Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky

Český hydrometeorologický ústav Úsek Hydrologie

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky

Rok 2005

Zpracováno: červenec 2006

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005

Český hydrometeorologický ústav Úsek Hydrologie Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4

Ředitel ústavu:

Ing. Ivan Obrusník, DrSc.

Náměstek ředitele pro hydrologii:

Ing. Jan Kubát

Řešitelé:

Ing. Radek Vlnas

bilance množství vody:

RNDr. Dagmar Pavlíková Mgr. Theodor Fiala RNDr. Eva Novotná bilance jakosti vody:

Ing. Jitka Vejvodová Mgr. Miroslava Svátková Ing. Jindřich Freisleben Ing. Danica Svobodová



1. ÚVOD………………………………………………………………………………….1 2. HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY………………………………………………………………..……..2 2.1.

Srážková a odtoková charakteristika roku 2005……………………….....2

2.2.

Metodika hydrologického bilancování množství vody………………..…..5

2.3.

Bilancování množství vody v jednotlivých povodích…………………...…9

2.4.

Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody v kalendářním roce 2005………………………………………………..…21

3. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2005…………………………………………………………………...31 3.1.

Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchových vod a jejich zhodnocení……………………………………………………………...…..31

3.2.

Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemních vod a jejich zhodnocení…………………………………………………………….....…38

PŘÍLOHA 1: Bilance množství vody v dílčích povodích PŘÍLOHA 2: Výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek



1.

ÚVOD

Podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) je vedení vodní bilance jednou ze základních činností v oblasti zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod. Vodní bilance podle vodního zákona sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob v území za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení následně upravila vyhláška Ministerstva zemědělství č.431/2001 Sb. Hydrologickou bilanci sestavuje v souladu s uvedenou vyhláškou a na základě pověření Ministerstva životního prostředí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vodohospodářskou bilanci za oblasti povodí sestavují správci povodí. Hydrologická bilance se skládá z bilance množství vody a bilance jakosti vody. ČHMÚ se hydrologickým bilancováním množství vody zabývá již delší dobu. Systematická hydrologická bilance v detailním členění však byla poprvé zpracována pro rok 2002. K tomu účelu byla provedena rozsáhlá kalibrace modelů hydrologické bilance na základě dat za období 1971 - 2000 a zároveň zpracována data z extrémní povodně ze srpna 2002. Pro kalendářní rok 2005 bylo pro výpočet bilance množství vody vybráno celkem 54 povodí (uzavřených profily vodoměrných stanic), které byly seskupeny do 10 bilančních oblastí. Oproti minulým letům přibyla fiktivní stanice Orlík-vtok (ORLK). Stanice slouží k úpravě vymezení bilančních oblastí povodí horní Vltavy a povodí dolní Vltavy tak, aby lépe odpovídaly plošnému rozsahu oblastí povodí podle působnosti správců povodí (mapa 2). V textové části kap. 2.1 a 2.4 došlo k rozšíření o popis vývoje zásob vody ve sněhové pokrývce a teplot, tedy veličin sledovaných sítí klimatologických stanic ČHMÚ. Oproti dřívějším zpracováním Bilance byl rovněž změněn způsob vyhodnocení zásob vody ve sněhové pokrývce (kap. 2.2, str. 7). Výpočet bilance množství vody byl proveden v měsíčním kroku. Výstupy bilance množství v těchto povodích obsahují údaje o: a)

atmosférických srážkách

b)

celkovém odtoku

c)

základním odtoku

d)

zásobách vody ve sněhové pokrývce

e)

změnách zásob podzemní vody

f)

přirozených průtocích vody ve vodních tocích ve vybraných vodoměrných stanicích

Vyhodnocení hydrologické bilance je provedeno pro 8 oblastí povodí podle vodního zákona (viz. Mapa 1): a)

povodí horního a středního Labe

b)

povodí horní Vltavy

c)

povodí Berounky

d)

povodí Dolní Vltavy

e)

povodí Ohře a dolního Labe

f)

povodí Odry

g)

povodí Moravy

h)

povodí Dyje

Takto stanovené oblasti povodí však nebylo možné vždy bilančně uzavřít, protože v některých případech nejsou v závěrovém profilu k dispozici příslušná data průtoků. Pro bilanci množství vody tedy bylo území České republiky rozčleněno do 10 bilančních oblastí, se snahou o co největší přiblížení oblastem povodí podle vodního zákona. Pouze oblast povodí Horního a středního Labe byla ještě rozdělena na dvě bilanční oblasti, rovněž oblast povodí Ohře a dolního Labe byla rozdělena na dvě oblasti (Mapa 2). Výsledky hydrologické bilance množství vody v takto stanovených bilančních 1

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 oblastech udává kap. 2.3, vyhodnocení bilance v oblastech povodí je v kap. 2.4. Výsledky bilance ve všech bilancovaných povodích jsou v přílohách zprávy. Pro účely bilance jakosti vody bylo na území České republiky zvoleno 256 profilů sledování jakosti povrchových vod a 462 objektů sledování jakosti podzemních vod (137 pramenů, 147 mělkých vrtů, 178 hlubokých vrtů), pro které byly určeny tyto výstupy: a)

sestava ukazatelů jakosti vody porovnaných s referenčními hodnotami,

b)

výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek ve vybraných profilech,

c)

přehledná mapa jakosti podzemních vod v přírodním prostředí,

d)

přehledná mapa jakosti vody ve vodních tocích.

Vyhodnocení hydrologické bilance jakosti vody je v kap. 3.1 a 3.2 v členění podle územní působnosti 5 správců povodí. Výsledky bilance jakosti vody ve všech sledovaných lokalitách jsou v ČHMÚ k dispozici na vyžádání. Výstupy hydrologické bilance jsou podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance, kterou zajišťují příslušní správci povodí, a Souhrnné vodní bilance, kterou pro hlavní povodí Labe, Odry a Moravy sestavuje Výzkumný ústav vodohospodářský TGM.

2.

HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2005

2.1 Srážková a odtoková charakteristika roku 2005 Srážková situace Rok 2005 byl z hlediska množství spadlých srážek jako celek normální, roční srážkový úhrn 732 mm představuje 109 % dlouhodobého průměru. Srážkově silně nadprůměrný byl na celém území začátek roku. Srážkové úhrny ledna a února představují 165 %, resp. 170 % dlouhodobého normálu. Dalšími nadnormálními měsíci byly červenec a prosinec. Naopak silně podprůměrný byl prakticky v celé republice měsíc říjen, jehož úhrn 11 mm odpovídá pouze 27 % normálu. V Čechách byl na řadě míst suchým měsícem také listopad, na Moravě pak červen.

Teplota vzduchu Z hlediska teploty vzduchu byl rok 2005 na území České republiky normální, průměrná roční teplota 7.7 °C přesáhla dlouhodobý normál o 0.2 °C. Leden vykázal největší kladnou odchylku od normálu, jeho průměrná teplota -0.4 °C je o 2.4 °C vyšší než hodnota normálu. Únor a březen byly naopak teplotně podprůměrné. Od dubna do října byly všechny průměrné měsíční teploty (kromě srpnové) nadprůměrné. Rok uzavřely teplotně podprůměrné měsíce listopad a prosinec.

Stav sněhové pokrývky Na začátku ledna ležela souvislá sněhová pokrývka jen ve středních a vysokých polohách České republiky. Na horách tvořila výška sněhu 100 až 200 cm, ve středních polohách 10 až 30 cm. V nížinách se sněhová pokrývka vytvořila až v druhé polovině ledna a vydržela tu do poloviny března. V únoru sněhová pokrývka dále přibývala. Například na Filipově Huti na Šumavě její výška dosáhla 150 cm (vodní hodnota 344 mm), v Krušných horách bylo naměřeno maximálně 123 cm (vodní hodnota 298 mm). V průběhu března dosáhla výška sněhové pokrývky na většině území ČR svého maxima a to převážně kolem 14. 3. Byla změřena následující absolutní maxima: Filipova Huť 185 cm s vodní hodnotou 434 mm, Horní Mísečky 335 cm (900 mm), stanice Klíny v Krušných horách 127 cm (335 mm), Lysá hora 274 cm (548 mm), Vápenice v Bílých Karpatech 166 cm (229 mm). Ve středních polohách se výška sněhu pohybovala nejčastěji mezi 50 a 100 cm (resp. 100 až 200 mm vodní hodnoty). V nížinách dosahovala hodnot od 5 do 50 cm (např. stanice Lanžhot 10 cm sněhu, vodní hodnota 13 cm). 2

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 V druhé dekádě března se v nižších polohách v souvislosti s oteplením vyskytovaly již jen srážky dešťové a sníh postupně roztál. Na horách však vydržel až do dubna, nicméně výšky sněhu dosahovaly již jen několika desítek cm (např. v Krušných horách do 40 cm s vodní hodnotou 88 mm). Na Filipově Huti vydržela souvislá sněhová pokrývka do 23. 4., na konci dubna bylo na Šeráku v Jeseníkách 15 cm, na Labské boudě 100 cm sněhu. Na podzim se první sněhové srážky vyskytly v říjnu, nejvíce nasněžilo na Lysé hoře 16. 10. (2 cm). Souvislá sněhová pokrývka se vytvořila na horách v polovině listopadu, v nížinách na konci listopadu případně až v prosinci. Na konci roku leželo na horách 100 až 200 cm sněhu (např. stanice Vápenice 107 cm, vodní hodnota 108 mm), ve středních polohách 20 až 70 cm, v nížinách do 30 cm sněhu.

Odtoková situace Odtokové poměry se v roce 2005 v povodích České republiky výrazně neodchýlily od průměných hodnot. Zatímco české toky byly z hlediska odtoku mírně nadprůměrné, moravské většinou mírně podprůměrné. Jednotlivé toky v Čechách vykázaly v porovnání s dlouhodobým normálem nadprůměrné hodnoty v rozmezí 101 až 125 %. Průměrný roční průtok na horním toku Labe dosáhl 101 % Qa, na dolním toku 110 %, na Jizeře 120 %, na Ohři pak v rozmezí 107 až 112 % a na Bílině 110 %. Na horním toku Vltavy byl zaznamenán průměrný roční průtok zhruba 105 % Qa, v povodí Lužnice asi 110 % a v povodí Otavy kolem 120 %. Na středním a dolním části povodí Vltavy dosáhly průtoky cca 114 % dlouhodobého průměru, na Sázavě 96 % a na Berounce 108 %. Podprůměrné průtoky vykazovaly v Čechách toky v povodí Ploučnice (kolem 90 %) a také Orlice a Cidliny (88 resp. 60 % Qa). Moravské řeky byly naopak z hlediska odtoku, podobně jako v roce 2004, mírně podprůměrné. Průměrný roční průtok se na všech řekách jižní Moravy pohyboval mezi 90 až 100 %, na Ostravici a Bečvě pod 90 %, na Odře pod 80 % a na Opavě pod 70 %. Jedinou významnější moravskou řekou s nadprůměrným průtokem byla Olše se 110 % Qa. Průběh odtoku 2005 měl téměř všude obdobný charakter. Podobně jako v předchozím roce byl charakteristickým rysem dlouhodobý pokles průtoků trvající od jarních měsíců až do listopadu. Leden byl charakteristický převážně průměrnými průtoky. K jejich zvýšení došlo v závislosti na nadmořské výšce povodí od února do dubna. Průměrné měsíční průtoky dosáhly v únoru nejvyšších hodnot na povodích v nížinách, např. na Cidlině, vlivem kombinace tání a deště také výrazně vzrostly průtoky v západních Čechách. Na většině toků ČR však byly nejvodnějšími měsíci březen a duben, kdy byl na několika tocích dosažen 3. SPA a ojediněle kulminoval průtok na úrovni 5 až 10leté vody (např. na Nežárce, Tiché Orlici, ad.). Poté následovalo v průběhu jara postupné slábnutí průtoků. Roční minima byla zaznamenávána na začátku léta a na podzim. V Čechách byl na většině území nejméně vodným měsícem červen. Na Nežárce bylo zjištěno 37 % dlouhodobého červnového průměru, na Blanici 33 %, na Berounce 48 %, na horní Ohři 55 %. Průtoky nižší než Q330 byly v červnu naměřeny na Sázavě a Želivce. Na rozdíl od toho byl na Moravě a také v severních a východních Čechách výskyt ročních minim vázán na podzimní měsíce, převážně na listopad. Průtoky na Svratce, Jihlavě a Dyji se pohybovaly okolo 75 % průměrného měsíčního průtoku, na Opavě činily 50 %, na Moravě asi 30 a na Bečvě jen 25 % QXI. V Čechách se listopadové minimum vyskytlo na dolní Ohři, Bílině, Ploučnici (všude do 60 % dlouhodobého průměru) a na tocích jižních Čech. Minima na Jizeře a středním toku Labe byla zaznamenána již v říjnu. Povodňové situace v roce 2005, pokud se vyskytly, byly většinou lokální a málo významné. Velké průtoky byly zaznamenány na jaře v souvislosti s táním sněhu. Na některých tocích byl překročen 3. SPA, např. na Nežárce a dolní Lužnici, na Mži, Radbuze, Úslavě a Klabavě, na Tiché Orlici, na Opavě a Moravské Sázavě. Letní povodně způsobené přívalovými dešti se vyskytly ojediněle a výjimečně způsobily krátkodobá dosažení 3. SPA (např. v srpnu na Olši a na Stěnavě).

Podzemní vody Na začátku roku 2005 zaznamenaly hladiny v pozorovaných vrtech a vydatnosti pramenů jak pokles, tak stagnaci nebo vzestup. Od února do dubna již převažoval celkový vzestup hladin podzemních vod a byly dosahovány maximální roční stavy. Ojediněle se však objevilo také několik kratších období stagnace, případně i poklesu hladin (např. v únoru v povodí Moravy a Dyje). Roční maxima se jako první objevila v polovině února v povodí horní Ohře a v kvartéru povodí Berounky. Nejčastěji se maxima hladin vyskytla v březnu, např. v povodí horního a středního Labe, nebo v jižních Čechách. V dubnu hladiny kulminovaly na většině území jižní a severní Moravy a v povodí Sázavy, Berounky a dolní Vltavy. 3

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Také vydatnosti pramenů vykazovaly od února do dubna rostoucí tendenci, na některých místech však pokračovalo snižování vydatnosti z ledna (např. v únoru a březnu v povodí horního Labe, Jizery, Lužnice aj.). Největší roční vydatnosti pramenů byly, podobně jako hladiny podzemních vod, dosahovány v březnu a dubnu. Do května měly roční maximum posunuty prameny na Šumavě, v povodí Odry a Dyje. Chod režimu podzemních vod na území České republiky je znázorněn v Grafu 1 pro vrty a Grafu 2 pro prameny hlásné sítě ČHMÚ. Měsíční průměry vyjádřené v kvantilech dlouhodobé křivky překročení (RKP) dokumentují změny vůči jednotné křivce ze celé srovnávací období. Měsíční průměry vyjádřené v kvantilech dlouhodobých měsíčních křivek (MKP) překročení dokládají změny v ročním cyklu proti dlouhodobému normálu.

Česká republika - vrty 100 90 80 70 %

60 50 40 30 20 10 0 Zařazení na MKP v %

Zařazení na RKP v %

Graf 1 Vrty hlásné sítě

%

Česká republika - prameny 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Zařazení na MKP v %

Zařazení na RKP v %

Graf 1 Prameny hlásné sítě Po jarní kulminaci hladin podzemní vody a maximech vydatnosti pramenů docházelo na celém území ČR k postupnému poklesu a snižování vydatností. Tento proces zpravidla vrcholil v řijnu nebo listopadu. Nezřídka docházelo k přerušení poklesového trendu převážně kvůli letním srážkám. 4

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Například v jižních Čechách došlo v srpnu díky srážkám k výrazným vzestupům hladin podzemních vod i zvýšené vydatnosti pramenů, podobně došlo k přechodnému vzestupu hladin v červenci v povodí Svratky a Svitavy apod. Roční minima vydatnosti a nejnižší hladiny byly obvykle zaznamenány v říjnu a listopadu. V povodí Berounky a horní Ohře se však minima vyskytla již v červenci a srpnu, v povodí Jizery a středního Labe naopak až v prosinci. Po dosažení minima došlo v závěru roku opět k postupnému vzrůstu hladin podzemních vod a vydatností pramenů. Regionální rozdíly ve vydatnostech pramenů, hladinách ve vrtech a v režimu podzemních vod závisí na místních hydrogeologických podmínkách, nadmořské výšce a na rozložení srážek. Průměrné roční hladiny ve vrtech byly v drtivé většině případů blízko dlouhodobému normálu, případně mírně podnormální. V povodí Berounky dosáhly hladiny průměrné úrovně 98 % normálu, v povodí Jizery a středního Labe 52 až 99 %, u Ohře 80 až 105 %, na horním Labi 90 až 111 %, v povodí Svratky a Rokytné přibližně 100 %, na horní Moravě 109 % normálu. Průměrné roční vydatnosti pramenů byly taktéž většinou normální nebo mírně podnormální, výjimkou bylo povodí Dyje s vydatností pouze 57 % normálu.

2.2 Metodika hydrologického bilancování množství vody Hydrologická bilance zahrnuje porovnání srážek, přítoků a odtoků vody a změn vodních zásob v povodí, území nebo vodním útvaru za daný časový interval. Hydrologická bilance hodnotí změny zásob povrchové a podzemní vody způsobené časovou a prostorovou proměnlivostí přirozených vlivů, zejména klimatických činitelů a vytváří podklad pro hodnocení změn zásob vody, které jsou způsobeny užíváním vody nebo jinými antropogenními zásahy.

Základní veličiny hydrologické bilance Při výpočtu hydrologické bilance rozlišujeme dva typy bilančních veličin (prvků hydrologické bilance) A) veličiny, které mají rozměr toků atmosférické srážky územní výpar odtok z povodí (průtok v závěrovém profilu) základní odtok z povodí B) veličiny, které mají rozměr zásoby zásoba půdní vody v zóně aerace zásoba vody ve sněhové pokrývce zásoba podzemní vody zásoba vody v tocích a nádržích Obtížnost sestavení hydrologické bilance spočívá v tom, že ne všechny bilanční veličiny lze vyčíslit z měření. Některé bilanční veličiny můžeme odhadovat podle jejich vztahu k jiným, měřeným, veličinám a některé bilanční veličiny lze odhadnout jen modelováním hydrologického procesu. Navíc je nutné pracovat s dalšími fyzikálními veličinami, které nejsou vstupy ani výstupy bilance, ale jsou potřebné pro výpočet bilančních veličin nebo jsou vnitřními veličinami bilančního výpočtu. Přehled rozdělení veličin z tohoto hlediska, tak jak byly použity při sestavování hydrologické bilance za rok 2004, poskytuje následující Tab. 2.1.

5


Veličina

Jednotky

Použitý způsob stanovení

Zdroj dat

Srážky

mm

Orografickou interpolací z bodových pozorování ve srážkoměrných stanicích

databáze ČHMÚ

Celkový odtok

m3.s-1

Pozorování vodních stavů a hydrometrická měření v závěrovém profilu povodí

databáze ČHMÚ

mm

Modelovým výpočtem hydrologické bilance ze srážek a meteorologických veličin

model SimBa, databáze ČHMÚ

m3.s-1

Vyčlenění z průběhu celkového odtoku podle průběhu hladin podzemních vod nebo vydatností pramenů

Databáze ČHMÚ

mm

Modelovým výpočtem

model SimBa

Zásoba vody ve sněhové pokrývce

mm

Výpočtem podle Němce

databáze ČHMÚ

Změny zásob podzemní vody

mm


model SimBa

Přirozený průtok

mm

Pozorování vodní stavů, korekce podle údajů o umělých regulacích

ČHMÚ, VÚV

Základní odtok

3

m .s

-1

podniky Povodí

Přímý odtok 1

mm


model SimBa

Přímý odtok 2

mm


model SimBa

Zásoba vody v půdě

mm


model SimBa

Potenciální evapotranspirace

mm


model SimBa

Územní výpar

mm


model SimBa

Relativní vlhkost vzduchu

%

Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic

databáze ČHMÚ

Teplota vzduchu

°C

Orografickou interpolací z bodových pozorování klimatologických stanic

databáze ČHMÚ

Dotace zásob podzemní vody

mm


model SimBa

Perkolace

mm


model SimBa

Tab. 2.1

Přehled veličin hydrologické bilance

6


Sestavení hydrologické v následujících krocích:

bilance

množství

vody

v roce

2005

probíhala

1) Příprava vstupních dat Předpokladem pro to, aby mohla být zpracována hydrologická bilance minulého roku je příprava dat a zpracování víceletých dlouhodobě pozorovaných řad bilančních veličin z povodí, pro která se bilance zpracovávala. Jak udává Tab. 2.1, šlo konkrétně o: Výběr datových řad o průtocích, srážkových úhrnech, teplotě vzduchu, a relativní vlhkosti vzduchu v měsíčním kroku za referenční období 1971 – 2005. Očištění průtokových dat od vlivu odběrů povrchové i podzemní vody, vypouštění, manipulací nádrží, a převodů vody i očištění pozorování hladin podzemních vod a vydatností pramenů od vlivu významných odběrů podzemní vody. Tato část byla zpracována ve Výzkumném ústavu vodohospodářském (VÚV) na základě údajů o odběrech a vypouštění významných uživatelů, údajů o významných akumulacích a na podkladě dat měřených v ČHMÚ. U značně ovlivněných odtokových režimů je však obtížné správně posoudit všechny umělé zásahy a eliminovat jejich vliv, což může nepříznivě ovlivnit následné sestavení hydrologické bilance ve sledovaném profilu. 2) Transformace vstupních dat Data převzatá od správců povodí i data z různých databází ČHMÚ byla transformována do jednotného tvaru časových řad měsíčních průměrů a úhrnů. Hodnoty vybraných veličin byly vyjádřeny ve shodné jednotce, tj. v mm výšky na povodí, se kterou výpočetní model pracuje. 3) Výpočet časových řad prvků hydrologické bilance pro povodí Úhrn srážek – veličina je vyčíslována podle měření ve srážkoměrných stanicích. Pro výpočet srážkových výšek na povodí byla využita metoda Orografické interpolace srážek [Šercl, Lett, ČHMÚ], která využívá předpoklad lineární regresní závislosti úhrnu srážek na nadmořské výšce. Celkový odtok z povodí – vyhodnocen na základě pozorování vodních stavů a měrných křivek průtoků v závěrovém vodoměrném profilu. Teplota vzduchu – stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek. Relativní vlhkost vzduchu - stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek. Územní výpar – nelze měřit přímo. Časové řady hodnot územního výparu byly stanoveny výpočtem pomocí modelu SimBa [Kašpárek, VÚV]. Podstatou modelování je popis akumulace vody ve formě zásoby vody v půdě a její využití pro výpar. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že když je v daném měsíci srážka větší, než potenciální evapotranspirace, je výpar roven potenciální evapotranspiraci. Pokud je srážka menší než potenciální evapotranspirace, využívá se pro výpar i část vody v půdě. V závislosti na stupni nasycení půdy se velikost výparu oproti potenciální evapotranspiraci zmenšuje. Potenciální evapotranspirace – základem metodiky výpočtu jsou grafy udávající velikost potenciální evapotranspirace v závislosti na hodnotě sytostního doplňku. Sytostní doplněk se vypočítá podle průměrných teplot vzduchu a průměrných relativních vlhkostí vzduchu v konkrétním měsíci. Základní odtok – získáván z celkového odtoku. Rozčleněním celkového odtoku na složky se stanovuje povrchový odtok, podpovrchový odtok a základní odtok. Skutečně povrchový plošný odtok v našich podmínkách na přírodních plochách nastává jen za přívalových dešťů a v celkovém objemu odtoku tvoří většinou jen malou část. 7

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Rozčlenění zbývající části odtoku na část nazývanou podpovrchový (hypodermický) odtok a na část nazývanou základní odtok, která je obvykle ztotožňována s velikostí odtoku podzemní vody, závisí na použitém pravidle pro rozdělení. Při sestavování hydrologické bilance množství vody pro rok 2003 se vycházelo z předpokladu, že malé průtoky jsou tvořeny výhradně odtokem podzemní vody. Zásoba vody ve sněhové pokrývce – časové řady hodnot zásob vody ve sněhové pokrývce byly na rozdíl od předešlých let stanoveny výpočtem metodikou podle Němce [ČHMÚ]. Ukázalo se totiž, že model SimBa vzhledem k měsíčnímu kroku výpočtu není schopen odhadnout zásoby vody ve sněhové pokrývce s dostatečnou přesností a zásoby soustavně podhodnocuje. Dalším důvodem je snaha co nejvíce využít veličiny měřené v síti stanic ČHMÚ a modelovat pouze veličiny, které není možné měřit přímo nebo je z přímo měřených hodnot odvodit. Vodní hodnota sněhu je sice rovněž měřenou veličinou, ale týdenní četnost měření není pro naše potřeby dostatečná (měsíční průměr je počítán pouze ze 4 hodnot). Do výpočtu Němcovo metodou vstupují denní srážkové úhrny, výška nového sněhu, celková výška sněhu, tlak par. Výpočet je založen na těchto základních předpokladech: •

přírůstek vodní hodnoty díky novému sněhu je roven srážkám pokud tyto nejsou příliš vysoké. V tom případě je přírůstek takový, aby hustota nového sněhu byla 0.2 g.cm-3

•

přírůstek vodní hodnoty sněhu je omezen schopností sněhu pojmout vodu. Tato schopnost je přímo úměrná výšce sněhu a nepřímo úměrná jeho hustotě

•

sníh je schopen přijímat vzdušnou vlhkost

Časové řady vodní hodnoty sněhu v denním kroku ve stanicích monitorovací sítě ČHMÚ byly přepočteny do gridů průměrných měsíčních vodních hodnot metodou Orografické interpolace srážek [Šercl, Lett, ČHMÚ. 4) Vlastní bilanční výpočty Pro analýzu hydrologické bilance byl využit model SimBa, který hydrologickou bilanci povodí počítá v konstantním časovém kroku jeden měsíc. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí a v zóně podzemní vody. Model hydrologické bilance se skládá z několika dílčích algoritmů, kterými se modelují základní bilanční procesy v dílčích zónách povodí (jde o dělení ve „vertikálním“ členění). Parametry modelu jsou buď volné, fyzikálně dané nebo je považujeme za konstantní. Volné parametry se odhadují tak, aby se průběh zvolené modelované veličiny podle vybraného kritéria co nejvíce shodoval s pozorováním. Pro odhad parametrů byl použit proces dvou-stupňové optimalizace podle celkového odtoku a výsledky dlouhodobých pozorování.

8


2.3 Bilancování množství vody v jednotlivých povodích

Mapa 1

Rozdělení České republiky do 8 oblastí povodí

Pro hydrologickou bilanci množství vody nelze uvedené členění přesně použít, protože oblasti povodí nejsou uzavřeny vodoměrnými stanicemi. Bylo proto provedeno členění do 10 bilančních oblastí (viz Mapa 2). Seznam bilančních profilů množství vody podle příslušnosti ke zvoleným bilančním oblastem udává Tab. 2.2. Tab. 2.2

Seznam bilančních profilů množství vody rozdělených podle bilančních oblastí

Bilanční oblast

Kód oblasti

Bilanční profily

horní Labe

1

0160, 0370, 0420, 0610

střední Labe

2

0750, 0800, 1018, 1040

horní Vltava

3

1110, 1150, 1151, 1230, 1290, 1310, 1330,1410, 1500, 1510, ORLK

dolní Vltava

4

1590, 1632, 1650, 1672, 1690, 2001

Berounka

5

1740, 1799, 1830, 1860, 1900, 1973, 1980

Ohře a Bílina

6

2140, 2190, 2260, 2210

dolní Labe

7

2390, 2450

Odra

8

2570, 2750, 2930, 2940, 3030

Morava

9

3550, 3670, 3900, 4030, 4215

Dyje

10

4290, 4570, 4620, 4770, 4780, 4805 9


Mapa 2

Rozdělení České republiky do 10 bilančních oblastí

10


Výsledky hydrologické bilance množství vody pro každou z 10 bilančních oblastí uvádíme ve formě tabulek bilančních veličin a jejich grafického znázornění. Pro ostatní dílčí bilanční profily uvádí výsledky Příloha 1.

Oblast 1 - horní Labe

tok

Labe

vodoměrná stanice

Přelouč

dtb stanice

0610 2

plocha povodí [km ] měsíc

6432.2 odtok celkový odtok celkový měřený měřený

srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu

změna zásob podz.vody

přirozené průtoky


[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

92.1

29.5

70.96

27.30

19.0

10.8

30.0

72.12

II

68.4

26.2

69.54

26.79

66.0

38.2

24.6

65.31

III

36.2

55.4

133.01

32.72

70.2

8.6

56.0

134.58

IV

36.0

44.2

109.77

41.03

8.2

-27.2

44.6

110.77

V

101.1

24.3

58.25

29.63

1.1

-20.5

23.5

56.34

VI

53.6

14.8

36.83

22.83

0.0

-15.5

13.8

34.35 47.15

VII

151.9

20.6

49.42

22.58

0.0

-11.7

19.6

VIII

81.5

18.4

44.20

19.82

0.0

-8.8

15.4

37.03

IX

57.1

12.2

30.23

16.90

0.0

-6.6

10.4

25.75

X

6.7

10.5

25.23

15.60

0.0

-5.0

7.9

19.02

XI

35.8

8.8

21.76

15.13

5.4

-3.8

6.3

15.65

XII

86.9

13.5

32.32

19.04

27.3

35.5

12.5

29.98

srážky [mm]

zásoba ve sněhu [mm]

změna zásob podz.vody [mm]

odtok celkový měřený [m3.s-1]

odtok základní [m3.s-1]

přirozené průtoky [m3.s-1]

150

125

bilanční veličina

100

75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

11

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 2 - střední Labe

tok

Střední Labe a Jizera

vodoměrná stanice

od Přelouče po Brandýs

dtb stanice

1040-0610 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

76.7

20.2

50.39

15.54

15.8

95.1

20.0

49.89 46.59

II

55.0

16.1

44.32

19.92

44.9

-37.8

16.9

III

28.0

26.8

66.86

29.58

45.7

-50.7

25.1

62.55

IV

33.3

25.9

66.77

32.18

7.7

-17.0

26.6

68.47

V

71.5

14.4

35.85

20.97

0.9

-13.5

15.2

37.96

VI

44.8

7.4

19.01

12.80

0.0

-10.6

6.4

16.61

VII

151.8

12.0

29.86

14.05

0.0

7.6

11.9

29.57

VIII

79.1

12.0

29.85

12.72

0.0

-10.3

12.0

30.04

IX

57.0

7.5

19.41

12.30

0.0

-8.0

7.3

18.86

X

11.9

6.3

15.63

12.27

0.0

-6.3

5.8

14.39

XI

28.4

5.1

13.03

10.93

3.4

-4.9

4.9

12.71

XII

71.9

9.8

24.33

12.68

15.5

79.0

9.6

23.86

srážky [mm]






150

125


100

75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

12

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 3 - horní Vltava

tok

Vltava

vodoměrná stanice

Orlík vtok

dtb stanice

orlk 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

62.9

13.2

58.95

25.20

9.8

37.3

13.7

61.51 110.38

II

74.6

22.0

109.15

33.78

58.2

26.4

22.3

III

28.5

42.5

190.20

57.00

53.0

0.3

45.3

203.10

IV

55.2

30.9

142.89

72.55

2.9

-17.7

34.6

160.04

V

77.7

21.6

96.89

56.92

0.0

-14.7

20.3

90.95

VI

68.3

11.1

51.20

33.21

0.0

-12.2

9.9

45.80

VII

156.1

22.1

99.21

46.73

0.0

-10.1

21.9

98.28

VIII

124.4

28.0

125.49

43.44

0.0

0.1

28.0

125.34

IX

82.8

20.2

93.45

48.05

0.0

7.2

18.6

85.93

X

12.2

18.0

80.84

39.84

0.0

-9.6

15.2

68.24

XI

30.4

10.3

47.53

26.56

5.6

-4.9

8.5

39.21

XII

43.7

9.7

43.44

23.53

22.9

23.4

7.7

34.44

srážky [mm]






200

175

150


125

100

75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

13

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 4 - dolní Vltava

tok

Dolní Vltava, Sázava

vodoměrná stanice

Vltava pod Orlikem, Sázava

dtb stanice

2001-1980-ORLK 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

67.5

6.0

14.34

8.10

4.7

52.5

7.4

II

68.2

29.7

79.00

10.97

38.1

20.5

18.5

17.88 49.33

III

27.1

28.6

68.68

13.01

34.0

-32.4

42.1

101.15

IV

26.9

12.2

30.35

11.43

0.0

-12.6

17.9

44.50

V

72.9

8.3

20.01

8.82

0.0

-10.4

7.5

17.96

VI

57.3

4.4

10.95

7.25

0.0

-8.6

2.8

6.98 34.38

VII

155.0

11.2

26.86

10.35

0.0

-7.0

14.3

VIII

83.7

15.7

37.75

9.98

0.0

-21.6

13.0

31.21

IX

50.4

3.7

9.26

7.83

0.0

-31.1

9.7

23.99 24.32

X

7.2

12.0

28.95

6.91

0.0

3.3

10.1

XI

21.0

7.0

17.30

8.14

3.1

-3.0

1.1

2.62

XII

56.2

5.1

12.18

8.75

13.3

38.4

6.0

14.52

srážky [mm]






150

125


100

75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

14

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 5 - povodí Berounky

tok

Berounka

vodoměrná stanice

Beroun

dtb stanice

1980 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

58.7

15.1

46.78

16.98

4.3

35.2

15.5

II

60.6

28.0

95.99

26.67

26.9

19.2

26.6

48.06 91.03

III

24.3

32.9

101.70

30.84

24.9

-16.1

34.1

105.35

IV

31.5

13.1

41.73

23.03

0.4

-14.8

13.1

41.87

V

76.4

10.6

32.93

15.74

0.0

-11.8

10.8

33.32

VI

61.9

4.9

15.61

9.49

0.0

-9.4

4.4

13.93 22.09

VII

104.1

7.4

22.85

9.35

0.0

-7.5

7.1

VIII

78.5

7.0

21.60

8.91

0.0

-6.0

6.5

20.18

IX

42.1

5.7

18.31

8.65

0.0

-4.8

5.0

16.00

X

18.9

5.7

17.73

8.54

0.0

-3.8

5.0

15.36

XI

19.8

4.9

15.77

8.18

1.7

-3.0

4.1

12.98

XII

48.1

5.0

15.53

8.70

8.2

6.2

4.8

14.82

srážky [mm]






125

100


75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

15

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 6 - povodí Ohře a Bíliny

tok

Ohře, Bílina

vodoměrná stanice

Louny+Trmice

dtb stanice

2190+2260 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

79.4

38.2

84.75

29.34

12.0

28.5

35.4

II

64.8

38.1

93.65

27.71

54.4

12.4

37.0

78.65 90.83

III

31.9

49.4

109.63

30.18

46.8

-22.8

50.2

111.45

IV

29.2

26.4

60.50

24.46

1.3

-24.8

28.7

65.78

V

68.6

16.5

36.72

18.57

0.0

-18.8

14.8

32.87

VI

64.4

9.1

20.99

13.45

0.0

-14.2

7.5

17.14 19.13

VII

105.2

8.3

18.42

14.48

0.0

-10.8

8.6

VIII

94.2

13.4

29.69

14.73

0.0

-8.2

12.6

28.04

IX

54.3

13.0

29.92

14.10

0.0

-6.3

9.3

21.43

X

21.1

12.4

27.47

12.62

0.0

-4.8

8.3

18.33

XI

30.2

9.8

22.39

11.78

3.7

8.6

7.0

16.14

XII

68.6

12.4

27.47

14.21

23.4

45.1

12.2

27.08

srážky [mm]






125

100


75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

16

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 7 - mezipovodí dolního Labe

tok

Dolní Labe

vodoměrná stanice

Labe pod Brandýsem

dtb stanice

2450-2260-2190-2001-1040 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

61.1

19.7

41.34

16.18

3.9

60.8

18.0

37.65 39.06

II

49.2

18.7

43.38

17.93

18.2

-13.0

16.8

III

20.5

26.9

56.34

17.86

15.3

-44.0

24.8

51.95

IV

21.1

22.1

47.87

15.18

0.0

-30.1

20.6

44.59

V

73.5

11.4

24.00

14.22

0.0

-23.2

9.7

20.26

VI

53.5

10.9

23.54

13.09

0.0

-17.7

9.3

20.22

VII

132.4

9.9

20.83

12.70

0.0

-4.8

7.7

16.17 16.06

VIII

70.1

9.6

20.11

12.58

0.0

-11.6

7.7

IX

51.3

11.2

24.16

11.89

0.0

-8.7

9.3

20.24

X

16.4

8.9

18.61

11.98

0.0

-6.5

6.5

13.68

XI

23.8

8.2

17.68

11.77

1.5

-17.8

6.2

13.50

XII

59.9

13.6

28.44

13.29

5.2

107.7

11.7

24.45

srážky [mm]






125

100


75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25

-50 2005

17

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 8 - povodí Odry a Olše

tok

Odra, Olše

vodoměrná stanice

Bohumín+Věřňovice

dtb stanice

2940+3030 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

73.0

16.9

36.19

15.79

13.6

4.8

18.8

II

71.5

14.3

33.96

13.39

80.6

15.8

12.1

40.25 28.70

III

31.4

64.5

138.00

37.48

78.7

18.1

69.4

148.41

IV

46.9

39.8

88.02

37.84

3.1

-11.8

41.3

91.34

V

100.2

28.0

59.89

28.14

0.0

-10.1

28.7

61.30

VI

73.6

17.7

39.08

18.00

0.0

-8.6

17.4

38.44 47.99

VII

139.4

22.2

47.40

22.98

0.0

-7.4

22.4

VIII

134.2

37.2

79.61

25.23

0.0

-6.3

38.4

82.06

IX

47.3

13.5

29.84

11.88

0.0

-5.4

11.7

25.87

X

8.6

8.2

17.53

7.88

0.0

-4.7

6.4

13.75

XI

61.8

7.9

17.56

8.34

7.5

-2.9

6.9

15.22

XII

118.6

26.0

55.69

23.08

35.4

21.1

25.9

55.41

srážky [mm]






150

125


100

75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

18

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 9 - povodí Moravy

tok

Morava

vodoměrná stanice

Strážnice

dtb stanice

4215 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

I

70.2

19.3

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

65.80

29.97

7.8

19.5

3

18.6

-1

63.61

II

66.5

10.3

38.83

23.67

54.9

45.3

9.4

35.62

III

26.9

45.7

155.96

57.21

59.3

-13.3

45.0

153.51

IV

52.3

35.0

123.53

54.46

0.5

-20.1

34.2

120.80

V

88.8

19.0

65.02

23.74

0.0

-15.1

18.2

62.12

VI

53.4

8.9

31.54

16.45

0.0

-11.4

8.3

29.33

VII

112.5

10.2

34.77

19.64

0.0

-8.6

9.4

32.25

VIII

106.8

11.4

39.00

16.73

0.0

-6.5

10.8

36.81

IX

31.0

4.7

16.67

15.82

0.0

-4.9

3.9

13.67

X

9.0

3.7

12.79

12.54

0.0

-3.7

3.1

10.71

XI

49.6

4.1

14.51

12.53

3.8

-2.7

3.5

12.22

XII

99.7

11.0

37.63

21.82

25.2

32.2

10.3

35.22

srážky [mm]






175

150


125

100

75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

19

VIII

IX

X

XI

XII


Oblast 10 - povodí Dyje

tok

Dyje

vodoměrná stanice

Břeclav - Ladná

dtb stanice

4805 2



srážky [mm]

3

[mm]

-1

[m .s ]

odtok základní 3

-1

[m .s ]

zásoba ve sněhu




[mm]

[mm]

[mm]

[m .s ]

3

-1

I

51.0

6.7

30.57

19.12

3.7

34.6

7.9

II

53.1

9.5

48.36

23.81

34.5

13.4

8.3

36.30 41.95

III

19.0

25.5

117.09

32.25

33.8

-14.1

29.5

135.19

IV

48.7

13.1

62.19

32.64

0.0

-11.5

12.6

59.90

V

73.5

7.3

33.38

21.09

0.0

-9.4

6.5

29.98

VI

46.1

5.5

26.00

13.19

0.0

-7.7

3.3

15.64

VII

115.9

6.8

31.31

10.49

0.0

-6.3

7.2

33.02

VIII

101.1

6.1

27.92

9.30

0.0

-5.1

5.7

26.21

IX

43.1

5.6

26.30

9.40

0.0

-4.2

3.6

16.99

X

5.5

5.6

25.82

10.31

0.0

-3.4

3.8

17.37

XI

23.2

4.1

19.20

11.66

2.6

-2.8

2.6

12.38

XII

55.1

4.6

20.92

13.70

13.4

2.4

3.9

17.72

srážky [mm]






150

125


100

75

50

25

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-25 2005

20

VIII

IX

X

XI

XII


2.4 Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody v kalendářním roce 2005 Rok 2005 byl z hlediska množství spadlých srážek na území České republiky mírně nadprůměrný. Srážkově silně nadprůměrné byly na většině území měsíce leden, únor a červenec. Naopak extrémně suchý byl na převážné většině území říjen, suchý byl i březen a listopad. Odtokové poměry v roce 2005 se v povodích České republiky výrazně neodchýlily od průměrných hodnot. Zatímco české toky byly z hlediska odtoku mírně nadprůměrné, moravské většinou mírně podprůměrné.

Oblast povodí horního a středního Labe Průměrná roční teplota vzduchu se v horských polohách této oblasti pohybovala od 4 do 6 °C, ve středních od 7 do 8 °C a v nížinách mezi 8.5 a 9.2 °C. Maximální teploty vzduchu dosahovaly na horách 27 až 32 °C, ve středních polohách 29 až 34 °C a v nížinách 34 až 36.4 °C. Nejteplejší měsíce byly květen a červenec. Maximální teplota vzduchu byla naměřena v červenci v Poděbradech a to 36.4 °C. Minimální teplota vzduchu se v horských polohách pohybovala mezi -17 až -18 °C, ve středních výškách mezi -16 až -18 °C a v nížinách mezi -13 až -16 °C. Absolutní minimum bylo naměřeno v únoru v Broumově a to -23.3 °C. Sněhová pokrývka napadla v této oblasti na horách již před 1. 1. 2005 a roztála v druhé polovině května. Pouze v nejnižších polohách, jako je např. dolní povodí Jizery, napadl sníh až 20. ledna. Maximální výška sněhové pokrývky dosáhla na horách 200 až 345 cm (500 až 900 mm vodní hodnoty), nejvíce v březnu na Labské boudě 345 cm (asi 900 mm vodní hodnoty). Ve středních polohách se maximum pohybovalo od 80 do 180 cm (260 až 290 mm vodní hodnoty), sníh roztál v dubnu. V nížinách leželo maximálně 14 až 30 cm sněhu, což odpovídalo asi 20 mm vodní hodnoty, a sníh zde roztál v březnu. Na podzim sníh napadl v polovině listopadu a na horách a ve středních polohách již trvale zůstal až do konce roku. V nížinách střídavě padal a roztával, maximální výška sněhu se pohybovala do 13 cm. Celkem v roce 2005 napadlo na horách 500 až 650 cm sněhu, ve středních polohách 250 až 350 cm a v nížinách 50 až 70 cm sněhu. V roce 2005 spadlo na území povodí horního a středního Labe průměrně 784 mm srážek, což odpovídá 103 % srážkového normálu za období. Rok lze tedy hodnotit jako srážkově normální. Srážkové úhrny během roku však byly vzhledem k normálům jednotlivých měsíců velmi nevyrovnané. Srážkově nadnormální byly měsíce leden, únor, květen, červenec a prosinec, přičemž v červenci srážkové úhrny dosahovaly 140 až 175 % normálu. Srážkově podnormální byly měsíce březen, duben, červen, říjen a listopad 2005. Nejvíce srážek bylo naměřeno v horních partiích Krkonoš, průměrně 1340 mm, v Orlických horách od 900 do 1150 mm, na Vysočině mezi 700 a 750 mm srážek Nejméně srážek spadlo v oblasti Poděbrad a Kolína, průměrně 530 až 550 mm. Odtokově byl rok 2005 v oblasti povodí horního Labe po Přelouč průměrný (101 % dlouhodobého průměrného ročního průtoku), přičemž v samotném povodí Orlice mírně podprůměrný (88 % dlouhodobého průměru), v povodí Cidliny podprůměrný (60 % dlouhodobého průměru). Naopak odtok v povodí Jizery lze hodnotit jako nadprůměrný, na hlavním toku dosáhl 120 % dlouhodobého odtoku a také většina přítoků byla nadprůměrně vodná. K odtokově nejbohatším měsícům roku patřily březen a duben, kdy tál sníh v horských oblastech. Průměrné měsíční průtoky dosáhly v těchto měsících v povodí horního Labe pod ústí Úpy až 130 % dlouhodobého měsíčního průměru, na Metuji 180 %, na Orlici 115 %, na Chrudimce 150 %, na Labi v Přelouči 145 % a na Doubravě dokonce 200 % dlouhodobého měsíčního průměru. V povodí Cidliny byl největší průměrný měsíční průtok v únoru, kdy činil 80 % dlouhodobého měsíčního průměru. Také některé přítoky Jizery kulminovaly již v únoru, ale dosahovaly hodnot jen půlleté vody. Po jarním tání se odtok na všech vodních tocích regionu postupně snižoval až do začátku léta. V letním období průtoky v některých povodích především na jihu regionu výrazněji stouply díky místním intenzivním srážkám, a to hlavně počátkem července a na konci srpna. V červenci a v srpnu na Doubravě a v červenci na Chrudimce dosáhly průměrné měsíční průtoky úrovně 230 % dlouhodobého měsíčního průměru. Měsíční průměrné průtoky na Labi v Přelouči činily po oba tyto měsíce téměř 120 % dlouhodobého průměru. Naopak v dolní části povodí Jizery byla v červenci a srpnu zaznamenána roční minima s hodnotami přibližně Q330. Od září odtoky obecně v celém území klesaly, nejmenší byly zaznamenány v listopadu (Labe v Přelouči 50 %, Orlice 25 %, Cidlina 20 % dlouhodobého měsíčního průměru), na Jizeře v říjnu. 21

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Povodňové situace nebyly v roce 2005 příliš závažné. V březnu, kdy proběhla nejvýraznější povodeň roku, byly zaznamenány 3. SPA na horním úseku Metuje, Tiché Orlici, spojené Orlici, Labi pod soutokem s Orlicí, horním úseku Loučné, Novohradce, Doubravě a Stěnavě. Nejvyšší dosažené kulminační průtoky odpovídaly době opakování 5 až 10 let. V dubnu při tání sněhu v nejvyšších partiích regionu byl maximálně překročen limit pro 2. SPA, a to na horním Labi na přítoku do VD Les Království. V červenci byl zaznamenán 2. SPA na Novohradce. V srpnu byl po přívalovém dešti krátce 3. SPA na Stěnavě v Otovicích, průtokové maximum zde odpovídalo době opakování 2 až 5 let. Rok 2005 se v povodích horního Labe, Orlice, Cidliny a horní Jizery z hydrologického hlediska v mělkém oběhu podzemních vod vyznačoval podobným režimem. Od počátku ledna až do konce února hladiny vykazovaly mírný vzestup a v porovnání s dlouhodobými měsíčními normály byly na horním Labi a v povodí Orlice vyšší o 1–12 %, na středním Labi a v povodí Cidliny o 1–19 % nižší. V dolní části povodí Jizery a středního Labe naopak hladiny v lednu a únoru klesaly. V důsledku oteplení a následného tání sněhu byly maximální stavy hladin podzemních vod ve většině případů zaznamenány v polovině března, v povodí středního Labe až na přelomu března a dubna. Od dubna až do konce října hladiny pozvolna klesaly, přičemž na některých místech letní srážky způsobily zastavení poklesu případně mírný vzestup. V říjnu a listopadu došlo k prohloubení minimálních stavů hladin. V porovnání s měsíčním normálem byly listopadové stavy na horním Labi nižší o 1–28 %, na středním Labi o 10 %, na Cidlině o 6–25 %. Teprve konec listopadu a prosinec se projevily mírnými vzestupy hladin podzemní vody. Při procentuálním porovnání průměrných ročních hodnot s dlouhodobým průměrem se hladiny podzemních vod nacházely v povodí horního Labe v rozmezí 90–111 %, v povodí Orlice mezi 91 a 101 %, na středním Labi od 78 do 109 %, v povodí Cidliny mezi 79 a 96 % a v povodí Jizery v rozmezí 52 až 99 %. U pramenů byl průběh vydatností velmi podobný s tím rozdílem, že maximální vydatnosti byly zaznamenány v dubnu. Při procentuálním porovnání průměrných ročních hodnot s dlouhodobým průměrem se vydatnosti pramenů nacházely na horním Labi v rozmezí 78–107 %, v povodí Orlice 85– 106 %, na středním Labi 73–122 %, v povodí Cidliny 86–110 % a v povodí Jizery 90–110 %.

Oblast povodí horní Vltavy Průměrné roční teploty v roce 2005 byly na celém území v rámci normálu. Nejvyšší průměrné roční teploty se vyskytly v jihočeských pánvích s nejnižší nadmořskou výškou (průměrná roční teplota v Českých Budějovicích +8.8 °C) a nejnižší na horách (Horská Kvilda na Šumavě +2.5 °C). V první polovině ledna bylo velmi teplo, kladné teploty byly nejen v nižší polohách ale také na horách, ochladilo se až v poslední lednové dekádě a měsíční průměrné teploty zůstaly lehce nadnormální. Únor byl nejchladnějším měsícem roku a zároveň teplotně podnormální na celém území jižních Čech. Nejnižší minimální teploty byly zaznamenány v měsíci březnu, který byl sice jako celek v rámci normálu, ale jeho první dekáda byla velmi studená. Absolutní teplotní minimum -31.2 °C bylo naměřeno na Horské Kvildě 2. 3. 2005. Následující měsíce, včetně nejteplejšího července, se pohybovaly v mezích normálu. Velmi teplo bylo krátce v závěru července, kdy maximální denní teploty na celém území vystoupily na několik dnů nad +30 °C. Absolutní maximální teplota +36.7 °C byla naměřena 28. července ve Vráži u Písku a v Klenovicích u Orlíka. Po teplotně normálním srpnu přišel relativně teplejší podzim. Pod nulu klesly teploty v poslední dekádě listopadu a více méně tak tomu zůstalo až do konce roku. Na začátku ledna ležela souvislá sněhová pokrývka jen na Šumavě (např. Filipova Huť 50 cm, vodní hodnota 98 mm). V poslední dekádě ledna opakovaně sněžilo a souvislá sněhová pokrývka pokryla celé území jižních Čech. V únoru sněhu nadále přibývalo opět hlavně na Šumavě v povodí horních toků Otavy a Vltavy. Koncem února bylo na Filipově Huti 150 cm sněhu, vodní hodnota 344 mm. Maximální vodní hodnoty sněhu byly dosaženy v polovině března téměř na celém území jižních Čech, absolutní maximum 434 mm bylo 14. 3. na Filipově Huti. Nejvyšší sněhová pokrývka byla naměřena také na Filipově Huti, a to 185 cm. Od poloviny března sníh postupně odtával, nejdříve v nejnižších polohách, na horách se souvislá sněhová pokrývka udržela ještě v dubnu (na Filipově Huti až do 23. 4.). Sníh se objevil opět v polovině listopadu 2005 na horách a v poslední listopadové dekádě také v nejnižších polohách. Na horách a ve vyšších polohách pak sněhu až do konce roku dále přibývalo. V nižších a středních polohách sněhová pokrývka krátce roztála o vánočních dnech. Rok 2005 byl z hlediska celkového množství spadlých srážek v porovnání s dlouhodobým průměrem nadnormální. V absolutním množství spadlo nejvíce srážek v západní části Šumavy a v Novohradských horách, nejméně pak na jižním okraji Středočeské pahorkatiny od soutoku Vltavy a Otavy níže po hráz VD Orlík. Maximální roční úhrn srážek 1413 mm byl zaznamenán na Horské 22

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Kvildě, minimální na Orlíku 517 mm. Na Šumavě napadlo sice největší množství srážek, ale vyjádřeny v procentech normálu byly roční úhrny normální – průměrně kolem 110 % normálu. Silně nadnormální množství srážek bylo zaznamenáno v Novohradských horách (135 %) a v jejich podhůří (140 %), v podhůří Šumavy (130 %) ale také v Českobudějovické (130 %) a Třeboňské pánvi (130 %) a na Českomoravské vrchovině v horních povodích toků Kamenice a Žirovnice (125 %). Velmi nerovnoměrně byly srážky rozloženy také v ročním chodu. Srážkově silně nadnormální byl na začátku roku měsíc leden a mimořádně silně nadnormální měsíc únor, v teplejší sezóně pak měsíce červenec, srpen a září, přičemž celkově srážkově nejbohatší byl červenec, zejména v oblasti západní Šumavy, v povodích horních toků Otavy, Vltavy a Volyňky. Maximální červencový úhrn 271.2 mm naměřila Filipova Huť. Naopak celkově podnormální byl měsíc říjen, a to zejména na celém povodí Lužnice a Nežárky. Minimální říjnový úhrn srážek 3.1 mm byl naměřen v Chýnově. Celkově byl rok 2005 v oblasti povodí horní Vltavy odtokově nadprůměrný. Na Vltavě byl zaznamenán průměrný roční průtok odpovídající 105 % dlouhodobého normálu, na Malši 124 %, na Lužnici 111 %, na Otavě 118 % a na Blanici 122 %. Jedině na Nežárce byl zjištěn odtok mírně podprůměrný (97 %). Rozložení vodnosti v časovém průběhu bylo velmi nerovnoměrné, během roku se vystřídala dvě výrazně vlhká a dvě suchá období. Nejvýraznější odtok se vyskytl na většině toků v březnu, kdy svého maxima dosáhla Vltava (121 % dlouhodobého měsíčního průměru), Nežárka (185 %) a Lužnice (167 %). Příčinou byla povodňová situace na konci druhé březnové dekády, která vznikla výrazným oteplením při současném silném větru a následném rychlém tání sněhových zásob. Na Nežárce a dolní Lužnici byly dosaženy 3. SPA a kulminace na úrovni 5 až 10letých průtoků. V květnu a zejména v červnu došlo na všech tocích k významným poklesům vodnosti, např. Nežárka dosáhla pouze 37 % dlouhodobého červnového průměru, Lužnice 48 %, Blanice 33 %. Suché období bylo následně vystřídáno vlhkým obdobím letních měsíců července, srpna a září, které se na některých tocích (Malše, Blanice, Otava) protáhlo až do října. V tomto období se střídavě na všech tocích vyskytlo několik méně významných povodňových situací, z nichž nejvýraznější byla povodeň v poslední dekádě srpna, kdy byl na dolní Blanici dosažen kulminační průtok na úrovni 2 až 5leté vody. Závěrečné dva měsíce roku 2005 byly opět průtokově značně podprůměrné na všech tocích. V listopadu to bylo vlivem nízkých srážkových úhrnů, v prosinci pak vlivem ochlazení a ukládání srážek ve formě sněhu s útlumem odtoku. S výjimkou Vltavy pod Lipnem (90 %) se průměrné prosincové průtoky na všech tocích pohybovaly kolem 50 % dlouhodobého prosincového průměru. V mělkém oběhu podzemních vod jižních Čech měly hladiny ve většině pozorovacích objektů podobný průběh jako odtok, ale byly velmi rozkolísané. První vzestup byl zaznamenán v únoru a maxim bylo dosaženo v březnu, výjimečně v dubnu. Hladiny se pohybovaly v porovnání s dlouhodobým měsíčním průměrem (DMP) kolem -3 až +36 cm (vliv tání sněhu). Poté následoval všeobecný pokles hladin, který vyvrcholil v červnu kolem -35 až +10cm k DMP. Opětovné výraznější vzestupy se projevily vlivem srážek v srpnu (+20 až +70 cm k DMP). V podzimních měsících následoval pokles, který dosáhl úrovně –10 až +50 cm k DMP. Porovnání průměrných ročních hodnot 2005 s dlouhodobým průměrem u hladin podzemních vod vyšlo v rozmezí -8 až +35 cm. U pramenů byl průběh vydatností obdobný s tím rozdílem, že vzestupy započaly až v březnu. Převážně do dubna, místy do května (šumavské oblasti) byl zaznamenán vzestup vydatností v rozmezí 50 až 200 % dlouhodobého měsíčního průměru. Od května následoval pokles, který se zastavil v červnu až červenci a to okolo 45 až 188 % DMP. V srpnu vydatnosti vlivem srážek přechodně vzrostly na 70 až 350 % DMP. Po následujícím prudkém poklesu nastal pokles mírný asi na 30 až 130 % DMP. Průměrná roční vydatnost pramenů za rok 2005 činila 104 % dlouhodobého ročního průměru.

Oblast povodí dolní Vltavy Teplotně byl rok 2005 v povodí dolní Vltavy normální. V porovnání s normálem byly nejteplejší měsíce leden (odchylka +3 °C – silně nadnormální), duben (+2 °C), září a říjen (+1.5 °C), květen a červenec (+1 °C), nejchladnější byly únor (-2 °C), březen a srpen (-1 °C). Absolutní maxima teploty byly naměřeny dne 29. července na stanici Dobřichovice (37.4 °C). Absolutní minimum -23.7 °C bylo naměřeno na stanici Nedrahovice-Rudolec dne 2. března. Sněhová pokrývka byla v povodí dolní Vltavy v roce 2005 výrazně nadprůměrná a to jak počtem dnů se sněhem, tak i výškou a vodní hodnotou sněhu. Na horní Sázavě dosahoval plošný průměr ročního maxima výšky sněhu 170 % normálu. Sněhová pokrývka se zde vytvořila v polovině 23

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 ledna a postupně se zvětšovala, v polovině března dosáhla výška i vodní hodnota svého maxima 50 až 100 cm resp. 100 až 200 mm. V povodí dolní Sázavy a v okolí Prahy se sněhová pokrývka vytvořila až kolem 20. ledna. Svého maxima dosáhla kolem 12. března v rozmezí 5 až 50 cm výšky a 10 až 100 mm vodní hodnoty. Krátce nato sníh v nižších polohách roztál. Na konci roku se sněhová pokrývka ve vyšších polohách vytvořila v polovině listopadu a s mírnými výkyvy se zvyšovala až na 50 cm v povodí horní Sázavy. V ostatních polohách se utvořila významnější sněhová pokrývka až v druhé polovině prosince. Rok 2005 byl srážkově normální, místy lehce nadnormální. Měsíční srážkové úhrny byly silně nadnormální v červenci, únoru a lednu, naopak silně podnormální v říjnu a listopadu. Prostorové rozložení srážek bylo vcelku rovnoměrné (98–112 % ročního normálu), poněkud vyšší srážky byly v povodí Želivky (121 % ročního normálu). Nejvíce srážek spadlo v oblasti horní Sázavy a Želivky. Místně nadnormální srážky v letním období byly většinou způsobeny lokálně ohraničenými přívalovými dešti při bouřkách. Na řece Vltavě, její střední a dolní části povodí, dosáhl průměrný průtok roku 2005 cca 114 % dlouhodobého průměru. Na hlavním toku byl vodným měsícem březen, kulminační průtok však nedosáhl ani jednoleté vody. Minimální průměrné měsíční průtoky byly zaznamenány v červnu okolo Q300. Přítoky ve středním Povltaví byly nadprůměrné – cca 130 až 148% Qa. Jarní kulminace, které proběhly v březnu, se pohybovaly mezi jednoletou a dvouletou vodou. Minima byla na Brzině v červnu, na Kocábě v srpnu a na Mastníku v září, Qmin = Q355. Přítoky v Praze, tj. Kunratický potok, Botič a Rokytka, měly průtoky nadprůměrné, cca 110 – 136%. Kulminace na všech přítocích dolní Vltavy měly N–letost okolo půlleté vody a proběhly v únoru. Povodí Sázavy lze z hlediska vodnosti v roce 2005 označit za průměrné, průtoky dosahovaly cca 96 % dlouhodobého průměru. Kulminační průtok se vyskytl v měsíci březnu a byl nižší než pětiletá voda. Nejméně vodným měsícem byl červen, kdy byl naměřen minimální průtok (nižší než Q330). Celkově bylo průtočné množství vody v řece Sázavě pod Želivkou ovlivněno vodním dílem Švihov. V povodí Sázavy a dolní Vltavy vykazovaly hladiny podzemní vody ve vrtech vzestup celé první čtvrtletí roku 2005. Od května docházelo k postupnému poklesu hladin, ale v srpnu se opět projevilo zvýšení, aby od září opět nastoupilo postupné snižování hladiny vody ve vrtech. Při porovnání s dlouhodobým průměrem byly hladiny podzemní vody v povodí Sázavy a Vltavy v rozmezí 34 až 95 %. U pramenů průměrné měsíční vydatnosti klesaly od ledna do března, v dubnu a květnu se projevilo mírné zvýšení, ale od června docházelo ke kolísání v rozmezí měsíce. Celkově se projevoval z dlouhodobého hlediska postupný pokles vydatností. To se projevovalo shodně v povodí Sázavy i Vltavy. Při srovnání s dlouhodobým průměrem byly vydatnosti pramenů v rozmezí 30 až 120 %.

Oblast povodí Berounky Rok 2005 byl jako celek v povodí horní Berounky o 0.5 °C teplejší než činí teplotní normál 1961–1990. Teplotně podnormální měsíce byly únor s odchylkou -2.5 °C a březen s odchylkou -0.9 °C. Kladnou odchylku od dlouhodobého průměru měly měsíce leden 2.5 °C, duben 1.9 °C, červen 1.3 °C, září a říjen 1.2 °C. Ostatní měsíce byly z hlediska teploty vzduchu normální. Největší výška sněhové pokrývky byla na Šumavě a v Českém lese v březnu. V povodí Úhlavy (Šumava) dosáhlo lednové maximum výšky sněhu 108 cm s ekvivalentem vodní hodnoty 212 mm. V únoru v důsledku přírůstku sněhu byla naměřena výška sněhu až 178 cm, což odpovídalo vodní hodnotě 521 mm. Absolutní roční maximum výšky sněhu bylo naměřeno v březnu – 188 cm s odpovídající vodní hodnotou 557 mm. V povodí Radbuzy a Mže (Český les) se v lednu vyskytlo maximum výšky sněhu 41 cm s odpovídající vodní hodnotou 80 mm. Prudký nárůst sněhové pokrývky nastal během února. Únorové maximum výšky sněhu dosáhlo 93 cm (vodní hodnota 190 mm). Maximální výška sněhu a vodní hodnota byly naměřeny v březnu – 110 cm, respektive 223 mm. Průměrný úhrn srážek v povodí horní Berounky v roce 2005 činil 641 mm. Spadlé množství srážek odpovídá 136 % dlouhodobého normálu. Časová variabilita měsíčních srážek na povodí byla značná. Relativně nejsušším měsícem se stal březen, kdy bylo zaznamenáno 25 mm srážek (63 % dlouhodobého průměru). Srážkově podnormálním měsícem byl rovněž listopad (69 % dlouhodobého průměru) a říjen (72 % normálu). Květen a červenec se staly naopak nejdeštivějšími měsíci, jejich úhrny znamenaly 178 %, respektive 160 % dlouhodobého průměru. Absolutně nejvyšší měsíční srážky se vyskytly v lednu, únoru a červenci na stanicích v oblasti Šumavy a dosáhly 180 až 220 mm. 24

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Průtočné množství vody dosahovalo v roce 2005 na řece Berounce cca 110 % dlouhodobého průměru, na horním toku 108 %. Výjimkou byla některá malá povodí podél jihozápadní hranice se SRN, kde roční odtok vlivem jarního tání i lokálních letních srážek výrazně překročil dlouhodobý průměr (např. Řezná 179 %). Roční chod odtoku měl dvě jarní maxima, letní vybočení ze sezónní podprůměrnosti byla většinou lokální. Značně nadprůměrné byly prvé tři měsíce, tj. období leden až březen. Jejich kumulativní odtok však měl v celkové bilanci větší váhu než odtok ve zbývající sušší části roku. Výsledkem proto byla mírná nadprůměrnost. Relativně nejvážnější povodňová situace nastala vlivem tání spojeného s deštěm v polovině února, kdy při všeobecném rozvodnění byly na několika místech překročeny 3. SPA. Úroveň hladin vesměs nepřesáhla 3letou vodu, výjimkou byla Radbuza ve Staňkově, kde vrchol vlny korespondoval s průtokem 5letým. Podobné byly i povodňové vlny (z tání, menší podíl srážek) na konci druhé březnové dekády, kdy byly na všech sledovaných tocích překročeny limity 2. SPA. Na dolním toku Berounky byl nejvodnějším měsícem březen a jeho kulminační průtok nedosahoval ani hodnoty dvouleté vody. Pokud jde o opačný extrém byly na horním toku nejméně vodné měsíce červen a prosinec (oba 48 % dlouhodobého normálu), silně podprůměrné pak i duben, červenec a listopad. Naopak ve většinou suchém září odtok v Berounce odpovídal 89 % dlouhodobého průměru. Na dolním toku byly nejsuššími měsíci červen a červenec, průtoky odpovídaly Q300. Výraznější stoupání hladin v mělkém oběhu podzemních vod povodí Berounky bylo naměřeno již v druhé polovině ledna a v důsledku tání sněhu stoupaly hladiny ještě v polovině února a března. Maximální únorové stavy znamenaly roční maxima především pro vrty v kvartéru, v březnu dosáhly ročních maxim ostatní vrty. Průměrné únorové hladiny se pohybovaly na úrovni 100 % dlouhodobých měsíčních normálů, maxima tyto normály překročila průměrně o 17 cm. V březnu se průměrné hladiny pohybovaly na úrovni 102 % a maxima byla průměrně o 21 cm vyšší než dlouhodobé normály. Klesání hladin podzemních vod, které začalo na většině povodí od druhé poloviny března, bylo vlivem vydatnějších srážek přerušeno vzestupy hladin v první polovině července a v druhé polovině srpna. Během těchto měsíců byla u sledovaných vrtů dosažena také nejčastěji roční minima. Průměrné hladiny se během července a srpna pohybovaly na úrovni měsíčních normálů, minima byla průměrně o 6 cm nižší. Od září hladiny podzemních vod převážně stagnovaly a až do října se pohybovaly přibližně na úrovni měsíčních normálů. V prosinci se začaly stavy především v kvartérních vrtech opět zvyšovat. Při porovnání průměrných ročních hodnot s dlouhodobými ročními normály dosáhly hladiny podzemních vod ve vrtech v povodí horní Berounky průměrné úrovně 98 %. Průběh vydatností pramenů byl obdobný – největší vydatnosti byly dosaženy během února a především března, kdy se průměrně pohybovaly na úrovni 107 % dlouhodobých průměrů. Od dubna se začaly vydatnosti postupně zmenšovat a v průběhu srpna a září dosahovaly průměrné úrovně 82 %. Větší vydatnosti byly na převážné části povodí naměřeny až v prosinci, kdy se pohybovaly na úrovni 85 % normálu. Celkově dosáhly průměrné roční vydatnosti pramenů úrovně 82 % dlouhodobého ročního normálu.

Oblast povodí dolního Labe a Ohře Rok 2005 byl v celé oblasti vzhledem k normálu 1961–1990 teplotně mírně nadprůměrný: v povodí horní Ohře o 0.8 °C, na dolní Ohři o 0.4 °C, v povodí Bíliny o 1.0 °C a v povodí Ploučnice o 0.4 °C. Teplotně nejvíce podnormální byl měsíc únor s odchylkou -1.9 až -2.6 °C. Teplotně nadnormální měsíce se vyskytly ve větším počtu. V povodí Ohře a Ploučnice byl relativně nejteplejší leden s odchylkou kolem +3 °C, v povodí Bíliny duben (+2.6 °C). Nadnormální bylo i období od června do října (s výjimkou srpna). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu byla v této oblasti naměřena 29. 7. 2005 na stanici Doksany, a to 37.2 °C. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu se vyskytla 4. 3. 2005 na stanici Stráž pod Ralskem, a to -19.7 °C. Výška sněhové pokrývky vzrůstala na celém území od ledna do března, v povodí dolní Ohře pouze do února. V lednu bylo naměřeno maximum výšky sněhu v Krušných horách (72 cm s vodní hodnotou 151 mm). Únorové maximum výšky sněhu dosáhlo v Krušných horách 123 cm s odpovídající vodní hodnotou 298 mm. Na dolní Ohři bylo v tento měsíc zaznamenáno roční maximum 56 cm, resp. 176.6 mm (stanice Křímov). Absolutní maximum výšky sněhu a vodní hodnoty spadá na březen: v povodí horní Ohře bylo v Krušných horách naměřeno 159 cm sněhu s vodní hodnotou 362 mm, v povodí Bíliny to bylo nejvíce 127 cm, resp. 334.8 mm (stanice Klíny) a v povodí 25

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Ploučnice 69 cm, resp. 120.3 mm (stanice Mařenice a Verneřice). V nížinách dosahovala výška sněhové pokrývky jen 15 až 30 cm. Koncem března začal razantní úbytek sněhové pokrývky, takže dubnová maxima byla již jen kolem 40 cm s vodní hodnotou 88 mm. Průměrný úhrn srážek byl ve všech povodích dané oblasti mírně nadprůměrný. V povodí horní Ohře činil 736 mm (odpovídá 105 % dlouhodobého normálu), na dolní Ohři 540.4 mm (104 %), v povodí Bíliny 691.7 mm (112 %) a v povodí Ploučnice 802.4 mm (108 %). Časová variabilita měsíčních srážek na povodí byla značná. Velmi suchým (podnormálním) měsícem byl z hlediska celého území duben, jehož měsíční úhrn představoval přibližně 50 % normálu. V povodí horní Ohře se stal nejsušším říjen (55 % dlouhodobého průměru), v povodí dolní Ohře březen (44 % normálu). Srážkově podnormálními měsíci byly dále listopad a v povodí dolní Ohře také červen. Silně nadnormální množství srážek bylo zaznamenáno na celém území v lednu a červenci. Dalšími srážkově nadnormálními měsíci byly na většině území únor a květen. Nejvyšší měsíční srážky v absolutním množství 160–170 mm byly naměřeny v lednu a únoru na stanicích v oblasti Krušných hor. Po stránce odtoku byl rok 2005 v oblasti slabě nadprůměrný: horní Ohře vykázala 107 % dlouhodobého ročního průměru, dolní Ohře 112 %, Bílina 110 %. Pouze povodí Ploučnice bylo s 90 % odtokově mírně podprůměrné. Pokud jde o roční chod odtoku, měl maximum v březnu, nadprůměrné však byly i měsíce leden a únor. Pouze v povodí Ploučnice dosáhly průtoky maxima až v květnu. Kumulativní odtok prvních tří měsíců v roce měl v celkovém součtu větší váhu než odtok ve zbývající sušší části roku. Po období maximálních průtoků se odtok postupně snižoval na listopadové minimum (kolem 50 % dlouhodobého průměru). Na horní Ohři se stal nejméně vodným měsícem červen (55 % normálu), dolní Ohře, silně ovlivněná odtokem z nádrže Nechranice, zaznamenala roční minimum v červenci. Letní vybočení ze sezónní podprůměrnosti byla většinou lokální. V prosinci na většině území došlo opět k mírnému nárůstu průměrných měsíčních průtoků, ale i tak zůstaly průtoky podprůměrné. Relativně nejvážnější povodňová situace nastala vlivem tání spojeného s deštěm v polovině února, kdy byl při všeobecném rozvodnění na Ohři (Karlovy Vary) překročen 2. SPA. Úroveň hladin nepřesáhla 3letou vodu. V území stoupaly hladiny podzemních vod v prvních měsících roku. Roční maxima byla dosažena v povodí horní Ohře v březnu, v povodí dolního Labe v dubnu a v povodí Bíliny v červenci. Následné klesání bylo ukončeno dosažením ročních minim. Ta byla naměřena na horní Ohři převážně v červenci, v povodí Ploučnice v první polovině října. Obvyklý pokles hladin podzemních vod během teplé části roku byl v některých povodích narušen intenzivními srážkami. Například v povodí horní Ohře bylo zjištěno výrazné stoupání hladin v druhé polovině srpna, méně významné byly vzestupy hladin v září a na přelomu září a října. V závěru roku hladiny na většině území opět mírně stoupaly. Při porovnání průměrných ročních hodnot s dlouhodobými ročními normály dosáhly hladiny podzemních vod ve vrtech těchto úrovní: horní Ohře 105 %, dolní Ohře 90 %, Bílina 91 %, Ploučnice 98 %, dolní Labe 86 %. U pramenů byl na začátku roku zaznamenán vzestup jejich vydatností, maxima byla dosažena nejčastěji v průběhu března. Jarní maxima vydatností představovala na horní Ohři 117 %, na dolní Ohři 90 %, v povodí Bíliny 178 %, v povodí Ploučnice 110 % a na dolním Labi 103 % normálu. Poté následoval pokles vydatností, který na většině území trval až do prosince, v povodí Bíliny do listopadu. Průměrné roční vydatnosti pramenů dosáhly těchto úrovní: v povodí horní Ohře 80 %, dolní Ohře 85 %, Bíliny 96 %, Ploučnice 105 % a dolního Labe 93 %.

Oblast povodí Odry Rok 2005 byl v povodí řeky Odry teplotně normální. Průměrná roční teplota vzduchu dosáhla 7.4 °C, to je o 0.1 °C více než činí teplotní normál. Teplotně nadnormální byly měsíce leden (+2.1 °C oproti teplotnímu normálu), červenec (+1.2 °C) a září (+1.2 °C). Teplotně podnormální byly měsíce únor (-2.6 °C) a srpen (-0.7 °C). Zbylé měsíce roku byly teplotně normální. Nejvyšší průměrná měsíční teplota připadla na červenec (17.9 °C), nejchladnější byl naopak únor (-4.2 °C). Na konci ledna leželo v nížinách do 8 cm sněhu, ve středních polohách 10 až 35 cm, na horách až 1.5 m (nejvíce Lysá hora 156 cm). Nejvýrazněji se projevil nárůst výšky sněhu a její vodní hodnoty v období února a března. Na konci února leželo v povodí od 10 do 60 cm, nejvíce bylo 26

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 naměřeno na Lysé hoře (246 cm). Výška sněhové pokrývky dosáhla maxima v první dekádě března. Na svazích Jeseníků a Beskyd leželo zhruba o 50 až 80 cm více sněhu, než v minulých letech. Konkrétně např. na Lysé hoře byla celková výška sněhové pokrývky 274 cm s vodní hodnotou 548 mm přibližně o 40 % vyšší, než v roce 2004. Toto období můžeme tedy hodnotit jako nadprůměrné, ovšem začátek a konec zimního období byl srovnatelný s ostatními lety. V nížinách a středních polohách začal sníh roztávat ve 12. týdnu (21. 3.), úplně roztál ve 13. týdnu (28. 3.). V horských oblastech začal sníh roztávat ve 13. týdnu (28. 3.), v 16. týdnu (18. 4.), kdy pozorování sněhu končí, byl již jen v nejvyšších polohách (Praděd, Šerák, Lysá hora). Trvalá sněhová pokrývka se opět vytvořila v listopadu, sníh napadl ve 47. týdnu (21. 11.). Na konci tohoto měsíce činila 1 až 20 cm, nejvíce sněhu leželo na Lysé hoře (60 cm). Od začátku prosince byly srážky většinou sněhové. Zatímco v nižších polohách sníh průběžně odtával, ve vyšších polohách a zejména na horách se většinou udržel po celý prosinec. Na konci roku leželo v nížinách do 30 cm, ve středních polohách 20 až 70 cm a na horách až 2 m sněhu (nejvíce na Lysé hoře 222 cm). Na povodí Odry spadlo průměrně 896 mm srážek. Tento úhrn představuje 110 % srážkového normálu, rok lze tedy hodnotit jako srážkově normální. Jednotlivé měsíční srážkové úhrny však byly velmi nevyrovnané. Silně nadnormální byly měsíce leden (166 % normálu), únor (173 %) a prosinec (227 %). Srážkově nadnormální byly také červenec (131 % normálu) a srpen (133 % normálu). Naopak srážkově podnormální byl měsíc červen (63 %) a silně podnormální říjen (16 % normálu). Nejvíce srážek v roce 2005 spadlo v červenci (140 mm) a nejméně v říjnu (8 mm). Velmi intenzivní srážky byly také zaznamenány v oblasti Beskyd v srpnu, zejména na jejich návětrných svazích. Během 23.–24. 8. zde napršelo 50–130 mm srážek. Odtokově byl rok 2005 v oblasti Odry mírně podprůměrný (Ostravice pod 90 % dlouhodobého průměru, Odra pod 80 % a Opava méně než 70 %), pouze na Olši byly průtoky mírně nadprůměrné – nad 110 % dlouhodobého průměru. Charakteristický pro tento rok byl nerovnoměrný odtok sledovaných toků. První čtvrtletí bylo průtokově zpočátku spíše průměrné až nadprůměrné, průtoky se pohybovaly v rozmezí 80 až 140 % dlouhodobého měsíčního průměru. V průběhu února byly zaznamenány poklesy pod dlouhodobé měsíční průměry, průtoky se nejčastěji pohybovaly od 40 do 75 % QM. Naopak v březnu došlo z důvodů tání sněhu ke zvýšení odtoků na hlavních tocích regionu, kdy průměrné měsíční průtoky dosahovaly v povodí Opavy 129 % Ostravice 134 %, Odry 139 % a Olše 195 %. Další měsíce byly průtokově velmi rozkolísané, průměrné měsíční průtoky byly většinou podprůměrné až průměrné s určitými lokálními rozdíly. Ve většině povodí se průtoky pohybovaly mezi 50 až 110 % QM, v průběhu května se průtoky zvýšily na Olši (158 %) a Ostravici (125 %). Ve třetím čtvrtletí byly průměrné měsíční průtoky podprůměrné, nejčastěji mezi 50 až 80 % QM, pouze v srpnu došlo v důsledku vydatnějších srážek k nárůstů průměrných průtoků na Ostravici (162 %) a Olši (222 %). V říjnu a listopadu byly průměrné měsíční průtoky výrazně podprůměrné, pohybovaly se maximálně do 52 % QM (Opava). V prosinci průtoky kolísaly od podprůměrných na Opavě (58 %), průměrných na Odře až po nadprůměrné na Ostravici (124 %) a Olši (156 %). Povodňové situace se v roce 2005 vyskytly v březnu a srpnu. V důsledku tání sněhové pokrývky byl v březnu dosažen 3. SPA na Opavě (Opava) a 2. SPA na Odře (Odry, Svinov), Opavě (Děhylov) a Opavici (Krnov). Další významná povodňová situace se vyskytla na konci srpna. Vlivem vydatných srážek došlo k vzestupu hladin na 2. SPA v 7 hlásných profilech. Ve dvou profilech (Ostravice - Sviadnov a Olše - Věřňovice) bylo dosaženo 3. SPA. Ve vodoměrných stanicích v povodí Odry byly většinou zaznamenány průtoky s dobou opakování Q2–Q5. Výjimkou byla stanice Těrlicko n. př. s kulminačním průtokem Q20. V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Odry dosahovaly hladiny maxim (105 % normálu) převážně v dubnu, místy už v březnu (vlivem tání sněhu). Od dubna docházelo k postupnému poklesu hladin až do října a listopadu. Minimálních hladin bylo převážně dosaženo v listopadu (86 % normálu). V prosinci došlo téměř na všech vrtech k vzestupu hladin, normálu v převážné většině dosaženo nebylo. U pramenů byla situace obdobná. Maximálních vydatností bylo dosaženo v květnu (139 % normálu), místy už v dubnu. Minimální vydatnosti se projevily převážně v listopadu (55 % normálu).

27


Oblast povodí Moravy Rok 2005 lze v povodí Moravy hodnotit jako teplotně normální. Průměrná roční teplota vzduchu byla v horní části povodí 7.2 °C (chladnější o 0.1 °C než teplotní normál), v dolní části 7.9 °C (odchylka +0.3 °C) a v povodí Bečvy 7.0 °C (chladnější o 0.2 °C než teplotní normál). Teplotně nadnormální byl na horním toku Moravy měsíc září (+1.2 °C), na Bečvě červenec (+1.2 °C) a na dolním toku Moravy leden (+1.9 °C) a duben (+1.2 °C). Teplotně silně podnormální byl měsíc únor, který byl oproti normálu chladnější o přibližně 3 °C. Dalšími podnormálními měsíci byly březen a srpen, v povodí dolní Moravy také listopad a prosinec. Nejteplejším měsícem se stal v celém povodí červenec, nejchladnějším byl únor. Na konci ledna leželo v nížinách do 8 cm sněhu, ve středních polohách 5 až 35 cm, na horách až 1.3 m (nejvíce Šerák 130 cm). Nejvýrazněji se projevil nárůst výšky sněhu a její vodní hodnoty v období února a března. Na konci února leželo v povodí od 10 do 60 cm, nejvíce bylo naměřeno na Šeráku (180 cm). Výška sněhové pokrývky dosáhla maxima v první dekádě března. Na svazích Jeseníků leželo zhruba o 50 až 80 cm více sněhu, než v minulých letech. Na středním toku Moravy byla naměřena nejvyšší maxima v Javorníkách a Hostýnských Vrších – kolem 90 cm ve vrcholových partiích, v nižších polohách kolem 60 cm (stanice Horní Lhota 64 cm, vodní hodnota 64 mm), méně v okolí Kroměříže (stanice Kvasice 8 cm sněhu, vodní hodnota 7.1 mm). Na dolním toku Moravy se nejvyšší maxima vyskytují v Bílých Karpatech (stanice Vápenice – 166 cm, vodní hodnota 229 mm), nejnižší hodnoty pak na Hodonínsku a Břeclavsku (stanice Lanžhot 10 cm sněhu, vodní hodnota 13 mm). Sněhová pokrývka ležela v celém povodí Moravy do poloviny března, v horských oblastech Javorníků do začátku dubna. Na konci dubna leželo na Šeráku ještě 15 cm sněhu. Nová sněhová pokrývka se začala ve vyšších polohách tvořit v druhé dekádě listopadu, v nižších polohách pak na jeho konci a k 31. 11. 2005 ležel sníh na naprosté většině plochy povodí. Nejvíce ho bylo na Šeráku (58 cm). Během prosince se výška sněhu postupně zvyšovala. Nejvyšší výška sněhové pokrývky byla v Jeseníkách naměřena na Šeráku (152 cm), v dolním povodí Moravy pak na stanici Vápenice (107 cm sněhu, vodní hodnota 108 mm). V průměru leželo v nižších polohách 10–30 cm (např. stanice Kojetín 37 cm, vodní hodnota 53 mm), ve vyšších polohách 30–60 cm sněhu. Rok 2005 lze v povodí Moravy hodnotit jako srážkově normální, pouze povodí Bečvy jako mírně nadnormální (111 % srážkového normálu). Na povodí Moravy spadlo v roce 2005 v průměru 732 mm srážek, což je 109 % dlouhodobého normálu. Měsíční úhrny srážek jsou charakteristické velkou nevyrovnaností. Srážkově nadprůměrný byl začátek roku (leden, únor), kdy byly zaznamenány srážkové normály odpovídající přibližně 150 % dlouhodobých průměrů. Silně nadprůměrný byl také srpen v povodí Bečvy (164 % normálu) a na levostranných přítocích Moravy (oblast Javorníků 160 %). V celém povodí byl srážkově bohatý také prosinec (horní Morava 157 % normálu, Bečva 217 %, oblast Bílých Karpat 174 %). Vyskytlo se také několik velmi suchých měsíců. Ve celém povodí Moravy to byl především říjen. Změřené množství srážek představovalo pro povodí horní Moravy 14 %, povodí Bečvy 20 % a dolní Moravu 15 % říjnového normálu. Dalšími suchými měsíci byly červen, v povodí Bečvy také září (44 % normálu) a v povodí dolní Moravy listopad (50 % normálu). Odtokově byl rok 2005 v povodí Moravy mírně podprůměrný (horní, střední i dolní Morava a také Bečva kolem 90 % dlouhodobého průměru). Leden byl průtokově spíše průměrný, měsíční průtoky se pohybovaly v rozmezí 70 až 140 % dlouhodobého měsíčního průměru. V průběhu února byly na horních tocích zaznamenány poklesy pod dlouhodobé měsíční průměry, průtoky se nejčastěji pohybovaly od 40 do 75 % QM, naopak v povodí dolní Moravy již v důsledku tání sněhu v nížinách postupně rostly. V březnu došlo z důvodů tání sněhu ke zvýšení odtoků na všech tocích regionu, kdy průměrné měsíční průtoky dosahovaly v povodí horní Moravy 135 % a Bečvy 141 %. V povodí dolní Moravy proběhl nejvýraznější odtok 18. až 20. března, maximální průtoky dosáhly hodnoty 10leté vody. Květen až říjen byly obdobím s průtoky pod dlouhodobými měsíčními průměry. Pouze v srpnu došlo v důsledku vydatnějších srážek k nárůstu průtoku na Bečvě (132 % normálu). Nejméně vodným byl listopad, kdy se průtoky pohybovaly na dolní Moravě a Bečvě okolo 30 % normálu. Odtoky se v prosinci již příliš nezvyšovaly a setrvávaly na podprůměrných hodnotách (Bečva 67 %). Povodňové situace v roce 2005 byly většinou lokální a méně významné. V důsledku tání sněhové pokrývky byl v březnu dosažen 3. SPA na Moravské Sázavě (Lupěné), Moravě (Moravičany, Olomouc), Třebůvce (Loštice) a 2. SPA na Bečvě (Dluhonice).

28

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Co se hladin podzemních vod týče, vykázaly v prvních měsících roku 2005 odlišná kolísání v různých povodích. V povodí dolní Moravy došlo v únoru k mírnému poklesu hladiny podzemní vody na úroveň ročních minim (v průměru 6 cm pod únorovým normálem), dále následoval prudký vzestup hladiny až do dubna. V povodí horní Moravy a Bečvy došlo od února k růstu hladin a dosažení ročního maxima v březnu, případně dubnu. Od dubna následoval v celém povodí pokles hladin podzemních vod až do listopadu, minimálních úrovní však bylo dosaženo pouze na horním toku Moravy. V prosinci hladiny opět mírně stouply. Chod vydatností pramenů se vyznačoval mírným vzestupem vydatností už od února, maximální vydatnosti byly zaznamenány v dubnu (v povodí horní Moravy 198 % normálu, v povodí dolní Moravy 108 % normálu). Dále následoval pozvolný pokles vydatností k ročnímu minimu, které bylo v povodí dolní Moravy zaznamenáno v listopadu (68 % měsíčního a 57 % ročního normálu), v povodí horní Moravy převážně v prosinci (46 % normálu).

Oblast povodí Dyje Celkově lze rok 2005 v povodí Dyje hodnotit jako teplotně průměrný. Nejvyšší průměrnou roční teplotu vzduchu vykazovala oblast na soutoku Dyje se Svratkou, a to 9.0 °C. Nejchladnějšími regiony byly pramenné oblasti Moravské Dyje a Jihlavy (Českomoravská vrchovina – roční teplota vzduchu kolem 7.4 °C). Rok začal teplotně nadprůměrným lednem, avšak únor a březen byly naopak teplotně podprůměrné s odchylkou od normálu -1.5 °C v povodí horní Jihlavy a Svratky. Následovaly teplotně slabě nadprůměrné měsíce duben až červenec. Nejteplejším měsícem byl červenec, kdy v povodí dolní Dyje a dolní Moravy dosahovala průměrná teplota vzduchu 20.2 °C. Následoval chladnější srpen, ale září a říjen byly opět teplotně nadprůměrné. Konec roku byl opět chladnější, přičemž nejchladnější oblastí bylo povodí horní Jihlavy, Svratky a Svitavy. Na konci ledna leželo v nížinách do 8 cm, ve středních polohách 5 až 35 cm sněhu. Nejvýrazněji narostla výška sněhu a její vodní hodnota v období února a března. V povodí Dyje se maximální výška sněhové pokrývky pohybovala od 40 cm v oblasti Dačic (Český Rudolec – 34 cm sněhu, vodní hodnota 72.2 mm) po 20 cm na Břeclavsku a Znojemsku (nejméně stanice Dyjákovice – 9 cm, vodní hodnota 13 mm). V povodí Jihlavy byla nejvyšší výška sněhové pokrývky v Jihlavských vrších – ve vrcholových partiích kolem 90 cm, v nižších oblastech kolem 60 cm (stanice Rohozná 52 cm sněhu, vodní hodnota 107.6 mm). Nejméně pak na soutoku se Svratkou (Moravské Bránice – 10 cm, vodní hodnota 27.6 mm). V povodí Svratky a Svitavy bylo nejvíce sněhu ve Žďárské a Drahanské vrchovině – v průměru kolem 90 cm (stanice Nedvězí 120 cm sněhu, vodní hodnota 100 mm, České Milovy 85 cm, vodní hodnota 171.8 mm), nejméně v oblasti Pohořelic nad Jihlavou (na stanici 14 cm sněhu, vodní hodnota 24.5 mm). Sněhová pokrývka začala odtávat v polovině března, na konci března tak na Českomoravské vrchovině leželo jen 5 až 30 cm sněhu. Nová sněhová pokrývka se začala ve vyšších polohách tvořit v druhé dekádě listopadu, v nižších polohách pak na jeho konci. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny koncem prosince. V průměru leželo v nižších polohách 10–30 cm, ve vyšších polohách 30–60 cm sněhu (stanice Kadov v povodí Svratky 60 cm sněhu, vodní hodnota 97.2 mm). Rok 2005 lze celkově hodnotit jako srážkově průměrný. Srážkově nejbohatší oblastí byly horní části povodí toků pramenících na Českomoravské vrchovině (725 mm – 115 % průměru), nejnižší úhrn srážek byl zaznamenán na stanici Dyjákovice v povodí Dyje – 472 mm. Z hlediska ročního chodu měsíčních úhrnů srážek bylo pro rok 2005 typické střídání vlhkých a suchých měsíců. Srážkově nadprůměrný byl začátek roku (leden, únor), kdy na Českomoravské vrchovině spadlo po oba měsíce kolem 180 % dlouhodobého průměru. Březen a duben lze hodnotit jako měsíce průměrné. Květen byl mírně nadprůměrný, červen lze hodnotit pak spíše jako sušší. Srážkově nejbohatším měsícem v povodí Jihlavy, Dyje, Svratky a Svitavy byl červenec, kdy na Českomoravské vrchovině spadlo 150 mm srážek (200 % průměru). Září bylo také srážkově mírně nadprůměrné. Nejsušším měsícem byl říjen, kdy spadlo pouze kolem 15 % dlouhodobého normálu, což odpovídá 5 mm srážek. Nejvíce sucho postihlo povodí dolní Dyje, celé povodí Jihlavy, Svratky a Svitavy. Sušší byl i listopad, kdy spadlo v průměru 50 % dlouhodobého normálu, naopak prosinec byl srážkově nadprůměrný. Na území Jižní Moravy byly nejnižší srážkové úhrny zaznamenány v říjnu (měsíc říjen byl mimořádně suchý, pravděpodobnost opakování menší než 2 %) a v březnu, nejvyšší potom v červenci. Odtokově byl rok 2005 celkově mírně podprůměrný: průměrný roční průtok Dyje znamenal 96 % dlouhodobého průměru, průtok Svratky a Svitavy kolem 90 %, Jihlavy 95 %. Charakteristické bylo normální období od dubna až do konce října v kombinaci s výrazným zimním odtokem v březnu. V lednu se průtoky pohybovaly kolem 70 % měsíčních průměrných průtoků, v únoru a v březnu došlo 29

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 k jejich výraznému vzestupu. Nejvýraznější odtok způsobený táním sněhové pokrývky proběhl v polovině března. Od té doby průtoky postupně klesaly a v květnu až červnu byly mírně podnormální, ale v červenci až říjnu se pohybovaly v povodí Dyje, Svratky a Jihlavy nad úrovni průměrných měsíčních průtoků. Nejméně vodným byl listopad, kdy se průtoky pohybovaly na Svratce okolo 74 %, na Dyji okolo 73 % a na Jihlavě okolo 78 % měsíčního průměrného průtoku. Odtoky se v prosinci již příliš nezvyšovaly a setrvávaly na podprůměrných hodnotách. Na všech tocích v povodí Dyje měl chod hladin podzemních vod podobný charakter. Od února docházelo k vzestupům hladin, maxima byla dosažena zpravidla v dubnu, výjimečně již v březnu (např. v povodí Rokytné). Všechna jarní maxima dosáhla vzhledem k normálům nadprůměrných hodnot: od 1 cm v povodí Rokytné po 14.5 cm nad normálem v povodí Svitavy. Následoval celkový pokles hladin až do listopadu, který byl místy přerušený červencovým (povodí Svratky a Jihlavy) nebo zářijovým (povodí Moravské Dyje) vzestupem. V listopadu se roční minima hladin vyskytla v povodí Moravské Dyje, Jihlavy, Rokytné a Dyje. V ostatních povodích byla roční minima zaznamenána již na začátku roku v lednu. Úroveň hladin ročních minim se pohybovala od 3 cm nad normálem v povodí Jihlavy po 15 cm pod normálem v povodí Svratky. V prosinci došlo opět k mírnému vzestupu hladin. Průměrné roční úrovně hladin podzemních vod se pohybovaly na úrovni normálu, v některých povodích byly nadnormální (povodí Svitavy 7 cm, povodí Jihlavy 1.5 cm a povodí Dyje 8 cm nad normálem). Chod vydatnosti pramenů měl podobný průběh jako kolísání hladin podzemních vod. Od února docházelo k postupnému zvyšování vydatností, pouze v povodí Svitavy a Dyje došlo k nárůstu až od března. Maxima vydatností byla dosahována nejčastěji v březnu a dubnu, v povodí Dyje až v květnu. Nejvyšší vydatnosti se pohybovaly mezi 77 % (povodí Dyje) až 190 % (povodí Moravské Dyje) ročního normálu. Po dosažení maxim došlo v průběhu roku k celkovému poklesu vydatností, který byl ojediněle přerušen stagnací nebo vzestupem v letních měsících (např. v červenci v povodí Svitavy, Jihlavy a Rokytné, v srpnu v povodí Dyje, v září v povodí Moravské Dyje). Nejmenší vydatnosti byly zaznamenány v listopadu a prosinci, v povodí Svitavy a Dyje připadla minima již na únor. Vydatnosti ročních minim se pohybovaly od 34 % (povodí Dyje) po 69 % (povodí Svitavy) ročního normálu. Průměrné roční vydatnosti se pohybovaly mezi 85 až 103 % dlouhodobého průměru. Výjimkou bylo povodí Dyje, které se vyznačovalo silně podnormální vydatností (pouze 57 % normálu).

30


3.

HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2005

Mapa 5

Profily sledování jakosti vody podle oblastí povodí

Pro účely bilance jakosti povrchové vody bylo na území České republiky v roce 2005 vymezeno 418 profilů (včetně profilů radioaktivních)

3.1 Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody a jejich zhodnocení Výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek pro vybraný profil Děčín (Labe), Zelčín (Vltava), Lanžhot (Morava), Pohansko (Dyje) a Bohumín (Odra) uvádí Příloha 2. Sestavy ukazatelů jakosti povrchové vody ve 256 vybraných profilech, porovnané s referenčními hodnotami podle platné normy ČSN 75 7221, jsou na vyžádání k dispozici v Českém hydrometeorologickém ústavu, oddělení jakosti vody. Třídy jakosti povrchových vod předkládá Mapa 6. Kvalita povrchových vod je zjednodušeně pro obecnou informaci vyjadřována v třídách jakosti vody. Tyto třídy jsou v ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti povrchových vod“ (s účinností od října 1998) definovány pro řadu ukazatelů. Rovněž zde jsou definovány intervaly hodnot jednotlivých tříd pro jednotlivé ukazatele. Norma je přizpůsobena současným potřebám pro hodnocení a kontrolu povrchových vod a přibližuje se klasifikaci a kontrole jakosti povrchových vod používaných v členských státech EU. Od roku 1999 se dle předpisů EU posuzuje zejména 17 prioritních polutantů, ovlivňujících kvalitu vody, uvedených v základní Směrnici EU 76/464 EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami a na ni navazujících Směrnicích EU. 31


Mapa 6

Třídy jakosti povrchových vod v roce 2005

32


Oblast povodí horního a středního Labe ČSN 75 7221 - Na tomto povodí bylo sledováno 40 profilů na jakost vod a 5 profilů na oteplené vody. Pro ukazatele první skupiny “Obecné, fyzikální a chemické“ platí nejčastěji zařazení do I. – III. třídy, na některých profilech bylo dosaženo IV. Třídy, zejména u NL 105°C a rozpuštěného kyslíku. Nejproblematičtější látkou zůstávají AOX, které na 17 profilech ze 39 dosahovaly V. třídy a na 4 profilech IV. třídy. Na druhé straně stojí chloridy a hořčík, které byly zařazeny 100% do I. třídy. Nejvíce byly znečištěny látkami této skupiny menší toky, Výrovka, Vlkava, Mrlina a Cidlina (Sány). V této skupině byly nejčistšími řekami Metuje, Tichá a Divoká Orlice a horní toky Labe a Jizery. Ve skupině „specifické organické látky“ byly III. třídou ohodnoceny suma PAU v profilu Chrudimka (Nemošice) a Labe (Valy). Na profilu Labe (Valy) dosáhla suma dichlorbenzenů hodnoty V. třídy. Příčinou byly vysoké koncentrace v květnu 2005. Všechny ostatní hodnoty v této skupině dosahovaly I., ojediněle II. třídy. Skupina „kovy a metaloidy“ . Byly hodnoceny na 39 profilech, většinou v I. – II. třídě, III. třída se nejčastěji vyskytovala u kadmia, na profilu Labe (Hořenice) to byla IV. třída. Druhým ukazatelem, kde byl četnější výskyt III. třídy, bylo veškeré železo. „Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly hodnoceny převážně I. - III. třídou, většinou na menších tocích u enterokoků a chlorofylu dosáhly hodnoty i IV. třídy. V. třída byla pouze u chlorofylu na profilu Cidlina (Sány) a Doubrava (Záboří nad Labem). Jediná IV. třída, která byla zjištěna u termotolerantních koliformních bakterií byla na profilu Úpa (Jaroměř). Saprobní indexy bentosu nepřekročily limity III. třídy. NV 61/2003 - Ze 124 látek vyjmenovaných v NV 61/2003 bylo v této oblasti měřeno 84 s četností 3 – 45 profilů. Většina látek na velké většině profilů imisní standardy pro povrchové vody splňovala. Nejhůře dopadlo bakteriální znečištění, zejména koliformní a fekální koloformní bakterie, které těmto požadavkům vyhovělo ve 13%, resp 25% profilů. Do látek, které překročily limit na více než 80% profilů, kde byly měřeny, je třeba zahrnout EDTA, pH, NL 105°C a veškerý fosfor, 50% profilů nevyhovělo imisním standardům pro anilín. U více než poloviny látek byl na všech profilech limit dodržen. Jedná se zejména o kovy a organické látky, nejčastěji byly hodnoty překračovány u základních ukazatelů.

Oblast povodí dolního Labe a Ohře ČSN 75 7221 - Ve skupině “Obecné, fyzikální a chemické“ bylo sledováno 73 profilů, na kterých bylo měřeno11 – 16 ukazatelů této skupiny. Nejčastěji v této skupině byly ve IV. a V. třídě AOX, více než 85 %. Vyšší výskyt IV. a V. tříd byl i u TOC, 24%. Naopak pouze v I. a II. třídě byly zařazeny vápník, hořčík a chloridy. U veškerého fosforu bylo ve IV. třídě hodnoceno 6 profilů, většinou na menších tocích. V této skupině byl nejzatíženějším jednoznačně profil Bílina (Chánov) a celý tok po ústí, kde ze 16 měřených látek této skupiny, bylo 10 ve IV. a V. třídě. K tokům, kde je 5 až 6 ukazatelů ve IV. a V. třídě, se řadil Chodovský potok (Dvory), Mandava ( Varnsdorf) a Chomutovka (Postoloprty). Na opačné straně je většina hraničních toků Polava, Reslava, Rokytnice, Lužní potok, Bystřina, Odrava, Mohelnice a Mohelský potok, ale i toky Teplá, Labe a dolní a střední tok Ohře, kde se kromě AOX, nacházely všechny ukazatele v I. - III. třídě. „Specifické organické látky“ se sledovaly na 27 profilech v rozsahu 1 – 10 ukazatelů, které většinou dosahovaly I. a II. třídy, ojediněle i III. třídy, zejména na dolním toku Bíliny byl do této třídy zařazen chloroform na profilu Bílina (Záluží) a 1,1,2-trichlorethen a 1,1,2,2-tetrachlorethen na profilu Bílina (Ústí nad Labem). Ve skupině „kovy a metaloidy“ bylo ve IV. a V. třídě zařazeno veškeré železo na 5 profilech, a veškerý mangan byl ve IV. třídě oproti loňskému roku pouze na 1 profilu Chodovský potok (Dvory). Arsen dosáhl IV. třídy na profilech Bílina (Záluží a Chánov), Teplický potok (Kozlíky), V. třídy na profilech Bystřice (Ostrov nad Ohří) a Chodovský potok (Dvory). Kadmium bylo hodnoceno v Nise ( Proseč nad Nisou) IV. třídou, stejné třídy na tomto profilu dosáhl i nikl a zinek. Tento profil byl v této oblasti nejzatíženějším profilem na těžké kovy. „Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly sledovány na 67 profilech v rozsahu 1 – 4 ukazatele. Méně ukazatelů bylo sledováno na hraničních profilech. Saprobní index byl ohodnocen nejčastěji II. a III. třídou, V. třídy dosáhl jen profilu Bílina (Záluží). Na 55% profilů dosáhly hodnoty u enterokoků IV. a V. třídu. Celý tok Labe v tomto povodí a část Ohře a Ploučnice byly hodnocen IV. a V. třídou u chlorofylu. Z pohledu ČSN 75 7221 se nejčistějšími toky jevily Rokytnice, Flájský potok, 33

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Lužní potok, kde se všechny sledované látky (17 - 27) nacházely pouze v I. a II. třídě. Velmi dobře byl hodnocen i střední a dolní tok Ohře, Teplá, Mohelský potok a Odrava (Šlapany). Na Labi byly všechny hodnoty AOX v V. a chlorofyl převážně ve IV. třídě. Mimo těchto dvou ukazatelů a profilu Labe (Štětí) se ostatní látky v Labi nacházely výhradně v I. – III. třídě. NV 61/2003 - Nejčastěji byly z měřených ukazatelů překračovány hodnoty u veškerého fosforu a AOX, kde byl na téměř 90% profilů imisní limit překročen. Okolo 75% profilů nesplnilo předepsané hodnoty pro termotolerantní koliformní bakterie, EDTA a NEL. Téměř 70% profilů bylo nad limitem i pro dusitanový dusík, zhruba 65% pro koliformní bakterie a 60% pro NL 105°C. Polovina profilů nevyhověla v ukazatelích enterokoky a amoniakální dusík. Naopak pro většinu organických látek, kovů a některých látek základního chemického rozboru, byl počet profilů, které vyhověly imisním standardům pro povrchové vody, 80 –100% u rtuti, NTA a trichlormethanu asi 70%. Nejzatíženějšími toky v této oblasti jsou Teplický a Chodovský potok, Mandava (Varnsdorf), Labe ( Velké Březno) a Bílina (Velvěty). Naopak velmi málo byly překračována limity na hraničních profilech a dolním toku Ohře.

Oblast povodí horní Vltavy ČSN 75 7221 - Ve skupině “Obecné, fyzikální a chemické“ bylo v této oblasti hodnoceno 37 profilů. Nejhůře dopadlo hodnocení pro ukazatel AOX, kde z 19 měřených profilů byly zjištěny koncentrace pro V. třídu na 4 profilech, na 10-ti dosahovaly koncentrace IV. třídy. Horší zařazení vykazovaly také NL 105°C, kde z 37 profilů byly zařazeny do IV. třídy 4 a do V. třídy 1 profil. U CHSKCr a TOC bylo dosaženo IV. a V. třídy na Lomnici (Ostrovec) a na dolním toku Lužnice. Celkový fosfor byl většinou ve třídách II. a III., na 4 profilech dosáhl třídy IV. Nejlépe hodnoceny byly ukazatele chloridy, sírany, vápník a hořčík, které byly téměř výhradně v I. třídě.V hodnocení toků obstála nejlépe v této oblasti Otava, Vltava, Malše, Kamenice, Volyňka a Blanice na kterých, kromě AOX, nepřekročily ukazatele III. třídu znečištění. Naopak silněji znečištěným tokem v této skupině ukazatelů byl dolní tok Lužnice (od Veselí nad Lužnicí ) a některé menší toky – Lomnice a Stropnice. Zde však byl hodnocen pouze jeden závěrový profil na každém toku a hodnocení proto může být zkreslené. Ukazatele ze skupiny „specifické organické látky“ byly hodnoceny na 15 profilech oblasti Horní Vltavy a pouze u sumy PAU byly naměřeny hodnoty dosahující III. třídy na 3 profilech, Lužnice (Bechyně), Vltava (Březí) a Stropnice (Pašinovice). Koncentrace všech ostatních látek odpovídaly nejčastěji I., výjimečně, II. třídě. „Kovy a metaloidy“ byly sledovány na 35 profilech. Na žádném nebylo dosaženo V. třídy, IV. třída byla na 3 profilech u veškerého zinku, profil Vltava (Pěkná) měl zařazen do IV. třídy rtuť. III. třída se vyskytla u veškerého železa, arsenu, rtuti, zinku a niklu. Většina profilů však měla ukazatele zařazeny do I.a II. třídy. Ve skupině „mikrobiologické a biologické ukazatele“ byla většina ukazatelů klasifikována do třídy III., pouze chlorofyl na Lužnici, na Vltavě (Zvíkov) a na Lomnici, Stropnici a Nežárce dosáhl třídy IV., na Lužnici (Veselí nad Lužnicí) třídy V. NV 61/2003 - V této oblasti bylo měřeno 73 látek vyjmenovaných v NV 61/2003 na 37 profilech. 44 z těchto látek vyhovělo předepsaným hodnotám na 100%. Na druhé straně AOX nevyhověly na 79% měřených profilů imisním standardům a veškerý fosfor na 70% profilů. CHSKCr, NL 105°C, TOC a amoniakální dusík byl překročen na více než polovině profilů. Imisní standardy pro organické látky a kovy byly překročeny jen ojediněle. Stejně jako u hodnocení podle ČSN 75 7221 patřily mezi nejméně znečištěné řeky Otava, Vltava a Blanice, naopak k zatíženějším profilům patřily Malše, Lomnice a zejména dolní tok Lužnice.

Oblast povodí dolní Vltavy ČSN 75 7221 - Ve skupině “Obecné, fyzikální a chemické ukazatele “ bylo v této oblasti hodnoceno 18 profilů v rozsahu 15 – 16 ukazatelů. Nejčastěji byly jako na většině povodí ve IV. a V. třídě NL 105°C, 56%. Dusičnanový dusík byl v těchto třídách na 5 profilech, zejména na Sázavě. AOX byly zařazeny do V. třídy na Skalici (Varvažov), Zákolanském a Bakovském potoce. Nejznečištěnějšími toky v této skupině byly Zákolanský a Bakovský potok, které měly ve IV. a V. třídě klasifikováno 7 ukazatelů ze 16 měřených. Velmi dobrý stav podle ukazatelů této skupiny byl na Vltavě, kde kromě rozpuštěného kyslíku pod přehradní nádrží Štěchovice, nepřesáhl žádný ukazatel limit pro III. třídu ani v jednom ze sledovaných ukazatelů. Nejčistším tokem je pochopitelně Želivka, kde pouze dusičnanový dusík byl ve III. třídě, všechny ostatní hodnoty byly ve třídě I. 34

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 „Specifické organické látky“ byly sledovány na 16 profilech s rozsahem 1 – 9 ukazatelů. Mimo sumy PAU, která na Zákolanském potoce v Kralupech dosáhla III. třídy, byly všechny látky této skupiny v I. a II. třídě. Ve skupině „kovy a metaloidy“ bylo sledováno na 8 profilech 2 – 10 ukazatelů. Profily na dolním toku Sázavy a Bakovském potoce byly nejvíce zatížené železem a olovem, olovo ve IV., železo ve IV. a V. třídě. Na ostatních profilech nepřesáhly zbývající sledované látky III. třídu. „Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly sledovány na 18 profilech v rozsahu 3 – 4 ukazatele. Enterokoky se sledovaly pouze na 3 profilech. Nejčastěji IV. a V. třídy dosahoval chlorofyl, celkem 67% profilů, zejména na Sázavě, Vltavě v Praze a pod Prahou, Blanici, Bakovském a Zákolanském potoce. Pouze na Želivce (Soutice) a Skalici (Varvažov) byl ve II. třídě. Fekální koliformní bakterie byly většinou v I. a II. třídě, III. třídou byl hodnocen tento ukazatel v profilu Bakovský potok (Vepřek) a IV. třídou na Zákolanském potoce a v profilu Vltava (Libčice). Enterokoky byly měřeny pouze na profilech Sázava (Nespeky a Zruč nad Sázavou) – IV. třída a Vltava (Zelčín) – V.třída. Saprobní index dosáhl na Zákolanském potoce IV. třídy, na ostatních profilech nepřesáhl III. třídu. NV 61/2003 - Látky vyjmenované v tomto nařízení byly sledovány na 18 profilechv rozsahu 25 – 75 ukazatelů. Nejlépe z hodnocení vyšla Vltava a Želivka, na všech profilech vyhovovalo imisním standardům minimálně 83% látek, ve Štěchovicích 91%. Nejzatíženějšími profily byly Bakovský potok (Vepřek), Sázava (Havlíčkův Brod) a Blanice (Radonice). Ze sledovaných látek nevyhověly na žádném ze tří sledovaných profilů enterokoky, NL 105°C a veškerý fosfor, když překročily limit v 90 – 95% profilů a pH na 78% profilů. Limit nepřesáhla většina organických látek a kovů, výjimkou bylo olovo, které překročilo limit na 7 z 16 profilů a alachlor, který byl měřen na 15 profilech a 9x limit překročil.

Oblast povodí Berounky ČSN 75 7221 - Ve skupině “Obecné, fyzikální a chemické“ bylo v této oblasti hodnoceno 12 – 16 ukazatelů na 37 profilech. Nejčastěji byly zařazeny do IV. a V. třídy NL 105°C 30 % profilů a veškerý fosfor 22% profilů. Je to oproti ostatním hodnoceným povodím výrazně méně. Toky, kde bylo dosaženo v této skupině nejčastěji IV. a V. třídy, byly Střela (Borek), Mže ( Oldřichov a Milíkov) a Litavka (Trhové Dušníky). Velmi čisté toky z hlediska této skupiny byly horní tok Úhlavy, celý tok Berounky, Mže v oblasti Račic a Stříbra, Klabava (Chrást) a některé hraniční toky - Řezná, Nemanický potok. „Specifické organické látky“ byly sledovány na 24 profilech v rozsahu 7– 9 ukazatelů. Na žádném z profilů nepřekročily sledované parametry této skupiny limity pro II. třídu a na téměř 90% byly ve třídě I. Ve skupině ukazatelů „kovy a metaloidy“ bylo téměř 25% profilů hodnoceno IV. a V. třídou pro ukazatel veškeré železo, veškerý mangan byl V. třídou hodnocen pouze na profilu Střela (Borek). Na tomto profilu bylo v V. třídě i olovo, zinek a veškeré železo, nikl byl klasifikován IV. třídou. Z těchto důvodů byl tento profil nejznečištěnějším profilem látkami této skupiny spolu s profily Litavka (Beroun a Trhové Dušníky), na kterých bylo V. třídě Pb, Cd a Zn, ve IV.,resp. III. třídě i arsen. „Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly měřeny na 37 profilech v rozsahu 1 – 4 ukazatele. (Enterokoky pouze na 3 profilech.) Téměř 35% profilů bylo u chlorofilu hodnoceno IV. a V. třídou, zejména na středním a dolním toku Berounky, na Litavce, Radbuze a Úslavě. Fekální koliformní bakterie byly ve IV. třídě pouze na Litavce a na profilu Mže (Stříbro). Enterokoky a saprobní index nepřekročily limity III. třídy na žádném z profilů. NV 61/2003 - Podle tohoto nařízení bylo hodnoceno 37 profilů v rozsahu 16 – 75 ukazatelů. Nejvíce profilů, 84%, překročilo imisní standard pro veškerý fosfor. Nejvyšší překročené hodnoty byly naměřeny na Střele (Borek). Přibližně 78% profilů nesplnilo předepsané hodnoty u fekálních koliformních bakterií, koliformních bakterií a NL 105°C. Naopak velmi dobrých výsledků bylo dosaženo u většiny organických látek a většiny kovů. 50% překročení u měřených hodnot bylo zaznamenáno na Teplé, Bystřici, Hájeckém a Rybničním potoce, kde však nebyly měřeny nebezpečné látky a překročení se hodnotila jen u základního chemického rozboru. Z 31 měřených látek byl na Radbuze v Doudlevcích překročen imisní standard na 16. Více než 1/3 látek z přibližně 50 sledovaných byla překročena i na Litavce, Rakovnickém potoce a na profilu Úslava (Doubravka). Nejlépe podle tohoto hodnocení dopadla Mže a Berounka, i když na žádném profilu nebyly na 100% pod limitem všechny sledované látky. 35


Oblast povodí Odry ČSN 75 7221 - Ve skupině “Obecné, fyzikální a chemické“ bylo v oblasti Odry hodnoceno 46 profilů pro jednotlivé látky vyjmenované v ČSN 75 7221. Nejčastěji bylo dosahováno IV. a V. třídy u AOX, na 10 z 11 profilů. NL 105°C a celkový fosfor byl ve IV. a V. třídě na více než 25% profilů. V této skupině patřila mezi velmi čisté řeky zejména Moravice (vyjma AOX na profilu Moravice(Slezská Harta), Bělá, Zlatý potok, Zlatá Opavice a horní tok Ostravice a Opavy. Naopak toky s velkým zatížením látek z této skupiny byly Hvozdnice, Odra od Zábřehu po státní hranici, Olše od Českého Těšína až po ústí a Ostravice (Ostrava). Výrazně zvýšené byly chloridy na profilech Stonávka (ústí) a Olše (Závada a nad Petrůvkou), kde dosáhly hodnoty IV. třídy. „Specifické organické látky“ byly sledovány na 13 profilech tohoto povodí. Pouze trichlormethan na profilech Odra (Bohumín a Petřkovice) byl zařazen do II. třídy a suma PAU na většině profilů do III. třídy, na Olši (Věřňovice a Závada) do IV. třídy. Ostatní látky na všech sledovaných profilech v této skupině byly v I. třídě. „Kovy a metaloidy“ byly v tomto povodí sledovány na 44 profilech, nejčastěji bylo vyššími třídami hodnoceno veškeré železo, které dosáhlo IV. třídy na 6 profilech na Olši a Odře. U profilů na Zlatém potoce byl ve IV. třídě zinek na obou profilech, na jednom i kadmium a na druhém veškerý mangan. Běžně dosahovaly hodnoty třídy I a II, na některých profilech ojediněle třídy III. Nejčastěji byly sledovány ze skupiny „mikrobiologické a biologické ukazatele“ termotolerantní koliformní bakterie, na 43 profilech, nejméně enterokoky, na 5 profilech. Nejhůře byly hodnoceny enterokoky, 1 profil dosáhl V. třídy, 1 profil II. třídy, ostatní IV. třídy. U ukazatele fekální koliformní bakterie byly naměřeny hodnoty pro zařazení do IV. a V. třídy pouze na 2 profilech. Saprobní index makrozoobentosu a chlorofyl na žádném profilu nepřekročily hranici III. třídy. NV 61/2003 - Podle tohoto nařízení by ve více než 85% měřených profilů nesplnil standardní imisní limity pro povrchové vody veškerý fosfor a AOX, koliformní bakterie, termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky a pH v 80%profilů. EDTA překročila imisní limit na 4 z 5-ti měřených profilů. Z kovů na 3 profilech z 9-ti byl překročen imisní standard pro hliník. Suma PAU přesáhla limitní hodnoty na 73% profilů, byly však, společně s 1,1,2,2-tetrachlorethen na profilu Olše (Ropice), jedinými organickými látkami, které limit na tomto povodí překročily.

Oblast povodí Moravy ČSN 75 7221 - Ve skupině “Obecné, fyzikální a chemické“ bylo v oblasti povodí Moravy hodnoceno 37 profilů. Nejčastěji dosahovaly IV. a V. třídy hodnoty AOX téměř 50% profilů, celkového fosforu cca 33% profilů a NL105°C 24%. Oproti loňskému roku se čistota toků v tomto povodí zlepšila, ale u toků s menší vodností se stále projevuje znečištění výrazněji. Jedná se o Vláru (Popov), Hanou, Olšavu (která se ale oproti minulému roku také výrazně zlepšila). Haná, Dřevnice a Desná má ve IV. a V. třídě NL105°C a celkový fosfor, resp. BSK5. Nejvíce znečištěné jsou profily Blata (Tovačov) resp. Bobrava (Želešice), na kterých bylo zařazeno 5, resp. 7 ukazatelů z 15 měřených do IV. a V. třídy. Na 16 profilech byly sledovány „specifické organické látky“. Jejich hodnoty byly ve většině profilů ve třídě I. a II., 1,2-trichlorethen dosáhl třídy III., na profilu Dřevnice (Otrokovice), suma PAU na profilech Morava (Lanžhot a Raškov). „Kovy a metaloidy“ byly sledovány na 35 profilech, většinou dosahovaly I. a II. třídy, mangan na profilu Haná (Bezměrov) V. třídy a na profilu Olšava (Kunovice) IV. třídy. IV. třídou byla ohodnocena měď na profilu Oskava (Pňovice). Rtuť dosáhla limitu V. třídy na profilu Morava (Spytihněv) a veškeré železo na profilu Haná (Bezměrov). Nejhorší hodnocení bylo u zinku, ve IV. a V. třídě bylo zařazeno 5 profilů. Ve skupině „mikrobiologické a biologické ukazatele“ bylo sledováno 36 profilů. Termotolerantní koliformní bakterie byly hodnoceny třídou I.– II., na 2 profilech třídou III. Saprobní index makrozoobentosu se nacházel na úrovni I. – III. třídy. Chlorofyl a enterokoky byly hodnoceny nepříznivěji, u chlorofylu na 4 profilech na Moravě ve IV. a v V. třídě (Spytihněv, Hodonín, Lanžhot a Hohenau), u enterokoků 50% hodnocených profilů mělo hodnoty ve IV. a 25% v V. třídě. NV 61/2003 - Na jednotlivých profilech bylo měřeno 17 – 76 látek. Nejčastěji byly limity překročeny na tocích Bobrava, Blata, Vlára (Popov), Valová, Morava (Hohenau) a Haná. Ojediněle byly překročeny limity na Branné, na Moravě ( Olomouc, Raškov, Blatec a Kroměříž), na Bečvě (Dluhonice a Choryně) a na Vsetínské Bečvě. 36

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 Podle hodnocení NV 61/2003 100% hodnot rtuti nevyhovělo imisním standardům, veškerý fosfor překročil limit na 89% profilů, pH bylo nad limitem v 86% a enterokoky v 83% profilů. Naopak naprostá většina organických látek a kovů a metaloidů limity splnila.

Oblast povodí Dyje ČSN 75 7221 - “Obecné, fyzikální a chemické“ ukazatele byly sledovány v tomto povodí na 36 profilech, kde bylo měřeno 8 –16 ukazatelů z této skupiny. Obdobně jako na ostatních povodí byly nejčastěji do IV. a V. třídy zařazovány AOX, 9 profilů z 11 (tj.82%), NL 105°C 53%, BSK5 50% a veškerý fosfor 44%. Nejvíce znečištěnými řekami v tomto povodí byly menší toky Kyjovka, Litava a Trkmanka. Trkmanka i Litava měly v této skupině ve IV. a V. třídě téměř 80% ukazatelů, včetně síranů, které na většině profilů nepřekračily limit II. třídy. Nejméně byly v tomto povodí zatíženy látkami této skupiny profily na Dyji od horního toku k Tasovicím, Jihlava v úseku Mohelno – Ivančice, Želetavka a Svratka( Pisárky). „Specifické organické látky“ se sledovaly v tomto povodí na 15 profilech v rozsahu 7 – 10 ukazatelů. III. třída byla stanovena pouze u jediného ukazatele, 1,1,2,2-tetrachlorethenu, na profilu Svratka (Rajhrad). Žádné z ostatních látek nepřekročily svými charakteristickými hodnotami limity II. třídy. Ve skupině „kovy a metaloidy“ bylo sledováno 33 profilů v rozsahu 1 – 10 ukazatelů. Nejčastěji byl IV. a V. třídou hodnocen zinek 53%, veškeré železo 39% a rtuť, která ze 7 měřených profilů dosáhla IV. a V. třídy na 3 profilech. „Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly sledovány na 36 profilech v rozsahu 1 – 4 ukazatele. Polovina z 8 profilů, na kterých byly sledovány enterokoky, byla zařazena do IV. třídy. Do IV. a V. třídy spadalo také více než 35% profilů u ukazatele chlorofyl. Pro saprobní index byla IV. třída stanovena na profilech na Trkmance, Litavě a Kyjovce, fekální koliformní bakterie přesáhly limit III. třídy na profilech na Trkmance a Litavě. NV 61/2003 - Ze seznamu látek uvedených v NV 61/2003 bylo na 36 profilech sledováno 12 – 76 ukazatelů. Podle tohoto nařízení nesplnilo více než 90% profilů imisní standardy pro dusitanový dusík, veškerý fosfor a NL 105°C. Přes 80% profilů nevyhovělo pro AOX a rtuť (ukazatel byl sledován pouze na 7 profilech), pH překročilo limit v 75% profilů.Více než polovina profilů překračovala hodnoty uvedené v tomto nařízení i pro veškerý dusík, CHSKCr a BSK5, fekální koliformní bakterie a enterokoky. Naopak naprostá většina organických látek a kovů (mimo železa, manganu a rtuti) standardům vyhověla na 80 – 100% profilů. Nejčastěji byly překračovány limitní hodnoty na profilech Trkmanka (Bořetice) 76% z 25 ukazatelů a Trkmanka (Podivín) 68%. Přes 50% z 25 měřených ukazatelů nevyhovělo i v profilech Rokytná (Jaroměř) a Kyjovka (Kyjov). Naopak přes 80% ukazatelů splňovalo limit na hraničních profilech a profilech Dyje od Znojma k ústí, v profilu Svratka (Pisárky a Rajhrad).

Závěr Při hodnocení celkového stavu znečištění našich řek podle ČSN 75 7221, se jevily jako nejčistší horní toky většiny sledovaných řek: Moravy, Vltavy, Labe, Jizery, Lužnice, Mže, Opavy, Ostravice, Otavy dále pak Moravice, Orlice, Želivky, Klabavy atd. Mezi velmi čisté byly zahrnuty i menší hraniční toky, kde však bylo měřeno podstatně méně ukazatelů než na běžně sledovaných profilech. Na opačném konci hodnocení jednoznačně ležela Trkmanka, Kyjovka, Litava, dolní tok Bíliny, Chodovský potok, Chomutovka atd. Nejčastěji byly do vyšších tříd zařazovány látky vyjmenované ve skupině „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele“, z nich zejména AOX, NL 105°C a veškerý fosfor. V ostatních skupinách se zvýšené koncentrace měřených látek vyskytovaly místně, např. kovy na Litavce nebo některé organické látky na Bílině ( Ústí nad Labem). Ve skupině „biologické a mikrobiologická ukazatele“ dosahoval nepříznivějšího zatřídění zejména chlorofyl na větších tocích.

37


3.2 Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody a jejich hodnocení Ukazatele jakosti podzemních vod byly pro území České republiky vyneseny do 9 map podle jednotlivých ukazatelů. Hodnocení jakosti podzemních vod pro hydrologickou bilanci podzemních vod v roce 2005 bylo zpracováno z údajů monitoringu jakosti podzemních vod na objektech státní sítě sledování podzemních vod, kterou provozuje ČHMÚ. Do hodnocení byly zahrnuty údaje ze 462 objektů sítě sledování. Počet objektů v jednotlivých oblastech povodí uvádí Tab. 3.1. V roce 2005 byly na každém objektu odebrány dva vzorky podzemních vod v cyklu jaro-podzim. Pro výsledné hodnocení byly použity roční aritmetické průměry hodnot daného ukazatele pro každý monitorovací objekt. Hodnocení bylo provedeno jako srovnání s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle požadavků vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. v ukazatelích: chloridy, amonné ionty, dusičnany, sírany, CHSK-Mn, měď, kadmium, olovo a pH, definovaných v příloze č.1 vyhlášky ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. Seznam hodnocených ukazatelů a jejich limitní hodnoty ukazuje Tab. 3.2

Oblast povodí horního a středního Labe V oblasti povodí horního a středního Labe byly hodnoty pH mimo limitní interval u 11 ze 145 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl překročen u 14 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 19 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 25 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročeny u 7 objektů. Limit pro ukazatel sírany byl překročeny u 13 objektů. Limity pro ukazatele kadmium a olovo byly překročeny u 1 objektu. Limit pro ukazatel měď nebyl překročen na žádném z objektů.

38


39


40


41


42


Oblast povodí

Počet objektů

horního a středního Labe

145

dolního Labe a Ohře

94

horní Vltavy

60

dolní Vltavy

16

Berounky

24

Odry

23

Moravy

45

Dyje

55

celá ČR Tab. 3.1

462 Počet hodnocených objektů

Oblast povodí dolního Labe a Ohře V oblasti povodí dolního Labe a Ohře byly hodnoty pH mimo limitní interval u 22 z 94 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limity pro ukazatele chemická spotřeba kyslíku manganistanem a amonné ionty byly překročeny u 9 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 4 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročeny u 7 objektů. Limit pro ukazatel sírany byl překročeny u 17 objektů. U žádného z těžkých kovů (kadmium, měď, olovo) nedošlo k překročení limitních hodnot.

Oblast povodí horní Vltavy V oblasti povodí horní Vltavy byly hodnoty pH mimo limitní interval u 46 ze 60 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl překročen u 11 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 9 objektů. Limit pro ukazatel olovo byl překročen u 1 objektu. Limity pro ukazatele amonné ionty, chloridy, sírany, měď a kadmium nebyly překročeny na žádném z objektů.

Oblast povodí dolní Vltavy V oblasti povodí dolní Vltavy byly hodnoty pH mimo limitní interval u 10 ze 16 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limity pro ukazatele chemická spotřeba kyslíku manganistanem a chloridy byly překročeny u 2 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 6 objektů. Limit pro ukazatel sírany byl překročen u 1 objektu. Limity pro ukazatele amonné ionty, kadmium, měď a olovo nebyly překročeny na žádném z objektů.

Oblast povodí Berounky V oblasti povodí Berounky byly hodnoty pH mimo limitní interval u 10 z 24 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limity pro ukazatele chemická spotřeba kyslíku manganistanem, amonné ionty a kadmium byly překročeny u 1 objektu. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 7 objektů. Limity pro ukazatele chloridy a sírany byly překročeny u 2 objektů. Limity pro ukazatele měď a olovo nebyly překročeny na žádném z objektů.

Oblast povodí Odry V oblasti povodí Odry byly hodnoty pH mimo limitní interval u 9 z 23 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limity pro ukazatele chemická spotřeba kyslíku manganistanem a dusičnany byly překročeny u 4 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 6 objektů. Limit pro ukazatele chloridy byl

43

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 překročen u 2 objektů. Limit pro ukazatele sírany byl překročen u 1 objektu. U žádného z těžkých kovů (kadmium, měď, olovo) nedošlo k překročení limitních hodnot.

Ukazatel

Limit

Jednotka

chloridy

100

mg/l

mezná hodnota

amonné ionty

0,5

mg/l

mezná hodnota

dusičnany

50

mg/l

sírany

250

mg/l

mezná hodnota

3

mg/l

mezná hodnota

CHSK-Mn pH

Typ limitu

nejvyšší mezná hodnota

6,5 – 9,5

mezná hodnota

měď

1000

µg/l


olovo

25

µg/l


kadmium

5

µg/l


Tab. 3.2

Seznam hodnocených ukazatelů

Ukazatel / Oblast povodí

horního a středního Labe

dolního Labe a Ohře

horní Vltavy

dolní Vltavy

Berounky

Odry

Moravy

Dyje

pH (minimum)

5,1

4,6

5,2

5,1

5,6

5,7

6,0

5,0

Amonné ionty (mg/l)

4,24

5,39

0,24

0,25

7,71

1,90

2,68

4,63

Dusičnany (mg/l)

167

190

100

136

116

69

129

186

Chloridy (mg/l)

621

510

60

275

175

145

851

444

Sírany (mg/l)

580

1900

180

305

465

215

316

1016

CHSK-Mn (mg/l)

10,6

8,4

7,7

4,7

2,8

6,9

8,3

6,4

Kadmium (µg/l)

3,68

1,90

0,32

0,64

5,05

0,19

0,33

1,08

Měď (µg/l)

17,75

11,70

55,5

6,80

22,50

6,40

17,25

31,95

Olovo (µg/l)

19,63

11,61

80,00

1,00

0,63

0,33

4,65

31,10

Tab. 3.3 Maximální průměrné hodnoty jednotlivých ukazatelů v jednotlivých oblastech povodí

Oblast povodí Moravy V oblasti povodí Moravy byly hodnoty pH mimo limitní interval u 10 ze 45 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl překročen u 6 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 7 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 3 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročen u 5 objektů. Limit pro ukazatel sírany byl překročen u 1 objektu. U žádného z těžkých kovů (kadmium, měď, olovo) nedošlo k překročení limitních hodnot.

Oblast povodí Dyje V oblasti povodí Dyje byly hodnoty pH mimo limitní interval u 10 z 55 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limity pro ukazatele chemická spotřeba kyslíku manganistanem a sírany byly překročeny u 7 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 15 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 9 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročen u 11 objektů. Limit pro ukazatel olovo 44

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2005 byl překročen u 1 objektu. Limity pro ukazatele kadmium a měď nebyly překročeny na žádném z objektů.

Závěr Do hodnocení byly zahrnuty údaje ze 462 objektů sítě sledování (138 pramenů, 147 mělkých a 177 hlubokých vrtů), kde bylo v roce 2005 odebráno celkem 923 vzorků. Odběry podzemních vod jsou prováděny dvakrát ročně v cyklu jaro - podzim. Hodnocení bylo provedeno jako srovnání s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle požadavků vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. v ukazatelích (příloha č.1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb.): pH, CHSKMn, amonné ionty, dusičnany, chloridy, sírany, kadmium, olovo a měď. Ukazatel pH – 923 vzorků, mimo limitní rozmezí 6,5 až 9,5 bylo 24,6 % z nich. Ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSKMn) – 923 vzorků, z toho 37,9 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,5 mg/l, limit 3 mg/l byl překročen u 9,4 % z nich. Ukazatel amonné ionty (NH4+) – 923 vzorků, z toho 63,1 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,05 mg/l, limit 0,5 mg/l byl překročen u 11,6 % z nich. Ukazatel dusičnany (NO3–) – 923 vzorků, z toho 36,4 % bylo pod mezí stanovitelnosti 1 mg/l, limit 50 mg/l byl překročen u 13,0 % z nich. Ukazatel chloridy (Cl–) – 923 vzorků, z toho 0,2 % bylo pod mezí stanovitelnosti 1 mg/l, limit 100 mg/l byl překročen u 7,4 % z nich. Ukazatel sírany (SO42–) – 923 vzorků, z toho 5,1 % bylo pod mezí stanovitelnosti 5 mg/l, limit 250 mg/l byl překročen u 8,2 % z nich. Ukazatel kadmium (Cd) – 923 vzorků, z toho 93,3 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,2 µg/l, limit 5 µg/l byl překročen u 0,2 % z nich. Ukazatel olovo (Pb) – 923 vzorků, z toho 97,1 % bylo pod mezí stanovitelnosti 2 µg/l, limit 25 µg/l byl překročen u 0,3 % z nich. Ukazatel měď (Cu) – 923 vzorků, z toho 83,5 % bylo pod mezí stanovitelnosti 2 µg/l, limit 1 mg/l nebyl překročen u žádného z nich.

45


PŘÍLOHA 1 Bilance množství vody v dílčích povodích


tok

Labe

vodoměrná stanice

Jaroměř

dtb stanice

0160

plocha povodí [km2]

1225.88

měsíc

odtok celkový odtok celkový měřený měřený

srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

119.1

37.5

17.14

9.62

50.3

-2.6

36.6

16.74

II

82.5

29.3

14.85

9.03

133.4

41.4

28.2

14.30

III

53.4

60.2

27.55

10.79

141.1

45.5

58.3

26.68

IV

37.5

88.0

41.61

12.90

29.8

-50.4

87.5

41.40

V

79.1

50.6

23.15

8.64

5.8

-36.8

49.0

22.41

VI

61.1

22.2

10.51

7.05

0.0

-26.9

21.3

10.06

VII

166.1

23.6

10.80

6.66

0.0

-4.2

22.2

10.17

VIII

81.3

20.8

9.50

5.96

0.0

-18.5

19.4

8.89

IX

91.5

19.1

9.02

4.95

0.0

-7.5

18.2

8.60

X

11.1

13.0

5.94

4.62

0.0

-11.5

12.0

5.48

XI

45.2

10.3

4.87

4.41

7.7

8.7

9.5

4.51

XII

101.1

14.6

6.69

4.53

49.1

61.1

13.9

6.36

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Orlice

vodoměrná stanice

Týniště n. Orlicí

dtb stanice

0370


1590.75

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

118.7

48.3

28.69

7.83

23.1

8.4

47.4

28.17

II

79.8

28.8

18.92

6.36

88.9

39.3

27.2

17.87

III

40.9

71.7

42.60

7.31

96.6

11.8

71.1

42.24

IV

37.3

60.4

37.09

11.33

8.3

-34.8

61.0

37.45 17.23

V

131.6

29.7

17.63

8.67

0.0

-23.9

29.0

VI

53.2

16.4

10.05

5.36

0.0

-16.4

15.9

9.76

VII

148.5

19.7

11.70

5.42

0.0

-11.2

19.0

11.31

VIII

87.2

17.7

10.50

4.73

0.0

-7.7

16.7

9.89

IX

47.3

10.9

6.69

3.75

0.0

-5.3

9.4

5.79

X

6.5

7.5

4.43

3.40

0.0

-3.6

6.8

4.07

XI

43.1

6.3

3.84

3.39

7.1

-2.5

5.6

3.46

XII

112.4

16.2

9.65

5.99

39.7

44.2

16.0

9.49

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Labe

vodoměrná stanice

Němčice

dtb stanice

0420


4301.4

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

105.3

36.4

58.47

22.46

26.6

1.8

37.3

II

73.5

26.7

47.53

20.92

85.3

27.1

25.6

59.88 45.53

III

40.1

62.9

100.99

25.57

89.8

34.9

63.2

101.47

IV

37.3

56.9

94.35

34.00

12.3

-34.8

57.9

96.01

V

105.5

30.4

48.83

24.34

1.7

-24.9

29.5

47.35

VI

53.2

16.9

28.10

18.33

0.0

-17.8

15.9

26.44

VII

150.4

19.2

30.84

16.90

0.0

-12.8

18.2

29.24

VIII

78.1

19.8

31.72

14.42

0.0

-9.1

15.8

25.45

IX

62.9

13.3

22.09

12.27

0.0

-6.6

11.5

19.00

X

7.7

10.7

17.14

11.41

0.0

-4.7

7.7

12.40

XI

41.7

9.1

15.15

11.13

6.7

-3.4

6.2

10.32

XII

97.0

14.4

23.13

14.38

35.2

31.9

13.3

21.31

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Labe

vodoměrná stanice

Přelouč

dtb stanice

0610


6432.2

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

92.1

29.5

70.96

27.30

19.0

10.8

30.0

II

68.4

26.2

69.54

26.79

66.0

38.2

24.6

72.12 65.31

III

36.2

55.4

133.01

32.72

70.2

8.6

56.0

134.58

IV

36.0

44.2

109.77

41.03

8.2

-27.2

44.6

110.77

V

101.1

24.3

58.25

29.63

1.1

-20.5

23.5

56.34

VI

53.6

14.8

36.83

22.83

0.0

-15.5

13.8

34.35

VII

151.9

20.6

49.42

22.58

0.0

-11.7

19.6

47.15

VIII

81.5

18.4

44.20

19.82

0.0

-8.8

15.4

37.03

IX

57.1

12.2

30.23

16.90

0.0

-6.6

10.4

25.75

X

6.7

10.5

25.23

15.60

0.0

-5.0

7.9

19.02

XI

35.8

8.8

21.76

15.13

5.4

-3.8

6.3

15.65

XII

86.9

13.5

32.32

19.04

27.3

35.5

12.5

29.98

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Cidlina

vodoměrná stanice

Sány

dtb stanice

0750


1156.4

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

70.6

11.3

4.88

2.08

2.5

41.8

11.0

4.75

II

42.8

17.6

8.39

3.00

17.5

-5.8

22.6

10.79 6.11

III

15.2

19.5

8.43

2.86

11.2

-14.0

14.2

IV

38.2

9.1

4.04

2.87

0.0

-9.9

8.6

3.83

V

72.7

4.4

1.92

1.81

0.0

-7.0

9.4

4.04

VI

25.4

1.3

0.58

0.97

0.0

-4.9

2.7

1.21

VII

141.1

2.3

0.99

0.92

0.0

-3.5

2.0

0.86

VIII

57.2

1.0

0.44

0.64

0.0

-2.4

0.7

0.29

IX

57.7

1.7

0.75

0.59

0.0

-1.7

1.0

0.44

X

6.2

2.7

1.18

0.63

0.0

-1.2

2.1

0.93

XI

27.3

1.6

0.72

0.62

2.3

-0.9

1.7

0.76

XII

62.5

7.1

3.07

1.10

4.6

3.5

6.7

2.89

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Labe

vodoměrná stanice

Nymburk

dtb stanice

0800


9724.28

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

80.6

23.3

84.42

31.60

13.3

51.3

23.5

II

61.5

21.9

88.16

32.81

49.4

2.1

21.5

85.46 86.41

III

29.7

41.9

152.03

39.88

51.2

-19.8

41.6

151.03

IV

35.8

30.8

115.52

48.92

5.4

-19.2

31.0

116.21

V

90.5

18.1

65.75

34.55

0.7

-14.6

18.1

65.77

VI

45.7

10.8

40.56

25.48

0.0

-11.1

9.4

35.35

VII

150.7

16.3

59.23

26.99

0.0

-8.5

15.6

56.54

VIII

79.7

15.4

55.88

22.89

0.0

-6.4

13.3

48.46

IX

53.9

9.3

34.82

19.02

0.0

-4.9

7.9

29.70

X

6.8

8.2

29.95

17.45

0.0

-3.7

6.4

23.18

XI

31.4

6.9

25.99

16.89

4.1

-2.8

5.2

19.65

XII

76.8

11.2

40.69

21.59

19.9

41.9

10.5

38.09

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Jizera

vodoměrná stanice

Tuřice-Předměřice

dtb stanice

1018


2158.39

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

121.6

42.0

33.84

9.70

43.7

-7.0

41.7

33.60

II

70.3

26.2

23.38

12.32

107.0

22.2

25.5

22.71

III

52.0

60.2

48.55

20.60

113.6

47.3

58.1

46.78

IV

32.6

71.4

59.47

22.01

23.4

-47.2

73.5

61.20

V

76.5

33.3

26.86

12.56

2.8

-34.4

33.1

26.66

VI

64.1

18.0

15.00

8.29

0.0

-25.0

18.0

14.96

VII

163.0

22.1

17.83

7.91

0.0

21.6

22.0

17.73

VIII

83.5

22.0

17.72

7.82

0.0

-24.1

21.8

17.58

IX

79.9

17.3

14.38

8.18

0.0

-1.3

17.0

14.14

X

18.2

13.3

10.75

8.64

0.0

-17.2

12.7

10.25

XI

42.9

10.2

8.53

7.49

7.7

13.2

9.7

8.07

XII

107.4

17.8

14.38

8.51

37.6

30.3

17.5

14.09

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Labe

vodoměrná stanice

Brandýs n. Labem

dtb stanice

1040


13111.35

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

84.2

24.8

121.36

42.84

17.3

53.8

24.9

122.01

II

61.5

21.0

113.86

46.71

55.3

-0.5

20.6

111.90

III

32.0

40.8

199.87

62.30

57.7

-21.6

40.3

197.13

IV

34.6

34.9

176.53

73.20

7.9

-22.0

35.4

179.24

V

86.0

19.2

94.09

50.60

1.0

-16.9

19.3

94.30

VI

49.1

11.0

55.84

35.63

0.0

-13.0

10.1

50.97

VII

151.9

16.2

79.28

36.63

0.0

-1.9

15.7

76.72

VIII

80.3

15.1

74.05

32.53

0.0

-9.6

13.7

67.07

IX

57.0

9.8

49.63

29.20

0.0

-7.4

8.8

44.62

X

9.3

8.3

40.86

27.87

0.0

-5.7

6.8

33.40

XI

32.0

6.9

34.79

26.06

4.4

-4.4

5.6

28.36

XII

79.3

11.6

56.65

31.71

21.3

57.7

11.0

53.84

srážky [mm]






250

200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Vltava

vodoměrná stanice

Březí Kamenný Újezd

dtb stanice

1110


1824.59

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

75.3

24.1

16.45

2.89

20.3

8.4

25.9

17.66

II

83.6

28.6

21.54

3.05

97.6

29.5

30.3

22.86

III

38.1

48.7

33.17

11.22

94.1

25.8

63.6

43.33

IV

70.8

40.7

28.63

23.53

4.3

-10.9

61.7

43.42

V

72.2

39.3

26.79

22.26

0.0

-28.0

30.5

20.76

VI

86.4

22.4

15.74

10.24

0.0

-20.8

16.7

11.73

VII

167.7

36.8

25.07

15.54

0.0

7.5

35.9

24.47

VIII

127.3

28.8

19.59

17.45

0.0

2.6

31.6

21.53

IX

88.9

27.4

19.29

14.08

0.0

3.8

20.7

14.56

X

16.7

23.6

16.11

9.57

0.0

-18.7

16.2

11.04

XI

42.5

19.7

13.88

4.87

9.2

6.0

12.0

8.44

XII

44.0

23.2

15.80

3.20

46.6

12.7

12.4

8.46

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Malše

vodoměrná stanice

Roudné

dtb stanice

1150


961.23

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

50.6

6.4

2.29

1.42

4.4

29.1

7.9

2.83

II

74.6

14.7

5.85

1.45

54.8

37.7

15.6

6.21

III

30.9

44.0

15.81

2.68

45.4

-13.1

46.8

16.79

IV

85.8

40.5

15.01

5.28

0.0

-5.3

39.9

14.80 10.00

V

100.0

24.2

8.69

4.46

0.0

-15.0

27.9

VI

75.1

12.3

4.55

2.98

0.0

-13.8

12.4

4.58

VII

164.5

39.7

14.23

5.17

0.0

-5.8

40.6

14.59

VIII

162.9

53.6

19.23

4.44

0.0

8.4

52.9

19.00

IX

98.6

22.3

8.27

5.71

0.0

6.8

24.9

9.23

X

11.9

21.3

7.66

4.62

0.0

-12.8

18.9

6.79

XI

37.8

9.7

3.61

3.13

7.4

0.7

9.3

3.44

XII

34.9

7.2

2.57

1.79

26.2

12.3

7.3

2.62

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Vltava

vodoměrná stanice

České Budějovice

dtb stanice

1151


2847.6

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

66.0

18.4

19.51

4.31

14.5

8.4

20.1

21.33

II

80.0

24.1

28.33

4.50

81.5

26.3

25.6

30.09

III

35.3

47.3

50.26

13.90

76.0

23.5

57.8

61.47

IV

75.8

40.6

44.56

28.80

2.8

-6.8

53.9

59.21

V

81.7

34.3

36.43

26.72

0.0

-20.4

29.9

31.77

VI

82.3

19.5

21.40

13.22

0.0

-18.2

15.9

17.47

VII

166.3

38.7

41.11

20.71

0.0

5.3

38.5

40.90

VIII

139.7

38.2

40.66

21.89

0.0

8.5

39.9

42.44

IX

92.2

26.0

28.58

19.79

0.0

4.5

22.6

24.86

X

14.9

23.7

25.23

14.19

0.0

-18.2

18.2

19.34

XI

40.6

16.6

18.22

8.00

8.4

2.0

11.5

12.68

XII

40.6

17.9

19.03

4.99

38.8

8.8

11.1

11.80

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Lužnice

vodoměrná stanice

Frahelž

dtb stanice

1230


1526.65

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

60.6

3.7

2.10

1.77

3.6

37.5

8.4

4.79

II

71.1

7.3

4.61

1.96

51.4

28.4

24.5

15.43

III

23.3

11.5

6.56

2.24

41.9

-15.0

33.4

19.04

IV

73.7

10.7

6.31

2.32

0.0

-9.3

28.9

17.00 10.42

V

97.4

8.2

4.67

2.05

0.0

-12.6

18.3

VI

61.7

2.0

1.16

1.05

0.0

-11.4

8.2

4.86

VII

144.8

4.9

2.81

0.76

0.0

-9.4

20.6

11.75

VIII

139.8

7.9

4.52

0.47

0.0

0.3

23.4

13.32

IX

86.4

9.0

5.33

0.43

0.0

4.4

16.5

9.74

X

10.1

9.4

5.38

0.45

0.0

-8.5

11.5

6.54

XI

32.1

5.4

3.19

0.98

5.6

-0.9

8.2

4.86

XII

44.5

3.0

1.72

1.16

24.0

23.6

6.0

3.43

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Nežárka

vodoměrná stanice

Hamr nad Nežárkou

dtb stanice

1290


981.2

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

83.4

16.6

6.08

1.64

6.4

21.3

13.3

4.88

II

76.2

38.3

15.52

1.13

58.9

51.9

13.5

5.49

III

26.2

86.3

31.61

4.35

43.7

1.6

54.5

19.97

IV

49.5

48.2

18.25

5.61

0.0

-21.6

25.2

9.54

V

70.6

23.9

8.75

2.55

0.0

-17.7

10.3

3.76

VI

56.2

13.5

5.09

1.35

0.0

-14.5

4.3

1.64

VII

134.0

32.4

11.87

1.45

0.0

-11.9

10.0

3.65

VIII

106.1

33.9

12.41

3.11

0.0

-9.8

8.3

3.03

IX

80.6

25.6

9.69

1.70

0.0

-8.0

9.7

3.66

X

6.7

26.6

9.74

1.28

0.0

-6.6

14.2

5.20

XI

29.7

11.4

4.31

1.51

4.7

-5.4

6.2

2.35

XII

63.0

9.1

3.33

1.46

19.8

41.3

6.3

2.30

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Lužnice

vodoměrná stanice

Klenovice

dtb stanice

1310


3142.95

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

68.0

10.0

11.74

5.50

4.5

45.7

10.7

12.56

II

70.8

21.1

27.36

8.16

50.9

23.5

21.3

27.66

III

23.1

45.9

53.82

16.97

39.3

-16.9

46.1

54.12

IV

60.3

26.2

31.74

19.78

0.0

-17.0

27.3

33.04 17.08

V

83.7

14.5

17.04

12.12

0.0

-13.6

14.6

VI

58.7

6.4

7.79

7.90

0.0

-10.8

6.1

7.45

VII

143.6

15.1

17.67

12.10

0.0

-8.7

15.1

17.74

VIII

121.4

19.6

22.95

12.48

0.0

-6.0

18.5

21.73

IX

86.0

16.4

19.93

9.64

0.0

8.4

14.5

17.56

X

8.3

18.8

22.02

8.47

0.0

-7.4

14.4

16.84

XI

30.3

8.1

9.84

5.52

4.9

-1.8

7.1

8.59

XII

50.6

5.7

6.71

5.08

20.2

31.7

5.6

6.61

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Lužnice

vodoměrná stanice

Bechyně

dtb stanice

1330


4046.29

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

66.4

11.0

16.63

6.82

4.5

45.3

11.5

17.34

II

69.7

22.5

37.64

9.56

48.5

25.2

22.5

37.59

III

23.5

45.3

68.48

19.73

37.6

-16.8

45.4

68.57

IV

54.0

23.6

36.82

21.62

0.0

-16.9

24.3

37.93 20.03

V

78.4

13.4

20.28

13.02

0.0

-13.5

13.3

VI

58.1

6.8

10.66

8.79

0.0

-10.7

6.5

10.15

VII

147.8

14.6

21.99

13.35

0.0

-8.5

14.5

21.84

VIII

114.5

19.2

29.01

4.24

0.0

-6.8

18.2

27.53

IX

79.4

15.7

24.50

10.69

0.0

2.7

14.0

21.90

X

7.5

17.5

26.42

9.80

0.0

-5.9

14.0

21.15

XI

28.5

8.6

13.49

6.48

4.8

-2.1

7.7

11.95

XII

50.1

6.7

10.06

6.51

18.9

33.0

6.4

9.66

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Otava

vodoměrná stanice

Katovice

dtb stanice

1410


1134.53

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

92.4

21.6

9.14

6.62

37.8

15.8

21.4

9.06

II

116.9

29.6

13.90

8.88

119.4

41.3

29.4

13.79

III

44.1

52.5

22.25

9.67

127.3

49.2

52.2

22.13

IV

55.6

76.7

33.58

10.81

22.2

-41.0

76.5

33.48

V

83.7

53.4

22.63

9.01

0.0

-33.0

53.2

22.54

VI

84.1

23.7

10.35

6.40

0.0

-25.1

23.5

10.28

VII

173.1

35.3

14.93

6.66

0.0

-5.4

35.0

14.83

VIII

144.5

46.2

19.59

8.26

0.0

4.3

46.0

19.48

IX

84.8

34.2

14.95

8.55

0.0

-3.0

33.9

14.85

X

23.2

23.6

9.98

7.42

0.0

-18.1

23.4

9.90

XI

39.2

14.6

6.40

5.91

9.5

7.3

14.4

6.31

XII

58.7

12.9

5.47

5.78

41.9

27.5

12.7

5.39

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Blanice

vodoměrná stanice

Heřmaň

dtb stanice

1500


839.64

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

49.6

6.3

1.98

0.99

4.2

30.9

6.0

1.87

II

68.6

10.8

3.75

1.45

48.4

26.9

9.9

3.42 11.30

III

30.4

35.2

11.03

2.49

44.8

-8.7

36.0

IV

51.3

21.8

7.06

2.17

0.2

-15.1

20.7

6.72

V

90.5

11.8

3.71

1.56

0.0

-12.2

11.5

3.62

VI

73.2

6.4

2.06

1.22

0.0

-9.9

6.0

1.95

VII

169.1

21.1

6.63

1.30

0.0

1.0

20.7

6.49

VIII

141.0

47.9

15.01

2.87

0.0

-0.3

47.1

14.77

IX

90.6

21.7

7.04

3.29

0.0

6.2

21.6

6.99

X

13.7

17.3

5.41

2.58

0.0

-9.3

16.6

5.20

XI

28.1

7.6

2.45

2.18

4.7

-2.2

7.2

2.32

XII

31.5

5.9

1.84

1.88

18.4

13.7

5.5

1.73

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Otava

vodoměrná stanice

Písek

dtb stanice

1510


2912.76

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

67.3

13.2

14.39

10.00

17.9

43.9

12.9

14.08

II

89.0

21.1

25.39

13.61

73.2

35.5

20.6

24.78

III

35.0

43.7

47.53

16.41

75.0

-16.9

43.8

47.67

IV

49.9

44.1

49.58

16.71

9.1

-25.9

43.6

49.00

V

83.0

29.7

32.25

13.40

0.0

-20.3

29.4

31.96

VI

76.8

13.4

15.02

9.95

0.0

-16.0

13.1

14.70

VII

165.3

25.1

27.25

11.69

0.0

7.5

24.7

26.81

VIII

141.0

42.9

46.61

15.75

0.0

-3.4

42.3

46.05

IX

87.1

28.3

31.83

15.38

0.0

-0.4

27.9

31.32

X

18.3

18.9

20.54

12.89

0.0

-13.4

18.6

20.21

XI

30.6

10.3

11.60

10.35

6.1

-0.3

10.0

11.27

XII

43.7

9.2

10.00

9.87

25.4

23.8

9.0

9.74

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Vltava

vodoměrná stanice

Orlík vtok

dtb stanice

orlk


11996.52

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

62.9

13.2

58.95

25.20

9.8

37.3

13.7

61.51

II

74.6

22.0

109.15

33.78

58.2

26.4

22.3

110.38

III

28.5

42.5

190.20

57.00

53.0

0.3

45.3

203.10

IV

55.2

30.9

142.89

72.55

2.9

-17.7

34.6

160.04 90.95

V

77.7

21.6

96.89

56.92

0.0

-14.7

20.3

VI

68.3

11.1

51.20

33.21

0.0

-12.2

9.9

45.80

VII

156.1

22.1

99.21

46.73

0.0

-10.1

21.9

98.28

VIII

124.4

28.0

125.49

43.44

0.0

0.1

28.0

125.34

IX

82.8

20.2

93.45

48.05

0.0

7.2

18.6

85.93

X

12.2

18.0

80.84

39.84

0.0

-9.6

15.2

68.24

XI

30.4

10.3

47.53

26.56

5.6

-4.9

8.5

39.21

XII

43.7

9.7

43.44

23.53

22.9

23.4

7.7

34.44

srážky [mm]






250

200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Sázava

vodoměrná stanice

Světlá nad Sázavou

dtb stanice

1590


1140.51

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

90.9

19.9

8.46

2.63

8.9

13.7

19.2

8.17

II

73.6

25.4

11.97

3.08

64.2

34.5

24.4

11.50

III

34.7

63.0

26.82

3.67

58.7

24.6

62.9

26.77

IV

29.8

24.1

10.60

3.14

0.0

-19.2

23.1

10.17 4.95

V

82.3

12.4

5.27

2.56

0.0

-15.3

11.6

VI

44.7

6.7

2.95

1.64

0.0

-12.2

6.1

2.68

VII

184.0

24.9

10.59

2.52

0.0

-9.7

23.1

9.84

VIII

90.3

17.1

7.29

2.10

0.0

-7.7

15.8

6.74

IX

54.5

11.4

5.04

1.74

0.0

-6.2

9.6

4.24

X

4.1

10.3

4.37

1.66

0.0

-4.9

8.8

3.76

XI

28.0

6.4

2.83

1.78

6.0

-3.9

6.1

2.68

XII

75.3

10.3

4.40

2.18

26.5

14.0

9.8

4.19

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Želivka

vodoměrná stanice

Soutice

dtb stanice

1632


1186.99

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

80.7

1.5

0.67

3.00

5.8

46.6

14.6

6.47

II

73.0

23.9

11.72

3.26

51.5

33.7

25.5

12.50

III

30.5

34.7

15.39

3.50

41.6

-12.9

53.9

23.89

IV

36.9

15.4

7.05

3.47

0.0

-19.9

21.7

9.96

V

75.9

9.5

4.21

3.24

0.0

-15.9

16.3

7.20

VI

52.9

3.0

1.36

2.17

0.0

-12.6

6.7

3.08

VII

172.6

6.9

3.05

2.85

0.0

-1.4

16.0

7.09

VIII

100.1

20.3

9.02

2.67

0.0

-9.8

20.6

9.12

IX

78.4

10.5

4.81

2.39

0.0

-4.0

18.1

8.31

X

5.9

5.1

2.26

2.39

0.0

-7.0

11.7

5.17

XI

25.9

2.8

1.26

2.64

4.3

-5.6

6.3

2.91

XII

65.7

3.0

1.31

2.82

20.2

44.0

9.1

4.05

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Sázava

vodoměrná stanice

Kácov

dtb stanice

1650


2813.37

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

84.7

11.7

12.26

6.76

6.8

46.7

16.8

17.65

II

74.1

25.3

29.44

7.61

55.0

46.4

25.5

29.60

III

32.1

52.1

54.71

8.60

47.5

-19.5

60.0

63.01

IV

33.4

21.0

22.78

7.94

0.0

-24.0

23.1

25.12 13.57

V

78.0

10.5

10.99

6.96

0.0

-18.6

12.9

VI

49.0

5.2

5.69

4.57

0.0

-14.4

6.5

7.04

VII

176.3

14.9

15.60

6.44

0.0

1.1

17.9

18.75

VIII

95.1

17.6

18.47

5.72

0.0

-11.4

17.0

17.88

IX

63.0

9.9

10.77

4.96

0.0

-8.9

12.3

13.37

X

5.6

7.3

7.67

4.87

0.0

-6.9

9.4

9.88

XI

26.5

4.4

4.77

5.31

5.0

-5.3

5.7

6.18

XII

70.5

6.4

6.77

6.00

22.1

39.4

8.8

9.21

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Sázava

vodoměrná stanice

Nespeky

dtb stanice

1672


4037.24

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

79.1

10.9

16.50

8.00

5.7

57.3

14.4

21.67

II

72.8

27.2

45.40

9.23

47.9

22.0

27.1

45.28

III

30.3

50.5

76.19

11.55

41.5

-15.6

55.9

84.21

IV

31.4

18.3

28.44

10.28

0.0

-19.5

19.6

30.56 15.57

V

76.8

8.8

13.20

8.57

0.0

-15.4

10.3

VI

55.2

4.5

7.09

5.72

0.0

-12.2

5.3

8.23

VII

167.9

12.3

18.55

8.17

0.0

-4.4

14.2

21.46

VIII

93.2

15.0

22.57

7.56

0.0

-8.7

14.4

21.75

IX

56.1

8.0

12.52

6.33

0.0

-6.8

9.6

14.90

X

6.5

6.6

9.88

6.18

0.0

-5.4

7.9

11.92

XI

24.8

3.9

6.14

6.48

4.2

-4.3

4.7

7.36

XII

66.0

5.6

8.40

7.24

18.7

32.4

7.1

10.65

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Vltava

vodoměrná stanice

Zbraslav

dtb stanice

1690


17816.69

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

65.2

11.0

73.48

32.96

8.2

41.4

12.0

79.75

II

72.8

25.6

188.63

43.73

52.4

24.7

21.8

160.40

III

28.3

39.0

259.36

68.95

47.3

-11.6

45.8

304.95

IV

46.3

25.1

172.29

83.27

1.9

-16.2

29.6

203.77 108.99

V

76.3

17.6

116.79

65.42

0.0

-13.1

16.4

VI

64.3

9.0

61.89

40.25

0.0

-10.6

7.7

52.72

VII

157.0

18.9

126.04

56.92

0.0

-8.6

20.0

132.88

VIII

111.9

24.6

163.37

53.22

0.0

-6.9

23.6

156.91

IX

72.6

15.0

102.93

55.64

0.0

-3.0

16.1

110.34

X

10.4

16.5

109.61

46.48

0.0

-5.0

13.9

92.57

XI

27.6

9.4

64.88

34.44

4.9

-1.4

6.1

42.06

XII

48.3

7.9

52.61

32.03

20.1

29.7

6.9

46.13

srážky [mm]






350

300


250

200

150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Mže

vodoměrná stanice

Stříbro

dtb stanice

1740


1144.81

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

68.8

26.9

11.50

2.91

5.5

37.0

26.7

11.41

II

56.9

34.9

16.51

3.72

34.5

10.3

33.7

15.96 14.79

III

25.4

34.5

14.77

4.86

28.4

-15.5

34.6

IV

38.7

18.3

8.07

4.31

0.0

-17.0

17.7

7.80

V

60.1

11.3

4.82

2.41

0.0

-13.6

11.2

4.78

VI

56.5

5.7

2.52

1.36

0.0

-10.9

5.3

2.36

VII

91.9

6.2

2.63

1.08

0.0

-8.8

5.8

2.46

VIII

96.9

8.8

3.75

1.00

0.0

-7.1

8.3

3.54

IX

39.5

6.0

2.64

0.95

0.0

-5.7

5.3

2.36

X

23.4

6.9

2.97

0.92

0.0

-4.6

6.5

2.77

XI

26.4

5.4

2.40

0.90

3.1

-3.7

5.3

2.32

XII

56.8

8.3

3.57

0.89

18.4

6.7

7.8

3.35

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Radbuza

vodoměrná stanice

Lhota

dtb stanice

1799


1174.87

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

60.8

16.2

7.12

3.36

2.5

29.5

15.8

6.94

II

64.0

22.4

10.87

4.32

19.9

25.1

22.0

10.67 11.02

III

23.6

25.6

11.23

4.24

18.2

-10.5

25.1

IV

37.3

9.9

4.47

3.11

0.0

-9.8

9.5

4.29

V

77.1

9.6

4.22

3.04

0.0

-9.1

9.2

4.03

VI

62.5

6.3

2.88

1.95

0.0

-8.5

6.0

2.71

VII

96.7

7.5

3.31

1.71

0.0

-7.8

7.1

3.11

VIII

78.8

6.5

2.84

1.66

0.0

-7.3

6.1

2.66

IX

31.5

5.3

2.39

1.61

0.0

-6.8

4.9

2.24

X

23.6

6.2

2.71

1.62

0.0

-6.3

5.9

2.57

XI

20.6

6.2

2.83

1.61

0.8

-5.8

5.9

2.69

XII

45.9

7.7

3.36

1.61

4.8

-5.4

7.3

3.21

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Úhlava

vodoměrná stanice

Štěnovice

dtb stanice

1830


897.32

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

61.3

16.0

5.36

3.32

7.4

33.2

16.5

5.52

II

78.0

29.2

10.85

4.17

43.6

30.3

27.7

10.28 12.49

III

28.4

38.4

12.87

4.47

46.4

-15.4

37.3

IV

41.3

16.8

5.83

3.69

3.3

-16.3

18.4

6.39

V

89.1

15.4

5.17

3.21

0.0

-12.8

15.2

5.11

VI

73.7

9.0

3.10

2.01

0.0

-10.1

8.7

3.00

VII

130.8

13.7

4.58

2.31

0.0

-8.0

13.8

4.64

VIII

106.8

14.1

4.73

2.35

0.0

-6.3

14.4

4.81

IX

54.6

12.4

4.30

2.07

0.0

-4.9

11.7

4.05

X

20.4

11.1

3.71

2.05

0.0

-3.9

10.2

3.43

XI

24.4

7.2

2.50

1.96

3.3

-3.1

6.8

2.36

XII

44.8

9.5

3.18

2.09

11.9

4.5

8.7

2.92

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Berounka

vodoměrná stanice

Plzeň – Bílá Hora

dtb stanice

1860


4015.63

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

62.0

15.2

22.85

10.32

4.7

35.5

16.8

25.23

II

61.5

25.6

42.56

13.10

29.3

17.7

23.7

39.33

III

24.9

25.8

38.71

14.87

26.9

-15.4

28.6

42.82

IV

37.6

12.2

18.88

12.02

0.7

-15.1

13.1

20.33 15.04

V

73.4

9.0

13.55

9.00

0.0

-12.2

10.0

VI

62.8

5.2

8.05

5.48

0.0

-9.8

4.9

7.56

VII

100.7

6.5

9.79

5.17

0.0

-7.9

6.7

10.12

VIII

88.6

7.2

10.73

5.05

0.0

-6.3

7.0

10.42

IX

38.4

5.7

8.85

4.66

0.0

-5.1

4.9

7.66

X

22.1

6.2

9.26

4.62

0.0

-4.1

5.3

7.99

XI

22.4

5.4

8.34

4.49

2.1

-3.3

4.0

6.25

XII

48.5

5.8

8.70

4.62

10.7

-1.3

5.8

8.74

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Střela

vodoměrná stanice

Plasy

dtb stanice

1900


775.53

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

76.6

19.9

5.77

1.16

7.7

44.4

19.6

II

57.9

26.5

8.49

1.63

35.3

2.6

25.5

5.67 8.17

III

24.0

34.4

9.97

2.03

29.3

-17.2

36.5

10.57

IV

27.2

10.6

3.17

1.63

0.2

-17.8

9.4

2.81

V

75.0

7.8

2.25

1.14

0.0

-13.9

7.6

2.21

VI

65.8

3.7

1.11

0.63

0.0

-10.8

2.9

0.87

VII

90.5

4.1

1.18

0.55

0.0

-8.4

3.6

1.05

VIII

60.2

2.5

0.72

0.54

0.0

-6.5

2.4

0.71

IX

50.1

3.4

1.02

0.57

0.0

-5.0

3.3

0.99

X

22.1

3.6

1.04

0.59

0.0

-3.9

3.8

1.10

XI

20.2

2.7

0.82

0.62

1.3

-3.0

2.5

0.75

XII

58.1

4.0

1.15

0.68

12.5

9.5

4.4

1.27

srážky [mm]






100


50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Litavka

vodoměrná stanice

Beroun

dtb stanice

1973


628.73

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

58.0

13.4

3.14

0.72

3.3

33.2

12.9

3.03

II

72.8

29.9

7.77

2.35

25.3

20.3

29.0

7.52

III

24.5

37.4

8.77

2.67

27.0

-11.0

36.9

8.66

IV

18.9

10.5

2.55

1.62

0.0

-9.9

10.2

2.47

V

54.4

6.9

1.62

0.68

0.0

-8.5

6.4

1.51

VI

55.8

2.9

0.72

0.46

0.0

-7.3

2.4

0.59

VII

125.5

5.5

1.30

0.39

0.0

-6.2

5.2

1.23

VIII

70.1

7.6

1.79

0.46

0.0

-5.3

6.9

1.63

IX

45.0

5.4

1.30

0.52

0.0

-4.6

4.9

1.20

X

11.9

3.3

0.78

0.57

0.0

-3.9

2.8

0.66

XI

12.8

3.2

0.78

0.56

0.7

-3.4

2.8

0.67

XII

46.2

5.9

1.38

0.54

3.9

-2.9

5.4

1.28

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Berounka

vodoměrná stanice

Beroun

dtb stanice

1980


8283.79

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

58.7

15.1

46.78

16.98

4.3

35.2

15.5

48.06

II

60.6

28.0

95.99

26.67

26.9

19.2

26.6

91.03 105.35

III

24.3

32.9

101.70

30.84

24.9

-16.1

34.1

IV

31.5

13.1

41.73

23.03

0.4

-14.8

13.1

41.87

V

76.4

10.6

32.93

15.74

0.0

-11.8

10.8

33.32

VI

61.9

4.9

15.61

9.49

0.0

-9.4

4.4

13.93

VII

104.1

7.4

22.85

9.35

0.0

-7.5

7.1

22.09

VIII

78.5

7.0

21.60

8.91

0.0

-6.0

6.5

20.18

IX

42.1

5.7

18.31

8.65

0.0

-4.8

5.0

16.00

X

18.9

5.7

17.73

8.54

0.0

-3.8

5.0

15.36

XI

19.8

4.9

15.77

8.18

1.7

-3.0

4.1

12.98

XII

48.1

5.0

15.53

8.70

8.2

6.2

4.8

14.82

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Vltava

vodoměrná stanice

Praha - Chuchle

dtb stanice

2001


26719.89

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

62.7

12.0

120.07

50.28

6.8

40.3

12.8

127.45

II

68.7

25.7

284.14

71.42

43.7

22.8

22.7

250.74

III

26.9

36.1

360.58

100.86

39.7

-12.7

41.1

409.60

IV

41.0

20.9

214.97

107.01

1.4

-15.6

23.9

246.41 142.23

V

76.1

15.0

149.83

81.48

0.0

-12.8

14.3

VI

63.7

7.5

77.76

49.94

0.0

-10.5

6.5

66.71

VII

139.7

14.9

148.92

66.43

0.0

-8.6

15.5

154.75

VIII

100.3

18.5

184.83

62.33

0.0

-7.0

17.7

176.73

IX

62.4

11.7

121.02

64.53

0.0

-5.8

12.2

125.92

X

13.1

12.8

127.52

55.30

0.0

-4.7

10.8

107.92

XI

24.8

7.8

80.60

42.88

3.8

-3.9

5.3

54.80

XII

48.1

7.1

71.15

40.98

16.0

21.7

6.4

63.78

srážky [mm]






450 400 350


300 250 200 150 100 50 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Ohře

vodoměrná stanice

Karlovy Vary

dtb stanice

2140


2855.9

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

89.1

44.8

47.77

19.19

15.1

22.0

43.0

45.85

II

77.7

54.9

64.86

17.27

74.5

6.5

51.5

60.75

III

35.4

54.4

58.00

18.56

63.5

-27.8

57.6

61.39

IV

35.8

31.1

34.28

14.47

1.6

-30.8

32.4

35.75 19.72

V

58.3

16.8

17.96

10.34

0.0

-21.4

18.5

VI

74.3

9.7

10.67

8.40

0.0

-14.8

8.8

9.73

VII

107.9

11.6

12.40

8.67

0.0

-9.3

10.4

11.06

VIII

113.8

18.6

19.80

9.59

0.0

2.4

16.6

17.65

IX

60.3

16.2

17.89

9.68

0.0

-7.9

14.1

15.51

X

23.9

13.0

13.83

8.84

0.0

-5.8

10.4

11.13

XI

35.8

14.9

16.40

8.26

5.2

15.8

9.6

10.62

XII

74.6

17.7

18.83

10.38

32.6

47.5

16.4

17.53

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Ohře

vodoměrná stanice

Louny

dtb stanice

2190


4982.78

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

79.6

39.8

74.05

26.45

12.9

29.2

37.6

69.97

II

67.3

40.2

82.85

24.14

58.1

9.0

39.5

81.43

III

33.5

51.7

96.20

26.70

50.8

-23.1

52.8

98.28

IV

31.0

26.0

49.90

21.15

1.5

-26.2

29.3

56.30

V

66.4

16.5

30.67

15.33

0.0

-19.6

14.9

27.80

VI

64.4

8.6

16.61

12.38

0.0

-14.7

7.0

13.51

VII

101.9

7.6

14.09

12.44

0.0

-11.0

8.3

15.51

VIII

95.6

13.3

24.67

13.10

0.0

-8.2

12.8

23.73

IX

57.0

13.6

26.11

12.99

0.0

-6.2

9.5

18.35

X

21.9

12.6

23.37

11.96

0.0

-4.6

7.9

14.74

XI

31.1

9.6

18.55

11.35

4.0

11.2

6.8

13.10

XII

69.9

12.1

22.42

13.80

25.4

47.8

12.4

22.99

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Labe

vodoměrná stanice

Ústí nad Labem

dtb stanice

2210


48556.93

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

68.7

18.5

335.61

123.99

10.0

44.3

18.5

336.24

II

64.5

24.9

500.54

146.74

45.5

13.3

22.9

460.12

III

27.7

37.1

673.32

194.40

43.1

-19.5

39.6

717.68

IV

36.6

24.5

458.17

205.78

3.1

-19.7

26.4

495.37 277.83

V

77.5

16.1

291.39

151.91

0.3

-15.5

15.3

VI

59.0

8.8

163.99

102.30

0.0

-12.3

7.6

142.19

VII

138.0

14.1

254.98

119.44

0.0

-6.3

14.1

255.69

VIII

91.7

16.4

298.10

111.49

0.0

-8.3

15.4

278.72

IX

58.9

11.3

211.60

110.22

0.0

-6.6

10.7

200.63

X

13.1

11.2

202.65

98.69

0.0

-5.2

9.0

163.40

XI

26.8

7.8

145.37

83.81

3.7

-4.1

5.5

103.91

XII

58.3

9.0

163.77

89.67

17.4

42.0

8.3

150.78

srážky [mm]






800 750 700 650 600 550 bilanční veličina

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 -50

I

II

III

IV

V

VI

VII 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Bílina

vodoměrná stanice

Trmice

dtb stanice

2260


963.46

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

78.4

29.8

10.71

2.89

7.6

24.5

24.1

8.68

II

52.0

27.1

10.80

3.57

35.4

30.0

23.6

9.40

III

23.3

37.3

13.43

3.48

26.3

-21.2

36.6

13.17

IV

19.8

28.5

10.60

3.31

0.0

-17.5

25.5

9.47

V

79.6

16.8

6.06

3.24

0.0

-14.5

14.1

5.07

VI

64.2

11.8

4.37

1.07

0.0

-12.0

9.8

3.62

VII

122.7

12.1

4.34

2.04

0.0

-9.9

10.1

3.62

VIII

86.7

14.0

5.02

1.63

0.0

-8.2

12.0

4.31

IX

40.4

10.2

3.80

1.11

0.0

-6.8

8.3

3.08

X

16.7

11.4

4.09

0.65

0.0

-5.6

10.0

3.59

XI

25.9

10.3

3.85

0.44

2.5

-4.6

8.2

3.04

XII

62.3

14.0

5.05

0.41

12.8

31.3

11.4

4.08

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Ploučnice

vodoměrná stanice

Benešov nad Pl.

dtb stanice

2390


1156.31

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

99.4

27.1

11.72

6.45

7.2

43.1

27.3

11.78

II

65.5

25.9

12.39

7.38

40.8

29.8

25.4

12.12 17.68

III

40.6

41.3

17.83

7.43

36.1

-9.9

41.0

IV

23.5

14.8

6.59

6.04

0.0

-22.1

15.0

6.70

V

72.6

12.3

5.32

5.30

0.0

-20.0

12.0

5.18

VI

53.8

10.5

4.69

4.51

0.0

-18.1

9.8

4.35

VII

140.9

11.2

4.85

4.44

0.0

-14.1

10.4

4.47

VIII

80.8

11.9

5.15

4.48

0.0

-15.0

11.0

4.73

IX

69.8

11.1

4.95

4.06

0.0

-13.6

10.2

4.54

X

20.7

14.0

6.03

4.12

0.0

-12.3

11.7

5.04

XI

37.9

11.4

5.11

4.06

3.6

1.0

11.4

5.10

XII

92.2

20.7

8.95

5.20

8.5

60.4

20.0

8.62

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Labe

vodoměrná stanice

Hřensko

dtb stanice

2450


51392.36

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

70.0

19.2

367.52

138.64

9.8

44.6

19.1

365.76

II

64.3

25.2

535.04

163.78

45.1

11.7

23.2

492.53

III

28.1

37.9

726.42

211.20

42.5

-19.5

40.1

770.12

IV

35.8

25.2

499.87

219.85

2.9

-19.9

27.0

536.01 289.66

V

77.5

15.9

304.65

164.87

0.3

-15.7

15.1

VI

58.9

9.0

178.13

112.12

0.0

-12.3

7.8

155.03

VII

138.0

13.9

267.45

130.24

0.0

-6.7

13.9

266.77

VIII

91.2

16.1

308.68

122.17

0.0

-8.3

15.0

287.89

IX

58.9

11.3

224.73

119.73

0.0

-6.5

10.7

212.21

X

13.4

11.2

214.45

107.77

0.0

-5.2

9.0

173.34

XI

27.2

7.8

155.47

92.49

3.7

-4.1

5.7

112.80

XII

59.7

9.6

183.71

100.20

17.1

43.0

8.8

169.14

srážky [mm]






850 800 750 700 650 600


550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 -50

I

II

III

IV

V

VI

VII 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Odra

vodoměrná stanice

Svinov

dtb stanice

2570


1615.12

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

53.0

11.3

6.82

0.83

7.1

30.8

10.6

II

69.0

9.6

6.43

1.95

56.0

31.6

8.9

6.41 5.96

III

20.6

57.3

34.55

10.55

53.5

-20.7

56.3

33.95

IV

50.3

23.4

14.59

10.50

0.7

-15.5

22.6

14.11

V

87.8

12.5

7.54

6.05

0.0

-11.4

11.7

7.04

VI

66.1

10.0

6.23

1.62

0.0

-8.4

9.4

5.86

VII

121.4

14.1

8.49

1.41

0.0

-6.2

13.4

8.06

VIII

114.8

18.9

11.39

1.84

0.0

-4.6

18.1

10.89

IX

53.5

8.6

5.34

1.86

0.0

-3.4

7.9

4.95

X

7.8

5.4

3.25

1.40

0.0

-2.5

4.9

2.93

XI

62.0

5.6

3.51

1.61

5.6

-1.8

5.0

3.14

XII

103.8

25.3

15.25

9.13

19.4

70.6

24.1

14.54

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Opava

vodoměrná stanice

Děhylov

dtb stanice

2750


2039.11

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

67.0

10.8

8.25

3.75

14.1

2.2

14.6

II

63.6

9.2

7.73

3.42

80.9

14.6

6.8

11.09 5.71

III

29.3

43.5

33.11

8.55

79.6

32.0

51.2

38.97

IV

41.8

36.2

28.49

10.01

0.4

-20.0

38.2

30.06

V

92.2

15.4

11.72

7.73

0.0

-14.9

18.9

14.42

VI

51.6

7.7

6.03

5.60

0.0

-11.2

8.8

6.95

VII

140.9

12.5

9.52

4.87

0.0

-8.4

16.3

12.44

VIII

95.4

12.2

9.29

5.06

0.0

-6.3

13.6

10.35

IX

29.5

6.6

5.16

3.86

0.0

-4.7

6.1

4.84

X

7.0

5.5

4.18

3.15

0.0

-3.5

5.2

3.95

XI

61.1

4.9

3.86

3.03

8.8

-2.6

5.2

4.08

XII

90.3

9.4

7.16

3.32

44.1

19.3

10.6

8.06

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Ostravice

vodoměrná stanice

Ostrava

dtb stanice

2930


822.74

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

102.6

23.9

7.33

3.60

30.7

8.1

29.9

9.20

II

92.0

26.2

8.91

2.06

131.3

27.3

19.6

6.67

III

47.8

83.9

25.77

7.99

144.9

25.7

101.8

31.26

IV

54.9

71.3

22.64

10.31

18.6

-32.0

81.0

25.70

V

129.9

64.4

19.80

5.73

0.2

-21.5

64.7

19.89

VI

110.5

42.4

13.46

4.82

0.0

-14.5

41.5

13.16

VII

147.8

45.8

14.06

8.28

0.0

-9.8

44.4

13.64

VIII

198.4

79.0

24.27

6.95

0.0

4.5

88.6

27.22 6.12

IX

59.7

27.0

8.59

2.07

0.0

-8.1

19.3

X

12.2

14.5

4.44

1.19

0.0

-5.4

7.4

2.28

XI

70.7

14.7

4.66

1.03

10.3

16.4

10.5

3.34

XII

173.1

42.1

12.92

3.13

63.5

38.0

44.2

13.59

srážky [mm]






250

200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Odra

vodoměrná stanice

Bohumín

dtb stanice

2940


4662.33

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

67.7

14.6

25.41

8.51

14.2

2.6

16.4

28.62

II

70.3

13.6

26.13

7.73

79.8

12.1

10.5

20.19

III

29.2

58.0

100.93

28.17

80.3

21.2

63.3

110.18

IV

46.8

37.2

66.99

32.05

3.7

-11.0

38.9

69.90

V

96.8

23.0

40.07

20.29

0.0

-9.5

23.7

41.21

VI

67.8

14.6

26.33

12.51

0.0

-8.2

14.1

25.33

VII

136.6

19.4

33.81

15.14

0.0

-7.1

19.6

34.04

VIII

121.6

27.1

47.17

14.40

0.0

-6.2

28.3

49.27

IX

44.0

11.5

20.68

8.10

0.0

-5.4

9.0

16.22

X

8.2

7.4

12.94

5.98

0.0

-4.6

5.2

9.00

XI

62.6

7.2

13.03

5.89

7.8

-4.0

5.7

10.17

XII

110.1

21.6

37.68

16.20

37.5

15.3

21.2

36.94

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Olše

vodoměrná stanice

Věřňovice

dtb stanice

3030


1068

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

96.3

27.0

10.78

7.28

10.8

14.3

29.2

II

77.1

17.7

7.83

5.67

84.1

32.2

19.3

11.63 8.51

III

41.2

92.9

37.06

9.31

72.0

4.5

95.9

38.23

IV

47.4

51.0

21.02

5.80

0.8

-15.3

52.0

21.44

V

115.1

49.7

19.82

7.85

0.0

-12.6

50.4

20.10 13.11

VI

99.3

31.0

12.75

5.49

0.0

-10.4

31.8

VII

151.5

34.1

13.59

7.84

0.0

-8.5

35.0

13.95

VIII

189.2

81.3

32.43

10.83

0.0

-7.0

82.2

32.80

IX

61.5

22.2

9.15

3.78

0.0

-5.8

23.4

9.64

X

10.3

11.5

4.59

1.90

0.0

-4.8

11.9

4.75

XI

58.0

11.0

4.53

2.45

6.4

1.9

12.3

5.05

XII

156.1

45.2

18.01

6.88

26.5

46.6

46.3

18.47

srážky [mm]






250

200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Morava

vodoměrná stanice

Moravičany

dtb stanice

3550


1558.82

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

116.2

35.1

20.44

9.39

18.9

-1.2

34.6

II

77.0

17.7

11.42

6.59

95.6

31.5

17.0

20.15 10.95

III

49.3

73.4

42.74

10.01

100.2

52.6

72.9

42.40

IV

36.7

65.3

39.29

7.98

1.3

-45.7

64.8

38.97

V

107.1

33.1

19.25

5.94

0.0

-31.5

32.5

18.94

VI

55.8

18.9

11.37

5.13

0.0

-21.7

19.0

11.43

VII

126.4

17.8

10.36

5.77

0.0

-15.0

17.1

9.96

VIII

97.0

16.7

9.73

5.71

0.0

-10.3

16.3

9.51

IX

34.6

9.4

5.63

4.52

0.0

-7.1

8.2

4.92

X

6.8

8.1

4.69

4.27

0.0

-4.9

7.9

4.57

XI

54.1

7.9

4.75

4.19

7.6

-3.4

7.4

4.46

XII

117.6

12.9

7.51

5.26

54.6

40.4

12.5

7.30

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Morava

vodoměrná stanice

Olomouc – Nové sady

dtb stanice

3670


3322.07

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

90.4

27.7

34.41

13.29

12.2

2.8

27.2

33.78

II

61.8

12.8

17.58

10.56

67.1

24.1

12.2

16.81

III

36.6

53.6

66.54

15.28

69.5

31.2

53.0

65.77

IV

35.1

46.0

58.97

12.40

0.6

-26.9

45.5

58.27

V

94.4

20.3

25.21

8.96

0.0

-20.1

19.8

24.58

VI

50.9

11.4

14.59

7.50

0.0

-15.0

11.2

14.38

VII

124.1

12.7

15.71

9.29

0.0

-11.2

12.1

14.95

VIII

90.4

10.8

13.44

8.49

0.0

-8.3

10.4

12.92

IX

34.9

6.1

7.76

6.64

0.0

-6.2

5.3

6.80

X

7.0

5.5

6.85

6.43

0.0

-4.6

5.3

6.51

XI

48.1

5.2

6.68

6.12

5.2

-3.5

4.8

6.16

XII

94.1

9.2

11.46

8.14

35.5

16.1

8.8

10.97

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Bečva

vodoměrná stanice

Dluhonice

dtb stanice

3900


1598.79

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

100.2

28.2

16.81

4.40

14.9

1.2

27.9

II

87.3

12.0

7.94

3.90

95.9

10.1

11.5

16.64 7.61

III

35.4

76.6

45.70

12.00

105.0

34.2

76.4

45.62

IV

66.0

52.4

32.35

11.92

1.3

-19.0

52.2

32.17

V

95.6

29.0

17.34

4.45

0.0

-14.3

28.6

17.07

VI

67.9

12.4

7.65

2.63

0.0

-10.8

12.3

7.58

VII

121.8

17.4

10.39

3.04

0.0

-8.2

17.6

10.53

VIII

152.8

30.2

18.04

2.86

0.0

-6.2

30.8

18.36

IX

29.3

7.4

4.58

2.90

0.0

-4.7

7.0

4.29

X

11.7

4.5

2.66

1.84

0.0

-3.5

4.2

2.51

XI

62.2

6.0

3.73

1.83

5.4

0.4

5.9

3.62

XII

144.7

19.1

11.41

3.84

44.0

17.9

18.9

11.30

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Morava

vodoměrná stanice

Kroměříž

dtb stanice

4030


7014.44

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

76.2

22.8

59.76

24.00

9.6

16.8

22.1

58.00

II

64.9

10.7

31.04

19.29

59.7

43.2

10.0

28.87

III

29.6

50.9

133.35

41.05

64.5

-9.4

50.2

131.54

IV

46.6

38.9

105.15

37.88

0.6

-22.6

38.1

103.18 48.25

V

90.2

19.1

50.13

18.54

0.0

-16.4

18.4

VI

53.2

9.8

26.48

13.47

0.0

-11.9

9.3

25.16

VII

114.7

11.4

29.91

16.25

0.0

-8.7

10.8

28.35

VIII

104.5

12.6

33.02

14.44

0.0

-6.3

12.2

31.98

IX

32.8

5.6

15.13

12.80

0.0

-4.6

4.8

13.06

X

7.8

4.4

11.58

10.67

0.0

-3.3

4.0

10.34

XI

49.8

4.6

12.41

10.43

4.3

-2.4

4.1

10.96

XII

97.3

11.0

28.77

16.81

29.2

34.3

10.4

27.21

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Morava

vodoměrná stanice

Strážnice

dtb stanice

4215


9145.92

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

70.2

19.3

65.80

29.97

7.8

19.5

18.6

63.61

II

66.5

10.3

38.83

23.67

54.9

45.3

9.4

35.62

III

26.9

45.7

155.96

57.21

59.3

-13.3

45.0

153.51

IV

52.3

35.0

123.53

54.46

0.5

-20.1

34.2

120.80

V

88.8

19.0

65.02

23.74

0.0

-15.1

18.2

62.12

VI

53.4

8.9

31.54

16.45

0.0

-11.4

8.3

29.33

VII

112.5

10.2

34.77

19.64

0.0

-8.6

9.4

32.25

VIII

106.8

11.4

39.00

16.73

0.0

-6.5

10.8

36.81

IX

31.0

4.7

16.67

15.82

0.0

-4.9

3.9

13.67

X

9.0

3.7

12.79

12.54

0.0

-3.7

3.1

10.71

XI

49.6

4.1

14.51

12.53

3.8

-2.7

3.5

12.22

XII

99.7

11.0

37.63

21.82

25.2

32.2

10.3

35.22

srážky [mm]






200


150

100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Moravská Dyje

vodoměrná stanice

Janov

dtb stanice

4290


517.52

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

80.4

11.5

2.23

0.98

5.7

54.7

11.6

2.24

II

59.1

16.8

3.60

1.46

55.6

25.7

16.9

3.62

III

28.3

47.9

9.26

2.08

41.5

-19.4

48.3

9.32

IV

53.7

20.7

4.13

2.06

0.0

-21.0

20.6

4.11

V

62.2

8.8

1.71

1.30

0.0

-15.8

8.8

1.70

VI

51.4

4.7

0.94

0.78

0.0

-11.8

4.5

0.91

VII

104.4

6.3

1.23

0.46

0.0

-8.9

6.3

1.22

VIII

109.5

6.7

1.29

0.38

0.0

-6.7

6.6

1.27

IX

58.9

5.4

1.08

0.52

0.0

-5.0

5.6

1.11

X

5.8

8.0

1.54

0.64

0.0

-3.8

7.6

1.48

XI

22.8

5.4

1.08

0.76

3.6

-2.8

5.3

1.06

XII

65.9

6.1

1.18

0.86

21.6

13.2

6.1

1.17

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Svitava

vodoměrná stanice

Bílovice nad Svitavou

dtb stanice

4570


1116.56

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

60.2

8.5

3.56

1.70

5.0

1.6

9.2

3.83

II

58.8

6.3

2.91

2.05

48.1

11.0

5.1

2.35

III

27.7

34.3

14.29

3.15

56.0

43.2

35.1

14.64

IV

37.3

13.9

5.97

3.80

0.0

-6.8

13.4

5.76

V

76.6

10.1

4.20

3.05

0.0

-6.6

8.9

3.72

VI

51.1

8.8

3.79

2.30

0.0

-6.5

8.0

3.44

VII

123.9

9.2

3.84

1.95

0.0

-6.3

9.0

3.77

VIII

102.8

8.1

3.40

1.75

0.0

-6.2

8.0

3.33

IX

44.9

8.1

3.47

1.70

0.0

-6.0

6.3

2.73

X

4.8

6.4

2.67

1.65

0.0

-5.9

4.8

2.02

XI

26.2

4.3

1.85

1.60

2.8

-5.7

3.0

1.30

XII

69.1

6.0

2.48

1.65

17.7

-5.6

5.4

2.26

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Svratka

vodoměrná stanice

Židlochovice

dtb stanice

4620


3938.73

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

57.4

9.3

13.75

7.56

5.6

-0.1

9.5

13.92

II

59.2

8.0

13.03

9.04

44.9

5.1

6.4

10.40

III

25.3

32.7

48.10

12.29

49.0

39.6

36.8

54.08

IV

42.8

15.0

22.78

13.39

0.0

-5.3

13.4

20.36 10.21

V

77.5

8.7

12.78

9.08

0.0

-5.2

6.9

VI

52.7

6.8

10.36

5.86

0.0

-5.1

4.3

6.56

VII

125.1

8.7

12.77

5.06

0.0

-5.0

8.6

12.60

VIII

92.8

7.1

10.47

4.19

0.0

-4.9

5.1

7.46

IX

37.8

5.9

8.90

3.89

0.0

-4.8

3.0

4.60

X

4.7

6.2

9.08

4.13

0.0

-4.7

3.4

4.97

XI

28.1

5.4

8.15

4.56

3.1

-4.6

2.4

3.61

XII

66.6

5.9

8.65

5.36

18.6

-4.5

4.1

6.08

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Rokytná

vodoměrná stanice

Moravský Krumlov

dtb stanice

4770


562.85

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

40.1

5.2

1.10

0.54

1.7

-3.7

4.9

1.04

II

40.1

6.6

1.53

0.64

17.7

34.7

6.3

1.46 3.69

III

11.5

17.9

3.76

1.30

18.0

-4.6

17.6

IV

54.7

7.5

1.63

1.25

0.0

-4.5

7.1

1.55

V

66.9

5.4

1.13

0.64

0.0

-4.4

5.1

1.07

VI

39.0

2.2

0.49

0.39

0.0

-4.3

2.0

0.43

VII

105.0

2.2

0.47

0.15

0.0

-4.3

1.9

0.40

VIII

99.2

3.8

0.80

0.16

0.0

-4.2

3.5

0.73

IX

41.8

3.3

0.71

0.30

0.0

-4.1

3.0

0.65

X

5.7

3.6

0.77

0.36

0.0

-4.0

3.4

0.72

XI

16.7

2.4

0.52

0.37

1.5

-4.0

2.2

0.47

XII

43.3

3.4

0.71

0.41

6.5

-3.9

3.1

0.65

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Jihlava

vodoměrná stanice

Ivančice

dtb stanice

4780


2681.35

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

68.1

9.1

9.13

5.33

6.1

49.9

11.4

11.39

II

56.2

11.1

12.31

6.39

47.2

25.5

12.2

13.58

III

22.8

32.9

32.92

9.28

43.1

-16.4

41.3

41.38

IV

41.1

13.9

14.40

9.46

0.0

-16.5

14.8

15.26

V

67.4

7.6

7.59

5.71

0.0

-13.6

7.6

7.63

VI

43.7

5.3

5.52

3.41

0.0

-11.2

3.9

4.01

VII

133.0

8.5

8.51

2.70

0.0

-9.3

9.6

9.65

VIII

93.7

6.9

6.90

2.65

0.0

-7.7

7.3

7.29

IX

52.3

6.5

6.71

2.83

0.0

-6.3

5.3

5.53

X

4.5

8.0

7.97

3.00

0.0

-5.2

6.6

6.60

XI

21.4

5.2

5.42

3.11

3.9

-4.3

3.3

3.39

XII

55.3

5.1

5.06

3.60

19.1

5.7

5.1

5.15

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII

tok

Dyje

vodoměrná stanice

Břeclav - Ladná

dtb stanice

4805


12276.8

měsíc


srážky [mm]

[m3.s-1]

[mm]

odtok základní

zásoba ve sněhu




[m3.s-1]

[mm]

[mm]

[mm]

[m3.s-1]

I

51.0

6.7

30.57

19.12

3.7

34.6

7.9

36.30

II

53.1

9.5

48.36

23.81

34.5

13.4

8.3

41.95

III

19.0

25.5

117.09

32.25

33.8

-14.1

29.5

135.19

IV

48.7

13.1

62.19

32.64

0.0

-11.5

12.6

59.90

V

73.5

7.3

33.38

21.09

0.0

-9.4

6.5

29.98

VI

46.1

5.5

26.00

13.19

0.0

-7.7

3.3

15.64

VII

115.9

6.8

31.31

10.49

0.0

-6.3

7.2

33.02

VIII

101.1

6.1

27.92

9.30

0.0

-5.1

5.7

26.21

IX

43.1

5.6

26.30

9.40

0.0

-4.2

3.6

16.99

X

5.5

5.6

25.82

10.31

0.0

-3.4

3.8

17.37

XI

23.2

4.1

19.20

11.66

2.6

-2.8

2.6

12.38

XII

55.1

4.6

20.92

13.70

13.4

2.4

3.9

17.72

srážky [mm]






150


100

50

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

-50 2005

VIII

IX

X

XI

XII


PŘÍLOHA 2 Výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek pro vybraný profil Děčín (Labe), Zelčín (Vltava), Lanžhot (Morava), Pohansko (Dyje) a Bohumín (Odra) DBČ PROFIL

TOK

KM

UMETAID

UKAZATEL

ODTOK[kg.rok-1]

104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín

Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe

88.02 BA0055 88.02 CC0000 88.02 CC0020 88.02 CC0025 88.02 CC0030 88.02 CC0055 88.02 CD0000

nerozpuštěné látky při 105 °C dusík veškerý dusík amoniakální dusík dusitanový dusík dusičnanový fosfor veškerý chloridy

179059906.4 40907379.2 1473153.8 376267.4 34165909.8 1060048.3 252086836.7

104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín

Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe

88.02 CD0005 88.02 DA0005 88.02 DA0025 88.02 DA0040 88.02 DA0045 88.02 DA0075 88.02 DA0090 88.02 DA0095

sírany arsen hliník chrom veškerý kadmium měď nikl olovo

598308039.1 22108.2 1879443.0 10106.2 1550.5 66963.7 30861.3 23321.3

104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín 104 Děčín

Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe

88.02 DA0125 88.02 EA0065 88.02 FC0130 88.02 FD0050 88.02 FD0060 88.02 FD0070 88.02 FE0365 88.02 FE0370

zinek AOX gama-HCH fluoranthen benzo(a)pyren benzo(g,h,i)perylen atrazin desethylatrazin

104 Děčín

Labe

88.02 XX0005

suma PAU (norma 75 7221)

105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín

Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava

4.5 BA0055 4.5 CC0000 4.5 CC0020 4.5 CC0025 4.5 CC0030 4.5 CC0055 4.5 CD0000


134398426.7 21803699.3 930979.1 223301.6 19424089.8 744768.7 135712750.2

105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín

Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava



227774824.6 15956.6 2104933.4 6729.5 495.7 16835.1 19263.1 13046.6

105 Zelčín 105 Zelčín

Vltava Vltava

4.5 DA0125 4.5 EA0065

zinek AOX

143310.0 346658.1 10.6 173.1 106.4 60.5 428.6 134.2 537.7

89155.3 105131.6


105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín 105 Zelčín

Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava Vltava

4.5 FC0130 4.5 FD0050 4.5 FD0060 4.5 FD0070 4.5 FE0365 4.5 FE0370

gama-HCH fluoranthen benzo(a)pyren benzo(g,h,i)perylen atrazin desethylatrazin

*

105 Zelčín

Vltava

4.5 XX0005


401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot

Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava

79.1 BA0055 79.1 CC0000 79.1 CC0020 79.1 CC0025 79.1 CC0030 79.1 CC0055 79.1 CD0000


36879512.4 4545073.4 298162.4 39382.7 3183007.3 224496.9 37008547.2

401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot

Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava



76994092.8 1534.7 481380.0 1981.8

401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot 401 Lanžhot

Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava



401 Lanžhot

Morava

79.1 XX0005


402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko

Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje

17 BA0055 17 CC0000 17 CC0020 17 CC0025 17 CC0030 17 CC0055 17 CD0000


402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko

Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje

17 CD0005 17 DA0005 17 DA0025 17 DA0040 17 DA0045 17 DA0075 17 DA0090

sírany arsen hliník chrom veškerý kadmium měď nikl

67.7 23.5 20.2 282.8 120.6 59.4

* 4050.6 9592.2 3681.0 23618.4 18337.1 * 19.0 * * 22.1 * 51.0 50844604.5 5394388.4 184678.5 49064.6 3995311.6 283974.4 49890091.3 104708103.0 2362.9 258154.2 1723.0 * 3857.1 5971.6


402 Pohansko Dyje

17 DA0095

olovo

402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko 402 Pohansko

Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje

17 DA0125 17 EA0065 17 FC0130 17 FD0050 17 FD0060 17 FD0070 17 FE0365 17 FE0370


402 Pohansko Dyje

17 XX0005


2038.2 26488.6 35610.7 * 45.5 * * 39.1 * 57.6

1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín

Odra Odra Odra Odra Odra Odra Odra

3.3 BA0055 3.3 CC0000 3.3 CC0020 3.3 CC0025 3.3 CC0030 3.3 CC0055 3.3 CD0000


52732012.7 4624591.3 533648.1 87971.6 3712428.2 410273.8 87203650.4

1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín

Odra Odra Odra Odra Odra Odra Odra Odra



84334693.2 1031.7 874457.3 2974.5 410.0 8199.8 5272.3

1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín 1163 Bohumín

Odra Odra Odra Odra Odra Odra Odra Odra



1163 Bohumín Odra

3.3 XX0005


* XX0005

* 79672.6 65328.0 *

polovina a více hodnot pod mezí stanovitelnosti suma PAU (norma 75 7221) - suma šesti látek stanovených v ČSN 75 7221

144.6 18.5 12.1 24.2 16.3 0.2

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky

Recommend Documents