Vodohospodářská bilance za rok 2012
Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik za rok 2012
Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové
Vodohospodářská bilance za rok 2012 Povodí Labe, státní podnik
Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik
Odbor péče o vodní zdroje
Ing. Lukáš Havránek Ing. Aleš Kovář Ing. Irena Skalická Ing. Tomáš Zapletal Ing. Michal Krejčí
Hradec Králové, září 2013
Zpráva o jakosti povrchových vod
Obsah Úvod .................................................................................................................................... 9 Metodika zpracování ...........................................................................................................11 Sledování a hodnocení jakosti vody v tocích .............................................................................12 Sledování a hodnocení jakosti sedimentů ve vodních tocích .......................................................13 Sledování a hodnocení jakosti vody v nádržích .........................................................................14 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe .................................................................................................................15 1. Popis hydrologické situace ...........................................................................................16 Srážkové poměry ................................................................................................................................. 16 Teplotní poměry ................................................................................................................................... 16 Režim podzemních vod ....................................................................................................................... 16 Odtokové poměry ................................................................................................................................ 16 2. Jakost vody ve vodních tocích ......................................................................................17 2.1. Bilanční hodnocení za rok 2012....................................................................................17 2.2. Charakteristika jakosti vody hlavních toků a přítoků ........................................................19 2.2.1. Labe ........................................................................................................................................... 19 2.2.2. Úpa ............................................................................................................................................ 20 2.2.3. Metuje ........................................................................................................................................ 20 2.2.3. Orlice ......................................................................................................................................... 20 2.2.4. Loučná ....................................................................................................................................... 21 2.2.5. Chrudimka ................................................................................................................................. 21 2.2.6. Doubrava ................................................................................................................................... 21 2.2.7. Cidlina ........................................................................................................................................ 21 2.2.7. Mrlina ......................................................................................................................................... 22 2.2.8. Výrovka ...................................................................................................................................... 22 2.2.9. Jizera ......................................................................................................................................... 22 2.2.10. Drobné přítoky Labe ................................................................................................................ 23 2.3. Celkové hodnocení jakosti vod v tocích .........................................................................23 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích .............................................................................24 4. Jakost vody v nádržích .................................................................................................25 4.1. Situace ......................................................................................................................25 4.2. Klasifikace nádrží .......................................................................................................27 4.2.1. Velmi dobrá jakost ..................................................................................................................... 27 4.2.2. Vyhovující jakost........................................................................................................................ 29 4.2.3. Nevyhovující jakost ................................................................................................................... 30 4.2.4. Závadná jakost .......................................................................................................................... 32 5. Závěr............................................................................................................................34 6. Mapy ............................................................................................................................35 7. Grafy ............................................................................................................................40 8. Tabulky ........................................................................................................................74 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry ......................................................................................................87 1. Popis hydrologické situace ...........................................................................................88 Srážkové poměry ................................................................................................................................. 88 Teplotní poměry ................................................................................................................................... 88 Režim podzemních vod ....................................................................................................................... 88 Odtokové poměry ................................................................................................................................ 88 2. Jakost vody ve vodních tocích ......................................................................................89 2.1. Bilanční hodnocení za rok 2012....................................................................................89 2.2. Charakteristika jakosti vody .........................................................................................91 2.2.1. Stěnava ..................................................................................................................................... 91 2.2.2. Lužická Nisa .............................................................................................................................. 91 2.2.3. Smědá ....................................................................................................................................... 91 2.2.4. Mandava .................................................................................................................................... 91 2.3. Celkové hodnocení jakosti vod v tocích .........................................................................92 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích .............................................................................92 3
Zpráva o jakosti povrchových vod
4. Jakost vody v nádržích ................................................................................................ 93 4.1. Situace ..................................................................................................................... 93 4.2. Klasifikace nádrží ....................................................................................................... 94 4.2.1. Velmi dobrá jakost ..................................................................................................................... 95 4.2.2. Vyhovující jakost ........................................................................................................................ 96 4.2.3. Nevyhovující jakost .................................................................................................................... 96 5. Závěr ........................................................................................................................... 97 6. Mapy ........................................................................................................................... 98 7. Grafy ......................................................................................................................... 103 8. Tabulky...................................................................................................................... 109 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 115 1. Popis hydrologické situace ........................................................................................ 116 Srážkové poměry ............................................................................................................................... 116 Teplotní poměry ................................................................................................................................. 116 Režim podzemních vod ..................................................................................................................... 116 Odtokové poměry .............................................................................................................................. 116 2. Jakost vody ve vodních tocích ................................................................................... 117 2.1. Bilanční hodnocení za rok 2012 ................................................................................. 117 2.2. Charakteristika jakosti vody Labe ............................................................................... 119 2.3. Celkové hodnocení jakosti vod v tocích....................................................................... 119 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích ........................................................................... 120 4. Závěr ......................................................................................................................... 121 5. Mapy ......................................................................................................................... 122 6. Grafy ......................................................................................................................... 127 7. Tabulky...................................................................................................................... 140 Seznam použitých podkladů ............................................................................................. 145
4
Zpráva o jakosti povrchových vod
Seznam obrázků Vymezení dílčích povodí na území České Republiky ............................................................................ 11 Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. ................... 12 Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. .............................................................................................................................................................. 13 Zpráva o hodnocení množství a jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Obr. 1 Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%). ............................... 25 Obr. 2 Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 510,39 m n. m. / Pastviny 469,00 m n. m. / Seč 487,20 / Vrchlice - 323,80 m n. m.). ..................................................... 26 Obr. 3 Charakteristika průhlednosti na nádržích. ............................................................................................. 27 Obr. 4 VD Josefův Důl – Trend teplotních charakteristik v letech 1990 – 2012 (vyznačen je průměr ze souboru patnácti nejvyšších hodnot hladinových teplot vody). ............................................................................ 30 Obr. 5 Vývoj koeficientu obměny (procenticky vyjádřený objem vody v nádrži nahrazený přítokem v období dvaceti dnů) v nádrži Les Království od 1.1. do 31.12.2012. ................................................................. 33 Obr. 6 Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Horního a středního Labe. .............................................. 35 Obr. 7 Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe. ..................................... 35 Obr. 8 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5. ......................................................................... 36 Obr. 9 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr. .................................................................... 36 Obr. 10 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 ........................................................................ 37 + Obr. 11 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4 . ...................................................................... 37 Obr. 12 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk. ........................................................................... 38 Obr. 13 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. ............................................ 38 Obr. 14 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe. ................... 39 Obr. 15 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr............................................. 41 + Obr. 16 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 ........................................... 42 Obr. 17 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu..................... 43 Obr. 18 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele RL a AOX. .................................................... 44 Obr. 19 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele naftalen a EDTA. .......................................... 45 Obr. 20 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele Cu a Zn. ........................................................ 46 Obr. 21 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. ............. 47 + Obr. 22 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 . ........... 48 Obr. 23 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.................................................................................................................................................. 49 Obr. 24 Podélný profil Tiché Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr.................................. 50 + Obr. 25 Podélný profil Tiché Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 ................................ 51 Obr. 26 Podélný profil Tiché Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. ........ 52 Obr. 27 Podélný profil Chrudimky v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. .................................. 53 + Obr. 28 Podélný profil Chrudimky v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 .................................. 54 Obr. 29 Podélný profil Chrudimky v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. .......... 55 Obr. 30 Podélný profil Cidliny v období 2011 - 2012 ukazatele BSK5 a CHSKCr. ............................................... 56 + Obr. 31 Podélný profil Cidliny v období 2011 - 2012 ukazatele N-NO3 a N-NH4 . ............................................. 57 Obr. 32 Podélný profil Cidliny v období 2011 - 2012 ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. ....................... 58 Obr. 33 Podélný profil Jizery v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr ........................................... 59 + Obr. 34 Podélný profil Jizery v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 . ........................................ 60 Obr. 35 Podélný profil Jizery v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. .................. 61 Obr. 36 Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích olovo, chrom a arsen v období 2008 - 2012. ....... 62 Obr. 37 Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích olovo, chrom a arsen v období 2008 - 2012. ....... 63 Obr. 38 Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období 2008 - 2012. ............................ 64 Obr. 39 Časový průběh jakosti vody Orlice v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. ................................................................................................................................ 65 + Obr. 40 Časový průběh jakosti vody Orlice v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk........... 66 Obr. 41 Časový průběh jakosti vody Chrudimky pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie...... 67 + Obr. 42 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období 1993 – 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk.. 68 Obr. 43 Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. ................................................................................................................................ 69 + Obr. 44 Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk.. ......... 70 Obr. 45 Časový průběh jakosti vody Labe v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. ................................................................................................................................ 71 + Obr. 46 Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk.. ......... 72 Obr. 47 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 1998 do roku 2012. .................................. 73 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 1 Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%). ............................... 93 Obr. 2 Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 510,39 m n. m. / Pastviny 469,00 m n. m. / Seč 487,20 / Vrchlice - 323,80 m n. m.). ..................................................... 94 Obr. 3 Charakteristika průhlednosti na nádržích. ............................................................................................. 95 Obr. 4 Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. ............................ 98 Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3
5
Zpráva o jakosti povrchových vod
Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. .................. 98 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5. ......................................................................... 99 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr. ..................................................................... 99 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 . .................................................................... 100 + Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4 . .................................................................... 100 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk.. ........................................................................ 101 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. .......................................... 101 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.102 Podélný profil Lužické Nisy v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. ............................. 104 + Podélný profil Lužické Nisy v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 . ........................... 105 Podélný profil Lužické Nisy v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. ..... 106 Časový průběh jakosti vody Lužické Nisy v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie. .............................................................................................................................. 107 + Obr. 17 Časový průběh jakosti vody Lužické Nisy v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk.. ............................................................................................................................................................ 108 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Obr. 1 Kontrolní profily sledování jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. ......................... 122 Obr. 2 Kontrolní profily sledování sedimentů Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. ........................... 122 Obr. 3 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5. ....................................................................... 123 Obr. 4 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr. .................................................................. 123 Obr. 5 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 . .................................................................... 124 + Obr. 6 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4 . .................................................................... 124 Obr. 7 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk.. ........................................................................ 125 Obr. 8 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. .......................................... 125 Obr. 9 Výsledná třída jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. ........................................... 126 Obr. 10 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr. ......................................... 128 + Obr. 11 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 . ....................................... 129 Obr. 12 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu. ................. 130 Obr. 13 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele RL a AOX. .................................................. 131 Obr. 14 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele naftalen a EDTA. ........................................ 132 Obr. 15 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele Cu a Zn. ..................................................... 133 Obr. 16 Průměrné znečištění sedimentů Labe zinkem, niklem a mědí v období 2008 - 2012. ........................ 134 Obr. 17 Průměrné znečištění sedimentů Labe olovem, chromem a arsenem v období 2008 - 2012. .............. 135 Obr. 18 Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období 2008 - 2012. .......................... 136 Obr. 19 Časový průběh jakosti vody Labe v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie ............................................................................................................................... 137 + Obr. 20 Časový průběh jakosti vody Labe v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk. ......... 138 Obr. 21 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 1998 do roku 2012. ............................... 139 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16
6
Zpráva o jakosti povrchových vod
Seznam tabulek Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech 2010 - 2011 a 2011 - 2012 ........................................... 17 Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období 2010 - 2012 .............. 18 Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilech v letech 2010 - 2012 ..... 18 Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období 2011 - 2012.............................................................. 74 Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období 2011 - 2012 .......................................................... 74 Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 v období 2011 - 2012 ........................................................... 75 Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 v období 2011 - 2012 ............................................................ 75 Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. F v období 2011 - 2012 ......................................................... 76 Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období 2011 - 2012 ................................ 76 Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období 2011 - 2012 ............................. 77 Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období 2011 - 2012............................................................... 77 Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období 2011 - 2012 ............................................ 78 Tab. 10 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období 2011 - 2012 ........................................ 78 Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN 75 7221 v období 2011 - 2012 ....................... 79 Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období 2011 - 2012 s normami environmentální kvality ............... 82 Tab. 13 Jakost sedimentů v období 2008 - 2012 ........................................................................................ 85 Zpráva o stavu jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech 2010 - 2011 a 2011 - 2012 ........................................... 89 Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období 2010 - 2012 .............. 89 Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech 2010 - 2012......... 90 Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období 2011 - 2012............................................................ 109 Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období 2011 - 2012 ........................................................ 109 Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 v období 2011 - 2012 ......................................................... 109 Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 v období 2011 - 2012 .......................................................... 109 Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. F v období 2011 - 2012 .......................................................... 110 Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období 2011 - 2012 .............................. 110 Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období 2011 - 2012 ........................... 110 Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období 2011 - 2012............................................................. 110 Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období 2011 - 2012 .......................................... 111 Tab. 10 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období 2011 - 2012 ...................................... 111 Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN 75 7221 v období 2011 - 2012 ..................... 112 Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období 2011 - 2012 s normami environmentální kvality ............. 113 Tab. 13 Jakost sedimentů v období 2008 - 2012 ...................................................................................... 113 Zpráva o stavu jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech 2010 - 2011 a 2011 - 2012 ......................................... 117 Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období 2010 - 2012 ............ 118 Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech 2010 - 2012....... 118 Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období 2011 - 2012............................................................ 140 Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období 2011 - 2012 ........................................................ 140 Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 v období 2011 - 2012 ......................................................... 140 Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 v období 2011 - 2012 .......................................................... 140 Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. F v období 2011 - 2012 .......................................................... 140 Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období 2011 - 2012 .............................. 141 Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období 2011 - 2012 ........................... 141 Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období 2011 - 2012............................................................. 141 Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období 2011 - 2012 .......................................... 141 Tab. 10 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období 2011 - 2012 ...................................... 141 Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN 75 7221 v období 2011 - 2012 ..................... 142 Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období 2010 - 2011 s normami environmentální kvality ............. 143 Tab. 13 Jakost sedimentů v období 2008 - 2012 ...................................................................................... 143
7
Zpráva o jakosti povrchových vod
Seznam použitých zkratek a symbolů AOX BSK5 C-90 Cprům CB ČHMÚ ČOV ČR CHSKMn CHSKCr EO DCB DCEt HCB KTJ MKOL MZd MZe MŽP NEK NL + N-NH4 N-NO3 OP PCB Pcelk. Pcelk. F SRN TCE TOC VD
adsorbovatelné organicky vázané halogeny biochemická spotřeba kyslíku pětidenní koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 90 % koncentrace průměrná chlorbenzen Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika chemická spotřeba kyslíku manganistanem chemická spotřeba kyslíku dichromanem ekvivalentní obyvatel dichlorbenzeny dichlorethan hexachlorbenzen kolonie tvořící jednotku Mezinárodní komise pro ochranu Labe Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí norma environmentální kvality nerozpuštěné látky amoniakální dusík dusičnanový dusík ochranné pásmo polychlorované bifenyly celkový fosfor celkový fosfor po filtraci Spolková republika Německo trichlorethylen celkový organický uhlík vodní dílo
8
Zpráva o jakosti povrchových vod
Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a dále též vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána „Vodohospodářská bilance za rok 2012“. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení § 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dne 1. ledna 2002 nový institut – Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení § 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2012 je sestavena v souladu s ustanoveními § 5 - § 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen ”vyhláška o bilanci”) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28.8.2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2012 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení § 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením § 10 a § 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2012 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik „Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe“ „Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry“ „Zpráva o hodnocení množství povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici“ Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik „Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe“ „Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry“ „Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici“ Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik „Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe“ „Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod a ostatních přítoků Odry“
9
v dílčím povodí Lužické Nisy
Zpráva o jakosti povrchových vod
Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik „Zprávu o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe“ „Zprávu o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry“ „Zprávu o hodnocení vypouštění vod do Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici“ Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2012 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2012, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb.
10
Zpráva o jakosti povrchových vod
Metodika zpracování Vodohospodářská bilance byla sestavena pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Hodnocení jakosti povrchových vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí z 28.8.2002. Hodnocení jakosti povrchových vod v minulém roce 2012 bylo provedeno ve smyslu článků 7 – 9 uvedeného metodického pokynu. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod a Historická data (© Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové).
Obr. 1
Vymezení dílčích povodí na území České Republiky
11
Zpráva o jakosti povrchových vod
Sledování a hodnocení jakosti vody v tocích Sledování jakosti vody v tocích zajišťuje odbor vodohospodářských laboratoří Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové v laboratořích Hradec Králové a Děčín. Vyhodnocování naměřených údajů provádí odbor péče o vodní zdroje - referát vodních zdrojů. Vzorky vody pro sledování stavu jakosti povrchových vod jsou odebírány na profilech provozního monitoringu správce povodí. Pro bilanční hodnocení stavu za rok 2012 byly použity výsledky měření z období 2011 - 2012 na profilech sledovaných s četností 12 x ročně a z období 2008 - 2012 na profilech sledovaných s četností 5 x ročně tak, aby celkově pro hodnocení na každém profilu bylo k dispozici 24 až 25 výsledků rozborů. Základní hodnocení jakosti vody se uskutečňuje podle ČSN 75 7221 “Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod” z roku 1998. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do 5 tříd jakosti: I. neznečištěná voda II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Jakost vody se klasifikuje pro každý jednotlivý ukazatel zvlášť. Vybranými ukazateli pro základní klasifikaci jsou: index saprobity bentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Kromě základní klasifikace je možné pro klasifikaci libovolně vytvářet skupiny ukazatelů, ale je nutné dodržet podmínku, aby výsledky stanovení všech ukazatelů obsažených ve skupinách byly klasifikovány ve všech společně hodnocených profilech. Výsledky klasifikace se zpravidla vyjadřují tabelárně. Pro lepší názornost mohou být výsledky zpracovány do grafů nebo vyznačeny na mapě. Základní klasifikaci bylo podrobeno celkem 153 kontrolních profilů, jejichž rozmístění je patrné z mapky na obrázku č. 2.
Obr. 2
Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik.
12
Zpráva o jakosti povrchových vod
Mimo klasifikace dle zmíněné ČSN se užívají také další způsoby hodnocení jakosti vody v tocích. V této zprávě jsou dále uvedeny výsledky porovnání ročních průměrů s normami environmentální kvality vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení vlády č. 61/2003 Sb.). Pro některé významné toky a vybrané kontrolní profily byly zpracovány také grafy časového vývoje jakosti vody v základních ukazatelích. K názornému vyjádření situace na vybraných tocích slouží podélné profily jakosti vody. Vyjma dat z vlastního monitoringu, který provádí Povodí Labe, státní podnik byly v případě vodního toku Mandava do této zprávy také zahrnuta data poskytnutá Povodím Ohře, státním podnikem.
Sledování a hodnocení jakosti sedimentů ve vodních tocích Sledování jakosti sedimentů ve vodních tocích na území ve správě Povodí Labe, státní podnik je prováděno od roku 1999 s četností 2 x ročně na 45 kontrolních profilech, jejichž umístění je patrné z mapového obrázku č. 3. Pro hodnocení stavu pětiletého období 2008 - 2012 bylo vybráno 10 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Vyhodnocené průměrné obsahy látek na 1 kg sušiny byly porovnány s cílovými záměry MKOL pro akvatická společenstva a zemědělské využití sedimentů a dále s hodnotami indikátorů znečištění zemin podle metodického pokynu MŽP „Indikátory znečištění“ platného od roku 2011, který ruší a plně nahrazuje dříve používaný metodický pokyn „Kritéria znečištění zemin a podzemní vody“ z roku 1996. Identifikátory znečištění jsou specifické koncentrace jednotlivých chemických látek v zemině, podzemní vodě a v půdním vzduchu. Překročení hodnot indikátorů se posuzuje jako indikace znečištění, které by mělo být dále zkoumáno a hodnoceno, a to především z hlediska rizik pro případné příjemce znečištění a ohrožené ekosystémy.
Obr. 3
Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik.
13
Zpráva o jakosti povrchových vod
Sledování a hodnocení jakosti vody v nádržích Rozdělení nádrží z hlediska významu jakosti vod Vodárenské nádrže Slouží jako zdroj pitné vody pro velký počet obyvatel. Jsou přesně vymezeny vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 137/1999 Sb. Správou těchto nádrží jsou pověřeny jednotlivé podniky Povodí. Povodí Labe, státní podnik má tímto způsobem vymezeno pět vodárenských nádrží. Ve smyslu § 30 zákona o vodách č. 273/2010 Sb. jsou kolem těchto nádrží vyhlášena ochranná pásma. Kvalita vody v přítocích je posuzována dle nařízení vlády č. 23/2011 Sb. V místě odběru na úpravnu je jakost hodnocena dle vyhlášky MZe ČR č. 428/2001 Sb.
Chovné rybníky Jedná se o nádrže, které slouží především k chovu ryb ve smyslu § 8 písmena a) článku 4. zákona č. 273/2010 Sb. Činnost na rybnících je podřízena výrobě rybího masa. Aplikace závadných látek spojená s produkcí tržních ryb je podmíněna udělením výjimky dle § 39 článku 7, písmeno b) a písmeno d) zákona č. 273/2010 Sb. nebo povolením k nakládání s vodami se stanovením podmínek pro aplikaci závadných látek dle § 9 článku 8 zákona č. 273/2010 Sb.
Ostatní nádrže Jsou určeny především pro účely, které nejsou vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, ochrana před povodněmi aj). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou doplňkové. Na řadě těchto vodních nádrží jsou stanoveny dle § 34 zák. č. 273/2010 Sb. tzv. "povrchové vody využívané ke koupání". V těchto lokalitách musí jakost vody odpovídat limitům stanoveným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 238/2011 Sb.
14
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe
15
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
1.
Popis hydrologické situace
Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2012 jako celek normální. Roční srážkový úhrn činil v povodí horního Labe 738 mm (104 % srážkového normálu), v povodí středního Labe 590 mm (104 % srážkového normálu) a v povodí Jizery 902 mm (98 % srážkového normálu). V průběhu roku docházelo ke střídání srážkově podnormálních měsíců se srážkově normálními, silně nadnormální byl měsíc leden (prům.177 %), v povodí středního Labe a v povodí Jizery také červenec (162 %). Naopak silně podnormální byl měsíc březen (prům. 31 %) a v povodí Jizery taktéž měsíc září (42 %). Měsíce únor, duben, květen, červen, srpen a listopad byly srážkově normální. Prosinec, červenec a říjen se řadily ke srážkově nadnormálním (119 %), v povodí středního Labe spadlo v prosinci 143 % srážkového normálu. Nejvyšší roční srážkové úhrny byly zaznamenány v nejvyšších polohách Krkonoš (Labská bouda 1428 mm). Nejnižší roční úhrn srážek na území Horního a středního Labe byl naměřen v Káraném (479 mm).
Teplotní poměry Rok 2012 lze hodnotit s průměrnou teplotou +8,3 °C v povodí horního Labe, teplotou +9,6 °C v povodí středního Labe a teplotou +6,7 °C na území povodí Jizery jako teplotně normální. Teplotní odchylka od normálu činila v povodí horního Labe +0,1 °C, v povodí středního Labe +0,4 °C a na území povodí Jizery +0,2 °C. V nejvyšších horských oblastech se průměrná roční teplota pohybovala kolem +5 °C, v nížinných oblastech povodí středního Labe vystoupily až na hodnoty kolem +10 °C. Úvod roku nebyl příliš chladný (odchylka +2,5 °C), následoval velmi studený, mimořádně podnormální únor (-4,4 °C) s průměrnou odchylkou od normálu -4,3 °C, nejnižší minimální denní teplota v dílčím povodí (-35,3 °C) byla zaznamenána 3.2. na stanici Kořenov, Jizerka. Naopak březen byl teplotně silně nadnormální (prům. odchylka +2,1 °C), měsíce duben, červenec a září byly ve znamení normálu, ale měsíce květen (+0,7 °C), červen (+1,0 °C) a srpen (+0,9 °C) se opět řadily mezi teplotně nadnormální, v měsíci srpnu byl zaznamenán 20.8. nejteplejší den v roce. Říjen byl díky velmi chladnému závěru měsíce podnormální (-0,7 °C). Závěr roku byl ve znamení poměrně teplého listopadu (+1,9 °C) a relativně normálního prosince s průměrnou měsíční teplotou -1,4 °C.
Režim podzemních vod Rok 2012 byl v mělkých obzorech normální, v hlubších zvodních podnormální. V meziročním srovnání byly mělké hladiny mírně nad maximy roku 2011, naopak vydatnosti byly mírně pod maximy roku 2011. Na počátku roku byl u hlubinných vrtů zaznamenán vzestup hladin, který trval až do jejich maxim na přelomu března a dubna, poté následovalo období poklesu až do září a října, kdy bylo dosaženo minimálních hodnot, na konci roku převažoval setrvalý stav, případně mírný vzestup. U hlubinných vrtů jsou hodnoty v závěru roku mírně podnormální. Tento rok byl pro podzemní vody v celkovém průměru normální.
Odtokové poměry Rok 2012 lze z hlediska povrchového odtoku celkově charakterizovat jako průměrný. V povodí horního a středního Labe se průměrné roční průtoky pohybovaly okolo 90 %, výjimkou je povodí Jizery, kde průměrný odtok činil 97 %. Odtokově nejbohatší měsíc byl leden, nadprůměrných hodnot bylo dosaženo na Orlici (159 %), na středním Labi (145 až 150 %), na Jizeře (144 %) a na Cidlině (166 %), na horním Labi byly hodny v rámci průměru (120 %). V únoru stejně jako v červenci odpovídaly průtoky dlouhodobým hodnotám. Ostatní měsíce byly odtokově většinou podprůměrné, prosinec byl na středním Labi průměrný. Nejméně vodné měsíce v roce 2012 byly září a říjen, průtoky odpovídaly na horním Labi 59 až 72 %, na Orlici 55 až 60 %, na středním Labi 68 až 73 %, na Jizeře 53 až 57 % a na Cidlině dokonce 43 až 63 %. Povodňové situace nebyly v roce 2012 příliš výrazné, v lednu v důsledku tání sněhu byly dosaženy v povodích Cidliny a Mrliny max. 2 až 5-leté průtoky, dále na přelomu února a března opět v důsledku tání sněhu došlo k vzestupu hladin na úroveň 5 až 10-letých průtoků na Loučné a Bystřici, na úroveň 2 až 5-letých průtoků na Doubravě, Cidlině, Mohelce a Libušce. Na konci dubna byla vyhodnocena 2 až 5-letá voda na horním Labi. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2012 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie).
16
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
2.
Jakost vody ve vodních tocích
2.1. Bilanční hodnocení za rok 2012 Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé hlavní toky v dílčím povodí Horního a středního Labe jsou za období 2011 - 2012 v přílohové části této dílčí zprávy v tabulkách č. 1 až č. 10 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN 75 7221 a kolik vykazuje jakost vody překračující normy environmentální kvality (NEK) dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie a adsorbovatelné organické halogeny (AOX). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období 2011 - 2012 ve 127 sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 8 až č. 13 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 14. Porovnání ročních průměrů z období 2011 - 2012 s normami environmentální kvality (NEK) vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody ve 127 kontrolních profilech nacházejících se v dílčím povodí Horního a středního Labe za období 2011 - 2012 s výsledky klasifikace za období 2010 - 2011. Pohled na trend vývoje jakosti vody v tomto dílčím povodí poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. V období 2011 - 2012 nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazatelích BSK5 a N-NH4 shodně 20,5 %, CHSKCr 10,2 %, N-NO3 19,7%, Pcelk. 26,8 % a v ukazateli fekální koliformní bakterie 40,9 % profilů. Základní klasifikace jakosti vody v letech 2010 - 2011 a 2011 - 2012
Ukazatel
bentos BSK5 CHSKCr N-NH4+ N-NO3Pcelk. výsl. třída
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
hodnoceno profilů
Tab. I
I
II
III
IV
V
I
II
III
IV
V
99/102 127 127 127 127 126 127
4 8 25 92 23 10 1
47 74 55 23 57 60 29
46 41 47 11 39 46 76
2 4 0 1 5 10 15
0 0 0 0 3 0 3
3 17 31 95 25 8 4
47 68 65 20 64 55 31
48 34 30 10 33 51 73
4 7 1 2 4 11 16
0 1 0 0 1 1 3
v období 2010 - 2011
v období 2011 - 2012
Na obrázcích č. 15 až č. 35 jsou v podélných profilech Labe, Orlice, Chrudimky, Cidliny a Jizery uvedeny vývoje jakosti vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a norma environmentální kvality dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. Pro páteřní tok Labe mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc uvedeny i podélné profily pro rozpuštěné látky, AOX, Cu, Zn a vybrané specifické organické látky (naftalen, EDTA). Pro lepší orientaci v grafické části a ucelený pohled na situaci toku Labe v úseku od pramene po státní hranici jsou i v této části vodohospodářské bilance za rok 2012 týkající se dílčího povodí Horního a středního Labe uváděny podélné profily Labe v celé jeho délce. V tabulce č. II je uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za dvouletí v období 2010 - 2012, který signalizuje mírné zlepšení jakosti vody v tocích zejména vzhledem k úbytku počtu toků ve III. třídy jakosti vody a vzhledem k nárůstu počtu toků s I. třídou jakosti vody.
17
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období 2010 - 2012 ve třídě jakosti podle ČSN 75 7221
hodnoceno profilů
období
2011 - 2012 2010 - 2011
127 127
I
II
III
IV
V
4 1
31 29
73 76
16 15
3 3
Z ukazatelů vyjadřující stav vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe na kontrolních profilech v tabulce č. III za dvouletí v období 2010 - 2012 vyplývá, že počet profilů nevyhovující normám environmentální kvality mírně klesl téměř ve všech ukazatelích. +
Na obrázcích č. 39 až č. 44 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 , Pcelk., N-NO3 a fekálních koliformních bakterií od roku 1992 do konce roku 2012 pro závěrové profily nejdůležitějších přítoků Labe v dílčím povodí Horní a střední Labe, tj. Orlici, Chrudimku a Jizeru. Tyto grafy časových průběhů v závěrovém profilu dílčího povodí Horního a středního Labe Obříství jsou uvedeny na obrázcích č. 45 a č. 46. Časový průběh koncentrací zkoumaných ukazatelů od roku 1993 do konce roku 2012 pro závěrový profil Labe – Děčín je součástí oddílu „Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici“. Časový vývoj jakosti vody Labe od roku 1998 do roku 2012 ukazuje obrázek č. 47, na kterém jsou + v podélném profilu Labe znázorněny průběhy průměrných koncentrací BSK 5, CHSKCr, N-NH4 a Pcelk.za pětiletí 1998 - 2002, 2003 - 2007, 2008 - 2012.
období
2011 - 2012 2010 - 2011
hodnoceno profilů
Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilech v letech 2010 - 2012
127 127
překračuje normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. BSK5
CHSKCr
N-NO3-
N-NH4+
Pcelk.
NL
fek. koli
AOX
26 26
13 17
25 30
26 28
34 30
21 36
52 63
25 32
Na hlavním toku Labe vývoj jakosti vody pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2000 dosáhla setrvalé úrovně. Trend poklesu organického znečištění je možné očekávat ještě na menších a drobných přítocích. K výraznějšímu zlepšení jakosti vody oproti předchozímu dvouletí došlo u ukazatelů nerozpuštěné látky, fekální koliformních bakterie a AOX. Jinak lze konstatovat setrvalý trend u většiny ukazatelů. Přesto je i nadále třeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi a specifickým organickým látkami.
18
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
2.2. Charakteristika jakosti vody hlavních toků a přítoků 2.2.1. Labe Páteřní tok Labe je v dílčím povodí Horního a středního Labe sledován v 23 kontrolních profilech. Největší počet sledovaných ukazatelů je prováděn v rámci Mezinárodního programu měření Labe MKOL ve třech měrných profilech - Valy, Lysá nad Labem a Obříství. Mimo běžných ukazatelů fyzikálních, základního chemického složení, kyslíkového režimu a mikrobiálního znečištění jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také radioaktivita. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. V horním úseku má Labe nejlepší jakost vody po Vrchlabí (I. třídu). Negativní vliv zbytkového znečištění z ČOV Špindlerův Mlýn (nejvýše situovaný významnější zdroj znečištění) je eliminován údolní nádrží Labská, na jejímž konci vzdutí jsou odpadní vody do Labe vypouštěny. Účinek nádrže je zejména významný na zadržování fosforu, což však ve svých důsledcích tuto nádrž znehodnocuje a přispívá k nežádoucí eutrofizaci. Pod Vrchlabím se jakost vody zhoršuje do II. třídy. Od Dvora Králové nad Labem až po Obříství se ve většině ukazatelů základní klasifikace jakost vody Labe pohybuje ve II. a III. třídě (viz obrázky č. 15 až č. 20). Výstavbou čistíren odpadních vod pro všechny rozhodující zdroje znečištění již bylo dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň norem environmentální kvality. Tuto skutečnost dokládá fakt, že normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. jsou v Labi v dílčím + povodí Horního a středního Labe plněny v ukazatelích BSK5, CHSKCr, N-NO3 , N-NH4 a Pcelk.. a překračovány pouze u ukazatelů fekální koliformní bakterie a AOX. To již konkrétně ukazuje na setrvalý stav jakosti vody Labe. Podle ukazatelů základní klasifikace úroveň znečištění Labe ponejvíce stoupá v úseku od Vrchlabí po Pardubice. Dále převažuje setrvalý stav. Nejnepříznivější jakost vody má Labe ve střední trati. Největší zhoršení způsobuje městská a průmyslová aglomerace Pardubice. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti a u zinku dokonce III. třídě jakosti, ale normy environmentální kvality nejsou nikde překročeny. Nejvyšší hodnoty se pohybují výrazně pod normami environmentální kvality. Nejkritičtější je jakost vody Labe v ukazatelích specifického organického znečištění. V úseku od Pardubic až po státní hranici je v sumárním ukazateli AOX jakost vody ve IV. až V. třídě jakosti (viz obrázek č. 18). Norma environmentální kvality je v tomto dílčím povodí překročena na dvou profilech. Rozhodujícími zdroji znečištění v horním a středním úseku Labe je Synthesia, a.s. Pardubice - Semtín. Ze sledovaných a hodnocených ukazatelů se jako kritické ve vztahu k normám environmentální kvality jeví kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) klasifikovaná jako škodlivá pro vodní organismy s možností vyvolání dlouhodobých nepříznivých účinků ve vodním prostředí, který byl překročen v měrném profilu Mezinárodního programu měření Labe MKOL Obříství. V období od roku 1990 do roku 2000 se postupnou výstavbou ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění (nejen na Labi, ale i na přítocích a v jejich povodích) stav jakosti vody Labe podstatně zlepšil. Významně k tomu přispěly zejména velké ČOV Hradec Králové, BČOV Pardubice a Kolín. Vývoj jakosti vody Labe za posledních cca 20 let názorně ukazují grafy uvedené na obrázku č. 47 v příloze této zprávy. V současné době jsou dokončeny rozsáhlé rekonstrukce všech významných ČOV v povodí, jejichž cílem je jak zvýšení účinnosti čištění, zejména v odstraňování nutrientů, tak zvýšení kapacity z důvodu výhledového napojení dosud neodkanalizovaných částí měst a mimo jiné také zvýšení provozní spolehlivosti ČOV.
19
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
2.2.2. Úpa Úpa je prvním významnějším levostranným přítokem Labe. Její jakost vody je sledována na čtyřech kontrolních profilech. Ve svém horním úseku má Úpa podle základní klasifikace jakost vody v I. třídě. V Jaroměři se celkovým fosforem a ukazatelem bentos dostává do III. třídy. Mimo horního úseku Úpy po Trutnov jsou normy environmentální kvality překračovány v ukazateli fekální koliformní bakterie a v profilu Zlíč také v ukazateli NL. Z Úpy nad Českou Skalicí odbočuje přivaděč vody do nádrže Rozkoš, takže na dolním toku ochuzeném o značnou část průtoku se výrazněji uplatňují zdroje znečištění, především města Česká Skalice, kde byla realizována dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV v roce 2010. Dalším velkým zdrojem v povodí je město Červený Kostelec ležící na přítoku Olešnice. Sledování se provádí i na třech hlavních přítocích: Ličná, Rtyňka a Olešnice. Z přítoků Úpy vykazuje nejhorší jakost vody Olešnice. Podle celkového fosforu náleží do IV. třídy. Normy environmentální kvality jsou překračovány také v ukazatelích N-NO3, a AOX. Rtyňka má III. třídu jakosti v ukazateli Pcelk.. Normy environmentální kvality nejsou plněny v ukazatelích Pcelk. a fekální koliformní bakterie. Ličná má jakost vody vyhovující.
2.2.3. Metuje Sledování se provádí na čtyřech profilech Metuje a na závěrových profilech přítoků Ledhujka, Dřevíč a Židovka. Podle základního hodnocení vykazuje Metuje na horním úseku II. třídu jakosti. V Novém Městě se dostává do III. třídy a tuto jakost si drží až do závěrového profilu v Jaroměři. Přítoky jsou málo zatížené a vykazují jakost v mezích I. až. II. třídy. Výjimkou je III. třída u dusičnanového dusíku na Ledhujce. Normy environmentální kvality jsou překračovány v ukazatelích fekální koliformní bakterie ve středním a dolním úseku Metuje a N-NO3 na Ledhujce. Rozhodujícími zdroji znečištění Metuje jsou města Police nad Metují, Hronov společně s Náchodem a Nové Město nad Metují. Jako jeden z významných problémů v daném povodí bylo identifikováno nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. V současné době je již dokončena rekonstrukce ČOV Nové Město nad Metují a probíhá rekonstrukce ČOV Náchod, jejichž cílem je zvýšení účinnosti čištění, zejména v odstraňování nutrientů.
2.2.3. Orlice Spojená Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice nad městem Týniště nad Orlicí. Na Divoké Orlici je sledována jakost vody na třech kontrolních profilech, na Tiché Orlici na čtyřech kontrolních profilech. Z rozhodujících přítoků Divoké Orlice se sledují Rokytenka, Zdobnice, Kněžná a Bělá. Z přítoků Tiché Orlice je sledována pouze Třebovka, do které jsou vypouštěny odpadní vody z města Česká Třebová. Hlavním přítokem Spojené Orlice je Dědina, sledovaná v závěrovém profilu Třebechovice pod Orebem. Sledovány jsou i její obě větve před soutokem v Českém Meziříčí. Divoká Orlice v ukazatelích základní klasifikace vykazuje vodu I. až II. třídy jakosti. V celé délce má zvlášť příznivou jakost vody v ukazateli N-NH4 (I. třída). V žádném z ukazatelů základní klasifikace nejsou překročeny přípustné normy environmentální kvality. Hlavními bodovými zdroji znečištění Divoké Orlice jsou města Žamberk, Vamberk a Kostelec nad Orlicí. Zatímco v Žamberku a Kostelci nad Orlicí jsou již ČOV s nitrifikací a denitrifikací, ve Vamberku je ČOV pouze s nitrifikací. ČOV Vamberk bude třeba rekonstruovat a modernizovat. Tichá Orlice v horním úseku po Ústí nad Orlicí je v mezích I. až II. třídy jakosti. Pak se výrazněji zhoršuje. V důsledku vypouštění odpadních vod z ČOV Ústí nad Orlicí a zejména po soutoku s Třebovkou, která má v ukazateli celkový fosfor dokonce IV. třídu jakosti, se dostává do III. třídy jakosti a tu si drží v celé další trati až po soutok s Divokou Orlicí. Oproti minulým letům došlo k výraznému vylepšení situace v ukazateli fekální koliformní bakterie. Hlavní zdroje znečištění Tiché Orlice představují města Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, Letohrad a Králíky vybavené centrálními ČOV. Spojená Orlice vykazuje jakost vody II. až III. třídy. V profilu Nepasice nesplňuje NEK v ukazateli fekální koliformní bakterie. Jediným významným zdrojem znečištění Spojené Orlice je město Týniště nad Orlicí. Starší mechanicko-biologická ČOV (původně sloužící i pro potřeby dnes již neexistujícího kožedělného závodu) vyžaduje rekonstrukci a intenzifikaci. Spojená Orlice od roku 1995 (po dokončení ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění) až do současné doby v podstatě vykazuje setrvalou jakost vody. 20
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Sledované hlavní přítoky Divoké Orlice vykazují neznečištěnou nebo jen mírně znečištěnou vodu. Nejhorší jakost vody v povodí Orlice má Zlatý potok, který v ukazateli bentos vykazuje IV. třídu jakosti. Stav jakost vody Dědiny jako hlavního přítoku Orlice se oproti minulým letům vylepšil, problémem nadále zůstává nesystematické odkanalizování obce České Meziříčí bez centrální ČOV, které je ale již projektově připraveno. V době kampaně citelně ovlivňuje jakost vody Dědiny také cukrovar České Meziříčí.
2.2.4. Loučná Jakost vody Loučné je sledována na třech kontrolních místech a v celé své délce se řadí do III. třídy jakosti vody. Normy environmentální kvality nejsou dodrženy v ukazateli dusičnanový dusík a v profilu Zámrsk v ukazateli nerozpuštěné látky. Ke zlepšení došlo v ukazatelích AOX a fekální koliformní bakterie. Rozhodujícími bodovými zdroji znečištění jsou města Litomyšl, Vysoké Mýto a Dašice. Tato města mají systematické odkanalizování přes centrální ČOV. Výhledově je třeba řešit rekonstrukci a dostavbu stávající kanalizační sítě v Sezemicích a Vysokém Mýtě a intenzifikaci ČOV v Moravanech. Jediným významnějším přítokem Loučné je Desná, která v ukazateli dusičnanový dusík vykazuje III. třídu jakosti a ve zbývajících ukazatelích I. až II. třídu jakosti vody. Jedná se o tok s relativně neznečištěnou vodou. Vyšší znečištění dusičnanovým dusíkem je evidentně plošného původu. Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů je pak obecným předpokladem snížení obsahu dusičnanů v povrchových vodách.
2.2.5. Chrudimka Chrudimka v horní trati po Slatiňany je tokem vodárensky využívaným. Odběry vody jsou uskutečňovány z údolních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice. Jakost vody těchto nádrží je pojednána samostatně. Na volných tratích Chrudimky je situováno sedm kontrolních profilů. Rozhodujícími znečišťovateli jsou města Hlinsko a Chrudim. Jakost vody Chrudimky se řadí do III. třídy. V dolním úseku Chrudimky jsou NEK překračovány v ukazatelích fekální koliformní bakterie a AOX. Hlavním přítokem Chrudimky je Novohradka, která je sledována na dvou kontrolních profilech. Sledována je i jakost vody jejich přítoků Žejbra a Ležáku. Ve sledovaných profilech byla zjištěna jakost vody dle základní klasifikace ve II. až III. třídě. Novohradka i její přítoky jsou výrazněji znečištěny dusičnanovým dusíkem a to až nad úroveň NEK. Usuzovat lze převážně na plošné znečištění.
2.2.6. Doubrava Doubrava má prakticky v celé své délce jakost vody ve II. až III. třídě. Normy environmentální kvality jsou překračovány u celkového fosforu a fekálních koliformních bakterií, v profilu Záboří v ukazateli AOX. Levostranný přítok Doubravy Brslenka je výrazně znečištěn. NEK jsou překračovány téměř ve všech hodnocených ukazatelích. Přestože jsou městské odpadní vody z města Čáslavi, jako největšího zdroje v povodí, i průmyslové odpadní vody biologicky čištěny, zůstává jakost vody až po soutok s Doubravou dokonce ve IV. třídě jakosti. Jednou z příčin stávajícího stavu mohou být také nevhodné morfologické úpravy na tocích v intravilánech i extravilánech , ale i nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. Připravovaná intenzifikace ČOV Čáslav je zaměřena nejen na vyšší stupeň odstraňování nutrientů, ale i klasického organického znečištění. Opatření jako rekonstrukce ČOV Vrdy, výstavba kanalizace a ČOV v Ronově nad Doubravou, dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV v Golčově Jeníkově, napojení okolních obcí na ČOV Chotěboř a doplnění její technologie v souladu s novými trendy budou jistě mít pozitivní dopad na jakost vody Doubravy.
2.2.7. Cidlina Cidlina je nížinným tokem s relativně malým spádem a velmi vysokou rozkolísaností průtoků. Protéká zemědělsky intenzivně obhospodařovaným územím. Je recipientem odpadních vod ze dvou větších městských a průmyslových aglomerací - Jičína a Nového Bydžova. Tyto skutečnosti se spolupodílí na faktu, že jakost Cidliny je téměř v celé trati po soutok s Labem ve III. až IV třídě. Ve většině ukazatelů základní klasifikace, v bakteriálním znečištění, ani v AOX nejsou normy environmentální kvality dodrženy. Největším přítokem Cidliny je Bystřice, která je sledována ve dvou kontrolních profilech, která má lepší jakost vody než Cidlina. Hodnocena je nejvýše III. třídou. Z přítoků Bystřice je sledována jakost 21
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
vody Javorky, která se řadí do III. třídy. Na znečištění Javorky se podílí hlavně město Lázně Bělohrad, kde proběhla dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV v roce 2008.
2.2.7. Mrlina Mrlina má obdobný charakter jako Cidlina. Přestože se v povodí nenachází větší městské a průmyslové celky, nevyhovuje jakost vody Mrliny normám enviromentální kvality ve většině hodnocených ukazatelů. Mrlina vykazuje v celé trati až po zaústění do Labe III. třídu jakosti. Na výrazně horší jakosti vody Štítarského potoka (IV. třída jakosti), jakožto hlavního přítoku Mrliny, se podílí hlavně odpadní vody z Městce Králové. Mrlina a Štítarský potok vykazují poměrně vysoký obsah rozpuštěných látek. Normy environmentální kvality nejsou překročeny, jedná se pravděpodobně o přirozený původ tohoto znečištění. V ostatních ukazatelích, a to zejména na Štítarském potoce, nejsou pravděpodobně také vlivem jeho malé vodnosti NEK plněny. Účinnost stávajících ČOV v povodí Mrliny bude třeba zvýšit alespoň na úroveň nejlepších dostupných technologií. Současně bude nezbytné vybudovat kanalizace a centrální ČOV také v malých obcích a usilovat o redukci plošného znečištění na přijatelnou míru. Ke zlepšení stavu by měla přispět prakticky dokončená výstavba kanalizace a ČOV Kopidlno.
2.2.8. Výrovka Výrovka je menším levostranným přítokem na středním toku Labe. Vykazuje III. třídu jakosti vody stejně jako její přítok Šembera, kde je rozhodujícím znečišťovatelem město Český Brod. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce čistírny odpadních vod v areálu jatek společnosti JATKY Český Brod a.s. Přijatá opatření by v budoucnu měla zlepšit stávající stav, kdy jsou normy environmentální kvality překročeny prakticky u všech hodnocených ukazatelů. V povodí Výrovky je několik středně velkých bodových zdrojů znečištění, u nichž čištění odpadních vod není na vyhovující úrovni (Pečky, Plaňany, Kouřim aj.). Např. v Kouřimi chybí systematická kanalizace umožňující přivedení odpadních vod na společnou biologickou ČOV s průmyslovým závodem LONZA BIOTEC s.r.o. Stávající ČOV jsou v převážné míře zastaralé a bude je třeba rekonstruovat tak, aby byly schopné dodržet normy environmentální kvality. Výrovka i Šembera mají poněkud vyšší obsah rozpuštěných látek a celkového železa. Ve Výrovce i Šembeře je překročen NEK u většiny ukazatelů, což dokazuje existenci průmyslových znečišťovatelů s produkcí specifických organických látek do odpadních vod.
2.2.9. Jizera Jizera je největším pravostranným přítokem Labe. V horním úseku až po Semily je její jakost vody podle ukazatelů základní klasifikace ve II. třídě, dále se v důsledku větší koncentrace významnějších znečišťovatelů (města Semily, Železný Brod, Turnov, Příšovice) zhoršuje do III. třídy. Obsah CHSKCr na horním toku Jizery a také na Kamenici je způsobeno převážně přirozeným pozadím, patrně přítomností huminových látek z oblasti Jizerských hor. Normy environmentální kvality jsou ojediněle překračovány u fekálních koliformních bakterií a nerozpuštěných látek v profilu Spálov. Největším znečišťovatelem Jizery je aglomerace Mladá Boleslav. Odkanalizována je přes dvě biologické ČOV, z nichž ČOV II Podlázky byla v roce 2002 modernizována a intenzifikována pro zvýšené odstraňování nutrientů. V roce 2009 byla fakticky ukončena také rekonstrukce ČOV I Neuberk. V rámci projektu „Mladoboleslavsko - čištění a odkanalizování odpadních vod“ také byla rozšířena kanalizační síť v místní části Mladé Boleslavi v Debři, Benátkách nad Jizerou, Bakově nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem, Kosmonosích a jejich okolí. Po realizaci akcí zahrnutých v tomto projektu se očekává pozitivní dopad na zlepšení jakosti vody Jizery, která je v oblasti Káraného vodárensky využívána pro zásobování pitnou vodou hlavního města Prahy a která je také mimo jiné určena k rekreačním účelům. Z dalších opatření by se na celkovém stavu zcela jistě projeví uvažovaná rekonstrukce kanalizace a ČOV v Mnichově Hradišti, výstavba kanalizace a ČOV v Jizerním Vtelnu a podchycení drobných znečišťovatelů a menších obcí do 2000 obyvatel. Největším přítokem Jizery je Kamenice, která má vodu I. až II. třídy jakosti, tedy vodu neznečištěnou až mírně znečištěnou. Její přítok Desná má vodu I. třídy jakosti. Z dalších přítoků Jizery má nejkvalitnější jakost vody Mohelka a Bělá (II. třídu). Vody Libuňky, Žehrovky, Zábrdky, Kněžmostky Olešky a Klenice a se řadí do III. třídy jakosti.
22
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
2.2.10. Drobné přítoky Labe Kromě výše zmíněných toků je sledováno a hodnoceno dalších šestnáct drobných přítoků Labe. Podle ukazatelů základní klasifikace má nejlepší jakost vody Malé Labe, které se ukazateli BSK5 a Pcelk. řadí do II. třídy a ve zbývajících ukazatelích do I. třídy jakosti vody. II. třídu jakosti vody vykazuje také Čistá, Běluňka a Pilníkovský potok. Vodu III. třídy jakosti má Košátecký potok, Kalenský potok, Trotina, Klejnárka a Vinořský potok. IV. třídou jakosti vody je hodnocen Mratínský potok a Výmola. Nejhůře hodnocenými drobnými přítoky Labe pak jsou Piletický potok, Ředický potok, Mlynařice, Vlkava a Černávka, které se dostávají až do V. třídy. Vzhledem k nízké vodnosti těchto toků je však jejich vliv na jakost vody Labe zanedbatelný. Lokální ovlivnění životního prostředí je ale významné. Stávající systémy odkanalizování měst a obcí v povodích bude třeba zdokonalit a dovybavit čištěním odpadních vod na odpovídající úrovni technického pokroku. Připravovaná dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Odolená Voda by se měla pozitivně projevit i na vývoji jakosti vody Černávky. Výstavba kanalizace v Milovicích, dostavba a rekonstrukce kanalizace v Dobrovicích také bezesporu přispěje ke zlepšení situace v recipientu Vlkava. Jakost vody některých drobných přítoků je negativně ovlivněna vypouštěním důlních vod nebo průmyslových odpadních vod znečištěných těžkými kovy nebo jinými specifickými látkami. Důlními vodami z dolu Kutná Hora - Kaňk je nadměrně znečišťována Klejnárka. Důlní vody z těžby lupků Keramostem Nehvizdy způsobují nadměrné znečištění Výmoly železem a niklem. Vinořský a Mratínský potok vykazují vysoké znečištění absorbovatelnými organickými halogeny. Černávka je nadměrně zatížená rozpuštěnými látkami, zejména sírany a vápníkem.
2.3. Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech v dílčím povodí Horního a středního Labe (viz tabulka č. 11 v příloze) vyplývá, že v současné době vykazuje většina toků (cca 58 %) III. třídu jakosti a ještě přibližně 13 % kontrolních profilů vykazuje IV. a V. třídu jakosti vody, tj. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Voda IV. a V. třídy jakosti byla vyhodnocena v ukazateli BSK5 + v 6,3%, v ukazateli CHSKCr v 0,8 %, v ukazateli N-NH4 ve 1,6% a v ukazateli N-NO3 ve 3,9 % posuzovaných profilů. Převážně se jedná o malé a drobné vodní toky s nízkou vodností. Na Labi a jeho významných přítocích se již IV. ani V. třída jakosti vody nevyskytuje, v jeho horním úseku jsou vody neznečištěné, tj. vody I. třídy jakosti. V porovnání s normami environmentální kvality podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (viz tabulka č. 12 v příloze) v současné době nevyhovuje v ukazateli BSK5 20,5 %, v ukazateli CHSKCr 10,2 %, v ukazateli NL 19,7 %, v ukazateli N-NH4 20,9 %, v ukazateli N-NO3 20,5 %, v ukazateli celkový fosfor 27,0 %, v ukazateli fekální koliformní bakterie 41,9 % a v ukazateli AOX 31,6 % kontrolních profilů.
23
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
3.
Jakost sedimentů ve vodních tocích
Umístění kontrolních profilů jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe je znázorněno na obr. č. 7. Pro Labe, kde je sledována jakost sedimentů na celkem dvanácti kontrolních profilech, byly zpracovány průběhy znečištění v podélném profilu graficky (viz obrázky č. 36 až č. 38 v příloze). Ukazuje se, že přirozený obsah některých těžkých kovů, zejména zinku, mědi a kadmia již v horní trati Labe překračuje nebo se výrazně přibližuje hodnotám indikátorů znečištění. Podstatný nárůst znečištění sedimentu Labe mědí je zejména pod areálem Synthesie, a.s. v Pardubicích, stejně tak obsahy rtuti v sedimentu Labe výrazněji stoupají na profilu Valy a dostávají se nad mez cílového záměru MKOL. Cílové záměry MKOL jsou v horním a středním úseku dále překročeny v ukazatelích kadmium a rtuť. Jako podklad pro odvození hodnot indikátorů znečištění zemin, půdního vzduchu a podzemní vody byly použity tzv. screeningové hodnoty znečištění odvozené americkou agenturou pro ochranu životního prostředí USEPA. Velmi nízké hodnoty indikátorů znečištění byly v mnoha případech odvozeny od mezních hodnot pro pitné vody. Obsah všech hodnocených kovů překračuje hodnoty indikátorů znečištění, což je posuzováno jako indikace znečištění, které by mělo být zkoumáno a hodnoceno, a to především z hlediska rizik pro případné příjemce a ohrožené ekosystémy. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití přesahuje zinek v téměř všech hodnocených profilech a kadmium cca na polovině hodnocených profilů. V ukazatelích olovo měď a rtuť jsou překročeny cílové záměry MKOL pro akvatická společenstva cca ve čtvrtině z celkového počtu třiceti osmi profilů. Koncentrace niklu a arsenu nevyhověly cílovému záměru MKOL pouze v jednom resp. ve dvou VI profilech. V ukazateli AOX a Cr jsou cílové záměry MKOL splněny. Výrazně nad limit tohoto záměru je proti tomu obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Obříství. Znečištěný sediment ve vyšší míře vykazuje Klejnárka a Kamenice. Znečištění Klejnárky má původ v důlních vodách vypouštěných z opuštěných šachet bývalých Rudných dolů Kutná Hora - Kaňk. Vysoký obsah kadmia převyšující mezní hodnotu MKOL pro zemědělské využití vykazuje sediment na Mratínském potoku.
24
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
4.
Jakost vody v nádržích
4.1. Situace Z hlediska celkového srážkového úhrnu lze rok 2012 na monitorovaných nádržích hodnotit jako průměrný a z hlediska ročního objemu přítoku převážně jako podprůměrný (obr. č. 1). Srážkově bohatý však byl začátek léta, kdy byly na nádržích Vrchlice, Rozkoš a Josefův Důl zaznamenány nejvyšší úhrny v přibližně třicetileté historii měření. Vložené sušší epizody však poněkud snížily povrchový odtok, proto lze přítoky hodnotit spíše jako průměrné a to víceméně po celý rok 2012. Pouze na podzim byly zaznamenány územní rozdíly. U nádrže Vrchlice ve středních Čechách byly nadprůměrné průtoky a naopak u nádrží v Jizerských horách a také u nádrže Rozkoš byly podzimní přítoky historicky jedny z nejnižších. Jarní vzestup teplot vody byl na většině nádrží dříve, než je obvyklé. Na nádrži Josefův Důl byl zaznamenán historicky vůbec nejčasnější vzestup jarních teplot. Protože se zvýšené teploty vody (nad 12 °C) udržovaly na většině nádrží do pozdního podzimu, zařadil se rok 2012 mezi roky s největším počtem dní s dvanáctistupňovou teplotou vody při hladině. Na nádrži Josefův Důl se jednalo o historicky vůbec nejdelší období s teplotami nad 12 °C. Také z hlediska úrovně dosahovaných teplot vody se rok 2012 ukazuje jako nadprůměrný. V historickém přehledu se zejména letní teploty ukazují jako čtvrté až sedmé nejvyšší. Pravděpodobně v důsledku pozdního zámrzu (u horských nádrží až v půlce ledna) došlo v zimě k významnému prochlazení nádrží i ve větších hloubkách a vodní tělesa byla v zimním období velmi chladná. Například u nádrže Josefův Důl ani v hloubce třicet metrů teplota vody nebyla vyšší než 1 °C.
Poměr typického ročního objemu přítoku (průměr 1990/1999 je 100 % ) k danému ročnímu objemu přítoku (%) 200
150
% 100
50
0 SOUŠ 2001
2002
2003
MŠENO 2004
2005
SEČ
PASTVINY 2006
2007
2008
2009
Obr. 1 Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%).
25
VRCHLICE 2010
2011
2012
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Charakteristické teploty vody na nádržích v období 1.6. - 30.9. 23 22 21 20 o
C 19 18 17 16 15 SOUŠ Median 1990/1999 Median 2005 Median 2010
MŠENO Median 2001 Median 2006 Median 2011
PASTVINY Median 2002 Median 2007 Median 2012
SEČ Median 2003 Median 2008
VRCHLICE Median 2004 Median 2009
Obr. 2 Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 510,39 m n. m. / Pastviny 469,00 m n. m. / Seč 487,20 / Vrchlice - 323,80 m n. m.).
26
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
4.2. Klasifikace nádrží Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích – velmi dobrá jakost, dobrá jakost, zhoršená jakost a závadná jakost. Základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody (viz obr. č. 3) a rozvoje chlorofylu-a. Hodnoty ukazatele průhlednost se pohybují od několika decimetrů na letních eutrofizovaných nádržích (minima na VD Les Království) až po šestimetrové hodnoty na horských nádržích (maxima na VD Pastviny). Doporučená hodnota pro vody vhodné ke koupání ve volné přírodě je 200 cm. Jako limitní hodnota průhlednosti je stanovena hodnota 100 cm. Parametr je měřen pouze ve vegetačním období (1.3. - 31.10). Hodnoty koncentrace chlorofylu-a se pohybují od hodnot menších než 1 µg/l až po hodnoty vyšší než 500 µg/l. Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav úživnosti neboli trofie nádrže (úroveň rizika nadměrného rozvoje řas) hodnotit rozdělením do pěti kategorií. (I. < 2,5 výborný, II. 2,5 - 10 dobrý, III. 10 - 30 vyhovující, IV. 30 - 110 nevyhovující, V. > 110 závadný).
Charakteristická průhlednost na vybraných nádržích ve vegetačním období
500 450 400 350 300 cm 250 200 150 100 50 0 SOUŠ
Median 6/2012
MŠENO
PASTVINY
Median 7/2012
SEČ
Median 8/2012
VRCHLICE
Median 9/2012
Obr. 3 Charakteristika průhlednosti na nádržích.
4.2.1. Velmi dobrá jakost VD Souš Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Vodárenská nádrž v nadmořské výšce nad 700 m n.m., v oblasti bez osídlení a bez zdrojů odpadních vod. Vzhledem k menšímu objemu akumulace a nepříznivé skladbě lesních porostů v povodí docházelo k periodickému zhoršení jakosti vody. Negativní změny byly monitorovány zejména u parametru hliník, organické látky dle CHSKMn, (TOC), hodnota pH i alkalita. Negativními změnami bývalo obvykle nejvíce poznamenáno jarní období v průběhu tání sněhu. 2012: V jarním období byly při monitoringu jakosti vody zjištěny hodnoty pH okolo 5,0. Výsledkem leteckého vápnění, které probíhalo ve dnech 23. - 24. dubna bylo významné zlepšení podmínek pro úpravu pitné vody. Během vápnící kampaně bylo aplikováno 113 tun velmi jemně mletého vápence. 27
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
V průběhu vegetačního období se průhlednost pohybovala v rozmezí 260 - 430 cm, maxima koncentrace chlorofylu-a činila 6,5 μg/l. Nástin možných opatření: I nadále v průběhu lesního hospodaření v povodí respektovat existenci významného vodárenského zdroje. Zajišťovat režim ochranných pásem v dosavadním rozsahu včetně zákazu vstupu. S využitím režimu CHKO Jizerské hory nepřipustit výstavbu zdrojů odpadních vod v území nad vodárenskou nádrží. Udržovat regulaci provozu po levobřežní komunikaci včetně údržby ochranných prvků vybudovaných při silnici. K eliminaci zhoršení jakosti vody po jarním tání sněhu se osvědčila nucená alkalizace vodního zdroje jemně mletým vápencem.
VD Labská Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Horská nádrž ve Špindlerově Mlýně. Část povodí se nachází v nadmořských výškách nad 1200 m n. m. Z hlediska jakosti vody má především význam jako základní útvar ovlivňující jakost vodárenského odběru pro město Vrchlabí, které se nachází cca 9,5 km pod přehradou. 2012: Maximum vegetačního zákalu na nádrži ve Špindlerově Mlýně bylo zjištěno v červenci (chlorofyl-a 21 μg/l). Významné zhoršení vodárenského odběru pro město Vrchlabí umístěného několik km pod vodním dílem nebylo správci povodí hlášeno. Průhlednost v nádrži se pohybovala v rozmezí 200 - 500 cm. Nástin možných opatření: I když převládala v nádrži voda s dobrou a výbornou jakostí, je nutné vzhledem k předchozím zkušenostem zajistit, aby odpadní vody byly jednak velmi intenzivně čištěny na ČOV Špindlerův Mlýn a nové OV nebyly sváděny přímo do akumulace. Konečným řešením by bylo svedení všech odpadních vod z města Špindlerův Mlýn pod hráz vodního díla.
VD Pastviny Způsob monitoringu - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Rekreačně využívaná nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 700 m n. m. Před rekonstrukcí ČOV v Klášterci na Orlicí se na nádrži vytvářel vodní květ. V posledním období tyto problémy nejsou pravidelné a VD Pastviny patří k nádržím s nejkvalitnější vodou ve správě státního podniku Povodí Labe. V posledních dvou letech je ke konci vegetačního období zaznamenávána zhoršující tendence ve vývoji jakosti vody. 2012: Velmi dobrá jakost vody přetrvávala po většinu vegetační sezóny. Průhlednost se pohybovala v rozmezí 200 - 600 cm, koncentrace chlorofylu-a však v červenci dosahovala maxima 31 g/l. Z měření Krajské hygienické stanice vyplynulo, že voda v nádrži byla po celou sezónu vhodná ke koupání. Nástin možných opatření: Je zcela nezbytné a zásadní udržet stávající funkcionalitu ČOV v Klášterci n. O. s postupnou další intenzifikací zaměřenou především na masivní odstraňování fosforu z vypouštěných OV. Je nutné zpracovat návrh řešení komplexní likvidace odpadních vod obce Pastviny a rekreačních objektů v blízkosti vzdutí vodní nádrže.
28
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
4.2.2. Vyhovující jakost VD Vrchlice Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o nenahraditelnou vodárenskou nádrž nižších poloh. Velká část povodí je zemědělsky obhospodařována, je zde několik desítek obcí. To v konečném důsledku znamená poměrně značný přísun nutrientů do nádrže. Akumulované vodní zásoby jsou obměňovány velmi málo. Tím jsou vytvořeny dobré morfologické předpoklady pro zvýšenou primární produkci. Vzhledem k tomu, že na části nádrže jsou hloubky přesahující dvacet metrů, vytváří se zde v letním období rozsáhlé anoxické prostory, ve kterých se sekundárně aktivují interní zásoby fosforu. Proto na vrcholu vegetačního období a během podzimní cirkulace dochází pravidelně k značnému zhoršení jakosti surové vody a jsou zhoršovány podmínky pro výrobu pitné vody. 2012: Přestože po většinu roku byla jakost vody ve vodárenské nádrži velmi dobrá, došlo v závěru vegetačního období k masivnímu rozvoji sinicového vodního květu tvořeného především rody Microcystis, Aphanocapsa a Woronichinia. Nepříznivá situace přetrvávala až do konce října. V maximech bylo zjištěno kolem 400 tis. buněk v mililitru a byla měřena i koncentrace chlorofylu-a až v úrovni 100 μg/l. Důsledkem bylo mimo jiné i zhoršení kyslíkového režimu v nádrži. Na konci léta byly v nádrži u konce vzdutí zjištěny koncentrace organických látek vyjádřených dle CHSK Mn i v úrovni 13 mg/l. Retencí v nádrži kaňonovitého typu však směrem k hrázi dochází k výraznému zlepšení jakosti vody, a tak v místě odběru hodnota CHSKMn nepřevýšila úroveň 6 mg/l a množství chlorofylu-a nepřesáhlo hodnotu 17 g/l. Nástin možných opatření: Vzhledem ke značné exploataci povodí je obtížné uplatňovat opatření s rychlým efektem. Je však zřejmé, že k účinným metodám ochrany zdroje budou patřit veškeré zásahy, které omezí transport nutrientů do nádrže. Nelze vyloučit, že také prošetření možnosti převedení krátkodobých průtoků bohatých na fosfor mimo vzdutí nádrže by mohlo otevřít účinnou cestu ke snížení aktuální eutrofizaci vodního díla.
29
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
4.2.3. Nevyhovující jakost VD Josefův Důl Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Vodárenská nádrž v nadmořské výšce nad 600 m n.m. Organické látky dle CHSKMn a hodnota pH jsou dostatečně eliminovány účinnou technologií úpravny vody v Bedřichově. V posledních dvou letech se kvalita vody zhoršila zvýšenou primární produkcí. 2012: Jakost vody v průběhu roku formoval intenzivní rozvoj fytoplanktonu (rod Merismopedia), který znamenal mimořádnou aktivitu spojenou s měsíčním monitoringem nádrže. Oproti předchozím rokům zde byl zaznamenán výrazný pokles průhlednosti (dříve 4 - 5 m, nyní dlouhodobý pokles pod dva metry). Maximum koncentrace chlorofylu-a bylo zjištěno v srpnu - 9,7 μg/l Zjevné dlouhodobá změna jakosti vody si zřejmě vyžádá finančně náročné investice do upravárenské technologie. Nástin možných opatření: I nadále v průběhu lesního hospodaření v povodí respektovat existenci významného vodárenského zdroje. Zajišťovat režim ochranných pásem v dosavadním rozsahu včetně zákazu vstupu. V povodí nádrže nezvyšovat aktuální množství vypouštěných odpadních vod.
VD Josefův Důl - teplota vody u hráze (průměr z patnácti nejvyšších hodnot) 23 22 21 20 19
0
C
18 17 16 15
19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13
14
Červenec + Srpen
Červen + Září
Lineární (Červenec + Srpen)
Trend
Obr. 4 VD Josefův Důl – Trend teplotních charakteristik v letech 1990 – 2012 (vyznačen je průměr ze souboru patnácti nejvyšších hodnot hladinových teplot vody).
30
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
VD Hamry Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Horská vodárenská nádrž v nadmořské výšce 600 m n.m. Lesnaté povodí kombinované s průměrným osídlením. Původně kvalitní zdroj pitné vody. Se zvyšující se úrovní občanské vybavenosti v obcích nad nádrží dochází ke zvýšení transportu nutrientů a nástupu eutrofizace. Tím jsou v konečném důsledku násobeny nepříznivé vlivy způsobené vyplavováním organického uhlíku z lesních komplexů. Od roku 2009 jsou na nádrži prováděny intenzivní regulační odlovy doprovodných druhů ryb pro podporu rozvoje filtrujícího zooplanktonu. 2012: Vyšší srážková činnost na začátku léta, příznivé teplotní poměry a přísun živin (fosforu) z osídlení v povodí vytvořily vhodné podmínky pro zvýšený výskyt sinic a zelených řas (max. 30 g/l chlorofylu-a). V letním období byl zjištěn zřetelný rozvoj anoxie. Průhlednost se pohybovala po většinu vegetačního období pod 100 cm (zhoršená jakost vody). Nástin možných opatření: Vyloučit vypouštění i vyčištěných odpadních vod do přítoků ústících do nádrže. Optimální řešení spočívá v odvedení veškerých odpadních vod ze tří hlavních sídel v povodí na centrální ČOV do Hlinska. I nadále regulovat rekreační využití blízkého okolí nádrže. Hospodaření na zemědělských plochách i na rybnících přizpůsobit existenci vodárenského zdroje. Eliminací generačních ryb doprovodných druhů (cejn, plotice) snížit početnost jejich plůdku konzumujícího zooplanktonní filtrující organismy.
VD Křižanovice Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o podhorskou vodárenskou nádrž situovanou ve výškách kolem 400 m n. m. Protože je postavena pod vodním dílem Seč, je jakost vody v této malé nádrži především určována sečskými poměry. Vzhledem k vysokému koeficientu obměny je nádrž značně promývána přítokem. Vodárenský zdroj bývá zatížen nutrienty a v důsledku eutrofizace je kvalita vody ve vegetační sezóně ovlivňována rozvojem fytoplanktonu. Autochtonní vývoj jakosti vody je patrný obvykle ke konci léta, kdy se ve vodním objemu prosazují i odpadní vody z okolní rekreace. Z nádrže je odebírána surová voda pro úpravnu Monako, ze které je zásobován skupinový vodovod Chrudim. 2012: Jakost vody zde byla zhoršená koncentrace chlorofylu-a (indikátor přítomnosti fytoplanktonu) přes 45 μg/l. Průhlednost kolísala a pohybovala se v rozmezí hodnot 100 - 200 cm. Významný úbytek kyslíku v hlubších vrstvách nádrže nebyl zaznamenán. Nástin možných opatření: Pro vývoj jakosti vody je rozhodující vývoj na VD Seč. Proto opatření přijatá v souvislosti s ochranou jakosti vody Seč budou současně vylepšovat i situaci na Křižanovicích. Na samotné nádrži Křižanovice je nutné i nadále dodržovat režim ochranného pásma 1. a 2. stupně. Současně je nutné zachovat i aktuální ráz občanské vybavenosti v četných rekreačních objektech v okolí nádrže a zajistit dodržování platné stavební uzávěry.
31
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
4.2.4. Závadná jakost VD Seč Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o podhorskou nádrž ve výškách kolem 500 m n. m., která patří mezi povrchové vody využívané ke koupání. Je zde také realizován vodárenský odběr lokálního významu. S postupnou intenzifikací zemědělství v povodí a urychlením odtoku komunálních odpadních vod se začaly koncem minulého století objevovat důsledky eutrofizace. Od té doby bývá rekreační sezóna nepravidelně postihována tvorbou vodního květu sinic. 2012: Na nádrži proběhla letní sezóna překvapivě bez vzniku souvislého vodního květu sinic. A to i přesto, že v červenci byla zjištěna koncentrace chlorofylu–a přes 58 μg/l v přítokové části. Koupací sezóna však byla krajským hygienikem předčasně ukončena, neboť v srpnu bylo na nádrži zjištěno nepřípustně vysoké mikrobiální zatížení. Ve spolupráci Krajského úřadu Pardubického kraje, Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Povodí Labe, státní podnik na nádrži od května do října probíhala podrobná šetření se zaměřením na problematiku výskytu sinic. Průhlednost se pohybovala v rozmezí 120 - 240 cm. Nástin možných opatření: Nádrž je nutné především chránit před zvýšenou dotací nutrienty. Je proto žádoucí aby na odpadních vodách ve velkých sídlech v povodí (Hlinsko, Trhová Kamenice) byl před vypuštěním do toku intenzivně odstraňován fosfor. Rekreační objekty v blízkém okolí nádrže by měly být odkanalizovány mimo vodní dílo.
VD Rozkoš Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Plochou rozsáhlá nádrž nižších poloh, která patří mezi povrchové vody využívané ke koupání. Její přítok je především určen jakostí vody v Úpě, se kterou je vodní dílo propojeno plně manipulovatelným přivaděčem. Nádrž se skládá ze dvou základních ploch. Vzhledem k tomu, že z hlediska vývoje jakosti vody má tato část funkci sedimentační předzdrže, je zde obvykle voda velmi špatné kvality. Naopak ve větší (jižní) částí za dělící (tzv. Rovenskou hrází) bývá voda lepší kvality. 2012: Také zde došlo v letním období k nadměrnému rozvoji sinic a to zejména v severní části nad tzv. Rovenskou hrází. V důsledku tohoto vývoje byla Krajskou hygienickou stanicí vydána dne 16.7. 2012 informace, kterou se oznamuje veřejnosti, že voda je nevhodná ke koupání. V červenci byla zjištěna maxima koncentrace chlorofylu-a 70 μg/l. Průhlednost se pohybovala v širokém rozmezí 70 cm (jaro) až 430 cm (květen, červenec). Nástin možných opatření: Nádrž má vzhledem k svému objemu a málo průtočnému režimu předpoklady pro udržení příznivé jakosti vody v jižní části. Severní plocha vzhledem ke zvýšené sedimentaci nesených nutrientů a malým hloubkám nemá vhodné podmínky pro vytváření vhodné jakosti vody. Pro další udržení jakosti vody a to zejména v jižní a střední části je nezbytné vyloučit odvod veškerých odpadních vod (byť i částečně vyčištěných) prostřednictvím Rozkošského potoka do prostoru vzdutí. Také odpadní vody z veškerých přiléhajících rekreačních objektů je nutné odvádět mimo povodí nádrže.
32
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
VD Les Království Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Podhorská nádrž na Labi pod městy Vrchlabí a Hostinné. Nádrž je eutrofizována. Na špatné jakosti vody se podílí i časté zákaly minerální povahy. Rekreační ani vodárenské využití vodní dílo nemá. 2012: Nádrž je intenzívně promývána a s tím souvisí také krátká doba zdržení vody v akumulaci nádrže, minerální zákal, nízká průhlednost (pod 1 m), vysoké koncentrace polutantů a následně i rozvoj vodního květu (maxima 90 μg/l.). Nástin možných opatření: Již velmi dlouho je zvažována možnost odstranění části sedimentů. Tím by došlo také ke snížení interních zásob fosforu. Vzhledem k morfologickým podmínkám, vysokému stupni obměny akumulace a značnému osídlení nad nádrží nejsou zde dobré předpoklady pro udržení vhodné jakosti vody. 4000 [%] 3750 3500 3250 3000 2750 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 1.2.2012
3.5.2012
3.8.2012
3.11.2012
Coeff %
Obr. 5 Vývoj koeficientu obměny (procenticky vyjádřený objem vody v nádrži nahrazený přítokem v období dvaceti dnů) v nádrži Les Království od 1.1. do 31.12.2012.
VD Pařížov Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Podhorská nádrž především s funkcí ochrany před povodněmi. Vzhledem k častému kolísání hladiny nízká průhlednost a vegetační i minerální zákaly. Dle měřených ukazatelů patří tato nádrž z hlediska kvality vody k nejméně jakostním v celém územním obvodu působnosti naší organizace. 2012: Nádrž s vodou zhoršené jakosti. Ve vegetačním období průhlednost nepřekročila hranici 1 m. V dubnu ve vegetačním období dosahovala koncentrace chlorofylu-a až 160 μg v litru. Nástin možných opatření: Nádrž nemá vodárenské ani významné rekreační využití. Vzhledem k uplatňovanému režimu manipulace a malému objemu bude i do budoucna nutné počítat s proměnlivou jakostí vody.
33
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
5.
Závěr
Zpráva o jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchových vod ve vodních tocích a vybraných vodních nádržích za období 2011 - 2012. Vyhodnocení povrchových tekoucích vod bylo prováděno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 127 profilech v matrici voda a 37 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN 75 7221 “Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod” z roku 1998. Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k normám environmentální kvality nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších změn. U sedimentů byly průměrné hodnoty z období 2008 - 2012 porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů a dále s identifikátory znečištění podle metodického pokynu MŽP z roku 2011. Samostatnou kapitolu tvořilo hodnocení jakosti vody ve vodních nádržích. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. V roce 2012 nejsou normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod dodrženy u některých menších vodních toků, větší a velké toky zpravidla vyhovují. V ukazatelích dusíkatých látek nejsou splněny standardy v dusičnanovém dusíku u 19,7 % a v amoniakálním dusíku asi ve 20,5 % případů, u celkového fosforu v 27,0 % případů a u fekálních koliformních bakterií až v 41,9 % případů. Z provedeného vyhodnocení vyplynulo, že po uskutečnění rozsáhlé výstavby ČOV pro rozhodující zdroje znečištění a po dalších koncepčních opatřeních se v období 1990 až 2000 stav jakosti povrchových vod podstatně a zcela prokazatelně zlepšil. Vzhledem k ukončeným případně probíhajícím intenzifikacím významných ČOV již nelze očekávat výraznější trendy v poklesu organického znečištění z bodových zdrojů. Nutností je zodpovědný přístup k provozu těchto zdrojů a jejich důsledná kontrola. Problémem zůstává především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků, zastavěných i nezastavěných území. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením. S řešením hygienizace vyčištěných odpadních vod se z technicko ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Znečištění specifickými organickými látkami není v horním úseku Labe významné až na některých menších tocích odvodňujících průmyslově exponované oblasti, nejvíce stoupá v úseku od Pardubic. Norma environmentální kvality pro útvary povrchových vod v ukazateli AOX není dodržena na 31,6 % hodnocených kontrolních profilů. Původ tohoto znečištění není zpravidla přesněji identifikován. Omezování vypouštěného znečištění je třeba řešit v místě vzniku zpravidla technologickými opatřeními tak, aby závadné látky do odpadních vod pokud možno nepřecházely. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období 2008 - 2012 bylo vybráno 10 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití přesahuje zinek v téměř všech hodnocených profilech a kadmium cca na polovině hodnocených profilů. V ukazatelích olovo měď a rtuť jsou překročeny cílové záměry MKOL pro akvatická společenstva cca ve čtvrtině z celkového počtu 37 profilů. Koncentrace niklu a arsenu nevyhověly cílovému záměru MKOL pouze VI v jednom resp. ve dvou profilech. V ukazateli AOX a Cr jsou cílové záměry MKOL splněny. Výrazně nad limit tohoto záměru je proti tomu obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Obříství. Znečištěný sediment ve vyšší míře vykazuje Klejnárka a Kamenice. Znečištění Klejnárky má původ v důlních vodách vypouštěných z opuštěných šachet bývalých Rudných dolů Kutná Hora - Kaňk. Vysoký obsah kadmia převyšující mezní hodnotu MKOL pro zemědělské využití vykazuje sediment na Mratínském potoku. Jakost vody v nádržích byla ovlivněna průměrným hydrologickým režimem v povodí. Z průměru vybočovaly pouze srážkově bohatý začátek léta. Na některých nádržích zvýšený přísun živin vyvolal nadměrný rozvoj vodního květu sinic. Pro nadprůměrné teplotní poměry v průběhu vegetační sezóny byly podmínky pro rozvoj primární produkce příznivé. Příčinou byl nejen přísun nutrientů (zejména fosforu) byl také velmi brzký nástup jarních vysokých teplot. Teplotně nadprůměrný podzim 2012 způsobil také poměrně pozdní zámrz nádrží.
34
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
6.
Mapy
Obr. 6 Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Horního a středního Labe.
Obr. 7 Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Horního a středního Labe.
35
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Obr. 8 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5.
Obr. 9 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr.
36
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
-
Obr. 10 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 .
+
Obr. 11 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4 .
37
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Obr. 12 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk.
Obr. 13 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu.
38
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Obr. 14 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Horního a středního Labe.
39
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
7.
Grafy
Na následujících stránkách jsou uvedeny grafy podélných profilů jakosti vody hlavních toků – Labe, Orlice, Chrudimky, Cidliny a Jizery. Význam jednotlivých čar v grafech je vysvětlen v této legendě:
koncentrace:
jevy na toku:
průměr
třídy čistoty:
I.
C90
II.
vodní díla
III.
sídla
IV.
přítoky
(nařízení vlády č. 61/2003 Sb.)
NEK:
40
1075
1025
975
925
41
875
825
Obr. 15 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr.
Bílina
Ohře
Vltava
Jizera
Mrlina Výrovka
Cidlina
Doubrava
Loučná Chrudimka
Orlice
Úpa Metuje
Malé Labe Čistá
775 Děčín
Ústí n.L.
Litoměřice Lovosice
Roudnice
Štětí
Mělník
Neratovice
Poděbrady Nymburk
Kolín
Pardubice
Hradec Králové
Jaroměř Smiřice
Dvůr Králové
Vrchlabí
VD Les Království
VD Labská
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
říční kilometr
725
1075
1025
975
925
42
875
Obr. 16 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 .
-
825
+
Bílina
Ohře
Vltava
Jizera
Mrlina Výrovka
Cidlina
Doubrava
Loučná Chrudimka
Orlice
Úpa Metuje
Malé Labe Čistá
775 Děčín
Ústí n.L.
Litoměřice Lovosice
Roudnice
Štětí
Mělník
Neratovice
Poděbrady Nymburk
Kolín
Pardubice
Hradec Králové
Jaroměř Smiřice
Dvůr Králové
Vrchlabí
VD Les Království
VD Labská
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
říční kilometr
725
1075
1025
975
925
43
875
825
Obr. 17 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.
Bílina
Ohře
Vltava
Jizera
Mrlina Výrovka
Cidlina
Doubrava
Loučná Chrudimka
Orlice
Úpa Metuje
Malé Labe Čistá
775
Děčín
Ústí n.L.
Litoměřice Lovosice
Roudnice
Štětí
Mělník
Neratovice
Poděbrady Nymburk
Kolín
Pardubice
Hradec Králové
Jaroměř Smiřice
Dvůr Králové
Vrchlabí
VD Les Království
VD Labská
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
říční kilometr
725
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Ukazatel: Rozpuštěné látky (RL) c [mg/l] 800,00 700,00
III
600,00 500,00 400,00
300,00
II.
200,00
I.
100,00 0,00 1075
1025
975
925
875
825
775
725
1075
1025
975
925
Obr. 18 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele RL a AOX.
44
825
Děčín
Ústí n.L. Bílina
Ohře
Litoměřice Lovosice
Štětí
Roudnice
Mělník
Neratovice Jizera 875
Vltava
Poděbrady Nymburk Mrlina Výrovka
Kolín Cidlina
Doubrava
Loučná Chrudimka
Pardubice
Hradec Králové Orlice
Jaroměř Smiřice
Dvůr Králové
Úpa Metuje
Malé Labe Čistá
Vrchlabí
VD Labská
VD Les Království
říční kilometr
775
725
říční kilometr
1075
1025
975
925
45
875
Obr. 19 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele naftalen a EDTA.
825
Bílina
Ohře
Vltava
Jizera
Mrlina Výrovka
Cidlina
Doubrava
Loučná Chrudimka
Orlice
Úpa Metuje
Malé Labe Čistá
775
Děčín
Ústí n.L.
Litoměřice Lovosice
Roudnice
Štětí
Mělník
Neratovice
Poděbrady Nymburk
Kolín
Pardubice
Hradec Králové
Jaroměř Smiřice
Dvůr Králové
Vrchlabí
VD Les Království
VD Labská
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
říční kilometr
725
1075
1025
975
925
46
875
Obr. 20 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele Cu a Zn.
825
Bílina
Ohře
Vltava
Jizera
Mrlina Výrovka
Cidlina
Doubrava
Loučná Chrudimka
Orlice
Úpa Metuje
Malé Labe Čistá
775 Děčín
Ústí n.L.
Litoměřice Lovosice
Roudnice
Štětí
Mělník
Neratovice
Poděbrady Nymburk
Kolín
Pardubice
Hradec Králové
Jaroměř Smiřice
Dvůr Králové
Vrchlabí
VD Les Království
VD Labská
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
říční kilometr
725
90
80
70
60
50
40
30
20
Obr. 21 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr.
47
Hradec Králové
Třebechovice Dědina
Tichá Orlice
Bělá
Týniště n.O.
Kostelec n.O. Častolovice
Záměl Vamberk
Litice n.O.
Zdobnice
Nekořský p.
Rokytenka
Klášterec n.O.
Žamberk
VD Pastviny
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
10 0 říční kilometr
90
80
70
60
50
40
Hradec Králové
Třebechovice Dědina
Tichá Orlice
Týniště n.O.
Kostelec n.O. Častolovice
Zdobnice
Bělá
Záměl Vamberk
Litice n.O.
Rokytenka
Nekořský p.
Klášterec n.O.
Žamberk
VD Pastviny
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
30
20
-
10 0 říční kilometr
+
Obr. 22 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 .
48
90
80
70
60
50
40
Hradec Králové
Třebechovice Dědina
Tichá Orlice
Týniště n.O.
Kostelec n.O. Častolovice
Zdobnice
Bělá
Záměl Vamberk
Litice n.O.
Rokytenka
Nekořský p.
Klášterec n.O.
Žamberk
VD Pastviny
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
30
20
10 0 říční kilometr
Obr. 23 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.
49
80
60
50
30
20
Obr. 24 Podélný profil Tiché Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr.
50
Žďár n.O.
Borohrádek
Čermná n.O. Skořenický p.
40
Čermná
Choceň
Brandýs n.O. Třebovka
Libchavský p.
Ústí n.O.
Dolní Dobrouč Dobroučka
Letohrad 70
Lukavický p.
Čermná
Bystřec
Orličský p.
Jablonné n.O.
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
10
0 říční kilometr
80
60
40
30
20
-
+
Obr. 25 Podélný profil Tiché Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 .
51
Žďár n.O.
Borohrádek
Čermná n.O. Skořenický p.
50
Čermná
Choceň
Brandýs n.O. Třebovka
Libchavský p.
Ústí n.O.
Dolní Dobrouč Dobroučka
Letohrad 70
Lukavický p.
Čermná
Bystřec
Orličský p.
Jablonné n.O.
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
10
0 říční kilometr
80
60
50
30
20
10
0 říční kilometr
Obr. 26 Podélný profil Tiché Orlice v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.
52
Žďár n.O.
Borohrádek
Čermná n.O. Skořenický p.
40
Čermná
Choceň
Brandýs n.O. Třebovka
Libchavský p.
Ústí n.O.
Dolní Dobrouč Dobroučka
Letohrad
70
Lukavický p.
Čermná
Bystřec
Orličský p.
Jablonné n.O.
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
90
80
Libáňský p. 70
60
50
40
30
Obr. 27 Podélný profil Chrudimky v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr.
53
Pardubice Novohradka
Svídnice
Chrudim
VD Křižanovice
Seč
Hlinsko
Trhová Kamenice
VD Seč
VD Hamry
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
20
10 0 říční kilometr
90
80
Libáňský p.
70
60
50
40
30
-
20
+
Obr. 28 Podélný profil Chrudimky v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 .
54
Pardubice Novohradka
Svídnice
Chrudim
VD Křižanovice
Seč
Hlinsko
Trhová Kamenice
VD Seč
VD Hamry
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
10 0 říční kilometr
90
80
Libáňský p. 70
60
50
40
30
Pardubice Novohradka
Svídnice
Chrudim
VD Křižanovice
Seč
Hlinsko
Trhová Kamenice
VD Seč
VD Hamry
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
20
Obr. 29 Podélný profil Chrudimky v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.
55
10 0 říční kilometr
70
60
50
30
Obr. 30 Podélný profil Cidliny v období 2011 - 2012 ukazatele BSK5 a CHSKCr.
56
Sánský kanál
Libice n.C.
Žehuňský rybník
Žiželice
Chlumec n.C. Bystřice
Kralický p. 40
Zábědovský p.
Nový Bydžov
Smidary
Javorka
Valdický p.
Úlibický p.
Jičín
Vysoké Veselí
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
20
10
0 říční kilometr
70
60
50
40
Libice n.C. Sánský kanál
30
-
20
+
Obr. 31 Podélný profil Cidliny v období 2011 - 2012 ukazatele N-NO3 a N-NH4 .
57
Žehuňský rybník
Žiželice
Chlumec n.C. Bystřice
Zábědovský p.
Kralický p.
Nový Bydžov
Smidary
Javorka
Valdický p.
Úlibický p.
Jičín
Vysoké Veselí
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
10
0 říční kilometr
70
60
50
30
Libice n.C. Sánský kanál
20
Obr. 32 Podélný profil Cidliny v období 2011 - 2012 ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.
58
Žehuňský rybník
Žiželice
Chlumec n.C.
40
Bystřice
Zábědovský p.
Kralický p.
Nový Bydžov
Smidary
Javorka
Valdický p.
Úlibický p.
Jičín
Vysoké Veselí
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
10
0 říční kilometr
140
120
100
80
59
60
Obr. 33 Podélný profil Jizery v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr .
40
Strenický p.
Klenice
Bělá Kněžmostka
Zábrdka
Mohelka
Žehrovka
Libuňka
Kamenice
Oleška
Jizerka
Mumlava
Benátky n.J.
Mladá Boleslav
Bakov n.J.
Mnichovo Hradiště
Příšovice Svijany
Turnov
Železný Brod Líšný
Semily
Háje n.J.
Poniklá
Jablonec n.J.
Kořenov
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
20
0 říční kilometr
140
120
100
80
60
Obr. 34 Podélný profil Jizery v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 .
-
60
40
+
Strenický p.
Klenice
Bělá Kněžmostka
Zábrdka
Mohelka
Žehrovka
Libuňka
Kamenice
Oleška
Jizerka
Mumlava
Benátky n.J.
Mladá Boleslav
Bakov n.J.
Mnichovo Hradiště
Příšovice Svijany
Turnov
Železný Brod Líšný
Semily
Háje n.J.
Poniklá
Jablonec n.J.
Kořenov
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
20
0 říční kilometr
140
120
100
80
61
60
40
Strenický p.
Klenice
Bělá Kněžmostka
Zábrdka
Mohelka
Žehrovka
Libuňka
Kamenice
Oleška
Jizerka
Mumlava
Benátky n.J.
Mladá Boleslav
Bakov n.J.
Mnichovo Hradiště
Příšovice Svijany
Turnov
Železný Brod Líšný
Semily
Háje n.J.
Poniklá
Jablonec n.J.
Kořenov
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
20
Obr. 35 Podélný profil Jizery v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.
0 říční kilometr
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Obsah zinku v sedimentu Labe Indikátor znečištění
mg/kg
cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva
800 700 600 500 400 300 200 100
Děčín
Střekov
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obsah niklu v sedimentu Labe Indikátor znečištění
mg/kg
cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva
140 120 100
80 60 40 20
Střekov
Děčín
Střekov
Děčín
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obsah mědi v sedimentu Labe Indikátor znečištění
mg/kg
cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva
160 140 120 100 80
60 40 20
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obr. 36 Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích olovo, chrom a arsen v období 2008 - 2012.
62
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Obsah olova v sedimentu Labe Indikátor znečištění
mg/kg
cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva
140 120 100 80 60 40 20
Děčín
Střekov
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obsah chromu v sedimentu Labe Indikátor znečištění
mg/kg
cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva
350 300 250 200 150 100 50
Střekov
Děčín
Střekov
Děčín
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obsah arsenu v sedimentu Labe Indikátor znečištění
mg/kg
cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva
45 40 35 30 25 20 15 10
5
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obr. 37 Průměrné znečištění sedimentů Labe v ukazatelích olovo, chrom a arsen v období 2008 - 2012.
63
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Obsah AOX v sedimentu Labe cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
mg/kg 45 40 35 30 25 20 15 10 5
Děčín
Střekov
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obsah rtuti v sedimentu Labe Indikátor znečištění
cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva
mg/kg 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2
Střekov
Děčín
Střekov
Děčín
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obsah kadmia v sedimentu Labe Indikátor znečištění
cíl. záměr MKOL - zemědělské využití
cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva
mg/kg 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1
0,5
Litoměřice
Dolní Beřkovice
Obříství
Lysá n. L.
Valy
Němčice
Opatovice
Hradec Králové
Hořenice
Debrné
0
Obr. 38 Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období 2008 - 2012.
64
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe Časový vývoj BSK5 Orlice v profilu Nepasice mg/l 10 9 8
7 6 5 4 3 2 1
1-10
1-11
1-12
1-10
1-11
1-12
1-13
1-10
1-11
1-12
1-13
1-13
1-09 1-09
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj CHSKCr Orlice v profilu Nepasice
mg/l 70
60
50
40
30
20
10
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj fek. koli Orlice v profilu Nepasice KTJ/1 ml 1000 900 800 700 600
500 400 300 200 100
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Obr. 39 Časový průběh jakosti vody Orlice v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie.
65
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe Časový vývoj N-NH4+ Orlice v profilu Nepasice
mg/l 1 0,9 0,8 0,7 0,6
0,5 0,4 0,3 0,2 0,1
1-13
1-12
1-11
1-10
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj N-NO3- Orlice v profilu Nepasice
mg/l 9 8 7 6
5 4 3 2 1
1-08
1-09
1-10
1-11
1-12
1-13
1-08
1-09
1-10
1-11
1-12
1-13
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj Pcelk. Orlice v profilu Nepasice mg/l 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
+
-
Obr. 40 Časový průběh jakosti vody Orlice v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk.
66
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe Časový vývoj BSK5 Chrudimky v profilu Pardubice mg/l 14
12
10
8
6
4
2
1-10
1-11
1-12
1-10
1-11
1-12
1-13
1-10
1-11
1-12
1-13
1-13
1-09 1-09 1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj CHSKCr Chrudimky v profilu Pardubice
mg/l 70
60
50
40
30
20
10
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj fek. koli Chrudimky v profilu Pardubice KTJ /1 ml 1000 900 800 700 600
500 400 300 200 100
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Obr. 41 Časový průběh jakosti vody Chrudimky pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie.
67
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe Časový vývoj N-NH4+ Chrudimky v profilu Pardubice mg/l 1,4
1,2
1
0,8
0,6
0,4
0,2
1-12 1-12
1-13
1-12
1-13
1-13
1-11 1-11
1-10 1-10 1-10
1-11
1-09 1-09 1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj N-NO3- Chrudimky v profilu Pardubice mg/l 12
10
8
6
4
2
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj Pcelk. Chrudimky v profilu Pardubice mg/l 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
+
-
Obr. 42 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období 1993 – 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk..
68
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Časový vývoj BSK5 Jizery v profilu Tuřice mg/l 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
1-09
1-10
1-11
1-12
1-09
1-10
1-11
1-12
1-13
1-09
1-10
1-11
1-12
1-13
1-13
1-08 1-08 1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj CHSKCr Jizery v profilu Tuřice mg/l 60
50
40
30
20
10
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj fek. koli Jizery v profilu Tuřice KTJ/1 ml 2000 1800 1600 1400 1200
1000 800 600 400 200
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Obr. 43 Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie.
69
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Časový vývoj N-NH4+ Jizery v profilu Tuřice mg/l 1,4
1,2
1
0,8
0,6
0,4
0,2
1-13
1-11 1-11 1-11
1-12
1-10 1-10
1-09 1-09
1-10
1-08 1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj N-NO3- Jizery v profilu Tuřice mg/l 6
5
4
3
2
1
1-12
1-13
1-12
1-13
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj Pcelk. Jizery v profilu Tuřice mg/l 0,35
0,3
0,25
0,2
0,15
0,1
0,05
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
+
-
Obr. 44 Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk..
70
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Časový vývoj BSK5 Labe v profilu Obříství mg/l 16
14
12
10
8
6
4
2
1-13
1-12
1-11
1-10
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj CHSKCr Labe v profilu Obříství
mg/l 100 90 80 70 60 50 40
30 20 10
1-08
1-09
1-10
1-11
1-12
1-13
1-08
1-09
1-10
1-11
1-12
1-13
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj N-NH4+ Labe v profilu Obříství
mg/l 5 4,5 4 3,5 3
2,5 2 1,5 1 0,5
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Obr. 45 Časový průběh jakosti vody Labe v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie.
71
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Časový vývoj N-NH4+ Labe v profilu Obříství
mg/l 5 4,5 4 3,5 3
2,5 2 1,5 1 0,5
1-13
1-12
1-11
1-10
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj N-NO3- Labe v profilu Obříství
mg/l 10 9 8 7 6
5 4 3 2 1
1-12
1-13 1-13
1-11 1-11
1-12
1-10
1-09 1-09
1-10
1-08 1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj Pcelk. Labe v profilu Obříství mg/l 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
+
-
Obr. 46 Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk..
72
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Obr. 47 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 1998 do roku 2012.
73
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Tabulky
Tab. 1
Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
vodní tok
hodnoceno profilů
8.
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
I
II
III
IV
V
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Labe
1,2
3,3
1,5
5,1
15
1
9
5
0
0
0
drobné přítoky Labe
1,4
8,9
1,8
20,3
20
1
8
7
3
1
9
Úpa
1,4
2,9
1,7
3,7
7
2
5
0
0
0
0
Metuje
1,8
3,0
2,1
4,7
8
0
8
0
0
0
0
Orlice
1,5
4,4
1,8
5,9
18
4
11
3
0
0
1
Loučná
1,5
2,4
2,1
2,5
4
2
2
0
0
0
0
Chrudimka
1,5
3,6
1,9
5,7
11
2
8
1
0
0
0
Doubrava
2,6
4,2
3,1
5,7
5
0
3
2
0
0
1
Cidlina
2,4
7,3
3,5
11,0
9
0
3
5
1
0
4
Mrlina
4,4
7,0
6,9
10,6
5
0
0
2
3
0
5
Výrovka
3,2
5,3
4,7
8,4
5
0
0
5
0
0
4
Jizera
1,3
5,0
1,7
8,5
20
5
11
4
0
0
2
souhrn
1,2
8,9
1,5
20,3
127
17
68
34
7
1
26
Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
7,3
19,0
9,5
24,7
15
1
14
0
0
0
0
drobné přítoky Labe
7,7
39,9
11,2
75,1
20
3
6
10
1
0
5
Úpa
6,5
21,1
11,2
29,1
7
4
2
1
0
0
0
Metuje
8,0
13,1
10,8
18,6
8
6
2
0
0
0
0
Orlice
5,7
14,1
7,1
22,8
18
7
11
0
0
0
0
Loučná
7,2
12,8
9,5
21,1
4
2
2
0
0
0
0
Chrudimka
11,9
22,7
15,1
36,5
11
1
7
3
0
0
0
Doubrava
16,5
23,7
21,5
30,2
5
0
4
1
0
0
0
Cidlina
11,4
32,1
15,1
41,0
9
1
6
2
0
0
1
Mrlina
27,5
38,1
35,1
45,3
5
0
0
5
0
0
5
Výrovka
20,1
25,5
27,4
29,4
5
0
0
5
0
0
0
Jizera
7,7
27,3
12,5
37,1
20
6
11
3
0
0
2
souhrn
5,7
39,9
7,1
75,1
127
31
65
30
1
0
13
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 2
74
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
-
Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 3
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
0,5
3,7
0,7
5,9
15
4
11
0
0
0
0
drobné přítoky Labe
1,1
14,1
1,5
19,1
20
2
5
8
4
1
12
Úpa
0,8
7,1
1,2
9,4
7
4
2
1
0
0
1
Metuje
1,5
8,2
2,1
8,5
8
2
5
1
0
0
1
Orlice
1,4
4,6
1,9
6,4
18
1
16
1
0
0
0
Loučná
6,2
9,1
9,4
10,1
4
0
0
4
0
0
4
Chrudimka
1,1
5,7
1,6
8,7
11
1
6
4
0
0
1
Doubrava
3,1
7,3
4,4
9,7
5
0
4
1
0
0
1
Cidlina
2,9
4,8
4,6
7,8
9
0
6
3
0
0
0
Mrlina
1,9
4,1
5,3
9,9
5
0
2
3
0
0
0
Výrovka
5,4
6,0
7,4
8,3
5
0
0
5
0
0
5
Jizera
0,4
4,6
0,5
6,5
20
11
7
2
0
0
0
souhrn
0,4
14,1
0,5
19,1
127
25
64
33
4
1
25
vodní tok
+
Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
0,02
0,14
0,04
0,25
15
15
0
0
0
0
0
drobné přítoky Labe
0,04
2,17
0,06
3,98
20
8
6
4
2
0
11
Úpa
0,02
0,13
0,04
0,21
7
7
0
0
0
0
0
Metuje
0,03
0,23
0,04
0,49
8
7
1
0
0
0
1
Orlice
0,03
0,59
0,04
1,63
18
15
2
1
0
0
2
Loučná
0,03
0,08
0,05
0,13
4
4
0
0
0
0
0
Chrudimka
0,03
0,45
0,06
1,09
11
10
0
1
0
0
1
Doubrava
0,10
0,51
0,19
1,12
5
3
1
1
0
0
1
Cidlina
0,08
0,69
0,13
1,62
9
7
1
1
0
0
1
Mrlina
0,10
0,42
0,15
0,86
5
3
2
0
0
0
2
Výrovka
0,23
0,46
0,43
1,03
5
0
3
2
0
0
5
Jizera
0,04
0,32
0,06
0,59
20
16
4
0
0
0
2
souhrn
0,02
2,17
0,04
3,98
127
95
20
10
2
0
26
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 4
75
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
vodní tok
hodnoceno profilů
Tab. 5
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
I
II
III
IV
V
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Labe
0,012
0,148
0,021
0,191
14
1
6
7
0
0
0
drobné přítoky Labe
0,044
0,733
0,062
1,130
20
0
8
5
6
1
12
Úpa
0,029
0,538
0,040
0,805
7
1
1
4
1
0
2
Metuje
0,065
0,143
0,082
0,237
8
0
6
2
0
0
0
Orlice
0,021
0,359
0,034
0,500
18
2
7
8
1
0
3
Loučná
0,043
0,102
0,063
0,144
4
0
4
0
0
0
0
Chrudimka
0,032
0,108
0,057
0,191
11
0
10
1
0
0
0
Doubrava
0,126
0,562
0,210
1,010
5
0
0
4
1
0
4
Cidlina
0,129
0,277
0,184
0,422
9
0
0
8
1
0
5
Mrlina
0,103
0,397
0,133
0,800
5
0
1
3
1
0
2
Výrovka
0,124
0,205
0,167
0,301
5
0
0
5
0
0
4
Jizera
0,024
0,219
0,040
0,358
20
4
12
4
0
0
2
souhrn
0,012
0,733
0,021
1,130
126
8
55
51
11
1
34
Tab. 6
Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období 2011 - 2012 charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
vodní tok
min.
max.
min.
max.
hodnoceno profilů
aritmetický průměr
I
II
III
IV
V
Labe
1,7
2,6
1,9
3,2
14
0
4
10
0
0
-
drobné přítoky Labe
1,3
3,0
1,4
3,2
16
1
5
10
0
0
-
Úpa
1,9
2,2
2,1
2,5
2
0
1
1
0
0
-
Metuje
1,5
2,4
1,5
2,6
8
0
6
2
0
0
-
Orlice
1,5
2,8
1,7
3,2
17
0
11
5
1
0
-
Loučná
1,6
2,2
1,7
2,8
4
0
3
1
0
0
-
Chrudimka
1,6
2,7
1,7
3,1
9
0
6
3
0
0
-
Doubrava
2,0
2,4
2,1
2,6
5
0
3
2
0
0
-
Cidlina
2,1
2,7
2,2
3,1
8
0
2
5
1
0
-
Mrlina
2,2
3,1
2,3
3,5
5
0
0
4
1
0
-
Výrovka
1,9
2,5
2,1
2,6
5
0
2
3
0
0
-
Jizera
1,2
2,9
1,3
3,3
9
2
4
2
1
0
-
souhrn
1,2
3,1
1,3
3,5
102
3
47
48
4
0
-
76
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Tab. 7
Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období 2011 - 2012 charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
min. KTJ/1 ml
max. KTJ/1 ml
min. KTJ/1 ml
max. KTJ/1 ml
hodnoceno profilů
aritmetický průměr
I
II
III
IV
V
Labe
2
66
3
125
15
3
9
3
0
0
8
drobné přítoky Labe
15
662
32
1360
20
3
8
5
3
1
11
Úpa
9
131
16
315
7
3
1
3
0
0
4
Metuje
16
110
33
246
8
1
5
2
0
0
4
Orlice
1
130
3
358
18
8
5
5
0
0
7
Loučná
9
28
18
51
4
2
2
0
0
0
0
Chrudimka
8
463
13
1400
11
6
4
0
0
1
3
Doubrava
17
277
39
474
5
2
2
1
0
0
3
Cidlina
14
174
26
315
9
5
2
2
0
0
2
Mrlina
8
26
16
61
5
3
2
0
0
0
0
Výrovka
38
153
91
387
5
0
2
3
0
0
4
Jizera
4
233
9
306
20
4
12
4
0
0
8
souhrn
1
662
3
1400
127
40
54
28
3
2
54
vodní tok
Jakost vody toků v ukazateli AOX v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
min. ug/l
max. ug/l
min. ug/l
max. ug/l
hodnoceno profilů
Tab. 8
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
11,2
28,6
18,7
48,0
13
0
2
6
3
2
2
drobné přítoky Labe
11,1
59,9
18,4
124,0
9
0
1
0
0
8
8
Úpa
13,9
36,1
19,7
54,7
6
0
1
4
0
1
1
Metuje
11,0
14,9
14,9
24,0
5
0
3
2
0
0
0
Orlice
7,1
24,8
8,5
41,3
14
2
6
5
1
0
0
Loučná
19,0
23,7
30,0
46,4
2
0
0
1
0
1
0
Chrudimka
18,5
28,3
30,7
50,4
4
0
0
1
1
2
2
Doubrava
22,4
54,6
43,8
101,1
3
0
0
0
0
3
2
Cidlina
16,6
41,4
25,8
65,7
6
0
0
1
0
5
5
Mrlina
31,5
36,8
61,5
67,1
2
0
0
0
0
2
2
Výrovka
37,8
54,0
64,2
90,7
3
0
0
0
0
3
3
Jizera
12,6
54,1
19,8
87,7
13
0
1
9
1
2
1
souhrn
7,1
59,9
8,5
124,0
80
2
14
29
6
29
26
vodní tok
77
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
vodní tok
hodnoceno profilů
Tab. 9
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
I
II
III
IV
V
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Labe
49
349
60
444
15
8
7
0
0
0
0
drobné přítoky Labe
116
1176
135
1401
20
3
4
6
6
1
5
Úpa
82
550
111
735
7
4
2
1
0
0
0
Metuje
209
336
111
359
8
7
1
0
0
0
0
Orlice
68
343
102
407
18
14
4
0
0
0
0
Loučná
447
461
493
557
4
0
4
0
0
0
0
Chrudimka
92
463
123
582
11
5
4
2
0
0
0
Doubrava
219
682
260
734
5
2
2
1
0
0
0
Cidlina
317
530
354
668
9
0
2
7
0
0
0
Mrlina
501
725
647
911
5
0
0
4
1
0
0
Výrovka
558
693
620
751
5
0
0
5
0
0
0
Jizera
46
668
67
830
20
12
6
2
0
0
0
souhrn
46
1176
60
1401
127
55
36
28
7
1
5
Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
2,6
18,7
4,7
38,4
15
5
10
0
0
0
0
drobné přítoky Labe
3,3
50,6
7,0
82,2
20
10
6
4
0
0
7
Úpa
4,6
38,8
4,0
127,2
7
6
0
0
0
1
1
Metuje
2,4
32,5
3,3
81,5
8
6
1
1
0
0
1
Orlice
3,2
15,0
5,9
28,1
18
14
4
0
0
0
0
Loučná
6,6
21,0
11,7
40,8
4
2
2
0
0
0
1
Chrudimka
5,0
13,2
9,0
24,2
11
10
1
0
0
0
0
Doubrava
8,1
17,1
10,4
34,2
5
3
2
0
0
0
0
Cidlina
9,8
28,6
16,0
46,5
9
4
4
1
0
0
3
Mrlina
18,9
46,5
28,5
93,4
5
0
1
2
2
0
4
Výrovka
16,7
30,4
27,1
61,5
5
0
3
2
0
0
2
Jizera
2,5
22,1
3,0
28,3
18
17
3
0
0
0
2
souhrn
2,4
50,6
3,0
127,2
125
77
37
10
2
1
21
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 10
78
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Tab. 11
Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN 75 7221 v období 2011 - 2012
Ukazatel
bentos
BSK5
CHSKCr
N-NH4+
N-NO3-
Pcelk. F
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
I
I
I
I
I
I
II
II
II
I
I
II
II
Název toku
Název profilu
říční km
Labe
Herlíkovice
1075,87
Labe
Klášterská Lhota
1063,14
Labe
Debrné
1047,97
II
II
II
I
I
II
II
Labe
Verdek
1039,64
III
II
II
I
I
II
III
Labe
Hořenice
1018,14
III
II
II
I
II
II
III
Labe
Hradec Králové
994,43
III
II
II
I
II
II
III
Labe
Opatovice
987,80
II
II
II
I
II
III
III
Labe
Němčice
978,76
II
II
II
I
II
III
III
Labe
Valy
954,73
III
II
II
I
II
III
III
Labe
Veletov
928,60
III
II
II
I
II
III
III
Labe
Kolín
916,29
III
III
II
I
II
Labe
Nymburk
895,90
III
III
II
I
II
III
III
Labe
Lysá (MS)
878,79
III
III
II
I
II
III
III
Labe
Jiřice
854,54
III
III
II
I
II
II
III
Labe
Obříství (MS)
842,05
III
III
II
I
II
III
III
Malé Labe
Prosečné
0,50
I
I
I
I
II
II
Čistá
Hostinné
0,50
II
I
I
I
II
II
Pilníkovský potok
Chotěvice
0,70
II
I
I
II
II
II
Kalenský potok
Debrné
0,10
II
II
I
II
III
III
Běluňka
Běluň
2,00
II
II
I
II
II
II
Úpa
Horní Staré Město
53,50
I
I
I
I
I
I
Ličná
Poříčí u Trutnova
0,38
I
I
I
I
II
II
Rtyňka
Úpice
0,20
II
II
I
II
III
III
Úpa
Havlovice
30,60
II
I
I
I
III
III
Úpa
Zlíč
14,90
II
II
I
I
III
III
Olešnice
Zlíč
0,50
II
III
I
III
IV
IV
Úpa
Jaroměř
0,28
III
II
I
I
II
III
III
Metuje
Velké Petrovice
54,15
II
II
I
I
II
II
II
Ledhujka
Velké Petrovice
0,03
II
II
I
I
III
II
III
Židovka
Vysoká Srbská
2,50
II
II
I
I
II
II
II
Dřevíč
Velký Dřevíč
0,10
II
II
I
I
I
II
II
Metuje
Běloves
36,24
II
II
II
I
II
II
II
Metuje
Nové Město n. M.
21,64
II
II
I
I
II
III
III
Rozkoš
Velká Jesenice
2,14
III
II
I
II
I
II
III
Metuje
Jaroměř
0,68
III
II
II
I
II
III
III
Trotina
Lochenice
2,28
II
II
II
I
III
II
III
Piletický potok
Hradec Králové
0,49
III
III
III
III
IV
IV
IV
Divoká Orlice
Líšnice
83,83
II
II
II
I
I
I
II
Rokytenka
Žamberk
0,50
II
I
I
I
II
II
II
Divoká Orlice
Záměl
56,50
III
I
II
I
II
II
III
Zdobnice
Vamberk
1,00
II
II
I
I
II
I
II
Kněžná
Synkov
2,10
II
II
I
II
II
III
III
Bělá (do D. Orlice)
Častolovice
1,50
II
II
II
I
II
II
II
Divoká Orlice
Čestice
42,19
II
II
I
I
II
II
II
II
II
79
výsl. tř
III
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel
bentos
BSK5
CHSKCr
N-NH4+
N-NO3-
Pcelk. F
říční km
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
Název toku
Název profilu
Tichá Orlice
Jablonné nad Orlicí
79,92
II
I
I
I
II
II
II
Tichá Orlice
Ústí nad Orlicí
51,38
II
II
I
I
II
III
III
Třebovka
Hylváty
1,20
II
III
II
III
II
IV
IV
Tichá Orlice
Choceň
29,50
II
II
II
I
II
III
III
Tichá Orlice
Žďár nad Orlicí
1,58
III
II
II
I
II
III
III
Dědina
Chábory
30,70
I
I
I
II
II
II
Dědina
České Meziříčí
15,58
II
II
II
I
II
III
III
Zlatý potok
České Meziříčí
0,38
IV
III
II
I
III
III
IV
Dědina
Třebechovice p. O.
0,42
III
III
II
II
II
III
III
Orlice
Nepasice
12,87
III
II
II
I
II
II
III
Orlice
Hradec Králové
2,60
III
II
II
I
II
III
III
Ředický potok
Lukovna
0,20
II
III
III
III
III
V
V
Loučná
Tržek
57,20
III
I
I
I
III
II
III
Desná
Tržek
1,50
II
I
I
I
III
II
III
Loučná
Zámrsk
33,21
II
II
II
I
III
II
III
Loučná
Dašice
7,36
II
II
II
I
III
II
III
Chrudimka
Blatno
89,63
I
II
I
I
II
II
Chrudimka
Stan
81,00
III
III
III
II
III
III
Chrudimka
Horní Bradlo
64,98
II
II
III
I
II
II
III
Chrudimka
Svídnice
28,79
III
I
II
I
II
II
III
Chrudimka
Tuněchody
14,68
II
II
II
I
II
II
II
Novohradka
Lozice
23,49
II
II
II
I
III
II
III
Žejbro
Blížňovice
0,50
II
II
II
I
III
II
III
Ležák
Hrochův Týnec
0,93
II
II
III
I
III
II
III
Novohradka
Úhřetická Lhota
0,60
II
II
I
I
III
II
III
Chrudimka
Nemošice
4,19
III
II
II
I
II
II
III
Chrudimka
Pardubice
0,50
III
II
II
I
II
II
III
Opatovický kanál
Semín
1,20
II
II
II
I
II
II
II
Doubrava
Bílek
71,60
III
II
II
II
II
III
III
Doubrava
Spačice
43,97
II
II
II
I
II
III
III
Doubrava
Žleby
23,71
II
II
II
I
II
III
III
Brslenka (Čáslavka)
Rohozec
1,06
II
III
III
III
III
IV
IV
Doubrava
Záboří
1,46
III
III
II
I
II
III
III
Klejnárka
Nové Dvory
6,25
I
III
III
II
III
II
III
Vrchlice
Malín
0,79
III
II
III
I
III
IV
IV
Klejnárka
Starý Kolín
2,02
III
III
II
II
III
III
III
Cidlina
Vitiněves
67,65
II
III
III
III
II
IV
IV
Javorka
Ostroměř
14,80
III
II
II
I
II
III
III
Cidlina
Sloupno
44,47
III
III
II
I
II
III
III
Cidlina Bystřice
Luková Popovice
34,61 25,17
II III
III II
II I
II I
II II
III III
III III
Bystřice
Kosičky
7,06
III
II
II
I
III
III
III
Cidlina
Žiželice
21,40
III
III
II
I
III
III
III
Cidlina
Zbraň
18,50
III
II
I
III
III
III
Cidlina
Sány
6,79
IV
IV
III
I
II
III
IV
Mrlina
Kopidlno
30,84
IV
IV
III
II
II
II
IV
Mrlina
Nové Zámky
16,14
III
III
III
I
II
III
III
Štítarský potok
Svídnice
3,18
III
IV
III
II
III
IV
IV
Sánský kanál
Budiměřice
0,32
III
IV
III
I
III
III
IV
Mrlina
Nymburk
1,04
III
III
III
I
III
III
III
Výrovka Výrovka
Plaňany Zvěřínek
21,40 3,62
II III
III III
III III
III II
III III
III III
III III
80
výsl. tř
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe Ukazatel
bentos
BSK5
CHSKCr
N-NH4+
N-NO3-
Pcelk. F
říční km
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
Název toku
Název profilu
tř. jak.
výsl. tř
Šembera
Klučov
11,49
II
III
III
III
III
III
III
Šembera
Zvěřínek
0,43
III
III
III
II
III
III
III
Výrovka
Písty
2,69
III
III
III
II
III
III
III
Vlkava
Hronětice
5,94
III
IV
III
II
IV
III
IV
Mlynařice
Lysá nad Labem
5,23
III
V
IV
IV
II
IV
V
Výmola
Vyšehořovice
8,76
III
IV
III
IV
III
IV
IV
Výmola
Císařská Kuchyně
0,89
III
III
III
III
IV
III
IV
Jizera
Kořenov
142,87
I
II
II
I
I
I
II
Jizera
Horní Sytová
121,79
I
I
II
I
I
I
II
Jizerka
Víchová
1,00
II
I
II
I
II
II
Oleška
Bořkov
2,00
III
II
II
II
III
III
III
Jizera
Spálov
101,13
II
II
II
I
I
II
II
Kamenice
Josefův Důl
28,30
I
I
I
I
I
I
Kamenice
Tanvald
15,80
I
I
I
I
II
II
Desná (do Kamenice) Tanvald
1,00
I
I
I
I
I
I
II
I
I
I
II
II
II
II
I
II
III
III
II
II
I
I
II
IV
1,00
III
III
I
I
II
III
0,50
I
I
I
II
II
II
Klášter Hradiště n.J.
0,50
III
II
I
II
II
III
Jizera
Bakov nad Jizerou
48,93
II
II
I
I
II
II
Bělá
Malá Bělá
0,50
II
II
I
II
II
II
Kněžmostka
Bakov nad Jizerou
0,80
III
III
II
II
III
III
Klenice
Mladá Boleslav
1,00
III
III
II
III
III
III
Jizera
Vinec
34,65
III
II
II
I
II
II
III
Jizera
Tuřice
11,47
II
II
II
I
II
II
II
Vinořský potok
Brandýs nad L.
2,10
III
III
III
II
III
III
III
Mratínský potok
Kostelec nad L.
0,24
III
IV
III
III
IV
IV
IV
Košátecký potok
Tišice
1,83
II
III
II
II
III
II
III
Černávka
Obříství
0,58
III
II
III
II
V
IV
V
Kamenice
Spálov
Libuňka
Turnov
0,55
Jizera
Příšovice
70,63
Žehrovka
Žabakor
Mohelka
Mohelnice
Zábrdka
Počet hodnocených profilů celkem
0,06
II IV
II
102
127
127
127
127
126
127
Počet profilů v I. třídě jakosti
3
17
31
95
25
8
4
Počet profilů ve II. třídě jakosti
47
68
65
20
64
55
31
Počet profilů ve III. třídě jakosti
48
34
30
10
33
51
73
Počet profilů ve IV. třídě jakosti
4
7
1
2
4
11
16
Počet profilů v V. třídě jakosti
0
1
0
0
1
1
3
81
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Tab. 12
Porovnání ročních průměrů za období 2011 - 2012 s normami environmentální kvality
Název toku
Název profilu
BSK5
CHSKCr
N-NO3-
N-NH4+
Pcelk. F
NL
fek. koli
AOX
3,8 m g/l 26 m g/l 5,4 m g/l 0,23 m g/l 0,15 m g/l 20 m g/l 40 KTJ/1 m l 25 ug/l Labe
Herlíkovice
1,2
7,3
0,5
0,02
0,01
2,6
2,1
Labe
Klášterská Lhota
2,3
11,1
1,4
0,10
0,08
11,8
54,7
11,2
Labe
Debrné
2,5
13,9
1,9
0,07
0,09
18,7
66,3
12,0
Labe
Verdek
1,9
11,2
1,8
0,09
0,08
11,3
27,8
12,8
Labe
Hořenice
2,2
11,7
2,4
0,08
0,11
14,5
48,3
13,4
Labe
Hradec Králové
2,0
10,5
2,7
0,09
0,11
10,4
23,0
15,1
Labe
Opatovice
2,2
13,8
2,9
0,09
0,15
14,1
45,6
14,5
Labe
Němčice
2,3
12,7
3,0
0,09
0,12
16,1
32,2
14,0
Labe
Valy
2,7
14,3
3,7
0,12
0,12
13,8
41,0
21,4
Labe
Veletov
2,8
17,0
3,7
0,10
0,12
18,3
16,4
21,6
Labe
Kolín
3,3
16,5
3,7
0,13
13,5
41,3
Labe
Nymburk
3,3
18,0
3,6
0,12
0,12
16,1
46,8
23,3
Labe
Lysá (MS)
3,2
17,1
3,7
0,12
0,13
12,1
19,8
26,5
Labe
Jiřice
3,1
19,0
3,5
0,11
0,11
18,4
48,9
18,7
Labe
Obříství (MS)
3,1
16,8
3,6
0,14
0,11
14,8
23,5
28,6
Malé Labe
Prosečné
1,4
7,7
1,1
0,04
0,04
3,3
36,4
Čistá
Hostinné
1,7
10,7
1,6
0,04
0,08
5,1
80,9
11,1
Pilníkovský potok Chotěvice
2,0
9,2
4,1
0,07
0,13
9,5
41,7
Kalenský potok
Debrné
1,9
11,1
3,9
0,06
0,15
10,1
14,5
Běluňka
Běluň
2,2
11,4
4,8
0,05
0,09
8,9
22,3
Úpa
Horní Staré Město
1,6
6,5
0,8
0,02
0,03
5,7
9,4
Ličná
Poříčí u Trutnova
1,4
10,3
1,7
0,03
0,06
6,2
25,9
15,0
Rtyňka
Úpice
2,9
16,2
3,5
0,13
0,16
9,6
111,9
19,2
Úpa
Havlovice
2,0
10,9
1,8
0,06
0,11
8,4
52,4
13,9
Úpa
Zlíč
1,8
11,7
2,1
0,03
0,11
38,8
22,6
16,2
Olešnice
Zlíč
2,5
21,1
7,1
0,10
0,54
4,6
43,8
36,1
Úpa
Jaroměř
2,4
8,6
2,8
0,10
0,13
8,0
131,5
17,2
Metuje
Velké Petrovice
1,8
8,2
3,6
0,03
0,08
2,4
16,2
12,0
Ledhujka
Velké Petrovice
2,3
8,0
8,2
0,08
0,08
3,8
38,9
11,0
Židovka
Vysoká Srbská
1,8
10,1
2,6
0,06
0,08
3,2
49,9
Dřevíč
Velký Dřevíč
3,0
13,1
2,1
0,09
0,07
32,5
46,9
Metuje
Běloves
2,4
10,9
3,1
0,14
0,08
14,3
78,1
12,3
Metuje
Nové Město n. M.
2,6
9,5
3,3
0,12
0,14
6,6
110,0
14,4
Rozkoš
Velká Jesenice
2,5
10,4
1,5
0,23
0,07
8,6
19,1
Metuje
Jaroměř
2,2
11,0
2,9
0,07
0,11
11,0
39,5
Trotina
Lochenice
2,5
16,1
5,5
0,09
0,08
23,7
30,8
Piletický potok
Hradec Králové
4,0
24,7
7,3
1,18
0,43
23,7
458,1
Divoká Orlice
Líšnice
1,8
13,9
1,4
0,04
0,03
4,2
1,3
Rokytenka
Žamberk
1,6
9,7
3,5
0,03
0,05
4,2
8,2
9,1
Divoká Orlice
Záměl
1,6
13,4
2,3
0,04
0,04
5,1
16,9
11,1
Zdobnice
Vamberk
1,7
7,8
2,6
0,04
0,02
3,2
32,7
7,1
Kněžná
Synkov
1,9
9,0
3,8
0,25
0,18
6,1
50,2
2,1
10,9
3,3
0,13
0,10
8,3
46,2
Bělá (do D. Orlice) Častolovice
82
14,9 37,1
13,3
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Název toku
Název profilu
BSK5
CHSKCr
N-NO3-
N-NH4+
Pcelk. F
NL
fek. koli
AOX
3,8 m g/l 26 m g/l 5,4 m g/l 0,23 m g/l 0,15 m g/l 20 m g/l 40 KTJ/1 m l 25 ug/l Divoká Orlice
Čestice
2,1
10,7
2,7
0,06
0,06
8,6
38,6
Tichá Orlice
Jablonné nad Orl.
1,5
9,2
2,7
0,03
0,07
3,8
12,9
Tichá Orlice
Ústí nad Orlicí
2,2
9,7
4,1
0,08
0,11
5,7
24,4
10,8
Třebovka
Hylváty
4,4
14,0
4,2
0,59
0,36
6,8
112,2
24,8
Tichá Orlice
Choceň
2,1
11,0
4,6
0,13
0,15
7,1
29,8
10,7
Tichá Orlice
Žďár nad Orlicí
2,8
13,6
4,2
0,07
0,12
15,0
29,0
13,7
Dědina
Chábory
1,5
5,7
2,8
0,03
0,04
3,2
15,7
Dědina
České Meziříčí
2,3
10,7
3,5
0,14
0,20
8,8
130,3
15,5
Zlatý potok
České Meziříčí
3,4
14,1
3,7
0,11
0,09
14,6
76,6
15,6
Dědina
Třebechovice p. O.
2,9
14,1
4,0
0,20
0,12
11,2
125,6
18,0
Orlice
Nepasice
2,5
11,9
3,5
0,07
0,10
12,6
40,9
12,1
Orlice
Hradec Králové
2,5
13,9
3,3
0,08
0,11
13,7
17,2
11,8
Ředický p.
Lukovna
3,9
30,9
6,4
0,85
0,72
13,9
90,1
Loučná
Tržek
1,5
7,2
6,2
0,07
0,07
6,6
20,4
Desná
Tržek
1,7
8,4
9,1
0,03
0,04
13,7
8,6
Loučná
Zámrsk
1,9
11,5
8,5
0,08
0,10
21,0
28,0
19,0
Loučná
Dašice
2,4
12,8
7,6
0,07
0,10
16,7
25,5
23,7
Chrudimka
Blatno
1,6
18,7
1,1
0,03
0,05
5,7
7,8
Chrudimka
Stan
3,6
22,7
3,0
0,45
0,09
8,8
Chrudimka
Horní Bradlo
2,2
19,5
2,4
0,08
0,06
5,4
Chrudimka
Svidnice
1,5
14,8
2,3
0,04
0,03
5,0
Chrudimka
Tuněchody
2,0
16,2
3,7
0,06
0,07
6,8
31,3
Novohradka
Lozice
2,0
12,9
5,7
0,08
0,10
11,3
33,6
Žejbro
Bližňovice
1,8
11,9
5,1
0,06
0,11
13,2
11,0
Ležák
Hrochův Týnec
2,0
16,6
4,6
0,07
0,09
9,2
23,0
Novohradka
Uhřetická Lhota
2,1
12,2
5,2
0,08
0,11
8,7
13,8
Chrudimka
Nemošice
2,4
17,0
3,8
0,07
0,08
8,7
22,6
28,3
Chrudimka
Pardubice
2,4
16,8
3,8
0,08
0,09
9,0
54,3
26,2
2,2
13,8
3,0
0,05
0,11
19,6
20,3
Opatovický kanál Semín
12,0
18,5 21,3
Doubrava
Bílek
2,6
20,1
3,1
0,22
0,18
8,1
54,5
Doubrava
Spačice
2,6
16,5
4,0
0,16
0,15
8,8
22,4
Doubrava
Žleby
2,6
17,8
4,2
0,12
0,13
17,1
50,9
22,4
Brslenka
Rohozec
4,2
23,7
7,3
0,51
0,56
10,5
277,4
54,6
Doubrava
Záboří
3,3
20,1
4,0
0,10
0,16
15,7
17,3
28,7
Klejnarka
Nové Dvory
2,7
20,1
5,1
0,34
0,10
17,3
26,5
Vrchlice
Malín
3,1
23,9
7,9
0,10
0,30
9,5
316,8
41,1
Klejnarka
Starý Kolín
3,6
19,9
5,9
0,35
0,22
9,5
195,4
40,4
Cidlina
Vitiněves
4,7
20,8
4,7
0,69
0,28
20,6
173,5
Javorka
Ostroměř
2,7
13,1
3,4
0,16
0,13
16,4
92,4
Cidlina
Sloupno
3,0
17,2
3,7
0,22
0,20
13,6
22,5
Cidlina
Luková
4,3
21,4
3,5
0,16
0,24
18,4
27,7
Bystřice
Popovice
2,4
11,4
4,4
0,21
0,15
10,0
28,7
Bystřice
Kosičky
2,9
16,0
4,8
0,10
0,15
9,8
13,9
39,3
Cidlina
Žiželice
4,6
23,7
4,3
0,15
0,19
27,9
18,6
34,9
Cidlina
Zbraň
3,5
19,5
4,3
0,08
0,17
12,1
17,9
Cidlina
Sány
7,3
32,1
2,9
0,16
0,15
28,6
13,7
Mrlina
Kopidlno
6,3
32,2
1,9
0,33
0,10
46,5
21,7
Mrlina
Nové Zámky
5,5
27,6
2,3
0,14
0,15
27,5
18,9
Štítarský potok
Svidnice
7,0
38,1
3,1
0,42
0,40
39,5
22,9
Sánský kanál
Budiměřice
6,3
27,9
3,0
0,10
0,14
29,7
8,2
36,8
Mrlina
Nymburk
4,4
27,5
4,1
0,11
0,18
18,9
25,7
31,5
Výrovka
Plaňany
5,3
25,5
5,7
0,33
0,12
19,1
37,9
Výrovka
Zvěřínek
4,1
21,3
5,6
0,26
0,16
16,7
47,1
83
16,6 36,3
41,4
44,5
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
BSK5
CHSKCr
N-NO3-
N-NH4+
Pcelk. F
NL
fek. koli
AOX
Název toku
Název profilu
Šembera
Klučov
4,4
21,7
5,9
0,46
0,20
30,4
153,1
Šembera
Zvěřínek
3,2
20,1
6,0
0,30
0,21
26,0
75,8
37,8
Výrovka
Písty
4,3
22,4
5,4
0,23
0,17
18,9
73,7
54,0
Vlkava
Hronětice
5,0
30,5
8,5
0,25
0,20
22,7
57,3
50,7
Mlynařice
Lysá nad Labem
8,9
39,9
3,4
1,94
0,46
50,6
276,3
40,2
Výmola
Vyšehorovice
7,8
22,0
6,3
2,17
0,41
23,9
36,8
Výmola
Císařská Kuchyně
5,0
22,0
8,5
0,51
0,22
15,5
31,3
Jizera
Kořenov
1,5
9,1
0,4
0,04
0,03
2,5
12,6
Jizera
Horní Sytová
1,5
9,9
0,8
0,04
0,02
3,8
27,1
12,6
Jizerka
Víchová
2,2
7,7
1,4
0,32
0,05
4,4
29,4
21,9
Oleška
Bořkov
2,7
12,2
4,6
0,20
0,21
5,2
140,5
16,3
Jizera
Spálov
2,4
13,6
1,8
0,08
0,07
22,1
46,7
14,8
Kamenice
Josefův Důl
1,3
13,1
0,4
0,04
0,03
2,0
4,2
Kamenice
Tanvald
1,5
10,5
0,8
0,06
0,04
2,0
26,7
Desná
Tanvald
1,6
11,2
0,7
0,06
0,04
6,0
75,4
Kamenice
Spálov
1,8
11,5
1,5
0,04
0,04
9,1
38,6
12,6
Libuňka
Turnov
2,4
14,1
3,1
0,21
0,10
8,5
56,0
19,7
Jizera
Příšovice
1,9
10,6
2,0
0,07
0,06
8,6
39,0
15,7
Žehrovka
Žabakor
3,0
20,1
2,3
0,08
0,09
14,7
23,0
Mohelka
Mohelnice
1,8
8,9
4,3
0,05
0,07
6,4
38,6
Zábrdka
Klášt. Hradiště
3,2
17,0
3,7
0,18
0,05
21,5
233,1
Jizera
Bakov nad Jizerou
1,9
11,1
2,4
0,06
0,06
9,0
39,4
13,9
Bělá
Malá Bělá
2,3
13,5
3,7
0,07
0,08
12,5
60,5
17,5
Kněžmostka
Bakov nad Jizerou
4,2
27,3
3,8
0,20
0,12
13,5
32,3
Klenice
Mladá Boleslav
5,0
27,2
4,3
0,25
0,22
17,1
44,7
54,1
Jizera
Vinec
2,0
11,7
2,6
0,07
0,08
7,6
58,3
16,7
Jizera
Tuřice
1,9
12,2
2,7
0,05
0,08
9,0
26,8
17,3
Vinořský p.
Brandýs n. L.
5,6
28,9
6,9
0,17
0,27
34,7
32,8
59,9
Mratínský p.
Kostelec n. L.
6,7
28,2
7,8
0,73
0,73
21,4
662,3
54,3
Košátecký p.
Tišice
3,0
14,9
7,1
0,31
0,08
14,8
173,3
Černávka
Obříství
3,9
24,5
14,1
0,38
0,46
10,9
74,6
127 26
127 13
127 25
127 26
126 34
127 21
124 52
3,8 m g/l 26 m g/l 5,4 m g/l 0,23 m g/l 0,15 m g/l 20 m g/l 40 KTJ/1 m l 25 ug/l
Počet hodnocených profilů Počet nevyhovujících profilů
84
55,3
16,6
79 25
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Horního a středního Labe
Tab. 13
Jakost sedimentů v období 2008 - 2012
Ukazatel Název toku Název profilu
Zn
Ni
Pb
As
Cu
Hg
Cd
Cr IV
HCB
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
mg/kg 44,9
mg/kg 82,4
mg/kg 20,1
mg/kg 86,1
mg/kg 0,36
mg/kg 1,53
mg/kg 55,4
ug/kg <3,0
mg/kg 15,8
AOX
Labe
Debrné
mg/kg 284,2
Labe
Hořenice
579,0
42,7
100,2
17,8
98,5
0,48
1,47
70,5
<3,0
15,3
Labe
Hradec Králové
386,7
40,5
72,8
18,3
83,9
0,42
1,84
90,0
<3,0
19,1
Labe
Opatovice
370,8
45,8
75,9
20,9
56,5
0,44
1,94
82,6
<3,0
9,3
Labe
Němčice
346,4
42,6
65,6
14,3
65,8
0,45
1,61
93,0
<3,0
17,3
Labe
Valy
405,4
46,0
68,7
14,3
70,0
1,00
2,16
112,0
<3,0
15,2
Labe
Lysá nad Labem
447,1
40,4
86,4
13,4
102,0
1,21
2,33
100,1
<3,0
32,6
Labe
Obříství
452,0
45,6
83,0
21,0
97,9
0,99
2,44
83,3
54,8
12,4
Úpský přiv.
Rozkoš
353,9
42,1
117,0
24,0
92,1
0,34
2,27
62,8
<3,0
6,5
Úpa
Jaroměř
395,1
39,4
82,4
18,0
63,4
0,36
2,27
75,6
<3,0
11,3
Metuje
Nové Město n. Met.
378,1
40,8
86,9
29,4
121,6
0,58
1,77
58,8
<3,0
7,0
Metuje
Jaroměř
302,1
40,1
75,9
26,9
46,3
0,47
1,37
65,3
<3,0
11,2
Divoká Orlice Záměl
311,6
29,8
46,0
9,3
53,1
0,25
2,16
46,0
3,5
12,9
Divoká Orlice Čestice
207,3
35,8
52,5
10,4
59,5
0,28
1,22
61,9
<3,0
8,1
Tichá Orlice
Ústí nad Orlicí
190,6
28,0
53,3
6,6
54,0
0,28
1,35
51,5
<3,0
7,3
Tichá Orlice
Žďár nad Orlicí
207,9
27,8
44,4
6,7
44,0
0,34
0,96
49,9
<3,0
9,7
Orlice
Nepasice
203,3
35,6
47,8
8,2
35,2
0,24
1,25
68,3
<3,0
9,9
Orlice
Hradec Králové
249,5
35,9
53,6
8,8
47,6
0,32
1,11
76,3
<3,0
11,6
Dědina
Třebechovice p. O.
221,2
38,3
54,0
8,9
46,8
0,37
0,86
87,9
<3,0
7,8
Loučná
Dašice
170,4
22,0
40,9
6,0
39,0
0,23
0,55
43,4
<3,0
10,5
Chrudimka
Nemošice
241,4
36,6
50,1
9,6
43,6
0,31
1,11
54,9
<3,0
16,1
Novohradka Úhřetická Lhota
192,9
41,8
43,1
8,6
32,8
0,23
1,09
63,1
<3,0
16,5
Doubrava
Záboří
246,5
48,0
42,4
10,6
42,6
0,79
0,74
75,8
<3,0
8,2
Klejnárka
Starý Kolín
965,6
47,3
195,9
104,6
130,1
0,87
4,19
69,2
<3,0
10,2
Cidlina
Luková
261,0
34,1
52,4
9,0
77,4
0,64
0,76
57,6
<3,0
16,6
Cidlina
Sány
123,7
19,2
27,4
7,1
22,6
0,16
0,43
43,2
<3,0
15,3
Mrlina
Nymburk
155,5
25,2
48,0
9,3
41,8
0,28
0,56
45,7
<3,0
13,4
Výrovka
Písty
213,5
33,7
43,2
13,7
52,9
0,36
0,93
50,5
<3,0
13,1
Vlkava
Hronětice
267,0
25,6
65,0
6,2
47,9
0,26
0,61
44,4
<3,0
18,6
Mlynařice
Lysá n. L.
137,2
20,5
31,7
7,8
66,3
0,27
0,47
37,2
<3,0
13,4
Výmola
Císařská Kuchyně
587,6
130,6
45,5
20,8
86,6
0,30
0,95
52,0
<3,0
10,8
Jizera
Spálov
274,0
53,9
86,1
29,9
49,6
0,36
2,47
67,8
<3,0
6,8
Jizera
Bakov nad Jizerou
275,5
39,7
79,6
11,4
52,6
0,34
2,68
56,3
7,0
20,2
Jizera
Vinec
371,4
45,8
114,4
13,9
96,7
0,58
2,83
67,4
<3,0
6,9
Jizera
Tuřice
351,3
44,1
116,9
12,3
86,6
0,53
2,96
66,4
<3,0
6,9
Kamenice
Spálov
338,8
54,2
133,5
33,8
89,8
1,46
4,66
64,0
<3,0
10,6
Mratínský p. Kostelec n. L.
416,7
41,8
62,2
11,3
106,2
1,40
10,48
128,3
<3,0
27,8
Cíl. záměr MKOL - akv. spol.
400
120
100
40
80
0,8
1,2
320
Cíl. záměr MKOL - zeměděl. využití 200
60
100
0,8
1,5
48
9,3*
30 1,3x10-3
80
Indikátor znečištění zemin
51
0,033
1,4
680
85
150 50 8,3x10-4 5,3x10-4
40
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
86
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
87
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
1.
Popis hydrologické situace
Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2012 jako celek normální. Roční srážkový úhrn v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry činil 803 mm, což představuje 106 % dlouhodobého srážkového normálu. V průběhu roku docházelo ke střídání srážkově podnormálních měsíců se srážkově normálními, silně nadnormální byl měsíc leden. Většina měsíců byla srážkově v mezích normálu, podnormální byly měsíce březen (47 %) a květen (60 %), naopak silně nadnormální byl v úvodu roku měsíc leden (204 %) a na přelomu roku měsíc červenec (179 %). Závěr roku byl opět v mezích normálu, listopad (80%) a prosinec (113%).
Teplotní poměry Rok 2012 lze hodnotit s průměrnou teplotou +8,1 °C jako teplotně normální. Úvod roku nebyl příliš chladný, lednová odchylka od normálu (+1,7 °C), následoval velmi studený, mimořádně podnormální únor s odchylkou od normálu (-4,1 °C). Mezi teplotně nadnormální měsíce lze řadit březen (odchylka +2,0 °C) a měsíce květen (+1,4 °C). Ostatní měsíce byly teplotně normální. Říjen byl díky velmi chladnému závěru měsíce podnormální (-0,7 °C). Závěr roku byl ve znamení poměrně teplého listopadu (+1,9 °C) a normálního prosince s průměrnou měsíční teplotou -1,2 °C a odchylkou od normálu -0,5°C.
Režim podzemních vod Rok 2012 byl v mělkých obzorech normální, v hlubších zvodních podnormální. V meziročním srovnání byly mělké hladiny mírně nad maximy roku 2011, naopak vydatnosti mírně pod maximy roku 2011. Na počátku roku byl u hlubinných vrtů zaznamenán vzestup hladin, který trval až do jejich maxim na přelomu března a dubna, poté následovalo období poklesu až do září a října, kdy bylo dosaženo minimálních hodnot, na konci roku převažoval setrvalý stav, případně mírný vzestup. U hlubinných vrtů jsou hodnoty v závěru roku mírně podnormální. Tento rok byl pro podzemní vody v celkovém průměru normální.
Odtokové poměry Rok 2012 lze celkově z hlediska povrchového odtoku charakterizovat jako průměrný. Celkově se v povodí Lužické Nisy průměrné roční průtoky pohybovaly od 90 do 110 % dlouhodobých ročních průměrů. V dílčím povodí byl odtokově nejbohatší měsíc byl leden, v důsledku oblevy a masivního tání sněhu i únor (165 %). Také červenec byl v povodí Smědé a Mandavy ve znamení nadprůměrných průtoků v důsledku vyšších srážkových úhrnů. Ostatní měsíce lze charakterizovat jako průměrné. Nejméně vodné měsíce v roce 2012 byly září a říjen. V dílčím povodí Lužické Nisy byly v roce 2012 zaznamenány pouze menší povodňové situace. Na Stěnavě v důsledku tání sněhu došlo k vzestupu hladin na úroveň 2 až 5-leté vody dne 29.2. Dále byla zaznamenána povodňová situace v podobě 2 až 5-leté vody na Mandavě, a to dne 7.7.
Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2012 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie).
88
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
2.
Jakost vody ve vodních tocích
2.1. Bilanční hodnocení za rok 2012 Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé toky v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry jsou za období 2011 - 2012 v přílohové části v tabulkách č. 1 až č. 10 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN 75 7221 a kolik vykazuje jakost vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie a adsorbovatelné organické halogeny (AOX). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období 2011 - 2012 ve všech sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 6 až č. 11 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 12. Porovnání ročních průměrů z období 2011 - 2012 s normami environmentální kvality (NEK) vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody v 18 kontrolních profilech za období 2010 - 2011 s výsledky klasifikace za období 2010 - 2012. Pohled na trend vývoje jakosti vody poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. V období + 2011 - 2012 nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazatelích BSK5 a N-NH4 shodně 16,7 %, v ukazateli CHSKCr 5,6 %, v ukazateli Pcelk. 11,1 % a v ukazateli fekální koliformní bakterie 88,9 % profilů. Norma environmentální kvality ukazatele N-NO3 byla splněna na všech profilech sledovaných v tomto dílčím povodí. Základní klasifikace jakosti vody v letech 2010 - 2011 a 2011 - 2012
Ukazatel
bentos BSK5 CHSKCr N-NH4+ N-NO3Pcelk. výsl. třída
hodnoceno profilů
Tab. I
I
II
III
IV
V
I
II
III
IV
V
13 18 18 18 18 18 18
0 0 2 13 11 3 0
10 12 13 3 6 11 9
3 4 1 1 1 2 6
0 1 0 1 0 1 0
0 1 2 0 0 1 3
0 1 4 14 11 2 0
11 13 11 2 6 12 9
2 3 2 1 1 2 7
0 0 0 1 0 2 1
0 1 1 0 0 0 1
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221 v období 2010 - 2011
v období 2011 - 2012
Podélné profily Lužické Nisy na obrázcích č. 13 až č. 15 uvádějí jakost vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a norma environmentální kvality dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. V tabulce č. II je uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za dvouletí v období 2010 - 2012. Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období 2010 - 2012
období
2011 - 2012 2010 - 2011
hodnoceno profilů 18 18
ve třídě jakosti podle ČSN 75 7221 I
II
III
IV
V
0 0
9 9
6 7
0 1
3 1
89
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Z ukazatelů vyjadřujících stav vody ve vodních tocích na kontrolních profilech v tabulce č. III za dvouletí v období 2010 - 2012 vyplývá, že počet profilů nevyhovující normám environmentální kvality je téměř shodný. +
Na obrázcích č. 16 a č. 17 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 , Pcelk., N-NO3 a fekálních koliformních bakterií od roku 1993 do konce roku 2012 pro závěrový profil Hrádek nad Nisou. Časový vývoj jakosti povrchové vody Lužické Nisy setrvale mírně klesající trend. Výjimkou je trend vývoje jakosti v ukazateli N-NO3 , kde dochází k mírnému nárůstu jeho koncentrace, norma environmentální kvality pro dusičnanový dusík však překročena není.
období
2011 - 2012 2010 - 2011
hodnoceno profilů
Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech 2010 - 2012
18 18
překračuje normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. BSK5
CHSKCr
N-NO3-
N-NH4+
Pcelk.
NL
fek. koli
AOX
3 2
1 2
0 0
3 4
2 2
6 3
16 15
2 1
Obecně lze konstatovat, že vývoj jakosti vody v posledním období pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2000 dosáhla setrvalé úrovně. Také v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry se ukazuje potřeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi a specifickými organickými látkami.
90
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
2.2. Charakteristika jakosti vody 2.2.1. Stěnava Jedná se o hraniční tok přitékající na území České republiky z Polska, protéká po území Broumovského výběžku a opět se vrací do Polska. Stěnava na přítoku do ČR vykazuje II. třídu jakosti vody v ukazatelích organického znečištění a v ukazateli celkový fosfor III. třídu. Až V. třídu jakosti vody v ukazateli celkový fosfor vykazuje hraniční tok Bobr. Rozhodujícím znečišťovatelem Stěnavy je město Broumov. Ve sledovaných profilech Stěnavy není dodržena norma environmentální kvality v ukazateli bakteriálního znečištění, která není plněna už na přítoku Stěnavy z Polska. V porovnání s předcházejícím sledovaným obdobím došlo k pozitivnímu posunu v prioritním ukazateli celkového fosforu. Rekonstrukcí ČOV Broumov a dostavbou kanalizace v Broumově a Meziměstí může v budoucnu dojít k dalšímu zlepšení jakosti vod v povodí Stěnavy.
2.2.2. Lužická Nisa Lužická Nisa pramení na území České republiky, protéká rozsáhlou aglomerací Jablonec nad Nisou – Liberec a pod Hrádkem nad Nisou se stává hraničním tokem mezi Českou republikou, Německem a Polskem. Společnou kanalizací pro aglomerace Jablonec nad Nisou a Liberec jsou odváděné odpadní vody čištěny na společné ČOV situované pod Libercem. Lužická Nisa pod Jabloncem nad Nisou vykazuje II. až III. třídu jakosti. Vlivem malé vodnosti a nízkého stupně ředění kolísá jakost vody Lužické Nisy v širokém rozmezí. K pozitivnímu posunu došlo na Lužické Nise pod Libercem v profilu Andělská hora z V. třídy jakosti vody na třídu III. Normy environmentální kvality jsou pod Libercem překračovány v ukazatelích BSK5, amoniakální dusík, nerozpuštěné látky a fekální koliformní bakterie, v profilu Hrádek nad Nisou v ukazateli fekální koliformní bakterie a ukazateli specifického organického znečištění. Bezesporu pozitivní dopad nedávné rekonstrukce a intenzifikace ČOV Liberec se na jakosti vody Lužické Nisy projeví pravděpodobně i v dalším období. Hlavní přítoky Lužické Nisy, tj. Černá Nisa a Jeřice, jsou ve II. až III. třídě jakosti. Harcovský potok má II. třídu jakosti, Doubský potok před ústím do Lužické Nisy vykazují III. třídu vlivem ukazatele BSK 5. Nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod je pravděpodobně příčinou toho, že se Janovodolský potok v ukazatelích BSK5 a CHSKCr řadí do V. třídy a má tak nejhorší jakost v povodí Lužické Nisy. Zlepšení jakosti vody těchto přítoků na přijatelnou úroveň také závisí na dostavbě kanalizační sítě v Liberci a podchycení všech dosud neodkanalizovaných rozptýlených drobných zdrojů na centrální ČOV města.
2.2.3. Smědá Smědá pramení na území České republiky. Protéká Frýdlantským výběžkem a dále je hraničním tokem s Polskem. Smědá vykazuje v ukazatelích základní klasifikace jakost vody I. až II. třídy. Normy environmentální kvality jsou vesměs plněny. Jakost vody Smědé je značně ovlivněna důlní činnosti provozované v oblasti Turowa na území Polska. Lomnice a Řasnice, jako hlavních přítoky Smědé, mají vodu mírně znečištěnou (I. a II. třída). Připravovaná rekonstrukce ČOV Frýdlant a výstavba kanalizace v Raspenavě dále přispějí k již pozitivnímu vývoji jakosti v povodí Smědé.
2.2.4. Mandava Mandava (německy Mandau) je levostranný přítok Lužické Nisy náležící k povodí Odry. Pramení ve výšce 433 m nad mořem západně od Starých Křečan. U Rumburka poprvé opouští české území, aby se do Česka v krátkém úseku ve Varnsdorfu opět vrátila. Ke státní hranici ve Varnsdorfu má délku 21 km, z toho na českém území 16 km. Po dalších přibližně 20 km toku na německém území se vlévá do Lužické Nisy v nadmořské výšce 228 m v Žitavě. Největším přítokem Mandavy je Lužnička.
91
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Jakost vody Mandavy je státním podnikem Povodí Ohře sledována na třech kontrolních profilech Rumburk – hranice (ř.km 11,2), nad Varnsdorfem (ř.km 6) a v profilu Varnsdorf (ř.km 0,3). Z předaných výsledků vyplývá, že jakost povrchové vody Mandavy náleží dle ukazatelů základní klasifikace jakost vody do III. třídy. Normy environmentální kvality jsou v závěrovém profilu Varnsdorf překračovány v ukazatelích amoniakální dusík a celkový fosfor. Nejvýznamnějšími znečišťovateli v povodí Mandavy jsou ČOV Varnsdorf a teplárna Varnsdorf.
2.3. Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry (viz tabulka č. 11 v příloze) vyplývá, že v současné době vykazuje 50 % toků III. třídu jakosti a ještě přibližně 11 % kontrolních profilů vykazuje IV. a V. třídu jakosti vody, tj. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Nejhorší jakost vody tomto dílčím povodí je klasifikována + u Janovodolského potoka v ukazatelích BSK5 a CHSKCr (V. třída jakosti) a v ukazatelích N-NH4 a N-NO3 (IV. třída jakosti). Jedná se o drobný vodní tok s nízkou vodností. Na Lužické Nise se již IV. ani V. třída jakosti vody nevyskytuje. V porovnání s normami environmentální kvality podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb (viz tabulka + č. 12 v příloze) v současné době nevyhovuje v ukazatelích BSK5 a N-NH4 shodně 16,7 %, v ukazateli CHSKCr 5,6 %, v ukazateli NL 33,3 %, v ukazateli celkový fosfor 20,9 %, v ukazateli fekální koliformní bakterie 88,9 % a v ukazateli AOX 20,0 % kontrolních profilů. V ukazateli N-NO3 jsou již normy environmentální kvality splněny na všech hodnocených kontrolních profilech.
3.
Jakost sedimentů ve vodních tocích
Jakost sedimentů toků v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byla v minulém roce sledována na celkem čtyřech kontrolních profilech. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití sedimentu jsou v ukazateli zinek překračovány na dvou sledovaných profilech Stěnavy a v jednom profilu Smědé. Na Lužické Nise v profilu Hrádek nad Nisou jsou cílové záměry MKOL překročeny v pěti ukazatelích, a to v případě zemědělského využití sedimentu v ukazatelích nikl a kadmium, pro akvatická společenstva v ukazatelích olovo, měď a rtuť. V ukazatelích AOX a HCB jsou v tomto povodí cílové záměry MKOL splněny.
92
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Jakost vody v nádržích
4.
4.1. Situace Z hlediska celkového srážkového úhrnu lze rok 2012 na monitorovaných nádržích hodnotit jako průměrný a z hlediska ročního objemu přítoku převážně jako podprůměrný (obr. č. 1). Srážkově bohatý však byl začátek léta, kdy byly na nádržích Vrchlice, Rozkoš a Josefův Důl zaznamenány nejvyšší úhrny v přibližně třicetileté historii měření. Vložené sušší epizody však poněkud snížily povrchový odtok, proto lze přítoky hodnotit spíše jako průměrné a to víceméně po celý rok 2012. Pouze na podzim byly zaznamenány územní rozdíly. U nádrže Vrchlice ve středních Čechách byly nadprůměrné průtoky a naopak u nádrží v Jizerských horách a také u nádrže Rozkoš byly podzimní přítoky historicky jedny z nejnižších. Jarní vzestup teplot vody byl na většině nádrží dříve, než je obvyklé. Na nádrži Josefův Důl byl zaznamenán historicky vůbec nejčasnější vzestup jarních teplot. Protože se zvýšené teploty vody (nad 12 °C) udržovaly na většině nádrží do pozdního podzimu, zařadil se rok 2012 mezi roky s největším počtem dní s dvanáctistupňovou teplotou vody při hladině. Na nádrži Josefův Důl se jednalo o historicky vůbec nejdelší období s teplotami nad 12 °C. Také z hlediska úrovně dosahovaných teplot vody se rok 2012 ukazuje jako nadprůměrný. V historickém přehledu se zejména letní teploty ukazují jako čtvrté až sedmé nejvyšší. Pravděpodobně v důsledku pozdního zámrzu (u horských nádrží až v půlce ledna) došlo v zimě k významnému prochlazení nádrží i ve větších hloubkách a vodní tělesa byla v zimním období velmi chladná. Například u nádrže Josefův Důl ani v hloubce třicet metrů teplota vody nebyla vyšší než 1 °C.
Poměr typického ročního objemu přítoku (průměr 1990/1999 je 100 % ) k danému ročnímu objemu přítoku (%) 200
150
% 100
50
0 SOUŠ 2001
Obr. 1
2002
2003
MŠENO 2004
2005
SEČ
PASTVINY 2006
2007
2008
2009
VRCHLICE 2010
Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%).
93
2011
2012
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Charakteristické teploty vody na nádržích v období 1.6. - 30.9. 23 22 21 20 o
C 19 18 17 16 15 SOUŠ Median 1990/1999 Median 2005 Median 2010
Obr. 2
MŠENO Median 2001 Median 2006 Median 2011
PASTVINY Median 2002 Median 2007 Median 2012
SEČ Median 2003 Median 2008
VRCHLICE Median 2004 Median 2009
Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 510,39 m n. m. / Pastviny 469,00 m n. m. / Seč 487,20 / Vrchlice - 323,80 m n. m.).
4.2. Klasifikace nádrží Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích – velmi dobrá jakost, dobrá jakost, zhoršená jakost a závadná jakost. Základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody (viz obr. č. 3) a rozvoje chlorofylu-a. Hodnoty ukazatele průhlednost se pohybují od několika decimetrů na letních eutrofizovaných nádržích (minima na VD Les Království) až po šestimetrové hodnoty na horských nádržích (maxima na VD Pastviny). Doporučená hodnota pro vody vhodné ke koupání ve volné přírodě je 200 cm. Jako limitní hodnota průhlednosti je stanovena hodnota 100 cm. Parametr je měřen pouze ve vegetačním období (1.3. - 31.10). Hodnoty koncentrace chlorofylu-a se pohybují od hodnot menších než 1 µg/l až po hodnoty vyšší než 500 µg/l. Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav úživnosti neboli trofie nádrže (úroveň rizika nadměrného rozvoje řas) hodnotit rozdělením do pěti kategorií. (I. < 2,5 výborný, II. 2,5 - 10 dobrý, III. 10 - 30 vyhovující, IV. 30 -110 nevyhovující, V. > 110 závadný).
94
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Charakteristická průhlednost na vybraných nádržích ve vegetačním období
500 450 400 350 300 cm 250 200 150 100 50 0 SOUŠ
Median 6/2012
Obr. 3
MŠENO
PASTVINY
Median 7/2012
SEČ
Median 8/2012
VRCHLICE
Median 9/2012
Charakteristika průhlednosti na nádržích.
4.2.1. Velmi dobrá jakost VD Bedřichov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jakost vody na nejvýše položené nádrži v Čechách (výška 770 m n. m.) je tvořena především pod vlivem přirozených podmínek horských poloh kolem nadmořské výšky 1000 m n. m. Rozhodující podíl na chemizmu a optických vlastnostech vody mají rašeliniště v povodí. Byl zde úspěšně reintrodukován siven americký. 2012: Bez antropického zatížení, proto je zde předpoklad dobré jakosti vody. V roce 2012 zde nebyly žádné problémy s kvalitou vody (průhlednost se pohybovala v hodnotách 180 - 290 cm a koncentrace chlorofylu-a na vyhovující úrovni, max. 6,1 μg/l). Nižší průhlednosti v jarním a na konci letního období lze přičíst obsahu minerálních a huminových látek. Nástin možných opatření: Vzhledem k čistě přirozeným podmínkám ovlivňujícím jakost vody v nádrži a především k plnění jejího účelu není nutné prosazovat žádná zvláštní opatření k zachování jakosti vody.
95
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
4.2.2. Vyhovující jakost VD Mšeno Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 700 m n. m. Jsou zde vyhlášena dvě koupací místa. Oblíbená a vyhledávána rekreační plocha uprostřed městské zástavby Jablonce nad Nisou. Od roku 2001 je monitorována zvýšená primární produkce. 2012: Soustava nádrži tohoto vodního díla byla ovlivněna mimořádnou manipulací a tím i poklesem hladiny o cca 6 m. Zejména koncem července bylo zcela zjevné zhoršení jakosti vody (koncentrace chlorofylu-a více než 35 g/l s průhledností cca 150 cm). Preventivně byla Městským úřadem v Jablonci n. N. připravována aplikace algicidní látky (PAX 18). V měsíci srpnu byla krajským hygienikem zjištěna voda nevhodná ke koupání. Vývoj jakosti vody na konci vegetačního období ovlivnila těžba sedimentu, která byla započata na nádrži Mšeno II v měsíci září. Nástin možných opatření: Nádrž má dobré předpoklady k zachování velmi dobré jakosti. Především je však nutné eliminovat stálou dotaci živin z osídlených prostorů v Janově n. Nisou i v okolí Mšenského potoka. Za vhodné opatření působící proti nadměrné primární produkci lze považovat také další odstraňování sedimentů ve zdržích. Jako účinná metoda se nabízí regulace obsádky kaprovitých ryb a účelová manipulace s přítoky.
4.2.3. Nevyhovující jakost VD Harcov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Rekreačně vyhledávaná nádrž v intravilánu města Liberec. Po odvedení odpadních vod z blízkého sídliště na městskou ČOV se jakost vody v nádrži značně zlepšila. Přesto ještě její hlavní přítok svádí odpadní vody z gravitující městské výstavby. Protože se však jedná z velké části o zastíněnou nádrž podhorských poloh, často je kvalita vody v přijatelné kvalitě. Pro její malý objem je jakost významně ovlivňována srážkovými epizodami. 2012: Průhlednost se v nádrži pohybovala v letním období v rozmezí 150 - 270 cm. Koncentrace chlorofylu-a dosahovala maxim v srpnu - 34 μg/l. V měsíci srpnu byla krajským hygienikem zjištěna voda nevhodná ke koupání. Nástin možných opatření: Vzhledem k malému objemu nádrže a lokalizaci v městském osídlení účinnost přijímaných opatření nebude velká. Přesto je nutné důsledně bránit vytváření dalších zdrojů odpadních vod, které by byly vypouštěny buď do Harcovského potoka anebo do samotné nádrže.
VD Fojtka Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Malá nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 800 m n. m. Povodí leží částečně v lesích a částečně v osídlené oblasti v podhůří. Jakost vody je značně proměnlivá a mimo jiné je velmi závislá na hydrologických poměrech. 2012: Průhlednost v nádrži značně oscilovala (340 cm v jarním období - 130 cm v letním období), max. koncentrace chlorofylu „a“ byla 55 μg/l. Nástin možných opatření: Vzhledem k malému objemu nádrže a lokalizaci v osídlené oblasti nemůže být účinnost přijímaných opatření velká. Při zvýšené péči o jakost vody v nádrži je především nutné dbát na zajištění co nejvyššího vodního sloupce a zamezit odtok odpadních vod do vzdutí nádrže a jejich přítoků.
96
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
5.
Závěr
Zpráva obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchových vod ve vodních tocích a vybraných vodních nádržích v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry za rok 2012. Vyhodnocení povrchových tekoucích vod bylo prováděno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 18 profilech v matrici voda a 4 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN 75 7221 “Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod” z roku 1998. Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k normám environmentální kvality nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Průměrné hodnoty koncentrací jednotlivých hodnocených ukazatelů v sedimentech za období 2008 – 2012 byly porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů a dále s indikátory znečištění podle metodického pokynu MŽP ČR platného od roku 2011. Samostatnou kapitolu tvořilo hodnocení jakosti vody ve vodních nádržích. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. Normám environmentální kvality podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (viz tabulka + č. 12 v příloze) v současné době nevyhovuje v ukazatelích BSK5 a N-NH4 shodně 16,7 %, v ukazateli CHSKCr 5,6 %, v ukazateli NL 33,3 %, v ukazateli celkový fosfor 20,9 %, v ukazateli fekální koliformní bakterie 88,9 % a v ukazateli AOX 20,0 % kontrolních profilů. V ukazateli N-NO3 jsou již normy environmentální kvality splněny na všech hodnocených kontrolních profilech. Vývoj koncentrací sledovaných ukazatelů posledních let odráží jak vývoj množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů a přístup k čištění odpadních vod v České republice, tak i socioekonomický a politický vývoj, zejména v případě odpadních vod z průmyslových zdrojů (restrukturalizace průmyslu). Obecně lze konstatovat, že z provedeného vyhodnocení vyplynulo, že po uskutečnění rozsáhlé výstavby ČOV pro rozhodující zdroje znečištění a po dalších koncepčních opatřeních se stav jakosti povrchových vod podstatně a zcela prokazatelně zlepšil. Problémem zůstává především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků, zastavěných i nezastavěných území. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením se kterými se z technicko ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období 2008 - 2012 bylo vybráno 10 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Cílové záměry MKOL pro zemědělské využití sedimentu jsou v ukazateli zinek překračovány na dvou sledovaných profilech Stěnavy a v jednom profilu Smědé. Na Lužické Nise v profilu Hrádek nad Nisou jsou cílové záměry MKOL překročeny v pěti ukazatelích, a to v případě zemědělského využití sedimentu v ukazatelích nikl a kadmium, pro akvatická společenstva v ukazatelích olovo, měď a rtuť. V ukazatelích AOX a HCB jsou v tomto povodí cílové záměry MKOL splněny. Jakost povrchových vod má přímý vliv především na biodiverzitu vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Řada nebezpečných látek obsažených v povrchových vodách má schopnost dlouhodobě se akumulovat v sedimentech a tkáních vodních živočichů a vstupovat tak do potravního řetězce celé řady dalších organismů včetně člověka. Jakost vody v nádržích byla ovlivněna průměrným hydrologickým režimem v povodí. Z průměru vybočovaly pouze srážkově bohatý začátek léta. Na některých nádržích zvýšený přísun živin vyvolal nadměrný rozvoj vodního květu sinic. Pro nadprůměrné teplotní poměry v průběhu vegetační sezóny byly podmínky pro rozvoj primární produkce příznivé. Příčinou byl nejen přísun nutrientů (zejména fosforu) byl také velmi brzký nástup jarních vysokých teplot. Teplotně nadprůměrný podzim 2012 způsobil také poměrně pozdní zámrz nádrží.
97
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
6.
Mapy
Obr. 4
Kontrolní profily jakosti vody v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
Obr. 5
Kontrolní profily jakosti sedimentů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
98
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Obr. 6
Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5.
Obr. 7
Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr.
99
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
-
Obr. 8
Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 .
Obr. 9
Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4 .
+
100
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Obr. 10 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk..
Obr. 11 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu.
101
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Obr. 12 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
102
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
7.
Grafy
Na následujících stránkách jsou uvedeny grafy podélných profilů jakosti vody Lužické Nisy. Význam jednotlivých čar v grafech je vysvětlen v této legendě:
koncentrace:
jevy na toku:
průměr
třídy čistoty:
I.
C90
II.
vodní díla
III.
sídla
IV.
přítoky
(nařízení vlády č. 61/2003 Sb.)
NEK:
103
50
40
30
104
20
Obr. 13 Podélný profil Lužické Nisy v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr.
Václavický potok
Jeřice
Černá Nisa Ostašovský potok
Janovodolský potok
Doubský potok
Bílá Nisa
Mšenský potok
Lučanská Nisa
Hrádek n. N. - ČOV
Chotyně - ČOV
Elitex Chrastava
Sládka Zlaté Návrší
Teplárna Liberec Liberec - ČOV
GalvanotechnaProseč
Jablonec n. N. - VK
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
10
0 říční kilometr
50
40
30
105
Obr. 14 Podélný profil Lužické Nisy v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 .
-
Václavický potok
Jeřice
Černá Nisa Ostašovský potok
Janovodolský potok
Doubský potok
Bílá Nisa
Mšenský potok
Lučanská Nisa
20
+
Hrádek n. N. - ČOV
Chotyně - ČOV
Elitex Chrastava
Sládka Zlaté Návrší
Teplárna Liberec Liberec - ČOV
GalvanotechnaProseč
Jablonec n. N. - VK
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
10
0 říční kilometr
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Obr. 15 Podélný profil Lužické Nisy v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.
106
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Časový vývoj BSK5 Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou
mg/l 60
50
40
30
20
10
1-11
1-12
1-11
1-12
1-13
1-11
1-12
1-13
1-13
1-10
1-10
1-10
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj CHSKCr Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou
mg/l
200
150
100
50
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj fek. koli Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou KTJ/1 ml 5000
4500 4000 3500 3000
2500 2000 1500 1000 500
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Obr. 16 Časový průběh jakosti vody Lužické Nisy v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie.
107
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Časový vývoj N-NH4+ Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou
mg/l 7
6
5
4
3
2
1
1-11
1-12
1-11
1-12
1-13
1-11
1-12
1-13
1-13
1-10 1-10 1-10
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj N-NO3- Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou
mg/l
7
6
5
4
3
2
1
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj Pcelk. Lužické Nisy v profilu Hrádek nad Nisou mg/l 1,2
1
0,8
0,6
0,4
0,2
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
+
-
Obr. 17 Časový průběh jakosti vody Lužické Nisy v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk..
108
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Tabulky
Tab. 1
Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Stěnava
2,2
2,6
3,0
4,2
2
0
2
0
0
0
0
Luž. Nisa
1,6
34,5
1,9
96,1
10
0
5
3
0
1
3
Smědá
1,8
2,0
2,6
3,4
5
0
5
0
0
0
0
souhrn
1,6
34,5
1,9
96,1
17
0
12
3
0
1
3
Tab. 2
Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Stěnava
10,0
11,3
15,0
20,7
2
1
1
0
0
0
0
Luž. Nisa
8,8
96,1
13,7
217,0
10
1
5
2
0
1
1
Smědá
9,2
11,9
15,7
23,3
5
1
4
0
0
0
0
souhrn
8,8
96,1
13,7
217,0
17
3
10
2
0
1
1
Tab. 3
-
Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
vodní tok
charakter. hodnota
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
8.
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
I
II
III
IV
V
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Stěnava
2,8
3,4
3,3
3,9
2
0
2
0
0
0
0
Luž. Nisa
1,3
3,2
1,7
3,9
10
6
3
0
0
0
0
Smědá
1,1
3,6
1,7
4,6
5
4
1
0
0
0
0
souhrn
1,1
3,6
1,7
4,6
17
10
6
0
0
0
0
+
Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
vodní tok
charakter. hodnota
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 4
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
I
II
III
IV
V
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Stěnava
0,07
0,07
0,10
0,11
2
2
0
0
0
0
0
Luž. Nisa
0,05
2,27
0,08
3,82
10
5
2
1
1
0
3
Smědá
0,03
0,10
0,07
0,19
5
5
0
0
0
0
0
souhrn
0,03
2,27
0,07
3,82
17
12
2
1
1
0
3
109
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Stěnava
0,138
0,139
0,180
0,210
2
0
0
2
0
0
0
Luž. Nisa
0,033
0,537
0,041
0,895
10
1
7
0
1
0
1
Smědá
0,023
0,060
0,035
0,091
5
1
4
0
0
0
0
souhrn
0,023
0,537
0,035
0,895
17
2
11
2
1
0
1
vodní tok
Tab. 6
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 5
Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období 2011 - 2012 charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
vodní tok
min.
max.
min.
max.
hodnoceno profilů
aritmetický průměr
I
II
III
IV
V
Stěnava
1,7
1,8
1,8
1,9
2
0
2
0
0
0
-
Luž. Nisa
1,5
2,2
1,6
2,4
5
0
4
1
0
0
-
Smědá
1,6
1,8
1,6
1,8
5
0
5
0
0
0
-
souhrn
1,5
2,2
1,6
2,4
12
0
11
1
0
0
-
Tab. 7
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období 2011 - 2012 charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
vodní tok
min. KTJ/1 ml
max. KTJ/1 ml
min. KTJ/1 ml
max. KTJ/1 ml
hodnoceno profilů
aritmetický průměr
I
II
III
IV
V
Stěnava
50
114
107
278
2
0
0
2
0
0
2
Luž. Nisa
54
2735
110
4800
10
0
1
6
1
1
9
Smědá
26
99
40
148
5
1
1
3
0
0
3
souhrn
26
2735
40
4800
17
1
2
11
1
1
14
Jakost vody toků v ukazateli AOX v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
vodní tok
min. ug/l
max. ug/l
min. ug/l
max. ug/l
hodnoceno profilů
Tab. 8
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Stěnava
15,9
18,4
25,4
27,1
2
0
0
2
0
0
0
Luž. Nisa
13,9
38,3
27,0
71,3
4
0
0
1
2
1
2
Smědá
8,6
14,8
16,1
23,8
4
0
3
1
0
0
0
souhrn
8,6
38,3
16,1
71,3
10
0
3
4
2
1
2
110
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Stěnava
217
252
282
305
2
1
1
0
0
0
0
Luž. Nisa
110
475
108
453
10
7
1
0
1
0
0
Smědá
81
148
94
183
5
5
0
0
0
0
0
souhrn
81
475
94
453
17
13
2
0
1
0
0
Tab. 10
Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Stěnava
5,2
6,9
8,7
12,7
2
2
0
0
0
0
0
Luž. Nisa
5,3
49,5
9,3
126,5
10
4
1
1
2
1
4
Smědá
10,6
20,6
23,6
36,2
5
2
3
0
0
0
2
souhrn
5,2
49,5
8,7
126,5
17
8
4
1
2
1
6
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 9
111
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Tab. 11
Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN 75 7221 v období 2011 - 2012
Ukazatel
bentos
BSK5
CHSKCr
N-NH4+
N-NO3-
Pcelk.
říční km
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
výsl. tř III
Název toku
Název profilu
Stěnava
Starostín
46,35
II
II
I
I
II
III
Stěnava
Otovice
27,64
II
II
II
I
II
III
III
Bobr
státní hranice
0,00
III
II
II
I
III
IV
IV
II
I
I
I
II
II
Bílá Nisa (Rýnovická) před ústím
0,00
Lužická Nisa
Jablonecké Paseky
48,90
Lužická Nisa
Proseč nad Nisou
39,29
Doubský potok
před ústím
Harcovský potok
před ústím
Janovodolský potok
před ústím
Černá Nisa
Stráž nad Nisou
0,14
Lužická Nisa
Andělská Hora
16,72
Jeřice
Chrastava
Lužická Nisa
I
I
I
I
II
II
II
II
I
I
II
III
0,17
III
II
II
I
II
III
0,40
II
II
I
I
I
II
0,00
V
V
IV
II
IV
V
II
II
III
I
I
II
III
II
III
III
III
II
II
III
1,39
II
II
II
I
I
II
II
Hrádek nad Nisou
1,90
II
III
II
II
II
II
III
Smědá
Luh
32,58
II
II
II
I
I
II
II
Lomnice
Raspenava
0,01
II
II
II
I
I
I
II
Řasnice
Frýdlant
2,10
II
II
I
I
II
II
II
Smědá Smědá
Víska Ves u Černous
15,31 2,64
II II
II II
II II
I I
I I
II II
II II
13
18
18
18
18
18
18
Počet hodnocených profilů celkem
III
Počet profilů v I. třídě jakosti
0
1
4
14
11
2
0
Počet profilů ve II. třídě jakosti
11
13
11
2
6
12
9
Počet profilů ve III. třídě jakosti
2
3
2
1
1
2
7
Počet profilů ve IV. třídě jakosti
0
0
0
1
0
2
1
Počet profilů v V. třídě jakosti
0
1
1
0
0
0
1
112
Zpráva o jakosti povrchových vod – dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Tab. 12
Porovnání ročních průměrů za období 2011 - 2012 s normami environmentální kvality
Název toku
BSK5
Název profilu
CHSKCr
N-NO3-
N-NH4+
Pcelk.
NL
fek. koli
AOX
3,8 m g/l 26 m g/l 5,4 m g/l 0,23 m g/l 0,15 m g/l 20 m g/l 40 KTJ/1 m l 25 ug/l Stěnava
Starostín
2,2
10,0
2,8
0,07
0,14
5,2
49,6
15,9
Stěnava
Otovice
2,6
11,3
3,4
0,07
0,14
6,9
114,3
18,4
Bobr
státní hranice
2,3
13,7
4,0
0,14
0,50
8,5
97,3
Rýnovická Nisa
Jablonec n. N.
2,1
10,3
1,7
0,13
0,06
5,3
57,5
Lužická Nisa
Jablonecké Paseky
1,6
8,8
1,6
0,05
0,05
5,3
96,1
Lužická Nisa
Proseč nad Nisou
2,5
10,7
1,6
0,10
0,06
7,1
101,5
Doubský p.
Liberec
4,2
14,5
2,5
0,25
0,10
11,0
266,4
Harcovský p.
Liberec
2,2
10,6
1,6
0,12
0,03
8,5
53,7
Janovodolský p.
Liberec
34,5
96,1
2,8
2,27
0,54
28,2
2735,0
Černá Nisa
Stráž nad Nisou
2,4
20,3
1,6
0,17
0,08
35,1
123,8
Lužická Nisa
Andělská Hora
5,7
21,8
3,2
0,47
0,12
21,0
280,6
Jeřice
Chrastava
2,2
14,8
1,3
0,15
0,05
49,5
72,1
13,9
Lužická Nisa
Hrádek nad Nisou
3,1
13,2
3,0
0,23
0,10
15,2
247,9
38,3
Smědá
Luh
1,8
11,9
1,1
0,08
0,05
12,8
59,1
Lomnice
Raspenava
2,0
10,0
1,5
0,03
0,02
20,6
80,5
8,6
Řasnice
Frýdlant
1,8
9,2
3,6
0,04
0,03
20,2
26,3
12,5
Smědá
Víska
2,0
11,2
1,8
0,10
0,06
10,6
99,3
11,9
Smědá
Ves u Černous
1,9
10,6
1,8
0,05
0,04
14,9
38,9
14,8
18
18
18
18
18
18
18
10
3
1
0
3
2
6
16
2
Počet hodnocených profilů Počet nevyhovujících profilů
Tab. 13
21,0
26,1
Jakost sedimentů v období 2008 - 2012
Ukazatel Název toku Název profilu
Zn
Ni
Pb
As
Cu
Hg
Cd
Cr IV
HCB
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
mg/kg 39,7
mg/kg 73,9
mg/kg 18,7
mg/kg 111,4
mg/kg 0,47
mg/kg 0,87
mg/kg 59,0
ug/kg <3,0
mg/kg 16,4
AOX
Stěnava
Starostín
mg/kg 253,1
Stěnava
Otovice
208,6
36,6
75,6
13,0
95,6
0,60
0,81
55,1
<3,0
9,3
Lužická Nisa Hrádek nad Nisou
761,4
61,9
142,9
20,3
176,0
0,83
4,90
102,6
<3,0
20,2
Smědá
231,1
43,8
69,9
14,9
61,8
0,33
1,39
83,3
<3,0
6,0
400
120
100
40
80
0,8
1,2
320
Cíl. záměr MKOL - zeměděl. využití 200
60
100
0,8
1,5
48
9,3*
30 1,3x10-3
80
Indikátor znečištění zemin
51
0,033
1,4
Ves u Černous
Cíl. záměr MKOL - akv. spol.
680
113
150 50 8,3x10-4 5,3x10-4
40
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
114
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
115
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
1.
Popis hydrologické situace
Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2012 jako celek normální. Roční srážkový úhrn činil v povodí dolního Labe 750 mm, což představuje 108 % dlouhodobého srážkového normálu. Většina měsíců byla srážkově v mezích normálu, podnormální byly měsíce březen (47 %) a květen (60 %), naopak silně nadnormální byl v úvodu roku měsíc leden (204 %) a na přelomu roku měsíc červenec (179 %). Nejnižší roční úhrn srážek byl naměřen v Roudnici nad Labem a činil 555 mm. Mezi srážkově normální měsíce lze řadit duben, červen, srpen a září. Měsíc říjen byl srážkově nadnormální, závěr roku byl opět ve znamení normálu.
Teplotní poměry Rok 2012 lze hodnotit s průměrnou teplotou +8,8 °C jako teplotně normální. Teplotní odchylka od normálu činila +0,5 °C. Úvod roku nebyl příliš chladný, lednová odchylka od normálu (+1,7 °C), následoval velmi studený, mimořádně podnormální únor s odchylkou od normálu (-4,1 °C). Mezi teplotně nadnormální měsíce lze řadit březen (odchylka +2,0 °C) a měsíce květen (+1,4 °C). Ostatní měsíce byly teplotně normální. V měsíci srpnu byl zaznamenán 20.8. nejteplejší den v roce, nejvyšší teplota vzduchu na území povodí dolního Labe byla neměřena na stanici v Děčíně +37,9 °C.
Režim podzemních vod Rok 2012 byl v mělkých obzorech normální, v hlubších zvodních podnormální. V meziročním srovnání byly mělké hladiny mírně nad maximy roku 2011, naopak vydatnosti mírně pod maximy roku 2011. Na počátku roku byl u hlubinných vrtů zaznamenán vzestup hladin, který trval až do jejich maxim na přelomu března a dubna, poté následovalo období poklesu až do září a října, kdy bylo dosaženo minimálních hodnot, na konci roku převažoval setrvalý stav, případně mírný vzestup. U hlubinných vrtů jsou hodnoty v závěru roku mírně podnormální. Tento rok byl pro podzemní vody v celkovém průměru normální.
Odtokové poměry Rok 2012 lze celkově z hlediska povrchového odtoku charakterizovat jako průměrný. Hlavní tok dolní Labe měl roční průtok na úrovni 96 % dlouhodobého ročního průměru. Odtokově nejbohatší měsíc byl leden (154 %), únor a březen byly odtokově průměrné (93 až 99 %), avšak duben už lze řadit mezi odtokově podprůměrné (59 %), byl to nejméně vodný měsíc v tomto roce. V měsících květnu (67 %), červenu (70 %), červenci (88%), srpnu (68 %) a v září až listopadu (81 až 89 %) odpovídaly průtoky dlouhodobým hodnotám, výjimkou byl vodnější prosinec (110 %). Povodňové situace nebyly v roce 2012 na dolním Labi zaznamenány, kulminace dosáhly nejčastěji úroveň 1-leté vody.
Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2012 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie).
116
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
2.
Jakost vody ve vodních tocích
2.1. Bilanční hodnocení za rok 2012 Pro vybrané ukazatele jakosti vody vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici za období 2011 - 2012 jsou v přílohové části této dílčí zprávy v tabulkách č. 1 až č. 10 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN 75 7221 a kolik vykazuje jakost vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie a adsorbovatelné organické halogeny. Základní klasifikace jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici za období 2011 - 2012 v osmi sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 1 až 8 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 9. Porovnání ročních průměrů z období 2011 - 2012 s normami environmentální kvality vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody v 8 kontrolních profilech nacházejících se v úseku od soutoku s Vltavou po státní hranici za období 2011 - 2012 s výsledky klasifikace za období 2010 - 2011. Pohled na trend vývoje jakosti vody v tomto dílčím povodí poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. V období 2011 - 2012 nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazatelích CHSKCr 12,5 % (pouze jeden z osmi sledovaných), NL 62,5 % a v ukazatelích fekální koliformní bakterie a AOX shodně 37,5 % profilů. Základní klasifikace jakosti vody v letech 2010 - 2011 a 2011 - 2012
Ukazatel
bentos BSK5 CHSKCr N-NH4+ N-NO3Pcelk. výsl. třída
hodnoceno profilů
Tab. I
I
II
III
IV
V
I
II
III
IV
V
8 8 8 8 8 6 8
0 0 0 8 0 0 0
0 0 1 0 8 6 0
7 8 7 0 0 0 7
1 0 0 0 0 0 1
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 7 0 0 0
0 0 1 1 8 5 0
7 8 7 0 0 1 7
1 0 0 0 0 0 1
0 0 0 0 0 0 0
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221 v období 2010 - 2011
v období 2011 - 2012
V příloze na obrázcích č. 10 až č. 15 jsou pro Labe uvedeny podélné profily jakosti vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a norma environmentální kvality dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. Pro páteřní tok Labe mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc uvedeny i podélné profily pro rozpuštěné látky, AOX, Cu, Zn a vybrané specifické organické látky (naftalen, EDTA). Pro lepší orientaci v grafické části a ucelený pohled na situaci toku Labe v úseku od pramene po státní hranici jsou i v této části vodohospodářské bilance za rok 2012 týkající se Labe v úseku od soutoku s Vltavou po státní hranici uváděny podélné profily v celé jeho délce. V tabulce č. II je pak uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za dvouletí v období 2010 - 2012.
117
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období 2010 - 2012 ve třídě jakosti podle ČSN 75 7221
hodnoceno profilů
období
2011 - 2012 2010 - 2011
8 8
I
II
III
IV
V
0 0
0 0
7 7
1 1
0 0
Z ukazatelů vyjadřující stav vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici na kontrolních profilech v tabulce č. III za dvouletí v období 2010 - 2012 vyplývá, že počet profilů nevyhovující normám environmentální kvality mírně narostl v ukazatelích nerozpuštěné látky, fekální koliformní ukazatele a AOX. +
Na obrázcích č. 19 a č. 20 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4 , Pcelk., N-NO3 a fekálních koliformních bakterií od roku 1993 do konce roku 2012 pro závěrový profil Labe - Děčín. Časový vývoj jakosti vody Labe od roku 1998 do roku 2012 ukazuje obrázek č. 21, na kterém jsou + v podélném profilu Labe znázorněny průběhy průměrných koncentrací BSK 5, CHSKCr, N-NH4 a Pcelk. za pětiletí 1998 - 2002, 2003 - 2007, 2008 - 2012.
období
2011 - 2012 2010 - 2011
hodnoceno profilů
Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech 2010 - 2012
8 8
překračuje normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. BSK5
CHSKCr
N-NO3-
N-NH4+
Pcelk.
NL
fek. koli
AOX
0 0
1 1
0 0
0 0
0 0
5 2
3 1
3 2
Na hlavním toku Labe vývoj jakosti vody pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2000 dosáhla setrvalé úrovně. Trend poklesu organického znečištění lze očekávat ještě na menších a drobných přítocích. K výraznějšímu zlepšení jakosti vody oproti předchozímu dvouletí došlo u ukazatelů nerozpuštěné látky, fekální koliformních bakterie a AOX. Jinak lze konstatovat setrvalý trend u většiny ukazatelů. Nadále je třeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi a specifickým organickým látkami.
118
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
2.2. Charakteristika jakosti vody Labe V dílčím povodí Dolního Labe a ostatních přítoků Labe je v územní působnosti Povodí Labe, státního podniku hodnocen úsek vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. V uvedeném úseku se nachází 8 kontrolních profilů, a to: Dolní Beřkovice, Štětí, Nučnice, Lovosice, Vaňov-Střekov, Děčín, Loubí a Schmilka-Hřensko. V rámci Mezinárodního programu měření Labe MKOL je prováděno sledování kvality vody ve dvou měrných profilech Děčín a Schmilka-Hřensko. Mimo běžných ukazatelů fyzikálních, základního chemického složení, kyslíkového režimu a mikrobiálního znečištění jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také radioaktivita. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. Ve většině ukazatelů se základní klasifikace jakosti vody na Dolním Labi pohybuje ve II. a III. třídě (tab. 11). IV. třídy je dosaženo v profilu Nučnice. Výstavbou čistíren odpadních vod pro všechny rozhodující zdroje znečištění bylo již dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň norem environmentální kvality. Normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. jsou na Dolním Labi plněny v celé své délce v ukazatelích BSK5, N-NO3, N-NH4 a Pcelk.. Norma environmentální kvality je překročena u ukazatele CHSKCr v profilu Štětí, k čemuž s největší pravděpodobností přispívá provoz papírem společnosti Mondi Štětí a.s. Z osmi hodnocených profilů jsou normy environmentální kvality dále překročeny u ukazatele NL v pěti profilech a v ukazatelích fekální koliformní bakterie a AOX v obou případech ve třech profilech. To ukazuje na mírně zhoršený stav jakosti vody oproti předchozímu dvouletí. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti a u zinku dokonce III. třídě jakosti. Normy environmentální kvality však nejsou nikde překročeny. Největší nárůst znečištění těžkými kovy Labe zinkem je na dolním toku pod soutokem s Vltavou. Jako největší zdroje znečištění jsou identifikovány výrobní závody Spolana Neratovice a.s., Lovochemie Lovosice a.s. a Spolchemie Ústí nad Labem a.s. U ostatních těžkých kovů v celé délce Labe úroveň znečištění kolísá jen nevýznamně. Nejvyšší hodnoty se pohybují výrazně pod normami environmentální kvality. Ze sledovaných a hodnocených ukazatelů se jako kritická ve vztahu k normám environmentální kvality jeví kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) klasifikovaná jako škodlivá pro vodní organismy s možností vyvolání dlouhodobých nepříznivých účinků ve vodním prostředí. Limit byl překročen v profilech Štětí a Děčín. Norma environmentální kvality byla překročena rovněž u ukazatele naftalen na všech pěti profilech, kde byl tento ukazatel sledován. Ukazatele EDTA a naftalen jsou nově hodnoceny namísto ukazatelů chlorbenzen a hexachlorbenzen, jejichž koncentrace ve vodním toku je dlouhodobě pod mezí stanovitelnosti nebo výrazně pod normami environmentální kvality. Podélné profily Labe jsou na grafech znázorněny v celé délce toku z důvodu přehlednosti a kontinuity (obr. č. 10 až č. 15).
2.3. Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech nacházejících se na Labi v úseku od soutoku s Vltavou po státní hranici (viz tabulka č. 11 v příloze) vyplývá, že v současné době vykazují téměř všechny v této zprávě hodnocené profily (cca 87,5 %, tj. celkem 7 profilů) III. třídu jakosti. V profilu Nučnice se jakost vody Labe dostává v ukazateli bentos do IV. třídy jakosti vody, tj. vodu silně znečištěnou. Normám environmentální kvality podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (viz tabulka č. 12 v příloze) jsou již na všech ukazatelích splněny v ukazatelích BSK5, N-NO3, N-NH4 a v ukazateli celkový fosfor. Ze stejného porovnání vyplývá, že z profilů hodnocených v úseku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici nevyhovuje 12,5 % v ukazateli CHSKCr, 62,5 %v ukazateli NL a v ukazatelích fekální koliformní bakterie a AOX shodně 37,5 % kontrolních profilů. Z grafů časového vývoje jakosti vody na Labi v profilu Děčín (viz obrázky č. 19 a č. 20 v příloze) je zřejmé, že po roce 2000 vykazují Labe a jeho hlavní přítoky v ukazatelích základní klasifikace dlouhodobě setrvalou úroveň jakosti vody.
119
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
3.
Jakost sedimentů ve vodních tocích
Jakost sedimentů Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici je sledována na celkem čtyřech kontrolních profilech. Průběhy znečištění byly zpracovány v podélném profilu Labe z důvodu kontinuity a přehlednosti v celé jeho délce (viz obrázky č. 16 až č. 18 v příloze). Sedimenty dolního úseku Labe jsou nejvíce zatíženy obsahy těžkých kovů, zejména zinkem a mědí a dále pak olovem, kadmiem a rtutí. Podstatný nárůst znečištění sedimentu Labe zinkem je zejména pod Litoměřicemi. Původcem tohoto znečištění je Lovochemie, a.s. Lovosice. Obsahy rtuti v sedimentu výrazně stoupají pod Ústím nad Labem, kde se obsah rtuti vlivem znečištění z činnosti chemických výrob v areálu společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost výrazně zvyšuje. Obsah AOX v sedimentech v dolním úseku Labe naopak postupně klesá. Cílové záměry MKOL jsou překračovány v ukazatelích zinek, kadmium a měď v téměř všech hodnocených profilech. Rtuť a olovo nevyhovělo na polovině hodnocených profilů. Nikl, chrom a arsen vyhovují cílovému záměru MKOL. V ukazateli specifického znečištění AOX je cílový záměr MKOL splněn. Oproti tomu je obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Děčín výrazně nad limit tohoto záměru. V České republice byla jeho výroba v 70. letech zastavena a jeho použití jako pesticidu bylo ukončeno v 80. letech. HCB je však vedlejším produktem při výrobě průmyslových chemikálií jako jsou tetrachlormetan, perchlorethylen, trichlorethylen či pentachlorbenzen, které vyrábí Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost. I když obsah HCB v odpadních vodách vypouštěných z tohoto závodu významně pokleslo, stále ještě negativně ovlivňuje všechny složky hydrosféry v koncové části toku řeky Bíliny a následně Labe. Jeho výskyt je zaznamenán nejen v sedimentech a plaveninách, vodních biofilmech, ale i ve vodních organismech a rybách.
120
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
4.
Závěr
Tato dílčí zpráva o jakosti povrchových vod obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchové vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Vyhodnocení povrchové tekoucí vody bylo zpracováno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 8 profilech v matrici voda a 4 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN 75 7221 “Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod” z roku 1998. Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k normám environmentální kvality nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších změn. U sedimentů byly průměrné hodnoty z období 2008 - 2012 porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů a dále s identifikátory znečištění podle metodického pokynu MŽP z roku 2011. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. Jakost vody Labe se ve svém dolním úseku povětšinou nachází ve II. a III. třídě. V roce 2012 nejsou normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod dodrženy nejsou splněny standardy v ukazateli CHSKCr u 12,5%, v ukazateli NL u 62,5 % a v ukazatelích fekální koliformní bakterie a AOX shodně u 37,5 %. Původ znečištění AOX není zpravidla přesněji identifikován. Omezování vypouštěného znečištění je třeba řešit v místě vzniku zpravidla technologickými opatřeními tak, aby závadné látky do odpadních vod pokud možno nepřecházely. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období 2008 - 2012 bylo vybráno 10 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB a AOX. Na dolním úseku Labe se vlivem přínosu průmyslového znečištění výrazně zhoršuje jakost sedimentů hlavně v ukazatelích zinek, měď, kadmium a HCB. Vývoj koncentrací sledovaných ukazatelů posledních let odráží jak vývoj množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů a přístup k čištění odpadních vod v České republice, tak i socioekonomický a politický vývoj, zejména v případě odpadních vod z průmyslových zdrojů (restrukturalizace průmyslu). Obecně lze konstatovat, že z provedeného vyhodnocení vyplynulo, že po uskutečnění rozsáhlé výstavby ČOV pro rozhodující zdroje znečištění a po dalších koncepčních opatřeních se stav jakosti povrchových vod podstatně a zcela prokazatelně zlepšil. Problémem zůstává především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků, zastavěných i nezastavěných území. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením se kterými se z technicko ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Jakost povrchových vod má přímý vliv především na biodiverzitu vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Řada nebezpečných látek obsažených v povrchových vodách má schopnost dlouhodobě se akumulovat v sedimentech a tkáních vodních živočichů a vstupovat tak do potravního řetězce celé řady dalších organismů včetně člověka.
121
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
5.
Mapy
Obr. 1 Kontrolní profily sledování jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici.
Obr. 2 Kontrolní profily sledování sedimentů Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici.
122
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 3 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5.
Obr. 4 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr.
123
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
-
Obr. 5 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 .
+
Obr. 6 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4 .
124
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 7 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk..
Obr. 8 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu.
125
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 9 Výsledná třída jakosti vody Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici.
126
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
6.
Grafy
Na následujících stránkách jsou uvedeny grafy podélných profilů jakosti vody Labe. Význam jednotlivých čar v grafech je vysvětlen v této legendě:
koncentrace:
jevy na toku:
průměr
třídy čistoty:
I.
C90
II.
vodní díla
III.
sídla
IV.
přítoky
(nařízení vlády č. 61/2003 Sb.)
NEK:
127
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 10 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele BSK5 a CHSKCr.
128
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
-
+
Obr. 11 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele N-NO3 a N-NH4 .
129
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 12 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu.
130
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 13 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele RL a AOX.
131
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 14 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele naftalen a EDTA.
132
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 15 Podélný profil Labe v období 2011 - 2012 pro ukazatele Cu a Zn.
133
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 16 Průměrné znečištění sedimentů Labe zinkem, niklem a mědí v období 2008 - 2012.
134
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 17 Průměrné znečištění sedimentů Labe olovem, chromem a arsenem v období 2008 - 2012.
135
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 18 Průměrné znečištění sedimentů Labe AOX, rtutí a kadmiem v období 2008 - 2012.
136
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Časový vývoj BSK5 Labe v profilu Děčín
mg/l 18 16 14 12 10 8 6 4 2
1-09
1-10
1-11
1-12
1-09
1-10
1-11
1-12
1-13
1-09
1-10
1-11
1-12
1-13
1-13
1-08 1-08 1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj CHSKCr Labe v profilu Děčín
mg/l 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj fek. koli Labe v profilu Děčín KTJ/1 ml
1000
900 800 700 600 500 400 300 200 100
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Obr. 19 Časový průběh jakosti vody Labe v období 1993 - 2012 pro ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie
137
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Časový vývoj N-NH4+ Labe v profilu Děčín mg/l 3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
1-13
1-12
1-11
1-10
1-09
1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj N-NO3- Labe v profilu Děčín mg/l 8
7
6
5
4
3
2
1
1-12
1-13 1-13
1-11 1-11
1-12
1-10
1-09 1-09
1-10
1-08 1-08
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
Časový vývoj Pcelk. Labe v profilu Děčín
mg/l 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3
0,2 0,1
1-07
1-06
1-05
1-04
1-03
1-02
1-01
1-00
1-99
1-98
1-97
1-96
1-95
1-94
1-93
0
+
-
Obr. 20 Časový průběh jakosti vody Labe v období 1993 - 2012 pro ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk.
138
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Obr. 21 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 1998 do roku 2012.
139
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Tabulky
Tab. 1
Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
2,9
3,8
4,2
5,4
8
0
0
8
0
0
0
souhrn
2,9
3,8
4,2
5,4
8
0
0
8
0
0
0
Tab. 2
Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
19,8
31,3
24,7
38,0
8
0
1
7
0
0
1
souhrn
19,8
31,3
24,7
38,0
8
0
1
7
0
0
1
Tab. 3
-
Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
vodní tok
charakter. hodnota
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
7.
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
I
II
III
IV
V
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Labe
3,3
3,8
4,6
5,2
8
0
8
0
0
0
0
souhrn
3,3
3,8
4,6
5,2
8
0
8
0
0
0
0
+
Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
vodní tok
charakter. hodnota
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 4
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
I
II
III
IV
V
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
Labe
0,09
0,17
0,16
0,42
8
7
1
0
0
0
0
souhrn
0,09
0,17
0,16
0,42
8
7
1
0
0
0
0
Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
0,098
0,113
0,130
0,167
6
0
5
1
0
0
0
souhrn
0,098
0,113
0,130
0,167
6
0
5
1
0
0
0
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 5
140
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Tab. 6
Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období 2011 - 2012 charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
vodní tok
min.
max.
min.
max.
hodnoceno profilů
aritmetický průměr
I
II
III
IV
V
Labe
2,2
2,9
2,3
3,3
8
0
0
7
1
0
-
souhrn
2,2
2,9
2,3
3,3
8
0
0
7
1
0
-
Tab. 7
Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období 2011 - 2012 charakter. hodnota
min. KTJ/1 ml
max. KTJ/1 ml
min. KTJ/1 ml
max. KTJ/1 ml
hodnoceno profilů
aritmetický průměr
Labe
16
58
34
110
souhrn
16
58
34
110
vodní tok
III
IV
V
8
2
5
1
0
0
3
8
2
5
1
0
0
3
Jakost vody toků v ukazateli AOX v období 2011 - 2012 charakter. hodnota
min. ug/l
max. ug/l
min. ug/l
max. ug/l
Labe
16,1
39,3
20,0
57,1
souhrn
16,1
39,3
20,0
57,1
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
6
0
1
1
2
2
3
6
0
1
1
2
2
3
Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
283
343
60
444
8
0
8
0
0
0
0
souhrn
283
343
60
444
8
0
8
0
0
0
0
Tab. 10
Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období 2011 - 2012 aritmetický průměr
charakter. hodnota
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
I
II
III
IV
V
Labe
16,0
25,5
27,3
56,8
8
0
7
1
0
0
5
souhrn
16,0
25,5
27,3
56,8
8
0
7
1
0
0
5
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
vodní tok
min. mg/l max. mg/l min. mg/l max. mg/l
hodnoceno profilů
Tab. 9
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
II
aritmetický průměr
vodní tok
v třídě jakosti podle ČSN 75 7221
I
hodnoceno profilů
Tab. 8
překračuje NEK dle n.v. 61/2003 Sb.
141
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Tab. 11
Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN 75 7221 v období 2011 - 2012
Ukazatel
bentos
BSK5
CHSKCr
N-NH4+
N-NO3-
Pcelk.
Název toku
Název profilu
říční km
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
tř. jak.
výsl. tř
Labe
Dolní Beřkovice
830,42
III
III
II
I
II
III
III
Labe
Štětí
819,06
III
III
III
I
II
Labe
Nučnice
796,94
IV
III
III
I
II
II
IV
Labe
Lovosice
783,18
III
III
III
II
II
Labe
Vaňov
767,85
III
III
III
I
II
II
III
Labe
Děčín (MS)
747,90
III
III
III
I
II
II
III
Labe
Loubí
737,84
III
III
III
I
II
II
III
Labe
Schmilka-Hřensko
726,59
III
III
III
I
II
II
III
Počet hodnocených profilů celkem
8
8
8
8
8
6
8
Počet profilů v I. třídě jakosti
0
0
0
7
0
0
0
Počet profilů ve II. třídě jakosti
0
0
1
1
8
5
0
Počet profilů ve III. třídě jakosti
7
8
7
0
0
1
7
Počet profilů ve IV. třídě jakosti
1
0
0
0
0
0
1
Počet profilů v V. třídě jakosti
0
0
0
0
0
0
0
142
III III
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Tab. 12
Porovnání ročních průměrů za období 2011 - 2012 s normami environmentální kvality
Název toku
Název profilu
BSK5
CHSKCr
N-NO3-
N-NH4+
Pcelk.
NL
fek. koli
AOX
3,8 m g/l 26 m g/l 5,4 m g/l 0,23 m g/l 0,15 m g/l 20 m g/l 40 KTJ/1 m l 25 ug/l Labe
Dolní Beřkovice
3,2
19,8
3,6
0,13
Labe
Štětí
3,8
31,3
3,3
0,12
Labe
Nučnice
2,9
21,3
3,6
0,09
Labe
Lovosice
3,0
21,4
3,8
0,17
Labe
Vaňov - Střekov
3,1
23,3
3,5
0,13
Labe
Děčín (MS)
3,2
21,0
3,6
0,10
Labe
Loubí
3,4
23,2
3,6
Labe
Schmilka-Hřensko
0,11
25,5
42,3
20,8
58,3
18,1
15,8
21,4
30,1
0,10
16,0
20,4
21,7
0,11
22,2
24,6
39,3
0,12
0,10
23,1
42,0
25,0
0,11
16,1 23,5
2,9
20,1
3,5
0,09
0,10
17,3
27,0
30,7
Počet hodnocených profilů
8
8
8
8
6
8
8
6
Počet nevyhovujících profilů
0
1
0
0
0
5
3
3
Tab. 13
Jakost sedimentů v období 2008 - 2012
Ukazatel
Zn
Název toku Název profilu
Ni
Pb
As
Cu
Hg
Cd
Cr IV
HCB
AOX
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
Cprům
mg/kg 31,0
mg/kg 74,4
mg/kg 12,4
mg/kg 83,4
mg/kg 0,57
mg/kg 1,06
mg/kg 55,1
ug/kg <3,0
mg/kg 7,0
Labe
Dolní Beřkovice
mg/kg 253,0
Labe
Litoměřice
350,9
40,3
79,4
14,9
89,0
0,61
2,10
73,4
7,0
20,9
Labe
Střekov
563,4
53,4
116,4
16,9
120,2
1,00
1,93
87,0
19,4
16,6
Labe
Děčín
588,3
56,0
119,0
16,3
146,8
1,45
3,40
104,2
145,8
11,5
320
Cíl. záměr MKOL - akv. spol.
400
120
100
40
80
0,8
1,2
Cíl. záměr MKOL - zeměděl. využití 200
60
100
80
0,8
1,5
Indikátor znečištění zemin
48
9,3*
30 1,3x10-3
51
0,033
1,4
680
143
150 50 8,3x10-4 5,3x10-4
40
Zpráva o jakosti povrchových vod – Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
144
Zpráva o jakosti povrchových vod
Seznam použitých podkladů [1] [2]
[3] [4] [5] [6] [7]
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů ČSN 75 7221 Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod Metodický pokyn MZE pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002 Metodický pokyn MŽP – indikátory znečištění platný ode dne 31.6.2011 Cílové záměry MKOL schválené na 10. zasedání, 21. - 22.10.1997 Zpráva o životním prostředí v České republice v roce 2011
145