DHV CR, spol. s r.o.,

návrat do města územní plán pardubice

DEMOGRAFIE MĚSTA PARDUBICE

DHV CR, spol. s r.o. | březen 2013


© DHV CR, spol. s r.o., 2013

2


Tato demografická prognóza města Pardubice byla zpracována výhradně pro potřeby zpracování nového Územního plánu Pardubice a smí tak být využita výhradně pro tento účel !


3



4


ZPRACOVATEL

DHV CR, spol. s r. o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8

Vedoucí projektu

Ing.arch. Veronika Šindlerová autorizovaný architekt ČKA pro obor architektura (č. 04 019) tel.: 236 080 562 mobil: 602 442 651 e-mail: [email protected] Zpracovatelský tým

Ing.arch. Veronika Šindlerová Mgr. Magdalena Hrudková Ing. Petr Kačírek (Fakulta sociálně ekonomická UJEP)


5


OBSAH Seznam tabulek ............................................................................................... 7 Seznam grafů ................................................................................................... 8 1. Základní demografické ukazatele............................................................. 9 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7.

Počet obyvatel Pardubice.......................................................................................................... 9 Porodnost a plodnost .............................................................................................................. 11 Úmrtnost.................................................................................................................................. 13 Potratovost .............................................................................................................................. 15 Sňatečnost a rozvodovost ....................................................................................................... 15 Migrace a celkový počet obyvatel............................................................................................ 15 Závěry ..................................................................................................................................... 17

2. Věková a pohlavní struktura obyvatel pardubic ................................... 19 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.

Věková struktura ..................................................................................................................... 19 Vzdělanostní a sociální struktura............................................................................................. 22 Složení domácností ................................................................................................................. 23 Závěry ..................................................................................................................................... 24

3. Pardubice ve srovnání s ostatními stotisícovými městy české republiky ……………………………………………………………………………………25 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.

Počet obyvatel ......................................................................................................................... 25 Věková struktura ..................................................................................................................... 26 Plodnost a porodnost .............................................................................................................. 27 Migrace ................................................................................................................................... 28 Závěry ..................................................................................................................................... 29

4. Hypotézy budoucího populačního vývoje ............................................. 31 4.1. 4.2. 4.3.

Plodnost .................................................................................................................................. 31 Úmrtnost.................................................................................................................................. 31 Migrace ................................................................................................................................... 31

5. Základní výsledky populačního vývoje ................................................. 32 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.

Vývoj celkového počtu obyvatel .............................................................................................. 32 Věková struktura obyvatel ....................................................................................................... 35 Proměny vybraných věkových kategorií obyvatel .................................................................... 37 Závěr ....................................................................................................................................... 41

6. Zdroje……… ............................................................................................. 43


6


SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Pardubic a České republiky (v tis.) ............................................................. 9 Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v Pardubicích po roce v letech 1970 – 1989 (pětileté průměry) ................. 10 Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Pardubicích po roce 1989 ....................................................................... 10 Tabulka 4: Vývoj naděje dožití při narození v okrese Pardubice a ČR ........................................................ 14 Tabulka 5: Vývoj počtu obyvatel Pardubic a jednotlivých městských částí .................................................. 15 Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Pardubice a ČR ................................................................ 20 Tabulka 7: Podíl obyvatel dle věkových kategorií v % ................................................................................. 21 Tabulka 8: Vývoj počtu obyvatel v územním srovnání (v tis.) ...................................................................... 25 Tabulka 9: Celkové migrační saldo absol. v období 1991 -2011.................................................................. 29 Tabulka 10: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel z hlediska pohlavní struktury v období 2012 - 2040 ....... 33


7


SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývojový index počtu obyvatel města Pardubice a ČR v % ............................................................... 9 Graf 2: Vývoj hrubé míry porodnosti v ‰ ..................................................................................................... 11 Graf 3: Úhrnná plodnost v územním a časovém srovnání ........................................................................... 12 Graf 4: Specifická plodnost podle věku matky ............................................................................................. 12 Graf 5: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti ..................................................................................... 13 Graf 6: Hrubá míra úmrtnosti v časovém srovnání v Pardubicích ................................................................ 13 Graf 7: Specifické míry úmrtnosti v Pardubicích a ČR v roce 2011 (muži x ženy) v ‰ ............................... 14 Graf 8: Migrační saldo v Padubicích v časovém srovnání (absol.) ............................................................. 17 Graf 9: Intenzita migrace podle věku v Padubicích, 2011 (na 1000 obyv.) .................................................. 17 Graf 10: Věková struktura populace města Pardubic v roce 2012 ............................................................... 19 Graf 11: Průměrný věk obyvatel v časovém srovnání.................................................................................. 20 Graf 12: Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel Pardubic starších 15 let...................................................... 22 Graf 13: Vzdělání obyvatel starších 15 let v Pardubicích a ČR (k 1. 3. 2011).............................................. 22 Graf 14: Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu v územním srovnání .............................................. 23 Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích a dalších stotisícových městech ............................................ 26 Graf 16: Zastoupení věkových kategorií ve srovnatelných městech ČR v % (k 1. 3. 2011) ......................... 26 Graf 17: Vývoj průměrného věku populace stotisícových měst ČR ............................................................. 27 Graf 18: Podíl dětí narozených matkám ve věku 30 a více let v roce 2011 v % ......................................... 27 Graf 19: Průměrný věk matky při narození dítěte v roce 2007 ..................................................................... 28 Graf 20: Rozložení podílů matek z hlediska věku v roce 2011v % ............................................................. 28 Graf 21: Migrační saldo v letech 1991 – 2011 v ‰ ...................................................................................... 29 Graf 22: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Pardubic, 2012 - 2040 .................................... 33 Graf 23: Očekávaný věková struktura obyvatel města Pardubic v časovém srovnání ................................. 36 Graf 24: Očekávaný struktura podle základních věkových skupin obyvatel města Pardubic v časovém srovnání ....................................................................................................................................................... 38 Graf 25: Index stáří a index závislosti obyvatelstva města Pardubic v časovém srovnání ........................... 39 Graf 26: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin v Pardubicích ............. 40 Graf 27: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin v Pardubicích ........................ 40


8


1. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE 1.1. Počet obyvatel Pardubice Populační vývoj města Pardubice odpovídá hlavním tendencím vývoje v rámci celé České republiky. Důvody, proč docházelo a dochází k určitým demografickým jevům, jsou v obou populacích stejné. Protože se však jedná o město, které je těsně pod hranicí velkoměsta, v kterém je prostředí tradičně tolerantnější a uvolněnější, změny demografického chování v 90. letech zasáhly pardubickou populaci v některých případech silněji než obyvatelstvo celé republiky. Při srovnání relativních hodnot v Pardubicích s hodnotami v České republice vyplývá, že vývojové tendence odpovídají celorepublikovému vývoji, avšak vývojový index dosahuje výrazně vyšších hodnot. Pardubice tedy více než jedno století (od roku 1869) populačně narůstaly, což dokládá i následující graf. Od roku 1991 však dochází k trvalému poklesu počtu obyvatel, který byl zapříčiněn zejména oddělováním okrajových částí měst probíhajícím na počátku 90. let 1 a úbytkem přirozenou měnou v důsledku propadu porodnosti a migrací v důsledku nemalých migračních ztrát. Ty souvisely zejména s narůstajícími projevy suburbanizačních tendencí (viz dále). Od roku 2000 pak ukazatel počtu obyvatel osciluje kolem hodnoty 90 tis. obyvatel. Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Pardubic a České republiky (v tis.) 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

Česká republika

7 564,56

8 223,23

8 666,46

9 374,03

10 076,73

10 009,48

10 674,24

Pardubice

13,23

16,28

18,72

25,21

32,02

36,64

42,22

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Česká republika

8 896,09

9 571,53

9 807,70

10 291,93

10 302,22

10 230,06

10505,45

Pardubice

50,21

65,24

79,21

92,49

94,61

90,89

90,767

Zdroj: SLDB, ČSÚ

Graf 1: Vývojový index počtu obyvatel města Pardubice a ČR v % 800 700 600 500 400 300 200 100

Česká republika

2011

2001

1991

1980

1970

1961

1950

1930

1921

1910

1900

1890

1880

1869

Pardubice

Zdroj: SLDB ČSÚ

Při prognóze budoucího počtu a složení obyvatel města Pardubice je zapotřebí formulovat hypotézy budoucího vývoje porodnosti, úmrtnosti a migrace. Tyto tři složky jsou proto v této podkapitole popsány podrobněji, vývoj ostatních demografických ukazatelů je zmíněn jen okrajově. 1

Na počátku 90.let došlo k odpojení dvou částí města – Spojilu v roce 1991 a Srnojed v roce 1993.


9


Vývoj základních demografických ukazatelů města Pardubice je zachycen v následující tabulce v členění na období do roku 1989 a období po něm. Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v Pardubicích po roce v letech 1970 – 1989 (pětileté průměry) Rok

Střední stav Rozvody obyvatel

Živě narození

Zemřelí

Potraty

Přirozený přírůstek

Saldo migrace

Celkový přírůstek

1970-74

74 357

703

249

1 227

698

529

1 210

1 740

1975-79

87 223

807

260

1 552

824

727

687

1 414

1980-84

93 055

741

311

1 251

926

325

175

500

1985-89

95 130

780

359

1 105

935

169

126

295

Zdroj: ČSÚ, Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech (1919-2005)

Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Pardubicích po roce 1989 Rok

Sňatky Rozvody

Živě narození

Zemřelí Potraty Přirozený přírůstek

Saldo migrace

Celkový přírůstek

1990 881

374

1 078

987

1 289

91

-179

-88

1991 693

371

1 122

956

1 153

166

280

446

1992 748

331

1 033

952

1 104

81

362

443

1993 635

351

1 029

1 300

835

-271

-106

-377

1994 559

312

855

1 286

584

-431

-248

-679

1995 511

423

769

974

561

-205

-99

-304

1996 553

400

735

895

492

-160

-192

-352

1997 559

377

825

822

533

3

-171

-168

1998 551

387

751

921

535

-170

-315

-485

1999 497

249

737

894

486

-157

-489

-646

2000 510

313

747

857

322

-110

-662

-772

2001 493

369

708

842

302

-134

-380

-514

2002 525

310

740

895

265

-155

-291

-446

2003 428

318

755

942

244

-187

-797

-984

2004 442

309

827

862

275

-35

-525

-560

2005 473

292

771

879

229

-108

187

79

2006 527

307

831

903

256

-72

128

56

2007 535

309

978

847

248

131

555

686

2008 507

265

1 024

910

293

114

533

647

2009 436

265

998

875

242

123

62

185

2010 419

217

1 022

914

240

108

216

324

2011 417

241

922

958

263

-36

-44

-80

Zdroj: ČSÚ, Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech (1919-2005)


10


1.2. Porodnost a plodnost Na vývoji porodnosti se v Pardubicích projevily obdobné výkyvy jako v celé České republice, její úroveň však byla trvale pod průměrem republikových hodnot. Do příznivého poválečného vývoje zasáhlo přijetí potratového zákona, který snížil počty narozených na tehdejší dosavadní minimum, a sice na 720 dětí v roce 1959. Poté následoval pozvolný růst porodnosti, jež umocnila pronatalitní opatření 70. let a vstup silných ročníků do věku maximální plodnosti. Počet narozených kulminoval v roce 1977 hodnotou 1 689 živě narozených dětí. V celém období baby boomu v letech 1975-79 se rodilo v průměru téměř 1,5 tisíce dětí ročně, což je nejvíc v poválečné historii Pardubic, a tyto hodnoty již nebyly ani zdaleka překonány. Přijetí opatření v roce 1979, kterým se výrazně zvýšily ceny dětského a kojeneckého odívání, a současně pokles žen v plodném věku způsobily, že porodnost klesla z počtu 1 487 dětí v roce 1979 na 1 335 dětí v roce 1980, což byl téměř nejhlubší meziroční úbytek. V 80. letech se počet narozených stabilizoval na úrovni kolem 1 200 dětí ročně. V 1. polovině 90. let došlo stejně jako v celé České republice i v Pardubicích k výraznému snížení porodnosti a počty narozených se postupně dostávaly až pod hranici 1 tisíc ročně2, čímž bylo překonáno minimum z roku 1959. Zvrat ve vývoji nastal na přelomu tisíciletí, kdy se porodnost začala opět zvyšovat. Od roku 2002 hrubá míra porodnosti pardubické populace narůstá, a v roce 2011 dosáhla hodnot z přelomu let devadesátých. Maximální hodnoty jsou v Pardubicích dosaženy později než v ČR, což je projevem pozdějšího a kolísavého vývoje maxim již v 70. letech. Nejedná se tedy o klasický baby boom, ale o slabší ozvěnu baby boomu 70. let, neboť průměrné počty narozených (1,6 tisíc ročně) jsou od úrovně 70. let velmi vzdáleny. Tento dočasný trend zvyšující se porodnosti je však patrně jen přechodná záležitost, během několika let se do plodného věku dostanou slabší ročníky a novorozenců tak opět ubude. Graf 2: Vývoj hrubé míry porodnosti v ‰ 24,00 20,00 16,00

Česká republika

12,00

Pardubice

8,00 4,00 2010

2007

2004

2001

1998

1995

1992

1989

1986

1983

1980

1977

1974

1971

1968

1965

1962

1959

1956

1953

1950

0,00 Zdroj: ČSÚ, VDB

Plodnost pardubických žen prošla víceméně stejným vývojem jako plodnost žen v České republice. Rozdíl ale spočíval v nižší výchozí hodnotě v případě Pardubic (úhrnná plodnost byla pro rok 2001 o 0,12 narozeného dítěte nižší). V současnosti je úroveň plodnosti na obdobné hodnotě jako v ČR (viz graf níže).

2

V roce 1994 se živě narodilo jen 855 dětí.


11


Graf 3: Úhrnná plodnost v územním a časovém srovnání 1,60 1,50

Pardubice

1,40 1,30

Česká republika

1,20 1,10 1,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: ČSÚ

Rozložení plodnosti podle věku matky v Pardubicích taktéž koresponduje s republikovými trendy. Těžiště plodnosti se stabilně posunuje do vyššího věku. V roce 2011 bylo ale v Pardubicích těžiště nižší (29 let). Graf 4: Specifická plodnost podle věku matky

Pardubice 0,16

Česká republika

2001 2003 2005 2007 2009 2011

0,14 0,12 0,1

0,14 0,12 0,1 0,08

0,08

2001 2003 2005 2007 2009 2011

0,06

0,06

0,04

0,04 0,02

0,02

0

0 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45

15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45

Zdroj: ČSÚ

Ve všech časových horizontech až do roku 2011 je populace ČR charakterizována posunem plodnosti do vyšších věkových kategorií. Pardubická populace se pak od české diferencuje ve smyslu nižší úrovně plodnosti ve věku do 25 let při výrazně vyšším zastoupením skupiny 30-34 let. Celkový vývoj plodnosti je v Pardubicích ve všech věkových kategoriích rychlejší zhruba o 3-4 roky.


12


Graf 5: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti

Pardubice 0,7

Česká republika

15-19 30-34

0,6

20-24 35+

0,7

25-29

0,5

0,5

0,4

0,4

0,3

0,3

0,2

0,2

0,1

0,1

0

0

2001

2003

15-19 30-34

0,6

2005

2007

2009

2011

2001

20-24 35+

2003

25-29

2005

2007

2009

2011

Zdroj: ČSÚ

1.3. Úmrtnost Ve srovnání s celou českou populací je dlouhodobý vývoj hrubé míry úmrtnosti stabilně nižší, přesto je zde možné zaznamenat některé zásadní odchylky. Na počátku 90. let se projevil extrémní nárůst úmrtnosti, následovaný strmým poklesem v letech 1993 – 19943. Následně dochází opětovně ke zvyšování úmrtnostních poměrů4, naproti tomu v ČR je současná situace opačná (viz graf). Graf 6: Hrubá míra úmrtnosti v časovém srovnání v Pardubicích Error! Objects cannot be created from editing field codes. Zdroj: ČSÚ

Tato skutečnost ovšem neznamená, že by v Pardubicích existovaly horší úmrtnostní poměry, ale je důsledkem toho, že Pardubice mají oproti České republice starší věkovou strukturu, která tento ukazatel zkresluje. Proto pro hodnocení rozdílů mezi oběma populacemi je vhodnější použít naději dožití, která je jako pravděpodobnostní charakteristika očištěna o vliv věkové struktury. Jak lze pozorovat v následující tabulce, naděje dožití při narození v Pardubicích trvale roste a muži i ženy se v Pardubicích dožívají v průměru o něco vyššího věku než v ČR. Nejvyšší přírůstky u obou pohlaví přitom nastaly v letech 1996-2000. Nejzásadnější vliv má odlišná sociální struktura obyvatelstva a s ní související způsob života obyvatel. Jedná se zejména o stupeň dokončeného vzdělání (s vyšší úrovní vzdělanosti klesá intenzita úmrtnosti), určitý význam má i dostupnost rychlé lékařské péče, která právě ve velkých městech kladně ovlivňuje délku naděje dožití5. V pořadí okresů podle naděje dožití při narození v druhé polovině 80. let byli muži v okrese Pardubice na

3

V roce 1992 byla hrubá míra úmrtnosti v Pardubicích 10,0‰, v roce 1993 13,67‰ a v roce 1995 10,35‰ Mezi roky 1993 a 1997 se absolutní počet zemřelých v Pardubicích snížil o 37 %, v ČR o 4 %. 5 Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech. ČSÚ, 2002. Dostupné na www: http://www2.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/publ/1115-02-v_uplynulych_dvaceti_letech 4


13


třetím místě6, v druhé polovině 90. let byli ženy dokonce na místě druhém7. Přesto za většinou vyspělých států Evropy Pardubice stále zaostávají. Tabulka 4: Vývoj naděje dožití při narození v okrese Pardubice a ČR muži

ženy

období

81-85

86-90

91-95

96-00

01-05

06-10

81-85

86-90

91-95

96-00

01-05

06-10

Pardubice

68,3

69,0

69,6

72,2

73,5

75,6

75,0

75,4

76,1

79,1

79,6

80,5

ČR

67,1

67,7

68,9

71,0

72,3

73,9

74,1

74,8

75,8

77,8

78,7

80,1

Pramen: ČSÚ. Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech. 2005; vlastní zpracování

Z této tabulky lze zjistit i nadúmrtnost pardubických mužů, a sice jako rozdíl mezi nadějí dožití mužů a žen v jednotlivých obdobích. Tento ukazatel je dlouhodobě nad průměrem české populace8 (od 90. let lze v případě ČR zaznamenat časovou prodlevu ve vývoji cca o 2 - 3 roky. Tempo zlepšování úmrtnostních poměrů žen se však v Pardubicích začíná mírně zpomalovat a dochází tak k pozvolnému vyrovnávání naděje dožití mužů a žen v pardubické populaci, ne však v České republice. Následující graf dále dokládá rozložení úmrtnosti podle věku a genderové struktury, která koresponduje s uvedenou nadějí dožití. V případě mužského pohlaví je tak typická výrazně vyšší úmrtnost a to v nejvyšších věkových kategoriích, naopak ženy se dožívají vyššího věku (úmrtnost je u nich v porovnání s muži nízká). Graf 7: Specifické míry úmrtnosti v Pardubicích a ČR v roce 2011 (muži x ženy) v ‰ 95+ 85–89 75–79 65–69 55–59 45–49 35–39 25–29 15–19 5–9 0

Česká republika Pardubice

0

100

200

300

400

95+ 85–89 75–79 65–69 55–59 45–49 35–39 25–29 15–19 5–9 0

Česká republika Pardubice

0

100

200

300

400

500

600

Zdroj: ČSÚ

Na úrovni okresu je kojenecká úmrtnost dlouhodobě vyšší než v ČR. Od roku 2007 navíc dochází k jejímu nárůstu, mezi lety 2007 – 2001 se kojenecká úmrtnost v Pardubicích zvýšila o 3,3 ‰ na 4,3 ‰ (v ČR 3,3 ‰). Struktura úmrtnosti podle příčin smrti je dlouhodobě stabilní. Díky tomu, že se muži i ženy v Pardubicích dožívají poněkud vyššího věku než populace ČR, objevují se zde častěji nemoci oběhové soustavy9. V posledních letech však pomalu dochází k jejímu snižování. Druhou nejčastější příčinou jsou novotvary, následují poranění, otravy a nemoci dýchacího a trávicího ústrojí. Těchto pět příčin smrti představovalo v roce 2010 v Pardubicích 84 % všech úmrtí.

6

Lepší naději dožití měli muži v okresech Brno-město a Třebíč. Stejně jako Pardubice si drží vysoké pozice v naději dožití i Hradec Králové. 8V letech 1981-85 činil 6,7 let (ČR 7 let), v letech 2005-10 6,1 let (ČR 6,4 let). 9 V roce 2001 48 % úmrtí, v ČR 51,7 %. 7


14


1.4. Potratovost Statistika potratovosti za město Pardubice je dostupná až od roku 1971, přičemž její vývoj do 1. pol. 90. let korespondoval s vývojem v ČR. V následném období dochází k poklesu tohoto poměru a v současnosti je tento rozdíl o 20 % nižší než v ČR (ČR 62 % umělá potratovost, Pardubice 42 %). K tomuto snížení významně přispělo rozšíření hormonální antikoncepce v městské populaci, kterou v roce 2003 užívalo celých 55,5 % pardubických žen ve věku 15-49 let10.

1.5. Sňatečnost a rozvodovost V sňatkovém chování obyvatel Pardubic se změny v demografickém chování v 90. letech promítly výrazněji, stejně jako v populaci v ČR. Úroveň sňatečnosti se poté trvale udržela nad hodnotami v ČR, přičemž v letech 2003 – 2004 se zcela vyrovnala situaci v ČR. Stejný trend se také projevuje i v několika posledních letech. Pro pardubickou populaci je charakteristický také výraznější posun věku vstupu do manželství. Důsledkem vyšší úrovně sňatečnosti v Pardubicích je také vyšší rozvodovost, která se drží trvale nad průměrem ČR. K výraznějšímu snížení došlo jen v roce 1999 v důsledku zpřísnění zákona o rodině. Od roku 2007 se však poměr rozvodů ku sňatkům v Pardubicích snižuje a v roce 2010 připadlo v Pardubicích na 100 sňatků 51,8 rozvodů, což je cca o 14 rozvodů méně než v ČR11.

1.6. Migrace a celkový počet obyvatel Město Pardubice bylo po celé poválečné období migračně ziskové. Nejvyšší přírůstky stěhováním byly v 1. pol. 70. let, kdy tento trend vrcholil a činil v průměru přes 1,5 tisíce obyvatel ročně. Následný pokles migračního salda nedokázal nahradit snižující se přirozený přírůstek, jež se začal projevovat od 2. pol. sedmdesátých let a město Pardubice se tak trvale dostává do populační ztráty. Ještě závažnější situace nastala po roce 1989, kdy nastoupil přirozený úbytek. Ten je od roku 1993 podpořen trvale záporným migračním saldem12, jehož vysvětlením je proces zvaný suburbanizace, tj. odliv trvale bydlících obyvatel do obcí v okolí Pardubic, který nebývale zesílil právě v 90. letech. Úbytek počtu obyvatel centrálních městských částí lze v Pardubicích (Studánka, Trnová) pozorovat postupně již od 70. let, kdy rozsáhlá výstavba panelových sídlišť v okrajových částech města (Polabiny, Zelené Předměstí) do jisté míry nahrazovala suburbánní rozvoj. Naopak od poloviny 90. let se obyvatelé Pardubic stěhují na okrajové části města (Staré Čívice, Popkovice, Semtín, Doubravice, Staročernsko) i za hranice samotného města (Rybitví, Srch, Srnojedy, Spojil). Této migrace se účastní především lidé z vyšších vrstev, kteří dávají přednost bydlení v klidnějším prostředí (z důvodu nižších cen stavebních pozemků, příjemného prostředí a přírodního zázemí, na významu nabývají také zdravotní důvody) a do centra dojíždí zejména za prací. Suburbanizace ve svém důsledku znamená nejen snižování celkového počtu obyvatel Pardubic, významně se podílí i na prohlubování procesu stárnutí populace, neboť nejmobilnější skupinu obyvatel tvoří mladí lidé ve věku 20-29 let. Dalším negativním důsledkem je také odchod příjmově silnějších skupin obyvatel, zatímco ve městě zůstává sociálně slabší obyvatelstvo. Tabulka 5: Vývoj počtu obyvatel Pardubic a jednotlivých městských částí

10

V ČR činil tento podíl v roce 2004 47,15 % žen ve věku 15-49 let. 65,9 rozvodů na 100 sňatků 12 V ČR se přirozený úbytek projevil o rok později, stejně jako celkový úbytek obyvatel. Od roku 2003 pak opětovně nastává kladné saldo celkového přírůstku. 11


15


Obyvatelstvo celkem 1970

1980

1991

2001

2011

Celkem v tom městské části:

78 947

92 262

94 407

90 668

90 767

Pardubice I

62 323

52 042

46 445

21 707

Pardubice II

295

21 188

19 722

Pardubice III

2 159

4 756

Pardubice IV

3 506

Pardubice V

Podíl na obyvatelstvu okresu v %

Přírůstek (úbytek) obyvatel 2001-2012 počet

v%

56,4

-3 479

-3,8

20 628

13,5

-599

-2,8

20 564

19 349

12,8

-2 433

-11,8

13 142

16 872

17 216

10,5

-1 419

-8,4

3 591

4 157

4 682

5 238

2,9

275

5,9

1 128

1 141

1 064

17 075

15 983

10,6

-1 342

-7,9

Pardubice VI

5 210

4 919

4 372

4 470

5 774

2,8

1 143

25,6

Pardubice VII

4 326

4 625

5 505

5 298

6 303

3,3

896

16,9

Pardubice VIII (Hostovice)

-

-

-

-

276

-

-

-

* k 1.1.2012 Zdroj: Magistrát mešta Pardubice Zdroj:SLDB, CZSO

Z následujících grafů migračních trendů vyplývají následující skutečnosti: hlavní podíl migrantů tvoří muži, v posledních třech letech dochází k převýšení počtu žen nad počtem migrujících mužů dlohodobě kladné migrační saldo zahraniční migrace, naproti tomu záporné saldo vnitrostátní migrace během deseti let nárůst podílu migrantů ve věkové kategorii 0-5 let a 25-35 let posun hlavních věkové skupiny emigrantů do vyšších kategorií (rok 2001 25 let, 2011 30 let) průměrné dosavadní saldo v Pardubicích v letech 2007 – 2011 je 264 obyvatel (a to i přes vliv ekonomické krize)


16


Graf 8: Migrační saldo v Padubicích v časovém srovnání (absol.)

-400 -600

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

-200

2001

0

2005

200

2004

ženy

zahraniční vnitrostátní celkové saldo

2003

400

1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 -600 -800 -1000

2002

muži

2001

600

Graf 9: Intenzita migrace podle věku v Padubicích, 2011 (na 1000 obyv.)

Vystěhovalí

Přistěhovalí

50

70

muži ženy

45 40

muži ženy

60

35

50

30

40

25 30

20 15

20

10

10

5

0

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90+

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90+

1.7. Závěry vývojové trendy v Pardubicích korespondují s republikovými, jejich tempo je intenzivnější – vliv urbánního chování obyvatel (intenzivnější kontakty, více pracovních příležitostí, větší možnost seberealizace aj.) od 90. let je město populačně ztrátové, hlavní příčiny: - záporné saldo přirozené měny - posun narození dítěte do vyššího věku – nastupují biologické problémy početí - suburbanizační vlivy dlouhodobě nízká úroveň plodnosti porodnost od roku 2001 opětovně narůstá, v letech 2010 – 2012 bylo dosaženo vrcholu potratovost - o 20 % nižší v Pardubicích než v ČR (vliv má užívání hormonální antikoncepce), výraznější posun věku při vstupu do manželství


17


úmrtnost ve srovnání s ČR: - hrubá míra úmrtnosti se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 9,5-10,5 promilí X v ČR stabilně klesá, rok 2011 – úmrtnost byla v Pardubicích poprvé za uplynulých 10 let vyšší než v Česku - míra úmrtnosti je u žen stejná jako v ČR, u mužů je vyšší - nejvyšší míra úmrtnosti ve věkové skupině nad 80 let, pokles věkových kategorií 70-79 let - index stáří se trvale zvyšuje (o 25 bodů vyšší než v ČR) - kojenecká úmrtnost v Pardubicích se zvyšuje (Pardubice 4,3 ‰ , ČR 3,3 ‰) migrační trendy: - 80. a 90. léta úbytek počtu obyvatel centrálních městských částí – Studánka, Trnová - od poloviny 90. let nástup suburbanizace obyvatelé Pardubic se stěhují do okrajových částí města (Staré Čívice, Popkovice, Semtín, Doubravice, Staročernsko, Doubravice) i za hranice samotného města (Rybitví, Srch, Srnojedy, Spojil vliv kladného / záporného migračního salda: - podílí se na zpomalování / zrychlování intenzity procesu stárnutí populace (nositeli migrace jsou mladší ročníky) - příchod / odchod příjmově silnějších skupin obyvatel


18


2. VĚKOVÁ A POHLAVNÍ STRUKTURA OBYVATEL PARDUBIC 2.1. Věková struktura Vývoj věkového složení populace Pardubic se, stejně jako celé České republiky, vyznačuje některými nepravidelnostmi. Rozhodujícím činitelem byly a jsou výkyvy porodnosti, jejichž důsledkem jsou rozdíly v početní velikosti jednotlivých věkových skupin. Postupně mírně se zvyšující úmrtnost a prodlužující se naděje dožití se ve vývoji věkové struktury odráží víceméně plynule bez zásadnějších zvratů a projevuje se stálým růstem obyvatel vyšších věkových skupin. Ani v jednom sčítání lidu od poloviny 20. století nebyla zjištěna přirozená věková struktura obyvatelstva, jejímž grafickým vyjádřením by byla postupně se zužující věková pyramida se širokou základnou. Naopak, vlivem dlouhodobě nízké úrovně plodnosti se základna věkové pyramidy výrazně zužuje a v důsledku prodlužování naděje dožití se stále více lidí dožívá vyššího věku a vrchol pyramidy se rozšiřuje. Graficky je věková struktura obyvatel Pardubic k 31. 4. 2012 znázorněna pomocí jednostranné věkové pyramidy v grafu níže. Z jejího tvaru lze pardubickému obyvatelstvu přiřadit regresivní povahu a identifikovat silné a slabé populační generace. Negativní zářezy u věkových skupin nad 75 let jsou projevem vyšší nemocnosti ve vyšších věkových kategoriích a zároveň představují slabé populační ročníky narozené v období nízké porodnosti – tj. během první světové války a ve druhé polovině 30. let. Také slabší natalitní vlny na počátku a na konci 60. let a od počátku 80. let do současnosti se projevují nižším počtem osob ve věkových skupinách 41-55 let a 6-20 let. Pozitivní výstupky u věkových skupin 7680letých, 56-60letých, 31-40letých a dětí do 5 let zobrazují početnější generace narozené v obou poválečných natalitních vlnách, v polovině 60. let a v období baby-boomu 70. let včetně jeho sekundární vlny po roce 2005. Vůbec nejpočetnější generací v pardubické populaci jsou narození v letech 1975 až 1978. Graf 10: Věková struktura populace města Pardubic v roce 2012 v ěk 101-105 96-100 91-95 86-90 81-85 76-80 71-75 66-70 61-65 56-60 51-55 46-50 41-45 36-40 31-35 26-30 21-25 16-20 11-15 6-10 0-5 0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

8000

Zdroj: ČSÚ

Obecnější výpověď o složení a vývoji věkové struktury obyvatelstva Pardubic poskytuje srovnání údajů o třech hlavních věkových skupinách. Jak ukazuje následující tabulka, dlouhodobým trendem ve vývoji věkového složení pardubického obyvatelstva, stejně jako obyvatelstva České republiky, je demografické stárnutí, projevující se klesajícím zastoupením dětí a růstem podílu starších lidí.


19


Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Pardubice a ČR Obyvatelstvo ve věku (v %) 1991

2001

2011

0-14

15-59

60 +

0-14

15-59

60 +

0-14

15-59

60 +

Pardubice

19,63

68,97

11,40

14,21

70,26

15,52

13,55

67,59

18,86

ČR

20,57

66,68

12,75

15,89

70,25

13,86

14,67

69,14

16,19

Zdroj: ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Již od počátku 90. let minulého století (viz graf 11) trvale převažuje podíl nejstarší složky obyvatel, a převyšuje tak zastoupení počtu dětí. Výrazný úbytek dětí do 15 let je způsobený trvalým propadem porodnosti v 90. letech. Podíl dětské složky pak v roce 2001 klesl oproti roku 1991 o více než 4 %. Tempo dalšího vývoje nebylo tak intenzivní, v roce 2008 však nastalo historické minimum podílu dětské složky populace – 12,6 % z celkového počtu obyvatel. Naopak výrazně byla posílena skupina obyvatel produktivního věku, neboť do tohoto věku vstoupily silné generace ze 70. let. Podíl populace starší 60 let zaznamenal velmi silný přírůstek a činí téměř pětinu z celkového počtu obyvatel města Pardubice, a dětskou složku převyšuje o více než 5 %. Pardubice mají tak v tomto směru extrémně regresivní populaci, neboť dětská složka není do budoucna schopna nahrazovat obyvatelstvo nejstarších věkových skupin a počet obyvatel tak bude přirozenou měnou stále ubývat. Podíl dětské složky v Pardubicích byl v polovině 90. let víceméně obdobný jako v ČR, rychlejší trend po roce 1998 však zapříčinil vzájemné odchýlení hodnot. Zatímco zastoupení starších osob v české populaci poprvé převýšilo podíl dětí v roce 2006, v Pardubicích to bylo již v roce 2001. Při srovnání těchto dat se stejnými údaji za celou Českou republiku (viz tabulka 7) je zřejmé, že pardubické obyvatelstvo je celkově starší a stárnutí u něj probíhá rychleji a intenzivněji. Tato skutečnost vyplývá i z porovnání dalších ukazatelů charakterizujících věkovou strukturu. Index stáří pardubické populace činil v roce 2011 139,2, české populace 110,4. Průměrný věk obyvatel města Pardubice byl v roce 2011 42,6 let13, za celou Českou republiku dosáhl hodnoty 41,1 let. Značné stárnutí obyvatelstva se projevilo zejména mezi roky 1991 a 2001, kdy se průměrný věk pardubické populace zvýšil o 3,5 let (viz následující graf). Graf 11: Průměrný věk obyvatel v časovém srovnání 43,0 42,0 41,0 40,0

Pardubice

39,0 38,0

Česká republika

37,0

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

35,0

1992

36,0

Zdroj: ČSÚ, vždy k 31.12.

Věková struktura v rámci populace – podle městských částí se vyznačuje značnými rozdíly v zastoupení jednotlivých věkových skupin. Nejmladší obyvatelstvo mají Hostovice, a části městského obvodu Pardubice VI (Staré Čívice, 13

V roce 2011 byl průměrný věk žen 42,1 let, mužů 38,5 let.


20


Lány na Důlku, Opočínek, Popkovice, Svítkov), kde 16-17 % obyvatel je mladších 15 let a současně je zde nejnižší podíl osob starších 60 let (do 15 %). Je to pravděpodobně díky výstavbě, která v těchto městských částech výrazněji proběhla teprve v minulých dvou desetiletích a přivedla do této lokality mladší ročníky s dětmi. Naopak nejvyšší zastoupení starších osob (nad 20,0 %) mají městské obvody Pardubice II a V. Nejnižší podíl dětí (11,01 %) má pak městský obvod Pardubice III. Podíl obyvatel v jednotlivých věkových kategorií v rámci jednotlivých městských částí je zobrazen v následující tabulce. Tabulka 7: Podíl obyvatel dle věkových kategorií v % věková kategorie Část obce

do 15

16-65

nad 65

Bílé Předměstí

1606

6669

2461

Cihelna

263

1665

168

Doubravice

44

182

31

Dražkovice

89

360

78

Drozdice

21

64

13

Černá za Bory

126

722

113

Hostovice

50

200

24

Lány na Důlku

65

255

58

Mnětice

68

250

48

Nemošice

200

746

163

Nové Jesenčany

104

382

81

Ohrazenice

364

1543

260

Opočínek

39

168

27

Pardubice-Staré Město

341

2268

119

Pardubičky

233

1058

280

Polabiny

2175

9945

3796

Popkovice

75

270

92

Rosice

378

1449

335

Staré Čívice

205

783

136

Staročernsko

26

83

14

Studánka

1560

8280

1728

Svítkov

675

2303

498

Trnová

239

1162

212

Zelené Předměstí

3851

17873

5073

Žižín

10

30

6

Zdroj: SLDB 2011


21


2.2. Vzdělanostní a sociální struktura Vzdělanostní struktura Obyvatelstvo města Pardubice se vyznačuje příznivou vzdělanostní skladbou, která se neustále zlepšuje. Její vývoj je zachycen v následujícím grafu a dokládá postupné zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel. Mezi roky 1991 a 2011 se zvyšují podíly osob s vyšším vzděláním, naopak podíl osob se základním vzděláním se snížil téměř o polovinu původního počtu. Graf 12: Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel Pardubic starších 15 let 100%

10,19

12,33

36,70

35,05

15,41

Vysokoškolské

35,62

Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné (vč.nástavbového) Střední vč.vyučení (bez maturity)

80% 60% 40% 20%

28,61

35,50

24,36

29,78

16,91

13,39

2001

2011

0% 1991

Základní

Zdroj: ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 1991 – 2011, vlastní zpracování

V roce 2011 měla polovina obyvatel starších 15 let maturitu a více než 15 % vysokoškolské vzdělání. Osob s maximálně základním vzděláním bylo 13,4 %. Z hlediska vývoje lze zaznamenat stabilní poptávku žáků po oborech s výučním listem, stále tvoří třetinu veškeré populace. Ve srovnání s Českou republikou se vzdělanost obyvatel Pardubic liší, a to u všech kategorií. Jak ukazuje následující graf, pardubická populace je celkově vzdělanější, neboť je zde podstatně vyšší podíl osob s úplným středoškolským vzděláním a především s vysokoškolským vzděláním. Naopak zastoupení osob se základním vzděláním a středním odborným bez maturity je v Pardubicích nižší. Graf 13: Vzdělání obyvatel starších 15 let v Pardubicích a ČR (k 1. 3. 2011) Základní (Střední vč.vyučení (bez maturity

Česká republika

Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné

Pardubice

(vč.nástavbového) Vysokoškolské 0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

Zdroj: ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 2001, 2011; vlastní zpracování

Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu Z celkového počtu obyvatelstva ve věku 15 a více let bylo v roce 2011: 37,9 % svobodných, © DHV CR, spol. s r.o., 2013

22


42,2 % ženatých a vdaných, 12,2 % rozvedených, 7,3 % ovdovělých. Oproti sčítání v roce 2001 se zvýšil podíl svobodných a rozvedených a naopak klesl podíl ženatých a vdaných, což dokládá změnu postoje obyvatel k manželství a posun věkové hranice při uzavírání prvního sňatku do vyššího věku. Ve srovnání s rodinným stavem v ČR je v Pardubicích mírně vyšší podíl svobodných osob a naopak vyšší podíl rozvedených (viz následující graf). Stejně jako u populace ČR je větší podíl svobodných u mužů než u žen, podíl ženatých nebo vdaných je přibližně stejný a u rozvedených je značná převaha u žen. Graf 14: Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu v územním srovnání 100% 80% 60%

7,1 9,5

7,3

7,5

7,2

12,2

7,9

10,4

42,2

46,4

41,9

vdovci / vdovy 47,9

rozvedení ženatí

40%

svobodní 20%

35,0

37,9

37,6

40,1

Pardubice 2001

Pardubice 2011

ČR 2001

ČR 2011

0%

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

2.3. Složení domácností Důležitou charakteristikou sociálních vztahů ve společnosti je i struktura a vývoj domácností. Podle metodiky ČSÚ se rozlišují tři typy domácností: bytové, hospodařící a cenzové14. Nejlépe vypovídajícím typem jsou domácnosti cenzové, které se dále člení na rodinné (úplné a neúplné), nerodinné a domácnosti jednotlivců. Rodinné domácnosti lze ještě rozdělit podle toho, zda jsou či nejsou členy domácnosti závislé děti. Od roku 1961 lze pozorovat trvalý růst počtu cenzových domácností a současně pokles jejich průměrné velikosti. Zcela jednoznačně se zvyšuje počet domácností jednotlivců, které v roce 2001 představovaly již plnou třetinu (30,9 %) všech domácností a převyšují tak o 1 procentní bod průměr ČR15. Vznikají jednak tím, že stále více mladých osob bydlí samostatně a v případě Pardubic (v souvislosti s nepříznivou věkovou strukturou) především rostoucím počtem i podílem domácností osamělých ovdovělých žen. Tomuto trendu napomáhá i vysoká úroveň rozvodovosti, kdy roste počet rozvedených jednotlivců (hlavně ve věkové skupině 40 - 59 let) a zvyšuje se zastoupení neúplných rodinných domácností s dětmi. Analogicky pak klesá podíl úplných rodinných domácností (zejména s dětmi), což je kromě vysoké rozvodovosti způsobeno i odkládáním porodu či zvyšujícím se podílem svobodných matek.

14 Údaje o bytových domácnostech slouží k hodnocení způsobu a úrovně bydlení, údaje o hospodařících domácnostech napomáhají při sledování životní úrovně a cenzové domácnosti charakterizují rodiny a příbuzenské vztahy v bytových (popřípadě hospodařících) domácnostech. 15 V ČR představovaly domácnosti jednotlivců v roce 2001 29,9 % z úhrnu cenzových domácností.


23


2.4. Závěry věková struktura: - velmi vysoký index stáří - od poloviny 20. století není v Pardubicích přirozená věková struktura obyvatelstva - v důsledku prodlužování naděje dožití se stále více lidí dožívá vyššího věku a vrchol pyramidy se rozšiřuje - rok 2011 obyvatelé 0-14 let tvoří 13,55 %, obyvatelé 60+ tvoří 18,86 % - stárnutí u pardubické populace probíhá rychleji a intenzivněji, ve srovnání s ČR je obyvatelstvo starší vzdělanostní struktura: - příznivá vzdělanostní skladba pardubické populace, která se neustále zlepšuje - vyšší podíl osob s úplným středoškolským vzděláním a s vysokoškolským vzděláním složení domácností: - zvyšuje se počet domácností jednotlivců (v roce 2001 představovaly již plnou třetinu (30,9 %) všech domácností) - příčiny: • rostoucí počet i podíl domácností osamělých ovdovělých žen • vysoká úroveň rozvodovosti zvyšující se zastoupení neúplných rodinných domácností s dětmi


24


3. PARDUBICE VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI STOTISÍCOVÝMI MĚSTY ČESKÉ REPUBLIKY Pardubice patří společně s Libercem, Olomoucí, Hradcem Králové, Ústím nad Labem a Českými Budějovicemi k sídlům s podobným velikostním a regionálním významem. Jsou to sídla, která se v posledních dvou desetiletích ocitla alespoň jednou v bezprostřední blízkosti hranice sto tisíce obyvatel.

3.1. Počet obyvatel Vývoj této skupiny byl v poválečném období víceméně obdobný, což bylo důsledkem nivelizačních cílů územního rozvoje s pomocí centrálně řízeného rozmísťování bytové výstavby. Celospolečenské změny po roce 1989 pak vytvořily podmínky pro postupné uplatnění přirozené diferenciace v ekonomické výkonnosti města i celých regionů. Ta se projevila prokazatelným růstem heterogenity dosavadního vývoje souboru stotisícových měst, což dokládá graf uvedený níže. Tabulka 8: Vývoj počtu obyvatel v územním srovnání (v tis.) index vývoje 1970

1980

1991

2001

2011

19701990

19912011

19702011

České Budějovice

76,70

88,45

97,20

97,30

93,70

126,73

96,40

122,17

Liberec

84,05

95,92

101,20

99,10

102,80

120,41

101,58

122,31

Hradec Králové

80,46

96,15

99,90

97,20

94,30

124,16

94,39

117,20

Olomouc

89,39

99,33

102,80

102,60

101,00

115,01

98,25

112,99

Pardubice

78,95

92,26

94,40

90,70

90,80

119,57

96,19

115,01

Ústí nad Labem

79,54

89,27

98,20

95,40

93,00

123,45

94,70

116,92

ČR

9807,70

10291,93

10302,20

10230,10

10505,40

105,04

101,97

107,11

Zdroj: SLDB, ĆSÚ

Většina měst zaznamenala v devadesátých letech významnější pokles početního stavu obyvatelstva (vyjma Českých Budějovic a Olomouce), v průměru mezi dvěma až čtyřmi procenty obyvatel. Nejvíce ztrátové však byly Pardubice, jejich dynamický nárůst byl zakončen již v letech 1970 až 1980.


25


Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích a dalších stotisícových městech 110,000

České Budějovice

100,000

Hradec Králové Liberec

90,000

Olomouc 80,000

Pardubice 70,000 1970-74 1975-79 1980-84 1985-89 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Ústí nad Labem

Zdroj: ČSÚ

3.2. Věková struktura Při srovnání věkové struktury těchto měst (viz následující graf) je patrné, že nepříznivá věková struktura obyvatelstva je charakteristickým znakem i ostatních sledovaných měst. Věkové složení obyvatelstva Pardubic však patří k nejméně příznivým. Podíl osob nad 65 let je po Hradci Králové druhý nejvyšší a také podíl dětské složky je zde nižší než u větší části sledovaných měst. Naopak nejnižší podíl starších osob a nejvyšší zastoupení dětí má z těchto měst Ústí nad Labem, jehož věková struktura je zcela vyrovnaná. Ve všech městech je však zřejmý trend populačního stárnutí – podíl poproduktivní složky převyšuje složku dětskou (v případě Ústí n. L. lze tento trend v dalších letech také očekávat). Zastoupení dětí v obyvatelstvu stotisícových měst v roce 1995 bylo v průměru stejné jako u obyvatel Česka, pozorovaný podíl seniorů však byl významně nižší. Graf 16: Zastoupení věkových kategorií ve srovnatelných městech ČR v % (k 1. 3. 2011) věk 25,0 20,2 20,0 15,0

17,6 14,1

13,3

15,0

18,9

17,2

16,2 14,0

13,5

15,7

15,7

dětská složka

10,0

poproduktivní složka

5,0 0,0 České Budějovice Hradec Králové

Liberec

Olomouc

Pardubice

Ústí nad Labem

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Vysvětlení těchto skutečností lze hledat především v propadu úrovně porodnosti v 90. letech, jež postihl sledované městské populace daleko výrazněji než zbytek ČR. To je důsledek specifických rysů věkové struktury velkých měst představovaných v tomto případě vyšším relativním zastoupením generací nositelů procesu intenzivní urbanizace období socialismu, jejichž početně nejsilnější generace se po roce 1995 začaly nasouvat přes hranici seniorského věku. Ve druhém případě se jedná o důsledek odlivu mladšího obyvatelstva migrací, ať již v rámci suburbanizačních tendencí nebo stěhováním se na větší vzdálenosti za prací.


26


Na základě porovnání se populace Pardubic společně s Českými Budějovicemi řadí k nejrychleji stárnoucím populacím v ČR, což dokládá následující graf. Graf 17: Vývoj průměrného věku populace stotisícových měst ČR

44

věk

42,9 41,6

42

40,2

40

39,1

38,5

42,3

41,4

40,8 39

40,1

39 37,9

38

2000 2010

36 34 České Budějovice Hradec Králové

Liberec

Olomouc

Pardubice

Ústí nad Labem

Zdroj:ČSÚ

3.3. Plodnost a porodnost V průběhu 90. let 20. století došlo v Čechách k prudkému poklesu porodnosti ve všech věkových skupinách, což ve svém důsledku vedlo k propadu hodnoty míry úhrnné plodnosti. Na přelomu 80. a 90. let se hodnota úhrnné plodnosti pohybovala na úrovni cca 1,90 živě narozeného dítěte na jednu ženu. Během pěti let se však hodnota tohoto ukazatele propadla na úroveň nižší než 1,2 dítěte (do roku 2003). Teprve v posledním pětiletém období lze zaznamenat vzestup fertility. Plodnost žen ve skupině stotisícových měst prošla obdobným vývojem jako celá ČR, i když poněkud méně radikálním, neboť ženy velkých urbanizovaných celků vykazovaly v minulosti prakticky vždy nižší plodnost než zbytek území státu. Charakteristiky plodnosti včetně průměrného věku matky většinou odpovídají vyššímu stádiu vývoje daného procesu a časově předcházejí vývoji charakteristiky v celé populaci České republiky. Vývoj vedoucí k poklesu úrovně plodnosti započal v regionálních centrech dříve než v ČR. Časový posun činí dlouhodobě přibližně dva až tři roky. Graf 18: Podíl dětí narozených matkám ve věku 30 a více let v roce 2011 v % 65

České Budějovice Hradec Králové Liberec

60 55 50 45 40

Olomouc

35

Pardubice

30 25 20 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Ústí nad Labem ČR

Zdroj: ČSÚ 2011

Pardubice mají oproti jiným městům i České republice dlouhodobě relativně příznivější věkovou strukturu reprodukčních ročníků žen. V posledním období zde došlo ke zvýšení zastoupení podílu mladších matek (viz


27


následující graf). Důvodem může být návrat k „tradičnímu modelu chování“ ženy, kdy pod tlakem zejména biologického času začínají vzdělanější ženy posouvat rodičovství do mladšího věku16. Tento věkový posun, nebo stagnace stárnutí matek, lze pozorovat také u dalších měst (Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem). Graf 19: Průměrný věk matky při narození dítěte v roce 2007 České Budějovice Hradec Králové Liberec Olomouc Pardubice Ústí nad Labem ČR 27,00

27,50

28,00

28,50

29,00

29,50

30,00

30,50

Zdroj: ČSÚ, převzato Kučera, Burcin: Populační vývoj stotisícových měst ČR

Nicméně vzhledem k aktuálnímu vývoji věkové pyramidy se nepředpokládají další změny ve smyslu výraznějšího snižování věku rodiček. Důvodem těchto předpokladů jsou zejména změny sociálního chování městské populace ve smyslu snahy mladých svobodných lidí oddálit vstup do manželství a odložení rodičovství na pozdější dobu. Naopak vzhledem k současné věkové struktuře se spíše očekává, že se populační úbytek těchto měst v ČR bude v budoucnu spíše prohlubovat. Graf 20: Rozložení podílů matek z hlediska věku v roce 2011 v % 70,0 60,0

62,4

61,0

50,0

57,3

56,4

55,5

54,1 47,5

40,0 30,0 20,0

39,0

37,6

42,7

43,6

44,5

Hradec Králové

Liberec

Olomouc

Pardubice

52,5

45,9

10,0 0,0 České Budějovice

Ústí nad Labem

podíl narozených ženám do 30 let podíl narozených ženám nad 30 let

ČR

Zdroj: ČSÚ, k 31.12.2011

3.4. Migrace Také úbytek počtu obyvatel v Pardubicích v 90. letech není ve srovnání s ostatními městy nic mimořádného. Ve sledované skupině stotisícových měst pozitivní migrační přírůstek více či méně kompenzoval ztráty obyvatelstva přirozenou měnou, způsobené nepříznivou věkovou strukturou, a počet obyvatel tak až do roku 1990 ve všech ostatních městech rostl.

16

KUCHAŘOVÁ, V., ZAMYKALOVÁ, L. Předpoklady sňatkového a rodinného chování mladé generace. Sociální politika, 2000.


28


Graf 21: Migrační saldo v letech 1991 – 2011 v ‰ 10

České Budějovice Hradec Králové Liberec

8 6 4 2 0 -2 1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Olomouc Pardubice

-4 -6 -8

Ústí nad Labem

-10

Zdroj: ČSÚ, přepočteno na střední stav obyvatelstva vždy k 1.7. daného roku

Mezi dvěma posledními sčítáními, v letech 1991 a 2001, se však všechna hodnocená města začala potýkat s úbytkem počtu obyvatel. Důvodem byla vyjma velmi nízké porodnosti, klesající migrační salda, která u všech měst postupně přešla v migrační ztrátu. Záporné migrační saldo velkoměst nesporně souvisí s výše popsaným procesem suburbanizace. Jeho základní příčinou je současná bytová situace ve velkých městech, způsobující podstatný útlum přirozené migrační atraktivity měst. Stěhování je typické pro mladou populaci, proto migrací z velkých měst se věková struktura jejich obyvatel ještě více zhoršuje. Nejvyšší absolutní úbytek migrací v tomto období měly Pardubice a Hradec Králové, kde se projevují jak suburbanizační vlivy, tak i posilující vliv Prahy zapříčiňující odliv obyvatelstva zejména za zaměstnáním (viz tabulka níže). Tabulka 9: Celkové migrační saldo absol. v období 1991 -2011 město

migrační saldo

České Budějovice

+ 443

Liberec

+ 2 483

Hradec Králové

- 1 440

Olomouc

-1 314

Pardubice

-1 414

Ústí nad Labem

+ 353

Zdroj: SLDB, ĆSÚ

3.5. Závěry vývoj počtu obyvatel koresponduje s trendy u ostatních sledovaných měst x intenzivnější populační trend poklesu po roce 1990 pro Pardubice nepříznivá věková struktura: - téměř nejvyšší podíl osob starších 65 let a nejnižší podíl dětí - společně s Českými Budějovicemi se Pardubice řadí k nejrychleji stárnoucím populacím v ČR


29


plodnost a porodnost: - dřívější vývoj vedoucí k poklesu úrovně plodnosti v Pardubicích i v ostatních regionálních centrech ČR - dlouhodobě příznivější věková strukturu reprodukčních ročníků žen v Pardubicích (vyšší podíl mladších matek) migrace: - migrační vývoj dlouhodobě koresponduje s trendy ve sledované skupině stotisícových měst - v období 1991 – 2011 se v Pardubicích i Hradci Králové projevil nejvyšší migrační úbytek x - od roku 2005 jsou Pardubice společně s Hradcem Králové migračně ziskové


30


4. HYPOTÉZY BUDOUCÍHO POPULAČNÍHO VÝVOJE 4.1. Plodnost Nepředpokládá se přiblížení se či překročení úhrnné plodnosti 2,1, která by zajistila přirozenou obnovu populace. Vzhledem k ukončení intenzivního nárůstu úhrnné plodnosti v roce 2010, jako vrcholu druhotné vlny porodnosti demograficky silných ročníků z let 1975 a 1977, se nepředpokládá další zvyšování plodnosti žen v dalších letech. 1. Varianta vysoká: plynulý nárůst úhrnné plodnosti v prvních dekádě uvažovaného období na hodnotu 1,63 v roce 2030, následně se zpomalí trend růstu plodnosti a předpokládá se zvýšení na hodnotu 1,68 v roce 2040. 2. Varianta střední: stabilní nárůst úhrnné plodnosti na úroveň 1,52 v roce 2025, v roce 2025-203 nárůst o 0,08. Po zbývající období (2035-2040) se počítá se stagnací na úrovni 1,56 – 1,57. Po celé období se specifická plodnost dle věku bude dále posunovat do vyšších věkových kategorií. 3. Varianta nízká: oscilování kolem současné hodnoty úhrnné plodnosti, v první pětileté dekádě mírný pokles, jež bude následován nárůstem s vrcholným bodem 1,49 v období 2025 – 2030. Nízká varianta nepřekročí prozatímní minimum z roku 2001 (úhrnná plodnost 1,02). Závěr sledovaného období bude úhrnná plodnost opětovně stagnovat na hodnotě 1,45.

4.2. Úmrtnost Růst naděje dožití v důsledku další redukce úmrtnosti v nejvyšším věku - zpomalení procesu stárnutí. V dalších letech se přepokládá zvyšování podílů osob vyšších věkových kategorií (nad 80 let), i když to již nebude vzhledem k obecně vyšším výchozím hodnotám průměrného věku patrně tak intenzivní jako v celé populaci Česka. Tempo snižování úmrtnosti se bude u mužů i žen zpomalovat. U mužů se očekává také snížení intenzit úmrtnosti ve věkové kategorii středního věku (40-59 let). Rozdíl v naději dožití u mužů a žen se bude dále snižovat. Vzhledem k neklesající a zároveň vyšší kojenecké úmrtnosti je možné očekávat její snížení.

4.3. Migrace Zvyšování migrace zejména u ženského pohlaví, hlavní úlohu sehraje zahraniční migrace, která bude zvolna narůstat. Vnitrostátní migrace se bude nadále mírně zvyšovat. Období s nejvyšším umělým přírůstkem bude ve druhé dekádě mezi lety 2020 – 2030. 1. Varianta vysoká: horní mez se bude pohybovat mezi 450 - 480 migranty ročně, na počátku období bude absolutní počet ročních migrantů 400. 2. Varianta střední: stabilní růst kladného salda do roku 2030. V první dekádě nepřesáhne počet migrantů hranici 300 osob ročně, po zbytek období se migrační saldo bude držet na úrovni mezi 300 – 330 osobami ročně. 3. Varianta nízká: vychází z předpokladu nepříznivé ekonomické situace a jí odpovídající hodnoty migračního salda na úrovni až 140 osob do roku 2020 a po té mezi 190 – 170 osobami.


31


5. ZÁKLADNÍ VÝSLEDKY POPULAČNÍHO VÝVOJE Předpokládaný populační vývoj města Pardubice zahrnuje dotčené území jako celek. Výsledný hypotetický vývoj počtu a věkové a pohlavní struktury obyvatelstva reprezentují cekem tři varianty: nízká, střední a vysoká. Střední variantu je pak možné pokládat za nejpravděpodobnější trajektorii vývoje. Vysoká a nízká varianta pak vymezují realistické rámce budoucího vývoje s ohledem na neurčitost výsledků daných střední variantou. Tyto rámce by neměly být dalším vývojem v příslušném období překročeny, respektive jejich překročení je jen málo pravděpodobné. Střední varianta vznikla aplikací parametrů projekčního modelu, které odpovídají středním variantám očekávaného vývoje všech tří složek demografické reprodukce (plodnosti, úmrtnosti, migrace), na výchozí pohlavně věkovou strukturu obyvatelstva města Pardubic17. Vysoká a nízká varianta jsou založeny na kombinaci odpovídajících variant dílčích prognóz a vycházejí ze stejné pohlavně věkové struktury jako varianta střední. Pro pracovní účely byla spočtena ještě střední varianta bez uvažovaného vlivu migrace. Pokud není uvedeno jinak, jsou v následujícím textu uvedeny a diskutovány pouze hodnoty střední varianty.

5.1. Vývoj celkového počtu obyvatel Hlavním závěrem předložené prognózy je zjištění, že počet obyvatel města Pardubic s největší pravděpodobností dále již neporoste (viz tabulka 10). Ani v případě krajní, vysoké varianty se nepočítá s významnými změnami v počtu obyvatel. Pokud by k očekávanému nárůstu došlo, byl by téměř zanedbatelný, neboť by se pohyboval na úrovni jedné až dvou stovek měsíčně. Vrcholem budoucího růstu počtu obyvatel bude rok 2023, přičemž kladné saldo celkové měny se udrží do roku 2032. V poslední pětileté dekádě se pak očekává stabilizace salda přírůstku. Srovnatelně pravděpodobnou je druhá krajní varianta reálného vývoje odpovídající variantě nízké. Podle ní by mohlo dojít k jednoznačnému plynulému poklesu celkového počtu obyvatel s inflexním bodem v roce 2020, po jehož dosažení bude docházet k akceleraci intenzity poklesu. Jeho hodnota bude odpovídat ročnímu poklesu téměř o 500 obyvatel ročně. Podle výsledků odpovídajících střední variantě lze předpokládat, že se počet obyvatel téměř v celém uvažovaném období nebude zvyšovat. Pouze v následujících dvou letech se projeví kladné saldo přírůstku, bude však téměř zanedbatelné - v řádech několika desítek. Po zbytek období se pak se projeví záporné saldo. V roce 2020 se bude počet obyvatel snižovat pouze mírným tempem, cca o 100 až 150 osob ročně. Následně však bude tento pokles vykazovat mírně rostoucí dynamiku, která se silněji projeví po roce 2028. Mezi lety 2028 a 2040 tak dojde k populační ztrátě o 4 336 osob, konečná hodnota v roce 2040 bude 83 741 osob.

17

V rámci hypotetického vývoje bylo po celé období kalkulováno s výchozím rozložením naděje dožití poplatným pro rok 2011.


32


Graf 22: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Pardubic, 2012 - 2040 94 000

48 000 46 429 46 000

45 294

90 554

90 000 86 000

44 000 42 457 nízká

40 000

ženy

78 000 39 962

vysoká

74 000

přirozená měna

73 638

přirozená a umělá měna

70 000

2011 2013 2015 2017 2019 2021 2023 2025 2027 2029 2031 2033 2035 2037 2039

38 000

2011 2013 2015 2017 2019 2021 2023 2025 2027 2029 2031 2033 2035 2037 2039

42 000

83 741

82 000

Ve smyslu naplnění scénářů stojících za nízkou variantou by v horizontu příštích třiceti let tj. v roce 2040 žilo v Pardubicích pouze 78 tis. osob. Naproti tomu v případě vysoké varianty bych jich zde mohlo žít zhruba 89 tis. Rozdíl mezi oběma krajními variantami na samém konci časového dosahu uvažovaného období činí 11. tis osob, což je více než desetina výchozího celkového počtu obyvatel. Tato skutečnost tak dokládá míru neurčitosti prognostického odhadu vývoje celkového počtu obyvatel města za současných podmínek. Ta je vyvolána především velmi významnou rolí migrace v celkové populační reprodukci obyvatelstva Pardubic, jejíž prognóza je velmi obtížná. Kladné saldo celkového počtu obyvatel dle střední varianty zajistí migrační přírůstek, který pokryje ztrátu přirozenou měnou, pouze do roku 2014. Důvodem je očekávaná bilance přirozené měny, která by se dostala do záporných hodnot v důsledku mírného nárůstu počtu zemřelých a výrazného poklesu počtu narozených. Ke zmíněnému jevu bude docházet ve vazbě na poměrně dynamický pokles počtu potenciálních matek, zejména ve věku nejvyšší intenzity plodnosti, a to i přes očekávaný růst celkové úhrnné plodnosti. Postupný pokles počtu potenciálních matek bude důsledkem nasouvání početně slabých generací žen narozených v posledních dvaceti letech do reprodukčního věku. To povede k výraznému poklesu počtu narozených a následně k hlubokému deficity celkové reprodukce i bez poklesu celkové úrovně plodnosti. Další faktor, který ovlivní budoucí vývoj je počet zemřelých, který by měl v následujících letech narůstat. Rozhodujícím faktorem růstu počtu zemřelých budou vyšší počty osob narozených po druhé světové válce a postupné nasouvání jejich generací do seniorského věku, u kterého je vyššího riziko ohrožení úmrtí. Očekávané migrační zisky nahradí populační ztrátu v období hospodářského útlumu a korespondují tak s předpokládaným oživením ekonomických aktivit a odpovídajícím zvýšením migračního zájmu o město Pardubice. Měla by tomu napomoci také snadnější dostupnost bydlení ve městě. Tabulka 10: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel z hlediska pohlavní struktury v období 2012 - 2040 nízká

střední

vysoká

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

2012

46 353

44 077

46 428

44 161

46 504

44 247

2013

46 262

44 010

46 413

44 180

46 567

44 353

2014

46 156

43 926

46 383

44 182

46 616

44 443

2015

46 032

43 826

46 338

44 169

46 649

44 519


33


nízká

střední

vysoká

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

2016

45 910

43 729

46 297

44 164

46 698

44 613

2017

45 770

43 617

46 240

44 143

46 731

44 693

2018

45 611

43 488

46 165

44 107

46 747

44 758

2019

45 435

43 343

46 073

44 057

46 747

44 808

2020

45 242

43 183

45 965

43 990

46 730

44 843

2021

45 037

43 013

45 877

43 948

46 742

44 909

2022

44 817

42 829

45 772

43 890

46 736

44 959

2023

44 583

42 631

45 652

43 816

46 714

44 992

2024

44 335

42 420

45 516

43 725

46 676

45 008

2025

44 095

42 217

45 363

43 617

46 621

45 006

2026

43 845

42 004

45 203

43 501

46 559

44 996

2027

43 582

41 776

45 031

43 372

46 484

44 972

2028

43 307

41 537

44 847

43 230

46 397

44 934

2029

43 024

41 287

44 654

43 077

46 301

44 885

2030

42 733

41 029

44 453

42 916

46 196

44 826

2031

42 420

40 747

44 243

42 743

46 085

44 759

2032

42 101

40 460

44 027

42 565

45 968

44 686

2033

41 781

40 171

43 810

42 385

45 850

44 611

2034

41 462

39 883

43 593

42 205

45 732

44 537

2035

41 146

39 600

43 379

42 029

45 618

44 466

2036

40 834

39 320

43 174

41 861

45 520

44 411

2037

40 532

39 050

42 978

41 703

45 433

44 366

2038

40 241

38 791

42 794

41 555

45 358

44 331

2039

39 962

38 542

42 620

41 416

45 294

44 307

2040

39 694

38 301

42 457

41 285

45 243

44 291

Zdroj: vlastní zpracování DHV CR


34


5.2. Věková struktura obyvatel Vyjma prognózování samotného počtu obyvatel je pro komplexnost budoucího obrazu o populačním vývoji velmi důležitou součástí odhad vývoje věkové struktury obyvatelstva. Z něho je patrné, že demografické stárnutí pardubické populace bude i nadále pokračovat a jeho intenzita se bude zvyšovat. K tomu je možné usuzovat, že demografické stárnutí s sebou přinese mnohem více problémů než samotný úbytek obyvatelstva. Vedle očekávaného rozsahu migračního pohybu, nikoliv jen migračního salda, a věkové struktury migrantů k tomu přispěje již zmíněná výchozí věková struktura, která je typická vyššími počty osob starších věkových kategorií, než je tomu např. v České republice. Aktuální demografická struktura obyvatel je charakteristická velmi výrazným zastoupením narozených z období vysoké a vyšší porodnosti v 2. polovině 70. a 1. polovině 80. let. Tato maxima odpovídají počtu aktuálního vzestupu počtu dětí, který započal po roce 2005 a který je v určitém kontrastu s velmi málo početnými generacemi dětí narozených mezi lety 1995 až 2005. Dopady těchto nepravidelností, jež vznikly v minulém období, by měly být vlivem dalšího vývoje postupně zmírňovány. To v budoucnosti povede k vyrovnanějším, avšak velmi nízkým počtům narozených, což dokládají i následující grafy věkových pyramid. Předpokládaný rozsah a věková struktura migrace, stejně jako očekávaná reprodukce migrantů zapracované do prognóz, pak pravděpodobně povedou pouze k modifikaci současných nepravidelností s tím, že propad počtu narozených ve druhé polovině devadesátých let a na počátku nového tisíciletí se v horizontu roku 2040 podaří vyrovnat pouze z části. Z důvodu očekávaného nárůstu počtu seniorů a zejména pak právě nejstarších věkových kategorií, budeme svědky intenzivního procesu stárnutí. Souběžně budou přitom probíhat oba druhy stárnutí – populace bude stárnout jak absolutně, tak relativně. Absolutní stárnutí (vzestup počtu starších osob) podpoří především pokles intenzity úmrtnosti ve vyšším věku a projeví se rozšiřováním vrcholu věkové pyramidy. Relativní stárnutí (vzestup podílu starších lidí v populaci) pak bude výsledkem poklesu počtu dětí a mladých osob a lze jej pozorovat postupným zužováním základny věkové pyramidy. Významně zastárne také složka produktivního věku. Věková pyramida na konci prognózovaného období, tedy v roce 2040 je výsledkem nasouvání populačně silných ročníků z let 1975 – 1985 do důchodového věku, což v kombinaci s dalším růstem naděje dožití a poklesem počtu narozených přinese nové otázky a problémy, s jejichž řešením zatím naše společnost nemá žádné zkušenosti. Generační výměnu zachycují následující soubor grafů v podobě věkových pyramid.


35


Graf 23: Očekávaný věková struktura obyvatel města Pardubic v časovém srovnání


36


5.3. Proměny vybraných věkových kategorií obyvatel Hlavní trendy vývoje Budoucí vývoj se odvíjí od výchozí věkové struktury obyvatelstva, což platí pro Pardubice o to intenzivněji, neboť jejich demografický vývoj je ovlivňují již v minulosti založené nepravidelnosti. Z hlediska odhadu budoucího vývoje věkové struktury je nejzávažnějším faktem pokles dětské a produktivní složky v konfrontaci s nárůstem podílu osob starších 60 let. Početní velikost dětské složky bude determinována zejména porodností, počtem potenciálních matek a jejich rozložením podle věku. Podstatný vliv na celkový vývoj v této kategorii může mít také migrace, pokud její dostředivé proudy budou natolik silné a dostatečně selektivní zejména z hlediska rodinného stavu a počtu dětí migrantů, kteří se stěhují spolu se svými rodiči – dosavadní vývoj tomu sice napovídá, avšak vzhledem k zahraničním trendům se očekává spíše snižování podílu této věkové skupiny migrantů. V případě porovnání variant se podílové zastoupení jednotlivých skupin, tedy i dětské složky, příliš neliší. Zároveň v žádné variantě nedojde k obnovení optimální věkové struktury. Ve vysoké variantě bude předproduktivní složka tvořit 13,4 %, ve vysoké to pak bude o 1,6 % méně – 11,8 %. Omezením pro vývoj početního stavu a průměrného stáří v produktivním věku je zejména výrazná vlna na věkové struktuře vzniklá v 70. a 80. letech 20. století a její posun do vyššího věku. Spolu s ní budou o uvedených charakteristikách v příštích deseti letech rozhodovat přechody populačních poválečných ročníků přes hranici „důchodového věku“ a zároveň nízká míra kompenzace jejích výstupu z kategorie osob v produktivním věku na druhé straně věkové struktury, tedy generacemi současných dětí. Pro podíl osob v produktivním věku bude proto rozhodující migrace, která bude hlavním modifikujícím prvkem budoucího vývoje. Lze očekávat zvyšování početně nejvyšších věkových kategorií nositelů migrace do vyššího věku, což se nyní projevuje ve vyspělých ekonomikách Evropy. Počet osob v poproduktivním naopak migrace příliš neovlivní, důvodem je nízký podíl migrantů ve věku nad 65 let v současnosti, tedy jejich nízká migrační mobilita. Počet seniorů tak bude poplatný především početní velikosti jednotlivých generací do tohoto věku se nasouvajících populačních kategorií a řádu budoucího vymírání. Poproduktivní složka tedy bude jediná část pardubické populace, která bude populačně zisková. Bude tak pokračovat již započatý proces demografického stárnutí, který bude nabírat na stále větší intenzitě.

Specifika budoucího vývoje Zajímavý a nejednoznačný vývoj počtu a podílu osob bude v rámci základních věkových kategorií obyvatel. Počet i podíl obyvatel města Pardubic v předproduktivním věku (0-14 let) v nejbližších letech dočasně vzroste. Nárůst předproduktivní složky populace v nejbližším prognózovaném období je důsledkem zvýšené porodnosti populačně silných ročníků, jež započala po roce 2005 a také realizací odkladů rodičovství do pozdějšího věku matky. Populace do 15 let pak bude po zbytek uvažovaného období klesat, jelikož se zde projeví populační pokles z 90. let. Dětská složka Pardubic by měla do roku 2020 vzrůst z výchozích přibližně 12,14 tis. dětí na 13,83 tis. dětí, což představuje nárůst zhruba o 14 % při současném poklesu počtu obyvatel o 0,67 %. Do roku 2040 by měl však počet dětí poklesnout až k 10,5 tisícům, tedy zhruba na 86 % původního počtu z roku 2011. Současné nízké zastoupení dítě v pardubické populaci vyjádřené podílem zhruba 13,4 % by se tak mělo do roku 2020 zvýšit o 2,2 % a do roku 2040 znovu poklesnou až na 12,6 %. Očekávané trendy pak znázorňuje graf níže.


37


Graf 24: Očekávaný struktura podle základních věkových skupin obyvatel města Pardubic v časovém srovnání předproduktiv ní

produktiv ní

předproduktiv ní

poproduktiv ní

50 40

Podíl (v %)

Počet obyvatel (v tis.)

60

30 20 10 0 2011

2015

2020

2025

2030

2035

2040

produktiv ní

poproduktiv ní

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2011

2015

2020

2025

2030

2035

2040

Počet osob v produktivním věku (15-59 let) bude nejvyšší pravděpodobně na počátku prognózovaného období, kdy činili 54,46 tis. v roce 2011. Po následném poklesu bude možné zaznamenat sekundární vrchol v roce 2025, kdy bude celkový počet produktivní složky činit 51,05. Nejnižší hodnota by pak měla být v horizontu sledovaného období, kdy by v Pardubicích mělo být jen zhruba 45,8 tisíc osob, to znamená pokles o 8,66 tisíc osob. Naproti tomu v relativním vyjádření bude pomyslným vrcholem (vyjma výchozího roku) rok 2035, kdy produktivní složka bude tvořit až 59,5 % celkové populace. Tato hodnota však v další pětileté dekádě intenzivně poklesne a to až na hodnotu 54,7 %, což lze pokládat za relativní minimum daného období. Odlišný průběh bude pravděpodobně vykazovat poproduktivní skupina obyvatel (60 a více let), která poroste téměř v celém prognózovaném období. Nejprve dojde k růstu absolutní i relativní velikosti této složky, aby mezi lety 2020 a 2035 obě hodnoty mírně poklesly a následně, s přechodem baby boomu 70. let přes hranici důchodového věku poměrně prudce vzrostly. V závěru první dekády sledovaného období tak dojde k navýšení o 1,3 tisíce, tedy o 5,5 % oproti roku 2011. Navazující pokles bude směřovat ž k hodnotě 22,94 tisíc osob v roce 2025. Na konci období, v roce 2040 bude jejich celkový počet činit 27,39 tisíc, tedy 32,71 % celkového počtu obyvatel Pardubic. Během třiceti let tak dojde k navýšení počtu osob seniorského věku o 6,3 %, přičemž tento trend demografického stárnutí bude i následně pokračovat. Výrazné změny ve věkovém složení se pak promítnou do hodnot dalších ukazatelů, charakterizujících věkovou strukturu obyvatelstva (viz graf 25). Index stáří se do roku 2040 zvýší na hodnotu 256 %, což znamená, že počet obyvatel starších 60 let bude více než 2,5 krát převyšovat počet dětí do 15 let. Rostoucí počty obyvatel ve vyšším věku budou znamenat silné ekonomické zatížení obyvatelstva v produktivním věku. Index závislosti vyjadřující podíl starší závislé ku nezávislé složce populace při původním vymezení věku ekonomické produktivity (15 – 59) v prvních 5 až 7 letech dynamicky poroste. Po té bude řádově 15 let jeho vývoj stagnovat, aby v posledních zhruba 7 – 8 letech vzrostl o 11 %, na hodnotu mírně vyšší než 60 osob závislých z titulu vyššího věku na 100 osob ekonomicky potenciálně nezávislých. Jestliže tedy na prahu uvažovaného období na jednu osobu v produktivním věku připadalo asi 2,3 osoby ve věku produktivním, v horizontu období, tedy v roce 2040, to bude pravděpodobně jedna starší osoba na 1,7 obyvatele Pardubic ve věku 15 – 59 let (graf 25).


38


Graf 25: Index stáří a index závislosti obyvatelstva města Pardubic v časovém srovnání 300

70

index stáří

250

50 Index (v %)

200 150 100

40 30

2039

2037

2033 2035

2031

2027 2029

2025

2021 2023

2019

2015 2017

2013

2037 2039

0 2031 2033 2035

0 2023 2025 2027 2029

10

2015 2017 2019 2021

50

2011

20

2011 2013

Index (v %)

index záv islosti

60

Proměny věkové a pohlavní struktury populace dětí a seniorů Srovnání očekávaných budoucích věkových struktur se strukturou výchozí naznačila, že změny podílu dětské i poproduktivní složky populace v sobě skrývají některé dílčí nepravidelnosti. Tyto vnitřní specifika jsou v rozhodovacím procesu výrazně důležitější než změny v početní velikosti široce pojatých věkových kategorií. Dětská složka populace V případě dětské složky je detailnější analýza budoucího vývoje významná pro rozhodování o kapacitě předškolních a školních zařízení. Pro statutární město Pardubice je důležité, že téměř po celé období bude počet předškolních dětí, tedy ve skupině 3 až 5, pozvolna klesat a to až na 68 % výchozí hodnoty. Tento jev je následkem probíhajícího ukončování intenzivnější porodnosti a dosažení svého maxima v důsledku vyššího počtu potenciálních matek narozených v 70. a 80 letech minulého století. V poslední dekádě však nastane stabilizace a v samém závěru uvažovaného období dojde k opětovnému, i když velmi mírnému, růstu této skupiny na 73 % původního počtu. V absolutním vyjádření to znamená dlouhodobý pokles z původních 2,9 tisíc na přibližné 1,9 tisíce následný vzestup v poslední dekádě na 2,1 tis. dětí této věkové kategorie. Počet dětí ve skupině 6 – 10 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu dětí na prvním stupni základních škol, poroste do roku 2017 a zvýší se pravděpodobně téměř o polovinu výchozího stavu. Vývoj jejich počtu v nejbližších letech tak bude zcela korespondovat s vyšším růstem počtu dětí v předškolním věku. Po dosažení svého maxima pak začne záhy strmě klesat, kolem roku 2035 poklesne zhruba na současnou úroveň a do konce období se dostane asi na 6 procentních bodů pod výchozí hladinu. Očekávaný výrazný vzestup počtu dětí na prvním stupni škol v relativním vyjádření bude činit až 44 %původního počtu, v absolutním vyjádření je to navýšení o 1,5 tis. dětí v této věkové skupině. V případě druhého stupně základních škol bude opět maximum jejich počtu posunuto ve vazbě na vývoj mladší věkové skupiny dětí, tedy přibližně do druhé dekády sledovaného období. Největší poptávka po základním vzdělání se tak podle předpokladů projeví v letech 2017 až 2026, kdy by ve věku povinné školní docházky mělo být 8,8 tis. pardubických dětí, což je o více než třetinu více než ve výchozím roce uvažovaného období. V závěru však bude poptávka naopak zhruba o 4 % nižší než v roce 2011.


39


Graf 26: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin v Pardubicích

2039

2037

2035

2033

2031

2011

2039

2037

2035

2033

2031

2029

2027

2025

2023

2021

2019

2017

2015

2013

2011

0

2029

1

2027

2

6-10 19-23

2025

3

3-5 15-18

2023

4

0-2 11-14

2021

index vývoje v %

v tis.

5

180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60

2019

6-10 19-23

2017

6

3-5 15-18

2015

0-2 11-14

2013

7

Poproduktivní složka populace Pro řešení budoucích potřeb, vyplývajících z procesu stárnutí, je třeba znát zejména vnitřní strukturu seniorů, neboť existují výrazné rozdíly mezi mladšími a staršími věkovými skupinami seniorů na straně jedné a mezi potřebami starších mužů a žen na straně druhé. Z hlediska celého procesu demografického stárnutí bude klíčové zvyšování zastoupení nejvyšších věkových skupin v populaci, neboť právě u těchto osob je třeba v důsledku horšího zdravotního stavu počítat s vyšší potřebností zdravotní a sociální péče. V průběhu příštích třiceti let se zvýší počet seniorů, tedy osob nad 65 let, v absolutním vyjádření zhruba na 20,2 tisíce osob. V rámci této kategorie pak nejdynamičtěji poroste počet nejstarších občanů, osob ve věku 85 a více let. Těch bude na konci uvažovaného období o 50 % více, což dokládá i následující graf. Nutno zmínit, že ve srovnání s republikovou projekcí populačního vývoje, bude nárůst jednotlivých dílčích kategorií seniorů mírnější, což je dáno výrazně starší výchozí demografickou strukturou. Graf 27: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin v Pardubicích 150

14 65-74

75-84

65-74

85+

12

85+


2039

2037

2035

2033

2031

2029

2027

2025

2023

2021

2039

2037

2035

2033

2031

2029

2027

2025

2023

2021

2019

2017

90 2015

0 2013

100

2011

2

2019

110

2017

4

120

2015

6

130

2013

8

2011

index vývoje v %

10 v tis.

75-84

140

40


5.4. Závěr Vývoj pardubické populace v dalších letech bude ovlivněn demografickým chováním minulých generací. V kontextu České republiky představuje město Pardubice víceméně specifický celek, což je dáno zejména výchozími demografickými podmínkami, jako je dosažená úroveň, struktura a dosavadní vývojové trendy většiny ukazatelů populační reprodukce. Zásadní odlišnost se pak zejména týká migrace, která však stačí k tomu, aby se očekávaný vývoj odvíjel poněkud jiným směrem. Zásadním bodem je, že populační vývoj Pardubic v příštích třech dekádách bude po dočasném mírném růstu ve znamení jednoznačného poklesu celkového počtu obyvatel. Ani relativně optimistická zisková migrace totiž nebude stačit vyrovnávat narůstající deficit přirozené měny. Ten vznikne i přes i předpokládanou zvyšující se úhrnnou plodnost. Důvod deficitu přirozené měny tak spočívá v existujících nepravidelnostech věkové struktury, kdy se budou do vyšších věkových kategorií nasouvat spíše početnější generace. Na začátku období to budou ty, které odpovídají období vysoké porodnosti poválečných let a později, a spíše ke konci uvažovaného období to budou početně vyšší generace narozených v 70. letech. 20. století. Víceméně obdobná situace bude zaznamenána v případě porodnosti. Důvodem je dramaticky se snižující počet potenciálních matek, čímž výrazně poklesne počet narozených. Úroveň porodnosti se tak s největší pravděpodobností dokonce dostane na úroveň nižší než při propadu na přelomu minulého a nového tisíciletí. Vyjma uvedeného celkového počtu obyvatel se bude též zásadním způsobem měnit věková struktura. Vlivem nepravidelností výchozí struktury a očekávaného režimu reprodukce, bude populace města Pardubic stárnout. Dojde k tomu při obdobném nárůstu poproduktivní složky a odpovídajícím poklesu předproduktivní složky populace. Změny vnitřní struktury dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání ve městě Pardubice budou změnami na celostátní úrovni plně srovnatelné s očekávanými tendencemi v České republice. U seniorů města Pardubice se jejich vnitřní věková struktura bude měnit méně výrazně, neboť její počáteční forma je významně starší než výchozí struktura seniorů na celostátní úrovni. Při práci s výsledky této demografické studie je, stejně jako u obdobných projekcí, mít neustále na paměti, že předpokládané závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou neurčitosti. Pro ulehčení interpretace výsledů hlavní, tedy střední varianty, je potřeba zohlednit i krajní varianty. Nezbytné je také zohlednit skutečnost, že se vzdalujícím časovým horizontem spolehlivost výsledků klesá.

Hlavní závěry v rámci budoucího vývoje se předpokládá zvýšení úrovně plodnosti a migrační atraktivita stěžejním závěrem předložené prognózy je zjištění, že počet obyvatel města Pardubic s největší pravděpodobností významně neporoste specifika variant: - dle vysoké varianty se předpokládá velmi pozvolný nárůst až do roku 2032, kdy se očekává stabilizace na současné hodnotě, tedy 90 – 91 tis. obyvatel - dle nízké varianty se počítá s poklesem téměř o 500 obyvatel ročně, pokles na hodnotu 78 tis. obyv., což je o 12,5 tisíce méně než dnes - dle střední varianty je předpokládáno, že počet obyvatel se v roce 2040 překročí hranici 85 tis. přesně 83 740 obyvatel, to je pokles cca o 7 tis. osob. hlavní roli na vývoji bude mít migrace, která je ale velmi nestabilní a zcela závisí na vnějších vlivech jako je hospodářský a politický vývoj, celková atraktivita sídla a zejména příležitost pro bydlení v případě zohlednění pouze přirozené měny by došlo k poklesu až na 74 tisíc, tedy přirozenému vymírání © DHV CR, spol. s r.o., 2013

41


obyvatelstvo Pardubic výrazně zestárne, celá jedna třetina osob (33 %) bude starších 60 let, nejvíce poroste skupina osob starších 85 let, která je nejvíce závislá na pomoci druhých dnes připadá na 1 seniora 2,3 osoby v produktivním věku, v roce 2040 to bude pouze 1,7 osob pomyslné nůžky mezi předproduktivní a poproduktivní skupinou se budou stále více rozevírat, a to ve prospěch starších generací v rámci studie byly sledovány i podkategorie široce pojaté věkové skupiny dětí, což je důležité pro město Pardubice v rozhodovacím procesu ohledně kapacit základních a mateřských škol: -

-

u předškolních dětí ve věku 3-5 let bude jejich počet pozvolna klesat - a to až na 68 % původní hodnoty, zhruba na 2 tisíce (nyní je zde 2,9 tis. předškoláků) počet dětí ve skupině 6 – 10 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu dětí na prvním stupni základních škol, poroste do roku 2017 a zvýší se pravděpodobně téměř o polovinu výchozího stavu maximum počtu dětí na druhém stupni pak bude nejvíce projevovat v druhé dekádě prognózovaného období největší poptávka po základním vzdělání se podle předpokladů projeví v letech 2017 až 2026, kdy by ve věku povinné školní docházky mělo být 8,8 tis. pardubických dětí, to je o více než třetinu více než ve výchozím roce


42


6. ZDROJE Publikace Kučera T., Burcin B.: Populační vývoj stotisícových města České republiky, Praha: Geographia Moravica 2009 Kučera T., Čermák Z., Burcin B.: Demografická prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva města Plzně v období 2010 – 2040 Populační vývoj stotisícových města České republiky, Praha 2011 Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A.: Základy demografie; Academia Praha 1986; 1. vyd.; 736 str. Růžková J., Škrabal J.: Historický lexikon České republiky 1869 – 2005, I. a II. díl, Praha: ČSÚ, 2006; ISBN 80-250-1311-1 / ISBN 80-250-1311-3

Internetové zdroje Český statistický úřad: -

Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 Projekce obyvatelstva Pardubického kraje do roku 2065 Sčítání lidů domů a bytů 2011 Statistické ročenky Pardubického kraje Veřejná databáze CSÚ (vdb.czso.cz)


43

DHV CR, spol. s r.o.,

Recommend Documents