu tvorby rezerv se pojištění člení na riziková (či neživotní) a rezervotvorná (či životní). Riziková nebo neživotní pojištění jsou charakteristická tím, že pojistitel neví, zda pojistná událost nastane či nikoli, jestli bude vyplácet pojistné plnění a pokud ano, tak není známa jeho výše. Sem patří právě pojištění majetku, dále pojištění odpovědnosti za škodu a některá další pojištění. Rezervotvorná či životní pojištění jsou specifická tím, že vždy vytváří technické rezervy na pojistné události. Důvodem jejich tvorby je jistota vzniku pojistné událost někdy v budoucnu a s tím související povinnost poskytnout pojistné plnění. V České republice během 90. let 20. století výrazně dominovalo podle ukazatele předepsaného pojistného neživotní pojištění (dále i NŽP) nad životním. Podíl NŽP byl nad 70 %. Od roku 1999 dochází k postupnému snižování rozdílu a v roce 2010 je podíl NŽP 54 %. Zvyšování podílu životního pojištění je trendem napříč Evropskou unií. Celkově v Evropské unii od roku 1995 do roku 2010 vzrostl podíl životního pojištění z 50,9 % na 61,7 %.8 Podle druhého kritéria, předmětu pojištění, rozeznáváme pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění osob. Přiblížíme si pouze pro nás relevantní pojištění majetku. Pojištění majetku se zabývá pojištěním rizik, která mohou nastat na majetku fyzických nebo právnických osob. Rizika se mohou týkat přímých věcných škod (např. živelní pojištění majetku) nebo rizik, jejichž realizace vede k finančním ztrátám (např. pojištění přerušení provozu). Při určování majetku se obecně vychází z § 118 Občanského zákoníku, kde je uvedeno, že „předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty.“ V následujícím paragrafu je zmíněno dělení věcí na movité a nemovité. „Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku. Příslušenstvím věci 8

Údaje převzaty z výroční zprávy ČAP za rok 2010.

15

jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.“9 Vymezení uvedených pojmů mívá význam pro stanovení majetku, kterého se jednotlivá pojištění týkají. V rámci NŽP zaujímá pojištění majetku druhé místo s 23,9 %. Větší část má pouze výše zmíněné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 27,1 %. Na třetím místě je s podílem 18,6 % havarijní pojištění pozemních vozidel kromě kolejových.10 Havarijní pojištění se sice uvádí zvlášť vzhledem ke svému velkému podílu, ale svým charakterem spadá pod pojištění majetku a bude také součásti práce.

2.3 Formy pojištění 11 Kritérium formy pojištění úzce souvisí s pojistným plněním. Jednotlivé formy vyjadřují vztah mezi výší pojistného plnění a nastalé škody. Existují dvě základní formy a obě jsou přiblíženy v zákoně o pojistné smlouvě. Jedna z forem se dále dělí na několik typů a E. Ducháčková je ve své knížce rozděluje následovně: • pojištění obnosová, • pojištění škodová – ryzí zájmové pojištění, – pojištění na první riziko, – pojištění na plnou hodnotu. 2.3.1

Pojištění obnosová

Pojištění obnosová se někdy označují též jako pojištění na pojistnou částku (dále i PČ). Jejich typickým znakem je totiž pojistná částka, která určuje absolutní velikost pojistného plnění. Pojistné plnění není závislé na výši ani na rozsahu škody. Jako pojistné plnění je vyplacena předem dohodnutá finanční částka, uvedená v pojistné smlouvě. Z uvedeného tedy vyplývá, že pojistné plnění = pojistná částka. Obnosová forma se využívá především tam, kde je obtížné určit konkrétní výši škody. Uplatnění nachází především u pojištění osob, např. pojištění smrti, důchodové pojištění. Pro stanovení pojistné částky obecně neexistují žádné limity. Její výše je dána částkou, kterou je pojistník ochoten vložit do pojištění. 2.3.2

Škodová pojištění

Druhým typem jsou škodová pojištění. Sjednávají se za účelem náhrady vzniklé škody a pojistné plnění je stanoveno v závislosti na velikosti škody. Výši odškodnění lze u škodových pojištění vyjádřit vztahem: pojistné plnění ≤ škoda. Nelze získat větší odškodnění, než je výše škody, protože pojištění slouží pouze k úhradě škody, nemůže tedy dojít k obohacení. Škodová pojištění jsou běžnou formou v pojištění majetku a odpovědnosti. V zákoně o pojistné smlouvě je uvedeno, že soukromé pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako škodové pojištění. Pojištění jiného majetku, než věci a souboru věcí, může mít formu buď škodového nebo obnosového pojištění. 9

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Údaje převzaty z výroční zprávy ČAP za rok 2010. 11 Zpracováno na základě publikace DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. 10

16

V rámci škodových pojištění je konkrétní vztah mezi pojistným plněním a škodou určen v pojistné smlouvě a vychází z použití některých škodových forem, které budou nyní přiblíženy (jejich přehled je součástí rozdělení forem pojištění na předchozí straně). Ryzí zájmové pojištění bývá někdy označováno jako pojištění bez pojistné částky z důvodu nesjednání pojistné částky. Pokud nastane škoda, je plně kryta pojistným plněním. Tento vztah se dá vyjádřit následovně: pojistné plnění = škoda. Využívá se v případě, kdy lze stanovit maximální škodu, např. u havarijního pojištění, kdy je maximální škodou cena auta. V čisté formě se ryzí zájmové pojištění běžně nevyskytuje, často se spojuje s nějakou doplňkovou formou pojištění. Pojištění na první riziko bývá někdy nazváno jako ohraničené ryzí zájmové pojištění, protože se určí pojistná částka, která je horní hranicí pojistného plnění. Pokud nastane škoda do výše pojistné částky, nastává odškodnění v plné výši. Jestliže však škoda překročí pojistnou částku, pojistné plnění je na úrovni pojistné částky. Přehledně se dá vztah vystihnout takto: škoda, pokud je škoda < pojistná částka, pojistné plnění = pojistná částka, pokud je škoda ≥ pojistná částka. Pojištění na první riziko se uplatňuje, pokud jsou běžné malé škody a jen výjimečně velké škody, nebo pokud není možné přesně stanovit pojistnou hodnotu, především u souborů věcí. Uplatnění nachází například v pojištění domácnosti. Pojištění na plnou hodnotu se využívá především v pojištění majetku. Pojistné plnění zcela závisí na pojistné hodnotě. Hodnota se určuje předem a bere se ohled i na budoucí vývoj ekonomických podmínek během platnosti pojistné ochrany. Pojistná částka přitom vyjadřuje hranici možného pojistného plnění, která je stanovena hodnotou pojištěného majetku. Pokud nastane případ, že je pojistná částka nižší než pojistná hodnota, nastává podpojištění. V tomto případě dochází ke krácení pojistného plnění v takovém poměru, v jakém byla pojistná částka vůči pojistné hodnotě. Například ČSOB Pojišťovna se setkává s majetkovým podpojištěním v 10 - 15 % případů.12 Vztah u pojištění na plnou hodnotu můžeme vyjádřit tímto způsobem: pojistné plnění = škoda, pokud pojistná částka ≥ pojistná hodnota (plné pojištění), pojistné plnění < škoda, pokud pojistná částka < pojistná hodnota (podpojištění). 2.3.3

Doplňkové formy pojištění

Doplňkové formy pojištění se běžně kombinují se základními formami škodového pojištění. Využívají se především ze dvou důvodů. Prvním z nich je snaha o větší zainteresovanost pojištěných na pojištění. Jejich zájmem má být snížení počtu a rozsahu škod. Druhým 12

ČSOB Pojišťovna. Podpojištěný majetek má každý desátý [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/produkty/pro-obcany/podpojisteny-majetek-ma-kazdy-desaty/.

17

důvodem je vyloučení nízkých škod z pojistného plnění, aby se pojistitel nemusel zabývat úplně každou, i sebemenší škodou. Mezi doplňkové formy pojištění patří: • excedentní franšíza, • integrální franšíza, • procentní spoluúčast, • časová franšíza. Excedentní franšíza je částka, která se odečítá od pojistného plnění určeného na základě jedné ze základních forem škodového pojištění. Pojištěný nedostává část pojistného plnění, a tím participuje na náhradě škody. Integrální franšíza znamená stanovenou částku, do které není pojistné plnění od pojišťovny vyplaceno. Pokud ovšem dojde k překročení částky integrální franšízy, pojistitel již hradí škodu celou. Tato doplňková forma se využívá pro eliminaci drobných škod, které pojišťovna nemusí řešit a vyplácet za ně pojistné plnění. Vyhýbá se tím zahlcení drobnými škodami. Pokud je uplatněna procentní spoluúčast, pojištěný se v případě škody podílí na pojistném plnění částkou, která je stanovena procentem. Například může být procentní spoluúčast nastavena na 10 %. Pojistné plnění tedy bude pouze 90 % škody. Tato doplňková forma se uplatňuje například u havarijních nebo zemědělských pojištění. U havarijního pojištění je často spoluúčast stanovena procentuálně, ale s minimální spoluúčastí. Například spoluúčast 20 %, minimálně 20 000,- Kč. Časová franšíza představuje poněkud odlišnou podobu doplňkové formy pojištění. Na rozdíl od předchozích forem může být uplatňována jak u obnosových, tak u škodových pojištění. Její dopad na pojistné plnění není ve snížení pojistného plnění, ale ve stanovení doby, po kterou není pojistné plnění vypláceno. Časová franšíza může mít dvě podoby. V první variantě se jedná o vymezení určité doby od uzavření smlouvy, kdy není vyplaceno pojistné plnění. Například u pojištění smrti bývá běžné, že pokud nastane smrt do dvou let od uzavření smlouvy, pojistné plnění se nevyplácí. Druhá používaná podoba se uplatňuje u pojištění s vyplácením pojistného plnění po dobu trvání potřeby. Stanovuje se doba, po kterou pojistné plnění není vypláceno. Lze kosntatovat, že se jedná o oddálení vyplácení pojistného plnění. Tato franšíza nachází uplatnění v pojištění přerušení provozu nebo v nemocenském pojištění.

18

3 POJIŠTĚNÍ MAJETKU Na základě předchozí kapitoly je možné zařadit pojištění majetku mezi smluvní dobrovolná pojištění. Při uzavření pojistné smlouvy vzniká shoda mezi pojistitelem a pojistníkem na domluvených podmínkách. K ní ovšem nemusí dojít a pojistný vztah nemusí vzniknout, což je dáno právě jeho dobrovolností. Pojištění majetku dále patří mezi riziková a neživotní pojištění. Není známo, jestli ke škodě dojde, a pokud ano, tak v jaké výši bude. Termín pojištění majetku vychází z předmětu pojištění. Majetek, který je věcí nebo souborem věcí, může mít ze zákona pouze formu škodového pojištění. Ostatní majetek může být pojištěn buď ve formě pojištění škodového, nebo obnosového. Pojištění majetku se zabývá pojišťováním rizik a škod, které mohou vzniknout na majetku fyzických nebo právnických osob. Rozsah krytých nebezpečí v pojištění majetku vyplývá z konstrukce pojištění a může být následující: • pojištění, které kryje jednotlivé nebezpečí, např. pojištění požáru, • pojištění kryjící několik nebezpečí, která jsou vyjmenována v pojistné smlouvě, např. • pojištění FLEXA13 (zahrnuje nebezpečí požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo pádu letadla), • pojištění All Risks, tedy pojištění proti všem rizikům při uplatnění výluk uvedených ve smlouvě. Při škodovém pojištění, tedy i při pojištění majetku, bývá pojistné plnění omezeno horní hranicí. Pokud není při uzavírání pojistné smlouvy známa pojistná hodnota majetku, stanovuje se horní hranice limitem pojistného plnění. Pokud je známa pojistná hodnota majetku, stanovuje se jako horní hranice pojistného plnění pojistná částka. Pojistná hodnota může být stanovena několika způsoby: • nová hodnota – částka, za kterou lze v daném místě a čase pořídit věc stejné nebo srovnatelné kvality, • časová hodnota – hodnota, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, vychází z nové hodnoty, u které se přihlíží ke stupni opotřebení či jinému znehodnocení a ke zhodnocení, • obvyklá (obecná) hodnota – částka, za kterou lze věc pořídit na běžném trhu v daném místě a čase.14 Smlouva uzavřená v rámci pojištění majetku běžně mívá písemnou formu. Z tohoto důvodu musí obsahovat určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, specifikaci, zda se

13 14

FLEXA je anglická zkratka pro Fire (požár), Lightning (blesk), EXplosion (výbuch) a Aircraft (pád letadla). Obvyklou cenu definuje zákon o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.).

19

jedná o pojištění škodové či obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a informaci, jestli jde o běžné nebo jednorázové pojistné.15 Zánik smlouvy může nastat z několika důvodů. Některé jsou obecné a platí i pro ostatní druhy pojištění. Mezi ně patří například uplynutí pojistné doby. Může být ale sjednáno, že po uplynutí doby se prodlužuje pojistná smlouva, pokud žádná ze stran smlouvy neoznámí zájem ukončit smluvní vztah. Dalším důvodem k zániku je nezaplacení pojistného. Pokud pojistník nezaplatí pojistné, pojistitel mu pošle upomínku s lhůtou zaplacení (nejméně 1 měsíc). V případě přetrvávajícího nezaplacení dochází k zániku pojištění. Smlouva může skončit také dohodou smluvních stran. Dalšími důvody zániku pojistné smlouvy jsou výpověď nebo odstoupení, které blíže specifikuje zákon o pojistné smlouvě a pojistné podmínky pojišťoven. V neposlední řadě sem patří také zánik pojistného nebezpečí, případně zrušení pojištěné právnické osoby. Specifikem pro zánik smlouvy v pojištění majetku je změna vlastnictví pojištěného majetku, pokud nestanoví smlouva jinak, a zánik pojištěné věci. Druhy pojištění majetku můžeme nejjednodušeji dělit podle dvou kritérií. Buď vznikly na základě nebezpečí, např. pojištění požáru, nebo podle předmětu či zájmu pojištění, např. pojištění strojů. Kapitola je rozčleněna podle zaměření pojistných produktů na pojištění majetku občanů, pojištění majetku podnikatelů a zemědělská pojištění. V rámci těchto tří skupin jsou jednotlivá pojištění členěna především podle předmětu pojištění. V praxi pojišťoven často dochází u pojištění majetku k vytvoření nabídky produktů, které vznikají jak na základě nebezpečí, tak na základě předmětu či zájmu. Lze ale konstatovat, že výrazněji převládají produkty na základě předmětu či zájmu. Zákon o pojišťovnictví v příloze č.1 stanovuje jednotlivá odvětví a skupiny pojištění.16 Rozdělení vychází ze směrnice Rady č. 73/239/EEC, jejímž cílem byla koordinace právních norem týkajících se pojištění jiných než životních. Česká národní banka vydává pojišťovnám licenci k provozování pojišťovací činnosti a vymezuje povolené činnosti odvětví pojištění. Členění odvětví je kombinací vymezení podle rizik i předmětu zájmu. Následující přehled uvádí jen relevantní odvětví pro pojištění věcného majetku včetně jejich číslování v rámci přílohy zákona. Finanční rizika jsou součástí jiných odvětví, ale v rámci této práce nebudou téměř vůbec zmíněna. „3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 15 16

Podmínky stanovené zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Část přílohy zákona, která se týká neživotních pojištění, je uvedena v diplomové práci v příloze A.

20

6. Pojištění škod na plavidlech a) vnitrozemských, b) námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených a) požárem, b) výbuchem, c) vichřicí, d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy), e) jadernou energií, f) sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami.“17 V rámci skupin se zmíněná odvětví začleňují do skupin Pojištění motorových vozidel, Pojištění požáru a jiných majetkových škod a Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí. Přesné vymezení položek zařazených do pojištění majetku tedy není nikde přesně definováno. Běžně se uvádí např. pojištění motorových vozidel a pojištění majetku a přitom havarijní pojištění motorových vozidel patří pod pojištění motorových vozidel, i když bychom ho mohli zařadit i do pojištění majetku. V rámci následujícího rozdělení produktů je snaha přiblížit základní a velmi využívané pojistné produkty pojištění majetku. Objevují se zde pojištění, která bývají podle přílohy zákona o pojišťovnictví začleněna v rámci různých skupin a odvětví pojištění, ale vzhledem k zaměření diplomové práce na pojistná nebezpečí jsou ve výkladu také zahrnuta.

3.1 Pojištění majetku občanů Pojištění, která se využívají nejběžněji v pojištění občanů, jsou standardizovaná. Hlavním důvodem standardizace je velký počet smluv a relativně malé rozpětí pojistných částek v pojistném kmeni ve srovnání s podnikatelskými pojištěními. Mezi základní a stěžejní produkty lze zařadit pojištění budov a staveb (nemovitostí), pojištění domácnosti a havarijní pojištění motorových vozidel. K uvedeným produktům lze díky standardizaci najít 17

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

21

na internetu mnoho kalkulaček pojistného a také uzavřít online pojištění. V dnešní době jsou u všech tří produktů běžně nabízeny asistenční služby v různém rozsahu. Díky nim si tak klient například může nechat otevřít zabouchnuté dveře, opravit některé věci v bytě či domě, nebo využít asistenci v případě nehody (odtah, právní pomoc). Jednotlivé asistenční služby a jejich limity má každá pojišťovna nastaveny individuálně. Mezi další nabízené produkty v rámci pojištění majetku občanů patří například havarijní pojištění plavidel a pojištění domácích mazlíčků. Oba produkty a další nezmíněné mají již malý význam jak předepsaným pojistným, tak počtem smluv vzhledem k hlavním produktům a nebudou již více charakterizovány. Česká asociace pojišťoven (ČAP) vytvořila v roce 2008 projekt Únor - měsíc pojištění18 a každý rok se zabývá vybranými produkty v rámci pojištění občanů. Snahou ČAP je posílení informovanosti veřejnosti a zvýšení povědomí o jednotlivých pojistných produktech. V roce 2009 zvolila pojištění majetku a vytvořila pro tento účel internetové stránky www.pojistimajetek.cz. ČAP na základě zákona zahrnuje havarijní pojištění do pojištění motorových vozidel a ne majetku, proto se zaměřila v pojištění majetku na pojištění nemovitosti, domácnosti a navíc k těmto dvěma produktům přidala pojištění odpovědnosti za škodu. Důvodem začlenění pojištění odpovědnosti do kampaně je pravděpodobně produktová nabídka pojišťoven. Pojišťovny poskytující pojištění nemovitosti i domácnosti nabízí klientům komplexní produkt pokrývající všechna tři uvedená pojištění. V lednu 2008 byl proveden výzkum mezi veřejností, na jehož základě upozornila ČAP na 6 chyb, kterých se nejčastěji lidé v souvislosti s pojištěním majetku dopouštějí.19 První chybou je, že se lidé vůbec nepojistí. Další chybou je neaktualizovanost pojistných smluv a s tím související problém podpojištění majetku. Lidé nevnímají rozdíl mezi pojištěním nemovitosti a pojištěním domácnosti, a to je třetí chybou, které se dopouštějí. Mají například pojištěn pouze rodinný dům, ale již si nepojistí domácnost, a v případě povodně dostanou pojistné krytí pouze za nemovitost, za vybavení domácnosti nic nedostanou. Čtvrtá chyba se týká podcenění aktualizace pojistných smluv. Podcenění nespočívá pouze v pojistné částce, ale také ve změně údajů o pojistníkovi nebo způsobu platby. „Polovina lidí se chybně domnívá, že změna osoby pojistníka (např. z důvodu úmrtí) nepředstavuje důvod pro aktualizaci pojistné smlouvy. Stejně tak 64 % respondentů mylně nepovažuje požadavek na změnu platby za údaj, který je nutný ve stávající smlouvě aktualizovat.“, uvádí tisková zpráva ČAP. Páté chyby se občané dopouštějí nečtením pojistných podmínek. Pouze 34 % respondentů průzkumu si pojistné podmínky prostudovalo. Problémy vznikají při případné likvidaci škod, kdy na základě sjednaných pojistných podmínek nemají klienti nárok na pojistné plnění. Lidé si neschovávají dokumentaci k pojištěnému majetku, tak je 18

Projekt Únor - měsíc pojištění má své internetové stránky: www.jaksepojistit.cz. Česká asociace pojišťoven. 6 nejčastějších chyb, které lidi dělají v pojištění majetku [online]. [cit. 2012-0117]. Dostupný z www: http://cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01/TZ_20090227 %20UNOR-majetek_6chyb.pdf. 19

22

formulována šestá, poslední chyba. Žádnou dokumentaci k pojištěnému majetku nemělo 26 % dotázaných. Dokumentace sehrává důležitou roli při likvidaci škody. V případě nedostatečné dokumentace může pojišťovna pojistné plnění krátit nebo v případě žádné dokumentace neposkytnout žádnou náhradu škody. 3.1.1

Pojištění budov a staveb

Předmětem pojištění budov a staveb (někdy označovaného jako pojištění nemovitostí nebo domů) mohou být následující objekty: • rodinné domy včetně vedlejších budov a drobných staveb (např. plot, studna, garáž),20 • bytové domy a byty, • rekreační budovy, • budovy ve výstavbě nebo rekonstrukci, včetně stavebního materiálu a nářadí • samostatné garáže v osobním vlastnictví. Obecně se pojištění nevztahuje na věci movité. Výjimku tvoří stavební materiál potřebný ke stavbě nebo rekonstrukci nemovitosti. Náhrada škody stavebního materiálu je omezena limitem pojistného plnění, který pojišťovny stanovují v řádech desetitisíců korun. Dalším důležitým prvkem pojištění budov a staveb je rozlišení mezi trvale a dočasně obývanou nemovitostí. Některé pojišťovny u chat a rekreačních domů pouze uvádějí, že slouží k rekreačním účelům. Jiné specifikují trvale obývané nemovitosti počtem dní nebo měsíců jejich obývání. Hranice pro rozlišení rekreační a trvale obývané nemovitosti se u pojišťoven pohybuje mezi 180 až 270 dny za rok. Pojištění budov a staveb se obvykle sjednává na novou cenu. Pokud však bezprostředně před vznikem pojistné události byla časová cena pojištěné věci nižší než 30 - 40 % její nové ceny, pojišťovny poskytují pojistné plnění formou časové ceny. Ta je navíc snížena o cenu použitelných zbytků. V případě totální škody často pojišťovny vyžadují navíc nějakou podmínku obsaženou v pojistných podmínkách. Několik pojišťoven uplatňuje zásadu, kterou má např. Česká pojišťovna uvedenou ve svých pojistných podmínkách: „Má-li pojišťovna poskytnout plnění z pojištění na novou cenu a pojištěný do 3 let po vzniku pojistné události neprokáže, že pojištěnou věc opravil, příp. místo ní pořídil novou věc, nebo prohlásí, že opravu věci nebo její znovuzřízení nebude provádět, je pojišťovna povinna plnit pouze do výše časové ceny postižené věci snížené o cenu zbytků postižené věci.“21 Jiným důvodem pro pojistné plnění v časových cenách je stáří budovy. Allianz pojišťovna uplatňuje pojištění

20

Definování pojišťoven je individuální, některé mají v pojistných podmínkách definovány vedlejší budovy a drobné stavby. Jiné pojišťovny stanovují pouze vedlejší stavby a zahrnují v nich jak vedlejší budovy, tak drobné stavby. 21 Česká pojišťovna. Pojištění majetku a osob - Pojištění v KOSTCE, pojistné podmínky [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupný z www: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50012/Vseobecne-adoplnkove-pojistne-podminky.pdf.

23

na časovou cenu při stavbách starších více než 30 let, pokud neprošly celkovou rekonstrukcí. Nicméně částečná poškození hradí vždy v nových cenách. V roce 2010 ČAP vytvořila na svých internetových stránkách kalkulačku pro výpočet minimální pojistné hodnoty nemovitosti. Slouží občanům pro zjištění, zda mají nemovitost dostatečně pojištěnou. Výsledky je potřeba vnímat pouze orientačně, přesto se jedná o vhodný nástroj pro základní představu, zda není občan podpojištěn. Na základě průzkumu, který ČAP provedla, došla k závěru, že 62 % respondentů svou pojistnou částku nikdy nezměnilo a přitom polovina z nich měla smlouvu starší více než 10 let. Upravit pojistnou částku je potřeba zejména v případě změn, které vedou ke zhodnocení pojištěné nemovitosti.22 V pojištění budov a staveb se vyskytují především následující pojistná nebezpečí: • základní živelní pojištění FLEXA (požár, úder blesku, výbuch, pád letadla), • katastrofická nebezpečí – povodeň a záplava, vichřice, krupobití, zemětřesení,23 sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení lavin, • tíha sněhu nebo námrazy, • voda z vodovodního zařízení, • odcizení krádeží vloupáním nebo loupeží, • úmyslné poškození a úmyslné zničení věci (vandalismus), • pád stromů, stožárů nebo jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené věci, • nárazem dopravního prostředku nebo jeho nákladu. Některé pojišťovny mají vytvořen produkt se základním balíkem nebezpečí a k němu lze připojistit další doplňkové balíky. Jiné pojišťovny mají stanoveny tři úrovně zahrnutých pojistných nebezpečí a čím vyšší úroveň, tím vyšší počet zahrnutých nebezpečí a případně i zvýšený limit pro určitá nebezpečí z nižší úrovně. Z vyjmenovaných nebezpečí je potřeba zmínit především katastrofická. U nich se uplatňuje buď limit pojistného plnění, nebo se využívá institutu pojištění na 1. riziko. U nás, v České republice, je nejproblematičtějším katastrofickým nebezpečím povodeň. Tento fakt se odráží v pojištění budov a staveb tím, že povodeň bývá často zahrnuta až v doplňkovém balíčku, který zvyšuje pojistné. Pokud je již zahrnuta v základním pojištění, uplatňuje se limit pojistného plnění nebo se sjednává spoluúčast. Kromě katastrofických rizik se standardně využívá limitů u odcizení a vandalismu. Ve všech pojistných produktech existují výluky, při kterých nedochází k pojistnému plnění. Mezi obecné výluky lze zařadit škody následkem válečné události, vzpoury, teroristických aktů, působením jaderné energie, úmyslného jednání pojištěného, pojistníka nebo jiné osoby 22

Na kolik pojistit dům? Zjistíte na stránkách ČAP! [online]. [cit. 2012-01-18]. Dostupný z www: http://www.hypoindex.cz/tiskove-zpravy/na-kolik-pojistit-dum-zjistite-na-strankach-cap. 23 Záleží na konkrétní pojišťovně, která nebezpečí zařadí do katastrofických. Mohou se mezi nimi objevit také nebezpečí z následující odrážky, tedy sesuv půdy, zřícení skal a lavina.

24

z jejich podnětu. Pro pojištění majetku platí také vyloučení škod následkem vady, kterou měla pojištěná věc v době uzavření smlouvy a která mohla být známa pojištěnému nebo pojistníkovi. Speciálně v pojištění staveb a budov jsou vyloučeny stavby na vodních tocích a korytech, dále také odcizení stavebního materiálu z nezabezpečeného místa. Každá pojišťovna má další výluky, které jsou již specifické pro danou pojišťovnu, případně produkt. Zatímco jeden pojistitel je může vyloučit, jiný je může nevylučovat, proto zde nebudou již další výluky zmíněny. Z výročních zpráv ČAP lze získat hodnoty některých ukazatelů týkajících se pojištění budov a staveb obyvatel. Ve sledovaném období 2007 až 2010 každoročně rostlo předepsané pojistné v rozmezí 6 až 8 % a v posledním roce překonalo poprvé hranici 4 milionů Kč. Vyplacené pojistné plnění vykazovalo podstatně větší dynamiku. Nejvýraznější změna nastala mezi lety 2009 a 2010, konkrétně nárůst o 48 %. V roce 2010 se přiblížila výše pojistného plnění ke 3 milionům Kč. Za zvýšením pojistného plnění stojí především povodně, vichřice a krupobití a také sněhová kalamita Daisy.24 V důsledku těchto událostí se škodovost25 vyšplhala až na úroveň 70 %. Z tabulky je zřejmé, že růst předepsaného pojistného je podpořen rostoucím počtem uzavřených smluv. Celkově se jejich počet navýšil za sledované období o více než 200 tisíc a k 31.12.2010 překonal hranici 2 milionů pojistných smluv. Průměrné předepsané pojistné na jednu smlouvu činilo za rok 2010 2 039,- Kč. Počet vyřízených pojistných událostí se z více než sta tisíc za rok 2007 snížil na následující dva roky pod hranici 80 tisíc. V posledním roce ale vlivem zmíněných událostí dosáhl počtu přesahujícího 113 tisíc vyřízených pojistných událostí. Průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost se v roce 2010 rovnalo 25 817,- Kč. Tabulka č. 1: Pojištění budov a staveb obyvatel Ukazatel

jedn.

2007

2008

2009

2010

Předepsané pojistné

tis. Kč

3 426 097

3 691 346

3 943 742

4 208 507

Vyplacené pojistné plnění

tis. Kč

1 599 433

1 448 956

1 978 776

2 927 484

Počet pojistných smluv k 31. 12.

ks

1 849 561

1 906 343

1 983 081

2 063 544

Počet vyřízených pojistných událostí

ks

106 073

76 232

79 334

113 391

Pramen: Výroční zprávy ČAP.

3.1.2

Pojištění domácnosti

Pojištění domácnosti je dalším z nejčastějších produktů pojištění majetku občanů. Může se jednat o pojištění trvale obývané domácnosti nebo pojištění rekreační domácnosti. Přiblíženo 24

Blíže se k těmto událostem vztahuje oddíl 5.4 Rok 2010. Škodovost je běžně používaný ukazatel v pojišťovnictví. Slouží k porovnání předepsaného nebo přijatého pojistného a pojistného plnění. V této práci se využívá v následujícím tvaru: 25

škodovost =

vyplacené pojistné p ln ění x 100 [% ] přředepsan pojistné

25

bude především pojištění trvale obývané domácnosti a charakteristika produktů, které nabízí pojišťovny na trhu. Předmětem pojištění jsou movité věci, které tvoří soubor zařízení domácnosti. Může jít jak o věci, které vlastní členové domácnosti, tak o cizí věci, které mají členové domácnosti právo užívat. Kromě zmíněných věcí patří do pojištění domácnosti často také tzv. stavební součásti26, pokud nejsou pojištěny již v rámci pojištění budov a staveb. Mezi pojištěné věci náleží v mnoha případech rovněž anténní systém, který je připevněný na budově v místě pojištění. Pojistné podmínky nezapomínají ani na fakt, že věci se průběžně pořizují, a proto bývá uvedeno, že se do pojištěného souboru věcí zahrnují i věci, které byly pořízeny po sjednání smlouvy. Běžně se pojištění domácnosti nevztahuje na věci sloužící k podnikání27, věci podnájemníků a motorová vozidla. Ke krytí rizik u motorových vozidel slouží jiný produkt, který bude charakterizován v následujícím pododdíle. Základním a vždy uvedeným místem pojištění je rodinný dům, byt nebo rekreační objekt, který je uveden v pojistné smlouvě. Pokud se jedná o byt, bývá místo pojištění ještě rozšířeno o nebytové prostory. Nebytovými prostorami v budově, kde se nachází byt, se rozumí jak uzamykatelné prostory sloužící k užívání výhradně oprávněnou osobou - například sklep, komora, garáž, tak uzamykatelné společné nebytové prostory jako kočárkárna, prádelna či chodba. Nebytové prostory mohou být také mimo budovu, ve které se byt nachází. V těchto případech je místem pojištění také například garáž, která leží na stejném pozemku. Většina pojišťoven ve svých pojistných podmínkách uvádí místem pojištění i garáž na jiné adrese, pokud je uvedena v pojistné smlouvě. Podmínkou pro její začlenění bývá vlastní uzamčení. Místem pojištění v pojištění domácnosti je i území České republiky. Vztahuje se na pojistné události, které nastanou na věcech patřících do pojištěného souboru28, jestliže je má pojištěná osoba na sobě nebo u sebe. Dále pokud pojištěnou věc odložil na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Jedná se například o stravovací, ubytovací nebo zdravotnická zařízení. U odložených věcí se vylučují škody na cennostech a věcech zvláštní hodnoty. Jiné místo v rámci naší republiky než na adrese bydliště se uplatňuje u některých pojišťoven pro pojištěné věci umístěné za účelem poskytnutí služby, např. prostřednictvím opravny nebo čistírny. Území ČR jako místo pojištění platí také pro dvě specifické věci, a to kočárek a invalidní vozík užívaný k určenému účelu. Poslední místo pojištění, které se častěji vyskytuje v pojistných podmínkách pojišťoven, souvisí se stěhováním. Zřejmě nejpodrobněji 26

Například Kooperativa definuje ve svých pojistných podmínkách stavební součásti následovně: Stavební součásti zahrnují příslušenství a stavební součásti přiléhající k vnitřním prostorám bytu. Jde např. o ohřívače vody, vodovodní baterie, vestavěný nábytek, kuchyňskou linku včetně vestavěných spotřebičů, etážové topení, vyzděné bytové jádro, příčky, obklady stěn a stropů, lepené koberce a jiné podlahové krytiny pevně spojené s podlahou, malby stěn, tapety. 27 Některé pojišťovny začleňují věci sloužící k podnikání do pojištění domácnosti, ale mají k nim velmi nízké limity plnění. 28 Některé pojišťovny ve svých pojistných podmínkách zaměňují nebo zužují pojem pojištěný soubor nebo pojištěné věci na pojem věci osobní potřeby.

26

na jednom místě je problematika stěhování popsána v pojistných podmínkách Allianz pojišťovny: „Po dobu stěhování, nejdéle však po dobu 60 dnů od jeho počátku, jsou místem pojištění oba byty, pokud pojištěný změnu místa pojištění a počátek stěhování písemně oznámí předem pojistiteli. Pojištění přechází na nový byt ve stejném rozsahu, jak bylo sjednáno pro původně pojištěný byt. Pojistitel je oprávněn nově stanovit pojistné. Pokud dojde ke změně pojistného, může pojistník pojištění vypovědět do jednoho měsíce od oznámení této změny pojistitelem; výpovědní lhůta je osmidenní.“29 Většina pojišťoven stanovuje poloviční dobu pro zahrnutí obou bytů jako míst pojištění, tedy 30 dnů. Z pojistných podmínek ostatních pojišťoven jistě vyplývají podobné závěry týkající se změn smlouvy, ale ne všichni pojistitelé uvádí všechny nezbytné kroky spojené se stěhováním a jeho vlivem na pojistnou smlouvu přehledně a přímo v bodě popisujícím problematiku stěhování. Poslední poznámkou k místu pojištění je zajímavost u pojišťovny Uniqa, která se neomezuje na Českou republiku, ale svým pojištěním pokrývá Evropu v geografickém smyslu.30 V rámci Evropy jsou všechny věci a cennosti, které zahrnuje pojištění domácnosti, přechodně31 pojištěny také v cizích trvale obydlených budovách (např.v hotelových pokojích), pokud nemůže být náhrada škody požadována z jiného pojištění. Limity jsou stanoveny následovně: věci patřící do zařízení bytu na 10 % PČ domácnosti, cennosti ve schránkách uvedených v pojistce na 10 % PČ pro tyto věci. V budovách i mimo ně jsou pojištěny také na 10 % PČ domácnosti dětské kočárky, pojízdné židle pro nemocné a škody, které vzniknou loupežným přepadením. Posledními věcmi pojištěnými do 10 % PČ domácnosti s místem pojištění Evropa jsou ty, jenž byly přechodně na dobu maximálně 6 měsíců dány do opravy, resp. do servisu, do úschovy nebo zapůjčeny jinému s vyloučením nebezpečí krádeže vloupáním nebo loupežného přepadení a jestliže nemůže být škoda hrazena z jiného pojištění. Pojištění domácnosti se sjednává běžně pro případ poškození nebo zničení věci následujícími pojistnými nebezpečími: • základní živelní pojištění FLEXA, • povodeň a záplava, vichřice, krupobití, zemětřesení, sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení lavin, • tíha sněhu nebo námrazy, • voda z vodovodního zařízení, • odcizení krádeží vloupáním nebo loupeží, • úmyslné poškození a úmyslné zničení věci (vandalismus), 29

Allianz. Pojištění trvale obývaných objektů, pojistné podmínky č. 1/11 (2011) [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupný z www: http://www.allianz.cz/download.php?FNAME=1316497843.upl&ANAME=PP-trvale2011.pdf. 30 Uniqa. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění domácnosti na území ČR - zvláštní část - UCZ/B/10 [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupný z www: http://cms-ui.hypercms.net/repository/media_cnt/UNIQACzechia/VPP_domacnost_hcm0007402.pdf. 31 Na přechodnou dobu zde znamená na dobu 6 měsíců, v internátních školách na dobu 10 měsíců.

27

• •

pád stromů, stožárů nebo jiných předmětů, nárazem dopravního prostředku nebo jeho nákladu.

Pojistná nebezpečí jsou velmi podobná a často stejná jako u pojištění budov a staveb. Vyplývá to z faktu, že pojišťovny nabízejí komplexní produkty zahrnující pojištění nemovitosti, domácnosti a většinou též odpovědnosti za škodu. Nejmenším možným nabízeným rozsahem pokrytých nebezpečí v pojištění domácnosti je u některých pojišťoven FLEXA. Dalším stupněm, který se objevuje, může být pojištění proti ostatním živelním rizikům. Konkrétněji buď proti všem nebo v rámci některých produktů jsou ještě rozdělených do balíčků možných připojištění. Pak již následují velmi komplexní produkty včetně různých volitelných připojištění, mezi něž lze zařadit např. připojištění skel nebo připojištění pro případ zkratu a přepětí. Každá pojišťovna uplatňuje individuální přístup a poněkud se odlišuje od ostatních počtem volitelných variant a v nich zahrnutých nebezpečích. V pojištění domácnosti se rovněž využívá u nebezpečí povodně a záplavy buď limitů pojistného plnění, nebo jsou zahrnuty až v doplňkových variantách produktu. Povodeň se v následující tabulce s limity pojistného plnění neobjevuje z důvodu různého přístupu. Například pojišťovny Generali PPF Holdingu mají nastaveny limity, konkrétně Česká pojišťovna 50 tisíc Kč na pojistnou událost a Generali roční limit 200 tisíc Kč. Většina pojišťoven limit stanoven nemá, ale pojistné plnění omezuje spoluúčastí. Velmi častou podobou je 1 % pojistného plnění, minimálně však 10 tisíc Kč. Pojišťovna Direct dokonce přímo stanovuje, že pokud byla domácnost během posledních 10 let zasažena povodní, není možné uzavřít pojištění. Velmi specifickým nebezpečím je krádež vloupáním. Každá pojišťovna si stanovuje v pojistných podmínkách minimální stupeň zabezpečení vzhledem ke stanovené pojistné částce. Pokud nejsou podmínky daného stupně zabezpečení splněny, vyžadují pojišťovny spoluúčast pojistníka na pojistném plnění. V případě lepšího zabezpečení než je vyžadováno se naopak může stát, že pojišťovna poskytne slevu na pojistném. Příloha B zobrazuje pro lepší představu tabulku se stupni zabezpečení, jejich zahrnutými konstrukčními prvky a limity pojistného plnění z pojistných podmínek České pojišťovny. V roce 2008 vyšel na serveru OPojištění.cz článek o pojistných událostech v pojištění domácnosti.32 Ze statistik a zkušeností likvidátorů ČSOB pojišťovny vyplynulo, která pojistná nebezpečí jsou nejčastějším důvodem škod v domácnostech občanů, tedy při započítání jak pojištění domácnosti, tak nemovitosti. Z hlediska finančního dopadu jsou největšími nebezpečími požáry a živelné škody způsobené záplavou či povodní, z pohledu četnosti je tomu jinak. První místo patří vodovodním škodám, které dosahují kolem 30 % všech zlikvidovaných škod. Rozsah škod bývá malý a pojistné plnění se pohybuje průměrně v řádech tisíců. Na druhém místě skončilo dohromady odcizení a vandalismus s podílem 32

ČSOB Pojišťovna. Za nejvíce pojistných událostí v domácnosti může voda [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/produkty/pro-obcany/za-nejvice-pojistnych-udalosti-vdomacnostech-muze-voda/.

28

15 %. Třetí místo patřilo úderu blesku, který je nejčastější v letních měsících, s 15% četností v likvidovaných škodách ČSOB pojišťovny. Pojistná hodnota věcí a s ní související pojistné plnění se stanovuje buď v nových, časových nebo obvyklých cenách. Časová cena se uplatňuje při poklesu zůstatkové ceny věci většinou pod 50 % nové ceny. Nábytek se tomuto pravidlu vymyká a jeho hranice pro časovou cenu bývá stanovena níže na 30 % nové ceny. Časová cena se aplikuje rovněž v případě škody na cizí movité věci. Některé pojišťovny mají u pojištěných věcí výjimku při plnění z pojistných nebezpečí FLEXA a hradí škody vždy v nových cenách. Obvyklá cena nachází uplatnění u cenností a věcí zvláštní hodnoty. U pojistného plnění se standardně využívá spoluúčasti ve výši alespoň 1 000,- Kč, která snižuje skutečně obdržené pojistné plnění. V některých situacích může být dokonce výrazně navýšena. Například pojišťovna Axa zvyšuje spoluúčast u produktu Domov o 20 %, pokud bylo místo postižené pojistnou událostí neobýváno (neužíváno) nebo prokazatelně ponecháno bez dohledu po dobu delší než 60 po sobě následujících kalendářních dnů. Ke snížení pojistného plnění nemusí dojít jen z důvodu spoluúčasti, ale také již dříve zmíněným podpojištěním. Pojišťovny nejčastěji neuplatňují podpojištění, pokud se pojistná hodnota v okamžiku pojistné události odchýlila o méně než 15 % sjednané pojistné částky ve smlouvě. Limity pojistného plnění se stanovují nejen pro nebezpečí krádeže vloupáním celkově, ale také pro odcizení určitých typů movitých věcí. Kromě nich se limity objevují pro jiná pojistná nebezpečí, některá místa pojištění a specifické věci ze souboru pojištěného majetku. Následující tabulka zachycuje přehled nejčastěji používaných limitů pojistného plnění u pojištění trvale obývané domácnosti. Rozpětí sazeb je ovlivněno variantami jednotlivých produktů a individuálními přístupy pojišťoven k jejich stanovení. Některé si například stanovují roční limity plnění a jiné většinou pro jednu pojistnou událost. Stejně tak dochází k rozdílům, zda se limit týká pouze odcizení, nebo všech pojistných nebezpečí. Tabulka nezahrnuje zdaleka všechny limity, protože nelze obsáhnout všechna specifika jednotlivých produktů, jejich připojištění a vytvořené limity. Kromě všeho zmíněného také u největších pojišťoven platí, že si může pojistitel sjednat navýšení limitů některých položek při zvýšení pojistného. Tabulka č. 2: Limity pojistného plnění u pojištění trvale obývané domácnosti Pojištěná věc či nebezpečí Cennosti a věci zvláštní hodnoty 33 Peníze a ceniny (zvlášť v rámci cenností) Stavební součásti 34

Limit pojistného plnění 10-20 % PČ, někdo uplatňuje jen při krádeži 5–15 000,- Kč 5-20 % PČ, v závislosti na variantě a nebezpečí

33

Za cennosti a věci zvláštní hodnoty lze považovat peníze a ceniny (v tabulce uveden zvlášť limit), věci umělecké a historické hodnoty, starožitnosti, sbírky, předměty z drahých kovů, drahé kameny, perly aj. 34 Příklad výkladu stavebních součástí z pojistných podmínek Allianz, která pod stavebními součástmi rozumí: a) všechny předměty pevně zabudované v nemovitosti (včetně zasklení všech vstupních otvorů a lodžií), např. ohřívače vody, zdroje pro vytápění, sanitární zařízení koupelen a WC, vodovodní baterie, vestavěné skříně,

29

Pojištěná věc či nebezpečí Zvířata Věci ve vedlejších prostorech (umístěné mimo bytový prostor)

Limit pojistného plnění 20 000,- Kč 5-15 % PČ nebo 20 000,- Kč 10-35 % PČ (v závislosti na variantě, nebezpečí)

Elektronické a optické přístroje Vandalismus 10% PČ Dětský kočárek, invalidní vozík 20 000,- Kč; pokud v domácnosti, tak pojistná hodnota Kola 10 000,- Kč Odcizení věcí osobní potřeby na sobě nebo u sebe 5 000,- Kč 35 36 Věci bez dokladů 50 000,- Kč za jednu věc Náklady na náhradní ubytování, stane-li se byt v důsledku pojistné události neobyvatelným 30 000,- Kč Pramen: Vlastní zpracování na základě pojistných podmínek pojišťoven.

Některé pojišťovny v případě pojištění rekreační domácnosti nabízí uzavření smluv za stejných podmínek jako trvale obývaných nemovitostí, pouze s tím rozdílem, že nemůže být zvolena nejvyšší varianta produktu s nejvyššími limity pojistného plnění, případně s některými připojištěními. Jiné nabízejí zvláštní pojistné podmínky a limity, které jsou na podstatně nižší úrovni, ať už jde o odcizení, nebo limity jednotlivých typů movitých věcí. Limity se pohybují především v řádech jednotek tisíc korun. Placení pojistného u pojištění domácnosti lze výrazným způsobem snížit. Alespoň to tvrdí údaje, které pojišťovny uvádí u svých produktů na internetových stránkách. Nabízí několik druhů slev, které lze sčítat a mohou pojišťovně pomoci ke snížení rizika krádeže nebo rozšířit kmen pojistných smluv a zvýšit příjem pojistného díky více produktům, které klient s pojišťovnou uzavře. Klient může získat slevu také za uzavření smlouvy online, která pro něj může být nejpohlednějším způsobem sjednání. Za uzavření smlouvy online některé pojišťovny deklarují slevu ve výši 10-15 %. Další slevu lze získat díky zabezpečení. Již bylo zmíněno, že v důsledku nižšího stupně zabezpečení může růst procento spoluúčasti. Stejně tak ale může dojít ke slevě, pokud je zabezpečení na vyšší úrovni než je pro danou pojistnou částku vyžadováno. Pokud pojišťovny slevu nabízí, nejčastěji činí 10 %, u Direct Pojišťovny je dokonce možná sleva až 50 %. U více pojišťoven se vyskytuje sleva za bezeškodní průběh. Nejčastější formou je 5% sleva za jeden bezeškodní rok s maximální celkovou slevou 30 %, tedy za 6 let bez jediné pojistné události. Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna (dále i ČPP) nabízí slevu 5 %, respektive 6 % pokud bude pojistné placené ročně. Česká pojišťovna a ČPP lákají na slevu až 21 %, respektive 15 % za spoluúčast. Největší pojišťovny nabízí ještě slevu za věrnost nebo více produktů v jedné smlouvě. Sleva za více produktů v jedné smlouvě obklady stěn a stropů, lepené koberce a jiné podlahové krytiny pevně spojené s podlahou včetně plovoucích podlah apod., b) mechanická zabezpečovací zařízení, zazděné trezory, tj. zabudované do zdi nebo do podlahy a systémy elektrické zabezpečovací signalizace pro ochranu proti krádeži vloupáním, dále protipožární signalizace apod. 35 V závislosti na pojišťovně může platit buď pro jednu pojistnou událost nebo všechny za období jednoho roku. 36 Platí pokud nejsou k dispozici doklady, které identifikují a uvádí hodnotu pojištěné věci, která byla pojistnou událostí postižena. Dokladem může být např. znalecký posudek, certifikát, doklad o zakoupení.

30

se obvykle pohybuje mezi 6 až 10 %. Na základě zmíněných slev se může sleva na pojistném dostat celkově například u České pojišťovny až na 47 %. ČPP nabízí možnost snížení pojistného o 51 % a Direct Pojišťovna dokonce o 80 %. Kromě klasických dlouhodobých smluv pojištění domácnosti, ať už rekreační nebo trvale obývané, vytvořila v roce 2010 Česká pojišťovna i volitelné pojištění opuštěné domácnosti k cestovnímu pojištění.37 Pojištění je nabízeno lidem, kteří nemají sjednáno dlouhodobé pojištění domácnosti, vyráží na dovolenou a chtějí mít pojištěnou domácnost během své nepřítomnosti. Sjednává se na dobu určitou a součástí produktu je i asistenční služba, která pomůže vyřídit problémy vzniklé se škodou, kterou nemůže pojistník z důvodu své nepřítomnosti řešit. Pojištění nabízí limity 100 až 400 tisíc korun včetně dílčích limitů na cennosti, věci zvláštní hodnoty a jiné. Podobně jako u pojištění staveb a budov, tak i u pojištění domácnosti lze získat z výročních zpráv ČAP hodnoty některých ukazatelů. Na rozdíl od pojištění budov a staveb pojištění domácnosti nezaznamenalo v letech 2007 až 2010 tak velký nárůst počtu smluv. Počet se navýšil celkově pouze o necelých 6 %. Pojištění staveb a budov vzrostlo o 11,5 % a na konci roku 2010 byl počet smluv u obou pojištění téměř stejný. Pojištění domácnosti mělo téměř 2,1 miliónů smluv. Předepsané pojistné mělo vyšší procentuální růst během sledovaného období, ale každým rokem se snižovala dynamika zvýšení. Poslední dva roky se pohybovalo předepsané pojistné nad 2,5 miliardami Kč. Vyplacené pojistné plnění v letech 2007 a 2008 bylo téměř stejné, ale v posledních dvou letech dosáhlo výraznějšího růstu. Zvýšení je podobné jako u pojištění staveb a budov a příčiny budou pravděpodobně stejné. Velký rozdíl mezi oběma pojištěními tvoří škodovost. Zatímco v pojištění nemovitostí se dostala až k 70 %, v pojištění domácnosti i přes nárůst pojistného plnění činila pouhých 33 %. Za rok 2010 dosahovalo průměrné předepsané pojistné na jednu smlouvu 1 224,- Kč. Počet vyřízených pojistných událostí zaznamenal výraznější růst až v roce 2010, kdy dosáhl počtu 73 255. Průměrné pojistné plnění na vyřízenou událost tak bylo v posledním sledovaném roce 11 721,- Kč. Tabulka č. 2: Pojištění domácnosti Ukazatel

jedn.

2007

2008

2009

2010

Předepsané pojistné

tis. Kč

2 255 444

2 408 784

2 509 710

2 561 935

Vyplacené pojistné plnění

tis. Kč

557 954

569 807

720 555

858 651

Počet pojistných smluv k 31. 12.

ks

1 976 830

2 002 831

2 057 074

2 091 644

Počet vyřízených pojistných událostí

ks

62 550

55 609

63 682

73 255

Pramen: Výroční zprávy ČAP

37

Kratší představení produktu Pojištění opuštěné domácnosti dostupné z www: http://www.opojisteni.cz/produkty/cestovni-pojisteni/pojisteni-opustene-domacnosti-pro-pripad-dovolene/.

31

3.1.3

Havarijní pojištění motorových vozidel

Posledním neméně významným pojištěním občanů, které bude v této práci více rozebráno je havarijní pojištění motorových vozidel. Přestože podle přílohy zákona o pojišťovnictví patří do skupiny pojištění motorových vozidel, je v této práci zařazeno do pojištění majetku z důvodu své podstaty. Motorová vozidla jsou majetkem jako jiné věci a působí na ně některá pojistná nebezpečí, stejně jako na jiné druhy majetku. Havarijní pojištění můžeme začlenit kromě již zmíněného do skupiny dopravních pojištění. V rámci této skupiny jsou buď pojištěny dopravní prostředky (kasko pojištění), nebo náklad, přepravované zboží (kargo pojištění). Havarijní pojištění proto bývá taktéž označováno jako kasko pojištění a některé konkrétní produkty havarijního pojištění motorových vozidel mají ve svém názvu použito slovo kasko38. Předmětem pojištění je u havarijního pojištění vozidlo. I když se jedná především o motorová vozidla, patří do pojištění ještě další vozidla. Například Allianz pojišťovna vozidlem ve svých pojistných podmínkách rozumí motorové (silniční nekolejové vozidlo s vlastním pohonem) nebo přípojné vozidlo (silniční nekolejové vozidlo bez vlastního pohonu, které je připojováno k motorovému vozidlu).39 Aby mohlo být vozidlo pojištěno, musí splňovat určité podmínky: mít platný český technický průkaz, podléhat registru vozidel v České republice a být způsobilé pro provoz na pozemních komunikacích. Pod pojem vozidlo se běžně v pojistných podmínkách zahrnuje samotné vozidlo, jeho části a příslušenství tvořící jeho obvyklou výbavu. Pojištěna může být i další výbava, ale hlavním a rozhodujícím kritériem pro předmět pojištění v konkrétním případě je nakonec popis provedení a vybavení v pojistné smlouvě. K havarijnímu pojištění lze uzavřít různá připojištění, která pak zahrnují větší škálu pojištěných předmětů. Mezi nejznámější patří pojištění zavazadel a čelního skla, případně všech skel. Čelní sklo je samozřejmě pojištěno již v základním pojištění, ale připojištění rozšiřuje pokrytá pojistná nebezpečí, na základě kterých může dojít k pojistnému plnění. U havarijního pojištění se podobně jako u jiných pojištění stanovuje pojistná částka. Vychází z pojistné hodnoty vozidla, která se dá relativně jednoduše zjistit, pokud vozidlo není nestandardně upraveno. Vzhledem k tomu, že pro motorová vozidla existuje kromě havarijního pojištění též smluvní povinné pojištění, tzv. povinné ručení, mají pojišťovny vytvořeny katalogy automobilů včetně jejich důležitých parametrů, na základě kterých stanovují pojistnou částku. Běžně se stanovuje pojistná částka ve formě obvyklé ceny. Maximální pojistné plnění se určí ve formě obvyklé ceny věci ke dni pojistné události, za kterou lze pořídit věc stejného nebo podobného typu, provedení a opotřebení na trhu v ČR. Při pojistném plnění pojišťovny standardně odečítají od zjištěné výše škody spoluúčast a cenu použitelných zbytků. Spoluúčast se v havarijním pojištění pohybuje mezi 1 %, minimálně

38

Například ČPP- IDEÁLKASKO a SPOROKASKO; Generali- havarijní pojištění Kasko a Minikasko. Allianz. Allianz autopojištění, pojistné podmínky [online]. [cit. 2012-02-15]. Dostupný z www: http://www.allianz.cz/download.php?FNAME=1285893445.upl&ANAME=pp-autopojisteni.pdf. 39

32

1 000,- Kč až 30 %, minimálně 30 000,- Kč. U některých pojišťoven může být pojistné plnění částečné škody při opravách v autorizovaných servisech v cenách nových náhradních dílů. V případě pořízení zcela nového vozidla může mít klient požadavek na plnění v nové ceně, pokud nastane pojistná událost. Zcela nové vozidlo ale již ujetím několika kilometrů ztrácí na své hodnotě a pojistné plnění se vyplácí v obvyklé ceně. Proto některé pojišťovny nabízejí u svých produktů havarijního pojištění možnost uzavřít pojištění GAP. Důvodem, proč si ho sjednat, je právě pojištění proti ztrátě hodnoty nového vozidla. Pokud dojde k odcizení nebo zničení pojištěného vozidla, z pojištění GAP se uhradí rozdíl mezi obvyklou cenou včetně spoluúčasti a novou cenou vozidla. Kromě pojišťoven Allianz, Maxima, Uniqa a České pojišťovny si lze v ČR pojistit rozdíl mezi novou a tržní cenou vozidla u pobočky zahraniční pojišťovny QBE Insurance (Europe) Limited, která se přímo zabývá produkty typu gap (gap = anglicky mezera). V současné době nabízí pojištění EuroGAP, které může pomoci zabezpečit hodnotu vozidla až do výše jeho pořizovací ceny, a pojištění LeaseGAP kryjící rozdíl mezi tržní (obecnou) cenou vozidla a zůstatkem závazku z financování vozidla. Dalším důležitým rysem havarijního pojištění je územní platnost. Nejčastěji se pojištění vztahuje na škody, které nastanou na geografickém území Evropy a Turecka, s výjimkou Běloruska, Moldávie, Ruska a Ukrajiny. Tedy pokud není stanoveno v pojistné smlouvě jinak. Pokud řidič nevyužívá vozidlo mimo území naší republiky, lze najít i pojistné produkty, které nabízejí územní rozsah pouze ČR a s ním spojené nižší pojistné než u výše zmíněného vymezení. Na rozdíl od dvou již blíže popsaných pojištění občanů má havarijní pojištění vozidel mnohem jednodušeji stanovená pojistná nebezpečí ve svých produktech. Buď je pojištění allriskové, které pokrývá všechny čtyři nebezpečí, nebo zahrnuje pouze některá nebezpečí od jednoho do tří. Konkrétní nebezpečí v havarijním pojištění pozemních vozidel kromě kolejových jsou následující: • odcizení, • živel, • vandalismus, • havárie. Prakticky se jedná samozřejmě o více pojistných nebezpečí než jen o čtyři uvedené. Další se ukrývají pod uvedenými pojmy. Některé pojišťovny například navíc přidávají páté pojistné nebezpečí - neoprávněné užití vozidla.40 Většina pojistitelů jej ale zahrnuje pod nebezpečí odcizení. Pod živly si lze představit širokou škálu nebezpečí, která mohou být zahrnuta. Každá pojišťovna ve svých pojistných podmínkách vyjmenovává v rámci škod způsobených živelnou událostí trochu odlišný výčet živlů. Obecně lze uvést následující souhrn nejčastěji 40

Neoprávněným užitím vozidla se zpravidla rozumí užití vozidla proti vůli oprávněné osoby.

33

se objevujících fyzikálních sil: požár, výbuch, povodeň nebo záplava a voda z vodovodních zařízení, vichřice, krupobití, úder blesku, sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin, sesuv nebo zřícení lavin, pád stromů, stožárů a jiných předmětů, které nejsou součástí pojištěného vozidla. Pojistná nebezpečí, především živelná, jsou konkrétněji přiblížena ve čtvrté kapitole. Pro pojišťovny je v souvislosti s pojistným nebezpečím odcizení velice důležité kvalitní zabezpečení vozidel, protože může vést ke snížení počtu pojistných událostí vzniklých tímto nebezpečím. V roce 2010 vznikl projekt s názvem Rok zabezpečení vozidel, který stále pokračuje. Byly vytvořeny i speciální internetové stránky poskytující informace spojené s projektem a v rámci nich jsou zabezpečovací prvky rozděleny do čtyř skupin, které jsou z webových stránek projektu převzaty a budou nyní objasněny:41 1)

Mechanické zábranné prostředky Instalace mechanických zábranných prostředků tvoří základní stupeň ochranných prvků vozidel. Jejich úkolem je prodloužení času potřebného pro odcizení vozidla a tím pádem odradit zloděje od záměru. Nejúčinnějším prostředkem této skupiny je mechanické uzamykání systému řazení vozidla. Skutečně účinná bývají pouze zařízení spojená s karosérií.

2)

Elektronické zábranné prostředky Do druhé skupiny patří autoalarmy a imobilizéry. Imobilizér slouží k blokaci neoprávněného nastartování vozidla. Podle typu může imobilizér přerušovat důležité elektronické a palivové obvody. V zemích EU jsou imobilizéry v nově vyráběných vozidlech již povinnou výbavou. Elektronické autoalarmy aktivně upozorňují okolí vozidla na neoprávněnou manipulaci. Na rozdíl od imobilizérů jsou aktivním zabezpečovacím zařízením. U kvalitních autoalarmů jsou imobilizéry jejich součástí. Autoalarmy vyšších kategorií obsahují komunikátory pro přenos poplachové zprávy k uživateli. Nejčastěji se tak děje komunikací s mobilním telefonem. Výhodou telefonu je i zpětná komunikace s vozidlem například pro ověření stavu uzamčení vozidla nebo blokování vozidla proti zneužití.

3)

Vyhledávací systémy Jde již o tzv. pokrádežové systémy, které napomáhají ke zvýšení objasněnosti krádeží, případnému zadržení pachatele a především nalezení odcizeného vozidla. Jedná se o vyhledávací, monitorovací a lokalizační systémy odcizených vozidel. Tyto systémy umožňují v okamžiku spáchání útoku na vozidlo přenos informace v reálném čase, případně určení směru pohybu a konkrétního místa, kde se vozidlo pohybuje nebo stojí. Tím vytvářejí dobré výchozí podmínky pro rychlé zadržení pachatele a zajištění vozidla.

41

Informace o zabezpečovacích prvcích převzaty ze stránek projektu Rok zabezpečení vozidel, dostupný na www: www.rokzabezpecenivozidel.cz.

34

4)

Identifikační systémy Jedná se o neodstranitelné označování vozidel speciálními prostředky, které buď viditelně nebo skrytě označují vozidlo nebo části automobilu, a tím znemožňují změnu identity vozidla a jeho další prodej. Mezi identifikační systémy patří například neodstranitelné značení skel (tzv. pískování), u kterého se na skla automobilu vyznačí VIN kód vozidla nebo speciální alfanumerický kód. Dalším identifikačním systémem jsou unikátní mikrotečky, kterými se značí nosné díly karoserie vozidla. Tyto systémy patří mezi vysoce účinné a zároveň finančně nenáročné prostředky, které chrání vozidlo před odcizením.

Jednotlivé pojišťovny uplatňují k zabezpečovacím prvkům různý přístup. Obecně aplikují dva přístupy. Větší skupina pojišťoven vyžaduje jako základ pro uzavření pojistné smlouvy mechanické zabezpečení nebo imobilizér a za lepší zábranná zařízení poskytují slevy na pojistném. Druhou možností přístupu je stanovení určitého typu zabezpečení pro danou pojistnou částku. Pojistník může být pojišťovnou vyzván, aby prokázal instalaci a funkčnost zabezpečovacích prvků uvedených ve smlouvě. Pokud se zjistí, že nebyl prvek instalován nebo nebude funkční, může pojišťovna pojistiteli zvýšit pojistné, a to i zpětně. K těmto zjištěním dochází především při pojistných událostech a může tedy prakticky nastat nižší pojistné plnění. Lze uplatnit i jiný přístup, který používá například ČPP. Sice nezvyšuje pojistné, ale uvádí ve svých pojistných podmínkách: „Pokud nastane pojistná událost z pojistného nebezpečí odcizení a vozidlo nebylo řádně uzamčeno a funkčně zajištěno, má pojistitel právo přiměřeně snížit pojistné plnění až o 50 %.“42 Havarijní pojištění motorových vozidel má stejně jako jiná pojištění výluky, při kterých nedochází k pojistnému plnění. Kromě obecných výluk se vylučují škody vzniklé při použití vozidla k trestné činnosti nebo škody vzniklé v době řízení osobou, která nemá platný řidičský průkaz. Dále škody způsobené funkčním namáháním, přirozeným opotřebením, únavou nebo vadou materiálu, konstrukční nebo výrobní vadou, nesprávnou obsluhou nebo údržbou vozidla. Další výluky jsou blíže specifikovány v pojistných podmínkách pojišťoven. Vzhledem k velkému množství potenciálních zákazníků se pojišťovny snaží nabízet různá připojištění, asistenční služby a slevy na pojistném, kterými by klienty získaly nebo udržely. Z připojištění již byla jmenována pojištění GAP, připojištění čelního skla (případně všech) a připojištění zavazadel. Mezi hojně rozšířená připojištění dále patří úrazové připojištění posádky vozidla, připojištění náhradního vozidla, připojištění nestandardní výbavy. Asistenční služby mohou být již v základním produktu havarijního pojištění nebo volitelným připojištěním. Škála služeb nabízených v rámci asistence bývá velmi široká a pro jejich 42

Česká podnikatelská pojišťovna. Pojistné podmínky Autopojištění Combi Plus II 1/11 [online]. [cit. 2012-0215]. Dostupný z www: http://www.cpp.cz/User_data/Media/Original/CPP/201112/pp-acp-1_11-v-08_2011.pdf.

35

konkrétní znění je potřeba si přečíst nabídku dané pojišťovny. Pro klienty, ať už aktuální nebo potenciální, je jistě zajímavá i nabídka dostupných slev na pojistném. Podobně jako v pojištění domácnosti i v havarijním pojištění se výše slevy může dostat na úroveň několika desítek procent. V automobilovém pojištění je běžné využití systému bonus/malus, který motivuje řidiče k bezeškodnému průběhu. Bonus přináší nejčastěji za roční bezeškodní průběh slevu 5 %, celkem maximálně 50 % (10 let beze škod). Malus může přivést pojistníka až na úroveň 150 % původního pojistného. Kromě tohoto systému se slevy získávají za určité bezpečnostní systémy (až 20 %), jiné uzavřené pojistné smlouvy se stejnou pojišťovnou, zavázání se k využití autorizovaných servisů. V ideálním případě43 lze u některých pojistitelů pomocí různých slev snížit částku placeného pojistného dokonce na pouhých 20 % původní výše. ČAP ve svých výročních zprávách předkládá základní výsledky i v rámci havarijního pojištění pozemních vozidel. V tomto případě ale uvádí statistiku souhrnně pro občany a podnikatele. Vyplývá to z faktu, že často není mezi pojištěnými vozidly obou skupin velký rozdíl a produkty se od sebe v mnoha případech nijak neliší. Konkrétní smlouvy jsou samozřejmě specifikovány na dané vozidlo, ale pojistné podmínky se aplikují stejně na občany i podnikatele. Vzhledem k faktu, že čísla nezahrnují jen pojištění občanů, nelze provést srovnání s předchozími pojištěními. Předepsané pojistné se pohybuje na podstatně vyšší úrovni. V prvních třech letech se pohybovalo nad 16 mld. Kč a v roce 2010 kleslo mírně nad úroveň 15,5 mld. Kč. Přesto tvoří havarijní pojištění 19 % celkového předepsaného pojistného v neživotním pojištění a řadí se tak mezi největší neživotní pojišťovací produkty. Vyplacené pojistné plnění se také první tři roky drželo na podobných číslech a v posledním výrazně vzrostlo na hodnotu 11,13 mld. Kč. Kvůli opačným tendencím předepsaného pojistného a pojistného plnění se výrazněji navýšila škodovost v roce 2010 na 71,7 %. Podobný trend jako u předcházejícího ukazatele byl patrný u počtu vyřízených pojistných událostí. V letech 2007 až 2010 se pohyboval mezi 330 a 345 tisíci kusů, ale v posledním roce se významněji zvýšil nad 400 tisíc. Je zřejmé, že rok 2010 byl v rámci havarijního pojištění nejhorším z pohledu všech uvedených ukazatelů. Vliv na tento fakt, mělo především lokální krupobití v Praze a okolí. Tabulka č. 3: Havarijní pojištění pozemních vozidel podnikatelů i občanů (kromě kolejových) Ukazatel

jedn.

2007

2008

2009

2010

Předepsané pojistné

tis. Kč

16 136 890

16 789 857

16 600 920

15 524 967

Vyplacené pojistné plnění

tis. Kč

9 564 789

10 186 129

10 269 195

11 130 314

345 995

330 478

346 628

405 382

Počet vyřízených pojistných událostí

ks

Pramen: Výroční zprávy ČAP.

43

Pro ideální případ je nejdůležitější bezeškodní průběh, který poskytuje možnost získat nejvyšší slevu.

36

ČAP se v rámci své kampaně Únor - měsíc pojištění v roce 2011 zaměřila na pojištění aut a představila některá zajímavá fakta týkající se pojistných nebezpečí v havarijním pojištění: Na každé čtvrté havarijní pojištění je v průběhu roku uplatněna škodní událost. Průměrná výše škody v důsledku havárie je 32 tisíc Kč. 84 % škod je způsobeno havárií a z toho 45 % na zaparkovaném vozidle. Průměrné pojistné plnění na odcizené vozidlo je 250 tisíc Kč. Každých 40 minut je odcizeno 1 vozidlo, denně 35 vozidel v hodnotě 5,5 milionů korun. 61 % krádeží jsou krádeže vozidel, 33 % krádeže věcí z automobilu a 6 % krádeže součástek. Průměrná škoda způsobená vandalismem je 21 tisíc Kč. Nejčastější příčinnou je poškození laku ostrým předmětem, hozený předmět na vozidlo, přeběhnutí osoby po autě, ulomená zrcátka. Živelné pohromy způsobují průměrné škody na vozidlech v hodnotě 116 tisíc Kč.44 Zmíněné výše průměrných pojistných plnění a rozdíly mezi nimi přehledně zobrazuje následující graf. Graf č. 1: Průměrné pojistné plnění z havarijního pojištění na pojistnou událost dle rizik

Pramen: Pojisti auto, dostupný z www:http://pojistiauto.jaksepojistit.cz/fakta-o-pojisteni-vozidel.

3.2 Pojištění majetku podnikatelů Pojištění majetku podnikatelů se liší od pojištění majetku občanů v některých produktech více, v některých méně. Nejmenší rozdíly jsou patrné v havarijním pojištění motorových vozidel. Vozidla, která využívají podnikatelé pro svou činnost, mohou být shodná nebo podobná s těmi, které používají občané. Rozhodující je zaměření podnikání. U jiných produktů jsou odlišnosti výraznější, především v rizicích a pojistných částkách. Pojistné částky mohou dosahovat podstatně vyšších hodnot u podnikatelů než u občanů. Když si například občan pojistí rodinný domek a velký podnik svůj výrobní komplex v rámci pojištění 44

Pojisti auto [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupný z www: http://pojistiauto.jaksepojistit.cz/fakta-o-pojistenivozidel.

37

nemovitosti, rozdíl bude velmi výrazný. V souvislosti s různorodostí jednotlivých podniků a výší pojistných částek je potřeba při pojištěních podnikatelů uplatňovat individuální přístup pro stanovení jak rizikovosti, pojistné částky a pojistného, tak i celkových podmínek smluv. Ačkoli jsou standardně stanoveny pojistné podmínky, u pojištění podnikatelů se dá jednat o určitých změnách podmínek v rámci konkrétní smlouvy. Samotné smlouvy by měli být velmi pečlivě vypracovány, protože v pojištění podnikatelů může jít o velmi vysoké částky a správné vymezení všech částí smlouvy je zásadní pro případné pojistné plnění. Na rozdíl od pojištění občanů je často důležitým mezičlánkem pojišťovny a klienta pojišťovací makléř, který má za úkol pro klienta sjednat co nejlepší pojištění. Smlouva bývá nejčastěji uzavírána na dobu neurčitou s případnou roční aktualizací podmínek, pokud je potřeba. Kromě zmíněných pojistných produktů, pojištění majetku podnikatelů rovněž nabízí pojištění, která se u občanů vůbec nevyskytují. Kapitola se pokusí nastínit pouze základní typy pojištění, která mohou podnikatelé uzavřít.45 Z pohledu čísel zveřejněných ve výroční zprávě ČAP se pojištění majetku podnikatelů v roce 2010 s více než 12 mld. Kč předepsaného pojistného podílelo 15 % na celkovém předepsaném pojistném v NŽP. V těchto číslech není započítáno havarijní pojištění vozidel, které se uvádí zvlášť. Přesto se jedná o velmi důležitou složku pojištění, která mezi lety 2009 a 2010 v podstatě stagnovala. Meziroční růst předepsaného pojistného byl pouhých 19 milionů Kč. Vyplacené pojistné plnění narůstá každým rokem a v roce 2010 dosáhlo výše necelých 7,5 mld. Kč. Škodovost v pojištění majetku podnikatelů činila v tomto roce 61,7 %. Překonala tak škodovost pojištění domácnosti, ale byla nižší než v pojištění budov a staveb obyvatel a v havarijním pojištění. Počet vyřízených pojistných událostí, téměř 95 tisíc, řadí pojištění majetku podnikatelů mezi pojištění domácnosti (cca 73 tisíc) a budov a staveb obyvatel (cca 113 tisíc). 3.2.1

Základní pojištění majetku

V základním pojištění majetku lze pojistit většinu movitých a nemovitých věcí nebo jejich soubory. Výjimku tvoří věci, které mohou být pojištěny v rámci jiných produktů. Běžně se základní pojištění nevztahuje na motorová a přípojná vozidla s SPZ, lodě, letadla, kolejová vozidla (havarijní pojištění), vzorky, názorné modely, prototypy (pojištění výstav), živá zvířata, pozemky, porosty (zemědělské pojištění), stavby na vodních tocích.46 Místem pojištění se stává budova, pozemek nebo prostory, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě. Kromě těch může být místem pojištění též místo, na které byl pojištěný majetek přemístěn v důsledku bezprostředně hrozící nebo již nastalé pojistné události. Často se ještě v rámci základního pojištění majetku rozlišuje živelní pojištění a pojištění pro případ odcizení nebo vandalismu. Živelní pojištění majetku se tedy sjednává proti živelním nebezpečím. Pojišťovny mají nejčastěji vytvořenou základní variantu 45 46

Pojištění finančních rizik není součástí výkladu této kapitoly vzhledem k zaměření práce. Stavby na vodních tocích jsou výlukou uplatňovanou i v pojištění budov a staveb obyvatel.

38

s možností připojistit další živelní nebezpečí dle vlastního výběru klienta. Pokud je pojištění sjednáno pro případ všech pojistných nebezpečí, která pojistitel nabízí, říká se mu také „sdružený živel“. Obecně lze konstatovat, že pojistnou událostí je u živelního pojištění poškození nebo zničení pojištěné věci, způsobené pojistným nebezpečím sjednaným a uvedeným v pojistné smlouvě v době trvání pojištění a v místě pojištění. Nejčastější forma nabídky pojištění podle pojistných nebezpečí vypadá následovně: • základní živelní nebezpečí FLEXA, • doplňkově další živelní nebezpečí: povodeň, záplava, vichřice, krupobití, sesuv půdy, zřícení skal či zemin, lavina, pád stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesení, tíha sněhu a námrazy, náraz dopravního prostředku, voda vytékající z vodovodního zařízení. Pojištění pro případ odcizení nebo vandalismu se sjednává pouze proti dvěma pojistným nebezpečím a může být vhodným doplňkem k živelnímu pojištění. U nebezpečí odcizení se podobně jako v pojištění domácnosti stanovují limity pojistného plnění vzhledem ke stupni zabezpečení. Pro přehlednost jsou nebezpečí uvedena také formou odrážek: • odcizení, • vandalismus. Pro uzavření smluv je důležitá analýza subjektu. Pokud dosahuje majetek podnikatele vysokých částek v řádech desítek a stovek milionů, je potřeba provést velmi důkladnou analýzu pro stanovení pojistné částky, spoluúčasti a pojistného. Zohledňují se přitom faktory důležité pro jednotlivá nebezpečí – např. pro požár je důležitý materiál konstrukce, pro odcizení zase stav zabezpečení. 3.2.2

Pojištění strojů, pojištění elektroniky

Pojištění strojů (bývá označováno také jako lom strojů) a pojištění elektroniky jsou dva specifické samostatné produkty, které si jsou vzájemně podobné a patří do skupiny tzv. technických rizik. Kromě živelních nebezpečí a odcizení, která může krýt základní pojištění majetku, jsou stroje a elektronika ohroženy i dalšími riziky. Nejčastěji se uzavírá pojištění jako allriskové. Charakteristika obou produktů je podobná a patří sem především škody způsobené: • „selháním měřících nebo zabezpečovacích zařízení, • nesprávnou obsluhou, nepozorností, • chybou konstrukce, vadou materiálu nebo výrobní vadou, • pádem pojištěného předmětu, • zkratem, přepětím nebo indukcí, • úmyslným poškozením věci.“

39

U pojištěných strojů ještě navíc škody vzniklé „přetlakem páry, plynu nebo kapaliny nebo pod tlakem, mrazem a nevyvážeností nebo odtržením odstředivou silou.“47 3.2.3

Pojištění živelního přerušení provozu

Toto pojištění kryje finanční následky věcných škod, a proto bývá často na základě svého charakteru a úzkého vztahu se základním pojištěním majetku řazeno nebo přidruženo k majetkovým pojištěním podnikatelů. Přerušení provozu může nastat nejen v důsledku živelní události, ale i z jiných důvodů.48 Nejznámějším příkladem jiného důvodu je pojistná událost ve výše zmíněném pojištění strojů. Produkt se pak označuje jako pojištění strojního přerušení provozu. Klient musí mít nejprve sjednáno majetkové pojištění na nebezpečí nebo předměty (např. uvedené stroje), na které chce pojištění přerušení provozu uzavřít. Majetkové pojištění sice uhradí základní škodu, ale pokud v důsledku pojistné události musí přerušit provoz, vznikají mu další ztráty. Tyto ztráty mohou být hrazeny právě z pojištění přerušení provozu. Pojištění obecně kryje ušlý zisk, kterého by pojištěný jinak dosáhl za dobu přerušení provozu, a stálé náklady. Mezi stálé náklady patří například nájemné, leasing, platy zaměstnanců. Pro tento pojistný produkt je charakteristická doba ručení. ČSOB ve svých pojistných podmínkách definuje dobu ručení následovně: „Doba ručení je časové období určené v pojistné smlouvě (v měsících), které se stanovuje na návrh pojistníka na obnovení přerušeného provozu do stavu před vznikem pojistné události. Je maximální dobou, za kterou pojistitel poskytuje pojistné plnění. Počítá se od data vzniku věcné škody, nejpozději však od okamžiku vzniku finanční ztráty. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, doba ručení se sjednává v délce 12 měsíců.“ 49 Vyplácení pojistného plnění v pojištění přerušení provozu tedy končí v okamžiku, kdy se pojištěný dostane do stavu, který byl těsně před vznikem pojistné události nebo uplynutím doby ručení. Celkově se dá uvést, že pro pojištění přerušení provozu je velmi důležitá práce s finančními výkazy podnikatele. Jednak se používají jako podklady pro pojistnou smlouvu a také je nezbytné vést jejich řádnou evidenci během přerušení provozu pro plnění pojistitele.

47

ČSOB Pojišťovna. Pojištění podnikatelských rizik [online]. [cit. 2012-02-24]. Dostupný z www: http://www.csobpoj.cz/cs/produkty/pojisteni-pro-firmy/Stranky/pojisteni-podnikatelskych-rizik.aspx#k7. 48 Pojištění živelního přerušení provozu je uvedeno především z důvodu vazby na živelná pojistná nebezpečí, která mají největší význam pro tuto práci. 49 ČSOB Pojišťovna. Všeobecné pojistné podmínky – zvláštní část Pojištění živelního přerušení provozu, VPP ZPP 2007 [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupný z www: http://www.csobpoj.cz/cs/produkty/pojisteni-profirmy/Documents/Pojistn%C3%A9%20podm%C3%ADnky%20Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD%20%C5%BEiveln%C3%ADho%20p%C5%99eru%C5%A1en%C3% AD.pdf.

40

3.2.4

Stavebně montážní pojištění

Stavební a montážní pojištění se týká osob, které se účastní budování nebo montáže stavby. Může se jednat o investora, dodavatele, subdodavatele. Předmětem pojištění se stává budované stavební nebo montážní dílo včetně materiálů a strojů používaných k výstavbě. Předmětem může být i okolní existující majetek ve vlastnictví nebo péči pojištěného. Smlouva se může vztahovat na jedno konkrétní budování nebo být celoroční rámcová. Je možné si také sjednat připojištění. Mezi hlavní produkty připojištění patří odpovědnost za škodu v souvislosti se stavebně montážními prácemi na místě stavby, dále křížová odpovědnost a pojištění ušlého zisku (anglicky ALOP).50 Pojištění patří mezi allrisková pojištění a kromě výluk se tedy vztahuje na všechna rizika. Česká pojišťovna uvádí na svých internetových stránkách stručný výčet zahrnutých nebezpečí:51 • FLEXA, • záplavou, povodní, vichřicí, krupobitím, sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením sněhových lavin, tíhou sněhu nebo námrazy, vodou vytékající z vodovodních zařízení, • pádem pojištěné věci, nárazem, • pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, • neodborným zacházením, nesprávnou obsluhou, úmyslným poškozením, nešikovností, nepozorností a nedbalostí. 3.2.5

Dopravní pojištění

Dopravní pojištění patří k nejstarším pojištěním vůbec. Již v dávné době vznikalo námořní pojištění za účelem ochrany přepravovaného zboží. Pro dopravní pojištění bývá používán také název pojištění přepravy. Dopravní pojištění může být děleno dle několika hledisek na jednotlivé produkty. Zde je popsáno rozdělení, které uvádí V. Čejková a S. Nečas ve skriptu Pojišťovnictví: 1) „podle druhu pojistné potřeby se rozlišuje: • pojištění dopravního prostředku (kasko), • pojištění přepravovaného zboží (kargo), • pojištění ostatních potřeb, jako jsou například imaginární zisk, nájemné, dopravné, clo apod. 2)

podle způsobu přepravy rozeznáváme: • pojištění námořní a říční dopravy, • pojištění vnitrostátní dopravy, • pojištění letecké dopravy,

50

Pojištěny bývají finanční ztráty investora v souvislosti s opožděným uvedením díla do provozu z důvodu věcné škody na budovaném díle. 51 Česká pojišťovna – Pojištění majetku [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupný z www: http://www.ceskapojistovna.cz/p?pojisteni-majetku#.

41

•

pojištění kombinované dopravy, je-li třeba na přepravu zboží nebo pasažérů použít více na sebe navazujících způsobů dopravy.“ 52

Další možné dělení je podle doby trvání pojištění, ale pro účely této práce není důležité. Ani členění podle způsobu přepravy nebude více rozebráno, zaměříme se pouze na kasko a kargo pojištění. Ostatní potřeby pomineme, jelikož nemají pro přiblížení dopravního pojištění větší význam. Kasko pojištění (havarijní pojištění) se vztahuje k dopravním prostředkům využívaným pro přepravu. Pojištění motorových vozidel je hlavním produktem kasko pojištění u nás a bylo již více objasněno v pojištění občanů. U pojištění podnikatelů se často samotné pojistné podmínky nemusí příliš lišit. Pojistná nebezpečí, územní platnost a další podmínky bývají stejné. Rozdíl může být ve specializaci vozidel. Jedná se o vozidla, která nejsou určena k běžnému užití a nastává u nich vyšší pojistné riziko – například vozidla autoškol, vozidla s právem přednostní jízdy, vozidla určená k přepravě cenin nebo nebezpečného nákladu a další. Na rozdíl od většinou individuálního pojištění vozidel občanů disponují podniky v řadě případů větším počtem vozidel a stávají se tím pro pojistitele zajímavými. Mohou jim nabídnout stálost přísunu pojistného a rozšířit pojistný kmen. Pojišťovny pro pojištění většího počtu vozidel vytváří speciální tzv. flotilová pojištění.53 Například Generali pojišťovna nabízí na svých internetových stránkách flotilové pojištění již od pěti aut. Tím je dostupné i pro celkem malé firmy nebo soukromé osoby. Velkou výhodou flotilového pojištění je zjednodušení administrativy uzavřením jediné pojistné smlouvy na veškerý vozový park. Další významnou předností se stává možnost slev na pojistném a službách, ke kterým se klienti mohou dostat. Buď mají některé již automaticky, nebo se jim ve formě připojištění za příplatek stanou dostupnými. Kargo pojištění slouží k pojištění přepravovaného zboží. Vztahovat se může jak na přepravu zásilek, tak na přepravu vlastního zboží podnikatele. Územní rozsah může být omezen na ČR, na ČR a sousední země, na Evropu nebo na celý svět. Pojištění lze uzavřít jako allriskové, nebo jen na některá pojistná nebezpečí. Jestliže je uzavřeno pojištění pouze na některá nebezpečí, nejčastěji se mezi ně řadí živelní nebezpečí, odcizení a havárie. V. Páleník uvádí následující výluky, které se specificky vztahují k tomuto pojištění: „zpoždění, ztráta trhu, následná škoda jakéhokoli druhu, zkažení a změna, která má přirozené příčiny, odcizení nebo vykradení, kterému napomáhají, k němuž zavdají příčinu nebo které strpí zaměstnanci pojištěného“ a v neposlední řadě „zboží, které s sebou vezou obchodní cestující.“54 Dalšími výlukami jsou určitá zboží, pro která existují jiná pojištění. Například pro pojištění bankovek, oběžných mincí, drahokamů, drahých kovů apod. lze uzavřít pojištění přepravy cenin. 52

ČEJKOVÁ,V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Brno : MU Brno, 2006. s. 34. ISBN 80-210-3990-6. Používá se také pojem pojištění vozových parků. 54 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha : Linde, 2007. s. 104. ISBN 978-80-7201-644-0. 53

42

Pojištění přepravovaného zboží je velmi specifické a má své propracované pojistné podmínky, které nebudou více objasněny vzhledem k zaměření diplomové práce.

3.3 Zemědělská pojištění Zemědělská pojištění jsou poslední skupinou pojištění majetku, která zde bude charakterizována. Do této skupiny patří pojištění plodin, pojištění hospodářských zvířat a koní, pojištění lesů. Pojištění zemědělských rizik patří mezi specifické pojistné produkty. V roce 2010 nabízelo zmíněná pojištění na českém pojistném trhu pouze pět pojišťoven. Kromě největší České pojišťovny také Generali pojišťovna, Hasičská vzájemná pojišťovna, Agra pojišťovna a ČSOB Pojišťovna, která se k poskytování zemědělského pojištění vrátila po několika letech. V roce 2011 nastalo rozšíření o dalšího pojistitele, kterým je Kooperativa. Pojištění zemědělských rizik je velmi specifické z důvodu zapojení státu. Od roku 2000 bylo zavedeno poskytování podpory Ministerstvem zemědělství a od roku 2004 přešlo udílení podpory na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (dále jen „PGRLF“). Jedná se o akciovou společnost, plně vlastněnou státem a práva státu zastupuje Ministerstvo zemědělství. Jak uvádí Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve svém Bulletinu č.10/2011, pomoc funguje následovně: „Podpora pojištění je realizována zpětnou úhradou části nákladů vynaložených pojištěným zemědělcem na pojištění zemědělských plodin (pojištění pro případ krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy, vyzimování, jarního mrazu na vybraných plodinách nebo mrazu na vinné révě) a pojištění hospodářských zvířat (pojištění pro případ uhynutí nebo utracení v důsledku živelních škod, nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu). Na pojištění jednotlivých škod u hospodářských zvířat se podpora nevztahuje. Účelem dotace je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců, a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám.“55 Podpora se od roku 2004 postupně zvyšovala z 30 % vynaložených nákladů na pojistné za pojištění plodin a 15 % vynaložených nákladů na pojistné za pojištění hospodářských zvířat až na 50 % v obou druzích pojištění od roku 2009. Od roku 2009 je možné čerpat dotaci i na pojištění lesních školek s výší podpory až 30 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění. Součástí Bulletinu jsou i výsledky zemědělského pojištění za roky 2001 až 2010. Pro lepší přehlednost zde uvádím zkrácenou verzi tabulky o první dva roky. Pojištění plodin i přes několik výkyvů vykazuje dlouhodobě růstovou tendenci. Předepsané pojistné dosáhlo za rok 2010 výše 741,1 mil. Kč. Pojistné plnění vykazuje rovněž dlouhodobou růstovou tendenci. Jednoznačně největší škody utrpělo pojištění v roce 2009. Škody, za nimiž stály extrémní výkyvy počasí, celkově překročily částku 1 mld. Kč. Škodovost dosáhla závratných 55

Bulletin ÚZEI č.10/2011 [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupný z www: http://www.uzei.cz/leftmenu/publikacni-cinnost/bulletin-uzei/2011/bu1110.pdf.

43

161 %. V jiných letech nepřekročilo pojistné plnění přijaté pojistné, ale od roku 2006 byla škodovost nejnižší až v roce 2010 ve výši 77 %. Představená pojištění majetku občanů ani v jednom případě nedosáhla tak vysokého škodního průběhu a to je jedním z hlavních důvodů, proč jen několik málo pojišťoven nabízí zemědělské pojištění. Pojištění hospodářských zvířat vykazuje klesající tendenci. Dochází k útlumu chovu zvířat a předepsané pojistné se snížilo z 373 mil. Kč (rok 2003) na 249 mil. Kč za rok 2010. Škodovost je podstatně nižší a méně závislá na počasí než u pojištění plodin. V nejhorších letech se vyšplhala těsně nad 50 %, ale v roce 2007 byla také pouhých 27 %. Zemědělské pojištění celkem v tabulce nezahrnuje pojištění lesů. Celkově lze říci, že státní podpora pojištění pozitivně přispěla k pojištěnosti zemědělců, jak potvrzují čísla v níže uvedené tabulce. Každým rokem od zavedení podpory čerpají větší dotace na pojistné. V roce 2010 činily dotace 41 % pojistného. Tabulka č. 4: Vývoj zemědělského pojištění v ČR v letech 2003 – 2010 (mil. Kč) Rok

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Pojistné 542,1 534,4 594,0 538,5 620,2 777,8 675,2 741,1 Pojištění Pojistné plnění 333,0 238,7 281,8 495,6 518,3 661,5 1 084,2 567,8 plodin1) Škodní průběh v % 61 45 47 92 84 85 161 77 Pojistné 373,4 335,2 325,2 326,4 293,5 294,6 266,7 249,0 Pojištění hospodář. Pojistné plnění 204,7 156,8 156,4 129,3 99,7 79,0 127,1 128,0 zvířat1) Škodní průběh v % 55 47 48 40 34 27 48 51 Pojistné 916 870 919 869 940 1 154 1 048 1 118 Zemědělské Pojistné plnění 538 396 436 628 636 797 1 348 786 pojištění Dotace pojistného 0 187 178 249 260 331 445 476 2) celkem Škodní průběh v % 59 45 47 72 68 69 129 70 Poznámky: 1) údaje členských pojišťoven ČAP, tedy bez Agra pojišťovny (neuvádí údaje v této struktuře), 2) údaje včetně odhadu za Agra pojišťovnu dopočteného na základě údajů PGRLF dle žádostí o poskytnutí podpory (od roku 2006). Pramen: Bulletin ÚZEI č.10/2011.

„Předmětem pojištění v pojištění plodin mohou být plodiny pěstované na orné půdě (zejména obilniny, luskoviny, olejniny, přadné rostliny, okopaniny, aromatické, léčivé a kořeninové rostliny, konzumní zelenina, jahody, krmné pícniny), ovoce, chmel, vinná réva, trvalé travní porosty, okrasné rostliny, rostliny ve sklenících nebo fóliovnících, semenné porosty okopanin, zeleniny a pícnin, porosty námelového žita a námele. Pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení plodin těmito nebezpečími, kdy každá odrážka tvoří jeden typ pojištění: • krupobitím nebo požárem, • vichřicí, záplavou, povodní, sesuvem půdy a u vybraných ozimých plodin vyzimováním, • jarním mrazem (pojistit lze cukrovku, chmel, vinnou révu, na jaře setý mák, přadné rostliny, na jaře setou nebo sázenou konzumní zeleninu, semenné porosty okopanin a zeleniny a jahody),

44

•

mrazem (pojistit lze vinnou révu).“56

Každá z pojišťoven má trochu odlišné podmínky, ale pro základní přiblížení produktu postačují vyjmenované podmínky. Pojistné je v pojištění plodin ovlivněno hektarovým výnosem, plochou pojištění plodiny, vybraným typem pojištění (zahrnutými nebezpečími) a výší spoluúčasti. Pojištění hospodářských zvířat, jak bylo zmíněno, je u nás v průběhu posledních let spíše na ústupu. Pojistit lze skot, prasata, ovce, kozy a drůbež. ČP uvádí, že se základní pojištění vztahuje na případy škod v důsledku uhynutí, utracení nebo nutné porážky hospodářských zvířat z důvodu: • „nákazy (např. slintavky a kulhavky, moru prasat, BSE), • jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu, • přerušení dodávky elektrického proudu, • zasažení zvířete elektrickým proudem, • přehřátí organismu zvířete způsobeného extrémně vysokými atmosférickými teplotami, • akutní otravy exogenními jedovatými látkami, • živelní události (např. požáru, povodně nebo záplavy).“57 Navíc lze u vybraných kategorií hospodářských zvířat rozšířit pojištění o pojistná nebezpečí neinfekční nemoc, úraz a porodní škody nebo zmetání. Kromě hospodářských zvířat mohou být pojištěni také koně, ale pro účely práce není potřeba tento produkt charakterizovat. Pojištění lesů (někdy používáno pojištění lesních porostů) je posledním typem zemědělského pojištění. Základním nebezpečím, na které se vždy vztahuje pojištění lesů, je požár. Generali a ČP mají jediný rozsah a v něm je i vichřice. Hasičská vzájemná pojišťovna má v základním pojištění pouze požár a jako doplněk nabízí další živelní nebezpečí. Agra pojišťovna, jediný nečlen ČAP nabízející zemědělské pojištění, neposkytuje pojištění lesů, a proto data ČAP k pojištění lesů vystihují celý pojistný trh. Za rok 2010 uvádí výroční zpráva ČAP předepsané pojistné ve výši 800 milionů Kč. Jak uvádí článek Pojištění lesů je na okraji zájmu58, propojištěnost je u nás jen v řádu jednotek procent. Jedním z důvodů je asi 60% vlastnictví státu, který lesy nepojišťuje, a mnoho vlastníků s malou výměrou lesa, kteří pokládají pojištění za zbytečné.

56

Předmět pojištění a nebezpečí převzaty z internetových stránek České pojišťovny, která má největší podíl na trhu zemědělského pojištění. 57 Převzato rovněž z internetových stránek České pojišťovny. 58 SEIFERTOVÁ, Eva. Pojištění lesů je na okraji zájmu [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupný z www: http://www.agroweb.cz/Pojisteni-lesu-je-na-okraji-zajmu__s1668x59335.html.

45

4 POJISTNÁ NEBEZPEČÍ Na základě předchozí kapitoly si lze udělat představu o pojistných nebezpečích, která se mohou realizovat v pojištění majetku a na jejichž základě může docházet k pojistným plněním pojistitelů. Napříč všemi produkty se objevují živelní nebezpečí. Dalším nejvíce se vyskytujícím nebezpečím je odcizení. Mezi nebezpečí nacházející se napříč vícero produkty můžeme ještě zařadit vandalismus. Další pojistná nebezpečí jsou již v menším zastoupení a často se vyskytují pouze v souvislosti s jednotlivými produkty. Příkladem je havárie v havarijním pojištění, nákaza v pojištění hospodářských zvířat či selhání měřicích zařízení v pojištění strojů. Kromě rozboru pojistných nebezpečí u nás, který bude dále proveden, je vhodné zmínit také celosvětový trend v realizaci pojistných nebezpečí. Druhá největší světová zajišťovna, Swiss Re, každoročně uvádí celosvětové statistiky katastrof způsobených vlivem přírodní nebo lidské činnosti.59 Graf č. 2: Počet katastrof 1970-2011

Pramen: Sigma No 2/2012 , dostupný z www: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2012_en.pdf.

59

Minimální kritéria pro zařazení události do katastrof byla v roce 2011 následující: Celková ztráta v důsledku katastrofy ve výši 89,2 mil. dolarů nebo pokud pojištěné nároky z námořního pojištění dosáhly 18 mil. dolarů, v letectví 35,9 mil. dolarů či jiné pojištěné nároky činily 44,6 mil. dolarů. Dalším důvodem zařazení může být počet obětí. Konkrétně 20 mrtvých nebo pohřešovaných, 50 zraněných nebo 2 000 lidí bez domova. Každoročně dochází k úpravám výše částek v důsledku inflace.

46

Z grafu je patrný trend rostoucího počtu přírodních katastrof, který v roce 2010 a 2011 přesahuje již 150 událostí ročně. I počet katastrof způsobených lidskou činností vykazuje od 80. let růst. Za posledních patnáct let nebyl počet nižší než 130 katastrof za rok. Kromě počtu katastrof je zajímavý pohled na graf pojištěných ztrát. Ještě do 90. let byly škody způsobené zemětřesením, lidskou činností i škody spojené s počasím, každé zvlášť, nižší než 10 mld. dolarů (v cenách roku 2011). Od té doby ale nastal výrazný nárůst. Celkově největší pojištěné škody v rámci jedné události nastaly působením hurikánu Katrina v roce 2005. Tento rok je rovněž rokem s celkově největšími pojištěnými katastrofickými škodami, které nebyly do dnešních dnů překonány. Ačkoli v roce 2011 nastaly velké ztráty v souvislosti se zemětřeseními v Japonsku a na Novém Zélandu, s povodněmi v Thajsku, přesto nepřekonaly rok 2005. Rok 2011 se aktuálně zařadil na druhé místo žebříčku. Hlavním důvodem, proč nepřekonal rok 2005, byla nízká pojištěnost škod v Japonsku. Pojištěné škody ze zemětřesení tvořily pouze necelých 17 % celkových škod. Celkový přehled pojištěných katastrofických škod nabízí následující graf. Graf č. 3: Pojištěné katastrofické škody 1970-2011 (v mld. dolarů)60

Pramen: Sigma No 2/2012 , dostupný z www: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2012_en.pdf.

Z údajů uveřejněných Swiss Re lze zjistit, kolik katastrof nastalo. V letech 2007 až 2011 se stalo 1563 katastrof. Z nich bylo 48,2 % přírodních a 51,8 % způsobených lidskou činností. Největší zastoupení ve sledovaných pěti letech měly vichřice, orkány, hurikány – 309, 60

Částky jsou uvedeny v cenách roku 2011. V pojištěných ztrátách jsou započítány ztráty kryté z pojištění majetku a přerušení provozu, odpovědnostní ani životní pojištění zde není započítáno.

47

následované povodněmi a záplavami – 277. Z katastrof způsobených lidskou činností byly nejvíce zastoupeny ty, které se týkaly osobních lodí. Z pohledu pojištěných ztrát zaznamenávaly přírodní katastrofy i přes svůj vysoký podíl růst vzhledem k celkových pojištěným ztrátám. Od roku 2007 se podíl z 84,4 % navýšil na 95 % v roce 2011. Ze statistiky Swiss Re je vidět velký význam přírodních katastrof na pojistná plnění. Cílem práce není obsáhnout všechna pojistná nebezpečí, text se zaměřuje především na živelní nebezpečí.61 Hlavním důvodem je uplatnění živelních nebezpečí ve všech zmíněných pojistných produktech, dále objem škod a rovněž vliv na pojištění majetku. Také zde budou přiblížena nebezpečí odcizení a vandalismu, rovněž z důvodu jejich použití ve většině pojistných produktů.

4.1 Živelní nebezpečí Na úvod je vhodné zmínit, jak se projevují živly u nás. Živelní škody u nás tvoří sice jen 25 % celkového počtu škod, ale objem škod je řadí na první místo. Škody se vyskytují až v milionech korun na jednu pojistnou událost. Mezi lety 1997 a 2009 byly škody způsobené živly obrovské. Celkově způsobily živelní pohromy62 škody na majetku přesahující výši 90 mld. Kč. Nejrozsáhlejší živelní škody náleží povodním. Pojišťovnám bylo nahlášeno necelých 280 tisíc pojistných událostí v celkové hodnotě 53 mld. Kč. V souvislosti s vichřicí a krupobitím nahlásili klienti 240 tisíc pojistných událostí a celkové škody dosáhly 8,5 mld. Kč. Sněhová nadílka na střechách způsobila škody ve výši 2,9 mld. Kč a počet nahlášených škod činil 88 tisíc.63 Následující tabulka uvádí největší živelní události v letech 1997 až 2009. Výsledkům výrazně vévodí nebezpečí povodní, ale v posledních letech se objevují i vichřice, jejichž celkové škody v jednom případě přesáhly i 2 mld. Kč. Jednoznačně nejhorší živelní událostí se staly povodně roku 2002, kdy škody dosáhly výše necelých 35 mld. Kč. Tabulka č. 5: Největší živelní události 1997-2009 Rok

Živelná událost

Počet pojistných Výše škod (tis. Kč) událostí 1997 Červenec Povodně na Moravě 115 763 9 740 321 2000 Březen Povodně v Čechách 7 846 2 106 416 2002 Srpen Povodně v Čechách 81 618 34 885 859 2006 Březen Povodně v Čechách 14 216 779 629 2007 Leden Orkán Kyrill 78 062 2 098 838 2008 Březen Vichřice Emma 36 682 1 278 897 2009 Červen Povodně na Moravě 17 017 1 989 104 Pramen: Tisková zpráva ČAP: Nedávejte živlům šanc,.dostupný z www: http://cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01%2fTZ_CAP_20100907_Zivly-2.pdf. 61

Požár se ve statistikách Swiss RE objevuje jak v přírodních katastrofách, tak v těch způsobených člověkem v závislosti na původci požáru. 62 Živelní pohroma je velké, zpravidla náhle a nečekaně se objevující neštěstí, zkáza, zpustošení či škoda způsobená živlem. 63 Česká asociace pojišťoven. Nedávejte živlům šanci [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupný z www: http://cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01%2fTZ_CAP_20100907_Zivly-2.pdf.

48

Mezi živelní nebezpečí pojišťovny řadí zpravidla požár, výbuch, blesk, povodeň a záplavu, lavinu, sesuv půdy, vichřici, krupobití, tíhu sněhu, zemětřesení, vodu vytékající z vodovodního zařízení a pád předmětů.64 Jednotlivá živelní nebezpečí budou představena v rámci tohoto oddílu. 4.1.1

FLEXA

FLEXA je zkratka anglických slov Fire, Lighting, EXplosion a Aircraft. Český překlad zkratky používá pojmy požár, úder blesku, výbuch a pád letadla. Zkratka FLEXA se využívá i pro označení pojištění, tedy pojištění FLEXA, a někdy se u produktů pojištění majetku nahrazuje označením „základní živel“. K tomuto základnímu pojištění je pak možné připojistit další živelní nebezpečí, která jsou uvedena dále v tomto oddíle. Hlavním a stěžejním nebezpečím v rámci pojištění FLEXA je požár, kterému se věnuje největší část tohoto pododdílu. Požár je obvykle nebezpečím s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s výraznými následky pro pojištěného. Patří do základního živelního pojištění a první je uveden záměrně, protože v historii pojištění na našem území hraje nejvýznamnější roli. Požární pojištění bylo první, které v Čechách vzniklo. Dnešní Česká pojišťovna odvozuje svou historii od roku 1827, kdy vznikl v Praze Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav. Později byl přejmenován na První vzájemnou českou pojišťovnu a dnes je nástupcem již zmíněná Česká pojišťovna. V počátcích se pojištění u nás týkalo pouze požárního pojištění nemovitostí, teprve postupem času se přidala další pojistná nebezpečí. Požárem se v pojistných podmínkách pojišťoven zpravidla rozumí oheň v podobě plamene, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil. Pojistnou událostí v důsledku realizace tohoto pojistného nebezpečí je i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami požáru nebo hašením nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následků. Na druhou stranu požárem není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo elektrickém zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil. Zkrat je totiž zvláštním nebezpečím, které lze u některých produktů a pojišťoven připojistit. Podobně ani kouř, který oheň způsobí nespadá pod pojistné nebezpečí požár a rovněž kouř lze u některých pojistitelů připojistit.

64

Pád předmětů nebude zvlášť charakterizován, proto je definice uvedena pouze formou poznámky pod čarou. Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se zpravidla rozumí takový pohyb tělesa, který má znaky pádu způsobeného zemskou gravitací. Pojištění se vztahuje na pád jiných předmětů než těch, které jsou součástí předmětu pojištění.

49

Kromě již zmíněného historického významu je nebezpečí požáru velmi specifické možností prevence, ovlivněním jeho vzniku a šíření. Jak bylo uvedeno ve statistice globálních katastrofických škod na počátku kapitoly, škody způsobené požárem byly zařazeny mezi škody v důsledku působení přírody (požáry buší) i lidské činnosti. Požáry u nás zpravidla vznikají působením lidské činnosti. Požární rizika jsou u každého subjektu velmi různá a ovlivňují je např. konstrukce budov, materiál střešních krytin, velikost a účel objektu, použité prvky požární ochrany. Požární ochraně, důležitému prvku souvisejícímu s nebezpečím požáru, se věnuje několik následujících odstavců. Základním předpisem v oblasti požární ochrany je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, na který navazuje několik dalších zákonů, vyhlášek a nařízení. Z pohledu obyvatel bylo důležité schválení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Vyhláškou vznikla povinnost vybavit některé druhy nových staveb (i rodinné a bytové domy) zařízením autonomní detekce a signalizace a také hasicími přístroji. V příloze vyhlášky jsou stanoveny typy a minimální počet hasicích přístrojů pro jednotlivé druhy staveb. Na vyhlášku již navázala další vyhláška č. 268/2011 Sb. Hlavní změna se dotýká ustanovení § 21 odst. 2, kde jsou doplněny technické požadavky pro stavby garáží, které budou sloužit pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva.65 Kromě uvedených vyhlášek platí další, které se týkají např. čištění komínů, technických podmínek požárních dveří nebo výkonu státního požárního dozoru. Celkově je oblast požární ochrany velmi obsáhlá a složitá. I samotná Česká asociace pojišťoven je aktivní v oblasti požární ochrany a vydala několik technických směrnic a příruček. Většina dokumentů byla převzata od Evropského pojišťovacího výboru (CEA), jehož je ČAP členem. Mezi směrnicemi lze nalézt například směrnici pro rozmisťování hasicích přístrojů, v níž je vytvořen vzorec pro výpočet doporučeného počtu hasicích zařízení v závislosti na třídě požáru, třídě rizika a stanovení počtu hasicích jednotek. Další rozsáhlá příručka se týká sprinklerových hasicích zařízení, jejich projektování a montáže. Jiná se zase zabývá požární bezpečností hotelů a ubytovacích zařízení. Poslední zveřejněná odborná příručka se dotýká jednopodlažních skladů z hlediska risk managementu.66 Článek v Pojistném obzoru s výstižným názvem Pojišťovny aktivně působí v oblasti požární prevence uvádí, jaký je přístup samotných pojišťoven: „U standardních produktů, jako je pojištění občanů a podnikatelů, se zohledňují ve smluvních ujednáních, sazebnících a dalších dokumentech pouze rizikové parametry zásadního významu, a to formou součinitelů nebo slev a přirážek. U hospodářských rizik má obvykle pro objektivní posouzení požárně 65

Aktuální vyhláška č. 268/2011 Sb. mění vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupný z www: http://www.hzscr.cz/clanek/k-1-7-2008-nabyla-ucinnostivyhlaska-c-23-2008-sb-o-technickych-podminkach-pozarni-ochrany-staveb-134631.aspx. 66 Dokumenty jsou dostupné na stránkách ČAP, v sekci Pojistný trh - Technické směrnice - požární ochrana.

50

pojistného rizika nezastupitelnou roli riziková prohlídka. Výchozím podkladem pro tuto prohlídku jsou expertní zprávy, které obvykle předkládají pojišťovně makléři. Posuzuje se faktické, reálné nebezpečí požáru se zaměřením na požární komplex,67 kde je největší kumulace majetku. Hlavní pozornost se věnuje aktivním prostředkům požární ochrany, kterými lze vzniklý požár zjistit a účinně likvidovat.“68 Ve většině případů tudíž nemá požární ochrana významnější vliv na úpravu podmínek pojištění. Pouze u významných pojistných částek dochází k provádění rizikových prohlídek, na jejichž základě se sjednává pojištění. Jak uvádí Janata, „posuzování problematiky podnikatelských požárních rizik zůstává i v dnešní době závislé na subjektivním faktoru, na zkušenostech a citu posuzovatele.“69 Z pohledu statistik je zajímavé se podívat na velké požáry v České republice. Podrobné statistiky požárů se uvádí od 70. let minulého století. V letech 1974 až 2007 se přihodilo celkem 60 požárů se škodou převyšující 100 milionů Kč. Z nich 4 požáry způsobily škody nad 1 mld. Kč, další 4 větší než 400 mil. Kč, v 18 případech nad 200 mil. Kč a ostatních 34 bylo nad 100 mil. Kč. Celková škoda těchto požárů činila po přepočtu na cenovou hladinu roku 2007 téměř 17 mld. Kč. Největší požár 20. století u nás nastal ve Veletržním paláci v roce 1974. Tehdejší materiální škoda byla vyčíslena na 224 mil. Kč, která odpovídá částce 1 832 mil. Kč v cenách roku 2007.70 V éře samostatné České republiky, tedy od roku 1993, jak uvádí článek Velké požáry v České republice do 2007, docházelo každý rok průměrně k 23 626 požárům s průměrnými škodami necelé 2,2 mld. Kč za rok. Ročně při nich přišlo o život v průměru 119 lidí. Velkých požárů se škodami nad 1 mil. Kč bylo každoročně 270. Tyto požáry způsobily celkové škody kolem 1 416 mil. Kč, tedy zhruba 64 % ročních škod. V posledních letech je počet požárů mírně podprůměrný, výše celkových škod odpovídá průměru a počet usmrcených osob vykazuje nadále podobné hodnoty. Celkově lze říci, že požáry dlouhodobě vykazují relativně stabilní průběh.71 Úder blesku je druhým pojistným nebezpečím patřícím do základního živelního pojištění FLEXA. Některé pojišťovny ve svých pojistných podmínkách uvádí nebezpečí jako úder blesku, některé specifikují nebezpečí na přímý úder blesku. Většinou je v rámci pojištění FLEXA význam pojmu „úder blesku“ identický s významem „přímého úderu blesku“. Nepřímý úder blesku bývá součástí volitelných připojištění.

67

Požární komplex je část budovy, budova nebo soubor budov, který může zasáhnout požár z jednoho zdroje. RYBÁŘ, Pavel. Pojišťovny aktivně působí v oblasti požární prevence. Pojistný obzor, 2011, roč. 88, č. 1, s. 24-26. ISSN 0032-2393. 69 JANATA, Jiří. Pojištění a management majetkových podnikatelských rizik. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004. s. 60. ISBN 80-86419-64-9. 70 JANATA, Jiří. Velké požáry v České republice. Pojistný obzor, 2008, roč. 85, č. 4, s. 22-23. ISSN 0032-2393. 71 Konkrétní čísla jsou dostupná ve Statistické ročence 2011, kterou vydal Hasičský záchranný sbor ČR , str. 23. 68

51

Přímým úderem blesku, resp. úderem blesku v rámci FLEXA, se obvykle rozumí přímý a bezprostřední přechod blesku (atmosférického výboje) na předmět pojištění. Místo úderu blesku musí být spolehlivě zjistitelné podle tepelných a mechanických stop. Nepřímým úderem blesku se rozumí úder blesku, který způsobil elektrické přepětí v silnoproudých nebo slaboproudých rozvodech (např. telefonních nebo datových), aniž předmět pojištění přímo zasáhl nebo aniž na něm zanechal spolehlivě zjistitelné tepelné nebo mechanické stopy. Výbuchem se obyčejně rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly, spočívající v rozpínavosti plynů nebo par navenek. Za výbuch tlakové nádoby (kotle, potrubí apod.) se stlačeným plynem nebo párou se považuje roztržení jejich stěn v takovém rozsahu, že došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnějškem a vnitřkem nádoby. Některé pojišťovny označují výbuchem rovněž prudké vyrovnání podtlaku (imploze). Výbuchem není reakce ve spalovacím prostoru motorů, v hlavních střelných zbraní a v jiných zařízeních, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá. Pád letadla se zpravidla chápe jako náraz nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo jeho nákladu. Nárazem nebo zřícením letadla s posádkou se rozumí i případy, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, ale v důsledku události, která předcházela nárazu nebo zřícení, posádka letadlo opustila. 4.1.2

Povodeň a záplava

Jak bylo uvedeno, povodně u nás působí dlouhodobě obrovské škody. Nejznámějšími byly povodně v letech 1997 a 2002. Nicméně ve větším či menším rozsahu se u nás povodně objevují každoročně. Kromě nebezpečí povodně se pododdíl zabývá také záplavou z důvodu blízkosti pojmů. Zákon č.254/2001 Sb., o vodách, rozumí povodněmi pro účely tohoto zákona „přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).“ Pojišťovny mají k definování povodní jiný přístup a zpravidla povodeň definují jako zaplavení místa pojištění vodou, která se přechodně vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží. Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění, a může být způsobena i jinými zdroji než vodními toky, např. dešťovými srážkami, táním sněhu, z vodovodních zařízení a nádrží apod. Dříve bylo běžné, že 52

se pojištění mohlo týkat nebezpečí záplavy, ale ne povodně. Pak docházelo k případům, kdy pojišťovna nevyplácela pojistné plnění, protože klient neměl sjednáno pojištění proti povodni, pouze proti záplavě. Dnes může tato situace stále nastat, ale již v menší míře, protože většina pojišťoven pojišťuje současně povodeň i záplavu. Zajišťovna Re se ve své publikaci Floods – an insurable risk?72 zabývá záplavami73 a jejich typy. Uvádí, že jen stěží má jiné přírodní nebezpečí tolik různých forem. Jednou z forem je říční záplava (river flooding). Vzniká v důsledku dešťů trvajících několik dní nebo i týdnů. Deště způsobí nasycení půdy vodou do takové míry, že již není schopna absorbovat další srážky. Ty odtékají do řeky a koryto řeky nezvládá odvést veškerou vodu, proto dochází k vylití vody z koryta řeky. Dalším pro nás důležitým typem je blesková záplava (flash flood). Bleskové záplavy mohou nastat prakticky kdekoli a bývají celosvětově nejčastějším typem záplav. Blesková záplava je vyvolána velmi intenzivními srážkami, které trvají relativně krátkou dobu (v řádech hodin) na malém území. Půda není schopna absorbovat tak velké množství vody a voda teče po povrchu. Bleskové záplavy se tak nemusí vyskytovat jen poblíž malých a středních toků, ale v jakýchkoli místech, kde se potká masa vody. Často dochází například k přetížení kanalizačního systému a může tak docházet k zaplavení budov také z podzemí. Kromě těchto dvou typů záplav týkajících se našeho území, Swiss Re uvádí další, které již nebudou více rozebírány. Příkladem dalších typů záplav jsou tsunami a proudy bahna. V dnešní době jsou velmi důležitým a používaným prvkem mapové podklady a s nimi spojené modelování povodní. Po povodních v roce 1997 se začaly vytvářet mapové podklady pro hodnocení pojistného nebezpečí povodně. Na začátku se využívalo Geografických informačních systémů pro zpětnou analýzu škod, a tím se vytvořil základ pro riziková území záplav, která v roce 2001 pokrývala všechny významné toky naší republiky. V roce 2003 vznikla již komplexní mapa rizikových území ve spolupráci ČAP, Swiss Re a Intermap Technologies. V následujícím roce pojišťovny tyto informace implementovaly do svých provozních systémů a využívaly je pro úpis rizik. Od roku 2006 se využívají rizikové zóny jako podklad pro simulaci a pravděpodobnostní modelování povodní a jimi způsobených škod. Využití nachází především při stanovení a optimalizaci zajistných programů.74 Dnes se objevují aktuální změny, které systém modelování povodní čekají. Důvodem změn jsou především bleskové povodně. Příkladem jejich výskytu je Spojené království (rok 2007) a střední Evropa (2009). Bleskové povodně poukázaly na důležitost škod v průběhu velkých srážkových epizod, které mohou znamenat až 50 % celkových škod na pojištěném majetku. Státní agentura životního prostředí Spojeného království odhaduje, že přibližně 3,8 milionu 72

Publikace je dostupná na www: http://media.swissre.com/documents/floods_insurable_risk_en.pdf. Anglické slovo flood lze přeložit jako povodeň i záplavu. 74 BÁNOVSKÝ, Ivo. Pomoc pro pojišťovny: modelování povodní vstupuje do nové éry. Pojistný obzor. 2011, roč. 88 , č. 3, s. 42-45. ISSN 0032-2393. 73

53

britských nemovitostí je v nebezpečí dešťové povodně,75 zatímco jen 2,8 milionu jich je vystaveno nebezpečí říční povodně.76 Modelování je důležitým prvkem pro plánování a odhad škod, které mohou vzniknout. V souvislosti s tím mohou pojišťovny vytvořit dostatečný zajistný program a rezervovat prostředky na likvidaci pojistných událostí. Tradiční modely říčních povodní nestačí na modelování bleskových povodní. Postupem let se ale zlepšily metody modelace povodňových zón a přibyla protipovodňová opatření. Pro budoucnost je důležité začlenění výskytu bleskových povodní, navíc byl český systém povodňových zón již částečně zastaralý a nedostačující. Z tohoto důvodu byly v roce 2011 vytvořeny nové mapy rizikových zón, které přinesly několik rozdílů. Vyšší rozlišení map přispělo k lepší shodě mezi skutečností a modelem terénu. Dalším výrazným rozdílem je velikost zón s kratší periodou návratu – 20 a 50 let. Naopak zóny pro 100 až 500 let se mírně zmenšily. Až do vydání článku o modelování povodní (podzim 2011) zatím nebyly údaje o dešťových povodních využívány pro upisování rizik a bude potřeba promyslet jejich začlenění do produktů. Nicméně závěr je zřejmý. Využití inovace umožní reálnější nastavení pojistných podmínek pro pojištění majetku. ČAP spustila pro veřejnost v roce 2009 aplikaci Povodňové mapy. Každý si tak může zjistit v jaké rizikové zóně leží nemovitost, která ho zajímá. Je nutné vyplnit adresu nebo zadat místo na mapě ČR. Po vyplnění emailové adresy a kontrolního kódu je zaslán email s výslednou zprávou. Mapa rozlišuje 4 rizikové zóny, které jsou v brožuře S pojištěním proti živlům definovány následovně: „Zóna 1 – zanedbatelné nebezpečí výskytu povodně. Pojišťovny bezproblémově pojistí. Zóna 2 – oblast s nízkým nebezpečím výskytu povodně. Nachází-li se objekt v oblasti již ohrožené povodní, může pojišťovna tuto skutečnost zohlednit v pojistné smlouvě, například navýšením o rizikový příplatek. Zóna 3 – střední nebezpečí výskytu povodně. Nachází-li se objekt v lokalitě s rizikem povodně č. 3, může pojistitel nebezpečí povodně z pojistné smlouvy vyloučit nebo vyšší stupeň zohlednit v podmínkách pojištění, a kromě rizikového příplatku může např. výrazně snížit limit pojistného plnění v případě povodně nebo zvýšit spoluúčast. Zóna 4 – pásmo s vysokým nebezpečím výskytu povodně. Objekty jsou zpravidla nepojistitelné proti nebezpečí povodně, na ostatní nebezpečí se tato výluka nevztahuje. Některé pojišťovny však přistupují k takovým případům individuálně a prověřují i další aspekty – např. lokální podmínky a individuální zabezpečení proti vodě. Takovouto překlasifikaci (a tím zařazení objektu do nižší povodňové 75

Swiss RE dešťové povodně nedefinuje. V rámci článku v Pojistném obzoru se odlišují od bleskových povodní tím, že ke vzniku a kumulaci masy vody dochází mimo říční koryto. K zaplavení oblastí mimo řeky dochází dříve, než se voda dostane do koryta řeky. 76 BÁNOVSKÝ, Ivo. Pomoc pro pojišťovny: modelování povodní vstupuje do nové éry. Pojistný obzor. 2011, roč. 88 , č. 3, s. 42-45. ISSN 0032-2393.

54

tarifní zóny) většinou provádí risk manažer pojišťovny obhlídkou objektu na místě.“77 Kromě vyloučení pojištění pro zónu 4 se lze setkat i s jiným přístupem. Například pojišťovna Slavia odmítá sjednat připojištění nebezpečí povodně a záplavy ve svém produktu Domov na základě pojistných podmínek, pokud místo pojištění leží v zóně 1 nebo 2 a v průběhu 20 let předcházejících uzavření pojistné smlouvy bylo zasaženo povodní nebo záplavou víckrát než jednou, nebo leží v zóně 3 a v průběhu 20 let předcházejících uzavření pojistné smlouvy bylo zasaženo povodní nebo záplavou. Kromě odmítnutí pojištění je typická pro povodeň a záplavu čekací doba, po kterou není v případě pojistné události vyplaceno pojistné plnění. Nejčastěji mají pojišťovny stanovenu lhůtu 10 dní. Nelze tedy uzavřít pojištění bezprostředně před hrozící povodní a očekávat, že pojišťovna bude plnit. Tím by byl popřen náhodný projev rizika. 4.1.3

Lavina, sesuv půdy, zřícení skal

Většina pojistitelů má zvlášť definované pojistné nebezpečí lavina a zvlášť sesuv půdy, zřícení skal. Lze najít i výjimku, kdy je vše sloučeno pod jedno nebezpečí a jednu definici vzhledem k blízkosti charakteru těchto nebezpečí. Lavina, sesuv půdy a zřícení skal patří v pojištění majetku v ČR svými škodami mezi méně významná. Pojistné nebezpečí lavina, v některých případech označované jako sesouvání nebo zřícení sněhových lavin, se zpravidla definuje dvěma způsoby právě v souvislosti s jejím označením. Některé pojišťovny definují stručně lavinu jako sesuv sněhové nebo ledové vrstvy z přírodních svahů. Jiné charakterizují pojem sesouvání nebo zřícení sněhové laviny jako jev, kdy se masa sněhu nebo ledu náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí. Vyloučen je sesuv masy sněhu nebo ledu ze střechy domu. Z první definice také vyplývá, že sesuv sněhu nebo ledu ze střechy nespadá pod pojistné nebezpečí lavina, ale explicitně již zmíněné vyloučení neuvádí. Sesuvem půdy, zřícením skal nebo zemin se zpravidla rozumí posuv zemské hmoty z vyšších terénních poloh do nižších, k němuž dochází působením přírodních sil nebo v důsledku lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy terénu. Vyloučeny bývají standardně škody vzniklé v důsledku klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti, dále v důsledku změn základových poměrů staveb (např. sesycháním, promrzáním či podmáčením terénu bez porušení rovnováhy svahu a v neposlední řadě v důsledku lidské činnosti (např. průmyslovým nebo stavebním provozem).

77

Převzato z instruktážní brožurky ČAP: S pojištěním proti živlům, která je dostupná z www: http://www.cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01/CAP_zivly_03.pdf.

55

4.1.4

Vichřice a krupobití

Vichřice může nastat i samostatně, zato krupobití se při bouřkách většinou vyskytuje současně s vichřicí. Proto mají k sobě obě nebezpečí blízko a v přehledu jsou uvedena společně. I samotné pojišťovny je ve vymezení pokrytých nebezpečí v rámci daného pojištění často uvádí společně. Definice těchto pojistných nebezpečí je celkem bezproblémová a jednotná. Definují se zpravidla následovně: Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s (75 km/h) a více. Krupobitím se rozumí jev, při kterém kousky ledu různého tvaru, velikosti, hmotnosti a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc a způsobí její poškození nebo zničení. Definice vichřice vychází z Beaufortovy stupnice, která má 12 stupňů. Rychlost větru se týká standardní výšky 10 metrů nad zemí (vodou) ve volném terénu. Přehledně ji zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 6: Beaufortova stupnice síly větru78

0 1

Rychlost větru m/s km/h 0-0,3 0-1 0,3-1,5 1-5

2

1,5-3,3

6-11

3

3,3-5,5

12-19

4

5,5-8,0

20-28

5 6

8,0-10,8 10,8-13,9

29-38 39-49

7

13,9-17,2

50-61

stupeň

Slovní označení bezvětří vánek slabý vítr větřík mírný vítr slabý vítr dosti čerstvý vítr mírný vítr čerstvý vítr silný vítr

Znaky na souši Kouř stoupá kolmo vzhůru. Kouř nestoupá úplně kolmo, ale korouhev ještě nereaguje. Vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje. Listy a větvičky v trvalém pohybu, vítr napíná praporky. Vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi. Listnaté keře se hýbou, malé stromky se ohýbají. Pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, manipulace s deštníkem obtížná. Celé stromy se pohybují, chůze proti větru je obtížná.

prudký vítr mírný vítr 8 17,2-20,7 62-74 bouřlivý vítr Větve se lámou, vzpřímená chůze proti větru je obtížná. čerstvý vichr 9 20,7-24,5 75-88 vichřice Větší větve a malé stromky se lámou. Menší škody na silný vichr stavbách (strhané komíny a tašky ze střech. 10 24,5-28,4 89-102 silná vichřice Vyvrací stromy a ničí domy. plný vichr 11 28,4-32,6 103-117 mohutná vichřice Rozsáhlé škody na vegetaci a obydlích. vichřice 12 ≥ 32,6 ≥ 118 orkán Ničivé účinky. Odnáší střechy, hýbe těžkými hmotami. Pramen: Beaufortova stupnice síly větru, http://neptunovo.dopohody.net/assets/meteo/Beaufort_cs.pdf.

Ačkoli se v pojistných podmínkách definuje vichřice s rychlostí minimálně 20,8 m/s nebo 75 km/h, neznamená to, že by v případě trochu nižší rychlosti nemohlo automaticky nastat 78

Šedě jsou uvedena slovní označení, která bývají používána spíše v námořnictví. Pokud nejsou uvedena dvě označení pro jednu rychlost, používá se vždy pouze jediný popis.

56

při škodě pojistné plnění. Jak uvádí internetový článek, zpracovaný na základě dopisu čtenáře deníku Právo, kterému vichřice zničila střechu, nedostal od pojišťovny plnění, protože podle definice meteorologů nedosáhl vítr naplnění pojmu vichřice pouze o 2 km/h. V tomto článku se proto ptali pojišťoven na jejich vyjádření. Například Allianz uvedla, že po živelních pojistných událostech bývají při podobně malých rozdílech vůči klientům vstřícní, a tedy dvoukilometrový rozdíl by jistě nebyl důvodem k neposkytnutí pojistného plnění. Direct Pojišťovna tvrdila, že má vichřici klasifikovanou jako proudění větru o rychlosti vyšší než 75 km/hod, ale při likvidaci se ke každé škodní události přistupuje individuálně a likvidátoři přihlíží k mnoha faktorům a vždy je výsledek podmíněn konkrétní situací. Měření rychlosti větru probíhá pouze na určitých místech a ta nemusí zcela odpovídat rychlosti větru v místě škody. Zástupce Kooperativy podotkl, že častým vodítkem pro uznávání nároků bývá zjištění, zda vítr způsobil i jiné škody na stromech či stavbách v těsném sousedství místa pojištění.79 V posledních letech se u nás pojistné nebezpečí vichřice projevilo několikrát velmi výrazně. Nejznámějšími projevy jsou orkán Kyrill z roku 2007 a vichřice Emma z roku 2008. I když došlo k těmto dvěma událostem dva roky po sobě, lze na základě statistik Meteopressu očekávat další vichřici podobného typu nejdříve za pět až osm let při splnění předpokladu výskytu se stejnou četností jako v minulém století.80 Kromě predikcí dalších podobných vichřic se rozvířila také diskuze nad využitím větrných map v pojišťovnictví. Vzhledem k výjimečnosti těchto dvou vichrů a také vzájemnému porovnání odlišnosti jejich škod, nelze pro takové případy větrné mapy využít. Mluvčí pojišťovny Uniqa po vichřici Emma uvedla: "Analýzy a informace ze zahraničí zatím však ukazují, že vytvoření dostatečně spolehlivých map a projekcí pohybu větru není reálné do té míry, aby na jejich základě mohla být objektivně měřena rizika a kalkulováno pojistné."81 Nicméně pozitivní efekt pro pojišťovnictví způsobila nová větrná mapa a platnost normy „ČSN EN 1991-1-4, která je určena pro stanovení charakteristických hodnot zatížení pozemních konstrukcí větrem. Větrná mapa spolu s novou legislativou by měla mít pozitivní vliv na snížení rizika z vichřic přijímaného do pojištění zvláště u průmyslových staveb, protože stavebníci budou muset přihlížet k zatížení pozemních konstrukcí větrem.“82 Mapa větrných oblastí je zobrazena v Příloze C. Krupobití je hlavním pojistným nebezpečím v pojištění plodin, ale škody způsobuje v různých pojištěních. Největší majetkové škody zapříčinilo v roce 2010, když silně zasáhlo region 79

GINTER, Jindřich. Vichřice servala střechu, podle pojišťovny byla o 2 km/h pomalejší [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://www.novinky.cz/finance/211918-vichrice-servala-strechu-podlepojistovny-byla-o-2-km-h-pomalejsi.html. 80 Věřte statistice. Od Emmy a Kyrilla je na pět let klid [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=523171. 81 PAVEC, Michal. Větrné mapy nemají smysl, říká expert i pojišťovny [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=601802. 82 ŠEDÝ, Pavel. Orkán Kyrill: máme se bát horšího? [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://finexpert.e15.cz/orkan-kyrill-mame-se-bat-horsiho.

57

Prahy. Statistiky pojistných událostí z nedávné doby, které vznikly vichřicí a krupobitím jsou uvedeny v následující kapitole. 4.1.5

Tíha sněhu a námrazy

Jedná se o typicky zimní nebezpečí, které pojišťovny definují zpravidla jako destruktivní působení nadměrné hmotnosti sněhu nebo námrazy na konstrukce budov. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje. Za škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažuje působení rozpínavosti ledu a prosakování tajícího sněhu nebo ledu. Pro tíhu sněhu existuje podobně jako v případě vichřice mapa sněhových oblastí, která byla v roce 2007 aktualizována. Tato mapa je přílohou normy ČSN EN 1991-1-3/Z1 určující normové zatížení stavby sněhem. Nová verze navyšuje počet oblastí z 5 na 8 a především navyšuje limity pro jednotlivé oblasti, což přinese jistě pozitivní vliv na pojištění nově budovaných staveb, u nichž bude riziko realizace tíhy sněhu sníženo. Obě mapy jsou zobrazeny v Příloze D této diplomové práce. Počet pojistných událostí a výše pojistných plnění v minulých letech budou blíže zmíněny v následující kapitole, která porovnává určitá živelní pojistná nebezpečí. 4.1.6

Zemětřesení

Pojistné nebezpečí zemětřesení je celosvětově velmi zásadní a patří mezi nejvíce sledovaná nebezpečí. V rámci České republiky je z pohledu pojištění nevýznamné. Nelze říci, že by zde k zemětřesení nedocházelo, ale jeho mizivý význam v pojištění způsobují slabé otřesy a definování zemětřesení v pojistných podmínkách. Pojišťovny zpravidla pod nebezpečím zemětřesení rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení (MSK-64). Stupnice MSK-64 byla používána do roku 1990. V tomto roce vytvořila Evropská seismologická komise novou stupnici EMS-98, která volně vychází z předchozí. Pojišťovny na českém pojistném trhu však stále uvádí v pojistných podmínkách stupnici MSK-64. Následující tabulka přibližuje jednotlivé stupně této stupnice. Tabulka č. 7: Stručný popis makroseismické stupnice MSK-64 Stupeň I. II. III. IV.

Pozorovatelné účinky Zaznamenatelné pouze přístroji. Pozorován citlivými osobami v klidu, zvláště ve vyšších patrech budov. Část obyvatelstva uvnitř budov je pociťuje jako slabý otřes, venku jen výjimečně. Otřesy se podobají projíždění nákladního auta. Zavěšené předměty se mohou kývat. Lze pozorovat i mimo budovy, spící se většinou probudí. Otřesy připomínají projíždění těžkých nákladních vozidel.Okna dveře a nádobí drnčí, zavěšené předměty se kývají.

58

Stupeň V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

Pozorovatelné účinky Pozoruje jej i venku mnoho lidí, budovy se chvějí, lehčí předměty se posunují, kyvadlové hodiny se zastavují, dveře a okna se zavírají a otvírají. Pocítěno většinou lidí uvnitř i venku, mnoho lidí s úlekem vybíhá ven, ztrácejí rovnováhu, i těžký nábytek se posunuje, rozezvučí se zvony, objevují se trhliny v omítce. Pociťují i lidé jedoucí v motorových vozidlech, objevují se trhliny ve zdech, špatně založené budovy se řítí, vodní plochy se vlní. Vyvolává zděšení a paniku, velké škody na většině budov, boří se stěny, v půdě se objevují trhliny. Všeobecná panika, i u nejkvalitněji postavených budov vznikají trhliny ve zdech, ostatní stavby jsou vážně poškozeny a částečně se hroutí, mohou být ohnuty železniční koleje. Vážné škody i u budov se speciální konstrukcí, většina budov je zničena, poškozené hráze, mosty, železnice a potrubí. Všeobecná katastrofa, všechny druhy budov těžce poškozeny, dochází k sesuvům půdy a řícení skal. Dochází ke změně tvářnosti krajiny. Prakticky všechny stavby jsou těžce poškozeny nebo zničeny. Pozorují se horizontální i vertikální posuny podél velkých trhlin.

Pramen: Wikipedia, dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/MSK-64.

V České republice je seismicky nejaktivnější Chebsko. „Doposud nejintenzivnější instrumentálně zaznamenané západočeské zemětřesné roje se vyskytly v roce 1908, kdy nejsilnější otřes dosáhl magnituda 5.0 (stupeň 5 Richterovy škály), a na přelomu let 1985 a 1986 s nejsilnějším otřesem o magnitudu 4.6, kdy praskaly zdi a padaly komíny.“83 Kromě západních Čech je aktivní seismickou oblastí také Ostravsko. Ačkoli se objevují zemětřesení, která lidé pociťují, k pojistným plněním nedochází, protože intenzita nedosahuje stanovené hranice v pojistných podmínkách. 4.1.7

Voda vytékající z vodovodního zařízení

Mnoho pojistných nebezpečí je u většiny pojišťoven definováno stejně nebo velmi podobně, v případě tohoto nebezpečí se ale liší již jeho názvy, které pojišťovny používají. Lze tak najít kromě vody vytékající z vodovodního zařízení také pojmy vodovodní škody, voda z vodovodního nebo kanalizačního potrubí, voda z potrubí. Jednotlivé pojišťovny definují pojistné nebezpečí vodovodní škody velmi podrobně a specificky, a je proto potřeba si před uzavřením smlouvy pečlivě přečíst jeho konkrétní znění v pojistných podmínkách. Často vymezují, co se rozumí pod tímto pojistným nebezpečím, a zároveň uvádí, co je naopak vyloučeno. Jako příklad následuje jedno z nejobsáhlejších vymezení pojistného nebezpečí v rámci pojištění majetku občanů. U České pojišťovny se vodou vytékající z vodovodních zařízení rozumí:

83

Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupný z www: http://www.ig.cas.cz/cz/struktura/observatore/zapadoceska-seismicka-sit-webnet/aktualne-o-seismicke-aktivitev-zapadnich-cechach/.

59

„a) voda unikající mimo místo určení z pevně a řádně instalovaných vodovodních potrubí, armatur a pevně a řádně připojených sanitárních zařízení nebo zařízení pro ohřev vody a z odváděcích potrubí uvnitř stavby, b) voda, pára nebo nemrznoucí topné médium unikající z potrubí nebo zařízení teplovodního, horkovodního nebo parního vytápění uvnitř staveb, c) voda nebo pára unikající mimo místo určení z vodovodních, teplovodních, horkovodních, parovodních nebo kanalizačních řadů nebo přípojek na ně, d) voda vytékající z řádně připojených automatických praček, myček, zařízení na ohřev vody a podobných zařízení v důsledku závad na přívodním nebo odpadním potrubí těchto zařízení nebo závad na těchto zařízeních. Za vodu vytékající z vodovodních zařízení se ale zároveň v žádném případě nepovažuje: e) voda unikající z dešťových svodů jakéhokoliv druhu, f) voda vystupující z odpadních potrubí a kanalizace v důsledku zvýšené hladiny spodní vody, záplav, povodní a nahromaděných vod z dešťových srážek, g) voda při mytí a sprchování a tzv. srážková voda, h) vodní pára a stříkající voda ze zařízení pro čištění nebo voda stříkající z kropicích, hasicích, mycích, zavlažovacích a obdobných zařízení, i) únik kapalin, jako jsou solanky, oleje, chladicí prostředky a jim podobné kapaliny. Pokud je pojištěnou věcí stavba, je pojistnou událostí z příčiny pojistného nebezpečí voda vytékající z vodovodních zařízení, takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno: j) přímým působením vody vytékající z vodovodních zařízení na pojištěnou věc, k) tím, že voda vytékající z vodovodních zařízení podemlela její základy.“84 Jak již bylo uvedeno v pododdíle o pojištění domácnosti, podle likvidátorů ČSOB Pojišťovny způsobují vodovodní škody občanům sice obvykle škody menšího rozsahu, ale jejich počet je nejvyšší. Přední postavení vodovodních škod v žebříčku škod na majetku potvrzuje i ČAP. Patří jim druhé místo se 17 % z celkového počtu pojistných událostí.85 Z důvodů vysoké četnosti tohoto nebezpečí je potřeba co nejjednoznačněji vymezit vodovodní škody pro snazší rozhodnutí, zda se jedná o pojistnou událost či nikoli.

84

Česká pojišťovna. Pojištění majetku a osob - Pojištění v KOSTCE, pojistné podmínky [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupný z www: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50012/Vseobecne-adoplnkove-pojistne-podminky.pdf. 85 Česká asociace pojišťoven. Největší chyby v neživotním pojištění [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/unor-mesic-pojisteni/cap-nejvetsi-chyby-v-nezivotnim-pojisteni/.

60

V lednu a únoru letošního roku informovaly některé pojišťovny o škodách z počátku roku 2012. Velmi často byl zmiňován únik vody z vodovodního potrubí. Allianz pojišťovna před koncem ledna uvedla: „Tradičně nejvíce pojistných událostí v pojištění staveb a domácností je způsobeno únikem vody z vodovodního zařízení – téměř 500, které se zimou a počasím vůbec nemají žádnou souvislost. V posledních dnech jsou v Allianz vodovodní újmy dokonce nejčastějšími škodami za posledních 5 měsíců. Viníkem i dost nákladných důsledků těchto domácích „potop“ bývá obvykle prasklá hadička od WC.“86 Rovněž bylo uvedeno, že častým důvodem škod bývají staré nebo zanedbané rozvody vody i jiných médií. V první polovině února, kdy se objevily výrazné mrazy, se vyjádřila Česká pojišťovna ve své tiskové zprávě následovně: „Dle zkušeností likvidátorů ČP dochází ke značným škodám na majetku vlivem nedostatečně zateplených rozvodů vody a topení, netemperování nevytápěných prostor, popř. nezazimováním rozvodů na chatách či nově vznikajících novostavbách. Doporučujeme proto klientům, aby si zkontrolovali, zda vypustili vodu z potrubí a zároveň, aby si ověřili, zda je topné zařízení určené k temperování funkční a v pořádku.“87 Z výpovědí pojišťoven vyplývá, že příčiny mohou být různé. Pokud ale nastanou silnější mrazy, často jsou s nimi spojeny vodovodní škody. Navíc není většina rekreačních nemovitostí přes zimu obydlena a na případné škody se může přijít mnohem později než by bylo vhodné.

4.2 Odcizení a vandalismus Odcizení a vandalismus jsou velmi blízkými pojistnými nebezpečími a například pojišťovna Generali má v pojištění domácnosti odcizení krádeží vloupáním na stejné úrovni s vandalismem, kterého se pachatel dopustil, poté co se do pojištěných prostor vloupal.88 Základní definice týkající se uvedených pojistných nebezpečí jsou představeny v následujících řádcích. Odcizení zpravidla znamená přivlastnění si pojištěné věci buď krádeží vloupáním, nebo loupežným přepadením. Může tedy nastat ze dvou příčin, zkráceně krádeží nebo loupeží. Krádež lze zkráceně chápat jako škodu způsobenou na věci, při níž pachatel prokazatelně překonal překážky chránící pojištěnou věc. Slovo prokazatelně je velmi důležité, protože pokud nedojde k prokazatelnému překonání překážek, pojišťovny zpravidla neplní. Může se totiž jednat např. o zpronevěru nebo nedostatečné zabezpečení v dané chvíli (např. otevřené okno, nezamčené dveře). Výjimkou pro neplatnost prokazatelného překonání překážky může být fakt, že byl pachatel zjištěn podle pravomocného rozhodnutí, kterým bylo ukončeno 86

Allianz. Zimním škodám klientů Allianz kralují zloději a voda z potrubí [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskove-zpravy/zimnim-skodam-klientu-allianz-kraluji-zlodeji-avoda-z-potrubi/. 87 Česká pojišťovna. Mráz už má na svědomí stovky škod [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskove-zpravy/cp-mraz-uz-ma-na-svedomi-stovky-skod/. 88 Generali. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění domácnosti (VPP D 2006/02) [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z www: http://www.generali.cz/soubory/82XEAG/VPP%20Dom%C3%A1cnost.pdf.

61

trestní stíhání, i v případě že nebyl odsouzen pro trestný čin. Odcizení krádeží musí být zpravidla potvrzeno Policií ČR, případně příslušným orgánem cizího státu, ve kterém k odcizení došlo. Loupežným přepadením se běžně v pojistných podmínkách rozumí přisvojení si pojištěné věci takovým způsobem, že pachatel použil proti pojištěnému nebo spolupojištěné osobě násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí. Vandalismem se zpravidla rozumí úmyslné poškození nebo zničení věci. Vyloučeny jsou škody způsobeny pojistníkem, pojištěným, osobou jim blízkou anebo osobou žijící s pojištěným ve společné domácnosti. Jak vyplynulo z charakteristik pojištění majetku ve třetí kapitole, nejčastěji se pojistné nebezpečí odcizení detailně řeší u pojištění domácnosti, havarijního pojištění a pojištění nemovitosti. Jednotlivé definice jsou podrobněji, včetně výluk, vysvětleny v pojistných podmínkách u jednotlivých pojistných produktů. Kromě toho se v určitých bodech liší i vymezení jednotlivých pojišťoven. Proto je nutné každé pojistné podmínky číst obzvlášť pozorně a vnímat jejich specifika. S odcizením úzce souvisí zabezpečení, které bylo charakterizováno v havarijním pojištění a pojištění domácnosti.89 V pojištění domácnosti jsou běžně na stupeň zabezpečení navázány limity pojistného plnění a při splnění vyšších limitů může dojít ke slevám na pojistném. V havarijním pojištění je situace podobná. Jestliže si chce pojistník sjednat havarijní pojištění pokrývající nebezpečí odcizení, je nutné mít určitý stupeň zabezpečení vzhledem k pojistné částce vozidla. Vandalismus má běžně stanoven limit pojistného plnění buď v procentech pojistné částky, anebo stanoven fixní částkou. Pohybuje se většinou v řádech desetitisíců korun. Pojistné nebezpečí vandalismus může být také sjednáno na 1. riziko. K odcizením, především způsobeným krádeží, jsou dostupné různé statistiky, ať už uveřejněné pojišťovnami nebo Policií ČR. Jak uvádí pojišťovna Allianz, „krádeže vozidel nebo jejich částí tvoří dlouhodobě zhruba dvacet procent celkového objemu vyplacených plnění z pojištění automobilů. Podobně je tomu i v Allianz pojišťovně - jejím klientům bylo v roce 2010 odcizeno 500 vozidel v celkovém objemu blížícímu se 150 milionů Kč. Dalších více než 100 milionů Kč bylo vyplaceno za škody způsobené vandalismem a částečným odcizením. Stále větší podíl však mají krádeže v nemovitostech. V roce 2010 Allianz řešila 4200 škod za dalších více než 200 milionů korun.“90 Počtem pojistných událostí tedy krádeže 89

Ukázka stupňů zabezpečení a limitů plnění České pojišťovny u produktu Pojištění v KOSTCE je uvedena v příloze B. 90 Allianz. Kradené a nalezené věci prodává Allianz pojišťovna v aukcích [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskove-zpravy/kradene-a-nalezene-veci-prodava-allianz-pojistovnav-aukcich/.

62

v nemovitostech výrazně převyšují krádeže vozidel, ale s průměrnou výší škody na jednu pojistnou událost je tomu naopak. Na základě statistik o krádežích dochází v rámci pojištění domácnosti k rozdílným výpočtům ročního pojistného u většiny pojišťoven, což potvrzuje článek na idnes.cz, který byl uveřejněn v listopadu roku 2009.91 Článek uvádí, že většina pojišťoven dělí ČR podle výše rizika krádeže do tří rizikových zón. Do první nejrizikovější zóny s nejvyšším pojistným patří větší města a samoty vzdálené stovky metrů od obydlených budov. Druhou zónu tvoří obecně okresní města a třetí nejméně rizikovou skupinu menší města a obce. Autor článku zaslal požadavek na uzavření základního pojištění bytu s parametry a vybavením, které jim uvedl. Zvolil pojistné částky 500 tisíc a 1 mil. Kč a chtěl srovnání pro Prahu a Chrudim. Tabulka č. 8: Výše pojistného pro varianty pojistných částek a dvě různé lokality

Pramen: Článek Nejvíce za pojištění domácnosti zaplatí Pražané a lidé žijící na samotě, dostupný na www: http://finance.idnes.cz/nejvice-za-pojisteni-domacnosti-zaplati-prazane-a-lide-zijici-na-samote-1ni/poj.aspx?c=A091110_115638_poj_bab.

Průzkum ukazuje, že lokalita má velký význam na riziko odcizení krádeží a může výrazně ovlivnit výši pojistného. Jednotlivé výše pojistného mezi pojišťovnami je těžké srovnat z důvodu zahrnutí různých pojistných nebezpečí, limitů, výluk, případně asistenčních služeb. Ovšem rozdíl v pojistném mezi městy a pojistnými částkami lze porovnat. U většiny pojišťoven nemá pojistná částka vliv na procentuální rozdíl pojistného mezi domácností ležící v nejrizikovější zóně a domácností ve druhé zóně. Pouze u ČPP a Direct Pojišťovny se proporce mírně změnily, zhruba o 4 %. Celkově se pokles pojistného mezi stejnou domácností v Praze a Chrudimi pohybuje v rozmezí 13 až 59 %. Nejmenší rozdíl jednoznačně vytváří Direct Pojišťovna, pouhých 13 a 18 %. Polovina uvedených pojišťoven je mezi 28 % a 35 %. Pojišťovny Axa a Allianz snižují pojistné pro druhou zónu vůči první o 44,7 %, 91

BUŘÍNSKÁ, Barbora. Nejvíce za pojištění domácnosti zaplatí Pražané a lidé žijící na samotě [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z www: http://finance.idnes.cz/nejvice-za-pojisteni-domacnosti-zaplati-prazane-a-lidezijici-na-samote-1ni-/poj.aspx?c=A091110_115638_poj_bab.

63

resp. 48,9 %. Nad hranicí 50% snížení jsou dvě pojišťovny, konkrétně Kooperativa s 53,4 % a ČSOB Pojišťovna s 60 %. ČSOB Pojišťovna uvedla v dubnu 2011 statistiky krádeží v bytech a rodinných domech za roky 2007 až 2010. Z výsledků vyplývá výrazný nárůst počtu krádeží každým rokem. Počet pojistných událostí souvisejících s krádeží nebo vandalismem v roce 2010 vzrostl meziročně o 16 %, od roku 2008 dokonce o více než 50 %. Zvýšila se i průměrná výše škody z 17 448,- Kč (rok 2008) na 23 036,- Kč (rok 2010). Růst počtu krádeží souvisí nejen s rostoucím počtem pojistných smluv u ČSOB Pojišťovny, ale i s rostoucí trestnou činností potvrzenou statistikami Policie ČR. Počet krádeží vloupáním do rodinných domů vzrostl o 16 % z 4634 (rok 2008) na 5374 (rok 2010). Počet krádeží vloupáním do bytů za stejné období se zvýšil z 4477 na 4717. Ze statistik pojišťovny vyplývá také závěr, že k pojistným událostem v důsledku odcizení nebo vandalismu dochází u klientů ČSOB Pojišťovny nejčastěji na podzim.92

92

ČSOB Pojišťovna. Počty krádeží v bytech a domech v posledních letech rostou [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskove-zpravy/pocty-kradezi-v-bytech-a-domech-vposlednich-letech-rostou/.

64

5 ŠKODY ZPŮSOBENÉ ŽIVLY Závěrečná kapitola se zabývá škodami způsobenými živly v letech 2007 až 2011. Již v rámci živelních nebezpečí byla zmíněna dlouhodobá statistika živelních škod a jejich velký význam na pojištění. Ve výčtu pojistných událostí s nevětšími škodami se objevily pouze povodně a vichřice, v této kapitole však budou hodnoceny i pojistné události způsobené dalšími pojistnými nebezpečími. Ve statistikách bývá společně s vichřicí uvedeno také krupobití a třetím nebezpečím, které bude srovnáváno, je tíha sněhu a námrazy.93

5.1 Rok 2007 Rok 2007 se zapsal do historie především orkánem Kyrill, který se stal nejhorší větrnou živelnou událostí na našem území. Jednalo se o větrnou bouři, která se 18. a 19. ledna přehnala přes území západní a střední Evropy. Svou rychlostí překračovala i 200 km/h a způsobila významné škody. Největší škody orkán zapříčinil ve Velké Británii a Německu. Pojišťovny hradily především škody způsobené na domech a motorových vozidlech. V České republice nastaly největší ztráty na lesních porostech, domech a automobilech. Kromě toho byly škody v nemalé míře zapříčiněny také výpadkem elektrické energie.94 Koncem dubna byl počet pojistných událostí nahlášených členským pojišťovnám ČAP více než 78 tisíc. Z nich bylo již koncem dubna vyřízeno přes 68 tisíc, tedy 87,5 %. Výše škod činila 2,1 mld. Kč. Zatímco v rámci pojištění obyvatel bylo nahlášeno 77 % všech pojistných událostí, podíl na škodách činil pouze 36,7 %. Zbytek náležel téměř výhradně podnikatelským pojištěným. Pojištění plodin a zvířat se podílelo na počtu i výši škod méně než 1 %. Přehlednou statistiku škod zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 9: Škody způsobené vichřicí z ledna 2007

Pojištění obyvatel (celkem) - pojištění domácnosti - pojištění budov - pojištění motorových vozidel - pojištění ostatní Pojištění podnikatelská (celkem) - pojištění majetku - pojištění motorových vozidel - pojištění ostatní Pojištění plodin a zvířat (celkem) Celkem ČAP

počet pojistných událostí (ks) 60 131 6 630 51 504 1 972 25 17 769 15 867 676 1 226 162 78 062

škody (tis. Kč) 771 967 77 076 652 853 41 960 78 1 309 761 1 154 757 20 279 134 725 17 110 2 098 838

Pramen: Data ČAP. 93

Hlavní statistiky vychází z dat ČAP, jejíž členové tvoří 96,4 % předepsaného pojistného v neživotním pojištění. 94 Škody po orkánu Kyrill. Pojistný obzor, 2007, roč. 84, č. 11, s. 10. ISSN 0032-2393.

65

Kromě této nejvýznamnější větrné živení události se během roku i nadále objevovaly škody způsobené vichřicí a krupobitím, které v roce 2007 celkově překročily částku převyšující 3,1 mld. Kč. Vzhledem k této výši byly škody způsobené povodní nebo tíhou sněhu a námrazy výrazně menší. Škody způsobené povodní činily zhruba 380 mil. Kč. Nejvíce škod napáchaly především ve třetím čtvrtletí, tedy přes prázdniny a v září. Následující grafy zobrazují škody způsobené těmito živly za rok 2007. Graf č. 4 a 5: Škody způsobené živly za rok 2007

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat ČAP.

5.2 Rok 2008 V roce 2008 se opět v České republice objevila větrná živelní událost velkých rozměrů. Tentokrát místo ledna přišla začátkem března a jednalo se o vichřici Emma. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o orkán, nýbrž o vichřici, rychlost větru dosahovala nižších hodnot. Vichřice napáchala menší škody než orkán Kyrill, ale přesto se zařadila mezi největší živelní škody posledních let. Vzhledem ke dvěma ničivým větrům v období zhruba jednoho roku se nabízí jejich srovnání. Porovnání údajů vychází z dat ČAP, která byla uveřejněna zhruba 2,5 měsíce po orkánu Kyrill a 2 měsíce po vichřici Emma.95 Vichřice Emma způsobila méně než polovinu pojistných událostí, které zapříčinil orkán Kyrill, konkrétně necelých 36 tisíc. Výše škod byla rovněž nižší, činila 1,26 mld. Kč (Kyrill 2,1 mld. Kč). Díky nižšímu počtu pojistných událostí zvládly pojišťovny zlikvidovat za 2 měsíce 87 % pojistných událostí, tedy zhruba stejné množství jako u orkánu Kyrill do konce května. Podíl pojištění obyvatel byl jak počtem událostí, tak výší škod větší u vichřice. Počet pojistných událostí v pojištění obyvatel tvořil 81 % všech událostí a výše 95

Data jsou dostupná na stránkách ČAP, v sekci Statistické údaje – Ostatní.

66

škod 45,6 % všech nastalých škod. Počtem událostí v pojištění obyvatel opět významně vynikalo pojištění budov. Výší škod také převyšovalo ostatní pojištění, ale již ne tak výrazně, jako v případě orkánu. Podstatně větší podíl totiž připadl na ostatní pojištění. Pojištění podnikatelů tvořilo zbylá procenta událostí a škod, protože v pojištění plodin a zvířat byla nahlášena jediná pojistná událost. Průměrná škoda způsobená vichřicí Emma předčila orkán Kyrill. Výše průměrné škody z vichřice činila téměř 35 tisíc Kč, zatímco z orkánu necelých 27 tisíc Kč. Úplný přehled o škodách vzniklých v důsledku vichřice Emma nabízí následující tabulka. Tabulka č. 10: Škody způsobené vichřicí z března 2008 (stav k 31. 5. 2008)

Pojištění obyvatel (celkem) - pojištění domácnosti - pojištění budov - pojištění motorových vozidel - pojištění ostatní Pojištění podnikatelská (celkem) - pojištění majetku - pojištění motorových vozidel - pojištění ostatní Pojištění plodin a zvířat (celkem) Celkem ČAP

počet nahlášených pojistných událostí (ks) 29 195 1 716 21 327 1 393 4 740 6 794 6 399 330 59 1 35 990

nahlášené škody (tis. Kč) 574 936 13 387 306 992 29 374 224 896 684 543 647 611 10 910 10 423 55 1 259 534

Pramen: Data ČAP.

Celkové statistiky povodní, vichřic a krupobití, tíhy sněhu a námrazy ČAP nezveřejnila, tudíž nelze učinit celkové závěry za jednotlivá nebezpečí. Nicméně hlavní událostí roku 2008 u nás zůstává bezpochyby vichřice Emma.

5.3 Rok 2009 Po dvou letech, kdy hrály hlavní úlohu v živelních škodách orkán a vichřice, se opět významněji připomněly také povodně. Ačkoli se objevují každoročně, některé roky se jedná „pouze“ o lokální povodně s relativně nízkými škodami. Rok 2009 již ve svém prvním čtvrtletí naznačil, že zřejmě nepůjde o rok s nízkým počtem pojistných událostí a objemem škod. Koncem února ČP uveřejnila, že nahlášené pojistné události spojené s tíhnou sněhu od začátku roku překročily pětinásobně nahlášený počet za stejné období minulého nebo předminulého roku. Vzhledem k předpovědi počasí přitom stále očekávala největší počet nahlášených událostí v následujícím týdnu. Zpráva dále uvedla, čeho se škody především týkaly: „Likvidátoři ČP zatím nejčastěji registrují poškozené střešní konstrukce, krytiny, okapy nebo zastřešení bazénů a zahradních chatek. Velké škody jsou zatím pouze výjimečné,

67

protože většina objektů, které byly v dezolátním stavu, již zasáhla kalamita před třemi lety a většinou byly opraveny. Aktuální odhad škod se pohybuje v desítkách milionů korun.“96 Také druhá největší pojišťovna, Kooperativa, se vyjádřila ke škodám způsobeným tíhou sněhu a námrazy. Koncem března uvedla, že objem škod se od začátku roku do 20. března dokonce zvýšil 16krát oproti roku 2008. Konkrétně z 2,04 mil. Kč na 32,2 mil. Kč. Nárůst počtu nahlášených pojistných událostí byl vyšší zhruba 13krát. Zatímco za stejné období minulého roku bylo nahlášeno 109 pojistných událostí, v roce 2009 činil počet 1362. Nejenže se objevilo více škod a pojistných událostí, ale i průměrná výše škody se zvýšila o jednu čtvrtinu. Ačkoli nárůst byl značný, účet škod ze sněhu a námrazy se ještě neuzavřel. V následujícím období se očekávalo další sněžení a přibývající počet škod.97 Ve druhé polovině června roku 2009 nastaly v ČR záplavy. Důvody jejich vzniku popisuje článek Záplavy 2009: české letní déjà vu: „Ve druhé dekádě června se nad Jaderským mořem a Apeninským poloostrovem vytvořila tlaková níže, která zde jako obyčejně nasávala velké množství teplého a vlhkého vzduchu. Tento tlakový útvar však byl při svém pohybu na východ zablokován tlakovou výší, a proto dodával vzduch nasycený vlhkostí po několik dnů na stejné místo – do střední Evropy. Právě popsaná povětrnostní situace není nikterak neobvyklým jevem, dvě okolnosti z ní ovšem udělaly situaci s katastrofálními následky. Tou první byl fakt, že v České republice pršelo již ve dnech, které extrémním srážkám předcházely. Půda se nasytila vlhkostí a následné srážky mohla absorbovat již jen velmi omezeně. Většina deště tak odtékala povrchovou cestou do vodních toků, v nichž se zkoncentrovala v ničivou vlnu. Druhou příčinou byla extrémní intenzita srážek. V bouřkách zaznamenaly srážkoměry ojediněle přes 40 mm srážek za hodinu. Za jednu noc napršelo v některých lokalitách na Novojičínsku přes 100 mm srážek, což je úhrn obvyklý za celý měsíc červen. přišla do ČR tlaková níže s velkým množstvím teplého a vlhkého vzduchu od Jaderského moře a Apeninského poloostrova. Při pohybu této tlakové níže došlo k jejímu zastavení blokováním tlakové výše. Proto byl vlhký vzduch distribuován po několik dní na stejné místo, střední Evropu. Z hlediska rozsahu se jednalo o plošně velmi omezený jev, který způsobil vzestup hladin v pramenných oblastech na horních úsecích toků. Směrem po proudu se povodňová vlna zmírňovala a toky na svých dolních úsecích již zpravidla třetích stupňů povodňové aktivity nedosahovaly.“ 98 Jak článek dále popisuje, důvod záplav byl jiný než v roce 2002, kdy trvaly nepřetržité srážky po několik dní. V roce 2009 docházelo ke krátkým a velmi intenzivním srážkám z plošně menších bouřkových mraků. Ty zapříčinily rychlý příchod záplav a významné navýšení hladin řek. Například na řece Jičínce byla naměřena 96

Česká pojišťovna. Škody ze sněhu a námrazy [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/skody/skody-ze-snehu-a-namrazy/. 97 Kooperativa. Klienti hlásí Kooperativě 13krát více škod způsobené sněhem a ledem než loni [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupný z www: http://www.koop.cz/o-nas/pro-media/klienti-hlasi-kooperative-13krat-viceskod-zpusobene-snehem-a-ledem-nez-loni.html. 98 FIALA, Theodor. Záplavy 2009: české letní déjà vu. Pojistný obzor, 2009, roč. 86, č. 3, str. 4-5. ISSN 00322393.

68

průtoková hodnota vysoce přesahující hodnotu stoletého průtoku. Vydatné deště, které způsobily záplavy, byly také doprovázeny silnými větry a krupobitím. V případě této katastrofy se nejednalo o povodně, nýbrž o záplavy. Jak bylo vysvětleno v pododdíle o pojistných nebezpečích povodeň a záplava, povodeň je záplava způsobená vylitím vody z koryta řek a potoků. V tomto případě se ale voda dostala na místa, na kterých nikdy předtím nebyla. Proto se jednalo o záplavy a ne povodně. Tyto záplavy měly významný vliv na rozhodování pojišťoven, jak přistoupit k uzavírání smluv týkajících se pojistných nebezpečí povodeň a záplava. Rovněž ovlivnily povodňové mapy a modelování povodní.99 Bouřky, déšť, kroupy a silný vítr se během léta ještě několikrát opakovaly na různých místech ČR. Vlivem nepříznivého počasí utrpěly zemědělci velmi významné škody a škodovost v pojištění plodin dosáhla závratných 160 %. I škodovost v pojištění hospodářských zvířat meziročně vzrostla o 21 % a celkově byl tento rok pro zemědělce z pohledu škod výrazně nejhorší z poslední doby. 100 Největší pojistitel zemědělských rizik Česká pojišťovna k tomu uvedla: „Počasí letošního léta trápilo zemědělce, kteří České pojišťovně oznámili více než 2400 případů zemědělských škod na plodinách a zvířatech a jejich celková výše přesáhne částku 800 milionů korun. Vyplacené náhrady Českou pojišťovnou za krupobití dosáhnou v novodobé historii rekordní výše. Například ve srovnání s rokem 2004 budou škody až čtyřnásobné a dokonce i katastrofální povodňový rok 2002 se přiblížil pouze dvěma třetinám letošních úhrad.“101 V roce 2009 byl celkový počet pojistných událostí v živelním pojištění vyšší než 78 tisíc s celkovými škodami 3,8 mld. Kč. Nejvyšší počet pojistných událostí znovu nastal u škod způsobených vichřicí a krupobitím. Převýšil 35 tisíc a jeho podíl činil 46 %. Objem škod dosáhl necelých 2 mld. Kč a podíl se oproti počtu pojistných událostí zvýšil na 52 %. Povodně zapříčinily 25 tisíc pojistných událostí (32 %) s výší škod 1,5 mld. Kč. I tíha sněhu za celý rok 2009 napáchala nemalý počet škod, více než 17 tisíc. Výše škod z těchto pojistných událostí byla výrazně nižší než u předchozích nebezpečí a činila 310 mil. Kč.

99

Blíže o této problematice pojednává pododdíl 4.1.2 Povodeň a záplava. Více o zemědělském pojištění v oddíle 3.3 Zemědělské pojištění. 101 Česká pojišťovna. Zemědělské škody klientů ČP jsou nejhorší za dvacet let [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/rizika/zemedelske-skody-klientu-cp-jsou-nejhorsi-za-dvacet-let/. 100

69

Graf č. 6 a 7: Škody způsobené živly za rok 2009

Pramen:Vlastní zpracování na základě dat ČAP.

5.4 Rok 2010 Prezident ČAP Ladislav Bartoníček se k roku 2010 vyjádřil následovně: „Do dějin pojistného trhu se zapsal i kvůli zatím nejvyšší frekvenci živelních katastrof v moderní historii. Následkem rozmarů počasí čelily pojišťovny opakovaně velkému náporu klientů, kteří v souvislosti se sněhovou kalamitou, povodněmi či krupobitím nahlásili v průběhu roku 150 tisíc pojistných událostí, což představuje oproti předchozímu roku téměř stoprocentní nárůst. O více než sto procent pak vyšplhala také částka za vyplacená pojistná plnění, která dosáhla 8 miliard Kč.“102 Jak uvedl prezident ČAP, živelní škody v roce 2010 výrazně předčily škody předchozího roku. Kromě toho předčily i mnoho dalších let, kdy se škody pohybovaly na mnohem nižší úrovni. Jako první se významněji projevovaly v celém prvním čtvrtletí škody z tíhy sněhu. Hlavní událostí se stala tlaková níže Daisy, která přinesla velké množství sněhu a působila na našem území od 8. do 11. ledna. Tato sněhová bouře se stala nejdůležitější příčinou výrazného nárůstu počtu pojistných událostí z tíhy sněhu a námrazy. V roce 2010 se počet meziročně více než ztrojnásobil a objem škod překročil 1,2 mld. Kč. Kromě navýšení škod způsobených tíhou sněhu se během roku objevily 4x povodně a v srpnu se mezi škody významně zapsalo krupobití. Na Moravě a ve Slezsku nastaly první povodně již v polovině květnu, další následovaly v červnu. Společně způsobily 18,5 tisíce škod v částce 1,7 mld. Kč. V srpnu se vyskytly bleskové povodně a v září se objevily tento rok již čtvrté povodně. Během srpnových bleskových povodní se voda podobně jako při záplavách v roce 2009 dostávala do míst, kde se dříve nevyskytla. Důvodem byly nasáklé pole a louky, které již nebyly schopny absorbovat vodu. Srpnové i zářijové povodně opakovaně zasáhly 102

KELLER, Josef. Výroční zpráva České asociace pojišťoven. Pojistný obzor, 2011, roč. 88, č. 3, s. 18-19. ISSN 0032-2393.

70

především severní Čechy a k 5. říjnu evidovala ČAP ze srpnových a zářijových povodní 12 tisíc škod ve výši 1,6 mld. Kč.103 Nejhorší živelní událostí jednoho dne, dokonce trvající pouze několik desítek minut, se stalo krupobití, které se 15. srpna přehnalo přes Prahu. Po deváté hodině večer dorazila do Prahy bouřka, která trvala o něco déle než půl hodiny. Na některých místech padaly kroupy velké i tři centimetry.104 Tato událost byla výjimečná také tím, že se stala v Praze a okolí, kde je velká koncentrace obyvatelstva a vozidel na poměrně malém území. Česká pojišťovna 17. srpna uvedla: „Do dnešního poledne registrovala Česká pojišťovna zejména v Praze a okolí již téměř 5 tisíc pojistných událostí, které nahlásili její klienti po řádění živlů z minulého víkendu. Počet registrovaných pojistných událostí tak už dokonce překonal množství škod z posledních bleskových povodní, kterých ČP doposud zaregistrovala 4700. Specifikem poslední kalamity je velké množství škod na osobních automobilech, které klienti pojišťovně hlásí mnohem rychleji než škody po bleskových povodních, jež v prvním srpnovém týdnu zasáhly především severočeský region. U povodňových škod je obvyklé, že je klienti hlásí po delší době než v případě škod na osobních automobilech. Zatím nejdražší evidovanou událostí je poškození vozu BMW řady 7 v hodnotě zhruba 2 milionů korun.“105 Toto lokální krupobití, které se týkalo pouze Prahy a okolí, způsobilo škody ve výši 1,8 mld. Kč a překonalo tak objemem škod jak květnové a červnové povodně na Moravě a Slezsku, tak povodně v druhé polovině roku. Jak bylo zmíněno, za rok 2010 bylo vyřízeno celkem 150 tisíc pojistných událostí za uvedená pojistná nebezpečí. Na rozdíl od předchozích let tentokrát příslušel nejvyšší počet pojistných událostí škodám z tíhy sněhu (přes 57 tisíc), následovaným vichřicí a krupobitím (53 tisíc). Pojistných událostí následkem povodní bylo zaregistrováno nejméně (39 tisíc). Z pohledu výše škod je ale pořadí opačné. Povodním náleží 48 % (3,74 mld. Kč) objemu veškerých škod, vichřice a krupobití se podílí 36 % (2,75 mld. Kč). I přes výrazné navýšení oproti minulým rokům se škody způsobené tíhou sněhu umístily třetí s 16 % (1,25 mld. Kč).

103

Česká asociace pojišťoven. Letošní živly napáchaly enormní škody [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný z www: http://cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01/TZ_CAP_20101005souhrn.pdf. 104 DVOŘÁK, Martin; BRANDEJSKÁ, Anna; MEIXNER, Jiří. Prahou se prohnala bouře, padaly několikacentimetrové kroupy [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný z www: http://zpravy.idnes.cz/prahou-seprohnala-boure-padaly-nekolikacentimetrove-kroupy-ptx-/domaci.aspx?c=A100815_215744_domaci_mad. 105 Česká pojišťovna: Počty škod z víkendového krupobití mohou přinést větší škody než nedávné bleskové povodně [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný z www: http://www.ceskapojistovna.cz/tiskova-zprava?58413pocty_skod_z_vikendoveho_krupobiti_mohou_prinest_vetsi_skody.

71

Grafy č. 8 a 9: Škody způsobené živly za rok 2010

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat ČAP.

5.5 Souhrnné škody za roky 2007, 2009 až 2011 Česká asociace pojišťoven sice neuveřejnila celková data za rok 2008, ale již uvedla předběžnou statistiku za rok 2011. Po roce s velmi vysokými živelními škodami byl minulý rok pro pojišťovny příznivý. Nejvíce škod způsobily vichřice a krupobití, ale jejich výše (1 mld. Kč) je s ohledem na škody z minulých let poměrně nízká. Celkově tíha sněhu, povodeň, vichřice a krupobití vyvolaly 43 tisíc pojistných událostí s celkovým objemem škod 1,6 mld. Kč. Částka škod za celý rok je srovnatelná s každou ze tří nejvýznamnějších událostí předcházejícího roku (květnové a červnové povodně, srpnové a zářijové povodně, srpnové krupobití). Nyní již tedy k závěrům za posledních několik let. Za roky 2007, 2009, 2010 a 2011 se stalo celkem 394 pojistných událostí vzniklých tíhou sněhu, povodněmi, vichřicí a krupobitím. Necelými 56 % pojistných událostí se na nich podílely vichřice a krupobití. Ty společně vévodily statistice pojistných událostí pokaždé kromě jednoho roku. V roce 2010 patřilo první místo tíze sněhu. Především kvůli tomu se dostalo pojistné nebezpečí tíha sněhu na druhé místo souhrnného počtu pojistných událostí (22,4 %). Nicméně povodně zapříčinily jen nepatrně nižší počet a podíl činil 21,8 %. Výše škod způsobených pojistnými nebezpečími tíha sněhu, povodeň, vichřice a krupobití se během sledovaných 4 let dostala na více než 16,7 mld. Kč. I z tohoto pohledu je zřejmé, že rok 2011 se svými 1,6 mld. Kč byl pro pojišťovny velmi příjemným poklesem vzhledem k rokům 2009 (3,8 mld. Kč) a 2010 (7,7 mld. Kč). Souhrnně připadl největší podíl opět na vichřici a krupobití. Souhrnný objem škod činil téměř 9 mld. Kč (53 %). Povodně způsobují mnohem větší škody než tíha sněhu. Zařadily se na druhé místo s necelými 6 mld. Kč (36 %) celkových škod za sledované období. Tíha sněhu během zimních období napáchala škody ve výši 1,8 mld. (11 %). 72

Grafy č. 10 a 11: Sohurnné škody živlů

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat ČAP.

Ze statistik lze vyvodit určité závěry. Pojišťovny vyřídily z těchto tří pojistných nebezpečí ve čtyřech uvedených letech průměrně 270 pojistných událostí denně. Přestože se jich většina stala během několika dní, kdy působila jednotlivá nebezpečí, pojišťovny zvládly flexibilně reagovat a během krátké doby vyřídily většinu těchto událostí nebo alespoň poskytly zálohu. Ačkoli je mediálně nejvíce sledovaným nebezpečím povodeň, což je v důsledku možností vytváření zabezpečovacích prvků v pořádku, nejvíce pojistných událostí a nejvyšší objem škod způsobily vichřice a krupobití. Tíha sněhu za sledované období zapříčinila mírně vyšší počet pojistných událostí než povodeň a za poslední tři roky tento počet nikdy neklesl pod 10 tisíc. Přesto svým objemem škod nemá tak výrazný vliv na hospodaření pojišťovny jako povodeň, vichřice a krupobití. Do budoucna je tedy potřeba se zabývat především vichřicemi, krupobitím a povodněmi. Již v dnešní době existují povodňové mapy a software pro modelování průběhu povodní, ale vzhledem k záplavám posledních let dochází k upřesňování těchto map a modelů. Pro pojišťovny je v důsledku těchto změn důležitou otázkou, jak vhodně nastavit podmínky pojistitelnosti, sazby pojistného a podmínky pojistného plnění pro nebezpečí povodně. Některé pojišťovny využívají omezení pojistného plnění limitem, jiné zapojují do výplaty pojistného plnění pojistníka spoluúčastí. Dnes je již běžné odsouvání povodně a záplavy ze základního pojištění do připojištění. Kromě toho se v některých případech zpřísňují podmínky pro uzavření zmíněných nebezpečí. Například pojišťovna Slavia se aktuálně staví k pojištění nebezpečí povodně a záplavy ve svém produktu Domov již celkem ostražitě. Nepojistí dle očekávání nemovitost ležící ve 4. zóně dle stupnice ČAP a nepojistí ani dům ve 3. zóně, pokud byl zasažen povodní nebo záplavou v posledních 20 letech. Ostražitost je zřejmá v poslední výluce vztahující se k pásmu 1 a 2. Pokud byla nemovitost za posledních

73

20 let zasažena povodní nebo záplavou víckrát než jednou, nelze připojištění povodně a záplavy sjednat.106 Použitelnost větrných modelů je zatím dost problematická z důvodu jejich nedostatečné spolehlivosti pro určení míry rizika a následnou kalkulaci pojistného. Nicméně do budoucna není nic vyloučené a třeba se v blízké budoucnosti dočkáme rozlišování rizikových zón i u pojistného nebezpečí vichřice.

106

Slavia Pojišťovna. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění občanů VPP DOMOV 01/2012 [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupný z www: http://www.slaviapojistovna.cz/m/upload/VPP_DOMOV_CZ_2012_new_kor1_press_1.pdf.

74

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce byla analýza pojistných nebezpečí v pojištění majetku, která měla být provedena jak kvalitativně, tak i kvantitativně. Současně měl být hodnocen vliv nedávných živelních událostí na pojištění majetku. Práce se zaměřila na živelní pojistná nebezpečí a odcizení z důvodu jejich uplatnění napříč většinou uvedených produktů. Požár je jedním z živelních nebezpečí, které zpravidla vzniká působením lidské činnosti. Z tohoto důvodu je velmi důležité prevence a předcházení požárům. V rámci požární ochrany se angažuje i Česká asociace pojišťoven se svými technickými normami a příručkami. Nicméně největší vliv mají především prováděcí předpisy, které jsou průběžně aktualizovány a napomáhají zlepšení požární ochrany, jenž má pomoci snížení počtu a rozsahu škod způsobených požáry. Přestože jsou povodeň a záplava nejvíce diskutovanými živelními nebezpečími, nenáleží jim v posledních letech nejvíce pojistných událostí ani nejvyšší objem škod. V nedávné době se staly velmi důležitou událostí záplavy roku 2009 a bleskové povodně následujícího roku, protože se voda v těchto případech dostala na místa, na která se podle tehdejších verzí povodňových map a modelů neměla dostat. Tento fakt vede k úpravám modelů a pro pojišťovny se stává důležitou otázkou, jak vhodně nastavit podmínky pojistitelnosti, sazby pojistného a podmínky pojistného plnění pro nebezpečí povodně. Některé pojišťovny omezují výši pojistného plnění limitem, jiné zapojují do výplaty pojistného plnění pojistníka spoluúčastí. V poslední době je také již běžné odsouvání povodně a záplavy ze základního pojištění do připojištění. Kromě zmíněného se rovněž začíná objevovat zpřísnění podmínek pro uzavření pojištění zmíněných nebezpečí. Pojistnými nebezpečími s největším počtem pojistných událostí i objemem škod posledních pěti let jsou společně vichřice a krupobití. Následky orkánu Kyrill v roce 2007 a vichřice Emma v roce 2008 otevřely debatu na téma využití větrných map a modelů pro stanovení rizikovosti v pojištění. Z důvodu výjimečnosti zmíněných dvou větrných živelních událostí a vzájemné odlišnosti způsobených škod bylo naznáno, že nelze v těchto případech efektivně využít větrných map. Zatím nejsou vytvořeny dostatečně reálné projekce větru a spolehlivé mapy pro objektivní měření rizika pojistného nebezpečí vichřice. Krupobití činí rovněž nemalé škody. Především v roce 2010 způsobilo lokální krupobití v Praze a okolí během několika desítek minut škody převyšující 1,8 mld. Kč. Ačkoli nelze zatím využít větrných map pro objektivní stanovení rizika, před několika lety byla zavedena nová norma pro zatížení konstrukcí větrem a společně s novou větrnou mapou z roku 2007 by měly přinést pozitivní vliv na pojišťovnictví snížením rizika přijímaného do pojištění, především u průmyslových staveb. Podobně jako u nebezpečí vichřice, i u tíhy 75

sněhu existuje mapa sněhových oblastí, která byla rovněž v roce 2007 aktualizována. Mapa zvýšila počet oblastí a navýšila jejich limity, což by mělo rovněž kladně působit na riziko pojištění nových budov. Tíha sněhu ovlivňuje pojištění majetku především svým počtem pojistných událostí. V posledních třech letech neklesl počet pod 10 tisíc a v roce 2010 (57,5 tisíc) dokonce převýšil množství pojistných událostí jak způsobených povodní, tak vichřicí a krupobitím. I když je objem škod menšího rozsahu než u povodní, vichřic a krupobití, přesto pojistné nebezpečí tíhy sněhu a námrazy značně zatěžuje úsek likvidace pojišťoven právě počtem pojistných událostí. Pro pojistné nebezpečí odcizení se využívá podobně jako pro povodeň rizikových zón. Vychází ze statistik krádeží a nejčastěji se dělí na tři zóny. Velká města a samoty tvoří první pásmo, v druhém se nachází obecně okresní města a nejméně rizikovou zónu tvoří menší města a obce. Rozdíl v pojistném mezi první a druhou zónou může činit desítky procent. U odcizení hraje také důležitou roli zabezpečení a pojišťovny vyžadují pro uzavření pojištění často minimální zabezpečení nebo vzhledem k úrovni zabezpečení stanovují limit pojistného plnění. Při nadstandardním zabezpečení při dané pojistné částce bývají ochotny snížit pojistné. Pojišťovny v letech 2007 a 2009 až 2011 registrovali denně průměrně 270 pojistných událostí způsobených tíhou sněhu, povodní nebo vichřicí a krupobitím. Přestože se jich většina stala během několika dní, kdy působila jednotlivá nebezpečí, a nápor na pojišťovny tak nebyl rovnoměrný, zvládly flexibilně reagovat a během poměrně krátké doby vyřídily většinu těchto událostí nebo alespoň poskytly zálohu, jak dokazují statistiky některých událostí. Rok 2011 byl svým objemem škod z uvedených nebezpečí sice výrazně příznivější především ve srovnání s rokem 2010, nicméně do budoucna lze stále očekávat i nadále významný vliv těchto živelních nebezpečí, která značně ovlivňují pojištění majetku jak počtem pojistných událostí, tak objemem škod. Zdá se, že pojišťovny jsou v oblasti likvidace připraveny dobře, jakým směrem se budou ubírat kroky v užívání modelů i map a stanovování pojistných podmínek přírodních nebezpečí v praxi pojišťoven ukáže čas.

76

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]

Aktuální vyhláška č. 268/2011 Sb. mění vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupný z www: http://www.hzscr.cz/clanek/k-1-7-2008-nabyla-ucinnosti-vyhlaska-c-23-2008-sb-otechnickych-podminkach-pozarni-ochrany-staveb-134631.aspx.

[2]

Allianz [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.allianz.cz/.

[3]

Allianz. Allianz autopojištění, pojistné podmínky [online]. [cit. 2012-02-15]. Dostupný z www: http://www.allianz.cz/download.php?FNAME=1285893445.upl&ANAME=ppautopojisteni.pdf.

[4]

Allianz. Kradené a nalezené věci prodává Allianz pojišťovna v aukcích [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskovezpravy/kradene-a-nalezene-veci-prodava-allianz-pojistovna-v-aukcich/.

[5]

Allianz. Pojištění trvale obývaných objektů, pojistné podmínky č. 1/11 (2011) [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupný z www: http://www.allianz.cz/download.php?FNAME=1316497843.upl&ANAME=PP-trvale2011.pdf.

[6]

Allianz. Zimním škodám klientů Allianz kralují zloději a voda z potrubí [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskovezpravy/zimnim-skodam-klientu-allianz-kraluji-zlodeji-a-voda-z-potrubi/.

[7]

Axa. Domov - pojistné podmínky pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti 0510 [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupný z www: http://axa.cz/Files/3f/3fa691472f51-4503-82ce-3489fae37e18.pdf.

[8]

BÁNOVSKÝ, Ivo. Pomoc pro pojišťovny: modelování povodní vstupuje do nové éry. Pojistný obzor. 2011, roč. 88 , č. 3, s. 42-45. ISSN 0032-2393.

[9]

Beaufortova stupnice síly větru [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://neptunovo.dopohody.net/assets/meteo/Beaufort_cs.pdf.

[10]

Bulletin ÚZEI č.10/2011 [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupný z www: http://www.uzei.cz/left-menu/publikacni-cinnost/bulletin-uzei/2011/bu1110.pdf.

[11]

BUŘÍNSKÁ, Barbora. Nejvíce za pojištění domácnosti zaplatí Pražané a lidé žijící na samotě [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z www: http://finance.idnes.cz/nejvice-za-pojisteni-domacnosti-zaplati-prazane-a-lide-zijicina-samote-1ni-/poj.aspx?c=A091110_115638_poj_bab.

[12]

ČEJKOVÁ,V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Brno : MU Brno, 2006. 129 s. ISBN 80210-3990-6. 77

[13]

Česká asociace pojišťoven [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupný z www: http://www.cap.cz/.

[14]

Česká asociace pojišťoven. 6 nejčastějších chyb, které lidi dělají v pojištění majetku [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupný z www: http://cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01/TZ_200902 27%20UNOR-majetek_6chyb.pdf.

[15]

Česká asociace pojišťoven. Letošní živly napáchaly enormní škody [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný z www: http://cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01/TZ_CAP_2 0101005-souhrn.pdf.

[16]

Česká asociace pojišťoven. Nedávejte živlům šanci [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupný z www: http://cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01%2fTZ_CA P_20100907_Zivly-2.pdf.

[17]

Česká asociace pojišťoven. Největší chyby v neživotním pojištění [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/unor-mesicpojisteni/cap-nejvetsi-chyby-v-nezivotnim-pojisteni/.

[18]

Česká asociace pojišťoven. S pojištěním proti živlům [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupný z www: http://www.cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01/CAP_ zivly_03.pdf.

[19]

Česká podnikatelská pojišťovna [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.cpp.cz/.

[20]

Česká podnikatelská pojišťovna. Pojistné podmínky Autopojištění Combi Plus II 1/11 [online]. [cit. 2012-02-15]. Dostupný z www: http://www.cpp.cz/User_data/Media/Original/CPP/201112/pp-acp-1_11-v08_2011.pdf.

[21]

Česká pojišťovna [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.ceskapojistovna.cz.

[22]

Česká pojišťovna. Mráz už má na svědomí stovky škod [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskove-zpravy/cp-mraz-uzma-na-svedomi-stovky-skod/.

[23]

Česká pojišťovna: Počty škod z víkendového krupobití mohou přinést větší škody než nedávné bleskové povodně [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný z www: http://www.ceskapojistovna.cz/tiskova-zprava?58413pocty_skod_z_vikendoveho_krupobiti_mohou_prinest_vetsi_skody.

78

[24]

Česká pojišťovna. Pojištění majetku a osob - Pojištění v KOSTCE, pojistné podmínky [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupný z www: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50012/Vseobecne-a-doplnkovepojistne-podminky.pdf.

[25]

Česká pojišťovna. Pojištění opuštěné domácnosti pro případ dovolené[online]. [cit. 2012-02-12]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/produkty/cestovnipojisteni/pojisteni-opustene-domacnosti-pro-pripad-dovolene/.

[26]

Česká pojišťovna. Škody ze sněhu a námrazy [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/skody/skody-ze-snehu-a-namrazy/.

[27]

Česká pojišťovna. Zemědělské škody klientů ČP jsou nejhorší za dvacet let [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/rizika/zemedelskeskody-klientu-cp-jsou-nejhorsi-za-dvacet-let/.

[28]

ČSN EN 1991-1-3: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem.

[29]

ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení Zatížení větrem.

[30]

ČSOB Pojišťovna. Počty krádeží v bytech a domech v posledních letech rostou [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/pojistovny/tiskove-zpravy/pocty-kradezi-v-bytech-adomech-v-poslednich-letech-rostou/.

[31]

ČSOB Pojišťovna. Podpojištěný majetek má každý desátý [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/produkty/pro-obcany/podpojistenymajetek-ma-kazdy-desaty/.

[32]

ČSOB Pojišťovna. Pojištění podnikatelských rizik [online]. [cit. 2012-02-24]. Dostupný z www: http://www.csobpoj.cz/cs/produkty/pojisteni-profirmy/Stranky/pojisteni-podnikatelskych-rizik.aspx#k7.

[33]

ČSOB Pojišťovna. Všeobecné pojistné podmínky – zvláštní část Pojištění živelního přerušení provozu, VPP ZPP 2007 [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupný z www: http://www.csobpoj.cz/cs/produkty/pojisteni-profirmy/Documents/Pojistn%C3%A9%20podm%C3%ADnky%20Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD%20%C5%BEiveln%C3%ADho%20p%C5 %99eru%C5%A1en%C3%AD.pdf.

[34]

ČSOB Pojišťovna. Za nejvíce pojistných událostí v domácnosti může voda [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupný z www: http://www.opojisteni.cz/produkty/proobcany/za-nejvice-pojistnych-udalosti-v-domacnostech-muze-voda/.

[35]

Direct Pojišťovna. Pojistné podmínky pojištění majetku a odpovědnosti občanů [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.direct.cz/assets/files/vpp/VPP-HOME.pdf. 79

[36]

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

[37]

DVOŘÁK, Martin; BRANDEJSKÁ, Anna; MEIXNER, Jiří. Prahou se prohnala bouře, padaly několikacentimetrové kroupy [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný z www: http://zpravy.idnes.cz/prahou-se-prohnala-boure-padalynekolikacentimetrove-kroupy-ptx-/domaci.aspx?c=A100815_215744_domaci_mad.

[38]

EuroGAP [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupný z www: http://www.eurogap.cz/.

[39]

FIALA, Theodor. Záplavy 2009: české letní déjà vu. Pojistný obzor, 2009, roč. 86, č. 3, str. 4-5. ISSN 0032-2393.

[40]

Generali Pojišťovna [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.generali.cz/.

[41]

Generali. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění domácnosti (VPP D 2006/02) [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupný z www: http://www.generali.cz/soubory/82XEAG/VPP%20Dom%C3%A1cnost.pdf.

[42]

Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupný z www: http://www.ig.cas.cz/cz/struktura/observatore/zapadoceskaseismicka-sit-webnet/aktualne-o-seismicke-aktivite-v-zapadnich-cechach/.

[43]

GINTER, Jindřich. Vichřice servala střechu, podle pojišťovny byla o 2 km/h pomalejší [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://www.novinky.cz/finance/211918vichrice-servala-strechu-podle-pojistovny-byla-o-2-km-h-pomalejsi.html.

[44]

Hasičská vzájemná pojišťovna [online]. [cit. 2012-01-27]. Dostupný z www: http://www.hvp.cz/index.htm.

[45]

Hasičský záchranný sbor. Statistická ročenka 2011 [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupný z www: http://www.hzscr.cz/soubor/rocenka-2011-pdf.aspx.

[46]

Jak se pojistit [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.jaksepojistit.cz/.

[47]

JANATA, Jiří. Pojištění a management majetkových podnikatelských rizik. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004. 87 s. ISBN 80-86419-64-9.

[48]

JANATA, Jiří. Velké požáry v České republice. Pojistný obzor, 2008, roč. 85, č. 4, s. 22-23. ISSN 0032-2393.

[49]

KARFÍKOVÁ, Marie; PŘIKRYL, Vladimír. Pojišťovací právo. 1. vyd. Praha : Leges, 2010. 351 s. ISBN 978-80-87212-45-5.

[50]

KELLER, Josef. Výroční zpráva České asociace pojišťoven. Pojistný obzor, 2011, roč. 88, č. 3, s. 18-19. ISSN 0032-2393.

[51]

Kooperativa [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.koop.cz/. 80

[52]

Kooperativa. Klienti hlásí Kooperativě 13krát více škod způsobené sněhem a ledem než loni [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupný z www: http://www.koop.cz/o-nas/promedia/klienti-hlasi-kooperative-13krat-vice-skod-zpusobene-snehem-a-ledem-nezloni.html.

[53]

Kooperativa. Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění domácností M-500/05 [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupný z www: http://www.koop.cz/data/files/file_30_GENERAL.pdf.

[54]

Maxima pojišťovna [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.maxima-as.cz/.

[55]

MSK-64 [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/MSK-64.

[56]

Na kolik pojistit dům? Zjistíte na stránkách ČAP! [online]. [cit. 2012-01-18]. Dostupný z www: http://www.hypoindex.cz/tiskove-zpravy/na-kolik-pojistit-dumzjistite-na-strankach-cap.

[57]

PAVEC, Michal. Větrné mapy nemají smysl, říká expert i pojišťovny [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=601802.

[58]

PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha : Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-644-0.

[59]

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupný z www: http://www.pgrlf.cz/pgrlf/aktuality.php.

[60]

Pojisti auto [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupný z www: http://pojistiauto.jaksepojistit.cz/fakta-o-pojisteni-vozidel.

[61]

Pojisti majetek [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupný z www: http://www.pojistimajetek.cz/.

[62]

Pojišťovny odhalily rekordní počet pojistných podvodů [online]. [cit. 2012-01-27]. Dostupný z www: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/160650-pojistovnyodhalily-rekordni-pocet-pojistnych-podvodu/.

[63]

Rok zabezpečení vozidel [online]. [cit. 2012-02-15]. Dostupný z www: http://www.rokzabezpecenivozidel.cz/home/.

[64]

RYBÁŘ, Pavel. Pojišťovny aktivně působí v oblasti požární prevence. Pojistný obzor, 2011, roč. 88, č. 1, s. 24-26. ISSN 0032-2393.

[65]

SEIFERTOVÁ, Eva. Pojištění lesů je na okraji zájmu [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupný z www: http://www.agroweb.cz/Pojisteni-lesu-je-na-okrajizajmu__s1668x59335.html.

81

[66]

Slavia Pojišťovna. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění občanů VPP DOMOV 01/2012 [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupný z www: http://www.slaviapojistovna.cz/m/upload/VPP_DOMOV_CZ_2012_new_kor1_press_1.pdf.

[67]

Swiss Re. Floods – an insurable risk? [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupný z www: http://media.swissre.com/documents/floods_insurable_risk_en.pdf.

[68]

Swiss Re. Sigma No 2/2012 [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupný z www: http://media.swissre.com/documents/sigma2_2012_en.pdf.

[69]

ŠEDÝ, Pavel. Orkán Kyrill: máme se bát horšího? [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://finexpert.e15.cz/orkan-kyrill-mame-se-bat-horsiho.

[70]

Škody po orkánu Kyrill. Pojistný obzor, 2007, roč. 84, č. 11, s. 10. ISSN 0032-2393.

[71]

Tiskové zprávy ČAP [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+tiskov%C3%A9+z pr%C3%A1vy.

[72]

Uniqa [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupný z www: http://www.uniqa.cz/home/index.php.

[73]

Uniqa. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění domácnosti na území ČR - zvláštní část - UCZ/B/10 [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupný z www: http://cmsui.hypercms.net/repository/media_cnt/UNIQACzechia/VPP_domacnost_hcm0007402.pdf.

[74]

Věřte statistice. Od Emmy a Kyrilla je na pět let klid [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupný z www: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=523171.

[75]

Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

[76]

Výroční zprávy ČAP [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupný z www: http://cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C 4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy.

[77]

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

[78]

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů.

[79]

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů.

[80]

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

[81]

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů.

[82]

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[83]

Zákon č. 8/2008 Z. z. o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

82

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Průměrné pojistné plnění z havarijního pojištění na pojistnou událost dle rizik......37 Graf č. 2: Počet katastrof 1970-2011 ........................................................................................46 Graf č. 3: Pojištěné katastrofické škody 1970-2011 (v mld. dolarů)........................................47 Graf č. 4 a 5: Škody způsobené živly za rok 2007 ...................................................................66 Graf č. 6 a 7: Škody způsobené živly za rok 2009 ...................................................................70 Grafy č. 8 a 9: Škody způsobené živly za rok 2010 .................................................................72 Grafy č. 10 a 11: Sohurnné škody živlů....................................................................................73

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Pojištění budov a staveb obyvatel.......................................................................25 Tabulka č. 2: Limity pojistného plnění u pojištění trvale obývané domácnosti .......................29 Tabulka č. 2: Pojištění domácnosti ...........................................................................................31 Tabulka č. 3: Havarijní pojištění pozemních vozidel podnikatelů i občanů (kromě kolejových) ..................................................................................................................................................36 Tabulka č. 4: Vývoj zemědělského pojištění v ČR v letech 2003 – 2010 (mil. Kč) ................44 Tabulka č. 5: Největší živelní události 1997-2009 ...................................................................48 Tabulka č. 6: Beaufortova stupnice síly větru ..........................................................................56 Tabulka č. 7: Stručný popis makroseismické stupnice MSK-64 ..............................................58 Tabulka č. 8: Výše pojistného pro varianty pojistných částek a dvě různé lokality.................63 Tabulka č. 9: Škody způsobené vichřicí z ledna 2007..............................................................65 Tabulka č. 10: Škody způsobené vichřicí z března 2008 (stav k 31. 5. 2008)..........................67

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČAP Česká asociace pojišťoven ČP Česká pojišťovna ČPP Česká podnikatelská pojišťovna ČR Česká republika FLEXA anglická zkratka pro Fire (požár), Lightning (blesk), EXplosion (výbuch) a Aircraft (náraz nebo pád letadla). NŽP neživotní pojištění PČ pojistná částka PGRLF Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací

83

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Odvětví a skupiny neživotních pojištění Příloha B – Stupně zabezpečení a limity plnění pro odcizení věcí krádeží vloupáním z doplňkových pojistných podmínek pro pojištění domácnosti v pojistných podmínkách České pojišťovny Pojištění v KOSTCE Příloha C – Mapa větrných oblastí na území ČR Přílohy D – Mapy sněhových oblastí na území ČR

84

Příloha A - Odvětví a skupiny neživotních pojištění Odvětví neživotních pojištění 1. Úrazové pojištění a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) cestujících. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech c) motorových, d) nemotorových. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech c) vnitrozemských, d) námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených g) požárem, h) výbuchem, i) vichřicí, j) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy), k) jadernou energií, l) sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami. 10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, b) z provozu drážního vozidla, c) z činnosti dopravce. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12, a) odpovědnost za škodu na životním prostředí, b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením, c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, d) ostatní.

14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost, b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypoteční úvěr, e) zemědělský úvěr. 15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky, b) nepřímé záruky. 16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání, b) z nedostatečného příjmu, c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku, e) ze stálých nákladů, f) z nepředvídaných obchodních výdajů, g) ze ztráty tržní hodnoty, h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční služby). Skupiny neživotních pojištění a) „Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví č. 1 a 2, b) „Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví č. 3, 7 a 10, c) „Pojištění požáru a jiných majetkových škod“ pro odvětví č. 8 a 9, d) „Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí“ pro odvětví č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12, e) „Pojištění odpovědnosti za škodu“ pro odvětví č. 10, 11, 12 a 13, f) „Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví č. 14 a 15, g) „Pojištění jiných ztrát“ pro odvětví č. 16, 17 a 18.

Příloha B - Stupně zabezpečení a limity plnění pro odcizení věcí krádeží vloupáním z doplňkových pojistných podmínek pro pojištění domácnosti v pojistných podmínkách České pojišťovny Pojištění v KOSTCE

Příloha C – Mapa větrných oblastí na území ČR

Příloha D – Mapy sněhových oblastí na území ČR Mapa platná do listopadu 2006:

Mapa platná od listopadu 2006: