Merenda. Ostrava 2011

STUDIJJNÍ OPOR O RA MO ODULLU LOGISTIIKA A A JAKO OST doc. Dr. In ng. Miroslavv Merenda O Ostrava 201 11

Náázev: Logistika aa jakost Au utoři: doc. Dr. In ng. Miroslav M Merenda Vyydání: první, 2011 Po očet stran: 91 Vysoká ško Tisk: ola podnikán ní, a. s. Vysoká ško ola podnikán ní, a. s. v Ostravě Vyydala: Michálkovvická 1810/18 81 710 00 Osttrava – Slezsská Ostrava © © © © Vysoká škol la podnikání,, a.s. v Ostravě ISBN 978‐80‐7 7410‐019‐2

OBSAH Úvvod ....................................................................................................................................... 5 VÝÝSTUPY Z UČ ČENÍ .................................................................................................................. 6 1

Pojetí a vvýznam logisttiky ............................................................................................... 7 1.1

Vzniik, historie a vývoj logistiky ............................................................................ 8

1.1.1 1.2 2

odářské oblaasti............................................................................ 8 Logistika v hospo

Pojem, obsah a teoreetické základyy logistiky .............................................................. 12 2.1

Definování logisttiky ............................................................................................. 13

2.1.1 2.2 3

ologické oblaasti logistiky .................... . ........................................................... 15 Typo ogistiky ....................................................................................... 21 Cíle podnikové lo

3.1.1 3.2

Řídíccí procesy v logistické strrategii a konccepci podnikku ................................... 22 Zásaady pro orien ntaci na persspektivní pod dobu logistiky .................................... 29

4.1.1 4.2

nam logistikyy pro podnikovou sféru ............................................................. 32 Význ Logistické funkcee a logistickéé procesy ................................................................ 35

5.1.1 5.2

Podniková logisttika a řízení ................................................................................. 38 Struktura a úloha logistickéh ho řetězce ............................................................... 45

6.1.1 6.2

8

Problémovéé okruhy logistických řetězců ................................................... 45

Marrketingová lo ogistika ........................................................................................ 48

Obchodn ní logistika ....................................................................................................... 53 7.1

Obchodní logistika‐ charakteeristika, aplikkace .................................................... 54

7.2

obovací logisstika ............................................................................................ 57 Záso

Logistickéé informačníí systémy .................................................................................... 66 8.1

Logistický inform mační systém m a jeho podssystémy .............................................. 67

8.1.1 8.2 9

Koncepce ccelkových nákladů ..................................................................... 36

Logistickéé řetězce ........................................................................................................ 44 6.1

7

Typologie p přínosů logisttiky ......................................................................... 31

Podnikovvá logistika ..................................................................................................... 34 5.1

6

Základní loggistické princcipy ........................................................................ 22

Logistickýý systém v obchodních a průmyslovýých podnicích h ..................................... 28 4.1

5

Definice loggistiky ......................................................................................... 13

Funkce a cíle logistikyy v tržní ekon nomice ................................................................... 20 3.1

4

oblasti vojen nství .......................................................................... 8 Logistika v o

Účelová vym mezení logisttických systé émů .................................................... 68

Systém logistickýých ukazatelů ............................................................................ 70

Logistickéé systémy vee skladovém hospodářstvví ......................................................... 75 9.1

Logistický pohled d na skladovvání ......................................................................... 76

9.1.1 9.2 10 0

Funkce sklaadu .............................................................................................. 76

ové strategiee ............................................................................. 78 Orieentace sklado Logistika a jakost ..................................................................................................... 84

10.1

mentu kvalitty ............................................................................ 85 Systém managem

10.1.1 10.2

Výchozí asp pekty systém mu management jakosti ......................................... 87

nomika jakossti ............................................................................................... 88 Ekon

Záávěr ..................................................................................................................................... 90 Po oužitá literattura a další zd droje .......................................................................................... 91

Úvvod

Ú Úvod Vá ážené studen ntky, vážení sstudenti, Do ostává se Vám V do ruko ou další ze studijních materiálů, m ktteré Vás bu udou provázeet studiem na vyysoké škole. Tato studijn ní opora Vám m představí modul Logisstika a jakosst, ktterý je nedíln nou součástí sstudijního prrogramu Eko onomika a management na VŠP, a.s. Ob bsah modullu LOGISTIKA A A JAKOSTT rozšiřuje oblast o managementu o problematikku prrincipů, obsa ahu a posláníí logistiky v p podnikové sfé féře. Modul p přibližuje zna alost logistickké reegulace záso ob a znalo ost principů logistických h informačn ních systém mů. Objasňuj uje po ochopení log gistické účastti v procesním m řízení jakossti podniku. Sttudijní opora a představuj uje základní studijní ma ateriál pro studenty s ko ombinovanéh ho studia. Tento studijní matteriál slouží jjako „opora““ při studiu, ttzn., nenahra azuje studium da alších zdrojů, ů, které jsou součástí kažždé kapitoly. Text oporyy můžete dop plňovat právvě infformacemi, které získátte v rámci konzultací k z vvýkladu vyuččujícího a zp pracováním a vyyřešením různ ných typů úkkolů, které jsou rovněž so oučástí každéé kapitoly. Auto or

5

modulu Logisttika a jakost

V VÝSTUPY Y Z UČENÍ Po úspěšném absolvováníí modulu bud dou studenti schopni pochopit ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Princip py, obsah a p poslání logisttiky v podnikkové sféře Logistické pojetí m managementt v podniku Vliv lo ogistiky na so ouhrnné finanční veličinyy podniku Úkoly a cíle dílčích h částí podnikové logistikky Logistickou regulaci zásob Princip py logistických informačn ních systémů ů Logistickou účast vv procesním řízení jakostti podniku

6

ojetí a význam logistiky Po

1 Pojetíí a význam logiistiky Ú ÚVOD Ka apitola je zam měřena na vvznik, historiii a vývoj logiistiky, a to v oblasti vojen nství a pozděěji v h hospodářskéém životě. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: porozumět vnějším m okolnostem m vzniku a vývoje logistiky vnímaat vliv vojenství pro uplattnění logistikky v hospodářské oblasti analyzzovat etapy vvývoje logistiky Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: poznatkový systém m z oblasti ho ospodářské llogistiky dobré příklady z výývojových ettap logistiky inform mace o podsttatě jednotlivvých etap výývoje logistikyy Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: spojovvat poznatkyy různých věd dních disciplíín identiffikovat a inteerpretovat svvůj vlastní ossobnostní prrofil posuzovat úroveň úlohy logistiky dle jedno otlivých etap p vývoje

7


1..1 Vznik, historie a vývoj logistiky Pů ůvod logistikky můžeme o odvozovat neejspíše od řeckého logistikon, důmyssl, rozum, nebo logos, slovo, řeč, myšlenkaa, pojem, rozzum, zákon, pravidlo, sm mysl. nizování výsttavby pyram mid Něěkteří autoři spatřují hyypoteticky záárodek logisstiky v organ vee starověkém m Egyptě. Není N jisté, zd da se logistika v minulosti podílelaa na mírové ém bu udování velkkolepých děěl. Je však mimo m pochyybnost, že byla využitaa k vojenskýým úččelům. Ússpěšné uplattnění logistikky včetně jí vvyužívaného matematickkého aparátu u umožňujícíího úččinně řešit problém p záso ob, dopravní a rozmísťo ovací problém m a další, vedlo po druhé svvětové válce k rozšíření logistiky na řřešení analoggických prob blém v civilní sféře. Vznikla tak hospodářsská logistika s řadou účeelových aplikací, nejčastěěji jako podniková logistiika (B Business Logisttics).

1..1.1 Logisstika v oblaasti vojensství Přředmětem lo ogistiky je: m mužstvo zaplaatit, příslušně ě vyzbrojit a vybavit ochrrannou municí, vččas a důsled dně se postaarat o jeho potřeby a každou k akci v polním taažení přísluššně přřipravit, tzn. vypočítat prrostor a čas, správně oho odnotit terén n z hlediska pohybu vojssk i možností prottivníkova odporu a tyto funkce zvlád dat z hlediskka pohybu vo ojsk (byzantsský císsař Leontos V VI. – 886‐911 1) Daalší vývoj ve vojenství Nááčrt vojenskkého umění – švýcarskýý generál A. A H. Jomini – vydáno v Paříži 183 37. Po od pojmem”major generral de logis”” se rozumí: důstojníci, kteří zajišťu ují ubytování a tábory pro útvvary, určují p pochodové ssměry při přřesunech a u upřesňují je podle místníích po odmínek. V USA dílo přeeloženo v r. 1 1862 a realizováno v oblaasti vojenskéého námořnictva. Daalší vývoj loggistiky ve vojjenství byl zaaznamenán vv období 2. ssvětové válkyy. Harmonizací a synchronizací různých materiálovýc m ch toků a přřemísťování lidí a dalším mi souvisejícíími prroblém se i d dnes zabývá vvojenská loggistika.

1..2 Logistiika v hospo odářské ob blasti Z vojenské ob blasti se dosttala logistikaa do hospod dářské oblastti v USA koleem roku 191 17. K pochopení vvývoje logistiiky v hospod dářské praxi od konce 2. světové válkky do dnešníích dn nů bude vho odné si připo omenout draamatické zm měny společeenského prostředí v tom mto ob bdobí. Po 2. světové válce byly stale vice využívány matem matické mettody v civilním seektoru. Objevilo se operrační plánováání, lineární programováání – řada m metod a teo orií, ktteré zpřesňovvaly dosud p používané systémy logistiky. Použití vv USA bylo v prvním obdo obí zaaměřeno zejm ména na přeesuny surovin a na zásob bování poměěrně malého o počtu velkýých městských agglomerací. Šlo Š o velkéé materiálovvé toky a o překonávvání značnýých vzzdáleností. Výývoj hospodáářské logistikky můžeme rrozdělit na náásledující etaapy: 1. 2. 3. 4. 8

Latenttní období (p přibližně do r. 1918) Obdob bí zavádění (přibližně 19 918 – 1950) Obdob bí růstu (přib bližně 1950 –– 1970) Obdob bí zralosti (p přibližně 197 70 – dosud)

ojetí a význam logistiky Po Ad d 1) Latentníí období (přibl. Do r. 191 18) – je to ob bdobí, ve kterém logistikaa sice prakticcky exxistuje, ale nebyla teoretticky pro jedn notlivé logisttické činnostti rozvíjena. Určité pokro oky v oblasti řízen ní a praktickkého obchod dování uskuttečnili Arch Shaw (1912 2) a Fred Claark (1 1922), kteříí identifikovvali podstaatu fyzické distribuce rozdělován ní ve vztahu k marketingu aa k tvorbě po optávky. d 2) Obdobíí zavádění (přibl. 1918 – – 1950) – je e to velmi dlouhé období postupné ého Ad vzzniku teoretiických konceepcí i praktických činností, které vyytvořily svéb bytný logisticcký přřístup k řešení. Logistikka se v tom mto období stává relattivně samostatnou aktivvní so oučástí markketing a prod deje. Charakkteristické pro toto období je, že ro ozvoj logisticcké manažerské praxe převažu uje nad rozvo ojem logisticcké teorie. t že se jedná o veelmi dlouhé období, je vhodné v n něm rozlišovvat Vzzhledem k tomu, náásledující perriody: ‐ ‐

‐ 1. 2. 3. 4. 5.

(přibl.. 1918 – 19 939): vznik masové výroby (např. Fordovy záávody) ovlivvnil distrib buci a vynutil si vytvářeníí nejen distribuční (odbyttové), ale i nákupní sítě. (přibl.. 1939 – 194 45): v obdobíí 2. Světové vválky docházzí k prudkém mu růstu mettod a konccepcí vojenskké logistiky, která začíná důsledně vyyužívat poznaatků některýých nově vvzniklých věd dních oborů,, jako jsou naapř. operačn ní výzkum, kyybernetika attd. (přibl.. 1945 – 1950): další rozvvoj logistiky o ovlivnily před devším tyto faktory: V průběhu války pozdržená koupěschopná poptávkaa vyvolala vv USA dočassný otřeby založeené na masové výrobě ro ozvinuté běh hem války. vzrůstt masové spo Velké demografickké přesuny jak v USA (vlna migrace zz Východu n na Západ), taak i v Evro opě (odchod Židů do Izraeele, odsun Němců, atd.) Devasstace rozsáh hlých regionů válkou a nutnost po omoci evrop pským i jinýým zemím m (Marshallův plán). Vznik “železné opo ony” a rozděělení Evropy a světa na Výýchod a Zápaad. odářského záázraku v Evro opě (Záp. Něěmecko, Itálie) Počáteek tzv. Hospo

Vlivem celkovvého hospod dářského ožiivení spolu s s vlivem uveedených fakktorů se začaly prrudce rozvíjeet logistické (distribuční a zásobovaccí) sítě. Došlo o k rekonstrrukci a dalším mu ro ozšíření všecch druhů dopravy, d zeejména auto omobilové a a letecké. Rovněž doššlo k podstatnému růstu logisstické infrastruktury (sklaadišť, komunikačních sítí atd.) d 3) Obdobíí růstu (přib bl. 1950 – 1970): 1 Během m tohoto ob bdobí došlo k podstatnýým Ad strukturálním změnám v oblasti spo otřebitelské poptávky s důrazem n na individuáální od dlišení (indivvidualizace a diferenciacee místo maso ové spotřebyy). Důsledkem m tohoto tlaaku po optávky se prudce p měn ní struktura výroby a distribuce (divversifikace n nejen výrobkků, výýroby, ale i distribučnícch kanálů). Tím byl dán n silný podnět k rozvo oji logistické ého zp působu myšlení a prudkkému rozvojii logistiky. Hlavním H myššlenkovým p přínosem byylo syystémové po ojetí logistikyy, které spoččívalo na uznání alternativního přístupu. Ad d 4) Obdobíí zralosti (přřibl. 1970 – dosud): totto období byylo zahájeno o novou vlnou logistické teorrie a praxe počátkem 70. let, která se týká rozzvinutí pružn ných výrobníích syystémů, systtém JIT (ju ust‐in‐time) a TQM (ttotal‐guality‐‐managemen nt) vyvinutýých zeejména v Japonsku, ale tééž v USA, V. B Británii atd… … Prro situaci v EEvropě byla charakteristická prostorrová omezen nost národních trhů, kte erá zaačala být překonávána integračními tendencemi aaž do 70. let.. Po od uvedeným mi vlivy se v inspiraci am merického přřístupu k fyzické distribu uci a k logistice v 7 70. letech zformovala z v Německu pojetí tzv. TUL proceesů (Transpo ort, Umschlaag,

9

modulu Logisttika a jakost prava, překláádka, sklado ování) ve smyslu materiáálových řetězců, kde cíle em Laagerong‐ dop byylo racionalizzovat struktu ury a processy zásobován ní cestou op ptimalizace jeejich techniccké slo ožky. Toto po ojetí vyústilo o v koncept integrovanéh ho materiálo ového hospo odářství. Teeprve v průb běhu 80. Lett začíná se v v západní Evvropě prosazzovat vlastní í logistika, a to v pojetí integrrujícím mateeriálové (zbo ožové) toky s toky inforrmací, jež po odminují jejiich usskutečnění. Zaatímco TUL p procesy a ko oncept integrrovaného materiálového o hospodářsttví bylo možžno přřes ideologiccké bariéry aplikovat a i v v některých socialistických zemích, p přijetí logistiky zd de naráželo n na odpor, neboť logistikaa je úzce spojjena s tržním m prostředím m. V současné době d dochází k dalšímu rozvoji lo ogistiky, která musí čellit problémů ům vyyplývajícím z působení něěkterých dlouhodobých ttrendů, jako jsou: Další rrůst individualizace poptávky Intern nacionalizacee a globalizacce trhů Zkraco ování životníích cyklů výro obků Další rrůst automattizace v logisstických proccesech Další rrozvoj integrrovaných výrrobních systé émů Další rrozvoj logistických řídícícch a informaččních systém mů (MRP, atd d.) Nutno ost podstatnéého snižován ní fungujícího o kapitálu v mezivýrobníích, výrobnícch i odbytových zásobách Stabiliita logistických procesů

‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

ZAPAMATTUJTE SI

LLogistika se do hospodářské oblasti dostala kole em roku 191 17. Objevilo o se operačn ní p plánování, lineární progrramování‐ řaada metod a teorií. Vývvoj hospodáářské logistikky r rozdělujeme na následujíící etapy: 1. 2. 3. 4.

ntní období ((přibližně do o r. 1918) Laten Obdo obí zaváděníí (přibližně 19 918 – 1950) Obdo obí růstu (přibližně 1950‐ 1970) Obdo obí zralosti (p přibližně 197 70‐ dosud)

V současné době dochází k dalším V mu rozvoji logistiky vee smyslu in ntegrovanéh ho u uplatnění log gistiky v podn nikových systémech. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Kde vvznikla logisttika? Jaký byl vývoj loggistiky? Charakterizujte vvývoj logistikyy v hospodářřské oblasti. Vysvětlete integrrované pojettí logistiky v d daném prosttředí.

10 0

ojetí a význam logistiky Po S SHRNUTÍ KA PITOLY

Vznikk, historie a vvývoj logistikky Logisstika v oblastti vojenství Logisstika v hospo odářské oblassti Vývo oj logistiky v eetapách STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Pernicca, P. Logisticcký managem ment, Radix, Praha 1998,, ISBN 80‐86 6031‐13‐6 2. Jurováá, M. Obchod dní logistika,, Cerm, Brno 1997, ISBN 80‐214‐3128 8‐8 3. Stehlíkk, A. Obchod dní logistika, Brno 1997, 8 80‐210‐1676 6‐0

11


2 Pojem m, obsah h a teorretické zzáklady logistikky Ú ÚVOD Ka apitola je zaměřena na obsah, o rozsa ah pojetí log gistiky a defin nování logistiky z různýcch úh hlů pohledu. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Defino ovat logistiku u z různých ú úhlů pohledu u Vymezzit typologické oblasti loggistiky Charakterizovat záákladní teoreetické oblasti logistiky Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Pojetí o definovan ných charakteeristikách loggistiky Přehleed o typologiických oblasttech logistikyy Pojetí o poslání jed dnotlivých lo ogistických oblastí Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Rozeznat podstatn né charakteristické prvkyy definování logistiky Zjistit,, jaký význam m má vymezeení typologicckých oblastíí logistiky Defino ovat jednotlivé logistickéé oblasti

12 2

ojem, obsah a teoretickéé základy logiistiky Po

2..1 Defino ování logisttiky Ob bsah a rozsaah pojetí loggistiky se posstupně v jed dnotlivých deesetiletích ro ozvíjel, a to od po ojetí, které bylo b poměrn ně úzce spjaato s funkcemi marketin ng, prodeje aa distribuce až po o integrované výrobně distribuční a zásobovaací pojetí logistiky, l které převažu uje v ssoučasnosti, kdy do logisstiky byly zah hrnuty i půvo odně výrobníí funkce řízení. Kaaždý logistickký systém je možno pojím mat z různých hledisek: ‐ ‐ ‐

Druhu u výrobního čči oběhového o procesu Úrovn ně a obsahu p problém Okruh hu uživatelů vvyužívajících logistický syystém

a vv jejich rámcci dále rozlišo ovat následu ující stránky logistiky: 1. Rozvo oj a udržování logistické é technické iinfrastrukturry, kterou přředstavuje tzv. Materriálně technická základnaa logistiky (ttj. Různé technické prosttředky, budo ovy a zařízení jako jso ou zařízení skladů, s doprravní prostřeedky, dopravní cesty atd.) místění. a její eefektivní rozm 2. Řízeníí toků mate eriálu, zboží a služeb v logistických h sítích (logiistické meto ody a rozh hodování, zpracování informací, aplikace algoritmů a mode elů v subssystémech řízení zásob, d dopravy, atd.) 3. Vytváření logistickkých organizzačních a leggislativních sstruktur (tvo orba dočasnýých ní mezi účasttníky logistických procesů ů apod.) i trvalýých organizaačních spojen 4. Rozvo oj základních h koncepcí aa filosofií loggistického management,, rozvoj mettod a algo oritmů logistického řízen ní, jejich šířen ní a osvojováání. 5. Dlouh hodobé plán nování, projektování a realizace lo ogistických ssystémů říze ení a logisstických info ormačních syystémů (MRP P, DRP atd.) Jeednotlivé strránky nelze zcela vzájemně oddělitt a je nutné je řešit vve vzájemnýých so ouvislostech. Je zřejmé, že výběr kritérií, k tj. Podílení či potlačení p urččitých hledissek a aspektů mů ůže vést k rozdílné r klassifikaci jedno otlivých logiistických dissciplín, a tím m i ogii logistikyy. Pojetí loggistiky se proto u jedno otlivých auto orů či institucí k různé typolo po oněkud liší p podle toho, kkterá hlediskka a aspekty ta, či ona deefinice logisttiky zdůrazňu uje či opomíjí.

2..1.1 Defin nice logistiky odle různých h autorů či institucí logistika je: Po ‐

Hospo odářská logisstika pojednává o veške erých činnosttech pohybu u a skladováání, jež um možňují tok výrobků z místa m výskytu surovin a materiálu d do místa jejiich koneččné spotřebyy, stejně taak jako info ormační tokky, které uvvádějí výrob bek do pohybu tak, aby byl zajišttěn přiměřený servis prro zákazníka za přiměře ené dy. “Výrobekk” je použit vv nejširším sm myslu a zahrn nuje jak zbožží, tak i služb by. náklad

Jindra. J.. Obchodní lo ogistika, VŠEE, Praha, 1992 ‐

Prohl, H. C., 1990:: “Do logistikky patří veške eré činnosti, které plánují, řídí, realizzují nebo kontrolují časoprostorrové transformace zbo oží a s nimi souvisejjící transfformace se zřetelem naa množství a a druhy zbo oží, manipulační vlastno osti zboží, stejně tak jako logistickké určení zbo oží. Působen ním těchto činností má b být

13


‐

‐

‐

‐

uvedeen do pohyb bu tok zbožží, který pro opojí místo odeslání s m místem příjm mu nejefeektivnějším zzpůsobem.” Schultte, C., 1994: “(Logistika je …integrované plánování, formován ní, prováděn ní a kontro olování hmo otných a s nimi n spojenýých informačních toků o od dodavate ele do podniku, uvnitřř podniku a o od podniku kk odběrateli”” Jindra, J., 1992: “ Obchodní lo ogistika je vědní a pragmatická discip plína, zabývajjící se plánováním řízeení a realizaccí toku zboží a informací tak, aby spráávná komodita byla ve správný čaas na správnéém místě s co nejnižšími náklady.” Pfohl, H. C., 1972:: “ Logistika… …. Je souhrn všech činno ostí, kterými se vytváří, řřídí p nebo kumulaační procesyy v síti. Jejiich vzájemnou nebo kontrolují pohybové u tok objektů ů v síti takovvým způsobem, aby prosttor souhrou se má uvést do chodu byly překlenuty co nejefeektivněji.” a čas b Kramp pe, H., 199 90: “Řízený hmotný to ok výrobnícch a oběho ových proce esů v odvěětvích národního hospod dářství a mezzi nimi s dílem m největší effektivnosti”

Litteratura uváádí některé d další definicee logistiky růzzných autorů ů a vyjadřujee názor, že tyyto deefinice předsstavují systém mové pojetí ttak, jak se sttale vice prossazuje. Z d dalších defin nic: ‐

“Logisstika je soubor komp plexních úlo oh a z nich odvozen ných opatře ení k optimálnímu zajjištění toku materiálu, informací i a hodnot v trransformačn ním processu podniku”

Rupper, P.: U Undernehmeens Logistik. Zurich, 1990 0 ‐

h a pasivních h prvků podniku, směřujjící “ Logistika je věda o koordinaaci aktivních nižším náklad dům v čase,, ke zlepšen ní flexibility a přizpůsob bivosti podniiku k nejn na měěnící se obecné hospodářřské podmínky a měnící sse trh”.

Kortschak, B B. H.: Co je lo ogistika? ÚDI Praha, 1991 1 ‐

ho průběhu materiálové ého “ Logistika je systéém tvorby, řřízení, regulaace a vlastníh mísťování oso ob” toku, eenergií, informací a přem

Ihde, G. B.: Logistik, Mü ünchen, 1997 7 ‐

“ Logisstika je souh hrn všech tecchnických a o organizačních činností, pomocí nichž se plánujjí operace so ouvisející s m materiálovým m tokem. Zah hrnuje nejen tok materiáálu, ale i tok t informaccí mezi všem mi objekty a časově překklenuje nejrů ůznější proce esy v prům myslu i v obcchodě”

Kirch, W.: Betriebswirtschaftliche Logistik, ZfB, 197 71 Uvvedený soub bor definic neelze pokládat za vyčerpávající, nicmééně může býtt využit k velmi hrrubé sémiotické analýýze. Touto analýzou je e možné odhalit o posu un v chápáání ho ospodářské logistiky za d dobu její existence, tj. Od d 60. Let dosud a sestavitt definici, kte erá je zkoumána z hlediska následujících h znaků: komplexnosti a systémovvosti přístup pu, vzztahu k řídíící praxi, po ojetí dynam miky objektu u, resp. jeh ho transform mační funkcce, přřístupu k čassoprostorovýým a ekonom mickým rozp porům a vztaahu k tržnímu prostředí.

14 4

ojem, obsah a teoretickéé základy logiistiky Po Taato definice zzní: “ Hospodářskká logistika je disciplína,, která se zaabývá řízením m toku mateeriálu v čase e a exu se souviisejícími toky informací a v pojetí, kkteré zahrnu uje v prostoru, a to v komple fyyzickou i hod dnotovou strránku pohybu materiálu (zboží)”.

2..2 Typolo ogické oblaasti logistikky Ho ospodářskou u logistiku lzee členit na tyyto základní tteoretické ob blasti: 1. 2. 3. 4.

Obecn ná logistika Mikro ologistika Metallogistika Makro ologistika

S následujícím m podrobným m členěním: 1. Obecn ná logistika 3.1. Přístupy k řešení lo ogistických p problémů, filosofie a straategie logistikky ‐ Postavvení a význam logistiky ‐ Vznik a vývoj logisstiky ‐ Systém mový přístup p k řešení loggistických pro oblémů a otáázky typologgie logistiky ‐ Filosofie a strateggie logistiky a vybrané koncepční k strrategické a ttaktické pojm my (JIT/TQ QM, PULL a PUSH systém my, bod rozp pojení objednávkou zákaazníka, základ dní strategie řízení zássob atd.) 3.2. Logistické procesyy a logistické systémy ‐ Logistické procesyy a logistické systémy (loggistické uzly,, články, řetěězce a sítě) dovací logistiika ‐ Zásobovací a sklad bní logistika ‐ Výrob ‐ Distrib buční logistikka ‐ Dopraavní logistika ‐ Logistika manipulaace s materiáálem, vnitřníí dopravy a b balení ‐ Logistika odsunu aa recyklace o odpadů ‐ Logistika vrácení zzboží, materiálů a vratnýcch obalů ‐ Logistika údržby sttrojů a zařízeení 3.3. Rozvo oj automatizaace a telekom munikace v lo ogistice 3.4. Náklad dy, rentabilita, produktivita, účin nnost a efektivnost v logistickýých systém mech (servis zákazníkům,, logistický co ontrolling attd.) 3.5. Probléémy řízení, plánování, organizace,, kontroly, koordinace a kooperaace v logisstice 3.6. Logistické informaační systémy m (řízení jako osti, marketiing, ekonom mie, 3.7. Vztahyy logistiky k dalším vědním oborům operační výzkum, finance, perrsonalistika aatd.) 3.8. Právníí, sociální a eekologické prroblémy logiistiky

15

modulu Logisttika a jakost 4. Mikro ologistika (logistika organ nizací) 4.1. Průmyyslová logistiika (logistika výrobních o organizací) 4.2. Obcho odní logistikka (logistika obchodních organizaccí a vybranýých organizací s odhlédnutím od výroby) ogistika orgaanizací poskyytujících služb by) 4.3. Logistika služeb (lo 4.4. Logistika organizací státní spráávy a veřejnýých organizaccí. 5. Metallogistika (loggistická koop perace mezi organizacem mi) 5.1. Probleematika vyttváření loggistických ře etězců obsluhovaných organizace emi speciaalizovaných n na logistické služby 5.2. Koopeerace mezi dopravní obslluhou a výrobními, obcho odními atd. O Organizacem mi 5.3. Koopeerace mezi dopravní obslluhou a speccializovanými logistickým mi firmami 5.4. Koopeerace mezi lo ogistickými p podniky 5.5. Národ dní a mezinárrodní kooperrace v logistiice 6. Makro ologistika (lo ogistika regio onálních neb bo odvětvovvých celků) 6.1. Logistika subregio onů, region, obcí, měst, států, integrračních celků ů, mezinárod dní bální logistikaa a glob ‐ Vztahyy makrologisstiky a makro oekonomické é analýzy ‐ Rozvo oj logistické in nfrastrukturyy (dopravní, komunikačn ní atd.) ‐ Logistické aspektyy rozmístění p průmyslu a vvzniku aglom merací ní sociálních, ekologických h a legislativvních problém mů ‐ Řešen ‐ Atd. 6.2. Logistika ekonomiických odvětví nákladní dop pravy (železn niční, silničníí, vodní, leteecká a potrub bní ‐ Logistika odvětví n doprava) ů z ropy (těžba a distribu uce ropy, zprracování a distribuce jejiich ‐ Logistika produktů deriváátů) ‐ Logistika zemědělsských produktů ‐ Logistika stavební výroby ‐ Atd. ž předmětn né oblasti lo ogistiky se do určité m míry vzájem mně Jee nutné pozznamenat, že prrolínají a překrývají. Ob becná logisttika se zabývvá logistickou problemattikou všeobeecně a nikoliv pouze jejíími jednotlivými aaplikačními o oblastmi (tj. m mikro, meta a makrologistikou). Zejm ména se zabýývá ko oncepčními problémy logistiky, její j filosofiíí a používvanými mettodami říze ení a organizace. Mikrologistikaa se zabývvá problemaatikou toků logistickým M mi systémy uvnitř i vně v orrganizační jednotky (napřř. podniku, zzávodu, dílnyy apod.).

16 6

ojem, obsah a teoretickéé základy logiistiky Po Metalogistika představujee funkční do M oplněk k mikrologistice vv tom smyslu u, že se zabýývá nikoli vnitřním mi, ale vnějšíími toky a lo ogistickými řetězci ř materiálu, zboží aa služeb, kte eré Z sfééru dodavate elů daaná organizaační jednotkka ke svému fungování potřebuje. Zahrnuje su urovin, zprosstředkovatelů, odběrateelů, konečných spotřebittelů, dopravvy, mezisklad dů, ko ooperaci s logistickými po odniky při vzzniku dočasných nebo trvvalých logistických řetězcců. Makrologistikka je logisticckým oboreem, který se M e zabývá glo obálními asp pekty logistiky z h hlediska region, národníího hospodářství, integraačních celků a celého svvěta. Uplatňu uje see zde zpravvidla vysoký stupeň agregace a makroekonom m mická hledisska zkoumáání. Přředmětem studia s jsou agregované toky a loggistické sítě různých ko omodit, zbo oží, výýrobků mezi zeměmi, mezi m odvětvím mi, atd. Stud dují se především otázkky mezinárod dní do opravy, mezzinárodní a globální integrace výrrobních kapacit, dopravvy, spojů, cel, c náárodní či mezzinárodní leggislativy týkaající se přepraavy, vlivy na životní prostředí apod. Po odniková lo ogistika se zabývá z aplikkací technicckých, ekono omických, in nformačních a ro ozhodovacích h metod při řízení toků materiálu, zboží z a služeeb uvnitř i vvně organizaace urrčitého typu (průmyslový podnik, ob bchodní orgaanizace, orgganizace poskytující služb by, logistické orgganizace atd d.). Zabývá se jak ottázkami mikkrologistiky tak otázkami makrologistikyy, včetně dů ůležitých rozzhraní mezi oběma sub bsystémy, a to z hledisska orrganizace jakko celku, zpraavidla však n na úrovni tzv. Podnikatelsské jednotkyy‐ např. závo odu či divize. V tom mto smyslu je podniková logistika uce elená a systéémová discip plína. ‐

TABULK KA 2.1

Základní typologické ob blasti logistikky

17

modulu Logisttika a jakost SCHÉMA A 2.1

blasti logistikky Základní typologické ob

HO OSPODÁŘS SKÁ L LOGISTIKA A

MAKROLO OGISTIKA

MIKROLOGIST TIKA

METALO OGISTIKA

SCHÉMA A 2.2

Základní typologické ob blasti logistikky

PODNIKOVÁ P Á L LOGISTIKA A

LOGIS STIKA ZÁSOB BOVÁNÍ

VNITR ROPODNIK KOVÁ L LOGISTIKA A

LOGIS STIKA DISTR RIBUCE

ZAPAMATTUJTE SI

Obsah a rozssah pojetí lo O ogistiky se postupně p rozzvíjel, a to od o pojetí, kteeré bylo úzcce s spjato s funkcemi markketingu, pro odeje a disttribuce až po p integrovvané výrobn ně d distribuční a zásobovací p pojetí logistiky, které pře evažuje do so oučasnosti. Hospodářskáá logistika jee disciplína, která se zab H bývá řízením m toku materiálu v čase a v v prostoru, a a to v kompleexu se souviisejícími tokyy informací a v pojetí, ktteré zahrnujje f fyzickou i hod dnotovou strránku pohyb bu materiálu (zboží)

18 8

ojem, obsah a teoretickéé základy logiistiky Po KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaké rozlišujete stránky logisttiky? Defin nujte logistikku. Jaké znáte typolo ogické oblastti logistiky? Charakterizujte m makrologistikku, metalogisstiku a mikro ologistiku. S SHRNUTÍ KA PITOLY

Obsaah a rozsah p pojetí logistikky Defin nování logistiky Typo ologické oblasti logistiky Charakteristiky jeednotlivých o oblastí logisttiky STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Lambeert, Duglas, LLogistika: teo orie a praxe, Computer P Press Brno, 2000 ISBN 80‐ 7226‐221‐1 er Press Brno o, 2009 ISBN 978‐80‐251‐ 2. Sixta, P. Logistika: teorie a praxe, Compute 2563‐2 ní logistika, V Vysoká škola ekonomickáá Praha, 1992 2 ISBN 80‐ 3. Jindra, J. Obchodn 7079‐806‐8

19


3 Funkcce a cíle e logistikky v tržn ní ekono omice Ú ÚVOD Ka apitola je za aměřena na vymezení funkce a stano ovení cílů logistiky v tržn ní ekonomicce. V tomto konteextu představvuje řídící pro ocesy v logisstické strateg gii a koncepcci podniku. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vymezzit cíle podniikové logistikky Speciffikovat základ dní logistickéé principy Charakterizovat říd dící procesy v logistické sstrategii a ko oncepci podn niku Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Pojetí o cílech pod dnikové logisstiky Předsttavu o základ dních logisticckých princip pech Pojetí o logistické strategii a ko oncepci podniku Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Vymezzit cíle podniikové logistikky Rozeznat jednotlivvé logistické principy Zjistit,, jaký význam m představuje logistická sstrategie a ko oncepce pod dniku

20 0

unkce a cíle logistiky v tržžní ekonomicce Fu

3..1 Cíle po odnikové lo ogistiky Reealizace loggistických cíílů, splnění požadavků trhu, nen ní myslitelnéé bez účin nné sp polupráce paartnerů, podílejících se n na realizaci logistického řetězce. Na dodávce zboží see podílí pod dle složitostti materiálo ových toků mnoho parrtnerů. Řadaa z nich jssou saamostatné podnikatelsk p é subjekty, které podn nikají s cílem vytvářet zisk. Potře eba sp polupráce je motivována dvěma způssoby: ‐ ‐

poluprací lze zajistit maximální úroveň služeb zákaazníkům Jen sp Jen sp poluprací lze této úrovně dosáhnout při minimáln ních nákladecch

Sttrategie logisstického systtému podnikku ‐ ‐

Přeho odnocení pořřadí priorit podnikových cílů s cílem: využití novýých a odlišnýých budou ucích příležitostí Logistická politikaa vyjadřuje cíle podniku u v oblasti logistiky, l přijímá koncepci k jejich dosažení

Cííle podnikové logistiky Dřříve než je možné stanovit logistiické cíle firrmy, je nutné zabezpeččit zpracováání logistického auditu. a Tento úkol je paak obsažen v v podnikatelském záměrru na přísluššný ro ok. Požadaveek zní na pro ovedení analýzy současn ného stavu logistiky nezáávislou externí firrmou, která b bude schopn na posoudit ccelou proble ematiku komplexně. Cííle podniko ové logistikyy musí vyycházet z podnikové strategie aa napomáh hat ceelopodnikovýým cílům a musí zaabezpečit přání zákazn níka na zb boží a služžby s p požadovanou úrovní, a to o při minimaalizaci celkovvých nákladů. Lo ogistické cíle e jsou měřitelné technickko‐ekonomické parametrry typu: ‐ ‐ ‐

Hodno ota průchodn nosti logisticckého systém mu Rentabilita náklad dů na dopravvu hlivost dodací lhůty atd. Spoleh

Cííle podnikové logistiky ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Vnějšíí a výkonové é cíle ní uspokojování potřeb záákazníků, tj. Priorittní cíl logistiky‐ optimáln Zvyšovvání objemu prodeje Zkraco ováním dodaacích lhůt Zlepšo ováním spoleehlivosti a úp plnosti dodávvek Zlepšo ováním pružn nosti logisticckých služeb ní a ekonomické cíle Vnitřn ndární cíl loggistiky – orien ntace na snižžování nákladů, tj. Sekun Na zássoby Na dopravu Na maanipulaci a skkladování Na výrrobu Na řízení aj.

21


3..1.1 Záklaadní logistiické princip py 1. Princip komunikace: ontální kom munikace meezi primárníími podniko ovými funkcemi (nákup – ‐ Horizo výrobaa – prodej) ‐ Komunikace mezi firmami tvořřící společnýý logistický řeetězec 2. Princip měření: ‐ Soustaavou logistických výkono ových ukazatelů (viz Schu ulte, Ch. Logistika) 3. Princip rozlišován ní důležitosti: ‐ Klasifikace materiálového tokku pomocí to opologie bodů rozpojen ní objednávkkou zákazn níka (viz kapiitola ….) 4. Princip procesního o řízení: ‐ Processní hledisko o při hledáání, nalézán ní a prosazzování logisttických řeše ení domin nuje před hleediskem:‐ orgganizačně‐úttvarovým ním ‐manažersko‐funkčn ‐výrobkkově‐technologickým ‐kvalitativním ‐markettingovým ního růstu: 5. Princip generativn ‐ Organ nizace logisttiky v pod dniku jako neustálá reakce r na proces zm měn konku urenčního pro ostředí

3..2 Řídící p procesy v logistické sstrategii a koncepci p podniku “Ú Úspěch podn niku závisí podle okolností na rozmaanitých činittelích. Moho ou to být např. po odmínky místa m podnikku, přístup k určitým m surovinám, podnětná myšlenkka, teechnologický nebo vědeecký průlom m. Avšak stale vice se ukazuje, žže kritickým a ro ozhodujícím ččinitelem je samořízení. Nejlepší činitelé zůstano ou bez užitku u, dokud někkdo neepozná příležžitost s nimii spojené, neemobilizuje p potřebné zdroje a toto vvše nepromě ění v hodnoty pro o zákazníky a ve výsledky””. (Logistika č. 2/1996, sttr. 43) Do osud vědou a praxí pozn nané konkureenční činitele e budou plattit i v budoucnosti. Ztráccejí vššak relativní váhu ve prospěch řízen ní a kvality managerskéého výkonu. Ukazuje se to zřetelně v obd dobí hospodáářské recese. Managementtu se musí učit. u Vysoká výkonnost vzniká v z vytvvoření maximální hodno oty “M po odniku z aktivity, které sspolečnost vvlastní‐ jiným mi slovy, z vyynikajícího říízení hodnoty. Sttát se man nagerem hodnoty vyžžaduje ocho otu přijmou ut nezaujattý hodnoto ově orrientovaný pohled p na činnost pod dniku, tj. ochotu o přijm mout příležittost k tvorrbě přřírůstkové hodnoty.” (Co opeland, T., Koller, T., Murrin, J.: Stanovení h hodnoty fire em. Viktoria Publisst. 1991, str. 39)

22 2

unkce a cíle logistiky v tržžní ekonomicce Fu Managerská kompetence M k je zvláště důležitá d ve všech v velkýcch oblastech h: v podniko ové strategii, ve struktuře s po odniku a v podnikové kultuře. Na zlepšování stavu vědě ění, naa rozvíjení scchopností a v souvislostii s tím na vzzdělávání praacovníků, je třeba pohlížžet jako na investici do konkurenční schop pnosti podnikku. orizontální integrace logistických řetězců, tj. jejich vym mezení od d dodavatelů až Ho po o konečné zákazníky z zaahrnující ússeky zásobo ování, výrob by a distrib buce, přičem mž logistický řetězec je striktn ně vázán na kkonkrétní fin nální produkcci, resp. zakáázku. Ve ertikální inttegrace, týkkající se vššech článků ů (podsystém mů) logisticckých řetězcců, tj.. vymezení a a propojení dílčích systtémů techniicko‐technologického, in nformačního o a ko omunikačního řízení. Ze samotného hlediska řízení je to takké respektovvání tří okruhů čin nností, tj. plánování p ( (dlouhodobé ého, strateggického řízení), dispoziččních činno ostí (sttřednědobéh ho a krátko odobého řízeení) a realizzace (provád děcích činno ostí, operativvní řízzení). Jee důležité mít m na paměěti, že na trzích se “ne ekupují” výrrobky, ale žžádá se řeše ení prroblémů zákaazníka. Platí se za užitek,, za získanou u hodnotu. Ch hybné strateegie se vesm měs so oustřeďují naa výrobky, ssprávné straategie se orientují na ho odnotu‐ přid danou hodno otu logistiky, tj. vlaastně užitnou hodnotu. Ke e klíčovým prvkům výn nosnosti po odnikání pattří relativní jakost, pod díly na trzícch, intenzita inovvací, míra in nvestování a a produktivitta. Tyto prvky lze kvanttifikovat a jssou zn námy jejich vvztahy k výno osnosti. Hllavní částí náákladů už dn nes‐ a v budo oucnu se bude dále zvyššovat‐ připad dá na to, co lze naazvat prací hlavou neb bo prací s věděním. Duševní prááce se stalle vice pod dílí naa celkových nákladech. A Automatizace už není náhradou prácce kapitálem. Je to náhraada manuální prácce duševní prrácí. TABULK KA 3.1

Strategie lo ogistického ssystému pod dniku

Analýýza okolí po odniku I podniku samotného

Strategiie a cíle podniku

Cíle logistické ého sys stému podniku

Strategie lo ogistického systému podniku: výkonové cíle, ekonomické cíle

23

modulu Logisttika a jakost GRAF 3.1

Cíle podnikové logistikyy

Cíle e podnikovvé logistiky Prioritní cíle: vnější, výkon nové Se ekundární cíle: c vniitřní, ekono omické

SCHÉMA A 3.1

24 4

Strategický a taktický cííl logistiky

unkce a cíle logistiky v tržžní ekonomicce Fu SCHÉMA A 3.2

Pojetí logisttiky podle Roseho

25


Pojetí logisttiky podle Be ender Manaagement Con nsultants incc. (USA)

ZAPAMATTUJTE SI

Realizace logistických cílů, R c splnění požadavků ů trhu, neníí myslitelnéé bez účinn né s spolupráce p partnerů, pod dílejících se n na realizaci lo ogistického řřetězce. Cíle podnikové logistikky musí vycházet z p C podnikové strategie s a napomáhaat c celopodnikov vým cílům a musí zaabezpečit přání zákazn níka na zbo oží a služb by s s požadovano ou úrovní, a to při minim malizaci celko ových nákladů.

26 6

unkce a cíle logistiky v tržžní ekonomicce Fu KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Charakterizujte ccíle podnikovvé logistiky Jaké jsou základn ní logistické p principy? Jaký je princip loggistické strattegie? S SHRNUTÍ KA PITOLY

Cíle p podnikové lo ogistiky Záklaadní logistickké principy Logisstická strateggie a koncepce podniku STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Pernicca, P. Logisticcký managem ment, Radix Praha 1998, ISBN 80‐860 031‐13‐6 2. Jurováá, M. Logistikka, Vysoká škkola Karla En ngliše Brno 2010, ISBN 97 78‐80‐86710‐ 17‐4 3. Vaněčček, D. Logisttika, Jihočeskká univerzitaa, Ekonomickká fakulta, Čeeské Budějovice 2008, ISBN 978‐80‐7394‐085‐0 0

27


4 Logisttický syystém v obchod v dních a a průmyyslových h podniicích Ú ÚVOD Ka apitola je za aměřena na vysvětlení lo ogistických syystémů v ob bchodních a průmyslovýcch po odnicích. Věn nuje se dále zzásadám pro o orientaci na a perspektivn ní podobu lo ogistiky. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Charakterizovat záásady pro oriientaci na pe erspektivní p podobu logisttiky Vymezzit typologii přínosů logisstiky Vysvěttlit význam logistiky pro podnikovou sféru Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o zásadách perspektivvní podoby lo ogistiky Předsttavu o typolo ogii přínosů logistiky Pojem m o významu logistiky pro o podnikovou u sféru Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Stanovvit zásady prro perspektivvní úlohu loggistiky Dokážžete rozeznatt jednotlivé p přínosy logisstiky Zjistítee, jaký význaam má logistiika pro podn nikovou sféru u

28 8

ogistický systtém v obchod dních a prům myslových po odnicích Lo

4..1 Zásadyy pro orien ntaci na pe erspektivníí podobu lo ogistiky Z předchozích kapitol je m možné shrnou ut rámcové zzásady, kteréé by měly do oprovázet vývvoj stávajícího uplatňování loggistiky v praxxi. A. Zaměřření na zákazníky Jsou to zákazn níci, kteří v p podmínkách přechodu o od trhu prodávajícího k ttrhu kupujícíího svvým výběrem m mezi konkurujícími si dodavatelii začínají ro ozhodovat o bytí a neb bytí do odavatelů. Trh T kupujícíh ho je diktáttem zákaznííků nad dod davateli. Zákkazníkovi, jaako ko onečnému článku, se mu usí přizpůsob bit celý logisttický řetězecc. Služby zákaazníkům, kte eré “o obalují” dodáávaný výrobeek (či službu u) se stávají d důležitějšímii, než výrobeek sám. Stávvají see základem p pro strategickkou diferenciaci výrobku. Dn nešní zákazn níci si nejvícee cení spoleh hlivosti dodáání, pak úpln nosti dodávek, vyhovujícíích do odacích lhůt a poskytovaných předprrodejních a p poprodejních h služeb. B. Integrující logisticcký systém Bu udoucnost patří p těm fiirmám, kterré budou disponovat in ntegrovaným mi logistickýými syystémy s řetězci ř celisstvě vymezeenými, zkoordinovaným mi, synchro onizovanými a op ptimalizovan nými až po dodavatele a sahajícím mi od realizaační úrovně až po úrovveň strategickou. ojení logistikyy se strategiií C. Propo Ab by se z loggistiky stal účinný ú nástrroj v konku urenčním bo oji, musí loggistika prorů ůst do o strategickéé roviny a propojit p se se s strategií podniku. Vnějším cílem m logistického syystému pod dniku je uspokojení zákazníků z prostřednictv p vím nabídkky služeb. Cíl je kvantifikovaaný, přičemžž kritéria prro jeho possuzování je třeba sledo ovat na straaně dniku. Je odvvozen z kvan ntifikovaných h cílů podnikku, záákazníků a ne na straně našeho pod ktteré jsou zfo ormulovány v oblastech zisku, výše tržeb, objem mu výroby, podílu na trrhu ap pod. Od vnějjšího logistického cíle se odvíjí volba vlastní strattegie logisticckého systém mu, a to taková, která k zajistí potřebnou výkonnost systému, s tj. rychlost tokků, pohotovo ost přři dodávkách h a dále přiměřenost nákladů, n resp. nízkou vázanost kap pitálu. To jssou vn nitřní cíle lo ogistiky. Monitorování a průběžné é vyhodnoccování odchylek na cesstě k ttěmto logisttickým cílům m by mělo být b v péči logistického controlling, který by měl m k ttomu vypraccovat příslušn ný soubor ukkazatelů. D. Zpružnění logistických řetězců ů Klíč k efektům spočívá ve strukturní procesní stránce loggistických řeetězců, a sice vee zrychlení hmotných h a informačnícch toků a v plynulosti, nepřerušeno osti hmotnýých to oků. Dosáhno out toho lze propojením m procesů, sladěním činn ností všech aaktivních prvvků v ccelém integrrovaném loggistickém řettězci poté, co o z řetězce b byly vyloučeny nadbyteččné čláánky a prvvky, které snižovaly s prružnost řetě ězce a zatěěžovaly jej náklady, aniž byy přispívaly k tržní realizaci. V pod dstatě jde o o restrukturaalizaci, totální koordinaaci, syynchronizaci a o celkovvou optimallizaci řetězcce mezi zákkazníky, pod dnikem a je eho do odavateli. Úččinkem je sníížení nákladů ů, zásadní redukce zásob b a tím uvolnění kapitálu.. E. Vytvo oření logistického inform mačního systé ému

29

modulu Logisttika a jakost da, Beez logistickýcch informací by žádný logistický systém nemohl fungovat. Platí zde zásad žee toky inform mací musí býtt rychlejší neež hmotné to oky. K logisticckým informacím řadíme e: a) Inform mace o pod dstatném okkolí logistického systém mu, např. o o disponibilitě a cenáách vstupů, kkteré mají vliiv na nákladyy na logistickký systém b) Inform mace o vnittřních vazbáách logistickkého systém mu, kam paatří informaace o potřřebách a očekávání zákazníků. Tyto inforrmace mussí umožňovvat s minimálním časo ovým zpožděním, řídit či č regulovat aktivní prvkky podílející se na reaalizaci toků v logistickéém řetězci. Odtud jsou také čerpáány informaace pro záákazníky o tom, t na kteerém místě řetězce se právě nachází očekávaané množsství výrobků,, nebo surovvin apod. Ob ba druhy infformací je třřeba mít strukturované tak, aby pokrývaly potřřeby realizačční, dispoziční a strategické úrovně logisticckého systém mu. p do strategicckých společčenství F. Vstup Sttrategická sp pojenectví jso ou zvláštním druhem spo olečného podnikání, do n něhož logistiičtí paartneři vstup pují proto, aby a těžili ze synergie, plynoucí ze vzzájemné spo olupráce. Je to ro ozsáhlé, těsn né a obvykle dlouhodo obé spojení. Nejběžnějšíí formou jee spojení mezi do odavatelem vvýrobků a po oskytovateleem logistických služeb. Zn námá jsou taaké spojenecctví po oskytovatelů ů logistických h služeb, ktteří slučují své s zdroje a a prostředkyy ke společčné naabídce služeeb. Spojují se s též dodavvatelé (výro obci nebo veelkoobchodn ní firmy), a to kee společné diistribuci různ ných druhů vvýrobků dodáávaných tém muž zákazníko ovi. G. Kvanttifikace a mě ěření Přředstava loggistiky jako kvantifikovaaného řízen ní je plně přijatelná. p Jeestliže posláání manager je hledat možnéé cíle a alteernativní či variantní v cessty k nim veedoucí, poto om osláním logisstického man nagera je totto hledání střřízlivě držet na pevných nohách, věccně po a časově sled dovat a cellkově optim malizovat. To oto se však neobejde bez používáání syystémově orrientovaných h exaktních postupů a metod, a to t za podmíínky existen nce od dpovídajícího o podnikového informačního systému. Proto je nutné navrhn nout: a) Inform mační podpů ůrné systémyy, které majíí preventivníí charakter aa jsou viditellné pro interní a exterrní partner. out a všeo obecně zavéést celopodnikové měřření zabezpeečující přessné b) Vyvino a včassné monitoro ování, a to hlavně v oblassti služeb zákkazníkům. Jee třeba vytvo ořit normyy přesahujíccí hranice lo ogistických funkcí, f přijattelné pro vššechny interní a exteerní články, které ovlivň ňují klíčové finální oblaasti. Důležitéé je, aby byyly akceptovány markketingem, od dbytem, výro obou i managgementem p podniku. out průběžn ný postup pro podrobné sledování vlivů, kkteré vstup pují c) Vyvino z vnějššího prostřeedí. Je nutnéé jej ověřit a a zavést jako o standardníí součást říd dící praxe.. d) Propo ojit proces podnikového plánování s s očekávaným mi výkony v oblasti služžeb zákazn níkům, jako např. rozhod dování o rozzmísťování záásob, volba d druhu dopraavy a dalšíí. 30 0

ogistický systtém v obchod dních a prům myslových po odnicích Lo H. Aplikaace logistické ého controllingu Jeedním z důleežitých předp pokladů je zabudování lo ogistického controlling d do řídící složžky logistického systému. Sysstém se mussí vyrovnat na n jedné strraně s určitýými požadavvky záákazníků a naa druhé straně s omezen nými vlastními zdroji. Syystém musí b být řízen pod dle cíllů, zaměřen na úzká místta, ukazovat na odchylkyy a eliminovaat je. K tomu, aby logisticcký co ontrolling byl funkční, po otřebujeme m mít zavedeno o řízení podle cílů a dálee mít spolehlivý zd droj logistickkých informaací v účetní evidence a a v rozpočteech logistickýých nákladů ů a výýkonů. Násleedné “navigo ování” pak lo ogistický con ntrolling obstarává za po omocí soubo oru jednoduše zkonstruovanýých ukazatellů, vztažených k zakázcce, k logisticckému výko onu či výrobku. CH H. Sledováníí finančních vvztahů Jeednak se doporučuje sleedovat průběh zhodnoco ovacího procesu v logisstickém řetě ězci čláánek po čláánku, a to v relaci loggistických nákladů n a přidávané ho odnoty včettně oh hodnocení rizik, spojenýcch s tržní reaalizací. Přimě ěřeně k tomu, jak zrychlujeme hmottné to oky od našeeho podniku u, jakožto dodavatele, d usíme usilovvat k jeho zákaazníkům, mu o urychlení plaateb zákaznííků za dodávvky zboží a služeb. Logisttický manageement se musí říd dit hlediskeem neohrožžení likvidityy podniku, jež by mohlo m nastat v důsled dku jednostrannéh ho přijetí logistického řeššení. I.

Vyško olení personáálu

Jakékoliv budo ování logisticckých princip pů musí začín nat v oblasti vzdělávání. Zaahraniční i naaše zkušenossti ukazují žee: a) Dosažžení změny v v setrvačném m myšlení je e jedním z nejobtížnějšícch a nejdelšíích úkolů při uplatňovvání logistikyy obý v podstaatě nikdy nekkončící proce es. b) Logistické vzdělávání a školeníí je dlouhodo ních odbornííků na logistiiku je a ještě nějakou dob bu bude ned dostatek c) Kvalitn

4..1.1 Typo ologie příno osů logistikky ocesem výrob by, nebo tvo orbou služby Výýrobek‐vlasttním transforrmačním pro Vllastnictví‐ho odnota přidan ná k určitém mu výrobku, n nebo službě Záákladní logistická pravidla ‐

Využittí času, tj. vee správnou dobu,

za sp právné náklaady ‐

Využittí místa, tj. n na správné m místo,

o služby) spráávné položkyy (zboží nebo ve sp právném stavu, za sp právné náklaady

31


4..2 Význam logistikyy pro podn nikovou sfé éru Zleepšit svoji reentabilitu a kkonkurenční schopnost zaaměřením naa zákaznickýý servis Hlledání účinných logistickkých a marke etingových n nástrojů Viz schéma 4.1 1. Po odíl logistikyy na marketingové konce epci podniku u Prropojení po otřeb zákazn níků, prognó ózované maarketingem, s výrobou a logistiko ou, po omocí důsled dného systém mového přísttupu. ‐

Marke etingový mixx” 4P”

Prrodukt (prod duct) Ce ena (Price) Prropagace (Prromotion) M Místo (place) u a marketingovými aktivvitami Prrodukt‐ sladěění vzájemnýých vazeb meezi logistikou Ce ena‐ ovlivněění rozsahu a způsobu uskutečnění u p a doprovodnýých dodacích podmínek slu užeb Prropagace‐ lo ogistické ško olení obcho odních zástu upců k logisstickým služžbám (přidaaná ho odnota produktu) M Místo‐zákazni mu cký servis‐ výstup logistického systém SCHÉMA A 4.1

Propojení lo ogistiky se sttrategií

Vnější cíle podniku: podíl na trhu u, objem výrob by

Sttrategická a operativní úroveň logistiky podniku

32 2

Vnitřní cíle c podniku u: pohotovo ost a rychlo ost dodáve ek, přiměřen nost nákladů

ogistický systtém v obchod dních a prům myslových po odnicích Lo ZAPAMATTUJTE SI

ZZásady pro orientaci o naa perspektivn ní podobu logistiky přeedstavuje ucelený pohle ed n na 10 oblastí í, v nichž je m možné významně počítat s logistikou.. sféru předsstavuje záklaadní postoj podnikovýcch Význam logiistiky pro podnikovou V p s struktur k up platnění logisstiky podniku u. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Vyjm menujte záklaadní zásady p perspektivní podoby logisstiky Jaký je význam lo ogistiky pro p podnikovou ssféru? S SHRNUTÍ KA PITOLY

Zásad dy pro orienttaci na persp pektivní podo obu logistikyy Typo ologie přínosů logistiky Význam logistiky pro podniko ovou sféru STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Řezníčček, B. Logisttika, Univerzita Pardubice, Pardubicee 1999, ISBN 80‐7194‐190 0‐ 5 2. Preclíkk, V. Průmyslová logistikaa, ČVUT Prah ha 2006, ISBN N 80‐01‐03449‐6 3. Besta,, P. Průmyslo ová logistika,, VŠB‐TU Osttrava 2009, ISSBN 978‐80‐‐248‐1993‐8

33


5 Podniiková lo ogistika Ú ÚVOD Ka apitola je zam měřena na lo ogistické fun nkce a logistiické procesy v podniku. D Dále se zabývvá vzztahy mezi lo ogistickými čiinnostmi a lo ogistickými n náklady. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vymezzit logistické aktivity pod dniku Speciffikovat hlavn ní položky loggistických nákladů Defino ovat logistickké řízení Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o logistickkých aktivitácch podniku Pověd domí o konceepci celkovýcch nákladů Pověd domí o logistické strategii podniku Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Stanovvit logistickéé aktivity pod dniku Rozeznat klíčové p položky logisttických náklaadů Zjistit,, jaký význam m má logisticcká strategie podniku

34 4

odniková loggistika Po

5..1 Logistiické funkce e a logisticcké procesyy Po odniková loggistika zahrnu uje: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Plánovvání, Organ nizování, Koord dinování, Inform mování, Rozho odování, Provádění a konttrolu: strate egických, taaktických a operativnícch logistickýých činnosstí a operacíí

Lo ogistické aaktivity po odniku Z hlediska potřeb podniku:‐ nákupní lo ogistika ‐ ‐

‐vvýrobní logisstika distribuční lo ogistika ‐d

Z hlediska úrovní přístupu:‐administraativní ‐dispozitivní ‐o operativní Akktivity nákup pní logistiky‐‐ administraativní ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Výzkum trhu, Plánovvání potřebyy materiálu, Plánovvání nákupu,, Vystavvení objednáávky, Uzavřeení smlouvy (dodací pod dmínky, plněn ní) Plánovvání materiáálového toku, Inventtura stavu záásob potřebn ného materiáálu, Kontro ola příjmu, vvýdeje do výrroby, Řízeníí skladového místa

Akktivity nákup pní logistiky – dispozitivní ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Dispozzice materiálu, Sklado ovací možnosti, Dopraavní dispozicee, Veden ní nakoupenýých materiálů, polotovarrů, výrobků, Sklado ovací strateggie, Optim malizace sklad dování atd.

Akktivity distribuční logistiky‐ dispoziční ‐ ‐ ‐

ho zboží, Dispozzice hotovéh Dopraavní dispozicee, Prosto orová (místní) dispozice,

35

modulu Logisttika a jakost ‐

Optim malizace sklad dových zásob b

Akktivity distribuční logistiky – operatiivní ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

ování, Sklado Dopraava, Baleníí, Manip pulace, Kontro ola, Překláádka aj.

5..1.1 Konccepce celko ových nákladů ogistického procesu: Klíč k efektivníímu řízení lo edukce celko ových náklad dů logistickýých činností Re S poskytován ním služeb jsou j spojeny náklady a a případné kapitálové výdaje. Jejiich identifikace jee předpoklad dem pro správné a efektivní rozhodování. Význ nam sledováání náákladů stoupá i v sou uvislosti po ostupné inte egrace řízen ní rozsáhlýcch logistickýých do odavatelskýcch řetězců. Přehled lo ogistických nákladů ko opíruje přehled činnosstí. Prroblémy jejiich stanovení souvisejí s úrovní sledování s nákladů ve sspolečnostecch. Reelativně snad dno lze získaat informacee o např. přepravních nákladech v p případech, kdy k do opravu zajišťuje externíí organizacee, která pub blikuje ceníkky, nebo cen na je součáástí naabídky jejich služeb. Složžitější jsou problémy p s id dentifikací nákladů n na in nterní dopraavu v případech, kkdy vnitropod dnikové útvaary nejsou ve edeny jako nákladová střřediska. dhady podílu u logistickýcch nákladů v v hrubém do omácím prod duktu kolísají kolem 10% % a Od lzee očekávat jeejich růst. Po okud bychom m sledovali p podíl logistických nákladů na celkovýých náákladech vyn naložených p pro dosaženíí hrubého do omácího produktu, mohll by dosáhno out ažž 30%. Hllavní položkyy logistickýcch nákladů ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

36 6

Zákazn nický servis, Prognózování, plánování poptávky, b, Řízeníí stavu zásob Logistická komunikace, Manip pulace s materiálem, Vyřizo ování objednávek, Baleníí, Podpo ora servisu a náhradní dílly, Stanovvení místa výýroby a sklad dování, Pořizo ování – nákup p, Manip pulace s vrácceným materriálem, Zpětná logistika, Dopraava a přepravva, Sklado ování

odniková loggistika Po

Vztahy mezzi logistickkými činnostmi a lo ogistickým mi nákladyy Hllavní kategorrie logistickýých nákladů: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Náklad dy spojené sse zákaznickýým servisem,, Dopraavní náklady,, Sklado ovací nákladyy, Náklad dy na vyřizovvání objednáávek a inform matiku, Množsstevní náklad dy, Náklad dy na udržovvání zásob

Nááklady na úrroveň zákazn nického servvisu ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Hlavníí náklady vzn nikají z nedosstatečné úro ovně zákazniického servissu. Hlavníí položky: Náklad dy spojené ss vyřizováním m objednávekk, Náklad dy spojené ss vrácením zb boží, Náklad dy na zajištění náhradnícch dílů a servvisu, Náklad dy ze ztráty prodejní příležitosti aj. Cíl: minimalizace ccelkových náákladů při zaachování požžadované úrrovně servisu u

Nááklady na přřepravu a skladování ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Vliv naa přepravní aa skladovací náklady: Objem m dodávky, Hmotn nost dodávky, Přepraavní vzdálenost, Místo původu a m místo určení, Umístění skladů, Manip pulační a sklaadová vybaveenost skladů ů, Druh p přepravy

Nááklady na vyyřizování objjednávek a informační syystém Jsou spojeny: ‐ ‐ ‐

S vyřizzováním objeednávek, S logisstickou komu unikací, S proggnózováním poptávky,

ňují: Nááklady ovlivň ‐

Předávání objednáávek, zadáváání objednávvek do systém mu, zpracováání objednávvek a činn nosti s tím spojené (avvizování dopravců a záákazníků o odeslání ne ebo připraavenosti dodávky aj.)

Nááklady na ud držování zásob Nááklady na ud držování záso ob evokují daalší náklady: ‐ ‐ ‐ ‐

Řízeníí stavu zásob b, Baleníí zboží, Likvidaace odpadovvého materiáálu, obalů ap pod. Sklado ové manipulaace spojené s příjmem, u uložením a výýdejem záso ob apod.

37

modulu Logisttika a jakost hodování a v přímé vazběě na objem skladovaných h zásob: Prro účely rozh ‐ ‐ ‐ ‐

Kapitáálové náklad dy (náklady zz vázanosti oběžných pro ostředků v zásobách) Náklady spojené sse službami (pojištění a zzdanění záso ob) ování zásob Náklady na sklado Náklady na rizika (ztráty)

5..2 Podnikková logisttika a řízen ní De efinice logisttického řízen ní: Prroces plánovvání, realizace a řízení efektivního výkonného toku a skladování zbo oží, slu užeb a souvvisejících informací z místa m vzniku u do místa spotřeby, jehož cílem je usspokojit požžadavky zákaazníků v sektoru výrob bním i sekto oru služeb (státní správva, neemocnice, baanky, maloob bchod, velko oobchod aj.) Po odstata řízen ní oblastí maateriálu Záákladní činno osti řízení oblastí materiaalů: ‐ ‐ ‐ ‐

1. Předvídání mateeriálových po ožadavků ů a získáváníí materiálu 2. Zjišťťování zdrojů 3. Dop pravení a ulo ožení materiaalů do podniku 4. Monitorování sttavu materiaalů

práva a řízen ní toku materiálu Sp Vyyžaduje scho opnost podniiku měřit, vykazovat a zle epšovat: ‐ ‐ ‐

Úroveeň řízení záso ob, Úroveeň procesního řízení jako osti toku matteriálu Úroveeň procesních h nákladů

Lo ogistická sstrategie p podniku Výýchodiska: ‐ ‐ ‐

Poznáání obecné sttrategie pod dniku a klíčovvé ztráty, ke kterým v po odniku docháází Podpo ora plánovaané úrovně kvality zákkaznického servisu, a to účinným a hospo odárným způsobem

Po odněty k loggistické strate egii podniku u “V Vysoká výko onnost vznikká z vytvořeení maximállní hodnoty podniku z aktivity, kte eré sp polečnost vlaastní‐ jinými sslovy, z vynikajícího řízení hodnoty.””

38 8

odniková loggistika Po TABULKA A 5.1

Složky logisstického řízení

TABULKA A 5.2

Cíle integro ovaného říze ení oblastí materiálů

39


Strategický a taktický cííl logistiky

40 0

odniková loggistika Po SCHÉMA A 5.2

Postavení lo ogistiky v po odnikových vvztazích

41


Logistická kkoncepce podniku

ZAPAMATTUJTE SI

LLogistické akktivity podnikku posuzujem me z hlediskka potřeb po odniku a z hlediska úrovn ní p přístupu. Z h lavních polo ožek logistickkých nákladů ů lze vyvoditt vztahy mezzi logistickým mi č činnostmi a l ogistickými n náklady. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaké znáte logistické aktivity podniku? Přibližte hlavní kaategorie logistických nákkladů

42 2

odniková loggistika Po S SHRNUTÍ KA PITOLY

Logisstické aktivityy podniku Hlavn ní kategorie logistických nákladů Podsstata logistickkého řízení Logisstická strateggie podniku STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Pražskká, L., Jindra,, J. Obchodníí podnikání, Managemen nt Press Prah ha 1997, ISBN N 80‐85943‐48‐4 2. Sixta, J. logistika: tteorie a praxxe, CP Books Brno 2005, IISBN 80‐251‐‐0573‐3 3. Jurováá, M. Logistikka, PC‐DIR Reeal Brno 199 98, ISBN 80‐2 214‐1268‐2

43


6 Logisttické řettězce Ú ÚVOD Kaapitola je zam měřena na sstrukturu a ú úlohu logisticckého řetězcce.Zabývá se mírou kvalitty slu užeb, převáážně zákazn nickým servvisem. Tran nsakční a vztahové ccharakteristikky marketingové logistiky jsou další nápln ní této kapito oly. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vymezzit problémo ové okruhy lo ogistických ře etězců Pocho opit zákaznický servis Vymezzit marketinggovou logistiiku Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o okruzích h logistických h řetězců Pojetí o míře kvality logistickýcch služeb v lo ogistickém řeetězci Charakteristiky maarketingové logistiky Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Rozeznat problém mové okruhy logistických řřetězců Pocho opit principy zákaznického servisu Zjistit,, jaký má výzznam markettingová logistika v podnikku

44 4

ogistické řetěězce Lo

6..1 Struktura a úloha logistickkého řetězcce Lo ogistické řetěězce jsou tvo ořeny jednotlivými článkyy, a to ‐ ‐ ‐

V dop pravě: železniční stanice, námořní příístavy, letištěě aj. V obchodě: prodeejny, maloobchodní a velkoobchodní sklady aj. Ve výrrobě: továrn ny, dílny, výro obní linky, skklady, meziskklady aj.

Po odstata úloh hy logistickéh ho řetězce: Přřeměna objeednávek určitých výrobků ů na jejich d dodávky, při kterých jsou u podrobováány neetechnologicckým operacíím. Sttruktura logistického řetězce: Ob bjekty logistické transforrmace: pasivvní prvky řetě ězce Reealizátoři loggistické transsformace: akktivní prvky řřetězce

6..1.1 Problémové okkruhy logisstických řettězců 1. Kontro ola zásob Ch hyby: ‐ nadm měrná úroveň ň zásob ‐ Prošléé zásoby ve sskladech suro ovin, nebo ho otových výro obků ‐ 2. Flexib bilita Ch hyby: ‐ dlouh hé průběžné doby zakázeek ‐mnoho o zakázek k okamžitému d dodání ‐přeplněěné skladovéé prostory 3. Konfigu urace sítě loggistického ře etězce hyby: ‐ velkký počet neevhodných logistických článků (disstribučních a obchodníích Ch zaařízení) ‐ ‐ ‐

Velké náklady na sskladování a dopravu etězce Nedosstatečná straategie dodavvatelského ře

ězce 4.Rozvržení pracovišť‐‐ článků logisstického řetě d s logickým tokem zbožíí ‐ nesoulad ‐ mnoho vvyrovnávacích zásob ‐ dlouhé vvzdálenosti m mezi po sobě jdoucími pro ocesy ‐ nevhodn né ergonomiccké uspořádáání pracovišťť

45

modulu Logisttika a jakost 5.Rozděle ení odpovědn ností a defin nování měřen ní výkonů hyby: ‐ neexiistuje jasně d definovaná p podniková strategie Ch ‐ ‐ ‐

Odpovvědnosti jednotlivých oddělení nejso ou v souladu se strategií p podniku Nejasn né definováání hlavních klíčových ukazatelů u výýkonnosti dodavatelského řetězcce Nejasn ná strategie přijímání objednávek

6. Racion nalizace dod davatelské záákladny Ch hyby: ‐ výběrr dodavatelů jen podle náákladů ‐ ‐

Omezené strategiccké vztahy s dodavateli by o výkonno osti dodavate elů Chybí zpětné vazb

M Míra kvalit ty služeb vv logistickém řetězcci ovně) Složky služeb zákazníkům (kritéria úro ‐ ‐ ‐ ‐

hlivost dodání Spoleh Úplno ost dodávek Přiměřené dodací lhůty užby Poskyttované předprodejní a poprodejní slu

M Míry služeb ‐ ‐ ‐

dostupnosti sslužeb Míra d Míra sschopnosti poskytovat službu zákaznííkům Míra kkvality služeb b

M Měřítko doda cí lhůty ‐

Délka dodací lhůtyy jako časovvý interval mezi příchodeem objednávvky do podniiku m a převvzetím objednaného zbožží zákazníkem

Sttupeň úplnossti dodávky (Sú) ‐

Sú= zb boží dodané//zboží objednané x 100 vv %

Sttupeň spoleh hlivosti dodáávek (Ss) ‐

Ss= po očet splněných dodávek vv termínu/ p počet všech d dodávek x 10 00 v %

Daalší složky slu užeb zákaznííkům: Kvvalita distrib buce ‐

Minim mální počet nesprávnýých zásilek, tj. nepoškkozené zásilky, zásilky s nechyybějícími dokklady

Po oskytování in nformací ‐ ‐ 46 6

Optim mální vztah k místu zásilkyy na cestě Přesnáá doba dodáání zásilek atd d.

ogistické řetěězce Lo

Záákaznickýý servis Záákaznický servis: měřítko o toho, jak dobře funguje e logistický ssystém z hled diska vytváře ení užžitné hodnotty prostředniictvím času aa místa. Sp pokojenost zákazníků: strategie záákaznického servisu mu usí vycházett z požadavvků záákazníků. Spo okojenost zákazníků je širší pojem, záákaznický serrvis je jeho součástí. Ch harakteristikka a složky záákaznického servisu Ch harakteristikka: proces, který probíh há mezi kup pujícím, prodávajícím a třetí strano ou. Výýsledkem je přidaná hod dnota krátko odobá (jednorázová tran nsakce), neb bo dlouhodo obá (p při dlouhodob bých smluvn ních vztazích)). Složky zákaznického servisu: předprod dejní, prodejjní, poprodejjní. Přředprodejní složky zákazznického servisu: ‐ ‐ ‐ ‐

mné prohláše ení politiky zákaznickéh ho servisu (měřítka, podle kterých se Písem bude ssledovat a vyyhodnocovatt výkonnost servisu) Předání písemné ého prohláššení zákaznííkům (zabraaňuje vzniku přehnanýých očekávání) nizační strukktura (zákazníci by měli mít snadn ný přístup k těm, kteří se Organ podíleejí na uspoko ojování jejich h potřeb) Manažerské služb by (odborné příručky, sem mináře, osob bní konzultacce)

Vššechny před dprodejní slu užby servisu jsou zákazn níkům poskyytovány nezávisle a mim mo běěžný cyklus o objednávky. ého servisu: Prrodejní složkky zákaznické ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Způso ob vyčerpáníí zásob – pod dle produktů ů a podle zákazníků Inform mace o stavu u objednávkyy – stav zbožží na skladě u u objednaného produktu u ‐ sstav objednáávky ‐ p předpokládaané a skutečn né datum do odávky ených objedn návek ‐ sstav nevyříze ‐ rrovnoměrno ost cyklu objeednávek ‐ sspeciální řešení dodávekk ost objednávvání Predikkce a snadno Substiituce produkktů

oprodejní slo ožky zákazniického servissu: Po ‐ ‐ ‐

Instalaace, záruka,, opravy a náhradní n díly (stejná po ozornost a zzkoumání jaako u prod dejních složeek servisu) Sledovvání produktů (forma evvidence pro rrychlou inforrmaci zákazn níkům) Náhraada produktů ů (pro minim malizaci nesnází zákazníkaa)

47

modulu Logisttika a jakost ‐

Stížno ost zákazníků ů, reklamace e, vrácení zboží

Výýznam zákazznického servisu: ‐

Zákazn nický servis jje klíčovým p pojítkem mezi marketinggem a logistikkou

6..2 Marke etingová lo ogistika M Marketing a lo ogistika‐ sou učást podniko ové strategie e droje markettingové výho ody Zd Vzztah k odběrratelům: ‐ ‐ ‐

Celkovvé náklady koupě Vzájem mně výhodná spoluprácee Kvalitaa služeb aj.

Effektivnost do odavatelskýcch řetězců: ‐ ‐ ‐

Síťováá organizace Pohottová reakce Nejlevvnější dodavaatel

Trransakčníí a vztahovvé charakkteristiky m marketinggové logisstiky Trradiční aspekkty: ‐ ‐ ‐ ‐

Orienttace na izolo ované obchod dní případy Nepraavidelný konttakt se zákazzníky Malý d důraz na kvaalitu služeb Kvalitaa produkce je závislá na vvýrobě

Vzztahové aspe ekty: ‐ ‐ ‐ ‐

Orienttace na stalee zákazníky Pravid delný kontakt se zákazníkky Velký důraz na kvaalitu služeb odnocovacíh ho procesu Kvalitaa je záležitosstí celého zho

udování vztaahů v markettingové logisstice Bu Trradiční vztah h‐ prodej Do odavatel: ‐ ‐ ‐

48 8

Markeeting a logisttika Výrob ba Výzkum a vývoj

ogistické řetěězce Lo Trradiční vztah h‐ nákup Od dběratel: ‐ ‐ ‐ ‐

Distrib buce Vývoj podnikových h procesů ovatelské op perace Zpraco Markeeting a logisttika

No ový vztah‐ p prodej Do odavatel: ‐ ‐ ‐ ‐

Distrib buce Markeetingová logiistika Výrob ba Výzkum a vývoj

No ový vztah‐ nákup Od dběratel: ‐ ‐ ‐ ‐

buce Distrib Vývoj podnikových h procesů ovatelské op perace Zpraco Markeetingová logiistika

Trržně orien ntovaná lo ogistická sstrategie Z logistické strrategie vyplýývá: ‐ ‐ ‐ ‐

Úrove eň služeb posskytovaných h zákazníkovvi Kvalita vztahů Stálosst zákazníků Dlouh hodobá zisko ovost

Effektivnostt dodavattelských ře etězců Zaaměřit se po ouze na strattegické proceesy podniků a všechny o ostatní přeneechat externím do odavatelským m organizacím: ‐ ‐

Vznik síťových orgganizací‐ zvid ditelnění hod dnotových řeetězců ové činnosti Orienttace na klíčo

Ho odnotový ře etězec podniku: Vsstupní logisttika, výrobníí a provozní o operace, maarketing, výsstupní logistiika, tj. so oubor všech aaktivit podniiku, které vedou k tvorbě ě hodnoty po oskytované zzákazníkovi. ována ze dvou hlediseek: Co přináší Kaaždá činnosst v článku tak musí být analyzo záákazníkovi a jak se podílíí na celkovýcch nákladech h podniku?

49

modulu Logisttika a jakost ový proces představuje p postup tvorby hodnoty. P Procesní řízeení se zaměřu uje Kaaždý podniko naa horizontální vazby v v organizacii, jež překrračují rámeec tradičního o vertikálníího usspořádání funkčních útvaarů. Tyypické podniikové processy: ‐ ‐ ‐

Výzkum a vývoj no ových výrobkků ování objedn návek Zpraco Řízeníí dodavatelskko‐odběratelských vztahů

Integrace v do odavatelsko‐o odběratelskéém řetězci přředpokládá iintegraci klíččových proce esů s d dodavateli aa odběrateli. Většina pod dniků usiluje o snížení po očtu dodavatelů, s kterýými sp polupracuje. Po okud má do odavatelsko‐‐odběratelskký řetězec fungovat jakko jeden proces, musí se vyyznačovat otevřeností, důvěrou a ochotou společně sdílet in nformace. Klíčové faktoryy: ‐ ‐ ‐

Sdílen ní nákladovýých informaccí Sdílen ní informací o o vývoji pop ptávky a nabídky GRAF 6.1

Míra kvalityy služeb v logistickém ře etězci

50 0

ogistické řetěězce Lo SCHÉMA A 6.1

Význam zákkaznického sservisu

ZAPAMATTUJTE SI

Podstata úlohy logistickéého řetězce aa jeho strukttura. Míra kvvality služeb v logistickém P m ř řetězci. Zákaz znický serviss a jeho složkky. T Transakční a vztahové charakteristikyy marketingo ové logistiky.. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaké znáte probléémové okruh hy logistickýcch řetězců? Charakterizujte zzákaznický seervis. Co jee marketingo ová logistika?? S SHRNUTÍ KA PITOLY

Strukktura a úlohaa logistického o řetězce. Míra kvality služeeb v logistickkém řetězci. Zákaznický serviss Markketingová loggistika

51

modulu Logisttika a jakost STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Ptáčekk, S. Logistikaa, VŠB‐TU Osstrava 1998, ISBN 80‐707 78‐550‐0 2. Jablon nský, J. Operační výzkum, Professionaal Publishingg Praha 2002, ISBN 80‐ 86419 9‐23‐1 3. Lenortt, R. Logistika, VŠB‐ TU O Ostrava 2001, ISBN 80‐70 078‐915‐8 52 2

bchodní logistika Ob

7 Obcho odní loggistika Ú ÚVOD Kaapitola je zaměřena na n úkoly a a aplikace obchodní logistiky.Dále l e se zabývvá prroblematikou u zásobovacíí logistiky. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Charakterizovat ap plikace obchodní logistikky Vysvěttlit distribuční logistiku jaako nástroj o obchodní loggistiky Vysvěttlit systém říízení a regulaace zásob Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o úkolech obchodní lo ogistiky Pověd domí o podsttatě fyzické d distribuce v rrámci obchod dní logistiky Přehleed o úloze záásobovací loggistiky Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Popsat předpoklad dy uplatněníí obchodní lo ogistiky Charakterizovat bo od rozpojeníí objednávko ou zákazníka Popsat analýzu zássob v podnikkovém systém mu

53


7..1 Obcho odní logistiika‐ charakkteristika, aplikace Úkkol obchodn ní logistiky Ob bchodní logistika se zabýývá všemi funkcemi obch hodu: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

nkce překle enutí rozdíln ností mezi výrobou v a spotřebou s prostřednictvvím 1. Fun obcho odních institu ucí 2. Fun nkce překlen nutí času 3. Fun nkce seskupe ení zboží, tj. tvorba sortim mentu dle po optávky spottřebitele 4. Fun nkce množste evního přeskkupení ve sm myslu požadaavků spotřeb bitele 5. Fun nkce komuniikační, tj. kon ntaktu.

Třři póly kontaktu: ‐ ‐ ‐

mace Inform Rada Doporručení

Naa funkce obcchodu reagujje obchodní logistika těm mito funkcem mi: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

1. Fun nkce dispozičční‐ analýza, plánování, vvolba přepravních prostředků 2. Fu unkce přeprravní‐ vnitrropodniková, dálková, vnitrozemskká, zahraničční doprava nkce obchodní‐ organizacce a realizace e zboží 3. Fun 4. Fun nkce skladovvací, funkce b balení aj. 5. Funkce řídící, informačníí‐ podpora prodeje, slu užby zákazn níkům, place ení pojištěění aj.

Úkkol obchodn ní logistiky: Přřeklenutí pro ocesu mezi n nabídkou a p poptávkou tak, aby zbožží a služby byyly k dispozicci v čaase, na určitéém místě a zaa požadovan ných podmínek zákazníků ů. osti obchodn ní logistiky p pro uskutečnění funkce o obchodu: Záákladní činno ‐ ‐ ‐

1. Dop prava (2/3 lo ogistických n nákladů) 2. Udrržování (regu ulace) zásob b 3. Vyřřizování obje ednávek

Přředpoklad dy uplatně ění obcho odní logisttiky 1. 2. 3. ‐ ‐ ‐ ‐

Dynam mika a konce entrace obch hodních činn ností Kvalitativní a kvan ntitativní rozzvoj informaačních procesů Rozvo oj techniky a technologie e provozu: Sklado ování, Dopraavy, Manip pulace, Prezen ntace zboží

54 4

bchodní logistika Ob

A Aplikace ob bchodní lo ogistiky Hrromadnost o oběhu spotřeebního zbožíí a růst velikkosti provozn ních jednotek I obchodníích firrem vytváří p předpoklady formování o obchodní loggistiky. S komplexnosttí souvisí i diferenciace p podmínek ob bchodní logistiky: ‐ ‐ ‐

Objem mová a frekveenční struktu ura zboží Veliko ost odběratelů, resp. dod dávek Hierarrchie skladů a rozmístěníí zásob

Veelké organizaační celky ob bchodu Veelké prodejní jednotky Diiverzifikace logistické cessty Do ostatek finan nčních prostřředků V souhrnu: oriientace na p procesy (ne n na funkce)

D Distribuce‐ ‐ nástroj o obchodní llogistiky Akktivizační disstribuce: Od dbytová cestta – přímá, n nepřímá, smíš íšená Od dbytová form ma‐ vlastní, ccizí buce: Fyyzická distrib Skkladování, vyyřizování objeednávek, doprava Úlloha a funkcce distribuce: 1. Vytvářří‐ přidanou hodnotu ‐rovnováhu mezi nabídkkou a poptávvkou ové a fyzické é transformaace 2. Realizujje‐ materiálo e ‐ prostorové a časové trransformace odní transformace ‐ psychologgické a obcho e: Záákladní funkce distribuce Orrganizační fu unkce: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Dopraava Sklado ování na všecch úrovních Obcho odní zpracovvání (balení aaj.) Změnaa sortimentu u z výrobního o na obchodní Jiné služby (servis aj.)

55

modulu Logisttika a jakost oordinační fu unkce: Ko ‐ ‐ ‐

Získávvání informaccí o poptávcee Navazzování kontaktů výrobce s trhem Uzavírrání transakccí koupě a prrodeje aj.

Vzzniká vazba logistických aktivit na akktivity marke etingové

Fyyzická disttribuce‐ součást ob bchodní lo ogistiky Zaabývá se poh hybem, sklad dováním a vyyřizováním o objednávek p pro produkci a individuáální sp potřebu. Poh hlcuje cca 2/3 3 z úhrnných h nákladů na logistiku. Orrganizace řízzení fyzické d distribuce: V úrovni‐ 1. Sttrategické 2. takktické 3. op perativní 1. Strate egická úrove eň: Rozhodn nutí o umístě ění skladu, výběru v způssobu přepravvy, systém m vyřizován ní objednávvek. Jde o o formován ní distribučn ního systém mu v nejširších pojmech. 2. Takticcká úroveň: Krátkodobéé plánování využití zdro ojů z mnohaa aspektů. Jde o nejvvyšší možné vvyužití invesstovaných prrostředků ve skladovém hospodářstvví a manip pulaci s mateeriálem. 3. Operaativní úroveň: Denní řešení distribučního kanálu kee konečném mu spotřeebiteli.

Po odstata fyyzické disttribuce z h hlediska o obchodní llogistiky Diispozice zbožžím v době od ukončeníí výrobního procesu po jeho odevzd dání kupujícíím, tj.. – přímo zákkazníkovi: ‐ ‐ ‐

Přemíístěním do skkladu závodu u aj. Skladů p podniku Přemíístěním do od dlehčovacího o skladu Přemíístěním do skkladu zprostřředkovatele

Charakterisstika odbyytové logiistiky Přředmět odbyytové logistiky: hotové vvýrobky a náh hradní díly pro odběratele aj. Fu unkční prvkyy odbytové lo ogistiky: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

56 6

Plánovvání odbytu (prodeje) Dispozziční úlohy vyřizování objednávek Fyzickké postupy baalení Komissní činnosti Exped dice výrobků aj.

bchodní logistika Ob Úkkol pro loggistiku: mussí se počítaat s trhem konečného o spotřebitele a s trhe em prrůmyslového o spotřebitele. Tito spo otřebitelé mohou být koneční, aneebo jen člán nky v pohybu zbožží. e: Záákladní logistická strateggie distribuce ‐ ‐ ‐

Přímé vyskladněníí z výroby Přímé vyskladněníí ze zásob závodu mem skladu Vysklaadnění systém

7..2 Zásobo ovací logisstika

Lo ogistický řřetězec v o obchodní í organizacci Lo ogistický cykllus‐ uzavřenýý okruh inforrmačního a m materiálovéh ho toku.

Kaategorizace zásob –– hledisko o příčin jejjich vzniku u a jejich funkce 1. 2. 3. 4. 5.

Zásoba blokující zaanedbatelnýý finanční objjem pojení v podn niku Zásoba se stabilní spotřebou ss bodem rozp ní spotřebou s bodem rozzpojení v pod dniku Zásoba s nestabiln pojení u dodavatele Zásoba se stabilní spotřebou ss bodem rozp ní spotřebou s bodem rozzpojení u dodavatele Zásoba s nestabiln

Bod rozpojjení objed dnávkou záákazníka Bo od rozpojeníí “ rozpojuje”” logistický řetězec na dvvě části: ‐ ‐

Část říízenou pláne em (od bodu u rozpojení vvlevo) Část říízenou konkkrétní poptávvkou (od bod du rozpojeníí vpravo)

De efinice: Bod rozpojení je j místo, od dkud vyřizuje eme objednávku zákazn níka, tj. řídím me náásledný mateeriálový tok Záákladní polohy bodu rozpojení zákazzníka: 1. 2. 3. 4. 5.

ba na zakázku včetně nákkupu surovin n Výrob Výrob ba na zakázku ze skladu ssurovin Montááž na zakázkku Výrob ba hotových výrobků na sklad Výrob ba na sklad vv distribuční ssíti

Vlliv umístění bodu rozpojjení na efekttivitu vyřízen ní objednávkky Po olohy bodu rozpojení zabezpečují optimální úroveň slu užeb finálním m zákazníků ům přři minimalizaaci logistickýcch nákladů. Hllavním znakeem bodu rozpojení je, že se zde udržu uje pojistná zásoba. Číím dále od záákazníka bod d rozpojení u umístíme, tím m vice ušetřííme nákladyy. Avvšak: Celkovvá reakční do oba na objednávku zákaazníka je nao opak tím deelší, čím je bod b ro ozpojení dálee od zákazníkka.

57

modulu Logisttika a jakost ma logistiky‐‐ sladit prottichůdnost zájmů z zákazzníka o co n nejspolehlivě ější Sttěžejní dilem seervis s ekono omickým zájm mem firmy uššetřit náklad dy. Ko omplikace v praxi: ‐ ‐

Konkrétní podnik nemá jen jeeden ustálenýý bod rozpojjení pro všecchny zákaznííky a všecchny výrobkyy, Konkrétní položkky bodu ro ozpojení pro o konkrétníí výrobky aa konkrétníího níka jsou z hllediska času nestálé (vlivv měnícího see tržního pro ostředí) zákazn

M Metody měře ní optimálníí polohy bod du rozpojení Intuitivní metoda‐ je po ostavena na logických úvahách, ú prraktických zkkušenostech h a deetailních znalostech vnějššího prostřed dí (nákupníh ho i odběrateelského trhu)) An nalytická me etoda‐ je závvislá na přesn ném měření a vyhodnoco ování: ‐

Úrovn ně služeb zákazníkům, lo ogistických nákladů n (nákladů na držžení pojistnýých zásob), ostatních h vícenákladů spojenýých s posu uzováním m možných bo odů rozpojjení.

A Analýza zás sob v pod dnikovém systému Prrůměrná zásoba, obrátkaa zásob ‐

‐

dnocení skuttečné průměěrné zásoby je často v podnicích “zd degenerován no” Vyhod na výýpočet prům měru 12 hod dnot okamžžitých stavů zásob na kkonci každé ého kalend dářního měsíce v roce. Průbě ěh zásoby v ččase‐ skuteččná průměrn ná zásoba jakko suma okaamžitých staavů zásoby na konci kkaždého dne podělených h 365 dny v rroce je znázo orněna v graafu čárkovvanou čarou

58 8

bchodní logistika Ob Ob bratová a po ojistná zásob ba Říízení zásob see v podstatěě týká: ‐

Stanovvení optimállní velikosti o objednací dáávky. Jde o Harrisův‐ Wilssonův vzorec:

‐ ‐

Matem matické stan novení minim ma dané funkkce je klasickký úkol řízeníí zásob. V praxi to je vvšak obtížnějjší, neboť všeechny promě ěnné se nech hovají spojitěě. Správn né určení po ojistné zásobyy

‐ ‐

‐

Obratová zásoba je přímo úměěrná velikostti dávky Je‐li tvvar tzv. Pilovvého diagraam (zubových listů) v praxi podobnýý pravoúhlém mu trojúh helníku, pak se bude prrůměrná ob bratová záso oba rovnat p polovině výššky trojúh helníka s tím,, že výška je rovna dávce.

působy výpo očtu pojistné é zásoby: Zp ‐

Podstaatou stanoveení pojistné zásoby spoččívá v rozptyylu spotřebyy, tj. pro kažždý zásobovací cykluss můžeme s větší či menší m přesn ností stanovit očekávanou průměěrnou spotřeebu. Pro odh had budoucíí spotřeby exxistuje parametr rozptyylu. Rozptyyl je možné odhadnou ut, nebo přesně spočíítat dle tzvv. Normálníího rozložžení pravděp podobnosti.

59


N Náklady na a držení záásob Prrincipem syystémové lo ogistiky je celkovou zásobu miniimalizovat ttak, aby byly usspokojeny po ožadavky cílo ového zákazn níka optimální úrovní služeb. Nááklady na držžení zásob: ‐ ‐ ‐

Přímé é provozní nááklady Náklady z titulu zttrát a rizik Náklady vzniklé blokováním kkapitálu v zásobách

Přřímé provozn ní náklady: Jsou transpareentní a dobřee sledovateln né. Záákladní kateggorie: 1. Odpisyy budov a skkladových tecchnologií 2. Mzdovvé náklady p provozních pracovníků skkladů 3. Provozní náklady sskladových p prostor a technologií (eleektřina, plyn, palivo) Nááklady z titu ulu ztrát a rizzik: Jsou rovněž transparentní. Záákladní kateggorie: 1. Náklad dy na pojištěění zásob 2. Úhrad da ztrát (man nka, škody, znehodnocen ní) Nááklady vznikklé blokováním kapitálu v zásobách: Jsou méně traansparentní,, hůře sledovatelné. Nejjedná se o přímý p náklad d, ale o fináální kaapitál vložený do zásob. Tyto náklad dy se rovnají úrokové mííře v daném ekonomické ém prrostředí. Po oměr mezi p přímými provvozními náklady, nákladyy z titulu ztrát a rizik a n náklady vznikklé blokováním kaapitálu v záso obách se bude lišit podle e skladovanéé komodity aa jejího pohyybu o první zpraccovatelské op perace, tj. do o okamžiku, kdy byla vyčleněna ze staavu zásob. do 60 0

bchodní logistika Ob No ormální rozložení pravděpodobnostti v řízení zássob V podstatě se jedná o určeení směrodatné odchylkyy. Dá se spoččítat z historrických dat.

Určení paraametrů prro řízení zzásob Prro každou po oložku zásobování musím me určit: 1. Obvykklou velikostt objednací d dávky 2. Pojistnou zásobu,, tj. většinou hodnotu dvoj‐ trojnásob bku vypočten né směrodattné odchyylky od průměru spotřebyy. V praxi fungujje pro nastavvení pojistnéé zásoby tzv. signální hlaadina. Je to úroveň záso oby ko onkrétní položky, při ktteré je nutn né okamžitě objednat doplnění d zássoby (objedn nat op ptimální úrovveň dávky).

61


bchodní logisstiky Aplikace ob

S Služby y zákaz zníkům m

Vyřiz zování objed dnávek, -udrž žování informací

Udržžování zás sob, -sskladování, -man nipulace s mat.

Dopra ava, -rozvoz zboží, -manipulac ce s mat. -bale ení

SCHÉMA A 7.2

Funkce a úloha zásob v logistickém řetězci

62 2

bchodní logistika Ob SCHÉMA A 7.3

Logistický ccyklus

SCHÉMA A 7.4

Základní po olohy bodu rrozpojení zákkazníka

63


pojení zákazníka Vliv umístění bodu rozp

SCHÉMA A 7.6

Obratová a pojistná zássoba‐ pilový diagram

64 4

bchodní logistika Ob SCHÉMA A 7.7

Optimální vvelikost dávkky

ZAPAMATTUJTE SI

Úkol obchod Ú dní logistiky v rámci fun nkcí obchod du. Předpoklady uplatněění obchodn ní logistiky. Úlo oha a funkcce distribuce. Kategorizzace zásob a základní polohy bod du r rozpojení obj jednávkou záákazníka. Určení parame etrů pro řízen ní zásob. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Jaké znáte aplikace obchodníí logistiky? Jaká je úloha fyzické distribucce v obchodn ní logistice? Vysvětlete podstatu bodu rozzpojení objed dnávkou zákkazníka. S SHRNUTÍ KA PITOLY

Podsstata obchod dní logistiky Distribuce‐ nástro oj obchodní logistiky Bod rrozpojení ob bjednávkou zzákazníka Logisstická regulacce zásob STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Mikolaaj, J., Logistikka, Vysoká škkola dopravyy a spoj. Žilin na 1992, ISBN N 80‐7100‐ 069‐8 93, ISBN 80‐ 2. Gros, I., Logistika, Vysoká školaa chemicko‐ttechnologickká Praha 199 7080‐178‐6 ofess Consulting Praha 1998, ISBN 80 0‐85235‐55‐2 2 3. Horákková, H., Řízeení zásob, Pro

65


8 Logisttické infformačn ní systémy Ú ÚVOD Ka apitola je za aměřena na a charakteris istiky logisticckého inform mačního sysstému a jeh ho po odsystémy CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Popsaat logistický iinformační systém a jeho o podsystém my Vysvěttlit konflikty dílčích podn nikových cílů Popsat systém loggistických ukaazatelů Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Přehleed o logistickkém informačním systém mu Předsttavu o řešení dílčích podnikových cílů ů Přehleed o obsahu i struktuře lo ogistických u ukazatelů Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: vysvěttlit podstatu logistického o informačníh ho systému rozezn nat jednotlivé dílčí podnikové cíle pocho opit i aplikovaat logistické ukazatele dle uplatnění v podnikovéé sféře

66 6

ogistické info ormační systéémy Lo

8..1 Logistiický inform mační systé ém a jeho podsystém my

Charakterisstika logisstických in nformačníích systém mů Informační tok‐ plánuje, říídí a kontroluje materiálo ový tok Informace: ‐ ‐ ‐

bíhají zboží (o oznamují příchod zásilky) Předb Dopro ovázejí zbožíí (charakterizzují druh, mn nožství, odessilatele, příjemce aj.) Násled dují za zbo ožím (potvrrzení příjmu u, fakturacee, reklamacce, dodateččné objednávky, dotazzy aj.)

Informace se stávají logiistickým výrrobním činittelem, umožžňují částečnou substituci jin ných výrobníích činitelů, ttj. mohou véést k omezení skladování i dopravy: ‐ ‐ ‐ ‐

Lepším m řízením zássob Lepší kkoordinací m mezi dodavatteli a odběrateli Koord dinací všech ččlánků přeprravního řetězzce Přímými dodávkam mi bez distrib buční sítě aj..

Informační syystémy se vyznačují v hiierarchickou u strukturou u. Zabezpečují pořizováání, ukkládání, zpracování, konttrolu a přeno os informací. diska času: Informační systémy z hled ‐ ‐ ‐

1. plán novací systé émy – pro příípravu rozho odování 2. disspoziční systtémy ‐ pro zachycení aktuálního a sttavu logisticckého systém mu v dato ové základněě 3. vyybavovací systémy s – pro podporu administtrativních aa operativníích rozhodnutí

h integrace: Prro efektivnosst logistickýcch procesů jee nutná jejich Ve ertikální‐ vazzby plánovaccích, dispoziččních a vybavvovacích systtémů Ho orizontální –– vazby jedno otlivých kom mplexů úloh vve vertikálnícch systémech h

Lo ogistický iinformačn ní systém a jeho po odsystémyy ‐ ‐ ‐ ‐

Zpraco ování objedn návek Předp povědi poptávky Logistické plánováání materiálovéh ho toku aj. Operaativní řízení m

‐ ‐ ‐

Zrychllení průběhu u zakázky po odnikem Snížen ní zásob matteriálu a hoto ových výrobkků Vytváření pevných vazeb k ob bchodním partnerům (do odavatelům, zákazníkům))

Cííl:

67


Záákladní in nformační technologie pro lo ogistiku Exxistenci včasn ných a správvných inform mací umožňujje automaticcká identifikaace předměttů, ktterá využívá ttěchto principů: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

1. opttické‐ čárové é kódy: lineární (EAN ‐8,1 13), složené ((Code 49), m maticové 2. radiofrekvenční kódy: rychllý rozvoj u akktivních prvkků h prvků na krrátké vzdálen nosti 3. induktivní kódyy: u pasivních 4. maggnetický: karty s magnettickým proužžkem 5. hlassový – mobilní telefony, faxy aj. 6. sate elitní komun nikace (v siln niční dopravě ě registrace ttrasy, komun nikace aj.) 7. elekktronická výýměna dat (EEDI) 8. elekktronická po ošta, interne et aj.

O Oblasti pro o automattickou logistickou id dentifikacci Au utomatická identifikace m musí být kom mbinována s vhodnou ko omunikační teechnologií: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Záznam, identifikaace a vyhledáávání informací Identifikace a vyhlledávání předmětů, míst Řízeníí a kontrola sstavů zásob Sledovvání a řízení procesů (tříd dění zásilek) Transaakční procesy (návaznostt sklad – dop pravce)

8..1.1 Účelo ová vymezzení logisticckých systémů

Ko onflikty d dílčích pod dnikových zájmů V podnikové p praxi existují tyto ideální dílčí cíle: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

V nákkupu‐ jsou výhodná v velká nakupovvaná množsttví kvůli nízzkým správním náklad dům od spoleehlivých dod davatelů Ve výrobě – velké v výrobní dávky, s malým počtem p varriant výrobkků, noměrným vyytížením kap pacit výrobních zařízení s rovn V pro odeji – maximální rychlo ost reakcí na změny po optávky, rych hlé zpracováání zakázkky, velký poččet variant výýrobků V expe edici – velkéé objednávkyy odběratelů pro malý po očet dodacích h míst Ve skkladovém ho ospodářství – zde se rozdílné r požžadavky nákupu, výrobyy a prodeeje střetávají. Ve skladovéém hospodářství je výhodné: jedno oduchost sorrtimentu, Nízké stavy zásob,, ování zásob Plynullost v doplňo Exped dovat velká množství malého po očtu odběraatelů, a to v ucelenýých manip pulačních jed dnotkách

68 8


Řešení dílčích cílů – úkol pro logistiku Vyyvažování díílčích cílů je ú úkol pro logistiku: 1. ‐ ‐ 2. ‐ ‐ 3. ‐ ‐ 4. ‐ ‐ 5. ‐ ‐

Rozpo or Požad davek na vyso okou varianttnost dodáve ek A požaadavek prodeje na vysokkou pohotovo ost dodávek Rozpo or Požad davek na min nimalizaci zássob nakupovvaného mateeriálu A jisto ota a levnost je podmíněn na množstvím m materiálu Rozpo or Zkráceení průběžnéé doby výrob by A dosaažení nízkých h nákladů naa přípravu výýroby Rozpo or Přizpů ůsobit výrobu u kolísající po optávce A optimálně využívvat výrobní kkapacity Rozpo or Vyrábět široký sorrtiment výrob bků s individ duálními variantami A zach hovat hromaadný charakter výroby

Sm myslem logisstiky není řeešit dílčí prob blém, tj. 1. – – 5. Rozpor, ale dosáhno out konečného effektu, který je výsledkem m celkové ko oordinace a optimalizace – ne prosttým sloučením díílčích problém mů. Hllavní úkol logistiky: ‐ ‐

pnost pohoto ově uspokojiit zákazníka Schop Snižovvat kapitálovvou vázanosst

Lo ogistické p přístupy vv řešení díílčích cílů 1. Zájem m se zaměřu uje na určito ou finální produkci, sleduje výrobu u a oběh jaako processy spojené se zakázkou 2. Zabývá se koordinací a celko ovou optimaalizací všech hmotných a nehmotnýých odání finálníh ho výrobku zzákazníkovi zz hlediska čaasu processů, které přeedcházejí do a hosp podárnosti 3. Pro výýrobek řeší p problémů maanipulace, skladování, přeepravy a baleení 4. Do řešení logistika zahrnuje všechny v člán nky pohybu materiálu, zboží, energgie, odpad dů a informací 5. Rozho odujícím člán nkem je zákkazník, je po osledním čláánkem z hleediska pohyybu materriálu a zboží aa prvním článkem z hlediska informací Hllavní cíl logisstiky: posílit pozice výrob bce určitého zboží na trh hu. Po odmínka: Sp plnění ekono omického cíle – snížení n nákladů Sp plnění výkon nnostního cílle – zvýšení vvýkonu

69


8..2 Systém m logistickýých ukazattelů

O Odlišnost l ogistickýcch přístup pů v ekono omice pod dniku Syystémový charakter lo ogistiky před dpokládá prropojení s okolím, tj. je systéme em ottevřeným. Jee třeba vzít v úvahu ne ejen samotn ný výrobní systém, alee i systémy zásobováníí a sp potřební systtém, a to v kkonkrétních p prostorových h a časových souvislostecch. Vzzájemné závislosti nep působí na samotný výrobní v systtém přímým m, kauzálním zp působem. Dů ůvod logistiického přísttupu: čas jaako opěrný pilíř systém mu reguluje zhodnocovací prroces, tj. vým měnu zboží, informací a plateb, a to o jiným způssobem než p přes jednotliivé fu unkce. Dřřívější ekonomické pod dmínky trhu u prodávajíccího nevyžad dovaly resp pektování čaasu v ttradičně vym mezených hraanicích podn nikových útvaarů. Lo ogistika se sttává jednou z podnikovýých funkcí – jjako financování nebo peersonalistikaa, a to o funkcí zabe ezpečovací –– obslužnou. Lo ogistika spěje k průřezovvé činnosti, ttj. překrývajíící základní p podnikové fu unkce – náku up, výýroba, prodeej. ed ekonomikky podniku jee zaměřen na: Klasický pohle 1. Produ uktivitu, tj. ú účinnost vynaakládání prááce a užití strojů a zařízeení, dopravníích prostřředků, zásob, budov aj. 2. Rentaabilitu, tj. ekkonomickou efektivnost hospodářskké činnosti p pomocí vztahu mezi n náklady a výn nosy, vyjadřo ované ziskem m 3. Hospo odárnost, tj.. na úsporno ost pracovníích prostřed dků a užití sstrojů, surovvin, energie aj. 4. Průbě ěžná doba, tj. t součet veeškerého času vynaložeeného na výýrobu výrobkků, skupin n výrobků, jeednotlivých ččástí výrobků ů aj. 1 –– 4, pohled vvertikální, na jednotlivá místa vzniku u nákladů Po ohled logistiický: sledujee zakázku jakoby “horizontálně”, tj.. sleduje všee od okamžiiku přřijetí objednáávky do okam mžiku dodání hotového vvýrobku. Lo ogistika se “n nedívá” prosstřednictvím m provozních a ekonomicckých ukazattelů na podn nik jako celek, ani na jeho jednotlivé úseky, ale sleduje výlu učně průtokk materiálu a příč podnikem m v rámci zaakázky informací nap

Ukazatele vv plánováání a řízení výroby Sttrukturní a ráámcové ukazzatele: ‐ ‐ ‐ 70 0

Počet materiálu k disponováníí Celkovvý počet dokkladů k zakázzkám Průměěrný počet položek na ob bjednávku

ogistické info ormační systéémy Lo ‐ ‐ ‐

Průměěrná hodnota jedné zadáávané položkky Kapaccita strojů a zzařízení Náklad dy plánováníí a řízení

Ukkazatele pro oduktivity: ‐ ‐

Průměěrný počet zaadávaných p položek na prracovníka Průměěrný počet položek zásob b na pracovn níka

Ukkazatele hosspodárnosti:: ‐ ‐

Náklad dy jedné zad dávané položžky Náklad dy zpracován ní výrobní zaakázky

Ukkazatele jako osti: ‐

Intenzzita doplňovvání zásob, průměrný stav s zásob, rychlost obratu, vázano ost kapitáálu, podíl nep použitelných zásob aj.

Ukazatele vv nákupu Sttrukturní a ráámcové ukazzatele: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Počet nákupních m míst ného materiáálu Rozsah nakupovan Počet objednávek na měsíc Strukttura objednáávek Počet dodavatelů Celkovvé náklady v příjmu dodáávek


Čas přříjmu zboží n na zásilku Stupeň využití vykkládacích zaříízení

Ukkazatele hosspodárnosti:: ‐ ‐ ‐

Náklad dy příjmu naa došlou zásillku Opatřovací náklad dy na objednávku dy v % rozsah hu nákupu Opatřovací náklad

Ukkazatele jako osti: ‐ ‐ ‐

Průměěrný čas zdržžení v příjmu u Počet vadných, vráácených, zdrržených dodáávek Průměěrný čas opěětovného objjednání

Ukazatele vv distribuci Sttrukturní a ráámcové ukazzatele: ‐ ‐ ‐

Počet zákazníků Průměěrný obrat naa zákazníka Počet odeslaných zakázek za ččasovou jedn notku

71

modulu Logisttika a jakost ‐ ‐ ‐ ‐

Počet skladových sstupňů nost mezi sklaadovými stupni Průměěrná vzdálen Náklad dy na vybaveení zakázky Náklad dy externí do opravy

oduktivity: Ukkazatele pro ‐ ‐

Produ uktivita odesíílání Produ uktivita zpraccování zakázkky


Distrib buční náklady na zakázku u Podíl n nákladů na o odesílání Rychlo ost obratu ho otových výro obků

Ukkazatele jako osti: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Průměěrný čas dod dání Dodavvatelská pohotovost Počet chybných do odávek, počeet prodlení Počet pozastavenýých dodávekk Podíl d dodatečných h dodávek

Ukazatele vv materiálovém tokku a dopraavě Sttrukturní a ráámcové ukazzatele: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Zakázkky na dopravvu Ujeté trasy Stupeň mechanizaace, automattizace Podíl p ploch na dop pravní cesty Dopraavní náklady

Ukkazatele pro oduktivity: ‐ ‐ ‐

Čas do opravy na do opravní zakázzku Stupeň využití dop pravních prostředků Dopraavní výkon

Ukkazatele hosspodárnosti:: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Dopraavní náklady na dopravníí zakázku Průměěrné dopravn ní náklady naa váhovou je ednotku Podíl d dopravních n nákladů na vvýrobních nákladech Průměěrné čekací aa údržbářskéé náklady dop pravních nákkladů za časo ovou jednotkku Vázan nost kapitálu v nevyužitýcch zásobách

Ukkazatele jako osti: ‐ ‐

Stupeň servisu nů, výskyt škkod aj. Dodržžování termín

72 2


Ukazatele vve skladovvání a kom misionářství Sttrukturní a ráámcové ukazzatele: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Počet skladovanýcch druhů Průměěrné množství skladovan ných dílů Počet příjmů a výd dejů Strukttura zdrojů zakázek Využittelná plocha skladu Počet komisionářsských položeek na zakázku u Sklado ovací nákladyy


Stupeň využití ploch, výšek, prrostoru Stupeň využití sklaadovacích prrostředků


Průměěrné nákladyy na skladovéé místo Náklad dy na sklado ovou operaci Komissionářské nákklady na zakáázku

Ukkazatele jako osti: ‐ ‐ ‐

Stupeň úrovně skladování a seervisu Dodržžování termín nů Strukttura skladovaaných zásob

GRAF 8.1

Odlišnost lo ogistických p přístupů v ekkonomice po odniku

73

modulu Logisttika a jakost ZAPAMATTUJTE SI

Charakteristika logistických informaačních systé C émů. Probleematika kon nfliktů dílčícch zájmů. Odllišnost logisttických přísttupů v ekono p podnikových omice podn niku a systém m logistických u ukazatelů. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Charakterizujte lo ogistický info ormační systtém. Jaké řešení dílčích cílů znáte?? Jaké znáte ukazattele v distrib buci? S SHRNUTÍ KA PITOLY

Logisstický inform mační systém Konflikty dílčích p podnikových h cílů Systéém logistickýých ukazatelů ů STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Schultte, Ch., Logisstika, Victoriaa Publischingg Praha 1994 4, ISBN 80‐85 5605‐87‐2 2. Viesto ová, K., Lexikon logistiky, Iura Edition Bratislava 2007, ISBN 97 78‐80‐8078‐ 160‐6 74 4

ogistické systtémy ve sklad dovém hosp podářství Lo

9 Logisttické sysstémy vve sklad dovém h hospodáářství Ú ÚVOD Ka apitola je zam měřena na p problematiku u logistických h systémů vee skladovém m hospodářsttví a orientaci skladové strateegie CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vysvěětlit funkci skkladu Orienttovat se v problematice sskladové straategie Vymezzit druhy sklaadů Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Logistický pohled na skladován ní Přehleed o funkci skkladu v logistickém systé ému Účelovvé členění drruhů skladů Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Vymezzit logistický pohled na skladování Rozeznat druhy skkladů Poznat princip logistické jedno otky

75


9..1 Logistiický pohled d na skladování Záásoby logisticky: nežádoucí přerušen ní toku zboží Skkladování: a) Zásob odního zbožíí b) Obcho Ob ba druhy záásob mají různé ekonom mické určení s rozdílným m způsobem manipulace e a skkladování a různé reakce na otázky: ‐ ‐ ‐ ‐

Jaké zboží se má skladovat? Kolik sse má sklado ovat jednoho o druhu výrobků? Kolik sse má objedn nat na dopln nění zásob? Kdy see má objednaat na doplněění zásob?

Skkladování se zabývá všem mi vlivy na staav zásob. Skkladové záso oby jsou vyro ovnávacími aa překlenujíccími místy m mezi toky, vsttupy a výstu upy zb boží, tj. mezi poptávkou aa nabídkou. Vyyrovnávací místa – vzznikají v dů ůsledku rozzdílných stru uktur a výstupních to oků naa různých míístech v odbyytovém kanáále. Lo ogistický poh hled na sklad dování: Kaaždá změna ‐ ‐

Ve výšši zásob, Ve vyu užití skladovýých, dopravn ních a manip pulačních pro ostředků

Jee důsledkem zpracování zzakázky, a to o: ‐ ‐

diska výroby‐‐ vytváření h hodnot Z hled Z hled diska skladovvání‐ ztráta h hodnot

! Ú Úkol logistikky: omezení ttěchto ztrát!!

9..1.1 Funkkce skladu Skkladování by mělo sledovvat: ‐ ‐

onomické příínosy 1. Eko 2. Zlep pšení služeb b zákazníkům m

‐ A Ad1. a) jako d důsledek sou ustřeďovací ffunkce sklad du b)úsporry při využitíí skladu pro kkonečnou montáž (komp pletaci) výrob bků c)úsporry při vytvářeení velkých h hromadných objednávek d)úsporry při skladování sezónníích výrobků Ad2. a)kráátkodobé zássoby b)sklaady poskytujíící kompletaci sortimentu c)tran nzitní sklady

76 6

ogistické systtémy ve sklad dovém hosp podářství Lo Skladové operace v su ubsystému n nákupu a) b) c) d) e) f)

ní skladováníí, držení záso ob Vlastn Úpravva produktu, jejich kompletace Manip pulace se zássobami Zpraco ování reklam mačních návrhů a odstraň ňování vad Přípraava a soustřeedění výrobků ke vnitropo odnikové přeepravě Naklád dka a vykládka

Prro hospodárn ný provoz je třeba rozhodnout o: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Umísttění skladů Veliko osti skladů Počtu skladů Vlastn nictví skladů Způso obu provozu skladů

nákup surovvin, Skkladování a balení je důsledkem objjednávky zákkazníka, kterrý vyvolává n výýrobu a distrribuci Hllavní cíl: sprrávná volba strategicky koncipovaného skladovvání a balen ní v logistické ém řeetězci. Neejdůležitější činitele pro rozhodováníí: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

ost příjmu a o odběru jednotlivých druh hů zásob Četno Hmotnost materiáálů, surovin, polotovarů aa hotových vvýrobků Objem m materiálů, surovin, polotovarů a ho otových výro obků Rychlo ost obratu Používvaná skladovvá technika a technologie

ospodárnostt skladování í a vychystávvání je určovváno předevšším: Ho 1. Uspořřádáním skladovacích a vvychystávacícch funkcí v so ouladu s tokem materiálu 2. Optim malizací skladovací, vychyystávací a maanipulační techniky 3. Integrrací toku info ormací a dokkladů Ad d1. Přímé míístní propojeení skladu, vyychystávání aa expedice, kkrátké dopraavní trasy a ttím krrátké průtokkové časy jeednotlivých materiálů nebo zboží při p dopravě dalšími úse eky skkladu Možnosti bud M doucího rozššíření sklado ování a vychystávání při zachování účelného to oku materiálu Ad d2. Optimáln ní systém skkladu je bezp prostředně spojen s s typeem budovy sskladu (halovvý, výýškový) Naapř. u paleto ového skladu u pro kusové zboží jde o: ‐

Počet paletových míst nebo hm motnost pale et

77

modulu Logisttika a jakost ‐ ‐ ‐

Počet prováděných operací (uskladnění, vyyskladnění) Disponibilnost pozzemku Provozní náklady ssouvisející s investicí

technika: racionální využití manipulačníc ptimální manipulační m m h prostřed dků Op prro horizontállní a vertikáální dopravu u ve vztahu u na materiiály nebo zboží s nejvyyšší ob brátkou d3. Především m tyto doklaady (paletovýý sklad): Ad ‐ ‐ ‐ ‐

Příkazzy pro usklad dnění a vyskladnění (vče etně stanovení skladovaccího místa) Denníí (týdenní) přehledy o stavu obsaazení a voln ných místecch (skladovýých buňkáách) Doklady k denním m vychystávaacím příkazům h příkazech Denníí (týdenní) přřehledy o vyychystávacích

Hlavní skladovací nááklady ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

M skladů a zařízení Odpisyy HIM a DHIM Pronájem skladovýých prostor aa manipulačních zařízeníí dy na energie a pohonnéé hmoty Náklad Materriálové náklady Náklad dy na údržbu u budov a zařízení Náklad dy na obchodní činnosti Pojistn né Ztrátyy a škody sklaadováním či manipulací Režijní náklady dy na mzdy p pracovníků, ssociální a zdravotní pojišštění Náklad Úrokyy z úvěrů Daně, dávky, poplatky místním m úřadům

9..2 Orienttace sklado ové strateggie 1. ‐ ‐ ‐ 2. ‐ ‐ ‐ 3. 78 8

Určen ní, umístění sskladu: Vybud dování vlastn ního skladu Najmo out sklady od d specializovvané organizaace Kombinovat vlastn ní kapacity s nájmem ní skladového o systému: Určen Centraalizace Decen ntralizace Typ skkladu Určen ní technologiie provozu skkladu:

ogistické systtémy ve sklad dovém hosp podářství Lo ‐ ‐ 4. ‐ ‐ ‐ 5. ‐ 6.

Uspořřádání sklado ovacích a vycchystávacích funkcí v sou uladu s tokem m materiálu Optim malizace sklad dovací, vychyystávací a manipulační teechniky Určen ní hranice do odávkové pohotovosti: Výše d dávek a jejich h dodacích časů Rozsah dodávkovýých služeb Organ nizace dopravvy a technickkých systémo ových prvků Určen ní dopravního o systému: Organ nizace dopravvy a technickkých systémo ových prvků Integrrace toku infformací a do okladů

Ad d2. Výhody ccentralizace:: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Hromaadný nákup, příznivé cen nové podmín nky, lépe se p prosazuje staandardizace Snižuje se doba ob bratu, pojistn né zásoby se e minimalizujjí ocují se náku upní zásady, směrnice, po olitika Sjedno Zlepšu uje se účinno ost a možnosst kontroly Lépe sse prosazují zzájmy podniku jako celku u

Ad d2. Nevýhod dy centralizace: ‐ ‐ ‐

Vysokké požadavkyy na koordinaaci (místní, ččasové) Vyšší d dopravní nákklady Spolup práce vedení a decentrallizovaných je ednotek je čaasově náročn nější

D Druhy sklad dů‐ účelovvá členění 1. ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ 2. 1. 2. 3.

Podle druhu sklad dovacích činn ností: oditní (např. obilí, káva, vvlna aj.) Komo Skladyy tekutých m materiálů (oleje, ropa) Chladíírny a mrazírny Skladyy spotřebníh ho zboží (speecializace na některé zboží – např. náábytek) Skladyy smíšeného o zboží Podle teritoriálníh ho rozmístěn ní: bně orientovaané Výrob Spotřeebně oriento ované Mezisklady

Ad d1a) Při materiálově nárročné výrobě ě, kdy je nutn né udržovat stav zásob Ad d1b) Při výro obě sezónnícch výrobků (obchod by n nebyl ochoten držet zásoby delší dobu) Ad d1c) Při výro obě nových, nebo inovovvaných výrobků) není v zájmu výrob bce, aby se tyyto výýrobky dostaly předčasněě na trh) d2) Jsou budovány v místtě spotřeby vvýrobků. Posskytují širokýý okruh serviisních služeb b. Ad Effekty spotřeb bně orientovvaných sklad dů:

79

modulu Logisttika a jakost ‐ ‐ ‐

Výrob bky od výrobcců se převážejí do skladů ů ve velkých d dávkách Sklado ování zásob b blízko odbytišť umožňuje e udržování n nízkých zásob Kompletace zásilek a rozvoz kee spotřebitelli s vyšší servvisní službou

d3) V případech obsluhyy rozsáhlých území a trhů ů Ad Effekty meziskkladů: Jee výhodné soustřeďova s at různé výrobky do jednoho cen ntrálního skkladu a odttud ko ompletovat aa odesílat ucelené zásilkyy na místa sp potřeby.

Lo ogistické jjednotky vve skladovvém hosp podářství Lo ogistická jed dnotka vznikká sestaveníím zboží do formy a veelikosti stan ndardizovanýých jednotek s cíleem: ‐ ‐

Zjedno odušit tok zb boží Snížit náklady

Usspořádané o operace sklad dování, balen ní, manipulace, kontroly a přepravy ttvoří přepravvní ře etězec. ogistická jednotka: Lo ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

né, zkosené, ukládací, skkladovací, veelkoobjemovvé, kontejnery, Přepraavky – rovn cistern ny, sudy Ukládací bedny – rovné, zkoseené, ukládací, zásuvkové oupkové, ohrradové, skříň ňové, hřídelo ové, stromečkkové, speciální Paletyy‐ prosté, slo Balíko ové jednotkyy‐ přepravní obaly

Ch harakteristikka vybraných h logistických h jednotek: Paaleta‐ nosná platforma kk uložení zbo oží tak, aby se e utvořila jed dnotka vhod dná k přepravvě, skkladování a stohování pomocí p vyso okozdvižných h vozíků nebo jiných m mechanizačníích prrostředků. Paaleta je i obaalovou jedno otkou. Má tři výhody: ‐ ‐ ‐

1. Obaalový materiiál (snížení n nákladů až o 40% oproti b běžnému ballení) 2. Čass balení (při p poloautomattickém balen ní až o ¼ běžn ného času) 3. Vylo oučení karto onového balení

Paaleta se takk stává logistickou jednotkou s distribuční d fu unkcí (zásilkkové, prode ejní jednotky) Přřídavná zařízzení: ‐ ‐ ‐

80 0

Váhy: můstkové, zzávěsné na jeeřáb, Elektromagnety, p permanentníí magnety Nájezd dové můstkyy aj.

ogistické systtémy ve sklad dovém hosp podářství Lo Vyytváření logisstických jedn notek je usnaadněno standardizovanýými rozměry: ‐ ‐ ‐ ‐

Spotřeebitelských, Skupin nových Exped dičních Prodeejních obalů

Výývoj obalové é techniky: 1. 2. 3. 4. 5.

Úsporra obalových h materiálů aa tím zmenše ení množstvíí odpadu Opako ovaně používvané obaly‐ vratné obalyy Obalyy s dlouhou žživotností Odleh hčené obaly Úsporra jednoho stupně balen ní v manipulaační jednotce

Akktivní prvky:: Po osláním aktivvních prvků jje fyzicky reaalizovat logisstické funkcee (netechnolo ogické operaace s p pasivními prvvky) Teechnické pro ostředky a zařřízení pro manipulaci, přřepravu, skladování, baleení a fixaci attd. Paasivní prvky:: Ob baly, přepravvní prostředky (palety), rregály Skkladovací zařřízení – regály: ‐ ‐ ‐

Sloupccové pro ohrradové paletty Strom mečkové Hřídellové aj.

M Manipulační z zařízení: ‐ ‐ ‐

Nízkozzdvižné vozíkky Vysokkozdvižné vozzíky Jeřábyy: mostový, ssloupcový, otočný, stoho ovací, autojeřřáby

81


dů‐ účelová ččlenění (výro obně oriento ované) Druhy sklad

SCHÉMA A 9.2

Druhy sklad dů‐ účelová ččlenění (spotřebně orien ntované)

SCHÉMA A 9.3

Druhy sklad dů‐ účelová ččlenění (mezzisklady)

82 2

ogistické systtémy ve sklad dovém hosp podářství Lo ZAPAMATTUJTE SI

LLogistický po ohled na skladování. Funkce skladu. Hlavní sklaadové náklad dy. Orientacce s skladové stra ategie. Druhyy skladů – účelová členě ění. Logistickké jednotky vve skladovém m h hospodářství í. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Vysvětlete logistiický pohled n na skladován ní. Jaká je funkce skladu? Jaké znáte druhy skladů? S SHRNUTÍ KA PITOLY

Logisstika ve sklad dování Funkkce skladu Účelo ová členění sskladů Logisstické jednottky ve sklado ovém hospod dářství STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Daněkk,J., Logistickké systémy, V VŠB‐TU Ostraava 2006, ISB BN 80‐248‐10 017‐4 2. Draho otský, I., Logistické procesy a jejich řízzení, Computter Pres Brno o 2003, ISBN N 80‐7226‐521‐0 3. Svobo oda, V., Logisstika ČVUT Prraha 2003, ISSBN 80‐01‐02 2735‐X

83


1 Logisstika a jaakost 10 Ú ÚVOD Ka apitola je zam měřena na ssystém mana agementu kvvality a jeho výchozí asp pekty. Náklad dy na a jakost jsou její nedílnou u součástí. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vysvěttlit pojetí jakkosti Pocho opit moderníí přístup k systému manaagementu kvvality Vysvěttlit ekonomiku jakosti Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Pověd domí o smyslu systémovéého pojetí jakosti Přehleed o výchozícch aspektech h systému managementu u jakosti Přehleed o nákladech na jakost Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Vysvěttlit, jaký význ nam má systtémové pojettí jakosti Zjistítee komplexní přístup k sysstémovému pojetí jakostti Dokážžete rozeznatt položky nákladů na jako ost

84 4

ogistika a jakost Lo

10 0.1 Systém m managem mentu kvaality

Po ojetí jakosti Moderní pojeetí jakosti jee charakteristické tím, že jakost již M j není spo ojována pou uze s h hmotným prroduktem, ale a vztahuje se k jakéko oli činnosti nebo n procesu, který slouží k u uspokojován ní potřeb zákkazníka. Sp potřebitele nezajímají n teechnické parrametry výro obku, ale zajjímají ho mo ožnosti použžití výýrobku a jak jje výrobek scchopen uspo okojit jeho po otřeby. Jaakost je tech hnická, ekon nomická a sociální s veliččina, která v v sobě zahrnuje i moráální asspekty: Te echnická ve eličina, protože produkkt bude pln nit stoproceentně požad dované funkkce po o celou dobu u užívání po ouze tehdy, pokud techn nické param metry dosahu ují optimálníích (cíílových) hodnot. Ekkonomická veličina, v pro otože koneččným posuzo ovatelem je zákazník a ten při kou upi prroduktu posu uzuje úroveň ň jakosti na jjedné straně ě, ale na druhé straně taaké vynalože ené nááklady na pořízení a užíváání produktu u So ociální veličina, protožee se změno ou společensských podm mínek docházzí i ke změ ěně sp polečenských h potřeb, co ož se odráží i v požadavvcích zákaznííka na jakosst. Z toho taaké vyyplývá, že jakost je dynaamickou veliičinou, kteráá se mění v závislosti naa společenskko‐ ekkonomických h podmínkách a na čase. Ve eličina s morrálními aspe ekty, protožee výrobce by se měl snažit vyrábět prrodukty, jejicchž paarametry dossahují nomin nálních cílových hodnot a ne produkkty, které jso ou pouze uvn nitř to olerance. Pou uze nulový p počet vad a n nulový rozptyl okolo cílo ové hodnoty je ekonomiccky a morálně správný.

M Manageme ent jakostti Zaabezpečován ní jakosti neení pouze otázkou výro oby nebo do okonce výsttupní kontro oly. Jakost musí být zab bezpečována ve všecch fázích reprodukčn ního proce esu (tjj. v předvýro obních etapáách, ve výrobě, ale i přii užívání i likvidaci výro obku). Proto je přři řízení jakossti nutno pou užívat systém mový přístup p. Taato myšlenkaa se poprvé objevila kollem roku 19 960 v USA a byla nazván na jako přísttup To otal Quality Control (TQ QC). Do té doby byl man nagement jaakosti zajišťo ován postup pně prrostřednictvíím operátoraa, mistral, teechnické kon ntroly a statistických mettod, které byyly zaaloženy převážně na myššlence technické kontroly. Na začátkku šedesátých let minulé ého století se přísstup TQC začal uplatňovvat v Japonssku. Japonci rozvinuli pů ůvodní přísttup o mnohé dalšíí prvky a nazvali jej CWQ QC (Compan ny Wide Quaality Control (nebo CWQ QM (C Company Wid de Quality M Management)), česky celopodnikové říízení jakosti. Ko olem roku 1980, 1 za po odpory japo onských odb borníků byl vytyčen novvý směr ne ebo filosofie manaagement jako osti a byl po ojmenován jaako Total Qu uality Managgement (TQM M)‐ omplexní řízzení jakosti.. Aby se hlavní myšlen nky TQM ryychleji šířily,, byly konce em ko ossmdesátých let vypracovvány standaard, které ob bsahovaly záákladní zásaady TQM. Tyyto standard byly označeny jaako mezinárrodní normy ISO řady 90 000. Po několika úpraváách (reevizích) se normy n ISO řaady 9000 do ostaly v roce 2000 do dn nešní podobyy. Základem je no orma ISO 900 01, která speecifikuje požaadavky na syystém managgement kvaliity.

85

modulu Logisttika a jakost Moderní přístup k manageementu jakosti je tedy zaaložen na normativním p M přístupu, kdy se zjiišťuje, zda syystém vyhovvuje požadavvkům dané normy. n Tato o shoda se o ověřuje pomo ocí tzvv. Certifikaččního auditu u, který pro ovádí nezávislá třetí strrana. Druhou možností je přřístup TQM (není certifikován). Ať už firma zvolí jakýkoli přístup (normativvní, TQM ne ebo ko ombinovaný)), vždy je na prvním místtě zákazník, od kterého se odvíjejí vveškeré aktivvity týýkající se jako osti.

Přřehled me ezinárodn ních systém mových sttandardů V celosvětovéém měřítku existuje řadaa iniciativ sm měřujících kee sjednocovvání požadavvků náárodních norrem. K nejdů ůležitějším n normalizačním m organizacím patří ISO O (Internation nal Orrganization for f Standard dization, Meezinárodní organizace prro standardiizaci). V ISO je sd druženo vice než 100 státtů. Čeeská republika je členem ISO, tzzn., že neje en uznává tyto t mezináárodní norm my, ale zároveň jee přebírá do české norm malizační soustavy. Prakticky to znam mená, že kažždá ISO norma je p přeložena z aangličtiny do o jazyka českkého a do 6 m měsíců od vyydání origináální ISO normy je vydán její český č ekvivalent (ČSN EN ISO), číslo o za normou u vyjadřuje rok r vyydání, zkratka EN znamen ná evropskou normu, zkrratka ČSN čeeskou státní n normu. Českkou reepubliku v ISO O zastupuje Český normaalizační instittute (zkratkaa CNI), který sídlí v Praze.. Akktuální stav n norem vypad dá takto: a) jakostt No orma ISO 9000: 2005 (ČSSN EN ISO 90 000: 2006). Systémy management kvaality – Základ dní prrincip a slovn ník. Obsahujee výklad základů a zásad d management jakosti a d definice pojm mů z o oblasti jakosti. No orma ISO 9001: 9 2000 (ČSN EN ISO 9001: 20 002). Systém my managem ment jakostii – Po ožadavky. No orma je kriteeriální a obssahuje požad davky na sysstém managgement jakossti, ktteré musí orrganizace pln nit, chce‐li prokázat p úsp pěšné fungování QMS, ttzn. Schopno ost trvvale poskyto ovat producct, který splňuje požadaavky zákaznííka a zákonných předpisů (certifikace). orma ISO 90 004 (ČSN EN N ISO 9004: 2002). Systtémy managgement jakossti – Směrnice No prro zlepšování výkonnostti. Obsahujee doporučení nad rám mec požadavvků ISO 90 001 prro další zlepššování systéému manageementu jako osti, které veede ke zvýšeení výkonno osti orrganizace. Podle P této normy neelze certifikkovat systém m managem mentu jako osti orrganizace. ní prostředí b) životn Syystém manaagement pro o životní prrostředí (envvironmentální systémy management, EM MS) patří k základním akktivitám orgaanizace. Stan ndardy pro EMS jsou zcela kompatibiilní s n normami ISO O řady 9000. Pro EMS používáme tyto o standardy: No orma ISO 14 4001 (ČSN EN N ISO 14001: 2005) Systé émy environm mentálního m management – Sp pecifikace s návodem pro její použžití. Představvuje kriteriální normu, podle které je prrováděna cerrtifikace EMSS. Je analogiccká s normou u ISO 9001. No orma ISO 14004 1 (ČSN N EN ISO 14004: 2005 5) představu uje metodicckou pomůccku prro zavádění EEMS (jde o analogii s normou ISO 900 04). c) Bezpe ečnost a ochrrana zdraví p při práci Třřetí oblastí jee bezpečnosst a ochranaa zdraví při práci. p Zde není k dispozzici ISO norm ma, ale je zpracováána norma O OHSAS: 86 6

ogistika a jakost Lo OH HSAS 18001 1: 1999. Systtémy managgement bezp pečnosti a ochrany o zdraaví při práci – sp pecifikace. Zahrnuje Z po ožadavky naa systémy management bezpečn nosti a zdraaví (o occupational health and safety man nagement syystems). OHSSAS 18001 b byla vytvoře ena jako kompatib bilní s norm mami systém mu managem mentu ISO 9001 9 (jakost)) a ISO 140 001 (životní prostřředí) pro ussnadnění inttegrace systému managgementu jakkosti, životníího prrostředí a beezpečnosti zd draví. OH HSAS 18002:: 1999. Předsstavuje ekvivvalent ISO 90 004. Vššechny 3 systémy s mů ůže firma budovat sp polečně, je zde analo ogický systé ém do okumentace i další podo obnosti. Z tohoto důvodu u se tyto sysstémy sdružují do jedno oho syystému, kterýý můžeme naazývat integrrovaný systéém managem mentu. ertifikace sysstému manaagementu jakosti Ce Zaavedený sysstém managgementu jakkosti (ISO 9001) 9 lze neechat potvrrdit nezávislou orrganizací, kteerá má akre editaci pro udělování u ce ertifikátu v příslušné p zem mi. Certifikačční au udit prověří ssoulad vytvo ořené dokum mentace a praaxe s požadaavky normy ISSO 9001. Ceertifikát má platnost třii roky a v průběhu p platnosti se musí certifikační společno ost přřesvědčovat o tom, že orrganizace neekoná v rozp poru s normo ou ISO 9001.. Proto prováádí v o organizaci m minimálně jed dnou ročně ttzv. dozorovýý audit. Po o třech leteech je možn no zažádat o tzv. recerrtifikační au udit a po jeeho úspěšné ém ab bsolvování zíískává organizace opět ceertifikát na d další tři roky. Ceertifikát systtému managgementu jako osti podle ISSO 9001 máá pro firmu iinterní příno osy v podobě zvýššení kvality, zlepšení rep putace, sníže ení nákladů, aj. Z hlediskka externího je nka pro dodaavatele), u sttátních zakázzek ceertifikát většiinou vyžadovván zákazníkkem (podmín a obecně při o obchodních vvztazích v Evrropské unii je to zpravidla nutná pod dmínka.

10 0.1.1 Výchozí aspektty systému u managem ment jakostti ntu jakosti byy měl být založen na těch hto aspektecch: Kaaždý systém managemen a) b) c) d) e) f)

Všeob becné požadaavky na QM systémy Odpovvědnost vedeení Dokum mentace Orienttace na zákazníka Processní přístup Neustálé zlepšováání

Ch harakteristiky jednotlivýcch bodů: Ad d a) Musí býýt zajištěno vytvoření, dokumentov d vání, uplatňo ování a udržování systém mu jakosti, zvyšování jeho efektivnosti, e identifikace e procesů pro p systém managemen ntu ostupů a meetod, které jssou potřebnéé pro efektivvní fungován ní a jakosti, definicce kritérií, po řízzení procesů. Ad d b) Vrcholo ové vedení stanovuje tzzv. politiku jakosti. Poliitika jakosti bere v úvahu záákazníka i jiné zainteressované strany. Je třebaa zajistit, ab by s politiko ou jakosti byli b

87

modulu Logisttika a jakost městnanci. Politika P jako osti předstaavuje obecnou prrokazatelně seznámeni všichni zam deeklaraci posttoje k jakostti u dané firrmy. Z politiky jakosti jssou odvozen ny cíle jakossti. To op managem ment stanovu uje cíle na neejvyšší úrovni a musí být zzajištěno, ab by tyto cíle byyly dáále rozpracovány na všeechny úrovněě. Cíle musí být kvantitaativní a musíí být ve sho odě s p politikou jakkosti. Mezi další d základn ní povinnosti vedení pattří také zajisstit dostupno ost zd drojů a jmeno ovat člena veedení pro QM M system. Ad d c) Manaagement orrganizace musí m určit, jaká dokum mentace bu ude potřeb bná prro vytvoření a udržování systému maanagementu jakosti. Ob bvyklou forrmou doku umentace jee třístupňo ová dokumeentace. Dokkumenty jssou hierarchicky seřazeny od d dokumentu nejvyšší úrovvně (příručka jakosti), přřes dokumen nty střřední úrovněě (směrnice),, až po dokumenty nejnižžší úrovně (p pracovní instrukce) Ad d d) Organizace musí vycházet z pottřeb zákazníka a snažit sse je co nejléépe naplňovvat. O tom, zda a a jak jsou potřeby p zákaazníka naplň ňovány, se musí organizace neustáále přřesvědčovat. Je proto nu utné monito orovat spoko ojenost nebo o nespokojenost zákaznííka a na základě analýz provád dět příslušnáá opatření. Ad d e) Proces je definován jako systém činností, kte erý využívá zzdroje pro přřeměnu vstupů naa výstupy. Produkt P je pak p výsledkeem procesu. Procesní přřístup znameená aplikováání společně s identifikkací, určen syystému pro ocesů v organizaci, o ním interakcí a managemen ntem těchto procesů. Ad d f) Organizaace musí plán novat a realizovat neustáálé zlepšování procesů tak, aby systé ém managementu u jakosti byl celkově neeustále zlepššován. Na záákladě politiky jakosti, cílů c jakosti, auditů ů, analýzy pro ocesů, přezkkoumání vede ením, musí b být vyhledávvány příležito osti a priority pro n neustálé zlep pšování.

10 0.2 Ekono omika jakossti Prro pochopení zabezpečovvání jakosti aa její ekonom miky je dobréé dívat se na systém jako osti zee dvou pohledů: ‐ ‐

Jakostt návrhu (offf‐line quality control) Jakostt shody s návvrhem (on‐lin ne quality co ontrol)

Vyysoká jakosst návrhu zn namená, že product je e výjimečný nebo doko once jedineččný z h hlediska znaaků nebo fu unkcí výrobkku. Toto zajjišťuje zvýšeenou poptávvku zákazníkků, zvvýšení tržního o podílu a taaké možnost vyšší ceny n na trhu. Celkkově to vede k růstu příjm mů vee firmě. Vyysoká jakostt shody s náávrhem znam mená, že výrrobky jsou bezvadné, tj. jsou vyrobe eny vee shodě se specifikacem s mi, které jsou u dány návrhem. Tím see snižují garranční náklad dy, ztráty z produ ukce zmetků, ztráty způssobené opraavami výrobkků a naopakk se prodlužu uje živvot výrobku. Čím vyšší je dosažena shoda s návrhem, tím vice se ssnižují náklaady naa jakost. Jaakost ovlivňu uje příjmy i n náklady, a tu udíž i zisk firm my. 88 8

ogistika a jakost Lo

N Náklady na a jakost Jeedním ze stěžžejních úkolů ů pro managgement kvaliity je i monittorování, řízení a snižováání náákladů na jakost. Obeccně nákladyy na jakost představují velmi vyssokou položžku a obvykle se pohybují v rozmezí 10 0‐ 40% obraatu firmy. Základní Z rozzlišení nákladů naa jakost spadá do těchto 3 katego orií‐ nákladyy na preven nci, nákladyy na kontro olu a hodnocení aa náklady na neshody (náklady na selhání). budováním, udržováním a zlepšován ním Nááklady na prrevenci. Jde o náklady spojené s vyb syystému man nagementu jakosti. Příkkladem jsou u náklady na n návštěvyy u zákaznííků zaa účelem získkání informaací o eventuálních možžných probléémech s naším výrobke em a promítnutí těchto t inforrmací do prreventivních opatření. Dalším D příkladem nákladů naa prevenci m mohou být nááklady na ško olení a trénin nk zaměstnan nců. Nááklady na ko ontrolu a ho odnocení. Tyypicky může jít o kontrolu nakupovan ných vstupníích materiálů a ko omponent, o o finální výstu upní kontrolu u, testování vvýrobků, atd d. eshody. Náklady na nesh hody lze rozd dělit na dvě p podskupiny: Nááklady na ne ‐

‐

Intern ní neshody (neshodný výrobek je zjištěn přeed odesláním m zákazníko ovi‐ typickky jde o nákklady spojen né s přepraccováním a opravou o výro obků ve firm mě, náklad dy na odpad d, víceprácee a v nejhorším případě náklady n na sešrotováání výrobku). ní neshody (neshodný výýrobek je zjišštěn až u zákkazníka – k vvýše uvedenýým Extern náklad dům na inteerní neshodyy je nutno je eště připočíttat náklady na reklamacce, garančční stížnosti, výměna výrrobků, opravvy u zákazníka, atd.).

Jee třeba si uvvědomit, že externí neshody mají i další dopad d na nákladyy. Kromě výýše uvvedených náákladů, kteréé představujjí tzv. přímé é náklady naa jakost, exisstují i náklad dy, ktteré nejsou vviditelné v po odnikovém ú účetnictví a kkteré se nazýývají jako neeviditelné nebo neepřímé nákllady na jakkost. Jde o o takové nááklady, kterré jsou spo ojeny zejmé éna s n nespokojeno ostí zákazníkaa s výrobkem m a se ztrátou důvěry. Jak snížit celkkové nákladyy na jakost? Investováníím do preve ence. Náklad dy na prevenci mají prioritu a již jejich male m zvýšeníí má velký dopad d na sn nížení náklad dů na nesho ody (seelhání) a celkových náklaadů na jakostt. Nááklady na neeshody vznikají v důsledkku variability produkce. N Nespokojeno ost zákazníkaa je od dvozena také z variability. Zákazníkk může být nespokojenýý dokonce i tehdy, pokkud výýrobek není vvyřazen jako neshodný. ZAPAMATTUJTE SI

Moderní po M ojetí jakostti. Komplexxní řízení jakosti. j Výcchozí aspekty systém mu m management tu jakosti. Nááklady na jakkost. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Vysvětlete systém mové pojetí jjakost. Co přředstavují nááklady na jakkost?

89

modulu Logisttika a jakost S SHRNUTÍ KA PITOLY

Pojettí jakost Komplexní řízení jakosti Ekon nomika jakosti STTUDIJNÍ LITEERATURA 1. Blechaarz, P., Řízen ní jakosti A, V VŠB‐TU Ostraava 2007, ISB BN 978‐80‐24 48‐1418‐6 2. Nenad dál, J., Měřen ní v systémech managem ment jakosti, Managemen nt Press, Praha 2004. 2. Doplněnéé vydání, ISBN 80‐7261‐1 110‐0

Z Závěr Váážené studen ntky, vážení studenti, Cíílem studijníí opory je usnadnit u Vám m studium daného d mod dulu. Pokud jste si tentto studijní materriál pečlivě p prostudovali, měly by vám m být jasné základní info ormace, kterré jso ou nezbytné pro úspěšnéé absolvován ní tohoto mo odulu. Seeznámili jste se s jednotlivými tématty, které ten nto modul tvvoří a které jsou součásstí výýuky. Naa závěr nezb bývá než Vám m popřát úspěšné absolvo ování tohoto o modulu.

90 0

oužitá literattura a další zd droje Po

P Použitá l literatura a další zdroje 1. PERNICA, P. Logisttický manageement. Teoriie a podniková praxe. Praaha: Radix, 1998. ISBN 80‐86‐031‐13‐6 axe. Brno: CP P Books, 200 05. ISBN 80‐ 2. SIXTA,, J., MAČÁT, V. Logistika. Teorie a pra 251‐0573‐3 91. ISBN 80‐8 85605‐87‐2 3. SCHULLTE, CH. Logiistika. Praha: Victoria Publishing, 199 4. GROS,, I. Základy lo ogistiky ve scchématech a a prezentacícch. Přerov: Vyysoká škola logistiky o.p.s., 2008. ISBN 978 8‐80‐87179‐0 07‐9 dní logistika. Praha: Vysoká škola ekonomická, 19 992. ISBN 80‐‐ 5. JINDRA, J. Obchod 7079‐806‐8 98. ISBN 80‐7 7078‐550‐0 6. PTÁČEEK, S. Logistikka. Ostrava: VŠB‐TU, 199 7. BLECH HARZ, P. Řízeení jakosti A. Ostrava: VŠB B‐TU, 2007. ISBN 978‐80 0‐248‐1418‐6 6

91

Merenda. Ostrava 2011

Recommend Documents