Analýza platební bilance České republiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza platební bilance České republiky Diplomová práce

Autor:

Bc. Jaroslav Pevný Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Jana Marková, CSc.

Červen, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 24. 6. 2015

................... Jaroslav Pevný

Anotace Předmětem diplomové práce je analýza kumulativních sald platební bilance České republiky a vybraných indikátorů vnější ekonomické rovnováhy v období let 2004 - 2014. První část práce je věnována teoretickému pohledu na statistiku platební bilance a vyjmenování rozdílů v metodice mezi 5. vydáním manuálu MMF pro sestavování platební bilance a 6. vydáním manuálu MMF pro sestavování platební bilance. Druhá část práce pojednává o významných kumulativních saldech platební bilance. Třetí část se věnuje analýze kumulativních sald platební bilance České republiky ve sledovaném období dle metodiky BPM 6. V závěrečné části se pak analyzují vybrané indikátory vnější ekonomické rovnováhy České republiky. Klíčová slova platební bilance, indikátory vnější rovnováhy, běžný účet, výkonová bilance, obchodní bilance, zahraniční zadluženost Annotation This thesis focuses on the Czech republic balance of payments analysis and its external economic balance indicators study in the period of 2004 – 2014. First part of the thesis approaches theoretical concept of balance of payments statistics as well as its compilation changes coming out of IMF’s 6th balance of payments manual. Second part focuses on the main cumulative balances of balance of payments. Third part concerns the history and evolution of cumulative balances of the Czech republic balance of payments in the period of 2004 – 2014 according to the BPM 6 methodology. Last part’s goal is to analyze and evaluate chosen external economic balance indicators of the Czech republic within the same time period. Keywords balance of payments, external economic balance indicators, current account, net export, balance of trade, external debt

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 6 1

2

3

Platební bilance .................................................................................................................. 8 1.1

Vývoj manuálů platební bilance .................................................................................. 8

1.2

Běžný účet.................................................................................................................. 14

1.3

Kapitálový účet .......................................................................................................... 15

1.4

Finanční účet .............................................................................................................. 15

1.5

Čisté chyby a opomenutí............................................................................................ 17

Vliv salda platební bilance na vnější rovnováhu .............................................................. 18 2.1

Saldo obchodní bilance .............................................................................................. 18

2.2

Saldo výkonové bilance ............................................................................................. 19

2.3

Saldo běžného účtu a investiční pozice země ............................................................ 20

2.4

Saldo základní bilance ............................................................................................... 21

2.5

Saldo celkové platební bilance................................................................................... 22

2.6

Zahraniční zadluženost .............................................................................................. 23

Vývoj platební bilance ČR od roku 2004 ......................................................................... 24 3.1

Běžný účet platební bilance ....................................................................................... 24

3.1.1

Saldo výkonové bilance, bilance obchodní a bilance služeb .............................. 27

3.1.2

Saldo prvotních důchodů .................................................................................... 33

3.1.3

Saldo druhotných důchodů ................................................................................. 38

3.2

Kapitálový účet platební bilance................................................................................ 39

3.3

Finanční účet platební bilance ................................................................................... 41

3.3.1

Přímé zahraniční investice .................................................................................. 42

3.3.2

Portfoliové investice ........................................................................................... 44

3.3.3

Finanční deriváty a zaměstnanecké opce............................................................ 46

3.3.4

Ostatní investice ................................................................................................. 47

3.3.5

4

Rezervní aktiva ................................................................................................... 51

3.4

Vývoj salda základní bilance ..................................................................................... 53

3.5

Vývoj investiční pozice země .................................................................................... 55

Vývoj vybraných indikátorů vnější rovnováhy a jejich analýza ...................................... 58 4.1

Deficit běžného účtu k HDP ...................................................................................... 58

4.2

Zahraniční zadluženost .............................................................................................. 60

4.3

Adekvátnost výše devizových rezerv......................................................................... 66

4.3.1

Krytí importu devizovými rezervami ................................................................. 66

4.3.2

Zadluženost k devizovým rezervám ................................................................... 68

4.4

Dluhová služba .......................................................................................................... 70

4.4.1

K exportu zboží a služeb .................................................................................... 70

4.4.2

Dluhová služba k HDP ....................................................................................... 72

Závěr ......................................................................................................................................... 73 Seznam zdrojů a použité literatury ........................................................................................... 75

Úvod Mezi jeden z klíčových makroekonomických ukazatelů země bezpochyby řadíme statistiku platební bilance včetně její struktury. Analýzou jednotlivých účtů platební bilance a jejích nejen dílčích, ale především kumulativních sald můžeme získat tolik potřebnou představu o ekonomické stabilitě země. Tato stabilita je důležitá z hlediska dosažení dlouhodobé ekonomické prosperity. Finanční stabilitu země ve vztahu k zahraničí řadíme mezi základní cíle hospodářské politiky, mezi které dále patří ekonomický růst, cenová stabilita a vysoká, respektive plná zaměstnanost a dohromady tvoří takzvaný magický čtyřúhelník. Vyrovnanost platební bilance potom vyjadřuje vnější ekonomickou rovnováhu a zbylé tři cíle rovnováhu vnitřní. Svým charakterem se Česká republika řadí k ekonomikám malým a otevřeným. Pro tento typ ekonomik jsou vyrovnané vztahy se zahraničním velice důležité, protože ekonomiky tohoto charakteru mají tendenci být citlivé na vnější vlivy. Cílem této práce je popsat vývoj platební bilance České republiky v období let 2004 až 2014. Bude tak učiněno formou analýzy jednotlivých účtů platební bilance, dílčích sald, kumulativních sald a také analýzou vybraných ukazatelů vnější ekonomické rovnováhy. Jednotlivé složky a indikátory budou zkoumány z hlediska jejich vlivu na vnější ekonomickou rovnováhu a jejich dlouhodobé udržitelnosti. Vlastní práce je rozdělena na teoretickou část a část analytickou. V první části je vysvětlena teorie statistiky platební bilance a jejích jednotlivých účtů. Zároveň je stručně popsán vývoj metodiky sestavování platební bilance a také jsou rozebrány hlavní odlišnosti čerstvě zavedené nové metodiky od metodiky předchozí. Dalším teoretickým tématem je vymezení nejdůležitějších typů sald platební bilance, se kterými se později pracuje v analytické části. Analytická část se opírá o statistiky platební bilance zpracovávané Českou národní bankou a to v interpretaci v rámci nové metodiky. Je popsán vývoj jednotlivých účtů a jejich příslušných sald. Dále se práce zaměřuje na složky jednotlivých účtů, věnuje se jejich vývoji a vlivu na výsledné saldo. Poslední analytická kapitola je věnována vybraným indikátorům vnější ekonomické rovnováhy. Je popsán jejich vývoj ve sledovaném období a výsledky jsou

6

konfrontovány se všeobecně platnými a přijímanými kritickými hodnotami jednotlivých ukazatelů. Při zpracovávání diplomové práce byly použity následující všeobecně-vědecké metody. Literární rešerše a deskripce, tyto byly použity převážně v teoretických částech práce. Dále pak analýza dat a komparace, které byly využity převážně v analytické části práce. V neposlední řadě byly v závěru práce použity ještě dedukce a syntéza. Dále bylo použito i vybraných metod statisticko-analytických (práce s časovými řadami dat) a grafických (zobrazení dat vhodnou formou pomocí grafů). Obě tyto metody našly své uplatnění pro analytickou část práce.

7

1 Platební bilance Je statistický výkaz, který pro dané území systematickým způsobem zachycuje ekonomické transakce mezi rezidenty a nerezidenty za určité časové období. Základní struktura platební bilance zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet, jehož součástí jsou i devizové rezervy1. Platební bilance tak tvoří klíčovou statistiku, dle které se hodnotí vnější ekonomická rovnováha země. Umožnuje předvídat, zejména krátkodobě, kapacitu trhu příslušné země. Je důležitým indikátorem vývoje devizového kursu, respektive tlaků, které mohou vést k apreciaci, či depreciaci domácí měny. Dlouhodobý deficit může signalizovat také zavedení devizové kontroly platů spojených s převodem zisků a dividend, licenčních poplatků, popřípadě další omezení pro zahraniční investory2. Struktura platební bilance vychází z metodiky MMF. V současné době je v platnosti 6. edice manuálu platební bilance (Balance of Payments and International Investment Position Manual) z roku 2008. Tento manuál nahradil dříve používanou 5. edici, která byla v platnosti od roku 1993. Vykazování dle 6. manuálu v České republice probíhá od 14. 10. 2014.

1.1 Vývoj manuálů platební bilance Manuály slouží jako rámce pro sestavování statistiky transakcí (platební bilance) a stavů (investiční pozice vůči zahraničí) mezi subjekty domácími a zahraničími. Zároveň vysvětluje konvence a klasifikace pro statistická data jednotlivých účtů a pozic, dále vysvětluje a definuje pojmy související s platební bilancí. Manuály taktéž obsahují základní, krátký úvod k využívání údajů plynoucí z investiční pozice země a platební bilance. Šestý manuál zároveň zavádí novou formu prezentace dat. Manuál platební bilance se jednou za čas reviduje. Dochází k tomu především z důvodu ekonomického a finančního vývoje ve světové ekonomice a s tím související nutností zachycení těchto změn ve statistických výkazech a zachycení zpětné vazby subjektů využívajících statistiky platebních bilancí.

1

Česká národní banka. Metodický list platební bilance [online]. © [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/bpm6_bop_cs.pdf 2 DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN 978-80-7261-221-5

8

První edice manuálu byla publikovaná MMF v roce 1948. Vzešla z nutnosti standardizace metodologických postupů pro pravidelné reportování vůči MMF. Došlo k vytvoření prvotní směrnice pro vykazování platební bilance. Druhý manuál vešel v platnost v roce 1950. Významně rozšiřoval koncept systému statistiky platební bilance. Třetí pak v roce 1961. Ten opět rozšiřoval principy reportování pro MMF a také přijal některé další základy a principy pro sestavování platební bilance a jejího využití pro makroekonomické analýzy. V roce 1977 došlo k vydání v pořadí čtvrtého manuálu. Ten reflektoval v té době tolik potřebné změny v souvislosti s rozvojem mezinárodních finančních systémů. Obsahoval detailnější popis pojmu rezident, oceňování a ostatních účetních principů. V září roku 1993 vešel v platnost pátý manuál. Manuál byl konzistentní se systémem národních účtů3. Hlavním důvodem pro vydání páté verze byla vzrůstající potřeba umět správně propojit a porovnat různá makroekonomická data. Manuál zpřesňoval pojmy a definice ve vykazování a taktéž zavedl několik změn ve struktuře jednotlivých účtů. Došlo například k oddělení kapitálových transferů a nevýrobních aktiv z běžného účtu a jejich zařazením do nově vzniklého kapitálového účtu. Dále došlo k přejmenování tehdejšího kapitálového účtu na účet finanční. Manuál byl také rozšířen o mezinárodní investiční pozici země. V roce 2008 došlo k vydání zatím poslední platné verze. Šestá verze nemění zásadním způsobem hlavní principy sestavování známé z předchozí úpravy, ale blíže vymezuje a specifikuje některé pojmy a vazby na ostatní makroekonomické statistiky. Šestý manuál je konzistentní se systémy národních účtů, Evropským systémem národních a regionálních účtů4, a se čtvrtým vydáním Příručky definic přímých zahraničních investic Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj5. Zavádění nových standardů je v ČR koordinováno ČSÚ a ČNB, v zemích Evropské unie pak EUROSTATem a ECB. Hlavními důvody pro zavedení nového standardu jsou změny ekonomických procesů souvisejících s globalizací, adresace některých problémů souvisejících ve vykazování a finanční inovace.

3

SNA (USNA) je statistický rámec, který poskytuje komplexní, konzistentní a flexibilní soubor makroekonomických účtů pro politiku rozhodování, analýzu a výzkumné účely. 4 Evropská verze SNA, ESA 2010 5 Manuál OECD stanovuje světové standardy pro statistiku přímých zahraničních investic

9

V rámci globalizace se jedná především o zpřesnění konceptu rezidentství a přeshraničního pohybu pracovní síly a souvisejícího přeshraničního toku financí. Dále pak zpřesnění rezidenství a aktivit v rámci SPE6, zpřesnění globálního procesování produkce (outsourcing výrobních procesů) a merchantingu (přeprodávání zboží mezi nerezidenty přes rezidenty). Poprvé se manuál také věnuje měnovým uniím. V bilancích podniků a finančních institucí se klade větší důraz na tvorbu dat, která umožní lépe pochopit a vysvětlit ekonomický vývoj, zranitelnost institucí a udržitelnost vývoje. V rámci reflekce finančních inovací se 6. manuál zaměřuje na nové finanční instrumenty, jako jsou například finanční deriváty, sekuritizace a indexované cenné papíry. Dále rozvíjí majetkovou provázanost různých typů společností, SPE a komplexních multiekonomických korporátních struktur. Reviduje statistiky některých typů pojištění (životní a neživotní) a finančních služeb, reorganizací dluhů a odpisů. Manuál dále upravuje znaménkovou konvenci. Hlavním důvodem změny u toků na finančním účtu je konsistence s investiční pozicí vůči zahraničí a národními účty7. Nově podle BPM6 tak zvýšení pohledávek i zvýšení závazků označujeme znaménkem +. Naopak snížení pohledávek i snížení závazků označujeme znaménkem -. Na běžném a kapitálovém účtu jsou příjmy i výdaje nově uváděny s kladným znaménkem. Bilanční položky se vypočítávají jako příjmy minus výdaje nebo čisté pořízení aktiv minus čistý přírůstek závazků. U přímých zahraničních investic je nejzávažnější prezentační změna spojená s uváděním přímých zahraničních investic na brutto bázi (aktiva a pasiva) místo dřívějšího principu podle směru investic, čímž by se započetly zpětné investice. Přehled změn mezi BPM 5 a BPM 6 Hlavní strukturu platební bilance nový manuál nemění, více následující tabulka.

6

Special Purpose Entity – účelové zakládané společnosti. Hlavní rozdíl oproti modelu matka/dcera je v tom, že negativní výsledky SPE nemají vliv na hospodaření zakládající společnosti a naopak. 7 OLŠOVSKÝ Rudolf, Zavedení nového manuálu platební bilance ČR, Mezinárodní standard statistiky platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BPM6) [online]. © 16.9.2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/olsovsky_20140916_tk_csu.p df, str. 8

10

Tabulka 1. Struktura PB dle BPM5 a BPM6 Podle BPM 5 Běžný účet

Podle BPM 6 Běžný účet

Obchodní bilance (zboží)

Obchodní bilance (zboží)

Bilance služeb

Bilance služeb

Bilance výnosů

Prvotní důchody

Běžné převody

Druhotné důchody

Kapitálový účet Finanční účet

Kapitálový účet Finanční účet

Devizové rezervy

(včetně devizových rezerv)

Zdroj: OLŠOVSKÝ Rudolf, Zavedení nového manuálu platební bilance ČR [online]. © 16.9.2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/olsovsky_20140916_tk_csu.pdf, str. 9

Změny již ale nastávají v členění bilance zboží a služeb. Tabulka 2. Struktura bilance zboží a služeb dle BPM5 a BPM6

BPM 5 Obchodní bilance Všeobecné zboží Zboží pořízené v přístavech Zušlechtění Opravy Neměnové zlato Služby Merchanting (netto služba)

BPM 6 Obchodní bilance Všeobecné zboží Merchanting (netto vývoz zboží) pořízení (s mínusem) prodej Neměnové zlato Služby Zušlechtění Opravy


Nově se do položky služeb začleňuje zušlechtění zboží a opravy. V rámci BPM 5 byla změna vlastnictví započítána u zboží, které bylo zpracováváno jiným subjektem než vlastníkem, na hrubé bázi do „zboží ke zpracování“ na účtu zboží. V BPM 6 je toto zrušeno a místo toho se poplatek obdržený za poskytnuté zpracovatelské služby zařadí do „výrobních služeb u cizích fyzických vstupů“ na účtu služeb. Dopady do položek zboží se projeví pouze v případě, kdy dojde ke změně ekonomického vlastnictví zboží. V rámci merchantingu dochází v BPM 6 k reklasifikaci ze služeb do zboží. Nákup zboží je klasifikován jako záporný vývoz zboží ekonomiky obchodníka a prodej je klasifikován jako kladný vývoz zboží. Rozdíl mezi hodnotou prodeje a hodnotou nákupu zboží je vykázán ve vývozu zboží jako „čistý vývoz zboží v rámci merchantingu“8.

8

Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 [online]. © [cit. 2015-04-20] Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/casto_kladene_dotazy_ohledne_zavedeni_bpm6.pdf, kap. 3

11

Dále

dochází

ke

změnám

u

finančních

služeb

a

to

u

finančních

služeb

zprostředkovatelských nepřímo měřených (FISIM). Změna se primárně týká oddělení prvku důchodu a poplatku za danou službu u odměňování obchodníků. Poplatek se v BPM 6 alokuje na účet služeb. Úroková složka odměny se stále vykazuje na účtu prvotních důchodů. Změny se týkají také pojišťovacích služeb a penzijního financování, například s neživotním pojištěním se na rozdíl od BPM 5 zachází obdobně jako se zajištěním. Dopad nového manuálu je i u finančních marží dealerů. V šestém manuálu se s nimi jasně zachází, jako s poplatky za služby zatímco v pátém manuálu bylo zacházení s nimi spíše vágní, případně byly sestavovateli platebních bilancí ignorovány9. Také v položkách služeb nově najdeme poplatky za používání duševního vlastnictví, služby v oblastech výzkumu a vývoje, například patenty, copyrighty. K některým změnám dochází i rámci účtu prvotních důchodů (výnosů). Nově sem patří některé položky běžných převodů, konkrétně jde o daně z výroby a dovozu, subvence a nájemné. Z metodického hlediska jsou prvotní důchody ovlivněny zejména novým zacházením

s přímými

zahraničními

investicemi

na

brutto

bázi

a

vykazováním

reinvestovaného zisku z akcií investičních fondů. Hlavní změna u kapitálového účtu souvisí s již zmíněnou změnou ohledně patentů a autorských práv, nově zařazeno na účtu služeb ve výzkumu a vývoji a v poplatcích za používání duševního vlastnictví. Velkých změn doznává i vykazování přímých zahraničních investic.

9

Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 [online]. © [cit. 2015-04-20] Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/casto_kladene_dotazy_ohledne_zavedeni_bpm6.pdf, kap. 3

12

Tabulka 3. Vykazování PZI dle BPM5 a BPM6 Podle BPM 5

Podle BPM 6

Princip směru

Princip aktiv a pasiv

V zahraničí

Základní kapitál

Základní kapitál a reinvestovaný zisk (net)

V podnicích přímé investice

Ostatní kapitál (net)

V přímém investorovi (zpětná investice)

V tuzemsku Základní kapitál a reinvestované zisky (net) Ostatní kapitál (net)

Investice mezi sesterskými podniky

Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál V podnicích přímé investice V přímém investorovi (zpětná investice) Investice mezi sesterskými podniky

Netto vykazování aktiv a pasiv

Brutto vykazování aktiv a pasiv


Nejvýznamnější změnou je přechod na standardní prezentaci transakcí PZI na brutto bázi. Tato změna zvyšuje jak čisté pořízení finančních aktiv, tak čistý přírůstek závazků. Dále jsou doplněny také investice mezi sesterskými podniky10. Pojistně technické rezervy se zahrnují do PZI, zatímco všechny dluhové transakce mezi přidruženými finančními podniky jsou z transakcí PZI vyloučeny11. U portfoliových investic dochází k ovlivňování investiční pozice země vůči zahraničí reinvestovaným ziskem prostřednictvím transakcí, nikoliv prostřednictvím přecenění jako tomu bylo v BPM 5. V kategorii finančních derivátů došlo hlavně ke změně v názvosloví, aby byl jasnější obsah. V rámci ostatních investic dochází hlavně ke změnám v souvislosti již s dříve zmíněnou změnou ohledně FISIM. Hlavní změny na investiční pozici vůči zahraničí plynou z vykazování PZI na brutto bázi tak, že aktiva a pasiva finančních investic jsou prezentována odděleně, tj. nedochází jako v BPM 5 k jejich úpravě vzájemným započtením podle směru investice. Výkaz devizových rezerv je nepřímo ovlivněn přechodem na hrubou bázi vyplývající ze zahrnutí položky „Cenné papíry v rámci repo operací za hotovostní zajištění“ podle

10

Sesterské podniky jsou podniky, které oba ovládá či ovlivňuje tentýž přímý nebo nepřímý investor, ale které se vzájemně neovládají ani neovlivňují (tj. nejsou ve vzájemném vztahu přímé investice) 11 Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 [online]. © [cit. 2015-04-20] Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/casto_kladene_dotazy_ohledne_zavedeni_bpm6.pdf, kap. 3

13

požadavku ECB/2011/23 do výkazu. Ve výkazu tedy nebude docházet k započtení s příslušnými pasivy12.

1.2 Běžný účet Zachycuje toky zboží a služeb, prvotní důchody a druhotné důchody. Nejvýznamnější složkou běžného účtu platební bilance je obchodní bilance, která popisuje export a import zboží. Pro lepší interpretaci se dovoz a vývoz zboží dále dělí na komoditní a teritoriální hledisko. Dle klasifikace OSN SITC13 na následující komoditní skupiny: potraviny, nápoje a tabák, suroviny, paliva, tuky a oleje, chemikálie, tržní výrobky, stroje a dopravní prostředky, průmyslové výrobky a nezařazené zboží. Teritoriální členění je dle MMF na země s tranzitivní nebo státem řízenou ekonomikou, země vyspělých tržních ekonomik a rozvojové země. Bilance služeb zachycuje pohyby služeb. Dělí se na služby mezinárodní dopravy, cestovního ruchu, telekomunikační, dále pak na služby stavebního charakteru, pojišťovnictví, finanční služby, IT služby, poplatky za využívání duševního vlastnictví, osobní, kulturní a rekreační služby, vládní služby (jako například diplomatické a vojenské zastoupení) a ostatní obchodní služby (jako například výrobní služby u cizích fyzických vstupů). Důležitost zastoupení jednotlivých typů služeb se může a typicky se také zemi od země liší. Například u zemí typu Řecka nebo Španělska můžeme pozorovat velký vliv služeb cestovního ruchu na celkovou bilanci služeb potažmo i na celkovou bilanci běžného účtu, toto naopak neplatí u zemí, jako je například Německo. Bilance zboží a služeb dohromady tvoří tzv. výkonovou bilanci země. Další složkou běžného účtu platební bilance jsou prvotní důchody, dříve označované jako bilance výnosů. Jsou to výnosy a náklady z poskytnutých finančních zdrojů a z práce a z nevyrobených nefinančních aktiv (jako je například pronájem nerostných surovin). Detailněji můžeme prvotní důchody dělit na náhrady zaměstnancům, dividendy, reinvestované zisky, úroky,

příjmy

z kapitálového

majetku

připadající

pojištěncům

v pojišťovnictví,

standardizované záruky, penzijní fondy, nájmy a daně a subvence na výrobky a výrobu.

12

Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 [online]. © [cit. 2015-04-20] Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/casto_kladene_dotazy_ohledne_zavedeni_bpm6.pdf kap. 3 13 Standard International Trade Classification – klasifikace zboží v mezinárodním obchodu umožňující porovnávání mezi různými zeměmi a časovými obdobími

14

Čtvrtou částí bilance běžného účtu jsou druhotné důchody, dříve běžné převody. Ty zachycují jednostranné převody prostředků mezi zeměmi, kde tyto převody nezakládají povinnosti zpětného ekvivalentního pohybu. Členění těchto mezinárodních transferů je na soukromé a vládní. Mezi soukromé patří dary, dědictví, výživné, příspěvky zahraničním organizacím ze soukromých zdrojů. Mezi vládní patří nejrůznější hospodářské pomoci, dary, příspěvky mezinárodním organizacím poskytnutých ze státního rozpočtu. Z výše uvedeného vyplývá, že saldo běžného účtu lze vyjádřit jako součet jeho jednotlivých položek v následujícím tvaru. CAB – saldo běžného účtu X-M – výkonová bilance NY – bilance prvotních důchodů NCT – bilance druhotných důchodů

1.3 Kapitálový účet Tvoří převody nevyrobených nefinančních aktiv a přerozdělení kapitálového charakteru14. Jinými slovy tento účet zachycuje mezinárodní převody související s promíjením mezivládních dluhů, investiční granty (fondy EU), odvody prostředků a dotace vázané na rozpočet EU. Mezi převody nefinančních, hmotných aktiv můžeme zařadit například pozemky pro zastupitelské úřady cizích vlád.

1.4 Finanční účet Pokrývá transakce finančních aktiv a pasiv mezi rezidenty a nerezidenty. Tyto transakce se dělí na přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty, ostatní investice a rezervní aktiva. Přímé investice dělíme na účasti jiné než reinvestice zisků, reinvestovaný zisk a dluhové nástroje. Obecně do této skupiny spadají investice vedoucí k získání nejméně 10% podílu investora na základním kapitálu (respektive hlasovacích právech) a to buď jednorázově nejméně 10%, nebo i postupným navyšováním (při dosažení hranice 10% se z portfoliové investice stává přímá).

14

International Monetary Fund. Balance of Payments and International Investment Position Manual, Sixth Edition (BPM6) [online]. © 2009- [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/bop/2007/pdf/bpm6.pdf, kap. 13

15

Jedná se tedy o vklady do základního kapitálu a tím pádem o informace o majetkových účastech zahraničních investorů v tuzemských podnicích. Dále mezi přímé investice patří reinvestovaný zisk. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend15. Ve své podstatě se jedná o použití zisku z PZI k navýšení dosavadní investiční expozice investora. Rysem přímých investic je jejich dlouhodobější charakter. Vykazují vyšší stálost než jiné formy investice a to z důvodu, že se jedná o investice do movitého a nemovitého majetku. Portfoliové investice nejsou spojeny s kontrolou, respektive rozhodovacími pravomocemi a tudíž jsou to investice nepřímé. Dělíme je na účasti a podíly v investičních fondech, akciové cenné papíry a dluhové cenné papíry. Přesto, že i portfoliové investice mohou mít dlouhodobý charakter, tak můžeme konstatovat, že oproti přímým investicím vykazují kratší investiční horizont. Další částí finančního účtu jsou finanční deriváty. Jsou to převážně forwardy, futures, swapy a opce. Finanční deriváty jsou založeny na podkladovém aktivu, kde od hodnoty tohoto aktiva se odvíjí i hodnota derivátu a toto aktivum může mít různý charakter, například akcie, měna či dluhopis. Další podstatnou vlastností finančních derivátů je, že mezi uzavřením obchodu a plněním je časová prodleva. Hlavní použití je k zajištění rizik a ke spekulativním obchodům. Další skupinou finančního účtu jsou ostatní investice. Jedná se o přijaté a poskytnuté úvěry podniků, obchodních bank, vlády, centrální banky a pohyby krátkodobého kapitálu (tvorba krátkodobých termínovaných depozit, poskytování krátkodobých úvěrů, nákupy a prodeje pokladničních poukázek, komerčních papírů atd.)16 V rámci finančního účtu platební bilance ostatní investice dělíme na ostatní účasti, oběživo a vklady, půjčky, pojistné, penzijní a standardizované záruční programy, obchodní úvěry a zálohy, jiné pohledávky a závazky a zvláštní práva čerpání. Poslední skupinou finančního účtu jsou rezervní aktiva. V předchozích manuálech platební bilance byla tato skupina pojmenována jako devizové rezervy a vedená samostatně. Do této části spadá pouze mezinárodní likvidita držená oficiálními měnovými institucemi (např. ČNB, či Ministerstvo financí). Tato likvidita se dále dělí na reálná devizová aktiva a 15

Česká národní banka. Slovník pojmů [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN 978-80-7261-221-5, str. 21

16

16

potenciální devizové facility17. Reálná aktiva si můžeme představit jako zásoby měnového zlata nebo likvidní aktiva v zahraničních volně směnitelných měnách nebo třeba státní cenné papíry cizích vlád. Potenciální devizové facility představují možnost čerpat devizy ve formě úvěrů od zahraničních centrálních bank18 a ve formě SDR19 od mezinárodních měnových institucí jako je MMF. V souvislosti s rezervními aktivy je nutno podotknout, že se v rámci platební bilance nejedná o stavy, ale o změny stavů rezervních aktiv. Ke změnám v devizových rezervách dochází zejména tehdy, když centrální banka provádí kurzovou politiku. Setkáváme se převážně s intervencí vůči měnovému kurzu, když centrální banka cítí, že příliš silný kurz domácí měny ohrožuje exportéry a naopak příliš slabý kurz domácí měny zhoršuje směnné relace. Také se můžeme setkat se znehodnocováním domácí měny v důsledku boje s očekávanou deflací. Dalším důvodem změny devizových rezerv může být splácení mezinárodních půjček centrální banky či naopak poskytování devizových úvěrů.

1.5 Čisté chyby a opomenutí Odráží rozdílnou, nejednotnou metodiku používanou v různých zemích při statistickém zjišťování položek platební bilance. Májí spíše statisticko-metodický charakter – jde o položky jinde neevidované. Je dopočítáváno až jako poslední, protože platební bilance jako celek musí být dle principu podvojnosti vyrovnaná. V případě, že saldo chyb a opomenutí není veliké, můžeme hledat důvod v opomenutí nahlášení nějaké transakce centrální bance nebo třeba v odhadování některých položek centrální bankou při sestavování platební bilance.

17

Představují přísliby či nároky na čerpání úvěrů v zahraničních měnách na základě zvláštních dohod V rámci swapových linek 19 Jsou mezinárodní rezervní aktiva vytvořená MMF v roce 1960. Jedná se o doplněk k oficiálním rezervám členských zemí MMF. Hodnota SDR je odvozena od koše 4 měn a SDR mohou být směněny za volně obchodovatelné měny 18

17

2 Vliv salda platební bilance na vnější rovnováhu Pro analýzu rovnováhy platební bilance je účelné sestavit salda platební bilance. Rozlišují se dva základní typy sald. A to kumulativní a dílčí saldo. Kumulativní salda platební bilance se stanovují tak, že vedením pomyslné čáry horizontálním směrem rozdělíme platební bilanci do dvou relativně samostatných okruhů. První okruh tvoří, tzn. položky nad čarou, druhý položky pod čarou. Takto lze platební bilanci rozdělit teoreticky na n-1 kumulativních sald, kde n je celkové množství položek ve výkazu. Dílčí saldo lze získat jako rozdíl jednotlivých položek platební bilance. Jedná se o saldo obchodní bilance, saldo běžného účtu, finančního účtu, saldo přímých investic a jiné. Jedním z hlavních problémů tržní ekonomiky je vyrovnanost vnějších vztahů, vyjádřených výkazem platební bilance. Dlouhodobý deficit platební bilance vede k tlakům na depreciaci, respektive devalvaci měny. Důležitost celkového salda platební bilance se řadí na úroveň dalším makroekonomickým fundamentům, jakou jsou vyrovnaná pozice vůči zahraničí, nezaměstnanosti a míře inflace. Důvody vedoucí ke vzniku nerovnováhy se označují jako šoky. Řadí se mezi ně například poptávkové šoky v podobě monetární, či fiskální expanze, šoky představované růstem cen surovin, šoky způsobené odlivem kapitálu (portfoliové šoky). Mohou mít různý charakter – vnější, vnitřní, permanentní, jednorázové. Nastalá nerovnováha se napravuje například změnami devizových rezerv či změnami úrokových sazeb. Vnější ekonomickou rovnováhu tedy můžeme definovat jako trvale udržitelnou strukturu finančních a reálných toků mezi domácí ekonomikou a zahraničím, která do budoucna nezakládá potřebu změny měnového kurzu, důchodu, cen, peněžní zásoby nebo úrokových sazeb20

2.1 Saldo obchodní bilance Jedná se o dílčí saldo. Charakterizuje zahraniční obchod země. Ukazuje tedy rozdíl mezi velikostí dovozu a velikostí vývozu zboží. Kladný výsledek salda obchodní bilance ukazuje situaci, kdy domácí ekonomika vyveze více zboží, než kolik zboží doveze. Podrobnější analýzou tohoto salda můžeme získat představu o otevřenosti dané ekonomiky nebo 20

MANDEL M., TOMŠÍK V., Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. 2. rozšířené vydání. Management Press, Praha 2008, ISBN 978-80-7261-185-0, str. 17

18

konkurenceschopnosti tuzemských exportérů. Vypovídací schopnost tohoto salda je v širším kontextu ovšem omezená, pokud netvoří majoritní prvek běžného účtu.

2.2 Saldo výkonové bilance Saldo výkonové bilance je jedním z kumulativních sald platební bilance. Též se toto saldo označuje jako čistý export, čili se jedná o bilanci celkového zahraničního obchodu se zbožím a službami. V malých otevřených ekonomikách má velký vliv na HDP. Rovnici salda výkonové bilance můžeme vyjádřit jako:

EX – export IM – import D – čisté důchody T – transfery DK – dlouhodobý kapitál KK – krátkodobý kapitál DR – devizové rezervy

Saldo výkonové bilance je kumulativní saldo, kde pomyslnou čáru vedeme pod položkou služby. Skutečnost, že toto saldo může významně ovlivnit HDP, můžeme pozorovat ve výdajovém přístupu k HDP. Při tomto způsobu se HDP vyjadřuje jako součet spotřeby, investic, vládních výdajů a právě čistého exportu21. Aktivní saldo výkonové bilance je tedy zdrojem růstu HDP. Pro výkonovou bilanci je velmi důležitý vývoj zahraničních směnných relací. Zahraniční směnné relace můžeme vyjádřit jako poměr indexu zahraničních exportních cen k zahraničním importním cenám. Tento index se zlepšuje, pokud exportní ceny rostou rychleji než ceny importní. Jedná se o ukazatel efektivnosti zahraničního obchodu, pomocí kterého se dá vyjádřit změna kupní síly exportu v závislosti na změnách cen v zahraničním obchodě. Zhoršování indexu směnných relací má za následek potřebu pokrýt stejný reálný objem dovozu větším množstvím reálného vývozu, jinak by došlo k poklesu salda výkonové bilance. V konečném důsledku (za jinak neměnných okolností) by mohlo dojít k poklesu disponibilního důchodu a k poklesu spotřeby. Saldo čistého exportu je jedním ze základních prvků v teoretickém přístupu dosahování vnější ekonomické rovnováhy22.

21

DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN 978-80-7261-221-5, str. 22 22 MANDEL M., TOMŠÍK V., Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. 2. rozšířené vydání. Management Press, Praha 2008, ISBN 978-80-7261-185-0, str. 17

19

2.3 Saldo běžného účtu a investiční pozice země Saldo běžného účtu předpokládá vedení pomyslné čáry pod položkou druhotných důchodů. Je úzce propojeno s klíčovou stavovou bilancí investiční pozice země, která zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zahraničí. Dá se považovat za univerzální, respektive nejreálnější odraz vnější ekonomické rovnováhy. Vyjádřit saldo běžného účtu rovnicí můžeme ve tvaru:


Na straně aktiv v této bilanci vystupují pohledávky za zahraničními subjekty a držba zahraničního majetku domácími subjekty. Na straně pasiv pak závazky vůči zahraničí a držba majetku v tuzemsku zahraničními subjekty. Investiční pozice země zahrnuje aktiva a pasiva dané země vůči zahraničí k určitému datu. Odečteme-li od aktiv pasiva, dostaneme saldo investiční pozice. Kladné saldo běžného účtu může vést ke snižování velikosti zahraničních závazků, růstu pohledávek za zahraničními subjekty, ke zvyšování držby zahraničního majetku domácími subjekty nebo ke zvyšování úrovně devizových rezerv, respektive rezervních aktiv. Při deficitním saldu může docházet k opaku výše uvedeného. Při vyrovnanosti běžného účtu se saldo investiční pozice země nemění a jedná se potom o ekonomickou rovnováhu platební bilance. Kladné saldo běžného účtu je dlouhodobě neudržitelné. V případě, že kladné saldo není vyrovnáváno nějakou položkou z finančního účtu, dochází k tlaku na apreciaci měny. V režimu pevného měnového kurzu je centrální banka nucena intervenovat prodejem domácí měny za zahraniční a dojde ke zvýšení devizových rezerv a zvětšení objemu domácí měny v ekonomice. V případě režimu plovoucího kurzu dojde ke zhodnocení domácí měny. Tím dojde k poklesu exportu a ke zvýšení importu v důsledku zdražení tuzemských výrobků a zlevnění zahraničních výrobků. Obdobně na tom jsou dlouhodobé deficity běžného účtu. 20

Musejí být kompenzovány položkou na finančním účtu. Schodek se dá považovat za rozumný, pakliže je možné ho financovat dlouhodobým nedluhovým kapitálem nebo je využit na rozšíření domácích výrobních kapacit. Dlouhodobý deficit jinak vytváří tlak na depreciaci domácí měny. Doporučovaný poměr deficitu běžného účtu k HDP by neměl přesahovat 5%. Tento ukazatel je sledovaný zahraničními investory a ratingovými agenturami.

2.4 Saldo základní bilance Rovněž bývá označováno jako saldo nedluhového financování. Slouží k posouzení schopnosti ekonomiky financovat deficitní saldo běžného účtu. Pomocí rovnice ho můžeme zapsat jako:


O nedluhové financování se jedná v případě, kdy deficit výkonové (běžné) bilance financujeme dovozem přímých investic nebo dovozem nedluhových (majetkových) položek u portfoliových investic (např. prodejem akcií do zahraničí v menším objemu než 10% základního kapitálu).23 Jak již bylo dříve zmíněno, tento způsob financování lze považovat za dlouhodobě udržitelný, protože nenastává potřeba změny devizového kurzu, cenové hladiny, reálného důchodu a úrokových sazeb24. Je nutné ovšem počítat s možnými krátkodobými i dlouhodobými efekty vyplývajícími z tohoto způsobu financování (více tabulka 4)

23

DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN 978-80-7261-221-5, str. 437 24 DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN 978-80-7261-221-5, str. 437

21

Tabulka 4: Efekty financování deficitu běžného účtu pomocí PZI Krátkodobý pohled aktivní položky

deficitní položky

tvorba základního kapitálu zahraničním investorem ostatní náklady spojené se založením podniku hrazené zahraničním investorem Dlouhodobý pohled aktivní položky

deficitní položky

vývoz hotových výrobků

nákup výrobních vstupů v zahraničí

snížení dovozu hotových výrobků

zpětný transfer zisku, dividend a úroků

čerpání zahraničních úvěrů

splácení jistin zahraničních úvěrů

rozšíření základního kapitálu zahraničním investorem

zpětný prodej základního kapitálu devizovým tuzemcům

Zdroj DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN 978-80-7261-221-5, str. 438

2.5 Saldo celkové platební bilance Také označované jako overall saldo nebo saldo maximální likvidity. Vyrovnávací položkou této bilance je pouze změna oficiálních devizových rezerv země. Rovnici toho salda lze vyjádřit ve tvaru:


Ke změně oficiálních devizových rezerv dochází zejména tehdy, když centrální banka intervenuje na devizovém trhu. Intervencemi dochází k ovlivňování nabídky a poptávky na devizovém trhu a zpravidla stabilizaci kurzu měny. Dalším důvodem změny devizových rezerv může být například splácení půjček centrální banky na mezinárodních finančních trzích. V případě, že se výše devizových rezerv nemění, čili je saldo celkové bilance nulové, tak tato skutečnost ještě nutně nemusí znamenat dlouhodobou dokonce ani střednědobou vnější rovnováhu. Zvláště příliv krátkodobého kapitálu může signalizovat budoucí odliv kapitálu ze země, například pokud zahraniční investoři spekulují proti domácí měně, dá se očekávat

22

v relativně krátkém časovém horizontu zpětný pohyb kapitálu z domácí ekonomiky do zahraničí. Dále může být změna devizových rezerv nulová z důvodu, kdy centrální banka realizuje dlouhodobé devizové výpůjčky a současně tyto devizy prodává v rámci devizových intervencí. Celkové saldo platební bilance vystupuje v mnoha makroekonomických modelech a to ve své nulové podobě. Například často používaný IS-LM-BP (Mundell), kde BP funkce je odvozována za podmínky BP = 0. I Johnsonově modelu monetárního přístupu k PB se změna čistých zahraničních aktiv centrální banky rovná nule. Naopak v Polakově monetárním přístupu se vyskytuje dynamický požadavek aktivního salda celkové platební bilance, neboť růst devizových rezerv musí být v určitém poměru k růstu importu zboží a služeb.

2.6 Zahraniční zadluženost Zahraniční zadluženost tvoří veškeré závazky země k určitému datu, čili nejsou zde zahrnuty PZI a majetkové cenné papíry ze skupiny portfoliových investic. Porovnává se vůči HDP a mezní hodnota je 40%. Zahraniční zadlužeností je svázána s dříve zmíněnou investiční pozicí země. S růstem zahraniční zadluženosti, investiční pozice klesá. Kromě vlastního dluhu je vhodné sledovat i strukturu dluhu, tj. zastoupení jednotlivých instrumentů i subjektů. Zahraniční zadluženost nám říká, jaký je dluh budoucích generací. Příčiny zahraniční zadluženosti můžeme najít v trvalých deficitech běžného účtu platební bilance. Vysoká míra zadluženosti může být spojena se ztrátou důvěryhodnosti a odchodem zahraničních investorů ze země. Z časového hlediska rozdělujeme zadluženost na krátkodobou a dlouhodobou, kdy za krátkodobou se považuje splatnost do 1 roku. Jako více rizikovou můžeme označit krátkodobou, protože představuje méně stabilní zdroj financování.

23

3 Vývoj platební platební bilance ČR od roku 2004 První analytická kapitola je zaměřena na vývoj platební plate ní bilance v letech 2004 až 2014 a vybraných kumulativních sald implikujících implikujících vnější ekonomickou rovnováhu. Jako hlavní datový zdroj budou použita data z databáze časových řad ARAD pod správou České národní banky. V případě vyplynutí potřeby detailnějšího vymezení dat budou použita data z databází Českého statistického úřadu, případně Ministerstva financí. Kromě dat v hrubé podobě poskytuje Česká národní banka, Český stati statistický stický úřad i Ministerstvo financí k většině klíčových témat více, či méně obsáhlé komentáře. Jako příklad můžeme uvést ročenky ČNB o platební bilanci nebo komentáře ČSÚ k vývoji zahraničního obchodu. Údaje, data a závěry z těchto publikací budou využity k ucelenějšímu popisu vývoje problematiky. Nejdříve se letmo seznámíme s vývojem jednotlivých účtů, abychom získali představu o jejich vlivu na celkové saldo platební bilance (graf č. 1). Poté dojde k analýze struktury jednotlivých účtů. Graf 1. Vývoj účtů platební bilance ČR, ČR, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Platební bilance [online] © [cit. 2015-04 2015 04-22]. 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

3.1 Běžný účet platební bilance Kumulativní saldo s běžného účtu se s výjimkou roku 2014 nachází v deficitu. Hlavním běžného důvodem jsou prvotní důchody, jejichž saldo ve většině sledovaného období převyšuje

24

kladnou bilanci zboží a služeb. Maxima dosáhl deficit v roce 2007 o cel celkové ové výši více než 160 mld. Kč. Přelomem Přelomem je rok 2011, 201 , kdy se deficit běžnéh běžnéhoo účtu začíná postupně snižovat. Zlepšující se trend vyústil v loňském roce v přebytek 26 mld. Kč. V roce 2011 se začíná projevovat stále rostoucí objem vývozu a tím se celková výkonová bilance pozitivně projevuje na na saldu běžného účtu. Zároveň dochází k mírnému meziročnímu zlepšení schodku bilance prvotních důchodů. důchodů V roce 2012 dochází k téměř totožné situaci. Saldo opět o ět „táhne nahoru“ zlepšující se obchodní, respektive výkonová bilance, kde dochází k meziročnímu zlepšení o 44,6 mld. Kč. V následujícím roce se situace opakuje. Vysoký přebytek výkonové bilance v celkové výši 237 mld. Kč spolu s 17 mld. zlepšením bilance druhotných důchodů znamená meziroční snížení deficitu běžného účtu o 42 mld. Kč. Nastolený trend z let 2011, 2012 a 2013 pokračuje i v roce 2014. Výkonová bilance v meziročním srovnání roste o 60,4 mld. Kč a běžný učet se tak poprvé ve sledovaném období ocitá v přebytku 26 mld. Kč. Vývoj oj salda běžného účtu zachycuje graf číslo 2. Graf 2. Saldo běžného účtu ve sledovaném období, období, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. ARAD. Platební bilance [online] © [cit. 2015-04 2015 04-22]. 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS, vlastní úprava

Bilanci běžného účtu negativně ovlivňují přímé zahraniční investice v rámci bilance prvotních investic (dříve bilance výnosů), kde vystupují jako výnosy ze základního kapitálu v podobě dividend, dále reinvestovaný zisk a úrokové výnosy z úvěrů poskytovaných poskytovaných mateřskou společností v hostitelské zemi. Na druhou stranu mohou ovlivňovat saldo běžného

25

účtu přes obchodní bilanci. Jejich vliv může být v tomto smyslu pozitivní. Přispívají totiž ke zvyšování exportu a tím pádem i aktivního salda obchodní bilance. Způ Způsob, sob, kterým PZI ovlivní obchodní bilanci, bilanci záleží na typu investice. Pokud jde o investici „na zelené louce“, pak to bude mít zhoršující vliv na saldo obchodní bilance. Proti tomu ovšem bude na finančním účtu kreditní položka přílivu přímých zahraničních investic. investic. Tento vliv lze tedy považovat za sporný, neboť sice zvyšuje pasivní saldo obchodní bilance, ale nepředstavuje skutečnou poptávku po devizách25. Opačný vliv bude mít investice, která nahradí dovoz domácí výrobou anebo způsobí zvýšení exportu, například například jedná-li jedná li se o investici do exportně zaměřeného odvětví. Vraťme se ale zpět k reinvestovanému zisku. Ten je částí výnosů zahraniční investice, která nebyla repatriována do zahraničí. Vstupuje stupuje do bilance běžného účtu na debetní straně a proto, že nedochází nedochá k odlivu do zahraničí, nýbrž k navýšení stávající investice, může výrazně zkreslovat celkové saldo běžného účtu. účtu V případě České republiky tomu tak je a to dokonce poměrně významně. významně Tuto situaci ilustruje graf číslo 3. Graf 3. Saldo běžného účtu a dopad reinvestovaných zisků, zisků, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. © [cit. 2015-02-10]. 2015 10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS, vlastní úprava

Kromě roku 2008, kdy kreditní položka reinvestovaných investovaných zisků byl byla vyšší než debetní položka reinvestovaných zisků, zisků, se odečtením této položky saldo běžného účtu výrazně zlepší.

25

MARKOVÁ J., Komparace vlivu přímých zahraničních investic na saldo běžného účtu platební bilance ČR a Slovenska po vstupu do EU. EU. Praha 2012

26

Dokonce v letech 2005, 2006 a 2013 by se toto hypotetické saldo běžného účtu překlopilo do kladných čísel. Při bližším pohledu pohledu na strukturu salda běžného účtu (graf č. 4) je patrné, že po celou dobu pozitivně působí bilance služeb. Od roku 2009 přispívá kladně i bilance zboží, kdy zvláště v posledních letech dochází ke zvyšování vlivu na celkové saldo. saldo Prvotní důchody působí negativně s víceméně stabilním vývojem. Graf 4. Struktura salda běžného účtu, účtu mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Položky běžného účtu a kapitálový účet [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAB&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SES TAVY?p_strid=ADACAB&p_sestuid=&p_lang=CS TAVY?p_strid=ADACAB&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

3.1.1

Saldo výkonové bilance, bilan bil nce ce obchodní a bilance služeb

Nejvýznamnější kladně působící složkou běžného účtu je saldo výkonové bilance. Jeho vývoj ve sledovaném období je zobrazen na grafu číslo 5.

27

Graf 5. Saldo výkonové bilance, bilance, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Položky běžného účtu a kapitálový účet [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAB&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAB&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava.

Saldo obchodní obchodní bilance (zboží) má ve sledovaném období rostoucí tendenci. tendenci V prvním roce ještě můžeme pozorovat pasivní pasivní saldo zahraničního obchodu, ale od poloviny období již aktivní saldo s jasným růstovým trendem. V roce 2004 si ještě můžeme všimnout vlivu sílícího kurzu kurzu koruny koruny,, zejména vůči americkému dolaru. dolaru. Největší dynamiku na debetní straně totiž vykazuje růst im importu portu zboží pro osobní potřebu. Pozitivním faktem ovšem je, že dynamika růstu českého vývozu je vyšší vyšší než růst světového dovozu, což ukazuje na konkurenceschopnost konkuren eschopnost českých exportérů26. V roce 2005 se obchodní bilance poprvé v historii ocitá v plusu. Bylo to zejména díky růstu strojírenského průmyslu. Pozitivním vlivem se projevil vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 (tento fakt byl patrný již v roce 2004 při porovnání s předchozími předchozími obdobími). Zrušení cel, dovozních kvót a administrativních bariér znamená zvýšení poptávky po českém zboží v EU. Při současném předchozím předchozí přílivu příliv přímých zahraničních investic dochází k již zmíněnému růstu exportu z průmyslových odvětví27.

26

Česká národní banka. Platební bilance 2004 [online]. © [2005][2005]- [cit. 2015-03--25]. 5]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_ 2004.PDF, Podrobná část 27 Česká národní banka. Platební bilance 2005 [online]. © [2006][2006]- [cit. 2015-03--25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_ ttp://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_ 2005.pdf, Podrobná část

28

V roce 2006 přispívá ke zlepšení hospodářský růst v zemích EU. Tento fakt je patrný z teritoriální struktury zahraničního obchodu, kdy do zemí EU směřovalo 85% vývozu. Naopak saldo se prohlubuje vůči asijským zemím, kdy se nejvíce dováží textil, kancelářské stroje, elektrické a telekomunikační zařízení. Na druhou stranu nejvyššího podílu na vývozu dosahují tradičně stroje a přepravní zařízení28. V následujícím roce 2007 se situace opakuje. Pozitivně působí pokračující příliv přímých zahraničních investic převážně do zpracovatelského průmyslu. A zároveň i hospodářský růst v zemích EU29. V roce 2008 se projevuje růst poptávky po dováženém zboží ze zemí mimo Evropskou unii a zároveň prudkým poklesem poptávky v zemích nejvýznamnějších obchodních partnerů. Největší nárůst pasivního salda zaznamenává obchod s Čínou. Struktura obchodovaného zboží zůstává víceméně beze změny. Největší přebytky dosahuje obchod se stroji a dopravními prostředky, kdy celkový podíl na vyváženém zboží činí 53,5%30. Rok 2009 končí přebytkem téměř 65 mld. Kč. A to i přesto, že přetrvává slabá poptávka ze zemí nejvýznamnějších obchodních partnerů. Tento fakt je vyvažován nízkou domácí spotřebitelskou a investiční poptávkou. Vzhledem k zaměření českého exportu mělo výrazný vliv zavedení, tzn. šrotovného v některých evropských zemích. Do zemí EU i nadále proudí 86% veškerého vyprodukovaného zboží a ze zemí EU 82% dováženého zboží. Rozhodující přebytek byl zaznamenán opět ve skupině strojů a dopravních prostředků. Výrazně se snížil deficit ve skupině minerálních paliv31. V roce 2010 dochází k oživení světové ekonomiky a Evropské unii. To má přímý vliv na růst průmyslové produkce v České republice (zejména v odvětvích zpracovatelského průmyslu) v důsledku silnější poptávky. Hlavní zastoupení zde mají silniční vozidla. Dynamika růstu byla podpořena cenovými vlivy. Růst dovozu spotřebního zboží je spíše podprůměrný, kdy hlavním faktorem je slabší spotřebitelská poptávka. Ve zbožové struktuře 28

Česká národní banka. Platební bilance 2006 [online]. © [2007]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_ 2006_CZ.pdf, Podrobná část 29 Česká národní banka. Platební bilance 2007 [online]. © [2008]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/pb_ 2007.pdf, Podrobná část 30 Česká národní banka. Platební bilance 2008 [online]. © [2009]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/200 8/pb_2008.pdf, Podrobná část 31 Česká národní banka. Platební bilance 2009 [online]. © [2010]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/200 9/pb_2009.pdf, Podrobná část

29

již tradičně na straně aktivní hrají primární role aktivní saldo obchodu se stroji a dopravními prostředky a pasivní saldo ve skupině minerálních paliv. Největším meziročním zvětšením deficitního salda zahraničního obchodu je Čína a naopak největší pozitivní meziroční změnu zaznamenává obchod s Německem32. Rok 2011 končí obchodní bilance kladným saldem v meziročním srovnání o 35 mld. Kč vyšším. Rysem je pokles tempa růstu vývozu, které ovšem stále převyšuje tempo růstu dovozu. K žádným změnám nedochází ani v komoditní ani v teritoriální struktuře vývozu a dovozu33. V roce 2012 pokračuje pokles tempa růstu vývozu. Důvodem pro zmírňování je slábnoucí zahraniční poptávka. V nominálním vyjádření je meziroční tempo růstu 7%. Vzhledem ke stabilně vysoké dovozní náročnosti českého exportu se tento jev projevuje i v dovozu zboží. Současně klesá i celková domácí poptávka. Meziroční růst dovozu má hodnotu 3%. Celkové pozitivní saldo obchodní bilance zvyšuje v meziročním srovnání o 48 mld. Kč. Přispívají k tomu tradiční odvětví strojírenského průmyslu. Nejvýznamnější debetní položkou obchodní bilance jsou nadále minerální paliva34. V první polovině roku 2013 dochází ke stagnaci zahraniční poptávky a zhruba od poloviny roku je charakteristická naopak zvyšující se zahraniční poptávka. Dovoz zboží se meziročně zvyšuje pouze o 1% a to převážně vlivem poklesu v prvním pololetí. Přičemž 32

Česká národní banka. Platební bilance 2010 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/201 0/pb_2010.pdf, Podrobná část 33 Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2011 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_I/download/zoi_I_20 11.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2011 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_II/download/zoi_II_2 011.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2011 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_III/download/zoi_III _2011.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2011 [online]. © [2012]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_IV/download/zoi_IV _2011.pdf 34 Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2012 [online]. © [2012]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2012/2012_I/download/zoi_I_20 12.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2012 [online]. © [2012]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2012/2012_II/download/zoi_II_2 012.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2012 [online]. © [2012]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2012/2012_III/download/zoi_III _2012.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2012 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2012/2012_IV/download/zoi_IV _2012.pdf

30

přírůstek exportu za rok 2013 činí 2%. Absolutní přírůstek obchodní bilance činí 43 mld. Kč. Dovoz i vývoz byl meziročně vyšší jak do států Evropské unie tak mimo ni. Z pohledu komoditního složení obchodní bilance se v roce 2013 nic nemění a skladba zahraničního obchodu zůstává stejná35. Ve všech čtvrtletích roku 2014 dochází k růstu a celkové saldo se zvyšuje o 72 mld. Kč na celkových téměř 239 mld. Kč. To je zatím nejlepší výsledek salda obchodní bilance v historii36. Do výkonové bilance patří ještě bilance služeb. Její strukturu charakterizuje tabulka č. 5.

35

Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_I/download/zoi_I_20 13.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_II/download/zoi_II_2 013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_III/download/zoi_III _2013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2013 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_IV/download/zoi_IV _2013.pdf 36 Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2014 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2014/2014_I/download/zoi_I_20 14.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2014 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2014/2014_II/download/zoi_II_2 014.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2014 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2014/2014_III/download/zoi_III _2014.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2014 [online]. © [2015]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2014/2014_IV/download/zoi_IV _2014.pdf

31

Tabulka 5. Struktura bilance služeb (mld. CZK)

Období

Výrobní služby u cizích Služby celkem fyzických vstupů

Doprava

Cestovní ruch

Ostatní služby

2004

89,69

71,17

20,43

48,83

-50,74

2005

66,84

29,03

17,20

57,75

-37,14

2006

76,77

26,66

17,46

70,74

-38,09

2007

88,12

24,27

20,43

67,61

-24,19

2008

89,27

18,89

24,43

56,62

-10,67

2009

81,92

18,10

26,26

56,50

-18,95

2010

78,48

16,02

19,27

55,76

-12,58

2011

81,28

10,89

22,20

58,94

-10,74

2012

77,63

14,58

19,86

58,38

-15,19

2013

70,36

24,60

9,52

47,07

-10,84

2014

55,88

29,51

11,05

35,06

-19,74

Zdroj ČNB ARAD. Položky služeb [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBA&p_sestuid=&p_lang=CS, vlastní úprava

Bilance služeb vykazuje aktivní saldo již od devadesátých let. Nejinak tomu je i ve sledovaném období. Po celou dobu tak významně přispívá k celkovému pozitivnímu výsledku výkonové bilance. Z analyzovaných dat lze vyvodit stagnující trend bilance služeb. V průměru má největší vliv na celkovou bilanci služeb cestovní ruch. Následují služby v dopravě a nová kategorie výrobní služby u cizích fyzických vstupů37. Zbylé položky bilance služeb jsou zachyceny v tabulce v kolonce Ostatní služby a jejich součet má negativní dopad na výsledné saldo. Služby v rámci cestovního ruchu mají stabilní vývoj. Jisté výkyvy můžeme pozorovat v letech 2006 a 2007 a také na konci sledovaného období. Jako průvodce těchto výkyvů lze například označit sílící kurz koruny a s tím spojený větší zájem tuzemců o dovolené v zahraničí, různé události lokálního charakteru jako povodně nebo mezinárodní sportovní, či kulturní akce nebo naopak ekonomické sankce spojené s krizí na Ukrajině, kdy převážně v oblastech orientovaných na ruské turisty, lze pozorovat citelné snížení poptávky, nebo i mezinárodní politickou situaci, jako jsou různé teroristické útoky a s tím spojený strach z

37

Jedná se o zpracování zboží zahraničního vlastníka subjektem domácím, kdy nedochází ke změně vlastnictví zboží.

32

cestování. Za pozornost stojí, převážně v posledních letech, vyšší tempo růstu výdajů cestovního ruchu než příjmů38. Oblast dopravy vykazuje pravidelné přebytky. Dopravu členíme na přepravu osob, přepravu zboží a typ transportu – po moři, ve vzduchu, po kolejích, přepravní služby potrubního charakteru, či přenosy elektrické energie. Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující bilanci dopravy lze považovat vývoj nákladů souvisejících s přepravou zboží a osob. Například v roce 2010 došlo k poklesu čistého vývozu převážně z důvodu nárůstu výdajů spojených s potrubní přepravou a přenosem elektrické energie39. V roce 2013 jsou hlavní faktory vyšší výdaje spojené se soukromými cestami rezidentů do zahraničí a vyšší výdaje na leteckou a silniční dopravu40. Opačný efekt na bilanci služeb mají služby v kategorii ostatní. Pro účely práce do této skupiny patří stavební práce, pojišťovací služby a penzijní financování, finanční služby, poplatky za využívání duševního vlastnictví, telekomunikační a IT služby, ostatní podnikatelské služby, osobní, kulturní a rekreační služby a výrobky a služby vládních institucí. Nejvýznamněji na negativní saldo služeb této skupiny působí finanční služby a ostatní podnikatelské služby41. Zajímavé jsou z tohoto pohledu převážně poslední jmenované. Mezi ně se totiž řadí mimo jiné i různé konzultantské a jiné služby tzn. nehmotného charakteru. Běžnou praxí pro vyvedení zisku před zdaněním do jiné země, typicky s nižší daňovou sazbou, je vykázání některých těchto služeb mateřskou společností. Takovéto mechanismy mohou dílčím způsobem zkreslovat bilanci služeb. 3.1.2

Saldo prvotních důchodů

Představuje největší pasivní položku běžného účtu. Je dlouhodobě v deficitu po celé sledované období. Z dat České národní banky vyplývá, že dochází k postupnému vylepšování dílčího salda některých položek. Nicméně tento pozitivní vývoj nestačí na tempo růstu odlivu zisků vyprodukovaných tuzemskými firmami do zahraničí. Je to dáno převážně dopady 38

ČNB ARAD. Položky služeb [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBA&p_sestuid=&p_lang=CS 39 Česká národní banka. Platební bilance 2010 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/2010/pb_2010.pdf 40 Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_I/download/zoi_I_2013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_II/download/zoi_II_2013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_III/download/zoi_III_2013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2013 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_IV/download/zoi_IV_2013.pdf 41 ČNB ARAD. Položky služeb [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBA&p_sestuid=&p_lang=CS

33

životního cyklu přímých zahraničních investic, respektive důchodů z nich. Pro životní cyklus PZI je charakteristické, že v prvních obdobích po investici jsou zisky minimální nebo dokonce je investice ztrátová. Následuje ásleduje fáze reinvestic prvotních zisků a růst výkonnosti a stabilizaci podniku. podniku Poté přichází období vyplácení dividend. Trend vývoje lze popsat jako mírně dlouhodobě zvyšující celkové saldo. Tyto skutečnosti zachycuje graf číslo 6. Pro lepší názornost se zaměříme na vývoj jednotlivých jednotlivých oblastí bilance prvotních prvotních důchodů. Graf 6. Struktura Struktura bilance prvotních důchodů, důchodů, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Položky prvotních důchodů [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBB&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBB&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

Vývoj aktiv a pasiv jednotlivých účtů (mimo PZI) bilance prvotních důchodů popisuje popisuje tabulka č. 6.

34

Tabulka 6. Vývoj složek bilance prvotních důchodů, mld. CZK Období

Náhrady zaměstnancům

Důchody z portfoliových investic

Ostatní důchody z investic

Důchody z rezervních aktiv

Ostatní prvotní důchody

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

2004

20,66

36,57

14,46

11,52

42,21

39,14

0,00

0,00

0,00

0,00

2005

22,77

18,86

17,89

11,62

53,70

44,47

0,00

0,00

0,00

0,00

2006

25,02

21,73

23,29

19,02

65,46

46,90

0,00

0,00

0,00

0,00

2007

24,81

28,45

27,93

18,75

72,61

51,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2008

19,24

44,08

12,63

21,56

39,32

22,35

26,12

0,00

14,66

5,18

2009

22,57

38,93

12,77

21,05

25,88

14,10

18,82

0,00

23,85

4,44

2010

23,39

28,53

9,28

26,98

21,56

9,03

11,36

0,00

26,69

4,79

2011

24,64

26,90

14,35

31,54

23,06

10,99

11,09

0,00

27,11

5,42

2012

27,58

26,10

12,38

34,23

25,58

25,01

9,21

0,00

29,40

5,00

2013

34,03

21,12

12,23

36,22

21,55

16,17

6,65

0,00

30,67

4,43

2014

39,28

17,04

10,05

35,32

26,52

18,15

9,67

0,00

30,35

5,45

Zdroj ČNB ARAD. Položky prvotních důchodů [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBB&p_sestuid=&p_lang=CS, vlastní úprava

Portfoliové investice na začátku období přinášejí více zisků než nákladů. Poté ale dochází k obratu. Tuzemské výnosy z dividend a úroků ze zahraničních dluhopisů se z průměrných 20,89 mld. Kč v letech 2004 – 2007 snižují na průměrných 11,95 mld. Kč v letech 2008 – 2014. Opačný trend vykazují výnosy z dividend a úroků vyplacených do zahraničí. Z průměrných 15,23 mld. Kč v období 2004 – 2007 na průměrných 29,56 mld. Kč v letech 2008 – 2014. To má za následek celkové saldo z výnosů z portfoliových investic v hodnotě 100,53 mld. Kč ve sledovaném období. Položka ostatních důchodů z investic se za celé sledované období nachází v kladných číslech. Celkové saldo činí 120,15 mld. Kč. Maxima dosahuje v roce 2007 a to 21,6 mld. Kč. Minima v roce 2012 – 0,56 mld. Kč. Důchody z rezervních aktiv a ostatní prvotní důchody sleduje statistika ARAD České národní banky až od roku 2008. Za dostupné období vždy obě dílčí bilance kladně působí na celkovou bilanci prvotních důchodů. Celkový výsledek dosahuje přebytku 240,94 mld. Kč. Pro důchody z rezervních aktiv z toho připadá 92,92 mld. Kč. Pro ostatní prvotní důchody 148,02 mld. Kč. Průměrný roční přebytek tak činí 34,42 mld. Kč, respektive 13,27 mld. Kč a 21,15 mld. Kč. Saldo zaměstnaneckých náhrad související s prací tuzemců v zahraničí a zahraničních osob v tuzemsku má stoupající trend ve smyslu zlepšování kladného výsledku dílčího salda. Pro rok 2004 je charakteristický výrazný deficit ve výši téměř 16 mld. Kč. V letech 2005 až

35

2007 můžeme pozorovat lehké přebytky, respektive deficit. V roce 2008 deficit dosahuje svého maxima ve sledovaném období – 25,8 mld. Kč. V následujících letech ale dochází k obratu a postupnému zlepšování bilance. Trend vyúsťuje v meziroční růst o cca 10 mld. Kč v posledních třech letech. Tento trend koresponduje s vývojem počtu cizinců žijících u nás. Do roku 2008 můžeme pozorovat zvyšující se počet cizinců žijících v ČR v rámci dlouhodobého pobytu nad 90 dnů. Naopak od roku 2008 je trend klesající42. Tento jev má vliv i na dílčí saldo zaměstnaneckých náhrad. Nejvýznamnějším dílčím saldem jsou ovšem důchody z přímých zahraničních investic. Jejich vývoj podrobně popisuje tabulka č. 7. V rámci této skupiny rozlišujeme 2 hlavní kategorie. Důchody z podílových fondů a úroky. První kategorii ještě dělíme na dividendy a čerpání z důchodu kvazikorporací (repatriované zisky) a reinvestované zisky. Vývoj můžeme sledovat v tabulce č. 9. Tabulka 7. Vývoj důchodů z PZI, mld. CZK Období

Dividendy a čerpání z důchodu kvazikorporací

Reinvestované zisky

Úroky

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

2004

1,18

73,51

8,65

75,76

0,05

7,34

2005

15,61

72,93

-3,71

78,15

0,24

8,77

2006

3,76

110,84

11,54

87,19

0,14

8,11

2007

7,10

159,69

20,53

140,54

0,06

9,31

2008

9,37

183,02

58,01

41,22

7,84

17,48

2009

6,60

177,91

8,95

67,70

4,33

16,30

2010

9,56

201,55

11,22

75,92

3,07

19,24

2011

7,94

218,53

12,84

38,01

4,78

17,79

2012

9,07

204,12

34,88

78,02

4,69

17,83

2013

8,59

200,04

16,33

86,53

4,76

19,31

2014

5,30

219,32

23,71

94,18

4,79

19,17


Dílčí saldo úroků je v celém sledovaném období deficitní položkou s průměrnou roční velikostí -11,44 mld. Kč. Rozdíl salda úroků z roku 2004 a z roku 2014 je sice téměř dvojnásobný v neprospěch roku 2014, nicméně v absolutních číslech se jedná o zhoršení pouze o 7 mld. Kč. Při přihlédnutí k faktu, že od roku 2010 se saldo úroků spíše zlepšuje, můžeme konstatovat, že vliv úrokové složky na celkové saldo prvotních důchodů je marginální.

42

Český statistický úřad. Cizinci: Počet cizinců [online]. © [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu

36

Vliv reinvestovaných zisků již ovšem marginální není. Průměrný roční deficit je 60,02 mld. Kč, kdy nejvyššího deficitu dosáhlo toto dílčí saldo v roce 2007 a to -120 mld. Kč. Naopak v roce 2008, čili pouhý rok poté, saldo bylo již kladné a to celkem 16,79 mld. Kč. Tato hodnota je zároveň nejlepší a jediná pozitivní za celé sledované období. Problémem reinvestovaného zisku tedy může být jeho značně rozkolísaný charakter, kdy meziroční změny se pohybují v řádech desítek mld. Kč. Druhým, výraznějším problémem je, že v případě reinvestovaného zisku nedochází k faktickému odlivu kapitálu ze země. Reinvestovaný zisk je tedy potřeba brát v potaz při posuzovaní celkového salda. Tuto situaci ilustruje, již dříve zmíněný, graf č. 3. Poslední v kategorii důchody z přímých zahraničních investic jsou dividendy a čerpání z důchodu kvazikorporací. Tato položka má velký vliv na celkové saldo důchodů z PZI. Vysokým poměrem převažuje výplata dividend do zahraničí vůči výplatě dividend ze zahraničí do České republiky. V poměrovém vyjádření a při vynechání nejvyšší a nejnižší hodnoty, tvoří za celé sledované období objem přílivu dividend ze zahraničí pouze 4,02% objemu výplaty dividend do zahraničí. Problémem je i značný nárůst výplaty dividend ve sledovaném období, související se zmíněným životním cyklem PZI. Jestliže v roce 2004 dosahovalo saldo -72,33 mld. Kč, tak v roce 2014 je to již -214,02 mld. Kč. Z tohoto vývoje lze konstatovat, že podniky mající zahraniční vlastníky, úspěšně generují zisk a dochází k rostoucí repatriaci zisku z původních přímých investic. Celkové saldo bilance prvotních důchodů v absolutních hodnotách popisuje tabulka č. 8. Zároveň z tabulky můžeme vyčíst, jakým způsobem bilanci ovlivňují důchody z PZI a jakým způsobem se jednotlivé složky bilance důchody z PZI na této bilanci podílí.

37

Tabulka 8. Podíl salda Důchody z PZI na celkovém saldu prvotních důchodů OBDOBÍ

2004

2005

2006

2007

2008

2009

CELKOVÉ SALDO v mld. CZK

-156,638 -128,312 -164,575 -254,699 -147,688 -216,659

Podíl salda Důchody z PZI

93,68% 115,13% 115,87% 110,66% 112,73% 111,71%

Podíl reinvestovaného zisku

45,74%

55,41%

39,67%

42,58%

-10,09%

24,27%

Podíl dividend

49,30%

38,81%

56,15%

54,14% 104,30%

70,78%

4,97%

5,78%

4,18%

Podíl úroků

2011

2012

3,28% 2013

5,79%

OBDOBÍ

2010

CELKOVÉ SALDO v mld. CZK

-249,93 -223,345 -237,528 -249,019 -258,963

Podíl salda Důchody z PZI

109,18% 111,38% 105,81% 110,91% 115,41%

2014

Podíl reinvestovaného zisku

23,71%

10,12%

17,16%

25,42%

23,58%

Podíl dividend

70,36%

84,65%

77,61%

69,32%

71,61%

5,93%

5,23%

5,23%

5,27%

4,81%

Podíl úroků

4,95%


Podíl úroků je po celou dobu konstantní. Na druhou stranu se výrazně mění zastoupení reinvestovaného zisku a vyplacených dividend. Jestliže v roce 2004 jsme ještě mohli hovořit o stejné váze na celkové saldo důchodů z PZI, tak tento poměr se dramaticky mění a standardně se drží na úrovni 70% v pozdějších letech. V roce 2008 dokonce podíl schodku dividend dosáhl relativní úrovně 104%. V tomto roce totiž reinvestované zisky dosáhly kladného salda a snižovaly celkový schodek. Po roce 2008, v důsledku zlepšování světové situace po finanční krizi, opětovně dochází ke stabilizaci repatriace dividend do zahraničí. 3.1.3

Saldo druhotných důchodů

Je podúčtem běžného účtu platební bilance s nejmenším vlivem na jeho saldo. Mezi položky druhotných důchodů řadíme například granty, dary nebo převody mezinárodním organizacím. Nejvýznamněji saldo formují příjmy z rozpočtu EU, respektive transfery do rozpočtu EU, ostatní vládní transfery a soukromé transfery. Vývoj salda druhotných důchodů zobrazuje graf č. 7.

38

Graf 7. Vývoj salda druhotných důchodů, důchodů, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. ARAD. Platební bilance [online] © [cit. 2015-04 2015 04-22]. 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

V počátečních letech dosahuje saldo kladných čísel. Celková aktiva dosahují 53, 53, respektive 70 mld. Kč. Pasiva pak 47, respektive 59 mld. Kč. Od roku 2006 je saldo v deficitu, ve kterém zůstává po celou dobu ve sledovaném období. Nejvyššího schodku dosahuje v roce 2012 -27,21 27,21 mld. Kč. V absolutním pohledu nejvýznamnějších deficitních sald běžného účtu nepůsobí záporné saldo druhotných převodů nikterak výrazně.

3.2 Kapitálový účet platební bilance Ve sledovaném období kladně působí na celkovou platební bilanci. V roce ce 2004 se ještě nachází v deficitu v důsledku odpuštění části pohledávek vládního sektoru v souvislosti s mezivládními dohodami o vypořádání části aktiv z období centrálně plánované ekonomiky43. Ve všech ostatních letech můžeme již pozorovat přebytek přebytek.. Největší vliv mají příjmy z fondů evropské unie. Graficky je zobrazen vývoj salda kapitálového účtu na grafu č. 8.

43

Česká národní banka. Platební bilance 2004 [online]. © [2005][2005]- [cit. 2015-03--25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_ 2004.PD Podrobná část 2004.PDF,

39

Graf 8. Saldo kapitálového účtu, účtu, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Platební bilance [online] © [cit. 2015-04 2015 04-22]. 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava úp

Prozatímního maxima dosáhl přebytek kapitálového účtu v roce 2013 v celkové výši 82,43 mld. Kč. Hlavním důvodem kromě tradičního čerpání z rozpočtu EU byl i jednorázový příjem způsobený mezinárodními arbitrážemi energetických firem44. V roce 2011 nastává lokální minimum, kdy hlavním důvodem je pokles příjmů z fondů EU. Tento pokles sledujeme již ve výsledku roku 2010. Příjmy z Evropské unie představují v průměru 70% všech příjmů na aktivní straně kapitálového účtu45. Příjmy z rozpočtů Evropské unie můžeme rozdělit do 3 hlavních kategorií. Jsou to strukturální fondy a kohezní fond, zemědělství a rozvoj venkova a vnitřní politiky. politiky. Vývoj čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU má ve sledovaném sledovaném období rostoucí tendenci (graf č. 9).

44

Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2013 [online]. © [2013][2013] [cit. 2015-03 03-25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_I/download/zoi_I_20 13.pdf 13.pdf, Česká národní banka. banka. Zpráva o inflaci II 2013 [online]. © [2013][2013]- [cit. 2015-03-25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_II/download/zoi_II_2 013.pdf 013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2013 [online]. online]. © [2013][2013] [cit. 2015-03--25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_III/download/zoi_III _2013.pdf _2013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2013 [online]. © [2014][2014]- [cit. 2015-03--25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2013/2013_IV/download/zoi_IV _2013.pdf 45 ČNB Zprávy o inflaci z let 2011 až 2014 a ČNB výroční zprávy o platební bilanci z let 2004 až 2010

40

Graf 9. Vývoj čisté pozice vůči vůči rozpočtu EU, EU, mld. CZK

Zdroj Ministerstvo financí České republiky. Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2004-2014 Zdroj: 2004 [online]. © [2015] [2015]- [cit. 2015-04-10]. 2015 Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/pozice http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni sektor/monitoring/pozice-cr cr-vuci-rozpoctu--eu/2014/cista-pozice pozice-cr-ve-vztahu vztahu-k-rozpoctu-eu20574,, vlastní úprava

V případě, že se podaří udržet nastolený trend ve schopnosti schopnosti České republiky čerpat prostředky z fondů a rozpočtu Evropské unie, tak kapitálový účet bude i nadále přispívat kladným způsobem do platební bilance ČR.

3.3 Finanční účet platební bilance Do finančního účtu spadají přímé zahraniční investice, portfoliové inv investice, estice, finanční deriváty a zaměstnanecké opce, ostatní investice a rezervní aktiva. Vývoj salda finančního účtu včetně hlavních složek saldo tvořících zachycuje graf č. 10. Graf 10. Struktura finančního účtu, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Položky finančního účtu [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAC&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAC&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

41

Vliv salda na celkovou platební bilanci je do roku 2011 negativní, ve zbytku sledovaného období pak dochází docház k obratu. obratu 3.3.1

Přímé zahraniční investice

Kromě roku 2013, kdy saldo PZI dosáhlo kladné hodnoty 7,43 mld. Kč, dosahují salda PZI negativního výsledku a výrazně tak ovlivňují výsledné saldo finančního účtu. Vývoj salda PZI a jeho jednotlivých položek ilustruje graf číslo 11. Graf 11. Vývoj PZI, PZI, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. ARAD. Položky přímých investic [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBC&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBC&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

Vývoj aktiv a pasiv jednotlivých položek PZI je uveden v tabulce č. 11. Za položku s největším negativním vlivem můžeme označit reinvestice zisků. Dílčí saldo reinvestovaných zisků, zisků, po odečtení roku 2008, kdy dosahuje kladných ých hodnot, hodnot se podílí v průměru z 61,,27% ze všech záporných dílčích sald PZI v daných obdobích obdobích. Maximálního podílu dosahují reinvestice zisků v roce 2013, kdy jsou vůbec jedinou zápornou položkou. V absolutním vyjádření nejhorší schodek nastává v roce 2007 ve výši -120 120 mld. Kč, kdy se na tomto výsledku výsledku podílí rekordní množství reinvestovaného zisku zahraničními subjekty v tuzemsku ve výši 140 mld. Kč. Kč Maximum pro české firmy reinvestující zisk v zahraničí nastává v roce 2008 ve výši 58 mld. Kč. Zároveň je tento rok jediný, kdy reinvestice zisků vykazují kladné saldo v celkové výši 16,79 mld. Kč. vykazují

42

Další významnou položkou PZI jsou účasti jiné než reinvestice zisků. Absolutně největšího vlivu na celkový deficit salda PZI představují v letech 2005 a 2012. V roce 2005 zaznamenáváme nejvyšší absolutní příliv investic ve sledovaném období v hodnotě 184,32 mld. Kč. Podíl dílčího salda účastí jiných než reinvestice zisků na celkovém saldě v tomto roce představuje 63,07%. V roce 2012 je to pak 50,38%. V roce 2005 jsou vysoké investice podpořeny státním programem na podporu investic (CzechInvest) a příjmy z privatizace (Český Telecom, Unipetrol, Vítkovice Steel)46. Po skončení privatizační vlny a státního programu na podporu investic již investice do základního kapitálu v absolutních číslech klesají. Vývoj v posledních dvou letech je charakteristický přebytkem, kdy v investice tuzemských firem do základního kapitálu v zahraničí převyšují zahraniční investice v tuzemsku. Třetí složku PZI tvoří dluhové nástroje. Dílčí saldo dosahuje absolutně nejvyšších a nejnižších hodnot v letech 2013 a 2014. V roce 2013 zaznamenávají rekordní pozitivní dílčí bilanci ve výši 63,58 mld. Kč. Naopak v roce 2014 dosahují své maximální negativní bilance -94,93 mld. Kč. Při pohledu vyjádření podílu vlivu na negativní saldo pak v roce 2008, kdy dílčí saldo dluhových nástrojů dosahuje 95,19% ze všech záporných dílčích sald PZI. Tabulka 9. Vývoj složek PZI, mld. CZK Období

Reinvestice zisků

Účasti jiné než reinvestice zisků

Dluhové nástroje

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

2004

8,65

75,76

11,61

45,72

5,81

6,36

2005

-3,71

78,15

7,97

184,32

-4,71

16,71

2006

11,54

87,19

22,35

42,41

-0,72

-6,17

2007

20,53

140,54

5,88

51,00

6,47

20,41

2008

58,01

41,22

17,10

19,65

36,79

87,35

2009

8,95

67,70

7,08

19,10

45,17

12,10

2010

11,22

75,92

4,59

45,14

83,89

73,61

2011

12,84

38,01

-14,36

-19,18

31,06

57,53

2012

34,88

78,02

3,41

64,50

25,17

42,20

2013

16,33

86,53

48,19

34,13

86,90

23,32

2014

23,71

94,18

7,40

-24,37

-63,34

31,59

Zdroj ČNB ARAD. Položky přímých investic [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBC&p_sestuid=&p_lang=CS, vlastní úprava

46

Česká národní banka. Platební bilance 2005 [online]. © [2006]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_ 2005.pdf, Podrobná část

43

Další sledovanou charakteristikou PZI je jejich teritoriální struktura. V rámci přílivu PZI do České republiky jsou země s největším zastoupením Německo, Rakousko a Nizozemí. Více graf č. 12. Graf 12. Kumulativní příliv PZI, PZI zastoupení jednotlivých zemí za sledované období

Zdroj Česká národní banka. Přímé zahraniční investice [online]. © [2015][2015] [cit. 2015-03-25 25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html?cnb_css=true

Trendem ve vývoji PZI ve sledovaném období je pokračující repatriace zisku z PZI z předchozích období. Zároveň zvyšování původní investice formou reinvestice zisků zakládá půdu k další budoucí repatriaci. Rostoucí podíl dividend z PZI můžeme sledovat ve výsledku běžného účtu. účtu 3.3.2

Portfoliové investice

Na portfoliové investice působí řada domácích i globálních ekonomických ekonomických i geopolitických faktorů, jako jsou například pohyb měnového kurzu, politická a makroekonomická stabilita země, úrokový diferenciál, či situace na domácím kapitálovém trhu. Z tohoto důvodu se nedá vysledovat ve sledovaném období trend. Vývoj salda portfoliových rtfoliových investic ve sledovaném období popisuje graf č. 13. Vývoj aktiv a pasiv jednotlivých účtů portfoliových investic ukazuje tabulka č. 10. 10

44

Graf 13. Vývoj salda PFI, PFI, mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Položky portfoliových investic [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBD&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBD&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

Tabulka 10. Vývoj složek PFI, mld. CZK Účasti a podíly v investičních fondech

Dluhové CP - mimo CB

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

2004

36,46

19,56

21,33

6,73

-0,35

73,39

12,81

23,61

2005

35,34

-36,41 36,41

20,42

-2,24

3,02

49,02

23,32

-9,53

2006

43,56

5,76

17,71

6,98

0,00

0,00

7,11

28,77

2007

65,64

-5,86 5,86

13,91

6,47

0,00

0,00

19,10

40,81

2008

11,10

-21,30 21,30

-10,94 10,94

5,28

-0,02

-7,92

4,31

19,26

2009

-19,43 19,43

-4,84 4,84

-41,80 41,80

15,43

-0,61

37,61

-2,73

45,92

2010

3,17

-4,41 4,41

-20,27 20,27

5,96

-0,72

78,47

6,03

58,54

2011

-2,37 2,37

0,30

-2,69 2,69

-0,01

1,05

2,46

18,36

17,38

2012

4,23

-2,94 2,94

7,56

-2,45

-0,47

55,77

15,04

30,83

2013

10,28

2,06

-19,54 19,54

13,11

-0,32

50,19

11,50

29,40

2014

32,33

5,21

11,81

22,38

-0,66

-44,89

33,08

3,59

Období

Dluhové CP - vláda

Dluhové CP - ostatní

Zdroj ČNB ARAD. Položky portfoliových investic [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBD&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBD&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava ú

V roce 2004 pozorujeme vysoký zájem investorů o české dluhové cenné papíry v celkové výši přes 103 mld. Kč. Oproti tomu hodnota dluhových cenných papírů nakoupená rezidenty v zahraničí činí téměř 34 mld. Kč. Při započtení účastí a podílů v investiční investičních ch fondech (UPIF) vychází celkové saldo -53 53 mld. Kč. V roce 2005 z důvodů pozitivního vývoje na světových trzích dochází k růstu zájmu českých investorů o zahraniční instrumenty instrumenty. V následujícím roce dochází k poklesu zájmu tuzemců o dluhové cenné papíry, což což se projevuje celkovým negativním saldem obligací. Růst zájmu zahraničních investorů převyšuje ten tuzemský u 45

UPIF a dochází tak ke snížení kladného salda UPIF. Obdobný trend pokračuje i v roce 2007. S plným projevem světové finanční krize přichází neochota investorů k obchodování a to se projevuje v roce 2008 snížením obchodovaných objemů. V roce 2009 i 2010 pokračuje neochota českých investorů k nákupům na zahraničních trzích. Celkový objem odprodejů instrumentů tuzemskými držiteli činil ve zmiňovaných letech 79,5 mld. Kč. Zároveň roste zájem o dluhové cenné papíry ze strany zahraničních investorů. Uvedené skutečnosti se projevují ve velkém deficitu bilance portfoliových investic. V roce 2011 nedošlo k téměř žádným emisím vládních dluhopisů, což se projevilo poklesem přílivu investic do dluhových cenných papírů. Jak dluhové CP, tak UPIF v tomto roce zaznamenaly mírný deficit. V roce 2012 můžeme sledovat zvýšené emise českých vládních a českých podnikových dluhopisů, dochází tak ke značnému deficitu dílčího salda dluhových cenných papírů. Dále lehký pokles držby cenných papírů zahraničními investory a současný mírný nárůst držeb zahraničních cenných papírů tuzemskými investory má za následek kladné saldo UIPF. V roce 2013 pozorujeme stejnou situaci co se vládních a podnikových dluhopisů týče. Nárůst držby zahraničních cenných papírů tuzemskými rezidenty je kompenzován prodejem zahraničních dluhopisů. V posledním roce sledovaného období dochází k výraznému nárůstu držby zahraničních cenných papírů tuzemci o 20 mld. Kč. Při současném prodeji tuzemských cenných papírů v držení zahraničních investorů v hodnotě 44 mld. Kč to výrazně pomáhá utvořit celkový velký přebytek salda portfoliových investic v hodnotě 90 mld. Kč. Ze sledovaného období vyplývá, že vývoj portfoliových investic velmi záleží jednak na množství nových dluhopisových emisí a to převážně vládních a podnikových. Zároveň záleží na důvěře tuzemských investorů v zahraniční trhy, kdy v letech po finanční krizi můžeme pozorovat násobně menší objemy nákupů zahraničních cenných papírů a v některých letech dokonce převáží odprodeje držených portfolií nad nákupem nových. 3.3.3

Finanční deriváty a zaměstnanecké opce

Značný vliv na vývoj salda finančních derivátů a zaměstnaneckých opcí mají změny některých fundamentů, kvůli kterým jsou tyto obchody uzavírány. Jedná se například o pohyby cen podkladových aktiv, změny úrokových měr, či pohyby měnových kurzů. Ačkoliv co se obchodovatelných objemů týče, jedná se o položky poměrně významné, tak celkové saldo účtu finančních derivátů a zaměstnaneckých opcí má na finančním účtu platební bilance zanedbatelný vliv. Vývoj salda popisuje graf č. 14, aktiva/pasiva na ose vlevo, saldo na ose vpravo, dále pro lepší grafickou názornost byla pasiva vynásobena hodnotou -1.

46

Graf 14. Vývoj salda finančních derivátů, derivátů mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Položky finančního účtu [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAC&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAC&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

Kromě roku 2004 dochází ve sledovaném období k poklesu jak aktiv, tak pasiv. Výsledné saldo je téměř po celou dobu mírně kladné, přičemž v posledních 3 letech nabývá mírně negativních hodnot. hodnot. Česká národní banka ve svých zprávách nepřikládá ttomuto omuto saldo příliš velký význam, nicméně kdybychom porovnávali objem transakcí za sledované období např. vůči kapitálovému účtu, účtu, tak bychom zjistili, že na účtu finančních derivátů proběhlo o 56% více transakcí (objemově). 3.3.4

Ostatní investice

Mezi hlavní položky ostatních investic dle velikosti objemů transakcí patří oběživo a vklady, půjčky půj ky a obchodní úvěry a zálohy. Dále můžeme ostatní investice děl dělitt sektorově a časově. Ve sledovaném období není možno pozorovat žádný trend. Vývoj salda ostatních investic a vybraných dílčích sald popisuje graf č. 15. Jednotlivá aktiva a pasiva pak tabulka č. 11.

47

Graf 15. Vývoj salda ostatních investic, in , mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Položky ostatních investic dle instrumentů [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=36054&p_strid=ADACBE&p_lang=CS,, vlastní úprava http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=36054&p_strid=ADACBE&p_lang=CS

V roce 2004 došlo k čistému čistému přílivu zahraničních prostředků ve výši téměř 26 mld. Kč. Největším příjemcem byl podnikový sektor. Jednalo se převážně o dlouhodobé úvěry (ČEZ) a krátkodobé dovozní závazky. Naopak do zahraničí směřovaly finanční toky především obchodních bank. V roce 2005 bylo saldo naopak aktivní ve výši téměř 39 mld. Kč. Hlavním důvodem je odliv zdrojů do zahraničí komerčních bank a to ve formě dlouhodobých úvěrů a krátkodobých vkladů. V roce 2006 dochází opět k vyššímu přílivu prostředků. Celkové saldo nabývá hodnoty hodnoty -35 35 mld. Kč. Největší měrou se na tom opět podílí bankovní sektor a také vládní čerpání zdrojů ze zahraničí. V následujícím roce dochází téměř k vyrovnání účtu ostatních investic, může za to v největší míře bankovní sektor ve formě krátkodobých úložek a dlouhodobých úvěrů nerezidentům. V roce 2008 dochází k masivnímu přílivu kapitálu, saldo končí v minusu téměř 59 59 mld. Kč. Pomyslného viníka viníka hledejme opět v bankovním sektoru, konkrétně v krátkodobých korunových i devizových vkladech zahraničních bank a klientů. Mezi lety 2008 a 2009 dochází k meziroční změně salda o 120 mld. Kč s jasně převyšujícím pohybem kapitálu do zahraničí. Hlavním důvodem splacení krátkodobých a dlouhodobých závazků vůči zahraniční. V roce 2010 vykazuje saldo přebytek ve výši téměř 77 mld. Kč. Největší odliv zdrojů do zahraničí vykazuje podnikový sektor a dlouhodobé vklady a dlouhodobé úvěry v zahraničí v bankovním sektoru. V roce 201 2011 zaznamenáváme pokles krátkodobých vkladů v zahraničí a splátkami krátkodobých půjček rezidentům. Celkové saldo končí v mírném deficitu 8,6 mld. Kč. V následujícím roce sledujeme výrazný

48

nárůst krátkodobých vkladů obchodních bank v zahraničí a zvýšení krátkodobých úvěrů v zahraničí podpořený ještě snížením zahraničních úložek v tuzemsku. Podnikový sektor zaznamenává růst poskytnutých vývozních úvěrů a splacení dříve čerpaných úvěrů. Saldo ostatních investic dosahuje hodnoty téměř 116 mld. Kč. V roce 2013 se situace obrací a to především přílivem kapitálu v bankovním sektoru, spojen s růstem krátkodobých vkladů. Ke zmírnění deficitu salda ostatních investic přispěl čistý odliv zdrojů v sektoru podniků. Saldo končí s deficitem ve výši téměř 30 mld. Kč. Na výsledném saldu v roce 2014 se nejvíce podílí splácení půjček vůči zahraničí, poskytování dlouhodobých půjček nerezidentům obchodními bankami. To koriguje oběživo a vklady, kde registrujeme dlouhodobé pohledávky centrální banky a především krátkodobý příliv vkladů u obchodních bank. Saldo ostatních investic zakončuje rok 2014 s přebytkem 24 mld. Kč. Tabulka 11. Vývoj složek Ostatních investic, mld. CZK Oběživo a vklady

Půjčky

Obchodní úvěry a zálohy

Jiné pohledávky/závazky

Ostatní

Období Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

Aktiva

Pasiva

2004

60,43

-23,30

-26,98

55,16

17,02

22,30

-19,95

2,06

0,00

0,00

2005

76,94

14,66

31,82

33,60

14,17

24,90

-8,51

2,65

0,00

0,00

2006

11,98

-6,68

12,72

73,43

10,53

-0,49

-4,17

0,58

0,00

0,00

2007

73,69

87,55

48,44

36,09

18,78

20,19

1,78

1,05

0,00

0,00

2008

18,74

70,59

44,59

44,35

15,59

21,53

1,05

3,01

1,17

0,41

2009

-1,92

-73,45

-14,19

10,98

3,90

-11,85

1,08

1,34

2,31

2,05

2010

39,55

32,80

28,39

-2,54

27,01

-12,58

0,10

5,25

5,82

1,12

2011

-4,08

-4,59

4,76

2,92

54,82

56,77

-2,13

4,27

-2,08

0,54

2012

43,66

-41,03

29,77

0,63

1,43

-10,67

-0,44

10,19

1,11

0,47

2013

8,36

144,23

69,35

-16,81

8,38

-6,53

1,25

-7,01

-2,46

0,75

2014

10,90

102,95

44,39

-56,73

6,08

-8,77

10,28

13,91

2,57

-1,40

Zdroj ČNB ARAD. Položky ostatních investic dle instrumentů [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=36054&p_strid=ADACBE&p_lang=CS, vlastní úprava

Při posuzovaní, které odvětví má největší vliv na utváření salda ostatních investic použijeme data ČNB za roky 2008 – 2014. Dřívější data bohužel v metodice BMP6 nejsou k dispozici.

49

Graf 16. Podíl sektorů ostatních investic v celkovém objemu transakcí v letech 2008-2014

Zdroj ČNB ARAD. Položky ostatních investic dle sektorů [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=36068&p_strid=ADACBE&p_lang=CS, vlastní úprava

Z grafu vyplývá, že majoritní úlohu hrají obchodní banky následované ostatními sektory, primárně sektorem podnikovým. Vláda a centrální banka hrají spíše okrajovou roli, nicméně je nutno podotknout, že i tyto sektory mohou mít vliv na aktuální roční saldo. Z dlouhodobého pohledu ovšem jejich role není v porovnání s dvěma nevýznamnějšími sektory velká. Při pohledu na časovou strukturu dílčích sald jednotlivých ostatních investic se zaměříme na 3 oblasti a to půjčky, oběživo a vklady a jiné pohledávky/závazky. Za sledované období si vyjádříme průměrný dopad dílčích sledovaných sald na saldo celé skupiny. V oblasti půjček hrají největší roli půjčky dlouhodobého charakteru. Při pohledu na jednotlivé sektory můžeme říci, že krátkodobé půjčky se vůbec nevyskytují u vládního sektoru ani u centrální banky. U ostatních sektorů a u sektoru obchodních bank tomu tak není. U těchto sektorů odpovídá objem transakcí spojených s krátkodobými půjčkami zhruba 35% z objemu všech transakcí47. V oblasti oběživa a vkladů je situace přesně opačná. Prim hrají instrumenty krátkodobého charakteru s výjimkou centrální banky. Vládní sektor zde nemá vůbec žádné zastoupení. U obchodních bank převažují krátkodobé operace nad dlouhodobými v poměru 4,8 : 1. V rámci 47

ČNB ARAD. Vybrané položky Ostatních investic dle sektorů a splatnosti [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADACC&p_lang=CS

50

sektoru ostatních sektorů dlouhodobý charakter oběživa a vkladů neregistrujeme vůbec. U centrální banky naopak evidujeme více než 3 krát více průměrného objemu dlouhodobých operací než krátkodobých48. Pro jiné pohledávky/závazky můžeme říci, že salda dlouhodobých operací mají vliv na celkové saldo ve vládním sektoru a krátkodobé v sektoru obchodních bank49. 3.3.5

Rezervní aktiva

Poslední položkou finančního účtu jsou rezervní aktiva. Ty se dají sledovat z hlediska absolutních stavů devizových rezerv a hlavně z hlediska změny devizových rezerv. Česká národní banka poskytuje údaje o stavech devizových rezerv ve třech měnách. Těmi jsou americký dolar, euro a česká koruna. Pro všechna tři vyjádření platí, že stav devizových rezerv má stoupající tendenci. V korunovém vyjádření můžeme pozorovat meziroční pokles stavu v letech 2006, 2007 a stagnaci v roce 2011. Stav na počátku sledovaného období odpovídá hodnotě 636 mld. Kč. Na konci sledovaného období pak 1244 mld. Kč. V dolarovém vyjádření můžeme pozorovat meziroční pokles pouze v letech 2011 a 2014. Za sledované období došlo k nárůstu devizových rezerv v dolarovém vyjádření téměř 2 krát, z 28,45 mld. USD na 54,49 mld. USD. Stav devizových rezerv v měně euro kopíruje vývoj devizových rezerv vyjádřených v české koruně. Souvisí to z užší vazbou kurzu koruny na kurzu eura. Naopak proč se dolarové vyjádření vyvíjí jinak než zbylé dvě, je relativní nezávislost kurzu koruny na kurzu dolaru. Vývoj stavu rezervních aktiv sleduje graf č. 17, na levou osu jsou umístěny hodnoty USD a EUR, na pravou pak CZK.

48

ČNB ARAD. Vybrané položky Ostatních investic dle sektorů a splatnosti [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADACC&p_lang=CS 49 ČNB ARAD. Vybrané položky Ostatních investic dle sektorů a splatnosti [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADACC&p_lang=CS

51

Graf af 17. Stav rezervních aktiv, aktiv, mld. CZK


Co se týče změny rezervních aktiv, tak v roce 2004 vzrostly rezervní aktiva o 6,8 mld. Kč (změny počítáme po vyloučení kurzových vlivů), vlivů), stalo se tak díky transakcí ČNB v rámci klientských operací a odprodeje části výnosů z devizových rezerv. V roce 2005 dochází k růstu díky odkupu devizových devizových příjmů z privatizace a vlivem výnosů z investování devizových rezerv o 92,9 mld. Kč. V následujícím roce se rezervy zvýšily o 2,1 mld. Kč. V důsledku zhodnocení české měny vůči dolaru i euru, ale celkové devizové rezervy poklesly o 70,1 mld. Kč. V roce 2007 dochází ke změně devizových rezerv o 15,7 mld. Kč. Avšak pokračující apreciace české měny má za následek pokles rezerv vyjádřených v české koruně o 25,6 mld. Kč. V roce 2008 se do výsledku promítají operace prováděné ČNB pro klienty a výnosy z investování invest rezerv. Meziroční změna je tak 40,11 mld. Kč a celkové rezervy tak dosahují hodnoty 716 mld. Kč. V roce 2009 je situace obdobná. Vlivem klientských transakcí prováděných ČNB (například výnos z prodeje emisních povolenek vlády) vlády),, či výnosů z investování investování a přílivu finančních prostředků z rozpočtu EU dochází ke změně ve výši 60,6 mld. Kč. V následujícím roce dochází opět k nárůstu devizových rezerv o 41,4 mld. Kč. Důvody jsou stejné jako v roce 2009. Stav devizových rezerv ke konci roku je 796,8 mld. Kč. V roce 2011 je změna změna devizových rezerv záporná, celkem -17,23 -17,23 mld. Kč. Stav devizových rezerv v korunovém vyjádření roste na 803 mld. Kč. V dolarovém naopak kvůli změnám kurzů klesá o 2,2 mld. USD. V roce 2012 májí hlavní vliv příjmy z rozpočtů EU, následované kladným saldem transakcí pro klienty ČNB. Celková změna rezervních aktiv pak činí 80,5

52

mld. Kč. V roce 2013 dochází k rekordní meziroční změně ve výši 188,2 mld. Kč. Hlavním důvodem jsou jednak kurzové rozdíly, výnosy z transakcí pro klienty ČNB a výnosy výnosy z investovaných devizových rezerv, ale hlavně devizové intervence ČNB na oslabení kurzu koruny. Stav devizových rezerv rezerv narostl na 1118,4 mld. Kč a jedná se o meziroční změnu, při započtení vlivu kurzu koruny, o 263 mld. Kč. V roce 2014 pokračují intervence ČNB, byť již v menší míře. Kromě toho se změna devizových rezerv zlepšuje vlivem kladného salda transakcí pro klienty ČNB. Za rok 2014 tak můžeme konstatovat kladnou změnu devizových rezerv 73,12 73,12 mld. Kč. Stav devizových rezerv ke konci sledovaného období činí 1244,3 mld. Kč, 54,5 mld. USD a 44,9 mld. EUR50. Vývoj změny rezervních aktiv zachycuje graf č. 18, kde na levé ose jsou vynesené hodnoty pro USD a EUR a na pravé pro CZK. Graf 18. Změna rezervních aktiv, aktiv, mld.

Zdroj ČNB ARAD. ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. © [cit. 2015-02-10]. 2015 10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS, vlastní úprava

3.4 Vývoj salda základní bilance Pro hodnocení salda základní bilance budeme brát v úvahu saldo běžného účtu, dále d saldo kapitálového účtu a saldo přímých zahraničních investic. Dále budeme vycházet z předpokladu, že nenastává přímé ohrožení vnější ekonomické rovnováhy v případě, že deficit běžného účtu kryje kryje příliv přímých zahraničních investic.

50

ČNB Zprávy o inflaci z let 2011 až 2014 a ČNB výroční zprávy o platební bilanci z let 2004 až 2010

53

Vývoj salda základní bilance ukazuje následující graf. Graf 19. Saldo základní bilance, bilance, mld. CZK


Po většinu období dochází k vyrovnávání deficitu běžného účtu přílivem investic, v některých letech dochází i k výrazně kladnému kladnému výsledku salda základní bilance. bilance. Za pozornost stojí deficitní roky kdy příliv PZI nestačí. nestačí. V roce 2004 přispívá k deficitu kapitálový účet, kde dochází k odpuštění části pohledávek vládního sektoru z dob centrálního plánování a meziroční zvýšení výnosů z investic51. V roce 2011 si můžeme všimnout, jaký vliv měl pokles základního kapitálu v některých společnostech v ČR52. V letech 2008 a hlavně 2009 je patrný vliv poklesu přílivu zahraničních investic z důvodu dopadů světové finanční

51

Česká národní banka. Platební bilance 2004 [online]. © [2005][2005]- [cit. 2015-03--25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_ http://www.cnb.cz/miranda2/export/sit es/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_ 2004.PDF, Podrobná část 52 Česká národní banka. banka. Zpráva o inflaci I 2011 [online]. © [2011][2011] [cit. 2015-03 03-25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_I/download/zoi_I_20 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_I/download/zoi_I_20 11.pdf 11.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2011 [online]. © [2011][2011]- [cit. 2015-03-25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_II/download/zoi_II_2 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_II/download/zoi_II_2 011.pdf 011.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2011 [online]. © [2011][2011] [cit. 2015-03--25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_III/download/zoi_III _2011.pdf _2011.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2011 [online]. © [2012][2012]- [cit. 2015-03--25]. 25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2011/2011_IV/download/zoi_IV _2011.pdf

54

krize a zároveň s tím se projevuje zvýšená repatriace zisků do zahraničí, která pokračuje i v následujících letech53. Z grafu by se mohlo zdát, že příliv přímých zahraničních investic má požadovaný efekt a tedy, že je schopen vykrývat deficit běžného účtu. To je ale pravda jen z části, neboť při bližším prozkoumání nejvlivnějších položek deficitu běžného účtu a při víceméně konstantním přílivu PZI v posledních letech je patrné, že základní bilanci zlepšuje mimo jiné i výrazně se v posledních třech letech zlepšující výkonová bilance54. Proti schopnosti PZI financovat schodek běžného účtu hovoří také to, růst výnosů z PZI stoupá rychleji než růst přílivu PZI, to může jednak souviset s neochotou zahraničních vlastníků nově investovat, či reinvestovat, a také s životním cyklem PZI.

3.5 Vývoj investiční pozice země Investiční pozice země je stavová bilance. Tvoří jí aktiva, čili držba majetku v zahraničí domácími subjekty a pohledávky za zahraničními subjekty. A pasiva, čili závazky vůči zahraničí a držba majetku na domácím území zahraničními subjekty. Díky způsobu výpočtu by se měla investiční pozice v daném roce změnit o saldo běžného účtu.

53

Česká národní banka. Platební bilance 2008 [online]. © [2009]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/200 8/pb_2008.pdf, Česká národní banka. Platební bilance 2009 [online]. © [2010]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/200 9/pb_2009.pdf, Česká národní banka. Platební bilance 2010 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/201 0/pb_2010.pdf 54 Kapitola 4.1.1

55

Graf 20. Struktura aktiv investiční pozice, pozice mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. ARAD. Investiční pozice země [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=29354&p_strid=ADBA&p_lang=CS http://www.c nb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=29354&p_strid=ADBA&p_lang=CS vlastní úprava nb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=29354&p_strid=ADBA&p_lang=CS,

Graf č. 20 vykresluje strukturu aktiv investiční pozice ve sledovaném období. Při opomenutí rezervních aktiv mají do roku 2007 největší vliv ostatní investice a PFI. Od roku 2008 se výrazněji výrazněji začíná projevovat větší angažovanost tuzemců v zahraničí v rámci přímých zahraničních investic a podíl PZI na aktivech investiční pozice se zvětšuje. Finanční deriváty a zaměstnanecké opce představují minoritní podíl. V rámci ostatních investic mají největší zastoupení oběživo a vklady, následují půjčky půjčky a krátkodobé obchodní úvěry a zálohy. Rezervní aktiva reprezentují hlavně devizové rezervy v konvertibilních měnách ve formě cenných papírů, papírů zahraniční emise emitentů sídlících sídlících v tuzemsku a bankovky a kolaterály v reverzních repo operacích. Strukturu pasiv popisuje graf č. 21 a vývoj celkové investiční pozice vůči nerezidentům ukazuje tabulka č. 12. 12 Ve sledovaném období nedochází k žádným vý výrazným razným změnám ve složení pasiv investiční pozice. Po celou dobu si drží víceméně stabilní zastoupení všechny položky. Objemově nejvýznamnější jsou PZI. Z ostatních investic hrají dominantní roli oběživo a vklady, půjčky a krátkodobé obchodní úvěry a zálohy. Finanční deriváty a zaměstnanecké opce mají jen minoritní vliv na strukturu pasiv investiční pozice. zaměstnanecké

56

Graf 21. Struktura pasiv investiční pozice, pozice mld. CZK

Zdroj ČNB ARAD. Investiční pozice země [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=29354&p_strid=ADBA&p_lang=CS, vlastní úprava

Tabulka 12. Vývoj investiční pozice vůči nerezidentům, mld. CZK Období

Investiční pozice Období

Investiční pozice

2004

2005

-824,9935 824,9935

-837,4425 837,4425

2010

2011

-1822,7683 1822,7683

-1822,751 1822,751

2006

2007

-1083,6774 1083,6774 -1417,9174 1417,9174 2012

2013

2008

2009

-1533,853 -1725,5247 2014

-1864,0926 1864,0926 -1695,1493 1695,1493 -1520,2442 1520,2442

Zdroj ČNB ARAD. Investiční pozice země [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=29354&p_strid=ADBA&p_lang=CS vlastní úprava http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=29354&p_strid=ADBA&p_lang=CS,

57

4 Vývoj vybraných indikátorů vnější rovnováhy a jejich analýza Pro rozhodování zahraničních investorů o alokaci kapitálu jsou důležité tradiční ukazatele udržitelnosti vnější ekonomické rovnováhy země. Jedná se o dluhové indikátory vnější stability. Ty jsou zaměřené na hodnocení trendů v oblasti výše a dynamiky zahraničního zahraničního zadlužení a dluhové služby, tedy schopnosti splácet závazky plynoucí z deficitního financování. V následujícím textu zanalyzujeme některé z nich. Zároveň si rozebereme indikátor krytí dovozu devizovými rezervami. Přestože jsou mezinárodně uznávané ukazatele ukazatele vnější rovnováhy provázeny spoustou metodologických problémů, jsou stanoveny jejich kritické hodnoty, které by zkoumaná země neměla překročit. Na ty se v následující části zaměříme.

4.1 Deficit běžného účtu k HDP Indikátor podíl deficitu běžného účtu na HDP ukazuje na míru mí u vnější nerovnováhy ekonomiky. Jedná se o indikátor s výstupem vyjádřeným v poměrových jednotkách (%). Za kritickou hranici se považuje podíl schodku (záporného salda) běžného účtu na HDP na úrovni 5%. Trvalejší překračování může může navozovat pochybnosti zahraničních investorů o udržitelnosti financování tohoto schodku. Graf 22. Podíl deficitu BÚ na HDP

Zdroj ČNB ARAD. Platební bilance [online] © [cit. 2015-04 2015 04-22]. 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS strid=ADACAA&p_sestuid=&p_lang=CS,, vlastní úprava

58

Vývoj indikátoru můžeme sledovat v grafu č. 22. Ve sledovaném období hodnota indikátoru značně kolísala. Pohybuje se v rozmezí od -4,29% do +0,61%. Průměrná hodnota dosahuje -2,08%. Jedním z determinantů schodku běžného účtu je v celém období bilance prvotních důchodů. Bilance druhotných důchodů, ačkoliv je téměř v celém sledovaném období negativní, nemá, ve srovnání s bilancí prvotních důchodů, zásadnější vliv na celkové saldo běžného účtu a můžeme ji považovat za komplementární, tedy takovou, která saldo běžného účtu jen částečně modifikuje. Na aktivní straně běžného účtu jsou determinantní bilance služeb a obchodní bilance. Bilance služeb v celém období přispívá ke snižování deficitu a to víceméně rovnoměrným způsobem bez výraznějších výkyvů. To se naopak nedá říct o bilanci obchodní. Ta ve sledovaném období dosahuje výrazného rozpětí hodnot. Od -67,8 mld. Kč do +238,9 mld. Kč. V roce 2004 na výsledný deficit běžného účtu dominantně působí bilance prvotních důchodů současně s obchodní bilancí. Obchodní bilance v tomto roce dosahuje svého nejhoršího výsledku v celém sledovaném období. V roce 2005 dochází ke snížení deficitu běžného účtu v meziročním srovnání o téměř 100 mld. Kč. Tato skutečnost spolu s 6,5% růstem HDP (výdajovou metodou v běžných cenách)55 se odrazí v poklesu indikátoru na hodnotu -0,94%. V letech 2006 a 2007 se, při stagnaci bilance služeb i obchodní bilance, projevuje dominantní vliv bilance prvotních důchodů na celkový deficit běžného účtu. Podíl deficitu bú na HDP tak postupně narůstá až na, ve sledovaném období svou nejhorší hodnotu, -4,29%. V roce 2008 saldo obchodní bilance ještě více klesá. Avšak v bilanci prvotních důchodů dochází k meziročnímu zlepšení o více než 100 mld. Kč a to má za následek opětovné zlepšení hodnoty indikátoru. V roce 2009 a 2010 se opakuje situace z let 2006 a 2007. Zlepšení obchodní bilance nestačí na nárůst deficitu prvotních důchodů a dochází tak ke zhoršování indikátoru. Od roku 2011 dochází k postupnému zlepšování deficitu běžného účtu. Trend vyústí v roce 2014 dokonce pozitivním saldem. Hlavním důvodem pro růst je výrazné zlepšení obchodní bilance, kdy během zmíněných let dochází k růstu o téměř 200 mld. Kč.

55

ČNB ARAD. Národní účty [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ACC&p_lang=CS

59

Indikátor podílu deficitu běžného účtu na HDP se tak nejenom v celém sledovaném období nedostal pod kritickou hranici -5%, ale s průměrnou hodnotou -2,08% se ji ani neblíží. Navíc můžeme předpokládat, že vzhledem k aktuální inflační politice ČNB realizované přes umělou depreciaci kurzu koruny, by neměla obchodní bilance minimálně v roce 2015 výrazně klesat a měla by působit úspěšně proti negativnímu vlivu bilance prvotních důchodů na saldo běžného účtu. Otázkou je jakým způsobem bude reagovat obchodní bilance na budoucí uvolnění kurzu koruny a předpokládanou apreciaci kurzu koruny.

4.2 Zahraniční zadluženost Zahraniční dluh vyjadřuje celkové zadlužení domácích subjektů v zahraničí. Z domácích subjektů to mohou být podniky, vlády i jednotlivci. Nejčastěji si ovšem půjčují podniky a vlády. S rostoucím zahraničním zadlužením roste riziko neudržitelnosti zahraničního dluhu. Udržitelný dluh je takový dluh, který umožňuje tuzemským dlužníkům dostát současným i budoucím závazkům z dluhu plynoucích. Dostát závazkům v tomto smyslu znamená nedostat se do situace, kdy je potřeba prominout část nebo celý dluh anebo prodloužit, či jinak změnit splátkový kalendář. Mezi indikátory udržitelnosti zahraničního dluhu patří například podíl zahraničního dluhu k HDP, či poměr zahraničního dluhu k exportu. Z pohledu struktury zahraničního dluhu se analyzuje sektorové složení dluhu a časové složení. U ukazatele podílu dluhu vůči HDP je mezinárodně přijímána kritická hodnota 40%. Hodnota vyšší než kritická implikuje na tendence k vnější nerovnováze. Nosnou myšlenkou je skutečnost, jaká část vytvořeného produktu by byla zapotřebí ke splacení zahraničních závazků. Poměr u zahraničního dluhu k exportu menší než 1 znamená, že teoreticky by se dalo dluh splatit během jednoho roku při využití výnosů zahraničního obchodu. Naopak čím vyšší poměr, tím nižší schopnost země financovat dluh z výnosů zahraničního obchodu. Indikátor je sledovaný z důvodu, že zvyšující se poměr dluhu k exportu signalizuje, že celkový dluh roste rychleji než hlavní externí zdroj příjmů dané země a implikuje tak možné budoucí problémy země dostát svým závazkům.

60

Z časového hlediska se posuzuje poměr krátkodobého dluhu k celkovému dluhu. Krátkodobý dluh představuje v tomto pojetí část zahraničního dluhu, kkterá terá je splatná do jednoho roku. Kritická hodnota je stanovena na 40%. Její překročení zasluhuje pozornost z titulu, že v případě nepříznivého vývoje a prvních krizových signálech dochází k odlivu právě krátkodobého kapitálu ze země nejdříve. Pro vývoj zahraničního zahraničního dluhu České republiky ve sledovaném období je charakteristická rostoucí tendence. Oproti počátečnímu stavu v roce 2004, kdy celkový zahraniční dluh dosahoval absolutní hodnoty 1011,8 mld. Kč, Kč činí celková výše závazků ke konci roku 2014 2856,7 mld. Kč. Dochází tak k celkovému zvýšení o více než 282%. Průměrn Průměrnáá meziroční změna zahraničních závazků potom činí 10,94%. Při porovnání s dynamikou růstu HDP je zřejmé, že hodnota ukazatele podílu dluhu na HDP musí mít rostoucí tendenci. Samotný fakt nárůstu dluhu nepředstavuje nijak významnou hrozbu, hrozbu neboť se jedná o jev typický pro otevřené ekonomiky mající intenzivními vztahy se zahraničím. Důležité je složení dluhu a jeho ostatní charakteristiky. Graf 23. Zahraniční zadluženost

Zdroj ČNB ARAD. Zahraniční zadluženost [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADE&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADE&p_lang=CS, vlastní úprava

Co se týče nárůstu ukazatele podílu zahraničního dluhu na HDP, tam se již nebezpečí skrývá. Mezi roky 2004 a 2007 se ukazatel ještě nachází pod kritickou hranicí 40%. V roce 2008 ji ovšem překročí a nadále si uchová zhoršující se tendenci. Nejhoršího výsledku dosahuje v roce 2014, 66,96%. Ukazateli taktéž neprospívá neprospívá zavedení nového manuálu

61

platební bilance, neboť v jeho souvislosti dochází ke změně vykazování úvěrových vztahů mezi mateřskou a dceřinou firmou. Dle nové metodiky nebude již docházet k vykazování na netto bázi, ale na brutto bázi. To má za následek oproti statistikám z minulosti zvýšení celkového dluhu a zhoršení ukazatele. Při rozložení ukazatele do dílčích ukazatelů podílu krátkodobého a dlouhodobého dluhu můžeme pozorovat rostoucí podíl ukazatele krátkodobého dluhu k HDP. Hodnota ukazatele již překračuje kritickou hranici. Důvodem k zamyšlení může být i tempo růstu ukazatele. Nicméně při porovnání se zeměmi eurozóny docházíme k závěru, že nepředstavuje téměř žádný důvod k obavám. A tak můžeme konstatovat, že zahraniční dluh je zatím udržitelný. Ke konci roku 2014 je sektorové zastoupení na celkovém dluhu v poměru 27% pro bankovní sektor včetně ČNB. Podnikový sektor pak dosahuje podílu 52,9% a vládní sektor 20,1%. Tyto hodnoty se prakticky nevymykají z dlouhodobého trendu. V roce 2004 činilo zastoupení 25,1% pro bankovní sektor včetně ČNB, 14,9% pro vládní sektor a 60% pro podnikový sektor. V roce 2010 potom bankovní sektor včetně ČNB představuje 22% celého dluhu, vláda 21,5% a podnikový sektor 56,5%. Za pozitivní můžeme označit lehké snížení podílu vlády na celkové výši dluhu v posledním roce a také konzistenci zastoupení jednotlivých sektorů. Tabulka 13. Členění zahraničního dluhu Dle sektorů

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0,09%

0,52%

0,15%

0,09%

0,10%

1,34%

1,22%

1,10%

0,98%

0,97%

1,84%

Obchodní banky

24,99%

23,42%

22,82%

27,74%

25,90%

20,98%

20,78%

20,16%

17,49%

21,90%

25,14%

Vláda

14,93%

19,60%

20,90%

20,12%

16,03%

18,85%

21,46%

20,50%

22,68%

22,73%

20,16%

Podnikový sektor

59,99%

56,46%

56,13%

52,06%

57,97%

58,83%

56,54%

58,24%

58,85%

54,41%

52,86%

Dle instrumentů

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Oběživo a vklady

17,07%

16,49%

14,46%

18,09%

23,58%

18,26%

17,71%

16,83%

14,08%

18,60%

21,62%

Dluhové CP

17,01%

18,99%

20,60%

21,33%

17,63%

22,69%

26,87%

26,54%

28,62%

30,17%

29,18%

Půjčky

56,09%

53,44%

55,03%

50,95%

50,65%

51,75%

49,29%

48,06%

49,04%

43,71%

41,34%

8,22%

9,35%

8,24%

8,10%

7,18%

6,10%

4,73%

7,05%

6,35%

5,72%

5,30%

1,61% 1,74% 1,67% 1,52% 0,96% 1,20% 1,40% 1,52% 1,91% 1,79% Zdroj ČNB ARAD. Zahraniční zadluženost [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADE&p_lang=CS, vlastní úprava

2,56%

ČNB

Obchodní úvěry a zálohy Ostatní dluhové závazky

Zastoupení jednotlivých instrumentů již, na rozdíl od sektorového, dostává v čase jistých změn. Na jedné straně stojí ostatní dluhové závazky, kterých zastoupení se ve sledovaném období téměř nezměnilo. Největší změny pak dosáhly půjčky a dluhové CP. U půjček se jedná o pokles podílu o 14,76%, u dluhových CP naopak o nárůst podílu o 12,17%.

62

Tabulka 14. Časově strukturální rozdělení dluhu Období

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ČNB krátkodobá

92,51%

99,20%

98,49%

99,29%

100,00%

14,30%

14,33%

6,17%

4,02%

9,81%

50,90%

ČNB dlouhodobá

7,49%

0,80%

1,51%

0,71%

0,00%

85,70%

85,67%

93,83%

95,98%

90,19%

49,10%

OB krátkodobá

74,55%

75,59%

72,00%

71,77%

69,53%

65,18%

65,84%

67,81%

66,77%

73,68%

75,49%

OB dlouhodobá

25,45%

24,41%

28,00%

28,23%

30,47%

34,82%

34,16%

32,19%

33,23%

26,32%

24,51%

Vláda krátkodobá

2,21%

0,49%

0,14%

2,07%

0,93%

1,30%

3,03%

4,96%

2,34%

3,43%

5,01%

Vláda dlouhodobá

97,79%

99,51%

99,86%

97,93%

99,07%

98,70%

96,97%

95,04%

97,66%

96,57%

94,99%

Podniky krátkodobá

25,01%

23,06%

18,30%

17,67%

36,77%

35,41%

35,04%

39,30%

38,20%

34,43%

36,31%

74,99% 76,94% 81,70% 82,33% 63,23% 64,59% 64,96% 60,70% 61,80% 65,57% Zdroj ČNB ARAD. Zahraniční zadluženost [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADE&p_lang=CS, vlastní úprava

63,69%

Podniky dlouhodobá

Kombinaci doby splatnosti instrumentů a jednotlivých sektorů ukazuje tabulka č. 14. Můžeme si zde všimnout například vysokého zastoupení krátkodobých instrumentů v dluhovém portfoliu obchodních bank. Dosahuje podílu na začátku i na konci období 75%. V průběhu let ale dochází u obchodních bank ke změně a to nejdříve k poklesu podílu krátkodobého dluhu až na hodnoty blížící se 65%. Je to dáno výrazným nárůstem absolutní velikosti dlouhodobých oběživ a vkladů v roce 2008. Po tomto roce dochází k postupnému opětovnému snižování zastoupení dlouhodobého oběživa ve prospěch dlouhodobých dluhových cenných papírů. V posledních letech ale opět můžeme pozorovat nárůst krátkodobého podílu k hodnotám 75%. Vinu na tom nese převážně výrazně rychlejší tempo růstu krátkodobého dluhu oproti tempu růstu dlouhodobého a to převážně v instrumentech vkladů a oběživa, kde od roku 2009 došlo v absolutním vyjádření ke zdvojnásobení velikosti dluhu56. Naopak vláda využívá téměř výhradně dlouhodobého dluhového kapitálu. I přes minoritní podíl krátkodobého dluhu u vlády, ale stojí za povšimnutí nárůst až na 5% hodnoty podílu dluhů vládního sektoru. Za zvýšení toho poměru stojí především nárůst v segmentu krátkodobých půjček, které představují drtivou většinu krátkodobého dluhu vlády. V rámci dlouhodobého dluhu vlády dominují dluhové cenné papíry a půjčky, obě se zhruba stejným tempem růstu, kdy u prvních jmenovaných zaznamenáváme v absolutních číslech za celé období růst ve výši 274% a u druhých 252%. V sektoru podniků dochází ze začátku období k poklesu podílu krátkodobého dluhu až na 17,67% aby potom v roce 2008 došlo ke skokovému zdvojnásobení podílu, které vydrží po zbytek sledovaného období. Za skokovou změnou v roce 2008 můžeme hledat dominantní 56

ČNB ARAD. Zahraniční zadluženost [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADE&p_lang=CS

63

růst zadlužení v krátkodobých půjčkách, kdy dochází k meziroční změně o téměř 250 mld. Kč. Od té doby nedochází k tak výrazným výrazným posunům a dokonce v posledních dvou letech můžeme pozorovat snížení celkového zadlužení v segmentu krátkodobých půjček. Druhým nejvlivnějším krátkodobým instrumentem jsou obchodní úvěry a zálohy. Ve sledovaném období u nich dochází k nárůstu v absolutních absolutních číslech o 109%, naopak dynamičtěji se jeví růst u půjček, kde dochází k absolutnímu růstu o 392%. V struktuře dlouhodobého dluhu podniků hrají nejvýznamnější roli především dluhové cenné papíry a půjčky. Kdy především dluhové cenn papíry vykazují výrazně vyšší tempo růstu. Za sledované období došlo k růstu velikosti cenné dluhů u dlouhodobých půjček o 60%, zatímco u dluhových cenných papírů o 700%. 00%. V posledních dvou letech si ještě můžeme všimnout ztrojnásobení ostatních dlouhodobých dluhových hových závazků, které nicméně v absolutním vyjádření představují pouze 2,9% z celkového dlouhodobého dluhu podniků57. Graf 24. Vývoj podílu zahraničního dluhu k exportu

Zdroj ČNB ARAD. ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. © [cit. 2015-02-10]. 2015 10]. Dos Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS, vlastní úprava

Dalším ukazatelem je podíl zahraničního dluhu k exportu. Jeho vývoj zachycuje graf č. 24. Vývoj probíhá v závislosti na dynamice změn ve velikosti zahraničního ddluhu luhu a velikosti exportu. Na začátku období si můžeme všimnout mírně klesající hodnotu ukazatele. To je způsobeno pomalejším zadlužováním tuzemců v zahraničí než je schopnost české ekonomiky 57

ČNB ARAD. Zahraniční zadluženost [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADE&p_lang=CS

64

zlepšovat množství zahraničního exportu. Naopak v letech 2007 až 2009 dochází ke strmému nárůstu ukazatele z důvodu nejdříve pozvolného poklesu růstu českého exportu v roce 2007,, aby v letech 2008 2008 a 2009 reálný export poklesl za podpory masivního meziročního nárůstu zahraničního dluhu v roce 2008. Poté se situace uklidňuje uklidňuje a nastává období pozvolného snižování žování podílu dluhu k exportu, kde ještě můžeme pozorovat výkyv v roce 2013. Za sledované období dochází ke zhoršení ukazatele o téměř 23%. Jak již bylo nastíněno, nastíněno, může za to převážně rok 2008, kdy došlo k výraznému zvýšení zvýšení celkového dluhu při současném lehkém poklesu exportu. I tak ovšem můžeme konstatovat, že ukazatel nedosahuje hodnot, které by měly upozorňovat na případnou vnější ekonomickou nerovnováhu, nerovnováhu neboť dosahuje hodnot menších menší než 1 (100%). Ke konci roku 2014 by tak stačilo pouze 80% českého exportu na vyrovnání celého tuzemského dluhu v zahraničí. Pro ještě lepší srovnání se můžeme podívat na problémové země PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko) do roku 2009, kdy hodnoty ukazatelů v těchto zemích dosahovaly dosahovaly 6,79, 8,53, 8,84 a 6,2058. Naproti tomu ukazatel ukazatel v České republice v té době dosahuje hodnoty pouze 0,85. Graf 25. Krátkodobý dluh / celkový dluh

Zdroj ČNB ARAD. ARAD. Zahraniční zadluženost [online] © [cit. 2015-04-22]. 2015 22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADE&p_lang=CS, vlastní úprava

58

Arrepim AG. Gross external debt of PIGS [online]. © [2015][2015] [cit. 2015-04-28]. 2015 28]. Dostupné z: http://stats.areppim.com/stats/stats_xdebtxexports_pigs.htm

65

Vývoj podílového ukazatele krátkodobého dluhu k celkovému dluhu ukazuje graf 25. Kritická hranice představuje hodnotu 40%. V prvních letech sledovaného období dochází ke zlepšování ukazatele a to o více než 7%. V roce 2005 je primárním důvodem vyšší růst zadlužování pomocí dlouhodobých instrumentů než pomocí krátkodobých. V roce 2006 pokračující trend u dlouhodobého a zároveň meziroční pokles celkového krátkodobého zadlužení u hlavních krátkodobých instrumentů. V následujících dvou letech dochází k obratu a ukazatel dosahuje v roce 2008 svého lokálního maxima. Na vině je strmý meziroční růst celkového krátkodobého zadlužení hlavně v podnikové sféře. V roce 2009 nejdříve sledujeme pokles celkového krátkodobého dluhu a poté stabilizaci růstu krátkodobého zadlužování, která ovšem nestačí na růst zadlužování dlouhodobého a proto dochází k poklesu ukazatele i v dalších letech. V roce 2011 pozorujeme odbodnou situaci, kdy dlouhodobý dluh stagnuje a krátkodobý výrazně roste. Situace z roku 2009 se opakuje v roce 2012. V letech 2013 a 2014 dochází k růstu jak krátkodobého tak dlouhodobého dluhu s vyššími meziročními přírůstky u krátkodobého což vyúsťuje v prozatím nejvyšší hodnotu ukazatele. Ve sledovaném období se podíl pohybuje v pásmu od 26,88% do 40,12%. Z chování ukazatele můžeme vypozorovat mírný stoupající trend s lokálními výkyvy. Kdy především v roce 2008 dochází výraznějšímu zhoršení ukazatele plynoucího z neochoty zahraničních věřitelů poskytovat dlouhodobé prostředky kvůli světové nejistotě spojené s hypoteční krizí a pádem investiční banky Lehman Brothers v USA. Konec období je ve znamení nejvyšší hodnoty a tudíž nejhoršího výsledku ukazatele, kdy poprvé překračuje kritickou hranici 40%. Vývoj ve sledovaném období je nepříznivý i z důvodu, že přestože překročení hranice není nikterak výrazné, tak není dáno lokálním výkyvem, nýbrž jasně pozorovatelným trendem postupného

snižování

podílu

dlouhodobých

dluhových

instrumentů

ve

prospěch

krátkodobých.

4.3 Adekvátnost výše devizových rezerv 4.3.1

Krytí importu devizovými rezervami

Krytí dovozu devizovými rezervami se řadí k tradičním indikátorům vnější ekonomické rovnováhy. Je výsledkem snah o vymezení adekvátnosti velikosti devizových rezerv. Vychází z toho, že dovoz je operace, která vyvolává buď bezprostředně, anebo v budoucnu poptávku

66

po zahraniční měně. Problémy tohoto indikátoru plynou z toho, že nebere v úvahu skutečnost, že dovoz může být hrazen nabídkou cizí měny z vývozu a nezohledňuje ani vliv přílivu kapitálu, který může být zdrojem krytí dovozu. Projevuje se tu i problém poměřování tokové veličiny se stavovou a tím pádem skutečnost, že ukazatel nebere v úvahu pohyb devizových rezerv během roku. Kromě toho identifikátor abstrahuje i od struktury devizových rezerv59. Jako doporučená minimální hodnota ukazatele se uvádí 3-5 měsíců výše importu. Vývoj tohoto indikátoru popisuje graf č. 26. Při výpočtech je kalkulováno se stavy devizových rezerv vyjádřených v českých korunách. Na začátku období dochází k mírnému růstu ukazatele. Je to způsobeno rychlejším růstem devizových rezerv oproti růstu importu. Poté následuje dvouletý propad až na minimální hodnotu ve sledovaném období – 3,1 násobek – v důsledku poklesu faktických zásob devizových rezerv při vyjádření v korunách. Zároveň také dochází ke zvyšování hodnoty importu. V letech 2008 a 2009 se vývoj obrací. Způsobeno je to rostoucími devizovými rezervami a stagnujícím, respektive slábnoucím dovozem zahraničního zboží a služeb do České republiky. Zvyšující se objem dovozů v následujících třech letech překonává svým tempem růst devizových rezerv, a proto dochází k opětovnému poklesu ukazatele. Kdy pak v roce 2013 nastává největší meziroční zlepšení indikátoru ve sledovaném období. Příčinou je velmi mírná změna ve velikosti dovozu a poměrně výrazné navýšení devizových rezerv. Rok 2014 se nese ve znamení poklesu indikátoru o pouhých 0,041 v důsledku téměř vyrovnané procentuální změny velikosti devizových rezerv a velikosti dovozu.

59

, MARKOVÁ J., Komparace vlivu přímých zahraničních investic na saldo běžného účtu platební bilance ČR a Slovenska po vstupu do EU. Praha 2012 MARKOVÁ J., Analýza efektu přímých zahraničních investic na vnější rovnováhu z pohledu platební bilance. Praha 2012

67

Graf 26. Vývoj devizových rezerv vůči dovozu zboží a služeb

Zdroj ČNB ARAD. ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. © [cit. 2015-02-10]. 2015 10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS, vlastní úprava

Za celé sledované období ukazatel nesestoupil pod minimální doporučovanou hranici 3 násobku hodnoty měsíčního importu. i Na druhou stranu ale ani nepřekročil horní mez udávané kritické hodnoty ve výši 5 násobku hodnoty měsíčního importu. Nejvíce se k ní přiblížil v roce 2013, 2013 kdy dosáhl hodnoty 4,6 násobku. Na vývoj indikátoru, počítaný přes stav devizových rezerv vyjádřených vyjádřených v korunách, mají m jí největší vliv kury světových měn a právě koruny. Při poklesu kurzu například amerického dolaru existuje jednak jistá souvislost s nárůstem poptávky po dováženém zboží z USA a také dojde ke snížení hodnoty dolarových devizových rezerv r vyjadřovaných v korunách. Nicméně ani při přepočítání indikátoru pomocí základních hodnot vyjádřených v USD, či EUR nedochází k výraznějším změnám a adekvátnost devizových rezerv z hlediska tohoto ukazatele můžeme považovat za dostatečné. 4.3.2

Zadluženost adluženost k devizovým rezervám

V rámci tohoto indikátoru sledujeme převážně, převážně z jaké části pokrývají devizové rezervy země krátkodobý dluh. Obecně uznávané kritérium je, že by 100% krátkodobého dluhu mělo být kryté devizovými rezervami. Je to z důvodu, že jakákoliv země by měla mít tolik rezerv, aby byla v případě krize schopná odolat masivnímu stahování krátkodobého zahraničního kapitálu. V praxi se ukazuje, že v případě krize nemusí být vždy za poklesem devizových

68

rezerv krátkodobý dluh, ale i jiné faktory60. I přesto přesto je však tento indikátor makroekonomy sledovaný. Vývoj ukazatele popisuje graf č. 27. Na začátku období můžeme pozorovat mírné zlepšení Vývoj ukazatele (čím menší, tím lepší). Stojí za tím především vyšší relativní meziroční přírůstek devizových rezerv oproti přírůstku krátkodobého dluhu. V roce 2006 nezaznamenáváme žádnou významnou změnu, devizové rezervy i velikost krátkodobého dluhu mají téměř stejné relativní změny. To ale neplatí pro roky 2007 a 2008 kdy pozorujeme výrazné zhoršení ukazatele a to až přes limitní limitní hranici 100%. Stojí za tím především v prvním roce relativní pokles stavu devizových rezerv. V druhém roce již stav rezervních aktiv stoupá, ale nestačí na přírůstek krátkodobého dluhu, který v tomto roce nemá ve sledovaném období obdoby. V roce 2009 09 nejdříve dochází ke zlepšení ukazatele z důvodu poklesu absolutní absolutní velikosti krátkodobého dluhu a poté v letech 2010 i 2011 naopak ke zhoršení vlivem růstu krátkodobého dluhu. V letech 2012 i 2013 ke snížení hodnoty ukazatele vlivem poklesu celkového krátkodobého krátkodobého dluhu, respektive enormním nárůstem devizových rezerv v druhém roce. Ukazatell v roce 2014 již jen mírně koriguje svou pozici. pozici Graf 27. Krátkodobá zadluženost v % vyjádření devizových rezerv

Zdroj ČNB ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. © [cit. 2015-02-10]. 2015 10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS vlastní úprava

60

International Monetary fund. Assessing Reserve Adequacy [online]. © [14.2.2011][14.2.2011] [cit. 2015 2015-04-30]. 30]. Dostupné z: https://www.imf.org/external/np/pp/eng/2011/021411b.pdf, https://www.imf.org/externa l/np/pp/eng/2011/021411b.pdf, str. 13

69

Ve sledovaném období se ukazatel pohybuje v pásmu od 49% do 108%. Dvakrát tak překračuje kritickou hranici 100% pokrytí krátkodobého dluhu devizovými rezervami. Trendem ve sledovaném období je jednoznačný růst hodnoty, čili zhoršení ukazatele. Největší vliv na to má výrazné zvýšení absolutní hodnoty krátkodobého dluhu ve sledovaném období. Rok 2014 indikátor zakončuje na hodnotě 92%, kterou ještě nelze považovat za problematickou. Znepokojující ovšem je vývoj, který kdyby v následujících letech pokračoval obdobným způsobem, by mohl zapříčinit překročení referenční hranice. V rámci vztahů zahraniční zadluženosti a devizových rezerv se ještě zastavíme u ukazatele krytí zahraničního dluhu jako celku devizovými rezervami. O vývoji vypovídá následující tabulka.

Období DR v % hrubé zadluženosti

Tabulka 15. DR v % hrubé zadluženosti 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 63% 64% 55% 46% 38% 39% 37% 35% 35% 41% 44%

Zdroj ČNB ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. © [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS, vlastní úprava

Od roku 2004 až do roku 2012 můžeme sledovat postupné zhoršování schopnosti devizových rezerv krýt zahraniční dluh. Důvodem je hlavně pokles reálné hodnoty rezervních aktiv v letech 2006 a 2007 a každoroční meziroční zvyšování zahraniční zadluženosti. V posledních dvou letech dochází k mírnému zlepšení z důvodu rostoucích devizových rezerv. Přestože ve sledovaném období dochází ke zhoršení ukazatele, není toto zhoršení nikterak kritické a nezakládá důvodu k přemýšlení o nerovnováze.

4.4 Dluhová služba Dluhová služba obecně představuje splátky plynoucí ze závazků vůči věřitelům. Vlastní dluhová služba tak obsahuje splátku jistiny, úroku a jakýchkoliv poplatků a úroků z prodlení. Plánovaná dluhová služba vyjadřuje splátky jistiny a úroků z aktuálních dluhových závazků vyplývajících ze splátkového kalendáře. 4.4.1

K exportu zboží a služeb

Jako první se zaměříme na indikátor poměru dluhové služby k exportu zboží a služeb. Vyjadřuje informaci o tom, jakou část výnosů ze zahraničního obchodu představuje režie splácení zahraničního dluhu a tím pádem jak citlivě může reagovat udržitelnost splátek dluhu při neočekávaném poklesu exportu. Limitní hodnota představuje 25% zastoupení dluhové služby na exportu.

70

Z důvodu nedostupnosti dat dluhové služby v časových řadách ČNB je analýza ýza indikátoru zaměřen na období 2000 až 2010. Údaje platné k 31. 12. 2014 ČNB k dispozici má v sekci zaměřena věnované dluhové službě a budou použity v závěrečném rečném komentáři k vývoji indikátoru. Vývoj obou zkoumaných indikátorů dluhové služby zachycuje graf č. 28, kdy o druhém z nich pojednává následující kapitola 5.4.2. 5 Graf 28. Vývoj indikátorů dluhové služby

Zdroj ČNB ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. © [cit. 2015-02-10]. 2015 10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS, vlastní úprava

Na začátku období dochází k výraznému zlepšení indikátoru dluhová služba/export zboží a služeb. služeb. Největší vliv můžeme přiřadit zlepšujícímu se exportu a také ve snížení samotné dluhové služby. Po roce 2001 již již nedochází ke snižování dluhové služby a tak lehký pokles indikátoru je způsoben hlavně zlepšující se výkonovou bilancí České republiky. Nicméně v roce 2002 to zcela neplatí, neboť se projevuje negativní meziroční změna českého exportu. V období bdobí po roce 2002, kdy se výkonová bilance každým rokem zlepšuje tak můžeme konstatovat další pozvolné zlepšování. Výraznějšího pohybu, opět směrem dolů, dosahuje ukazatel v letech 2007 a 2008, aby v roce 2009 toto zlepšení zlepš částečně korigoval. Zapříčinil to jednak meziroční pokles velikosti exportu zboží a služeb, služeb tak i v předchozím roce zaznamenaný zaznamena ý rekordní nárůst zadlužení. Stoupající zadlužení v roce 2010 koriguje meziroční růst výkonové bilance a působí tak proti předchozímu dalšímu zhoršování indikátoru. indikát

71

Po celé sledované období se indikátor nachází hluboko pod kritickou hladinou 25%. To indikuje schopnost České republiky dostát závazkům vyplývajících ze zahraničního zadlužení. Při pohledu na data o dluhové službě k 31. 12. 2014 se na tomto trendu nic nemění. Hodnota indikátoru za rok 2014 činí 5,09% a potvrzuje tak všeobecně se zlepšující trend. Z předchozích kapitol je zřejmé, že saldo výkonové bilance má již od roku 2010 značně rostoucí tendenci a je tímto růstem schopno vymazávat zvětšující se dluhovou službu a dokonce způsobovat zlepšování indikátoru podílu dluhové služby na zahraničním exportu zboží a služeb. 4.4.2

Dluhová služba k HDP

Ukazatel dluhové služby k HDP, podobně jako indikátor dluhové služby k celkovému exportu, vypovídá o tom, jaká část HDP by stačila k pokrytí nákladů dluhové služby v daném roce. Hlavní myšlenka indikátoru spočívá v tom, že náklady dluhové služby spotřebovávají reálnou výši HDP. Kritická hodnota je stanovena na 5% hladině. V prvních letech sledovaného období dochází obdobně jako u předchozího indikátoru k poklesu poměru dluhové služby k HDP. Důvodem pro to je jednak meziroční zlepšení HDP, tak i pokles režie dluhové služby. V následujících letech nastává mírné zlepšení ukazatele, aby se v roce 2004 nastartoval obrat, který vyústí v roce 2006 velkou korekcí předchozích úspěšných let. Je to dáno především rychlejším relativním růstem dluhové služby oproti růstu HDP. V letech 2007 a 2008 je charakteristický poměrně významný pokles hodnoty identifikátoru, který je iniciován hlavně poklesem dluhové služby a růstem HDP. V roce 2008 ukazatel dosahuje minima za sledované období a to 2,89%. V následujícím roce dochází opět ke korekci předchozího zlepšení a to hlavně díky enormnímu nárůstu dluhové služby. V roce 2010 pak dochází k mírnému zlepšení. Ukazatel podílu dluhové služby k HDP již nemá tak hladký vývoj z hlediska limitní hranice jako ukazatel podílu dluhové služby na exportu zboží a služeb. Celkem 6 krát tak můžeme ve sledovaném období pozorovat překročení hranice 5%. Dobrou zprávou je to, že od roku 2006 se již indikátor drží stabilně pod limitní hodnotou. Nic na tom nezmění ani analýza dat o dluhové službě z konce roku 2014. Pravdou je, že oproti roku 2010 dochází ke zhoršení na 4,25%, nicméně ani to není alarmující hodnota.

72

Závěr V rámci salda běžného účtu je ve sledovaném období charakteristické postupné zmenšování deficitu platební bilance. Největší deficitní položkou na běžném účtu jsou prvotní důchody. Tyto jsou nejvíce ovlivněny důchody z PZI, kde můžeme sledovat vzrůstající objem dividend vyplácených do zahraničí. Na straně druhé je položkou s největším pozitivním vlivem výkonová bilance. Ta je po celé sledované období v plusu. Tuto skutečnost můžeme přisoudit vstupu ČR do EU a zvláště v posledních letech slabšímu kurzu koruny a levné ropě. V roce 2014 tak poprvé v historii pozorujeme kladné celkové saldo běžného účtu. Budoucí vývoj můžeme jen odhadovat, nicméně je pravděpodobné, že se i nadále bude zvětšovat odliv výnosů do zahraničí. Zde tedy nelze očekávat velký prostor pro zlepšení. Co se zahraničního obchodu se zbožím a službami týče, tak zde můžeme předpokládat spíše snížení přebytku. A to hlavně z důvodu očekávané apreciace kurzu koruny a stabilizace cen ropy v budoucích letech. Pro saldo kapitálového účtu platí, že se po vstupu ČR do EU pohybuje v kladných číslech. Vliv má především tok finančních prostředků z a do rozpočtu EU. V rámci velikosti přebytku kapitálového účtu již můžeme konstatovat, že jeho role na celkový výsledek roste. Souvisí to hlavně se schopností ČR zlepšovat čistou pozici vůči rozpočtu EU. Na výsledek finančního účtu májí největší vliv přímé zahraniční investice a portfoliové investice. Přiliv PZI během sledovaného období kolísá. Kdy na začátku ještě sledujeme velké množství PZI ve formě reinvestovaného zisku. Po vypuknutí globální krize v roce 2008 naopak sledujeme úbytek přílivu PZI ve prospěch repatriovaného zisku, či dokonce zbavovaní se tuzemského majetku v držení zahraničních subjektů. V rámci portfoliových investic můžeme výraznější změny pozorovat opět v období po vypuknutí globální krize. Jde převážně o odprodeje zahraničních PFI v držení tuzemců a o příliv nových PFI ze zahraničí po stabilizaci mezinárodní situace. V rámci budoucího vývoje je pravděpodobné pokračování trendu opětovného navyšování reinvestovaného zisku z PZI z posledních 3 let. V rámci PFI bude záležet převážně na tom, jestli bude pokračovat trend odprodeje dluhových PFI v držení zahraničních subjektů v tuzemsku anebo dojde k návratu k trendu z let 2012 a 2013. Pakliže ano, tak můžeme očekávat pozvolné směřování salda finančního účtu k červeným Pro ukazatel poměru deficitu BÚ na HDP je charakteristická jistá rozkolísanost, která pramení z výše deficitu BÚ v daném roce. Jestliže bychom brali v potaz kritickou hodnotu

73

indikátoru 5% tak můžeme konstatovat, že ukazatel ji ve sledovaném období nikdy nepřekročí. Navíc je patrný zlepšující se trend. Ukazatelé zahraniční zadluženosti již ovšem mírně znepokojující jsou. Dochází od roku 2007 k překračování limitní hranice 40% vůči HDP a také v posledních letech zhoršující se poměr krátkodobého dluhu k HDP, kdy k tomuto zhoršování dochází na úkor dluhu dlouhodobého. Dalším probíraným dluhovým indikátorem je podíl zahraničního dluhu k hodnotě exportu. Hodnoty nabývané tímto ukazatelem jsou pro Českou republiku zatím příznivé, nedosahující kritické hodnoty. Další skupinou indikátorů jsou indikátory související s adekvátností velikosti devizových rezerv. Oba dva analyzované ukazatele (DR jako násobek měsíčních dovozů zboží a služeb a krátkodobá zadluženost v % DR) neukazují na bezprostřední ohrožení vnější rovnováhy. V rámci ukazatelů dluhové služby můžeme konstatovat postupné vylepšování těchto ukazatelů. Indikátor dluhové služby k exportu zboží a služeb po celou dobu nedosahuje kritických hodnot a spíše se od nich vzdaluje. Druhý probíraný indikátor (dluhová služba k HDP) již tak jednoznačný průběh nemá. Nicméně pozorujeme trend postupného zlepšování hodnoty ukazatele. Na základě vývoje jednotlivých účtů platební bilance a vývoje indikátorů vnější rovnováhy lze konstatovat, že vnější ekonomická rovnováha České republiky není v nejbližších letech ohrožena. Za mírně alarmující můžeme považovat vliv výkonové bilance na saldo běžného účtu, kdy se teprve ukáže, jestli jsou čeští exportéři dostatečně konkurence schopní, až dojde k uvolnění kurzu koruny ze strany ČNB. Dále pak rostoucí celkové zadlužení ve vztahu k HDP, kde ovšem v širším kontextu hlavně v porovnání s jinými státy EU zatím nelze ani tuto skutečnost považovat za průvodce vnější nerovnováhy.

74

Seznam zdrojů a použité literatury [1] DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN 978-80-7261-221-5 [2] MAJEROVÁ I., NEZVAL P., Mezinárodní ekonomie v teorii a praxi. 1. vydání, Computer Press, Brno 2011, ISBN 978-80-251-3421-4 [3] MANDEL M., TOMŠÍK V., Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. 2. rozšířené vydání. Management Press, Praha 2008, ISBN 978-80-7261-185-0 [4] NEUMANN P., ŽAMBERSKÝ P., JIRÁNKOVÁ M., Mezinárodní ekonomie. Dotisk 2011, Grada 2010, ISBN 978-80-243-3276-3 [5] REVENDA Z., MANDEL M., KODERA J., MUSÍLEK P., DVOŘÁK P., Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualizované vydání, Management Press, Praha 2012, ISBN 978-80-7261-240-6 [6] SOUKUP J., POŠTA V., NESET P., PAVELKA T., DOBRYLOVSKÝ J., Makroekonomie. 2. aktualizované vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN 978-807261-219-2 [7] MARKOVÁ, J., Analýza efektu přímých zahraničních investic na vnější rovnováhu z pohledu platební bilance. Praha 2012 [8] MARKOVÁ, J., Komparace vlivu přímých zahraničních investic na saldo běžného účtu platební bilance ČR a Slovenska po vstupu do EU. Praha 2012 [9] MARKOVÁ, J., Mezinárodní finance – studijní opora BIVŠ. Praha 2014. [10] Arrepim AG. Gross external debt of PIGS [online]. © [2015]- [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://stats.areppim.com/stats/stats_xdebtxexports_pigs.htm [11] BusinessInfo.cz. Vnější ekonomická rovnováha [online]. © 2011- [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vnejsi-ekonomicka-rovnovaha-4484.html [12] Česká národní banka. Czech Republic: Inward Foreign Direct Investment by Industry and Country, 1993–2014 [online]. © [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/d ownload/pzi_rada.xls [13] Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 (dokument výchází z podkladu ECB) [online]. © [cit. 2015-04-20] Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/casto_kladene_dotazy_ohledne _zavedeni_bpm6.pdf [14] Česká národní banka. Metodický list platební bilance [online]. © [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/bpm6_bop_cs.pdf

75

[15] Česká národní banka. Platební bilance 2004 [online]. © [2005]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publi kace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2004.PDF [16] Česká národní banka. Platební bilance 2005 [online]. © [2006]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publi kace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2005.pdf [17] Česká národní banka. Platební bilance 2006 [online]. © [2007]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publi kace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2006_CZ.pdf [18] Česká národní banka. Platební bilance 2007 [online]. © [2008]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publi kace_pb/zpravy_vyvoj_pb/pb_2007.pdf [19] Česká národní banka. Platební bilance 2008 [online]. © [2009]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publi kace_pb/zpravy_vyvoj_pb/2008/pb_2008.pdf [20] Česká národní banka. Platební bilance 2009 [online]. © [2010]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publi kace_pb/zpravy_vyvoj_pb/2009/pb_2009.pdf [21] Česká národní banka. Platební bilance 2010 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publi kace_pb/zpravy_vyvoj_pb/2010/pb_2010.pdf [22] Česká národní banka. Přímé zahraniční investice [online]. © [2015]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html?cnb_css=true [23] Česká národní banka. Slovník pojmů [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ [24] Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2011 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 011/2011_I/download/zoi_I_2011.pdf

76

[25] Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2012 [online]. © [2012]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 012/2012_I/download/zoi_I_2012.pdf [26] Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 013/2013_I/download/zoi_I_2013.pdf [27] Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2014 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 014/2014_I/download/zoi_I_2014.pdf [28] Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2011 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 011/2011_II/download/zoi_II_2011.pdf [29] Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2012 [online]. © [2012]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 012/2012_II/download/zoi_II_2012.pdf [30] Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 013/2013_II/download/zoi_II_2013.pdf [31] Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2014 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 014/2014_II/download/zoi_II_2014.pdf [32] Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2011 [online]. © [2011]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 011/2011_III/download/zoi_III_2011.pdf [33] Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2012 [online]. © [2012]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 012/2012_III/download/zoi_III_2012.pdf [34] Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2013 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:

77

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 013/2013_III/download/zoi_III_2013.pdf [35] Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2014 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 014/2014_III/download/zoi_III_2014.pdf [36] Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2011 [online]. © [2012]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 011/2011_IV/download/zoi_IV_2011.pdf [37] Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2012 [online]. © [2013]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 012/2012_IV/download/zoi_IV_2012.pdf [38] Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2013 [online]. © [2014]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 013/2013_IV/download/zoi_IV_2013.pdf [39] Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2014 [online]. © [2015]- [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2 014/2014_IV/download/zoi_IV_2014.pdf [40] Český statistický úřad. Cizinci: Počet cizinců [online]. © [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu [41] Český statistický úřad. Databáze zahraničního obchodu [online]. © [cit, 2015-04-10]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO [42] Český statistický úřad. Komentář k vývoji zahraničního obchodu 2009 [online]. © [2010]- [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20550765/600810k_c.doc/c956da96-4a2d-4079-8a4f54c6df00db19?version=1.0 [43] Český statistický úřad. Komentář k vývoji zahraničního obchodu 2010 [online]. © [2011]- [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20550769/600811k_c.doc/54230de4-3fa6-48f2-b2f644dd091b3ab0?version=1.0 [44] Český statistický úřad. Komentář k vývoji zahraničního obchodu 2011 [online]. © [2012]- [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:

78

https://www.czso.cz/documents/10180/20550773/600812k_c.doc/0ae32f93-4b9a-4e8a-a0aa83e846c7b6e4?version=1.0 [45] Český statistický úřad. Komentář k vývoji zahraničního obchodu 2012 [online]. © [2013]- [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20550777/600813k_c.doc/356e835f-32e2-412e-a621721deb6d6866?version=1.0 [46] Český statistický úřad. Komentář k vývoji zahraničního obchodu 2013 [online]. © [2014]- [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20550781/241015-14k_c.docx/528820d4-2302-4900aed8-c708cef66895?version=1.0 [47] ČNB ARAD. Investiční pozice země [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=29354& p_strid=ADBA&p_lang=CS [48] ČNB ARAD. Národní účty [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ACC&p_lang=CS [49] ČNB ARAD. Oficiální rezervní aktiva [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=29428& p_strid=ADC&p_lang=CS [50] ČNB ARAD. Oficiální rezervní aktiva [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=420&p_ strid=ADD&p_lang=CS [51] ČNB ARAD. Platební bilance [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAA&p_se stuid=&p_lang=CS [52] ČNB ARAD. Položky běžného účtu a kapitálový účet [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAB&p_se stuid=&p_lang=CS [53] ČNB ARAD. Položky finančního účtu [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACAC&p_se stuid=&p_lang=CS [54] ČNB ARAD. Položky ostatních investic dle instrumentů [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=36054& p_strid=ADACBE&p_lang=CS [55] ČNB ARAD. Položky ostatních investic dle sektorů [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: 79

http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=36068& p_strid=ADACBE&p_lang=CS [56] ČNB ARAD. Položky portfoliových investic [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBD&p_se stuid=&p_lang=CS [57] ČNB ARAD. Položky prvotních důchodů [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBB&p_se stuid=&p_lang=CS [58] ČNB ARAD. Položky přímých investic [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBC&p_se stuid=&p_lang=CS [59] ČNB ARAD. Položky služeb [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=ADACBA&p_se stuid=&p_lang=CS [60] ČNB ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. © [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AD&p_lang=CS [61] ČNB ARAD. Vybrané položky Ostatních investic dle sektorů a splatnosti [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADACC&p_lang=C S [62] ČNB ARAD. Zahraniční zadluženost [online] © [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=ADE&p_lang=CS [63] International Monetary fund. Assessing Reserve Adequacy [online]. © [14.2.2011]- [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: https://www.imf.org/external/np/pp/eng/2011/021411b.pdf [64] International Monetary Fund. Balance of Payments and International Investment Position Manual, Sixth Edition (BPM6) [online]. © 2009- [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/bop/2007/pdf/bpm6.pdf [65] International Monetary Fund. BPM6 Compilation Guide [online] © [2014]- [cit. 201505-10]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/bop/2014/pdf/guide.pdf [66] International Monetary Fund. Debt- and Reserve-Related Indicators of External Vulnerability, Debt-Based Measures of Reserve Adequacy [online]. © [23.3.2010] [cit. 201504-30]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/np/pdr/debtres/#III_D [67] International Monetary Fund. External debt statistics: Guide for Compilers and Users [online]. © [25.6.2003]- [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/eds/Eng/Guide/index.htm

80

[68] International Monetary Fund. Use of External Debt Statistics [online]. © [cit. 2015-0430]. Dostupné z: https://www.imf.org/external/pubs/ft/eds/Eng/Guide/file4.pdf [69] Ministerstvo financí České republiky. Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 20042014 [online]. © [2015]- [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/monitoring/pozice-cr-vuci-rozpoctu-eu/2014/cista-pozice-cr-ve-vztahu-k-rozpoctu-eu20574 [70] OLŠOVSKÝ Rudolf, Zavedení nového manuálu platební bilance ČR, Mezinárodní standard statistiky platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BPM6) [online]. © 16.9.2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download /olsovsky_20140916_tk_csu.pdf [71] Organization for Economic Cooperation and Development. Glossary of statistical terms – Debt service [online]. © [2.12.2005]- [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: https://stats.oecd.org/glossary/detail.asp?ID=5938

81

Analýza platební bilance České republiky

Recommend Documents