MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav demografie a aplikované statistiky
Analýza přírůstku obyvatelstva v Jihomoravském kraji
Bakalářská práce
Michal Vysoudil Brno 2011
Vedoucí práce: PhDr. Dana Hübelová Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza přírůstku obyvatelstva v Jihomoravském kraji“ vypracoval samostatně pod vedením vedoucí mé bakalářské práce a uvedl jsem v seznamu použité literatury všechny použité zdroje.
V Brně dne 30. dubna 2011
……………………………. podpis
Touto cestou bych rád poděkoval paní PhDr. Daně Hübelové Ph.D. za její ochotu, čas a cenné rady, které mi velmi pomohly při zpracování mé bakalářské práce.
Abstrakt Vysoudil, M. Analýza přírůstku obyvatelstva v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce. Brno, 2011. Předmětem
této
bakalářské
práce
je
analýza
přírůstku
obyvatelstva
v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 prostřednictvím vybraných ukazatelů demografické dynamiky. Práce je rozdělena do čtyř částí – analýza přirozeného přírůstku, migračních pohybů, celkového přírůstku obyvatelstva a následné srovnání Jihomoravského kraje s ostatními kraji České republiky. Bylo zjištěno, že všechny zkoumané ukazatele (přirozený, migrační a celkový přírůstek) pohybu obyvatelstva měly v letech 2000-2009 rostoucí trend. Klíčová slova: přirozený přírůstek, migrační přírůstek, celkový přírůstek, Jihomoravský kraj
Abstract Vysoudil, M. Analysis of Population Growth in the South Moravian Region. Bachelor Thesis. Brno, 2011. The aim of my bachelor thesis is the analysis of population growth in the South Moravian Region in years 2000-2009 using indicators of demographic dynamics. The thesis is divided into four chapters, particularly analysis of natural growth increment, population migration and total population growth followed by comparison of the South Moravian Region with other Czech Regions. It was proven that abovementioned movement indicators of population I examined were growing in all ten consecutive years. Keywords: Natural Growth Increment, Population Migration, Total Growth, the South Moravian Region
Obsah 1 Úvod a cíl práce ............................................................................................................9 2 Literární přehled........................................................................................................11 2.1 Charakteristika Jihomoravského kraje ..................................................................11 2.2 Demografie............................................................................................................12 2.3 Demografická dynamika .......................................................................................12 2.3.1 Údaje o pohybu obyvatelstva .........................................................................13 2.3.2 Přirozená reprodukce .....................................................................................14 2.3.3 Mechanický pohyb .........................................................................................15 2.3.4 Celkový pohyb obyvatelstva ..........................................................................17 2.4 Časové řady...........................................................................................................17 2.4.1 Elementární charakteristiky časových řad .....................................................18 2.4.2 Přístupy k modelování časových řad..............................................................19 2.4.3 Popis trendové složky ....................................................................................20 3 Materiál a metody ......................................................................................................23 3.1 Volba vhodného modelu trendu ............................................................................23 3.2 Konstrukce předpovědí časových řad ...................................................................24 4 Výsledky a diskuze .....................................................................................................26 4.1 Přirozený přírůstek ................................................................................................26 4.2 Migrace (stěhování) ..............................................................................................27 4.2.1 Vnitřní migrace ..............................................................................................28 4.2.2 Zahraniční migrace.........................................................................................35 4.2.3 Celkové migrační saldo..................................................................................37 4.3 Celkový přírůstek ..................................................................................................38 4.4 Porovnání Jihomoravského kraje s ostatními kraji ČR a ČR jako celkem ...........39 4.4.1 Porovnání podle hrubé míry přirozených přírůstků .......................................39 4.4.2 Porovnání podle hrubé míry migračních přírůstků ........................................41 4.4.3 Porovnání podle hrubé míry celkového přírůstků..........................................42 5 Závěr............................................................................................................................44 6 Seznam použité literatury: ........................................................................................46 7 Přílohy .........................................................................................................................48
Seznam tabulek Tab. 1 Vývoj přirozeného přírůstku (absolutní i relativní údaje) a jeho složek v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009. ...................................................................26 Tab. 2 Vývoj migračního salda vnitřní migrace (absolutní i relativní údaje) a jeho složek v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009. ...................................................................28 Tab. 3 Vnitřní migrace podle pohlaví migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009.. .....................................................................................................................30 Tab. 4 Vnitřní migrace podle věku migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 .......................................................................................................................31 Tab. 5 Vnitřní migrace podle rodinného stavu migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 ..........................................................................................................33 Tab. 6 Vnitřní migrace podle krajů v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 ...........34 Tab. 7 Vývoj migračního salda zahraniční migrace v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (absolutní i relativní údaje) a jeho složek .....................................................35 Tab. 8 Vývoj migračního salda (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009. ...................................................................37 Tab. 9 Vývoj celkového přírůstku (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009. ...................................................................38 Tab. 10 Hrubá míra přirozeného přírůstku (v ‰) krajů ČR a ČR jako celku v letech 2000-2009. ......................................................................................................................39 Tab. 11 Hrubá míra migračního přírůstku (v ‰) krajů ČR a ČR jako celku v letech 2000-2009 .......................................................................................................................41 Tab. 12 Hrubá míra celkového přírůstku (v ‰) krajů ČR a ČR jako celku v letech 20002009.................................................................................................................................42 Tab. 13 Počty vystěhovalých osob z Jihomoravského kraje do ostatních krajů ČR v letech 2000-2009 ..........................................................................................................48 Tab. 14 Počty přistěhovalých osob do Jihomoravského kraje z ostatních krajů ČR v letech 2000-2009 ..........................................................................................................48
Seznam obrázků Obr. 1 Přirozený přírůstek (absolutní údaje i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 ....................................................................26 Obr. 2 Vývoj migračního salda vnitřní migrace (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 .........................................................28 Obr. 3 Vývoj migračního salda podle pohlaví migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 ..........................................................................................................31 Obr. 4 Vnitřní migrace podle věku migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 .......................................................................................................................32 Obr. 5 Vnitřní migrace podle rodinného stavu migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 ..........................................................................................................33 Obr. 6 Vnitřní migrace podle krajů v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 ...........34 Obr. 7 Vývoj migračního salda zahraniční migrace (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 .....................................36 Obr. 8 Vývoj migračního salda (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 ....................................................................37 Obr. 9 Vývoj celkového přírůstku (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 ....................................................................38 Obr. 10 Hrubá míra přirozeného přírůstku (v ‰) krajů ČR v letech 2000-2009 (roční průměry)..........................................................................................................................40 Obr. 11 Hrubá míra migračního přírůstku (v ‰) krajů ČR v letech 2000-2009 (roční průměry)..........................................................................................................................41 Obr. 12 Hrubá míra celkového přírůstku (v ‰) krajů ČR v letech 2000-2009 (roční průměry)..........................................................................................................................43
1 Úvod a cíl práce Ukazatele demografické dynamiky zabývající se přirozeným, mechanickým a sociálním pohybem obyvatelstva jsou v současné době významným zdrojem informací nejen pro demografii, ale i pro širokou škálu dalších vědních oborů, mezi které patří sociologie, etnografie, medicína, geografie a mnoho dalších. Tyto informace jsou využívány nejen pro zhodnocení minulého a aktuálního vývoje, ale jsou důležitým podkladem pro vytváření tzv. projekcí do budoucnosti, tzn. k vytvoření co nejpřesnějších modelů budoucího vývoje vybraných ukazatelů. V rámci demografie se vytvářejí tzv. populační prognózy. V České republice jsou prognózy pravidelně zpracovávány Českém statistickým úřadem. Jejich nejnovější projekce byla vytvořena pro období 2003-2050 a zahrnuje projekci obyvatelstva České republiky i jednotlivých krajů. Ve světě dlouhodobé populační předpovědi vydává populační divize OSN. Analýzy současného a budoucího vývoje jsou důležitým podkladem pro mnohá politická rozhodnutí, která zahrnují důchodovou politiku, bytovou politiku, rozhodnutí o dalším vývoji zdravotnictví, školství atd.. Údaje o pohybu obyvatelstva ve velké míře slouží k porovnání jednotlivých územních celků, ať už se jedná o srovnání jednotlivých zemí, či jejich menších administrativně správních jednotek. Tato data, stejně jako analýzy budoucí vývoje slouží jednotlivým orgánům veřejného sektoru na všech úrovních (státní, krajské..) k rozhodování o dalším vývoji daného celku. Informace o pohybu a struktuře obyvatelstva jsou důležité i pro sféru soukromou. Nabídka zboží a služeb se odvíjí od předpokládané poptávky potenciálních zákazníků. V současné době je pozornost demografů zaměřena na jev, kterým je stárnutí obyvatelstva. To je možné pozorovat v zemích západní Evropy nebo také v České republice. Je to dáno tím, že s klesajícím počtem živě narozených dětí zároveň klesá i počet zemřelých. S tím úzce souvisí i rostoucí délka života, kterou ovlivňují neustále se zlepšující zdravotní péče a zlepšující se podmínky k životu. Naprosto opačný problém mají v mnoha rozvojových zemích Afriky a Asie. Problémem je rostoucí počet živě narozených dětí v kombinaci s vysokými hodnotami úmrtnosti. U rozvojových zemí jakými jsou např. Sierra Leone či Uganda, to způsobuje naprosto nevyhovující životní podmínky a špatná, v některých případech téměř žádná, zdravotní péče. Cílem této bakalářské práce je vytvoření podrobné analýzy přírůstku obyvatelstva Jihomoravského kraje v letech 2000-2009 a vytvořit tak podklad pro další studie
9
zabývající se Jihomoravským kraje. Základním kamenem této analýzy je několik vybraných ukazatelů demografické dynamiky. Mezi tyto ukazatele patří přirozený přírůstek, migrační saldo (pro vnitřní, zahraniční i celkovou migraci) a celkový přírůstek. Pro jednotlivé ukazatele pohybu obyvatelstva bude vytvořena trendová křivka vyjadřující jejich budoucí vývoj. Na základě zpracovaných údajů bude Jihomoravský kraj porovnán s ostatními kraji České republiky.
10
2 Literární přehled 2.1 Charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj leží na jihovýchodě České republiky. Jeho jižní hranice zároveň tvoří hranici České republiky se Slovenskem a Rakouskem. V rámci republiky sousedí s pěti dalšími kraji - Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Jihomoravský kraj se skládá ze sedmi okresů - Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Tyto okresy jsou tvořeny celkem 21 správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), které se skládají ze 673 obcí. Jihomoravský kraj má rozlohu 7195 km2, což z něj dělá čtvrtý největší kraj České republice. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje území kraje v okrese Hodonín v blízkosti kóty Durda (842 m n. m). V okrese Břeclav se nachází nejjižněji položená obce Moravy Lanžhot, na jehož katastru se nachází soutok řek Moravy a Dyje, který je zároveň nejnižším bodem v Jihomoravském kraji (150 m n. m.). Z ekonomického hlediska patří Jihomoravský kraj k oblastem s vysokým ekonomickým potenciálem. Hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. V současnosti má v ekonomice stále dominantní postavení zpracovatelský průmysl, obchod, opravy spotřebního zboží a komerční služby. Převážně v jižních částech Jihomoravského kraje je velmi silně zastoupeno zemědělství, kde téměř 60 % celkové rozlohy kraje je tvořeno zemědělskou půdou, ze které připadá 83 % na ornou půdu. Největší podíl orné půdy na půdě zemědělské mají okresy Vyškov a Znojmo. V Jihomoravském kraji jsou pěstovány především následující plodiny – obilniny (převážně pšenice), řepka, cukrovka, kukuřice a vinná réva. Nejvýznamnějším městem a spádovým centrem celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku řek Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů. Brno je druhým největším městem České republiky s nadregionálním významem, tzn. že je sídlem řady institucí celostátního významu. Brno je významným centrem soudnictví (sídlí zde např. Ústavní či Nejvyšší správní soud), kultury a vysokého školství. Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou přepravní funkci. Brno představuje významný dopravní uzel v případě silniční (dálnice D1, D2), železniční dopravy (krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU) a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, propojujícího většinu obcí 11
na území Jihomoravského kraje. Dále se v městské části Brno–Tuřany nachází letiště, které je schopno celý rok přijímat všechny typy letadel (www.czso.cz). 2.2 Demografie Demografie vznikla složením dvou slov – démos (lid), a grafein (psát). Jak už tedy z názvu demografie vyplývá, tak tento vědní obor se zabývá popisem lidu. Toto vymezení není úplně přesné, z důvodu jeho velkého zevšeobecnění. Popisem lidu nebo spíše popisem populace, vytvořeného z latinského slova populus neboli lid se zabývá velké množství jiných vědních oborů, jakými jsou např. etnografie či medicína. Pro každou vědu zabývající se populacemi je typické, že se zabývá jiným populačním rysem. V případě demografie je tímto rysem reprodukce. Stejně jako místo výrazu lid je vhodnější použít výraz populace, tak pro pojem popis je vhodnější pojem studium. Termín populace je možné použít ve dvou významech. Prvním je populace jako obyvatelstvo určitého území (např. populaci Brna, populaci Kanady či světovou populaci). V tomto významu je tedy přesnějším pojmem obyvatelstvo. Druhým je skupina osob, v jejímž rámci dochází k reprodukci. Vymezení populace podle druhé definice je velmi obtížné. Typickým příkladem je např. romská populace (populace, u které je téměř nemožné vymezit přesnou hranici území, na kterém se nachází). Pokud bychom vymezili reprodukci populace jako předmět studia demografie, bylo by toto vymezení příliš úzké. Demografie se snaží zahrnout do oblasti svého zájmu i předměty zájmu dalších věd, které souvisí s reprodukcí obyvatelstva. Jedná se o vztahy, které reprodukci ovlivňují (např. sňatky či rozvody). Vzniká tak systém zahrnující populace, jejich reprodukce a vztahy vedoucí k reprodukci. Takový systém pak nazýváme demografickým systémem. Pokud do tohoto systému zahrneme i sociální podmínky vedoucí k reprodukci, tak dostáváme demograficko-sociální systém neboli systém, který je předmětem demografie (Koschin, 2005, s. 7). 2.3 Demografická dynamika Počet, struktura a rozmístění se neustále mění a tyto změny obyvatelstva se nazývají pohyb (měna) obyvatelstva. Ten můžeme rozčlenit podle jejich formy na následující tři části – přirozený pohyb obyvatelstva daný výměnou generací narozených a zemřelých, mechanický pohyb daný prostorovým přemísťováním obyvatelstva a konečně sociální pohyb daný změnami sociálních znaků (Roubíček, 1997, s. 216).
12
Pohyb obyvatelstva je tvořen především přirozeným pohybem obyvatelstva neboli přirozenou měnou obyvatelstva, což jsou zejména počty narozených a zemřelých, ale z praktických důvodů sem patří i sňatky (uzavřená manželství), rozvody a nově i potraty. Za druhou součást pohybu obyvatelstva považujeme mechanický pohyb obyvatelstva (stěhování, dojížďky a vyjížďky za zaměstnáním nebo do škol apod.). Třetí složkou pohybu obyvatelstva je sociálně právní pohyb, kam by patřilo osvojení, změna státní příslušnosti, změna náboženského vyznání, změna zaměstnání, změna pracoviště, kriminální činnost, důchodového zajištění a další odvětví, kdy osoba mění svou sociálně právní charakteristiku. Pro všechny výše uvedené pohyby obyvatelstva se zpracovávají statistiky, např. statistiky sňatků, statistiky rozvodů (Srb, 2004, s. 18). Pojem reprodukce obyvatelstva je možné chápat jako obnovu obyvatelstva střídáním generací zemřelých generacemi novorozenců (přirozená reprodukce) a v širším smyslu (jako celková reprodukce) se k přirozené reprodukci započítává i migrace jako výměna souborů přistěhovalých a vystěhovalých. Pojmem růst obyvatelstva rozumíme převážně změny, která ovlivňují celkový počet obyvatelstva. Doplňkovou informací může být informace o celkovém přírůstku obyvatelstva a jeho složkách (Roubíček, 1997, s. 216-217). 2.3.1 Údaje o pohybu obyvatelstva Mezi první záznamy, které evidují přirozenou měnu patří církevní matriky (v Evropě asi od 16. století), kde šlo původně o zaznamenání křtů, pohřbů a sňatků (dříve šlo o placené služby poskytované církví), později pak i narození a úmrtí. Postupem času vznikaly v Evropě i civilní matriky, ale na našem území zůstala prakticky veškerá evidence přirozeného pohybu v rukách církve (k prvním změnám došlo v 19. století, kdy byly povoleny i civilní sňatky, proto došlo k vytvoření civilních matrik). Církevní matriky byly dekretem z 1.5. 1781 prohlášeny za veřejné listiny a podle matričního patentu z 20.2. 1784 musela církev pravidelně předávat údaje státním orgánům. Toto trvalo až do roku 1950, kdy správu matrik převzaly Národní výbory, dnes obce a města.
V současnosti se do matrik zapisují i údaje o rozvodech,
prostřednictvím soudů. Evidence stěhování v mnoha zemích neexistuje (např. ve Spojeném království se rozsah stěhování odhaduje na základě lékařské evidence – předpokládá se, že se změnou
13
bydliště se člověk přihlásí k jinému lékaři). V Českých zemích existuje od roku 1949, kdy vznikl zákon pro povinné hlášení pohybu. Pro každou demografickou událost se v České republice vyplňují hlášení obsahující údaje o osobě, které se událost týká (jméno, věk, pohlaví, bydliště, vzdělání, státní občanství či dříve národnost) a některé další informace (například pořadí sňatků, hmotnost novorozence apod.). Tato hlášení jsou odesílána na statistický úřad, kde se zpracovávají do statistických tabulek a vydávají v publikaci nazývané Pohyb obyvatelstva1. Publikace pravidelně vychází od roku 1919 a její vydávání nebylo přerušeno ani válkou (Koschin, 2005, s. 14-15). 2.3.2 Přirozená reprodukce Život populace je možné chápat jako poměrně izolovaný vzhledem k ostatním populacím, mluvíme pak o uzavřené populaci, ve které jsou noví členové produktem žijících členů. Jedná se o přirozenou reprodukci nebo také přirozenou obnovu populace (Klufová, Poláková, 2010, s. 237). 2.3.2.1 Úmrtnost První událostí o kterou se začala demografie zajímat je úmrtí. Začala úmrtí posuzovat jako hromadný jev, jako proces vymírání určité populace. Jinými slovy demografie začala studovat úmrtnost. Prvním, kdo začal úmrtnost studovat byl zakladatel demografie J. Grauntem. Původně demografie zkoumala pouze úmrtí, která nastala u dané populace ve vymezeném časovém úseku. Postupem času se objekt zájmu demografie přesunul i na jednotlivá úmrtí. Společně s dalšími obory se snaží vymezit specifické znaky jednotlivých úmrtí, které by byly relativně stejné a bylo by možné je prostřednictvím statistiky analyzovat. Jedním z těchto znaků je např. věk (Vystoupil, Tarabová, 2004, s. 50). 2.3.2.2 Porodnost a plodnost Porodnost neboli natalita je obecný pojem, který se používá k vyjádření významu rození pro populační změny a pro reprodukci lidí. S porodností souvisejí další dva pojmy a těmi jsou plodnost (fertilita) a narození. Všechny výše uvedené pojmy je možné vzájemně nahradit a do jisté míry se i překrývají. Plodnost je vázána k aktuální porodnosti, v porovnání s plodivostí 1
od roku 2005 Demografická ročenka
14
(fekunditou), která popisuje potenciální plodnost. Tento pojem popisuje schopnost muže a ženy rodit děti. Plodivost není přímo měřitelná a její hodnota je odvozená na základě modelů. Plodností je možné chápat jako skutečný efekt fekundity, kterým je počet narozených dětí (Klufová, Poláková, 2010, s. 146). Termínem porodnost můžeme označit proces, který je úzce spojený s populačním růstem. Tento proces se podílí na celkové změně počtu obyvatelstva (Roubíček, 1997, s. 222). 2.3.2.3 Přirozený přírůstek Přirozený přírůstek (K) je nejjednodušším ukazatelem přirozené reprodukce a je vyjádřen jako rozdíl mezi živě narozených2 (N) a zemřelých (M) za určité časové období. V případě, že je tento přírůstek záporný, jde o úbytek přirozenou měnou neboli o přirozený úbytek3. Dalším jednoduchým ukazatel je hrubá míra přirozené přírůstku (hmpp), tedy absolutní přírůstek ke střednímu stavu obyvatelstva (Klufová, Poláková, 2010, s. 239-240). Změny přirozené hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp), která je podstatou součástí celkového přírůstku obyvatelstva určitého státu, jsou závislé na rozdílech ve vývoji porodnosti a úmrtnosti. V případě, že porodnost roste rychleji než úmrtnost, příp. úmrtnost klesá při stabilizované porodnosti, ale také v případě, kdy úmrtnost klesne rychleji než porodnost, se setkáváme růstem hrubé míry přirozeného přírůstku. Právě tento poslední případ popisuje v historii populačního vývoje řady zemí situaci, která nastala v první fázi tzv. demografické revoluce4 (Roubíček, 1997, s. 288). 2.3.3 Mechanický pohyb Migrace (stěhování) je nejdůležitější složkou pohybu obyvatelstva. Prostorový pohyb (především migrace), společně se základními demografickými událostmi reprodukčního charakteru, výrazně ovlivňuje dynamiku lidských populací. Migrace jako forma mechanického pohybu obyvatelstva, se odehrává na všech prostorových úrovních (tj. lokální, regionální a globální) a zahrnuje i fyzickou i sociální stránku.
2
mrtvě narozené dítě se v právním slova smyslu nikdy nestalo součástí lidské populace (Roubíček, 1997, s. 222). 3 tento termín se u nás ani v zahraniční nepoužívá (www.czso.cz) 4 Procesem demografické revoluce je dnes označován proces přechodu populací z klasické tzv. předstatistického režimu reprodukce, charakterizovaného vysokou úrovní porodnosti a úmrtnosti na druhý moderní režim reprodukce charakterizovaný relativně nižší úrovní porodnosti a úmrtnosti, k němuž dochází u jednotlivých částí světové populace během posledních 200 let (Roubíček , 1997, s. 288).
15
Z tohoto důvodu není tak jasně vymezitelnou biologickou událostí jako narození a úmrtí. Migrace není jediným prostorovým pohybem, který můžeme určit. Český statistický úřad označuje za migraci prostorový pohyb spojený se změnou trvalého bydliště včetně změny sídla (není tedy lokální). Mezi další formy prostorového pohybu můžeme zařadit docházku, dojížďku, dočasnou či sezónní vyjížďku atd. (Šotkovský, 1998, s. 117). Je možné rozlišit dva směry migrace – vystěhování (emigrace) a přistěhování (imigrace). Jevy s tím spojené označujeme jako vystěhovalectví či přistěhovalectví. Každý individuální pohyb nabývá ovšem obou těchto forem – pro oblast vystěhování je emigrací, pro oblast přistěhování imigrací (Roubíček, 1997, s. 265). Mechanický pohyb obyvatelstva členíme na: •
vnitřní migrace – stěhování se uskutečňuje v rámci území jednoho státu,
•
zahraniční migrace – při stěhování je překročena hranice státu, Speciálními případy pohybu obyvatelstva jsou:
•
sezónní migrace (převážně zemědělských pracovníků),
•
kyvadlová migrace (pravidelná denní, resp. týdenní docházka do zaměstnání, školy apod.),
•
cestování (zjišťuje se velmi těžko, v rámci pravidelného zjišťování censu obyvatelstva – možnosti rekreace, vlastnictví chaty, chalupy resp. správy cestovních kanceláří),
•
skrytá migrace (dlouhotrvající nedenní docházka za prací). K základním analytickým ukazatelům sloužícím na hodnocení migrace patří
následují ukazatele: migrační saldo (MS), které znázorňuje rozdíl mezi počtem přistěhovaných (I) a vystěhovaných (E) a hrubá míra migračního salda, která značí migrační saldo na 1000 obyvatel středního stavu, obyčejně za rok (Klufová, Poláková, 2010, s. 217-223). 2.3.3.1 Vnější a vnitřní migrace Pokud dochází ke stěhování mezi populacemi, které je součástí reprodukce populace, nazýváme jej vnějším (zahraničním) stěhováním či vnější migrací. Toto pojmenování vzniklo, aby bylo možné odlišit stěhování v rámci jedné populace, které nazýváme vnitřním stěhováním neboli vnitřní migrací. Vnitřní stěhování nijak nepřispívá k reprodukci populace. Důvodem proč se vnitřním stěhováním demografie zabývá je poměrně časté vymezování subpopulací v rámci populace. Tyto subpopulace 16
nás zajímají z hlediska reprodukce a dále nás zajímá i stěhování mezi nimi. Subpopulace jsou často vymezeny podle administrativních hranic, konkrétním příkladem můžou být jednotlivé kraje v rámci České republiky (Koschin, 2005, s. 91). 2.3.4 Celkový pohyb obyvatelstva V populačních analýzách je věnována velká pozornost kvantitativnímu efektu celkové dynamiky obyvatelstva. Je jím celkový pohyb obyvatelstva jako výsledek přirozeného a mechanického pohybu. Projevuje se jako globální přírůstek nebo úbytek obyvatelstva. Význam tohoto ukazatele souvisí se schopností charakterizovat krátkodobý i dlouhodobý vývoj populace a nevyhnutelné je i jeho použití v prognózách vývoje obyvatelstva. Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva je tvořen z přirozeného přírůstku a migračního salda dané územní jednotky v určitém časovém období. Také jej můžeme vyjádřit jako relativní údaj na 1000 obyvatel středního stavu (Klufová, Poláková, 2010, s. 237). 2.4 Časové řady Časovou (též dynamickou, vývojovou nebo chronologickou) řadou nazýváme řadu pozorovaných hodnot statistického znaku seřazenou zpravidla v přirozené souvislé časové posloupnosti ve směru od minulosti k přítomnosti. Nezbytnou podmínkou srovnatelnosti údajů v časové řadě je jejich shodné věcné a prostorové vymezení v celém předmětném časovém úseku. To znamená, že pokud v rámci zamýšleného časového úseku dojde buď ke změnám v metodice určení ukazatele nebo prostorovém vymezení (a není to nic neobvyklého, zejména pokud je tento úsek relativně dlouhý), je třeba zabezpečit srovnatelnost hodnot pomocí více či méně složitých přepočtů. Tyto přepočty jsou jedním ze specifik statistického popisu časových řad. •
Časové řady úsekové (intervalové). V tomto okamžiku se vztahují k určitému časovému okamžiku nenulové délky. Pro tento typ je časové řady je charakteristická sčitatelnost hodnot znaku a tedy současně možnost určit smysluplně hodnotu znaku za delší časový interval sčítáním jeho hodnot za dílčí části tohoto intervalu (součtem denních údajů můžeme získat týdenní, z nich pak měsíční atd.) Srovnatelnost těchto časových údajů je podmíněna konstantní délkou časových intervalů, k nimž se vztahují. Často je této srovnatelnosti dosáhnout určitými korekcemi reálných údajů.
•
Časové řady okamžikové. U těchto dat se hodnota znaku vztahuje k určitému okamžiku, alespoň teoreticky nulové délky. Pro řady tohoto druhu je typické, že
17
jejich součet nelze smysluplně interpretovat. Setkáváme se s okamžikovými časovými řadami s ekvidistantními (stejně vzdálenými), stejně jako s řadami s různě vzdálenými okamžiky zjišťování s různou hustotou časových bodů (Minařík, 2009, s. 163). 2.4.1 Elementární charakteristiky časových řad Základní informace o časových řadách získáváme pomocí základních popisných charakteristik, které navíc umožňují stanovit kritéria pro použití různých typů trendových funkcí k popisu analyzované řady. Absolutní přírůstek neboli první absolutní diference definujeme vztahem (Brázdil, 1995, s. 149) d t = yt − y t −1 , pro t = 2, 3, …, n (Minařík, 2009, s. 168),
Absolutní přírůstek charakterizuje přírůstek hodnoty časové řady v okamžiku t ve srovnání s okamžikem bezprostředně předcházejícím t − 1 . Zjistíme-li, že v řadě absolutních přírůstků zůstávají jednotlivé členy v podstatě konstantní nebo pouze nahodile kolísají, říkáme, že sledovaná řada má lineární trend. V tomto případě stačí, když průběh časové řady charakterizujeme průměrným absolutním přírůstkem (Brázdil, 1995, s. 149-150)
d =
y n − y1 (Minařík, 2009, s. 168). n −1
Projevují-li se v řadě absolutních přírůstků rostoucí či klesající tendence, odvozujeme dále druhé absolutní diference, tzn. stanovíme hodnotu zrychlení přírůstku (Brázdil, 1995, s. 150) d t2 = d t1 − d t1−1 , pro t = 3, 4, …, n (Minařík, 2009,s. 168). Podobně můžeme definovat třetí, čtvrté atd. absolutní diference (Brázdil, 1995, s. 150). Pro tutéž časovou řadu lze dále určit koeficient růstu
kt =
yt , pro t = 2, 3, …, n y t −1
a následně průměrný koeficient růstu.
k = n −1
yn (Minářík, 2009, s. 168). y1
18
2.4.2 Přístupy k modelování časových řad Tradičním výchozím principem modelování časových řad je jednorozměrný model yt = f (t , ε t ) , kde y t je hodnota modelovaného ukazatele v čase t , t = 1, 2, …, n a ε t je hodnota náhodné složky (poruchy) v čase t . K modelu tohoto typu se v zásadě přistupuje trojím způsobem: •
Pomocí klasického (formálního) modelu, kde jde pouze o popis forem pohybu (a ne o poznání věcných příčin dynamiky časové řady). Tento model vychází z dekompozice řady na čtyři složky (formy) časového pohybu. Souběžná existence všech čtyř forem však není nutná a je podmíněna věcným charakterem zkoumaného ukazatele (běžně může chybět u určitých procesů třeba složka sezónní apod.). Časovou řadu lze dekomponovat na trendovou složku ( Tt ), sezónní složku ( S t ), cyklickou složku ( C t ) a náhodnou složku ( ε t ).
Trendem rozumíme hlavní tendenci dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Trend může být rostoucí, klesající nebo konstantní, kdy hodnoty ukazatele dané časové řady v průběhu sledovaného období mohou kolísat kolem určité, v podstatě neměnné úrovně.
Sezónní složkou je pravidelně se opakující odchylka od trendové složky, vyskytující se u časových řad údajů s periodicitou kratší než jeden rok nebo rovnou právě jednomu roku. Příčiny sezónního kolísání mohou být různé. Dochází k nim v důsledku přímého působení sluneční soustavy na Zemi, tj. vlivem změn jednotlivých ročních období, dále vlivem různé délky měsíčního či pracovního cyklu nebo též vlivem různých společenských zvyklostí (dovolené).
Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny delší než jeden rok. Statistika chápe cyklus jako dlouhodobé kolísání s neznámou periodou, která může mít i jiné příčiny než klasický ekonomický cyklus. V této souvislosti se mluví např. o cyklech demografických, inovačních apod. Někdy nebývá cyklická složka považována za samostatnou složku časové, ale je zahrnována pod složku trendovou jako její část (tzv. střednědobý trend), vyjadřující střednědobou tendenci vývoje, která má často oscilační charakter s neznámou, zpravidla proměnlivou periodou.
19
Náhodná složka je taková veličina, kterou nelze popsat žádnou funkcí času. Je to složka, která zbývá po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky. •
Pomocí Boxovy-Jenkinsovy metodologie, která považuje za základní prvek konstrukce modelu časové řady náhodnou složku, jež může být tvořena korelovanými náhodnými veličinami. Jádro pozornosti tedy nespočívá v konstrukci systematické složky, jako je tomu u klasického modelu, kde se v zásadě předpokládá, že jednotlivá pozorování jsou vzájemně nekorelována, nýbrž těžiště postupu klade důraz na korelační analýzu více či méně závislých pozorování, uspořádaných do tvaru časové řady.
•
Pomocí spektrální analýz, kdy časovou řadu považujeme za směs sinusovek a kosinusovém o rozličných amplitudách a frekvencích. Tato koncepce pak umožní provést explicitní popis periodického chování časové řady a především – vystopovat ty významné složky periodicity, které se podílejí na věcných vlastnostech zkoumaného procesu. V této koncepci tedy není stěžejním faktorem časová proměnná, ale právě faktor frekvenční. Vedle jednorozměrných modelů se lze setkat i s modely založenými
na předpokladu, že vývoj analyzovaného ukazatele není ovlivňován pouze časovým faktorem, ale i řadou jiných ukazatelů. Modely tohoto typu se nazývají vícerozměrné modely (Hindls a kol., 2007, s. 254-256).
2.4.3 Popis trendové složky Popis tendence vývoje analyzované řady je jedním z nejdůležitějších úkolů analýzy časových řad. Z velkého okruhu trendových funkcí jež jsou popsány v různých monografiích, se zaměříme na tři z nich, které jsou s úspěchem používány v praktických aplikacích v oblasti analýzy a prognózy časových řad. Jde o lineární trend, parabolický trend a exponenciální trend. Tyto trendové funkce patří jak z hlediska jejich průběhu, tak z hlediska odhadu parametrů mezi funkce jednoduché. Charakteristické pro tyto funkce je, že zpravidla nemají asymptotu a jejich růst tedy není ničím omezen.
Lineární trend je nejčastěji používaným typem trendové funkce. Jeho značný význam spočívá jednak v tom, že jej můžeme použít vždy, chceme-li alespoň orientačně určit základní směr vývoje analyzované časové řady, a jednak v tom, že v určitém omezeném časovém intervalu může sloužit jako vhodná aproximace jiných trendových funkcí. Lineární trend čili trendovou přímku vyjádříme ve tvaru 20
Tt = β 0 + β 1t , kde β 0 a β1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2, …, n je časová proměnná. K odhadu parametru β 0 a β1 (označíme je symboly b0 a b1 ) použijeme s ohledem na to, že funkce je lineární z hlediska parametrů, metodu nejmenších čtverců, která dává nejlepší nevychýlené odhady. Znamená to vyřešit dvě normální rovnice
∑y ∑ ty
t
= nb0 + b1 ∑ t ,
t
= b0 ∑ t + b1 ∑ t 2 ,
∑
kde symbolem
n
se vždy rozumí součet t od 1 do n , tj.
∑.
Je-li suma
t =1
časových hodnot t ´(transformovaná časová proměnná t) rovna nule, potom bude řešení této soustavy zjednodušeno do podoby:
∑y
b0 =
t
∑ t´ y ∑ t´
= y , b1 =
n
t
.
2
Parabolický trend má podobu Tt = β 0 + β 1t + β 2 t 2 , Jde o poměrně často používaný typ trendové funkce. Protože i tato trendová funkce je lineární z hlediska parametrů, použijeme k odhadu parametrů metodu nejmenších čtverců. Znamená to řešit tři normální rovnice
∑ y = nb + b ∑ t´+b ∑ t´ , ∑ y t´= b ∑ t´+b ∑ t´ +b ∑ t´ 2
t
0
1
2
2
0
t
∑ y t´
2
t
1
2
3
,
= b0 ∑ t´ + b1 ∑ t´3 + b2 ∑ t´4 . 2
Za platnosti podmínky
∑t´ =
0 nalezneme z druhé rovnice triviální odhad
parametru β1 ve tvaru
b1 =
∑ y t´ . ∑ t´ t
2
Zbývající parametry získáme řešením normálních rovnic
∑ y = nb + b ∑ t´ , ∑ y t´ = b ∑ t´ + b ∑ t´ 4
t
0
2
t
2
2
0
2
4
,
odkud
21
∑ y ∑ t´ − ∑ t´ ∑ y t´ n ∑ t´ −(∑ t´ ) 4
b0 =
b2 =
2
t
t
4
2 2
n∑ y t t´2 −∑ y t ∑ t´2 n∑ t´4 −(∑ t´2 ) 2
2
,
.
Exponenciální trend, tento typ trendové funkce lze napsat ve tvaru Tt = β 0 β1t . Protože tato funkce není z hlediska parametrů lineární, nelze k odhadu parametrů použít přímo metodu nejmenších čtverců. K počátečnímu odhadu parametrů se proto používá různých metod (metoda linearizující transformace, metoda vybraných bodů atd.). Při metodě linearizující transformace provedeme logaritmickou transformaci trendové funkce a dostaneme log Tt = log β 0 + log β 1 . Známým způsobem sestavíme dvě rovnice
∑ log y = n log b + log b ∑ t , ∑ t log y = log b ∑ t + log b ∑ t t
0
0
t
1
1
2
.
Řešením soustavy normálních rovnic získáme odhady parametrů b0 a b1 . Postup lze i zde výrazně zjednodušit, zvolíme-li časovou proměnou t´ splňující podmínku
∑ t´= 0 . Tak získáme řešení ∑ log y log b =
t
0
log b1 =
,
n
∑ t´log y ∑ t´ 2
t
(Hindls a kol., 2007, s. 256-267).
22
3 Materiál a metody Pro zpracování své bakalářské práce jsem využil data veřejně dostupná na webových stránkách Českého statistického úřadu. Jmenovitě se jednalo o publikace Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2000, Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2001, Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2002, Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2003, Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2004, Demografická ročenka ČR 2005, Demografická ročenka ČR 2006, Demografická ročenka ČR 2007, Demografická ročenka ČR 2008, Demografická ročenka ČR 2009. Pro analýzu těchto dat a odhad jejich budoucího vývoje bylo důležité zvolit vhodnou trendovou funkci.
3.1 Volba vhodného modelu trendu Trendová funkce by měla být volena na základě věcné analýzy zkoumaného jevu. Při věcné analýze lze v některých případech posoudit, zda jde o funkci rostoucí nebo klesající, přichází-li v úvahu inflexní bod, zda jde o funkci nekonečně rostoucí nebo s růstem jen ke konečné limitě apod. Je nutné však konstatovat, že rozhodování při použití věcných kritérií (pokud lze vůbec uplatnit) umožní poodhalit základní tendence ve vývoji analyzovaného ukazatele spíše jen v hrubých rysech. To sice potom dovoluje orientovat se na určitou podskupinu trendových čar, zpravidla však volbu jednoho konkrétního trendu neumožní. Druhou jednoduchou metodou je analýza grafu zobrazené časové řady. Nebezpečí volby na základě vizuálního výběru spočívá však v jeho subjektivitě. Různí lidé mohou na základě grafického rozboru stejné analyzované řady dojít k různým závěrům o volbě typu trendové křivky. A je tu i nebezpečí vyplývající z toho, že tvar grafu je do značné míry závislý na volbě použitého měřítka. Proto se při hledání vhodného typu trendové funkce opíráme především o rozbor empirických údajů. Do této skupiny metod patří např. metody používané často v regresní analýze, kdy volíme nejvhodnější typ křivky na základě minimalizace hodnot přijatého kritéria. Nejčastěji se za toto bere součet čtverců odchylek empirických hodnot od hodnot vyrovnaných (reziduální součet čtverců). Jiným často používaným kritériem tohoto typu je z korelační analýzy známý index korelace. V softwarové nabídce se obvykle setkáme s těmito mírami úspěšnosti zvolené trendové funkce:
23
M.E. =Mean Error = střední chyba odhadu: M.E. =
∑(y −
(O )
t
Tt )
n
.
Tato míra je rovna nule vždycky, pokud k odhadu parametrů použijeme klasickým způsobem metodu nejmenších čtverců (přímka, parabola, hyperbola a jiné trendové modely lineární v parametrech, konstruované včetně konstantního členu β 0 ). M.S.E. = Mean Squared Error = střední čtvercová chyba odhadu: M.S.E. =
∑(y −
(O )
t
Tt ) 2
n
.
Toto kritérium je dnes prakticky nejpoužívanější. M.A.E. = Mean Absolute Error = střední absolutní chyba odhadu: M.A.E. =
∑y− t
(O )
Tt
n
.
M.A.P.E. = Mean Absolute Percetage Error = střední absolutní procentní chyba odhadu:
y t − ( O ) Tt M.A.P.E. = ∑ yt
.
M.P.E. = Mean Percetage Error = střední procentní chyba odhadu:
y t − ( O ) Tt M.P.E. = ∑ yt
100 (Hindls a kol., 2007, s. 286-289). n
3.2 Konstrukce předpovědí časových řad Mezi prognostickými metodami hrají významnou roli statistické metody. Patří sem hlavně techniky extrapolace jednorozměrných a vícerozměrných časových řad, technicky modifikující různé metody regresní analýzy a některé další. Ve statistické praxi jsou nejvíce používány metody extrapolace časových řad. Podstata klasických extrapolačních metod spočívá v tom, že se studuje historie prognózovaného objektu a zákonitosti jeho vývoje v minulosti a přítomnosti se přenesou do budoucnosti. Metody založené na extrapolaci klasických modelů trendu tedy vycházejí z deterministického principu, podle něhož budoucnost vyplývá z přítomnosti. Jsou konstruovány na předpokladu o neměnnosti či alespoň relativní stability existujících tendencí vývoje zkoumaného jevu. U procesů, které jsou v čase stabilní, lze tento princip s úspěchem
24
při konstrukci předpovědí aplikovat. Pokud během prognózovaného období probíhají podstatné kvalitativní změny, je použití extrapolačních modelů naopak dost problematické (Hindls a kol., 2007, s. 330).
25
4 Výsledky a diskuze 4.1 Přirozený přírůstek Tato podkapitola se zabývá analýzou přirozeného přírůstku obyvatelstva v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009, rozborem jeho dvou složek (počty zemřelých a narozených) a vytvořením trendové funkce, která slouží k odhadu dalšího vývoje přirozeného přírůstku.
počet obyvatel
Tab. 1 Vývoj přirozeného přírůstku (absolutní i relativní údaje) a jeho složek v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 9567 9626 10067 10007 10660 11149 11512 12371 13196 13145 Živě narození 12070 11656 11937 12081 11592 12059 11667 11774 11262 11581 Zemřelí -2503 -2030 -1870 -2074 -932 -910 -155 597 1934 1564 Přirozený přírůstek hrubá míra (v ‰) -2,2 -1,8 -1,7 -1,8 -0,8 -0,8 -0,1 0,5 1,7 1,4 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 -600 -800 -1000 -1200 -1400 -1600 -1800 -2000 -2200 -2400 -2600
Přirozený přírůstek Hrubá míra Parabolický trend (přirozený přírůstek)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 ‰ -0,2 -0,4 -0,6 -0,8 -1,0 -1,2 -1,4 -1,6 -1,8 -2,0 -2,2 -2,4 -2,6
roky
Obr. 1 Přirozený přírůstek (absolutní údaje i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Jak je již z tabulky (tab. 1) i grafu (obr. 2) vidět, hodnota přirozeného přírůstku Jihomoravského kraje ve sledovaném období roste a zároveň je možné pozorovat přechod ze ztráty obyvatelstva přirozenou měnou (roky 2000-2006) do přirozeného přírůstku (roky 2007-2009). Tento růst je možné vysvětlit odlišným vývojem negativní a pozitivní složky přirozeného přírůstku. Prostřednictvím přirozené reprodukce klesl počet obyvatel Jihomoravského kraje o 6379. Svého minima dosáhl přirozený přírůstek v roce 2000 (-2503 osob) a svého minima v roce 2008 (1564 osob).
26
Počet narozených osob (pozitivní složka) ve sledovaném období neustále rostl, výjimkou jsou roky 2003 a 2009 (v těchto letech je možné pozorovat i pokles přirozeného přírůstku), zatímco počet zemřelých (negativní složka) je možné označit za konstantní a v posledních pár letech dokonce za pozvolně klesající. Mezi faktory ovlivňující počet narozených dětí patří např. rozhodnutí vlády ČR týkající se finanční podpory rodin (např. změny ve výši porodného, rodičovském příspěvku, příspěvku na bydlení atd.) nebo to, že lidé preferují menší počet dětí než tomu bylo v minulosti. Průběh křivky přirozeného přírůstku je možná proložit parabolickou trendovou funkcí, jejíž tvar je Tt = −934,83 + 249,89t + 8,99t 2 , kde t = -9, -7… 7, 9. Tento trend poukazuje na další růst přirozeného přírůstku v následujících letech. V grafu si můžeme všimnout menší odlišnosti křivek absolutního přirozeného přírůstku a hrubé míry přirozeného přírůstku, ačkoliv by tyto křivky měly být totožné. Je to dáno tím, že absolutní přirozený přírůstek je tvořen okamžikovými údaji a hrubá míra přirozeného přírůstku průměrnými údaji, konkrétně vychází ze středních stavů a tím dochází ke zkreslení údajů. Důvodem používání obou ukazatelů je odlišná vhodnost jejich využití v odlišných případech. Absolutní ukazatel přirozeného přírůstku je vhodnější v případě, kdy popisujeme vývoj tohoto jevu v jedné oblasti za určité období, případně v oblastech vykazujících velmi podobné absolutní hodnoty. Důvodem je práce s přesnějšími údaji. Relativní ukazatel přirozené přírůstku je vhodnější v případě, kdy porovnáváme více oblastí (např. srovnání krajů ČR), jejichž absolutní hodnoty se výrazněji liší. V případě relativní přírůstku jsou totiž hodnoty přepočítány na 1000 obyvatel neboli jsou vyjádřeny v promilích. Tento přepočet výrazně snižuje rozdíl mezi jednotlivými hodnotami. Absolutní i relativní ukazatele se používají k popisu velkého množství jevů, nejen k popisu přirozeného přírůstku, ale například migračního salda, celkového přírůstku a mnoha dalších.
4.2 Migrace (stěhování) Tato podkapitola se zabývá oběma typy migračního pohybu (vnitřním a zahraničním) v rámci Jihomoravského kraje v letech 2000-2009, jejich jednotlivými složkami (počty přistěhovalých a vystěhovalých) a vytvořením trendové funkce, která slouží k odhadu dalšího vývoje přirozeného přírůstku v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009.
27
Bakalářská práce se zabývá pouze vnitřní migraci mezi Jihomoravským krajem a ostatními kraji České republiky. Migrací mezi jednotlivými okresy Jihomoravského kraje, případně migrací mezi jednotlivými obcemi v rámci jednotlivých okresů se tato práce nezabývá. Důvodem je, že tento typ vnitřního stěhování žádným způsobem neovlivňuje přírůstek obyvatelstva v kraji. Pokud bychom totiž porovnali počty přistěhovalých s počty vystěhovalých, budou tato čísla naprosto stejná.
4.2.1 Vnitřní migrace
počet obyvatel
Tab. 2 Vývoj migračního salda vnitřní migrace (absolutní i relativní údaje) a jeho složek v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Přistěhovalí 4111 4082 4981 4651 4934 5213 5382 6207 Vystěhovalí 3954 4694 5814 5222 5108 6086 6533 7503 Migrační saldo 157 -612 -833 -571 -174 -873 -1151 -1296 hrubá míra (v ‰) 0,1 -0,5 -0,7 -0,5 -0,2 -0,8 -1,0 -1,1 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 -700 -800 -900 -1000 -1100 -1200 -1300 -1400
Migrační saldo Hrubá míra Parabolický trend (přirozený přírůstek)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2008 6704 6948 -244 -0,2
2009 6555 6072 483 0,4
0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 -0,1 -0,2 -0,3 ‰ -0,4 -0,5 -0,6 -0,7 -0,8 -0,9 -1,0 -1,1 -1,2 -1,3 -1,4
roky
Obr. 2 Vývoj migračního salda vnitřní migrace (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování: vlastní).
Z grafu (obr. 2) vyplývá, že křivka migračního salda vnitřní migrace se v průběhu let 2000-2009 vyvíjela nepravidelně. Hodnota migračního salda střídavě klesá a roste. Nejnižších hodnot dosáhlo v letech 2002 (-833 osob) a 2007 (-1296 osob), naopak nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v letech 2000 (157 osob), 2004 (-174 osob) a 2009 (483 osob). Roky 2000 a 2009 byly zároveň jedinými, kdy nedocházelo k migračnímu úbytku. Prostřednictvím vnitřního stěhování poklesl počet obyvatel Jihomoravského kraje o 5114.
28
Tento nepravidelný vývoj migračního salda je odrazem vývoje jeho složek. Zatímco počet přistěhovalých osob po celou dobu rostl (výjimkou jsou roky 2003 a 2009), tak počet vystěhovalých osob má téměř stejný vývoj jako migrační saldo. Nepravidelný vývoj migračního salda ovlivňuje značné množství faktorů. Velmi výrazně je ovlivněn ekonomickým vývojem konkrétní oblasti a ekonomickým vývojem oblastí okolních. Konkrétním faktorem je nezaměstnanost obyvatel v krajích ČR. Nejvyšších hodnot dosáhla nezaměstnanost v Jihomoravském kraji právě v letech, kdy hodnoty migračního salda byly kladné, případně se blížily k nule (roky 2000,2004 a 2009). Tuto situaci je možné vysvětlit přítomností města Brna na území Jihomoravského kraje. Město Brno nabízí větší množství pracovních příležitostí, než města v okolních krajích. Proto pokud v okolních krajích roste nezaměstnanost, roste i počet obyvatel těchto krajů, kteří hledají práci v Brně (ostatní oblasti Jihomoravského kraje vykazující dlouhodobě vysoké hodnoty nezaměstnanosti). Ovšem je důležité podotknout, že pokud by tato úměra platila byla by hodnota migračního salda v jednotlivých letech výrazně vyšší. Zároveň totiž platí, že v případě dlouhodobější nezaměstnanosti hledají obyvatelé Jihomoravského kraje práci v Praze (nabízí větší množství pracovních příležitostí). S tímto migračním pohybem souvisí i výše platů v jednotlivých městech. V Praze jsou jednotlivá zaměstnání finančně ohodnocena lépe, než v Brně a zároveň v Brně jsou ohodnocena lépe než v krajských městech sousedních krajů, např. v Jihlavě či Zlíně. Tento odstavec je postaven především na předpokladu autora a částečně podložen Situační analýzou Jihomoravského kraje a tabulkami 13 a 14 (viz. přílohy). Důvodem je, že není možné získat přesná data, která by se zabývala důvodem stěhování (ČSÚ přestal zjišťovat důvod vnitřního stěhování v roce 2004). Dalším faktorem ovlivňující vnitřní stěhování jsou bytová politika České republiky. Jako konkrétní příklad uvádím nízkou dostupnost bydlení mladých rodin v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009, což vede k emigraci z Jihomoravského kraje. Dalším faktorem jsou zdravotní důvody, příkladem můžou být osoby s respiračními potíži, které žijí v centru Brna a ze zdravotních důvodů se stěhují do oblastí s nižším znečištěním ovzduší, např. do kraje Vysočina. Posledním faktorem, který uvádím, je stěhování z důvodu stěhování osoby blízké, tzn. že pokud se např. ženatý muž stěhuje z důvodu změny zaměstnání z Brna do Prahy, tak je pravděpodobné, že se s ním bude stěhovat i jeho manželka.
29
Průběh křivky migračního salda je možný proložit parabolickou trendovou funkcí, jejíž tvar je Tt = -936,74 + 2,29 t + 12,89 t 2 . Tato funkce poukazuje na další růst migrační salda v následujících letech. Následují podkapitoly budou zaměřeny na podrobnější rozbor vnitřního stěhování (resp. na migraci mezi JMK a ostatními kraji) na základě jeho rozdělení do čtyř kategorií: podle pohlaví, věku, rodinného stavu a kraje.
4.2.1.1 Vnitřní migrace podle pohlaví Tab. 3 Vnitřní migrace podle pohlaví migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). Přistěhovalí 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 muži 1966 2007 2334 2188 2345 2489 2548 3093 3347 3471 podíl v % 47,8 49,2 46,9 47,0 47,5 47,7 47,3 49,8 49,9 53,0 ženy 2145 2075 2647 2463 2589 2724 2834 3114 3357 3084 Vystěhovalí muži 1876 2301 2914 2651 2611 3129 3345 3925 3590 2946 podíl v % 47,4 49,0 50,1 50,8 51,1 51,4 51,2 52,3 51,7 48,5 ženy 2078 2393 2900 2571 2497 2957 3188 3578 3358 3126 Migrační saldo muži 90 -294 -580 -463 -266 -640 -797 -832 -243 525 ženy 67 -318 -253 -108 92 -233 -354 -464 -1 -42
Pokud se zaměříme u vnitřní migrace na pohlaví stěhujících se osob (tab. 3), tak je možné konstatovat, že v letech 2000-2009 se poměr mužů a žen nepatrně měnil ve prospěch mužů u obou složek vnitřního stěhování. Podíl mužů z celkového počtu přistěhovalých osob tvořil na počátku sledovaného období 47,8 % a v roce 2009 dokonce poprvé přesáhl hodnotu 50 % (53 %). Plynulý růst byl přerušen pouze v roce 2002, kdy došlo k nepatrnému poklesu oproti předešlému roku (ze 49,2 % na 46,9 %). U vystěhovalých osob se podíl mužů vyvíjel velmi podobně, pouze s tím rozdílem, že ke snížení podílu mužů došlo dvakrát za sledované období (v letech 2006 a 2009). Rostoucí podíl mužů v celkovém počtu migrujících je možné vysvětlit rostoucím podílem mužů na celkovém počtu obyvatel Jihomoravského kraje. V roce 2000 byl podíl mužů na celkové populaci 48,4 %, zatímco v roce 2009 činil 48,8 % (zdroj dat: ČSÚ).
30
600
počet obyvatel
400 200 0 -200
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Muži Ženy
-400 -600 -800 -1000 roky
Obr. 3 Vývoj migračního salda podle pohlaví migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 20002009 (zdroj: ČSÚ, zpracování: vlastní).
Z grafu (obr. 3) je patrné, že křivka migračního salda mužů má podobný tvar jako křivka migračního salda žen. V obou případech hodnoty sledovaného ukazatele střídavě klesají a rostou, a stejně tak v obou případech je tento tvar ovlivněn počtem vystěhovalých osob. Nejvýraznějším rozdílem mezi těmito křivkami je rozsah hodnot, ve kterém se pohybují. U žen je to od -462 do 92, zatímco u mužů je tento interval mnohem širší a to od -832 do 525.
4.2.1.2 Vnitřní migrace podle věku Tab. 4 Vnitřní migrace podle věku migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). Přistěhovalí 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem Věk: 532 473 601 525 517 592 653 627 760 733 0-9 6013 475 387 471 430 414 418 430 426 480 402 10-19 4333 1708 1682 2052 1887 2003 1911 1968 2337 2375 2349 20-29 20272 584 690 832 787 943 1086 1183 1478 1681 1719 30-39 10983 300 349 397 408 443 469 447 639 671 729 40-49 4852 208 197 242 241 245 290 313 329 381 348 50-59 2794 123 121 167 153 155 188 157 179 197 170 60-69 1610 105 112 125 128 135 128 122 111 77 86 70-79 1129 76 71 94 92 79 133 109 81 82 79 80+ 896 Vystěhovalí 0-9 514 554 639 552 568 789 826 899 966 1014 7321 10-19 373 440 519 451 380 481 514 516 450 417 4541 20-29 1476 1624 1875 1864 1849 2039 2118 2374 2106 1730 19055 30-39 575 800 1137 1062 1025 1311 1451 1251 1746 1539 11897 40-49 312 441 702 542 544 654 748 872 780 611 6206 50-59 219 314 402 337 301 372 407 431 436 337 3556 60-69 153 189 230 154 164 186 193 229 196 206 1900 70-79 188 186 191 139 161 136 140 159 126 116 1542 80+ 140 146 101 121 116 118 136 172 142 112 1304
31
počet obyvatel
22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
Přistěhovalí Vystěhovalí
0-9
10-19
20-29
30-39
40-49
50-59
60-69
70-79
80+
věkové kategorie
Obr. 4 Vnitřní migrace podle věku migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Migrující osoby byly rozděleny do 9-ti věkových skupin. Věkové skupiny byly zvoleny v těchto intervalech, kvůli větší přehlednosti údajů, než jak je v případě dělení, které uvádí ČSÚ. Ten údaje rozděluje do 18-ti věkových kategorií (0-4, 5-9,…). Takové dělení je pro potřeby této práce zbytečné. Pokud by naopak byl zvolen širší interval, tak by data již neměla žádnou vypovídající hodnotu. Dalším důvodem pro toto rozdělení byla snaha o vymezení věkové skupiny, která zahrnuje osoby ve věku, kdy se lidé nejvíce stěhují. Toto rozdělení ukázalo, že největší migrační obrat5 mají věkové kategorie 20-29 let (39327 osob) a 30-39 let (22880 osob).Ve věkové kategorii 20-29 let se jedná o osoby, které se snaží osamostatnit a být finančně nezávislé. Ve velké míře jde o čerstvé absolventy středních a vysokých škol, kteří dosud byli závislí na rodičích, případně na jiných zákonných zástupcích. V této věkové kategorii i v kategorii 30-39 let migrují převážně lidé, kteří jsou svobodní a tudíž nemají žádné závazky. Oproti tomu výrazně nejnižší migrační obrat mají poslední dvě věkové kategorie 70-79 let (2671 osob) a 80+ let (2200 osob). V celém souboru přistěhovalých a vystěhovalých je možné pozorovat následující trend. Při postupu z věkové kategorie 0-9 let do kategorie 10-19 let pozorujeme pokles a následný růst při přechodu do kategorie 20-29 let. Při dalším přechodu až do kategorie 80+ počet migrujících osob pouze klesá. Drobnou odchylku od tohoto trendu můžeme pozorovat pouze 4x v průběhu deseti let.
5
úhrn počtu přistěhovalých a vystěhovalých [10].
32
4.2.1.3 Vnitřní migrace podle rodinného stavu
počet obyvatel
Tab. 5 Vnitřní migrace podle rodinného stavu migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 20002009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). Přistěhovalí Rodinný stav: 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem svobodný/á 2024 1944 2400 2272 2402 2458 2594 3068 3515 3417 26094 ženatý/vdaná 1462 1535 1866 1698 1797 1913 1933 2310 2279 2277 19070 rozvedený/á 445 420 483 487 540 525 561 571 688 614 5334 ovdovělý/á 180 183 232 194 192 217 207 198 183 183 1969 nezjištěný x x x x 3 100 87 60 59 64 373 Vystěhovalí svobodný/á 1807 2081 2642 2431 2366 2873 3076 3629 3696 3275 27876 ženatý/vdaná 1423 1772 2314 2001 1933 2271 2416 2709 2226 1878 20943 rozvedený/á 436 544 606 573 541 622 670 790 674 637 6093 ovdovělý/á 288 297 252 217 267 246 270 295 262 208 2602 nezjištěný x x x x 1 74 101 80 90 74 420 30000 28000 26000 24000 22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
Přistěhovalí Vystěhovalí
svobodný/á
ženatý/vdaná
rozvedený/á
ovdovělý/á
nezjištěný
rodinný stav
Obr. 5 Vnitřní migrace podle rodinného stavu migrujících osob v Jihomoravském kraji v letech 20002009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Dle rodinného stavu můžeme vnitřní migraci rozložit do 4 základních kategorií a seřadit je podle migračního obratu. Největší migrační obrat měla kategorie svobodný/á (53970 osob), následovaly kategorie ženatý/vdaná (40013 osob), rozvedený/á (11427 osob) a ovdovělý/á (4571 osob). U 793 osob nebyl rodinný stav zjištěn. Ve všech kategoriích počet vystěhovalých osob přesahoval počet vystěhovalých.
33
4.2.1.4 Vnitřní migrace podle kraje Tab. 6 Vnitřní migrace podle krajů v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). Přistěhovalí do JMK Vystěhovalí z JMK Migrační Vzdálenost z JMK obrat v km Kraj: celkem podíl v % celkem podíl v % Hlavní město Praha 4185 7,9 12346 21,3 16531 202 Středočeský 3009 5,7 5707 9,9 8716 202 Jihočeský 2289 4,3 2443 4,2 4732 186 Plzeňský 1235 2,3 1988 3,4 3223 296 Karlovarský 1352 2,6 1065 1,8 2417 335 Ústecký 2416 4,6 2352 4,1 4768 294 Liberecký 1180 2,2 1248 2,2 2428 239 Královéhradecký 1808 3,4 1659 2,9 3467 142 Pardubický 3597 6,8 3740 6,5 7337 138 Vysočina 9227 17,5 8269 14,3 17496 93 Olomoucký 7117 13,5 5721 9,9 12838 78 Zlínský 7635 14,5 6934 12,0 14569 100 Moravskoslezský 7770 14,7 4462 7,7 12232 165 19000 18000 17000 16000 15000 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
Vystěhovalí z JMK Přistěhovalí do JMK Migrační obrat
PHA STK JHK PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS OLK ZLK MSK
Obr. 6 Vnitřní migrace podle krajů v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Migrační pohyby mezi Jihomoravským krajem a ostatními kraji ČR je možné vymezit na základě jejich vzdálenosti6 od JMK. Druhým faktorem, který tyto pohyby ovlivňuje je velikost měst v jednotlivých krajích a s tím spojený počet pracovních příležitostí.
6
v tomto případě byly použity vzdálenosti mezi Brnem a ostatním krajskými městy (pouze v případě Středočeského kraje byla použita Praha, důvodem byla absence krajského města ve STK).
34
Nejvyšší hodnoty migračních obratů byly zaznamenány mezi JMK a následujícími kraji: Vysočina (17496 osob), Hl. m. Praha (16531 osob) Zlínský kraj (14569 osob), naproti tomu nejnižší hodnoty byly zaznamenány s Karlovarským (2417 osob), Libereckým (2428 osob) a Plzeňským krajem (3223 osob). Tyto údaje jsou v souladu s poznatky uvedenými v prvním odstavci, kdy Vysočina a Zlínský kraj sousedí s JMK, zatímco Karlovarský kraj leží na opačném konci ČR. A ačkoliv je Praha, co se týče vzdálenosti dále (202 km) od JMK než např. Pardubický kraj (138 km), tak přesto je mezi těmito kraji výrazně vyšší migrační obrat. Je to dáno velikostí Prahy a počtem pracovních příležitostí, které nabízí. Největší podíl obyvatel stěhujících se z Jihomoravského kraje směřuje právě do Prahy (21,3 %). Na druhém místě je Vysočina (14,3 %) a na třetím Zlínský kraj (12,0 %). Proti tomu nejmenší podíl osob stěhujících se z JMK do celé ČR směřuje do Karlovarského (1,8%) a Libereckého kraje (2,2 %). Největší podíl přistěhovaných lidí do JMK pochází z Vysočiny (17,5 %) , Moravskoslezského(14,7 %) a Zlínského kraje (14,5 %). Nejmenší příliv lidí pochází z Libereckého (2,2 %) a Plzeňského kraje (2,3 %). Při porovnání podílu vystěhovalých a přistěhovalých osob vyplývá, že největší rozdíly jsou mezi JMK a Prahou, kdy počet vystěhovalých vysoce převyšuje počet přistěhovalých (21,3% a 7,9%) a mezi JMK a Moravskoslezským krajem, kde je situace opačná (7,7 % a 14,7 %). V ostatních případech není tento rozdíl nijak výrazný.
4.2.2 Zahraniční migrace Tab. 7 Vývoj migračního salda zahraniční migrace v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (absolutní i relativní údaje) a jeho složek (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Přistěhovalí 824 1452 3315 6681 5753 4281 4835 10676 5623 3837 Vystěhovalí 181 2304 3313 3258 4016 2380 1324 2006 701 1322 Migrační saldo 643 -852 2 3423 1737 1901 3511 8670 4922 2515 hrubá míra (v ‰) 0,6 -0,8 0,0 3,1 1,5 1,7 3,1 7,6 4,3 2,2
35
počet obyvatel
10000 9500 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500 -1000
Migrační saldo Hrubá míra Lineární trend (přirozený přírůstek)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 ‰ 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0
roky
Obr. 7 Vývoj migračního salda zahraniční migrace (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Křivka zahraničního stěhování má sice dlouhodobě rostoucí tendenci, ovšem nedá se říci, že by v průběhu let 2000-2009 pouze rostla. Celé období se dá rozdělit do 5-ti úseků, kdy křivka střídavě klesala a rostla. Zatímco v roce 2007, dosáhla svého maxima (8670 osob), tak v roce 2009 bylo migrační saldo pouze 2515 osob. Minima migračního salda bylo dosaženo v roce 2001 (-852 osob), tento rok je zároveň jediným, kdy došlo k migračnímu úbytku. Platí tedy, že při zahraničním stěhování v letech 2000-2009, počet imigrantů převyšoval počet emigrantů (až na již výše zmíněný rok 2001). Prostřednictvím zahraničního stěhování se počet obyvatel Jihomoravského kraje zvedl o 26472. Zahraniční migrace je výrazně ovlivněna ekonomickými a politickými změnami v jednotlivých zemích či větších uskupeních států (EU). Konkrétně uvádím následující 2 příklady. Prvním je rok 2007, došlo ke vstupu ČR do schengenského prostoru, což výrazně ovlivnilo výsledný počet přistěhovalých v tomto roce (10676 osob), na rozdíl od roku předchozího (4835 osob). Dalším ukázkovým příkladem jsou roky 2008 a 2009 došlo k prudkému poklesu migračního salda. To je možné vysvětlit globální hospodářskou krizí, která ovlivnila chování obrovského počtu lidí po celém světě. Hodnoty migračního salda poklesly z 8670 v roce 2007 až na 2515 v roce 2009. Hlavním rozdílem mezi jednotlivými složkami migračního salda je změna v počtu migrujících osob v průběhu zkoumaného období. Zatímco počet vystěhovalých osob se měnil jen nepatrně, kdy hodnoty v souboru vystěhovalých se pohybují v rozsahu 181
36
až 4016 osob, tak u počtu přistěhovalých osob docházelo k mnohem výraznějším změnám. Rozsah souboru přistěhovalých je 824 až 10676 osob. Průběh křivky migračního salda je možný proložit lineární trendovou funkcí, jejíž tvar je Tt = 2647,2 + 306,16 t . Tato funkce poukazuje na další růst migrační salda v následujících letech.
4.2.3 Celkové migrační saldo (vnitřní a zahraniční stěhování)
počet obyvatel
Tab. 8 Vývoj migračního salda (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Přistěhovalí 4935 5534 8296 11332 10687 9494 10217 16883 12327 10392 Vystěhovalí 4135 6998 9127 8480 9124 8466 7857 9509 7649 7394 Migrační saldo 800 -1464 -831 2852 1563 1028 2360 7374 4678 2998 hrubá míra (v ‰) 0,7 -1,3 -0,7 2,5 1,4 0,9 2,1 6,5 4,1 2,6 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500 -1000 -1500
Migrační saldo Hrubá míra Lineární (Migrační saldo)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 ‰ 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5
roky
Obr. 8 Vývoj migračního salda (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Při porovnávání křivky celkového migračního salda Jihomoravského kraje v letech 2000-2009 s křivkami migračních sald vnitřní (obr. 2) a zahraniční migrace (obr. 7), tak zjistíme, že křivky migračního salda a migračního salda zahraničního stěhování mají podobný tvar. Je to dáno přírůstkem jednotlivých typů stěhování. Zatímco prostřednictvím zahraničního stěhování se počet obyvatel JMK zvedl o 26472, tak vnitřní stěhování jej snížilo o 5114. Tedy celkový migrační přírůstek činí 21358 osob. Z toho vyplývá, že pro vnitřní migraci je typická emigrace, zatímco pro zahraniční stěhování je typická imigrace vůči Jihomoravskému kraji. Nejvyšší hodnoty dosahovalo
37
migrační saldo v roce 2007 (7374 osob), zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce 2001 (-1464 osob). Průběh křivky migračního salda je možný proložit lineární trendovou funkcí, jejíž tvar je Tt = 2135,80 + 308,46 t . Tato funkce poukazuje na další růst migrační salda v následujících letech.
4.3 Celkový přírůstek Tato podkapitola se zabývá analýzou celkového přírůstku obyvatelstva Jihomoravského kraje v letech 2000-2009 a jeho jednotlivými složkami, které byly podrobněji popsány v podkapitolách 5.1 a 5.2. a na závěr vytvořením trendové křivky popisující vývoj celkového přírůstku. Na základě této křivky bude proveden odhad dalšího vývoje tohoto ukazatele.
počet obyvatel
Tab. 9 Vývoj celkového přírůstku (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Přirozený přírůstek -2503 -2030 -1870 -2074 -932 -910 -155 597 1934 1564 Migrační přírůstek 800 -1464 -831 2852 1563 1028 2360 7374 4678 2998 Celkový přírůstek -1703 -3494 -2701 778 631 118 2205 7971 6612 4562 hrubá míra (v ‰) -1,5 -3,1 -2,4 0,7 0,6 0,1 1,9 7,0 5,8 4,0 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500 -1000 -1500 -2000 -2500 -3000 -3500 -4000
Celkový přírůstek Hrubá míra Polynomický (Celkový přírůstek)
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
8,0 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 ‰ 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 -3,0 -3,5 -4,0
roky
Obr. 9 Vývoj celkového přírůstku (absolutní i relativní údaje) s trendovou funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Celkový přírůstek Jihomoravského kraje je souhrnem jeho dvou složek (přirozeného a migračního přírůstku). Podle vývoje křivky celkového přírůstku je patrné, že má rostoucí tendenci. Zajímavé je rozložení vlivu jeho složek v jednotlivých 38
letech. Zatímco v prvních třech letech měl na celkový přírůstek větší vliv přirozený přírůstek, tak v následujících letech měl větší vliv přírůstek stěhováním (výjimkou je rok 2005, kdy vliv obou přírůstků byl téměř vyrovnaný). Nejvyšší hodnoty dosahoval celkový přírůstek v roce 2007 (7971 osob) a nejnižší v roce 2001 (-3494 osob). Hodnota celkového přírůstku od roku 2003 dosahuje kladných čísel, tzn. že od roku 2003 roste počet obyvatel JMK. Negativní je, že v roce 2009 poklesly hodnoty přirozeného i migračního přírůstku oproti roku 2008. Celkový počet obyvatel Jihomoravského kraje vzrostl v letech 2000-2009 o14979 osob. Průběh křivky migračního salda je možný proložit parabolickou trendovou funkcí, jejíž tvar je Tt = 1304,93 + 558,35 t + 5,848 t 2 . Tato funkce poukazuje na další růst celkového přírůstku v následujících letech.
4.4 Porovnání Jihomoravského kraje s ostatními kraji ČR a ČR jako celkem V předcházejících podkapitolách byly analyzovány údaje týkající se přírůstku obyvatelstva Jihomoravského kraje v letech 2000-2009. Abychom získali lepší představu o významu těchto dat, budou se následující podkapitoly zabývat srovnáním Jihomoravského kraje s ostatními kraji ČR a následně srovnáním analyzovaného kraje s celorepublikových průměrem podle těchto tří ukazatelů – přirozený přírůstek, migrační přírůstek a celkový přírůstek.
4.4.1 Porovnání podle hrubé míry přirozených přírůstků Tab. 10 Hrubá míra přirozeného přírůstku (v ‰) krajů ČR a ČR jako celku v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr Hl. m. Praha -3,4 -3,0 -3,1 -3,0 -1,5 -0,6 0,2 0,8 1,7 1,7 -1,0 Středočeský -2,6 -2,2 -1,7 -2,1 -1,1 -0,6 0,6 1,7 2,5 2,0 -0,3 Jihočeský -1,2 -1,3 -0,8 -1,3 -0,8 -0,4 0,3 1,1 1,3 1,2 -0,2 Plzeňský -2,0 -2,1 -1,9 -2,3 -1,7 -0,7 -0,2 0,8 1,1 1,0 -0,8 Karlovarský -0,4 -0,7 0,3 -0,7 -0,4 0,1 0,7 1,7 1,7 0,9 0,3 Ústecký -0,9 -1,2 -1,3 -1,1 -0,4 -0,3 0,3 1,2 1,5 0,9 -0,1 Liberecký -1,0 -0,8 -0,8 -1,0 -0,1 0,1 0,8 1,7 2,1 2,0 0,3 Královéhradecký -1,5 -1,5 -1,4 -1,7 -1,0 -0,6 -0,4 1,0 1,3 0,6 -0,5 Pardubický -1,0 -1,2 -1,1 -1,4 -0,8 -0,5 0,2 1,1 1,3 1,2 -0,2 Vysočina -1,2 -1,2 -0,9 -1,2 -0,5 -0,5 0,7 1,0 1,5 0,7 -0,2 Jihomoravský -2,2 -1,8 -1,7 -1,8 -0,8 -0,8 -0,1 0,5 1,7 1,4 -0,6 Olomoucký -1,9 -1,4 -1,6 -1,2 -0,7 -0,5 0,2 0,7 1,1 0,7 -0,5 Zlínský -1,5 -1,4 -1,1 -2,0 -1,3 -1,0 -0,5 0,3 0,4 -0,1 -0,8 Moravskoslezský -1,2 -1,3 -1,3 -1,5 -1,0 -0,7 -0,2 0,6 0,3 0,0 -0,6 ČR -1,8 -1,7 -1,5 -1,7 -0,9 -0,6 0,1 1,0 1,4 1,0 -0,5
39
Obr. 10 Hrubá míra přirozeného přírůstku (v ‰) krajů ČR v letech 2000-2009 (roční průměry) (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Při porovnání krajů podle ročního průměru hrubé míry přirozených přírůstků, zjistíme, že pouze u dvou krajů (Liberecký a Karlovarský) byly za období 2000-2009 zaznamenány kladné hodnoty přirozeného přírůstku. V obou případech jeho hodnota byla 0,3 ‰. U ostatních 12-ti krajů došlo k úbytku přirozenou měnou, kdy největší ztráta byla zaznamenána v Praze (-1,0 ‰). Ke ztrátě přirozenou měnou docházelo ve všech krajích v letech 2000-2005. Za toho období byl zaznamenám přírůstek pouze 3x a to v roce 2002 v Karlovarském kraji a v roce 2005 v Karlovarském a Libereckém kraji. Následně v roce 2006 výrazně poklesl počet krajů, kde by docházelo ke ztrátě obyvatel a od roku 2007 do roku 2009 počet obyvatel jednotlivých krajů rostl, jediná výjimka byla zaznamenána v roce 2009 ve Zlínském kraji. V Jihomoravském kraji byl roční průměr -0,6 ‰, což ho řadí na 10-té místo, pokud bychom kraje seřadili od největšího přirozeného přírůstku po největší ztrátu přirozenou měnou. Při porovnání JMK a České republiky zjistíme, že přirozený přírůstek se v JMK a ČR vyvíjel v jednotlivých letech velmi podobně, kdy celorepublikový roční průměr byl -0,5 ‰, z tohoto bohužel vyplývá, že prostřednictvím přirozené měny celkový počet obyvatel ČR v letech 2000-2009 klesl, ačkoliv v posledních čtyřech letech analyzovaného období se situace zlepšila (u přirozeného přírůstku bylo dosaženo kladných hodnot). Velmi podobný vývoj přirozeného přírůstku České republiky a Jihomoravského kraje se odvíjí od podobného vývoje počtu zemřelých a narozených.
40
Zatímco počet zemřelých v ČR v letech 2000-2009 pozvolna klesal (zlepšující se zdravotní péče, lidé se dožívají vyššího věku), tak počet narozených pomalu rostl (silné ročníky žen sedmdesátých let).
4.4.2 Porovnání podle hrubé míry migračních přírůstků Tab. 11 Hrubá míra migračního přírůstku (v ‰) krajů ČR a ČR jako celku v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr Hl. m. Praha -1,5 -5,9 4,7 6,1 5,8 10,0 5,3 19,2 15,5 11,0 7,2 Středočeský 5,9 4,3 5,9 8,4 8,4 12,8 14,1 20,6 21,3 11,6 11,6 Jihočeský 0,8 0,2 1,6 2,0 1,1 3,7 3,2 4,1 3,6 0,9 2,1 Plzeňský 0,9 -0,1 1,5 3,7 0,8 4,2 5,7 10,9 14,0 2,9 4,5 Karlovarský -1,0 -1,7 1,3 0,8 1,5 -1,1 0,3 7,6 1,3 -3,4 0,6 Ústecký 0,8 0,0 1,7 2,5 1,9 1,5 -0,2 8,4 4,2 -0,5 2,0 Liberecký 1,3 -1,2 0,6 1,9 -0,3 3,3 3,3 5,6 5,6 1,8 2,2 Královéhradecký -0,1 -1,3 -0,2 0,1 0,5 2,5 2,7 3,7 2,9 -0,8 1,0 Pardubický 0,7 -1,0 -0,1 -0,7 0,4 2,0 3,2 6,0 6,1 1,0 1,8 Vysočina -0,2 -0,7 -0,4 1,0 -0,2 1,8 1,1 3,0 1,9 -1,5 0,6 Jihomoravský 0,7 -1,3 -0,7 2,5 1,4 0,9 2,1 6,5 4,1 2,6 1,9 Olomoucký 0,4 -0,5 -1,0 0,5 -1,2 0,1 0,9 2,2 -0,5 -0,8 0,0 Zlínský 0,7 -0,2 -0,5 -0,1 -0,7 0,1 0,0 1,3 0,6 -0,6 0,1 Moravskoslezský -1,4 -1,7 -1,3 -0,4 -1,2 -1,3 -1,0 -0,1 -0,1 -2,3 -1,1 ČR 0,6 -0,8 1,2 2,5 1,8 3,5 3,4 8,1 6,9 2,7 3,0
Obr. 11 Hrubá míra migračního přírůstku (v ‰) krajů ČR v letech 2000-2009 (roční průměry) (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Pokud porovnáme kraje podle ročních průměrů hrubé míry migračních sald, zjistíme, že většina krajů dosahuje velmi podobných hodnot v rozmezí 0 – 2,9 ‰. Pouze u Moravskoslezského kraje tato hodnota byla záporná (-1,1 ‰), naproti tomu u tří krajů
41
byla tato hodnota překročena – Plzeňský (4,5 ‰), Hl. m. Praha (7,2 ‰) a Středočeský (11,6 ‰). Prostřednictvím migrace se v Jihomoravském kraji počet obyvatel v průměru každým rokem zvedal o 1,9 ‰, což ho mezi kraji řadí na 6. místo podle výše ročního průměru hrubé míry migračních přírůstků. Při porovnání JMK a České republiky zjistíme, že migrační přírůstek se v JMK a ČR vyvíjel v jednotlivých letech podobně, s tím že vyšší přírůstek na 1000 obyvatel byl pozorován u ČR jako celku. Jedinou výjimkou ve vývoji migračního salda byl rok 2002, kdy JMK dosahoval migračního úbytku (-0,7 ‰) zatímco ČR vykazovala kladnou hodnotu (1,2 ‰). Celorepublikový roční průměr hrubé míry migračního salda byl 3,0 ‰. A ačkoliv se počet obyvatel ČR v letech 2000-2009 zvýšil, tak došlo ve všech krajích v roce 2009 ke snížení hodnoty hrubé míry migračního salda oproti předchozímu roku. Tento negativní jev je možné vysvětlit nedostatkem pracovních příležitostí, což vede k tomu, že hodnota migračního obratu klesá, tzn. lidé se méně stěhují.
V pěti
krajích
(Karlovarský,
Královéhradecký,
Vysočina,
Zlínský a
Moravskoslezský) došlo dokonce ke snížení počtu obyvatel.
4.4.3 Porovnání podle hrubé míry celkového přírůstků Tab. 12 Hrubá míra celkového přírůstku (v ‰) krajů ČR a ČR jako celku v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr Hl. m. Praha -4,8 -8,9 1,6 3,1 4,3 9,4 5,5 20,0 17,2 12,7 6,2 Středočeský 3,3 2,1 4,2 6,3 7,3 12,2 14,7 22,4 23,7 13,6 11,3 Jihočeský -0,4 -1,2 0,8 0,7 0,3 3,3 3,6 5,2 4,8 2,1 1,9 Plzeňský -1,1 -2,2 -0,4 1,3 -0,9 3,5 5,4 11,7 15,1 3,9 3,7 Karlovarský -1,4 -2,4 1,7 0,1 1,1 -1,0 1,1 9,3 3,1 -2,5 0,9 Ústecký -0,2 -1,4 0,3 1,4 1,5 1,3 0,1 9,6 5,6 0,4 1,9 Liberecký 0,3 -2,0 -0,2 0,9 -0,4 3,4 4,1 7,3 7,7 3,9 2,5 Královéhradecký -1,6 -2,8 -1,6 -1,6 -0,5 2,0 2,3 4,7 4,2 -0,2 0,5 Pardubický -0,4 -2,1 -1,3 -2,1 -0,4 1,5 3,4 7,2 7,4 2,2 1,6 Vysočina -1,4 -1,9 -1,3 -0,2 -0,7 1,3 1,7 4,0 3,4 -0,8 0,4 Jihomoravský -1,5 -3,1 -2,4 0,7 0,6 0,1 1,9 7,0 5,8 4,0 1,3 Olomoucký -1,5 -1,9 -2,5 -0,7 -1,9 -0,4 1,1 3,0 0,5 -0,1 -0,4 Zlínský -0,8 -1,6 -1,6 -2,1 -2,0 -1,0 -0,5 1,6 1,1 -0,6 -0,7 Moravskoslezský -2,6 -3,0 -2,6 -1,9 -2,2 -2,0 -1,2 0,5 0,3 -2,3 -1,7 ČR -1,1 -2,5 -0,3 0,8 0,9 3,0 3,5 9,1 8,3 3,7 2,6
42
Obr. 12 Hrubá míra celkového přírůstku (v ‰) krajů ČR v letech 2000-2009 (roční průměry) (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní).
Porovnáním krajů podle ročního průměru hrubé míry celkových přírůstků obyvatelstva můžeme rozdělit kraje do dvou základních skupin. První skupinou jsou kraje, kde dochází k úbytku obyvatelstva – Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský. U ostatních 11 krajů došlo v analyzovaném období k přírůstku obyvatelstva. Výrazně vysoké hodnoty byly zaznamenány v Praze (6,2 ‰) a Středočeském kraji (11,3 ‰). V Jihomoravském kraji se počet obyvatel v průměru každým rokem zvedal o 1,3 ‰, což ho mezi kraji řadí na 8. místo podle výše ročního průměru hrubé míry celkového přírůstků. Při porovnání JMK a České republiky zjistíme, že celkový přírůstek se v JMK a ČR vyvíjel v jednotlivých letech podobně, pouze s tím rozdílem, že v ČR dosahoval celkový přírůstek během jednotlivých let vyšších hodnot (případně celkový úbytek byl menší) než v JMK, výjimkou byl pouze rok 2009. Celorepublikový roční průměr hrubé míry migračního salda byl 3,0 ‰.
43
5 Závěr V souladu s cílem této bakalářské práce byla provedena analýza přírůstku obyvatelstva v Jihomoravském kraji v letech 2000-2009. Prostřednictvím podrobného rozboru jednotlivých ukazatelů demografické dynamiky a jejich srovnání s hodnotami ostatních krajů si nyní můžeme udělat lepší obrázek o současném a budoucím demografickém vývoji Jihomoravského kraje a o jeho postavení v rámci České republiky. Prvním zkoumaným ukazatelem byl přirozený přírůstek. Ve zkoumaném období byl u tohoto ukazatele patrný rostoucí trend a zároveň došlo k velmi pozitivnímu jevu, kterým byl mezi roky 2006 a 2007 přechod ze záporných hodnot přirozeného přírůstku k hodnotám kladným. Pro lepší pochopení vývoje přirozeného přírůstku byl proveden rozbor jeho negativní (počet zemřelých) a pozitivní (počet živě narozených) složky. Zatímco počet zemřelých zůstával konstantní, tak počet živě narozených pomalu rostl. Počet zemřelých je ovlivňován především zlepšující se zdravotní péčí a lepšími životními podmínkami. V případě zvolené časové řady ovšem nedošlo k výraznějším změnám těchto faktorů a proto se počet zemřelých jeví jako konstantní. Počet narozených byl ovlivňován především vysokou porodností silných ročníků žen narozených v sedmdesátých letech či rozhodnutími vlády ČR týkající se finanční podpory rodin. V porovnání s ostatními kraji patří JMK k těm s výraznou ztrátou obyvatelstva přirozenou měnou. Při analýze vnitřní migrace obyvatelstva byl zjištěn naprosto nepravidelný vývoj migrační salda. Kromě roku 2000 a 2009 docházelo k migračnímu úbytku. Vývoj tohoto ukazatele byl ovlivněn především ekonomickými faktory. Těmito faktory byly nezaměstnanost a počet pracovních míst. Souběžně s rostoucí nezaměstnaností se i zvyšoval počet osob s okolním krajů stěhujících se do města Brna, které nabízelo větší množství pracovních příležitostí, než města ležící na území těchto krajů. Zároveň však docházelo k emigraci osob z JMK do hl. města Prahy. Při rozdělení vnitřní migrace podle několika kategorií bylo zjištěno, že podíl mužů a žen na vnitřní migraci je téměř stejný. Dále bylo zjištěno, že nejvíce se stěhují svobodní lidé ve věkové kategorii 20-29 let a že k nejčastějším cílům vystěhovalých z JMK patří následující kraje – Praha, Vysočina a Zlínský. Naproti tomu JMK je cílem emigrantů z Vysočiny a Moravského kraje.
44
Migrační saldo zahraničního stěhovaní vykazovalo oproti vnitřnímu stěhování poměrně pravidelný rostoucí trend. Hodnoty migrační salda dosahovaly kladných hodnot, výjimkou je rok 2001. Nejvýrazněji byla hodnota migračního salda ovlivněna v roce 2007, kdy Česká republika vstoupila do schengenského prostoru a v důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu přistěhovalých osob. V letech 2008 a 2009 následně došlo k prudkému poklesu způsobenému globální hospodářskou krizí. U celkového migračního salda je možné pozorovat rostoucí trend, ačkoliv jeho vývoj není úplně pravidelný. Migrační saldo bylo ovlivněno především zahraniční migrací. Zatímco vlivem vnitřní migrace se počet obyvatel JMK snížil o 5114 osob, tak vlivem zahraniční migrace vzrostl o 26472 osob. V porovnání s ostatními kraji České republiky patří JMK na 6. místo podle výše ročního průměru hrubé míry migračních přírůstků. Poslední zkoumaným ukazatelem byl celkový přírůstek Jihomoravského kraje. Stejně jako ukazatele migrační saldo a přirozený přírůstek má rostoucí tendenci. Zajímavé je jak byl těmito dvěma ukazateli utvářen. Zatímco v prvních třech letech ho nejvíce ovlivňoval přirozený přírůstek, tak v dalších letech měl dominantní vliv přírůstek migrační. V porovnání s ostatními kraji ČR podle ročních průměrů hrubé míry celkového přírůstku je JMK naprosto průměrný. Hodnoty výše zmíněných ukazatelů byly proloženy trendovými funkcemi, který naznačují další růst hodnot všech ukazatelů v dalších letech. Pokud bychom se ovšem podívali pouze na vývoj v letech 2008 a 2009, dalo by se říci, že tomu bude právě naopak.
45
6 Seznam použité literatury Písemné zdroje: [1] KOSCHIN, F. Demografie poprvé. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80-245-0859-1. [2]SRB, V. 1000 let obyvatelstva Českých zemí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 275 s. ISBN 80-246-0712-3. [3] ROUBÍČEK, V. Úvod do demografie. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 348 s. ISBN 80-85963-43-4. [4] KLUFOVÁ R., R. POLÁKOVÁ, Z. Demografické metody a analýzy. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 308 s. ISBN 978-80-7357-546-5. [5] VYSTOUPIL, J., TARABOVÁ, Z. Základy demografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 150 s. ISBN 80-210-3617-6. [6] ŠOTKOVSKÝ, I. Úvod do studia demografie. Dotisk. Ostrava: VŠB, 1998. 160 s. ISBN 80-7078-327-3. [7] MINAŘÍK, B. Popisná statistika - 2.část. Dotisk. Brno: Ediční středisko MZLU, 2009. 226 s. ISBN 978-80-7375-152-4 [8] BRÁZDIL, R. Statistické metody v geografii: cvičení. 3. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995. 177 s. ISBN 80-210-1260-9. [9] HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 420 s. ISBN 978-80-86946-43-6.
Internetové zdroje: [10] Příručka demografické statistiky pro potřebu oblastních statistických orgánů 2001. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/020100.htm> [11] Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2000 [online] 2001. Dostupný z WWW:
[12] Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2001 [online] 2002. Dostupný z WWW:
46
[13] Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2002 [online] 2003. Dostupný z WWW: [14] Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2003 [online] 2004. Dostupný z WWW: [15] Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2004 [online] 2005. Dostupný z WWW: [16] Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2005 [online] 2006. Dostupný z WWW: [17] Demografická ročenka ČR 2006 [online] 2007. Dostupný z WWW: [18] Demografická ročenka ČR 2007 [online] 2008. Dostupný z WWW: [19] Demografická ročenka ČR 2008 [online] 2009. Dostupný z WWW: [20] Demografická ročenka ČR 2009 [online] 2010. Dostupný z WWW: [21] Charakteristika Jihomoravského kraje [online] 2011. Dostupný z WWW: [22] Situační analýza Jihomoravského kraje [online] 2006 Dostupný z WWW: < www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?pubid=22723&TypeID=7...>
47
7 Přílohy Tab. 13 Počty vystěhovalých osob z Jihomoravského kraje do ostatních krajů ČR v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). Kraj: 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem Hlavní město Praha 440 688 1112 1114 931 1332 1581 1960 1690 1498 12346 Středočeský 301 349 542 422 436 698 696 803 799 661 5707 Jihočeský 194 210 280 223 281 237 254 280 263 221 2443 Plzeňský 71 120 187 153 177 217 223 349 317 174 1988 Karlovarský 66 116 165 111 66 92 105 149 93 102 1065 Ústecký 171 230 247 200 217 251 269 317 252 198 2352 Liberecký 76 113 129 103 85 130 166 175 129 142 1248 Královéhradecký 117 123 189 114 151 170 188 231 171 205 1659 Pardubický 318 334 364 360 377 365 414 443 406 359 3740 Vysočina 757 812 834 794 756 895 857 868 908 788 8269 Olomoucký 479 532 506 577 626 540 666 669 566 560 5721 Zlínský 603 685 746 665 629 715 684 746 754 707 6934 Moravskoslezský 361 382 513 386 376 444 430 513 600 457 4462 Tab. 14 Počty přistěhovalých osob do Jihomoravského kraje z ostatních krajů ČR v letech 2000-2009 (zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní). Kraj: 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem Hlavní město Praha 198 242 312 303 340 378 420 596 668 728 4185 Středočeský 145 169 213 208 281 281 303 411 459 539 3009 202 Jihočeský 198 206 229 214 213 231 224 280 292 2289 Plzeňský 87 84 136 95 105 104 139 142 152 191 1235 Karlovarský 90 99 124 102 122 147 123 125 221 199 1352 287 Ústecký 188 229 186 191 214 245 328 282 266 2416 Liberecký 85 80 100 113 104 137 132 140 148 141 1180 Královéhradecký 137 130 162 145 159 181 195 223 254 222 1808 Pardubický 317 265 307 334 368 355 353 411 450 437 3597 Vysočina 814 762 956 892 830 889 912 1084 1119 969 9227 Olomoucký 505 542 749 645 682 709 736 804 871 874 7117 Zlínský 663 612 763 722 702 779 795 857 915 827 7635 Moravskoslezský 684 662 744 687 814 764 798 862 885 870 7770
48