Naty Hrychová - N. Matesová Naty Hrychová je moje oblíbená zpěvačka. Je jí 12 let a od 3 let zpívá. Byla členkou skupiny Kids Republic. Od roku 2012 se věnuje natáčení písniček a videoklipů. Nazpívala písně : „ Skyfal, Pátá, Až jednou budu velká, I Feel Good, Popokatepetl, Desatero, Jazzová koleda, Nebe Na Zemi, Most přes minulost“ a další. Moje oblíbená písnička je: „Až jednou budu velká“. Naty má krásný hlas. Přeji si, abych uměla zpívat jako Naty.
TĚŽKEJ POKONDR – A. Brynychová Těžkej Pokondr je české hudební duo. Duo tvoří Miloš Pokorný a Roman Ondráček (název skupiny vznikl spojením části příjmení POKorný-ONDRáček). Autorem většiny textů je Lou Fanánek Hagen. Jejich texty jsou psány zpravidla obecnou češtinou až středočeským dialektem a slangem, častá je hra se slovy pro dosažení vtipného účinku. Nejvíce se mi líbí píseň „Máma má rýmu“.
PODZIM – A. Herinková Na podzim se vždy moc těším. Mám na něm ráda, jak se listí barví ze zelena do žluta, oranžova, červena nebo hněda. Také se mi líbí, jak dozrávají jablka, hrušky a švestky. Každý podzim ryjeme zahrádku a vykopáváme brambory. To mě moc baví, ale nebaví mě česání ovoce. Na zahradě máme mnoho stromů, takže musíme hrabat opadané listí. Na podzim mě moc baví pouštět draka a vyrábět zvířátka z kaštanů a žaludů. Někdy také skáču do listí. Hodně chodím do lesa na houby a na šišky. Často tam vidím srnky, zajíce nebo kance. Když prší nebo je bouřka, ráda se koukám z okna, jak se ptáčkové schovávají v keřích nebo ve stromech. V listopadu se vždy těším na advent a na Vánoce. Také se těším na sáňkování, lyžování a bruslení. PODZIM – E. Brodníčková Příroda na podzim se mi moc líbí, protože se mění barva listí. Začíná být chladno, častěji prší a ráno je často mlha. Dozrávají jablka, hrušky a jiné plody. Pomáháme na zahradě česat jablka a ořechy. Rádi pomáháme i hrabat listí. S rodiči připravujeme zahradu na zimu. Rádi pouštíme draky. Sbíráme kaštany a potom si z nich děláme zvířátka. Sbíráme i šípky. V listopadu se těším na Vánoce. Moc se těším na pečení cukroví. PODZIM – M. Konečná Podzim mám ráda, protože chodíme sbírat kaštany a pouštět draka. Stromy shazují různě barevné listí a některá zvířata se ukládají k zimnímu spánku. Ptáci odlétají do teplých krajin. A těm, kteří neodletí, sypeme zrní. Lidé na podzim uklízí zahrady a sbírají různé plody, jablka, švestky a ořechy. Také se sklízí brambory, ovoce a zelenina. Tepleji se oblékáme a častěji prší. Den je kratší a noc delší.
KDYBY NEBYLA ŠKOLA Všichni by byli hloupí. Neuměli by psát, číst počítat a malovat. Nevěděli by, na co sahají, co jí, co pijí a po čem chodí. Také by nevěděli, co je to vzduch, voda, teplo nebo světlo, co je slunce, měsíc, hvězdy, že na nebi vidí mléčnou dráhu, co je den a noc a co jsou svátky a narozeniny. Jednou by jeden domorodec a jedna domorodkyně pochopili, co uvidí, co jí a co pijí. Založili by rodinu a vymysleli by naučnou skálu chytrosti, kde by se všichni domorodci učili. Všechny by to moc bavilo a poznávali by různé věci kolem sebe. Vymysleli by mnoho zajímavých věcí, například křídla, aby si mohli létat jako ptáci. Také by zjistili, že si můžou postavit dům. Pak by založili školku pro malé děti do 6 let a školu od 6 let.
DOBROU CHUŤ, PŘEJE NATY MATESOVÁ:
Na rozehřátém oleji upečeme do zlatova topinky. Mezi tím oloupeme česnek a nastrouháme sýr. Topinky sundáme z pánve a na pánvi upečeme vejce jako volské oko. Topinky potřeme česnekem, osolíme a dáme na ně vajíčka. Posypeme sýrem a dochutíme kečupem. V bazénu ve Slaném – T. Beránková Byla jsem s dědou a jeho kamarádkou Ančou v bazénu ve Slaném. Byli jsme tam dohromady asi hodinu a půl. Seznámila jsem se s různými atrakcemi, jako například ve vířivce, v dlouhém tobogánu, potápěla jsem se zatím co děda s Ančou relaxovali u vodopádu. Potom jsem šla také relaxovat a stoupnout si pod vodopád. Ale potom jsme se šli najíst do malinkého bufetu u bazénu. Na poslední chvíli jsme šli skákat z můstku. Moc jsem si to užila a všichni ostatní také. KDYBY NEEXISTOVALA ŠKOLA Kdyby neexistovala škola bylo by to fajn. Měla bych hodně času na hraní. Stihla bych všechny pohádky v televizi a mohla bych vidět kamarády, kdykoliv bych chtěla. Zkrátka takové velké a dlouhé prázdniny. V létě kolo, v zimě sáňky a lyže. Super představa.
KDYBY NEEXISTOVALA ŠKOLA pokračování Tohle všechno vidím, když zavřu oči. Ale už jsem velká a tak trochu přemýšlím. Prázdniny jsou krásné, ale kdyby nebyla škola, neuměla bych číst, psát, počítat. Nemohla bych přečíst sestře pohádku na spaní. Neměla bych tolik kamarádů a určitě by mi chyběly zážitky. A to by byla velká škoda. Nemá smysl představovat si, co bych dělala, kdyby škola nebyla. Škola jsou pro mě kamarádi, zážitky, znalosti a poznání. Jak říkají rodiče – škola je základ života a moje první povinnost.
Kdyby nebyla škola, všichni by byli nevzdělaní. Moc bychom nemohli cestovat, protože bychom neznali cizí jazyk. Nefungovala by žádná povolání. Asi bychom měli více času a mohli bychom dělat něco jiného. Možná by se lidé více věnovali zemědělství a řemeslnictví. Všude by bylo více nemocí, protože by je neuměl nikdo léčit. Kdyby se teď škola zrušila, mnozí by měli asi radost. Nemuseli by brzy vstávat, učit se a měli by čas na hraní. Jiným by škola chyběla. Chybělo by jim poznávání minulosti, počítání nových příkladů nebo učení českého jazyka. Ale mohli by si vyzkoušet, jaké by to bylo dřív, kdy škola nebyla. Já jsem ráda, že škola existuje. Můj kamarád budík – V. Melč Můj budík je kulatý a bílý. Ciferník je číselný, ručičky černé a na konci mají fosforovou čárku. Takto jsou označena i čísla. To, když se v noci vzbudíme, abychom věděli, kolik je hodin. Vzadu na budíku najdeme 4 knoflíky na nastavení. Jedním se nastavuje čas, druhým buzení, třetím se budík natahuje a čtvrtým se nastavuje čas buzení. Budík moc nevyužívám. Budík je moje mamka a když potřebuji, nařídím si buzení na telefonu.
Náš Pavlík č. 3 – listopad 2015 Vydává ZŠ Pavlíkov, okres Rakovník s dětskou redakční radou pod vedením p. ředitele P. Šilera. Tel.: 313 533 756, 731 225 743,
[email protected], www. zspavlikov.net
