Autor Organizace Název textu Datum Poznámka
Ing. Michal Diviš DHV CR, spol. s r. o. Zahraniční zkušenosti Březen 2001 Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou
10. ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI 10.1. Datové výstupy o kvalitě ovzduší v evropských metropolích 10.1.1. Úvod Existuje-li datový výstup o aktuální kvalitě ovzduší ve sledovaných metropolích střední a severní Evropy, zpravidla zahrnuje mapový výstup se zobrazením aktuálních dat o stavu ovzduší. Stav je prezentován údajem o aktuální naměřené hodnotě a případně barevným vyjádřením stupně režimu ochrany ovzduší. Mapový výstup zahrnuje vždy údaj o čase a datu posledního měření. V některých státech, např. v Rakousku, je možné najít duplicitní zdroje informací – městský informační zdroj a národní servis. Způsob prezentace dat je v obu systémech odlišný. Jinou cestou prezentace hodnot je grafický výstup v podobě kontinuální křivky vývoje znečištění dle druhu znečišťující látky a lokality měření. Tento výstup umožňuje i prezentaci archivních dat. Prakticky ve všech případech této formy zobrazení dat je možné si zvolit délku sledovaného období. Některá města volí jako doplňkový systém informací i tabulkový formát s přehledem naměřených dat. Londýn nabízí ke stažení archivní data ve formátu vhodném pro další databázové zpracování. Prakticky veškeré stránky s datovým výstupem jsou v národním jazyce. Výjimkou jsou generální abstrakty politik a programů na ochranu ovzduší. 10.1.2. Sledované metropole střední a severní Evropy 10.1.2.1. Bratislava (http://www.bratislava.sk/) ! nemá datový výstup ani stránky věnované životnímu prostředí
10.1.2.2. Budapešť (http://www.budapest.hu/) ! není internetový datový výstup ! údaje o znečištění ovzduší a aktuálních opatřeních jsou prezentovány na hlavních vstupech do metra a na velkých křižovatkách ! město má 12 monitorovacích stanic na SO2, NO, NO2, CO, ozon a prach a fotoionizační analyzátor na benzen, toluen a xylen
10.1.2.3. Vídeň (http://www.wien.gv.at/) ! datový výstup pro město Vídeň je na stránce. (http://www.wien.gv.at/ma22/luftgue.html)
2
Obr.10.1.1 Grafické zpracování naměřených dat na specifické lokalitě Vídně za delší časové období
! mimo tohoto grafu je přímo ze stránky možné vstoupit do tabulkového zobrazení naměřených hodnot přes interaktivní pole grafu ! mapový výstup informující o přesné lokalizaci měřících stanic ve Vídni je uveden na stránce (http://www.wien.gv.at/ma22/messstat.htm) a poskytuje obšírné informace o umístění a charakteru měřícího zařízení (včetně fotodokumentace). Lokalizace je možná pouze dle názvů stanic ! na stránce (http://www.wien.gv.at/ma22/schadst.htm) město Vídeň informuje i o směru a rychlosti proudění větru na vybraných místech ! mimo těchto aktuálních údajů jsou další informace dostupné na stránce (http://www.ubavie.gv.at/ a http://www.ubavie.gv.at/), kde jsou veškerá data za celé Rakousko v mapovém formátu a krátkých datových výstupech. Kliknutím na mapu se objeví ve sloupci vedle mapy údaje z nejbližších měřících stanic od zvoleného místa. Je-li výběr potvrzen, zobrazí se údaje o průměrných půlhodinových hodnotách za sledované období. V grafu jsou zobrazeny také dlouhodobé prahové hodnoty ! rakouská informační stránky obsahují grafický výstup v podobě kontinuální křivky v grafu (za poměrně dlouhé období) s hodnocením stupně znečištění ovzduší v těchto ukazatelích: O3, SO2, NO2, PM10. Uživatel si může zvolit sledované období v rozmezí běžného dne, 3 dnů, týdne a měsíce. Mimo těchto dat jsou dostupné tabelizované údaje
10.1.2.4. Berlín (http://www.berlin.de/) ! nenalezen datový výstup o stavu ovzduší na internetu ! na stránce města odkaz na Institut für Umweltanalytik und Humantoxikologie (ITox) (http://www.berlin.de/home/Land/SenArbSozFrau/BBGes/itox/) kde jsou uvedeny informace o závažných, zejména organických polutantech v ovzduší)
3
10.1.2.5. Bern (http://www.bern.ch/index.cfm) ! nalezen datový výstup s propracovaným systémem informování obyvatel prostřednictvím internetu (http://www.bern.ch/go.cfm?FR=C&ID=74&NA=M) !
informační stránky obsahují jak základní informace o měřených hodnotách a o měřených ukazatelích, tak i mapové výstupy a v nich graficky vyobrazená data. Hlavní měřené a prezentované parametry jsou NO2, O3, a polétavý prach
Obr.10.1.2 Situační mapa a přehledný informační systém o stavu ovzduší na lokalitě v Bernu
! mimo informací o stavu v centru hlavního města je na stránce odkaz na komplexní informační zdroj k situaci v kantonu Bern
10.1.2.6. Stockholm (http://www.stockholm.se/) ! Stockholm má zpracovánu politiku ochrany ovzduší a této problematice je k dispozici i poměrně rozsáhlá síť webovských stránek v angličtině (viz kap. 10.1.3.1.) ! aktuální data o stavu ovzduší jsou k dispozici na webovské stránce (http://www.slb.mf.stockholm.se/). Jedná se o kombinaci zobrazení vývoje situace v kontinuálním grafu, zobrazení míst na mapě včetně sdělení o vyhlášeném stupni znečištění (celkem 7 stupňů od dobré až po extrémní). Zobrazená data se vztahují ke třem oblastem Stockholmu – centrum, Stockholm – město, a okolí – venkov). Ne pro všechny oblasti jsou k dispozici veškeré údaje o základních polutantech. Prezentovaná data jsou: SO2, NO2, O3, CO, PM10, a PSI*) ! archivní data o vývoji čistoty ovzduší ve městě je možné nalézt na stránce (http://www.slb.mf.stockholm.se/miljo/ebokslut/xluften.htm) prezentované údaje jsou ve sloupcových grafech doplněných doprovodným textem včetně informací o lokalitě měření. Dostupná data jsou k následujícím polutantům: SO2, NO2, NO, O3, Pb. Mimo těchto údajů *
United States Pollution Standard Index (PSI) – 5 stupňů (dobrý, zvýšený, nezdravý, velmi nezdravý a rizikový)
4
jsou kontinuálně měřeny další škodliviny: polétavý prach (PM10) z uhlovodíků pak benzen, toluen, benz(a)pyren ! Stockholm informuje své obyvatele o aktuálním stavu ovzduší prostřednictvím internetových stránek s možností propojení i k informačním zdrojům mimo hlavní město
10.1.2.7. Helsinky ! město provozuje na svých stránkách odkaz na zdroj informací o aktuálním stavu a archivních datech ke kvalitě ovzduší ! základní stránky jsou k dispozici i v anglickém jazyce samozřejmostí je mimo finštiny i švédština. Před vlastní informační stránkou je předřazena stránka se základním finskoanglickým slovníkem k pojmům (http://www.ytv.fi/english/air/comp.html) ! vlastní stránka (http://www.ytv.fi/ilmanl/nyt.html) zahrnuje grafický přehled vývoje znečištění formou kontinuální křivky v grafu a to aktuální stav (vždy zobrazeno posledních 24 hodin), možno dále zvolit stav z kteréhokoliv dne a vývoj v průběhu libovolného týdne (zobrazeno po dnech (Po-Ne) ! zobrazené polutanty: NO2, NO, CO, O3, SO2, polétavý prach (PM10) z meteorologických charakteristik také teplota a vítr
10.1.2.8. Edinburg (http ://wwwedinburgh.gov.uk) ! interaktivní stránka věnující se kvalitě ovzduší je k dispozici na adrese: http://www.edinburgh.gov.uk/CEC/Environment_And_Consumer_Services/Air_Pollution/ Index/Index.html ! informace k aktuálnímu stavu ovzduší v Edinburgu pochází ze tří stanic v centru. Data jsou měřena každou hodinu. Na webovské stránce jsou k dispozici pouze data pro výskyt NO2 a polétavého prachu PM10. Město nemá žádné vážnější problémy se splněním národních i evropských limitů pro polutanty jako benzen, 1-3 butadien, CO, olovo, SO2 a polétavé částice ovšem po provedení podrobnější studie (výsledky je možné stáhnout na stránce http://www.edinburgh.gov.uk/downloads/stage_3.pdf ve formátu .pdf) vyšlo najevo, že především koncentrace NO2 zřejmě nedosáhnou na osmi měřených lokalitách standardu požadovaného evropskou legislativou do 31. prosince 2005 ! studie, která poukázala na stava ovzduší iniciovala vypracování programu ochrany ovzduší (Air Quality Management Area (AQMA)) pro všechny identifikované oblasti. Do konce roku 2001 bude vypracován akční plán, který určí, jaká budou přijata opatření ke zmírnění znečištění ovzduší. Očekává se úzká spolupráce se skupinami obyvatel, podnikovými subjekty a dopravními společnostmi ! na stránce jsou zobrazena pouze dlouhodobě zprůměrovaná data, která poukazují na vývoj situace v průběhu dne. U NOx je k dispozici graf se zprůměrovanými hodnotami koncentrace látek během 24 hodin za období 1. 3. 1999 – 28. 2. 2000
5
Obr.10.1.3 Roční průměrné hodnoty NOx na 4 lokalitách v Edinburgu
! dále jsou uvedeny výsledky měření ze 48 detekčních trubiček (jednoduché analytické zařízení schopné zevrubně analyzovat dlouhodobý výskyt látek ve sledované lokalitě). Polétavý prach je zobrazen v tabulce věnované 4 lokalitám, kde jsou uvedeny průměrné údaje za rok (1. 3. 1999 – 28. 2. 2000) a počet dní, kdy byla překročena hranice 50 mg⋅m-3. Graf v části věnované PM10 pak ukazuje situaci za rok v lokalitě Haymarket. Roční naměřený průměr činí 40 mg⋅m-3 Obr.10.1.4 Lokalita Haymarket – roční vývoj situace koncetrace PM10
10.1.2.9. Madrid (http://www.munimadrid.es/) ! přístup na stránku je poměrně snadný, odkaz existuje i v angličtině (ačkoliv v době hledání stránky nebyl funkční). Ostatní informační stránky jsou výhradně ve španělštině ! základ prezentací dat spočívá ve zobrazení mapy v kvalitním grafickém provedení i prostředí stránky. Svým stylem je blízká k provedení hlavní stránky Madridu (http://www.mambiente.munimadrid.es/info/mapa.html). Hned v úvodu jsou definovány tři stupně znečištění dle barev prezentovaných informací: zeleně – nízká úroveň, žlutě – střední a červeně vysoké koncentrace znečištění
6
! mapa je hlavním komunikačním prvkem. Po zvolení odkazu se dostane návštěvník na stránku s neobvykle rozsáhlou nabídkou monitorovaných polutantů a meteorologických charakteristik např.: SO2, CO, NO2, PM10, NOx, O3, benzen, toluen, VOC, VOC bez metanu, HCl, UV záření, rychlost větru, směr větru, teplota, relativní vlhkost, tlak, sluneční záření, rosný bod atd. Obr. 10.1.5 Rozhraní webovské stránky pro výstup údajů o znečištění ovzduší
! volbou polutantu se vyvolá mapa s lokalizovanými měřícími stanicemi z nichž výrazněji jsou uvedeny ty, které danou hodnotu měří. Kliknutím na příslušnou stanici je možné dozvědět se veškeré měřené polutanty včetně stavu imisní regulace ! údaje je možné si vyvolat i zpětně, bez možnosti nastavení běžného období, ovšem poměrně hluboko do minulosti. Jazykové možnosti neumožňují získat podrobnější informace k problematice v Madridu. Stránky však působí uceleným a kultivovaným dojmeme se širokou nabídkou kvalitních informací. Nebyl nalezen žádný grafický výstup který by prezentoval naměřené hodnoty v podobě kontinuálního grafu
10.1.3. Management kvality ovzduší v metropolích Evropy 10.1.3.1. Stockholm Hlavní priority managementu jsou: ! nákladová efektivita ! flexibilita systému ! dostupnost dat o kvalitě ovzduší
7
Nákladová efektivita Nedostatečná informační základna vede k chybným rozhodnutím managementu a k následným neefektivním investicím do monitorovacího systému jejichž dopad má v důsledku větší finanční následky než přijetí koherentního environmentálního plánování. Nákladových úspor lze dosáhnout aplikací cenově nejefektivnějšího monitorovacího systému a modelovací technologie. Flexibilita systému Výhodou je modulární struktura s širokým spektrem použití a variabilním výstupem dat. Zásadou aplikace byla především: ! rozšiřitelnost systému pro více uživatelů ! možnost expanze i do dalších geografických systémů ! možnost doplnění systému o další nástroje modelování
Dokladem flexibility systému je jeho růst. Nejprve byl aplikován na stockholmské město, poté na celou oblast okresu Stockholm (1993-94) a nakonec byl připojen okres Uppsala (1997-98). To umožnilo mimo jiné rozšířit okruh uživatelů systému a rozvoj dalších projektů na jeho uzpůsobení. Dostupnost dat o kvalitě ovzduší Existuje trvalá poptávka po informacích o stavu ovzduší ze strany veřejnosti (zejména astmatici vyžadují informace o aktuálním stavu a krátkodobou predikaci vývoje). Prostřednictvím internetových propojení jsou k dispozici také údaje pro srovnání stavu ve vybraných metropolích. Dostupnost běžných dat je základem pro jakoukoliv mezinárodní spolupráci. Systém managementu kvality ovzduší Informační síť je postavena na programu SLB – analys, což je specializovaný GIS software pro management kvality ovzduší. Systém umožňuje většinu běžných GIS funkcí – registrace a lokalizace zdrojů znečištění, rozsáhlou nabídku analytických nástrojů dat, široké spektrum prezentačních výstupů a vhodné datové rozhraní pro ostatní GIS nástroje. Zvláště retrospektivní studie jsou zdrojem pro modelování budoucího stavu. Dostupná data jsou využívána pro vytváření alternativních scénářů stavu ovzduší při realizaci záměrů s evidentním vlivem na kvalitu ovzduší. Scénáře záměrů jsou vždy dostupné veřejnosti.
8
Obr. 10.1.6 Prezentační rozhraní systému SLB - analys*
Systém je trvale doplňován údaji z regionálních meteorologických sítí. Další data a údaje k systému jsou dostupné ze Švédského úřadu pro silniční sítě. Vhodné datové rozhraní a široké spektrum datové základny vedlo k realizaci velkého množství výzkumných projektů a studií zaměřených na prevenci a studium zdravotních důsledků stavu ovzduší na obyvatelstvo. 10.1.3.2. Helsinky Shrnutí stavu ovzduší v metropoli Kvalita ovzduší v Helsinkách je všeobecně považována za velmi dobrou a za poslední období několika let byl zaznamenán významný pokles koncentrace polutantů. Nicméně v okolí nejvýznamnějších automobilových komunikací hodnoty NO2 a prachu stále dosahují vysoké úrovně a periodicky překračují národní imisní limit. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění jsou doprava a energetika. Emise oxidů síry se podařilo snížit již v 70tých letech zavedením centrálního vytápění (odsiřováním, užitím nízkosirnatého uhlí a plynofikací) s kontrolovanými emisemi zplodin. Emise NO se podařilo významně snížit přijetím opatření na snížení produkce oxidů dusíku. Ovšem koncentrace NO2 klesly jen minimálně. *
Výřez 1 – Sběr dat, analýza a prezentace; Výřez 2 – Charakteristika emisních zdrojů; výřez 3 – Geografické rozložení imisních oblastí
9
Emise CO se snížily především v důsledku zavedení katalyzátorů u dopravních prostředků a zkvalitněním paliva adicí oxidantů. K omezení imisních koncentrací prachu mimo jiné přispělo i omezení používání písku a štěrků k zimnímu posypu ulic, mytím a prosíváním materiálu včetně změny technologie aplikace. Redukce objemu olova byla dosažena standardním způsobem. Ozon se do atmosféry dostává především jako důsledek rozpadu oxidů dusíku a organických látek. Jeho malá stabilita způsobuje, že brzy reaguje s dalšími, především organickými polutanty v důsledku toho jsou i v blízkosti zdrojů zaznamenávány jeho poměrně nízké koncentrace, zatímco tento těžší plyn klesá do nižších vrstev. Jeho zvýšená hladina je zaznamenávána především na jaře a v létě. Výskyt organických polutantů (VOC; HC) v atmosféře v Helsinkách je poměrně nízký. Z toho důvodu Finsko nepřijalo žádná limitní kritéria pro jejich výskyt. Budoucí očekávání předpokládají trvalý pomalý pokles znečištění ovzduší, ačkoliv se předpokládá, že NO2 a polétavý prach budou nadále překračovat v některých lokalitách stanovené limity. Helsinky stanovily limity pro výskyt polutantů v ovzduší. Tyto hodnoty bývají překročeny pouze u NO2, O3 a PM10. Do budoucna se však očekává, že přijetím evropských směrnic dojde k zpřísnění limitů a tím i k častějšímu výskytu výstražných opatření. Město stanovilo také tzv. „guideline values“ orientační hodnoty, které jsou platné ve vegetačním období a byly přijaty na ochranu vegetace a cenných přírodních území. Tyto hodnoty platí především pro významné zemědělské oblasti a ekosystémy. V poslední době je stále překračován depoziční limit stanovený pro síru. Převážná většina takto deponované síry (v podobě kyselých dešťů) je předmětem dálkového transportu. Informovanost obyvatelstva Helsinská metropolitní rada (YTV) odbor životního prostředí zavedl tzv. index čistoty ovzduší. Prostřednictvím tohoto indexu jsou obyvatelstvu denně předkládány informace o stavu ovzduší. Tento systém je postaven na bázi národního programu čistoty ovzduší. Index platný pro celé město je stanovován z centrální monitorovací stanice (pro ostatní území je stanoven na základě výsledků měření z lokálních center). Další charakteristiky jsou stanovovány na základě dosahovaných hodnot koncentrací SO2, NO2, CO, O3 a PM10. Vždy nejvyšší naměřená hodnota rozhoduje i vyhlášeném indexu. Stav kvality ovzduší je denně v ranních hodinách hlášen v rádiu. Pětkrát v týdnu jsou tyto indexy uvedeny v rubrice předpovědi počasí v helsinských novinách Helsingin Sanomat a jednou měsíčně stručný měsíční souhrn. Ve městě jsou umístěny dva informační panely (před budovou centrálního vlakového nádraží a na budově asociace plicních onemocnění cca. 6 km od centra). Data jsou samozřejmě k dispozici 10
i na odboru životního prostředí, na již referovaných internetových stránkách a prostřednictvím telefonních linek (v obou národních jazycích). Dále jsou informace a data zveřejňovány v měsíčních zprávách a ve výroční zprávě. Mimo to jsou vydávány i další dílčí zprávy. Obr. 10.1.6 Grafický výstup naměřených dat na webovské stránce Helsinek
Za stav a výchovu v oblasti ovzduší je v Helsinkách odpovědný odbor životního prostředí Helsinské metropolitní rady. K měření stavu ovzduší město přistoupilo již v padesátých letech. Od roku 1975 kontinuálně měří koncentrace SO2 v pěti stanicích. V roce 1978 byl systém doplněn měřící technikou pro monitoring výskytu polétavého prachu. Od roku 1983 vznikl odbor životního prostředí a měření bylo rozšířeno na celý region. Komplexní dokument k problematice ochrany a stavu kvality ovzduší v Helsinkách je k dispozici na webovské adrese: http://www.ytv.fi/english/air/raportti.pdf.
10.2. Vyhodnocení prezentace dat o stavu kvality ovzduší v hlavním městě Praze 10.2.1. Internet 10.2.1.1. Základní charakteristiky v porovnání s ostatními stránkami metropolí Evropy Oficiální stránky hlavního města Prahy lze nalézt na adresách (http://www.prague-city.cz/) a (http://www.praha-mesto.cz/). Obě stránky nesou název „Informační server hlavního města Prahy“ a poskytují obdobné informace. Stránka (http://www.praha-mesto.cz/) má novou grafickou úpravu a je v současnosti ve zkušebním provozu. Bohužel domény www.praha.cz a www.prague.cz jsou již komerčně obsazeny. Při vyhledávání v seznamu se stránky magistrátu zobrazí až při zadání Magistrát města Prahy. Je třeba zajistit, aby se odkaz objevil v nejpoužívanějším českém vyhledávači už při zadání hesla „Praha“, případně „informace Praha“ a to v prvních nejvýše 10 11
odkazech. Tentýž výsledek při hledání hesel Prague a information (of) Prague by měl být dosažen při hledání ve vyhledávačích jako je Yahoo, Alta Vista, Lycos atp. Stránka (www.praha.cz) i (www.prague.cz) obsahuje odkaz na magistrát města. Obě tyto domény by bylo lépe využít pro oficiální informační zdroj, popř. adresu upravit do standardního formátu administrativy (např. jako ve Velké Británii – tj. www.praha.gov.cz případně www.prague.gov.cz). Z hlediska grafické úpravy a rozsahu poskytovaných informací by vzorem mohly být např. stránky města Vídně (http://www.wien.gv.at), Bernu (http://www.bern.ch/), nebo i oficiální stránky Paříže (http://www.paris-france.org/) či Madridu (http://www.munimadrid.es/). Stránky obsahují i některé softwarové a grafické chyby – po aktivaci odkaz zmizí atp. Přesto uvedení hlavičkové lišty jako rychlého přístupného menu k zprávám je výhodné a přehlednější než klasicky stromově strukturované provedení stránek – podobný přístup, ovšem graficky propracovaný nabízejí právě stránky Paříže. Jsou-li na stránkách měst obsaženy informace o aktuálním i archivních stavech v oblasti znečištění ovzduší zpravidla bývají odkazy na ně přímo na úvodní stránce, nebo jsou poměrně mělko v jejich struktuře. Pokud město provozuje tuto službu samostatně, je grafický design stránek shodný s celkovým pojetím, jindy je odkaz směřován na instituce, které informace poskytují (u nás ČHMU). Vlastní design přispívá k celkovému vytvoření dojmu osobitosti, komplexnosti služeb města a stálé a trvalé péče o obyvatele. Stránky institucí provádějících měření a samostatně prezentujících data bývají často obsahově nepřehledné a informačně předimenzované s důrazem na empirickou a statistickou stránku bez doporučení a nutných zjednodušení. Výhodou však je,že stránky neobsahují odborné chyby. Informace o kvalitě ovzduší v Praze uvádí „Pražský ekologický informační server o životním prostředí (www.premis.cz). V základní, „statické“ části systému je uveden přehled automatických a manuálních přehled měřicích stanic, způsob vyhlašování smogových situací, základní doporučení pro obyvatele a motoristy atd. Dále je zde odkaz na Atlas životního prostředí v Praze (www.premis.cz/atlas_zp nebo www.wmap.cz/atlaszp), který obsahuje emisní údaje a imisní charakteristiky za celý rok (obdobně jako v ročence). V současnosti jsou zde uvedeny údaje za rok 1999. „Dynamická“ část systému PREMIS slouží k prezentaci dat naměřených na 13 stanicích ČHMÚ. Pro veřejnost je určena omezená verze, umožňující zobrazení měřených hodnot v grafech za 1, 3 nebo 24 hod, s možností volby dne měření. Pro registrované uživatele je k dispozici širší verze, s větším rozsahem volby, komentáři, možností exportu dat atd.
12
10.2.1.1. Doporučení pro virtuální prezentaci dat a) Stránky prezentující aktuální i archivní data v oblasti znečištění ovzduší pro Prahu na ČHMU, resp. obdobná aplikace na PREMISu jsou pro přechodné období dostačující. K hodnocení stránek ČHMÚ (http://www.chmi.cz): i. Informační naplněnost stránek je vysoká až nad potřebnou míru, grafická úroveň výstupu je však podprůměrná, není osobitá a pro návštěvníka přívětivá. Forma prezentace vyhovuje spíše odborné veřejnosti. ii. Interaktivní organizace je složitá i když nabízí velké množství výstupových variant, pro účely stránek Prahy je její použití dlouhodobě nevhodné. iii. Mapa Prahy je nepřehledná neobsahuje popisky – čistě s odborným členěním na statistické oblasti. iv. Stránky se základními obecnými informacemi jsou mimo datový proud, např. limity pro vyhlášení imisních situací. Z dat není na první pohled zřejmé je-li aktuálně dobrá nebo špatná imisní situace. v. Není možný snadný výstup dat pro vlastní analytické zpracování v podobě stažitelného souboru, nabídka archivních dat je však rozsáhlá. vi. Pozitivní je že obsahuje popis měřícího zařízení. (Poněkud širší nabídku k seznámení se zařízeními nabízí stránka Bernu, která obsahuje odkaz na samostatnou stránku z veškerých instalovaných zařízení na území města, včetně fotografií.) vii. Výhodná je možnost propojení na další informace o stavu ovzduší ve vybraných regionech ČR. viii. Na stránkách je možné nalézt i předpověď počasí atp. ix. Tabulky neobsahují jednotky koncentrací látek v ovzduší!
b) Prvním datovým výstupem stránky by měla být mapa doplněná o popisky, symboly významných orientačních bodů a symboly měřících zařízení (jejich lokalizace). V mapě by měly být obsaženy aktuální poslední dostupná data, jejž by byly graficky (barevně) odlišeny podle stupně imisního zatížení. Mapa může být pojata v několika variantách: i. Na jedné mapě budou k dispozici data ke všem hlavním sledovaným polutantům (NOx, SO2, CO, O3, PM10, případně toluen, benzen).Tak by však mohla ztratit na přehlednosti. Jednotlivé části mapy by mělo být možné zvětšit a dostat se tak na úroveň detailu jedné měřící stanice. ii. Mapa bude vypracována pouze pro jeden polutant, v záhlaví bude možné mezi jednotlivými polutanty přepínat. iii. Mapa bude obsahovat pouze ta data, u nichž byl překročen imisní limit, bez ohledu na to o jaký polutant se jedná. Podrobnější data až v další sekvenci. iv. Na komunikační liště si uživatel sám navolí informace, které chce zobrazit, k jakému datu a v jakém rozsahu.
c) Dalším rozhraním by měly být grafy informující o vývoji situace. Vhodné je neomezit grafy pouze na časovou osu x a hodnotovou osu y, ale graficky rozdělit 13
grafy do horizontálních pruhů, z nichž každý bude prezentovat stav imisního zatížení (členitost může být pestřejší než pouze hranice vyhlašování imisních situaci, jež by však měly být dodrženy). Grafy prezentují data za jednotlivé stanice. Stránku by bylo vhodné doplnit drobnou mapku s její lokalizací. Hodnoty vrcholu křivek a poslední hodnoty by měly být zobrazeny. Grafy by měly být k dispozici: i. buď za libovolně dlouhé období (návštěvník si nastaví počáteční a konečnou hodnotu časové úseku v rolovacím menu. ii. nebo za přednastavené období dnes, včera, posledních 7 dní odedneška, poslední měsíc. Ostatní data budou k dispozici ve stahovatelném archivu dat.
d) Poslední výstup zahrnuje tabulky. Ty zpravidla zobrazují nejrůznější data, aktuální i archivní, průměrné hodnoty atp. Údaje by měly být vždy barevně odlišeny, pokud reprezentují vyhlášenou imisní situaci. Možnosti řešení jsou následující: i. Tabulky budou zobrazeny za měřící stanice. Budou obsahovat aktuální naměřené údaje, a průměrné hodnoty k dané hodině. ii. Tabulky budou obsahovat veškeré měřící stanice Prahy a budou zahrnovat aktuální data, včetně průměrných. Pod tabulkou by měla být jednoduchá mapka s lokalizací měřících stanic.
e) Separátně by měly být k dispozici tabulky archivních dat, kde by měl návštěvník možnost zvolit si úsek, za který bude chtít data zobrazit. vzhledem k rozsahu dat by mělo být možné vybírat si data jen v omezeném úseku a za určitý polutant. f) Archivní data ve stažitelném souboru by měly být k dispozici za dlouhodobé časové úseky (kvartálně, pololetně, ročně a ročníkové archivy). V databázi by měly být uvedena veškerá dostupná data za všechny měřící stanice i polutanty. g) V textu stránek by neměly být citovány ustanovení legislativy a pokud možno ani odkazy na zákony, je-li to pro porozumění významné, pak by měl být referován odkaz na zvláštní stránku, nebo možnost stažení ve formě souboru. Vždy by měl být přiložen slovníček použitých pojmů a zkratek. h) Graficky by měly stránky vzbuzovat dojem služby a perfektního servisu občanům a vytvářet dojem, že o občana a jeho zdraví je intenzivně pečováno. i) Technické a vysvětlující stránky by měly obsahovat text o účincích jednotlivých polutantů a riziko, které z jejich výskytu vyplývá. j) Podrobněji by měly být rozebrány charaktery jednotlivých imisních situací a doporučeny určité vzorce preventivního chování, včetně těch činností, kterých by se občané měly zdržet, aby nepoškozovali životní prostředí (ovzduší). k) Na stránkách by měl být odkaz, nebo by měly přímo obsahovat předpověď počasí a predikaci vývoje v oblasti znečištění ovzduší alespoň na další 3 dny dopředu. l) Speciální pozornost a část stránek by měla být věnována astmatikům, včetně pylového zpravodajství a odkaz na stránky nebo kontakt na příslušná lékařská zařízení. 14
m) Jako doplňkové informace by mohly být k dispozici údaje o vývoji teploty nebo intenzitě slunečního záření a rychlosti a směru proudění větru – podobnou formou, jako u zobrazení znečištění. (Vídeň disponuje modelovanými mapami směru proudění větru v aglomeraci.) n) Vyvěšení speciální mapky informující o umístění informačních panelů ve městě a o případných dalších zdrojích informací o kvalitě ovzduší (telefonní linka, noviny, rádiové rubriky atp.) o) Na tyto stránky by měl být odkaz ze všech oficiálních webovských stránek administrativy města a pokud možno, také Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR, ČHMU, vybraných výzkumných pracovišť atp. p) Z hlediska dlouhodobého trendu vývoje ovzduší by měly stránky obsahovat: závěry studie o vývoji ovzduší v metropoli, předpokládaný vývoj v oblasti emise znečištění, monitorovací techniky a připravovaných opatření, přehled realizovaných opatření, seznam zpracovaných studií a výzkumných projektů včetně krátkého souhrnu jejich poznatků atd. q) Součástí by měla být přijatá, nebo připravovaná politika ochrany ovzduší uvedená buď samostatně, nebo ve pojení s politikou ochrany zdraví a života obyvatel, státní politikou ochrany ovzduší a životního prostředí. Politika by měla být k dispozici také ve fyzické podobě a nebo stažitelná ve formátu pdf (nesmí chybět odkaz na možnost stažení freeware Acrobat Reader). r) Seznam publikací věnovaných otázce ovzduší a životního prostředí obecně s možností jejich objednání on-line (většina by jich měla být k dispozici ke stažení i ve formátu pdf. s) Možnost připojit i odkazy na ostatní zdroje informací o stavu ovzduší v ČR a dále odkazy na jiné stránky informující o stavu ovzduší v metropolích Evropy, případně o vývoji počasí. t) Kontakty na osoby a administrativní útvary činné v oblasti ochrany ovzduší a životního prostředí, spojení na tiskové oddělení a zveřejněná tisková prohlášení. u) Stránku veřejných ohlasů na stav životního prostředí a informační systém o stavu ovzduší. v) Vybrané stránky by měly mít anglickou, případně německou mutaci (týkán se bodů b), c), d), e), f), j), p), q), t)) 10.2.2. Fyzické výstupy informací a) Informační tabule (buď velkoformátové, na stěnách budov (např. jako v Ústí nad Labem), nebo menší, uliční stojany – např. Helsinky). i. Po zkušenostech ostatních metropolí by měly být tyto informace umístěny na nejživějších místech města (pasivní obrana i proti vandalismu). Doporučeny jsou
15
především vstupy do Metra (Budapešť), autobusová a vlaková centrální nádraží (Helsinky), místa s větší koncentrací osob s citlivým dýchacím ústrojím (ozdravovny, nemocnice, domovy pro staré a nemocné osoby atp. (Helsinky)). Administrativní centra a významné objekty města (radnice, ministerstvo životního prostředí, vysoké školy atp). ii. V Praze mohou být využity světelné promítací plochy v metrech Můstek, Muzeum a Florenc. iii. Forma sdělení musí být přehledná a poutavá. Hlavní informace by měly být zřejmé graficky, např. v podobě barevného sloupce znečištění, který mění barvu dle vyhlášeného stupně imisní situace, dále číselná hodnota. Další variantou je vyjádření procentem překročení základního imisního limitu. Panel by měl uvádět doporučené chování v případě vyhlášení určitého imisního stavu a přijatá opatření (opatření přijímaná vždy při vyhlášení daného stavu). Mimo těchto údajů mohou panely nabízet i informace o teplotě vzduchu a případně pomocí jednoduchého symbolu i předpověď počasí na den.
b) Uvádění stavu ovzduší minulého dne ve vybraných místních denících (Večerník Praha, Metro atp.) s krátkou předpovědí pro aktuální den. (Rubrika by měla informovat nejen o výskytu polutantů, ale například pylové zpravodajství případně by měla být spojena s předpovědí počasí.) Na počátku týdne by mělo být uvedeno shrnutí za předešlý týden a na začátku měsíce za uplynulý měsíc (vždy jen formou krátké zprávy, např. imisní limit pro znečištění ovzduší oxidy síry byl v minulém měsíci překročen v 5% případů...). c) Každoroční publikování souhrnné výroční zprávy o stavu životního prostředí v metropoli, její publikace na internetu a vytištění ve fyzické podobě, případně rozesílání zájemcům a významným organizacím. Je možné publikovat zvláštní materiál věnovaný výhradně ochraně ovzduší shrnující situaci za uplynulý rok. Součástí by vždy měly být prezentovaná opatření na ochranu ovzduší, spolupráce vedená na této úrovní, historie vývoje situace a předpověď změn a stavu v budoucnosti. Vždy musí být uvedena opatření, která jsou ke zlepšení připravována a zhodnocení stavu monitorovacího systému. Nedílnou součástí je i prezentace pokroku ve věci ochrany ovzduší. V Praze je souhrnná zpráva (ročenka „Praha – životní prostředí“) publikována pravidelně od roku 1990. Informacím o ovzduší je v ročence věnován poměrně značný prostor, jsou zde vyhodnoceny meteorologické podmínky, zdroje znečištění, výsledky monitoringu a modelování imisní situace, včetně dlouhodobého vývoje. V závěru jsou zhodnocena opatření ke zlepšení kvality ovzduší, chybí však přehled připravovaných opatření na další období. V posledním vydání ročenky byla oproti předchozím letům provedena řada změn, zejména omezení rozsahu textové části a důraz na grafickou a tabelární formu prezentace. Z hlediska rozsahu poskytovaných údajů i úrovně jejich prezentace se jedná o kvalitní publikaci. Ročenka je vydávána ve dvojjazyčné verzi (česká/anglická), vedle klasické (papírové) formy je publikována i na CD-ROM. Na
16
internetu jsou dostupné ročenky 1992 - 1999 (http://www.monet.cz/zp/rocenky.asp), ročenka 2000 není zatím k dispozici. 10.2.3. Další způsoby informování veřejnosti 10.2.3.1. Rozhlasové zpravodajství Některá města předávají veřejnosti informace o stavu ovzduší také prostřednictvím místní rozhlasové stanice v ranním případně i odpoledním zpravodajství (shrnutí aktuálního stavu a předpokládaná situace v průběhu dne). Může být zařazena pravidelná rubrika, jež bude situaci za určité období shrnovat v krátké zprávě (ponecháním této informace na interpretaci odborně nekvalifikovaným novinářům hrozí vždy dezinterpretací stavu). 10.2.3.2. Zelená informační telefonní linka Zejména v severských státech funguje osobní přístup k předávání informací veřejnosti. Zřízená telefonní linka informuje jak o aktuálním stavu, tak v návaznosti na to radí občanům, jak minimalizovat dopad znečištění na organismus a pomáhá jim při řešení obtíží. Může sloužit jako všeobecný informační zdroj o otázkách spojených se životním prostředím.
10.3. Zahraniční projekty Při hodnocení kvality ovzduší je třeba neustále konfrontovat postup práce s podobnými projekty ve světě tak, aby bylo možné přijímat obecné trendy srovnatelných studií, ať již z hlediska kvality vstupních dat, matematického modelu, rozsahu modelovaných látek nebo možných aplikací, prováděných v prostředí modelovaných stavů. V následujícím textu porovnáváme některé zahraniční studie a projekty zejména z oblasti modelování kvality ovzduší. Uvedené studie jsou svým charakterem srovnatelné s projektem „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“ (projekt ATEM). Modely kvality ovzduší lze podle míry hodnocení detailů rozdělit na: ! Kaňonové (canyon models) – modeluje kvalitu ovzduší v kaňonu ulice, event. zahrnuje v prostředí 3D rozsah několika bloků domů, zohledňuje geometrii bloků domů a jejich ovlivnění proudění vzduchu ! Modely středního rozsahu (mezoscale models) – modeluje kvalitu ovzduší v rozsahu území desítek km, kdy zohledňuje konfiguraci terénu ! Modely globální (global models) – modeluje kvalitu ovzduší v rámci států, zohledňuje emisní vydatnost pro plošná území.
17
Z hlediska porovnání se situací v Praze lze stanovit následující srovnávací kritéria: ! Velikost hodnocené aglomerace ! Konfigurace terénu ! Jedná-li se o komplexní model nebo model hodnotící jen několik zdrojů znečištění ! Počet a výběr modelovaných škodlivin ! Jedná-li se o model zahrnující vzájemné chemické reakce škodlivin ! Provádí-li model simulaci jednotlivých scénářů vývoje emisních dat ! Porovnání modelovaných výsledků s naměřenými hodnotami Z hlediska těchto kriterií jsme zvolili několik typických příkladů evropských měst, která tato kritéria splňují nebose odlišují v určitých aspektech, která jsou inspirující pro další vývoj.
Je samozřejmě velmi obtížné najít evropské město, podobné konfigurací terénu, velikostí a klimatickými podmínkami Praze. Proto ve stručném popisu evropských měst, pro které bylo podobné modelování ovzduší provedeno je uvedeno několik měst, kde se provedené hodnocení blíží situaci v Praze nebo tato práce ukazuje na směry, kterými by se mohlo hodnocení kvality ovzduší v Praze dále ubírat. V souboru popsaných evropských měst jsou uvedeny projekty zpracované na podstatně nižší úrovni (Athény, Holandsko-Zuid, Paříž), nebo projekty které jsou s rozsahem projektu ATEM již srovnatelné (Helsinki, Graz, London, Berlin) a v některých bodech jdou v kvalitě vstupních dat nad rámec, který je nyní v Praze simulován (zohlednění studených startů, dopravní data po hodinách, chemické reakce mezi škodlivinami, sekunderní prašnost). Zároveň jsou zadavateli projektů často požadovány globální scénáře vývoje typu „co se stane, když všechna vozidla budou splňovat určité emisní limity …“. V tomto je pro další vývoj prací na hodnocení kvality ovzduší vhodné neustálé porovnávání našich prací s uvedenými projekty v zahraničí. 10.3.1. Athény Athény patří mezi evropská města, která se dlouhodobě potýkají s kvalitou ovzduší, na jejíž kvalitu má značný vliv i automobilová doprava. Když bylo počátkem 90. let zřejmé, že průběžné zavádění vozidel, produkujících nízké emise bude mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší ve městě a jeho okolí, byla Aristotelova Universita v Soluni (Thessaloniki) pověřena úkolem modelovat v časově odlišných obdobích vliv automobilové dopravy na kvalitu ovzduší v Athénách a důsledky obměny vozového parku na množství koncentrací jednotlivých vybraných škodlivin. Jako softwarové řešení byl vybrán EZM (European Zoning Model), který byl aplikován pro periodu vybraných několika kritických dní. Dále byl pro simulaci použit meteorologický model MEMO a fotochemický model MUSE. 18
Jako kritická byla vybrána perioda od 24. 5. 1990 do 26. 5. 1990, vzhledem k extrémnímu zhoršení kvality ovzduší dne 25. 5. 1990, které bylo zaznamenáno po celé modelované oblasti. Modelování bylo provedeno pro dva časové horizonty – 1990 a 2004. Pro oba časové horizonty bylo typické započetí nástupu technologicky pokročilých vozidel až po jejich 100% pokrytí vozového parku. Rozsah modelovaného území byl 72 × 72 km, kdy asi 50 % území byla mořská hladina a pevnina měla značnou vertikální členitost. Členění bodů bylo po 2 km (tj. 36 × 36 bodů). Emisní bilance Athén a okolí byla zhotovena na základě existujících dat k roku 1990, včetně prostorového a časového rozlišení. Jako škodliviny byly zvoleny NOx, CO, SO2, VOC a O3. Mezi započítané emisní zdroje patřily: ! silniční doprava ! průmyslové zdroje ! letecká a námořní doprava ! lokální topení ! skladování paliv (VOC)
Modelování emisní bilance k roku 2004 vycházelo z existence nyní plánovaných staveb, které by měly být k roku 2004 již v provozu. Dále se vycházelo z očekávaného nárůstu intenzit dopravy. Emisní scénář k roku 2004 vycházel z metodiky Copert II. Byla zde zohledněna rychlost jízdy a předpokládaná funkčnost katalyzátorů podle stáří vozidel. Při zohlednění technologických změn v průmyslu byl předpoklad přechodu 80 % zařízení z topných olejů na zemní plyn. Podobné předpoklady se týkaly i lokálního topení a ostatních zdrojů emisí. Rozdíl v imisním zatížení Athén a jejich nejbližšího okolí mezi roky 1990 a 2004 odpovídá hodnotám denních emisních zdrojů v těchto letech: (t) Tab. 10.3.1 Rozdíl v imisním zatížení Athén a jejich nejbližšího okolí v letech '99 a '04 Emisní zdroje Doprava Průmysl Letiště a přístav
NOx 1990 130,2 15,8 3,6
CO 2004 115,6 13,3 9,8
1990 1564,2 1,1 4,4
VOC 2004 993,1 0,0 18,1
1990 250,5 50,1 0,8
2004 165,0 21,1 3,3
V grafickém znázornění ve čtvercích 2 × 2 km se emisní vydatnost pohybovala od hodnot 1600 kg NOx za den v centru až po nulové hodnoty v obou časových horizontech. Tomu odpovídá imisní mapa denních maxim NOx s hodnotami centru až 800 µg.m-3 k roku 1990 a 600 µg.m-3 k roku 2004, které mimo město jen zřídka překračují hodnotu 150 µg.m-3. Zřetelný vliv má i plánované přemístění athénského letiště. Jestliže uvažujeme jako cílovou maximální koncentraci pro NOx 500 µg.m-3, 19
byla tato hodnota v roce 1990 překročena ve 30 čtvercích a v roce 2004 se toto překročení předpokládá jen ve 13 čtvercích. Jestliže je v roce 2004 aplikován scénář 100 % čistých vozidel, nebude tato hodnota již překročena nikde. Mapa koncentrací O3 ukazuje nízké maximální hodnoty koncentrací nad městem (pod 150 µg.m-3), zatímco hodnoty nad přilehlými planinami a horskými masivy dosahuje hodnot až 300 µg.m-3. Koncentrace přízemního ozonu nad mořskou hladinou zůstávají také na nízké úrovni. Závěrem lze konstatovat zásadní vliv automobilové dopravy na kvalitu ovzduší Athén a jejich okolí. Výrazné zkvalitnění vozového parku by k roku 2004 mělo rozhodující měrou přispět ke zkvalitnění ovzduší. 10.3.2. Helsinky Rozptylová studie, která simulovala kvalitu ovzduší v metropolitní oblasti města Helsinky vznikla za spolupráce Finského meteorologického institutu (FMI) a Finského technického výzkumného centra (VTT), jako součást národního výzkumného programu „MOBILE – energie a ochrana životního prostředí v dopravě“. Cílem práce bylo propojení prací na modelování emisí a disperzního modelu, spolu s ověřováním na základě výsledků měření kvality ovzduší. Modelovány byly koncentrace CO a NO2 z výsledků hodinových emisí a meteorologických dat pro rok 1993. Do výpočtu vstupovaly emisní data z mobilních a stacionárních zdrojů v Helsinské metropolitní oblasti. Jako nejvýznamnější zdroj emisí byla považována jednoznačně silniční doprava. Výpočet množství emisí byl proveden pomocí modelů EMME/2, INRO a LIISA93, které byly specielně upraveny pro modelování dopravy v Helsinkách. Výpočet imisí byl proveden pomocí modelů CAR-FMI a UDM-FMI. Tyto programy umožňují výpočet koncentrací ze stacionárních a liniových zdrojů, meteorologický model, dispersní model a statistickou analýzu pro vypočtené časové série imisí. Odpovídající meteorologické parametry byly vypočteny pomocí preprocecorového modelu. Součástí projektu bylo i zhodnocení vzájemné chemické interakce jednotlivých polutantů z různých zdrojů. Model měl umožnit zohlednění vzájemných reakcí mezi škodlivinami, včetně koncentrací emisí z pozadí. Výpočet zohledňoval 5 000 liniových zdrojů, 169 bodových zdrojů a lokální koncentrace z pozadí. Území o rozměrech 35 × 25 km bylo pokryto 10 000 referenčními body o měnící se rozteči. Maximální vzdálenost mezi referenčními body byla 500 m a v centru města s vysokou hustotou silniční sítě byla zhušťována až na vzdálenost 50 m. Jako základ pro meteorologická data byla použita data ze dvou stanic, včetně určení směšovacích výšek. 20
Následující schéma ukazují vypočtené průměrné roční koncentrace NO2 a NOx v respirační výšce nad povrchem:
Obr. 10.3.1. Vypočtené roční průměrné koncentrace NO2 a NO
Výpočet ukazuje že emise z dopravy mají relativně velmi vysoký podíl na vypočtených koncentracích v respirační výšce v porovnání s emisemi ze stacionárních zdrojů, které jsou významnější ve vyšších výškách. Ačkoliv podíl automobilové dopravy na celkovém množství emisí je nižší než 50 %, jejich podíl na přízemních koncentracích je rozhodující. Koncentrace NO2 jsou výrazně soustředěny v okolí hlavních komunikací a v centru Helsinky. Z obrázku je i jasně zřetelný vliv městských okruhů a křižovatek. Vypočtené výsledky zahrnují i prostorové rozdělení a statistické porovnání s limity pro kvalitu ovzduší. Byl analyzován i scénář možných důsledků, jak by se změnily výsledky v případě, že všechna osobní vozidla by byla vybavena řízenými třícestnými katalyzátory. K ověření výsledků modelu bylo použito porovnání výsledků s naměřenými koncentracemi ve čtyřech měřících stanicích (Töölö, Vallila, Leppävaara a Tikurila). Umístění měřících stanic je různé od lokalizace v centru města po parky v jeho okolí. Žádná z měřících stanic není umístěna v těsné blízkosti kapacitní komunikace. Výška odběru vzorků v měřících stanicích se pohybovala v rozmezí 4 – 6 m. Následují tabulka ukazuje porovnání mezi vypočtenými a naměřenými koncentracemi NO2 na základě hodinových sérií dat: Tab. 10.3.2. Porovnání modelovaných a měřených hodnot NO2 Průměr Maximum Stand. dev.
Töölö Model Měření 43 45 191 167 22 26
Vallila Model Měření 44 40 211 176 23 21
21
Leppävaara Model Měření 31 34 179 129 21 21
Tikurila Model Měření 27 24 144 171 18 18
Porovnání výsledků modelu s naměřenými hodnotami vykazuje na velmi dobrou shodu, díky možnosti pracovat s velmi přesnými vstupními daty a zároveň díky vhodnému umístění měřících stanic. Dá se říci, že co do rozměrů území a podrobnosti modelování se tento program nejvíce blíží projektu ATEM, používanému k periodickému modelování kvality ovzduší v Praze. Jsou tu však zřejmé některé rozdíly. Např. je zde k disposici kvalitnější soubor dopravních dat , konfigurace terénu a meteorologické podmínky jsou mnohem jednodušší, není zde významný podíl dálkových transferů, naopak Praha pracuje s detailnějším a komplexnějším pokrytím všech zdrojů (křižovatky, čerpací stanice, lokální topení …). V Praze je i větší počet stanic AIM (13), i když jejich poloha vůči zdrojům emisí není často ideální. Pražský projekt je i pravidelně aktualizován a je v praxi často využíván pro simulaci různých vývojových scénářů. To vede jako zpětná vazba k jeho neustálému zpřesňování. 10.3.3. Paříž Dne 30. září 1997 vedly velmi špatné rozptylové podmínky v oblasti Paříže a jejího okolí k prudkému zvýšení hodnot NO2, kdy špičkové hodnoty přesáhly kritickou hodnotu 400 µg.m-3. Jako důsledek , uložený v roce 1996 Francouzským výborem pro znečištění ovzduší byla přijata řada opatření, která měla zamezit v budoucnu opakování podobných událostí. Jednalo se především o krizový stav, který omezoval použití automobilů v podobných klimatologicky kritických situacích. Tento scénář byl ověřen již 30. 10. 1997, kdy se opakovala podobná meteorologická situace. Díky aplikaci přijatých opatření (a dalším, obtížně definovatelným rozdílům mezi oběma situacemi) byly již hodnoty naměřených špičkových koncentrací NO2 již poloviční. To vyvolalo řadu otázek, týkajících se efektivnosti přijatých opatření k redukci dopravy. K zodpovězení na tyto otázky bylo rozhodnuto modelovat obě situace pomocí disperzního modelu SIMPAR, rekonstruovat tak obě situace a dát tak návod na řešení dalších podobných scénářů v budoucnosti. Modelování provedla specializovaná firma Airparif. Oblast Paříže byla modelována jako plocha 50 × 50 km se vzdáleností referenčních bodů 1 km. Jako charakteristické modelované škodliviny byly primárně zvoleny CO, NOx, SO2. Jako sekunderní škodlivina byly počítány i koncentrace O3. Pro výpočet meteorologických podmínek byl použit program Minerve, jako dispersní model pro výpočet koncentrace primárních škodlivin byl použit model Hermes, který počítal koncentrace škodlivin v 17 vertikálních rovinách v rozmezí od 0 do 1 200 m. Pro výpočet fotochemických reakcí Airqual a UAV-V. Pro oba porovnávané dny byla odlišná klíčová meteorologická data. Např. směšovací výška byla dne 1.10. ve výšce 600 m nad terénem oproti 300 m dne 30.9. Podobně rychlost větru byla 3 m/s k 1.10. oproti 2 m/s k 30.9. 22
Klíčovou prací na celém projektu byla inventarizace emisní bilance k oběma datům. Jako zdroje emisí zde byly shromážděny veškeré dostupné zdroje od průmyslu přes dopravu po zdroje ze vzdálenějších oblastí. Liniové zdroje byly pokryty pomocí 34 000 liniových úseků s využitím emisních faktorů COPERT II. Již z porovnání vstupních dat byl zřejmý pokles intenzity dopravy k 1.10. o 13 % ve srovnání s intenzitami k 30.9. Toto snížení bylo zvláště výrazné na klíčových komunikacích (Bolevard Péripherique – 20 %). Naopak na okrajích departmentu Ilede-France bylo snížení jen – 8 %. Celková suma emisí k 1.10.1997 byla přibližně o 15 % nižší ve srovnání se scénářem k 30.9. toto snížení u emisí z dopravy činilo dokonce – 22 %. Naopak snížení emisí u velkých bodových zdrojů činilo pouze –3 %. V celkové sumě se na kritických koncentracích NOx podílí automobilová doprava přibližně 80 % a bodové zdroje včetně plošných zdrojů 20 %. Pro ověření možných schémat vývoje byly použity dva základní scénáře Emise a Meteo. Závěrečné vyhodnocení je prezentovatelné v grafické podobě jednotlivých scénářů, které se pro každou jednotlivou lokalitu mírně liší. Celkový závěr však lze přibližně shrnout konstatováním, že na celkovém snížení imisí v oblasti Paříže mezi scénáři 30. 9. 1997 a 1. 10. 1997 se 20 % podílela opatření vedoucí ke snížení emisí (především z automobilové dopravy) a 25 % příznivější meteorologické podmínky k 1.10.1997. Toto modelování kvality ovzduší se výrazně liší od podobných aplikací v ČR a ukazuje na možnosti, jak i zpětně analyzovat důsledky různých opatření a najít zpětnou vazbu pro jejich precizaci. 10.3.4. Holandsko – Zuid Holandsko je evropskou zemí s velmi vysokou hustotou osídlení a tlak na další populační vývoj vede ke snahám najít další volná území pro obytnou výstavbu. Jedním z kritérii vhodnosti území je i jeho kvalita ovzduší. Modelování kvality ovzduší v různých časových horizontech při uvažování různých scénářů vývoje je velmi dobrý nástroj pro optimalizaci výběru vhodných lokalit a zároveň i zpětnému ovlivňování vznikem dalších rezidenčních oblastí směrem ke zhoršení kvality ovzduší. Následující model je zaměřen pouze na zjištění vlivu automobilové dopravy na kvalitu ovzduší zejména v okolí zatížených komunikací. Pro modelování kvality ovzduší byl použit disperzní model TNO-MEP a pro získání dat o geometrii silniční a dálniční sítě a intenzitách dopravy data z Generálního ředitelství veřejných prací a vodního hospodářství (RWS). Zkušenosti s modelem TNO-MEP ukazují, že při odpovídajících datech je dosahováno shody s naměřenými výsledky průměrných ročních koncentrací která nepřesahují diference větší než 20 %.
23
Zvolená modelovaná oblast Holandska – provincie Zuid byla modelována v rozsahu plochy 90 × 70 km s 200 000 referenčními body v základním kroku 5 × 5 km, jejichž rozteč se zmenšovala v blízkosti komunikací. Silniční síť byla pokryta více než 10 000 liniovými zdroji, které však pokrývaly pouze nejvýznamnější kapacitní komunikační síť provincie s intenzitami dopravy od 10 000 do 200 000 vozidel/24 hodin. Celková délka modelované sítě na daném byla poměrně nízká – cca 1 000 km. Ve výpočtu bylo zohledněno i 5 nejdůležitějších tunelů delších než 500 m. Modelována byla emisní a imisní situace v letech 1995, 2010 a 2020. Ve výpočtech byly zohledněny i plánované komunikace ve výhledu. Modelovány byly tyto škodliviny: NO2, benzen, benzopyren a PM10. Emisní faktory vozidel pro rok 1995 byly odvozeny z dat Holandského statistického úřadu (CBS) a výhledové emisní faktory byly vypracovány Národním institutem pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM). Pro výpočet koncentrací byla zvolena základní hodnota koncentrací NO2 v pozadí v rozmezí 22 – 32 µg.m-3. Výsledky modelování byly prezentovány především pro NO2 a ukázaly že limit pro průměrné roční koncentrace, stanovený na 40 µg.m-3 je často překračován ve všech modelovaných časových horizontech. V roce 1995 dochází k překročení této hodnoty v 65 % referenčních bodů. Toto překročení klesá v roce 2010 na 40 %, aby v roce 2020 opět vrostlo na 50 %. Hodnoty maximálních koncentrací mají velmi podobný trend. V roce 1995 je maximální koncentrace NO2 kolem 250 µg.m-3. Tato hodnota klesá v roce 2010 na 120 µg.m-3, aby v roce 2020 opět vzrostla na 170 µg.m-3. Tento vývoj, který je v Evropě velmi neobvyklý je kromě růstu dopravy mezi lety 2010 a 2020 způsoben i neobvykle pesimistickým odhadem emisních faktorů v této periodě. Celá práce je prezentována v prostředí GIS a tvoří vhodný nástroj pro územní plánování v provincii Zuid. 10.3.5. Londýn a Berlín – SEM Počátkem 90. let, spolu s prudkým rozvojem technologií vedoucích k radikálními snížení množství emisí z dopravy, vzniká otázka – jak se tento trend projeví v kvalitě ovzduší velkých evropských aglomerací. Proto byl v letech 1993-94 firmou BMW AG iniciován projekt, který ve spolupráci s Universitou v Birminghamu modeloval kvalitu Londýna a Berlína. Pro tento účel byl vyvinit specielní softwarový model „Solution Evaluation Model“ – SEM. Celý projekt pak dále testoval změny ve složení vozového parku, technologii motorů a spalování, řízení dopravy atd. Jako modelované škodliviny byly modelovány: NOx, PM10, benzen, NMVOC a CO. V úvahu byly brány i emise z jiných zdrojů (bodové, plošné). Model SEM pokrývá území 100 × 100 km. Rozteč referenčních bodů je od 10 km na okraji po 1 km v centru měst. Emisní data pro jiné než dopravní zdroje jsou převzata z národních databází emisí. Oproti podobným dopravně-emisním modelům je 24
zde započten i vliv takových faktorů jako např. počet zastavení na 1 km, počet parkujících vozidel na jednotku plochy, byl zde zohledněn i vliv studených startů, obrus z pneumatik a brzd, odpary prchavých uhlovodíků z parkujících vozidel vlivem měnících se teplot nebo vlivem odparu po dojezdu. Model zohledňoval i specielní vliv počtem omezeného, ale procentuelně velmi významného vlivu tzv. „velkých zněčišťovatelů“- tj. vozidel ve velmi špatném technickém stavu, která produkují řádově větší množství emisí ve srovnání s běžným průměrem. Model SEM také počítá s faktorem sekunderní prašnosti. Model vyhází z podrobných dopravních dat, která jsou strukturovaná po jednotlivých hodinách. Soubor emisních dat pro ostatní zdroje emisí (průmysl, vytápění, transfery) slouží pouze jako doplněk a nepodléhá podrobné aktualizaci a modifikaci. Pro modelování transferů škodlivin byla využita část programu CORINAIR, která pro země OECD mapuje agregované zdroje emisí ve čtvercích 50 × 50 km. Další výpočet používá evropského programu EMEP pro modelování přenosu škodlivin na velké vzdálenosti. Celkové vstupní množství emisí do výpočtu pro Londýn a Berlín je uvedeno v následující tabulce, která dává i představu o množství a zdrojích emisí pro obě lokality. Tab. 10.3.3. Vstupní množství emisí (kt.rok-1) Londýn Zdroj Elektrárny a teplárny Výtopny pro obytné budovy a administrativu Průmyslové zdroje tepla Průmyslová výroba Výroba a distribuce fosilních paliv Běžné odpary Automobilová doprava Ostatní doprava Likvidace odpadů Zemědělství Příroda Jiné* Celkem *
NOx
PM10
2,3
0,2
0
19,2
0,6
0,02
6,3 0
0,5 0
0
0
0 69,7 15,1 0 0 0 112,5
0 4,6 0,5 0 0 0 5,7 12,0
C6H6
Berlín NM VOC 0,6
NOx
PM10
0,1
24,7
0,5
0
1,6
1,8
3,1
0,9
0,02
2,4
41,9
0 0
0,6 0
0,8 0
2,2 1,5
0,8 0,2
0 0
0,9 0,8
8,3 0,8
0,6
8,0
0
0,9
0
0,03
3,1
0,2
0 481,6 106,8 0 0 0 591,1
0 19,1 8,1 0,7 0 0 60,5
0 1,3 1,6 0,3 0 0 2,2 7,9
0 1,3 0 0 0 0 1,4
28,6 30,2 7,0 0 0 1,7 75,6
0 144,3 56,6 0,1 0 0 253,3
0 48,8 4,2 99,8 0,04 13,1 0 0 0 0 0 3,1 4,9 175,6
C6H6
NM VOC 0,9
CO
CO 1,0
především sekundární prašnost z komunikací
Plošný model byl doplněn podrobným výpočtem koncentrací ve vybraných uličních kaňonech (London Regent Street, Berlin Französische Straße). Zároveň byly vypočtené průměrné roční koncentrace porovnány s výsledky měření vybraných meteorologických stanic.
25
Vypočtené hodnoty průměrných ročních koncentrací včetně porovnání s naměřenými výsledky jsou uvedeny v následující tabulce Tab. 10.3.4. Porovnání modelovaných a měřených hodnot (µg.m-3) London Bloomsbury Berlin Mitte London Regent Street Berlin Französische Straße
NOx 123 (85 %) 84 (118 %) 468 165
PM10 13+12 (87 %) 26+15 (76 %) 79 53
C 6H 6 6,7 (91 %) 3,6 (114 %) 21 8
NM VOC 209 202 508 278
CO 835 (116 %) 648 (93 %) 2550 1106
U PM10 jde o primární prašnost + sekundární prašnost; číslo v závorce ukazuje % naměřených hodnot.
Model ukázal některé zajímavé závěry, jako například že ačkoliv podíl dieselových osobních automobilů v Londýně je 6,1 %, jejich podíl na množství PM10 je kolem 1 %. Naopak podíl autobusové dopravy na množství PM10 více než 67 %. Jako další fáze projektu bylo provedeno ověření některých hypotetických scénářů vývoje technologií a provedení eventuelně dopravních opatření. Např. – „nahrazení všech konvenčních automobilů vozy s třícestnými katalyzátory“, „nahrazení všech konvenčních vozidel kvalitními dieselovými vozy“, „všechny autobusy a taxíky budou vybaveny motorem na stlačený zemní plyn“. Dále byly prověřovány některé dopravně – urbanistické scénáře jako „ dojíždění do města bude omezeno o 10 %“, „omezení dopravy mezi centrem a periferií o 10 %“, „ všechny cesty začínající a končící v centru budu omezeny o 10 %“. Všechny tyto scénáře byly modelovány a přinesly určité schematické výsledky ve formě dopadů na kvalitu ovzduší modelovaných měst. Celkový závěr ukazuje, že největším přínosem ke zlepšení kvality ovzduší ve velkých městech je jednoznačně technologický pokrok ve vývoji nových vozidel, splňujících přísné emisní limity. 10.3.6. Graz Město Graz (Štýrský Hradec) se nachází na úbočí jihovýchodních Alp na přechodu hor a nížiny. Město samé se rozkládá v údolí řeky Mur, která zde vytvořila údolí ohraničené horami. Existuje zde charakteristické větrné proudění spolu s častými inverzemi v údolí. V takových situacích ovlivňují emise z města výrazně jeho kvalitu ovzduší. Ačkoliv město Graz (250 000 obyvatel) nepatří mezi města s vysokým podílem průmyslu, doprava a lokální vytápění způsobují v zimních měsících často období, kdy kvalita ovzduší ve městě je velmi špatná. Aby bylo možné porozumět dynamice změn kvality ovzduší ve městě a okolí, bylo koncem 90. let provedeno podrobné simulování kvality ovzduší pomocí modelu pro střední podrobnost GRAMM. Vstupem do modelu byl podrobný výpočet bilance emisních zdrojů, rozsáhlá meteorologická měření a modelování chemické interakce škodlivin. Ověření výsledků bylo provedeno pomocí testování shody s daty ze sítě měřících stanic. 26
Celý projekt DATE Graz (Dispersion of Atmospheric Trace Elements taking the City of Graz) vznikal za spolupráce 5 rakouských a jednoho německého výzkumného ústavu a jeho cílem byl výzkum vztahů mezi množstvím emisí, meteorologií a naměřenými hodnotami kvality ovzduší města na svazích Alp. Projekt se skládal ze dvou intenzivních kampaní měření kvality ovzduší (zima a léto), popsání meteorologické situace a stavu kvality ovzduší které nastávají během anticyklonických podmínek v modelovaném území. Projekt se zaměřil specielně na časové období 10 – 13.1.1999, ve kterém byly klimatické podmínky nejkritičtější. Byla použita síť 19 měřících stanic (2×SODAR, 1×DOAS), které měřily mimo jiné i vertikální profily směru větru a jeho rychlosti, teplotu a vlhkost vzduchu. Velmi důležité pro modelování kvality ovzduší je zmapování komplexu proudění vzduchu v oblasti, které jsou výrazně ovlivněny okolním terénem. Toto proudění lze rozčlenit do tří hlavních druhů. Údolí řeky Mur má délku 190 km, kdy prvních 150 km je orientováno ve směru východ-západ a dalších 40 km ve směru sever-jih. Do údolí řeky Mur směřuje i několik dalších menších údolí. Proto vede vznik studeného vzduchu k večerním a ranním poměrně silným větrům. Dále produkuje systém údolí východně od města ventilační vzduchové proudění, které vzniká po západu slunce. Setrvalý chladný vzduch v jižní a západní části města je typický pro zimní počasí Grazu. Tento studený vzduch se pomalu pohybuje během dne směrem k centru města. Tento pohyb je pravděpodobně způsoben prouděním mas vzduchu z Alp, který způsobuje oblast nízkého tlaku na úbočí svahů horských masivů, která nasává vzduch z jihu města. Následující graf ukazuje rozdíly mezi měřeným a modelovaným polem proudění vzduchu v měřícím místě č. 9 Obr. 10.3.2. Porovnání měřeného a modelovaného pole proudění vzduchu
Následující schémata ukazují modelované proudění vzduchu ve výšce 10 m nad povrchem:
27
Obr. 10.3.3. Porovnání měřeného a modelovaného pole proudění vzduchu
28
Simulační model pro výpočet kvality ovzduší GRAMM byl vyvinut na Technické universitě v Grazu. Pro popis následných chemických reakcí byl použit model RADM2, který modeluje interakci 38 škodlivin, z nichž 20 je nestabilních. Emisní data byla převzata z emisní databáze Grazu. Rozsah modelovaného území byl 18 × 16 km s 3D členěním i v horizontálním rozsahu 20 – 6860 m. V prostoru x,y,z bylo rozlišení referenčních bodů 40 × 45 × 20 m. Pro porovnání s naměřenými hodnotami byly hodnoty ve vertikálním členění lineárně interpolovány. Na následujícím grafu je zobrazeno porovnání naměřených a modelovaných teplot v měnících se výškách v časovém průběhu na měřícím místě 9. Obr. 10.3.3. Porovnání naměřených a modelovaných teplot v měnících se výškách
Emisní data města byla rozčleněna do tří zdrojových skupin (doprava, plošné zdroje a průmysl). Jako škodliviny byly zvoleny: CO, VOC, NO, NO2, SO2 a poletavý prach. Data o emisích byla shromažďována v hodinových intervalech a integrována graficky ve čtvercích o straně 250 × 250 m v prostředí GIS. Graf 10.3.1. Rozdělení emise znečišťujících látek dle zdrojů Emise Průmysl Lokální vytápění Doprava
4500
4000
3500
3000
t/rok
2500
2000
1500
1000
500
0 CO
NOx
VOC
PM
29
SO2
Výraz doprava v sobě integruje emise z osobních a nákladních automobilů, veřejné dopravy a dieselové železniční dopravy. Emise z plošných zdrojů v sobě zahrnují kromě lokálního vytápění i emise z ostatních lokálních aktivit. Průmyslové emise jsou děleny na dvě části – všechny velké průmyslové zdroje byly emisně zhodnoceny v rámci specielního výzkumného programu. Zbytek byl odhadnut paušálně na základě SNAP kódů a počtu pracovníků. Emise z průmyslu byly spočítány Institutem tepelných pochodů a environmentálních technologií a Technologickou Universitou v Grazu, zatímco emise z místních plošných zdrojů byly zpracovány na základě údajů Správy země Štýrsko. Emise z dopravy byly zpracovány Institutem pro výzkum spalovacích motorů a termodynamiky v Grazu a místní Technologickou Univerzitou. Následující obrázek ukazuje rozdíl mezi prostorovým uspořádáním emisí ve městě v noci a v ranní dopravní špičce: Obr. 10.3.4. Srovnání produkce emisí v noci a v dopravní špičce
Prezentace vypočtených hodnot byla provedena jednak graficky v prostředí GIS, jednak v podobě grafů v jednotlivých vybraných místech. Zvláštní význam má jejich porovnání s hodnotami v místě měřících stanic. Následující grafy ukazují porovnání naměřených a modelovaných průběhů imisí NO a NO2 v místě stanice Graz – Střed. Obr. 10.3.5. Srovnání naměřených a modelovaných koncentrací NO a NO2
30
Imisní data NO a NO2 byly zvoleny vzhledem ke značné citlivosti na hodinové variace ve změnách intenzit dopravy a průmyslové aktivity. Interpretace zřejmých rozdílů na výše uvedeném grafu mezi dynamikou modelu a naměřenými hodnotami může být interpretována jako podhodnocení vertikální disperse a turbulentnímu směšování v použitém modelu. U hodnot 12.1. je shoda vyšší u NO2 oproti NO, což může být způsobeno emisními vstupními daty. Obecně je třeba konstatovat, že model nezachytí plně dynamiku ranních a odpoledních dopravních špiček. Denní průběhy koncentrací škodlivin (např. SO2) jsou ovlivněny množstvím emisí a rozptylovými podmínkami. které se mění během dne od dobrého promíchávání vrstev během dne po velmi stabilní podmínky v ranních a večerních hodinách. Následující graf ukazuje porovnání časových průběhů emisí za celou oblast s průměrem koncentrací 6 měřících stanic.
Z průběhů dynamiky koncentrací SO2 je zřejmý nárůst z pozadí 10-15 µg.m-3 na 30 – 45 µg.m-3 v průběhu ranních hodin. Ranní špička je výraznější oproti špičce odpolední, především díky příznivějším rozptylovým podmínkám. Z množství emitovaného NOx je zřejmé, že cca 2/3 produkce je způsobenou dopravou. Na časovém grafu jsou zřejmé velké rozdíly v emisích, kdy výrazně nižší emise v Sobotu a v neděli jsou způsobeny kromě jiného i snížením těžké nákladní dopravy na cca 14% všedního dne a osobní dopravy na 40% všedního dne. Podobně i emise z průmyslu přes weekend tvoří 20 % běžného dne. Část nárůstu NO2 je způsobena chemickými reakcemi měnícími NO na NO2. To ovlivňuje i míšení s O3
31
z vyšších hladin. Z grafu je i patrné, že vzájemný poměr mezi NO a NO2 se v průběhu dne dramaticky mění. Pro porovnání s Prahou je rozsáhlý model kvality ovzduší v Grazu velmi inspirující. Stejně jako v Praze zde hraje obrovskou roli členitý terén a prudké změny proudění vzduchu. Klimatické podmínky jsou zde relativně podobné jako v Praze, bez ovlivnění přítomností moře. Přípravě projektu byla věnována velká péče ve všech oblastech. Například pro získání podrobných emisních dat z dopravy zde byl proveden specielní dopravní průzkum, který umožnil i zohlednění faktoru studených startů. Zároveň je klíčové to, že Graz je i dlouhodobě centrem výzkumu emisí a imisí z dopravy ve střední Evropě, opírajícím se o dlouholetou tradici. To způsobuje, že i představitelé zastupitelstva města chápou dobře význam této problematiky a jsou ochotni věnovat na takto rozsáhlý projekt obrovské prostředky. Výsledkem jsou potom velmi kompetentní rozhodnutí v oblasti dopravního plánování města. 10.3.6. Závěr Při porovnání zkušeností s modelováním kvality ovzduší v České republice s obdobnými aktivitami ve světě a zejména v Evropě si nutně musíme všimnout toho, že kvalita těchto prací se odvíjí od dvou faktorů ! kvalita vědeckých týmů v příslušných firmách, vědeckých universitách a výzkumných ústavech ! ochota společnosti financovat výzkumné projekty a náročné aplikace v této oblasti ! dostupnost vhodných vstupních dat pro výpočty To způsobuje to, že Evropa je stále velmocí v oblasti modelování kvality ovzduší. Nicméně není pravidlem, že země jako Francie, Velká Británie nebo Německo mají v této oblasti naprostou technologickou převahu. Řada dalších zemí, např. Finsko, Řecko, Rakousko nebo Tunis tvoří rovněž součást technologické špičky výzkumu a aplikací. a to díky splnění výše uvedených podmínek úspěšného vědeckého rozvoje. Česká republika je zemí, kde je z historických důvodů věnována značná pozornost kvalitě ovzduší a i veřejnost projevuje o tuto problematiku značný zájem. Základním omezením, na které naráží modelování kvality ovzduší v ČR, je ztížená dostupnost vstupních dat. Právě kvalitní vstupní data jsou základem výpočtu emisních datových vstupů pro celý imisní model. V dnešní době již jasně převažují možnosti simulací jednotlivých emisních a imisních charakteristik nad dostupností dat, která jsou potřebná pro naplnění těchto modelů. Jako typický příklad lze uvést to, že bez dat, členěných po hodinách nelze podrobně modelovat dynamické změny kvality ovzduší během dne, bez podpory dat z dopravních modelů nelze přesně modelovat velmi důležitý faktor víceemisí ze studených startů vozidel, bez znalosti dat o dopravě v klidu je problematické modelování odparů těkavých uhlovodíků z parkujících vozidel. Zmíněné projekty jsou zároveň měřítkem a inspirací, kterým směrem se dále v modelování kvality ovzduší ubírat a jak přizpůsobit modelované scénáře potřebám společnosti. Potřebné je i nastartování rozsáhlého základního výzkumu v této oblasti v ČR, neboť bez něho jsme v otázce vstupních dat často odkázáni na data získaná od kolegů v zahraničí. Tento výzkum a otázka finanční je vhledem k obrovské pracnosti prací otázkou
32
kumulace finančních prostředků, včetně sponzoringu velkými firmami a znečišťovateli. Teprve na základě podrobných znalostí fungování mechanismu změn kvality ovzduší a pochopení všech důsledků lidské činnosti, která ji ovlivňuje lze dělat kvalifikovaná rozhodnutí a efektivně vynakládat finanční prostředky. Nutným faktorem je odborná způsobilost rozhodujících pracovníků samosprávy a státní zprávy, kteří na základě provedených prací přijímají rozhodnutí a nesou za ně i příslušnou odpovědnost. Bez tohoto článku často ztrácí celá práce na hodnocení kvality ovzduší svůj smysl.
10.3.7. Použitá literatura Moussiuopoulos – Impact of Advanced Vehicle Technology on Urban Air Quality in Europe: Application of the EZM to Athenas – Transport and Air Pollution – symposium 2000 Moussiuopoulos – Simulation of the Wind Field in Athens Using Refined Boundary Conditions – Atm. environment vol.29 Mietlicky – Alerte du 30 septembre 1997 et premiére mise en place de la circulation alternée Premiére évaluation faite a l´aide de l´outil de modélisation Simpar - Transport and Air Pollution – symposium 2000 Teeuwisse – Contour Maps for Spatial planning in the Netherlands - Transport and Air Pollution – symposium 2000 Kukkonen – The Emissions, Dispersion and Chemical Transformation of Traffic-originated Nitrogen Oxides at the Helsinki Metropolitan Area - Transport and Air Pollution – symposium 1997 Härkönen – An Operational Dispersion Model for Predicting Pollution from Road – International Journal of Environmemt and Pollution – vol. 5 – 1995 Metz, Seika – Effects of Traffic-related Control Strategies on Urban Air Quality - Transport and Air Pollution – symposium 1997 Metz, Seika – Ambient Background Model ABM: Development of an Urban Gaussian Dispersion Model and its Application to London, submited to Atmospheric Environment in 1996 (BMW AG) Almbauer, Sturm – DATE-Graz, a Field Study and Modelling Exercise for Urban Dispersion Problems - Transport and Air Pollution – symposium Graz 1999 Almbauer, Sturm – Air Quality Modeling for the City of Graz – Meteorology and Atmospheric Physics 57 - 1995
33
