OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................... 7 CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................................................... 9 1. ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ....................................................................... 10 1. 1 PROJEKT ZALOŽENÍ ......................................................................................................................... 11 1. 2 PŘÍPRAVNÁ SMLOUVA ..................................................................................................................... 12 1. 3 ZALOŽENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NA ZÁKLADĚ VEŘEJNÉ NABÍDKY AKCIÍ ...................................... 12 1. 3. 1 Zakladatelská smlouva .......................................................................................................... 13 1. 3. 2 Prospekt................................................................................................................................. 15 1. 3. 3 Veřejná nabídka akcií............................................................................................................ 16 1. 3. 4 Úpis akcií............................................................................................................................... 16 1. 3. 5 Ustavující valná hromada ..................................................................................................... 17 1. 4 ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTÍ BEZ VEŘEJNÉ NABÍDKY ............................................................................. 19 1. 5 VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ........................................................................................................ 20 1. 6 JEDNÁNÍ JMÉNEM SPOLEČNOSTI MEZI ZALOŽENÍM A VZNIKEM ........................................................ 21 1. 7 JINÉ MOŽNOSTI VZNIKU AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI .............................................................................. 22 2. ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI .................................................................... 23 2. 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA .............................................................................................................................. 23 2. 2 OBECNÉ ZNAKY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI ....................................................................................... 23 2. 3 ZALOŽENÍ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI................................................................................................. 27 2. 3. 1 Založení SE fúzí..................................................................................................................... 28 2. 3. 1. 1 Právní účinky sloučení .................................................................................................................. 30 2. 3. 1. 2 Právní účinky splynutí................................................................................................................... 31 2. 3. 1. 3 Návrh a přezkum návrhu projektu založení SE fúzí ...................................................................... 33 2. 3. 1. 4 Schvalování založení SE fúzí ........................................................................................................ 36 2. 3. 1. 5 Osvědčení o splnění všech podmínek zákonnosti založení SE fúzí............................................... 36 2. 3. 1. 6 Vznik SE ....................................................................................................................................... 37 2. 3. 1. 7 Výměna akcií a transfer jiných hodnot s tím spojený................................................................... 38 2. 3. 1. 8 Ochrana akcionářů ....................................................................................................................... 43 2. 3. 1. 9 Ochrana věřitelů a třetích osob..................................................................................................... 44
2. 3. 2 Založení holdingové SE ......................................................................................................... 45 2. 3. 2. 1 Návrh projektu .............................................................................................................................. 46 2. 3. 2. 2 Přezkum návrhu projektu .............................................................................................................. 47 2. 3. 2. 3 Zveřejnění návrhu projektu ........................................................................................................... 47 2. 3. 2. 4 Schválení návrhu projektu............................................................................................................. 47 2. 3. 2. 4 Ochrana nesouhlasících společníků zakladatelských společností.................................................. 48 2. 3. 2. 5 Výměna akcií (obchodních podílů) zakladatelských společností za akcie holdingové společnosti48 2. 3. 2. 6 Vznik holdingové SE ................................................................................................................... 50 2. 3. 2. 7 Důsledky protiprávního vzniku SE ............................................................................................... 51
2. 3. 3 Založení dceřiné SE............................................................................................................... 52 2. 3. 4 Založení SE transformací akciové společnosti ...................................................................... 53 2. 3. 4. 1. Příprava projektu transformace .................................................................................................... 54 2. 3. 4. 2 Právo na informace ....................................................................................................................... 55 2. 3. 4. 3 Vznik SE ....................................................................................................................................... 55 2. 3. 4. 4 Povinnost sestavit účetní závěrku.................................................................................................. 56
DISKUSE.................................................................................................................................................. 57 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 62 LITERATURA......................................................................................................................................... 63 ČLÁNKY ................................................................................................................................................. 63 KNIŽNÍ PUBLIKACE ................................................................................................................................ 63 PRÁVNÍ NORMY...................................................................................................................................... 64 INTERNETOVÉ ZDROJE: .......................................................................................................................... 65 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 66 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................. 66
ÚVOD Pojem akciové právo je dílčí juristickou disciplínou, která se v rámci obchodního práva zabývá podrobným zkoumáním právního režimu akciových společností a dalších institucí s nimi spojenými. Charakter akciového práva je jako u celého obchodního práva, převážně soukromoprávní. U akciových společností vystupují výrazně i veřejnoprávní prvky, jako je problematika daní, koncernového práva či vydávání veřejně obchodovatelných akcií. V budoucnu se chci zaměřit na oblast evropského práva, proto jsem se zaměřila na téma týkající se práva Evropského společenství, konkrétně tedy na založení a vznik Evropské akciové společnosti. Zejména jsem volila toto téma z důvodu budoucího zaměstnání v nejmenované akciové společnosti, která vznikla jako dceřiná evropská společnost. Ke zpracování tohoto tématu mě vedli osobní pohnutky, přesto doufám, že má práce bude přínosem i pro vás. Problematikou evropského práva se zabývá mnoho publikací a článků, jde o oblast velmi širokou, ale také zajímavou. V mé práci s názvem „Založení vznik evropské společnosti“ se pokusím objasnit právní úpravu vzniku evropské akciové společnosti, přičemž jsem nejprve popsala založení a vznik akciové společnosti obecně. Prvním krokem je popsání procesu zřizování a.s., který je rozdělen do dvou základních etap, první etapou je zakládání a druhou etapou je vznik společnosti. Česká právní úprava mezi oběma fázemi velmi důsledně diferencuje. Po ukončení druhé etapy je tento proces ukončen. Samo založení je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Bez důkazu platného založení společnosti nemůže dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku. Akciovou společnost mohou založit vždy nejméně dva zakladatelé, bez zřetele k tomu, zda se jedná o osoby právnické nebo fyzické. Zakladatel může být i jediný, avšak může jím být pouze právnická osoba. Před samotným založením a vznikem a.s. je základem počáteční myšlenka či nápad, který je postupně zpracováván a rozvíjen do podrobností. Na základě prvotního nápadu je vypracován určitý podnikatelský plán. Přípravou tohoto plánu lze předejít případnému neúspěchu celého projektu. Akciová společnost vzniká v zásadě dvěma způsoby. Prvním způsobem založení akciové společnosti je založení na základě veřejné nabídky akcií, jinak je nazýváno jako sukcesivní založení, k založení dojde podepsáním zakladatelské smlouvy, jejíž součástí je definitivní znění stanov. Druhým způsobem je založení bez veřejné nabídky akcií, tento způsob je též označován jako simultánní založení společnosti a konkrétně je upraven v ustanovení. Základním předpokladem dle ustanovení je dohoda zakladatelů
7
v zakladatelské smlouvě, že v určitém poměru upíší akcie na celý základní kapitál společnosti. Ve své práci jsem se však zaměřila hlavně na vznik nového ekonomického subjektu, přičemž jsem nejprve učinila obecný výklad o vzniku akciové společnosti jako takovém. Následně jsem popsala rozdíly v založení společnosti, tedy fůze, holdingová SE, dceřiná SE a transformace a vymezila tyto formy vůči sobě. Orgány evropské společnosti jsou stanovovány ve dvou různých systémech (dualistický a monistický). Dualistický systém spočívá v tom, že zakladatelé vytvoří dva orgány, z nichž jeden uskutečňuje obchodní vedení – řídící orgán a druhý kontrolu – dozorčí orgán. Základem monistického systému je princip správního orgánu. Monistické evropské společnosti budou organizovány podle národních úprav, ať již akciových či vytvořených pro evropskou společnost jako v případě České republiky. Založení evropské společnosti stejně jako celá zbývající úprava evropské společnosti se řídí vnitrostátním právem, v našem případě ustanoveními obchodního zákoníku. Tato práce pojednává podrobně o založení a vzniku evropské společnosti těmito způsoby: a) fúzí několika a. s. nebo SE (evropských společností), založených podle práva členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, řídí-li se alespoň dvě z nich právem různých členských států; b) založením holdingové společnosti nad několika kapitálovými společnostmi (a. s., s. r. o.), se sídlem a hlavní správou v EU, jsou-li alespoň dvě založeny podle práva členských států EU, anebo mají-li alespoň dva roky organizační složku či dceřinou společnost na území jiného členského státu než toho, jehož právem se řídí; c) založením dceřiné společnosti alespoň dvou společností obchodního či občanského práva založených podle práva členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, jsou-li alespoň dvě z nich založeny podle práva různých členských států, nebo mají-li alespoň dva roky organizační složku na území jiného členského státu než toho, jehož právem se řídí; d) změnou právní formy akciové společnosti založené podle práva některého z členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, má-li alespoň dva roky dceřinou společnost na území jiného členského státu; e) založením dceřiné společnosti již existující SE (evropské společnosti).
8
CÍL PRÁCE A METODIKA Diplomová práce se zabývá konkrétními způsoby vzniku evropské společnosti (societas europaea) podléhající vnitrostátnímu právu, tedy obchodnímu zákoníku a zákonu o evropské společnosti. Cílem je analyzovat postup a právní úpravu, která je používaná při založení a vzniku evropské společnosti v evropském společenství. Poukázat na evropskou právní úpravu, kterou se akciové společnosti řídí a upřesnit metody založení a vzniku evropské společnosti, také popsat rozdíly vznikající mezi akciovou společností a evropskou společností. Diplomová práce se v úvodu zabývá základními pojmy, které jsou spojené s procesem založení a vzniku evropské společnosti a definicí obecného založení a vzniku akciové společnosti v České republice. Nastíněny jsou i teoretická východiska, ze kterých mohou vycházet přístupy k založení a vzniku akciové společnosti. Shrnuty jsou i charakteristiky způsobu vzniku akciové společnosti podle české právní úpravy. Východiskem pro praktickou část je popis právní úpravy založení a vzniku akciové společnosti v české republice, popis dvou základních způsobů vzniku akciové společnosti. Jako první je popsán způsob vzniku na základě veřejné nabídky akcií a druhým je způsob založení bez veřejné nabídky akcií. Tomuto tématu je věnovaná jedna kapitola. Stěžejní část práce tvoří popis právní úpravy založení a vzniku evropské společnosti, základem je popis historického vývoje vzniku evropské právní úpravy. Následně je popsána charakteristika evropské společnosti, struktura společnosti a formy založení. Zásadní rozdíly v založení akciové společnosti a evropské společnosti jsou specifikovány v závěru práce, kde je charakterizován rozdílný proces zakládání evropské společnosti a zhodnoceny výhody této právní formy obchodní společnosti pro podnikatelskou sféru nejen v České republice, ale v celé Evropské unii. Pro pochopení problematiky založení a vzniku evropské společnosti bylo nejprve nutné prostudovat Obchodní zákoník v úplném znění podle stavu k 1.2. 2007, ze kterého právní úprava vychází. Dále byly čerpány údaje z odborné literatury vydané po roce 2004 týkající se založení a vzniku evropské společnosti. Důležitými zdroji byly internetové stránky Ministerstva vnitra a Evropské unie.
9
1. ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Proces zřizování a.s. je rozdělen do dvou základních etap, první etapou je zakládání (§ 57 ObchZ) a druhou etapou je vznik (§ 62 ObchZ) společnosti. Česká právní úprava mezi oběma fázemi velmi důsledně diferencuje. Po ukončení druhé etapy je tento proces ukončen. Samo založení je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Bez důkazu platného založení společnosti nemůže dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku. „Akciovou společnost mohou založit vždy nejméně dva zakladatelé, bez zřetele k tomu, zda se jedná o osoby právnické nebo fyzické. Zakladatel může být i jediný, avšak může jím být pouze právnická osoba. Fyzická osoba jediným zakladatelem být nemůže; na druhé straně však nic nebrání tomu, aby se jediná právnická osoba stala jediným akcionářem již existující společnosti získáním všech jejích akcií. Nebrání-li tomu zvláštní zákonná úprava, je takový postup obecně možný a nemá za následek ani nucené zrušení společnosti, ani jinou sankci.“ 1 V praxi lze jen stěží rozlišit a prokázat skutečnosti, jejichž cílem je obcházení zákona v podobě zakládání akciové společnosti jedinou fyzickou osobou. Jistě bychom našli případy, kdy se společník jako fyzická osoba ve společnosti s ručením omezeným dohodne s ostatními společníky na založení akciové společnosti a na poměru rozložení akcií 99:1. Český právní řád však obsahuje vůči obchodnímu zákoníku další speciální normy, které jsou daleko přísnější v podmínkách týkajících se počtu zakladatelů při zakládání akciové společnosti. Je tomu tak například v případě založení burzy cenných papírů kde je nejnižší počet zakladatelů stanoven na deset. Zakladateli a.s. musí být vždy subjekty práva. Mezi zakladateli a akcionáři není žádný právní rozdíl a každý zakladatel se musí stát akcionářem, tedy akcionářem se může stát každá fyzická i právnická osoba. Proto platí některá dílčí omezení, která lze rozdělit do pěti kategorií: a) Omezení pro některé zvláštní podnikatelské korporace (banky, pojišťovny, stavební
spořitelny,
zajišťovny,
penzijní
fondy,
investiční
společnosti
a investiční fondy). Tyto subjekty mohou nabývat svoji účast v a.s. pouze v omezeném rozsahu.
1
DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 73.
10
b) Nutnost předběžného souhlasu příslušného dozorového správního úřadu k nabytí akcií, například k nabytí kvalifikované účasti na bance musí dát souhlas ČNB (§ 20 odst. 3 BankZ). c) Určité právnické osoby nemohou být akcionáři vůbec, jako například obecně prospěšné společnosti nemohou být ani zakladateli ani akcionáři (§ 17 odst. 2 zák. č. 248/995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů). d) Zvláštní pravidla platí pro stát ČR, může být sice zakladatelem i akcionářem, ale pouze s předchozím souhlasem vlády ČŘ. e) Poslední složkou omezení je právní úprava hospodářské soutěže. Zákon upravuje vztah mezi zakladateli a akcionáři, tedy mezi zakladateli jakožto zakládajícími akcionáři a ostatními akcionáři není žádného právního rozdílu.
1. 1 Projekt založení Před samotným založením a vznikem a.s. je základem počáteční myšlenka či nápad, který je postupně zpracováván a rozvíjen do podrobností. Na základě prvotního nápadu je vypracován určitý podnikatelský plán. Přípravou tohoto plánu lze předejít případnému neúspěchu celého projektu. Zakladatele před samotným založením zvažují následující aspekty: •
zda je k danému podnikatelskému záměru správně zvolená právní forma a.s.,
•
jaké finanční a majetkové prostředky bude mít společnost k dispozici,
•
konkurence v oboru, které bude čelit,
•
reálnost ekonomických kalkulací,
•
jaké obchodní vazby a styky může společnost využít, resp. Jaká je její šance se etablovat v existujících podnikatelských strukturách,
•
jakou výrobní produkcí nebo službami se může společnost na trhu prosadit,
•
jaký je výsledný ekonomický plán společnosti a
•
jaká je reálná dosažitelnost bankovních úvěrů. Velký důraz je kladen především na pravdivost všech informací a reálnost
ekonomických kalkulací, v případě nepravdivých údajů a chyb se snadno celý projekt dostane do problémů či zcela zkrachuje.
11
1. 2 Přípravná smlouva Velmi často se při založení společnosti uzavírá tzv. předběžná resp. přípravná smlouva. Důvodem pro uzavření této smlouvy je, že se zakladatelé společnosti na všech podmínkách dohodnou předem a vyřeší případné nejasnosti. Přípravná smlouva se uzavírá jako nepojmenovaná smlouva podle § 51 ObčZ nebo § 269 odst. 2 ObchZ Obvykle bývá tato smlouva sestavována odborníkem. Musí být jasná, srozumitelná a uzavřena svobodně, jinak je neplatná. Přípravná smlouva v sobě bude obsahovat zejména závazek k uzavření budoucího zakladatelského dokumentu, přijetí stanov, a to v určité lhůtě; neexistence tohoto údaje však nemá za následek neplatnost přípravné smlouvy. „Přípravná smlouva v sobě obsahuje vícero smluvních typů; pravidelně se bude jednat o smlouvu smíšenou ve smyslu § 491 ObčZ. Základem tu bude smlouva o budoucí společenské smlouvě podle § 50a ObčZ; podmínkou je však vymezení všech podstatných náležitostí společenské smlouvy v rozsahu vymezeném v ust. § 78 odst. 1 ObchZ.“2
1. 3 Založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií Prvním způsobem založení akciové společnosti je založení na základě veřejné nabídky akcií, jinak je nazýváno jako sukcesivní založení, dle obchodního zákoníku. K založení dojde podepsáním zakladatelské smlouvy, jejíž součástí je definitivní znění stanov. Postup založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií probíhá v několika samostatných krocích: •
uzavření zakladatelské smlouvy, resp. sepsání zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu;
•
zpracování prospektu akcií, vyžaduje-li jej zákon podle § 163 odst. 2 a § 164 odst. 4 ObchZ, § 34 a vyhl. č. 263/2004 Sb.;
•
schválení prospektu Českou národní bankou, pokud se prospekt vyžaduje podle § 34;
2
•
uveřejnění prospektu, vyžaduje-li se podle § 34 ;
•
uveřejnění veřejné nabídky akcií podle § 164 odst. 2 až 4 ObchZ;
•
upisování akcií zápisem do listiny upisovatelů podle § 165 odst. l ObchZ;
DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 77.
12
•
splacení části emisního kursu akcií podle § 165 odst. 3 a § 168 odst. l ObchZ;
•
svolání ustavující valné hromady podle § 169 ObchZ;
•
konání ustavující valné hromady podle § 170 a § 171 ObchZ;
•
přijetí rozhodnutí na ustavující valné hromadě podle § 171 ObchZ.
1. 3. 1 Zakladatelská smlouva Právnická osoba a stejně tak i akciová společnost se zakládá soukromoprávním aktem. Dle ustanovení § 54 ObchZ ve spojení s § 162 odst. 2 ObchZ je podle počtu zakladatelů tímto aktem zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina. Rozdíl mezi zakladatelskými akty - společenskou smlouvou, jíž se zakládají ostatní obchodní společnosti, a zakladatelskou smlouvou, resp. zakladatelskou listinou je v jejich funkci. Společenská smlouva nejen společnost zakládá, ale obsahuje také pravidla pro vnitřní vztahy během trvání společnosti. Zatímco zakladatelská smlouva, resp. listina vede jen k založení společnosti. Dokumentem obsahujícím pravidla pro vztahy uvnitř společnosti jsou stanovy. Povinnými náležitostmi zakladatelské smlouvy, resp. zakladatelské listiny podle § 163 odst.1 jsou následující informace: a) firma, sídlo a předmět podnikání (činnosti); b) navrhovaný základní kapitál; c) počet akcií a uvedení jejich jmenovité hodnoty, podoby, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno; d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůta pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen; e) splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitá hodnota, podoba, forma a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad; f) alespoň přibližná výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou; g) určení správce vkladu podle § 60 odst. 1;
13
h) má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií, i údaje uvedené v § 163 odst. 2; i) návrh stanov. V případě bodu a) je nutné: „Kromě firmy, sídla a předmětu podnikání zákon též požaduje alternativně uvedení předmětu činnosti společnosti, je-li společnost založena za jiným účelem, než podnikáním.“3 Dle ustanovení § 154 odst. 2 ObchZ musí firma obsahovat i označení „akciová společnost“, nebo zkratku „akc. spol.“, nebo „a. s.“ Co se týká bodu b) základní kapitál akciové společnosti musí být alespoň 2 000 000 Kč, resp. 20 000 000 Kč v případě, že je akciová společnost zakládána na základě veřejné nabídky akcií. Zvláštní zákon pak může stanovit jinou výši základního kapitálu, jak je tomu např. v případě bank, jejichž minimální základní kapitál je podle opatření České národní banky 500 000 000 Kč. Pokud jde o bod d) a e) jistý počet akcií musí zakladatelé upsat v zakladatelské smlouvě, i když se společnost zakládá na základě veřejné nabídky akcií. Nic ale nebrání tomu, aby upsali další akcie na základě veřejné nabídky akcií. U bodu f) je „Nezbytnou náležitostí zakladatelské smlouvy […] i uvedení alespoň přibližné výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou. Těmito náklady jsou např. náklady na odměnu advokáta za právní pomoc při založení společnosti, soudní poplatek za zápis do obchodního rejstříku, správní poplatek za vydání živnostenského oprávnění, odměna znalce za zpracování znaleckého posudku apod. Účelem tohoto ustanovení je orientačně určit pro zakladatele výši nákladů, i když není celkem jasné, s jakou tolerancí je nutno určit výši těchto nákladů, a zda budou mít zakladatelé, popřípadě upisovatelé, právo
na úhradu vynaložených nákladů
od společnosti.“4 Má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií (ad h), musí zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina obsahovat další náležitosti, jimiž podle § 163 odst. l písm. h) a § 163 odst. 2 a) až g) ObchZ jsou: a) místo a doba upisování akcií, která nesmí být kratší než dva týdny; b) postup při upisování akcií, zejména zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým
3 4
DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 45. DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 46.
14
upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií; c) připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšující navrhovaný základní kapitál, postup při takovém upsání; d) určení, že zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněžitými vklady; e) místo, dobu, popřípadě účet u banky pro splacení emisního kursu; f) emisní kurs upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatelé stejný, nestáno ví-li zákon jinak; g) způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání. K návrhu stanov (ad i) můžeme dodat, že při sukcesivním založení je součástí zakladatelské smlouvy zatím jen návrh stanov, protože ustavující valná hromada může stanovy
změnit,
zatímco
u
simultánního
založení
z logiky
věci
vyplývá,
že se zakladatelé musí dohodnout na konečné verzi. V souvislosti s uzavíráním zakladatelské smlouvy se v právní praxi vyskytla otázka, zda je možné uzavřít tuto smlouvu v zastoupení. Ustanoveni § 57 odst. 2 připouští, aby společenská smlouva byla uzavřena zmocněncem vybaveným zvláštní plnou mocí s úředně ověřenými podpisy, ovšem již nemluví o zakladatelské smlouvě. Štenglová ve svém komentáři k Obchodnímu zákoníku uvádí, že zmíněné ustanovení se vztahuje i na zakladatelskou smlouvu. Ta spolu se stanovami tvoří společenskou smlouvu akciové společnosti a úředně ověřených podpisů na plné moci je třeba, protože to odpovídá požadavku úředně ověřených podpisů na zakladatelské smlouvě.
1. 3. 2 Prospekt Při sukcesivním založení akciové společnosti musí po sepsání zakladatelské smlouvy následovat zpracování prospektu, schválení Komisí pro cenné papíry a uveřejnění prospektu. Ustanovení § 164 odst. 4 ObchZ vyžaduje uveřejnění prospektu cenného papíru
podle
zvláštního
zákona.
Tímto
zvláštním
zákonem
je
zákon
č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, který ve svém ustanovení § 35 odst. 1 ukládá osobě, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry, povinnost nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejnit prospekt, nebo užší prospekt cenného papíru. Veřejnou nabídkou se podle ustanovení § 34 odst.1 rozumí jakékoli jednání, kterým
15
se sděluje širšímu okruhu osob dostatek informací o nabízených cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí. Ustanovení § 35 odst. 2 veřejnou nabídku cenných papírů vymezuje negativně. Prospekt musí schválit Česká národní banka.
1. 3. 3 Veřejná nabídka akcií „Veřejná nabídka akcií je veřejná výzva k podávání návrhů na uzavření smlouvy.“5 Povinností zakladatelů je podle ustanovení § 164 odst. 2 ObchZ tuto veřejnou nabídku vhodným způsobem uveřejnit. V zákoně není blíže specifikováno, co se míní vhodným způsobem uveřejnění. V praxi bude asi nejčastějším způsobem uveřejnění v denním tisku a doplňkově bude využíván internet, televize a rozhlasu bude využíváno spíše výjimečně. Při uveřejnění veřejné nabídky akcií je třeba dodržet omezení vyplývající z ustanovení § 164 dst. 4 posl. věty, které zakazuje uveřejnit veřejnou nabídku akcií před schválením prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry. „S ohledem na to, že je nezbytné zabezpečit shodné podmínky pro všechny případné investory jako upisovatele z důvodu jejich ochrany, zákon požaduje v (§ 164 odst. 2 ObchZ), aby se obsah veřejné nabídky vůbec nezměnil.“6 Dle ustanovení (§ 163 odst. 2) jsou obsahem veřejné nabídky akcií údaje obligatorně uváděné v zakladatelské smlouvě, ale také další údaje vztahující se k upisování akcií a na něj navazující kroky.
1. 3. 4 Úpis akcií K upsání akcií dochází podle ustanovení § 165 odst. 1 zápisem upisovatele do listiny upisovatelů. K tomu, aby byl zápis účinný, je potřeba, aby zahrnoval: počet, jmenovitou hodnotu, formu, podobu, popřípadě druh upisovaných akcií, emisní kurz upsaných akcií, lhůty pro splacení upsaných akcií, firmu a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je upisovatelem a podpis. K účinnému upsání je třeba také splnit povinnost dle ustanovení § 165 odst. 3, a to splatit případné emisní ážio a alespoň 10% jmenovité hodnoty upsaných akcií v určité době a na účet u banky. Doba pro splacení a účet, na nějž má být placeno, musí být určena ve veřejné nabídce akcií.
5 6
DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 51. Tamtéž, s. 52.
16
Upisovatelé jsou povinni splácet upsané akcie ve lhůtách určených v listině upisovatelů, ovšem případné emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií je upisovatel povinen splatit v každém případě nejpozději do zahájení ustavující valné hromady, neboť to vyplývá z ustanovení § 168 odst. 1. Upisování akcií
může probíhat a zpravidla probíhá na několika místech
zároveň. V takovém případě musí zakladatelé zajistit, aby doba pro upisování začala na všech místech zároveň a aby byla všechna tato místa technicky propojena. Technická propojenost upisovacích míst musí být zajištěna z důvodu přesného určení okamžiku upsání navrhovaného základního kapitálu a určení posledního upisovatele. Zajištění těchto údajů je důležité, neboť zakladatelé - a pokud tak neučiní oni, tak valná hromada - mohou v souladu s § 166 ObchZ další upisování nad rámec navrhovaného základního kapitálu odmítnout, nestanoví-li zakladatelská smlouva jinak. Odmítnout je však možné jen ty upisovatele, kteří upsali akcie až po okamžiku úpisu navrhovaného základního kapitálu. Dle ustanovení § 169 odst. l ObchZ se ustavující valná hromada musí konat do 60 dnů ode dne, kdy byl upsán navrhovaný základní kapitál, z toho tedy plyne požadavek na přesné zjištění tohoto okamžiku. Samotná doba pro upisování akcií nesmí být kratší než dva týdny, ale směrem nahoru není nijak limitována (§ 163 odst. 2 písm. a). Dle ustanovení § 163 odst. 2 písm. b) je postup při upisování akcií jednou z podstatných náležitostí smlouvy. Zejména je nutné upravit, zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií. Toto pravidlo je dalším, které klade důraz na technické zvládnutí řešení, jež by umožňovalo zjištění skutečnosti, kteří upisovatelé ve stejné době upsali příslušný počet akcií.
1. 3. 5 Ustavující valná hromada Jak jsme se již zmínili, ustavující valná hromada musí být svolána tak, aby se konala do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu, jinak je úpis akcií neúčinný (§ 169 ObchZ). Co se týče svolání ustavující valné hromady, zákon nestanoví žádný způsob, jak má být svolána. Avšak podle ustanovení
17
§ 163 odst. 2 písm. g) ObchZ musí způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání obsahovat zakladatelská smlouva i veřejná nabídka akcií. Jestliže se upisovaly akcie na jméno, je možné zaslat pozvánku každému zakladateli a upisovateli, jinak bude nejvhodnější oznámení v denní tisku, popřípadě v rozhlase a televizi. Dalšími podmínkami konání ustavující valné hromady jsou: •
přítomnost upisovatelů, již účinně upsali alespoň polovinu upsaných akcií, kteří mají právo účastnit se ustavující valné hromady dle § 169 odst. l ObchZ a právo hlasovat na ní;
•
přítomnost notáře, protože ustanovení § 171 odst. 5 ObchZ vyžaduje notářský zápis osvědčující průběh ustavující valné hromady a zápis o rozhodnutí ustavující valné hromady o schválení stanov;
•
splacení alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio tak, jak to požaduje ustanovení § 170 odst. 1 ObchZ. Ustavující valnou hromadu při jejím zahájení řídí zakladatel nebo zakladatel
zmocněný k tomu ostatními zakladateli u společností s více zakladateli, anebo jeho zástupce, a to až do zvolení předsedy ustavující valné hromady (§ 170 odst. 2 ObchZ). Ustavující valná hromada rozhoduje souhlasem prosté většiny hlasů přítomných upisovatelů, kteří mají právo se účastnit ustavující valné hromady (§ 170 odst. 3 ObchZ). Rozhodnutí schválené touto prostou většinou může stanovit, že k určitému dalšímu rozhodnutí bude vyžadována jiná většina nebo souhlas všech přítomných upisovatelů, jenž jsou oprávněni k hlasování. Od zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny se však ustavující valná hromada ze zákona může odchýlit s výjimkou zvýšení základního kapitálu jen se souhlasem všech přítomných upisovatelů (§ 171 odst. 4). Jelikož návrh stanov je součástí zakladatelské smlouvy, ustavující valná hromada může prostou většinou hlasů stanovy schválit, nebo neschválit, měnit je může pouze souhlasem všech přítomných upisovatelů oprávněných hlasovat. Rozhodnutí, které ustavující valná hromada musí učinit vždy, jsou podle ustanovení § 171 odst. 1: •
rozhodnutí o založení společnosti;
•
schválení stanov společnosti;
•
volba orgánů společnosti, jenž je podle stanov oprávněna volit valná hromada.
18
Důležitým okamžikem pro život akciové společnosti je chvíle, kdy jsou všechna tato rozhodnutí učiněna, neboť teprve tehdy je společnost úspěšně založena. V opačném případě k založení společnosti dojít nemůže. Ustavující valná hromada může dále rozhodovat podle ustanovení § 171 odst. 2, že připouští upsání akcií nad navrženou výši základního kapitálu, v tomto případě musí rozhodnout také o jeho výši. Jestliže některý ze zakladatelů upsal nepeněžitý vklad, ustavující valná hromada schvaluje dle ustanovení § 171 odst. 3 v souladu s posudkem znalce předmět nepeněžitých vkladů, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, které mají být jako protiplnění na ten který vklad vydány.
1. 4 Založení společností bez veřejné nabídky Druhým způsobem je založení bez veřejné nabídky akcií, tento způsob je též označován jako simultánní založení společnosti a konkrétně je upraven v ustanovení § 172 ObchZ. Základním předpokladem dle ustanovení § 172 odst. 1 je dohoda zakladatelů v zakladatelské smlouvě, že v určitém poměru upíší akcie na celý základní kapitál společnosti. Pak se nevyžaduje veřejná nabídka akcií ani konání ustavující valné hromady, protože v souladu s ustanovením § 172 odst. 2 QbchZ právní postavení ustavující valné hromady mají zakladatelé. Z toho plyne, že zakladatelé musí tak jako ustavující valná hromada přijmout rozhodnutí o založení společnosti, schválit stanovy, zvolit orgány společnosti a schválit předmět nepeněžitých vkladů, má-li se vklad splácet nepeněžitým vkladem (§ 171 odst. l a 3 ObchZ). V ustanovení § 172 odst. 3 se pak uvádí, že rozhodnutí, které jinak přijímá ustavující valná hromada, musí být obsažena v zakladatelské smlouvě. K obsahu zakladatelské smlouvy je třeba poznamenat, že v souladu s ustanovením § 163 odst. 2 ObchZ se při simultánním založení společnosti nebudou uvádět údaje v tomto ustanovení obsažené. Znění zákona není v tomto ohledu úplně přesné, přesto však lze logickým a systematickým výkladem k tomuto závěru dospět. Z výše uvedeného plyne, že k založení společnosti bez veřejné nabídky akcií postačí uzavření zakladatelské smlouvy ve formě notářského zápisu nebo pořízení zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu, jež musí obsahovat i rozhodnutí
19
přijímaná jinak na ustavující valné hromadě. Nevyžaduje se ani zvláštní notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů nahrazující rozhodnutí ustavující valné hromady.
1. 5 Vznik akciové společnosti Zákon odlišuje vznik společnosti a založení společnosti. Společnost může být založena oběma výše popsanými způsoby, avšak vzniká až dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku (§ 62 ObchZ). Rejstříkovému soudu podává návrh na zápis představenstvo, jehož všichni členové jej musí podepsat (§ 175 odst. 2). Maximální doba pro podání návrhu je stanovena dle § 62 odst. l ObchZ na 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského podnikání. Není-li v této lhůtě návrh podán, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Před zápisem do obchodního rejstříku přezkoumá rejstříkový soud, zda jsou splněny všechny podmínky pro zápis. Dle ustanovení § 175
odst. 1 rejstříkový soud povolí zápis
společnosti do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že v souladu s obchodním zákoníkem: a) se řádně konala ustavující valná hromada, je-li její konání předepsáno; b) upisovatelé upsali celou výši základního kapitálu, splatili případné emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty všech akcií, jejichž emisní kurs je splácen peněžitými vklady, a zcela splatili nepeněžité vklady; c) byly schváleny stanovy společnosti; d) byli zvoleni všichni členové představenstva a dozorčí rady; e) stanovy společnosti ani založení společnosti nejsou v rozporu se zákonem; f) byla uveřejněna veřejná nabídka akcií a prospekt nebo užší prospekt v souladu se schválením Komisi pro cenné papíry, jde-li o společnost založenou s veřejnou nabídkou akcií. Obchodní zákoník v ustanovení § 32 odst. 2 požaduje, aby byl návrh na zápis do obchodního rejstříku doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Ustanovení § 175 odst. 3 ObchZ konkrétně uvádí nejnutnější listiny, jež se musí přiložit k návrhu na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku. Těmito listinami jsou: a) zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina;
20
b) veřejná nabídka akcií, stejnopis notářského zápisu osvědčujícího konání ustavující valné hromady a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí o schválení stanov, jestliže byla společnost založena na základě veřejné nabídky akcií; c) prospekt cenného papíru schválený Komisí pro cenné papíry, je-li společnost založena na základě veřejné nabídky akcií a vyžaduje-li se podle zvláštního právního předpisu;7 d) posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitých vkladů, jestliže byl emisní kurz akcií splacen nepeněžitými vklady; e) další listiny osvědčující skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku. Zejména půjde o listiny uvedené v ustanovení § 37, jimiž se má prokázat, že společnosti vznikne nejpozději dnem zápisu do obchodního rejstříku živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, právní titul pro užívání místností, do nichž je umístěno sídlo společnosti a u zahraniční fyzické osoby jako člena představenstva je nutno doložit i povolení k pobytu v České republice. V případě, že akciová společnost bude vykonávat činnosti, které mohou provozovat jen k tomu oprávněné fyzické osoby, bude muset doložit smlouvu uzavřenou s osobou, s jejíž pomocí bude tato činnost provozována, popřípadě jiný doklad osvědčující splnění uvedeného předpokladu. Podle ustanovení § 38i odst. 2 se ukládají podpisové vzory členů představenstva a dozorčí rady do sbírky listin, z čehož plyne, že tento dokument se bude muset být také přiložen k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Podle ustanovení § 32 odst. 1 je možné podat návrh jen na formuláři, který je stanoven vyhláškou Ministerstva spravedlnosti (vyhláška č. 250/2005 Sb.) Tento předpis také ve své příloze přehledně vyjmenovává seznamy příloh, které se přikládají k návrhům na zápis do obchodního rejstříku.
1. 6 Jednání jménem společnosti mezi založením a vznikem Založená akciová společnost nemá právní subjektivitu, a tudíž nemůže být vázána z právních úkonů, dokud nevznikne, tj. není zapsána do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník dovoluje, aby v této fázi za společnost jednal kdokoli, avšak s tím, že z tohoto 7
Tímto zvláštním právním předpisem je zákon o podnikání na kapitálovém trhu.
21
jednání bude sám vázán. Jestliže valná hromada (dle § 187 odst.1 písm. l) toto jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost vázána ex tunc (§ 64 odst. 1). „Stávající úprava obchodního zákoníku neomezuje možnost činit úkony před zápisem do obchodního rejstříku pouze na úkony týkající se založení společnosti, ani je nespojuje s nějakými odkládacími podmínkami.“8 Valná hromada schvaluje jednání učiněné mezi založením a vznikem společnosti na základě seznamu, který jsou povinni vypracovat a předložit v tříměsíční lhůtě zakladatelé. Pokud by zakladatelé tuto povinnost nesplnili, potom by společně a nerozdílně odpovídali za škodu, která by v důsledku toho věřitelům vznikla (§ 64 odst. 2). O schválení jednání účastníky závazkových vztahů informuje již představenstvo společnosti, nikoliv zakladatelé (§ 64 odst. 3).
1. 7 Jiné možnosti vzniku akciové společnosti Obchodní zákoník zná také jiné postupy pro založení a vznik společnosti, než výše popsané, kdy společnost vzniká jako „tabula rasa“. Jedná se o některé postupy, které jsou v teorii chápány spíše jako zrušení obchodní společnosti bez likvidace a zákon je označuje jako přeměny společností, výsledkem je však vždy nová obchodní společnost. Konkrétními způsoby přeměn, při nichž dojde k založení společnosti, jsou jednak fúze splynutím,
jednak rozdělení společnosti se založením nových společností nebo
kombinací rozdělení sloučením a rozdělení se založením nových společností. Odlišnost takto založených subjektů od klasicky založené společnosti je mimo jiné také v tom, že na ně ex lege přecházejí závazky jejich předchůdce, resp. jejich předchůdců. Také z tohoto důvodu přichází v úvahu založení společnosti přeměnou při situacích zcela odlišných od klasického založení a vzniku společnosti. V převážné většině se bude jednat, ostatně jako při všech přeměnách společností, o zásadní řešení hospodářské situace, což také naznačuje ustanovení § 69 odst. 6 ObchZ, které připouští fúzi i v době, kdy je společnost v úpadku nebo na její majetek byl již podán konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání.
8
DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 72.
22
2. ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI Domnívám se, že při porovnání různých způsobů založení obchodní společnosti, je velmi zajímavé založení evropské společnosti. Jde o novou, v praxi ještě ne zcela běžnou, formu podnikání, proto se v této kapitole věnuji nejen jejímu založení a vzniku, ale i její právní úpravě, obecné charakteristice a v závěru i jejímu přínosu pro podnikatelskou sféru.
2. 1 Právní úprava Vlastní myšlenka o zrodu jednotné evropské a.s. vznikala již od 50. a 60. let, kdy se Evropské společenství snažilo vytvořit jednotnou úpravu akciové společnosti, to ovšem naráželo na neslučitelnost národních právních úprav, zejména pak úpravy německé a britské. Výsledkem práce je nařízení Rady ES č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti - societas europaea, které je kompromisem mezi komplexní jednotnou úpravou akciového práva a jednotlivými národními úpravami. Toto nařízení upravuje základní statusové otázky a ostatní úpravu ponechává na národních úpravách. Nařízení bylo ještě doplněno směrnicí Rady ES č. 2001/84/ES, která doplňuje status evropské společnosti s ohledem na zapojování zaměstnanců. Tato evropská úprava se pak do našeho právního řádu promítla v zákoně č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti. Evropská společnost může být založena od 8. října 2004.
2. 2 Obecné znaky evropské společnosti SE, tedy Evropská společnost je v podstatě evropskou akciovou společností. Jedná se tedy o společnost s pevným minimálním základním kapitálem 120 000 EUR, který je rozložen na akcie. Odpovědnost akcionářů za závazky společnosti se omezuje na výši jejich vkladů (čl. l statutu evropské společnosti). Statutární sídlo musí být v některém státě Společenství a musí být shodné se sídlem skutečného vedení (čl. 5 statutu evropské společnosti). Společnost může přemístit své sídlo do jiného státu Společenství bez toho, aby tím byla dotčena existence společnosti, ale statut musí být změněn, aby vyhovoval právu státu, do něhož byla společnost přemístěna (čl. 5a statutu evropské společnosti). Evropská společnost musí
23
být zapsána do příslušné registrace státu sídla, jakou je v našich podmínkách obchodní rejstřík. Obchodněprávní publicita se řídí „směrnicí o publicitě“ (l. směrnice) a některými doplňovacími ustanoveními nařízení (čl. 8 - 11 statutu evropské společnosti). Za podmínek stanovených nařízením o SE má evropská společnost tyto orgány : •
valnou hromadu akcionářů a
•
buď dozorčí radu a řídící orgán (dualistický systém), nebo správní orgán (monistický systém), podle toho, kterou možnost obsahují stanovy. Členské státy, jejichž akciové právo jeden z uvedených modelů nezná, jsou
povinny jej upravit speciálně pro evropskou společnost. Valná hromada rozhoduje o záležitostech, ve kterých má výlučnou pravomoc na základě nařízení o SE nebo právních předpisů členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, jimiž se provádí směrnice o SE. Kromě toho rozhoduje o záležitostech, pro něž jí svěřují pravomoc akciové společnosti řídící se právem členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, buď právními předpisy tohoto státu, nebo stanovy SE v souladu s nimi. Organizace valné hromady, její průběh a hlasování na ní se řídí právními předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE, aniž jsou dotčena pravidla stanovená ve 4. oddíle nařízení o SE, čl. 52 – 60. V článcích 55 a 56 jsou zakotvena práva minoritních akcionářů : a) Jeden nebo více akcionářů, jejichž společný podíl na upsaném základním kapitálu SE činí nejméně 10%, mohou požádat SE, aby svolala valnou hromadu a stanovila její pořad jednání. Stanovy SE nebo vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit nižší podíl za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti. b) Jeden nebo více akcionářů, jejichž společný podíl na upsaném základním kapitálu SE činí nejméně 10%, mohou požádat, aby byly na pořad jednání valné hromady zařazeny jeden nebo více dodatečných bodů. Postupy a lhůty pro tyto žádosti stanoví vnitrostátní právní předpisy členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, nebo, pokud tak nečiní, stanovy SE. Uvedený podíl lze snížit stanovami nebo právními předpisy členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, za stejných podmínek, které platí pro akciové společnosti.
24
Dualistický systém spočívá v tom, že zakladatelé vytvoří dva orgány, z nichž jeden uskutečňuje obchodní vedení – řídící orgán a druhý kontrolu – dozorčí orgán. Členský stát může stanovit, že za běžné každodenní vedení společnosti odpovídá výkonný ředitel nebo výkonní ředitelé, a to za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti se sídlem na jeho území. Člena nebo členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává dozorčí orgán, ovšem členský stát může vyžadovat nebo umožnit, že jej (je) jmenuje a odvolává valná hromada za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti se sídlem na jeho území. Shodně jako tuzemská právní úprava požaduje nařízení o SE inkompatibilitu členství téže osoby v řídícím a dozorčím orgánu téže SE. Výjimku z tohoto pravidla zakládá situace, kdy místo jednoho člena v řídícím orgánu není obsazeno. Pak může dozorčí orgán jmenovat svého člena, aby jednal jako člen řídícího orgánu. Po tuto dobu se pozastavují funkce dotyčné osoby jako člena dozorčího orgánu. Členský stát může lhůtu „výměny“ omezit. Počet členů řídícího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení ponechává nařízení na stanovách SE a umožňuje členským státům stanovit jejich nejnižší a nejvyšší počet. V případě absence předpisů členského státu o dualistickém systému pro akciové společnosti se sídlem na jeho území, může členský stát ve vztahu k SE přijmout potřebná opatření. Členy dozorčího orgánu jmenuje valná hromada, přičemž členové prvního dozorčího orgánu mohou být jmenováni stanovami. Dozorčí orgán volí ze svého středu předsedu. Jmenují-li polovinu členů zaměstnanci, může být za předsedu zvolen pouze člen jmenovaný valnou hromadou. Dozorčí orgán dohlíží na činnost řídícího orgánu, oprávnění řídit SE sám nemá. Úprava počtu členů je shodná s úpravou řídícího orgánu. Dozorčí orgán má od řídícího orgánu právo na informace : a) pravidelně podávané nejméně jednou za tři měsíce, a to o průběhu a předpokládaném vývoji podnikání SE, b) neprodleně podávané o událostech, které by mohly mít na SE významný vliv, c) jakéhokoliv charakteru, které jsou potřebné pro výkon jeho dohledu na práci řídícího orgánu, přičemž členský stát může stanovit, že tuto možnost je rovněž oprávněn využít každý člen dozorčího orgánu.
25
Každý člen dozorčího orgánu je oprávněn dozvědět se veškeré orgánu podané informace. Vedle shora uvedených informací od řídícího orgánu, může dozorčí orgán získat další informace tím, že provede nebo nechá provést jakákoliv šetření potřebná k výkonu svých povinností. Základem monistického systému je princip správního orgánu. Monistické evropské společnosti budou organizovány podle národních úprav, ať již akciových či vytvořených pro evropskou společnost jako v případě České republiky. Návrh tuzemského prováděcího zákona vychází z úpravy francouzské, která v sobě zahrnuje dva subsystémy. První subsystém spojuje funkci předsedy správní rady, voleného správní radou, a tzv. generálního ředitele. Předseda správní rady má postavení statutárního orgánu společnosti a je oprávněn k obchodnímu vedení. Ostatní členové správní rady vykonávají především činnost kontrolní, obdobně jako dozorčí rada v dualistickém systému. Druhý subsystém monistického modelu odděluje funkci předsedy správní rady a generálního ředitele, který je současně statutárním orgánem společnosti i osobou oprávněnou k obchodnímu vedení. Předseda správní rady plní roli reprezentativní a koordinační, v ostatním se jeho pravomoci shodují s postavením běžného člena správní rady, jejichž význam je v zásadě v rovině kontrolní. Mezi společná pravidla pro dualistický a monistický systém patří dle čl. 46 – 51 např. : a) doba funkčního období orgánů společnosti, b) možnost povolit společnosti nebo jiné právnické osobě členství v jednom z jejích orgánů, nestanoví-li jinak právní předpisy vztahující se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE, c) zákaz členství (zastoupení) v kterémkoliv orgánu SE osobám vymezeným v čl. 47 bod 2 písm. a) a b), d) schvalování určitých druhů jednání řídícího orgánu dozorčím nebo správním orgánem, e) zachovávání povinnosti mlčenlivosti pro členy orgánů SE i po uplynutí funkčního období sdělovány nesmějí být informace o SE, jejichž šíření by mohlo poškodit zájmy společnosti, s výjimkou případů, ve kterých předání informací požadují nebo povolují vnitrostátní právní předpisy, vztahující se na akciové společnosti nebo ve kterých je sdělení ve veřejném zájmu, f) pravidla pro usnášeníschopnost a rozhodování v orgánech SE, 26
g) odpovědnost za ztrátu nebo škodu členů řídících, dozorčích a správních orgánů SE, která vznikla SE v důsledku porušení jim uložených právních, ze stanov vyplývajících nebo jiných povinností při výkonu jejich funkce. Členové orgánů odpovídají v souladu s předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE.
2. 3 Založení evropské společnosti SE nelze založit sukcesivním způsobem, nelze ji založit ani simultánním způsobem, nelze ji založit tzv. „na zelené louce“. Založení evropské společnosti stejně jako celá zbývající úprava evropské společnosti se řídí vnitrostátním právem, v našem případě ustanoveními obchodního zákoníku, pokud statut evropské společnosti, resp. zákon 627/2004 Sb. o evropské společnosti nestanoví jinak. Na založení SE se kromě společností se zapsaným sídlem na území členského státu může podílet i společnost, jejíž skutečné sídlo se nachází mimo území členských států, jestliže (čl. 2 odst. 5 Nařízení, § 3 zákona o SE): a) je založena podle právního řádu některého z členských států, b) má v tomto státě své zapsané sídlo, c) má trvalý a efektivní vztah k ekonomice státu, v němž má zapsané sídlo. Ze statutu evropské společnosti a tohoto zákona plyne, že SE samotnou lze založit výhradně následujícími způsoby: f) „fúzí několika a. s. nebo SE [evropských společností], založených podle práva členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, řídí-li se alespoň dvě z nich právem různých členských států; g) založením holdingové společnosti nad několika kapitálovými společnostmi (a. s., s. r. o.), se sídlem a hlavní správou v EU, jsou-li alespoň dvě založeny podle práva členských států EU, anebo mají-li alespoň dva roky organizační složku či dceřinou společnost na území jiného členského státu než toho, jehož právem se řídí; h) založením
dceřiné
společnosti
alespoň
dvou
společností
obchodního
či občanského práva založených podle práva členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, jsou-li alespoň dvě z nich založeny podle práva různých
27
členských států, nebo mají-li alespoň dva roky organizační složku na území jiného členského státu než toho, jehož právem se řídí; i) změnou právní formy akciové společnosti založené podle práva některého z členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, má-li alespoň dva roky dceřinou společnost na území jiného členského státu; j) založením dceřiné společnosti již existující SE [evropské společnosti].“9 Minimální základní kapitál evropské společnosti činí 120 000 EUR (čl. 4 statutu SE). Peněžité vklady musejí být do založení společnosti splaceny do výše 25%, nepeněžité vklady musejí být zcela poskytnuty do pěti let. Jestliže společnost vydá akcie znějící na majitele, pak musejí být splaceny úplně (čl. 53 odst. 1 a statutu evropské společnosti).
2. 3. 1 Založení SE fúzí SE může být založena fúzí, a to výhradně fúzí (čl. 2 odst. 1 Nařízení): a) nejméně dvou a.s., které mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se nejméně dvěma různými právními řády členských států, b) nejméně dvou SE, které mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se nejméně dvěma různými právními řády členských států, c) nejméně jedné a.s., která se řídí právním řádem členského státu a má zapsané i skutečné sídlo na území členského státu, a nejméně jedné SE. SE může vzniknout jak fúzí splynutím, tak fúzí sloučením. Dále zákon udává, že SE může vzniknout fúzí jak
rovnocenných partnerů, tak i fúzí dceřiných
a mateřských SE. Může například dojít ke splynutí dvou či více SE, kdy jedna má sídlo v Berlíně a druhá v Paříži, novým sídlem se stane např. Praha. Samotný proces založení SE je upraven v čl. 17 – 31 Nařízení. Hlavním je zde čl. 18 Nařízení, z kterého vyplývá, že na každou z fúzujících společností se použijí subsidiárně předpisy národního akciového práva o fúzích a.s., a to vždy v závislosti na tom, v kterém státě má zúčastněná společnost své zapsané sídlo. Pokud bude fúzovat česká a.s. a slovenská a.s., tak pro českou a.s. se použije Nařízení plus ustanovení českého obchodního zákoníku o fúzích, zatímco na slovenskou a.s. se použije Nařízení plus ustanovení slovenského obchodního zákoníku o sloučení nebo splynutí a.s. 9
ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 372-373.
28
Vzhledem k subsidiaritě národního akciového práva lze říct, že fúzí se může účastnit i taková česká a.s., která je v úpadku nebo na jejíž majetek byl uvalen konkurz. Založení SE fúzí se může účastnit jen a.s., nelze používat předpisy o fúzi a.s. se s.r.o. Jsou i takové a.s., které se nesmí účastnit založení SE fúzí, ale mohou fúzovat jen s určitým druhem a.s., např. penzijní fond, výjimku tvoří fůze stejného druhu, např. český investiční fond se slovenským investičním fondem. Tento druh fúze podléhá zvláštním zákonům, především musí být splněna podmínka zvláštního povolení dozorových správních úřadů. Na založení SE fúzí jinak platí ustanovení národního práva o fúzi a.s. s kótovanými účastnickými cennými papíry; není-li dále uvedeno jinak, platí předpisy ust. §§ 220a-220n ObchZ o fúzi a.s.
Fúze jsou obecně chápány jako způsob zániku společnosti bez likvidace, v určitém případě však bude jejím výsledkem vždy nová akciová společnost. Fúze má dvě formy, a to sloučení a splynutí. Obchodní zákoník upravuje fúze spolu s ostatními přeměnami obchodních společností, v obecné úpravě obchodních společností definuje základní pojmy a právní účinky přeměn. Detailní právní úpravu se nachází v rámci právní úpravy akciové společnosti. U ostatních obchodních společností pak nalézáme jen odchylky, zjednodušení a odkazy na tuto úpravu. Zásadní rozdíl mezi oběma formami spočívá v tom, zda dojde ke vzniku nové společnosti či nikoliv. Zatímco při fúzi sloučením nová společnost nevzniká, při dokonání procesu fúze splynutím ke vzniku nové společnosti dojde. Další rozdíl mezi sloučením a splynutím můžeme spatřovat v tom, že při sloučení jsou zúčastněnými společnostmi jak společnosti zanikající, tak společnost nástupnická, takže jmění zanikající společnosti přechází na existující společnost. Sloučení je tedy spojeno se zánikem jedné nebo více právnických osob, avšak nová právnická osoba nevzniká. Z výše uvedeného vyplývá, že se sloučení musí zúčastnit minimálně dvě společnosti, přičemž jedna z nich je společnost zanikající a jedna nástupnická. Při splynutí jsou zúčastněnými společnostmi pouze zanikající společnosti, takže jmění zanikajících společností přechází na jimi nově založenou právnickou osobu (společnost). I v tomto případě je minimální počet zúčastněných společností jsou dvě, tentokrát jsou však obě zanikající. Z předvětí § 69 odst. l ObchZ vyplývá, že zanikající i nástupnické společnosti musejí mít sídlo v České republice.
29
2. 3. 1. 1 Právní účinky sloučení Pro formu fúze sloučení platí, že zanikající společností je společnost, která rozhodla o svém zrušení bez likvidace s přechodem jmění na určeného již existujícího právního nástupce. Nástupnická společnost je existující společnost, která rozhodla, že převezme jmění určené zanikající společnosti. Zanikající i nástupnická společnost jsou zúčastněnými společnostmi.
Obr. 2-1 Vznik a. s. sloučením
Z ustanovení § 38e odst. 3, § 69a odst. l a 4 ObchZ vyplývá, že právní účinky sloučení, jež nastávají zápisem sloučení do obchodního rejstříku, jsou tyto: a) zaniká jedna nebo více zanikajících společností; b) jmění zanikající společnosti přechází na nástupnickou společnost; c) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž účastníkem byla zanikající společnost, přecházejí na nástupnickou společnost; d) společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak; e) zástavní právo k obchodnímu podílu, zatímním listům nebo akciím či poukázkám na akcie zanikající společnosti přechází na obchodní podíl, zatímní list, akcie nebo poukázky na akcie nástupnické společnosti, jež nabude majitel
30
zastaveného obchodního podílu, zatímního listu či akcií nebo poukázek na akcie. Účinky sloučení uvedené pod body a) a b) musí nastat vždy a jsou bezvýjimečné. Pro bod c) platí, že se jedná nejen o práva a povinnosti z existujících pracovněprávních vztahů, ale i z pracovněprávních vztahů zaniklých. V případě bodu d) je třeba poznamenat, že v zákonem stanovených případech se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce. Toto ustanovení je kogentní, a proto nelze dohodou výčet těchto případů ani rozšiřovat, ani zužovat. Kdy se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce, stanoví výslovně pouze § 220g odst. l až 3 ObchZ. Jde o tyto případy: •
nástupnická společnost byla společníkem zanikající společnosti;
•
zanikající společnost byla společníkem nástupnické společnosti;
•
zanikající společnost byla společníkem jiné zanikající společnosti;
•
společník se vzdal práva účasti na nástupnické společnosti.
2. 3. 1. 2 Právní účinky splynutí Zanikající společností je společnost, která rozhodla o svém zrušení bez likvidace s přechodem jmění na určeného právního nástupce, který v době rozhodnutí ještě neexistuje a na jehož založení se zanikající společnost účastní.10 Z ustanovení § 38e odst. 3 a § 69a odst. 2 a 4 ObchZ vyplývá, že právní účinky splynutí, jež nastávají zápisem splynutí do obchodního rejstříku, jsou tyto: a) zanikají alespoň dvě zanikající společnosti; b) vzniká nástupnická společnost; c) jmění zanikajících společností předchází na nástupnickou společnost; d) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž účastníkem byly zanikající společnosti, přecházejí na nástupnickou společnost; e) společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti; f) zástavní právo k obchodnímu podílu, zatímním listům nebo akciím či poukázkám na akcie zanikající společnosti přechází na obchodní podíl, zatímní list nebo akcie či poukázku na akcie, jež nabude majitel zastaveného obchodního podílu, zatímního listu či akcií nebo poukázek na akcie. 10
DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 602.
31
Právní účinky splynutí uvedené pod body a) až c) se vyznačují bezvýjimečností. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnickou společnost obdobně jako u sloučení jak z existujících, tak i ze zaniklých vztahů. Z ustanovení § 220n a jeho odkazu na § 220g odst. l až 3 ObchZ vyplývají případy kdy se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce, konkrétně jde o situace, kdy : •
zanikající společnost byla společníkem jiné zanikající společnosti;
•
společník se vzdal práva účasti na nástupnické společnosti.
Obr. 2-2 Vznik a. s. splynutím
Vydala-li nástupnická společnost listinné akcie na jméno, na které má přejít zástavní právo, je také povinna na nich toto zástavní právo zaznamenat. Záznam obsahuje ty náležitosti, které požaduje ustanovení § 40 odst. 2 ZCP pro zástavní rubopis. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku „k zastavení" nebo slova stejného významu, označení osoby zástavního věřitele a podpis majitele akcie. Podle ustanovení § 69a odst. 4 ObchZ je podpis majitele nahrazen podpisem člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni k datu emise jednat jménem nástupnické společnosti. V případě, že nástupnická společnost vydala zaknihované akcie, příkaz k registraci zástavního práva (podle § 220g odst. 6 ObchZ) bude muset obsahovat náležitosti podle § 42 odst. 3 ZCP.
32
Při splynutí jsou všechny zúčastněné společnosti, tedy všechny zanikající akciové společnosti povinny nechat ocenit své jmění posudkem znalce. „Důvodem nařízení ocenění jmění v uvedených případech je to, aby nástupnická společnost nevydala nové akcie nebo zatímní listy či obchodní podíly pro společníky dané zanikající společnosti anebo nezvýšila základní kapitál pro společníky při postupu podle § 153a odst. 11 a § 220g odst. 3 ObchZ ve vyšší jmenovité hodnotě nebo s vyššími vklady do základního kapitálu, než kolik odpovídá čistému obchodnímu majetku dané zanikající společnosti.“11 Podle prof. Dědiče ocenění jmění je třeba provést, i když to zákon výslovně nestanoví, ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze.12
2. 3. 1. 3 Návrh a přezkum návrhu projektu založení SE fúzí Než dojde k samotnému založení SE musí se připravit projekt založení SE fúzí, který nahrazuje smlouvu o fúzi. Návrh projektu musí obsahovat alespoň následující náležitosti (čl. 20 odst. 1 Nařízení): a) náležitosti smlouvy o fúzi, b) stanovy zakládané SE, c) postup, který určuje podmínky účasti zaměstnanců, d) zvláštní výhody poskytnuté znalcům, e) zvláštní výhody poskytované členům představenstva a dozorčí rady nebo správní rady. Návrhu projektu na založení SE fúzí má povinnost vypracovat představenstvo české a.s. a představenstvo nebo správní rada zahraniční a.s. Nařízení ustanovuje povinnost přezkumu návrhu projektu jedním nebo dvěma znalci. Znalci jsou vybíráni za každou zúčastněnou společnost podle právního řádu, kterým se zúčastněná společnost řídí. Existuje také jednodušší možnost výběru znalců, pokud se všechny zúčastněné společnosti domluví a podají společný návrh na jmenování jednoho či dvou znalců, kteří by zpracovaly jeden znalecký posudek. Ad a) Z ustanovení § 220n odst. 2 ObchZ a z odkazu v § 220n odst. l ObchZ na ustanovení § 220a odst. 5 a 7 ObchZ plyne, že smlouva o fúzi při splynutí a její návrh musí obsahovat alespoň 11 12
DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 609. Tamtéž, s. 609.
33
a) firmu, sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných společností a jejich právní formu; b) výměnný poměr akcií s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o registraci akcií určených k výměně za akcie zanikajících společností, včetně podrobných pravidel postupu a stanovení lhůt při jejich výměně, a výši případného doplatku akcionářům zanikajících společností na vyrovnání, s pravidly pro jeho výplatu, anebo údaj o tom, že akcie nebudou vyměňovány, s uvedením důvodu; c) den, od kterého vzniká právo na dividendu z vyměněných akcií, jakož i všechny předpoklady jeho vzniku; d) určení, v jaké struktuře nástupnická společnost přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající společnosti, jež nejsou závazkem; e) den, od něhož se jednání zanikajících společností považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti (rozhodný den fúze); f) práva, jež nástupnická společnost poskytne majitelům jednotlivých druhů akcií, opčních listů, dluhopisů nebo jiných cenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována; g) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti; h) projev vůle zúčastněných společností založit novou akciovou společnost; i) návrh stanov nástupnické společnosti; j) jména a bydliště prvních členů představenstva a dozorčí rady, nekoná-li se valná hromada žádné ze zúčastněných společností. Ve smlouvě o fúzi splynutím je nutno uvést, kolik akcií nástupnické společnosti bude vyměněno za jednu akcii té které zanikající společnosti. Při stanovení výměnného poměru je třeba dbát na přesné vymezení těch kterých akcií (jak zanikající společnosti, tak nástupnické společnosti) a charakterizovat je podobou, druhem, formou s údajem o tom, zda budou tyto akcie registrované nebo nikoliv, a jestliže některá ze společností vydala akcie na jméno s omezením jejich převoditelnosti i tento údaj musí být zaznamenán. „V části smlouvy o fúzi týkající se určení struktury složek vlastního a cizího kapitálu přebíraných nástupnickou společností, se v podstatě určují pravidla, jak
34
sestavit zahajovací rozvahu nástupnické společnosti na straně pasiv, zejména pokud jde o složky vlastního kapitálu.“13 Jednou z největších zvláštností fúze je institut označovaný jako rozhodný den fúze. Jedná se o určení okamžiku, kdy nastávají ekonomické účinky fúze, tzn., že tohoto dne se všechna jednání všech zanikajících akciových společností považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet právního nástupce. Právě z tohoto důvodu jsou zúčastněné společnosti povinny dle ustanovení § 220d sestavit ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze konečnou účetní závěrku. Nástupnické společnosti mají zase za povinnost sestavit zahajovací rozvahu k rozhodnému dni fúze. Údaj, jaká práva poskytne nástupnická společnost majitelům jednotlivých druhů akcií, není z povahy věci třeba uvádět, pokud se vyměňují akcie stejného druhu. Údaj o tom, jaká práva poskytne společnost majitelům opčních listů, se uvádí pouze v případě, že některá ze zanikajících společností vydala opční listy. Vydala-li některá ze zúčastněných akciových společností dluhopisy, je povinna svolat schůzi majitelů dluhopisů a další postup bude závislý na tom, zda schůze majitelů dluhopisu vysloví s fúzí splynutím souhlas nebo nikoliv. V ustanovení § 220a odst. 3 písm. h) ObchZ se zmiňují i jiné cenné papíry s odkazem na ustanovení § 220j odst. 3 a 4 ObchZ. Je však otázkou, zda může jít i o další cenné papíry. Nemůže jít o jakýkoliv jiný cenný papír vydaný zúčastněnou společností, ale z povahy věci lze dovodit, že jde o cenný papír zakládající buď právo účasti na společnosti, nebo umožňující nabytí takového cenného papíru, tedy účastnický cenný papír ve smyslu § 183a odst. l ObchZ, neboť jen majitelů těchto cenných papírů se může splynutí dotknout. „U ostatních cenných papírů v rámci přechodu jmění přecházejí na nástupnickou společnost i práva a závazky z cenných papírů emitovaných zanikající společností a neexistuje věcný důvod, aby se těmito cennými papíry smlouva o fúzi zabývala.“14 Nutným obsahem smlouvy o fúzi bude také závazek nástupnické společnosti odkoupit vyměněné akcie, jestliže se v důsledku splynutí změní právní postavení akcionářů některé ze zúčastněných společností tak, že dojde k výměně akcií za akcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitým druhem akcií, k výměně registrovaných akcií za neregistrované akcie nebo k výměně akcií, jejichž převoditelnost není omezena, za akcie s omezenou převoditelností. 13 14
DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 2764. Tamtéž, s. 2768.
35
Projev vůle zúčastněných společností založit novou akciovou společnost nahrazuje zakladatelskou smlouvu akciové společnosti upravenou jinak v § 163 a § 172 ObchZ. Zanikající společnosti mají při tomto projevu vůle postavení zakladatelů. Z důvodu vyloučení záměny, je nutné, aby zakládaná společnost byla identifikována alespoň firmou a sídlem. „Situace, kdy se nekoná valná hromada žádné ze zúčastněných společností nebo nerozhoduje její jediný akcionář, nemůže při splynutí nastat. I když to zákon výslovně nestanoví, měla by smlouva o fúzi splynutím a její návrh obsahovat i určení, že jde o fúzi splynutím. Není to však nutné, neboť by to vyplynulo z obsahu smlouvy.“15
2. 3. 1. 4 Schvalování založení SE fúzí Česká a.s. má informační povinnost akcionářům a věřitelům dle § 220d Obchoz. Mimo obvyklé dokumenty musí dále podat podle čl. 21 Nařízení následující podklady: •
obchodní firma, sídlo a druh každé zúčastněné a.s.,
•
informace o tom, v jakém rejstříku jsou uloženy předepsané dokumenty každé ze zúčastněných stran,
•
informace o opatřeních učiněných v zájmu výkonu práv věřitelů společnosti,
•
informace o opatřeních učiněných v zájmu výkonu práv akciové minority společnosti,
•
navrhovanou obchodní firmu a sídlo navrhované SE. Každý návrh na založení SE musí být schválen valnou hromadou každé
ze zúčastněných stran. Návrh projektu musí být ve všech zúčastněných společnostech schválen valnou hromadou ve stejném znění dle § 220e odst. 1-11 ObchZ.
2. 3. 1. 5 Osvědčení o splnění všech podmínek zákonnosti založení SE fúzí Po splnění všech formálních podmínek požádá SE notáře o vydání osvědčení podle čl. 25 Nařízení. „Smysl tohoto institutu se opírá o skutečnost, že příslušný orgán jednoho státu nemůže dost dobře efektivně zaručit provedení kontroly respektování národních právních předpisů v jiném členském státě. Jedná se zde o skloubení
15
DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 2900.
36
specifických – byť již harmonizovaných – národních předpisů o fúzích a.s. pro tuto navýsost specifickou problematiku přeshraniční fúze.“16 V ČR je pověřeným orgánem notář, který přezkoumá, zda zúčastněná společnost splnila veškeré podmínky stanovené Nařízením, zákonem a příslušným národním právem a vystaví o tom osvědčení pro zápis vzniku SE do příslušného národního obchodního rejstříku. Notář provádí věcnou kontrolu namísto orgánu vedoucího příslušný obchodní rejstřík a při porušení povinností mu vzniká odpovědnost za škodu tím způsobenou. Notář vydá osvědčení formou notářského zápisu osvědčovacího podle § 72 odst. 1 písm. i) not. ř. a § 16 zákona o SE, a to na základě dokumentů, které mu byly předloženy. 2. 3. 1. 6 Vznik SE Všechny zúčastněné společnosti po vystavení osvědčení podají společně návrh na zápis, nejpozději však do 6 měsíců od jeho pořízení. Pro platnost návrhu musí společnosti doložit tyto dokumenty: •
projekt založení SE fúzí, a to jeden za každou zúčastněnou společnost,
•
zápis o usnesení valné hromady nebo jiného příslušného orgánu zúčastněné společnosti,
•
listiny osvědčující splnění všech podmínek založení SE fúzí, a to za každou zúčastněnou společnost,
•
výpisy z příslušných národních obchodních rejstříků, které dokazují existenci zúčastněných společností. Tyto výše uvedené dokumenty přezkoumá orgán vedoucí příslušný obchodní
rejstřík, a to z pohledu dodržení požadavků Nařízení a národního akciového práva, dále ověřuje, zda byly projekty v jednotlivých fúzovaných společnostech schváleny ve stejném znění, zda byly dodrženy předpisy o zapojení zaměstnanců a zda byly dodrženy předpisy národního akciového práva státu, ve kterém má být zapsané sídlo zakládané SE. Pokud podaný návrh a příslušné dokumenty jsou schválené, pak SE vzniká dnem zápisu v příslušném obchodním rejstříku určeném členským státem; v ČR je to zápisem
16
DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 109.
37
do obchodního rejstříku. Zápis má konstitutivní účinky, bez ohledu na případné odchylky národního akciového práva. Po vzniku SE provedou příslušné orgány vedoucí obchodní rejstříky výmaz zúčastněných společností na fúzi. Vznik SE je nejdříve povinností zveřejnit ve státě, kde vznikla a poté v Úředním věstníku ES. Poruší-li příslušný orgán veřejné moci nebo notář vystavující osvědčení své právní povinnosti , v důsledku čehož dojde k významnému porušení Nařízení anárodního akciového práva, pokud dojde i za těchto podmínek ke vzniku SE v rozporu a se stanovenými předpisy, musí být stanoven sankční institut, v ČR je to soud (§ 18 odst. Zákona o SE), který rozhoduje o případném zrušení SE s likvidací (čl. 30 druhá věta Nařízení). Odpovědnost za škodu v zniklou při zakládání SE fúzí upravuje ust. § 220l ObchZ. Členové představenstva a dozorčí rady zúčastněných společností a znalec nebo znalci pro fúzi, kteří zpracovali znaleckou zprávu pro tyto společnosti, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při sloučení zúčastněné společnosti jejím akcionářům nebo věřitelům. Člen představenstva nebo dozorčí rady anebo znalec se zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že jednal s péčí řádného hospodáře (§ 194 odst 5 ObchZ poslední věta se nepoužije).
2. 3. 1. 7 Výměna akcií a transfer jiných hodnot s tím spojený Pokud má mít SE své zapsané nové sídlo
na území ČR, řídí se výměna akcií
a cenných papírů českým právním řádem. Při klasickém založení akciové společnosti mají zakladatelé a upisovatelé povinnost splácet vklad a po splnění této povinnosti dostanou jako protiplnění akcie společnosti. Při slynutí akcionáři dostávají akcie nové společnosti většinou ne za splacení vkladu, ale výměnou za akcie zanikající společnosti.
1. Výměnný poměr akcií Na skutečnost, že bude nutné provést výměnu akcií zanikající společnosti za akcie nástupnické společnosti, musí pamatovat již smlouva o fúzi, když má stanovit, jako jednu ze svých podstatných náležitostí výměnný poměr akcií. Jak jsme již výše uvedli, technicky jde o určení počtu akcií nástupnické akciové společnosti, které budou vyměněny za jednu akcii té které zanikající akciové společnosti.
38
Výměnný poměr akcií musí být vhodný a odůvodněný. Tato podmínka je splněna v případě, že akcie, které získá akcionář zanikající akciové společnosti výměnou za akcie nástupnické akciové společnosti, představují reálnou protihodnotu akcií zanikající akciové společnosti, jež jsou jeho majetkem. „Zpravidla půjde o zachování hodnoty podílu na čistém obchodním majetku, neboť jiné metody určení výměnného poměru nejsou v České republice příliš využitelné.“17 Také zpráva představenstva a dozorčí rady musí mimo jiné objasnit výměnný poměr akcií, čímž se zvyšuje jistota, že tato podmínka bude splněna (§ 220b odst. 1), protože podle ustanovení § 220d odst. 2 musí být tato zpráva v sídle každé ze zúčastněných společností k nahlédnutí pro akcionáře alespoň jeden měsíc před stanoveným datem konání valné hromady, jež má rozhodnout o splynutí, a tak si každý akcionář může zjistit jakým způsobem a z jakých skutečností se při stanovení výměnného poměru vycházelo. Při stanovení výměnného poměru akcií nutno respektovat také omezení vyplývající z ustanovení § 220f odst. 3, které stanoví, že pro akcionáře zanikající společnosti lze vydat pouze omezený počet akcií. Součet jejich jmenovitých hodnot nesmí přesáhnout výši čistého obchodního majetku, vyplývající z posudku znalce podle § 69a odst. 6. Z toho ustanovení můžeme dovodit okamžik, ke kterému se výměnný poměr akcií stanoví. Jelikož se musí vycházet z výše čistého obchodního majetku vyplývající z posudku znalce podle § 69a odst. 6 a tento posudek se sestavuje ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze, výměnný poměr se stanoví k témuž dni a na pozdější změny majetku se nebere ohled. K výměnnému poměru je dále třeba uvést, že důvodem pro podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady nebo smlouvy o fúzi není skutečnost, že výměnný poměr akcií a doplatků není přiměřený nebo že údaje týkající se výměnného poměru akcií ve zprávě o fúzi, zprávě o přezkoumání fúze nebo ve znalecké zprávě o fúzi nejsou v souladu s právními předpisy (§ 220h odst. 2).
17
DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 2772.
39
2. Výměna akcií Podle § 220g odst. 4 ObchZ obstarává výměnu listinných akcií obchodník s cennými papíry. S tímto postupem by měla smlouva o fúzi také počítat. Představenstvo je povinno předat obchodníkovi s cennými papíry pověřenému obstaráním výměny akcií listinné akcie se všemi náležitostmi před zápisem splynutí do obchodního rejstříku. Společnost by si měla od obchodníka s cennými papíry vyžádat potvrzení o převzetí listinných akcií k výměně, neboť podle ustanovení § 220i odst. l písm. 1) ObchZ je doklad o předání akcií k obstarání výměny nezbytnou přílohou k návrhu na zápis fúze do obchodního rejstříku. Jelikož při splynutí jsou všechny akcie nově vydávané, může být problém i s uvedením data emise, neboť v době předání akcií obchodníkovi s cennými papíry nebude znám den zápisu fúze do obchodního rejstříku, a bude tedy nejisté i možné datum emise. Zvláštní pravidla platí také pro postup při vydávání zaknihovaných akcií podle § 220g odst. 6 ObchZ. V tomto případě je představenstvo nástupnické společnosti povinno požádat centrální evidenci cenných papírů o vydání akcií před zápisem splynutí do obchodního rejstříku (§ 220g odst. 6 ObchZ). Lhůtu pro výměnu akcií (zatímních listů) obchodní zákoník omezuje v tom směru, že se musí uskutečnit nejpozději jeden měsíc od účinnosti zápisu splynutí do obchodního rejstříku vůči třetím osobám a nesmí předcházet dni zápisu splynutí do obchodního rejstříku (§ 220a odst. 7 ObchZ) Zvláštní problém může nastat, jestliže zanikající akciová společnost dosud nevyměnila všechny zatímní listy za akcie, ačkoliv je plně splacen jejich emisní kurs, v tom případě se řídí výměna zatímního listu za akcie nástupnické společnosti podle toho, kolik akcií zanikající akciové společnosti zatímní list nahrazuje. Nebyl-li však splacen emisní kurs akcií nahrazených zatímním listem, nemůže podle názoru prof. Dědiče nástupnická akciová společnost vyměnit zatímní list zanikající akciové společnosti za své akcie, ale pouze za zatímní list nahrazující tolik akcí, kolik by jich akcionář získal, pokud by byl splatil emisní kurs. To lze podle něj dovodit z ustanovení § 220j odst. 5 ObchZ, podle něhož povinnost splatit emisní kurs není splynutím dotčena, a dále z ustanovení § 220a odst. 8 ObchZ, podle něhož nelze nikomu, kdo se podílel na splynutí, přiznat žádnou výhodu.18
18
DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 2759.
40
3. Doplatky Nebude-li možné při stanovení výměnného poměru akcií z vážných důvodů vyměnit akcie tak, aby nedošlo k poškození akcionářů některé ze zúčastněných společností, je nutno přiznat těmto akcionářům doplatek. Akcionáři budou nepochybně poškozeni zejména tehdy, sníží-li se hodnota jejich podílu na čistém obchodním majetku ve prospěch akcionářů jiné společnosti nebo jiných zúčastněných společností, na základě stanoveného výměnného poměru akcií. K tomu by mohlo dojít především z důvodů zaokrouhlování jmenovité hodnoty akcií. Celkový součet výše všech doplatků pro všechny akcionáře všech zanikajících akciových společností nesmí překročit 10% jmenovité hodnoty akcií nástupnické společnosti. Doplatky nelze vyplatit dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů, kteří přihlásili své pohledávky (§ 220a odst. 5 ObchZ). Věřitelům je poskytnuta zákonná lhůta šesti měsíců ode dne zveřejnění zápisu splynutí do obchodního rejstříku v Obchodním věstníku k přihlášení pohledávek, proto nebude možné vyplatit doplatky před uplynutím lhůty šesti měsíců po zveřejnění zápisu splynutí do obchodního rejstříku. Jestliže se tedy v důsledku splynutí doplatky vyplácet budou, představenstvo společnosti musí pověřit vyplacením doplatků obchodníka s cennými papíry nebo banku (§ 220g odst.7). Zúčastněná akciová společnost musí předat prostředky s tím, že mohou být vyplaceny jen oprávněným akcionářům. Průkaz o složení peněžních prostředků bude muset přiložit k návrhu na zápis splynutí do obchodního rejstříku podle § 220i odst. l písm. k) ObchZ, proto by si zúčastněná akciová společnost měla od banky nebo obchodníka s cennými papíry nechat vystavit potvrzení o předání peněžních prostředků za účelem výplaty doplatků. Zvláštní situace nastane, jestliže jsou vyměňované akcie nebo zatímní listy zastaveny, poněvadž vznikne-li ze zastaveného cenného papíru právo naplnění, je emitent povinen plnit zástavnímu věřiteli a ten si započte obdržené plnění proti pohledávce zajištěné zástavním právem (§ 43 odst. 5 ZCP). Z uvedeného tedy vyplývá, že byly-li vyměňované akcie nebo zatímní listy zastaveny a vznikne-li právo na vyplacení doplatku, je společnost povinna plnit zástavnímu věřiteli. Jak již bylo výše uvedeno, podle ustanovení § 220h odst. 2 ObchZ, nesprávně určený výměnný poměr akcií nebo výše doplatků není důvodem neplatnosti smlouvy o fúzi ani neplatnosti usnesení valné hromady o splynutí. Jistě můžeme spekulovat, zda je možné toto ustanovení v praxi zneužít ke snížení něčí majetkové účasti, 41
každopádně obchodní zákoník zde vychází ze zásady hospodárnosti a v jistém stádiu chrání proces fúze. Akcionáři, kterým se nesprávně vypočetl vyměňovací poměr, však mají jiné prostředky, kterými se mohou domoci určité náhrady za nespravedlivé snížení hodnoty podílu v nové společnosti. Na tyto případy pamatuje ustanovení § 220k odst. 1, které stanoví, že není-li výměnný poměr akcií spolu s případnými doplatky uvedený ve smlouvě o fúzi přiměřený, má každý z akcionářů zúčastněné společnosti vůči nástupnické společností právo na dorovnání v penězích. Smlouva o fúzi může určit, že se o přezkoumání výměnného poměru akcií a určení výše dorovnání v penězích bude rozhodovat v rozhodčím řízení.19 „Právo na dorovnání je zvláštní formou náhrady majetkové újmy a vylučuje i uplatnění práva na náhradu škody podle § 373 a násl. ObchZ vůči akciové společnosti, jejímž je poškozený akcionář společníkem, nikoli však náhradu škody podle § 2201 ObchZ.“20 Podle ustanovení § 220k odst. 2, uplatňovat právo na dorovnání u soudu může pouze akcionář, který: a) byl akcionářem některé zúčastněné společnosti v době konání valné hromady, která o splynutí rozhodla; (v pochybnostech se považuje tato podmínka za splněnou); b) do doby podání žaloby nezcizil žádné akcie ani zanikající, ani nástupnické společnosti; c) se nevzdal práva na dorovnání. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně, ovšem ustanovení odstavce třetího zmíněného paragrafu připouští výjimku v tom směru, že žalobou se může domáhat práva na dorovnání u soudu také akcionář, který nebyl akcionářem některé zúčastněné společnosti v době konání valné hromady, která o splynutí rozhodla a do doby podání žaloby nezcizil žádné akcie, musí jít ovšem o majitele, jehož akcie představují alespoň jedno procento základního kapitálu nebo akcií, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň částky 100 000 Kč. Ostatní akcionáři se stejným postavením pak mají usnadněnou pozici, protože ustanovení § 220k odst. 5 stanoví, že soudní rozhodnutí, kterým se akcionáři přiznává právo na dorovnání, je pro
19
Na rozhodčí smlouvu obsaženou ve smlouvě o fúzi se bude aplikovat zák. č. 216/1994 Sb. Obchodní
zákoník však obsahuje výjimku z této úpravy dosti zásadní, neboť umožňuje, aby rozhodčí smlouva nebyla uzavřena mezi stranami sporu. Jinak se zřejmě na aplikaci zákona o rozhodčím řízení nic nemění. 20
DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 2864.
42
nástupnickou společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním akcionářům. Otázkou však zůstává, zda poškození akcionáři mohou uplatnit i právo na náhradu škody podle § 2201 (škodu, která vznikla porušením povinností členů představenstva a dozorčí rady při splynutí akcionářům nebo věřitelům podle § 373 až 386) ObchZ. Podle názoru prof. Dědiče právo na náhradu škody podle § 2201 ObchZ a právo na dorovnání
podle § 220k ObchZ existují vedle sebe. „Domůže-li se
však akcionář dorovnání podle § 220k, nemůže tutéž částku uplatňovat jako náhradu škody podle § 2201 ObchZ a obráceně.“21 „Poškozený akcionář se může rozhodnout, zda se bude domáhat dorovnání na nástupnické společnosti podle § 220k ObchZ nebo zda bude požadovat náhradu škodu podle § 220l ObchZ na tam uvedených osobách, které porušily své právní povinnosti.“22
2. 3. 1. 8 Ochrana akcionářů Akcionáři i věřitelé mají právo na ochranu, u akcionářů toto právo upravují tato ustanovení (výše uvedená): •
ust. § 220a odst. 5 obch. z. o doplatcích,
•
ust. § 220m obch. z o odkupu akcií a cenných papírů je nahrazujících,
•
ust. § 220k obch. z. o právu na přezkum přiměřenosti výše doplatků a právu na darování. K těmto ustanovením přistupují speciální předpisy pro založení SE fúzí.
•
Národní právo upravuje postupy pro vyměřování doplatků, právo na dorovnání a právo na odkup akcií nesouhlasných akcionářů, avšak tato práva lze uplatnit až po vzniku SE, ale tento postup lze realizovat pouze v případě, že bude schválen všemi valnými hromadami, všech zúčastněných společností na fúzi, protože tyto postupy neznají. Je nutné si uvědomit, že účinky rozhodnutí soudu o právu na dorovnání zavazují jak české akcionáře, tak i akcionáře zúčastněných společností z jiných jurisdikcí. Proto byla lhůta pro podání návrhu k soudu upravena, a to tak, že návrh lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne zasedání valné hromady, která schválila projekt založení SE fúzí, tato úprava platí jen
21 22
DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s. 2846. Tamtéž, s. 2864.
43
ve vztahu k těm společnostem, které mají zapsané sídlo na území ČR (§ 17 odst. 1 zákona o SE). •
Pokud akcionáři ostatních zúčastněných společností nebudou s aplikací českých předpisů na ochranu akcionářů souhlasit vzniká problém, který má dvě možnosti výkladu. První možností je,že kvůli chybějícímu souhlasu akcionářů s aplikací českých předpisů se nemůže založení SE uskutečnit. Druhou možností je, že SE vznikne i bez souhlasu akcionářů s aplikací českých předpisů, pokud akcionáři ostatních zúčastněných společností projekt založení SE fúzí schválí. České předpisy se toliko nepoužijí a SE vznikne i bez toho.
2. 3. 1. 9 Ochrana věřitelů a třetích osob Věřitelé a další oprávněné třetí osoby mají právo na ochranu způsobem a v rozsahu stanoveném v ust. 220 j obch. z. a zvláštními právními předpisy. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud věřitel prokáže, že v důsledku založení SE fúzí se zhorší dobytnost jeho pohledávky, má právo požadovat poskytnutí dodatečné jistoty před vznikem SE. Otázkou je zda toto ustanovení platí i pro případ, kdy nově vznikající SE bude mít sídlo mimo území ČR. Pokusem o řešení tohoto problému je vydání normativního odkazu na přiměřenou aplikaci ust. § 13 zákona o SE (§ 17 odst. 4 zákona o SE). „Věřitelé SE, kteří přihlásí své pohledávky do 3 měsíců ode dne kdy byl v Obchodním věstníku zveřejněn návrh projektu založení SE fúzí, a kteří doposud nemohou požadovat uspokojení svých pohledávek, mají právo na poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže v důsledku založení SE fúzí zhorší dobytnost jejich pohledávek. Nedojde-li mezi společností a věřitelem k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne ve věci na návrh soud, a to s ohledem na druh a výši pohledávky.“23 V praxi s tímto ustanovením však vznikají problémy, podle platného Nařízení není možné se tímto ustanovením řídit, neboť je to v rozporu s tímto Nařízením.
23
DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 116.
44
2. 3. 2 Založení holdingové SE Druhým způsobem založení SE je založení holdingové SE (čl. 2 odst. 2 Nařízení). Založit holdingovou SE mohou: a) dvě akciové společnosti, b) dvě společnosti s ručením omezeným, c) nejméně jedna a.s. a jedna s. r. o., z nichž nejméně dvě zakladatelské společnosti mají zapsané i skutečné sídlo na území nejméně dvou členských států a zároveň: •
řídí se nejméně dvěma různými právními řády členských států, nebo
•
mají alespoň dva roky dceřinou společnost, která řídí právními předpisy jiného členského státu, než kterým se řídí mateřská společnost, nebo
•
mají alespoň dva roky organizační složku podniku umístěnou v jiném členském státě, než ve kterém je sídlo mateřské společnosti.
Splňovat povinnost mít dceřinou nebo organizační složku podniku musí alespoň dvě zakladatelské společnosti. Nařízení nebrání tomu, že mohou mít dvě zakladatelské společnosti jednu společnou dceřinou společnost. Další možností založení holdingové SE, že holdingovou SE založí nejméně dvě jiné SE. Kdo může být zakladatelem SE není nijak omezeno, proto je možné, aby občan USA založil v SRN jednočlenné GmbH a v ČR jednočlennou a.s., které poté společně založí holdingovou SE. Podle výše uvedených předpisů, které obsahují velmi málo omezení lze založit holdingovou SE například ze dvou českých akciových společností, které mají pobočku v jiném členském státě než ČR. Postup založení holdingové SE je upraven v čl. 32-34 Nařízení. Důležitým faktem založení SE tímto způsobem je, že v důsledku založení a vzniku holdingové SE zakladatelské společnosti nejsou zrušeny ani nezanikají, avšak i nadále trvají. „Podstatou této formy založení je, že společníci zakladatelských společností se rozhodnou směnit své podíly v těchto společnostech za akcie emitované holdingovou SE. Tedy mezi sebe a „své“ společnosti postaví jako prostředníka holdingovou SE.“24
24
DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 117.
45
2. 3. 2. 1 Návrh projektu Prvním krokem před založením holdingové SE je příprava projektu založení holdingové SE, který připravují všechny zúčastněné společnosti. První fází je příprava projektu a druhou pak vlastní projekt. Projekt je připraven a poté také schválen vždy ve stejném znění v každé zakladatelské společnosti. Návrh projektu založení holdingové SE mají povinnost vypracovat ve vzájemné spolupráci statutární nebo správní orgány zakladatelských společností. Tento návrh projektu musí obsahovat následující náležitosti: a) obchodní firma a sídlo všech zakladatelských společností, b) obchodní firma a sídlo zakládané holdingové SE, c) výměnný poměr akcií (obchodních podílů) s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a popř. i kótaci akcií určených k výměně za akcie holdingové SE (včetně podrobných pravidel postupu a stanovení lhůt pro výměnu akcií), d) výše
případného
doplatku
společníkům
zakladatelských
společností
na vyrovnání, s pravidly pro jejich výplatu, e) práva, jež zakládaná holdingová SE poskytne vlastníkům emitovaných jednotlivých druhů akcií, opčních listů, dluhopisů nebo jiných cenných papírů, popř. opatření, která s tím souvisí nebo jsou navrhována, f) stanovy zakládané SE, g) údaje o postupu, jimiž se určí podmínky účasti zaměstnanců podle § 46 an. zákona o SE, h) zvláštní výhody poskytnuté znalcům, kteří přezkoumávají projekt založení holdingové SE, i) zvláštní výhody poskytované členům statutárních nebo řídících orgánů a dozorčích orgánů zakladatelských společností a j) minimální
procento
akcií
(obchodních
podílů)
v každé
zakladatelské
společnosti, jejichž vlastníci musí projevit zájem o výměnu za akcie holdingové SE. Dle čl. 32 odst. 2 Nařízení musí být v projektu založení holdingové SE stanoveno a vyměněno tolik akcií (obchodních podílů), aby holdingová SE po svém vzniku disponovala v každé zakladatelské společnosti nejméně 50 % všech hlasovacích práv na valné hromadě.
46
2. 3. 2. 2 Přezkum návrhu projektu Návrh projektu založení holdingové SE se přezkoumává podle čl. 32 odst. 4 Nařízení. Postup prověřování správnosti je stejný jako u založení SE fúzí, tedy podle národního akciového práva harmonizovaného s Třetí směrnicí ES, proto se zde použije ust. § 220c Obchoz o jmenování jednoho nebo více znalců (§ 19 zákona o SE).
2. 3. 2. 3 Zveřejnění návrhu projektu Za každou zakladatelskou společnost musí být návrh projektu založení holdingové SE dle čl. 32 odst. 3 Nařízení: •
založen do sbírky listin do příslušných národních obchodních rejstříků a
•
zveřejněno oznámení o uložení návrhu projektu v Obchodním věstníku nebo v jiném příslušném národním věstníku. Oznámení musí být zveřejněno nejméně 1 měsíc přede dnem zasedání valné hromady zakladatelské společnosti, která má schvalovat návrh projektu.
2. 3. 2. 4 Schválení návrhu projektu Postup schvalování podléhá jistým pravidlům. Schvalování projektu založení holdingové SE je ve výlučné působnosti valné hromady každé zakladatelské společnosti. Pro schválení projektu založení se použije obecná úprava přijímání usnesení valnou hromadou. „Valná hromada každé ze zakladatelských společností si však může vyhradit právo podmínit podání návrhu na zápis SE do příslušného národního obchodního rejstříku svým předchozím schválením smlouvy o zapojení zaměstnanců zakládané SE (čl. 23 odst. 2 Nařízení). Tím si mohou akcionáři společnosti zajistit, že nebudou postaveni vedením společnosti před hotovou věc.“25
25
DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 120.
47
2. 3. 2. 4 Ochrana nesouhlasících společníků zakladatelských společností Podle čl. 34 Nařízení byla stanovena zvláštní úprava na ochranu společníků zakladatelských společností, kteří hlasovali proti návrhu na schválení projektu založení holdingové SE, tato úprava je obsažena v ust. § 21 odst. 2 zákona o SE.
Touto zvláštní úpravou vzniklo mnoho nejasností a chyb: •
tato úprava dopadá pouze na ty a.s. nebo s. r. o., které mají zapsané sídlo na území ČR,
•
úprava vykazuje chyby hlavně v oblasti, že dopadá jinak na akcionáře a. s. a jinak na společníky s. r. o. Ustanovení § 21 odst. 2 zákona o SE totiž stanoví, že pro ochranu menšinových společníků, kteří hlasovali proti návrhu na schválení projektu založení holdingové SE, se použije přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o ochraně menšinových akcionářů při fúzi a. s. a s. r. o.
2. 3. 2. 5 Výměna akcií (obchodních podílů) zakladatelských společností za akcie holdingové společnosti Všechny zúčastněné zakladatelské společnosti musí schválit projekt založení holdingové SE, v okamžiku, kdy je schválen projekt valnou hromadou poslední zakladatelské společnosti, začíná běžet tříměsíční lhůta, během které mohou společníci zakladatelských společností oznámit svým společnostem, zda vymění své akcie (obchodní podíly) za akcie holdingové společnosti. Součástí projektu založení je také stanovení minimálního podílů akcií v každé společnosti dávající podnět k založení holdingové SE. Tento podíl musí tvořit akcie představující více než 50 % stálých hlasovacích práv (čl 32 odst. 2 Nařízení). „Holdingová
SE
je
platně
založena
pouze
tolik,
pokud
společníci
zakladatelských společností projevili svoji vůli poskytnout k výměně nejméně tolik akcií (obchodních podílů), že je tím dodržen limit stanovený v projektu založení, který nesmí být nižší než kolik určuje čl. 32 odst. 2 Nařízení. Pokud je zájem o výměnu nižší, takže podíl vyměňovaných akcií (obchodních podílů) není dodržen, je založení neúčinné a celý proces končí neúspěchem.“26 26
DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 122.
48
Společník společnosti musí projevit vůli k výměně svých akcií (obchodních podílů) za akcie emitované holdingovou SE. Okamžikem doručení projevu vůle společnosti je společník svým projevem vůle vázán a nemůže jej změnit nebo odvolat. Holdingová SE akceptuje tento projev vůle tím, že společníkovi vydá po svém vzniku za tyto akcie (obchodní podíly) své akcie. Projev vůle společníka je dále vázán i na jeho případného právního nástupce, tím je zamezeno zmaření procesu založení, pokud by byla provedena změna v osobě společníka. Postup výměny akcií (obchodních podílů) za akcie holdingové SE: • společníci, kteří projevili vůli k výměně svých akcií (obchodních podílů) za akcie holdingové SE, je použijí ke splacení základního kapitálu SE stejně jako při zakládání a vzniku národní a. s., • vlastnictví akcií (obchodních podílů) určených k výměně za akcie holdingové SE přechází na SE v souladu s obecnou právní úpravou splácení vkladů a.s., • holdingová SE bez zbytečného odkladu po svém vzniku emituje v poměru akcie, které získají v poměru určeném v projektu založení holdingové SE ty osoby, které projevily vůli vyměnit své akcie (obchodní podíly) za akcie holdingové SE; emise zatímních listů tu nepřipadá v úvahu.
Podle čl. 33 odst. 3 druhý pododstavec Nařízení se na den zveřejnění oznámení o provedení zápisu do příslušného národního obchodního rejstříku váže běh dodatečné jednoměsíční lhůty. Tato lhůta běží vždy samostatně pro společníky té zakladatelské společnosti, které se zveřejnění bezprostředně týká. Jednoměsíční lhůta poskytuje společníkům, kteří neprojevily vůli vyměnit své akcie (obchodní podíly) za akcie holdingové SE, možnost přistoupit k dodatečnému projevu vůle k výměně. Principem jednoměsíční lhůty je, že zveřejněním oznámení se dává společníků, kteří vůli k výměně neprojevily, najevo, že podmínky pro založení SE byly splněny, tímto krokem se jim umožňuje dostat se na stejné právní postavení jako u ostatních společníků zakladatelských společností, kde se holdingová SE dnem svého vzniku stane ovládající osobou.
49
2. 3. 2. 6 Vznik holdingové SE Po uplynutí dodatečné jednoměsíční lhůty, mají zakládající společnosti povinnost podat návrh na prvozápis SE do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává statutární orgán zakládající holdingové společnosti. Návrh na prvozápis holdingové SE musí doložen následujícími dokumenty: a) zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina, b) veřejná nabídka akcií, stejnopis notářského zápisu osvědčujícího průběh ustanovující valné hromady a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení stanov, jestliže byla společnost založena na základě veřejné nabídky akcií c) prospekt cenného papíru schválený Českou národní bankou při zakládání společnosti na základě veřejné nabídky akcií, pokud se vyžaduje podle právního předpisu, d) posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitých vkladů, jestliže byl emisní kurz akcií splacen nepeněžitými vklady, e) projekt založení SE a notářské zápisy osvědčující jeho schválení valnými hromadami všech zakladatelských společností, f) doklady osvědčující
splnění
minimálního
limitu
vyměňovaných
akcií
(obchodních podílů) za akcie zakládané holdingové SE, g) smlouva o zapojení zaměstnanců SE nebo listiny osvědčující jiný způsob zapojení zaměstnanců, h) u SE monistické struktury: (1) čestné prohlášení osvědčující plnou způsobilost členů správní rady, generálního ředitele a delegovaného generálního ředitele SE (DGD) k právním úkonům, (2) čestné prohlášení osvědčující splnění všech podmínek pro výkon funkce podle § 381 a § 194 odst. 7 ObchZ všech členů správní rady, generálního ředitele a DGD, (3) čestné prohlášení označující bezúhonnost všech členů správní rady, generálního ředitele a DGD.
SE vzniká dnem zápisu v příslušném národním obchodním rejstříku určeném členským státem, v ČR tedy zápisem do obchodního rejstříku (čl. 12 Nařízení). Zápis má konstitutivní účinky bez ohledu na případná odchylná ustanovení národního akciového práva.
50
Vznik SE musí být ve státě, v němž se nachází zapsané sídlo SE, zveřejněn v souladu s národní právní úpravou tohoto státu, která musí být v souladu s První směrnicí ES (čl. 28 Nařízení).
2. 3. 2. 7 Důsledky protiprávního vzniku SE V případě, že SE vznikne v rozporu s ustanovením Nařízení nebo subsidiárně aplikovaného národního akciového práva, pak ust. § 68a Obchoz resp. čl. 7 První směrnice ES o neplatnosti společnosti, brání prohlášení jednou zapsané SE za neexistující. Toto usnesení platí v případě že: •
byla
soudem
vyslovena
ze zakladatelských
neplatnost
společností,
usnesení
kterým
byl
valné schválen
hromady
některé
projekt
založení
holdingové SE, •
došlo při zakládání a vzniku SE k jinému porušení právních předpisů ES nebo národního akciového práva státu, kde má SE své zapsané sídlo.
SE může být zrušena s likvidací z důvodů uvedených v ust. § 68 odst. 6 ObchZ. „Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci z těchto důvodů: •
v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva
roky neprovozuje žádnou
činnost, •
společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti,
•
zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky,
•
společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond,
•
společnost porušuje ust. § 56 odst. 3 o oprávněnosti činnosti podnikání,
51
•
společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního hospodářského předpisu.“27
2. 3. 3 Založení dceřiné SE Třetím
způsobem
založení
SE
je
založení
dceřiné
(=point-venture)
SE
(čl. 2 odst. 3 Nařízení). Založit dceřinou SE mohou: a) nejméně dvě právnické osoby, kterými mohou být jak obchodní společnosti, tak i družstva, nebo b) jiné právnické osoby soukromého a veřejného práva, z nichž nejméně dvě zakladatelské společnosti mají zapsané i skutečné sídlo na území nejméně dvou členských států a zároveň: •
řídí se nejméně dvěma různými právními řády členských států, nebo
•
mají alespoň dva roky dceřinou společnost, která řídí právními předpisy jiného členského státu, než kterým se řídí mateřská společnost, nebo
•
mají alespoň dva roky organizační složku podniku umístěnou v jiném členském státě, než ve kterém je sídlo mateřské společnosti. Zakladateli také mohou být již existující SE, pro které platí výše uvedené
podmínky. Rozdíl je v tom, že oproti jiným právnickým osobám, může dceřinou SE založit samotná již existující SE jako její jediný zakladatel a akcionář podle čl. 3 odst. 2 Nařízení. Nikdy nemohou založit dceřinou SE fyzické osoby a také právnické osoby, kterým to zakazuje právní řád členského státu, v němž má mít zakládaná dceřiná SE své zapsané sídlo. Proces založení podléhá předpisům členského státu, ve kterém má být SE založena podle čl. 36 Nařízení. Založení dceřiné SE se obligatorně děje bez veřejné nabídky akcií (simultánní založení); sukcesivní založení není dovoleno.
27
Obchodní zákoník k 1.2. 2OO7 Zákon č. 513/1991 Sb., s. 28.
52
2. 3. 4 Založení SE transformací akciové společnosti Čtvrtým způsobem založení SE je založení SE transformací akciové společnosti, je to poslední dovolený způsob založení SE (čl. 2 odst. 4 Nařízení). Pouhé čtyři dny po vstupu Nařízení v účinnost vznikla právě tímto způsobem první SE již 12.10. 2004 (společnosti Bauholding Strabag SE v Rakousku). Společnosti, které chtějí uskutečnit transformaci na SE musí splňovat tyto podmínky: a) má své zapsané i skutečné sídlo na území některého z členských států, b) její akcie jsou kótované (pokud se nejedná o českou a.s. – akcie přijaté k obchodování na veřejném nebo jiném obdobném regulovaném trhu s cennými papíry), c) má nejméně po dobu dvou let dceřinou společnost řídící se právními předpisy jiného členského státu, než kterými se řídí mateřská a.s. „Oproti předchozím formám založení SE nestačí mít na území jiného státu organizační složku podniku, návrh Nařízení tuto možnost obsahoval, avšak Rada ES nepovažovala existenci organizační složky podniku společnosti, která se chce transformovat na SE, za dostatečný prvek nadnárodního charakteru činnosti podniku.“ 28
Nařízení upravuje proces transformace v čl. 37, k tomuto právnímu předpisu přistupuje také národní akciové právo, podle kterého se mění právní forma a.s. Proces transformace a.s. na SE podléhá několika následujícím pravidlům: a) zároveň s transformací a.s. na SE nesmí dojít k přemístění zapsaného sídla podle čl. 8 Nařízení nebo podle národní právní úpravy. V rámci transformace si společnost může přemísti své sídlo, ale pouze v rámci státních hranic toho státu, na kterém měla a.s. zapsané své sídlo před transformací na SE, b) nedochází k zániku právnické osoby; společnost trvá i nadále, c) nedochází ani k přechodu jmění na právního nástupce, d) transformace nastává ke dni zápisu translokace do obchodního rejstříku, e) k transformaci nelze přistoupit, pokud byl na její majetek prohlášen konkurz. V tomto případě je společnost v úpadku a přeměna právní formy by na tom nemohla nic změnit.To platí i pokud byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, pak společnost přechází do likvidace. 28
Dědič, J. a Čech, P. Evropské právo společností. Praha: Polygon, 2002, s. 148.
53
2. 3. 4. 1. Příprava projektu transformace Společnost, která se rozhodne ke změně právní formy si musí stanovit den, ke kterému bude zpracován návrh projektu transformace. K tomuto dni je společnost povinna vyhotovit mezitímní účetní závěrku, musí být ověřena auditorem a musí být schválena valnou hromadou. Údaje v účetní závěrce nesmí být starší než 3 měsíce počítáno ke dni, v němž bude přijato vlastní rozhodnutí o schválení projektu transformace. Další fází je sestavení návrhu transformace. Návrh rozhodnutí o změně právní formy a rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat: •
firmu, sídlo a IČ společnosti před změnou právní formy,
•
právní formu, již má společnost nabýt,
•
den, k němuž byl zpracován návrh rozhodnutí o změně právní formy,
•
návrh stanov a.s.,
•
jméno, bydliště a rodné číslo osob, které budou zapisovány jako statutární či jiný orgán společnosti,
•
pravidla postupu při vypořádání se společníkem, který se změnou právní formy nesouhlasí a výši částky,
•
mění-li se právní forma na a.s., počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého společníka po změně právní formy,
•
výši náhrady pro vlastníka dluhopisů a opčních listů. Představenstvo, poté co je návrh projektu vypracován, vypracuje písemnou
zprávu, ve které musí odůvodnit provedení
transformace a.s. na SE z právního
a ekonomického hlediska. Díle musí charakterizovat právní postavení akcionářů po uskutečnění změny právní formy. Společnost, která se rozhodla pro změnu právní formy, je povinna nechat návrh rozhodnutí i se zprávou o něm přezkoumat dozorčí radou, která pak informuje valnou hromadu o tom, co zjistila. Minimálně jeden měsíc přede dnem, kdy bude valná hromada rozhodovat o schválení návrhu projektu transformace, musí být návrh projektu transformace založen do sbírky listin a zveřejněn v Obchodním věstníku. Transformující společnost je povinna si nechat ocenit svůj čistý obchodní majetek posudkem znalce, a to ke dni zpracování návrhu projektu transformace (§ 220c Obchoz).
54
Valná hromada rozhoduje o schválení návrhu projektu transformace; při schvalování se použijí pravidla pro schválení návrhu smlouvy o fúzi obsažená v ust. § 220e odst. 10 a 11 ObchZ (čl. 37 odst 7 Nařízení). Pravidla při schvalování návrhu projektu valnou hromadou: •
k rozhodnuti valné hromady se vyžaduje souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů. Stanovy společnosti mohou vyžadovat vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek. Jestliže společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií,
•
k rozhodnutí valné hromady o sloučení musí být pořízen notářský zápis. Pokud by došlo procesem transformace ke škodě, odpovídají za ni statutární
orgány, osoby jež jsou statutárními orgány, společně a nerozdílně. Právo na náhradu škody určuje soud, toto soudní rozhodnutí je pro odpovědné osoby závazné. Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne účinnosti zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vůči třetím osobám.
2. 3. 4. 2 Právo na informace Nejméně jeden měsíc před rozhodnutím o schválení projektu transformace valnou hromadou musí být návrh projektu transformace, zpráva představenstva a znalecký zpráva k dispozici akcionářům. Tato lhůta nemusí být dodržena pouze tehdy, pokud jsou všichni akcionáři členy představenstva nebo s tím všichni souhlasí.
2. 3. 4. 3 Vznik SE V den schválení návrhu projektu transformace valnou hromadou podá představenstvo bez zbytečného odkladu návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku. K návrhu na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku se přikládají také následující dokumenty: •
rozhodnutí o změně právní formy,
•
zpráva o změně právní formy,
•
povolení příslušných státních orgánů,
55
•
doklady o poskytnutí jistoty,29
•
mezitímní účetní závěrka včetně zprávy auditora, je-li takové ověření předepsáno, sestavená ke dni zpracování změny právní formy. Společnost vzniká dnem, ke kterému byl zápis do obchodního rejstříku
proveden, zápis má konstitutivní účinky (§ 62 odst. 1 ObchZ) 2. 3. 4. 4 Povinnost sestavit účetní závěrku SE je povinna sestavit konečnou účetní závěrku, a to formou řádné nebo mimořádné účetní závěrky ke dni, který předchází den zápisu transformace a.s. na SE do obchodního rejstříku (§ 69d odst.7 ObchZ). Zároveň je SE povinna sestavit zahajovací rozvahu ke dni zápisu transformace do obchodního rejstříku.
29
Věřitelé společnosti, která změnila svou právní formu, kteří přihlásí své pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis změny právní formy do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, nemohou-li požadovat uspokojení svých pohledávek a zhorší-li se v důsledku změny právní formy dobytnost jejich pohledávek.
56
DISKUSE V diskusi je stručně charakterizována akciová společnost a evropská společnost s důrazem na jejich odlišnosti. Také jsou charakterizovány odlišné způsoby vzniku, jelikož je zásadní rozdíl ve vzniku evropské společnosti od akciové společnosti. Evropská společnost nemůže vzniknout na základě veřejného upisování akcií ani na základě založení bez veřejného upisování akcií. Tedy evropská společnost nemůže vzniknout tzv. „na zelené louce“. Jako prví bude charakterizována akciová společnost. Akciová společnost je kapitálovou obchodní společností, jejíž základní kapitál (Základní kapitál obchodní společnosti) je rozvržen do určitého počtu cenných papírů, nazývaných akcie. Akcie mají určitou jmenovitou hodnotu, přičemž součet jmenovitých hodnot akcií musí být roven základnímu kapitálu společnosti. Minimální výše základního jmění činí 20 000 000 Kč, pokud je akciová společnost zakládána na základě veřejné nabídky akcií (Vznik akciové společnosti), popř. 2 000 000 Kč, pokud je akciová společnost zakládána bez veřejné nabídky akcií. Minimální výše jmenovité hodnoty jedné akcie není zákonem stanovena. Společnost může být založena neomezeným počtem právnických osob i fyzických osob, může být též založena jen jednou osobou, ale v tomto případě musí jít o osobu právnickou. Společnost je podnikatelem, může být založena k podnikání i k jiné činnosti. Za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem, společníci-akcionáři za závazky společnosti ze zákona neručí. Obchodní firmu společnosti určují její zakladatelé (Zakladatelé obchodní společnosti), obchodní firma však musí obsahovat dodatek označující právní formu společnosti buď celým názvem „akciová společnost”, nebo zkratkou „akc. spol.” nebo „a. s.”. Práva a povinnosti společníků jsou inkorporována do akcie, akcie jsou zásadně vždy převoditelné (jejich převoditelnost může být pouze omezena, nikoli zrušena), lze je dědit a jedna akcie může být společným majetkem více osob. Akcie mohou být vydány ve formě (Forma akcie), která je dvojí: akcie na jméno nebo akcie na majitele. Akcie mohou mít rovněž dvojí podobu: listinných akcií nebo zaknihovaných akcií. Pokud jde o druhy akcií, upravuje obchodní zákoník kmenové akcie a dále prioritní akcie. Jiné druhy akcií nesmí být vydávány.
57
Záležitosti společnosti řídí její orgány: valná hromada akciové společnosti, představenstvo akciové společnosti a dozorčí rada akciové společnosti. O zrušení akciové společnosti rozhoduje valná hromada a platí pro ně obecná úprava § 154 až 220zb ObchZ. Evropská společnost (SE - Societas Europaea) je upravena nařízením Rady Evropské unie č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu Evropské společnosti (SE). Toto nařízení nabude účinnosti dne 8. října 2004. Důvodem pro úpravu Evropské společnosti bylo umožnit podnikatelům, jejichž činnost se neomezuje jen na regionální potřeby, aby mohli plánovat a provádět svou hospodářskou činnost ve spojení s podnikateli z ostatních členských států Evropské unie. Právní překážky pro uvedené činnosti má překonat právě forma Evropské společnosti, která je na základě nařízení bezprostředně použitelná přímo obchodními společnostmi jednotlivých členských států. Evropská společnost je tedy další formou obchodní společnosti, která může být založena jako právnická osoba - akciová společnost na území Společenství. Její kapitál je rozložen na akcie a každý akcionář ručí za závazky společnosti do výše kapitálu, který upsal. Kapitál společnosti je vyjádřen v EUR a musí mít minimální výši 120 000 EUR. Pro kapitál společnosti, jeho zachování a změny, pro akcie, dluhopisy a jiné obdobné cenné papíry platí předpisy toho členského státu, v němž má Evropská společnost svoje sídlo. Toto sídlo musí ležet na území Společenství, a sice v tom členském státu, kde se nachází hlavní správa společnosti. Firma Evropské společnosti musí obsahovat dodatek "SE" a žádná jiná obchodní společnost nesmí tento dodatek uvádět. Právní postavení Evropské společnosti se řídí nařízením Rady EU č. 2157/2001 a svými stanovami, pokud to nařízení výslovně připouští. V oblastech, které takto nejsou upraveny, se použijí právní předpisy, které členské státy speciálně pro účely úpravy Evropské společnosti vydaly, předpisy státu sídla Evropské společnosti, které upravují akciové společnosti a ustanovení stanov, které Evropská společnost v souladu s uvedenými vnitrostátními předpisy státu svého sídla přijala. K založení Evropské společnosti může dojít čtyřmi způsoby. Prvním způsobem je fúze již existujících obchodních společností, a to fúze sloučením i fúze splynutím - při sloučení přebírá přejímající společnost právní formu SE, při splynutí má tuto formu nově vytvořená společnost. K fúzi je zapotřebí smlouvy 58
o fúzi, kterou vypracují řídící orgány fúzujících společností. Smlouva musí obsahovat údaje nutné pro realizaci fúze (firma a sídlo fúzujících společností, firma a plánované sídlo SE po fúzi, výměnný poměr akcií a výše dorovnání, úprava práva na podíl na zisku po fúzi, rozhodný den fúze) a musí být schválena valnými hromadami fúzujících společností. Ochrana věřitelů a majitelů zvláštních práv ve vztahu k fúzujícím společnostem se řídí právními předpisy členských států fúzujících společností. Fúze je účinná okamžikem zápisu do příslušného rejstříku státu sídla SE, Druhým způsobem je vytvoření holdingové Evropské společnosti - propojenými společnostmi mohou být akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, které byly založeny podle práva některého členského státu a mají svoje sídlo a svou hlavní správu na území Společenství. Další podmínkou je, že minimálně dvě z nich podléhají právu různých členských států nebo měly minimálně dva roky dceřinou společnost podléhající právu jiného členského státu. Tyto společnosti vytvoří Evropskou akciovou společnost vkladem svých akcií nebo podílů. Výkonné orgány společností, které zakládají holdingovou SE, zpracují plán jejího založení - plán musí obsahovat zprávu, která vysvětlí právní a hospodářské důvody založení holdingové SE a uvede, jaké důsledky bude mít pro akcionáře a zaměstnance přechod k právní formě SE. Plán musí rovněž obsahovat identifikační údaje zakládané SE, poměr, jakým se na ní budou jednotlivé společnosti podílet, a stanovy SE. Plán dále určí, kolik akcií nebo jak velké podíly musí jednotliví společníci zakládajících společností vnést do SE - tento podíl musí být tak velký, aby vznikající SE disponovala více než 50 % hlasovacích práv spojených s akciemi nebo podíly na každé zakládající společnosti. Plán musí být přezkoumán nezávislými znalci ustanovenými soudem a o přezkoumání musí být vyhotovena pro akcionáře zpráva. Plán musí být schválen valnou hromadou každé ze zakládajících společností. Společníci zakládajících společností mají potom tří měsíce, aby sdělili, zda svoje akcie nebo podíly do SE vnesou. Evropská společnost je založena jen tehdy, pokud společníci zakladatelských společností vloží v průběhu tříměsíční lhůty do jejího majetku takové množství akcií a podílů, jaké odpovídá plánem stanovenému podílu jejich společnosti na SE. Společníci, kteří své akcie nebo podíly do SE vložili, obdrží akcie Evropské společnosti. Evropská společnost vzniká zápisem do příslušného rejstříku státu svého sídla, Třetím způsobem je založením dceřiné společnosti - obchodní společnosti a právnické osoby soukromého i veřejného práva, které byly založeny podle práva
59
některého z členských států a mají svoje sídlo na území Společenství, mohou založit Evropskou společnost jako svou dceřinou společnost úpisem akcií, pokud podléhají právu odlišných členských zemí nebo měly po dobu nejméně dvou let dceřinou společnost v jiném členském státě. Upsání podílů se potom řídí národním právním řádem zakládajících zemí, Posledním, tedy čtvrtým způsobem založení je změna (transformace) právní formy dosavadní akciové společnosti na Evropskou společnost - akciová společnost založená podle práva některého z členských států Společenství a mající svoje sídlo i hlavní správu na území Společenství, může změnit svoji právní formu na Evropskou společnost, pokud měla nejméně po dva roky dceřinou společnost podléhající právu jiného členského státu. Změna právní formy nemá za následek ani zrušení společnosti původní ani založení nové právnické osoby. Její výkonný orgán připraví plán přeměny a zdůvodňující zprávu pro společníky a zaměstnance. Tento plán a stanovy společnosti po změně právní formy na SE schvaluje valná hromada společnosti. Změna je opět účinná zápisem do příslušného rejstříku. Vnitřní struktura Evropské společnosti je tvořena valnou hromadou akcionářů a buď orgány výkonnými a dozorčími, nebo jedním správním orgánem podle toho, jaké řešení je zvoleno ve stanovách. Pokud je zvolen systém dvou orgánů, potom mohou být členové výkonného orgánu ustanoveni buď valnou hromadou, nebo orgánem dozorčím a jejich funkce je neslučitelná s funkcí v dozorčím orgánu. Výkonnému orgánu je svěřena realizace hospodářské činnosti společnosti, dozorčí orgán na ni dozírá, avšak sám ji provádět nemůže. Členy dozorčího orgánu ustanovuje do funkcí valná hromada. Výkonný orgán je povinen informovat orgán dozorčí minimálně každé tři měsíce o průběhu činnosti společnosti a o očekávaném vývoji. Vedle toho je povinen sdělit dozorčímu orgánu informace o událostech, které by mohly postavení SE významně ovlivnit. Pokud je zvolen systém jednoho správního orgánu, přísluší řízení činnosti společnosti tomuto orgánu. Členové tohoto orgánu jsou ustanovováni valnou hromadou a jejich počet vyplývá ze stanov. Správní orgán zasedá v časových intervalech podle stanov, minimálně však jednou za tři měsíce, aby posoudil vývoj hospodaření společnosti a jeho vyhlídky. Pro členy orgánů v obou systémech platí, že nemohou být ustanoveni na období delší než šest let, ale mohou být voleni opakovaně. Ve stanovách SE mohou být
60
uvedeny právní vztahy, k jejichž vzniku je zapotřebí souhlasu dozorčího orgánu, popř. rozhodnutí orgánu správního. Členové orgánů mají uloženu povinnost mlčenlivosti - nesmí sdělovat údaje, které by mohly Evropskou společnost poškodit. Pro schopnost orgánů usnášet se platí, že musí být přítomna alespoň polovina jejich členů. Usnesení je potom přijato, pokud s ním souhlasí většina přítomných. Členové orgánů odpovídají Evropské společnosti za škodu, kterou jí způsobili porušením svých zákonných povinností nebo povinností daných stanovami. Valná hromada rozhoduje o záležitostech, které jí svěřuje nařízení o Evropské společnosti nebo právní předpisy státu sídla SE. Pro organizaci a průběh valné hromady i pro hlasování platí předpisy akciového práva členského státu, v němž má SE svoje sídlo. Valná hromada se schází nejméně jednou za kalendářní rok, a to do šesti měsíců po uplynutí účetního roku. Její svolání a určení pořadu jednání mohou požadovat i akcionáři, pokud činí jejich podíl na upsaném základním kapitálu minimálně 10 %. Usnesení valné hromady jsou přijímána většinou hlasů přítomných, pokud akciové předpisy státu sídla nepožadují většinu vyšší. Pokud je vydáno více druhů akcií, vyžaduje se i hlasování podle těchto druhů. Pokud jde o zrušení a likvidaci SE, uplatní se právní předpisy státu sídla Evropské společnosti podle Nařízení Rady EU č. 2157/2001.
61
ZÁVĚR Jedním z hlavních přínosů, který je sledován institutem evropské akciové společnosti, je umožnit doposud nepřípustné nadnárodní fúze, jež dosud nebyly povoleny ani českým právním řádem, ani většinou národních právních řádů stávajících členských států EU. Vstupem nařízení o SE v platnost, tj. 8. října 2004, bude možné fúzovat akciové společnosti se sídlem v různých členských státech, a to právě prostřednictvím evropské akciové společnosti s umístěním jejího sídla do některého ze států společenství. Evropská společnost poskytuje podnikatelům v rámci Unie jednotnou právní formu pro podnikání ve vícero členských státech, což je bezesporu tou největší výhodou. Podnikům tak odpadne problém s vypořádáním se s několika právními řády při operacích přesahujících hranice sídla státu. Společnosti uspoří také na tom, že podnikání bude podléhat jednotnému managementu a vést jediný systém účetnictví. „Pomocí SE se budou moci velké podniky jednodušeji restrukturalizovat díky možnosti přeshraničních fúzí a zakládání holdingových společností. Přeshraniční fúze dosud až na výjimky vůbec možné nebyly.“30 Různé členské státy uplatňují v mezinárodním právu soukromém v oblasti obchodních společností teorii sídla a teorii inkorporace různě, proto dosud nebylo možné přemístit sídlo obchodní společnosti do jiného členského státu bez nutnosti zrušení společnosti a likvidace. Nyní mají evropští podnikatelé možnost přemístit sídlo společnosti bez nutnosti zaplatit vysoké daně a absolvování množství administrativních procedur, spojených se zrušením společnosti v původním státě a jejím opětovným založením ve státě novém. Evropská společnost může přemístit své sídlo tak, že rozhodne o změně stanov, pak následuje deklaratorní výmaz z obchodního rejstříku státu původního a konstitutivní zápis ve státě novém. Společnost může nepřerušeně podnikat, přičemž také její právní subjektivita zůstává zachována.
30
HODÁL, P., ALEXANDER, J. Evropské právo obchodních společností. 1. vyd. Praha: Linde, 2005, s. 128.
62
LITERATURA Články [1]
DĚDIČ, J. Prospekt cenného papíru. Obchodní právo, 1994, roč. 3, č. 1, s. 2-13.
[2]
DĚDIČ, J. Jsou přípustné akcie se zvláštními hlasovacími právy? Obchodní právo, 1994, roč. 3, č. 3, s. 8-10.
[3]
DVOŘÁK, T. O zakládání holdingové evropské akciové společnosti. Obchodní právo, 2005, roč. 14, č. 6, s. 2-11.
[4]
DVOŘÁK, T. Svolávání valné hromady akciové společnosti. Obchodní právo, 2000, roč. 9, č. 3, s. 6-13.
[5]
KORECKÁ, V., POKORNÁ, J. Jednání za obchodní společnost v období od jejího založení do vzniku. Obchodní právo, 1993, roč. 2, č. 10, s.10-16.
[6]
KUBÍK, M. Některé problémy dohod podle §220a odst.1 obchodního zákoníku. Obchodní právo, 1998, roč. 7, č. 2, s. 2-19.
[7]
PELIKÁNOVÁ, I. Ochrana věřitelů v akciové společnosti – vybrané otázky. Obchodní právo, 1997, roč. 6, č. 7 – 8, s. 20.
[8]
RABANOVÁ, M. Podnik jako předmět vkladu do obchodní společnosti. Obchodní právo, 2000, roč. 9, č. 2, s. 2-17.
[9]
RABANOVÁ, M. Ke vkladu pohledávky do obchodní společnosti. Obchodní právo, 2000, roč. 9, č. 8, s. 14-26.
[10]
ŠTENGLOVÁ, I. Splacení vkladů v obchodních společnostech. Obchodní právo, 1994, roč. 3, č. 2, s. 2-6.
[11]
ŠTENGLOVÁ, I. Cenné papíry vydané akciovou společností. Obchodní právo, 1994, roč. 3, č. 11, s. 2-12.
Knižní publikace [12]
DAUSES, M. A. Příručka hospodářského práva EU. 1. vyd. Praha: ASPI, 2002. 754 s. ISBN 80-86395-32-4.
[13]
DĚDIČ, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 1.,2.,3.,4. díl. 1.vyd. Praha: Polygon, 2002. 4079 s. ISBN 80-7273-071-1.
[14]
DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropské právo společností. 1. vyd. Praha: Bova Polygon, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6.
63
[15]
DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 747 s. ISBN 80-7179-733-2.
[16]
DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005. 1014 s. ISBN 80-7357-120-X.
[17]
ELIÁŠ, K. Akciová společnost. Systematický výklad obecného akciového práva se zřetelem k jeho reformě. 1. vyd. Praha: Linde, 2000. 433 s. ISBN 80-7201232-0.
[18]
ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurz obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 616 s. ISBN 80-7179-391-4.
[19]
HODÁL, P., ALEXANDER, J. Evropské právo obchodních společností. 1.vyd. Praha: Linde, 2005. 267 s. ISBN 80-7201-520-6.
[20]
PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo. 1.díl, Úvod do obchodního práva, Osoby v podnikání. Praha: ASPI, 2005. 460 s. ISBN 80-7357-062-9.
[21]
POKORNÁ, J. Subjekty obchodního práva. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997, 379 s. ISBN 80-210-1519-5.
[22]
ŠTENGLOVÁ I. Obchodní rejstřík po novele. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005. 268 s. ISBN 80-7357-115-3.
[23]
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. Obchodní zákoník: komentář. 9. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 1438 s. ISBN 80-7179-863-0.
Právní normy •
Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE).
•
Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců.
•
Zákon č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti.
•
Obchodní zákoník a související předpisy podle stavu k 1.2. 2007 úplné znění.
64
Internetové zdroje: •
Zákon o evropské společnosti [on/line]. c2006, poslední aktualizace 16.5. 2007 [cit.
2007-04-05].
Dostupné
z:
ZAKONY/2004/627004/Sb_627004_------_.php.> •
Návrh na zápis nebo zápis změny obchodních údajů do obchodního rejstříku [on-line].
Dostupné
z:
=2299&d=47038>. •
Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti [on-line]. Dostupné z: (SE).
.
65
SEZNAM PŘÍLOH •
Příloha č.1: Návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku pro evropskou společnost.
•
Příloha č.2: Zákon č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti.
•
Příloha č.3: Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE).
SEZNAM ZKRATEK SE
Societas Europaea (Evropská společnost)
ObchZ
Obchodní zákoník
BankZ
Bankovní zákoník
ObčZ
Občanský zákoník
DGD
delegovaný generální ředitel SE
ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
66
