Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Analýza dlouhodobého majetku ve vybrané akciové společnosti Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Veronika Solilová
Eva Matoušková
Brno 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza dlouhodobého majetku ve vybrané akciové společnosti“ vypracovala samostatně na základě pramenů uvedených v seznamu literatury.
V Brně dne 26. května 2008
Poděkování Na tomto místě chci poděkovat Ing. Veronice Solilové za odborné vedení, poskytnuté připomínky a rady a dále Dušanu Slámovi a Ing. Věře Hamplové za poskytnuté informace a rady.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dlouhodobého majetku a je zaměřena na jeho odpisování z účetního a daňového hlediska. Důležité pojmy týkající se této oblasti jsou nejdříve vymezeny v teoretické části. V praktické části jsou analyzovány případy pořízení, opotřebení, technického zhodnocení a vyřazení u vybrané akciové společnosti. Práce se zabývá pouze majetkem, který je předmětem odpisování, tzn. dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem.
ABSTRACT This bachelor thesis deals with fixed assets and is focused on their depreciation from accounting and tax point of view. Important terms that are related to this area are at first defined in the theoretical part. In the practical part are analyzed the cases of acquisition, depreciation, technical appreciation and retirement of fixed assets in the chosen joint stock company. This thesis deals only with depreciated assets i.e. tangible and intangible fixed assets.
OBSAH 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE ......................................................................................................... 5 2. METODIKA ......................................................................................................................... 7 3. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 8 3.1 CHARAKTERISTIKA DLOUHODOBÉHO MAJETKU............................................................................................. 8 3.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek ................................................................................................................ 8 3.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek............................................................................................................. 9 3.1.3 Dlouhodobý finanční majetek ............................................................................................................... 9 3.1.4 Dlouhodobý majetek z daňového hlediska.......................................................................................... 10 3.2 OCEŇOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU ..................................................................................................... 19 3.3 POŘÍZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU .......................................................................................................... 20 3.3.1 Pořízení majetku dodavatelsky ........................................................................................................... 20 3.3.2 Pořízení majetku ve vlastní režii......................................................................................................... 20 3.3.3 Získání majetku bezúplatně................................................................................................................. 21 3.3.4 Pořízení majetku formou finančního pronájmu s následnou koupí majetku....................................... 21 3.4 TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ ............................................................................................................................ 22 3.5 ODPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU ..................................................................................................... 23 3.5.1 Účetní odpisy ...................................................................................................................................... 23 3.5.2 Daňové odpisy .................................................................................................................................... 26 3.6 VYŘAZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU ........................................................................................................ 33 3.6.1 Vyřazení plně odepsaného majetku..................................................................................................... 33 3.6.2 Vyřazení majetku se zůstatkovou cenou.............................................................................................. 33 3.6.3 Vyřazení neodpisovaného majetku...................................................................................................... 33
4. PRAKTICKÁ ČÁST.......................................................................................................... 34 4.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI................................................................................................................ 34 4.2 VNITROPODNIKOVÁ SMĚRNICE .................................................................................................................... 35 4.3 STRUKTURA DLOUHODOBÉHO MAJETKU V PODNIKU ................................................................................... 38 4.4 POŘÍZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU .......................................................................................................... 41 4.4.1 Nákup dlouhodobého hmotného majetku............................................................................................ 41 4.4.2 Nákup dlouhodobého hmotného majetku do 40 000,-......................................................................... 42 4.4.3 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku do 40 000,- vlastní činností ............................................ 43 4.4.4 Kombinace nákupu a vlastní výroby................................................................................................... 43 4.4.5 Pořízení dlouhodobého majetku formou finančního pronájmu s následnou koupí............................. 45 4.5 ODPISY ........................................................................................................................................................ 47 4.5.1 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku........................................................................................... 48 4.5.2 Odpisy automobilu v roce 2008.......................................................................................................... 49 4.5.3 Odpisy drobného hmotného majetku .................................................................................................. 50 4.5.4 Odpisy drobného nehmotného majetku............................................................................................... 50 4.6 TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU ................................................................................. 51 4.6.1 Technické zhodnocení nemovitosti...................................................................................................... 51 4.6.2 Technické zhodnocení samostatné movité věci ................................................................................... 53 4.6.3 Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku ............................................................... 54 4.7 VYŘAZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU ........................................................................................................ 55 4.7.1 Vyřazení dosud neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku z důvodu prodeje ...................... 55 4.7.2 Vyřazení plně odepsaného dlouhodobého hmotného majetku z důvodu poruchy............................... 56 4.7.3 Vyřazení částečně odepsaného dlouhodobého hmotného majetku z důvodu opotřebení .................... 57 4.7.4 Vyřazení plně odepsaného dlouhodobého nehmotného majetku ........................................................ 57 4.7.5 Vyřazení plně odepsaného dlouhodobého hmotného majetku z důvodu prodeje................................ 57 4.7.6 Vyřazení částečně odepsaného dlouhodobého hmotného majetku v důsledku škody ......................... 58
5. DISKUSE A ZÁVĚR ......................................................................................................... 59 6. LITERATURA ................................................................................................................... 61 7. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ..................................................................................... 62 8. PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 63
1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Úkolem účetnictví je poctivě a věrně zobrazovat stav a pohyb majetku a zdrojů jeho krytí, zjišťovat skutečný hospodářský výsledek a poskytovat informace účetní jednotce i ostatním uživatelům. Účetnictví je upraveno zejména zákonem o účetnictví a na něj navazujícími vyhláškami Ministerstva financí, platnými účetními standardy a v neposlední řadě vnitropodnikovými směrnicemi, které si účetní jednotky samy vytvářejí.
Každý podnik potřebuje ke své činnosti majetek. Majetek, jakožto aktivum podniku, členíme podle druhů na dlouhodobý a oběžný. Oběžný majetek tvoří zásoby (materiál, polotovary a nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží, zvířata), peníze, ceniny, krátkodobé cenné papíry a pohledávky. Tento majetek je v rámci podnikatelského činnosti v podniku jednorázově spotřebováván. Dlouhodobý majetek není určen ke spotřebě ani k prodeji, ale k zajištění a usnadnění podnikatelské činnosti. Dlouhodobý majetek je členěn na další složky, a to dlouhodobý hmotný majetek (stroje, zařízení, budovy, atd.), dlouhodobý nehmotný majetek (nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, atd.) a dlouhodobý finanční majetek (kapitálové investice). Dlouhodobý finanční majetek podniku přináší prospěch v podobě výnosů či jiného kapitálového zhodnocení.
Složky dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku slouží k dosahování cílů podniku po dobu delší než jeden rok a postupně se opotřebovávají. Toto opotřebení vyjadřujeme pomocí odpisů, kdy z účetního hlediska rozlišujeme dvě základní metody odpisování, a to metodu časovou a výkonovou. U časové metody dochází k odpisování v souvislosti s délkou používání majetku, při výkonové metodě je majetek odpisován v závislosti na výkonech, které byly jeho pomocí dosaženy. Účetní odpisy nesnižují základ daně z příjmů, ale jsou ukazatelem vyjadřujícím skutečné opotřebení majetku a ovlivňují účetní výsledek hospodaření. Další skupinou odpisů jsou odpisy daňové, které představují daňový náklad a jsou důležité ke zjištění základu daně z příjmů. Některý majetek odpisovat nelze, neboť podle zákona o daních z příjmů není vymezen jako dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek. Jedná se například o pozemky a finanční majetek.
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza dlouhodobého majetku ve vybrané akciové společnosti se zaměřením na majetek, který je předmětem odpisování. Práce je proto orientována na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, finančním majetkem se kromě jeho
5
stručného vymezení nezabývá. Dílčími cíli práce jsou účtování dlouhodobého majetku od chvíle, kdy byl pořízen až po okamžik jeho vyřazení, vymezení jednotlivých druhů dlouhodobého majetku v souladu s platnými zákony, způsoby jeho pořizování a vymezení nákladů s pořízením souvisejících. Dalšími tématy jsou oceňování majetku a uvedení do užívání. Určení ceny je důležité pro výpočet odpisů. Práce se zabývá účetními i daňovými odpisy. Další oblastí, která je v práci řešena, je problematika technického zhodnocení majetku. Posledním tématem práce je vyřazení, neboť poté, co majetek splní svou funkci v podniku a stane se nepoužitelným či nepotřebným, následuje jeho vyřazení.
Úkolem praktické části práce je uplatnit teoretické poznatky na skutečných případech vybrané akciové společnosti. Jsou zde uvedeny účetní případy, které v účetní jednotce skutečně nastaly a byly zaúčtovány. V praktické části práce jsou analyzovány případy pořízení, odpisování, technického zhodnocení a vyřazení dlouhodobého majetku.
6
2. METODIKA Problematika dlouhodobého majetku je upravena zákony a vyhláškami, ze kterých se v práci vychází a které jsou uvedeny v seznamu literatury. Dále bylo potřeba nastudovat danou problematiku z odborné literatury, která je rovněž součástí seznamu. Praktická část vychází z konzultací a podkladů vybrané akciové společnosti.
Práce je rozdělena do osmi částí. Podstatu tvoří třetí a čtvrtá kapitola, tedy teoretická a praktická část. Teoretická část se věnuje objasnění pojmů, které z oblasti dlouhodobého majetku vyplývají. Tato část práce se zabývá charakteristikou dlouhodobého majetku z účetního a daňového hlediska, problematikou oceňování, pořízení, technického zhodnocení, odpisování a vyřazení majetku. Při výkladu teoretických pojmů se vychází ze stavu účetních a daňových předpisů pro rok 2008. Součástí teoretické části jsou také schémata účtování a tabulky s odpisovými sazbami a koeficienty.
V praktické části jsou teoretické poznatky aplikovány na konkrétní případy účtování ve vybraném podniku. Práce nejdříve přibližuje vnitropodnikové směrnice společnosti a strukturu jejího majetku. Při analýze struktury a vývoje dlouhodobého majetku jsou pro přehlednost vypracovány výsečové grafy a jeden graf sloupcový. Při zpracování praktické části byla použita metodu analýzy. Byl analyzován proces pořizování dlouhodobého majetku, jeho odpisování z hlediska účetního i daňového, technické zhodnocení majetku a jeho vyřazení. K zachycení analyzovaných případů bylo využito schémat účtování a tabulek.
Zjištěná stanoviska a výsledky celé práce jsou shrnuty v závěru, který využívá metodu dedukce. Následuje seznam literatury, ze které bylo při tvorbě práce čerpáno, seznam tabulek a grafů obsažených v práci a přílohová část práce, kde jsou umístěny vybrané dokumenty podniku, kterými jsou např. inventární karta dlouhodobého majetku, faktura, doklad o zařazení majetku do užívání či o jeho vyřazení, leasingová smlouva a další.
7
3. TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část se zabývá vymezením a charakteristikou dlouhodobého majetku podle platných zákonů a objasněním pojmů, které s problematikou dlouhodobého majetku souvisí. Teoreticky a pomocí schémat bude vysvětleno, jak se účtuje o pořízení, odpisování a vyřazení dlouhodobého majetku, jaké jsou způsoby ocenění majetku a jeho odpisování.
3.1 Charakteristika dlouhodobého majetku K podnikatelské činnosti je zapotřebí majetku, a to jak krátkodobého, tak dlouhodobého. Liší se tím, že spotřeba krátkodobého majetku probíhá jednorázově, zatímco spotřeba dlouhodobého majetku je rozložena do více období. U dlouhodobého majetku není pořizovací cena zahrnuta do nákladů v jednom účetním a zdaňovacím období, ale je do nákladů přenášena v podobě odpisů. Dlouhodobý majetek, který nesplňuje podmínky zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o daních z příjmů) pro zařazení do hmotného či nehmotného majetku, odpisovat nelze. Jedná se například o pozemky nebo finanční investice.
3.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek Z účetního hlediska za dlouhodobý hmotný majetek podle § 7 vyhlášky ministerstva financí č. 500/2002 Sb. (dále jen vyhlášky) považujeme: -
pozemky – bez ohledu na výši oceněním, pokud nejsou zbožím
-
stavby včetně budov, důlní díla, důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla – bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
-
otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť - bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
-
technické rekultivace - bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
-
byty a nebytové prostory – vymezené jako jednotky zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů
-
předměty z drahých kovů – bez ohledu na výši ocenění
-
samostatné movité věci a soubory movitých věcí – se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou při respektování principu významnosti a věrného zobrazení
8
-
pěstitelské celky trvalých porostů – kam se řadí ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě min. 90 stromů nebo 1000 keřů na ha a trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí
-
dospělá zvířata a jejich skupiny – s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou při respektování principu významnosti a věrného zobrazení
-
jiný dlouhodobý hmotný majetek – který, bez ohledu na výši ocenění, zahrnuje ložiska nevyhrazeného nerostu nebo umělecká díla, jež nejsou součástí stavby
3.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek Z účetního hlediska za dlouhodobý nehmotný majetek podle § 6 vyhlášky považujeme: -
zřizovací výdaje – výdaje vynaložené na založení účetní jednotky do jejího vzniku, jsou jimi např. soudní a správní poplatky, odměny za poradenství, nájemné,
-
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje a software – vytvořené vlastní činností za účelem obchodování nebo nabyté od jiných osob,
-
ocenitelná práva – předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti vytvořené vlastní činností za účelem obchodování nebo nabyté od jiných osob,
-
goodwill – kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nabytého koupí nebo vkladem a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o závazky,
-
povolenky na emise – povolenky na emise skleníkových plynů a jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností bez ohledu na výši ocenění,
-
preferenční limity – individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv bez ohledu na výši ocenění.
3.1.3 Dlouhodobý finanční majetek Sem řadíme majetek, který má účetní jednotka v držení déle než jeden rok. Tento majetek nakupuje za účelem investování volných peněžních prostředků s očekáváním výnosu např. v podobě dividend, úroků, podílů na zisku. Za dlouhodobý finanční majetek považujeme (Kovanicová, 2007, str. 224): -
„majetkové podíly v jiném podniku“ – ze kterých plyne podstatný nebo rozhodující vliv na řízení podniku i menšinové podíly spojené s právem na dividendy nebo podíly na zisku,
9
-
„cenné papíry majetkové povahy“ – jež podnik drží déle než 1 rok, a ze kterých mu plynou nároky na výnosy nebo je drží se záměrem kapitálového zhodnocení,
-
„cenné papíry úvěrového charakteru“ – jejichž doba splatnosti je delší než 1 rok, přináší výnosy v podobě úroků a jsou drženy až do splatnosti nebo jako realizovatelné,
-
„půjčky poskytnuté jiným“ – půjčky podnikům ve skupině nebo mimo ni s dobou splatnosti delší než 1 rok a jiné půjčky,
-
„dlouhodobý majetek pronajatý v rámci smlouvy o nájmu podniku“ – za nějž plyne výnos v podobě nájemného,
-
„dlouhodobé termínované vklady peněžních prostředků“ – z nichž plyne výnosový úrok.
3.1.4 Dlouhodobý majetek z daňového hlediska Dlouhodobý majetek, který je definován v zákoně o daních z příjmů je předmětem odpisování a jeho pořizovací cena není zahrnuta do nákladů v jediném zdaňovacím období, ale je účtována do nákladů formou odpisů ve více obdobích.
Dlouhodobý hmotný majetek Z daňového hlediska je dlouhodobý hmotný majetek vymezen v § 26 zákona o daních z příjmů. Rozumí se jím: -
samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provoznětechnické funkce delší než jeden rok,
-
budovy, domy a byty nebo nebytové prostory,
-
stavby,
-
pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky,
-
základní stádo a tažná zvířata,
-
jiný majetek (technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technické rekultivace, výdaje hrazené nájemcem, které tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč).
Hmotným majetkem pro účely zákona nejsou zásoby.
10
Samostatné movité věci Samostatné movité věci, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provoznětechnické funkce delší než jeden rok, musí pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku splňovat obě podmínky současně. Není-li některá z podmínek splněna, jedná se o drobný hmotný majetek nebo spotřební materiál, který je v plné výši zahrnován přímo do nákladů. Konkrétně závisí způsob promítnutí drobného hmotného majetku do nákladů (jednorázově nebo prostřednictvím odpisů) na limitu dlouhodobého hmotného majetku určeném účetní jednotkou.
Do nákladů lze v plné výši zahrnout věc s dobou upotřebitelnosti kratší než 1 rok, bez ohledu na výši ceny. Také majetek, který nedosahuje daného limitu, se zahrnuje přímo do nákladů. V případě pořízení majetku za cenu nižší než 40 000 Kč, kdy je pro jeho zprovoznění nutná oprava, je třeba cenu opravy je zahrnout do nákladů na pořízení, čímž se majetek může stát hmotným odpisovaným majetkem.
U plátců daně z přidané hodnoty je limit vstupní ceny 40 000 Kč posuzován podle ceny po odpočtu daně z přidané hodnoty, je-li možno odpočet uplatnit. U neplátců daně z přidané hodnoty tvoří daň součást vstupní ceny, a proto se limit 40 000 Kč posuzuje cenou včetně daně z přidané hodnoty.
Součástí samostatných movitých věcí je i příslušenství hmotného majetku, což jsou věci tvořící jeden majetkový celek s věcí hlavní. Pokud není příslušenství součástí dodávky a ocenění hlavní věci, přiřadí se k ní dodatečně technickým zhodnocením.
Výrobními zařízeními, zařízeními a předměty k provozování služeb, účelovými zařízeními a předměty, které jsou samostatnými movitými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny s budovou nebo se stavbou, jsou podle pokynu D-300 zejména stroje, přístroje, zařízení, konstrukce a příslušné technologické rozvody. Pokyn D-300 je součástí příloh.
„Samostatným druhem hmotného majetku jsou i soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a jejichž provozně-technické funkce jsou delší než jeden rok.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 15) Soubor tvoří několik předmětů (cena jednotlivého předmětu nemusí limitu dosáhnout) vzájemně propojených do linky nebo se vzájemně doplňujících. Jednotlivé části souboru mohou 11
fungovat i samostatně. Účetní jednotka sama rozhodne, jestli z jednotlivých předmětů vytvoří soubor nebo je bude evidovat odděleně. Soubor zařazujeme do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. Vytvoření souboru movitých věcí má tedy význam, jestliže předmět tvořící hlavní část souboru lze zařadit do nižší odpisové skupiny než části ostatní.
Budovy, domy a byty nebo nebytové prostory Budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů jsou hmotným majetkem vždy bez ohledu na cenu a dobu použitelnosti. Toto vymezení umožňuje byty získané podle zákona o vlastnictví bytů řádně ocenit a zahrnout do jejich hodnoty i podíl na společných částech domů.
Je-li k podnikání určena pouze část nemovitosti, platí, že do obchodního majetku se zahrne celá nemovitost a odpisy, zahrnují do nákladů v poměrné výši.
Od letošního roku může fyzická osoba s příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnost nebo s příjmy s pronájmu, která používá nemovitost zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, požádat správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob uplatnění výdajů spojených s provozem nemovitosti do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů odpovídá § 24 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Závazné posouzení provádí místně příslušný správce daně na základě žádosti poplatníka. Tato žádost je zpoplatněna správním poplatkem ve výši 10 000 Kč. V rámci závazného posouzení se hodnotí i způsob rozdělení odpisů podle charakteru užívání jednotlivých částí nemovitosti a poplatník nabude jistoty, že jedná správně, jelikož posouzení je závazné i pro správce daně.
Stavby Stavby jsou hmotným majetkem bez ohledu na cenu a dobu použitelnosti. Řadí se sem i dočasné stavby a stavby charakteru zařízení staveniště. „Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na stavebnětechnické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 18) Dočasné stavby mají jiný průběh odpisování a je třeba u nich prokázat předpokládanou dobu používání v době uvedení do užívání, např. projektovou dokumentací 12
nebo kolaudačním rozhodnutím. Budova je nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Podle přílohy zákona o daních z příjmů jsou oplocení a vnější osvětlovací sítě budov a staveb samostatně zařazeny do 4. odpisové skupiny.
Podle písm. c §26 zákona o daních z příjmů se do staveb ani do jiného hmotného majetku neřadí: -
provozní důlní dílna,
-
drobné stavby na pozemcích určených k plnění funkce lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,
-
oplocení sloužící k zajišťování lesní výroby, které je drobnou stavbou.
Budovy, domy, byty, nebytové prostory a stavby mohou mít i povahu zásob, jestliže: -
„nemovitost je pořizována za účelem prodeje,
-
daňový subjekt má v předmětu činnosti nákup a prodej nemovitostí,
-
nemovitost není v době mezi nákupem a prodejem používána, pronajímána a není na ní prováděno technické zhodnocení.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 18)
Při pořízení nemovitostí v těchto případech se nejedná o pořízení hmotného majetku.
Pěstitelské celky trvalých porostů Do pěstitelských celků trvalých porostů, jejichž doba plodnosti je delší než tři roky se podle § 26 odst. 9 zákona o daních z příjmů řadí: -
ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,
-
ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha,
-
chmelnice a vinice.
Splnění těchto podmínek se posuzuje už v době, kdy jsou porosty zakládány. Odpisovat je lze až od okamžiku, kdy začnou nést užitek, který bude zaznamenán jako příjem účetní jednotky.
Základní stádo a tažná zvířata „Od 1. 1. 2008 se změnila vyhláška a v účetnictví se vykazují místo základního stáda a tažných zvířat „Dospělá zvířata a jejich skupiny“. Do této položky patří dospělá zvířata 13
a jejich skupiny (například stáda, hejna) s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 20) Ostatní dospělá zvířata a jejich skupiny se účtují jako zásoby.
Avšak zákon o daních z příjmů dále používá pojem základní stádo a tažná zvířat bez ohledu na jejich ocenění a dobu použitelnosti, ale odvolává se na účetní předpisy. Proto se u stáda vychází z charakteristiky podle účetních předpisů a tudíž jsou tažná zvířata hmotným majetkem.
Technické zhodnocení, které nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku Je-li na majetku provedeno technické zhodnocení a tento hmotný majetek není ve vlastnictví účetní jednotky nebo nesplňuje podmínku pro zařazení do kategorie hmotného majetku a není daňově odpisován, pak vzniká kategorie hmotného majetku pod názvem „jiný majetek“.
Jde především o případy, kdy byly práce charakteru technického zhodnocení provedené na pronajatém majetku se souhlasem jeho majitele hrazeny nájemcem a majitel je nezahrnul do vstupní či zůstatkové ceny. Dále jsou to rekonstrukce či modernizace v hodnotě nad 40 000 Kč, které byly provedeny na majetku s cenou nižší než 40 000 Kč.
„Provedené technické zhodnocení se zařadí do odpisové skupiny podle majetku, na kterém bylo provedeno.“ (Prudký, Lošťák, 2008 str. 21) U pronajatého majetku je potřeba sepsat smlouvu, ve které se majitel předmětu zavazuje, že o provedené technické zhodnocení nezvýší vstupní ani zůstatkovou cenu předmětu a nebude je odpisovat.
Výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť Jedná se o výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť za podmínky, že se nejedná o výdaje, které zvyšují vstupní či zůstatkovou cenu již evidovaného majetku. „Velmi důležité u této kategorie je stanovení doby využitelnosti ložiska nerostných surovin, neboť doba odpisování vychází z plánované předpokládané doby využitelnosti díla.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 21)
14
Technické rekultivace Technické rekultivace zahrnují náklady, které účetní jednotka vynakládá na úpravu pozemků, které ovlivnila svou činností.
Výdaje hrazené nájemcem Tyto výdaje vznikají v případě pořizování hmotného majetku formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku. Účetní jednotky proto musí ověřovat, zda u ní nenastal předpoklad pro vznik jiného majetku. Posuzuje se výše kupní ceny a výše vedlejších výdajů souvisejících s pořízením hmotného majetku formou finančního pronájmu, hrazených nájemcem a tvořících součást ocenění hmotného majetku neboli vedlejších pořizovacích nákladů, které zahrnují náklady na: -
„dopravné,
-
montáž,
-
clo,
-
úroky z úvěrů na pořízení majetku do doby uvedení majetku do užívání,
-
úplaty za poskytnuté záruky v souvislosti s pořízením investic (do doby uvedení do užívání),
-
náklady na přípravu a zabezpečení výstavby (do doby uvedení do užívání),
-
úhrada podílu na účelně vynaložených nákladech spojených s připojeným a zajištěním požadovaného příkonu nebo požadované dodávky plynu a tepla,
-
náklady na archeologický výzkum v souvislosti s pořizováním hmotných investic, které je ze zákona stavebník povinen hradit,
-
případné zákonné odvody a poplatky.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 22)
Jiný majetek vzniká, když součet kupní ceny a vedlejších pořizovacích nákladů přesáhne 40 000 Kč. Dále jiný majetek vzniká v případě, kdy kupní cena nebo vedlejší pořizovací náklady samostatně přesáhnou 40 000 Kč.
U tohoto druhu majetku se hodnotová hranice porovnává se součtem, tzn. že pokud účetní jednotka zvolí pro odpisování výdajů hrazených nájemcem metodu bezprostředního zahájení odpisování s navýšením vstupní či zůstatkové ceny v okamžiku zaplacení kupní ceny, bude v prvním roce odpisovat z hodnoty menší než 40 000 Kč. Účetní jednotka může zvolit i metodu, kdy počká až bude leasing ukončen, po dobu leasingu nebude související výdaje
15
odpisovat a celou hodnotu jiného majetku postupně uplatní do nákladů v následujících letech po skončení leasingu. Toto vychází z ustanovení o nezahájení či přerušení odpisování.
Dlouhodobý nehmotný majetek Nehmotným majetkem se podle §32a zákona o daních z příjmů rozumí: -
zřizovací výdaje;
-
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje;
-
software;
-
ocenitelná práva;
-
a jiný majetek;
pokud byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo byl vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok.
Zřizovací výdaje Zřizovacími výdaji jsou výdaje spojené se zřízením nového podniku (tzn. výdaje spojené se založením obchodní společnosti nebo výdaje na zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti fyzické osoby) do okamžiku jejího vzniku.
Jedná se např. soudní
a notářské poplatky a jiné úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné případně další výdaje spojené se zahájením podnikání. „Zřizovacími výdaji jsou též výdaje, které vzniklá účetní jednotka následně uhradí jiným osobám (např. mateřské společnosti) v souvislosti s jejím zřízením.“ (Prudký, Lošťák, 200, str. 30) Do zřizovacími výdajů nelze zahrnout výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob a výdaje na reprezentaci. Od 1. 1. 2004 se zřizovací výdaje opisují rovnoměrně po dobu 60 měsíců.
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje jsou výsledky úspěšně provedených prací, které nejsou předmětem průmyslových a jiných ocenitelných práv, v případě že: -
byly nabyty od jiných osob samostatně, tj. nebyly součástí nabytého dlouhodobého majetku,
-
byly vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, avšak nejde o výsledky na zakázku nebo o součást dodávky dlouhodobého majetku. 16
„Od 1. 1. 2005 se nehmotné výsledky výzkumu a vývoje odpisují po dobu 36 měsíců rovnoměrně.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 31)
Software Software neboli programové vybavení je dlouhodobým nehmotným majetkem bez ohledu na to, zda je nebo není předmětem autorských práv, jestliže je: -
„nabyt od jiných osob samostatně, tj. není součástí nabytého hardware a jeho ocenění,
-
vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním, avšak nejde o software na zakázku nebo o součást dodávky hardware.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 31)
„Od 1. 1. 2005 se software odpisuje po dobu 36 měsíců rovnoměrně.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 32)
Ocenitelná práva Ocenitelnými právy jsou předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních předpisů, pokud jsou: -
nabyty od jiných osob,
-
vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování.
„Ocenitelná práva zaevidovaná do majetku od 1. 1. 2004 se daňově odpisují po dobu 72 měsíců rovnoměrně s výjimkou audiovizuálních děl, která se odpisují 18 měsíců rovnoměrně.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 32)
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení, pokud převýší částku 40 000 Kč: -
které může nabyvatel užívacího práva účtovat a odpisovat,
-
drobného nehmotného majetku, který má dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka jej nevykazuje jako dlouhodobý nehmotný majetek.
„Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek zaevidovaný od 1. 1. 2004 se odpisuje po dobu 72 měsíců rovnoměrně.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 32)
Goodwill „Goodwillem se rozumí kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku, nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku 17
a závazků v rámci přeměn společnosti, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky.“ (Prudký, Lošťák, 2008, str. 33)
Goodwill není z daňového hlediska dlouhodobým nehmotným majetkem. Z účetního hlediska se odpisuje rovnoměrně 5 let od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů. Záporný goodwill se účetně odpisuje rovnoměrně 5 let do výnosů.
Do základu daně se zahrnuje rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části, tvořící samostatnou organizační složku, nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté závazky. Kladný oceňovací rozdíl se odpisuje rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za nějž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl zvyšuje výsledek hospodaření rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za nějž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle účetních předpisů součástí výnosů. Neodepsanou část záporného či kladného oceňovacího rozdílu je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého majetku. Při postupném vyřazování majetku, který tvoří koupený podnik nebo jeho část se oceňovací rozdíl nemění. V případě nájmu podniku, kdy jeho pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl, může nájemce po dobu trvání nájmu na základě písemné smlouvy s pronajímatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně.
Nehmotný majetek pořízený na dobu určitou U nehmotného majetku jsou v návaznosti na způsob pořízení a obsah smlouvy možné dva postupy daňového odpisování: -
při nákupu práva užívání nehmotného majetku se v případě, že smlouva obsahuje ujednání práva užívání na dobu určitou, roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou,
-
není-li stanovena smlouvou doba určitá, pak platí doby odpisování jednotlivých druhů majetku stanovené v zákoně o daních z příjmů.
18
3.2 Oceňování dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek podle čl. III postupů účtování pro podnikatele oceňujeme pořizovací cenou, vlastními náklady a reprodukční pořizovací cenou.
Pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů s pořízením souvisejících. Těmi jsou zejména náklady na: -
přípravu a zabezpečení (např. úroky a poplatky za poskytnuté záruky) do doby uvedení pořizovaného majetku do užívání,
-
průzkumné geologické, geodetické a projektové práce, umělecká díla jako součást staveb, poplatky a odvody za trvalé nebo dočasné odnětí lesní či zemědělské půdy, dále náklady na dopravné, montáž a clo,
-
zabezpečovací a konzervační práce,
-
jednorázové náhrady za omezení vlastnických práv a majetkové újmy,
-
úhradu podílu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s dodávkou plynu a tepla,
-
náhrady poskytované vlastníku nebo nájemci nemovitosti za omezení jejího užívání,
-
zkoušky, kterými zhotovitel prokazuje řádné provedení díla.
Reprodukční pořizovací cena je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Touto cenou se oceňuje: -
dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek nabytý darováním
-
dlouhodobý nehmotný majetek vytvořený vlastní činností (pokud je tato cena nižší než vlastní náklady)
-
dlouhodobý hmotný majetek bezúplatně pořízený z finančního leasingu
-
vklad dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku (s výjimkou ocenění podle společenské smlouvy)
Vlastními náklady jsou veškeré přímé a nepřímé náklady související s vytvořením dlouhodobého majetku vlastní činností. Zahrnujeme sem veškeré přímé, ale i nepřímé náklady, tzv. výrobní nebo provozní režii.
19
3.3 Pořízení dlouhodobého majetku Pořízení dlouhodobého majetku lze zajistit dodavatelsky koupí, bezúplatným nabytím, lze jej vyrobit ve vlastní režii, získat jej nabytím práv či jinak. O pořízení se účtuje přes kalkulační účty z účtové skupiny 04. Na těchto účtech se zjišťují skutečné pořizovací náklady daného majetku.
3.3.1 Pořízení majetku dodavatelsky Majetek se oceňuje v pořizovací ceně (cena pořízení + výdaje s pořízením spojené: doprava, provize, náklady na montáž, náklady na instalaci, pojistné). Jestliže se jedná o pořízení majetku ze zahraničí, celní orgány vyměří clo a následně daň z přidané hodnoty. U neplátců DPH pak clo i vyměřená daň vstupuje do pořizovací ceny majetku. Plátci DPH mají možnost na daň na vstupu uplatnit odpočet u finančního úřadu. 22. – Bankovní účet, pokladna
32. - Dodavatelé
04. – Pořízení dlouhodobého maj. 2)
1)
01., 02., 03. Majetkové účty 4)
3) 34. - DPH
1) nákup dlouhodobého majetku na fakturu v ceně pořízení 2) úhrada přijaté faktury 3) vedlejší externí náklady (např. doprava) 4) uvedení do užívání v pořizovací ceně
3.3.2 Pořízení majetku ve vlastní režii Rozhodne-li se účetní jednotka vytvořit dlouhodobý majetek ve vlastní režii, zvyšuje tím svá aktiva. Náklady spojené s pořízením vlastního majetku tvoří jeho cenu a pořízení je účtováno jako aktivace ve prospěch výnosového účtu.
50. – 55. Nákladové účty 1)
62. - Aktivace 2)
04. – Pořízení dlouhodobého maj. 3)
1) vynaložené náklady na pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností 20
01., 02., 03. – Majetkové účty
2) aktivace majetku 3) zařazení do užívání
3.3.3 Získání majetku bezúplatně Bezúplatně může být majetek nabyt formou daru, dědictví, vydání majetku podle právních předpisů, vkladem do společnosti, v rámci privatizace podle právních předpisů, sloučením společností atd.
41. – Ostatní 04. – Pořízení 1) 2) kapitálové fondy dlouhodobého maj.
01., 02., 03. – Majetkové účty
1) majetek získaný darováním 2) uvedení do užívání
Další způsoby účtování o bezúplatným nabytí: •
delimitace
01., 02., 03. / 41.
•
převod z osobního užívání podnikatele 01., 02., 03. / 49.
•
pronájem podniku nebo jeho části
01., 02., 03. / 47.
•
vklad do společnosti
04. / 41.
•
převod podle právních předpisů
04. / 08.
•
po ukončení leasingu
01., 02. / 07., 08.
3.3.4 Pořízení majetku formou finančního pronájmu s následnou koupí majetku Z pohledu nájemce je o majetku po dobu finančního pronájmu účtováno pouze na podrozvahových účtech, protože majetek je ve vlastnictví pronajímatele. Nájemce platí pronajímateli splátky a zahrnuje je podle věcné a časové souvislosti do nákladů. Na základě smlouvy může účetní jednotka po skončení pronájmu majetek odkoupit. Je-li kupní cena pro účetní jednotku podstatná, zahrne majetek mezi dlouhodobý a bude jej odpisovat. V následném schématu je naznačeno účtování finančního pronájmu, kde první splátka je zvýšená (mimořádná). Další možností je záloha na splátky nebo záloha na následné odkoupení předmětu.
21
32. - Dodavatelé 1)
38. – Náklady příštích období
51. – Ostatní služby 4)
2) 04. – Pořízení dlouhodobého maj. 3)
01., 02. – Majetkové účty 5)
1) vyšší splátka 2) běžná splátka 3) kupní cena, přesáhla-li 40 000,4) postupné rozpouštění splátky 5) zavedení do užívání
3.4 Technické zhodnocení Zákon o daních z příjmů stanoví, že technickým zhodnocením se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle §24 přímo a rozhodne se, že je do výdajů uplatní prostřednictvím odpisů. Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Je-li technické zhodnocení provedeno na vlastním majetku v prvním roce odpisování, hodnota technického zhodnocení se promítá do vstupní ceny majetku. Pokud je provedeno v dalších letech odpisování, hodnota technického zhodnocení se promítá podle způsobu odpisování do zvýšené vstupní ceny nebo zvýšené zůstatkové ceny a dochází ke změně v postupu odpisování, u nehmotného majetku se promítá do ocenění.
Je-li technické zhodnocení provedeno na pronajatém majetku a je-li uzavřena smlouva s vlastníkem o provedení, úhradě a odpisování technického zhodnocení, pak vzniká jiný majetek, který se zařadí do majetku a odpisuje se. Není-li takováto smlouva s vlastníkem
22
uzavřena, nelze technické zhodnocení promítnout do nákladů ani odpisem, tzn. hradí se ze zisku.
Nově je možno v případě problémů s určením technického zhodnocení požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením podle zákona.
3.5 Odpisování dlouhodobého majetku Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví účtují o dvou skupinách odpisů, a to účetních a daňových. Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebení majetku a jejich výpočet je v kompetenci účetní jednotky. Daňové odpisy slouží k výpočtu daně z příjmu a jejich výpočet je dán zákonem o daních z příjmů.
3.5.1 Účetní odpisy V § 28 zákona o účetnictví se uvádí, že o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které k němu mají vlastnické nebo jiné právo, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků. Ve zvláštních případech (smlouva o výpůjčce, nabytí vlastnického práva jiným způsobem než převzetím věci) o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Nájemce odpisuje majetek pouze pokud je k tomu oprávněn na základě smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části a také odpisuje technické zhodnocení, které provedl na svůj účet na majetku, který úplatně nebo bezúplatně užívá. Účetní jednotky jsou povinny sestavovat odpisový plán. Majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.
V tomto paragrafu je také uvedeno, že pozemky a jiný majetek vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisují. Další majetek, který se neodpisuje, je vymezen v § 56 odst. 9 vyhlášky takto: a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání, c) finanční majetek, d) zásoby,
23
e) najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak, f) pohledávky, g) preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a povolenky na emise.
Podle § 56 odst. 2 vyhlášky se, kromě uvedeného v § 28 zákona, odpisuje: a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje, b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku, d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997, e) soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění, f) preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů.
Základem účetního odpisování je sestavení odpisového plánu. V něm by měla být stanovena především metoda odpisování a případně doba odpisování, která by měla co nejvěrněji odpovídat skutečné době, po kterou bude uvedený majetek používán a tím pádem také postupně opotřebováván. Účetní předpis stanovuje dobu odpisování pouze u zřizovacích výdajů (nejvýše 5 let), goodwillu (60 měsíců) a oceňovacího rozdílu k nabytému majetku (180 měsíců). U ostatního majetku si dobu účetního odpisování stanoví účetní jednotka podle zásady věrného zobrazení majetkové situace podniku. Pro výpočet účetních odpisů jsou používány dvě metody: a) metoda časová - závisí na délce použitelnosti majetku, která vychází z technických parametrů a finanční politiky podniku. Tato metoda se používá ve třech variantách: -
rovnoměrné odpisy – se používají u majetku, který je opotřebováván rovnoměrně po celou dobu užívání. Do účetních nákladů je každý rok zahrnuta stejná výše odpisů, které jsou vypočteny podle následujícího vzorce:
24
O=
-
VC , kde t
O
rovnoměrný odpis
VC
vstupní cena majetku
t
doba odpisování
zrychlené odpisy – se používají u majetku, který ztrácí hodnotu především v prvních letech odpisování. Odpis v prvním roce je nejvyšší, v posledním roce nejnižší. Zrychlený odpis vypočteme podle následujícího vzorce: O=
-
2 ⋅ VC ⋅ (t + 1 − i ) , kde t ⋅ (t + 1)
O
zrychlený odpis
VC
vstupní cena majetku
t
doba odpisování
i
rok odpisování
zpomalené odpisy – se používají u majetku, který ztrácí hodnotu především na konci své životnosti a v prvních letech je jeho opotřebení minimální. Do účetních nákladů bude v podobě odpisů každý rok zahrnována vyšší částka než v roce předchozím. Zpomalený odpis vypočteme podle následujícího vzorce: O=
2 ⋅ VC ⋅ i , kde t ⋅ (t + 1)
O
zpomalený odpis
VC
vstupní cena majetku
t
doba odpisování
i
rok odpisování
b) metoda výkonová – závisí na míře skutečného využití majetku. „Odpisy se odvozují z kalkulovaného množství jednotek, které podnik získá prostřednictvím daného aktiva.“ (Kovanicová, 2007, str. 241) Pro výpočet výkonových odpisů můžeme použít následující vzorec:
O=
VC ⋅ SVi , kde PVt
O
výkonový odpis
VC
vstupní cena majetku
PVt
předpokládané výkony za dobu životnosti
SVi
skutečné výkony v daném období
25
Odpis se zaokrouhlí na celé Kč nahoru a do nákladů se zahrne jen do výše vstupní ceny. Odpisy vyjadřují dle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví trvalé snížení hodnoty majetku. Účtuje se o nich nepřímo pomocí oprávkových účtů (skupina 07, 08), které přechází z roku na rok a tudíž se na nich kumulují odpisy za celou dobu užívání majetku.Účtování odpisů zachycuje následující schéma: 07. Oprávky k DNM 08. Oprávky k DHM
55. Odpisy DNM a DHM účetní odpis
3.5.2 Daňové odpisy Daňové odpisování provádí subjekty vedoucí účetnictví i poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci. Nehmotný majetek odpisují pouze poplatníci, kteří vedou účetnictví. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci mohou jako daňový výdaj uplatnit výdaje na pořízení nehmotného majetku již v okamžiku jeho pořízení.
Z § 26 odst. 8 zákona o dani z příjmu vyplývá, že daňové odpisy poplatník na rozdíl od účetních nemusí uplatňovat. Odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutno pokračovat, jakoby odpisování přerušeno nebylo. Poplatník, který uplatňuje výdaje paušálem nesmí uplatnit daňový odpis ani o tuto dobu prodloužit odpisování, odpisy vede pouze evidenčně. V odst. 5 téhož paragrafu se uvádí, že odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání.
Podle § 27 odst. 1zákona o daních z příjmů je hmotným majetkem vyloučeným z odpisování: a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč, b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří, c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení, d) umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy, e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,
26
f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů, g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu, pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů, h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce, ch) hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno.
V odst. 2 je z odpisování také vyloučeno technické zhodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1 najatém podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí (s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební) a dále výdaje související s jeho pořízením vynaložené nájemcem, pokud celkové nájemné je rovno nebo vyšší než 1 500 000 Kč. V případě, kdy je celkové nájemné nižší než 900 000 Kč, avšak v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji vynaloženými nájemcem převýší 900 000 Kč, je z odpisování vyloučen rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů převyšuje 900 000 Kč.
Postup odpisování je dán zákonem o daních z příjmů. V § 30 tohoto zákona se uvádí, že poplatník v prvním roce odpisování zatřídí hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kde je majetek roztříděn do 6 odpisových skupin podle délky odpisování. Doba odpisování činí minimálně:
Tab. č. 1: Doba odpisování Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6
Doba odpisování 3 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 50 let Zdroj: § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů
Stanovená doba odpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje
27
do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštní právním předpisem. Při užívání budovy k několika účelům je pro zařazení do odpisové skupiny rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše. Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle Standardní klasifikace produkce se zařadí do odpisové skupiny 2.
Počínaje rokem 2008 byla zrušena odpisová skupina 1a, čímž došlo k zařazení osobních automobilů do 2. odpisové skupiny a prodloužení doby jejich odpisování ze 4 na 5 let.
K výpočtu daňových odpisů lze použít metodu rovnoměrného nebo zrychleného odpisování. Způsob odpisování je zvolen na začátku odpisování a v jeho průběhu se nemění. Majetek lze odepsat pouze do výše vstupní (případně zvýšený vstupní) ceny. Odpisy se zaokrouhlují na celé Kč nahoru. Odpisy lze u hmotného majetku uplatnit v případě, že je majetek evidovaný u poplatníka ke konci příslušného období, kromě případu, kdy může být uplatněna pouze polovina odpisu.
Rovnoměrný daňový odpis hmotného majetku Rovnoměrné daňové odpisy se počítají ze vstupní ceny pomocí ročních odpisových sazeb, které jsou stanoveny v § 31 zákona o daních z příjmů. Odpisovým skupinám jsou přiřazeny maximální roční odpisové sazby následovně:
Tab. č. 2: Roční odpisová sazba pro hmotný majetek (neodpisovaný podle tab. 3 – 5) V prvním roce V dalších letech Pro zvýšenou Odpisová skupina odpisování odpisování vstupní cenu 1 20 40 33,3 2 11 22,25 20 3 5,5 10,5 10 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2,0 Zdroj: § 31 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů
28
Tab. č. 3: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 % V prvním roce V dalších letech Pro zvýšenou Odpisová skupina odpisování odpisování vstupní cenu 1 40 30 33,3 2 31 17,25 20 3 24,4 8,4 10 Zdroj: § 31 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů
Roční odpisovou sazbu uvedenou v tab. č. 3 může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví, označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3. Za poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.
Tab. č. 4: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 % V prvním roce V dalších letech Pro zvýšenou Odpisová skupina odpisování odpisování vstupní cenu 1 35 32,5 33,3 2 26 18,5 20 3 19 9 10 Zdroj: § 31 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů
Roční odpisovou sazbu uvedenou v tab. č. 4 může použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čištění a úpravu vod označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce.
Tab. č. 5: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 % V prvním roce V dalších letech Pro zvýšenou Odpisová skupina odpisování odpisování vstupní cenu 1 30 35 33,3 2 21 19,75 20 3 15,4 9,4 10 Zdroj: § 31 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů
29
Roční odpisovou sazbu uvedenou v tab. č. 5 může použít poplatník, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku, pro který platí roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 % a 20 % a s výjimkou majetku definovaného v § 31 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Rovnoměrný roční daňový odpis se vypočte podle následujícího vzorce:
O=
VC ⋅ ROS , kde 100
O
rovnoměrný odpis
VC
vstupní cena majetku
ROS
roční odpisová sazba v příslušném roce odpisování
V tabulkách 2 – 5 jsou uvedeny maximální roční odpisové sazby. Podnikatel proto může zvolit nižší sazbu odpisování a to zejména v roce, kdy by se uplatněním maximálních odpisových sazeb dostal do daňové ztráty.
Zrychlený daňový odpis hmotného majetku Zrychlené odpisy umožňují v prvních letech odpisovat vyšší částky. Při výpočtu odpisů se používají koeficienty, které jsou uvedeny v následující tabulce:
Tab. č. 6: Koeficienty zrychlených odpisů Koeficient pro zrychlené odpisování V prvním roce V dalších letech Odpisová skupina odpisování odpisování 1 3 4 2 5 6 3 10 11 4 20 21 5 30 31 6 50 51
Pro zvýšenou vstupní cenu 3 5 10 20 30 50
Zdroj: § 32 odst. 1 zákona o dani z příjmu
Zrychlený roční daňový odpis se vypočte podle následujících vzorců:
O1 =
VC , kde K1
O1
zrychlený odpis v prvním roce odpisování
VC
vstupní cena majetku
K1
koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce odpisování 30
Od =
2 ⋅ ZC , kde Kd − n
Od
zrychlený odpis v dalších letech odpisování
VC
vstupní cena majetku
Kd
koeficient pro zrychlené odpisování v dalších letech odpisování
n
počet let, po které již bylo odpisováno
Poplatník, který je prvním vlastníkem majetku, může zvýšit zrychlený odpis v prvním roce o 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, o 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod nebo o 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3, za podmínek uvedených u rovnoměrného odpisování.
Polovina ročního odpisu hmotného majetku Podle §26 odst. 7 zákona o daních z příjmů jednu polovinu ročního odpisu uplatnit u majetku, který není evidován ke konci zdaňovacího období, ale je evidován na jeho počátku. Jedná se o případy, kdy v průběhu zdaňovacího období dojde u hmotného majetku k následujícím změnám: -
vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis z jiného důvodu
-
převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů, který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,
-
ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, přeměně, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu, povolení reorganizace nebo schválení plánu oddlužení z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost
31
nebo pronájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, -
ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku.
Dále lze podle tohoto paragrafu uplatnit polovinu ročního odpisu v případě, že majetek je evidován ke konci zdaňovacího období a poplatník pokračuje v odpisování majetku započatém původním vlastníkem nebo pokud poplatník nabyl k majetku vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva. U majetku, který je v evidenci po celé zdaňovací období lze uplatnit polovinu ročního odpisu u poplatníka, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí v průběhu zdaňovacího období a nebo který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období.
Odpisy nehmotného majetku Nehmotný majetek, který lze daňově odpisovat je vymezen v § 32a odst. 1 zákona o daních z příjmů jako zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem za předpokladu, že byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo vytvořen vlastní
činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování, jeho vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok. V odst. 3 stejného paragrafu se uvádí, že nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.
U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení, a to audiovizuální dílo 18 měsíců, software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku, nabytého vkladem nebo přeměnou, pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že vkladatelem, zanikající nebo rozdělovanou obchodní společností nebo družstvem mohly být odpisy u tohoto nehmotného majetku uplatňovány. U nehmotného majetku vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 může nabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. 32
3.6 Vyřazení dlouhodobého majetku Majetek, který účetní jednotka nebude dále používat, je vyřazen z evidence. O vyřazení dlouhodobého majetku, který je předmětem odpisování, se účtuje podle toho, zda byl majetek plně odepsán (oprávky se rovnají pořizovací ceně) nebo zda měl zůstatkovou cenu.
3.6.1 Vyřazení plně odepsaného majetku Dlouhodobý majetek se z evidence vyřazuje z různých důvodů, kterými mohou být např. jeho fyzická likvidace, prodej, darování, škoda, přeřazení do osobního užívání podnikatele, vklad do obchodní společnosti apod. Je-li v době likvidace majetek plně odepsán, účetní jednotka musí z účetnictví vyřadit pořizovací cenu majetku i oprávky k němu. O vyřazení majetku se učiní záznam na inventární kartě. 01. Dl. nehmotný majetek 02. Dl. hmotný majetek
07. Oprávky k DNM 08. Oprávky k DHM vyřazení
3.6.2 Vyřazení majetku se zůstatkovou cenou Zůstatkovou cenou se rozumí rozdíl mezi vstupní cenou hmotného a nehmotného majetku a výší oprávek k tomuto majetku. Pokud má odpisovaný majetek zůstatkovou cenu, je třeba ji doúčtovat na nákladový nebo jiný účet v závislosti na důvodu vyřazení. 01. Dl. nehmotný majetek 02. Dl. hmotný majetek
07. Oprávky k DNM 08. Oprávky k DHM
vyřazení z důvodu likvidace
55. Odpisy DNM a DHM
Zůstatkové ceny mohou být dále zachyceny na účtech účtových skupin 54 - v případě prodeje, daru, manka a škody nebo směny majetku; 49 - v případě přeřazení z podnikání do osobního užívání u fyzické osoby; 36 - v případě vkladu; 41 - v případě delimitace.
3.6.3 Vyřazení neodpisovaného majetku Majetek, který nelze odpisovat, je možno promítnout do daňově uznatelných nákladů pouze v případě jeho prodeje. V ostatních případech daňové náklady nemůžeme uplatnit.
33
4. PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část práce se zaměřuje na seznámení s akciovou společností, její vnitropodnikovou směrnicí a strukturou jejího dlouhodobého majetku. Součástí jsou skutečné účetní případy pořízení, odpisování, technického zhodnocení a vyřazení dlouhodobého majetku, jak byly v praxi zjištěny a zaúčtovány.
4.1 Charakteristika společnosti První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. je prosperující společností v oboru přesného strojírenství, tradičním výrobcem vysokootáčkových strojů pro letectví, energetiku a dopravu, dále firma dodává své výrobky do automobilového průmyslu, zdravotnictví, sklářství a kryotechnického průmyslu. Společnost je divizně uspořádána dle jednotlivých výrobků a jejich technického rozvoje. Schéma organizační struktury společnosti lze nalézt v části příloh (příloha č. 1). Společnost nabízí výrobky a služby s dobrou technickou úrovní a kvalitou a vysokou spolehlivostí, včetně servisu. Svou činnost plně orientuje na požadavky zákazníků. Společnost získala certifikační osvědčení systému řízení jakosti podle norem ISO 9001 a ISO 14001. První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. byla založena roku 1991, ale její historie sahá až do roku 1814. Jejím 100 % akcionářem je společnost imAGe GROUP, a. s.. První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. má podíl 51% ve společnosti PBS ENERGO, a.s.. V současné době zaměstnává První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. 782 zaměstnanců. Letos se tato společnost umístila na 2. místě v soutěži „Zaměstnavatel regionu 2008“.
Předmět podnikání: - automatizované zpracování dat, - výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, - výroba strojů a přístrojů všeobecná pro určitá hospodářská odvětví včetně příslušné výroby kovů a kovových výrobků, - poskytování technické pomoci v rámci využití technických a výrobních zařízení a.s., - zkoušení vlastností výrobků, - výroba měřidel - turbínových průtokoměrů na kapaliny, - ubytovací služby, - provozování vzdělávacího centra pro pracující, pořádání kursů, zvyšování a prohlubování kvalifikace, - opravy a údržba strojů a zařízení, 34
- opravy a údržba komunikací, - expediční činnost, vykládka a nakládka vozových jednotek, - provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v rozsahu povolení vydaného podle zákona č. 38/1994 Sb., - montáž a opravy vyhrazených elektrických zařízení, - silniční motorová doprava nákladní, - projektová činnost ve výstavbě, - provádění staveb, jejich změn a odstraňování, - pronájem motorových vozidel, - podnikání v oblasti nakládání s odpady kromě nebezpečných odpadů, - provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, - montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, - revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení, - podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, - galvanizérství, - vodoinstalatérství, topenářství, - obchodní činnost: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, - výroba a zkoušky výrobků letecké techniky, - zastupování v celním řízení, - silniční motorová doprava osobní, - výzkum a vývoj v oblasti technických věd, - činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.
4.2 Vnitropodniková směrnice První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. vede účetnictví dle zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, vyhlášky č.500/2002 Sb. v platném znění
a dle platných
českých účetních standardů pro podnikatele. Při vedení účetnictví v akciové společnosti se postupuje podle souboru „Organizačních norem pro účetnictví“ a „Organizačních směrnic společnosti“ platných v První brněnské strojírně Velká Bíteš, a.s.
Problematiku pořizování, převodů, odpisování a vyřazování dlouhodobého majetku, jak z hlediska fyzického průběhu předmětů, tak i z hlediska účetního a daňového podchycení
35
daných operací objasňuje rozsáhlá Organizační směrnice společnosti č. 10/2007, která je v této kapitole stručně vystižena.
Směrnice se dělí na 10 článků, přičemž první úvodní článek říká, že dlouhodobý majetek jsou dlouhodobě vázané prostředky (doba použitelnosti delší než jeden rok) v různých formách majetku a účetně se soustřeďuje v účetní třídě 0, kde jsou dále soustředěny účty upravující cenu dlouhodobého majetku trvale v důsledku opotřebení, přechodně na základě výsledků inventarizace nebo z rozdílu cen při privatizaci majetku nebo při nákupu podniku, kdy se neprovádí individuální přecenění.
Článek 2 se zabývá charakteristikou dlouhodobého majetku. Dlouhodobý hmotný majetek je zde popsán podle zákona o daních z příjmů a podle zákona o účetnictví, přičemž účetní jednotka se rozhodla zařazovat jednotlivé předměty do dlouhodobého hmotného majetku na základě doby jeho použitelnosti a hodnotová hranice pro jeho ocenění není stanovena. Do kategorie dlouhodobý hmotný majetek účetní jednotka řadí majetek vymezený zákonem o daních z příjmů i majetek úplatně převzatý po ukončení finančního pronájmu. Do kategorie
dlouhodobý hmotný majetek do 40 000 Kč účetní jednotka řadí veškerý nově pořízený majetek, který nepatří do dlouhodobého hmotného majetku. Dolní hranice pořizovací ceny pro tento majetek nebyla v účetní jednotce stanovena. Rozhodnutí o zařazení probíhá na základě předpokládané doby použitelnosti a významnosti položek. Dlouhodobý hmotný majetek do 40 000 Kč se dělí na hospodářský inventář, nářadí a předměty z drahých kovů. Dlouhodobý nehmotný majetek se z evidenčního hlediska člení na dlouhodobý nehmotný
majetek, který je vymezen zákonem o daních z příjmů a kam účetní jednotka zařazuje jednotlivé položky na základě doby použitelnosti (hodnotová hranice pro ocenění dlouhodobého nehmotného majetku není stanovena), a dlouhodobý nehmotný majetek
do 60 000 Kč, kam patří majetek, který nebyl zařazen do dlouhodobého nehmotného majetku. Další kategorií dlouhodobého majetku jsou nářadí a modely. Hranice pro zařazení nářadí do dlouhodobého hmotného majetku je určena pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč. Nářadí pořizovací cenou do 40 000 Kč se řadí do dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč. Modely jsou vždy dlouhodobým hmotným majetkem bez ohledu na pořizovací cenu.
Článek 3 popisuje průběh pořízení dlouhodobého majetku od získávání nabídek a výběr dodavatele až po uvedení majetku do užívání a vymezení odpovědných osob. V článku 4 se
řeší převody dlouhodobého majetku. Článek 5 se zabývá vyřazením dlouhodobého majetku 36
a odkazuje
na
organizační
směrnici
společnosti
Hospodaření
s přebytečným
a neupotřebitelným majetkem První brněnské strojírny Velká Bíteš, a.s.. V článku 6 jsou vymezeny účty používané při účtování dlouhodobého majetku a v článku 7 jsou pak uvedeny příklady souvztažností při účtování dlouhodobého majetku. Článek 8 nese název Inventarizace dlouhodobého majetku a odvolává se na organizační směrnici společnosti Inventarizace.
Článek 9 objasňuje problematiku dlouhodobého finančního majetku. Patří sem podíly v ovládaných a řízených osobách, podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly, půjčky a úvěry, jiný dlouhodobý finanční majetek, pořizovaný dlouhodobý finanční majetek a poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek. Pořizování a prodej dlouhodobého finančního majetku je v kompetenci divize vedení.
Článek 10 se zabývá odpisovým plánem. Jsou zde stanovena pravidla odepisování dlouhodobého majetku, která odpovídají zásadám reálného zobrazení majetku účetní jednotky. Majetek je odepisován jednak nepřímo prostřednictvím účetních odpisů a jednak daňovými odpisy ve vazbě na zákon o daních z příjmů. Základem pro odepisování účetní i daňové je vstupní cena. Účetní odpis dlouhodobého hmotného majetku na účtech 021 až 029 je stanoven jako rovnoměrný. Účetní odpisy jsou prováděny měsíčně. Doba odpisování je stanovena pro každý druh majetku v rámci zatřídění do klasifikací SKP a CZ-CC. U forem, modelů, kokil a zápustek se roční účetní odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků. Dobu použitelnosti stanoví odpovědný pracovník zásobování. U nářadí a přípravků je účetní odpis stanoven na 3 roky. U předmětů odkoupených na základě smlouvy o finančním pronájmu se účetní odpis stanoví na 24 měsíců. Dlouhodobý nehmotný majetek pořízený před 1. 1. 2001 se odepisuje dle zatřídění do SKP, pořízený do 31. 12. 2003 se odepisuje dle účetního odpisového plánu a pořízený od 1. 1. 2004 se odepisuje dle zákona o daních z příjmů. Poprvé bude účetní odpis uplatněn v kalendářním měsíci zařazení dlouhodobého majetku do užívání. U forem, modelů, zápustek a dlouhodobého nehmotného majetku nad 60 000 Kč včetně jeho technického zhodnocení bude účetní odpis uplatněn až v měsíci následujícím po uvedení do užívání. Při vyřazení bude dlouhodobý majetek naposledy odepsán v měsíci předcházejícím vyřazení a zůstatková hodnota bude proúčtována v měsíci vyřazení. Účetní odpis dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč – inventáře je stanoven na 72 měsíců s vymezenými 37
výjimkami. Účetní odpis dlouhodobého nehmotného majetku do 60 000 Kč je stanoven na 24 měsíců a účetní odpis dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč – nářadí je stanoven na dvě účetní období.
4.3 Struktura dlouhodobého majetku v podniku Při následujícím rozboru majetku se vychází z rozvahy k 31. 12. 2007, jejíž část je obsažena v příloze (příloha č. 2). Dlouhodobý majetek společnosti vzrostl v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 z 350 676 tis. Kč na 343 643 tis. Kč, čili vzrostl o 7 033 tis. Kč, tj. o 2 %. Dlouhodobý hmotný majetek vzrostl v průběhu loňského roku o 5 289 tis. Kč, tj. o 1,8 %, nárůst
v oblasti
dlouhodobého
hmotného
majetku
zaznamenaly především
stavby
a nedokončený dlouhodobý majetek. V oblasti dlouhodobého finančního majetku došlo k nárůstu o 8 540 tis. Kč, tj. o 79,7 % a dlouhodobý nehmotný majetek poklesl v průběhu loňského roku o 6 796 tis. Kč, což znamená pokles o 18,5 %. U dlouhodobého nehmotného majetku se jednalo zejména o pokles v oblasti ocenitelných práv. Změny ve struktuře dlouhodobého majetku během roku 2007 zachycuje následující sloupcový graf.
Graf č. 1: Změna struktury dlouhodobého majetku za rok 2007 360000 350000 340000
10720
19260 dlouhodobý finanční majetek
tis. Kč
330000 320000 310000
36776
29980
300000
dlouhodobý hmotný majetek
290000 280000
dlouhodobý nehmotný majetek
296147
301436
1.1.2007
31.12.2007
270000 260000
Zdroj: Rozvaha k 31.12.2007, vlastní zpracování
Dlouhodobý majetek má v aktivech podniku významný vliv, částkou 350 676 tis. Kč tvoří asi 38 % celkových aktiv. Nejvýznamněji se na aktivech podílí složka dlouhodobého hmotného majetku a to 33 %. Dlouhodobý nehmotný majetek zaujímá 3 % aktiv a dlouhodobý finanční majetek představuje 2% celkových aktiv. Oběžná a ostatní aktiva (tzn. časové rozlišení) jsou
38
na celkových aktivech zastoupeny 62 %. Nejpodstatnější složkou oběžných aktiv jsou zásoby, které tvoří 32,5 % aktiv. Zásoby mají tedy téměř stejné procentní zastoupení na celkových aktivech jako dlouhodobý hmotný majetek.
Graf č. 2: Podíl jednotlivých druhů dlouhodobého majetku na celkových aktivech
3% dlouhodobý nehmotný majetek 33%
dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanční majetek
62% 2%
oběžná a ostatní aktiva
Zdroj: Rozvaha k 31.12.2007, vlastní zpracování
Následující graf ukazuje podíl dlouhodobého nehmotného, hmotného a finančního majetku z celkového dlouhodobého majetku společnosti. Nejvýznamnější složkou dlouhodobého majetku je dlouhodobý hmotný majetek, který v něm částkou 301 436 tis. Kč zaujímá 86 %. 9 % dlouhodobého majetku připadá na dlouhodobý nehmotný majetek a zbývajících 5 % tvoří dlouhodobý finanční majetek.
Graf č. 3: Struktura dlouhodobého majetku
5%
9% dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanční majetek
86%
Zdroj: Rozvaha k 31.12.2007, vlastní zpracování
39
Z následujícího grafu se dozvídáme, že nejvýznamnější složkou dlouhodobého nehmotného majetku jsou ocenitelná práva, která v něm částkou 25 123 tis. Kč zaujímají 84 %. Dále dlouhodobý nehmotný majetek sestává z 13 % ze softwaru a z 3 % z nedokončeného dlouhodobého nehmotného majetku. Ostatní položky dlouhodobého nehmotného majetku nejsou ve společnosti zastoupeny.
Graf č. 4: Struktura dlouhodobého nehmotného majetku
3%
13%
software ocenitelná práva nedokončený dl. nehmotný majetek
84%
Zdroj: Rozvaha k 31.12.2007, vlastní zpracování
Dlouhodobý hmotný majetek tvoří zejména stavby, které v něm částkou 134 174 tis. Kč zaujímají 44 % a samostatné movité věci a soubory movitých věcí, které částkou 125 513 tis. Kč tvoří 42 % dlouhodobého hmotného majetku. Další složkou je nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, který se na dlouhodobém hmotném majetku podílí 7 %, pozemky 4 %, poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 3 % a jiný dlouhodobý hmotný majetek se pak podílí 0,04 %. Podíl jednotlivých složek dlouhodobého hmotného majetku je znázorněn v následujícím grafu.
40
Graf č. 5: Struktura dlouhodobého hmotného majetku 7%
pozemky
3% 4%
0%
stavby samostatné movité věci a soubory movitých věcí 44%
jiný dl. hmotný majetek
42% neodokončený dl.hmotný majetek poskytnuté zálohy na dl. hmotný majetek
Zdroj: Rozvaha k 31.12.2007, vlastní zpracování
4.4 Pořízení dlouhodobého majetku Účetní jednotka pořizuje dlouhodobý majetek dodavatelsky, vlastní činností a formou finančního pronájmu s následnou koupí majetku. Pořízení je účtováno prostřednictvím analytických účtů skupiny 04, na kterých je kalkulována pořizovací cena.
4.4.1 Nákup dlouhodobého hmotného majetku Akciová společnost zakoupila užitkový automobil. Dodavateli byly poskytnuty dvě zálohy. První záloha ve výši 10 000 Kč byla placena v hotovosti. Podle daňového dokladu bylo z této
částky sraženo DPH 19 %. Druhá zálohová faktura pokrývala zbývající cenu automobilu. Po přijetí konečné faktury byly odečteny obě zálohy a zúčtováno 19 % DPH. V prosinci roku 2007 byl automobil uveden do užívání v pořizovací ceně 289 988 Kč a bylo mu přiděleno inventární číslo 364655. Měsíční účetní odpis je vypočten jako podíl pořizovací ceny a počtu měsíců, po které se bude odpisovat, což je v tomto případě 48 měsíců. 052.10 – Poskytnuté zálohy na dl. hm.majetek tuzemské 1) 10 000,2) 1 596,70 3) 335 100,4) 343 503,30
211.01 - Pokladna 1) 10 000,-
343.051 - DPH 2) 1 596,70 4) – 1 596,70
321.01 – Dodavatelé 3) 335 100,-
41
042.20 – Nákup strojů a zař. 4) 289 987,80 5) 289 987,80
343.05 - DPH 4) 55 112,20
022.10 – Stroje a zařízení 5) 289 988,-
315.14 – Ostatní pohledávky 5) 0,20
082.10 – Oprávky ke strojům a zařízením 6) 6 042,-
551.01 – Odpisy staveb, strojů a zařízení 6) 6 042,-
1) první zálohová faktura placená v hotovosti 2) zúčtovací doklad na DPH k první zálohové faktuře 3) druhá zálohová faktura 4) konečná faktura 5) uvedení automobilu do užívání v prosinci 2007 6) měsíční účetní odpis v prosinci 2007
4.4.2 Nákup dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč Při nákupu majetku se všechny výdaje s pořízením související zachycují na účtu skupiny 04, na němž je tvořena pořizovací cena. V následujícím případě tvoří pořizovací cenu pouze fakturovaná částka. Účetní jednotka nakoupila počítač včetně softwaru, zařadila ho do skupiny dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč a přidělila mu inventární číslo 364725. Inventární karta tohoto drobného majetku i záznam o jeho uvedení do užívání se nalézá v části příloh (příloha č. 4 a 5). Tento majetek se bude účetně odpisovat 48 měsíců. 042.60 – Nákup DHM inventáře do 40 000 Kč 1) 21 625,2) 21 625,-
321.01 – Dodavatelé 1) 25 734,-
1) 4 108,75
315.14 – Ostatní pohledávky 1) 0,25
028.20 – DHM inventář do 40 000 Kč 2) 21 625,-
551.04 – Odpisy k DHM inventáře do 40 000 Kč 3) 451,-
343.05 – DPH na vstupu
42
088.20 – Oprávky k DHM inventáři do 40 000 Kč 3) 451,-
1) nákup dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč 2) uvedení do užívání 3) měsíční účetní odpis
4.4.3 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč vlastní činností Vytvořením majetku vlastní činností účetní jednotka navyšuje svá aktiva a v účetnictví se tento případ zachycuje jako přírůstek majetku a jako výnos, pro který je v účtové osnově vymezena skupina 62 – Aktivace. Účetní jednotka vyrobila stůl, zařadila ho do skupiny dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč a přidělila mu inventární číslo 364769. Tento majetek bude účetně odpisovat 72 měsíců. 042.80 – Vlastní vyrobený ostatní DHM do 40 000 Kč 1) 10 500,2) 10 500,-
624.01 – Aktivace staveb, strojů a zařízení 1) 10 500,-
028.20 – DHM inventář do 40 000 Kč 2) 10 500,-
551.04 – Odpisy k DHM inventáře do 40 000 Kč 3) 146,-
088.30 – Oprávky k DHM inventář do 40 000 Kč 3) 146,-
1) vytvoření dlouhodobého majetku vlastní činností 2) uvedení do užívání 3) měsíční účetní odpis
4.4.4 Kombinace nákupu a vlastní výroby Účetní jednotka pořídila od zahraničního dodavatele z Evropské unie švovou svářečku. Na nákup byly poskytnuty dvě zálohy. Na základě faktury byly zálohy odečteny a byla uhrazena zbývající část dodavateli. Neboť se jedná o pořízení v rámci Evropské unie, bylo
43
vyměřeno 19 % DHP z celkové částky faktury přepočítané na koruny a zaúčtováno na stranu Dal účtu 343, současně však byly splněny podmínky pro odpočet DPH, a proto byla tato
částka zaúčtována rovněž na stranu Má dáti totožného účtu. Po převzetí byly provedeny vlastní práce pro uvedení svářečky do užívání. Svářečka byla zařazena do dlouhodobého hmotného majetku nad 40 000 Kč a bylo jí přiděleno inventární číslo 363305. Účetně se bude odpisovat 12 let. 052.11 – Poskytnuté zálohy na DHM zahraniční 1) 255 444,36 3) 255 444,36 2) 253 947,08 3) 253 947,08
321.01 – Dodavatelé 1) 255 444,36 2) 253 947,08 3) 126 792,05
042.20 – Nákup strojů a zařízení 3) 633 960,27 6) 633 961,5) 19 270,7) 19 270,-
343.14 – DPH 4) 120 452,50 4) 120 452,50
563.01 – Kurzové ztráty
624.01 – Aktivace staveb, strojů a zařízení 5) 19 270,-
3) 2 223,22
022.10 – Stroje a zařízení
315.14 – Ostatní pohledávky (haléřové vyrovnání) 6) 0,73
6) 633 961,7) 19 270,-
088.20 – Oprávky DHM inventáře do 40 000 Kč 8) 4 403,-
551.04 – Odpisy DHM inventáře do 40 000 Kč 8) 4 403,-
1) první záloha na nákup svářečky 2) druhá záloha na nákup svářečky 3) faktura od německého dodavatele 4) zúčtování DPH 5) vlastní práce pro uvedení do užívání 6) uvedení do užívání – faktura 7) uvedení do užívání – vlastní práce 8) měsíční účetní odpis
44
4.4.5 Pořízení dlouhodobého majetku formou finančního pronájmu s následnou koupí Akciová společnost pořídila vysokozdvižný vozík formou finančního pronájmu s následnou koupí majetku. Doba finančního pronájmu je 36 měsíců. Mimořádná splátka byla zaúčtována ve výši 97 000 Kč na vrub účtu 381.26, DPH ve výši 21 340 Kč na vrub účtu 343.10 a celková částka 118 340 Kč ve prospěch dodavatelského účtu 321.01. Vozík byl převzat do užívání a zaevidován na podrozvahovém účtu 761.3. Každý měsíc byla účtována splátka ve výši 12 553,90 Kč na vrub účtu 381.26, DPH ve výši 2 761,90 Kč na vrub účtu 343.10 a celková částka 15 315,80 Kč ve prospěch účtu 321.01. Za každé čtvrtletí byla příslušná část leasingových splátek převedena do nákladů. Například za první čtvrtletí roku 2004 se jedná o částku 30 496,70 Kč, která je tvořena splátkami za únor a březen a poměrnou
částí mimořádné splátky na dva měsíce, tzn. 2 ⋅ 12 553,90 + 2 ⋅ (97 000 / 36). Výpočet částky účtované do nákladů pro druhé čtvrtletí: 3 ⋅ 2 553,90 + 3 ⋅ (97 000 / 36) = 45 745 Kč. V této
částce jsou pak splátky převáděny do nákladů i v dalších čtvrtletích, ale ve čtvrtých čtvrtletích roků 2005 a 2006 je tato částka zvýšena o 0,20 Kč, aby se vyrovnaly rozdíly vzniklé zaokrouhlením. Součet jednotlivých částek účtovaných do nákladů za celou dobu pronájmu se rovná leasingové ceně. Rozpouštění splátek do nákladů vystihuje tabulka č. 7. Po skončení finančního pronájmu byl majetek od leasingové společnosti odkoupen za 1 000 Kč. Za vstupní cenu majetku je považována částka 486 000 Kč, proto je vozík zařazen do dlouhodobého majetku a z částky 1 000 Kč odpisován po dobu 24 měsíců. Daňový odpis je roven účetnímu.
Vstupní cena majetku
485 000 Kč + 22 % DPH
Cena leasingu
548 940,40 Kč + 22 % DPH
Mimořádná splátka
97 000 Kč + 22 % DPH
Měsíční splátka
12 553,90 Kč + 22 % DPH
381.26 – Náklady příštích období 1) 97 000,3) 30 496,70 5) 45 745,2) 2 ⋅ 12 553,90 4) 3 ⋅ 12 553,90 7) 45 745,6) 3 ⋅ 12 553,90 … … 9) 15 248,30 8) 12 533,90 Σ 548 940,40 Σ 548 940,40
321.01 - Dodavatelé 1) 118 340,2) 2 ⋅ 15 315,80 4) 3 ⋅ 15 315,80 6) 3 ⋅ 15 315,80 … 8) 15 315,80 10) 1 220,-
45
518.06 – Leasing nájemné 3) 3 552,20 5) 40 416,60 7) 40 416,60 … 9) 13 472,20
518.07 – Leasing služby 3) 26 944,50 5) 5 328,40 7) 5 328,40 … 9) 1 776,10
042.30 – Nákup strojů a zařízení z finančního leasingu 10) 1 000,11) 1 000,-
343.10 - DPH 1) 21 340,2) 2 ⋅ 2 761,90 4) 3 ⋅ 2 761,90 6) 3 ⋅ 2 761,90 … 8) 2 761,90 10) 220,-
022.10 – Stroje a zařízení 11) 1 000,12) 485 000,-
082.10 – Oprávky ke strojům a zařízením 12) 485 000,13) 42,-
551.01 – Odpisy staveb, strojů a zařízení 13) 42,-
1) mimořádná splátka 2) řádné měsíční splátky za únor a březen 2004 3) převod leasingových splátek do nákladů za 1. čtvrtletí 2004 4) řádné měsíční splátky za duben, květen a červen 2004 5) převod leasingových splátek do nákladů za 2. čtvrtletí 2004 6) řádné měsíční splátky za červenec, srpen a září 2004 7) převod leasingových splátek do nákladů za 3. čtvrtletí 2004 …. 8) řádná měsíční splátka za leden 2007 9) převod do nákladů za 1. čtvrtletí 2007 10) přijatá faktura za vysokozdvižný vozík 11) uvedení do užívání 12) vstupní cena vozíku 13) měsíční účetní odpis
Leasingová smlouva, splátkový kalendář a faktura se nacházejí v přílohách (č. 6, 7 a 8).
46
Tab. č. 7: Převod splátek do nákladů (v Kč) Období D 381.26
MD 518.07
MD 518.06
1. čtvrtletí 2004
30 496,70
26 944,50
3 552,20
2. čtvrtletí 2004
45 745,00
40 416,60
5 328,40
3. čtvrtletí 2004
45 745,00
40 416,60
5 328,40
4. čtvrtletí 2004
45 745,00
40 416,60
5 328,40
1. čtvrtletí 2005
45 745,00
40 416,60
5 328,40
2. čtvrtletí 2005
45 745,00
40 416,60
5 328,40
3. čtvrtletí 2005
45 745,00
40 416,60
5 328,40
4. čtvrtletí 2005
45 745,20
40 416,60
5 328,60
1. čtvrtletí 2006
45 745,00
40 416,60
5 328,40
2. čtvrtletí 2006
45 745,00
40 416,60
5 328,40
3. čtvrtletí 2006
45 745,00
40 416,60
5 328,40
4. čtvrtletí 2006
45 745,20
40 416,60
5 328,60
1. čtvrtletí 2007
15 248,30
13 472,20
1 776,10
548 940,40
484 999,30
63 941,10
Celkem
Zdroj: účetnictví akciové společnosti, vlastní zpracování
Celkově je do nákladů roku 2004 převedeno 167 731,70 Kč, v letech 2005 a 2006 se do nákladů dostane částka 182 980,20 Kč a v posledním roce finančního pronájmu je do nákladů převedeno 15 248,30 Kč.
4.5 Odpisy Užitná hodnota dlouhodobého majetku se postupně snižuje v důsledku používání, morálního zastarávání nebo třeba z důvodu zanedbání údržby nepoužívaného majetku. Postupné snižování hodnoty je v účetnictví vyjádřeno formou odpisů. Dlouhodobý majetek, který je předmětem odpisování, se odpisuje na základě odpisového plánu. V odpisovém plánu účetní jednotka stanovuje způsob výpočtu a provádění odpisů.
V případě První brněnské strojírny Velká Bíteš, a. s. je odpisový plán součástí organizační směrnice společnosti – Dlouhodobý majetek. Účetní odpisy jsou
prováděny měsíčně.
Dlouhodobý nehmotný majetek do 60 000 Kč a předměty dlouhodobého hmotného majetku po ukončení finančního leasingu jsou odepisovány 24 měsíců. Dlouhodobý hmotný majetek do 40 000 Kč inventář se odepisuje v rozsahu 20 až 72 měsíců dle jeho povahy. Dlouhodobý
47
hmotný majetek do 40 000 Kč – nářadí se odepisuje po dobu 2 účetních období. Dlouhodobý hmotný majetek nad 40 000 Kč - nářadí a přípravky se odepisují po dobu 3 let. Formy, modely, kokily a zápustky se odpisují podílem vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti v měsících nebo letech, nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků. Ostatní hmotný majetek nad 40 000 Kč včetně staveb je účetně odepisován dle vnitropodnikového předpisu s ohledem na zatřídění jednotlivých předmětů do SKP/CZ-CC. (Odpisy jsou stanoveny v návaznosti na plánovanou dobu využívání majetku.)
Doba odpisování dlouhodobého nehmotného majetku nad 60 000 Kč se stanoví dle pravidel uplatňovaných v jednotlivých letech pořízení následovně: a) DNM pořízený před 1.1.2001 se odepisuje dle zatřídění do SKP b) DNM pořízený od 1.1.2001 do 31.12.2003 dle účetního odpisového plánu c) DNM pořízený od 1.1.2004 dle §32a zákona č. 586/1992 Sb.
Ve vybraných případech
lze stanovit odpis individuálně (majetek s omezenou dobou
užívacího práva apod.).
4.5.1 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Osobní automobil, jehož inventární kartu lze nalézt v příloze č. 9, byl do užívání zařazen 20. prosince roku 2005 a od stejného měsíce bylo zahájeno odpisování. V letech 2005 a 2006 byla podle zákona o daních z příjmů roční odpisová sazba pro hmotný majetek skupiny 1a, ve které je osobní automobil zařazen, v prvním roce odpisování 14,2 % a v dalších letech odpisování 28,6 %. V roce vyřazení automobilu z užívání lze použít pouze jednu polovinu daňového odpisu, jelikož automobil se k datu účetní uzávěrky již nenalézá v majetku společnosti.
Tab. č. 8: Rovnoměrný daňový odpis automobilu Rok Daňový odpis
Daňová zůstatková cena
2005
239 000 ⋅ 14,2 / 100 = 33 938 Kč
239 000 – 33 938 = 205 062 Kč
2006
(239 000 ⋅ 28,6 / 100) ⋅ ½ = 34 177 Kč
205 062 – 34 177 = 170 885 Kč Zdroj: vlastní zpracování údajů
48
Měsíční účetní odpis se spočítá jako podíl, kde v čitateli je pořizovací cena 239 000 Kč a ve jmenovateli počet měsíců odpisování 48. Po zaokrouhlení na celé Kč nahoru dojdeme k výši měsíčního účetního odpisu 4 980 Kč.
Tab č. 9: Měsíční účetní odpisy automobilu (v Kč) Období Účetní odpis Oprávky
Účetní zůstatková cena
prosinec 2005
4 980
4 980
234 020
leden 2006
4 980
9 960
229 040
únor 2006
4 980
14 940
224 060
březen 2006
4 980
19 920
219 080
duben 2006
4 980
24 900
214 100
květen 2006
4 980
29 880
209 120
červen 2006
4 980
34 860
204 140
červenec 2006
4 980
39 840
199 160
srpen 2006
4 980
44 820
194 180
září 2006
4 980
49 800
189 200
říjen 2006
4 980
54 780
184 220
listopad 2006
4 980
59 760
179 240
prosinec 2006
179 240
239 000
0 Zdroj: vlastní zpracování údajů
Účetní odpis ve výši 4 980 Kč byl každý měsíc zaúčtován ve prospěch oprávkového účtu 082.10 – Oprávky ke strojům a zařízením a na vrub nákladového účtu 551.01 – Odpisy stavebních strojů a zařízení. V prosinci roku 2006 však došlo k odcizení automobilu neznámým pachatelem a automobil musel být vyřazen. Proto byla na vrub provozních nákladů doúčtována jeho zůstatková cena 179 240 Kč. Vyřazení je řešeno v kapitole 4.7.6. Sloupec oprávek ve výše uvedené tabulce představuje celkové snížení původní hodnoty dlouhodobého odpisovaného majetku.
4.5.2 Odpisy automobilu v roce 2008 Užitkový automobil, jehož pořízení bylo řešeno v kapitole 4.4.1 byl uveden do užívání v prosinci roku 2007 v pořizovací ceně 289 987 Kč a podle zákonů platných v roce 2007 byl zařazen do odpisové skupiny 1a s dobou odpisování 4 roky. Pro roční rovnoměrný daňový odpis v prvním roce odpisování byla pro odpisovou skupinu 1a stanovena sazba 14,2 %. 49
Roční daňový odpis za rok 2007 tudíž činí 41 179 Kč. Se změnou zákona o daních z příjmů, kterou byla zrušena odpisová skupina 1a, došlo v letošním roce k přeřazení automobilu do 2. odpisové skupiny. Roční odpisová sazba pro další roky odpisování je pro druhou odpisovou skupinu stanovena 22,25 %. Za letošní rok bude tedy roční daňový odpis činit 64 523 Kč.
4.5.3 Odpisy drobného hmotného majetku V tomto případě se jedná o počítač, jehož pořízení se nachází v kapitole 4.4.1. Pořizovací cena počítače je nižší než 40 000 Kč, a proto je tento počítač zařazen mezi drobný hmotný dlouhodobý majetek. Majetek byl zařazen do užívání v prosinci roku 2007 a doba odpisování je 48 měsíců. Měsíční účetní odpis se stanoví jako podíl pořizovací ceny a počtu měsíců odpisování a zaokrouhlí se na celé Kč nahoru, čili 21 625 / 48 = 451 Kč. Od prosince 2007 se bude účetní odpis každý měsíc účtovat následovně:
088.20 - Oprávky k DHM inventáři do 40 000,451,-
551.04 – Odpisy DHM inventáře do 40 000,451,-
Tento majetek nesplňuje podmínku zákona o daních z příjmů pro dlouhodobý hmotný majetek, protože vstupní cena není vyšší než 40 000 Kč, a tudíž nebude uplatněn daňový odpis.
4.5.4 Odpisy drobného nehmotného majetku Akciová společnost nakoupila v listopadu roku 2007 software za pořizovací cenu 8 250 Kč a zařadila jej do dlouhodobého nehmotného majetku do 60 000 Kč. Doba odpisování je stanovena 24 měsíců. V souladu s vnitropodnikovou směrnicí je první odpis uplatněn v měsíci zařazení majetku do užívání.
Výpočet měsíčního účetního odpisu a jeho zaúčtování: 8 250 / 24 = 344 Kč (zaokrouhleno na celé Kč nahoru)
078.20 – Oprávky k DNM do 60 000 Kč 344,-
551.06 – Odpisy DNM do 60 000 Kč 344,-
50
4.6 Technické zhodnocení dlouhodobého majetku Technickým zhodnocením se označují výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud překročí u jednotlivého majetku za účetní období částku 40 000 Kč. V tom případě se technické zhodnocení zahrnuje mezi dlouhodobý hmotný majetek a jeho hodnota zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku, k němuž bylo technické zhodnocení provedeno nebo může tvořit samostatnou položku, pokud je např. provedeno na pronajatém majetku.
Následující účetní případy, které se v akciové společnosti vyskytly, představují vznik technického zhodnocení na vlastním dlouhodobém majetku a to nemovitém, movitém a nehmotném. Technické zhodnocení zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku účtových skupin 01 a 02, čímž se změní i hodnota odpisů. Pro výpočet ročního daňového odpisu se použije sazba z posledního sloupce tabulky č. 2 (popř. z tabulek č. 3 až 5, jsou-li splněny podmínky pro zvýšení odpisu v prvním roce odpisování).
4.6.1 Technické zhodnocení nemovitosti V akciové společnosti došlo k technickému zhodnocení budovy přistavením přístřešku a v účetnictví byl tento případ zachycen následovně: 042.10 – Pořízení staveb 1) 119 092,- 5) 761 642,2) 350 000,3) 292 550,-
021.10 – Stavby PS 25 526 905,5) 776 607,-
343.05 - DPH 1) 22 627,48 2) 66 500,3) 55 584,50
321.01 – Dodavatelé 1) 141 720,2) 416 500,3) 348 134,50
315.14 – Ostatní pohledávky (haléřové vyrovnání) 1) 0,52
042.81 – Vlastní vyrobený ostatní DHM 4) 14 965,5) 14 965,-
624.01 – Aktivace staveb, strojů a zařízení 4) 14 965,-
1) faktura za základy přístřešku od stavební firmy
51
2) první faktura za konstrukci a střechu přístřešku od zámečnické firmy 3) druhá faktura za konstrukci a střechu přístřešku od zámečnické firmy 4) vlastní práce na přístřešku 5) uvedení technického zhodnocení do užívání
Pořizovací cena budovy před přístavbou činila 25 526 905 Kč a budova byla zařazena v páté odpisové skupině. Přístavbu přístřešku provedly tuzemské dodavatelské subjekty a částku za práci vyfakturovaly. Akciová společnost aktivovala vlastní náklady na zřízení přístřešku, např. na výkresovou dokumentaci, do výnosů. Celkové výdaje na přístavbu dosáhly částky 776 607 Kč
a podle zákona o daních z příjmů se tudíž jedná o technické zhodnocení.
Technické zhodnocení bylo v prosinci roku 2007 zařazeno do užívání, jeho hodnota se promítla do zvýšení vstupní ceny a došlo k navýšení odpisů. Pořizovací cena budovy po uvedení technického zhodnocení do užívání je 26 303 512 Kč. Doba odpisování budovy je stanovena na 45 let, tzn. 540 měsíců. Měsíční účetní odpis v listopadu roku 2007, tzn. před zařazením technického zhodnocení do užívání, činil 47 273 Kč. Měsíční účetní odpis v prosinci roku 2007 se již počítá z částky navýšení o technické zhodnocení a činí 48 711 Kč. Pro výpočet ročního daňového odpisu při rovnoměrném odpisování se dle §31a zákona o daních z příjmů použije odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu ve výši 3,4 %.
Výpočet účetních odpisů a) za měsíc listopad 2007: 25 526 905 / 540 = 47 273 Kč b) za měsíc prosinec 2007: 26 303 512 / 540 = 48 711 Kč
551.01 – Odpisy staveb, strojů a zařízení a) 47 273,b) 48 711,-
081.10 – Oprávky ke stavbám a) 47 273,b) 48 711,-
Výpočet rovnoměrného daňového odpisu za rok 2006: 25 526 905 ⋅ 3,4 / 100 = 867 915 Kč za rok 2007: 26 303 512 ⋅ 3,4 / 100 = 894 320 Kč
Roční odpisová sazba je pro pátou odpisovou skupinu stejná pro odpisování od druhého roku a pro odpisování ze zvýšené vstupní ceny. Technickým zhodnocení vzrostla výše ročního daňového odpisu o 26 405 Kč.
52
4.6.2 Technické zhodnocení samostatné movité věci V akciové společnosti došlo k technickému zhodnocení ultrazvukové čističky změnou média pro čistění a v účetnictví byl tento případ zachycen následovně: 022.10 – Stroje a zařízení
052.11 – Poskytnuté zálohy na dl. hmot. majetek zahraniční 1) 23 951,10 2) 23 951,10
PS 1 015 587,4) 46 893,-
042.20 – Nákup strojů a zařízení 2) 46 893,4) 46 893,-
321.05 – Dodavatelé (EU) 1) 23 951,10 2) 23 446,50 563.01 – Kurzové ztráty 2) 504,60
343.14 - DPH 3) 8 909,70 3) 8 909,70
1) zálohová faktura ze zahraničí 2) konečná faktura od zahraničního dodavatele v rámci Evropské unie 3) zúčtování DPH 4) uvedení technického zhodnocení do užívání v listopadu 2007 Pořizovací cena ultrazvukové čističky před technickým zhodnoceným činila 1 015 587 Kč a čistička byla zařazena v druhé odpisové skupině. K technickému zhodnocení došlo změnou média pro čistění, které bylo pořízeno od dodavatele z Evropské unie. Dodavateli byla poskytnuta záloha a zaúčtována ve výši 23 951,10 Kč přepočtené kurzem České národní banky střed platným ke dni vystavení zálohové faktury. Na základě obdržení konečné faktury, která je daňovým dokladem, bylo účtováno o pořízení zařízení a závazku dodavateli, byla zúčtována záloha, vlivem měnícího se kurzu došlo ke kurzové ztrátě a bylo zúčtováno DPH při dovozu. 19 % DPH z celkové fakturované částky bylo zaúčtováno na stranu Dal účtu 343 v analytickém členění, jelikož se jedná o DPH při dovozu a taktéž na stranu Má dáti stejného účtu, protože byly splněny podmínky odpočtu. To znamená, že DPH se celnímu úřadu neplatí, pouze se zahrne do daňového přiznání. V listopadu roku 2007 bylo technické zhodnocení čističky uvedeno do užívání. Doba odpisování je stanovena 12 let, tzn. 144 měsíců. Podle vnitropodnikové směrnice je účetní odpis uplatněn v kalendářním měsíci zařazení do užívání. K výpočtu ročního daňového odpisu při rovnoměrném odpisování za rok 2007 se podle §31a zákona o daních z příjmů použije odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu ve výši 20 %. 53
Výpočet účetních odpisů a) za měsíc listopad 2007: 1 015 587 / 144 = 7 053 Kč b) za měsíc prosinec 2007: 1 062 480 / 144 = 7 379 Kč
551.01 – Odpisy staveb, strojů a zařízení a) 7 053,b) 7 379,-
082.10 – Oprávky ke strojům a zařízením a) 7 053,b) 7 379,-
Výpočet rovnoměrného daňového odpisu za rok 2006: 1 015 587 ⋅ 22,25 / 100 = 225 969 Kč za rok 2007: 1 062 480 ⋅ 20 / 100 = 212 496 Kč
Zatímco hodnota účetního odpisu po technickém zhodnocení vzrostla, hodnota daňového odpisu klesla, jelikož snížení odpisové sazby mělo větší vliv než nárůst pořizovací ceny.
4.6.3 Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku Software pro programování NC strojů byl rozšířen o nový modul a aktualizován a tím došlo k jeho technickému zhodnocení. Účetní případy, které z této události vyplývají, jsou následující:
013.10 - Software PS 854 100,3) 165 125,-
041.10 – Nákup dl. nehm. maj. 1) 99 108,3) 165 125,2) 98 600,-
343.05 - DPH 1) 19 830,52 2) 18 734,-
321.01 - Dodavatelé 1) 117 938,52 2) 117 334,-
1) faktura za aktualizaci (aktualizace pro rok 2007 v částce 66 525 Kč, zbývající částka je za aktualizace pro rok 2008) 2) faktura za rozšíření o nový modul 3) uvedení technického zhodnocení do užívání v prosinci roku 2007
Akciová společnost provedla technické zhodnocení na softwaru, jehož pořizovací cena před zhodnocením činila 854 100 Kč. Doba odpisování softwaru je zákonem o daních z příjmů stanovena 36 měsíců. Technickým zhodnocením je v tomto případě rozšíření o nový modul 54
a aktualizace softwaru. Oba úkony byli provedeny dodavatelsky a vyfakturovány. V případě aktualizace se fakturovaná částka dělí na částku za aktualizace pro rok 2007, která činí 66 525 Kč a částku za aktualizace pro rok 2008 ve výši 32 583 Kč. Při uvedení technického zhodnocení do užívání v prosinci roku 2007 je proto účtováno pouze o částce první. Podle vnitropodnikové směrnice je odpis dlouhodobého nehmotného majetku a jeho technického zhodnocení poprvé uplatněn až v měsíci následujícím po uvedení do užívání.
Výpočet účetních odpisů a) za měsíc prosinec 2007: 854 100 / 36 = 23 725 Kč b) za měsíc leden 2008: 1 019 225 / 36 = 28 312 Kč
551.02 – Odpisy dl. nehm. maj. a) 23 725,b) 28 312,-
073.10 – Oprávky k softwaru a) 23 725,b) 28 312,-
Výpočet rovnoměrného daňového odpisu odpis = daňová zůstatková cena / (doba odpisování – počet již odpisovaných měsíců) ⋅ 12 za rok 2007: 854 100 / (36 – 0) ⋅ 12 = 284 700 Kč zůstatková cena daňová: 1 019 225 – 284 700 = 734 525 Kč za rok 2008: 734 525 / (36 – 12) ⋅ 12 = 367 263 Kč
4.7 Vyřazení dlouhodobého majetku Vyřazení plně odepsaného dlouhodobého majetku se zaúčtuje v pořizovací ceně ve prospěch příslušného majetkového účtu a ve stejné částce na vrub oprávkového účtu. Vyřazování dlouhodobého majetku, který je předmětem odpisování a dosud není plně odepsán, probíhá ve dvou krocích. Na majetkovém účtu zaznamenáme úbytek souvztažně s oprávkami a doúčtujeme zůstatkovou cenu na nákladový nebo jiný účet v souvislosti s důvodem vyřazení.
4.7.1 Vyřazení dosud neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku z důvodu prodeje Nově nakoupený soustruh, který dosud nebyl uveden do užívání byl prodán odběrateli. Při pořízení byla cena bez DPH 6 650 000 Kč zaúčtována na stranu MD účtu 042.20 - Nákup strojů a zařízení. Při prodeji se tato částka zaúčtuje na stranu Dal, čímž je kalkulační účet
55
vynulován a souvztažně se zaúčtuje na vrub nákladového účtu. Zbývá už jen doúčtovat fakturaci odběrateli. Prodej nepotřebného majetku pro účetní jednotku znamená výnos. Porovnáme-li náklady a výnosy z prodeje, zjistíme čistou tržbu z realizovaného obchodu. V tomto případě byl soustruh prodán za stejnou částku, za jakou byl nakoupen.
042.20 – Nákup strojů a zařízení 1) 6 650 000,-
541.03 – ZC prodaného nedokončeného dl. maj. 1) 6 650 000,-
641.03 – Tržby z prodeje nedokončeného dl. maj. 2) 6 650 000,-
311.01 - Odběratelé 2) 7 913 500,-
343.07 - DPH 2) 1 263 500,-
1) vyřazení z nedokončeného dlouhodobého majetku 2) fakturace odběrateli
4.7.2 Vyřazení plně odepsaného dlouhodobého hmotného majetku z důvodu poruchy Tiskárna, která je evidována jako drobný dlouhodobý majetek a jejíž pořizovací cena ve výši 6 003,20 Kč se v okamžiku zařazení do užívání objevila na straně Má dáti majetkového účtu 028.20 – Dlouhodobý hmotný majetek inventář do 40 000 Kč, byla plně odepsána a z důvodu poruchy byla ekologicky odstraněna. Vyřazení se zaúčtuje tak, že je vynulován příslušný majetkový a oprávkový účet.
028.20 – DHM inventář do 40 000 Kč 6 003,20
088.20 – Oprávky k DHM inventáři do 40 000 Kč 6 003,20
vyřazení tiskárny z důvodu poruchy
56
4.7.3 Vyřazení částečně odepsaného dlouhodobého hmotného majetku z důvodu opotřebení Bruska, která ještě nebyla zcela odepsána, ale z důvodu opotřebení ji již nelze využít, byla ekologicky odstraněna. O jejím vyřazení se účtuje ve dvou fázích. Nejprve je doúčtována zůstatková cena na nákladový účet, v souvislosti s opotřebením se jedná o účet odpisů, a navýší se oprávky. Poté je zaznamenán úbytek na majetkovém účtu souvztažně s oprávkami.
551.04 – Odpisy DHM inventáře do 40 000 Kč 1) 486,50
088.20 – Oprávky k DHM inventáři do 40 000 Kč 2) 5 786,50 1) 486,50
028.20 – DHM inventář do 40 000 Kč 2) 5 786,50
1) doúčtování zůstatkové ceny brusky 2) vyřazení z důvodu opotřebení
4.7.4 Vyřazení plně odepsaného dlouhodobého nehmotného majetku Software, který již byl plně odepsán, tzn. do nákladů a na oprávkový účet byly postupně zaúčtovány odpisy až do výše pořizovací ceny, byl vymazán z důvodu morálního zastarání. Jeho vyřazení je zaúčtováno na vrub příslušného oprávkového a na vrub majetkového účtu.
078.20 – Oprávky k DNM do 60 000 Kč 1) 3 900,-
018.20 – DNM do 60 000 Kč 1) 3 900,-
1) vyřazení morálně zastaralého softwaru
4.7.5 Vyřazení plně odepsaného dlouhodobého hmotného majetku z důvodu prodeje Akciová společnost se rozhodla prodat nákladní automobil, který již byl plně odepsán. Po zaúčtování jeho vyřazení účtuje o prodeji odběrateli na fakturu. V případě, že by tento automobil nebyl plně odepsán, musela by být nejdříve doúčtována jeho zůstatková cena 57
na nákladový účet 541.02 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku. Rozdíl mezi účty 641.02 a 541.02 by pak vykazoval čistou tržbu z dané transakce.
082.10 – Oprávky ke strojům a zařízením 1) 704 674,-
022.10 – Stroje a zařízení 1) 704 674,-
311.01 – Odběratelé 2) 76 500,-
641.02 – Tržby z prodeje DHM 2) 64 285,70
343.07 - DPH 2) 12 214,30
1) vyřazení plně odepsaného nákladního automobilu z důvodu prodeje 2) fakturace odběrateli
4.7.6 Vyřazení částečně odepsaného dlouhodobého hmotného majetku v důsledku škody Osobní automobil, který ještě nebyl zcela odepsán (viz kapitola 4.5.1), byl odcizen a v důsledku škody musel být vyřazen z evidence. Na základě potvrzení od policie, že došlo ke krádeži neznámým pachatelem, mohla být zůstatková cena zaúčtována na vrub nákladového účtu. 082.10 – Oprávky ke strojům a zařízením 2) 239 000,1) 179 240,-
549.02 – Manka a škody 1) 179 240,-
022.10 – Stroje a zařízení 2) 239 000,-
1) doúčtování zůstatkové ceny odcizeného automobilu na základě usnesení Policie České republiky 2) vyřazení automobilu na základě vyřazovacího záznamu (příloha č. 10)
58
5. DISKUSE A ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na analýzu dlouhodobého majetku ve vybrané akciové společnosti. Práce vychází z informací čerpaných z literatury, platných účetních předpisů a údajů, poskytnutých akciovou společností. Teoretická část se zabývá problematikou dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, jeho členěním z hlediska účetního a daňového, vysvětlením případů oceňování, pořizování, odpisování, technického zhodnocení a vyřazení dlouhodobého majetku.
Praktická část analyzuje dlouhodobý majetek v První brněnské strojírně Velká Bíteš, a.s., což je společnost působící v oboru přesného strojírenství. Akciová společnost nabízí např. výrobky letecké techniky, metalurgie, energetického a automobilového průmyslu. Společnost je divizně uspořádána.
Vnitropodniková směrnice společnosti rozděluje dlouhodobý majetek do kategorií dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku do 40 000 Kč, dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku do 60 000 Kč a nářadí a modelů. Dlouhodobý majetek se v akciové společnosti účetně soustřeďuje v účetní třídě 0.
Při analýze struktury a vývoje dlouhodobého majetku akciové společnosti bylo zjištěno, že jeho nejvýznamnější složkou je dlouhodobý hmotný majetek, který tvoří zejména stavby a samostatné movité věci a jejich soubory. Během loňského roku došlo k nárůstu dlouhodobého hmotného majetku společnosti, především u staveb a nedokončeného dlouhodobého majetku, zatímco dlouhodobý nehmotný majetek zaznamenal během roku pokles, a to především v oblasti ocenitelných práv. Dlouhodobý majetek společnosti tvoří asi 38 % celkových aktiv a tvoří tak jejich významnou část. Nejvíce je v něm zastoupena kategorie dlouhodobého hmotného majetku.
Dále byla provedena analýza způsobů, kterými akciová společnost pořizuje dlouhodobý majetek, a těmi jsou nákup, vlastní činnost, kombinace předchozích a finanční pronájem s následnou koupí majetku. Nejčastější formou pořizování dlouhodobého majetku je nákup a to jak z hlediska počtu kusů, tak i z hlediska objemu. Společnost neužívá jako způsob pořízení dlouhodobého majetku např. formu darování.
59
Akciová společnost stanovuje v odpisovém plánu měsíční účetní odpis dlouhodobého hmotného majetku jako rovnoměrný a první odpis je uplatněn v měsíci zařazení majetku do užívání. Daňové odpisy jsou rovněž stanoveny jako rovnoměrné.
Společnost využívá možnosti technického zhodnocení, a to jak u dlouhodobého hmotného, tak i nehmotného majetku. V práci bylo zjišťováno, jak se odpisy změní, je-li dlouhodobý majetek technicky zhodnocen. Pokud se technickým zhodnocením neprodlouží doba použitelnosti majetku, pak účetní odpisy budou vlivem zvýšení pořizovací ceny vyšší. U daňových odpisů nelze jednoznačně posoudit, jak se změní výše odpisů, protože kromě zvýšení pořizovací ceny jsou ovlivňovány odpisovou sazbou, která je pro technicky zhodnocený majetek většinou nižší než pro majetek, u kterého k technickému zhodnocení nedošlo.
Posledním tématem praktické části byla analýza vyřazování dlouhodobého majetku, a to jak plně odepsaného, tak částečně odepsaného majetku. U majetku, který není zcela odepsán, je pro správné zaúčtování zůstatkové ceny důležité, z jakého důvodu je vyřazován. V akciové společnosti je majetek vyřazován např. z důvodů opotřebení, prodeje, škody. Na praktických příkladech bylo analyzováno vyřazení jak plně odepsaného, částečně odepsaného, tak i dosud neodpisovaného dlouhodobého majetku. Hlavní cíl práce, kterým bylo analyzovat dlouhodobý majetek ve vybrané akciové společnosti se zaměřením na majetek, který je předmětem odpisování i dílčí cíle práce byly splněny.
60
6. LITERATURA KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 1.vyd. Praha: Polygon, 2007. 416 s. ISBN 978-80-7273-143-5.
PRUDKÝ, P., LOŠŤÁK, M. Hmotný a nehmotný majetek v praxi. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 272 s. ISBN 978-80-7263-445-3.
VALOUCH, P. Účetní a daňové odpisy 2008 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2008. 144 s. ISBN 978-80-247-2558-1.
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
61
7. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek: Tab. č. 1: Doba odpisování....................................................................................................... 27 Tab. č. 2: Roční odpisová sazba pro hmotný majetek (neodpisovaný podle tab. 3 – 5) .......... 28 Tab. č. 3: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 % .......... 29 Tab. č. 4: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 % .......... 29 Tab. č. 5: Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 % .......... 29 Tab. č. 6: Koeficienty zrychlených odpisů ............................................................................... 30 Tab. č. 7: Převod splátek do nákladů ....................................................................................... 47 Tab. č. 8: Rovnoměrný daňový odpis automobilu ................................................................... 48 Tab č. 9: Měsíční účetní odpisy automobilu ............................................................................ 49
Seznam grafů: Graf č. 1: Změna struktury dlouhodobého majetku za rok 2007.............................................. 38 Graf č. 2: Podíl jednotlivých druhů dlouhodobého majetku na celkových aktivech ............... 39 Graf č. 3: Struktura dlouhodobého majetku ............................................................................. 39 Graf č. 4: Struktura dlouhodobého nehmotného majetku ........................................................ 40 Graf č. 5: Struktura dlouhodobého hmotného majetku ............................................................ 41
62
8. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Pokyn D-300 Příloha č. 2: Organizační struktura společnosti Příloha č. 3: Struktura stálých aktiv akciové společnosti k 31. 12. 2007 Příloha č. 4: Inventární karta drobného hmotného majetku Příloha č. 5: Zápis o převzetí drobného hmotného majetku do užívání Příloha č. 6: Leasingová smlouva Příloha č. 7: Splátkový kalendář Příloha č. 8: Faktura na nákup majetku po skončení finančního pronájmu Příloha č. 9: Inventární karta dlouhodobého hmotného majetku Příloha č. 10: Interní doklad o vyřazení dlouhodobého hmotného majetku
63