ALIZACE 1. Ostrava 2011

STUDIJJNÍ OPOR O RA MOD DUL OBORO OVÁ SSPECIALIZA ACE 1 An ndrea Kolko ová O Ostrava 201 11

Náázev: oborová specializace 1 1 Au utoři: Ph.D. Ing. Andreea Kolková, P Vyydání: první, 2011 Po očet stran: 93 Vysoká ško Tisk: ola podnikán ní, a. s. Vysoká ško ola podnikán ní, a. s. v Ostravě Vyydala: Michálkovvická 1810/18 81 710 00 Osttrava – Slezsská Ostrava © © © © Vysoká škol la podnikání,, a.s. v Ostravě ISBN 978‐80‐7 7410‐025‐3

OBSAH Úvvod ....................................................................................................................................... 6 VÝÝSTUPY Z UČ ČENÍ .................................................................................................................. 7 1

Finanční trhy.................................................................................................................. 8 1.1

Finanční trh a jeho členění .................................................................................... 9

1.1.1

ů ................................................................................ 9 Historie finaančních trhů

1.1.2

Organizace kapitálového trhu .................................................................... 10

1.1.3

ustavě podvo ojného účetn nictví ........... 12 Kurzový rozzdíl a jeho úččtování v sou

1.1.4

Základy ban nkovnictví ................................................................................... 14

1.1.5

Magický tro ojúhelník ..................................................................................... 15

1.2

né papíry a jejich typy ................................................................................... 16 Cenn

1.2.1 1.3

ového trhu ................................................................................. 19 Subjjekty kapitálo

1.3.1

Burza cennýých papírů .................................................................................. 20

1.3.2

RM‐ systém m, česká burzza, a.s. .................................................................... 22

1.4

Emissní obchody ................................................................................................... 23

1.4.1 1.5

misí a kapitálových účtů v soustavě p podvojného ú účetnictví .... 24 Účtování em

h papírů ...................................................................................... 25 Analýzy cenných

1.5.1

Fundamenttální analýza .............................................................................. 25

1.5.2

Technická aanalýza akcií .............................................................................. 27

1.5.3

Psychologiccká analýza aakcií ........................................................................ 28

1.6

2

ho účetnictví ...................................... 18 Cenné papííry v soustavě podvojnéh

Koleektivní investtování ......................................................................................... 28

1.6.1

Členění insttitucí kolektivního investtování .................................................. 29

1.6.2

Kolektivní investování vv České republice ................................................... 31

Podnikovvé finance ....................................................................................................... 34 2.1

Finanční rozhodo ování podnikku ........................................................................... 35

2.1.1

Platební sch hopnost pod dniku versus likvidita .............................................. 35

2.1.2

Finanční rozhodování .................................................................................. 36

2.2

ouhodobé financování podniku ................................................ 37 Kráttkodobé a dlo

2.2.1

Krátkodobéé financování ............................................................................. 37

2.2.2

Dlouhodobé financován ní ............................................................................ 37

2.2.3

Kapitálová sstruktura versus finančníí struktura .......................................... 39

2.2.4

Kapitálové účty a dlouh hodobé závazzky v podvojném účetnicctví .............. 40

2.2.5

Finanční leaasing ........................................................................................... 44

2.2.6

Factoring a forfaiting ................................................................................... 45

2.3

dendová politika ............................................................................................ 45 Divid

2.3.1

Dividendovvá politika .................................................................................... 45

2.3.2

Dividendovvá výplatní prrocedura ................................................................ 46

2.3.3

Účetní uzávvěrka v podvvojném účetn nictví ................................................... 47

2.3.4

Rozdělován ní výsledku hospodaření ............................................................ 49

2.4

2.4.1

Podstata kaapitálového p plánování ............................................................... 51

2.4.2

Metody hod dnocení efekktivnosti inve estic .................................................... 53

2.5

Finanční analýzaa .................................................................................................. 54

2.5.1

Vstupní datta finanční an nalýzy .................................................................... 55

2.5.2

Metody finaanční analýzu ............................................................................ 55

2.5.3

Horizontáln ní a vertikální analýza ................................................................ 56

2.5.4

Analýza rozzdílových ukaazatelů ................................................................... 56

2.5.5

Analýza pom měrových ukkazatelů ................................................................. 56

2.5.6

Analýza sou ustav ukazateelů ......................................................................... 58

2.5.7

Moderní metody finančční analýzy .............................................................. 59

2.6

niku, fůze a akvizice ................................................................... 59 Oceňování podn

2.6.1

Základy oceeňování podn niků ........................................................................ 59

2.6.2

Základní po ojmy fůzí a akkvizic ...................................................................... 60

2.6.3

Dělení fůzí a akvizic ..................................................................................... 61

2.6.4

Fůze ............................................................................................................. 62

2.6.5

Akvizice ........................................................................................................ 62

2.7

3

ování a invesstiční rozhodování .................................................. 51 Kapiitálové pláno

ním řízení a rrozhodování ........................................................... 63 Rizikko ve finančn

2.7.1

Ochrana proti riziku ..................................................................................... 64

2.7.2

Riziko a požžadovaná výnosnost.................................................................. 66

2.7.3

Teorie portfolia a riziko .............................................................................. 67

Manažersské finance .................................................................................................... 70 3.1

Náklady v manažžerském rozh hodování ............................................................... 71

3.1.1

Hospodárno ost v řízení n nákladů ................................................................... 71

3.1.2

Vyjadřován ní nákladů v m manažerském m účetnictví .................... . ................... 72

3.1.3

Členění nákkladů ........................................................................................... 72

3.1.4

Aplikace rozhodovacích h technik v ob blasti náklad dů .................................... 77

3.2

derních kalku ulačních tech hnik ................................ 77 Aplikkace standarrdních a mod

3.2.1

Kalkulace A ABC .............................................................................................. 78

3.2.2

Kalkulační ssystém ........................................................................................ 79

3.3

hodiska man nažerského účetnictví ................................................................ 80 Vých

3.3.1

Vztah finančního a man nažerského ú účetnictví ............................................ 81

3.3.2

o a manažersského účetnictví ................................. 82 Duální vztah finančního

3.4

Systém plánů a rrozpočtů ..................................................................................... 82

3.4.1

Rozpočtovýý výkaz zisku a ztrát ................................................................... 83

3.4.2

Rozpočtováá rozvaha .................................................................................... 83

3.4.3

Rozpočet peněžních tokků ........................................................................... 83

3.5

manažerském m účetnictví .................... . Řízení a analýza odchylek v m ................... 85

3.6

Conttrolling ........................................................................................................... 86

Záávěr ..................................................................................................................................... 91 Po oužitá literattura a další zd droje .......................................................................................... 92

modul Oborovvá specializacce 1

Ú Úvod Vá ážení studenti, fin nance jsou v v dnešním svvětě stále diskutovanějšším pojmem.. Podnikání na finančnícch trzzích je pak v řadách laickké veřejnosti chápáno jakko synonymu um velkých ziisků a velkéh ho rizzika. Finančn ní trhy ovšeem nejsou ja akousi novo odobou obdo obou rulety nebo hracícch au utomatů, alee pro člověka a znalého a o orientujícího o se v základ dních pojmecch i legislativvě, může být zajjímavým dop plňkem k vlastní v podnikatelské čin nnosti, přípa adně hlavníím po odnikáním. Stejně S tak říz ízení financí ve vlastním podnikání nemůže n být jjen okrajovo ou nu utností, či nu utným podnikkatelským “zzlem”. Modul Oborovvá specializa M ace 1 je vyu učován až nyyní ve třetím m ročníku, jee tedy zřejmé, žee zkušenosti se studiem již máte a máte také možnost na avazovat na vědomosti a do ovednosti nabyté v přředchozích ročnících sttudia. Toto je v mod dulu Oborovvá sp pecializace 1 nezbytné. P Pokud jste jeeště dokonalee nezvládli m modul Správcce, je více neež prravděpodobn né, že neb budete mocci s úspěch hem absolvvovat ani ttento modu ul. Prro zvládnutí tak náročného modulu u, jakým Ob borová speccializace 1 bezesporu je, j jso ou základní zznalosti z přeedchozích roččníků prostě nezbytnostíí. Niicméně dost už “strašeníí”. Po absolvvování modu ulu Oborová specializacee 1 budete m mít ko onečně završšeno vaše ba akalářské vzzdělání v oblasti financí a tato obla ast již pro vá ás neebude neznámou a nepro ozkoumanou u veličinou. Seeznámíte se s možnosttmi a záludn nostmi finan nčních trhů, budete um mět definova at vššechny cennéé papíry a bu udete také vědět kde a ja ak s nimi obchodovat. Budete schopni po osoudit finan nční zdraví podniku. p Nau učíte se zhod dnotit a posoudit jednottlivé investicce. Na aučíte se řídit nákla ady a ka alkulovat ceenu. Získátte vědomossti potřebn né kee controllingo ovému řízen ní podniku. Taktéž plán nování financí vám po o absolvování modulu nebud de cizí. To všee završíte zdo okonalením p podvojného účtování. Sttudijní opora a v žádném případě p nena ahrazuje povvinnou litera aturu, ani preezenční výukku v rrámci konzu ultací. Studijjní opora má m být pro Vás jakousii pomůckou k rozpoznání dů ůležitých a zásadních z zn nalostí a dovvedností, jejiichž detaily pak nalezneete v příslušn né po ovinné literatuře. Spolu ss povinnou litteraturou je studijní oporra dostatečn nou pomůcko ou k ssamostudiu předmětu. S oporou S pra acujte svědo omitě a opottřebovávejtee ji dle libosti, do opisujte si po oznámky, po odtrhávejte, vvepisujte číslla stránek z p povinné literratury, jen ta ak zísskáte cenný studijní ma ateriál, ze ktterého se Vá ám bude dobře učit a kke kterému se s bu udete i v praxxi vracet. Přřeji Vám mn noho úspěch hů ve studiu u, i mnoho příjemné samostatné práce s toutto studijní oporo ou. Při apllikaci získan ných poznatků v praxi pak mnoh ho finančnícch i p podnikatelskýých příležitosstí. Autorkka

6

ČENÍ VÝÝSTUPY Z UČ

V VÝSTUPY Y Z UČENÍ Po o úspěšném absolvování dílčí části modulu Finančční trhy budo ou studenti sschopni:

ovat pojem finanční trh aa rozlišit trhyy peněžní a kapitálové, defino rozlišo ovat a aktivně pracovat aa zúčtovat jednotlivé typyy cenných paapírů, využívvat různé sub bjekty kapitálového trhu,, aktivn ně pracovat ss nástroji kolektivního invvestování. Po o absolvován ní dílčí části m modulu Podn nikové financce budou stu udenti schop pni: defino ovat finančníí rozhodován ní podniku, vyjmeenovat a využívat v pod dnikové praxi krátkodobé a dlouhodobé zdroje financcování podniku včetně sp pecifik v jejich účtování, používvat moderní metody finaanční analýzyy, apliko ovat metody kapitálové p plánování a in nvestiční rozzhodování v p podnikání, objasn nit principy o oceňování po odniků, fůzí aa akvizic, charakkterizovat no ové trendy v oblasti podn nikových finaancí. Po o absolvován ní dílčí části m modulu Manažerské finance budou studenti scho opni:

apliko ovat rozhodo ovací technikyy v oblasti náákladů, apliko ovat standard dní i moderní kalkulační ttechniky, vymezzit pojem con ntrolling, jeh ho cíle a násttroje, sestavvit finanční p plán a účetní závěrku pod dniku.

7


1 Finanční trhyy Ú ÚVOD Aččkoli v Českéé republice dominantní d roli stále hrrají banky, finanční f trhyy jsou velkým feenoménem současnosti. s Bez znalostí finančních h trhů se dnes d již žádn ný podnikattel neeobejde. Tato o kapitola vá ás provede základními po ojmy z této o oblasti. Ovšem bez Vašeh ho vla astního přičiinění by studium v kombinované formě rozhodn ně nebylo ú úspěšné, protto jso ou v kapitolá ách i úkoly urrčené k samo ostudiu. Prrotože bez znalostí finan nčních trhů se s v dnešním m světě už neobejdete, n bude pro Vá ás ta ato kapitola určitě stěžeejní. Přeji Vám V mnoho úspěchů přři studiu této o napínavé a dyynamicky se rozvíjející dissciplíny. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: porozumět členěn ní finančních trhů vnímaat vliv bankovvnictví na fin nanční trhy analyzzovat různé ttypy cenných h papírů Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: poznatkový systém m z oblasti ceenných papírrů znalossti jednotlivýých subjektů kapitálového o trhu inform mace o kolektivním investování Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: identiffikovat náležžitosti cennéého papíru vybratt vhodný sub bjekt pro ob bchodování ss cennými paapíry a aktivn ně se účastn nit obcho odování analyzzovat cenný papír a vybraat vhodný k o obchodován ní

8

Finanční trhy

1..1 Finančční trh a jeho členěníí ZAPAMATTUJTE SI

povinně

FFinanční trh je soubor in nstitucí, násttrojů, zákonů ů, regulací a technik, pro ostřednictvím m k kterých probíhá alokacce peněz od o subjektů s dočasným m přebytkem m peněžnícch p prostředků k subjektům ss dočasným nedostatkem m peněžních prostředků. 1..1.1 Histo orie finančn ních trhů O finančním trhu t začínám me hovořit už u počátkem m 15. století. Tehdy italšští kupci začčali sm měňovat krátkodobé cen nné papíry za z likvidnějšíí prostředky a pravidelně se pro ten nto úččel scházeli. V V roce 1407 pak byla zalložena bankaa sv. Jiří v Janově, která měla na rozvvoj fin nančních trhů stěžejní vlliv. Další významný pojem, který výrrazně ovlivniil názvosloví až do o dnešních dnů, je jméno o kupecké ro odiny Van der Burse, v do omě této rod diny se scházzeli ob bchodníci s cennými c pap píry a pravděěpodobně po p této rodin ně je nazván n známý poje em bu urza. Daalší rozvoj užž na sebe neenechal dlou uho čekat, v Antverpách h byla postavvena nádherrná bu urzovní budo ova, v dalších h evropských h městech p postupně vzn nikají burzovní kluby (Lyo on, To oulose, Rouen, Paříž). Na těchto primitivních h burzách se obchodo ovalo zejmé éna s d dluhovými státními cenn nými papíry.. Další etapaa pak začala založením amsterdamsské bu urzy v roce 1608, kde se poprvé začalo obchodovvat také s maajetkovými ceennými papíry. No ovodobou historii můžeme datovat do 80. a 90 0. let 20. sto oletí, kdy do ochází k tém měř reevolučním zm měnám na trzích cenn ných papírů. V této do obě se prosazuje něko olik záákladních treendů v celo osvětovém investičním průmyslu, které vedlyy k rozmacchu fin nančních trhů. Těmito trendy byly zeejména dereggulace a mod dernizace insstitucionálníího usspořádání finančních trhů, zvýšení konkurence eschopnosti,, elektronizaace finančníích trhů, a například globalizace finančních h trhů. Daalším důležittým mezníkeem ve vývojii finančních trhů byl bezzesporu 1. leeden 1999, kkdy v 11 zemích byyl zahájen beezhotovostní styk v jedno otné měně eeuro. Na začáátku roku 20 002 paak byly vydáány i bankovvky a mince euro a zah hájeny i bezh hotovostní o operace v té éto měně. AKTIVITA A 1.1

Úkol

V Vyjmenujte t těchto 11 zem mí. Okkamžitě po vvzniku nové měny došlo k integraci n národních peeněžních trhů ů v jediný eu uro peeněžní trh. AKTIVITA A 2.1

Pro zájemce e

Rozhodující roli na těch R hto trzích hraje Euriborr 3měsíční – – spolu s p pedagogem si v vysvětlete te nto pojem. K integraci eura a to velm mi rychlé docchází také naa trzích cenn ných papírů. Zavedení eu ura má na finančních trzích několik základních pozittiv a to zejm ména pokles transakčníích náákladů, elim minaci měno ových rizik a rozšíření investičních h příležitostí. Pro úplnou investiční inteegraci je všakk ještě zapottřebí sladěníí také účetníích, právních h a regulačníích prravidel.

9

modul Oborovvá specializacce 1 nizace kapiitálového trrhu 1..1.2 Organ Záákladní úloh hou a poslááním finanččních trhů je zejménaa tok volnýých finančníích prrostředků od d osob, kteréé jich mají do očasně přebytek, k osob bám a institu ucím, které jiich mají dočasně nedostatekk, respektivee potřebují jich j více, neež jim poskyytují součassné přříjmy. Na finaančních trzícch se tak setkkává nabídkaa a poptávka. AKTIVITA A 3.1

Úkol

ZZopakujte si tyto pojmyy z modulu ekonomie a a pokuste see nakreslit n nabídkovou a p poptávkovou u křivku. Exxistují dva zp působy alokaace (umísťovvání) finančních prostřed dků a to bankovní trh a ttrh ceenných papírrů. AKTIVITA A 4.1

Úkol

S Spolu s peda gogem si vyssvětlete tyto o dva pojmy. Trrh cenných papírů můžžeme dále klasifikovat. Tuto klasiffikaci definu uje následujjící scchéma: SCHEMA A 1.1

10 0

ů Členění finaančních trhů

Finanční trhy

F Finanční trh

Členěn ní dle časovéh ho hlediska

Peněžžní trh

Kapitállový trh

Členění podle vztah hu investtora a emitentta cen nného papíru

Členění po odle typu cenného papíru

Trh primární

Trh akkcií

Trh dluhopisu

Čleenění podle fungovvání kapitálovýých trhů

Členění pod dle doby, která dělí u uzavření obchodu o od jeho plněění

Trh prom mptní

Trh h sekundární

T Trh organizova aný

Trh termíno ovaný

Trh neorganizovan ný

11

modul Oborovvá specializacce 1 AKTIVITA A 5.1

Úkol

SSpolu s pedagogem případně za vyyužití povinn né literaturyy nebo inteernetu si tytto v všechny pojm my detailně vvysvětlete. Op perace na trhu peněžníím z účetníh ho pohledu zaznamenávváme na účttech oběžného majetku. Aktivvity na trzích kapitálových pak tvoří zzměny v majeetku finančním. AKTIVITA A 6.1

Pro zájemce e

Pokud Vás zajímá, P z jak probíhá p zrod d cenného papíru p – tzv. emise cen nného papíru u, p prostudujte s samostatně kapitolu 7 v v povinné litteratuře. (Peetr Musílek: TTrhy cennýcch p papírů). V tomto předm mětu se dálee zaměříme již jen na trh hy cenných p papírů a to b bez ohledu zzda nááleží na trh kkapitálový neebo peněžní. ZAPAMATTUJTE SI

TTrhem cenn ných papírů ů rozumíme systém ekonomickýých vztahů a institucí z zprostředkují ících soustřředění, alokaci a realo okaci volných peněžních h prostředkků p prostřednictv vím cenných h papírů neb bo instrumen ntů, které jssou odvozen ny od různýcch d druhů finanč ních instrum mentů (finančční deriváty). Trrhy cenných papírů je mo ožno rozdělo ovat podle ob bchodovanýcch instrumen ntů na: • •

•

uje s různými druhy akcií,, Akciovvé trhy – kdee se obchodu Trhy d dluhopisů‐ kde předměteem transakcíí jsou vládní,, bankovní neebo podniko ové dluhopisy, které m mohou mít charakter pevvně zúročitelných dluhop pisů, pohybliivě úročených dluho opisů, konveertibilních dluhopisů, d opčních dlu uhopisů ne ebo různýcch dalších modifikací Trhy derivátů d – které k v posleedních desettiletích prožžívají rozmacch a patří se em napříkklad opce, futures, forwaardy a swapo ové obchody.. AKTIVITA A 7.1

Úkol

Pokud nerozumíte některým pojmům P m uvedeným v předchozíích odstavcícch, je nutné si t tyto pojmy vyjasnit v a to o ve spolupráci s pedago ogem na preezenční částti výuky neb bo s samostatnou u prací s poviinnou i dopo oručenou lite eraturou. 1..1.3 Kurzo ový rozdíl a a jeho účtov vání v soustavě podvo ojného účettnictví Záávazky vznikllé z transakccí se zahraniččními finančn ními trhy jso ou většinou vvyjádřeny v ccizí měně. Zákon o o účetnictví ukládá účetn ním jednotkáám uvádět tyto operace jak v cizí, taak i ou měnu se používá v zásadě z denn ní směnný ku urz v české měněě. Pro přepočet na česko ČN NB.

12 2

Finanční trhy ZAPAMATTUJTE SI

Vzhledem k časovému nesouladu mezi okamžžikem vzniku devizovéh V ho závazku a o okamžikem j jeho úhradyy dochází přři používání denních ku urzů ke vzniku kurzovýcch r rozdílů, a to v vlivem kolísáání kurzů. dů (účet 563 3 – Vzzniklý kurzovvý rozdíl se účtuje podlee jeho povahy do finančních náklad ku urzové ztrátyy) nebo finan nčních výnossů (účet 663 – kurzové zisky). Tyto ro ozdíly ovlivň ňují výýsledek hosp podaření a jso ou daňově účinné. Přři nákupu zee zahraničí se musí krom mě dokladu od zahraničního obchod dního partne era úččtovat ještě cclo a DPH, ktteré vyúčtovvává příslušný celní orgán n (prostřednictvím dokladu Ceelní deklaracce), což účetn ní jednotka eeviduje na straně Dal účttu 379 – jiné závazky. Clo o je so oučástí hodnoty nakupovvaného majeetku a DPH si účetní jednotka nárokujje u finančníího úřřadu jako daň ň na vstupu, jak již jste see učili v mod dulu Správce. PŘÍKLA AD 1

1. Podn nik nakupujee zboží od zahraničního dodavattele. Došlá faktura bylla na čáástku 1000EUR, kurz dlee platného kurzovního k l lístku ke dni uskutečněn ní účetn ního případu u byl 25,80Kčč/1EUR. Operaci zaúčtujtte. 2. Souččasně zaúčtujjte operace vvyplývající z Celní deklarace na výpoččet cla a DPH H: clo 4 4200 Kč, DPH H 15% (z cen ny zboží a claa), úhrada celního dluhu u (clo a DPH), úhrada zahraničn nímu dodavaateli při kurzu u 25Kč/1EUR R. Operace zaaúčtujte v Kčč. ŘEŠEENÍ

1. Faktu ura přijatá 25 5 800 Kč 131/321 2. Celníí deklarace 131/379 a. Clo 4200Kč C b. DPH 4 500 Kč D č 343/379 3. Úhraada celního d dluhu 8 700 K Kč 379/221 4. Výpiss – úhrada zaahraničnímu dodavateli 2 25 000Kč 321/221 5. Kurzo ový rozdíl 80 00Kč 321/663 Záávazky vyjád dřené v cizíí měně neu uhrazené do o dne roční účetní závěrky je nuttno přřepočítat platným kurzem k tomu uto dni. Vzniklé kurzovvé rozdíly sse také účttují do o finančních nákladů neb bo výnosů. PŘÍKLA AD 2

ZZadání stejné jako u přředchozího příkladu jen n s tím rozd dílem, že faaktura nebylla d do konce úče etního obdob bí uhrazena. Kurz ČNB ke e dni účetní zzávěrky je 30 0,40Kč/1EUR R.

13

modul Oborovvá specializacce 1 ŘEŠEENÍ

1. Faktu ura přijatá zaa nákup zbožží 30 800Kč 131/321 2. Kurzo ový rozdíl 40 00Kč 321/663 1..1.4 Zákla ady bankov vnictví Ro ozlišujeme několik modeelů institucion nálního bankkovnictví a to o:

Model univerzálníího bankovniictví Model odděleného bankovnicttví Model holdingovéé společnosti olečnosti Model dceřiné spo AKTIVITA A 8.1

Úkol

Vysvětlení těchto pojm V mů jistě zvláádnete prosstudovat saami na záklladě povinn né literatury. V V České repu ublice máme řadu univverzálních bank, napříkllad Česká spořitelna, a.s., ČSSOB, a.s., neebo Komerčn ní banka, a.s. mimo tyto banky jsou na českém m trhu i ban nky sp pecializovanéé jako jsou stavební spo ořitelny neb bo například Českomoravská záručníí a ro ozvojová ban nka, Česká exxportní banka nebo Konssolidační ban nka. Za součáást bankovníího syystém považu ujeme i spořitelní a úvěrn ní družstva. Jako u každého jiného sub bjektu i u ban nky je z účetn ního pohledu u stěžejní po ojem bilance.. ZAPAMATTUJTE SI

Bilance nebo B oli rozvaha baanky je stejn ně jako u jinýých subjektů tvořena akttivy a pasivy a i zde platí bilanční princip p: A Aktiva = pasiv va ní položky těchto veličin se samozřejm mě od běžnéého podnikán ní trochu liší. Ovvšem stěžejn Akktiva banky ttvoří:

Poklad dní hodnoty Vkladyy a úvěry u Č ČNB Vkladyy a úvěry u b bank Státní pokladničníí poukázky Poskyttnuté úvěry Cennéé papíry k ob bchodování Dlouhodobé finanční investicee Hmotn ný a nehmottný majetek

Paasiva banky jsou tvořeny: 14 4

Zdrojee od ČNB Vkladyy a úvěry od bank

Finanční trhy

Přijatéé vklady Emise obligací Rezervvy Rezervvní fondy a ffondy ze zisku Kapitáálové fondy Základ dní kapitál Nerozzdělený zisk

dů, které se odrážejí v bilanci banky, se banky ob bvykle zabývaají i množstvvím Krromě obchod op perací, které tvoří podrozzvahové polo ožky. Jsou to o například:

dávky a závaazky z příslibů ů úvěrů a půjček Pohled Pohled dávky a závaazky ze zárukk a směnek Pohled dávky a závaazky z akredittivů Pohled dávky a závaazky ze spoto ových operaccí Pohled dávky a závaazky z pevnýcch termínovýých operací Pohled dávky a závaazky z opčnícch operací AKTIVITA A 9.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem zkusste v prezenční části výu uky definovaat předchozí pojmy, kterré V Vám nejsou j jasné. Baanky nabízí celou řadu produktů. Obecně je můžeme členit na akttivní bankovvní ob bchody (nap příklad poskyytování úvěrů), pasivní bankovní obchody o (naapříklad příje em vkkladů) a neuttrální bankovvní obchody (například zááruky, akreditivy). Přři prováděníí operací jssou banky vystaveny nejrůznějším m rizikům. JJejich správvné deefinování a n následné měřření patří ke stěžejním úkolům dobřee fungující baanky. Bankovvní rizzika lze členitt dle různých h hledisek, záákladní členě ění bankovníích rizik je to oto:

Úvěro ové riziko Úroko ové riziko Měnové riziko Likvidní riziko Kapitáálové riziko (riziko nesolvventnosti)

1..1.5 Magiccký trojúhe elník Cíílem většinyy investorů je maximaliizace výnosu u z finančníích instrumeentů. Finančční veeličiny jsou ovšem o charaakteristické nikoli jen výýnosem, alee také rizikem m a likvidito ou. Tyyto veličiny sse obvykle vyyvíjejí protichůdně. Ideální instrument, který přin náší maximáální výýnos s minim málním rizikeem a nejvyššší likviditou vzhledem k k alternativn ním investicíím, neeexistuje. Naa normálně fungujícím finančním trhu t investo or musí volit mezi těmito ideálními veliččinami. Invesstor si musí vybrat a pre eferovat určitý cíl. Pole, ve kterém ssvé ro ozhodování realizuje, tvořří magický trrojúhelník.

15

modul Oborovvá specializacce 1 SCHEMA A 1.2

ojúhelník Magický tro

výnos

riziko

likviditaa

1..2 Cenné é papíry a jejich typy ZAPAMATTUJTE SI

Cenný papír je peněžní pohledávka C p nebo majetkový nárok vlastníka v cenného papírru v vůči tomu, kd do ten cennýý papír vydal (emitent). Záákladní členěění cenných papírů dělí cenné papírry na úvěrovvé a majetko ové. Úvěrovýým ceenným papírem je takový, s nímž je spojeno právo majitele požadovat ssplacení dlužžné čáástky a vypláácení případ dných výnossů z něj k určitému u dattu. Mezi zákkladní úvěro ové ceenné papíry patří dluhopisy, hypoteeční zástavníí listy, poklaadniční poukkázky, směnky, šeeky, certifikátty a jiné. Majetkový cen M nný papír přředstavuje nárok majitele na majetkkový podíl sp polečnosti, je ejíž majetkový cen nný papír vlaastní. Základní majetkové é cenné pap píry jsou akcie, zatímní lissty a podílové listy. V souvislosti s cennými papíry p je nu utno si defin novat základ dní pojmy. P Peněžní částtka uvvedená na cenném c papííru je označčována jako jmenovitá hodnota. h Cena uveřejně ěná naa burzovních trzích je kurz k cenného o papíru a je stanoven na na základ dně nabídkyy a po optávky po cenném papíru (jak jstte se učili v v modulu Ekkonomie). Peněžní částkka, zaa kterou em mitent cennýý papír vyd dává je paak emisní kurz. k Základ dní náležito osti ob bchodovatelných cennýcch papírů lze vyčíst z tzv. kurzovního llístku.

16 6

Finanční trhy AKTIVITA A 10.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem si v prezenční čáásti výuky naalezněte na iinternetu ku urzový lístek a d diskutujte o ú údajích, kterré z něj vyčteete. Ceenné papíry ččleníme z různých hledissek, které shrrnuje následující schémaa. SCHEMA 1.3

členění z hlediska p převoditelno osti c cenného pap íru

Č Členění cenn ých papírů č členění cenné ého papíru z hlediiska p ob bchodovateln nosti

členění cenného pap píru podle jeho podoby

čleenění cennýcch papírů podlee emitenta

obchodovaatelné zaknihovvané

na majiteele neobchodo ova telné

imobilizo ované

na jméno

listinné

na řad

průmyslovvé

bankovníí

státní a veřejné

AKTIVITA A 11.1

úkol

SSpolu s pedagogem zkustte v prezenční části výuky definovat p pojmy ze sch hématu, kterré V Vám nejsou j jasné. Případ dně je nastud dujte s využittím povinné doporučenéé literatury. V České republice definu uje cenné paapíry zákon o cenných papírech č. 591/1992 Sb., S ona jsou cen nným papíre em ktterý veškeré cenné papííry vyjmenovvává. Podle tohoto záko zeejména akciee, zatímní liisty, poukázzky na akcie e, podílové listy, dluhop pisy, investičční ku upóny, kupó óny, opční lissty, směnky,, šeky, náložžné listy, sklladištní listy a zemědělsské skkladní listy. AKTIVITA A 12.1

Diskuze

V návaznosti na členěníí cenných papírů V p dle emitenta e zku uste uvažovaat o cennýcch p papírech stát tních. Diskuttujte rozdíl aa účel státnícch pokladniččních poukázzek a státnícch d dluhopisů. Akkcie, zatímníí listy, poukáázky na akciee, opční listy,, skladištní listy a náložné listy detaillně deefinuje Obch hodní zákon ník, č.513/19 991 Sb. Dluhopisy jsou popsány v samostatné ém

17

modul Oborovvá specializacce 1 5 S Sb., investiční kupony jsou zaneseeny v záko oně záákoně o Dluhopisech 530/1990 o investičních společnosteech a investtičních fonde ech. Kupónyy mají svou vlastní úpraavu 2/1991 Sb., o o podmínkách převodu majetku stáátu na jiné o osoby, ve zně ění v zzákoně č. 92 po ozdějších přředpisů, nařřízení vlády ČSFR č. 383/1991 3 Sb b., o vydávvání a použžití investičních kupónů, ve znění z nařízen ní vlády ČSFFR č. 69/199 92 Sb. Směnky a šeky jssou po opsány v zákkoně směneččném a šekovvém č. 191 zz roku 1950. No a konečn ně zemědělsské skkladní listy upravuje záákon č. 307 7/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zeemědělských veřejných skladech a o zzměně někte erých souviseejících zákon nů. AKTIVITA A 13.1

Úkol

V rámci samostudia dané problemattiky si na intternetu vyhleedejte příslu V ušné zákony a s seznamte se mi náležitostmi daných ce enných papírů. se základním 1..2.1 Cenné é papíry v ssoustavě po odvojného účetnictví Ceenné papíry vyjadřující majetkové m účasti jsou evvidovány na účtech 061 nebo 062, dle d prrocenta podíílu v dané společnosti. Cenné papírry určené k obchodován ní, to zname ená takové, které hodláme pro odat v časovvém horizonttu do 1 roku, evidujeme na účtech 2 251 neebo 253. Dlu užné cenné papíry, kterré účetní jed dnotka má úmysl ú vlastn nit až do do oby sp platnosti můžžeme účtovaat na účtech 065 nebo 256, pokud jee doba splatn nosti kratší n než 1 rok. Cenné papíry emitované účetn ní jednotkou mají své místo m na účteech 252 vlastní akkcie a 255 vlastní v dluho opisy. Další účty, ú které je e možno využít pro účttování cennýých paapírů jsou například 063, 0 kde naalezneme dlouhodobé majetkové cenné pap píry s m menšinovou účastí, nebo o 257, kde see evidují napřříklad opční listy. Ceenné papíry se k okam mžiku jejich pořízení oceňují pořizo ovacími cenaami. Problém my ob bvykle moho ou nastat až s oceňováníím při úbytkku cenných p papírů, kteréé byly poříze eny zaa různé ceny. V takovém případě je m možno využítt jednu z metod používan ných i v oblaasti záásob a to metodu průměrných cen neebo metodu FIFO. Obě tyyto metody zznáte z modu ulu Sp právce. Přři účtování o majetkových cenných paapírech jsou stěžejní předkontace tytto:

p cenných paapírů včetně poplatků a p provizí maklééřům burzám m atd. Nákup 043 neebo 259/379 9, 221 nebo 2 211 Upsán ní vkladu 061, 062 0 nebo 06 63/367 násleedně pak splacení upsan ného vkladu 367/221, 221 2 nebo nepeněžitou u formou přísslušné účty třídy 0 nebo 1 Výnossy z držby maajetkových ceenných papírů 221 neebo 211/665 5 nebo 666 Prodeej majetkovýcch cenných p papírů Jako kkaždý prodejj majetku máá I prodej ce enných papírrů dvě stránky a to tržbaa z prodeeje 221,211 n nebo 378/66 61 a zaúčtováání účetní ho odnoty prodaných cennýých papírů ů do nákladů ů 561/251,06 61,062 nebo 063

18 8


Úkol

Výše uveden V né předkonttace rozepištte do účtů graficky, vžd dy kontrolujjte zachován ní p principu pod vojnosti. j vlastníka majetekk, v účetnicctví Dllužné cennéé papíry přeedstavují v účetnictví jejich em mitenta pak závazek vůčii majiteli těchto cenných h papírů. Majjitel musí přii jejich poříze ení urrčit, zda se jedná o cen nný papír dllouhodobý nebo n krátko odobý, zda jej hodlá držžet do o splatnosti čči nikoli a dlee toho zařad dit příslušný účet. Výnos z držení dlužných cennýých paapírů pak máá podobu úro oku, tento jee v případě p potřeby nutn no I časově ro ozlišit. Emite ent úččtuje vydáníí dlužných cenných papírů jako závazek z a so oučasně jakko pohledávvku zaa budoucími majiteli dluh hopisů (375//241 nebo 47 73). Prodejem se tato po ohledávka ru uší. Po okud splatno ost přesahujee do dalších o období je nu utno opět čassově rozlišit.

1..3 Subjekkty kapitálového trhu u Naa českém fin nančním trhu v současné době půso obí řada sub bjektů, kteréé jsou pro je eho fu unkce nezbyttné. Těmito institucemi jssou zejména:

Burza cenných pap pírů Praha, aa.s. RM syystém, česká burza, a.s. Středisko cenných h papírů ořádávací stře edisko) UNIVYYC, a.s. (Univverzální vypo ČNB (Č Česká národní banka) Obcho odníci s cenn nými papíry Maklééři Investtiční společno osti Investtiční fondy Depozzitáři Tiskárrny cenných papírů

Bu urzu cenných h papírů a RM systém si budeme de efinovat ve zvvláštní podkapitole, nyníí si deefinujme ostatní subjektyy. Sttředisko cenn ných papírů jje právnická osoba, ktero ou zřídil stát v roce 1993 3. Jeho základ dní fu unkce je evid dence zaknihovaných a im mobilizovanýých cenných papírů. Střeedisko cennýých paapírů také reealizuje informační servis pro účastníkky finančních h trhů. Un niverzální vyypořádávací centrum orgganizuje a prrovozuje systém vypořád dávání závazzků z obchodů s s instrumenty finančnícch trhů. To oto podnikáání je realizzováno pou uze naa základě povvolení Českéé národní ban nky. Čeeská národníí banka vykonává dohled d nad subjektty finančních h trhů. V min nulosti se tou uto čin nností na kaapitálových trzích t zabývaala Komise pro p cenné paapíry, která byla zrušenaa a jejjí činnost nahradila právěě ČNB. Ob bchodníci s ccennými pap píry jsou akciové společn nosti, jejíž čin nnost je obeecně vymeze ena Záákonem o cenných c pap pírech. Povolení k této činnosti vyd dávává ČNB B. Pro všech hny ob bchodníky platí, že svou ččinnost mohou vykonávaat pouze pro ostřednictvím m makléře.

19


Úkol

V rámci sam V mostudia dané problematiky si pře ečtěte v Záko oně o cenných papírecch p příslušné passáže týkající se obchodn níků s cennými papíry. V prezenční V ččásti výuku je j p pak možno ro ozvinout k to omuto témattu diskuzi. Makléř je fyziccká osoba, kkterá musí sp M plnit předepssané odborn né kvalifikačn ní předpoklaady a obdrží povo olení k výkon nu této funkce. Povoleníí se vydává n na příslušný druh odborrné pecializace podle p typu složené s makkléřské zkou ušky. Makléřř může vyko onávat činno ost sp po ouze pro jednoho obchod dníka s cennými papíry. Investiční společnost a investiční fond jsou subjekty kolektivního o investováání. ho zde nebu ude O kolektivním investováníí se budemee učit v následující kapittole, proto h depozitáře jee definována Zákonem o investičních společnoste ech deefinovat. Takktéž funkce d a investičních fondech a budeme o něm diskutovat dále. Tiskárna cenných papírů ttiskne listinné registrované cenné paapíry a musí k tomuto tissku mít oprávněníí. 1..3.1

Burza a cenných p papírů

ZAPAMATTUJTE SI

Burza cenných papírů jee místem, kde B k se střetáává nabídka a poptávkaa po cennýcch p papírech (akc ciích, dluhop pisech, certifiikátech…). Vee své podstaatě je burza právnickou osobou řídíící se burzovvními pravidly, zákonem m č. 59 91/1992 Sb. o cenných p papírech a záákonem č. 2 256/2004 Sb. ze dne 14. dubna 2004 4 o po odnikání naa kapitálovéém trhu. V V roce 2008 byla do českého p právního řádu im mplementováána evropskká legislativaa ‐ MiFID (TThe Marketss in Financiaal Instrumen nts Diirective ‐ Sm měrnice o trzích t finanččních instru umentů), kteerá fakticky standardizu uje kaapitálový trh h a poskytovvání investiččních služeb b na území všech 30 členských stáátů Evvropského ho ospodářskéh ho prostoru. AKTIVITA A 16.1

e Pro zájemce

V 11. stoletíí se ve Francii objevil feenomén regulování zem V mědělských kkomunit skrzze d dluhy, které tyto komunity měly u u tehdejších „bank". Ob bchodníky, kkteří si dluh hy v vzájemně směňovali, můžeme m s trochou nadsázky n naazývat prvn ními makléřři. D Dle legendy pochází sam motný název „burza" z latinského slo ova "bursa", což znamen ná k kožený měšeec. Ve 13. století visely tyto tři měšce na průčelí p dom mu Ter Burzze v v Brugách, kde se zdejšíí obchodnícii setkávali. Pravděpodobnější vysvěětlení původ du s slova burza nicméně vychází ze jmééna Van der Burse, obcchodníka z B Brug, v jeho ož d domě byla roku 1309 ustanovenaa neformáln ní instituce "Bruges B Bourse". Tatto m myšlenka se rychle rozššířila v okolních Flandre ech a další "Bourses" b byly založen ny v v sousedním Gentu a Am msterdamu. Roku 1602 teehdejší nizozzemská Vých R hodoindická společnost vvydala jako p první na světtě a akcie, které s se následně obchodovalyy na burze v Amsterodam mu. V roce 1 1688 se začallo s s akciemi obc chodovat takké na burze vv Londýně.

20 0

Finanční trhy onkrétně roku 1871, kdy k Hiistorie českéého burzovvnictví sahá až do 19. století, ko sh hromáždila někdejší n elitaa českého fiinančnictví v v čele s obcchodníkem A Aloisem Olivvou tééměř 30 tis. zlatých na založení a provoz prvn ní pražské burzy. Zde see obchodovaalo s ccennými pap píry i s kom moditami. Zejjména nákup a prodej cukru na zd dejším trhu byl b naatolik význam mný, že se p pražská burzaa stala centrrem této kom modity pro ccelé Rakouskko‐ Uh hersko. Po p první světovéé válce obcho od se zbožím m a komoditaami ustoupil do pozadí a na prražské burze se obchodo ovalo pouze s cennými p papíry. Druháá světová váálka a násled dné přřevzetí moci komunisty u uzavřely na n několik desettiletí burzovn ní parket. V roce 1993 b bylo obchodo ování na pražské burze sslavnostně obnoveno. Vee stejném ro oce byyl založen tehdy ještěě mimoburzzovní trh RM‐SYSTÉM, R který se v roce 20 008 traansformovall na standarrdní burzu cenných c pap pírů zaměřeenou na střeední a drob bné investory s novým názvem m ‐ RM‐SYSTÉÉM, česká bu urza cenných papírů a.s. K uzavírání burzovních b o obchodů jso ou oprávněn ni pouze čleenové burzyy a ze záko ona o podnikání na n kapitálovéém trhu takké Česká nárrodní banka (ČNB) a Čeeská republika, ktterá jedná prostřednictvvím Ministerstva financí (MF). Podm mínky účasti na burzovníích ob bchodech up pravují Burzo ovní pravidla v částech Prravidla člensttví a Pravidlaa obchodování. Členem burzyy může býtt jen obcho odník s cen nnými papíryy nebo zah hraniční oso oba povolením k k poskytováání investičn ních služeb, která splň ňuje podmín nky stanove ené s p Bu urzovními prravidly. Mezi další povinn nosti patří členství v Garančním fond du burzy (GFB), po ouze tehdy je člen oprávvněn nakupo ovat a prodávat cenné papíry. Majettek GFB poto om slo ouží k pokryytí rizik vyplýývajících z vypořádání v burzovních b o obchodů. Čleen burzy jed dná vžždy vlastním jménem pro ostřednictvím m svého makkléře. Převed dení členství na jiný subje ekt je možné pou uze za souhlasu burzovní komory. Burzovní ko omora je oprávněna ulo ožit čleenovi, který poruší povin nnosti stanovvené Burzovn ními pravidlyy, opatření. Teento členskýý princip v podstatě udává, u že obchodování na burze vvhodné pou uze prro osoby, kteeré již mají ssvůj kapitál aa které to m myslí s obchodováním s ccennými pap píry „vvážně“. Naa Burze cenn ných papírů, a.s. se dnes obchoduje n na několika trzích a to:

Hlavníím, Vedlejjším, Volném, m. Novém

AKTIVITA A 17.1

Úkol

Po konzultaccích s pedago P ogem, přípaadně za využžití povinné literatury či internetu, si t tyto pojmy vy ysvětlete. urza také pattří mezi ty, kkteré využívají elektronický obchodníí systém. Na Burze cennýých Bu paapírů Praha, a.s. se v současné době realizují tři základní typyy obchodů:

matické obch hody, Autom Obcho odování v Systému pro podporu akciíí a dluhopisů ů Blokovvé obchody

21


Úkol

Po konzultaccích s pedago P ogem, přípaadně za využžití povinné literatury či internetu, si t tyto pojmy vy ysvětlete. 1..3.2 RM‐ ssystém, česk ká burza, a a.s. RM M‐SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. je e trhem, kdee se obchod duje s akcie emi neejvýznamnějšších českých, ale i zahran ničních spole ečností. PŘÍKLA AD 2

Obchoduje se zde napříkklad s ČEZ, Telefónica O T O2, O Unipetrol, Erste Bank nebo NWR R. O On‐line se zd de obchoduje také s akcciemi, které sse nevyskytu ují na pražskké burze, jakko jsou Vítkovicce, ArcelorM Mittal Ostrava nebo Taatra. Novinkkou na burzze jsou akciie D Deutsche Teelekom, Inttel, Volkswaagen, Nokiaa, Microsoftt a další, obchodovan né v v českých kor runách. R je zaměřená především m na drobnéé a střední investory, ktteří Čeeská burza RM‐SYSTÉM mají zájem o iinvestování na kapitálovvém trhu. Ve elmi snadno získá přístup p na trh rovn něž institucionálníí klient. Od d 24. květn na 1993, kdy k bylo zahájeno pravvidelné obcchodování, vvyužilo služžeb sp polečnosti vícce než 3 miliony zákazníkků. Mezi největší výhody obchodování naa české burze RM‐S patřří široká nabídka akciovýých M tittulů a certiffikátů obcho odovaných v v českých ko orunách, on n‐line vypořáádání cennýých paapírů, nejdelší doba ob bchodování v v České rep publice, možžnost obcho odovat pokyyny EaasyClick a Sto oploss. AKTIVITA A 19.1

Úkol

Po konzultaccích s pedagogem, přípaadně za využžití internetu P u si výhody RM systém mu v vysvětlete.

22 2

Finanční trhy m máme něěkolik možn ností jak obcchodovat. Tyto T variantyy jsou shrnu uty Naa RM systém v následující taabulce. TABULK KA 1.1

Obchodováání na RM syystému

Jaké m možnossti mám me při obchodo ování naa RM ‐syystému u? Obcho odovat Přím mý účastníkk jako bu urzy RM‐ licenccovaný SYSTÉM. obcho odník s cenným mi papíry.

On‐line p přístup Obchodová O ání na burzu na pobočcce nictvím nebo prostředn internetu. telefonickky.

né předložit několik doklladů, napříkllad Přři zahájení obchodování na RM‐Systéému je nutn ob bčanský průkaz, nebo výpis v z obchodního rejsttříku. Obcho odování pod dléhá státním mu do ohledu, takže jsou tyto doklady nuttné. Nejprve je nezbytnéé navštívit o obchodní míssto RM M‐Systému, a to i přessto, že subjjekt hodlá obchodovat o na internettu. Tato prvvní náávštěva je neezbytná, obchody pak již je možno realizovat elekktronicky. AKTIVITA A 20.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem si vyysvětlete, co o znamenají jednotlivé možnosti m obcchodování na n R RM‐systému .

1..4 Emisníí obchody ZAPAMATTUJTE SI

EEmise (vydávvání) cennýcch papírů sllouží k získávání finančn ních prostředků. Subjekkt, k který potřeb buje finančníí prostředky,, vydává růzzné druhy ceenných papíírů, které paak n nakupují inve estoři s volnýými finančním mi prostředkky. ozlišujeme dva základní d druhy emisníích obchodů a to: Ro • •

ní emise a Vlastn cizí em mise.

23

modul Oborovvá specializacce 1 m emitent ceenného papííru. To představuje všecchny přípravvné Vlastní emisi zajišťuje sám nou emisi. Výýhodou je beezesporu úsp pora poplatkků pro zprosttředkovatele e. prráce i samotn Vee většině případů všakk subjekty volí v spíše ciizí emise. Jedná se o využití služžeb sp pecializovanýých emisnícch prostředníkům, kteřří zabezpeččují jak poradenství, tak t vyyhotovení emisního e prospektu, em misní registrace, vytvoření emisníího konsorccia, um místění cenn ného papírů i následnou u podporu. Všechny V tyto o procesy si v dalším texxtu ješště vysvětlím me. Em misní prostřeedníci mají několik možností jak realizovat emisi ccenných pap pírů. Jsou to:

Ručiteelský obchod d Komissionářský em misní obchod A prod dejní emisní obchod.

AKTIVITA A 21.1

Úkol

Po konzultaccích s pedagogem, přípaadně za využžití povinné literatury čči internetu si P realizovat emise vysvětllete. m možnosti jak pní V souvislosti ss emisí cennýých papírů jee důležitý ješště pojem přředkupní práávo. Předkup prrávo se využžívá zejménaa při emisí akcií a je určeno stávajjícím akcionářům. Akcio ová sp polečnost takk dává svým akcionářům přednostní právo na nově emitovan né akcie. Hlavvní fu unkce předku upního. 1..4.1 Účtov vání emisí a a kapitálový ých účtů v ssoustavě po odvojného účetnictví S eemisí cennýcch papírů je spojena celáá řada účetníích operací. Některé už zznáte z modu ulu sp právce, o někkterých jsmee diskutovali v předchozíích kapitolácch. V následujícím příkladu si prakticky vyyzkoušíme em misi dluhopissů a to jak z p pohledu emitenta, tak investora. PŘÍKLA AD 3

Účetní jedno Ú otka vydává 1000ks dluh hopisů s jme enovitou hodnotou 10 0 000Kč za kus. D Datum emisee je 1.1.2012datum splaatnosti 31.12 2.2013. úrokková sazba ččiní 10% p.aa., ú úrok se vyplá ácí při zpětnéém odkoupení dluhopisu u. Všechny dluhopisy bylyy prodány ŘEŠEENÍ

Z Z pohledu ma ajitele: N Nákup dluho ové 200 000K Kč 0 065/211 pisů za hoto Č Časové rozliš šení úroku zaa rok 2012 – 20 000Kč 385/665(662 2) P Předpis úrok u za rok 2013 – 20 000Kčč 3 378/665(662 2) V Vyplacení jist tiny při splattnosti dluhop pisů Jmeno ovitá hodnotta – 200 000 0Kč ‐//065 Úrok zza rok 2012 –– 20 000Kč ‐ /385 24 4

Finanční trhy Úrok zza rok 2013 –– 20 000Kč ‐/378 Celkem m přijato – 240 000Kč 211//‐ ¨ ¨ Z Z pohledu em mitenta: E Emise dluhop pisů za hotovvé 10 000 00 00Kč 375/473 P Prodej dluho opisů 10 000 000Kč 211/375 Č Časové rozliš šení úroku zaa rok 2012 – 1 000 000Kčč 562/383 P Předpis úrok u za rok 2013 – 1 000 00 00Kč 562/383 V Vyplacení jist tiny ve splatn nosti dluhop pisů Jmeno ovitá hodnotta – 1 000 00 00Kč 473/ ‐ Úrok zza rok 2012 –– 1 000 000K Kč 383/ ‐ Úrok zza rok 2013 –– 1 000 000K Kč 379/ ‐ Celkem m vyplaceno – 12 000 00 00Kč ‐/211

1..5 Analýzzy cenných h papírů Přři obchodováání s cenným mi papíry chcce investor saamozřejmě d dosáhnout zisku, aby tom mu tak opravdu bylo, b musí přříslušný cenn ný papír pod drobit důkladnému rozb boru – analýze. Ho ovoříme‐li o analýzách cenných papíírů, máme vě ětšinou na m mysli analýzyy akcií. V tom mto teextu se budem me právě jim mi zabývat. ZAPAMATTUJTE SI

E Existují tři zá kladní metod dy pro analýzy akcií a to

Analýýza fundameentální, Analýýza technická a Analýýza psycholo ogická.

1..5.1 Fundamentální analýza Fu undamentáln ní analýza se skládá ze tříí částí a to:

Makro oekonomickáá analýza Analýzza odvětvováá Analýzza konkrétníí společnosti.

V rámci makrroekonomickké analýzy jee nutno zkou umat vliv naa akciové ku urzy zejménaa u těěchto faktorů ů: reálný výýstup ekonomiky, zdaně ění, deficit státního rozp počtu, peněžžní naabídka, úrokkové sazby, inflace, mezinárodní pohyb kapitálu, vývoj na světovýých akkciových trzíích, riziko neelikvidity, occhrana vnějšších investorrů, ekonomiccké a politiccké šo oky.

25


Diskuze

SSamostudiem m s využitíím povinné literatury si jednotlivé faktory prostudujte e. V V prezenční části výukyy pak spolu u s pedagogem diskutujte o možžných vlivecch jednotlivých faktorů na akciové kurzyy. V odvětvové analýze je nejdůležitějšší zjistit, jakk je odvětvíí ovlivněno hospodářskýým cyyklem. Z toho oto důvodu ččleníme odvěětví na cykliccká, neutráln ní a anticykliccká. AKTIVITA A 23.1

Úkol

Nalezněte kee každému typu N t odvětvíí alespoň dvva příklady, zejména u aanticyklickýcch o odvětví to bu ude asi obtížné, ale věřtee, opravdu exxistují …. oučástí analýýzy konkrétn ního podniku u je i analýza finanční, kterou k se bu udeme zabývvat So v kapitole Pod dnikové finaance, proto ji zde uvád dět nebudeme. Konečn ným výstupe em fu undamentáln ní analýzy jee vyčíslení vnitřní v hodnoty akcie, která k vyjadřřuje skutečnou ho odnotu akciee. Tato vnitřn ní hodnota see ve velmi krrátkém obdo obí nemění. P Pokud pak ku urz akkcie je vyšší než vnitřní hodnota, jee akcie na trrhu nadhodn nocena a lzee předpoklád dat po okles kurzu. V V opačném p případě je to o samozřejmě naopak. AKTIVITA A 24.1

Úkol

P Promyslete, p při jaké vnitřřní hodnotě aakcii koupíte e a kdy prodááte. Vn nitřní hodno otu je možn no vypočítat pomocí ně ěkolika meto od. Mezi základní meto ody výýpočtu patří:

ontní modelyy, Divideendové disko Ziskovvé modely Modely cash flow Bilančční modely Modely tržeb.

AKTIVITA A 25.1

Úkol

Na základě studia povinn N né literatury zjistěte ke vvšem těmto modelů přísslušné vzorce e. S S pedagogem m v prezenčn ní části výukyy je pak zkustte aplikovat n na případovéé studie.

26 6

Finanční trhy P PŘÍPADOVÁ STUDIE 1.1 Aplikace ggordnova mo odelu Na vybranou N u akciovou společnost, s j jejíž akcie je e obchodovaatelná na Burze cennýcch p papírů Prahaa, a.s. a která vyplácí dividendy, zkkuste aplikovvat Gordnůvv dividendovvý d diskontní mo odel, předpo okládáte‐li rů ůst dividend 8% nebo 6%. Diskutujtte o rozdílecch v ve výsledcích h a o vlivu jednotlivých j v na výýslednou vniitřní hodnottu veličin ve vzorci a akcie. P Požadovaná úroková míra je v obou p případech 10 0%. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Aplikace d dalších mode elů Na tutéž spo N olečnost aplikkujte ziskovýý model. Pře edpokládejte při tom, že normální P//E je rovno aktu uální hodnotě P/E pro přeedchozí obch hodní den. V obchodním V m rejstříku naalezněte poslední údaj o hodnotě vlaastního kapitálu podniku a v vypočítejte P P/BV ukazateel, diskutujte o tom, co náám přináší zaa informace.. nická analý ýza akcií 1..5.2 Techn Teechnická anaalýza na rozd díl od analýzyy fundamenttální nevyhleedává akcie p podhodnoce ené prro nákup neebo nadhodn nocené pro prodej, ale snaží se najjít správný o okamžik kou upě neebo prodeje daného akciiového titulu u. Opírá se úd daje, jako jso ou kurzy jednotlivých akcií, indexy, objem my obchodů aa technické in ndikátory. nózování kráátkodobých ccenových pohybů akcií. Hllavním úkoleem analytiků je pak progn Zaa zakladatelle technickéé analýzy je j považováán Charles. H. Dow, který vychází z p předpokladu u, že většina akcií se chová na akciovvých trzích podobným zp působem, a jjen veelmi malá část vykazuje jjiné chování. Díky této m myšlence pakk je možné ccelkový akcio ový trh znázornit p pomocí indexxů. AKTIVITA A 26.1

Pro zájemce e

Charles. H. D C Dow je součaasně také vydavatel znám mého The W Wall Street Jo ournal. A takké s spoluautor p opulárního indexu DJIA –– Dow Jones Industrial Average. etod a to: Teechnická anaalýza se opíráá o dvě velkéé skupiny me

Graficcké metody Metod dy založené na technickýých indikátorrech

27


um Samostudiu

Na základě sttudia povinn N né literatury zjistěte, na jjakých základ dních princip pech jsou tytto m metody založ ženy. 1..5.3 Psych hologická a analýza akcií Prrotože se naa finančních trzích setkáává celá řad da nakupujíccích a prodáávajících, nelze op pomenout ani a vliv psyychologie na n tyto trhy. Psycholo ogické analýýzy se opírrají o myšlenku, žee významným m kurzotvorn ným činitelem jsou psych hologické reakce účastnííků ob bchodů s cen nnými papíryy. Tento fakkt je velmi důležitý zejména v krátkéém investičním ho orizontu. V ráámci psychologické analýýzy se setkávvám s těmito o hlavními teeoriemi:

Speku ulativní rovno ovážný hypottéza Kostolanyho burzo ovní psychologie obchodování Teoriee hlučného o

AKTIVITA A 28.1

um Samostudiu

N Na základě st tudia povinn né literatury sse s těmito tteoriemi sezn namte.

1..6 Kolekttivní investtování ZAPAMATTUJTE SI

Kolektivní invvestování je založeno naa principu sp K polečného ob bchodování co největšíh ho p počtu individuálních in nvestorů, kteří k mají zájem co nejefektivněěji zhodnottit s své prostředk ky při co nejmenší míře rrizika. ostatečné míře Jeelikož při saamostatném obchodováání, by nebyli schopni riziko v do diverzifikovat,, jeví se pro n ně kolektivníí investováníí jako výhodn né. ůvody pro exxistenci kolekktivního inve estování jsou tyto: Daalší hlavní dů

Professionalita insttitucí Úsporry z rozsahu Širokáá paleta invesstičních instrrumentů Velký počet investtičních produ uktů Časovvá úspora.

28 8


Diskuze

N Na konzultac cích společněě s pedagogeem diskutujte e o těchto dů ůvodech. mích se vyviinuly různé modely insttitucionálního uspořádán ní kolektivníího V různých zem investování. O Obecně rozliššujeme: •

•

Otevřeený model, kkdy není předem stanove en počet em mitovaných ceenných papírů. Nové cenné papírry jsou emittovány dle požadavků p in nvestorů a ttito mají práávo ntům. na jejiich zpětný prrodej emiten Uzavřeený model je oproti tomu varianta s nepřeesně stanoveným počte em cennýých papírů. Zp pětný odkup p cenných paapírů se zde n nerealizuje.

1..6.1 Členě ění institucíí kolektivního investo ování Instituce kolektivního invvestování ob bvykle označčujeme jako fondy, v to omto textu tak t udeme činit ttaké. bu Fo ondy tedy m můžeme členiit dle celé řaady různých hledisek. Čleenění vyjadřřuje následujjící scchéma.

29


ndů Členění fon

• finančníí fondy • fondy peněžního o trhu • fondy kapitálovéého trhu • fond dy dluhopissů • akcio ové fondy • vyváážené fondy • specciální fondyy • hedggingové fondy • fondy reeálných akttiv dle předmětu investován ní

• důchodové d é fondy • smíšené fo s ondy • růstové fon r ndy

dle e způsobu rozzdělování dosažených výnosů investtorům

• indexované fondy • pasivní fo ondy • aktivní fo ondy

d dle investičn ní strategie ssprávců

AKTIVITA A 30.1

Úkol

Na základě sttudia povinn N né literatury nebo spolu s pedagogem m v prezenční části výukky s se s tímto čle eněním seznaamte.

30 0

Finanční trhy 1..6.2

Kolek ktivní invesstování v Če eské republice

AKTIVITA A 31.1

Diskuze

SSpolu s pedaagogem v preezenční částii výuky otevřřete diskuzi na téma histtorie českéh ho k kolektivního investování.. Zejména si pak připomeňte kupono ovou privatizzaci její vlny a p problémy i př řínosy. blice definuje kolektivní investováníí zákon č. 18 89/2004 Sb.,, o kolektivn ním V České repub investování. Investiční společnost mu usí mít charrakter akciovvé společnosti a její akcie mohou být jen n na jméno. Peněžní prosstředky získáává vydáváníím podílovýcch listů. Z takkto sh hromážděnýcch prostředkků vytváří po odílové fondyy a následněě pak majeteek v podílovýých fo ondech obhospodařuje. Po odílový fond d nemá svo ou právní subjektivitu, s majetek sh hromážděný v podílovýých fo ondech je vlaastnictvím majitelů m podílových listů. Podílové fo ondy dělíme na otevřené é a uzzavřené. Dálee české záko onodárství děělí fondy na sstandardní a speciální. AKTIVITA A 32.1

Samostudiu um

Z Zkuste vyhled dat v příslušn ném zákoně,, co jednotlivvá členění zn namenají. d je také akcciová společn nost a peněžžní prostředkky shromažď ďuje vydáván ním Investiční fond ou veřejně obchodovate o elné a znějíccí na stejnou u částku. Fond také nessmí akkcií, které jso vyydávat akcie prioritní. Neejvýznamnějjší účastníci kolektivního o investován ní jsou obvykkle členy Un nie investičníích sp polečností – UNIS, ve ktteré se členové zavazujíí dodržovat mimo jiné ii Etický kode ex. UN NIS také člení subjekty kolektivního investováníí podle dvou u zásadních klasifikací a to dle rizika trhu:

Akciovvé fondy Obligaační fondy Fondyy peněžního ttrhu Balanccované fondy Fondyy fondů

AKTIVITA A 33.1

um Samostudiu

SSamostudiem m povinné litteratury, neb bo na základě ě konzultací s pedagogem m, zkuste tytto č členění rozliš šit.

31

modul Oborovvá specializacce 1 S SHRNUTÍ KA PITOLY

• • •

Finan nční trhy mů ůžeme dělit několika způ ůsoby, nejzn námější je čleenění na trh hy peněěžní a kapitálové. Finan nční trh je soubor in nstitucí, násstrojů, zákonů, regulaccí a technikk, prosttřednictvím kterých probíhá alokaace peněz od o subjektů ů s dočasným m přebytkem peněěžních prosstředků k su ubjektům s dočasným nedostatkem m peněěžních prostřředků. Trhem cenných papírů rozu umíme systé ém ekonomických vztah hů a institucí zprosstředkujících h soustředěění, alokacii a realokkaci volných h peněžnícch prosttředků prostřednictvím cenných paapírů nebo instrumentů ů, které jso ou odvo ozeny od různ ných druhů ffinančních in nstrumentů (finanční deriváty). Cenn ný papír je p peněžní pohledávka nebo o majetkový nárok vlastníka cennéh ho papírru vůči tomu u, kdo ten cenný papír vydal (emitentt). Burzaa cenných papírů je místem, m kde e se střetáává nabídka a poptávkka po ceenných papírrech (akciích, dluhopisech, certifikáteech…). RM‐SSYSTÉM, česská burza ceenných papíírů a.s. je trrhem, kde sse obchodujje s akcciemi nejvýzn namnějších ččeských, ale ii zahraničních společnosttí Emise (vydáváníí) cenných papírů p sloužží k získáván ní finančních h prostředků ů. nanční prosttředky, vydává různé drruhy cennýcch Subjeekt, který potřebuje fin papírrů, které pakk nakupují invvestoři s voln nými finančn ními prostřed dky. Existují tři základní metody pro analýzy akkcií a to Analýýza fundameentální, Analýýza technická a Analýýza psycholo ogická. Kolekktivní investtování je založeno z na principu společného s ní obchodován co neejvětšího poččtu individuáálních investorů, kteří maají zájem co nejefektivně ěji zhodnotit své pro ostředky při co nejmenší míře rizika.

KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Co to o je finanční trh? Jak d dělíme finančční trhy? Co jee to trh cennýých papírů? Vyjm menuj alespoň tři cenné p papíry dlužnické. Vyjm menuj alespoň dva cenné papíry maje etkové. Vyjm menuj alespoň pět subjektů kapitálové ého trhu. Jaký je rozdíl meezi Burzou cenných c pap pírů Praha, a.s., a a RM ssystém, českká burzaa, a.s.? Jaké základní anaalýzy akcií rozlišujeme? Co jee podstatou ffundamentální analýzy? Co jee podstatou ttechnické an nalýzy? Proč může být ko olektivní inveestování efekktivnější než investování individuální?? Nakrresli bezpečn nostní pyramidu. 32 2

Finanční trhy Nakrresli a vysvětli magický trojúhelník. Defin nuj pojem divverzifikace p portfolia. STTUDIJNÍ LITEERATURA M Musílek, P., Tr rhy cenných papírů, Ekop press, s.r.o., Praha: 2002,, ISBN 80‐86119‐55‐6 Kislingerová, EE. a kol., Maanažerské fin nance, C. H. Beck, Praha: 2007, ISBN N 978‐80‐717 79‐ 03‐0 90 Ko ovanicová, D.: D Finanční účetnictví světový s konccept. Polygo on. Praha: 2 2003. ISBN 80‐ 8 72 273‐090‐8 Mishkin, F. Eakins, S., Financial marketts and Institu M utions . Prenttice Hall. Neew York: 200 09. ISBN 0‐321‐55 5211‐3 Ko olektiv autorrů, Průvodcee kapitálovým m trhem. Ko omise pro ceenné papíry, nakladatelsství Fo ortuna . Prahaa: 2004. ISBN N 80‐7168‐88 83‐5 Stteigauf, S., Fo ondy, jak vyd dělávat pomo ocí fondů. Grrada. Praha: 2003. ISBN 8 80‐247‐0247 7‐9 Paavlát, V., Kap pitálové trhy a burzy ve svvětě. Grada. Praha: 1992 2. ISBN 80‐85 5424‐90‐8 Tu urek, L., Prvn ní kroky na burze. Compu uter Press. Brrno: 2008. ISSBN978‐80‐2 251‐1915‐0 Reejnuš, O. Teo orie a praxee obchodováání s cenným mi papíry. Bu usiness bookks. Brno: 200 04. ISBN 80‐7226‐‐571‐7 Ko olektiv autorrů. Peněžní ekonomie a a bankovnictví. Manageement press. Praha: 200 02. ISBN 80‐7261‐‐031‐7

33


2 Podniikové finance Ú ÚVOD Zn nalosti podnikových fina ancí jsou jisttě pro každéého podnikatele stěžejníí prvek. Uměět fin nančně oho odnotit nebo o ocenit po odnik, umětt vybrat správný zdrojj financován ní, deefinovat rizikko, kterým jssme vystaven ni, a popsat dividendovou politiku na ašeho podnikku jso ou jedny z neejdůležitějšícch aktivit, kteeré podnikatel musí umět. Bez financcí to prostě d dál neejde. Tato ka apitola nava azuje na zna alosti z této oblasti, o kterré jste si osvvojili v modulu Sp právce a je za avršení Vašicch bakalářskýých znalostí v oblasti fina ancí podniku u. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Analyzzovat finančn ní zdraví pod dniku i mode erními metod dami Zvolit vhodnou forrmu financovvání podniku u Popsat a definovatt dividendovvou politiku p podniku Pracovvat s rizikem m v podnikáníí Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Pověd domí o existeenci moderníích metod fin nanční analýýzy Znalossti o fůzích a akvizicích Schop pnost analyzo ovat riziko v podniku Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Provésst komplexní finanční analýzu Zaúčto ovat v podvvojném účeetnictví vše echny závěěrkové operace, včetn ně rozděllování výsled dku hospodaření Rozeznat akvizici aa fůzi

34 4

odnikové finaance Po

2..1 Finančční rozhodo ování podn niku ZAPAMATTUJTE SI

FFinanční řízeení podniku představujee subjektivníí ekonomickkou činnost, zabývající se s z získáváním p potřebného množství peněz p a kaapitálu z různých finan nčních zdrojjů (financování)), alokací peeněz do různ ných forem nepeněžního n o majetku (investování) a r rozdělováním m zisku (divvidendová politika) s cílem maximalizace trržní hodnotty v vlastního ma jetku. oří v celkovéé ekonomice podniku dominantní úlo ohu. Je to dáno Finanční řízení podniků tvo m, že veškeerá činnost podniku see projeví ve změnách peněžních prostředků či tím po odnikového kkapitálu. Tvvrzení, že základním z c cílem podniikání a nássledně i cílem finančn ního řízení je maximalizace zisku, dness již neplatíí a za cíl podnikání p a tudíž i finančního říze ení po ovažujeme rů ůst tržní hod dnoty firmy. Veedle hlavníh ho, dlouhodobého finan nčního cíle podniku exxistují i někkteré dílčí cíle c (o obvykle krátkkodobějšího charakteru). Mezi ně patří předevvším průběžžné zajišťováání platební schop pnosti (likvid dity) podniku. AKTIVITA A 1.1

Úkol

ZZkuste vyjmeenovat, ve vazbě na sttudium jinýcch modulů, jaké další ccíle podnikán ní m můžeme rozl lišovat. nanční stabillity Jee zřejmé, že ssnaha zvyšovvat výnosnosst se může uskutečňovatt i na úkor fin (teedy s větším m rizikem). Na druhé straaně zase preference min nimalizace fin nančního rizika sn nižuje výnosnost podnikkové činnosti. Jednou z úloh finančního řízení jje tedy hled dat op ptimální rovn nováhu mezii rizikem a zisskovostí. AKTIVITA A 2.1

Samostudiu um

Z Zopakujte si j již osvojený pojem magiccký trojúheln ník. 2..1.1 Platební schopn nost podnik ku versus lik kvidita Platební schopnost, i kdyyž se v literaatuře někdy označuje jaako likvidita podniku, ne ení po ojem ekvivalentní likvidittě majetku. Platební schopnost podniku vyjadřuje jeho scho opnost krýt peněžními p prostředky své s záávazky v danéé výši a požaadovaném čaase. Likkvidita majeetku předstaavuje schopn nost majetkku přeměnit se na pohotové peněžžní prrostředky.

35


Úkol

ZZkuste samo ostatně vysvvětlit rozdíl mezi likvidittou a plateb bní schopní na jakémko oli p případu z pod dnikatelské p praxe. 2..1.2 Finan nční rozhod dování Finanční rozhodování mů ůžeme charaakterizovat jaako proces výběru optimální varian nty u a jejich užiití z hlediskaa základních finančních ccílů zísskávání peněěz, podnikovvého kapitálu po odnikání a s přihlédnutím m k různým o omezujícím p podmínkám. Neejvýznamnějjší typy ro ozhodovacích h situací v v oblasti fiinancování podniku jssou náásledující. 1.

odování o cellkové výši po otřebného kaapitálu. Rozho

2.

Rozho odování o struktuře podn nikového majjetku.

3.

Rozho odování o invvestování podnikového kapitálu.

4.

Rozho odování o rozzdělování zisku po zdanění.

5.

Rozho odování o růzzných formácch převzetí aa spojování p podniků.

oto se sam mozřejmě týká t především dlouh hodobého, strategickéh ho finančníího To ro ozhodování, které výrazn ně ovlivňuje finanční sittuaci podniku na dlouhéé období. Jeho zm měny jsou obtížněji o reaalizovatelné.. Proto základní strategická finančční rozhodnutí po odniku jsou centralizováána ve vrcholovém řízení podniku a musejí býýt schvalováána vaalnou hromadou (v případě akciových h společnosttí). AKTIVITA A 4.1

Samostudiu um

ZZopakujte si pojmy strategické, taktické a operattivní řízení. TTyto pojmy jjste si osvojili v v předchozím m studiu. Příp padně je dosstudujte pom mocí doporuččené literatury. ní musí ovššem manažžeři řešit i řadu otázzek V rámci straategického rozhodován nto typ rozh hodování je základem z prro rozhodováání krrátkodobých,, operativnícch. Právě ten krrátkodobé neeboli operatiivní. Do této oblasti patříí především následující. 1.

Rozho odování o vellikosti a strukktuře jednottlivých složekk oběžného m majetku.

2.

Rozho odování o optimální form mě krátkodob bého kapitálu u.

3.

Rozho odování o způ ůsobu ochrany proti různ ným formám m rizika.

36 6


2..2 Krátko odobé a dlo ouhodobé é financováání podniku u 2..2.1

Krátk kodobé fina ancování

ZAPAMATTUJTE SI

Krátkodobým K m, neboli oběžným o akktivům se říká ř pracovní kapitál. Po odečten ní k krátkodobých h závazků ho ovoříme o čisstém pracovním kapitálu u. AKTIVITA A 5.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem v p prezenční čáásti výuky, případně samostudiem s m za pomocí p povinné liter atury si zkusste zakreslit ččistý pracovn ní kapitál graaficky do výkazu rozvaha a d definujte jeh o vzorec. Jeedním z důleežitých oběžn ných aktiv jssou pohledávky za odběěrateli. Při prrodeji zboží na záákladě například vystaveené faktury, podnikatelsský subjekt obvykle neo očekává plattbu ihned, ale stan noví tzv. dob bu splatnostii. V případě, že se jedná o vztah mezzi dodavatele em a odběratelem m hovoříme p po dobu splaatnosti o tzv.. obchodním m úvěru. V přřípadě, že zbo oží prrodáváme naa úvěr koneččnému spotřeebiteli, hovoříme o spotřřebitelském ú úvěru. AKTIVITA A 6.1

Úkol

V souvislostii se spotřeb V bitelským úvěrem si na základě sam mostudia pro ostřednictvím m internetu vyssvětlete zkratku RPSN. hotovost a obchodovatellné Přři krátkodobéém financování podniku je důležité zznát pojmy h ceenné papíry.. Hotovost se s skládá z oběživa (pe eníze v pokkladně, cenin ny), vkladů na po ožádání (běžžný účet, šeeky), krátkod dobých term mínovaných vkladů. v Obch hodovatelnýými ceennými papííry jsou zejména krátkodobé směn nky, pokladniční poukáázky, depozitní ceertifikáty atd. Ro ozhodování o optimální kombinaci hotovosti a obchodovattelných cenn ných papírů je ob btížné. Vyšší míra hotovo osti snižuje rriziko nedosttatku hotovo osti, držení hotových pen něz je ovšem náákladné (respektive neepřináší pod dniku žádnýý výnos, naopak přináší altternativní náklady). Toto rozhodováání řeší několik teoreticckých modelů, obvykle ale a ro ozhodnutí zkkušeného fiinančního managera m v této oblastti poskytne téměř stejjné výýsledky, jako rozhodnutí na základě p poměrně složžitých modellů. 2..2.2

Dlouh hodobé fina ancování

ZAPAMATTUJTE SI

FFinancováním m dlouhodob bých potřeb podniku se obvykle rozzumí financo ování investicc, z zejména prvo otní pořízeníí, obnova a rozšíření různ ných forem d dlouhodobéh ho majetku.

37

modul Oborovvá specializacce 1 V podniku by mělo platit „zlaté bilanční pravidlo““ – dlouhodobý majetekk je nutné krýt dlouhodobými zdroji, krátkodobý majeetek může býýt financování i zdroji kráátkodobými. utné zahrnout do dlouhodobého fin nancování taaké V teorii podniikových financí je ale nu nancování čáásti oběžného majetku, kkterý má trvaalý charakterr. fin Hllavní zdroje d dlouhodobého financováání podniku zzachycuje náásledující sch héma SCHEMA A 2.1

Zdroje dlou uhodobého ffinancování

externí zdrroje

in nterní zdroje

• Kmenové akcie • Prioritní akcie aj. • Obligacee • Dlouhod dobé úvěry ffinančních institucí • Dlouhod dobé úvěry dodavatelskké • Finančníí leasing • Finančníí podpora sttátu či jiných institucí • Ostatní eexterní zdro oje (různé druhy fin nančních inovací, rizikový kapitál)

• Odpisy • Nerozdělený zisk • Dlouhodob bé finanční rezervy • (rezervní ffondy, penziijní fondy)

AKTIVITA A 7.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem v prezenční části výuky si tyto jedno otlivé formyy financován ní z zopakujte, obsah a náplň ň jednotlivýcch položek zdrojů z financcování bystee již měli znáát z z modulu Sp právce. Přípaadně za vyu užití povinné é literatury nastudujte pojmy znovvu s sami. Interní zdroje financováníí vznikají na základě vnittřní činnosti podniku. Vllastní zdroje je po ojem širší – zahrnuje interní zdroje bez odpisů a tu část externích e zdrrojů, která má m ch harakter vklaadů vlastníků ů (například kmenové a prioritní akkcie, vklady do společno osti s rručením omezeným, členské vkladů u družstev aatd.). Taktéžž cizí zdroje nelze ztotožnit s šširším pojmeem externí zd droje. Třři základní tendence finan ncování inveestic: 1. odujícím zdro ojem financo ování investic jsou ve věětšině zemí interní finančční Rozho zd droje. 2.

odujícím zdro ojem financo ování investicc jsou odpisyy. Rozho

3. V rám mci externích zdrojů finan ncování inve estic převládaají ve většiněě zemí (včettně záápadní Evrop py, Japonska,, ČR) bankovní úvěry, v U USA především zdroje z emise obligaccí. 38 8

odnikové finaance Po ktura versu us finanční struktura 2..2.3 Kapittálová struk Kaapitálovou strukturou s se rozumí sttruktura dlo ouhodobého kapitálu reesp. finančníích zd drojů, ze kteerých je finaancován dlo ouhodobý majetek, tj. fiixní majetekk a trvalá čáást majetku oběžn ného. ura celkového podnikovéého kapitálu, ze kterého o je Finanční strukkturou se rozzumí struktu nancován jeh ho celkový m majetek. Finanční struktura je zachyceena v pasivecch rozvahy. fin Kaapitálová strruktura je teedy část stru uktury finančční. Hlavní složky s kapitáálové struktu ury akkciové společčnosti v ČR jssou uvedenyy v následujíccím schématu. t 2.2 2

Kapitálová struktura po odniku

vlastní kap pitál

dlouhodobé cizíí zdroje

Základní kapittál ndy Kapitálové fon u Fondyy ze zisku Výsledek hosp podařeníí minulých let podařeníí • Výsledek hosp ního obdo obí účetn

• Rezervvy dlouho odobého charakteru • Dlouho odobé záávazky • Dlouho odobé baankovní úvěry

• • • •

Záákladní kapitál vzniká upiisováním růzzných druhů akcií v zásad dě ve třech případech: 1.

ové společno osti, při zakkládání akcio

2.

při rozzšiřování akcciové společn nosti,

3.

při finanční restrukturalizaci.

AKTIVITA A 8.1

Úkol a disku uze

SSpolu s pedaagogem v prezenční částti výuky si zopakujte z zee studia mod dulu Správce e, c co to je základní kapitáál a společn ně diskutujte e o způsobu u, jakým up pisování akccií p probíhá. Zvvláštním zdro ojem možného financováání rozvoje p podniku je rizzikový kapitáál. Je to kapitál vkkládaný prosstřednictvím rizikového fondu do základního z k kapitálu zprravidla veřejjně

39

modul Oborovvá specializacce 1 niků, určený na financovvání počátečn ní činnosti firmy a zejmé éna neeobchodovattelných podn paak na financo ování projekttů inovačního a rozvojovvého charakteru s vysokýým rizikem. Kaapitálové fon ndy obsahují například daary, dotace, ale také emisní ážio. Fo ondy ze zisku jsou tvořeeny povinnými rezervním mi fondy (tvvořené na záákladě zákon na) a dobrovolné rezervní fondy (vznikají o obvykle na záákladě rozho odnutí valné hromady). z je ta čásst zisku po zdanění, z která není použžita na výplaatu dividend d či Neerozdělený zisk naa tvorbu fond dů ze zisku. N Na výši nerozděleného ziisku mají vlivv zejména: 1.

zisk běěžného roku,,

2.

daň zee zisku,

3.

dividendy,

4.

tvorbaa rezervních fondů ze zisku.

M Mezi dlouhodo obé dluhy po odniku patří především: 1.

emitovvané obligacce,

2.

banko ovní dlouhodobé úvěry,

3.

dodavvatelské dlou uhodobé úvěěry,

4.

dlouho odobé přijaté zálohy od odběratelů aa

5.

dlouho odobé směnky.

. bankovní úvěěr může podn nik získat ve dvou podobách: Dllouhodobý b 1. banko ovní (finanční) úvěr, poskkytovaný ve formě peněěz finančnímii institucemii, v ro ozlišení na: a. termínovaanou půjčku, b. hypotéční úvěr. Dodavvatelský úvěr, poskytovaaný v podob 2. bě dodávek některých druhů zpravid dla dlouhodobého o majetku do odavatelem o odběrateli. AKTIVITA A 9.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem v p prezenční čáásti výuky si s předchozzí body opěět zopakujte e, p případně něk které nově d definujte. Neebo za využittí doporučen né literatury a internetu si n nastudujte p ojmy sami. 2..2.4

Kapittálové účty a dlouhodo obé závazk ky v podvojn ném účetnictví

dobé závazkyy nalezneme e v účtové tříídě 4. Kapitáálové účty jssou Kaapitálové účtty a dlouhod zaařazeny do ú účtových skupin 41, 42, 4 43 a 49. Tvo oří se prostřeednictvím vkkladů, kladnýým výýsledkem ho ospodaření a a bezplatným m nabytím majetku m (nap příklad darování). Z těch hto

40 0

odnikové finaance Po úččtů je zvláštní zejména účet 49, kteerý se použíívá pouze v účetnictví ffyzických oso ob, teento účet pakk zastupuje vveškeré vlasttní zdroje. AKTIVITA A 10.1

Úkol

ZZopakujte si celý procces zakládán ní akciové společnosti,, který znááte z modullů z z předchozíh o studia. Úččtovou skupinu 41 tvoří základní kap pitál a kapitáálové fondy.. Pojem základní kapitál už zn náte, v podvo ojném účetn nictví se s ním můžeme setkat na úččtech 411, respektive 41 19. Kaapitálové fon ndy jsou vkllady nad rám mec základn ního kapitálu u (412 a 413 3) a bezplattné naabytí majetku (413). AKTIVITA A 11.1

Úkol

SSpolu s pedagogem diskutujte o využití v účtu 419 při em misích akcií. Na účet 41 13 ú účtujeme tak ké emisní ážio, pokud Váám tento pojem je cizí, zzkuste si ho s pedagogem m v vysvětlit. na 42 se skláádá z účtu fo ondů ze zisku, které tvořří účetní jed dnotky ze zissku Úččtová skupin po o zdanění a m mohou je, dlle jejich podstaty, účtovaat na účtech h 421, 422, 4 423 a 427. Dáále v ttéto účtové sskupině naleezneme převvedené výsledky hospodaaření, tzn. Neerozdělený zisk neebo neuhrazená ztráta z minulých let s výjim mkou zisku či ztráty z bezprostřed dně přředcházejícíh ho období. Teento výsledeek hospodaře ení je evidovván na účtu 4 431. U fyzických osob podnikatelů zastupuje veškeré vlaastní zdroje jjediný účet 4 491. eré z nich mohou m vykazzovat zůstattek Přřestože všecchny tyto účty jsou paasivní, někte naa straně Má dáti (429 mů ůže obsahovvat i neuhrazenou ztrátu minulých lett, 431 výsled dek ho ospodaření ve v schvalovaacím řízení může m také vykazovat v zů ůstatek na M Má dáti, pokkud po odnik vykázaal ztrátu. A to otéž platí i prro účet individuálního po odnikatele). AKTIVITA A 12.1

Diskuze

Prodiskutujtee s pedagogem, v jakýcch situacích tyto pasívn P ní účty moho ou vykazovaat z zůstatky na s straně Má dááti Do o účtové tříd dy 4 patří taaké účty dlouhodobých závazků, pro oto je zde probereme. Jde J o cizí zdroje, jejichž j lhůta splatnosti je delší než 1 rok. V rám mci 4 účtovéé třídy jsou jim j vyyhrazeny účtové skupiny 45, 46, 47 a 48. Úččtová skupin na 45 je tvo ořena rezervaami. V účtovvé skupině 46 4 jsou bankkovní úvěry se sp platností dellší než 1 ro ok, v skupiněě 47 ostatníí dlouhodob bé závazky, tj. závazky se sp platností nad d 1 rok, které nemají po ovahu úvěrů.. Účtová sku upina 48 obssahuje jedinýý a

41

modul Oborovvá specializacce 1 mezi těmito účty velmi nespecifickýý účet a to 481 Odložeená daňová pohledávkaa a p výkladu účetních ú prin ncipů účtováání záávazek. Tento účet budeeme detailněě probírat při výýsledku hosp podaření v čáásti podnikovvé finance. Dllouhodobé závazky z jsou u cizí zdrojee, jejichž lhů ůta splatnossti je delší n než jeden ro ok, v rámci 4 účto ové třídy jsou u jim vyhrazeeny účty 45, 4 46, 47, a 48. me na zákonn né a ostatní. V účtové skupině 45 účtujeeme rezervyy, které dělím AKTIVITA A 13.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem v prrezenční čássti výuky si definujte pojmy p zákon nné a ostatn ní r rezervy, srovnejte je s pojmem s reezervní fond d. Případně za využití doporučen né literatury a in nternetu si n nastudujte po ojmy sami. Úččtová skupin na 46 obsah huje bankovvní úvěry s lhůtou splatn nosti delší n než jeden ro ok. V účtové skup pině 47 se pak účtuje o dlouhodobých závazccích, které n nemají povahu úvvěrů. Účtováá skupina 48 8 je vyhrazeena pro velm mi specifickýý účet 481 aa to Odlože ená daaňová pohled dávka a závaazek. AKTIVITA A 14.1

Úkol

Opět si můžete spolu s pedagogem vysvětlit po O ojem odložená daňová pohledávka a z závazek. V rá ámci tohoto tématu je d důležitý ještě ě pojem emissní ážio, zku uste najít jeh ho v vysvětlení v p povinné literratuře nebo n na internetu. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Základní kkapitál SSestavte zahajovací rozvahu akciové společnosti, kterou si sspolečně v prrezenční čássti líte, a určetee účtovací předpisy u akccionáře. v výuky vymys P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Zvyšováníí a snižováníí základního kapitálu D Doplňte vhod dné předkon ntace k účetn ním operacím m

Akciováá společno ost

Text

MD 1.

42 2

Upsáání nových akcií s po odstatným vlivem

A Akcionář

D

MD D

D

odnikové finaance Po • •

2.

Jmenovittá hodnota Emisní ážžio

Upsaané akcie splaceny vkladeem stroje, v akkciové ocenění sp polečnosti odpo ovídá zůstatkkové ceně u aakcionáře • •

Pořizovaccí cena Zůstatkovvá cena

3.

Upsaané akcie splaaceny na běžžný účet

4.

Upsaané akcie splaaceny v hoto ovosti

5.

Zápiss zvýšení záákladního kaapitálu do obchodního rejsttříku

6.

Vyúččtování pohleedávky

7.

Vyko oupeny vlastn ní akcie v hottovosti

‐

‐

8.

Zápiss snížení základního kapitálu v obcchodním rejsstříku

‐

‐

9.

Zničeení akcií

‐

‐

‐

• • •

10.

Jmenovittá hodnota Pořizovaccí cena Rozdíl

Prodej akcií s podstatným s m vlivem ‐ v hottovosti • •

Pořizovaccí cena Prodejní cena

43

modul Oborovvá specializacce 1 2..2.5

Finan nční leasing g

nájem) je altternativní sp peciální form ma financovvání potřeb podniku cizzím Leeasing (pron kaapitálem, kdee vlastníkem majetku zůsstává leasinggová společn nost. Ro ozlišujeme dva druhy leasingu: 1.

provozní a

2.

finančční.

Finanční leasin ng slouží k trvalému t pořřízení danéh ho majetku. Pronajatý m majetek formou fin nančního leaasingu ani závazky z ve formě f požad dovaných leaasingových ssplátek nejssou zaachyceny v bilanci podnikku. Vee finančním lleasingu exisstují tři typy: 1.

přímý finanční leassing (direct lease),

2.

nepřím mý finanční leasing (prod dej a zpětný p pronájem),

3.

leveraage leasing.

Přři přímém leasingu nájem mce určí dru uh majetku, který požad duje. Pronajím matel zpracu uje po odmínky leaasingu, koup pí požadovan ný majetek od výrobcee a na záklaadě leasingo ové sm mlouvy pronaajme majeteek nájemci, který začne sp plácet leasin ngové splátkyy. Přři nepřímém finančním leeasingu firma prodá majetek leasingové společno osti, ta jej vššak hn ned pronajm me zpět původní firmě. Tato forma leasingu je pro nájemcce výhodná ze dvvou důvodů: 1.

nájem mce obdrží peeněžní prostřředky z prodeje majetku,,

2.

nájem mce může dále využívat m majetek.

easingu. Je ccharakteristický tím, že jjde Leeverage leasiing je nejobvvyklejší typ ffinančního le o třístranný vztah v mezi nájemcem, n pronajímate elem a věřittelem. Nájem mce si vybe ere po ožadovaný druh d majetku u, používá jeej, získává přříjmy z jeho využití a splácí leasingo ové sp plátky. Pronaajímatel kou upí nájemcem m požadovaný majetek do svého vlastnictví. Čáást majetku můžee krýt vlastníím kapitálem m, na část si půjčuje peníze od věřiteele. Organizaace a průběh levverage leasin ngu jsou po oměrně nákladné. Proto o se tento typ uplatňu uje u větších, finančně náročn ných projektů ů. Po odle zůstatko ové ceny rozlišujeme dále: 1.

leasingg s plnou am mortizací,

2.

leasingg s částečnou amortizacíí.

odle možnossti odkupu majetku po ko onci leasingu rozlišujemee: Po 1.

leasingg bez nároku u na koupi,

2.

leasingg s nárokem na koupi.

44 4

odnikové finaance Po AKTIVITA A 15.1

Úkol

SSpolu s pedagogem v preezenční části výuky si tyto o pojmy defiinujte. Případně za využití p povinné liter atury nastud dujte pojmy sami. ořizovací) ce enu majetku, případně ú úrok z úvěru u a Leeasingová ceena zahrnujee vstupní (po leasingovou marži m pronajjímatele. Úrrok z úvěru a leasingovvá marže tvvoří leasingo ové naavýšení. Leeasingovou cenu c lze deffinovat také jako souhrn n všech splátek a odkup pní ceny, kte eré náájemce zaplaatí leasingovéé organizaci během dobyy leasingu. Vzztah mezi leaasingovou ceenou a pořizo ovací cenou se nazývá leaasingový koeeficient. 2..2.6 Facto oring a forfa aiting Faactoring je fiinanční služb ba, spočívajíccí v odkupu krátkodobýcch pohledávvek (obvykle se sp platností od 30 do 90 dn nů) před dob bou jejich splatnosti. Dod davatelé zbo oží nebo služžeb po ostupují na faactoringovou u společnostt ‐ faktora ‐ ssvé pohledávvky za odběraateli. Mezi formy fiinancování firem M f patří také t forfaitin ng, což je jeedna z meto od financováání tu uzemského a mezinárodního obch hodu. Konkrrétně se jedná o odkkup středně a dlouhodobých h pohledávekk forfaitingovvou organizaací (forfaitereem).

2..3 Divide endová pollitika ZAPAMATTUJTE SI

Dividenda přředstavuje podíl D p akcionáře na zisku u společnossti. Dividendový výnos je j p poměr vypla cené dividen ndy na akcii k její tržní h hodnotě. Divvidendový výýplatní pomě ěr je podíl dividendy na akcii a k čistém mu zisku na akcii. Poměr krytí pakk představujje o opačný vztah h a to podíl čistého zisku na akcii k divvidendě. 2..3.1 Divid dendová pollitika Diividendová politika p je so oučástí finan nčního rozho odování a řešší vazbu mezi vyplacenýými dividendy a ziskem z poneechaným ve společnosti (například ve formě n nerozděleného zissku). Drruhy dividendové politikyy jsou tři a to o: • • •

Pasivn ní reziduální Stabiln ní Konstaantní výše diividendového podílu

45


Úkol

SSpolu s pedagogem v preezenční části výuky si tyto o pojmy defiinujte. Případně za využití d doporučené literatury naastudujte pojjmy sami. 2..3.2

Divid dendová výp platní procedura

Diividendy můžžeme mít něěkolikerého d druhu, které zachycuje náásledující sch héma. SCHEMA A 2.3

Druhy divid dend

dle teermínu • řádná divideenda výp platy mořádná dividend da • mim diviidend dlee typu plnění

• pen něžní diviidenda • naturální divvidenda

mích liší. Me ezitím co v Č České republice se ustállilo Výýplatní proceedura se v rrůzných zem ro oční vyplácení, v Němeccku preferujjí půlroční vyplácení, v v v USA se běěžně dividen nda vyyplácí čtvrtletně. V České repub blice o výši a datu vypllácení divide end rozhodu uje valná hromada. Jsou u‐li akkcie veřejněě obchodovaatelné, nebo o jsou‐li vyd dány na majitele, je p představensttvo po ovinno oznám mit den splaatnosti divideendy, místo a způsob výýplaty vhodn ným způsobe em neebo nejmén ně ve dvou celostátně distribuovaných denícíích. U akcií na jméno je majitele přímo. Způsob vyplácení d přředstavenstvvo povinno informovat i dividendy ne ení čeeským právn ním řádem blíže určen, definice těchto t náležžitostí je dáána stanovaami sp polečnosti. V České repub blice není staanoveno datum tzv. ex‐dividendy, akkcionáři jsou tedy vystave eni ník určuje po ouze povinno ost rizziku koupě akcií již bez nároku na divvidendu. Obcchodní zákon stanovit rozho odný den (deen, od kteréého může up platňovat nárrok na divideendu akcionář, ktterý byl v ten nto den jejím m vlastníkem m) a informo ovat o něm vlastníky v akccií na majite ele. Jeelikož kupon ny na výplattu dividend jsou samy o sobě ceennými papííry, je i práávo naa vyplácení d dividend sam mostatně převvoditelné.

46 6

odnikové finaance Po AKTIVITA A 17.1

Úkol

Z Zkuste na pří íkladu konkréétní akcie vyysvětlit divide endovou výp platní proced duru. 2..3.3 Účetn ní uzávěrka a v podvojn ném účetnicctví Seestavení účeetní závěrky uzavírá práce v konkréttním účetním období. Ú Účetní závěrrka po oskytuje kom mplexní informace o účeetní jednotce e vedení podniku, spoleečníkům, státní sp právě, banko ovním ústavů ům, věřitelům m, burzám a veřejnosti. Prráce, které podnikatelé musejí vyko onat při závvěru účetníh ho roku, mů ůžeme rozdě ělit do o tří etap: • • •

Přípraavné práce přřed účetní uzzávěrkou Účetní uzávěrka Účetní závěrka

AKTIVITA A 18.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem v preezenční části výuky si tyyto etapy popište. Případ dně za využití p povinné literratury nastu udujte sami.. Zkuste vyp psat, co všeechno zahrn nují přípravn né p práce na úče tní závěrce. může být sesstavena v různém rozsah hu. Úččetní závěrka může nabýývat několika podob a m Teento rozsah aa druhy uvád dí následujícíí schéma. SCHEMA A 2.4

Účetní závě ěrka v podvo ojném účetnictví

druhy d účetní ú í záávěrkyy

• řádná ú účetní závvěrka • mimořáádná účetní závěrrka • mezitim mní účetn ní závěrkaa

ro ozsah h účetní ú í záávěrkyy

• výkazy vv plném rozsahu odušeném • výkazy vve zjedno rozsahu u

47


Úkol

ZZa využití po ovinné literattury nebo po o konzultacícch s pedagoggem si předchozí schém ma o objasněte. bsah účetní jjednotky je d dán zákonem m a tvoří ho: Ob • • •

Rozvaha Výkaz zisku a ztrátty Příloha

Ob bsah a stru ukturu prvních dvou výýkazů již dobře znáte z modulu z Sp právce. Přílo oha k účetní závěrce obvykle o obsahuje: • • • •

Obecn né údaje o úččetní jednotcce Inform mace o účetn ních metodácch a obecnýcch účetních zzásadách Doplňující informaace k rozvazee a výkazu zissku a ztráty Přehleed o peněžníích tocích

AKTIVITA A 20.1

Úkol

Ke každé čássti přílohy k účetní závěrce zkuste nalézt K n alespo oň dva konkrétní příklad dy ú účetních info ormací (samo ozřejmě mim mo výkazu Pře ehled o peněěžních tocích h). P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Uzávěrkovvé účetní příípady Určete u následujících úččetních přípaadů účtovacíí předpisy, úččetní doklady, vypočítejtte U c chybějící část tky. Účetní jeednotka účtu uje o zásobách způsobem m A. Úč. doklad

text

Částkaa (v tis.. Kč)

D

MD

Zjjištěné manko ve skladu m materiálu10 0 000Kč, přebyytek způsobe ený ………… neeúmyslnou cchybou sklad dníka 2300Kčč

Zttracené zboží v norm mě stanove ené 54 po odnikem

Přřebytek ve skkladu výrobkků

30

M Manko na ned dokončené vvýrobě

50

SSchodek v po okladně

25

Přředpis náhrady zaměěstnancům za m manka …………… • Ve sklladu materiáálu v plné výšši • Na nedokončeené výro obě

48 8


•

v polo oviční výši V pokkladně v plnéé výši

………….. ……………

Odhadnutá částka neevyfakturovaané 5 do odávky zbožíí

Vyyfakturovanýý, ale ke dni účetní závěrrky 20 needodaný materiál

Přředpis nezzaplaceného o nájemné ého 40 naajatého sklad du běžného roku

Opravné položky u pohledávek za dběrateli od • Tvorb ba zákonn né opravvné 7 položky 4 ba ostatní opravné položkky • Tvorb • Odpiss promlčené pohledávky za 3 odběrrateli 1 • Zúčtování zákon nné opravvné položky

Záákonné rezeervy na opraavy hmotné ého m majetku • Tvorb ba 5 • zúčtovvání 4

2..3.4

Rozdě ělování výssledku hosp podaření

Výýsledek hosp podaření mů ůže ovlivnit vvýši vlastních h zdrojů dvojjím způsobem a to kladn ně, po okud účetní jednotka hospodařilaa se ziskem m, nebo záporně v případě ztráty. V účetnictví se výsledek hospodařeníí objevuje ve v dvou pod dobách a to o 431 výsled dek ho ospodaření ve v schvalovaacím řízení anebo a 428, respektive 429 4 nerozdělený zisk ne ebo neeuhrazená zttráta minulýcch let. Úččet 431 bude mít zůstattek od začátkku účetního období do d doby, kdy úččetní jednotka, po odle rozhodnutí vrcholn ných orgánů ů společnostti, provede rozdělení zisku, případ dně Úh hradu ztráty. Toto rozhodnutí musí p padnout v průběhu účetn ního období, takže na konci ob bdobí tento ú účet zůstatek obsahovat nesmí. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Rozděleníí výsledku ho ospodaření 1.

Text

MD

Otevvírání účetnícch knih

D

49


2.

Příděěl do zákonnéého rezervníího fondu

3.

Úhrada neuhrazeené ztráty minulých let

4.

Příděěl statutárním m fondům

5.

Příděěl sociálnímu u fondu

6.

Příděěl do nerozděěleného zisku minulých let

7.

Předpis výplaty d dividend

8.

Předpis daně z přříjmu z divideendy

9.

Výplaata dividend v hotovosti

10.

Úhrada ztráty ze zákonného rrezervního fo ondu

11.

Úhrada ztráty z nerozdělenéého zisku minulých m let

12.

Předpis ztráty k ú úhradě spoleečníkům

13.

Vyúččtování ztrááty na neeuhrazenou ztrátu minu ulých let

Zaúčtujte účetní případ dy a zkuste určit u účetní doklady, kteeré tyto účeetní operace dokladují.

50 0


2..4 Kapitáálové pláno ování a invvestiční rozzhodování 2..4.1

Podsttata kapitállového plán nování

ZAPAMATTUJTE SI

Kapitálové plánování se zabývá dlou K uhodobými investicemi a a dlouhodob bými projektty d nejrůzněějších aktiv. Podnikovou do u investicí pro účely této kapito oly rozumím me jednorázově či krátkodobě vynaložené zdroje, které k budou během delššího časovéh ho šet peněžní příjmy. o období přiná Investice je nutno n členit a dle typu investice paak můžeme provést jejiich hodnoce ení. uje následujíící schéma. Klasifikace invvestic zobrazu AKTIVITA A 2.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem si objasněte všechny v typ py členění v následujícím v m schématu u. P Případně si n nastudujte vššechna členěění sami s vyu užitím povinné literaturyy. SCHEMA A 2.5

Klasifikace investic

51


z h hlediskaa úččetnictvíí

• finanční • hmotné • nehmotné

podlle vztahu k rozvo oji podn niku

• rozvojové • obnovovací • regulatorníí • konvenční • nekonvenční

podlee charakteru peněěžního to oku podle vzájemn ného vlivu

• substitučníí • nezávislé • komplemen ntární

• investiční p projekt ukt • nový produ • organizačníí změna • nová organ nizace • nová firma • environmentální projeekty

pod dle věcn né n náplně

• na zelené lo ouce • v zavedenéém podniku

pod dle délkky existen nce projjetku

o: Investiční procces má své sttandardizovaané fáze, a to 1. Předin nvestiční a. Identifikacce projektů b. Předběžnýý výběr c. Studie pro oveditelnostii 2. Investtiční 3. Provozní

52 2

odnikové finaance Po 2..4.2 Metod dy hodnoce ení efektivn nosti investtic Prro posuzován ní efektivnossti investičníích projektů a jejich výb běr existuje vv teorii a praxi fin nančního maanagementu u několik meetod (kritérií), které se od sebe lišší někdy velice záásadně a něěkdy jen o různé technické posttupy. Podle pojetí efektů z invesstic ro ozeznáváme metody: • •

metod dy nákladovéé, založené n na zjišťování nákladů, ziskku apod., kritériiem hodnoceení investice pak jsou úsp pory nákladů ů, zvýšení zisku apod., metod dy finanční, zzaložené na zzjišťování pe eněžních toků ů investice, kritériiem hodnoceení investice pak je čistá současná ho odnota investtice.

odle respekto ování faktoru času dělím me metody ho odnocení invvestičních projektů na: Po •

•

statickké metody, které nereespektují fakktor času, většinou v to jsou meto ody náklad dové, např. průměrné roční r náklad dy, průměrná výnosnostt, prostá do oba návrattnosti aj.; lzze je použít jen tehdy, když k faktor času nemá podstatný vliv v na rozzhodování o o investicích h (např. je ednorázová koupě stro oje s krátkkou životn ností), dynam mické metod dy respektujjí faktor čassu, většinou to jsou meetody finančční, např. čistá součaasná hodnotta, vnitřní výnosové v prrocento, ale také meto oda diskon ntovaných náákladů; mělyy by být použžívány všudee tam, kde see počítá s de elší dobou u pořízení invvestice, a zeejména s delšší dobou eko onomické živvotnosti, cožž je případ d většiny reálných investic.

K nejpoužívaanějším meetodám vyhodnocován ní efektivno osti investičních variaant praxi patří meetody: v podnikové p • • • • • •

průměěrné roční nááklady, průměěrná výnosno ost, diskon ntované nákllady, doba n návratnosti, čistá ssoučasná hod dnota a indeex efektivnossti, vnitřní výnosové p procento. AKTIVITA A 2.1

Úkol

SSpojte si zn nalosti této o kapitoly se znalostm mi, které máte m z modulu Správce e. P Připomínám, , že jste si jednotlivé mettody definovvali a osvojilii jste si konkkrétní výpočtty jednotlivých metod. Pokkud tyto znalosti ze Spráávce nemátee, je nutno je dostudovaat s samostatně. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Finanční aanalýza ZZ Vaší praxe si vyberte n nějaký projekkt, který již b byl realizováán a na záklaadě dat, kterré m máte z projeektu k dispozzici, aplikujte alespoň dvě d vybrané metody. Po okud nemátte m možnost získkat konkrétn ní data z prrojektů, na kterých pracujete, aplikkujte zvolen né

53

modul Oborovvá specializacce 1 metody na d m data, které zíískáte od peedagoga. V p prezenční čássti výuky pakk diskutujte o m možných pro oblémech při vyčíslení jed dnotlivých m metod.

2..5 Finančční analýzaa ZAPAMATTUJTE SI

FFinanční analýza je meto oda hodnoceení finančního zdraví pod dniku, při kteeré se získan ná d data třídí, aggregují, poměřují mezi sebou navzájjem, kvantifiikují se vztah hy mezi nim mi, h hledají se záv vislosti mezi nimi a určuje se jeho vývvoj. Finančníí analýza tedy představujje s systematický ý rozbor získaných dat,, tyto data jsou obsazeeny převážn ně v účetnícch v výkazech. Finanční analýýzu můžeme členit z různ ných hledisekk, které zachycuje násled dující schémaa. SCHEMA A 2.6

podle uživvatele • externí • interní

Členění finaanční analýzy

podle meto ody • elementárrní • vyšší meto ody

dle časového d o hlediska • analýza a statická s • analýza a dynamická d

pod dle objektu zzkoumání • mezinárodní • od dvětví • náárodního ho ospodářství • po odniků a sp polečností

AKTIVITA A 2.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem si zopakujte z vššechny před dcházející čleenění, mimo o členění dlle m metody, kterré si v dalším m textu bud deme vysvěttlovat podro obněji. Případně si pojm my z zopakujte ma ateriálů, kterré máte z mo odulu Správcce.

54 4

odnikové finaance Po 2..5.1

Vstup pní data fin nanční analý ýzy

nalýze jsou zpracováványy data interní a externí. Interní data vvychází z údaajů Přři finanční an uvvnitř podniku u a to zejmén na účetních vvýkazů, dalšíích údajů z fiinančního úččetnictví, údaajů z vvnitropodnikkového účettnictví, z výročních a ro očních zpráv,, a z celého o informačníího syystému podn niku. Exxterní data čerpá podn nik hlavně z okolí, z vnějjšího ekonomického prrostředí, údaaje z o odborného tisku, údajee z internetu u, odvětvovvé přehledy,, informacee informačníích aggentur a jiné P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Finanční aanalýza V obchodním V m rejstříku naajděte podniik, který má alespoň za 2 2 roky zveřejjněnou účetn ní z závěrku, pro o který pak budete u dalších d případových stu udií zpracovávat finančn ní a analýzu. 2..5.2 Metod dy finančníí analýzu M Metody finan nční analýzzy dělíme na kvalitatiivní, tzv. fundamentál f lní analýzu a kvvantitativní tzv. technickáá analýza. Kvvalitativní an nalýza je zalo ožena na kom mparaci a přřevážně na vverbálním ho odnocení. Paatří seem SWOT an nalýza, meto oda kritických faktorů ússpěšnosti, metoda m balan nced scorecaard aj. Rozbor a analýzu těcchto metod si nechám me až do daalších ročníkků případné ého naavazujícího studia. M Metody techn nické analýzyy jsou zaznam menány v nássledujícím scchématu. SCHEMA A 2.7

analýza absoluttních dat

Členění kvaantitativních metod finan nční analýzyy

an nalýza apoměrovýých ukazatelů

analýza rozdílovvých ukazatelů

•ukazatelé likvidity •ukazatelé rentab ility •ukazatelé zadluženoti •ukazatelé aktivity •ukazatelé produktivvity prááce •ukazatelé kapitálového trhu •ukazatelé na bázi caash flo ow

•analýza trendů ů (horizontální aanalýza) •procentní rozb bor (vertikální anaalýza)

an nalýza soustav ukazatelů •pyram midové rozklady •mateematicko statisstické metody •aj.

55

modul Oborovvá specializacce 1 2..5.3 Horizzontální a v vertikální analýza vývojové trendy Ho orizontální analýzou hodnotíme h t jedn notlivých po oložek výkaazů sp polečnosti. K tomuto K rozzboru potřeb bujeme údaje jak ze so oučasného, ttak z minulé ého ob bdobí. Můžeme vypočítat jak absoluttní výši změn ny, tak proceentní vyjádřeení jednotlivýých zm měn. AKTIVITA A 2.1

Úkol

ZZkuste se zam myslet nad ttím, proč je tato část fin nanční analýza nazývána horizontáln ní. D Dále si samos statně zkustee odvodit vzorce, případně si je zopaakujte z modulu Správce. uje jednotlivéé položky k ccelkovým veličinám (celkkovým aktivů ům Veertikální analýza poměřu neebo pasivům, nebo celko ovým tržbám). P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Vertikálníí a horizontáální analýza Na podniku, který jste si vybrali v přeedchozí části případové sstudie, se pokuste provésst N v vertikální a horizontální analýzu aleespoň 4 položek. V příp padě, že mááte k dispozici v výpočetní tec chniku, využijte Excelu a kopírování vvzorců. 2..5.4

Analý ýza rozdílov vých ukaza atelů

ozdílové ukaazatele jsou takové, kterré získáme odčítáním o přříslušných položek výkazzů. Ro Neeznámějším rozdílovým ukazatelem je čistý praccovní kapitál,, o kterém jssme již hovo ořili v předchozím textu. 2..5.5

Analý ýza poměro ových ukaza atelů

oměrové ukkazatele chaarakterizují vzájemný v vzztah položek pomocí jeejich podílu a Po přředstavují základní část finanční analýýzy. Prrvní položko ou, kterou podnikatelé obvykle zaačínají výpo očet, je rentabilita neb boli zisskovost. Reentabilit mů ůže existovaat poměrně ě velké mn nožství dle veličin, kte eré po oužijeme. V čitateli pom měrového ukazatele je vždy zisk a a ve jmeno ovateli zvole ená veeličina. Poměřovanou veličinou v mů ůže být nap příklad vlastn ní kapitál, p pak rentabilitu ozznačujeme jaako ROE, neb bo aktiva, paak hovoříme o ROA, neb bo tržby a ho ovoříme o RO OS, daalšími veličin na může být například dlouhodobý kkapitál apod. Také zisk, kkterý dosadím me do o čitatele zlomku, z může nabývat různých fo orem. Pro finanční an nalýzu obvykle po oužíváme anglosaské členění zisku, které zachycu uje následujíccí schéma.

56 6

odnikové finaance Po SCHEMA A 2.8

Anglosaské é členění ziskku

EBDIT ziisk před od dečtením odpissů, úroků aa daní

EBIT zissk před ode ečtením ú úroků a dan ní

EBT zisk před ode ečtením daní

EAT zisk po zdaanění AKTIVITA A 2.1

Úkol

V Všechny vzor rce rentabilitty si spolu s p pedagogem vv prezenční části výuky rrozepište. bo dobu obrratu. Obrato ovost vyčíslu uje, Ukkazatele akttivity nám vyjadřují obratovost neb ko olikrát za daané období dojde d k obno ově nebo ob bratu dané veličiny. Doba obratu pak p urrčuje za jak dlouho (za kolik dní) k obratu dojde. Ukazateléé aktivity op pět mohou být b rů ůzné dle veliččin, které do vzorce použžijeme. AKTIVITA A 2.1

Úkol

Opět si všechny vzorce s pedagogem O s m na prezenční části výu uky rozepištee, již je znátte z z modulu Spr rávce. hopnost přem měnit nějakýý majetek naa peníze. Z hlediska likvid dnosti majettku Likkvidita je sch ro ozlišujeme tři stupně likviidity a to likvviditu okamžitou, pohoto ovostní a běžžnou. Zaadluženost vyjadřuje v vztah mezi ciizími a vlasttními zdroji,, měří v podstatě rozsaah, v jjakém podniik používá k ffinancování d dluhy.

57


Úkol

Všechny vzorrce si opět sp V polu s pedaggogem v prezzenční části vvýuky rozepište – opět b by v vám již měly být známy. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Poměrováá analýza N Nyní si zkuste e vypočítat aalespoň čtyři ukazatele poměrové analýzy. 2..5.6

Analý ýza soustav v ukazatelů

midové rozklaady. Jejich vvýhodou je, že Z ttéto skupinyy ukazatelů jsou nejznámější pyram po ostihují vzájeemné vztahyy mezi jedno otlivými ukaazateli poměěrové analýzyy. Nejznámě ější ro ozklad je rozkklad ROE, kteerý vyvinul D Du Pont. Metody, kteréé se snaží jeedním číslem M m vyjádřit ekonomické zdraví podniku, nazývám me so ouhrnné indeexy finančníh ho zdraví. Do těchto me etod patří bo onitní a bankrotní mode ely. Výýčet některých modelů jee uveden v n následujícím schématu. SCHEMA A 2.9

Bonitní a baankrotní mo odely ‐ příklaad

bonitní modely • soustavva analýz po odle Rudolfaa Douchy • Tamariho model • Kralicků ův Quicktesst • IN 99

bankrotní modelyy • Altman nův model • Tafflerů ův model, • ostatní IN modely

AKTIVITA A 2.1

Úkol

Všechny vzorrce si opět sp V polu s pedaggogem v prezzenční části vvýuky rozepiište. Případn ně s si je vypište s sami z povinn né literaturyy. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Bonitní a bankrotní m modely A Aplikujte na v vaše data aleespoň jeden bonitní a baankrotní mod del.

58 8

odnikové finaance Po 2..5.7

Mode erní metody y finanční a analýzy

ukazatelů no ových a moderních. Jedn ním Veedle těchto kklasických ukkazatelů exisstuje i řada u z n nejznámějšícch je EVA. EVA představuje ekon nomickou přidanou hodnotu, kterrou můžeme defin novat jako ukazatel, u kteerý odráží princip, p že podnik p musí vyprodukovvat minimálně tolik, kolik činí náklady z invvestovaných prostředků.. AKTIVITA A 2.1

Úkol

S Spolu s peda gogem v preezenční části výuky si osvvojte vzorce, kterými lze EEvu vyčíslit. ních ukazateelů je CFROI ((cash flow z investic), kteeré odpovídáá průměrném mu Daalší z modern výýnosovému p procentu z existujících po odnikových iinvestic. MV VA je ukazateel tržní přidaané ho odnoty a je to rozdíl mezzi celkovou trržní hodnoto ou podniku a investovanýým kapitálem m. TSSR je tržní výnos akcio ového kapittálu, vyjadřuje se relattivně a odp povídá souččtu dividendového o výnosu a kapitálového výnosu. mický a lze očekávat, že moderníích Výývoj v oblasti finanční analýzy je velmi dynam ukkazatelů bud de přibývat, rrespektive bu udou se zpře esňovat a dettailizovat i tyy stávající. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 EVA Na základě samostudia N s povinné liteeratury, příp padně na základě výklad du pedagogaa, z zkuste apliko ovat EVu na vvaše vybranáá data.

2..6 Oceňo ování podn niku, fůze aa akvizice 2..6.1

Zákla ady oceňová ání podniků ů

Occeňování po odniků se realizuje na ro ozdíl od finaanční analýzy jen, když je k tomu dán d dů ůvod. Těmito důvody mohou m být koupě k a pro odej podniku u, splynutí n nebo slouče ení, zm měna právní formy, poskytování úvěrru, placení rů ůzných daní aa podobně. Přři oceňováníí se vychází z doporučeného postupu. Ještě přřed zahájeníím je nutno si vyyjasnit důvod d ocenění. V dalším kroku u se provádí souhrnné ho odnocení, jehož výsledke em je odhad potenciálu oceň ňovaného podniku. p Pakk je již možno přistoupit k hodnoce ení fin nančním, jeh hož součástí jje i finanční analýza. Metody, které p při oceňován ní používá, jssou sh hrnuty v následujícím sch hématu.

59


eňování pod dniků Metody oce

oceněn ní na záklaadě analýýzy výnosů ů (výnoso ové meto ody

•mettoda diskonttovaných pen něžních toků ů •mettoda kapitaliizovaných čisstých výnosů ů •kom mbinované m metody

oceněn ní na záklaadě analýzyy trhu (tržžní metody)

•oceenění na základě tržní kap pitalizace •oceenění na základě srovnateelných podniků •oceenění na základě srovnateelných transakcí •oceenění na základě údajů o podnicích uvváděných na b burzu

oceněn ní na záklaadě analýzzy majetkku (maajetkové occenění)

•vlasstní jmění •likvidační hodno ota bstanční hodn nota •sub

AKTIVITA A 2.1

Pro zájemce e

V případě, žee byste měli o oceňování podniků zájem je mo V ožno absolvo ovat voliteln ný p předmět v rá ámci specializace Businesss finance, kkterý je zaměěřen přímo n na oceňován ní. S Spojte si také znalosti uvedené v této v kapito ole, se znalostmi, kteréé jste získaali o o oceňování j již v modulu Správce. 2..6.2

Zákla adní pojmy fůzí a akvizzic

ZAPAMATTUJTE SI

FFůzí rozumím me sloučen ní dvou neb bo více sam mostatných ekonomickýých subjektů ů, k ke kterému dochází přím mým spojen ním jejich čiistých aktiv. Akvizicí (accquisition) se s o obecně ozna čuje převzettí jedné (slab bší) společností druhou (ssilnější). p velice obtížné posoudit, fůzí f se obvyykle má na mysli slouče ení I když je to prakticky ně významnýých a silných subjektů. To oto se obvykkle projeví naapříklad v to om, reelativně stejn žee vedoucí míísta v nově vvzniklé společnosti, jsou obsazena manažery obo ou slučovanýých sp polečností, organizační struktura je kompromisem mezi oběma slučovanýými sp polečnostmi, akcie jsou o obvykle směň ňovány ve sp pravedlivém poměru.

60 0

odnikové finaance Po Akkvizice jsou o obvykle stavěěny do protikladů k fůzím m. Akvizicí see obecně ozn načuje převzzetí jedné (slabší) společnostíí druhou (silnější). Prob bíhá obvyklee koupí konttrolního balííku olečnosti novvým vlastníkkem, tj. přebíírající společčností. akkcií cílové spo Zaatímco při fů ůzi obvykle vzniká nová společnost,, jejíž součástí se stávajjí obě původ dní sp polečnosti, při p převzetí jedna ze sp polečností (o obvykle převzatá společčností) právvně zaaniká. Třřetím důležittým termínem m je konsolid dace (consolidation) neb bo (zvláště v účetní oblassti) ko ombinace. Ekkonomického o zisku fůze dosáhnemee v případě, že oba podn niky dohrom mady mají vyyšší ho odnoty než o odděleně. Přii fůzi pak sam mozřejmě vznikají i náklaadky. AKTIVITA A 2.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem v prrezenční čássti výuky zkkuste odvod dit vzorce pro jednotlivvé v veličiny. díl mezi ziskem a nákladyy na fůzi: Čistá současnáá hodnota je pak vyjádřeena jako rozd ČSH H = zisk – nákklady Fů ůze by mohlaa být realizovvatelná v případě, že ČSH H je kladné. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 2.1 Čistá souččasná hodno ota fůze Podnik Alfa má hodnotu P m 200 mil. Kčč a podnik Beta má hodn notu 50 mil.. Kč. Hodnotta s spojeného podniku se očekává o ve výši v 275 mil. Kč. Podnik Alfa kupujee podnik Betta z za hotové, po ožadovaná ccena je 65 m mil. Kč. Určete zisk fůze, jjejí náklady a zjistěte takk, z zda je realiza ace fůze výho odná. 2..6.3

Dělen ní fůzí a akv vizic

Dlle základního o členění fůzí je dělíme n na: • • • •

horizo ontální, vertikáální, konglo omerátní, kongeenerické.

AKTIVITA A 2.1

Úkol

S Spolu s peda gogem si tytto typy fůzí vvysvětlete.

61

modul Oborovvá specializacce 1 2..6.4

Fůze

ůvody k realiizaci fůzí mohou být různ né. Základní jjsou uvedeny v následujíícím textu: Dů • • • • • • • •

Dosah hování úsporr z rozsahu Dosáh hnout úspor z vertikální integrace Doplňkové zdroje Přebyttkové fondy Odstraanění nízká eefektivnost p podnikání Diverzzifikace Nižší ffinanční náklady Snížen ní pravděpod dobnosti finaanční tísně AKTIVITA A 2.1

Úkol

Opět spolu s pedagogem O s m, nebo za pomoci povvinné literatu ury, si jedno otlivé důvod dy b blíže vysvětle ete. Přři fůzích lzee volit různé taktiky. V V případě, že ž se kupujjící snaží do omluvit přím mo s aakcionáři, může postupo ovat dvojím zzpůsobem: • •

Boj o zastoupení. Kupující se snaží získatt podporu akkcionářů na nejbližší vallné hromaadě. Boj o zaastoupení je d drahý a býváá obtížné ho vyhrát. Veřejn ná nabídka akcionářům. Vedení cílového podniku pak m může doporu učit akcion nářům veřejn nou nabídku přijmout ne ebo proti ní b bojovat.

Bitvy o veřejn nou nabídku bývají velmii obtížné a taktiky často připomínajíí složitou partii po okeru. Fo ormy fůze mo ohou být někkolikeré, a to o: 1.

sloučení obou spoleečností – v taakovém příp padě obě spo olečnosti přeejímají všech hna aktiva i i pasiva parrtnera. Tako ovouto fůzi musí schválit alespoň 5 50% akcionáářů v obou podnicích (jee možná v zaakládací listin ně toto proceento ještě zvvednout).

2.

a prodávvajícího (za hotovost, případně p akccie, či jiné ccenné papírry). nákup akcií V tomto o případě je možno jednat přímo s s akcionáři, vedení v spoleečnosti na fůzi nemusí mít žádný vlliv.

3.

dávajícího. V V takovém přřípadě musí být vlastnicctví zakoupeení některýcch aktiv prod aktiv převedeno a p platby jdou vee prospěch jejích akcionáářů.

2..6.5

Akvizzice

p je jednou z forem f akvizzice, respekttive převzettí společnossti. Neepřátelské převzetí Reealizováno je obvykle veřejnou nebo neveřejnou nab bídkou nájezdníka (rider) akkcionářům sp polečnosti naa koupi jejich h akcií tak, aby nájezdníkk získal kontrrolní balík akkcií cíllové společn nosti (target)). Nabídka proto obvykle e zahrnuje zn načnou prém mii a převyšu uje tržžní kurz akciie. Konkrétní forma mussí být volenaa především v závislosti n na akcionářsské struktuře cílovvé společnossti. 62 2


Ochrana proti převzetí

obrana realizovaná již před d nabídko ou

obraana o nabíídce

• repelen nt na žralo oky • postupně volenáá správní rada • valná vvětšina • přiměřená většin na ná hlasovaací práva • omezen • čekací d doba • jedovatté pilulky • jedovattý opční p prodej

• soudní sp por • změna sttruktury aktiv • změna sttruktury p pasiv

AKTIVITA A 2.1

Úkol a disku uze

SSamostudiem m se tyto způ ůsoby naučtee. V prezenční části výukky pak o nich h a zejména o jejich účinnosti diskutujtee. polečnosti jin né podniky o ovšem nejen n získávají, alle také prodávají. Prodávvají se obvykle Sp akktiva, která n nejsou nezbyytná pro jádro podnikání. Motivy k p prodeji podn niku nebo je eho čáásti obvykle jsou daňo ové nebo právní výhod dy, rozšířeníí investorských možnosstí, neejčastěji ovšeem zlepšení efektivnosti.. Daalším pojmem je zadlužeený výkup (laaverage buy‐‐out LBO) se liší od běžnéé akvizice. Čáást náákupní ceny je financováána dluhem. Akcie se po o zadluženém m výkupu dáále neprodávvají naa volném trhu. Zbývající vvlastní kapitáál je po LBO v rukou maléé skupiny invvestorů. Manažerský výkup (managgement buy‐‐out MBO) je zadlužený výkup v příp M padě, že v če ele skkupiny investtorů je veden ní společnostti.

2..7 Riziko ve finančn ním řízení aa rozhodovvání ZAPAMATTUJTE SI

Podnikatelské riziko lze d P definovat jakko nebezpeččí, že dosažeené výsledky podnikání sse b budou odchy ylovat od výssledků předp pokládaných.

63

modul Oborovvá specializacce 1 Tyyto odchylky mohou být: • •

příznivvé – tzn. žádoucí, nepřízznivé – tzn. n nežádoucí.

Od d rizika je nutno odlišovat pojem m nejistota.. Nejistota je neurčitost, náhodno ost po odmínek či výsledků nějaakých jevů a procesů. Je tto širší pojem m. Riziko je takovvý druh nejistoty, kdy jee možno pom mocí statistických metod d kvantifikovvat prravděpodobn nost vzniku o odchylky. Je tto tedy pojem užší. Riziko lze pod dle závislosti na celkovéém ekonomiickém vývoji či na vývo oji v jednotliivé firrmě rozdělit na: 1. Riziko systematické: vzniká v dů ůsledku změ ěn v celkovéém ekonomiickém vývoji a postihujee všechny podniky. bory, podniky, 2. Riziko neesystematickké (jedinečné): je speciifické pro jeednotlivé ob případně projekty. AKTIVITA A 2.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem si zkuste z graficky zakreslit vývoj rizikka v závislossti na stupn ni d diverzifikace portfolia. Na tomto grafu pakk zakresletee riziko sysstematické a n nesystematic cké. ůzné postoje k riziku. Posstojem k rizikku je myšlen vztah podniiku Jeednotliví inveestoři mají rů reespektive jed dnotlivců k rizziku. Je možn né klasifikovat tři základn ní typy posto ojů: 1.

averzi vůči riziku,

2.

sklon k riziku,

3.

neutráální postoj. AKTIVITA A 2.1

Úkol

ZZkuste samo ostatně prom myslet, co jed dnotlivé posstoje znamen nají. Uvědom mte si, jaký je j v osobní vztah váš v k riziku u –zejména samozřejmě s k riziku pod dnikatelském mu a riziku na n f finančních trrzích. Zkustee na konzulttacích udělaat mezi spolužáky „průzzkum“ vztah hu k k riziku. Teor rie tvrdí, že vvětšina investtorů je averzzní k riziku, jee tomu tak i mezi vámi? 2..7.1 Ochra ana proti riiziku Kaaždý podnik se snaží rizikko poznávat a chránit se proti němu. Provádí rizikovou politikku, řízzení rizika. Rizikovou politiku lze definovat jako id dentifikaci riizika, měření stupně rizikka, kvantifikaci vliivu rizika na firemní činn nost a ochraanu proti rizikům. Ochrana proti rizikkům je dvojíího drruhu a definu uje ji následu ující schéma.. 64 4


Ochrana proti rizikům

obrana o nasnížení nepříznivýých důsled dků rizika na přijattelnou míírubídce

odstraň ňování příččin rizika aa jeho eliminaci • ofenzivvní přístup p k riziku např. ekonomickkou silou odstran níme konkkurenta koupí p podniku.

• defenzivní přístup k riziku např. snížžením dop padu finančnícch ztrát ceestou diverzifikkace či pojjištění rizika.

minace existtují určité konkrétní způsoby occhrany protti nepříznivýým V rámci elim dů ůsledkům rizika ať již ofenzivní tak deefenzivní, kte erými nejčasttěji jsou: 1.

ná volba právvní formy podnikání, vhodn

2.

prostéé omezování rizika,

3.

diverzifikace, resp. rozložení riizika,

4.

nutí podnikáání, přesun

5.

děleníí rizika,

6.

přesun nutí rizika,

7.

pojištěění,

8.

etapovvá příprava aa etapová realizace proje ektu: o o

9.

buď výstavvba najedno ou podle nejp pravděpodob bnější poptávvky. nebo výstaavba postup pně,

odnicích. tvorbaa rezerv v po AKTIVITA A 2.1

Úkol a disku uze

SSpolu s pedaagogem v preezenční části výuky, příp padně za vyu užití povinnéé literatury, si v všechny před dcházející zp působy vysvěětlete. Zkustte diskutovat o tom, kteerý způsob je j n nejpoužívaně ější a případ dně který jstte již využilii sami ve svvé podnikateelské praxi či o osobním živo otě. dky Occhrana proti rizikům má pro podnik důsledky nejen v omezeení rizika, alee také důsled ekkonomické. Především zvýšení z něktterých náklaadů. Proto ve většině případů nejjde

65

modul Oborovvá specializacce 1 mickou míru.. Vždy je tře eba o minimalizacii rizika, nýbrrž o jeho sníížení na určitou ekonom ůsledky ochrany rizika po osuzovat kom mplexně. dů 2..7.2 Rizik ko a požadovaná výnossnost Přři rozhodování o investičn ním projektu u musí investtor brát v úvahu tři skuteečnosti: 1.

ové důsledkyy projektu, výnoso

2.

rizika sspojená s peeněžním tokeem projektu a

3.

důsled dky projektu z hlediska likvidity.

Taato tři kritérria tvoří maggický trojúheelník, který jste j se již naaučili v předchozí kapito ole. Zaa ideální inveestici je povvažována ta, která invesstorovi přineese co nejvyyšší výnosno ost, neejnižší riziko o a maximální likviditu. Protože se e obvykle dosažení těchto tří krité érií vzzájemně vyllučuje, mussí firma vžždy preferovat určité kritérium zz investičníího tro ojúhelníku: vvýnos, riziko či likviditu, n nebo jejich o optimální kom mbinaci. Zaa akceptaci rizika investtor či podnikkatel požadu uje rizikovou u prémii. Rizziková prém mie, ktterou investo or požaduje u riskantnějjších projekttů, vyplývá z z různých příčin. Nejčasttěji jde o podnikaatelské riziko o firmy, finan nční riziko, tržní riziko a úrokové riziko. Vysvětle ení héma. těěchto pojmů obsahuje náásledující sch SCHEMA A 2.13

Prémie za rriziko

prrémie za podnikatelské rriziko

•zzohledňuje vaariabilitu ziskku firmy před d úroky a zdaněním

prémie e za finanční riziko

•p proměnlivostt očekávanýcch výnosů závisí na sttruktuře finaancování

•p požadována vv souvislosti s možností iinvestora k koupit nebo p prodat firemní cenné pap píry ryychle a bez vvelkých ztrát

prém mie za tržžní riziko

•vvyplývá z variability očekáávané míry vvýnosu, k která plyne ze e změn úrokové míry

prémie e za úrokkové riziko AKTIVITA A 2.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem si tyyto prémie osvětlete o blííže a přidejtte příklady, kdy takovétto r riziko podnik katel podstup puje.

66 6

odnikové finaance Po 2..7.3 Teoriie portfolia a a riziko Po ojem diverziffikace portfo olia je vám již znám, stejjně tak jsou vám známy pojmy střed dní ho odnota a sm měrodatná odchylka a to z modullu, v němž jste j se učili matematikku. Sm měrodatná o odchylka je ovšem nikoli jjen veličina m matematickáá, ale i finančční, a vyjadřu uje rizziko daného portfolia. Po okud hovořím me o portfoliiu, nesmíme zapomenou ut i na závislo osti mezi aktivy, teento vztah řeeší veličina kkovariance. C Celkové riziko portfolia jee pak váženýým arritmetickým průměrem ssměrodatnýcch odchylek vvšech aktiv. AKTIVITA A 2.1

Diskuze

Na závěr stu N udia této čáásti modulu si v prezen nční části výýuky spolu s pedagogem m d diskutujte o n nových trend dech v oblastti podnikovýých financí. S SHRNUTÍ KA PITOLY

Finan nční řízení podniku představuje p subjektivníí ekonomickou činnost, zabývvající se získáváním po otřebného množství m pen něz a kapitáálu z různýcch finan nčních zdrojů ů (financován ní), alokací p peněz do růzzných forem nepeněžníh ho majeetku (investo ování) a rozzdělováním zisku (dividendová poliitika) s cílem m maximalizace tržní hodnoty vvlastního majetku. Krátkkodobým, neeboli oběžnýým aktivům se říká praccovní kapitál. Po odečten ní krátkkodobých závvazků hovořííme o čistém m pracovním kapitálu. Finan ncováním dlouhodobých h potřeb pod dniku se obvykle rozum mí financován ní invesstic, zejmén na prvotní pořízení, obnova o a rozšíření r různých forem m dlouh hodobého m majetku Divid denda předsstavuje podííl akcionáře e na zisku společnosti. s Dividendovvý výno os je poměr vvyplacené dividendy na aakcii k její tržžní hodnotě. Dividendovvý výplaatní poměr jee podíl divideendy na akciii k čistému zzisku na akcii. Poměr kryytí pak p představuje o opačný vztah h a to podíl ččistého zisku na akcii k diividendě. Kapittálové pláno ování se zab bývá dlouhod dobými inveesticemi a d dlouhodobým mi projeekty do nejrůznějších akktiv. Podniko ovou investiccí pro účely této kapitoly rozum míme jednorázově či kráátkodobě vynaložené zdroje, které b budou během m delšího časového o období přin nášet peněžn ní příjmy. Finan nční analýza je metoda h hodnocení finančního zdraví podniku u, při které sse získaná data tříd dí, agregují, poměřují mezi m sebou navzájem, kkvantifikují se s hy mezi nim mi, hledají se s závislosti mezi nimi a určuje see jeho vývo oj. vztah Finan nční analýzaa tedy předsstavuje syste ematický ro ozbor získanýých dat, tytto data jsou obsazeny převážně v účetních vvýkazech. Fůzí rozumíme sloučení dvou u nebo více samostatných h ekonomickkých subjektů ů, ke ktterému doch hází přímým spojením jejjich čistých aaktiv. Akvizicíí (acquisition n) se ob becně označu uje převzetí jjedné (slabšíí) společnosttí druhou (sillnější). Podn nikatelské riziko lze deefinovat jako o nebezpečíí, že dosažeené výsledkky podn nikání se bud dou odchylovvat od výsled dků předpoklládaných.

67

modul Oborovvá specializacce 1 KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Defin nuj finanční řřízení podnikku. Jaký je cíl podnikání? Co jee to čistý pracovní kapitál? Co jee to financování investic?? Vyjm menuj alespoň tři externí zdroje. Vyjm menuj alespoň dva interníí zdroje. Popišš rozdíl mezi finanční a kapitálovou strukturou. Co jee to rizikový kkapitál? Ve ktteré účtové ttřídě účtujem me dlouhodo obé závazky?? Popišš rozdíl mezi finančním aa provozním leasingem. Jaké typy dividen ndové politikky znáte? Vyjm menuj druhy d dividend. Co jee to účetní záávěrka a co o obsahuje? Jaký znáte rozsah h účetní závěěrky? Jaké rozeznávám me metody ho odnocení efe ektivnosti invvestic? Vyjm menuj a popišš alespoň dvěě členění finaanční analýzy. Vyjm menuj alespoň pět metod kvantitativn ních metod finanční analýýzy. Znázorni anglosaské členění zzisku. Vyjm menuj metodyy oceňování podniků. Co jee to čistá sou učasná hodno ota fůze? Co jee to podnikattelské riziko?? Jaké znáte postojje k riziku? Jaké znáte prémie za riziko? STTUDIJNÍ LITEERATURA M Musílek, P., Tr rhy cenných papírů, Ekop press, s.r.o., Praha: 2002,, ISBN 80‐86119‐55‐6 Kislingerová, EE. a kol., Man nažerské finaance, C. H. Be eck, Praha: 2 2007, ISBN 978‐80‐7179‐‐ 03‐0 90 Brrealey, R.A., Myers, S.C., Teorie a praaxe firemních h financí, Com mputer presss, Praha: 200 00, ISBN 80‐7226‐‐189‐4 Bo ohumil, Král, Manažerskéé účetnictví, Managemen nt press, Praha: 2010, ISB BN 978‐80‐ 72 261‐141‐6 Ko ovanicová, D D.: Finanční účetnictví svěětový koncep pt. Polygon. P Praha: 2003.. ISBN 80‐ 72 273‐090‐8

68 8

odnikové finaance Po Ko olektiv autorrů. Peněžní eekonomie a b bankovnictví. Managemeent press. Praaha: 2002. ISBN 80‐7261‐‐031‐7 Marek, Petr ajj. Studijní prů M ůvodce finan ncemi podnikku. Ekopress. Praha: 2009. ISBN 80‐ 86 6929‐49‐1 Kislingerová Evva aj. Manažžerské financce , C. H. Beckk. Praha: 200 06. ISBN 80‐7 7179‐802‐9 Vaalalach, Josef aj. Finanční řízení podn niku. Ekopresss. Praha: 1999. ISBN 80‐86119‐21‐1 Dlluhošová, D. Finanční řízeení a rozhodování podniku. Ekopresss. Praha: 200 08. ISBN 80‐ 71 179‐752‐9

69


3 Manaažerské finance e Ú ÚVOD Ceentrálně plá ánovaná ekkonomika, charakteristic c cká hlavně nadpodniko ovým řízeníím jednotlivých procesů, výra azně poznamenal praxi veelkých podniiků. Naštěstí í v současnossti see podniky z tohoto „děědictví“ již takřka t zcela a vymanily a my můžeeme studova at manažerské ú účetnictví a m manažerské ffinance ve va azbě na konkrétní podniiky, ve kterýcch mnozí z Vás prracují, či kterré někteří z V Vás vedou a řřídí. Zá ásadní jsou vv manažerskýých financích h informace.. Manažerskké informacee dnes tvoří jjiž dů ůležitější pojjem než informace poskyytované exteerním uživattelům. Studu ujte tedy piln ně tu uto část mo odulu, aby i i ve Vašem podnikání či zaměstná ání měly m místo vždy jeen reelevantní a sp právné inform mace. CÍÍLE KAPITOLY Y Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů budete UM MĚT: Vyjmeenovat druhyy nákladů a aaplikovat člen nění na konkkrétních příkladech Sestavvit kalkulaci kkonkrétního produktu Defino ovat odchylkky v manažerrském účetnictví Defino ovat pojem ccontrolling Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů ZÍSKÁTE: Znalossti v rozhodo ovacích techn nikách v oblaasti nákladů Inform mace o systém mech plánů a rozpočtů Znalossti základů co ontrollingu Po o prostudová ání této kapiitoly a vypra acování úkollů BUDETE SC CHOPNI: Analyzzovat náklad dové položkyy Sestavvit kalkulaci Sestavvit finanční p plán

70 0

M Manažerské fi nance

3..1 Náklad dy v manažžerském ro ozhodován ní Záákladním po ojmem man nažerského účetnictví je pojem náklady. Jaak bude dáále deefinováno v kapitole Výcchodiska man nažerského ú účetnictví, in nformace o n nákladech jssou jedním z rysů ů, kterými odlišujeme účetnictví finanční od d manažersského. V ob bou syystémech je ttento pojem také odlišněě vymezen. ZAPAMATTUJTE SI

V manažerském účetnicttví jsou náklady hodno V otově vyjád dřené, účeln né vynaložen ní e ekonomickýc ch zdrojů pod dniku, které účelově souvisí s jeho ekkonomickou činností. AKTIVITA A 3.1

Úkol a disku uze

SSpolu s pedaagogem v preezenční částti výuky si tu uto definici vysvětlete. Společně paak d diskutujte o rozdílu oproti definicii nákladů ve finančním m účetnictví, které znátte z z modulu Správce. Pokud d si tuto definici již nep pamatujete, znovu si ji zz předchozíh ho s studia osvojt te. 3..1.1

Hospodárnost v v řízení nák kladů

ost. Hospodáárnost nákladů Záákladním krittériem úspěšného řízeníí nákladů je hospodárno je pojem, kterrý úzce souviisí s efektivitou celého po odnikatelskéého procesu. Hospodárno ost odnikatelského procesu u s efektivním vynaložžením vstup pů. je zajištění výstupů po Ho ospodárnostti lze dosáhnout dvěma zzpůsoby, příp padně jejich kombinací. Prrvním způsobem je úspornost. Úspornost je do osažení žádo oucích, jasněě stanovenýých výýstupů podniku s vynaložžením co neejmenšího ob bjemu vstup pů. Úspornosst se projevu uje jako snižováníí nákladů. Drruhým způso obem je výtěěžnost, někdyy též nazývaná jako účinn nost. Výtěžn nost používám me v případě, že při zachovaní stanovenéé výše vstup pu, se snažím me maximalizovat výstu upy z p podnikatelskkého processu. Projevujje se tedy zvýšením výstupů v (zvvýšením poččtu výýrobků, poskkytnutých slu užeb nebo prací). p Tato forma f se ap plikuje v příp padě, že mám me naapříklad omeezenou kapacitu výrobníh ho zařízení. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 Aplikace ú úspornosti a výtěžnosti 1. Norm movaná spottřeba materiiálu na výrob bu 1kg výrob bku (kalkulační jednice je j 1kg) činí 10Kč. Plán výrobyy počítá s výýrobou 1000kg výrobků ů, tj. celkovvá nosti bylo sp potřebováno materiálu za z spotřřeba by mělla 10 000Kč. Ve skutečn 8 000 0Kč. Posuďtee výši hospo odárnosti a určete, u o jakkou formu h hospodárnossti jde. ZZjistěte kolikk kg výrobků ů lze z uspořeného mateeriálu vyrobitt nad plán při stejn né dodržení h hospodárnossti. 2. Norm movaná spottřeba materiálu na výrob bu 1ks výrob bku činí 20Kčč. Plán výrob by počíttá s výrobou u 1000Ks výrrobků, tj. ce elková spotřeba měla činit 20 000Kčč.

71

modul Oborovvá specializacce 1 Z disponibilního materiálu, odpovídajjící stanovené zásobě bylo alle ve skkutečnosti vyyrobeno 1 25 50ks. Posuďtte, o jakou h hospodárnosst jde a v jakké výši. 3..1.2

Vyjad dřování nák kladů v man nažerském m účetnictví

ní pojmů, které jste si již oslovvili V manažerském účetnictví je důležžité rozlišen v předchozím studiu. Zejména je nu utné důsledně rozlišovaat pojmy nááklad a výd daj, reespektive výn nos a příjem.. AKTIVITA A 3.1

Úkol

SS těmito pojjmy souvisí také termín ny věcná a časová č nesro ovnalost. Zopakujte si je e, p případně nas studujte za p pomocí povin nné literaturyy. Daalší rozdíl v p pojetí náklad dů se opírá od d rozdílného o ocenění nákkladů. V tom mto případě ro ozeznáváme ttři typy pojetí nákladů a to: • • •

Finančční neboli paagatorní pojeetí nákladů Hodno otové pojetí nákladů Ekono omické pojetí nákladů AKTIVITA A 3.1

Úkol a disku uze

V prezenční části výukky si tyto pojmy V p defin nujte. Případ dně pracujtee s povinno ou literaturou. N Na konzultaccích pak spollečně diskutu ujte, jaké jso ou charakteristiky různýcch p pojetí náklad dů ve vztahu u k subsystém mu účetnictvví, k zobrazované realitě a k vyjádřen ní z zisku. Výsled ky diskuze zaaznamenejtee do tabulky.. Následně p pak porovnejte s povinno ou literaturou (sstrana 61 –taabulka 2.2, Bohumil Král, 2006). 3..1.3

Členě ění nákladů ů

olik nejrůzněějších členěn ní nákladů, které jsou více či mééně podstattné Exxistuje něko prro samotné m manažerské ffinance. Neejznámější jee druhové členění náklaadů, jehož záákladem je rozdělení r nákladů na jejiich jednotlivé druhy. Druho ové členění nákladů je e základem naší úpraavy finančníího úččetnictví. Základní Z nákkladové druhy jsou spo otřeba mateeriálu, spotřřeba a použžití exxterních praací a služeb b, mzdové a ostatní osobní náklady, odpisyy dlouhodo obě vyyužívaného m majetku a fin nanční náklad dy.

72 2

M Manažerské fi nance Drruhé členěníí je nazýváno účelové členění náklad dů a je založženo na vyjáádření nákladů k vvýstupu pod dnikatelského o procesu, respektive r naa možnosti, zda lze či ne vyčíslit daaný nááklad na jedn nici výstupu.. Rozeznávám m přitom dvojí pohled na účelové členění náklad dů, jak ukazuje náásledující tab bulka. TABULK KA 3.1

enění nákladů Účelové čle

Jaké je po ostavení nákladu v podniku?

Je možno o vyčíslit náklady na nici? jedn

náklady technologické

nááklady jed dnicové

náklady na obsluhu a říízení

náklady režijní

Členění nákladů podle od dpovědnosti za jejich vzznik se oprírrá o organizzační struktu uru po odniku, term minologicky tuto strukturru nazýváme odpovědno ostní střediskka. Rozlišujem me zeejména střed diska náklado ová, zisková, rentabilní, in nvestiční, výnosové a výd dajové. AKTIVITA A 3.1

Úkol

Navažte na znalosti z jiných mod N dulů vašeho o studia a připomeňte si v rámci s samostudia, j jaké znáte m možné organiizační struktu ury podniku.. Daalší členění n nákladů je ro ozděluje na p prvotní a dru uhotné. Druh hotné náklad dy jsou takovvé, ktteré se v pod dniku objevu ují podruhé,, jako náklad d střediska následujícího o ve výrobn ním řeetězci. Z hlediska kalkkulací náklad dů a ceny výýstupů se jevví jako nejdůležitější člen nění kalkulačční. To oto rozděluje náklady na n přímé a nepřímé, dle toho zdaa bezprostřeedně souvisí či neesouvisí s konkrétním dru uhem výkonu. AKTIVITA A 3.1

Diskuze

Všimněte si podobnosti členění kalkkulačního a účelového. V ú T Tyto členění však NEJSOU t totožné. Zku uste diskutovvat o možnýých rozdílecch. Pokuste se také naléézt konkrétn ní p příklady nákl adů, které jssou zároveň

73

modul Oborovvá specializacce 1 • • • •

přímé a jednicové, nepřímé a režijníí, přímé a režijní, nepřímé a jednicové.

ZZejména posslední dva příklady zřeejmě budou velmi obtížžné, nebojtee se požádaat p pedagoga o n navržení příkkladu. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 Členění náákladů ZZ uvedených účetních op perací vybertte prvotní nááklady, seřaď ďte je v druhovém členěn ní a a určete jejic ch výši. Násleedně pak určete výši výsledku hospod daření. Vodárenská společnost Voda, a.s. se zabývá úpravou pittné vody. SSpolečnost je V j r rozdělena na a střediska Č Čistírna odpadních vod, sstředisko Vod dovodních síítí a střediskko Z Závodní stravování. Zde se jedná o o náklady vzzniklé ve střředisku Vodo ovodních síttí. U Uvedené úda aje jsou v tisíících Kč. 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Spotřřeba základn ních chemikáálií pro úpravvu vody od GHC Invest, a..s. Mzdyy správních p pracovníků Úhrada za službyy úklidové společnosti Best, a.s. d kanceláří). (úklid Úhrada středisku u Čistírna odp padních vod za vytáp pění správní budovy odpadním teplem vznikkajícím při prrocesu čištěn ní odpadních vod. Mzdyy obslužných h pracovníků Přísp pěvky na jídlo o vlastních zaaměstnanců střed disku Závodn ní stravování Náku up teplých náápojů pro zam městnance d dle kolekktivní smlouvvy v hypermaarketu Tesco o. Spotřřeba elektriccké energie sspolečnosti Č ČEZ. Tržbyy za prodej vvody domácn nostem a podn nikatelským ssubjektům Úhrada za právníí poradu exteerního právn níka Úkolo ové mzdy stu udentů pracu ujících na do ohodu o proveedení práce.

11 17 000 20 0 000 70 00 50 0

45 50 000 78 80 0 20 45 5 000 96 65 050 3 0 000 4 7 780

hu k objemu u výkonů je pojem, kterrý jistě znátte již z modu ulu Členění nákladů dle vztah ekkonomie. Zde si je poněkud doplním me. Náklady dle tohoto členění č můžeme rozlišovvat naa variabilní, ffixní a smíšeené. Případů smíšených n nákladů je v současné ekkonomice stáále vícce, při jejich řízení je ale vždy vhodnéé oddělit složku variabiln ní od fixní a ttyto složky říídit zvvlášť. V praxi je to však m mnohdy neproveditelné čči neúčelné. P Přesto v následujícím texxtu bu udu hovořit p pouze o náklladu variabilním respektiive fixním. Vaariabilní náklady se vyvíjjejí buď prop porcionálně, to znamenáá, že nákladyy rostou stejjně ryychle jako ob bjem výrobyy. Náklady nadproporcio onální se vyzznačují rychlejším tempe em rů ůstu než objeem produkcee (například sspotřeba pohonných hm mot při zvyšujjící se rychlo osti 74 4

M Manažerské fi nance jízzdy, nebo mzdové náklaady při nutno osti propláce ení přesčaso ových hodin)), tyto náklaady neejsou tak čaasté. Posled dní jsou nákklady podpro oporcionálníí a jejich teempo růstu je po omalejší nežž objem produkce (naapříklad spo otřeba mazadel, spotřeeba elektriccké en nergie, náklaady na opraavy a udržo ování), tyto náklady jsou u v praxi po oměrně časn né. Nááklady podp proporcionální a nadproporcionální právě předsstavují zahrn nutí smíšenýých náákladů, proto ože ač je zdee nazýváme vvariabilními, mají i svou ffixní složku. AKTIVITA A 3.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem na prezenční části č výuky naznačte výývoj variabillních náklad dů g graficky. o, jakým způssobem se nááklad vyvíjí, u určuje tzv. vaariační koeficcient: To

N1 − N 0 N0 Vk = Q1 − Q0 Q0 V případě že je koeficient roven 1 jed dná se o nákklad proporccionální, variační koeficie ent věětší než jedna označuje náklady nad dproporcionáální a přři náklade ech po odproporcion nálních je vaariační koeficcient menší n než 1. Přři řízení náklaadů fixních jee důležité vyyčíslení náklaadů na jednici. Graf jednicových fixníích náákladů má klesající k konvvexní tvar. Se S vzrůstajícíím objemem m produkce ttedy jednico ový fixxní náklad klesá, tento jeev nazývámee degrese fixních nákladů ů. S degresí ffixních nákladů so ouvisí pojem m relativní úspora ú fixnícch nákladů, která předsstavuje hodnotu relativvně usspořených zdrojů z při leepším využiitím stávajíccí výrobní kapacity. k Reelativní úspo ora exxistuje jako jeednotková n nebo celková. AKTIVITA A 3.1

Úkol

SSpolu s pedagogem na p prezenční čássti výuky si vvšechny pojm my v předcho ozím odstavci v vysvětlete gr raficky. A z grrafů odvoďtee příslušné vzorce. osledním po ojmy souviseejícím s fixními nákladyy jsou volnéé a využité fixní náklad dy. Po Vyyužité fixní náklady přředstavují úroveň ú využžití výrobní kapacity. V Volné naop pak vyypovídají o úrovni nevvyužívání kaapacity. Vzo orce lze odvodit z graffu na záklaadě po odobnosti tro ojúhelníků.

75


ní náklady Využité fixn

Fixn ní nákklady

Využité V f fixní n náklady

Objeem prod dukce

ZZvolený p produkce

objem

Maximální M objem produkce p

dyž zvolený o objem produ ukce označím me jako Q1 a maximální o objem produ ukce Qmax, fixxní Kd nááklady FN a vvyužité fixní náklady FNvyy , pak vzorecc pro výpočeet využitých ffixních nákladů je

F vy = FN

FN ⋅ Q1 Qmax

P PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 Volné a vyyužité fixní n náklady Podnik Voda, a.s. v minu P ulém měsíci poskytla 3 4 430 000 m3. Z účetnictví bylo zjištěno o, ž variabilní náklady sou že uvisející s prrodejem tohoto množstvví bylo 3Kč na jeden m3. F Fixní náklady y 1 863 000K Kč. Podnik po oskytuje vod du za 31Kč zaa m3. Maxim mální kapacitta 3 v výroby je 5 2 00 000m . • • •

a volných nákladů n pro daný objem m Určete výši využžitých fixnícch nákladů a by. výrob Určete výši jed dnotkových fixních nákladů pro daný objem výroby a maximální ob bjem výroby. pro m Vyčísslete jednottkovou i cellkovou relattivní úsporu fixních nákladů, poku ud 3 podn nik zvýší kapaacitu na 4 72 20 000 m

76 6

M Manažerské fi nance 3..1.4

Aplik kace rozhod dovacích tecchnik v obllasti náklad dů

m v oblasti n nákladů je důležitý pojem bod zvrattu, který jste e si V souvislosti rrozhodováním jisstě již osvojili. Základní vzorec Q =

FN vššak nemusím me využívat jen k vyčísle ení p − vn

saamotného bo odu zvratu. Při vyjádření jiných veličin z vzorce lze určit například lim mit vaariabilních náákladů nebo limit ceny. AKTIVITA A 3.1

Úkol

Odvoďte ze základního vzorce vzorec pro limit variabilních nákladů a limit cen O ny (hledanou veeličinou zde jjsou variabiln ní náklady a cena). Vše zn názorněte grraficky. menovatel záákladního vzzorce bodu zvratu je ozznačován jakko marže, n někdy též krycí Jm přříspěvek, neb bo příspěvekk na úhradu ffixních nákladů a zisku.

3..2 Aplikaace standarrdních a m moderních kkalkulačnícch technikk ZAPAMATTUJTE SI

Metoda kalkkulace je způ M ůsob stanoveení výše hod dnotové veliičiny na kon nkrétní výkon n. O Obecně lze ří íci, že volba metody je záávislá na: • • •

Předmětu kalkulaace Způsobu přiřazovvání nákladů na předmětt kalkulace Na sttruktuře nákkladů na kalkulační jednicci (kalkulačníím vzorci)

AKTIVITA A 3.1

Úkol

SSpolu s pedagogem na prezenční čássti výuky si vvysvětlete po ojmy předměět kalkulace a k kalkulační jednice. Vyjmenujte alesp poň pět možžných kalkulačních jedn nic. Za použití atury se nau p povinné liter učte typový kkalkulační vzo orec. ní nákladů předmětu kalkulace přirozeně p neení problém m s přiřazením Přři přiřazován přřímých náklaadů, přiřadit na předměět kalkulace náklady nep přímé, respeektive režijní je ovvšem probleematické a vyžaduje správnou volbu metodyy kalkulace. V současno osti ro ozlišujeme hlavně tyto základní metody kalkulací:: •

•

m Kalkulace dělením o Prostá o S poměrovvými čísly ová Kalkulace přirážko o Sumační o Diferencovaná

77


uze Úkol a disku

SSpolu s pedaagogem na prezenční p čáásti výuky si postup výp počtu jednottlivých meto od k kalkulací vysv větlete. A sp polečně zkusste diskutovaat o tom, vee kterých podnikatelskýcch a aktivitách jso ou jednotlivéé metody vho odné. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 Kalkulace přirážková Podnik se zaabývá výrobo P ou dvou typ pů dvířek do o skříní a to dřevěné dvvířka a dvířkka s skleněné, vzh hledem k jinéé zpracované surovině se dvířka mussejí zpracováávat odlišným m t technologick ým procesem v odlišnýcch výrobních h odděleních h. Vypracujtee předběžno ou k kalkulaci na oba výrobkky a doplňtee chybějící hodnoty h do tabulky. Účeetní jednotkka m měla v měsíčním plánů ů 100ks dvvířek dřevě ěných a 20 00ks dvířek skleněných h. R Rozpočtovan ná výrobní režie r je 85 0 000Kč, správvní režie paak 27 200Kč. Rozvrhovo ou z základnou jso ou v obou přřípadech přím mé mzdy. 1. 2. 3. 5. 6. 7.

Polložka kalkulaačního vzorcce Přímý materiál Přímé mzdy Výrobn ní režie Vlastníí náklady výkkonu Správn ní režie Vlastníí náklady výkkonu Odbyto ové náklady Kalkulo ovaný zisk Prodejjní cena bez DPH

Nákklady v korunách na jedeen výrobek Dře evěné dvířkaa Skleněné dvířka 200 100 12 180

350 120 18 270

t meto od hovořímee o tzv. abso orpční kalkullaci, nebo kaalkulaci plnýých Přři využívání těchto náákladů. Při řešení úloh, kdy máme jasně dánu kapacitu a rozhodujem me se napříkllad o limitu cen, n nebo sortimeentnímu složžení je vhodn né využít kalkkulaci variab bilních náklad dů, přři využití této o metody se stává nejdůležitějším čle enění nákladů na fixní a vvariabilní. 3..2.1

Kalku ulace ABC

Jeedním z novvých způsob bů kalkulací je kalkulacce s přiřazo ováním nákladů aktivitáám (A Acitivity baseed casting – – ABC). Zákkladní postu up u této metody m vychází z vymeze ení stejnorodých skupin náklaadů (tzv. Co ost Pools), ktteré jsou charakteristickké pro aktiviity, dů a to pomo ocí vztahovýých ktteré je vyvolaly. Poté je nutné vymeezit příčiny vzzniku náklad veeličin (tzv. Cost C Drivers)), které nákllady vyvolalyy. Dále se stanovují s úro ovně přísluššné skkupiny náklaadů a velikosti příslušn né vztahové é veličiny. Pak P již můžžeme stano ovit reespektive zjiistit výši náákladů vyvo olaných jedn notkou vztaahové veličiiny. Následu uje stanovení rozzsahu vztaho ové veličiny, který byl dán d konkréttními druhy kalkulovanýých díme průměrrné náklady jednotlivých h aktivit kalkulační jedn nici výýstupů. Nakkonec přiřad výýkonu.

78 8

M Manažerské fi nance AKTIVITA A 3.1

Úkol

TTakovéto vym mezení postupu kalkulačční metody jje jistě velmi obtížné po ochopit, protto v v prezenční č části výuky je doporučeeno aplikovaat metodu na n konkrétn ní případovo ou s studii. Případ dně v rámci samostudia projděte přříklad v povinné literatuřře (str. 180 – l Král, 2006). 1 185, Bohumi ulační systé ém 3..2.2 Kalku Kaalkulační sysstém jednotlivých podniků je obvykkle velmi ro ozsáhlý a mo ožných variaant řeešení kalkulaačního systéému je celá řada. Jed dnotlivé kallkulace se neliší jen dle d v předchozím textu zaznamenaných veličin, jakko předmět kalkulace, metoda ne ebo dnice, ale například n takké dle časo ového horizo ontu sestavo ování. Členě ění kaalkulační jed kaalkulací dle to ohoto kritériia ukazuje náásledující sch héma. SCHEMA A 3.2

Kalkulační ssystém ve vzztahu k časovému horizo ontu

kalku ulace

nákladů

přeběžnáá

výsleedná

plánová

operativní

p propočtová

reálných h nákladů ů

ceny

cílo ových nákkladů

Mezi těmito kalkulacemi M k s samozřejmě existují úzkké vazby a in nformace z jeedné kalkulaace prrocházení do o druhé a dále, tvoří se taak komplexníí kalkulační ssystém. AKTIVITA A 3.1

Úkol

S Spolu s pedaagogem v prrezenční části výuky, ne ebo na záklaadě povinnéé literatury si

79

modul Oborovvá specializacce 1 n nastudujte vš šechny pojm my v předchozím schémattu.

3..3 Východiska man nažerského o účetnictvví ZAPAMATTUJTE SI

Manažerské účetnictví jee založeno na M n poskytováání relevantních informaací pro různ né s stupně podn ikového při jjejich řízení p podnikatelskkých procesů. r spočívá ve zjišťování, třídění, analýze a vykázání v info ormací řídíccím Jeeho hlavní role prracovníkům aa to tak, aby mohli cílevěědomě vykon návat podnikkatelskou čin nnost. Úččetnictví obeecně lze deffinovat jako o uspořádanýý systém infformací, kteerý v peněžním vyyjádření zob brazuje pod dnikatelský proces (resspektive jeh ho hodnoto ovou stránkku). Úččetnictví je tedy modelo ovým zobrazením realitty, které je charakteristické použitýými prrincipy, meto odami zobrazzení, pravidlyy jejich ocenění atd. Krromě manažžerského úččetnictví rozeznáváme ještě účetnicctví finanční, a účetnicctví daaňové, s oběěma jste se sseznámili v m modulu Správce. Můžem me říci, že účetní informaace see dělí do tří rrelativně sam mostatných ssubsystémů a to právě in nformace fin nanční, daňo ové a manažerské. Tyto systém my se mezi seebou liší jak obsahem, taak zejména svvým cílem. AKTIVITA A 3.1

Samostudiu um

Pokud vám p P pojmy daňovvé a finančníí účetnictví jjiž nejsou zcela jasné, zo opakujte si je e. P Pro další výkl lad je jejich zznalost zásad dní. Informace posskytované v ú účetnictví čleeníme nejčasstěji dle vztaahu k fázím rozhodovacíh ho prrocesu v pod dnikání. 1. První ffáze obsahujje zjištění sku utečného staavu nákladů a výnosů ve vztahu k výko onům, případ dně procesům m, činnostem m či útvarům m. 2. Druháá fáze umožň ňuje skutečnéé náklady po orovnat s žád doucím staveem Zd de obvykle kkončí informaace poskytované v tzv. n nákladovém účetnictví. TToto účetnicctví zn náme buď jakko výkonovéé účetnictví, n nebo odpově ědnostní účeetnictví. V po oslední době se ro ozvíjí také pro ocesní nákladové účetnicctví. 3. Ve třeetí fázi vyhledáváme taakové inform mace, které umožní vyh hodnotit růzzné varian nty budoucíího vývoje podniku. Tato T fáze tvoří počáttek účetnicctví manažžerského.

80 0

M Manažerské fi nance Manažerské ú M účetnictví je založeno na rozhodovaccích úlohách,, které lze čllenit do skup pin dle různých krritérií, nejdůlležitější je ovvšem členění na úlohy řeešené na exisstující kapaccitě oucí kapacitěě. a úlohy o budo AKTIVITA A 3.1

Samostudiu um

Na základě studia povvinné literaatury si osvojte pojmy: výkonovvé účetnictvví, N o odpovědnost tní účetnictvví, rozhodovvací úlohy, úlohy ú na existující kapaacitě, úlohy o b budoucí kapa acitě. 3..3.1

Vztah h finančního o a manaže erského úče etnictví

Po otřeby manaažerského úččetnictví je třřeba sladit s požadavky ffinančního účetnictví. To o je možno dvěmaa způsoby: 1. Jednookruhová so oustava účetn nictví okruhová sou ustava účetn nictví 2. Dvouo Jeednookruhovvé účetnictvíí je varianta,, kdy se snažíme požadaavky uživatelů finančního i manažerského o účetnictví řřešit jediným m okruhem aanalytických účtů. Tato fo orma lze vyu užít mace poskyttované man nažerským účetnictví liší hlavně v situacích, kde se inform od d finančního pouze podro obností. P PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 Jednookru uhová soustava účetnicttví

Účetní operace vv rámci vnitrropodnikové ého Přředkontace účetn nictví 1. Výdeej ze skladu d do spotřeby p pro dílnu 1 2. Výdeej ze skladu d do spotřeby p pro dílnu 2 3. Výdeej ze skladu d do spotřeby p pro dílnu 3 4. Výdeej ze skladu d do spotřeby p pro útvar sprrávy 5. Výdeej ze skladu d do spotřeby p pro útvar odbytu 6. Výdeej ze skladu d do spotřeby p pro útvar pomocné výrob by Dvvouokruhovéé účetnictví naopak vytváří účty synttetické i anallytické zvlášťť pro účetnicctví manažerské. TToto pak s fin nančním účeetnictvím pro opojí spojovaacími a rozlišovacími účtyy.

P PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 Dvouokru uhová soustaava účetnictvví 1. 2. 3.

Účetní operace vv rámci vnitrropodnikové ého nictví účetn Dílnaa 1 spotřebovvala za 10 00 00Kč elektricckou energgii od extern ního dodavattele Dílnaa 2 opravila sstroj dílně 1vv hodnotě vlaastních náklaadů 8 000Kč.. Dílnaa 2 provedla přepravní výýkon pro exte erního

Přředkontace 81


4.

odběěratele za 20 000Kč. Dílnaa 1 předala výrobek dílněě 2 v hodnotě ě vlastních nákladů ů 5 000Kč.

V praxi je tend dence tyto dva způsoby kkombinovat.. Tam, kde jssou informacce poskytovaané fin nančním účeetnictvím po odobné a pro p manažerské je možžné je poskkytnout pou uze v podrobnější formě, využžije podnik jednookruho ové účetnicttví. Naopak, tam kde taato po ouhá diferen nciace inform mací nestačí, tam přistoup pí k dvouokruhovému úččetnictví. 3..3.2 Duáln ní vztah finančního a m manažerského účetnicctví M Manažerské ú účetnictví see od finančního neodlišu uje pouze po odrobností p poskytovanýých informací, ale informace p poskytované manažerskýým účetnictvví jsou i obsaahově rozdíln né, ho ovoříme o du uálním pojetí. Toto pojettí lze spatřit h hlavně ve dvvou případech. • •

Jiné vyymezení aktiiv a pasiv Jiné oceňovací principy AKTIVITA A 3.1

Úkol

povinné literatury (str. 37‐41, Bohu Na základě samostudia N s umil Král, 20 006), nebo po p k konzultaci s p pedagogem ssi tuto dualittu vysvětlete e. M Mezi finančním m a manažerrským účetniictvím existu uje i řada dalšších rozdílů: 1. Finančční účetnictvví obvykle preferuje sttabilitu ukazzatelů v časee, manažersské inform mace pro řídíící pracovníkky jsou spíše kritického ch harakteru. 2. Při fin nančním účetnictví je nutno dodrržovat určitáá pravidla, která zaruččují srovnaatelnost mezzi podniky a v čase, man nažerské účetnictví je pro o každý podn nik „na m míru“ 3. Inform mace z finančního účetn nictví jsou zččásti zveřejň ňovány, naopak informaace z manažerského účetnictví bývvají pro externí uživatele utajeny. mace z finan nčního účetn nictví máme e v ucelené podobě (účetní závěrkka) 4. Inform k dispozici jedno ou ročně, řídící pracovníci obvyykle inform mace vyžad dují s minimálním zpožžděním v prů ůběhu hospo odářského ro oku. odaření zjišťován za pod dnik jako cele ek, 5. Ve finančním účettnictví je výssledek hospo o základní oblasti o činn nosti. Manaažer potřebu uje informaace za vššechny jeho i o jed dnotlivých po odnikových složkách. 6.

3..4 Systém m plánů a rrozpočtů Ceelý systém rozpočtů a plánů je v zásadě v sou učástí širocee pojatého manažerské ého úččetnictví. ZAPAMATTUJTE SI

Hlavní podnikový rozpočet (tzv. mastter budget) ttvoří plánovaaný rozvaha, výkaz zisku a H čet peněžnícch toků. z ztrát a rozpo

82 2

M Manažerské fi nance Mezi jednotlivvými plány a M a rozpočty jsou určité vazby v dle časového hled diska. Účinno ost ro ozpočtů vzrůsstá, jsou‐li zaasazeny do kkontextu dlou uhodobých p plánů a rozpo očtů. AKTIVITA A 3.1

Samostudiu um

Na základě samostudia si s pomocíí povinné literatury objjasněte všecchny termín N ny u uvedené v sc chématu v po ovinné literatuře (str. 270 0, Král, B., 20 006). očtový výka az zisku a zztrát 3..4.1 Rozpo Záákladní rozp počtové krittérium je výsledek ho ospodaření a to zejm ména výsled dek ho ospodaření zz provozní čin nnosti podniku. Rozlišuje eme tři typy rozpočtů a to o: • • •

Rozpo očet jednicovvých nákladů ů Rozpo očet přímých nákladů kon nkrétního druhu výkonu Rozpo očet režijních h nákladů

Naa rozdíl od finančního úččetnictví je zzákladem toh hoto rozpočttu členění náákladů účelo ové a dle závislostti na objemu výkonů. Sam mostatné čássti výsledovkky tvoří rozpočty nákladů ů a výýnosů, které vycházejí z p předpokládaného: • • • • 3..4.2

Prodeeje fixních akttiv a finančních investic Prodeeje aktiv, kterré nejsou nezbytné pro rrealizaci podn nikatelské činnosti Předp pokládané výše úroků a o ostatních finaančních náklaadů a výnosů ů Rozpo očtu rozdělen ní zisku. Rozpo očtová rozv vaha

me většinou změnu stavvu, nikoli celkovou částkku. U rozpočtové rozvahy zazznamenávám ozvaha méněě podrobně ččleněna. Důleežité je zde ttaké zachováání Taaké v rozpočttech bývá ro du uálního princcipu, který jiiž znáte z předchozího te extu, proto sse manažersská rozvaha liší strukturou i ob bsahem od rrozvahy v účeetnictví finan nčním. AKTIVITA A 3.1

Úkol

SSpolu s pedagogem v p prezenční výýuce, nebo samostudieem za pom moci povinn né literatury, zkkuste vymezit obsahovou u a strukturn ní rozdílnost rozvah v maanažerském a f finančním úč četnictví. 3..4.3

Rozpo očet peněžn ních toků

ozpočet pen něžních toků ů se používáá k řízení so olventnosti a a likvidity, aa také k říze ení Ro ko oordinačních h vztahů meezi základním mi podnikatelskými aktiivitami. Při tvorbě toho oto ro ozpočtu se m mnohem častěěji používá p přímá metoda výpočtu.

83

modul Oborovvá specializacce 1 oky finančníího plánu na n sebe navvazují. Návaznosti ukazu uje následujjící Jeednotlivé kro scchéma. Velm mi důležité jee pak závěreečné vybilanccování celéh ho systému. Tento krok lze u velmi jednoduchých pláánů realizovaat „ručně“ metodou m pokus‐omyl, dn nes se však již vyyužívá výpočeetní technikyy. SCHEMA A 3.3

by finančního o plánu Etapy tvorb

začátek

stano ovení podniko ových cílů

stano ovení možných h tržeb

stano ovení výše nákkladů ‐ sestaavení plánovaaného výkkazu zisku a ztráty

stanovvení potřeby kkapitály ‐ sesttavení plánovaaného cash flow

NE vyb bilancování celého systém mu ‐ aktiva =p pasiva ‐ stanovvení plánové rrozvahy

A=P

ANO

NE

jsou splněny podn nikové cíle

ANO konec

P PŘÍPADOVÁ STUDIE 3.1 Finanční p plán

84 4

M Manažerské fi nance

Vymyslete si V s v konzultaacích jednod duchý spole ečný podnikkatelský zám měr a zkustte s sestavit na základě z vedeení pedagogaa vlastní finaanční plán, který k by obssahoval výkaaz z zisku a ztrátty, rozvahu a výkaz o peněžních tocích a záro oveň splňovval stanoven ná p podnikatelsk ká kritéria. Dlle organizačn ních možností lze využít ii výpočetní techniku.

3..5 Řízení a analýza odchylek vv manažerrském účettnictví ZAPAMATTUJTE SI

Odchylka přeedstavuje rozzdíl mezi úro O ovní hodnoce eného kritéria podle stan ndardu a jeh ho s skutečnou vý ýši. Od dchylky moh hou být pozzitivní nebo negativní. Standard S přitom předsttavuje základ dní úrroveň, která se po určito ou dobu nem mění. Cílem aanalýzy odch hylek je nejen n zjištění jejiich výýše, ale také zjištěn ní příčiny vzniku odchylek, zho odnocení jejich dopadu naa podnikatelsský subjekt a nakonec také přijetí opatření, která k by elim minovala vzn nik daaných odchylek v budouccnosti. Od dchylky moh hou vznikat na vstupu do d výrobního o procesu (o odchylky v n nákladové čáásti po odnikatelského procesu)), nebo na výstupu v (odchylky ve výýnosech). Děělení odchylek zaachycuje následující schéma. SCHEMA A 3.4

Typy odchyylek

kvalitativní odchylkaa

kvvantitativn ní odchylka

odchylkaa strukturyy AKTIVITA A 3.1

Úkol

85


SSpolu s pedaagogem v prrezenční čássti výuky, ne ebo na základě samostudia povinn né literatury, si vysvětlete dané pojmyy a pro každou odchylkku vymyslete alespoň tři t p příklady. Ko onkrétní stru uktura odchyylek může býýt i odlišná d dle principu řízení nákladů a zjišťováání výýsledku hosp podaření specifického podnikatelskéh ho subjektu. Od dchylky můžeme v zásad dě rozlišovat na: • • • •

Kvantitativní odch hylky z objem mu prodeje Kvalitaativní odchyllky výnosů z prodeje Kvantitativní a kvaalitativní odcchylky variabilních náklad dů prodaných h výkonů Kvalitaativní kvantitativní odch hylky fixních nákladů, vyn naložených vv hodnocené ém obdob bí AKTIVITA A 3.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem v prrezenční čássti výuky, ne ebo na základě samostudia povinn né literatury, si vvysvětlete daané pojmy.

3..6 Contro olling Pů ůvod controllingu je ve Spojených státech s ame erických. Ten nto termín vv češtině nem má zccela jednozn načný ekvivaalent, proto obvykle nebývá překládán a i v Čeeské republice vyyužíváme pojjem controlling. ZAPAMATTUJTE SI

Controlling (z anglického C o to control ‐ regulovat, usměrňovatt) je rozsáhlýý koordinačn ní k koncept, kte rý má za úko ol pomáhat vedení a odpovědným o osobám usměrňovat cho od p podniku. ontrolling je nástroj řízeení, který má vedení po odniku a řídící pracovníkky podporovvat Co v jjejich rozh hodování. Controlling zjišťuje odchylky v údajích jednotlivýých od dpovědnostn ních oblastí podniku. Veedení podnikku pak má na n základě taakto zjištěnýých od dchylek mo ožnost provéést nápravn ná opatřeníí tak, aby bylo nakonec dosaže eno stanovených cílů c podniku u. Znamená to, že v pod dniku probíh há neustále zpětnovazeb bní prroces. Jeelikož je každý podnik jiný, každý má m i trochu jiné pojetí nebo obsah h controllinggu. Jeednoznačný p popis contro ollingu tedy d definovat nelze. Základníí rámec obsaahu lze vyme ezit po ouze jakýmissi třemi priorritami, které controlling o obvykle má: • 86 6

orienttace na úzký profil,

M Manažerské fi nance • •

oucnost, zaměřření na budo processy učení (perrspektivní myšlení).

Náásledující sch héma vyjadřuje skupinu controllingovvých úloh. SCHEM MA 3.5

Skupiny controllingovýých úloh

•staanovení cílů pod dniku

plánováání

•porovnání plán nu a sku utečnosti •analýza odchylek

k kontro la

ovádění •pro náp pravných opatření

řízeníí

by v podnicíích mohl býýt controlling účinně prrováděn, je třeba pro něj vybudovvat Ab vh hodný inform mační systém m. Jedině prrůběžnou kontrolou a řízzením odchyylek se mohou vččas rozpoznat slabá místaa podniku. Co ontrolling prrovádějí speccializovaní pracovníci firmy nebo externí firma. Tito kontrollují po odnik jako ceelek na strattegickém stu upni. Zabývajjí se nejen vn nitřní situacíí podniku, je eho ko oncepcí a financemi alee i vztahy s s věřiteli a konkurencí. k Na základě poskytnutýých informací je paak schopno vvedení firmyy reagovat od dpovídajícím způsobem. ontroller je funkce, která je určena pro prováádění contro ollingu. Controller zastáává Co mnoho činnosstí, základní jsou: Koordinuje základ dy plánován ní a rozhodo ování, je maanažerem p procesu tvorrby rozpoččtu; inform muje o výši a příčinách od dchylek od cííle a navrhuje řešení; nabízí poradenstvíí; inform muje o změnáách v podnikkovém okolí; tvoří ffiremní meto odiku, nástro oje a koordinuje rozhodnutí; spolup podílí se na vvývoji firmy; je poradcem manaažera. AKTIVITA A 3.1

Úkol a disku uze

Na základě samostudia si zopakujte, jaké funkce má manažer. V prezenční části výukky N p pak diskutujt te o rozdílech h mezi úkolyy manažera aa controllera.. Co ontrolling mů ůže být realizzován ve třech stupních, a to:

87

modul Oborovvá specializacce 1 1.stupeň ‐ funkce účetnicttví dech, návrhy na změny 2.stupeň ‐ výkkyvy v náklad nování, konttrola a inform mační systém m 3.stupeň ‐ plán ontrolling mů ůžeme rozlišovat na strattegický, taktický a operattivní. Co AKTIVITA A 3.1

Úkol

SSpolu s pedaagogem v prrezenční čássti výuky, ne ebo na základě samostudia povinn né literatury, si vvysvětlete jeednotlivé dru uhy controllin ngu. AKTIVITA A 3.1

Diskuze

Na závěr studia kapitoly manažerskéé finance spo N olu s pedago ogem diskutu ujte o novýcch t trendech, kte eré lze v man nažerském účetnictví a co ontrollingu sspatřit.

88 8

M Manažerské fi nance S SHRNUTÍ KA PITOLY

V manažerském m m účetnictvíí jsou nákllady hodno otově vyjádřřené, účeln né vynaložení ekon nomických zdrojů z podn niku, které účelově so ouvisí s jeh ho ekon nomickou čin nností Meto oda kalkulacce je způsob stanovení výše v hodnoto ové veličiny na konkrétn ní výkon. Obecně lzze říci, že volba metody je e závislá na: • Předmětu kalkulace • předmět kalkkulace Způsobu přiřazování nákladů na p • Na strukttuře nákladů ů na kalkulačn ní jednici (kaalkulačním vzzorci) Manaažerské účeetnictví je založeno na poskytován ní relevantníích informací pro rrůzné stupněě podnikovéh ho při jejich řřízení podnikkatelských prrocesů. Hlavn ní podnikovvý rozpočet (tzv. maste er budget) tvoří t plánovvaná rozvahaa, výkazz zisku a ztráát a rozpočett peněžních ttoků. Odch hylka předsstavuje rozd díl mezi úrovní hodnoceného krritéria podlle stand dardu a jeho o skutečnou vvýši. Controlling (z anglického to o control ‐ regulovat, usměrňovatt) je rozsáhlý ncept, který má za úko ol pomáhatt vedení a odpovědným m koordinační kon osob bám usměrňo ovat chod po odniku. KONTROLNÍÍ OTÁZKY

Co jsou to náklad dy v manažerrském účetnictví? Vysvětli rozdíl meezi výtěžnosttí a úspornosstí. Co jee to věcná a ččasová nesro ovnalost? Jaký je rozdíl mezzi účelovým a kalkulačním m členěním n nákladů? Co jee to degrese fixních náklaadů? Co vyypočítává variační koeficient? Co jsou to využitéé a volné fixn ní náklady? Co jee to kalkulacee? Vyjm menuj alespoň tři metodyy kalkulace. Jaký je rozdíl mezzi jedno a dvvouokruhovo ou soustavou u účetnictví? Co vyyjadřuje duální pojetí maanažerského a finančního o účetnictví?? Co ob bsahuje hlavvní podnikový rozpočet? Jaké existují odch hylky v manaažerském úče etnictví? Co jee to controllin ng? Jaké jsou hlavní ú úlohy contro ollera? Jaký je vztah controllera a maanažera? Jaké znáte druhy controllingu u?

89

modul Oborovvá specializacce 1 STTUDIJNÍ LITEERATURA Kislingerová, EE. a kol., Man nažerské finaance, C. H. Be eck, Praha: 2 2007, ISBN 978‐80‐7179‐‐ 03‐0 90 Brrealey, R.A., Myers, S.C., Teorie a praaxe firemních h financí, Com mputer presss, Praha: 200 00, ISBN 80‐7226‐‐189‐4 Bo ohumil Král, Manažerskéé účetnictví, M Managemen nt press, Prah ha: 2010, ISB BN 978‐80‐ 72 261‐141‐6 Ko ovanicová, D D.: Finanční účetnictví svěětový koncep pt. Polygon. P Praha: 2003.. ISBN 80‐ 72 273‐090‐8 Marek Petr aj.. Studijní prů M ůvodce financemi podnikku. Ekopress. Praha: 2009 9. ISBN 80‐ 86 6929‐49‐1 Kislingerová Evva aj. Manažžerské financce , C. H. Beckk. Praha: 200 06. ISBN 80‐7 7179‐802‐9 Vaalalach Joseff aj. Finanční řízení podniiku. Ekopresss. Praha: 199 99. ISBN 80‐8 86119‐21‐1 Fibrová, Šoljakková, Wágneer. Nákladovéé a manažersské účetnictvví. Aspi. Prah ha: 2007.ISBN N 78‐80‐7357‐2 299‐2 97 Šo oljaková L. Sttrategicky zaměřené man nažerské úče etnictví. Man nagement press. Press: 20 009. ISBN 978‐80‐7261‐1 199‐7 Syynek, M., Kislingerová, E. Základy con ntrollingu. VŠŠE, Praha: 19 994. ISBN 078 8‐80‐7380‐ 04 49‐6 Vo ollmuth, J. H. Controllingg – nový násttroj řízení. Prrofess Consulting. Praha: 1999. ISBN 89 9‐342‐67 Frreiberg, F.: Fiinanční controlling. Management Pre ess. Praha: 1996. ISBN 80 0‐564‐578 Haana Mikovco ová. Controlling v praxi. N Nakladatelstvví Čeněk Alešš. Praha: 200 07. ISBN: 978 8‐ 80 0‐7380‐049‐9 9

90 0

Záávěr

Z Závěr Co o říci závěreem? Studium m této opory a celého o modulu jisstě nebylo nijak snadné. Jstte ovšem také ve třetím m ročníku a je tedy nutné naučit see i ty nejtěžší věci. Tentto modul uzavřell Vaše bakaláářské vzdělání v oblasti FFinancí, nicm méně nelze řííci, že by z Váás jižž byli dokonalí odbornícci na dané téma. t Pro další studium m je vhodné si zvolit bu uď vo olitelnou speecializaci zam měřenou na ffinance, nebo o rovnou začčít uvažovat o o pokračování studia v navazzujícím magissterském stu udiu. Finance e si určitě Vašši pozornostt zaslouží. Sn nažila jsem se oporu nap psat jasně a ssrozumitelně ě, snad troch hu méně sofistikovaně, ale do oufám, že mii to vědecky založení studenti promin nou. Opora sse snaží o to,, abyste se je en neebiflovali „neeživé“ a dokkonalé modeely, jaké finaance jistě mohou nabídn nout, základní sn nahou bylo p přiblížit finance co nejvícee podnikatelsské praxi. Záákladní znalo osti financí, které jste Vy V nyní již dalece přesáhli, by si měěli vzít za svvé vššichni jednottlivci. Bohužel tomu takk mnohdy ne ení a ve finaanční sféře llze stále ješttě sp patřovat subjjekty, které žžijí na dluh, d dokonce i do omácnosti, kkteré mají vyyšší výdaje ne ež přříjmy i bez zjevně špaatného finaančního zázemí. Mnohdy se finan nce, zejmén na v aakademické sféře, přestávají dotýkaat člověka a podnikání, aa stávají se jakousi odno oží matematiky. V Ve změti číseel, jako jsou úrokové sazzby, RPSN, reepo sazby, kkurzy a jiné sse mnohý podnikkatel ztrácí a a je pak nassnadě podlehnout svodů ům rychlého o zvýšení cassh flo ow. Ottázkou zůstáává, zdali oprravdu TOLIK potřebujeme e. Zdali pro n naše podnikáání rozvážnost a znalosti finaancí, nejsou větší devizo ou než „rych hlé a velké““ peníze. A ttak mohu je en so ouhlasit s výrokem našeeho předního o ekonoma Tomáše Sedláčka, kterrý před jisto ou do obou realizovval přednáškku i na Vysokké škole podnikání, a ve ssvé knize Eko onomie dobra a zla píše: „ Jee třeba vylep pšit zabudovvanou logiku u svůdné dluhovosti veřeejných financcí, ktteré jsou v p posledku finaancemi nás všech v a bud doucích geneerací. Pojďme ustat v tom ho onu na stálee více neuvěěřitelný nárů ůst bohatstvví, který jde až do krajn ností, že si ho h neecháváme uměle podpo orovat skrze dluhová an nabolika.“ Já bych jen dodala, že se s dle mého názo oru už nejed dná jen o veřřejné finance e a o hospod dářskou politiku státu, ale čaasto i o finance podniku, mnohdy i neeznalých dom mácností. Po o prostudováání opory a absolvováníí konzultací daného mod dulu už mátte před sebo ou jen ukončení, pro někoho možná hračka, pro jinéh ho velký stress a obavy. Přřeji Vám všem mnoho úspěcchů, hodně relevantních h odpovědí a co nejmééně neznám mých a to jaak přři závěrečném m ověřován ní Vašich zn nalostí, ale hlavně pakk, a to je tta těžší čásst, přři aplikaci Vašich znalostíí v podnikáníí či zaměstnáání. Autorkka

91


P Použitá l literatura a další zdroje M Musílek, P., Tr rhy cenných papírů, Ekop press, s.r.o., Praha: 2002,, ISBN 80‐86119‐55‐6 Kislingerová, EE. a kol., Man nažerské finaance, C. H. Be eck, Praha: 2 2007, ISBN 978‐80‐7179‐‐ 03‐0 90 Brrealey, R.A., Myers, S.C., Teorie a praaxe firemních h financí, Com mputer presss, Praha: 200 00, ISBN 80‐7226‐‐189‐4 Bo ohumil Král, Manažerskéé účetnictví, M Managemen nt press, Prah ha: 2010, ISB BN 978‐80‐ 72 261‐141‐6 Ko ovanicová, D D.: Finanční účetnictví svěětový koncep pt. Polygon. P Praha: 2003.. ISBN 80‐ 72 273‐090‐8 Mishkin, F. Eakins, S., Financial marketts and Institu M utions . Prenttice Hall. New w York: 2009 9. ISBN 0‐321‐55 5211‐3 Ko olektiv autorrů, Průvodce kapitálovým m trhem. Kom mise pro cenné papíry, naakladatelstvíí Fo ortuna . Prahaa: 2004. ISBN N 80‐7168‐88 83‐5 Stteigauf, S., Fo ondy, jak vyd dělávat pomo ocí fondů. Grrada. Praha: 2003. ISBN 8 80‐247‐0247 7‐9 Paavlát, V., Kap pitálové trhy a burzy ve svvětě. Grada. Praha: 1992 2. ISBN 80‐85 5424‐90‐8 Tu urek, L., Prvn ní kroky na burze. Compu uter Press. Brrno: 2008. ISSBN978‐80‐2 251‐1915‐0 Reejnuš, O. Teo orie a praxe o obchodováníí s cennými p papíry. Busin ness books. B Brno: 2004. ISBN 80‐7226‐‐571‐7 Ko olektiv autorrů. Peněžní eekonomie a b bankovnictví. Managemeent press. Praaha: 2002. ISBN 80‐7261‐‐031‐7 Marek Petr aj.. Studijní prů M ůvodce financemi podnikku. Ekopress. Praha: 2009 9. ISBN 80‐ 86 6929‐49‐1 Kislingerová Evva aj. Manažžerské financce , C. H. Beckk. Praha: 200 06. ISBN 80‐7 7179‐802‐9 Vaalalach Joseff aj. Finanční řízení podniiku. Ekopresss. Praha: 199 99. ISBN 80‐8 86119‐21‐1 Dlluhošová D. Finanční řízeení a rozhodo ování podnikku. Ekopress.. Praha: 2008 8. ISBN 80‐ 71 179‐752‐9 Fibrová, Šoljakková, Wágneer. Nákladovéé a manažersské účetnictvví. Aspi. Prah ha: 2007.ISBN N 78‐80‐7357‐2 299‐2 97 Šo oljaková L. Sttrategicky zaměřené man nažerské úče etnictví. Man nagement press. Press: 20 009. ISBN 978‐80‐7261‐1 199‐7

92 2

oužitá literattura a další zd droje Po Syynek, M., Kisslingerová, E. E Základy co ontrollingu. VŠE, Praha: 1994. ISBN N 078‐80‐738 80‐ 04 49‐6 Vo ollmuth, J. H. H Controllingg – nový nástroj řízení. Profess Con nsulting. Prah ha: 1999. ISBN 89 9‐342‐67 Frreiberg, F.: Fiinanční controlling. Management Pre ess. Praha: 1996. ISBN 80 0‐564‐578 Haana Mikovco ová. Controlling v praxi. N Nakladatelsttví Čeněk Aleeš. Praha: 20 007. ISBN: 97 78‐ 80 0‐7380‐049‐9 9

93

ALIZACE 1. Ostrava 2011

Recommend Documents