"Competitivness in the EU Challenge for the V4 countries" Nitra, May 17-18, 2006

INTERNATIONAL SCIENTIFIC DAYS 2006 "Competitivness in the EU – Challenge for the V4 countries"

Faculty of Economic and Management SAU in Nitra Nitra, May 17-18, 2006

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE. DEVELOPMENT OF THE UNEMPLOYMENT IN THE CZECH REPUBLIC AFTER JOINING THE EUROPEAN UNION. PAVELKA Tomáš, (ČR) ABSTRACT Unemployment is one of the key problems of the developed economies of today. In the European Union (EU) the number of the unemployed exceeds 19 million. In the Czech Republic the unemployment rate does not decrease substantially and the number of the unemployed has reached 0,5 million, although the country reached high levels of the real gross product growth in the last years. Following paper analyses the development of the unemployment rate in the Czech Republic before and after joining the EU in 2004. A closer view is also devoted to persisting substantial regional disparities in the unemployment rate. It analyses the unemployment according to sex and level of education of the job seekers. In the Czech Republic there is also a high proportion of the long-term unemployed. The paper also sets the unemployment rate in the Czech Republic into an international context, comparing the member countries of the EU. In the end, possible causes of only slight decrease of the unemployment rate in the Czech Republic and also possible risks of future development are briefly mentioned. KEY WORDS unemployment, labour market, gross domestic product, labour productivity ÚVOD Česká ekonomika vstoupila v roce 2004 spolu s dalšími devíti státy do Evropské unie. Její vstup se nepochybně projevil i v akceleraci ekonomického růstu v ČR v posledních dvou letech. V roce 2003, tedy před vstupem do Evropské unie, vzrostl reálně hrubý domácí produkt o 3,2 %. V roce 2004 to již bylo o 4,7 % a v minulém roce dosáhl růst podle údajů Českého statistického úřadu překvapujících 6 %. Tento robustní ekonomický růst se však v podstatě téměř neprojevil v poklesu počtu nezaměstnaných. Uvážíme-li, že míra inflace je v České republice nízká (v roce 2005 činila pouhých 1,9 %), a že v minulém roce se také výrazně zlepšila vnější rovnováha české ekonomiky (obchodní bilance skončila poprvé v historii ČR přebytkem, a to ve výši téměř 42 mld. Kč), zůstává tak přetrvávající vysoká nezaměstnanost hlavním makroekonomickým problémem české ekonomiky. MATERIÁL A METÓDY Příspěvek se soustředí na zhodnocení vývoje nezaměstnanosti v České republice před a po vstupu do EU. Nezaměstnanost je analyzována na základě údajů z několika datových zdrojů. Registrovaná míra nezaměstnanosti za celou Českou republiku a za regiony pochází z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Obecná míra nezaměstnanosti a její rozklad podle věku, pohlaví a stupně vzdělání pochází z dat Českého statistického úřadu, které jsou získávány čtvrtletním Výběrovým šetřením pracovních sil. Z Českého statistického úřadu pochází také data o dlouhodobé nezaměstnanosti a souhrnné produktivitě práce. Mezinárodní srovnání míry nezaměstnanosti pak pochází z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostatu), konkrétně z části Strukturálních indikátorů.

284



VÝSLEDKY Míra nezaměstnanosti Na následujícím grafu č. 1 je zachycen vývoj registrované míry nezaměstnanosti od začátku roku 2004 do února roku 2006. Bohužel v roce 2004 se změnila metodika a srovnatelná data za předcházející léta nejsou k dispozici. Na začátku roku 2004, tedy ještě před vstupem ČR do EU, byla míra nezaměstnanosti 9,7 % a tomu odpovídalo přibližně 570 tisíc nezaměstnaných. Poté díky nástupu sezónních prací došlo již k pravidelnému poklesu míry nezaměstnanosti. V květnu klesla míra nezaměstnanosti pod hranici devíti procent a počet nezaměstnaných byl oproti lednu téhož roku nižší o 49 tisíc. Následovaly letní měsíce a nárůst nezaměstnanosti díky absolventům škol přicházejících na úřady práce. Rok 2005 začal vysokou mírou nezaměstnanosti ve výši 9,8 %, ale nižším absolutním počtem nezaměstnaných než v lednu předcházejícího roku. Nezaměstnaných bylo přibližně 562 tisíc. Následoval již tradiční sezónní pokles v jarních měsících a růst v letních měsících. V listopadu dosáhla míra nezaměstnanosti nejnižší hodnoty v roce 2005. Míra nezaměstnanosti činila „pouhých“ 8,4 % a počet nezaměstnaných byl pod hranicí půl miliónu lidí, konkrétně 491 tisíc. Prosinec tohoto roku však již znamenal opětovný nárůst počtu nezaměstnaných nad půl miliónu. V lednu roku 2006 činila míra nezaměstnanosti 9,2 % a v únoru 9,1 %. V absolutním vyjádření bylo v lednu cca 531 tisíc a v únoru cca 528 tisíc nezaměstnaných. Graf č. 1 Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR 10 9,5

%

9 8,5 8

I.0 4 II. 04 III .0 IV 4 .0 4 V. 04 VI .0 VI 4 I.0 VI 4 II. 0 IX 4 .0 4 X. 04 XI .0 XI 4 I.0 4 I.0 5 II. 05 III .0 IV 5 .0 5 V. 05 VI .0 VI 5 I.0 VI 5 II. 0 IX 5 .0 5 X. 05 XI .0 XI 5 I.0 5 I.0 6 II. 06

7,5

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Česká republika v posledních dvou letech dosahovala vysokého ekonomického růstu. Dalo by se proto očekávat, že míra nezaměstnanosti výrazně klesne. Z výše uvedeného je však patrné, že míra nezaměstnanosti v lednu 2006 byla oproti lednu roku 2004 nižší o pouhý půl procentní bod. V absolutní vyjádření bylo o 38,3 tisíc nezaměstnaných méně. Regionální rozdíly V rámci jednotlivých částí České republiky vykazuje míra nezaměstnanosti vysokou diferenciaci. Již tradičně je míra nezaměstnanosti nízká v hlavním městě a v jejím okolí. Zde se míra nezaměstnanosti pohybovala v lednu letošního roku kolem tří procent. Meziročně se přímo v Praze situace v podstatě nezměnila. V Praze-východ míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 0,4 procentního bodu a v Praze-západ meziročně naopak vzrostla o 0,3 procentního bodu. Tradičně je míra nezaměstnanosti nízká i v Mladé Boleslavi a v Českých Budějovicích. 285



V Mladé Boleslavi se meziročně situace nezměnila. V Českých Budějovicích došlo k meziročnímu nárůstu téměř o jeden procentní bod. Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti ve vybraných regionech Praha - východ

2,6% Most

21,3%

Praha - západ

2,7% Karviná

18,9%

Praha

3,3% Jeseník

18,6%

Mladá Boleslav

3,8% Teplice

17,3%

České Budějovice 4,8% Bruntál Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

16,1%

Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti již tradičně vykazují některé oblasti Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Most si v lednu letošního roku meziročně polepšil o půl procentní bod a Karviná o 0,1 procentního bodu. K meziročnímu zhoršení došlo u Jeseníku (nárůst o 2,8 p.b.), Teplic (nárůst o 2 p.b.) a Bruntálu (nárůst o 0,6 p.b.). Nezaměstnanost podle pohlaví Podle dat z Výběrového šetření pracovních sil z loňského roku lze říci, že mezi nezaměstnanými mírně převažovaly ženy. Ženy tvořily 54,5 % a muži 45,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Graf č. 2 Nezaměstnanost v ČR v roce 2005 podle pohlaví

45,5% 54,5%

muži ženy

Pramen: Český statistický úřad

Pokud rozšíříme kritérium pohlaví navíc o věk nezaměstnaných zjistíme, že menší podíl na celkové nezaměstnanosti mají ženy v podstatě pouze ve věku 15 - 24 let. Zde je podíl mužů necelých 59 %. V ostatních věkových kategoriích (s výjimkou věku 60 let a více, kde je rozdělení v podstatě rovnoměrné) ženy se podílí na nezaměstnaných více než muži. Největší podíl mají v rozmezí 30 – 44 let, a to více jak 63%.

286



Nezaměstnanost podle vzdělání Graf č. 3 zachycuje rozložení nezaměstnaných v České republice podle vzdělání v roce 2005. Graf č. 3 Nezaměstnanost v ČR v roce 2005 podle vzdělání 4,1%

24,1%

23,4%

základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

Pramen: Český statistický úřad

48,4%

Nejméně se na počtu nezaměstnaných podílí vysokoškolsky vzdělaní lidé.Naopak nejvíce lidé se vzděláním středním bez maturity. To stejné platí, i když kritérium vzdělání doplníme o kritérium pohlaví. Jak muži tak ženy s vysokoškolským vzděláním tvoří nejméně z nezaměstnaných mužů a žen. Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost sebou přináší značné problémy. Jen namátkou lze zmínit, že dlouhodobě nezaměstnaný ztrácí svou kvalifikaci a pracovní návyky, tím se stává pro společnost hůře zaměstnatelný. K tomu musíme připočítat i další ekonomické a mimoekonomické dopady přímo na nezaměstnaného. Proto je nutné dlouhodobě nezaměstnaným věnovat odpovídající pozornost. V České republice je dlouhodobá nezaměstnanost značným problémem. Podíl nezaměstnaných déle než jeden rok na celkovým počtu nezaměstnaných činil v loňském roce více jak 53 %. Obdobná situace je i pokud budeme uvažovat i o pohlaví. Ženy nezaměstnané déle než jeden rok tvořily cca 54 % z celkového počtu nezaměstnaných žen. U mužů byl tento podíl 53 %. Někdy se za dlouhodobě nezaměstnané považují už i osoby, které jsou nezaměstnané déle než 6 měsíců. V tomto případě již podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných činil loni 72,7 %. U žen to bylo 73 % a u mužů 72 %. Odstrašující je fakt, že v minulém roce bylo v České republice kolem 63 tisíc lidí, kteří byli nezaměstnaní déle než 4 roky! Mezinárodní srovnání Graf č.4 zachycuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech Evropské unie a v souhrnu za celou evropskou pětadvacítku v roce 2005. Česká republika má nižší míru nezaměstnanosti než je průměr Evropské unie. V loňském roce měla mezinárodně srovnatelnou míru nezaměstnanosti ve výši 7,9 % a měla tak 15. nejnižší

287



míru nezaměstnanosti v EU. Z nově přistoupivších zemí mělo míru nezaměstnanosti nižší 5 států: Kypr, Slovinsko, Maďarsko, Malta a Estonsko. Nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Irsko, Nizozemí a Spojené království. Na opačném konci pomyslného žebříčku bylo Polsko a Slovensko. Graf č. 4

S

17,7

16,4 10,0

9,5

9,5

9,2

9,0

8,7

8,4

8,4

8,2

7,9

7,8

7,6

7,6

7,2

7,1

6,3

6,3

5,3

5,3

5,2

4,9

4,7

4,7

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

4,3

%

Míra nezaměstnananosti v Evropské unii v roce 2005

í í r ko m tv k o ko k o yp ko ko k o lta k o lie ko i ka tva ko g ie 25 ko ko cie ko k o k o ko Irs oz e lo vs á ns o u s u rs K vin s éd s a rs M a a ls Itá on s ub l Li i ns Be l EU ty šs ěl s r an e c Ře c e ns o ls g n t p F m P v ď z á D ak m b o ov L o Šp a F N ě rt u N i kr E s re S l Š Ma R ce Sl á é Po k u n s L je Če po

Pramen: Eurostat, Structural Indicators (březen 2006)

Oproti předcházejícímu roku si Evropská unie jako celek nepatrně polepšila. V roce 2004 činila míra nezaměstnanosti 9,1 %. Nejvíce si mezi roky 2004 a 2005 polepšila Litva (snížení o 3,2 p.b.) následovaná Estonskem (snížení o 1,9 p.b.), Španělskem (snížení o 1,8 p.b.) a Slovenskem (snížení o 1,8 p.b.). Naopak nejvíce si meziročně pohoršilo Maďarsko (zvýšení o 1 p.b.) následované Portugalskem (zvýšení o 0,9 p.b.). Česká republika měla v roce 2004 míru nezaměstnanosti 8,3 %, meziročně si tak polepšila o 0,4 p.b.. DISKUSIA V příspěvku byla analyzována nezaměstnanost v České republice v období před a po vstupu do Evropské unie. Je patrné, že ačkoliv česká ekonomika nabírá v posledních třech letech dech a v loňském roce dosáhla nejvyššího ekonomického růstu ve své historii vůbec, míra nezaměstnanosti reagovala svým snížením pouze nepatrně. Často je, hlavně tzv. nezávislými ekonomickými analytikami, přetrvávající vysoká nezaměstnanost v české republice vysvětlována nepružným trhem práce. Pod pojmem nepružný trh práce mají na mysli v podstatě pracovně právní ochranu zaměstnanců (firmy údajně nenajímají pracovníky, neboť je obtížné je propustit v případě potřeby) a přespříliš štědrý sociální systém, který nemotivuje nezaměstnané k hledání práce (s tím souvisí i velmi nízká mobilita pracovníků). Lze ale poskytnout i jiná vysvětlení. Jedním z nich může být i nárůst počtu zahraničních pracovníků v České republice. Porovnáme-li pouze leden letošního roku s lednem roku minulého zjistíme, že počet zahraničních pracovníků vzrostl o téměř 40 tisíc (občanů Slovenska u nás meziročně pracuje více o cca 16 tisíc).Další z důvodů, který je podle mého názoru důležitější je, že v České republice roste výrazně produktivita práce. V roce 2003 vzrostla národohospodářská produktivita práce o 4,7 % v roce 2004 o 4,6 % a v loňském roce o více jak 5 %. Růst produktivity práce souvisí se stále probíhající restrukturalizací českého hospodářství. Firmy zvýšenou produkci kryjí stávajícími pracovníky a najímají pouze málo

288



nových. Růst produktivity práce je proto jedním z hlavních příčin, proč je pokles míry nezaměstnanosti, i přes rychlý růst hrubého domácího produktu, pouze mírný. Trend růstu produktivity práce lze očekávat i v následujícím období, a proto nějakého výrazného poklesu nezaměstnanosti se pravděpodobně nedočkáme ani v letošním roce. ANOTÁCIA Nezaměstnanost je jedním z klíčových problémů současných vyspělých ekonomik. V celé Evropské unii počet nezaměstnaných přesahuje 19 miliónů lidí. V České republice, ačkoliv ta dosahuje za poslední léta vysokého tempa růstu reálného hrubého produktu, míra nezaměstnanosti výrazně neklesá a počet nezaměstnaných dosahuje půl miliónů lidí. Následující příspěvek analyzuje vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v období před a po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Podrobnější pohled je věnován také přetrvávajícím značným regionálním disparitám v míře nezaměstnanosti. Analyzuje nezaměstnanost podle pohlaví a vzdělání uchazečů o práci. V České republice je také vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Přípěvek také samozřejmě zasazuje míru nezaměstnanosti v České republice do mezinárodního kontextu, když srovnává jednotlivé členské státy Evropské unie. Závěrem jsou pak stručně zmíněny i možné příčiny nevýrazného poklesu míry nezaměstnanosti v České republice a také možná rizika dalšího vývoje. KĽÚČOVÉ SLOVÁ nezaměstnanost, trh práce, hrubý domácí produkt, produktivita práce LITERATÚRA 1. Eurostat, Strukturální indikátory: http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=1090,1&_dad=portal&_schema=PORT AL 2. Český statistický úřad: www.czso.cz 3. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: www.mpsv.cz 4. PAVELKA, T.: Proč nezaměstnanost výrazně neklesá, i když ekonomika roste. Sondy – týdeník pro sociální otázky, číslo 2, ročník XVI, Praha 2006.

KONTAKTNÁ ADRESA Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D., ČZÚ Praha, Provozně ekonomická fakulta, Katedra ekonomických teorií, Kamýcká 129, Praha Suchdol, Česká republika e-mail: [email protected]

Recenzent: doc. Ing. Iveta Zentková, CSc.

289

"Competitivness in the EU Challenge for the V4 countries" Nitra, May 17-18, 2006

Recommend Documents