Obchodní bilance České republiky s osobními automobily

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Obchodní bilance České republiky s osobními automobily Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. JUDr. Ing. Oldřich Tvrdoň, CSc.

Gabriela Kucielová

Brno 2010

Zadání BP

Na tomto místě bych chtěla srdečně poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce doc. JUDr. Ing. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc., za odborné vedení, vstřícnost a drahocenné rady, které přispěly k dokončení této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Obchodní bilance České republiky s osobními automobily“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které jsou v práci citovány. V Brně dne 30.5.2010

_________________

Abstract KUCIELOVÁ, G. Czech trade automobile balance. Bachelor thesis. Brno. 2010. The aim of this bachelor work is to define the various types of cars, determination of their characteristics, as a precondition to calculate the trade balance and the turnover of the Czech Republic. The trade balance and the turnover is calculated for new and used cars classified according to the combined nomenclature, 87032210, 87032290, within the time period 2006 − 2009. The recognized results have shown that the Czech Republic achieved for all years a positive overall balance of trade with EU member states and negative values with non-EU states. Within the European Union is exported from 98 % - 99 % of cars. The import got round 66 % − 81 %. The most important trading partner of the Czech Republic is Germany, on this market was in 2006 exported 40 410 new cars and in 2009 increased to 122 550. The largest share on import of new cars had France in 2006, it was imported 9 977 cars and three years later 7 352. From outside the EU was the most imported and exported at the same time on the market in Turkey. Work simultaneously predicts imports and exports of new cars in 2010. According to the formula it is expected in 2010 to be imported in the first half 19 139 and in the second half 19 663 new cars and exported in the first half and 74 211 in the second half of 79 833 new cars. Keywords Foreign trade, export, import, trade balance, turnover, prediction, cars, cars classification.

Abstrakt KUCIELOVÁ, G. Obchodní bilance České republiky s osobními automobily. Bakalářská práce. Brno. 2010. Základem bakalářské práce je vymezení jednotlivých druhů osobních automobilů, přiblížení jejich charakteristických znaků, jako nezbytného předpokladu k výpočtu obchodní bilance a obratu České republiky. Obchodní bilance a obrat je počítán u nových a ojetých osobních automobilů zatříděných podle kombinované nomenklatury 87032210, 87032290 během časového období 2006 − 2009. Zjištěné výsledky ukázaly, že za všechny roky dosáhla Česká republika kladné celkové obchodní bilance se státy EU a záporné hodnoty se státy mimo EU. Do států Evropské unie se vyváží od 98 % − 99 % osobních automobilů. Dovoz se pohyboval od 66 % − 81 %. Nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky je Německo, na jehož trh bylo v roce 2006 vyvezeno 40 410 nových automobilů a v roce 2009 se zvýšil na 122 550. Největší podíl na dovozu nových automobilů měla Francie a to v roce 2006 se dovezlo 9 977 automobilů a o tři roky později 7 352. Ze zemí mimo EU bylo nejvíce dovezeno a zároveň vyvezeno na trh Turecka. Práce současně predikuje dovoz a vývoz nových osobních automobilů v roce 2010. Podle vzorce se v roce 2010 předpokládá, že bude importováno v prvním pololetí 19 139 a ve druhém 19 663 nových automobilů a exportováno bude v prvním pololetí 74 211 a ve druhém pololetí 79 833 nových osobních automobilů. Klíčová slova Zahraniční obchod, export, import, obchodní bilance, obrat, predikce, osobní automobil, třídění osobních automobilů.

Obsah

7

Obsah 1

Úvod

10

2

Literární rešerše

12

2.1

Osobní automobil jako komodita ............................................................12

2.2

Třídění osobních automobilů ..................................................................12

2.2.1

Třídy osobních automobilů..............................................................13

2.2.2

Zastoupení českého automobilového trhu podle tříd .....................14

2.2.3

Automobily podle druhu karoserie..................................................15

2.2.4

Daňová úprava a její změny.............................................................19

2.3

Vymezení obchodu...................................................................................19

2.4

Zahraniční obchod .................................................................................. 20

2.4.1

Rozdělení obchodu...........................................................................21

2.4.2

Ukazatele hodnocení zahraničního obchodu ..................................21

2.5

Platební bilance a další pojmy ................................................................ 23

2.6

Základní formy zahraničního obchodu .................................................. 23

2.6.1

Export.............................................................................................. 24

2.6.2

Import ............................................................................................. 24

2.6.3

Reexport .......................................................................................... 25

2.7

Celní území Společenství ........................................................................ 25

2.7.1

Obchodní operace u dovozu............................................................ 25

2.7.2

Obchodní operace u vývozu ............................................................ 26

2.7.3

Dočasný vývoz – odlišení od běžné vývozní operace ..................... 26

2.8

Vymezení cla ........................................................................................... 26

2.8.1

Funkce cla ....................................................................................... 27

2.8.2

Druhy cel ......................................................................................... 27

2.8.3

Celní sazebník společenství ............................................................ 28

2.8.4

Celní sazebník TARIC ..................................................................... 29

2.8.5

Kombinovaná nomenklatura .......................................................... 29

2.8.6

Celní hodnota ...................................................................................31

8

Obsah

2.9

3

4

Marketingový výzkum .............................................................................32

2.9.1

Metoda dotazování ..........................................................................32

2.9.2

Dotazník...........................................................................................32

2.9.3

Vzhled dotazníku .............................................................................33

2.9.4

Druhy otázek v dotazníku................................................................33

Cíl a metodika práce

34

3.1

Cíl práce ...................................................................................................34

3.2

Metodika práce ........................................................................................34

Vlastní práce

37

4.1

Zahraničního obchod České republiky....................................................37

4.2

Vlivy působící na zahraniční obchod České republiky........................... 38

4.2.1

Objektivní vlivy ............................................................................... 38

4.2.2

Subjektivní vlivy ..............................................................................39

4.2.3

Rizika .............................................................................................. 40

4.3

Výrobci osobních automobilů v ČR........................................................ 40

4.4

Proclívání dovážených a vyvážených automobilů...................................42

4.4.1

Kombinovaná nomenklatura...........................................................42

4.4.2

Třída.................................................................................................43

4.4.3

Kapitoly v kombinované nomenklatuře ..........................................43

4.4.4

Nomenklaturní čísla ........................................................................43

4.4.5

Nomenklaturní položky ...................................................................43

4.4.6

Nomenklaturní podpoložky.............................................................43

4.5

Dovoz a vývoz nových osobních automobilů ..........................................43

4.6

Průměrná celní hodnota nových automobilů .........................................47

4.7

Dovoz a vývoz použitých osobních automobilů ..................................... 49

4.7.1

Průměrná celní hodnota použitých automobilů .............................52

4.8

Obchodní bilance s osobními automobily...............................................54

4.9

Predikce vývozu a dovozu pro rok 2010................................................. 62

4.9.1

Predikce celkového dovozu............................................................. 62

4.9.2

Predikce celkového vývozu ..............................................................63

4.10 Výzkum ................................................................................................... 64

Obsah

9

4.10.1

Vyhodnocení odpovědí ................................................................... 65

5

Diskuze

67

6

Závěr

69

7

Literatura

71

8

7.1

Literární zdroje ........................................................................................ 71

7.2

Internetové zdroje: ................................................................................. 72

Příloha

74

8.1

Údaje Taricu............................................................................................ 74

8.2

Používání kombinované nomenklatury ................................................. 74

8.3

Seznam tabulek........................................................................................75

8.4

Seznam grafů .......................................................................................... 76

8.5

Seznam obrázků...................................................................................... 76

10

Úvod

1 Úvod Mezinárodní obchod je formou ekonomické spolupráce mezi zeměmi a v nich mezi jednotlivými podniky a podnikateli. V dnešní době je spojován s pojmy globalizace a internacionalizace. Tyto pojmy vyvolávají vzájemnou závislost jednotlivých ekonomik zemí a narůstající významnost mezinárodních ekonomických vztahů. Zvyšující se objem světového obchodu nutí dané země ke specializaci a tím i tedy k následnému odlišení. Každá země disponuje charakteristickou produkcí výrobků nebo služeb. Obchodování s automobily sahá až do 19. století a je stejně staré jako výroba sama. Nejprve byly automobily prodávány jen v zemích jejich výroby a až postupem času byly teprve vyváženy i do jiných zemí světa. Dnešní dobu si člověk bez automobilového průmyslu nedokáže představit, poněvadž toto odvětví se dotýká, ať už jen okrajově nebo z velké části i ostatních odvětví průmyslu, kterými jsou strojírenský, hutnický, oděvní, těžební, nábytkářský průmysl a další. Automobily nejrůznějších typů lidé využívají k soukromým a k podnikatelským účelům. Silniční motorová vozidla poskytují pro člověka velmi cenné a nenahraditelné služby. Komunikační revoluce v posledních desetiletích ukázala, že čas a vzdálenost je v obchodování tou nejmenší překážkou. Internet, telefon, satelitové kabely a radiová spojení usnadňují komunikaci při obchodování s jakýmkoliv druhem zboží. Nárůst letecké dopravy a kontejnerizace značně zjednodušily pohyb zboží. Z toho vyplývá, že z rychlosti s jakou letecký průmysl dokáže přemístit zboží mezi kontinenty, je zřejmé, že lze v dnešním jednadvacátém století obchodovat se zámořskými zákazníky a dodavateli téměř tak jednoduše jako s dodavateli tuzemskými. Podniky musí vědět jak obchodovat a především jak konkurovat jiným organizacím v rámci Evropy i celého světa. Pro mnohé země představuje obchodování s automobily velký potenciál, tedy vznik nových pracovních míst, zvyšování zaměstnanosti a růst ekonomiky daného státu. Zahraniční obchod je nutný pro vzájemnou výměnu zboží a udržení růstu prosperity země. Dovoz a vývoz aut představuje pro Českou republiku, ale i pro celý svět jednu z nejdůležitějších částí ekonomiky i v době finanční krize, kdy mnoho společností bylo nuceno měnit svou vlastnickou strukturu. V Německu bylo zavedeno vládou tzv. „šrotovné“, které německým automobilkám na nějakou dobu přilákalo nové zákazníky, aby na světovém trhu dokázaly toto období přečkat. Tímto tahem přispěla státní podpora ke stabilitě české automobilky Škoda, protože Německo je největší obchodní partner České republiky. Ke strategii „šrotovného“ se přiklonily i společnosti ve Slovenské republice. Automobilky v USA Opel a Chrysler, se dostaly až na pokraj bankrotu, kdy Chrysler byl donucen k fůzi s italskou automobilkou Fiat. Opelu byl stát nucen propůjčit finanční injekci na jeho záchranu. U české automobilky Škoda

Úvod

11

bylo dokonce navrhnuto zkrácení počtu pracovních dnů z tradičních 5 na 4, aby nedošlo k dalšímu propouštění zaměstnanců nebo k následnému radikálnímu snižování mezd. Podle největších společností automobilového průmyslu bude letošní rok velmi náročný. Vznikly prognózy, že se v budoucnu na světovém trhu může objevit jen šest největších a nejsilnějších automobilek, poněvadž hrozí nadvýroba aut.

12

Literární rešerše

2 Literární rešerše 2.1 Osobní automobil jako komodita Pojem automobil vznikl z řeckého slova άυτο („áuto“), ve starší češtině se používal doslovný překlad samohyb. „Automobil je samohybné silniční vozidlo pro dopravu osob (osobní a., autobus) nebo nákladů (a. nákladní, užitkový), poháněné v současnosti převážně motorem zážehovým (osobní automobily) nebo vznětovým (autobusy, nákladní automobily), popřípadě pohonem elektrickým (akumulátor – elektromobil, trolej – trolejbus).“(Diderot, 1999) V české zemi bylo první samohybné vozidlo na parní pohon vyrobeno roku 1815 mechanikem J. Božkem. Prvním osobním automobilem byl Präsident roku 1894 s kočárkovou karoserií řízenou pomocí řídítek. O pár let později roku 1898 začala výroba prvních nákladních automobilů. V období do roku 1939 se na území českých zemích prezentovaly desítky automobilových výrobců, mezi nejznámější však patřil Laurin & Klement (dnes Škoda), Tatra, Jawa, Praga, Aero. Česká republika je významným producentem osobních automobilů pro uspokojování spotřebitelské poptávky. Auta nejrůznějších značek jsou k nám dovážena z jednotlivých států, respektive od jednotlivých výrobců. V dnešní době se výroba aut uskutečňuje v Mladé Boleslavi pod celosvětově známou značkou Škoda aUTO (součástí koncernu VW), TPCA (Kolín – Toyota, Peugeot, Citroën automobile), Hyundai Motor (Nošovice), Tatra Kopřivnice, Liaz (Jablonec), Avia (Praha – Letňany). U výroby automobilů je soustředěna velká pozornost na prvky aktivní a pasivní bezpečnosti (bezpečností pásy, airbagy, ABS, výztuhy karoserie) a ekologii (recyklovatelnost, nízká spotřeba paliva, vývoj automobilů na elektrický pohon – „elektromobily“). Dovoz automobilů se uskutečňuje prostřednictvím zahraničního obchodu.

2.2 Třídění osobních automobilů „Vývoj celosvětového automobilového průmyslu směřuje k stále širší integraci a zmenšování počtu samostatných výrobců.“ (Jan a Ždánský, 2006) Tento trend se děje zejména z důvodů zaplnění mezer na trhu, aby automobilka disponovala se širokým sortimentem osobních automobilů a tím pádem přetáhla co nejvíce potencionálních zákazníku na svou stranu. Podle Jana a Ždánského u evropských a japonských producentů lze v současné době objevit řadu společných charakteristik osobních automobilů, mezi které patří: • Typické rozměry, hmotnost, kubatura motoru.

Literární rešerše

• • • •

13

Velké automobilky vyrábějí alespoň jednu typovou řadu, kterou je možno použít v širokém variabilním provedení (obsah motoru, modifikace karoserie, vnitřní výbava). Často se vyrábějí dvě příbuzné typové řady v sousedních skupinách, které je od sebe možné odlišit pouze zádí karoserie. Velké podniky svůj výrobní program zdvojují, u nejprodávanějších skupin vyrábějí pouze vzhledově odlišné řady. Sjednocení kvůli ekonomické stránce podniku, projevující se především používáním stejných motorů ve více řadách.

2.2.1 Třídy osobních automobilů Členění osobních automobilů je úzce spjato s jejich využitím a ekonomikou provozu. Právnické a fyzické osoby si osobní automobil vybírají podle svých potřeb. Automobily se v dnešní době neustále inovují a zdokonalují, mezi jejich charakteristické vlastnosti patří design, kterým se od sebe podstatně odlišují. Pro některé automobilky, jakými jsou např BMW, Mercedes, Volvo, je design dlouhodobě charakteristická záležitost, která po desetiletí prochází drobnými změnami. Dá se očekávat, že v budoucnu auta se zážehovým a vznětovým motorem nahradí elektromobily, které už dnes mají zastoupení na světovém trhu od některých zahraničních výrobců. Osobní automobily lze dělit od roku 2002 do tříd a v nich do skupin podle charakteristických rozměrů, za které lze považovat rozvor náprav, rozchod náprav, délku, šířku, výšku a další. Rozdělení je uvedeno v tabulce číslo 1.

14

Literární rešerše

Tab. 1 Třídy osobních automobilů Nižší

Mini

Nižší

Skupina

–

1

2

3.1

3.2

4.1

4.2

5

6

7

Délka

m

<3,20

3,40

<3,60

3,80

3,90

4,15

4,35

4,55

4,75

3,50

3,70

4,00

4,10

4,30

4,50

4,70

4,90

Rozvor

m

<2,20

2,15

2,30

2,30

2,40

2,40

2.50

2,60

2,70

2,30

2,45

2,45

2,55

2,55

2,65

2,75

2,80

Kg

<700

650

700

750

850

850

950

1200

1300

680

900

900

1100

1100

1300

1400

1750

l

<1000

1000 1100

1000

1300

1300

1600

2000

2500

1300 1300

1300

1600

1600

2000

2500

3000

kW

<30

Pohot. hmotn. Objem motoru Výkon

Příklad vozů

Peuge –

-ot 107

střední

Vyšší

Luxus

Jed.

střední

Střední

Vyšší

Třída

–ní

33

33

33

40

45

50

60

75

70

80

85

110

110

130

160

200

Ford

Opel

K

Corsa

Škoda Fabia Kombi

VW Golf

Škoda Octav– ia

VW Passat

Merced es E– 200

Lexus LS

Extra 8 >5,00

>2,80

>1600

>3000

>120 Merce des SEL

Pramen: (Jan a Ždánský, 2006)

2.2.2 Zastoupení českého automobilového trhu podle tříd Ačkoliv je na českém trhu široká nabídka různých tříd osobních automobilů, nejvíce zákazníků se zaměřuje na automobily střední (26,1 %) a nižší třídy (24,6 %). Tento výsledek je zapřičiněn českým výrobcem Škoda AUTO (Škoda zaujímá v průměru okolo 30% z celkového trhu ČR osobních vozidel), z důvodu důvěry zákazníků k tuzemské značce a dostupné cenové relaci ve srovnání se zahraničními výrobci. K nejprodavánějším modelům automobilky Škoda patří vůz Octavia, spadající do střední třídy a zároveň Fabia řadící se do nižší třídy. Za rok 2009 prodala Škoda aUTO 273 590 kusů modelu Octavia a 264 173 modelů Fabia. K nejméně zastoupeným třídám na českém trhu patří vozy luxusní a sportovní.

Literární rešerše

15

Graf 1: Struktura prodeje osobních automobilů dle tříd za období 2010 v kusech

Pramen: (www.autosap.cz, 2002)

2.2.3 Automobily podle druhu karoserie Karoserie patří mezi základní technické části automobilu plnící funkci nosné části, pasivní a aktivní bezpečnosti, poskytuje prostor pasažérům, prostor pro náklad a také umožňuje montáž všech nezbytných částí vozidla. Karoserie je vyráběna z různých druhů materiálů, mezi nejčastěji objevující se druhy patří konstrukční ocel, ocel s transformačně indukovanou pevností, nerezová ocel, tvárná litina, hliníkové slitiny, plasty. Na základě způsobu dělení prostoru karoserie pro motor, posádku, náklad se dělí osobní automobily podle Jana a Ždánského: • jednoprostorové – posádka, náklad, motor nejsou od sebe ničím odděleny, tento typ karoserie se téměř nepoužívá. • dvouprostorové – prostor pro motor je oddělen od prostoru pro posádku a náklad, • tříprostorové – oddělené prostory pro posádku, náklad i motor. Kombi Jedná se o pětidveřovou, dvouprostorovou karoserie, která má společný prostor pro cestující i zavazadla. Zadní část je u většiny případů prodloužená a kolmá. Tento typ automobilu je určen pro přepravu 4 osob. Sedadla jsou umístěna ve dvou řadách, zadní bývají sklopná pro potřebné zvětšení zavazadlového prostoru. Zadní stěna je strmá, otevíratelná dělitelnými nebo nedělitelnými dveřmi. Například: BMW 5 kombi, Audi 4 kombi, Škoda Octavia kombi.

16

Literární rešerše

Obr. 1

Ukázka vozu Škoda Octavia kombi (aaaauto.cz, 2010)

Kupé Tento druh se vyznačuje nižší výškou oproti sedanu nebo tudoru s dvoudeřovou tříprostorouvou karoserií. Střecha se plynule snižuje k zadní části automobilu. Vnitřní prostor nabízí cestujícím dvě řady sedadel, z nichž druhá řada má omezený prostor. Například: Mazda RX 8, Mercedes CLK, Renault Megane. Liftback Z převážné části se jedná o pětidveřovou dvouprostorovou karoserii typu hatchback, ale s prodlouženou šikmou zádí. Například: Ford Mondeo, Škoda Octavia, Renault Laguna. Limuzína Jedná se z pravidla o čtyřdveřovou nebo šestidveřovou tříprostorovou karoserii pro šest až devět osob s pevnou střechou. Sedadla jsou řešena ve dvou řadách, ale za přední řadou sedadel jsou umístěna sklopná sedadla orientovaná proti směru jízdy. Prostor pro cestují v první řadě je od prostoru pro cestující v druhé řadě oddělen mezistěnou. Například: Mercedes S600, Lincoln Stretchlimousine 80. Off-road Je to terénní řada automobilů. Karoserie odpovídá karoserii osobních automobilů. Pro tento typ automobilu je charakteristická vyšší výška a náhon na všechny čtyři kola nápravy. Například: Toyota Land Cruiser, Mitshubishi Pajero, Jeep Cherokee. SUV (Sport Utility Vehicle ) Jsou to automobily pro volný čas označované jako sportovní užitková vozidla, vhodné i pro jízdu lehčím terénem. Tyto automobily jsou zaměřeny spíše na

Literární rešerše

17

pohodlí cestujících a jízdní vlastnosti, na rozdíl od automobilu Off-road. Například: Audi Q7, VW Touareg, Škoda Yety.

Obr. 2

Ukázka vozu Audi Q7 (aaaauto.cz, 2010)

Hatchback Charakteristická pro tento typ vozu je dvouprostorová uzavřená karoserie se třemi nebo pěti dveřmi. Vyklápějící dveře jsou umístěny v zadní stěně vozidla. Prostor pro cestující není u toho typu oddělen od zavazadlového prostoru. Například: VW Golf, Škoda Octavia, BMW 1. Kabriolet Pro automobil typu kabriolet je charakteristická dvoudveřová nebo čtyřdveřová tříprostorová karoserie se stahovatelnou střechou. Tento vůz je určen maximálně pro čtyři osoby. Vnitřní prostor tvoří dvě řady sedadel. Přední sklo vozu je uchyceno v pevném rámu. Boční dveře nejsou orámované nebo jsou rámy stahovány společně s bočními a dveřními okny. Střecha je vyrobena z poddajného materiálu a skládá se za druhou řadou sedadel nebo se sklápí přímo do zavazadlového prostoru. Například: Renault Megane, Opel Tigra, Peugeot 2006. Sedan Tento typ automobilu má podobné rysy jako Tudor, především v nerozděleném prostoru pro cestující, pevnou střechou a dvěma řadami sedadel pro čtyři osoby. Karoserie je tříprostorová čtyřdveřová, opět se tu objevuje prvek zvaný přepážka, který odděluje zavazadlový prostor od prostoru pro cestující. Například: BMW 5, VW Passat, Škoda Superb.

18

Literární rešerše

Obr. 3

Ukázka vozu Škoda Superb (aaaauto.cz, 2010)

Tudor Tudor byl vůz s tříprostorovou uzavřenou karoserií a pevnou střechou. Je konstruován nejméně pro čtyři osoby se dvěma řadami sedadel. Typický znakem jsou široké dveře a sklopná opěradla u sedadel v přední části, které tím usnadní manipulaci se zadními sedadly. „Prostor pro zavazadla je přístupný přes jeho víko a je oddělen od prostoru pro cestující.“ (Jan a Ždánský, 2006). V dnešní době se tento druh automobilu objevuje na našich silnicích jen velmi zřídka. Například: Škoda 1101 Tudor. Cross-over Tento typ osobního automobilu obsahuje prvky více kategorií. Je určen pro pět až sedm cestujících s dvouprostorovou karoserií. Například: Nissan Murano, Hyundai Tuscon, Mazda CX-7. Roadster Karoserie je dvoudveřová tříprostorová jen s jednou řadou předních sedadel, bez bočních a zadních oken. Maximálně se v tomto automobilu můžou svést tři osoby. Tento typ se liší od kabrioletu v tom, že je možné sklopit rám s čelním sklem. Střecha je vyrobena z poddajného materiálu, který se během krátké chvíle stáhne do zavazadlového prostoru. Druhá možnost u toho typu je plastová odnímatelná střecha. Například: Audi TT, Mazda XP Roadster, BMW Z4.

Literární rešerše

19

Obr. 4

Ukázka vozu BMW Z4 (wikipedia.org, 2010)

2.2.4 Daňová úprava a její změny Podle zákonu o dani z přidané hodnoty z roku 2009 § 75 odstavce 2 do 31. 3. 2009 plátce neměl nárok na odpočet při pořízení osobního automobilu, a to při pořízení formou, kdy byl osobní automobil přenechán za úplatu do užívání dle smlouvy, pokud si strany sjednaly, že uživatel byl oprávněn nabýt osobní automobil, který je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy (dále jen „finanční pronájem osobního automobilu“), a při technickém zhodnocení osobního automobilu podle zvláštního předpisu. Zákaz odpočtu daně se nevztahuje na nákup osobního automobilu, včetně nákupu formou finančního pronájmu osobního automobilu, za účelem jeho dalšího prodeje nebo za účelem finančního pronájmu osobního automobilu. Zákaz odpočtu daně se nevztahoval rovněž na pořízení osobního automobilu určeného na vývoz plátcem. Plátce však neměl nárok na odpočet daně, pokud osobní automobil pořídil za účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního pronájmu osobního automobilu, použil pro účel, u kterého neměl nárok a odpočet daně. Od 1. 4. 2009 si může plátce odečíst daň na vstupu při koupi jakéhokoliv typu vozidla. Odstavec 2 § 75 v daňových zákonech 2010 už není obsažen.

2.3 Vymezení obchodu „Obchod je specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje prodej a koupě zboží a poskytnutých služeb za určitou protihodnotu.“ (Záboj, 2007) Obchod spojuje veškeré činnosti, které mají něco společného s nabídkou a poptávkou, realizované mezi kupujícím a prodávajícím. Na obchod je možné pohlížet ze dvou hledisek: • Obchod jako činnost − soustřeďuje se minimálně na prodej a nákup zboží nebo služeb (informace, energie, cenné papíry).

20

Literární rešerše

•

Obchod jako instituce − jsou subjekty, které nakupují fyzického zboží za účelem dalšího prodeje, aniž by docházelo k výrazné úpravě zboží. Podle úrovní lze rozlišit pohled:

1.

2.

Národohospodářský − je důležitý pro „centrální orgány, které stimulují jeho činnost (zahraniční obchod), jako jedno z národohospodářských odvětví. Mezi veličiny, které mohou být zjišťovány z národohospodářského pohledu, patří: HDP vytvořený v daném odvětví, podíl HDP v procentuálním vyjádření vytvořený v obchodu na celkovém HDP země, zaměstnanost růst nebo pokles zaměstnanosti v daném průmyslovém odvětví, struktura podnikatelských subjektů a dosažené ekonomické efekty.“ (Záboj, 2007) Podnikatelský − „zahrnuje širokou oblast specifických činností spojených s předmětem podnikání a výsledky dosažené z těchto činností. Podnikatelské hledisko naplňují tři samostatné okruhy: 2.1. Oprávnění podnikat (živnostenský list, koncesní listina). 2.2. Obchody podléhající právnímu režimu. 2.3. Všechny činnosti realizované v obchodě jsou pokládány za předmět podnikání.“ (Záboj, 2007)

2.4 Zahraniční obchod Zahraniční obchod má užší význam jak obchod mezinárodní. Vyjadřuje oběh zboží přes státní hranice, jedná se tedy o jednu z forem mezinárodních ekonomických vztahů. V rámci Evropské unie neexistují celní hranice, platí zde princip volného obchodu. „Přesněji lze zahraniční obchod vymezit jako směnu zboží, která je uskutečňována mezi jednotlivými zeměmi. Zahraniční obchod se řadí k rozhodujícím faktorům ekonomického růstu země.“ (Šimková, 2005) Předmětem zahraničního obchodu jsou: • výrobky (nazývané komodity), • služby (přeprava zboží, pojištění, obchod licencemi, patenty, služby spojené s cestovním ruchem, tj. tzv. neviditelný obchod aj.), • duševní práva (patenty) a informace. V jednotlivých zemích světa se obměna produktů prostřednictvím zahraničního obchodu značně liší, u některých překračuje i hranici 70 % a u zemí s celkovou nebo komplexní ekonomikou sotva dosahuje jen několika málo procent. Mezi hlavní subjekty zahraničního obchodu patří jednotliví spotřebitelé a výrobci. Spotřebitelé usilují o maximální uspokojení svých potřeb a výrobci chtějí maximalizovat svůj zisk.

Literární rešerše

21

2.4.1 Rozdělení obchodu Obchod můžeme členit na: „Obchod v rámci samostatné EU, označován jako intra obchod (obchod realizovaný mezi jednotlivými členskými státy EU), mezi těmito státy neexistují (alespoň v teoretické rovině) žádné bariéry, které by měly za následek omezení směny mezi těmito státy. 2. „Obchod s nečlenskými zeměmi EU („třetími“ zeměmi), označován jako tak zvaný extra obchod (vnější obchod realizovaný již ne mezi jednotlivými členskými státy EU, ale mezi EU a „třetími“ zeměmi). EU v tomto případě vystupuje jako jednotný trh, to znamená, že trhy dnes již 27 členských států EU jsou vnímány pouze jako jeden jediný trh zemí EU.“ (Svatoš a kol. 2009) 3. Obchod se zeměmi mimo EU představuje obchod jen mezi zeměmi nepatřící do EU, tzv „třetími“ zeměmi (např Japonsko, Čína, USA, Brazílie, JAR).

1.

„Od 1999 do roku 2007 byly 2/3 zahraničně obchodní směny (68 % exportů a 65 % zbožových importů, v roce 2007) jednotlivých zemí EU realizovány v rámci unijního obchodu (intra obchod), pouze 1/3 obchodu byla realizována s tzv. třetími zeměmi (extra obchod). Intra obchod má vyrovnanou bilanci, naopak obchod se třetími zeměmi má trvale zápornou obchodní bilanci, přičemž saldo se trvale zvyšuje, v roce 2006 dosáhlo záporné hodnoty přesahující 200 mld USD. V letech 1999 – 2006 celkový export a import (extra + intra obchod) EU rostly v průměru o 8,8 %, respektive 9,2 % ročně. Meziroční průměrné tempo růstu extra obchodu převyšuje tempo růstu intra obchodu.“ (Svatoš a kol., 2009) 2.4.2 Ukazatele hodnocení zahraničního obchodu „Efektivnost – to je snaha soustředit se v exportní politice na ty výrobky, kde může země dosáhnout maximálních úspor společenské práce. „(Svatoš a kol., 2009) Na tyto produkty se pak soustřeďuje výzkum, vývoj, propagační úsilí a další. I vyspělá země s komplexní ekonomikou, kterou se jednoznačně jeví Japonsko, své proexportní priority zaměřilo jen na několik vytčených oborů – elektroniku, optiku, výrobu dopravních prostředků (automobily, motocykly, lodě), robotizaci. Proporcionalita – na zemi existuje jen málo zemí schopných soběstačného vývoje pomocí dostatečně velké průmyslové základny a domácího trhu. Jsou to země, jež mají k dispozici širokou škálu surovin a jsou schopné zabezpečit potřeby vlastní domácí průmyslové výroby. Mezi takové země se například řadí USA, Brazílie, Čína, Indonésie, Ruská federace. „Demonstrativní efekt – vývozní program každé země představuje určitou vizitku stavu a úrovně rozvoje ekonomiky dané země. A naopak dovozní

22

Literární rešerše

program znamená způsob řešení nejen problému proporcionality – je to získání těch užitných hodnot, které z nejrůznějších důvodů zemi scházejí, ale také zajišťují zrychlení ekonomického rozvoje dovážející země. Jde tedy o určitou demonstraci světového technického, designového, módního trendu, který může působit stimulačně na společenský a ekonomický pokrok. Zároveň je cílem i jistý transfer světových trendů, jakými může být například šíření ekologických prvků, bezpečnost práce, nové tendence v balení, náhrada energetických a využívání netradičních zdrojů a podobně.“(Svatoš a kol., 2009) Mírová spolupráce a snižování rizika konfliktu – hospodářská provázanost dvou nebo více zemí přispívá ke stabilitě vztahů mezi nimi. Trvalé a kvalitní sousedské vztahy – zahraniční obchod napomáhá k budování těchto vztahů. Růst vzdělanosti – zahraniční obchod přispívá k růstu vzdělanosti obyvatel. Poněvadž věda a technika jde každým rokem vpřed, jsou lidé orientovaní na vývoz, nuceni ke studiu těchto novinek i jazyků zemí, se kterými obchody uzavírají. Objektivní vlivy: • „geografická poloha, • přístup k moři, • splavnost řek, • geografická charakteristika země (hory, nížiny, sopky, zemětřesení), • klimatické faktory, • zdroje nerostných surovin, • ekonomická vyspělost měst a venkova, • vzdělanost obyvatel.“ (Svatoš a kol. 2009) Subjektivní vlivy: • „vlivy státu, • vlivy institucí.“ (Svatoš a kol. 2009) Rizika v zahraničním obchodě Každý vývozce se snaží rizikům plynoucích z mezinárodního obchodování s určitým sortimentem zboží nebo služeb předcházet, zmenšit nebo je zcela přesunout na jinou organizaci (například na pojišťovnu). Rizika mohou být: • „Hospodářská – určení cesty, volba dopravního prostředku. • Tržní – vzniká při změně tržních podmínek, kdy organizace utrpí ztrátu a nedosáhne předpokládaného výsledku. Vývoj na trhu může mít i opačný efekt, tedy organizaci příznivější výsledek než byl předpokládaný. • Přepravní – během přepravy zboží může dojít k poškození nebo ke zničení. • Kurzová – vyplývá z proměnlivého vývoje kurzů jednotlivých měn.“ (Svatoš a kol., 2009) • Komerční – vzniká při nesplnění závazku obchodního partnera vyplývající z finanční situace.

Literární rešerše

• • •

23

Nepřevzetí zboží – „dovozce odmítne zboží převzít a zaplatit.“ (Svatoš a kol., 2009) Platební neschopnost – dovozce odmítá nebo nemůže zaplatit, případně platí s časovým zpožděním. „Politická – vznikají na základě obchodně politických opatření státu nebo politických událostí – omezení vývozu nebo dovozu, zákaz obchodu (embargo), zákaz plateb do zahraničí, války, stávky a blokády.“ (Kozler, Matějka, 1998)

Těmto rizikům lze předejít výběrem vhodného obchodního partnera a sjednáním vyhovujících platebních podmínek pro obě strany.

2.5 Platební bilance a další pojmy Platební bilance „Vyjadřuje peněžní hodnotu všech ekonomických transakcí mezi danou zemí a ostatními zeměmi v průběhu daného období, má podobu účtu.“ (Kozler, Matějka, 1998). Součástí platební bilance je bilance obchodní. Obchodní bilance Pojem obchodní bilance je nejčastěji skloňována v mediích (televize, rádio, denní tisk), protože je považována za oblíbený ukazatel výkonnosti ekonomiky v mezinárodním obchodě. Obchodování se zahraničím však lépe vystihuje samotný běžný účet, protože kromě pohybu zboží zahrnuje i pohyb služeb. „Přesněji ji vystihuje název saldo. Obchodní bilance je vzájemný rozdíl objemu exportu a importu v příslušné měně nebo jejího ekvivalentu za určité časové období.“ (Čichovský, 1997). „Obchodní bilance je aktivní1, přesahuje-li hodnota vývozu hodnotu dovozu, v opačném případě je pasivní, což přesněji znamená, že hodnota dovozu přesahuje hodnotu vývozu. Zahraniční obchod ovlivňuje agregátní 2 3 poptávku a nabídku v ekonomikách všech obchodních partnerů, protože dovoz jedné země je současně vývozem země jiné.“ (Fialová, 2007)

2.6 Základní formy zahraničního obchodu Formy zahraničního obchodu jsou: a) export (vývoz), aktivní obchodní bilance – při aktivní obchodní bilanci (vývoz přesahuje dovoz) se prostřednictvím zahraničního obchodu užitný společenský produkt zmenšuje, a naopak v případě pasivní obchodní bilance se společenský produkt zvyšuje. 2 agregátní poptávka – je souhrn poptávky všech subjektů v ekonomice. 3 agregátní nabídka – je souhrn množství všech výrobků a služeb nabízených k prodeji na trhu v celé ekonomice. 1

24

Literární rešerše

b)

import (dovoz),

c)

reexport (vývoz dovozu).

2.6.1 Export Je souhrn činností, související s prodejem zboží a služeb do zahraničí. Mezi předměty vývozu jsou zařazovány hmotné statky – tzv hmotný vývoz, ale i statky nehmotné, kterými jsou průmyslová práva (služby, licence, apod.), tyto statky jsou často přiřazovány k pojmu nehmotný nebo neviditelný vývoz. Rozlišujeme dvě formy vývozu: Přímý vývoz – zahraniční odběratel a tuzemský dodavatel jsou v přímém obchodním kontaktu. Při přímém vývozu je důležité, aby si dodavatel zabezpečil dobrý přehled o dění na zahraničním trhu. U většiny případů má vlastník zřízené exportní oddělení, které průběžně zaznamenává vývoj trhu. Tato obchodní metoda je uplatňována zejména u vývozu investičních celků a surovin. Nepřímý vývoz – mezi dodavatelem v tuzemsku a odběratelem v zahraničí vstupuje prostředník vývozce, který od dodavatele na domácím trhu koupí zboží nebo suroviny a prodá je do zahraničí. Při nepřímém vývozu se dodavatel může zcela soustředit na výrobu a vývozce se bude koncentrovat na vývoj trhu. Další dělení vývozu: „Viditelný vývoz – se vztahuje na vývoz výrobků. Neviditelný vývoz – se soustřeďuje na vývoz služeb.“ (Fialová, 2007) 2.6.2 Import Je souhrn činností, které jsou spojeny s nákupem zboží v zahraničí. Dovoz (import) zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je na domácím trhu v nedostatečném množství nebo se na trhu nevyskytují vůbec a jsou důležité pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jak tomu bylo u vývozu, se i u dovozu rozlišují pojmy dovoz hmotný nebo nehmotný. Přímý dovoz – znamená nákup zboží přímo od výrobce. Nepřímý dovoz – mezi odběratelem a výrobcem se nachází zprostředkovatel, který zboží nakupuje na domácím trhu a prodává ho v zahraničí. Viditelný dovoz – zabývá se dovozem výrobků. Neviditelný dovoz – zabývá se dovozem služeb. Při nákupu surovin je výhodnější využití přímého dovozu, protože zabezpečuje přímý kontakt mezi dodavatelem a odběratelem. U zboží jiného druhu je mnohdy jednodušší využít služeb dovozce, který má obvykle lepší přehled o trhu a může tedy přispět k navázání nových obchodních kontaktů.

Literární rešerše

25

2.6.3 Reexport Reexportéři nakupují zboží na zahraničním trhu a prodávají ho do třetí země, tato transakce se označuje jako reexport. Rozlišujeme dva způsoby: Přímý reexport – reexportér koupí zboží v zahraničí, prodá ho jiné zemi, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra. Nepřímý reexport – reexportér doveze nakoupené zboží do své země a odtud je vyveze do jiné země. Reexportní obchody slouží mnohdy k překonávání některých obchodně politických bariér, které zabraňují přímému obchodnímu styku mezi dvěma zeměmi, např. uplatňování diskriminačních cel na dovoz zboží z určité země. „Reexporterem může také výrobce kompletovat svou vlastní vývozní dodávku nebo rozšířit svůj vlastní sortiment. Dalším důvodem může být možnost nákupu velkého množství zboží za nízkou cenu a jeho rozprodávání v menších do jiných.“ (Kozler, Matějka, 1998)

2.7 Celní území Společenství Celní území společenství vymezují jednotlivé země, které se postupně staly členy Evropské Unie. EHS (Evropské hospodářské společenství) bylo zaleženo státy, kterými jsou Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Od 1. listopadu roku 1993 bylo na základě Maastrichtské smlouvy přejmenováno Evropské hospodářské společenství na Evropské společenství, jehož právním nástupcem byla Evropská unie. 1. května roku 2004 se stala členem EU i Česká republika. Dnes má Evropská unie 27 čelnů. 2.7.1 Obchodní operace u dovozu Při dovozu zboží přiváženého na území Společenství ze třetí země, kdy překračuje vnější hranici Společenství, a tedy vstupuje na celní hranici Společenství, tak od tohoto okamžiku podléhá takové zboží celnímu dohledu a může být podrobeno kontrole celních orgánů. Při dovozu zboží je nutné zjistit jeho status, a dokud není status bezpečně zjištěn, tak trvá celní dohled nad tímto zbožím. Status zboží je zjišťován prováděním kontrolních úkonů celními orgány, tak aby bylo zjištěno, zda se jedná o zboží ze zahraničí či Společenství. „Osoba, která zboží dopravila, je povinna zboží bez zbytečného odkladu a způsobem, který celní orgány stanoví, předložit: • celnímu úřadu (nejčastější varianta bez použití zjednodušení v celním řízení), • nebo na jiné místo určené nebo schválené celními orgány (pouze na základě vydaných povolení celním orgánem – zjednodušené celní řízení), případně je zboží dopraveno do svobodného pásma.“ (Matoušek, 2007)

26

Literární rešerše

2.7.2 Obchodní operace u vývozu Jestliže je zboží určeno pro vývoz ze Společenství, musí být propuštěno do tohoto režimu (režimu vývoz). Pokud je zboží určeno pro kupujícího do třetí země, je nutno takové zboží do třetí země dodat a současně je nutné s ohledem na daňové předpisy opatřit příslušný daňový doklad, na základě kterého je možné osvobození takového prodeje od daně z přidané hodnoty. Dále je nutné navrhnout u tohoto zboží jeho propuštění do režimu vývoz. V takovém případě se zboží, které je určeno do třetí země, předloží celnímu orgánu spolu s celním prohlášením na propuštění zboží do režimu vývoz. I v tomto případě je nutno předložit zboží k provedení celního řízení. Vývoz zahrnuje uplatnění výstupních formalit dle jednotlivých druhů vyváženého zboží. Tzn. je-li vyvážena příslušná komodita a ta je předmětem nějakého obchodně politického opatření, je toto na ni uplatňováno. I při vývozu může být vybíráno clo v závislosti na tom, zda se na takové zboží vztahuje. 2.7.3 Dočasný vývoz – odlišení od běžné vývozní operace O dočasném vývozu hovoříme zpravidla tehdy, pokud je zboží vyváženo do třetí země za jiným účelem, než je jeho trvalé ponechání ve třetí zemi. Účelem takového vývozu zboží může být například předvedení zboží na výstavách, použití zboží k výkonu povolání ve třetí zemi po určitou omezenou dobu, předvedení vzorků zboží zákazníkovi a podobně.

2.8 Vymezení cla Clo je považováno za jeden z nejstarších fiskálních nástrojů, které se začalo objevovat již ve středověku. „Clo nedefinuje žádný současný platný právní předpis. Pro pojem cla je dlouhodobě příznačné, že jeho definování je nejednotné. Clo, jako finančně právní institut, nesplňuje všechny znaky daně a vymyká se i zásadám poplatkům. Navíc v průběhu svého vývoje clo měnilo i své funkce, takže v definování cla stále převládá mezi odborníky určitá zdrženlivost.“ (Matoušek, 2007) „Přes nejednotnost v jeho definování clo objektivně existuje. Pro vyjádření pojmu cla lze použít dnes již historickou definici z Ottova obchodního slovníku, kde je clo popsáno jako veřejná dávka, jež platí za zboží, jež přechází přes hranice určitého státu.“ (Matoušek, 2007) Clo bylo dříve vyměřováno a vybíráno v okamžiku přechodu zboží přes geografické body, kterými byly především průsmyky, brody a dnes se uplatňuje při přechodu zboží přes celní hranice států. Státy EU, které začaly vznikat v roce 1951 pod názvem Evropské společenství uhlí a oceli a dnes již se zkráceným názvem EU, celní hranice zcela mezi sebou odstranily a tím se vytvořil volný obchod, do kterého se od roku 1. 5. 2004 zařadila i Česká republika.

Literární rešerše

27

2.8.1 Funkce cla Fiskální Jedná se o původní vymezení pojmu cla, kdy s postupným rozvojem mezinárodního obchodu teprve clo začalo plnit i některé další funkce. Fiskální funkcí se dnes rozumí zdroj příjmů státního rozpočtu také zdroj příjmů společného Evropského rozpočtu. U rozvojových zemí podíl z příjmu z cel na rozpočtu státu se pohubuje okolo 20 %, kdežto u vyspělých zemí, se pohubuje těsně pod hranicí 5 %. Ochranná „Ochranná funkce patří k jedné z nejvýznamnějších, kdy s vyměřením a inkasem dovozního cla dochází k navýšení ceny dováženého výrobku na tuzemský trh, a tím i k jeho cenovému znevýhodnění oproti domácí produkci. Celní opatření mohou tímto způsobem dočasně chránit vybraná odvětví domácí výroby před zahraniční konkurencí a vytvořit tak časový prostor pro investice do výroby, její inovaci a restrukturalizaci, a tím i přispějí ke zvýšení vlastní konkurenční schopnosti domácích výrobců.“ (Machková, 2007) Ekologická Ekologická funkce plní svou úlohu u dovozu výrobků, materiálů, surovin, jejichž používání má negativní dopad na životní prostředí nebo životy a zdraví obyvatel dané země. Jedná se tedy zejména o tabákové suroviny, proto tyto výrobky nebo suroviny mají vyšší celní sazbu, pomocí které se stát chrání před jejich dovozem. Obchodně politická Clo je jedním z nástrojů hospodářské politiky státu, ovlivňuje ceny dováženého zboží, čímž zároveň ovlivňuje i jeho spotřebu a do budoucna reguluje jeho dovoz a vývoz. Vyjednávací Je nástrojem mezinárodního vyjednávání. 2.8.2 Druhy cel „Na cla je možné nahlížet z několika hledisek a podle těchto hledisek lze cla členit na jednotlivé druhy4 (uvedeny jsou pouze druhy, které předpisy EU uvádějí a v EU jsou realizovány nebo mohou být realizovány). 4

Matoušek (2007) cla rozdělil následně: a) podle směru pohybu zboží – podle druhu obchodní operace: • cla dovozní jsou vybírána z dováženého zboží a užívána v největší míře,

28

Literární rešerše

2.8.3 Celní sazebník společenství „Cla, kromě cel antidumpingových, jsou založena na celním sazebníku Společenství, jak stanoví článek 20, odstavec 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 (celní kodex Společenství) – celní sazebník je právním podkladem pro celní sazby stanovené pro jednotlivé druhy zboží stanovené číselnými kódy Kombinované nomenklatury. Celní sazebník ve Společenství je každoročně zveřejňován v Úředním věstníku EU, jedná se o právní předpis – Nařízení Rady (EHS) ze dne 23. 7. 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Společný celní sazebník Společenství se skládá z vlastního celního sazebníku, který je rozdělen dle struktury kombinované nomenklatury a z příloh k celnímu sazebníku. Celní sazebník obsahuje tyto údaje: • číselné kódy kombinované nomenklatury, • popis zboží, • smluvní sazba, • doplňková jednotka (vyjadřuje se v ní množství zboží).

• cla vývozní jsou vybírána při vývozu zboží. V praxi nejsou dosud realizována; b)

podle účelu: • cla preferenční – zvýhodněnými sazbami se preferují dovozy zboží původem z určitých zemí, zboží k určitému konečnému použití apod., • cla vyrovnávací – zmírňují rozdíly mezi produkcí EU zatíženou horšími objektivními produkčními podmínkami a dováženým zbožím z lepšího objektivního produkčního prostředí;

c)

podle sazeb: • cla valorická – sazba cla je procentuální z celní hodnoty, • cla specifická – sazba cla je kombinací procentuální sazby a sazby specifického cla,

d)

celní sazebník: • cla klouzavá – sazba cla je vztažena k ceně zboží a cenovým pohybům na trhu EU;

e)

podle způsobu stanovení cla: • cla autonomní – jsou stanovována a určována jednostranným rozhodnutím EU, • cla smluvní – jsou stanovována na základě mezinárodních smluv mezi EU a dalšími státy, případně seskupením států;

f)

podle ochranného účinku: • cla antidumpingová – clo, které jako samostatný ochranný prvek proti nekalé soutěži odstraňuje umělé snížení ceny dováženého zboží (až pod výrobní náklady),

g)

cla dodatečná – „přirážka cla“ ke clu stanovenému dle celního sazebníku z ochranářských obchodněpolitických důvodů.“ (Matoušek, 2007)

Literární rešerše

29

2.8.4 Celní sazebník TARIC „Celní sazebník TARIC je základním nástrojem praktické realizace Celního kodexu, vyhlašuje se nepravidelně formou Nařízení rady (EHS) v souladu s aktuálními zájmy a potřebami unie.“ (Machková, 2007) „TARIC je založen na kombinované nomenklatuře, která obsahuje kolem 10 000 podpoložek (osmimístné kódy) a vytváří základ společného celního tarifu, slouží ke skladování statistiky zahraničního obchodu Společenství a mezi členskými státy.“ (Janatka a kol. 2004) „Podle druhů zboží je sazebník členěn do skupin, přesněji tříd, které jsou značeny římskými číslicemi a nejsou součástí osmimístného číselného kódu. V jednotlivých třídách je zboží dále členěno pod čtyřmístným kódem označených kapitol, podkapitol a šestimístných skupin. Upřesnění na sedmém a osmém místě kódu – tj. podskupina – umožňuje v unii používat tzv. kombinovanou nomenklaturu zboží. V případě potřeby lze číselný kód rozšířit až na dvanáct míst.“ (Machková, 2007) TARIC je zveřejňován v elektronické nebo písemné formě, přičemž právně závazná je podoba písemná. V Úředním věstníku EU byla uveřejněna poslední písemně vydaná podoba TARICU. 2.8.5 Kombinovaná nomenklatura „Kombinovaná nomenklatura je zbožovou nomenklaturou jak pro společný pohyb zboží v rámci intrakomunitárního obchodu mezi členskými státy EU – statistiku Intrastat.“ (Matoušek, 2007) Kombinovaná nomenklatura vychází z Harmonizovaného systému a číselného třídění zboží. Pro určení celních i daňových sazeb konkrétního druhu zboží je nutné systematické třídění zboží podle funkcí, účelu použití, složení a dalších charakteristických vlastností. Kombinovaná nomenklatura také zajišťuje přehlednou orientaci v sazebnících, dovozních i vývozních dokladech. Každá položka kombinované nomenklatury obsahuje osmimístný číselný kód, který se skládá z kódů: 1. Na prvních šesti místech je vyobrazena nomenklatura Harmonizovaného systému. 2. Na sedmém a osmém místě se nachází podpoložka kombinované nomenklatury. Pokud nedochází k dalšímu dělení zboží v Harmonizovaném systému, pak se uvádí na sedmém a osmém místě nomenklatury kód s označením „00“. Členění kombinované nomenklatury „Kombinovaná nomenklatura se vnitřně člení na třídy, kapitoly, nomenklaturní čísla, nomenklaturní položky a nomenklaturní podpoložky a to v následujícím rozsahu:

30

Literární rešerše

•

třídy (celkem 21 tříd) jsou označovány římskými číslicemi, jako třídy I až XXI. Třídy, svým popisem, jsou při zařazování zboží pouze informativními a třídu z číselného kódu zařazení zboží, tj. z nomenklatury zboží, nelze poznat, kapitoly (celkem 97 kapitol) jsou označené arabskými číslicemi, jako kapitoly 01 až 97. Kapitoly, svým popisem, jsou při zařazování zboží pouze informativní. Označení kapitoly, na rozdíl od třídy, v číselném kódu zařazení zboží, tj. v nomenklatuře zboží, je rozpoznatelné. Označení kapitoly tvoří v nomenklatuře první dvě číslice zleva. nomenklaturní čísla vyjadřují čtyřmístný číselný kód. Text popisu zboží připojený k nomenklaturnímu číslu je pro zařazování právně závazný, nomenklaturní položka vyjadřuje šestimístný číselný kód. Text popisu zboží připojený k nomenklaturní položce je pro zařazování zboží právně závazný, nomenklaturní podpoložky představují osmimístný číselný kód. Text popisu zboží připojený k nomenklaturní podpoložce je pro zařazení zboží právně závazný.“ (Matoušek, 2007)

•

• • •

Základní třídy a kapitoly Harmonizovaného systému a Kombinované nomenklatury Kombinovaná nomenklatura rozděluje zboží do 21 tříd. Pro splnění cíle bakalářské práce je významná třída XVII Vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení. Tato kapitola se vyznačuje čtyřmi kapitolami 86, 87, 88, 89. Kapitola s označením 87 Motorová vozidla, traktory, motorová kola a jízdní kola a jiná pozemní vozidla (vyjma kolejová), jejich časti, součásti a příslušenství. Měrné jednotky Vedle sazební a nomenklaturní části plní podstatnou funkci i měrné jednotky. Jejich význam souvisí se statistickým vykazováním údajů týkajících se dovozu a vývozu zboží. „Množstevní údaj však může být potřebný i pro jiné účely, například pro vyměření spotřební daně podle specifické sazby nebo pro sledování tzv. celních kvót, jimž je věnována část následující kapitoly.“(Klabouchová, 1995) V celním sazebníku nesmějí chybět u každé položky Kombinované nomenklatury měrné jednotky. K jejich označení se užívá zkratek v následující podobě: CTM karát (200 miligramů) GRM gram HLT hektolitr KGN kilogram čisté hmotnosti LPA litr čistého alkoholu LTR litr (l krychlový decimetr)

Literární rešerše

MTK MTQ MTR MWH NAR NPR TNN UNS

31

čtvereční metr krychlový metr metr megawatthodina počet kusů počet párů tuna čisté hmotnosti nespecifikováno

Základní jednotkou množství, ve které je deklarováno množství veškerého dováženého i vyváženého zboží, je kilogram čisté hmotnosti (KGN). Druhy zboží, u nichž je tento údaj postačující a není třeba uvádět množství v jiných jednotkách, jsou v celním sazebníku označeny zkratkou UNS. V ostatních případech stanoví celní sazebník dodatečnou měrnou jednotku, která pro danou komoditu lépe vyjadřuje statistické množství. V celním prohlášení se pak uvádí dvojí množstevní údaj – vlastní hmotnost v kilogramech a množství v jednotce určené celním sazebníkem. Například statistický údaj o tom, kolik kilogramů osobních automobilů bylo dovezeno, může být sice zajímavý, avšak informace o počtu dovezených vozů má jistě větší vypovídací schopnost, proto celní sazebník určuje u osobních automobilů dodatečnou měrnou jednotku NAR (počet kusů). (Klabouchová, 1995) 2.8.6 Celní hodnota „Celní hodnotou se myslí cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vývoz na celní území Evropského společenství je celková platba, která byla nebo má být uskutečněna mezí prodávajícím a kupujícím ve pospěch prodávajícího.“(Matoušek, 2007) Tato cena podle Matouška zahrnuje všechny platby, které byly realizovány nebo budou realizovány kupujícím ve prospěch prodávajícího a jsou podmínkou prodeje importovaného zboží. Vedlejší výdaje zahrnující se do celní hodnoty jsou podle Matouška: • provize a odměny za zprostředkování, kterou platí dovozce zprostředkovateli za služby spočívající v jeho zastupování při koupi dováženého zboží, • cena nádob a obalů, pokud jsou považovány za součást zboží a nebyly do ceny ještě zahrnuty, • úhrada ceny licence související s dováženým zbožím, kterou je povinen platit kupující přímo nebo nepřímo jako podmínku prodeje dováženého zboží, pokud tato cena není již zahrnuta do ceny dodávaného zboží, • hodnota celé části výnosu z jakéhokoliv pozdějšího prodeje, zcizení nebo použití dováženého zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu, • náklady na dopravu pojištění dováženého zboží až na místo, kde zboží vstoupí na celní území EU,

32

Literární rešerše

•

výlohy za nakládání, vyskladní a veškerá manipulace se zbožím spojená s dopravou až na místo, kde zboží vstoupí na celní území EU.

2.9 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je proces, ve kterém dochází ke sběru podstatných dat informujících o dění na trhu. Tyto informace napomáhají předcházet možným rizikům a usnadňují dosažení vytčeného cíle. Využívá se ke sběru podstatných a objektivních dat o dění na trhu, o možných rizicích a o chování zákazníků. „Marketingový výzkum jako takový spočívá ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci těch údajů, které umožňují:“ (Foret, 2003) • pochopení daného trhu, • konkretizovat problémy související s podnikáním na daném trhu, zajistit příležitosti, které se mohou na daném trhu vyskytovat, • popis směrů marketingové činnosti a vyhodnocení dat. Marketingový výzkum lze v praxi využít zejména při průzkum trhu, ale jeho uplatnění je možné i při porovnávání cen výrobků, image podniku, oblíbenosti značky podniku, postojů spotřebitelů, analýzy konkurence a výzkumu marketingových cest. Dělení marketingové výzkumu úzce souvisí se sběrem informací, rozlišujeme tedy dva hlavní typy výzkumu: primární marketingový výzkum, který se dále dělí na pozorování, dotazování, experiment, 2. sekundární marketingový výzkum vychází z výsledků jiných primárních výzkumů. 1.

2.9.1 Metoda dotazování Nejpoužívanější metoda při realizaci marketingového výzkumu je dotazování. Dotazování se uskutečňuje mezi výzkumníkem a dotazovaným (respondentem) prostřednictvím dotazníků, záznamových listů. Dotazování může být přímé (bezprostřední) nebo zprostředkované. Přímé dotazování je realizováno jen mezi výzkumníkem a dotazovaným. Při zprostředkovaném dotazování vstupuje mezi výzkumníka a dotazovaného třetí osoba, kterou je tazatel. 2.9.2 Dotazník Nedůležitějším bodem při sestavování dotazníku je jeho správná formulace, pokud dotazník není správně sestaven, může to negativně ovlivnit celou fázi výzkumu. Správně sestavený dotazník by měl vyhovovat třem hlavním požadavkům:

Literární rešerše

33

1. účelově technickým, otázky musí být formulovány tak, aby dotazovaný odpovídal, na naše požadavky, 2. psychologickým, respondent musí odpovídat z vlastní iniciativy pravdivě a stručně, 3. srozumitelnosti, aby dotazovaný porozuměl, jakým způsobem by měl dotazník vyplňovat, aniž by potřeboval pomoc tazatele. „K naplnění těchto požadavků přispívají zejména následující čtyři aspekty dotazníku: • • • •

jeho celkový dojem, formulace jednotlivých otázek, typ otázek, manipulace s dotazníkem.“ (Foret, 2008)

2.9.3 Vzhled dotazníku Vzhled dotazníku je důležitý, poněvadž by měl respondenta upoutat na první pohled, aby se bez dlouhého váhání rozhodl pro jeho vyplnění. Důležitá je úprava první strany (obsah úvodního textu), zejména její grafická úprava, barva, kvalita papírů a velikost formátu (nejvhodnější je formát a4). Úvodní text u dotazovaného by měl: 1. vzbudit zájem dotazovaného, podrobné vysvětlení cíle výzkumu, 2. objasnění dotazovanému, k čemu jsou informace z dotazníků využívány, 3. vymezení způsobu vyplnění dotazníku – kroužkování, křížkování, odpovědí jednoslovné, víceslovné, 4. určit termín odevzdání dotazníku, 5. ujistit dotazované o anonymitě vyplněného dotazníku. 2.9.4 Druhy otázek v dotazníku Rozlišení otázek podle Foreta (2008): 1. otevřené, 2. uzavřené, 3. jejich kombinace v podobě kompromisních otázek polootevřených.

34

Cíl a metodika práce

3 Cíl a metodika práce 3.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zjistit obchodní bilanci u dovážených osobních automobilů do ČR nomenklaturní třídy XVII, kapitoly 87, nomenklaturního čísla 03 a položky s označením 22 za období 2006 až 2009, podle jednotlivých států uveřejněných na stránkách http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO se specifickým zaměřením na obchod se státy Evropské unie. Současně vypočítat obrat a dynamiku obchodu s osobními automobily jednotlivých států a zjistit faktory, které ovlivňují prodejnost těchto osobních automobilů na tuzemském trhu a na základě výzkumu zpracovat názory respondentů, kteří tuto spotřebu ovlivňují. V literární rešerši vymezit pojem zahraniční obchod a ukázat jeho přínosy pro ekonomiku země. Dílčím cílem bude vymezení ukazatele obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance. Bude vysvětlen systém třídění osobních automobilů podle kombinované nomenklatury. Část literární rešerše bude zaměřena na marketingový výzkum, jehož cílem je ověření nejvhodnějšího způsobu sběru dat týkající se preferencí spotřebitelů při nákupu osobních automobilů. Vlastní práce se soustředí na sestavení celkové analýzy dovážených a vyvážených osobních automobilů podle zemí v letech 2006, 2007, 2008 a 2009. Údaje z posledních čtyř let budou roztříděny podle kombinované nomenklatury pro uživatelské a statistické účely. Bude následovat vypracování predikce dovozu a vývozu automobilů pro rok 2010 za pomocí statických údajů z předešlých let. Cílem marketingového výzkumu je zjištění a následné vyhodnocení shromážděných dat, týkajících se spotřebitelských preferencí při výběru a nákupu osobních automobilů. Výsledky marketingového průzkumu budou komparovány s počtem dovážených osobních automobilů do České republiky.

3.2 Metodika práce Vážený aritmetický průměr Střední hodnoty statistického souboru se nazývají průměry. Průměr aritmetický zcela převažuje nad ostatními druhy průměrů a uplatňuje se téměř u všech statistických výpočtů. V práci je vypočítán vážený aritmetický průměr podle vzorce:

Cíl a metodika práce

35

[3.1] „Četnosti , , udavují váhu (důležitost), která je přisuzována jednotlivým variantám znaku .“(Hindls, 2002) Názornější ukázka vypočítaných číselných hodnot bude provedena pomocí výsečových, sloupcových a spojnicových grafů. Indexy Index je jednou z veličin, která kvantitativně popisuje sociálně ekonomickou skutečnost, je proto považován za ukazatel. „V praxi, pomocí této hodnoty zjistíme, zda hodnotou ukazatele vyjádřená ekonomická skutečnost znamená určitou změnu oproti téže skutečnosti v minulém období.“ (Hindls, 2002) Vzorec podle, kterého se indexní metoda počítá:

[3.2] Lineární trend Lineární trend je jeden z nejpoužívanějších typů trendové funkce. Jeho význam slouží k orientačnímu určení základního směru vývoje analyzované časové řady. Lineární trendovou přímku vyjádříme podle Hindlse (2002): [3.3] a jsou neznámé parametry a = 1, 2 ,3, ...,n je časová proměnná. kde „K odhadu parametrů a (označíme je symboly a ) použijeme s ohledem na to, že funkce [1.3] je lineární z hlediska parametrů, metodou nejmenších čtverců, která dává nejlepší nevychýlené odhady. Znamená to vyřešit dvě normální rovnice: [3.4] [3.5]

kde symbolem se vždy rozumí součet přes t od 1 do n, tj. soustavy normálních rovnic jsou odhady parametrů:

. Řešení

36

Cíl a metodika práce

[3.6]

[3.7] Vertikální analýza Postup výpočtu vertikální analýzy je:

[3.8] Obchodní bilance Výpočet obchodní bilance je: obchodní bilance = vývoz − dovoz.

[3.9]

Obchodní obrat Výpočet obchodního obratu je: obchodní obrat = vývoz + dovoz.

[3.10]

Vlastní práce

37

4 Vlastní práce 4.1 Zahraničního obchod České republiky Tato práce je zaměřena na obchod v rámci Evropské unie (intra obchod) a obchod se třetími zeměmi (extra obchod). Výroba dopravních prostředků se považuje za rozhodující odvětví ekonomiky v České republice. Její podíl na celkových tržbách průmyslu se v roce 2008 pohyboval okolo 22 % podle Ministerstva průmyslu a obchodu. Automobilový průmysl ČR je orientován z více jak ¾ na vývoz do zahraničí a to především do států Evropské unie. V roce 2009 zaměstnával 115 450 osob podle Sdružení automobilového průmyslu. V roce 2009 byla průměrná mzda v automobilovém průmyslu 26 076 Kč vyšší, jak průměrná mzda vykázána za celou Českou republiku v tomtéž roce (23 598 Kč). V bakalářské práci je hodnocen obchod ve vybraných zemích Evropské unie a třetích zemích, tato skutečnost je vyjádřena v textu výrazem „z toho“. Nejvýznamnějším obchodním partnerem z pohledu kombinované nomenklatury ze států Evropské unie se jeví Německo, kam se v průměru každoročně vyveze 2/3 automobilů vyprodukovaných na území ČR. Mezi důležité obchodní partnery třetích zemí patří Turecko, Čína a Japonsko. Podíl jednotlivých zahraničních i tuzemských výrobců osobních automobilů na českém trhu za rok 2009 zaznamenán na grafu číslo 2. Graf 2:

Zastoupení výrobců na českém trhu

Pramen: (Ekonom čís. 49, 2009)

38

Vlastní práce

4.2 Vlivy působící na zahraniční obchod České republiky 4.2.1 Objektivní vlivy Poloha Česká republika těží ze své polohy v mírném pásu střední Evropy. Kromě vlastní polohy je neméně důležitý i ráz krajiny a to z hlediska možnosti budování infrastruktury, která není tak problematická jako v alpských zemích. Průchod Českou republikou je možný využívat jak v severojižním směru, tak i západovýchodním směru, takže jsme jednou z významných tranzitních zemí. Kromě silniční a železniční dopravy máme i lodní dopravu po Labi a dále se zvažuje vybudování kanálu, který by měl propojit lodní dopravu z jihu na sever. Nezanedbatelnou roli hraje i to, že jsme obklopeni průmyslově vyspělými státy, s kterými máme významné obchodní vazby. Skutečnost, že náš stát byl i v minulosti významnou obchodní křižovatkou, měla velký vliv na vzdělanost a s tím související hospodářský rozvoj, z čehož těžíme dodnes. Charakteristika obyvatel Čeští obyvatelé jsou z velké části konzervativní, a proto nový vůz kupují ze svých celoživotních úspor, než aby upřednostnili formu finančního leasingu. Myšlení obyvatel je úzce spjato s vývojem české koruny vůči euru, tedy z toho vyplývá, že čeští obyvatelé nedůvěřují stabilitě finančního sektoru. Tento jev patří k dlouholeté tradici, odehrával se i na počátku krize ve druhé polovině 90. let. Vzdělanost obyvatelstva Vzdělanost, nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických oborech a růst ceny pracovní síly trápí Českou republiku už několik let. I zde došlo ke zvýšení nákladů přesahujících 1,5 miliardy Kč. Tato záležitost má úzké spojení se systémem vzdělávání především v oblasti učňovského a středního odborného školství, které není flexibilně napojeno na potřebu trhu práce v České republice. Bez dostatečného počtu technický vzdělaných lidí se Česká Republika neobejde, je tedy nutné poukázat na budoucnost technických profesí a klást důraz na jejich významnost. Zdroje nerostných surovin Rostoucí cena železa a železných kovů je globalizační trend, který na světových trzích ovlivnil produkci osobních automobilů v roce 2008, což mělo za následek rostoucí náklady jednotlivých podniků o 4 miliardy korun. I rekordní cena ropy v tomtéž roce způsobila zvýšení nákladů téměř o 1,7 miliard.

Vlastní práce

39

4.2.2 Subjektivní vlivy DPH Od dubna roku 2009 se změnila pravidla a daň z přidané hodnoty si můžou nyní podnikatelé odečíst při koupi libovolného firemního vozidla. Dříve platilo, že při pořízení vozu za účelem podnikání si podnikatel mohl odečíst daň z přidané hodnoty jen u osobních automobilů označených jako lehké užitkové vozy pro přepravu nákladu, které spadají do kategorie N1. Na auto, které podle technického průkazu patřilo do kategorie M1 (považováno za osobní vůz) se daňové úlevy nevztahovaly. Přitom k zařazení mezi kategorii vozů N1 stačilo pouhé oddělení zavazadlového prostoru od prostoru pro cestující mřížkou. Dnes se mřížky přestaly téměř do určitých typů vozů montovat, a pokud mřížka již byla nainstalována do prostoru vozidla, bylo toto vozidlo zcela neprodejné. Řada plátců DPH vyčkala na pořízení nového vozu, kdy se nemuseli řídit omezením, které výběr vozidla při podnikání limitovala. DPH zaplacené při koupi si dnes právnické osoby mohou i bez instalace omezující mřížky odečíst. „Šrotovné“ Zavedení „šrotovného“5 minulý a předminulý rok v některých státech Evropy mělo pozitivní vliv na vývoj středoevropského automobilového průmyslu, kdy se zdvojnásobila poptávka. Avšak „šrotovné“ má i svou negativní stránku, která působí jako dočasná injekce pro automobilový průmysl, protože způsobila umělý přesun části poptávky z nynějšího roku o rok dřív, což může vést k prudkému poklesu poptávky v následujících letech. „Šrotovné“ má negativní vliv i na jiné obory průmyslu, poněvadž důsledkem státních podpor na pořízení nových osobních automobilů přijdou ostatní obory o část tržeb. Prodeje klesly o 25 % dealerům, leasingovým společnostem a firmám, protože „šrotovné“ bylo zavedeno jen pro fyzické osoby nikoliv právnické. Díky zvýhodněné nabídce na nový vůz, za předpokladu odevzdání ojetého vozu k likvidaci, zapříčinilo dopad jak na celý automobilový průmysl, tak i na dynamiku HDP ve střední Evropě. Pravidla pro poskytnutí „šrotovného“ při koupi nového vozu má každý stát nastaven jinak. Financování „šrotovného“ zabezpečuje pouze stát a v sousedním Rakousku se podíleli na spolufinancování „šrotovného“ i samotní prodejci. Na první pohled by se „šrotovné“ mohlo jevit jako zcela nevýhodné pro státní rozpočet, ale opak je pravdou. Stát počítá s návratností ve formě DPH z prodeje nového vozidla. Nejvyšší efekt podle časopisu Ekonom vzbudilo „šrotovné“ na Slovensku, na druhé pozici se objevila Česká republika a za ní hned Polsko. České „šrotovné“ masivně podpořilo zejména Škodu auto, která profitovala z německých, slovenských a rakouských dotací. Zavedení státní podpory se úspěšně podepsalo i na kolínském producentovi TPCA a nošovické automobilce Hyundai.

Šrotovné – je forma státní podpory, kterou může zákazník obdržet při koupi nového vozu, pokud předá svůj ojetý vůz k likvidaci.

5

40

Vlastní práce

Kromě automobilek těžili ze státní podpory i subdodavatelé z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu. Tab. 2 „Šrotovné“ ve světě Země

Zavedení „šrotovného“

Španělsko Srpen 2008 Francie Leden 2008 Lucembursko Leden 2009 Německo Leden 2009 Nizozemsko Leden 2009 Portugalsko Leden 2009 Rumunsko Leden 2009 Itálie Únor 2009 Kypr Únor 2009 Slovensko Březen 2009 Rakousko Duben 2009 Srbsko Květen 2009 V. Británie Květen 2009 USA Červenec 2009 Pramen: (Ekonom čís. 37, 2009)

Prémie 2 000 eur 2 000 eur 2 500 eur 2 500 eur 1 000 eur 1 250 eur 800 eur 2 500 eur 1 700 eur 1 500 eur 1 500 eur 1 000 eur 2 000 liber 4 500 USD

4.2.3 Rizika Kurz koruny V roce 2008 posilující kurz české koruny měl velký vliv na export do zahraničí, na který se Česká republika soustřeďuje a připravil tím podniky o část tržeb. Každá pátá firma pohybující se v oblasti automobilového průmyslu uvažovala o snížení počtu svých zaměstnanců. Společnostem chyběla i plánovací jistota, poněvadž není dodnes znám přesný termín zavedení eura v České republice. Ve 3. čtvrtletí roku 2008 přišla celosvětová finanční krize, která způsobila depreciaci (znehodnocení) české měny na měnovém trhu. V roce 2009 kurz české koruny začal posilovat vůči cizím měnám.

4.3 Výrobci osobních automobilů v ČR Škoda AUTO Automobilový výrobce Škoda má na českém trhu výsadní postavení díky dobrému jménu, které vnímá jako klíčovou hodnotu pro úspěšný rozvoj podnikatelských aktivit a dlouholeté tradice. Lze ho řadit k nejstarším a nejvíce poptávaným vozům v České republice. Škoda AUTO je součástí koncernu VW, mezi jehož společníky patří Volkswagen, Audi, Seat a jeden z hlavních akcionářů

Vlastní práce

41

je automobilka Porche. Automobilka Škoda AUTO vyrábí nejrůznější typy aut od nižší střední třídy (Fabia) do vyšší střední třídy (Superb), aby se zavděčila nejširší škále veřejnosti. Továrny automobilky Škoda v České republice byly vybudovány ve městech Mladá Boleslav (hlavní závod), Kvasiny (pobočný závod) a Vrchlabí (pobočný závod). Tato automobilka si vede ze všech výrobců osobních automobilů v naší zemi nejlépe, o tom svědčí i prodejní rekord, kterého se jí přes větší obtíže podařilo dosáhnout v loňském roce, kdy dodala svým zákazníkům 684 226 vozů. Za tímto nárůstem stojí dva státy Čína a Německo. V Číně bylo prodáno 122 556 vozidel (+106,7 %) a v Německu díky zavedení státní podpory „šrotovného“ 162 328 (+44,3 %). K neprodávanějším vozům patří Škoda Octavia a hned za ní stojí Škoda Fabia. V loňském roce se podílela 7 % na celkovém vývozu. Tržby z prodeje připadají z 80 % na zahraniční trh a zbylých 20% na trh tuzemský. To vše svědčí o tom, že české automobily jsou rok od roku oblíbenější u domácích i zahraničních zákazníků. (číselné hodnoty citovány z: www.skoda−auto.cz, 2010) Hyundai Motor Manufactury CZECH Hyundai Motor, sesterská společost Kii, postavila továrnu v České republice 7. 7. 2006 v průmyslové oblasti Nošovice za rekordních 18 měsíců. Jedná se zároveň o první závod založený v celé Evropě. Další závody této automobilky se vyskytují ve státech Turecko, Korea, USA, v Indii a Číně byly postavěny dva závody. Nošovický závod se řadí k jednomu z nejmladších a zároveň podle veřejnosti k nejmodernějším závodům Evropy. Hyundai motor vyrábí automobily nižší střední, střední (Hyundai i30) a vyšší střední třídy (Hyundai ix 35). Od počátku listopadu roku 2009 začal Hyundai i s výrobou Kia Venga pro segment zákazníků preferující menší typy vozů. Důsledkem zavedení třísměnného provozu plánuje automobilka do budoucna produkci až 300 000 aut ročně. V současné době výroba odpovídá 200 000 aut při zaměstnání 2 200 zaměstnanců pracujících na dvousměnný provoz, z nichž 95% jsou občané České republiky, zbylých 5 % tvoří korejští zaměstnanci. Pokud by se předčasné odhady potvrdily, vyrovnal by se Hyundai své konkurenci v Kolíně. Minulý rok se automobilka Hyundai se sesterskou společností Kia mohla považovat za pomyslné výherce celosvětové finanční krize, poněvadž zvýšila meziroční prodej o 10 % na celkových 3, 1 milionů vozů, podíl na globálním trhu se projevil zvýšením na 5, 2 %. (číselné hodnoty citovány z: www.hyundaimotor.cz, 2010) TPCA (Toyota Peugeot Citroën automobile) Tento automobilový podnik vznikl v roce 2002 spojením automobilových továren Toyoty, Peugeotu, Citroënu prostřednictvím tzv. formy joint-venture6 v průmyslové zóně Kolín – Ovčárny. Začátek výroby se datuje až od roku 2005. V následujícím roce 2006 podnik dosáhl předpovídaných výsledků, kdy atakoval

Joint-venture – znamená formu spolupráce podniků, které se spojily za účelem vytvoření nové společnosti, které budou společně realizovat dosud načerpané informace z této oblasti.

6

42

Vlastní práce

roční kapacitu 300 000 vyrobených vozů určených z 99 % na vývoz do zahraničí. V dnešní době poptávka vyžaduje až 330 000 vozů ročně při zaměstnání celkem 3 500 pracovníků, čímž vznik továrny výrazně napomohl ke snížení nezaměstnanosti na východě Středočeského kraje. Automobilka TPCA svou výrobu zaměřuje na segment mini automobilů Citroën C1, Toyota Aygo a Peugeot 107. Tyto automobily jsou vhodné do městského provozu, jelikož je pro ně charakteristická nízká spotřeba a malý rozměr karoserie. Součástky a náhradní díly jsou nakupovány z 80 % od českých dodavatelů. Dnešní automobilový svět je staven na zásadách ekologie, proto se i tímto směrem ubírá podnik TPCA, který se stal držitelem certifikátu BAT (Best Available Techniques) a současně i mezinárodního certifikátu řízení ochrany životního prostředí EN ISO 14001:2004. (číselné hodnoty citovány z: www.tpca.cz, 2006)

4.4 Proclívání dovážených a vyvážených automobilů Clo dovozní a vývozní je vybíráno při přechodu zboží přes státní hranice. Státy jej používají převážně z důvodu ochrany, aby chránili svůj vnitřní trh před zbožím z okolních států (třetích zemí). Clo dovozní a současně vývozní je kontrolováno celním úřadem daného státu a o jeho úpravu se stará celní zákon. Zaznamenávání statistických hodnot v rámci Evropské unie provádí Intrastat. Do Intrastatu se vykazují údaje o pohybu zboží mezi ČR a ostatními členskými státy. Je to zboží, které skutečně překračuje státní hranice ČR, s výjimkou případů, kdy se zboží zdržuje na území ČR jen dočasně z důvodů dopravních (tranzituje) a některých zvláštních druhů a pohybů zboží. Intrastat je povinný pro všechny země Evropské unie. V ČR mají povinnost vykazovat statistické údaje pro Intrastat osoby zabývající se obchodní výměnou mezi členskými zeměmi EU, jestliže fakturovaná hodnota u přijatého nebo u odeslaného zboží překročila 8 milionů korun. Současně existuje i systém Extrastat, zaznamenávající pohyb zboží do třetích zemí a je založen na získávání údajů z celního prohlášení. Nejsou do něj zapisovány údaje o zboží umístěném do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, propuštěném do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použití a také o zpět vyváženém zboží bezprostředně po některém z těchto celně schválených určení. Dále nejsou v Extrastatu vykazovány údaje o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu. 4.4.1 Kombinovaná nomenklatura Základní členění kombinované nomenklatury podle Úředního věstníku Evropské unie (2009) je vyjádřeno pomocí osmimístného číselného kódu, který se skládá z třídy, kapitoly, nomenklaturního čísla, nomenklaturní položky a nomenklaturní podpoložky.

Vlastní práce

43

4.4.2 Třída Osobní automobily jsou zařazovány do třídy s názvem VOZIDLA, LETADLA, PLAVIDLA a DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ. Tato třída se skrývá pod římským číslem XVII. 4.4.3 Kapitoly v kombinované nomenklatuře Název kapitoly s osobními automobily se nazývá VOZIDLA, JINÁ NEŽ KOLEJOVÁ, JEJICH ČASTÍ, SOUČÁSTI a PŘÍSLUŠENSTVÍ a vyskytuje se pod označením 87. Do této kapitoly nepatří železniční nebo tramvajová kolejová vozidla konstruovaná výhradně pro jízdu po kolejích. 4.4.4 Nomenklaturní čísla Nomenklaturní číslo vyjadřuje čtyřmístný číselný kód, který se u třídy XVII a kapitoly 87 pohybuje v intervalu od 8701 do 8716, což znamená celkem 16 různých nomenklaturních čísel označující individuální druh vozidel. Pod nomenklaturním číslem 8703 se skrývají Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (jiná než čísla 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů. 4.4.5 Nomenklaturní položky Nomenklaturní položka je určena šestimístným číselným kódem, který začíná na šestičíslí 870120 označující Silniční návěsové tahače a končí pod označením 871690 Části a součásti. Pro tuto práci důležitá položka 870322 s názvem Osobní automobily s obsahem válců převyšujícím 1000 cm³, avšak nepřevyšujícím 1500 cm³. 4.4.6 Nomenklaturní podpoložky Nomenklaturní podpoložky se nacházejí pod osmimístným číselným kódem. Přesně vymezují jednotlivé detailní rozdělení zboží podle charakteristických znaků. Osmimístný kód umožňuje analyzovat zboží nové a použité ve všech skupinách s charakteristickými znaky, nemusí to být však pravidlem. Tato práce bude zaměřena převážně na podpoložky 87032210, což znamená jen Nové osobní automobily s obsahem válců od 1000 cm³ do 1500 cm³ a podpoložka 87032290 týkající se Použitých osobních automobilů s obsahem válců od 1000 cm³ do 1500 cm³.

4.5 Dovoz a vývoz nových osobních automobilů Analýza dovozu a vývozu je důležitá pro obchodníky jak na tuzemském, tak i na zahraničním trhu, aby byli připraveni reagovat na změny, které vyvolává celosvětové dění na trhu. Období zvolené pro výpočty bylo od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2009, pod označením kombinované nomenklatury 87032210, patřící do

44

Vlastní práce

třídy XVII. Pro zpracování analýzy byly vybrány země Evropské unie (Francie, Itálie, Německo, Španělsko, Švédsko) a třetí země (Čína, Japonsko, Korea, Turecko, USA), zabývající se produkcí osobních automobilů se zážehovým motorem o kubatuře v rozmezí 1000 cm³ – 1500 cm³. Následující údaje v tabulce 3 uvádějí dovoz a vývoz nových osobních automobilů. Z tabulky obsahující údaje o dovozu je patrné, že Česká republika dovážela nejvíce vozů z Francie. V roce 2007 dosáhl dovoz z Francie nejvyššího podílu 37 % (10 895 vozů). Ze třetích zemí nejdůležitějším obchodním partnerem bylo Turecko, v roce 2008 se dovezlo z Turecka 5 361 vozů. Nejméně se dovezlo ze států Číny a Švédska. Z USA nebyl zaznamenán žádný dovoz za uplynulé čtyři roky. Patrný nárůst objemu dovozu sledovaný mezi roky 2007 a 2008, mohl být zapříčiněn očekávanému vyhnutí odpisovým změnám pro podnikatele, poněvadž závěr roku bývá ve znamení firemních nákupů. Z porovnání roku 2009 s rokem 2006 vyplývá, že celkový objem dovezených vozidel zaznamenal úroveň nárůstu o 116, 38 %. Tab. 3 Dovoz nových osobních automobilů v letech 2006-2009 Země Dovoz celkem EU celkem

Z toho

toho

2008

2007

ks

%

ks

%

29 906

100

29 616

100

19 737

66

23 591

80

9 977

34

10 895

37

ks

2009 %

ks

%

37 677

100

34 806

100

30 103

80

28 172

81

33 5 23 19 –

7 352

21

1 819

5

12 443

36

6 557

19

1

0

Itálie

1 619

5

2 304

8

Německo

3 127

10

6 778

23

Španělsko

5 014

17

3614

12

–

–

–

–

12 237 1 864 8 825 7 177 –

10 169

34

6 025

20

7 574

20

6 634

19

–

x

87

0

161

0

275

1

Francie Z

2006

Švédsko Třetí země celkem Čína Z toho

Japonsko

927

3

956

3

2 017

6

1 133

3

Korea

4 966

17

1 420

5

35

0

343

1

Turecko

4 276

14

3 562

12

5 361

14

4 883

14

–

–

–

–

–

–

–

–

USA

Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

Z údajů v tabulce 4 vyplývá, že největším obchodním partnerem bylo Německo, na jeho trhy bylo v roce 2009 vyvezeno celkem 77 %, což bylo 122 550 vozidel. V historii to je nejvyšší počet vyvezených aut z ČR za poslední čtyři následující roky. Ze třetích zemí mělo nejvyšší podíl na exportu Turecko, ačkoliv dosáhlo během let 2006, 2007, 2008 pouhých 2 % z celkového vývozu, ostatní třetí země byly svým podílem na vývozu zanedbatelné. Rostoucí trend vývozu byl podmíněn postavením nové továrny v Kolíně se zaměřením na malé užitkové

Vlastní práce

45

vozy, konkrétně na vozy nižší třídy (Citroën C1, Toyota aygo a Peugeot 107). V roce 2009 tomu přispělo i zavedení šrotovného, které vyvolalo expanzi poptávky po nových autech. Celkový objem vývozu dosáhl úrovně 266, 36 %. Tab. 4 Vývoz nových osobních automobilů v letech 2006-2009 Země Vývoz celkem EU celkem

Z

Z toho

toho

2006

2008

2007

ks

%

ks

%

ks

60 258

100

68 988

100

58 944

98

67610

98

2009 %

ks

%

68 310

100

160 506

100

67 079

98

158895

99

Francie

3 483

6

3 272

6

2 377

3

5 330

3

Itálie

4 886

8

7 441

8

12 171

18

13 222

8

40 410

67

46 395

67

45 381

66

122 550

77

Německo Španělsko

4 358

7

5 327

7

4 539

7

14 083

9

Švédsko

5 807

10

5 175

10

2 611

4

3 710

2

1 314

2

1 378

2

1 231

2

1 611

1

1

0

28

0

2

0

–

–

Třetí země celkem Čína Z toho

Japonsko

3

0

–

–

1

0

–

–

Korea

–

–

–

–

2

0

7

0

1 307

2

1 348

2

1 224

2

1 604

1

3

0

2

0

2

0

–

–

Turecko USA

Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

Tab. 5 Indexní změny srovnávající úroveň roku 2009 s rokem 2006

Země

Dovoz ∆ Kč Index v % 09–06 09/06

Celkem EU celkem

Z toho

Francie Itálie Z toho Německo Španělsko Švédsko Třetí země celkem Čína Japonsko Z toho Korea Turecko USA Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

4 900 8 435 –2 625 200 9 316 1 543 x –3 535 x 206 –4 623 607 x

116,38 142,74 73,69 112,35 397,92 130,77 x 65,24 x 122,22 6,91 114,20 x

Vývoz ∆ Kč Index v % 09–06 09/06 100 248 99 951 1 847 8 336 82 140 9 725 –2 097 297 x x x 297 x

266,36 269,57 153,03 270,61 303,27 323,15 63,89 122,60 x x x 122,72 x

46

Vlastní práce

Tabulka číslo 6 vyjadřuje hodnotu exportu a importu celkem. Lze z ní vyčíst, že se Česká republika se zaměřovala na export do zemí EU a to 98 %, zbývající 2 % odpovídaly vývozu do třetích zemí. Dovoz ze zemí EU tvořil 77 % (101 603 vozů). Z Francie soustřeďující se na výrobu vozidel střední a nižší třídy (Renault, Citroën, Peugeot), který český trh poptává nejvíce, se dovezlo 30 % (40 461 vozidel). Co se týče dovozu ze třetích zemí, tak nejvyšší podíl mělo Turecko se 14 % (18 082 vozů). Údaje celkového dovozu a vývozu jsou pro lepší představu zachyceny v grafech s číslem 3 a 4. Tab. 6 Celkový dovoz a vývoz nových osobních automobilů v letech 2006-2009 Země Celkem EU celkem

Dovoz ks

Z toho

132 005 101 603 Francie 40 461 Itálie 7 606 Z toho Německo 31 173 Španělsko 22 362 Švédsko 1 Třetí země celkem 30 402 Čína 523 Japonsko 5 033 Z toho Korea 6 764 Turecko 18 082 USA – Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

Vývoz %

ks 100 77 30 6 24 17 0 23 0 4 5 14 –

318 062 312 528 14 462 37 720 254 736 28 307 17 303 5534 31 4 9 5 483 7

% 100 98 4 11 70 8 5 2 0 0 0 2 0

Vlastní práce

47

Graf 3: Celkový dovoz nových osobních automobilů za období 2006-2009 v kusech

Graf 4: Celkový vývoz nových osobních automobilů za období 2006-2009 v kusech

4.6 Průměrná celní hodnota nových automobilů „Celní hodnota je základní údaj pro výpočet celního dluhu při použití valorických či kombinovaných celních sazeb.“(Celní hodnota, 2009)

48

Vlastní práce

Dovozní hodnota cla se vyměřuje z celní hodnoty zboží. Základem celní hodnoty je cena, za kterou je nebo má být zboží prodáno do společenství, k ní jsou připočítány náklady na přepravu zboží do místa, kde vstupuje na celní území Společenství. Vedle cla se při propuštění dovozeného zboží do volného oběhu v tuzemsku vyměřuje DPH zpravidla v základní sazbě 20 %. Základem pro výpočet DPH je opět celní hodnota zboží, včetně nákladů na dopravu zásilky do tuzemska, navýšená o vyměřené clo podle Českého statistického úřadu (2010). Dovozce, který je plátcem daně ve smyslu zákona o DPH, neplatí daň celní správě, ale je povinen daň si sám vypočítat a uvést v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období. Údaje uvedené v tabulce 7 přibližují vývoj průměrné celní hodnoty u nových osobních automobilů označené pod kombinovanou nomenklaturou 87032210 za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2009. Průměrná celní hodnota dovezených automobilů za zvolené období nepřekračovala 372 000, což bylo pouze v případě dovezených aut ze Švédska, z ostatních států se celní hodnota pohybovala mírně nad hranici 250 000, ve větších případech pod hranicí 250 000. Celní hodnota automobilů má spíše klesající tendenci. Tab. 7 Průměrná celní hodnota nových dovezených osobních automobilů za rok 2006 − 2009 2006

2007

2008

2009

Kč

Kč

Kč

Kč

Země Celkem

∆ Kč 09–06

Index 09/06 v%

217 316

227 060

225 193

213 115

–4 201

98,07

EU celkem

232 804

235 983

233 496

221 911

–10 893

95,32

Francie Itálie Německo Španělsko Švédsko

229 353 222 574 263 322 223 942 –

226 364 236 827 253 840 230 953 –

212 977 238 536 270 318 221 897 –

210 050 219 566 234 467 212 011 372 000

–19 303 –3 008 –28 856 –11 930 x

91,58 98,65 89,04 94,67 x

187 255

192 121

192 190

175 762

–11 493

93,86

Čína − 234 736 Japonsko 248 808 222 863 Korea 172 033 196 547 Turecko 191 589 181 065 USA – – Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

227 062 220 959 200 200 180 266 –

242 793 235 383 188 545 157 255 –

x –13 425 16 512 –34 334 x

x 94,60 109,6 82,08 x

Třetí země celkem

Zajímavostí vycházející z tabulky 8 je průměrná celní hodnota exportovaného automobilu v roce 2006 do Číny, která představovala částku 1 443 000 Kč. Průměrná celní hodnota vyvezených osobních automobilů kulminovala u většiny zemí v roce 2007, tedy v roce před celosvětovou finanční

Vlastní práce

49

krizí. V roce 2008 jsme nejlevněji vyváželi do Španělska (182 922 Kč) a Turecka (181 913 Kč), naopak dražší automobily byly exportovány do Německa (221 875 Kč) a USA (292 500 Kč). V roce 2009 byl zaznamenán mírný nárůst průměrných celních hodnot za nové osobní automobily oproti roku 2008. Tab. 8 Průměrná celní hodnota nových vyvezených osobních automobilů za rok 2006 − 2009 2006

2007

2008

2009

Kč

Kč

Kč

Kč

Země

∆ Kč 09–06

Index 09/06 v%

Celkem

225 425

230 829

210 987

232 573

7 148

103,17

EU celkem

225 989

231 373

211 508

231 805

5 816

102,57

Francie Itálie Německo Španělsko Švédsko

204 175 214 544 233 676 201 327 213 719

216 860 207 441 240 691 206 375 217 149

193 993 188 865 221 875 182 922 202 507

201 515 211 157 239 066 205 000 210 821

–2 660 –3 387 5 390 3 674 –2 898

98,70 98,42 102,31 101,82 98,64

Třetí země celkem

200 138

204 156

182 570

308 317

108 179

154,05

Čína 1 443 000 316 928 Japonsko 213 000 – Korea – – Turecko 198 199 201 481 USA 617 667 428 000 Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

397 000 204 000 249 500 181 913 292 500

– – 273 000 308 471 –

x x x 110 272 x

x x x 155,64 x

4.7 Dovoz a vývoz použitých osobních automobilů Dovoz a vývoz použitých osobních automobilů spadající pod kombinovanou nomenklaturou 87032290 do třídy XVII a kapitoly 87. Vybrané země pro výpočty a znázornění se zcela shodují se zeměmi pro vývoz a dovoz nových osobních automobilů. Za hodnocené období bylo v roce 2007 dovozeno nejvíce použitých osobních automobilů za poslední čtyři roky a to přesně 5 806 vozů, bylo to zapříčiněno důsledkem liberalizace dovozu od 1. 7. 2006. Oproti stejnému období roku 2006 se v souhrnu za tyto kategorie jedná o nárůst prvních registrací o 4, 52 % (o 262 vozidel) přes státní hranice. O dva roky později došlo k výraznému poklesu objemu importu, hranice celní hodnoty se snížila téměř na polovinu (celkem 2 289 vozů) v porovnání s předcházejícím rokem. Mezi významné obchodní partnery patří z Evropy Francie, Německo a ze třetích zemí Japonsko a Korea. Naopak nejméně jsme dováželi ze Švédska, Turecka a Číny. Téměř 29 % importovaných automobilů tvořily přestárlé automobily, tedy vozidla vyrobená více než před deseti lety.

50

Vlastní práce

Tab. 9 Dovoz použitých osobních automobilů za rok 2006 − 2009 Země

2006 ks

%

ks

%

ks

2009 %

ks

%

100 93 40 12 39 2 0

5 806 5400 2299 1208 1814 75 4

100 93 40 21 31 1 0

5 677 5 209 1 950 1 179 1 964 114 2

100 92 34 21 35 2 0

2 805 2 289 843 454 920 68 4

100 82 30 16 33 3 0

407 7 – – 250 4 Japonsko Z 148 3 Korea toho 1 0 Turecko 8 0 USA Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

400 – 244 139 1 16

7 – 4 3 0 0

468 1 350 104 – 13

8 0 6 2 – 0

516 1 383 92 3 37

18 0 14 4 0 1

Dovoz celkem EU celkem Francie Z

V tom

toho

Itálie Německo Španělsko Švédsko

5544 5137 2199 710 2140 87 1

2008

2007

Třetí země celkem

Čína

Údaje v tabulce označené číslem 10, se týkají vývozu z České republiky. Vývoz kulminoval v roce 2009, kdy se celkem vyvezlo 232 ojetých osobních automobilů do států Evropské unie a z toho nejvyšší podíl putoval do Německa (99 %). Nejnižší objem vývozu byl zaznamenán v roce 2007, podle kombinované nomenklatury se vyvezlo jen 7 kusů ojetých automobilů a to do států Evropské unie (tři vozy do Německa, dva vozy do Francie a Itálie). Během celého období od roku 2006 do roku 2009 nebyl exportován z České republiky žádný ojetý automobil do třetích zemí. Tab. 10 Vývoz použitých osobních automobilů za rok 2006 − 2009 Země

2006 ks

9 100 EU celkem 9 100 – – Francie – – Itálie 9 100 Německo – – Španělsko – – Švédsko Pramen: www.czso.cz, propočty autorky Z toho

Vývoz celkem

2008

2007 %

ks

%

13 13 3 – 10 – –

100 100 23 – 77 – –

ks

2009 %

7 7 2 2 3 – –

100 100 29 29 43 – –

ks

232 232 1 1 229 1 –

%

100 100 0 0 99 0 –

Vlastní práce

51

Tab. 11 Indexní změny srovnávající úroveň roku 2009 s rokem 2006

Země Celkem EU celkem

∆ Kč 09–06

Dovoz Index v % 09/06

∆ Kč 09–06

Vývoz Index v % 09/06

48,36

223

2577,78

–2848 Francie –1356 Itálie –256 Z toho Německo –1220 Španělsko –19 Švédsko 3 Třetí země celkem 109 Čína x Japonsko 133 Z toho Korea –56 Turecko 2 USA 29 Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

42,39 36,67 37,58 50,72 90,67 100,00 129,00 x 156,97 66,19 300,00 231,25

223 X x 220 x x x x x x x x

2577,78 x x 2544,44 x x x x x x x x

Z toho

–2739

Z údajů v tabulce 12 je patrné, že nejvíce použitých osobních automobilů bylo dováženo ze zemí EU, 91 % (18 035 vozidel). Nejvyšší podíl na dovozu měla Francie s 37 % a za ní bylo Německo s 34 % (6 838 vozidel). Dovoz ze třetích zemí byl prakticky nulový až na Japonsko s 6 % (1 227) a Koreu s 2 % (483). U vývozu výpočty téměř korespondují s dovozem, jen s tím rozdílem, že do třetích zemí nebyl zaznamenán žádny exportovaný automobil se zážehovým motorem o kubatuře od 1000 cm³ do 1500 cm³. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro vývoz ojetých vozů se jevilo Německo, kam se celkem za roky 2006, 2007, 2008 a 2009 vyvezlo celkem 97 % (251 vozidel). V grafu s číslem 5 je vyjádřen celkový dovoz ojetých automobilů v procentuálním vyjádření.

52

Vlastní práce

Tab. 12 Celkový dovoz a vývoz použitých osobních automobilů za rok 2006 − 2009 Dovoz

Země

ks

Z toho

Vývoz celkem EU celkem Francie Itálie Z toho Německo Španělsko Švédsko Třetí země celkem Čína Japonsko Korea Turecko USA Pramen: www.czso.cz, propočty autorky Z toho

Vývoz %

ks

%

19 826 18 035 7 291 3 551 6 838 344 11 1 791

100 91 37 18 34 2 0 9

261 261 6 3 251 1 – –

100 100 2 1 97 0 – –

2 1 227 483 5 74

0 6 3 0 0

– – – – –

– – – – –

Graf 5: Celkový dovoz použitých osobních automobilů za období 2006 − 2009 v kusech

4.7.1 Průměrná celní hodnota použitých automobilů Fakturovaná cena samotného zboží je základem statistické hodnoty dováženého zboží. „Statistická hodnota zahrnuje pouze ty přímé obchodní náklady spojené

Vlastní práce

53

s dopravou dováženého zboží mimo území ČR bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající.“(Zahraniční obchod, 2010) Do statistické hodnoty osobních automobilů nejsou zahrnovány bankovní náhrady, daně a dávky spojené s dovozem. Průměrné stáří ojetých automobilů v České republice se pohybovalo okolo 10 let, od toho se tedy odvíjí i průměrná celní hodnota za dovezené použité vozidlo. Deklarovaná průměrná celní hodnota měla klesající trend, který lze vypozorovat srovnáním roku 2006 a 2007. Tento nepříznivý trend se ještě jednou opakoval v roce 2009. V tabulce byl zaznamenán i rostoucí trend, který zachytil rok 2008. Nižší průměrnou celní hodnotu použitých vozů zaznamenaly třetí země v intervalu od 57 440 do 69 180. Hodnota dovezených vozů z Evropské unie se nacházela v rozmezí od 63 165 do 79 182 za zvolené období. Nejdražší automobil byl dovozen ze Španělska v roce 2009 a to za 166 750 Kč. Naopak nejlevnější automobil byl přivezen za pouhých 6 000 Kč z Číny. Tab. 13 Průměrná celní hodnota použitých dovezených osobních automobilů za rok 2006−2009 2006

2007

2008

2009

Kč

Kč

Kč

Kč

Země Celkem 65 132 63 165 EU celkem 65 574 63 238 Francie 64 727 68 527 Itálie 49 421 42 502 Německo 71 864 70 098 Španělsko 64 345 71 120 Švédsko 44 000 27 250 Třetí země celkem 59 558 62 180 Čína − − Japonsko 70 128 70 217 Korea 43 649 47 683 Turecko 105 000 278 000 USA 17 875 52 063 Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

79 182 80 014 73 432 47 562 105 163 96 140 11 500 69 919 79 000 73 509 56 500 − 79 923

64 225 65 755 61 038 47 416 74 002 129 147 166 750 57 440 6 000 53 023 82 630 90 000 39 270

∆ Kč 09–06

Index 09/06 v%

–907 181 –3 689 –2 005 2 138 64 802 122 750 –2 118 x –17 105 38 982 –15 000 21 395

98,61 100,28 94,30 95,94 102,98 200,71 378,98 96,44 x 75,61 189,31 85,71 219,69

V tabulce číslo 14 jsou uvedeny výpočty průměrné celní hodnoty použitých osobních automobilů vyvezených do státu Evropské unie a do třetích zemí. Průměrná celní hodnota exportovaného automobilu v roce 2009 do Itálie dosáhla až rekordního sedmimístného čísla 6 483 000 Kč. Nejnižší cena za exportovaný vůz byla zaznamenána v tomtéž roce, přesněji se jednalo o vývoz na francouzský trh v hodnotě 6 000 Kč za ojeté vozidlo. Do třetích zemí v rozmezí let 2006 až 2009 nebyl uskutečněn žádný obchod týkající se vývozu ojetých osobních automobilů s nomenklaturním označením 87032290.

54

Vlastní práce

Tab. 14 Průměrná celní hodnota použitých vyvezených osobních automobilů za rok 2006−2009

Kč

∆ Kč 09–06

Index 09/06 v%

278 823 278 823 6 000 6 483 000 253 489 149 000 −

55 934 55 934 x x 30 600 x x

125,10 125,10 x x 113,73 x x

2006

2007

2008

2009

Kč

Kč

Kč

222 889 222 889 − − 222 889 − −

208 846 208 846 89 333 − 244 700 − −

208 429 208 429 80 500 381 000 178 667 − −

Země Celkem EU celkem Francie Itálie Německo Španělsko Švédsko

Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

4.8 Obchodní bilance s osobními automobily Následující část vlastní práce je zaměřena na výpočet obchodní bilance tedy salda (rozdíl dovozu a vývozu) a obratu (součet dovozu a vývozu). Obchodní bilance je považována za hodnotový ukazatel, který se zpravidla publikuje buď v měsíčním, nebo ročním časovém období. Práce obsahuje roční časové období. Celková obchodní bilance Celková obchodní bilance představuje aktivní pojetí úlohy zahraničního obchodu. Aktivní pojetí koncepce zahraničního obchodu aplikované v některých státech má viditelné výsledky a to v tom, že činí export základní hnací silou ekonomického rozvoje daného státu. Z teritoriálního hlediska ovlivňuje v posledních letech výsledky zahraničního obchodu velmi příznivě obchodní výměna a hospodářská spolupráce se státy Evropské unie. Celková obchodní bilance od roku 2006 do roku 2007 zaznamenala vzrůstající trend. Dopady světové hospodářské krize se začaly promítat do situace na trhu ve třetím čtvrtletí roku 2008. Roku 2009 se hodnota obchodní bilance mnohonásobně zvýšila až na hodnotu 37 394 049 tisíc korun českých. Záporná obchodní bilance byla vykázána při obchodování se státy nazývané jako třetí země. Naopak u obchodu mezi Českou republikou a členy Evropské unie převládá vývoz nad dovozem.

Vlastní práce Graf 6:

55 Celková obchodní bilance za období 2006 − 2009

Obchodní bilance s novými osobními automobily ze států EU Na celkové obchodní bilanci v tabulce 16 měl převažující podíl vývoz automobilů. Celkový přebytek se státy EU měl spíše rostoucí tendenci s výjimkou roku 2008 ovlivněným finanční krizí, která měla za následek pokles ekonomických aktivit. Meziroční změna mezi rokem 2009 a 2006 činila 23 511 970 tisíc Kč. Převaha importu nad exportem se projevila u státu Francie v celém sledovaném období, ačkoliv se nedostatek k roku 2009 snížil (na −470 215 tisíc Kč). U obchodu ČR se Španělskem se vyskytla taktéž záporná obchodní bilance v roce 2006 (−245 462 tisíc Kč) a 2008 (−762 269 tisíc Kč). Nejvyšší hodnota obratu byla zaznamenána u státu Německa, protože pro Českou republika je tento západní soused jeden z hlavních obchodních partnerů, co se týče automobilového průmyslu. V roce 2009 se vyšplhal obrat u obchodování s Německem k částce 32 214 972 tisíc Kč. Hodnota celkového obratu v daném období neustále rostla a v roce 2009 se zastavila na hodnotě 43 084 343 tisíc Kč. Obchodní bilance s novými osobními automobily ze třetích zemí U níže uvedené tabulky označené číslem 17 nabývala celková obchodní bilance záporných hodnot a to nejvíce záporné hodnoty dosáhla v roce 2006 (−1 641 215 tisíc Kč). Trvale záporné bilanční hodnoty vykazovala Česká republika s Japonskem, Koreou a Tureckem. U USA se soustředila Česka republika jen na vývoz nikoliv na dovoz v průběhu let 2006 až 2008. Nejvyššího celkového obratu bylo dosaženo v roce 2006 (2 167 177 tisíc Kč), v následujících letech se obrat mírně osciloval okolo hranice 1 660 000 tisíc Kč.

56

Vlastní práce

Nejvyššího obratu ze všech třetích zemí dosáhlo Turecko v roce 2009 (1 262 665 tisíc Kč). Obchodní bilance s použitými osobními automobily ze států EU Pro obchodování s použitými osobními automobily s motorem o kubatuře 1000 – 1500 cm³ je charakteristické pasivní pojetí zahraničního obchodu. Je to způsobeno maximální ochranou domácího trhu, tedy přístup k zahraničnímu obchodu byl spíše protekcionistický. Obchod s použitými osobními automobily nižší až střední třídy je zaměřen spíše na dovoz ze zemí Evropské unie než vývoz z České republiky, o čem vypovídá tabulka s označením 18. Z jednotlivých zemí zatěžoval obchodní bilanci České republiky nejvíce obchod s Německem v roce 2008, kdy bylo dosaženo salda o záporné hodnotě −206 005 tisíc Kč. Graf 7: Celková obchodní bilance s použitými osobními automobily za období 2006 − 2009

Obchodní bilance s použitými osobními automobily ze třetích zemí Pro obchod s ojetými automobily je záporná obchodní bilance charakteristická a je zaznamenána v celém zkoumaném období, kdy nejzápornější hodnoty dosáhla v roce 2008 (-32 722 tisíc Kč). Nejvyšší podíl na záporném saldu v roce 2008 mělo Japonsko, z kterého se do České republiky dovezlo 350 vozů v celkové hodnotě 25 728 tisíc Kč, v tomtéž roce nebyl vyvezen žádný ojetý automobil na japonský trh. Obchod s Čínou nezaznamenal pohyb zboží přes státní hranice v roce 2006, 2007. U Turecka lze tento jev pozorovat v roce 2008.

Vlastní práce

57

Tab. 15 Obchodní bilance a obrat celkem u osobních automobilů v letech 2006 – 2009 Země

Ukazatel

2006 tis. Kč

%

2007 tis. Kč

%

2008 tis. Kč

%

2009 tis. Kč

%

∆ Kč 09– 06

Index v % 09/06

Export

13 585 680

100

15 927 143

100

14 413 947

100

37 394 049

100

23 808 369

275,25

Import

6 860 146

100

7 090 961

100

8 931 923

100

7 597 837

100

737 691

110,75

Bilance

6 725 534

100

8 836 182

100

5 482 024

100

29 796 212

100

23 070 678

443,03

Obrat

20 445 826

100

23 018 104

100

23 345 870

100

44 991 886

100

24 546 060

220,05

Export

13 322 699

98

15 645 816

98

14 189 203

98

36 897 350

99

23 574 651

276,95

Import

4 931 710

72

5 908 560

83

7 443 557

83

6 402 193

84

1 470 483

129,82

Bilance

8 390 989

125

9 737 256

110

6 745 646

123

30 495 157

102

22 104 168

363,43

18 254 409

89

21 554 376

94

21 632 760

93

43 299 543

96

25 045 134

237,20

Export

262 981

2

281 327

2

224 744

2

496 699

1

233 718

188,87

Import

1 928 436

28

1 182 401

17

1 488 366

17

1 195 644

16

-732 792

62,00

Bilance

–1 665 455

–25

–901 074

–10

–1 263 622

–23

–698 945

–2

966 510

41,97

Obrat 2 191 417 Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

11

1 463 728

6

1 713 110

7

1 692 343

4

-499 074

77,23

Celkem

Z toho

EU

Obrat

Třetí země

58

Vlastní práce

Tab. 16 Obchodní bilance s novými osobními automobily ze států EU v letech 2006 − 2009. Země

Ukazatel

Jed.

2006

2007

2008

2009

∆ Kč 09–06

Index 09/06 v %

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

13 320 693 4 594 856 8 725 837 17 915 549

15 643 101 5 567 073 10 076 028 21 210 174

14 187 744 7 028 942 7 158 802 21 216 686

36 832 663 6 251 680 30 580 983 43 084 343

23 511 970 1 656 824 21 855 146 25 168 794

276,51 136,06 350,46 240,49

Francie

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

711 142 2 288 257 –1 577 115 2 999 399

709 567 2 466 231 –1 756 664 3 175 798

461 122 2 606 201 –2 145 079 3 067 323

1 074 076 1 544 291 –470 215 2 618 367

362 934 –743 966 1 106 900 –381 032

151,04 67,49 29,81 87,30

Itálie

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

1 048 263 360 347 687 916 1 408 610

1 543 570 545 649 997 921 2 089 219

229 8671 444 631 1 854 040 2 743 302

2 791 920 399 390 2 392 530 3 191 310

1 743 657 39 043 1 704 614 1 782 700

266,34 110,83 347,79 226,56

Německo

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

9 442 838 823 409 8 619 429 10 266 247

11 166 855 1 720 528 9 446 327 12 887 383

10 068 920 2 385 556 7 683 364 12 454 476

29 297 503 2 917 469 26 380 034 32 214 972

19 854 665 2 094 060 17 760 605 21 948 725

310,26 354,32 306,05 313,80

Španělsko

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

877 381 1 122 843 –245 462 2 000 224

1 099 360 834 665 264 695 1 934 025

830 285 1 592 554 –762 269 2 422 839

2 887 018 1 390 158 1 496 860 4 277 176

2 009 637 267 315 1 742 322 2 276 952

329,05 123,81 –609,81 213,83

Export tis. Kč Import tis. Kč Švédsko Bilance tis. Kč Obrat Tis. Kč Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

1 241 069 − 1 241 069 1 241 069

1 123 749 − 1 123 749 1 123 749

528 746 − 528 746 528 746

782 146 372 781 774 781 774

–458 923 x –459 295 –458 551

63,02 x 62,99 63,05

Z toho

Celkem

Vlastní práce

59

Tab. 17 Obchodní bilance s novými osobními automobily ze třetích zemí v letech 2006 − 2009. Země

Ukazatel

Jed.

2006

2007

2008

2009

∆ Kč 09–06

Index 09/06 v %

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

262 981 1 904 196 –1 641 215 2 167 177

281 327 1 157 529 –876 202 1 438 856

224 744 1 455 644 –1 230 900 1 680 388

496 699 1 166 005 –669 306 1 662 704

233 718 –738 191 971 909 –504 473

188,87 61,23 40,78 76,72

Čína

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

1 443 – 1 443 1 443

8 874 20 422 –11 548 29 296

794 3 6557 –35 763 37 351

– 66 768 –66 768 66 768

x x –68 211 65 325

x x –4 627,03 4 627,03

Japonsko

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

639 230 645 –230 006 231 284

– 213 057 –213 057 213 057

204 445 674 –445 470 445 878

– 266 689 –266 689 266 689

x 36 044 –36 683 35 405

x 115,63 115,95 115,31

Korea

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

– 854 315 –854 315 854 315

– 279 097 –279 097 279 097

499 7 007 –6 508 7 506

1 911 64 671 –62 760 66 582

x –789 644 791 555 –787 733

x 7,57 7,35 7,79

Turecko

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

259 046 819 236 –560 190 1 078 282

271 597 644 953 –373 356 916 550

222 662 966 406 –743 744 1 189 068

494 788 767 877 –273 089 1 262 665

235 742 –51 359 287 101 184 383

191,00 93,73 48,75 117,10

Export

tis. Kč

1 853

856

585

–

x

x

Import

tis. Kč

–

–

–

–

x

x

Bilance

tis. Kč

1 853

856

585

–

x

x

Obrat Tis. Kč Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

1 853

856

585

–

x

x

Z toho

Celkem

USA

60

Vlastní práce

Tab. 18 Obchodní bilance s použitými osobními automobily ze států EU v letech 2006 − 2009. Země

Jed.

2006

2007

2008

2009

∆ Kč 09–06

Index 09/06 v %

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

2 006 336 854 –334 848 338 860

2 715 341 487 –338 772 344 202

1 459 416 793 –415 334 418 252

64 687 150 513 –85 826 215 200

62 681 –186 341 249 022 –123 660

3 224,68 44,68 25,63 63,51

Francie

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

– 142 334 –142 334 142 334

268 157 544 –157 276 157 812

161 143 193 –143 032 143 354

6 51 455 –51 449 51 461

x –90 879 90 885 –90 873

x 36,15 36,15 36,16

Itálie

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

– 35 089 –35 089 35 089

– 51 343 –51 343 51 343

762 56 076 –55 314 56 838

6 483 21 527 –15 044 28 010

x –13 562 20 045 –7 079

x 61,35 42,87 79,83

Export

tis. Kč

2 006

2 447

536

58 049

56 043

2 893,77

Celkem

Z toho

Ukazatel

Import

tis. Kč

153 789

127 157

206 541

68 082

–85 707

44,27

Bilance

tis. Kč

–151 783

–124 710

–206 005

–10 033

141 750

6,61

Obrat

tis. Kč

155 795

129 604

207 077

126 131

–29 664

80,96

Export

tis. Kč

–

–

–

149

x

x

Import

tis. Kč

5 598

5 334

10 960

8 782

3 184

156,88

Bilance

tis. Kč

–5 598

–5 334

–10 960

–8 633

–3 035

154,22

Obrat

tis. Kč

5 598

5 334

10 960

8 931

3 333

159,54

Export tis. Kč Import tis. Kč Švédsko Bilance tis. Kč Obrat Tis. Kč Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

– 44 –44 44

– 109 –109 109

– 23 –23 23

– 667 –667 667

x 623 –623 –123 660

x 1 515,91 1 515,91 63,51

Německo

Španělsko

Vlastní práce

61

Tab. 19 Obchodní bilance s použitými osobními automobily ze třetích zemí v letech 2006 − 2009 Země

Ukazatel

Jed.

2006

2007

2008

2009

∆ Kč 09–06

Index 09/06 v %

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

– 24 240 –24 240 24 240

– 24 872 –24 872 24 872

– 32 722 –32 722 32 722

– 29 639 –29 639 29 639

x 5 399 –5 399 5 399

x 122,27 122,27 122,27

Čína

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

– – – –

– – – –

– 79 –79 79

– 6 –6 6

x x x x

x x x x

Japonsko

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

– 17 532 –17 532 17 532

– 17 133 –17 133 17 133

– 25 728 –25 728 25 728

– 20 308 –20 308 20 308

x 2 776 –2 776 2 776

x 115,83 115,83 115,83

Korea

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

– 6 460 –6 460 6 460

– 6 628 –6 628 6 628

– 5 876 –5 876 5 876

– 7 602 –7 602 7 602

x 1 142 –1 142 1 142

x 117,68 117,68 117,68

Turecko

Export Import Bilance Obrat

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

– 105 –105 105

– 278 –278 278

– – – –

– 270 –270 270

x 165 –165 165

x 257,14 257,14 257,14

Export

tis. Kč

–

–

–

–

x

x

Import

tis. Kč

143

833

1 039

1 453

1 310

1 016,08

Bilance

tis. Kč

–143

–833

–1 039

–1 453

–1310

1 016,08

Obrat Tis. Kč Pramen: www.czso.cz, propočty autorky

143

833

1 039

1 453

1 310

1 016,08

Z toho

Celkem

USA

62

Vlastní práce

4.9 Predikce vývozu a dovozu pro rok 2010 Lineárním trendem byly spočítány parametry a . Údaje využité k výpočtu trendové přímky pochází z tabulky s označením 3, což je dovoz nových osobních automobilů a tabulky s číslem 4 vývoz nových osobních automobilů za sledované období 2005 – 2009, pro přesnější znázornění lineárního trendu bylo zvoleno pololetní vyjádření a byl přidán rok 2005, který není uveden v tabulce 3 a 4. 4.9.1 Predikce celkového dovozu Spočítané parametry trendové přímky pro počet dovezených nových osobních automobilů jsou: =16 254, =524,5. Tvar trendové přímky je: T = 16 254 + 524,5 t. Z grafu níže lze vyčíst, že trendová přímka má vzestupnou tendenci, podle které lze předpokládat, že se v roce 2010 doveze na český trh ze zemí EU a třetích zemí více nových osobních automobilů jak v letech předešlých. Predikce pro rok 2010 týkající se celkového dovozu osobních automobilů je zaznamenána v tabulce 20, uvedené níže pod grafem. Lineární trend pro první pololetí roku 2010 byl vypočítán na 19 139, což znamená, že v druhém pololetí by se mohlo celkem dovést podle výpočtu do ČR 19 663 automobilů. Graf 8: Počet skutečně dovezených nových osobních automobilů celkem z EU a třetích zemí v ks

Vlastní práce Tab. 20

63 Výpočty predikce celkového dovozu pro rok 2010

Skutečná hodnota I/05 14 438 II/05 14 398 I/06 15 537 II/06 15 369 I/07 16 155 II/07 14 061 I/08 19 711 II/08 17 966 I/09 16 976 II/09 18 930 I/10 – II/10 – Pramen: propočty autorky Rok

Teoretická hodnota 13 894 14 418 14 943 15 467 15 992 16 516 17 041 17 565 18 090 18 614 19 139 19 663

Skut.– teor. hodnota 544 –20 594 –98 163 –2 455 2 670 401 –1 114 316 – –

4.9.2 Predikce celkového vývozu Vyjádření predikce celkového vývozu bylo provedeno stejným způsobem, jak tomu bylo u predikce celkového dovozu. Výpočty parametrů trendové přímky jsou: =43 291,3, =5621,8. Tvar trendové přímky je: T = 43 291,3 + 5 62,8 t. Trendová přímka pro celkový objem vývozu z České republiky do zemí EU a třetích zemí má strmější rostoucí tendenci, než tomu bylo u předchozího grafického znázornění. Pro Českou republiku to znamená dobré vyhlídky pro rok 2010, poněvadž vyveze přes státní hranice větší množství nových osobních automobilů jak dříve a je možné, že tím i vzroste podíl automobilového průmyslu na celkovém průmyslu v České republice. Výpočty predikce celkového vývozu jsou uvedeny v tabulce 21. Pro první pololetí roku 2010 byla spočítána predikce v hodnotě 74 211, v druhé pololetí by se objem celkového vývozu z České republiky mohl zvýšit až na 79 833 exportovaných automobilů.

64

Vlastní práce Graf 9: Počet skutečně vyvezených nových osobních automobilů celkem do EU a třetích zemí v ks

Tab. 21

Výpočty predikce celkového vývozu pro rok 2010

Skutečná hodnota I/05 27 302 II/05 22 225 I/06 33 106 II/06 27 152 I/07 37 326 II/07 56 952 I/08 34 470 II/08 33 840 I/09 80 613 II/09 79 927 I/10 – II/10 – Pramen: propočty autorky Rok

Teoretická hodnota 17 993 23 615 29 237 34 859 40 480 46 102 51 724 57 346 62 967 68 589 74 211 79 833

Skut. – teor. hodnota 9 309 –1 390 3 869 –7 707 –3 154 10 850 –17 254 –23 506 17 646 11 338 – –

4.10 Výzkum Pomocí dotazníkového šetření bylo celkem osloveno 70 respondentů (dotazovaných). Dotazník se skládal pouze ze tří otázek, které nevzbuzovaly

Vlastní práce

65

dlouhé časové zdržení pro respondenty, tudíž respondenti byli ochotni dotazník vyplnit bez jakéhokoliv delšího přemlouvání. Otázky v dotazníku byly otevřené i uzavřené. Vyplňování dotazníku bylo prováděno anonymní formou. 4.10.1 Vyhodnocení odpovědí První otázka v dotazníku směřovala na značku automobilu. Nejčastěji zmiňovanou značkou byla podle očekávání značka tuzemská Škoda, kdy 25 % respondentů uvedlo, že právě auto domácí značky Škoda vlastní. Na druhém místě s 11 odpověďmi, tedy 16 % byla francouzská značka Renault a na třetím místě se umístila značka VW s 10 %. Druhá otázka v dotazníku se týkala roku výroby automobilu. Rok výroby se pohyboval v širokém rozpětí od roku 1980 až do roku nynějšího. V roce 2009 zakoupilo svůj automobil 14 % dotazovaných, na druhém místě byl rok 2000 s 12 %. Třetí otázka směřovala na preference tykající se druhu motoru, typu karoserie, značky automobilu a ceny automobilu. Stupnice odpovědí se pohybovala od 1 do 5, kdy 1 znamenala nedůležitý a 5 nejdůležitější stupeň pro respondenta. Na otázku jak důležitý je druh motoru při koupi nového vozu, odpovědělo 34 % dotazovaných nejdůležitější, pouze 4 % odpověděla, že motor při koupi nového automobilu nehraje pro ně důležitou roli. U otázky týkající se druhu karoserie odpovědělo 28 % dotazovaných, že je pro ně karoserie středně důležitá a 23 % dotazovaných se přiklonilo k odpovědi nejdůležitější. Na otázku jak důležitá je značka při koupi vozu se stejným počtem odpovědí 22 a 22 byly vyhodnoceny odpovědi na stupnici 4 a 5. V procentuálním vyjádření odpovídá počtu 22 dotazovaných 31 %. Poslední otázka byla zaměřena na cenu nového automobilu, kdy 48 % respondentů odpovědělo, že cena je pro ně nejdůležitější faktor při výběru nového vozidla a jen 4 % respondentů odpověděla, že cena je pro ně nedůležitá.

66

Vlastní práce

Celkem

Škoda

Ford

Citrën

Hyundai

VW

Peugeot

Seat

Renault

Nissan

Volvo

Fiat

Opel

Land Rover

Audi

BMW

Mercedes

Toyota

Mazda

Schevrolet

Tab. 22 Přehled zodpovězených otázek dotazníku

Absol.

70

17

5

2

2

7

5

4

11

2

2

2

2

2

1

2

1

1

1

1

%

100

25

7

3

3

10

7

6

16

3

3

3

3

3

1

3

1

1

1

1

1980

1985

1992

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet odpovědí

Celkem

Ukazatel

Absol.

70

1

1

1

1

1

4

4

4

8

4

3

7

1

5

5

6

3

9

2

%

100

1

1

1

1

1

6

6

6

12

6

4

10

1

7

7

9

4

14

3

Rok výroby

Počet odpovědí

Pořadí důvěryhodnosti Preference

Celkem

1

2

3

4

5

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Motor

70

100

3

4

9

13

17

24

18

25

23

34

Karoserie

70

100

6

9

9

13

20

28

19

27

16

23

Značka

70

100

4

6

6

9

16

23

22

31

22

31

Cena

70

100

3

4

2

3

9

13

22

31

34

49

Pramen: propočty autorky

Diskuze

67

5 Diskuze Tato bakalářská práce byla zaměřena na výpočet dovozu (importu) a vývozu (exportu) osobních automobilů nových a použitých s obsahem motoru 1000 – 1500 cm³. Nové i použité osobní automobily jsou uváděny pod osmimístným kódem lišícím se pouze posledním dvojčíslím 870322(10 nebo 90) ve statistice Českého statistického úřadu. Osobní automobil z pohledu komodity je pro člověka velmi důležitý, usnadňuje a současně značně urychluje přesun osob. Průmysl tykající se dopravních prostředků se neustálé rozrůstá a zdokonaluje. Je to dáno i rostoucí poptávkou po této komoditě. Výsledky vlastního dotazníkového šetření byly komparovány s údaji uveřejněnými v časopise Ekonom v roce 2009, podle kterého zaujímala tuzemská značka Škoda 27, 4 % českého trhu, Ford se podílel 10, 2 %, třetí pozici obsadil Volkswagen s 7, 9 % a čtvrté místo zaujal Renault s podílem 6, 8 %. Výsledky dotazníkového šetření relativně odpovídaly výsledkům v časopise Ekonom. Malé odchylky byly způsobeny tím, že vlastní výzkum byl proveden v úzkém okruhu sociální skupiny lidí. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 70 zaměstnanců Městského úřadu v Břeclavi. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že čeští zákazníci dávají přednost tuzemské značce Škoda AUTO (25 %), spadající pod koncern VW, jako druhý preferovaný skončil Renault s 16 % a 10 % odpovědí připadlo německé značce Volkswagen. Česká automobilka Škoda AUTO soustřeďuje už několik let svou výrobu na automobily nižší a střední třídy, které jsou v české zemi nejvíce požadovány, podle grafu 1 v literární rešerši. Konkrétně jsou to vozy Škoda Octavia, patřící do střední třídy automobil Škoda Fabia, spadající do nižší třídy. Do budoucna Škoda Auto počítá s produkcí 1 000 000 automobilů ročně, za rok 2009 činila roční produkce této automobilky kolem 700 000 osobních vozů. Tímto směrem, zaměřujícím se na automobily nižší a střední třídy, se také ubírá továrna Hyundai Motor v Nošovicích. Při porovnání výsledků vlastního výzkumu s tabulkami vyhodnocující dovoz a vývoz nových osobních automobilů, bylo zjištěno že, nejvíce nových automobilů se dováží z Evropské unie, konkrétně ze zemí Francie, Německa, Španělska. Podle výsledků vyplývajících z dotazníku, 18 respondentů (26 %) odpovědělo, že vlastní francouzskou značku osobního automobilu, v přesném vyjádření 11 respondentů odpovědělo, že má automobil značky Renault, 5 vlastní Peugeot a 2 respondenti uvedli Citroën. Zaměření na francouzské automobily může být způsobeno líbivým designem a převážně i tím, že byla v roce 2002 vybudována v České republice továrna TPCA (Toyota, Peugeot, Citroën Automobile), která ze dvou třetin vyrábí francouzské vozy třídy mini, jimiž jsou Citroën C1 a Peugeot 107. Jako druhá země, která se téměř ze dvou třetin podílela na našem celkovém vývozu, bylo Německo. Podle dotazníkového průzkumu na třetím místě skončila

68

Diskuze

značka Volkswagen, kterou uvedlo 10 % respondentů a v menší zastoupení byl uveden i Mercedes (1 %), BMW (3 %), Audi (1 %). Německé vozy jsou o něco dražší, jako například vozy francouzské nebo české, podle tabulky průměrné celní hodnoty dovážených aut se celní hodnota německého automobilu s motorem o kubatuře 1000 – 1500 cm³ se nedostala pod hranici 234 467 Kč, kdežto celní hodnota francouzského automobilu dosáhla maximální hodnoty 229 353 Kč. Rozhodujícím faktorem pro zákazníka, který se rozhodne pro preferenci německého vozidla, bude kvalita, anebo prestiž. V budoucnu budou klást zákazníci mnohem větší důraz na nízkou spotřebu a cenu vozu. Výrobci německých automobilů jsou si tohoto aspektu vědomi, a proto se už dnes snaží část svých finančních prostředků uvolnit na výzkum a vývoj. Ze třetích zemí se mezi odpověďmi respondentů vyskytla korejská značka Hyundai (3 %) a z japonských automobilů dávali dotazovaní přednost Toyotě (1 %), Nissanu (3 %) a Mazdě (1 %). Údaje týkající se obchodní bilance korespondují s teoretickým předpokladem v literární rešerši, že vyspělejší země dominují svou kladnou obchodní bilancí, naopak u rozvojových zemí převažuje záporná obchodní bilance. Zahraniční obchod České republiky se třetími zeměmi vykázal v daném období trvale zápornou obchodní bilanci, kdežto u států Evropské unie vyšla obchodní bilance jako přebytek (kladná obchodní bilance). Export tedy pro Českou republiku hraje důležitou roli při vývoji celé ekonomiky země. Podle vypočítané predikce pro první i druhé pololetí roku 2010 by Česká republika v nynějším roce mohla počítat s narůstajícím trendem, jak tomu bylo v předešlých letech u vývozu i dovozu nových osobních automobilů. Rostoucí trend u exportu může být zapříčiněn doznívající motivační statní podporou tzv. „šrotovným“, která v letošním roce přetrvává u šesti států Evropské unie Francie, Španělska, Rumunska, Portugalska, Irska, Lucemburska a koncem března začala probíhat i u Ruska. Státní podpora ve Velké Britanii a Nizozemí byla ukončena v březnu letošního roku. Ačkoliv státní podpora nebyla zavedena přímo v České republice, působila pozitivně na český trh díky zavedení „šrotovného“ v sousedních státech (převážně Německu), se kterými má naše země obchodní vztahy. Podle prognóz marketingových studií bude nezbytné pro naši zemi se do budoucnosti zacílit na trhy rozvojových zemí Číny, Indie, Brazílie, ale i velmoci Ruska. Celkový počet aut v Severní Americe a Evropě bude stagnovat, což způsobí zúžení trhu. Na obou kontinentech jezdí v dnešní době kolem 70 % aut, do roku 2018 se podle časopisu Ekonom může podíl na trhu zmenšit na pouhých 40 %. Rozvojové země, jakými jsou zmiňovaná Čína, Indie a Brazílie můžou zvětšit část pomyslného koláče světové spotřeby osobních automobilů ze současných 20 % na 50 %.

Závěr

69

6 Závěr Cílem bakalářské práce, bylo vypočítat obchodní bilanci dovozu a vývozu osobních automobilů nových a použitých s motorem o obsahu 1000 – 1500 cm³. Země vybrané pro výpočty byly jednak státy Evropské unie (Francie, Itálie, Německo, Španělsko, Švédsko) a třetí země (Čína, Japonsko, Korea, Turecko, USA) a zároveň provést průzkum názorů v okrese Břeclav na kritéria stanovená v dotazníku. Tyto země byly zvoleny na základě toho, že jejich obchodní bilance s Českou republikou je statisticky významná. Období zvolené pro veškeré výpočty bylo od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2009, aby bylo možno vysledovat určité trendy posledního vývoje obchodní bilance. Pro následné výpočty posloužily data z Českého statistického úřadu a odborné konzultace s vedením Celní správy v Brně. Dalším cílem práce bylo stanovit predikci pro obchodní rok 2010. V literární rešerši byl vysvětlen význam zahraničního obchodu, obratu a obchodní bilance. Dílčím cílem bylo vysvětlení pojmu automobil a systém třídění osobních automobilů podle kombinované nomenklatury. Část literární rešerše byla věnována marketingovému výzkumu týkajícího se preferencí spotřebitelů při výběru nového automobilu. Ve vlastní práci byla rozebrána významnost automobilového průmyslu pro Českou republiku. Výroba dopravních prostředků a zařízení se v roce 2008 podílela téměř 18 % na celkových výsledcích průmyslu. Podíl automobilového průmyslu na celkových tržbách se pohyboval okolo 22 % podle Ministerstva průmyslu a obchodu. Před provedením analýzy byly zdůrazněny faktory, které mají na dovoz a vývoz značný vliv. Mezi faktory objektivní patří poloha země, kterou má Česká republika téměř ideální uprostřed Evropy v mírném pásu. Dalším faktorem je charakteristika obyvatel v dané zemi, vzdělanost obyvatelstva, rozvoj infrastruktury, zdroje nerostných surovin. Do faktorů subjektivních bylo zařazeno DPH, které se pro právnické osoby od 1. 4. 2009 radikálně změnilo a „šrotovné“, jako forma státní podpory v zahraničí, která na nějakou dobu pomohla k expanzi poptávky po osobních vozidlech. Dříve než byla vypočítána obchodní bilance, na kterou je v této práci kladen největší důraz, byla provedena analýza jednotlivých podílů zemí na dovozu a vývozu u nových a použitých osobních automobilů. Na celkovém dovozu nových automobilů do České republiky se velkou vahou podílí státy Evropské unie a to 77 %. Ze států EU má největší podíl na dovozu Francie 30 %, Německo 24 % a Španělsko 17 %. Třetích země zaujímaly 23 % na celkovém dovozu (Turecko 14 %, Korea 5 %, Japonsko 4 %). U celkového vývozu se 98 % vyváží do států EU a zbylé 2 % připadají na třetí země. Z toho vyplývá, že Česká republika je proexportně zaměřený stát závislý převážně na ekonomické situaci v rámci Evropské unie, zvláště pak v Německu. Německý stát předurčuje, jak si povede automobilový průmysl v naší zemi.

70

Závěr

U použitých osobních automobilů se nejvíce podílela na dovozu Evropská unie s 93 %. Česká republika ze třetích zemí dovážela 7 % použitých automobilů a to konkrétně ze států Japonska 4 % a Koreji 3 %. Na vývozu použitých automobilů se podílely jen státy EU se zaměřením na Německo. V období od roku 2006 do roku 2009 nezaznamenala naše země vývozní operaci do třetích zemí. Česká republika je relativně malou zemí, soustřeďující se převážně na vývozní operace, z čehož vyplývá dlouhodobě aktivní celková obchodní bilance s touto komoditou, která významnou měrou napomáhá celkovému zahraničnímu obchodu a je jedním z pilířů české ekonomiky. Obchodní bilance s novými osobními automobily při obchodu České republiky pouze se státy Evropské unie zaznamenala převahu exportu nad importem s rostoucím trendem a to převážně díky Německu, se kterým měla Česká republika nejvyšší obchodní přebytek. Naopak u celkové obchodní bilance se třetími zeměmi byly ve všech letech vykázány záporné hodnoty, což značí pasivní obchodní bilanci, tedy protekcionistický přístup (maximální ochranu trhu). Celková obchodní bilance týkající se použitých osobních automobilů se státy EU vykázala taktéž pasivní obchodní bilanci, která v roce 2008 dosáhla minimální hodnoty 415 334 tis. Kč a v roce 2009 se zvýšila na -85 826 tis. Kč. Pro obchod s použitými automobily je záporná obchodní bilance charakteristická. Největší váhu na celkové pasivní bilanci se třetími zeměmi mělo Japonsko. Na závěr této práce byla provedena predikce pro rok 2010 jen u nových osobních automobilů, poněvadž obchod s novými automobily má pro českou zemi větší váhu, jak obchod s použitými osobními automobily, kde se dováží a vyváží mnohonásobně menší objem automobilů. Pro přesnější výpočet byly za základ vzaty hodnoty roku 2005, které nejsou zaznamenány v předešlých výpočtech a roční sumy dovozu a vývozu byly přepočítány na pololetní vyjádření. Predikce pro rok 2010 měla jak u dovozu, tak i u vývozu stoupající trend. U vývozu byla přímka lineárního trendu strmější. Tento jev je zapříčiněn tím, že Česká republika je převážně orientována na vývoz aut než na dovoz. Závěr práce byl zaměřen na preference spotřebitelů při výběru nového automobilu. Výzkum byl komparován s provedenými výpočty. Výsledek výzkumu souhlasil z velké části s propočty zaměřenými na dovozní a vývozní operace. Z tohoto lze konstatovat, že český zákazník má dlouhodobě stanovené preference ve výběru tohoto zboží, což je důležité pro odhad objemu a struktury výroby.

Literatura

71

7 Literatura 7.1 Literární zdroje ČICHOVSKÝ, L. Marketing zahraničního obchodu. Praha: Tisk Ekon Jihlava. 1997. 332 s. ISBN: 80–86031–07–1. FIALOVÁ, H. Malý ekonomický výkladový slovník. 8. upravené vyd. Praha: a plus. 2007. 208 s. ISBN: 978–80–903804–0–0. FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing základy a principy. 1 vyd. Brno: Computer Press. 2003. 199 s. ISBN: 80–7226–888–0. FORET, M. Marketingový průzkum. 1 vyd. Brno: Computer Press. 2008. 121 s. ISBN: 978–80–251–2183–2. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 2 vyd. Praha: Professional Publishing. 2002. 415 s. ISBN: 80–86419–30–4. HRUŠKA, B. Vzhůru na vrakoviště. Ekonom. 17-23. 9. 2009, 37, s. 28. ISSN 9771210071005. HRUŠKA, B. Sbohem Evropo. Ekonom. 10-16. 12. 2009, 49, s. 20. ISSN 9771210071005. JAN, Z., ŽDÁNSKÝ, B. Výkladový automobilový slovník. 2 vyd. Brno: Computer Press, 2006. 244 s. ISBN: 9-788025-111475 JANATKA, F., A KOL. Obchod v rámci Evropské unie. Praha: ASPI Publishing. 2004. 296 s. ISBN 80–7357–006–8. KLABOUCHOVÁ, I. Cla a původ zboží. Praha: Polygon. 1995. 70 s. ISBN: 80– 901778–6–7. KOZLER, J., MATĚJKA, J. Ekonomika, management, marketing. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1998. 139 s. ISBN: 80–7200–253–8. MACHKOVÁ, H. ČERNOHLAVKOVÁ, E. SATO, A. A KOL. Mezinárodní obchodní operace. 4 aktualizované vyd. Praha: Grada. 2007.242 s. ISBN: 978–80–247–1590–2. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009. Praha: Grada. 2009. 216 s. ISBN: 978– 80–247–2803–2. MATOUŠEK, P. Clo. 1 vyd. Praha: Meritum. 2007. 480 s. ISBN: 978–80–7357– 263–1. SVATOŠ, M. Zahraniční obchod. Praha: Grada. 2009. 367 s. ISBN: 978–80– 247–2708–0. ŠIMKOVÁ, E. Ekonomika zahraničního obchodu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. 124 s. ISBN 80–7041–415–4.

72

Literatura

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích - Díl 1. : a - b. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. ZÁBOJ, M. Obchodní operace. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2007. 148 s. ISBN: 978–80–86575–51–3.

7.2 Internetové zdroje: AUTOBAZAR AAA AUTO. Obrázek Audi Q7. [online]. 2010. Dokument ve formátu JPG. [cit. 2010–03–23]. Dostupné z WWW: http://www.aaaauto.cz/cz/ audiq7/car.html?id=2029655&body=SUV&make=9. AUTOBAZAR AAA AUTO. Obrázek Škoda Octavia kombi. [online]. 2010. Dokument ve formátu JPG. [cit. 2010–03–23]. Dostupné z WWW: http://www.aaaauto.cz/cz/skodaoctavia/car.html?id=2030722&body=C&make=109&model=261. AUTOBAZAR AAA AUTO. Obrázek Škoda Superb. [online]. 2010. Dokument ve formátu JPG. [cit. 2010–03–23]. Dostupné z WWW: http://www.aaaauto.cz/cz/skodasuperb/car.html?id=2032328&body=S&make=109. CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Celní hodnota. [online]. 2009 [cit. 2010– −04–22]. Dostupné z WWW: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celni– hodnota/Stranky/default.aspx. CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Úřední věstník Evropské unie. [online]. 31. 10. 2009. Dokument ve formátu PDF [cit 2010–02–15]. Dostupné z WWW: http://www1.cs.mfcr.cz/NR/rdonlyres/99A3AEFA–81AD– 44B0–BAA7–0F78B18082AB/0l29120081031cs00010894.pdf. ČSÚ. Zahraniční obchod. [online]. 8. 3. 2010. [cit. 2010-05-13]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo. ČSÚ. Zahraniční obchod podle zemí a zboží. [online]. 2010. [cit. 2010–02– 15]. Dostupné z WWW: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO. HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH. Hyundai a Kia zvýšily loni světový prodej o desetinu. [online]. 4. 1. 2010. [cit. 2010–04–12]. Dostupné z WWW: http://www.hyundaimotor.cz/hyundai/index.php?ru brika=media2_zprava&id=2. MPO. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008. [online]. Duben 2009. Dokument ve formátu PDF. [cit. 2010–05–05]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/files/dokumenty/mpo_a nalyza_vyvoje_ekonomiky_odvetvi_2008_090930.pdf. SAP. Složení českého trhu osobních automobilů dle jednotlivých tříd. [online]. 2002 [cit. 2010–05–17]. Dostupné z WWW: http://www.autosap.cz/default2.asp?page={4A86501A-BBD5-4B8FAE57-397BC8051C9A}.

Literatura

73

ŠKODA AUTO. Rekorní prodej Škoda auto v roce 2009. [online]. 14. 1. 2010 [cit. 11.4.2010]. Dostupné z WWW: http://www.skoda– auto.cz/company/CZE/sustainable_development/economy/News/Pages /28_Rekordni_prodeje_2009.aspx. TPCA. O nás. [online]. 2006. [cit. 2010–04–04]. Dostupné z WWW: http://www.tpca.cz/cz/o–nas. WIKIPEDIE OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Obrázek BMW Z4. [online]. 2010. Dokument ve formátu JPG. [cit. 2010–05–20]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BMW_Z4_M_Roadster_front.jpg.

74

Příloha

8 Příloha 8.1 Údaje Taricu V dnešní době je obsahem integrovaného celního sazebníku Společenství – Taric dle Sdělení č 2004/C 258/06 ze dne 20. 10. 2004, publikováno v Úředním věstníku EU, řada C, ročník 2004, číslo 258, následující údaje: 1. Kombinovanou nomenklaturu E 2. Tarifní opatření • • • •

Celní sazby pro třetí země Suspenze celních sazeb Tarifní kvóty Tarifní preference

3. Zemědělská opatření • • • •

Zemědělské komponenty Dodatečná cla na cukr a na mouku Vyrovnávací poplatky Refundace pro zakládání (tj. nezpracované) zemědělské výrobky

4. Obchodní opatření • •

Antidumpingová cla Vyrovnávací cla

5. Opatření omezující pohyb zboží • Zákazy dovozu/vývozu • Omezení dovozu/vývozu • Množstevní omezení 6. Opatření pro sběr statistických údajů • •

Dohled dovozu Dohled vývozu“ (Matoušek, 2007).

8.2 Používání kombinované nomenklatury Celní literatura uvádí postup pro zatřiďování zboží. Pro potřeby zpracování bakalářské práce jsou důležité následující kroky, celý přehled je uveden v příloze. • Určit, o jaké zboží se jedná z hlediska jeho základní charakteristiky, tj. např. živé zvíře, rostlina, potravina, chemikálie, tiskovina, textilní výrobek, stroj, elektrické zařízení, přístroj, dopravní prostředek, starožitnost.

Příloha

• •

75

Určit, z jakého materiálu je zboží vyrobeno, tj např. z plastu, ze dřeva, z gumy, z kůže, z papíru, z textilu, z keramiky, z betonu, z oceli, z hliníku, ze zlata. Určit, k čemu zboží slouží, jakou má zboží funkci, tj. např k lidské výživě, k výživě zvířat, k léčebným účelům, ke kosmetickým účelům, k fotografickým účelům, k měření fyzikálních veličin, ke sportu, ke hraní.

8.3 Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22

Třídy osobních automobilů „Šrotovné“ ve světě Dovoz nových osobních automobilů v letech 2006 − 2009 v kusech Vývoz nových osobních automobilů v letech 2006 až 2009 v kusech Indexní změny srovnávající úroveň roku 2009 s rokem 2006 Celkový dovoz a vývoz nových osobních automobilů v letech 2006 − roku 2009 Průměrná celní hodnota nových dovezených osobních automobilů za rok 2006 – 2009 Průměrná celní hodnota nových vyvezených osobních automobilů za rok 2006 – 2009 Dovoz použitých osobních automobilů za rok 2006 – 2009 Vývoz použitých osobních automobilů za rok 2006 – 2009 Indexní změny srovnávající úroveň roku 2009 s rokem 2006 Celkový dovoz a vývoz použitých osobních automobilů za rok 2006 – 2009 Průměrná celní hodnota použitých dovezených osobních automobilů za rok 2006 – 2009 Průměrná celní hodnota vyvezených osobních automobilů za rok 2006 − 2009 Obchodní bilance a obrat celkem u osobních automobilů v letech 2006 – 2009 Obchodní bilance s novými osobními automobily ze států EU v letech 2006 – 2009. Obchodní bilance s novými osobními automobily ze třetích zemí v letech 2006 – 2009. Obchodní bilance s použitými osobními automobily ze států EU v letech 2006 – 2009. Obchodní bilance s použitými osobními automobily ze třetích zemí v letech 2006 – 2009 Výpočty predikce celkového dovozu pro rok 2010 Výpočty predikce celkového vývozu pro rok 2010 Přehled zodpovězených otázek dotazníku

76

Příloha

8.4 Seznam grafů Graf 1: Graf 2: Graf 3: Graf 4: Graf 5: Graf 6: Graf 7: Graf 8: Graf 9:

Struktura prodeje osobních automobilů dle tříd za období 2010 v kusech Zastoupení výrobců na českém trhu Celkový dovoz nových osobních automobilů za období 2006 – 2009 v kusech Celkový vývoz nových osobních automobilů za období 2006 – 2009 v kusech Celkový dovoz použitých osobních automobilů za období 2006 do roku 2009 v kusech Celková obchodní bilance za období 2006–2009 Celková obchodní bilance s použitými osobními automobily Počet skutečně dovezených nových osobních automobilů celkem z EU a třetích zemí v ks Počet skutečně vyvezených nových osobních automobilů celkem do EU a třetích zemí v ks

8.5 Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4

Ukázka vozu Škoda Octavia kombi Ukázka vozu Audi Q7 Ukázka vozu Škoda Superb Ukázka vozu BMW Z4