0-
Koloběh vody
Co dělat?
1-
Kolik váží vzduch
Co dělat?
Varná deska zahřívá vodu v kádince. Voda se vypařuje a stává se plynem, po ochladnutí se sráží a objevuje se ve formě malých kapiček na poklopu a na stěnách kádinky. Proč však poté padá dolů?
Zatlačte na stěnu v horní části trubice. Nechte plovák sestupovat dolů a vystupovat nahoru. Jak je možné, že pro něj neplatí zákony zemské přitažlivosti?
Co si zapamatovat?
Co si zapamatovat?
Kapky deště mají běžný průměr okolo 2 mm. V mraku se nacházejí kapky 100x menší. Právě tyto malé rozměry kapičkám vody umožňují, aby se díky odporu vzduchu a vzestupnému proudění vznášely ve vzduchu. Když se z těchto kapek stanou kapky dostatečně velké, například tím, že se mezi sebou spojí, padají díky působení zemské přitažlivosti k zemi ve formě deště.
Plovák se ve vodě v trubici nachází v rovnovážném stavu. Pokud zatlačíte na pryžovou stěnu trubice, zvýší se tlak vzduchu v trubici, čímž se do plováku dostane více vody. Plovák tedy ztěžkne a klesá. Stejné je to s oblaky v atmosféře, neboť jejich tlak neustále kolísá. Pokud tlak na stěnu trubice poleví, stoupá plovák opět vzhůru.
2-
Nebe nad hlavou
Co dělat?
3-
El Niño! La Niña!
Co dělat?
Pomocí lžičky nasypte malá zrnka na oba povrchy. Jaký pozorujete rozdíl? Proč?
Najděte na globusu tyto dva známé oceánské proudy.
Co si zapamatovat?
Co si zapamatovat?
Stejně jako voda tekoucí po povrchu země se i zrnka pohybují po jednom z povrchů snáze než po druhém.
Teplý proud El Niño (Jezulátko) ohřívá tropický Tichý oceán a ovlivňuje tak klima na celé zemi.
Rostlinný porost brání vodě v rychlém pohybu a v tom, aby se rozlila po okolí. Umožňuje vodě se vsáknout a zmizet v podzemí.
Objevuje se vždy okolo vánoc severozápadně od Chile a Peru. Vyvolává silné klimatické změny doprovázené extrémními výkyvy počasí v tropech a velkými suchy v Austrálii.
V lokalitách bez porostu teče voda velice rychle, což může způsobit náhlé záplavy.
La Niña je studený proud, který byl v Tichém oceánu zaznamenán později.
Stupeň 7!?
4-
5-
A přece se točí!!!
Co dělat?
Co dělat?
Co si zapamatovat?
Co si zapamatovat?
Přístroje pro měření síly větru se nazývají anemometry. Musí být umísťovány v prázdných prostorách, aby nebyly vystaveny turbulencím.
Zemská rotace ovlivňuje dráhu všech tekutin a plynů (ostatně i předmětů), které se pohybují od rovníku k pólům. Na severní polokouli se stáčejí doprava a na jižní polokouli doleva.
Tento přístroj měří sílu větru. Pokuste se fouknout „silou 7“!
Beaufortova stupnice
Stupeň 0 1
Rychlost km/h 0 1 až 5
2
6 až 11
3
12 až 19
4 5
20 až 29 30 až 38
6 7
39 až 49 50 až 61
8 9 10 11 12
62 až 74 75 až 88 89 až 102 103 až 119 více než 120
Název Bezvětří Vánek
Vlastnosti Kouř stoupá svisle, moře zrcadlově hladké Kouř nestoupá zcela svisle, Moře mírně zčeřené. Slabý vítr Listí šelestí, Korouhve se pohybují. Mírný vítr Listí a větvičky v pohybu. Vítr napíná prapory. Dosti čerstvý vítr Vítr zvedá prach a papíry. Čerstvý vítr Keře se pohybují. Pěnové vrcholky na vlnách. Silný vítr Větve a telegrafní dráty se pohybují. Prudký vítr Stromy se naklánějí, Chůze se stává obtížnou. Bouřlivý vítr Větve se lámou. Vichřice Vítr strhává komíny a tašky. Silná vichřice Vítr vyvrací stromy a ničí domy. Mohutná vichřice Značné škody Orkán Rozsáhlé škody.
Roztočte glóbus a pozorujte, co se děje s tekutinou, kterou obsahuje.
Tato je pojmenována podle francouzského matematika Coriolise, který zpracoval její teorii, a vysvětluje atmosférický oběh větrů a systémů oblačnosti v oblastech vysokého tlaku.
6-
Oko cyklónu!
Co dělat?
Otáčejte pomalu čepem tak, aby se voda v trubici otáčela čím dál rychleji.
7-
Blesky na nebi
Co dělat?
Roztočte hnací řemen, čímž vyvoláte elektrické výboje procházející mezi oběma koulemi.
Co si zapamatovat? Co si zapamatovat? V atmosféře vznikají mohutné vzdušné víry mezi bouřkovými mraky a zemí (tornáda), případně nad jezery a oceány (smrště). Teplo pevniny či moře a rotace v atmosféře způsobují silný vzestupný proud vzduchu, tvaru zřetelně viditelného sloupce, který zdvihá do výšky prach, vodu a vodní páry obsažené v okolním vzduchu. Tyto páry se na jejich cestě vzhůru ochlazují a sráží.
Tření řemene vyvolává zvýšení záporného elektrického náboje na povrchu velké koule. Druhá koule je spojena s kostrou přístroje. Pokud se protikladné elektrické náboje zvýší, stejně jako se to děje v oblacích nebo mezi oblaky a zemí, nemůže již izolační vrstva vzduchu zabránit jejich propojení. Vzniká blesk, vzduch se roztahuje a ozve se hrom.
8-
Meteorologická stanice
9-
Jaké bude zítra počasí?
Co dělat?
Co dělat?
Co si zapamatovat?
Co si zapamatovat?
Meteorologická stanice umožňuje měření hodnot nejrůznějších veličin: - teploměr zaznamenává teplotu vzduchu ve stupních Celsia (nebo Fahrenheita), - barometr měří tlak v hektopascalech, - vlhkoměrem se zjišťuje procento vlhkosti vzduchu. Venku nalezneme anemometr, sloužící rovněž jako korouhev, srážkoměr a někdy též jako heliograf, který měří délku denního svitu slunce. Elektronické přístroje umožňují, jak je patrné i zde, shromažďovat tyto údaje a předávat je dál.
Barometr ukazuje atmosférický tlak a umožňuje předpovídat počasí. V roce 1648 dokázal Pascal, že výška sloupce tekutiny v trubici závisí na tlaku vzduchu. Tím i vysvětlil, proč není snadné čerpat vodu ze studny o hloubce větší než 10 metrů.
Jaké přístroje se nacházejí v této meteorologické stanici? Bude zítra pěkně? Bude pršet?
Co ukazuje barometr? Bude brzy pršet?
Pokud během krátkého časového období dojde k silné změně atmosférického tlaku, znamená to příchod změny počasí. Atmosférický tlak klesá s nadmořskou výškou. Barometr tedy může být používán i jako výškoměr.
10-
Chladno v zimě a horko v létě?
Co dělat?
11-
Proč voda stoupá?
Co dělat?
Pomocí kovové páky (pod vodorovným ramenem) otáčejte Zemí okolo Slunce. Jaký je směr naklonění zemské osy? Mění se tento směr během oběhu Země okolo Slunce? A nyní vysvětlete, proč je u nás v zimě chladno a v létě teplo!
Zvýší-li se teplota, hladina vody stoupá. Proč? Zahřejte tekutinu ve spodní nádobě rukama a pozorujte, jak její hladina stoupá.
Co si zapamatovat?
Co si zapamatovat?
V zimě je Země (o trochu) blíž ke Slunci než v létě. Střídání ročních období je důsledkem naklonění zemské osy vzhledem ke slunci. Pozorujte Zemi, jak se otáčí okolo Slunce: Pokud je jedna z polokoulí přímo vystavena slunečnímu záření, je na této polokouli léto. Druhá polokoule je v této chvíli ozářená méně, a je na ní tedy zima! Poté, co za šest měsíců opíše Země polovinu své dráhy okolo Slunce, bude situace přesně opačná.
Když teplota stoupá, tekutiny (a ostatně i pevné látky) se roztahují. Hladina vody v trubici přirozeně stoupá. V případě, že se potvrdí, že jev zvaný skleníkový efekt nabývá na síle, pak hlavním důvodem zvýšení hladiny oceánů nebude tání ledu na pólech. Hlavním důvodem bude právě roztažení (dilatace) vody v oceánech způsobené zvýšením teploty.
