Trestné činy proti majetku v podnikání

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Trestné činy proti majetku v podnikání Bakalářská práce

Autor:

Lenka Čudanová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Anežka Forstová

Duben, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Valticích 24.4.2014

Lenka Čudanová

Poděkování Srdečně děkuji JUDr. Anežce Forstové za odborné vedení, konzultace, poskytování rad a materiálových podkladů potřebných pro tuto bakalářskou práci a v neposlední řadě mým rodičům za jejich trpělivost a pochopení.

Anotace: Cílem mé bakalářské práce na téma „Trestné činy proti majetku v podnikání“ bylo seznámení se s problematikou nejčastěji páchaných trestných činů v této oblasti. V bakalářské práci jsou zpracovány skutkové podstaty těchto trestných činů a ve zvláštní kapitole pak se zmiňuji i o některých dalších trestných činech v této oblasti. Kromě obecných základních pojmů, které se vztahují k ochraně majetkových zájmů, jsem se zaměřila i na tresty, které je moţno za tyto trestné činy uloţit. Klíčová slova: Trestný čin, subjektivní stránka, objektivní stránka, subjekt, objekt, úmysl

Annotation: The goal of my thesis on the topic of „Offences against property in business“ was determining and survey of the the most common and most often criminal acts in this section of criminal law field. I tried to deal with merits of these often occurring crimes and also mention some other not so common property criminal offences in the special chapter. Except for generally used basic terms applying to protect private property interest i also concerned my attention to penalties that could be in such property criminal cases sentenced. Key words: Criminal act, subjective aspekt, objective aspekt, subjective, objective, intention

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1. Základní pojmy trestního práva ............................................................................................ 10 1.1. Nahlédnutí do historie práva ......................................................................................... 10 1.2. Právní systém................................................................................................................. 11 1.2.1. Co je trestní právo ? ................................................................................................ 13 1.2.2. Prameny trestního práva hmotného ........................................................................ 14 1.3. Vymezení terminologie trestního práva ........................................................................ 15 1.3.1. Znaky trestného činu .............................................................................................. 16 1.3.2. Pojmy trestního práva vztahující se k trestní odpovědnosti ................................... 17 1.3.3. Další pojmy trestního práva vztahující se k jednání pachatele ............................... 17 1.3.4. Pojmy trestního práva vztahující se k pachateli ..................................................... 19 1.3.5. Pojmy trestního práva vztahující se k zániku protiprávního jednání...................... 19 1.3.6. Pojmy vztahující se k trestu .................................................................................... 20 1.3.6.1. Ochranná opatření ........................................................................................... 22 2. Pojem podnikání ................................................................................................................... 23 2.1. Zaloţení a vznik společnosti.......................................................................................... 25 2.2. Právní odpovědnost ....................................................................................................... 25 2.3. Orgány společnosti ........................................................................................................ 25 3. Nejčastěji páchané trestné činy proti majetku ...................................................................... 29 3.1. Místní podmínky ........................................................................................................... 29 3.2. Organy činné v trestním řízení na úseku majetkové trestné činnosti ............................ 31 3.2.1. Nejčastěji páchané majetkové trestné činy v podnikání na Břeclavsku ................ 33 3.2.1.1. Grafické znázornění......................................................................................... 35

5

3.2.2. Skutková podstata nejčastěji páchaných trestných činů proti majetku v podnikání .......................................................................................................................................... 35 3.2.2.1. Podvod podle § 209 trestního zákoníku. ......................................................... 36 3.2.2.2. Úvěrový podvod podle § 211 trestního zákoníku. ........................................... 39 3.2.2.3. Zpronevěra podle § 206 trestního zákoníku .................................................... 41 3.2.2.4. Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. ....................................... 44 4. Ostatní trestné činy v majetkové oblasti ............................................................................... 47 4.1. Dotační podvod ............................................................................................................. 47 4.2. Pojistný podvod ............................................................................................................. 49 4.3. Porušení povinnosti při správně cizího majetku ............................................................ 51 4.4. Lichva ............................................................................................................................ 55 4.5. Další trestné činy proti majetku ..................................................................................... 57 4.5.1. Trestné činy proti majetku, které souvisí s podnikáním ......................................... 58 4.5.2. Ostatní trestné činy proti majetku páchané mimo podnikání kýmkoliv. ................ 59 5. Tresty .................................................................................................................................... 61 5.1. Tresty fyzických osob.................................................................................................... 61 5.1.1. Tresty odnětí svobody ............................................................................................ 61 5.1.2. Zákaz činnosti ......................................................................................................... 62 5.1.3. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty ....................................................... 62 5.1.4. Peněţitý trest .......................................................................................................... 63 5.2. Druhy trestů a ochranných opatření právnických osob ................................................. 64 5.2.1. Zrušení právnické osoby......................................................................................... 65 5.2.2. Propadnutí majetku ................................................................................................. 65 5.2.3. Peněţitý trest .......................................................................................................... 66 5.2.4. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty ....................................................... 67 5.2.5. Zákaz činnosti ......................................................................................................... 67 6

5.2.6. Zákaz přijímání dotací a subvencí .......................................................................... 68 5.2.7. Uveřejnění rozsudku ............................................................................................... 68 5.2.8. Ochranná opatření .................................................................................................. 69 Závěr ......................................................................................................................................... 70 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 71 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 73 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 73 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 73

7

Úvod Při zpracování této závěrečné bakalářské práce jsem se rozhodla, ţe se v rámci studijního oboru „Právní administrativa v podnikatelské sféře“ budu této problematice hlouběji věnovat a proto jsem také zvolila téma „Trestné činy proti majetku v podnikání“. Po ukončení bakalářského kombinovaného studia bych se chtěla zabývat nákupem a prodejem vína, jeho distribucí. Jakkoli se můţe na první pohled zdát, ţe zvolené téma mé bakalářské práce nesouvisí se zamýšlenou budoucí profesní činností, není tomu tak. Jednak mne osobně trestní právo zajímá a také jsem několikrát během svého studia vykonávala po dobu 2 let praxi na Územním odboru Policie ČR v Břeclavi. Byly to sice jen vţdy dva dny v měsíci, ale seznámila jsem se při tom s širokým spektrem a moţnou různorodostí vzniku samotné trestné činnosti. Nejvíce mne však zaujala trestná činnost majetková, která je na Břeclavském okrese ze všech trestných činů nejrozšířenější. Ráda hledám odpovědi na otázky, nebo i návody na řešení těchto situací. Věřím, ţe budu schopna na základě získaných vědomostí při studiu a praxi, vyhnout se moţným chybám v podnikání. Ty téměř vţdy podnikatelskou činnost zatěţují, komplikují a provází je jak finanční, tak i velké časové ztráty. Za cíl mé závěrečné bakalářské práce si kladu shrnout do uceleného textu jednotlivé právní kroky při zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot, které nabízí v trestním řízení český právní systém. Chci se zaměřit na jeho vyuţití v praxi v souvislosti s provozováním podnikatelské činnosti a pro potřebu zkvalitnění sluţeb podnikatelských subjektů Jak uvádím výše, byla to právě vykonávaná praxe, která mne motivovala k tomu, vybrat si téma z trestního práva se zaměřením na oblast trestných činů majetkových. Ve své bakalářské práci se chci věnovat nejčastěji páchaným trestným činům, kterými jsou krádeţ, zpronevěra, různé podvodné činnosti (pojistné, úvěrové, dotační apod.), zvýhodňování věřitele, lichva či zkrácení daně. V její první části se nejdříve věnuji obecné charakteristice a základním pojmům trestního práva s krátkým nahlédnutím do historie a vzniku práva. Dále se v této práci zabývám uţším rozborem jednotlivých trestných činů, jejich příčinám, znakům, moţným trestům a ochranným opatřením. Zapracovány jsou zde i odkazy na místa, kde tyto odpovědi a návody můţete získat, nebo alespoň nalézt. V dalších částech práce se zaměřuji na trestné činy proti 8

majetku a také zmiňuji moţnosti podnikání v místních podmínkách. Vyhodnocuji úpravy trestního zákoníku, zejména u trestných činů v souvislosti s daněmi. K tomu je vypracováno grafické znázornění nejčastěji vyšetřovaných skutkových podstat trestných činů. V závěrečné části popisuji moţné tresty jak pro právnické osoby (firmy), tak pro fyzické osoby (jednotlivce) a nechybí zde ani seznam pouţité literatury a odkazy na jednotlivé prameny pro výklad. .

9

1. Základní pojmy trestního práva Z počátku práce se zaměřím na objasnění základních teoretických pojmů, které se v jejím textu často opakují. Jedná se o pojmy z oblasti trestně právní problematiky.

1.1. Nahlédnutí do historie práva Pokud se chci zabývat základními pojmy trestního práva, nezbývá, neţ objasnit základní otázku: „Co je vůbec právo a co jím rozumíme?“. O pojmu právo v různých zdrojích, jakým jsou např. internet, tiskoviny, naučné knihy a vědecké práce a v různých odborných textech nalezneme mezi jinými i poučku, ţe: 1. Právo je soubor obecně závazných pravidel chování, vytvořený státem v určité zvláštní formě, který je státem vynutitelný. 2. Právo je souhrn právních norem.

Takto definovaný pojem práva lze s určitými výhradami uznat, jako aplikovaný na současnost a naše podmínky. Pojem práva však můţeme zcela regulérně rozšířit díky historickým poznatkům, kdy stát jako společenská forma souţití, neexistoval. Zůstaňme tedy u obecnějšího tvrzení, které snad lépe vystihuje pojem práva, ţe: „Právo je soubor obecně závazných pravidel chování – norem vytvořených autoritou, které jsou autoritou vynutitelná“. Samozřejmě i v době, kdy neexistovaly státní útvary, ale různá společenství lidí, byla zakotvena v lidské mysli určitá pravidla chování upravující souţití skupin jedinců, která jedinci více méně dobrovolně, anebo pod pohrůţkou vynutitelnosti dodrţovali. V této době šlo o právo „nepsané, zvykové, obyčejové“. Šlo o způsoby a formy chování jedinců ve vztahu k druhým, které vyplývaly ze zkušeností a předávaly se jako zvyk a obyčej z generace na generaci. Určitý způsob chování byl tak vynucen většinově na jedinci pod pohrůţkou sankce, kterou mohlo být například vyloučení z komunity, ztráta majetku apod. Sankce pak byla pro vyloučeného jedince zpravidla spojena s existenčním problémem. Postupným vývojem lidské společnosti a rozvojem společností a společenských vztahů si praxe vyţádala normy chování a jednání jedinců uchovat a uchované rozšiřovat a jediným způsobem jak normu uchovat, bylo jí zapsat. Normy byly zpočátku zapisovány na hliněné 10

destičky, kameny a později jiné materiály, jako byly pergameny, papyrus a papír. Z nepsaného práva se postupně stávalo právo psané, normativní, tzv. kodifikované, a tak bylo moţno právní normy uchovávat a rozšiřovat a dokonce vnucovat mezi další a další skupiny lidí. Postupně s dalším vývojem lidské společnosti se zvyšovala potřeba upravovat jednotlivé dílčí způsoby chování a jednání, např. chování v době války, chování a jednání při obchodování, při výrobě, zemědělství, odvodu daní, ale také chování jedinců ve vztahu k ostatním s cílem zajistit ochranu ţivota, zdraví a majetku. Takto vznikaly další právní normy upravující jednotlivé oblasti lidského chování. Souběţně s nimi vznikaly i společenské instituce, které měly za úkol zajišťovat kontrolu dodrţování norem a v případě nedodrţení jejich vynucení a sankcionování jedince, jenţ normu porušil. Vznikal takto celý právní systém platný a účinný na určitém území a v určité době, který se postupně vyvíjel, a tento systém právních norem můţeme směle nazvat právem.

1.2. Právní systém Vývojem společnosti se v podstatě rozvinuly tři základní právní systémy platné a účinné ve světě, které odlišují prameny, z nichţ právo v daném systému vzniká: 1. Kontinentální systém, jehoţ hlavním pramenem je zákon schválený, vyhlášený a uvedený do platnosti a účinnosti zákonodárným procesem, v našem případě je zdrojem zákonodárné činnosti Parlament ČR a vyhlašován ve sbírce zákonů. Jedná se o systém práva psaného. Není zde zpochybňován význam rozhodování vyšších soudců. Uplatňuje se v evropských státech – mimo Anglii. 2. Anglosaský systém – vyvinul se zejména v Anglii a uplatnění našel především v Anglii a bývalých britských koloniích – USA, Kanadě a Austrálii. Původně nazýván COMMON LAW. Hlavními prameny práva jsou precedenty a právní obyčeje. Soudce zaujímá zvláštní postavení – právo nalézá, ale i tvoří. Systém Anglie, USA, Kanada, Austrálie. 3. Islámský systém je nejmladším systémem práva. Jedná se o právo sunnitské, šíitské. Prameny tohoto práva jsou Korán, sunna, idţmá, kijás. Téţ je nazýván právem Šaria. Jak jsem jiţ uvedla náš, tedy český právní systém, náleţí do kontinentálního právního systému, který je uplatňován v Evropě, kromě Anglie. Jde o právo psané, kdy prameny práva jsou zákony. Český právní systém, nebo téţ právní řád České republiky, sestává z mnoţství 11

právních norem různé právní síly, které na sebe navazují svým obsahem, přičemţ normy niţší právní síly nesmí být v rozporu s normou vyšší právní síly. Právní síla kaţdé normy je odvozena od tvůrce, autora, instituce, který normu vydal, přičemţ normou nejvyšší právní síly je Ústava České republiky s Listinou základních práv a svobod. Ta je součástí Ústavy. Ostatní právní normy niţší právní síly, jako jsou zákony a zákonná opatření senátu a další musí na obsah Ústavy navazovat a nemohou s ní být v rozporu. Právní normy dělíme podle jejich právní síly na: Ústavu ČR a ústavní zákony. Právo EU. Zákony. Mezinárodní smlouvy – ratifikované Parlamentem ČR. Zákonná opatření (vydané Senátem v případě rozpuštění PS). Nařízení vlády (vydané vládou k provedení zákona a v jeho mezích). Vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů (vydané na základě a v mezích zákona). Nařízení krajů (přenesená působnost na kraj). Obecně závazná vyhláška kraje (samostatná působnost kraje). Nařízení krajských hygieniků (o vyhlášení mimořádných opatřeních). Nařízení obcí a obcí s rozšířenou působností (přenesená působnost na obec). Obecně závazná vyhláška obce (samostatná působnost obce).

Ústavní zákony, zákony, mezinárodní smlouvy, zákonná opatření senátu, nařízení vlády a vyhlášky ministerstev jsou vyhlašovány ve sbírce zákonů, přičemţ platnost normy nastává jejím vyhlášením a účinnost normy je stanovena vlastní normou uvedenou zpravidla v posledním paragrafu dané normy. Právní řád České republiky třídíme na odvětví práva veřejného a práva soukromého, přičemţ mezi jednotlivými odvětvími existuje vzájemné propojení a na sebe navazují.

12

„ Pro veřejné právo je na rozdíl od práva soukromého charakteristické, ţe stát nebo jiný orgán veřejné moci vystupuje vůči druhému subjektu v pozici nositele autoritativně vykonávané svrchované veřejné moci, tedy má vůči němu nadřízené postavení.“1 Typickými normami veřejného práva jsou např. Ústava ČR a ústavní zákony, mezinárodní právní normy, normy finančního práva, trestní zákoník a trestní řád, správní řád, zákon o přestupcích, zákon o Policii ČR, atd. Na druhé straně normy soukromého práva se vyznačují rovnocenným postavením jednotlivých subjektů a právo je uplatňováno vůči všem subjektům v pozicích rovnocenných partnerů. Typickými právními normami spadajícími do odvětví soukromého práva jsou například občanský zákoník, obchodní zákoník, zákoník práce apod.

1.2.1. Co je trestní právo? Trestním právem můţeme označit soubor právních norem poskytujících ochranu proti útokům na nejdůleţitější právní statky naší společnosti, jako jsou práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob a dalších subjektů a také právem chráněné zájmy společnosti a státu a ústavního zřízení a to v situaci, kdy k ochraně nepostačují prostředky jiných právních odvětví. Jak jsem jiţ uvedla, trestní právo náleţí do odvětví veřejného práva a je primárně reprezentováno Trestním zákoníkem, tedy zákonem č. 40/2009 Sb., který nahradil v roce 2010 do té doby nesčetněkrát novelizovaný trestní zákon č. 140/1961 Sb. Jde o normu tzv. hmotněprávní, která chrání nejdůleţitější statky naší společnosti a která vymezuje, co je trestný čin, za jakých podmínek dochází k trestní odpovědnosti, stanoví okolnosti vylučující trestní odpovědnost, zahrnuje druhy sankcí, způsob jejich ukládání a jejich výkon. Na trestní zákoník navazuje trestní řád, tedy norma procesně právní, formální, která upravuje trestní řízení, tedy postup orgánů činných v trestním řízení v průběhu trestního řízení. Jinými slovy stanovuje zákonný postup, jak trestný čin odhalit, vést trestní řízení proti podezřelému, obviněnému, obţalovanému a odsouzenému, přičemţ pochybení a odchylka od zákonného postupu je vadou v trestním řízení.

1

ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I, Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. s. 3.

ISBN 978-80-7400-428-5.

13

Trestním řádem je v současné době platná a účinná letitá a mnohokrát novelizovaná norma – zákon. č. 141/1961 Sb. ve znění pozdějších novel, dále jen trestní řád. Dalšími navazujícími normami trestního práva jsou zákon č. 218/2003 Sb. – dále jen zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon č. 418/2011 Sb., dále jen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zákon o soudnictví ve věcech mládeţe je speciální normou trestního práva a upravuje trestní řízení osob tzv. mladistvých, tedy osob ve věku od patnácti let, kdy se za normálních okolností stávají trestně odpovědnými, do osmnácti let, kdy se stávají osobami dospělými. U osob mladistvých při posuzování jejich trestní odpovědnosti je nutno brát zřetel na jejich duševní vyspělost a odpovědnost za své trestní jednání. Proto byla Parlamentem ČR kodifikována, jako speciální norma trestního práva. Do doby vyhlášení byl upraven postup orgánů činných v trestním řízení v trestním zákoně a trestním řádu. Druhou speciální normou trestního práva je nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osoba řízení proti nim, která nabyla účinnosti 1. 1. 2012 a umoţňuje trestní postih i právnických osob, coţ do doby její účinnosti moţné nebylo. Do nabytí její účinnosti bylo moţné vést trestní řízení a postihnout sankcí toliko fyzickou osobu.

1.2.2. Prameny trestního práva hmotného Jak výše uvedeno, trestní právo je součástí českého právního systému a jako takové vychází z právních norem – zákonů, které jsou i prameny, tedy zdroje trestního práva. 1. Primárním pramenem trestního práva je Ústava České republiky, tedy zákon č. 1/1993Sb. a její součást Listina základních práv a svobod, tedy zákon č. 2/1993 Sb. 2. Mezinárodní smlouvy ratifikované Parlamentem ČR, které se staly součástí českého právního řádu a zasahují do oblasti ochrany nejdůleţitějších právních statků naší společnosti. 3. Trestní zákoník – zákon 40/2009 Sb., který je hlavním pramenem trestního práva hmotného. 4. Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeţe za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeţe a změně některých zákonů. 5. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

14

6. Zákon č. 184/1964 Sb., kterým se vylučuje promlčení trestního stíhání nejzávaţnějších trestných činů proti míru, válečných trestných činů a trestných činů proti lidskosti. 7. Zákon č 119/1990 Sb. – o soudní rehabilitaci. 8. Zákon č. 198/1993 Sb. – o protiprávnosti komunistického reţimu a odporu proti němu. 9. Zákon č. 169/1999 Sb. – o výkonu trestu odnětí svobody. 10. Některé nálezy pléna Ústavního soudu, kterými rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jestliţe byly v rozporu s ústavním pořádkem, nebo zákony. 11. Další zákony a podzákonné normy, které s trestním právem souvisí a upravují méně závaţné činy protiprávního jednání.

1.3. Vymezení terminologie trestního práva Snad nejzákladnějším pojmem trestního práva je pojem trestný čin. A co je trestný čin, to stanoví v § 13 trestní zákoník: Trestný čin (1) Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. (2) K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.2 Jinými slovy, trestným je čin, jehoţ trestnost byla stanovena trestním zákoníkem před spácháním tohoto trestného činu. Jednotlivé trestné činy jsou taxativně uvedeny v tomto a nemůţe jít o čin trestný, nebyl-li v době spáchání jako trestný čin uveden. Protiprávní čin – bezpochyby ne kaţdý protiprávní čin je trestným činem. Protiprávní jednání fyzických osob můţeme rozdělit na trestné činy a tyto dále na přečiny /neúmyslné trestné činy a úmyslné trestné činy s trestní sazbou do pěti let, tzv. bagatelní trestné činy. Dále zločiny /úmyslné trestné činy s trestní sazbou nad pět let a zvlášť závažné zločiny – s trestní sazbou nad deset let odnětí svobody/, jak je uvedeno v § 14 trestního zákoníku. Trestné činy mladistvých pachatelů nazýváme proviněním. 2


ISBN 978-80-7400-428-5.

15

Přestupky – jejichţ hlavním předpisem je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích a jiné správní delikty – které jsou uvedeny v dalších právních předpisech – např. stavební zákon, zákon o veterinární péči, atd. Správní disciplinární delikty – týkají se převáţeně osob ve sluţebním poměru, které upravují jejich příslušné zákony o sluţebním poměru – např. zákon o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Občanskoprávní delikty – např. náhrady za způsobené škody upravené v občanském zákoníku. Další společensky nežádoucí jevy se škodlivými důsledky.

1.3.1. Znaky trestného činu Nejde o trestný čin, pokud čin nevykazuje znaky uvedené v trestním zákoníku, tedy není-li naplněna tzv. skutková podstata trestného činu skládající se z několika znaků. Chybí-li v jednání jen některý ze znaků skutkové podstaty trestného činu, nelze jednání jako trestný čin posuzovat. Znaky trestného činu dále dělíme na protiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka.  Objekt – je právní statek, chráněný zájmem, proti němuţ směřuje konkrétní trestný čin např. majetek, zdraví, ţivot, atd.  Objektivní stránka – jde o způsob jednání a následek při spáchání trestného činu pachatelem, způsob provedení trestného činu.  Subjekt trestného činu – v tomto případě máme na mysli pachatele trestného činu. Některých trestných činů se můţe dopustit jen osoba ve zvláštním postavení např. veřejný činitel, voják apod. v takovém případě hovoříme o speciálním subjektu.  Subjektivní stránka – posuzuje psychiku jednání pachatele. Některé trestné činy lze spáchat jen úmyslně – např. krádeţ, podvod, zpronevěra atd. a u některých trestných činů k jejich spáchání stačí nedbalost – obecné ohroţení z nedbalosti, ublíţení na zdraví z nedbalosti apod. Subjektivní stránka téţ zahrnuje pohnutku, cíl, záměr jednání pachatele při páchaném trestném činu. Jinými slovy, jde o duševní pochody pachatele, které jej provázely před spácháním a při páchání trestného činu, kam zahrnujeme téţ motivaci. 16

1.3.2. Pojmy trestního práva vztahující se k trestní odpovědnosti Následující pojmy vyjadřují podmínky, za jejichţ splnění lze dovozovat trestní odpovědnost pachatele. Nedosahuje-li některá z podmínek stanoveného stupně, není moţno vést pachatele k trestní odpovědnosti: Věk pachatele – trestného činu se nedopustí osoba, která nedosáhla patnáctého roku svého věku, i kdyţ jinak tento čin nese ostatní znaky skutkové podstaty trestného činu - § 25 trestního zákoníku. Příčetnost – pachatel není trestně odpovědný za čin, který jinak nese výše uvedené znaky, nebyl-li v době spáchání příčetný, tedy nebyl-li schopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání nebo nebyl-li schopen bez vlastního zavinění ovládat své jednání. Protiprávnost – některých z trestných činů se můţe pachatel dopustit jen, porušil-li svým jednáním ustanovení jiného právního předpisu – například daňového zákona u neodvedení daně.

1.3.3. Další pojmy trestního práva vztahující se k jednání pachatele Předmět útoku - pojem není totoţný s objektem. U některých trestných činů útočí pachatel mimo objektu i na předmět útoku. Předmět útoku tak můţe být hmotný – tedy člověk, věc, peníze apod., nebo nehmotný – tedy jiná majetková hodnota – újma vyčíslitelná penězi. Jednání – je jednou ze základních sloţek skutkové podstaty trestného činu, bez níţ nemůţe jít o trestný čin. Není-li u skutku zjištěna některá z forem jednání pachatele, tedy konání nebo opomenutí, není dána ani příčinná souvislost mezi jednáním a následkem a tedy není moţno ani dovodit zavinění ze strany pachatele. Následek a účinek - následek je druhým obligatorním znakem objektivní stránky trestného činu. Rozumíme jím porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem.3 Následek je vázán k objektu trestného činu. Naproti tomu účinek je vázán k předmětu útoku. Zpravidla se dá vyčíslit a jeho stanovení je zejména významné u majetkových trestných činů.

3


ISBN 978-80-7400-428-5.

17

Příčinný vztah – vyjadřuje vazbu mezi jednáním pachatele a následkem tohoto jednání. Pachatele nelze vést k trestní odpovědnosti, pokud není dán příčinný vztah mezi jeho jednáním a následkem tohoto jednání.

Úmysl – je jednou z forem zavinění pachatelem. Trestné činy lze spáchat pouze úmyslným jednáním pachatele, není-li uvedeno, ţe k jeho spáchání postačuje nedbalost. Úmysl pachatele můţe být přímý – chtěl trestný čin spáchat, nebo nepřímý – věděl, ţe svým jednáním můţe trestný čin spáchat a s tímto byl smířen. Viz § 15 trestního zákona. Nedbalost - některé trestné činy lze spáchat i z nedbalosti zaviněnou pachatelem. Rozlišujeme dvě formy nedbalosti a to vědomou – pachatele věděl, ţe svým jednáním můţe spáchat trestný čin, ale bez přiměřených důvodů se domníval, ţe jej nespáchá, nebo nevědomou, kdy pachatel nevěděl, ţe svým jednáním můţe spáchat trestný čin, ač to vědět měl a mohl. Viz § 16 trestního zákona. Příprava - pojem příprava se vztahuje k jednání směřující alespoň k pokusu o spáchání zvlášť závažného zločinu. Spočívá v úmyslném jednání, je tedy vyloučena nedbalost, směřující k vytvoření podmínek ke spáchání zvlášť závaţného zločinu. Trestní odpovědnost není moţná za přípravu přečinu, či zločinu. Přípravou se rozumí vytváření podmínek, jako jsou organizování, tvorba pomůcek a nástrojů, návodu a pomoci a další jednání směřující ke spáchání ZZZ. Přípravu upravuje ustanovení § 20 trestního zákona a je postiţitelná jen u zvlášť závaţných zločinů, u kterých je to výslovně uvedeno. Je postiţitelná stejně, jako samotný zvlášť závaţný zločin. Pokus – rozumí se tím pokus úmyslného trestného činu, nikoli přečinu z nedbalosti. Pokus upravuje ustanovení § 21 trestního zákona a jde o: „Jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.“4 U pokusu o trestný čin přichází v úvahu ustanovení o účinné lítosti a tím o beztrestnosti pachatele za předpokladu, ţe od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestného činu 4


ISBN 978-80-7400-428-5.

18

dobrovolně upustil, odstranil vzniknuvší nebezpečí, nebo učinil oznámení o vzniklém nebezpečí v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno.

Samozřejmě se pachatel

nezbavuje trestní odpovědnosti, kdy trestný čin nedokonal jen proto, ţe mu v tom bylo zabráněno – např. poškozeným, policejní hlídkou apod.

1.3.4. Pojmy trestního práva vztahující se k pachateli Pachatel, spolupachatel, účastník. Jeden z nejčastějších pojmů v trestním právu je pojem pachatel, který upravuje ustanovení § 22 trestního zákona. „ (1) Pachatelem trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná.“5 Pachatelem však je i ten, kdo zneuţil k provedení trestného činu osoby jinak trestně neodpovědné a to zejména pro nedostatek věku nebo nepříčetnost. Podílí-li se na páchání trestného činu více pachatelů, mluvíme pak o spolupachatelích /§23 trestního zákona/. Potom kaţdý ze spolupachatelů je postiţitelný stejně, jako by trestný čin spáchal sám. Účastník na trestném činu je pak ten, kdo úmyslně spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil – pak mluvíme o organizátoru, nebo vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin, pak jej označujeme za návodce, či úmyslně umoţnil nebo usnadnil spáchání trestného činu, pak jej označujeme jako pomocníka. Trestnost účastníků je zpravidla stejná, jako trestnost hlavního pachatele trestného činu, nestanoví-li však zákon něco jiného. Tato však můţe zaniknout, pokud účastník od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestného činu dobrovolně upustil, odstranil vzniknuvší nebezpečí, nebo učinil oznámení o vzniklém nebezpečí v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno. Trestní postiţitelnost ostatních účastníků však není vyloučena.

1.3.5. Pojmy trestního práva vztahující se k zániku protiprávního jednání Účinná lítost umoţňuje zánik trestní odpovědnosti pachatele, spolupachatele nebo účastníka u taxativně vyjmenovaných trestných činech uvedených v § 33 trestního zákona a to pokud od dalšího 5


ISBN 978-80-7400-428-5.

19

jednání směřujícího k dokonání trestného činu dobrovolně upustil, odstranil vzniknuvší nebezpečí, nebo učinil oznámení o vzniklém nebezpečí v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno. Oznámení můţe být učiněno policejnímu orgánu, státnímu zástupci nebo u vojáků nadřízenému.

Krajní nouze je jednou z okolností vylučujících protiprávnost činu, který jinak nese znaky trestného činu. Upravena je v § 28 trestního zákoníku. „1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.“ 6 Nutná obrana je další z okolností vylučujících protiprávnost činu, který jinak nese znaky trestného činu. Je upravena ve znění § 29 trestního zákoníku. „ (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem (2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.“7 Dalšími pojmy okolností vylučujících protiprávnost jsou uvedeny v § 30 trestního zákona – svolení poškozeného, § 31 trestního zákona - přípustné riziko a § 32 trestního zákona – oprávněné použití zbraně.

1.3.6. Pojmy vztahující se k trestu Trest - není snad dalšího pojmu tak často uváděného a skloňovaného ve všech pádech v trestním právu. Trestem v trestním právu rozumíme sankci za spáchaný trestný čin 6


ISBN 978-80-7400-428-5. 7


ISBN 978-80-7400-428-5.

20

pachateli, jehoţ druhy jsou taxativně uvedeny v § 52 trestního zákona. Vedle trestu rozlišujeme ještě druhou sankci a to ochranné opatření. § 52 Druhy trestů „(1) Za spáchané trestné činy může soud uložit tresty a) odnětí svobody, b) domácí vězení, c) obecně prospěšné práce, d) propadnutí majetku, e) peněžitý trest, f) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, g) zákaz činnosti, h) zákaz pobytu, i) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, j) ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání, k) ztrátu vojenské hodnosti, l) vyhoštění. (2) Trestem odnětí svobody se rozumí, nestanoví-li trestní zákon jinak, a) nepodmíněný trest odnětí svobody, b) podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, c) podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem. (3) Zvláštním typem trestu odnětí svobody je výjimečný trest (§ 54)“8 Je nutno podotknout, ţe trest a ochranné opatření můţe uloţit pouze příslušný soud v odsuzujícím rozsudku, který je vykonatelný po nabytí právní moci a to v souladu s trestním zákonem za konkrétní trestný čin. Tresty se budu zabývat v 5. části mé bakalářské práce.

8


ISBN 978-80-7400-428-5.

21

1.3.6.1. Ochranná opatření Je vedle trestu druhou ze sankcí, kterou můţe uloţit příslušný soud za spáchání trestného činu pachateli. Můţe být uloţena samostatně, pokud postačuje k nápravě pachatele a splní cíl trestního zákona, nebo souběţně s trestem. Druhy ochranných opatření taxativně stanovuje § 98 trestního zákona a jsou to: Druhy ochranných opatření „(1) Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty a ochranná výchova. (2) Ukládání ochranné výchovy upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže. (3) Ochranné léčení nelze uložit vedle zabezpečovací detence.“9

9


ISBN 978-80-7400-428-5.

22

2. Pojem podnikání10 Podnikání nemůţeme nikomu přikázat, je moţné ho ale vyvolat nebo usnadnit. Je k tomu potřeba správný nápad a aktivní přístup podnikatele. Jenţe ten zpravidla narazí na byrokratické bariéry a začíná být potlačen, nebo zcela utlumen. Podnikání je dle obchodního zákoníku definována jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku. Slovo byznys je českého původu, ale je odvozeno od anglického slova business, neboli podnik-podnikání, dělat obchod. Toto slovo se pouţívá v českých zemích v obchodním, novinářském a internetovém styku, ale pouze ve významu obchod, např. Udělat dobrý byznys-obchod. Samostatná činnost spočívá v tom, ţe určitá právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom: jaké statky bude na trhu poskytovat, jakým způsobem a kde bude vytvářet své produkty nebo provozovat své sluţby, s kým bude spolupracovat, jakým způsobem bude provoz financován, jaká bude právní forma podnikání, jakým způsobem se budou tvořit ceny, jakého zisku se má dosahovat. Fyzické osoby mohou podnikat na základě ţivnostenského listu, či koncesní listiny, podle toho, zda se jedná o ţivnost ohlašovací, či koncesovanou. Podnikat se můţe od zapsání do ţivnostenského rejstříku. Někdy jsou zapisovány do obchodního rejstříku i fyzické osoby. Existují výjimky popsané v zákoně, kdy nelze podnikat na základě ţivnostenského listu ani koncesní listiny.

10

Wikipedie: otevřená encyklopedie: [online]. 2001 [cit. 2014-04-25].

Dostupné z WWW:

23

Právnické osoby - Obchodní společnosti (a. s., s. r. o., k. s. či v. o. s.), mohou podnikat také na základě ţivnostenského listu, ale osoby firmu zakládající musí sepsat společenskou smlouvu a společnost vzniká aţ zápisem do obchodního rejstříku. a) Akciová společnost je obchodní společnost11, jejíţ kapitál je rozdělen na stejné podíly, obchodovatelné akcie. Ty se kupují a prodávají na kapitálových trzích. Nákupem akcie se kaţdý můţe stát podílníkem akciové společnosti čili akcionářem, čímţ získává část celkové hodnoty společnosti, právo na dividendy a hlas na valné hromadě společnosti. Za ztráty společnosti ručí pouze svým podílem. Akciová společnost patří k nejrozšířenějším formám podnikání, a to jak v Česku, tak i v ostatních zemích s liberálním („kapitalistickým“) hospodářstvím. Od 1. ledna 2014 je akciová společnost v České republice upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který nahrazuje úpravu akciové společnosti v obchodním zákoníku. b) Společnost s ručením omezeným12 je jednou z forem obchodních společností, celosvětově je běţně vyuţívána. V České republice je nejrozšířenější formou podnikání, upravuje ji zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Zákonem je povaţována za společnost kapitálovou, vykazuje však i některé rysy společnosti osobní.

11

Akciová společnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation, 2001- [cit. 2014-04-27]. Dostupné z WWW: 12

Společnost s ručením omezeným. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-27]. Dostupné z WWW:

24

2.1. Založení a vznik společnosti Společnost tohoto typu můţe zaloţit jediný společník nebo více společníků. Obchodní firma společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“ (nebo jako zkratku s.r.o. či spol. s r.o.13 Minimální vklad společníka, a tudíţ i minimální výše základního kapitálu společnosti, je 1 Kč. Společnost je zaloţena v okamţiku, kdy se všichni její společníci dohodnou na obsahu společenské smlouvy a podepíší ji u notáře. Do podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceny všechny nepeněţité vklady, vkladové áţio a na kaţdý peněţitý vklad nejméně jeho 30 %. Pokud je vklad nepeněţitý (tj. nemovité věci, akcie, auta atd.), musí jej ocenit soudní znalec. Nepeněţitým vkladem nesmí být práce nebo sluţby. Před vznikem společnosti přijímá a spravuje vklady správce vkladů, jmenovaný společenskou smlouvou. Společnost bez ohledu na den svého zaloţení vznikne aţ zápisem do obchodního rejstříku. Mezi zaloţením a vznikem ještě nemá právní subjektivitu.

2.2. Právní odpovědnost Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci pak společně a nerozdílně ručí za závazky společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Ručí tedy i společník, který svou část vkladu jiţ splatil, jestliţe zbylí společníci ještě nesplatili svoje vklady. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesniţuje jeho rozsah. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení společníků zaniká.

2.3. Orgány společnosti Valná hromada – nejvyšší orgán společnosti. Členy valné hromady jsou všichni společníci. Svolává ji jednatel společnosti nejméně jedenkrát ročně a do její působnosti patří např. rozhodování o změně společenské smlouvy, změně základního kapitálu, o připuštění nepeněţitého vkladu, volba a odvolání jednatele a dozorčí rady 13

Zákon o obchodních korporacích ve svém ustanovení § 132 odst. 2 výslovně připouští pouze zkratky bez

mezer. V tom se liší od dřívějšího obchodního zákoníku, platného do konce roku 2013, který v ustanovení § 107 tyto zkratky uváděl s mezerami.

25

(byla-li zřízena), dále valná hromada schvaluje například rozdělení zisku, účetní závěrku atd. V jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady její společník. Jednatelé – statutárním orgánem společnosti jsou jeden nebo více jednatelů. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Jednatelé jsou uvedeni v obchodním rejstříku. Dozorčí rada – tento nepovinně vytvářený orgán dohlíţí na činnost jednatelů, kontroluje účetní dokumentaci, jednou ročně předkládá zprávu o své činnosti valné hromadě. Společníci - v postavení společníků se akcentuje kapitálová povaha, nikoli osobní povaha. Rozsah práv a povinností je nerovný, řídí se majetkovou účastí společníků na společnosti. Vznik členství ve společnosti s ručením omezeným Originární – zakladatelé a přistupující osoby, členství vzniká: 1.

uzavřením společenské smlouvy;

2.

vydáním zakladatelské smlouvy jedním zakladatelem;

3.

při zvýšení základního kapitálu společnosti. § 122 ZOK

Derivativní – při převodu obchodního podílu nebo přechodu obchodního podílu, členství vzniká: 1.

převodem obchodního podílu smlouvou nebo rubopisem na kmenovém listu

2.

děděním obchodního podílu

3.

univerzálním právním nástupnictvím po zaniklé právnické osobě, která byla společníkem

4.

převodem uvolněného podílu v ostatních případech

Práva společníků Právo na podíl na zisku Právo na vypořádací podíl Právo na podíl na likvidačním zůstatku Právo na informace 26

Právo na společnickou ţalobu Minoritní práva Právo podílet se na řízení společnosti S. r. o. jako kapitálová společnost má zvláštní strukturu orgánů, nevylučuje manaţerské řízení prostřednictvím nespolečníka, jednateli tak mohou být společníci, nebo jiné osoby – jednatelé mohou být jmenování společenskou smlouvou nebo valnou hromadou. Proto není právem společníka být jednatelem či členem jiného orgánu společnosti (kromě valné hromady). Právo podílet se na řízení společnosti uskutečňuje společník prostřednictvím své účasti na valné hromadě. Úprava organizace a hlasování je stanovena ve společenské smlouvě (podle zákona připadá jeden hlas na 1 Kč vkladu společníka, ledaţe společenská smlouva stanoví jinak). Pozastavení hlasovacích práv nastává např. pokud se dotýká hlasování společníka (např. rozhoduje se o jeho vyloučení či o jeho odvolání z funkce orgánu společnosti). Povinnosti společníků Vkladová povinnost14 Výši vkladové povinnosti společníků zákon nestanoví, je tedy věcí společenské smlouvy, aby určila, jak velký vklad musí do společnosti společníci vnést. Nepeněţitý vklad musí být do společnosti vnesen před jejím vznikem (zápisem do obchodního rejstříku), peněţitý vklad musí společník splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. Je-li společník v prodlení se splácením peněţitého vkladu, uhradí společnosti úrok ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády, neurčí-li společenská smlouva jinak. Společník nesmí po dobu prodlení s plněním vkladové povinnosti vykonávat hlasovací právo a k jeho hlasu se nepřihlíţí při zjištění usnášení schopnosti.

14

Vkladová povinnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation, 2001- [cit. 2014-04-27]. Dostupné z WWW:

27

Vedle moţnosti poţadovat úrok z prodlení můţe společnost přistoupit i k vyloučení společníka v tzv. kadučním řízení. O vyloučení rozhoduje valná hromada alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů. Před rozhodováním o vyloučení musí být společník vyzván ke splnění vkladové povinnosti a musí mu být poskytnuta přiměřená lhůta. Příplatková povinnost Tuto povinnost můţe stanovit společenská smlouva, na jejímţ základě musí rozhodnout valná hromada nebo můţe jít o rozhodnutí společníka se souhlasem jednatele, i kdyţ tak nestanoví společenská smlouva. Slouţí k tvorbě vlastního kapitálu, to znamená, ţe společník svým příplatkem přináší společnosti další zdroj financování, aniţ by tento příplatek měl vliv na výši společníkova vkladu nebo na výši základního kapitálu. Jestliţe společenská smlouva umoţňuje stanovit příspěvky, musí také určit, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit. Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, nemůţe příplatkovou povinnost odmítnout, ale má právo vystoupit ze společnosti ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána, avšak pouze tehdy, pokud jiţ zcela splnil svou vkladovou povinnost spojenou s tímto podílem. Vystoupením ze společnosti jeho příplatková povinnost zanikne. Prodlení se splácením příplatků má stejné následky jako při prodlení se splácením vkladů, tedy i moţnost, ţe v případě nesplnění povinnosti můţe být společník ze společnosti vyloučen v kadučním řízení. Zákaz konkurence Zákon omezuje působení jednatele ve společnostech s obdobným předmětem činnosti. Společenská smlouva můţe určit, ţe se zákaz konkurence vztahuje i na společníky. Povinnost loajality Povinností společníka je chovat se ke společnosti čestně a zachovávat její vnitřní řád (zejména společenskou smlouvu).

28

3. Nejčastěji páchané trestné činy proti majetku 3.1. Místní podmínky Ţiji a pracuji na okrese Břeclav, takţe bych se ve své bakalářské práci ráda zabývala i regionálními podmínkami, tzv. kriminogenními faktory páchání majetkové trestné činnosti v podnikání na okrese Břeclav. Břeclavský okres je výrazně zemědělskou níţinnou oblastí, kde do roku 1990 existovalo mnoho větších či menších zemědělských druţstev, státních statků a školních zemědělských podniků. Po roce 1990 se část podniků přetransformovala na zemědělská druţstva více či méně úspěšná a část z nich zanikla po restitucích majetku a pozemků. Na pozemcích, vinicích a v objektech bývalých JZD pak začali hospodařit více či méně úspěšní soukromí zemědělci, vytvářet soukromé farmy a vinařské podniky podporované četnými dotacemi státu a Evropské unie prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, Jihomoravského kraje, nebo obecních úřadů. Dotace do zemědělství v rámci státního programu zaměstnanosti jsou velkým lákadlem k páchání majetkové trestné činnosti v podnikání, neboť dotacemi protéká velké mnoţství financí. Jak říká staré české přísloví: „ Příležitost dělá zloděje“. Zde se nabízí hned několik skutkových podstat trestného činu Hlavy V. trestního zákoníku, Trestné činy proti majetku a to např. trestné činy – dotační podvod podle § 212 trestního zákona, podvod podle § 209 trestního zákona, ale i zpronevěra podle § 206 trestního zákona, úvěrový podvod podle § 211 trestního zákona, způsobení úpadku podle § 224 trestního zákona a další. Jak jsem jiţ naznačila, okres není výrazně průmyslovým okresem, zato se zde nachází mnoho kulturních památek zapsaných do seznamu chráněných památek Unesco a dalších turisticky atraktivních míst. Namátkou mohu jmenovat např. Lednicko-valtický areál kaţdoročně navštěvovaný statisíci návštěvníků, specifické Pálavské vrchy s rekreační oblastí Pálavských jezer, vinařské regiony Valticka, Bílovicka, Podluţí atd. Turistický ruch pak dopomohl k rozvoji v podnikání sluţeb a vznikla četná soukromá ubytovací zařízení, pohostinská a restaurační zařízení a různé turistické atrakce. Taková podnikání samozřejmě svým způsobem svádí k nelegálnímu obohacování a tak můţe docházet k trestné činnosti i na tomto úseku podnikání.

29

Namátkou lze uvést např. trestné činy: § 240 - Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby § 241 - Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby § 251 - Neoprávněné podnikání § 253 - Poškozování spotřebitele, ale téţ jiţ zmiňovaný § 212 - Dotační podvod a další, které nejsou všechny typickými trestnými činy proti majetku. Jejich motivace však vychází ze snahy nelegálního obohacení a tudíţ do souboru trestných činů proti majetku v podnikání je můţeme zahrnout. Výrazné specifikum břeclavského okresu je jeho poloha. Okres jako jeden z mála v České republice sousedí hned se dvěma státy a to Slovenskou republikou a Rakouskem. Tato skutečnost výrazně napomáhá jednak trestné činnosti majetkového charakteru související se zahraničním a přeshraničním obchodem a jednak trestné činnosti páchané na cizincích u nás a cizinci páchané u nás a také našimi občany páchané trestné činnosti na majetku v zahraničí. S ohledem na blízkost obou státních hranic lze předpokládat v oblasti podnikání i nelegální zaměstnávání zahraničních pracovníků bez potřebných povolení, zejména u nás pracovníků ze Slovenské republiky a našich pracovníků v Rakousku. Nejde o čistou majetkovou trestnou činnost v podnikání, ale hospodářskou zcela určitě a je samozřejmě motivována ziskem podnikatele. S turistickým ruchem pak úzce souvisí podnikání v oboru dopravy. Břeclavský okres je svým způsobem specifický i v tomto směru.

Břeclav samotná je jedním s nejvýznamnějších

ţelezničních uzlů v České republice. Zdejší ţelezniční uzel zajišťuje dopravu hlavními koridory všemi směry, tedy na západ do Brna a Prahy a dále do SRN, na jih do Rakouska, na sever Olomouc, Ostrava a Polská republika a hlavně na východ do Slovenské republiky, Bratislava dále do Maďarska, Rumunska a Bulharska. Také rozsáhlá a rozvinutá silniční a dálniční síť umoţňující rychlostní dopravu jak východozápadním směrem, tak severojiţním směrem jednak napomáhá vzniku mnoha firem soukromých dopravců a přepravců jak osobní, tak nákladní a kamionové dopravy. Podnikání v tomto resortu pak umoţňuje i páchání trestné činnosti majetkového charakteru s cílem vytvářet zisk nelegální cestou a můţeme tedy předpokládat existenci trestných činů, např.

30

dotační podvod podle § 212 trestního zákona, podvod podle § 209 trestního zákona, ale i zpronevěra podle § 206 trestního zákona, úvěrový podvod podle § 211 trestního zákona, § 240 - zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a další. Nelze zapomenout ani na další místní specifika v oborech podnikání, jako je obor rybnikářství s produkcí ryb díky rozsáhlým vodním plochám na břeclavském okrese a příleţitosti k páchání trestné činnosti na úseku výběrových řízení, dotací, poškozování spotřebitele, ţivotního prostředí, atd. Svým způsobem je specifický obor stavebnictví, kde díky četným kulturním památkám a památkově chráněným objektům probíhá celá řada výběrových řízení na firmy a zakázky financované státem a Evropskou unií. S tímto oborem pak můţe úzce souviset trestná činnost charakteru úplatkářství, daňových úniků, ale i dotačních podvodů a samozřejmě další. Oblast obchodu s sebou nese velká rizika. Sluţby obchodu v důsledku vysoké návštěvnosti zahraniční klientely a v důsledku rozvinutého turistického ruchu jsou na okrese vysoce rozvinuty. Jsou zastoupeny od prodejních míst nadnárodních obchodních řetězců aţ po drobné obchůdky a nelegální prodejní místa soukromých majitelů. Proto i oblast obchodu nese své podmínky pro vznik majetkové trestné činnosti s cílem získat neoprávněný zisk a to jak v daňové oblasti, tak poškozování spotřebitele, ale i úvěrové oblasti a tolikrát uváděné dotační oblasti. Zcela jistě bych mohla jmenovat další rizikové oblasti majetkové trestné činnosti v podnikání na okrese Břeclav, ale pro návod, kterým směrem se dále ubírat v mé bakalářské práci, shora uvedené jistě postačuje.

3.2. Organy činné v trestním řízení na úseku majetkové trestné činnosti Trestnou činnost obecně a současně majetkovou trestnou činnost v oblasti podnikání odhalují, vedou trestní stíhání a podávají obţaloby a odsuzují orgány činné v trestním řízení. Nejinak je tomu i na okrese Břeclav. Počáteční prověřování a objasňování trestných činů podle trestního řádu vede policejní orgán pod dohledem státního zástupce. V okamţiku, kdy ze zákonných důvodů je zahájeno policejním orgánem trestní řízení pro daný trestný čin, je jeho další postup pod dohledem státního zástupce. Trestní řízení je zahájeno v okamţiku, kdy relevantní informace nasvědčují tomu, ţe trestný čin byl spáchán. Další postup je veden podle jednotlivých ustanovení trestního řádu. 31

Je nutno si uvědomit, ţe majetková trestná činnost v podnikání je zpravidla skrytá, latentní, na rozdíl od obecně páchané trestné činnosti, jako je například krádeţ vloupáním, ublíţení na zdraví apod. Tato je patrná bezprostředně. Podezření z tohoto druhu kriminality je buď oznámeno po jeho zjištění zejména kontrolní činností poškozeným nebo kontrolním orgánem, nebo je zjištěna policejním orgánem při jeho činnosti. Relevantní informace nasvědčující tomu, ţe byl spáchán trestný čin, vedou policejní orgán k tzv. přípravnému řízení upraveného jednotlivými ustanoveními trestního řádu. Ustanovení trestního řádu v části druhé upravuje postup orgánů činných v trestním řízení přípravném řízení, zejména pak postup policejního orgánu a státního zástupce před a po zahájení trestního stíhání, aţ po podání obţaloby na obviněného nebo návrhu na potrestání příslušnému soudu podezřelého ve zkráceném přípravném řízení. V průběhu přípravného řízení před zahájením trestního stíhání můţe dojít k odevzdání nebo odloţení věci, je-li dán některý z důvodů uvedených v §§ 159a-159b trestního řádu, nebo zahájení trestního stíhání obviněného. Trestní stíhání po zahájení zpravidla, aţ na výjimky, vede policejní orgán za dozoru státního zástupce. Přípravné řízení pak končí podáním obţaloby nebo návrhu na potrestání ve specifickém zkráceném přípravném řízení státním zástupcem soudu, anebo zastavením trestního stíhání, či jiným rozhodnutím, jakým můţe být např. přerušení trestního stíhání nebo postoupení věci státním zástupcem. Po podání obţaloby k soudu začíná tzv. řízení před soudem, které upravuje Část třetí trestního řádu – řízení před soudem. Proces řízení před soudem pak probíhá aţ do pravomocného rozhodnutí soudu, např. odsuzující rozsudek, zastavení trestního stíhání, postoupení věci, ale také např. vrácení věci státnímu zástupci a další. Instituci policejního orgánu na okrese Břeclav zejména zastupují obvodní oddělení nebo sluţba kriminální policie a vyšetřování územního odboru. U závaţnější trestné činnosti pak útvary krajského ředitelství v Brně, či útvary s celostátní působností. Věcná příslušnost zpravidla odpovídá ustanovením trestního řádu §§ 16-17 o věcné příslušnosti soudů. Snad nejdůleţitějším z policejních orgánů na okrese Břeclav při odhalování majetkové trestné činnosti v podnikání je Oddělení hospodářské kriminality, kriminální sluţby a vyšetřování Územního odboru Policie České republiky Břeclav, /dále jen OHK SKPV ÚO PČR Břeclav/. Jde o útvar, který je na takovou trestnou činnost více či méně na našem okrese specializován, jak jsem se dozvěděla.

32

Obrázek 1: Územní odbor Policie ČR Břeclav, Národních hrdinů 15, 690 15 Břeclav

Zdroj 1: Vlastní

3.2.1. Nejčastěji páchané majetkové trestné činy v podnikání na Břeclavsku Abych vůbec zjistila, které trestné činy jsou nejčastěji páchané a v jakém mnoţství jsou páchány na úseku majetkových trestných činů v podnikání, oslovila jsem příslušnou tiskovou mluvčí preventivně informační skupiny územního odboru v Břeclavi. Po konzultaci s ní jsem se dozvěděla, ţe trestnou činností na úseku podnikání se zabývá na ÚOPČR Břeclav oddělení hospodářské kriminality. Proto jsem jí poloţila následující otázky a poţádala o následující informace s následujícím výsledkem: Otázky: 1. Které trestné činy majetkového charakteru vyšetřovalo OHK SKPV ÚO PČR Břeclav v roce 2013 nejčastěji? 2. Kolik vybraných trestných činů majetkového charakteru, u nichţ je předpoklad páchání v rámci podnikání, OHK SKPV ÚO PČR Břeclav v posledních pěti letech vyšetřovalo? Dle předcházející konzultace s vedením OHK jsme vytipovali trestné činy zpronevěra podle § 206 trestního zákona, podvod podle § 209 trestního zákona, pojistný podvod, úvěrový podvod a dotační podvod podle §§ 210-212 trestního zákona, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákona, neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, neoprávněné podnikání § 251, poškozování spotřebitele § 253, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákona a pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěţi podle § 257 trestního zákona.

33

Odpovědi: ad. 1 - Dle sdělení tiskové mluvčí byly oddělením hospodářské kriminality vyšetřovány v roce 2013 nejčastěji trestné činy podvod podle § 209 trestního zákona a to 70 případů, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 trestního zákona – 51 případů, úvěrový podvod podle § 211 trestního zákona – 36 případů, zpronevěra podle § 206 trestního zákona – 22 případů a zkrácení daně podle § 240 trestního zákona – 10 případů. Ostatní vytipované trestné činy byly vyšetřovány v roce 2013 buď ojediněle, nebo vůbec. ad. 2 – Počet vyšetřovaných trestných činů oddělením hospodářské kriminality předem vytipovaných je podle jednotlivých let seřazen v následující tabulce:

Tabulka 1: Počet vyšetřovaných trestných činů oddělením hospodářské kriminality TČ

2013

2012

2011

2010

2009

Zpronevěra

22

15

23

34

15

Podvod

70

45

43

76

42

Pojistný podvod

0

0

2

0

2

Úvěrový podvod

36

29

12

27

16

Dotační podvod

0

0

0

1

-

Zkrácení daně

10

12

7

6

4

Neodvedení daně

1

2

2

4

3

Neoprávněné podnikání

0

1

0

2

0

Poškozování spotřebitele

0

0

1

0

0

Zkreslování údajů

1

0

0

3

1

Pletichy při veřejné soutěži

0

0

0

0

0

34

Protoţe trestný čin neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 trestního zákona nespadá do oblasti vymezené zadáním bakalářské práce, tedy do majetkových trestných činů v podnikání, zmiňuji se o tomto poměrně často páchaném trestném činu v oddílu 4 – ostatní majetkové trestné činy a nejsou zahrnuty do přehledu. 3.2.1.1. Grafické znázornění Z uvedené tabulky vyplývají tedy čtyři skutkové podstaty majetkových a hospodářských trestných činů nejčastěji vyšetřovaných – tedy páchaných v rámci podnikání na okrese Břeclav. Je to tedy podvod, úvěrový podvod, zpronevěra a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, jejichţ vývoj četnosti je graficky znázorněna v následujícím grafu č. 1.

Graf č. 1: Vývoj četnosti trestných činů na okrese Břeclav

3.2.2. Skutková podstata nejčastěji páchaných trestných činů proti majetku v podnikání Uváţíme-li, ţe bývalý okres Břeclav jistě není výraznou výjimkou ve srovnání s ostatními okresy ČR co do druhu a četnosti páchané trestné činnosti v podnikání, můţeme přijmout 35

shora uvedené skutečnosti vyplývající z tabulky a grafu za reprezentativní vzorek platný pro celou Českou republiku. Z tabulky a grafického znázornění tedy vyplývá, ţe pořadí nejčastěji páchaných trestných činů proti majetku je následující: 1. Podvod podle § 209 trestního zákoníku 2. Úvěrový podvod podle § 211 trestního zákoníku. 3. Zpronevěra podle § 206 trestního zákoníku. 4. Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku. Proto se těmito čtyřmi trestnými činy, které jak vyplynulo, jsou páchány v podnikání nejčastěji, budu zabývat dále podrobněji. 3.2.2.1. Podvod podle § 209 trestního zákoníku. § 209 Podvod (1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo d) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo 36

b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (6) Příprava je trestná.15 Trestný čin podvod je uveden v Hlavě V. trestního zákoníku a spadá mezi trestné činy proti majetku. Objektem trestného činu podvod je cizí majetek. Nemůţe být tedy spáchán na majetku vlastním, avšak můţe být spáchán na majetku, jehoţ je pachatel spoluvlastníkem. Majetkem můţe být cokoli, co vyjadřuje nějakou majetkovou hodnotu. Objektivní stránka trestného činu podvod spočívá v tom, ţe pachatel někoho uvede v omyl, a nemusí jít přitom přímo o poškozeného, záměrně vyuţije omyl jiného, či zamlčí podstatné skutečnosti. Tímto jednáním pak způsobí škodu nikoli nepatrnou, jejíţ hranice je dána ustanovením § 138 trestního zákoníku a je vyjádřena minimální částkou 5.000,- Kč. Není-li tímto jednáním pachatele způsobena škoda dosahující nejméně částky 5.000,- Kč, půjde zpravidla o přestupek proti majetku podle § 50 zákona č. 200/1990 Sb., dále jen zákona o přestupcích. Není rozhodné, zda tímto jednáním pachatel obohatí sebe, anebo někoho jiného, případně sebe a jinou osobu současně. Subjektivní stránka trestného činu podvod vyţaduje úmyslné jednání, tedy pachatel uvede někoho v omyl, vyuţije něčího omylu případně zamlčí podstatné skutečnosti v úmyslu ke škodě cizího majetku obohatit sebe nebo jiného. Jde o úmyslný trestný čin a není proto moţné, aby se pachatel tohoto trestného činu dopustil z nedbalosti. Subjektem, tedy pachatel trestného činu podvod, můţe být kdokoli a to jak fyzická, tak i právnická osoba, dejme tomu podnikatel. Rozhodným znakem pro trestněprávní kvalifikaci trestného činu podvod je i škoda. Jak jsem jiţ uvedla, nejniţší způsobenou škodou na cizím majetku, je vyjádřena částkou 5.000,- Kč a vyšší, tedy škodou nikoli nepatrnou. Dosahuje-li však škoda částky nejméně 50.000,- Kč, mluvíme jiţ o škodě větší a tím i o vyšší trestní postiţitelnosti pachatele. Dalšími limitními částkami jsou 500.000,- Kč, kdy hovoříme o značné škodě a 5.000.000,- Kč, kdy jiţ mluvíme o škodě velkého rozsahu. 15

ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I, Zvláštní část. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012. s. 2118.

ISBN 978-80-7400-428-5

37

Vyšší postih pachateli zajišťuje téţ tzv. recidiva. Tedy pokud se pachatel dopustí trestného činu podvod a byl jiţ za takový čin v posledních třech letech odsouzen, nebo potrestán, stává se takové jednání nebezpečnějším a proto i postiţitelnějším. Jak je uvedeno, je postiţitelná i příprava zvlášť závaţného zločinu podvod podle § 209, odst. 5 trestního zákoníku a to stejnými sazbami, jako dokonaný zvlášť závaţný zločin. Příprava trestného činu podvod podle § 209, odst. 1-4 trestního zákoníku trestná není, jak jiţ vyplývá z ustanovení § 20, odst. 1 trestního zákoníku s odkazem na ustanovení § 14, odst. 3 trestního zákoníku, kde je stanoveno, co je zvlášť závaţným zločinem. Avšak na rozdíl od přípravy je stejně trestný, jako dokonaný trestný čin i pokus trestného činu podvod a to ve všech jeho variantách. Rozebírat další formy jednání pachatele trestného činu podvod z hlediska zadání mé bakalářské práce by bylo nadbytečné, a proto se dalšími formami, jakými je např. spáchání podvodu členem organizované skupiny, za válečného stavu atd. jiţ ve své bakalářské práci zabývat nebudu. Příklad: Pachatel, jako málo úspěšný podnikatel, držitel živnostenského listu opravňujícího k podnikání v oblasti nákup a prodej, se rozhodne řešit svou nelehkou finanční situaci v podnikání i osobním životě obohacením se na úkor cizího majetku nelegálním způsobem. Ví, že nedisponuje ani nebude v blízké době disponovat žádnou finanční částkou a peněžní domy mu odepírají poskytnout jakékoli formy úvěru či půjčky. Ručitelé však vyžadují plnění stávajících závazků. Přestože svou finanční situaci zná a ví, že nebude schopen své závazky hradit, rozhodne se pro nákup zboží na fakturu. Učiní objednávku ve velkoskladu s obalovým sortimentem a odebere zboží v hodnotě 750.000,- Kč. Ve velkoskladu se zaváže obratem odebrané zboží uhradit bezhotovostním převodem na základě faktury, která je mu vystavena, ač si je vědom, že stav jeho konta je žalostný. Odebrané zboží obratem rozprodá za sníženou cenu, tedy nižší cenu, než je cena prodejní, náhodným zákazníkům, aby si tak zajistil rychlý zisk. Odebrané zboží ani částečně neuhradí a získané finanční prostředky za prodané zboží použije pro vlastní potřebu. Na upomínky velkoskladu nereaguje.

38

Z uvedeného vyplývá důvodné podezření, ţe se onen ţivnostník dopustil trestného činu podvod podle § 209, odst. 1,3, písm. d/ trestního zákoníku a je ohroţen trestní sazbou odnětím svobody aţ osm let. 3.2.2.2. Úvěrový podvod podle § 211 trestního zákoníku. § 211 Úvěrový podvod (1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (7) Příprava je trestná.16

16


ISBN 978-80-7400-428-5

39

Objektem trestného činu úvěrový podvod je opět cizí majetek, v tomto případě zpravidla cizí finanční prostředky toho, kdo úvěr poskytuje, tedy věřitele. Trestný čin úvěrový podvod definuje dvě skutkové podstaty, jimiţ se pachatel trestného činu můţe dopustit. Jednak se jej můţe dopustit tím, ţe při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé, hrubě zkreslené údaje anebo podstatné údaje zamlčí. Trestného činu úvěrový se také můţe pachatel dopustit tím, ţe bez souhlasu věřitele uţije získané prostředky k jinému, neţ určenému účelu a to nikoli v malém rozsahu. Objektivní stránkou je uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, či zamlčení podstatných údajů při sjednávání nebo čerpání úvěru, anebo uţití podstatné části získaných prostředků úvěrem k jinému účelu, neţ bylo úvěrovou smlouvou sjednáno. Subjektivní stránka trestného činu úvěrový podvod vyţaduje úmyslné jednání pachatele. Jde o úmyslný trestný čin podobně, jako v případě trestného činu podvod. Trestný čin úvěrový podvod podle § 211 trestního zákoníku nemůţe být spáchán z nedbalosti, tedy nedbalostním jednáním. Subjektem, tedy pachatel trestného činu úvěrový podvod můţe být obdobně, jako u trestného činu podvod kdokoli, tedy jak fyzická, tak právnická osoba, tedy i podnikatel. Na rozdíl od trestného činu podvod, v případě trestného činu úvěrový podvod není k jeho spáchání vyţadována škoda nikoli nepatrná, tedy škoda nejméně 5.000,- Kč. Můţe být spáchaná škoda i niţší. Stejně tak, jako u trestného činu podvod jsou recidiva a způsobená škoda okolnostmi podmiňujícími pouţití vyšší trestní sazby, tedy kdo se dopustí trestného činu úvěrový podvod, ačkoli byl v posledních třech letech za takový čin odsouzen nebo potrestán, je ohroţen tříletou sazbou odnětí svobody. Pětiletou trestní sazbou je pachatel trestného činu úvěrový podvod ohroţen v případě, ţe způsobí škodu nejméně 50.000,- Kč, tedy škodu větší. Osmiletou trestní sazbou odnětím svobody je pachatel ohroţen v případě způsobení škody nejméně 500.000,- Kč, tedy škody značné a desetiletou trestní sazbou v případě spáchání škody nejméně 5.000.000,- Kč, tedy škody velkého rozsahu.

40

Obdobně je i příprava ke zvlášť závaţnému zločinu úvěrový podvod podle § 211, odst. 6 trestního zákoníku postiţitelná a to stejnou trestní sazbou jako v případě dokonaného takového zvlášť závaţného zločinu. Jednání bezprostředně směřující k dokonání trestného činu úvěrový podvod, přestoţe k jeho dokonání nedošlo, je kvalifikováno jako pokus a tento je rovněţ trestný stejně, jako dokonaný trestný čin úvěrový podvod a to ve všech jeho variantách. Příklad: Soukromý zemědělec /živnostník/ hodlá rozšířit svou zemědělskou techniku o další traktor, který potřebuje k obhospodařování svých pozemků. Nemá dostatek finančních prostředků na zakoupení dalšího traktoru, tak navštíví bankovní dům, který se specializuje na produkty úvěrů pro soukromé zemědělce, zemědělská družstva a zemědělské podniky. Zde požádá a následně uzavře úvěrovou smlouvu ve výši 3.500.000,- Kč na pořízení nového traktoru typu John Deere v téže hodnotě. Bankovní dům úvěr poskytne, za zvýhodněných podmínek, neboť je si vědom, že úvěr je jištěn případnými dotacemi pro zemědělce a navíc jištěn pořízením samotného nového traktoru John Deere. Soukromý zemědělec poté, co obdržel finanční prostředky, se v rozporu se sjednanou úvěrovou smlouvou dostaví do Agrobazaru a zakoupí starší, opotřebovaný traktor Zetor za částku 350.000,- Kč a zbývající finanční prostředky, tedy 3.150.000,- Kč použije na úhradu jiných předchozích půjček a úvěrů, aniž by tuto možnost s bankovním domem projednal.

V takovém případě je důvodné podezření, ţe se onen soukromý zemědělec dopustil trestného činu úvěrový podvod podle § 211, odst. 2,4, písm. c/ trestního zákoníku a je ohroţen trestní sazbou aţ osm let odnětím svobody. 3.2.2.3. Zpronevěra podle § 206 trestního zákoníku § 206 Zpronevěra (1) Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

41

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo d) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).17 (6) Příprava je trestná. Trestný čin zpronevěra má mnoho společných atributů s trestným činem podvod. Zásadní rozdíl spočívá v tom, ţe v případě trestného činu podvod pachatel jedná od počátku s úmyslem zmocnit se cizí věci, kdeţto v případě trestného činu zpronevěra tomu tak zpravidla nebývá. V obou případech jde o úmyslný trestný čin, nedbalost je vyloučena. Objektem trestného činu zpronevěra vlastnictví věci, či obdobné právo k majetku, jehoţ hodnota vyjádřená v penězích dosahuje nejméně částky 5.000,- Kč. Jsou-li naplněny ostatní formální znaky tohoto trestného činu pachatelem, ale nedosahuje-li hodnota předmětu útoku pachatele této částky, můţe jít o přestupek proti majetku podle § 50, odst. 1 zákona o přestupcích.

17


ISBN 978-80-7400-428-5

42

Objektivní stránka trestného činu zpronevěra spočívá v přisvojení si cizí věci nebo jiné majetkové hodnoty pachatelem, která mu byla svěřena a způsobí na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, tedy škodu, jak je jiţ shora uvedeno, ve výši nejméně 5.000,- Kč. V případě cizí věci nemusí nutně jít o movitou či nemovitou věc, ale také například o energii, zvířata, cenné papíry a peníze. Cizí věc v tomto případě musí být pachateli svěřena, například formou zapůjčení, pronájmu, právem dispozice pouze k určenému účelu, svěřením do úschovy apod. Subjektivní stránkou je úmysl přisvojit si cizí věc, který však vzniká zpravidla aţ po svěření samotné cizí věci pachateli, výjimečně současně se svěřením. V opačném případě by mohlo jít o právě jiţ zmiňovaný trestný čin podvod. Jak je jiţ uvedeno, jde o úmyslný trestný čin Subjektem v případě trestného činu zpronevěra na rozdíl od trestného činu podvod a dalších můţe být pouze fyzická osoba, jíţ byla cizí věc svěřena a která si ji přisvojila. V případě trestného činu zpronevěra pachatelem nemůţe být právnická osoba. Obdobně jako u předcházejících trestných činů zvyšuje trestní postih tzv. recidiva, tedy opakované trestní jednání pachatele, který jiţ byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. V tomto případě je ohroţen trestní sazbou aţ tři roky trestu odnětí svobody. Stejně jako v předchozích případech je okolností podmiňující pouţití vyšší trestní sazby výše způsobené škody na cizím majetku, tedy škoda větší, škoda značná a škoda velkého rozsahu. V prvém případě je pachatel ohroţen trestní sazbou aţ pět let, v druhém případě trestní sazbou aţ osm let a v posledním případě trestní sazbou aţ deset let trestu odnětí svobody. Rovněţ i zde je příprava trestného činu trestná a to stejnými sankcemi, jako u dokonaného zvlášť závaţného zločinu, tedy u některé z variant zpronevěry uvedené v § 206, odst. 5 trestního zákoníku. Pokus je trestný ve všech případech § 206, odst. 1-5 trestního zákoníku stejnými trestními sazbami. Příklad: Majitel stavební firmy uzavře dohodu se stavebníkem o provedení rekonstrukce rodinného domku v celkové hodnotě 1.500.000,- Kč. Stavebníkovi navrhne, že sám nakoupí a na stavbu dopraví stavební materiál, tedy výslovně stavební bloky a překlady, neboť stavebník sám na přepravu nemá příslušnou techniku. Stavebník souhlasí a předá na nákup tohoto stavebního materiálu majiteli stavební firmy částku 250.000,- Kč s tím, že mu majitel firmy vyúčtuje nákup stavebního materiálu a zbytek částky buď vrátí, nebo stavebník doplatí. 43

Majitel firmy převezme svěřenou finanční hotovost. Následující den se však rozhodne, že takto získané peníze použije na úhradu lákavé a záviděníhodné zahraniční dovolené se sekretářkou v Tichomoří, což také učiní a za týden odlétá na měsíční dovolenou do příslušné destinace. Svěřené finanční prostředky zde společně utratí luxusní pobyt. Po měsíci se vrátí zpět a stavebníkovi tvrdí, že v mezidobí se mu někdo vloupal do kanceláře a svěřenou finanční částku 250.000,- mu odcizil a peníze na nákup stavebního materiálu nemá. V takovém případě je majitel stavební firmy důvodně podezřelý z trestného činu zpronevěra podle § 206, odst. 3 trestního zákoníku a je ohroţen trestní sazbou aţ pět let trestu odnětí svobody. Na tomto příkladu je patrná zmiňovaná zásadní odlišnost trestného činu zpronevěra od trestného činu podvod. Pojal-li by majitel stavební firmy úmysl zmocnit se a uţít finanční hotovost na dovolenou před sjednáváním smlouvy nebo v průběhu jejího sjednávání a na základě tohoto úmyslu o částku stavebníka poţádal, bylo by nutno kvalifikovat jednání majitele stavební firmy jako trestný čin podvod. Protoţe tomu tak ale nebylo, z jednání majitele stavební firmy vyplývá, ţe úmysl uhradit náklady na dovolenou ze svěřených prostředků pojal aţ po sjednání smlouvy se stavebníkem, jde o podezření z trestného činu zpronevěra. 3.2.2.4. Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. § 240 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami, b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.

44

(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu18 Jako jediný ze skupiny těchto uváděných čtyř trestných nepatří do skupiny trestných činů proti majetku, nýbrţ mezi trestné činy hospodářské, které jsou shrnuty v Hlavě VI. trestního zákoníku a je zařazen do Dílu 2. trestního zákoníku mezi trestné činy daňové, poplatkové a devizové. Nejde tedy o trestný čin proti majetku vycházející z Hlavy V. trestního zákoníku, ale z hlediska zadání mé bakalářské práce je nezbytné, abych se i touto formou trestné činnosti v podnikání zabývala, neboť účelem jednání pachatele není nic jiného, neţ neoprávněný prospěch ke škodě jiného, protoţe jde o zvláštní případ podvodu. Chráněným zájmem je zájem státu na řádném výběru povinných daní, cla, pojistného a poplatků stanovených zvláštními právními předpisy. Zejména pak jde o daně fyzických a právnických osob zahrnutých v daňové soustavě České republiky, dovozní, vývozní a vyrovnávací clo, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatky ve prospěch státu nebo obce a jiné podobné povinné platby např. za rozhlas a televizi. Objektivní stránkou je jakékoli jednání pachatele, v jehoţ důsledku je mu vyměřena v rozporu se zákonem niţší daň, clo nebo poplatek, nebo k vyměření platby vůbec nedojde a to ve větším rozsahu. Větším rozsahem je míněno zkrácení daně, cla, poplatku a pojištění nejméně o částku 50.000,- Kč, která je rozdílem mezi zaplacenou výší pachatelem a výší, kterou skutečně měl zaplatit. Subjektem je kdokoli, tedy fyzická i právnická osoba s povinností daň, clo, poplatek event. pojistné uhradit, ale také osoba, která takovou povinnost přímo nemá, ale zkrácení daně, cla a poplatku způsobí. Subjektivní stránkou je úmysl, jde tedy o úmyslný trestný čin, přičemţ postačuje ke spáchání trestného činu úmysl nepřímý, coţ znamená, ţe pachatel věděl, ţe svým jednáním můţe takové porušení nebo ohroţení způsobit, a pro případ, ţe je způsobí, byl s tím srozuměn.

18


ISBN 978-80-7400-428-5

45

Pachatel je ohroţen trestní sazbou dle právní kvalifikace a zvyšuje se okolnostmi podmiňujícími uţití vyšší trestní sazby, jak je uvedeno v ustanovení § 240, odst. 1-3 trestního zákoníku a pohybuje se v rozsahu 3-10 let trestu odnětí svobody. V praxi jsou časté případy v podnikání, kdy se pachatelé snaţí zkrátit daň z příjmu fyzických a právnických osob neoprávněným navyšováním nezdanitelného základu pro výpočet daně, fiktivními fakturami nebo naopak prodejem produktů bez dokladů, různými machinacemi se snaţí sníţit odvody daně z přidané hodnoty, spotřební daně, silniční daně, daně z lihu a destilátů, daně z minerálních olejů, atd. Příklad: Majitel firmy a dovozce ojetých vozidel nakoupí v USA dvacet ojetých osobních vozidel různých značek americké produkce za částku v přepočtu 6.000.000,- Kč. S tamním obchodníkem se dohodnou na vystavení fiktivního a duplicitního dokladu o nákupu vozidel za částku 2.000.000,- Kč, vozidla doveze do ČR, kde realizuje jejich prodej v autobazaru. Při celním řízení deklaruje hodnotu dovezených vozidel fiktivním dokladem za částku 2.000.000,Kč, čímž se hodlá vyhnout úhradě cla ze zbývajících 4.000.000,- Kč, tedy ze skutečné hodnoty vozidel. Svým jednáním dovozce zkrátil clo o částku přibližně 400.000,- Kč.

Ve shora uvedeném případu je pachatel důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240, odst. 1 trestního zákoníku a je ohroţen trestní sazbou aţ na tři roky trestu odnětí svobody

46

4. Ostatní trestné činy v majetkové oblasti 4.1. Dotační podvod Dotační podvod - § 212 trestního zákoníku (1) Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (7) Příprava je trestná.19

19


ISBN 978-80-7400-428-5

47

Snad ţádné podnikatelské odvětví se neobejde bez dotační politiky, tedy poskytování účelových dotací, subvencí a finančních výpomocí a to jak z prostředků Evropské unie, státu, různých fondů a územně správních celků. Dotace je vţdy poskytována jako výpomoc pro konkrétní účel, který je přesně specifikován a pouze za určitých, předem stanovených podmínek. Na toto pamatuje právě ustanovení § 212 trestního zákoníku, který pojímá dvě základní skutkové podstaty trestného činu úvěrový podvod. První z nich vyţaduje, aby pachatel v ţádosti o dotaci uvedl nepravdivé, hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Druhá skutková podstata je pak naplněna, kdyţ pachatel jiţ poskytnutou dotaci v nikoli malém rozsahu pouţije na jiný, neţ stanovený účel. Předmětem ochrany je poskytování dotací, subvencí, finančních výpomocí a příspěvků. Objektivní stránka spočívá v uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů v ţádosti o dotaci, nebo uţití dotace v nikoli malém rozsahu k jinému, neţ stanovenému účelu. V tomto případě se rozumí nikoli malým rozsahem finanční částka nejméně 25.000,- Kč. Subjektem pak můţe být fyzická i právnická osoba. V praxi však pachatelem zpravidla bude fyzická osoba ţádající o dotaci nebo osoba, která prostředky dotace za výše uvedených podmínek uţije k jinému, neţ stanovenému účelu. Subjektivní stránkou je úmyslné jednání pachatele, jde o úmyslný trestný čin. Příklad: Jsme převážně zemědělským regionem, tak použiji příklad opět na soukromém zemědělci. Tento požádá Státní zemědělský intervenční fond o dotaci na zakoupení sazenic vinné révy a výsadbu nové registrované vinice o rozloze 2 ha. Jako žadatel podmínky splňuje a tak fond poskytne dotaci na zakoupení pozemku a 2.000 sazenic vinné révy odrůdy Chardonnay ve výši 750.000,- Kč. Soukromý zemědělec ale chce vydělat ještě tentýž rok a ne až za tři roky, kdy vinice začne plodit, a proto zakoupený pozemek oseje slunečnicí, která mu zajistí efekt již v tomtéž roce. Přitom finanční prostředky z poskytnuté dotace ve výši 75.000,- Kč nepoužije na nákup sazenic vinné révy, nýbrž osiva slunečnice, postřiky a hnojiva určená pro slunečnici. Tímto je onen soukromý zemědělec důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu dotační podvod podle § 212, odst. 2,4 trestního zákoníku, neboť svým jednáním způsobil větší škodu. 48

Dalo by se i uvažovat o kvalifikaci podle § 212, odst. 1,4 trestního zákoníku, pokud by se záměrem vyset slunečnici již žádal o dotaci na výsadbu vinice.

4.2. Pojistný podvod Pojistný podvod můţe být jednou z dalších moţností jak se pokusit nelegálním způsobem získat finanční prostředky v podnikání. § 210 - Pojistný podvod (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo 49

b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (7) Příprava je trestná.20 Rovněţ jako u předcházejících shora uvedených trestných činů jsou objekt, subjekt i subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu obdobné. Jde však o speciální formu trestného činu podvod. Odlišnou je objektivní stránka trestného činu pojistný podvod, kterou zakládají dvě samostatné skutkové podstaty. První z nich postihuje jednání pachatele při uzavírání, sjednávání podmínek pojistné smlouvy a likvidaci pojistné události, kdy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Druhá z nich postihuje jednání pachatele, který v úmyslu sobě nebo jinému opatřit prospěch takovou pojistnou událost způsobí, nebo ji předstírá. V obou případech je vyţadován úmysl pachatele, jde o úmyslný trestný čin.

Obdobně, jako u předchozích mnou uváděných

skutkových podstat trestných činů, je postiţitelnost pachatele zvyšována kvalifikovaným jednáním uvedeným v ustanovení § 210 trestního zákoníku. Příklad: Příklad opět můžeme uvést na našem soukromém zemědělci. Náš nejmenovaný soukromý zemědělec vlastní a obhospodařuje louky, které třikrát do roka poseče, trávu usuší na seno, seno slisuje do balíků a uloží do stohu na louce. Protože je nesvědomitý, tak sklidí seno nedosušené, které mu po slisování do balíků a uskladnění do stohu zplesniví a je nepoužitelné pro výkrm skotu, případně na prodej. Protože však má farmu pojištěnu proti škodám vzniklým v souvislosti s podnikatelskou činností, napadne jej myšlenka, že by na tom mohl ještě vydělat. Rozhodne se stoh sena spálit, poté přivolá hasiče, kteří se rozhodnou nechat stoh již kontrolovaně dohořet. Po dohoření oznámí u svého pojistitele škodnou událost s tím, že mu stoh zapálil neznámý pachatel a požaduje na pojišťovně náhradu škody ve výši cca. 150.000,Kč, která mu je posléze vyplacena.

20

ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I, Zvláštní část. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012. s. 2080-2081.

ISBN 978-80-7400-428-5

50

Tímto jednáním se náš fiktivní soukromý zemědělec stává důvodně podezřelým z trestného činu pojistný podvod podle § 210, odst. 2,4 trestního zákoníku a je ohrožen trestní sazbou až pět let trestu odnětí svobody nebo peněžitým trestem.

4.3. Porušení povinnosti při správně cizího majetku Snad nejznámějšími slangové termíny týkající se majetkové trestné činnosti v podnikatelském světě jsou „tunelování firmy“ a „bílý kůň“. V kriminalistickém prostředí tím není myšleno stavebně technické řešení dopravy v kopcovitém terénu, respektive vysněný dopravní prostředek pohádkových bytostí, ale nezákonné a nelegální vyvedení finančních prostředků z firmy zpravidla jejich managementem a současně nebo posléze nastrčení na místo managementu osoby, která s věcí nemá mnoho společného a měla by převzít za tento akt odpovědnost.

Tunelování firmy a bílý kůň jsou častými pojmy ani ne tak práva, jako

kriminalistiky a díky jejich rozšíření zejména v porevolučních 90. letech v České republice se posléze staly i pojmy mezinárodními, čímţ jsme neblaze přispěli celosvětově k obohacení terminologie. Tunelování21 je termín uţívaný běţně pro rozsáhlý finanční podvod, při kterém management z firmy ve velkém odčerpá její finanční prostředky do jiných firem managementem zpravidla vlastněných. Toto odčerpávání prostředků většinou ovšem není přímé (šlo by o často příliš velké riziko), ale např. prostřednictvím pro tunelovanou firmu výrazně nevýhodných obchodů. V odborném jazyku se pouţívá méně expresivní termín „vzdalování aktiv“ (anglicky asset stripping). Poprvé byl tento termín pouţit pravděpodobně v Česku v první polovině 90. let 20. století, ovšem rozšířil se i mimo české prostředí[1] a ve světě se pak pouţíval např. během Asijské finanční krize. Jev zvaný tunelování se na počátku 90. let překládal do angličtiny jako Asset stripping. Tento jev existoval na západě jiţ dříve, v České republice ovšem dosáhl v průběhu 90. let značných rozměrů vinou nedostatečně rozvinutého a ustáleného právního prostředí.

21

Tunelování. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-

[cit. 2014-04-27]. Dostupné z WWW:

51

Zejména v 90. letech v ČSFR a posléze v ČR v rámci tzv. „velké a malé privatizace“ docházelo ke zprivatizování státních a druţstevních podniků, které získávali podnikatelé, manaţeři a jejichţ záměrem nebyl ani tak rozvoj podniku, jako vlastní obohacení. Poté, co firmu, podnik, druţstvo získali, nebo získali dispoziční právo k finančním prostředkům, aktiva firmy vyvedli /vytunelovali/ do jiných firem, čímţ poškozenou firmu dostali do insolvence. Co s takovou zadluţenou firmou, která je na obtíţ? Najde se například osoba, nebo více osob s finančními potíţemi, např. bezdomovec, který je ochoten na sebe převzít za menší finanční obnos onu firmu, čímţ se stane statutárním zástupcem zadluţené, insolventní firmy určené k likvidaci se závazkem úhrady pohledávek. Samozřejmě pohledávky firmy není schopen řešit a tak firma končí v konkurzu a bývalí majitelé např. v Tichomořských destinacích. „Jako bílý kůň se slangově označuje osoba, která je nastrčená k páchání trestné činnosti, aby zakryla skutečného pachatele nebo osobu, která má z této činnosti prospěch. Bílý kůň pak v daném případě figuruje jako pachatel i poškozený. K roli bílého koně bývá osoba často donucena vydíráním, můţe se ale také jednat o naivní nebo nevzdělanou osobu, která ani nemusí tušit, ţe se dopouští trestné činnosti. Zvláštním případem bílého koně jsou osoby, u nichţ se předpokládá, ţe vzhledem k jejich věku nebo duševnímu stavu bude soud jejich jednání posuzovat velmi mírně nebo od potrestání upustí. V některých případech bývají bílí koně nakonec zlikvidováni, aby se sníţilo riziko prozrazení. Mezi nejznámější formy vyuţívání bílých koní patří jejich registrace jako podnikatelů a následné odebírání zboţí bez úmyslu toto zboţí zaplatit. Tento postup byl v České republice vyuţíván zejména v první polovině 90. let 20. století, kdy v euforii po pádu socialismu a umoţnění svobodného podnikání mnoho podnikatelů nebylo dostatečně opatrných a stali se snadnou obětí této trestné činnosti. K dalším typům trestné činnosti, při které se bílí koně vyuţívají, patří např. obcházení daňových zákonů, praní špinavých peněz, podvody, zneuţívání dotací, nasazení do statutárních orgánů firem v rámci tunelování nebo oddluţování apod. Mediálně nepříliš známé jsou případy porušování autorských práv, kdy pachatelé inzerují prodej nelegálních kopií počítačových programů jménem svých prarodičů či jiných starých příbuzných nebo známých a jejich jménem je i rozesílají a přijímají peníze. Spoléhají přitom na to, ţe bude snadné soud přesvědčit, ţe daná osoba nemá dostatečné znalosti ani technické vybavení na to, aby mohla trestný čin porušování autorských práv páchat. K takovému postupu navádí 52

i poučení, coţ je sada textů obsahující návody, jak distribuovat nelegální kopie počítačových programů a přitom minimalizovat riziko postihu za porušování autorských práv.“22 Těţko postihovat jednání takového podnikatele, pokud „vytuneloval“ vlastní firmu, ač i na takový případ pamatuje trestní zákoník ustanovením § 224 - Způsobení úpadku a další. Postiţitelný je však zejména v případě, šlo-li o cizí majetek, který měl jako manaţer a podnikatel spravovat. V takovém případě by mohlo být jednání pana podnikatele kvalifikováno jako trestný čin Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku.

§ 220 Porušení povinnosti při správě cizího majetku (1) Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.23 Objektem trestného činu jsou majetková práva a předmětem útoku je cizí majetek.

22

Bílý kůň. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-

[cit. 2014-04-27]. Dostupné z WWW: 23


ISBN 978-80-7400-428-5

53

Objektivní stránkou je jednání pachatele, který způsobil jinému na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou tím, ţe porušil zákonem uloţenou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat takový majetek. Subjektivní stránkou je úmyslné jednání pachatele, přičemţ postačuje i úmysl nepřímý. Přitom právě subjektivní stránka trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku byla často kamenem úrazu při trestním stíhání pachatelů - tunelářů. Úmyslné jednání je třeba pachateli prokazovat v průběhu trestního stíhání a ne vţdy se to dařilo. Častou výmluvou podezřelých podnikatelů pak bylo tvrzení, ţe peníze vyvedené z firmy měl v úmyslu zhodnotit podnikatelským záměrem ve prospěch firmy, ale ten se bohuţel nezdařil a firma o peníze přišla bez jeho úmyslu ji o finance připravit. Proto byla zákonodárcem schválena následující skutková podstata trestného činu - § 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti. Subjektem trestného činu je fyzická osoba, která má zákonnou nebo smluvně uloţenou povinnost cizí majetek spravovat a opatrovat. Příklad: Stále i v současné době probíhají privatizace obytných domů ve vlastnictví obcí a měst. Obytné domy jsou zpravidla obcemi prodávány přímo stávajícím nájemníkům jednotlivých bytů za sjednanou cenu. Tito, aby mohli dům dále spravovat, zakládají buď občanská sdružení, nebo sdružení vlastníků. Za sdružení zpravidla jedná předseda a jednatel sdružení, kteří jsou zvoleni členskou schůzí, jsou vedeni jako statutární zástupci sdružení se současně stanovenými právy a povinnostmi. Jak předseda, tak jednatel jsou oprávněni disponovat i finančními prostředky sloužícím k opravě a údržbě domu, tzv. fondem oprav. Za jednatelem se dostaví syn, že potřebuje půjčit 200.000,- Kč na opravu vozidla, se kterým havaroval a že peníze do dvou měsíců vrátí. Jednatel sdružení bez jakéhokoli souhlasu členů sdružení převede na účet syna částku 200.000,- Kč z prostředků sdružení. Syn se však k vrácení peněz nemá a sdružení vlastníků tak vznikla škoda ve výši 200.000,- Kč V takovém případě je jednatel důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220, odst. 1,2, písm. a/ trestního zákoníku a je ohrožen trestní sazbou až pět let trestu odnětí svobody.

54

4.4. Lichva Častým jevem jsou v současné době označované jako období hospodářské krize, kdy zaměstnanci přichází o zaměstnání a nové nenalézají, ztrácejí příjmy nutné k obţivě a plnění svých závazků, nastupující podnikatelé – lichváři se svými nabídkami výhodných nebankovních půjček. Důkazem jsou denně plné domovní schránky letáků, nabídky v tiskovinách, v inzertních novinách a portálech. Někteří podnikatelé zneuţívají tíţivé situace lidí a nabízí zprostředkování půjček nebo rádoby výhodné půjčky na překlenutí nelehkého období lidí. Zoufalí lidé, aniţ by domysleli důsledky svého jednání, pak uzavírají naprosto nesmyslné půjčky s horentními úroky, zastavují svá obydlí, zadluţují i své potomky a to vše pro vidinu několika tisíc korun, které jim lichváři nabídnou coby velmi výhodnou půjčku. Poškození, zejména starší občané, aniţ by věděli, do jaké dluhové pasti se dostávají, si za lichevních podmínek sjednávají úvěry, které posléze uzavírají opakovaně, aby byli schopni uhradit předchozí pohledávky, čímţ se dostávají do situace, z níţ je východiskem snad jen osobní bankrot. Různé lákavé nabídky úvěrů se skrytými úroky a poplatky, smluvními pokutami apod., jeţ posléze několikanásobně navyšují hodnotu úvěru po jeho poskytnutí, se v praxi povaţují spíše za nemorální neţ trestné, ačkoli byly sjednány v tísni a navíc poškozenému způsobují těţkou nouzi. Nejsou ani výjimky případy, kdy sám poškozený – ţadatel uhradí poplatky ve výši několika tisíc korun za zprostředkování úvěru, který nakonec ani poskytnut není. Podle veřejného mínění tak často realizovaný trestný čin a dle soudních statistik tak málo postihovaný. Jde o skutečný problém dnešní společnosti, na kterém se bohuţel přiţivují i někteří právníci – advokáti a soudní exekutoři při vymáhání pohledávek a náklady na vymáhání pohledávek vůči dluţníkům často nelegálně a zištně navyšují jen z důvodu vlastních zisků. Taková jednání kolidují s proklamací, ţe Česká republika je právním státem. Stačí jen porovnat se stejným prostředím v Rakousku nebo Spolkové republice Německo, coţ by mohlo být tématem jiné bakalářské či diplomové práce. § 218 Lichva (1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení,

55

dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) způsobí-li takovým činem jinému stav těžké nouze. (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.24 Objektem trestného činu lichva je svobodná dispozice s majetkem.

Nejde o svobodnou

dispozici s majetkem, kdo jedná v rozumové slabosti, tísni, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo rozrušení. Objektivní stránkou jsou dvě alternativní formy. První z nich je, ţe pachatel zneuţije v úmyslu se obohatit něčí rozumové slabosti, tísně nezkušenosti, případně rozrušení s tím, ţe poškozený poskytne či slíbí plnění, jehoţ hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. Druhou podstatou je, ţe pachatel takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu ji uplatnit, na sebe převezme. Subjektem trestného činu lichva můţe být jen fyzická osoba i podnikatel nabízející a poskytující např. nebankovní úvěry. Subjektivní stránkou je úmyslné jednání pachatele. Jde o úmyslný trestný čin.

24


ISBN 978-80-7400-428-5

56

Příklad: Starobní důchodci – manželé, s minimálním starobním důchodem, věk 80 a 83 let, oba již postiženi stařeckou demencí. Chtějí na vánoce udělat radost svým pravnoučatům, a protože na vánoční dárky nemají finanční prostředky, tak zatelefonují na telefonní číslo nalezené na domovním letáku ve schránce, jehož text slibuje okamžité půjčky finančních hotovostí až do výše 50.000,- Kč bez záruk s minimálními úroky. Nabídka zdá se být výhodná, proto si vyposlechnou chvalořeče nabízejícího, podepíší oba smlouvu o půjčce, aniž by porozuměli tomu, co vlastně podepisují. S radostí převezmou finanční hotovost 45.000,- Kč, protože 5.000,- Kč z půjčky přeci musí uhradit jako poplatek za zprostředkování. Nakoupí dárky a obdarují pravnoučata. Mají radost z rozzářených očí pravnoučat až do chvíle, kdy se dostaví výběrčí splátek a chce po nich první splátku ve výši 5.500,- Kč, přičemž těchto splátek má být celkem 36. Oba dohromady mají starobní důchod 10.260,- Kč a v případě z prodlení jediné splátky je pohledávka ve výši 198.000,- Kč splatná ihned. Nesplnění povinnosti je jištěno nemovitostí - rodinným domkem, v němž žijí, v hodnotě 3.500.000,- Kč, který přechází do vlastnictví věřitele. Je zřejmé, že oba manželé nemají možnost splatit jak první splátku, tak celou pohledávku a přicházejí o střechu nad hlavou. Náš věřitel by byl za normálního stavu právního vědomí společnosti důvodně podezřelý z trestného činu lichvy podle § 218, odst. l,2, písm. a,c/ trestního zákoníku a byl by ohrožen trestní sazbou až pět let trestu odnětí svobody. Bohužel tomu tak v dnešní společnosti nebývá, jak je patrno z četných zpráv zejména na internetových portálech. Proto je spíše hodnocen podnikatel jako úspěšný a naše důchodce čeká hledání si nového domova, v lepším případě domov důchodců

4.5. Další trestné činy proti majetku Trestné činy proti majetku, jak jsem jiţ uvedla, jsou zahrnuty v Hlavě V. trestního zákoníku. Jen část z nich jsou ve své skutkové podstatě typickými pro podnikání, ostatní jsou charakteristické tím, ţe je můţe spáchat kdokoli. Zbývající trestné činy proti majetku, které jsem ještě neuvedla, se pokusím rozdělit do dvou skupin, tedy do skupiny trestných činů proti majetku, které více či méně souvisí s podnikáním a do skupiny, které s podnikáním přímo nesouvisí a můţe je tak spáchat naprosto kdokoli.

57

4.5.1. Trestné činy proti majetku, které souvisí s podnikáním § 213 - Provozování nepoctivých her a sázek - můţe jít o trestný čin typičtější i pro podnikatelskou oblast. Postihuje toho, kdo provozuje peněţní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíţ pravidla nezaručují rovné moţnosti výhry všem účastníkům. Takovými hrami jsou např. skořápky, placičky provozované ilegálně v provozovnách, různé řetězové hry – letadlo, pyramida apod. § 216 - Legalizace výnosů z trestné činnosti. § 217 - Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti. Obě tato ustanovení společně postihují úmyslné i nedbalostní jednání pachatele, který zastírá původ, nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíţeno nebo znemoţněno zjištění původu věci získané trestným činem nebo věci, která byla získána za věc získanou trestným činem. Ustanovení § 217 pak postihuje toho, kdo z nedbalosti umoţní jinému shora uvedené jednání. Můţe se dopustit kdokoli, tedy i podnikatelé. § 222 - Poškození věřitele se dopouští ten, kdo byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, ţe zničí, poškodí, zatají část svého majetku, atd. Ustanovení postihuje celou řadu způsobů úmyslného jednání, které směřují ke zmaření uspokojení věřitele. § 223 - Zvýhodnění věřitele – za tento úmyslný trestný čin můţe být postiţen ten, kdo jako dluţník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním věřitele jiného a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. § 224 - Způsobení úpadku – jde o trestný čin, jehoţ se dopustí pachatel tím, ţe byť i z hrubé nedbalosti si přivodí úpadek hrubě nepřiměřeným vydáním svým majetkovým moţnostem, spravuje svůj majetek v rozporu s povinnostmi, uţívá úvěr v rozporu s jeho účelem, poskytuje půjčky jiným, ač je to v hrubém nepoměru k jeho majetkovým moţnostem, atd. § 225 - Porušení povinnosti v insolvenčním řízení se dopustí ten, kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě stěţuje výkon funkce insolvenčního správce a tím ohrozí účel insolvenčního řízení. § 226 - Pletichy v insolvenčním řízení se věřitel, který v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit v rozporu s pravidly majetkový nebo jiný prospěch. Dopouští se jej také ten, kdo takový majetkový prospěch věřiteli nabídne, či poskytne. 58

§ 227 - Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Uvedeného trestného činu se můţe dopustit ten, kdo v řízení před soudem, či jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, nebo se takové povinnosti vyhýbá, či uvede nepravdivé údaje. Shora uvedené trestné činy, jak vyplývá z jejich skutkových podstat, mohou být poměrně často spáchány v podnikání. U níţe uvedených trestných činů pak z jejich skutkových podstat nevyplývá prioritně spáchání v podnikání, i kdyţ to samozřejmě není vyloučeno.

4.5.2. Ostatní trestné činy proti majetku páchané mimo podnikání kýmkoliv. Pravděpodobně nebude typickým trestným činem pro oblast podnikání trestný čin krádež podle § 205 trestního zákoníku, jinak tak často trestně stíhaný a postihovaný trestný čin. I kdyţ i krádeţe se zcela jistě můţe dopustit podnikatel. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, tím, ţe se jí zmocní a na cizím majetku způsobí škodu nikoliv nepatrnou, nebo čin spáchá vloupáním, bezprostředně po činu se pokusí věc uchovat násilím, čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě či při sobě nebo čin spáchá na území, kde probíhá evakuace osob. § 207 - Neoprávněné užívání cizí věci se dopustí ten, kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně uţívat, nebo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, ţe neoprávněně uţíval takové věci, která mu byla svěřena. § 214 – Podílnictví – postihuje toho, kdo ukryje, na sebe nebo jiného převede anebo uţívá a) věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině jinou osobou, nebo jako odměna za něj, nebo b) věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla opatřena za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v písmenu a). § 215 - Podílnictví z nedbalosti – postihuje obdobně nedbalostní jednání.

59

§ 219 - Zatajení věci – jehoţ se dopouští ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, kterou získal nálezem, omylem nebo jinak bez souhlasu oprávněné osoby. § 228 - Poškození cizí věci – jehoţ se dopouští ten: (1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, (2) Kdo poškodí cizí věc tím, ţe ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou. Aby byl výčet trestných činů proti majetku úplný, zbývají ještě trestné činy, jejichţ přehled uvádím pro úplnost této kapitoly bez dalšího upřesnění: § 229 - Zneužívání vlastnictví. § 230 - Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací. § 231 - Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat. § 232 - Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti.

60

5. Tresty O trestech jsem se jiţ zmínila v kapitole 1.3.6. Základní pojmy trestního práva Trestními sankcemi fyzických osob se zabývá Hlava V. a tresty celý Díl 2, trestního zákoníku, přičemţ zahrnují ustanovení §§ 36-104 tohoto zákona a dále právnických osob zákon č. 418/2011 Sb., jinak zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim v části třetí – Tresty a ochranná opatření, která zahrnuje ustanovení §§ 14-26 tohoto zákona. Protoţe zadání mé bakalářské práce je omezeno na trestné činy proti majetku v podnikání, budu se zabývat dále pouze tresty a sankcemi, které hrozí podle jednotlivých ustanovení trestního zákoníku, za tyto trestné činy. A jsou to:

5.1. Tresty fyzických osob 1. Trest odnětí svobody – podle §§ 55-59 trestního zákoníku. 2. Zákaz činnosti – 73- 74 trestního zákoníku. 3. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty - § 70 – 72 trestního zákoníku. 4. Peněţitý trest – podle §§ 67-68 trestního zákoníku. 5. Zrušení právnické osoby - § 16 zákona č. 418/2011 Sb. 6. Propadnutí majetku - §17 zákona č. 418/2011 Sb. 7. Peněţitý trest - § 18 zákona č. 418/2011 Sb. 8. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty - § 19 zákona č. 418/2011 Sb. 9. Zákaz činnosti - § 20 zákona č. 418/2011 Sb.

5.1.1. Tresty odnětí svobody Za trest odnětí svobody se povaţuje nepodmíněný trest odnětí svobody, kdy pachatel vykonává trest ve věznici, příslušném pracovišti, léčebném zařízení apod. Dále podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem. V takovém případě je pachateli stanoveno, za jakých podmínek a v jaké výši je výkon trestu odloţen na jakou dobu a v případě jejich porušení, trest vykoná. Jinými slovy mu je stanovena tzv. zkušební doba, v níţ osvědčí-li se, je od výkonu trestu upuštěno. 61

§ 55 - Odnětí svobody. (1) Nepodmíněný trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na dvacet let, jestliže nejde o mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59) nebo o výjimečný trest (§ 54). (2) Za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje tři léta, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. (3) Nepodmíněný trest odnětí svobody se vykonává podle jiného právního předpisu ve věznicích.25

5.1.2. Zákaz činnosti Trest zákazu činnosti můţe soud uloţit za stanovených podmínek jako samostatný trest nebo trest společný, např. s trestem odnětí svobody, přičemţ doba výkonu trestu odnětí svobody se nezapočítává do výkonu trestu zákazu činnosti. Tento trest patří k trestům, který má zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti. Často se ukládá např. při ukládání trestů za trestné činy spáchané v dopravě při hrubém porušení pravidel silničního provozu. Takovým hrubým porušení je například řízení motorového vozidla řidičem pod vlivem alkoholu. Jiným podobným trestem můţe být v odvětví podnikání zákaz výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu.

5.1.3. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Trest propadnutí majetku patří k trestům, které postihují majetek pachatele trestného činu, který touto věcí trestný čin spáchal, nebo která byla ke spáchání určena, která byla získána trestným činem, či jako odměna za něj, nebo která byla získána za věc získanou trestným činem. Účelem trestu je odejmout pachateli věc, která by mohla slouţit k páchání dalšího trestného činu a ztíţit podmínky pro páchání další trestné činnosti.

25


ISBN 978-80-7400-428-5.

62

5.1.4. Peněžitý trest Je jedním z nejvýznamnějších a v praxi nejvyuţívanějších trestů, které nejsou spojeny s odnětím svobody. Jde o alternativu ke krátkodobým trestům odnětí svobody a uhradí-li pachatel peněţitý trest, nepřistupuje se k trestu odnětí svobody. Jako trest můţe být uloţen v rozsahu od 2.000,- Kč, po 36,5 milionů korun. Trest je výhodným pro státní pokladnu a jeho rozpočet. Nevynakládá prostředky na věznění pachatele a naopak je příjemcem finančních prostředků z majetku pachatele. V případě, ţe by nebyl vykonán ve stanovené lhůtě peněţitý trest, stanovuje se náhradní trest odnětí svobody aţ na čtyři roky, přičemţ nesmí převýšit trest odnětí svobody stanovený za takový trestný čin. V případě trestního řízení proti právnickým osobám je příslušnou hmotně právní i procesně právní normou zákon č. 418/2011 Sb., tedy zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Zákon nabyl účinnosti 1.1.2012. Jde tedy o novou právní normu, která ve své podobě nemá předchůdce. Norma stanovuje, působnost zákona na právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky nebo zde mají organizační sloţku, či majetek. Dále stanoví trestní odpovědnost, kdo je pachatelem a spolupachatelem, stanoví druhy trestných činů, jichţ se právnická osoba můţe dopustit, stanoví tresty a způsob jejich ukládání, způsob řízení proti právnickým osobám a další. Ustanovení § 7, zákona č. 418/2011 Sb. stanovuje, kterých trestných činů uvedených v trestním zákoníku se můţe dopustit také právnická osoba. Citovaná norma je úzce svázána s trestním zákoníkem, který je jedním z pramenů zákona č. 418/2011 Sb. Z trestných činů, které jsem jiţ uvedla v předchozí části, to jsou: Podvod (§ 209 trestního zákoníku), pojistný podvod (§ 210 trestního zákoníku), úvěrový podvod (§ 211 trestního zákoníku), dotační podvod (§ 212 trestního zákoníku), provozování nepoctivých her a sázek (§ 213 trestního zákoníku), podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku), neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku), opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku), poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku), neodvedení 63

daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 trestního zákoníku). Za trestný čin spáchaný právnickou osobou se povaţuje protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu, anebo v rámci její činnosti a to statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, tím, kdo u právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, tím, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení právnické osoby, případně zaměstnancem při plnění pracovních úkolů.

5.2. Druhy trestů a ochranných opatření právnických osob Jednotlivé druhy trestů a ochranných opatření, která soud můţe v odsuzujícím rozsudku za trestný čin spáchaný právnickou osobou uloţit, stanoví § 15, zákona č. 418/2011 Sb. § 15 - Druhy trestů a ochranných opatření. (1) Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze tyto tresty a) zrušení právnické osoby, b) propadnutí majetku, c) peněžitý trest, d) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, e) zákaz činnosti, f) zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, g) zákaz přijímání dotací a subvencí, h) uveřejnění rozsudku. (2) Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit jako ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Právnické osobě lze uložit tresty a ochranná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 samostatně nebo vedle sebe. Nelze však uložit peněžitý trest vedle propadnutí majetku a trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty vedle zabrání téže věci nebo jiné majetkové hodnoty.26

26

/IP ASPI, 12.10.2013/

64

5.2.1. Zrušení právnické osoby Způsoby ukládání jednotlivých druhů trestů upravuje Hlava II, zákona č. 418/2011 Sb. a to v §§ 16-23 této normy. V rámci tohoto ustanovení můţe příslušný soud právnické osobě se sídlem v České republice za její činnost, která zcela nebo převáţně spočívala v trestné činnosti, uloţit trest zrušení právnické osoby za stanovených podmínek. Jde o trest, který nemá v trestním zákoníku alternativní obdoby. § 16 - Zrušení právnické osoby (1) Soud může uložit trest zrušení právnické osoby právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu nebo trestných činů. Trest zrušení právnické osoby nelze uložit, vylučuje-li to povaha právnické osoby. (2) Je-li právnickou osobou banka, může soud uložit trest zrušení právnické osoby až po vyjádření České národní banky k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. Obdobně se věta první použije ohledně pojišťovny, zajišťovny, penzijního fondu, investiční společnosti, investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, spořitelního a úvěrního družstva, centrálního depozitáře, instituce elektronických peněz, platební instituce, provozovatele vypořádacího systému a organizátora trhu s investičními nástroji. (3) Je-li právnickou osobou komoditní burza, může soud uložit trest zrušení právnické osoby až po vyjádření příslušného orgánu státní správy, který uděluje státní povolení k provozování burzy podle jiného právního předpisu, k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. (4) Právní mocí rozhodnutí, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, vstupuje tato právnická osoba do likvidace. (5) Z majetku právnické osoby, které byl uložen trest zrušení právnické osoby, mohou být uspokojeny pohledávky věřitelů, pokud nejde o majetek, u něhož je to vzhledem k jeho povaze nebo charakteru nebo k povaze spáchaného trestného činu vyloučeno.

5.2.2. Propadnutí majetku Obdobně jako u postihu fyzické osoby, můţe příslušný soud udělit trest propadnutí majetku právnické osobě, která se dopustila zvlášť závaţného zločinu, jímţ získala nebo se snaţila 65

získat majetkový prospěch. Takový trest můţe také právnické osobě uloţit za dalších stanovených podmínek v § 17 citovaného zákona. § 17 - Propadnutí majetku (1) Soud může uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li právnickou osobu za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch. (2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že

trestní

zákoník

uložení

tohoto

trestu

za

spáchaný

zločin

dovoluje.

(3) Propadnutí majetku postihuje celý majetek právnické osoby nebo tu jeho část, kterou soud určí. (4) Je-li právnickou osobou banka nebo zahraniční banka, jejíž pobočka vykonává činnost na území České republiky na základě bankovní licence udělené Českou národní bankou nebo na základě principu jednotné licence podle jiného právního předpisu, může soud uložit trest propadnutí majetku až po vyjádření České národní banky k možnostem a důsledkům jeho uložení; k tomuto vyjádření soud přihlédne. Obdobně se věta první použije ohledně pojišťovny, pobočky pojišťovny, zajišťovny, pobočky zajišťovny, penzijního fondu, investiční společnosti, investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, pobočky obchodníka s cennými papíry, spořitelního a úvěrního družstva, centrálního depozitáře, instituce elektronických peněz, pobočky zahraniční instituce elektronických peněz, platební instituce, provozovatele vypořádacího systému a organizátora trhu s investičními nástroji. 27

5.2.3. Peněžitý trest Za spáchaný trestný čin právnickou osobou úmyslně, ale i z nedbalosti, můţe příslušný soud uloţit i peněţitý trest za podobných podmínek, jak stanoví § 68 trestního zákoníku - výměra peněţitého trestu, přičemţ odlišnou je denní sazba, z níţ se vypočítává výše peněţitého trestu a ta je stanovena v rozmezí 1.000,-Kč aţ 2 miliony Kč.

27

/IP ASPI, 12.10.2013/

66

§ 18 - Peněžitý trest (1) Soud může uložit právnické osobě peněžitý trest, odsuzuje-li ji za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti. Uložení peněžitého trestu nesmí být na újmu práv poškozeného. (2) Denní sazba činí nejméně 1 000 Kč a nejvíce 2 000 000 Kč. Při určení výše denní sazby zohlední soud majetkové poměry právnické osoby. (3) Ustanovení § 17 odst. 4 se užije obdobně.28

5.2.4. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Obdobně jako u fyzické osoby, můţe být i právnická osoba potrestána soudem za spáchání trestného činu trestem propadnutí věc nebo jiné majetkové hodnoty a to za podmínek stanovených v § 70-72 trestního zákoníku. § 19 - Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Soud může uložit právnické osobě trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, včetně propadnutí náhradní hodnoty, za podmínek stanovených trestním zákoníkem. 29

5.2.5. Zákaz činnosti Obdobou trestu pro fyzické osoby podle trestního zákoníku je i podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob zákaz činnosti. Takový trest můţe příslušný soud za stanovených podmínek uloţit právnické osobě za trestný čin, který souvisel s touto činností a to aţ na dobu dvaceti let. § 20 - Zákaz činnosti (1) Soud může uložit právnické osobě trest zákazu činnosti na jeden rok až dvacet let, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s touto činností. (2) Ustanovení § 17 odst. 4 se užije obdobně. 30

28

/IP ASPI. 12.10.2013/

29

/IP ASPI, 12.10.2013/

30

/IP ASPI, 12.10.2013/.

67

5.2.6. Zákaz přijímání dotací a subvencí Stejně ani trest zákaz přijímání dotací a subvencí nemá v řízení proti fyzické osobě podle trestního zákoníku příslušnou alternativu a jde rovněţ o speciální formu trestu zákazu činnosti, kterou příslušný soud můţe uloţit právnické osobě za trestný čin spáchaný v souvislosti s tímto jednáním. § 22 - Zákaz přijímání dotací a subvencí (1) Soud může uložit trest zákazu přijímání dotací a subvencí právnické osobě na jeden rok až dvacet let, dopustila-li se právnická osoba trestného činu v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek, s jejich poskytováním nebo využíváním, anebo s poskytováním nebo využíváním jakékoliv jiné veřejné podpory. (2) Trest zákazu přijímání dotací a subvencí jako trest samostatný může soud uložit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba. (3) Trest zákazu přijímání dotací a subvencí spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory podle jiných právních předpisů, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory přijímat.

5.2.7. Uveřejnění rozsudku Trest uveřejnění rozsudku je hraničním mezi trestem a ochranným opatřením z pohledu. Jeho účelem je ochrana lidí, majetku a společnosti. Podobnou alternativu tento trest v trestním zákoníku nemá. § 23 - Uveřejnění rozsudku (1) Soud může uložit trest uveřejnění rozsudku, je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu, anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popřípadě společnosti. Přitom soud určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozsudek uveřejněn, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou právnické osobě k uveřejnění rozsudku. (2) Trest uveřejnění rozsudku spočívá v tom, že odsouzená právnická osoba nechá na své 68

náklady pravomocný odsuzující rozsudek nebo jeho vymezené části uveřejnit v soudem určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením údajů obchodní firmy nebo názvu právnické osoby a jejího sídla. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby nebo právnické osoby, která je odlišná od odsouzené právnické osoby, uvedené ve výroku rozsudku.31

5.2.8. Ochranná opatření Na rozdíl od trestního zákoníku zná zákon o trestní odpovědnosti právnických osob pouze jedno ochranné opatření a tím je zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty podle § 26 citovaného zákona. Příslušný soud pak můţe právnické osobě uloţit zmíněné ochranně opatření za stejných podmínek, jak je uvedeno v ustanovení §§ 96-97 trestního zákoníku. § 26 - Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty Soud může uložit právnické osobě ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, včetně zabrání náhradní hodnoty nebo zabrání spisů a zařízení, nebo namísto zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit pozměnění věci nebo jiné majetkové hodnoty, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou za podmínek stanovených trestním zákoníkem.

31

/IP ASPI, 12.10.2013/.

69

Závěr Závěrem chci dodat, ţe účelem trestního zákona je chránit zájmy společnosti, ústavní zřízení České republiky, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob. Ustanovení o účelu zákona je také základní směrnicí pro výklad a aplikaci trestního práva. Ve své bakalářské práci jsem vycházela zejména z komentovaného Trestního zákoníku autora Šámala Pavla a kolektivu (viz bibliografie) a to zejména z části týkající se majetkových trestných činů. V obecné rovině jsem se zabývala Trestnými činy, kterých se mohou dopustit, jak fyzické osoby, tak i právnické osoby. Tresty, které se týkají právnických osob, jsem se zabývala v samostatné kapitole, neboť tyto tresty jsou zcela odlišné od trestů ukládaným fyzickým osobám. Je to zcela logické, neboť Právnickou osobu nelze např. zavřít do vězení. Tj. uloţit jí nepodmíněný trest odnětí svobody. V zájmu poznání, jaká trestná činnost tohoto druhu se vyskytuje na našem okrese, jsem si vyţádala podklady od policejní mluvčí Policie České republiky Břeclav, která mi ochotně potřebné informace poskytla. Problematika postihu právnických osob za jejich protiprávní jednání je problematikou novou, doposud v rámci České republiky málo řešenou a nelze tedy z mé strany relevantně stanovit, jaké návrhy na případné další zákonné úpravy bych mohla doporučit, neboť doposud neexistuje ani ţádná odpovídající judikatura. Jak jsem jiţ uvedla v úvodu, cílem mé bakalářské práce bylo seznámit se s danou problematikou, kdy mám za to, ţe studium příslušných ustanovení přispělo k prohloubení mých znalostí.

70

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace 1. MALÝ, Karel a Florian, SIVÁK. Dějiny státu a práva v Československu, Praha: Panorama, 1988. s. 568. ISBN 11-104-88 02/25. 2. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I, Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. s. 1449. ISBN 978-80-7400-428-5. 3. ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I, Zvláštní část. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012. s. 3586. ISBN 978-80-7400-428-5. 4. ŠÁMAL, Pavel a kol., Trestní řád komentář. 6. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. s. 1501. ISBN 978-80-7400-043-0. 5. Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, Ministerstvo vnitra ČR Praha 2008. 118 str. 6. Trestní předpisy a přestupky – úplné znění podle stavu k 26. 1. 2009, Nakladatelství Sagit Ostrava-Hrabůvka, ISBN 978-80-7208-732-7, 464 str. 7. ČERVENÝ Zdeněk, ŠLAUF Václav. Přestupkové právo, Praha: Linde 2003, ISBN807201-435-8, 748 str. 8. Trestní zákoník 2010, trestní řád 2010 - úplné znění, Nakladatelství Sagit Ostrava Hrabůvka, ISBN 978-80-7208-762-4, 256 str. 9. JELÍNEK Jiří, Sovák Zdeněk, Trestní zákon a trestní řád – zákonný text s poznámkami a judikaturou, vydal SEVT Praha 1998, ISBN 80-7049-013-6, 615 str. 10. ONDRUŠ, Radek, Správní řád, Linde Praha 2005, 515 str.

71

Internetové zdroje: 1. Internetový portál Trestní zákoník, 5. 1. 2012 Dostupné z WWW:

2. Internetový, portál Wikipedie, historie práva, 14. 11. 2011. Dostupné z WWW :

3. Internetový portál veřejné správy ČR, Zákon o svobodném přístupu k informacím z.č. 106/1999 Sb. Dostupné z WWW:

4. Internetový portál Bea – meda 5. 2. 2014 Dostupné z WWW:

72

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Územní odbor Policie ČR Břeclav, Národních hrdinů 15, 690 15 Břeclav ........... 33

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počet vyšetřovaných trestných činů oddělením hospodářské kriminality.............. 34

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj četnosti trestných činů na okrese Břeclav ..................................................... 35

73

Trestné činy proti majetku v podnikání

Recommend Documents