AHOJ DùTI DOBROU NOC

Zofka_zlom2.qxd:Zofka_zlom

8/22/12

9:36 PM

Stránka 1

AHOJ

DùTI

DOBROU NOC


8.8.2012

12:39

Stránka 2


8.8.2012

12:39

Stránka 3

MILO· MACOUREK ADOLF BORN


8.8.2012

12:39

Stránka 4


8.8.2012

12:39

Stránka 5

MILO· MACOUREK ADOLF BORN

ALBATROS


8.8.2012

12:39

Stránka 6

© Miloš Macourek – heir, 1992 Illustrations © Adolf Born, 1992 ISBN 978-80-00-03003-6


8.8.2012

12:39

Stránka 7

7

Jak

Já tedy vážně nevím, proč se zoologické zahradě říká zahrada, když to není žádná zahrada, nerostou tam fuchsie ani gerbery, nerostou tam ředkvičky ani mladá kapusta, rostou tam mladá slůňata, medvíďata, klokánci a opičky, jako například Žofka Orangutanová, což je, mezi námi řečeno, pěkné číslo. Zoologická zahrada není žádná zahrada, ale spíš velikánský činžák plný bytů, co dveře, to jiná partaj, tady bydlí Ježkovi, tady Bažantovi, tadyhle zas Liškovi, Vydrovi a Dudkovi, o kousek dál Papouškovi, nebo dokonce Krokodýlovi, Zubrovi a Tuleňovi, nájemníci jsou z celého světa, z Afriky, Ameriky nebo až z Austrálie, a tak se nedivte, že je chodí plno lidí okukovat, tatínkové, maminky a děti, někdy i tetičky a babičky, a všichni dávají za to okukování dokonce peníze. Někteří ti návštěvníci jsou milí a slušně vychovaní, chodí ve směru prohlídky, nešlapou po trávě a neodhazují papírky od bonbonů, chodí zkrátka hezky po cestičkách, koukají na ta zvláštní zvířata a říkají si, no ne, to je pane

pořádala maškarní ples


8

8.8.2012

12:39

Stránka 8

Jak Žofka pořádala maškarní ples

kapsa, co má ten klokan na břiše, ta by se hodila v pátek při nákupu, anebo koukněte se na tu žirafu, to je pane krk, s takovým bysme viděli až do druhého patra k Navrátilovům, jenomže všichni návštěvníci nejsou stejní, někteří se tak hezky nechovají a z toho jsou pak různé problémy a potíže, které musí nakonec řešit paní ředitelka, jen si o tom poslechněte! Jednou, asi tak v pět hodin odpoledne, když už slečna pokladní počítá peníze, které dostala za vstupenky, objeví se takový zamračený pán se žlutým motýlkem a s ním paní v ohromném klobouku plném třešní, oba si koupí lístky a pak chodí a říkají, fuj, tady je ale smrad, cítíš to, Emílie, vsadím se, že to páchne tadyhle ta gorila, co zrovna spí a chrápe, ta je ale hnusně chlupatá, a jakej má rozpláclej nos, to je vážně příšernej ksicht, z toho se jednomu zvedá žaludek, a Žofka Orangutanová, která ty dva pozoruje z protější klece, povídá, mami, slyšíš ty dva nevychovance, co říkají o panu Gorilovi, měli by se nejdřív podívat do zrcadla, vypadají jako z tý pohádky o dvou strašidlech a budou nám tu něco povídat, jen se koukni na toho motýla a ten klobouk! Jenomže ten zamračený pán to zaslechne, obrátí se a začne křičet, tak to prrr, to si nenechám jen tak líbit, abych si koupil vstupenku do zoologické zahrady a pak se nechal urážet nějakými opičáky, víte, kdo já jsem, já jsem rada nejvyššího rady zdejší městské rady, a Žofka řekne, to jsem ráda, že jste rada, ale já bych vám ráda řekla, že se vůbec nechováte jako rada a že ta vaše


8.8.2012

12:40

Stránka 9


8.8.2012

12:40

Stránka 10


8.8.2012

12:40

Stránka 11


elegance, co by ráda byla paráda, je akorát maškaráda, ostatně ty třešničky na klobouku by potřebovaly kapku zalejt, načež vezme konec hadice, kterou se do klece přivádí voda na pití, a z paní radové kape jako z hastrmana. Takže ten zamračený pán se žlutým motýlkem zalapá po dechu, řekne, to je teda vrchol, jdeme si stěžovat, bafne svou Emílii za ruku a táhne ji k paní ředitelce. Paní ředitelka se zrovna baví se slečnou pokladní, která přišla uložit do trezoru peníze za vstupenky, a jak se tak baví, povídá jí, jestlipak víte, že večer jdeme s manželem na maškarní ples, já jdu za medúzu, koukněte se na tu krásnou paruku, zkuste si ji, jak by vám byla, jenomže slečna pokladní řekne, to bohužel nepůjde, tu bych na hlavu zaboha nedostala, vidíte, jakou mám ohromnou hřívu, chci se dát ostříhat nakrátko, a zrovna když tohle povídá, objeví se rozzuřený pán se svou pokropenou Emílií a začne křičet, před chvílí jsem byl uražen jednou drzou opicí, koukněte se na mou paní, jak vypadá, to si pište, že si to nenechám jen tak líbit, rozhodně si budu stěžovat na městské radě, kde zastávám funkci rady nejvyššího rady! A paní ředitelka si říká, propánajána, to nám ještě chybělo, vidí, že se blíží velký průšvih, protože když je někdo rada nejvyššího rady městské rady, tak to je vážná věc a žádná legrace, a tak říká, bože, bože, to byla určitě Žofka Orangutanová, s tou holkou je jenom trápení, a zavolá pana Veverku, co krmí zvířata, aby Žofku

11


12

8.8.2012

12:40

Stránka 12


okamžitě přivedl, takže než bys řekl švec, Žofka je v ředitelně a paní ředitelka jí povídá, proboha, Žofko, co jsi to zase provedla, s tebou to vážně není k vydržení, samé vylomeniny, samé patálie, okamžitě se tady panu radovi omluvíš, jinak si mě nepřej! A Žofka vidí, jak je paní ředitelka nešťastná, má s ní soucit, a tak se tedy omluví, řekne, vážený pane rado nejvyššího rady městské rady, ráda bych vám řekla, že jsem vás a paní radovou nerada urazila, a pan rada se chvíli radí se svou Emílií, jestli to stačí, načež paní radová řekne, že mohou být rádi, že to dopadlo takhle, a oba s mocným funěním opustí ředitelnu. A paní ředitelka si oddechne, že je průšvih zažehnán, načež řekne, poslouchej, Žofko, řekni mi, proč vyvádíš samé skopičiny, proč se nedokážeš bavit nějak rozumně, vezmi si příklad z nás, inteligentních lidí, už jsi někdy viděla, abych kropila návštěvníkům klobouky, vtom se ale podívá na hodinky a vykřikne, ježkovy oči, ono je čtvrt na sedm a já mám ten maškarní ples, marš zpátky do klece, a spěchá na tramvaj. A Žofka se loudá zpátky z ředitelny, v zoologické zahradě už není ani noha, slečna pokladní je pryč, pan Veverka je pryč, odešli s paní ředitelkou, je už dávno zavřeno, všechna zvířata v tu ránu spí, akorát mláďata nemají na spánek pomyšlení, scházejí se tajně, aby si aspoň kapánek popovídala, to víte, v zoologické zahradě bývá večer příšerná otrava, není tady ani biograf, o diskotéce nemluvě, a věčně spát a spát, koho by to


8.8.2012

12:40

Stránka 13


8.8.2012

12:40

Stránka 14


8.8.2012

12:40

Stránka 15


bavilo, a tak si mláďata dávají kvečeru rande, je jich celá parta, Květoslav Slon, Standa Klokan, Karolína Myšová, Emil Tučňák, Bořivoj Panda, a hlavně Žofka Orangutanová, která má ve všem hlavní slovo a která právě povídá, poslyšte, panstvo, tak jsem vám před chvílí málem lítala v průšvihu, a to hlavně proto, protože si prej neberu příklad z inteligentních lidí a nebavím se jako oni, takže jsem slíbila, že se polepším, a tím pádem mám pro vás senzační návrh. Tak sem s ním, řekne Karolína Myšová a zapálí si cigaretu, ačkoli jí ještě není patnáct, sem s tím, moc nás nenapínej a řekni, vo co de! A Žofka řekne, tak abyste věděli, uděláme si dneska maškarní ples, to koukáte! A všichni koukají jak spadlí z višně a pak volají, hurá, to je přece nápad, to je úplná senzace, to je prostě geniální, to může vymyslet akorát Žofka, a jak tak volají, zároveň přemýšlejí, za co kdo půjde, Květoslav uvažuje, že půjde za kovboje, Bořivoj volá, já půjdu za trpaslíka, Karolína, já půjdu za princeznu, jenomže Žofka řekne, vážení, to je úplnej nesmysl, kde chcete vzít kovbojský klobouky a zlatý koruny, já navrhuju, abysme šli za záhadný tvory z planety X, a jde si shánět masku. Probudí jemně pana Mrože, starého dobráka, a půjčí si od něho knír, pak zaťuká u Zubrů a půjčí si jedny rohy, jde to jako po másle, u Supů si vyprosí křídla, u Pelikánů zobák a záhadný tvor z planety X je jako vyšitý. Bořivoj takové štěstí zdaleka nemá, rád by si půjčil lví

15


16

8.8.2012

12:40

Stránka 16


hřívu, jenže pan Lev je rozespalý a mrzutý, bručí, aby mu dal Bořivoj pokoj, nic půjčovat nebude, ale paní má naštěstí zlaté srdce, a tak manžela přemluví, vzpomeň si, když jsi byl malý, taky sis chtěl hrát, řekne a pan Lev nakonec kývne hlavou, no tak si tu hřívu vem! A tak se pomalu celá parta schází v kanceláři paní ředitelky, kde je rádio, je to pohled za všechny drobné, Emil Tučňák si půjčil pštrosí nohy a netopýří křídla, Karolína Myšová žirafí krk a tulení ocas, Standa Klokan má na nose roh od pana Nosorožce, jenom Květoslav Slon nemá vůbec nic, chtěl si půjčit chvost od pana Páva, jenže ten ho vyhodil, ať neotravuje, Žofka však naštěstí objeví na psacím stole paruku, kterou tu zapomněla paní ředitelka, takže šťastný Květoslav má hlavu jako medúza, všichni se smějí, rádio hraje veselé písničky, pije se červená limonáda, kterou jim koupil pan Křepelka za posledních pět peněz, pan Křepelka má totiž strašně dobrou povahu, ať se mládí vydovádí, řekl Žofce, když přišla prosit o příspěvek na občerstvení, a tak mladí dovádějí, zpívají a tancují, Květoslav Slon se přitom motá jako slon v porcelánu, porazí jednu láhev a Bořivoj má v mžiku lví hřívu celou červenou od limonády, což ale není to nejhorší, nejhorší ze všeho je paní ředitelka, která stojí náhle ve dveřích, zapomněla si paruku na maškarní ples a vrací se pro ni, stojí ve dveřích jak solný sloup, tohle ve své kanceláři rozhodně nečekala, pokoušejí se o ni mrákoty, čemuž se nelze divit, paní ředitelka však mrákoty rázně překoná a volá, Žofka, ke


8.8.2012

12:40

Stránka 17


8.8.2012

12:40

Stránka 18


8.8.2012

12:40

Stránka 19


mně, kdo jiný si mohl tohle vymyslet, a Žofka vidí, že je zle, sotva skončil průšvih s panem radou nejvyššího rady městské rady, už je tady další malér, teď je každá rada drahá, Žofka neví, co říct, brebtá cosi o tom, že chtěla uspořádat zábavu po vzoru inteligentních lidí, jenomže paní ředitelka ji okamžitě zarazí a řekne, mlč, kdes to viděla, abych si na maškarní bál půjčovala uši od slečny pokladní a nohy od pana Veverky, podívej se, jak všichni vypadáte, to není zoologická zahrada, ale hotový blázinec, kdyby sem vešel nějaký přírodovědec, tak omdlí jak špalek, už ať je to všecko dole a spát, křičí paní ředitelka, okamžitě spát! Jenže na spaní není ani pomyšlení, protože pan Lev křičí ještě víc než paní ředitelka, pan Lev přímo řve, Bořivoj Panda mu totiž vrací hřívu celou červenou od limonády, tak to teda ne, huláká pan Lev, nebudu dělat nikomu šaška, vyprat, a honem, a tak paní Pandová pere lví hřívu v mydlinkách a druhý den ji suší na sluníčku, ale jak se ta lví hříva suší, tak se srazí, je panu Lvovi malá, to není hříva, ale bryndáček, burácí pan Lev, kdekdo se mu směje, manželka i děti, a dokonce i návštěvníci, nedivte se, že toho má tak akorát, žádá pro Bořivoje nejpřísnější potrestání, a když se ho paní ředitelka ptá, co by to jako mělo být, to nejpřísnější potrestání, zařve pan Lev, osobně ho sežeru! A paní ředitelka si myslí, no nazdar, s Bořivojem je, jak se zdá, amen, takové neštěstí, bože, bože, a celá zoologická zahrada si myslí totéž, celá zoologická

19

AHOJ DùTI DOBROU NOC

Recommend Documents