Dobrušsko v pravěku ve světle archeologických sbírek
(Nejstarší památky lidské činnosti v Dobrušce a okolí) Úvod Nejstaršími dějinami se zabývá prehistorie a jednou z jejích pomocných věd je archeologie. Co všechno vůbec obsahuje? V podstatě jde o určitý způsob pohledu na dávno minulý svět pomocí analýzy materiálních nálezů, jež po sobě zanechaly minulé kultury. Tyto archeologické prameny, pozůstatky a stopy činnosti člověka (mezi nimiž pochopitelně chybí písemnosti) jsou dochovány převážně pod povrchem země. Jde například o pohřebiště, sídliště, depoty, poklady a ojedinělé náhodné nálezy, objevené při orbě, stavební činnosti nebo terénních úpravách. Aby byl podán co nejvšestrannější obraz dějinného vývoje, musí archeologie (v našem případě prehistorická archeologie) využívat i výsledků bádání jiných vědních oborů, mineralogie, botaniky, paleontologie, antropologie, ale například i jazykovědy a dalších. Pro datování nebo vyhledávání objektů v terénu pak fyziky, chemie, geologie, ba dokonce i astronomie. Nejstarším obdobím lidských dějin je paleolit – starší doba kamenná. Ve východních Čechách, tedy i v našem regionu, lze předpokládat výskyt našich pravěkých předchůdců – lovců zvěře a sběračů přírodní potravy – již asi před 300.000 lety. Konec starší doby kamenné datujeme do doby asi 8.000 let před naším letopočtem. V mezolitu (střední doba kamenná, 8.000 až 6.000 let před naším letopočtem) doznívá v projevech hmotné kultury paleolit, ale v hospodářství se již formuje přechod
1
k následujícími neolitu. V našem regionu je doloženo několik mezolitických nalezišť. Neolit a eneolit (mladší a pozdní doba kamenná, 5.500 až 2000 let před naším letopočtem) je obdobím, kdy se objevují první zemědělci. U nás jsou tato období doložena častými nálezy broušených kamenných nástrojů, a to jak v Dobrušce samotné, tak i v blízkém okolí. Z doby bronzové a železné (1.900 až 400 let před naším letopočtem) se zde nacházejí mohylová pohřebiště, hradiště i četné jednotlivé nálezy.
Paleolit – starší doba kamenná Nejstarší a zároveň nejdelší úsek dějin vývoje člověka a společnosti nazýváme paleolitem. Po celé toto období zůstává neměnný způsob obživy (sběr přírodní potravy a lov zvěře), přesto však dochází k postupnému vývoji a zdokonalování používaných nástrojů. Na archeologických nálezech můžeme sledovat i postupnou a stále výraznější specializaci těchto lidských výrobků. Dlouhé období paleolitu se dělí na kratší časové úseky vývoje lidského druhu, reprezentované různými kulturami, v nichž jsou typické artefakty jako pěstní klíny, sekáče, drasadla, hroty, úštěpy apod. Za jeden z nejstarších artefaktů nalezených v našem regionu považujeme jednostranný hrotitý valounový sekáč z Českého Meziříčí. Jde o náhodný jednotlivý povrchový nález v okolí Bílého kopce u Českého Meziříčí. Nález učinil pan Němeček asi v roce 1960. Jeden z významných českých archeologů 20. století, Dr. Karel Žebera, který se zvláště zasloužil o poznání paleolitu ve východních Čechách, jej zařadil do heidelbergienu. Časově to představuje neuvěřitelných 300.000 let stáří, do-
2
bu, kdy zde pravděpodobně žila populace lidí předneandertálských. Své poznatky publikoval Žebera v časopise „Nejstarší památky lidské práce z Čech v roce 1969. Od Českého Meziříčí pocházejí i další artefakty z kultur středního a mladého paleolitu. Některé z nich vědecky zhodnotil a popsal Dr. Slavomil Vencl v Archeologických rozhledech v roce 1977. Valounová industrie je typickým představitelem starého paleolitu. Dr. Vencl upozornil na to, že datování ojedinělých povrchových nálezů valounové industrie je komplikované a nemůžeme zatím bezpečně říci, do kterých kultur nalezené předměty patří. Pojem valounová industrie nelze mechanicky chápat jako nejstarší kulturu kamenných nástrojů, protože se leckde udržela až do neolitu a její výroba byla často podmíněna přístupem k surovině. Nedaleko Dobrušky, asi 1 km za Křovicemi směrem k Novému Městu nad Metují, se nacházela Vlčkova cihelna. Nyní o ní můžeme mluvit jako o ztracené archeologické lokalitě, protože je vyplňována skládkou odpadků. V hliništi bývalé cihelny a v blízkém okolí bylo nalezeno několik desítek artefaktů z období, sahajících až do paleolitu. V červnu 1960 zde nalezli dělníci při těžbě hlíny v hloubce asi 5 metrů (podle sdělení cihlářského mistra Josefa Petra) mamutí kel, kosti a několik otlučených křemenných valounů. Nálezy Jana Klena z okolí lužických mohylníků u Semechnic, datované do středního paleolitu, a z Valu u Dobrušky, o kterých se zmiňuje v publikaci „Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách“ Slavomil Vencl, se nedochovaly.
3
Výběr valounové industrie, nalezené v Dobrušce a okolí U valounové industrie všeobecně, ale hlavně u jednotlivých povrchových nálezů mají i největší odborníci problémy se zařazením do jednotlivých archeologických period. Při návštěvě dobrušského muzea v roce 1987 odborně posoudili Dr. Vencl a Dr. Fridrich (specialista na valounovou industrii) část Klenovy sbírky, obsahující valounovou industrii. Vyslovili domněnku, že některé nálezy jsou možná pseudoartefakty, tedy výtvory přírody, nikoliv lidských rukou. V Dobrušce a blízkém okolí je několik lokalit, kde Klen nacházel valounové artefakty, které lze zařadit do paleolitu. Pravděpodobně nejde o nejstarší paleolitické období, ale o paleolit střední.
Naleziště (Užité zkratky: L – lokalita; O – další okolnosti nálezu; U – uložení; E – evidence; K – určení kultury) Mělčanský kopec u Dobrušky 01. Oboulící sekáč z běložlutého křemene, 152x115x69 mm, L: Mělčanský kopec, O: nalezl 8.6.1962 J. Klen, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8254, K: paleolit 02. Valounový klínek z bílého křemene s rezavými skvrnami, 99x60x27 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8264, K: paleolit 03. Valounový nástroj z našedlého křemene, 85x71x86 mm, L: Mělčanský kopec, O: nelezl 8.7.1972 J. Klen, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8253, K: paleolit 4
04. Valounový chopper (sekáč) z bělošedého křemene s narezlými skvrnami, 97x73x67 mm, L: Mělčanský kopec nad Petráňovou zahradou, O: nalezl 30.6.1968 J. Klen , U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8267, K: paleolit 05. Hranolovitý valounový nástroj z hnědého kamene, 97x74x69 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8252, K: paleolit 06. Valounový nástroj z šedohnědého křemene, 97x60x42 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8261, K: paleolit 07. Valounová industrie z hnědobílého křemence, 119x74x36 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 22.5.1966, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8401, K: paleolit 08. Valounová industrie z načervenalého křemence, 80x77x47 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 23.8.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8406, K: paleolit 09. Valounová industrie z hnědého křemene, 151x86x61xmm, L: Mělčanský kopec vedle lesíka k zahrádkám, O: nález J. Klena z 31.1.1971, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8410, K: paleolit 10. Valounová industrie z nažloutlého křemence, 109x62x38 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 18.4.1976, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8402/1, K: paleolit
5
11. Valounová industrie z nažloutlého křemence, 94x61x27 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 18.4.1976, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8402/2, K: paleolit
Novoměstský kopec v Dobrušce 01. Trojúhelníkovitý pěstní klín z bílého křemene s rezavými skvrnami, 105x86x43 mm, L: Novoměstský kopec, O: nález J. Pultara z 60. let 20. století, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8257, K: paleolit 02. Valounový nástroj (pěstní klín ?) z bílošedého křemene, 146x100x69 mm, L: Novoměstský kopec, O: bližší okolnosti chybí, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8256, K: paleolit 03. Valounová industrie z hnědobílého křemence, 72x64x32 mm, L: Novoměstský kopec, O: bližší okolnosti chybí, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8409, K: paleolit 04. Chopper (sekáč) z našedlého křemene s rezavými skvrnami, 86x70x72 mm, L: Novoměstský kopec, O: bližší okolnosti chybí, K: paleolit
Domašínský kopec u Dobrušky 01. Drobnější valounový nástroj z bílého křemene s hnědými skvrnami, 57x56x44 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 10.3.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8268, K: paleolit
6
02. Valounová industrie z bílého křemene, 60x53x38 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 3.11.1968, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8405/1, K: paleolit 03. Valounová industrie z načervenalého křemene, 92x73x50 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 3.11.1968, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8405/2, K: paleolit 04. Valounová industrie z hnědého kamene z černými skvrnami, 90x78x34 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8404, K: paleolit 05. Valounová industrie z hnědého kamene, 57x32x14 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/1, K: paleolit 06. Valounová industrie z bílého křemene s rezavými místy, 44x39x31 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/2, K: paleolit 07. Valounová industrie z šedohnědého kamene, 62x43x22 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/3, K: paleolit 08. Valounová industrie z červenohnědého kamene, 87x52x24 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/4, K: paleolit
7
09. Valounová industrie z hnědočerveného kamene, 66x59x16 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/5, K: paleolit 10. Valounová industrie z bílošedého kamene, 53x50x19 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 4.10.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8399/6, K: paleolit 11. Pěstní klín – hnědý kámen s bílou patinací, 110x87x34 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 19.4.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8397/1, K: paleolit 12. Úštěp z hnědavého kamene s šedomodrým povrchem, 70x48x15 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 19.4.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8397/2, K. paleolit 13. Úštěp hnědobílého kamene (retušovaný ?), 29x29x16 mm, L: Domašínský kopec, O: nález J. Klena z 19.4.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8397/3, K: paleolit
Hlaváčkova zahrada – jatka 01. Valounový sekáček z bílého křemence, 34x30x27 mm, L: zastavěná lokalita – bývalá Hlaváčkova zahrada, O: nález J. Klena z 4.6.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8251, K: paleolit
8
02. Drobný valounový nástroj z bílého křemene s rezavými skvrnami, 54x45x28 mm, L: zastavěná lokalita u jatek, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8271, K: paleolit 03. Drobný valounový nástroj z bílého křemence s hnědými skvrnami, 47x44x27 mm, L: zastavěná lokalita u jatek, O: nález J. Klena z 25.5.1964, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8270, K: paleolit 04. Valounový sekáč z nažloutlého křemence, 102x84x55 mm, L: zastavěná lokalita mezi karosárnou a Hlaváčkovou zahradou, O: nález J. Klena ze 17.6.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8273, K: paleolit 05. Pěstní klín z nažloutlého kamene s hnědožlutou bází, 92x91x57 m, L: zastavěná lokalita u Hlaváčkovy zahrady, O: nález J. Klena z 3.12.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8272, K: paleolit 06. Drobný valounový nástroj z bílého křemence s hnědě rezavými skvrnami, 48x42x27 mm, L: zastavěná lokalita u jatek, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8269, K: paleolit 07. Valounová industrie z bílého křemene s rezavými místy, 59x57x24 mm, L: zastavěná lokalita za Skočdopolovými, O: nález J. Klena z 11.9.1973, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8398, K: paleolit 08. Valounová industrie z bíle hnědavého křemene, 58x47x26 mm, L: zastavěná lokalita od karosárny smě-
9
rem k Hlaváčkově zahradě, O: nález J. Klena z 9.5.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8408, K: paleolit 09. Valounová industrie z bíle hnědavého křemene, 62x42x20 m, L: zastavěná lokalita u karosárny, O: nález J. Klena z 16.4.1967, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8400/1, K: paleolit 10. Valounová industrie z bíle hnědavého křemene, 62x45x23 mm, L: zastavěná lokalita u karosárny, O: nález J. Klena z 16.4.1967, U. muzeum Dobruška, E: 1 A 8400/2, K: paleolit 11. Valounová industrie z nahnědlého křemence, 99x76x30 mm, L: zastavěná lokalita u karosárny, O: nález J. Klena z 1.6.1969, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8411/1, K: paleolit 12. Valounová industrie z bíle hnědého křemence, 52x48x29 mm, L: zastavěná lokalita u karosárny, O: nález J. Klena z 1.6.1969, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8411/2, K: paleolit
Náhodné nálezy z jiných lokalit (výběr) 01. Valounový sekáč z bílého křemene s nažloutlým povrchem, L: Dobruška - Dolce za gymnáziem, O: nález J. Klena z 24.6.1973, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8275, K: paleolit 02. Křemenný hrot z načervenalého kamene, 62x40x15 mm, L: Dobruška – u silnice k Domašínu, O: nález J.
10
Klena z 1.7.1962, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8407, K: paleolit 03. Valounový sekáč z rezavě bílého křemene, 132x110x53 mm, L: Rohenice, O: bližší okolnosti nejsou známy, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8266, paleolit 04. Pěstní klín z bílého křemene, 90x80x62 mm, L: České Meziříčí, od hřbitova k Bílému kopci, O: nalezeno 9.4.1978, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8260, K: paleolit 05. Jehlanovitý valounový nástroj z bílého křemene s rezavými skvrnami, 60x60x32 mm, L: České Meziříčí, od hřbitova k Bílému kopci, O: nález z 9.10.1978, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8258, K: paleolit 06. Oboulící sekáč, 89x58x61 mm, L: České Meziříčí, od hřbitova k Bílému kopci, O: nález z 9.10.1978, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8259, K: paleolit 07. Valounová industrie z hnědavého křemene, L: Val u Dobrušky, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8413, K: paleolit 08. Valounová industrie z bílého křemene, 4 kusy, L: Dobruška – bývalá cesta Obecnice k Provozskému rybníku, O: nález J. Klena, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8412/1-4, K: paleolit 09. Valounový sekáč z bílého křemene s rezavými skvrnami, L: Hřibiny – Vrcha, O: bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8265, K: paleolit
11
Byl v Dobrušce neandertálec? V období před 150.000 až 40.000 lety žil v Čechách hominid druhu Homo sapiens neanderthalensis. V době meziledové Riss – Würm a v době ledové časného Würmu se tento druh vyskytuje na sídlištích či spíše tábořištích, která jsou častěji pod širým nebem než v jeskyních. Tito hominidé znali již oheň a svým robustním tělem byli dobře připraveni pro drsné přírodní podmínky doby ledové. Hmotná kultura, kterou tito lovci a sběrači vytvořili, se všeobecně nazývá moustérién. Některé nálezy z Mělčanského či Domašínského kopce by mohly pocházet z této doby, dosvědčovaly by tedy pobyt člověka neandertálského. Možná, že případné budoucí nálezy nebo archeologické sondy tyto předpoklady potvrdí a upřesní výskyt sídliště či tábořiště této zajímavé vyhynulé větve lidského rodu v Dobrušce. Při jedné terénní prospekci na Mělčanském kopci za účasti archeologů Dr. Vencla a Dr. Fridricha a autora této publikace, která se uskutečnila v osmdesátých letech minulého století, pronesl Dr. Fridrich zajímavou úvahu: „Tato dobrušská kotlina mohla být v dřívějších dobách pravděpodobně mokřištěm, nebo alespoň močálem, kam se chodila napájet lovná zvěř. Tím tato krajina vytvářela podmínky pro pobyt našich pravěkých předchůdců – lovců.“
Mladý paleolit – aurignacien Ve starším období mladého paleolitu, zhruba před 35.000 až 25.000 lety, byl prostor od Francie až po Kavkaz obýván lidem kultury aurignaciénské.
12
Z našeho regionu lze do tohoto období zařadit nálezy Jana Němečka u Českého Meziříčí (hon 12/2, 10, 13/1 – 3; publikoval Dr. Vencl v Archeologických rozhledech v roce 1977). Převážná část nálezů z bíle až krémově patinovaného pazourku s místy rozpadávajícím se povrchem – vyčnělé škrabadlo, rydlo, čepele, drobné úštěpové jádro – náleží rámcově do časné fáze raného paleolitu. Dle Dr. Vencla patří dále do tohoto období s určitými výhradami nálezy Klenovy a Kujalovy na poli severovýchodně od dobrušského gymnázia. Rovněž tyto nálezy odborně popsal a publikoval Dr. Vencl v Archeologických rozhledech v letech 1977 a 1982. Ani nálezy z Českého Meziříčí, ani nálezy z Dobrušky se však bohužel nedochovaly, takže lze čerpat pouze z uvedených písemných zdrojů. Na možnost zařazení do aurignacienu ukazují nálezy Jana Klena v Ohnišově z roku 1947. Jde o tři lehce patinované pazourkové artefakty, pocházející z lokality „V Záboří“ na levém břehu Ohnišovského potoka. Zachovala se pouze masivní pazourková čepel dlouhá 83 mm, se dvěmi vruby na pravé straně a s retuší na straně levé, která se nachází v soukromé sbírce.
Mladý paleolit – magdalénién Na sklonku würmské doby ledové, v období před 15.000 až 10.000 lety se ze západní do střední Evropy rozšiřuje lid kultury magdalénské. Lid, který proslul svými nástěnnými malbami a rytinami v jeskyních ve Španělsku a ve Francii. Soubor 41 kusů patinovaných pazourkových artefaktů, který je uložen v dobrušském muzeu, pochází 13
z Náchoda – Plhova a Dr. Vencl jej zařadil do magdalénské kultury. Původně byl v odborné literatuře publikován Dr. Skutilem v roce 1952 a zařazen do aurignacienu. Předměty nalezl v roce 1937 zahradník Arnošt Mojžíš při drenážních pracích na parcele č. 439 v poloze „Na Sádkách“. Značnou část nálezu získal později od Mojžíše Jan Klen pro svou sbírku, která se po jeho smrti dostala do dobrušského muzea. I když se nejedná přímo o Dobrušsko, je třeba se o této nedaleké lokalitě zmínit, protože je jedním z prvních dokladů z tohoto období v této části východních Čech.
Výběr magdalénské pazourkové industrie 01. Čepelovitý odštěpek, délka 33 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8231 02. Čepelovitý odštěpek, délka 33 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8220 03. Dvojitý silný vrták (jeden hrot druhotně odlomen), délka 16 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8204 04. Čepelovitý odštěpek, délka 51 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8207 05. Úštěpek jemně vrubovitě retušovaný, délka 21 mm, L: Náchod – Plhov, parcela 439, poloha „V sádkách“, O: 14
nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8218 06. Široká čepel oběžně retušovaná, délka 44 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8209 07. Klínovité rydlo, délka 32 mm, L: Náchod – Plhov, parcela 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8234 08. Čepelovitý odštěpek, délka 32 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8225 09. Zlomek jemně retušované čepele, délka 21 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8224 10. Zlomek jemně retušované čepele, délka 24 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8216 11. Pyramidální jádro s negativy úštěpů, výška 52 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E. 1 A 8242
15
12. Hranolovité jádro s negativy čepelek, délka 42 mm, L: Náchod – Plhov, parcela č. 439, poloha „V sádkách“, O: nález p. Mojžíše z roku 1937, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8244
Mezolit – střední doba kamenná Mezolit představuje kulturně i hospodářsky závěr paleolitu. Jde vlastně o pokračování paleolitu za změněných podmínek. Toto období začíná zhruba 8.000 let před naším letopočtem a končí asi 5.500 let před naším letopočtem. Mezolitická sídliště se nacházejí v různých prostředích, u nás hlavně na březích řek a jezer, nebo na vyvýšených místech s výhledem na okolí. Mezolitická společnost se skládala z menších skupinek, které se sezónně pohybovaly v nevelkém prostoru. Obydlí nebyla s ohledem na kočovný způsob života a celkem příznivé podnebí budována nikterak důkladně. Typickými artefakty jsou pro mezolit geometrizované mikrolity: trojúhelníčky, trapezovité nástroje, segmenty, různotvará drobná škrabadla, méně často rydla a retušované úštěpy. Vesměs šlo o součást skládaných ostří řezných nástrojů, jejichž dřevěné nebo kostěné násady se nedochovaly. V mezolitu se již objevily rozmanité výrobky ze dřeva a kůry (lodě, lyže, sáňky), které se zachovaly v rašeliništích severní Evropy. Nevelký soubor mezolitických artefaktů v dobrušském muzeu, které se podařilo identifikovat, je součástí Klenovy sbírky a ukazuje na jedno pravděpodobné osídlení v Dobrušce. Prostor, odkud předměty pocházejí, je za mostem v Opočenské ulici, v místech bývalého zahradnictví a benzinové čerpací stanice.
16
Z archeologického hlediska jde o lokalitu, která je naprosto zničená a pro případné archeologické zkoumání zcela nevyužitelná. Charakter podloží a topografická poloha lokality při soutoku Zlatého potoka a vodního toku, vytékajícího z rybníku Drňák, však dobře odpovídá nárokům mezolitických lidí. V létech 1948 – 1949 zde při práci v písčité půdě nacházel zahradnický pomocník Dědek artefakty, které předával Janu Klenovi, čímž vznikl tento soubor. Výběr mezolitické industrie odborně popsal a zhodnotil Dr. Vencl v článku „Mladopaleotické a mesolitické osídlení v Dobrušce“, který publikoval v Archeologických rozhledech v roce 1982. Druhá pravděpodobná lokalita mezolitického osídlení v Dobrušce se nachází v Dolcích za dobrušským gymnáziem. Dr. Vencl poukazuje na pravděpodobnost mezolitu ve výskytu šedomodrého rohovce (jedenáct artefaktů šedomodrého rohovce původem z východočeské křídy se vyskytuje jen v kontextu mezolitických industrií v oblasti mezi Ústím nad Orlicí a Pardubicemi). Bohužel se tyto nálezy a několik dalších, jako např. trojúhelníček z bělošedého pazourku, nedochovaly. Rovněž místo nálezu není přesně udané a je možné, že některé artefakty pocházejí z lokality napravo od gymnázia, tj. dnešní ulice Karla Michla. Tento prostor za Koubovými byl dříve nezastavěný a jak Jan Klen, tak jeho spolupracovník pan Kujal zde nacházeli některé artefakty.
Výběr mezolitické industrie 01. Trapéz s vrubovou retuší ventrálně na širším ostří ze světle hnědého pazourku, délka 12 mm, L: Dobruška – Opočenská ul., O: nález p. Dědka při práci v bývalém
17
zahradnictví v letech 1948 – 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/1 02. Zlomek čepelky ze světle šedého pazourku, délka 16 mm, L: Dobruška – Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 – 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/2 03. Drobná čepelka z nažloutlého neprůhledného silexu (pazourku ?) místy retušovaná, délka 24 mm, L: Dobruška – Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 – 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/3 04. Nepravidelný úštěp z drobného pazourkového jádra se strmou retuší , délka 28 mm, L: Dobruška – Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 – 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/4 05. Odštěpek z pazourku příčně i bočně vrubovitě retušovaný, délka 19 mm, L: Dobruška – Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 – 1949, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8422/5 06. Drobné odštěpky (mikrolity), L: Dobruška – Opočenská ul., O: nález p. Dědka z let 1948 – 1949, U: ,muzeum Dobruška, E: 1 A 11148/1-11
Neolit a eneolit – mladší a pozdní doba kamenná V mladší době kamenné – neolitu, asi 5.500 let před naším letopočtem, došlo k přechodu od neproduktivního hospodářství k výrobě potravin. Hlavní součástí
18
tohoto procesu, který také nazýváme neolitickou revolucí, bylo vyšlechtění kulturních rostlin a domestikace chovných zvířat. Změněný způsob života si vyžádal vznik nových nástrojů. Postupným přechodem do pozdní doby kamenné – eneolitu (asi 4.000 až 2.000 let před naším letopočtem) dochází ke zdokonalování nástrojů denní potřeby, ale hlavně pak k zásadní změně, kdy muž – chovatel dobytka, oráč, lovec a ochránce společného majetku – zaujal vůdčí postavení ve výrobě a tím i ve společnosti. Z tohoto období nebylo v našem regionu zatím nalezeno žádné sídliště, ani keramika. Ale důkazem, že zde žili lidé, jsou poměrně časté nálezy broušených kamenných nástrojů.
Broušená kamenná industrie – Dobruška a okolí Soubor 22 artefaktů, nalezených a shromažďovaných ve 20. století, se skládá z Klenovy sbírky, sbírky J. Petra z Mělčan a doplňují jej pozdější nálezy V. Krejcara z Valu u Dobrušky. 01. Tesla z černého kamene zhruba obdélníkového tvaru s jedním rohem odlomeným, 89x36x22 mm, provrt o průměru 18 – 24 mm, L: Dobruška – Poddomí, O: nález učitele J. Kohoutka ve sklepě p. Rejzka v roce 1919, U: soukromá sbírka, K: mladší neolit 02. Týlní část sekeromlatu z šedozelené břidlice přeraženého v otvoru, 80x54x45 mm, L: Dobruška, O: bez dalších nálezových okolností a dat, U: soukromá sbírka, K: neolit – eneolit 19
03. Dolní část klínku z prahorní tmavé břidlice, 98x44x22 mm, L: Dobruška – ul. Karla Michla, lokalita „Za Koubovými“ nyní zastavěná, O: nález V. Kujala v červenci 1967, U: soukromá sbírka, K: neolit – eneolit 04. Tesla z černavého kamene, 138x61x33 mm, provrt o průměru 24 – 27 mm, L: Dobruška – potok Brtva pod Kohoutkovou strání, O: nález p. Lhotského ml. po jarní povodni v roce 1944, U: soukromá sbírka, K: ml. neolit 05. Zlomek dolní části sekerky z šedozelené břidlice, břit pečlivě vybroušen, L: Dobruška – Dolce na Huškově poli, O: nález J. Klena z roku 1954, U: soukromá sbírka, K: neolit – eneolit 06. Masivní sekeromlat z tvrdé světlé šedozelené břidlice, 197x64x52 mm, provrt o průměru 24 – 27 mm, L: Dobruška – Na Kamínku u stezek, mezi Adastem a Pulickou cihelnou u travnaté cesty, O: nález p. Tošovského při dobývání řepy v roce 1960, U: soukromá sbírka, K: ml. neolit 07. Tesla (kladívko ?) se železným kroužkem o síle 5 mm v otvoru, 88x49x23 mm, provrt o průměru 18 mm, L: Dobruška, O: artefakt pochází z dobrušské měšťanské školy, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8414, K: neolit – eneolit 08. Týlní část mlatu přeraženého v otvoru z tmavě šedé až zelené břidlice, 54x35x34 mm, provrt o průměru asi 20 mm, Dobruška – Jiráskova čtvrť na zahradě knihaře
20
Ševce, O: nález p. Ševce z roku 1923, U: soukromá sbírka, K: neolit – eneolit 09. Zlomek tesly z tmavě šedé břidlice, 32x64x18 mm, provrt o průměru asi 24 mm, L: Dobruška – Dolce, asi 40 m od hřiště gymnázia, O: nález J. Klena z 15.5.1960, U: soukromá sbírka, K: neolit – eneolit 10. Zlomek kopytovitého klínku z černého kamene, velice pečlivě vybroušeného, zaoblené boky, 51x20x18 mm, L: Dobruška, O: bez bližších okolností a dat, U: soukromá sbírka 11. Klínovitá sekerka ze zelené břidlice, hnědě patinovaná, 91x38x21 mm, L: Dobruška – Mělčany, Dvořákův písník, O: nález V. Vodáka z roku 1923, U: soukromá sbírka, K: neolit 12. Kladivovitý mlat z šedé břidlice, přeražený v otvoru s velmi hladkým povrchem, 89x59x32 mm, provrt o průměru 23 mm, Dobruška – Mělčany, na poli nad cestou k Mělčanům a rybníku Drňáku, O: nález J. Petra někdy z let 1950 – 1970, U: soukromá sbírka, K: eneolit 13. Mlat (sekeromlat) s velmi hrubým provrtem, šedá břidlice, na bazální straně uražený materiál, pravděpodobně jde o nedodělaný a při výrobě zničený artefakt, 92x62x28 mm, provrt o průměru 17 mm, L: Dobruška – Mělčany, na poli mezi domem J. Petra a Zlatým potokem, O: nález J. Petra někdy z let 1950 – 1970, U: soukromá sbírka, K: eneolit
21
14. Trojúhelníkovitý sekeromlat oboustranně vrtaný s hrubým povrchem, na bazální straně uražený materiál, pravděpodobně jde o nedodělaný a při výrobě zničený artefakt, 150x97x45 mm, provrt o průměru 32 mm, L: Dobruška – Mělčany, na poli mezi domem J. Petra a Zlatým potokem, O: nález J. Petra někdy z let 1950 – 1970, U: soukromá sbírka, K: eneolit 15. Zlomek sekeromlatu z šedozelené břidlice přeražený v otvoru, sekundárně přebroušen na klínek, 138x29x29 mm, provrt o průměru asi 20 mm, L: Dobruška – Křovice na poli mezi cihelnou a Křovicemi, O: nález p. Vlčka ml., U: soukromá sbírka, K: neolit – eneolit 16. Tesla s odraženou částí týlu šikmo přes provrt, šedozelená břidlice, provrt silně kónický, 129x62x38 mm, provrt o průměru 23 – 29 mm, L: Dobruška – Křovice, dno hliníku Vlčkovy cihelny, O: nález p. Vlčka st. z roku 1922, U: soukromá sbírka, K: neolit 17. Zlomek sekeromlatu z šedozelené břidlice, přeražený v otvoru, břitová část dokonale vybroušena, 66x51x38 mm, L: Dobruška – Pulice na poli asi 150m za Koubovými směrem k Halínu, O: nález V. Kujala z 16.3.1963, U: soukromá sbírka, K: neolit – eneolit 18. Trojúhelníkovitý podlouhlý sekeromlat z šedé břidlice s odlomenou částí týlní plochy, 126x49x25 mm, provrt o průměru 21 – 24 mm, L: Dobruška – Běstviny, les Halín ve školce u Bílé cesty, O: nález p. Fléglové z roku 1930, U: soukromá sbírka, K: neolit
22
19. Trojúhelníkovitý sekeromlat z šedozelené břidlice s jedním nedodělaným pokusem o provrt, 140x65x45 mm, provrt o průměru 22 mm, L: Provoz u Dobrušky, na poli u Kulatého lesíka blízko Valského údolí, O: nález p. Hejzlara st. z roku 1990, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11081, K: eneolit 20. Podlouhlý trojúhelníkovitý sekeromlat z tmavé břidlice, mírně sekundárně poškozen, 154x63x39 mm, provrt o průměru 22 – 26 mm, L: Val u Dobrušky, u rybníčku blízko domu truhláře Andrše, O: nález z roku 1939, U: soukromá sbírka, K: neolit 21. Malá klínovitá sekerka obdélníkového průřezu z šedozelené břidlice s odlomeným týlem i ostřím, 81x39x18 mm, L: Val u Dobrušky, na poli vpravo od silnice z Valu do Ohnišova, mezi Krejcarovými a Valským lesem, O: nález V. Krejcara z 20.12.2002, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11074, K: neolit 22. Polotovar sekerky, nesymetrické ostří obdélníkového tvaru z břidlice s rezavými skvrnami, 129x70x33 mm, L: Val u Dobrušky, na poli vpravo od silnice z Valu do Ohnišova blízko břehu louky, O: nález V. Krejcara z 6.11.2002, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11080
23
Valounová industrie Valounový sekáč
Valounový klínek
24
Poloha naleziště v Dolcích
Valounový sekáč
25
Štípaná industrie Čepelka s vrubem
Úštěp baltského pazourku
26
Sekerka
Sekeromlat
27
Kopytovitý klín
Sekerka
28
Broušená kamenná industrie – České Meziříčí a okolí Soubor devíti artefaktů, nalezených a shromažďovaných v letech 1960 – 1990 Janem Němečkem z Českého Meziříčí. 01. Dlouhý kopytovitý klín z šedozelené břidlice, mírně lichoběžníkový, 180x42x25 mm, L: České Meziříčí – Na Jehlici, hon 14/2, O: nalezly ženy na poli v roce 1969, U: soukromá sbírka, K: neolit 02. Lichoběžníková sekerka z šedozelené břidlice s mírně asymetrickým ostřím, týl mírně zaoblen – sekundárně poškozen, 125x35x23 mm, L: České Meziříčí – Na Jehlici, hon 14/2, O: nález J. Němečka na poli za náhonem v roce 1963, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8354, K. eneolit 03. Zlomek břitu sekeromlatu, kopytovitý průřez, 69x54x19 mm, L: České Meziříčí – prostor mezi Českým Meziříčím a Skršicemi – Tošovem, O: bez bližších nálezových okolností, U: soukromá sbírka, K: neolit 04. Dlouhý kopytovitý klín z šedozelené břidlice, 195x35x28 mm, L: České Meziříčí – Dubina, směrem k Tošovu, hon 13/3, O: nález na poli v roce 1980, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11082, K: neolit 05. Sekerka z šedozelené břidlice, velmi hladce vybroušená, jedna hrana vybroušena do fazety, velmi zachovalé asymetrické ostří, týl částečně sekundárně poškozen,
29
77x38x17 mm, L: České Meziříčí – Tošov, pole Na Zadech, hon 13/1, O: nález z roku 1970, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11083, K: eneolit 06. Břitová část sekerky z šedozelené břidlice, hrubě opracovaná, značně sekundárně poškozená, 73x46x23 mm, L: České Meziříčí, hon 14/3, O: nález J. Němečka z roku 1975, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11084, K. neolit – eneolit 07. Týlová část sekeromlatu z hrubé horniny – břidlice, přeražená v otvoru, 49x46x34 mm, provrt o průměru 20 mm, L: České Meziříčí, lokalita Pod Stavy, hon 15/1, O: nález J. Němečka při zavážení náhonu směrem na Mochov asi z roku 1985, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 11085, K: eneolit – šňůrová keramika 08. Masivní trojúhelníkovitý sekeromlat z šedozelené břidlice, velmi pečlivě vybroušený, zespodu odlomená a znovu ohlazená plocha od břitu až do poloviny provrtu, 210x74x50 mm, provrt o průměru 28 – 31 mm, L: České Meziříčí – Skršice, hon 10 – 11/1, O: vyvláčel traktorista na poli asi v roce 1967, U: soukromá sbírka, K: neolit 09. Drobný kopytovitý klínek z šedozelené břidlice se silně zúženým týlem, 96x29x16 mm, L: České Meziříčí – Tošov, lokalita Dubina, hon 14/1, O: nález J. Němečka z května 1969, U: soukromá sbírka, K: neolit
30
Štípané eneolitické nástroje – Dobruška a okolí Malý soubor artefaktů pochází z Klenovy sbírky. 01. Menší štípaná a částečně dobrušovaná sekerka z jadeitu, mírně lichoběžníkového tvaru, světle hnědá s nádechem do zelena, velké štípané čočky, 62x40x14 mm, L: Dobruška – Dolce, O: nález J. Klena, U: soukromá sbírka, K: eneolit 02. Polotovar pazourkové sekerky, masivní trapézový tvar, bíle patinovaný pazourek s rezivými skvrnami, 105x58x43 mm, L: Dobruška – Dolce, O: nález L. Kujala při vláčení pole z 10. října 1963, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8417, K: eneolit 03. Malá štípaná radiolaritová sekerka mírně trapézovitého tvaru, velice jemně retušovaná, hnědočervené barvy, 61x32x8,5 mm, L: Byzhradec u Solnice, O: bez dalších nálezových okolností, pravděpodobně nalezena společně s pazourkovou sekerkou 1 B 8368, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8365, K: eneolit 04. Pazourková sekerka obdélníkového tvaru, poměrně hrubě oštípaná, našedlý baltský pazourek, L: Byzhradec u Solnice, O: bez dalších nálezových okolností, pravděpodobně nalezena společně s radiolaritovou štípanou sekerkou 1 B 8365, U: muzeum Dobruška, E: 1 B 8368, K: eneolit 05. Štípaná pazourková sekerka, dokonale dobroušená, stopy po štípání znatelné na bocích, tvar lichoběžníkový,
31
ostří symetrické, 81x44x18 mm, L: Byzhradec u Solnice, O: nález p. Čiháčka z Vojenic u Bartošovy boroviny z roku 1935, U: soukromá sbírka, K: eneolit
Další broušené nástroje ze širšího okolí Nálezy dalších broušených nástrojů ze širšího okolí jsou uloženy v soukromé sbírce. Předkládáme pouze jejich přehled, kromě uvedených je dále evidováno šest sekeromlatů, tesla, sekerka, mlat a klínek – vše bez lokalizace. Artefakt dva sekeromlaty sekeromlat sekerka klínek sekeromlat sekerka sekeromlat sekeromlat sekeromlat sekeromlat tesla sekeromlat klínek mlat sekeromlat sekerka sekeromlat klínek tři sekerky
Lokalita Opočno Domašín u Solnice Sněžné Přepychy Přepychy Přepychy Lično Ještětice Rychnov n. Kn. Lukavice Houdkovice Lípa u Týniště sekeroSpravčice Nové Město n. M. Libchyně Ledce Ledce Čánka u Opočna Nový Hrádek 32
dva sekeromlaty tesla sekeromlat tesla sekeromlat sekeromlat dvě sekerky
Klášter nad Dědinou Klášter nad Dědinou Vysoký Újezd Solnice Byzhradec u Solnice Doudleby nad Orlicí Chudonice
Pulický kostěný hrot Mezi velmi vzácné archeologické nálezy na Dobrušsku patří kostěný hrot s řapíkem ve tvaru ryby, nalezený ve Zlatém potoce v Dobrušce – Pulicích. Nalezl jej školák Vaněk v létě někdy v letech 1947 – 1949 v polovyschlém řečišti za Vaňkovým domkem u pulického mostu. Tento hrot rozhodně patří v Čechách k ojedinělým nálezům. Své názory na něj vyjádřila i celá řada známých osobností ze světa archeologie. Jaroslav Petrbok se domníval, že jde o ozdobný předmět, který svým tvarem představuje rybu. Karel Absolon zastával názor, že jde o kostěný hrot, přičemž srovnatelné hroty zná z paleolitika z Belgie. J. Skutil mylně považoval dobrušský hrot rybí formy za pouhou hříčku přírody. Zřejmě nejkvalitnější odborné vyjádření k pulickému hrotu podal Slavomil Vencl z Archeologického ústavu České akademie věd v Praze. Kostěný hrot z úštěpu dlouhé neurčité zvířecí kosti má protáhlou listovitou čepel čočkovitého průřezu, zúžený a v řezu oválný řap s rozšiřujícím se koncem, který je buď odlomen, nebo byl opracován. Délka předmětu 117 mm, maximální šířka 15 mm, síla 8 mm. Okrový až rzivý povrch artefaktu je značně zkorodován a pak vyleštěn, a 33
to nejspíše pohybem ve vodě. Obroušení povrchu však nebylo značné, neboť nezaoblilo ostří hrotu. Problém představuje datování. Dr. J. Chochol upozornil, že stav koroze povrchu připomíná intenzitou porušení povrch některých kostí z mladší až pozdní doby kamenné, přičemž nelze vyloučit větší stáří. (Archeologické rozhledy, ročník XXXIV, Praha 1982, Sl. Vencl, str. 358 – 9). Hrot je uložen v soukromé sbírce. Na konci eneolitu se objevují kovové (měděné) nástroje. Dobrušské muzeum vlastní jeden exemplář ploché měděné sekerky (1 B 8376) bez nálezových okolností.
Doba bronzová a železná Od 1.500 let před naším letopočtem, kdy začíná střední doba bronzová, přes mladší dobu bronzovou až po starší dobu železnou (halštatskou), asi do 400 let před naším letopočtem, se v našem regionu vytváří ze starolužických mohylových kultur samostatná oblast „lužických popelnicových polí“. Ve východních Čechách zatím chybějí nálezy z předlužického charakteru starší a střední doby bronzové. Lužický vývoj vrcholí na konci mladší doby bronzové a u pozdní doby bronzové přechází do kultury slezské. Na rozhraní doby bronzové a železné přechází kultura slezská v platěnickou. To, co následuje po platěnické kultuře, je už jen doznívání okruhu lužických popelnicových polí. Po halštatském období nastupuje období laténské, jehož nositeli jsou Keltové. Z keltského období zatím nejsou v našem regionu známa žádná sídliště, ani jiné nálezy.
34
Hradiště Malé hradiště v Dobrušce – Mělčanech (na Chlumu) se dvěmi příčnými valy přetínajícími ostrožnu, pochází z kultury lužické. V literatuře je zmínka o tomto hradišti v „Pravěkých dějinách Čech“ (1978) a ve své publikaci „Pohřebiště lužické kultury ve východních Čechách“ je uvádí i Dr. Vokolek.
Mohyly V lese Halíně u Běstvin v poloze „Kuchařová“, parcela č. 251/1,6, se nacházejí mohyly lužické kultury společně se slovanskými. V roce 1937 zde prováděl výzkum Jaroslav Böhm. Rudolf Turek je označil za slezskoplatěnické, ale bezesporu náležejí kultuře lužické. V lese pod Chlumem u Semechnic na parcele č. 917, 918 a 924 se rovněž nacházejí mohyly kultury lužické. Podle Ludvíka Domečky zde bylo 60 mohyl, v roce 1924 (22. 8.) zde pracovníci muzea z Hradce Králové prokopali tři mohyly. Mohyla I. – V lese J. Vaňka v mohyle vysoké 85 cm byla nalezena rozpadlá nádoba s popelem, přikrytá rozpadlou miskou. Kolem nádob byl věnec z velkých křemenných kamenů. Mohyla II. – V lese J. Vaňka v mohyle vysoké 1 metr byly nalezeny pouze spálené kosti a mezi nimi bronzový drát. Mohyla III. – V lese J. Voborníka v mohyle vysoké 1,2 metru byly nalezeny střípky z malé nádoby a střepy větší, patrně z okřínu. Mezi střepy byly spálené kosti. Další nálezy z mohyl u Semechnic získal Jan Klen. Při kopání pařezů v roce 1938 bylo narušeno nejméně 35
šest mohyl. Vedle částí nádob a střepů zde Klen našel bronzový nůž, bronzové náramky a jehlici s bohatě profilovanou hlavicí. Mezi mohylami byly ploché žárové hroby, zachycené Klenem v roce 1939 na východní straně mohylníků. Nálezy byly uloženy v královéhradeckém muzeu a v soukromé sbírce Jana Klena. Nedaleko Vojenic v lese Dřínově, severovýchodně od obce na parcelách č. 370, 374, 376, 379/1 a 379/2 se dochovalo několik mohyl. Některé jsou zničené těžbou písku a orbou. V roce 1971 byly některé prokopané Oldřichem Kašparem z Vojenic. Ze dvou mohyl byl získán keramický materiál. Bronzové předměty si ponechal nálezce.
Pohřebiště – ploché žárové hroby Na rozhraní Dobrušky a Pulic (parcela č. 1290/7 a jihovýchodní cíp parcely č. 1290/1) byly při kopání základů továrny H. Altschula v roce 1906 rozrušeny žárové hroby. Dochované střepy „osudí“ jsou uložené v muzeu v Hradci Králové. V roce 1982 zde Dr. Vencl při sběru paleolitických industrií nalezl v blízkosti továrny roztroušené omleté střepy. Nedaleko této továrny (východoseverovýchodně a severoseverovýchodně v sousedství gymnázia) se dle Jana Klena nacházely zbytky rozoraných hrobů (parcela č. 1247/3). Při zjišťovacím výzkumu v říjnu 1989 byly B. Dragounem a J. Bočkem zachyceny pouze zbytky hrobů a sídlištní objekty, patrně mladší. Nálezy jsou uloženy v královéhradeckém muzeu. V blízkosti opočenského nádraží, na lokalitě „Židovo pole“, byly dle V. Landy nalezeny žárové hroby. V základech domu p. Černého u nádraží byl v srpnu 1927 36
nalezen žárový hrob, v němž byla popelnice a zlomek bronzové jehlice. Při stavbě protějšího domu nalezeny zlomky osudí a rýhované misky z jednoho hrobu a bronzový náramek a tyčinka (jehlice) z hrobu druhého. Na zahradě J. Berounského v Domašíně u Rychnova nad Kněžnou, nyní č. 26, 27 naproti samoobsluze, byly v roce 1930 při kopání hlíny nalezeny žárové hroby. Obsah jednoho hrobu byl uložen v muzeu v Kostelci nad Orlicí (později v Rychnově nad Kněžnou), další v muzeu v Hradci Králové. Jde o velký okřín, misku, džbánek, okřínek a velkou mísu se dvěma uchy. Na poli J. Pavla „Pod hájkem“ při řece Bělé mezi Domašínem a Solnicí se našla keramická nádoba. Nejznámější a největší pohřebiště pod Orlickými horami je nedaleko Třebešova u Rychnova nad Kněžnou. V poloze „Pod hájkem“ se našlo asi 150 hrobů, většinou slezskoplatěnické kultury. Výzkum v letech 1910 – 1911 prokázal, že několik hrobů patřilo lužickému období. Nálezy jsou uloženy v muzeích v Hradci Králové, Chocni a v Rychnově nad Kněžnou.
Bronzové artefakty 01. Polovina bronzového srpu s řapem a výčnělkem, , délka 150mm, a třetina bronzového srpu, délka 100 mm, L: Přepychy, O: bez dalších nálezových okolností, U: soukromá sbírka, K: popelnicová pole – lužická kultura 02. Bronzová sekerka s tulejkou, ouškem a ostruhou, délka 92 mm, L: Bohdašín u Dobrušky, O: nalezeno se třemi laténskými náramky a jedním kruhem u Kulatého lesa, U: soukromá sbírka, K: popelnicová pole – slezskoplatěnická kultura 37
03. Hladký bronzový kruh, průměr 92 mm, L: Bohdašín u Dobrušky, O: nalezeno společně s náramky a bronzovou sekerkou u Kulatého lesa, U: soukromá sbírka, K: popelnicová pole – kultura laténská 04. Oválný zdobený náramek (tordovaný), průměr 62 mm, L: Bohdašín u Dobrušky, O: nalezeno společně s náramky a bronzovou sekerkou, U: soukromá sbírka, K: kultura laténská 05. Oválný plasticky zdobený náramek, průměr 72 mm, L: Bohdašín u Dobrušky, O: nalezeno společně s náramky a bronzovou sekerkou u Kulatého lesa, U: soukromá sbírka, K: kultura laténská 06. Bronzová sekerka se středovými laloky, délka 146 mm, L: Černíkovice, O: nalezeno na poli v okolí rybníka u lesa Komorná, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 07. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 75 mm, L: Nové Město nad Metují, O: nález pochází z hradiště u Nového Města n. Met., U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 08. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 119 mm, L: Blažkov u Nového Města n. Met., O: les u Mertovy díry – Bochmanky /?/, U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 09. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 115 mm, L: Rasošky u Jaroměře, O: pozůstalost po archeologu
38
Duškovi, U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 10. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 112 mm, L: Trnov u Opočna, O: nacházela se ve škole v Trnově, U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 11. Odlitý zdobený bronzový náramek (nánožník), průměr 85 mm, L: Pěčín, O: bez dalších nálezových okolností, U: soukromá sbírka, K: kultura laténská 12. Špička bronzového meče, délka 320 mm, L: Val u Dobrušky, O: nalezeno V. Krejcarem v roce 1951 mezi Krejcarovými a Valským lesem, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 13. Bronzová hlavička a část spony (opasku?), 28x25 mm, síla 17 mm a 28x18mm, síla 3 mm, L: Dobruška – Dolce, O: nález J. Klena na jaře 1948, U: soukromá sbírka, K: pravěk (halštat?) 14. Bronzová sekerka s laloky, délka 180 mm, L: Kvasiny, O: nalezeno pod severním svahem kopce Zlaténky /?/ na Muchově poli, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 15. Bronzová sekerka s laloky, délka 190 mm, L: Lukavice u Rychnova n. Kn., O: vykopáno na poli pod jižním svahem kopce Zlaténky /?/, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 16. Bronzová sekerka s laloky, délka 160 mm, L: Černčice u Nového Města n. Met., O: nalezl p. Klapal při kopá-
39
ní náhonu v Proutnici mezi kopcem Homolí a mlýnem Osíčkem, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 17. Bronzová sekerka s laloky, nepodařený odlitek, délka 170 mm, L: Černčice u Nového Města n. Met., O: nalezl p. Klapal při kopání náhonu v Proutnici mezi kopcem Homolí a mlýnem Osíčkem, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 18. Část bronzové sekerky s laloky, břitová část ulomená, délka 135 mm, L: Nové Město nad Metují, O: nalezeno v Zelené ulici v Novém Městě n. Met., U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 19. Bronzová sekerka s laloky bez týlové části, délka 138 mm, L: okolí Solnice, O: získal p. Škop z Kvasin za druhé světové války, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 20. Bronzová sekerka s tulejkou a ouškem, délka 120mm, L: Ohnišov, O: nalezeno na poli společně se sekeromlatem z netypického kamene v roce 1988, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 10484, K: kultura slezskoplatěnická 21. Zdobená bronzová jehlice se svinutou hlavicí, délka 141 mm, L: Dobrušsko /?/, O: bližší nálezové okolnosti nejsou známé, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11222, K: kultura popelnicových polí 22. Bronzová sekerka s laloky silně poškozená, délka 153 m, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 10502, K: kultura lužická
40
23. Bronzová sekerka s laloky, délka 168 mm, L: Lukavice u Rychnova n. Kn., O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 8389, K: kultura lužická 24. Polovina bronzové sekerky, délka 133 mm, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 8370, K: kultura lužická 25. Bronzový srp, velmi zachovalý, délka 126 mm, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 8371, K: kultura lužická 26. Zdobený bronzový oválný náramek, průměr 64 mm, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 8373, K: kultura lužická 27. Spirálkovitý bronzový náramek, průměr 51 mm, L: Vojenice, O: nález z bývalého Panského lesa – depo Dřízna, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 8390/1, K: kultura slezskoplatěnická 28. Drobný bronzový náramek, průměr 42 mm, L: Vojenice, O: nález z bývalého Panského lesa – depo Dřízna, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 8390/2, K: kultura slezskoplatěnická 29. Bronzový náramek z kruhovité tyčinky, průměr 52 mm, L: Vojenice, O: nález z bývalého Panského lesa – depo Dřízna, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 8390/3, K: kultura slezskoplatěnická
41
30. Litý bronzový náramek, průměr 83 mm, L: neznámá, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 8372, K: halštat 31. Bronzová jehlice s hřebíkovitou hlavicí, délka 206 mm, L: Čánka u Opočna, O: nález Jaroslava Nováka z roku 1944 na parcele č. 276, nedaleko křižovatky silnic z Mokrého a Přepych, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 32. Bronzový drátěný svitek, průměr 15 mm, délka 70mm, L: Čánka u Opočna, O: nález Jaroslava Nováka z roku 1944 na parcele č. 276, nedaleko křižovatky silnic z Mokrého a Přepych, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 33. Bronzový nůž s odsazeným trnovým řapem, délka 152 mm, L: Semechnice – Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 – 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 34. Bronzový nezdobený náramek, průměr 43 mm, L: Semechnice – Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 – 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 35. Zlomek bronzové jehlice s kulovitou hlavou, délka 15 mm, L: Semechnice – Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 – 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická
42
36. Bronzový náramek, průměr 43 mm, L: Semechnice – Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 – 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 37. Část bronzového nože, délka 77 mm, L: Semechnice – Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 – 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 38. Dvojdílná bronzová jehlice, délka 112 mm, L: Semechnice – Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 – 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 39. Zlomek bronzové jehlice s dvojkónickou kulovitou hlavou, zdobená rytím, délka 20 mm, L: Semechnice – Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 – 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 40. Bronzový náramek s přeloženým tupým koncem, průměr 40 mm, L: Semechnice – Chlum, O: záchranné výkopy na poškozených mohylách v letech 1938 – 1939, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická. Z těchto hrobů pocházejí dále různé bronzové zlomky jehlic a náramků.
Keramické artefakty 01. Slepené části keramických zlomků – část misky, výdutě nádob, L: Dobruška – Pulice, O: Klenova sbírka, U: muzeum Dobruška, E: 1 D 10480, K: kultura lužická
43
02. Čtvrtina obvodu mísy s ouškem, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 10488, K: slezskoplatěnická 03. Slepenec misky (5 kusů) a střepy nádob (9 kusů), L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11160, K: slezskoplatěnická 04. Nezdobená nízká miska (slepenec), průměr 187 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 10505, K: kultura slezskoplatěnická 05. Nezdobená miska s ouškem (slepenec), průměr 197 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11161, K: kultura slezskoplatěnická 06. Zdobená miska s dvěmi oušky (slepenec), průměr 120 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11162, K: kultura slezskoplatěnická 07. Zdobený koflík s vyčnělým ouškem (slepenec), průměr 183 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11163, K: slezskoplatěnická 08. Nezdobený koflík s ouškem (slepenec), průměr 144 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: staré muzejní
44
sbírky, bez bližších nálezových okolností, U: muzeum Dobruška, E: 1 E 11164, K: slezskoplatěnická 09. Osudí s dvěmi oušky, průměr 140 mm, výška 130mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: velmi dobře zachovalá nádoba z popelnicových polí, U: soukromá sbírka, K: kultura lužická 10. Amforovitý hrnec s pupíky, průměr 260 mm, výška 250 mm, L: Třebešov u Rychnova n. Kn., O: velmi dobře zachovalá nádoba z popelnicových polí, U: soukromá sbírka, K: kultura slezskoplatěnická 11. Keramika – střepy z vykopávek na Chlumu z let 1938 – 1939 od J. Klena se nedochovaly. Publikovány v literatuře (Klen 1946, Nálezy z doby bronzové v dobrušském okrese) jako slepenec – osudí dvouuché, výška 190 mm, koflík s ouškem, výška 47 mm, a střepy zásobnicové nádoby s plastickou páskou.
Depoty Depot, neboli hromadný nález se z doby bronzové v našem regionu rovněž vyskytuje. Jde o předměty nebo polotovary jednoho druhu, nacházené pohromadě v zemi. Jeden takový depot bronzových srpů pochází z Mokrého u Opočna. Asi 700 metrů směrem na jihozápad od Čánky je kopec se starým evangelickým hřbitovem. Zde bylo 6. 6. 1907 vykopáno dvanáct kusů bronzových srpů. Jeden z nich údajně získal Jan Klen (nelze ověřit), ostatní jsou v muzeu v Hradci Králové.
45
Dalším známým depotem v našem regionu je nález asi devíti kusů masivních dutých sekerek z Horního Spáleniště u Dobrušky. Depot je uložen v Národním muzeu v Praze. Dr. Vokolek předpokládá možnost rýžování a dobývání zlata v povodí Zlatého potoka v Dobrušce, a tím i výskyt zlatých předmětů v mladší době bronzové. Tuto domněnku potvrzuje nález zlatého drátu nepravidelného tvaru s malým očkem na jedné straně (síla drátu 1 mm, maximální průměr kotouče 21 mm, uloženo v soukromé sbírce). Nález je zařazen do kultury lužické. Jak je z nálezů patrné, byl náš region v období kultury lužické poměrně dosti hustě osídlen. Poněkud stranou celkového vývoje zůstává Podorlicko v době laténské (Keltové) a v době římské. Zatím jediné známé sídliště z doby římské na Dobrušsku je u obce Mokré. V roce 1960 byl Východočeským muzeem Hradec Králové proveden záchranný výzkum v místě výstavby kravína. Nalezená keramika je uložena v královéhradeckém muzeu.
46
Archeologické sbírky dobrušského muzea (pravěk) Jádro muzejní archeologické sbírky tvoří sbírka amatérského archeologa a sběratele Jana Klena (1907 – 1983), který ji vytvářel téměř půl století. Jan Klen postupně získal v Dobrušce a blízkém okolí několik spolupracovníků, kteří mu předávali své nálezy a upozorňovali na další. Byli to rolník Vladimír Kujal a učitel Jaroslav Kohoutek z Dobrušky, Jan Němeček z Českého Meziříčí a Václav Krejcar z Valu. Přestože šlo o sběr amatérský, jsou všechny nalezené artefakty odborně posouzeny a zařazeny do jednotlivých archeologických period. Na jejich vědeckém zkoumání se podíleli přední odborníci, jako například Dr. Žebera, Dr. Charvát, Dr. Vokolek, Dr. Vencl, Dr. Fridrich, Dr. Beková a Mgr. Dragoun. Některé výsledky jejich zkoumání byly publikovány v odborných časopisech. Klenova sbírka je natolik rozsáhlá, že podává reprezentativní obraz o časově souvislém pravěkém osídlení dobrušské kotliny a jejího okolí. Valounová industrie, pazourkové úštěpy, kamenné broušené nástroje, kosti pravěkých zvířat, bronzové výrobky, keramika a další předměty dokládají život a práci našich předchůdců na tomto území. V poslední době se nám daří navazovat na tuto činnost a soustavným kontaktem s dobrovolnými pracovníky dochází k dalšímu obohacování muzejních sbírek. Jako každá sbírka, tak i tato se postupně rozrůstá, a její tvorba představuje nikdy nekončící proces. Artefakty z období od paleolitu po dobu železnou tvoří jenom
47
část archeologických nálezů v dobrušském muzeu. Tato část obsahuje na tisícovku předmětů. A. Paleolit, mezolit – 264 artefakty z lokalit Dobruška, Dobruška – Dolce, Dobruška – ul. Karla Michla, Dobruška – ul. Na Poříčí, Dobruška – Křovice, Val u Dobrušky, Halín, Chlum – Semechnice, České Meziříčí, Hřibiny – Vrcha, Dřenice u Chrudimi, Lubná u Rakovníka, Ondratice – Haná, Náchod – Plhov. B. Neolit – eneolit – 31 artefakt z lokalit Dobruška, Dobruška – Dolce, Val u Dobrušky, Provoz u Dobrušky, České Meziříčí, Byzhradec u Solnice, Spravčice u Hradce Králové. C. Starší a střední doba bronzová – 4 artefakty z lokality Kouřim a bez lokality. D. Mladší doba bronzová – 16 artefaktů z lokalit Dobruška – Pulice, Ohnišov, Lukavice u Rychnova nad Kněžnou, Jaroměř – Návrší, Úhřetice (okres Chrudim). E. Pozdní doba bronzová a starší doba železná – 65 artefaktů z lokalit Ohnišov, Vojenice, Dřízna u Přepych, Třebešov, Úhřetice, Koldín u Chocně, Praha – Ďáblice. N. Pravěk (bez bližšího rozlišení) – 102 artefakty z lokalit Dobruška, Dobruška – Křovice, Val u Dobrušky, Vysoký Újezd, České Meziříčí, Třebešov, Náchod, Praha – Ďáblice. Dále se v muzejních sbírkách nachází 32 kusů pazourkových křesadel, které však zařazujeme do mladších období, než je pravěk. Z kolekce 21 kusů přeslenů lze do pravěku zařadit asi 4 kusy, ostatní jsou středověké. Poslední část muzejního archeologického fondu z pravěku tvoří asi 420 kusů kostního (osteologického) materiálu. Jde o kosti mamuta, včetně mamutího klu, který byl nalezen v křovické cihelně u Dobrušky. Dále
48
jsou zde kosti různých zvířat, pocházející z cihelny v Pulicích a snad i zlomky lidské čelisti. Tato část našich sbírek čeká dosud na své odborné posouzení a utřídění.
Ochrana archeologických památek Archeologické památky jsou chráněné zákonem a není proto správné, aby byly předmětem obchodních spekulací, nebo aby byly uloženy v soukromých sbírkách bez možnosti vědeckého zkoumání. Neodborně vyzvednutý nález ztrácí značnou část své historické vypovídací hodnoty. V každém případě uděláme nejlépe, když náhodný nález ohlásíme příslušnému nejbližšímu muzeu. A nemůžeme-li zachovat naleziště nedotčené až do příchodu odborníka, předáme mu alespoň nalezené předměty s pokud možno co nejpřesnějším popisem nálezové situace. Jsou to právě muzea, v nichž se archeologické nálezy uchovávají. Tyto instituce umožňují vědcům odborné studium nálezů a nejzajímavější z nich umísťují ve svých expozicích a na výstavách, kde může návštěvník vnímat nejen předměty samotné, ale i jejich souvislosti – pravěké dějiny.
49
Výběr z literatury Klen J. 1946: Nálezy z doby bronzové v dobrušském okrese, Památky archeologické Klen J. 1972: Co bylo nejdříve (Pravěk Dobrušska), in: Dobruška, průvodce městem a okolím Skutil J. 1952: Přehled českého paleolitika a mesolitika, Sborník Národního muzea A VI, č. 1, Praha Vencl Sl. 1964: Magdalénské nálezy z Náchoda, AR XVI, 161-164 Vencl Sl. 1977: Aurignacké osídlení v Hradsku (Exkurs: Další aurignacké /?/ lokality z Čech Vencl Sl. 1978: Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách, KMVČ Hradec Králové Vencl Sl. 1982: Mladopaleolitické a mesolitické osídlení v Dobrušce, AR XXXIV, Praha Vokolek V. 1962: Pravěk východních a severovýchodních Čech, Hradec Králové Vokolek V. 1993: Počátky osídlení východních Čech, KMVČ Hradec Králové Vokolek V. 2003: Pohřebiště lužické kultury ve východních Čechách I. – II. díl, NM Praha Žebera K. 1969: Die ältesten Zeugen der menschlichen Arbeit in Böhmen (II Band Bohemien), Rozpravy ÚÚG 34, Praha
50
Mezolitická industrie z Dobrušky
51
Magdalénién Čepelovité odštěpky
52
Široká čepel oběžně retušovaná
Klínovité rydlo
53
Dvojitý silný vrták (jeden hrot druhotně odlomen)
Pulický kostěný hrot
54
Nálezy z doby bronzové z Chlumu u Dobrušky
55
Nálezy z doby bronzové z Dobrušska
56
