ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
„Co nás baví? Hrát si, poznávat a být zdraví…“ Období: školní rok 2011/2012, 2012/2013, 2013/2014
MATEŘSKÁ ŠKOLA BRNO, SLAVÍČKOVA 1 Příspěvková organizace
Obsah 1.
PŘEDSTAVENÍ ŠKOLY ...........................................................................................................3
1. 1 Základní údaje o škole ..................................................................................................................3 1. 2 Historie a umístění školy...............................................................................................................4 1. 3 Charakteristika školy.....................................................................................................................4 1. 4 Představení tříd .............................................................................................................................6 1. 5 Provoz školy..................................................................................................................................9 2. NEFORMÁLNÍ KURIKULUM .................................................................................................10 2. 1 Podmínky předškolního vzdělávání ............................................................................................10 2. 2 Dlouhodobé záměry rozvoje .......................................................................................................15 2. 3 Naše aktivity a oslavy .................................................................................................................17 3. FILOSOFIE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU A JEHO VÝCHODISKA....19 3. 1 Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole..............................................................................19 3. 2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ..........................................................24 3. 3 Metody a formy práce .................................................................................................................26 3. 4 Vzdělávání děti se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných...............29 4.
FORMÁLNÍ KURIKULUM...................................................................................................30
5.
EVALUACE..............................................................................................................................31
5. 1 Evaluační činnost pedagogů........................................................................................................31 5. 2 Evaluační činnost ředitelky.........................................................................................................32 6. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ...................................................................................................36 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................37
2
1. Představení školy 1. 1 Základní údaje o škole Identifikační údaje IČ: 70994161 Adresa: Slavíčkova 1, 638 00 Brno Telefon: 548 520 840 e-mail:
[email protected] web: www.msslavickova.cz Zřizovatel: Statutární město Brno, městská část Brno-sever Právní forma: část obce, IČO: 44 99 27 85 Se sídlem Bratislavská 70, 601 47 Brno Kolektiv pracovnic mateřské školy Pedagogičtí pracovníci Ředitelka školy: Ivona Mašínová Zástupkyně ředitelky: Hana Dočekalová Učitelky:
Renata Pospíšilová, Bohuslava Lidmilová Renata Brožková, Jana Černíková Eva Týnská, Mgr. Martina Šplíchalová
Zdravotní sestra:
Martina Minsterová
Provozní pracovníci Školnice:
Marie Musilová
Provozní pracovnice:
Zlatuše Lunerová
Vedoucí školní kuchyně: Ivana Nováčková Vedoucí kuchařka:
Radka Němcová
Kuchařka:
Lucie Zukalová
Pomocná kuchařka:
Alena Valíková
3
1. 2 Historie a umístění školy Historie V roce 1969 byla slavnostně otevřena budova jeslí a mateřské školy na ulici Slavíčkova. V přízemí se nacházely dvě třídy jeslí pro děti od jednoho do tří let věku a školní kuchyně, v poschodí pak tři třídy pro děti ve věku od tří do šesti let. Jednotlivé třídy navštěvovaly děti stejného věku. V roce 1989 se otevřely dvě třídy v prvním poschodí pro děti se zdravotním oslabením a o čtyři roky později se ukončil provoz jeslí. Místo nich byly nově zřízeny dvě třídy pro děti bez zdravotního oslabení. Od roku 1993 má škola 4 třídy. Mateřská škola Brno, Slavíčkova 1 byla zřízena ke dni 1. 1. 2003 jako příspěvková organizace. Od roku 1998 do roku 2011 patřila škola do sítě Škol podporujících zdraví. V současné době pokračujeme v duchu podpory zdravého životního stylu, v následujícím školním roce budeme pracovat podle Školního vzdělávacího programu:“ Co nás baví? Hrát si, poznávat a být zdraví…“, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání i Kurikula podpory zdraví.
1. 3 Charakteristika školy Jsme běžnou mateřskou školou se specifickým zaměřením na péči o děti alergické a zdravotně oslabené. Kapacita školy je 100 dětí a je plně využita. V každé ze čtyř tříd je zapsáno 25 dětí různého věku. Dvě třídy navštěvují děti se zdravotním oslabením, další dvě třídy děti bez zdravotního oslabení. Personál, který zajišťuje provoz, tvoří ředitelka, šest učitelek, dětská zdravotní sestra, školnice, uklízečka, vedoucí stravování a tři kuchařky. Specializujeme se na péči o děti s lehčími formami astmatu, kožními onemocněními a se sníženou obranyschopností. Z provozních důvodů nemůže naše mateřská škola zajistit speciální stravování pro děti s potravinovou alergií. Péče ve třídách pro děti se zdravotním oslabením je vedena ve dvou liniích – zdravotní a pedagogické. Zdravotní sestra a pedagogičtí pracovníci spolu úzce spolupracují. Režim dne se přizpůsobuje požadavkům a potřebám dětí. 4
Dětská zdravotní sestra Po příchodu dětí provádí ranní filtr, kde zjišťuje a zaznamenává aktuální zdravotní stav dítěte. Na základě tohoto zjištění a po domluvě s rodiči stanoví náplň denní terapie. Do režimu dne zařazuje fyzikální terapii a také s dětmi provádí dechová cvičení ke zlepšení dechových funkcí s ohledem na diagnózy jednotlivých dětí. Zdravotní sestra také podává dětem předepsané léky, zajišťuje péči o ekzematicky a vede zdravotní záznamy o dětech. Má na starost vybavení lékárny. Nedílnou součástí náplně práce zdravotní sestry je pravidelná denní konzultace jídelníčku s vedoucí stravování i s rodiči dětí trpících potravinovou alergií. Zdravotní sestra konzultuje s učitelkou vhodné oblečení dětí na pobyt venku vzhledem k ktuálnímu počasí. Dalším úkolem zdravotní sestry je denní obsluha přístrojů na čištění a zvlhčování vzduchu, kontrola jejich správné funkčnosti, údržba a spolupráce s revizním technikem při jejich revizi. Fyzikální terapie V případě potřeby – dle aktuálního zdravotního stavu dětí – lze do denního léčebného programu zahrnout také některé úkony fyzikální terapie. Zdravotnické přístroje, které má zdravotní sestra k dispozici – inhalátor, soluxy a tepelné obklady lavatherm.
Čisté, hygienické a bezprašné prostředí V obou třídách pro zdravotně oslabené děti i v tělocvičně jsou přístroje na filtrování a zvlhčování vzduchu. Tepelně-vlhkostní mikroklima je denně monitorováno, zdravotnice i učitelky dohlížejí během celého dne na chod a funkčnost přístrojů. Ve všech třídách jsou okna namísto záclon stíněna hygieničtějšími žaluziemi, podlahové krytiny jsou z důvodu zamezení prašnosti kryty PVC. Lůžkoviny jsou z nealergických materiálů, balíčky s lůžkovinami každého dítěte jsou skladovány na policích odděleně, tak, aby se vzájemně nedotýkaly, pyžama jsou věšena na poutka, aby byla celodenně větratelná. Lehátka jsou prodyšná a omyvatelná.
Ve všech prostorách budovy
je udržována čistota tak, aby odpovídala vysokým hygienickým požadavkům. Čistící prostředky používáme kvalitní a nedráždivé
5
1. 4 Představení tříd Třídy pro zdravotně oslabené děti
Veverky
Do naší třídy chodí spousta malých i velkých Veverek a Veveřiček, každé ráno přihopsáme čilí, plní elánu, radostné nálady a pohody a už netrpělivě čekáme, co se dnes dozvíme nového.
Během celého dne si můžeme vybírat z velkého množství hraček, stavebnic, kostek, nechybí ani různé převleky, kostýmy, čepičky. Nejraději si hrajeme v našich koutcích, kde máme pro svoji hru soukromí a můžeme tak rozvíjet svoji fantazii. Chlapci se převážně věnují různým stavbám silnic a domů, mají dokonce svůj pracovní stůl s nářadím a dřevem. Některým Veverkám se třeba líbí jen tak odpočívat na relaxačním polštáři.
Zkrátka, snažíme se o to, aby až opustíme naše veverčí doupě, se z nás staly samostatné Veverky, které se už umí o sebe postarat, orientují se v jiném prostředí, pomáhají druhému a dokážou vyjádřit své myšlenky, pocity a názory.
Zajíčci
Tak si to představte! U nás ve třídě jsme všichni Zajíčci – my se tak totiž jmenujeme! Ráno, když přijdeme do školky, můžeme si hrát s čím chceme, s kým a na co chceme. Třeba máme pěknou kuchyňku, kde můžeme vařit – opravdu na sporáku a v hrncích. A taky si můžeme nakoupit v našem obchůdku, máme tam i pokladnu s penězi a dost zboží. Nebo si můžeme hrát s panenkami, vozit je v kočárku, převlékat a koupat. Kluci obyčejně staví města a v nich silnice i železnici. Nebo třeba, když jsou to kutilové, můžou na pracovním ponku zkoušet pracovat s hřebíčky, kladívkem, pilkou jako velcí chlapi. Taky máme spoustu stavebnic, her, puzzlí, můžeme stříhat i lepit. Kdo je neposeda, může se klidně pohoupat na žebříku nebo na laně. Prostě strašně moc věcí! 6
Každý den si pro nás paní učitelky něco připraví a pak si společně hrajeme na cestování, na školáky, na přírodovědce ale i na povolání, zvířátka a naučíme se při tom spoustu nových věcí: jak to chodí v přírodě, co, kdo dělá, jak funguje naše tělo, co se děje ve městě. Už umíme spoustu věcí, tak se k nám klidně přijďte podívat!
Vaši Zajíčci
Třídy pro děti bez oslabení
Ježečci
U nás u Ježečků je pořád veselo. Smějeme se, když nás polechtá sluníčko svými paprsky a nemračíme se na zatažený den. Společně překonáváme těžkosti, získáváme znalosti a praktické zkušenosti, učíme se věřit svým schopnostem. Vymýšlíme si obyčejná dobrodružství a zkoušíme nové věci. Vytváříme si příjemné, útulné a bezpečné prostředí, které nám umožňuje zkoumat, bádat, tvořit, představovat si a vnímat. Vzájemně si pomáháme a děláme si radost společnými oslavami. A stále platí – bez ohledu na to, kolik vám je let – že když vyrazíte do světa, nejlepší je chytit kamaráda za ruku a držet se pohromadě. My u Ježečků to tak děláme!:o)
Ať jsi ježčí holka nebo ježčí kluk, udělej tu s námi kruh, naučím tě, co máš znát, pojď si se mnou, pojď si hrát, každý je náš kamarád!
7
Žabičky
MOTTO : „Pojďte žabky honem sem, začíná nám nový den. Veselá je naše školka, to ví kluk i každá holka.“
U nás v „ŽABIČKOVÉ TŘÍDĚ“ máme rádi pohodu a veselou náladu. Rádi si společně vytváříme hezké, barevné prostředí okolo sebe, aby nám v něm bylo dobře a mohli si každý den hrát, povídat, tvořit a poznávat.
Nakreslili jsme si „Pravidla soužití“, která se snažíme dodržovat – máme se rádi, pomáháme mladším kamarádům, dodržujeme čistotu okolo sebe, umíme zdravit, děkovat... Také si dokážeme vzájemně sdělovat svoje zážitky, podporovat se, vyslechnout a poradit si a nebo, chcete-li, trochu se učíme a trochu přemýšlíme a každý den trochu malujeme a kreslíme, zpíváme a tancujeme, hrajeme a pracujeme. Zkrátka snažíme se žít vyrovnaně jako správné „ŽABIČKY A ŽABÁČCI“.
Jsme veselé žabičky, máme chytré hlavičky. Do školky se těšíme, vždy se něco dozvíme. Kamarádům pomáháme, protože se rády máme.
8
1. 5 Provoz školy Provozní doba MŠ Slavíčkova 1 je zřízena jako zařízení s celodenním provozem, provoz zahajuje v 6:30 hodin a končí v 16:30. Dvě třídy v prvním poschodí jsou vyčleněny pro děti alergické a zdravotně oslabené, třídy v přízemí navštěvují děti bez zdravotního oslabení.
Děti mohou přicházet do MŠ podle možností rodičů, nejpozději však do 8:45, kdy se škola uzamyká. Příchod i odchod dětí v jinou než stanovenou dobu je možný po předchozí domluvě s paní učitelkou na třídě.V době oběda nedoporučujeme vyzvedávat děti dříve. Dbáme i na správné stravovací návyky a chceme dětem dopřát dostatek času ke klidnému obědu.
Provoz tříd Zajíčků a Veverek
Ranní scházení
Rozcházení po obědě Odpolední rozcházení
Sudý týden 6:30 – 7:30 třída Veverek od 7:30 se děti schází ve svých třídách 12:30 – 13:00
Lichý týden 6:30 – 7:45 třída Veverek od 7:45 se děti schází ve svých třídách 12:30 – 13:00
14:45 – 15:30 ve svých třídách
14:45 – 15:45 ve svých třídách
v 15:30 děti ze třídy Zajíčků přechází k Veverkám 15:30 – 16:30 rozcházení dětí ve třídě Veverek
v 15:45 děti ze třídy Veverek přechází k Zajíčkům 15:45 – 16:30 rozcházení dětí ve třídě Zajíčků
Provoz tříd Ježečků a Žabiček
Ranní scházení
Rozcházení po obědě Odpolední rozcházení
Sudý týden 6:30 – 7:00 ve třídě Ježečků od 7:00 se děti schází ve svých třídách 12:20 – 12-50
Lichý týden
14:45 – 15:45 ve svých třídách v 15:45 děti ze třídy Žabiček přechází k Ježečkům 16:00 – 16:30 rozcházení dětí ve třídě Veverek
9
16:00 – 16:30 rozcházení dětí ve třídě Zajíčků
2. Neformální kurikulum 2. 1 Podmínky předškolního vzdělávání
Věcné podmínky Škola se nachází v Brně, v sídlišti Lesná, které je považováno za jedno z nejčistších míst ve městě. Budova je jednoposchoďová, panelová ze 70. let. V přízemí se nacházejí dvě třídy pro děti bez zdravotního oslabení, školní kuchyně, kancelář ředitelky, kancelář vedoucí stravování, malá sborovna pro učitelky a hygienické zázemí. V prvním poschodí jsou dvě třídy pro děti alergické a zdravotně oslabené, velká tělocvična, pracovna dětské zdravotní sestry, sborovna pro učitelky, místnost pro provozní zaměstnankyně, knihovna, sklad didaktických pomůcek a hygienické zázemí. Třídy jsou prostorné, světlé. V jedné části jsou stolečky, kde se děti mohou věnovat didaktickým hrám, výtvarným činnostem, zadní část je třídy je vybavená jako herna, kde děti odpoledne odpočívají. V herně i ve třídě mají děti k dispozici hrací koutky. Většina hraček k rozvoji jemné motoriky (lego, cheva, atd.) je umístěna v průhledných krabicích tak, aby si je děti mohly dle svého zájmu vybírat. Všechny hračky jsou dětem dostupné a mají ve třídě své místo. Učitelky je průběžně kontrolují a doplňují.
Nábytek zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí. 100 – 112,5 cm…. 26 cm výška židle, 46 cm výška stolu 112,5 – 127.5 cm ….30 cm výška židle, 52 cm výška stolu
Tělocvična Nadstandardní tělocvična je vybavena lezeckou stěnou, ribstoly, košem na košíkovou, trampolínou, balanční houpačkou, balančním válcem, dřevěnou překlápěčkou, prolézacími tunely, rozkládací a variabilní žebříkovou sestavou, šlapadly, dřevěným skateboardem, bazénkem s malými míčky, boxovacím panákem, padáky, chůdami, sestavou tvrzených molitanových bloků různých tvarů, provazovým žebříkem, lanem – nářadí a náčiní každým rokem dokupujeme. Pro cvičení jemné motoriky slouží panel všedních dovedností.
10
Školní zahrada Součástí areálu mateřské školy je velká zahrada s umělým svahem, rozsáhlým travnatým porostem, dlážděným hřištěm, spoustou vzrostlých stromů, keřů a malou květinovou skalkou. V různých částech jsou rozmístěna čtyři krytá pískoviště. Vybavení doplňuje několik větších dřevěných průlezek a staveb. Osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky se řídí Provozním řádem školy.
Životospráva Zaměřujeme se na zdravý životní styl, vedeme děti k úctě ke zdraví, ke správným návykům ochraňující zdraví a správnému stravování. O děti se zdravotním oslabením a alergiemi se kromě učitelek stará i zdravotní sestra, která podává dětem naordinované léky a aplikuje fyzikální terapii a dechová cvičení.
Stravování Zajišťuje školní jídelna při MŠ. Organizace a rozsah stravování v MŠ se řídí Provozním řádem Školní jídelny v souladu s platnými právními předpisy. Každá den mají děti čerstvou zeleninu a ovoce, jeden den v týdnu je do jídelníčku zařazováno bezmasé jídlo, dále luštěniny, ryba a jedenkrát týdně sladké pokrm. Při svačince se děti obsluhují samy,
učitelky dětem
pomáhají. Oběd vydávají kuchařky.
Děti nejsou do jídla nuceny, respektujeme po domluvě s rodiči stravovací zvyklosti dětí.
Pitný režim Po celý den je zajištěn pitný režim. Druh používaných nápojů k jídlům. Čaj, voda, vitaminové nápoje, šťávy, džusy, mléko a mléčné nápoje. Během dne se děti obsluhují dle potřeby samy, k dispozici mají čaj a vodu. Čaj je ve várnici, voda v konvicích ze speciálního nerozbitného materiálu nepojímajícího pachy.
Pobyt venku Děti pobývají na školní zahrada nebo poznávají okolí školy při vycházkách. Na školní zahradě se děti věnují spontánním, pohybovým hrám sezónním hrám. Během školního roku budou probíhat výlety s rodiči (lyžařský zájezd). Časový harmonogram pobytu venku viz. Náš den v MŠ. 11
Psychosociální podmínky Sociální klíma Je vytvářeno na základě vzájemné důvěry a spolupráce všech zaměstnanců školy. Za velmi důležitou považujeme pohodu prostředí, vzájemnou empatii a komunikaci s dětmi. Velmi přínosné je zařazování komunitních kruhů, kde mají děti prostor pro vyjádření, diskusi a se učí i naslouchat. Také s dětmi vytváříme pravidla vzájemného soužití, která máme v každé třídě viditelně vystavena.
Pravidla soužití pro dospělé -
Nasloucháme ušima, očima, srdcem
-
Respektujeme názor druhého
-
Říkáme pravdu tak, aby neublížila
-
Neshazujeme druhého
-
Máme úctu jeden k druhému
Pravidla soužití v našich třídách pro děti -
pijeme po celý den,
-
co je správně, co je špatně,
-
máme se rádi, jsme kamarádi
-
zdravíme se a děkujeme,
-
pomáháme si,
-
chceme být zdraví,
-
povídáme si s kamarády (komunitní kruh),
-
jsme malí pořádníčci
Učitelky si pravidla s dětmi výtvarně ztvární a vystaví si je ve třídě. Podrobnější popis pravidel budou mít k dispozici i rodiče v šatně.
Organizace Denní program je proměnlivý a variabilní dle aktuálních podmínek školy, sleduje vytvoření většího prostoru pro spontánní činnosti a přirozenou aktivitu dětí.
12
„Náš den v MŠ“ – denní program tříd pro alergické děti 6:30 – 7:30/7:45 scházení dětí ve třídě Veverek, volné hry, individuální práce, ranní filtr v pracovně zdravotní sestry (sudý / lichý) 7:30/7:45 – 8:45 scházení dětí ve svých třídách, hrové činnosti a pohybové aktivity, výtvarné aktivity, námětové hry, volné aktivity dětí dle jejich výběru hygiena, svačina, (děti svačí dle potřeby) 8:30 – 9:00 spontánní i řízené, skupinové a individuální aktivity a hry s dětmi, 9:00 – 9:30 komunitní kruh, v tělocvičně pohybové, relaxační cvičení příprava na pobyt venku, úklid třídy, hygiena 9:30 – 9:45 pobyt venku, pohybové aktivity dětí 9:45– 11:45 příprava na oběd, hygiena 11:45 – 12:00 oběd, rozcházení dětí po obědě, příprava na odpočinek 12:00 – 13:00 odpolední odpočinek, postupné vstávání dětí, hygiena, individuální práce 13:00 – 14:30 s předškoláky, klidové činnosti, úklid lůžkovin hygiena, odpolední svačina 14:15 – 14:45 volné hry děti, individuální práce s učitelkou, odpolední pobyt na školní 14:30 – zahradě, postupné odcházení dětí 15:30/15:45 spojení tříd, sudý týden se děti rozchází ve třídě Veverek, lichý ve třídě 15:30/15:45 – Zajíčků 16:30
„Náš den v MŠ“ – denní program tříd pro děti bez oslabení 6:30 – 7:00 7:00 – 8:45 8:20 – 8:50 8:50 - 9:20 9:20 – 9:35 9:35 – 11:35 11:35 – 11:50 11:50 – 12:50 12:50 – 14:20 14:15 – 14:45 14:20 – 16:00 15:45 16:00 – 16:30
scházení dětí ve třídě Ježečků, volné hry, individuální práce scházení dětí ve svých třídách, hrové činnosti a pohybové aktivity, výtvarné, námětové hry, volné aktivity dětí dle jejich výběru hygiena, svačina, (děti svačí dle potřeby) spontánní i řízené, skupinové a individuální aktivity a hry s dětmi, komunitní kruh, v tělocvičně pohybové, relaxační cvičení příprava na pobyt venku, úklid třídy pobyt venku, pohybové aktivity dětí příprava na oběd, hygiena oběd, rozcházení dětí po obědě, příprava na odpočinek odpolední odpočinek, postupné vstávání dětí, hygiena, individuální práce s předškoláky, klidové činnosti, úklid lůžkovin hygiena, odpolední svačina volné hry děti, individuální práce s učitelkou, odpolední pobyt na školní zahradě, postupné odcházení dětí děti ze třídy Žabiček přechází k Ježečkům spojení tříd, děti odchází sudý týden do třídy Veverek, lichý týden do třídy Zajíčků, odkud se rozchází
13
Řízení mateřské školy Statutárním orgánem mateřské školy je ředitelka. Ta spolupracuje se všemi zaměstnanci, rodiči, zřizovatelem, dalšími orgány státní správy a samosprávy a partnery školy. Řízení mateřské školy se blíže věnuje Organizační řád školy.
Personální a pedagogické zajištění Všichni pracovníci mají požadované vzdělání, dále se průběžně vzdělávají (kurzy, samostudium). Ředitelka školy podporuje mezi pracovníky komunikaci a spolupráci. Informace si pracovníci předávají převážně osobně nebo oběhovým sešitem. Režim dne je plánován v zájmu dětí a jejich potřeb. Mateřská škola spolupracuje s PPP Kohoutova. Personálnímu řízení se blíže věnuje Organizační řád školy.
Spoluúčast rodičů Během školního roku zveme rodiče na různé akce, pracovní dílničky či vystoupení dětí. Od školního roku 2011/2012 nabídneme rodičům domácí tvoření rodičů s dětmi. Rodiče s dětmi budou v domácím prostředí vytvářet nejrůznější výrobky a výtvory. Učitelky poskytnou rodičům pro domácí tvoření náměty vycházející z témat, která v daném období s dětmi probírají. Tímto chceme podporovat aktivní spolupráci mezi rodinou a školou, dětmi a rodiči. Výslednými výrobky zpříjemníme prostředí školy.
Program akcí je variabilní, dle aktuální situace jej můžeme pozměňovat. Rodiče jsou o akcích dostatečně dopředu informováni. Během školního roku zveme rodiče na následující akce:
14
Plán spolupráce s rodiči Schůzka rodičů nově přijatých dětí Členská schůze rodičů Podzimní dílničky Brigáda na zahradě Program pro děti s lampiony Společné Vánoční setkání Beseda s učitelkou 1. třídy ZŠ Sobotní lyžařský zájezd s rodiči Zimní pracovní dílničky Jarní brigáda na zahradě Velikonoční pracovní dílničky Svátek maminek Sobotní výlet dle volby rodičů Rozloučení s předškoláky Schůzky Klubu rodičů Edukativně - stimulační skupiny
srpen
V MŠ třída ž Žabiček
září říjen říjen listopad prosinec leden únor
V MŠ V jednotlivých třídách Na školní zahradě Školní zahrada V jednotlivých třídách V MŠ/ZŠ
únor duben duben květen květen
V jednotlivých třídách Na školní zahradě V jednotlivých třídách Vystoupení dětí pro maminky
červen září, únor, dále dle potřeby 2. polovina školního roku
V MŠ, na školní zahradě zástupci Klubu rodičů v MŠ intenzivní příprava na školu, vedou vyškolené učitelky
Domácí tvoření rodičů a děti Během školního roku Naše nabídka rodičům. Nabízíme možnost půjčování knih z naší velké školní knihovny. Dětskou literaturu, ale i knihy s odbornou pedagogickou tématikou. Zájemci se mohou přihlásit u paní učitelky Renaty Brožkové ve 2. třídě - Veverky, která s nimi domluví termín a ráda poradí i s výběrem knih.
2. 2 Dlouhodobé záměry rozvoje Formulace dlouhodobých záměrů rozvoje vychází z Podmínek předškolního vzdělávání. Podrobněji jsou rozpracovány ve Vizi školy v horizontu čtyř let, kterou průběžně vyhodnocujeme. Věcné podmínky: -
neustále připravovat pro děti podnětné prostředí, vybavené funkčním a estetickým nábytkem
-
vybavit a doplňovat zahradu o nové prvky (záhony, květinová zahrádka, ovocné stromy)
-
zabezpečit stavbu nového plotu na školní zahradě
-
vytvořit vhodné materiálně-technické zázemí pro zaměstnance (PC pro učitelky z dolních tříd)
-
dle potřeby obměňovat hračky ve třídě
-
průběžně doplňovat třídy didaktickými pomůckami
-
dbát na čistotu a upravenost školy i jejího okolí 15
Životospráva: -
dodržovat pitný režim,
-
motivovat děti k vyšší spotřebě tekutin
-
vést děti ke správným stravovacím návykům
-
dále rozšiřovat nabídku ovoce a zeleniny
-
vést děti k pohybu ale i odpočinku
-
seznamovat děti s riziky úrazů, nemocí
-
vést děti k ochraně svého zdraví a soukromí
-
dopřát dětem spontánní pohyb, zpřístupnit jim náčiní a nářadí
-
doplňovat materiálně-technické vybavení školy
-
častěji zařazovat tělovýchovné aktivity do režimu dne Psychosociální podmínky:
-
vytvořit dětem podmínky pro pozvolnou adaptaci
-
vytvářet pozitivní klima uvnitř školy
-
dodržování pravidel slušného chování
-
vést děti ke vzájemné pomoci, spolupráci, toleranci, empatii
-
volit aktivity s ohledem na věkové a individuální zvláštnosti dětí
-
využívat přirozený zájem dětí, hledat nové formy a metody při práci s nimi
-
upřednostňovat prožitkové, kooperativní, situační učení, tvořivou dramatiku
Organizace: -
dopřát dětem spontánní pohyb, zpřístupnit jim náčiní a nářadí
-
doplňovat materiálně-technické vybavení školy
-
zavádět relaxační chvilky pro děti během dne
-
řád dne je vždy sestavovat s ohledem na potřeby dětí
-
zabezpečit dětem dostatek času pro spontánní hru ve spolupráci s rodinou – projednávat včasný příchod do mateřské školy
-
seznamovat rodiče s režimem školy, doporučit jeho dodržování
Řízení mateřské školy: -
zapojovat všechny pedagogické pracovníky do tvorby, realizace a evaluace ŠVP, TVP
-
získávat a vyhodnocovat informace z kontrolních činností, v případě zjištění nedostatků sjednat ihned nápravu a přijmout opatření
-
být empatický a příkladem pro ostatní 16
-
vést zaměstnance ke spolupráci a komunikaci
-
efektivně motivovat zaměstnance
-
důsledně dodržovat stanovená pravidla
-
brát na vědomí názory zaměstnanců a operativně je s nimi projednávat
Personální a pedagogické zajištění: -
zvyšování kvalifikace (další vzdělávání pedagogů)
-
podporování spolupráce mezi zaměstnanci – vzájemné hospitace, výměna zkušeností, materiálů
-
podporování spolupráce mezi zaměstnanci a vedením školy, otevřená komunikace
-
podporování spolupráce mezi zaměstnanci a rodiči
-
být vždy vzorem pro děti
Spoluúčast rodičů: -
posilovat spolupráci mezi rodiči a školou
-
zpřístupnit školu rodičům
-
vytvářet prostor pro komunikaci a důvěru
-
umožnit rodičům spolurozhodovat o dění ve škole
-
konzultovat vzdělávací záměry a individuální pokroky dětí
-
pořádat konzultační hodiny, schůzky, zvát na ně odborníky (logopedy, PPP, apod.)
-
zprostředkovat komunikaci mezi rodinou a odborníky
-
vyhledávat mezi rodiči potenciální sponzory školy
2. 3 Naše aktivity a oslavy Během školního roku realizujeme zpravidla následující akce. Program akcí je variabilní, dle aktuální situace jej můžeme pozměňovat.
17
Akce během školního roku Schůzka rodičů nově přijatých dětí Členská schůze rodičů Podzimní dílničky Brigáda na zahradě Drakiáda Program pro děti s lampiony Mikulášská besídka Společné Vánoční setkání Beseda s učitelkou 1. třídy ZŠ Sobotní lyžařský zájezd s rodiči Masopustní karneval Zimní pracovní dílničky Poznáváme Brno Vynášení Smrtky Čarodějnický rej Jarní brigáda na zahradě Velikonoční pracovní dílničky Svátek maminek Sobotní výlet dle volby rodičů Týden dětských radovánek Rozloučení s předškoláky Schůzky Klubu rodičů Plavání Solná jeskyně
srpen září říjen říjen listopad listopad prosinec prosinec leden únor únor únor jaro březen duben duben duben květen květen červen červen září, únor, dále dle potřeby Během školního roku Během školního roku
V MŠ V MŠ V jednotlivých třídách Na školní zahradě Na školní zahradě Školní zahrada V jednotlivých třídách V jednotlivých třídách V ZŠ/MŠ V MŠ V jednotlivých třídách Poznávací vycházky, dílničky Procházka k řece Svratce Na školní zahradě Na školní zahradě V jednotlivých třídách V jednotlivých třídách V MŠ V MŠ V MŠ v bazénu ZŠ Milénova – vede zkušená lektorka ZŠ Solná jeskyně Filia
Flétna
Během školního v MŠ, seznamování s hrou – vedou roku vyškolené učitelky MŠ
Jezírko
Během školního roku
Ekocentrum Lipka, Soběšice
Cvičení na balónech s hudbou
Během školního roku
v MŠ, vede vyškolená učitelka
Edukativně - stimulační skupiny
2. polovina školního roku
v MŠ intenzivní příprava na školu, vedou vyškolené učitelky
Lidové tradice a tvořivost
Během školního roku
v MŠ, vedou učitelky ve třídách během školního roku v MŠ
Kroužky AJ, pohybová průprava a pohybové hry, taneční pohybový kroužek
Během školního roku
dle zájmu rodičů
18
3. Filosofie školního vzdělávacího programu a jeho východiska Každé dítě má právo prožít smysluplný život ve zdraví a ve společnosti uplatňující demokratické principy. V naší mateřské škole chceme, aby se rozvíjelo podle svých možností co nejpřirozeněji po stránce tělesné, psychické, sociální i duchovní. Proto směřujeme k tomu, aby si dítě během předškolního vzdělávání vytvořilo kvalitní základy pro celý život. Náš Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) “ Co nás baví? Hrát si, poznávat a být zdraví…“ vychází z Kurikula podpory zdraví v mateřské škole a Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Tyto dva dokumenty jsme spojili tak, aby co nejvíce korespondovaly s hlavním záměrem ŠVP, aby respektovaly přirozené potřeby a individuální možnosti dětí, položily základy celoživotního učení. Hlavní záměr ŠVP Hlavním záměrem ŠVP je podpora zdraví, zdravého životního stylu a vedení k zodpovědnosti a úctě ke svému zdraví a ke svému životu. Snažíme se děti vést k tomu, aby si uvědomily, že zdraví nás i našeho okolí není samozřejmostí a musíme se jej naučit chránit pro svůj budoucí život. Proto při naší každodenní práci s dětmi směřujeme k tomu, aby si děti během předškolního vzdělávání osvojily potřebné postoje a praktické dovednosti, které jim toto umožní. Také se zaměřujeme na podporu komunikace a spolupráce za harmonického rozvoje celé osobnosti dítěte předškolního věku.
3. 1 Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole Holistický přístup Holismus jako filosofický směr vychází z latinského slova „holon“ neboli celek. Celek ovlivňuje podobu a funkčnost všech svých částí. Má starší tradici než interakční přístup. Podle holistického pojetí vychází zdraví z celistvé struktury lidské bytosti a jejího prostředí. Spojením těchto dvou přístupů vzniklo holisticko-interakční pojetí. To umožnilo vznik nové oblasti – prevence zdraví.
K naplnění hlavního záměru ŠVP uplatňujeme dva základní principy Kurikula podpory zdraví v mateřské škole (dále jen Kurikulum), na jejichž filosofii stavíme podstatu předškolního vzdělávaní naší mateřské školy.
19
1. Princip Respekt k přirozeným lidským potřebám jednotlivce považujeme za nejdůležitější postoj, který škola podporující zdraví kultivuje jak u dětí, tak u učitelů a rodičů a který promítá do tvorby odpovídajících podmínek své vzdělávací činnosti. Tento postoj je pro ni klíčem k uskutečňování obecnějšího postoje – úcty k člověku, lidským společenstvím a přírodě na naší planetě. Kurikulum považuje tento postoj za nejdůležitější pro utváření obecnějšího postoje – úcty k člověku, lidskému společenství, přírodě i naší planetě.
Pokud respektujeme přirozené potřeby dětí, musíme vědět co to „potřeba“ je a jednotlivé oblasti potřeb dobře znát. „Potřeba je nárokem jednotlivce vůči prostředí. Potřebou je člověk motivován. Potřeby nám pomáhají udržet základní funkce a žít plnohodnotný život. Neuspokojování potřeb (nebo některé potřeby) vede k omezení nebo narušení výměny hodnot – jakýchkoli – což má za následek negativní citový prožitek, kterému říkáme frustrace.“(Havlínová, 2000) Pokud tato frustrace trvá delší dobu, může vést k deprivaci, ta se projevuje fyzickým neprospíváním jedince, motorickou neobratností, citovou a intelektovou nevyspělostí, nerovnoměrným vývojem, poruchami chování a pozornosti, agresivitou, apatií. (Průcha, Walterová, Mareš 1998) Z uvedeného vyplývá, jak jsou potřeby a jejich správné uspokojování nepostradatelné pro harmonický vývoj jedince.
Pro naši práci vycházíme z členění základních potřeb dítěte podle psychologa Dunovského:
a) Základní biologické potřeby - zajištění kvalitní výživy - uspokojování hygienických potřeb - dostatek tepla - ochrana před škodlivými vlivy životního prostředí - vytváření podnětného prostředí
b) Základní psychické potřeby (úzce souvisí se sociálními) -
Potřeba náležitého přívodu podnětů (stimulace) Předškolní pedagog připravuje dítěti přiměřeně podnětné prostředí, ve kterém bude mít dítě prostor pro přirozenou zvídavost. 20
-
Potřeba smysluplnosti světa Proto, aby dítě dokázalo porozumět okolnímu světu, musí mu pedagog dát smysl a řád. Prostředí a chod mateřské školy by dětem mělo poskytovat pocit bezpečí, také by měly být schopné se v něm orientovat.
-
Potřeba jistoty Tato potřeba je uspokojována zejména prostřednictvím citových vztahů. Do nástupu dítěte k předškolnímu vzdělávání plnila tuto funkci hlavně rodina. Předškolní období je pro dítě a budování vztahů s okolním světem velice důležité. Pedagog musí k dítěti přistupovat individuálně, poskytovat mu a podporu, náklonnost, zájem.
-
Vědomí vlastní identity Předškolní pedagog vytváří dítěti takové podmínky, ve kterých se může realizovat a prožít úspěch. Není však na škodu, když dítě v určitých situacích selže a musí hledat jinou cestu k dosažení cíle.
-
Potřeba otevřené budoucnosti I dítě potřebuje životní perspektivu, stanovuje si, čeho chce dosáhnout (např. zavázat tkaničky, naučit se jezdit na kole). Pedagog dítěti vytváří vhodné situace, ve kterých získává nové vědomosti, dovednosti a již získané si ukotvuje.
c) Základní sociální potřeby Socializace jedince začíná jeho narozením a provází cel jeho další život. V období předškolního věku má ale významný vliv na celkový rozvoj dítěte. Bez sociálních podnětů může být celkový vývoj dítěte značně ohrožen. Mezi nejvýznamnější sociální potřeby patří potřeba lásky a bezpečí, potřeba někam patřit, sociálního kontaktu/komunikace.
d) Základní vývojové potřeby Vývojové potřeby vedou jedince k vyhledávání nových a doposud nezvládnutých činností, kterými se dál rozvíjí a které vedou k posunu v jeho vývojové úrovni. (Dunovský, 1999)
21
2. princip Rozvíjení komunikace a spolupráce V mateřské škole jsou vytvářeny takové podmínky, které podporují a podněcují komunikaci všech lidí, které mateřská škola sdružuje. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole zdůrazňuje fakt, že bez komunikace plně nefunguje učení a spolupráce. Smyslem komunikace je něco sdělit, vyměňovat své myšlenky, postoje, city, vzájemně se dorozumět. Základem pro spolupráci je dobře fungující komunikace, proto jsou tyto dvě složky principu neoddělitelné. Komunikace nemusí vždy znamenat spolupráci, ale spolupráce však předpokládá komunikaci. Výsledkem komunikace a spolupráce je nový celek. Ten může vniknout pouze tehdy, jsou-li jedinci odhodláni společně něčeho dosáhnout. I v mateřské škole je tato snaha běžná, stavba vesmírné lodě nebo několikadenní námětová hra je onen kýžený výsledek a cíl, ze kterého mají děti radost. Nejde jen o pouhý souhrn nějakých úkonů nebo součástek, vše se rodí spontánně a se smyslem. Toto všechno je umožněno: - rozvíjejícími se jazykovými dovednostmi dětí, - eidetickými představami typickými pro předškolní věk, které napomáhají gestikulaci, - mimice a pohybovému vyjadřování, - rozvíjející se schopností decentrace a získáváním zkušeností z jednání lidí kolem, které ovlivňují schopnost komunikovat činem. (Havlínová, 2000)
Cíle principu: - rozvíjení řeči, dialogu, schopnosti porozumět, dorozumět se; - hledání a nalézání vztahů, prožitek ze sounáležitosti, vyrovnání se s případným neúspěchem v navazování vztahů, zklamání nad nečekaným jednáním kamaráda nebo dospělého; - seznámení s výsledky lidského poznávání; - poznání sebe samého, světa kolem sebe.
Funkce principu Princip má v Kurikulu dvě funkce. 1. Je cílem výchovně-vzdělávací práce. Lidé mají vrozenou potřebu komunikovat a spolupracovat, ale bez účinné výchovy je rozvoj ohrožen nebo znemožněn (manipulace s druhými, ponižování, nezájem o kontakt). 22
2. Je prostředkem účinného, integrovaného poznávání světa a vytváření postojů, kompetencí. Společenský vývoj ovlivnil to, že si lidé více uvědomují význam spolupráce. Bez
týmové
práce
by
se
jedinec
ve
složitém
pracovním
procesu
hůř
uplatnil.
To utvrzuje i fakt, že demokracie předpokládá společnou komunikaci a spolupráci občanů pro dobře fungující systém. (Havlínová, 2000)
Role pedagogů je stěžejní: „Probíhá-li komunikace odpovídajícím způsobem, ze strany pedagogů na profesionální úrovni, přispívá k atmosféře pohody, usnadňuje řešení problémů a překonávání překážek, je prevencí konfliktů a sociálně-patologických jevů.“ (Havlínová, 2000) Druhy komunikace Verbální komunikace Řeč je nejčastějším prostředkem sociální komunikace. Verbální komunikace má dvě formy, psanou a mluvenou řeč, základem mluvené řeči je foném, psané grafém. V přímém kontaktu mezi lidmi je nejčastější mluvená komunikace. U mluvené komunikace lze rozlišit obsahovou a formální stránku řeči. Obsahová je samotné sdělení, informace, které pro nás mají hodnotu. Formální stránkou řeči je způsob, forma, jak je sdělení předáváno. Asi největší výhodou mluvené komunikace je rychlost, přímý kontakt s druhou osobou, možnost pozorování jeho reakcí.
Neverbální komunikace / nonverbální Jedná se o celý komplex mimoslovních signálů, které vědomě i nevědomě vysíláme celým tělem. Nonverbální komunikací dáváme najevo své pocity, rozpoložení, zájem o kontakt, také zlost, a to přesto, že se verbálně vyjadřujeme opačně. Neverbální komunikací se také snažíme záměrně ovlivnit postoj partnera, vytvořit dojem na druhého a také řídíme průběh kontaktu. Řeč těla je daleko upřímnější než slova. Antropolog Albert Mahrabian uvádí, že pouze 7 % informací získáváme pomocí verbální komunikace, 38 % z tónu a barvy hlasu a 55 % z řeči lidského těla.
Neverbální komunikace zahrnuje: -
výraz obličeje (mimika),
-
pohledy očí,
-
pohyby těla (kinezika),
-
postoj těla (posturologie),
-
gesta (gestika),
-
dotyky (haptika), 23
-
přiblížení, oddálení těla (proxemika),
-
úprava zevnějšku,
-
formální stránka řeči.
Komunikace činem Svým chováním a jednáním dáváme najevo své postoje, hodnoty i vlastnosti. Patří k našemu každodennímu životu, je důležitou složkou sociální komunikace a je často opomíjená a málo výzkumně prozkoumaná. Naše činy prozrazují aktuální psychické naladění, vztah k osobě či věci, se kterou přicházíme do kontaktu. (Nelešovská, 2005) Předškolní pedagog musí mít na paměti, že děti ovlivňuje po celou dobu, kterou tráví v jejich společnosti. Za každých okolností je pro děti vzorem.
3. 2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVPPV) vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku, stanovuje vzdělanostní základ nebo také rámec, na který navazuje povinné vzdělávání a následující vzdělávací etapy. RVP PV je také závazným dokumentem pro zřizovatele, odborné a sociální partnery. RVP PV definuje kvalitu předškolního vzdělávání, stanovuje požadavky, které zajišťují srovnatelnou kvalitu předškolního vzdělávání pro všechny děti, vytváří rozmanitou vzdělávací nabídku.
Specifika předškolního vzdělávání „Předškolní vzdělávání se maximálně přizpůsobuje vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny a dbá, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání dětí v plné míře respektována.“ (RVP PV, 2004) Vzdělávání by mělo respektovat a individuálně přihlížet k různým potřebám a možnostem dětí. Je tedy nutné, aby pedagog dobře znal individuální možnosti dítěte, aktuální rozvojový stav, konkrétní životní a sociální situaci a tyto poznatky o dítěti pravidelně vyhodnocoval. Jen tak lze dosáhnout toho, aby každé dítě bylo specificky podněcováno a motivováno k vlastnímu vzdělávání způsobem, který mu vyhovuje.
24
Cíle předškolního vzdělávání RVP PV stanovuje cíle předškolního vzdělávání ve čtyřech kategoriích. 1. Cíle rámcové jsou obecné univerzální záměry: -
rozvíjení dítěte, jeho učení a poznávání;
-
osvojení základních hodnot, na nichž je založena naše společnost;
-
získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.
Pokud jsou tyto cíle naplňovány, směřuje vzdělávání k utváření základů klíčových kompetencí. Tyto cíle jsou pro pedagoga univerzální, přirozené, všudypřítomné, což znamená, že nejen při plánovaných aktivitách, ale také při různých činnostech a v různých situacích působí pedagog na dítě svým chováním, jednáním, postoji a ovlivňuje tak naplňování následujících tří cílových oblastí (ať už kladně, nebo záporně).
2. Klíčové kompetence znamenají v současném vzdělávání cílovou kategorii vyjadřovanou v podobě výstupů. Jde o soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro rozvoj jedince. Uplatňují se ve všech etapách a oblastech vzdělávání. V předškolním vzdělávání vytváří naplňování klíčových kompetencí základ pro další vývoj jedince. Úroveň, které je dítě zpravidla schopné na konci předškolního vzdělávání dosáhnout, je zformulována v následujících klíčových kompetencích: -
kompetence k učení;
-
kompetence k řešení problémů;
-
kompetence komunikativní;
-
kompetence sociální a personální;
-
kompetence činnostní a občanské.
(Kompetence jsou dále rozpracovány ve vzdělávacím obsahu RVP PV.)
3. Dílčí cíle vyjadřují konkrétní záměry příslušející k dané vzdělávací oblasti.
4. Dílčí výstupy jsou vědomosti, dovednosti, postoje, hodnoty odpovídající dílčím cílům. Tyto čtyři kategorie tvoří systém vzdělávacích cílů, je vnitřně provázán a jednotlivé složky spolu korespondují.
25
Vzdělávací obsah v RVP PV Obsah představuje hlavní prostředek vzdělávání dítěte v mateřské škole, slouží k naplňování vzdělávacích záměrů a k dosahování vzdělávacích cílů. Obsah je zformulován v podobě „učiva“ (nahrazujeme pojmem vzdělávací nabídka) a očekávaných výstupů. Obsah je kompaktní a vnitřně propojený celek, vzdělávací nabídka „učivo“ je stejně jako očekávané výstupy zformulovaná v podobě konkrétních činností – intelektových či praktických, popř. v podobě příležitostí. Vzdělávací obsah je upořádán do pěti vzdělávacích oblastí – biologická, psychologická, interpersonální, sociálně-kulturní, environmentální. V RVP PV jsou tyto oblasti nazvány: Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět
Každá oblast obsahuje vzájemně propojené kategorie – dílčí cíle, vzdělávací nabídku, očekávané výstupy. Dílčí cíle vyjadřují to, co by pedagog měl u dítěte podporovat a ledovat. Vzdělávací nabídku můžeme vyjádřit jako prostředek vzdělávání. Obsahuje soubor praktických intelektových činností, popř. příležitostí vhodných k naplňování cílů a dosahování výstupů. Dílčím cílům odpovídají očekávané výstupy což jsou poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty, kterých dítě dosahuje během předškolního vzdělávání a směřují k plnění klíčových kompetencí. Naplnění dílčích cílů není pro dítě „povinné“, záleží na individuálních možnostech každého dítěte. Kromě těchto oblastí vymezuje RVP PV vzdělávací nabídku, tedy to, co pedagog dítěti nabízí; jejím prostřednictvím naplňuje dílčí cíle, dále vymezuje možná rizika, která mohou ohrožovat úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga.
3. 3 Metody a formy práce S ohledem na specifika předškolního vzdělávání jsou uplatňovány odpovídající metody a formy práce. Vhodné jsou metody prožitkového, kooperativního učení a metody tvořivé dramatiky, které jsou založeny na vlastních zážitcích dítěte. Tím pádem podporují dětskou zvídavost, radost z učení, zájem o nové poznatky, potřebu objevovat. V předškolním vzdělávání bychom se měli vyvarovat podávání již „hotových poznatků“. Pro děti předškolního věku je takový poznatek příliš abstraktní a nepochopitelný. 26
Prožitkové učení Tento pedagogický styl je v naší mateřské škole nepostradatelný. Je založen na vlastním prožitku a zkušenosti každého dítěte. Tím, že si danou událost dítě samo prožije a nesetkává se s ní pouze zprostředkovaně, si ji lépe zapamatuje a vědomosti déle uchová. Prožitkové učení využívá spontánního poznávání světa. Každý, ať dítě nebo dospělý, se celý život učí z událostí, které ho potkají i ze svých chyb a omylů přirozenými poznávacími mechanismy. Nesporným kladem prožitkového učení je, že poznávání se děje v souladu s dozrávajícím mozkem, intelektem, temperamentem i s úrovní sociální inteligence. Každé dítě prožívá danou situaci individuálně, podle svých možností. Učitelka připravuje podmínky, které takovéto učení umožňují.
Znaky prožitkového učení Pouze tehdy, kdy jsou naplňovány všechny znaky, probíhá prožitkové učení efektivně. Znaky: a. spontaneita, b. objevnost, c. komunikativnost, d. prostor pro aktivitu a tvořivost, e. konkrétní činnosti, manipulace, experimentování a hra, f. celostnost. (Havlínová, 2000)
Pedagogické podmínky pro prožitkové učení Volba pedagogického postupu učitelky vychází od dítěte. Učitelka musí vycházet z potřeb a aktuálního naladění dětí (biologické, psychické, sociální). Na straně druhé musí sledovat vytyčené cíle v kurikulu a nesmí zapomínat ani na své možnosti. Proto při volbě didaktického postupu musí tyto podmínky sladit, aby co nejvíce vyhovoval dítěti a byl přirozený. Vztah učitelky k dítěti je podporující a partnerský, její úlohou je usnadňovat dítěti jeho způsob učení. Realizace prožitkového učení: 1.
získání poznatků o dítěti,
2.
plánování vycházející z konkrétních podmínek školy a třídy,
3.
dosahování rovnováhy mezi řízením činnosti dítěte, nepřímou účastí na spontánní hře dětí
a využívání vzniklých situací.
27
Prvky kooperativní učení Kooperativní učení je založeno na spolupráci, komunikaci mezi dětmi a mezi dětmi a učitelkou. Snažíme se dětem nabízet takové aktivity, při kterých pracují na společním úkolu, řeší určitý problém, vyvíjí společné úsilí k dosažení cíle. Při kooperativním učení není vítěz ani poražený, ale i tak se děti učí nést společnou odpovědnost za dosažení či nedosažení vytyčeného cíle. Děti pracují ve skupinách 2-6 dětí, což jim umožňuje okamžitou zpětnou vazbu od kamaráda ve skupině. Pro děti předškolního věku je taková spolupráce obtížná, děti k ní ale vhodnými cestami vedeme. (Kasíková, 1997)
Situační učení Učitelka vytváří takové situace, které poskytují dětem praktické ukázky životních souvislostí tak, aby se dítě učilo dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje. Lépe tak chápe jejich smysl a dokáže je lépe využít v reálném životě.
Spontánní sociální učení Učitelka i ostatní personál školy musí mít neustále na paměti, že děti se učí nápodobou a přejímáním. Proto by všichni zaměstnanci měly dětem poskytovat vhodné vzory chování.
Tvořivá dramatika/dramatická výchova „Dramatická výchova je učení zkušeností, tj. jednáním, osobním nezprostředkovaným poznáváním sociálních vztahů a dějů, přesahující aktuální reálnou praxi zúčastněného jedince. Je založena na prozkoumávání, poznávání a chápání mezilidských vztahů, situací a vnitřního života lidí, reálných i fantazií vytvořených. Toto prozkoumávání se děje ve fiktivní situaci prostřednictvím hry v roli, dramatického jednání v situaci. Je to proces, který může, ale nemusí vyústit v produkt – představení.“ (Machková, 2007)
Dramatická výchova klade důraz na individuální prožitek a vlastní zkušenost každého jedince, který ovšem musí být pod dobrým vedením. Dramatická výchova podněcuje k tvořivosti, podporuje fantazii a hledá nové odpovědi na otázky, které vždy můžeme řešit několika způsoby. Dramatická výchova může fungovat v takové mateřské škole, kde je celkově příjemné klima, vstřícné, empatické a podnětné sociální prostředí, důležité také jsou společné zažité činnosti – rituály, svátky a tradice, narozeniny dětí.
28
Metody tvořivé dramatiky Námětové hry, které tvoří základ pro další práci (Na obchod, Na maminku a tatínka atd.), dále práci s vlastním tělem, pantomimu, mimoslovní komunikaci, slovní komunikaci, improvizaci, soustředění a uvolnění, skupinové cítění. Používá prózu, poezii, lidové hry a říkadla, hádanky, pracuje s hudbou a rytmem, je také vhodným prostředkem pro realizaci poznávacích projektů ze života (např. návštěva vodárny, nádraží atd.)
Dramatická výchova a předškolní pedagog Pedagog vytváří příjemné klima, má zájem o každé dítě, je přirozenou součástí dětské skupiny, je empatický, přiměřeně tolerantní a uvolněný, otevřený názorům a návrhům dětí. Zvládá techniku řeči, je schopen improvizace, hry v roli, používá neverbální a pohybové vyjádření, musí být schopen reflexe, dále si osvojuje a vzdělává v metodách, technikách a didaktice dramatické výchovy. (Koťátková, 1998) Spontánní a řízené aktivity Spontánní aktivity převažují nad řízenými, dítě se spontánním hrách může věnovat kdykoliv během dne. Ve spontánních hrách dětí se často odráží jejich prožitky, myšlenky, cítění a je tak možné odhalit určitou patologii, proto na spontánní hru klademe velký důraz. Aktivity řízené pedagogem probíhají v malých skupinách či individuálně. Probíhají převážně v ranních hodinách, ale podle aktuální situace může pedagog tyto aktivity zařadit i v průběhu dne. Nabídka aktivit: Skupinové a individuální aktivity, výtvarné aktivity, stolní hry s dětmi, komunitní kruh, práce s obrázky, hudební hry, hry na orffovy nástroje, pohybové a relaxační hry, hry v tělocvičně. Zařazování aktivit vychází především z okamžitého zájmu dětí.
3. 4 Vzdělávání děti se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných V současné době naši mateřskou škol nenavštěvuje žádné dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. V případě potřeby spolupracujeme s rodiči a s PPP Kohoutova. Na základě této spolupráce a doporučení tvoří učitelky individuální vzdělávací program.
29
4. Formální kurikulum Vzhledem k obsáhlosti dokumentu je vypracovaný zvlášť.
30
5. Evaluace Evaluační systém je proces průběžného vyhodnocování vzdělávacích činností, situací i podmínek předškolního vzdělávání, který poskytuje zpětnou vazbu o kvalitě vlastní práce a který využíváme ke zlepšování vzdělávacích procesů, výsledků i podmínek. Je realizován systematicky, dle evaluačního plánu. Mateřská škola se zaměřuje především na evaluaci v oblastech naplňování cílů programu, kvalitu podmínek vzdělávání, způsob zpracování a realizaci obsahu vzdělávání, práci pedagogů a výsledky vzdělávání.
5. 1 Evaluační činnost pedagogů Evaluace školního vzdělávacího programu 1x ročně vyhodnocujeme, co se nám podařilo zvládnout z oblasti podmínek a kompetencí, písemně vypracovávají učitelky, nepedagogická pracovnice se vyjádří k podmínkám a chodu školy. Hodnotíme také hospitační činnosti, spolupráci se zřizovatelem, ZŠ a dalšími institucemi. -
1x za dva roky zpracováváme vlastní hodnocení školy
-
1x za tři roky hodnotíme funkčnost ŠVP a zpracováváme případné úpravy
-
hodnocení Vize školy zpracováváme jednou za 4 roky
Evaluace ročního plánu -
průběžně na pedagogických poradách
-
hodnocení třídy (učitelky)
-
výsledků kontrolní a hospitační činnosti (ředitelka)
-
výroční zpráva (ředitelka), 1x ročně písemnou formou
-
dotazníky pro rodiče (postupně tvořit a zavádět)
Evaluace třídního vzdělávacího programu -
funguje jako zpětná vazba
-
hodnotí obě učitelky denně formou zamyšlení (co se děti naučily, dozvěděly, co se podařilo, co se nepodařilo, na co je důležité se zaměřit, zážitky a pocity dětí)
-
po skončení jednotlivé tématické části následuje písemné zhodnocení
Hodnocení jednotlivých tematických částí podtématu V průběhu realizace tematické části pedagogové provádějí průběžnou diagnostiku a hodnocení. Sledují zpětnou vazbu od dětí a flexibilně na ni reagují. Pokud se situace ve třídě změní, 31
učitelka svoji přípravu přizpůsobí aktuálním podmínkám. Důležité poznatky a informace si značí do diagnostik dětí a do evaluačního archu. Zhodnocení tematické části s dětmi učitelka zařadí do komunitního kruhu. Děti se tak samy podílejí na evaluaci tematických částí a přispívají i k autoevaluaci učitelky. Po ukončení jednotlivých tématických částí si učitelka vypracuje evaluaci do evaluačních archů.
Autoevaluace Jedná se o vlastní hodnocení učitelky, probíhá denně formou zamyšlení, zda zvolené metody, formy a prostředky práce byly pro děti přínosné. Dále probíhá formou hospitací ředitelky a 1x ročně vypracují učitelky písemné sebehodnocení.
Záznamy o dětech (diagnostika) Učitelky průběžně sledují (denně formou pozorování, rozhovorem) a vyhodnocují individuální rozvoj a pokroky každého jednotlivého dítěte, které zapisují pravidelně a systematicky do záznamových archů. Tyto záznamy jsou důvěrné, přístupné pouze pedagogům, popř. rodičům a plní prognostický účel. Obsahují stručný popis adaptace a hodnotící položky z pěti oblastí (dítě a jeho tělo, dítě a jeho psychika, dítě a ten druhý, dítě a společnost, dítě a svět), které jsou vyhodnocovány čtvrtletně. Záznamy jsou doplněny dětskou kresbou lidské postavy (pololetně) a kresbou základních geometrických tvarů (mladší děti nápodobou, předškolní děti dle slovní instrukce). Zaznamenáváme výchozí vývojový stupeň dítěte, popř. navrhneme řešení problémů.. Jednotlivé záznamy evaluačního systému se archivují v mateřské škole, pouze vlastní výtvory si děti odnášejí vždy na konci školního roku domů.
5. 2 Evaluační činnost ředitelky Hospitační činnost Má sloužit jako podpůrný nástroj ke zkvalitnění práce a bude prováděna průběžně dle potřeb mateřské školy, dle hospitačního plánu. Cíle budou stanoveny na základě vnitřních potřeb školy. Bude se opírat o tyto základní body: sběr informací (pozorování, záznam, rozhovor, sebehodnocení, dotazníky), analýza nasbíraných dat (rozbor s učitelkou, sebevyjádření k vlastní práci, ústní zhodnocení, zápis do záznamového archu, přehled osvědčení za uplynulý školní rok), plán kroků do budoucna (doporučení dalších konkrétních postupů v práci, sestavování plánu dalšího vzdělávání, oblastí zaměření, společné stanovení priorit, sebehodnotící archy).
32
Analýza školní a třídní dokumentace, vnitřních norem Čtvrtletně kontrola kvality a úrovně, dokumentace třídy, TVP a jeho hodnocení, pololetně kontrola diagnostiky a individuální práce s dětmi, využívání metodických materiálů, pomůcek a odborné literatury, další vzdělávání pedagogických pracovníků. -
kontrola dodržování rozvrhu hodin, řádu školy, BOZP, PO, pracovního řádu
-
kontrola plnění zadaných dílčích úkolů
Ze závěrů vyvodit důsledky směřující ke zkvalitnění práce učitelky a školy.
Následná kontrola Ověření splněných úkolů, rad, dohodnutých postupů, nápravy nedostatků, zjištěných problémů. Probíhá dle potřeby.
Kontrola na podnět rodičů Ověření objektivnosti stížnosti a možností nápravy, v kladném případě za účelem vyjádření pochvaly a motivaci práce. Probíhá dle potřeby.
Pozorování, rozhovory, konzultace, diskuze Cílem je vhodně motivovat a rozvíjet učitelky i děti, vytvářet zdravé klima ve škole, seznámit se s výsledky činností dětí, sledovat kvalitu práce učitelky. Probíhá dle potřeby.
Kontrola práce provozních zaměstnanců Kontrola výsledků práce zaměstnanců, plnění pracovní náplně, dodržování vnitřních norem, BOZP, PO, hygieny (pololetně a dle potřeby) -
kontrola na podnět rodičů, jiných osob (dle potřeby)
-
kontrola skladby a pestrosti jídelníčku, spotřebního koše, zdravé výživy, výsledků hospodaření, výsledků práce (chutnost, úprava, množství) (čtvrtletně)
-
osobní kontrola, ověření dílčího problému (dle potřeb)
Kontrola čerpání rozpočtu Probíhá pololetně, týká se čerpání rozpočtu, mzdových prostředků, osobních příplatků, návrhů na odměny.
Jiná kontrolní činnost Cílem je zavádět deníky na pravidelné kontroly a stanovovat termíny kontrol (provozní deník v kotelně, deník závad, BOZP, deník evidence spotřebních lhůt u čistících prostředků apod.) 33
PLÁN EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY BRNO, SLAVÍČKOVA 1
Oblast evaluace
PODMÍNKY
PROCESY
Kritéria evaluace
Prostředky /způsoby evaluace
Jak často/kdy
Kdo za evaluaci zodpovídá
kritéria vychází z požadavků RVPPV na Podmínky předškolního vzdělávání
dotazníky
1x ročně
učitelky
vypracování záznamového archu
1x ročně
ředitelka
rozhovor
průběžně
znaky prožitkového učení
hodnocení třídního vzdělávacího programu
2x ročně
učitelky na třídě společně
hodnocení tematických částí
po skončení tem. části
učitelky na třídě společně
každodenní hodnocení práce
denně
každá učitelka
hospitace ředitelky
2 ročně
ředitelka
hospitace učitelek
průběžně
učitelky
diagnostiky dětí
2x ročně
ředitelka
VZDĚLÁVÁNÍ každodenní zařazování komunitního prvky kooperativní učení situační učení dramatika spontánní hry tělovýchovné aktivity atd.
VÝSLEDKY U DĚTÍ
viz diagnostiky dětí IVP
učitelky vyhodnocování IVP
2x ročně
Pozorování/sledování každodenně dětí a jejich individualit
34
učitelky
učitelky ředitelka
Při práci s dětmi máme na paměti, že dítě:
JE: OSOBNOST S INDIVIDUALITAMI MAJÍCÍ SVÉ POTŘEBY A EMOCE POTŘEBUJÍCÍ STANOVENÝ ŘÁD A PRAVIDLA SCHOPNÁ SEBEHODNOCENÍ A OCENĚNÍ DRUHÝCH OCEŇOVANOU ZA SVÉ VĚDOMOSTI, DOVEDNOSTI, SCHOPNOSTI ROZVÍJENÁ KAŽDOU VYKONÁVANOU ČINNOSTÍ VE VŠECH OBLASTECH
35
6. Závěrečná ustanovení 1. Školní vzdělávací program mají k dispozici rodiče v šatnách všech tříd. 2. Všichni zaměstnanci jsou s obsahem ŠVP seznámeni.
Zpracovaly: Ředitelka školy: Ivona Mašínová Koordinátor ŠVP: Mgr. Alena Berčíková kolektiv pedagogických pracovníků Nabývá účinnost dnem: 1.9.2011
V Brně dne: 1.9.2011
………………………………………… Ivona Mašínová - ředitelka školy
36
Seznam použité literatury DUNOVSKÝ, J. Sociální pediatrie: vybrané kapitoly.. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-254-9.
HAVLÍNOVÁ M., a kol., Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. Praha: Portál, 2000. ISBN 8071783838.
KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-167-3.
KOŤÁTKOVÁ, S., Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-756-9.
KOL. AUTORŮ., Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: VÚP, 2004.
MACKOVÁ, S., Dramatická výchova. Brno: JAMU 2004. ISBN 80-85429-93-4
MACHKOVÁ, E., Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: NIPOS, 2007. ISBN 978-80-7068207-4.
MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J., Sociální a pedagogická komunikace. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. ISBN 80-4021854-7.
NELEŠOVSKÁ, A., Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0738-1.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAŘEŠ, J., Pedagogicky slovník. Praha: Portál, 1998, ISBN 80-7178-252-1.
ŠMELOVÁ, E., Mateřská škola – teorie a praxe I. 1. Olomouc: UP, 2004. ISBN 80-7178-308-0.
37
