praha 5
1/16
ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5
KRISTUS SKUTEČNĚ MŮŽE PŘIJÍT O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec. (Mk 13,32) Stojíme na počátku nového roku a je dobře připustit, že rok 2016 může být letopočtem druhého příchodu Ježíše Krista. Jak o takové skutečnosti uvažovat nám třeba může pomoci korespondence z dubna roku 2012. Po odvysílání tehdejší rozhlasové bohoslužby z našeho sboru jsem totiž dostal dopis. Reagoval na kázání o Jonášovi a stálo v něm mimo jiné i toto: Jest to již přes půl roku, když jsem si koupil nové efemeridy (pozn. údaje o zdánlivé poloze pohyblivých astronomických objektů na obloze v určitém čase) a hned jsem se podíval, není-li tam nějaké zvláštní seskupení planet. A to tam bylo. Hned jsem si udělal horoskop a byl jsem zvědav, co mi planety řeknou. Avšak ony mi neřekly vůbec nic. To jsem byl zklamán. A tak jsem uvažoval, až jsem přišel na to, jak na to jít. A to, jak na to jít, mi dal Pán Bůh. A tak jsem zjistil, že Pán Ježíš přijde 20. ledna 2013. Tím pádem zanikne satan a také smrt. Naše zem se dostane do sfér, kde nebude žádné slunce ani měsíc. Všichni věřící budou proměněni v etherické bytosti a nevěřící budou přesunuti na jiné planety… Autorovi dopisu, který o svém přesvědčení psal i do Evropského parlamentu v Bruselu, aby hlavně ženy byly uchráněny velkého soužení, které s Ježíšovým příchodem také přijde, jsem bezprostředně odpověděl: Děkuji za dopis, který jste mi poslal. Vážím si toho, že jste se na mne obrátil i v takové věci, jako je druhý příchod Kristův na naši zem. Přiznám se, že mě velmi zneklidnilo, že spojujete astrologii s Biblí a křesťanstvím. Zůstanu-li u proroka Jonáše (a s ním v kontextu u celé Bible), pak z toho jednoznačně vyplývá, že dění na zemi není osudově dáno, a tudíž není zapsáno tzv. ve hvězdách. Jonáš byl poslán do Asýrie, což bylo oproti Izraeli zcela astrologické prostředí. Jonáš jim vyhlásil soud, ale nikoli na základě toho, co vyčetl z nějakých konjunkcí, ale na základě slova Hospodinova, které se k němu stalo. A to je obrovský rozdíl. Celá Bible je vlastně svým způsobem protiosudový „traktát“. Bůh Hospodin sám tvoří a nechává tvořit také člověka, Bůh vyhlašuje konečné soudy, ale pak mění svá rozhodnutí, protože Ninivští (a nejen oni) činí pokání, takže lituje, že chtěl způsobit na zemi zlo atp. Nakonec smrt Ježíše Krista na kříži také nebyla osudově předurčena ani osudově nevyhnutelná – o tom svědčí Ježíšův poctivý zápas.
2 Z čehož plyne, že hvězdy na obloze jsou „jen“ lampičky k osvěcování země a k určování astronomického času. Jsou také dány člověku k úžasu nad Hospodinem, je prostě fantastické pozorovat hvězdy a dívat se do daleké minulosti – budoucnost v nich ale není. Ta je skryta v Bohu a Boha nikdy nikdo neviděl, kromě jeho Syna. A proto Pán Ježíš 20. ledna 2013 jistě nepřijde. O jeho příchodu totiž nikdo neví a všechny podobné pokusy určit datum se ukázaly jako falešné. Ježíš přijde, ale bude to překvapení pro všechny, jak o tom čteme v evangelijních apokalyptických textech (Mk 13, Mt 24). A proto Vás z celého srdce prosím a povzbuzuji, abyste zanechal efemeridů, které jsou stejně jen na krátkodobé použití, a držel se Ježíšova slova, které je věčné a které praví, abychom se netrápili dnem příštím, protože dnešek má dost svých starostí. Odpovědí mi bylo soucitné konstatování, že jsem ještě mladý… A proč vlastně části své korespondence uveřejňuji? Pro poučení. Rozhodně ne proto, aby se ukázalo, kdo v našem sporu „vyhrál“, třebaže Ježíš ke zmíněnému datu evidentně nepřišel. Ani proto, abychom se dotyčnému smáli. Ale abychom se i v roce 2016 drželi toliko slov Písma, pomáhali si navzájem Bibli porozumět a pokorně se korigovali ve způsobu výkladu i chápání jednotlivých jeho výpovědí. Ale také a především proto, abychom připustili, že Kristus může přijít třeba už letos a byli připraveni, protože o onom dni a hodině skutečně nikdo neví. Bronislav Matulík
ROZHLASOVÁ ADVENTNÍ BOHOSLUŽBA
Rozhovor s produkční Českého rozhlasu Petrou Petříčkovou Od roku 2009 to byl již pátý přímý přenos rozhlasových bohoslužeb z našeho sboru, který se uskutečnil v neděli 29. 11. 2015. Hovořil jsem s produkční Petrou Petříčkovou nejen o významu a smyslu takových přenosů. Jaký význam mají přímé přenosy rozhlasových bohoslužeb a pro koho jsou primárně určeny? Vysílání přímých přenosů bohoslužeb je veřejnoprávní službou Českého rozhlasu posluchačům. Primárně je tedy určeno věřícím, kteří se z jakéhokoliv důvodu nemohou zúčastnit bohoslužby ve svém církevním společenství. Věřím však, že velkou část posluchačů tvoří ti, kteří nejsou zakotveni v žádném církevním společenství nebo křesťanské tradici, přesto však je pro ně bohoslužba a duchovní slovo žádanou součástí nedělního rána. Snažíme se tedy o to, aby rozhlasové bohoslužby byly srozumitelné každému, tedy i sekulárnímu posluchači.
3 Co všechno musíte vy rozhlasáci udělat a připravit, aby se bohoslužby dostaly až k posluchačům? Každý rok vysíláme zhruba 60 bohoslužeb. Na vysílání se podílí 14 církví a cca 45 církevních sborů. Diplomatickým úkolem je tedy nedříve rozdělení nedělí a svátků mezi jednotlivé církve a konkrétní sbory tak, aby všichni byli spokojeni, nebo alespoň smíření s tím, že budou vysílat v období letních prázdnin a ne o Velikonocích. Poté již následuje řada produkčních a technických úkonů, které směřují k realizaci přenosu. Je zde místo pro zaparkování přenosového vozu? Je k tomu potřeba nějaké povolení? Jaká je vzdálenost od přenosového vozu do kostela/modlitebny? Můžeme z tohoto místa vysílat stereo po telefonních linkách? Je zde dostatek místa pro naše mikrofony? A co elektřina, nespadne to při vysílání? V okamžiku, kdy máme ty správné odpovědi na naše otázky, se velká část příprav přesune na stranu konkrétního církevního sboru. Rozhlasová bohoslužba má své zákonitosti. Vysíláme ji pro věřící všech křesťanských tradic. Během 60 minut přímého přenosu se musí střídat „slovo“ a „hudba“ v odpovídajícím rytmu. Některá církevní společenství se musí přizpůsobit hodně, jiná méně, některá se nemohou přizpůsobit vůbec. Věřím však, že je vždy zachováno to, co je pro konkrétní církev a pro konkrétní společenství charakteristické. Nakonec je třeba zajistit, aby všichni věděli všechno. Co, kdo a odkud bude říkat nebo zpívat? A pak se už se jen rozsvítí červená… Jaká je nyní po přesunutí z ČRo2 na Vltavu sledovanost? Pokud jde o sledovanost bohoslužeb, nemám jasnou odpověď. Sledovanost Českého rozhlasu Vltava není měřena v konkrétních hodinách a dnech jako na Dvojce Českého rozhlasu. Vycházím-li z obecného měření poslechovosti stanic, je poslechovost Vltavy oproti Dvojce zhruba čtvrtinová. Jakou máte zkušenost se spoluprací s církvemi, sbory a farnostmi? Každá církev a církevní sbor má svá specifika. Mám-li však pojmenovat spolupráci jedním slovem, tak je velmi dobrá. Jak se vám spolupracovalo s naším sborem a jak jste vnímala bohoslužby přenášené ze Smíchova? Váš sbor je jedním z těch, do kterých se ráda vracím. Vždy umožňujete posluchači, aby se stal po dobu vysílání přímého přenosu součástí Vašeho společenství. Doufám proto, že i přes náročnost příprav je pro Vás vysílání rozhlasové bohoslužby radostnou událostí.
4 Je to pro vás jako produkční především práce, anebo z toho stihnete mít i nějaký osobní užitek? Myslím, že zde nemám tolik prostoru, abych vypsala vše, co mi tato práce přinesla. Doma se cítím v katolickém kostele i v protestantské modlitebně. Navázala jsem mnohá přátelství s lidmi různých vyznání a poznala, že to, co nás spojuje, je daleko silnější než rozdílnost našich křesťanských tradic. Myslím, že je důležité, abychom se daleko více poznávali a vzájemně se inspirovali. S radostí se proto vrhám i do přípravy nejrůznějších ekumenických projektů, které již s mojí „prací“ nesouvisí. Děkuji moc za váš čas i odpovědi a přeji vám Boží požehnání ve všem, co děláte. Bronislav Matulík
SVĚDECTVÍ SÁRY KOŠŤÁKOVÉ V mém životě hrála víra velkou roli asi úplně vždycky. Nikdy jsem neměla období, kdy bych vůbec nevěřila, nebo vážně zvažovala, jestli Bůh a Ježíš existují. Boha jsem znala už od mala a byl samozřejmou součástí mého života. Ani se nedá říct, že by šlo o naivní dětskou víru. S Bohem jsem komunikovala a vážně se zamýšlela nad Jeho slovem. Vždy mě fascinovaly příběhy obrácených lidí, kteří v jednom okamžiku zjistili, že jsou Božími dětmi a Ježíš zemřel za jejich hříchy. Myslela jsem, že něco takového mě jednou také čeká. Ale nečekalo, protože jsem řešila úplně jinou situaci. Někdy ve věku 17 let jsem prošla zajímavým poznáním, ve kterém se mi Bůh přiblížil ještě víc. Hledala jsem tehdy typ umění, ze kterého bych cítila nějaký jiný svět, jiný prostor, něco „za obrazem“. Až v galerii ve Vídni jsem skrze obraz Giovanni Segantini zjistila, že se jedná o symbolismus. Fascinovalo mě, že ten svět, který skrz symbolistní obrazy cítím, je nějak spjatý s Bohem. Jako bych skrz ně cítila boží součást, která nejde poznat rozumem, ani emocemi. Dalším krokem v hledání se stalo čtení kralické Bible. Zjistila jsem, že z jejího lyričtějšího pojetí vnímám něco, co jsem skrze ekumenickou Bibli nevnímala. Známé příběhy, které jsem měla tisíckrát omílané v besídce a na kázání, jsem nyní četla v jiné podobě a mohla z nich čerpat úplně nové poznatky. Sice jsem došla jakéhosi poznání, ale vnímala jsem, že mi ve víře stále něco chybí, a to byla podoba Ježíše Krista. Jak jsem již zmiňovala, Kristus měl v mém životě místo od útlého dětství.
5 Problém byl však v tom, že jsem jeho funkci měla nějak propojenou se samotným Bohem a nedokázala tyto dvě bytosti oddělit. Dlouho mi trvalo, než jsem konečně poznala, kdo je Ježíš sám o sobě. Hodně mi v tom pomohla kniha Jeho království od Mika Waltari a také rozhovor s bratrem starším. Posledním krokem byla výstava současného českého umění, kde byly v jedné z expozice malbičky Ježíše od Romana Franty a u nich vždy nějaký slogan o tom, co prožíval, či co mohl říkat. To mi definitivně pomohlo ukázat Krista jako člověka, jako někoho mně blízkého. Jsem ráda, že jsem po dlouhém hledání konečně narazila na odpověď. Vím, že mě jistě čeká dlouhá cesta v podobě nových překvapení, co se týče mé duchovní neznalosti, ale to nejdůležitější už je za mnou. Sára Košťáková
Alianční týden modliteb 2016 v Praze Téma: Radost, kterou vám nikdo nevezme
Alianční týden modliteb 2016 se v této podobě koná ve vnitřní Praze na základě spolupráce iniciativní ekumenické skupiny kazatelů sborů několika křesťanských církví od pondělí 4. 1. do čtvrtka 7. 1. 2016. Všechny modlitební večery začínají v 18.30 hod.
Datum Pondělí 4. 1. Úterý 5. 1. Středa 6. 1. Čtvrtek 7. 1. Čtvrtek 7. 1.
Místo
Shromáždění Biblickým úvodem vede poslouží Církev bratrská, Pavel Černý Lubomír Ondráček (KS) Praha 1, Soukenická 15 P. Josef Čunek (ŘKC) Evangelická církev Ivana Jakub Malý (ČCE) metodistická, Praha 2, Procházková Daniel Majer (CČSH) Ječná 19 Českobratrská církev Roman Ivana Procházková (ECM) evangelická, Praha 8 – Mazur Erik Poloha (BJB) Libeň, U Pošty 1098/6 Církev bratrská, Bronislav Ivana Macháčková Praha 5 – Smíchov, Matulík (CČSH) Vrázova 4 Petr Grulich (CB) Bratrská jednota Setkání pro Shromáždění mládeže baptistů – Praha 3 mládež Vinohradská 68
Podrobný program biblických textů a témat je ke stažení např. na: http://www.ea.cz/132/aliancni_tyden_modliteb_2016
Pavel Černý
6
MANŽELSTVÍ, RODINA A VZTAHY
Nedělní zvěstování od počátku nového roku Víra je vztah, tak tomu rozumíme, tak se tomu učíme. Od počátku roku chceme věnovat několik nedělí (a pak také i dvě soboty) vztahům, zvláště pak manželským a rodinným. --Stvořeni ke vztahům – 3. 1. 2016 Adam a Eva – od počátku jsou lidé stvořeni ke vztahům (Gn 2,24; Mt 19; Ef 5) Obětující se láska – 10. 1. 2016 Josef, Marie a Ježíš – láska jako největší hodnota a přikázání (Mt 1,18-25; J 3,16; 1K 13; 1J 4; Nu 19; Dt 6) Závazná smlouva – 17. 1. 2016 Izák a Rebeka – vztahy na základě dobrovolné smlouvy (Gn 24; Mt 19,6; 1K 7,39; Žd 10,16) Odpuštění vin – 24. 1. 2016 Muž, žena, vina a Ježíš – překvapující milost (J 8,1-11; Ef 4,31-32; Ko 3,12-14) Jednota a společenství – 31. 1. 2016 Akvila a Priscilla – jednota v rozdílnosti (Sk 18; Ř 16,3; 1K 11,17-34; 1K 16,19; Fp 2,1-4; 2Tm 4,19; 1J 3,1-7) Živá naděje – 7. 2. 2016 Hospodin a Izrael, Kristus a církev – obnova vztahů (Zj 21,1-8; Jr 3,1-10; Oz 3,1-3; 1K 13; 1Pt 1,3) --27. února se u nás uskuteční celocírkevní konference, kterou připravuje Odbor pro manželství a rodinu s názvem Co udrží dnešní manželství a rodinu, kde přednášejícími budou prof. Jan Sokol a PhDr. Pavla Cimlerová. Na březen (přesné datum bule určeno začátkem ledna) pro nás připravila přednášky psycholožka Mgr. Hana Imlaufová se svým manželem. Modleme se za to, aby Pán Bůh posílil a obnovil naše vztahy, a pozvěme na tato shromáždění i přednášky naše přátele, kteří stojí o to, něco dobrého udělat pro své vztahy. Bronislav Matulík
NAD DOPISEM ŘÍMANŮM Biblické hodiny na první pololetí
První ze všech epištol v Bibli je list do Říma. Jedná se o zásadní novozákonní knihu, snad jediný Pavlův spis, který komplexně pojednává křesťanské učení. Není proto divu, že se výkladově jedná o velmi obtížný text. Epištola Římanům sehrála v dějinách teologie velmi zásadní význam. Pro nás protestanty či reformované křesťany byl důležitý vklad Martina Luthera, ale posuneme-li se v historii blíže, pak nesmazatelnou stopu sehrál výklad Karla Bartha v zápase s liberální teologií 19. století.
7 Jaký význam bude mít epištola v našem sboru a v našich životech, to se musíme nechat překvapit. V každém případě se modleme, aby nás Duch svatý nově oslovoval, aby nám třeba i změnil myšlení víry, jako se to už před námi nejednou stalo. S výklady začneme na našich biblických hodinách v polovině ledna, pak na čas uvolníme místo celocírkevnímu a předvelikonočnímu tématu v rámci 40 dní s Biblí (o kříži Ježíše Krista), abychom se pak Pavlovu listu věnovali až do léta. Výklad bude spíše tematický než detailní verš po verši, protože taková koncepce by vyžadovala celý rok, možná i dva. Program bude tedy vypadat takto: Vysvětlení evangelia 1. Evangelium, římští křesťané a Pavel (Ř 1,1-17) 2. Lidský úpadek národů (Ř 1,18-32) 3. Kritika moralistů (Ř 2,1-16) 4. Sebevědomí židů (Ř 2,17-3,20) 5. Boží spravedlnost a její ilustrace (3,21 – 4,25) 6. Smíření a vysvobození v Kristu (5,1 – 6,23) 7. Vysvobození od zákona (7,1-25) 8. Boží Duch v Božích dětech (8,1-39)
---
Vztah křesťanů k židům 1. Pád Izraele a Boží vyvolení (9,1-33) 2. Vina Izraele a jeho neposlušnost (10,1-21) 3. Budoucnost Izraele a Boží záměr (11,1-36)
---
Praktický život podle evangelia 1. Vnitřní proměna následovníků Krista (12,1-21) 2. Vztah ke státu a politické moci (13,1-7) 3. Praktické důsledky blízkosti příchodu Krista (13,8-14) 4. Vzájemná snášenlivost (14,1-15,13) 5. Apoštolova služba a plány (15,14-33) 6. Závěrečné příkazy, přání a požehnání (16,1-27) Modleme se za tyto výklady a naše setkávání. Čtěme si tuto epištolu i v soukromí, studujme ji, aby naše biblické hodiny mohly být více než monologem vykladače, ale především rozhovorem nad Písmem. Bronislav Matulík
8
KAVÁRNA NEJEN PRO SENIORY
O kořenech života a víry s Ludmilou Hrabětovou 20. 1. 2016 Milí příznivci Kavárny, poprvé v novém roce vás zvu k posezení a rozhovoru o kořenech života a víry. Bude to ve středu 20. 1. 2016 v 15.30 hodin. Naším hostem bude sestra a kantorka Ludmila Hrabětová z Mladých Buků v Podkrkonoší. Jako dítě patřila do církve, pak ji na dlouhá léta opustila, prožila hodně zajímavý život, ale přesto zaslechla Boží pozvání k návratu, a tak se vrátila. Přijďte se seznámit se zajímavou ženou, vypít čaj nebo kávu, občerstvit se malým zákuskem a pobýt spolu. Jana Matulíková
PODZIMNÍ DOROST Celá tahle super akce se zaměřením na výchovu nezletilých křesťanů v námořnictví se odehrála stejně jako minulý rok v legendární skautské chatě, ukryté v zalesněném koutě Sedlčan ve dnech 28. až 31. 10 2015, nedaleko zámečku Červený Hrádek. Nejprve jsme se rozdělili na skupiny po třech, jejichž úkolem bylo obstarávat jídlo. Jedni snídani, druzí oběd, třetí večeři, a tak až do konce. Poté jsme se vrhli obsadit samotnou chatu. Dívky vpravo a chlapci vlevo. Chata na pár dní pod našima rukama ožila a proměnila se v naši základnu. Hrála se spousta skvělých her a blbli jsme, co to šlo, no a na večer jsme se zamyslívávali nad tématy vážnějšími. Mimo jiné jsme hráli jednu hru, o kterou se s vámi musím podělit. Byla to hra o lodích, které brázdily moře nedalekého parku, ve snaze vydělat převozem
9 surovin co nejvíce peněz. Lodě byly samozřejmě vlastnoručně sestavené a měly i dělové koule na obranu, taktéž vlastnoruční výroba. Některé fungovaly, některé hůř, ale to nakonec nebylo to podstatné. Podstatné bylo, aby se všichni zapojili a společně zvítězili nad nástrahami moře a nepřátelskými piráty (kteří měli také moc hezkou loď) a užili si spoustu srandy. Hráli jsme hru s balonky na louce i hru budovatelskou v lese a také pirátský lov pokladů. No prostě, letos se setkání vydařilo natolik, že se mnohým nechtělo ani odjet. Každý prožil něco nového, ti, co jeli poprvé, ale i ti velcí. Rád na to vzpomínám a těším se na další takovou akci. Daniel Kaštánek
BYLO NÁS PĚT
Víkend smíchovské, trutnovské a skalické mládeže 27. – 29. 11. 2015 My hoši, co spolu chodíme, prožíváme všelijaká dobrodružství. Jestli chcete, tak pojďte s námi! Hůůů, přijel vlak. Matouš, Jonys, David, Ondra a já nestihneme ani mrknout a už koukáme na nápis Česká Skalice. Čtyřicet kroků a jsme na místě. Modlitebna je ve druhém patře. Pod ní, v bytě kazatele, mají jistě radost z asi pět a padesáti dupajících nohou mládežníků. V pátek společný večerní program a hry až pozdě do noci. Ráno se můžeme naštěstí trochu vyspat a po snídani vyrážíme na procházku podzimem, po hrázi přehrady. Odpoledne v tělocvičně hrajeme s menším úspěchem volejbal a s velkým úspěchem fotbal. Večer se můžeme poněkud netradičně zastavit při písních Petra Bischofa, který pro nás koncertuje svůj blok písní na motivy novozákonních podobenství. V hlavě utkví především věta „písničkáři vždycky víc mluví, než zpívají“, pak hledání ve zpěvníku a nakonec píseň feministická, kdy se zpěvák pozastavuje nad tím, proč v naší církvi nemůžou kázat ženy. No a po čtyřech na gauči, kostelníku, vikáři a faráři, pomelových hodech a příjemných rozhovorech, hurá do spacáků. Snad se ráno probudíme dřív, než bude první čtení. Naštěstí před shromážděním zkouší pěvecký sbor, a tak v pohodě snídáme a pak usedáme do plného sálu. A už zbývá jen poslední společný oběd a pak hůůůů.
INSPIRUJÍCÍ ADVENT SE SENIORY Poslední neděli před Vánocemi, 20. 12. jsme se nejen radovali s našimi dětmi při jejich slavnosti, ale také s našimi seniory. Sestra Jana Zelinková mezi nás pozvala řádovou sestru Marii Goretti Boltnarovou z Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Její radostné svědectví bylo nesmírně silné a inspirující. Ukázala nám rozměr křesťanské víry, který je v pravdě Kristovský, tomuto světu cizí a leckdy i nám křesťanům vzdálený. Stále se mi na mysl vracejí ony čtyři prosté a přitom tak kategorické sliby, jimiž se ještě jako děvče zavázala – slib čistoty, chudoby, poslušnosti a milosrdenství. pokračování na str.11
Honza Macek
10
11 Před námi vydávala svědectví drobná žena, zářící radostí, vděčností a štěstím. A přitom se vzdala něčeho tak podstatného, důležitého a přirozeného pro většinu lidí, jako je sexuální život, život v intimním vztahu. Vzdala se majetku, tedy hodnoty, pro kterou žije většina dnešní společnosti, nás křesťany nevyjímaje. Vzdala se něčeho, pro co se mj. páchají nejtěžší zločiny na všech úrovních naší společnosti. Zavázala se dále poslušností, tzn., vzdala se svobody, po které většina dnešních lidí touží, žít podle svého, dělat si především to, co sám chci. Přičemž se nejednalo o imaginární poslušnost Bohu, ale o poslušnost velmi konkrétní a hmatatelnou, totiž poslušnost představené sestře boromejského řádu. A konečně zavázala se slibem milosrdenství, totiž služby potřebným. Přemýšlím o tom, proč býváme my následovníci Krista tak často (nebo jen občas) nešťastní a rozbolavělí? Patrně proto, že se trápíme nenaplněností, ztrátami a starostmi, které se týkají jak vztahů, partnerství, ale i majetku, kariéry a všelijakými omezeními, které brání v našem rozletu podle našich představ o ideálním životě. A najednou vidíme před sebou člověka, který se dokonce zaváže svými sliby k omezení, a přesto je šťastný. A tak si říkám, že je to možná právě v těch slibech, totiž v tom, vzít Krista a následování Pána Ježíše skutečně vážně. Radost a štěstí se pak dostaví jako vedlejší produkt. Bronislav Matulík
STARŠOVSTVO Vyznání a Zásady CB – značnou část jednání staršovstvo diskutovalo o znění připravovaného Vyznání víry a Zásad CB. K tomuto úkolu se ještě vrátí na začátku ledna a pošle své připomínky komisi. Misijní leták sboru – staršovstvo finalizuje podobu misijního letáčku, který bude k dispozici všem návštěvníkům sboru. Beroun – jednáme se zástupcem firmy Tiba Beroun ve věci možného pozemku pro modlitebnu. V tuto chvíli však nepodnikáme další kroky, budeme situaci dále sledovat. V Berouně připravuje se pokračování kurzu studia Starého zákona V neděli 13. 12. v Berouně proběhl rozhovor o finančních nákladech, které souvisí s životem stanice sboru nyní a v nejbližší budoucnosti včetně financování kazatele pro stanici. Podzimní cyklus – staršovstvo pozitivně hodnotilo nedělních kázání, v případě některých biblických hodin se sloužící nedrželi zadaného tématu. Staršovstvo se rozhodlo pořídit tisk sborníku kázání v nákladu 80 ks. Koncert Shirim Ashirim – hodnocen kladně, přišlo hodně lidí, přibližně 130. Rozhlasová bohoslužba – líbila se, představení sboru mohlo mít méně místa. Při té příležitosti jsme byli opět požádáni, zda bychom se neujali bohoslužby 6. března nebo případně 18. prosince 2016. Staršovstvo nepřijalo ani jeden termín. 40 dní s Biblí – od 17. 2. do 27. 3. 2016 – tématem akce 40 dní s Biblí 2016 bude Kristus ukřižovaný. Jako sbor se opět připojíme. Příští jednání – 5. 1. 2016 v 17.30 hod.
Daniel Pokorný
12
PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ neděle
úterý čtvrtek pátek
Smíchov 845 modlitební chvíle 930 shromáždění 1800 modlitební chvíle první neděle v měsíci 1800 mládež 1830 biblická hodina 1615 dorost
Beroun 930 shromáždění
1630 dorost 1715 biblická hodina
Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail:
[email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Daniel Pokorný Grafická úprava a technická spolupráce: Adam Wichterle a Ondřej Košťák
