MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra politologie
Výuka ochrany obyvatelstva na středních školách v Libereckém kraji Bakalářská práce
Jan Libenský (UČO 273495) Mezinárodní vztahy – Bezpečnostní a strategická studia Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2007
Jablonec nad Nisou 2011
Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výuka ochrany obyvatelstva na středních školách v Libereckém kraji vypracoval samostatně a použil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.
V Brně, 13. 12. 2011
.................................................... Jan Libenský
2
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. JUDr. PhDr. Miroslavu Marešovi, Ph.D. za odborné vedení mojí bakalářské práce. 3
Anotace Předmětem práce je výzkum v oblasti výuky ochrany obyvatelstva na středních školách v Libereckém kraji. Cílem bylo přiblížit historii a vývoj ochrany obyvatelstva na území České republiky a v takovém širším kontextu porovnat kvalitu výuky a její vliv na znalosti žáků středních škol. Ve výzkumu bylo užito interview a testovacích dotazníků.
Abstract The subject of this work was research in the field of high school civil defence education in Liberec region. The aim was to outline the history and development of civil defence in the Czech Republic and, within this broader context, compare the quality of education at different high schools and its influence on students’ knowledge of the subject. Interviews and testing questionnaires were used in the research.
Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, civilní ochrana, výuka, střední školy, Liberecký kraj
Keywords Population protection, civil defence, education, high schools, Liberec region
4
Obsah 1 2
3
4 5
6
Úvod ................................................................................................................................... 7 Ochrana obyvatelstva/ Civilní ochrana/ Civilní obrana ..................................................... 8 2.1.1 Ochrana obyvatelstva ......................................................................................... 8 2.1.2 Civilní ochrana ................................................................................................... 8 2.1.3 Civilní obrana ..................................................................................................... 8 Ochrana obyvatelstva ......................................................................................................... 9 3.1 Historický vývoj ochrany obyvatelstva ...................................................................... 9 3.2 Současná ochrana obyvatelstva v ČR ....................................................................... 10 3.3 Systém zajištění ochrany obyvatelstva v ČR ............................................................ 11 3.4 Integrovaný záchranný systém ................................................................................. 12 3.5 Struktura IZS ............................................................................................................ 13 3.6 Hlavní opatření k ochraně obyvatelstva ................................................................... 13 3.6.1 Varování a vyrozumění .................................................................................... 13 3.6.2 Evakuace ........................................................................................................... 14 3.6.3 Ukrytí ................................................................................................................ 14 3.6.4 Individuální ochrana ......................................................................................... 15 3.7 Výuka ochrany člověka za mimořádných událostí ................................................... 15 3.8 Dostupné materiály pro výuku ................................................................................. 18 3.8.1 Materiály teoretické a metodické ..................................................................... 18 3.8.2 Příručky ............................................................................................................ 19 3.8.3 Videoklipy ........................................................................................................ 20 3.8.4 Interaktivní pomůcky........................................................................................ 20 3.9 Aktivity HZS Libereckého Kraje ............................................................................. 21 Současný stav bádání ........................................................................................................ 23 Výzkumné otázky a hypotézy........................................................................................... 23 5.1 Výzkumné otázky ..................................................................................................... 23 5.2 Hypotézy................................................................................................................... 23 Metody výzkumu .............................................................................................................. 24 6.1.1 Dotazník............................................................................................................ 24 6.1.2 Interview ........................................................................................................... 24 6.2 Problémy spojené s výzkumem ................................................................................ 24 6.3 Výzkumný vzorek..................................................................................................... 25 6.3.1 Zkoumané školy ............................................................................................... 25 6.4 Výsledky interview ................................................................................................... 27 6.5 ŠVP zkoumaných škol .............................................................................................. 30 6.6 Rozdělení škol podle kvality výuky ......................................................................... 30 6.7 Výsledky dotazníkového výzkumu .......................................................................... 31 6.7.1 Otázka č. 1 ........................................................................................................ 32 6.7.2 Otázka č. 2 ........................................................................................................ 33 6.7.3 Otázka č. 3 ........................................................................................................ 34 6.7.4 Otázka č. 4 ........................................................................................................ 34 6.7.5 Otázka č. 5 ........................................................................................................ 35 6.7.6 Otázka č. 6 ........................................................................................................ 36 6.7.7 Otázka č. 7 ........................................................................................................ 37 6.7.8 Otázka č. 8 ........................................................................................................ 37 6.7.9 Otázka č. 9 ........................................................................................................ 38 6.7.10 Otázka č. 10 ...................................................................................................... 39 6.7.11 Otázka č. 11 ...................................................................................................... 40 5
6.7.12 Otázka č. 12 ...................................................................................................... 41 6.7.13 Otázka č. 13 ...................................................................................................... 41 6.7.14 Otázka č. 14 ...................................................................................................... 42 6.7.15 Otázka č. 15 ...................................................................................................... 43 6.7.16 Otázka č. 16 ...................................................................................................... 44 6.7.17 Otázka č. 17 ...................................................................................................... 44 6.7.18 Otázka č. 18 ...................................................................................................... 45 6.7.19 Otázka č. 19 ...................................................................................................... 46 6.8 Hypotézy, výzkumné otázky a jejich zhodnocení .................................................... 47 7 Závěr ................................................................................................................................. 51 8 Literatura a zdroje ............................................................................................................. 52 8.1 Literatura .................................................................................................................. 52 8.2 Internetové zdroje ..................................................................................................... 52 8.3 Zákony a legislativní akty......................................................................................... 54 9 Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 54 10 Seznam tabulek ............................................................................................................. 55 11 Seznam grafů ................................................................................................................ 55 12 Příloha č. 1 Dotazník .................................................................................................... 56
Počet znaků: 69625
6
1 Úvod Problematika ochrany obyvatelstva prošla od svých počátků mezi světovými válkami výraznou proměnou. Co začalo, jako protiletecká obrana se s objevením nových zbraní hromadného ničení rozšířilo a přeměnilo na civilní obranu. Závažná hrozba pro většinu populace znamenala zvýšenou potřebu ochrany a mimo budování úkrytů a skladů CO se započala masová výuka problematiky civilní obrany. S pádem bipolárního uspořádání světa a předpokládaným koncem dějin, tak jak o něm psal F. Fukuyama, sice zmizely některé staré hrozby, ale vyvstaly hrozby nové. Postupně tak v českém prostředí docházelo k budování nové koncepce civilní ochrany, která zahrnovala i ochranu před přírodními katastrofami a likvidaci jejich následků. Tam kde byl dříve stát zcela odpovědný za bezpečnost obyvatel, dochází nyní k přechodu na spoluzodpovědnost a individuální zodpovědnost občanů. Více než dříve bylo potřeba občany dostatečně připravit pro zvládání mimořádných událostí. Vznik nových zákonů v roce 2000, manifestace globálního terorismu 11. září 2001 a ničivé povodně v roce 2002 předznamenaly i evoluci ve výuce ochrany obyvatelstva. Nově byla tato problematika pojmenována Ochrana člověka za mimořádných událostí a od roku 2003 jí bylo přiděleno šest vyučovacích hodin ročně. Tato problematika se však nadále vyvíjí a představuje zajímavé možnosti pro výzkum. Vznik této práce je ovlivněn nespokojeností s výukou absolvovanou na střední škole a nedostatkem informací v širokém veřejném diskursu. Současně také autor věří v nutnost být připraven, co nejlépe a na co nejširší škálu možných situací. Dnes existuje celá řada příruček a učebních materiálů, na jejichž základě by měli žáci a studenti mít možnost důkladné přípravy, bohužel realita je často zcela jiná. Školy často výuku opomíjejí a studenti tak mnohdy ani nemají tušení, že se touto důležitou problematikou „zabývali“, anebo dokonce jak by v krizových situacích měli reagovat. Hlavním záměrem této práce je posoudit vliv kvality výuky na středních školách na znalosti studentů. Zda jsou dostatečně připraveni a jak si vedou ve srovnání s jinými školami či se svými spolužáky v jiných ročnících. První část práce zasazuje výzkum do širšího kontextu situace v České republice. Pojednává jak o historii vývoje ochrany obyvatelstva a její výuky, tak o současném stavu. Prostor je věnován také přestavení dostupných učebních pomůcek a dalších možností vzdělávání. Druhá část představuje výsledky výzkumu, provedeného formou interview a testovacího dotazníkového šetření, na středních školách v Libereckém kraji a jejich hodnocení. 7
2 Ochrana obyvatelstva/ Civilní ochrana/ Civilní obrana V práci jsou využívány pojmy ochrana obyvatelstva, civilní ochrana a civilní obrana, které by mohly být čtenářem vzájemně zaměňovány, ve skutečnosti se však jedná o odlišné termíny. Pro potřeby této práce budou definovány následujícím způsobem.
2.1.1 Ochrana obyvatelstva Plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, vyrozumění, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. (Zákon č. 239/2000 Sb.) Ochrana obyvatelstva v ČR je zajišťována opatřeními a institucemi Integrovaného záchranného systému, systémem krizového řízení a hospodářskými opatřeními a komplexně veřejnou správou.
2.1.2 Civilní ochrana Civilní ochrana je souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných
orgánů,
organizací,
složek
a
obyvatelstva,
prováděných
s cílem
minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. Civilní ochrana se stává za válečného stavu součástí systému obrany státu a zabezpečuje výkon humanitárních úkolů uvedených v čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů ze dne 12. srpna 1949, přijatého v Ženevě dne 8. června 1977. (MV ČR 2009: 7)
2.1.3 Civilní obrana Synonymum pojmu civilní ochrana, používané mezi lety 1951 až 1993. Jednalo se o rozšíření dřívější protiletecké ochrany a přípravu mimořádné situace v době války.
8
3 Ochrana obyvatelstva 3.1 Historický vývoj ochrany obyvatelstva Moderní ochrana obyvatelstva má počátek mezi 1. a 2. světovou válkou. Její vznik je podmíněn překotným vývojem vojenské techniky, která již mohla působit masové škody i daleko za frontovou linií. I její další vývoj byl především ovlivněn technickým pokrokem a sociopolitickou situací. Vývoj ochrany obyvatelstva se dá rozdělit na čtyři etapy. První je období od konce 20. let minulého století po konec 2. světové války. V této době se jedná především o protileteckou a protichemickou ochranu. Další etapou jsou roky 1945 – 1950. V tomto období je ochrana obyvatelstva podceňována v důsledku poválečné euforie. Třetí etapa je silně ovlivněna bipolárním rozdělením světa a neustále hrozícím globálním konfliktem s možným použitím zbraní hromadného ničení. Od 60. let dochází především k orientaci na ochranu před jadernými zbraněmi. Dosud poslední etapa začíná v 90. letech 20. století a trvá do současnosti. Tato etapa je charakteristická přeorientováním především na nevojenské mimořádné události a další hrozby plynoucí ze změněného bezpečnostního prostředí, např. terorismus. (Linhart, Roudný 2009) Začátky civilní obrany v českých zemích spadají do roku 1934, kdy vláda Československé republiky přijala 6. října nařízení o ustanovení Nejvyšší rady obrany státu. (Zezula 1993: 272) Právní základ byl dán zákonem z 11. dubna 1935 č. 82/1935 Sb. o ochraně a obraně proti leteckým útokům. (Veselý 1998: 16) K zákonu bylo dále vydáno mnoho vládních nařízení1, která se týkala především výroby a údržby plynových masek a otázek spojených s budováním úkrytů. Zákon stanovuje, že ochrana má za cíl redukci a rychlou nápravu případných škod způsobených náletem. Ochrana byla dána pod patronát Ministerstva vnitra (dále MV) a jeho podřízených úřadů. Vzhledem k tomu, že se jednalo o civilní úřady, hovoří se o civilní protiletecké ochraně (dále CPO). CPO byla na lokální úrovni řízena zástupci samosprávy (starosty) a velitelem CPO. Zákon dále stanovuje zřízení systému obrany, jejímž cílem bylo ničit nepřátelská letadla nebo jim bránit ve splnění poslání. Tato část byla pod patronátem Ministerstva národní obrany. (zákon č. 82/1935 Sb.) Reakcí na možné ohrožení republiky Německem
byl
zákon
č.
75
z 8.
dubna
1938,
kterým
se
doplňoval
zákon
předcházející.(Linhart a kol. 2003: 9)
1
Např. nařízení vlády 199/1935 Sb. stanovující některé povinnosti obcí a provozovatelů podniků týkající se CPO.
9
Zkušenosti z 2. světové války vedly k další novelizaci a vzniku úřadu pro řízení obrany a ochrany proti leteckým útokům, jenž byl v míru podřízen vládě a v případě války hlavnímu veliteli armád. (Zezula 1993: 272) Další vývoj nastal po přijetí nového branného zákona č. 92/1949 Sb.. Vláda následně přijala Vládní usnesení o civilní obraně z 13. července 1951, jehož přílohou bylo Nařízení o základních úkolech a povinnostech Civilní obrany na území Československé republiky. Nařízení definovalo organizaci civilní obrany (dále CO). Obrana v tomto smyslu měla vyjadřovat širší a aktivnější činnost jak na bázi státní správy, tak na bázi podniků. (Linhart a kol. 2003: 9) Vzhledem k výraznému vývoji na poli zbraní hromadného ničení došlo k další aktualizaci formou Usnesení vlády č.49/1958. Na jeho základě se dělí CO na vojenskou část, tvořenou územními štáby a vojenskými útvary, a civilní část, budovanou na základě štábů CO objektů národního hospodářství.(Zezula 1993: 272) Od začátku roku 1976 spadá CO do působnosti Ministerstva národní obrany. Hlavním cílem v této době je ukrytí co největšího počtu osob ve stálých, tlakově odolných úkrytech a zabezpečení ochranných nasek pro 100% obyvatelstva. Od poloviny 80. let 20. stol. se začíná také uvažovat o využití CO v době míru při prevenci a likvidaci přírodních a antropogenních katastrof, chyběl však zákonný rámec. (Linhart a kol. 2003:10) V roce 1990 byla zahájena transformace Civilní obrany. Významným milníkem byla v roce 1990 ratifikace Dodatkových protokolů I a II z r. 1977 k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů z 12. srpna 1949. Jejich přijetí představovalo důležitý krok v přibližování ČSR k mezinárodním standardům CO.(Zezula 1993: 273 - 274)
3.2 Současná ochrana obyvatelstva v ČR Se změnou režimu byla zahájena i transformace Civilní obrany. Významným milníkem byla v roce 1990 ratifikace Dodatkových protokolů I a II z r. 1977 k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů z 12. srpna 1949. Jejich přijetí představovalo důležitý krok v přibližování ČSR k mezinárodním standardům CO.(Zezula 1993: 273 – 274) Se vznikem samostatné České republiky v r. 1993, v souladu s mezinárodním humanitárním právem, se začíná používat termín civilní ochrana.
10
Zásadní změny v pojetí ochrany obyvatelstva nastaly v roce 1997, mimo jiné i v důsledku katastrofálních povodní a vysoké pravděpodobnosti vstupu ČR do NATO. Dne 12. srpna 1997 přijala Vláda ČR Usnesení č. 710 ke koncepci zabezpečení úkolů civilní ochrany, definovaných dodatkovým protokolem I k Ženevským úmluvám. Tímto usnesením vláda ČR vzala na vědomí koncepci civilní ochrany a uložila ministrům obrany, vnitra a financí zpracovat koncepci převodu zodpovědnosti za civilní ochranu z ministerstva obrany pod ministerstvo vnitra. Civilní ochrana se tak stala součástí civilního nouzového plánování. (Linhart, Roudný 2009: 68) Nové legislativní zakotvení otázek, týkajících se bezpečnosti státu, bylo vyřešeno schválením Ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky. Zákon vytváří základní legislativní rámec, kterým se definují krizové stavy, tj. nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Zákon dále konstituuje Bezpečnostní radu státu. (Linhart a kol. 2003: 13) V současné době je ochrana civilního obyvatelstva upravována několika zákony, které z ní činní interdisciplinární obor. První z těchto zákonných úprav je zákon ze dne 14. září 1999 č. 222 o zajišťování obrany České republiky. V dalším roce následují zákony č. 238 o Hasičském záchranném sboru České republiky, č. 239 o integrovaném záchranném systému a č. 240 o krizovém řízení, vydané 28. června 2000. (Institut ochrany obyvatelstva LB) Nově je zákonem č. 239/2000 zaveden pojem ochrana obyvatelstva. Vstoupením výše zmíněné „krizové legislativy“ v platnost se 1. ledna 2001 stalo Ministerstvo vnitra garantem ochrany obyvatelstva a hlavním koordinátorem opatření ostatních zainteresovaných resortů. (Linhart, Roudný 2009: 69) Výchozím dokumentem pro rozvíjení ochrany obyvatelstva je Koncepce ochrany obyvatelstva. První byla koncepce pro období do roku 2006 s výhledem do roku 2015. Dnes je v platnosti v pořadí druhá koncepce do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválená v roce 2008. Tato koncepce určuje šest oblastí, ve kterých má docházet k vývoji a jakým způsobem. Mezi tyto oblasti patří např. základní organizační a technická opatření ochrany obyvatelstva, plánování a řešení opatření k ochraně společnosti nebo připravenost sil a prostředků. (Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013)
3.3 Systém zajištění ochrany obyvatelstva v ČR Na vrcholné úrovni se ochranou obyvatelstva zabývá Vláda ČR, jejímž orgánem je bezpečnostní rada státu. Jedním z jejích pracovních orgánů je Výbor pro civilní nouzové plánování, který koordinuje připravenost v oblastech vnitřní bezpečnosti státu, ochrany
11
obyvatelstva, ochrany ekonomiky, ochrany kritické infrastruktury, prevence proti ZHN a civilních zdrojů nezbytných pro zajištění bezpečnosti státu. Na státní úrovni zajišťuje ochranu obyvatelstva státní správa, tedy ministerstva a ostatní ústřední správní úřady podle jejich kompetencí. V některých aktivitách se činnost institucí logicky překrývá. Centrální řízení a koordinace ochrany obyvatelstva spadá do kompetence Ministerstva vnitra, čímž je zajišťován jednotný přístup. Ústředními orgány jsou Bezpečnostní rada státu a Ústřední krizový štáb. Na regionální úrovni řízení ochrany obyvatelstva zajišťuje především samospráva ve všech úrovních. Rozhodující roli mají kraje a obce III. typu s rozšířenou působností, které povinně vytváří bezpečnostní rady a krizové štáby. Řada úkolů v ochraně obyvatelstva je přenesena na krajská ředitelství Hasičského záchranného sboru (dále HZS). Nezastupitelnou roli mají však i obce II. a I. typu. Při řízení ochrany obyvatelstva mají důležitou roli instituce a jejich vedoucí (podniky, školy atd.) kteří odpovídají za ochranu svých zaměstnanců a svěřenců. (Linhart, Roudný 2009:107-108) Nezanedbatelnou roli při ochraně obyvatelstva hraje také integrovaný záchranný systém, který prostřednictvím svých jednotlivých složek a jejich spoluprací reaguje na vznik mimořádných událostí a přispívá k jejich eliminaci než dojde k jejich eskalaci a vážnému narušení systému.
3.4 Integrovaný záchranný systém Základním právním předpisem integrovaného záchranného systému (dále IZS) je zákon č. 239/2000 Sb. IZS vznikl z potřeby každodenní činnosti záchranářů, zejména při složitých haváriích, nehodách a živelných pohromách, kdy je třeba organizovat společnou činnost všech, kdo mohou nebo musejí přispět k úspěšnému završení zásahu. IZS v současné podobě je právně vymezený, otevřený systém koordinace a spolupráce základních a ostatních složek IZS. Je součástí vnitřní bezpečnosti státu a podílí se na naplňování ústavního práva občanů na poskytnutí pomoci v případě ohrožení zdraví nebo života na poskytnutí státní pomoci. (Linhart, Roudný 2009:112) Cílem IZS je účelným a plošným využitím soustředěných sil a prostředků záchrana lidských životů, hmotných a duchovních statků společnosti a snižování následků při mimořádných událostech. (Bouřa 2004: 83)
12
3.5 Struktura IZS Pevné struktury IZS jsou tvořeny především stávajícími institucionálními částmi jeho základních složek, nosnou strukturu ale tvoří HZS ČR. Základní složky IZS jsou HZS ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Ostatní složky IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Základní složky IZS drží neustálou pohotovost, ostatní složky fungují na vyžádání. (zákon č. 239/2000 Sb.)
3.6 Hlavní opatření k ochraně obyvatelstva Mezi technická a organizační opatření ochrany obyvatelstva patří především varování a vyrozumění, evakuace, ukrytí a individuální ochrana.
3.6.1 Varování a vyrozumění Varování je komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření zabezpečujících včasné předání varovné informace o reálně hrozící nebo již vzniklé mimořádné události, jenž vyžaduje realizaci opatření na ochranu obyvatelstva. Včasné a kvalifikované zahájení realizace ochranných opatření v případech ohrožení obyvatelstva může významným způsobem zamezit poškození zdraví, ztrátám na životech a materiálním škodám. Informace o hrozící mimořádné události se komunikují dvěma směry – jednak jsou to složky IZS a druhak ohrožení občané. V současné době je v provozu jednotný systém varování a vyrozumění (dále JSVV), jehož koncovými prvky jsou např. elektrické a elektronické sirény nebo pagery. Varování obyvatelstva je úkolem státu, zastupovaného především HZS ČR, dále pak obcí a provozovatelů jaderných zařízení. Také zaměstnavatelé mají povinnost varovat zaměstnance, školy své žáky a podobně. JSVV je základní prvek varování obyvatelstva a jím provedené varování je doplňováno dalšími tísňovými informacemi z jiných zdrojů, např. obecního rozhlasu, regionální televize či rádia, mobilních rozhlašovacích prostředků (hlásných vozů), megafonů či osobního vyhlášení (policie, hasiči, pracovníci samosprávy, …) V České republice existuje pouze jeden varovný signál sirén pro obyvatelstvo, který je charakterizován kolísavým tónem v délce 140s. Hned po jeho skončení by měly následovat upřesňující informace. (Linhart, Roudný 2009: 79 – 85)
13
3.6.2 Evakuace Evakuace je soubor opatření k přemístění osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků z ohroženého prostoru na jiné, bezpečné místo. Pokyn k evakuaci může vydat velitel zásahu, zaměstnavatel, obec, kraj. O způsobu provedení evakuace se obyvatelé dozvědí z vysílání rozhlasu, televize nebo z místního veřejného rozhlasu. (MV GŘ HZS ČR 2003: 16) Evakuace lze členit podle různých kritérií. Podle kritéria řízení evakuaci dělíme na samovolnou (neovlivněnou odpovědnými orgány) a řízenou. Evakuaci lze dále členit na krátkodobou a dlouhodobou, podle předpokládané doby opuštění domova. Poslední způsob je dělení podle rozsahu na evakuaci objektovou (budova, továrna) a evakuaci plošnou (větší urbanistické celky). Evakuace také většinou probíhá na základě předem stanovených evakuačních plánů, které obsahují potřebné informace a připravené postupy jednání. Evakuační plán je využíván především při dlouhodobé evakuaci, využitelný je ale i při evakuaci krátkodobé. (Linhart a kol. 2003: 79 – 82)
3.6.3 Ukrytí K základním opatřením ochrany obyvatelstva patří také ukrytí, a to buď ve stálých úkrytech, které jsou určeny na ochranu před ničivými účinky konvenční výzbroje nebo dokonce ničivými a druhotnými účinky ZHN, případně úkrytech dodatečně budovaných. Stálé úkryty civilní ochrany jsou ochranné stavby trvalého charakteru, budované převážně jako budovy dvojího využití – v čase míru používáno běžným způsobem např. střelnice, sklad, v čase ohrožení jsou využity jako úkryty. Na území ČR zůstávají stálé úkryty jako pozůstatek studené války a kvůli tehdejšímu strategickému plánování jsou rozmístěny nerovnoměrně – nejvíce se jich nachází v Praze, Moravskoslezském, Středočeském a Ústeckém kraji, nejméně jich je v Libereckém a Jihočeském kraji. V současné době jsou stálé úkryty dostupné pro zhruba 10% obyvatelstva. (Linhart, Roudný 2009: 90 – 91) Druhou kategorií jsou úkryty dodatečně budované a jedná se především o improvizované úkryty. Improvizovaným úkrytem se rozumí vybraný optimálně vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude upravován právnickými a fyzickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. (Linhart, Roudný 2009: 91) Vzhledem ke změně bezpečnostní situace se dnes počítá spíše s ukrytím kvůli ochraně před nebezpečnými chemickými a radiologickými látkami, které se uvolnily v důsledku např. průmyslové havárie. Fakticky je lze rozdělit na dva druhy, úkryty budované ve sklepních a podzemních prostorech na ochranu před radiací a
14
úkryty budované v nadzemních podlažích na ochranu před chemickými látkami a biologickými patogeny.
3.6.4 Individuální ochrana Individuální ochranou rozumíme soubor organizačních a materiálních opatření, jejichž cílem je chránit jednotlivce před účinky nebezpečných chemických, radioaktivních nebo biologických látek. K individuální ochraně se využívají prostředky improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla a prostředky individuální ochrany. (MV 2009: 13) Důležité je dělení prostředků individuální ochrany na standardní a improvizované. Standardní prostředky zahrnují celou škálu ochranných masek a obleků. Jako improvizované prostředky individuální ochrany jsou používány předměty každodenní potřeby k ochraně co největšího povrchu těla, primárně náchylných částí, jako je hlava či dýchací cesty. Vhodné jsou např. pláštěnky, gumové rukavice, lyžařské brýle, roušky apod. (Brzybohatý a kol. 2001)
3.7 Výuka ochrany člověka za mimořádných událostí Výuka ochrany člověka za mimořádných událostí na základních a středních školách prošla celou řadou změn. Dlouhou dobu byla upravena zákonem č. 73/1973 Sb., o branné výchově. Na jeho základě probíhala jak výuka na školách pod patronátem ministerstva školství, tak výuka branců a obyvatelstva pod patronátem ministerstva vnitra. Tato výuka se z praktického hlediska zabývala především ochranou před zbraněmi hromadného ničení. Na školách měla ale také vytvářet vztah k obraně vlasti na základě vládnoucí ideologie. (zákon č. 73/1973 Sb.) Tento zákon byl derogován v roce 1991 zákonem 217/1991 Sb. Po revoluci nastala podobná euforie, jako po 2. světové válce a problematice civilní ochrany ve výuce byla věnována pouze minimální pozornost. Postupně ale dochází k výrazným koncepčním změnám. Hlavní změnou bylo částečné přenesení odpovědnosti za individuální ochranu ze státu na samotné obyvatele. Kde stát dříve vlastnil ochranné masky pro 100% obyvatel, tam jsou nyní masky pouze pro specificky určené skupiny obyvatel. Podobná situace panuje i v případě pevných úkrytů. Vzhledem k výraznému přesunu odpovědnosti stoupla potřeba důsledné přípravy na zvládání mimořádných událostí. Za nejefektivnější způsob byla určena příprava na základních a středních školách. Koncem roku 1995 tehdejší Hlavní úřad civilní ochrany České republiky ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze připravil projekt, jehož cílem bylo ověřit, zda za současných učebních osnov lze některá témata týkající se ochrany člověka za
15
mimořádných situací vyučovat ve vybraných předmětech. Experiment probíhal v letech 1996 – 1997. Na základě experimentu byl vydán Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných situací do vzdělávacích programů (č. j. 34776/98-22 ze dne 4. května 1999) (HZS ČR 2010) V Pokynu MŠMT byla stanovena témata, která měla být vyučována: ochrana obyvatelstva při radiačním ohrožení, při ohrožení chemickými a jinými škodlivými látkami, při živelných katastrofách2 a další poznatky a dovednosti z dané problematiky. O rozvržení témat ve výuce jednotlivých předmětů a o jejich konkrétním obsahu rozhodoval ředitel školy. Na základě poznatků z rozsáhlých povodní ze srpna 2002 byl vydán nový pokyn MŠMT (č. j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003). (HZS ČR 2010) Nový pokyn je velice stručný a je doplněn metodickou příručkou Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen GŘ HZS ČR). Hlavní inovací je povinné zařazení šesti vyučovacích
hodin předmětu Ochrana člověka za mimořádných událostí do výuky na všech základních, středních a vyšších odborných školách. V rámci dodatku k učebním materiálům č. j. 13 586/03-22, byly konkretizovány cíle, kterých by se mělo ve výuce dosáhnout:
Cílem je osvojit si tematiku v rozsahu přiměřeném věku žáků zaměřenou na a) rozpoznání varovného signálu „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“ a činnost po jeho vyhlášení; b) používání telefonních linek tísňového volání a dalších komunikačních prostředků; c) přípravu evakuačního zavazadla, zásady pro opuštění bytu a ohroženého prostoru; d) činnosti integrovaného záchranného systému; e) poskytování první pomoci při zraněních v případě mimořádných událostí.
K problematice přírodních katastrof a úniku nebezpečných látek byla přidána problematika terorismu, jmenovitě nalezení podezřelého předmětu (např. výbušniny). K zařazení došlo pravděpodobně pod vlivem teroristických útoků na USA z 11. 9. 2001. Dalším přínosem nového pokynu byla aktualizace seznamu učebních dokumentů, pomůcek a materiálů. Školská reforma započatá zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. Školský zákon) zavádí nový systém kutikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou 2
Povodně, zemětřesení, sesuvy půdy, sopečné výbuchy, atmosférické poruchy (bouřky, vichřice), požáry, laviny.
16
vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a rámcové vzdělávací programy (RVP). Zatímco NPV formuluje požadavky na vzdělávání, které jsou platné v počátečním vzdělávání jako celku, RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy (pro předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném RVP. (VÚP 2007a) ŠVP informuje o tom, co škola nabízí a co ji případně odlišuje od ostatních škol. Dále informuje o tom, na co klade škola při vzdělávání důraz, jaká je její povinná, volitelná a zájmová vzdělávací nabídka, jaký styl práce prosazuje a preferuje, jaký je systém hodnocení žáků, jak zajišťuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných. (VÚP 2007b) Oblast ochrany člověka za mimořádných událostí je v RVP obsažena v části Výchova pro zdraví. Ta má ve vzdělávání především praktický a aplikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a společenskovědní vzdělávání směřuje především k hlubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských rolích, ve styku s návykovými látkami a jinými škodlivinami, při ohrožení bezpečí atd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, ale i komunitního a globálního zdraví (v běžném životě i při mimořádných událostech). (VÚP 2007a) V RVP pro gymnázia vypadá ochrana člověka následovně. OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Očekávané výstupy Žák Ø rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události Ø prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel Učivo • vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události • živelní pohromy • únik nebezpečných látek do životního prostředí • jiné mimořádné události
17
• první pomoc – klasifikace poranění při hromadném zasažení obyvatel • sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí – rozhodnost, pohotovost, obětavost, efektivní komunikace (VÚP 2007a: 59)
RVP pro některé střední odborné školy jsou ještě vypracovávány, leč daná problematika by se mezi RVP jednotlivých oborů neměla příliš měnit. Standardně je zařazena ve výchově pro zdraví, biologii a tělesné výchově.
3.8 Dostupné materiály pro výuku Podmínkou pro kvalitní výuku problematiky ochrany člověka za mimořádných situací je dostatečné materiální zázemí. Dostupné materiály lze řadit do čtyř kategorií. První jsou metodicko-teoretické příručky pro učitele, díky kterým má kantor možnost seznámit se s danou problematikou a připravit výuku. Metodické příručky jsou výhodné především proto, že jsou připraveny odborníky z řad pedagogů i např. hasičů a navrhované metodické postupy tak mají vyšší kvalitu a přínos, než kdyby se o přípravu snažili vyučující sami. Druhou kategorií jsou materiály primárně určené k výuce, jak pro učitele, tak pro žáky, např. různé učebnice. Třetím typem jsou různé příručky, které sice nejsou určeny jako učebnice, ale dají se v nich nalézt potřebné informace. Studenti tak mají zdroj relevantních informací a možnost samostudia nad rámec omezené školní výuky. Příručky jsou také dostatečně stručné, aby podaly pouze potřebné informace. Čtvrtou kategorií jsou podpůrné materiály, kde hlavní roli hrají filmy a v poslední době také nově se rozvíjející internetové portály. Střední školy jsou oproti školám základním značně opomíjené. Pro základní školy existuje čtrnáct učebnic od dvou nakladatelství, zatímco pro střední školy pouze jediná. Co se týká čistě metodických příruček, jsou na tom všechny stupně školství stejně. Existuje jedna základní společná a oba stupně škol mají vlastní příručku o požární ochraně. Instruktážní filmy, podobně jako příručky, nejsou nijak striktně označeny a lze je tedy použít na všech úrovních, přesto je zřejmé, že žáky různého věku budou vnímány odlišně. Internetové portály jsou sice primárně určené pro základní školy, ale mohou znamenat i omezený přínos pro školy střední.
3.8.1 Materiály teoretické a metodické Základní metodická příručka Ochrana člověka za mimořádných událostí, vydaná GŘ HZS v roce 2003, byla dodána do všech základních a středních škol v ČR. Obsahuje
18
pečlivě zpracovanou tématiku ochrany obyvatelstva, rozdělenou na čtyři základní části – ochrana obyvatelstva, živelné pohromy, havárie s únikem nebezpečných látek, radiační havárie. Příručka se doplňuje s instruktážním filmem „DVD – Ochrana člověka za mimořádných událostí“, které je rozděleno na obdobné tematické celky. Příručka je teoretická, spíše než metodologická. Z hlediska aplikace do výuky obsahuje pouze testy na ověření znalostí a funguje tak jen jako informační podklad. Dále existuje Metodická příručka Výchova a prevence v oblasti požární ochrany, vydaná GŘ HZS v roce 2005 (MV GŘ HZS 2005). Problematika je zde rozdělena do šesti částí. Každá z částí představuje ucelený programový celek na dvě hodiny výuky, včetně teoretických podkladů, metodických pokynů a samotných výukových aktivit. Na závěr je připraven opakovací blok, v němž si žáci interaktivní a zábavnou formou ověří získané znalosti. Příručka je také doplněna instruktážním filmem stejného názvu. Problematicky se jeví kladené časové požadavky. Patnáct hodin představuje více jak 60% doby, která je pro výuku problematiky na středních školách nařízena na celé čtyři roky a ostatní součásti ochrany obyvatelstva tak nemusejí být probrány buď vůbec, nebo nedostatečně podrobně. Možnou nevýhodou této příručky může být její návaznost na příručky pro základní školy. Studenti pocházející z různých základních škol tak nemusejí být s předcházejícími příručkami seznámeni. Jedinou dostupnou učebnicí pro střední školy je Ochrana člověka za mimořádných událostí: pro střední školy, vydaná nakladatelstvím Fortuna v roce 2003. Učebnice je na rozdíl od ostatních příruček převážně teoreticky zaměřená. Obsah je sice rozčleněn na standardní části, jako průmyslová havárie, přírodní katastrofy apod., ale je věnován menší důraz na praktickou přípravu a více na vysvětlování příčin a působení mimořádných událostí. V textu jsou zdůrazňovány cizojazyčné termíny na úkor stejně dobrých českých a pozornost je věnována teoretickým znalostem.
3.8.2 Příručky Různých příruček souvisejících s tématem existuje celá řada, zde budou zmíněny pouze dvě. První je publikace Co dělat… aneb Kapesní průvodce krizovými situacemi doma i v zahraničí, vytvořená Centrem pro bezpečný stát, o. s., v roce 2008 (Rathauský a kol. 2008) a je tak jednou z nejnovějších příruček v ČR. Zde je zmíněna především kvůli její masové distribuci v Libereckém kraji, ale také kvůli jejímu změněnému pohledu na mimořádné události. Obsahuje standardní krizové situace antropogenního a přírodního charakteru, navíc však rady pro daleko běžnější situace – nález stříkačky, bezpečný provoz na
19
silnici, pobyt v zahraničí atd. V této příručce se ještě dále prohlubuje odklon od studenoválečného pojetí civilní obrany a dokonce i nové, upravené verze ochrany obyvatelstva z přelomu století. Poslední příručkou je Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí…. Příručka vznikla v rámci projektu HZS Jihomoravského kraje, Krajského policejního ředitelství Jihomoravského kraje a Diecézní charity Brno v roce 2011. Obsah je dělen na části Ochrana obyvatelstva, Požární ochrana a Bezpečnost občana. Opět se zde projevuje rozšiřování tématu ochrany obyvatelstva s postupným příklonem ke krizovým situacím běžného dne.
3.8.3 Videoklipy Výše byly zmíněny doprovodné videoklipy k metodickým příručkám, které snadno přijatelnou formou přednášejí problematiku popisovanou v příručkách. Existuje také seriál krátkých videoklipů s názvem Štěstí přeje připraveným. Seriál postupně vychází od roku 2009 a je vysílán na veřejných TV stanicích.
3.8.4 Interaktivní pomůcky Novinkou na poli výuky ochrany obyvatelstva jsou internetové portály www.hasik.cz a www.zachrannykruh.cz. Web hasik.cz je doprovodnou informační stránkou projektu Hasík, zaměřeného na výuku požární ochrany na základních školách. Web také poskytuje některé interaktivní prvky určené pro žáky, kteří se tak zábavnou formou mohou přiučit důležitým znalostem a dovednostem. Projekt zachrannykruh.cz jde ještě dále a webový portál integruje zábavně-informační stránku pro děti, podpůrný portál pro pedagogy a skýtá i dílčí možnosti pro záchranáře. V současné době ještě není portál plně zprovozněn, sice již obsahuje informace, ale např. hry, soutěže a testy pro děti chybějí. Pro učitele bude do budoucna portál nabízet podporu komunity ostatních pedagogů, testové otázky a možnost vytváření virtuálních testů a jejich zadávání – např. žákům vlastní třídy, pokud jsou registrováni. Kombinací všech druhů materiálů je DVD "Ochrana člověka za mimořádných událostí" z řady interaktivního výukového softwaru Schola Ludus. DVD bylo zpracováno ve spolupráci Krátkého filmu Praha, GŘ HZS ČR a gymnázia F. X. Šaldy v Liberci. DVD obsahuje jak výukové texty a videoklipy, tak ověřovací testy a představuje komplexní přístup k výuce problematiky.
20
3.9 Aktivity HZS Libereckého Kraje Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje se mimo jiné aktivně podílí na výuce problematiky ochrany člověka v krizových situacích na školách. Z hlediska zaměření této práce jsou nejdůležitější čtyři základní aktivity s dopadem na výuku na středních školách. První a nejdůležitější je organizace školení učitelů základních a středních škol Libereckého kraje. Garantem celého školení je spolu s HZS LK Národní institut pro další vzdělávání. Zatím poslední proběhlo na podzim roku 2010 a obsahovalo témata: •
Základní pojmy (ochrana obyvatelstva, mimořádná událost, krizová situace, IZS, záchranné, likvidační, obnovovací práce, odpovědnost…)
•
Živelní pohromy (dělení, specifika)
•
Povodně, požáry
•
Nebezpečné látky – havárie s únikem nebezpečných látek
Témata byla zpracována s ohledem na prostředí Libereckého kraje a pedagogové měli možnost se seznámit jak s teoretickými znalostmi, tak s jejich praktickou aplikací. Současně se také seznámili s možnými materiály, které lze ve výuce použít – krátkými filmy „Štěstí přeje připraveným“, internetovými stránkami, testy k problematice. Je alarmující, že školení se zúčastnilo pouze 37 pedagogů ze 3 okresů, přičemž z okresu Jablonec n. N. se nezúčastnil žádný. HZS LK předpokládá, že ke snížení počtu účastníků došlo v souvislosti s krácení finančních prostředků jednotlivých škol v rámci úsporných opatření. Toto číslo je ve srovnání s předchozími roky velice nízké, jak dokládá tabulka. (Stará 2010a) Česká Lípa
Jablonec n. N.
Liberec
Semily
2006 jaro 22 20 27 17 2006 podzim 25 22 19 23 2007 podzim 16 13 15 26 2008 podzim zrušeno * 14 8 20 2009 podzim 24 27 21 15 2010 podzim 11 zrušeno ** 13 13 *přihlášeni 4 pedagogičtí pracovníci, **přihlášeni 3 pedagogičtí pracovníci
Celkem LK 86 89 70 42 87 37
Tabulka č. 1 Počty účastníků školení HZS LK (Stará 2010a)
Druhou důležitou aktivitou HZS LK byla v roce 2009 distribuce DVD „Štěstí přeje připraveným“ a příruček „Co dělat…“ do všech základních a středních škol v Libereckém kraji. (Michalíčková 2009)
21
Třetí aktivitou je výuka na samotných školách. Celorepublikový program Hasík poměrně úspěšně běží také na základních školách v Libereckém kraji, který je svojí strukturou zaměřen na výuku požární ochrany. Pokud jde o střední školy, v roce 2010 proběhla přednáška pouze na SPŠ Stavební v Liberci, v rámci které bylo osloveno zhruba 100 studentů. (Michalíčková 2010, Stará 2010b) Čtvrtou a pravděpodobně nejběžnější aktivitou jsou exkurze škol do zařízení HZS. Studenti během nich sice většinou nezlepší své znalosti ochrany člověka, exkurze však mohou pomoci žáky motivovat a zasadit jejich teoretické znalosti do praktického kontextu.
22
4 Současný stav bádání Ústav pro informace ve vzdělávání provedl v roce 2009 výzkum na téma výuky ochrany člověka za mimořádných událostí na základních a středních školách. Výzkum se zaměřoval na hledisko vnímání potřebnosti výuky dané problematiky, praktické realizace ve škole a spolupráce se složkami Integrovaného záchranného systému, zejména Hasičského záchranného sboru a probíhalo formou dotazníků rozesílaných do škol. Účast v šetření činila 2 725 ze 4 000 dotázaných základních a středních škol. Některé z výsledků jsou relevantní i pro tuto práci. Bez ohledu na velikost školy zařazují problematiku do výuky více školy veřejné (více jak 80%), než školy soukromé (58 – 68 % v závislosti na velikosti). Školy Libereckého kraje jsou charakterizovány ve svém přístupu k výuce spíše jako aktivnější (4. v pořadí za krajem Vysočina, Středočeským a Zlínským krajem). Aktivnější výuka je hodnocena např. na základě kooperace se složkami IZS či využívání různých druhů pomůcek. Výuka na středních školách probíhá především v prvních třech ročnících studia, v posledním ji provádí již minimum škol kvůli přípravě na maturitní zkoušku. Mezi nejčastější formy výuky na SŠ patří řešení modelových situací a teoretická příprava, méně pak exkurze. (ÚIV 2010)
5 Výzkumné otázky a hypotézy 5.1 Výzkumné otázky Cílem výzkumu bylo odpovědět na následující hlavní otázky: Otázka č. 1 Jsou znalosti žáků z oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí výraznou měrou ovlivněny způsobem výuky problematiky? Otázka č. 2 Jsou velké rozdíly mezi žáky 1. a 3. ročníků na stejných školách? Stanovena byla také vedlejší otázka: Otázka č. 3 Mají žáci lepší znalosti spíše z problematiky první pomoci, nebo z ostatních oblastí problematiky ochrany člověka?
5.2 Hypotézy Na základě výzkumných otázek byly formulovány následující hypotézy. Hypotéza č. 1 Čím vyšší je úroveň výuky na školách, tím vyšší bude průměrný výsledek studentů. Hypotéza č. 2 Čím více let studia studenti na škole absolvují, tím větší bude průměrný bodový zisk.
23
6 Metody výzkumu Práce byla vypracována na základě empiricko-analytického přístupu a výzkum byl založen na kvantitativním přístupu. Pro tvorbu výzkumu byly zvoleny dvě základní metody, anonymní dotazníkové šetření mezi žáky 1. a 3. ročníků vybraných středních škol v Libereckém kraji a interview s řediteli a ředitelkami středních škol v Libereckém kraji.
6.1.1 Dotazník V rámci této práce je používán termín testovací dotazníkové šetření, který označuje smíšený charakter dotazníku. Pouze první dvě číslované otázky měly za úkol zjišťovat konkrétní informace o výuce dané problematiky. Zbylých sedmnáct otázek bylo formulováno jako test znalostí studentů. Na základě výsledků pak byly formulovány závěry práce. Otázky v dotazníku byly pro potřeby vyhodnocení obodovány tak, aby mohla být určena úspěšnost studentů. Dotazník tak posloužil především jako test znalostí problematiky. Otázky č. 3 až 8, 10 a 14 až 19 byly hodnoceny vždy jedním bodem za správnou odpověď, za špatnou odpověď se bod nestrhával. Otázka č. 9 byla specifická tím, že obsahovala tři správné odpovědi, každou z nich hodnocena jedním bodem do celkového maxima tří. Pokud však u této otázky studenti zvolili špatnou odpověď, jeden bod se jim odečítal. Otázky č. 11, 12, 13 byly otevřené otázky a každá byla hodnocena na základě uvedených informací bodovým ziskem nula až pět bodů. Maximální počet bodů v celkovém součtu tak byl třicet jedna.
6.1.2 Interview Cílem interview bylo získat základní informace, na základě kterých by bylo možné posoudit kvalitu výuky. Byly zařazeny např. otázky – Vyučujete problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí? Jakým způsobem? Využíváte např. exkurze nebo cvičení? Jaké pomůcky k tomu využíváte? Znáte a využíváte internetové portály? Kolik času výuce této problematiky věnujete? Byl některý z vašich pedagogů proškolen HZS LK?
6.2
Problémy spojené s výzkumem Základním problémem byla neochota škol vyčlenit čas pro vyplňování dotazníku ve
výuce, i přes argumentaci možností ověření a porovnání znalostí s ostatními školami. Dotazník byl proto na všech školách kromě VOŠMOA rozdáván během přestávek. Je možné, že výsledky mohly být ovlivněny kratším časovým úsekem na vyplnění, i přesto, že byl dotazník konstruován co nejstručněji.
24
Druhým problémem je nemožnost ověřit informace o výuce poskytnuté řediteli. Je možné, že někteří uváděli fakta taková, jaká si myslí, že by měla být a ne taková, jaká ve skutečnosti jsou. Minimální možností kontroly bylo nahlédnout do ŠVP škol, pokud byly zveřejněny na internetových stránkách. Zde ovšem znovu může panovat propastný rozdíl mezi plánem a realitou. Třetím problémem může být různá počáteční pozice žáků, vzhledem k tomu, že ochrana člověka za mimořádných událostí je vyučována už na základních školách.
7 Výzkumný vzorek Interview bylo provedeno s 13 řediteli a ředitelkami středních škol v Libereckém kraji, včetně šesti, na kterých probíhalo dotazníkové šetření. Všech třináct interview bylo provedeno na začátku výzkumu, tak aby na základě zjištěných odpovědí bylo možné vybrat školy s rozdílně vysokými úrovněmi výuky ochrany člověka za mimoř. událostí. V Libereckém kraji je nyní v rejstříku ministerstva školství evidováno 52 středních škol různé velikosti a zaměření. Z toho 13 tvoří gymnázia, mezi zbylými jsou zastoupeny obchodní, průmyslové a jiné odborné střední školy. V současné chvíli je v jednání snižování počtu škol vzhledem k negativnímu vývoji demografické křivky a ubývání žáků – jedná se o zrušení nebo sloučení šesti škol. Do zkoumaného vzorku byly zařazeny rozdílné druhy škol, tak aby bylo dosaženo co nejširšího zastoupení možných škol. Gymnázium je zastoupeno čtyřleté, šestileté i osmileté. Všechny tyto rozdílné druhy škol bylo možné do průzkumu zařadit, protože nařízení ministerstva platí stejně pro všechny střední a základní školy, bez rozdílu. Nezáleží na tom, jestli se jedná o gymnázium nebo průmyslovou školu, všichni musejí shodně zařazovat výuku ochrany člověka v krizových situacích v rozsahu šesti hodin. Školy byly zařazeny na základě několika kritérií. Jedním z hlavních byla výběrovost škol, která měla zajistit vyšší kvality studentů. Právě pro dotazníkové šetření vybraná gymnázia a průmyslová škola a obchodní akademie tvoří vrchol žebříčku středních škol v Libereckém kraji sestaveného na základě zájmu studentů. Dalším kritériem byla již výše zmíněná rozdílnost, tak aby bylo možné porovnávat výsledky u různých typů škol. V neposlední řadě hrála roli také přístupnost jednotlivých škol k uspořádání výzkumu.
7.1.1 Zkoumané školy Průzkum formou dotazníkového šetření a interview proběhl na těchto šesti školách:
25
•
Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie, Jablonec nad Nisou, Horní náměstí 15 (dále pouze VOŠMOA)
•
Gymnázium, Jablonec nad Nisou, Dr. Randy 13 (dále pouze GyRa)
•
Gymnázium, Jablonec nad Nisou, U Balvanu 16 (dále pouze GyBa)
•
Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3 (dále pouze SPŠSE)
•
Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec 11, Partyzánská 530 (dále pouze GyFXŠ)
•
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Kostelní 9, Liberec (dále pouze SZŠ)
Pouze v rámci interview byly dotazováni i ředitelé následujících sedmi škol: •
Střední škola právní a Vyšší odborná škola právní, s. r. o., Liberec 7, Dr. M. Horákové 60
•
Gymnázium, Turnov, Jana Palacha 804
•
Gymnázium, Tanvald, Školní 305
•
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec 7, Jeronýmova 425/27
•
Střední průmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou, Belgická 4852
•
Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec 14, Sokolovská 328
•
Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola, Nový Bor, Wolkerova 316
Dotazníkový průzkum byl proveden na vzorku 200 studentů 1. a 3. ročníků šesti středních škol v Libereckém kraji. 1. a 3. ročníky byly zvoleny na základě prostudování výsledků výzkumu Ústavu pro informace a vzdělávání, aby bylo možné srovnat úroveň na začátku a na konci studia problematiky na středních školách. Bohužel se nepodařilo provést šetření v 1. ročníku na Gymnáziu F. X. Šaldy, vzhledem k nízké návratnosti dotazníků na SPŠSE v Liberci je její vzorek také poměrně omezený.
26
Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie 1. ročník 3. ročník Celkem Počet žáků 17 17 34 Gymnázium Dr. Randy 1. ročník 3. ročník Celkem Počet žáků 16 19 35 Gymnázium U Balvanu 1. ročník 3. ročník Celkem Počet žáků 21 22 43 Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola 1. ročník 3. ročník Celkem Počet žáků 9 17 25 Gymnázium F. X. Šaldy 1. ročník 3. ročník Celkem Počet žáků 0 17 17 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická 1. ročník 3. ročník Celkem Počet žáků 22 23 45 Celkové složení výzkumného vzorku 1. ročník 3. ročník Celkem Počet žáků 85 115 200 Tabulka č. 2 Výzkumný vzorek
7.2 Výsledky interview Interview se zástupci středních škol byla zaměřena především na to, jestli a jakým způsobem u nich probíhá výuka ochrany člověka za mimořádných událostí. Z interview vyplývá, že většina škol danou problematiku vyučuje, pouze jedna otevřeně přiznává, že ji nevyučuje a další tři ji vyučují pouze v rámci běžných předmětů v závislosti na libovůli vyučujícího, bez centrálního řízení.
27
Provádíte výuku ochrany člověka za mimořádných událostí?
1 4 3 ano spíše ano spíše ne ne
5
Graf č. 1 Výuka ochrany člověka za mimořádných událostí
Formy výuky se u jednotlivých škol liší, všechny ale shodně uvádějí, že vyučují problematiku formou integrace do předmětů a v rámci mezipředmětových kompetencí. Školy, které se k výuce staví aktivněji, využívají některé z dalších forem výuky, např. exkurze do zařízení IZS, převážně k hasičům, ale i zdravotnické záchranné službě, dále besed s odborníky a různých forem branného cvičení. Branná cvičení jsou často zařazena do programu sportovních a jiných zvláštních kurzů. Některé školy dokonce podobná cvičení organizují ve spolupráci s externími experty, např. SZŠ Liberec organizuje cvičení spolu s jednotkou radiační, chemické a biologické ochrany AČR dislokované v Liberci.
Formy výuky 14 12
Počet škol
10 8 6 4 2 0 exkurze
cvičení
besedy
Graf č. 2 Formy výuky
28
speciální předmět
integrace ve výuce
Na kvalitu výuky mají vliv také pomůcky, které při ní školy využívají. V Libereckém kraji se používá nejvíce příručka „Co dělat…“ a příručka „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ spolu s videoklipy „Štěstí přeje připraveným“. Žádná ze škol k výuce nevyužívá internetových portálů. Pomůcky využívané při výuce 14 12
Počet škol
10 8 6 4 2 0 internetové portály
filmy
příručky
Graf č. 3 Pomůcky při výuce
Dalším faktorem ovlivňujícím kvalitu výuky je čas jí věnovaný. MŠMT stanovuje, že výuka by ročně měla probíhat v rozsahu 6 vyučovacích hodin. Některé školy tuto dobu překračují a jiné ji nenaplňují. Školy také často do těchto hodin započítávají čas využitý na požární poplachová a evakuační cvičení v rámci školy, která nemají na znalosti žáků žádný vliv. Většina dotázaných ředitelů odpověděla, že výuka probíhá v rozsahu šesti hodin za rok. Čas věnovaný výuce
2
2
méně než 6 hodin 6 hodin více jak 6 hodin
9
Graf č. 4 Čas věnovaný výuce
29
7.3 ŠVP zkoumaných škol Pro účely práce bylo důležité co nejlépe vyhodnotit kvalitu výuky na jednotlivých středních školách. K tomuto účelu se ukázaly jako nápomocné ŠVP jednotlivých škol. Všechna tři gymnázia a VOŠMOA mají nějakým způsobem vypracované ŠVP, na SPŠSE a SZŠ jsou tyto plány ještě vytvářeny a mají být uvedeny do praxe v roce 2012. I na základě analýzy ŠVP byl zřejmý rozdílný přístup škol k problematice ochrany člověka za mimořádných událostí. V ŠVP VOŠMOA chybí výraznější zmínka o zařazení problematiky od učiva. U gymnázií byla situace lepší, ale i tak se u každého lišila. GyRa má sice problematiku poměrně dobře rozpracovanou pro nižší stupeň gymnázia (prima – kvarta), ale pro vyšší gymnázium je situace zcela tristní. Problematika je zařazena jako součást předmětu výchova ke zdraví, který je integrován do Biologie, Tělesné výchovy a Základů společenských věd (ŠVP GyRa: 29) Při podrobném prostudování jednotlivých předmětů se dají zmínky o výchově ke zdraví nalézt pouze v tělesné výchově a biologii, nikoli v ZSV. V biologii a tělesné výchově je sice tato problematika zmiňována, ale pouze ze zdravotní a tělesné stránky (první pomoc, sebeobrana) nikoli však ochrana člověka za MU. (ŠVP GyRa: 150 – 155, 186 – 194) ŠVP GyBa je zpracován podobným způsobem, výchova ke zdraví je integrována do předmětů biologie, chemie, ZSV a tělesná výchova. (ŠVP GyBa: 27) Opět se však zaměřuje především na zdravotní stránku věci. Samotné problematice ochrany člověka za MU je věnován pouze jeden řádek na str. 28: Ochrana člověka za mimořádných událostí - podle ročního plánu. Nejlépe zpracovaný ŠVP z pohledu Ochrany člověka za MU má GyFXŠ. Výchova ke zdraví je rovněž zařazena do předmětů Biologie, Společenské vědy a Tělesná výchova. Samotná problematika ochrany člověka za MU je celkově zařazena pod Tělesnou výchovu a pro každý ročník jsou rozpracovány cíle a metody, jakými je dosáhnout. Tyto cíle odpovídají požadavkům nařízení MŠMT. (ŠVP GyFXŠ)
7.4 Rozdělení škol podle kvality výuky Vzhledem k zaměření výzkumu bylo šest škol, na kterých probíhalo dotazníkové šetření, rozděleno do tří kategorií podle kvality výuky ochrany člověka za mimořádných událostí. Rozřazení proběhlo na základě přístupu škol k výuce. Následující kritéria byla užita při rozřazování škol do kategorií: - má škola pedagoga vyškoleného HZS LK - kolik času je věnováno výuce problematiky
30
- je problematika vyučována samostatně, nebo pouze v rámci jiných předmětů - jsou k výuce používány různé pomůcky a prostředky - probíhá výuka zajímavou formou (exkurze, projektový den,…) - je výuka každý rok stejná - využívá škola při výuce spolupráce s profesionály IZS a dalšími - existuje centrální řízení a dohled nad výukou problematiky - rozpracování problematiky ve školním vzdělávacím programu
Školy s vysokou úrovní pravidelně zařazují výuku nad rámec šesti vyučovacích hodin a výuka probíhá různými aktivními způsoby – projektové dny a cvičení i ve spolupráci s profesionály. Školy se standardní úrovní jsou školy, které sice výuku aktivně organizují i mimo integraci do předmětů, tato výuka má však spíše formu exkurzí a cvičení, které nejsou přesně cíleny. Ve školách s nízkou kvalitou výuky probíhá výuka pouze v rámci běžných předmětů, v praxi to znamená, že výuka téměř neprobíhá a pokud ano, jedná se pouze o některé součásti – např. první pomoc. Na základě rozdělení do těchto kategorií proběhne dále zhodnocení vlivu výuky na znalosti žáků. Následující tabulka shrnuje rozdělení škol do kategorií na základě informací zjištěných v interview.
Vysoká GyFXŠ SZŠ
Kvalita výuky Standardní GyBa GyRa
Nízká SPŠSE VOŠMOA
Tabulka č. 3 Kvalita výuky
8 Výsledky dotazníkového výzkumu Dotazník byl sestaven na základě učebnice Ochrana člověka za mimořádných událostí pro střední školy (Linhart a kol. 2003), jelikož se jedná o jedinou ucelenou učební pomůcku pro střední školy, a to buď přímo na základě otázek obsažených na konci kapitol (otázky č. 5, 8, 9, 10, 11, 12, 13) a nebo informací obsažených v textu (otázky č. 3, 4, 6, 7). Otázky z první pomoci byly sestaveny, aby pokryly základní a nejdůležitější poznatky z první pomoci.
31
Při sestavování dotazníku byl také brán ohled na problematiku cizojazyčných termínů, které jsou hojně využívány v použité učebnici. Jejich využitím bylo zjišťováno, jestli jsou žáci s danými termíny díky výuce seznámeni. Některé další otázky byly zařazeny tak, aby potvrdily znalosti žáků, získané pomocí mezipředmětových vztahů. Jednalo se o otázky spojené s problematikou ochrany člověka za mimořádných událostí, ale znalosti potřebné k jejich zodpovězení studenti mohli získat v hodinách fyziky či chemie. Otázky byly voleny tak, aby pokryly co nejširší část problematiky, nikoli však problematiku celou. První dvě zařazené otázky jsou pouze ano-ne otázky a jejich cílem je určit, jestli a jakým způsobem studenti vnímají výuku dané problematiky. Otázky 3 až 13 jsou zaměřeny na ochranu člověka, jedná se o 9 uzavřených a 4 otevřené otázky. Otevřené otázky byly zařazeny proto, že vybrané mimořádné situace si žádají kreativní a správné řešení na základě vlastních znalostí a rozhodování, pokud by byly nabídnuty odpovědi, byla by snížena vypovídací hodnota otázek. Otázky 14 až 19 jsou uzavřené otázky zaměřené na první pomoc a jsou zaměřeny na naprosté základy nejnutnějších život zachraňujících úkolů.
8.1.1 Otázka č. 1 Probíhá na vaší škole výuka ochrany člověka v krizových situacích? (např. chování při povodních a technologických haváriích, první pomoc, připravenost na teroristické útoky, … ) Cílem této otázky bylo zjistit, jestli na středních školách probíhá výuka a zda jsou si toho žáci vědomi. Z výsledků vyplynulo, že jen nepatrné procento žáků je si vědomo výuky v dané oblasti. Tento stav může být způsoben několika různými faktory. Za prvé, pokud je tato výuka integrována do předmětů jako je zeměpis, chemie, fyzika a základy společenských věd, je pravděpodobné, že si žáci získané znalosti nespojí. Druhým faktorem je, že výuka často probíhá formou exkurze a žáci vůbec nevědí, že by se mělo jednat o výuku.
32
Otázka č. 1 Probíhá na vaší škole výuka ochrany člověka v krizových situacích
8
45
1. ročník ano
77
1. ročník ne 3. ročník ne 3. ročník ano 69
Graf č. 5 Výuka ochrany člověka za mimořádných událostí z pohledu žáků
8.1.2 Otázka č. 2 Pokud taková výuka probíhá, dokázal(a) by ses na jejím základě v krizové situaci vhodně zachovat? Tato otázka byla pojata jako doplňující k otázce č. 1, cílem bylo zjistit mínění studentů o výuce na své škole a z ní plynoucí hodnocení svých znalostí a dovedností. Otázku ovšem často vyplňovali i ti, kteří na první otázku odpověděli záporně, pro účel srovnání byly jejich odpovědi také zahrnuty do výsledkového grafu. Jen mizivá část žáků si myslí, že by dokázali vhodným způsobem zvládnout možnou mimořádnou situaci.
Otázka č. 2 Pokud taková výuka probíhá, dokázal(a) by ses na jejím základě v krizové situaci vhodně zachovat?
17
41
26
1. ročník ano 3. ročník ano 1. ročník ne 3. ročník ne
29
39 48
Graf č. 6 Chování v krizové situaci
33
1. ročník nevyplněno 3. ročník nevyplněno
8.1.3 Otázka č. 3 Uveďte telefonní čísla: a) b) c) d)
Policie – (158) Hasiči - (150) Zdravotnická záchranná služba – (155) Evropská linka tísňového volání – (112) První ze znalostních otázek, jejímž cílem bylo zjistit, jestli všichni studenti znají
základní čísla tísňového volání. Studenti měli k jednotlivým složkám IZS přiřadit patřičná telefonní čísla. Otázka byla hodnocena na základě celkové správnosti a měla největší procento správně zodpovězených odpovědí. V čem se chybovalo, byla evropská linka tísňového volání a respondenti ji buď neznali, nebo si mysleli, že má telefonní číslo 911.
Otázka č. 3 Uveďte telefonní čísla
7
Správně Chybná linka 112
193
Graf č. 7 Telefonní čísla jednotek IZS
8.1.4 Otázka č. 4 Antropogenní katastrofa: a) je způsobená člověkem b) je událostí velkého rozsahu c) je způsobená přírodními jevy První z otázek, která měla za úkol zjistit, jestli žáci ovládají cizojazyčné termíny z oblasti ochrany obyvatelstva. Tato a další otázky byly zařazeny jako součást snahy posoudit kvalitu jediné učebnice této problematiky pro střední školy. Zároveň se také dotazuje na základní dělení mimořádných událostí na přírodní a antropogenní.
34
Otázka č. 4 Antropogenní katastrofa 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1. ročník 3. ročník
A - správná odpověď
B
C
Nevyplněno
Graf č. 8 Antropogenní katastrofa
8.1.5 Otázka č. 5 Nejběžnější způsob vniknutí toxické látky do organismu je: a) perorální expozicí b) perkutánní expozicí c) inhalační expozicí Další z otázek na cizojazyčné termíny. Otázka navíc zjišťuje znalosti žáků v důležité oblasti improvizované ochrany – je důležité vědět, jakým způsobem se můžou do těla dostat nebezpečné látky a jak se proti tomu chránit. Předpoklad autora týkající se otázek č. 3 a 4 byl spíše negativní, výsledky šetření však mluví o opaku. Cizí termíny znají žáci 1. ročníků zhruba v 60 % případů a znalost u žáků třetích ročníků přesahuje dokonce 70%.
35
Otázka č. 5 Nejběžnější způsob vniknutí toxické látky do organismu je 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1. ročník 3. ročník
A
B
C - správná odpověď
Nevyplněno
Graf č. 9 Kontaminace toxickými látkami
8.1.6 Otázka č. 6 Kolik různých varovných signálů pro obyvatelstvo pro případ hrozby nebo mimořádné události existuje v ČR a) 1 b) 2 c) 3 Velice důležitá otázka z oblasti varování a vyrozumění, bohužel se ukázalo, že správnou odpověď nezná vysoké procento respondentů. V České republice existuje pouze jediný signál pro varování obyvatelstva, je to 140s trvající kolísavý signál „Všeobecná výstraha“ Otázka č. 6 Kolik různých varovných signálů pro obyvatelstvo pro případ hrozby nebo mimořádné události existuje v ČR 60 50 40
1. ročník
30
3. ročník
20 10 0 A - správná odpověď
B
C
Graf č. 10 Varovné signály v ČR
36
Nevyplněno
8.1.7 Otázka č. 7 Které z ionizujících záření prostoupí nejtlustší překážkou: a) alfa b) beta c) gama Tato otázka byla zaměřena na prozkoumání mezipředmětových vztahů, v tomto případě hlavně fyzikou. Současně také testuje znalosti studentů z oblasti radiační ochrany. Je s podivem, jak vysoké procento respondentů odpovědělo správně. Otázka č. 7 Které z ionizujících záření prostoupí nejtlustší překážkou 120 100 80 1. ročník
60
3. ročník
40 20 0 A
B
C - správná odpověď
Nevyplněno
Graf č. 11 Ionizují záření
8.1.8 Otázka č. 8 Která z následujících látek nemá dráždivý účinek a) amoniak b) oxidy dusíku c) chlorovodík V pořadí druhá otázka zaměřená na mezipředmětové vztahy, tentokrát na chemii. Opět překvapení v podobě vysokého procenta správných odpovědí. Ukázalo se, že informace teoretického rázu ze standardních předmětů jsou mezi žáky poměrně známé. Podobně jako u otázek č. 3 a 4 panoval předpoklad, že ani u otázek č. 7 a 8 nebudou žáci znát správnou odpověď. Úspěšnost u znalostí, které je možné získat v běžných předmětech, jako je fyzika a chemie se však v průměru pohybovala dokonce kolem 80%. Ukázalo se, že žáci jsou schopní odpovědět na teoretické otázky, které jsou spojené s běžnou probíranou látkou.
37
Otázka č. 8 Která z následujících látek nemá dráždivý účinek 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1. ročník 3. ročník
A
B - správná odpověď
C
Nevyplněno
Graf č. 12 Látky s dráždivým účinkem
8.1.9 Otázka č. 9 Posuďte, které z následujících činností člověka jsou správné v případě mimořádné události s únikem nebezpečných chemických látek (možno více odpovědí): a) oznámení zranění kamaráda na tísňovou linku b) ukrytí ve sklepě c) větrání bytu d) urychlené opuštění bytu a vyhledání rodičů e) útěk ze školy f) ukrytí se v místnosti odvrácené od místa havárie g) poslouchání místní stanice rozhlasu První z prakticky orientovaných otázek, ve které jsou testovány základní znalosti ukrytí. Tato problematika se objevuje na celé řadě výukových DVD a příruček, jedná se o jednu z nejdůležitějších znalostí. Vysoké procento respondentů označilo i ukrytí ve sklepě, což je ovšem principiálně špatné, jelikož většina škodlivých chemických látek je těžší než vzduch a lehčí mohou unikat z kapalné formy, která se také drží při zemi.
38
Otázka č. 9 Činnosti v případě mimořádné události s únikem nebezpečných chemických látek
% odpovědí z max. počtu možných
90 80 70 60 50
1. ročník
40
3. ročník
30 20 10 0 Asprávná odpověď
B
C
D
E
Fsprávná odpověď
Gsprávná odpověď
Graf č. 13 Modelová situace - ohrožení únikem chemických látek
8.1.10
Otázka č. 10
Co uděláte v případě, že uvidíte na zemi otevřenou láhev, ze které uniká bílý čpavý dým (jedna správná odpověď): a) láhev odnesu na nejbližší oddělení Policie ČR b) pečlivě prozkoumám obsah láhve a poté se rozhodnu c) nebudu se k láhvi přibližovat a nález nahlásím na nejbližší oddělení Policie ČR d) nález ohlásím na telefonním čísle 155 Druhá z prakticky orientovaných uzavřených otázek. Tato byla poměrně jednoduchá, jak dokládají výsledky, současně představovala kontrolu znalosti telefonních čísel, druhá nejčastější tak byla odpověď d) zavolání zdravotnické záchranné služby, která v této situaci nemůže dělat zcela nic.
39
Otázka č. 10 Co uděláte v případě, že uvidíte na zemi otevřenou láhev, ze které uniká bílý čpavý dým 120 100 80 1. ročník
60
3. ročník
40 20 0 A
B
C - správná odpověď
D
Nevyplněno
Graf č. 14 Modelová situace – nalezení nebezpečného předmětu
8.1.11
Otázka č. 11
Uveďte několik základních pravidel pro přežití v divoké přírodě Druhá otevřená otázka, zaměřená na ochranu člověka např. po velkých přírodních katastrofách, kdy nemusí existovat téměř žádná infrastruktura, nebo při ztrátě orientace v přírodě. Pro účely vyhodnocení byl u této otázky přidělován jeden bod za každé uvedené správné pravidlo přežití až do celkové výše pěti bodů. Mezi správné odpovědi patří: nepropadání panice, postarat se o bezpečnost, zajištění jídla a pití, mít u sebe nouzové vybavení pro přežití, neplýtvat energií, snažit se získat informace, nepodceňovat vzniklou situaci a zajistit sucho a teplo a další. Nejčastěji respondenty uváděné možnosti byly jídlo, pití, teplo, sucho. Otázka č. 11 Principy přežití v přírodě 35 30 25 20
1. ročník
15
3. ročník
10 5 0 0
1
2
3
4
Získané body
Graf č. 15 Principy přežití ve volné přírodě
40
5
8.1.12
Otázka č. 12
Jaké znáte možnosti improvizované ochrany Druhá otevřená otázka týkající se prostředků improvizované ochrany. Improvizovaná ochrana, jak bylo zmíněno v části o hlavních opatřeních civilní ochrany, je v dnešní době téměř jedinou možností, jak se chránit před negativními dopady chemických, biologických a radiologických látek na organismus. Nejdůležitější je chránit dýchací cesty, jelikož skrze ně se do těla může dostat nejvíce škodlivin. Mezi prostředky improvizované ochrany patří lyžařské (nebo jiné podobné) brýle na oči; rouška nebo jiný kus látky, nejlépe navlhčený, přes nos a ústa; pláštěnka, rukavice, igelitové sáčky, gumové boty atd. na ochranu povrchu těla. Podobně jako u předchozí otázky byl přidělován za každou z možností bod až do maximální výše pěti. Úspěšnost u této otázky byla velice nízká, především proto, že studenti většinou nevěděli, co improvizovaná ochrana je, popř. k ochraně před čím se používá. Ti co odpověděli správně, nejčastěji uváděli navlhčený kus látky a igelitové pytlíky. Otázka č. 12 Jaké znáte možnosti imrovizované ochrany 70 60 50 40
1. ročník
30
3. ročník
20 10 0 0
1
2
3
4
5
Získané body
Graf č. 16 Improvizovaná ochrana
8.1.13
Otázka č. 13
Co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo Poslední otevřená otázka dotazující se na další ze základních znalostí ochrany člověka za mimořádných událostí. Evakuační zavazadlo by mělo být nejlépe neustále přichystáno v domácnosti, aby mohli obyvatelé co nejrychleji opustit domov. Evakuační zavazadlo by mělo obsahovat doklady a cennosti, léky a obvazy, potraviny na dva až tři dny, pitnou vodu, hygienické potřeby, zdroj světla, přikrývku, oblečení a rozhlasový přijímač.
41
Podobně jako u dvou předchozích byl za každou věc přidělován bod až do maximální výše pěti. Z toho vyplývá, že tato otázka byla nastavena na poměrně nízkou úroveň obtížnosti. Výsledky respondentů i přesto nebyly nijak vysoké. Otázka č. 13 Co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo 50 40 30
1. ročník
20
3. ročník
10 0 0
1
2
3
4
5
Získané body
Graf č. 17 Evakuační zavazadlo
8.1.14
Otázka č. 14
Resuscitaci provádíme a) Maximálně 15 minut b) Do předání zraněného záchranářům, nebo úplného vyčerpání zachránců c) Dokud postižený jeví alespoň nějaké známky života První z otázek na první pomoc. Neodkladnou resuscitací rozumíme masáž srdce spojenou s dýcháním z úst do úst, kterou provádíme v případě, že postižený přestává/přestal jevit známky života. Resuscitace patří mezi nejdůležitější praktiky první pomoci.
42
Otázka č. 14 Resuscitaci provádíme 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1. ročník 3. ročník
A
B - správná odpověď
C
Nevyplněno
Graf č. 18 Délka resuscitace
8.1.15
Otázka č. 15
Jaký je správný resuscitační poměr: a) 30 stlačení ku 2 vdechům b) 15 stlačení ku 3 vdechům c) 5 stlačení ku 1 vdechu Správný resuscitační poměr je předpoklad pro úspěšné provedení resuscitace, nebude poměr odpovídat, může se resuscitace také povést, pravděpodobnost je ale nižší. V průběhu posledních let došlo ke změně poměru a mohlo tak být těžké určit, který je správný, přesto byla otázka zodpovězena velice úspěšně.
Otázka č. 15 Jaký je správný resuscitační poměr 120 100 80 1. ročník
60
3. ročník
40 20 0 A - správná odpověď
B
C
Graf č. 19 Resuscitační poměr
43
Nevyplněno
8.1.16
Otázka č. 16
Stabilizovaná poloha je: a) vleže na zádech s podloženýma nohama b) vleže na boku s pokrčenými končetinami c) vleže na zádech s podloženou hlavou Stabilizovaná poloha je speciální poloha pro uložení člověka v bezvědomí, tak aby nebyl ohrožen nebezpečím zadušení vlastními zvratky. Postižený leží na boku a má pokrčené končetiny tak, aby se nemohl převrátit. Další z otázek s vysokým procentem správných odpovědí. Otázka č. 16 Stabilizovaná poloha 120 100 80 1. ročník
60
3. ročník
40 20 0 A
B - správná odpověď
C
Graf č. 20 Stabilizovaná poloha
8.1.17
Otázka č. 17
Zranění s nejvyšší prioritou: a) zástava srdce a dýchání b) rozsáhlé popáleniny c) tepenné krvácení Jedna z nejdůležitějších schopností v první pomoci je schopnost určit, které zranění si žádá prioritní péči. Nejvyšší prioritu mají rozsáhlá krvácení, jelikož zraněný stále jeví známky života a pokud nebude okamžitě ošetřen, může zemřít. Ošetření krvácení je také časově méně náročné než resuscitace. Resuscitace je až druhá v pořadí, jelikož postižený už většinou nejeví známky života a pokud se zahájí resuscitace, pokračuje se v ní až do příjezdu odborné pomoci a není tak možné se věnovat ostatním zraněním.
44
U této otázky většina respondentů chybně označila za prioritní zástavu srdce a dýchání. Otázka č. 17 Zranění s nejvyšší prioritou 70 60 50 40
1. ročník
30
3. ročník
20 10 0 A
B
C - správná odpověď
Nevyplněno
Graf č. 21 Zranění s nejvyšší prioritou
8.1.18
Otázka č. 18
18) Při tepenném krvácení: a) vždy použijeme škrtidlo b) použijeme standardní obvaz v kombinaci se stlačením tlakových bodů c) primárně použijeme tlakový obvaz Jak bylo napsáno výše, tepenné krvácení je zranění s nejvyšší prioritou, a je proto třeba se s ním vypořádat co nejrychleji a nejefektivněji. K jeho zastavení se používá především tlakový obvaz. Jako jeho doplnění lze využít i tlakových bodů, jejich užití je však dosti náročné. Škrtidlo se používá až jako poslední možnost, jelikož člověk o zaškrcenou končetinu může s vysokou pravděpodobností přijít. Tato otázka dopadla nejvyrovnaněji ze všech a tlakový obvaz bohužel nebyl nejčastější odpovědí.
45
Otázka č. 18 Při tepenném krvácení 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
1. ročník 3. ročník
A
B
C - správná odpověď
Nevyplněno
Graf č. 22 Ošetření tepenného krvácení
8.1.19
Otázka č. 19
19) Při vypití silně zásadité tekutiny: a) podáváme co největší množství tekutin b) neutralizujeme podáním octa c) neděláme nic do příjezdu záchranářů Poslední otázka z oblasti první pomoci již nepředstavuje velice častou situaci, přesto je možné se s ní setkat a je nutné ji vyřešit správně a co nejrychleji. V tomto případě je nesprávné čekat do příjezdu záchranářů, jelikož by zásaditá tekutina měla příliš mnoho času k napáchání škod na zdraví. Nesprávné je i podání octa, tedy kyseliny, k neutralizaci, takováto reakce je značně exogenní a postižený by utrpěl další zranění. Stejně špatné by bylo i vyvolávat dávení. Nejlepší možností je žíravou látku co nejvíce zředit vodou. Zhruba 50% úspěšnost u této otázky představuje nemilé překvapení.
46
Otázka č. 19 Při vypití silně zásadité tekutiny 70 60 50 40
1. ročník
30
3. ročník
20 10 0 A - správná odpověď
B
C
Nevyplněno
Graf č. 23 Ošetření při vypití silně zásadité tekutiny
8.2 Hypotézy, výzkumné otázky a jejich zhodnocení Hypotéza č. 1 Čím vyšší je úroveň výuky na školách, tím vyšší bude průměrný výsledek studentů. Hypotéza byla ověřována na základě výsledků žáků 3. ročníků. Z celkových výsledků byl vytvořen průměrný výsledek připadající na žáka v každé ze škol a bylo provedeno porovnání.
Průměrný výsledek studenta 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% GyFXŠ
SZŠ
GyBa
GyRa
VOŠMOA
SPŠSE
Graf č. 24 Finální průměrný výsledek studenta
Z grafu č. 24 vyplývá, že hypotéza nebyla potvrzena. Už rozdíl mezi školami s vysokou úrovní výuky GyFXŠ a SZŠ tvoří celých 11%. SZŠ sice dosáhla nejvyššího průměrného výsledku, ale jako druhá se umístila VOŠMOA, která byla zařazena do kategorie 47
s nízkou kvalitou výuky ochrany člověka. GyFXŠ bylo až čtvrté za GyBa. Tvrzení by se nepotvrdilo, ani pokud by došlo ke srovnání pouze se SPŠSE, zde totiž rozdíl mezi GyFXŠ tvoří pouze 9%. Výrazné umístění SZŠ nelze přičítat výsledkům první pomoci, která je na škole vyučována, jelikož bylo dosaženo jen nepatrně lepších výsledků než na GyBa, kde je první pomoc pouze v rámci předmětu biologie. Rozdíl proti ostatním školám činil zhruba jeden bod. Překvapivým zjištěním je umístění VOŠMOA na druhém místě i přestože na škole byla vyučována pouze první pomoc a hodnocení první pomoci se neodchyluje od výsledků SPŠSE, GyFXŠ či GyRa, které se pohybují okolo 3,5 bodů.
Otázka č. 1 Jsou znalosti žáků z oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí výraznou měrou ovlivněny způsobem výuky problematiky? Výzkum u této otázky nepotvrdil vztah mezi kvalitou výuky a znalostmi žáků. Není jisté, čím je to způsobeno, částečně to může být nepřesným hodnocením výuky řediteli škol. Největším překvapením byl propad GyFXŠ, na kterém probíhá výuka různými způsoby, např. v rámci projektových dnů, kdy probíhají jak cvičení, tak exkurze a besedy. Vzhledem ke spolupráci školy při přípravě interaktivního výukového DVD by se dal očekávat i vyšší stupeň znalostí. Další faktor, který může ovlivňovat výsledky testů, jsou ničivé povodně v Libereckém kraji v roce 2010, kvůli nimž mohly vstoupit některé informace jako např. složení evakuačního zavazadla do podvědomí studentů.
Hypotéza č. 2 Čím více let studia studenti na škole absolvují, tím větší bude průměrný bodový zisk. Ověřování hypotézy bylo provedeno opět pomocí průměrných výsledků na jednoho žáka v rámci prvních a třetích ročníků škol. Do této analýzy nebyli zahrnuti žáci GyFXŠ, protože zde neproběhl výzkum v 1. ročníku.
48
Srovnání úrovně 1. a 3. ročníků 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%
1. ročník
30,00%
3. ročník
20,00% 10,00% 0,00% SZŠ
GyBa
GyRa
SPŠSE
VOŠMOA
Graf č. 25 Srovnání úrovně studentů 1. a 3. ročníků
Z grafu č. 25 vyplývá, že hypotéza nebyla potvrzena, výsledky studentů GyRa a SPŠSE jsou ve třetím ročníku horší, než v prvních ročnících. U ostatních škol byl pozorován nárůst úrovně znalostí. Opětovným překvapením je VOŠMOA, na které byl pozorován druhý největší nárůst. Spolehlivě tak nelze posoudit vliv kvalitní výuky na znalosti žáků, jelikož vysoká kvalita výuky na SZŠ přinesla pouze o 5% vyšší výsledky než nízká kvalita na VOŠMOA. Otázka č. 2 Jsou velké rozdíly mezi žáky 1. a 3. ročníků? Z grafu č. 25 je vidět, že rozdíly se liší školu od školy a představují tak málo, jak zhruba 4% na GyRa až po zhruba 15% na SZŠ. Nelze tedy vyvodit obecný závěr týkající se rozdílů žáků 1. a 3. škol.
Otázka č. 3 Mají žáci lepší znalosti spíše z problematiky první pomoci, nebo z ostatních oblastí problematiky ochrany člověka? Zde se ukázalo, že znalosti první pomoci v obou ročnících jsou lepší než znalosti problematiky ochrany obyvatelstva. Tento stav je dán pravděpodobně tím, že první pomoc je spíše vnímána více důležitě než znalosti z oblasti ochrany obyvatelstva. První pomoc se také více vyučuje v rámci předmětu biologie na gymnáziích. Výsledek také může být ovlivněn složením testu, kdy otázky na první pomoc byly všechny uzavřené, narozdíl od otázek na ochranu obyvatelstva, kde hlavní zátěž nesly otázky otevřené, na které může být těžší odpovědět.
49
Srovnání ochrana obyvatelstva a první pomoc 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%
Ochrana obyvatelstva
30,00%
První pomoc
20,00% 10,00% 0,00% 1. ročník
3. ročník
Graf č. 26 Srovnání ochrana obyvatelstva a první pomoc
50
9 Závěr Hlavním cílem práce bylo posoudit vliv kvality výuky problematiky ochrany člověka za
MU na středních školách v Libereckém kraji na znalosti studentů. Z rozhovorů
s představiteli škol vyplynulo, že kvalita výuky se na různých školách výrazně liší, jediným společným jmenovatelem všech byla integrace výuky problematiky do běžných předmětů, což fakticky nevyžaduje výraznější aktivitu ze strany vyučujících. Tento fakt byl také ověřen v testových otázkách č. 7 a 8, ve kterých byli studenti poměrně úspěšní. Na druhou stranu byly znalosti využité k zodpovězení těchto otázek teoretické s malou možností uplatnění v praxi mimořádné události. O kvalitě výuky a jejím vlivu na studenty jistou měrou vypovídají i otázky č. 1 a 2, ve kterých jenom malá část studentů odpověděla pozitivně. A je tak otázkou, co si z výuky odnášejí. Je zřejmé, že řediteli a ředitelkami proklamovaná výuka problematiky není studenty dostatečně vnímána a je otázkou, jestli by nebylo vhodné přehodnotit způsob její výuky. Na druhou stranu se ukázalo, že žáci jsou schopní využívat schopnosti nabyté v běžných vyučovacích předmětech se vztahem k dané problematice. Ve výsledku nebyla ani jedna ze dvou hypotéz výzkumem potvrzena. V celkovém hodnocení pouze jediná škola, SZŠ, dosáhla úrovně 60% úspěšnosti a odpovídá hypotéze č. 1. GyFXŠ, škola s vysokou úrovní výuky, však nepřesvědčila o existenci závislosti mezi proměnnými. Podobně je tomu i na druhém konci spektra, kde studenti školy VOŠMOA s nízkou kvalitou výuky dosáhli vynikajících výsledků. Nepotvrdil se ani předpoklad, že delší výuka zajistí lepší znalosti. Na některých školách byly výsledky 3. ročníků horší, než výsledky ročníků 1. Studenti obecně prokázali lepší znalosti v oblasti první pomoci než v oblasti ochrany obyvatelstva. Což může být způsobeno různými faktory, od výuky v předmětu biologie/přírodopis až po lepší povědomí o první pomoci ve společnosti. Z proběhlého výzkumu lze jen těžko vyvozovat obecné závěry, jelikož u různých škol se srovnatelným způsobem výuky bylo dosaženo různých výsledků.
51
10 Literatura a zdroje 10.1 Literatura 1. Bouřa, V. (2004): Vybrané kapitoly z krizového řízení. Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě. 2. Brzybohatý, M. a kol. (2001): Terorismus a my. Základy sebeobrany. Praha, Computer Press. 3. Linhart, P. – Roudný, R. (2009): Ochrana obyvatelstva a terorismus. Pardubice, Univerzita Pardubice. 4. Linhart, P. a kol. (2003): Ochrana člověka za mimořádných událostí pro střední školy. Praha, Fortuna. 5. Mozga, J. (2006): Bezpečná společnost. Hradec Králové, Gaudeamus. 6. Rathauský, Z. a kol. (2008): Co dělat… aneb Kapesní průvodce krizovými situacemi doma i v zahraničí. Praha, Opportunitas. 7. Veselý, J. (1998): Když začínala civilní ochrana. Zpravodaj civilní ochrany, roč. 30, č. 2, s. 16-17. 8. Zezula, Z. (1993): Stručně o vývoji Civilní obrany na našem území. in Sobotka, Jiří – Kolář, Petr: Civilní obrana a mezinárodní humanitární právo. Praha, Vojenský zeměpisný ústav.
10.2 Internetové zdroje 9. Hasičský záchranný sbor ČR (2010): Historie a současnost. Praha, [online] [cit. 2011-0515] dostupné z WWW: < http://www.hzscr.cz/clanek/historie-a-soucasnost.aspx > 10. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (2011): Vaše cesty k bezpečí Aneb chytré blondýnky radí…. [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW:
11. Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč: Stručná historie CO v našich podmínkách. [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW: 12. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW: 13. Michalíčková, I. (2009): Učitelé dostávají nové příručky a DVD pro výuku tematiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“. [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW: 14. Michalíčková, I. (2010): Hasík školí děti v Libereckém kraji. [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW:
52
15. Ministerstvo vnitra ČR (2009): Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu. Praha, [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW: 16. Ministerstvo vnitra GŘ HZS ČR (2003): Ochrana člověka za mimořádných událostí Příručka pro učitele základních a středních škol. Praha, [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW: 17. Ministerstvo vnitra GŘ HZS ČR (2005): Výchova a prevence v oblasti požární ochrany, příručka pro učitele středních škol. Praha, [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW: 18. Stará, M. (2010a): Hasiči pořádali další školení pro učitele Libereckého kraje, učitelů přišlo jen 37. [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW: 19. Stará, M. (2010b): „Ochrana člověka za mimořádných událostí" ve SPŠ stavební v Liberci. [online] [cit. 2011-05-15] dostupné z WWW: 20. Školní vzdělávací program Gymnázium Dr. Randy [online] [cit. 2011-12-12] Dostupné z WWW: 21. Školní vzdělávací program Gymnázium F. X. Šaldy [online] [cit. 2011-12-12] Dostupné z WWW: 22. Školní vzdělávací program Gymnázium U Balvanu [online] [cit. 2011-12-12] Dostupné z WWW: 23. Úřad pro informace ve vzdělávání (2010): Hlavní závěry projektu Rychlá šetření 4/2009. dostupné z WWW: < http://www.uiv.cz/soubor/4062> 24. Výzkumný ústav pedagogický (2007a): Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: 25. Výzkumný ústav pedagogický (2007b): Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů na gymnáziích. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: 26. www.hasik.cz 27. www.zachrannykruh.cz
53
10.3 Zákony a legislativní akty Zákon č. 82/1935 Sb. o ochraně a obraně proti leteckým útokům Zákon č. 73/1973 Sb. o branné výchově Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení Pokyn MŠMT č.j. 34776/98-22 ze dne 4. května 1999 Pokyn MŠMT č.j. 12050/03-22 ze dne 4. března 2003
11 Seznam použitých zkratek AČR – Armáda České republiky CO – Civilní ochrana CPO – Civilní protiletecká ochrana ČR – Česká republika DVD – digital versatile disc GŘ HZS ČR – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky GyBa – Gymnázium U Balvanu GyFXŠ – Gymnázium F. X. Šaldy GyRa – Gymnázium Dr. Randy HZS – Hasičský záchranný sbor HZS LK – Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje IZS – integrovaný záchranný systém JSVV – jednotný systém varování a vyrozumění LK – Liberecký kraj MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MU – mimořádná událost MV – Ministerstvo vnitra NATO – Organizace severoatlantické smlouvy NPV – národní program vzdělávání RVP – rámcový vzdělávací program SZŠ – Střední zdravotnická škola ŠVP – školní vzdělávací program VOŠMOA – Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie VÚP – Výzkumný ústav pedagogický ZHN – zbraně hromadného ničení ZSV – základy společenských věd
54
12 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Počty účastníků školení HZS LK (Stará 2010a) .................................................. 21 Tabulka č. 2 Výzkumný vzorek ................................................................................................ 27 Tabulka č. 3 Kvalita výuky....................................................................................................... 31
13 Seznam grafů Graf č. 1 Výuka ochrany člověka za mimořádných událostí .................................................... 28 Graf č. 2 Formy výuky ............................................................................................................. 28 Graf č. 3 Pomůcky při výuce .................................................................................................... 29 Graf č. 4 Čas věnovaný výuce .................................................................................................. 29 Graf č. 5 Výuka ochrany člověka za mimořádných událostí z pohledu žáků........................... 33 Graf č. 6 Chování v krizové situaci .......................................................................................... 33 Graf č. 7 Telefonní čísla jednotek IZS ..................................................................................... 34 Graf č. 8 Antropogenní katastrofa ........................................................................................... 35 Graf č. 9 Kontaminace toxickými látkami................................................................................ 36 Graf č. 10 Varovné signály v ČR ............................................................................................. 36 Graf č. 11 Ionizují záření .......................................................................................................... 37 Graf č. 12 Látky s dráždivým účinkem ................................................................................... 38 Graf č. 13 Modelová situace - ohrožení únikem chemických látek ......................................... 39 Graf č. 14 Modelová situace – nalezení nebezpečného předmětu ............................................ 40 Graf č. 15 Principy přežití ve volné přírodě ............................................................................. 40 Graf č. 16 Improvizovaná ochrana ........................................................................................... 41 Graf č. 17 Evakuační zavazadlo ............................................................................................... 42 Graf č. 18 Délka resuscitace ..................................................................................................... 43 Graf č. 19 Resuscitační poměr .................................................................................................. 43 Graf č. 20 Stabilizovaná poloha ............................................................................................... 44 Graf č. 21 Zranění s nejvyšší prioritou ..................................................................................... 45 Graf č. 22 Ošetření tepenného krvácení ................................................................................... 46 Graf č. 23 Ošetření při vypití silně zásadité tekutiny ............................................................... 47 Graf č. 24 Finální průměrný výsledek studenta ........................................................................ 47 Graf č. 25 Srovnání úrovně studentů 1. a 3. ročníků ............................................................... 49 Graf č. 26 Srovnání ochrana obyvatelstva a první pomoc ........................................................ 50
55
14 Příloha č. 1 Dotazník Ahoj, prosím o pomoc s vyplněním následujícího dotazníku na téma Ochrany člověka v krizových situacích (Civilní ochrany), který je součástí mé bakalářské práce. Děkuji Jan Libenský Věk: _____ Pohlaví: žena – muž Škola: ________________________________________________________ 1) Probíhá na vaší škole výuka Ochrany člověka v krizových situacích? (např. chování při povodních a technologických haváriích, první pomoc, připravenost na teroristické útoky,… ) ANO – NE 2) Pokud taková výuka probíhá, dokázal(a) by ses na jejím základě v krizové situaci vhodně zachovat? ANO – NE 3) uveďte telefonní čísla: e) Policie - _____ f) Hasiči - _____ g) Zdravotnická záchranná služba - _____ h) Evropská linka tísňového volání - _____ 4) Antropogenní katastrofa: d) je způsobená člověkem e) je událostí velkého rozsahu f) je způsobená přírodními jevy 5) Nejběžnější způsob vniknutí toxické látky do organismu je: d) perorální expozicí e) perkutánní expozicí f) inhalační expozicí 6) Kolik různých varovných signálů pro obyvatelstvo pro případ hrozby nebo mimořádné události existuje v ČR: d) 1 e) 2 f) 3 7) Které z ionizujících záření prostoupí nejtlustší překážkou: d) alfa e) beta f) gama 8) Která z následujících látek nemá dráždivý účinek: d) amoniak e) oxidy dusíku f) chlorovodík
56
9) Posuďte, které z následujících činností člověka jsou správné v případě mimořádné události s únikem nebezpečných chemických látek (možno více odpovědí): h) oznámení zranění kamaráda na tísňovou linku i) ukrytí ve sklepě j) větrání bytu k) urychlené opuštění bytu a vyhledání rodičů l) útěk ze školy m) ukrytí se v místnosti odvrácené od místa havárie n) poslouchání místní stanice rozhlasu 10) Co uděláte v případě, že uvidíte na zemi otevřenou láhev, ze které uniká bílý čpavý dým (jedna správná odpověď): e) láhev odnesu na nejbližší oddělení Policie ČR f) pečlivě prozkoumám obsah láhve a poté se rozhodnu g) nebudu se k láhvi přibližovat a nález nahlásím na nejbližší oddělení Policie ČR h) nález ohlásím na telefonním čísle 155 11) Uveďte několik základních pravidel pro přežití v divoké přírodě:
12) Jaké znáte možnosti improvizované ochrany
13) Co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo
57
První pomoc 14) Resuscitaci provádíme: d) Maximálně 15 minut e) Do předání zraněného záchranářům, nebo úplného vyčerpání zachránců f) Dokud postižený jeví alespoň nějaké známky života 15) Jaký je správný resuscitační poměr: d) 30 stlačení ku 2 vdechům e) 15 stlačení ku 3 vdechům f) 5 stlačení ku 1 vdechu 16) Stabilizovaná poloha je: d) vleže na zádech s podloženýma nohama e) vleže na boku s pokrčenými končetinami f) vleže na zádech s podloženou hlavou 17) Zranění s nejvyšší prioritou: d) zástava srdce a dýchání e) rozsáhlé popáleniny f) tepenné krvácení 18) Při tepenném krvácení: d) vždy použijeme škrtidlo e) použijeme standardní obvaz v kombinaci se stlačením tlakových bodů f) primárně použijeme tlakový obvaz 19) Při vypití silně zásadité tekutiny: d) podáváme co největší množství tekutin e) neutralizujeme podáním octa f) neděláme nic do příjezdu záchranářů
58
