Digitální učební materiál Projekt Šablona Tematická oblast DUM č.
CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Odborná biologie, část biologie – Společná pro celou sadu organismus 2 32_Ch27_2_07 Téma Jednobuněční živočichové Prvoci, Určité druhy hub – kvasinky a plísně Rozdělení, výskyt a význam těchto organismů RVP 29-56-H/01 Řezník-uzenář Ročník 1.-3. Předmět Odborná biologie 65-51-H/01 Kuchař-číšník Základy přírodních věd 65-42-M/01 Hotelnictví Nauka o výživě Zpracovala MVDr. Alena Stibůrková Kdy Květen 2013 Klíčová slova Jednobuněční živočichové, Prvoci, Bičíkovci – krásnoočko zelené, bičenky, lamblie, trypanosoma; Kořenonožci – měňavky; Výtrusovci – kokcidie, axoplazma, krvinkovky, Určité druhy hub – kvasinky a plísně (mykotoxin) Toto dílo obsahuje citace v souladu s § 31 odst. 1 písm. c) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a může být použito výhradně při vyučování.
Anotace DUM obsahuje prezentaci v PowerPointu. Prezentace je doplněna jednoduchými (schematickými) obrázky a aktivitou pro žáky na dané téma, s možností využití na interaktivní tabuli. Druh výukového zdroje: prezentace PowerPoint Typ interakce: frontální Soubor název Soubor – popis obsahu 32_Ch27_2_07_Jednobuněční_ Soubor obsahuje prezentaci v PowerPointu živočichové 1. aktivita přiřazování k obrázkům názvy organismům 2. aktivita označování částí organismů
Metodický list Digitální učební materiál slouží pro výuku daného tématu s možností využití na interaktivní tabuli. S žáky nejdříve učitel probere dané téma pomocí prezentace. Žáci si dělají zápis. Snímky 3-6 jsou určeny pro výuku k tématu Jednobuněční živočichové – Prvoci, jejich rozdělení, charakteristika a dopad na zdraví. Snímky 7-10 přibližují určité druhy hub – kvasinky a plísně, jejich rozdělení, výskyt a význam. Na snímku 11 jsou 2 aktivity, které umožňují žákům pomocí čar nebo šipek 1. přiřadit k obrázkům mikroorganismů jejich název 2. označit jejich části Obsahově se dotýká probrané problematiky – jednobuněční živočichové a druhy hub. Tuto aktivitu můžeme využít na interaktivní tabuli. Správné řešení ve výuce snímky 4,5,7,9. Časová náročnost: 20 minut
Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno Sídlo: Charbulova 106, 618 00 Brno
Literatura: JELÍNEK, Jan. ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: 1. Vyd. Moravské tiskárny, 1999. 551 s. ISBN 80-7182-070-9. BENEŠOVÁ, Marika., HAMPLOVÁ, Hana., KNOTOVÁ, Kateřina., LEFNEROVÁ, Pavlína., SÁČKOVÁ, Ivana., SATRAPOVÁ, Hana. Odmaturuj z biologie. 1. vyd. Brno: Didaktik spol. s r. o., 2003. 224 s. ISBN 80-86285-67-7. STEINHAUSER, Ladislav. Hygiena a technologie masa. 1. vyd. Brno: Spektrum, 1995. 664 s. ISBN 80-900260-4-4. DAVÍDEK, Jiří. a kol. Chemie potravin. 1. vyd. Praha: SNTL, 1983. 629 s. ISBN 04-815-83. ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. 1. vyd. Praha: Prométheus, 2005. 259 s. ISBN 80-7196-223-6. PIPEK, Petr. Technologie masa I. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1995. 334 s. ISBN 80-7192-283-8 Obrázky: vlastní zdroje: MVDr. Alena Stibůrková
Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno Sídlo: Charbulova 106, 618 00 Brno
VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1:5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona: 27 Sada: 2 DUM: 7 Ověření ve výuce: Odborná biologie, Základy přírodních věd Třída: Ř 3, K1, KČ 1, Č 1 Klíčová slova: alimentární nákazy; patogenní m.o., kulturní m.o.; vnitřní a vnější vlivy pro m.o.; psychrofilní, psychrotrofní, mezofilní, termofilní mikroorganismy; aktivita vody aw; pH pro m.o. Vytvořila: MVDr. Alena Stibůrková Škola: Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno, Charbulova 106 Datum vytvoření: květen 2013
Jednobuněční živočichové Prvoci Určité druhy hub – kvasinky a plísně Rozdělené, výskyt a význam těchto organismů
Jednobuněční živočichové Prvoci Prvoci mají mikroskopický rozměr cytoplazma je většinou bezbarvá s organelami Podle příjmu potravy se prvoci dělí na: - autotrofní – řadí se do rostlin (Krásnoočko zelené) - heterotrofní – řadí se do živočichů (Bičenka poševní, Trypanosoma spavičná, Lamblie střevní) Heterotrofní prvoci- konzumují a rozkládají organické látky - význam horninotvorný - velký počet jich žije jako parazité - Bičenka poševní, Trypanosoma spavičná,Lamblie střevní Rozmnožování -většinou nepohlavní rozmnožování (dělení podélné a příčné, pučení, rozmnožování výtrusy) -méně časté rozmnožování pohlavní (význam ve zvýšení životaschopnosti vzniklých jedinců)
Představitelé jednobuněčných mikroorganismů - prvoků: Bičíkovci – mají bičíky Krásnoočko zelené – rostlinný prvok je součástí planktonu Chloroplast
Bičenka poševní – způsobuje rozšířenou pohlavní nemoc Trichomoniázu
Jádro Bičík Zásobní látky
Undulující membrána 4 bičíky
Pulzující vakuola Světločivná skvrna
Lamblie střevní způsobuje záněty tenkého střeva
Trypanosoma spavičná -tropický parazit, způsobuje spavou nemoc, cizopasí v lymfě a krvi (přenašeč moucha tse-tse)
Kořenonožci - mají panožky, přijímají potravu fagocytózou Měňavka zemní – žije v mechu Měňavka velká – žije ve stojatých vodních nádržích Měňavka úplavičná – střevní parazit, způsobuje krvavé průjmy a horečky Měňavka velká
Jádro Stažitelné vakuoly
Výtrusovci - všichni zástupci jsou parazité - pronikají do buněk svých hostitelů Kokcidie jaterní – způsobuje kokcidiózu králíků a zajíců, tato nemoc se projevuje hnisavými záněty žlučovodů, hnisavými ložisky na játrech - jsou nepoživatelná. Toxoplazma gondii – parazituje v bílých krvinkách, je přenosná ze zvířat (např. koček) na člověka. Člověk se stává mezihostitelem a definitivním hostitelem jsou kočkovité šelmy. Onemocnění se projevuje dlouhodobými horečkami, zduřením mízních uzlin a únavou. Krvinkovky - cizopasníci červených krvinek obratlovců tropických a subtropických oblastí. Infekční stádia prvoka jsou přenášeny při sání komárem z rodu Anopheles. V napadených krvinkách se intenzivně rozmnožují a jejich metabolity v krvi způsobují onemocnění malárii. Touto nemocí trpí v uvedených oblastech až půl miliardy lidí. Úspěšně se léčí alkaloidy z kůry chinovníku – chininem.
Kvasinky Většinou anaerobní jednobuněčné houbové organismy různých tvarů v přírodě jsou velmi rozšířeny zejména na rostlinách Množí se charakteristickým dělením – pučením (nepohlavní rozmnožování) tvoří takzvané kolonie Pseudomycelium
Využívány v potravinářství a biotechnologiích zúčastňují se kvasných procesů (fermentačních) kde jsou rozloženy cukry na alkohol a oxid uhličitý (výroba alkoholických nápojů, základ kvasnic - kvásku)
rozkládají i organické kyseliny a tuky – mohou se tak podílet na mnohých rozkladných procesech Při velkém pomnožení kvasinek dochází ke značnému rozložení potravin a tak k ohrožení zdraví. Někteří představitelé kvasinek Kulturní: kvasinka pivní (Sacharomyces cerevisce) – kulturní kvasinka využívaná v lihovarnictví, pivovarnictví a farmaceutickém průmyslu (obsahuje enzymy a vitamíny skupiny B). kvasinka vinná (Sacharomyces elipsoidem) – způsobuje kvašení ovocných šťáv a využívá se na výrobu vín. Problematická kvasinka Candida albicans – způsobuje při přemnožení v ústech a střevech závažné onemocnění - kandidózu - může se pomnožit i v krvi a genitálním traktu - u malých dětí způsobuje onemocnění takzvané moučnivka.
Plísně Plísně jsou určité druhy hub. Plísně tvoří - na povrchu substrátu (potravin) nebo ve vzduchových bublinách bílé nebo barevné mycelium.
Rozmnožují se
-nepohlavně (vegetativně) pomocí výtrusů z výtrusnic, které vyrůstají na podhoubí mimo substrát na vzduchu a dále se šíří rozrůstáním hyf (přímo podhoubím). -pohlavně se plísně rozmnožují tehdy, setkají-li se dvě podhoubí různých pohlaví, a tak dojde ke spájení dvou buněk – pohlavních spor (+) a (-).
Nepohlavní rozmnožování plísní Výtrusy Vzdušné podhoubí mycelium (výtrusnice) -mimo substrát Podhoubí hyfa - v substrátu Substrát (potravina)
Klíčící výtrusy v substrátu
V prostředí a zvláště na potravinách způsobují senzorické a nutriční škody, zvláště tvorbou metabolitů toxinů (mykotoxinů). Mykotoxiny jsou velmi rezistentní (odolné), dokonce i vůči sterilačním teplotám (nad 100°C). Způsobují otravy mykotoxikózy, alergie a zároveň jsou karcinogenní – rakovinotvorné.
Některé druhy plísní Aspergillus flavus – tvoří aflatoxin ( v sušených potravinách) Penicillium notatum - z něho se získává antibiotikum penicillin Paličkovice nachová (napadá obilí) - z černého podhoubí (námele) se vyrábí léčiva Penicillium rocquefortii a Penbicilliu chamembertii se využívá při zrání sýrů Aspergillus niger - svojí fermentací sacharózy produkuje kyselinu citronovou (na výrobu kyseliny citrónové) Rizikové potraviny, které mohou být napadeny plísněmi: sušené ovoce, ořechy, ovocné dřeně, cereálie, cereální pečivo, maso, sýry apod. Potraviny napadené plísněmi se nesmí dále zpracovávat – konzumovat !!!
Aktivita žáka K obrázku přiřaďte název organismu a u některých organismů označte i jejich části: Trypanosoma spavičná Kvasinky Plísně mycelium
výtrusy
Měňavka velká Bičenka poševní
Lamblie střevní Krásnoočko zelené podhoubí hyfa
Metodika Digitální učební materiál slouží pro výuku daného tématu s možností využití na interaktivní tabuli. S žáky nejdříve učitel probere dané téma pomocí prezentace. Snímky 2-6 jsou určeny pro výuku k tématu jednobuněční živočichové – prvoci, jsou doplněny obrázky Ve snímku 7-8 jsou uvedeny houbové organismy – kvasinky význam a využití Snímky 9-10 obeznamují o plísních jejich významu a možnosti využití jejich šíření. Snímek 11 je věnován 2 aktivitám, které umožňují žákům pomocí šipek nebo čar spojovat pojmy 1. aktivita přiřazování k obrázkům názvy organismům 2. aktivita označování částí organismů Aktivita se obsahově dotýká probrané problematiky jednobuněčné organismy. Tuto aktivitu můžeme využít na interaktivní tabuli. Správné řešení ve výuce snímek 4, 5, 7 a 9.
Použitá literatura: JELÍNEK, Jan. ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: 1. Vyd. Moravské tiskárny, 1999. 551 s. ISBN 80-7182-070-9. BENEŠOVÁ, Marika., HAMPLOVÁ, Hana., KNOTOVÁ, Kateřina., LEFNEROVÁ, Pavlína., SÁČKOVÁ, Ivana., SATRAPOVÁ, Hana. Odmaturuj z biologie. 1. vyd. Brno: Didaktik spol. s r. o., 2003. 224 s. ISBN 80-86285-67-7. STEINHAUSER, Ladislav. Hygiena a technologie masa. 1. vyd. Brno: Spektrum, 1995. 664 s. ISBN 80-900260-4-4. DAVÍDEK, Jiří. a kol. Chemie potravin. 1. vyd. Praha: SNTL, 1983. 629 s. ISBN 04-815-83. ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. 1. vyd. Praha: Prométheus, 2005. 259 s. ISBN 80-7196-223-6. PIPEK, Petr. Technologie masa I. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1995. 334 s. ISBN 80-7192-283-8 Obrázky: vlastní zdroje: MVDr. Alena Stibůrková
