5. NÁRODNÍ POLITIKA VaV A NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU 5.1. NÁRODNÍ POLITIKA VÝZKUMU A VÝVOJE ČR 2004—2008 Národní politika výzkumu a vývoje ČR na léta 2004—2008 (dále NPVaV) byla schválena usnesením vlády ČR č. 5 ze dne 7. 1. 2004. NPVaV na léta 2004—2008 vychází ve své koncepci z předcházející Národní politiky1 a z dokumentu Evropské komise „Investice do výzkumu: Akční plán pro Evropu“2. Úplné znění NPVaV je dostupné na adrese www.msmt.cz (kliknout na výzkum a vývoj). Dokument obsahuje čtyři části. V preambuli je uvedeno, na koho je politika zaměřena a z čeho vychází. S ohledem na v té době se blížící okamžik přijetí ČR do EU se dokument zaměřuje na úlohu českého výzkumu ve vztahu k budování ERIA (European Research and Innovation Area), Lisabonskou strategii a Barcelonské cíle. Druhá část je věnována charakterizaci priorit a cílů. Zdůrazněna je úloha hodnocení VaV, lidských zdrojů, mezinárodní spolupráce a praktická realizace výsledků VaV. Jako systémové priority pro období platnosti této NPVaV byly zvoleny oblasti: lidské zdroje, mezinárodní spolupráce ve VaV, regionální aspekty VaV, využití výsledků VaV v praxi a hodnocení výzkumu. Třetí část se zabývá principy a vizemi politiky VaV. Zmiňuje se její otevřenost, pružnost, transparentnost a provázanost s jinými oblastmi. Ve čtvrté, nejrozsáhlejší části, jsou diskutovány strategické nástroje pro dosažení cílů NPVaV. Ve třech podkapitolách je pojednáno o financování a podpoře VaV, právním prostředí a organizační struktuře a informační a technické infrastruktuře VaV. Poprvé jsou zmíněny regionální aspekty struktury VaV v ČR. Jednotlivé části jsou doplněny 22 návrhy opatření, které pro ČR vyplývají z dokumentu Evropské komise „Investice do výzkumu: Akční plán pro Evropu“. Akční plán pro Evropu však obsahuje 80 různých opatření. Bylo proto uloženo MŠMT a Radě pro výzkum a vývoj (RVV) rozpracovat všechna opatření na podmínky ČR. Vzniklý dokument „Přístup ČR k materiálu „Investice do výzkumu: Akční plán pro Evropu“ a k dalším dokumentům EU pro oblast výzkumu a vývoje“ byl vládou schválen usnesením č. 513 dne 26. 5. 2004 a bylo uloženo do konce roku 2004 rozpracovat řešení v něm obsažených opatření. Na rozdíl od NPVaV, kde jsou stěžejní opatření Akčního plánu pro Evropu rozpracována do jednotlivých relevantních odstavců, odráží přístup České republiky k Akčnímu plánu pro Evropu právě vztah naší země ke všem opatřením, která tento materiál Evropské komise obsahuje. Důvodem je nejen zajistit konkrétní navrhovaná opatření na národní a regionální úrovni ke všem jednotlivým opatřením tohoto akčního plánu a identifikovat instituce, v jejichž kompetenci a odpovědnosti je plnění daného opatření, ale i mapovat již probíhající realizace opatření na národní, případně krajské úrovni a další aktivity, které by se mohly k naplnění opatření využít. Přístup ČR je dostupný na www.msmt.cz. 1 Národní politika výzkumu a vývoje v ČR z roku 2000 (viz „Průvodce systémem státní podpory výzkumu
a vývoje v ČR, 2000, str. 189—211, vyd. Repronis Ostrava, ISBN 80-86122-55-7); www.vyzkum.cz.
2 „Investice do výzkumu: Akční plán pro Evropu“, překlad dokumentu COM (2003) 226 z 30. 4. 2003,
vyd. Repronis Ostrava v 7/2003 jako 5. příručku II. řady věnované 6. Rámcovému programu ve výzkumu a vývoji EU, ISBN 80-7329-044-8.
13
5.2. NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU V dubnu 2003 byl usnesením č. 417 vládou ČR schválen Národní program výzkumu na léta 2004—2009. Národní program výzkumu (dále jen NPV) byl připraven s využitím návrhu Národního programu orientovaného výzkumu a vývoje (NPOVaV). Návrh tohoto původního programu vzala vláda na vědomí usnesením č. 517 ze dne 22. května 2002 a uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s místopředsedou vlády a předsedou Legislativní rady vlády a dalšími členy vlády a ostatními vedoucími ústředních orgánů státní správy předložit vládě na jeho základě návrh Národního programu výzkumu. Zmíněný návrh NPOVaV vycházel z Národní politiky výzkumu a vývoje ČR, kterou vláda schválila svým usnesením č. 16 ze dne 5. ledna 2000. Návrh připravený formou veřejné zakázky v podstatě respektoval všechny rámcové parametry zadání dle schválené Národní politiky výzkumu a vývoje ČR, a to především ve způsobu přípravy, struktuře programu a způsobu jeho řízení. Schválený NPV navazuje na návrh NPOVaV. Součástí výše uvedeného usnesení vlády bylo i ustanovení, že v letech 2006—2009 nebude v rámci NPV již zahajováno řešení nových projektů. Z toho důvodu bylo uloženo připravit a do 28. 2. 2005 vládě předložit návrh Národního programu výzkumu II s termínem zahájení od 1. 1. 2006. Práce na NPV II v době vydání této publikace stále pokračovaly. 5.2.1. CÍLE NPV a) Zvýšit výkonnost a efektivnost výzkumu České republiky, a tím zvýšit jejich přínos pro ekonomiku a společnost. Soustředit zdroje podpory a výzkumné kapacity na menší počet vybraných problémů, jejichž řešení považuje široká veřejnost za naléhavé a pro jejichž řešení jsou dostatečné podmínky a předpoklady pro využití dosažených výsledků výzkumu nebo pro jejich funkční posílení. b) Zajistit dynamickou obnovu a rozvoj výzkumných kapacit v České republice s využitím všech možností mezinárodní spolupráce ve výzkumu. c) Posilovat a rozvíjet vztahy veřejnosti k výzkumu a vývoji, zbavovat veřejnost případných obav z nežádoucích důsledků výzkumu a vývoje. d) Zvýšit odbornou úroveň výzkumné práce a využitelnost výsledků výzkumu v praxi. 5.2.2. ZÁKLADNÍ STRUKTURA A ZPŮSOB ŘÍZENÍ PROGRAMU Národní program se skládá z pěti programů tematických a tří programů průřezových. Tematické a průřezové programy se dále člení na podprogramy - tzv. dílčí programy. Veřejné soutěže na předkládání návrhů projektů se vyhlašují pro tyto jednotlivé části NPV. Jejich přehled, včetně resortů plnících funkci poskytovatelů, je uveden v tabulce I.
14
Tabulka I: Názvy tematických a průřezových programů a jejich částí Programy tematické (TP)
poskytovatel
1. Kvalita života
1. 2. 3. 4.
Zdraví obyvatel Kvalitní a bezpečná výživa Krajina a sídla budoucnosti Životní prostředí a ochrana přírodních zdrojů
2. Informační společnost
1. Inteligentní systémy pro rozhodování, řízení a diagnostiku 2. Management informací a znalostí 3. Komunikační infrastruktura a technologie 4. Počítačové modelování a návrh systémů a procesů
AVČR AVČR AVČR AVČR
3. Konkurenceschopnost 3. při udržitelném rozvoji
1. 2. 3. 4. 5. 6.
4. Energie pro ekonomiku 4. a společnost
1. Bezpečná a efektivní jaderná energetika 2. Energetické a neenergetické využití uhlí a uhlíkatých surovin 3. Racionální využití energie a obnovitelné přírodní zdroje
MPO MPO
1. Výkonově orientovaná, bezpečná, 1. evropsky integrovaná společnost a její mezinárodní vazby 2. Sociální soudržnost, sociální diferenciace a národní identita
MPSV
5. Moderní společnost 5. a její proměny
Výrobní procesy a systémy Bezpečná a ekonomická doprava Stavby a konstrukce Nové materiály Nastupující technologie Využití přírodních zdrojů
MZ MZe MZe MŽP
MPO MD MPO MPO MPO MZe
MŽP
MPSV
Programy průřezové (PP) 1. Lidské zdroje pro výzkum
1. Podpora začínajících pracovníků výzkumu 2. Lidské zdroje pro výzkum
MŠMT MŠMT
2. Integrovaný výzkum
1. Výzkumná centra 2. Informační infrastruktura výzkumu 3. Podpora projektů cíleného výzkumu
MŠMT MŠMT AVČR
3. Regionální a mezinárodní 3. spolupráce ve výzkumu
1. Regionální spolupráce 2. Programy mezinárodní spolupráce
MŠMT MŠMT
15
Národní program jako celek koordinuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím Rady Národního programu výzkumu, která byla zřízena jako poradní orgán ministryně školství, mládeže a tělovýchovy s účinností k 15. 9. 2003. Řídící orgány byly zřízeny i na úrovni jednotlivých poskytovatelů. V působnosti Rady národního programu výzkumu je: l Navrhování poslání a cílů NPV a jeho jednotlivých programů l Koordinace jednotlivých programů NPV l Příprava návrhu rozdělení účelových prostředků státního rozpočtu na NPV pro jeho jednotlivé programy a při navrhování příslušnosti správců rozpočtových kapitol k výkonu funkce poskytovatele pro jednotlivé programy NPV l Hodnocení plnění cílů NPV jako celku i jeho jednotlivých programů, realizovaných v kompetenci příslušných poskytovatelů l Příprava návrhu navazujícího NPV (NPV II) l Zpracovávání stanovisek k dokumentům poskytovatelů l Posuzování programů NPV v souladu s etickými a morálními zásadami uznávanými mezinárodní vědeckou obcí i z hlediska vztahu k mezinárodním smlouvám, kterými je ČR vázána, či konvencím zakazujícím výzkum a vývoj některých produktů, postupů a metod. Rozdělení působností pro koordinaci a financování překračuje dosavadní zvyklosti v České republice (viz část 4.), blíží se však systémům uplatňovaným v podstatě ve všech státech OECD. Velké národní programy výzkumu a vývoje jsou v těchto zemích koordinovány a financovány zpravidla jedním, maximálně dvěma ministerstvy. Řízení NPV Radou NPV posiluje význam politiky výzkumu a vývoje a vytváří předpoklady pro postupné sjednocení neodůvodněně rozdílných postupů koordinace a hodnocení u stávajících výzkumných programů. Další informace o zajištění a organizaci jednotlivých částí NPV jsou uvedeny v části 7 této publikace. 5.2.3. PRINCIPY HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ NPV Při hodnocení návrhů projektů by jednotliví poskytovatelé měli respektovat následující požadavky. Návrhy projektů, které splní náležitosti a podmínky vyplývající ze zákona č. 130/ 2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, budou postoupeny odbornému poradnímu orgánu. Zde posuzovatel bu bodově ohodnotí návrh podle jednotlivých kritérií nebo jednoznačně určí splnění některých kvalifikačních podmínek formou ANO/NE. Do programu se zařazují návrhy projektů s nejvyššími počty získaných bodů až do vyčerpání disponibilních prostředků pro dílčí program, na který byla vyhlášena veřejná soutěž. Posuzovatel nebude hodnotit jen kvalitu návrhu projektu, jeho přínosy a schůdnost navrženého postupu, ale rozhodne i o převažujícím typu výzkumu a na základě tohoto rozhodnutí se určí podíl veřejné podpory danému návrhu projektu. Hlavní navržené soubory kritérií hodnocení jsou uvedeny v tabulce II.
16
Tabulka II: Hlavní rámcová kritéria pro hodnocení návrhů projektů NPV Hlavní rámcová kritéria Popis souboru kritérií Potřebnost projektu Určení významnosti návrhu pro praxi nebo společenskou potřebu. Důležitou roli hrají ekonomická hlediska, kde se posuzuje smysluplnost a praktičnost navrhovaného výzkumu a realizovatelnost předpokládaných výsledků. Očekávaný přínos a kvalita projektu
Odhad toho, jak daleko se posune zlepšení určitých vlastností nového materiálu, nebo do jaké míry se zjednoduší nebo zkvalitní určitý proces nebo postup, posouzením současného stavu a předpokládaného stavu po ukončení projektu. Hledání faktorů, které mohou ohrozit realizaci (např. technologická schůdnost) výsledků projektu. Určení míry prakticky využitelné novosti návrhu. Míra žádoucí interdisciplinarity jako záruky řešení komplexního výzkumného problému.
Proveditelnost a realizace projektu
Hledání faktorů, které mohou ohrozit úspěšné dokončení projektu. Hodnocení personálního zabezpečení projektu se snahou o zdůraznění úrovně řešitele a řešitelského týmu daných jejich prokazatelnou odbornou zkušeností (profesní cv). Vyčlenění prostředků na bezpečnost práce tam, kde je to nutné.
5.2.4. MEZINÁRODNÍ DIMENZE NPV Jedním z hlavních cílů NPV je vytvořit podmínky a usnadnit účast České republiky na vytváření Evropského výzkumného prostoru. Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii, navazujícími jednáními a dokumenty, především summitem v Lisabonu v roce 2000, a s přípravou 6. Rámcového programu výzkumu a vývoje technologií, usiluje o vytvoření podmínek pro vyrovnání náskoku USA a Japonska v konkurenceschopnosti. Nástrojem pro dosažení úrovně USA a Japonska má být koordinace politik výzkumu a vývoje jednotlivých členských a asociovaných zemí EU. Součástí této koordinace je posílení spolupráce jednotlivých zemí i mimo oblast rámcových programů. Jednou z prosazovaných forem je i otevření národních programů výzkumu a vývoje pro účast subjektů z ostatních členských a asociovaných zemí. Vstup České republiky a ostatních nových členských států do Evropské unie znamenal otevření národních programů výzkumu pro všechny subjekty z ES. V případě ČR byl závazek povolit účast subjektů jiných členských států EU při řešení projektů uveden již v Rozhodnutí Rady přidružení č. 1/1999 ze dne 31. července 1999. Návrh na zpřístupnění národních programů byl projednán vládou dne 13. 12. 1999 a souhlas byl vysloven usnesením č. 1322/1999. Národní program výzkumu je otevřen pro subjekty z ES od doby jeho zahájení, tj. od roku 2004.
17
5.3. NOVÉ SLOŽENÍ RADY PRO VÝZKUM A VÝVOJ V průběhu druhého pololetí 2004 došlo k zásadním změnám ve složení Rady pro výzkum a vývoj i ve složení jejích odborných komisí. RVV pracuje v současné době v následujícím složení: Ing. Martin Jahn — předseda Rady, místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje JUDr. Petra Buzková — místopředsedkyně Rady, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Milan Urban — místopředseda Rady, ministr průmyslu a obchodu Doc. MUDr. Vladimír Viklický, CSc. — místopředseda Rady, Ústav molekulární genetiky AV ČR Ing. Josef Bouška, CSc. — ředitel Výzkumného ústavu živočišné výroby, Praha Prof. JUDr. Jan Dědič — VŠE Praha, vedoucí katedry práva na Fakultě mezinárodních vztahů Ing. Jaroslav Doležal, CSc. — Honeywell, spol. s r.o. Praha, jednatel Ing. Miroslav Janeček, CSc. — podnikatel Doc. RNDr. František Ježek, CSc. — ZČU Plzeň, prorektor Ing. Vratislav Kulhánek, Dr.h.c. — ŠKODA Auto a.s. Mladá Boleslav, předseda představenstva Ing. Vladimír Nekvasil, DrSc. — AV ČR, místopředseda Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc. — GA ČR, předseda; Ústav experimentální medicíny AV ČR Doc. Ing. Karel Šperlink, CSc. — Svaz průmyslu a dopravy ČR, viceprezident Prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc. — Univerzita Karlova, rektor Prof. Ing. Petr Zuna, CSc. FEng. — ČVUT, Fakulta strojní, děkan
ODBORNÉ KOMISE Odborná komise pro vědy neživé přírody a inženýrství Odborná komise pro společenské a humanitní vědy Odborná komise pro vědy živé přírody Bližší informace o složení RVV a odborných komisí naleznete na http://www.vyzkum.cz.
18
