Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky
DIPLOMOVÁ PRÁCE Rozbor systému bezpečnosti práce v lesním hospodářství a návrh opatření pro vybrané úseky činnosti
Samostatná příloha - 1 ks CD-ROM
Brno 2007
Vypracoval: Petr Dvořák
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Lesnická a dřevařská fakulta
v Brně
2006/2007
Ústav lesnické a dřevařské techniky
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Řešitel
Bc. Petr Dvořák
Studijní program
Lesní inženýrství
Obor
Lesní inženýrství
Název tématu:
Rozbor systému bezpečnosti práce v lesním hospodářství a návrh opatření pro vybrané úseky činnosti
Zásady pro vypracování:
1. Vypracujte kritický přehled současného stavu systému, legislativních předpisů BOZP, jeho obsahu a závaznosti pro LH v ČR a vybraných zahraničních státech aj. 2. Zaměřte se zejména na typické a stěžejní lesnické činnosti, jako je těžba dříví, doprava a manipulace dříví, příprava výroby atd. 3. Proveďte posouzení komplexnosti a aktuálnosti stávající soustavy tuzemských předpisů BOZP z pohledu hlavních subjektů výroby LH (zaměstnavatel, zaměstnanec, OSVČ). 4. Dle Vašich aktuálních možností proveďte rozbor úrovně BOZP vybraných úseků LH . 5. Vypracujte návrh opatření BOZP pro vybrané úseky výroby v LH ČR. 6. Diplomovou práci rozčleňte do jednotlivých kapitol dle rámcové předem zpracované osnovy.
Rozsah práce:
min. 50 stran včetně všech obrázků, tabulek a příloh
-2-
Seznam odborné literatury:
1. Filip, J.: Právní předpisy a normy BOZP, VÚBP, Praha, 1995, 46 s. 2. Kolektiv: Evropa a práce v lese. Odborný pořad na CD-R. 2004. 3.
Kolektiv: Kodex bezpečného chování při práci v lese. Poradenství pro BOZP, Praha 1998, str. 79.
4. Kolektiv: Kvalitní a bezpečnostní standardy při těžbě dříví. Odborný pořad na CD-R. 2004. 5. Kolektiv: Sichere Waldarbeit und Baumpflege, BUV, München, SRN, 1998, 83 s. 6. Šalamon, P.: Bezpečnost práce v lesnictví. Informatorium, Praha 1995, 28 s. 7. Šalamon, P.: Hodnocení pracovního prostředí v lesním hopspodářství. ČÚBP Praha, 1999, 16 s.
Datum zadání diplomové práce:
Termín odevzdání diplomové práce:
listopad 2005
květen 2007
Bc. Petr Dvořák řešitel diplomové práce
prof. Ing. Jindřich Neruda, CSc. vedoucí diplomové práce
doc. Ing. Alois Skoupý, CSc. Vedoucí ústavu
doc. Dr. Ing. Petr Horáček děkan LDF MZLU v Brně
-3-
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Rozbor systému bezpečnosti práce v lesním hospodářství a návrh opatření pro vybrané úseky činnosti“ vypracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické university v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. Podpis studenta:
V Javorníku dne: 4.3.2007
-4-
Abstrakt Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle Zákoníku práce nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (zákon 262/2006 Sb.). Je nutné tuto základní formuli, tuto legislativní povinnost, zavést do „normálního“ života. Lesní hospodářství, tato činnost, vykonávaná především v přírodních podmínkách s ohledem na množství vážných a smrtelných úrazů je důkazem toho, že tato cesta je dlouhá a mnohdy v systému organizace celého lesnictví, často opomíjená. Velký vliv na systémy bezpečnosti práce má též ve velké míře využívání soukromně podnikajících osob, jako nejlevnějších zdrojů pracovní síly, které mnohdy mají mizivý vztah k rizikům zadávané práce.
Abstract „The care for occupational health and safety required from the employer according to the Labour Code or according to special juridical laws is an integral and equivalent part of working duties of head employees at all management levels within the range of their work position“ (law 262/2006 Sb., Labour Code). It is necessary to implement this basic formula, this legislative obligation, into „normal” life. Lumber industry, this activity performed especially within nature conditions considering the number of serious and fatal injuries, is a proof of the fact that this way is frequently long and neglected in the system of organisation of the whole forestry. Utilizing of private entrepreneurs as the cheapest sources of working labour has got a great impact on the working safety systems by the reason of their negligible relationship to the risks of the ordered jobs.
-5-
OBSAH 1. Úvod.............................................................................................................................. 2 2. Cíl práce........................................................................................................................ 2 3. Metodika ....................................................................................................................... 2 4. Součastný stav v legislativních pracovních stanrdardů ve vybraných zahraničních státech ......................................................................................................................... 2 5. Porovnání systému úrazových pojišťoven v ČR a zahraničí ...................................... 2 6. Legislativní zajištění zaměstnavatel, zaměstnanec .................................................... 2 7. Legislativní zajištění – OSVČ ...................................................................................... 2 8. Posouzení komplexnosti a aktuálnosti stávající soustavy BOZP ................................. 2 9. Rozbor úrovně BOZP a úrazovost vybrané lokality..................................................... 2 10. Summary..................................................................................................................... 2 11. Návrh na využití výsledků .......................................................................................... 2 12. Diskuze ....................................................................................................................... 2 13. Závěr ........................................................................................................................... 2 14. Použitá legislativa ....................................................................................................... 2 15. Literatura..................................................................................................................... 2
-6-
1. Úvod Součastný systém hospodaření v lesích a celém lesním hospodářství ve velké míře nahrává snaze podnikajících subjektů zaměstnávat v lese a přidružených činnostech osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ), která se smluvně zavazuje dodávkou určité činnosti. Ve smlouvě zadavatel neopomene postihnout kapitolu hovořící o bezpečnosti práce, požární ochraně a ekologii, kde dodavatel zodpovídá za vše, co se odehraje na pracovišti, které písemně převezme. Téměř vždy se stává, že OSVČ je nucena pracovat v cenových podmínkách, které zaručují pouze pokrytí nákladů a mzdu málo převyšující minimální mzdu. Zadavatelé na těchto soukromnících vydělávají dvakrát. 1. úspora finančních nákladů 2. úspora pracovníků související s personální politikou Systém právních předpisů přes svou rozsáhlost a častou nepřehlednost řeší povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců, přičemž osoby samostatně výdělečně činné jsou povětšinou ponechány ve vakuu nebo se jen špatně odvozuje co legislativa pro tyto dodavatele prací stanovuje jednoznačně, co doporučuje a co nevyžaduje. Novela zákoníku práce se o problematice OSVČ zmiňuje prostřednictvím Zákona č. 309/2006 Sb., který uvádí, které kapitoly ZP jsou pro tyto osoby závazné, přičemž Zákon o inspekci práce své sankce určuje zcela jednoznačně. Zákon O zdraví lidu upravuje požadavky na lékařskou péči o zaměstnance i ve vztahu k nemocím z povolání, tedy kapitoly sociální politiky státu, ovšem není nijak řešena otázka zdraví OSVČ. Tedy získá-li OSVČ nemoc z povolání, vztahuje se na něj zákonné zdravotní pojištění a v důsledku tuto nemoc a léčení uhradí stát, aniž by byla vytvořena snaha těmto dopadům předcházet, tak jako u řádných zaměstnanců. Tuto problematiku neřeší ani Zákon č. 266 / 2006 Sb., O úrazovém pojištění, který nabývá účinnosti dnem 1.1.2008.
-7-
2. Cíl práce
Cílem práce je zohlednit legislativní povinnosti všech zúčastněných subjektů, v otázkách pracovně právních, mající přímý vliv na pracovní činnosti v lesním hospodářství (jak tedy zaměstnavatele, zaměstnance, tak i osoby samostatně výdělečně činné), s důrazem na požadavky kladené na dodavatelské subjekty - OSVČ. Stěžejní kapitolou je návrh na vytvoření dokumentů pro potřeby OSVČ, které by mohli využít a jimi se řídit nebo použít jako návod pro orientaci v legislativním labyrintu BOZP • základní evidence - prostředky, úrazy, hlášení • zařazení prací do kategorií • vyhodnocení rizik pro výběr osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP) • seznam OOPP • základní místní provozní bezpečnostní předpisy (dále jen MPBP) pro jednotlivé činnosti • seznámení s riziky cizích subjektů • vyhodnocení a prevence rizik vybraných činností
3. Metodika
Při zpracování diplomové práce bude použito provozních zkušeností zpracovatele, v oblasti bezpečnosti práce na vzorku části fungující firmy v oblasti Severní Moravy. Dále bude využito již zpracovaných materiálů v oblasti BOZP např. Statistického úřadu ČR, Oborového svazu DLV Praha, Místních provozních bezpečnostních předpisů atd. a provedena jejich syntéza pro možnost postižení problematiky vlastního zadání diplomové práce, a to takovou formou, aby mohl být realizován celkový cíl – možnost uplatnění textu v další praktické práci. Obrazová příloha diplomové práce bude určena především jako metodický návod pro možnost prezentace problémů v lesním hospodářství. Jelikož se jedná o fotografie z pracovních úrazů a případné neplnění technologie, nejsou z etických důvodů v komentářích uvedena jména, názvy firem ani jiná data, která by mohla dát podnět ke spekulacím o tématu vlastní fotografie.
-8-
4. Součastný stav v legislativních pracovních standardů ve vybraných zahraničních státech (Německo, Rakousko) v porovnání s ČR K sestavení této kapitoly bylo využito materiálů publikovaných školami SOU lesnické , OU a U Abertamy (ČR), Forstliche Ausbildungsstätte Ort (Rakousko) a Forstliches Bildungszentrum Königsbronn (Německo), ve vydání výukového programu Evropa a práce v lese, z roku 2004
4.1. Kdo smí pracovat s motorovou pilou Německo • Osoby starší 18 let • Mimo tělesně a duševně postižených • Výjimky : Mladiství od 16 let při přípravě na povolání pod dozorem odborného instruktora • Lékařské prohlídky : • Vstupní • U mladistvých pod 16 let následná prohlídka po jednom roce • Tato pravidla platí pro všechny nebezpečné práce, ke kterým práce s motorovou ruční řetězovou pilou také patří. Rakousko • Tělesně a duševně způsobilé osoby • Osoby od 18 let • Po provedeném proškolení • Od 16 – 18 let jen za určitých předpokladů – práce pod dozorem, řádné odměňování • U učňů se vyžaduje lékařský posudek ČR •
• •
Muži starší 18 let • Výjimka : Žáci SOU a SLŠ starší 16 let v rámci přípravy na povolání pod stálým dozorem / učitele / Zdravotně způsobilí S platným osvědčením o způsobilosti k obsluze
4.2. Organizace práce Německo Práce jednotlivce : Z důvodu vysokého rizika vyžadují bezpečnostní předpisy při : • práci s motorovou pilou • práci s navijákem nebo stahovákem • výstupu do korun stromů
-9-
trvalé sluchové, zrakové nebo jiné spojení s ostatními pracovníky. Jen tak je možná v případě nouze rychlá pomoc Rakousko Práce jednotlivce : Při provádění nebezpečných prací , kam patří i práce s motorovou pilou, je nutná přítomnost dalšího pracovníka v přiměřené vzdálenosti (na doslech, zavolání) nebo zajištění možnosti poskytnout rychlou pomoc technicko organizačními opatřeními na pracovišti. ČR • • • • •
Organizace práce a pracovní postupy musí být stanoveny s ohledem na vykonávanou činnost, zvláštnosti pracoviště a pracovní podmínky Při práci osamoceného zaměstnance musí být stanovena pravidla pro dorozumívání na pracovišti Jednotlivec může pracovat sám, ale musí být zajištěna kontrola dalším pracovníkem v intervalu 30 minut Nemůže – li jednotlivec sám zajistit bezpečné kácení, kácení se zakazuje Při těžbě dříví v blízkosti komunikací musí být zajištěna bezpečnost silničního provozu (výstražné značky, hlídky atd.)
4.3. Ústupová cesta Německo • Před zahájením těžebních prací musí být zřetelně stanoveny bezpečné ústupové cesty pro všechny osoby, které se podílejí na kácení. • Ústupové cesty by měly být všeobecně (na rovině) směrovány šikmo vzad. Rakousko • Před započetím kácení musí být zřetelně stanoveno, kudy vede nebo kde je vyklizená ústupová cesta pro každého pracovníka podílejícího se na kácení • Ústupová cesta se všeobecně (na rovině) stanovuje šikmo vzad. ČR • •
Před zahájením těžebních prací musí být zřetelně stanoveny bezpečné ústupové cesty pro všechny osoby, podílející se na kácení. Ústupové cesty by měly být všeobecně (na rovině) směrovány šikmo vzad
4.4. Ohrožený prostor Německo Kruhová plocha o poloměru dvojnásobné délky káceného stromu. Rakousko Ohrožený prostor je kruhová plocha o poloměru 1,5 – 2 délek kmene, pokud nehrozí samovolný pohyb kmenů nebo jejich částí.
- 10 -
ČR Kruhová plocha o poloměru dvojnásobné délky káceného stromu.
4.5. Vlivy počasí Německo Různé povětrnostní vlivy zvyšují nebezpečí úrazů při kácení. Je proto neodpovědné kácet za ztížených povětrnostních podmínek : • Omezená viditelnost • Silný vítr
Rakousko Omezení kácet za ztížených povětrnostních podmínek : • Silný vítr • Podstatné snížení viditelnosti • Náledí • Bouřka ČR Omezení kácet za ztížených povětrnostních podmínek : • Za povětrnostní situace, kdy nelze bezpečně dodržet určený směr kácení • Klesne-li viditelnost pod dvojnásobnou délku kácených stromů • Klesne-li teplota pod –15° C po celou dobu výkonu práce
4.6. Práce ve svahu Německo • Na svahu provádíme manipulaci zásadně z horní strany, zejména příčné řezy • Pracujeme vedle sebe, nikdy nad sebou Rakousko • V obtížném terénu (svah, zledovatělý povrch, při opracování mokrého nebo čerstvě oloupaného dříví) se musí použít náledníky. • Při nebezpečí samovolného pohybu dříví na svahu se nesmí pracovat nad sebou • Při kácení a manipulaci dříví musí stát pracovník s motorovou pilou vždy nad stromem (kmenem) • Hrozí - li samovolný pohyb kmene za svahu je nutné jej odpovídajícím způsobem zajistit ČR • •
Kde je nebezpečí samovolného pohybu stromů a kmenů se zakazuje pracovat nad jinými a kácet proti svahu. Odvětvování a veškerý pohyb pracovníků je zásadně z horní strany stromu.
- 11 -
4.7. Slabé dříví Německo • V hustých slabých porostech můžeme stromy o průměru 20 cm ve výčetní tloušťce kácet postupným odřezáváním. • Odřezávání kmenů po částech můžeme provádět jedním šikmým řezem, nebo dvěma řezy Rakousko • Pro kácení slabého dříví tj. pod 20cm průměru ve výčetní tloušťce nejsou žádné zvláštní předpisy. • Dodržují se pravidla bezpečnosti práce, která jsou uvedena v „Technicko organizačních směrnicích„ Rakouska schválených pro výuku a publikovaných v odborné příručce „ Forst, Papier und Platte „ ČR Za slabé dříví jsou považovány stromy do 15 cm na pařezu . Platí : • odvětvení spodní části stromu max. od výšky ramen směrem dolů • směrový zářez je nahrazen vodorovným řezem (řezy) • k usměrnění pádu lze využít dřevorubecký háček zavěšený strom je možno uvolňovat poponášením v ruce nebo na rameni
Z uvedeného výčtu systému práce v lese je zřejmé, že z hlediska zavedených standardů zakotvených v legislativě našeho státu právem zaujímáme dosti vysokou příčku v hodnocení ostatních zemí EU. Je ovšem smutnou skutečností, že z důvodu nízkých výdělků v lesnictví a tím vysoké fluktuace a nezkušenosti pracovníků, máme velké množství pracovních úrazů právě z nedodržování těchto standardů.
- 12 -
5. Porovnání systému úrazových pojišťoven v ČR a zahraničí Nosným podkladem ve zpracování této kapitoly byla využita: „Příloha důvodové zprávy k návrhu zákona o úrazovém pojištění“ (zdroj: Ministerstvo financí, rok 2005), která byla použita v podkladech pro návrhy sestavení budoucího systému fungování úrazové pojišťovny v našem státě
ČR V systému úrazovách pojišťoven dochází ke měnám v důsledku přijetí Zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Je nutno podotknout, že většina snahy, trerá byla se zrodem tohoto zákona vynaložena, vyplynula naprázdo a od kritizovaných systémů pojišťoven se mnoho neodlišuje (snad jen v přímém toku financí). Systém shrnutý níže pouze v bodech dává možnost nahlédnout do problematiky kritizované nejen odbornou veřejvostí ČR, ale i pozorovatelů ze zahraničí. – za léta 1993 až 2002 na účty dvou komerčních pojišťoven - České pojišťovny, a.s. a KOOPERATIVA, a.s., bylo zaplaceno za zákonné pojištění takřka 13 miliard korun – pojišťovny zpětně vyplatily pojistná plnění ve výši necelé poloviny složené částky, kterou činily náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců – do státního rozpočtu byl za výše uvedená léta převeden přebytek ve výši až 7,5 miliardy korun, kterou pojišťovny nespotřebovaly na účel pro které jsou finanční prostředky určeny a krytí vlastní správní režie – v období let 1993 až 1999 bylo odvedeno do státního rozpočtu celkem 3 miliardy 537 milionů korun – za rok 2002 bylo takto do státního rozpočtu vráceno 1 miliarda 476 milionů korun – v roce 2002 činila správní režie pro obě pojišťovny dohromady 600 milionů korun – zaměstnavatelé nemají snahu provádět krácení částek odškodnění v důsledku porušení bezpečnostních předpisů postiženými – přestože je na zákonné pojištění vynaloženo tolik prostředků, chybí motivace k prevenci – dá se hovořit o skrytému dodatečného zdanění podnikatelů – chybí možnost udělování bonus a malus ve vybírání pojistného – neřeší pojištění samostatně výdělečných osob (OSVČ). – uvedené pojišťovny poskytující dodatkové dávky a nekontrolují pracovní neschopnost („pojišťovny vždy platí“) – přechod k úrazovému pojištění je MPSV připravován již více než 15 let – prevence – měla by být prioritní činností nositele pojištění provázaná do všech jeho činností
Zahraničí V návrzích pro zaváděný systém úrazové pojišťovny v ČR byl navrhovaný model jak německý tak i rakouský. Oba modely mají mnoho společného. - 13 -
Nositelem úrazového pojišťění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání jsou pojišťovny, které mají přímo ve svých kritériích stanoveno výběr pojistného, výplatu pojistných událostí, prevenci, osvětu a kontrolu nad prostředky – kolik, kam a na co je vynakládá. Je zde přímá zodpovědnost zaměstnavatelů za množství a druhy pracovních úrazů a nemocí z povolání a tím je stanoveno pojistné a hlavně přijímání opatření pro proti opakování úrazů. Je zde jednoznačně stanovena odpovědnost za úraz a ekonomický důsledek z toho plynoucí pro všechny zúčastněné – zaměstnance, zaměstnavatele i pojišťovnu.
Shrnutím skutečností uvedených v této kapitole je velice negativní zjištění, že se velice pracně hledá důvod, proč se snažit vychovávat firmy a jejich pracovníky a stanovovat různé systémy a programy, když stát tuto problematiku zcela ignoruje. Neustále ovšem hovoříme o prostředcích, které jsou ve finále nákladem státu.
- 14 -
6. - Legislativní zajištění zaměstnavatel, zaměstnanec Účelem této kapitoly je zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovních podmínek zaměstnanců jako nedílné součásti všech pracovních činností firmy. Zákoník práce 262/2006 Sb. (dále jen ZP), další předpisy, zejména zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, v platném znění a NV č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, přináší v oblasti BOZP podstatné změny, zejména posiluje práva zaměstnanců na informace a projednávání týkající se zájmu zaměstnanců. Stanovuje rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví, hygienické požadavky na pracovní prostředí a rozšiřuje povinnosti zaměstnavatelů v okruzích blíže specifikovaných v dalších částech této kapitoly.
6.1. Kontroly zaměstnanců 6.1.1. Kontrola zaměstnanců na dodržování BOZP Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni provádět kontroly zaměstnanců, zda dodržují stanovené bezpečné pracovní a technologické postupy se kterými byli seznámeni, zda zaměstnanci nepracují pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, zda používají přidělené OOPP, na pracovištích v riziku hluku nad 85 dB vždy kontrolují, zda zaměstnanci používají ochranu sluchu.
6.1.2. Záznam z provedené kontroly BOZP zaměstnanců vedoucími zaměstnanci Vedoucí zaměstnanci vedou pravidelně záznamy z provedené kontroly zaměstnanců, zda dodržují (porušují) zásady BOZP uvedené v této kapitole (včetně dechových zkoušek na alkohol), např. v deníku kontrol vedoucího zaměstnance. Záznam by měl obsahovat jméno kontrolovaného zaměstnance, pracovní činnost, co zaměstnanec porušil, opatření k odstranění závady, vč. termínu a záznam o odstranění závady. Záznam o porušení BOZP by měl být zaměstnancem podepsán.
6.1.3. Předcházení škodám Dle § 249 ZP je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku. Hrozí-li škoda je povinen na ni zaměstnanec upozornit vedoucí zaměstnance. Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké. Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit závadu svému nadřízenému.
6.1.4. Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody Na zaměstnanci, který vědomě ani neupozornil vedoucího zaměstnance na hrozící škodu ani nezakročil proti hrozící škodě (§ 249 ZP), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti a jaký je společenský - 15 -
význam škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům zaměstnance, který povinnost nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
6.2. Posouzení, zhodnocení a prevence rizik Zaměstnavatel je povinen provádět úkoly v prevenci rizik. Úkoly v prevenci rizik zajišťuje zaměstnavatel za pomoci odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (Zák. č.309/2006 Sb.).
6.2.1. Prevence rizik Prevencí rizik jsou všechna opatření vyplývající z platných právních předpisů a z opatření zaměstnavatele k zajištění BOZP zaměstnanců, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat. Nelze-li rizika odstranit, je každý vedoucí zaměstnanec společnosti povinen na základě jejich vyhodnocení přijmout opatření k omezení jejich negativního působení. Preventivní postupy: zabránit vzniku rizik, zhodnotit nevyhnutelná rizika, odstraňovat rizika přímo u zdroje, dbát na lidský faktor při práci, zejména při uspořádání pracovních míst a při výběru pracovních prostředků a pracovních a výrobních metod, dbát na stav techniky, plánovat prevenci rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, nahrazovat nebezpečné postupy bezpečnými s menším stupněm rizika, dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany, udílet vhodné pokyny zaměstnancům, v případě hrubého zanedbávání úrazové prevence uplatňovat i finanční postihy vůči odpovědným zaměstnancům. K tomu jsou vedoucí zaměstnanci povinni pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů. Dále jsou povinni informovat odborně způsobilou osobu zaměstnavatele k provádění úkolů v prevenci rizik, o všech rizicích, která se na pracovišti vyskytnou, o všech nových technologiích, pracovních postupech a strojích ovlivňujících výskyt rizik a spolupracovat s ním při návrzích opatření.
6.2.2. Posouzení a zhodnocení rizik Pro vyhledávání, posouzení a vyhodnocování rizik možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců na pracovištích a zařízeních společnosti má být zpracován na základě analýzy úrazovosti, četnosti a závažnosti pracovních úrazů, zjištění příčin, analýzy jednotlivých prací a pracovišť, posouzením nebezpečnosti prací a úkonů z hlediska ohrožení člověka následující systém zhodnocení rizikovosti: a) druh pracovních činností dle profesí a jejich specifika b) charakteristika jednotlivých druhů rizik – profesní rizika, – rizika pracovního prostředí a pracovních prostor,
- 16 -
– rizika používání pracovní mechanizace, – rizika klimatických podmínek, – rizika používání chemických přípravků, – rizika možné úrazovosti, – rizika spolehlivosti a selhání lidského činitele, – rizika kombinovaná, – rozbor kritických míst, c) zhodnocení jednotlivých faktorů. Poznámka: příklady rizik a rizikových faktorů jsou uvedeny v obrazové příloze této diplomová práce na nosiči CD-ROM
6.3. Kategorizace prací V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, se podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a podle míry rizikovosti těchto faktorů práce zařazují do čtyř kategorií s dodržením podmínek pro zařazování prací podle vyhl. č. 432/2003 Sb. 6.3.1. Vymezení kategorií: Ve smyslu § 2 vyhlášky se za práce – kategorie první považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance, – kategorie druhé považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními (NV č. 178/2001 Sb., ve znění NV č. 523/2002 Sb., NV č. 480/2000 Sb., NV č. 502/2000 Sb.) dále jen „ hygienické limity“, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb. – kategorie třetí považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 vyhlášky, při čemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají dále jen „osob“), není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací, – kategorie čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Kategorie, do které má být práce zařazena podle § 37 odst. 3 písm. c) zákona, se v případě, že jde o práci spojenou s expozicí několika faktorů, stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru. Hodnoceny jsou faktory: - prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetické pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.
- 17 -
O zařazení do kategorie 3-4 rozhoduje orgán veřejného zdraví, na návrh zaměstnavatele a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňujících zařazení práce do druhé kategorie nebo 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c). Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. Pro splnění termínu podání návrhu u nových prací oznámí zaměstnavatel nové technologie a zaměstnance místně příslušné Hygieně práce pracovní lékařství. Měření škodlivin rizikových faktorů může provádět pouze autorizovaná či akreditovaná osoba. Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede: – označení práce, – název a umístění pracoviště, – jednotlivé dílčí výkony, které jsou v rámci práce prováděny, – délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn, – postup stanovení celkové expozice rozhodujícím faktorům v charakteristické směně, její výsledné hodnoty a zařazení jednotlivých faktorů do kategorie, – návrh kategorie, do které má být práce zařazena, – počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen, – opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci. Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení. V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrh, který má náležitosti shora uvedené. 6.3.2. Informace zaměstnanců o zařazení prací do kategorií Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby byli všichni zaměstnanci (včetně sezónních) informování o tom, do jaké kategorie byla jejich práce zařazena – odst. 1, písm. b) § 103 zákoníku práce – nejpozději do 1 měsíce od vydání rozhodnutí KHS a informováni o tom, které zdravotnické zařízení (jméno lékaře) poskytuje závodní preventivní péči, jakým prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit a jak často. 6.3.3. Rizikové práce – jsou to práce zařazené do kategorie 3 a 4 a rovněž i do kategorie 2, pokud o tom rozhodne orgán veřejného zdraví. Orgán veřejného zdraví může stanovit i další podmínky. 6.3.4. Evidence rizikových prací – musí obsahovat jméno, počet směn odpracovaných v riziku, výsledky zdravotních prohlídek, výsledky měření škodlivin. Měření škodlivin provádí akreditovaná laboratoř (např. KHS laboratorní oddělení fyzikálních škodlivin) v periodách určených orgánem ochrany veřejného zdraví KHS. Za realizaci měření odpovídá zaměstnavatel. Archivace evidence je 10 let, u karcinogenů, azbestu a
- 18 -
biologických činitelů je 40 let. Evidence rizikových prací se vede samostatně dle zaměstnanců. Evidenci rizikových prací vede zaměstnavatel.
6.4. Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí a při poskytování 1. pomoci Opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí jako jsou havárie, požáry a povodně, jiné vážné nebezpečí a evakuace zaměstnanců přijímají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v souladu s ustanoveními § 102 odst. 6 zákoníku práce. Při poskytování 1. pomoci spolupracují se zařízením závodní preventivní péče. Vedoucí zaměstnanci jsou zejména povinni: – zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí 1. pomoci, zajišťují přivolání lékařské pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců, – zajistit ve spolupráci se zařízením závodní preventivní péče proškolení těchto zaměstnanců a jejich vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti, – přizpůsobovat tato opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a dbát o zlepšování pracovních podmínek, – minimálně 1 x za rok organizovat ve spolupráci s odborovou organizací prověrky bezpečnosti práce na všech pracovištích společnosti. Z pohledu preventivních opatření i při vlastním plnění povinností v případech mimořádných událostí, požárech a úrazech sehrává nepříznivou roli skutečnost, že výrobní i ostatní činnosti jsou prováděny z převážné části rozptýleně po jednotlivých venkovních i vnitřních pracovištích a menších pracovních skupinách s častou změnou pracoviště.
6.5. Lékařská preventivní péče, lékařské prohlídky, zabezpečení prohlídek Závodní zdravotní péče, vstupní a výstupní lékařské prohlídky a preventivní lékařské prohlídky se řídí zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (§ 18 a, § 35 a a § 490), v platném znění, zák.č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, vyhl.č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek a Směrnicí MZd č. 49/1967 Věst. MZ ve znění směrnice č. 17/1970 – Posuzování zdravotní způsobilosti k práci, Vyhláškou 277/2004 Sb. o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, v platném znění. Zaměstnavatel zajistí pro své zaměstnance závodní preventivní péči zabezpečující prevenci, včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Tato péče se nedotýká svobodné volby lékaře, je organizována na smluvním základě s lékařskými partnery (zařízením závodní preventivní péče). 6.5.1. Hrazená péče zdravotní pojišťovnou Hrazená péče zdravotní pojišťovnou zahrnuje: – zdravotní výkony provedené v rámci 1. pomoci, – periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávajících činnosti na rizikových pracovištích schválených orgány veřejného zdraví,
- 19 -
– mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů podle směrnice MZd č. 49/67 Sb. ve znění č. 17/70 Sb. o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, – dispenzární prohlídky zaměstnanců s hlášenou nemocí z povolání u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice rizika. 6.5.2. Preventivní lékařské prohlídky Preventivní lékařské prohlídky zahrnují: – vstupní a výstupní lékařské prohlídky, – periodické lékařské prohlídky ve lhůtách stanovených samostatnými předpisy – mimořádné prohlídky – v případě, že došlo k závažnému úrazu, nehodě spojené s bezvědomím, k pracovní neschopnosti delší než 4 týdny nebo je-li důvodné podezření, že došlo ke změně způsobilosti k práci, – řadové prohlídky – podrobují se jim všichni ostatní zaměstnanci, kteří se nepodrobují periodickým lékařským prohlídkám ve lhůtách stanovených podle profesí. Lhůty těchto řadových prohlídek je 1 x za 5 let, po padesáti letech věku 1 x za 3 roky. 6.5.3. Evidence zdravotních prohlídek Veškeré lékařské prohlídky zaměstnanců musí být po dobu výkonu práce zaměstnance uloženy u zaměstnavatele
6.6. Zákaz prací ženám, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým Tato část zahrnuje oblast pracovních podmínek a zákazu prací v souladu s §§ 238 – 247 ZP a vyhláškou č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Zaměstnavatel zajistí v případě pochybností, zda jsou porušovány zákazy a limity dané legislativními předpisy v této oblasti, konzultaci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví (hygienickou stanicí).
6.7. Vybavení zaměstnanců OOPP, pracovním oděvem a obuví, mycími, čisticími a dezinfekčními prostředky a ochrannými nápoji Vychází z povinností zaměstnavatele, vytvářet svým zaměstnancům podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, zejména: – chránit pracovníky před úrazy, poškozením zdraví a nemocemi z povolání , – předcházet a eliminovat negativní vlivy na pracovní podmínky a pracovní prostředí a vlivy nevyhovujících mikroklimatických podmínek. Právní předpisy: – ustanovení § 104 Zákoníku práce,
- 20 -
– NV č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, – NV č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na OOPP, – NV č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
6.8. Poskytování OOPP 6.8.1. Vybavení a používání OOPP a) Tam, kde nelze ochranu zdraví a života zajistit jiným způsobem, je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům k bezplatnému používání potřebné OOPP. Tuto povinnost nelze nahradit finančním plněním. Podmínky používání OOPP jsou stanoveny na základě zjištěných rizik, četnosti rizik, pracovní zátěže a parametrů OOPP. b) OOPP musí: -
být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,
-
odpovídat podmínkám na pracovišti,
-
být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,
-
respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.
c) Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více ochranných prostředků, musí být tyto OOPP vzájemně slučitelné. d) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům OOPP podle vlastního seznamu. Učňům, pracovníkům s pracovním poměrem na dobu určitou (brigádníkům, sezónním zaměstnancům apod.), učitelům, žákům a studentům při výrobní a provozní praxi a jiným osobám vyskytujícím se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovišti, např. při návštěvách, revizích, kontrolách apod., se zapůjčuje základní vybavení OOPP (např. pracovní oděv a pracovní obuv, ochranné rukavice, příp. ochranný plášť). U rizikových pracovišť se poskytují OOPP v plném rozsahu. e) Poskytovat lze pouze takové OOPP, které odpovídají zák. č. 22/1997 Sb., v platném znění (posouzení shody výrobku, „atest“) a nařízení vlády č. 172/1997 Sb. (schvalování OOPP). f) OOPP, které mají charakter stejnokrojů (vedoucí středisek, recepční hotelů, atd.), musí být označeny názvem firmy, pro možnost uplatnění nákladů u finančního úřadu.
- 21 -
6.8.2. Seznam pro poskytování OOPP a) Součástí přílohy je návrh seznamu OOPP pro vybrané skupiny prací. Podkladem pro zpracování tohoto seznamu bylo vyhodnocení a posouzení rizik možného ohrožení zaměstnanců. b) Vlastní seznam pro poskytování OOPP stanoví pro každého zaměstnance konkrétní ochranné prostředky podle profese a práce, kterou vykonává, podle prostředí, ve kterém se pohybuje a která rizika ho přitom ohrožují. c) Seznam obsahuje: -
pracovní činnost (profesi) a druhy OOPP, kterými musí být pracovník vybaven proti působení rizik (výběr proveden podle přílohy č. 2 a 3 nařízení vlády č. 495/2001 Sb.),
-
užívací dobu OOPP vyjádřenou v měsících za předpokladu, že OOPP jsou užívány v průběhu celého roku. Jsou-li OOPP používány jen v určitém období roku, užívací doba se prodlužuje,
-
znaky podle jednotlivých druhů rizik možného ohrožení, přičemž:
zn. „1“ se označují OOPP poskytované zaměstnanci k ochraně zdraví a života, zn. „1 z“ se označují OOPP snižující ohrožení nepříznivými klimatickými podmínkami, zn. „2“ se označují OOPP poskytované z důvodů hygienických, zn. „pp“ se označují OOPP poskytované dle potřeby, - výběr OOPP, jímž musí být zaměstnanec vybaven proti působení rizik dle příl.č. 2 nařízení vlády č. 495/2001 Sb. 6.8.3. Podmínky poskytování OOPP – Doba životnosti, způsob a podmínky používání jednotlivých druhů OOPP jsou v seznamu stanoveny na základě závažnosti vyskytujících se rizik, charakteristiky práce a pracoviště s ohledem na vlastnosti těchto OOPP. – OOPP jsou zaměstnancům zaměstnavatelem zapůjčovány a výměna se řídí skutečným opotřebením, přičemž platí, že OOPP musí být zaměstnanci vyměněny ihned, jakmile ztratí svou ochrannou funkci. Proto užívací doba daného prostředku je pouze orientačním údajem; k výměně OOPP musí dojít okamžitě, kdy je tato ochranná funkce snížena. Pokud OOPP neztratí svoji ochrannou funkci i po uplynutí užívací doby, lze tuto přiměřeně prodloužit. K prodloužení užívací doby nesmí dojít v případech, kdy je u OOPP užívací doba stanovena přímo výrobcem v návodu k používání (např. ochranná přilba, dýchací přístroj a další). – Posouzení funkčnosti nebo nefunkčnosti příslušného OOPP je v pravomoci přímého nadřízeného konkrétního zaměstnance. – OOPP jsou svěřovány zaměstnanci do osobního používání na základě písemného potvrzení o převzetí u každé položky v kartě výdeje OOPP,
- 22 -
vedené zvlášť pro každého zaměstnance. OOPP zůstávají vždy majetkem společnosti. – Zaměstnancům, vykonávajícím práce, pří nichž se zapůjčují OOPP jen přechodně nebo jednorázově nebo pro krátkodobé použití, se tyto poskytují pouze na dobu výkonu pracovní činnosti. OOPP se zapůjčují rovněž zaměstnancům, se kterými byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou. Potřebné OOPP se podle seznamu zapůjčují dle okolností i osobám pohybujícím se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích. – Zaniknou-li podmínky pro vybavení zaměstnance OOPP, je tento povinen je vrátit v přiměřeně opotřebeném stavu. Stejně tak musí být vráceny OOPP zapůjčené jednorázově na krátkodobou práci ihned po skončeni této práce. – Zaměstnavatel zajišťuje na své náklady čištění, praní, desinfekci, opravy a údržbu přidělených OOPP. V případě, že tuto povinnost nelze efektivně zajistit, poskytne zaměstnanci měsíční paušální náhradu na základě provedených kalkulací. – Zhodnocení rizik a úprava seznamu pro poskytování OOPP musí byt provedena znovu, jakmile dojde ke změnám, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, např. v důsledku zavedení nové technologie, vzniku nových pracovních podmínek nebo změny dosavadních pracovních podmínek. Zhodnocení rizik a úpravu seznamu pro poskytování OOPP provede zaměstnavatel jakmile dojde ke změnám BOZP.
6.9. Poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků Zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky mycí a čistící prostředky, k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne dezinfekční prostředky. Za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem. Množství mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, poskytovaných zaměstnancům se řídí rozsahem znečištění na pracovištích, která se zařazují do čtyř skupin: Skupin a
Poskytované množství v g za měsíc Druh práce Mycí prostředek
Čisticí prostř. (pasta)
Ochranné masti
A
Velmi nečistá
200
900
50
B
Nečistá
100
600
50
C
Méně čistá
100
300
-
D
Práce čistá
100
-
-
Společně pro všechny druhy prací minimálně 2 ručníky za rok a 1 balíček toaletního papíru na měsíc - 23 -
Příklady druhů prací z hlediska znečištění Druhy prací Příklady profesí a profesních činností Práce velmi nečistá
Obsluha kotlů na pevná paliva, opraváři a údržbáři, obsluha zemních strojů a strojních zařízení
Práce nečistá
Vazači, jeřábníci mimo kabinu jeřábu, řidiči nákladních vozidel, řidiči traktorů, nakladačů, zemědělských strojů, lesní a zemědělští dělníci, kočí, kováři, manipulanti, lanovkáři, zedníci, elektromontéři, zaplétač lan, obsluha odkorňovače, kácecího stroje, elektromontéři, obsluha rámové pily
Práce méně čistá
Mistři, lesníci, jeřábníci v kabině jeřábu, řidiči osobních vozidel, skladoví dělníci, tesaři, obsluha dřevoobráběcích strojů, elektromechanik, pokojská, uklízečka, ostraha objektů, kuchařka, výdej stravy, ost. zam. v kuchyni, zásobování
Práce čistá
Obsluha plynových kotelen, administrativa, dozor, obchod, služby, školství
Poskytování náhrad na mycí, čisticí a dezinfekční prostředky: Náhrady za mycí, čisticí a dezinfekční prostředky včetně ručníků a toaletního papíru je možno poskytnout zaměstnancům finančním plnění (na základě řádně provedené kalkulace)
6.10. Poskytování ochranných nápojů K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem se zaměstnancům poskytují ochranné nápoje. Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním.
Podmínky pro poskytování ochranných nápojů – při trvalé práci, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné operativní teploty + 26 °C. – když se prokáže měřením, že dochází při dané práci u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 l za osmihodinovou směnu, vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 % nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá třívrstvému oděvu), – při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí mezi 10. až 17. hodinou vyšší než hodnota to max. (+ 26 °C) – při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde z technologických důvodů udržována teplota 4 °C a nižší,
- 24 -
musí
být
– při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní doby nižší než 4 °C. Ochranné nápoje podle písm. a) až c) se poskytují v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin ztracených za směnu potem a dýcháním, většinou 1 litr za směnu, případně v množství dohodnutém s lékařem závodní preventivní péče. Za vhodné ochranné nápoje se považují např. minerální vody, čaje. Na pracovištích s teplotou 4o C a nižší se poskytují teplé nápoje v množství alespoň půl litru za směnu. Za teplý nápoj lze považovat čaj.
Charakteristika ochranných nápojů Všechny nápoje musí být nealkoholické, s obsahem méně než 6,5 % cukru, zdravotně nezávadné, snadno vstřebatelné, odpovídající platným hygienickým předpisům. Za ochranný nápoj nelze považovat mléko, kávu nebo jakýkoli alkoholický nápoj.
Způsob poskytování ochranných nápojů – Naturálně přímý výdej ochranného nápoje před zahájením směny nebo v jejím průběhu. – Ve výjimečných případech, kde není možné z technickým a organizačních důvodů zabezpečit ochranné nápoje naturálně, lze poskytnout finanční náhradu (na základě řádné kalkulace).
6.11. Zvláštní odborná způsobilost zaměstnanců k práci, kvalifikace zaměstnanců, průkaz odborné způsobilosti Technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců mohou obsluhovat, a činnosti, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví mohou vykonávat, jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Předpoklad k získání zvláštní odborné způsobilosti k obsluze strojů a k provádění činností je: – dosažení věkové hranice 18 let, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak, – zdravotní způsobilost, – získání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti. Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí řeší nařízení vlády č. 378/2001 Sb. 6.11.1. Podmínky pro zařazení zaměstnance se zvláštní odbornou způsobilostí k obsluze stroje nebo k provádění činnosti – ověřit dovednosti tohoto zaměstnance na vlastním pracovišti, kde konkrétně bude tyto práce vykonávat, a případně rozšířit jeho školení a výcvik se zaměřením na konkrétní stroj, pracoviště a pracovní podmínky, – před použitím přídavných zařízení zajistit školení a výcvik doplňující kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají konkrétního přídavného zařízení. 6.11.2 Odbornou přípravu uchazečů zajišťuje akreditovaný certifikační orgán podle podmínek a pravidel příslušného akreditovaného certifikačního orgánu. Odborná
- 25 -
příprava se sestává z teoretické části (dále jen „školení“) dané osnovami schválenými certifikačním orgánem a praktické části (dále jen „výcvik“) a musí být zajišťována pomocí instruktorů s příslušnou kvalifikací. Obsah a rozsah školení a výcviku je závislý na konkrétním stroji nebo činnosti. Výcvik může provádět i zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec vlastnící platné oprávnění k obsluze stroje či provádění činností. 6.11.3. Certifikační zkouška se skládá z teoretické a praktické části a musí prokázat, že uchazeč má dostatečné znalosti obsluhy a údržby technického zařízení. Na základě úspěšně vykonané zkoušky je uchazeči vydán certifikát případně osvědčení s celostátní působností. Platnost osvědčení nebo certifikátu je stanovena na dobu maximálně 5 let. Požadovaná zvláštní odborná způsobilost zaměstnanců k práci podle jednotlivých profesí a obsluhy strojů, kvalifikace zaměstnanců, průkaz odborné způsobilosti, proškolení a lékařské prohlídky je uvedena v samostatných právních předpisech.
6.12. Školení a přezkoušení zaměstnanců Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce a jejich ověřování je jednou z řady povinností zaměstnavatele stanovenou § 103 ZP. Školení zajišťuje pověřená osoba. 6.12.1. Druhy školení: vstupní školení, periodické školení, školení zaměstnanců vybraných profesí, školení vedoucích zaměstnanců. 6.12.1.1. Vstupní školení Účastní se jej každý nově přijatý zaměstnanec, který musí být seznámen s hlavními zásadami BOZP a předpisy, které souvisí s jeho pracovní činností a se specifiky pracoviště. 6.12.1.2. Periodické školení Zaměstnanci jsou na něm seznamováni s novými předpisy a změnami pracovních podmínek. Školení se provádí pravidelně v intervalech stanovených zaměstnavatelem. 6.12.1.3. Školení zaměstnanců vybraných profesí Zaměstnanci vybraných profesí (řidiči, elektrikáři, obsluhovatelé technických zařízení, zaměstnanci pracující s nebezpečnými chemickými látkami apod.) jsou školeni v termínech stanovených příslušnými právními předpisy a normami platnými pro daný obor činnosti. Vlastní školení a přezkušování provádí zpravidla osoba nebo firma s odbornou způsobilostí, která má oprávnění pro školení pro danou oblast. 6.12.1.4. Dokumentace školení: O každém provedeném školení musí být vyhotoven písemný záznam obsahující osnovu školení, datum školení, seznam zúčastněných proškolovaných zaměstnanců s jejich vlastnoručními podpisy, jméno školitele, příp. jména členů komise a jejich podpisy.
- 26 -
6.13. Pracovní úrazy a nemoci z povolání 6.13.1. Pracovní úrazy Evidence, hlášení a zasílání záznamů o úrazu se řídí NV č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocích z povolání se řídí ustanovením § 105 ZP. Všechny pracovní úrazy se evidují v souladu s ustanovením § 105 odst. 2 ZP do knihy úrazů. 6.13.2. Pokud došlo k pracovnímu úrazu, je zaměstnavatel povinen: a) vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí a za účasti příslušného odborového orgánu a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu. b) sepsat „Záznam o úrazu“, pokud pracovní neschopnost postiženého byla delší než tři kalendářní dny, nebo když došlo k úmrtí zaměstnance. c) jakmile dojde k pracovnímu úrazu s předpokládaným podezřením se spáchání trestného činu, přímý nadřízený postiženého jej ohlásí bez zbytečného odkladu státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR d) Po přijetí zprávy o pracovním úrazu zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz – zástupci odborového orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, – zaměstnavateli, který zaměstnance k práci v org. jednotce vyslal, – příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost nebo pracoviště tomuto dozoru, pokud poškození zdraví vyžaduje hospitalizaci zaměstnance (v nemocnici nebo v léčebném ústavu) delší než 5 dní, – Pojišťovně, u které je firma pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. Ve většině případů organizační jednotky pojišťovny považují za ohlášení pracovního úrazu (mimo smrtelný pracovní úraz) zaslání záznamu o úrazu spolu s hlášením pojistné události a dalšími náležitostmi předepsanými pro vypořádání zákonné odpovědnosti. e) V případě smrtelného pracovního úrazu platí okamžitá ohlašovací povinnost: – Policii ČR, – příslušné zdravotní pojišťovně zaměstnance, – zástupci odborového orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, – zaměstnavateli, který zaměstnance k práci v org. jednotce vyslal, – příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost nebo pracoviště tomuto dozoru, – Pojišťovně, u které firma pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. – rodině zaměstnance.
- 27 -
6.13.3. Předkládání záznamů o úrazech Zaměstnavatel zašle dále záznamy o úrazu do pátého dne následujícího měsíce – příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost nebo pracoviště tomuto dozoru, – příslušné zdravotní pojišťovně, – příslušnému útvaru Policie ČR, pokud byl v souvislosti s PÚ spáchán trestný čin, – postiženému, Dále zaměstnavatel zašle záznam o pracovním úrazu spolu s hlášením pojistné události organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. O smrtelném pracovním úrazu nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení – příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost nebo pracoviště tomuto dozoru, – příslušné zdravotní pojišťovně, – příslušnému útvaru Policie ČR, – rodinným příslušníkům, Dále zaměstnavatel zašle záznam o pracovním úrazu spolu s hlášením pojistné události organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu 6.13.4. Šetření pracovního úrazu Šetření pracovního úrazu je povinností vedoucího zaměstnance, za účasti postiženého a zástupce odborového orgánu (§ 105 odst 1. ZP). Další šetření si mohou vyhradit orgány SOD (IBP, OBÚ, odborový svaz, hygiena apod., především u smrtelného pracovního úrazu). V případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnavatel pořídí výpovědi svědků úrazu. Protokoly ze šetření pracovního úrazu se vyhotovují dle rozhodnutí SOD, pro potřeby zaměstnavatele se vyhotovují v případě smrtelného pracovního úrazu a pracovního úrazu těžšího charakteru (např. rozdrcení končetiny, poranění lebky, poranění páteře apod.) a dle vyžádání orgánů SOD. 6.13.5. Nápravná opatření k pracovnímu úrazu Zaměstnavatel je povinen ve smyslu ustanovení ZP přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. O uložení a splnění nápravných opatření vede zaměstnavatel evidenci. 6.13.6. Nemoci z povolání Zjištění nemoci z povolání (hlášení) provádí kliniky chorob z povolání. Problematiku vyhlašování chorob s povolání řeší Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se vydává seznam nemocí z povolání. 6.13.7. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání Náhradu poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v rozsahu, ve kterém za ni odpovídá a sice: – náhrada za ztrátu na výdělku, – bolest a ztížení společenského uplatnění (stanoví ošetřující lékař nebo lékař ZPP) – účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
- 28 -
– věcná škoda. Náhrady za škodu při pracovních úrazech a nemocích z povolání se řídí ustanoveními § 275 ZP. Procentická výše náhrady se stanovuje souběžně se šetřením pracovního úrazu v zápise o šetření a náhradách v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Procentickou výši náhrad stanovuje zaměstnavatel za účasti zaměstnance a zástupce odborového orgánu Zaměstnavatel je povinen pro urychlené odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání: – Poškozený zaměstnanec předá zaměstnavateli náležitosti pro odškodnění – posudek o bolestném nebo ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcné náklady (věcná škoda) apod., – Zaměstnavatel vyhotoví Hlášení pojistné události, přiloží posudek o bolestném nebo ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady na léčení, popř. věcné náklady, přiloží zpracované Náhrady ztráty na výdělku – ušlý výdělek. – Veškerou dokumentaci zašle na pojišťovnu, u které je zaměstnavatel pojištěn. – Vyrozumívací dopis od pojišťovny k likvidaci pojistné události zakládá zaměstnavatel pro možnost kontroly a další využití. 6.13.8. Náhrady za smrtelný pracovní úraz náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (§ 376 ZP), náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§ 376 ZP) − zejména účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zákona o státní sociální podpoře. Náklady na pohřeb se hradí tomu, kdo je vynaložil a prokázal, − 1/3 nákladů na smuteční ošacení pro nejbližší příslušníky rodiny a domácnosti zemřelého (manžel, manželka, děti, rodiče) – podle komentáře odborů může jít i o vnuky, prarodiče, sourozence, tchána a tchýni, − náklady na zřízení pomníku do max. výše 20 000,- Kč, náhrada nákladů na výživu pozůstalých (§ 377 ZP) – pro pozůstalé, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat (nezaopatřené děti, příp. manželka), jednorázové odškodnění (§ 378 ZP) – nezaopatřenému dítěti 240 000,- Kč, manžel, manželka, rodiče 240 000,- Kč, pokud se zemřelým žili ve společné domácnosti V případě poskytování náhrad za smrtelný pracovní úraz rozhoduje o výši náhrady náhradová komise po předchozí dohodě s pojišťovnou Kooperativa. 6.13.9. Odpovědnost za škodu Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocích z povolání nese ve smyslu ustanovení § 250 ZP zaměstnavatel, který je pro tyto případy pojištěn z titulu zákonného pojištění odpovědnosti dle vyhl.č. 125/1993 Sb., v platném znění. V souvislosti s tímto pojištěním je společnost povinna: – hradit stanovené pojistné v zákonných lhůtách,
- 29 -
– dodržovat povinnosti stanovené právními předpisy na úseku BOZP, dbát, aby nenastala škodní událost, – oznámit pojišťovně, že nastala škodní událost a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, případně zmocnit pojišťovnu, aby za něj v této věci jednala, – k refundaci náhrad předložit pojišťovně stanovené doklady, případně její řádně vyplněné interní tiskopisy. Předkládání dokladů pojišťovně je povinností personálního a správního odboru oblasti ve spolupráci s vedoucím organizační jednotky podle příslušnosti zaměstnance. 6.13.10. Nepracovní úraz Nemocenské dávky za nepracovní úraz mohou být proplaceny zaměstnavatelem až po obdržení „Záznamu o nepracovním úrazu“, který je zaměstnavatel povinen podle zák.č. 54/1956 Sb., v platném znění, zakládat v agendě nemocenských dávek. Záznam sepisuje poškozený zaměstnanec.
- 30 -
7. Legislativní zajištění – OSVČ V následující kapitole je navázáno na neřešenou situaci, co pro OSVČ platí a co ne. V tomto čase zcela chybí provozní předpis nebo výklad, kterými byla, v součastné době již překonaná, Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při těžbě, soustřeďování ,odvozu a manipulaci dříví (336/OKOŘ/1989) vydaných MLVHD Zákon 309/2006 § 12 (Zákon o bezpečnosti práce) Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, b) fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b), d) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Citace jednotlivých paragrafů – viz Zákoník práce č.262/2006 Sb.
7.1. Technické a organizační opatření v prevenci rizik 7.1.1. Pracovní postupy a organizace práce (v návaznosti na NV 28/2001 Sb.) Příslušný zodpovědný pracovník stanoví pracovní postupy a organizuje práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem. 7.1.2. Seznámení zaměstnance se stanovenými pracovními postupy Před zahájením prací zodpovědný pracovník stanovení pracovní postupy a organizaci práce a rizika vyskytující se na pracovišti. Dále musí znát způsoby zajišťování první pomoci a být vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky. Při práci vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být pracovník seznámen s pravidly pro zajištění přivolání první pomoci 7.1.3. Vybavení zaměstnance obvazovým balíčkem Pracovník, který vykonává práce s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím, musí být vybaven obvazovým balíčkem.
- 31 -
7.1.4. Přerušení práce Osamocený zaměstnanec nebo samostatně pracující zaměstnanec přeruší práci, pokud nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem. 7.1.5. Používání ochranných zařízení Pracovníci jsou povinni při práci používat ochranná zařízení a osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP), které jim jsou stanoveny. 7.1.6. Ochranné přilby Na všech pracovištích, kde hrozí nebezpečí pádu materiálu (větve, břemena, předměty apod.) jsou všichni pracovníci povinni používat na těchto pracovištích ochranné přilby. 7.1.7. Práce v těžební činnosti v blízkosti pozemních komunikací Při provádění prací v těžební činnosti na pozemních komunikacích a v jejich blízkosti je nutno respektovat „bezpečnost silničního provozu a kolemjdoucích osob a to např. umístěním výstražných značek“ a zvláštní požadavky místně příslušného referátu správy komunikací.
7.2. Práce s ruční řetězovou pilou 7.2.1. Základní požadavky na ruční řetězové pily 7.2.1.1. Ruční řetězová pila (dále jen RŘP) musí být vybavena – Krytem pohybujících se částí RŘP (vyjma činné části pilového řetězu). – Tlumiči vibrujících částí. – Zachycovačem roztrženého řetězu 7.2.1.2. Součástí vybavení RŘP je – Technická dokumentace, která obsahuje technický popis RŘP a návod k obsluze v českém jazyce se stanovením hodnoty přípustného opotřebení řezací části pily a řetězky, včetně dalších požadavků na BOZP. – Nářadí na údržbu, které určil výrobce v návodu k obsluze. – Ochranné pouzdro řezací části pro přepravu. 7.2.1.3. Další bezpečnostní vybavení RŘP – RŘP musí mít bezpečnostní brzdu řetězu, tlumič výfuku a spojku automatického vypínání chodu řetězu při volnoběžném chodu motoru. – Plynová páka RŘP se po uvolnění tlaku ruky musí samočinně vracet do nulové polohy a chod pilového řetězu se musí samočinně zastavit po snížení otáček. – Spínač proudu u elektrických RŘP musí být umístěn tak, aby umožňoval vypnout proud, aniž by bylo třeba přemísťovat ruce. – RŘP poháněná elektrickým motorem musí být vybavena a zabezpečena proti nebezpečnému dotykovému napětí.
7.2.2. Zákaz používání RŘP RŘP je zakázáno používat
- 32 -
– Když některá její část uvedená v odstavci „vybavení , další bezpečnostní ŘP“ neplní svou funkci. – Při poškození nebo opotřebení řezací části pily nebo řetězky nad hodnotu stanovenou výrobcem v návodu k obsluze. – Při poškození nebo opotřebení elektrického zařízení RŘP, která má elektrický pohon (přívod, ovládací prvky apod.). 7.2.3. Odborná způsobilost obsluhy S RŘP smí pracovat pouze zaměstnanci starší 18 let, s platných osvědčením o odborné způsobilosti pro práci s ŘP, s pravidelným proškolováním a zdravotně způsobilí pro práci s ŘP (posouzení lékařem ZPP v rozsahu vstupních a periodických lékařských prohlídek s periodicitou dle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví). Pracovníci mladší 18 let mohou s ŘP pracovat pouze v rámci odborného výcviku a pod stálým dozorem pověřeného zaměstnance (mistra odborného výcviku nebo pověřeného zkušeného instruktora). 7.2.3.1. Při práci s RŘP jsou pracovníci povinni – Nosit předepsané OOPP. – Udržovat veškeré pracovní pomůcky a prostředky včetně RŘP musí být v provozuschopném stavu, – Používat pro příruční zásoby PHM a olejů pouze předepsané nádoby. – Dodržovat pokyny výrobce uvedené v návodu k obsluze. – Dodržovat závěry orgánu veřejného zdraví (hygienické služby) uvedená v rozhodnutí o zařazení prací do kategorií. – Před začátkem a v průběhu práce podle potřeby kontrolovat stav bezpečnostních prvků RŘP, tj. ověřit funkci automatického vypínání chodu řetězu při volnoběžném chodu motoru u RŘP se spalovacím motorem, funkci bezpečnostní brzdy řetězu, funkci pojistky plynu se spalovacím motorem, zda není u RŘP s elektrickým motorem poškozen pohyblivý přívod a ovládací prvky. – Při startování držet RŘP za přední rukojeť a přidržovat nohou, pilu mít položenou na pevném podkladu a ověřit si, že se řetěz nedotýká žádného předmětu. – Při práci s RŘP zaujímat bezpečný postoj, při držení RŘP je palec levé ruky v podhmatu přední rukojeti. – Dodržovat bezpečné postupy pro těžbu dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů (viz další části textu). – Řezat max. do úrovně ramen. – Zastavovat chod motoru RŘP, pokud přecházejí na pracovišti na vzdálenost větší než 150 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti. Při přecházení s RŘP s motorem v chodu musí být zablokován chod pilového řetězu bezpečnostní brzdou řetězu. Pilu přenášet s lištou obrácenou dozadu. – Neprovádět práce ze žebříku a rozřezávané dříví nepřidržovat rukou nebo nohou. – Před běžnou opravou během provozu zastavit chod motoru, u RŘP s elektrickým pohonem odpojit pohyblivý přívod od elektrické sítě.
- 33 -
– Osamocený zaměstnanec nesmí pracovat s RŘP. 7.2.4. Provozní ochranná zařízení RŘP – Provozní ochranná zařízení RŘP smí být odstraněna jen po dobu opravy nebo při výměně řezné části a seřizování mazání na pracovišti. – Za chodu motoru RŘP se smí seřizovat pouze karburátor. – RŘP musí být vybavena ochranným zabezpečovacím zařízením pro přepravu. 7.2.5. Evidence provozu RŘP O stavu RŘP a době používání po celou dobu provozu musí být zajištěno vedení evidence o provozu ruční řetězové pily. Evidence obsahuje zejména identifikační údaje pily, datum uvedení do provozu, počet hodin provozu za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol a oprav. 7.2.6. Zákaz činností s RŘP
Je zakázáno: – Spouštět motorovou pilu na pracovištích se zákazem manipulace s otevřeným ohněm, v uzavřených prostorách, na místě, kde se doplňují pohonné hmoty a v okruhu do 2 m od tohoto místa. – Plnit palivovou nádrž ruční řetězové pily v blízkosti otevřeného ohně nebo při plnění kouřit. – Startovat ruční řetězovou pilu „z ruky“. 7.2.7. Bezpečnostní přestávky Práce s ruční řetězovou pilou musí být pravidelně přerušována bezpečnostními přestávkami o trvání minimálně 10 min., nejméně 10 x za směnu. V době stanovených bezpečnostních přestávek nesmí být pracovník vystaven působení nadměrného hluku a vibrací. 7.2.8. Oprava ruční řetězové pily Opravou ruční řetězové pily se spalovacím motorem kromě údržby a běžných oprav, které může provádět obsluha pily (např. výměna zapalovací svíčky, seřízení karburátoru, výměna poškozené lišty, řetězky), může provádět pouze osoba k této činnosti vyškolená. Opravu ruční řetězové pily s elektrickým motorem může provádět jen zaměstnanec, který je odborně způsobilý podle zvláštního předpisu (§ 5,6,9, Vyhlášky ČÚBP č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, v platném znění). Oprava může být zajišťována i prostřednictvím jiné organizace. 7.2.9. Kontrola technického stavu ruční řetězové pily 7.2.9.1. Obsluha motorové pily je povinna zajistit si kontrolu RŘP odborně způsobilou osobou pro kontrolu ruční řetězové pily – V případě poruchy nebo poškození některé části RŘP důležité pro bezpečný provoz – Nejpozději po 150 dnech nebo 800 hodinách jejího provozu – V ostatních případech nejméně jednou za dva roky
- 34 -
7.2.9.2. Při kontrole ruční řetězové pily se ověřuje – Funkce ochranných zařízení pily (např. bezpečnostní brzdy řetězu, automatického vypínání chodu řetězu při volnoběhu motoru, neporušenost zachycovače řetězu) – Opotřebení řezací části pily nebo řetězky nad hodnotu stanovenou výrobcem 7.2.9.3. O výsledku kontroly podle RŘP provede odborně způsobilá osoba pro kontrolu RŘP zápis do záznamníku RŘP.
7.3. Těžba dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů 7.3.1. Stanovení pracovních postupů kácení Při nástupu na nové pracoviště nebo změně pracovních podmínek těžby dříví musí být stanoven bezpečný pracovní postup pro dané pracoviště s ohledem na druh dřeviny, průměr a výšku kmene, stáří a zdravotní stav stromu, tvar koruny, charakter pracoviště, klimatické podmínky a povětrnostní situaci, stanovit směr kácení a provést o tom zápis. 7.3.2. Kontrola zaměstnanců Při těžbě dříví je nutno organizovat práci tak, aby byla zajištěna jejich vzájemná kontrola minimálně každých 30 minut v průběhu pracovní směny a aby pracovník nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečné kácení stromů (např. v porostech s výskytem nahnilých stromů, které nelze klínovat, přesílených stromů, při těžbě nebezpečných zlomů a vývratů, v blízkosti elektrovodů, železniční tratě, komunikací apod.). 7.3.3. Ohrožený prostor Ohroženým prostorem při kácení stromu se rozumí kruhová plocha nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu. Před započetím hlavního řezu a při vlastním kácení stromu až do jeho dopadu na zem se v ohroženém prostoru nesmí nacházet fyzické osoby, s výjimkou pomocníka káceče a THZ kontrolujícího kácení. 7.3.4 Povinnosti káceče Káceč je povinen – Dodržovat schválený pracovní postup. – Upravit a vyčistit blízké okolí káceného stromu od viditelných překážek a zajistit si bezpečnou ústupovou cestu od káceného stromu (tj. odstranit větve, buřeň, keře, v zimě odházet sníh apod.) šikmo dozadu od zamýšleného směru pádu stromu a ustoupit dříve, než strom spadne na zem. – Vykázat před započetím hlavního řezu všechny osoby, které se při kácení nacházejí v ohroženém prostoru káceného stromu, s výjimkou pomocníka káceče a THZ kontrolujícího kácení. Tyto osoby jsou však povinny setrvat v prostoru určeném kácečem. – Před započetím kácení provést odřezání zesílených kořenových náběhů a odvětvit spodní část stromu maximálně do výšky ramen káceče. Odvětvení se provádí směrem dolů nabíhající částí řetězu. – Respektovat při kácení tloušťku kmene, tvar koruny, naklonění a zdravotní stav stromu, podrost, okolní terén a současné povětrnostní podmínky.
- 35 -
7.3.5. Zakázaná práce v těžbě dříví 7.3.5.1. Je zakázáno kácet – Za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení,. při poklesu teploty pod -15o C po celou dobu výkonu práce – Přemrzlé stromy bez použití kmenových spínačů. – Za snížené viditelnosti pod dvojnásobnou výšku káceného stromu. – Na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci tehdy, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví a kácet proti svahu. – Osamoceným zaměstnancem. 7.3.5.2. Dále je zakázáno pracovat – V ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu. – Současně na jednom stromu. – Při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu ve vzdálenosti méně než 5 metrů mezi sebou. 7.3.6. Zákaz lezení na stromy Na stromy zavěšené nebo podříznuté stojící, ani na stromy, o které jsou závěsy opřeny, se nesmí lézt a nesmí se opracovávat. 7.3.7. Směrové kácení – Při kácení stromu o průměru nad 15 centimetrů na pařezu provede káceč směrový zářez do hloubky jedné pětiny až jedné třetiny průměru stromu. – Výška směrového zářezu se musí rovnat dvěma třetinám jeho hloubky a hlavní řez vede vodorovně v horní polovině směrového zářezu. – K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru ponechá nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm (Viz obrázek) – U stromu do průměru 15 cm na pařezu lze směrový zářez nahradit vodorovným řezem. – Proti sevření RŘP a k usměrnění stromu do směru pádu vloží káceč nebo pomocník káceče do hlavního řezu vhodnou pomůcku, např. dřevorubeckou lopatku nebo klín. – Dosáhne-li hlavní řez hranice nedořezu, vyjme káceč pilu z řezu a přivede kmen k pádu některým ze způsobů níže uvedených. – Jakmile začne strom padat, káceč a další osoby přítomné kácení, ustoupí do bezpečné vzdálenosti šikmo dozadu od padajícího stromu a setrvají zde do doby, kdy viditelně nehrozí nebezpečí úrazu (např. pádem větví). – Pila se z řezu nevyjímá, jestliže skutečným pádem stromu je ohroženo zdraví obsluhy. 7.3.8. Stanovené způsoby pro usměrňování pádu stromu jsou přípustné pomocí: – dřevorubeckého háčku pouze u stromů do 15 cm na pařezu, – dřevorubecké kombinované lopatky pouze u stromů do 35 cm na pařezu – páčením, – tažných klínů do řezu, zejména u stromů nad 35 cm, – hydraulických a mechanických klínů,
- 36 -
– přetlačné tyče, – stahováku zavěšených stromů, – tažného lana traktoru nebo potahu. 7.3.9. Zpracování napružených stromů Při zpracování napružených stromů musí být veden první řez na straně tlaku, doříznutí kmene provést na straně tahu, při čemž zaměstnanec musí zaujmout polohu mimo směr pružení. 7.3.10. Odvětvování a odkorňování stromu Při odvětvování a odkorňování stromu musí být práce prováděny z horní strany svahu nad stromem. 7.3.11. Uvolňování zavěšených stromů, polovývratů a vývratů Vývraty, polovývraty, podříznuté a zavěšené stromy musí být uvolněny přednostně. Nepodaří-li se uvolnit zavěšený strom ani po vyčerpání všech dostupných možností během pracovní směny, musí být uvolněn nejpozději v průběhu následující pracovní směny. Při uvolňování zavěšeného stromu lze požít některý z následujících způsobů – uvolnění stromu pomocí mechanizačního prostředku nebo potahu, – odsunování stromu pákou, – otáčení zavěšeného stromu kolem jeho osy pomocí obracáku (zaujmout bezpečný postoj, otáčet tahem k sobě), po odsunutí z pařezu, – uvolnění speciálním stahovákem. 7.3.12. Zakázané způsoby uvolňování zavěšených stromů Při uvolňování zavěšených a podříznutých stojících stromů se zakazuje – Podřezávání stromů, na kterých zavěšený strom spočívá. – Odřezávání zavěšeného stromu po špalcích (špalkování). – Skácení jiného stromu přes strom zavěšený. – Poponášet na rameni zavěšený strom o síle nad 12 cm měřeno v prsní výšce. – Používat čelního rampovače, štítu a rampovací vzpěry traktoru. 7.3.13. Zpracování polomů Při zpracování polomů je nutno zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby: – Zpracováním kalamity byli pověřováni především zkušení, vyškolení pracovníci. Práci zadávat a předávat pracoviště na základě prokazatelného zápisu. – Prací s RŘP byli pověřováni jen pracovníci odborně způsobilí pro práci s ŘP: – nejméně s dvouletou praxí v těžbě dříví, – pokud se na zpracování kalamity budou podílet i další pracovníci bez předepsané praxe, je nutno je doškolit i v praktickém výcviku pro práci v kalamitě, – pracovníci nepracující v těžbě dříví a provádějící pouze manipulaci dříví musí rovněž doškoleni i v praktickém výcviku pro práci v kalamitě.
- 37 -
– Ostatní pracovníci včetně krátkodobých, pokud nesplňují odborné předpoklady uvedené v předchozím odstavci, byli pověřováni na pracovištích pouze výkonem ostatních prácí týkajících se zpracování a likvidace kalamity. – Pracovník nepracoval osamoceně. – Všechny přístupové cesty a přibližovací linky byly uvolněny přednostně. – Postup těžby směřoval od přibližovacích linek do porostu, přičemž se přednostně odstraňovaly zavěšené a polovyvrácené stromy. – Nakupené vývraty byly zpracovány pouze po vytažení mechanizačním prostředkem. – Při odřezávání vývratu je třeba brát v úvahu směr napružení a stát vždy mimo něj. – Před každým provedením řezu kromě odvětvování měl pracovník připravenu bezpečnou ústupovou cestu. – Při odřezávání vývratu byl kořenový koláč před oddělením stromu zajištěn proti zvrácení; je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, může být kmen oddělen ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče, případně dále. Po oddělení kmene je nutné kořenový koláč vrátit do původní polohy a případně oddělit využitelnou oddenkovou část kmene. – Zakazuje se zajišťovat vyvrácené kořenové koláče před odříznutím jedním kůlem vzpříčeným proti koláči. – Při zpracování kořenového koláče nakloněného do původní polohy se hlavní řez vede přímo u paty stromu s ohledem na směr pružení. – Při zpracování kořenového koláče hrozícího pádem ve směru ležícího stromu se hlavní řez provede minimálně ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče s ohledem na pružení. Zbývající oddenková část se odřízne až po vrácení koláče do původní polohy. – V případě nakupení takovýchto stromů je nejprve třeba využít všech možností jejich uvolnění s přednostním využitím mechanizačních prostředků a odstranění napružení jednotlivých stromů a kmenů. – U slabě napružených stromů a kmenů se vede první řez do jedné třetiny kmene na tlakové straně a pak se dořízne řezem z tahové strany. Řez na tlakové straně je možno podle potřeby provést i u dalších způsobů několika řezy do klínu. – U silně napružených stromů a kmenů se vede první řez do jedné třetiny kmene na tlakové straně šikmo k ose tak, aby došlo k opření napružené části kmene po doříznutí, aniž by mohlo dojít i k vymrštění napruženého kmene. Doříznutí se provede řezem z tahové strany v pomyslném prodloužení prvního řezu. – U extrémně napružených kmenů se musí použít kmenový spínač a první řez na tlakové straně do jedné třetiny kmene kolmo k jeho ose. Druhý řez se vede zápichem kolmo na první řez tak, aby se ho dotýkal jednou stranou a u druhé strany se dotýkal řez třetí, který se vede z tahové strany rovněž jako první řez kolmo na osu stromu. – Zpracování zlomů se děje s ohledem na roztříštění kmene a stavu koruny. – Stromy, u kterých je koruna jen zčásti odlomená se kácí ve dvojicích ze strany se zvýšenou opatrností za pomoci přetlačné tyče nebo jiných vhodných
- 38 -
pomocných prostředků. Pokud je strom ve zlomu uvolněn nebo hrozí pád vršku na pracovníky, strhne se za pomoci vhodných technických prostředků, např. lanem navijáku.
7.4. Organizace práce a technické zajištění 7.4.1. Označení stromů Jednotlivé stromy určené k úmyslné těžbě musí být zřetelně označeny ze strany předpokládaného postupu dřevorubce. U holosečí se vyznačení provede na okrajích seče barevnými pruhy na stromech, které zůstanou po vytěžení seče stát. 7.4.2. Směr kácení je určován podle: – Směru vyklizování s ohledem na technologii a prostředek – Podmínky ochrany porostu, mlazin, mysliveckých zařízení atd. – Terénních podmínek daného pracoviště 7.4.3. Rozsah a způsob zpracování dříví Rozsah a způsob zpracování dříví v porostu je stanoven před zahájením těžby. Těžbu provádějí dřevorubci s platným osvědčením o zvláštní odborné způsobilosti (zdravotně způsobilí, starší 18 let). 7.4.4. Organizace těžby Těžba dříví je organizována zadavatelem práce, který vymezí jednotlivcům nebo pracovním skupinám pracoviště a určí podrobně technologický a pracovní postup. Vybavení nářadím a pracovními pomůckami je závislé od způsobu těžby, přičemž se použije pro zvolený pracovní postup jen potřebné nářadí a pomůcky: – RŘP s příslušenstvím dle návodu k obsluze. – Opasek se samonavíjecím pásmem (metrovka), průměrka, dřevorubecký háček, křída, klínek do řezu, vynášecí kleště. – Dřevorubecká přetlačná lopatka s háčkem na obracení, obracák. – Klíny do řezu (hydraulický klín), štípací klíny, kalač, sekera. – Stahovák zavěšených stromů, kmenový spínač. – Při odkorňování škrabák. 7.4.5. Klidové přestávky Pracovní je povinen dodržovat během pracovní doby nejméně 10 klidových přestávek o délce min. 10 min., které musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu směny a při kterých není vystaven působení hluku a vibrací.
7.5. Kácení normálně stojících stromů 7.5.1. Technologický a pracovní postup kácení normálně stojících stromů – Vyhledání stromu označeného k těžbě a určení směru kácení. – Očištění spodní části stojících stromů odvětvením do prsní výšky káceče. – Stanovení a zabezpečení ústupové cesty v zásadě šikmo vzad. – Očištění paty a okolí stromu před kácením včetně ústupové cesty (křoviny, buřeň, kořenové náběhy, sníh aj.). – Vyříznutí směrového zářezu. U stromu s průměrem v místě řezu do 15 cm se dovoluje nahradit směrový zářez vodorovným řezem. Vodorovný i šikmý řez
- 39 -
– –
–
–
–
směrového zářezu se řeže postupným řezem. U stromů silnějších než je účinná délka lišty z více opěrných bodů nebo zápichem. Způsob provádění hlavního vodorovného řezu ruční řetězovou pilou je závislý na průměru káceného stromu v místě řezu a účinné délce lišty. Hlavní řez se nesmí nikdy spojit se směrovým zářezem a nedořez musí zůstat v neporušeném stavu kromě zápichu do směrového zářezu, kdy může dojít pouze k porušení středové části nedořezu. U stromů s průměrem menším než účinná délka lišty se provádí hlavní řez nabíhající částí řetězu páčivým pohybem kolem opěrky s ponecháním odpovídajícího nedořezu. V nutných případech je možno provádět řez i odbíhající částí řetězu. U stromů s průměrem od 1 do 2 účinných délek lišty se provádí hlavní řez zápichem lišty do řezu rovnoběžně se směrovým zářezem (asi 10 cm za ním) s ponecháním nedořezu minimálně 2 cm tak, že lišta se nasadí šikmo ve směru směrového zářezu. Po dostatečném vniknutí koncové části lišty (kdy už nehrozí nebezpečí zpětného vržení pily) se vede řez rovnoměrně se směrovým zářezem. Postupně se směrem od nedořezu odřezává zbývající část dřeva, přičemž špička lišty se udržuje trvale ve středu kmene. Po odříznutí jedné poloviny a 2/3 hlavního řezu se kmen zajistí přetlačnou lopatkou nebo tažným klínem. U stromů s průměrem přesahujícím v místě řezu dvě účinné délky lišty se musí ještě před provedením hlavního řezu proříznout střed kmene řezem vedeným směrovým zářezem ve výši hlavního řezu tak hluboko, jak dovolí rozměry směrového zářezu pily. Řez se provádí proti směru pádu stromu zápichem uprostřed směrového zářezu, buď jako vějířový a nebo postupný tak, aby po obou stranách zůstaly krajní tahové boky nedořezu dlouhé nejméně 10 cm. Hlavní řez vedeme podle zásad kácení zápichem. Nedořez min.2cm
Výška 2/3 hloubky – 45-60°
Hlavní řez v horní polovině zářezu
Hloubka 1/5-1/3d Obr.1 – Parametry pařezu 7.5.2. Usměrňování pádu stromu – K zajištění pádu stromu v určeném směru a zamezení svírání pily v řezu se použije podle potřeby: dřevorubecká lopatka, tažné nebo hydraulické klíny, přetlačná tyč, lano (stahovák stromů, traktor, procesor apod.).
- 40 -
– U stromů od průměru 35 cm na pni při použití přetlačné lopatky musí být použit zároveň tažný klín (klínování). – Po ukončení hlavního řezu a uvedení kmene do pádu zaměstnanci ustupují do bezpečného prostoru. – Odstraňování zavěšených stromů se provádí dle bezpečných pracovních postupů směrnice. – Úprava oddenkové části stromu se provede ihned po skácení – Zarovnání čela stromu. – Odstranění zbývajících kořenových náběhů. – Upevnění samonavíjecího pásma a odhození lopatky (obracáku) k vrcholu stromu, pokud předpokládá otáčení kmene. 7.5.3. Pracovní postup při odvětvování RŘP – Postup a technika odvětvování je závislá na druhu dřeviny, tloušťce a postavení větví. Hmotnost pily má spočívat převážně na kmeni, do řezu se pila nasazuje s plným plynem a využívá se v maximální míře kyvného pohybu pily v rovině lišty kolem bodu dotyku pily se stromem, příp. pily a pravé nohy. Dřevorubec postupuje vždy po levé straně stromu a při řezu nemění polohu pily. – Stromy s přesleny tlustých větví odvětvujeme tak, že větve zásadně odřezáváme vždy ze strany tahu. Výchozí poloha pily je nahoře na kmeni a dřevorubec postupně odřezává větve nejdříve na levé a pak na pravé straně kmene. Horní, kolmou větev řeže buď při přechodu pily z levé strany na pravou, nebo nakonec. Při řezání leží pila stále na kmeni a v případě potřeby se opírá o pravou nohu. 7.5.3. Pracovní postup při odvětvování sekerou. – Sekerou odvětvujeme větve do 8 cm, silnější odřezáváme pilou. – Zásadně se odvětvuje na vrchní a odvrácené straně kmene. – Tenčí větve odstraňujeme jediným sekem vedeným těsně u kmene směrem od oddenku k vršku, středně tlusté větve nejdříve šikmo nasekneme a potom ve směru tahu odsekneme. Silné větve nejdříve zeslabíme oboustranným zásekem těsně u kmene a potom ve směru tahu odsekneme. 7.5.4. Obracení kmene – Obracení se provádí od tenkého konce stromu v celé délce, u výřezů od tenčího konce výřezu obracákem nebo dřevorubeckou lopatkou. – Při doodvětvování kmene musí být pohybující se řetěz nebo sekera na opačné straně kmene než pracovník, proto se kmen obrátí tak, aby větve byly na pravé straně vzhledem k postupu pracovníka. 7.5.5. Rozměření kmene Délka kmene nebo výřezu se měří samonavíjecím pásmem nebo jinou vhodnou pomůckou. Průměr se měří průměrkou nebo jinou schválenou pomůckou. 7.5.6. Krácení kmenů Lze provádět řezem shora, zdola nebo zápichem. Volba řezu je závislá na poloze tlakové strany kmene a z té se vždy začíná.
- 41 -
7.6. Technologický a pracovní postup při zvláštních způsobech kácení 7.6.1. Kácení stromů nakloněných ve směru pádu – Při kácení stromů s vychýleným těžištěm do zvoleného směru pádu se provede směrový zářez, potom se zápichem prořízne střední část stromu a na straně tahu se ponechá nedořez, který se prořízne nakonec. Šířka ponechaného nedořezu je závislá na hmotnosti, zdravotním stavu a stupni vychýlení stromu. – U stromů nakloněných ve směru pádu stromu je časté nebezpečí vytržení dlouhé třísky. Tomu lze zabránit bělovými řezy vedenými pod hlavním řezem šikmo po stranách nedořezu. Potřebné nářadí: kmenový spínač. 7.6.2. Kácení stromů nakloněných proti zvolenému pádu stromu. – U stromů tlustších než je účinná délka lišty se nejprve provede hlavní řez zápichem při současném klínování nejméně dvěma klíny. Potom se provádí směrový řez postupně střídavými vodorovnými a šikmými řezy za současného klínování, přičemž vždy musí zůstat neporušený nedořez. – U stromů s průměrem do užité délky lišty se po vyříznutí směrového zářezu provede 1. část hlavního řezu zápichem do hloubky 1/2 – 2/3 průměru kmene a vyříznutím proti směru pádu stromu, přičemž musí zůstat nedořez 2 – 4 cm. Po vložení lopatky nebo tažných klínů do řezu se provede 2. část hlavního řezu postupným řezem z opačné strany, šikmo tak, aby špička lišty byla pod úrovní lopatky nebo klínů, přičemž opět musí zůstat nedořez 2 – 4 cm. Po vyjmutí pily z řezu se kmen přetlačí. – U stromů bočně vychýlených od určeného směru pádu se postupuje obdobně jako u odst. a) nebo b) podle průměru stromu s tím, že na straně tahu se ponechá širší nedořez. Provedení hlavního řezu se začíná na straně tlaku a včas se nasadí přetlačná lopatka nebo také klíny do řezu. Potřebné nářadí: tažné klíny do řezu, kalač, přetlačná tyč. 7.6.3. Kácení vyhnilých stromů V zásadě bude použit postup popsaný výše. Zakazuje použití tzv. srdčitého řezu a odřezávání kořenových náběhů. Doporučené nářadí: tažné klíny, přetlačná tyč, kalač, kmenový spínač. 7.6.4. Kácení dvojáků a srostlých stromů – Kácení zároveň zápichem při současném použití kmenového spínače a tažných klínů do řezu. – Kácení jednotlivých stromů samostatnými řezy ve směru naklonění 7.6.5. Kácení na prudkých svazích Použije se běžně používaných způsobů kácení s užitím spodního směrového zářezu rovně nebo šikmo po svahu, přičemž hlavní řez se vede v rovině vodorovného řezu směrového zářezu.
- 42 -
7.8. Zpracování stromů v kalamitě 7.8.1. Zásady zpracování kalamity – Soustředěné kalamity, u nichž to stanoví technologický postup, se zpracovávají zásadně podle přesně stanoveného pracovního postupu za trvalého technického dozoru. – Pracovník pověřený trvalým technickým dozorem může ve výjimečných případech přikázat změnu pracovního postupu, kterou předem zaznamená do zadávacího listu. – Před započetím zpracování kalamity je třeba určit postup práce podle druhu mechanizačního prostředku pro těžbu a roztahování soustředěné kalamity. – Určení pořadí zpracování nebezpečných stromů - zpracovávat je vždy od nejvyššího k nejnižšímu (nakloněné stromy, zavěšené, zlomy stojící, vývraty a ležící zlomy). – Před každým řezem kromě odvětvování je třeba si připravit ústupovou cestu, resp. najít si bezpečný prostor. 7.8.2. Stojící zlomy Kmen s korunou nebo s korunou nedosahující až na zem zpracovávají vždy 2 pracovníci, z nichž jeden přetlačuje přetlačnou tyčí. Hlavní řez se provede podle jednoho ze způsobů uvedených výše. U tlustších zlomů se provede zápich do směrového zářezu pro snadnější přetlačení zlomu do směru pádu. 7.8.3. Ležící zlomy Stromy s korunou dosahující až na zem. – Se kácí z boku a následně zpracovávají. – Odvětvení ležícího zlomu lze provést od výšky prsou pracovníka dolů a následné kácení z boku. – Odvětvení od špičky stromů do výše prsou pracovníka dolů a zkracování příčnými řezy. 7.8.4. Zpracování napružených stromů a kmenů V případě nakupení takových stromů je nejprve třeba využít všech možností k jejich uvolnění s přednostním využitím mech. prostředků a odstranění napružení jednotlivých stromů. – Ke snížení ohrožení pracovníka napruženým stromem lze též postupovat opačně, tj. zpracovávat strom od tenčího konce stromu a postupným zkracováním kmene snižovat napružení. – U slabě napružených stromů vedeme první řez do jedné třetiny kmene na tlakové straně a pak dořízneme řezem z tahové strany. Řez na tlakové straně je možno dle potřeby i u dalších způsobů provést několika řezy do klínu. – U silně napružených stromů provedeme první řez do jedné třetiny kmene na tlakové straně šikmo k ose tak,aby došlo k opření napružené části kmene po doříznutí, aniž by mohlo dojít k vymrštění napruženého kmene. Doříznutí provedeme řezem z tahové strany v pomyslném prodloužení prvního řezu. – U extrémně napružených stromů se musí použít kmenový spínač a první řez na tlakové straně do jedné třetiny kmene kolmo k jeho ose. Druhý řez vedeme zápichem kolmo na první řez tak, aby se ho dotýkal jednou stranou a druhé strany se dotýkal řez třetí, který vedeme z tahové strany rovněž jako - 43 -
první řez kolmo na osu stromu. Stejně jako v předchozím odstavci musí dojít k opření napružené části stromu. Potřebné nářadí: kmenový spínač. 7.8.5. Vývraty Zpracovávají se po určení nebezpečné zóny, která je dána směrem naklonění kořenového koláče vývratu a jeho velikosti. Při odřezávání vývratu je třeba brát v úvahu směr napružení a stát vždy mimo něj. Koláč je vždy nutno zajistit před odříznutím proti samovolnému pohybu. – Zpracování kořenového koláče nakloněného do původní polohy: Hlavní řez vedeme přímo u paty stromu s ohledem na směr pružení. – Zpracování kořenového koláče hrozícího pádem ve směru ležícího stromu: Hlavní řez provedeme minimálně ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče s ohledem na pružení. Zbývající oddenková část se odřízne až po vrácení koláče do původní polohy. – Koláče po těžbě se musí všude tam, kde je to technicky možné vrátit do původní polohy.
7.9. Soustřeďování dříví 7.9.1. Všeobecná ustanovení – Při soustřeďování dříví (manipulaci na OM) v blízkosti pozemní komunikace musí být zajištěna jak bezpečnost silničního provozu, tak i samotných pracovníků (např. výstražnými značkami, hlídkami apod.). – Na skládkách musí být respektován přirozený sklon soustřeďovaného dříví; zakazuje se na soustřeďované dříví za pohybu stoupat nebo náklad dříví za pohybu překračovat. – Bezúvazkové soustřeďování dříví se nesmí provádět na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví. – Na pracovištích, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví se zakazuje soustřeďovat dříví v prostoru, kde je tímto ohrožena činnost jiných pracovníků.. – Na pracovištích, kde se současně soustřeďuje dříví a kácí, musí být zaměstnanci i prostředky soustřeďující dříví v době kácení vzdáleni nejméně na dvojnásobek výšky kácených stromů od místa kácení. – Dodržovat zákaz vstupu do ohroženého prostoru pracoviště, používat bezpečnostní značky a signály. Před zahájením soustřeďování dříví odstranit překážky z přibližovacích linek, určit počet a umístění skládek dříví. 7.9.2. Soustřeďování dříví potahem – Při soustřeďování dříví koňským potahem musí být úvazek před upevněním nebo sejmutím z dříví odepnut od potahu, aby se vyloučilo možné zranění zaměstnance při náhlém pohybu potahu. – Pracovník doprovází vlečené dříví v bezpečné vzdálenosti, na svahu z horní strany nad potahem a v zatáčkách musí vést koně z vnitřní strany. – Na zmrzlém povrchu půdy musí být koně vhodně okovány a kočí musí používat náledníky.
- 44 -
– Při delším stání zapřažených koní nebo při jejich krmení na pracovišti musí být koně pod dozorem kočího. – Vybavení potahového vozu musí odpovídat ustanovením příslušných předpisů. – Vůz musí být při zapřahání koní zabrzděn. – Omotávání opratí kolem ruky nebo těla při vedení nebo řízení koní je zakázáno. 7.9.3. Soustřeďování dříví mechanizačními prostředky – Řidič odpovídá za bezpečnost v pracovním (operačním) prostoru stroje nebo zařízení, které obsluhuje. Pokud nemůže vidět do celého prostoru, řídí se smluvenými signály. – Každý pracovník, který zpozoruje nebo zjistí nebezpečí, ohrožení nebo závadu, je povinen dát výstrahu nebo signál k zastavení práce. Jakýkoliv nezřetelný signál znamená stát ! – Nesmí být překročena povolená svahová dostupnost mechanizačního prostředku. – Při jízdě a práci v terénu se musí traktorista poutat bezpečnostními pásy u traktorů takto vybavených výrobcem. – Hrozí-li nebezpečí převrácení, nesmí se traktorista odpoutávat, pokud se stroj pohybuje. V kabině traktoru se nesmí převážet volně uložené nářadí. Při práci v terénu a vlastním přibližování nesmí být v kabině traktoru převáženy další osoby. – Přeprava osob mimo kabinu traktoru nebo na nákladu je nepřípustná. – Při zácviku obsluhy traktoru v terénu musí být instruktor se zacvičovaným pracovníkem ve spojení (např. radiostanicí). – Při zhoršených adhezních podmínkách musí být na traktoru namontovány protiskluzné řetězy nebo polopásy. – Při ukládání dříví na hromady a při začelování musí být osoby na odvozním místě v bezpečné vzdálenosti od skládaného nebo začelovaného dříví. Zakazuje se výpomoc ručně nebo ručním nářadím při současném pohybu stroje. – Před opuštěním stroje musí řidič zajistit stroj proti pohybu (např. spustit radlici, drapák, položit nebo opřít hydraulickou ruku), zabrzdit jej a zabezpečit proti zneužití, – Po dobu navíjení musí zaměstnanec stát na bezpečném místě mimo prostor sběrného lana a upoutaných kmenů; nesmí usměrňovat náklad rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu, – Ve vnitřních úhlech lana navijáku, mezi lany, pod lany, pod zavěšeným nákladem a v prodlouženém směru napnutých lan se nesmí zdržovat žádné osoby, – Používané lano nesmí být poškozené, nesmí být ukončeno nepovoleným způsobem (uzel). – Na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví a ztráta stability mechanizačního prostředku při provozu, dříví vyklizovat lanem
- 45 -
pomocí směrové kladky; uvolňování dříví na svahu ručním nářadím musí být prováděno vždy z horní strany svahu nad ležícím stromem. – Při práci s navijákem řízeným radiostanicí smí traktor pracovat jen ve vymezeném prostoru. Traktorista je povinen dodržovat pokyny příslušného střediskového operátora, směrnice pro provoz radiostanice a musí mít k obsluze radiostanice příslušné oprávnění. – Velikost nákladu a způsob jeho zavěšení nesmí ohrožovat stabilitu a řiditelnost traktoru.
- 46 -
Tab. 1 - Zařazení prací do kategorií Firma: Adresa:
IČ:
Pracoviště: 0/0 0/0 0/0 0/0
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
hluk
vibrace
neionizující záření
ionizující záření
fyzická zátěž
Pracovní poloha
zátěž teplem
zátěž chladem
psychická zátěž
zraková zátěž
práce s biolog.činiteli
prach
povolání
(celkem/ženy)
počet pracovníků
Pracoviště
1
Kategorie =>
2
chemické látky
Návrh na zařazení prací do kategorií dle zákona č. 258/2000
2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4 2 3 4
práce s RŘP řidič traktoru kočí pracovník. pěst. činnosti
- 47 -
Tab. 2 - Pracovní zařazení: Dělník při práci s RŘP, křovinořezem Firma: Tabulka vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků (Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) Rizika Fyzikální chemická
ČÁSTI TĚLA
sluch
B
zrak dýchací orgány obličej celá hlava
C D E F
horní končetiny
ruce
G
paže (části)
H
x
dolní končetiny
chodidlo
I
x
nohy (části) pokožka trup/břicho parenterální cesty
J K L M
x
celé tělo
N
různé
13
14
15
16
17
x x x x
x x
x
x x x
- 48 -
x
18
Nebakteriální biologické antigeny
12
Plísně
11
Paraziti
10
x
Bakterie, viry
9
Plyny, páry
Ionizující
8
Postříkání
Neinozující
7
Ponoření
Elektřina
6
biologická
kapaliny
Tuhé látky
Chlad
5
Dýmy, mlhy
Teplo, oheň
4
Prach. vlákna
Vibrace
3
A
aerosoly
hluk
Uklouznutí, upadnutí
2
lebka
hlava
záření
Bodné, řezné rány, škrábance
1
tepelná
Úder, náraz , rozdrcení
Pád z výšky do hloubky
mechanická
19
20
21
Tab. 3 - Pracovní zařazení: Dělník v pěstební činnosti vykonávané ručně Firma: Tabulka vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků (Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) Rizika Fyzikální chemická biologická
ČÁSTI TĚLA
sluch
B
zrak
C
dýchací orgány
D
obličej
E
celá hlava
F
x
horní
ruce
G
x
končetiny
paže (části)
H
x
dolní
chodidlo
I
x
končetiny
nohy (části)
J
pokožka
K
trup/břicho
L
14
15
Nebakteriální biologické antigeny
13
Plísně
12
16
17
18
19
20
21
x x x
x x
N
- 49 -
x
x
x
x
x
x
x
x x
parenterální cesty M celé tělo
11
Paraziti
Ionizující 10
Bakterie, viry
Neinozující 9
Plyny, páry
Elektřina 8
Postříkání
Chlad 7
Ponoření
Teplo, oheň 6
Tuhé látky
Vibrace 5
Dýmy, mlhy
Uklouznutí, upadnutí 4
kapaliny
Prach. vlákna
Bodné, řezné rány, škrábance 3
aerosoly
hluk
Úder, náraz , rozdrcení 2
A
různé
záření
1 lebka
hlava
tepelná
Pád z výšky do hloubky
mechanická
x
x
x
x x
x
x
x
x
Tab. 4 - Pracovní zařazení: Kočí při soustřeďování dříví Firma: Tabulka vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků (Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) Rizika Fyzikální chemická biologická
ČÁSTI TĚLA
lebka
A
sluch
B
zrak
C
dýchací orgány
D
obličej
E
celá hlava
F
horní
ruce
končetiny
hlava
G
x
x
paže (části)
H
x
x
dolní
chodidlo
I
x
x
končetiny
nohy (části)
J
x
různé
K L
x
x
parenterální cesty M celé tělo
13
14
15
Nebakteriální biologické antigeny
12
16
17
18
19
20
21
x
x
trup/břicho
11
Plísně
10
Paraziti
9
Bakterie, viry
Ionizující
8
Plyny, páry
Neinozující
7
Postříkání
Elektřina
6
Ponoření
Chlad
5
Tuhé látky
Teplo, oheň
4
Dýmy, mlhy
Vibrace
3
kapaliny
Prach. vlákna
Uklouznutí, upadnutí
2
aerosoly
hluk
Bodné, řezné rány, škrábance
1
x
pokožka
záření
Úder, náraz , rozdrcení
tepelná
Pád z výšky do hloubky
mechanická
N
- 50 -
x
x x
x x
x x
x
x
x x
Tab. 5 - Pracovní zařazení: Kočí při soustřeďování dříví Firma: Tabulka vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků (Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) Rizika Fyzikální chemická biologická
A
sluch
B
zrak
C
dýchací orgány
D
obličej
E
celá hlava
F
horní
ruce
G
končetiny
paže (části)
H
x
dolní
chodidlo
I
x
končetiny
nohy (části)
J
různé
pokožka
K
trup/břicho
L
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
parenterální cesty M celé tělo
11
Nebakteriální biologické antigeny
10
Plísně
Ionizující
9
Paraziti
Neinozující
8
Bakterie, viry
Elektřina
7
Plyny, páry
Chlad
6
Ponoření
Teplo, oheň
5
Tuhé látky
Vibrace
4
Dýmy, mlhy
Uklouznutí, upadnutí
3
kapaliny
Prach. vlákna
Bodné, řezné rány, škrábance
2
aerosoly
hluk
Úder, náraz , rozdrcení
1 lebka
hlava
záření
Pád z výšky do hloubky
tepelná
Postříkání
ČÁSTI TĚLA
mechanická
N
- 51 -
7.10. Seznam pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků zpracovaný na základě posouzení a zhodnocení rizik možného ohrožení zaměstnanců při jednotlivých pracích a pracovištích uvedených v předchozím textu,. Seznam obsahuje základní vybavení pro základní činnost nebo profesi, navíc vybavení podle konkrétních pracovních činností.
Pracovní činnost a druh OOPP
Posouz. ochrany zaměst
Užívací doba v měs.
7.10.1. Dělníci při práci s RŘP, křovinořezem, ochranná přilba kabát ľ ”vaťák” oblek ”Profesionál” s oteplovací vložkou kalhoty letní ”Profesionál” gumová obuv ”Profesionál” oteplovací vložka do gum.obuvi ”Profesionál” kožená obuv protiřezná nepromokavé návleky rukavice teplé rukavice pro práci s RŘP
1 1z 1 1 1z 1 1 1 1 1
stanovena výrobcem 36 18 12 12 6 24 36 PP PP
7.10.2. Kočí při soustřeďování dříví čepice zimní ochranný oblek ”Lesan” ochranný oblek keprový kabát ľ ”vaťák” pogumovaný plášť pogumovaná zástěra spodní prádlo gumofilc. Holinky gumové holinky kožená obuv s vyztuž. Špicí rukavice kožené nebo textilní rukavice teplé rukavice gumové náledníky ochranná přilba
1z 1 1 1z 1 1 2 1z 1 1 1 1 1 1 1
48 18 12 36 36 12 12 18 12 24 PP PP PP 36 daná výrobcem
- 52 -
7.10.3. Řidič a závozník traktorista ochranný oblek ”Lesan” ochranný oblek keprový gumofilcové holinky gumové holinky kožená obuv s vyztuž. špicí rukavice s vyztuž. dlaní rukavice teplé ochranná přilba
1 1 1z 1 1 1 1 1
18 12 24 24 PP PP PP daná výrobcem
V celé kapitole „Legislativní zajištění OSVČ“ je snaha pomoci těmto pracovníkům nemít problémy se státními úřady počínaje Inspekcí práce, vyžadující mimo jiné zavedení pracovních postupů, až po finanční úřady, požadující prokazatelnou oprávněnost odepisovaných nákladů na provozní činnost např., OOPP. Problematika ostatních povinností je přiměřeně řešena v předcházející kapitole vztahů zaměstnanec zaměstnavatel
- 53 -
8. Posouzení komplexnosti a aktuálnosti stávající soustavy BOZP Banální otázka: „Kolik smrtelných pracovních úrazů se stalo v prvním čtvrtletí roku 2007 na lesních pozemcích ve vlastnictví státu v přímé souvislosti se zpracováním kalamity a ostatních činnostech v LH ?“ Pouze pro orientaci jsou níže uvedeny „přesné“ statistiky úrazovosti, dostupné ve veřejně přístupných údajích Statistického úřadu ČR nebo např. Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství v ČR v roce 2005 – jsou opravdu pravdivé ? Tab. 1 - Počet pracovních úrazů - celkem Rok
Počet pracovních úrazů
1992
2311
1993
2199
1994
2390
1995
2410
1996
2247
1997
1896
1998
1679
1999
1621
2000
1398
2001
1168
2002
1119
2003
1004
2004
975
2005
329
Tab. 2 - Smrtelné pracovní úrazy - absolutní počty Rok
Počet smrtelných PÚ
1992
8
1993
6
1994
6
1995
9
1996
11
1997
12
1998
6
1999
9
2000
13
2001
1
2002
2
2003
2
2004
4
2005
4
- 54 -
Tab. 3 - Smrtelné pracovní úrazy - na 1000 pojištěnců Rok
SPÚ na 1000 pojištěnců
1992
0.16
1993
0.15
1994
0.15
1995
0.11
1996
0.09
1997
0.16
1998
0.06
1999
0.09
2000
0.43
2001
0.04
2002
0.08
2003
0.09
2004
0.19
2005
0.21
Kdo je schopen odpovědět na uvedenou otázku: 1) Majitel lesa (LČR s.p.) – NE – svou zodpovědnost vyplývající z platného ustanovení § 101 odst. 5 ZP deleguje (a neověřuje) na zhotovitele prací se kterými má smluvní vztah. 2) Zhotovitel prací (akciová společnost, …) – ČÁSTEČNĚ – svou právní zodpovědnost rozděluje na: • zaměstnance • jiné společnosti • OSVČ zde své právní požadavky plní pouze u první citované skupiny, svých zaměstnanců. 3) OSVČ – ČÁSTEČNĚ nebo NE. Osoby samostatně výdělečně činné nejsou nijak motivování, aby tyto otázky nějak řešily – nic z toho nemají a při neplnění povinností ustanovení zákona nemají co ztratit. 4) Inspektoráty práce – ČÁSTEČNĚ – řeší pouze problematiku vztahu zaměstnanec zaměstnavatel. Ovšem sdělí–li zaměstnavatel, že ten či onen úraz (třeba i smrtelný) nepovažuje za pracovní, není Inspekcí práce evidován a tudíž ani řešen. 5) Policie ČR – NE – nemá informační povinnost a po zjištění, že smrt pracovníka nezavinila druhá osoba, aby byla naplněna skutková podstata trestného činu – případ odkládá 6) Statistický úřad – ČÁSTEČNĚ – eviduje jen to co mu je odesláno, nemá práva a ni povinnosti ověřování zda mu byla zaslána veškerá povinná data. 7) OS DLV – NE – pracuje na bázi odborové organizace, tedy zaměstnanců a to ještě pouze tam, kde jsou odbory zřízeny a pokud s OS DLV spolupracují.
- 55 -
Je tristní závěr, že v dnešní době, době počítačů, družic a netušených možností nevíme, kolik lidí v lese v majetku státu zemřelo za jedno jediné čtvrtletí. Součastná politika Státního podniku LČR razí myšlenku, aby všechny dodavatelé služeb pro uvedený Státní podnik měli zaveden systém OHSAS 18 001 (sytém BOZP) nebo byli v procesu jeho implementace. Přičemž LČR tento systém zavedou v průběhu léta 2007. Je tedy pravdou, že vše bude vyřešeno nebo jde jen administrativní a reklamní účely těchto implementací ???
- 56 -
9. Rozbor úrovně BOZP a úrazovost vybrané lokality
Pracovní úrazy 60
Procento úrazů
50 40 30 20 10 0 -10 Pády
Materiál Hmyz
Manipul Kontakt Poraněn Poraněn Práce s Nehoda ace s Ostatní s í koněm vozidla í srpem lanem řetězem vnitřních
2004
42
27
5
0
3
3
3
6
6
3
2005
40
27
4
2
2
6
8
6
6
0
2006
52
24
4
4
2
4
2
6
2
2
Druh úrazů
Obr.1 Na uvedeném grafu - obr.1, je znázorněna úrazovost v procentech dle jednotlivých příčin úrazů. Úrazy břemeny a pády jsou s ohledem na terénní podmínky zcela jasné. Ovšem zajímavá veličina je v roce 2005 při úrazech „kontakt s řetězem“ a „poranění vnitřních vaziv“. Jedná se o období kdy došlo ke snížení počtu pracovníků a zůstali starší zkušení pracovníci „kterým se nemůže nic stát“. Kontakt s řetězem – je vždy nepoužívání předepsaných OPP, případně nedbalost. Poranění vnitřních vaziv je většinou nutné připsat celkovému opotřebení organizmu (jedná se o natržené vaziva kolene a ramene, utržené úpony, zhmožděniny svalstva nezaviněné nárazem) Další zajímavou veličinou je „Práce s koněm“. Tento setrvalý stav poukazuje na vyrovnanost pracovních sil v LH, což znamená, že nedochází k obměně pracovníků a celková fluktuace se rovná nule. Do budoucna je tato profese na ústupu, o čemž není nutno hovořit v kapitole BOZP.
- 57 -
suma PÚ v letech 2003 - 2006 1 70
počty úrazů v měsících
60 50 40 30 20 10 0 rok 2003 - 56
rok 2004 - 59
rok 2005 - 44
rok 2006 - 53
průměr - 53
Obr.2 Uvedený graf – obr.2, nám ukazuje počty úrazů ve sledované oblasti v letech 2003 až 2006. V roce 2005 do uvedené skutečnosti zasáhla firemní restrukturalizace, ovšem v relativním zachování stability firmy. Je nutné si uvědomit, že množství pracovních úrazů jde v přímé souvislosti na stabilitu a další perspektivu práce pro zaměstnance. Je scestné nevyužívat v manažerském myšlení bezpečnosti práce a personální politiky pojem lidský faktor a myšlení pracovníka.
- 58 -
Na následujících grafech – obr.3 a 4, je možno vysledovat jednak nasazování většího počtu pracovníků v sezónních činnostech, ale hlavně nástup tzv. okurkové sezony po těchto pracích, kdy úrazovost stoupá. Pokud dojde ke zmapování průběhu počasí a uvolňování prostředků, je až zarážející, že největší vliv na úrazy mají mimo množství kumulovaných pracovníků, hlavně nejistota z nastupujícího období, ruku v ruce s únavou z období předešlého. počty pracovních úrazů v m ěsících
9 8 7 6 počet úrazů
rok 2003 - 56 5
rok 2004 - 59 rok 2005 - 44
4
rok 2006 - 53 3 2 1
Obr. 3
pr os in ec
pa d li s to
říj en
zá ří
sr pe n
kv ět en če rv en če rv en ec
du be n
bř ez en
ún or
le de n
0
prům ěrná úrazovost v m ěsících
6
5
počty úrazů
4
3
2
1
0 1
Obr.4
2
3
4
5
6
7 měsíc
- 59 -
8
9
10
11
12
10. Summary The first chapters of my work state the examples of working safety systems in Germany and Austria for the possibility of comparison with the working safety system in our country. The written examples show that from the point of view of the established legal standards, our country belongs to the top within the assessment of other EU countries. The reality is different. Thanks to the low earnings in lumber industry and from whence following high rate of fluctuation and inexperience of workers, we have large number of work injuries caused by not meeting the standards. This diploma work does not solve the board issue of working safety in the lumber industry but it is meant to help small businessmen in this section to create their system of working and health safety. Since the recent way of managing the forests promotes the effort of firms to employ self-employers in forest and accompanying activities, it is up to them to take care of their safety. In many cases this belongs to the bottom of their daily activities. It is necessary to offer these subjects help from the society by the means of unification of rules which would agree with the legislation and meet the requirements of selfemployers and small firms for the business and working safety at the same time. This diploma work offers such a possibility. I aim my critique in working safety especially at the way and form of compensation of work injuries and their prevention. In this respect the state completely fails and all the problems rest on the employer who is not motivated to do so. Next critique view targets the possibility of inaccurate records of work injuries where the law lets the employer “determine” if the accident has been a work injury or not. According to the subjective opinion of the employer, the complete agenda of investigation, remuneration and responsibility identification becomes activated. This possible disagreement must be seen in these two levels: 1) If the injured or his mourning relatives do not agree with the decision of the employer concerning the fact if it had been a work injury or not, they can only claim their rights by suing. With the respect to the speed of hearing of single court cases, this discussion seems useless. Until finishing the resolution and investigation of the causes, they have not got right for the remuneration. 2) The inaccurate records of work injuries are caused by the fact of multivalent security of their evidence. Legislation rests this responsibility upon the employers and self-employers as well. But the responsibility is not meant for the forest landowners, which helps the effort to wangle the statistics a bit. The way of creating an integrated working safety system in forestry will be long not for the extensiveness and obscurity of legislation in the Czech Republic but for the possibility of many ways of interpretations of the law that are often created in compliance with the needs to make our work easier or with our unwillingness to solve the problem.
- 60 -
11. Návrh na využití výsledků Pro rozsáhlost jednotlivých problematik není možné v této práci postihnout celou kapitolu BOZP dle legislativních požadavků v celé své šíři. Celá práce je ovšem sepsána tak, aby po vyjmutí jednotlivých kapitol mohl být sestaven základní předpis, který by byl vodítkem k zajištění BOZP soukromně podnikajících osob v činnostech lesního hospodářství vybraných kapitol, s důrazem na kapitoly technologie práce.
12. Diskuze S ohledem na svou praxi v problematice bezpečnosti práce vidím značný problém v prohlubování závislosti lesní výroby na osobách samostatně výdělečně činných, případně na malých firmách o několika pracovnících. Je to přesně opačný názor, který je znát z výběrových řízení LČR, které upřednostňují svými požadavky pro výběrová řízení silné partnery se zavedenými systémy řízení a ekonomickou stabilitou. Tito „silní partneři“ ovšem požadavky státu plní oněmi OSVČ. Předpoklad, že zavedení systému řízení BOZP v lesnictví vyřeší OHSAS ISO 18001, je s ohledem na malou propagaci a zdůvodnění potřeby pouze drahým pozlátkem. Mým požadavkem je, aby každý vlastník lesa byl schopen zodpovědět otázku kolik a kdy se u něj stalo pracovních úrazů. Není jeho povinností je šetřit, ovšem měl by o nich vědět. Vždyť i úrazovost je veličina, hovořící o kvalitě a fungování dodavatele prací. Je smutné, když revírník nebo lesní správce na podobné otázky odpovídá slovy: „Mne to nezajímá“. Ve své praxi jsem se setkal s mnoha případy pracovních úrazů, kterých se vyšetřování účastnili Inspekce práce, Oborový svaz, Policie ČR, prokurátor, právníci, rodinní příslušníci, soudní znalci, zaměstnanci, atd., jen se mi nikdy nestalo, aby se na tomto místě objevil revírník nebo lesní správce.
13. Závěr Jak bylo uvedeno v cíli mé práce, veškeré kapitoly jsou uzpůsobeny tak, aby po jejich vyjmutí a sestavení případně do brožury – samostatného výtisku, mohl být s malými úpravami sestaven dokument pro potřeby OSVČ, které by případně mohli přijmou, jako svůj závazný předpis. Mělo by to charakter Místního provozního předpisu pro vybrané činnosti v LH. Mým cílem je tuto skutečnost realizovat a uvést v život. Velkou bolest stále cítím v nemožnosti motivování OSVČ ve věci pracovní zdravotní péče. Dokud je pracovník mladý a plný síly, tak ví že mluvím o zbytečnosti. Ovšem přejde pár roků a vše je jinak. Nemáme natolik vychovanou mladou generaci, aby měli vždy na paměti prvenci (ono to s ohledem na jejich věk nejde), proto tato problematika musí být daná jednoznačně do povinností všech, tedy nejen zaměstnanců. Další, pro mne neřešitelnou, problematikou je odškodňování pracovních úrazů a jejich prevence. Systém pojišťoven je vyřešen kapitolou výplaty odškodnění, prevence zůstala u zaměstnavatele i přesto, že ji již jednou zaplatil ve svém pojištění zodpovědnosti za pracovní úraz. Stát v této problematice selhal.
- 61 -
14. Použitá legislativa o Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce o Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění o Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti ochrany zdraví při práci) o Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců o Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění o Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky o Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhl. č. 324/1990 Sb. a č. 207/1991 Sb. a nař.vl. č. 352/2000 Sb., č. 192/2005 Sb. o Vyhláška MZd 288/2003 Sb., kterou nestanoví práce a pracoviště které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvím a podmínky za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání o Vyhláška MZd 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací a azbestem a biologickými činiteli o Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění o Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu o Nařízení vlády č. 495/2001, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků o Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky o Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí o Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, o Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, o Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,
- 62 -
15. Literatura o Filip, J.: Právní předpisy a normy BOZP, VÚBP, Praha, 1995, 46 s. o Kolektiv: Evropa a práce v lese. Odborný pořad na CD-R. 2004. o Kolektiv: Kodex bezpečného chování při práci v lese. Poradenství pro BOZP, Praha 1998, str. 79 o Kolektiv: Kvalitní a bezpečnostní standardy při těžbě dříví. Odborný pořad na CD-R. 2004 o Šalamon, P.: Bezpečnost práce v lesnictví. Informatorium, Praha 1995, 28 s o Šalamon, P.: Hodnocení pracovního prostředí v lesním hospodářství. ČÚBP Praha, 1999, 16 s o OS DLV: Výběr ze zákonů upravujících nově požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- 63 -
