STUDIJJNÍ OPOR O RA MODULLU OCEEŇOVVÁNÍ SSLOŽEEK PO ODNIK KÁNÍ D David Hütte er O Ostrava 201 11
Náázev: Oceňování složek podn nikání David Hüttter Au utoři: Vyydání: první, 2011 Po očet stran: 81 Vysoká ško Tisk: ola podnikán ní, a. s. Vyydala: Vysoká ško ola podnikán ní, a. s. v Ostravě Michálkovvická 1810/18 81 710 00 Osttrava – Slezsská Ostrava © © © © Vysoká škol la podnikání,, a.s. v Ostravě ISBN 978‐80‐7 7410‐030‐7
OBSAH Úvvod ....................................................................................................................................... 6 VÝÝSTUPY Z UČ ČENÍ .................................................................................................................. 7 1
Oceňování v ČR ............................................................................................................. 8 1.1
2
odnota ........................................................................................................... 14 Cena a ho 2.1
3
4
Odhadci, znalci aa znalecké ússtavy ........................................................................ 9 Definice ceny a d druhy hodno ot ............................................................................ 15
Oceňování podniku ..................................................................................................... 20 3.1
odiska pro ocenění podn niku ..................................................... 21 Teorretické výcho
3.2
Přísttupy k pro o ocenění podn niku a význam m použitých metod ........................... 21
3.2.1
Majetkové metody ...................................................................................... 21
3.2.2
Výnosové m metody ........................................................................................ 22
3.2.3
Tržní metod dy ............................................................................................... 24
3.2.4
Kombinované metody ..................... . ........................................................... 24
3.2.5
odle zákona čč. 151/1997 Sb. v aktuáln ním znění........................ 24 Ocenění po
Oceňování nemovitosstí ............................................................................................... 26 4.1
Základní pojmy .................................................................................................... 27
4.2
movitostí ................................................................. 36 Podklady pro oceňování nem
4.3
Kataastrální operáát ................................................................................................ 38
4.4
Adm ministrativní aa tržní oceňo ování nemovvitostí .................................................. 43
4.5
Mettody oceňováání nemovito ostí ......................................................................... 46
oceňuje nem movitost při žžádosti o hyp potéku?Chyb ba! 5 cEoCEse o efinována. de 5.1 1.
6
Zálo ožka
ne ení
Procces odhadu ..................................................................................................... 49
Porovnávvací způsob o oceňování ‐ výpočet hod dnoty pozem mku porovnán ním ............. 54 5.2
Oceňování bytu v osobním vvlastnictví, re egulované náájemné ........................... 59
5.3
Oceňování speciifického majeetku ....................................................................... 61
5.4
. ........................................................... 62 Oceňování věcnýých břemen ....................
5.5
NÝCH BŘEMEEN ................................... 68 POSTUP PŘI OCEENĚNÍ NĚKTEERÝCH VĚCN
5.6
Speccifika oceňovvání nemovittostí v ČR a zzahraničí ............................................. 70
Oceňování cenných p papírů .......................................................................................... 73 6.1
odisko oceňo ování cennýcch papírů ............................................ 74 Teorretické výcho
6.2
Děleení cenných p papírů ......................................................................................... 74
6.3
Trhyy s cennými p papíry v ČR ................................................................................. 74
6.4
Časo ová hodnota peněz ........................................................................................ 75
6.5
Míraa výnosu cen nného papíru u ............................................................................. 75
6.6
Dluh hopisy ............................................................................................................. 75
6.7
Akcie .................................................................................................................... 76
6.8
Podíílové listy ....................................................................................................... 77
Záávěr ..................................................................................................................................... 79 Po oužitá literattura a další zd droje .......................................................................................... 80
Occeňování slo ožek podnikání
Ú Úvod Taato část mod dulu se zabývvá oceňován ním jednotlivvých hlavních h složek pod dnikání s cílem do osažení aktu uální informace o majetkové hodno otě podniku u s ohledem na relevan nci akktuální údajee pro finančn ní rozhodováání manažerra. Kvalifikovvané finanční rozhodování je podmíněno dostatečným mi a kvalitními informacemi, vycházeejícími zejmééna z účetnícch výýkazů a aktu uálního ekon nomického vývoje. v Pro správné s finanční řízení aa rozhodování má prvořadý význam pocchopení vazeeb jednotlivýých účetních a ekonomicckých údajů a jejjich vliv na h hodnotu v jed dnotlivých seegmentech p podnikového o majetku. Tento předmě ět je indisciplinární a jako taakový nemůžže existovat jako izolovaaná disciplína, neboť úzcce naavazuje na účetnictví, ú kaalkulace a náklady, conttrolling, daně, finance aa další oblastti. Sttudijní oporaa je stručným m shrnutím základních informací a principů p oceeňování slože ek po odnikání, ob bsahuje pozn natky z praxxe, které praaktickým způ ůsobem bud dou doplňovaat ob bsah teoreticcké části učeebního textu u. Cílem toho oto studijníh ho materiálu u je vysvětlení záákladních po ojmů a princcipů, avšak je žádoucí, aby si studenti dle pokkynů v opořře ro ozšířili a dohledali potřeb bná témata i v jiných litterárních zdrrojích, kteréé jsou v opořře uvvedeny. Auto or
6
ČENÍ VÝÝSTUPY Z UČ
V VÝSTUPY Y Z UČENÍ Po o úspěšném absolvování modulu bud dou student schopni: •
u oceňován ní majetko ových hodn not podnikku; Podstatu
•
Rozdíl m mezi cenou a hodnoto ou;
•
Kdo se z abývá oce ňováním m majetku v Č ČR
•
Rozdíl m mezi odhad cem a sou dním znal cem;
•
Metody oceňováníí majetku.
7
Occeňování slo ožek podnikání
1 Oceňo ování v ČR Ú ÚVOD Ka apitola se bu ude zabývat o obecnou problematikou o oceňování m majetku v ČR. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: porozumět princip pům oceňováání v ČR, vnímaat vliv aktuáln ního vývoje ccenotvorby vv pojetí státn ního zřízení Č ČR, analyzzovat inovacee pro zjedno odušení veřejjného řízení v oblasti hod dnototvorby. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: poznatkový systém z oblasti postavení soudního s zn nalce a odh hadce v poje etí hodno ototvorby, inform mace o proceesu oceňován ní. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: spojovvat poznatkyy různých vědních v disciplín jako veřejná ekon nomika, daně, financce, identiffikovat a inteerpretovat svvůj vlastní ossobnostní prrofil, posuzovat úroveň složitosti různých professí v oblasti oceňování.
8
ČR Occeňování v Č
1..1 Odhad dci, znalci aa znalecké ústavy Occeňováním majetku see v ČR zabýývají znalecké ústavy, znalci a odhadci a jiiné akkademické a profesní orgganizace (nap př. banky a p pojišťovny). nalec Zn nalec je nezáávislá osoba,, která na záákladě svých odborných znalostí zkoumá, posuzu uje Zn a hodnotí urččité skutečnosti, o kterrých vydává obvykle písemný znaleecký posude ek. So oudce je přeedevším práávníkem, a proto p soud může v otáázkách odbo orných povo olat od dborníka ‐ zn nalce. Zn nalec je osoba, která sp plňuje všechny stanoven né podmínkyy pro vykonáávání znaleccké čin nnosti. Řízen ní znalecké ččinnosti patřří do resortu ministra spravedlnosti. Pro jednotliivé ob bory jsou znalci z jmeno ováni ministrem spravedlnosti (výýjimečně) nebo předse edy krrajských soud dů (obvykle) a to na základě pověření ministrem m spravedlno osti. Znalci jssou zaapsáni v sezznamu znalcců a tlumočníků příslu ušného krajee a zároveň ň v ústředním seeznamu min nisterstva sp pravedlnosti.. Soudní znalectví slou uží k rozhod dování soud dců v případech, kdy k je nutnéé odborně posoudit p jevvy a události. Tato poso ouzení obvykle vyyžadují nejen teoretické znalosti, ale hlavně praktické zkušenosti z vve speciálníích ob borech. Úkkolem znalcee je vykonávvání řádného výkonu zn nalecké činnosti v řízeníí před státníími orrgány a orggány, na kteeré přešly úkoly ú státnícch orgánů, jakož i znaalecké činno osti prrováděné v souvislosti s právními úkony občaanů nebo organizací. Zn nalci vystup pují v řřízeních, která jsou regullována zejmééna občanským soudním m řádem atd. Přředpisy upraavující znalecckou činnostt se řídí zákkonem číslo 36/1967 Sb b., o znalcích h a tlu umočnících (dále jen ZZZT), vyhláško ou MS č. 37//1967 Sb. (d dále jen VZTT), k provede ení záákona o znaalcích a tlu umočnících, č. 11/1985 5 Sb., o zm měně vyhláššky o znalcíích a ttlumočnících h, č 184/199 90 Sb., noveela vyhlášky o znalcích a a tlumočnícícch, č. 77/19 993 Sb b., novela vyh hlášky o znalcích a tlumo očnících. Zn nalecká činno ost se nevztaahuje na pod dávání posud dků, které je upraveno jinými předpisy, a na podáváníí posudků, ktteré nesloužíí potřebám řřízení před sttátními orgány ani nejsou u v so ouvislosti s právními p úko ony občanů a organizací; zejména see nevztahujee na expertizzní čin nnost souvissící s plněním m výrobních ú úkolů organizací. Zn naleckým po osudkem rozzumíme grafický či jiný výstup v činno osti znalce, kkterý musí mít m nááležitosti formální i obsah hové (§13 ZZZT). Zn naleckou čin nnost vykonávají znalci zapsaní do o seznamu znalců; z znaleckou činno ost vyykonávají takké ústavy (§ 2 21 ZZT). Ossoby nezapsané do seeznamu znaalců mohou být v řízeení před stáátními orgáány usstanoveny zn nalci nebo tlumočníky t jen výjimečn ně (ad hoc) za podmínek stanovenýých v §§ 24 zákona č. 36/1967 SSb., o znalcícch a tlumočníících.
9
Occeňování slo ožek podnikání dhadce Od dhadce provvádí například d expertní, o odhadní či od dbornou činn nost po dom mluvě s fyzickkou Od či právnickou osobou pro o různé účely. Jednoznačně odhadce není způsobilý provád dět zn nalecké posu udky pro řízeení správních h orgánů a v souvislosti ss právními úkony občanů ů a orrganizací. Od dhadní činn nost upravu uje zákon č. 455/199 91 Sb., o živnostenskéém podnikáání (živnostenský zákon) v akktuálním zněění. Tato živn nost po 29. 2. 2000 postoupila urččité zm měny. Před ttímto datem odhadní čin nnost oceňovvání podniku u spadala do živnosti voln né, kd de nebyly stanoveny žád dné zvláštní podmínky pro p provozování této živvnosti. Muse ela sp plňovat pouze všeobecnéé podmínky sstanovené živnostenským m zákonem. V novele živno ostenského zzákona č. 27//2000 Sb., do ošlo k výrazn né změně pro ovozování té éto živvnosti. Oceň ňování bylo přeřazeno do d živnosti koncesované k a byly stan noveny zvláštní po odmínky pro o provozováání, jako jso ou, úplné střední s odbo orné vzděláání nebo vyyšší od dborné vzdělání v oboru, ve kterém má být oceň ňování vykon náváno a urččitý počet ro oků prraxe v oboru. Prrofese odhad dce o znění zákona č. 455/19 991 Sb., o živnostenském m podnikání (v současno osti Dlle aktuálního vee znění novely č. 292/200 09 Sb.) lze po ožádat o získkání oprávněění podnikat pro následujjící kaategorie oceň ňování majettku: • • • • •
věci moviité věci nemo ovité nehmotný majetek finanční m majetek podniky
Zn nalecký ústav Zn nalecký ústaav je právnicckou osobou s obdobn nými oprávněními jako soudní znale ec. Zn nalecké ústaavy jsou jmeenovány Min nisterstvem spravedlnossti ČR a jso ou publikováány v Ústředním věstníku v ČR. Seznam znaleckých ústtavů vede Ministerstvo M spravedlnossti. Něěkteré právvnické osob by jsou zn naleckými ústavy ú tzv."ze zákona" – napříkllad Krriminalistickýý ústav, Ústaav soudního iinženýrství, V Výzkumné ússtavy apod. Baanky Věětšina bank požaduje zp pracování od dhadu pouze od smluvních odhadcců či interníího sp pecializovanéého oddělen ní banky. Tento T postu up je dán historickými zkušenosttmi baankovních ússtavů, kdy baanky dostávaaly odhady ss výsledky, ktteré neodpovídaly reálnýým po odmínkám trrhu. Odhadcce, který má smlouvu s b bankovním ústavem, se vv této smlou uvě záároveň většin nou zavazujee, že zpracovvané posudkky budou věrrně vypovídaat o stanove ené tržžní hodnotě, tak jak je definována. V případě, že bankovní ústav nebu ude s výsled dky
10 0
H KE SPOLEČ Č AH occenění spoko ojen, má baanka možnosst daného odhadce vylo oučit ze sezn namu nebo po něěm požadovaat smluvní po okutu. Do omníváme see, že tento p postup se v p praxi osvědčil, rozlišil odh hadce na ty, kteří kvalitně ě a peečlivě zpraco ovávají posu udky, od těcch, kteří to dělali jiným způsobem. Tento posttup gaarantuje kvallitní zpracováání pro objed dnatele posu udku i pro baankovní ústav. 1 Ettika při oceňování Ettika při oceňování majetkku se většino ou váže na e existenci eticckého kodexu u. Etický kod dex je buď výsledkkem individu uální kreativn ní práce odh hadce či znalce anebo výýsledkem tvů ůrčí čin nnosti komo ory a různých h sdružení, kde je tento o odborník zap pojen. Pro in nspiraci uvád dím čáást etického kodexu Českké komory od dhadců maje etku (profesn ní sdružení): AH H KE SPOLEČ Č 1. Exxpert je poviinen při své práci dodržo ovat a dbát na dodržováání všech ob becně platnýých prrávních předpisů, nařízen ní, norem a vvnitřních předpisů Komorry. 2. Exxpert je poviinen odmítnout zakázku,, při které by nemohl býýt ke kliento ovi nepodjatýý a neezávislý. Exp pert vykonáávající svou profesi nemůže v kon nkrétním příípadě zárovveň vyykonávat jinou činnost, při které by mohlo dojít d ke střeetu zájmů, nezávislosti či po odjatosti. 3. VZZTAH KE KLIEENTOVI 1. Expert chrání zájjmy svého o klienta, vykonáváá práce na zakázzce s profesio onálním úsilíím a na od dpovídající úrovni s cílem zajistit vyysokou kvalitu expertizy. m podříd dit svůj ossobní zájem m zájmu klienta. Pokkud by doššlo 2. Expert musí ke střetu ttěchto zájmů, je povinen o tom nep prodleně klieenta vyrozum mět a případ dně od zakázkky odstoupit.. Jednání s kklientem jsou u důvěrná a jím poskytn nuté informaace nesmí býýt použity při jiné expertize nebo n činno osti bez jeeho souhlassu. O skutečnostech týkajících se klien nta zachovávvá mlčenlivosst. 3. Expert má nárok na přiměřenou u odměnu za proveden né výkony. Výše odmě ěny a způsob ssmluvního záávazkového vvztahu se říd dí příslušným mi právními předpisy. oba zpracovvává expertizu osobně,, nesmí bezz předchozíího 4. Expert – fyzická oso obu. Expert – souhlasu objednavatele pověřit zpracováním zakázky jinou oso právnická osoba zpracovává expertizu v kolektivu odborných h pracovnííků v pracovníím nebo ob bdobném sm mluvním vzttahu ke spo olečnosti. Po okud to klie ent vyžaduje, je zpracovatel expert ‐ právnická osoba o povineen sdělit konkrétní osob by, které se na expertize p podílejí. l. TTAH K PROFFESI 5. Expert půso obí na šíření dobrého jména profese.. 6. Expert neesmí při výýkonu své činnosti po oškodit dob bré jméno profese, dbá d na dodržo ování společčenských a etických praavidel a mu usí se vyvarrovat takovýých 1
w www.value.c cz
11
Occeňování slo ožek podnikání způsobů jeednání, kteréé by ohrozilyy nebo zneváážily profesi vve společnossti. Zejména se vyhýbá zp působům nekalé soutěžee, nepřiměře ené reklaměě, zatajováníí a zamlčováání některých skutečnostíí. Odmítá růzzné formy náátlaku a ovlivvňování. Nevvydá odbornou expertizu a stanovisko o bez důkladn né znalosti věci. duje vývoj svvé profese a oboru, do oplňuje své vědomosti aa zvyšuje svvou 7. Expert sled kvalifikaci. e neebo provádě ějící řídící práci na expeertize, opatřu uje 8. Expert zpraacovávající expertizu odhadnutou expertizu u svým podpisem a razítkkem. Expertizy takto označené zapisu uje do vedenéého seznamu u nebo znaleckého deníkku. p í selhání, bere b expertt na vědom mí, 9. V případěě, že budee zjištěno profesionáln že po projednání p j jeho pochyybení příslušnými orgáány Komoryy může do ojít k jeho vyřřazení ze sezznamu členů Komory příp padně z vybrraných aktivitt zajišťovanýých Komorou. 2 . 5H KE KOLE . EGŮM 0. Expert see vyvaruje úmyslného ú p přímého či nepřímého poškození svého koleggy. 10 Tím není dotčeno práávo zhotovo ovat expertizzy, recenze apod. pracíí svých kole egů zejména v případech revizních znaleckých posudků zadaných stáátními orgáány (soudem, policií apo od.). Nepřeevezme rozp pracovanou expertizu bez souhlaasu původního o autora (experta). Neprrovádí neobjjektivní kritikku, nevytvářří právní názor, neovlivňujje za účelem m prosazení vvýsledků vlastních závěrů ů a expertiz. JJestliže přeb bírá rozpracovanou experrtizu nebo navazuje n naa předchozí práci jinéh ho experta, je povinen reespektovat jeeho veškerá práva. 11 1. Expert se vyvaruje po oškozování ko olegů nepřim měřenými ceenovými nab bídkami. Pokkud se takový případ vyskkytne, je po ovinností člena Komory, zejména přři dumpingo ové ceně, toto o ocenění postoupit řáádnou cesto ou ke kontrrole a šetřeení příslušnýým orgánům Komory. Ovvlivňování naabídek dump pingovými cenami se beere jako vážžné porušení eetického cho ování expertaa.2 ZAPAMATTUJTE SI
Oceňování m O majetku v ČR provádí odh hadci (živnosstníci), soudn ní znalci a znalecké ústavvy a a jiné instituc ce (např. ban nky a pojišťovny). KONTROLNÍÍ OTÁZKY
Na záákladě jakého zákona vykkonávají činn nost odhadcii majetku? Uveď ďte alespoň d dvě zásady eetického kode exu odhadcee majetku?
2
h http://www.ck kom.cz/indexx.php/cs/kod dex-odhadce
12 2
5H KE KOLEG GŮM . 5 S SHRNUTÍ KA PITOLY
Oceň ňováním majetku se zab bývají odhad dci, soudní znalci a znaalecké ústavvy a jinéé organizace (např. univeerzity, banky, pojišťovny,, zajišťovny). Soud dní znalci see při výkon nu své činn nosti řídí akktuálním zněním zákon na o znaalcích a tlumočnících. Odhaadce vykonávvá svou činnost na základ dě živnosten nského zákon na. STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Bradáč A., N Nemovitosti (Oceňování aa právní vztaahy), Linde, P Praha, 2004 2. Kokoška J., Oceňování n nemovitostí d díl I.+II. Podle e zákona č.151/1997, AB BF, Praha, 19 998, 22 27s. 3. Kokoška J., Oceňování n nemovitostí d díl III. Oceňování obvyklo ou cenou, Arch ABP, Prah ha, 20 000, 202s. 4. Zazvonil Z., Oceňování n na tržních principech, Ced duk, Praha, 1 1996, 173s. 5. Zazvonil Z., Výnosová ho odnota nemo ovitostí, Ced duk, Praha, 2004, 249s.
13
Occeňování slo ožek podnikání
2 Cena a hodno ota Ú ÚVOD Ta ato kapitola osvětlí a zvýrazní rozd díl mezi cenou a hodno otou. Rovněžž zde najdete prrincipy využívvání správnéé terminologiie v oceňování. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: defino ovat rozdíl m mezi cenou a hodnotou, defino ovat jednotlivvé druhy cen n a hodnot. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: pověd domí o druzícch hodnot a cen, schopnost využití odborné terminologie v praxi. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: využívvat správnou terminologiii v praxi, defino ovat různé drruhy hodnot a cen v praxxi, najít p prameny právva, které deffinují jednotllivé druhy ceen.
14 4
Ceena a hodnotta
2..1 Definicce ceny a d druhy hodnot Occeňování je činností, kdy k je určitéému předm mětu, souborru předmětů, práv apo od. přřiřazován peeněžní ekvivalent. Je přitom třeb ba rozlišit pojmy cenaa a hodnota. CEENA je pojeem používan ný pro požaadovanou, nabízenou n nebo skutečn ně zaplacenou čáástku za zbožží nebo službu. Částka je nebo neníí zveřejněna, zůstává však historickýým faktem. Můžee nebo nem musí mít vzttah k hodno otě, kterou věci přisuzu ují jiné osob by. Ro ozlišujeme rů ůzné druhy ccen. Deefinice podlee Zákona 526 6/1990 Sb., o o cenách. Ceena je peněžní částka • •
sjednaná při nákupu aa prodeji zbo oží zjištěná p podle zvláštního předpisu u k jiným úče elům než k prrodeji.
HO ODNOTA neení skutečněě zaplaceno ou, požadovvanou nebo nabízenou cenou. Je to ekkonomická kategorie, vyjadřující v p peněžní vztah mezi zb božím a službami, kte eré lzee koupit, naa jedné straaně, kupujíccími a prodáávajícími naa druhé straaně. Jedná se o odhad. Po odle ekonom mické koncepce hodnotaa vyjadřuje užitek, prospěch vlastnííka zboží ne ebo slu užby k datu, k němuž se odhad hodnoty provádí. dle toho, jak jsou defino ovány (např. věcná hodn nota, výnoso ová Exxistuje řada hodnot pod ho odnota, střední hodnotaa, tržní hodn nota ap.), přiitom každá z z nich může být vyjádře ena zccela jiným číslem. č Při oceňování o jee proto vždyy zcela nutn né přesně d definovat, jaaká ho odnota je zjiššťována. Drruhy cen Ce ena zjištěnáá podle cenového předpisu, tj. cen na administtrativní; v ssoučasné do obě vyyhlášky Miniisterstva financí ČR č. 3/2008 Sb. (v současnéé době ve zznění vyhláššky č. 460/2009 Sb.) S Ve vyh hlášce nejso ou specifikovvány případy, kdy je ji třeba použžít. dkazuje se na ni např. záákon č. 357/1 1992 Sb., o d dani dědické,, darovací a dani z převo odu Od neemovitostí, vve znění dalších předpisů ů, a některé d další předpisy. Ce ena pořizovaací ("historiccká") je cenaa, za kterou bylo možno o věc poříditt v době jejíího po ořízení (u neemovitostí, zejména z staaveb, cena v v době jejich h postavení)), bez odpoččtu op potřebení. Vyyskytuje se n nejčastěji v ú účetní eviden nci. Ce ena reprodukční (reprod dukční pořizo ovací cena), za kterou byy bylo možno o stejnou ne ebo po orovnatelnou u novou neemovitost po ořídit v dob bě ocenění, bez odpočttu opotřebe ení. Zjišťuje se u staveb s buď pracně podrobným položkovým rozpočtem, neebo za pomo oci oci technicko ohospodářskkých ukazate elů aggregovaných položek, nejčastěji všaak za pomo (TTHU) ‐ jednottkových cen za 1 m3 obestavěného p prostoru, 1 m m2 zastavěnéé plochy ap.
15
Occeňování slo ožek podnikání ěcná hodnotta (též "subsstanční hodn nota", dle prrávního názvvosloví "časo ová cena" vě ěci) Vě je v podstatě reprodukčníí cenou stavb by, sníženou u o přiměřen né opotřeben ní, odpovídajjící prrůměrně opo otřebené staavbě stejnéh ho stáří a přiměřené inteenzity užíván ní, ve výsled dku paak snížená o náklady na o odstranění vážných závad d. Výýnosová ho odnota ("kap pitalizovaná míra zisku u", "kapitalizzovaný zisk"") představu uje oččekávané výýnosy z nem movitosti. Zjednodušeně ě řečeno jisttinu, kterou u je nutno při stanovené úro okové sazběě uložit, abyy úroky z tétto jistiny byyly stejné jako čistý výn nos z p podniku (nem movitosti). O Označuje se n např. HK. Ob bvyklá cena ("tržní hodnota", „obeccná cena“, „obchodovat „ telná cena“) je cena, kte erá byy byla dosažžena při pro odejích stejn ného, popříp padě obdobn ného majetkku v obvyklé ém ob bchodním styku v tuzem msku ke dni o ocenění. Přitom se zvažu ují všechny o okolnosti, kte erá mají na cenu vliv, avšak do d její výše se nepromíttají vlivy mim mořádných o okolností trh hu, ossobních pom měrů prodávvajícího či kupujícího k ani vliv zvlášštní obliby. Mimořádnýými okkolnostmi trh hu se rozuměějí například stav tísně prodávajícího o nebo kupujíícího, důsled dky přřírodních či jiných j kalam mit. Osobním mi poměry se e rozumějí zejména vztaahy majetkovvé, ro odinné nebo o jiné osobn ní vztahy meezi prodávajícím a kupu ujícím. Zvláštní oblibou se ro ozumí zvláštn ní hodnota přřikládaná maajetku vyplývvající z osobn ního vztahu kk němu. o veličiny vzztaženy smě ěrem k nem movitostem, nicméně jssou V dalším textu jsou tyto vzztažitelné steejnou měrou i na jiný majjetek. Ro ozdíl mezi ceenou obecno ou a obvyklo ou je možno spatřovat v tom, že u obvyklé ceny se vyyžaduje cenaa v tuzemskku, kdežto obecná cena je cenou přímo p v konkkrétním místě, co ož je právě u nemovitostíí velmi důležžité. Ob bvykle se zjišťuje z poro ovnáním s již realizovanými prodeeji a koupěm mi obdobnýých neemovitostí v daném místtě a čase, po okud jsou k ttomu dostup pné informace. Pokud tyyto informace neejsou od sttatisticky výýznamného souboru do ostatečně p porovnatelnýých neemovitostí, jee třeba použžít jinou metodiku. Po odle mezinárodních oceeňovacích staandardů IVSSC je základeem ocenění oceňování na záákladě tržní hodnoty h (tržžní hodnota = odhadnuttá částka, za kterou by aaktivum moh hlo býýt vyměněno o v den ocenění mezi dob brovolnými kkupujícím a d dobrovolným m prodávajíccím přři transakci založené na řřádné koncep pci podnikattelské politiky a za předp pokladu, že o obě strany jednalyy vědomě, ro ozvážně a bez nátlaku). ZZákladní meto odou oceňovvání je meto oda po orovnávací, zzásada: vše by se mělo o odvíjet od trrhu. Pokud vvšak se danýý druh majettku naa trhu neobcchoduje, je ttřeba použít přiměřeně jinou náhrad dní metodiku u; je však tře eba naa tuto skuteččnost výslovn ně upozornitt. Něěkteří autořři literaturyy pro oceň ňování nemovitostí dřívvější i současní uvádě ějí, žee důležitou hodnotou h jsou reprodukční nákladyy; v tržním hospodářstvví existují sííly, ktteré v dlouho odobém prů ůměru ženou u hodnotu k reprodukční ceně. Důvo od je nasnad dě: po okud bude určitý u druh nemovitostí ziskový, vzn nikne po nicch poptávka, budou se ve veelkém množžství stavět, vznikne naadbytek, bu ude problém m je pronajmout a jejiich výýnosová hod dnota klesnee. Toto budee trvat až do o doby, kdy se např. něěkteré z těch hto 16 6
Ceena a hodnotta neemovitostí použijí p na něco jiného a vznikne rovnováha, resp. nedostateek a začnou se op pět stavět. Po okud se týká obecné hodnoty, h pakk v zahraniččí (a také u u nás od miinulého století do o druhé světtové války) se s jako obeccná cena uvvažuje průměr mezi hod dnotou věcnou a vvýnosovou. V současné době při staavu, kdy věccná hodnotaa je větší nežž výnosová, se přřijatelně osvěědčil vážený průměr, s vyyšší váhou naa hodnotu výýnosovou. Prro stavební pozemky p a zahrady z se využijí v cenové mapy pozemků v obcíích, ve kterýých tyyto cenové m mapy byly vypracovány, p pokud byly vvypracovány na základě zzodpovědné ého Pomocně jee možno pou srovnání s již realizovaným mi prodeji nemovitostí. n užít i cenovýých map obcí podo obných, při rrespektováníí jejich odlišn ností. Po okud takovéé mapy nejssou, není možno vždy ke k stanoven ní prodejní cceny pozem mků po oužít §28 stáávající vyhláššky č. 3/200 08 Sb., v akttuálním zněn ní, poněvadžž tato vyhlášška neevyjadřuje skutečně s do osahované, ale adminisstrativní cen ny pozemků ů. V takové ém přřípadě je mo ožno někdy vvyužít srovnáávací indexovvou metodu,, kdy na záklladě porovnáání po olohy a vybaavenosti jedn notlivých pozzemků pomo ocí indexů jee ze známé cceny některýých po ozemků odvo ozována cena pozemků d dalších. Dáále je někdy možno využít stanovení ceny stavebního pozemkků na základě metody tříídy po olohy. Výhod dou je, že taato metoda může být použita ve vššech případeech, předevšším paak tam, kde nejsou k disspozici žádnéé porovnatelné objekty. Zahrnuje vlliv jak hodno oty věěcné, tak zprrostředkovan ně i hodnotyy výnosové. Je však třebaa, aby si odhadce v regio onu svvé působnostti podíl mezi hodnotu staaveb a pozem mků ověřil. Vlivů působíccích na obeecnou cenu nemovitosttí je celá řada. ř Speciffickým českýým prroblémem jee skutečnost,, že podle ob bčanského záákoníku stavvba není souččástí pozemkku, je tedy možn no uvažovat odděleně cenu pozem mku a staveeb na tomto o pozemku se naacházejících, i když ve velké v většiněě případů zejjména u hleediska výnossového je ce ena tvvořena obojíím – jak výh hodností polohy pozemku, tak druhem a uplatněním stavvby naa pozemku stojící. Pro předěl při různých vllastnících jee třeba uvaažovat place ení náájemného po ozemku majitelem stavbyy. Zn načný vliv na n ceny nem movitostí má okamžitá kupní síla obyvatelstvaa. V obdobíích sn nížené kupníí síly, kdy peněžní p prostředky obyyvatelstva jssou použity ve větší míře naa uspokojeníí základních potřeb, je poptávka po p nemovito ostech nižší. Pokud někkdo po otřebuje získkat prostřed dky prodejem nemovito osti, pak jed dině za nízkkou cenu, aby a see kupujícímu jevila výhod dnou. Naopaak v období s vyšší kupn ní silou a přii vysoké inflaci see jeví investice do nemo ovitostí výhodnými a proto p je zdee značná po optávka, majjící zaa důsledek zvvyšování cen, někdy až naa neuvěřiteln nou míru. Vllastní cena („tržní“)3 se tvoří až při konkrétním prodejii resp. koupi a může se 3 Způsob užívvání majetku u významně formuje jeh ho tržní hod dnotu. Přestto je dobré se za ajímat, jak effektivně je m majetek využžíván, z pohleedu užitku a výhod plyno oucím z toho oto užžívání. Ta sa amá nemovittost má jino ou hodnotu, je‐li užívána a jako bytovvý dům a jin nou ho odnotu při prronájmu adm ministrativnícch prostor.
17
Occeňování slo ožek podnikání d zjištěné ho odnoty i výraazně odlišovaat. Není možžno ji přesněě stanovit. Ko omerční ban nka od zaavedla pojem m "tržní cenaa v tísni" pro o takovou ce enu, za jakou je zcela jisstě nemovito ost ryychle prodejn ná. Výýchozí cena je při výpoččtech některé z výše uve edených cen (hodnot) po ojem pro ce enu no ové stavby, bez odpočtu u opotřeben ní, tj. cena nákladová. n O výchozí ceny, zejmé Od éna prro výpočet věcné v hodno oty představvující technicckou stránku nemovitosti, se odeččítá op potřebení (zn nehodnocen ní). Na zneho odnocení máá vliv stáří staveb, životnost i techniccký stav stavby. Sttopcenou see rozuměla cena, vycháázející z naříízení vlády č.175/1939 Sb., o zákaazu zvvyšování cen. Tímto nařízením bylo kke dni 20. 6. 1939 zakázzáno zvyšovaat ceny. Plattilo i p pro nemovito osti, které k 20. 6. 1939 existovaly (ttzn. pozemkky a dále stavvby, do toho oto daata postaven né), a to až d do vydání jinéého předpisu u, který by ceny upravovval. U pozem mků prro převod meezi občany platila napříkllad 40 roků, až do roku 1 1979. Neebyla vydán na zvláštní oficiální metodika, m jak stopcen ny stanovit. U pozem mků see vycházelo s s cenových map; pro přřípad, že maapy nebyly, byla odhadcci vypracováána a používána náhradní metodika. m N Náhradní metodika, m n tehdejší dobu vellmi na prropracovaná, existovala rovněž pro stavby; z výchozí v cenyy platné k 2 20. 6. 1939 se ob užívání neemovitosti odpovídá o jejím ímu nejlepším mu Vžždy je nutnéé se zamyslet, zda způso a nejvyššímu využití, v Je nu utné počítatt s tím, že neemovitost s eekonomickým m provozem je u k a alternativním mu využití, které k teprve vede k nejvyyšší výnosno osti něěkdy nutné uzpůsobit a konkurencesschopnosti daného ma ajetku. Mo ožnost rozvo oje (rozšířeení, nástaveeb, přřístaveb apo od.), stejně tak t jako mo ožnost změn n v koncepci,, využití a ú účelu, hodno otu a konkurencesschopnost zvvyšuje. adech je do obré prověřřit, zda eveentuální změěna je vůbeec legislativvně V těchto přípa ožná. V přípa adě, že ano, je nutné se zzabývat i eko onomickou sstránkou neb boli a technicky mo fin nanční přiměřeností a návratností n investic. V ú úvahu je třeeba vzít nejjenom nákla ady na a stavební úp pravy, ale i náklady souviisející, např. na projekt, p poplatky apo od. U pozemků může být alterrnativní využžití vedoucí kk jeho nejvyššší hodnotě ttřeba jen držžba prro spekulativvní účely. U zemědělskýých pozemků ů, při znalostti územních záměrů, jejiich zá ávaznosti a časových č ho orizontů, při analýze vývvoje a rozvojje v dané lokalitě, analýýze po olitických a sociálních zájmů z státu u, dobrém odhadu o očekkávání, tend dencí a změěn, see přeměna v sstavební pozzemek citelněě projeví a hodnotě pozeemku. Allternativní hodnota h je tedy odvislá á od politikky státu, sttavebním řá ádu, územníího pllánování, celkově od legislativy, od d ekonomickké situace ve v státě a vv dané oblassti, od d životního stylu, populacce, od životn ního prostřed dí a pochopittelně od charrakteru a sta avu vla astní nemovvitosti. Z toho oto důvodu jee zapotřebí p posuzovat neejenom techn nické možno osti zm měn a alternativního vyu užití, ale je nutné provéstt analýzu v šširších souvisslostech. Jediině na a základě vššestranného o rozboru jee možné possoudit reáln nosti alterna ativního využžití majetku, míru u rizika realizace a tedy trržní hodnotu.
18 8
Ceena a hodnotta od dečítalo přim měřené opottřebení. Mettodika byla n natolik dobráá, že se použžívala i pozd ději prro zjišťování výchozích cen c staveb, postavených p h po 20. 6. 1939, 1 s patřičnou indexaací. Sttopcena plattila na územ mí nynější ČR R (na Sloven nsku jen 3 roky za Sloveenského státu, po o osvobození byla jako jin né předpisy z období toh hoto státu zrušena). Je ednotková ce ena je cena zza jednotku ((m3, m2, m, ks, ha, t): • • • •
JCS ‐ jedn notková cenaa srovnávacíh ho objektu JCO ‐ jedn notková cenaa oceňovanéého objektu ZC ‐ zákkladní cena ‐ jednotková cena, sttanovená po odle předpissu pro obje ekt standardn ního provedeení ZCU ‐ základní cena upravena – – jednotková cena získaaná ze ZC ú úpravou, např. pomocí koeficientů, ssrážek, přirážžek
Ce ena sjednanáá (kupní) je cena nemovvitosti sjednaaná při jejím prodeji mezzi prodávajíccím a kupujícím. H je hodnotaa nemovitosti zjištěná jako cenaa jednotlivýých LIKVIDAČNÍ HODNOTA neemovitostí podniku p v přřípadě jeho likvidace, vččetně náklad dů na financcování nutnýých zm měn pro možžnost jejich p prodeje.4
4
w www.la-ma.c cz
19
Occeňování slo ožek podnikání
3 Oceňo ování po odniku Ú Úvod Cíílem této kaapitoly je ob bjasnit základ dy oceňován ní podnikovýých aktiv a pasiv a uvést čtenáři nejpoužívanější metody m jejich h ocenění tak, aby si je byl schop pen rozumovvě zd důvodnit a po oužít. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: kvanttifikovat veliččiny nutné pro ocenění p podniku, znát p podstatu oceňování podn niku, vydedukovat souvvztažnosti v o oblasti oceňo ování majetkku podniku. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: pověd domí o metod dách oceňovvání podniku, inform mace o možn nostech využití jednotlivýých metod v praxi. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: použítt jednotlivé m metody oceň ňování v praxxi, interp pretovat výsleedky vzešlých hodnot z je ednotlivých metod.
20 0
Occeňování podniku
3..1 Teorettické výcho odiska pro o ocenění p podniku Ob bsahem kap pitoly je vyymezení základních pojm mů a metod spjatých s oceňován ním po odniku jako ccelku. Co o to je podniik? Po odnik je dlee zákona so oubor hmotn ných, osobn ních a nehm motných složžek podnikáání. Po odnik je funkkční celek, který je schopen přinášet zzisk. Podnik jje věc hromaadná. Kd dy se oceňujje podnik? Ceelkovou hodnotu podniku (firmy) pottřebujeme zn nát při jeho prodeji nebo o koupi, vstupu no ových společčníků, vypořáádání s vystupujícím společníkem, fúzzi, přeměně právní formyy, děědictví, uvád dění společnosti na burzzu, poskytování úvěru, rozhodování o možnoste ech saanace a likvid dace, hodnoccení reálné (ttj. nikoli účettní) bonity p podniku atd. Co o to je čistý o obchodní ma ajetek? Čistý obchodn ní majetek je obchodní m majetek po od dečtení závazků, je to úččetní kategorrie. M Měl by být rov ven velikosti vlastního kaapitálu.
3..2 Přístup py pro oce enění podn niku a význ nam použittých metod d Přřístupy oceňo ování jsou zaaložené na aanalýzách maajetku a výnosů oceňovaaného podniiku a na analýze trrhu s podnikky. 3..2.1 Maje etkové mettody M Majetkové me etody. Jejich h použití spo očívá v tom, žže se oceňují jednotlivé druhy majettku a vvýsledné oceenění získám me jako souhrrn dílčích oce enění (snížen ný o závazky a dluhy) M Má doplňkový ý, pomocný vvýznam při ostatních mettodách ocenění. Ja aké hodnoty podniku zjiššťují majetko ové metody o ocenění pod dniku? 1// účetní hodn nota (za kolikk byl majetek pořízen) 2// substanční hodnota (za kolik se stejný majetek p pořídí k datu u ocenění) 3// likvidační hodnota (za kkolik se dá majetek podniku prodat) Po ostup výpočttu substančn ní hodnoty: 1. oceníme jed dnotlivé druh hy majetku p potřebné pro o další podnikání v aktuálních cenách h. odeje majetkku, který nen ní třeba pro d další podnikáání výsledkem 2. připočtemee výnosy z pro je substanční h hodnota bru utto. 3. odečteme h hodnotu všecch závazků a dluhů výsled dkem je subsstanční hodn nota netto. Bu ude‐li substaanční hodno ota menší než kupní ce ena podniku,, představujje tento rozzdíl go oodwill. Číím je ovlivněěn goodwill?? Faaktory, které ovlivňují výssledek obcho odní činnosti: ‐ zzkušený man nagement ‐ šškolený personál ‐ d dlouholetá o obchodní spo ojení ‐ eefektivní organizační stru uktura ‐ aatraktivní výrrobní prognó óza ‐ eefektivní odb bytové kanály ‐ zzvláště přího odné umístěn ní
21
Occeňování slo ožek podnikání
osové meto ody 3..2.2 Výno výýnosové mettody: založen ny na předpo okladu, že záákladní funkccí podniku je generovat výýnosy ‐ rrozhodující vvýznam při neeúředním occenění v ČR Ja aké jsou výno osové metod dy ocenění p podniku? I. Metoda DCFF (Discounte ed Cash Flow w / Diskontovvané peněžn ní příjmy) nosovou mettodou. Jee základní výn Ho odnota invesstice do spollečnosti závisí na budouccích výnosecch (tj. hotovo ostních tocích), ktteré poplynou jejímu vlasstníkovi nebo o investorovi. Ho otovostní to oky musí být b diskonto ováním upraaveny na jeejich součassnou hodno otu po oužitím tako ové diskontní míry, kteerá odpovíd dá požadovaané míře výýnosu dané ého investora. Investor požaaduje takovvou míru výýnosu, která zohledňujje jím pociiťované rizikko, žee předpoklád dané budoucí výnosy se n neuskuteční v očekávanéé výši nebo čaase. Bu udoucí vývoj podniku se rozděluje neejčastěji na d dvě etapy. Vyychází z před dpokladu goiing co oncern. 1. fáze: první rroky pokrytéé fin. plánem m/prognózam mi (plán prod dejů, plán invvestic, rozvah ha, výýsledovka) 2. fáze: zbylé roky neplánujeme, praacujeme s přředpokládan ným konstan ntním vývoje em (s nulovým, kladným či záp porným růsteem). Sm myslem mettody DCF je zjistit hodnotu ČOM/vllastního kap pitálu – jedn notlivé meto ody see liší postupeem, jak k této o hodnotě do ospějeme. Ro ozlišujeme třři základní teechniky pro vvýpočet výno osové hodnoty metodou DCF: M Metoda „DCF entity“/Entity Approach h en ntity = jednotka, zde oznaačuje podnikk jako celek Jee nejpoužívan nější, základn ní metodou. Po ostup výpočttu: 1. vyjdeme z p peněžních toků, které jso ou k dispozicii jak pro vlastníky, tak pro věřitele. 2. jejich diskon ntováním zísskáme hodno otu podniku jjako celku (H H brutto) 3. od H brutto o odečteme h hodnotu závaazků ke dni o ocenění 4. výsledkem jje hodnota vvlastního kap pitálu (H nettto) M Metoda „DCF equity“/Equ uity Approacch jednotka je an nalyzována na základě vlaastního kapittálu, Po ostup výpočttu: 1. vyjdeme z p peněžních toků, které jso ou k dispozicii pouze vlastníkům ntováním zísskáme přímo o hodnotu vlaastního kapittálu 2. jejich diskon 22 2
Occeňování podniku Metoda APV//Adjusted Present Value M up pravená souččasná hodno ota Po ostup výpočttu: 1. zjistíme hodnotu podniku jako celku (H brutto o) jako souččet dvou polložek, hodno oty po odniku za přeedpokladu nulového zadlužení a souččasné daňovvé úspory z ú úroků 2. od H brutto o se odečte h hodnota cizíh ho kapitálu, vvýsledkem jee H netto II. Metoda kap pitalizovanýých zisků / kaapitalizovanýých čistých vvýnosů Taato metoda je založen na především m na minu ulém výsledku hospodaaření podnikku. Přři výpočtu trvale dosažittelného zisku u se vycházíí z časové řady 3‐5 let. Zisk vykázaaný v účetnictví see sníží o mim mořádné výn nosy a kapittalizuje se. Pro P stanoven ní kapitalizačční míry se v praxi často použíívá úroková míra dlouhodobých úvěrrů. III. Metoda ekkonomické p přidané hodn noty (EVA) Economic Value Added Výýpočet EVA ((Entity) : Vzzorec „náklad dů kapitálu“ EV VA = NOPAT – WACC * NOA kd de NO OPAT= provo ozní výsledekk hospodařen ní po odpočtu daní W WACC = prům ěrné vážené náklady kap pitálu NO OA = investo ovaný kapitáll na počátku období (N NOA = čistá o operativní akktiva) NO OPAT, NOA jjsou ekonom mické kategorrie, ne účetn ní, jsou to přeepočtená eko onomická daata. Ch harakteristiccké znaky me etody: ‐ o orientace na akcionáře (rrozpouštění ttichých rezerv), potlačen ní zásady opaatrnosti a prrůkaznosti, o orientace na operační činnost, srovnaatelnost ‐ u upravujeme výsledek hosspodaření o:: 1 1/ provozní výnosy z neop peračního majetku (‐) 2 2/ provozní náklady z neo operačního m majetku (+) 3 3/ odpisy goo odwillu (+) 4 4/ leasingovéé platby (+) 5 5/ odpisy majjetku pronajatého na leaasing (‐), atd. Trržní přidaná hodnota MV VA – Market Value Added je přibližně ho odnota sumy EVA v dalšícch letech vývvoje podniku M MVA = „provo ozní přidaná hodnota“ = p provozní goo odwill podnikku M MVA = Σ EVAt
23
Occeňování slo ožek podnikání odnota podn niku (HP) Ho HP P = NOA + M MVA + neprovvozní majeteek H netto = NOA A + MVA – CK K + neoperačční aktiva
3..2.3 Tržníí metody oženy na srovnatelnýcch veličinácch (srovnatelné podniky, Trržní metodyy jsou zalo srovnatelné trransakce) získaných z fun ngování trhu ‐ rozhodujíccí význam ve světě Ja aké jsou tržníí metody oceenění podnikku? bchodované společnosti ob ‐ vvýchodiskem m je tržní cena akcií (hodn nota podniku u = cena akcií x počet akccií na trhu) ne eobchodované společno osti ‐ m metoda srovvnatelných p podniků vyychází z hodn noty oceněníí podobných podniků ‐ m metoda srovvnatelných trransakcí vyychází z cen u u realizovanýých akvizic podobných po odniků ‐ m metoda tržních multiplikkátorů po orovnává vyb brané ukazattele u srovnaatelných pod dniků a podle jejich pom měru se určujje i po oměr hodnott.
3..2.4 Komb binované m metody Jeedná se o nássledující mettody: 1// metoda vážžené středníí hodnoty lzee ji použít, pokud mezi majetkovým m a výnosovvým oceněním nejsou vvýrazné rozd díly (jaako výnosovo ou metodu sse doporučujje použít metodu kapitalizovaných čistých výnosů ů) po okud existujee větší rozdííl mezi jedno otlivými oce eněními (>10 0%), základem je výnoso ové occenění stano ovíme váhy a vypočítámee „průměr“. 2// metoda prů ůměrné hod dnoty 3// metoda uhrazení zvlášttního zisku
3..2.5 Ocen nění podle zákona č. 151/1997 Sb. v aktuálním zněn ní Po odnik nebo jeho j část see oceňuje so oučtem cen jednotlivých j druhů majeetků zjištěnýých po odle tohoto zzákona snížeeným o ceny závazků. Jeestliže je při prodeji pod dniku sjednaaná cena vyyšší než cena zjištěná p podle odstavvců 1 nebo 2, ocen ní se podnik cenou sjednanou. Ro ozdíl mezi sjednanou s ceenou a ceno ou zjištěnou u se považuje za cenu dobré pově ěsti po odniku.5 5 O Oceňování podniku a maajetku, studijní text, Ing. IIvana Staňko ová, 2004
24 4
Occeňování podniku ZAPAMATTUJTE SI
Podnik nebo jeho část see oceňuje součtem cen je P ednotlivých druhů majettků zjištěnýcch p podle tohoto o zákona snížženým o cenyy závazků. Pro výpočet hodnot podn P niku se využíívají různé m majetkové, trržní a kombin nované form my v výpočtu. KONTROLNÍÍ OTÁZKY
Vyjm menujte dílčí metody praxxí označovan né jako majettková metod da. Dokáázali byste řícci rozdíl mezi likvidační a substanční hodnotou? SHRNUTÍ KAPITOLY
Oceňování po O odniku zahrn nuje v sobě šširoké spektrrum problem matik. Jeho so oučástmi jso ou m mimo jiné an nalýza makrroprostředí, odvětví, finaanční analýzza, finanční p plán a vlastn ní v výpočty ho odnoty pod dniku. V praxi ocen nění zpraco ovává tým odborníků ů. P Pro oceňovat tele je důležžité zadání, z kterého se e odvíjí zjišťťovaná hodn nota podniku u. M Může mít růz zné výsledkyy podle toho, zda odpovíídá na otázku jaká je hod dnota na trh hu – tržní hodn – nota, jakou má podnikk hodnotu z z hlediska konkrétního k kupujícího – s subjektivní h hodnota, jakkou hodnotu u lze považo ovat za nesp pornou ‐ ob bjektivizovan ná h hodnota. O Objektivní ho odnota podn niku v podstaatě neexistujje. Při oceňo ování by mělo být použitto v více metod ocenění. o Z dílčích d oceněění podniku je pak odvozeno souhrnné oceněn ní n na základě zk kušenosti a in ntuice znalcee.6 STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Kislingerováá E., Oceňováání podniku, C. H. Beck p pro praxi, Praaha, 2001, 36 67s. 2. Mařík M. a kol., Metodyy oceňování podniku (Pro oces oceněníí, základní m metody a po ostupy), Ekop press, Praha, 2003, 402s. 3. Mlčoch J., O Oceňování po odniku, Lindee, Praha, 199 98, 159s. 6 Oceňování podniku a majetku, sttudijní text, Ing. Ivana Staňková, 2004, veřejjně ostupné na in nternetu na adrese http:://home.zf.jccu.cz do
25
Occeňování slo ožek podnikání
4 Oceňo ování ne emovito ostí Ú ÚVOD Cíílem této kap pitoly je aktiivně zapojit studenta do o problematiiky oceňován ní nemovitosstí s vvysvětlením podstatnýcch okolnostíí přecházejíící vlastnímu u ocenění. Celý text je j přřipraven jako o koncept výu uky pro budo oucí soudní zznalce a odha adce. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: porozumět metod dám ocenění,, zjistit úzké nuancee v pohledu n na tržní a věccnou hodnottu nemovitossti, Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: pověd domí o principech oceňovvání nemovittostí, inform mace o postu upu oceňování nemovitosstí, znalossti právního p podkladu ocenění. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: rozezn nat jednotlivé postupy occenění v záviislosti na účeelu ocenění, rozezn nat informacce z listu vlastnictví či výp pisu z katastrru nemovitosstí.
26 6
Occeňování nemovitostí
4..1 Základ dní pojmy Occeňování ne emovitostí k je určitéému předm mětu, souborru předmětu, práv apo od. Occeňování je činností, kdy přřiřazován peeněžní ekvivvalent. Je přitom p třebaa rozlišovat pojmy cen na a hodno ota (viz kapitola 5). Úččely oceněníí movitostí vyu užívá, je celáá řada. Nap příklad oceně ění Úččelů, ke kteerým se oceňování nem neemovitého m majetku pro ú účely: 1// jeho aktivacce v podnikaatelském účeetnictví, 2// využití ho odnoty nem movitosti pro o stanoveníí daňového základu v případě čáásti majetkových d daní, o pronájmu n nemovitosti, 3// expertiza přři rozhodováání o prodeji,, koupi nebo 4// podklad pro o řešení právvních pří a sp poru, 5// součást oceenění většího o majetku (např. oceněníí podniku), 6// stanovení pojistné částky a pojistn ného při sjednávání pojistek na nem movitosti nebo occeňování nem movitostí jakko zajištění úvěru atd. Taak, jako exisstuje celá řaada výše uvvedených užžití informaccí o hodnotěě nemovitossti, exxistuje i cellá rada rozzdílných požžadavku, kte eré je třeba při stano ovení hodno oty neemovitosti zo ohlednit. Účeel ocenění m má přímý vliv na obsah po ojmu hodnotty nemovitossti, ktterému musíí odpovídat i použitá metodika m oce enění. Ocenění zpracovaná pro růzzné úččely nejsou tedy vzájemn ně zaměnitelná a rozlišuje eme tedy něěkolik druhu ocenění. my při oceňovvání nemoviitostí Záákladní pojm Neemovitost, sttavba, pozem mek Věěci se dělí naa věci movitéé a nemovitéé (občanský zákoník, parragraf 119). Nemovité jssou po ozemky a staavby spojenéé se zemí pevvným základe em. ozemkem see rozumí čáást zemského o povrchu oddělená o od d sousedních h částí hran nicí Po úzzemní jedno otky nebo hrranicí katasttrálního území, hranicí vlastnickou, v hranicí držb by, hrranicí druhu pozemku, po opř. rozhraním způsobu využití pozem mku. Paarcela je pozzemkem, kteerý je geom metricky a po olohově určen, zobrazen n v katastráální mapě a oznaačen parceln ním číslem. Výměrou parcely p je vyyjádření plošného obsahu prrůmětu pozzemku do zobrazovaccí roviny v v plošných metrických h jednotkácch, zaaokrouhlená na celé čtvereční metry.
27
Occeňování slo ožek podnikání ozumí výsled dek stavební činnosti, který k lze individualizovatt podle druh hu, Sttavbou se ro úččelu a využittí, a zejménaa podle jeho využití v terénu. Jde o jjednotlivý sttavební obje ekt, nikoli o soubo or těchto objjektu, i když by tvořily určitý funkčníí celek. V takkovém přípaadě paak podle fun nkčního, účeelového vyu užití objektu jeden z nicch zaujímá postavení věci (sttavby) hlavní a jiný věci ((stavby) vedllejší. Ko onkrétní staavba je urččena druhem, popisnýým číslem, evidenčním číslem, obcí evv. katastrálníím územím, na němž je p postavena. N Nemá‐li stavb ba popisné n nebo evidenčční čísslo, je určenaa parcelním číslem pozem mku, na něm mž je umístěn na. Sttavbou se ro ozumí i stavvba nepovolená, tzn. ne ezkolaudovaná. Pokud sse týká vzniiku stavby, lze u budov za okamžik vzzniku mít te en, kdy začčnou být zřřetelné obryysy a dispozice prvvního nadzemního podlaaží – obvykle e se požadujee alespoň jed den metr výššky stěn prvního nadzemního o podlaží, v některých případech p býývá vyžadováána plná výšška sten. Obdobnéé pokud se p pod tuto úrovveň steny sníží, lze tento o okamžik ob bvykle brát jaako čaas zániku stavvby. ozemky podle zákona o o oceňování majetku7: Po ňování se pozemky člení na: Prro účely oceň ozemky, 1// stavební po ktterými jsou: ‐ nezastavenéé pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednottlivých druzíích po ozemku, kteeré byly vyd daným územ mním rozhodnutím určeeny k zastaavení; 10) je e‐li zvvláštním před dpisem stan novena nejvyyšší přípustn ná zastavěno ost pozemku, je stavebn ním po ozemkem po ouze část odp povídající příípustnému limitu určenéému k zastaveení. ozemku zasttavené plocchy ‐ pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu po a nádvoří, v drruhu pozemku ostatní plochy ‐ stave eniště nebo sstatní plochyy, které jsou již zaastaveny, a v v druhu pozzemku zahraady a ostatní plochy, kteeré tvoří jed dnotný funkčční ceelek se stavb bou a pozem mkem evido ovaným v kaatastru nemo ovitostí v drruhu pozem mku zaastavená plo ocha a nádvoří za účeleem jejich společného vyyužití a jsou u ve vlastnicctví stejného subjeektu. plochy pozem mku skutečn ně zastavené stavbami be ez ohledu naa evidovaný stav v katasttru ‐ p neemovitostí. v katastru ne emovitostí jaako orná půda, chmelnicce, 2// zemědělské pozemky evidované v vinice, zahradaa, ovocný sad, louka a paastvina 7 ZZákon č. 151 1/1997 Sb. vve znění aktu uálních před dpisů, vč. pro ováděcí vyhlášky č. 3/20 008 v zznění aktuálních předpisů. 28 8
Occeňování nemovitostí 3// lesní poze emky, kterýými jsou lesní pozemkky evidovanéé v katastru nemovito ostí a zzalesněné neelesní pozem mky movitostí jakko vodní nád drže a vodní toky 4// pozemky evvidované v kkatastru nem mky, kterými jsou například hospodářřsky nevyužitelné pozem mky a neplod dná 5// jiné pozem pů ůda, jako je rroklina, mez s kamením, ochranná hrráz, močál, bažina. ozemkem pro účely occeňování ne ení pozemekk, který je zastavený jen j Sttavebním po po odzemním nebo nadzeemním ved dením včetn ně jejich příslušenství, p , podzemníími stavbami, kterré nedosahu ují úrovně teerénu, podze emními částm mi a příslušeenstvím stavveb odářství netvvořícími souččást pozemn ních staveb. prro dopravu aa vodní hospo Sttavebním po ozemkem pro účely occeňování ne ení též pozeemek zastavvený stavbaami beez základu, sttudnami, plo oty, opěrným mi zdmi, pom mníky, socham mi apod. Prro účely oceňování see pozemek posuzuje podle stavvu uvedenéého v katasttru neemovitostí. P Při nesouladu mezi staveem uvedeným v katastru u nemovitosttí a skutečnýým stavem se vychází při oceň ňování ze sku utečného staavu. ozemkem se rozumí část území určená regulačníím plánem n nebo územním Sttavebním po ro ozhodnutím kk zastavení aa pozemek zaastavený hlavvní stavbou. nemovitosti Přříslušenství n mo o sobě sttavbou a ted dy nemovitosstí, protože m muže existovvat Přříslušenství jee vlastně sam saamostatně. O O příslušenství rozhodujee vlastník, zdaa je či není u užíváno s věccí hlavní. So oučást nemo ovitosti oučást nemo ovitosti je vše, v co k nemovitosti n podle povaahy náleží aa nemůže být b So od dděleno, anižž by se tím n nemovitost p poškodila či p podstatně znehodnotila. Trrvalé porostty jsou vždyy součástí pozemku. Stavba S však není součástí pozemkku. Zaa součást stavby se považžují i další staavby, pokud jsou s předcchozí provozn ně propojeny. opojením je stav, kdy dvvě části stavb by jsou prop pojeny komu unikačně, např. Prrovozním pro dvveřmi, spoleečnou chodb bou, nebo jee přístup z jedné části na plochou u střechu čáásti drruhé, která sslouží jako teerasa apod. Provozním p propojením není stav, kd dy části nejssou ko omunikačně propojeny a mají jenom společné insstalace. Zvvláštním příp padem je garáž. Ta je bu ud součástí d domu, je‐li ss ním provozzně propojen na, neebo je samosstatnou věcí hlavní. Neníí však příslušenstvím.
29
Occeňování slo ožek podnikání Sttavby podle zzákona o oceeňování majeetku8: b na jednotlivvé druhy staanoví vyhláškka. Členění staveb ňování se staavby člení naa: Prro účely oceň 1// stavby poze emní, kterým mi jsou: budovy, jimiž se rozumí stavby prostorové sousttředěné a naavenek převvážně uzavře ené ‐ b ob bvodovými stěnami a střešními ko onstrukcemii, s jedním nebo více ohraničenýými užžitkovými pro ostory ‐ vvenkovní úprravy p ktterými jsou stavby do opravní, vod dní, 2// stavby inženýrské a speciální pozemní, prro rozvod en nergií a vodyy, kanalizacee, věže, stožžáry, komínyy, plochy a úpravy územ mí, studny a další stavby speciálního charaakteru 3// vodní nádržže a rybníkyy 4// jiné stavby P nesouladu u mezi účele em Prro účely oceeňování se sttavba posuzzuje podle účelu užití. Při užžití stavby uvedeným v kolaudaččním rozhod dnutí nebo ve staveb bním povole ení a sskutečným u užitím se vychází při oceň ňování ze sku utečného užiití stavby. Neejsou‐li zachovány doklady o účelu, p pro který byla stavba povvolena, nebo o při nesouladu mezi stavem uvedeným u v katastru neemovitostí a skutečným stavem plattí, že stavba je v urrčena k účelu u, pro který je svým stavvebně techn nickým uspořřádáním vyb bavena. Jestliže vyybavení stavby nasvědču uje několika účelům, má se za to, žee stavba je u určena k úče elu, kee kterému see užívá bez záávad. Veenkovní úpraavy pravami jsou u: Veenkovními úp 8 Z Zákon č. 151 1/1997 Sb. vve znění aktu uálních před dpisů, vč. pro ováděcí vyhlášky č. 3/20 008 v zznění aktuálních předpisů.
30 0
Occeňování nemovitostí 1// přípojky vody, kanalizacce, elektřiny a plynu 2// oplocení 3// parkovací p plochy 4// zatravnění a trvalé dřevviny 5// chodníky a terénní scho ody 6// zahradní baazén 7// zahradní arrchitektura Sttavby podle sstavebního zzákona9: bní díla bezz zřetele na jejich staveebně techniccké Zaa stavbu se považují veeškerá staveb prrovedení, účeel a dobu trvvání. u být: Sttavby mohou 1// trvalé 2// dočasné, u nichž se předem omezí d doba jejich trvání Jeednoduchými stavbami jssou: ná plocha nepřesahuje 30 00 m2, poku ud mají nejvýýše 1// stavby pro bydlení, jejicchž zastaven čtyři byty, jedn no podzemní a tri nadzem mní podlaží vvčetně podkkroví 2// stavby pro individuální rekreaci pené stavbyy s jedním nadzemním n podlažím p a stavby s zařízeení staveniště, 3// nepodsklep po okud jejich zastavená plocha p nepřřesahuje 300 m2, rozp pětí u nosnýých konstrukcí neepřesahuje 9 9 m a výška 1 15 m 4// přípojky naa veřejné rozzvodné sítě aa kanalizaci 5// opěrné zdi m 6// podzemní sstavby, pokud jejich zastaavená plochaa nepřesahujje 300 m2 a hloubka 3 m 9 Zákon č. 18 83/2006 Sb., o územním m plánováníí a stavebníím řádu (staavební zákon), v aaktuálním zn nění
31
Occeňování slo ožek podnikání nepovažují sttavby skladu u hořlavin a vvýbušnin, staavby pro civiilní Zaa jednoduchéé stavby se n ob branu, požární ochranu,, stavby uraanového prů ůmyslu a jad derných zaříízení, skladyy a skkládky nebezpečných odp padu a stavb by vodohospo odářských děěl. ovou funkci kke stavbě hlaavní, a to: Drrobnými stavvbami jsou sttavby, které plní doplňko dním nadzem mním podlažíím, pokud jejich zastaven ná plocha neepřesahuje 1// stavby s jed 16 6 m2 a výška 4,5 m 2// podzemní sstavby, pokud jejich zastaavená plochaa nepřesahujje 16 m2 a hloubka 3m Zaa drobné stavvby se považžují též: 1// stavby na p pozemcích urrčených k pln nění funkcí le esa, sloužící kk zajišťováníí provozu lesních školek nebo k provvozování mysslivosti, poku ud jejich zasttavená ploch ha 30 m2 a výška 5 m neepřesahuje 3 2// oplocení odné sítě a kaanalizaci stavvby hlavní 3// připojení drrobných stavveb na rozvo madné veřejn né dopravy, p přejezdy pres chodníky, p propustky 4// nástupní osstrůvky hrom ap pod. bušnin, stavvby Zaa drobné sttavby se neepovažují staavby garáží,, skladu hořřlavin a výb prro civilní obrranu, požárn ní ochranu, stavby uranového prům myslu a jaderných zaříze ení, skklady a skládkky nebezpeččných odpadu u a stavby vo odohospodářřských děl. olení, kolaud dační rozhod dnutí, účastn níci řízení Sttavební povo bní úřad závaazné podmín nky pro proveedení a užíváání Vee stavebním povolení staanoví staveb stavby a rozho odne o nám mitkách účasttníků řízení. Stavební úřad zabezpeččí stanovenýými po odmínkami zejména occhranu veřejjných zájmů ů při výstavvbě a při u užívání stavb by, ko omplexnost sstavby, dodrržení obecnýých technickýých požadavků na výstavvbu, popřípaadě jin ných předpissů a technicckých norem m a dodržen ní požadavků stanovenýých dotčenýými orrgány státní správy, přeedevším vylo oučení nebo o omezení negativních n účinků stavvby a jjejího užíván ní na životní p prostředí. Sttavební povo olení pozbýváá platnost, jeestliže stavbaa nebyla zahájena do dvo ou let ode dn ne, kd dy nabylo práávní moci 32 2
Occeňování nemovitostí Úččastníci řízen ní: ‐ sstavebník, ‐ o osoby, které mají vlastniccká nebo jináá práva k pozzemkům a sttavbám na nich, ‐ o osoby, které mají vlastniická nebo jin ná práva k so ousedním po ozemkům a sstavbám a taato prráva mohou být stavebníím povolením m přímo dotččena. olaudační rozhodnutí se vztahuje na dokončenou u stavbu, po opřípadě její část schopnou Ko saamostatného o užívání neebo tu část stavby, na které bylaa provedenaa změna ne ebo ud držovací prááce (pokud tyto stavbyy vyžadovally stavební povolení) lze užívat jen j naa základě kolaudačního rozhodnutí. r Kolaudační řízení ř se zah hajuje na návvrh stavebnííka a provádí ho sstavební úřad d, který vydaal stavební po ovolení. Má‐li být stavb M ba užívána jaako provozovvna, je kolau udační rozhod dnutí zároveeň osvědčeníím, žee provozovnaa je způsobiláá k provozu. Úččastníci kolaudačního řízení: ‐ sstavebník, ‐ vvlastník stavb by, ‐ u uživatel (provvozovatel), je‐li v době zahájení řízen ní znám, ‐ vvlastník pozeemku, na kterém je kolau udovaná stavvba umístěnaa. Fo ormy vlastnického právaa (spoluvlastnictví, zástavvní právo, vě ěcná břemena, předkup pní prrávo) dle Občanského záákoníku10 Vllastnické práávo: Zaahrnuje: 1// právo vlastnit — držet, užívat, požívvat užitky a n nakládat s ním m11 hni vlastníci m mají stejná p práva ‐ všich ‐ příslu uší jim ochraana vlastnictvví ‐ nab bývání vlastn nictví — ku upní, darovaací nebo jinou smlouvvou, děděníím, rozhodnutím správního orgánu či jiné ze záákona 10 11
Zákon č. 40/6 64 Sb., občansský zákoník, vee znění pozdě ějších předpisů ů § 123 — 135cc, Zákon č. 40//64 Sb., občan nský zákoník, ve znění pozd dějších předpisů
33
Occeňování slo ožek podnikání nictví12 ‐ 2// spoluvlastn A)) podílové sp poluvlastnictvví ‐ p podíl je zde rroven míře p podílu na právech a povin nnostech ‐ rrozhoduje věětšina nebo ssoud ‐ sspoluvlastnícci mají předkkupní právo ‐ zzrušení spolu uvlastnictví p písemnou do ohodou nebo o soud B) společné jm mění — jen m mezí manželyy (SJM) mo dary a dědictví) a závazky vzniklé ‐ tj. majetek nabytý za trvání manžželství (mim z za trvání ma nželství ‐ n notářským záápisem lze zú úžit SJM (neb bo soud) ‐ institut ‚před dmanželských smluv‘ ‐ zzánik SJM ukkončením maanželství ‐ dohoda o vyypořádání SJM M (nebo pod dání návrhu n na jeho vypo ořádání soud du) — nutné do 3 3 let od záni ku manželstvví (pokud není — vzniká podílové vlastnictví) Záástavní právo o13 -
slouží k zajištění z poh hledávky (usp pokojení z výtěžku v zpen něžení zástavvy, pohledávvka může býtt peněžitá i n nepeněžitá) zástava see vztahuje i n na příslušensství pohledávvky může býtt zajištěna i p pohledávka, která teprve vznikne vzniká písemnou p smlouvou nebo rozhod dnutím soudu o schvválení doho ody o vypořád dání dědicttví, rozhodn nutím soudu či správvního orgán nu (vymeze eno zákonem) či ze záko ona smlouvo ou (přičemž musí obsahovat označčení zástavyy a pohledávvky, která se zajišťuje) ‐ u zástavy ne emovitostí ‐ nutný vklad d do KN ‐ jin nak notářským m zápisem aa zápisem do o „Rejstříku zzástav“ vedeeného Notářřskou komorrou ČR (mimo o případ rozzhodnutí sou udu či správvního orgánu u)‐ toto neplatí, pokud byl b předmět zástavy odevvzdán zástavvnímu věřiteli (předán do o úschovy u ttřetí osoby)
§ 136— 151 1, Zákon č. 40 0/64 Sb., obččanský zákon ník, ve znění pozdějších p předpisů 13 § 152 — 174 4 OZ, hlava III. A, Zákon čč. 40/64 Sb.,, občanský záákoník, ve zn nění pozdějšíích přředpisů 12
34 4
Occeňování nemovitostí -
-
zástavní p právo působí vůči každém mu pozdějším mu vlastníku u zastavené vvěci (totéž platí u dalších věřitelů zasttavené pohleedávky) dávky včas a v plné výši (včetně příslušenstvví) lze zástaavu při nespllnění pohled zpeněžit vve veřejné dražbě nebo ssoudním pro odejem neplatná ustanovení (nemožnostt vyplatit zásstavu, nemo ožnost další zástavy apod.) ‐ zánik záástavního práva — zánikkem pohledáávky, zánikem m zástavy, p písemné vzdáání se zástavvního práva věřitele, uplynutím sje ednané dob by složením obvyklé ce eny zástavy, písemnou smlouvou mezi m zástavvcem (dlužn níkem) a věěřitelem ne ebo dle zvlášttních právnícch předpisů ((u nemovitosstí evid. v KN N — nutný jeeho výmaz z KN a rovněž ttak uzástav eevid. v Rejstřříku zástav) podzástavvní právo — — vznik zasttavením poh hledávky zajištěné zástaavním práve em, pokud je zástavou věěc — není nu utný souhlass vlastníka zaastavené věcci. Toto je vššak pokud mu byyl jeho vznik písemně ozn námen! i proti němu účinné, p
Vě ěcná břemen na14 -
omezují vvlastníka nem movitostí ve prospěch jin ného tak, žee musí něco strpět, něče eho se zdržet nebo něco vvykonat věcná břeemena jsou spojena bud d‘ s vlastnictvím určité nemovitosti (ta přecházzejí na další vvlastníky), neebo patří určiité osobě (zaaniká smrti tééto osoby) oprávněn ná osoba (tj. mající užitekk) je povinnáá nést přiměřené nákladyy na zachováání a opravy věci (pokud není jiná doh hoda) vznik píseemnou smlou uvou, ze závěti, dohodou u dědiců, rozzhodnutím sttátního orgánu (nutný vkklad do KN) n nebo ze zákona (VB zřizovvaná ze záko ona se do KN nezapisují) zánik rozzhodnutím sttátního orgáánu, ze záko ona — nutnýý vklad do KN, dále zán nik v případěě trvalých zm měn na věci, p pro něž ji nellze dále užívaat
Přředkupní práávo15 -
-
-
jedná se o prodej věěci s výhradou zpětné nabídky n ke koupi k (v příp padě úmyslu u ji — lze dohodn nout i v přípaadě jiného zccizení. prodat) — předkupn ní právo ukláádá povinnosst pouze tom mu, kdo ji slíb bil, ale lze do ohodnout i jaako věcné práávo s působn ností na dalšíí nástupce — — musí být písemná smlo ouva s vklade em do KN. Neekoupí‐li pro odávající nab bídnutou věcc, zůstává zacchováno přeedkupní právvo i vůči dalšíím vlastníkům m‐nástupcům m! ‐ při poru ušení předkupního práva — lze uplatnit u nabyvattele nebo zů ůstává zachovváno předku upní právo dáále. po nabídcce ke koupi ((písemná u n nemovitostí) musí být věěc vyplacena do 8 dnů (věci movité) aa do 2 měsíců ů (nemovitosti), není‐li d dohodnuto jinak. Nevyužitím předkup pní právo zan niká. oprávněn ná osoba mu usí zaplatit cenu c nabídnutou jinou osobou o (nen ní‐li dohodnu uto jinak).
§ 151n — 1 151p, hlava III., Zákon č. 40/64 Sb., občanský záákoník, ve zn nění pozdějšíích přředpisů 15 § 602 – 606,, Zákon č. 40 0/64 Sb., obččanský zákoník, ve znění p pozdějších p předpisů 14
35
Occeňování slo ožek podnikání
4..2 Podklaady pro oceňování ne emovitostí Přřehled všech h podkladů p pro ocenění jje znalec (od dhadce) poviinen uvést v nálezové čáásti zn naleckého po osudku (odhaadu). U každého dokladu u se přiměřen ně uvede jeh ho název, kdo o a kd dy ho vydal aa schválil, pod jakým čísleem jednacím m, tomu podsstatný obsah. Po odkladem k o ocenění jsou zejména: •
specifikacee předmětu o ocenění (sděěluje objednaatel znalci) • výpis z katastru nemovvitostí • kopie příslušné části ka atastrální maapy • výpisy z po ozemkové kn nihy • cenová ma apa pozemků ů • výkresová dokumentacce • stavebně p právní dokum mentace • nájemní sm mlouvy • pasporty n nemovitostí • kopie přizn nání k dani z nemovitostii • pojistné sm mlouvy • smlouvy o správě • smlouvy o službách • výsledky m místního šetření • příslušné p předpisy, kattalogy cen, normy, odborrné časopisy,, výpočetní p programy a literatura ((každá použittá hodnota ss přesným uvvedením pramene) • • •
v některýcch případech h, zejména v soudních sp porech i dalšíí obsah spisu u databáze informací. podklady z leteckého snímkování
M Místní šetření í V občanském soudním řízení je potřeba, aby znalec v dostateečném předsstihu (zpravid dla d předem)) písemně oznámil konáání místního šetření všeem účastníků ům neejméně 14 dní řízzení resp. jejjich právním m zástupcům. V oznámen ní je třeba po ožádat o um možnění vstupu do o všech prosttor oceňovaných objektů ů. Místní šetření nemovitosti je odhadce povinen vžd M dy provést ossobně, případně za pomo oci sp polupracovnííků. V nálezu u se uvede datum d a hod dina místníh ho šetření a jeho účastnííci, dáále pak počaasí při místníím šetření. P Povinnost prrohlídky neod dpadá ani přři dodatečné ém přřecenění, nap příklad při zm měně kalend dářního roku. Od dhadce je po ovinen v rám mci místního šetření změřit základní rrozměry stavvby, ze kterýých bu udou vypočteny výměry pro oceněníí. Není možno bez kontro oly spoléhat na výkresovvou do okumentaci. V případě zjištěného rozdílu jso ou pro ocen nění rozhod dující skuteččné ro ozměry staveeb; rozdíly see uvedou do posudku.
36 6
Occeňování nemovitostí Naa místě je odhadce povinen p porrovnat poze emky podlee kopie kattastrální maapy see skutečnostíí a určit, kterré stavby se nacházejí naa oceňovanýých pozemcícch a které jssou naa pozemcích jiných. Stavby na jiných pozemcích, patřící (údajně) vlastníkkovi oceňovaané neemovitosti (zejména něěkteré přípojky, studny)), se v posu udku ocení zvlášť, včettně saamotné rekap pitulace. Přři místním šeetření se pro ovede fotodo okumentace rozhodujícícch staveb. D Dokumentují se i vvýznamnější poškození staveb a atypické části, mající podstatný vliv na cen nu. Náákresy a zápisy z míístního šetření včetně kompletníh ho listinnéh ho vyhotove ení zn naleckého po osudku je odhadce povinen archivovaat po dobu p pěti let. Occenění nemo ovitosti Informaci o (tržní) hodno otě nemovittosti sděluje odhadce zpravidla formálně pomo ocí píísemně vyho otoveného ocenění. o Přitom je potřřeba, aby ocenění o bylo o jednoznaččné a průkazné. Prroto by mělo o ocenění obsahovat zejm ména následující: •
•
• •
•
•
datum oceenění: v závisslosti na zad daném datu ocenění se vv důsledku p pohybů na trrhu nemovitosstí ale i zm měn předměttné nemovitosti může tržní hodno ota v různýých obdobích vvíce či méně odlišovat úkol odhad dce: z každéého ocenění by mělo býtt zřejmé, jakké bylo zadání objednate ele ocenění. Zejména Z se jedná o účel ú vypraco ovaného oceenění a odkkaz na norm my případné leegislativní přředpisy, v souladu s nimiž bylo oceněění vypracováno podklady pro oceněn ní: důležitým m faktorem, ovlivňujícím m průkaznosst ocenění, je seznam po odkladů, z nicchž odhadcee při oceňováání vycházel identifikacce oceňovan né nemovito osti: proto, aby nemohlo dojít k d dezinterpretaci ocenění, je potřebné přesně pop psat předmě ětné nemoviitosti. V příp padě pozem mku slouží k identifikaci neejčastěji jejicch parcelní číslo č resp. výýměra, u bud dov jejich číslo popisné nebo parceln ní číslo pozeemku, na ktterém se bu udova nacháází. V přípaadě ona 72/1994 Sb. jejich h označení dle d bytových a nebytovýcch jednotekk podle záko katastru neemovitostí popis oceňované nem movitosti: jd de o popis z hlediska hlavních h hodnototvornýých dnotlivých pozemků p (naapř. výměry,, tvar, svažittost, inženýrrské sítě, míra faktorů jed využití, ekkologická záttěž atp.) a staveb (velikost, stáří, stav, účel u užití, techniccká specifikacee, dispoziční řešení atp.) popis použžitých metod: úkolem odhadce o je v v krátkosti seznámit uživvatele oceně ění s tím, jaké metody a prroč pro ocen nění použil
M Metody pro o oceňování ne emovitostí Occenění tržní hodnotou Úččetní oceněn ní – pořizovací cenou, rep produkční po ořizovací cen nou, vlastním mi náklady Occenění podlee zákona o oceňování maajetku Occenění nemo ovitosti jako zástavy
37
Occeňování slo ožek podnikání M Metoda zjištěn ní věcné hod dnoty M Metoda výnos sové hodnotyy M Metoda rentn ího oceňováání M Metoda zjištěn ní obvyklé ceeny Po orovnávací m metody Indexové meto ody odnoty Occeňování podle účetní ho padech Occenění ve zvvláštních příp •
ON s nedokončenou sttavbou obecnou cenu ON, na nicchž váznou zástavní právva ON pro výkkon rozhodn nutí prodejem m nemovitosstí ON pro veřřejnou dražb bu ON spoluvlastnického podílu
• • • •
4..3 Katasttrální operát Po odle katastráálního zákon na č. 344/1992 Sb. byl zřízen kataastr nemovittostí ČR, jeh hož ob bsah je uspo ořádán do tzv. t katastráálních operáátů, samostatně vedenýých pro kažždé kaatastrální úzeemí. Úd daji katastru u, které jsou závazné pro o právní úkony s nemovitostmi, jsou u parcelní číssla, geeometrické určení nem movitosti, náázev a geom metrické urččení katastrrálního územ mí. Kaatastrální úřaad na požád dání vyhotovví ze souboru u geodetickýých informaccí a ze soubo oru po opisných info ormací výpiss, opis či kop pii, jakož i ide entifikaci parcel (tj. poro ovnání zápisu u a záákresu téže nemovitosti v operátu u katastru se s zápisem, popř. zákreesem v jinýých op perátech neb bo pravomoccných rozhod dnutích státn ní orgánů). huje: Kaatastr nemovvitostí obsah • •
• •
geometrické určení a polohové urrčení nemovitostí a katasstrálních úzeemí ozemků, číslaa a výměry parcel, popiisná a evidenční čísla sttaveb, vybraané druhy po údaje o způsobu ochrrany a využittí nemovitosttí, dále údajee pro daňovéé účely a údaaje umožňujíící propojeníí s jinými in nformačními systémy, které k mají vzztah k obsahu katastru právních vztaazích včetně údajů o vlasstnících a o jiiných oprávn něných a údaaje údaje o p o dalších právech k neemovitostem m podle katastrálního zákkona údaje o podrobných p polohových b bodových po olích o místníí a pomístní názvosloví
Kaatastr nemovvitostí evidujje:
38 8
Occeňování nemovitostí • • •
pozemky v podobě paarcel byty a nebyto ové prostoryy ‐ včetně rozzestavěných budovy, b rozestavěěné budovy n nebo byty a n nebytové pro ostory
V katastru se n neevidují dro obné stavby.. K nemovitosteem evidovaným v katastrru se do kataastru zapisujíí: • • • • • • • •
•
právní vzttahy zapisovvané podle zvvláštního zákkona příslušnost organizačních složek sstátu a státn ních organizaací hospodařřit s majetke em státu právo trvalého užíván ní nemovitosti správa neemovitostí vee vlastnictví sstátu oprávněn ní městských částí hlavníh ho města Prahy hospodaařit se svěřen ným majetke em hlavního města Prahyy oprávněn ní městských h částí statu utárních měsst hospodařit se svěřen ným majetke em statutárních měst ní rozpočtovéé a příspěvkkové organizzace zřízené obcí nebo m městskou čáástí oprávněn hlavního města Prahyy nebo statuttárního městta hospodařiit s majetkem m obce příslušnost k organizační složce právnické osoby, pokud d je zapsánaa v obchodním nebo jinéém zákonem m stanovenéém rejstříku a vedoucí této organizzační složky je oprávněn n nakládat s nemovitostíí evidovanou u v katastru jménem práávnické osob by, k níž orgaanizační složkka přísluší další skuttečnosti podle povahy evvidované věcci, které jsou u na základě tohoto záko ona obsahem katastru
Po oskytování ú údajů z katasstru nemovittostí Kaatastrální úřaad na požád dání vyhotovví ze souboru u geodetickýých informaccí a ze soubo oru po opisných info ormací výpis,, opis nebo kkopii, jakož i identifikaci p parcel. Výýpisy, opisy nebo kopie zz katastrálníího operátu, jakož i identifikace parccel vyhotove ené kaatastrálním úřadem vee formě stanovené prrováděcím právním přředpisem jssou veeřejnými listinami prokazzujícími stav evidovaný v katastru k o okamžiku jejich vyhotove ení. K údajům kataastru vedenýým ve forměě počítačových souborů může každý získat dálko ový přřístup pomo ocí počítačovvé sítě za úplatu a zaa podmínek stanovenýcch prováděccím prrávním předp pisem. Úd daje katastru se poskytu ují i v jiné formě f stanovvené provád děcím právním předpise em. Po okud právní předpis stan noví povinno ost katastrállních úřadů předávat tytto údaje jinýým orrgánům, dějee se tak bezzúplatně. Úd daje katastru u se poskytu ují územně ssamosprávnýým ceelkům k výko onu jejich půssobnosti bezzúplatně. Kaatastrální op perát tvoří: So oubor geodeetických inforrmací – SGI, který zahrnuje katastrállní mapu a vve stanovenýých úzzemích i její ččíselné vyjád dření (DKM p příp. KM‐D).
39
Occeňování slo ožek podnikání oubor popissných inform mací – SPI, který zah hrnuje údaje o katastrálním územ mí, So o parcelách, o o stavbách, o vlastnícícch a jiných oprávněnýcch a o právvních vztazícch. So ouhrnné přeh hledy o půdn ním fondu z údajů katasttru. Do okumentace e výsledků šetření š a mě ěření pro ve edení a obno ovu souboru u geodetickýých informací, včeetně seznamu u místního a pomístního názvosloví. Sb bírka listin, kkterá obsahu uje rozhodnu utí státních o orgánů, smlouvy a jiné lisstiny, na jejicchž po odkladě byl p proveden záp pis do katasttru. Drruhy pozemkků: orrná půda (kó ód 2) • • •
pozemek,, na němž se s pravideln ně pěstují ob bilniny, okopaniny, pícn niny, techniccké plodiny a jiné zeměděělské plodinyy pozemek,, který je doččasně zatravvňován (víceleté pícniny n na orné půděě) pozemek,, na němž je postaven skkleník, který jje v katastru evidován jako budova
ch hmelnice (kó ód 3) •
Pozemek,, na němž see pěstuje chm mel.
vinice (kód 4) •
Pozemek,, na němž see pěstuje vinn ná réva.
zaahrada (kód 5) • •
pozemek,, na němž se s trvale a převážně p pěsstuje zelenin na, květiny aa jiné zahrad dní plodiny, zzpravidla pro o vlastní potřřebu pozemek souvisle ossázený ovoccnými stromy nebo ovo ocnými keři až do výmě ěry 0,25 ha, kkterý zpravid dla tvoří souvvislý celek s o obytnými a h hospodářským mi budovam mi
ovvocný sad (kkód 6) •
Pozemek souvisle osázený o ovo ocnými stromy nebo ovocnými o keři o výmě ěře nad 0,25 ha.
trvvalý travní p porost (kód 7 7) •
40 0
Pozemek porostlý traavinami, u něhož n hlavníí výtěžek je seno (trávaa), travní ne ebo určený k ttrvalému spáásání, i když je za účelem m zúrodnění p porost rozorráván
Occeňování nemovitostí lesní pozemekk (kód 10) •
•
Pozemek s lesním porostem a pozemek, p u něhož byly lesní porossty odstraně ěny m jejich obno ovy, lesní prů ůsek a nezpe evněná lesní cesta, není‐li širší než 4 m, za účelem a pozemeek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na záklaadě rozhodnutí orgánu sttátní správy. Lesní pozemek, na něěmž je postavvena budovaa.
vo odní plocha ((kód 11) •
Pozemek,, na němž je rybník, vodn ní tok, vodní nádrž, močáál, mokřad nebo bažina
zaastavěná plo ocha a nádvo oří (kód 13) Pozemek,, na němž jee postavena budova, včetně nádvořří, vyjma skleníku, který je v katastru u evidován jako budovva, postaveného na zeemědělském nebo lesn ním pozemku a budovy po ostavené na lesním pozemku. 2. Společný dvůr u bytovvých domů 1.
osstatní plochaa (kód 14) •
Pozemek neuvedený v předcházejících druzích h pozemků.
Prráva zapisovvaná do katastrálního op perátu K nemovitosttem evidovaaným v katastru nemo ovitostí se zapisuje z vlastnické právvo, záástavní právvo, právo odpovídající věcnému břřemeni a předkupní p právo s účin nky věěcného právaa. Záápisem se rozumí vklad, zzáznam, pozznámka nebo o jejich výmaaz. Vkklad je zápiss do katastrru nemovitosstí, který vyyvolává právní účinnost vzniku, změ ěny neebo zániku smluvně s zalo oženého prááva k nemovvitostem. Neetýká se tedyy pouze smlluv o převodech vlastnictví, ale i smluv o zástavním či pod dzástavním právu (včettně bu udoucích hypoték), o prrávu věcných h břemen, o o předkupním m právu, plaatí pro doho ody o vydání věci ve smyslu restitucí, pro p prohláše ení vkladateele o vložen ní nemovito osti do o základního jmění společností, pro o dohody o vypořádání bezpodílovéého vlastnicctví manželů, proh hlášení vlastn níka o vymezzení jednotek v budově ‐‐ dle zákona č. 72/1994 SSb. a pro jiné sm mlouvy či obdobné akty v souvislo osti s privattizací. Samo otnému vkladu přředchází řízeení o povoleení vkladu, které zahájíí katastrální úřad na náávrh účastnííka sm mlouvy či jinéé oprávněnéé osoby. Náávrh o vklaad má své náležitosti (navrhovate el, předmět návrhu a zjištěná cen na) a nezbytné příílohy (ověřen ná písemná smlouva či d dohoda, příp padně stejnopis notářské ého záápisu, geometrický plán n v případěě oddělení pozemků či v souvislo osti s věcnýými břřemeny, ověřřené nabývaací tituly, plné moci v případě zastupování apod.)). Došlé návrrhy kaatastrální úřřad přezkou umává co do d úplnosti, formy a právní p způso obilosti, vyzzve naavrhovatele k doplnění náležitostí, může naříd dit ústní jed dnání pro od dstranění vaad, přřípadně řízen ní přeruší a n návrh vrátí k přepracován ní. Po dokonččení řízení vyydá rozhodnutí
41
Occeňování slo ožek podnikání nt. rozhodnu utí o zastaveení řízení ne ebo o povolení vkkladu do kattastru nemovvitostí, even o zamítnutí náávrhu na vklaad. V době řízeníí o vkladu jee katastrálníí úřad povinen vyznačit v evidenci pro příslušnou o jiné upozornit veřejn nost, že právvní neemovitost tzzv. plombu, jejímž účelem je mimo vzztahy jsou zde dotčeny probíhajícím řřízením o zm měně vlastníkka či jiných prráv. Skkutečnost, žee ke vkladu d došlo, je vyznačena zápissem v katasttru nemovito ostí na záklaadě přříslušného ro ozhodnutí o vvkladu. Jin ným zápisem m v katastrru nemovito ostí je tzv. záznam, jeehož prostřeednictvím jssou vyyznačována práva p k nem movitostem vznikající v ze zákona, rozhodnutím sttátního orgánu (so oudu, pozemkového úřadu, ú příkleepem licitáttora ve veřřejné dražb bě, vydrženíím, výýstavbou apod.). Rovněěž formou záznamu je zde vyznačo ována správva nemovito ostí vee vlastnictví sstátu či právvo hospodařeení s majetkkem státu neebo právo trvvalého užíváání, náájmu či výp půjčka. Záznam se provvádí na zákkladě listin vyhotovenýc v ch příslušnýými státními orgán ny. Po oslední form mou zápisu v v katastru nemovitostí n je tzv. pozn námka, jejím mž smyslem je up pozornit na skutečnostt, že o přříslušné nem movitosti byylo vynesen no rozhodnutí v ssouvislosti se s zahájením m výkonu ro ozhodnutí prodejem, p vyyhlášením kkonkurzu proti vlaastníkovi neb bo se zahájením vyvlastň ňovacího říze ení. Plomba U nemovitostíí a jednotek,, které jsou d dotčeny změ ěnou právnícch vztahů neebo skutečno ostí zaapisovanou do katastru u nemovito ostí poznám mkou, je v SPI vyznačena plomb ba. Plomba je vyzznačena na listu vlastnictví písmenem „P“ u každé dotčen né nemovito osti a na listu vlasttnictví pro jeednotku u kaaždé dotčené é jednotky. N Na listu vlasttnictví pro dů ům je plomba vztaahující se k jeednotce vyzn načena pouzze u budovy. Plomba se zob brazuje ve výýstupu z kataastru, v inforrmaci o parceele, o budově a v informaci o jjednotce. Záásady využívvání katastráálního operáttu Záápis vlastnickkých a jiných práv k nemo ovitostem do o katastru neemovitostí a jeho využíváání see řídí čtyřmi zzásadami: Záásada prioritty znamená, že pořadí záápisů do KN sse řídí podle doby, v níž návrh na vkllad byyl doručen kaatastrálnímu u úřadu. Na kkaždý návrh vvkladu se uvádí nejen deen, měsíc a ro ok, ale i hodina a minuta doručení. Zároveň Z se docházející návrhy prů ůběžně evid dují o něhož má každý právo nahlédnoutt. Uplatnění zásady priorrity v protokolu o vkladech, do je obzvlášť důležité u pořaadí zástavních práv, proto ože uspokojo ování nároků ů se děje pod dle po ořadí. Záásada konsttitutivní znaamená, že všechna sm mluvní vlastn nická a jináá věcná prááva k nemovitosteem vznikají, mění, nebo o zanikají až dnem provvedení vkladu práva, ne ebo výýmazu vklad du práva v katastru neemovitostí na základě pravomocné p ho rozhodnutí 42 2
Occeňování nemovitostí přříslušného katastrálního k úřadu (nikoliv tedy jižž uzavřením smluv mezzi jednotlivýými úččastníky). Záásada veřejn né víry vyjad dřuje, že kažždý, kdo vycchází ze záp pisu v KN, jee v dobré vííře, žee uvedený sttav v KN je v v souladu see skutečným m stavem, a je proto chráněn, i kdyyby to omu tak nebyylo. Záásada veřejnosti umožžňuje každéému bezplattně za přítomnosti pracovníka KÚ Úř. Naahlédnout do d KN a poříídit si soukromý výpis (lustrum) o právních p vztazích jakéko oliv ossoby k jakékkoliv nemovitosti, nebo požádat praacovníka KÚřř o výpis, op pis nebo kop pii, přříp. o identtifikaci parccel. Výpis z z KN je saamozřejmě podkladem pro odhad dce neemovitostí (n neznalost práávních vztahů neomlouvá).16
4..4 Admin nistrativní a tržní oce eňování ne emovitostí Ad dministrativní přístup k oceňování n nemovitostí ‐‐ cena admin nistrativní Ceena administtrativní je cena zjištěná p podle cenové ého předpisu u. Při tvorbě takovéto ce eny je snaha ji ko oncipovat v souladu s podmínkam mi, které odpovídají sku utečnému trrhu s n nemovitostm mi, aby tak výsledný odvod o do státního s rozzpočtu byl pokud možno sp pravedlivý. Jd de tedy o cenu uměle vyytvořenou, ktterá se skuteečnou objekttivní hodnottou neemovitostí přijímanou p trhem má pouze málo společného. Zpracovvatel se musí po ohybovat dlee přísně vym mezených praavidel, proto o prostor pro o individuáln ní názor je zde z lim mitován a výsledná v cen na při řádnéém dodrženíí metodiky by měla býýt jednoznaččná a pokud možn no jediná. Naa rozdíl od d administraativní ceny tržní oceň ňování je nutno n považžovat za sice syystematický, však individuální tvůrčí process, spočívajíccí předevšíím v hledáání ceenotvorných argumentů. v jejich an nalýze a nássledném vážžení všech vvlivů, které na ho odnotu nem movitosti půssobí. Tržní, hodnotu na rozdíl od administrativ a vní ceny nelze lze rozdělit do stanovit či zjisstit, ale pouze odhadno out Metody oceňování nemovitostí n dvvou hlavních h skupin: cen ny stanovenéé pro úředníí potřebu (ad dministrativn ní ceny) a ce eny tržžní. V souvislosti ss fiskálními záájmy státu vvyvstává potřřeba zjistit zááklad daně, kterým je ce ena 992 Sb. o dani dědické, d darovací a — — z neemovitosti. ((Zákon Českéé národní rady č. 357/19 přřevodu nemovitostí, v akktuálním zněění). Proto je třeba mít k dispozici právní norm mu, ktterá tyto cen ny stanoví a z mnoha důvodů je ne ezbytné, aby tato cena b byla stanove ena naaprosto jednoznačně. Přři tvorbě tako ovéto ceny jee snaha konccipovat ji co nejvíce v sou uladu se skuttečným trhe em, ab by výsledný odvod do státního s rozp počtu odpovvídal skutečn né hodnotě nemovitosti a od dvod do stáátního rozpo očtu byl pokud možno spravedlivýý. Na druho ou stranu vššak skkutečné tržn ní prostředí nepodléhá jakýmkoliv uměle vytvořeným praavidlům, kažždá neemovitost je jedinečnáá, nezaměnitelná a naa její cenu u působí veelké množsství neejrůznějších cenotvornýých stimulů, které nelze jednodušee zobecnit a shrnout do jednoduchých h schémat. 16
C Citace z internetového zd droje: www.la a-ma.cz
43
Occeňování slo ožek podnikání onstrukce ad dministrativn ní ceny je tedy t přesně ě dána a prroblematika oceňování se Ko po otom sousstředí především naa správný výklad platné prrávní norm my. Ceenová mapa stavebních pozemků (ccož je výcho ozí „bod“ pro oceňováníí pozemky pro p úččely stanoveení daní a po oplatků) je grafické g znázzornění staveebních pozeemků na úze emí ob bce nebo její j části v měřítku 1:5OOO, 1 po opřípadě v měřítku po odrobnějším s vyyznačenými cenami. c Stavvební pozem mky v cenové é mapě se ocení o skutečně sjednanýými ceenami obsažeenými v kupn ních smlouváách. Sttavební pozeemek se poto om oceňuje n násobkem výýměry pozem mku a ceny zza m2 uvede ené v ccenové mapě, kterou vyd dala obec. Trržní oceňováání Trržní ocenění je na rozdííl od administrativního individuální i tvůrčí procees založený na hledání cenotvvorných fakttorů, jejich analýze, vážení jejich vlivů ů, které na hodnotu půso obí a to vše v konkrétních h podmínkáách tržního prostředí, v němž jje nemovito ost ob bchodována.. Za cenotvvorné argum menty lze považovat p především sttav nabídkyy a po optávky, sttabilitu či rozkolísano ost, stav konkurenčníího prostřeedí, působe ení ekkonomických h fyzikálních, sociálních, d demografických a politicko‐správních h vlivů. Záákladní podm mínky pro traansparentní ttržní ocenění nemovitostti jsou: ost – nezávvislé a nestrranné přihlé édnutí ke vššem známým m relevantním 1// Komplexno skkutečnostem, zvláště pak cenotvorného charaktteru, jakož i k omezujícím podmínkáám platnosti ocen nění 2// Úplnost ‐ o opakovatelno ost, možnostt srovnání s o obdobným o obchodovanýým majetkem m. 3// Opakovatellné ocenění ‐‐ údaje a meetody jsou od důvodněné, n nezávislým o odborníkem při vyynaložení přiiměřeného úsilí ú a prostřředků a použžitých inform mačních zdro ojů a metodiky zo opakovat posstup s obdob bným výsledkkem. 4// Vnitřní kon nzistence – volba inform mačních zdro ojů a metod dických posttupů v souladu s o obecnými prrincipy použžité metody,, jakož i s přředpoklady vyjádřenými v konkrétn ním přřípadu oceněění. Soulad mezi vypovídací schopn ností použitýých vstupnícch informacíí a metodou s intterpretací výssledku oceněění. od pro stanovení tržní ho odnoty nelzee pokládat za exaktní, pro oto Žáádnou z existtujících meto je nutné výsledky korigovaat a porovnávat s obdobn nými případyy. ním trhu, alee i seznámit se Přřed započetím ocenění jee třeba znátt nejen stav na relevantn s aaktuálním stavem oceň ňovaného majetku m v ko onkrétním případě p včettně posouze ení možných vlivů ů okolního prrostředí (fakttory ovlivňující hodnotu). Prro splnění po odmínek výšše uvedených h je třeba prrovádět prvo otní analýzu s přihlédnuttím k:
44 4
Occeňování nemovitostí 1// důvodu ocenění nemo ovitostí a čassovým limite em transakcee (běžný pro odej, promptní prrodej, prodejj v tísni, ocen nění pro zřízeení zástavníh ho práva) 2// povaha mísstního trhu, o objem poptáávky a nabídkky na příslušném segmen ntu trhu 3// typ oceňovaného majettku 4// vymezení segmentu trh hu, který je d důležitý pro d daný majetek (tj. okruh investorů, kteří byy mohli mít o o nemovitostti zájem, dle toho volba m metod oceněění) 5// posouzení p potencionáln ní a současnéé konkurence v lokalitě 6// analýza klad dných a zápo orných faktorů majetku 7// úvaha o vollbě metody p pro ocenění 8// speciální riizikové fakto ory majetku, rozbor, příp padně hodnocení faktorrů ovlivňujícíích ho odnotu majeetku 9// demografiee lokality včetně širšího o okolí 10 0/ finanční kllima v době ttransakce 11 1/ rozbor treendů pro různ né druhy maajetku s ohled dem na souččasný a budo oucí vývoj 12 2/ potřebná lhůta /markeeting/pro urččitý typ maje etku. otu majetku u Zvvláštní faktory mohou ovvlivnit hodno Z d definice: Trržní hodnoto ou se rozumíí cena, kteráá by byla dossažena při prodeji stejnéého, popřípaadě ob bdobného majetku m nebo při poskyytování stejn né nebo obd dobné služb by v obvyklé ém ob bchodním styyku v tuzemsku ke dni ocenění. Přito om se zvažujjí všechny okolnosti, kte eré m na cenu vliv, avšak do mají d její výše se nepromíttají vlivy mim mořádných o okolností trh hu, ossobních pom měrů prodávajícího nebo o kupujícího ani vliv zvlááštní obliby. Mimořádnýými okkolnostmi trh hu se rozuměějí například stav tísně prodávajícího o nebo kupujíícího, důsled dky přřírodních či jiných j kalam mit. Osobním mi poměry se e rozumějí zejména vztaahy majetkovvé, ro odinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícíím nebo kup pujícím. Zvlášštní oblibou se ro ozumí zvláštn ní hodnota p přikládaná majetku nebo o službě vyplýývající z osobního vztahu u k nim. Přři stanovováání tržní hodnoty majettku by mělo být přihléédnuto ke vvšem známýým faktorům, kterré mohou jeho tržní hodnotu relevan ntně ovlivnit. Mezi ně např. patří: M ‐ Historie a po odstata nemovitosti (dle typu oceňovvaného majeetku) Reprodukčníí cena ‐ R ‐ V Věcná břemeena ‐ O Obecné ekon nomické vyhlídky a speciffické podmín nky nemovito osti ‐ V Vývojové trendy trhu ‐ O Objemy popttávek a nabíd dek na relevantním trhu ‐ Ú Úroveň konkkurence na trrhu (přednossti a nedostatky jiných neemovitostí)
45
Occeňování slo ožek podnikání Realizované ttržní ceny po orovnatelnýcch nemovitostí ‐ R ‐ P Předpokládaný objem výýnosu nemovvitosti a fakto ory na něj pů ůsobící ‐ A Alternativní zzpůsoby využití nemovito osti ‐ JJednota vlasttnictví jedno otlivých částí majetku ‐ SSociálně dem mografické paarametry + p politicko‐spráávní poměryy, legislativní faktory ‐ O Okamžitá kupní síla obyvvatelstva ‐ P Pracovní příležitosti ‐ C Cena pozemkku ‐ V Velikost obcee ‐ EEkologické zaatížení nemo ovitosti ‐hlukk, prach, emise ‐ Ú Územně plán n. dokumentace ‐ P Poloha — mo ožnost parko ování, obchodní centra ‐ občanská vyybavenost ‐ SSvažitost teréénu, orientace ke světovvým stranám, klimatické podmínky ‐ SStavební přip pravenost, geeologické po odmínky ‐ V Velikost pozeemku, tvar ‐ O Ostatní zjištěěné vlivy ňujících hodnotu majetkku je velké množství, jeejich působeení i složení je Faaktorů ovlivň prroměnlivé v čase, zvlášttě pak s přih hlédnutím k období rozvoje tržního o hospodářsttví, stabilizace finaanční politikyy a soukromého podnikáání. Vššechna tato data tvoří zááklad, na kteerém je možžno přistoupiit k vlastním mu ocenění. LLze ro ozlišit tři základní přístupyy: • Na bázi poro ovnání • Na bázi očekkávaných výn nosů • Na bázi vynaaložených naakladu
4..5 Metod dy oceňováání nemovvitostí Náákladová me etoda Přři nákladovém m přístupu sse hodnota u u nemovitého majetku ro ozkládá na svvoje jednotliivé slo ožky souviseející s pozemkky a stavbam mi a zařízením mi.
46 6
Occeňování nemovitostí Prrvním krokem m je odhad ttržní hodnotty pozemku ttak, jako kdyyby byl nezaastavěný a byylo ho o možné podnikatelskyy upravit (zzhodnotit) v v souladu s s principem nejvyššího a neejlepšího vyu užití. Náásledně se odhadne ho odnota bud dovy na zákkladě výpočttu reprodukkčních nákladů (zpravidla na principu staavebního pro opočtu za po oužití THU), přičemž se odečte odh had ku umulovaných h odpisů. Přříčiny sníženíí hodnoty je možné rozděělit do těchto o kategorií: Fyyzické: fyzickké zhoršení způsobené op potřebením v důsledku sstáří a používvání. Fu unkční: zastaarání v důsleedku faktorů, jakými jsou u například ššpatná konsttrukce (desiggn) bu udovy, dispo oziční uspořřádání atd. Může se jednat o nadměrnou n (nadbytečno ou) vyybavenost, například n po ovrchové úpravy nebo o úpravy ko onstrukce, kkteré kupec a náájemce většinou neuznají z hlediska eekonomickýcch podmínekk. Exxterní: zastarání způsobeené negativn ními externím mi faktory, kkteré se vym mykají kontro ole, naapř. poloha majetku z hlediska h sou usedních objektů nebo regionu, r slab bá ekonomika, neestabilní neb bo nejisté politické prostřředí, nadbyte ek volných prostor na trh hu, který má za náásledek poklees sazeb nájeemného atd. Ho odnota budo ovy se následně přičte k k hodnotě po ozemku a tím se získá o odhad hodno oty majetku na základě náklad dového přístupu. Výýnosová mettoda Výýnosová hodnota nemo ovitosti je stanovena jako j rozdíl diskontovan ných příjmů ů z prronájmu či provozu neemovitosti (pronájmu ( jednotlivých j bytových či nebytovýých prrostor nemo ovitosti) dossažitelných za z dobu jejíí životnosti a diskontovvaných výdaajů vyynaložených na dosažen ní, zajištění a udržení taakových příjmů vedle p pořizovací ce eny (správní a udrržovací náklaady, obnovovvací náklady,, daň z nemo ovitosti a po ojištění stavb by). Occenění je pro ováděno výn nosovou mettodou na zákkladě diskonttovaného cassh‐flow (DCFF) s po oužitím čistté současnéé hodnoty (podmínka NPV=0), při p respekto ování platnýých daaňových přředpisů a při použžití nekonsstantních a a nelineárn ních průbě ěhů makroekonom mických a mikroekonomicckých ukazattelů reflektujících předpo okládaný vývvoj čeeské ekonom miky. So oučástí mettody diskontovaných peněžních p to oků, která je varianto ou příjmové ého přřístupu, jsou následující aanalýzy: An nalýza příjm mů vychází zee specifické prognózy, ktterá vycházíí z dané stru uktury užitnýých ploch nebo ze z specifického účelu dané nemo ovitosti, kvality a užitn ných vlastno ostí neemovitosti a umístění neemovitosti. Konkrétně K výsledkem v jsou předpoklládané výnosy, ktteré se získaají z pronájm mu ploch nebo z provo ozu činnosti vycházející z účelu daané neemovitosti. An nalýza výdajjů vychází z p prognózy nákkladů potřeb bných na pro ovoz nemovittosti. An nalýza invesstic bere do úvahy požaadované invvestice do nemovitého m majetku, kte eré jso ou potřebnéé na udržení aa růst životnosti stavby. An nalýza rezidu uální hodno oty se vztahu uje na hodno otu, kterou jee možné přiřřadit peněžním to okům za obdo obí, které je diskrétním vvýhledovým obdobím. An nalýza disko ontní míry ob bsahuje poso ouzení obchodního a finančního rizikka investice do ko onkrétního typu nemovitosti. Do úvvahy se bero ou běžně používané mettody stanove ení od dhadu diskon ntní míry se specifickým mi úvahami aa úpravami zz hlediska příslušného tyypu neemovitosti.
47
Occeňování slo ožek podnikání Srrovnávací metoda m předsstavuje posttup, při kterém se odhaaduje hodno ota majetku na záákladě cen po ožadovaných h v současno osti při prode eji a na základě cen dosahovaných mezi neezávislými paartnery, dossažených při uskutečněn ných transakkcích týkajícíích se majettků po orovnatelnýcch s majetkem, který je p předmětem o ocenění. Prro výpočet srovnávací s c ceny se používají ceny již j realizované při prodeji obdobnýých majetků (nem movitostí) na místním trh hu popř. nab bídkové ceny srovnateln ných objektů ů v ob bdobných lokalitách. Info ormace o ceenách jsou většinou čerp pány z veřejn ně dostupnýých zd drojů a z databází oceňovvatelů. Takto o zjištěné ce eny jsou upraaveny několika koeficienty, ktteré odráží rozdíl r v atraaktivitě umísstění, v kvallitě a rozsah hu vybavení srovnávané é a occeňované neemovitosti. • koeficcient techniického stavu, který zo ohledňuje teechnický staav nabízené a
oceň ňované nemo ovitosti s ohledem na prováděnou úd držbu atd., • koeficcientem polohy, který odráží o rozdíl v atraktivitě umístění srovnávané é a •
• • •
oceň ňované nemo ovitosti, koeficcient funkčn ní využitelno osti, který zo ohledňuje sttávající způssob užívání ev. e možnost dalšího o využití oceň ňovaných staaveb k jiným m účelům a zz toho plynoucí funkkční omezeníí a očekávanou výnosnosst staveb, koeficcientem vyb bavenosti, ktterý vyjadřujje rozdíl v kvalitě k a rozzsahu vybave ení srovvnávané a oceňované nem movitosti (in nženýrské sítěě, jeřábové d dráhy atd.), koeficcient dopravvní dostupn nosti, který vyjadřuje rozdíl v kvalitě dopravvní dosttupnosti srovvnávané a occeňované nemovitosti, koeficcient velikosti pozemku, který zo ohledňuje ro ozdíl ve velikosti výmě ěry srovvnávaných a oceňovanýcch pozemků ů s ohledem m na jejich vvyužitelnost ve vztahu k budovvě, hale, areeálu (jako parkovací, od dstavná nebo manipulačční plocha atd.)
Diiskontní mííra ‐ defini ce Po ojem "diskon ntní míra" m můžeme defin novat jako "míru výnosn nosti použito ou na přepoččet čáástky, splatnéé nebo inkassované v bud doucnosti, naa současnou hodnotu". Diiskontní míraa se používá na stanoven ní částky, kte erou by invesstor zaplatil d dnes (součassná ho odnota) za právo získávat předpoklád daný tok platteb (např. caash flow) v bu udoucnosti. De efinice rizi ka Riziko lze definovat jako stupeň jistotyy nebo nejisttoty souvisejjící s realizaccí očekávanýých bu udoucích výn nosů. V souvvislosti s výpo očtem diskontní míry je možné riziko o interpretovvat jako ziskovostt a míru, do o jaké se bude budoucí výhledové cash c flow reealizovat. Jin nak řeečeno, riziko se splněním prognóz. Výýběr diskon ntní míry Přři použití meetody postupného vytvááření diskonttní míry se uvažuje bezzrizikový cen nný paapír s jeho základní sazzbou plus riziková r složka za riziko o spojené s investováníím. Náásledně se provedou úpravy ú (směěrem nahorru i dolu), které jsou kvantitativní i kvvalitativní. Occeňování pro o bankovní ú účely
48 8
Occeňování nemovitostí otu Baanky pro sttanovení maximální výýše hypoteččního úvěru potřebují znát hodno zaastavované n nemovitosti. Tu určují sm mluvní oceňovatelé bankyy a to podle jjejích vlastníích po ostupů. Jak ocenění neemovitosti probíhá, naa jakou hod dnotu se occeňuje a jaaké do okumenty jso ou pro oceněění potřeba?? el o hypoté éku musí ve edle potvrzení své bonity potvrdit příslušnýými Kaaždý žadate do oklady i zásttavu nemoviitosti. Mezi tyto dokladyy patří i znalecký posudeek, tedy odh had ho odnoty zastaavované nem movitosti zpraacovaný znallcem. Avšak ne ledajakým m. Kaaždý bankovní ústav má totiž předem m stanovenýý seznam odh hadců zástavv, z nichž mů ůže kliient vybírat. Žadatel o úvěr pak musí m požádaat o vyhotovvení odhadu u u smluvníího od dhadce bankky, který půso obí v regionu u, kde se nacchází oceňovvaná nemovittost. Baanky mají přřitom vypraccované postu upy zpracováání odhadu a ocenění n nemovitostí, na jejjichž základěě znalci nem movitosti oceňují. Tím, že e bankovní ú ústavy stano ovují postup py i saamotným znalcům, může se vyskytn nout problém m, pokud si necháte vyhotovit odh had od d někoho, s s kým bankaa nespoluprracuje. Pak si ovšem po okládáme ottázku, k čem mu vlaastně existujje „nezávislýý“ obor oceňo ovatelů? Exxistuje‐li totižž jedna obvyyklá cena, naa kterou se d daný majetekk oceňuje, m měl by jakýko oliv zn nalec dojít vžždy k téměř stejnému výýsledku. Obvvyklá cena je sama o so obě definováána jako cena, kteerá by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdo obné majetku u v ob bvyklém obcchodním styyku v tuzem msku ke dnii ocenění. Přitom P se zvvažují všech hny okkolnosti, které mají na cenu c vliv, avššak do její výše v se nepro omítají vlivyy mimořádnýých okkolností trhu, osobních p poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby.. Mimořádnými okolnostm M mi trhu se rozumějí r nap příklad stav tísně prodáávajícího ne ebo ku upujícího, dů ůsledky přírodních či jiných kalamit. O Osobními po oměry se rozumějí zejmé éna vzztahy majetkkové, rodinn né nebo jiné osobní vzztahy mezi prodávajícím m a kupujícíím. Zvvláštní oblibo ou se rozum mí zvláštní ho odnota přiklládaná majeetku vyplývajjící z osobníího vzztahu k němu u. Váágnost defin nice pak můžže dát odhad dcům prosto or ocenit nemovitost po odle „metodiky baanky“. Ta může být snadno konstru uována tak, že v konečn ném důsledkku banka ce enu neemovitosti podhodnotí, ččímž si můžee vytvořit jakkýsi „cenovýý polštář“. Od dhadní cena je přřitom výchozzí údaj pro banku, kteráá s jeho pom mocí stanovvuje maximáální výši úvěru, ktterou bude o ochotna žadaateli poskytnout. Řaada žadatelů ů o úvěr se zz tohoto důvvodu setkáváá s tím, že see oceňovatelem stanove ená ceena nemovittosti pohybu uje dokonce pod cenou,, za kterou danou nemovitost plán nují ko oupit. 4.6
Proces o odhadu
Saamotný odhaad nemovito osti trvá několik dnů, zprravidla 5 – 1 14 pracovních h dnů, přičem mž všše závisí naa předání kompletních k podkladů pro vypraccování tržníh ho ocenění a zp přístupnění nemovitostí za účelem provedení odhadu. Něěkteré banky mají pro to stanovenu lhů ůtu.
49
Occeňování slo ožek podnikání ohodne na exxpresním zprracování oceenění, je znalec V případě, kdyy se klient see znalcem do ovinen předaat ocenění neemovitostí u u jednoduchýých staveb a bytů i do 2 p pracovních dnů po po o předložení všech podkladů. Ce ena za odhaad se pohybuje v řádech h tisíců koru un a je stanovena na záákladě doho ody od dhadce a žad datele o úvě ěr. Cena za vvypracováníí odhadu se ve své podsstatě odvíjí od tyypu nemovittosti (rodinn ný dům, byttová jednotkka, komerčn ní prostory aatp.), způsobu tržžního oceně ění, množstvíí předaných podkladů a lokality. Saamotnou po ožadovanou dokumentaci pro odhaad stanovuje odhadce a je popsáána ro ovněž i v meetodice oceň ňování nemo ovitostí, nepřímo ji tak určuje u samaa banka. Běžžně po ožadovanými dokumentty jsou např.: list vlaastnictví, sn nímek kataastrální map py, prrojektová do okumentace,, nabývací tituly, stavební povolení vv případě výýstavby atd. Výýsledný odhaad v záhlaví/úvodu odhad du obsahuje vždy inform mace o • • • • • • • • • •
identiffikaci nemovvitosti, vlastníku nemovitosti, účelu ocenění, účelu úvěru, objednateli oceněění, datu vvyhotovení a místního šeetření, stavu nemovitosti, požadavcícch banky, rizicích h spojených s oceňovano ou nemovito ostí, vkladu u investic v p příštích letech, prodejnosstí nemovitosti, souhrnu ocenění posuzované nemovitostti (a další ceny dle jedno otlivých mettod stanovvení)
Po ojmy týkajícíí se bezpečn nosti a spoleh hlivosti stave eb. Živvotnost stavvby je závisláá nejenom naa materiálovvém a konstrrukčním provvedení, ale i na teechnickém sttavu objektu u. Při oceňo ování je tedyy důležité technický staav nemovito osti po osoudit a zvvážit jeho vliv v na celkkovou životn nost a tím i na míru znehodnoce ení. Prro použití vee vědě a technice byla vydána ČSN N 01 0102 "Názvosloví " spolehlivosti v teechnice". No orma nevylu učuje použittí odvětvovýých pojmů, pokud jsou u doplňkem k po ojmům, stanoveným tou uto normou aa pokud vyjaadřují specifiické požadavvky na výrob bky v příslušném o odvětví. V no ormě jsou mjj. obsaženy p pojmy: Po orucha ‐ stavv spočívající vv narušení provozuschop pného stavu objektu. Po oškození ‐ jev spočívající v narušení b bezvadného stavu objekttu. Be ezvadný stavv ‐ stav objekktu, ve kteréém objekt odpovídá všem m požadavkům stanovenýým teechnickou do okumentací. Prrovozuschop pný stav ‐ stav s objektu, ve kterém m je objekt schopen pln nit (nebo plní) stanovené fun nkce a dodržžuje hodnotty stanovenýých paramettrů v mezích h, stanovenýých teechnickou do okumentací. 50 0
Occeňování nemovitostí Po oruchový staav ‐ stav objeektu, při kterrém objekt n není schopen n plnit požad dovanou funkci v mezích, danýých technickkou dokumen ntací. M Mezní stav ‐ s tav objektu, ve kterém m musí být dalšší využití objeektu přerušeeno pro: • • • •
neodstran nitelné poruššení bezpečn nostních požžadavků neodstran nitelné překrročení předeepsaných me ezí stanovenýých paramettrů neodstran nitelné snížeení efektivnosti provozu p pod přípustn nou hodnotu nutnost p provést geneerální opravy
Úd držba (obecná) ‐ souhrn n všech činn ností, konanýých po dobu u stanoveno ou technickýými po odmínkami zza účelem ud držení objekktu v provozu uschopném stavu (preveentivní údržb ba) neebo navrácen ní objektu do o bezporuchového stavu (nápravná ú údržba). Op prava ‐ so oubor činno ostí zaměřených na obnovování o ebo provozuschopného ne beezvadného stavu s objektu nebo jeho o součástí. Do D oprav je možné zahrrnout přípravvu, hledání vady, kontrolu tecchnického staavu, obnovu součástí, mo ontáž atd. Něěkteré činno osti op pravy se mo ohou prolínaat s obsahem m činností preventivní p ú údržby. Opraava objektů se může prováděět výměnou n nebo obnovo ou jednotlivýých součástí a skupin prvvků. Záávada ‐ drob bná vada, kteerá nemá vliv na schopn nost objektu u plnit požad dovanou funkci prrovozu. Úp plná porucha ‐ porucha vv důsledku o odchylek hod dnot jednoho o nebo několika paramettrů ob bjektu od úrrovně stanovvené technicckými podmínkami, a to o takových o odchylek, kte eré zaabraňují použžití objektu. Čáástečná porrucha ‐ porrucha v důssledku odchylek hodnot jednoho nebo několika hlavních param metrů objekttu od úrovněě stanovené technickými podmínkam mi, nikoliv vššak takových odch hylek, které b by úplně zab bránily použittí objektu. Haavarijní poru ucha ‐ poruccha, která je náhlá a úplná, degradační porucha je postupnáá a čáástečná. potřebení sttaveb Op ojem opotřebení stavby (též znehodnocení, někd dy je používáán termín am mortizace; ne ení Po to otožné s am mortizací účeetní, s dopisy; ve staršší literatuře sešlost stavby) vyjadřu uje skkutečnost, žee stavba stárn nutím a použžíváním posttupně degrad duje.
51
Occeňování slo ožek podnikání dává se v procentech p z hodnoty nové z n stavby, v některýcch případech (je výslovvně Ud uvvedeno) jen n poměrnou u hodnotou z jedné (n např. opotřebení 20% je poměrnou ho odnotou vyjáádřeno jako 0 0.20). Živvotnost stavvby nehodnocení nemovitosti (fyzické, e ekonomické, morální, fun nkční, strateegické) Zn K fyzickému znehodnocování stavby dochází ze ejména jejím m požíváním m a stárnutíím. To omuto jevu zzabraňujemee a oddalujeeme ho údržbou. Údržbu u rozeznávám me preventivvní — udržení ob — bjektu v pro ovozuschopn ném stavu a a nápravnou — navráceení objektu do beezporuchovéého stavu. Na N fyzickém znehodnoco ování se nejjvětší měrou u bude podíílet náávrh, konstrrukční řešen ní a technologické provvedení prvkků dlouhodo obé životnossti. Po okud je stavvba užívána nevhodným m způsobem a s větší in ntenzitou než pro jakou je naavrhována, d dochází k jejímu fyzickém mu znehodno ocení mnohem rychleji. Ekkonomickým znehodnoceením se rozu umí doba hospodářského o zániku stavvby. Je to staav, kd dy účel, kterrému budovaa sloužila, v daném místě a čase zaanikne a kdyy je výhodně ější stávající stavbu zlikvidovatt a postavit n novou, která bude přináššet vyšší zisk.. M Morální zneh hodnocení vychází v z ekonomické e životnosti stavby a to u stavveb po osuzovaných h převážně z hlediska výnosu z doby, d po ktterou lze výýnos skuteččně oččekávat. U ostatních stavveb se sledujje to, po jako ou dobu bud dou splňovatt požadavky na so oučasný stan ndard v dispozičním řeešení, jejich adaptibilityy, variability,, respektováání so oučasných po ožadavků naa pohodu prrostředí, na vlastnosti týýkající se aku ustiky, tepellné teechniky apod d. Fu unkční zneho odnocení vyychází z nejlepšího a nejvyššího využití v nem movitosti a její j vaariability a adaptibility vzhledem v k měnícím m se podmínkám, požadavků ům a trendům. Jako opotřebení v tomto o slova smyyslu považujeme nesch hopnost změěny vedoucíí k ou pracnost a finanční n náročnost vyynaloženou n na tuto změn nu. lepšímu využittí nebo velko Dáále omezeno ou možnostt rozvoje (n nástavby, přístavby a veestavby), přřipravenost na evventuální zm měny již dopřředu, zejmén na vhodným řešením ko onstrukcí (ún nosnost strop pů, ko omunikační p průchody, prrůjezdy, volb ba krovů s do ostatečným p podkrovím apod.), smluvvně váázanou časo ovou obsazenost, omeezenou využitelnost, regulační vliivy a zásah hy, neeuniverzálno ost prostorů aa ploch a takké nekvalitní vlastnické vztahy. Sttrategické zn nehodnocení í znamená sttav nemovito osti, kdy úzeemí, na kteréém se nacháází, jižž není žádan né, konstrukcce či architeektonicko‐staavební řešen ní je zastaralé, nemovito osti slo oužící stejnéému nebo podobnému u účelu se budují v no ovém, lépe vybaveném a přřístupném m místě, nemovvitost se posttupným okollním vývojem m přesunula do okrajovýých čáástí obce. V ttěchto případech je pro takovouto n nemovitost ssnížená možn nost prodeje e či prronajmutí a n není již tak výýhodné ji vlaastnit. Vaarianty výp počtu zneho odnocení sttavby a způsoby použžití jednotliivých variant. 52 2
Occeňování nemovitostí Zn nehodnoceníí lze chápatt jako rozdíl mezi hodnotou stavbyy oceňovanéé v současné ém stavu a podm mínkách a hodnotou téže t stavby za předpo okladu, že b by byla novvá. nehodnoceníí tedy předsstavuje náklaady, které by b bylo třebaa vynaložit, aby se stavvba Zn uvvedla do bezvadného stavu, odpovídaající novostaavbě. Zn nehodnoceníí však nelze zzcela přesněě zjistit, neexistuje zaručeená metoda jjeho výpočtu u a vššechny použíívané postup py nutno důssledně zvážit. Přři stanovení znehodnoceení stavby se s většinou pracuje s předpokláda p nou životno ostí stavby, případ dně životnosttí jejích jednotlivých částtí. Časový průběh znehod dnocení je jaako matematická funkce závvislá na stáří stavby a a předpoklád daném proccentu pokle esu ho odnoty stavby. Průběh funkce pakk může být lineární, kvvadratický, lo ogaritmický, či prrobíhající dlee různých kombinací k fu unkcí. Tento o pohled je ale příliš jeednostrannýý a zjeednodušený. Jde spíše o matemaatický mode el, výpočet založený naa teoretickýých záákladech. Při tržním ocen nění v každém m případě přři určení zneehodnocení h hraje důležittou (i rozhodující) roli odborno ost a zkušeno ost posuzovaatele. Jee nutné vzít vv úvahu napřříklad to, že sstáří nemusí ještě nutně znamenat snížení hodno oty (kamenné zdivo historickéé stavby), neboť‘ konstrukce bezch hybně plní svvoji funkci. Na drruhou stranu u vada, brán nící okamžittému užívání stavby, bu ude mít určitě významnou ceenotvornou funkci (její vliv by se patrně promítl jako srrážka z cen ny rovnající se náákladům na její odstran nění). Odhad du znehodn nocení musí předcházett zjištění, zd dali zn nehodnoceníí má odstraanitelný neb bo neodstran nitelný charakter. Součaasně je nuttné urrčit, zda znehodnocení je možno po osuzovat ke stavbě jako celku, zdali postačí hru ubé a případně střednědobéé životností,, či děělení stavby na prvky krrátkodobé, dlouhodobé d zd da je nutné znehodnocen ní vztahovat k jednotlivým m dílčím vybavením a konstrukcím. V úvahu připaadají tyto po oužitelné varrianty výpočttu resp. odh hadu znehodnocení stavb by: a) Globální způ ůsob ‐ pro od dhad opotřebení stavby jjako celku. č stavby jsou stejně ě staré, neb byla provedena přístavb ba, ‐v případě, žee všechny části delné údržběě veestavba či náástavba a majetek je podroben pravid ‐ss lineárním průběhem p p celou dob po bu životnosti, nebo rozd dělené do díílčích obdob bí v ráámci celkové životnosti ‐s nelineárním m průběhem m podle křiivek jako např. n kvadraatické, logarritmické apo od. mbinované (lineárně kvadratické apo od.) ‐vzájemně kom ůzných životností jednottlivých konsttrukčních čáástí b)) analytický způsob ‐ prro odhad rů stavby, zeejména tam, kde byly pro ovedeny změěny stávající stavby (přísttavba, nástavvba, vestavb ba), byyla proveden na generální oprava mim mo běžnou ú údržbu, u hisstorických staveb, u stavveb vee zvláště špaatném či zvláště dobrém m stavu, ale také kdyko oli uzná znalec za vhodn né! ‐jaako součet d dílčích znehodnocení jedn notlivých kom mponentů sttavby, kdy vááhu tvoří jejiich prrocentuální ccenové podíly
53
Occeňování slo ožek podnikání dílčích znehodnocení jedn notlivých komponentů stavby, kdy váhy odpovíd dají ‐jaako součet d zaařazení mezi prvky krátko odobé, dlouh hodobé a příípadně střednědobé životnosti c) nákladový zzpůsob ‐vyjádření zn nehodnoceníí jako odpo očet náklad dů nutných na uvedeení stavby do beezvadného sttavu ‐vyjádření zneehodnocení jako odpoččet nákladů ů nutných na n odstranění vad dílčíích ko omponentů sstavby oceňování ‐ vvýpočet hod dnoty pozem mku porovnááním 1. Porovnávaací způsob o orovnávací m metoda vych hází ze skuteečných kupníích resp. pro odejních cen n realizovanýých Po naa trhu nem movitostí. Taato metoda vychází ze srovnání většího v počttu obdobnýých po ozemků resp p. jejich realiizovaných ceen. Obdobno ostí pozemku u je třeba ch hápat zejmé éna jejjich podobn nost z hlediska hlavních h hodnototvvorných fakttorů, jakými jsou poloh ha, veelikost apod. Důležitý fakktor představvuje také časová blízkost realizace p použitých cen n k daatu ocenění. Z hlediska věrrohodnosti výsledku v zjišštěného na základě z poro ovnávací meetody je třeb ba, ab by použitá data d byla staatisticky releevantní. K měření m relevvance lze po oužít napříkllad vaariační koeficient (čím nižší, tím kvalitnější data) d resp. stanovení určité hladiiny prravděpodobn nosti, na které se má výsledek pohyb bovat. drojem srovvnatelných cen c jsou vlastní databáze, cenovéé mapy, weebové nabíd dky Zd Přři porovnání se testují jed dnotlivé shody a odlišnosti pozemků, mající vliv n na cenu. Jed dná see zejména o fyzické parametry, poloha, závady, m možnosti vyu užití, zpeněžžitelnosti apo od. orovnávání d dvou pozemků pomocí in ndexové me etody Po Indexové mettody jsou založeny na principu od dvození hod dnoty pozem mku ze znám mé odnoty jinéh ho pozemku u na základěě zohlednění některých jeho odlišn ných vlastno ostí ho po omocí indexů ů. uto metodu využíváme p při porovnávvání ceny pozzemku prodaaného s ceno ou podobné ého Tu po ozemku odhaadovaného. Postupujeme takto: o U pozemku sse známou ccenou vypočtteme jednotkovou tržní ccenu d tabulky index srovn návacího pozzemku — pro p o Pro tento pozemek vyypočteme dle
54 4
Occeňování nemovitostí jednotlivá kritéria dosadím me koeficientt a násobeníím všech koeeficientů dosstaneme inde ex. u závazná a lze je podle p potřeb upravvovat. Krritéria nejsou Indeex=AxBxCxDxExF ovnávacího p pozemku dělííme jednotko ovou cenu srrovnávacího pozemku a o indexem sro bdržíme stan ndardní jedno otkovou tržn ní cenu. ob Po o násobení p příslušných kkoeficientů o odpovídajícícch vlastnosteem oceňovan ného pozem mku dáále vypočtem me index oceeňovaného pozemku o tímto indeexem násob bíme standardní jednottkovou tržníí cenu a zíískáme odh had jednotkové tržžní ceny oceň ňovaného po ozemku. o tuto jednotkkovou cenu n násobíme výýměrou oceňované nemo ovitosti a získkáme její cen nu. Neejlépe je porrovnávat s více pozemky pro získání o objektivnějšíího výsledku. Ob becné vlivy p působící na ttržní hodnottu staveb a p pozemků Naa trhu s nem movitostmi lzze vysledovaat řadu nejrů ůznějších zákkonitostí, principů a znakků, ktteré s různo ou intenzitou spolupůso obí při tvorb bě hodnoty. Ty je možžno při tržn ním occeňování s výhodami vyu užít jako zácchytných bod dů, na jejichžž základech jje možno zaačít po ostupným skkládáním a do oplňováním dotvářet celkový názor n na tržní hodn notu. ůsobící síly Pů Z h hlediska tvo orby hodnotyy se jedná zeejména o tyto stimuly: ‐p politicko‐spráávní (hospod dářská politika státu, územní plánovvání, stavebn ní řád, daňo ová po olitika, bezpeečnost a ochrana, životníí prostředí, vveřejné zájmyy apod.) ost, výše výd dělků a z to oho plynoucíí kupní síla obyvatelstvaa a ‐eekonomické (zaměstnano živvotní úroveň, možnosti financován ní, hospodářský rozvoj,, situace vee stavebnicttví, úrroveň techno ologií, inflacee, vývoj úrokkových měr, ú úroveň služeeb apod.) ‐so ociálně‐dem mografické (vvývoj popullace, velikosst rodin, úroveň vzdělání, standaard byydlení životní styl‚ sociáln ní politika stáátu, sociální podpory, psyychologické vlivy apod.) ‐fyyzikální, zejm ména poloh ha, rozsah a a velikost, způsob z zástaavby, topografie, souse edi‚ do oprava‚ zainvestovanostt, architektura, životní prostředí, p vyybavení, vyu užitelnost, sttáří staveb, stav úd držby, technická, ekonom mická i moráální životnostt a další. Vššechny uved dené, ale i další d vlivy jee třeba při tržním oceň ňování uvažovat ve vše ech
55
Occeňování slo ožek podnikání ouvislostech, neboť jsou u vzájemně provázány, doplňují se a na ceno otvorbu půso obí so ko omplexně. V mnoha případech jsou zzcela protich hůdné a půso obí s různou intenzitou aa určitý stim mul, ktterý pro daný účel využittí či pro vlasstníka předsttavuje subjektivní výhod du, může v jiiné sittuaci znamen nat nevýhod du a naopak. pecifické vlivvy působící n na tržní hodn notu lesních pozemků Sp ména faktoryy související s těžbou s dře eva. Je třebaa rozlišovat llesní pozeme ek, Vliv mají zejm lesní porost a les. Oceňovaat by se měl les jako cele ek. Vlivy, které so ouvisejí s lesn ním porostem m: -
stáří a kvalita porostu, tyyp porostní skupiny, zkkamenění, do oba obmytí, bo onitní stupeň ň.
ouvisejí s lesn ním pozemkeem: Vlivy, které so -
po oloha pozem mku, veelikost, rozloha a tvar pozemku, přřístup na pozzemek.
Dáále je pak třeeba zkoumatt: -
m místní klimatic cké podmínkky, skklon svahu, orrientaci ke svvětovým straanám, hloubku humu usové vrstvy,, ůdy. prrůvzdušnost a vlhkost pů
mku Trržní ocenění stavby na vllastním a naa cizím pozem Trržní ocenění stavby na vlaastním pozemku: Náávrh tržní ceny na základ dě níže zjištěn ných hodnott odnota zjišttěná srovnání neboli hodnota, h za kterou by bylo možn no nemovito ost Ho reealizovat na trhu. Tato hodnota vychází z realizovaných neebo inzerovaaných prode ejů srovnatelných h nemovitosttí v daném úzzemí. 56 6
Occeňování nemovitostí Zjištění výnosové hodnotyy neboli jistiiny, kterou je j nutno při stanovené úrokové sazzbě oky z této jisttiny byly stejné jako čistýý výnos z nem movitostí. uložit, aby úro Zjištění věcné hodnoty, co o je hodnotaa odpovídajíccí průměrně opotřebenéé věci stejné ého stáří a přiměřeené intenzityy používání. Trržní ocenění stavby na cizzím pozemku u c na zákkladě níže zjištěných z ho odnot se zo ohledněním znehodnoce ení Náávrh tržní ceny neemovitosti vllivem možnýých problémů ů vzniklých zájmy vlastníka pozemku. Zjistí se nejprvve výnosová hodnota staavby bez poze emku. Při sro ovnávací meetodě se použijí reeferenční nem movitosti na cizím pozem mku. Occenění nedo okončené staavby m dokončení a Occeňuje se výýnosovým oceněním podle předpokkládaného sttavu po jejím sn níží se podle stupně rozeestavěnosti o podíly chyybějících a nedokončený n ých konstrukkcí. Po okud je stavvba nedokon nčená jen z menší části,, oceníme jii jako by byyla dokončen na. Od dečteme náklady na do okončení v d daném místě ě a k datu ocenění o obvyyklé. Pokud je stavba rozestavěná pouzee z malé čássti, oceníme e tržně staveební pozemek a přičtem me nááklady na prrovedené ko onstrukce v daném místtě a čase ob bvyklé. Poso oudíme, zda je vh hodné stavbu dokončovaat vzhledem k nejvýhodn nějšímu využžití pozemku u, jinými slovvy, zd da rozestavěn ná stavba po ozemek spíšee neznehodn nocuje. nického zhodnocení pozzemku Vaarianty techn Po ozemek, jakožto část zeemského po ovrchu, má určitou hod dnotu již svo ou existencíí a přřírodou, tedyy půdou včetně nerostnýých, vodních h či jiných zd drojů a původních porostů. Trržní hodnota pozemku v podstatě vzn niká až teprvve v důsledku u poznání užžitečnosti ne ebo lid dské činnosti. Tato liská činnost, kteerá má významný vliv na hodnotu p pozemku, býývá ozznačována jaako zhodnoceení pozemků ů. outo lidskou činností, kteerá může býýt orientovan ná na, pod nad povrch pozemku, mů ůže To býýt: • prosté využívání přírodních zdrojů • kultivace pů ůdy • smysluplná vvýsadba kulttur • ttechnické zh hodnocení stavebních pozemků‐zástaavba a výstavvba Přředmětem sm měny (a tedyy i oceňování) jsou tzv. omezené přírodní zdroje, ať‘ už se jed dná
57
Occeňování slo ožek podnikání odní léčivé zzdroje a zdro oje o obnovitelnéé (zemědělskká půda, lesní půda a porosty, příro od, vodní zdroje a stavvební pozem mky), nebo neobnovitellné přřírodních miinerálních vo (lo ožiska nerosttů). U technického o zhodnocen ní pozemku se jedná o veškeré v tech hnické činno osti, opatření a stavební úpraavy, které se promítnou do cenyy pozemku.. Je nutné na techniccké zh hodnocení naahlížet v několika sférách h: pohled na danou oblast a okolí ‐p ‐p pohled na blízzké okolí pozzemku ‐p pohled na vlaastní pozemeek Z pohledu širššího okolí je nutné se opíírat o územn ní plán a zám měry pro dan nou oblast, a to hlediska: z h ‐řeešení dopravvní situace vv dané oblassti (jak z hled diska odstup pu od hlavníích tepen, ale i přřístupnosti na hlavní kom munikace, apod.) ‐řeešení ekologgie a životníh ho prostředíí dané oblasst (technickéé řešení čistíren odpadníích vo od, charakteer průmyslovvé zóny a řešení ř exhalaací, stupeň znečištění, rozsah a drruh škkodlivin apod d.) ‐řřešení infrasttruktury a slu užeb ‐řeešení a stupeeň zainvesto ovanosti Z pohledu blízkého okolí v oblastech: městská doprrava, dostup pnost zastávkky, ‐řeešení dopravvní situace v daném místtě (místní a m čeetnost spojů apod.) ‐řeešení životníího prostředíí vytvářenéh ho nejbližším okolím bchodů a služžeb v daném m místě ‐řeešení sítě ob peň zainvestovanosti kon nkrétního okkolí, osvětlení ulic, parkkoviště, opěrrné ‐řeešení a stup zd di, hlukové cllony, kompleexnost, dokončenost apo od. mku: Z pohledu vlasstního pozem
58 8
Occeňování nemovitostí ní přejezdů, možnost parkování či stání i mim mo ‐sttav komunikací u pozeemku, řešen po ozemek napojí pozem mku ha požadované sítě (voda, plyn, kanalizace,, teplo, elekktrická energgie, ‐n teelefonní a slaboproudé ro ozvody apod.) a jejich kapacity. dené tvoří souhrn výhod d a nevýhod d, je nutné posoudit p jejich sílu vlivu u a Všše výše uved do opady, závažžnost, řešiteelnost v návvaznosti na čase, výhled dovost. Vše ovlivní poto om ho odnotu nemo ovitosti. 4.7
Oceňovvání bytu v o osobním vlasstnictví, regu ulované náje emné
blice v dnešn ní době rozliššujeme tři záákladní kateggorie bytů, aa to v závislo osti V České repub naa osobě jejich h vlastníka. U Uvedené tři kategorie se obvykle ozn načují jako tzzv.: ‐ d družstevní byyty, ‐ b byty nájemníí, ‐ byty přímo vlastněné (ččasto je užívván nepřesn ný výraz “byyty v osobním m vlastnictvví‘). Dn nes je převláádající formo ou bytového o vlastnictví přímé vlastn nictví bytovéé jednotky‐ jde j o byty označované jako tzvv. “byty v osobním vlastn nictví“. oto označen ní je nepřesné užíval jee českoslove enský občanský zákoník (zákon teh hdy To ro ozlišoval dvě kategorie vllastnictví, a tto socialisticcké společenské vlastnicttví a vlastnicctví ossobní). Od 1. ledna 1992 2 občanský zákoník z užívvá již pouze jediný j pojem m “vlastnictvví“. Byytem v osobním vlastnicttví se tedy hovorově ozn načují byty, kkteré patří přřímo konkrétní fyzické osobě,, jež je obvykkle jejich obyyvatelem. bvyklá (obeccná, tržní) ce ena bytu Ob Ob becně závazná metodikaa ‚ jak stanovvit cenu bytu neexistuje. Byt je speciffikem, zejmé éna v d dnešní době omezeného o množství byytů a uměle „regulovanéého nájemnéého“. 1. Nákladová m metoda při ttržním oceněění bytů Jeedná se o nákklady na poříízení stavby (za jednotku u m3, m2). 2. Výnosová m metoda tržním m ocenění byytů Metoda je zaaložena na posouzení, M p z je pro mne výhodn zda nější koupit nemovitostt a prronajímat ji, nebo cenu nemovitosti uložit do peněžního p ússtavu a při určité úroko ové míře pobírat ú úroky.
59
Occeňování slo ožek podnikání 3. Porovnávaccí metoda přii ocenění byttů e bude přibliižně stejná vvýměra, stejjný Jee možno porrovnávat bytty jako kusyy, pokud zde po očet a vybavení místnosttí a poloha. ena administtrativní (úřední) Ce Naa základě plaatné oceňovaací vyhlášky. REEGULOVANÉÉ NÁJEMNÉ ‐‐ popis Pů ůvodní vyhlááška č. 176 6/1993 Sb., o nájemném m zbytu (reegulované n nájemné), byyla zrušena Ústavním soudeem, stejně jako násled dné pokusyy Ministerstvva financí ČR o regulaci cen novým výměěrem. Regulaaci nájemnéh ho je možnéé provést po ouze zákone em, ktterý však zatíím nebyl sch hválen a není známá ani jeho možná konečná podoba. Lze te edy řícci, že nájem mné z bytů v v současné době d regulo ované není a a že při uzavírání nájem mní sm mlouvy neexxistuje žádnéé omezení pro p stanoven ní výše nájem mného. Na druhou stranu vššak v existujících nájemních vztazích není možné bez souhlassu nájemce n nájemné zvýššit. Prroblém tak může nastat pouze v případech p uzavřených nájemních n smluv na do obu urrčitou ‐ po skončení doby platnossti smlouvy totiž samozřejmě pron najímatel ne ení po ovinen uzavřřít s nájemceem nájemní smlouvu zno ovu, tím mééně za shodn ných podmín nek (včetně výše n nájemného). Náález ústavníh ho soudu Vyyhláška Miniisterstva finaancí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plně ění po oskytovaná s s užíváním bytu, b ve zněění pozdějšícch předpisů,, se zrušuje dnem 31. 12. 1 20 001. Od důvodnění: vyyhláška č. 176/1993 1 Sb b., chrání po ouze skupin nu nájemců v bytech ss regulovanýým náájemným. Zaakládá tak rozdíl a nerovn nost mezi vlaastníky domů ů s nájemním mi byty, v nicchž jso ou byty s reegulovaným nájemným, a vlastníky domů s bytty, ve kterýcch je nájem mné sjeednáváno do ohodou smlu uvních stran (pronajímattel ‐ nájemcee). Dále takéé zakládá rozzdíl a nerovnost mezi nájem mci bytů v domech s nájemními byty, v nichž jsou byyty s rregulovaným m nájemným m, a nájemcii bytů v domech s byty, ve kterýcch je nájem mné sjeednáváno dohodou d sm mluvních straan. V obou u případech se tak dějje na záklaadě ro ozlišování sub bjektů dle majetku. Vyyhláška č. 17 76/1993 Sb., v aktuálním znění se nevvztahuje na b byty: a) bytových družstev zříízených po roce 1958, jde‐li o byyty postavené s finančční, úvvěrovou a jin nou pomoci podle předpisů o finanční, úvěrovéé a jiné pom moci družstevvní byytové výstavby, u nichž jee nájemné určováno pod dle zvláštního o předpisu,
60 0
Occeňování nemovitostí hospodaří diplomatický sservis, b)) se kterými h c) pro byty a domy postavené bez úččasti veřejnýcch prostředkků, pro kteréé bude vydáno olaudační rozzhodnutí po 30. červnu 1 1993, ko d)) pro byty, o o nichž se sjednává nájeemní smlouvva s novým nájemcem, n kkromě případů záákonného přřechodu nájm mu, výměny bytu, bytovvé náhrady a a služebních bytů vojáků ů z po ovolání, e) je‐li jejich nájemcem právnická p osoba, která nemá n sídlo na n území Čeeské republiky, neebo fyzická o osoba, která nemá trvalýý pobyt na území České republiky, nebo zahraničční zaastupitelský ú úřad nebo diiplomatická m mise.
4..8 Oceňo ování speciifického majetku ‐ ((kostely, kultturní památky, letiště, jaatka) a návrh h hodnoty Přři návrhu ho odnoty cenyy konkrétního specifickkého majetkku nelze vzh hledem k je eho sp pecifičnosti a a jedinečnosti použít žádný přesnýý algoritmuss. Je třeba ho posuzovvat v iinterakci s daaným trhem nemovitostí a řádně vyh hodnotit všeechny vlastno osti, paramettry a rizika oceňo ované nemovvitosti s přihllédnutím k je eho specifickkým vlastnosstem. Je nuttno v pom mocných hodnot, ale zvvažovat ceno ové vyycházet ze záákladních paarametrů a výpočtů vliivy relevantn ního trhu, rizzika a filozoffii specifickéh ho majetku ((cenotvorné faktory jiné ého drruhu). To vše, zjednoduššeně řečeno o z pohledu potencionáln ního kupujíccího pak vyú ústí vee zdůvodněný odhad obvyklé cenyy. U specifických majetků je třeb ba dle situaace a použitelnostti klást váhu na výběrr metody pro stanoven ní návrhu h hodnoty‐věcn né, orovnávací. výýnosové a po U majetku jako letiště jee třeba uvažovat speciffický trh, zvvažovat okollnosti prode eje, faktory působ bící na ekono omickou výnosnost při vvýpočtu výno osovou meto odou, celkovvou sittuací a marrketing v oboru (leteckáá doprava, doprava ob becně), parametry lokální‐ možnosti a kaapacity letišttě, vytíženosst, jiné možn nosti přepravy, trendy vv používání let. opravy obeccně, při obd dobně využitelném zaříízení, možnost alternattivního využžití, Do po ožadavky na přepravní kaapacity v releevantním reggionu, turistiický ruch,…. Jatka se budo ou oceňovat obdobně, tzzn. zkoumán ní ekonomickké situace, trendy na trh hu, vzzdálenost od hranic, komunikační k ích tras, zaaměstnanostt, technologgickou úrovveň vyybavení, goo odwill značkyy (v případě ocenění v ssouvislosti s prodejem firmy), aktuállně legislativní a jiné normy a požadavky vv rámci norem m EU,… ostely a jiné kulturní památky. Zde Z nastává problém s návrhem s ttržní hodno oty. Ko Výýnosová mettody je zde problematiccky použiteln ná vzhledem m k omezením m vyplývajíccím z ccharakteru ochrany a omezení na tomto tyypu nemoviitostí. Často o se používvají ad dministrativn ní ceny, cenyy pozemků. V V praxi se čassto používajíí dohadní řízeení sjednanýých ceen. Používají se při porovvnávací meto odě.
61
Occeňování slo ožek podnikání majetku v zááplavovém ú území ‐ zzpůsob tržního ocenění m t majetek pro p např. baankovní zástaavu nevhodn ný je nutné vycházet v ze skutečné míry m ‐ tj. oh hrožení nem movitosti (l0 00letá voda,, 50letá vod dy, pravidellné mírné zzáplavy apod.) v porovnání s délkou např. trvání zástaavy s nemovvitosti, resp. doba, po níž n stojí a neebyla poškozena (zničen na) ‐ důležité je stáří zááplavou ‐ míru ohrožeení je možné kompenzovaat kvalitní po ojistkou nem movitosti diska využitíí (obytná zó óna ve městě, ‐ posouzení lokality umísstění nemovvitosti z hled ch hatová zástavvba ve volnéé krajině) z h hlediska reálného zájmu ‐ poptávky ((kvalitní stavvby k ttrvalému byd dlení stavby s kratší životností pro re ekreaci), z hleediska nákladů na staveb bní úp pravy omezu ující nebezpeečí znehodnocení nemo ovitosti, resp p. pořízení nové stavby pří jejjím zničení (na ( výši skuttečně realizo ovaných cen n nemovitosttí v záplavovvém území má m v ssoučasné do obě vliv vědo omí nedávných ničivých zzáplav v ČR, která způsobila pokles ccen neemovitostí v ohrožených v h či zničenýcch oblastech h. Otázkou je délka obd dobí, po něžž si „trh“ toto bud de „pamatovat‘).
4..9 Oceňo ování věcnýých břeme en Věěcná břemen na omezují vlastníka v nemovité věci ve prospěch h někoho jin ného tak, že je po ovinen něco o trpět, něčeeho se zdržeet, nebo ně ěco konat. Práva P odpovvídající věcnýým břřemenům jso ou spojena b buď s vlastniictvím určité é nemovitostti, nebo patřří určité osob bě. Věěcná břemeena spojená s vlastnicttvím nemovvitosti přech házejí s vlastnictvím věci naa nabyvatelee. ozlišujeme teedy: Ro •
•
věcná břeemena vázan ná na věc („ in rem“) – su ubjekt oprávvnění je určeen tak, že jím m je vždy vlasstník věci, změna z opráávněného su ubjektu nem má vliv na další existenci věcného břemene věcná břeemena vázan ná na určitou u osobu („ in n personam““) – oprávněěný subjekt íí je určen zceela konkrétněě a oprávněn ní svědčí pou uze tomu, existence toho oto druhu VB B je spojena s s existencí oprávněného o o subjektu. S jeho zánikem (smrtí fyzické osob by, zánikem p právnické ossoby) zaniká také věcné b břemeno.
Po okud se účaastníci nedohodli jinak, je ten, kdo o je na záklladě práva odpovídajícíího věěcnému břem meni oprávn něn užívat cizí c věc, povvinen nést přiměřeně p n náklady na její j zaachování a opravy; o užíváá‐li však věc i její vlastníík, je povineen tyto náklaady nést pod dle míry spoluužívvání. o břemene Vzznik věcného p sm mlouvou, naa základě závěti ve spojjení s výsled dky Věěcná břemena vznikají písemnou řízzení o dědicttví, schválenou dohodou u dědiců, rozzhodnutím příslušného o orgánu nebo ze záákona. Právvo odpovídaající věcném mu břemen nu lze nabýýt také výýkonem prááva
62 2
Occeňování nemovitostí (vydržením); u ustanovení §§ 134 zde plaatí obdobně. K nabytí prááva odpovídaajícího věcnýým břřemenům je nutný vklad do katastru nemovitostíí. mlouvou můžže zřídit věcné břemeno vlastník nem movitosti, po okud zvláštníí zákon nedáává Sm to oto právo i daalším osobám m. oučasně vlastníkem přilehlého pozzemku a příístup vlastnííka Neení‐li vlastníík stavby so kee stavbě nelzze zajistit jinaak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit vvěcné břeme eno vee prospěch vlastníka stavvby spočívajíccí v právu ce esty přes přileehlý pozemeek. o břemene Záánik věcného Věěcná břemen na zanikají ro ozhodnutím příslušného orgánu nebo o ze zákona. K zániku prááva od dpovídajícího o věcnému břemeni sm mlouvou je nutný n vklad do katastru u nemovitosstí. Věěcné břemeno zanikne, nastanou‐lii takové trvalé změny, že věc již n nemůže slou užit po otřebám oprrávněné osoby nebo pro ospěšnějšímu u užívání jejíí nemovitostti; přechodnou neemožností výýkonu práva věcné břemeno nezaniká. Vzznikne‐li zm měnou poměěrů hrubý nepoměr mezi m věcným m břemenem m a výhodou op právněného, může soud d rozhodnou ut, že se věccné břemeno za přiměřřenou náhradu om mezuje nebo o zrušuje. Neelze‐li pro zm měnu poměrrů spravedlivvě trvat na vvěcném plně ění, může soud rozzhodnout, ab by se namísto věcného p plnění poskyttovalo peněžžité plnění. Paatří‐li právo odpovídajíccí věcnému břemeni urrčité osobě,, věcné břemeno zanikkne neejpozději její í smrtí nebo zánikem. Neejčastější věccná břemenaa (VB) jsou: • • • • • • • • •
VB podle listiny VB chůze VB jízdy VB opravyy a údržby VB veden ní (liniové staavby) VB zřízení plotu, zdi VB spoluu užívání VB braní (čerpání) vod dy VB dolováání
ěcné břemen no z pohledu u oceňování Vě nalecky zde p přicházejí v ú úvahu dva prroblémy: Zn • •
určení ho odnoty věcnéého břemenee určení ho odnoty nemo ovitosti, na níž břemeno vvázne
63
Occeňování slo ožek podnikání uva a není ani a Jee si třeba uvvědomit, že VB není nájmem, není zde tedy náájemní smlou stanoveno náájemné. Vztaah vznikne jednorázově ě, zpravidla za jednoráázovou úplatu. ní obecné ho odnoty VB) sstanovit, jakáá je přiměře ená Úkkolem znalcee pak bude ((při stanoven výýše této úpllaty, aby přiměřeně kompenzovala újmu povin nného. Zpraavidla se bu ude jednat o částkku, která uložžena na přim měřený úrok by v budouccnu dávala částky, které by po o celou dobu u trvání břem mene přiměřřeně újmu ko ompenzovalyy (například při doživotn ním byydlení by měěly dávat čásstku, která by b po celou další dobu života ž oprávněného staččila naa úhradu nájemného za sstejné nebo ssrovnatelné bydlení). Occenění VB jaako takového je rozdílnéé od oceněn ní nemovitossti, na níž věěcné břemeno váázne (nemovvitost se zpraavidla znehod dnotí) a od o ocenění nem movitosti, v jeejíž prospěch h je věěcné břemeno zřízeno (zde není vždy v určeno,, že břemen no bude trvvalé, a poto om byy mohlo dojítt k situaci, žee nemovitostt nebude mo oci být užíván na). Z uvedeného vvyplývá, že sse bude vlasttně jednat o ocenění výn nosové – sou učet budoucíích čáástek (zisků n nebo ztrát), d diskontovanýých (odúroče ených) na současnost. o břemene je j nutné s ohledem o na dělení (užite ek, Přři výpočtu obecné hodnoty věcného ktterý z VB přináší oprávněěnému a závvady na nem movitosti povvinného) nutno přistupovvat k o ocenění. mu břemeni se upravuje zákonem č. 151/1997 SSb., Occeňování prááv odpovídajjících věcném o oceňování m majetku a o změně někteerých zákonu v platném znění v paraagrafu 1, hlaavy třeetí takto: ovídající věccnému břem meni se oceň ňuje výnosovvým způsobeem na záklaadě 1// Právo odpo ro očního užitku u ve výši obvyyklé ceny. 2// Ocenění po odle odstavce 1 se neu uplatní, jestliiže lze zjistitt roční užiteek ze smlouvvy, z vvýsledků řízení o dědictví nebo z rrozhodnutí příslušného p orgánu, pokkud při vzniiku věěcného břem mene byl ročční užitek z tohoto břemene uveden a není‐li o více než jednu třeetinu nižší neež cena obvyyklá. 3// Roční užitek podle odstt. 1 a 2 se nássobí počtem let užívání p práva, nejvýšše však pěti. 4// Patří‐li právvo určité oso obě na dobu u jejího života, oceňuje se desetináso obkem ročníího užžitku. 5// Nelze‐li cen nu zjistit pod dle předchozzích odstavců ů, oceňuje see právo jedn notnou částkkou 10 0 000 Kč. 6// Právo zřízené jinak nežž věcným břeemenem, obdobné právu u odpovídajíícímu věcném mu břřemeni, se occeňuje podlee odst. 1 až 5 5. ozhodující prro správnou volbu způso obu oceněníí věcného břřemene je m možnost urče ení Ro ro očního užitku u a jeho výšee. Obecně platí, že ve vě ětšině případů lze roční u užitek z výkonu vlaastnického práva k pozzemku stavb bě, bytu, nebytovému prostoru ztotožnit s vvýší ro očního nájem mného za jejich užívání.
64 4
Occeňování nemovitostí Po ostup při oceeňování nejččastěji používvaných věcn ných břemen 1. Právo bezplatného bydlení a// v bytě b// v rodinném m domě V obou případ dech se použžije obvyklé nájemné, přřičemž vzhled dem k regulaci nájemné ého v bytě bude vee většině příp padů obvykléé nájemné o odpovídat reggulovanému nájemnému u. d a) Právo byydlení v bytě s regulovanýým nájemnýým ad Ro oční regulovvané nájemn né se stanovví podle vyhllášky Ministeerstva financí č. 176/19 993 Sb b., o nájemnéém z bytu a ú úhradě za plnění poskyto ovaná s užívááním bytu, v platném zně ění (d dále "vyhláška o nájemnéém"). Prro účely ocenění věcnéh ho břemene bezplatného o bydlení v b bytě se použžije regulovaané náájemné za 1 m2 započitaatelné podlahové plochy platné v den ocenění v konkrétní obci dle kategorie b bytu podle §§ 5 a 5a vyhláášky, případn ně podle § 6 odvozením zz ceny bytu. Po odle § 3 vyyhlášky o nájemném n s do započčitatelné po se odlahové plo ochy zahrnu uje po odlahová plocha místn ností a prosstor umístě ěných i mim mo byt, avššak užívanýých náájemcem, přřičemž podlaahová plocha WC, koupelny, koupelnového neb bo sprchové ého ko outu, spíže, komory, baalkónu, lodžžie, terasy, sklepa a jin ného prosto oru mimo byt, b see započítává jednou polovinou. Měsíční užitekk ‐ nájemné je násobkem M m započitate elné podlaho ové plochy aa ceny za 1 m m2 plochy v danéém místě (ob bci) ke dni ocenění o pro příslušnou kategorii k bytu. Přepočte se naa roční užitekk ‐ nájemné. Ceena věcného o břemene užžívání bytu je násobkem ročního užittku a příslušného počtu let po odle § 18 odsst. 3 nebo 4. Reegulované náájemné se po oužije pro zjištění ročníh ho užitku, je‐li věcné břem meno vztaže eno k bytu v bytovvém domě aa rovněž v těěch případech, kdy obsah h věcného břřemene urču uje užžívání pouze části rodinn ného domu, např. jedné místnosti nebo jednoho o ze dvou byytů v rodinném do omě apod. Prrostory, kterré oprávněn ný pouze sp poluužívá s jinými j osobami (nejsou u oprávněnýými ossobami), se d do celkového o ročního užiitku zahrnují poměrnou ččástí nájemn ného. So oučástí nájemného nejssou ceny slu užeb spojenýých s užíván ním bytu jako např. ce eny zaa vodné a stočné, dodávvku tepla, elektřiny, plyynu, odvoz odpadků, o úkklid a osvětle ení sp polečných prostor domu atd. Na cenu u věcného břřemene užíváání bytu nem mají vliv.
65
Occeňování slo ožek podnikání mného za 1 m m2 podlahovvé plochy, pllatného v daané Neejjednoduššíí cestou ke zzjištění nájem ob bci ke dni zjiištění ceny vvěcného břemene, je do otaz na příslu ušném odbo oru obecního o či městského úřaadu. ad d b) Právo byydlení v rodin nném domě Veelmi časté je věcné břem meno bezplattného užívání rodinného domu a pozemků tvořícíích s ním funkční celek předeevším v okru uhu blízkých příbuzných (rodiče a děěti, sourozen nci, prrarodiče a vnuci apod.).. V souladu s definicí obvyklé ceny (§ 2 zákona o oceňováání majetku) nelze osobní vzttahy při zjišťování ročníího užitku pro účely oceenění věcné ého břřemene brát v úvahu. Náájemné rodinných domů ů není cenovvě regulován no a sjednávvá se dohodo ou. Pro zjiště ění ro očního užitku u se proto po oužije obvyklé sjednané n nájemné pro o obdobný ro odinný dům. Po okud v dané obci nedoch hází k pronájmům rodinn ných domů (m malé obce), llze roční užittek stanovit pomo ocí regulovan ného nájemn ného. Dá se předpokládaat, že sjednan né nájemné by see v těchto lokkalitách od reegulovaného o nájemného o významnějii nelišilo. Neemá‐li obec nájemní bytyy, nájemné sse vypočte po odle vyhláškky o nájemnéém. 2. Právo užívání nebytovýcch prostor Náájemné z neebytových prrostor není cenově regu ulováno. Pro o zjištění roččního užitku se po oužije obvykklé nájemné za obdobný nebytový prostor srovnatelné kvality, velikossti, po olohy atd. 3. Právo přech hodu nebo přřejezdu pozeemku Prro ocenění to ohoto druhu u věcného břřemene se ro ozlišuje, zda právo přísluší omezeném mu okkruhu osob n nebo bylo zříízeno pro anonymní, neu určitý okruh oprávněných h. Dále sloužží‐li zřízení věcného břemenee osobním potřebám oprávněného o o (oprávněn ných) nebo je neezbytnou podmínkou pro o jeho podnikatelskou čin nnost. a) Věcné břeemeno přecchodu a přřejezdu pozzemku užívaané pro ossobní potře ebu op právněného (oprávněnýcch) Tyypickým příkkladem tohotto druhu věccného břeme ene je zřízen ní přístupovéé cesty k chaatě či rodinnému domu, garážži, zahradě ap pod. oprávně ěného na po ozemku jinéh ho vlastníka. Kee zjištění roččního užitku u pro účely ocenění o věcného břemeene se použžije regulovaané náájemné, neb boť tyto po ozemky nesllouží k podnikání opráávněného (m majitele chaty, ro odinného dom mu atd.). Maximální ročční nájemnéé je stanoven M no výměrem m MF č. 01/1 1999 z 30. liistopadu 199 98, ktterým se vydává seznam zboží s regu ulovanými ce enami pro rok 1999, a to v části I., od ddíl A,, položka 10. Reegulace podlle této položžky výměru čč. 01/ /1999 9 se nevztahu uje na nájem mné stanove ené v §§ 22 odst. 4 a 10 zákona č. 229/1991 1 Sb., o úpravvě vlastnickýých vztahů k půdě a jiném mu zeemědělskému majetku, v pozdějším m znění. Pod dle tohoto zákona z činí roční nájem mné 66 6
Occeňování nemovitostí z p pozemků, naa kterých byyla na základ dě územního o rozhodnutíí zřízena zah hrádková ne ebo ch hatová osadaa nebo byla zřízena před d 1. říjnem 1 1976, 10 % zz ceny pozem mku, odvoze ené z b bonitovaných půdně eko ologických jednotek (vyhlláška č. 215//1995 Sb.). Ro oční nájemn né z pozemkků náležejícíích do země ědělského půdního fond du, s výjimkkou po ozemků lesníího půdního fondu, činí 1 1 % z ceny po ozemku, pokkud se vlastn ník s nájemce em needohodnou jinak. b)) Věcné břem meno pře ho odu a přejezd du pozemku zřízené pro oprávněnéh ho (oprávněn né) v ssouvislosti s jeho podnikkatelskou činností Ro oční užitek see určí jako ro oční obvyklé sjednané náájemné, prottože jde o "p pronájem" čáásti po ozemku k po odnikání nájjemce. Může jít např. o o přístupovo ou cestu k zzemědělském mu neebo průmyslo ovému výrob bnímu objekktu, o přístup p ke skladům atd. Naa tyto případ dy se regulacce nájemného nevztahuje e. c) Věcné břem meno veřejnéé cesty V tomto případě je opráávněným veřřejnost, neo omezený a neidentifikov n vatelný soub bor su ubjektů. Nelzze určit ročn ní užitek, a p proto se použije pro ocenění věcnéh ho břemene 10 tiss. Kč. 4. Právo věcnéého břemenee pro energeetiku ‐ energe etické stavbyy En nergetické stavby s zahrn nují celou řaadu elektricckých rozvod dů, plynovodů, ropovod dů, teeplovodů, zássobníků podzemních i naadzemních, regulačních zařízení atd.. K nim se vááže zřízení ochran nných pásem m spolu s řadou omeze ení vlastníků ů nemovitosstí, na kterýých see energetickéé stavby nach házejí. Míru omezen M ní vlastnického práva a míru využiitelnosti pozzemku ovlivvňuje umístě ění en nergetické sttavby. Platí, žže větší omeezení je dáno o nadzemním m umístěním stavby, men nší, je‐li stavba (naapř. plynovod) pod zemí.. Zjištění ročníh ho užitku se váže k té čáásti pozemku u, u které om mezení vlasttnického prááva vyyplývá z popisu věcného břemene ve smlouvě, přřípadně přím mo v příslušnéém zákoně. Jd de‐li o staveební pozemek, stanoví se roční užitek u ve výýši obvykléh ho nájemného zaa srovnatelnéé pozemky. Po okud toto obvyklé o nájeemné nelze zjistit (chyb bí informacee o pronájm mu), použije se sim mulované náájemné. Simulované náájemné lze u určit jako dan né procento z ceny pozem mku a) v úrovni obvvyklé ceny, b)) uvedené v ccenové mapěě obce,
67
Occeňování slo ožek podnikání dle cenového o předpisu (zzákon č. 151/1997 Sb. a vyhláška č. 3 3/2008 Sb., vvše c) zjištěné pod nění). v aaktuálním zn Prrocentní pod díl z obvyklé ceny staveb bního pozem mku by měl odpovídat u uplatňovaném mu úrročení vkladů ů v peněžních ústavech. Zp pravidla se bude pohybovvat mezi 4 ažž 5 %. Jd de‐li o zeměědělskou půd du, stanoví se roční užiitek ve výši nájemného podle záko ona č. 229/ /1991 Sb., v pozděějším znění, to je ve výšši 1 % z cenyy pozemku p podle vyhláššky č. 215/1995 Sb b. Jd de‐li o lesní pozemek, jee roční užitek stanoven obdobně o ve výši 1 % z ceny pozem mku zjiištěné podle cenového p předpisu (zákkon o oceňovvání majetku a prováděcíí vyhláška). V souvislosti s energetickou stavbou u na daném m pozemku mohou být zřízena věccná břřemena i na jiných pozem mcích s jiným mi vlastníky.. Může jít o povinnost umožnit přísttup přřes přiléhajíccí pozemek zza účelem op prav energettických vedení, při havárriích atd. Nejjde o zřízení trvaalé cesty ani pravidelněě se opakujíící užívání. V V těchto přřípadech nelze ob bjektivně vym mezit míru omezení o vlasstnických prráv majitele pozemku a doporučuje se prroto využít ustanovení § 18 odst. 5 a ocenit věcné é břemeno ččástkou 10 tiss. Kč. 5. Právo věcnéého břemenee ve prospěcch stavby na jiné stavbě Do o 30. 6. 199 98 vznikalo věcné břem meno povolením stavby na stavbě. Od 1. 7. 19 998 s ú účinností staavebního zákkona č. 83/1 1998 Sb., žád dá‐li stavebn ník o takovou u stavbu, musí mít podle § 58 odst. 5 5 zákona předem p uzavřenou doh hodu o věccném břeme eni s vvlastníkem spodní s stavb by. Platí to samozřejmě i v těch příp padech, kdy se obě stavvby staví současněě. Jde např. o o terasovité d domy, patrové garáže ap pod. Užžitek lze v těchto t přípaadech vyjádřřit úsporou nákladů na základy staavby, rozdíle em náákladů spod dní a horní stavby. Roční užittek je pod dílem zjištěěného rozd dílu a předpokládaaného počtu u let životno osti stavby, v jejíž pro ospěch je věěcné břeme eno zřizováno. Přři realizaci horní stavby na stavbě již zbudované a stavebně neporovnatelné se zjiistí ob bvyklá cena zzákladů podobných objeektů, případn ně obvyklá ceena podobnýých stavebníích ob bjektů postavvených na po ozemku a po orovná se s ccenou stavbyy na stavbě. 4.10 POSTUP P PŘI OCENĚĚNÍ NĚKTERÝ ÝCH VĚCNÝCH BŘEMEN Prrávo čerpání vody ze stud dny Vzzhledem k prroblémům zjištění spotřeeby vody dop poručuje se p pro ocenění věcného břřemene ustanovení § 18 odst. 5, tj. 10 000 Kč. Prrávo chovu d domácího zvíířectva
68 8
Occeňování nemovitostí Ob bdobný případ. Doporuččuje se rovněěž využít ustaanovení § 18 odst. 5. Prrávo podílet se na úrodě zahrady Ro ozhodující jee formulace věcného břřemene. Při přesném urrčení podílu (např. 1 tunu brrambor ročně, 50 kg jablek atd.) lze rroční užitek vvyčíslit pomo ocí obvyklých h cen určenýých drruhů ovoce či zeleniny v den ocen nění. Při ob becné formu ulaci užitku ze zahrady se do oporučuje ro ovněž využít ustanovení §§ 18 odst. 5. Prrávo opatrovvání oprávněného Ro ozhodující je opět formulace práva věěcného břem mene. Doporručuje se pou užít ustanove ení § 18 odst. 5. Prrávo přístup pu vlastníkaa nemovitossti přes pozemek jinéh ho vlastníkaa při nutnýých op pravách a úd držbě Jd de např. o přístup ke stěně domu u, která je na hranici pozemku jin ného vlastnííka přři opravě, o m možnost údržžby a oprav plotu z pozemku souseda atd. Prrotože se nejedná o zřízeení trvalé přřístupové cessty, ale o mo ožnost přech hodu pozem mku v předem neu určené době a četnosti, nelze věcné é břemeno přesně p vymeezit, a proto se po oužije 10.000 0 Kč. Ossnova posud dku a postup p při oceněníí věcného břřemene Ossnova posud dku: 1) vymezení obsahu 2) vymezení ro ozsahu 3) Váže se… (id dentifikace n nemovitosti, resp. její urččité části) 4) Délka trvání 5) Roční užitekk 6) stanovení h hodnoty (dle doby trvání — např. věččná renta, mííra kapitalizaace) Scchéma postu upu: 1) identifikacee nemovitostti‚ k níž se věcné břemeno vztahuje — — dle KN a daalší (číslo po opisné, orien ntační, evidenční) 2) identifikacee osoby povin nné — názevv, sídlo‚ IČ, r. č.‚ příp. spo oluvlastnický podíl 2) 3) identifikacee osoby oprávněné dtto 2 4) druh věcného břemene — ze stávající smlouvy, příp. požadaavku objednaatele oceněn ní 5) obsah věcného břemene dtto 4) ‐ zzjistíme druh h věcného břřemene, resp p. kolik věcnýých břemen budeme oceeňovat a ke ktterým nemovvitostem. Nu utná podrobn ná specifikacce! 6) stanovení ro ozsahu věcného břemen ne — např. jaak velká a kteerá část pozeemku (geometrický plán) nebo vvýčet místnosstí včetně jejjich ploch ap pod. 7) analýza listiinných podklladů — příp. vyžádání daalšího doplněění podkladů (fo otodokumen ntace, zátěžee, stavební a regulační po odmínky atd..) 8) zjištění dalšších věcných břemen neb bo omezení mlouvy o zříze ení věcného břemene, reesp. zjištění 9) stanovení vvýše ročního užitku ze sm ob bvyklé ceny rročního užitkku (dle účelu u a zadání oce enění)
69
Occeňování slo ožek podnikání 0) zjištění nákladů na zacchování a oprravy nemovitosti roční od dpisy, daň z nemovitostíí, 10 po ojištění, náklady na opravvy (účetnictvví, smlouvy) 11 1) úprava roččního užitku o náklady naa zachování aa opravy věcci — zjištění ččistého ro očního užitku u oprávněnéh ho 12 2) stanovení doby trvání věcného břeemene (dle ssmlouvy, délkka života oprrávněného) 13 3) výpočet ceeny věcného břemene — — roční užitekk po dobu trvvání užívání práva (věčnáá reenta, dle stářří oprávněné osoby apod. (lzze využít i pro výpočet z h hlediska povvinného — te edy ztráta z vvěcného břem mene
4..11 Specifika oceňovvání nemovitostí v ČR a zahran ničí Occeňování ne emovitostí u nás Výývoj a součaasný stav occeňování nem movitostí souvisí s vývojjem trhu neemovitostí. Trh T neemovitostí u nás se postu upně začal ro ozvíjet po roce 1989. Jeh ho rozvoj je sspojen jednak s od dstraňováním m různých administrativvních resp. le egislativních překážek jeeho fungováání, jednak s posttupným vývvojem nabídky a poptávvky. Vzhledeem k tomu se jednotliivé seegmenty trhu u nemovitosttí rozvíjejí ro ozdílným tem mpem. Zaatímco oblasst trhu nem movitostí s nebytovým využitím jee regulovánaa pouze slaabě (n např. omezen ní zahraničníích subjektů nabývat přímo vlastnickké právo k nemovitostem m), je regulace v oblasti byd dlení poměrně silná, sp počívající nejjen v příméé regulaci výýše náájemného pro část nájemců, ale také t z hlediska trhu neemovitostí m málo efektivvní occhraně nájem mců. Stupeň rozvoje a přřípadná ome ezení z tohotto titulu je ttřeba zohlednit přři oceňování.. Patrně nejrrozvinutější je trh kancelááří zejména vv Praze, na kkterý vstoupili i mnozí zahraniiční, institucionální invesstoři. Tento trend spolu s celosvětovvou globalizací prrobíhající naa trhu nemo ovitostí bud de mít v bu udoucnu jisttě vliv na ssílící používáání mezinárodně uznávaných přístupů k oceňování nemovitostí i u u nás. Veelký vliv na rrozvoj praxee oceňování nemovitostí u nás má i vývoj na trhu hypotečníího fin nancování. Jeho prvním impulsem se stalo posskytování státní podporry hypotečníích úvvěrů zejmén na fyzickým osobám, ktteré probíháá od srpna 1996. Druhým mezníke em um možňujícím výrazné nárůsty objeemů úvěrů je velký pokles úro okových sazzeb do oprovázený růstem konkkurenčního boje b mezi po oskytovateli úvěrů, jeho ož jsme svěd dky v ssoučasnosti. ů tak podle údajů Minissterstva pro o místní rozvvoj Ceelkové množžství hypoteečních úvěrů k 3 31. 3. 2004 dosáhlo vícce než 174,7 mld. Kč a a jejich počet vzhledem m k výhodnýým úrrokovým sazzbám nadálee rychle roste. K tomutto objemu můžeme m ješště dále přiččíst úvvěry, které měly jiný, než n hypoteční charakterr (provozní, investiční, kkontokorenttní, sp potřební apod.), ale jsou jištěny zástaavním právem m k nemovito osti. Occeňování ne emovitostí v zahraničí 70 0
Occeňování nemovitostí míry v té kteeré zemi odliišuje. Na jed dné Occeňování nemovitostí v zahraničí se do značné m straně existujjí země, kd de je oceňo ování regulo ováno zákon nem. Sem p patří napříkllad polková repu ublika Němeecko, kde taamní stavebn ní zákoník resp. odpovídající vyhlášška Sp o oceňování d definuje tzv. normované postupy (věcná, srovnávvací a výnoso ová metoda na báázi dočasné renty). Legisslativně je vššak na rozdíl od ČR upravven pouze ráámec (základ dní metody) nikolli důsledně vveškeré použžité proměnné. Na opaččném konci b bychom nale ezli k je oceň ňování zalo oženo nejen n na platnýých zákonecch, naapř. Velkou Británii, kde ale zejména na n precedenčních případech a te echnických normách, n z nichž patrrně neejvýznamnějšší představuje tzv. Červeená kniha, te edy RICS (Royyal Institutio on of Charterred Su urveyors) Appraisal and V Valuation Maanuál. V souvislosti s rozvojem m globalizacee a internaccionalizace obchodu o s nemovitostm mi, r jed dnotliví účastnící trhu, kteří k mohou být z různýých vyyvstala potřeeba, aby si rozuměli zeemí resp. různých r oceeňovacích kultur. k Proto o byl v ro oce 1981 zzaložen Výb bor prro mezinárod dní oceňovací standardyy (Internatio onal Valuatio on Standards Committe ee), jehož cílem je j formulovvat a zveřeejňovat stan ndardy pro oceňování a doporuče ení prro jednání přři oceňováníí majetku a jjejich podpo ora při prosazování a uzn návání v celé ém svvětě. V roce 1997 pak p vznikla evropská e asociace odhadců TEGoVA A (The Europ pean Group of Vaaluers Assocciations), kteerá sdružujee kolem 40 národních evropských e ssvazů odhad dců (v ČR je jejím m členem Česká Č komo ora odhadců ů majetku). TEGoVA vzznikla s cíle em ormulovat paanevropské standardy pro p názvoslo oví a oceňovací metodyy, rozšířit tyyto fo standardy, podporovat ob blast oceňováání v celé Evrropě, zprostřředkovat vzd dělání odhad dců naa vysoké úro ovni a podpo orovat certifiikaci dle norrmy EN 4501 13. Zásadním m dokumente em TEEGoVy je tzv. Modrá knih ha Evropskýcch oceňovacíích standard dů, kterých jee v současno osti 9 a jsou dopro ovázeny tzv. gguidance notes a přílohaami. ZAPAMATTUJTE SI
V rámci oceň V ňování nemo ovitostí rozezznáváme 3 d druhy metod d. A to meto oda výnosováá, n nákladová a porovnávacíí. KONTROLNÍÍ OTÁZKY
Vyjm menujte alesp poň 5 podklaadů pro ocen nění nemovittostí. Kde ve výpise z Katastru neemovitostí zíískáte inform mace o věcn ném břemen nu na Vaše nem movitosti? uvaleeném např. n S SHRNUTÍ KA PITOLY
V rám mci oceňováání nemovitostí rozeznááváme 3 dru uhy metod. A to metod da výno osová, náklad dová a porovvnávací.
71
Occeňování slo ožek podnikání STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Bradáč A., N Nemovitosti (Oceňování aa právní vztaahy), Linde, P Praha, 2004 nemovitostí d díl I.+II. Podle e zákona č.151/1997, AB BF, Praha, 2. Kokoška J., Oceňování n 19 998, 22 27s. 3. Kokoška J., Oceňování n nemovitostí d díl III. Oceňování obvyklo ou cenou, Arch ABP, Prah ha, 20 000, 202s. 4. Zazvonil Z., Oceňování n na tržních principech, Ced duk, Praha, 1 1996, 173s. 5. Zazvonil Z., Výnosová ho odnota nemo ovitostí, Ced duk, Praha, 2004, 249s.
72 2
nných papírů ů Occeňování cen
5 Oceňo ování ce enných papírů Ú ÚVOD Ob bsahem kap pitoly je poda at základní p přehled probllematiky cenných papírů a způsobů jejjich oceňová ání. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: rozeznat jednotlivvé druhy cen nných papírů. defino ovat vztah mezi m hodnottou cenného o papíru a hodnotou h po odniku a jeh ho majetkovou struktturou. Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: znalossti o praktickkém využití cenných papíírů, ponětí o funkcích dluhopisů, akcií, podílových listů, Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: posou udit hodnotu cenného paapíru, zapojit se do obchodování s ceennými papírry, využít alternativní í formy spořeení – investicce do cennýcch papírů.
73
Occeňování slo ožek podnikání
5..1 Teorettické výcho odisko oce eňování cenných pap pírů Co o je podstato ou hodnoty ccenných pap pírů? • Oceňo ování práv, kkterá jsou s n nimi spojena::‐ právo na p peněžité plněění • právo na vydání zb boží • právo na výměnu za jiný cennýý papír K hlavnímu ceennému pap píru, jenž je zřízen k zákkladnímu právu, mohou u být vydáváány ku upóny, kteréé jsou zřizováány k právu na jednotlivvé opakující se výnosy (požitky), kte eré vyyplývají ze záákladního prááva.
5..2 Děleníí cenných p papírů Děělíme: -
dle míry obcho odovatelnossti
1. obchodovattelné veeřejně obcho odovatelné ‐ lze s nimi ob bchodovat naa burze cenn ných papírů n nebo naa obdobném organizovan ném trhu cen nných papírů ů (tzv. veeřejné trhy) ss povolením ministerstvaa financí ‐ zzatímní listy, akcie, dluho opisy, podílové listy a kup póny neeveřejně obcchodovatelnéé ‐ lze s nimi obchodovatt, ale nikoliv na veřejném m trhu ‐ ssměnky, šekyy, cestovní šeeky, skladištn ní lišty, náložžní listy, konosamenty 2. neobchodo ovatelné ‐ invvestiční kupó óny - dle míry ekono omického výýznamu 1. cenné papírry platební a úvěrové ‐ zeejména směn nky a šeky 2. cenné papírry ukládací ‐ slouží k bezp pečnému ulo ožení peněžn ních prostřed dků, zeejména dluho opisy, vklado ové listy, pod dílové listy 3. cenné paapíry spekulační ‐ poskytují náro ok na pod díl na zisku u v závislo osti naa hospodářskkém výsledku u, zejména aakcie
5..3 Trhy s cennými p papíry v ČR R Ja aké trhy s cen nnými papíryy existují v Č ČR? 1// Burza cennýých papírů P Praha ‐ obcho ody se uzavírrají prostřednictvím auto omatizovaného ob bchodního syystému AOS 2// RM systém ‐ organizovaaný mimoburzovní trh 3// Středisko ceenných papírů ‐ neorganizovaný mim moburzovní trh
74 4
nných papírů ů Occeňování cen
5..4 Časováá hodnota peněz Ja ak matematiicky vyjádřím me časovou h hodnotu pen něz? FV = PV (1 + i )n reesp. PV V = FV/ (1 + i )n kd de FV V je budoucí hodnota PV V je současnáá hodnota i jee úroková saazba n jje počet obd dobí
5..5 Míra vvýnosu cen nného papííru Jee to podíl výn nosu a tržní cceny cenného papíru. Při porovnání ss jinými invesstičními přříležitostmi, m musíme výno os vztáhnoutt k jeho dneššní ceně.
5..6 Dluhopisy Em mitent dluho opisu si jejich emisí opatřuje úvěrovvý kapitál. Dluhopisy D neejčastěji půso obí jako cenné papíry s pe evným (fixn ním) výnosem, tzn., že ž jejich drržitel inkasu uje v pravidelných h termínech pevné úrokkové splátkyy označované jako kupó óny a nakon nec k d datu splatno osti dluhopisu spolu s possledním kupónem také p příslušnou no ominální (popř. um mořovací hodnotu). Ja ak měříme výýnos z dluho opisu? Výýnos do splattnosti (efekttivní úrokováá míra):
kd de P ‐ tržní cena d dluhopisu C ‐ roční kupon F ‐‐ nominální h hodnota dluhopisu
75
Occeňování slo ožek podnikání
5..7 Akcie Prrincip akcií Akkciové spoleečnosti vytváářejí upisovááním akcií základní jmění představu ující výhodnou fo ormu soustřeedění peněz o od akcionářů ů a rozložení rizika podnikání na více osob. Prráva akcionářře jsou podíllet se: • jako společník na řízení společčnosti (právo o účasti a hlasování na vvalné hromaadě nářů, právo kkontroly) akcion • na ziskku společnossti (právo na dividendy) • na likvvidačním zůsstatku při případném zán niku • společčnosti (právo o na likvidačn ní podíl) • případ dně přednosttně na nově emitovaných akciích • (předkkupní nebo o odběrní právvo) • Akkcie fungují jako dividend dové cenné p papíry, jejich hž dividendo ový výnos není předem zaaručen. Zá ákladní hodn noty a ceny a akcie No ominální (jm menovitá) ho odnota akcie e je peněžitá čáástka uvedeena v akcii, podíl na majetku akcio ové společno osti vyplývajjící h hodnot všech akcií je ro oven výši základního jmění. z vvlastnictví akkcie. Součet nominálních Em misní kurz je peněžní čásstka, za kterrou emitent vydává akcii, nemůže být b nižší, než je jmenovvitá ho odnota akciee s výjimkou u zaměstnan neckých akciíí (zpravidla je vyšší než její jmenovvitá ho odnota). Em misní ážio je kladný rozzdíl mezi jm menovitou ho odnotou a emisním kurzem a slou uží k vytvoře ení reezervního fon ndu (kapitálo ového fondu) při vzniku aakciové spoleečnosti. Trržní cena akccie (kurs akcie) je cena, za kteerou se akcie obchoduje n na kapitálovém trhu. Z ččeho je tvořeen výnos z a akcie? 1. kapitálovým m výnosem ‐ realizuje se koupí a prod dejem, může být i záporn ný 2. příjmem z d dividend ‐ konstantní výše dividendy na akcii D vee všech obdo obích:
76 6
nných papírů ů Occeňování cen ‐ kkonstantní zvvýšení divideendy v budou ucích obdobíích
kd de g –– roční míra růstu.
5..8 Podílo ové listy Po odílové listy vydávají in nvestiční spo olečnosti za účelem vyttváření podíílových fond dů. Po odílový fond je organizačční složka invvestiční spole ečnosti, v nížž je soustředěěn cizí majettek (m majetek pod dílníků), který investičn ní společnosst spravuje. Majetek p podílníků ne ení so oučástí majeetku investiiční společn nosti a tudííž ani konkkursní podsttaty investičční sp polečnosti v p případě proh hlášení konku ursu na maje etek společnosti. Ottevřený pod dílový fond není omezen časem prodeje ani počteem vydávanýých podílovýých lisstů a podílníkk má právo, aaby investičn ní společnostt od něho od dkoupila jeho o podílový lisst. d bývá omeezen časem prodeje nebo n počtem m vydávanýých Uzzavřený podílový fond po odílových listtů a podílník nemá právo o zpětného p prodeje podíllového listu. M Majitel podílo ového listu m má právo na odpovídajícíí podíl z majjetku v podílovém fondu u a prrávo podílet se na výnosu u z tohoto m majetku podle e statutu pod dílového fondu. ak riziko ovlivvňuje výnosn nost cenného papíru? Ja Ceenné papíry s vyšším rizzikem mají vyšší v míru výnosnosti, protože p vyšší riziko snižu uje jejjich cenu. Nejbezpečně N ější jsou vlád dní dluhopissy, podnikovvé obligace, akcie velkýých a zznámých firem, mají vššak nejnižší míru výnosn nosti. Riziko o lze kvantitativně vyjád dřit po omocí pravděěpodobnosti. ZAPAMATTUJTE SI
P Podstatou ho odnoty cennýých papírů jee: •
oceň ňování práv, která jsou s n nimi spojenaa:‐ právo na p peněžité plnění • právo o na vydání zzboží • právo o na výměnu u za jiný cenn ný papír K K hlavnímu c cennému papíru, jenž je zřízen k zákkladnímu práávu, mohou být vydáván ny é jsou zřizovvány k právu na jednotlivvé opakující se výnosy (p k kupóny, kter požitky), kterré v vyplývají ze z základního práva.
77
Occeňování slo ožek podnikání KONTROLNÍÍ OTÁZKY
•• Jste v roli in nvestora na ffinančních trrzích, do jakýých cenných papírů bystee chtěl(a) svů ůj m majetek inve estovat? • • Proč si inve estoři vytváříí investiční portfolia? S SHRNUTÍ KA PITOLY
Cenné papíryy přinášejí vlastníkovi práávo na výnossy. Výnos mů C ůže být trvalýý (perpetuitaa) n nebo jen naa určitou dobu d (anuitaa). Rozhodo ování investtora je ovlivvněno míro ou o očekávaného o výnosu a mírou rizikaa. Vždy se snaží nakupo ovat aktiva ss vyšší míro ou v výnosu, tím však zvyšujíí cenu takovvých aktiv a v důsledku toho jejich míra výnossu k klesá. STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Cipra T., Maatematika ceenných papírů, HZ, Praha, 2000, 241 ss. 2. Dědič J., Pau uly J., Cennéé papíry, Prosspektrum, Prraha, 1994, 2 220 s. 3. Valach J. a kkol., Finanční řízení podn niku, Ekopresss, Praha 199 99, 324 s. 4. Zákon č. 591/1992 o cen nných papíreech
78 8
Záávěr
Z Závěr Cíílem této opory bylo nejjen vytvořit studijní pom můcku pro prrezenční a kombinovano ou výýuku, ale i vytvoření jaakéhosi mottivačního prvvku pro další studium problematikky occeňování v jaakékoliv formě a druh majetku. Te ento studijn ní materiál b bude doplně ěn běěhem výuky praktickou částí a to ve v formě ukázky různých posudků aa konkrétnícch po ostupů při occeňování. Au utor se rovn něž neodvažo oval klást veelmi složité kontrolní k otáázky, ale spíšše dbal na to, ab by čtenář – student byl intuitivně veden v k tomu dále zkou umat danou problematikku v ssekci STUDIJNÍ LITERATU URA. Ro ovněž použittá literatura jje aktuální a v praxi hojně využívaná a využitelná. Věěřím, že tato o opora bude hojně využívaná a pro o Vás, studen nty, do budo oucna dobro ou intelektuální in nvesticí. Váš auto or
79
Occeňování slo ožek podnikání
P Použitá l literatura a další zdroje M Monografie: 1. BRADÁČ, A Albert ‐ FIALLA, Josef: Ne emovitosti: O Oceňování a právní vztah hy. 2. přepraac. vyd., Prah ha, Linde, 1999, 547 s., ISSBN 80‐7201 1‐197‐9. 2. BRADÁČ, A Albert: Teorrie oceňován ní nemovitosstí. 4. přepraac. vyd., Brno o, CERM, 1998, 498 8 s., ISBN 80‐7204‐082‐0.. 3. CIPRA T., Matematikaa cenných paapírů, HZ, Praaha, 2000, 2 241 s. 4. DĚDIČ, J., PAULY, J., C Cenné papíryy, Prospektru um, Praha, 1 1994, 220 s. ALD R., HOLEČ ČKOVÁ J.: Finanční analýýza a plánovvání podniku u, Ekopress 5. GRUNWA Praha, 6/2 2007, 318 str., ISBN 978‐‐80‐86929‐ 2 26‐2. 6. JOKL, Milo oslav V. ‐ JOKL, Miloslavv P. ‐ JOKL, Daniel J.: Oce eňování nem movitostí. 3. přeprac. vvyd., Praha, V Verlag Dashöfer, 2000, 6 600s., ISBN 8 80‐86229‐16 6‐5. ROVÁ, E., Occeňování pod dniku, C. H. Beck pro praaxi, Praha, 2001, 367s. 7. KISLINGER A, J., Oceňováání nemovitostí díl I.+II. Podle zákon na č.151/199 97, ABF, 8. KOKOŠKA Praha, 199 98, 227s. A, J., Oceňováání nemovitostí díl III. O Oceňování ob bvyklou ceno ou, Arch ABP P, 9. KOKOŠKA Praha, 200 00, 202s. 0. KUBA, Bohumil ‐ OLIV VOVÁ, Květaa: Katastr nemovitostí po o novele. 1. vydání, Prah ha, 10 Linde, 199 99, 361 s., ISBN 80‐7201‐‐154‐5. 11 1. MAŘÍK, M M., MAŘIKOV VÁ P.: Moderrní metody h hodnocení výkonnosti a oceňování podniku‐2 2.vydání, Eko opress Prahaa, 05/2005, 1 170 str., ISBN N 80‐ 86119‐‐61‐0 12 2. MLČOCH JJ., Oceňován ní podniku, LLinde, Praha,, 1998, 159 sstr., ISBN 80‐7201‐145‐2 2. 13 3. VALACH, JJ. a kol., Finaanční řízení p podniku, Eko opress, Prah ha 1999, 324 s.
80 0
oužitá literattura a další zd droje Po 14 4. VOGELS, M Manfred: Grundstücks‐ u und Gebäudebewertungg – marktgerrecht. 1. vydání, W Wiesbaden, B Bauverlag, 19 982, ISBN 3‐ 7625‐2035‐ 6. 15 5. ZAZVONILL, Z., Oceňovvání na tržnícch principech, Ceduk, Prraha, 1996, 1 173s. 16 6. ZAZVONILL, Z., Výnoso ová hodnota nemovitostíí, Ceduk, Praaha, 2004, 24 49s. Záákony: 1. Zákon č. 151/1997 Sb. vve znění aktu uálních před dpisů, vč. akttuální prováděcí vyhláškky. 2. Zákon č. 183/2006 Sb.., o územním m plánování a stavebníím řádu (staavební zákon), v aaktuálním zn nění. 3. Zákon č. 59 91/1992 o cenných papírrech ve znění aktuálních přepisů. Internetové zd droje: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
www.la‐m ma.cz www.ckom m.cz www.mfccr.cz www.ocenovaninemo ovitosti.cz www.valu ue.cz www.zf.jccu.cz
81