Problematika udržitelnosti d chodového systému v R ve sv tle probíhajících demografických zm n a jeho možná poreformní podoba
Vypracoval: Jan Kordík
OSNOVA ÚVOD ..................................................................................................…………….2 1.
2.
VARIACE FINANCOVÁNÍ D CHODOVÉHO SYSTÉMU ....................... 4 1.1.
Pr b žný systém – PAYG .......................................................................... 4
1.2.
Fondový systém ......................................................................................... 5
1.3.
Více pilí ový systém .................................................................................. 5
D CHODOVÝ SYSTÉM V R A ZAHRANI Í .......................................... 8 2.1.
Sou asný d chodový systém v R ............................................................. 8
2.1.1. Náhradový pom r k pr m rné mzd
................................................... 8
2.1.2. Otázka optimalizace d chodového v ku................................................ 9 2.1.3. Udržitelnost sou asného pr b žného financování o ima expert ........ 11 2.2.
Stru ná charakteristika d chodového systému v zahrani í....................... 12
2.2.1. Jihoamerická zem .............................................................................. 12 2.2.1.1. Chile ............................................................................................ 12 2.2.2. Postkomunistická zem ....................................................................... 14 2.2.2.1. Polsko .......................................................................................... 14 3.
ANALÝZA UDRŽITELNOSTI SOU ASNÉHO D CHODOVÉHO SYSTÉMU V R .......................................................................................... 17 3.1.
Analýza sou asného systému PAYG a možnosti jeho reformy ................. 17
3.2.
P edstavení vlastních výpo t vývoje sou asného systému do roku 2050 . 20
3.2.1. Stárnutí populace ................................................................................ 20 3.2.2. Optimalizace náhradového pom ru a sazeb pojistného ........................ 22 3.3.
Penzijní fondy jako jedna z alternativ individuálního zajišt ní.................. 28
ZÁV R - SUMMARY........................................................................................... 31 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................. 33 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................... 34 P ÍLOHY.............................................................................................................. 35
ÚVOD V rámci této práce je diskutována udržitelnost d chodového systému v R ve sv tle probíhajících demografických zm n. Zda systém pot ebuje pouze díl í úpravy, i radikáln jší systémové zásahy, ukáže analýza op ená práv o demografický vývoj. Dosud neustále prosazovaný ryze pr b žný systém financování starobních d chod
se
dostával1 a dostává do potíží nejen v eské republice, ale i v mnoha jiných evropských státech. Bylo tedy pouze na konkrétní zemi, jak se k tomuto problému postaví. Ve v tšin p ípad se zrodily r zné oživující reformy, které vyvedly penzijní systém dané zem z krize. Faktem je, že v p ípad postkomunistických zemí si reforma d chodového systému nezískala p íliš na oblib p edevším u samotné ve ejnosti2. Hlavním d vodem tohoto je, že lidé jsou zvyklí na ur itou finan ní jistotu od státu3. Znamenalo by to tedy, že více než na stát, by se museli spoléhat sami na sebe. Na sv j d chod by si ukládali finan ní prost edky pon kud odlišným zp sobem4, zrovna tak, jak je tomu v ostatních, již reformovaných státech. Hlavním cílem této práce je nejprve analyzovat sou asný stav d chodového systému v podtextu prohlubujícího se demografického deficitu, klasifikovat již reformované d chodové systémy v zahrani í a ukázat si pomocí modelového výpo tu reálné možné ešení udržitelnosti d chodového zabezpe ení. Díl ím cílem bude nastínit fungování penzijních fond
v R jako
alternativní spoluzajišt ní d chodu. Tato práce je rozd lena do t í základních kapitol. První kapitola uvádí r zné možnosti financování d chodového systému. Nejprve zmi uje sou asný pr b žný systém. Další v po adí je systém fondový. Jsou zde vyzdviženy jeho p ednosti a nedostatky v komparaci s první variantou. adu uzavírá více pilí ový systém, což je v jeho neúplném zn ní de facto kombinace obou p edchozích.
1
Neudržitelnost d chodového systému prokázalo v nedávné minulosti nap . Polsko, Slovensko,
Ma arsko, Francie a v 80. letech minulého století nap . jihoamerické Chile. 2
Pr zkum agentury STEM v r. 2005 - http://www.stem.cz/.
3
Systém PAYG zaru uje p edem stanovené dávky (defined benefit).
4
Nap . fondový systém, NDC systém.
2
Druhá kapitola klasifikuje sou asný d chodový systém v R s okolními zem mi. Pro lepší názornost je uvedena sousední evropská postkomunistická zem a zem ležící v Jižní Americe. T etí, st žejní kapitola této práce, obsahuje analýzu, která na základ demografických zm n zkoumá budoucí udržitelnost sou asného pr b žného systému financování. K tvorb této publikace jsou využity obecn p ípustné metody, jako jsou p edevším metody analýzy, analogie, indukce, dedukce a komparace.
3
1.
VARIACE FINANCOVÁNÍ D CHODOVÉHO SYSTÉMU V této kapitole se pokusím objasnit, jaké jsou standardní možnosti financování starobních
d chod . Zam ím se na jejich obecnou charakteristiku a vyzdvihnu jejich rozdílné dopady zejména na sociální solidaritu a na udržitelnost d chodového systému v souvislosti s m nící se demografickou strukturou. Z hlediska metody financování se rozlišují dva základní systémy – pr b žný a kapitálový. Je nutné íci, že jejich ryzí struktura se nevyužívá. Jde tedy o jejich kombinaci, která je nastín na v následujících odstavcích.
1.1. Pr b žný systém – PAYG Dominantou tohoto systému je to, že pen žní prost edky vyplácené na d chody jednotlivým ob an m jsou vypláceny ze sou asného odvodu pojistného produktivn
inných jedinc
na
sociálním pojišt ní, resp. na daních, a nikoli z jejich d chodových fondových úložek. Znamená to tedy, že plátci tohoto pojišt ní nejsou zárove jejich následujícími p íjemci. Druhým podstatným faktem je to, že PAYG se snaží do jisté míry eliminovat sociální rozdíly mezi populací. Jedná se o to, že náhradový pom r je podproporcionální v i výši pr m rného výd lku jedince v období produktivní innosti. Jednoduchost, administrativní nenáro nost, to jsou výhody, které tento systém odráží. Vezmeme-li však v potaz demografickou evoluci, velice rychle vidíme jeho 1. nevýhodu. Tuto nevýhodu zp sobuje ubývání a stárnutí populace. Je mén t ch, kte í v podob d chodového pojišt ní odvádí do systému své platby, a p ibývá t ch, kte í je erpají. Jednoduše e eno vzniká rozpo tový deficit, který se neustále prohlubuje. Tento systém byl koncipován ve své historii tak, že vycházel z pom ru - p ispívající versus erpající > 2,55. V sou asné je koeficient na úrovni 1,8. Tento koeficient se bohužel kontinuáln snižuje. 6
5
Intervalová asová ada SÚ (1980 - 2005).
6
Detailn ji se touto problematikou zabývá kapitola . 3.
4
1.2. Fondový systém Tento systém není postaven na prvku solidarity, jak tomu bylo u p edchozího systému. Finan ní tok v d chodu je spjat s vlastní odpov dností každého, jak se v pr b hu života p ipravoval a zabezpe oval na stá í. Mluví-li se o vlastní p íprav , na mysli je nejb žn jší zp sob, tedy pravidelné odložky z p íjmu jedince do r zných typ
penzijních fond
i do investi ního a
životního pojišt ní, kde se p ijaté vklady akumulují a následn zhodnocují. Ve funkci hlavního regulátora je bezesporu stát, který zast ešuje a dozoruje na jedné stran vztahy mezi ob anem (investorem) a penzijním fondem a na stran druhé dohlíží na zákonnost jednotlivých krok penzijních fond p i investici shromážd ných pen z. Fondový systém není ve srovnání s PAYG p íliš citlivý na popula ní výkyvy, tedy obava z možného úbytku i zm ny struktury obyvatelstva je do jisté míry zavád jící. Ovšem pomyslným „strašákem“ tohoto systému je logicky riziko, které souvisí s investicemi na finan ním trhu. A koliv penzijní fondy jsou zavázány k jisté diverzifikovan jší investi ní strategii, která rozm l uje finan ní prost edky do vícero typ finan ních instrument klasifikovaných dle rizika, neznamená to ješt
jednozna ný profit pro klienta. P ehlédnuto by nem lo být ani infla ní riziko, které je
vzbuzeno práv nejistou mírou zhodnocení finan ních odložek a mírou inflace, která má do budoucna o ekávanou vzestupnou tendenci. A práv pom r zhodnocení versus míra inflace je v dlouhém asovém horizontu špatn predikovatelný.
1.3. Více pilí ový systém Základní strukturou tohoto systému je t ípilí ový systém. Jeho využití se vyskytuje až na výjimky ve státech EU. M že se do jisté míry tvrdit, že se jedná o kombinaci p edchozích variant s p ídavkem ješt jednoho pilí e. 1. pilí spravuje výhradn stát. Jedná se o povinné d chodové pojišt ní, které má mnoho shodných znak
se systémem PAYG. Tzn. jde o pr b žný systém financování, kde pojistník
nedobrovoln odvádí ástky na pojistném státu, který je následn p erozd lí na výplatu sou asných d chod jiným jedinc m. P íd l neboli výše této ásti d chodu závisí na výši p íjm v období p ed d chodem.
5
V rámci 1. pilí e jsou nej ast ji diskutovaná 3 základní východiska: -
defined-contribution, neboli p ísp vkov definovaný systém
-
defined-benefit, neboli dávkov definovaný systém
-
hybrid-pension system, neboli kombinovaný penzijní systém Princip defined-contribution spo ívá v tom, že p íjmová ást „budgetu“7 je p edem dána,
vym ena. Tzn., jsou legislativn stanoveny p esné výše p ísp vk
do systému, a to jak pro
zam stnance a zam stnavatele, tak i pro stát. Druhá, výdajová ást, neboli výše dávek penzist m striktn dána není. Tato hladina se m že m nit jednak v závislosti s budoucí výší odvedených p ísp vk , ale také samoz ejm se zm nou demografické skladby i s ekonomickou výkonností. V rámci p ísp vkov definovaného systému je nutné zmínit i NDC systém. Tento model je práv charakteristický pr b žným financováním s p edem definovanými p ísp vky a je rozší en o virtuální individuální ú et jedince. Pro
pouze virtuální? Jednoduše e eno, faktické pen žní
prost edky na t chto ú tech v dob odvodu doty ného v bec nejsou. Je zde zapsána pouze výše p ísp vku, ale peníze jdou do „p ihrádky“, ze které se vyplácejí sou asné d chody. Jde zkrátka o kombinaci fondového systému a systému pr b žného financování. NDC systém se zrodil v 90.letech minulého století ve Švédsku. Následn se tímto nechaly inspirovat zem jako je Itálie a sousední Polsko. 8 Defined-benefit je protipólem k p ísp vkov
definovanému systému. Zde p íp vky
jednotlivých ú astník dop edu známy nejsou, zatímco vyplácené dávky penzist m známy jsou. Tento systém je pro pracující nemalou rizikovou p ít ží v neexistenci p esn vymezených odvod do státní kasy. Není proto náhodou, že se ástky pojistného mohou m nit se zna n vysokou intenzitou. Proto i jednotlivé, matematicko-pojistné výpo ty jsou do jisté míry náro n jší ve srovnání s p ísp vkov definovaným systémem. 9 T etím, posledním systémem 1. pilí e je hybrid-pension systém. Jak už název napovídá, tento systém kombinuje oba p edešlé. Jako p íklad mohu uvést, kdy p ísp vek jedné skupiny
7
Pod pojmem budget rozumím ú et, kde se kumulují a posléze vyplácí pen žní prost edky na d chodové dávky. Tento
termín bude použit i následujícím textu. 8
Obdobou NDC systému je navrhovaná reforma SSD.
9
Sou asný d chodový systém v R.
6
ú astník je p edem definován. Druhá skupina se posléze podílí na p ísp vku, který je dopo ten v souladu s p edem danou dávkou penzist m. 2. pilí tvo í povinné d chodové pojišt ní, ovšem na vlastní ú et. Nejb žn jší formou jsou jednotlivé typy zam stnaneckých fond , do kterých zam stnavatelé odvád jí stržené ástky z hrubé mzdy zam stnanc . Vybrané ástky ve fondech se následn investují na finan ních trzích. Tímto zp sobem m že zam stnavatel p ispívat svým pod ízeným na d chod formou p ímých plateb na tento ú et. Jakmile jedinec dovrší d chodového v ku, naspo ené pen žní prost edky mu jsou vypláceny prost ednictvím jeho d chodu. Tento pilí by m l sou asn s pilí em . 1 zabezpe it penzistovi jeho životní standard v p edd chodovém v ku. Výjimku m že tvo it skupina ob an s nadstandardními p íjmy. Tady poté p ichází na adu 3. pilí . 3. pilí je charakteristický r znými formami dobrovolného zabezpe ení. Jeho základy jsou koncipovány s prvky nejvyšší individuální odpov dnosti. Jak už bylo odstavci, tento pilí má za úkol zabezpe it životní standard zvlášt
e eno v p edchozím
ob an m s pr m rnými
a nadpr m rnými p íjmy. Stát jako celek ani žádná jiná legislativní instituce nenutí pojistníka tento pilí budovat. Existují však zde r zné stimuly ze strany autorit, jak p im t jedince k odkládání i spo ení finan ních prost edk , a tak tedy zlepšovat svoji potenciální d chodovou životní úrove . Jedná-li se nap . o d chodové p ipojišt ní prost ednictvím penzijních fond , stát garantuje jistý p ísp vek k pravidelným úložkám. 10 Penzijní fondy nejsou bezesporu jedinou možnou cestou, jak si peníze na stá í uložit a následn zhodnotit. Existuje celá ada jiných možností, jako jsou životní a komer ní pojišt ní, ale i r zná dlouhodobá portfolia složena z investi ních nástroj . Výjimkou nejsou ani investice do nemovitostí, a to zvlášt u skupiny konzervativních investor .
10
Viz. kapitola . 3.3
7
2.
D CHODOVÝ SYSTÉM V R A ZAHRANI Í
2.1. Sou asný d chodový systém v R Sou asný d chodový systém v eské republice se opírá o 2 pilí e. První z nich je povinný, tedy jde o státem vybírané d chodové pojišt ní. V p ípad druhého pilí e se jedná o pojišt ní individuálního komer ního zabezpe ení. V této kapitole analyzuji tento dvoupilí ový systém z n kolika hledisek, p edevším se zam ím na náhradový pom r vztažený k pr m rné isté mzd .
2.1.1. Náhradový pom r k pr m rné mzd Pro srovnání životního standardu v p edd chodovém v ku s obdobím penze je jedním z hlavních ukazatel
náhradový pom r. Práv ten vyjad uje míru rozdílu mezi t mito dv mi
p íjmovými hladinami. Vyjad uje v procentech pom r pr m rné výše p iznaného d chodu s pr m rnou istou i hrubou mzdou v daném období. Tento pom r, jako jeden z ukazatel , odráží schopnost penzijního systému financovat jednotlivé d chodové dávky. Ministerstvo práce a sociálních v cí uvádí na svých webových stránkách prostý matematický vzorec výpo tu náhradového pom ru.
NPt
npd t wt 1
[1]
NPt .........náhradový pom r npdt .........nov p iznaný d chod v roce t wt-1 .........p íjem v roce t-1 (resp. ro ní vym ovací základ) Zdroj: www.mpsv.cz
Dosazením pr m rných hodnot do tohoto vzorce se obdrží procentní hodnota pr m rné náhrady. Za rok 2005 tato hodnota dosáhla p ibližn 40 % pr m rné hrubé, resp. 56 % isté mzdy. Otázkou je, zda je tento náhradový pom r s ohledem na sou asný a budoucí demografický vývoj udržitelný. 11 V praxi ješt nemusí znamenat, že ím je náhradový pom r vyšší, tím je d chodový
11
D kaz toho, že udržitelný není, je proveden v kapitole . 3.
8
systém stabiln jší. Jeho velikost je závislá p edevším na politickém nastavení jednotlivých parametr systému, a tedy na celkovém p ístupu k o ekávání výše vyplácených dávek. 12 Pokles náhradového pom ru je v souvislosti s prognózou
eského statistického ú adu o
vývoji populace prakticky nevratný. Tato problematika je zvlášt klí ová práv v eské republice, protože p íjmy d chodc jsou tvo eny p es 95 % ze státního d chodového systému. Zbytek tvo í zdroje, jako jsou p íjmy z penzijního p ipojišt ní, z pracovních p íjm atd. Pro srovnání, v zemích EU je d chod jedince pr m rn tvo en státními dávkami z mén jak70 %13 a zbytek je soukromé, odpov dnostní p ipojišt ní. Od roku 1989 se zrodilo mnoho návrh
na reformu, které s tímto
kalkulují. Každá politická strana si však „deficit“ zabezpe ení p edstavuje dohnat odlišnými cestami.
2.1.2. Otázka optimalizace d chodového v ku Problematika redukce hranice d chodového v ku bývá dnes ost e sledována populací. Zvlášt jedinci, kte í v již v raném období své produktivní innosti nedo kav vyhlížejí sv j odchod do d chodu. V ková hranice pro odchod do penze je ale p edevším jedním z klí ových faktor ovliv ující p íjmovou ást systému pr b žného financování. K 24. 8. 2005 byl zákonem stanovený v k pro odchod do starobního d chodu prodloužen na 61 let u muž a 57 - 60 let u žen, a to v v závislosti na po tu vychovaných d tí. Cílem je tuto hranici posunout až na 63 let14, a to jednotn , tedy jak pro muže, tak i pro ženy. Tento vnit ní závazek by m l být reálný již v roce 201315. V p ípad
lenských stát EU je to p evážn až 65. rok života u muž a v rozmezí od 58 do 65 let u
žen, kdy jedinec za íná mít právo na d chodové dávky. V ková hranice 65 let pro odchod je stupe , kterého by až na výjimky (KS M) cht ly dosáhnout politické strany prost ednictvím svých reformních návrh
12
16
penzijního systému.
D chodový systém m že být stabilní ve svých základech a p itom náhradový pom r m že být relativn nízký a
opa n . 13
Zdroj: SÚ.
14
Dlouhodob pak 65 let pro ob pohlaví.
15
Zdroj: MPSV.
16
Parametrická zm na.
9
Graf . 1 porovnává ve vybraných zemích zákonem stanovenou v kovou hranici pro odchod do d chodu a skute nou v kovou mez, kdy jedinci za ínají pobírat d chodové dávky. Graf .1: P ehled zákonem stanoveného v ku pro odchod do penze versus skute nost 66 65 64
V k
63 62
Zákonná v ková hranice
61
Skute ná v ková hranice
60 59 58 57 USA
Finsko
Francie
N mecko
Velká Británie
Špan lsko
Japonsko
Jednotlivé zem
Zdroj: Bezd k, V.: Penzijní systémy obecn i v kontextu eské ekonomiky, I. díl. Praha, 2000 Z grafu je patrné, že napln ní zákonem stanovených limit pro odchod do penze se p íliš nerealizuje. Až na Japonsko, kde skute ná v ková hranice výrazn
p evyšuje legislativn
stanovenou mez, a na vyrovnanost ve Francii, dochází k tomu, že jedinci odcházejí do p ed asného d chodu. Každá legislativa p íslušného státu udává, v jaké výši budou jejich d chodové dávky kráceny. V eské republice má pojišt nec dle § 29 Zákona o d chodovém pojišt ní nárok na p iznání výplat d chodu za 2 p edpoklad :17 -
do stávajícího penzijního systému p ispíval nejmén
25 let a sou asn
dosáhl
d chodového v ku, tedy 61 let u muž , resp. 57 – 60 let u žen nebo -
jeho p ísp vky byly odvád ny po dobu min 15 let a sou asn však dosáhl 65 let. Pokud tyto podmínky spln ny nebyly, je možné p iznání p ed asného, do asn
kráceného starobního d chodu, a to podle § 30 a § 31 Zákona o d chodovém pojišt ní.
17
Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/618.
10
i trvale
Jak je vid t z výše uvedeného, sou asný eský penzijní systém je více benevolentní k po tu odpracovaných let pojišt nc ve srovnání se zahrani í a rovn ž tak k hranici pro odchod do penze. I reálný d chodový v k za rok 2005, 61 let u muž , nedosahuje sou asné „optimální“ hranice. Dochází tedy na jedné stran k p ed asnému, a redukovanému, erpání pen z ze systému a na stran druhé p ed asn ubývá t ch, kte í do tohoto systému p ispívali. Tento problém je jeden z hlavních bortících se pilí , o n ž je op en sou asný penzijní systém.
2.1.3. Udržitelnost sou asného pr b žného financování o ima expert Prvo adý problém sou asného d chodového systému je udržení jeho finan ní stability. Demografické prognózy
SÚ a P írodov decké fakulty UK íkají, že pr m rný v k vzroste ze
sou asných 40 let na tém
48 let a to do roku 2065. O ekává se18, že podíl osob ve v kové t íd
nad 65 let bude mít hodnotu více jak 30 % ve srovnání s dnešní hodnotou, která je okolo 14 %. Prostá konfrontace
MKOS19 uvádí, že relace d chodc a pojistník se má zvýšit v roce
2030 na více než 81% a následn v roce 2055 na 106%.
MKOS zárove publikuje, že pokud
nedojde k radikáln jším zm nám, je reálné v roce 2055 o ekávat výdaje na výplatu penzijních dávek v rozmezí 18 – 20% HDP. Pravdou je i to, že více jak 50 % výplat na d chody by nebylo kryto z p íjmové stránky systému, tedy z výb ru pojistného. D vod, pro je tato obava velice reálná, vysv tlují následující problematiky: -
vysoký stupe nivelizace d chod – pro p íklad v roce 1999 byla základní vým ra díky valorizaci d chodu zvýšena na 810 K . V roce 2005 byla tato výše již na 1 400 K , resp.v roce 2006 1 470 K . Na rok 2007 se po ítá s hodnotou 1 570 K . Jde o to, že tato ástka je základní vým ra pro veškeré d chody a není tudíž rozhodující, jak dlouho pojistník do systému p ispíval. M žeme tento proces chápat jako prvek neefektivní redistribuce.
-
nízká v ková hranice a malá produktivita starší populace
-
relativn nízké platby OSV do systému20
18
Zdroje: SU, Záv re ná zpráva výkonného týmu.
19
eskomoravská konfederace odborových svaz .
20
Sou asná sazba pojistného je ve výši 28 %. Konstrukce vym ovacího základu je u OSV taková (pokud neuvažuji
minimální vym ovací základ, který je v p ípad vym ovacího základu pr m rné mzdy stejn nižší), že se vym ovací základ krátí koeficientem 0,5. V relativním vyjád ení je d chodové zatížení na jednotlivce (OSV ) nikoli 28 %, ale
11
-
nedostatky vícezdrojového financování
-
úbytek aktivn pracujících
-
r st po tu d chodc
Zm ny, kterými se tyto problematiky mohou ešit, se d lí na: -
parametrické zm ny – jedná se o zm nu ur itého parametru v nastavení, nap . o zm nu
v kové hranice pro odchod do penze, o zm nu pojistných sazeb, o zm nu ve valorizování d chod -
i ve výpo tu d chod úpravou vzorc .
systémové zm ny – zde jde o kompletní transformaci systému financování. Jedná se
p edevším o p echod mezi systémy pr b žného financování, fondového systému a vícepilí ovým systémem.
2.2. Stru ná charakteristika d chodového systému v zahrani í Jak již bylo e eno v úvodu této práce, otázka udržitelnosti d chodového systému se netýká pouze
eské republiky jako jediné zem . Pravdou ale je, že naše republika pat í do již relativn
malé skupiny zemí21, kde radikální reforma doposud neprob hla. Rozhodl jsem se proto nastínit a p ipomenout, jak reforma d chodového systému probíhala v ostatních zemích.
2.2.1. Jihoamerická zem P i výb ru ze svazku již reformovaných zemí na západ , m
osobn
velice zaujalo
jihoamerické Chile, které prošlo snad nejradikáln jší reformou, a to v 80. letech minulého století.
2.2.1.1. Chile D chodová reforma v této zemi bezprost edn souvisí se jménem José Pinera Echenique22. D vodem, pro
jsem si k analýze vybral práv
Chile je, že se zem p ed 25 lety potýkala
pouhých 14 %. Zam stnanec celkov odvádí 28 %, avšak z jeho hrubé mzdy je strháváno 6,5 % a zbylých 21,5 % je nákladem zam stnavatele. 21
V rámci spole enství EU.
22
Pinera, J., sv tový d chodový reformátor.
12
s identickým problémem, s jakým se eská republika potýká v sou asné dob . Hlavními argumenty neudržitelnosti tehdejšího penzijního systému pr b žného financování (Pay As You Go) byly: -
klesající míra porodnosti
-
zvyšující se hladina pr m rného v ku dožití Dle informací
eského statistického ú adu a záv r Bezd kovy zprávy23 je patrné, že práv
s t mito aspekty neudržitelnosti se bude muset vyrovnat v budoucnu i
eská republika. Pr m rná
výše odvodu do chilského systému byla na hranici 20 % z hrubé mzdy, a to zhruba u 80 % populace. I p es takto vysokou ástku žili d chodci podle Josého Pinery v bíd . D chodová reforma byla datována ke 4. 11. 1980 pod vládou diktátora Augusto Pinocheta. Hlavním cílem této reformy byla privatizace penzijního systému. Princip spo ívá v tvorb
individuálního ú tu, kde jsou
akumulovány p ísp vky jedince. Správou t chto ú t se zabývají speciální finan ní instituce AFP. Systém je povinný, kapitálový a soukrom
spravovaný. V 80. letech se o chilské reform
nehovo ilo jinak, než jako o velice extravagantní a bezesporu unikátní myšlence reformovaní penzijního systému. Tato reforma d chodového systému byla doprovodným lánkem rozsáhlejších ekonomických zm n, v etn privatizace a restrukturalizace velkých podnik . Finan ní b emeno na p echod do nového systému nesl ze 100 % stát. P íznivý24 vývoj zhodnocování deponovaných finan ních prost edk
je z úst chilských
finan ních analytik jeden z aspekt celkového ozdravení finan ní situace v zemi. Celkový reálný výnos fond dosáhl v roce 2002 12 %. Tomuto
ist kapitalizovanému systému je pod ízeno 94 %
chilských zam stnanc . A koli se jedná o soukromou správu jednotlivých ú t , je tento systém pln pod ízen p ísnému státnímu dohledu. Své první nedostatky odhalil již na po átku své éry. Zavedení systému bylo díky práv již výše zmi ovaným reformám zna n komplikované. Nicmén po 4-5 letech za al systém fungovat podle své projekce. Velice složité bylo i sociální cít ní v procesu svobody investování. Maximalizace zisku se nejednou podepsala na do asném snížení bezpe nosti investice. Státní dozor tak apeloval na správce vklad , aby svoji investi ní politiku u inili více defenzivní.
23
Jedná se o kone né shrnutí záv re né zprávy Bezd kova týmu.
24
Vysoké (až 12-ti procentní) zhodnocování finan ních prost edk bylo pouze krátkodobé, tj. p ibližn od roku 1999 -
2003.
13
Jelikož jednotlivé úložky nejsou strhávány p ímo zam stnavatelem, problém se ukázal i v morálce jednotlivých pojišt nc . Pouze 60 % z nich dodržují legislativní ur ení a pravideln m sí n si odkládají. Ostatní spo í nepravideln . Že platí konkuren ní boj i mezi jednotlivými správci vklad , se ukázalo v letech 1992 – 1997. Z p vodních 14-ti fond se jejich po et zvýšil až na 21. Jelikož podle statistik byl po et pojistník konstantní, je z ejmé, že musel o n nastat konkuren ní boj. Situace se vyhrotila práv v roce 1997, kdy se na konkuren ní pole musel vložit stát se svými intervencemi. Po et fond byl posléze regulován a jejich dnešní po et je 8. Nem že být nep ipomenuta skute nost, která spo ívala ve zneužití naspo ených pen z na nepenzijní ú ely. Pen žní prost edky byly využívány na výstavbové projekty
i financování
sociálních dávek finan n slabým ob an m. Posléze byl vyvolán tlak na chilskou vládu, aby zakotvila v ústav , že finan ní prost edky nesmí být použity na jiné než d chodové ú ely, a to za žádných okolností. Chilská reforma je v tšinou známa jako univerzální kucha ka na tvorbu úsp šného transformování d chodového systému. Po zamyšlení se nad výše uvedenými úskalími je vid t, že a koli si systém získal mnoho kladných ohlas , problémy nap . v samotné legislativ se mu nevyhnuly. Jelikož je obecn známo, že diktátor Pinochet nevyhledával žádnou podporu svých myšlenek, je pravd podobné, že v tšina slabin tohoto systému vznikla práv
z d vodu
jednozna nosti jeho slova.
2.2.2. Postkomunistická zem 2.2.2.1. Polsko Charakteristika d chodového systému V pr b hu 90. let se Polsko za alo potýkat s problémem financování výplat d chod . Tehdejší pr b žný systém financování p estával být schopen vyplácet p edem definované dávky jednotlivých d chod . Jako za jeden z hlavních faktor je považována skute nost, že lidé za ali zneužívat možnosti odchodu do p ed asného d chodu. Toto legislativní povolení bylo realizováno z d vodu snížení míry nezam stnanosti, tj. nezam stnané to m lo p inutit pracovat a jako odm nou m la být možnost odejití do p ed asného d chodu. Nicmén pojišt nci za ali fiktivn odcházet do invalidních d chod , tudíž míra nezam stnanosti se naopak zvyšovala a sou asn se vyplácelo více 14
na d chodových dávkách. Navíc v Polsku nebylo uzákon no podmín né ukon ení výd le né innosti, ehož se bez p ekvapení za alo rovn ž zneužívat. Výsledkem t chto skute ností byl r st indexu závislosti z 38 na 55 d chodc na 100 produktivn v roce 1994
inily tém
inných ob an . D chodové náklady
13 % HDP. Posléze muselo dojít k tomu, že deficit pr b žného
financování musel být kryt jednotlivými dotacemi ze státních rozpo t . Jelikož prognózy polských analytik ukazovaly, že v roce 2050 by výdaje na d chody atakovaly okolí 18 % HDP (na starobní 11%) a sazby pojistného již nebylo možno dále zvyšovat, za ala polská vláda hledat ešení v systémové zm n . Svoji vidinu našla v moderním systému NDC. Jejím hlavním cílem bylo vytvo ení transparentního a finan n stabilního systému, který je schopen absorbovat demografické a ekonomické tlaky tak, že zajistí co nejvyšší možnou úrove dávek.
Pr b h reformy Samotná reforma byla nastartována 1. ledna 1999. Identicky jako ve Švédsku bylo obyvatelstvo generováno do t í skupin podle roku narození: Rok narození: do 1948
neú astní se nového systému NDC a jejich penze je po ítána dle starého systému
1948 – 1968
volba výb ru každého jedince (do r.1999), zda se bude ú astnit 1. a 2. pilí e systému, nebo pouze nov
pr b žn
financovaného pilí e
systému NDC 1969
legislativn stanovená povinná ú ast v obou pilí ích nového systému
Stejn tak jako v Chile, viz. p edchozí kapitola, se Polsku nevyhnuly ady potíží. P í inou jednotlivých nesnází byla velice rychle a tudíž s nep esnostmi p ijatá legislativa, která posléze vyvolala rozpaky nad chybami p i výpo tu nap . po áte ního kapitálu. Reformovaný systém je chápán jako vícepilí ový. První pilí je tvo en systémem NDC (notional defined contribution). Stále se jedná o systém položený na pr b žném financování25. Ú astníci obou pilí
sem m sí n p ispívají 12,22 % z jejich hrubého výd lku, ú astníci pouze 1.
pilí e pak 19,52 %. Je z ejmé, že následn vypo tený d chod bude v p ípad ú astníka obou pilí 25
Jedná se o specifický druh pr b žného financování systému PAYG.
15
konkrétn z tohoto pilí e nižší než u osoby, která je zú astn na pouze na tvorb 1. pilí e NDC a p ispívá 19,52 % z hrubých p íjm . Pilí druhý, fondový, p ísp vkov definovaný, je dobrovolný z výše uvedeného p ehledu pro jedince narozené v období 1949 – 1968. Pro pojistníky s rokem narození 1969 a mladší je 2. pilí povinný. Do tohoto pilí e spadá rozdíl mezi sazbami 19,52 a 12,22, tj 7,3 %. To proto, aby ú astníci, kte í mají jinak legislativn vymezené povinnosti p ísp vku, odvád li stejn vysoké procento ze svých hrubých p íjm . T etí pilí je pilí em dobrovolným. Zahrnuje v sob zam stnanecké plány, individuální životní pojišt ní a od roku 2004 také osobní d chodové ú ty IKE. Možnosti zam stnaneckých program
26
:
-
skupinové životní pojišt ní sjednané pro zam stnance u životních pojiš oven
-
placení pojistného za zam stnance do vzájemné pojiš ovací spole nosti
-
placení pojistného za zam stnance do zam stnaneckého penzijního fondu
-
placení pojistného do otev ených investi ních fond Informace Gda ského institutu íkají, že by výdaje na starobní d chody do budoucna, tj. do
roku 2050 m ly klesnout ze sou asných 6 % HDP na 2 %.27 Redukce nákladové položky je mimochodem také možná díky zvyšující se hranici pro odchod do d chodu. Dalším pozitivním faktorem je to, že valorizace d chodu se o ekává meziro n
nižší než tempo r stu HDP.
V sou asné dob je podle analytik však problém v tom, že finan ní prost edky plující do 2. pilí e chybí nyní v 1.pilí i. Tento deficit by se m l anulovat až v roce 2025. Zmín né nedostatky polské d chodové reformy by obecn m ly být varovným signálem pro eské republiku.28 Zejména korektní a propracovaný legislativní rámec s optimáln nastavenými parametry je základem ú inného fungování nového systému. Hodnotit ú innost polského systému zatím bohužel nem žeme, nebo dle nového systému nebyly ješt žádné d chody vyplaceny.
26
Pollnerová, Š.: Analýza nov zavád ných systém NDC. Výzkumná zpráva VÚPSV, 2003.
27
Názory jednotlivých politických stran se však s tímto faktem p íliš neslu ují.
28
pro budoucí reformu eského d chodového systému.
16
3.
ANALÝZA UDRŽITELNOSTI SOU ASNÉHO D CHODOVÉHO SYSTÉMU V R V úvodu této kapitoly demonstruji stav d chodového systému ke konci roku 2005. Stru ná
charakteristika bude pat it p íjmové a výdajové stránce, zp sobu odvodu pojistného zam stnanci a OSV
29
.
V následujících subkapitolách pomocí vlastních výpo t , p edpoklad
a kalkulací
pomocí programu Excel30, objas uji nedostatky sou asného penzijního systému pr b žného financování. V záv ru
od vod uji
svá
rozhodnutí
k p ístupu
odlišného
zp sobu
financování
d chodového systému a zd raz uji roli individuálního „pilí e“ ke spo ení finan ních prost edk na d chod.31
3.1. Analýza sou asného systému PAYG a možnosti jeho reformy Sou asn fungující d chodový systém v eské republice je založen na principu pr b žného financování, a to od 1. 1. 1996, kdy schválený zákon . 155/199 SB. o d chodovém pojišt ní nabyl své platnosti. Tento systém je založen na n kolika principech: -
sociální solidarita
-
pr b žné financování
-
poskytuje dávky: starobní invalidní (plný nebo áste ný invalidní d chod) vdovský sirot í
-
dávkov definovaný systém - konstrukce výpo tu d chodu je dvousložková: základní vým ra, která je stejná pro veškeré d chody
29
OSV - osoby samostatn výd le n
30
Vstupní data jsou podloženy zejména výstupy SU, MF R a MPSV.
31
Jako motiva ní podklad jsem využil Záv re nou zprávu výkonného týmu Vladimíra Bezd ka
inné.
http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf.
17
procentní vým ra, která je odvozena od výše pojistného placeného v produktivním v ku a délkou doby produktivní innosti Tento pr b žný systém financování má legislativn vymezené prvky p i výpo tu výsledné ástky d chodu každého jedince:32 -
rozhodné období
-
vym ovací a všeobecné vym ovací základy
-
koeficienty nár stu všeobecných vym ovacích základ
-
p epo ítací koeficient pro úpravu naposledy stanoveného všeobecného vym ovacího základu
-
osobní vym ovací základ a výpo tový základ P íjmová stránka pr b žného systému je tvo ena sumací jednotlivých ástek pojistného
všech pojišt nc . Pojišt nci dle zákona odvád jí ze svých hrubých p íjm procentn stanovené ástky do systému. Následující tabulka ukazuje sou asné výše jednotlivých sazeb: Tabulka . 1: P ehled pojistných sazeb Ú astníci Osoba samostatn výd le n
Sazba pojistného inná (OSV )
28 %
Zam stnanec
6,5 %
Zam stnavatel
21,5 %
Zdroj: Van urová, A. , Láchová L.: Da ový systém eské republiky. Vox, Praha 2006
Pro OSV je stanovena sazba 28 % z vym ovacího základu. Zárove je legislativn stanoven algoritmus výpo tu minimálního a maximálního vym ovacího základu. Jelikož však pro ú el analýzy sou asného d chodového systému je v této práci uvažována pr m rná hrubá mzda, není kalkulováno s možností výpo tu d chodového pojišt ní, kde by vym ovací základ byl na úrovni minimálního, resp. maximálního. A koli sazba pojistného byla pro rok 2005 ve výši 28 %, skute ná ástka odvodu pojistného v p ípad OSV
33
je ve výši 14 % k hrubé mzd . To z d vodu p epo ítacího koeficientu, který je
0,5. 32
Zdroj http://www.mpsv.cz/cs/617.
33
Bez rozdílu, zda pro poplatníka jako OSV , je tato innost hlavní i vedlejší.
18
Klasifikace p íjmové a výdajové stránky d chodového systému v roce 2005 Rozdíl mezi sumou vybraného pojistného a sumou vyplacenou na jednotlivé dávky nazýváme bu
p ebytek – v p ípad , kdy vybrané pojistné (p íjmy) p evyšují vyplacenou sumu
(výdaje). Je-li tomu naopak, tedy saldo je záporné, tvo í se deficit d chodového systému. V p ípad zmi ovaného kladného rozdílu je ástka p evád na na „zvláštní ú et d chodového pojišt ní“, který je sou ástí státních finan ních aktiv.34 Pro rok 2005 byly35 realizovány p íjmy ve výši 258 327 061 tis. K z pojistného na d chodové pojišt ní. Výdajová stránka inila v etn administrativních a správních výloh 251 767 194 tis. K . Rozdílem t chto ástek vznikl p ebytek p íjm na d chodové pojišt ní ve výši 6 559 867 tis. K . Tato ástka bude práv p evedena na „zvláštní“ ú et d chodového pojišt ní. Níže uvedená tabulka ukazuje vyplacené dávky na jednotlivé složky d chodového pojišt ní. ástka dávky d chodového pojišt ní celkem neodpovídá celkové sum na zabezpe ení výdajové stránky, jelikož zde nejsou promítnuty administrativní a správní náklady.
Tabulka . 2: P ehled vyplacených dávek Ukazatel Dávky d chodového pojišt ní celkem v tom: starobní (v . pom rných) plné invalidní áste né invalidní Vdovské Vdovecké Sirot í Zdroj dat: MPSV
Vyplacené dávky v tis. K
Podíl dávek na celku v%
Index 2005/2004 v%
243 647 897
100,0
107,4
175 668 780
72,1
107,8
35 027 501 10 575 070 18 041 537 1 651 360
14,4 4,3 7,4 0,7
107,1 109,8 103,6 107,8
2 683 649
1,1
104,5
A koli bilance p íjmové a výdajové stránky byla v roce 2005 v kladných neznamená to hned ze dvou d vod zcela pozitivní p ínos:
34
Dle zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech.
35
Dle zákona . 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku.
19
íslech,
1)
Stabilitu36 d chodového systému je možné vyjad ovat nikoli na meziro ní bázi, ale v horizontu n kolika dekád. Tudíž jednorázový p ebytek p íjm
nad výdaji je
z dlouhodobého pohledu nevýznamný37. Vysv tlení podává Záv re ná zpráva výkonného týmu Vladimíra Bezd ka, která do asné p ebytky systému PAYG zd vod uje nedávným zvýšením sazeb pojistného - zvýšení pojistných sazeb jako využití nástroj parametrických zm n vede k reálnému snížení istých p íjm jednotlivc . 2)
Z d vodu efektivního a ú elného využití finan ních prost edk
vybraných na
pojistném na d chodové zabezpe ení by m lo být saldo mezi p íjmy a výdaji dlouhodob nulové! A koli by se zdálo logické, že sou asné p ebytky pomohou systému deficit vyrovnat, výsledné šet ení výkonného týmu dokazuje, že tyto p ebytky by musely být vykazovány až do roku 2020. V tomto období se p edpokládá, že zakládat rodiny budou popula n
slabé ro níky s datem narození 1990 - 2000, a tedy hodnoty celkových
p ír stk
v etn migrant budou záporné.
38
3.2. P edstavení vlastních výpo t vývoje sou asného systému do roku 2050 3.2.1. Stárnutí populace Snad v každém denním tisku i podobných publikacích nalezneme alespo jeden lánek týkající se problematiky stárnutí populace, která je zp sobena pr m rnou klesající mírou porodnosti a pr m rn zvyšujícím se po tem dožitých let. Tento protism rný pohyb má po átky v 90. letech minulého století. Z hlediska pr b žného financování d chodového systému p ináší tento popula ní vývoj dvojí deficit. Prvním z nich je fakt, že ubývá produktivn
inných obyvatel, tedy t ch, kte í do
systému pravideln p ispívají. Tím druhým je to, že p ibývá d chodc v roli erpajících ze systému. Níže uvedené grafy tzv. stromy života let 2010 a 2050 ukazují v kové složení populace. V roce
36
Viz. Bezd kova zpráva.
37
Období let 2003 - 2009.
38
Celkovým p ír stkem rozumíme: Živ narozeni – zem elí +/- migrace.
20
2010 jsou nejvíce zastoupeny jedinci ve v ku 35 -38 let, kdežto o 40 let déle jsou to „60letí a 70letí“. V ková skladba obyvatel - „strom života“
Graf . 2
Zdroj: SÚ
V sou asné dob dosahuje koeficient vyjad ující podíl pracujících versus penzist p ibližn hodnoty 1,8. P i tomto p edpokládaném vývoji bude mít tento koeficient v roce 2050 hodnotu nižší než 1. V p ípad vyhnutí se jakýchkoliv parametrických zm n, jak kalkuloval Bezd k v výkonný tým, by znamenalo, že meziro ní deficit d chodového systému p i sou asném náhradovém pom ru 40 % pr m rné hrubé mzdy by se pohyboval v rozmezí 4 – 5 % HDP, což by kumulativn vyjad ovalo deficit 110 % HDP v roce 2065. Již z tohoto šet ení je vid t, že bez podstatn jších zm n bude 40 % náhrady k nominální mzd do budoucna neudržitelných. Položil jsem si tudíž 2 otázky: -
Jaký náhradový pom r by byl do budoucna optimální, pop . jakou ástku by si jedinec musel odkládat individuáln tak, aby v d chodu mohl o ekávat jistý reálný p íjem?39
39
Mám na mysli výši d chodu v roce 2050, která se vypo ítá pomocí hrubé nominální mzdy roku 2050.
21
-
Jaké sazby odvodu pojistného v jednotlivých letech by zabezpe ily udržitelnost sou asného systému do roku 2050?
3.2.2. Optimalizace náhradového pom ru a sazeb pojistného V této ásti se pomocí vlastních výpo t a kalkulací pojistných sazeb pokusím objasnit neudržitelnost sou asného, pr b žn financovaného, d chodového systému. Vstupními zdroji pro výpo ty jsou data
eského statistického ú adu, Ministerstva financí
R, Ministerstva práce a
sociálních v cí a eské správy sociálního zabezpe ení. P i konstrukci výpo tu jsem uvažoval vlastní pilí e d chodového systému. První z nich je charakteristický nám již známým systémem PAYG. Tím druhým je pilí fondového systému, ve kterém pro zjednodušení neuvažuji rozdílnost povinných i dobrovolných odložek. V programu Excel jsem zkonstruoval tabulku, která vyjad uje procentní dílce sou asného náhradového pom ru40 systému PAYG. Poslední sloupec (100%) odpovídá on m 40-ti procent m sou asného náhradového pom ru. Ostatní sloupce vyjad ují p íslušnou redukci dnešního NP, tedy od varianty, kdy by si jedinec na d chod spo il ryze pomocí vlastních možností, až po NP 80-ti procent sou asného NP. Tabulka . 3: P ehled variant náhradového pom ru Rozložení náhradového pom ru v % 0 5 10 20 50 60 80 Velikost ástky vK 0 2 274 4 547 9 094 22 736 27 283 36 378 Dobrovolné individuální zajišt ní (m sí ní) 45 472 43 198 40 925 36 378 22 736 18 189 9 094 Dobrovolné individuální zajišt ní (ro ní) 545 664 518 381 491 098 436 531 272 832 218 266 109133 Budget pot ebný v 2050 na d chod 9 483 654 9 009 472 8 535 289 7 586 923 4 741 827 3 793 462 1 896 731 Zdroj: Vlastní výpo ty – p íloha . 1
40
Dále jen NP.
22
100 45 472 0 0 0
Postupy výpo t : 1) Výpo et pot ebné výše budgetu fondového systému v roce 2050 Budget doty nému zabezpe í p i daném náhradovém pom ru pobíranou m sí ní ástku41 ve form jeho d chodu. Jelikož se nep edpokládá výb r oné celé sumy v roce 2050, nap . odkup všech podílových list
v p ípad
alternativního zhodnocování k penzijnímu p ipojišt ní, ale další
pravidelné zhodnocování, nebude naspo ená ástka v roce 2050 v kone né výši pro zabezpe ení celého d chodového období.42 Vzorec pro výpo et43: B = (PD * ((1 + g) / (1 + i)) – 1) / g - i
[2]
B...pot ebný budget PD...požadovaný d chod g...ro ní míra r stu nominálních mezd, resp. míra valorizace d chodu i...ro ní tržní výnosnost bezpe ného aktiva Požadovaný d chod byl vypo ítán z pr m rné hrubé mzdy v roce 2005, která dle
SÚ
inila 19 462 K . Pro zjednodušení výpo tu p edpokládám identické hodnoty tempa r stu nominálních mezd a míry valorizace d chodu44. Z t chto údaj je vypo tená odhadovaná nominální mzda v roce 2050, která je násobena koeficientem 0,4, tj. relativní výší náhradového pom ru. Výsledná ástka iní 45 472 K . Hodnota g, neboli ro ní míra r stu nominálních mezd, resp. valorizace d chodu je stanovena na základ statistických analýz
SÚ. Pr m rná hodnota vývoje této veli iny do roku
2050 je 4 %.
41
Tato ástka m že být v p ípad 1. varianty , kdy od státu žádný starobní d chod nepobírá , jako jediným pravideln
pobíraným p íjmem. 42
U muž v roce 2050 SÚ odhaduje pr m rný d chodový v k 14 let, u žen pak 19,5 let. Váženým aritmetickým
pr m rem dostaneme zaokrouhlen hodnotu 17 let. 43
Radová, J., Dvo ák, P., Málek J.:Finan ní matematika pro každého, GRADA,Praha 2005. ISBN 80-247-1230-3598-9
44
Korektn se po ítá jako CPI + 1/3 r stu reálných mezd.
23
Tabulka dále ukazuje, že alternativním p ístupem k ryze státnímu zabezpe ení je p ístup individuálního zabezpe ení, a to a už ve form povinných, i dobrovolných odložek45. Na základ historických výnos
penzijních fond
a prognóz
SÚ je p edpokládaná míra meziro ního
zhodnocení ve výši 3,8 %. 2) Výpo et jednotlivých sazeb a ástek pojistného Od roku 2004 je legislativn stanovena pojistná sazba 28 %46, která má zabezpe ovat p íjmovou stránku d chodového systému. Úvaha spo ívá v tom, jak vysoké by musely být do budoucna, tedy do roku 2050, pojistné sazby v jednotlivých variantách náhradového pom ru, aby došlo k zabezpe ení požadované ástky na výplatu d chodu, tedy ástky 45.472,-47 Výše této sazby by m la být konstruována v závislosti na po tu p ispívajících do systému a po tu erpajících ze systému. Na základ statistických údaj vývoje po tu d chodc
a vývoj po tu aktivn
SÚ je zkonstruována závislost
pracujících. Následující tabulka uvádí
íselné
hodnoty, které sloužily jako vstupní data. Z ísel je patrné, že dochází k dv ma nep íznivým vliv m. Jednak p ibývá d chodc ( erpatel ze systému) a zárove ubývá produktivn
inných
(p ispívatel do systému). Tabulka . 4: P ehled vývoje populace Po et obyvatel
Po et d chodc
2005
10 235 973
1 985 447
2010
10 283 042
2 183 991
2020
10 198 293
2 446 071
2030
10 102 433
2 751 830
2040
9 795 118
3 112 319
2050 9 438 334 Zdroj: SÚ + p íloha . 1
3 538 126
45
Po et aktivn pracujících 5 007 496 5 058 693 4 649 488 4 299 903 4 302 561 4 089 760
V p ípad povinných odložek s vlastní rizikovou odpov dností se jedná nap . v Polsku o 2. pilí , v p ípad varianty
s dobrovolným odkládáním jde o pilí 3. 46
V roce 2004 došlo ke zvýšení této sazby z 26 na 28 %, jehož d sledkem je dle výkonného týmu 0,6 procent HDP
nár stu na p íjmové stránce. 47
Postup výpo tu vysv tlen dále.
24
Jelikož statistické zdroje neuvád jí dlouhodobou predikci po tu aktivn
pracujících,
výsledné hodnoty jsou konstruovány na základ p edpoklad , že vývoj po tu pracujících bude p ímo úm rný vývoji sou tu živ narozených a predikované migraci obyvatel. Tabulka . 5: P ehled vývoje pracovní síly a predikce výše pojistných sazeb živ nová pracovní pot ebná pojistná sazba v % narozeni migrace síla v jednotlivých letech 2005 97 457 25 000 122 457 28,0 2010 98 709 25 000 123 709 30,5 2020 88 702 25 000 113 702 37,2 2030 80 153 25 000 105 153 45,2 2040 80 218 25 000 105 218 51,1 2050 75 014 25 000 100 014 61,1 Zdroj: SÚ + p íloha . 1 Graf . 3: Vývoj po tu populace
6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0
10400000 10200000 10000000 9800000 9600000 9400000 9200000 9000000
po et obyvatel
po et pracujících x d chodc
Vývoj populace
Po et d chodc Celková pracovní síla Po et obyvatel
2005 2010 2020 2030 2040 2050 období
Zdroj: Vlastní výpo ty podložené daty SÚ
Po vypo tení koeficientu p ír stku / úbytku pracujících a koeficientu p ír stku / úbytku d chodc
je zkonstruována výše jednotlivých sazeb pro následující dekády do roku 2050.
Dodržením jejich hodnot, tedy provedením parametrických zm n v systému, by mohlo dojít k udržení sou asného náhradového pom ru 40 %. Jelikož ale, jak ukazuje tabulka . 6, jsou jednotlivé sazby pojistného v p ípad varianty, kdy NP je roven sou asným 40 %, neúm rn vysoké k výši pr m rným p íjm m zam stnanc a OSV , je nereálné a neefektivní tento pom r dále ze strany státu zabezpe ovat. Pro ilustraci, dnešní d chodové zatížení hrubé nominální mzdy iní 6,5 % u zam stnanc , resp. 14 % u OSV . V p ípad zachování NP 40 % by hodnoty byly na úrovni 14,2 %, resp. 30,5 %.
25
Tabulka
.7 ukazuje zatížení hrubých p íjm
pojišt ním. Jelikož vym ovací základ je u OSV
OSV
a zam stnanc
d chodovým
násoben koeficientem 0,548, reálné zatížení je
tedy polovi ní než kolik udává sazba (1/2 z 28 %). U zam stnance je to pouhých 23,22 % (6,5 % z 28%) celkové odvedené ástky. Zbytek, tedy 21,5 %, je nákladem jeho zam stnavatele. Proto tedy
v posledním sloupci je hodnota 14 % u OSV , resp. 6,5 % u zam stnance. OSV ze svých hrubých p íjm
v roce 2005 odvedl 2 725 K , zam stnanec pak 1 265 K . Jak vidíme, OSV
by
pravd podobn uvítala systémovou zm nu zahrnující i povinné individuální zabezpe ení na stá i, jelikož m sí ní rozdíl odvodu pojistného v krajních variantách iní 1 294 K . Jak bude patrné z dalších tabulek, tento rozdíl se bude prudce zvyšovat. U zam stnance v roce 2005 p i NP 40 % je lepší alternativou platit pojistné do státní kasy. Rozdílnost je zp sobena pojistným zatížením hrubých p íjm . Z matematického hlediska je z tabulky vid t, která varianta je v ur itý asový okamžik ta nejlepší. Nicmén prvky jako sociální jistota, solidarita, redistribuce atd. tabulka nezohled uje. Tato hlediska a jejich dopady, nap . na pojistné sazby, analyzují týmy jednotlivých politických stran. Tabulka . 6: P ehled celkových p ísp vk OSV Rozložení náhradového pom ru v % Výše povinné pojistné ástky v % 2005 - OSV Výše povinné pojistné ástky v % 2005 - ZAMC Výše pot ebné úložky v roce 2005 (fond) Celkový p ísp vek na pojišt ní v 2005 (povin.+dobr.) - OSV Celkový p ísp vek na pojišt ní v 2005 (povin.+dobr.) - ZAMC zdroj: Vlastní výpo ty – p íloha
a zam stnanc v roce 2005
0
5
10
20
50
60
80
100
0,0
0,7
1,4
2,8
7,0
8,4
11,2
14,0
0,0
0,3
0,6
1,3
3,2
3,9
5,2
6,5
1 913
1 817
1 722
1 530
956
765
383
0
1 913
1 954
1 994
2 075
2 319
2 400
2 562
2 725
1 913 .1
1 881
1 848
1 793
1 589
765
1 395
1 265
Tabulka . 8 p edstavuje situaci eského d chodového systému v roce 2020. Pojistné sazby u sou asného NP 40 % by se musely zvýšit tém
o 33 % u OSV , resp. o 32 % u zam stnanc a
docházelo by tak ke snížení istého p íjmu jedince. Pro p ibližné zachování stávajících sazeb by musela být provedena systémová zm na tak, že by NP nebyl 40 %, ale pouhých 80 % z tohoto
48
Uvažuji tak pro vyjád ení reálného zatížení hrubých p íjm . Minimální vym ovací základ v tomto p ípad v bec
neuvažuji. D vodem je kalkulace s pr m rnou mzdou, která je svojí výší na stanovenou hranicí, a tedy minimální vym ovací základ s tímto hrubým p íjmem netýká.
26
relativního vyjád ení, tedy 32 %. Tento rozdíl (8 %) by si jedinec musel a už povinn
i
dobrovoln zabezpe it sám, tedy pravidelnými úložkami nap . do penzijních fond . Tabulka . 7: P ehled celkových p ísp vk OSV Rozložení náhradového pom ru v % Výše povinné pojistné ástky v 2020 - OSV Výše povinné pojistné ástky v 2020 - ZAMC Výše pot ebné úložky v roce 2020 Celkový p ísp vek na pojišt ní v 2020 (povin.+dobr.) - OSV Celkový p ísp vek na pojišt ní v 2020 (povin.+dobr.) - ZAMC
a zam stnanc v roce 2020
0
5
10
20
50
60
80
100
0,0
0,8
1,5
3,0
7,6
9,1
12,2
18,6
0,0
0,4
0,9
1,7
4,3
5,2
6,9
8,6
3 445
3 273
3 101
2 758
1 723
1 378
689
0
3 445
3 544
3 644
3 842
4 438
4 637
5 034
6 511
3 445
3 424
3 403
3 361
3 234
3 192
3 107
3 023
zdroj: Vlastní výpo ty – p íloha . 1
V roce 2050 by podle níže uvedených výpo t v tabulce . 9 byly sazby d chodového pojišt ní více jak dvojnásobné v porovnání s rokem 2005. Z hlediska fiskální udržitelnosti proto není možné m nit pouze nastavení v parametrech systému, tj. zvyšovat jenom sazby pojistného i posouvat v kovou hranici pro odchod do d chodu.49 Nepochybn
parametrické zm ny být
provedeny musí, tj. práv zmi ovaná hranice pro odchod do d chodu je podmínkou budoucí udržitelnosti jakékoli reformy, ale nikoli pouze ve své isté podob . Jako jedno z alternativních ešení se dle výpo t v níže uvedené tabulce jeví možnost zachování sou asných sazeb, avšak se zkráceným náhradovým pom rem na polovi ní hodnotu50 . Tím by se p isp lo aproximativn ke snížení výdajové stránky na výplatu d chod p i konstantním p íjmu do systému. Snížení výdaj musí odpovídat nár stu po tu d chodc a tím i vyplácených prost edk . Zbývající polovinu sumy k zabezpe ení požadované
ástky k výplat
d chodu v roce 2005 by si doty ný jedinec
zabezpe oval individuáln . Vzorem pro individuální zhodnocení m že být nap íklad 2. pilí polského reformovaného d chodového systému, v jehož podstat pravidelná legislativn stanovená procenta ze svých hrubých p íjm
49
51
jedinci povinn
odkládají
.
Tato analýza se nezabývá zm nami v kové hranice pro odchod do penze. Tvrzení podkládám Záv re nou zprávou
Bezd kova týmu. 50
V tabulce vyzna eno ervenou barvou.
51
Povinn pouze jedinci s datem narození 1969 a mladší.
27
Tabulka . 8: P ehled celkových p ísp vk OSV Rozložení náhradového pom ru v % Výše povinné pojistné ástky v 2050 - OSV Výše povinné pojistné ástky v 2050 - ZAMC Výše pot ebné úložky v roce 2050 Celkový p ísp vek na pojišt ní v 2050 (povin.+dobr.) - OSV Celkový p ísp vek na pojišt ní v 2050 (povin.+dobr.) - ZAMC
a zam stnanc v roce 2050
0
5
10
20
50
60
80
100
0,0
1,5
3,1
6,1
15,3
18,3
24,4
30,5
0,0
0,7
1,4
2,8
7,1
8,5
11,3
14,2
11 174
10 615
10 057
8 939
5 587
4 470
2 235
0
11 174
12 352
13 529
15 884
22 950
25 305
30 016
34 726
11 174
11 421
11 669
12 164
13 648
14 143
15 133
16 123
Zdroj: Vlastní výpo ty – p íloha . 1
Následující kapitola pojednává o možné alternativ individuálního zabezpe ení na d chod. Jedná se o možnost ú asti v penzijních fondech, pro kterou stát stimuluje jedince pomocí níže komentovaných státních p ísp vk .
3.3. Penzijní fondy jako jedna z alternativ individuálního zajišt ní Penzijní fondy v eské republice tvo í vedle investi ních životních pojišt ní jednu z možností dobrovolného odkládání volných finan ních prost edk . Jednotlivé m sí ní odložky jsou zhodnocovány prom nlivou úrokovou sazbou, která vychází mimo jiné z investi ní p íležitosti daného fondu. Penzijní fond investuje kumulující se úložky na pen žním a kapitálovém trhu, kde o ekává reálné zhodnocení. Penzijní fondy jednozna n pat í mezi nejmladší finan ní instituce na eském finan ním trhu, kde je jejich po átek datován v roce 1994. Zákon o penzijním p ipojišt ní definuje nejd ležit jší charakteristiky penzijních fond na území eské republiky: -
penzijní fondy pat í mezi nezávislé soukromé finan ní instituce
-
a koli je ú ast ob an pouze dobrovolná, stát stimuluje v kovou skupinu obyvatel nad 18 let tím, že poskytuje m sí ní p ísp vky a da ové úlevy
-
penzijní fondy podléhají p ísné státní regulaci
-
penzijní fondy vytvá ejí penzijní plány s definovaným p ísp vkem 28
Právní forma akciových spole ností je výlu n akciová spole nost se sídlem na území eské republiky. Hodnota základního kapitálu iní alespo 50 mil. V souvislosti s integrací státního dohledu dne52 31. 3. 2006 ukon il ú ad státního dozoru Ministerstva financí R svoji innost. Tato funkce posléze od 1. 4. 2006 p ešla v pravomoc eské národní bance, sou asn se státním dozorem v pojiš ovnictví. Výjimku tvo í agenda kontroly státního p ísp vku na penzijní p ipojišt ní, která podle zákona
. 42/1994 Sb. o penzijním
p ipojišt ní se státním p ísp vkem, z stává pod patronátem Ministerstva financí R.
Ú astníkem penzijního p ipojišt ní m že být jednak osoba starší 18 s trvalým pobytem na území eské republiky, jenž uzav ela výhradn písemnou smlouvou s danou institucí (fondem), ale také fyzické osoby s bydlišt m na území jiného lenského státu Evropské unie, které dovršily zákonné podmínky 18 let, pokud budou ú astny d chodového pojišt ní nebo ve ejného zdravotního pojišt ní v R. Klasifikace penzijního p ipojišt ní53 Penzijní fond je ze zákona o penzijním p ipojišt ní povinen sestavovat p ísp vkov definovaný penzijní plán, ve kterém výše vyplácené penze závisí jednak na sum zaplacených p ísp vk ú astníka, podílu ú astníka na výnosech hospoda ení penzijního fondu a v ku, který je rozhodný pro výplatu penze. Ú astník penzijního p ipojišt ní má nárok ve sv j prosp ch na státní p ísp vky. Jejich výše se za kalendá ní m síc pohybuje od 50 do 150 K a konkrétn je stanovena podle velikosti m sí ního p ísp vku, jak je uvedeno v tabulce . 10 . Tabulka . 9: P ehled státních p ísp vk na penzijní p ipojišt ní Výše p ísp vku ú astníky
Výše státního p ísp vku
100 - 199 K
50 K + 40 % z ástky nad 100 K
200 - 299 K
90 K + 30 % z ástky nad 200 K
300 - 399 K
120 K + 20 % z ástky nad 300 K
400 - 499 K
140 K + 10 % z ástky nad 400 K
500 K a více
150 K
Zdroj: MF R - zákon . 42/1994 Sb.
52
Zdroj: http://www.cnb.cz/cz/dohled_fin_trh/dohled_penzijni_fondy/.
53
Dle Musílek, P., Trhy cenných papír . Ekopress, 2002.
29
Novelizace zákona
. 170/1999 Sb. dává ú astník m penzijního p ipojišt ní možnost
uplatnit n které da ové výhody. Zam stnanec si m že snížit sv j základ dan o zaplacené p ísp vky p evyšující ástku 6 000 K ro n , a to až o ástku 12 000 K za jedno zda ovací období. K maximalizaci státních výhod dochází p i úložce 1 500 K za m síc, protože na prvních 500 K se vztahuje maximální státní dotace a zbylých 1 000 K lze ode íst od základu dan za kalendá ní období. Poskytuje-li zam stnavatel p ísp vek na penzijní p ipojišt ní zam stnance, m že si o danou ástku rovn ž snížit sv j základ dan , jelikož p ísp vek do výše 3 % vym ovacího základu zam stnance pro výpo et pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti je da ov uznatelným nákladem. Motivace k ú asti na penzijním p ipojišt ní Penzijní fond musí s majetkem hospoda it s odbornou pé í a s cílem zabezpe it spolehlivý výnos. V p ípad , že by fond nebyl schopen zajistit výplatu dávek z penzijního p ipojišt ní, je povinen p ijmout opat ení k náprav a sou asn informovat Ministerstvo financí
R. Nárok na
výplatu finan ních prost edk má doty ný: -
již po 15-ti letech od podpisu návrhu smlouvy, a to v polovi ní výši naspo ené sumy
-
po dosažení v kové hranice odchodu do d chodu pak v plné výši naspo ené jistiny Na záv r je uveden aktuální p ehled penzijních fond pro rok 2006 a jejich jednotlivé
výnosy realizované v letech 2004 a 2005. Tabulka . 10: P ehled výnosnosti jednotlivých penzijních fond v R za 2004 a 2005 Penzijní fond
PF eské pojiš ovny Winterthur PF eské spo itelny PF Komer ní banky ING PF SOB PF Stabilita SOB PF Progres Allianz PF Generali Hornický PF Ostrava Zemský PF
Porovnání v % Podíl na trhu
Výnosy 2004
Výnosy 2005
26,59 17,05 14,92 11,50 11,42 10,03 4,15 3,20 0,75 0,57 0,40
3,50 3,11 3,74 3,50 2,46 4,30 5,30 3,00 3,00 3,10 4,38
3,80 3,74 4,03 4,00 4,20 4,00 5,00 3,00 3,80 4,80 4,60
Zdroj: http://www.finance.cz/home/penzijni_pripojisteni/produkty_a_sluzby/. 30
ZÁV R Hlavním cílem této práce je pomocí díl ích výpo t analyzovat udržitelnost d chodového systému v R s ohledem na probíhající demografické zm ny. Jak výsledky zkoumání ukazují, eská populace do roku 2050 výrazn zm ní svoji v kovou strukturu a celkov se její velikost výrazn sníží (ze sou asných 10,3 mil. obyvatel na p edpovídaných necelých 9,5 mil. obyvatel.) Pro systém d chodového zabezpe ení, jak demonstrují jednotlivé výpo ty v kapitole 3.2., to bude znamenat, že práv díky výraznému p ír stku d chodc a protich dn úbytku aktivn pracujících, se v p ípad pouhých parametrických zm n budou neudržiteln rychle zvyšovat sazby pojistného. Podle p edešlých výpo t by jejich hodnota v roce 2050 musela být více jak dvojnásobná. Následkem tohoto vysokého odvodu na zabezpe ení stá í by se
istý p íjem jedince
relativn snižoval, což by ve výsledku mj. negativn ovliv ovalo vývoj HDP. Je tedy z ejmé, že pouhé parametrické zm ny p i zachování aktuálního náhradového pom ru jsou nedostate ným ešením reformy d chodového systému. Za t chto okolností a p edpoklad je systém jednozna n neudržitelný. N které záv ry analýz jednotlivých politických stran íkají, že sou asný d chodový systém je udržitelný alespo do roku 2020. Hlavními argumenty nej ast ji bývají aktuální vykazované p ebytky po vyplacení d chodových dávek a optimistický vývoj populace. Na základ svého šet ení vývoje populace konstatuji, že celkový po et obyvatel bude klesat již po roce 2010 p i p edpokladu konstantního p ír stku migrace, jak ukazují statistiky
SÚ. S tímto vývojem souvisí i o ekávaná
zm na struktury obyvatelstva. Domnívám se tedy, že díky o ekávanému po átku poklesu obyvatelstva již po roce 2010 nebude sou asný systém schopen vykazovat do budoucna kladné p ebytky rozpo tu, a tím d íve dojde k napln ní faktu jeho neudržitelnosti. Jedním z ešení nedaleké budoucí patové situace ve financování systému m že být ve zna ném zjednodušení kombinace Bismarckovského a Beveridgovského modelu, neboli kombinace sou asného pr b žného financování a fondového systému. Optimální sou inností by mohlo být vytvo ení t ípilí ového systému. Hlavní p edpoklady tohoto „kompromisního“ modelu spat uji ve (1) zm n výše NP na 50 – 70 % jeho hodnoty a úbytek NP tak zabezpe ovat individuálním komer ním zajišt ním, (2) stimulaci starší generace k pracovní innosti ze strany státu, a tím prodloužení hranice pro odchod do d chodu na 65 let a (3) možnosti udržení sou asných sazeb pojistného. 31
Díl ím cílem této práce bylo analyzovat komer ní zajiš ování ásti d chodových dávek. Kapitola 3 pojednává o možnosti tvorby kapitálu pot ebného na d chod v penzijních fondech. A koli pr m rné historické zhodnocení vložených prost edk
dosahuje podle výše uvedených
statistik nevelkých hodnot okolo 4 %, pat í mezi nejfrekventovan jší zajišt ní dobrovolného zajišt ní na d chod. Pravdou je, že i p es provedení výše uvedených systémových a parametrických zm n, bude muset každý jedinec na pojistném zaplatit v sou tu vyšší ástky, než je tomu nyní. To, jestli jeho istý p íjem v závislosti na systémové zm n bude v relativním vyjád ení nižší, vyšší i z stane konstantní, ovlivní již konkrétní nastavení jednotlivých parametr .
32
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Davis, E. P.: Pension Fund Reform and European Financial Markets. LSE, London, 1998. [2] Hamerníková, B., Kubátová, K.: Ve ejné finance - u ebnice. Eurolex Bohemia, Praha 2004. ISBN 80-86432-88-2. [3] Holzmann, R., Pension reform - issues and prospects for non-financial defined contribution (NDC) schemes. World bank, Washington, 2006 [4] Musílek, P.: Trhy cenných papír . Ekopress, 2002.ISBN 80-86119-55-6 [5] Pollnerová, Š.: Analýza nov zavád ných systém NDC. Výzkumná zpráva VÚPSV, 2003 [6] Radová, J., Dvo ák, P., Málek J.: Finan ní matematika pro každého, Grada, Praha 2005. ISBN 80-247-1230-3598-9 [7] Šulc, J.: Penzijní p ipojišt ní. Grada, Praha, 2004. ISBN 80-247-0772-1 [8] Urbánek, V. za kolektiv autor : Ve ejné finance. Oeconomica, Praha, 2005. ISBN 80-2450931-8. [9] Van urová, A. , Láchová L.: Da ový systém eské republiky. Vox, Praha 2006. ISBN 8086324-60-5. [10] Zákon . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis . [11] www.cssz.cz [12] www.czso.cz [13] www.duchodovareforma.cz [14] www.mfcr.cz [15] www.mpsv.cz [16] www.reformaduchodu.cz - záv re ná zpráva výkonného týmu Vladimíra Bezd ka [17] www.stem.cz [18] www.vupsv.cz/pollnerova-analyza_povin_sporeni.pdf
33
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK MKOS....................... eskomoravská konfederace odborových svaz SÚ............................. eský statistický ú ad EU...............................Evropská unie MF R..........................Ministerstvo financí eské republiky MPSV..........................Ministerstvo práce a sociálních v cí NDC systém.................Notionally Defined Contribution - systém virtuálních ú t NPt...............................náhradový pom r npdt .............................nov p iznaný d chod v roce t PAYG...........................Pay As You Go - d chodový systém pr b žného financování wt-1 ..............................p íjem v roce t-1 (resp. ro ní vym ovací základ)
34
P ÍLOHY P íloha 1 V emailové p íloze dále zasílám soubor formátu xls., který obsahuje jednotlivé výpo ty a podklady pro návrh d chodové reformy. Bu ky jsou propojeny vzorci, tudíž lze m nit jednotlivé parametry a sledovat, jak se m ní výše pojistných ástek v etn výše pojistných sazeb v konkrétním období. V n kterých bu kách se objevují i komentá e postup a p edpoklad výpo t . Zajímavým prvkem je zm na ro ní úrokové sazby a míry valorizace d chodu. P íloha 2
P íloha 3 Jedním z p edpoklad ve vlastních výpo tech je, že vývoj po tu produktivn
inných ob an
bude do budoucna záviset na: -
po tu nov narozených (novorozenc )
-
migraci obyvatel
Níže uvedené grafy podávají p ehled o zastoupení a vývoji po tu jednotlivých národnostních menšin na území R. Z dlouhodobého hlediska však SÚ p edpokládá konstantní ro ní p ír stky.
35
Zdroj: SÚ
36
37
