Trestné činy proti majetku v podnikání

Bankovní institut vysoká škola Praha Práva

Trestné činy proti majetku v podnikání Bakalářská práce

Autor:

Volodymyr Kovbasey Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Pavel Norek

Duben, 2015

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích dne 1. 1. 2015

Volodymyr Kovbasey

Poděkování: Rád bych tímto poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Pavlu Norkovi za ochotu, odborné rady a čas, který mi věnoval při řešení této bakalářské práce. Mé poděkování také patří přítelkyni za pomoc a rady, které mi pomohly tuto práci zkompletovat.

Anotace Cílem bakalářské práce je seznámit se s problematikou nejzávaţnějších trestních činů proti majetku v podnikání, zejména jejich definováním. Pokusíme se také podřadit pod tento pojem vybrané druhy protiprávního jednání v oblasti hospodářské kriminality. Následně se zaměříme a analyzujeme jeden z nejrozšířenějších trestních činů, a to úplatkářství. První kapitola práce je zaměřena na charakteristiku hlavních pojmů a popsání vybraných trestních činů v podnikání. Druhá kapitola je zaměřena na trestné činy korupce a úplatkářství a důvody vzniku těchto trestních činů. Třetí kapitola znázorňuje konkrétní korupční kauzu a závěrečná kapitola je tvořená vlastním výzkumem, který je postavený na obecném vnímání korupce a úplatkářství.

Klíčová slova Trestné činy v podnikání, podvod, dotační podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, zkrácení a neodvedení daně, přijetí úplatku, podplacení, nepřímé úplatkářství.

Anotation The aim of this thesis is to introduce the problems of the most serious criminal acts against property in business, especially in their definition. We will try to subsumed under this term selected types of infringement in the economic crime. Then to focus and analyze one of the most criminal offenses, bribery. The first chapter is focused on the characteristics of the main concepts and description of selected criminal acts in business. The second chapter is focused on crimes of corruption and bribery, and reasons for these criminal acts. The third chapter illustrates specific cases of corruption and the final chapter is made up of own research, which is based on the general perception of corruption and bribery.

Key word The offences in business, fraud, subsidy fraud, insurance fraud, loan fraud, shortening and unpaid the tax, acceptance of a bribe, indirect bribery.

Obsah Úvod................................................................................................................................. 7 1.

Trestné činy proti majetku v podnikání.............................................................. 8 1.1

Základní pojmy ............................................................................................... 10

1.1.1 Trestný čin ................................................................................................... 10 1.1.2 Skutková podstata trestného činu ................................................................ 12 1.1.3 Vlastnictví ................................................................................................... 12 1.1.4 Podnikání..................................................................................................... 13 1.2

Historie............................................................................................................ 14

1.3

Podvody v podnikání ...................................................................................... 16

1.3.1 Podvod......................................................................................................... 17 1.3.2 Dotační podvod ........................................................................................... 19 1.3.3 Pojistný podvod ........................................................................................... 21 1.3.4 Úvěrový podvod .......................................................................................... 23 1.3.5 Zkrácení a neodvedení daně ........................................................................ 25 1.3.6 Statistika ...................................................................................................... 28 2.

Problém podnikání dnes - trestné činy úplatkářské. ....................................... 31 2.1

Příčiny vzniku korupce ................................................................................... 32

2.2

Právní úprava korupce v ČR ........................................................................... 36

2.2.1 Přijetí úplatku .............................................................................................. 37 2.2.2 Podplácení ................................................................................................... 39 2.2.3 Nepřímé úplatkářství ................................................................................... 41 2.2.4 Statistika ...................................................................................................... 44 3.

4.

Konkrétní korupční kauzy ................................................................................. 45 3.1

Kauza David Rath ........................................................................................... 45

3.2

Kauza Martin Chovanec ................................................................................. 47

Vlastní výzkum .................................................................................................... 49 5

4.1

Analýza výzkumu ........................................................................................... 54

Závěr ............................................................................................................................. 56

6

Úvod Problém trestných činů proti majetku v podnikání se stal na území České republiky velmi zajímavým tématem a to zejména po kauze Rath, kdy se začalo stále více mediálně mluvit o této problematice. Následně pak také začaly vyplouvat na povrch případy i z dob minulých, které byly doposud „tabu“. Motiv zvolení tohoto konkrétního tématu práce byl jednoduchý, jelikoţ jsem se bohuţel osobně nečekaně setkal v mém okolí s případy, kdy docházelo k podvodům proti majetku v podnikání. V podstatě se dá říci, ţe toto byl hlavní hnací motor, při tvorbě této práce a díky tomu se i dozvědět o této problematice více. Druhů trestných činů proti majetku v podnikání upravené v zákoně č. 40/2009 Sb., existuje nepřeberné a rozmanité mnoţství počínaje klasickou krádeţí aţ po poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací. Nicméně v této bakalářské práci se budeme především zaobírat takovými trestnými činy v podnikání, které dle mého názoru tvoří nejvíce zastoupené a nebezpečné protiprávní jednání v této oblasti hospodářské kriminality, kdy se snaţíme charakterizovat vybrané druhy hospodářské kriminality, definovat jejich skutkovou podstatu a v neposlední řadě také zdůraznit jejich trestně právní postih. Hlavním cílem této bakalářské práce je seznámit se s problematikou nejzávaţnějších trestních činů proti majetku v podnikání a následně se zaměřit a analyzovat z mého pohledu jednu z nejrozšířenějších trestných činností v této oblasti protiprávního jednání a tím je úplatkařství. V první kapitole bakalářské práce rozebereme základní stěţejní pojmy, se kterými se budeme setkávat v průběhu práce. Posléze se pokusíme stručně charakterizovat vybrané druhy podvodů, se kterými se můţeme setkat v reálném ţivotě v rámci podnikatelské činnosti. Následně se detailněji zaměříme na úplatkářství a jeho různé variace, přičemţ v souvislosti s touto problematikou byl vytvořen vlastní výzkum formou dotazníku, který má za cíl zmapovat vnímání občanů v oblasti korupce a úplatkářství

7

1. Trestné činy proti majetku v podnikání Trestně právní ochrana majetku je jedno ze základních ústavních práv člověka, které je uvedeno v Listině základních práv a svobod v Čl. 11 (1) „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje“.1 Z čehoţ nám vyplývá, ţe kaţdý vlastník, který disponuje vlastnickým právem, má bez rozdílu stejnou právní ochranu. To znamená, ţe pro kaţdého, kdo toto právo nějakým způsobem poruší, budou stanovené stejné právní postihy. Trestné činy proti vlastnictví jsou tradiční trestné činy ve struktuře trestního zákona jakéhokoliv státu. Dohromady se zásahem proti osobnosti, vraţdy, trestné činy proti vlastnictví a krádeţe byly podvody proti majetku úplně první trestné činy, se kterými se lidstvo od počátku své existenci setkalo. Tyto trestné činy vznikaly v momentě počátku společnosti a uznávaly se jako trestné činy ve všech společensko-ekonomických formacích a státech. Trestné činy proti majetku v podnikání obsahují široké spektrum trestných činů, které jsou obsaţené v páté hlavě trestního zákoníku. Mluvíme-li o trestných činech proti majetku v podnikání, tak mluvíme o hospodářské kriminalitě. Trestné činy proti majetku v podnikání jsou v literatuře označovány jako hospodářská kriminalita a proto konkrétně samostatnou definici trestných činů proti majetku v podnikání skoro nikde nenajdeme. Jedna z definic charakterizuje hospodářskou kriminalitu či trestné činy proti majetku v podnikání, jako: „Oblast nebezpečných společenských jevu páchaných v různých formách podnikání, které záměrně ohrožují nebo poškozují hospodářskou soustavu, dále ohrožují nebo poškozují systém ekonomických vztahů a v neposlední řadě ohrožují nebo poškozují práva nebo oprávněné zájmy hospodářských subjektu nebo státu“.2 Pro účely naší práce můţeme trestné činy proti majetku v podnikání charakterizovat jako vzájemné vztahy a zájmy mezi hospodářskými subjekty a státem, které jsou chráněny trestním zákoníkem. Z čehoţ nám vyplívá, ţe trestné činy proti majetku v podnikání, můţeme chápat jako soustavu trestných činů zaměřenou na majetek, vztahy a zájmy hospodářských subjektů mezi sebou a státem.3 Přičemţ majetek představuje souhrn všech majetkových hodnot vlastníka, do kterého můţeme zařadit například i majetková práva 1

Usnesení č. 2/1993Sb. O vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, Hlava II, Čl. 11 (1). MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J.: Kriminalistika str. 437 3 VANTUCH Pavel.: Hospodářská trestná činnost, Rašínova vysoká škola 2006, Str. 8 2

8

autorů anebo podíly akcionářů ve společnostech, coţ jsou v podstatě peníze ocenitelných hodnot.4 Nicméně za obchodní majetek podnikatele můţeme povaţovat také majetek vlastněný podnikatelem, který slouţí k provozu podnikání, přičemţ u právnické osoby se za obchodní majetek povaţuje veškerý majetek, který daná právnická osoba vlastní. 5 Další definice hospodářské kriminality a trestných činů proti majetku v podnikání říká, ţe se jedná o úmyslné jednání nesoucí v sobě protiprávní charakter, kterým pachatel trestného činu získal ve většině případů vysoký finanční profit na úkor jiného subjektu anebo jiných subjektů.6 V této definici je pro nás podstatné to, ţe pachatel trestné činnosti se obohatil na úkor jiných osob, jelikoţ takové jednání je hlavním charakteristickým znakem v oblasti trestných činů proti majetku v podnikání. Kdybychom se pokusili o vlastní definici pojmů, tak trestnou činností proti majetku v podnikání se rozumí souhrn všech jednání, při kterých dochází k poškození nebo ohroţení zájmu podnikatelských subjektů a je zákonem označeno za protiprávní jednání. Pokusím se graficky znázornit četnost případů hospodářské kriminality na území České republiky. Dle grafu můţeme říci, ţe hospodářská kriminalita tvoří poměrně váţný problém. Graf č. IHospodářské trestné činy z celkové kriminality za rok 2014

10%

Celková kriminalita = 288660 Hospodářská tresné činy = 30731 90%

Zdroj: tvorba z dat získaných ze stránek Policie ČR.

Jak můţeme pozorovat na grafu, tak hospodářské trestné činy, neboli hospodářská kriminalita, v roce 2014 tvořily aţ 10% všech trestných činů, které byly spáchány na území 4

Právní rádce. [online]. 23.4.2011 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-51333990-ktrestnym-cinum-proti-majetku-v-novem-trestnim-zakoniku-1-cast 5 ČESKO. Ustanovení §6 odst. 1 zákon č. 513/1991 Sb. 6 PORADA a kol.: Kriminalistika. s. 729

9

České republiky. Z toho plyne, ţe problematika hospodářské trestné činnosti je velmi četná a je potřeba se jí pokud moţno více zabývat. Při realizování podnikatelských aktivit se v praxi projevuje existence široké škály jednání, k nimţ dochází v průběhu řízení podniků a společností při nakládání se svěřeným majetkem. Na základě toho Doc. JUDr. Pavel Vantuch, CSc. povaţuje za důleţité a podstatné dvě otázky: 1. Jakých trestných činů se můţe podnikatel v souvislosti s podnikatelskou činností dopustit 2. Které trestné činy mohou být spáchány vůči podnikateli nebo na jeho úkor.7 Podle mého názoru jsou tyto dvě otázky klíčové, jelikoţ právě z nich nám vyplývají trestné činy proti majetku, které jsou páchány v podnikatelské sféře. Ovšem pro hlubší pochopení tématu trestných činů proti majetku v podnikání si musíme nejprve stručně vysvětlit hlavní pojmy, se kterými se budeme setkávat, jako jsou: vlastnictví, trestní činy, skutková podstata trestního činu a v neposlední řadě podnikání.

1.1 Základní pojmy Abychom se lépe orientovali v problematice hospodářské kriminality jako takové, musíme si na začátek vyjasnit pojmy, se kterými se budeme setkávat v průběhu práce. Budeme se zaobírat základnými pojmy, jako jsou: trestný čin, skutková podstata trestného činu, vlastnictví a podnikání.

1.1.1 Trestný čin Trestný čin je protiprávní čin, který ohroţuje nebo poškozuje zájmy společnosti nebo státu a je následně trestán. Podle zákona č. 40/2009 Sb. „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně“. Musíme rozlišovat dvojí pojetí pojmu trestného činu: 8

7 8

VANTUCH Pavel.: Hospodářská trestná činnost, Rašínova vysoká škola 2006, Str. 9 KLAPAL Vít.: Trestní právo hmotné, Holešov 2010, str. 8

10

1. Trestný čin v užším slova smyslu – je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný. 2. Trestný čin v širším slova smyslu – se rozumí jen čin soudně trestný a taky příprava k trestnému činu, pokus trestního činu, organizátorství trestního činu, návod a pomoc podle 40/2009 Sb., §111.

Aby vůbec trestný čin mohl být trestným činem, musí splňovat určité znaky. Tyto znaky trestní zákon vyjadřuje jako zobecnění společných rysů protiprávních činů. Znaky trestných činů třídíme na:

9

a) Znaky charakterizující objekt trestního činu – objekt trestního činu je zájem, vztahy a hodnoty chráněné trestním zákonem. b) Znaky charakterizující objektivní stránku trestného činu – tento znak nám charakterizuje trestní čin z vnějšího pohledu na tento čin. Znaky, které charakterizují objektivní stránku trestného činu, se dělí na: bligatorní a fakultativní.10 1. Obligatorní znaky: jednání, následek, příčinný vztah mezi jednáním a následkem 2. Fakultativní znaky: místo, čas, způsob jednání a účinek

c) Znaky charakterizující subjekt trestného činu – jsou to pouze fyzické osoby neboli konkrétní jedinec, člověk. Druhý znak je příčetnost neboli duševní způsobilost být pachatelem trestného činu. d) Znaky charakterizující subjektivní stránku trestného činu – tímto se rozumí vnitřní stránka trestného činu neboli psychika pachatele. Zde jsou zahrnuty dva znaky, vědění a volní, přičemţ vědění je pachatelovo vnímaní, a volní znamená vůli pachatele spáchat konkrétní protiprávní čin. Subjektivní stránka má také znaky, které se dělí na obligatorní a fakultativní:11 1.

Obligatorní znaky jsou: zavinění

9

Klapal Vít.: Trestní právo hmotné, Holešov 2010, str. 13 KRATOCHVIL Vladimír.: Trestní právo hmotné: obecná část, str. 121 11 KRATOCHVIL Vladimír.: Trestní právo hmotné: obecná část, str. 121 10

11

2.

Fakultativní znaky jsou: motiv, cíl, záměrné trestní jednání pachatele Důleţité je pro nás také třídění trestných činů dle závaţnosti a to jsou: 1. Přečiny – „Jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody, s horní hranicí trestní sazby do pěti let“ § 14 odst. 1, zákona č. 40/2009 sb., ve znění pozdějších předpisů, trestní zákoník (dále jen trestní zákoník). 2. Zločiny – „Jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let“ § 14 odst. 2, zákona č. 40/2009 sb., ve znění pozdějších předpisů, trestní zákoník (dále jen trestní zákoník).

1.1.2 Skutková podstata trestného činu „Skutková podstata trestného činu je souhrn všech znaků trestného činu, které určují jednotlivé druhy trestných činů, kterými se tyto trestné činy navzájem odlišují. Od pojmu skutková podstata trestného činu je dobré odlišovat pojem skutek a jeho charakteristiku.“12 Skutek je děj, který se objektivně odehrál. Při procesu právní kvalifikace jde vlastně o to, podřadit konkrétní skutek pod odpovídající skutkovou podstatu trestného činu. Skutková podstata trestného činu se dá nazvat jako jakási „šablona“ pro společnost nebezpečných činů. Při právní kvalifikaci zkoumáme, zda konkrétní spáchaný skutek odpovídá této „šabloně“.13 Skutkovou podstatu trestného činu třídíme na základní, kvalifikovanou a privilegovanou.

1.1.3 Vlastnictví Vlastnictví je hluboko zakotveno v právním řádu České republiky. Je chráněno Ústavou a to v Listině základních práv a svobod. Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD je součástí ústavního pořádku České republiky. Čl. 11 odst. (1)“Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje“. Na základě § 1012 Občanského zákona můţeme definovat vlastníka takto: Za vlastníka je povaţován ten, kdo má právo se svým majetkem neboli vlastnictvím v mezích právního řádu

12 13

KLAPAL Vít.: Trestní právo hmotné, Holešov 2010, str. 11 KLAPAL Vít.: Trestní právo hmotné, Holešov 2010, str. 11

12

libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.14 Vlastnictví můţe být omezeno pouze se souhlasem vlastníka, nebo také na základě zákona. Trestné činy proti vlastnictví mají povětšinou charakter neoprávněných majetkových zásahů, jelikoţ jsou zaměřeny vůči konkrétnímu majetku. Samotná forma majetku, neboli to co je majetek, není přímo kodifikována zákonem.

1.1.4 Podnikání Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem jeho vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a to za účelem dosaţení zisku. Přičemţ soustavná činnost je činnost, která je provozovaná s vidinou, ţe bude vykonávána i nadále. Existují dvě formy podnikání. Fyzické osoby- mohou podnikat na základě ţivnostenského listu nebo koncesní listiny. Na základě ţivnostenského listu můţe podnikatel podnikat v tom případě, pokud se jedná o ţivnost ohlašovací. Tyto ţivnosti jsou osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku a jsou to ţivností řemeslné, vázané a volné. Koncesní ţivnost lze provozovat jen na základě správního rozhodnutí, jsou to například cestovní sluţby, pohřební sluţby a tak dále.15 Právnické osoby – podle Zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 sb. ve znění pozdějších předpisů, se právnické osoby definuje jako obchodní korporace. Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a druţstva. Existuje pět druhu právnických osob, jsou to: 16 1. Veřejná obchodní společnost 2. Komanditní společnost 3. Společnost s ručením omezeným 4. Akciová společnost 5. Druţstvo

14

Občanský zákoník – č. 89/2012 Sb. § 1012. Ţivnostenský zákon - č. 455/1991 Sb. 16 Zákon o obchodních korporacích - č. 90/2012 Sb. 15

13

Zvolení správné formy podnikaní se odvíjí od moţnosti konkrétní osoby, jejích finančních moţností, administrativní náročnosti podniku, počtu zakladatelů, rozsahu plánovaných činností, základního kapitálu a způsobu a rozsahu ručení.

1.2 Historie Na začátek této kapitoly bych chtěl stručně zmínit události, které se odehrály po roce 1989. Tento rok je pro účely naší práce klíčový, jelikoţ po roce 1988 se hojně na našem území začali objevovat soukromí podnikatelé, pro které bylo lákavé začít podnikat bez příslušného počátečního kapitálu. Jedním z mnoha důvodů rozmachu podnikání v této době bylo snadné splnění podmínek pro přístup k základnímu kapitálu od bankovních institucí. Jako další důvod můţeme uvést teprve započínající tvoření zákonů v rámci hospodářských trestných činností. Jako důsledek toho nastalo zvětšení počtu nejenom podnikatelů na trhu ale také počtu trestných činů v podnikání. Nárůst zaznamenaného čerstvého druhu kriminality zapříčinil nové změny, které regulovaly podnikání. V trestním zákoníku byly definovány skutkové podstaty, které jsou jen obecně formulovány a poskytují širší právní ochranu v podnikání a podnikatelských aktivitách. V tomto případě je důleţité to, ţe obecně formulovatelné skutkové podstaty trestných činů v podnikání, nevyţadují velmi časté zásahy do normy neboli častou novelizaci trestního zákona. Po roce 1989 je typická tendence liberalizace a snaha o co nejmenší angaţovanost trestního práva a státu do ekonomické sféry. Typické pro toto období je volnost a prostor pro působení samotného trhu a svoboda pro podnikání. Ovšem tento liberalizační systém nebyl tak dokonalý, jak se zdál. Na první pohled se postupně projevovala nesprávnost systému a neangaţovanosti legislativy do ekonomiky. Naopak se začaly objevovat tendence trestat všechny negativní jevy, které byly páchány v hospodářské a podnikatelské sféře.17 Po roce 1989 byla odstraněna ochrana socialistického vlastnictví a tímto se také odstranila nerovnost ochrany mezi různými typy vlastnictví. „Vypuštěna byla ustanovení, která byla v rozporu se zásadami tržního hospodářství, např. § 117 TrZ o spekulaci, která je podstatou prodeje se ziskem (kdo si opatří nebo přechovává předměty potřeby ve větším rozsahu nebo

17

VANTUCH Pavel.: Hospodářská trestná činnost, str. 9.

14

předmět větší hodnoty v úmyslu je se ziskem prodat nebo směnit anebo získat jinou výhodu, nebo kdo takovou činnost zprostředkuje)“.18 Zásadní novelizace trestního zákona provedly zákony č. 253/1997 Sb. a č. 105/2000 Sb. V těchto zákonech byly vytvořené nové skutkové podstaty trestných činů v podnikání a nové trestné činy hospodářské. Základním charakteristickým znakem nových skutkových podstat trestných činů v podnikání a trestných činů hospodářských, je úzká návaznost a potřeba orientace v oborech daňových, účetních, bankovních a investičních. Normy trestního práva navazovaly na normy z práva mimotrestního jako jsou např. na oblasti obchodního, finančního a občanského práva. Koncem roku 1989 se v masových mediích čím dál tím častěji řešily otázky, týkající se vztahu ekonomiky a práva. Toto téma se hojně diskutovalo poté, co ekonomové začali tvrdit, ţe je nutné si nejdříve postavit ekonomickou stránku společnosti a státu a teprve poté budovat legislativní rámec pro tuto svrchovanou společnost. Zde je zajímavé, ţe v těchto letech mnozí podnikatelé ve velkém zakládali obchodní společnosti, avšak sami neměli dostačující znalosti zákonů a nekonzultovali své aktivity s právníky. Často se tak dopouštěli hospodářské nebo majetkové trestné činnosti a dostali se do postavení osoby podezřele či dokonce obviněné z trestné činnosti. V rámci nových ekonomických podmínek se podnikatelé snaţili učit zakládat obchodní společnosti a řídit je. Dá se říct, ţe jen malá část podnikatelů, se zajímala o důsledné dodrţování legislativy při provozování své činnosti. Většinu času se věnovali výnosnosti obchodu, sjednáváním smluv a obstaráváním nejvýhodnějších úvěru. To vše nám naznačuje zřejmě nedostatečnou úroveň právního vědomí, jak u občanů, tak i u podnikatelů. Velmi negativní roli v právním vzdělání občanů sehrály masová media, která velmi hlasně prezentovaly řady případů podnikatelských subjektů, které údajně získaly svou trestnou činností milionové částky a v některých případech aţ miliardové částky. To dalo lidem svým způsobem určitou inspiraci k páchání trestných činů. Mnoho pachatelů hospodářské trestné činnosti neboli trestné činnosti v podnikání, nebylo vůbec potrestáno či popřípadě byl trest natolik nepatrný, ţe ve výsledku přínos z trestného činu byl pro pachatele příznivější neţ negativní účinek stanoveného trestu. 19

18 19

VANTUCH Pavel.: Hospodářská trestná činnost, str. 9. VANTUCH Pavel.: Hospodářská trestná činnost, str. 11.

15

1.3 Podvody v podnikání Podvody v podnikání jsou v dnešní době velmi rozšířený a mezi podnikateli velmi oblíbený fenomén. Důvody vzniku podvodného jednání v podnikatelské sféře jsou iniciovány hlavně touhou podnikatele či zaměstnanců získat co největší osobní výhodu pro sebe či firmu. Dnešní doba, je charakteristická hlavně trendem rychlosti, kterou můţeme pozorovat ve všech odvětvích podnikání ale také ve společnosti samotné. Lidé v dnešní době postrádají trpělivost, a proto se celá společnost dá podle sociologie charakterizovat jako Mcdonaldovská společnost, přičemţ právě v tomto systému najdeme charakteristické znaky dnešní doby, jako je rychlost či zvyšování zisku. Tuto skutečnost můţeme spojit i se souvztaţností v ekonomii, kdy cílem podnikatelů je získat co nejvyšší zisk za co nejméně vynaloţené prostředky. Tato fakta ovšem také nahrávají podvodům v podnikání, které nesou právě hlavní znaky výše zmíněných faktorů. Dnešní trh se skládá ze spousty nových malých firem, přičemţ účel takových firem obvykle spočívá v tom, jak dosáhnout co nejvyššího zisku a to i pomocí podvodných praktik. Pro takové firmy je hlavním motivátorem vize rychlého získání finančních prostředků či zvýšení vlastního majetku prostřednictvím podnikání. Takové firmy většinou soustředí své cíle na rychlém vydělání, a proto sestaví svou strategii na rychlém vzestupu a následném zavření firmy. Firmy se zamýšlenou krátkodobou působností na trhu páchají trestné činy proti majetku v podnikání, jelikoţ vyuţijí právě krátké doby, po kterou páchají trestné činnosti. V konečném výsledku firmu zruší anebo vyhlásí bankrot a to z důvodu nemoţného následného vymáhání peněz ze strany věřitelů. Nicméně firmy malého rozsahu nepáchají trestní činy v tak velkém rozsahu jako firmy velké. V podstatě se tedy dá říci, ţe hlavním důvodem trestných činů podvodu v podnikání a trestné činnosti proti majetku v podnikání vůbec, je touha člověka po zbohatnutí a vlastním prospěchu, přičemţ taková touha můţe být základem pro trestnou činnost v podnikání. Vzhledem k velké škále trestných činů proti majetku v podnikání bylo cíleně zvoleno pět trestných činů, které upravuje trestní zákoník. Podle statistik uvedených na stránkách Policie České republiky, námi zvolené trestné činy zastupují jedny z nejčastějších trestných činů páchaných na území České republiky. Jedním z důvodu proč jsme zvolili konkrétně tyto trestné činy, je jejich závaţnost vůči obecně chráněným zájmům a jejich následné problematické odhalování a s tím související problematické dokazování. Zvolené trestné činy proti majetku v podnikání jsou: podvod, dotační podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, 16

zkrácení a neodvedení daně. Přičemţ hlavní cíl jsme kladli na popis, vysvětlení a následné charakterizování uvedených trestných činů. Mimo jiné další vytyčený cíl je rozebrání skutkových podstat, přičemţ skutková podstata těchto trestných činů bude demonstrována na příkladech, které se reálně odehrály na území České republiky.

1.3.1 Podvod Podvod je jedním z nejrozšířenějších trestných činů, se kterým se můţeme setkat v oblasti dnešního podnikání. Ve sféře hospodářské kriminality se můţeme setkat s mnoha různými druhy podvodů, do kterých patří v dnešní době i velice oblíbené pojistné podvody. Podvod můţeme zařadit do skupiny velice nebezpečných trestných činů a to zejména z důvodu jeho četnosti v dnešní společnosti. Dalším důvodem jeho nebezpečnosti můţe být také neustálá modifikace tohoto druhu protiprávního jednání. Je jasné, ţe ţijeme v době technologického pokroku, kde technologie střídají technologie, je proto zřejmé, ţe podnikatelé mohou tohoto faktu zcela vyuţít či lépe řečeno zneuţít a mohou tak vznikat stále nové modifikace podvodů, nicméně skutková podstata tohoto jednání zůstane stejná. Přesto však, aby bylo protiprávní jednání klasifikováno jako podvod, musí být tímto činem způsobena škoda alespoň nikoli nepatrná na cizím majetku, přičemţ definici tohoto pojmu najdeme v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. § 138 (1). Pod pojmem škoda na cizím majetku si můţeme představit škodu způsobenou pachatelem jinému subjektu, kterému se tímto způsobem sníţí anebo jinak změní majetek. Nicméně v tomto případě majetek netvoří pouze hmotné statky ale také finanční prostředky nebo také ušlý zisk. Podvod je vţdy páchán s určitým úmyslem, obohatit sebe nebo někoho jiného a to dle zákona č. 40/2009 Sb. § 209, kde je jasně uvedeno, ţe skutkové podstaty podvodu se dopustí ten „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo jiné majetkové hodnoty“20 z čehoţ je jasné, ţe podvod můţe být proveden dvěma způsoby a to: 1. Uvedením někoho v omyl, přičemţ uvedením v omyl se rozumí jednání, kterým pachatel předstírá okolností, které nejsou v souladu s reálným stavem věci. Toto jednání můţe být provedeno hned několik způsoby:

20

ČESKO. Ustanovení §209 odst. 1 zákon č. 40/2009,

17

Konáním, příkladem takového konání v podvodech můţe být například: předkládání nekrytých šeku nebo neoprávněné telefonování na cizí účet. Opomenutím se rozumí nedodrţení takového konání, k němuţ byl pachatel povinen konat. Příkladem opomenutí můţe být např. nedání povinného poučení. V tomto případě pachatel měl za povinnost dát poučení, ovšem to neudělal a tím naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podvodu, ţe opomenutím uvedl někoho v omyl. Konkludentním jednáním, přičemţ konkludentní jednání znamená projev vůle učiněný jiným způsobem neţli ústně nebo písemně, přitom účastník takového jednání vyjadřuje svou vůli např. kývnutí hlavou nebo potřesením rukou atd. Podle toho můţeme usoudit, ţe ke konkludentnímu jednání patři zejména neverbální projevy. Jako příklad si můţeme uvést: konzumace jídla v restauraci s úmyslem to nezaplatit.

2. Využitím omylu někoho jiného, kdy pachatel sám nepřispěl k vyvolání omylu, ale poté co zjistil omyl někoho jiného a tento omyl byl ve vztahu k němu, jednal tak, aby škodou na cizím majetku obohatil sebe nebo někoho jiného. Uvést takto někoho v omyl nebo vyuţít něčího omylu lze také prostřednictvím technického zařízení, pod čímţ si můţeme představit zásah do počítačových informací a dat, programového vybavení počítače, zásah do elektronického anebo jiného technického zařízení. Při takovém jednání pachatel neuvádí v omyl zařízení nebo přístroj, ale uvádí do omylu nebo vyuţívá omylu osoby, která toto zařízení pouţívá, přičemţ takové zařízení nebo přístroj slouţí jako nástroj k vyvolání nebo vyuţití omylu osoby. Pokud takový zásah do zařízení nebo přístroje neslouţí k uvádění do omylu nebo vyuţívání něčího omylu, ale slouţí k tomu, aby byly získány peníze nebo jiná věc, tak v takové případě se jedná o trestný čin krádeţe. 3. Zamlčením podstatných skutečností se dopustí pachatel trestného činu, pokud neuvede při svém jednání jakékoliv skutečnosti, které jsou rozhodující nebo zásadní pro poškozeného. Tyto skutečnosti vedou k tomu, ţe dochází k podstatně nevýhodným plněním. Například při uzavírání leasingové smlouvy, kdy pachatel neuvedl, ţe z jeho

18

příjmů jsou prováděny exekuční sráţky a v důsledku takových podstatných sráţek nebude schopen splacen stanovené splátky leasingové smlouvy. 21 S podvodem v podnikání je zapotřebí vysvětlit slangový výraz „Bílý kůň“, který se s tímto druhem hospodářské kriminality pojí. Bílý kůň, je osoba, která zakrývá pachatele trestného činu. Obvykle tato osoba figuruje ve smlouvách a tím nahrazuje skutečné jméno iniciátora. Následkem tohoto jednání je, ţe veškeré právní následky ponese pouze bílý kůň. Ve většině případu bílý kůň ani neví, ţe se dopouští protiprávního jednání, nebo k takovému jednání je donucen vydíráním.

1.3.2 Dotační podvod Dotace slouţí jako velmi lukrativní prvek pro podnikatele nicméně při vyřizování dotací pro podnikání se podnikatelé velmi často dostávají do konfliktu s podmínkami legislativy. Dotacemi se rozumí peněţitý dar nebo daru podobna peněţitá dávka, poskytována státem anebo územně samosprávným celkem. Taková dotace můţe, ale nemusí být přesně stanovena na jaký konkrétní účel je poskytována. Dotací se zpravidla rozumí opakovatelný pravidelný příděl peněz, který je nejčastěji poskytován obcím, úřadům, ústavům ale taky i fyzickým osobám. Účelová dotace se zpravidla poskytuje za podmínek stanovených dotační politikou a poskytuje se na konkrétní akce anebo předem stanovené okruhy potřeb. Účel, na který byla poskytnuta dotace, se musí dodrţet a nelze danou dotaci pouţít na nic jiného, neţ stát stanovil. Do významných poloţek státního rozpočtu po mimo účelové dotace také řádíme dotaci neúčelovou. Abychom blíţe specifikovali dotaci, tak musíme odlišit dotaci od grantu, kdy jediným rozdílem je asi to, ţe grant na rozdíl od dotace má přesněji definovanou jeho účelovost. Samotná dotace se potom chápe jako veřejná podpora nejčastěji v investičních nákladech projektu. Obecně můţeme za dotaci povaţovat, pokud podíl spolufinancování tvoří 80% a více investičních nákladu projektu. Vzhledem k výše zmiňovanému jsou pojmy dotace a grand často navzájem zaměňovány. Existují dva druhy dotací. Do první skupiny patří dotace, které dostávají města na činnosti, které vykonávají za stát. Jsou to například dotace na školství, dotace na sociální zabezpečení, dotace na mzdové prostředky apod. Ovšem pro účel naší práce se zaměříme na druhou skupinu dotací, které se nejvíce vyuţívají, či lépe řečeno

21

ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník edice velké komentáře, 1. vydání, Praha:C.H.Beck, 2009, s. 1850-1877.

19

zneuţívají v hospodářské trestní činnosti v podnikání. Tento druh dotací je nenárokový a musí se o něj ţádat, příkladem mohou být dotace z: Státního fondu dopravní infrastruktury Státního fondu rozvoje bydlení Pozemkový fond České republiky Dotace z Evropských fondů A jiné. Co se týče dotací z Evropských fondů, tak ty jsou čerpány prostřednictvím regionálních operačních programů a zaměřují se na urychlení rozvoje regionů ČR za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a také pro posílení kvality ţivota obyvatel. V neposlední řadě je nutné dodat, ţe evropské dotace slouţí jako častý terč pro podvodné jednání.22 Dle mého názoru se v oblasti hospodářské kriminality zneuţívá pozemkový fond České republiky. Jako příklad si můţeme uvést případ, který se uskutečnil v roce 2011 na Litoměřicku, kdy protikorupční policie odhalila podvod s pozemky, při kterém se jednalo o pozemky za desítky milionu korun. Podle detektivů hlavním iniciátorem podvodu byl exstarosta Kučera, který ţádal pozemkový fond, aby pozemky byly převedeny do majetku obce. Nicméně pozemky byly následně převedeny na vlastní firmu, kterou vlastnil bývalý starosta a to i přes to, ţe měly připadnout obci.23 Dotace jako takové mohou být a často také jsou zdrojem korupčních a podvodných jednání, proto právní úprava a podmínky pro získání dotace by měli poskytovat maximální ochranu dotací před takovým druhem jednání. Jednání nesoucí charakter dotačního podvodu také můţeme pozorovat v kauze David Rath, kterou popisujeme ve třetí kapitole práce. Skutková podstata trestního činu dotačního podvodu zní: „Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti“. Podle § 212 odst. 1, zákona č. 40/2009 sb., ve znění

22

Dotace online. [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181 Litoměřice regiony 24. [online]. 14. 9. 2011 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://litomerice.regiony24.cz/14130949-protikorupcni-policie-rozkryla-podvod-s-pozemky-za-desitky-milionu-korun-na-severu-cech 23

20

pozdějších předpisů. Druhou skutkovou podstatu najdeme v odstavci 2 tohoto paragrafu, která zní: „Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel“. Příspěvkem se obecně rozumí, jednorázová finanční pomoc, která je ze zásady účelově vázaná. Jako příklad si můţeme uvést příspěvek na konkrétní bytovou výstavbu. Subvenci se rozumí finanční podpora nebo výpomoc z veřejných prostředků. Taková výpomoc nebo podpora má skoro vţdy přesně určený účel pouţití. Subvenci můţeme také dále dělit na subvenci účelovou a subvenci neúčelovou. Návratná finanční výpomoc je takový prostředek státu, který patří do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu. Tyto poskytnuté prostředky jsou bezúročné a poskytují se jak právnickým tak i fyzickým osobám na předem stanovený účel. Osoby, jimţ byla výpomoc poskytnutá, jsou povinné tuto výpomoc vrátit do státního rozpočtu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv.24 Dotace je v dnešní době velmi ţádaná a poskytuje velmi vítaný přísun peněz do podniku. Ovšem proces pro získání dotace je dosti sloţitý a vyţaduje hodně úsilí ze strany podnikatele. V procesu o získání dotace, podnikatel musí splnit řadu podmínek, aby ji mohl vůbec získat. Tyto podmínky jsou mnohdy sloţité ke splnění, a proto se podnikatel leckdy uchýlí k uvádění nepravdivých a klamných informací o své firmě tak, aby dosáhl na splnění podmínek a tak nakonec dotaci získá podvodem. Nicméně existuje však ještě jeden způsob dotačního podvodu, který jiţ byl zmiňován ve skutkové podstatě toho trestného činu. Podnikatel získá dotaci v souladu se zákonem, ale mnohdy se stává, ţe získané peníze pouţije na něco jiného neţ na to co mu byly určené. I na takový případ trestní zákoník myslí.

1.3.3 Pojistný podvod Pojistným podvodem se rozumí takové jednání, kterého se mohou dopustit jak fyzické tak i právnické osoby, za účelem získání prospěchu nebo za účelem obohacení se na úkor

24

ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník edice velké komentáře, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2009, s. 1911-1920.

21

pojišťovny. Trestný čin podvodu je upraven v trestním zákoníku a to v § 210. Jako příklady podvodného jednání v oblasti pojišťovnictví si můţeme uvést:25 Úmyslné nadhodnocení škody vzniklé v důsledku náhody Úmyslné způsobení škody jako např.: fingovaná autonehoda, která byla vyvolána se záměrem prezentovat autonehodu jako náhodnou událost. Nadhodnocení majetku při uzavírání pojistné smlouvy a následné záměrné způsobení pojistné události za účelem krytí pojišťovnou nastalé škody. Uvádění a zamlčování nepravdivých nebo zkreslených informací. Za nepravdivé informace se povaţují údaje, které neodpovídají reálnému stavu poskytovaných informací, i kdyţ tyto informace jsou podstatné pro uzavření pojistné smlouvy. Zkreslené informace jsou údaje, které poskytují mylné nebo neucelené informace o základních a důleţitých okolnostech pro uzavření pojistné smlouvy. Zamlčení se dopouští ten, kdo při sjednávání pojistné smlouvy neuvede zásadní informace, které by mohly způsobit, ţe pojistná smlouva by nebyla vůbec uzavřena.26 Jsou také známy případy, kdy osoba si nechává pojistit již poškozenou věc a pojistí ji jako novou. Takové případy se nejčastěji uskutečňují na havarovaných autech. Nebo různé kombinace výše uvedených podvodných jednání. Jako další typické formy pojistných podvodů můţeme uvést pojistné podvody u důchodového pojištění a úrazového pojištění, u pojištění léčebných výloh, u pojištění příjmu v době pracovní neschopnosti, u pojištění váţných chorob, u pojištění domácností včetně rekreačních domácností, u pojištění staveb u cestovního pojištění, u pojištění odpovědnosti za škodu a další.27

25

Česká asociace pojišťoven. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.cap.cz/vse-opojisteni/pojisteni-v-praxi/pojistny-podvod 26 SOTOLÁŘ, A., PÚRY, F., ŠÁMAL, P., a ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice (1. vyd.). Praha: C. H. Beck. 2001. Str. 471. 27 CHMELÍK J. Soudní inţenýrství. Charakteristika pojistných podvodu, příspěvek mezinárodní konference soudních znalců. Brno leden 2006. Dostupné z: http://www.sinz.cz/archiv/docs/si-2006-03-152-157.pdf

22

Skutkovou podstatou trestného činu pojistného podvodu se rozumí: „Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“. Podle § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 sb., ve znění pozdějších předpisů. Druhou skutkovou podstatu najdeme v 2 odstavci, která zní: „Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou“. Zatímco skutková podstata podle odst. 1 nevyţaduje způsobení škody, pro naplnění znaků skutkové podstaty podle odst. 2 je zapotřebí uvedeným jednáním způsobit škodu nikoli nepatrnou, přičemţ zákon stanoví, ţe škoda nikoli nepatrná je nejméně ve výši 5 000 Kč. Jako příklad pojistného podvodu v podnikání si můţeme uvést klasický příklad, kdy se podnikatel snaţí vydělat na skutečném vloupání do své vlastní prodejny, přičemţ následně předloţí doklady nejenom o odcizeném zboţí ale také o zboţí, které v prodejně ve skutečnosti ani nebylo. Takové doklady si pořídí po dohodě s jinou firmou. V některých případech pojistných podvodů figurují i samotní likvidátoři pojišťoven, kdy jsou likvidátoři přímo domluveni s pachatelem trestného činu pojistného.28

1.3.4 Úvěrový podvod Úvěrový

podvod

představuje

jeden

z nejčastěji

projednávaných

trestných

činů

v České Republice. Tato problematika je upravena v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. § 211. Skutková podstat trestního činu úvěrového podvodu je obsaţená v § 211 odst. 1, zákona č. 40/2009 sb., ve znění pozdějších předpisů. Skutková podstata zní: „Kdo pří sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě skreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činností“. Druha skutková podstata je v 2 odstavci tohoto paragrafu: „Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný určený účel“.

28

IDnes.cz. [online]. 21. listopadu 2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/pojistne-podvodynove-trendy-d2n-/poj.aspx?c=A141120_111704_poj_sov

23

K trestní odpovědnosti podle skutkové podstaty v odst. 1 není nutné, aby věřitel jednal v omylu a tak by jednání dluţníka vedlo k omylu banky nebo jiného věřitele. Stejně to platí i opačně. Pokud by byl pachatel trestného činu úvěrového podvodu věřitel, který by ve smyslu tohoto zákona uváděl dluţníkovi nepravdivé nebo zkreslené údaje, zamlčoval podstatné údaje při sjednávání úvěrové smlouvy anebo při čerpání úvěru. Ovšem úvěrové podvody ze strany banky v dnešní době v praxi zatím v podstatě vůbec neexistují. Pod ochranu ustanovení § 211 odst. 1 patří zejména peněţní úvěry. Na poskytování úvěru navazuje čerpání úvěru ze strany dluţníka, čímţ se rozumí jednotlivé nebo postupné vybírání finančních prostředky poskytnuté dluţníkovi. S vybíráním peněz je v některých případech také spojeno uvádění správních informací ze strany dluţníka, a právě tyto informace chrání § 211 odst. 1. Ve smyslu odst. 1 se za nepravdivé údaje povaţují ty údaje, jejíţ obsah neodpovídá skutečnému stavu, o kterém se podávají informace. Za hrubě zkreslené údaje potom povaţujeme takové údaje, které mylně nebo pouze z částí informují o podstatných a rozhodujících okolnostech pro uzavření úvěrové smlouvy anebo pro čerpání úvěru. K zamlčení podstatných údajů dochází tehdy, kdyţ ten, kdo neuvede při uzavírání úvěrové smlouvy či čerpání úvěru údaje, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy. Jedná se o takové údaje, které by vedly k tomu, ţe úvěrová smlouva by nebyla vůbec uzavřena peněţité anebo úvěrová smlouva by byla uzavřena, nicméně finanční prostředky by byly poskytnuty pro podnikatele za podstatně méně výhodných podmínek. Ve smyslu skutkové podstaty § 211 odst. 2 se tato skutková podstata vztahuje pouze k účelovým úvěrům. V podstatě, pokud není ve smlouvě výslovně stanovena účelovost poskytovaného úvěru, tak dluţník můţe jemu poskytnuté finanční prostředky pouţít v podstatně na jakýkoliv účel. Samotné omezení neboli účel úvěru, musí vyplývat přímo ze sjednané smlouvy a musí být výslovně ve smlouvě stanoven. Dále zákon v této skutkové podstatě vyţaduje, aby pouţití finančních prostředků, které pachatel získal účelovým úvěrem vyuţít ho jiným způsobem, neţ byl výslovně sjednán ve smlouvě, musí být pachatelem provedeno v nikoli malém rozsahu. Vzhledem k tomu, ţe se jedná pouze o finanční prostředky, pouţije se následné ustanovení § 138 o stanovení hranic výše škody, prospěchu atd. Ve smyslu § 138 nikoli malým rozsahem je tedy pouţití finančních prostředku ve výši

24

nejméně 25 000Kč, přičemţ tyto prostředky se pouţijí na jiný účel, neţli byl stanoven ve smlouvě. 29 Jako

typický

příklad

pojistného

podvodu

v podnikání

můţeme

uvést

případ

z Královéhradeckého kraje, kdy se podnikatel dostal v průběhu několika let do hlubokého finančního propadu a nenašel lepší řešení, neţli poţádat několik bankovních institutů o úvěr na nákup strojů a zařízení. K ţádosti o úvěr předloţil potvrzení, které dokladovalo, ţe nemá ţádné finanční závazky a pohledávky, přičemţ v té době dluţil na nedoplatcích pojistného a daňových nedoplatcích skoro jeden milion korun. Díky podvodnému jednání byly podnikateli poskytnuty finanční prostředky. Nicméně ani v jednom případě nesplácel své závazky vůči bankám a tím tak následně způsobil škodu ve výši téměř 7 milionů korun. Za takové jednání byl Okresním soudem odsouzen za úvěrový podvod a to k trestu odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem za zkušební dobu 3 let.30 Poskytování úvěrů není pouze činností bank, i kdyţ je jednou z jejich podstatných podnikatelských činností. Z toho můţeme odvodit, ţe poskytování úvěru se stává předmětem podnikání i dalších podnikatelů. Podnikatelé, kteří nefigurují oficiálně v bankovním sektoru, mohou stejně jako banky sjednávat odměny za poskytování úvěru. Takový podnikatel se tak můţe dopustit úvěrového podvodu vůči podnikateli a nemusí to být jen banka. 31

1.3.5 Zkrácení a neodvedení daně Zkrácení nebo neodvedení daně jsou běţné podvodné praktiky vyuţívané v podnikatelské sféře. Jedná se o to, ţe daňový poplatník neuvede úplné nebo pravdivé informace při výpočtu daně. Tento jev řeší zákon č. 40/2009 Sb., § 240. Zkrácení daní a poplatků je takové jednání pachatele, při kterém je mu jako poplatníkovi v rozporu s legislativou vyměřená niţší daň, clo, pojistné atd. Trestný čin zkrácení a neodvedení daně, můţe být spáchán jen do doby, neţ se povinná platba zaplatí. Zaplatí-li se výše uvedené platby, nelze vůči takovým platbám spáchat trestný čin podle § 240.32

29

ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník edice velké komentáře, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2009, s. 1897-1910. Policie ČR. [online]. 17. 5. 2012 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/podvody-vpodnikani.aspx 31 SOTOLÁŘ, A., PÚRY, F., ŠÁMAL, P., a ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice (1. vyd.). Praha: C. H. Beck. 2001. Str. 474. 32 SOTOLÁŘ, A., PÚRY, F., ŠÁMAL, P., a ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice (1. vyd.). Praha: C. H. Beck. 2001. Str. 2192-2217. 30

25

Jako příklad bych rád uvedl jeden z největších případů krácení daně, co kdy police odhalila. Podle policie obviněné osoby zaloţily obchodní společnosti na tzv. bílé koně, skrz které nakupovali pohonné hmoty bez DPH. Následně docházelo k prodeji pohonných hmot odběratelům v ČR, ovšem cena pohonných hmot byla jiţ navýšena o DPH a tím vzniklá povinnost platit daně nebyla naplněná. Tímto jednáním pachatelé způsobili škodu ve výši cca 2,25 miliardy korun. 33 Nicméně existují i daňové podvody, kde k placení daně nebo k daňovému přiznání nedojde vůbec. Jedním z takových případů je takzvaná práce na černo. Tento způsob práce je velmi výhodný jak pro stranu zaměstnavatele, tak pro stranu na černo pracujícího zaměstnance. Zaměstnavatel Pro zaměstnavatele je tento způsob zaměstnávání výhodný, jelikoţ za pracovníka nemusí odvádět daně. To zapříčiní, ţe zaměstnanec tak vyjde v podstatě levněji, neţli zaměstnanec zaměstnaný na plný nebo částečný úvazek. Zde ovšem figuruje jistý negativní jev či vlastnost zaměstnavatele a tím je jakási moc nad zaměstnancem. Tato moc spočívá v tom, ţe v mnoha případech nemusí vůbec dojít k vyplacení mzdy za odvedenou práci. Zaměstnavatel také zneuţívá jistého „povzbuzování“ zaměstnance se slovy: „Vykonávej svou práci pořádně nebo nedostaneš zaplaceno.“ Zaměstnanec Jednou z výhod pro načerno pracujícího zaměstnance můţe být pobírání sociální dávky a přitom načerno přivydělávat. Ovšem osoba takto pracující je odkázána na dobrou vůli zaměstnavatele, jelikoţ se v podstatě nemůţe zákonitě bránit a domáhat se svých práv, jelikoţ on sám svou samotnou prací porušuje zákon. Dalším případem je trestný čin podvodu, kterého se často úmyslně dopouštějí podnikatelé, jak velkých tak malých firem, čímţ je neplacení sociálního a zdravotního pojištění. Podnikatel v některých případech vůbec nepřihlásí zaměstnance k sociálnímu nebo zdravotnímu pojištění. V mém okolí jsem se sám setkal s případem, kdy zaměstnanec pracoval pro firmu po dobu dvou let. Jakmile se rozhodl dát výpověď, zjistil, ţe za poslední dva roky mu nebylo placené sociální pojištění. Trestní zákoník na to reaguje § 241 (1). Na neštěstí se tento případ, nevyřešil ku prospěchu zaměstnance a to díky všeobecnému velkému 33

Policie ČR. [online]. 7. prosince 2012 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/zkracenidph-o-1-25-miliardy-korun.aspx

26

vlivu zaměstnavatele. Dalším velmi závaţným trestným činem je machinace s DPH. Zde je známa spousta případů, kdy podnikatelé krátí daně a to tím způsobem, ţe vyhotovují nepravdivá daňové přiznání nebo dokonce v některých případech daňové přiznání vůbec nepodají Skutková podstata trestního činu zkrácení a neodvedení daně je obsaţena v § 240, odst. 1, zákona č. 40/2009 sb., ve znění pozdějších předpisů. Skutková podstata zní: „Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti“. Daní se obvykle rozumí povinná státem nařízená a vymahatelná nevratná platba do státního rozpočtu. Tuto částku odvádí fyzická nebo právnická osoba ze svého příjmu, ze zdanitelných činností, ze zdanitelných výrobků, z převodu či přechodu majetku nebo na základě jiných zákonem stanovených skutečností. Soustavu daní v České republice tvoří: daň z přidané hodnoty, daně spotřební, daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň silniční, daň z dědictví a darování a daň z převodu nemovitostí. Clem se rozumí povinná platba stanovená právními předpisy. Je to dávka vybíraná státem při přechodu zboţí přes celní hranici. Z hlediska pohybu zboţí rozlišujeme tři druhy cla a to: dovozní clo, vývozní clo a tranzitní clo. Placení cla upravuje zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon. Pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnaností se rozumí pravidelná platba, na jejímţ základě se odvíjí poskytování sociálního zabezpečení. Pojistné na sociálním zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Úrazovým pojištěním se rozumí pojištění pro případ poškození zdraví v souvislostech s výkonem povolání anebo nemoci z povolání. Upravuje zákon č 266/2006 Sb., zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Pojistné na zdravotní pojištění upravuje zákon č 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Rozumí se tím pravidelná platba, na základě které je následně poskytována zdravotní péče bez nutností přímé hotovostní úhrady.

27

Poplatky jsou platby odváděny ve prospěch státu nebo obce. Poplatky jsou zejména soudní, správní a místní. Jinými podobnými povinnými platbami je podle také např. poplatek, který je povinen platit ten kdo je drţitelem televizního nebo rozhlasového přijímače.

1.3.6 Statistika Pomoci grafu se pokusíme znázornit počet evidovaných trestních činů na území České republiky, které spadají do skupiny podvodů v podnikání, které byly výše zmíněny. Pro lepší představu o počtu vyuţijeme data za předchozí 4 roky: Graf č. II Rozbor trestných činů podvod, pojistný podvod, dotační podvod, úvěrový podvod, zkrácení a neodvedení daně za léta 2011,2012,2013 a 2014

6000

5000

4000

3000

2000

1000

0 Rok 2014

Rok 2013

Rok 2012

Podvod

Dotační podvod

Úvěrový podvod

Zkrácení a neodvedení daně

Rok 2011 Pojistný podvod

Zdroj: tvorba z dat získaných ze stránek Policie ČR.

V uvedeném grafu jsou znázorněny trestné činy podvod, dotační podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, zkrácení a neodvedení daně spáchané za roky 2011, 2012, 2013 a 2014. Při pohledu na graf je zřetelné, ţe dotační podvod je nejméně páchaný trestní čin. Od roku 2011 po 2014 počet zjištěných trestních činů dotačního podvodu neustále roste, vzrostl téměř dvojnásobně.

28

Pojistný podvod v grafu tvoři druhý nejméně páchaný trestný čin v podnikání. Ovšem v porovnání s dotačním podvodem jde o častěji páchaný trestní čin. Jak se můţeme všimnout, vývoj počtu zjištěných trestných činů, v průběhu 4 let podstatně u pojistného podvodu téměř nemění. Největší rozdíl lze pozorovat mezi rokem 2011 a rokem 2014, kdy v roce 2011 byl počet 378 a v roce 2014 byl počet zjištěných trestních činu pojistného podvodu 268. Zkrácení a neodvedení daně je v grafu třetí nejméně páchaný trestný čin. Zde pozorujeme od roku 2011 do roku 2013 klesání počtu zjištěných trestních činu zkrácení a neodvedení daně. Ovšem v roce 2014 se tento počet zvýšil, oproti roku 2011 se zvýšil z 692 na 773. Nejvíce zjištěných trestných činů v podnikání tvoří v grafu podvod a úvěrový podvod. Úvěrový podvod tvoří nejnebezpečnější trestný čin z hlediska růstu, kdy od roku 2011 do roku 2014 vzrostl téměř dvojnásobně stejně jako trestní čin dotačního podvodu. Trestní čin podvodu zaznamenal růst od roku 2011, ovšem tento růst pokračoval jen do roku 2014, kdy tento počet klesl.

Tunelování Zde bychom se chtěli zmínit o tom co je tunelování, jelikoţ tento název je velmi rozšířený a mezi lidmi je spojován s podvodem v podnikání a to ve všech jeho projevech. Samotná definice toho co tunelování je prakticky neexistuje. Nicméně znaky tohoto jednání nacházíme v několika trestných činech směřujících proti majetku v podnikání. V souvislosti s trestnou činností v podnikání se od roku 1990 začali ekonomové a novináři uţívat dnes velmi známý pojem „tuneláři“. Tento pojem se pomalu, ale jistě začal pouţívat v právnických kruzích, ačkoliv samotní právníci tento pojem neradi pouţívali, jelikoţ trestní zákoník pojem „tunelování“ nedefinuje. Trestní zákoník a naši normotvůrci se s tímto problémem vypořádali tak, ţe tunelování zařadili pod skutkové podstaty podvodů, zpronevěr, zneuţívání informaci v obchodním styku, zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby, neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a také další trestné činy. Kaţdý výše zmíněný trestný čin, lze tedy snadno zařadit do kategorie „tunelování“. Tunelování znamená, ţe tunelář neboli podnikatel, vyhledal v podniku určitou škvíru, skulinu nebo neviditelnou cestu, skrz kterou převede majetek, který mu byl svěřen podnikem nebo státem na svůj vlastní. Takovýmto jednáním, kterého se záměrně dopustil, porušuje zákon a smlouvy které uzavíral. Ekonomové tento jev tunelování vysvětlují jako: „Podvodné finanční

29

operace, jejichž cílem je odčerpat majetek prosperujícího podniku, zpravidla přeléváním aktiv jedné společností do druhé, která je ovládána stejnými osobami“.34

34

VANTUCH Pavel.: Hospodářská trestná činnost, str. 11.

30

2. Problém

podnikání

dnes

-

trestné

činy

úplatkářské. Mluvíme-li o úplatkařství, tak mluvíme nejen o právní stránce této věci. Tento fenomén je přirozená součást samotné lidské povahy. Je to úsilí o uplácení v zájmu snazšího a rychlejšího dosahování svých cílů, ovšem za pomoci obcházení určitých právních norem. Z toho nám plyne, ţe jakýkoliv boj s úplatkářstvím nemůţe být trvale úspěšný, jelikoţ se dá v podstatě říci, ţe zde bojujeme se samotnou lidskou vlastností.35 Definovat úplatkářství není tak jednoduché, jelikoţ reálně nejde shrnout do jedné definice, která by kompletně charakterizovala všechny znaky úplatkářského a korupčního jednání. Pro představu zde uvedeme modifikovanou definici, která dle mého názoru vystihuje podstatu korupčního jednání. Korupce je vztah dvou nebo více subjektů jednajících v rozporu s dobrými mravy a legislativy spočívající v nabídce, příslibu, realizaci výhody v něčí prospěch nebo přijímání takového poţadavku za vyţádanou, nabídnutou nebo slíbenou odměnu.36 Úplatkářství je staré jako lidstvo samo a stejně tak stará je i snaha o zbavení společnosti tohoto jevu. Boj o potlačení úplatkářství, se vede od vzniku společnosti a v současné době neexistuje stát, který by dokázal tento jev definitivně potlačit. V kaţdém státě je míra úplatkařství jiná, stejně tak i míra úspěšného boje proti ní. „Podle výsledků průzkumů organizace Transparency international jsou nejúspěšnější výsledky dosahovány a míra korupce je nejmenší ve skandinávských státech, Česká republika se v žebříčku 133 zemi v posledních letech umísťuje mezi padesátým a šedesátým místem“.37 Studie Transparency international také prokazují, ţe v poledních letech se výskyt korupce očividně zvyšuje. V mediích můţeme neustále pozorovat přibývaní zpráv o tom, jak někdo přijímá úplatky, uplácí anebo dokonce poskytuje zprostředkování úplatku. Jako příklad si ve třetí kapitole naší práce uvedeme známý případ v korupční neboli úplatkářské kauze Davida Ratha. Zmíněné faktory představují přímé ohroţení demokratických a ekonomických hodnot. Ztrácí se víra ve spravedlnost a schopnost státu čelit protiprávním jednáním a schopnost 35

KALA, M. Korupce. Státní zastupitelství, 2011, č. 4, s. 3. Chmelík J., Tomica Z.: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011. Str. 25. 37 Schelle K., Tauchen J.: Korupce – včera a dnes (sborník z kolokvia pořádaného Katedrou dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a The European society for History of Law). KEY Publishing s.r.o. Ostrava, 2013, str. 71. 36

31

chránit práva a zájmy občanů. Můţe to být jeden z důvodu posílení extremismu a populismu. V ekonomice se to projevuje tak, ţe dochází především k nesprávnému zacházení s veřejnými zdroji a parazitování na státních institucích. Podnikatelé, kteří nepodléhají korupci, nejsou schopní udrţovat svůj podnik v konkurenceschopném stavu. Ve veřejných zakázkách, tak můţeme dosáhnout miliardových škod a taky dochází ke sníţení konkurenceschopnosti podniků na mezinárodní úrovni. Dochází k nerovnému zacházení a nerovným podmínkám nejenom

v podnikání,

ale

také

v sociálním

sektoru.

Zde

jsou

upřednostňovány

a zvýhodňovány osoby, které se umí pohybovat v tomto systému poskytování úplatku.38

2.1 Příčiny vzniku korupce Korupce je součást lidské touhy po získání osobního prospěchu a jak je známo lidské touhy neznají meze. Korupce se vyskytuje všude kde je člověk, počínaje vyuţíváním známých a přátel aţ po korupci ve státních institucích či institucích na mezinárodní a celosvětové úrovni. Kaţdé protiprávní jednání má určité vlastnosti. Jeden z těchto atributů je samotný důvod, proč člověk směřuje k takovému jednání, co ho k tomu vede a jaké má k tomu příčiny. Korupci lze vysvětlit nejrůznějšími příčinami:39 a) Sociální změna – zejména přechod z tradiční společnosti do moderní společnosti. Zde je obvyklé, ţe při takovém přechodu se ruší staré zákony a nové zákony se nestihají rychle formovat a přizpůsobovat. b) Deficity ve vývoji společnosti – takové deficity spočívají v rozdílných příjmech, změnou morálních hledisek a norem. Politická moc se stává jednou z podmínek získání bohatství, dochází k absenci smyslu pro národní společnost. Kaţdý se stará o svůj vlastní prospěch a zapomíná na ideu, která spojovala národ. c) Monopolní postavení státu – které vede k vybudování státních tříd. d) Ekonomické faktory – takové faktory spočívají ve vytvoření nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Tato nerovnováha vede k neuspokojování lidských potřeb a neuspokojování lidských potřeb opět vede k hledání jiných cest jak tyto potřeby uspokojit. 38

Schelle K., Tauchen J.: Korupce – včera a dnes (sborník z kolokvia pořádaného Katedrou dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a The European society for History of Law). KEY Publishing s.r.o. Ostrava, 2013, str. 72. 39 Chmelík J., Tomica Z.: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011. Str. 25.

32

e) Sociálně psychologické příčiny – vznikají z individuálních a skupinových determinantů. Vţdy budou existovat takoví jedinci, kteří budou prosazovat své zájmy na úkor ostatních. Dychtivost po penězích a současně i úspěchu slouţí jako stálý hnací motor jakéhokoliv společenství na světě. Ovšem to nemusí hned znamenat, ţe míra korupčního jednání je všude ve světě stejná. Míra korupčního jednání je vţdy ovlivňována korupčním klimatem a samotnou kulturou daného společenství. V některých zemích se korupce rozvinula do míry organizovaného zločinu, sahajícího aţ do mocenských struktur, politického systému a politických stran. Naproti tomu, v některých zemích je korupce spíše na úrovni nahodilého jevu. V korupčním jednání lze vystopovat některé rysy, které jsou charakteristické pro osoby náchylnější ke zneuţívání své pravomoci a postavení. Z toho nám vyplývá, ţe korupce je problémem jak jednotlivců, tak i celkového systému a institucí. Lze to odůvodnit strukturálními kořeny korupce. Tyto strukturální kořeny lze zkoumat ze čtyř hledisek, které jsou navzájem propojeny a jsou současně i faktory vytvářející korupční prostředí.:40 1. Monopolizující efekt – Na ekonomickém trhu existuje několik subjektů, které kontrolují celkové dění na trhu. Ovšem stát můţe mít zájem, aby určité sluţby mohl vykonávat jen určitý počet těchto firem nebo subjektu. Tady platí, ţe čím je větší počet těchto firem, které vykonávají určitou sluţbu podle pokynů státu, tím je větší korupční prostředí a předpoklad pro korupční jednání s cílem ovlivnit konkurenci a získat tak státní zakázku. Na druhou stranu, pokud je takových firem málo, tak korupční prostředí jako takové existuje, ale uţ nemá takový charakter, jelikoţ firmy jsou si vědomi, ţe nemají dostatečnou konkurenci nebo konkurenci minimální anebo dokonce konkurenci ţádnou. Tím pádem sluţby a práce, kterou poskytují, jsou nekvalitní, přepláceny a za úplatu jsou tolerovány věci jako nedodrţení termínu apod. Taková situace obvykle nastává v případech se zakázkami ze zahraničí, kde významnou roli hrají zahraniční partneři. 2. Dalším faktorem vytvářejícím korupční prostředí jsou široké rozhodovací pravomoce v rukou jednotlivců nebo organizací – řada moţností a příleţitostí pro korupční jednání se vytváří, kdyţ pro kontrolu a rovnováhu organizace existuje málo mechanizmů nebo jestliţe tyto mechanizmy neexistují vůbec. Jakmile taková situace nastává, úředníci a představitelé vyuţívají této slabiny a korupčního prostředí, které se vytváří v důsledku chybějícího

40

Chmelík J., Tomica Z.: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011. Str. 27-28.

33

mechanizmů pro kontrolu a rovnováhu organizace. Pak zbývá uţ jenom krůček ke zneuţití pravomoci úřední osoby za poskytnutí úplatku. 3. Třetím faktorem je nedostatek transparentnosti, která snižuje možnost kontroly osob s nadanou autoritou – poţadavek na transparentnost patři mezi nejúčinnější prostředky, které se pouţívají k boji proti korupci a úplatkářství. Tento nedostatek transparentnosti můţe mít celou řádu příčin, například typicky jde o úzký kruh osob obeznámených s určitou problematikou, nebo osoby, které jsou nadané speciálními znalostmi a vědomostmi, kterými disponuje jen velmi úzký okruh osob, typicky jde o osoby zavázané bankovním tajemstvím. 4. Čtvrtý faktor, který přispívá k vytvoření korupčního prostředí je asymetričnost nebo jinak diskrepance – zde se jedná o určitou dysfunkci právního, administrativního, kulturního, ekonomického a politického systému. Také je potřeba se zmínit o určitých faktorech, které se nazývají prokorupční faktory anebo kriminogenní faktory. Existence takových faktorů napomáhá korupčnímu a úplatkářskému jednání a předznamenává moţnost vzniku a moţnost fungování korupčního a úplatkářského prostředí. Do těchto faktorů patří zejména:41 Výše úplatku – tento problém je nutné dát na první místo rizikových prokorupčních faktorů vedoucích ke korupčnímu a úplatkářskému jednání. Vycházíme zde z obecné teorie, kterou rozebíráme. Tato teorie předpokládá, ţe kaţdý je úplatný a záleţí pouze na částce neboli výši nabízeného úplatku a na okolnostech vedoucích ke korupčnímu a úplatkářskému jednání. Je to obecně uznávaný názor o touze po hmotných statcích a uţitku. Pokud se zamyslíme nad výše uvedenou tézi, tak z ní vyplývá jedna nepříjemná otázka. Existuje hranice nabízeného úplatku, která je neodmítnutelná? Jak jiţ kaţdý tuší, na takovou otázku nelze přesně odpovědět a můţe se o ní pouze spekulovat. Tato úvaha, v nás můţe vzbudit děsivý závěr, ţe kaţdá osoba můţe být potencionálním pachatelem úplatkářského a korupčního jednání. Tak zbývá jen doufat, ţe jde pouze o hypotézu, která se nikdy nepotvrdí. Normativní systém – existence normativního systému je důleţitá. Týká se existence, jak psaných norem kde je důleţité, aby pro tyto normy platila jednoznačnost jejich výkladu, 41

Chmelík J., Tomica Z.: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011. Str. 28-29.

34

tak i norem nepsaných, kam můţeme zařadit morální kodexy, zvykové právo, tradice apod. Tam kde působí oficiální systém norem, který upravuje fungování společnosti, činnost veřejně činných úředníku, zejména potom veřejných činitelů, se bude podstatně méně dařit úplatkářskému a korupčnímu prostředí. Na základě toho lze říct, ţe při vytvoření dokonalého normativního systému můţeme zamezit veškeré snahy o úplatkářské a korupční jednání. Fungování administrativy – je to velmi typický faktor, který vede ke korupčnímu jednání. Nejtypičtější příklad, který je vnímán většinou občanů jako negativní, je neefektivnost a především zdlouhavost vyřizování jejích poţadavků. Mimo jiné jako podhoubí korupce a úplatkářství slouţí přemíra byrokracie, nejasnost fungování místní správy, státní správy, konfliktní působení administrativy mezi sebou. Systém kontroly – dnes se velmi často mluví o zkorumpovaném systému kontroly či dokonce nefungujícím systému kontrol, kdy tyto systémy kontrol nevytváří dostatečnou míru hrozby pro osoby, které mají sklony ke korupčnímu jednání a úplatku. V takových případech

špatně

fungujících

systémů

kontrol

je

riziko

odhalení

korupčního

a úplatkářského jednání nízké a pro některé osoby se vyplácí. Systém sankcí – v tomto systému je důleţité, aby ze sankce jednoznačně plynulo, ţe korupce a úplatkářství se nevyplatí. Pouze symbolické tresty nemůţou být dostatečným protikorupčním opatřením. Korupční tradice – existují země, kde se korupce povaţuje za zcela běţný a normální jev. V takových zemích se zkorumpovanost očekává a jedná se v podstatě o normální způsob chování. V některých případech je to natolik běţný jev, ţe fungování společnosti bez korupce si obyvatelé nedokáţí představit. Sociální chaos – tento jev nastává zpravidla v situacích, kde došlo k významným společenským změnám. Projevuje se nejen v běţném ţivotě ale také ve státní správě, samosprávě a chodu institucí. V naší situaci můţeme v této souvislosti mluvit o privatizaci a restitucích. Kvalita státní správy – kvalitní a silná výkonná moc je dobrým protikorupčním opatřením. Ovšem musí mít dobré finanční ohodnocení. Klientelismus – je velmi silným prokorupčním faktorem. Patří spíše do daných tradic společnosti. Vyuţívá se prostředků známých, spolupracovníků nebo také často zmiňované 35

vzájemné úsluhy. Takové jednání slouţí k vyřizování občanských záleţitostí neoficiální cestou. Hodnotový žebříček – v takovém morálně zkaţeném ţebříčku jsou na prvním místě vţdy osobní prospěch a rychlé zbohatnutí. Chudoba – například nízké mzdy a sociální nejistota vede k jistým nezákonným aktivitám. Korupční vzory – obecné mínění nám říká, ţe většina úředníků je zkorumpovaných a úplatných. Čím silnější je takové mínění společnosti, tím náchylnější ke korupci a úplatkářství jsou úředníci a samotná společnost. Vliv medií – obzvlášť v dnešní době je naprostá většina společností ovlivňována medii. Tak velký vliv medií můţe mít jak kladné tak i záporné vlivy. o Ke kladným vlivům bychom mohli zařadit zamezení či dokonce eliminaci korupčního jednání. o K záporným vlivům můţeme zařadit přímý opak kladného a to rozpoutání korupčního jednání. Všechny výše zmíněné faktory doprovází velmi nebezpečné jevy pro společnost, jako je oslabení společnosti, do které spadá pokles morálky, ohroţení hospodářské soutěţe, vznik organizovaného zločinu, nedůvěra v právní stát a mnoho dalších.

2.2 Právní úprava korupce v ČR V této kapitole jiţ nebudeme rozlišovat pojem korupce a úplatkářství. V trestním právu není pouţívání pojmů úplatkářství a korupce ve skutkových podstatách vyjádřeno. Úplatkářství je tak zařazeno pod pojem korupce. Úplatkářství je v českém právním řádu upraveno ve dvou základních rovinách. První je rovina je oblastí trestněprávní, druhou potom tvoří normy soukromoprávní. Zejména potom občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích.42 My se ovšem budeme zabývat pouze rovinou trestněprávní.

42

CHMELÍK Jan a TOMICA Zdeněk.: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011. Str. 100

36

Trestněprávní úprava

Pojem korupce není v trestním zákoníku ČR definován jako samostatný trestní čin. Pod tímto pojmem najdeme především o trestné činy, které jsou upraveny v hlavě desáté, z. č. 40/2009 sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve třetím díle jsou obsaţeny skutkové podstaty trestných činů, které v sobě nesou určité znaky korupce. Jsou to trestné činy: přijetí úplatku podle § 331 TrZ, podplácení podle § 332 TrZ, nepřímé úplatkařství podle § 333 TrZ a společné ustanovení.43

2.2.1 Přijetí úplatku O přijetí úplatku se hovoří v případě, jestliţe pachatel vědomě dostane úplatek buď přímo anebo prostřednictvím jiné osoby neboli zprostředkovatele. To i v případě, ţe tento úplatek pachatel přijme pro někoho jiného. Aby trestný čin přijetí úplatku byl klasifikován jako trestný, není zapotřebí předchozí dohoda nebo dokonce výslovný souhlas. Nicméně poskytování určitých ojedinělých darů či pozorností nevýznamného rozsahu a charakteru, aniţ by byla vůbec očekávána anebo vyţadována na druhou stranou, nedosahuje rázu úplatku. Ovšem toto jednání obsahuje výrazné znaky úplatkařství.44 Samotné přistoupení na slib poskytnutí úplatku od jiné osoby je jiţ klasifikováno jako dokonaným trestný čin. Pachatel si nechá slíbit úplatek v tom případě, jestliţe neodmítne nabídku úplatku a bere nabízený nebo přislíbený úplatek jako slib a to i v tom případě, kdy je slíben úplatek prostřednictvím pachatele pro jinou osobu. Aby tento čin byl trestný, postačí výše popsané jednání, přičemţ následně jiţ nezáleţí na tom, zda úplatek bude skutečně poskytnut. Skutková podstata trestného činu přijetí úplatku je obsaţená v § 331, odst. 1, 2, zákona č. 40/2009 sb., ve znění pozdějších předpisů. Skutková podstata podle odstavce 1 zní: „Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti“. Podle odstavce 2 zní: „Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let“. 43 44

Zákon č. 40/2009 Sb. Chmelík Jan a kol.: Trestní právo hmotné, zvláštní část. Linde Praha 2010, dále srov. R 1/1978 – 1.

37

Podle odst. 1 obstaráváním věci obecného zájmu se rozumí činnost, která spočívá v souvislosti s plněním úkolů, které se týkají věci obecného zájmu. Znamená to tedy, ţe se jedná nejen o rozhodování orgánu státní moci a státní správy ale i jiná činnost, která se týká právnických osob a fyzických osob v oblasti sociálních, materiálních, kulturních a jiných potřeb. Na takových úkolech a na jejich plnění má zájem celá společnost nebo určitá skupina lidí. Obchodní vztah obstarávání věci obecného zájmu upravuje ustanovení § 334 odst. 3 trestního zákona. Zachování povinnosti uloţené právním předpisem nebo smluvně převzaté, má zabránit protiprávnímu poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků a také osob jejich jménem jednající.45 Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda, která spočívá v přímém obohacení nebo majetkovém zvýhodněním. Neoprávněnou výhodu dostává uplacená osoba nebo jiná osoba s jejím souhlasem, na kterou není nárok. V případě úplatku se rozhodně nemusí jednat pouze o peníze.46 Přijetím úplatku se rozumí předpoklad toho, ţe pachateli trestného činu se dostane neoprávněné výhody, přičemţ k přijetí úplatku můţe dojít i bez předchozího slibu nebo nabídky. V případě přijetí úplatku je v podstatě jedno jestli k přijetí úplatku dojde po obstarání věci obecného zájmu, v průběhu anebo před samotným obstaráním. Znak slibu úplatku podle skutkové podstaty zní: dá si slíbit úplatek, zde se mluví o formě přípravy, která je povýšena na dokonaný trestní čin. Takový znak trestného činu je naplněn uţ tehdy, kdy pachatel nabídku úplatku neodmítne a souhlasí s ní. V takovém případě není rozhodné, jestli dojde ke splnění slibu nebo ne. Podle druhého odstavce trestný čin uţ je dokonán jiţ tím, ţe úplatek ţádá a není podstatné, zda mu byl úplatek poskytnut nebo slíben. Podle druhé skutkové podstaty trestného činu přijetí úplatku, znak: úplatek žádá je naplněn tehdy, kdy pachatel trestného činu sám dá podnět k poskytnutí úplatku nebo k slíbení úplatku. V takových případech nemusí jít přímo o výslovnou ţádost o úplatek, ale postačuje pouze projev 47 Ze skutkové podstaty podle § 331 odst. 2 je zřejmé, ţe ţádání úplatku je přísněji trestáno neţli jeho přijímání. Důvodem je, ţe pachatel sám vyvíjí aktivitu směřující k tomuto 45

ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník edice velké komentáře, 1. vydání, Praha:C.H.Beck, 2009, s. 2885-2890. Ministerstvo vnitra ČR. [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/faq-vymezenipojmu-co-se-rozumi-pod-pojmem-uplatek.aspx 47 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník edice velké komentáře, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2009, s. 2885-2890. 46

38

trestnému jednání. Druhá skutková podstata tedy zpřísňuje postih pachatele, který v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu úplatek ţádá. Jeho aktivita spočívá v tom, ţe dá podnět druhé osobě anebo jí naznačí, aby mu úplatek poskytla. V podstatě postačí, aby pachatel jen naznačil tento poţadavek, nebo bylo z jeho jednání zřejmé, ţe učiní takové kroky, aby bylo jednáno ve prospěch druhé osoby v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu 48 Jako názorný příklad, si můţeme uvést trestní stihání muţe, který byl zástupcem společnosti a poţadoval po druhé osobě neoprávněnou výhodu, která spočívala v pravidelném finančním plnění v souvislosti s pronájmem nebytových prostor. V případě odsouzení osobě hrozí trest odnětí svobody aţ pět let.49

2.2.2 Podplácení Zatímco trestný čin přijímání úplatku postihuje všechny osoby, které byly vykonavatelem nebo zprostředkovatelem obstarání věci obecného zájmu, pro dokonání trestného činu úplatku není rozhodné, jestli osoba, které byl úplatek poskytnut, přijala nebo jestli přijala pouhou nabídku úplatku, která by později byla touto osobou realizovaná. Podle zákona pro dokonání trestného činu úplatku je rozhodující samotný akt pachatele. Tímto aktem se pachatel rozhodne obstarat věci obecného zájmu za poskytnutí úplatku. Platí to i do budoucnosti, aniţ by věc obecného zájmu získal v době poskytování nebo nabízení úplatku. Jednání v pouhé formě opominutí v tomto trestném činu nepřipadá v úvahu, jelikoţ trestný čin podplacení vyţaduje aktivní formu jednání, kterou je konání. Poskytnutí úplatku můţe být učiněno nejen výslovnou formou ale také být učiněna i konkludentně. Avšak nutno podotknout, ţe takový způsob poskytování úplatku není moc typickým způsobem páchání. Ze zákona plyne, ţe úplatek nemusí být nabídnut, poskytnut nebo slíben přímo osobě, která by měla věc obecného zájmu poskytnout. Úplatek můţe být nabídnut, poskytnut nebo slíben osobě, která plní roli zprostředkovatele. Poskytnutí úplatku v sobě nese dvě sloţky jednání: skrytou nabídku a konkludentní přijetí nabídky.50 Skutková podstata trestného činu podplacení je obsaţena v § 332 odst. 1, zákona č. 40/2009 sb., ve znění pozdějších předpisů. Skutková podstata zní: „Kdo jinému nebo pro

48 CHMELÍK Jan a TOMICA Zdeněk: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011. Str. 105 49 Policie ČR. [online]. 19. dubna 2012 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/prijetiuplatku.aspx 50 CHMELÍK J., TOMICA Z.: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011. Str. 105

39

jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem“. Za poskytnutí úplatku se nepovaţuje pouze bezprostřední předání ve formě materiálních nebo peněţních hodnot ale také i nepřímé poskytnutí peněţní či jiné výhody nebo poskytnutí protisluţby. O trestný čin úplatku jde nejen v případě, kdy jsou peníze nebo jiné hodnoty jsou předány osobě obstarávající věc obecného zájmu nebo osobě v podnikání, ale o trestní čin poskytnutí úplatku se jedná i tehdy, kdy osobě je poskytnuta protisluţba nebo jiná výhoda. Takový trestný čin je dokonán nejen při poskytnutí úplatku, ale je dokonán nabídnutím nebo slibem úplatku. Slibem úplatku se rozumí vyjádření pachatele úplatek poskytnout osobě, která obstará věc obecného zájmu. Samotný slib úplatku směřuje do budoucna a má se uskutečnit aţ po splnění dalších podmínek či podmínky. Kdybychom porovnali nabídku úplatku a slib úplatku, tak slib je oproti nabídce méně konkrétní.51 Mezi samotným poskytnutím úplatku, nabídnutím nebo jeho slibem a obstaráním věci obecného zájmu musí být příčinná souvislost. K naplnění skutkové podstaty se nevyţaduje, aby pachatel chtěl dosáhnout nezákonného zvýhodnění. Taktéţ se nevyţaduje, aby osoba, která obstarává věc obecného zájmu, úplatek, nabídku úplatku či slib přijala anebo s ním souhlasila.52 Samotné jednání pachatele tedy spočívá v tom, ţe pachatel můţe buď přímo anebo prostřednictvím jiné osoby, poskytnout nebo slíbit úplatek jinému v souvislosti s obstaráním věci obecného zájmu nebo v souvislosti s podnikáním. Aby trestný čin podplacení mohl být dokonán, tak se předpokládá, ţe strana, které je úplatek nabízený, úplatek skutečně přijme nebo přijme alespoň slib poskytnutí. V případě pokud uplacená strana úplatek nepřijme anebo nepřijme slib poskytnutí úplatku, můţe být pachatel, který poskytuje úplatek, stihán za pokus trestného činu podplacení podle § 21 odst. 1, § 332 odst. 1, popřípadě odst. 2. Za trestný čin podplacení nese zodpovědnost větší okruh pachatelů na rozdíl od trestného činu přijímání úplatku. Trestný čin podplacení postihuje osoby, kterých se zprostředkování výhody spojené s obstaráním věci obecného zájmu obvykle bezprostředně týká. To znamená,

51 52

ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník edice velké komentáře, 1. vydání, Praha:C.H.Beck, 2009, s. 2891-2895. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.01.2014, Spisová značka: 8 Tz 46/2013.

40

ţe se v podstatě jedná o obyčejné adresáty výhody, kterým plyne z obstarání věci obecného zájmu pomoc. Jako příklad podplacení si uvedeme případ, kdy kriminalisté odhalili skutečnost, na základě které následně obvinili 3 osoby. Tato trojice obviněných osob se měla pokusit o ovlivnění finančního úředníka, aby následně došlo k nadměrnému vyplacení odpočtů DPH při pouţití fiktivních obchodu s elektronikou ve výši téměř 28 milionů Kč. Za takovou pomoc úředníkovi měl být přislíbený úplatek ve výši 600 tisíc Kč. Ovšem pracovník finančního úřadu nabídku nepřijal a ihned oznámil případ náleţité instituci.53

2.2.3 Nepřímé úplatkářství Nepřímého úplatkařství se dopustí ten, kdo veřejnému činiteli poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek nebo také ten, kdo vyvíjí vliv na pravomoci veřejného činitele. Uţ jen vyjádřením ţádosti nebo přijetí úplatku je přečin nepřímého úplatkařství dokonán a není potřeba skutečného uplatnění vlivu pachatele na pravomoci veřejného činitele. Ten kdo ţádá nebo taky příjme úplatek za to, aby ovlivnil pravomoci veřejného činitele, tak se také dopouští nepřímého úplatkařství Je zapotřebí se zmínit o vztahu trestného činu nepřímého úplatkařství a trestného činu podvodu. Nastane-li taková skutečnost, kdy pachatel přijme nebo ţádá úplatek, ale od začátku nemá v úmyslu ovlivnit veřejného činitele, respektive od začátku pouze předstírá uplatnění vlivu, tak jeho jednání nelze kvalifikovat jako trestný čin nepřímého úplatkařství. Takové jednání by se kvalifikovalo jako trestný čin podvodu podle § 209, zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pachatel tak svým jednáním obohacuje sebe ke škodě cizího majetku tak, ţe uvádí druhého v omyl nebo něčího omylu vyuţívá. Pokud by pachatel o úplatek poţádal, tak by se čin dal kvalifikovat jako pokus trestného činu podvodu.54 Skutková podstata trestného činu nepřímého úplatkařství podle § 333 odst. 1, zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Skutková podstata zní: „ Kdo žádá nebo příjme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak jíž učinil, bude potrestán odnětí svobody až na tři léta“. Skutková podstata trestného činu nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 zní: „Kdo

53

Policie ČR. [online]. 28. listopadu 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/obvineni3-osob-z-podplaceni.aspx 54 CHMELÍK Jan a TOMICA Zdeněk: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011. Str. 110

41

z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta“. Znak žádání úplatku podle § 333 je naplněn uţ i tehdy, kdyţ pachatel navodí situaci, při které dá podplácejícím najevo, ţe poţaduje úplatek. Podle tohoto ustanovení je trestné takové jednání pachatele, kterým nabídne anebo slíbí úplatek zprostředkovateli, který není úřední osobou ve věci, ve které se úplatek nabízí a to kvůli tomu, aby tato osoba působila na výkon úřední osoby. Jestliţe pachatel přijme nebo poţádá o úplatek za to, ţe bude působit na výkon úřední osoby, ovšem jedná bez součinnosti s úřední osobou, tak se dopouští trestného činu nepřímého úplatkářství. Z čehoţ plyne, ţe pachatel nemusí skutečně intervenovat s úřední osobou, aby se dopustil trestného činu nepřímého úplatkářství. Trestný čin nepřímého úplatkářství obsahuje 2 skutkové podstaty. První skutkovou podstatou se rozumí zásah osoby, jejímţ účelem je za úplatek působit na výkon pravomoci jiné osoby svým vlivem nebo prostřednictví jiné osoby. Takový trestný čin se stává trestným jiţ v okamţiku, kdy osoba ţádá úplatek za svůj zásah na výkon pravomoci jiné osoby. Z čeho plyne to, ţe se nevyţaduje, aby k takovému zásahu vůbec došlo. Postačuje tedy pouhá ţádost o úplatek. Druhá skutková podstata je obsaţena ve druhém odstavci a spočívá v tom, ţe pachatel nabídne, poskytne nebo slíbí úplatek osobě, která působí svým vlivem nebo vlivem prostřednictvím někoho jiného na výkon pravomoci úřední osoby. Ze skutkových podstat je zřejmé, ţe postihovaná jednání jsou ta, která teprve směřují do budoucna prostřednictvím zásahu, který účinkuje na výkon pravomoci veřejného činitele. Okruh zasaţených osob je tedy uţší oproti předcházejícím ustanovení. Ovšem pokud nebyla spolehlivě prokázána kooperace pachatele s úřední osobou: „Neznamená to, ţe nelze za splnění dalších zákonných předpokladů jednání obviněného právně posoudit jako jednání úplatkářské, přičemţ v úvahu přicházela zejména právní kvalifikace skutku jako přečin nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 1 tr. zákoníku.55 Jako příklad si uvedeme případ, kdy vůči pracovníkovi úřadu práce bylo zahájené trestné stíhání pro přečin nepřímého úplatkářství. Protiprávního jednání se pachatel dopustil, kdyţ soustavně poţadoval v souvislosti s přidělením jinak nenárokového příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladu pro určitou firmu, peněţní hotovost ve výši 57 tisíc Kč, coţ mělo činit 5% z celkové čerpané částky pro firmu. Úplatek, který pachatel poţadoval, odůvodnil 55

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.09.2014, Spisová značka: 8 Tdo 1019/2014.

42

tím, ţe svým vlivem a postavením, jakoţto vedoucího pracovníka, ovlivní v poradním sboru rozhodnutí vedení proto, aby bylo rozhodnuto o přidělení výše zmiňovaného příspěvku, s tím, ţe pokud mu úplatek poskytnut nebude, tak naopak zařídí, aby uvedená firma ţádný příspěvek nedostala. Následně po tomto jednání byla domluvena schůze firmy a pachatele, kdy došlo k předání úplatku a následnému zadrţení pachatele policií. Obviněnému hrozí při dokázání viny aţ tři roky odnětí svobody.56

56

Policie ČR. [online]. 26.1.2011 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/pracovnik-uraduprace-prevzal-uplatek.aspx

43

2.2.4 Statistika Pomocí grafu můţeme znázornit vývoj růstu počtu zjištěných trestných činů v podnikání podplácení, přijetí úplatku a nepřímého úplatkářství: Graf č. III Rozbor trestných činů přijetí úplatku, podplacení, nepřímé úplatkářství za léta 2011,2012,2013 a 2014

250

221 184

200

169

150 118 90

100

85

63

63

50 8

4

13

8

0 Rok 2014

Rok 2013

Přijetí úplatku

Rok 2012

Podplacení

Rok 2011

Nepřímé úplatkářství

Zdroj: tvorba z dat získaných ze stránek Policie ČR.

V grafu pozorujeme, ţe nejvíce zjištěných trestných činů v podnikání se zaměřením na úplatkářství je podplacení. V roce 2011 bylo zjištěno 169 případu podplacení, přičemţ následně v roce 2012 se tento počet zvýšil o 52. V roce 2013 tento počet klesá a v roce 2014 jiţ bylo zjištěno 118 trestních činů podplacení, coţ oproti roku 2011 je dostatečně velký rozdíl. Druhou početnou skupinu zjištěných trestných činů tvoří přijetí úplatku. Při porovnání roku 2011 a roku 2014 je pokles o 22 zjištěných trestních činu. V roce 2013 bylo trestných činů podplacení zjištěno nejvíce ze všech porovnaných let. Nejméně zastoupenou část zjištěných trestných činů tvoří nepřímé úplatkářství. Oproti roku 2012 lze zaznamenat poloviční pokles nepřímého úplatkářství.

44

3. Konkrétní korupční kauzy Jelikoţ se naše práce zabývá trestnými činy proti majetku v podnikání se zaměřením na úplatkářství, tak je k věci uvést příklady konkrétních kauz, které se odehrály na území České republiky. Pro naši práci jsme zvolili kauzy Davida Ratha a Martina Chovance, protoţe tyto případy se staly nejenom terčem medií, ale také nejdiskutovanějším tématy co se týče trestné činnosti podvodů a úplatkářství. Jak jiţ je patrno z názvu kauzy Davida Ratha, tak se tento případ týká mimo jiných osob především osoby se jménem David Rath. Nejprve musíme říct pár slov o tomto člověku, abychom o něm věděli alespoň ve stručnosti základní informace.

3.1 Kauza David Rath Na začátku je zajímavé se zmínit, co předcházelo kauze Davida Ratha. Správnost politického ţivota Davida Ratha se začala zpochybňovat, kdyţ znemoţnil v rozhovoru v Lidových novinách pana Macka a jeho ţenu, kdy řekl, ţe si pan Macek vzal svou manţelku pro peníze. Odměněn byl také fackou v přímém přenosu. Na valné hromadě České stomatologické komory pan Macek bránil čest své manţelky a překvapený Rath se do Macka pustil také. Korupční kauza David Rath začala jiţ 4 listopadu 2011, kdy bývalý policista podává trestní oznámení. Po četných odposleších policie následně zjišťuje, ţe Kateřina Pancová a Petr Kott chtějí získat miliony z evropských dotací, které mají slouţit na rekonstrukci buštěhradského zámku. K tomuto trestnému činu jim má poslouţit David Rath.57 Mediální Vývoj:58 V květnu 2012, krátce po osmé večer, byl středočeský hejtman David Rath nedaleko domu Kateřiny Pancové zatčen policií České republiky. David Rath při ohledání měl u sebe sedm milionů korun v hotovosti. Kriminalisté určili, ţe tyto peníze jsou úplatek, který krátce před zatčením dostal. Následně se spustila masivní zatýkací akce spojená s korupcí a vysokou politikou, která dosud nemá obdoby. Během noci došlo k zatčení dalších osob údajně

57

David Rath. [online]. 5.4.2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.rathdavid.cz/kauza/ VESELÁ, Kristýna. Mediální obraz tzv. korupční kauzy Davida Ratha v MF Dnes 14. 5. 2012 – 12. 11. 2013. Brno 2014. Diplomová práce. Masaryková univerzita, Fakulta sociálních studii. 58

45

spojených s machinacemi veřejných zakázek ve Středočeském kraji. Policie kromě Ratha obvinila také dalších sedm lidí, mezi nimiţ byla i Kateřina Pancová a poslanec Petr Kott. Rath podle kriminalistů byl zapojen do machinace s veřejnými zakázkami ve Středočeském kraji. Obviněny byly další osoby, jako šéf stavební firmy Konstruktiva Branko Pavel Dráţďanský, kdy jeho společnost dostala půlmiliardovou zakázku, na níţ chtěl úřad získat evropské dotace. Rovněţ ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová čerpala mnohamilionové částky z evropských dotací na opravy a vybavení nemocnice. Politik ČSSD David Rath, je obviněný z korupce a je vzat do vazby. Podle policie Rathova skupina dostávala úplatky z předraţené opravy zámku v Buštěhradu. Podle kriminalistů Rathova skupina nadhodnotila opravu památky nejméně o deset procent a jsou přesvědčeni, ţe 24 milionů mělo jít na úplatky Rathovi a jeho komplicům. Podle policie David Rath měl přikrýt machinace při opravě buštěhradského zámku. Pancová, Kott, Dráţďanský tak získali zakázku na opravu zámku. Ivana Salačová, ředitelka společnosti Fisa, subdodavatel Konstruktivy Lucia Novanská, členka představenstva ML Compet, firmy jeţ pořádá výběrová řízení. Celkově všechny firmy, které figurují v případě Davida Ratha, dostaly zakázky za téměř 700 milionů korun. Mimo jiné se v kauze také pohybovaly velké firmy jako například Metrostav. Nejvíce vyšetřované zakázky: Zámek Buštěhrad – hodnota zakázky činila 179 milionů, úplatek podle policie byl 24 milionů korun, z toho bylo vypláceno 14 milionů. Gymnázium Hostivice – hodnota zakázky činila 26 milionů korun, úplatek podle policie byl 3 miliony od Ivany Salačové z firmy Fisa. Nemocnice Kladno – hodnota zakázky činila 25 milionů korun, úplatek podle policie byl 4 miliony. Předal úplatek údajně Martin Klimeš z firmy Puro-Klima Petru Kottovi. Nemocnice Příbram – hodnota zakázky činila 45milionů, úplatek podle policie byl 2 miliony. Tuto částku údajně obdrţel Kott od Martina Jiruše. Rathovi právníci od samého začátku tvrdili, ţe celé vyšetřování podezřelých veřejných zakázek ve Středočeském kraji bylo zmanipulováno.

46

Shrnutí: David Rath spolu s dalšími obviněnými je podezřelý ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů EU, přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné draţby a veřejné soutěţe. Spolu s Rathem jsou zadrţeny Kateřina Pancová, Petr Kott, Jan Draţďanský, Tomáš Mladý, Ivana Salačová, Lucie Novánská a Martin Jireš. Dne 5. května byl vydán Poslaneckou sněmovou k trestnímu stíhání. Po zadrţení David Rath strávil ve vazbě více neţ rok. Soudní proces byl zahájen 7. srpna 2013 a k 11. listopadu 2013 Vrchní soud propustil Ratha z vazby.59 Kott a Kottová (dříve Pancová) podle soudu měli klíčové postavení při páchání trestné činnosti. Soud jim vyměřil trest odnětí svobody na 7,5 roku. Vzhledem k délce stanoveného trestu u účastníků Kateřiny Pancová a Petra Kotta se dá v podstatě předpokládat rozsudek a s ním i délka odnětí svobody Davida Ratha, která bude vyměřena v podobné, anebo stejné výši.

3.2 Kauza Martin Chovanec Zde bych rád uvedl případ podvodu, který se uskutečnil stejně jako v případě Davida Ratha úřední osobou, při kterém došlo ke škodě téměř 15 milionů korun. Kriminalisté z oboru hospodářské kriminality obvinili 4 muţe, kteří se měli dopouštět zločinu podvodu a jednoho muţe, který se pravděpodobně dopustil přečinu podvodu. Takto obvinění měli za pouţití několika obchodních společností v úmyslu obohatit sebe, vylákávat od osob pod příslibem poskytnutí nebo zprostředkování finančních produktů, jako jsou půjčky anebo úvěry, nicméně sami takovou činnost pro klienta vykonávat vůbec nehodlali. Jediné co plnili, byly pouze formální náleţitosti a zároveň od poškozených vybírali vratné zálohy, které samozřejmě poškozeným nevraceli. Po vypovězení smluv dokonce inkasovali anebo se pokoušeli inkasovat pokuty z účtů klientů. Podle policie Martin Chovanec je hlavou celé skupiny, která nabízela zákazníkům zprostředkování půjček a úvěrů prostřednictvím několika společností. Tímto jednáním pachatelé oklamali přibliţně 2 tisíce osob po celé České republice a spáchali škodu v částce přibliţně 15 milionů korun.60

59 60

Wikipedie. [online]. 5. 4. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/David_Rath Martin Chovanec. [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.martinchovanec-podvody.estranky.cz/

47

Jak to dělali? Podvody se uskutečňovali většinou následujícím postupem: klient, který potřebuje půjčku a nemůţe jí získat u bankovních institucí, ji zpravidla hledá na internetu. Na internetu existuje mnoho stránek, na kterých většinou nepotřebujete mít potvrzení příjmu, naopak máte nabízeno rychlé vyřízení půjčky a vcelku solidní úrok. Poté, co ţadatel takové půjčky vyplnil formulář, přičemţ někdy vyplňoval nesmyslné údaje, dostal ţadatel potvrzovací sms zprávu, ve které bylo oznámeno, ţe schválení půjčky proběhlo úspěšně a zároveň tím tak vyzývá k rychlému kontaktování obchodního zástupce, jenţ má s ţadatelem smlouvu uzavřít. Aby si ţadatel případně nemohl ověřit firmu, která mu půjčku poskytuje, tak na webových stránkách tak i v sms nefiguruje název firmy, se kterou si měl ţadatel smlouvu uzavřít. Zástupce sdělil před setkáním, aby si ţadatel vzal s sebou nějaké peníze v hotovosti na vratnou zálohu a tím tak potvrdil svůj vlastní zájem na půjčku. Zpravidla byla poţadována peněţní částka ve výší 5 aţ 10 tisíc. Schůzka se zprostředkovatelem se vţdy sjednala velmi rychle, tak aby si ţadatel nestihl půjčku rozmyslet, či nezačal hledat někde jinde. Na domluvené schůzce obchodní zástupce donesl solidně vypadající materiály a slíbil, ţe částka, kterou klient ţádá, mu bude vyplacena zhruba do 48 hodin. Následně si od klienta vybral zálohu a řekl klientovi, ţe úvěr vyřídí ihned, jak jim pošle povolení k inkasu, ze kterého si můţou odečíst aţ několik desítek tisíc korun. Pokud si ovšem klient doma posléze přečetl důkladně smlouvu a obchodní podmínky, tak zjistil, ţe podepsal pouze návrh o uzavření. Co se týká vratné zálohy, tak ta se můţe vrátit do určité doby, která se nedá stihnout apod. Vţdy se ve smlouvě objevily nějaké důvody, proč peníze nemohou být proplaceny. Jakmile se zákazník začal bránit, bylo mu vyhroţováno exekucí, pokutou či jinými psychickými nátlaky.61

61

Martin Chovanec. [online]. [cit. 2015-04-22]. podvody.estranky.cz/clanky/jak-fungovaly-podvody.html

48

Dostupné

z:

http://www.martinchovanec-

4. Vlastní výzkum V této kapitole analyzujeme výsledky našeho průzkumu, který byl proveden formou dotazníku za pomocí serveru www.Survio.com. Ve výzkumu jsme si kladli za úkol, zjistit mínění dotazovaných respondentů o korupci a úplatkářství. Proto otázky byly sestaveny optimálně tak, aby byly pro respondenty srozumitelné a přehledné a nám tak poskytovaly poţadovanou informaci, kterou potřebujeme zjistit. Otázek bylo poloţeno celkem jedenáct, přičemţ na ně odpovědělo celkem 93 respondentů. Vyhodnocení výzkumu První tři otázky se týkají základní charakteristiky respondenta, který dotazník vyplňuje. Úmyslem bylo získat vyplnění dotazníku od pokud moţno všech věkových kategorií s různým stupněm dosaţeného vzdělání. 1. Jaké je Vaše pohlaví? Z celkového počtu dotazovaných respondentů se podle analýzy zúčastnilo 52 muţů a 41 ţen. 2. Jaký je Váš věk? Z grafu vyplívá, ţe největší zastoupení respondentů bylo v rozmezí 26-40 let, kterých bylo 33. Druhým největším zastoupením byla skupina 15-25 let, kterých bylo 25. Nejméně zastoupené skupiny byly ve věku 41-60 let v celkovém počtu 18 subjektů. Kategorie 61 a více byla zastoupena 17 osobami. Touto otázkou jsme chtěli zjistit věk respondentů, jelikoţ jak je známo, s věkem se mění názory. Graf č. IV Věk

18% 27% Věk 15-25 let = 25 Věk 26-40 let = 33 Věk 41-60 let = 18

19%

Věk 61- a více let = 17 36%

Zdroj: tvorba ze získaných dat

49

3. Jaké je Vaši nejvyšší dosažené vzdělání? Touto otázkou jsme chtěli zjistit, jakého nejvyššího vzdělání dosáhli dotazovaní. Z uvedeného grafu nám vyplývá, ţe největší zastoupený počet respondentů byly osoby se střední školou s maturitou, potom s vyšší odbornou a vysokou školou, následně osoby vyučené a nejmenší zastoupení respondentů zastupuje vzdělání základní. Graf č. V Nejvyšší dosažené vzdělání. 3%

22%

Základní = 3 Střední s maturitou = 34

37%

Vyučen = 16 Vyšší odborné = 20

21%

Vysokoškolské = 20 17%

Zdroj: tvorba ze získaných dat

4. Myslíte si, že v naší zemi existuje korupce? Touto otázkou jsme chtěli zjistit, jestli si lidé uvědomují samotnou existenci korupce a zda si myslí, jestli v naší zemi existuje korupce. Tato otázka je v úzkém spojení s následující otázkou. Graf č. VI Myslíte si, že v naší zemi existuje korupce? 80 70 60 50 40 30 20 10 0

73

14 6 Ano = 73

Ne = 14

Nevím 6

Existuje vůbec korupce?

Zdroj: tvorba ze získaných dat

50

5. Je podle Vás úplatkářství v České republice častý jev? Podle průzkumu 73 respondentů z 93 odpovědělo pozitivně neboli (ano) na otázku, zda v naší zemi existuje korupce, odpovědělo 57 dotazovaných respondentů, ţe úplatkářství je velmi častý jev. Otázka byla směřována na respondenty, kteří souhlasí s existencí samotné korupce. Otázka má následně má zjistit, co si respondenti myslí o četnosti úplatkářství na našem území. Graf č. VIIJe úplatkářství v České republice častý jev?

12% Ano = 53 Ne = 29

31%

57%

Nevím = 11

Zdroj: tvorba ze získaných dat

6. Vnímáte úplatkářství jako nebezpečný společenský jev? Zde sledujeme zajímavou věc, kdy 50 respondentů odpovědělo, ţe úplatkářství vnímá jako nebezpečný jev, nicméně 31 odpovědělo, ţe úplatkářství nevnímají jako nebezpečí. Z čehoţ plyne, ţe ačkoliv někteří respondenti přiznávají existenci korupce tak ji nevnímají jako nebezpečí. Graf č. VIII Vnímáte úplatkářství jako nebezpečný společenský jev?

Nevím =12

12 Ano = 50

Ne= 31

31

Ne= 31 Nevím =12

Ano = 50

50 0

20

40

60

Zdroj: tvorba ze získaných dat

7. Myslíte si, že úplatkem lze dosáhnout osobní výhody? Zde jsme chtěli zjistit názor respondentů, jestli úplatkem lze opravdu dosáhnout výhody. 68 respondentů, tj. nadpoloviční 51

většina, potvrdila, ţe úplatkem jde dosáhnout osobní výhody. Dalších 12 respondentů zastává názor, ţe úplatkem se osobní výhody nedosáhne. Graf č. IX Lze úplatkem dosáhnout osobní výhody?

14% Ano = 68

13%

Ne= 12 Nevím = 13 73%

Zdroj: tvorba ze získaných dat

8. V jaké oblasti je podle Vás nejvíce rozšířené úplatkářství. Touto otázkou jsme chtěli zjistit, kde se podle respondentů úplatkářství vyskytuje nejčastěji. Dotazovaní se domnívají, ţe korupce je nejvíce rozšířená především v podnikání a státní správě. Někdo dokonce tvrdí, ţe úplatkářství je všude. 9. Domníváte se, že dar jako takový, může být vnímán jako úplatek? Tato otázka je zavádějící, jelikoţ zákon nestanoví hranici hodnoty úplatku, od které se jedná o trestný čin. Proto si většina lidi myslí, pokud budou říkat, ţe poskytli dar ale přitom šlo o úplatek, tak nebudou potrestáni. Nicméně toto je jiţ záleţitost soudu dokázat za jakých okolností a jak se to spáchalo.

52

Graf č. X Může dar jako takový být vnímán jako úplatek?

Nevím = 8

Ne = 46

Ano = 39

0

10

20

30

40

50

Zdroj: tvorba ze získaných dat

10. Setkali jste se někdy s úplatkářstvím? Zde jsme chtěli zjistit, zda se respondenti osobně setkali s úplatkářstvím a jestli ano, tak v jaké souvislosti. Pouze 21 respondentů odpovědělo, ţe se s úplatkářstvím setkalo. Nejčastěji se s úplatkářstvím dotazovaní setkávali na úřadech, u lékaře, ve škole v souvislosti s podplacením učitelů a opět převládající názor, ţe nejvíce úplatkářství je ve státní správě a v podnikání. Graf č. XI Setkali jste se někdy s úplatkářstvím? 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ano = 21

Ne = 72

Zdroj: tvorba ze získaných dat

11. Myslíte, že se dá podnikat spravedlivě, bez úplatků? Zde se respondenti rozdělili téměř na dvě stejné skupiny, kdy 49 tvrdí, ţe ano a 44 tvrdí, ţe se podnikat bez úplatku nedá. Chtěli jsme touto otázkou poukázat na vědomí respondentů, týkajícího ho se úplatků

53

v podnikání. Dále jsme chtěli zjistit, zda si respondenti dokáţou představit podnikání bez trestních činností jako je korupce a úplatkářství. Graf č. XII Dá se podnikat spravedlivě, bez úplatku?

47%

Ano = 49 Ne = 44

53%

Zdroj: tvorba ze získaných dat

4.1 Analýza výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit všeobecný názor dotazovaných respondentů o problematice korupce a úplatkářství a zároveň zjistit, jak moc je korupce a úplatkářství v České republice rozšířeno. Podle našeho očekávání počet respondentů, kteří se domnívají, ţe v České republice existuje korupce, je velký a to 79% ze všech dotazovaných. To samo o sobě napovídá, ţe korupce a úplatkářství jsou v České republice velmi častým jevem. V souvislosti s tím bylo poněkud zaráţející zjistit, ţe ačkoliv 79% z dotazovaných si myslí, ţe korupce existuje, tak pouze 53% z celkového počtu respondentů odpovědělo pozitivně neboli (ano) na otázku, zda vnímají úplatkářství jako nebezpečný společenský jev. Z toho pro nás plyne, ţe někteří lidé jsou si vědomi existence korupce a úplatkářství, ale myslí si, ţe to není nebezpečný společenský jev. Na základě toho je moţné tvrdit, ţe díky tomuto chápání korupce a úplatkářství tento trestní čin nadále zůstává jedním z nejrozšířenějších trestních činů proti majetku v podnikání. Je důleţité také říct, ţe téma poskytování daru je velmi zavádějící, jelikoţ dar jako takový se dá poměrně špatně odlišit od úplatkářství a to v jakékoliv jeho formě, peněţní tak i věcné. Nejen ţe se špatně odlišuje, ale spíše špatně prokazuje a dokazuje, zdali se jedná o dar, nebo 54

se jedná skutečně o úplatek. Na základě výzkumu 49% z dotazovaných odpovědělo negativně na otázku, zdali dar jako takový vnímají jako úplatek. To nám říká, ţe lidé mohou páchat trestní čin úplatkářství a přitom se domnívat, ţe se jedná pouze o poskytování daru, kdy poskytování daru jako takové trestné není. Dále jsme si kladli za úkol zjistit pomocí výzkumu, v jaké souvislosti nebo kde se respondenti osobně setkali a pokud se vůbec setkali s úplatkářstvím. Chtěli bychom uvést všechny odpovědi, které jsme obdrţeli, jelikoţ je velmi zajímavé pozorovat na jakých místech a v jakých souvislostech dochází k úplatkářství. Odpovědi jsou následovné: podplacení pediatrie, uplácení učitelů ve škole, na úřadech, u lékaře, na finančním úřadě, ve stavebních firmách, ve státní správě a v podnikání., přičemţ některé odpovědi se opakovaly. Nejvíce četných odpovědí bylo setkání se s úplatkářstvím na úřadech, např. finančním úřadě. Celkový počet 73% z dotazovaných respondentů si mysli, ţe uplacením lze dosáhnout osobní výhody. Ve skutečnosti tomu tak samozřejmě je, ovšem kdybychom to rozebrali z psychologického hlediska, tak takový názor můţe potencionálně směřovat k jistým aktivitám, směřujícím k uplácení a korupci, jelikoţ touha po osobní výhodě je velká. Mnohdy je člověk schopen opravdu zajít hodně daleko, jen aby zajistil pro sebe prospěch nebo výhodu, a to nejen prostřednictvím korupce a úplatkářství. Na základě našeho výzkumu lze s jistotou říct, ţe korupce a úplatkářství existuje a staly se poměrně častým jevem a to natolik, ţe se s nimi můţeme setkat téměř kdekoli a s největší pravděpodobností i tam, kde dochází ke styku s penězi. Je potom na nás, jestli ke korupci a úplatkářství budeme náchylní nebo ne. V této souvislostí bych rád dodal velmi proslulou citaci: „Kaţdý je úplatný, záleţí pouze na částce“.

55

Závěr Trestné činy v podnikání jsou v dnešní době velmi rozšířené. Existuje spousta firem, ţivnostníků či zahraničních firem, se kterými denně přicházíme do kontaktu. Mnohdy ani nemůţeme tušit, ţe v podnikání denně dochází k trestné činnosti a to i přesto, ţe dnešní prostředky šíření informací prostřednictvím medií jsou takřka plné takových případů. Cílem této práce bylo zdůraznit nebezpečnost trestných činů v rámci podnikatelské činnosti, popsat jejich skutkové podstaty a znaky těchto trestných činů. K ilustraci byly vyuţity reálné případy, které se uskutečnily na území České republiky, přičemţ byly vyuţity také údaje zveřejněné na stránkách policie ČR, které nám pomohly lépe zmapovat četnost této problematiky za poslední léta. Na základě těchto statistik jsme zjistili, ţe podvody v podnikání v celkovém hledisku za poslední 4 roky vzrostly. Ovšem to nemůţeme tvrdit u korupce a úplatkářství, které tvoří v této skupině jakousi výjimku. Dle statistik vyšlo najevo, ţe za poslední 4 roky docházelo k nepřetrţitému klesání těchto trestných činů, coţ znamená, ţe stát vede úspěšný boj proti korupci a úplatkářství. Aby takový boj byl nakonec úspěšný, musí začínat takřka u kořene problému. Je tedy nutné vysvětlit příčiny, důvody a faktory vzniku tohoto nebezpečného společenského jevu. Naším cílem v průběhu práce bylo definovat právě tyto faktory či příčiny vzniku, jelikoţ jak jiţ bylo řečeno, tvoří tyto faktory podstatnou část při rozkrývání samotného problému. Jevy jako trestné činy proti majetku v podnikání, korupce, úplatkářství jsou staré jak lidstvo samo. Jiţ od samotného vzniku společnosti byl neustále veden boj proti těmto negativním jevům. V některých zemích je tento boj účinnější, neţli v jiných. V některých zemích dochází k zamezení těchto jevů, nicméně existují i takové země, které z těchto jevů prosperují a nedokáţou si bez toho představit svůj ţivot. Jedno je ovšem jasné, ţe trestné činy, o kterých jsme se zmiňovali a popisovali je, existují a jsou jiţ v podstatě součástí naší společnosti. Je jenom na nás, jak se k tomu postavíme a zda budeme tolerovat toto jednání nebo budeme proti němu bojovat. V této souvislosti bych rád uvedl jeden proslulý citát: „Korupce stejně jako prostituce je jev nevymýtitelný“. Ovšem je tomu tak doopravdy?

56

Seznam použité literatury Bibliografie 1.

DRAŠTÍK Antonín: Přehled judikatury. 4, Trestné činy proti majetku. Praha: ASPI,

c2004 2.

CHMELÍK Jan a kol.: Trestní právo hmotné, zvláštní část. Linde Praha 2010

3.

CHMELÍK Jan a TOMICA Zdeněk: Korupce a Úplatkářství. Linde Praha 2011

4.

JAROSLAV Fenyk a LADISLAV Smejkal: Zákon o trestní odpovědnosti právnických

osob a řízení proti nim: komentář. Praha Wolters Kluwer Česká republika, 2012. 5.

KLAPAL Vít: Trestní právo hmotné. Holešov 2010

6.

KRATOCHVIL Vladimír.: Trestní právo hmotné: obecná část.

7.

MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J.: Kriminalistik. Praha: C.H.Beck, 2004

8.

PORADA V. a kol.: Kriminalistika. Brno Akademické nakladatelství.

9.

SCHELLE Karel a TAUCHEN Jaromír: Korupce – včera a dnes (sborník z kolokvia

pořádaného Katedrou dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a The European society for History of Law). KEY Publishing s.r.o. Ostrava, 2013 10.

SOTOLÁŘ, A., PÚRY, F., ŠÁMAL, P., a ŠTENGLOVÁ, I.: Podnikání a ekonomická

kriminalita v České republice (1. vyd.). Praha: C. H. Beck. 2001 11.

ŠÁMAL P., PÚRY F., RIZMAN S.: Trestní zákon: komentář Díl 1, díl 2. Praha: C.H.

Beck, 2004 12.

ŠÁMAL Pavel a kol.: Trestní zákoník edice velké komentáře, 1. vydání, Praha:

C.H.Beck, 2009 13.

VANTUCH Pavel.: Hospodářská trestná činnost, Rašínova vysoká škola 2006.

Odborné časopisy KALA, M.: Korupce: Státní zastupitelství. 2011 č. 4.

57

Diplomové práce 1.

FORST, Vlastimil. Trestné činy proti majetku. Praha 2012. Bakalářská práce.

Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra práva a veřejné správy. 2.

KOLÁŘOVÁ, Lucie. Majetkové trestné činy se zaměřením na trestný čin podvodu.

Praha 2006. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta právnická, Katedra trestního práva. 3.

VESELÁ, Kristýna. Mediální obraz tzv. korupční kauzy Davida Ratha v MF Dnes 14. 5.

2012 – 12. 11. 2013. Brno 2014. Diplomová práce. Masaryková univerzita, Fakulta sociálních studii.

Internetové zdroje 1.

Česká

asociace

pojišťoven.

[online].

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-v-praxi/pojistny-podvod

2.

David

Rath.

[online].

[cit.

2015-04-05].

Dostupné

z:

http://www.rathdavid.cz/zivotopis/

3.

David Rath. [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.rathdavid.cz/kauza/

4.

Dotace

online.

[online].

[cit.

2015-04-27].

Dostupné

z:

http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181

5.

Chmelík J. Soudní inţenýrství. Charakteristika pojistných podvodu, příspěvek

mezinárodní

konference

soudních

znalců.

Brno

leden

2006.

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.sinz.cz/archiv/docs/si-2006-03-152-157.pdf

6.

IDnes.cz.

[online].

21.

listopadu

2014

[cit.

2015-04-21].

http://finance.idnes.cz/pojistne-podvody-nove-trendy-d2n/poj.aspx?c=A141120_111704_poj_sov

7.

Litoměřice regiony 24. [online]. 14. 9. 2011 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:

http://litomerice.regiony24.cz/14-130949-protikorupcni-policie-rozkryla-podvod-s-pozemkyza-desitky-milionu-korun-na-severu-cech

58

8.

Martin

Chovanec.

[online].

[cit.

2015-04-22].

Dostupné

z:

http://www.martinchovanec-podvody.estranky.cz/

9.

Ministerstvo

vnitra

ČR.

[online].

[cit.

2015-04-22].

Dostupné

z:

http://www.mvcr.cz/clanek/faq-vymezeni-pojmu-co-se-rozumi-pod-pojmem-uplatek.aspx

10.

Policie

ČR.

[online].

[cit.

2015-04-18].

Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2012.aspx

11.

Policie

ČR.

[online].

[cit.

2015-04-18].

Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2013.aspx

12.

Policie

ČR.

[online].

[cit.

2015-04-18].

Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2011.aspx

13.

Policie

ČR.

[online].

[cit.

2015-04-18].

Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2014.aspx

14.

Policie

ČR.

[online].

19.

dubna

2012

[cit.

2015-04-22].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/prijeti-uplatku.aspx

15.

Policie

ČR.

[online].

26.

1.

2011

[cit.

2015-04-22].

http://www.policie.cz/clanek/pracovnik-uradu-prace-prevzal-uplatek.aspx

16.

Policie ČR. [online]. 28. listopadu 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

http://www.policie.cz/clanek/obvineni-3-osob-z-podplaceni.aspx

17.

Policie

ČR.

[online].

7.

prosince

2012

[cit.

2015-04-22].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/zkraceni-dph-o-1-25-miliardy-korun.aspx

18.

Právní

rádce.

[online].

23.

4.

2011

[cit.

2015-04-23].

http://pravniradce.ihned.cz/c1-51333990-k-trestnym-cinum-proti-majetku-v-novem-trestnimzakoniku-1-cast.

19.

Wikipedie.

[online].

[cit.

2015-04-05].

http://cs.wikipedia.org/wiki/David_Rath

59

Dostupné

z:

Prameny práva 1.

ČESKO. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 09. 2014, Spisová značka: 8 Tdo

1019/2014. 2.

ČESKO. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 01. 2014, Spisová značka: 8 Tz

46/2013 3.

ČESKO. Zákon č. 2/1993Sb., Listina základních práv a svobod

4.

ČESKO. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestního zákoníku

5.

ČESKO. Zákon č. 455/1991 Sb., Ţivnostenský zákon

6.

ČESKO. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

7.

ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník

8.

ČESKO. Zákon č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních korporacích

Seznam grafů Graf č. I.: Hospodářské trestné činy z celkové kriminality za rok 2014 Graf č. I.: Rozbor trestných činů podvod, pojistný podvod, dotační podvod, úvěrový podvod, zkrácení a neodvedení daně za léta 2011,2012,2013 a 2014 Graf č. III.: Rozbor trestných činů přijetí úplatku, podplacení, nepřímé úplatkářství za léta 2011,2012,2013 a 2014 Graf č. IV.: Věk Graf č. V.: Nejvyšší dosaţené vzdělání Graf č. VI.: Myslíte si, ţe v naší zemi existuje korupce? Graf č. VII.: Je úplatkářství v České republice častý jev Graf č. VIII.: Vnímáte úplatkářství jako nebezpečný společenský jev? Graf č. IX.: Lze úplatkem dosáhnout osobní výhody? Graf č. X.: Můţe dar jako takový být vnímán jako úplatek? Graf č. XI.: Setkali jste se někdy s úplatkářstvím? Graf č. XII.: Dá se podnikat spravedlivě, bez úplatku?

60