Design hotel analýza konkurenceschopnosti ve vybraném regionu ČR

Design hotel – analýza konkurenceschopnosti ve vybraném regionu ČR

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

V této části bych ráda srdečně poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Anice Djokić, MBA za odborné vedení, ochotu a vzácné rady při zpracování práce. Také bych ráda poděkovala zaměstnancům Ústřední knihovny v Praze, zvláště těm v oddělení Pragensia. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za trpělivost a podporu při zpracování práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Design hotel – analýza konkurenceschopnosti ve vybraném regionu ČR Bakalářská práce

Autor: Adéla Čermáková Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokić, MBA Jihlava 2013

Copyright © 2013 Adéla Čermáková

Anotace ČERMÁKOVÁ, Adéla: Design hotel – analýza konkurenceschopnosti ve vybraném regionu ČR. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Anica Djokić, MBA. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 91 stran. Cílem bakalářské práce je analýza konkurenceschopnosti design hotelu, jeho specifik a povědomí na vybraném trhu z pohledu českého zákazníka. Závěrem bude doporučení na zlepšení marketingové komunikace k zlepšení konkurenceschopnosti těchto hotelů. Celá práce se skládá ze dvou částí, které na sebe navazují a částečně se vzájemně propojují. První teoretická část se zabývá všeobecně pojmem architektura, design, designové hoteliérství. Druhá praktická část se skládá z popisu konkrétních pražských design hotelů a dotazníkového šetření a rozboru výsledků tohoto marketingového výzkumu.

Klíčová slova: Design. Designové hoteliérství. Design hotely.

Annotation ČERMÁKOVÁ, Adéla: Design Hotel – competitive analysis in a selected region of the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Anica Djokic, MBA. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2013. 91 pages.

The goal of the bachelor thesis is a competitive analysis of a design hotel, its specifics and the awareness of Czech customers on a selected market. The conclusion will include recommendations on improving the marketing communication to enhance the competitiveness of design hotels. The whole thesis consists of two parts which are partially interconnected. The theoretical part covers the general concept of architecture, design, the design hotel industry. The second practical part covers a description of selected design prague hotels and also includes a questionnaire research with an analysis of its outputs.

Key words: Design. Design hotel industry. Design hotels.

Obsah 1

Úvod a cíl práce ...................................................................................................... 12

2

Metodika práce ....................................................................................................... 12

3

Teoretická část ........................................................................................................ 13 3.1

Architektura...................................................................................................... 13

3.1.1

Co je to vlastně architektura?.................................................................... 13

3.1.2

Něco málo z historie ................................................................................. 13

3.1.3

Řecká architektura .................................................................................... 13

3.1.4

Architektura Říma..................................................................................... 14

3.1.5

Románský sloh .......................................................................................... 14

3.1.6

Gotika........................................................................................................ 14

3.1.7

Baroko ....................................................................................................... 14

3.1.8

Rokoko a klasicismus ............................................................................... 15

3.1.9

Architektura 20. století ............................................................................. 15

3.1.10

Jak vytvořit nadčasový interiér ................................................................. 16

3.2

Design .............................................................................................................. 17

3.2.1

Design u nás a ve světě ............................................................................. 17

3.2.2

Design je všudypřítomný .......................................................................... 17

3.3

Pojem design všeobecně .................................................................................. 18

3.3.1

Definice pojmu ......................................................................................... 18

3.3.2

Funkce designu ......................................................................................... 18

3.3.3

Překračování hranic .................................................................................. 19

3.3.4

Design dnes ............................................................................................... 19

3.3.5

Dějiny designu .......................................................................................... 19

3.3.6

Shrnutí ....................................................................................................... 20

3.4

3.4.1

Co jsou to design hotely............................................................................ 20

3.4.2

Proč design hotel ....................................................................................... 21

3.4.3

Hotely ve světě i v Praze........................................................................... 21

3.4.4

Pražské hotely ........................................................................................... 22

3.5

4

Designové hotely.............................................................................................. 20

Trend designového hoteliérství ........................................................................ 22

3.5.1

Butikové hotely ......................................................................................... 23

3.5.2

Designový, butikový či lifestyle ............................................................... 23

3.5.3

Business design hotelů .............................................................................. 23

3.5.4

Hotely extrémního designu ....................................................................... 24

3.5.5

O krok dál ................................................................................................. 25

Praktická část .......................................................................................................... 28 4.1

Nejznámější designové hotely v Praze ............................................................. 28

4.1.1

Hotel Josef ................................................................................................ 28

4.1.2

Buddha-Bar Hotel ..................................................................................... 30

4.1.3

Hotel Metropol .......................................................................................... 31

4.1.4

Hotel Yasmin ............................................................................................ 33

4.2

Další pražské design hotely .............................................................................. 35

4.2.1

Hotel U Tří Čápů ...................................................................................... 35

4.2.2

Hotel Sax................................................................................................... 36

4.2.3

Hotel Icon ................................................................................................. 36

4.2.4

Hotel MOODs ........................................................................................... 38

4.2.5

Hotel Fusion .............................................................................................. 38

4.3

Závěr srovnání jednotlivých hotelů .................................................................. 40

4.4

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 42

4.5

Dotazník ........................................................................................................... 43

5

Návrhy a doporučení ............................................................................................... 54

6

Závěr ....................................................................................................................... 58

7

Použité zdroje ......................................................................................................... 59

8

Seznam ilustrací ...................................................................................................... 62

9

8.1

Seznam grafů .................................................................................................... 62

8.2

Seznam obrázků ............................................................................................... 63

Seznam příloh ......................................................................................................... 64

1 Úvod a cíl práce Cílem mé práce bude analýza konkurenceschopnosti design hotelů, jeho specifik a povědomí na vybraném trhu z pohledu českého zákazníka. Závěrem budou doporučení na zlepšení marketingové komunikace, které by vedly ke zlepšení konkurenceschopnosti. Úvodem bych uvedla, proč jsem se rozhodla pro téma design hotel. Důvodů je mnoho. Tím prvním je ten, že jsem se o tomto tématu dozvěděla již dříve, a když jsem sama zjistila, že si dost dobře neumím představit, co to design hotel je, tak jsem se o tuto problematiku začala zajímat. Dalším důvodem bylo i to, že se zajímám o nové trendy a to nejen v módě a designové hotely v podstatě jsou v České Republice novým trendem. Chtěla jsem představit design hotely v centru Prahy, které si podle mě zaslouží stejně jako hotel Josef místo na mezinárodních webových stránkách www.designhotels.com.

2 Metodika práce Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám od základu pojmem architektura, architektonickými slohy a také uměleckými směry v nábytku. Dále v teorii řeším otázku, jak vznikl design, co design znamená a jaké jsou jeho funkce. Po přiblížení designu přecházím na praktickou část, kde mimo jiné popisuji design hotely nacházející se v Praze. Protože mým cílem bylo specifikovat a rozšířit povědomí o designových hotelech. Hotely, které jsem vybrala, jsou pro mě něčím zajímavé a inspirativní a většinu z nich jsem navštívila osobně. Bohužel jen v rámci hledání praxe, ale i toto pro mne bylo velice interesantní, takže jsem neváhala a zvolila jsem si téma pro svou bakalářskou práci design hotely. Součástí praktické části je i dotazníkové šetření. Dotazník jsem zvolila vzhledem k danému času proto, že s ním lze za relativně nízkých nákladů získat velké množství informací. Z dotazníku jsem chtěla zjistit, podle jakých kritérií si lidé volí hotel, ve kterém se ubytují, a jestli se vůbec s pojmem design hotel setkali a co by od takového hotelu očekávali. Výsledkem by mělo být, zda design hotely potřebují zlepšit marketingovou komunikaci. Podle mé hypotézy respondenti nebudou mít moc ponětí o design hotelech, jako já, než jsem se jimi začala zabývat.

12

3 Teoretická část 3.1 Architektura Jelikož jsem si pro své téma bakalářské práce vybrala design hotely a design jako takový je neodmyslitelně spjat s architekturou, tak bych ráda nejprve přiblížila toto téma. V kapitole o architektuře se chci zabývat tím, co to vlastně je architektura a také představit některé architektonické slohy. (14)

3.1.1 Co je to vlastně architektura? Architektura v sobě zahrnuje v nejobecnějším slova smyslu začlenění budov do krajiny, ale i stavitelství jako takové a současně i zahradní a bytovou architekturu. Základním principem architektury byla vždy harmonie. Na konci 19. Století přibyla funkce stavby, a účelu se přizpůsobil její styl, rozměry či výběr stavebního materiálu. Primární se stal vnitřní prostor, nikoli vnější vzhled. (14)

3.1.2 Něco málo z historie Počátek architektury ve spojení se stavitelstvím najdeme už ve starověkém Egyptě, Sumeru a následně Římě. První stavby byly světské a náboženské. Vyvíjela se taky architektura Indie a Číny, obě vychází z místních podnebních podmínek a tamějšího náboženství, takže se od evropské architektury v mnohém liší. (14)

3.1.3 Řecká architektura Evropské myšlení ovlivnila velmi řecká architektura, která vznikla zhruba v 8. století př. n. l. . Charakteristickými znaky řecké architektury je postupné vytváření jednotných stylů, objevení a rozvíjení nových konstrukčních metod, používání kvalitního kamene a mramoru, obdélníkový půdorys, sloupoví a například třeba střešní krytina (tašky z pálené hlíny). (14)

13

3.1.4 Architektura Říma Ke zdokonalení dovedli architekturu Římané, kteří převzali a přizpůsobili řeckou architekturu a obohatili ji o stavební prvky jiných kultur. Důraz ale kladli spíše na funkci. Pro Řím jsou typické a dodnes obdivované vodovody. V souvislosti s nimi byly k dokonalosti dovedeny i další konstrukční prvky jako je oblouk pro přemostění a klenby pro uzavření prostoru. Římané také vyvinuli beton a s ním princip ztraceného bednění, který umožnil stavět rozsáhle a stabilní budovy. (14)

3.1.5 Románský sloh Změnu stylu přineslo křesťanství, které ve společnosti převládlo ve 4. stol. n. l. . Po rozpadu západořímské říše architektura ustrnula, větší význam měla pouze v Byzantské říši, kde přibližně v 5. stol. vznikl nový sloh, který ovlivnil celou orientální a islámskou architekturu, a výrazně také pozdější styl románský. Charakteristické znaky pro románské stavby jsou dekorativnost, mozaiky, objevuje se křížová klenba, zvětšují se okenní otvory (často kruhový tvar) a objevují se zdobené dveře a vstupy. (14)

3.1.6 Gotika V druhé polovině 12 stol vznikla postupným vývojem, již bez prvků antiky, ve Francii gotika. Novým prvkem, který umožnil další architektonický vývoj, se stal lomený oblouk. Mezi charakteristické prvky se řadí klenba, která je dělena do více ploch a často nesená pilíři (zdi jsou proto subtilnější). Charakteristické jsou také okna s výškou až několik metrů nebo příkrá střecha. Gotika se projevila nejen u reprezentativních budov, ale i v měšťanské architektuře. (14)

3.1.7 Baroko Baroko vzniklo koncem 16. století a jeho principy byly využívány až do konce 18. století. V baroku najdeme prvky antiky a renesance. Baroko klade důraz na prostor, ovšem základním rysem je přemíra bohatství, výstavnost, nadsazené proporce, dramatičnost výrazu, kontrast a perspektiva. Barokní stavby přestávají být symetrické a mají typické zaoblené tvary a kupole. (14)

14

Obrázek 1: Rájec nad Svitavou (baroko) Zdroj: http://www.panoramio.com/photo/39862431

3.1.8 Rokoko a klasicismus Na baroko přímo navazuje rokoko, které se vyvinulo v průběhu 18. století. V architektuře vedlo k uvolnění forem a k včlenění staveb do okolního prostředí. Na přelomu 18. a 19. století se prosadil klasicismus, jehož základním rysem je střídmost a jednoduchost, takže se snaží odvrátit od baroka a rokoka. Na počátku se nazýval empír, napodoboval antiku a egyptské stavby. Charakteristické klasicistní stavby mají trojúhelníkové štíty, rovné čisté linie a antické sloupy. Vznikají úřední budovy, nemocnice a divadla. Typické jsou také symetrické francouzské parky s vodotrysky a keře a stromy sestříhané do různých útvarů. (14)

3.1.9 Architektura 20. století Pro druhou polovinu 19. století je typický návrat k minulým stylům, pouze se jimi však inspiruje. Využívá především nové materiály a technické postupy a jednotlivé styly navzájem mísí. Architektura ve 20. století proto již nemá jednotný styl. Nové architektonické pojetí předznamenala dekorativní secese s florálními motivy. Roku 1910 se objevuje kubismus, pro nějž jsou charakteristické geometrické tvary. V architektuře nebyl tento styl moc uplatňován. Výjimkou jsou čeští architekti jako Josef Gočár, Josef Chochol nebo Emil Králíček, jejichž díla lze nalézt v Praze. I přes to, že architektura 20. Století využívá různých stylů, jsou používány veškeré dostupné materiály a to ocel, sklo a ve druhé polovině století i plasty. Po kubismu následovala éra architektonické moderny, která se už zcela oprostila od jakékoli zdobnosti a monumentality. (14)

15

Obrázek 2: Palác Adria Praha (rondokubismus) Zdroj: http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x;jsessionid=2E2325A0868C852BBBF9303 05461791C?id=70152

Na dalších 50. let pak ovládl architekturu funkcionalismus. Pro funkcionalismus jsou typické velmi strohé až neosobní domy. V době sounáležitosti se Sovětským svazem přišel do architektury také socialistický realismus. Začala se stavět odosobněná panelová

sídliště,

velké

továrny

a

další

průmyslové

stavby.

Kvalitních

architektonických počinů nebylo příliš mnoho. (14) Zajímavé stavby začaly vznikat až v 90. letech v duchu postmoderny. Dnes se prosazují stále více směry inspirované organickými tvary, lehkými průsvitnými materiály, nekomplikovanou strukturou. V interiérech se pak nejvíce objevuje minimalismus, který se poprvé objevil v 50. letech. Charakteristickými znaky jsou pro minimalismus střídmost, minimun tvarů, forem, detailů a materiálů. Jako materiál je používáno sklo, dřevo, kov a pro zjemnění textilie nebo keramika. Jestliže chceme vytvořit nadčasový interiér, pak je minimalismus jednou z vhodných variant. (14)

3.1.10 Jak vytvořit nadčasový interiér Nadčasovost znamená nevyhraněnost základní koncepce, kterou dotváří až detaily, tedy doplňky, umělecké artefakty, květiny, textilie a podobně. (SOMBERGOVÁ, Vysoká škola hotelová v Praze) Nadčasový může být ale i interiér zařízený starožitným, například barokním, nábytkem, neboť tento obecně uznaný styl bude mít svou hodnotu v každém období. Pokud chceme vytvořit nadčasový interiér, měli bychom se vyhnout extravaganci a módním výstřelkům. (14) 16

3.2 Design V předchozí kapitole jsem přiblížila téma architektury a popsala různé slohy. Nyní v této kapitole bych se ráda zabývala konkrétně pojmem design. V češtině se původně místo slova design používalo ,,průmyslové výtvarnictvíʻʻ, ale pod tímto pojmem bylo zahrnuto jen tvarování průmyslových výrobků, kdežto slovo design zahrnuje i grafický návrh. Podle oblastí můžeme design rozdělit na průmyslový, produktový, grafický, web design, módní design atd. [1]

3.2.1 Design u nás a ve světě V současné době se design těší nebývalému zájmu. Například čeští designéři mají ve světě dobré jméno. Hlavně kubismus, který vznikl v Paříži v první polovině 20. století, zasáhl, tehdejší Československo a to zejména v oblasti architektury a designu (viz kapitola 3.1.9 Architektura 20. století). Československo patřilo k jedné z mála zemí, kde si zájemce mohl prohlédnout kubistickou architekturu. Do dějin umění se ve dvacátém století zapsala hlavně účast našich umělců na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu, kde čeští designéři dokázali, že mají světu co nabídnout. Následná doba normalizace bohužel českému designu neprospěla, ale vše se změnilo po pádu železné opony. Český design se opět začíná stávat světově nepřehlédnutelným. Tvůrčí síla českých designerů v dnešní době znovu překvapuje celý svět. Zářným příkladem je například česká designérka Eva Jiřičná. [2] Nejdále ale pokročil vývoj tohoto mladého oboru ve Velké Británii. V Británii existuje již od roku 1977 tzv. Design History Societly a pravděpodobně zde i žije většina historiků umění. (1)

3.2.2 Design je všudypřítomný Když někdo označí věc pojmem designová např. designová židle, design hotel apod., jakoby daná věc najednou dostala zvláštní vůni. Dříve byla možná jména různých designérů bezvýznamná, ale dnes jsou některá jména světu známá, stejně tak jako hvězdy filmového či hudebního plátna. Pro příklad bych uvedla jména jako Ettore Sottsass, Philippe Starck, Matteo Thun, Zaha Hadid a další. Design se stává součástí marketingu firem a tvoří jakousi přidanou hodnotu výrobků a je zároveň důležitým faktorem při soupeření s konkurencí. Design slouží i k celkové vnější prezentaci podniku a ne jen k vytváření výrobků. Prezentace takového podniku zahrnuje vše od 17

dopisního papíru po firemní budovu či od nákupního sáčku po reklamní spot: takzvaná Corporate Identity. Všudypřítomnost designu ale vede k inflaci (růstu hodnoty) tohoto pojmu a tak trochu je slovo design nalepen na kdejakou věc, aby se podpořila její prodejnost. Někdy i tyto pojmy jako ,,designové boty‘‘, ,,designový nábytek‘‘ ale nemají s tímto smyslem nic společného. Nyní se nabízí otázka: ,,Co je design?‘‘. (1)

3.3 Pojem design všeobecně Jednotnou definici nelze stanovit, jelikož design je ovlivněn v praxi i teorii nejrůznějšími faktory. Slovo design je skloňováno v poslední době ve všech pádech. Mluví se o něm v médiích, reklamě a používají ho i marketingoví odborníci za nejrůznějšími účely. Samotné slovo design pochází z italského disegno. (1) Tento pojem označuje od dob renesance návrh, kresbu a také úplně všeobecně nápad, ideu, která je základem jakékoli práce. Podle toho byl v 16. století v Anglii používán pojem design jako ,,plán něčeho, co má být realizováno‘‘, ,,první kresebný návrh uměleckého díla‘‘, ale také už i ,, předmětu užitého umění‘‘. [Bürdek, 1994] (1)

3.3.1 Definice pojmu Design je odlišení se od umění na jedné straně a zároveň i odlišní od uměleckého řemesla na straně druhé. V průběhu dějin však existovaly nejrůznější představy a teorie o tom co je design, které oblasti zahrnuje, jakou úlohu plní a co tvoří jeho nejdůležitější těžiště. V historii také docházelo k různým rozporům a diskuzím o pojmu design. Pojmem design můžeme vyjádřit jako zjednodušování formy. To znamená lepší použitelnost, vyšší kvalita a přiměřená cena. (1)

3.3.2 Funkce designu Design můžeme rozdělit na grafický a průmyslový. K průmyslovému designu můžeme zařadit nábytek, přístroje v domácnosti, oblečení, ale také produkty strojírenského či automobilového průmyslu a konstrukce letadel. Design má celou řadu funkcí a to ne jen technickou nebo ergonomickou, ale také především estetickou. Design je i prostředkem komunikace. (1) Už roku 1937 rozvinul český filozof J. Mukařovský model, v němž stanovil pro architekturu pět funkcí: ,,bezprostřední, historickou, individuální, sociální a estetickou‘‘. Podobné teoretické modely vznikaly stále častěji, protože diskuse 18

o souvislosti formy a funkce byla v dějinách designu jedním ze sporných bodů. V designu se však dá mluvit přinejmenším o třech základních funkcích jednoho předmětu: 1. Jeho praktické, technické funkci, 2. jeho estetické funkci a 3. jeho symbolické funkci.[Haufe, 2004] Design odráží různé věci. Židle najednou je víc než pouhá židle, která může sloužit funkčně jako místo k sezení, ale zároveň může promlouvat jasnou a všem srozumitelnou řečí a vyjádřit například osobnost svého majitele atd. (1)

3.3.3 Překračování hranic V 80. letech došlo ke změně chápání designu, který už neuznával staré ideály jako jednoduchost, redukci na čistou funkčnost a definici o průmyslové masové výrobě. Design byl najednou chápán, jako něco co vzniklo, jako prototyp při řemeslné výrobě a co bylo v galeriích a muzeích předmětem diskusí. Design začínal fungovat na základě vzbuzovaní emocí. Měl být něčím, co si nedělalo nároky být praktickým, ale krásným podle všeobecně platných měřítek, nýbrž podle individuálních odlišných vkusových vzorů. Tak byly vědomě, důsledně a provokativně překračovány hranice mezi uměním, řemeslem a designem. (1)

3.3.4 Design dnes Design se už netýká jen hmatatelných věcí, ale též například počítačových programů, image firem (Corporate Design), služeb či osob. Novinkou poslední doby je design služeb. Design má velký význam a vedle něj získává stále větší význam také tzv. managment designu. (1)

3.3.5 Dějiny designu Když mluvíme o designu, musíme zahrnovat i jeho psychologické, kulturní a ekologické aspekty a ne pouze technické, ekonomické, estetické a sociální vývojové procesy. Dějiny designu jsou dějinami životních stylů a nejsou to jen dějiny věcí a jejich forem. Obrovskou část kulturních dějin totiž tvoří zejména ve 21. století vztah lidí k jejich věcem. (1) 19

3.3.6 Shrnutí Designu se přikládá větší důležitost než v minulosti a designéři mají do určitě míry vliv na očekávání a nákupní zvyklosti zákazníků. Následkem toho je, že na designéry stále roste větší nátlak v tom, aby navrhli lepší a nový směr v designu. (2) Uvidíme, co nás v budoucnosti ještě čeká. Podle mého názoru design budoucnost určitě má. Toto slovo je používáno téměř všude a myslím, že na něj lidé slyší. Jak už jsem uvedla v úvodu, pro mě design hraje určitě velkou roli, jelikož se zajímám o nové trendy a spíš bych upřednostnila, když by mi někdo řekl tohle je designová taška, než tohle je ,,taška z obchoďákuʻʻ. To samé je to i u designového hoteliérství, kterým se budu v následujících kapitolách zabývat. Radši bych zvolila designový hotel, než velký nadnárodní hotel jako je například Hilton. Mám ráda komornější atmosféru a tu rozhodně designové hotely nabízí. Konkrétní design, který určitý hotel má, může na každého působit jinak. Já nejsem zastánce extremismu, ale líbí se mi, když má hotel určité téma nebo nápad a je laděn do jedné linie. Rozhodně nemám ráda design, který působí roztěkaně a je to tzv. mišmaš všeho.

3.4 Designové hotely Nyní, když jsem přiblížila, co to pojem design znamená, ráda bych se věnovala design hotelům a designovému hoteliérství.

3.4.1 Co jsou to design hotely Začala bych odpovědí na otázku: ,,Co to vlastně jsou designové neboli design hotely?‘‘. ,,V podstatě tradiční hotel ve smyslu poskytování služeb a nabídky, ovšem host dostává přidanou hodnotu. Ta spočívá v tom, že budova exteriéru – pokud to konkrétní případ dovolí – a vybavení interiéru jsou zpracovány známými návrháři, jsou použity unikátní materiály a postupy při výrobě hotelového vybavení. Není potom ničím výjimečným, že předměty hotelového vybavení nenajdeme nikde jinde na světě. Cílem je odlišit se a přilákat klienta na něco neobvyklého, doslova šokovat něčím, co v každodenním životě není běžně.‘‘ (Milan Černý, CPI Hotels) (3) Hosté si dnes nevybírají hotel jen podle hvězdiček, ale hlavně podle jejich originality. Moderní jsou právě design hotely, které se pyšní stále větší oblibě. Oblíbený je např. 20

styl art deco, ale i kubismus nebo secese. Některé hotely i nesou prvky orientální či koloniální a naopak některé hotely mají moderní interiér, který se nedá nikam zařadit. Zpravidla bývají design hotely čtyř- nebo pětihvězdičkové, což znamená, že se řadí do kategorie dražších hotelů. (3) Určitě jedním z důvodů, proč se design hotely řadí do vyšší kategorie, je i to, že pravděpodobnost jejich úspěšnosti je vyšší, a tím tvoří menší riziko pro investory.

3.4.2 Proč design hotel Hosté se dnes nerozhodují jen podle toho, jestli jim jsou ručníky vyměňovány pětkrát denně nebo podle toho jestli mají osobní čistič bot a podobně. Rozhodují se na základě toho, který ze špičkových designérů navrhl interiér hotelu a jak jsou vyšperkované hotelové pokoje. Není už takovým trendem říkat "Spím v Hiltonu" ale spíše "Mám pokoj od Evy Jiřičné". Právě Eva Jiřičná se podílela na designu hotelu Josef nebo Maxmilian. [3] Více v kapitole o hotelu Josef. Nejen stále více českých, ale i světových jmen architektů a návrhářů spolupracuje s tuzemskými hotely. Design hotelu je to první, co zákazník uvidí a co by ho mohlo přitáhnout, takže je velmi důležitý. Interiéry starých komunistických hotelů jsou velmi známé, proto je správná doba na to šokovat a přinést něco nového. [3] V poslední době se toto daří. Design hotely jsou v zahraniční populární řadu let a před několika lety, tento trend dorazil i k nám. Takže jejich oblíbenost a pozice na trhu stále roste. Nestačí jen sázet na kvalitní služby, ale je třeba hledat něco navíc a v tom hraje velkou roli právě hotelový design. Díky vlně zájmu o design hotely si tuzemská architektonická studia a designéři nemohou stěžovat na nedostatek práce. Dnes zkrátka musí mít nové hotely alespoň přinejmenším něco společného s designem. [3]

3.4.3 Hotely ve světě i v Praze Existují různé asociace, které sdružují designové hotely. Nejznámějším sdružením je Design Hotels. Dalším prostředkem, kde najít stylové světové hotely je na webových stránkách www.designhotels.com. Na těchto stránkách se dají i jednotlivé hotely rezervovat. V Londýně si můžete vybrat mezi jedenácti hotely a v Hamburku například zaujme hotel Side, který je jeden z nejvyhledávanějších architektonických staveb. Tento hotel Side kombinuje skleněnou fasádu s přírodním kamenem. Takovéto stylové hotely 21

můžeme najít i ve východní Evropě a to v například v Budapešti nebo Tallinu. Samozřejmě designové hotely najdeme už i dnes v Česku. Praha má oficiálně na stránkách www.designhotels.com zaregistrovaný pouze hotel Josef, který navrhovala světová architektka Eva Jiřičná. Dalším pražským designovým hotelem je třeba hotel Yasmin, který navrhovala architektka Barbora Škorpilová ze studia Mimolimit. Zařadit sem můžeme i malostranský hotel Sax, který je vybaven v duchu 50. a 60. let minulého století. Dalším hotelem je například Buddha-Bar Hotel Prague v Jakubské ulici, Andel´s hotel Prague, Hotel U tří Čápů, Hotel Metropol a další, o kterých se zmíním v následujících kapitolách. (3)

3.4.4 Pražské hotely Expanze hotelů v Praze přišla hlavně po roce 1990. Za tu dobu vznikly velkolepé stavby hlavně pro bohatší vrstvu. Vznikly stavby, na nichž se lze prosadit stejně tak jako vyhořet (ale zdá se, že v Praze nemůže být stavba hotelu nevýnosnou a nepřínosnou investicí). (4) Rozmanitost hotelů v Praze je okouzlující a to nejen v novostavbách, ale i v rekonstrukcích, kde lze sledovat, na co všechno se dá hotel přestavět. V Praze je možné téměř všechno. (4)

3.5 Trend designového hoteliérství Designové hoteliérství je trendem několika posledních let. Vzniklé ubytovací zařízení se vyznačují specifickou, individuální atmosférou a především koncepčním řešením. Architekti nenavrhují jen samotnou budovu, ale řeší například, jaké lžičky budou v hotelové restauraci používány, jakou grafickou podobu bude mít pytlík cukru apod. Nová doba přinesla do hotelů nové impulsy. Lidé chtějí a žádají kvalitnější zařízení svých domácností a zajímají se o design, a jelikož lidé hodně cestují, tak chtějí a přepokládají, že budou dobře a zajímavě bydlet i na svých cestách. Na základě tohoto vznikla potřeba nových, originálnějších hotelů. Souhrnně můžeme nazvat tyto hotely ,,lifestyle‘‘ nebo ,,design hotely‘‘, typově se ještě dělí na hotely butikové, koncepční a art-hotely. Všem těmto hotelům jsou společná stylová prostředí a všechny hotely nabízejí svým hostům nové zážitky a zkušenosti. (5)

22

3.5.1 Butikové hotely Butikové hotely se vyznačují menší velikostí a tím, že jsou to často rekonstruované starší budovy. Butikové hotely slouží těm hostům, kteří hledají ubytovaní připomínající domov tzv. „home away from home“, což znamená intimní, útulné a pohodlné prostředí bez uniformní neosobnosti. Pokoje jsou o něco menší oproti cenově srovnatelným hotelům, protože butikové hotely se snaží od těchto hotelů odlišit a proto i mají pokoje většinou individuální úpravu s unikátním a neobyčejným vzhledem. Butikové hotely původně vznikly díky výrobcům a obchodníkům, kteří obchodovali s produkty domácího designu a dekorativními předměty. Takový hotel sloužil i jako výloha pro propagaci jejich výrobků a zároveň si host mohl vyzkoušet tyto věci a případně je i zakoupit či si je objednat v hotelovém butikovém obchůdku. Butikový hotel se dá přirovnat k butiku jako takovému. Butik je malý obchod, který nabízí a prodává exkluzivní, stylové zboží (to, které nenajdete v obchodním domě). Butikové hotely jsou tedy módním, exkluzivním místem v kontrastu s uniformností zvláště moderních hotelů. [4]

3.5.2 Designový, butikový či lifestyle U těchto hotelů se klade důraz hlavně na design a to zejména interiérový. Většinou ve městech se exteriér hotelu moc neliší od okolní zástavby. V hotelech, které stojí mimo městskou zástavbu, může být exteriér výstřednější stejně jako i interiér hotelu. Interiér je založený na originálním tematickém designu, jak jsem již zmínila v předchozích kapitolách. Designové hotely nabízí intimní atmosférou s osobitým, individuálním přístupem v ubytovacích a stravovacích službách. Butikové hotely, které můžeme zařadit do designových hotelů, jsou zpravidla menší a mají od 3 do 100 pokojů (nějaké definice uvádějí max. 40 pokojů). Nikdo ale nezabraní prezentovat se hotelu jako butikový. [5]

3.5.3 Business design hotelů Úspěch design hotelů odstartoval novou etapu hotelového podnikání. Začaly vznikat dokonce i sítě jako W ´boutique resort na Maledivách v rámci sítě Starwood Hotels and Resorts. Velkou popularitu si získaly například Cheap and chic nebo Budget design 23

hotels. Důvod jejich úspěchu je jasný a tím je špičkový design, dobrá kvalita poskytovaných služeb a nízká cena za ubytování. [5] Je zřejmé, že si nejen designové hotely mezi sebou, ale i design hotely mezi řetězci, stále vzájemně konkurují. Jedním z důvodů, proč vznikají sítě design hotelu, je podle mě právě soupeření s konkurencí. Výhodou sdružování v rámci sítě je i to, že jednotlivé sítě vedou webové stránky (např. www.budgetdesignhotels.com), kde si můžete zvolit město, které chcete eventuelně navštívit, a hned vám vyběhnou design hotely, které se v daném městě nachází.

3.5.4 Hotely extrémního designu Hotely tohoto typu se prezentují často zvučnými jmény jako Philip Strack, Zaha Hadid a podobně. Jako příklad bych uvedla právě kreace Zahy Hadid v hotelu Puerta America, který stojí v Madridu. Tento malý hotel se stal světoznámým díky svým originálním interiérům, kde každé poschodí navrhoval jiný architekt. V tomto hotelu se fantazii meze nekladly. Autoři dostali volnou ruku, takže některé pokoje až šokují. Může se stát, že design některého pokoje překvapí tak, že host bude chtít pokoj vyměnit, ale i to je zde možné. Tento rozmar však stojí 60 eur. [5]

Obrázek 3: Hotel Peurta America a interiér od Zahy Hadid Zdroj:http://www.mimoa.eu/projects/Spain/Madrid/First%20Floor%20Puerta%20America%20H otel

24

3.5.5 O krok dál Existují hotely, které jsou ještě neobvyklejší. Tato skupina hotelů má s extrémními hotely společný jen název. Host může například strávit noc v obrovském ledovém iglú v Ice hotelu ve Finsku. [5] Jedná se o hotel vyrobený z ledu, který pojme až 60 hostů. Ložnice mají tvar iglú a přímo ve zdi jsou vytesány laponské výtvarné motivy. Host se může zabalit do spacáku, který se používá v mrazech nebo do flaušových dek. Pro hosty slouží v hotelu i dva teplejší, vyhřívané pokoje v podzemí. Tento hotel byl postaven za tři týdny partou patnácti lidi, ale hotel se musí každý rok na počátku zimy postavit znovu. [6]

Obrázek 4: Ice hotel Zdroj: http://dewrri.blog.cz/1201/ledove-hotely

Obrázek 5: Ice hotel bar Zdroj: http://dewrri.blog.cz/1201/ledove-hotely

25

Jednou z alternativ extrémního bydlení je v obrovských betonových skružích v hotelu Park Hotel, který se nachází v Rakousku. Hotel se skládá ze tří betonových skruží a za ubytování zde můžete zaplatit tolik, kolik chcete. [7] Strávit noc lze i pod zemí v hobitím hotelu na Novém Zélandu nebo pod mořskou hladinou v Jules Undersea Lodge na Floridě. Jules Undersea Lodge je skutečně hotel pod mořskou hladinou a pokud se do tohoto hotelu budete chtít dostat, musíte se ponořit 21 stop pod hladinu moře. Název dostal hotel opravdu podle Julesa Verna, autora slavného příběhu 20 000 mil pod mořem. Je to první podvodní hotel na světě a pro veřejnost byl jeho poklop otevřen v roce 1986. Návštěvníci tohoto hotelu, kteří nejsou zkušení potápěči, musí projít přes 3 hodinovým kurzem potápění, aby se dostali vůbec do svého pokoje. Undersea Lodge nabízí také certifikováné kurzy potápění a potápěčské výlety. Pokoje jsou vybavená zcela moderními prvky, jako klimatizace, teplé sprchy nebo DVD přehrávač. Tento hotel je ideální pro dobrodruhy, romantiky, také pro lidi, kteří mají odvážného ducha a jsou příznivci mořského života. Večeře a snídaně jsou dodávány ze země. Večeře probíhají v 18:00 a snídaně v 8:00. [8]

Obrázek 6: Jules undersea lodge Zdroj: http://www.talashme.com/jules-undersea-lodge/

Vybrat si host může i z ubytování v jeskyních, majácích, na stromě (Treehouses) či ubytování v bývalých věznicích, na vodní hladině, v poušti nebo dokonce existují obytné jeřáby jako Dockside Crane hotel v holandském Harlingenu. Doskside Crane hotel je skutečný přístavní jeřáb. V tomto jeřábu je pouze jedna luxusní ložnice pro dva, takže pokud chce někdo tento zážitek vyzkoušet, musí rezervovat pokoj dlouho dopředu. Snídaně je zahrnuta v ceně ubytování a je doručována přes interní výtah přímo do ložnice. [5]

26

Obrázek 7: Dockside Crane hotel

Obrázek 8: Obytné skruže

Zdroj: http://theourworld.com/recycled-hotels/

Další možností extrémního ubytování je v kostelní věži holandského hotelu Kruisherenhotel nebo v kapslovém hotelu v Japonsku. [5] Kapslové hotely mají krátkou historii (první v Japonsku otevřen v roce 1979). Od té doby jejich obliba velmi rychle vzrostla. V kapsli je prostor velmi stísněný a kapsle nemá dveře, ale přesto většina pokojů mívá televizi a soukromí si lze vytvořit pomocí záclonek nebo rolet. V kapslovém hotelu je i část, která se skládá ze sprch. Hotel má často restauraci nebo aspoň automat na jídlo. Modernější hotely mají i saunu a bazén. V Tokiu, kde jsou velmi vysoké ceny pozemků si kapslové hotely oblíbili podnikatelé. Ti často zůstávají v práci do noci a nestihnou poslední vlak, tak využijí těchto hotelů. Kapslový hotel je totiž jednou z nejlevnějších alternativ ubytování. V ostatních částech světa tyto hotely takovou oblibu nemají. [9]

Obrázek 9: Kapslový hotel Zdroj: http://boficovo.wordpress.com/2011/11/08/kapslove-hotely/#more-293

27

4 Praktická část 4.1 Nejznámější designové hotely v Praze Pro praktickou část jsem si vybrala popis pražských design hotelů.

4.1.1 Hotel Josef Exteriér Hotel Josef se nachází na rozhraní Masné a Rybné ulice. Přední část tohoto hotelu je sevřena dvěma budovami rozlišné výšky a navíc každá postranní budova je v jiném architektonickém slohu. Výstavba tohoto hotelu nebyla ovlivněna jen do výšky, ale také do hloubky a to kvůli nárokům na osvětlení okolních budov. Při výstavbě hotelu se také řešila otázka urbanistická a to dořešení prostoru z Masné ulice, kde prázdný pozemek otevíral pohled na zákoutí středopražských domů, které nabízí nepříliš atraktivní obrázek. Tím, že došlo k rozšíření Masné ulice, má najednou budova charakter jakoby se nacházela na malém náměstíčku než v ulici (viz příloha č. 1). Část Prahy, kde hotel stojí, se jeví architektonicky různorodě. Dominantní budovou je bezesporu dům policejní stanice, který se nachází na rohu ulice a který je výrazný svými kontrastními barvami. Budova sousedící s hotelem z druhé strany na sebe upozorňuje daleko méně, ale je poněkud značně zanedbaná. Fasáda budovy hotelu Josef měla mít stejnou pískovou barvu jako policejní stanice, ale ta změnila svou barvu ještě před dokončením hotelu na zelenou. (6) Koncept budovy hotelu je volen do dvou objektů, ty jsou spojeny skleněných průchodem. Výrazným prvkem na hotelu jsou jeho sluneční clony. Díky těmto clonám hotel nepotřeboval UV folii, která by v lokalitě, kde se hotel nachází, působila nevhodně. Sluneční ochrany jsou v souladu s rovnoměrně vyváženou fasádou a umožňují hru světla a stínu. (6) Interiér Celý přízemní prostor tvoří bar, recepce, schodiště a lobby (viz příloha č. 2). Na designu tohoto hotelu se podílela Eva Jiřičná, která je světoznámá architektka žijící v Londýně. (5) Eva Jiřičná se proslavila interiéry londýnských a newyorských módních obchodů. 28

Tato architekta vlastní architektonické studio v Praze (AI Design Praha) i v Londýně (Eva Jiricna Architects). [10] Jedno ze schodišť (viz příloha č. 3), díky kterým je Eva Jiřičná známá, je právě v hotelu Josef. Na hotelu Josef je také vidět, že ho navrhovala ženská ruka. Hotel je propracovaný do detailů, vše je béžové, prozářené. Jsou zde k vidění kulatá lodní okénka, která jsou typická pro Evu Jiřičnou. Recepce i bar jsou provedeny stejně. Mají podsvícený blok z mléčného skla, mimo jiné za recepcí je k vidění zajímavé ukotvení policového systému. Po pravé straně v přízemí hotelu se nachází lobby s jednoduchými koženými béžovými křesílky a kovovými stolky. Hotelová restaurace je tak trochu laděná do stylu první republiky a nachází se v druhé části budovy. V hotelu samozřejmě nechybí fitness a na střeše se nachází velká terasa s krásným výhledem na Prahu. V hotelu je 109 pokojů, z toho je 8 single bed (jednolůžkových), 25 twinbed (oddělené lůžka), 76 double bed (spojené lůžka). Pokoje jsou světlé s oranžovými prvky a většina z nich je situována do zahrady. Hotelové postele jsou vybaveny měkkými polštáři s přehozem (Muskett & Muzzallo London). Odpočinout si lze i na křesílcích Caprichair (BALERI ITALIA). Ve větších pokojích jsou navíc i pohovky Wittmann a všude je k dispozici několik zdrojů světla. V každé místnosti lez potom ovládat přístup denního světla a to přes elektricky ovládané rolety a to buď, vnitřními žaluziemi nebo látkovou stěnou. Navíc kromě zabudovaných bodovek v čele postele je v pokojích nad křesílky zavěšena lampa od Flos a na pracovním stolku stojí lampa Berenice (LUCE PLAN). Zajímavým detailem jsou zde průhledné desky stolů, takže se nemůže stát, že v něm host při svém odchodu něco nechá. Neobyčejně luxusním dojmem působí koupelna, která je prosklená a opticky zvětšuje celý prostor. Do skleněné stěny koupelny jsou umístěna ramínka a policový systém, takže téměř o všem máte dokonalý přehled (viz příloha č. 4). (5)

29

4.1.2 Buddha-Bar Hotel Buddha-Bar Hotel se nachází v Jakubské ulici. Hotel ale vymezují i další ulice. Hlavní vchod je tedy zajištěn z Jakubské ulice, z ulice Templovy je vchod do Siddharta Café a zdobený vstup směřující do restaurace Buddha-Bar se nachází z ulice Rybná a Jakubská (viz příloha č. 6). Tento hotel je součástí celosvětové sítě Budddha-Bar Hotels & Resorts a byl otevřen v lednu 2009. K hotelu patří také, jak už bylo zmíněno, restaurace a to Siddharta Café a Buddha-Bar (viz příloha č. 9 a č. 10). Hotel je originální svým designem a představuje symbol orientu, kolonialismu a pražské secese. Spolu s dalšími objekty v centru města je zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO. Investorem rekonstrukce celého objektu byla developerská skupina CPI Group a vyšla zhruba na 350 milionů. Rekonstrukce, která byla opravdu rozsáhlá, probíhala ve spolupráci s památkovým ústavem. Budova byla v dost dezolátním stavu, ale nakonec je výsledkem kompromisní jednání památkářů a investorů. Manažer projektu byl Philipp Joseph a díky této rekonstrukci se podařilo zachránit historickou budovu i s některými architektonickými a dekorativními prvky. V hotelu jsou zachovány původní repasované vykládce, okna, vstupy do společných prostor a původní štukatury, které jsou na stropech obou restaurací a v lobby. Novou tvář dostalo i kovové zábradlí nacházející se v prostorách Buddha-Bar restaurace a zábradlí výtahového schodiště. (7) Buddha-Bar Hotel má stylový designový interiér. Exotickou atmosféru dodávají hotelu výrazné barvy, luxusní materiály a působivé detaily. Součástí interiéru jsou také bohatě zdobené lustry, lampy a svíčky. Štukové zdobení vytváří orientální nádech hotelu. (7) Hotel nabízí ubytování v 36 pokojích a také v 3 apartmánech. Pokoje mají okolo velikost 39 m2 a některé mají terasu nebo japonskou zahradu. Co se týče barev, hotelu vévodí červená a zlatá. Nábytek zas má odstíny černé a tmavě hnědé, jinak vévodí hotelu červená a černá (viz příloha č. 7). V hotelu můžeme najít křesla z krokodýlí kůže či bambusové obklady. Bohatě zdobené lustry a hlavně dominantní sochu Buddhy vysokou 2,60 m, která zaujme v restauraci Buddha-Bar. Popartovou atmosféru nabízí Siddharta Café vyznačující se svými sytými barvami, hrou jasných světel a kombinací orientálních a moderních prvků. Kazetový strop v této restauraci je zdoben štukami a východními motivy. V restauraci je umístěno 72 průhledných sošek Buddhy a zajímavým prvkem jsou bohatě zdobené lustry české provenience. (7) 30

4.1.3 Hotel Metropol Hotel Metropol je čtyřhvězdičkový hotel, který stojí na Národní třídě. Hotel vznikl rekonstrukcí bývalé administrativní budovy Sportturist (realizace 1968-1970). Sportturist byla naše cestovní kancelář, která měla v této budově sídlo, zbytek objektu byl také pronajímán jako kanceláře. Parcela, na níž se hotel rozkládá, je úzká. Výška hotelu odpovídá okolním stavbám. (4)

Obrázek 10: Administrativní budova Sportturist Zdroj: Stavitel, 2008

Nejvýraznějším prvkem na tomto hotelu je jeho fasáda (viz příloha č. 13). Díky této průhledné skleněné fasádě může vnitřek domu komunikovat s ulicí, kde v noci se na hotel podepisuje jeho život, měnícím se vnitřním osvětlením. Touto prosklenou fasádou jsou pokoje velmi prosvětleny a mají krásný výhled. Tyto skla mají nízkou odrazivost a z vnějšku jsou chráněná potiskem. Z jižní strany je zase stíní automaticky řízené textilní markýzy. (8) Hotel Metropol navrhli bratři Chalupové a dokázali to, že i na tak málem prostoru je reálné vybudovat 64 pokojů. Architekti využili i pár stavitelských triků. Jedním z nich je právě celoprosklená fasáda. Cituji oficiální autorskou zprávu: ,,Hotel je kapotován unikátní celoprosklenou technologickou fasádou – karoserií – v profilu plynule elasticky tvarovanou. Fasáda se v závislosti na intenzitě slunečního světla automaticky zastiňuje textilními motorickými markýzami, které se samy zatahují při vysoké rychlosti větru. Okna se uzavírají při dešti či odchodu hosta z pokoje, při jejich otevření je regulováno topení a chlazení.ʻʻ (9) 31

Prosklenou fasádu ale nebylo jednoduché vyrobit, naopak to byl jeden z problémů při stavbě. Její parametry totiž byly velice nestandardní a to díky rozměrům polí, způsobu zakotvení nebo automatizaci funkcí. Vše se v továrně ověřovala na modelech v reálném měřítku. (8) Hotel má tedy 8 pater s 64 standardními pokoji. Na střeše hotelu je terase, která nabízí krásný výhled na Prahu. V celém přízemí se nachází kavárna s restaurací (viz příloha č. 16), která je zcela otevřená do ulice. Při návrhu tohoto hotelu bylo vycházeno z prostředí živého centra metropole s městskými paláci, s kavárnami, restauracemi a obchody otevřenými do ulic, které zde byli stavěny ještě ve 30. letech 20. století, což podporovalo a zrychlovalo tep moderního města. (4) Přízemí se dá v létě, díky otevřením fasády, zcela propojit s ulicí. Ve dvou suterénech můžeme v hotelu najít provozní a technické zázemí. Kvůli stísněnosti hotel musel využít speciálního nosného ocelového systému, který je ukryt v příčkách mezi pokoji. Jednotlivá patra potom stojí na ocelových vaznících, které jsou uloženy jako most nad volným přízemím do zachovaných betonových štítů. (8) Na název hotelu, jak tvrdí investor Jan Dubský (jednatel firmy Special Tours Prague) přišli jednoduše. Ve většině velkých měst světa je hotel s podobným názvem – vyjadřuje něco jako „v centrální poloze“, „centrum“.V Praze žádný hotel s takovým názvem nebyl. (8) Vizuální styl hotelu navrhoval Petr Babák, který vycházel z názvu hotelu. Šlo mu o to vytvořit příběh k tématu metropole. Tedy příběh o proudění, o časté proměně. Jeho nápad můžeme vidět už na nápisu názvu hotelu, který tvoří pás s opakujícím se názvem. Grafika také vychází z tématu filmu Star Trek a to svým tvaroslovím, barevným pojednáním a materiálovým pojetím (odstíny šedé, sklo + nezbytné technologie). Jak tvrdí Petr Babák ,,Dům sám se totiž hýbe a žijeʻʻ. Žaluzie reagující na intenzitu světla při pohybu technologicky rachotí a dům sám o sobě svými technologiemi vydává zvuk a to je právě startrekový charakter stavby. Při vizuálním stylu využil Petr Babák písmo Spectrum New od autora Marka Pistory. Na domu také může vidět světelný poutač, který by měl připomínat raketu nebo také sochu stojící ve veřejném prostoru, jak tvrdí Petr Babák. (8)

32

Pokoje jsou v bílo-rudých barvách a obsahují množství lesklých povrchů, takže hned lze vidět, jestli je v pokoji pečlivě uklizeno či ne. (9) Velikost pokojů je skutečně minimalizována, dalo by se říct, že tvoří takové kabiny se zrcadlově převrácenou orientací, ale každý pokoj je v podstatě identický (viz příloha č. 15). Liší se jen vybavením koupelny, kde je buď vana, nebo sprchový kout. Podle Martina Rusina, jednoho z autorů, jde o takové intimní buňky, nebo spací kabiny, ale komfortní. (8) Metropol je hotel s obdivuhodnou variací na maximální minimalismus, který vám ale nedává pocit uzavřenosti a sevřenosti.(4)

4.1.4 Hotel Yasmin Hotel Yasmin se nachází v ulici Politických vězňů a pasáží Jalta je propojen s Václavským náměstím. (10) Protože stojí mezi historickými objekty, tak vzhled původní budovy zůstal stejný. Kvůli památkářům byla zrekonstruována pouze fasáda budovy a byly upraveny vstupy do hotelu (viz příloha č. 18). Vnitřek objektu však prošel změnami výraznými. (11) Hotel Yasmin se skládá z dvou propojených budov. Má celkem sedm podlaží o celkové ploše 1800 m2. Na této ploše se rozkládá 185 pokojů, 11 apartmánů, fitness studio se saunou a masážemi, konferenční prostory pro téměř 200 hostů, restaurace, kavárna a bar Noodles. V suterénu se nachází garáž s 18 parkovacími místy. (10) Interiér hotelu navrhovali architekti Barbora Škorpilová a Jan Nedvěd. Dále se na něm podílela i ing. arch. Stanislava Svobodová. Cílem projektu bylo vytvořit hotel s netradičními designovými prvky. Hotel má lehce asijskou atmosféru a inspirací pro návrh interiéru hotelu bylo jméno a logo, která jsou z dílny studia Najbrt. Přízemí je přehledné a jeho půdorys je rozdělen na recepci, lobby (viz příloha č. 19), prosklené atrium, lounge a restauraci. Od vstupních dveří můžeme vidět až do letní zahrady, která je propojená s pasáží Jalta. Symbolem hotelu, jak už značí jeho název, je jasmín. Barvy v prostorách jsou laděny do jemně zelené barvy. Motivy jasmínu jsou na skleněných a zrcadlových plochách, které oddělují jednotlivé zóny v hotelu. Podlahy jsou zde z černého teraca s bílými mramorovými intarziemi jasmínových květů. Osvětlení v hotelu tvoří velké stříbrné koule od Brita Toma Dixona. Množství koulí v hotelu tak trochu přináší trochu napětí do jinak normálně klidného prostoru. V hotelu stojí také nepřehlédnutelné červené objekty, které jsou vytvořeny z dlouhé červené trávy. Tyto 33

objekty jakoby vyrůstají ze země a připomínají chobot, který se u stropu stáčí k zemi. Hosté tyto předměty označují jako liščí ocasy. Těmito objekty není ale nic jiného než sochy z trávy. (10) Zajímavá je v tomto hotelu restaurace Noodles (viz příloha č. 21), která, jak už z názvu vyplývá, podává všechny nudle světa. Vedle thajských a čínských jídel nechybí v jídelníčku například klasické české nudle s mákem. Restaurace ale samozřejmě nabízí i jiné pokrmy. Hotelový kruhový lounge tvoří mozaiková podlaha a šňůry z kuliček které jsou zavěšené od stropu až po podlahu. Zvláště za šera dostává kruhový lounge zajímavý nádech. Pokoje v hotelu jsou orientovány buď do třídy Politických vězňů, atria nebo letní zahrádky. Pokoje jsou vybaveny jednoduchým elegantním nábytkem (viz příloha č. 20). Koupelny jsou obložené černými obkladovými prvky v kombinaci s bílými sanitárními prvky. Květinovou výzdobu hotelu zajistila firma Maria Wilda a nábytkové prvky dodala firma Konsepti, která na našem trhu zastupuje významné designérské světové firmy. (10)

34

4.2 Další pražské design hotely 4.2.1 Hotel U Tří Čápů Hotel U Tří Čápů neboli také Three Storks je luxusní pětihvězdičkový hotel, který je situován v historickém centru Prahy. Nachází se na Valdštejnském náměstí na Mále Straně, přímo pod Pražským hradem. Hotel byl navržen architektonickým studiem AI DESIGN ve spolupráci s ateliérem Evy Jiřičné. Renovace pečlivě sladila rovné linie, přírodní elementy, jako dřevo, kov, kámen a sklo, a nekonvenční moderní interiér s interiérem renesančním. Pokoje jsou komfortní a vybavené luxusním designovým nábytkem (viz příloha č. 25) a doplněny o originály grafických listů Adolfa Borna. [11] Na vzhledu hotelu se promítly různé prvky a to díky tomu, že tento dům prošel řadou vývojových etap. Gotické prvky můžeme vidět hlavně ve sklepích, které kdysi patřili klášternímu pivovaru. Nosné zdivo, klenby, dřevěné trámové malované stropy v nadzemní části pochází z období renesance. Ve schodišťovém prostoru najdeme prvky barokní. Fasáda domu nese prvky klasicistní. Na zdivo jsou aplikovány barevné štuky v přírodní barvě (viz příloha č. 23). Celý koncept rekonstrukce spočívat v odstranění konstrukcí a úprav z 60. let 20. století. V hotelu byly pouze opraveny, ale zachovány historické konstrukce stěn, kleneb, stropů, podlah, dveří a oken. Malované stopy byly zrestaurovány. Na podlahy v restauraci, chodbách, recepci a baru byl použit broušený vápenec Portobege. V objektu se také nachází původní valounová dlažba ve sklepích nebo mramorová dlažba v průjezdu z Tomášské ulice. Dřevěné parkety byly zachovány ve dvou sálech v druhém patře. V pokojích jsou jinak všude dřevěné prkenné podlahy s šířkou 20 mm. Vnější okna do ulice Tomášská jsou původní, klasicistní, repasovaná. Okna do dvora jsou nová s dvojitým zasklením. Všechny okna i dveře jsou dřevěná. Střecha je z keramické krytiny. Původní krov je renesanční a barokní. (12) Nové lehké prvky se obešly bez výrazných zásahů do starých konstrukcí a vytvářejí kontrast mezi starým a novým interiérem. Budova je vybavena jednoduchým a moderním nábytkem navrženým jen pro tento hotel Dům U Tří Čápů s výjimkou sedacího nábytku (Moroso a B&B Italia) a svítidel. Pro bar a recepci (viz příloha č. 24) je použitým materiálem kámen, konkrétně zde můžete vidět brazilský prosvícený kámen Nero Marinace. Rekonstrukcí, do současného nového interiéru, prošla i Waldštejnská

35

hospoda (viz příloha č. 26), která je součástí objektu. Ve dvoře hotelu je zajímavým prvkem prosklená nerezová konstrukce, v níž se nachází funkční výtah. (12)

4.2.2 Hotel Sax Hotel Sax se nachází na Malé Straně, což znamená, že památky jako Pražský hrad, Karlův most či Chrám Panny Marie Vítězné se nacházejí kousek od hotelu. Interiér hotelu je velmi živý, módní a pestrobarevný a svým stylem připomíná 50., 60. a 70 léta 20. století. Budova pochází se 14. století a jejím vlastníkem byl kovář Sax, podle kterého nese název celý hotel. V minulosti také budova sloužila jako sirotčinec, nemocnice pro chudé a nakonec jako obytný dům. Nakonec byl dům přeměněn na butik hotel, jehož fasáda je v klasicistním stylu (viz příloha č. 27), kdežto interiér má styl 50. a raně 60. let. Atmosféra vyvolává styl lásky a svobody pozdních 60. let a pestrý disko a funky styl 70. let. Nábytek v hotelu, stejně tak jako osvětlení a výzdoba je od nejlepších dobových návrhářů (Pantone, Colani, Saarinen, Eames a jiní). Společenské místnosti, jako například lobby (viz příloha č. 28), stejně jako pokoje (viz příloha č. 29) jsou v retro stylu a hosté si mohou zvolit období, v jehož stylu chtějí bydlet. Celkem 22 pokojů má originální osvětlení, nábytek a výzdobu. Žádný pokoj není stejný, každý má unikátní atmosféru. [12] Designový nábytek, který můžeme vidět v pokojích nebo veřejných prostorách, je většinou restaurovaný. Jedná se především o kousky význačných umělců své doby. V jednom z pokojů jsou kupříkladu vidět warholovské motivy 60. let, ve druhém zase objevíte designové tvary Colaniho a jinde vás osloví Eames či Guzinni. [13]

4.2.3 Hotel Icon Tento designový hotel se nachází v centru Prahy v ulici V Jámě a v jeho okolí se prolíná svět módy, zábavy, nákupů i podnikání. Budova hotelu (viz příloha č. 31) pochází z 19. století a designéři v tomto hotelu zkombinovali prvky české architektury s tradičními a moderními směry. Výsledkem je hotel s unikátní atmosférou a nejen díky ní byl oceněn mezi nejlepšími trendy hotely v Evropě. [14] Hosté, kteří přijdou do Hotelu Icon mohou lehce přehlídnout šest obrazů s netradičními motivy Prahy s nápisem ,,praví věřící odmítají falešné modly“, které lze nalézt na recepci a také v každém z 31 pokojů. Je možná že si nevšimnou ani vstupu do Zen 36

Asian Wellness, ale zato je určitě upoutá něco na recepci. Recepční zde totiž nenosí uniformy a ostatní personál také ne. Zaměstnance hotelu obléká firma Diesel a Converse. A to především proto, aby zaměstnanci působili neformálně a přátelsky. Hotel má totiž za cíl, aby personál v podniku obsluhoval tou nepřirozenější formou. Klade důraz i na to nabízet nezvyklé služby a odlišovat se interiérově. Prostory v hotelu je často propojují, jako například multifunkční restaurace, která se v průběhu dne stává konferenční místností či barem, ale můžete zde i během dne posnídat a to v kteroukoliv hodinu. V hotelovém Lounge bar (viz příloha č. 32) se prolínají prvky bohémské i moderní.[14] V hotelových chodbách hosté naleznou díla českých umělců. V pokojích zas ručně vyráběné postele švédské společnosti Hästens. Za všemi detaily v hotelu stojí majitel, řek Yiannis Moutsopoulos. Ten zrekonstruoval budovu, která původně patřila pravoslavné církvi. Hotel byl otevřen v roce 2007 a při jeho slavnostním otevírání byla i vysvěcena kaplička s ikonami svatých, podle kterých nese hotel svůj název (Icon). [14] Veřejně přístupné prostory v hotelu navrhovali čeští umělci, konkrétně studio Mitte. Nejzajímavějším z nich je série tří obrazů zavěšených v prostoru mezi schodištěm s názvem ,,Věky života“, popisující stárnutí či naopak mládnutí člověka. Záleží, zda jde host do schodů, či ze schodů. (Hotel&Spa, 2010) [14] Letos hotel dokonce vyhrál titul nejmodernějšího hotelu v Evropě.

37

4.2.4 Hotel MOODs Hotel MOODs se nachází v Klimentské ulici, takže je situován v centru Prahy. Tento hotel byl otevřen v roce 2010, tím se řadí k novějším hotelům. Hotel MOODs se řádí do kategorie butikových hotelů, který vytvořili dva čeští architekti a to Vladimír Žák a Roman Vrtiška. Svojí inspiraci čerpali z přírody a použili zde prvky mechu, bambusu, ale také betonu a amerického ořechu. Všechny tyto materiály lze vidět v prostoru lobby a baru (viz příloha č. 36). Hotel nabízí 51 pokojů ve třech kategoriích, v kterých se lze ubytovat. Jsou to kategorie superior room, deluxe room a suite. Interiér hotelu je tvořen nadčasovým dekorem barev a tvarů. Každý pokoj (viz příloha č. 37) vlastní individuální text z knížky ,,The Three Golden Keysʻʻ (Tři zlaté klíče), kterou napsal Petr Sís a když host projde všechny pokoje, může si přečíst tuto knihu celou. [15] Tato kniha pojednává o autorově dětství, které strávil v Praze. Tím že designéři pracovali s přírodními materiály, tak můžeme v lobby hotelu vidět mechovou stěnu, za recepci zase bambusovou stěnu a ve vinném baru dekoraci z mačkaného papíru. Cílem hotelu bylo se trochu odlišit, takže hotel není o luxusu, ale o zážitcích a také o hravosti a osobní vstřícnosti, na kterou je v hotelu opravu kladen důraz. Hotel MOODs je první hotel v Praze, který je inspirovaný značkou Apple a využívá multimédií Applu. Všechny pokoje jsou vybaveny Apple technologií, a pokud host vlastní iPhone nebo iPod může si díky hotelovému intranetu objednat veškeré hotelové služby. Každé patro v hotelu má jinou barvu a v zadní části hotelu je originálně pojaté schodiště, jehož jádro tvoří zavěšená ocelová lana, která jsou nesouměrně dlouhá, kde na konci každého lana je žárovka, takže tato designová vychytávka slouží i jako osvětlení. Zajímavým prvkem v pokojích je individuálně nastavitelné světlo, které host může přizpůsobit své náladě. (13) Koupelny v hotelu jsou laděny do šedé barvy.

4.2.5 Hotel Fusion Hotel Fusion se nachází na rohu Panské a Jindřišské ulice. Původně tato budova (viz příloha č. 39) byla navržena architektem Gočárem a měla sloužit jako banka, pak zde sídlilo Exico (podnik zahraničního obchodu). Nakonec budovu koupila britská developerská firma Lordship se záměrem vybudovat nový hotel v centru Prahy.

38

Za konceptem tohoto hotelu stojí Nah-dja Tien, Holanďan s čínskými předky. Je to jeho desátý otevřený hotel a již třetí v Praze. Dnešní podobu hotelu navrhli mladí čeští designéři a to Vladimír Žák a Roman Vrtiška, kteří se již podíleli na hotelu MOODs. [17] Název Fusion znamená ve volném překladu propojení a tento název byl zvolen záměrně. Hotel je propojením designového a přesto cenově dostupného hotelu. Cenová dostupnost ale není na úkor servisu. Naopak hotelové služby, vybavení, jídlo to vše vytváří multi-kulturní konept. [16] Fusion ale hlavně spojuje různé typy hostů s různým budgetem. Celková filozofie hotelu je, že lidé se ve Fusionu mají bavit, potkávat nové známé a utratit přesně tolik, kolik chtějí. Hotel má i proto ubytování hostelového typu. Ve vyšších patrech jsou dvou, tří až čtyřlůžkové pokoje, apartmány nebo velký ateliér. (viz příloha č. 42) V hotelu najdeme spoustu zajímavých, levných a funkčních nápadů. Například zeleninová stěna v restauraci Epopej (viz příloha č. 43) či garážové lampy použité v koupelnách i pokojích a další. Stojí tu vedle sebe designové kousky a nábytek z bazaru a vše spolu ladí. [17] Pokoje v hotelu jsou velmi originální. Autoři tvrdí, že mají vyvolávat emoce a že čím je pokoj divočejší, tím je zapamatovatelnější. Ilustrací v pokojích se zmocnila autorka Klára Tesařová. O zajímavé solitéry v hotelu se postarala mladá výtvarnice Tereza Tesařová, ta pracuje jako designérka anglické společnosti Tinquer. Tereza se zabývá interiérovým designem a využívá retro prvky, dřevo a industriální nábytek. V hotelu Fusion stojí třeba za starými sklopnými židlemi z biografu, které slouží v laundromatu. Prádelna v hotelu zahrnuje dvě pračky a dvě sušičky a složí jak hostům, tak běžným a nachází se v přízemí hotelu. [17] Hlavní prostor v hotelu tvoří jednoznačně unikátní otáčivý bar z corianu, který se nachází pod kopulí Josefa Gončára ve středu místnosti. Tento 360° bar & lounge (viz příloha č. 41) je jediný svého druhu v České Republice a první v Evropě. Výmalba v prostorách baru je antracitová a samotný bar má bílou barvu. Bílá barva zdůrazňuje původní konstrukci a kupoli a antracitová barva nechává vyniknout původní prvky architektury a barevný nábytek, který si lze sestavit podle přání. Ploché televizory jsou skryty ve zlacených rámech, takže je možné je přehlédnout. Hotel má i tzv. Skype kabinu či Playroom s vodními dýmkami nebo různými zábavnými prvky. [17] 39

4.3 Závěr srovnání jednotlivých hotelů Nyní bych ráda napsala vlastní názor na vybrané hotely. Hotel Josef, má tu výhodu, že je to první design hotel u nás a že se na jeho výstavbě podílela světoznámá architektka Eva Jiřičná, což určitě může klienty přitáhnout. Mě osobně jeho interiér až tolik neupoutal. Velice se mi ale líbí prosklené koupelny v pokojích. Hotel Sax je mi svým designem nejbližší. Líbí se mi jeho retro interiér. Je určitě vhodný pro hosty, kteří hledají něco neobyčejného a chtějí si připomenout dřívější dobu. Buddha-Bar hotel je pětihvězdičkový hotel, který je opravdu na první pohled luxusní a rozhodně tím, že se řadí do vyšší kategorie, tak jeho klientelu tvoří převážně bohatší vrstva. Tento hotel navštívili slavná jména jako: Pattie Boyd, Maximilian HabsburgLothringen, Ivana Trump, Cheryl Tiegs, Armin Van Buuren, Gaizka Mendieta, Hidetoshi Nakata, Claudia Cardinalle, Katie Price, Paulina Porizkova, Tereza Maxová, Lucie Bílá, Alberto Tomba, Norodom Arunrasmy - kambodžská princezna a mnoho dalších. Tohle je rozhodně velkou reklamou pro hotel a může to být jedním z důvodů proč Buddha-Bar navštívit také. Mě orient a západní kultura moc neříká, ale lákal by mě luxus tohoto hotelu, takže kdybych si měla vybrat, tak se v něm rozhodně ubytuji. Hotel U Tří Čápů je opět hotel pětihvězdičkový hotel. V tomto hotelu na vás dýchne historie. Líbí se mi klenby a podlahy v hotelu. Také místo, kde hotel stojí je ideální. Nejvíce mě zaujala Waldštejnská hospoda, kterou určitě stojí za to navštívit a pochutnat si na vybraných lahůdkách, které nabízí. Hotel Icon je další originální hotel, který obdivuji. Velice totiž oceňuji, že hotel neskončil s uměnín navržením interiéru hotelu, ale že nabízí jiným umělcům vystavovat svá díly právě v jeho prostorách. Hotel Metropol je zajímavý hotel, ale nelíbí se mi jeho stísněné pokoje. Silnou stránkou hotelu je určitě restaurace Metropol Café, která nabízí širokou nabídku jídel a která může být místem dalších pracovních i osobních schůzek. Tím na sebe upozorní i širokou veřejnost a to hotelu na prosperitě určitě přidá.

40

Hotel Yasmin se mi interiérově moc líbí, ale zklamal mě přístup lidí v hotelu, když jsem se v něm byla ptát na praxi. Takže ho nehodnotím dobře z pohledu chování zaměstnanců k mé osobě. Proti designu hotelu ale nemám žádné námitky. Hotel Fusion je mi také blízkým svým interiérem. Navrhovali ho Vladimír Žák a Roman Vrtiška a jejich tvorba a práce se mi velice líbí. Zaujalo mě, že v hotelu je část hotelová i hostelová. Jako veliké plus hotelu beru jeho originální 360° bar & lounge. Hotel MOODs je opět hotel pod který se podepsali Vladimír Žák a Roman Vrtiška. Tím pádem mě jeho design velice okouzlil. Je to také hotel, ve kterém probíhala moje 14 týdenní praxe a s hotelem jsem byla velice spokojená. Líbil se mi jak interiér, tak přístup ostatních kolegů ke mně a i proti chování personálu k hostům nemám žádné námitky.

41

4.4 Dotazníkové šetření Pro můj výzkum v praktické části jsem si vybrala dotazník. Lze jím s vysokou efektivitou vzhledem k potřebnému času a úsilí tazatele i dotazovaného a za relativně nízkých nákladů získat velké množství dat, která lze kvantifikovat. Forma mého dotazování byla anonymní a měla elektronickou podobu. Výzkum tedy probíhal přes webovou stránku www.survio.com, kde se shromažďovali nasbíraná data a zároveň i vyhodnocovali. Respondenti byli hlavně z Prahy a okolí a jejich výběrový soubor byl dostatečně široký. Respondenti tvořili skupinu starších i mladších lidí. Skupina mladších byla samozřejmě větší, jelikož tito lidé tvoří potencionální zákazníky těchto hotelů a podle mého názoru hlavně mladí lidé převážně zkouší nové věci a design hotely by pro ně mohly být zajímavé. Na dotazník mi odpovědělo 278 respondentů. V příloze upravený dotazník pro Word. Dotazník obsahuje 11 otázek. Respondenti si mohli u otázek vybrat odpovědi, jak z více možných variant či napsat svojí variantu, tak si mohli vybrat jen jednu z nabízených možností. Výhodou u výběru z jedné možnosti je komunikační jednoduchost a snadné zpracování a nabídka z více možných odpovědí zas respondentům usnadňovala pochopení otázky. Nelze vyloučit, že údaje jsou trochu zkreslené. Je téměř jisté, že při výběrů možností odpovědí se nepodařilo vystihnout všechny typy názorů, které mohou existovat. V dotazníku se objevovaly i škálové odpovědi, které měli posloužit k vyjádření postojů a názorů respondenta a umožňují převod kvalitativních informací na kvantitativní formu. Škálovou otázkou jsem se tedy snažila docílit toho, aby respondent zařadil zkoumaný problém (preference designu, design hotelů a řetězců) na určitou stupnici. V dotazníku je i jedna otevřená otázka. Otevřennou otázkou jsem se snažila získat vlastní názory respondentů. Chtěla jsem získat nepředpokládané odpovědi, které vylučují frustraci, kterou mohou respondenti pociťovat, jestliže mají na výběr jen nabízené odpovědi a nemají příležitost volně vyjádřit svůj názor. Je přitom třeba myslet na to, že zřetelnost a hloubka odpovědí závisí na respondentových schopnostech vyjadřovat se. Samostatné formulování odpovědí není pro každého jednoduché.

42

4.5 Dotazník V této kapitole je vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníkového šetření pomocí grafů a to vše v procentuálním přehledu. 1. Uvažujete o návštěvě Prahy a o případném využití služeb hotelu?

Graf 1: Uvažujete o návštěvě Prahy a o případném využití služeb hotelu? Zdroj: vlastní šetření

Touto první otázkou jsem se snažila zjistit, jestli vůbec respondenti uvažují o návštěvě Prahy a zda by případně i využili služeb hotelu, protože to je nejdůležitější otázka. V budoucnu určitě uvažuje navštívit Prahu a případně využít služeb hotelu přibližně 23,47 % respondentů a možná někdy 56,12 %, což je dohromady téměř 80 % dotazovaných. V budoucnu má tedy Praha neustále zájemce o navštívení a využití hotelových služeb. Odpověď, že rozhodně neuvažuji, padla přibližně ve 20 % případů. Myslím, že záporná odpověď padla u respondentů, kteří Prahu už navštívili a nepředpokládají, že by se sem ještě vrátili za účelem návštěvy města a při tom by přespali v hotelu.

43

2. Do jaké skupiny cestovatelů se řadíte?

Graf 2: Do jaké skupiny cestovatelů se řadíte? Zdroj: vlastní šetření

Z tohoto grafického znázornění vyplívá, že většina mých respondentů se řadí do skupiny leisure traveler (80,61%), což znamená, že respondenti jsou převážně cestující, kteří necestují za účelem podnikání, ale cestují za účelem rekreace. Leisure traveler většinou navštěvuje místní turistické atrakce, využívá místních služeb a služeb průvodců (prohlídky památek apod.) a cestuje pro potěšení ve svém volném čase. Necelých 20 % mých respondentů tvoří business traveler a to jsou cestující, kteří cestují pro účely související s jejich prací. Graf tedy vypovídá o tom, že respondenti by mohli strávit kupříkladu v Praze víc nocí, protože se řadí do skupiny leisure traveler. Tím je pro ně víc důležitý hotel, v kterém se ubytují, protože v něm stráví více času a budou poptávat ty nejlepší služby a také přístup.

44

3. Kolik nocí průměrně strávíte v hotelu.

Graf 3: Kolik nocí průměrně strávíte v hotelu? Zdroj: vlastní šetření

Tato otázka navazuje trochu na předchozí otázku. Z grafu je vidět, že více jak polovina lidí tráví v hotelu průměrně jednu až dvě noci. Předpokládám, že respondenti tedy využívají hotelových služeb spíše z krátkodobého hlediska, kdy například jedou na víkendový pobyt. V poslední době jsou oblíbené různé wellness, romantické nebo zážitkové balíčky a většina lidí je využívá víkendově. V hotelích je i většinou větší obsazenost o víkendech. Druhé největší číslo (24,49 %) tvořili respondenti, kteří stráví v hotelu více jak čtyři noci. To jsou, jak předpokládám, především rekreanti, kteří cestují za účelem dovolené, proto využívají hotelových služeb dlouhodobě. Hotely by podle mě měly stále dělat akce pro hosty, jako jsou různé balíčky nebo výhody při rezervaci předem. Zajímavé jsou i bonusy, když se host ubytuje na 3 noci, tak má 1 noc zdarma a podobně.

45

4. Vybíráte si hotel spíše podle?

Graf 4: Vybíráte si hotel spíše podle? Zdroj: vlastní šetření

Na výběr u této otázky byla cena a kvalita. Z grafu je zřejmé, že většina respondentů si vybírá hotel spíše podle ceny (84,69 %). Otázkou je, zda je to dobré nebo ne. Nejlepší variantou je, když je poskytována kvalita za přiměřenou cenu. To už zákazník musí posoudit sám. Myslím ale, že designové hotely jsou tím příkladem, že poskytují kvalitu za přiměřenou cenu. Jen 15,31 % respondentů odpovědělo, že se rozhodují podle kvality. Je tedy možné, že tato část dotazovaných se při rozhodovaní, kde se ubytuje, nekouká na cenu, ale na kvalitu hotelu a služeb, které jim budou poskytovány.

46

5. Podle jakých dalších kritérií se rozhodujete?

Graf 5: Podle jakých dalších kritérií se rozhodujete? Zdroj: vlastní šetření

Dotazovaní si mohli u této otázky vybrat z více možných variant. Z grafu lze vyčíst, že měli na výběr z možností: lokalita, kategorie (hvězdičky), velikost, služby, jiná odpověď. Mezi jiné odpovědi se řadila opět cena nebo připojení k internetu. Největší roli při rozhodování hraje ale lokalita a nabídka služeb. Menší roli potom hraje kategorie a velikost hotelu. Je jasné, že lokalita hotelu je opravdu důležitá a nedivím se, že většina respondentů upřednostňuje při rozhodování to, kde se hotel nachází. Důležité je, kam se od hotelu dostanu, co tam uvidím, kde si případně něco koupím. Lidé jsou v dnešní době pohodlní a nechtějí cestovat daleko za památkami či obchody. Proto hotely v centru mají šanci být obsazenější a navštěvovanější. Dalším faktorem, kterým se respondenti řídí, při výběru hotelu, jsou služby. Beze sporu je důležitě, zda kromě ubytovacích služeb hotel nabízí také třeba služby stravovací. Můžou to být i služby doplňkové (hotel má saunu, fitness, vířivku apod.). Zmínila bych i služby, které hotel zprostředkovává (výlety lodí, okružní prohlídky po městech a jiné). Budoucnost hotelů ale především vidím právě v designu, gastronomii a v tom, aby byly nabízené služby kvalitní. Důležité je především stanovit si zákazníka a jemu přizpůsobit nabídku svých služeb.

47

7. Setkali jste se již s pojmem design hotel, pokud ano, jak?

Graf 6: Setkali jste se již s pojmem design hotel, pokud ano, jak? Zdroj: vlastní šetření

Z grafu je jasné, že více jak polovina dotazovaných se s pojmem design hotel setkala na internetu. Je tedy vidět, že internet je velmi silným zdrojem informací a tisk a televize v této otázce trochu upadají do pozadí. Další důležitý zdroj, jak se setkat s pojmem design hotel jsou známí, kamarádi a rodina, kteří tvoří okolo 15 %. Tohle je velmi úspěšné číslo, protože respondenti se mohli o design hotelu dozvědět na základě toho, že ho známí sami navštívili a tím rozšířili povědomí o tomto pojmu. Je tudíž podstatné, aby se hosti v design hotelech cítili příjemně a dál šířili dobré reference o hotelu. U této otázky byla také možnost doplnění jiné, vlastní odpovědi. Mezi jiné odpovědi se řadilo to, že se respondenti s tímto pojmem setkali ve škole nebo že byli v design hotelu ubytováni. Časté odpovědi byly také ty, že se s tímto pojmem nesetkali. Tuhle variantu jsem předpokládala. Jinou odpovědí odpovědělo přes 23 % respondentů, a jak už jsem zmínila, časté odpovědi byli ty, že se dotazování s pojmem design hotel nesetkali. Toto je hlavní důvod, proč jsem se o tuto problematiku zajímala. Mým cílem bylo, aby se dotazování nad tímto pojmem aspoň pozastavili a případně sami začali pátrat, co to můžu znamenat.

48

7. Pokud

byste se ubytovali v design hotelu, co byste od takového hotelu očekávali?

Graf 7: Pokud byste se ubytovali v design hotelu, co byste od takového hotelu očekávali? Zdroj: vlastní šetření

Tato otázka je zaměřená na to, co by respondenti od design hotelu očekávali nebo očekávají. Nejpočetnější položku tvořil jedinečný design a následně působivá atmosféra, která je rozhodně klíčovým faktorem všech design hotelů. Respondenti si tedy dokážou představit, co by jim takový hotel nabídl. Samozřejmě i moderní vybavení a vyšší kvalita poskytovaných služeb jsou nedílnou součástí těchto hotelů a také ho tvoří očekávání dotazovaných. Respondenti na poslední místo, z nabídky možných, umístili nejnovější zařízení. Je faktem, že hotel zrovna nemusí mít nejnovější zařízení a přesto může být designovým, ale od většiny hotelů se dnes očekává nové vybavení a zařízení. Osobně bych také v design hotelech upřednostňovala a očekávala jedinečný design a působivou atmosféru.

49

8. Hraje nebo hrál by pro Vás při výběru hotelu jeho design důležitou roli?

Graf 8: Hraje nebo hrál by pro Vás při výběru hotelu jeho design důležitou roli? Zdroj: vlastní šetření

Tato otázka má ukázat, zda hraje nebo by hrál při výběru hotelu jeho design důležitou roli. Přes polovinu respondentů odpovědělo, že by u nich design významnou roli hrál. Kolem 20 % dotazovaných uvádí, že by pro ně design možná roli hrál. Skoro a vůbec žádnou roli nehraje design u přibližně 25 % dotazovaných. Kdybych si sama vybírala hotel, tak se také rozhoduji, zda se mi bude jeho interiér líbit. Chtěla bych se cítit totiž dobře. Je tedy jasné, že okolí, které nás v hotelu obklopuje je důležité. Většina respondentů proto zvolila, že by pro ně design roli hrál. Proto by si designové hotely měly volit ty správné architekty a designéři a snažit se vytvořit příjemné prostředí a zaujmout svým designem.

50

9. Pokud byste měli vybrat, zvolili byste si raději známý hotel, který je součástí celosvětového řetězce nebo byste zkusili nový, menší design hotel?

Graf 9: Pokud byste měli vybrat, zvolili byste si raději známý hotel, který je součástí celosvětového řetězce nebo byste zkusili nový, menší design hotel? Zdroj: vlastní šetření

U této otázky jsem chtěla zjistit, zda respondenti preferují spíše značku (řetězec) či nikoliv. Jak je vidět přes 57 % dotazovaných se nějak nekonkretizuje na řetězcový hotel nebo design hotel. Řetězec by spíše zvolilo 13,27 % lidí a určitě by řetězec zvolilo něco málo přes 8 % lidí. Přibližně tedy 21 % lidí by se převážně ubytovalo v hotelu řetězcového typu. Dost podobně jsou na tom i design hotely. Myslím si, že designové hotely by na tom mohly být lépe, kdyby se o nich více vědělo. Respondenti v této otázce nejspíše tápali a radši zvolili, že jim nezáleží na tom, v jakém typu hotelu se ubytují. Možná kdyby měli více pojem o design hotelech, tak by volili jinak.

51

10. Myslíte si, že je dobré stavění nebo rekonstrukce domů v centu Prahy na design hotely?

Graf 10: Myslíte si, že je dobré stavění nebo rekonstrukce domů v centu Prahy na design hotely? Zdroj: vlastní šetření

Nejvíce respondentů a to 42,86 % je spíše pro stavění nebo rekonstrukci domů na design hotely, ale s určitou mírou. Určitě je pro stavění nových desig hotelů 13, 27 %. Přes 56 % dotazovaných je tedy přikloněno novým design hotelům a to je určitě důležité číslo pro budoucí investory. O tuto otázku se nezajímá 17, 35 % a proti stavění nových design hotelů v centru Prahy je asi 26 % dotazovaných. Samozřejmě i já si myslím, že designové hotely by bylo dobré stavět nebo rekonstruovat staré hotely, či staré objekty na designové hotely. Problém ale je, že v Praze je hotelů až příliš. Vše začalo už expanzí po roce 1990. Toto téma je tedy velice diskutabilní. K 31. 12. 2009 bylo podle ČSÚ v Praze 555 hotelů a podobných ubytovacích zařízení. Z toho 37 pětihvězdičkových a 163 čtyřhvězdičkových.

52

11. Pokud jste nějaký design hotel navštívili, co se Vám na něm líbilo a co se Vám naopak nelíbilo? Poslední jedenáctá otázka byla otevřená a zněla takto: Pokud jste nějaký design hotel navštívili, co se Vám na něm líbilo a co se Vám naopak nelíbilo? Spousta odpovědí byla typu: Nenavštívil(a) jsem design hotel či nemám zkušenost s těmito hotely. Byli zde i jiné názory a to například tyto:

Celkově bych tedy tuto otázku shrnula tak, že lidé, kteří navštívili design hotely, byli spokojeni. Nejvíc se jim líbí atmosféra a vybavení těchto hotelů, ale důležitým faktorem byl při ubytování i přístup personálu. Bohužel drtivá většina respondentů nikdy design hotel nenavštívila.

53

5 Návrhy a doporučení Na základě výzkumu, který jsem prováděla, jsem zjistila, že Praha je perspektivní město a lidé stále mají zájem o její návštěvu. Tím pádem narůstá i ta možnost, že při návštěvě tohoto města využijí hotelových služeb. Praha by se tedy dál měla propagovat jako turisticky atraktivní místo. Prahu nenavštěvují jen turisté za účelem rekreace a poznání historického města, ale Praha se často stává místem, kde se konají obchodí a firemní schůzky nebo také meetingy, konference, přehlídky a další akce podobného typu. Z tohoto vyplívá, že důležitá je i propagace Prahy, jako ideálního místa pro konání takovýchto akcí. Většinou totiž klienti využívají hotelů a jejich konferenčních prostor pro uskutečnění podobných jednání. S tím je spojené i ubytovaní a stravování v daném hotelu. Velká šance se nabízí v tomto designovým hotelům. Ty by mohly svou reklamou právě tento podnikatelský segment zaujmout, ale ne jen ten, samozřejmě i tu část zákazníků, co jezdí do Prahy za rekreací. Důležité je, když už si host vybere konkrétní hotel, tak aby mu byly poskytnuty ty nejlepší služby, protože je důležité si udržovat stálé zákazníky. Hotely si musí uvědomit, že si musí vážit hosta a chovat se tak, aby ho přilákali na další návštěvu. Je totiž dost pravděpodobně, že pokud se hostovi v hotelu líbí, tak příště zvolí ten samý hotel. Je tedy důležité začít s marketingem už ve chvíli, kdy k nám přijde host nebo ještě spíš, když se začne poptávat po našem hotelu. Klást důraz je třeba na emailovou i osobní komunikaci. Přesto, že v dotazníkovém šetření vyšlo, že si respondenti vybírají hotel spíše podle ceny, neznamená to, že by hotely měly zapomínat na kvalitu. Samozřejmě je jasné, že pokud si host zvolí hotel, kde bude kvalita poskytovaných služeb nízká, tak příště už si ten samý hotel nevybere a rozhodne se pro jiný. Pro designové hotely je prioritou nabídnout hostům kvalitu za přiměřenou cenu. Proto vidím v těchto hotelech budoucnost. Určitě mají perspektivu i tím, že z dotazníkového šetření vzešlo to, že oslovení respondenti jsou pro stavění nových designových hotelů. Důležitým faktorem je pro hotel i jeho lokalita, která byla jednou z nejvolenějších odpovědí v otázce č. 5. Podle mého názoru je tedy pro hotel klíčové, kde si vybere místo pro svoje podnikání. Hotely v centru Prahy mají tedy tu výhodu, že jsou blízko nejdůležitějších turistických atraktivit a hosté tak nemají problém s dostupností k těmto 54

objektům. Designové hotely, které jsem si vybrala, jsou v centru města, takže mají tu výhodu, že zvolily dobrou lokalitu, která může přitáhnout zákazníky. Často také zákazníci koukají i na počet hvězdiček, což znamená, do jaké kategorie se hotel řadí. Designové hotely se řadí do vyšší kategorie v oficiální kategorizaci, takže bývají čtyř a pěti hvězdičkové. Toto by měl splňovat každý designovýho hotel, protože pro hotely vyšší kategorie platí určité standardy, které by se měly dodržovat. Na design hotely jsou kladeny i jiné požadavky a potencionální zákazníci (respondenti) si představují, že by jim měl designový hotel nabídnout něco navíc a tím je právě jedinečný design. Z mého dotazování vyplynulo, že by respondentům záleželo, jaký bude mít hotel design. Z toho plyne, že by měl každý hotel zvážit a dobře rozmyslet, jaké jméno designéra pod svůj hotel podepíše. Protože i to může mít podstatný vliv na rozhodnutí zákazníka. Po jedinečném designu, podle otázky č. 7 v dotazníku, respondenti nejvíce očekávají působivou atmosféru. U design hotelů jí netvoří jen design daného hotelu, ale hlavně to, jak se host bude v hotelu cítit. Proto je důležitým činitelem personál, který by se měl všemi silami snažit hostům vyhovět a vyjít vstříc při jakémkoliv přání, dotazu či problému. U typů hotelů design je předpokladem se k hostům chovat tak, aby se cítili jako doma. Podstatný je tudíž přístup jednotlivých zaměstnanců ke každému hostu. Základem je úsměv, pozdrav a maximální vyhovění při jakémkoliv požadavku. To je podle mého názoru klíč k úspěchu dobrého nejen designového hotelu. Samozřejmě toto souvisí s vyšší kvalitou poskytovaných služeb, která by měla být základním kritériem při řízení design hotelu. Každý zaměstnanec hotelu by měl mít odpovídající vzdělání nebo kvalifikaci a být pečlivě proškolen ve věcech týkajících se hotelu. Abych shrnula téma služby v hotelu, tak by se dalo napsat, že by zaměstnanci měli do určitě míry převzít roli sloužícího, protože toto slovo je odvozeno od slova služba. Dalším celkem podstatným předmětem v designových hotelech je i moderní vybavení a nejnovější zařízení, které už řadím na nižší příčku důležitosti, ale přeci jenom je dneska automatické mít v hotelu nejnovější technologie. Ne každý designový hotel si ale na tomto zakládá. Je důležité, jaké pojetí hotel má. V centru Prahy by ale designové hotely měly být vybaveny moderní a novou technikou a to ne jen kvůli sobě, ale hlavně kvůli hostům a právě kvůli pořádání meetingů a konferencí, kde je tato technika vyžadována. 55

Závěrem bych uvedla, že je otázkou, jak dostat do povědomí lidí (hlavně českých zákazníků) designové hotely. V poslední otázce bylo častou odpovědí, že se respondenti nesetkali nebo nikdy nenavštívili designový hotel. Nabízí se dotaz, proč u nás naši obyvatelé o designových hotelech moc neví a proč tyto hotely navštěvuje převážně zahraniční klientela. Jedna věc je jistá. Pro nás je tento pojem nový a designové hoteliérství je vůbec v České Republice v plenkách. V zahraničí a to převážně v západní části světa začaly vznikat designové hotelu už před mnoha a mnoha lety. První designový hotel vznikl v Kodani někdy v 60. letech. V České Republice se prvenství design hotelu přiřazuje hotelu Josef, který byl otevřen v roce 2002. Dalo by se říct, že za deset let v naší republice moc povědomí o design hotelech nevzniklo. Samozřejmě od otevření hotelu Josef se zrodilo mnoho nových designových hotelů, ale převážně jsou navštěvováni zahraniční klientelou. Například v hotelu MOODs tvoří přes 42% zahraničních turistů Francouzi. Podle mého názoru je to i tím, že Francouzi mají blízký vztah k těmto oborům, jako je móda a design. Proto je i spousta designových hotelů ve Francii a Francouzi se naopak rádi jezdí kochat a navštěvují právě české design hotely, které byly vytvořeny českými nebo i zahraničními designéry. Myslím, že národ Francouzů je od malička veden k módě a má cit pro takovéto věci a často hledá v design hotelech inspiraci. Na druhé straně toho všeho stojí český človíček, kterému celá léta bylo nabízeno jedno a to samé, ponuré, zastaralé vybavení a interiér zašedlého a často zakouřeného komunistického hotelu. Náš národ celkově není k trendům a módě tolik přizpůsobivý jako jiné národy. Změnit to, aby se pojem design hotel dostal do podvědomí zákazníků, je zaměřit se na mladé lidi jdoucí s módou nebo na turisty, kteří hledají odlišný typ hotelu. Design hotely mají i co nabídnout obchodním cestujícím, o kterých jsem se již zmiňovala a kteří by mohli tvořit podstatnou část potencionálních zákazníků. Nástrojem, jak změnit neznáme design hotely na již známé je především jejich propagace a to jakoukoliv formou. Silným médiem je v dnešní době internet, takže bych začala nejprve tady. Hotely se propagují na portálech jako booking.com, expedia.com a podobně, ale pro českého zákazníka jsou to servery v angličtině a i některé hotely svoje vlastní webové stránky v češtině vůbec nevedou, což je myslím ohromná škoda. Způsobem propagace design hotelů může být televize, tisk nebo účast na veletrzích. Ty ovšem bývají dost drahé. Co se týče propagace v tisku, tak většinou je zmíněno o designovém hotelu při jeho otevření a to jen v odborných časopisech. 56

Nejvíce bych ale očekávala, že hotel si udělá reklamu sám u svých hostů a ti pak budou šířit a dělat hotelu reklamu dál sami. Nejlepší reklamou je dobrá pověst, kterou by si měl hotel budovat a pokud ta se bude šířit dál a lidé budou mluvit o designových hotelech jen v tom nejlepším, tak nevidím důvod, proč by za pár let nemohlo dojít k otevření nových hotelů typu design, které by přitáhly širší okruh zákazníků a konkurovaly takovým řetězcům, jako je například Hilton.

57

6 Závěr Cílem mé práce bylo provézt analýzu konkurenceschopnosti design hotelu, jeho specifik a povědomí na vybraném trhu z pohledu českého zákazníka a závěrem doporučení na zlepšení marketingové komunikace k zlepšení konkurenceschopnosti. Designové hotely tvoří konkurenci nadnárodním řetězcům. Pro svoji originalitu a design se stávají čím dál více u zákazníků oblíbenější. Jejich originalita spočívá také ve vytvoření unikátního prostředí, které by mělo mít neopakovatelnou atmosféru. Pokud se designové hotely budou dále tímto řídit, tak rozhodně vidím v těchto hotelech budoucnost. Celkově by ubytování v hotelech mělo být vlastně jakousi náhradou za pohodlí domova. Hotely by tedy svým hostům měly nabízet komfort, který očekávají, také diskrétnost a bezpečí. Důležitá je, jak už jsem několikrát zmiňovala atmosféra, která souvisí i s autentičností. Hlavní je pocit psychický, ale podstatný je i ten pocit, aby si host řekl, že stálo za to do tohoto hotelu investovat a utratit peníze za ubytování právě v design hotelu. Klíčové je pro design hotel stanovit si svého zákazníka. Pro design hotel je to především zaměření na mladé lidi, kteří se nebojí zkoušet nové věci a hledají tak trochu něco jiného. Design hotely mají co nabídnout obchodním cestujícím, stejně tak jako obyčejným turistům neboli skupině leisure travelers. Myslím, že se mi povedlo přiblížit téma design hotelů a pevně doufám, že se budou stále více a více dostávat do podvědomí široké české veřejnosti. Toto téma mě samotné přiblížilo ještě více design, designové hotely a vše co se tohoto týká. Jsem moc ráda, že jsem si toto téma vybrala a odvedla kus práce, které v budoucnosti určitě litovat nebudu. Pevně věřím, že poznatky získané touto prací využiji, jak v životě osobním, tak profesním.

58

7 Použité zdroje Literární zdroje (1) Hauffe, Thomas. Design. Brno: ComputerPress, 2004. ISBN 80-251-0284-X. (2) Fiellovi, Charlotte a Peter. Design pro 21.století. Kolín nad Rýnem: Slovart, s.r.o., 2004. ISBN 80-7209-619-2. (3) JAKEŠOVÁ, Dana. Módní design hotely. Mladá fronta Dnes. 2008, roč. 19, č. 136. (4) Stavitel. Praha: Economia, a.s, 2008. ISSN 1210-4825. (5) Dolcevita: luxusní průvodce pro váš sladký život. Praha: Stratosféra, 2002. ISSN 1213-7502. (6) Fórum architektury a stavitelství. Brno: Stavoprojekta, 2005. ISSN 1211-5975. (7) Stavitel. Praha: Economia, a.s, 2009. ISSN 1210-4825. (8) Architekt: Nezávislý měsíčník architektů. Praha: Redakce Architekt, 2008. ISSN 0862-7010. (9) GEBRIAN, Adam. Hotel Metropol. Lidové Noviny. 2010, č. 264. (10) Hotel Revue. Praha: Česko-Slovenské hospodářské nakladatelství, 2007. ISSN 1211-4677. (11) Fórum architektury a stavitelství. Brno: Stavoprojekta, 2005. ISSN 1211-5975. (12) Stavba. Praha: Springer Media CZ, 2007. ISSN 1210-9568. (13) Dolcevita: luxusní průvodce pro váš sladký život. Praha: Stratosféra, 2010. ISSN 1213-7502. Další tištěné zdroje (14) SOMBERGOVÁ, Jana. Hotelové zařízení a design. Praha, 2011. Studijní opora. Vysoká škola hotelová v Praze.

59

Internetové zdroje [1] Design. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eva_Ji%C5%99i%C4%8Dn%C3%A1 [2] Čeští designéři. Prague-stay.com [online]. 2012 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://cz.prague-stay.com/lifestyle/kategorie/12-kam-v-praze-za-nakupy/118-cestidesigneri/ [3] České hotely lákají na špičkový design. Hospodářské noviny [online]. 30.7.2007 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-21711400-ceske-hotely-lakaji-naspickovy-design [4] Butikové hotely. Cestovníruch.cz [online]. 26.11.2001 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/results/zobraz_prispevek.php?id_prispevek=556 [5] Hotelový dizajn. Elita [online]. 2008 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.casopiselita.sk/?obsah=obsah&clanok=hotely [6] Ledový hotel ve Skandinávii je jen pro opravdové otužilce. Novinky.cz [online]. 18.12.2008 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/156479ledovy-hotel-ve-skandinavii-je-jen-pro-opravdove-otuzilce.html [7] Hotel v betonových skružích. ADG [online]. 20.7.2011 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.adgnews.com/hotel-v-betonovych-skruzich [8] Jules’ Undersea Lodge. Adventure Traveler [online]. © 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.talashme.com/jules-undersea-lodge/ [9] Kapslové hotely. Boficovo [online]. 8.11.2011 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://boficovo.wordpress.com/tag/kapslovy-hotel/ [10] Eva Jiřičná. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eva_Ji%C5%99i%C4%8Dn%C3%A1

60

[11] Hotel Three Storks Praha [online]. [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: http://www.hotelthreestorks.cz/ [12] Hotel Sax. Prague-stay.com [online]. © 2012 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://cz.prague-stay.com/hotely/hotel/200-hotel-sax/ [13] Design Hotel Sax v Praze. Kudy z nudy [online]. 1.3.2011 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Design-Hotel-Sax-vPraze.aspx [14] The Icon Hotel & Lounge [online]. [2012] [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: http://www.iconhotel.eu/cs [15] Hotel MOODs [online]. [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: http://www.hotelmoods.com/moods/default-en.html [16] Místo a filozofie. Fusion hotel Prague [online]. [2011] [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://www.fusionhotels.com/cs/hotel.html [17] Praha otevřela unikátní hotel. Skvělé polévky za 28 korun lákají davy. Bydlení iDNES.cz. [online]. 4.4.2012 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/hotel-fusion-vytvorili-z-budovy-stare-banky-f3d/architektura.aspx?c=A120403_181626_architektura_rez

61

8 Seznam ilustrací 8.1 Seznam grafů Graf 1: Uvažujete o návštěvě Prahy a o případném využití služeb hotelu? ................... 43 Graf 2: Do jaké skupiny cestovatelů se řadíte?............................................................... 44 Graf 3: Kolik nocí průměrně strávíte v hotelu? .............................................................. 45 Graf 4: Vybíráte si hotel spíše podle? ............................................................................. 46 Graf 5: Podle jakých dalších kritérií se rozhodujete? ..................................................... 47 Graf 6: Setkali jste se již s pojmem design hotel, pokud ano, jak? ................................ 48 Graf 7: Pokud byste se ubytovali v design hotelu, co byste od takového hotelu očekávali? ....................................................................................................................... 49 Graf 8: Hraje nebo hrál by pro Vás při výběru hotelu jeho design důležitou roli? ........ 50 Graf 9: Pokud byste měli vybrat, zvolili byste si raději známý hotel, který je součástí celosvětového řetězce nebo byste zkusili nový, menší design hotel?............................. 51 Graf 10: Myslíte si, že je dobré stavění nebo rekonstrukce domů v centu Prahy na design hotely? ................................................................................................................. 52

62

8.2 Seznam obrázků Obrázek 1: Rájec nad Svitavou (baroko) ........................................................................ 15 Obrázek 2: Palác Adria Praha (rondokubismus)............................................................. 16 Obrázek 3: Hotel Peurta America a interiér od Zahy Hadid........................................... 24 Obrázek 4: Ice hotel ........................................................................................................ 25 Obrázek 5: Ice hotel bar .................................................................................................. 25 Obrázek 6: Jules undersea lodge ..................................................................................... 26 Obrázek 7: Dockside Crane hotel

Obrázek 8: Obytné skruže.................................... 27

Obrázek 9: Kapslový hotel ............................................................................................. 27 Obrázek 10: Administrativní budova Sportturist ............................................................ 31

63

9 Seznam příloh Příloha 1 Hotel Josef exteriér Příloha 2 Hotel Josef lobby bar Příloha 3 Hotel Josef schodiště Příloha 4 Hotel Josef pokoj Příloha 5 Hotel Josef konferenční místnost Sun Příloha 6 Buddha-Bar hotel exteriér Příloha 7 Buddha-Bar hotel lobby Příloha 8 Buddha-Bar hotel pokoj Superior Příloha 9 Buddha-Bar hotel Restaurace Siddharta Café Příloha 10 Buddha-Bar hotel Restaurace Buddha-Bar Příloha 11 Buddha-Bar hotel wellness (Jacuzzi) Příloha 12 Buddha-Bar hotel fitness Příloha 13 Hotel Metropol exteriér Příloha 14 Hotel Metropol lobby Příloha 15 Hotel Metropol pokoj Příloha 16 Hotel Metropol restaurace Metropol Café Příloha 17 Hotel Metropol konferenční místnost Příloha 18 Hotel Yasmin exteriér Příloha 19 Hotel Yasmin lobby Příloha 20 Hotel Yasmin pokoj Příloha 21 Hotel Yasmin restaurace Příloha 22 Hotel Yasmin konferenční místnost 64

Příloha 23 Hotel U Tří Čápů exteriér Příloha 24 Hotel U Tří Čápů recepce s lobby Příloha 25 Hotel U Tří Čápů pokoj Příloha 26 Hotel U Tří Waldštejnská hospoda Příloha 27 Hotel U Sax exteriér Příloha 28 Hotel Sax lobby Příloha 29 Hotel Sax pokoj Standard Příloha 30 Hotel Sax konferenční místnost Příloha 31 Hotel Icon exteriér Příloha 32 Hotel Icon lobby Příloha 33 Hotel Icon pokoj Příloha 34 Hotel Icon konferenční místnost Příloha 35 Hotel MOODs exteriér Příloha 36 Hotel MOODs lobby Příloha 37 Hotel MOODs pokoj Příloha 38 Hotel MOODs konferenční místnost Příloha 39 Hotel Fusion exteriér Příloha 40 Hotel Fusion lobby s recepcí Příloha 41 Hotel Fusion 360° bar & lounge Příloha 42 Hotel Fusion pokoj Příloha 43 Hotel Fusion restaurace Epopej Příloha 44 Hotel Fusion Soup in the City Příloha 45 Dotazník

65