Zahraniční obchod s vínem České republiky (III.a - rok 2011)
V roce 2011 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 2009 nebyla nijak vysoká, v roce 2010 byla dokonce extrémně nízká a v roce 2011 jen průměrná. Za období od vstupu ČR do EU tuzemská produkce značně kolísá a vývoj nelze předpovídat. Současně pokračuje narůstání objemu našeho vývozu, rovněž lineárně. Tím se snížila celková nabídka vína na trhu, což se projevilo i na cenách hroznů. Nejvyšší nabídka vína byla v letech 2008 a 2009, kdy byla i nejnižší cena tuzemských hroznů. Během let 2010 a 2011 se výrazně snížily skladové zásoby vína v ČR. Obr. 1
Bilance vína v ČR (tis. hl) 2500 dovoz
vývoz
produkce*
nabídka
spotřeba
y = ‐24,952x2
+ 228,98x + 1495,6 R² = 0,52
R² = 0,9766
2000
R² = 0,8661
1500
1000 y = ‐26,929x2 + 217,07x + 255,14 R² = 0,3245
500
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010 R² = 0,9578
‐500
Produkce* - je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku
2011
Pozitivní je nárůst exportu vína z ČR. V roce 2005 to byl objem ve výši 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 %, v roce 2007 dokonce 25 %, v letech 2008 a 2009 22 %, v roce 2010 s nízkou sklizní 40 % a v roce 2011 dokonce 65 %. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale určitě zde působí i faktor čilého obchodu s vínem, kdy naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv. Stejně tak uvedená procenta kolísají i s výší tuzemské sklizně. Dovoz trvale narůstá, ale přímka má jen o málo vyšší dynamiku v porovnání se spotřebou vína. Souvisí to i s nižší tuzemskou produkcí v posledních letech a po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém. V roce 2007 došlo dokonce ke snížení zásob vína, ale v následujících dvou letech vlivem vyšší sklizně se zásoby opět zvýšily. V roce 2009 byl přebytek nabídky nad poptávkou nižší než v roce 2008, i tak však dosti velký. V následujících letech se situace obrátila a byly čerpány zvýšené zásoby vína. Dovoz vína v průměru narůstá o 80 tis. hl ročně, vývoz o necelých 40 tis. hl, produkce značně kolísá a spotřeba vína narůstá, ale jeho dynamika v posledním roce klesla. V případě vývozu, spotřeby i dovozu, jak naznačují korelační koeficienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných 7 letech po vstupu ČR do EU. Méně stabilními faktory jsou celková nabídka a především tuzemská produkce hroznů. Z uvedeného grafu vyplývá, že ve 4 letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a ve 3 letech tomu bylo opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby vína jsme před vstupem do EU měli nižší než je běžné v producentských zemích EU. Při podrobném sledování dovozu zjistíme, že trend je jednoznačný. Trvalý a dynamický nárůst dovozu lahvového vína, jak ukazuje korelační koeficient kvadratické rovnice v následujícím grafu. Meziroční nárůst dovozu lahvového vína za posledních sedm let činí průměrně 55 tisíc hl. Dovoz sudového vína značně kolísá a zřejmě reguluje vztah mezi nabídkou a poptávkou, tedy reaguje na výši tuzemské sklizně hroznů a zásoby vína. Obr. 2 Dovoz vína do ČR (v tis. hl)
Dovoz vína do ČR v tis. hl 900 800
sudové víno lahvovvé víno ostatní
y = 8x2 ‐ 10,429x + 528,57 R² = 0,951
700 600 500 400 300 200 100 0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč): Rok
Dovoz
Vývoz
Rozdíl
2005
-2290
147
-2143
2006
-2699
193
-2506
2007
-3143
293
-2850
2008
-3275
415
-2860
2009
-3139
385
-2754
2010
-3260
464
-2796
2011
-3563
550
-3013
Záporné saldo zahraničního obchodu ČR tedy poprvé přesáhlo 3 miliardy Kč. Stejně jako objem i hodnota vyvezeného vína dlouhodobě trvale narůstá. Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou u dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 až 6 miliardami Kč. Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno každoročně skončí v Itálii (tentokrát 1.057 mil. Kč) a pak následuje Francie (540 mil. Kč). Přitom z Francie se dováží asi 11 % objemu vína v porovnání s Itálií.
Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující:
Dovoz vína do ČR v roce 2011 celkem (1.720 tis. hl) Moldavsko 2% Srbsko 3% Makedonie 5%
ostatní 7% Itálie 39%
Německo 3% Francie 4%
Chile 2% Španělsko 14% Slovensko 10%
Maďarsko 11%
Přibližně 85 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve finančním vyjádření to činilo 82 % celkem uhrazené částky. Vývoj objemu dovozu z jednotlivých států se v posledních letech příliš nemění:
Vývoj dovozu vína dle států (2005 ‐ 2011) 700 600 500 Itálie
Španělsko
Slovensko
Maďarsko
Francie
Chile
Rakousko
Německo
400 300 200 100 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Větší meziroční pokles nastal u Rakouska, které se tak dostalo na nejnižší hladinu za posledních 7 let. Obdobný pokles byl zaznamenán v případě Chile. Naopak výraznější meziroční nárůst vykazují Itálie, Španělsko a Francie. Státy, ze kterých dovážíme v posledních sedmi letech víno, můžeme podle objemu dovozu rozdělit do 4 skupin:
1. skupina – Itálie. Z Itálie dovážíme nyní 38 % veškerého dovozu vína a je to současně objem rovnající se přibližně naší produkci. Dovoz má stoupající tendenci. 2. skupina – Maďarsko, Španělsko a Slovensko, dohromady z nich dovážíme dalších asi stejné množství vína jako z Itálie. Zatímco dovoz ze Španělska je přibližně stabilní, dovoz ze Slovenska se a z Maďarska mírně kolísá. 3. skupina – Francie, Chile, Německo a Rakousko – k nám exportuje přibližně 12 % našeho dovozu vína. Dovoz z Rakouska trvale klesá, v prvních letech po vstupu ČR do EU náleželo ještě do 2. skupiny a nyní se blíží 4. skupině. Trvalý nárůst naopak vykazuje Francie a Německo. Dovozy z Chile vrcholily v letech 2007 a 2008. 4. skupina – ostatní státy světa. Ze zbytku světa dovážíme v poslední době asi 10 % objemu vína. Zajímavé je, že jsme v roce 2011 dovezli také 13,5 tis. hl vína za 41 mil. Kč z Polska – jednalo se výhradně o šumivé víno. Jinak relativně velký podíl zaujal dovoz vína z Makedonie (88 tis. hl), Srbska (49 tis. hl) a Moldavska (37 tis. hl).
Sudového vína bylo dovezeno 824 tis. hl za 934 mil. Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na obrázku:
Dovoz sudového vína do ČR v roce 2011 (824 tis. hl) ostatní 6% Makedonie 11% Španělsko 4%
Itálie 48%
Srbsko 2% Maďarsko 14%
Slovensko 15%
Z členských zemí EU pochází 84 % dovezeného sudového vína, za které bylo uhrazeno 82 % finančních prostředků. Lahvového vína bylo dovezeno o 7,5 % více jako v roce předcházejícím, ale jeho hodnota se zvýšila o 8 % na 2,316 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo poprvé více do Itálie (580 mil. Kč), než do Francie (397 mil. Kč). Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 58 Kč/l, Itálie za 24 Kč/l a Španělsko v ceně 14 Kč/l. Dodávka vína ze Španělska a Itálie činila 56 % dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 15 % a v hodnotě 484 milionů Kč (21 %). Dovoz lahvového vína z Itálie již druhým rokem předběhl dovoz ze Španělska. Složení dovozního „koláče“ podle států je přibližně stejné jako před rokem, jen se více přiblížily Itálie se Španělskem a Francie s Maďarskem a Slovenskem:
Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2011 (843 tis. hl)
Srbsko 4%
Moldavsko 3%
ostatní 9%
Itálie 29%
Chile 3% Německo 5% Slovensko 6% Maďarsko 8% Francie 8%
Španělsko 25%
Průměrné ceny dováženého lahvového a sudového vína podle jednotlivých států můžeme pozorovat na následujících obrázcích, z čehož si lze vyvodit i závěry o pravděpodobné kvalitě těchto vín:
Průměrné ceny dováženého lahvového vína 80 Francie 70 60 Cena v Kč/l
Chile 50 40
Německo
30
Slovensko
Maďarsko
Itálie
20 Španělsko
10 2007
2008
2009
2010
2011
Během posledních čtyř let došlo u všech exportérů k poklesu ceny dovážených lahvových vín, i když každý stát se „drží“ v cenové kategorii, do níž byl zařazen. Jedinou výjimkou je Německo, kde cena trvale roste. Zatímco vína v obalech do 2 l ze Španělska dosáhly průměrné ceny 14,40 Kč/l, vína z Francie se dovážela za 57,50 Kč/l, ale i zde došlo k téměř vyrovnání cen s víny z Chile. Objem dovozu francouzských vín se zvyšuje, jejich průměrná cena klesá. Naopak z Chile se dováží méně vína, ale jeho cena se meziročně zvýšila. Víno z Německa „jede“ – zvyšuje se cena i dovážené množství.
Průměrné ceny dováženého sudového vína 16 Španělsko
15
Cena v Kč/l
14
Slovensko
Rakousko
13 12 11 Maďarsko 10 9 Itálie 8 2007
2008
2009
2010
2011
Rovněž u dováženého sudového vína ceny v posledních 3 letech klesaly a snižovalo se i cenové rozpětí mezi jednotlivými státy (z 10,50 až 15,30 Kč/l na 8,90 až 13,20 Kč/l). Ale v posledním roce se ceny opět zvýšily, zvláště u vína ze Slovenska. Zajímavý je i vývoj cen sudového vína dovezeného z Itálie, Maďarska a Slovenska. Jakoby ceny kopírovaly stav v Itálii, jen zkracující se vzdáleností od našich hranic se zvyšují. Skoro to vede až k neprokazatelnému závěru, že víno původem z Itálie je v Maďarsku zdraženo o režie a provizi a posláno na Slovensko, odkud po absolvování stejné procedury pokračuje k nám. Obdobný vztah platí pro Rakousko a Španělsko, ale zřejmě v důsledku nedostatečné sklizně hroznů v Rakousku se cena vína zvýšila. Nejlevnější proto byla i vzhledem k množství v roce v roce 2011 vína italská a maďarská, o něco dražší byla španělská sudová vína. Moštových hroznů bylo v roce 2011 dovezeno 6.012 tun za 132 mil. Kč (odpovídá přibližně 42 tis. hl vína). Hrozny dodaly přibližně stejným dílem především Itálie, Makedonie a Maďarsko. Moštů bylo dovezeno asi 21 tisíc hl za 34 mil. Kč, přibližně 2/3 z Maďarska, 1/5 z Itálie a 1/10 ze Slovinska. Vývoz vína z ČR při meziročním srovnání množství narostl na 252 tis. hl vína (o 9 %) a jeho finanční hodnota se zvýšila o 19 % na 550 mil. Kč. Z toho 237 tis. hl putovalo za 458 mil. Kč na Slovensko a 7,8 tis. hl za 43 mil. Kč do Polska (z toho 7,6 tis. hl lahvového za 41 mil. Kč), přičemž z Polska jsme dovezli 13,5 tis. hl za 41 mil. Kč (prakticky vše šumivé víno). Do Nizozemska jsme vyvezli 27 hl za 462 tis. Kč (z toho lahvového 23 hl za 270 tis. Kč) a dovezli 936 hl za 7 mil. Kč (z toho 441 hl lahvového za 3,1 mil. Kč). Meziročně rostl export sudového i lahvového vína. Export lahvového vína po třech letech stagnace v letech 2007 – 2009 pokračoval stejně jako v roce 2010 v růstu a zvýšil se o 25 %. Vývoz sudového vína z prakticky nulové hodnoty ještě v roce 2006 narostl v roce 2007 na téměř 50 tis. hl a v letech 2008 a 2009 se blížil 120 tis. hl. V roce 2010 se opět zvýšil na 155 tis. hl a v roce 2011 stagnoval. Je zajímavé, že se zvýšil vývoz sudového vína v době, kdy v ČR bylo poměrně málo vína. Vývoz vína byl tvořen ze 2/3 sudovým a jen z 1/3 lahvovým vínem. Prakticky všechno vyvezené sudové víno putovalo na Slovensko. Výhodnější by byl export produktu s vyšší přidanou hodnotou. U lahvového vína je také menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína.
Vývoz vína z ČR (tis. hl) 160 140 sudové
120
lahvové
100 80 60 40 20 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Vývoz vína do Polska 45 40 35 30 25 mil. Kč
20 15 10 5 tis. hl
0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Od roku 2005 trvale narůstá vývoz vína z ČR do Polska. Jeho objem ale stále není nijak velký – i když je naší druhou exportní zemí, podílí se na celkovém vývozu lahvového vína jen 8,1 %. V roce 2009 dokonce meziročně poklesla finanční hodnota vývozu, protože se exportovalo více sudového vína. Zato v letech 2010 a 2011hodnota exportu prudce rostla, i když vyvezený
objem vína v roce 2010 poklesl. Statisticky vzato spotřebuje každý občan Polska ročně 25 ml vína z ČR, ze svých 2 litrů. Tedy něco málo přes 1 %. Vývoj obchodu vínem se Slovenskem uvádí následující obrázek:
Obchod se Slovenskem (tis. hl) 240 220 200 180 160 140 120 100 dovoz
80 60
vývoz
40 20 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě vína trvale narůstají. Ze Slovenska jsme od vstupu ČR do EU více vína dováželi, než tam vyváželi. Teprve v roce 2009 se objem obchodní bilance vyrovnal. V roce 2011 jsme na Slovensko vyvezli o 34 % vína v objemu více, než jsme dovezli. Ve finančním vyjádření to bylo o 61 % více. V obou směrech jde o víno převážené z jednoho státu do druhého, většina vína nemá původ v uvedeném exportním státě.
6. 3. 2012
Svaz vinařů ČR - Ing. Jiří Sedlo, CSc.
