Adresnost sociálních dávek příspěvek do diskuse David Kafka 3. března 2012, Olomouc
Co jsme chtěli v adresnosti ve volbách do sněmovny v r. 2010 a současné výzvy •
Výňatek z volebního programu ODS 2010:
• •
Adresnější rozdělování dávek. Prosazujeme adresné rozdělování sociálních dávek. Je lepší nechat rodinám nízké daně a tím i více peněz, než jim je vzít a následně vyplácet v dávkách. Jsou tak zvýhodněny ty rodiny, kde alespoň jeden z rodičů pracuje. Jednodušší sociální systém. Zjednodušíme sociální systém. Propojíme některé sociální dávky a daňové slevy (například sociální příplatky, přídavky na děti a daňové odpočty na děti). Podpora sociálně potřebných. Sociální podporu směřujeme především na zdravotně postižené, seniory, rodiče s malými dětmi a studenty (výhodné částečné úvazky, nové služby pro rodiny a seniory).
• • • •
Adresnost vs. plošnost je politické rozhodnutí • • • • • • • • •
Adresnost dávek leží v legislativním zpracování pravidel - čím víc podmínek, tím větší adresnost. Podmínky musí být objektivně zjistitelné - příjmová a majetková situace, zdravotní stav / soběstačnost…. Adresnost snižuje výdaje na příslušnou dávku, počet příjemců je menší, administrace je náročnější Plošné dávky – peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, pěstounské dávky, nemocenské dávky, důchody Adresné dávky – příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcky vč. auta Zcela adresné dávky – přídavek na dítě, příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc, porodné+pohřebné, . Rozhodování podle pravidel adresnosti vyžaduje sbírat informace, ověřovat je věcně, nacházet chyby. To je ovšem náročné na čas personálu i klientů (obvykle měsíčně/čtvrtletně ). Adresnosti přispívá kvalitní sociální práce a kontrola - a to jak preventivně, tak i průběžně. Adresnost je nepohodlná a vždy se najdou nějaké skupiny, které se cítí poškozeny, protože nejsou adresáty a chtějí jimi být. Od nich vznikají tlaky na rozšíření adresace a tedy na plošnější dávku. Adresní příjemci si tolik nestěžují, neadresní bloggují, píší petice a plní média.
O jak velkém problému mluvíme Objem vyplacených pojistných a nepojistných dávek za rok má tuto strukturu: Příspěvek na péči Dávky OZP Pěstounské dávky Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Přídavek na dítě Dávky ve hm.nouzi Porodné+pohřebné Nemocenské dávky CELKEM
19,- mld.Kč 2,5 mld.Kč 1,2 mld.Kč 4,7 mld.Kč 26,8 mld.Kč 3,8 mld.Kč 4,5 mld.Kč 0,4 mld.Kč 23,- mld.Kč 85,9 mld. Kč
310.000 250.000 19.000 140.000 333.000 519.000 174.000 25.000 1.300.000
Adresnost není možno zaměňovat s chybovostí • • • • • •
Adresnosti přispívá jednoduchost, v jednoduchém systému nelze tolik kličkovat. Chybně legislativně založená nebo chybně rozhodnutá dávka – znamená, že se dávka dostane i těm, kdo by ji dostat neměli. Vcelku je český sociální systém od ledna 2012 z těch štíhlých a méně štědrých. Chybovost je u složitých adresných rozhodování vždy horší než u plošných. Také tendence podvádět je u adresných systémů vyšší. Počet vymáhaných přeplatků na počet vyplacených dávek za r. 2010 činil 0,4%. Lze teoreticky připustit, že počet přeplatků, na které se nepřišlo bude zhruba stejný, tj. celkem asi 0,8%. Ze 151.951 kontrol dodržování kázně v nemoci bylo vloni zjištěno 3.004 porušení, jde o 2% případů – letos lze, díky úpravám v ZP, čekat pokles k hodnotě kolem 1%. Celkem se na pojistných a nepojistných dávkách obyvatelstvu (mimo penzí) ročně rozdělí kolem 86 mld.Kč. Při chybovosti 1% je chybně vyplacen objem 860 mil.Kč, z čehož asi ½ se získá zpět. I tak jde stále o hodně peněz a proto stojí za úsilí tento objem snižovat.
Příklad problému – tlak na příspěvek na mobilitu • •
•
•
• • •
V původním návrhu dávky se nerozlišovalo, zda osoba se zdravotním postižením žije doma nebo v nějakém typu residenčního zařízení, důležitá je potřeba pravidelné a opakované dopravy Spektrum příjemců dávky zahrnovalo jen osoby s poruchou nosného nebo pohybového ústrojí, nový návrh pamatuje také na lidi s poruchou smyslů nebo mentální poruchou. Adresnost je zajištěna stejným typem posouzení sociálního a zdravotního stavu jako je příspěvek na péči. NRZP v jednáních s MPSV prosadila, že lidé, kteří jsou v různých typech domovů příspěvek nepotřebují, protože jsou plně zaopatřeni a kromě toho jim bude zbývat 15% z jejich penzí – průměrně 1500 Kč, což je násobek navrhovaného příspěvku na mobilitu. Když ustanovení vyšlo ve sbírce zákonů, cítí se obyvatelé domovů poškozeni – místo příspěvku na provoz motorového vozidla nebo na individuální dopravu nedostávají příspěvek žádný. Nechtějí chápat, že jsou plně zaopatřeni - mnohem víc než ledakdo, kdo bydlí doma... K zařazení mezi adresáty využívají reportáže TV, paradoxně se za ně nyní staví i NRZP. Řešení 1 – povolit příspěvek výjimečně i těm obyvatelům domovů, kteří buď jezdí do školy nebo do terapeutické dílny, ale ne do zaměstnání (vydělá si), ani k rodině, za zálibami. Řešení 2 – neměnit nic, změnu nepovolit.
Lze jít ještě dál v adresnosti dávek? • •
•
•
Zjevně lze uvažovat o zvýšení adresnosti jen u dávek nepojistných a sice u těch, kde je zatím adresnost menší nebo žádná. Na výběr toho moc nezbývá: Plošné dávky peněžitá pomoc v mateřství, pojistná dávka rodičovský příspěvek, 26,8 mld. Kč 333.000 pěstounské dávky, proti trendům rodinné politiky nemocenské dávky, důchody pojistná dávka Adresné dávky příspěvek na péči, 19,- mld. Kč 310.000 příspěvek na mobilitu, 1,- mld.Kč 210.000 příspěvek na zvláštní pomůcky vč. auta 0,8 mld.Kč 5.000 Při úvahách o zvyšování adresnosti je důležité také zhodnotit, jak velké množiny obyvatel se má týkat, jaká je politická cena vs. jak velká vznikne úspora a jaké jsou vedlejší efekty.
Děkuji za pozornost a za zamyšlení V úctě David Kafka
[email protected]
