Hydrologická bilance České republiky

Český hydrometeorologický ústav Úsek Hydrologie

Hydrologická bilance České republiky

Rok 2003

Zpracováno: srpen 2004

OBSAH 1.

ÚVOD............................................................................................. 3

2.

HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2003........................................................... 4

3.

2.1

Srážková a odtoková charakteristika roku 2003....................................4

2.2

Metodika hydrologického bilancování množství vody............................6

2.3

Bilancování množství vody v jednotlivých povodích............................10

2.4

Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody .................22

HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2003 .................................................. 29 3.1

Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody a jejich zhodnocení..........................................................................................30

3.2

Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody a jejich hodnocení ...........................................................................................34

PŘÍLOHY .............................................................................................. 41

2

1. ÚVOD Podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) je vedení vodní bilance jednou ze základních činností v oblasti zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod. Vodní bilance podle vodního zákona sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob v území za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení následně upravila vyhláška Ministerstva zemědělství č.431/2001 Sb. Hydrologickou bilanci sestavuje v souladu s uvedenou vyhláškou a na základě pověření Ministerstva životního prostředí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vodohospodářskou bilanci za oblasti povodí sestavují správci povodí. Hydrologická bilance se skládá z bilance množství vody a bilance jakosti vody. ČHMÚ se hydrologickým bilancováním množství vody zabývá již delší dobu. Systematická hydrologická bilance v detailním členění však byla poprvé zpracována pro rok 2002. K tomu účelu byla provedena rozsáhlá kalibrace modelů hydrologické bilance na základě dat za období 1971 - 2000 a zároveň zpracována data z extrémní povodně ze srpna 2002. Pro kalendářní rok 2003 bylo pro výpočet bilance množství vody vybráno celkem 53 povodí (uzavřených profily vodoměrných stanic), které byly seskupeny do 10 bilančních oblastí. Výpočet bilance množství vody byl proveden v měsíčním kroku. Výstupy bilance množství v těchto povodích obsahují údaje o: a)

atmosférických srážkách,

b)

celkovém odtoku,

c)

základním odtoku,

d)

zásobách vody ve sněhové pokrývce,

e)

změnách zásob podzemní vody,

f)

přirozených průtocích vody ve vodních tocích ve vybraných vodoměrných stanicích.

Vyhodnocení hydrologické bilance je provedeno pro 8 oblastí povodí podle vodního zákona (viz. Mapa 1): a)

povodí Horního a středního Labe,

b)

povodí Horní Vltavy,

c)

povodí Berounky,

d)

povodí Dolní Vltavy,

e)

povodí Ohře a dolního Labe,

f)

povodí Odry,

g)

povodí Moravy,

h)

povodí Dyje.

3

Takto stanové oblasti povodí však nebylo možné vždy bilančně uzavřít, protože v některých případech nejsou v závěrovém profilu k dispozici příslušná data průtoků. Pro bilanci množství vody tedy bylo území České republiky rozčleněno do 10 bilančních oblastí, se snahou o co největší přiblížení oblastem povodí podle vodního zákona. Pouze oblast povodí Horního a středního Labe byla ještě rozdělena na dvě bilanční oblasti, rovněž oblast povodí Ohře a dolního Labe byla rozdělena na dvě oblasti (viz. Mapa 2). Výsledky hydrologické bilance množství vody v takto stanovených bilančních oblastech udává kap. 2.3, vyhodnocení bilance v oblastech povodí je v kap. 2.4. Výsledky bilance ve všech bilancovaných povodích jsou v přílohách zprávy. Pro účely bilance jakosti vody bylo na území České republiky zvoleno 256 profilů sledování jakosti povrchových vod a 462 objektů sledování jakosti podzemních vod (137 pramenů, 147 mělkých vrtů, 178 hlubokých vrtů), pro které byly určeny tyto výstupy: a)

sestava ukazatelů jakosti vody porovnaných s referenčními hodnotami,

b)

výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek ve vybraných profilech,

c)

přehledná mapa jakosti podzemních vod v přírodním prostředí,

d)

přehledná mapa jakosti vody ve vodních tocích.

Vyhodnocení hydrologické bilance jakosti vody je v kap. 3.1 a 3.2 v členění podle územní působnosti 5 správců povodí. Výsledky bilance jakosti vody ve všech sledovaných lokalitách jsou v ČHMÚ k dispozici na vyžádání. Výstupy hydrologické bilance jsou podkladem pro sestavení vodohospodářské bilance, kterou zajišťují příslušní správci povodí, a souhrnné vodní bilance, kterou pro hlavní povodí Labe, Odry a Moravy sestavuje Výzkumný ústav vodohospodářský TGM.

2. HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2003 2.1 Srážková a odtoková charakteristika roku 2003 Srážková situace Srážkově byl rok 2003 na území České republiky silně podnormální a pro toto území nejsušší za posledních 30 let. Podobně jako pro předešlý rok byla charakteristická zejména častá teplotně nadprůměrná období, která se v tomto roce negativně projevovala zejména v souvislosti s deficitními srážkami. Průměrný úhrn srážek na celém našem území dosáhl jen 507 mm, což představuje 76 % srážkového normálu. Při srovnání s předešlým vlhkým rokem spadlo v roce 2003 na území ČR průměrně o 357 mm méně. Větší sucho bylo v Čechách, kde průměrné množství srážek 487 mm odpovídalo pouze 73 %

4

normálu. Na území Moravy a Slezska byla situace poněkud příznivější a roční úhrn 547 mm zde odpovídal 83 % normálu. Vzhledem k tomu byl v této části republiky rok 2003 v předchozích 32 letech až druhý nejsušší po roce 1973, kdy zde spadlo v průměru ještě o 11 mm méně. Odtoková situace Kalendářní rok 2003 byl téměř ve všech povodích na území České republiky odtokově podprůměrný. Průměrné roční průtoky byly většinou mimořádně nízké a ve většině závěrových profilů větších toků jen ojediněle přesahovaly 75 % Qa. Na úrovni dlouhodobého průměru byla pouze Berounka a mírně pod ním Otava (82 %), Vltava (86 %) a Labe (84 %). Nejméně vodné byly Bečva (55 %) s Odrou (53 %) a také s necelými 70 % Qa Orlice, Jizera, Lužnice a Morava. Průběh odtoku měl téměř všude obdobný charakter, který se vyznačoval nadprůměrnými průtoky pouze v prvním, někde i druhém nebo třetím měsíci roku, po nichž následovalo od března či dubna postupné slábnutí průtoků. Postupný pokles hladin jež byl místy v květnu přerušen výraznějším kolísáním, pokračoval až do srpna či září, kdy byla všeobecně zaznamenávána roční minima. Poté až do konce roku převládal vcelku setrvalý stav s nepatrně vzestupným trendem, jen někde nakrátko přerušený významnějším kolísáním průtoků během října, počátkem listopadu či v prosinci. Hydrologické sucho se v povrchových vodách nejvíce projevovalo v červenci až září, někde opět i koncem roku. Nejmenší měsíční průměrné průtoky byly srpnové a dosahovaly většinou jen 66 až 25 % QVIII, ojediněle v Lužnici jen 12% a Bečvě 17 % QVIII. Hydrologický rok 2003 byl zhledem k mimořádně vodnému závěru roku 2002 celkově průměrný na jihočeských tocích spíše nadprůměrný, podobně jako na dolní Vltavě, Ohři, dolním Labi a zejména na Berounce. Jako sušší se projevil na některých moravských tocích (Odra, Olše, Bečva), které dosáhly v průměru jen kolem 60 % Qa. V porovnání s hydrologickým byl kalendářní rok na většině území méně vodný o 6 až 30 % Qa. Významnější zvýšení odtoků zasahující i větší povodí se vyskytlo pouze na počátku roku, v lednu, v důsledku kombinace srážek a tání sněhu. V průběhu roku pak v důsledku lokálních srážek docházelo pouze ke krátkodobým vzestupům hladin spíše na malých tocích. Podzemní vody Režim podzemních vod se vyznačoval nízkými stavy hladin podzemní vody a v některých částech republiky i jejím nedostatkem, přestože na počátku roku byla situace poměrně příznivá. V lednu vystoupily hladiny ve většině vrtů v poříčních zónách na úroveň, která byla výrazně nad dlouhodobými průměry a zároveň nejvyšší v celém roce. Obdobně se chovaly i vydatnosti pramenů. Následující pokles vydatností pramenů a hladin podzemní vody už měl trvalejší charakter. Byl přerušen pouze krátkodobě a většinou nepříliš výrazně březnovým táním sněhu. Místy nadprůměrné srážkové úhrny v květnu měly na množství podzemních vod většinou jen malý a navíc pouze lokální vliv, protože vegetace v té době už omezovala jejich vsakování. Proto květnové srážky celkový poklesový trend nezměnily, ale jenom zpomalily.

5

V květnu, případně v červnu, se hladiny podzemní vody a vydatnosti pramenů dostaly pod úroveň dlouhodobých průměrů a pokles stále pokračoval. Na Moravě trval až do září a v Čechách na většině území do října a místy až do listopadu. Teprve ke konci roku se situace mírně zlepšila. V pánevní strukturách, jako je česká křídová pánev a jihočeské pánve (Třeboňská a Budějovická), zásoby poklesly pod dlouhodobé průměry až v červenci nebo srpnu a dále následující mírný pokles nepředstavoval výraznou změnu. V ročním průměru ani hladiny ve vrtech ani vydatnosti pramenů nepoklesly pod úroveň roků 1990 až 1993. Proto celkově z hlediska podzemních vod suché období roku 2003 nelze považovat za extrémně suché.

2.2 Metodika hydrologického bilancování množství vody Hydrologická bilance zahrnuje porovnání srážek, přítoků a odtoků vody a změn vodních zásob v povodí, území nebo vodním útvaru za daný časový interval. Hydrologická bilance hodnotí změny zásob povrchové a podzemní vody způsobené časovou a prostorovou proměnlivostí přirozených vlivů, zejména klimatických činitelů a vytváří podklad pro hodnocení změn zásob vody, které jsou způsobeny užíváním vody nebo jinými antropogenními zásahy. Základní veličiny hydrologické bilance Při výpočtu hydrologické bilance rozlišujeme dva typy bilančních veličin (prvků hydrologické bilance) A) veličiny, které mají rozměr toků atmosférické srážky územní výpar odtok z povodí (průtok v závěrovém profilu) základní odtok z povodí B) veličiny, které mají rozměr zásoby zásoba půdní vody v zóně aerace zásoba vody ve sněhové pokrývce zásoba podzemní vody zásoba vody v tocích a nádržích Obtížnost sestavení hydrologické bilance spočívá v tom, že ne všechny bilanční veličiny lze vyčíslit z měření. Některé bilanční veličiny můžeme odhadovat podle jejich vztahu k jiným, měřeným, veličinám a některé bilanční veličiny lze odhadnout jen modelováním hydrologického procesu. Navíc je nutné pracovat s dalšími fyzikálními veličinami, které nejsou vstupy ani výstupy bilance, ale jsou potřebné pro výpočet bilančních veličin nebo jsou vnitřními veličinami bilančního výpočtu. Přehled rozdělení veličin z tohoto hlediska, tak jak byly použity při sestavování hydrologické bilance za rok 2003, poskytuje následující Tab. 2.1.

6

Tab. 2.1

Přehled veličin hydrologické bilance

Veličina

Jednotky Použitý způsob stanovení

Zdroj dat

Srážky

mm

Orografickou interpolací z bodových pozorování ve srážkoměrných stanicích

databáze ČHMÚ

Celkový odtok

m3.s-1

Pozorování vodních stavů a hydrometrická měření v závěrovém profilu povodí

databáze ČHMÚ

mm

Modelovým výpočtem hydrologické bilance ze srážek a meteorologických veličin

model SimBa, databáze ČHMÚ

m3.s-1

Vyčlenění z průběhu celkového ČHMÚ odtoku podle průběhu hladin podzemních vod nebo vydatností pramenů

mm

Modelovým výpočtem

model SimBa

Zásoba vody ve sněhové pokrývce

mm


model SimBa,

Změny zásob podzemní vody

mm


model SimBa

Přirozený průtok

mm

ČHMÚ, VÚV

m3.s-1

Pozorování vodní stavů, korekce podle údajů o umělých regulacích

Přímý odtok 1

mm


model SimBa

Přímý odtok 2

mm


model SimBa

Zásoba vody v půdě

mm


model SimBa

Potenciální mm evapotranspirace


model SimBa

Územní výpar

mm


model SimBa

Relativní vlhkost vzduchu

%

Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic

databáze ČHMÚ

Teplota vzduchu

°C

Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic

databáze ČHMÚ

Dotace zásob podzemní vody

mm


model SimBa

Perkolace

mm


model SimBa

Základní odtok

databáze ČHMÚ

podniky Povodí

7

Sestavení hydrologické bilance množství vody v roce 2003 probíhala v následujících krocích: 1) Příprava vstupních dat Předpokladem pro to, aby mohla být zpracována hydrologická bilance minulého roku je příprava dat a zpracování víceletých dlouhodobě pozorovaných řad bilančních veličin z povodí, pro která se bilance zpracovávala. Jak udává Tab. 2.1, šlo konkrétně o: • Výběr datových řad o průtocích, srážkových úhrnech, teplotě vzduchu, a relativní vlhkosti vzduchu v měsíčním kroku za referenční období 1971 – 2003. • Očištění průtokových dat od vlivu odběrů povrchové i podzemní vody, vypouštění, manipulací nádrží, a převodů vody i očištění pozorování hladin podzemních vod a vydatností pramenů od vlivu významných odběrů podzemní vody. Tato část byla zpracována ve Výzkumném ústavu vodohospodářském (VÚV) na základě údajů o odběrech a vypouštění významných uživatelů, údajů o významných akumulacích a na podkladě dat měřených v ČHMÚ. U značně ovlivněných odtokových režimů je však obtížné správně posoudit všechny umělé zásahy a eliminovat jejich vliv, což může nepříznivě ovlivnit následné sestavení hydrologické bilance ve sledovaném profilu. 2) Transformace vstupních dat Data převzatá od správců povodí i data z různých databází ČHMÚ byla transformována do jednotného tvaru časových řad měsíčních průměrů a úhrnů. Hodnoty vybraných veličin byly vyjádřeny ve shodné jednotce, tj. v mm výšky na povodí, se kterou výpočetní model pracuje. 3) Výpočet časových řad prvků hydrologické bilance pro povodí Úhrn srážek – veličina je vyčíslována podle měření ve srážkoměrných stanicích. Pro výpočet srážkových výšek na povodí byla využita metoda Orografické interpolace srážek [Šercl, Lett, ČHMÚ], která využívá předpoklad lineární regresní závislosti úhrnu srážek na nadmořské výšce. Celkový odtok z povodí – vyhodnocen na základě pozorování vodních stavů a měrných křivek průtoků v závěrovém vodoměrném profilu. Teplota vzduchu – stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek. Relativní vlhkost vzduchu - stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek. Územní výpar – nelze měřit přímo. Časové řady hodnot územního výparu byly stanoveny výpočtem pomocí modelu SimBa [Kašpárek, VÚV]. Podstatou modelování je popis akumulace vody ve formě zásoby vody v půdě a její využití pro výpar. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že když je v daném měsíci srážka větší, než potenciální evapotranspirace, je

8

výpar roven potenciální evapotranspiraci. Pokud je srážka menší než potenciální evapotranspirace, využívá se pro výpar i část vody v půdě. V závislosti na stupni nasycení půdy se velikost výparu oproti potenciální evapotranspiraci zmenšuje. Potenciální evapotranspirace – základem metodiky výpočtu jsou grafy udávající velikost potenciální evapotranspirace v závislosti na hodnotě sytostního doplňku. Sytostní doplněk se vypočítá podle průměrných teplot vzduchu a průměrných relativních vlhkostí vzduchu v konkrétním měsíci. Základní odtok – získáván z celkového odtoku. Rozčleněním celkového odtoku na složky se stanovuje povrchový odtok, podpovrchový odtok a základní odtok. Skutečně povrchový plošný odtok v našich podmínkách na přírodních plochách nastává jen za přívalových dešťů a v celkovém objemu odtoku tvoří většinou jen malou část. Rozčlenění zbývající části odtoku na část nazývanou podpovrchový (hypodermický) odtok a na část nazývanou základní odtok, která je obvykle ztotožňována s velikostí odtoku podzemní vody, závisí na použitém pravidle pro rozdělení. Při sestavování hydrologické bilance množství vody pro rok 2003 se vycházelo z předpokladu, že malé průtoky jsou tvořeny výhradně odtokem podzemní vody. Zásoba vody ve sněhové pokrývce - časové řady hodnot územního výparu byly stanoveny výpočtem pomocí modelu SimBa [Kašpárek, VÚV]. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že při teplotách nižších než 0° C část srážek akumuluje ve formě sněhové zásoby. Část těchto zásob současně odtává v závislosti na odchylce teploty od kritické teploty.

4) Vlastní bilanční výpočty Pro analýzu hydrologické bilance byl využit model SimBa, který hydrologickou bilanci povodí počítá v konstantním časovém kroku jeden měsíc. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí a v zóně podzemní vody. Model hydrologické bilance se skládá z několika dílčích algoritmů, kterými se modelují základní bilanční procesy v dílčích zónách povodí (jde o dělení ve „vertikálním“ členění). Parametry modelu jsou buď volné, fyzikálně dané nebo je považujeme za konstantní. Volné parametry se odhadují tak, aby se průběh zvolené modelované veličiny podle vybraného kritéria co nejvíce shodoval s pozorováním. Pro odhad parametrů byl použit proces dvou-stupňové optimalizace podle celkového odtoku a výsledky dlouhodobých pozorování.

9

2.3 Bilancování množství vody v jednotlivých povodích

Mapa 1

Rozdělení České republiky do 8 oblastí povodí

Pro hydrologickou bilanci množství vody nelze uvedené členění přesně použít, protože oblasti povodí nejsou uzavřeny vodoměrnými stanicemi. Bylo proto provedeno členění do 10 bilančních oblastí (viz Mapa 2). Seznam bilančních profilů množství vody podle příslušnosti ke zvoleným bilančním oblastem udává Tab. 2.2. Tab. 2.2

Seznam bilančních profilů množství vody rozdělených podle bilančních oblastí

Bilanční oblast

Kód oblasti

Bilanční profily

horní Labe

1

0160, 0370, 0420, 0610,

střední Labe

2

0750, 0800, 1018, 1040,

horní Vltava

3

1110, 1150, 1151, 1230, 1290, 1310, 1330,1410, 1500, 1510

dolní Vltava

4

1590, 1632, 1650, 1672, 1690, 2001

Berounka

5

1740, 1799, 1830, 1860, 1900, 1973, 1980

Ohře a Bílina

6

2140, 2190, 2260, 2210,

dolní Labe

7

2390, 2453

Odra

8

2570, 2750, 2930, 2940, 3030

Morava

9

3550, 3670, 3900, 4030, 4215

Dyje

10

4290, 4570, 4620, 4770, 4780, 4805

10

Mapa 2

Rozdělení České republiky do 10 bilančních oblastí 11

Výsledky hydrologické bilance množství vody pro každou z 10 bilančních oblastí uvádíme ve formě tabulek bilančních veličin a jejich grafického znázornění. Pro ostatní dílčí bilanční profily uvádí výsledky Příloha 1. Oblast 1 - povodí horního Labe

tok

Labe

vodoměrná stanice

Přelouč

dtb stanice

0610

plocha povodí [km2]

6432,2

měsíc

odtok celkový odtok celkový měřený měřený

srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu

změna zásob podz.vody

přirozené průtoky


[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

71,3

53,0

127,39

38,36

42,5

11,0

51,3

123,28 38,90

II

16,7

16,3

43,31

27,48

25,7

-3,8

14,6

III

15,2

36,5

87,74

34,46

0,0

-12,1

35,9

86,18

IV

34,7

22,1

54,96

31,57

0,0

-20,4

22,9

56,88

V

107,2

27,8

66,74

30,79

0,0

-16,5

26,7

64,12

VI

27,1

11,1

27,42

19,94

0,0

-13,3

9,3

23,06

VIII

84,5

9,1

21,75

15,53

0,0

-10,8

7,0

16,85

VIII

51,3

7,5

17,89

12,12

0,0

-8,7

4,9

11,71

IX

41,9

7,9

19,60

12,18

0,0

-7,1

4,8

11,90 19,90

X

72,7

9,9

23,70

12,76

0,0

-3,7

8,3

XII

21,1

8,0

19,76

12,30

0,0

1,6

6,0

14,97

XII

82,9

14,2

34,06

14,55

22,3

39,1

13,4

32,21

srážky [mm]

změna zásob podz.vody [mm]

odtok celkový měřený [m3.s-1]

odtok základní [m3.s-1]

přirozené průtoky [m3.s-1] 140 120 100

bilanční veličina

80 60 40 20 0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-20 -40 2003

12

Oblast 2 - mezipovodí středního Labe

tok

Střední Labe a Jizera

vodoměrná stanice

od Přelouče po Brandýs

dtb stanice

1040-0610


6679,15

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

55,1

36,2

90,38

23,37

0,0

21,5

35,9

89,50

II

13,9

15,3

42,37

24,62

0,0

-11,6

15,0

41,50

III

13,4

23,8

59,35

19,23

0,0

-41,3

23,7

59,11

IV

28,8

16,8

43,23

19,16

0,0

-22,2

16,8

43,25

V

83,0

12,1

30,14

15,32

0,0

-17,2

11,9

29,80

VI

33,4

4,7

12,20

14,68

0,0

-13,3

4,6

11,94

VIII

74,0

3,9

9,78

12,59

0,0

-10,2

3,8

9,54

VIII

39,8

2,2

5,59

11,37

0,0

-7,9

2,0

4,92

IX

39,6

2,7

6,97

11,72

0,0

-6,1

2,5

6,41 14,51

X

50,3

6,0

15,01

12,08

0,0

15,0

5,8

XII

15,9

5,2

13,47

12,56

0,0

-6,1

5,1

13,15

XII

57,2

8,8

21,88

9,21

0,0

59,8

8,7

21,77

srážky [mm]




přirozené průtoky [m3.s-1] 200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-50 2003

13

Oblast 3 - povodí horní Vltavy, Lužnice a Otavy

tok

Horní Vltava, Lužnice, Otava

vodoměrná stanice

Vltava po Orlík

dtb stanice

1151+1330+1510


9806,65

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

72,2

58,3

213,40

60,48

0,0

21,2

54,6

II

15,7

22,9

92,94

38,99

0,0

-33,4

19,7

199,94 79,98

III

20,5

29,4

107,64

43,59

0,0

-29,5

31,5

115,45

IV

20,9

16,2

61,25

35,25

0,0

-25,0

17,8

67,24

V

78,4

12,9

47,05

28,44

0,0

-19,7

12,9

47,13

VI

65,5

8,4

31,87

21,03

0,0

-15,7

7,2

27,37

VIII

72,7

6,0

21,91

15,45

0,0

-12,6

4,9

17,76

VIII

36,3

5,1

18,53

12,24

0,0

-10,2

2,7

10,06

IX

24,1

5,0

19,04

12,05

0,0

-8,4

2,9

10,83 40,39

X

89,3

11,4

41,67

13,25

0,0

0,6

11,0

XII

18,3

6,7

25,39

13,15

0,0

-4,4

5,6

21,01

XII

51,0

7,5

27,60

13,88

0,0

26,3

7,0

25,45

srážky [mm]






150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-50 2003

14

Oblast 4 - povodí dolní Vltavy a Sázavy

tok

Dolní Vltava, Sázava

vodoměrná stanice

Vltava pod Orlíkem, Sázava

dtb stanice

2001-1980-1510-1330-1151


8629,45

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

48,7

43,7

140,65

9,69

0,0

-5,6

36,4

117,42

II

10,4

16,4

58,61

11,78

0,0

-41,0

8,6

30,74

III

10,1

17,5

56,50

17,48

0,0

-38,9

20,0

64,51

IV

18,0

0,8

2,55

13,76

0,0

-30,5

5,7

19,00

V

86,0

5,9

18,94

19,06

0,0

-25,6

8,3

26,86

VI

41,4

3,0

9,84

12,08

0,0

-21,2

2,1

7,12

VIII

66,8

5,2

16,81

9,24

0,0

-17,4

1,1

3,50

VIII

32,0

5,6

18,07

11,25

0,0

-14,2

-0,6

-1,93

IX

24,4

5,4

18,09

10,37

0,0

-11,5

-0,8

-2,75

X

59,6

-1,9

-6,10

10,32

0,0

-8,4

1,2

3,98

XII

17,4

4,8

15,88

10,51

0,0

8,0

1,8

6,06

XII

45,7

3,5

11,44

11,57

0,0

37,9

2,2

7,19

srážky [mm]






150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-50 2003

15

Oblast 5 - povodí Berounky

tok

Berounka

vodoměrná stanice

Beroun

dtb stanice

1980


8283,79

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

55,9

53,2

164,40

47,63

0,0

14,8

51,6

159,52

II

15,6

16,7

57,23

36,62

0,0

-21,0

16,0

54,96

III

10,8

25,0

77,44

35,40

0,0

-23,3

26,2

80,98

IV

20,3

10,1

32,29

26,16

0,0

-19,6

10,2

32,46

V

52,7

6,7

20,65

17,08

0,0

-16,6

6,9

21,42

VI

54,3

4,8

15,39

12,20

0,0

-14,0

4,5

14,24

VIII

75,0

4,3

13,17

10,90

0,0

-11,8

3,9

12,14

VIII

21,3

3,2

9,84

8,87

0,0

-10,0

2,4

7,31

IX

19,8

3,1

9,83

8,88

0,0

-8,4

2,4

7,74 15,20

X

49,2

5,6

17,35

10,17

0,0

-7,1

4,9

XII

17,7

4,1

13,07

10,59

0,0

-6,0

3,4

10,74

XII

37,2

4,8

14,94

11,02

0,0

11,6

4,4

13,61

srážky [mm]






150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-50 2003

16

Oblast 6 - povodí Ohře a Bíliny

tok

Ohře, Bílina

vodoměrná stanice

Louny+Trmice

dtb stanice

2190+2260


5946,24

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

57,9

64,1

142,23

48,85

0,0

9,6

57,1

126,84

II

12,9

21,3

52,32

29,51

0,0

-32,6

16,0

39,22

III

12,7

22,7

50,46

29,57

0,0

-29,9

27,6

61,37

IV

34,7

19,5

44,81

22,64

0,0

-24,1

17,1

39,12

V

57,4

13,4

29,84

16,81

0,0

-19,5

12,9

28,71

VI

45,4

9,1

20,89

12,53

0,0

-15,8

6,8

15,66

VIII

81,3

6,9

15,34

11,32

0,0

-12,8

6,3

14,01

VIII

16,1

7,5

16,61

9,56

0,0

-10,4

2,9

6,53

IX

31,9

7,1

16,19

9,06

0,0

-8,5

4,0

9,20 14,07

X

52,5

10,5

23,24

10,43

0,0

5,3

6,3

XII

16,1

6,6

15,12

10,74

0,0

-3,5

5,3

12,19

XII

39,8

6,4

14,21

11,32

0,0

20,3

8,2

18,27

srážky [mm]






150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-50 2003

17

Oblast 7 - mezipovodí dolního Labe

tok

Dolní Labe

vodoměrná stanice

Labe pod Brandýsem

dtb stanice

2453-2260-2190-2001-1040


5614,88

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

35,9

19,9

41,61

20,00

0,0

25,3

17,0

35,53

II

9,1

13,5

31,44

17,05

0,0

-81,5

11,5

26,79

III

9,4

14,1

29,50

17,80

0,0

-25,9

11,7

24,51

IV

25,5

16,0

34,59

15,92

0,0

-22,1

13,7

29,70

V

53,8

14,6

30,61

14,12

0,0

-18,7

12,4

25,91

VI

42,0

9,4

20,38

12,25

0,0

-15,8

7,6

16,42

VIII

82,7

9,9

20,76

12,33

0,0

-13,2

8,2

17,16

VIII

18,0

6,7

14,04

12,10

0,0

-11,0

5,4

11,27

IX

23,1

9,3

20,14

12,08

0,0

-9,1

7,2

15,54 14,68

X

31,6

9,5

19,85

12,35

0,0

55,1

7,0

XII

11,1

10,8

23,47

12,29

0,0

-17,5

9,2

20,01

XII

31,9

10,2

21,32

12,29

0,0

19,3

8,2

17,23

srážky [mm]






150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-50 2003

18

Oblast 8 - povodí Odry a Olše

tok

Odra, Olše

vodoměrná stanice

Bohumín+Věřňovice

dtb stanice

2940+3030


5730,33

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

49,9

30,0

64,22

35,27

36,5

6,2

30,0

64,18

II

16,1

13,0

30,86

20,58

27,0

0,0

10,5

24,76

III

29,6

32,1

68,73

29,95

0,0

4,9

36,3

77,66

IV

42,2

25,8

57,09

28,46

0,0

-11,4

28,9

63,82

V

86,9

19,0

40,68

23,39

0,0

-10,2

20,3

43,53

VI

34,4

8,1

17,88

13,32

0,0

-9,1

6,8

14,98

VIII

119,1

8,6

18,45

12,56

0,0

-8,2

8,2

17,61

VIII

39,6

6,7

14,31

9,48

0,0

-7,3

5,5

11,67

IX

43,8

5,4

11,98

8,07

0,0

-6,6

3,4

7,52

X

93,0

14,1

30,18

14,59

0,0

-1,7

13,7

29,27

XII

34,2

9,5

21,04

13,72

0,0

8,3

9,5

20,90

XII

61,3

9,9

21,07

14,63

10,1

21,1

11,0

23,50

srážky [mm]






150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-50 2003

19

Oblast 9 - povodí Moravy

tok

Morava

vodoměrná stanice

Strážnice

dtb stanice

4215 2

plocha povodí [km ] měsíc

9145,92 odtok celkový odtok celkový odtok základní měřený měřený

srážky [mm]

I

3

58,8

-1

3

[m .s ]

[mm] 32,6

-1

[m .s ]

111,33

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

48,11

0,0

29,7

3

31,7

-1

108,19

II

12,9

11,0

41,59

28,66

0,0

-19,9

10,3

39,02

III

14,6

24,0

81,87

45,88

0,0

-17,0

23,4

79,78

IV

40,1

20,3

71,69

35,36

0,0

-13,0

19,7

69,49

V

74,6

13,2

45,18

26,61

0,0

-9,9

12,5

42,57

VI

27,0

5,3

18,69

15,41

0,0

-7,6

4,5

16,05

VIII

105,4

4,4

14,88

11,02

0,0

-5,8

3,6

12,35

VIII

30,8

2,4

8,23

8,23

0,0

-4,4

1,7

5,71

IX

35,8

2,0

7,04

7,04

0,0

-3,4

1,3

4,49

X

75,2

5,4

18,44

10,16

0,0

-2,6

4,5

15,29

XI

34,0

4,7

16,49

10,76

0,0

0,8

4,0

14,05

XII

75,0

8,8

30,15

17,80

0,0

55,0

8,4

28,67

srážky [mm]





100


80

60

40

20

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-20

-40 2003

20

Oblast 10 - povodí Dyje

tok

Dyje

vodoměrná stanice

Břeclav - Ladná

dtb stanice

4805


12276,8

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

37,9

25,7

117,60

24,24

0,0

18,0

25,1

II

6,2

9,3

47,28

24,41

0,0

-8,3

7,3

114,91 37,24

III

9,7

10,2

46,61

30,66

0,0

-8,0

12,0

54,82

IV

24,2

6,1

28,66

23,91

0,0

-7,8

6,3

30,07

V

89,7

7,2

33,22

17,60

0,0

-7,5

7,5

34,34

VI

27,7

4,1

19,28

11,39

0,0

-7,2

2,5

11,85

VIII

69,3

2,9

13,21

6,80

0,0

-7,0

1,2

5,63

VIII

32,4

2,4

10,83

4,94

0,0

-6,8

0,2

0,88

IX

32,9

2,6

12,24

5,97

0,0

-6,5

1,0

4,50 16,69

X

63,4

3,9

18,04

7,96

0,0

-6,3

3,6

XII

27,3

3,6

17,04

10,02

0,0

-1,4

2,7

12,81

XII

51,1

3,7

17,17

12,17

0,0

30,5

3,4

15,77

srážky [mm]





120


100

80

60

40

20

0 I

II

III

IV

V

VI

VIII

VIII

IX

X

XII

XII

-20 2003

21

2.4 Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody Pro rok 2003 bylo charakteristické dlouhodobé hydrologické sucho, které od konce jara až do konce roku převažovalo jako důsledek velmi dlouhého období s nízkými srážkami v kombinaci s vysokými teplotami vzduchu v jarních a letních měsících. Výjimkou byly srážkově nadprůměrné měsíce leden a říjen a průměrný prosinec. Místně nadnormální srážky byly v naprosté většině zapříčiněny lokálně ohraničenými přívalovými dešti v bouřkách. Sucho, které zasáhlo naše území se podepsalo velmi výrazně i na zásobách podzemních vod. Nebýt významných zásob z předešlého roku (2002), byly by jeho následky mnohem citelnější. Oblast povodí horního a středního Labe V roce 2003 se projevilo delší výrazně suché období, které trvalo od června do listopadu, přičemž nejsuššími měsíci byly srpen a září. Průměrně spadlo v oblasti 80 % dlouhodobého srážkového normálu, což celkově lze hodnotit jako srážkově podnormální až srážkově silně podnormální. Nejvíce srážek spadlo v horských oblastech Krkonoš a Orlických hor, nejméně srážek spadlo v jižní až jihozápadní části. Z hlediska vodnosti toků lze rok 2003 charakterizovat jako podprůměrně vodný. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Bylo zaznamenáno delší výrazně suché období, které trvalo od června do listopadu, přičemž nejsuššími měsíci byly srpen a září. K odtokově nejbohatším měsícům roku patřil především leden, v důsledku zvýšené srážkové činnosti kombinované s oteplením a táním sněhové pokrývky ležící na celém území včetně nížin, a také březen. K výraznějšímu zvýšení hladin pak došlo krátkodobě až v prosinci 2003 a to na horním Labi, Divoké Orlici a Zdobnici. Roční průtoky v závěrových profilech toků činily u horního Labe 66 %, Úpy 61 %, Metuje 98 %, Divoké Orlice 88 %, spojené Orlice 70 % a střední Cidliny 80 % dlouhodobých ročních průměrů. Režim podzemních vod na území VČ v roce 2003 byl takřka jednotný . Hladiny podzemních vod hodnocených vrtů se pohybovaly v rozmezí 80 – 110 % dlouhodobého průměru. Charakter pohybu hladin podzemních vod na začátku roku navázal na setrvalý až mírně vzestupný režim konce roku 2002. V průběhu ledna hladiny poměrně výrazně stouply. V závěru měsíce ledna a v průběhu února hladiny i vydatnosti mírně klesly, ale i přesto byly vyšší v porovnání s dlouhodobými únorovými hladinami a vydatnostmi. Následoval další vzestup hladin a vydatností pramenů, který kulminoval v polovině března. V průběhu měsíců duben až druhá polovina května byl zaznamenán charakteristický pokles stavů hladin. V následujícím období červen až konec října se na režimu hladin podzemních vod a vydatností pramenů projevilo období sucha. Ve stejném období byly ojediněle na jednotlivých lokalitách zaznamenány poklesy hladin a vydatností na hodnoty absolutních minim S malou výjimkou koncem srpna, kdy v důsledku zvýšené srážkové činnosti převažoval setrvalý stav až mírný vzestup hladin a vydatností. Období listopad až první polovina prosince byly charakteristické postupným mírným poklesem až setrvalým stavem hladin podzemních vod i vydatnosti pramenů. Závěr roku se

22

v poslední dekádě vyznačoval mírným zvýšením hladin podzemní vody i vydatnosti pramenů. Celkově lze rok 2003 charakterizovat jako průměrný. Oblast povodí horní Vltavy V průběhu roku převažovalo sucho, výjimkou byly srážkově silně nadprůměrné měsíce leden a říjen a průměrný prosinec. Ačkoli z hlediska normality hodnotíme také srážky měsíců květen a červen celkově jako normální, jsou měsíční úhrny srážek v tomto období rozloženy místně velmi nerovnoměrně. Místně nadnormální srážky byly v naprosté většině zapříčiněny lokálně ohraničenými přívalovými dešti v bouřkách, které rychle odtekly a deficit vláhy nedoplnily. Z hlediska prostorového rozložení spadlo nejvíce srážek v příhraničních horách hlavně na Šumavě (900 až 1100 mm) a v Novohradských horách (600 až 750 mm), nejsušší byla severní část oblasti. Vyjádříme-li roční úhrny srážek v procentech normálu, tak na většině území jižních Čech bylo množství srážek silně podnormální až podnormální. Odtokově byl rok 2003 celkově v oblasti horní Vltavy podprůměrný (Vltava pod 90 % dlouhodobého průměru, Lužnice méně než 70 %, Otava kolem 80 %). Charakteristickým bylo dlouhodobé hydrologické sucho od konce jara až do konce roku v kombinaci s výrazným zimním odtokem v lednu a únoru. Nejvýraznější odtok proběhl počátkem roku, a to jako pokračování odtokové situace z poslední dekády prosince 2002 v kombinaci v velmi vysokým nasycením povodí z podzimu 2002. Po maximálních průtocích na počátku ledna se odtok na všech řekách regionu postupně s jistými výkyvy snižoval prakticky až do léta s tím, že ve srovnání s průměrnými měsíčními průtoky byly první tři měsíce roku nadprůměrné. Pouze na Lužnici se průtoky již od února dostaly na podprůměrné hodnoty. Systematické poklesy odtoků trvaly až do července (Malše, Vltava), případně srpna (Otava, Lužnice), kdy dosahovaly extrémně nízkých hodnot (na Malši průměrné měsíční průtoky na úrovni 15% dlouhodobého měsíčního průměru, na Lužnici 12%). Odtoky po nejsušším období se již příliš nezvyšovaly a setrvávaly na podprůměrných hodnotách. Pouze v polovině října došlo ke krátkodobému zvýšení odtoku v důsledku poněkud vyšších srážek. Přesto ani říjnové odtoky nepřesáhly průměrné hodnoty. Hydrologické sucho se velmi výrazně podepsalo i na zásobách podzemních vod. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Vltavy se první pokles začal projevovat počátkem února. Vlivem tání sněhu však byl zmírněn a v březnu a počátkem dubna došlo k přechodnému vzestupu hladin. O hlavním poklesu můžeme mluvit až od konce března, kdy byl urychlen vzestupem teplot, nástupem vegetace a především absencí srážek. Pokles se zastavil až v září, místy byl patrný i mírný vzestup, který trval až do prosince, kdy nastoupil prudký vzestup hladin. U pramenů byl průběh vydatností velmi podobný s tím rozdílem, že pokles vydatností je posunut do dubna a je pozvolnější. V prosinci došlo k výraznému vzestupu vydatností. Při procentuálním porovnání průměrných ročních hodnot s dlouhodobým průměrem se hladiny podzemních vod nacházely v rozmezí 87-97%, vydatnosti pramenů mezi 110-80%. V povodí Lužnice měly hladiny průběh takřka shodný s povodím Vltavy, jen jarní a letní poklesy byly poněkud pozvolnější. Vydatnosti pramenů měly průběh také velmi podobný. Procentuální porovnání s dlouhodobým průměrem hladin podzemních vod vyšlo v rozmezí 88-97%, u pramenů 90-100%.

23

V povodí Otavy byly hladiny v jarních měsících (až do konce dubna) sice rozkolísané, ale poměrně vysoké. Počátkem května začal dlouhý vytrvalý pokles až do září. Následoval setrvalý stav, místy mírný vzestup až do října a listopadu, v prosinci pak opět všeobecný vzestup. Průměrné roční hladiny se pohybovaly v rozmezí 65-93%, u pramenů vydatnosti 65-103%. Oblast povodí dolní Vltavy Celkově je možno tento rok hodnotit jako srážkově podnormální až silně podnormální. Plošné rozdělení srážek v oblasti bylo nerovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese Havlíčkův Brod, nejméně v okrese Třebíč. Této hodnotě odpovídá hodnocení „srážky silně podnormální“. Plošné rozdělení srážek v oblasti bylo vcelku rovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese Benešov (466 mm), nejméně v okrese Kladno (312 mm). Všechny okresy měly roční srážkový úhrn v intervalu 60 až 80 % svého normálu. Převážná část srážkového úhrnu v letních měsících byla z bouřek, na některých stanicích tak měsíční úhrny v květnu a červenci překročili normál. Nejnižší měsíční úhrny byly v únoru, březnu a listopadu. Odtokové poměry byly v roce 2003 na většině řek v oblasti průměrné až podprůměrné. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem Qa za období 1931 – 1980 měla řeka Želivka v Poříčí 91 % Qa, a Sázava ve Světlé nad Sázavou 75 % Qa. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Nejvodnějším měsícem byl ve všech povodích leden. V období od června do konce září byly průtoky ve všech sledovaných tocích podprůměrné vzhledem ke svým dlouhodobým měsíčním průměrům. Nejsušším měsícem byl srpen nebo září. Minimální průtoky byly na úrovni 330 až 355 denních vod. Maximální průtoky nepřesáhly 1letou vodu. Na vlastním toku Vltavy lze rok 2003 Z hlediska vodnosti hodnotit jako mírně nadprůměrný. U pravostranného přítoku Sázavy Blanice byl průměrný roční průtok v hydrologickém roce 2003 nadprůměrný. Roční chod vydatností pramenů byl v roce 2003 u většiny pramenů netypický a nevyrovnaný. V lednu přetrvávaly vysoké vydatnosti zvláště v oblastech, které byly nasyceny podzemní vodou v době povodní v roce 2002. U některých pramenů potom v průběhu celého roku docházelo k postupnému poklesu vydatností až do prosince, u jiných došlo od října k mírnému nárůstu vydatností a roční minimální vydatnosti se vyskytly většinou v srpnu a září. Zcela výjimečně se roční maximální vydatnosti vyskytly v měsících březnu a květnu. Roční chod kolísání hladiny podzemní vody byl stejně jako u vydatností pramenů atypický a většinou nevyrovnaný. Nejvyšší úrovně hladiny podzemní vody se vyskytovaly většinou v lednu a poté klesaly až k minimálním úrovním v srpnu a září. U některých objektů byl pokles hladiny přerušen zvýšenými stavy v březnu a květnu. Od října došlo u většiny objektů k mírnému zvýšení hladiny podzemní vody. Oblast povodí Berounky Značně až mimořádně podnormální roční srážky byly způsobeny především velmi nízkými srážkami v jarních a letních měsících. Rozpětí ročních srážek na povodí bylo v rozmezí 270 až 1020 mm. Rovněž variabilita měsíčních srážek v ročním chodu v rámci povodí byla značná. Maximální a minimální roční srážky byly

24

spjaty s orografií. Výrazně deštivější byla oblast Šumavy, kde napršelo 800-1000 mm srážek. Naopak nejsušší byla oblast Plzeňské kotliny a povodí Střely s minimálními úhrny pod 300 mm. Silně nadnormální plošné srážky se vyskytly v lednu, nadnormální srážky jsme zaznamenali ještě v říjnu. Naopak srážkově silně podnormální měsíce byly měsíce březen a srpen. Dubnové, květnové i červnové srážky byly podnormální a projevy sucha způsobené zvyšujícím se deficitem srážek, nadnormálními teplotami a nadnormální délkou slunečního svitu se stupňovaly až do srpna, kdy sucho z klimatologického pohledu kulminovalo. Rok 2003 jako celek lze z hlediska odtoku hodnotit jako podprůměrný. Významné průtokové hodnoty se v celém povodí vyskytly jen na začátku ledna, podstatná část hodnoceného období byla suchá a málo vodná. Nejméně vodným měsícem byl srpen. Měsíc únor hodnotíme jako průtokově podprůměrný, měsíc březen jako průtokově průměrný. V důsledku srážkové činnosti a následného odtávání sněhové pokrývky došlo k vzestupům hladin v celém povodí Berounky, ale během poslední březnové dekády hladiny toků už většinou klesaly. Od druhého čtvrtletí do konce roku nastává suché období, průtoky jsou podprůměrné. Pouze občas, následkem lokálních srážek, docházelo k rozkolísání vodních stavů na sledovaných tocích. Průměrné stavy hladin podzemních vod se v lednu pohybovaly v intervalu 6 – 24 % VR a dosahovaly úrovně 130 % NM, maxima byla průměrně o 50 cm vyšší než dlouhodobé lednové normály. Po dosažení maxim hladiny podzemních vod krátce klesly, jejich další stoupání bylo naměřeno na převážné části povodí na přelomu ledna a února a především na začátku března. Tyto stavy ale lednová maxima nepřekonaly. Od poloviny března následovalo klesání hladin podzemních vod na celém území povodí. Toto setrvalé a dlouhodobé klesání bylo přerušeno jen krátkodobými vzestupy hladin v důsledku významnějších, ale jen plošně omezených srážek. Již během června klesla převážná část hladin pod dlouhodobé měsíční normály. Ve 2. polovině července dosáhly ročních minim kvartérní vrty na dolním toku Mže, na konci srpna vrty na horním toku Úhlavy. Na ostatním území povodí stavy hladin dále klesaly až do konce září. Od října začaly hladiny podzemních vod na převážné části povodí opět pozvolna stoupat. Také vydatnosti pramenů se na začátku roku pohybovaly vysoko nad dlouhodobými měsíčními normály. Následně začaly vydatnosti postupně klesat. Během srpna byla naměřena roční minima u pramenů převážně v jižní části povodí Berounky. Až na přelomu září a října byla roční minima naměřena u pramenů v povodí Mže. Od října již vydatnosti na převážné části povodí pozvolna stoupaly. Oblast povodí dolního Labe a Ohře Srážkově byl rok 2003 jako celek podnormální. Plošný úhrn na horním povodí Ohře dosáhl 525 mm. Výrazně deštivější byly Krušné hory především díky zimním měsícům, pánevní oblasti byly podstatně sušší. Roční srážky měly značnou variabilitu a kolísaly přibližně mezi 400 až 860 mm. Maximální úhrny spadly v Krušných horách. Nejnižší srážky naměřily stanice v nižších polohách na Karlovarsku, v Chebské pánvi a na Lounsku. Jedinými srážkově nadnormálními měsíci v roce byly leden a říjen. Normální byl ještě květen a červenec. Naopak srážkově silně podnormální měsíce byly únor a březen, mimořádně podnormální byl srpen. Srážkový deficit se během jarních měsíců postupně zvětšoval. V srpnu kulminovaly projevy klimatologického sucha, které bylo zapříčiněno nejen zvětšujícím

25

se deficitem srážek od února, ale též nadnormálními teplotami a intenzivním slunečním zářením. Odtokově můžeme tento rok hodnotit jako silně podnormální. Průměrné průtoky se pohybovaly významně pod dlouhodobými hodnotami, jsou výrazně nadlepšovány povodňovou událostí v začátku roku, kdy v lednu po vydatných srážkách a odtávání sněhové pokrývky došlo k zvýšení hladiny toků v povodí Ohře. Hlavní tok Labe byl v hydrologickém roce 2003 celkově slabě nadprůměrný. Maximální průtoky byly naměřeny v lednu, ale nedosáhly ani dvouleté vody. Nejméně vodný byl srpen. Hladiny podzemních vod ve vrtech se na začátku roku pohybovaly výrazně nad dlouhodobými měsíčními normály. Průměrné lednové stavy se pohybovaly v intervalu 3 – 18 %VR a dosahovaly úrovně 129 %NM. Lednová maxima byla průměrně o 70 cm vyšší než dlouhodobé lednové normály. Po následném klesání bylo výrazné stoupání hladin naměřeno ještě na konci ledna a v 1. polovině března. Ještě během března se hladiny ve všech pozorovaných vrtech pohybovaly nad dlouhodobými březnovými normály. V povodí Labe Maximální úroveň hladiny podzemních vod byla dosažena ve vrtech v březnu a dubnu Od 2. poloviny března stavy hladin postupně klesaly až do poloviny srpna, kdy především vrty v Chebské pánvi dosáhly ročních minim, u části vrtů na zbylém území povodí byla roční minima naměřena až v 1. polovině října. Částečně v září a dále v říjnu začala převážná část hladin na sledovaném území opět stoupat. Během ledna resp. března až dubna byla naměřena roční maxima vydatnosti pramenů v povodí Ohře resp. v povodí dolního Labe. Následně začaly vydatnosti klesat a již od února (dubna) se všechny prameny pohybovaly pod měsíčními normály. Minimální roční vydatnosti byly dosaženy v srpnu až říjnu. Tato minima byla ovlivněna velkým suchem, které postihlo nejen území regionu Celkově lze říci, že z hlediska tendence znamenal rok 2003 v rámci povodí dolního Labe u sledovaných vrtů setrvalý stav až mírný pokles hladin podzemní vody a mírný pokles vydatností u pramenů. Oblast povodí Odry V roce 2003 spadlo v oblasti povodí Odry 71 % dlouhodobého srážkového normálu. Celkově je možno posuzovaný rok hodnotit jako srážkově silně podnormální. Plošné rozložení srážek v oblasti bylo rovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese Frýdek-Místek (741,6 mm), naopak nejméně spadlo v okrese Karviná (494,8 mm). Z hlediska vodnosti toků lze rok 2003 charakterizovat jako výrazně podprůměrný. Ve srovnání s dlouhodobými průměry dosáhla řeka Opava v Krnově 51 % Qa, Opava v Opavě 50 % Qa, Opava v Děhylově 48 % Qa, Opavice v Krnově 44 % Qa, Moravice v Brance 50 % Qa, Ostravice ve Sviadnově 31 % Qa, Ostravice v Ostravě 42 % Qa, Olše v Českém Těšíně 61 % Qa, Olše ve Věřňovicích 71 % Qa, Lubina v Petřvaldě 59 % Qa, Odra ve Svinově 48% Qa a Odra v Bohumíně 49 % Qa. Rozložení odtoku bylo během roku nerovnoměrné. K odtokově nejbohatším měsícům patřily březen a duben, naopak nejsuššími byly září a srpen. Minimální průtoky se v roce 2003 vyskytly na řece Opavici v Krnově. V roce 2003 nebyly v těchto sledovaných profilech zaznamenány žádné povodňové průtoky.

26

V roce 2003 byly hladiny podzemních vod v průměru o 30 cm nižší než je dlouhodobý průměr období 1971 – 1990. Maximálních stavů bylo dosaženo v březnu, kdy hladiny PZV byly o 4 cm vyšší než je dlouhodobý průměr. Od března dochází k poklesu hladin až do září, kdy se projevily minimální stavy (65 cm pod dlouhodobým průměrem). Od září pak dochází k mírnému vzestupu hladin. U pramenů bylo maximální vydatnosti dosaženo v dubnu (126% dlouhodobého průměru), minima převážně v září (53% dlouhodobého průměru). Oblast povodí Moravy Z hlediska srážek je možno posuzovaný rok hodnotit jako srážkově normální až podnormální. Plošné rozložení srážek v oblasti bylo nerovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v Jeseníkách, naopak nejméně spadlo nejméně v oblasti Uherského Hradiště. Odtokové poměry byly v roce 2003 na řekách této oblasti výrazně podprůměrné. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem (Qa) za období 1931-1980 dosáhla řeka Bělá v Mikulovicích 60% Qa, Desná v Šumperku 62% Qa, Morava v Raškově 67% Qa, Morava v Moravičanech 65% Qa, Morava v Olomouci 71% Qa, Moravská Sázava v Lupěném 66% Qa, Třebůvka v Lošticích 67% Qa, Oskava v Uničově 70% Qa, Bečva v Dluhonicích 58% Qa, Valová v Polkovicích 53 % Qa, Vsetínská Bečva ve Vsetíně 61 % Qa, v Jarcové 62 % Qa, Rožnovská Bečva v Krásně 57 % Qa, Rusava v Třeběticích 66 % Qa, Morava v Kroměříži 74 % Qa, ve Spytihněvi 75 % Qa, Dřevnice ve Zlíně 63 % Qa a Olšava v Uherském Brodě 64% Qa. Rozložení odtoku bylo během roku nerovnoměrné. Nejvodnějšími měsíci v uváděných profilech byly leden a duben, naopak nejsuššími srpen a září. V období od června do konce září byly průtoky ve všech sledovaných tocích podprůměrné. Vůbec nejsušším měsícem byl srpen. Roční chod kolísání hladiny podzemní vody v povodí Moravy byl stejně jako u pramenů atypický. V horní části povodí Hladiny podzemních vod byly v průměru o 11 cm nižší než je dlouhodobý průměr období 1971 – 1990. Maximálních stavů bylo dosaženo v březnu, kdy byly hladiny PZV o 21 cm vyšší než je dlouhodobý průměr. Od března dochází k poklesu hladin až do září, kdy se projevily minimální stavy. Od září pak dochází k mírnému vzestupu hladin. U pramenů bylo maximální vydatnosti dosaženo v dubnu, minima v prosinci. Roční chod vydatností pramenů v roce 2003 je u většiny vyhodnocovaných pramenů v oblasti dolního toku také atypický. Nejvyšší vydatnosti se vyskytovaly většinou v začátku roku v lednu. Výjimečně se vyskytly nejvyšší vydatnosti v dubnu. Od ledna (ojediněle od dubna) dochází k postupnému poklesu vydatností až do listopadu, resp. prosince, kdy byly zaznamenány minimální vydatnosti. Na dolní části povodí se nejvyšší hodnoty v ročním chodu vydatností pramenů vyskytovaly většinou v začátku roku, v lednu, výjimečně v dubnu. Od ledna (ojediněle od dubna) dochází k postupnému poklesu vydatností až do listopadu, resp. prosince, kdy byly zaznamenány minimální vydatnosti. Nejvyšší úrovně hladiny podzemní vody se obdobně vyskytovaly v lednu, výjimečně v dubnu. Minimální stavy byly změřeny nejčastěji v září. V říjnu až prosinci došlo k mírnému zvýšení hladiny podzemní vody.

27

Oblast povodí Dyje V roce 2003 spadlo v oblasti průměrně 425 mm srážek, což je 78 % dlouhodobého srážkového normálu (1961 – 1990). Celkově je možno tento rok hodnotit jako srážkově podnormální až silně podnormální. Plošné rozdělení srážek v oblasti bylo nerovnoměrné, nejvíce srážek spadlo na Blansku, nejméně na Břeclavsku. Odtokové poměry v povodí řek Svratky a Svitavy byly podprůměrné, v dolní části povodí Jihlavy průměrné a v povodí řeky Dyje nadprůměrné. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem Qa za období 1931 – 1980 měla řeka Jihlava ve Dvorcích 109 % Qa, Jihlava v Mohelně 105 % Qa, Trnava v Červené Řečici 165 % Qa, Svratka v Dalečíně 82 % Qa, Svitava v Bílovicích 69 % Qa, Svratka v Židlochovicích 82 % Qa, Jihlava v Ivančicích 101 % Qa, Dyje v Ladné 99,5 % Qa a Morava ve Strážnici 76 % Qa. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Nejvodnějším měsícem byl ve všech povodích leden. V období od června do konce září byly průtoky ve všech sledovaných tocích podprůměrné vzhledem ke svým dlouhodobým měsíčním průměrům. V povodí Dyje byla situace relativně nejpříznivější z celé republiky s průtoky 30 až 60 % dlouhodobých měsíčních průměrů. V lednu 2003 se zde vyskytly povodně s 10letými průtoky. Nejsušším měsícem byl srpen. Roční chod vydatností pramenů neměl zcela charakteristický průběh a byl časově i plošně nevyrovnaný. V lednu u některých pramenů, v důsledku nasycení prostředí po povodni v roce 2002, přetrvávaly vysoké vydatnosti ( někdy to byla i roční maxima). U většiny pramenů se nejvyšší vydatnosti vyskytovaly v březnu, případně v květnu. Potom docházelo k postupnému poklesu vydatností až k ročním minimálním hodnotám, které se vyskytly většinou v srpnu a září. Od října dochází většinou k mírnému zvýšení vydatností. Průměrná vydatnost pramenů v rámci celého kraje činila asi 70 % dlouhodobé průměrné roční vydatnosti na rozdíl od průměrné hladiny podzemní vody, která byla mírně nad dlouhodobým průměrem určeným za srovnávací období 1971 – 90. Podílely se na tom hlavně objekty v povodí Dyje, kde došlo při povodních v roce 2002 k nasycení podzemních vod. Roční chod kolísání hladiny podzemní vody byl netypický a plošně nevyrovnaný. Nejvyšší stavy se vyskytovaly v začátku roku (leden a únor) zcela výjimečně v dubnu. Potom dochází k poklesu hladiny podzemní vody až k výskytu ročních minim, která byla naměřena převážně v srpnu a září. Od října potom u většiny objektů dochází mírnému nástupu hladiny podzemní vody.

28

3. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2003

Mapa 3

Profily sledování jakosti vody podle oblastí správců povodí

Pro účely bilance jakosti povrchové vody bylo na území České republiky vymezeno 256 profilů. Seznam profilů měření jakosti vody rozdělených do pěti oblastí podle působnosti podniků Povodí uvádí Tab. 3.1. Tab. 3.1

Seznam profilů sledování jakosti povrchových vod rozdělených podle oblastí správců povodí

Správce povodí Profily sledování jakosti vody povodí Labe

101, 102, 103, 104, 201, 1001, 1002, 1003, 1005, 1006, 1007, 1008, 1010, 1012, 1014, 1016, 1022, 1023, 1024, 1025, 1026, 1028, 1029, 1032, 1033, 1034, 1035, 1036, 1037, 1039, 1128, 1131, 3021, 3045, 3056, 3092, 3145, 3159, 3167, 3797, 4001, 4002, 4003

povodí Vltavy

105, 1041, 1042, 1044, 1045, 1046, 1048, 1049, 1051, 1052, 1054, 1057, 1058, 1059, 1062, 1063, 1064, 1065, 1066, 1067, 1069, 1071, 1072, 1075, 1077, 1078, 1079, 1083, 1084, 1085, 1087, 1088, 1089, 1091, 1092, 1093, 1094, 1096, 1211, 3209, 3251, 3252, 3258, 3267, 3270, 3286, 3288, 3311, 3316, 3319, 3329, 3398, 3418, 3449, 3793, 3812, 3813, 3814, 4004, 4005,

povodí Ohře

1097, 1098, 1103, 1104, 1105, 1107, 1108, 1109, 1111, 1112, 1113, 1114, 1115, 1116, 1117, 1119, 1122, 1123, 1124, 1127, 1212, 3453, 3454, 3456, 3468, 3493, 3538, 4006, 4007

1053, 1068, 1086, 3213, 3324,

29

povodí Moravy

401, 402, 1132, 1134, 1135, 1137, 1138, 1139, 1166, 1167, 1168, 1169, 1171, 1173, 1174, 1175, 1176, 1178, 1179, 1180, 1181, 1184, 1185, 1186, 1187, 1188, 1189, 1190, 1191, 1193, 1196, 1197, 1199, 1200, 1201, 1202, 1204, 1205, 1206, 1208, 3546, 3554, 3636, 3639, 3643, 3648, 3664, 3670, 3684, 3719, 3725, 3742, 3763, 3764, 3771, 3950, 3951, 3952, 3953, 3954, 3955, 3956, 3961, 4008, 4009, 4010, 4012, 4013, 4014, 7102, 7105, 7108, 7111, 7112, 7113, 7116, 7118, 7123, 7141, 7223, 7224, 7225, 7226

povodí Odry

1141, 1142, 1143, 1144, 1145, 1146, 1147, 1148, 1152, 1154, 1155, 1156, 1157, 1158, 1159, 1161, 1162, 1163, 1164, 1165, 3566, 3574, 3578, 3581, 3585, 3596, 3602, 3603, 3604, 3607, 3616, 3619, 3785, 3786, 3788, 3801

3.1 Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody a jejich zhodnocení Výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek pro vybraný profil Děčín (Labe), Zelčín (Vltava), Lanžhot (Morava), Pohansko (Dyje) a Bohumín (Odra) uvádí Příloha 2. Sestavy ukazatelů jakosti povrchové vody ve 256 vybraných profilech, porovnané s referenčními hodnotami podle platné normy ČSN 75 7221, uvádí Příloha 3 (k dispozici v Českém hydrometeorologickém ústavu, oddělení jakosti vody). Třídy jakosti povrchových vod předkládá Mapa 4.

Mapa 4

Třídy jakosti povrchových vod v roce 2003 30

Kvalita povrchových vod je zjednodušeně pro obecnou informaci vyjadřována v třídách jakosti vody. Tyto třídy jsou v ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti povrchových vod“ (s účinností od října 1998) definovány pro řadu ukazatelů. Rovněž zde jsou definovány intervaly hodnot jednotlivých tříd pro jednotlivé ukazatele. Norma je přizpůsobena současným potřebám pro hodnocení a kontrolu povrchových vod a přibližuje se klasifikaci a kontrole jakosti povrchových vod používaných v členských státech EU. Od roku 1999 se dle předpisů EU posuzuje zejména 17 prioritních polutantů, ovlivňujících kvalitu vody, uvedených v základní Směrnici EU 76/464 EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami a na ni navazujících Směrnicích EU. Po roce 1989 se postupně snižoval objem průmyslové produkce a do značné míry se eliminovalo vypouštění znečišťujících látek do toků. Kvalita vody v tocích se v posledních několika létech výrazně zlepšila. Přesto jsou podle hodnocení výsledků za rok 2003 některé úseky toků v nejhorší třídě jakosti vod. Oblast správce povodí Labe Ve skupině „Obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů“ byly v celém povodí toky nejvíce znečištěny AOX, hodnoty se převážně pohybovaly od III. do IV. třídy, lépe klasifikovány byly jen malé úseky horních toků řek. Celkově v této skupině ukazatelů nebyl výrazně znečištěný profil, mezi horší patřil profil Metuje – Jaroměř, Mrlina – Nymburk, Lužická Nisa – Hrádek nad Nisou. Naopak hodnocení pouze v I. a II. třídách měly všechny ukazatele skupiny “obecné, fyzikální a chemické ukazatele” profily Jizera – Horní Sytová a Kamenice – Spálov, velmi dobře byl hodnocen i profil Kamenice – Hřensko. Kovy a metaloidy se ve výrazné většině profilů vyskytovaly pouze v I. až III. třídě. Ojediněle se projevila klasifikace IV. třídou u veškerého železa (střední a dolní tok Labe a dolní tok Jizery Jizery), V. třída byla u tohoto ukazatele v profilu Javorka – Ostroměř. Na Klejnárce arsen a na Nise kadmium a zinek byly rovněž zařazeny ve IV. třídě. Mikrobiologické a biologické ukazatele se pohybovaly ve II. a III. třídě. IV.a V. třída se vyskytovala hlavně u chlorofylu na dolních tocích řek (Labe, Jizera) a na menších řekách (Mrlina, Doubrava, Cidlina, Výrovka). Specifické organické látky byly téměř na všech profilech hodnoceny do III. třídy. Pokud by byly toky hodnoceny podle NV 61/2003 pro imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod, téměř nikde v tomto povodí by nevyhovovaly nutrienty a pH, stejně nepříznivé je hodnocení pro fekální koliformní bakterie. Příznivější je hodnocení nebezpečných a zvláště nebezpečných látek, z těch na žádném profilu nevyhověla EDTA. Na Jizeře na všech profilech a na profilech středního toku Labe byl překročen limit pro tetrachlorethen a na úseku Labe od Obříství po Lovosice nevyhověl limitu 1,2-dichlorethan. Častěji byla překročena i hodnota pro rtuť. Ostatní limity byly většinou dodrženy nebo jen ojediněle překročeny. Oblast správce povodí Vltavy Ve skupině „Obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů“ se v celém povodí Vltavy vyskytuje jen velice málo ukazatelů, které by dosahovaly V. třídy. Jedná se zejména o TOC, AOX, NL, RL. Horší hodnocení měly malé toky protékající průmyslovými oblastmi, např. Rakovnický potok, Zákolanský potok, ale i Lužnice. Kovy a metaloidy jen ojediněle přesahovaly III. třídu, obvykle se pohybovaly v I. a II. třídě. Výjimku tvoří ukazatele veškeré železo a veškerý mangan, které ale z hlediska

31

životního prostředí nejsou tak závažné, jako jiné těžké kovy. V. třídou byla hodnocena Litavka v Berouně u ukazatelů kadmium, olovo a zinek a Mže. Chlorofyl, ze skupiny biologických a mikrobiologických ukazatelů, dosahoval IV. a V. třídy zejména na Sázavě, Berounce a dolním toku Vltavy. Lepší stav toků než u kovů a metaloidů je v hodnocení skupiny „Specifických organických látek“, kde pouze na jediném profilu Vltava – Libčice dosáhla suma PCB V. třídy a na profilu Otava – Katovice suma PAU IV. třídy. III. třídy se vyskytovaly ojediněle u sumy PAU nebo trichlormethanu. Ostatní látky této skupiny nepřekročily II. třídu. Při hodnocení povodí podle NV 61/2003 by příslušným limitům pro celkový fosfor, dusitanový dusík, amoniakální dusík, pH, NL, AOX a BSK5 nevyhověla většina profilů. Ve skupině „Biologické a mikrobiologické ukazatele“ nejčastěji přesahovaly limit koliformní bakterie, zejména na Sázavě, Mži, Berounce a některých menších tocích (Litavka, Radbuza, Úslava atd.). Z “Nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek“ byly nejčastěji překročeny limity pro berylium, kadmium a olovo na Mži, Berounce, Litavce a limity atrazinu na Sázavě, na Berounce tetrachlorethenu. Oblast správce povodí Ohře V povodí Ohře byly v ukazatelích skupiny “Obecné, fyzikální a chemické ukazatele” nejhůře hodnoceny profily na Bílině, zejména kyslíkový režim, nutrienty a AOX. Ostatní větší toky v povodí vykazovaly IV. a V. třídu u NEL, AOX, NL. Menší toky, zejména Teplický potok, Chodovský potok a Mandava byly výrazně více znečištěné. Obdobné hodnocení profilů je ve skupině „Kovy a metaloidy“, kde veškeré železo bylo nejvyšší na profilech Bíliny, Ploučnice a Chodovského potoka. Kromě železa byl ve IV. a V. třídě hodnocen i arsen na Bílině, Bystřici a Teplickém a Chodovském potoce. Olovo bylo ve IV. třídě na Bystřici a Svatavě. „Specifické organické látky“ byly hodnoceny ve většině profilů do II. třídy, výjimkou byly některé halogenované uhlovodíky na profilu Bílina – Ústí nad Labem (trichlormethan). Při hodnocení profilů v povodí podle NV61/2003 nevyhověly téměř žádné profily limitům pro NEL, dusitanový dusík a pH. Nejvíce znečištěny byly kromě profilů na Bílině i Teplický a Chodovský potok. Hodnocení „Biologických a mikrobiologických ukazatelů“ bylo na většině toků nevyhovující limitům, pouze enterokoky na většině profilů Ohře splňovaly limit. Nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky byly v povodí nejvíce překračovány na Bílině, zejména v Ústí nad Labem a v profilu Bystřice – Ostrov nad Ohří. Oblast správce povodí Moravy V základní skupině „Obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů“ dosahovaly nejčastěji IV. a V. třídy veškerý fosfor, BSK5, CHSKCr, AOX, amoniakální dusík a NL. Nejvíce znečištěny byly menší toky, jako Hvozdnice, Jevišovka, Litava, Olšava v Kunovicích a celkově nejhorším tokem nejen v povodí Moravy, ale podle hodnocených ukazatelů této skupiny ve všech hodnocených tocích, je Trkmanka. Z 15 parametrů v této skupině bylo klasifikováno deset parametrů V. třídou a jednou IV. třídou. Naopak k poměrně málo znečištěným řekám v tomto povodí patří Morava a Svitava po celé délce toku a horní tok Svratky a Dyje, z menších toků Třebůvka a Vsetínská Bečva. Ve skupině „Kovů a metaloidů“ bylo opět nejhůře hodnoceno veškeré železo a veškerý mangan, ale i rtuť a zinek, které dosahovaly na některých profilech i IV. třídy. Chlorofyl a enterokoky ze skupiny „biologické a mikrobiologické ukazatele“ byly na téměř polovině profilů rovněž ve IV. a V. třídě. „Specifické

32

organické látky“ nikde nedosáhly V. třídy, PAU na profilu Jihlava – Iváň a lindan na profilu Jihlava - Ivančice byly klasifikovány IV. třídou. Hodnocení podle NV 61/2003 dopadlo velmi negativně pro NL, dusitanový dusík a veškerý fosfor, pouze 5 – 10% profilů splňovalo limit tohoto nařízení. Limitům BSK5 a pH vyhověla asi ¼ profilů v povodí. Suma PUA a chlorpyrifos byly překročeny zhruba na polovině profilů, rtuť nevyhověla na žádném ze sledovaných profilů limitům NV61/2003. Oblast správce povodí Odry Ve skupině ukazatelů “Obecné, fyzikální a chemické ukazatele” byly ve IV. a V. třídě nejčastěji klasifikovány veškerý fosfor, AOX, na některých profilech i RL a konduktivita. V celkovém hodnocení této skupiny byly nejvíce znečištěny profily Olše – Závada, Olše – Věřňovice a Ostravice – Muglinov. Ve skupině „Kovů a metaloidů“ bylo kadmium v V. třídě jen v Bohumíně na Odře a ve IV. třídě na Moravici ve Slezské Hartě. Zinek se často vyskytoval ve III. třídě, ve IV. byl pouze v profilu Odra – Zábřeh. Z „Biologických a mikrobiologických ukazatelů“ byla velká většina profilů zařazena od III. do V. třídy, zvláště chlorofyl na celém toku Odry. Specifické organické látky byly téměř ve všech profilech klasifikovány v I., výjimečně ve II. třídě, pouze suma PAU ve III. a IV. třídě. Hodnocení podle NV61/2003 bylo obdobné jako u předchozích povodí, nejčastěji nebyly splněny limity u AOX, živin a pH. Nejvíce byly znečištěny závěrové profily větších toků: Odry, Ostravice a Olše. Ve skupině „Biologické a mikrobiologické ukazatele“ vyhověly limitům pro fekální koliformní bakterie a koliformní bakterie stanovené koncentrace jen ojediněle. Ve skupině nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek přesáhla limit suma PAU na všech měřených profilech, kadmium a rtuť na závěrových profilech Odry a Ostravice. Závěr Závěrem lze konstatovat, že nejčistšími řekami na celém území České republiky, které státní síť sleduje byla Otava, zejména v úseku Čepice – Střelské Hoštice, Kamenice, Jizera. V hodnocení podle ČSN 75 7221 byly nejčastěji IV. a V. třídou hodnoceny AOX, kde téměř 45% sledovaných profilů bylo zařazeno ve IV. a V. třídě, u chlorofylu 37%, u veškerého fosforu a BSK5 okolo 25%. „Kovy a metaloidy“ stejně jako „Specifické organické látky“ byly hodnoceny jen zřídka horší třídou než III. Horší výsledky mělo hodnocení podle NV61/2003. Nejvíce profilů nevyhovělo limitu pro veškerý fosfor, plných 82% a 80% profilů nesplnilo limit pro dusitanový dusík. Okolo 70% profilů nevyhovělo limitu pro reakci vody a nerozpuštěné látky. V nebezpečných a zvláště nebezpečných látkách nesplnilo limit 60% profilů u EDTA a 32% tetrachlorethenu. Z kovů pak 55% profilů překračovalo limitní hodnotu pro berylium. Pro ukazatele celkového chlóru a ethylbenzenu jsou limity v NV 61/2003 tak nízké, že se v současné době nedají tyto hodnoty seriózně stanovit, proto tyto látky nebyly na jednotlivých profilech posuzovány. Od roku 2003 platí Nařízení vlády 61/2003 Sb., jehož součástí jsou imisní standardy i pro povrchové vody. Ty musí být dosaženy do roku 2009, respektive do roku 2012. Jejich hodnoty jsou vesměs na úrovni II. a III. třídy klasifikace jakosti povrchových vod dle ČSN 75 7221. V mnohých ukazatelích jako např. fekální

33

koliformní bakterie, nutrienty, nerozpuštěné látky při 105 °C, AOX, BSK5 nebo TOC by minimálně polovina sledovaných profilů tyto limity nesplnila. K výše uvedenému hodnocení je nutné uvést, že rozsah sledovaných parametrů a četnost odběrů u jednotlivých profilů byly různé, a hodnocení je tím zatíženo.

3.2 Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody a jejich hodnocení Ukazatele jakosti podzemních vod byly pro území České republiky vyneseny do 9 map podle jednotlivých ukazatelů.

34

35

36

37

38

Hodnocení jakosti podzemních vod pro hydrologickou bilanci podzemních vod v roce 2003 bylo zpracováno z údajů monitoringu jakosti podzemních vod na objektech státní sítě sledování podzemních vod, kterou provozuje ČHMÚ. Do hodnocení byly zahrnuty údaje ze 462 objektů sítě sledování. Počet objektů v jednotlivých oblastech podle území působnosti správců povodí uvádí Tab. 3.2. V roce 2003 byly na každém objektu odebrány dva vzorky podzemních vod v cyklu jaro-podzim. Pro výsledné hodnocení byly použity roční aritmetické průměry hodnot daného ukazatele pro každý monitorovací objekt. Hodnocení bylo provedeno jako srovnání s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle požadavků vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. v ukazatelích: chloridy, amonné ionty, dusičnany, sírany, CHSK-Mn, měď, kadmium, olovo a pH, definovaných v příloze č.1 vyhlášky ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. Seznam hodnocených ukazatelů a jejich limitní hodnoty ukazuje Tab. 3.3 Tab. 3.2

Počet hodnocených objektů

Oblast povodí Vltava Labe Ohře Morava Odra Celá ČR

Počet objektů 100 160 80 99 23 462

Oblast správce povodí Vltavy V povodí Vltavy byly limitní hodnoty pro pH překročeny u 52 ze 100 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl překročen u 14 objektů. Ukazatel amonné ionty byl překročen pouze u 1 objektu. Ukazatel dusičnany byl překročen u 19 objektů. Ukazatelé chloridy a sírany byly překročeny u 4 objektů. Žádný z těžkých kovů (Cd, Cu,Pb) nepřekročil limitní hodnotu. Oblast správce povodí Labe V povodí Labe byly limitní hodnoty pro pH překročeny u 10 ze 160 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl překročen u 16 objektů. Ukazatel amonné ionty byl překročen u 21 objektů. Ukazatel dusičnany byl překročen u 25 objektů. Ukazatel chloridy byl překročen u 5 objektů. Ukazatel sírany byl překročen u 15 objektů. Žádný z těžkých kovů (Cd, Cu,Pb) nepřekročil limitní hodnotu. Oblast správce povodí Ohře V povodí Ohře byly limitní hodnoty pro pH překročeny u 16 z 80 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl překročen u 9 objektů. Ukazatelé amonné ionty a dusičnany byly překročeny u 4 objektů. Ukazatel chloridy byl překročen u 10 objektů. Ukazatel sírany

39

byl překročen u 13 objektů. Žádný z těžkých kovů (Cd, Cu,Pb) nepřekročil limitní hodnotu. Oblast správce povodí Moravy V povodí Moravy byly limitní hodnoty pro pH překročeny u 17 z 99 hodnocených objektů), všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl překročen u 11 objektů. Ukazatel amonné ionty byl překročen u 21 objektů. Ukazatel dusičnany byl překročen u 10 objektů. Ukazatel chloridy byl překročen u 16 objektů. Ukazatel sírany byl překročen u 8 objektů. Žádný z těžkých kovů (Cd, Cu,Pb) nepřekročil limitní hodnotu. Oblast správce povodí Odry V povodí Odry byly limitní hodnoty pro pH překročeny u 10 z 23 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Ukazatelé chemická spotřeba kyslíku manganistanem a amonné ionty byly překročeny u 7 objektů. Ukazatel dusičnany byl překročen u 3 objektů. Ukazatel chloridy byl překročen u 2 objektů. Ukazatel sírany a žádný z těžkých kovů (Cd, Cu,Pb) nepřekročil limitní hodnotu. Tab. 3.3

Seznam hodnocených ukazatelů

Ukazatel chloridy amonné ionty dusičnany sírany Chsk-Mn pH měď olovo kadmium

Limit 100 0,5 50 250 3 6,5 - 9,5 1 0,025 0,005

Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

Typ limitu mezná hodnota mezná hodnota mezná hodnota mezná hodnota mezná hodnota mezná hodnota nejvyšší mezná hodnota nejvyšší mezná hodnota nejvyšší mezná hodnota

Maximální průměrné hodnoty jednotlivých ukazatelů v jednotlivých oblastech povodí uvádí Tab. 3.4. Tab. 3.4

Maximální průměrné hodnoty jednotlivých ukazatelů v jednotlivých oblastech povodí

Ukazatel/Oblast správce povodí pH (minimum) Amonné ionty (mg/l) Dusičnany (mg/l) Chloridy (mg/l) Sírany (mg/l) CHSK-Mn (mg/l) Kadmium (mg/l) Měď (mg/l) Olovo (mg/l)

Vltava

Labe

Ohře

Morava

Odra

4,7 15,76 136,5 169 510 7,73 0,0051 0,049 0,0028

5,6 3,03 135 165 885 9,6 0,0011 0,0119 0,0036

4,7 5,68 170 550 2100 9,02 0,0013 0,017 0,009

5,1 4,67 194 942 913 13,2 0,0007 0,0645 0,0037

5,7 1,95 72.5 210 195 6,65 0,0006 0,0048 0,0017 40

PŘÍLOHY

41

Hydrologická bilance České republiky

Recommend Documents